Pdf 187.6 Kb

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Pdf 187.6 Kb Bohemia centralis, Praha, 27: 431–436, 2006 Číhalkovití (Rhagionidae) a bráněnkovití (Stratiomyidae) (Diptera, Tabanomorpha) CHKO Kokořínsko Rhagionidae and Stratiomyidae (Diptera, Tabanomorpha) of Kokořínsko Protected Landscape Area Jana Nerudová-Horsáková Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Kotlářská 2, CZ - 611 37 Brno, Česká republika; e-mail: [email protected] ▒ Abstract. New records of 7 species of Rhagionidae and 14 species of Stratiomyidae collected in the Kokořínsko Protected Landscape Area are presented. All species are recorded for the first time from this PLA and Oxycera nigricornis Olivier, 1812 is new to the fauna of Bohemia. ▒ Key words: Rhagionidae, Stratiomyidae, Diptera, faunistic, Kokořínsko Protected Landscape Area Úvod a historie průzkumu Z území České republiky je známo 25 druhů číhalek (Rhagionidae) (Rozkošný et Spitzer 1997, Majer 2005) a 66 druhů bráněnek (Stratiomyidae) (Rozkošný 1997, 2005, Stuke 2004). Čeleď Rhagionidae zahrnuje štíhlé, drobné až středně velké druhy (2– 20 mm), zbarvení jejich těla je většinou černé, často se žlutou kresbou. Od ostatních druhů příbuzných čeledí se číhalky liší především stavbou tykadel. Tykadla jsou vždy jen tříčlánkovaná, sekundární segmentace 3. čl. chybí, 431 BOHEMIA CENTRALIS 27 vyvinutá je buď dorsální nebo apikální arista. Dospělci našich druhů jsou draví, některé exotické druhy patří k hematofágům. Larvy číhalek jsou převážně dravé, příkladem mohou být larvy běžných druhů rodu Rhagio, které jsou predátory žížal a jiných půdních bezobratlých, některé druhy mohou být také saprofágní. Většina larev žije ve vlhké půdě a humusu, přičemž některé druhy preferují hlavně tlející dřevo (některé druhy rodu Chrysophilus), jiné vyhledávají mech (Symphoromyia) nebo játrovky (Spania), v tekoucích vodách můžeme najít larvy některých druhů rodu Chrysophilus (Rozkošný et Spitzer 1965, 1999). Podrobnější informace o čeledi Rhagionidae lze najít v poměrně recentní práci od Majera (1997), bioindikační význam druhů se pokusil stanovit Spitzer (1986). Všechny starší práce věnované českým druhům číhalek shrnuli Rozkošný a Spitzer (1965), novější faunistické údaje zveřejnili Spitzer et Barták (2000). Dospělci evropských druhů čeledi Stratiomyidae dosahují velikosti 2– 20 mm, jejich zbarvení je většinou dosti nápadné, častá je kombinace černé se žlutou nebo červenou, některé druhy mají různé kovově lesklé zbarvení. Třetí článek tykadel je okrouhlý nebo protáhlý, někdy až tyčinkovitý, obvykle s patrným původním členěním. Na štítku jsou většinou vytvořeny 2 nebo více trnů. Bráněnky jsou špatnými letci a nejčastěji je nalezneme jak posedávají na osluněných listech bylin nebo keřů v zahradách nebo na příbřežní vegetaci okolo stojatých vod. Larvy bráněnek jsou protáhlé, dorsoventrálně zploštělé, jejich kutikula je silně vyztužena uhličitanem vápenatým. Rozeznáváme dva morfologické typy larev, které jsou odrazem prostředí, ve kterém larvy žijí. Suchozemské larvy jsou podlouhle oválné, jakoby stlačené, poslední zadečkový článek je zaoblený. Vodní larvy jsou naopak charakteristické tím, že mají poslední zadečkový článek protažený v různě dlouhou dýchací trubičku, která je na konci vroubena věncem hydrofugních brv. Larvy jsou mikropantofágní (polykají detrit), u některých druhů se projevují tendence k saprofágii, koprofágii nebo fytofágii. Suchozemské druhy larev (Sarginae, Clitellarinae) žijí nejčastěji v půdní hrabance mezi tlejícím listím, saprofágní a koprofágní druhy se často vyskytují v zahradních kompostech nebo hnoji (Chloromyia, Microchrysa, Sargus). Druh Clitellaria ephippium je myrmekofilní. Velkou skupinu tvoří saproxylické (arboreální) druhy larev (Pachygasterinae), které nalezneme nejčastěji pod kůrou mrtvých a rozkládajících se stromů, kde se živí zřejmě tlejícím dřevem a spórami hub. Vodní larvy osídlují nejčastěji mělké stojaté vody (Nemotellinae, většina Stratiomyinae a Oxycera), méně druhů žije hygropetricky nebo je reofilní (některé Oxycera). Podrobné informace o evrop- ských dospělcích a larvách bráněnek lze najít v obsáhlé monografii, kterou zpracoval Rozkošný (1982–1983). Určovací klíče na středoevropské dospělce i larvy jsou publikovány v pracích (Dušek et Rozkošný 1963–1975, Rozkošný 1982–1983). Vodní druhy larev detailně popsal Rozkošný (2000). Faunistické práce z oblasti České republiky jsou shrnuty v práci Rozkošný et Barták (2000). 432 Jana Nerudová-Horsáková: Číhalkovití (Rhagionidae) a bráněnkovití (Stratiomyidae) (Diptera, Tabanomorpha) Přímo z území CHKO Kokořínska bylo prozatím publikováno jen velmi málo druhů dvoukřídlých, žádný z nich ale nepatří k výše uvedeným čeledím. Právě malá znalost fauny této oblasti byla hlavním důvodem k alespoň zběžnému faunistickému průzkumu, který probíhal pod záštitou L. Berana ze Správy CHKO Kokořínsko v letech 1997–2003. Během tohoto období bylo v Kokořínsku nalezeno 7 druhů čeledi Rhagionidae (28,0 % české fauny) a 14 druhů čeledi Stratiomyidae (21,1 %). Tento stav nemůžeme považovat za konečný především z toho důvodu, že na odchyt byly používány pouze běžné entomologické metody (viz. Metodika) a většina lokalit byla navštívena pouze jednorázově. Metodika a materiál Získaný materiál byl odebrán pomocí běžných entomologických metod. Ve většině případů se jednalo o smýkání, jen některé vzorky odebírané pracovníky CHKO Kokořínsko (Luboš Beran) pocházely ze žlutých misek nebo zemních pastí. U každého druhu je uveden kód rozšíření (CEU – středoevropské, EUR – evropské, HOL – holoarktické, PAL – palearktické, SBB – subboreální), číslo lokality, datum sběru, počet samců (m), počet samic (f), odběrová metoda ( ZP – zemní past) a zkratka sběratele (JN – Jana Nerudová, LB – Luboš Beran, MH – Michal Horsák, PK – Petr Kment, RR – Rudolf Rozkošný, SV – Slavomír Valda). Přehled lokalit V této části jsou řazeny za sebou: číslo lokality, jméno nejbližší obce, čtyřmístný kód základního pole faunistického mapování (Buchar 1982, Pruner et Míka 1996), trojmístný kód odpovídá trojnásobnému rozdělení základního pole (základní pole je tedy rozděleno na 64 dílčích polí), kategorie ochrany (PR – přírodní rezervace, PP – přírodní památka) a název případného maloplošného chráněného území, lokalizace a popis lokality. Lokality jsou řazeny abecedně 1 – Blíževedly, 5352-342, PP Ronov, vrchol Ronova; 2 – Deštná, 5453-313, PP Deštenské pastviny, stráně a křoviny v PP Deštenské pastviny; 3 – Deštná, 5453-314, PR Mokřady horní Liběchovky, kosená rákosina a ostřicový mokřad u menší tůně V od Deštné; 4 – Dubá, 5453-314, PR Mokřady horní Liběchovky, každoročně kosený ostřicový mokřad Z od asfaltové cesty přecházející nivu do rekreačního střediska Vrabcov (1 km Z od Rozprechtic); 5 – Dubá, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, kosený ostřicový mokřad mezi Rozprechticemi a Vrabcovem; 6 – Houska, 5553-214, PP Černý důl, ostřicové mokřady v PP Černý důl; 7 – Chodeč, 5553-314, PP Na oboře, stráně v PP Na oboře; 8 – Janova Ves, 5553-342, PR Kokořínský důl, ostřicový mokřad u Ladčina pramene v Kokořínském dole; 9 – Janova Ves, 5553-342, zahrada domu č.p.8; 10 – Kokořín, 5553-324, PR Kokořínský důl, mokřad v nivě Pšovky na jižním okraji tůně Kačírek; 11 – Kokořín, 5553-321, Šemanovický 433 BOHEMIA CENTRALIS 27 důl u jeskyně Klemperka; 12 – Litice, 5352-434, PP Pod Hvězdou, prameniště, tůně, mokřady v PP Pod Hvězdou; 13 – Litice, 5452-212, PR Vlhošť, bory na pískovcových skalách na JZ svazích Vlhoště; 14 – Litice, 5452-212, PR Vlhošť, Malý Vlhošť; 15 – Litice, 5352-434, PR Vlhošť, suťový les na SZ svahu Vlhoště (zemní past); 16 – Nedamov, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicový mokřad mezi silnicí, Liběchovkou a Nedamovským potokem asi 500m SZ od Panské Vsi; 17 – Sedlec, 5553-412, Sedlec a jeho nejbližší okolí; 18 – Střemy, 5653-121, PR Kokořínský důl, Velký Lhotecký rybník; 19 – Tubož, 5553-214, mokřadní olšina v nivě Pšovky nad Konrádovem; 20 – Tubož, 5553-211, PP Prameny Pšovky, ostřicové mokřady v SZ části PP Prameny Pšovky (Pod Rovení); 21 – Tupadly, 5552-422, PP Stráně Hlubokého dolu, hrany skal (skalní lesostep) v PP Stráně Hlubokého dolu V od Tupadel; 22 – Tupadly, 5552-243, PR Mokřady dolní Liběchovky, ostřicový mokřad J od motelu Svatý Kryštof; 23 – Tupadly, 5552-421, PR Mokřady horní Liběchovky, mokřadní olšina na S okraji Tupadel; 24 – Vojtěchov, 5553-232, PR Kokořínský důl, rybník Stříbrník ve Vojtěchově; 25 – Vysoká u Mělníka, 5653-121, PP Mrzínov, stepní stráně a křoviny v PP Mrzínov; 26 – Vysoká u Mělníka, 5653-121, PR Kokořínský důl, Komorsko – Ostroh – světlá doubrava v J cípu PR nad silnicí a cestou k vodárně; 27 – Želízy, 5552-423, PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina mezi Liběchovkou a silnicí Mělník – Česká Lípa S od silnice k hotelu Seznam zjištěných druhů Rhagionidae Chrysopilus auratus (Fabricius, 1805) – EUR. 4 – 24.5.2001, 27m, 4f, LB; 16.5.2002, 5m, 1f, LB; 6 – 23.5.2002, 8m, 2f, LB; 8 – 1.6.2000, 1m, 1f, JN; 10 – 29.5.2000, 1m, JN et RR; 11 – 1.6.2000, 1f, RR; 12 – 21.6.2000, 2m, LB; 14 – 23.8.2002, 16m, 3f; 22 – 21.6.2000, 1m, 2f, LB; 24 – 30.5.2000, 1m, JN; 27 – 2000, 1f, LB. Rhagio lineola Fabricius, 1794 – SBB. 12 – 30.5.2002, 1f, LB; 21.6.2000, 1f, LB; 22 – 21.6.2000, 3m, 2f, LB; 23 – 15.4. – 10.10.2000, 1m, LB. Rhagio notatus (Meigen, 1820) – PAL. 11 – 1.6.2000, 1f, RR; 15 – 1997, 1m, ZP, LB. Rhagio scolopaceus (Linnaeus, 1758) – PAL. 4 – 24.5.2001, 1f, LB; 5 – 6.2003, 1m, 1f, LB; 12 – 30.5.2002, 1m, 2f, LB; 8 – 5.2003, 1m, 1f, LB; 18 – 31.5.2000, 1f, RR; 11 – 1.6.2000, 1m, RR; 13 – 30.5.2000, 1m, JN; 14 – 23.8.2002, 2f, LB; 17 – 31.5.2000, 1m, JB; 20 – V.2003, 1f, LB. Rhagio tringarius (Linnaeus, 1758) – PAL. 3 – 18.6.2002, 1m, LB; 6 – 1.8.2000, 1f, LB; 18 – 5.2003, 1f, LB; 23 – 15.4.–10.10.2000, 1f, LB; 25 – 5.7.–1.8.2000, 2f, LB. Rhagio vitripennis (Meigen, 1820) – SBB. 1 – 30.5.2000, 1f, JN; 4 – 26.7.2001, 1m, LB; 19 – 31.5.2000, 1f, JN et RR. Symphoromyia melaena (Meigen, 1820) – SBB. 1 – 30.5.2000, 1m, JN et RR; 17 – 31.5.2000, 1f, JB. Stratiomyidae Actina chalybea Meigen, 1804 – PAL. 2 – 4.–7.2003, 1m, LB; 7 – 17.5.2002, 2f, LB; 18 – 5.2003, 1f, LB. Beris chalybata (Foerster, 1771) – EUR. 14 – 23.8.2002, 1f, LB; 20 – 5.2003, 1f, LB; 22 – 21.6.2000, 1f, LB; 26 – 24.5.2001, 1f, LB. Beris vallata (Foerster, 1771) – EUR.
Recommended publications
  • Pohoria Burda Na Dostupných Historických Mapách Je Aj Cieľom Tohto Príspevku
    OCHRANA PRÍRODY NATURE CONSERVATION 27 / 2016 OCHRANA PRÍRODY NATURE CONSERVATION 27 / 2016 Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky Banská Bystrica Redakčná rada: prof. Dr. Ing. Viliam Pichler doc. RNDr. Ingrid Turisová, PhD. Mgr. Michal Adamec RNDr. Ján Kadlečík Ing. Marta Mútňanová RNDr. Katarína Králiková Recenzenti čísla: RNDr. Michal Ambros, PhD. Mgr. Peter Puchala, PhD. Ing. Jerguš Tesák doc. RNDr. Ingrid Turisová, PhD. Zostavil: RNDr. Katarína Králiková Jayzková korektúra: Mgr. Olga Majerová Grafická úprava: Ing. Viktória Ihringová Vydala: Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky Banská Bystrica v roku 2016 Vydávané v elektronickej verzii Adresa redakcie: ŠOP SR, Tajovského 28B, 974 01 Banská Bystrica tel.: 048/413 66 61, e-mail: [email protected] ISSN: 2453-8183 Uzávierka predkladania príspevkov do nasledujúceho čísla (28): 30.9.2016. 2 \ Ochrana prírody, 27/2016 OCHRANA PRÍRODY INŠTRUKCIE PRE AUTOROV Vedecký časopis je zameraný najmä na publikovanie pôvodných vedeckých a odborných prác, recenzií a krátkych správ z ochrany prírody a krajiny, resp. z ochranárskej biológie, prioritne na Slovensku. Príspevky sú publikované v slovenskom, príp. českom jazyku s anglickým súhrnom, príp. v anglickom jazyku so slovenským (českým) súhrnom. Členenie príspevku 1) názov príspevku 2) neskrátené meno autora, adresa autora (vrátane adresy elektronickej pošty) 3) názov príspevku, abstrakt a kľúčové slová v anglickom jazyku 4) úvod, metodika, výsledky, diskusia, záver, literatúra Ilustrácie (obrázky, tabuľky, náčrty, mapky, mapy, grafy, fotografie) • minimálne rozlíšenie 1200 x 800 pixelov, rozlíšenie 300 dpi (digitálna fotografia má väčšinou 72 dpi) • každá ilustrácia bude uložená v samostatnom súbore (jpg, tif, bmp…) • používajte kilometrovú mierku, nie číselnú • mapy vytvorené v ArcView je nutné vyexportovať do formátov tif, jpg,..
    [Show full text]
  • Biologie, Vývoj a Zoogeografie Vybraných Saproxylických Skupin
    1 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Katedra zoologie a ekologie Biologie, vývoj a zoogeografie vybraných saproxylických skupin orientálních druhů čeledi Stratiomyidae Diplomová práce 2007 Prof. RNDr. R. Rozkošný, Dr. Sc. Alena Bučánková 2 Biologie, vývoj a zoogeografie vybraných saproxylických skupin orientálních druhů čeledi Stratiomyidae Abstrakt Je popsána morfologie, biologie a zoogeografie larev čtyř druhů z čeledi Stratiomyidae. Dva z nich, Pegadomyia pruinosa a Craspedometopon sp. n., patří do podčeledi Pachygasterinae, další dva, Adoxomyia bistriata a Cyphomyia bicarinata , patří do podčeledi Clitellariinae. Larvy byly sbírány Dr. D. Kovacem pod kůrou padlých stromů v Malysii a Thajsku. Saproxylický způsob života larev v rámci celé čeledi je zde diskutován jako původní stav. Byly vytypovány morfologické a biologické znaky larev s možným fylogenetickým významem a jejich platnost byla vyzkoušena v kladistických programech Nona a Winclada. Zjištěný fylogenetický vztah hlavních podčeledí odpovídá v podstatě současnému systému čeledi. Překážkou detailnímu vyhodnocení jsou zatím jen nedostatečné popisy larev a jejich malá znalost, zvláště v tropických oblastech. Biology, development and zoogeography of some saproxylic Oriental species of Stratiomyidae (Diptera) Abstract The morphology, biology and zoogeography of four larvae of Stratiomyidae are described. Two of them, Pegadomyia pruinosa , Craspedometopon sp. n. belong to the subfamily Pachygasteinae, the others, Adoxomyia bistriata and Cyphomyia bicarinata are placed to the subfamily Clitellariinae. The larvae were collected under the bark of fallen trees in Malaysia and Thailand by Dr. D. Kovac. The saproxylic habitat of stratiomyid larvae is discussed in this thesis as an original state. The morphological and biological characters of possible phylogenetic significance are evaluated and their value was verified with use of Nona and Winclada programs.
    [Show full text]
  • Bedfordshire and Luton County Wildlife Sites
    Bedfordshire and Luton County Wildlife Sites Selection Guidelines VERSION 14 December 2020 BEDFORDSHIRE AND LUTON LOCAL SITES PARTNERSHIP 1 Contents 1. INTRODUCTION ........................................................................................................................................................ 5 2. HISTORY OF THE CWS SYSTEM ......................................................................................................................... 7 3. CURRENT CWS SELECTION PROCESS ................................................................................................................ 8 4. Nature Conservation Review CRITERIA (modified version) ............................................................................. 10 5. GENERAL SUPPLEMENTARY FACTORS ......................................................................................................... 14 6 SITE SELECTION THRESHOLDS........................................................................................................................ 15 BOUNDARIES (all CWS) ............................................................................................................................................ 15 WOODLAND, TREES and HEDGES ........................................................................................................................ 15 TRADITIONAL ORCHARDS AND FRUIT TREES ................................................................................................. 19 ARABLE FIELD MARGINS........................................................................................................................................
    [Show full text]
  • A Review of the Status of Larger Brachycera Flies of Great Britain
    Natural England Commissioned Report NECR192 A review of the status of Larger Brachycera flies of Great Britain Acroceridae, Asilidae, Athericidae Bombyliidae, Rhagionidae, Scenopinidae, Stratiomyidae, Tabanidae, Therevidae, Xylomyidae. Species Status No.29 First published 30th August 2017 www.gov.uk/natural -england Foreword Natural England commission a range of reports from external contractors to provide evidence and advice to assist us in delivering our duties. The views in this report are those of the authors and do not necessarily represent those of Natural England. Background Making good decisions to conserve species This report should be cited as: should primarily be based upon an objective process of determining the degree of threat to DRAKE, C.M. 2017. A review of the status of the survival of a species. The recognised Larger Brachycera flies of Great Britain - international approach to undertaking this is by Species Status No.29. Natural England assigning the species to one of the IUCN threat Commissioned Reports, Number192. categories. This report was commissioned to update the threat status of Larger Brachycera flies last undertaken in 1991, using a more modern IUCN methodology for assessing threat. Reviews for other invertebrate groups will follow. Natural England Project Manager - David Heaver, Senior Invertebrate Specialist [email protected] Contractor - C.M Drake Keywords - Larger Brachycera flies, invertebrates, red list, IUCN, status reviews, IUCN threat categories, GB rarity status Further information This report can be downloaded from the Natural England website: www.gov.uk/government/organisations/natural-england. For information on Natural England publications contact the Natural England Enquiry Service on 0300 060 3900 or e-mail [email protected].
    [Show full text]
  • Dipteron 23 (2007)
    ISSN 1895–4464 DIPTERON BIULETYN SEKCJI DIPTEROLOGICZNEJ POLSKIEGO TOWARZYSTWA ENTOMOLOGICZNEGO BULLETIN OF THE DIPTEROLOGICAL SECTION OF THE POLISH ENTOMOLOGICAL SOCIETY Sekcja Dipterologiczna Polskiego Towarzystwa Entomologicznego Wrocław 2007 1 REDAKCJA (EDITORIAL) ANDRZEJ WOŹNICA (Redaktor Naczelny, Wrocław) WOJCIECH GIŁKA (Gda ńsk) ELśBIETA KACZOROWSKA (Sekretarz, Gdynia) AGNIESZKA SOSZY ŃSKA –MAJ (Łód ź) BOGUSŁAW SOSZY ŃSKI (Łód ź) PAWEŁ TRZCI ŃSKI (Pozna ń) REDAKCJA NAUKOWA (EDITORIAL ADVISORY BOARD) LADISLAV JEDLICKA (Bratislava, Slovakia), THOMAS PAPE (Copenhagen, Denmark), RYSZARD SZADZIEWSKI (Gdynia, Poland), PRZEMYSŁAW TROJAN (Warszawa, Poland), JAROMIR VANHARA (Brno, Czech Republic) ADRES REDAKCJI Dipteron – Biuletyn Sekcji Dipterologicznej Polskiego Towarzystwa Entomologicznego, Dr ANDRZEJ J. W OŹNICA (Redaktor Naczelny), Katedra Zoologii i Ekologii Uniwersytetu Przyrodniczego we Wrocławiu, ul. Ko Ŝuchowska 5b, 51–631 Wrocław, Polska (e–mail: [email protected] ). EDITORIAL ADDRESS Dipteron – Bulletin of the Dipterological Section of the Polish Entomological Society, Dr. ANDRZEJ JÓZEF WOŹNICA (Editor in Chief), Department of Zoology & Ecology, Wrocław University of Environmental and Life Sciences, Ko Ŝuchowska 5b, 51–631 Wroclaw, Poland (e–mail: [email protected] ). ISSN 1895–4464 © Copyright by Polskie Towarzystwo Entomologiczne 2007 2 Artykuły (Proceedings) PATRYCJA DOMINIAK , M ARTA GWIZDALSKA - K ENTZER , R YSZARD SZADZIEWSKI . Nowe dane faunistyczne o kuczmanach (Diptera: Ceratopogonidae) Bieszczadzkiego Parku Narodowego.
    [Show full text]
  • Sovraccoperta Fauna Inglese Giusta, Page 1 @ Normalize
    Comitato Scientifico per la Fauna d’Italia CHECKLIST AND DISTRIBUTION OF THE ITALIAN FAUNA FAUNA THE ITALIAN AND DISTRIBUTION OF CHECKLIST 10,000 terrestrial and inland water species and inland water 10,000 terrestrial CHECKLIST AND DISTRIBUTION OF THE ITALIAN FAUNA 10,000 terrestrial and inland water species ISBNISBN 88-89230-09-688-89230- 09- 6 Ministero dell’Ambiente 9 778888988889 230091230091 e della Tutela del Territorio e del Mare CH © Copyright 2006 - Comune di Verona ISSN 0392-0097 ISBN 88-89230-09-6 All rights reserved. No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted in any form or by any means, without the prior permission in writing of the publishers and of the Authors. Direttore Responsabile Alessandra Aspes CHECKLIST AND DISTRIBUTION OF THE ITALIAN FAUNA 10,000 terrestrial and inland water species Memorie del Museo Civico di Storia Naturale di Verona - 2. Serie Sezione Scienze della Vita 17 - 2006 PROMOTING AGENCIES Italian Ministry for Environment and Territory and Sea, Nature Protection Directorate Civic Museum of Natural History of Verona Scientifi c Committee for the Fauna of Italy Calabria University, Department of Ecology EDITORIAL BOARD Aldo Cosentino Alessandro La Posta Augusto Vigna Taglianti Alessandra Aspes Leonardo Latella SCIENTIFIC BOARD Marco Bologna Pietro Brandmayr Eugenio Dupré Alessandro La Posta Leonardo Latella Alessandro Minelli Sandro Ruffo Fabio Stoch Augusto Vigna Taglianti Marzio Zapparoli EDITORS Sandro Ruffo Fabio Stoch DESIGN Riccardo Ricci LAYOUT Riccardo Ricci Zeno Guarienti EDITORIAL ASSISTANT Elisa Giacometti TRANSLATORS Maria Cristina Bruno (1-72, 239-307) Daniel Whitmore (73-238) VOLUME CITATION: Ruffo S., Stoch F.
    [Show full text]
  • Minerals Local Plan
    MINERALS LOCAL PLAN Topic Paper 5: Reclamation Annex Identifying and Mapping the Mendip Hills Ecological Network April 2013 This report was produced by Larry Burrows of Somerset County Council, Michele Bowe, Jake Chant and Michelle Osbourn of Somerset Wildlife Trust with the support of Dr Kevin Watts of Forest Research. The BEETLE least-cost network model used to produce the Mendip Hills Ecological Network was developed by Forest Research (Watts et al , 2010). GIS data and mapping was produced with the support of Somerset Environmental Records Centre and First Ecology. 2 Contents 1. Introduction ........................................................................................................... 4 2. Policy and Legislative Background to Ecological Networks ................................... 7 Introduction ........................................................................................................... 7 Government White Paper on the Natural Environment .......................................... 7 National Planning Policy Framework ..................................................................... 8 The Habitats and Birds Directives.......................................................................... 9 The Conservation of Habitats and Species Regulations 2010 ............................. 11 The Natural Environment and Rural Communities Act 2006................................ 11 3. Habitat Connectivity and Fragmentation.............................................................. 13 Introduction ........................................................................................................
    [Show full text]
  • Checklist of Lithuanian Diptera
    NAUJOS IR RETOS LIETUVOS VABZDŽIŲ RŪŠYS. 27 tomas 105 NEW DATA ON SEVERAL DIPTERA FAMILIES IN LITHUANIA ANDRIUS PETRAŠIŪNAS1, ERIKAS LUTOVINOVAS2 1Department of Zoology, Vilnius University, M. K. Čiurlionio 21, LT-03101 Vilnius, Lithuania. E-mail: [email protected] 2Nature Research Centre, Akademijos 2, LT-08412 Vilnius, Lithuania. E-mails: [email protected], [email protected] Introduction The latest list of Lithuanian Diptera included 3311 species (Pakalniškis et al., 2006) and later publications during the past nine years added about 220 more, mainly from the following families: Nematocera: Limoniidae and Tipulidae (Podėnas, 2008), Trichoceridae (Petrašiūnas & Visarčuk, 2007; Petrašiūnas, 2008), Chironomidae (Móra & Kovács, 2009), Bolitophilidae, Keroplatidae, Mycetophilidae and Sciaridae (Kurina et al., 2011); Brachycera: Asilidae (Lutovinovas, 2012a), Syrphidae (Lutovinovas, 2007; 2012b; Lutovinovas & Kinduris, 2013), Pallopteridae (Lutovinovas, 2013), Ulidiidae (Lutovinovas & Petrašiūnas, 2013), Tephritidae (Lutovinovas, 2014), Fanniidae and Muscidae (Lutovinovas, 2007; Lutovinovas & Rozkošný, 2009), Tachinidae (Lutovinovas, 2007, 2009, 2010, 2012c). Fauna of only the few Diptera families in Lithuania (out of 90 families recorded) is studied comparatively better (e.g. Agromyzidae, Limoniidae, Simuliidae, Syrphidae, Tipulidae, Tachinidae), with majority of the families getting weaker or only sporadic attention, if at all. New species are being recorded every time and more effort is devoted, proving that there is still much to do in Diptera research in Lithuania. The following publication provides new data on fifteen Diptera families in Lithuania with most attention paid to several anthophilous families (e.g. Bombyliidae, Conopidae and Stratiomyidae). Material and Methods Most specimens were caught by sweeping the vegetation and the few others were identified from photographs.
    [Show full text]
  • Soldierflies in VC55
    LEICESTERSHIRE ENTOMOLOGICAL SOCIETY Provisional status of Soldierflies (Stratiomyidae) in VC55 Ray Morris Odontomyia argentata (Graham Calow) LESOPS 33 (April 2017) ISSN 0957 - 1019 16 Hinckley Road, Dadlington CV13 6HU [email protected] LESOPS 33 (2017) Soldierflies 2 Introduction The flies (Diptera) are often considered to be difficult for the amateur to study. Perhaps the main exception is the Syrphidae (hoverflies) as many are easily recognised from their behaviour, bright coloration and abdominal markings. Even so care has to be taken with many of the species. The flies that constitute the “Larger Brachycera” share two common wing features: anal veins that converge (Figure 1a) and veins that fan out to the edge of the wing (Figure 1b). Among this grouping are the Stratiomyidae (soldierflies) which usually can be readily identified as a family by their well-defined discal cell (Figure 1c) although some, e.g. Pachygaster, may not show this so well. 1c: Small central well- defined discal cell 1a: Anal veins converging towards wing edge 1b: Veins fanning out towards wing edge Figure 1: Typical wing of Stratiomyidae Availability of an excellent user-friendly key (Stubbs & Drake, 2014) enables identification of soldierflies to be achieved relatively easily although some sort of magnification is recommended to aid recognition of diagnostic characters. Most importantly, the soldierflies are a small group and should appeal to those who wish to extend their entomological interest without being burdened by a large number of species to come to terms with. In Britain there are 48 species regarded as being resident and of those 33 have been recorded in VC55 (Leicestershire & Rutland) to the end of 2016.
    [Show full text]
  • Report on the North Fen Invertebrates by Steve Gregory, 2018
    A BRIEF REPORT OF A SURVEY OF THE INVERTEBRATES OF LYE VALLEY SSSI NORTH FEN Steve Gregory February 2019 This report was produced for Friends of Lye Valley 4 Mount Pleasant Church Street East Hendred Oxon OX12 8LA [email protected] mobile: 07804 966 595 CONTENTS SUMMARY.............................................................................................................................. 1 INTRODUCTION ..................................................................................................................... 1 METHODS.............................................................................................................................. 1 Pitfall Trapping..................................................................................................................1 Sweep Netting ...................................................................................................................2 Identification......................................................................................................................3 RESULTS................................................................................................................................3 DISCUSSION ........................................................................................................................... 4 Invertebrates characteristic of short fen.............................................................................4 Invertebrates characteristic of taller wetland vegetation ...................................................5
    [Show full text]
  • Minerals Local Plan
    MINERALS LOCAL PLAN Topic Paper 5: Restoration Annex Identifying and Mapping the Mendip Hills Ecological Network April 2013 This report was produced by Larry Burrows of Somerset County Council, Michele Bowe, Jake Chant and Michelle Osbourn of Somerset Wildlife Trust with the support of Dr Kevin Watts of Forest Research. The BEETLE least-cost network model used to produce the Mendip Hills Ecological Network was developed by Forest Research (Watts et al , 2010). GIS data and mapping was produced with the support of Somerset Environmental Records Centre and First Ecology. 2 Contents 1. Introduction ........................................................................................................... 4 2. Policy and Legislative Background to Ecological Networks ................................... 7 Introduction ........................................................................................................... 7 Government White Paper on the Natural Environment .......................................... 7 National Planning Policy Framework ..................................................................... 8 The Habitats and Birds Directives.......................................................................... 9 The Conservation of Habitats and Species Regulations 2010 ............................. 11 The Natural Environment and Rural Communities Act 2006................................ 11 3. Habitat Connectivity and Fragmentation.............................................................. 13 Introduction ........................................................................................................
    [Show full text]
  • Eco-Morphological Diversity of Larvae of Soldier Flies and Their Closest
    Eco-morphological diversity of larvae of soldier flies and their closest relatives in deep time Viktor A. Baranov1, Yinan Wang2, Rok Gašparič3, Sonja Wedmann4 and Joachim T. Haug1,5 1 Biology II, Ludwig-Maximilians-Universität München, Planegg-Martinsried, Bayern, Germany 2 Association of Applied Paleontological Sciences, Logan, UT, USA 3 Oertijdmuseum, Boxtel, The Netherlands 4 Department of Messel Research and Mammalogy, Senckenberg Research Institute and Natural History Museum, Frankfurt/M., Germany 5 GeoBio-Center, Ludwig-Maximilians-Universität München, Munich, Bayern, Germany ABSTRACT Stratiomyomorpha (soldier flies and allies) is an ingroup of Diptera, with a fossil record stretching back to the Early Cretaceous (the Barremian, about 125 MYA). Stratiomyomorpha includes at least 3,000 species in the modern fauna, with many species being crucial for ecosystem functions, especially as saprophages. Larvae of many stratiomyomorphans are especially important as scavengers and saproxyls in modern ecosystems. Yet, fossil larvae of the group are extremely scarce. Here we present 23 new records of fossil stratiomyomorphan larvae, representing six discrete morphotypes. Specimens originate from Cretaceous amber from Myanmar, Eocene Baltic amber, Miocene Dominican amber, and compression fossils from the Eocene of Messel (Germany) and the Miocene of Slovenia. We discuss the implications of these new records for our understanding of stratiomyomorphan ecomorphology in deep time as well as their palaeoecology. Subjects Developmental Biology, Entomology, Paleontology Submitted 21 December 2019 Keywords Stratiomyomorpha, Diptera, Amber, Messel, Morphospace, Soldier Flies Accepted 23 October 2020 Published 27 November 2020 INTRODUCTION Corresponding author Stratiomyomorpha is a group of flies (Diptera), which includes more than 3,000 species of Viktor A.
    [Show full text]