Bohemia centralis, Praha, 27: 431–436, 2006 Číhalkovití (Rhagionidae) a bráněnkovití (Stratiomyidae) (Diptera, Tabanomorpha) CHKO Kokořínsko Rhagionidae and Stratiomyidae (Diptera, Tabanomorpha) of Kokořínsko Protected Landscape Area Jana Nerudová-Horsáková Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Kotlářská 2, CZ - 611 37 Brno, Česká republika; e-mail: [email protected] ▒ Abstract. New records of 7 species of Rhagionidae and 14 species of Stratiomyidae collected in the Kokořínsko Protected Landscape Area are presented. All species are recorded for the first time from this PLA and Oxycera nigricornis Olivier, 1812 is new to the fauna of Bohemia. ▒ Key words: Rhagionidae, Stratiomyidae, Diptera, faunistic, Kokořínsko Protected Landscape Area Úvod a historie průzkumu Z území České republiky je známo 25 druhů číhalek (Rhagionidae) (Rozkošný et Spitzer 1997, Majer 2005) a 66 druhů bráněnek (Stratiomyidae) (Rozkošný 1997, 2005, Stuke 2004). Čeleď Rhagionidae zahrnuje štíhlé, drobné až středně velké druhy (2– 20 mm), zbarvení jejich těla je většinou černé, často se žlutou kresbou. Od ostatních druhů příbuzných čeledí se číhalky liší především stavbou tykadel. Tykadla jsou vždy jen tříčlánkovaná, sekundární segmentace 3. čl. chybí, 431 BOHEMIA CENTRALIS 27 vyvinutá je buď dorsální nebo apikální arista. Dospělci našich druhů jsou draví, některé exotické druhy patří k hematofágům. Larvy číhalek jsou převážně dravé, příkladem mohou být larvy běžných druhů rodu Rhagio, které jsou predátory žížal a jiných půdních bezobratlých, některé druhy mohou být také saprofágní. Většina larev žije ve vlhké půdě a humusu, přičemž některé druhy preferují hlavně tlející dřevo (některé druhy rodu Chrysophilus), jiné vyhledávají mech (Symphoromyia) nebo játrovky (Spania), v tekoucích vodách můžeme najít larvy některých druhů rodu Chrysophilus (Rozkošný et Spitzer 1965, 1999). Podrobnější informace o čeledi Rhagionidae lze najít v poměrně recentní práci od Majera (1997), bioindikační význam druhů se pokusil stanovit Spitzer (1986). Všechny starší práce věnované českým druhům číhalek shrnuli Rozkošný a Spitzer (1965), novější faunistické údaje zveřejnili Spitzer et Barták (2000). Dospělci evropských druhů čeledi Stratiomyidae dosahují velikosti 2– 20 mm, jejich zbarvení je většinou dosti nápadné, častá je kombinace černé se žlutou nebo červenou, některé druhy mají různé kovově lesklé zbarvení. Třetí článek tykadel je okrouhlý nebo protáhlý, někdy až tyčinkovitý, obvykle s patrným původním členěním. Na štítku jsou většinou vytvořeny 2 nebo více trnů. Bráněnky jsou špatnými letci a nejčastěji je nalezneme jak posedávají na osluněných listech bylin nebo keřů v zahradách nebo na příbřežní vegetaci okolo stojatých vod. Larvy bráněnek jsou protáhlé, dorsoventrálně zploštělé, jejich kutikula je silně vyztužena uhličitanem vápenatým. Rozeznáváme dva morfologické typy larev, které jsou odrazem prostředí, ve kterém larvy žijí. Suchozemské larvy jsou podlouhle oválné, jakoby stlačené, poslední zadečkový článek je zaoblený. Vodní larvy jsou naopak charakteristické tím, že mají poslední zadečkový článek protažený v různě dlouhou dýchací trubičku, která je na konci vroubena věncem hydrofugních brv. Larvy jsou mikropantofágní (polykají detrit), u některých druhů se projevují tendence k saprofágii, koprofágii nebo fytofágii. Suchozemské druhy larev (Sarginae, Clitellarinae) žijí nejčastěji v půdní hrabance mezi tlejícím listím, saprofágní a koprofágní druhy se často vyskytují v zahradních kompostech nebo hnoji (Chloromyia, Microchrysa, Sargus). Druh Clitellaria ephippium je myrmekofilní. Velkou skupinu tvoří saproxylické (arboreální) druhy larev (Pachygasterinae), které nalezneme nejčastěji pod kůrou mrtvých a rozkládajících se stromů, kde se živí zřejmě tlejícím dřevem a spórami hub. Vodní larvy osídlují nejčastěji mělké stojaté vody (Nemotellinae, většina Stratiomyinae a Oxycera), méně druhů žije hygropetricky nebo je reofilní (některé Oxycera). Podrobné informace o evrop- ských dospělcích a larvách bráněnek lze najít v obsáhlé monografii, kterou zpracoval Rozkošný (1982–1983). Určovací klíče na středoevropské dospělce i larvy jsou publikovány v pracích (Dušek et Rozkošný 1963–1975, Rozkošný 1982–1983). Vodní druhy larev detailně popsal Rozkošný (2000). Faunistické práce z oblasti České republiky jsou shrnuty v práci Rozkošný et Barták (2000). 432 Jana Nerudová-Horsáková: Číhalkovití (Rhagionidae) a bráněnkovití (Stratiomyidae) (Diptera, Tabanomorpha) Přímo z území CHKO Kokořínska bylo prozatím publikováno jen velmi málo druhů dvoukřídlých, žádný z nich ale nepatří k výše uvedeným čeledím. Právě malá znalost fauny této oblasti byla hlavním důvodem k alespoň zběžnému faunistickému průzkumu, který probíhal pod záštitou L. Berana ze Správy CHKO Kokořínsko v letech 1997–2003. Během tohoto období bylo v Kokořínsku nalezeno 7 druhů čeledi Rhagionidae (28,0 % české fauny) a 14 druhů čeledi Stratiomyidae (21,1 %). Tento stav nemůžeme považovat za konečný především z toho důvodu, že na odchyt byly používány pouze běžné entomologické metody (viz. Metodika) a většina lokalit byla navštívena pouze jednorázově. Metodika a materiál Získaný materiál byl odebrán pomocí běžných entomologických metod. Ve většině případů se jednalo o smýkání, jen některé vzorky odebírané pracovníky CHKO Kokořínsko (Luboš Beran) pocházely ze žlutých misek nebo zemních pastí. U každého druhu je uveden kód rozšíření (CEU – středoevropské, EUR – evropské, HOL – holoarktické, PAL – palearktické, SBB – subboreální), číslo lokality, datum sběru, počet samců (m), počet samic (f), odběrová metoda ( ZP – zemní past) a zkratka sběratele (JN – Jana Nerudová, LB – Luboš Beran, MH – Michal Horsák, PK – Petr Kment, RR – Rudolf Rozkošný, SV – Slavomír Valda). Přehled lokalit V této části jsou řazeny za sebou: číslo lokality, jméno nejbližší obce, čtyřmístný kód základního pole faunistického mapování (Buchar 1982, Pruner et Míka 1996), trojmístný kód odpovídá trojnásobnému rozdělení základního pole (základní pole je tedy rozděleno na 64 dílčích polí), kategorie ochrany (PR – přírodní rezervace, PP – přírodní památka) a název případného maloplošného chráněného území, lokalizace a popis lokality. Lokality jsou řazeny abecedně 1 – Blíževedly, 5352-342, PP Ronov, vrchol Ronova; 2 – Deštná, 5453-313, PP Deštenské pastviny, stráně a křoviny v PP Deštenské pastviny; 3 – Deštná, 5453-314, PR Mokřady horní Liběchovky, kosená rákosina a ostřicový mokřad u menší tůně V od Deštné; 4 – Dubá, 5453-314, PR Mokřady horní Liběchovky, každoročně kosený ostřicový mokřad Z od asfaltové cesty přecházející nivu do rekreačního střediska Vrabcov (1 km Z od Rozprechtic); 5 – Dubá, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, kosený ostřicový mokřad mezi Rozprechticemi a Vrabcovem; 6 – Houska, 5553-214, PP Černý důl, ostřicové mokřady v PP Černý důl; 7 – Chodeč, 5553-314, PP Na oboře, stráně v PP Na oboře; 8 – Janova Ves, 5553-342, PR Kokořínský důl, ostřicový mokřad u Ladčina pramene v Kokořínském dole; 9 – Janova Ves, 5553-342, zahrada domu č.p.8; 10 – Kokořín, 5553-324, PR Kokořínský důl, mokřad v nivě Pšovky na jižním okraji tůně Kačírek; 11 – Kokořín, 5553-321, Šemanovický 433 BOHEMIA CENTRALIS 27 důl u jeskyně Klemperka; 12 – Litice, 5352-434, PP Pod Hvězdou, prameniště, tůně, mokřady v PP Pod Hvězdou; 13 – Litice, 5452-212, PR Vlhošť, bory na pískovcových skalách na JZ svazích Vlhoště; 14 – Litice, 5452-212, PR Vlhošť, Malý Vlhošť; 15 – Litice, 5352-434, PR Vlhošť, suťový les na SZ svahu Vlhoště (zemní past); 16 – Nedamov, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicový mokřad mezi silnicí, Liběchovkou a Nedamovským potokem asi 500m SZ od Panské Vsi; 17 – Sedlec, 5553-412, Sedlec a jeho nejbližší okolí; 18 – Střemy, 5653-121, PR Kokořínský důl, Velký Lhotecký rybník; 19 – Tubož, 5553-214, mokřadní olšina v nivě Pšovky nad Konrádovem; 20 – Tubož, 5553-211, PP Prameny Pšovky, ostřicové mokřady v SZ části PP Prameny Pšovky (Pod Rovení); 21 – Tupadly, 5552-422, PP Stráně Hlubokého dolu, hrany skal (skalní lesostep) v PP Stráně Hlubokého dolu V od Tupadel; 22 – Tupadly, 5552-243, PR Mokřady dolní Liběchovky, ostřicový mokřad J od motelu Svatý Kryštof; 23 – Tupadly, 5552-421, PR Mokřady horní Liběchovky, mokřadní olšina na S okraji Tupadel; 24 – Vojtěchov, 5553-232, PR Kokořínský důl, rybník Stříbrník ve Vojtěchově; 25 – Vysoká u Mělníka, 5653-121, PP Mrzínov, stepní stráně a křoviny v PP Mrzínov; 26 – Vysoká u Mělníka, 5653-121, PR Kokořínský důl, Komorsko – Ostroh – světlá doubrava v J cípu PR nad silnicí a cestou k vodárně; 27 – Želízy, 5552-423, PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina mezi Liběchovkou a silnicí Mělník – Česká Lípa S od silnice k hotelu Seznam zjištěných druhů Rhagionidae Chrysopilus auratus (Fabricius, 1805) – EUR. 4 – 24.5.2001, 27m, 4f, LB; 16.5.2002, 5m, 1f, LB; 6 – 23.5.2002, 8m, 2f, LB; 8 – 1.6.2000, 1m, 1f, JN; 10 – 29.5.2000, 1m, JN et RR; 11 – 1.6.2000, 1f, RR; 12 – 21.6.2000, 2m, LB; 14 – 23.8.2002, 16m, 3f; 22 – 21.6.2000, 1m, 2f, LB; 24 – 30.5.2000, 1m, JN; 27 – 2000, 1f, LB. Rhagio lineola Fabricius, 1794 – SBB. 12 – 30.5.2002, 1f, LB; 21.6.2000, 1f, LB; 22 – 21.6.2000, 3m, 2f, LB; 23 – 15.4. – 10.10.2000, 1m, LB. Rhagio notatus (Meigen, 1820) – PAL. 11 – 1.6.2000, 1f, RR; 15 – 1997, 1m, ZP, LB. Rhagio scolopaceus (Linnaeus, 1758) – PAL. 4 – 24.5.2001, 1f, LB; 5 – 6.2003, 1m, 1f, LB; 12 – 30.5.2002, 1m, 2f, LB; 8 – 5.2003, 1m, 1f, LB; 18 – 31.5.2000, 1f, RR; 11 – 1.6.2000, 1m, RR; 13 – 30.5.2000, 1m, JN; 14 – 23.8.2002, 2f, LB; 17 – 31.5.2000, 1m, JB; 20 – V.2003, 1f, LB. Rhagio tringarius (Linnaeus, 1758) – PAL. 3 – 18.6.2002, 1m, LB; 6 – 1.8.2000, 1f, LB; 18 – 5.2003, 1f, LB; 23 – 15.4.–10.10.2000, 1f, LB; 25 – 5.7.–1.8.2000, 2f, LB. Rhagio vitripennis (Meigen, 1820) – SBB. 1 – 30.5.2000, 1f, JN; 4 – 26.7.2001, 1m, LB; 19 – 31.5.2000, 1f, JN et RR. Symphoromyia melaena (Meigen, 1820) – SBB. 1 – 30.5.2000, 1m, JN et RR; 17 – 31.5.2000, 1f, JB. Stratiomyidae Actina chalybea Meigen, 1804 – PAL. 2 – 4.–7.2003, 1m, LB; 7 – 17.5.2002, 2f, LB; 18 – 5.2003, 1f, LB. Beris chalybata (Foerster, 1771) – EUR. 14 – 23.8.2002, 1f, LB; 20 – 5.2003, 1f, LB; 22 – 21.6.2000, 1f, LB; 26 – 24.5.2001, 1f, LB. Beris vallata (Foerster, 1771) – EUR.