Na Demarkaâní Âá¤E
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Petros Cironis NA DEMARKAâNÍ âÁ¤E Setkání spojeneck˘ch vojsk v kvûtnu 1945 na Rokycansku Petros Cironis NA DEMARKAâNÍ âÁ¤E Setkání spojeneck˘ch vojsk v kvûtnu 1945 na Rokycansku PRAHA 2005 Místo úvodu ·edesát let po válce UÏ je tomu 60 let od skonãení druhé svûtové války, která stala Ïivoty více neÏ 70 miliónÛ lidí. Za onûch 60 let se vymûnily generace. Odchází generace pfiím˘ch úãast- níkÛ této války, odchází pomalu generace oãit˘ch svûdkÛ, kter˘m bylo v té dobû 10-15 let a nastupuje generace, která se narodila po znovuzrození a osvobození Evropy. Tato generace byla válkou psychicky i fyzicky nedotãena. Také jsou z ní jiÏ padesátníci. Dal‰í generace z 50. ãi 60. let jiÏ s touto válkou nemûla nic spoleãného. Uãila se o ní a jejích niãiv˘ch následcích jen z uãebnic ve ‰kole. Generace bezprostfiednû dotãená fa‰istickou persekucí a válkou, která pfieÏila, poklá- dala osvobození za nej‰Èastnûj‰í okamÏik svého Ïivota i své vlasti. A Ïivelnû vycháze- la do ulic a námûstí, radostnû padala do náruãí osvoboditelÛm a sv˘m hlasit˘m volá- ním »AÈ Ïije Rudá armáda!«, »AÈ Ïije Sovûtsk˘ svaz!« atd. vyjadfiovala své nejupfiím- nûj‰í a nej‰Èastnûj‰í pocity. VÏdyÈ díky osvoboditelÛm se z vûznic a koncentraãních táborÛ vraceli jejich polomrtví obyvatele, s osvobozením pfiicházely hrÛzné zprávy o tûch, ktefií byli popraveni, umuãeni, zemfieli na pochodech smrti, ktefií tuto stra‰livou válku nepfieÏili. Taková byla tehdy doba. Plná smutku, pláãe, radosti, ‰tûstí, lidské upfiímnosti i nad‰ení, Ïe zase pro Ïivé vy‰lo slunce. Symbolicky i slunce svobody. Je smutné dnes, po uplynutí ‰edesáti let, jak mnozí lidé se té dobû vysmívají, znevaÏují ji, jak degradují nad‰ení a radost, jak se ironicky a cynicky vyjadfiují k tehdej‰ímu v‰eo- becnému nad‰ení, jak mávnou rukama nad tehdej‰ími v˘kfiiky radosti, nad tehdej‰í nai- vitou lidí, Ïe je uÏ konec v‰em bûdám a strastem, Ïe se uÏ nikdy nebude opakovat válka, protoÏe se tehdy lidé domnívali, Ïe lidstvo dostalo lekci a rozum. Smutné je, jak dnes ãetní pisálkové a lokajové nov˘ch reÏimÛ bagatelizují skuteãné hrdinství lidí, ktefií tehdy padli nebo pfieÏili. Bagatelizují se i hrdinské ãiny Rudé armády, která tak tûÏce dob˘vala metr za metrem fa‰isty okupovaná území Evropy poãínaje od Moskvy, Stalingradu a Leningradu po Berlín, Prahu aÏ po Rokycany. ·okující je chování poli- tické reprezentace, která strhávala a strhává pomníky a památníky osvoboditelÛ, ile- gálních bojovníkÛ za svobodu, znevaÏuje tanky Rudé armády a strká je do muzeí ãi dává do ‰rotu. Vítûzí jen nenávist, po‰lapávání lidsk˘ch mravních hodnot, místo nichÏ se vyzdvihují jiné vztahy, které vráÏí mezi lidí nenávist a nepfiátelství. Lidé z pûtaãty- fiicátého, ktefií upfiímnû vûfiili, Ïe jiÏ nikdy nebudou války a zabíjení, se dne‰ním lidem zdají prostí a naivní. V tom má dne‰ní svût pravdu. M˘lili se v‰ichni ãestní lidé z doby pûtaãtyfiicátého roku. Místo míru byly vyhlá‰eny dal‰í niãivé imperialistické války, dal‰í desítky miliónÛ lidí se staly obûtí váleãného bûsnûní. Vojenská intervence brit- © Petros Cironis sk˘ch vojsk a následná Obãanská válka v Helladû (1944-1949), Korea, Vietnam, ISBN 80-86844-07-2 Palestina, severní Afrika, Irák, Afghánistán, JiÏní Amerika, agrese na Kubû. Obûti tûch- 5 to válek za posledních ‰edesát let se odhadují na 100 miliónÛ lidí. Je to moÏné, ‰ede- sát let po druhé svûtové válce? Pfiesto nebo právû proto je tfieba si pfiipomenout konec druhé svûtové války, neboÈ to byl spravedliv˘ boj a také spravedlivé vítûzství v‰ech poroben˘ch národÛ Evropy. Tehdy se v‰echny národy Evropy spojily proti spoleãnému nepfiíteli, proti fa‰ismu a dokázaly, Ïe I. spoleãn˘m bojem lze porazit i nejmohutnûj‰í váleãnou ma‰inérii a nejobludnûj‰í ideologii - Nûmecko, Itálii a jejich satelity, fa‰ismus, nacismus a japonsk˘ militarismus. Spojili se PARTYZÁNSKÉ ODDÍLY v‰ichni, Rusové, Poláci, Hellénové i Srbové, Francouzi i Italové, Norové, âe‰i a Slováci. Tehdy na‰li spoleãnou fieã i zbraÀ. Proti fa‰ismu a jeho váleãnému bûsnûní, proti koncent- NA PLZE≈SKU raãním táborÛm a plynov˘m komorám, proti celé zloãinné a sadistické ma‰inérii, která zachvátila zejména Evropu. Je v‰ak tfieba, aby se i dnes lidé spojili proti válkám a proti masov˘m zloãinÛm, páchan˘m jiÏ velkoplo‰nû po celém svûtû. VOJENSKÉ ZTRÁTY SPOJENCÒ Dnes vzpomínáme ‰edesát let od skonãení druhé svûtové války. ¤íkáme, Ïe je ‰ede- sát let po válce. Ale ve skuteãnosti válka nikdy neskonãila a podnes mluvíme o vãe- Na sklonku fa‰istické okupace zesílilo v dÛsledku drtiv˘ch úderÛ Rudé armády na rej‰ím i dne‰ním i zítfiej‰ím bombardování a masakrech ve v‰ech koutech této planety. v˘chodû a spojencÛ na západû partyzánské hnutí v ãesk˘ch zemích. Partyzánsk˘ch Pfiesto pfiese v‰ecko vraÈme se zpátky do doby prvního plo‰ného temna tohoto svûta, bojÛ se zúãastnilo na 8000 obãanÛ. Jádro vût‰iny partyzánsk˘ch oddílÛ tvofiili pfiíslu‰- které v období 1939-1945 zachvátilo celou Evropu i ãást ostatní planety. Autor níci smí‰en˘ch sovûtsko-ãesk˘ch desantÛ a z koncentraãních táborÛ a transportÛ uprchlí sovût‰tí zajatci. K zesílení partyzánského hnutí pomohlo i rozhodnutí partyzánského ‰tábu IV. ukra- jinského frontu vyslat na jafie roku 1945 na pomoc ãeskému odboji nûkolik desantÛ. Jedním z nich byl i desetiãlenn˘ oddíl para‰utistÛ »·ãors«, jehoÏ velitelem byl Vasil Petroviã Majskij, kter˘ byl vysazen vojensk˘m letadlem z Kyjeva v noci 25. bfiezna 1945 do lesÛ poblíÏ Zabûhlé a Padrtû na pomezí rokycanského okresu a oblasti Plznû- jihu. Jeho úkolem bylo operovat v obvodu rozsáhlého vojenského cviãi‰tû v Jincích, kde byl soustfiedûn znaãn˘ poãet nûmeck˘ch vojákÛ. Koncem války bylo vysazeno na Podbrdsku (v dobfií‰sk˘ch lesích) ‰est dal‰ích para- ‰utistick˘ch oddílÛ, mezi nimi i skupiny »Smrt fa‰ismu« a »PochodeÀ«. Velitelem jedenáctiãlenné skupiny »Smrt fa‰ismu« byl sovûtsk˘ kapitán Jevgenij Antonoviã Ole‰inskij a politick˘m komisafiem Wenzel Baumgartel, pfiidûlen˘ moskevsk˘m vede- ním KSâ. Hlavním úkolem této skupiny bylo ru‰it provoz na hlavních pfiístupov˘ch tratích Praha-PlzeÀ a PlzeÀ-âeské Budûjovice. Proto mûl b˘t oddíl pfiesunut lesními prostory do okolí Rokycan a Plznû. Pfiesun mûl zajistit W. Baumgartel, kter˘ pocházel z Újezda u sv. KfiíÏe a tento kraj dobfie znal. Baumgartel v‰ak byl v okolí Radnic pfiepaden a postfielen protektorátními ãetníky, ktefií pak zatãeného pfiedali plzeÀskému gestapu. Baumagrtel se choval pfii krut˘ch v˘sle‰ích stateãnû a nevyzradil nic o sv˘ch spolubo- jovnicích (viz téÏ Újezd u sv. KfiíÏe). V dÛsledku toho jeho oddíl pod vedením J. A. Ole‰inského operoval na Pfiíbramsku a v kvûtnov˘ch dnech pak s pomocí partyzánÛ a pfiíslu‰níkÛ rud˘ch gard osvobodil Pfiíbram. 6 7 Na Podbrdsku operovala dal‰í partyzánská skupina »PochodeÀ«, v jejímÏ ãele stál smûrech postup do âeskoslovenska a 6. kvûtna dosáhla se sovûtsk˘m velením dohod- plukovník B. O. Bogun. Jejím hlavním posláním bylo vymezit vhodné prostory na nuté demarkaãní linie (Karlovy Vary - PlzeÀ - âeské Budûjovice). Postupnû tak obsa- Dobfií‰sku a poblíÏ Berouna pro dal‰í sovûtské desanty a zaji‰Èovat jejich bezpeãné pfii- dila Cheb 27.4., DomaÏlice 5.5., Klatovy 5.5., Tachov 6.5., PlzeÀ 6.5., âesk˘ Krumlov stání. Tento oddíl, dobfie vyzbrojen˘ a vybaven˘ vysílaãkou, byl vysazen v Brdech 6.5.1945, zatímco Rudá armáda osvobodila Rokycany (první prÛzkumné tanky) 9.5., 25. bfiezna a získal mnohé spolupracovníky z fiad ãesk˘ch vlastencÛ z Pfiíbramska, Beroun 10.5., âeské Budûjovice 10.5., Karlovy Vary 11.5., Pfiíbram 11.5., Tábor 11.5., Dobfií‰ska, RoÏmitálska a Rokycanska. âinnost tûchto partyzánsk˘ch oddílÛ se citelnû Písek 11.5., Kaplice 11.5. 1945 atd. projevovala i na lesnatém jihu Rokycanska (Stra‰ice, Dobfiív, Tûnû apod.). Nelze V západních âechách pÛsobilo v r. 1945 150.000 vojákÛ III. Pattonovy armády, zapomenout na partyzánsk˘ oddíl Brigády Jana ÎiÏky z Trocnova, vytvofien˘ 5. kvût- která pfii obsazování tohoto území mûla celkem 314 padl˘ch, ranûn˘ch nebo nezvûst- na 1945 z b˘val˘ch politick˘ch vûzÀÛ koncentraãního tábora v Miro‰ovû, o nûmÏ se n˘ch vojákÛ, z toho 90 vojákÛ padl˘ch. zmiÀuji jinde. Údaje o lidsk˘ch ztrátách státÛ, jeÏ se zúãastnily boje proti Nûmecku, Itálií V posledních mûsících a t˘dnech druhé svûtové války na‰lo mezi obyvateli a Japonsku v dobû druhé svûtové války se podnes u historikÛ pohybují více ménû rokycanského okresu úkryt pfied nûmeck˘mi okupanty více jak 35 sovûtsk˘ch v odhadech. Nejvût‰í bfiímû této hrÛzné války nesl Sovûtsk˘ svaz a dal‰í evropské náro- zajatcÛ, kter˘m se podafiilo uprchnout z nûmeck˘ch koncentrákÛ a transportÛ dy, jak ukazuje i následující pfiehled: Sovûtsk˘ svaz 27 - 42 miliónÛ mrtv˘ch, Polsko smrti. Tito sovût‰tí zajatci na‰li nezi‰tné pfiátele a podporovatele mezi ãetn˘mi obãa- 6 miliónÛ, Jugoslávie 1,6 miliónu, ¤ecko 700 000, Francie 520 000, USA 400 000, ny, ktefií si za to zaslouÏí uznání. O jejich osudech se zmiÀuji v dal‰ím textu. Anglie 380 000, âeskoslovensko 360 000 atd.2 Ve dnech 9.-13. kvûtna 1945 postupovaly do v˘chodních oblastí západních âech jednotky Rudé armády, které drtily poslední fa‰istické oddíly ze skupiny vojsk »Stfied« mar‰ála Schörnera, operující ve stfiedních âechách. V tûchto posledních váleãn˘ch dnech zajala Rudá armáda pfieváÏnû na území âech 656 000 nûmeck˘ch vojákÛ, coÏ svûdãí o jejím obrovském nasazení pfii osvobozování âeskoslovenska. V koneã- né fázi boje proti zbytkÛm fa‰istick˘ch vojsk vstupovaly na PlzeÀsko pfiedsunuté oddí- ly I. a II. ukrajinského frontu. 25. tankov˘ sbor I. ukrajinského frontu postupoval ve smûru Rakovník-Zbiroh-Kralovice-Plasy na Kaznûjovsko a Manûtínsko, zatímco 6. gardová tanková armáda II.