K Vesnickému Domu Na Rokycansku D Robnosti S Využitím Fototéky Plzeňského Pracoviště Národního Památkového Ústavu
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
PAMÁTKY ZÁPADNÍCH Čech IV – 2014 K vesnickému domu na Rokycansku D robnosti s využitím fototéky plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu K arel Foud – Jaroslava Kováčová Příspěvek souhrnně uvádí základní podoby vesnického (lidového) domu na Rokycansku, roubeného i zděného, včetně nástinu jeho sta- vebních proměn přibližně od poloviny 19. do druhé poloviny 20. století. Autoři berou v úvahu základní urbanistický kontext a opírají se o poznatky z terénních průzkumů a dokumentace vesnických staveb, jakož i o výsledky vlastního studia početného souboru archivních fotografií ve fototéce územního odborného pracoviště v Plzni Národního památkového ústavu. Klíčová slova: Rokycansko — lidový dům — vesnice v 19. a 20. století — změny stavebních technik a technologií — památky lidového stavitelství — V. Mencl — archivní fotodokumentace Až do počátku devadesátých let 20. století se stavebníci s historickými prameny, tak i s podklady získanými terén- a projektanti spoléhali při obnově památek lidového sta- ním výzkumem.2 vitelství v západočeském regionu hlavně na národopis- V poznání památek lidového stavitelství a v péči o ně nou, vlastivědnou nebo uměleckohistorickou literaturu, sehrává významnou, v mnoha směrech doslova nezastu- pokud vůbec nějaká na dané téma existovala.1 Od kon- pitelnou úlohu dobová fotodokumentace. Ve fototéce pl- ce 20. století až dosud jsme svědky nástupu řady nových zeňského pracoviště Národního památkového ústavu se publikací, které se zaobírají hmotnou kulturou na vesnici dochovala pozoruhodná kolekce snímků památek uve- v minulosti a venkovem obecně. Jejich autoři pracovali jak deného typu, pořizovaných od počátku šedesátých let 1 Do nepočetné skupiny autorů, kteří se ve 20. století vážně za- 2 Významnou práci, která se zabývá vesnickým domem na Ro- bývali vesnickým domem na Rokycansku, patřil J. Brož. Ve své kycansku, nedávno publikoval PEŠTA, J.: Encyklopedie vesnic publikaci Lidové stavby na Plzeňsku, 1. část, věnoval v roce České republiky, 3. díl. Jednotlivé lokality, pozoruhodné jak 1922 pozornost obci Ejpovice a dějinám zdejších zeměděl- svou urbanistickou strukturou, tak souborem památek lidové- ských usedlostí a jejich architektuře, silně ovlivněné lidovým ho stavitelství, jsou v knize řazeny abecedně. Okres Rokycany klasicismem. Text doprovodil vlastními perokresbami, které je zastoupen obcemi Čilá, Dobřív, Drahoňův Újezd, Ejpovice, mají vysokou vypovídací hodnotu. Obdobně zpracoval vesnici Hradiště, Chlum, Jablečno, Kakejcov, Lhota pod Radčem, Li- Mokrouše v 2. části stejné publikace, která vyšla rovněž v roce tohlavy, Medový Újezd, Mokrouše, Ostrovec, Plískov, Podmok- 1922. J. Brož stál u zrodu pozoruhodného díla Plzeňsko, díl I, ly, Sklená Huť, Strašice, Trokavec a Pančava, Vejvanov, Vísky vydaného v Praze roku 1934. Obsáhlou publikaci tvoří kromě a Zvíkovec; některé z nich jsou od roku 1995 plošně památko- textu také fotografie z let 1910–1930 (některé z nich jsou dnes vě chráněny. Tématu vesnických památkových rezervací a zón součástí sbírkového fondu Národopisné muzeum v Plzni, ulo- v Plzeňském kraji, tedy i několika obcím v okresu Rokycany ženého v Západočeském muzeu), vytištěné na křídovém pa- se věnují FOUD, K.; KAREL, T.: Lidová architektura – vesnic- píru, a perokresby právě od J. Brože. Venkovského domu na ké památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny v Pl- Rokycansku, především pak roubené architektury, se do- zeňském kraji. Kapitoly v jejich zpracování se svou strukturou tkl MENCL, V.: Lidová architektura v Československu. Tam- podobají podání vesnic J. Peštou. Jde o běžně užívané a logic- též, v kapitole Dřevěný dům v jižních Čechách a na Plzeňsku, ké schéma: úvodní stručnou pasáž o historii osídlení doplňuje s. 276, V. Mencl uvádí: „Jakmile vystoupíme do vyšších poloh popis lokality podle indikační skicy mapy stabilního katastru, dnešního Spálenopoříčska a Mirošovska, dostáváme se do kra- nástin pozdějšího urbanistického vývoje a pak především po- jů poněkud jiných; tady zemědělství už ustupovalo práci v le- pis dochovaného historického stavebního fondu se zaměře- sích a chudým horským pastvinám; dřevěný dům, který se tam ním zejména na památky lidového stavitelství. K textu jsou při- zachoval, a to až do našich dnů v převažujícím množství, měl pojeny aktuální fotografie a mapy stabilního katastru. Pro praxi jiný, více horský, prostý a tvarově mladší ráz. Jeho oblast tvoři- památkové péče má mimořádný význam, že K. Foud a T. Karel la dlouhé táhlé pásmo, které z Dobříšska běželo přes pastvinatá do své publikace zařadili graficky vyjádřené památkářské vy- úbočí a horská údolí Brd na Strašicku a Hořovicku na východ- hodnocení zástavby v rozsahu památkově chráněného úze- ní okraj křivoklátských lesů, zasahujíc Zbirožsko a dotýkajíc se mí. – BATĚK, F.; HRACHOVÁ, H.; PRÁŠIL, P.: Rokycansko na střední Mže jak v okolí Ostrovce a Skryjí, tak i Městečka u Kři- starých pohlednicích. Titíž: Zbirožsko na starých pohlednicích. voklátu. Byl to kulturně mladý okrsek ve studených vysokých Jde o zdařilé publikace vhodné pro národopisnou práci a zpra- polohách, za starých časů v zimě jistě jen těžko přístupných, covatele lokální historie. Obsahují stovky reprodukcí starých okrsek, který protkávala jen řídká síť gotických kostelů […].“ pohlednic, z nichž mnohé vznikly ještě na konci 19. století. Ty V. Mencl neopomenul ani zděnou architekturu v obcích, kte- nejmladší jsou ze čtyřicátých let 20. století. Poukazují na stav- ré majetkoprávně patřily pod Plzeň (v dnešním okresu Roky- by jak dnes už zaniklé, tak radikálně přestavěné a doprovází je cany se jednalo především o Ejpovice, které byly až do konce text se stručným vylíčením dějin osídlení. V mnoha směrech patrimoniální éry zčásti majetkem města Plzně, zčásti města objevná je pro Rokycansko zcela nová publikace ROŽMBER- Rokycan). SKÝ, P.; VAŘEKA, P.: Středověké osídlení Rokycanska. K arel Foud – Jaroslava Kováčová: K vesnickému domu na Rokycansku 87 PAMÁTKY ZÁPADNÍCH Čech IV – 2014 Obr. 1. Ostrovec (okr. Rokycany), zemědělská usedlost čp. 3. Roubené obytné stavení trojdílné dispozice s uzavřeným záspím. Štítové ulič- ní průčelí. Někdy před rokem 1995 bylo stavení rozebráno a následně nahrazeno hmotovou replikou. (Fotoachiv Národního památko- vého ústavu, ú. o. p. v Plzni, foto J. Gryc, 1988) 20. století pracovníky tehdejšího Krajského střediska stát- klínky, mazanicí, následně opatřenou nátěrem z vápen- ní památkové péče a ochrany přírody v Plzni. ného pačoku. Hlína jako tepelněizolační materiál, s výho- Rokycansko je stejně jako jiné oblasti na Plzeňsku re- dou svých protipožárních vlastností, se běžně uplatňovala gionem s proměnlivou tváří a stále bohatým fondem his- torických lidových staveb. Zatímco pro jeho západní až jihozápadní část je typický zděný dům, ve výrazu formo- 3 Zákaz staveb domů ze dřeva podle dvorského dekretu z roku vaný především takzvaným lidovým klasicismem v první 1816 byl v běžné stavební praxi na Rokycansku i jinde prokaza- polovině 19. století, v části severní, střední, východní a ji- telně porušován. hovýchodní dominuje dům roubený. Spalné, tedy ponej- 4 Mapy stabilního katastru pořizované císařskou kanceláří v tři- cátých letech 19. století pro Čechy i Moravu zaznamenaly s do- více dřevěné konstrukce existovaly na Rokycansku podle dnes udivující přesností uspořádání krajiny a urbanistickou předpokladu od doby, kdy si lidé začali stavět svá obydlí strukturu sídel do podrobnosti jednotlivých staveb a dalších v úrovni nad zemí. Dřevo převládalo jako hlavní stavební objektů. Pomysný bonus tvoří, jak je všeobecně známo, ba- materiál prakticky až do druhé poloviny 19. století;3 teh- revné rozlišení objektů na stavby dřevěné (spalné), vyznačené dy nastal jeho poměrně rychlý ústup ve prospěch cihel- žlutě, a zděné (nespalné), které mají na mapě červenou bar- ného zdiva. Náhradu dřevěných staveb za objekty zděné vu. (Blíže viz ŠKABRADA, J.: K problematice barevného rozliše- uspíšily četné požáry a pochopitelně i dožívání dřevěných ní vesnických staveb na mapách stabilního katastru v Čechách, konstrukcí. Již dříve, především v oblasti mezi Plzní a Ro- s. 199–206, jenž uvedl a na příkladech doložil, že hlavním kva- kycany, se začalo uplatňovat místo roubených stěn zdivo litativním kritériem barevného pojednání domů v mapách stabilního katastru byly podmínky požárního zabezpečení, z lomového kamene, hlavně z místního pískovce. tedy povaha topeniště, dřevěný nebo zděný komín, černá ku- Historické dřevěné stavby na vesnici poměrně rych- chyně.) Už od druhé poloviny 18. století byla snaha zabránit le mizí od padesátých let minulého století. Dnes jde už prostřednictvím různých patentů a nařízení často fatálním po- jen o pouhý zlomek stavebního fondu, jak si ho předsta- žárům, při nichž zanikaly celé vsi. Nové budovy měly být pro- vujeme podle map stabilního katastru z první poloviny vedeny z kamene. Roubené stěny měl chránit hliněný lepenec. 19. století.4 Je logické, že zvýšená pozornost byla při tom věnována komí- Typickým reprezentantem roubeného domu na Ro- nům. Zděné komíny měly přednost. Naopak komíny ze dřeva, kycansku je přízemní stavení obdélníkového půdorysu, postavené jako dřevohlinitá konstrukce, kde hrozilo velké ne- bezpečí požárů, byly zakazovány. Za samozřejmé se považova- orientované do návsi nebo do ulice svým štítem sedlové lo vymístění průmyslových provozů využívajících ohně mimo nebo polovalbové střechy. Roubené stěny jsou prakticky zástavbu sídel. Tradice, obliba dřeva jako stavebního materi- bez výjimky provedeny z tesaných trámů, spáry mezi trá- álu a jeho snadná dostupnost však způsobily,