Redemptoris Custos Redemptoris Custos
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
15. srpna 1989 102 APOŠTOLSKÁ ADHORTACE APOŠTOLSKÁ ADHORTACE SVATÉHO OTCE JANA PAVLA II. SVATÉHO OTCE JANA PAVLA II. REDEMPTORIS CUSTOS REDEMPTORIS CUSTOS O SVATÉM JOSEFOVI A JEHO POSLÁNÍ O SVATÉM JOSEFOVI A JEHO POSLÁNÍ Ě V ŽIVOT KRISTA I CÍRKVE V ŽIVOT Ě KRISTA I CÍRKVE VYDALA ČESKÁ BISKUPSKÁ KONFERENCE PRAHA 2006 (PRO VNIT ŘNÍ POT ŘEBU) 1 Obsah Úvod ................................................................................................ 5 I. Zaznamenáno v Evangeliích ............................................... 6 II. Důvěrník Božího tajemství ................................................. 8 III. Muž spravedlivý – manžel ................................................ 17 IV. Práce vyjád řením lásky ..................................................... 21 V. Primát vnit řního života ..................................................... 22 VI. Patron církve naší doby ..................................................... 24 Poznámky ....................................................................................... 27 Seznam dokument ů vydaných v této edi ční řad ě ........................... 29 3 Biskup ům, kn ěžím a jáhn ům, řeholník ům a řeholnicím a všem v ěř ícím ÚVOD 1. POVOLÁN ZA OCHRÁNCE VYKUPITELE, „Josef ud ělal, jak mu and ěl Pán ě p řikázal: vzal svou ženu k sob ě“ (Mt 1,24 ). Církevní Otcové, čerpajíce inspiraci z evangelií, již od prvních staletí zd ůraz ňovali, že svatý Josef, který s láskou ochra ňoval Marii a s radostí se v ěnoval výchov ě Ježíše Krista, 1 také dnes st řeží a chrání mystické T ělo Vykupitele, církev, jejímž obrazem i vzorem je nej- sv ětější Panna. Ke stému výro čí vyhlášení encykliky Quamquam pluries papeže Lva XIII. 2 i v duchu staleté úcty ke svatému Josefovi chci vám po- skytnout k rozjímání, drazí brat ři a sestry, n ěkolik úvah o člověku, kterému B ůh „sv ěř il ochranu svých nejdrahocenn ějších poklad ů.“ 3 S radostí plním tuto pastý řskou povinnost a toužím, aby u všech stále více vzr ůstala úcta k patronu všeobecné církve i láska k Vykupiteli, kterému on tak p říkladně sloužil. Díky tomu se bude všechen k řes ťanský lid nejen ješt ě horliv ěji utíkat ke svatému Josefovi a s důvěrou prosit o jeho ochranu, ale také bude mít vždy p řed o čima jeho pokornou a vyzrálou službu i jeho úd ěl v ekonomii spásy. 4 Domnívám se totiž, že op ětné rozvažování o ú časti Mariina man- žela v Božím tajemství umožní církvi, sm ěř ující spolu s celou lid- skou rodinou k budoucnosti, nacházet neustále nov ě svou totožnost na základ ě této vykupitelské ekonomie, která se váže k základ ům tajemství Vt ělení . Josef z Nazareta se vlastn ě ú častnil tohoto tajemství jako nikdo jiný z lidí, krom ě Marie, Matky vt ěleného Slova. Spolu s ní m ěl na tajemství vt ělení ú čast, skute čně se podílel na téže spásné události. Byl d ůvěrníkem téže lásky, jejíž mocí v ěč ný Otec (ješt ě p řed stvo ře- ním) „nás p ředur čil, abychom byli p řijati za jeho d ěti skrze Ježíše Krista“ (Ef 1,5 ). 5 I. ZAZNAMENÁNO V EVANGELIÍCH V tomto bod ě záznam Lukáš ův souhlasí s Mt 1,18 a p řispívá ě č ě ň k objasn ní toho, co tam teme. Jestliže se po Mariin s atku ů MANŽELSTVÍ S MARIÍ s Josefem ukázalo, že je „v požehnaném stavu p sobením Ducha Sva- č ě ě tého“, odpovídá tato skute nost celému obsahu zv stování, a zvlášt ů ř č ť 2. „Josefe, synu David ův, neboj se k sob ě vzít svou manželku Marii. posledním slov m e eným Marií: „A se mi stane podle tvého slova!“ ě ě ě Vždy ť dít ě, které po čala, je z Ducha Svatého. Porodí syna a dáš mu (Lk 1,38 ) Po její odpov di na výslovný zám r Boží se Maria b hem dní ů ř ř ě jméno Ježíš; on totiž spasí sv ůj lid od h řích ů.“ (Mt 1,20–21 ) a týdn objevuje p ed lidmi i p ed Josefem jako „t hotná“, jako ta, ě ř V těchto slovech je obsaženo úst řední jádro biblické pravdy o která má porodit, která nosí v sob tajemství mate ství. svatém Josefovi – moment, na který p ředevším navazují církevní ě Otcové. 3. Za t ch okolností, „protože její muž Josef byl spravedlivý a ne- ě ě ě Evangelista Matouš vysv ětluje význam tohoto momentu, tak jak cht l ji vydat pohan , rozhodl se tajn se s ní rozejít“ (Mt 1,19 ). Josef ě ě ůč ř ho prožíval Josef. Je však t řeba mít sou časn ě p řed o čima navazující nev d l, jak se má zachovat v i „podivuhodnému“ Mariinu mate - ěď ň ř text z Lukášova evangelia, abychom pln ě pochopili celkovou souvis- ství. Zajisté hledal odpov na tuto zneklid ující otázku. Ale p ede- ě ě lost. A tak, ve spojení se slovy verše: „S narozením Ježíše Krista to vším hledal východisko z této pro n ho t žké situace. „Když už to ě ě ě ě ř bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem . Ale d říve cht l ud lat, zjevil se mu ve snu and l Pán a ekl: >Josefe, synu ů ě ť ě než za čali spolu bydlet, ukázalo se, že po čala z Ducha Svatého“ (Mt David v, neboj se k sob vzít svou manželku Marii. Vždy dít , které č 1,18 ), t ěhotenství Marie „p ůsobením Ducha Svatého“ najde širší a po ala, je z Ducha Svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on ů ř ů jednozna čné vysv ětlení v Lukášov ě popisu Ježíšova zrození: „And ěl totiž spasí sv j lid od h ích .<“ (Mt 1,20–21 ) ě Gabriel byl poslán od Boha do galilejského m ěsta, které se jmenuje Jde o blízkou podobnost mezi „zv stováním“ v záznamu Matoušo- ě ě ě Nazaret, k pann ě zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova v a Lukášov . Boží zv stovatel uvádí Josefa do tajemství Mariina ř rodu a ta panna se jmenovala Maria.“ (Lk 1,26–27 ) Slova and ělského mate ství. Ta, která byla podle zákona „provdána“, stala se mocí Du- ů pozdravení: „Bu ď zdráva, milostiplná, Pán s tebou,“ (Lk 1,28 ) vyvolala cha Svatého Matkou, z stávajíc pannou. Když Syn, kterého Maria nosí ů ě ř ě Mariin vnit řní neklid a zárove ň ji podnítila k uvažování. V té chvíli ve svém l n , p ijde na sv t, má dostat jméno Ježíš. Bylo to jméno č ů ř ě zv ěstovatel Pannu uklid ňuje a odhaluje jí zvláštní Boží zám ěr s ní: mezi Izraelity známé, ob as je dávali svým syn m. V tomto p ípad ě ř „Neboj se, Maria, nebo ť jsi nalezla milost u Boha. Po čneš a porodíš však jde o Syna, který – shodn s Božím p íslibem – naplní celý vý- ů syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nej- znam toho jména: Jesus – Jehošua znamená: „B h, který spasí.“ ě vyššího. Pán B ůh mu dá tr ůn jeho p ředka Davida.“ (Lk 1,30–32 ) Zv stovatel se obrací na Josefa jako na „manžela Marie“, který, ř č Krátce p ředtím evangelista potvrzuje, že ve chvíli zv ěstování Maria až p ijde as, má pak dát vlastní jméno Synovi, jenž se narodí naza- ě ěř již byla „zasnoubena s mužem jménem Josef z Davidova rodu“. retské Pann , za Josefa provdané. Obrací se tedy na Josefa a sv uje ůč Povaha tohoto zasnoubení se vysv ětluje nep římo; když Maria mu úkoly pozemského otce v i Mariinu Synovi . ě ě ě ř uslyšela, co říkal zv ěstovatel o narození Syna, ptá se: „Jak se to sta- „Když se Josef probudil ze spánku, ud lal, jak mu and l Pán p i- ě ě ne? Vždy ť muže nepoznávám?“ (Lk 1,34 ) Tehdy slyší tuto odpov ěď : kázal: vzal svou ženu k sob .“ (Mt 1,24 ) Vzal ji k sob s celým tajem- ř ě ř ě ů „Duch Svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího t ě zastíní! Proto také stvím jejího mate ství, spolu se Synem, který m l p ijít na sv t p so- ů dít ě bude nazváno svaté, Syn Boží.“ (Lk 1,35 ) Maria, i když byla již bením Ducha Svatého. Josef ukázal týmž zp sobem jako Maria ů ůč ů ě ě „provdána“ za Josefa, z ůstane pannou, nebo ť Dít ě, které se v ní od ochotu v le v i tomu, co B h od n ho žádal skrze svého zv stovate- chvíle zv ěstování po čalo, bylo po čato z Ducha Svatého. le. 6 7 II. D ŮVĚRNÍK BOŽÍHO TAJEMSTVÍ oznámit tajemství své v ůle (Ef 1,9 ): že lidé prost řednictvím Krista, vt ěleného Slova, mají v Duchu Svatém p řístup k Otci a stávají se 8 4. Když Maria krátce po zv ěstování odešla do Zachariášova domu, účastnými božské p řirozenosti (srov. Ef 2,18; 2 Petr 1,4 )“. aby navštívila svou p říbuznou Alžb ětu, uslyšela p ři uvítání slova, Josef – spolu s Marií – je prvním d ůvěrníkem tajemství živého Bo- která Alžb ěta vyslovila „napln ěna Duchem Svatým“ ( srov. Lk 1,41 ). ha . Spolu s Marií – a také vzhledem k Marii – se podílí od samého Krom ě slov, která navazovala na pozdravení and ělské p ři zv ěstování, po čátku na vrcholném úseku sebezjevení Boha v Kristu. Majíce p řed Alžb ěta řekla: „Blahoslavená jsi, která jsi uv ěř ila, že se splní to, co ti očima záznamy obou evangelist ů, Matouše i Lukáše, m ůžeme říci, že bylo řečeno od Pána!“ (Lk 1,45 ) Tato slova se vlastn ě stala v ůdčí Josef je prvním, kdo má ú čast na ví ře Bohorodi čky. Svou ú častí pod- myšlenkou encykliky Redemptoris Mater , kterou jsem cht ěl prohlou- poruje svou manželku ve ví ře v Boží zv ěstování.