Transformace Regionu SO ORP Po Roce 1989 Na Příkladu SO ORP Kuřim Se Zaměřením Na Obyvatelstvo a Sídla

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Transformace regionu SO ORP po roce 1989 na příkladu SO ORP Kuřim se zaměřením na obyvatelstvo a sídla

Bakalářská práce

Petra Zavřelová

Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. BRNO 2015

Bibliografický záznam

Autor: Petra Zavřelová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Název práce: Transformace regionu SO ORP po roce 1989 na příkladu SO ORP Kuřim se zaměřením na obyvatelstvo a sídla Studijní program: Geografie a kartografie Studijní obor: Geografie Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Akademický rok: 2014/2015 Počet stran: 55+1 Klíčová slova: Transformace regionu, SO ORP Kuřim, dojíţďka, bytová výstavba

Bibliografic Entry

Author: Petra Zavřelová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Title of Thesis: The transformation of the region (locality) in 1989 for example SO ORP Kuřim focusing on population and settlements Degree Programme: Geography and Cartography Field of Study: Geography Supervisor: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Academic Year: 2014/2015 Number of Pages: 55+1 Keywords: Transformation of the region, SO ORP Kuřim, commuting, housing

Abstrakt

Závěrečná práce zkoumá vývoj vybraných charakteristik v SO ORP Kuřim po roce 1989. Je rozdělena na dvě části, první se věnuje analýze dojíţďky za prací a do škol, druhá je zaměřena na změny a trendy v bytové výstavbě. Dílčí výsledky jsou porovnávány s jinými administrativními jednotkami a na závěr je shrnuto, do jaké míry ke změnám došlo a zda byly stanovené hypotézy potvrzeny nebo vyvráceny. Kvantitativní část výzkumu představoval sběr dat nejčastěji ze sčítání, popřípadě z dalších zdrojů a poté jsou některé výsledky doloţeny i terénním průzkumem nebo satelitními snímky. Práce je pro lepší znázornění doplněna grafy, kartogramy, obrázky a fotografiemi.

Abstract

The final thesis examines the development of selected characteristics on the example of SO ORP Kuřim after 1989. The work is divided into two parts, the first is devoted to the analysis of commuting to work and schools, and the second focuses on the changes and trends in the residential construction. Partial results are compared with those of other administrative units and finály we outline the extent of the changes and conclude whether the stated hypotheses are confirmed or refuted. The quantitative part of the research features data from summation, or other sources, then some results that are documented and the field research or satellite images. For better clarity of thesis includes graphs, cartograms, pictures, and photographs.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Student: Petra Zavřelová

Studijní program: Geografie a kartografie

Studijní obor: Geografie

Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:

Transformace regionu SO ORP po roce 1989 na příkladu SO ORP Kuřim se zaměřením na obyvatelstvo a sídla

The transformation of the region (locality) in 1989 for example SO ORP Kuřim focusing on population and settlements

Zásady pro vypracování:

1. Úvod, cíl práce, rešerše literatury 2. Metodika, vymezení území 3. Stručná obecná charakteristika politických, ekonomických a sociálních změn po roce 1989 4. Populační vývoj a situace (vývoj počtu obyvatel, přirozený přírůstek, migrace, sňatečnost, rozvodovost, fertilita, potratovost, kojenecká úmrtnost, mobilita, struktura obyvatel – podle pohlaví, věku (věková pyramida), vzdělání, naděje doţití, průměrný věk) 5. Sídelní systém (administrativní uspořádání, hustota zalidnění, bytový fond, sídelní morfologie, vyuţití území, územně plánovací dokumentace – rozšiřování obytných ploch)

6. Shrnutí nejzásadnějších změn 7. Závěr – prognóza budoucího vývoje Rozsah grafických prací: podle potřeby

Rozsah průvodní zprávy: cca 30-40 stran

Seznam odborné literatury:

Hampl, M. (2001): Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha, Univerzita Karlova. Fakulta přírodovědecká, 2001, 328 s. ISBN 8090268668. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011: Česká republika a kraje: obyvatelstvo, domácnosti, byty, dojíţďka, průřezové: sčítání lidu, domů a bytů 2011 k 26. 3. 2011. Praha, Český statistický úřad, 2012, 1 DVD-ROM. ISBN 9788025022719. HÜTTLOVÁ, Monika. Charakteristika struktury osídlení v okrese Vsetín. 1998, 68 l., 12 l. příl. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 255 s. REKTOŘÍK, J., ŠPALKOVÁ, D. (2002): Politika bydlení Jihomoravského kraje: sborník z konference. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 118 s. ISBN 8021027894.

Jazyk závěrečné práce: čeština

Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Podpis vedoucího práce: ......

Datum zadání bakalářské práce: říjen 2014 Datum odevzdání bakalářské práce: do 14. května 2015

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Se zadáním bakalářské práce souhlasím, jsem si vědoma, že zadání práce je závazné.

Převzala: ...... dne ......

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Milanu Jeřábkovi, Ph.D. za vedení, ochotu a rady při vypracovávání mé bakalářské práce.

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Jeřábka, Ph.D. a s vyuţitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno, 7. 5. 2015 Jméno Příjmení

Obsah 1. ÚVOD ...... 9 2. CÍL PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ...... 10 3. REŠERŠE LITERATURY...... 11 4. TEORETICKÝ ZÁKLAD ...... 13 4.1 Dojíţďka za prací a do škol ...... 13

4.1.1 Mobilita obyvatelstva ...... 13

4.1.2 Dojíţďka ...... 14

4.2 Bytová politika ...... 15

5. METODIKA A POUŢITÁ DATA ...... 17 6. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ZMĚN PO ROCE 1989 ...... 19 6.1 Transformace ekonomiky...... 19

6.2 Sociální změny ...... 19

7. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ...... 21 8. POPULAČNÍ VÝVOJ A SITUACE ...... 23 9. DOJÍŢĎKA A VYJÍŢĎKA V SO ORP KUŘIM ...... 27 9.1 Rozsah a intenzita dojíţďky ...... 27

9.2 Denní dojíţďka...... 29

9.3 Intenzita dojíţďky ...... 30

9.4 Směr dojíţďky ...... 33

9.5 Dojíţďkový region ...... 36

9.6 Shrnutí ...... 37

10. SUBURBANIZACE A BYTOVÁ POLITIKA V SO ORP KUŘIM ...... 40 10.1 Dokončené byty a intenzita výstavby ...... 41

10.2 Počet domů a obydlených bytů, druh domovního fondu ...... 47

10.3 Shrnutí ...... 48

11. ZÁVĚR ...... 50 12. ZDROJE ...... 51 13. SEZNAM ZKRATEK ...... 54 14. PŘÍLOHY ...... 55

1. ÚVOD

Tato závěrečná práce je zaměřená na obyvatelstvo a sídla v SO ORP Kuřim, konkrétněji na změny v dojíţďce a vyjíţďce do zaměstnání i do škol a na změny v bytovém a domovním fondu v porevolučním období. Rok 1989 byl pro náš stát zlomový. Etapu s řadou změn, reforem a nových zákonů, které se začaly dít začátkem 90. let, nazýváme obdobím transformace. Vytvořily se podmínky pro vznik soukromého sektoru, na trh vstoupilo mnoho zahraničních firem např. i s nemovitostmi. Nová populační politika se projevila poměrně výrazně, od počátku 90. let nabývá na významu migrace, zatímco přirozený přírůstek roste mnohem pomalejším tempem. V současné době probíhá snaha o zhodnocení změn, které se v roce 1989 udály. V určitých oblastech se ovšem výsledky transformačního procesu projeví po velmi dlouhé době. Navíc do procesu transformace zasahuje i postupující globalizace, technologická restrukturalizace, nadnárodní integrace, atd. V práci jsou povětšinou analyzovány dopady změn aţ po roce 2000, jelikoţ změny v 90. letech se projevily o něco později. Na dojíţďce a bytové výstavbě lze řadu těchto změn demonstrovat a hlouběji analyzovat jejich příčinu.

Některá témata ze zadání jsou cíleně vynechána, jelikoţ některé charakteristiky nemá smysl řešit pro tak malé území, jako je Kuřim, popřípadě příliš nenavazují na dvě hlavní témata práce.

9 2. CÍL PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY

Smyslem této práce je analyzovat změny na území SO ORP Kuřim v období po roce 1989 a najít odlišnosti ve vývoji s jinými správními obvody. Konkrétně je výzkum zaměřený na obyvatelstvo a sídla s důrazem na dojíţďku obyvatel do zaměstnání a do škol a na bytovou výstavbu. Díky změnám v celkovém prostředí můţeme charakterizovat nové trendy a vývoje, které se na struktuře obyvatelstva a sídel významně projevily. Území je navíc atypické velmi malým počtem obcí při srovnání s většinou správních obvodů. Proto můţeme předpokládat, ţe některé ukazatele a trendy se budou vyvíjet poměrně specificky. Dílčí otázky, které na konci výzkumu umoţní konkrétní charakteristiku změn, jsou zaměřeny jak na dojíţďku, tak na bytovou výstavbu.

V části o dojíţďce se práce zaměřuje na tyto otázky:

 Jaký je rozsah, intenzita a směr dojíţďky obyvatel do zaměstnání a do škol v rámci SO ORP Kuřim?  Jaký vývoj prodělala denní dojíţďka do zaměstnání a do škol z obcí SO ORP Kuřim?  Jak se mezi roky 2001 a 2011 proměnil dojíţďkový region města Kuřim?

Druhá část o bytové výstavbě a bytové politice zjišťuje:

 Do jaké míry se zvětšují zastavěné plochy a kolik přibývá dokončených bytů v obcích?  Jaká je struktura nové zástavby?

První hypotéza předpokládá, ţe centrum správního obvodu - město Kuřim - je i významným centrem dojíţdějících především za prací. Při analýze dojíţďky je cílem zjistit, zda je Kuřim jakoţto správní centrum i hlavním cílem denní dojíţďky obyvatel za prací nebo do škol. Druhá hypotéza předpokládá, ţe do území SO ORP Kuřim se stěhuje stále více obyvatel z větších měst za vidinou lepšího a kvalitnějšího ţivota. Výsledkem této části je zhodnocení, zda se Kuřim stal typickým cílem obyvatel v rámci suburbanizace a zda hrozí rozšiřování unifikované zástavby a vznik sídlišť naleţato.

3. REŠERŠE LITERATURY

HAMPL, M., GARDAVSKÝ V., KÜHNL, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR (1987)

Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR uceleně podává hodnocení dílčích otázek specifického vývoje a struktury sídelního systému Československa. Odkazuje především na mnoţství empirických sledování, která jsou podloţena dostatečným teoretickým základem. Regiony jsou vymezeny podle určitých kritérií (např. územní koncentrace obyvatel), z čehoţ vycházelo i vymezení dojíţďkového regionu v této práci. U kaţdého výzkumného celku je také podrobně probrána metodika výzkumu. Části, věnované jednotlivým problémům regionální struktury a vývoji osídlení, jsou vţdy zakončeny krátkým shrnutím, co z výzkumu daného problému vyplývá, popřípadě jsou navrţena i alternativní řešení.

HAMPL, M. a kol.: Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie (2001)

Autoři se snaţí popsat nejvýraznější změny v ČR v komparaci s dalšími zeměmi za desetileté transformační období. Vybrané charakteristiky a procesy jsou srovnány s dalšími evropskými zeměmi, důraz je kladen na rozdílný rozvoj států východní a západní Evropy. Pro tuto závěrečnou práci byl významným zdrojem příspěvek Luďka Sýkory věnující se případové studii proměn prostorové struktury Prahy v souvislosti s transformací (s. 127-161), jelikoţ některé myšlenky a vzorce lze aplikovat i na Brno.

REKTOŘÍK, J., ŠPALKOVÁ, D.: Politika bydlení Jihomoravského kraje: sborník z konference (2002)

Sborník z konference Politika bydlení Jihomoravského kraje z roku 2002 obsahuje krátké příspěvky účastníků, které se týkají bydlení. Na celkový stav bydlení je nahlíţeno z mnoha úhlů, ať uţ z technického, právního nebo finančního. Je zde zmiňována zanedbaná politika bydlení začátkem 90. let, jejíţ důsledky jsou citelné i v současnosti.

Díky regionálním rozdílům v celém státě je i v současnosti obtíţné, aby se politika bydlení ubírala směrem výhodným pro všechna území ČR. Cílem konference bylo potvrdit, ţe bydlení lze zařadit mezi faktory ovlivňující rozvoj kaţdého regionu.

HÜTTLOVÁ, M.: Charakteristika struktury osídlení v okrese Vsetín (1998)

Charakteristikou struktury osídlení v okrese Vsetín se ve své diplomové práci z roku 1998 zabývala Monika Hüttlová. Cílem práce bylo postihnout hlavní změny ve struktuře osídlení mezi roky 1961 – 1991. Nejdůleţitější zdroj dat představovalo především sčítání lidu a Úřad práce Vsetín. Pro pochopení současné struktury osídlení bylo nutné analyzovat velikostní strukturu obcí, funkční strukturu obcí a základní mezisídelní vazby. Do procesu vývoje sídel také významným způsobem zasahovaly společenské změny, kterých bylo v průběhu vymezených 30 let poměrně velké mnoţství. Nicméně pro formulaci obecných závěrů autorka povaţuje vybrané období za velmi krátké, jelikoţ významné společenské změny nastaly aţ ke konci sledovaného období. Přínosná je tato práce především ve srozumitelné metodice.

4. TEORETICKÝ ZÁKLAD

4.1 Dojížďka za prací a do škol

4.1.1 Mobilita obyvatelstva Dynamika obyvatelstva je velice pestrá a kaţdá populace nebo skupina obyvatel má své specifické prostorové rozloţení, strukturu, změny v počtu, atd. (TOUŠEK a kol., 2008). Z geografického hlediska je nejvíce zajímavá prostorová mobilita obyvatelstva, kde dochází k pohybu obyvatel mezi prostorovými (regionálními) útvary. Mechanický pohyb a případná sociální mobilita jsou na sobě vzájemně závislé, jelikoţ změna sociální struktury vyvolá prostorové pohyby obyvatelstva a naopak (MLÁDEK, 1992).

Kritéria pro určení stupnice mobility jsou (dle MLÁDEK, 1992, s. 134 - 137):

 periodicita a délka trvání pohybu – díky tomuto kritériu lze rozlišit pohyby trvalé (migrace) a dočasné (časově ohraničené). Dočasné pohyby mohou mít denní, týdenní a měsíční charakter, popřípadě za účelem cestovního ruchu lze vymezit i sezónní a nepravidelné pohyby,  vzdálenost pohybu – za rozhodující se povaţuje překročení hranice určitého regionálního útvaru,  směr pohybu – záleţí, zda pohyb probíhá mezi různými oblastmi s rozdílnou kulturní, technickou a ekonomickou vyspělostí,  organizace pohybu – pohyb obyvatel můţe být ţivelný nebo plánovaný, legální nebo nelegální, dobrovolný nebo nucený,  motivace – za příčinu pohybu lze povaţovat ekonomické nebo mimoekonomické okolnosti,  početnost skupin – rozlišují se pohyby individuální, skupinové a masové,  prostorový průběh – je moţno rozeznat přímé pohyby nebo pohyby po etapách v závislosti na vzdálenosti,  charakteristické znaky účastníků pohybu (biologické, ekonomické, jazykové, …).

Na základě výše uvedených kritérií je moţno vymezit čtyři typy prostorových pohybů obyvatelstva – migrace, dočasné změny pobytu, dojíţďka do zaměstnání a nepravidelné dočasné pohyby. V práci se budu věnovat pouze dojíţďce za prací a do škol.

4.1.2 Dojížďka Dojíţďka za prací je vyvolána nesouladem mezi rozmístěním ekonomicky aktivního obyvatelstva a pracovních příleţitostí. Za dojíţdějícího lze povaţovat člověka, který při cestě do zaměstnání překračuje určitou hranici, nejčastěji se jedná o hranice obce (ČEKAL, 2006). Tvorba podkladů o dojíţďce můţe pomoci např. při rozhodování v politice zaměstnanosti (TONEV, 2013). Pokud se pokusíme charakterizovat dojíţďku podrobněji podle určených kritérií v předchozí kapitole, jedná se o dočasný pohyb s denní nebo nedenní frekvencí, který je uskutečňován s určitou pravidelností. Z geografického hlediska nás zpravidla zajímá, zda člověk překročil hranice obce. Obyvatelé dojíţdí do zaměstnání dobrovolně, ale příčina je v rozdílném rozmístění obyvatelstva, výroby a osídlení (MACKA, 1972). Při dojíţďce za prací jsou motivací především ekonomické aspekty, moţná i lepší ţivotní úroveň. Dojíţďku do zaměstnání sledujeme u ekonomicky aktivních obyvatel, kde lze rozlišit i například nejpočetnější věkové skupiny dojíţdějících, rozdíly v dojíţdění mezi muţi a ţenami, apod. Lze rozlišit i dojíţďku do škol, kde jsou zahrnuti ţáci, učni i studenti. Ve sčítání lidu, domů a bytů jsou vyjíţdějící rozděleni podle toho, zda dojíţdí do zaměstnání nebo do školy v rámci obce či mimo obec. Navíc podrobnější údaje uvádí, zda se pohyb konal v rámci okresu, kraje, státu nebo se pohyb realizoval mezi státy. Směr pohybu probíhá z místa bydliště, popřípadě z místa obvyklého bydliště, do místa pracoviště a naopak.

Otázkám denní mobility se v teoretické rovině věnoval jiţ Hägerstrand (TEMELOVÁ a kol., 2011). Čekal (2006) ve své práci uvádí, ţe u kaţdé vývojové fáze společnosti (preindustriální, industriální, postindustriální) lze najít charakteristické chování v mobilitě obyvatel.

Mezi příčiny změn v dojíţďce po roce 1989, které souvisely se specifickými podmínkami transformačního období, zahrnuje Čekal (2006) například nová pracovní místa v atraktivních regionech, zvýšení individuální automobilizace nebo příspěvky na dojíţdění. To má ovšem podle Hampla (2004) za následek mnohem větší rozdíly mezi jádrovými a periferními oblastmi. Začala se ještě více posilovat sídelní a regionální hierarchie. V 90. letech 20. století navíc došlo ke změně bytové politiky a díky silné vazbě obyvatel na pozemek nebyla změna trvalého bydliště kvůli práci příliš atraktivní (HAMPL, 2004).

4.2 Bytová politika

Bytová politika státu má za cíl vyrovnávat nedokonalosti bydlení a snaţit se uspokojit potřebu bydlení obyvatel (MRÁZIK, 2007). Suburbanizace je nejen v geografii poměrně frekventované téma, na které jiţ bylo mnoţství prací zpracováno. Na tento proces se dá nahlíţet z více úhlů, většinou se hodnotí dopady suburbanizace na demografickou a sociální strukturu vybraného území, dále i ekonomické aspekty, environmentální, atd. Nejčastěji je suburbanizace kritizována z důvodu vzniku monotónní výstavby, odkázání obyvatel na individuální automobilovou dopravu, popřípadě ani sociální koheze mezi obyvateli není velká (OUŘEDNÍČEK, ŠPAČKOVÁ, NOVÁK, 2013). Suburbanizaci lze charakterizovat jako proces rozšiřování předměstí, který je charakteristický hromadným stěhováním z centrálních částí aglomerací nebo konurbací na okraje, popř. za administrativní hranice, přičemţ funkční vztahy mezi nově osídleným územím a jádrem jsou zachovány (ŠILHÁNKOVÁ a kol., 2007). Růst předměstí byl ovšem typický pro expandující průmyslové město, a to díky rozvoji dopravních příleţitostí. Příčinou mohl být pocit niţší kvality ţivota v centru, zvýšení cen nájmů, pozemků, zvýšení kriminality, atd. (TOUŠEK a kol., 2008). Jedním z negativních projevů suburbanizace je tzv. urbansprawl. Jde o poměrně řídkou zástavbu, která se rozpíná do okolní krajiny a je často lokalizována podél komunikačních os. Na rozdíl od původní zástavby jsou tyto oblasti monofunkčně zaměřeny – pouze na bydlení a přejímají veškeré nevýhody sídlišť. Tato území se označují jako sídliště naleţato. Rodinný dům je totiţ povaţován za nejlepší a nejdokonalejší způsob bydlení, kterého můţe člověk dosáhnout (HNILIČKA, 2005). Také mnohonásobně roste potřeba kaţdodenního přesunu obyvatel ze suburbií za prací, do škol, za sluţbami, kulturou. „Dojížďka a vyjížďka představuje hlavní vyjádření vztahu mezi aglomerovanými obcemi a jádrovým městem. Je důsledkem prostorových neshod v lokalizaci bydlení, práce a služeb. Zvýšená dojížďka ze suburbií do jádrových měst za prací a do škol, vyjíždění do okrajových komerčních center a další formy prostorové mobility uvnitř aglomerace jsou typickým projevem suburbanizace.“ (suburbanizace.cz). Podle teorie stádií a fází urbanizačního procesu ovšem vyplývá, ţe suburbanizace je pouze jednou etapou celého procesu (ŠILHÁNKOVÁ, 2007). Jedná se tedy o velmi aktuální téma, coţ je důvod, proč se suburbanizací zabývá velké mnoţství autorů.

Samotná suburbanizace je svým způsobem jakýsi proces dekoncentrace, která je jedním z typických znaků porevolučního období u nás. Zajímavá je ovšem myšlenka, ţe socialistická panelová sídliště lze povaţovat za první formy suburbií. Stejně jako moderní satelitní městečka neměla sídliště tradiční městský prostor, nestavěly se náměstí ani parky a oblast byla striktně dělená do monofunkčních zón (ŠILHÁNKOVÁ, 2007).

Samostatnou kapitolu tvoří politika bydlení po roce 1989. Na počátku 90. let začaly klesat investice státu do bydlení, coţ vedlo k poklesu nové bytové výstavby v České republice. Částečným řešením pro ušetření státních peněz měla být privatizace, při které se byty převedou do soukromého vlastnictví. Zároveň ovšem stoupla cena za bydlení a nájemné bylo postupně deregulováno, proto se tyto byty staly pro mnoţství obyvatel nedostupné. Situace se postupně zlepšovala a průměrné platy rostly. Lepší poměry s byty lze brát jako značné pozitivum, jelikoţ bydlení je důleţité pro rozvoj celého regionu. (REKTOŘÍK, ŠPALKOVÁ, 2002). Otázkou ovšem je, zda úroveň bydlení zvyšují i nově vzniklá satelitní městečka. Zda by například neprospělo se více orientovat na přestavby a renovace starých budov, jelikoţ je v dnešní době moţné získat na opravy nemalé mnoţství dotací.

5. METODIKA A POUŽITÁ DATA

Primární zdroj dat o dojíţďce představovala data ze SLDB 2001 a 2011. Data ze SLDB 1991 jsou pouţita pouze u počtu rodinných domů v obcích SO ORP Kuřim, jelikoţ drtivá většina dat není uvedena za menší území, neţ jsou okresy. Ve struktuře obyvatel je pouţit také rok 1995, jelikoţ se tyto informace nezjišťovaly pouze při sčítání. Pro některé ukazatele je nutné pouţít i další údaje o obyvatelstvu – v tomto případě ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO) a počet studentů jednotlivých území. Jelikoţ správní obvody v roce 2001 ještě neexistovaly, nepublikovala se za tato území ani ţádné informace. Většinu dat za rok 2001 a dříve bylo zapotřebí vyhledat za jednotlivé obce a poté sumarizovat za celý SO ORP. Dále se práce zaměřuje pouze na denní dojíţďku do zaměstnání a do škol, která je v publikacích nebo výsledcích ze SLDB uváděna zvlášť. Intenzita dojíţďky představuje podíl dojíţdějících do zaměstnání na celkovém počtu EAO v obci, popřípadě podíl dojíţdějících studentů do škol vzhledem k celkovému počtu studentů v obci. Do počtu studentů jsou zahrnuti ţáci základních, středních, vysokých škol, dále i studenti učilišť a vyšších odborných škol. Intenzita je pro lepší představu srovnávána s dalšími správními obvody, které mají stejně jako SO ORP Kuřim společné hranice s Brnem. U směrů dojíţďky nebo vyjíţďky jsou sledovány hlavní cíle obyvatel a následně je nejsilnější proud vyjíţdějících z obcí SO ORP Kuřim podrobněji analyzován. Do Kuřimi ovšem míří nemalé mnoţství dojíţdějících studentů a zaměstnanců, proto je na závěr této části vymezený dojíţďkový region Kuřimi v letech 2001 a 2011. U map byly nastaveny stejné intervaly, aby rozdíly v dojíţďce byly více patrné a lépe srovnatelné. Mnoţství dojíţdějících do určité obce je v publikaci ČSÚ zveřejněno v případě, ţe do obce dojíţdí 10 a více obyvatel. V mapách je tedy procentuálně vyjádřen podíl dojíţdějících obyvatel do Kuřimi na celkovém počtu vyjíţdějících z dané obce.

V druhé části o bytové politice jsou data čerpána i z jiných zdrojů neţ je sčítání, nejčastěji z Databáze demografických údajů za obce ČR (VDB ČSÚ), kde je třeba údaje opět spočítat za jednotlivé správní obvody. Informace o výměře, zastavěné ploše a občanské vybavenosti jsou dostupné v Městské a obecní statistice, kde je opět nutný převod na správní obvod. Databáze o bytové výstavbě poskytuje údaje o dokončených bytech v obcích od roku 1998. Data za jeden rok ovšem nejsou natolik vypovídající o celkové situaci, proto byla vybrána 2 tříletá období kolem sčítání 2001 a 2011. Díky

informacím o dokončených bytech a o rozrůstající se výstavbě byly vybrány satelitní snímky dvou obcí z roku 2003 a 2012, aby byl rozdíl více zřejmý. Intenzita výstavby a mnoţství dokončených bytů na 1 km2 jsou ukazatele, které jsou jiţ spojeny se situací v území – tedy jsou vztaţeny ke střednímu stavu obyvatel nebo k rozloze. Počet domů a počet obydlených bytů jsou jiţ data ze sčítání. Místo celkového počtu bytů je uveden počet obydlených bytů z důvodů rozdílných poskytnutých dat ze SLDB (viz dále).

Podle Metodiky SLDB (ČSÚ) není srovnatelnost ze sčítání z roku 2001 a 2011 příliš přesná. Smyslem práce je najít důsledky transformačních změn z 90. let, proto jsou analyzována data pouze z let 2001 a 2011. V roce 2001 byly výsledky zpracovány podle trvalého nebo dlouhodobého pobytu obyvatel, zatímco sčítání z roku 2011 pracuje s daty obvyklého pobytu osoby. Další rozdíl, který by mohl ovlivnit výsledky výzkumu, je v údaji o místě pracoviště. V roce 2001 sčítané osoby uváděly údaj o místě pracoviště v okamţiku sčítání, i kdyţ byly bez stálého zaměstnání. V roce 2011 se zavedla zvláštní kategorie „zaměstnání bez stálého pracoviště“ a v celkových údajích o dojíţďce tito lidé zahrnuti nejsou. Bohuţel, díky charakteru této práce, kde podstatnou roli hraje vývoj příslušných hodnot ze sčítání, není moţné srovnání definitivních výsledků za oba roky vynechat. Pro lepší porovnání tedy byly vybrány další správní obvody, jak jiţ bylo zmíněno. Dále se v údajích o bydlení v roce 2001 do domovního fondu s rodinnými domy nepočítaly objekty určené k rekreaci, zatímco v roce 2011 jsou tyto objekty udávané dohromady. Ke změně počtu obcí ve vymezeném území mezi sledovanými roky nedošlo.

Výsledky jsou doplněny o satelitní snímky vybraných obcí, dále o fotodokumentaci, která se pořídila při terénním průzkumu oblasti.

6. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ZMĚN PO ROCE 1989

6.1 Transformace ekonomiky

Do roku 1989 byla národní ekonomika centrálně řízena prostřednictvím několikaletých plánů. Do té doby byla účelem především koncentrace většiny aktivit, zatímco v 90. letech se vlivem uvolnění atmosféry přecházelo k všeobecné decentralizaci a dekoncentraci. Ekonomika samotných měst byla závislá na procesech deindustrializace, terciarizace areindustrializace, díky čemuţ se výrazné změny projevily především v oblasti trhu práce, průmyslu a sluţeb (MULÍČEK, 2004). Došlo k výrazné změně ekonomické základny, zastoupení progresivních (nevýrobních) aktivit stále rostlo na významu a v souvislosti s tímto také roste vzdělanost obyvatelstva, nebo vybavenost územní technickou i sociální infrastrukturou (HAMPL a kol., 2001). Na úkor těchto změn ale naopak upadají oblasti orientované na těţký průmysl, který byl za socialismu velmi preferovaný. Nutno také podotknout, ţe otevřená liberalizovaná ekonomika umoţnila vstup na trh mnoha zahraničních investorů.

6.2 Sociální změny

Sídelní hierarchie, dělba práce a uspořádání vztahů mezi územními komplexy nebyly v období socializmu výrazně přeměněny, ale spíše „zakonzervovány“. Vývojové ustrnutí omezilo urbanizaci – metropolizaci a další aktivity vedoucí k post-industriální společnosti. Od začátku 90. let je (za socializmu ţádaná) fyzická koncentrace nahrazována koncentrací vztahovou prostřednictvím zejména progresivních funkcí (HAMPL a kol., 2001).

Obecně lze říci, ţe se společnost vrátila ke svému přirozenému vývoji. V porovnání se západní Evropou byl ale vývoj v našem státě o něco opoţděný. Například po roce 1989 se náš stát z hlediska demografických tendencí přiblíţil hodnotám států západní Evropy, ale reprodukční chování v 90. letech v České republice odpovídá reprodukčnímu chování západní Evropy v 70. letech. Začal růst průměrný věk matek, zvyšoval se věk ţen při prvním sňatku, narostl počet narozených dětí mimo manţelství. Zároveň i pokles

přirozeného přírůstku má za důsledek řadu dalších skutečností – např. demografické stárnutí obyvatel, lepší a dostupnější zdravotní péče způsobuje nízké hodnoty úmrtnosti. V neposlední řadě se zvyšuje naděje doţití (HAMPL a kol., 2001).

Úbytek přirozeného přírůstku lze částečně nahradit imigrací, nejedná se ale o dlouhodobé řešení. Mezi lety 1990 – 1996 došlo k výraznému sníţení celkové migrace, coţ se dá chápat jako reakce na situaci trhu s byty. Poté se migrace na nějakou dobu stabilizovala a od konce devadesátých let začínají převaţovat dekoncentrační procesy (HAMPL a kol., 2001). Nejváţnější bariéru v rozvoji migrace představovala situace s byty, jejichţ počet se od přelomu 80. a 90. let sniţoval. Zároveň díky dalším okolnostem začala být migrace nahrazována jinými formami územního pohybu obyvatelstva, které nejsou spojeny se změnou místa bydliště, a to dojíţďkou za prací, přechodnou migrací, atd. (HAMPL a kol., 2001). Autor v roce 2001 předpokládal, ţe vzhledem k těmto tendencím budou migrační procesy nadále ztrácet na významu a budou nahrazovány jinými formami prostorové mobility obyvatel (např. dojíţďkou).

7. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Území SO ORP Kuřim je součástí Jihomoravského kraje, leţí v severozápadní části okresu Brno-venkov. Správní obvody byly podle ČSÚ stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. a aktualizovány vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2004 Sb. Do oblasti spadá celkem 10 obcí (viz obr. 1) se správním centrem Kuřim. Z těchto obcí má pouze Kuřim status města a Veverská Bítýška je městys. Sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Rosice, Tišnov, Blansko, Šlapanice a Brno. Mimo město Brno má SO ORP Kuřim nejméně obcí ze všech správních obvodů v Jihomoravském kraji, přičemţ počet obyvatel podle ČSÚ v roce 2013 k 31. 12. byl 21 198. V rámci území lze ještě vymezit Správní obvod pověřeného obecního úřadu Kuřim (POÚ), který je územní strukturou naprosto totoţný se správním obvodem obce s rozšířenou působností.

Tab. 1: Vybrané ukazatele absolutních hodnot za SO ORP Kuřim za vybrané roky

Ukazatel 1991 1995 1999 2003 2007 2011 Počet obyvatel 17 458 17 529 17 902 18 799 20 439 21 845 Hustota zalidnění (obyv./km2) 234 236 239 244 265 283 Celkový přírůstek 224 -6 135 374 603 201 Sňatky 97 101 80 90 123 83 Rozvody 44 35 34 54 57 60 Průměrný věk muži - - - 38,0 38,1 38,5 Průměrný věk ženy - - - 40,7 40,7 40,7 Zdroj: Vybrané ukazatele za správní obvod Kuřim v letech 2001 – 2013, Databáze demografických údajů za obce ČR, 2015, ČSÚ

Časová řada počtu obyvatel nám dokazuje, ţe počet obyvatel v obcích vymezeného regionu postupně přibývá, čímţ se postupně zvyšuje i hustota zalidnění (viz tab. 1). Přirozený přírůstek je však menší neţ přírůstek obyvatel stěhováním. V návaznosti na postupnou změnu struktury obyvatel se sleduje také index stáří, který se podle ČSÚ od roku 2001 trvale zvyšuje, ovšem v roce 2010 stále nedosahoval hodnoty celorepublikového průměru. To však můţe být ovlivněno i malou velikostí území, jelikoţ neexistují mezi obcemi příliš velké rozdíly (např. periferie, atd.)

Celkově se tento region dá povaţovat za spíše průmyslově zaloţený. Samotná Kuřim se prezentuje jako „největší průmyslové centrum okresu Bmo-venkov a spádovým městem kuřimského regionu.“ (kurim.cz). Průmyslovou oblast na severu města povaţuje Kuřim za velice významnou z hlediska dalšího rozvoje (DANĚK, 2014). V této zóně najdeme takové podniky jako TOS Kuřim, Slévárna Kuřim, TYCO Kuřim a v nedaleké Veverské Bítýšce pobočku výrobce zdravotnických potřeb Hartmann Rico.

Ke zjednodušení dojíţďky navíc zcela jistě přispěl i vznik IDS JMK v roce 2004, kdy jednotlivé druhy dopravy začaly spolupracovat, navazovat na sebe a systém se stal mnohem více přehledný, pohodlný a ekonomicky výhodnější.

Obr. 1: Obce SO ORP Kuřim

8. POPULAČNÍ VÝVOJ A SITUACE

Vývoj počtu obyvatel je v porevolučním období vcelku jednoznačný, má lineární stoupající trend a je bez větších výkyvů (viz obr. 2). Na počátku sledovaného období mělo území přes 17 000 obyvatel a hranice 18 000 byla překročena aţ v roce 2000. Od té doby populace v SO ORP Kuřim roste o něco rychlejším tempem. Důvodem můţe být jednak zvýšený počet přistěhovalých nebo i produktivní věk obyvatel ze silné populační vlny narozených v 70. letech 20. století.

23,000 22,000 21,000 20,000 19,000 18,000 17,000 16,000 15,000 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012

Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Kuřim v období od roku 1990 do 2013 Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, 2015

Vzhledem k jiţ zpracovaným analýzám a výzkumům se dalo předpokládat, ţe SO ORP Kuřim bude reprezentovat jedno z dynamicky se rozvíjejících oblastí v zázemí mnohem většího centra - Brna. Pokud by se výzkum věnoval pouze Kuřimi, je moţné, ţe by se tato hypotéza potvrdila. Menší obce jsou ale mnohdy různě znevýhodněné a výsledky za celý správní obvod mohou být poměrně odlišné od jeho centra. Celkový počet obyvatel ve správním obvodě mezi sledovanými tříletými obdobími vzrostl, stejně tak i přirozený a celkový přírůstek. Časová řada vývoje celkového přírůstku obyvatel není lineární, největší celkový přírůstek byl podle ČSÚ zaznamenán v roce 2007. Celkový přírůstek je ve větší míře ovlivněn mnoţstvím vystěhovalých a přistěhovalých obyvatel neţ přirozeným přírůstkem. V roce 2000 a 2001 byl dokonce přirozený přírůstek záporný, největší byl mezi

sčítáními zaznamenán v roce 2009. Migrační přírůstek je jediný ukazatel, který mezi vybraným obdobím klesl.

Tab. 2: Vybrané ukazatele za vybrané roky v SO ORP Kuřim

průměr průměr Ukazatel 2000 2001 2002 2010 2011 2012 2010- 2000-2002 2012 Přistěhovalí 453 497 605 518 819 619 605 681 Vystěhovalí 349 260 404 338 552 474 569 532 Přírůstek stěhováním 104 237 201 181 267 145 36 149 Živě narození 147 164 170 160 271 238 265 258 Zemřelí 183 175 154 171 168 182 190 180 Přirozený přírůstek -36 -11 16 -10 103 56 75 78 Celkový přírůstek 67 226 217 170 370 201 111 227 Počet obyvatel 17 970 18 208 18 425 18 201 21 647 21 845 21 956 21 816 Zdroj: Vybrané ukazatele za správní obvod Kuřim, Databáze demografických údajů za obce, 2015; vlastní výpočty

Zvýšené mnoţství přistěhovaných obyvatel značí určitou atraktivitu dané oblasti, zároveň ale došlo také ke zvýšení vystěhovalých obyvatel. Stále ovšem zůstávají hodnoty migračního přírůstku kladné, tudíţ je celý region SO ORP Kuřim migračně ziskový. Migračně ziskové oblasti většinou nabývají obyvatel v produktivním věku, coţ můţe mít za následek i vyšší přirozený přírůstek (TOUŠEK a kol., 2008). Otázkou ovšem je, jak na změnu struktury obyvatel je správní obvod Kuřimi schopný reagovat. Zda existuje v obcích místo na další zástavbu ve větší míře a jaké trendy se v oblasti bytového a domovního fondu dají předpokládat. Otázkou je také dostatečná občanská vybavenost (viz dojíţďka).

Se vzrůstajícím počtem obyvatel se sleduje i změna struktury obyvatel v samotném území. Migrací je nejčastěji ovlivněna struktura podle vzdělání a věku. V roce 2001 měl podle ČSÚ index stáří hodnotu 88,2, v roce 2011 se zvýšil na 90,2. Zvyšování indexu stáří je převáţně díky lepší zdravotní péči a ţivotnímu stylu, coţ je typické pro celou Českou republiku. Přesto rozdíl v indexu stáří mezi sledovanými roky není příliš velký. Jako moţný ukazatel kvality ţivota můţe být i naděje doţití v určitém věku. Data na ČSÚ jsou rozdělena do dvou období (viz tab. 3) a u kaţdého věku lze vidět u muţů i ţen postupný nárůst naděje doţití.

Tab. 3: Naděje doţití v SO ORP Kuřim pro určitý věk za vybraná období

2004-2008 2005-2009 Věk ženy muži ženy muži 0 let 80,4 76,2 80,9 76,4 45 let 37,2 32,6 37,5 32,9 65 let 19,0 16,1 19,5 16,7 Zdroj: VDB ČSÚ, 2015

S tímto trendem zvyšování naděje doţití souvisí také přibývání obyvatel v poproduktivním věku (viz obr. 3). Poměrně nepříznivá byla situace v roce 2001, kdy dětí ve věku 0 – 14 let bylo nejméně za vybraná období. To můţe souviset právě se změnami v 90. letech, kdy docházelo ke změně hodnot a priorit jedinců (druhý demografický přechod), popřípadě se postupně začaly projevovat negativní důsledky transformace a ve většině obcí byl přirozený přírůstek v 90. letech 20. století záporný.

2011 0-14 2001 15-64 65+ 1995

0 5,000 10,000 15,000 20,000 25,000 Počet obyvatel

Obr. 3: Vývoj struktury obyvatel podle věku v SO ORP Kuřim Zdroj: VDB ČSÚ, 2015

Druhou oblast, kterou migrace výrazně ovlivňuje, je vzdělání. V roce 2011 oproti roku 2001 výrazně přibylo obyvatel hlavně s vysokoškolským vzděláním, dále s úplným středním vzděláním s maturitou a s vyšším odborným vzděláním a naopak ubylo obyvatel bez vzdělání a se základním nebo neukončeným vzděláním (viz obr. 4). Tento trend se všeobecně povaţuje za pozitivní a příznivý k vývoji regionu.

bez vzdělání

2011 základní a neukončené vzdělání

vyučení a střední bez maturity

úplné střední s maturitou a vyšší odborné 2001 vysokoškolské

nezjištěno 0 20 40 60 80 100

Obr. 4: Struktura obyvatel podle vzdělání ze SLDB v SO ORP Kuřim Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011, 2015

9. DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA V SO ORP KUŘIM

Rozsah dojíţďky charakterizuje počet (objem) vyjíţdějících ze všech obcí SO ORP Kuřim. V tomto případě je rozsah reprezentován počtem dojíţdějících a vyjíţdějících, saldem pohybu za prací a za vzděláním (tab. 3) v absolutních hodnotách a intenzitou dojíţďky (tab. 5) v hodnotách relativních. Intenzita dojíţďky je srovnána s dalšími územími SO ORP a s vyššími administrativními jednotkami. Zvlášť je zmíněna i denní dojíţďka za prací a do škol, jelikoţ tato skupina lidí tvoří největší podíl dojíţdějících. Poté je zde zařazena část věnující se hlavním směrům dojíţďky. Vzhledem k poloze SO ORP Kuřim má Brno velký vliv na meziobecní dojíţďku do zaměstnání a do škol. Proto je zde zařazena i kapitola věnující se vyjíţdějícím pouze z obcí SO ORP Kuřim do Brna. Nakonec je vymezený dojíţďkový region Kuřimi v letech 2001 a 2011 (obr. 8, obr. 9). Jak jiţ bylo řečeno v předchozích kapitolách, během 90. let 20. století došlo v dojíţďce k významným změnám, jejichţ důsledky se promítly aţ do následujících sčítání, proto jsou blíţe charakterizovány pouze roky 2001 a 2011.

9.1 Rozsah a intenzita dojížďky

Základem pro jakoukoliv charakteristiku změn v dojíţďce mezi sledovanými roky je vývoj počtu obyvatel, který v SO ORP Kuřim mezi sčítáním 2001 a 2011 narostl (viz tab. 4). Nejvýznamněji se na dojíţďce podílí ekonomicky aktivní obyvatelstvo.

Nejméně ekonomicky aktivních obyvatel přibylo v Čebíně a Veverské Bítýšce, naopak nejvíce v Rozdrojovicích a České. V menší míře narostlo také mnoţství studentů navštěvujících základní, střední školy i učiliště, výjimku tvoří obce Jinačovice, Čebín, Moravské Knínice a Veverská Bítýška.

Tab. 4: Počet obyvatel, ekonomicky aktivní obyvatelstvo a počet studentů v obcích SO ORP Kuřim

Ekonomicky aktivní Počet obyvatel Počet studentů Administrativní obyvatelstvo jednotka index index index 2001 2011 změny 2001 2011 změny 2001 2011 změny Čebín 1 570 1 670 1,06 809 812 1,00 279 230 0,82 Česká 655 989 1,51 319 498 1,56 120 168 1,40 Hvozdec 205 258 1,26 91 127 1,40 34 48 1,41 Chudčice 657 825 1,26 308 383 1,24 109 121 1,11 Jinačovice 522 609 1,17 249 320 1,29 92 80 0,87 Kuřim 8 930 11 540 1,29 4 579 5 633 1,23 1 545 1 590 1,03 Lelekovice 1 362 1 771 1,30 684 874 1,28 235 310 1,32 Moravské Knínice 763 849 1,11 360 415 1,15 132 123 0,93 Rozdrojovice 570 926 1,62 273 440 1,61 94 146 1,55 Veverská Bítýška 2 790 3 085 1,11 1 394 1 521 1,09 496 448 0,90 SO ORP Kuřim 18 024 22 522 1,25 9 066 11 023 1,22 3 136 3 264 1,04 Zdroj: SLDB ČSÚ, 2015

V tabulce č. 5 jsou porovnávány počty dojíţdějících a počty vyjíţdějících z jednotlivých obcí SO ORP Kuřim v letech 2001 a 2011. Celkový počet dojíţdějících do obcí SO ORP Kuřim se mezi roky 2001 a 2011 rapidně zmenšil a u některých obcí nebyl počet dojíţdějících v roce 2011 ani uveden. Jelikoţ se jedná převáţně o menší obce, s výjimkou Kuřimi zde není příliš pracovních příleţitostí, proto dojíţďka není natolik významná.

Tab. 5: Počet dojíţdějících, vyjíţdějících a saldo dojíţďky obyvatel obcí SO ORP Kuřim

Dojíždějící Vyjíždějící Saldo Obec 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Čebín 281 7 685 431 -404 -424 Česká 148 - 305 369 -157 -369 Hvozdec 12 - 89 122 -77 -122 Chudčice 15 2 303 234 -288 -232 Jinačovice 36 - 228 209 -192 -209 Kuřim 3 926 158 2 326 2 873 1 600 -2 715 Lelekovice 165 28 574 513 -409 -485 Moravské Knínice 23 1 349 253 -326 -252 Rozdrojovice 64 1 250 347 -186 -346 Veverská Bítýška 1 061 45 831 716 230 -671 Zdroj: SLDB ČSÚ, 2015; vlastní výpočty

Počet vyjíţdějících z obcí SO ORP byl v roce 2011 o něco vyšší neţ v roce 2001, avšak ne příliš významně. Nejvíce vyjíţdějících přibylo v České, Hvozdci, Kuřimi a Rozdrojovicích. V ostatních obcích se počet vyjíţdějících do zaměstnání a do škol zmenšil. Více vypovídající o situaci vyjíţďky a dojíţďky je saldo. V roce 2001 vidíme kladné saldo pouze u Veverské Bítýšky a Kuřimi. Oproti tomu v roce 2011 je záporné saldo u všech obcí. Důvodem je převáţně zaměstnání odpovídající kvalifikaci jedince, jehoţ nabídka je v menších obcích velmi omezená. Studenti dojíţdějící do středních škol mají v samotném SO ORP velmi omezený počet výběru, jelikoţ se na jeho území nachází pouze jediná střední škola. Základní školy v 5 obcích poskytují vzdělání pouze od 1. do 5. ročníku, ve třech obcích není ţádná základní škola a pouze ve dvou obcích je moţné vzdělání od 1. do 9. ročníku na jedné škole (MOS ČSÚ, 2011).

9.2 Denní dojížďka

Denní dojíţďka do zaměstnání a do škol je zdaleka nejčetnější forma mobility (ČSÚ, 2015) – ze všech dojíţdějících tedy denně dojíţdějící tvoří zpravidla největší skupinu.

Tab. 6: Počet denně dojíţdějících studentů do škol a EAO do zaměstnání

Denně dojíždějící do Denně dojíždějící do Administrativní zaměstnání škol jednotka 2001 2011 2001 2011 Čebín 498 335 187 96 Česká 193 245 112 124 Hvozdec 60 85 29 37 Chudčice 231 173 72 61 Jinačovice 149 148 79 61 Kuřim 1 742 2 214 584 659 Lelekovice 423 369 151 144 Moravské Knínice 252 195 97 58 Rozdrojovice 179 247 71 100 Veverská Bítýška 631 526 200 190 SO ORP Kuřim 4 358 4 537 1 582 1 530 Zdroj: SLDB ČSÚ, 2015; vlastní výpočty

V SO ORP Kuřim počet denně dojíţdějících do zaměstnání mezi roky 2001 a 2011 stoupl, i kdyţ v některých obcích je trend opačný (viz tab. 6). Zde můţe hrát význam nárůst nedenní dojíţďky, která v posledních letech nabývá na významu. Počet denně dojíţdějících do škol se mezi sčítáními o něco zmenšil, coţ si lze vysvětlit například častějším stěhováním studentů za vzděláním, a při změně metodiky mezi sčítáními nebyli tak studenti zahrnuti jako dojíţdějící do školy z určité obce.

9.3 Intenzita dojížďky

Dalším ukazatelem znázorňujícím mnoţství vyjíţdějících z obcí SO ORP Kuřim je intenzita dojíţďky. Ta je vyjádřena v procentech a je rozdělena na podíl denně dojíţdějících do zaměstnání mimo obec vzhledem k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel v dané obci a na podíl denně dojíţdějících studentů mimo obec vzhledem k celkovému počtu studentů v obci (viz tab. 7). Opět jsou srovnávány výsledky ze SLDB 2001 a 2011. Navíc jsou pro lepší porovnání zařazeny další SO ORP.

Tab. 7: Intenzita dojíţďky z vybraného území do zaměstnání a do škol ze SLDB

Dojížďka do Dojížďka Administrativní zaměstnání do škol jednotka 2001 2011 2001 2011 Čebín 61,56 41,26 67,03 41,74 Česká 60,50 49,20 93,33 73,81 Hvozdec 65,93 66,93 85,29 77,08 Chudčice 75,00 45,17 66,06 50,41 Jinačovice 59,84 46,25 85,87 76,25 Kuřim 38,04 39,30 37,80 41,45 Lelekovice 61,84 42,22 64,26 46,45 Moravské Knínice 70,00 46,99 73,48 47,15 Rozdrojovice 65,57 56,14 75,53 68,49 Veverská Bítýška 45,27 34,58 40,32 42,41 SO ORP Kuřim 48,07 41,16 50,45 46,88 SO ORP Rosice 53,66 37,09 50,82 42,84 SO ORP Šlapanice 57,46 46,52 57,11 52,92 SO ORP Židlochovice 58,10 41,41 58,60 48,48 SO ORP Blansko 43,70 36,48 41,65 43,26 Okres Brno-venkov 67,55 39,97 52,56 46,59 Jihomoravský kraj 28,22 23,82 35,18 30,02 Česká republika 27,30 22,38 35,07 29,72 Zdroj: SLDB ČSÚ, 2015; vlastní výpočty

V dojíţďce do zaměstnání a do škol se dají předpokládat určité podobné trendy. Nejvyšší intenzitu dojíţďky do zaměstnání mimo obec v roce 2001 vykazovala obec Chudčice, naopak nejniţší byla evidována u samotné Kuřimi (viz obr. 5). Celková intenzita vyjíţďky za prací v SO ORP Kuřim v roce 2001 byla 48,07 % (počet denně vyjíţdějícího obyvatelstva na celkový počet ekonomicky aktivního obyvatelstva v SO ORP), coţ představuje podprůměrnou hodnotu ve srovnání s okresem Brno-venkov, ovšem v porovnání s Jihomoravským krajem a průměrem celé ČR je hodnota téměř dvojnásobná. Z vybraných SO ORP má Kuřim spíše podprůměrnou hodnotu, jelikoţ ze správních obvodů Rosic, Šlapanic a Ţidlochovic vyjíţdělo v roce 2001 do zaměstnání více lidí a pouze SO ORP Blansko má podíl vyjíţdějících niţší.

V roce 2011 jsou výsledky jiţ poněkud odlišné. Nejméně lidí dojíţdí denně do zaměstnání z obce Veverská Bítýška a nejvíce ze Hvozdce. Nejvyšší intenzitu dojíţďky do zaměstnání a do škol mají obce s malým počtem obyvatel, jelikoţ je zde malá šance na zaměstnání nebo školu v obci. Celkově jsou ale hodnoty niţší neţ v roce 2001 a intenzita dojíţďky se za desetileté období sníţila téměř o 7%. V tomto případě má vyšší intenzitu dojíţďky pouze SO ORP Šlapanice a SO ORP Ţidlochovice, správní obvody Blansko a Rosice jsou jiţ pod hodnotou SO ORP Kuřim.

Denní dojíţďka do škol mimo obec se stejně jako dojíţďka do zaměstnání od roku 2001 sníţila (viz obr. 6). V roce 2001 dojíţdělo do škol mimo obec nejvíce studentů z Hvozdce a Jinačovic – přes 85 %, naopak nejméně z Kuřimi a Veverské Bítýšky. V porovnání s ostatními SO ORP i s okresem Brno-venkov má správní obvod Kuřimi o něco niţší hodnotu, zatímco SO ORP Blansko má intenzitu dojíţďky do škol z uvedených správních obvodů nejníţe. Trendy v roce 2011 jsou v intenzitě dojíţďky do škol téměř totoţné. Rok 2011 charakterizuje niţší intenzita dojíţďky do škol neţ v roce 2001. Vyšší dojíţďka je evidována pouze u SO ORP Blansko. Správní obvod Kuřimi má spíše průměrnou intenzitu vyjíţďky v porovnání s ostatními SO ORP. Dokonce hodnota intenzity vyjíţďky z okresu Brno-venkov je niţší neţ z obcí správního obvodu Kuřimi. Do jisté míry jsou rozdíly v různě postavených administrativních jednotkách dány i velikostí regionu, avšak i tak lze mezi vybranými regiony pozorovat v souvislosti s intenzitou dojíţďky značné rozdíly.

100 90

] 80 % [ 70 60 50 40 2001 30 2011

Intenzita dojížďkyIntenzita 20 10 0

Obr. 5: Intenzita dojíţďky do zaměstnání z obcí SO ORP Kuřim za roky 2001 a 2011 Zdroj: SLDB ČSÚ, 2015; vlastní výpočty

100

] 90 %

[ 80 70 60 2001 50 40 2011 30 20 Intenzita dojížďkyIntenzita 10 0

Obr. 6: Intenzita dojíţďky do škol z obcí SO ORP Kuřim za roky 2001 a 2011 Zdroj: SLDB ČSÚ, 2015; vlastní výpočty

9.4 Směr dojížďky

Z hlavních směrů dojíţďky do zaměstnání a do škol je patrné, ţe primární cíl dojíţdějících se mezi roky 2001 a 2011 příliš nezměnil (viz tab. 8). V roce 2001 drtivá většina lidí dojíţděla z obcí ve vymezeném území do Brna. Výjimku tvořila pouze obec Hvozdec, odkud hlavní proud dojíţdějících směřoval do Veverské Bítýšky. Je moţné, ţe cílem dojíţdějících do zaměstnání do Veverské Bítýšky mohla být především firma Hartmann Rico, která je významným zaměstnavatelem mnoha dalších obcí v regionu. V roce 2013 měla korporace podle hbi.cz přibliţně 550 zaměstnanců. V tabulkách je zařazený i druhý nejčastější cíl vyjíţdějících. V tomto případě jiţ nedominuje pouze Brno, ale mnoho lidí dojíţdí za prací také do Kuřimi a Tišnova. U Chudčic je druhým nejčastějším cílem dojíţdějících za prací a do škol Veverská Bítýška.

Tab. 8: Směry vyjíţďky za prací a do škol z obcí SO ORP Kuřim v roce 2001 a 2011

Směr vyjížďky Obec vyjížďky 2001 2011 1 Počet 2 Počet 1 Počet 2 Počet Čebín Brno 218 Kuřim 138 Brno 209 Kuřim 75 Česká Brno 166 Kuřim 23 Brno 293 Lelekovice 23 Hvozdec Vev. Bítýška 27 Brno 23 Brno 67 Vev. Bítýška 36 Chudčice Brno 108 Vev. Bítýška 76 Brno 126 Vev. Bítýška 38 Jinačovice Brno 124 Kuřim 40 Brno 166 Kuřim 14 Kuřim Brno 1 462 Tišnov 76 Brno 2 332 Tišnov 98 Lelekovice Brno 381 Kuřim 47 Brno 427 Kuřim 31 Moravské Knínice Brno 148 Kuřim 82 Brno 148 Kuřim 58 Rozdrojovice Brno 170 - - Brno 290 Kuřim 18 Veverská Bítýška Brno 471 Kuřim 120 Brno 498 Kuřim 59 Zdroj: SLDB ČSÚ, 2015

V roce 2011 jiţ mezi hlavními cíli dojíţdějících jednoznačně dominuje Brno (viz tab. 5). Ze všech obcí regionu vyjíţdělo nejvíce lidí právě do Brna, navíc absolutní počet vyjíţdějících se u téměř všech obcí (mimo Čebín) zvýšil. Dokonce i ze Hvozdce jiţ více lidí vyjíţdí do Brna neţ do Veverské Bítýšky. Sekundární cíl dojíţdějících opět reprezentuje především Kuřim, dále Veverská Bítýška a Tišnov. Nově se zde objevují Lelekovice, kam dojíţdí lidé z České. V roce 2011 se přibliţně o 50 % sníţil počet obyvatel dojíţdějících z Veverské Bítýšky do Kuřimi, dále ve značné míře oslabil proud z Čebína do Kuřimi a z Chudčic do Veverské Bítýšky. Jediný směr naopak posílil, a to

z Kuřimi do Tišnova. Ve vyjíţďce za prací a do škol z obcí SO ORP Kuřim tak nefiguruje mimo správní obvod pouze Brno, ale mimo Tišnov také Blansko, Babice nad Svitavou, Drásov a mnoho dalších, avšak ne tolik významných.

Tab. 9: Počet dojíţdějících z obcí SO ORP Kuřim do okresu Brno-město a index změny za sledované roky 2001 a 2011

Dojíždějící do okresu Index Brno-město změny Obec vyjížďky 2001 2011 Čebín 218 209 0,96 Česká 166 293 1,77 Hvozdec 23 67 2,91 Chudčice 108 126 1,17 Jinačovice 124 166 1,34 Kuřim 1 462 2 332 1,60 Lelekovice 381 427 1,12 Moravské Knínice 141 148 1,05 Rozdrojovice 170 290 1,71 Veverská Bítýška 471 498 1,06 SO ORP Kuřim 3 264 4 556 1,40 Zdroj: SLDB ČSÚ, 2015; vlastní výpočty

Úbytek objemu dojíţdějících do obcí správního obvodu můţe být způsoben více dojíţdějícími do okresu Brno-město (viz tab. 9), kde je nabídka práce větší, pestřejší a atraktivnější, a navíc lidé zde spíše najdou uplatnění neţ v malých obcích.

Téměř trojnásobně se oproti roku 2001 zvýšil počet lidí dojíţdějících z obce Hvozdec do Brna. Velký nárůst vyjíţdějících z obce směrem na Brno eviduje také Česká. Důvodem však můţe být hlavně zvýšený celkový počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních a studentů středních škol. V ostatních obcích se mnoţství osob dojíţdějících do Brna také zvýšilo, ovšem ne v takové míře jako ve Hvozdci nebo v České. Výjimkou je pouze Čebín, kde se počet dojíţdějících do Brna sníţil, ovšem zvýšil se objem dojíţdějících z Čebína do Tišnova a Kuřimi. Podle serveru statistikaamy.cz nejmohutnější proud dojíţdějících do Brna v roce 2011 směřoval právě z Kuřimi. Nutno podotknout, ţe tato obec je na Brno velmi dobře napojená, a to ţelezniční tratí č. 250 a silnicí první třídy č. 43, kterou má

částečně nahradit plánovaná R43 (rychlostni-silnice-r43.cz). Nejvíce dojíţdějících za prací a do škol mimo obec se eviduje v samotné obci Kuřim.

Obr. 7: Index změny počtu dojíţdějících z obcí SO ORP Kuřim do Brna

Celkem tedy všech vyjíţdějících za prací a do škol směrem z SO ORP Kuřim nepatrně přibylo, ovšem s narůstajícím počtem obyvatel a počtem ekonomicky aktivních obyvatel se ve výsledku denní vyjíţďka z obcí SO ORP Kuřim sníţila, tzn., ţe počet obyvatel rostl rychleji, neţ rostla vyjíţďka. V porovnání s dalšími správními obvody v okolí Brna má SO ORP Kuřim průměrné hodnoty intenzity dojíţďky. Při kaţdém sčítání v dané skupině obyvatel (zaměstnaní a studenti) existují správní obvody, které mají jak vyšší intenzitu vyjíţďky tak i niţší. Směr vyjíţďky za prací a do škol je z obcí jednoznačně orientován na Brno, přičemţ se dá předpokládat, ţe tento trend bude stále pokračovat. To potvrzuje i fakt, ţe dojíţďkový region Kuřimi se mezi roky 2001 a 2011 o něco zmenšil, tedy ţe do centra správního obvodu dojíţdí za prací a do škol stále méně obyvatel.

9.5 Dojížďkový region

Město Kuřim je nejen centrem administrativním, ale podle předchozích výsledků lze soudit, ţe i do zaměstnání i do škol sem dojíţdí nemalé mnoţství obyvatel. Obce SO ORP Kuřim ale zdaleka nejsou jediné, odkud dojíţdí lidé za prací do samotné Kuřimi. Různými přístupy k regionalizaci dojíţďky se ve své disertační práci zabýval Petr Tonev (2013). Vymezení dojíţďkového regionu obce Kuřim se vztahuje pouze na okresy Brno-město, Brno-venkov a Blansko. Podle výsledků dojíţdí do Kuřimi obyvatelé i z dalších okresů, ovšem to je téměř zanedbatelně malé mnoţství, proto je region omezen pouze na vybrané okresy. Podíl dojíţdějících do Kuřimi vzhledem k celkovému počtu vyjíţdějících z obce v roce 2001 je znázorněn na obr. č. 11. Největší podíl dojíţdějících do Kuřimi měly obce téměř v bezprostřední blízkosti centra. Více neţ 17 % obyvatel vyjíţdí do Kuřimi z obcí leţících severním směrem, zatímco v obcích leţících jiţním směrem k Brnu podíl dojíţdějících do Kuřimi mezi roky 2001 a 2011 klesl. V další kategorii, kde je podíl vyjíţdějících 12,51 – 17 %, obce leţí ve větší vzdálenosti neţ skupina předešlá. Další kategorii vyjíţdějících (10,01 – 12,5 %) zastupují obce převáţně západním směrem od Kuřimi. Skupinu obcí, ze kterých dojíţdí do Kuřimi 6,51 – 10 % z celkového počtu vyjíţdějících reprezentuje jiţ o něco méně obcí neţ v předchozích případech a většina z nich leţí severozápadně od Kuřimi. Nejméně dojíţdějících obyvatel do Kuřimi cestuje především z Brna a dalších větších center v okolí. Tyto obce mohou mít dostatek pracovních míst na to, aby příliš lidí nevyjíţdělo za prací nebo do škol mimo obec, popřípadě je hlavním centrem dojíţďky jiné větší město neţ je Kuřim. S rostoucí vzdáleností tedy intenzita dojíţďky do daného centra klesá.

V roce 2001 dojíţdělo do Kuřimi více neţ 10 ekonomicky aktivních obyvatel a studentů celkem z 54 dalších obcí v okresech Brno-venkov, Blansko a Brno-město. Drtivá většina dojíţďkového regionu zahrnuje obce severně od Kuřimi, lze tedy předpokládat, ţe dojíţďka z obcí leţících jiţním směrem je saturována v prvé řadě Brnem.

9.6 Shrnutí

Oproti výsledkům z roku 2001 v dojíţďkovém regionu figuruje bez Kuřimi pouze 46 obcí, tj. o 8 obcí méně. Pokud v roce 2011 vyjíţdí z obcí SO ORP Kuřim více obyvatel do Brna neţ v roce 2001, dá se předpokládat tento trend i u dalších obcí v Jihomoravském kraji. Pokles dojíţdějících do Kuřimi jiţ dokázaly výsledky v předchozí tabulce (viz tab. 5). Vzdálenost, ze které obyvatelé do práce dojíţdí, se mezi sčítáními příliš nezměnila. Úloha Kuřimi jako dojíţďkového regionu není zanedbatelná, ale podle výsledků se dá soudit, ţe jeho význam v tomto směru spíše klesá. Je nutné poukázat také na fakt, ţe v SO ORP Kuřim od roku 2001 soustavně narůstá počet obyvatel ve větší míře stěhováním a z menší části přirozeným přírůstkem (ČSÚ). To má za následek změnu struktury obyvatel, se kterou přichází i změna mobility. Podle Územní studie aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí (ATELIER ERA - sdruţení architektů Fixel& Pech, 2009) se za jednu z nejatraktivnějších oblastí povaţuje severní oblast od Brna, která je v dobré časoprostorové dostupnosti a zároveň uspokojuje potřeby obyvatel ţít v přírodním zázemí – čili území obcí Česká, Kuřim, Lelekovice, Rozdrojovice, atd. Samotná Kuřim pochopitelně nemůţe uspokojit poptávku po zaměstnání a školách, proto se dojíţďka do Kuřimi sniţuje a dojíţďka do větších center v okolí zvyšuje. I přesto lze předpokládat, ţe ani v nejbliţších letech celý region SO ORP rozhodně nebude migračně ztrátový, naopak s rozvojem průmyslových zón a moţnosti bydlení bude nadále stoupat jeho význam. Těţší je odhadnout, zda v regionu skutečně dochází k decentralizaci aktivit, v tomto případě dojíţďky. Lze říci, ţe v celém regionu spíše ztrácejí na významu menší bývalá střediska a roste důleţitost Brna.

Obr. 8: Dojíţďkový region Kuřimi v roce 2001

Obr. 9: Dojíţďkový region Kuřimi v roce 2011

10. SUBURBANIZACE A BYTOVÁ POLITIKA V SO ORP KUŘIM

V rámci Územní studie aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí (ATELIER ERA - sdruţení architektů Fixel& Pech, 2009) byla vymezena brněnská aglomerace, která zahrnovala téměř všechny obce SO ORP Kuřim – mimo se nacházela pouze Veverská Bítýška, Hvozdec a Chudčice. Rezidenční suburbanizační tendence celé brněnské aglomerace se po roce 1989 projevily ve dvou vlnách. V první mezi roky 1991 aţ 2001 probíhal pouze náznak výraznějšího stěhování obyvatelstva a v plné míře se rezidenční suburbanizace začala projevovat aţ po roce 2001. V některých částech území SO ORP lze rozeznat také oblasti zasaţené komerční suburbanizací, popřípadě i rozlehlé průmyslové zóny. V Politice územního rozvoje ČR (2008) byl celý SO ORP Kuřim vymezen jako jedna z oblastí, které jsou značně ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Mnoho jevů a procesů na území správního obvodu tak můţe být přítomností Brna značně deformováno.

Tab. 10: Výměra, zastavěná plocha a podíl zastavěné plochy v obcích SO ORP Kuřim a ve vybraných SO ORP Jihomoravského kraje

Podíl zastavěné Výměra [ha] Zastavěná plocha [ha] Administrativní plochy jednotka index 2001 2011 2001 2011 2001 2011 změny Čebín 716,8 723,3 20,9 23,2 1,11 2,92 3,21 Česká 199,3 199,3 8,9 11,2 1,26 4,44 5,61 Hvozdec 359,0 363,7 5,0 5,2 1,05 1,38 1,43 Chudčice 410,2 410,1 12,6 12,9 1,03 3,06 3,15 Jinačovice 593,5 593,5 8,7 9,5 1,10 1,46 1,60 Kuřim 1 737,2 1 737,3 80,7 95,7 1,19 4,65 5,51 Lelekovice 729,0 728,8 16,9 18,7 1,11 2,32 2,57 Moravské Knínice 1 304,9 1 304,8 13,9 14,1 1,01 1,06 1,08 Rozdrojovice 282,7 283,7 9,4 10,7 1,14 3,32 3,77 Veverská Bítýška 1 364,9 1 360,3 35,7 36,2 1,01 2,62 2,66 SO ORP Kuřim 7 697,4 7 704,8 212,6 237,5 1,12 2,76 3,08 SO ORP Rosice 17 438,3 17 439,1 312,2 324,3 1,04 1,79 1,86 SO ORP Šlapanice 34 310,6 34 308,3 709,4 787,6 1,11 2,07 2,30 SO ORP Židlochovice 19 123,3 19 429,7 424,7 434,1 1,02 2,22 2,23 SO ORP Blansko 35 128,2 35 112,2 539,5 560,9 1,04 1,54 1,60 Zdroj: MOS ČSÚ, 2015; vlastní výpočty

Celková výměra obcí SO ORP Kuřim se mezi roky 2001 a 2011 nepatrně změnila (viz tab. 10). Svou rozlohu zvětšily obce Čebín, Hvozdec, Kuřim a Rozdrojovice, naopak menší

území neţ v roce 2001 bylo v roce 2011 zjištěno u obcí Chudčice, Lelekovice, Moravské Knínice a Veverská Bítýška. I v ostatních vybraných správních obvodech nebyl rozdíl v ploše území mezi sledovanými roky příliš výrazný.

V zastavěné ploše jednotlivých území si lze povšimnout jiţ o něco výraznějších změn neţ u celkové výměry. Ve všech obcích zastavěných ploch přibylo, nejvíce v České (zde o více neţ ¼), Kuřimi a Rozdrojovicích. Tyto tři obce mají také největší podíl zastavěných ploch na celkovém území obce. V celém SO ORP Kuřim dokonce přibylo nejvíce zastavěných ploch v porovnání s ostatními správními obvody, naopak nejméně zastavěných ploch se rozšířilo v SO ORP Ţidlochovice.

10.1 Dokončené byty a intenzita výstavby

Počet dokončených bytů a intenzita výstavby jsou vhodnými ukazateli pro analýzu rozšiřování ploch s bytovou funkcí. Nová výstavba obytných domů by měla respektovat územní plány obcí, i kdyţ na popud samotných investujících developerů se plány mohou mírně pozměnit.

Tab. 11: Počet dokončených bytů ve vybraném období v obcích SO ORP Kuřim a ve vybraných SO ORP Jihomoravského kraje Dokončené byty Administrativní Průměr Průměr jednotka 2000 2001 2002 2010 2011 2012 2000-2002 2010-2012 Čebín 9 3 1 4 3 6 2 4 Česká 7 1 10 6 58 12 4 25 Hvozdec 0 1 0 0 4 3 2 3 Chudčice 0 1 0 0 4 0 3 2 Jinačovice 5 1 1 2 6 4 5 5 Kuřim 32 41 95 56 50 23 12 28 Lelekovice 12 15 9 12 8 6 9 8 Moravské Knínice 4 3 1 3 4 4 1 3 Rozdrojovice 16 5 17 13 6 8 4 6 Veverská Bítýška 1 1 0 1 14 0 1 5 SO ORP Kuřim 86 72 134 97 157 66 43 89 SO ORP Rosice 67 81 54 67 108 122 82 104 SO ORP Šlapanice 298 235 306 280 514 353 343 403 SO ORP Židlochovice 40 58 132 77 206 198 156 187 SO ORP Blansko 175 114 259 183 159 157 179 165 Zdroj: ČSÚ - Bytová výstavba v obcích Jihomoravského kraje, 2015; vlastní výpočty

300

250

200

150

100 Počet dokončenýchPočetbytů 50

0 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012

Obr. 10: Počet dokončených bytů na území SO ORP Kuřim v období 2000 – 2013 Zdroj: ČSÚ, 2015

Na území SO ORP Kuřim lze najít hned několik alespoň z části realizovaných developerských projektů. Počet dokončených bytů je největší v centru správního obvodu – v Kuřimi (viz tab. 11) Oproti prvnímu období však v letech 2010, 2011 a 2012 průměrný počet dokončených bytů dvojnásobně klesl. Stejně tak výrazně poklesl počet dokončených bytů v Lelekovicích, dále i v Rozdrojovicích a Čebíně. Významně narostl počet bytů v České, Hvozdci, Chudčicích a Veverské Bítýšce. Mezi vybranými obdobími na území SO ORP Kuřim počet dokončených bytů klesl, coţ do jisté míry můţe znamenat rozšiřování zástavby v jiné době.

V obci Česká lze zmínit poměrně novou zástavbu Nádavky, kde byly rodinné domy postaveny v drtivé většině po roce 2000 (DRBOHLAV, SÝKORA, 2007). V jiţní části České výstavba plynule navazuje na městskou část Brna – Ivanovice (viz obr. 11). Přitom ze satelitních snímků lze rozeznat, ţe ještě na přelomu tisíciletí tato zástavba sice splývala, ale zdaleka nebyla tak hustá jako nyní. Podle územního plánu České schváleného 29. 9. 2014 je na území obce vymezeno několik oblastí převáţně mezi současnou zástavbou pro další obytné domy, pro jiné podnikatelské aktivity je vymezená severní část obce.

Obr. 11: Ortofoto snímky České z roku 2003 (vlevo) a 2012 (vpravo) Zdroj: WMS ČÚZK, Mapový portál JMK, 2015; upraveno

Velkým developerským projektem je také výstavba nových domů v obci Jinačovice. Společnost Investmanagements.r.o. láká na novou výstavbu v „přírodě, přesto u Brna“, tedy spojení výhod blízkosti města s tichým venkovem. Plánuje se vytvořit unifikovaná výstavba pouze s obytnou funkcí, ovšem podle dostupných informací by měla být velmi dobře občansky vybavená, navíc samotná poloha Jinačovic blízko Brna i Kuřimi je k tomuto účelu velice příznivá.

V menší míře k nové výstavbě rodinných domů došlo i ve Veverské Bítýšce, kde byla vybudována zcela nová lokalita Pod kravínem. Rovněţ okolní plochy jsou v územním plánu z roku 2014 schváleny jako zastavitelné. Finální rozhodnutí ovšem zůstává na majitelích pozemků, zda se rozhodnou tyto oblasti poskytnout pro novou výstavbu. Převáţně v jiţních částech obce se tak dá předpokládat další nová výstavba.

Obr. 12: Ortofoto snímky města Kuřimi z roku 2003 (vlevo) a 2012 (vpravo) Zdroj: WMS ČÚZK, Mapový portál JMK, 2015; upraveno

I kdyţ v samotné Kuřimi počet dokončených bytů klesl, zastavěná plocha se stále zvětšuje. Toto město má také ve svém aktualizovaném územním plánu vymezené poměrně velké plochy území určené jako zastavitelné. První část se nachází v západní oblasti Kuřimi, druhá se táhne ve východní části od severu k jihu. Severní průmyslová část Kuřimi představuje pro město značný potenciál, proto jsou v této oblasti vymezeny nemalé pozemky pro zástavbu, navíc od roku 2003 se průmyslová zóna rozrůstá poměrně rychlým tempem (viz obr. 12). Ve SWOT analýze města se tato zóna zmiňuje poměrně často, ať jiţ jako příleţitost díky atraktivitě pro podnikatele nebo hrozba v podobě znečištění ţivotního prostředí. V 90. letech 20. století se Kuřim rozrostla o monofunkční obytnou čtvrť Díly za sv. Janem. Dnes tato oblast představuje pro město území, které je nutné občansky dovybavit, přestavět, přizpůsobit obyvatelům a zvýšit tak kvalitu ţivota v této části Kuřimi.

Tab. 12: Intenzita výstavby za vybrané období na území obcí SO ORP Kuřim a dalších správních obvodů

Intenzita výstavby Administrativní Průměr Průměr jednotka 2000 2001 2002 2010 2011 2012 2000-2002 2010-2012 Čebín 5,73 1,90 0,63 2,75 1,75 3,49 1,16 2,13 Česká 11,25 1,51 14,86 9,21 68,32 13,16 26,33 35,93 Hvozdec 0,00 4,85 0,00 1,62 15,33 11,11 7,22 11,22 Chudčice 0,00 1,52 0,00 0,51 4,71 0,00 2,73 2,48 Jinačovice 9,49 1,89 1,87 4,42 9,84 6,53 8,01 8,12 Kuřim 3,56 4,58 10,48 6,21 4,67 2,13 2,62 3,14 Lelekovice 9,21 10,92 6,39 8,84 4,61 3,39 4,99 4,33 Moravské Knínice 5,15 3,93 1,31 3,46 4,65 4,70 3,47 4,27 Rozdrojovice 29,20 8,74 28,15 22,03 6,95 9,16 4,38 6,83 Veverská Bítýška 0,36 0,36 0,00 0,24 4,64 0,00 1,62 2,09 SO ORP Kuřim 4,79 3,98 7,32 5,36 7,31 3,04 1,96 4,10 SO ORP Rosice 3,00 3,55 2,37 2,97 4,46 4,97 4,21 4,55 SO ORP Šlapanice 5,84 4,56 5,88 5,43 8,52 5,67 5,49 6,56 SO ORP Židlochovice 1,47 2,14 4,84 2,81 6,92 6,54 6,07 6,51 SO ORP Blansko 3,24 2,12 4,82 3,39 2,85 2,83 3,22 2,97 Zdroj: ČSÚ - Bytová výstavba v obcích Jihomoravského kraje, Databáze demografických údajů za obce, 2015; vlastní výpočty

Intenzita výstavby je vztaţena ke střednímu stavu obyvatel, proto je moţné si udělat představu, jaké mnoţství bytů na počet obyvatel v území přibylo. V prvním období (2000, 2001 a 2002) nejvíce bytů na počet obyvatel přibývalo v Rozdrojovicích, v České a Lelekovicích (viz tab. 12). Všechny tři zmíněné obce leţí v bezprostřední blízkosti Brna. Pokud se tedy bytová výstavba v celém SO ORP Kuřim začala významně rozrůstat aţ počátkem 21. století, je moţné, ţe mezi prvními cíli suburbanizace byly právě obce nejblíţe Brna. Obec Česká zaznamenala podle ČSÚ velký nárůst bytů také v letech před rokem 2001, masivní výstavba se v druhém období u této obce projevila ještě výrazněji. Vysoká intenzita výstavby byla zaznamenána také v obci Kuřim, dále v Jinačovicích a Moravských Knínicích. Hodnota průměrné intenzity výstavby SO ORP Kuřim za první období byla v porovnání s ostatními správními obvody druhá nejvyšší, větší intenzitu výstavby mělo pouze území správního obvodu Šlapanice. V druhém období (2010, 2011 a 2012) se intenzita výstavby významně zvýšila zejména v jiţ zmíněné obci Česká, dále ve Hvozdci a Jinačovicích. V Rozdrojovicích jiţ průměrná hodnota klesla a dokončených bytů jiţ nebylo tolik. Na území SO ORP Kuřim intenzita výstavby mezi vybranými intervaly poklesla, zatímco v ostatních správních obvodech mimo Blansko narostla.

Příčinou můţe být i malý počet obcí ve správním obvodě, tudíţ menší příleţitost k novým výstavbám. Dále například samotná Kuřim jiţ pocítila důsledky špatně naplánované výstavby, coţ můţe být jeden z důvodů omezení dalšího rozšiřování obytných ploch.

Tab. 13: Mnoţství dokončených bytů na 1 km2 na vybraném území

2 Administrativní Počet dokončených bytů na 1 km Průměr Průměr jednotka 2000 2001 2002 2010 2011 2012 2000-2002 2010-2012 Čebín 1,26 0,42 0,14 0,60 0,41 0,83 0,28 0,51 Česká 3,51 0,50 5,02 3,01 29,15 6,02 2,01 12,39 Hvozdec 0,00 0,28 0,00 0,09 1,10 0,82 0,55 0,83 Chudčice 0,00 0,24 0,00 0,08 0,98 0,00 0,73 0,57 Jinačovice 0,84 0,17 0,17 0,39 1,01 0,67 0,84 0,84 Kuřim 1,84 2,36 5,47 3,22 2,88 1,32 0,69 1,63 Lelekovice 1,65 2,06 1,23 1,65 1,10 0,82 1,24 1,05 Moravské Knínice 0,31 0,23 0,08 0,20 0,31 0,31 0,08 0,23 Rozdrojovice 5,66 1,77 6,03 4,49 2,13 2,82 1,41 2,12 Veverská Bítýška 0,07 0,07 0,00 0,05 1,03 0,00 0,07 0,37 SO ORP Kuřim 1,12 0,94 1,74 1,26 2,04 0,86 0,56 1,15 SO ORP Rosice 0,38 0,46 0,31 0,39 0,62 0,70 0,47 0,60 SO ORP Šlapanice 0,87 0,68 0,89 0,82 1,50 1,03 1,00 1,18 SO ORP Židlochovice 0,21 0,30 0,68 0,40 1,06 1,02 0,80 0,96 SO ORP Blansko 0,92 1,00 0,74 0,88 0,45 0,81 0,51 0,59 Zdroj: VDB ČSÚ, 2015; vlastní výpočty

V počtu dokončených bytů na 1 km2 jiţ nehraje roli počet obyvatel, ale rozloha obce. V prvním období bylo nejvíce dokončených bytů na 1 km2 evidováno v obcích, kde byl zároveň nejvyšší počet dokončených bytů (Kuřim a Rozdrojovice). Vysokou průměrnou hodnotu lze zmínit také u obce Česká, kde je důvodem hlavně malá rozloha obce (viz tab. 13). Rozloha nejen České, ale i Rozdrojovic není příliš velká, proto můţe docházet i u dalších menších obcí k poměrně velkému zatíţení výstavbou nových bytů a domů. Kuřim má vcelku velkou rozlohu, lze tedy usoudit, ţe počet dokončených bytů v prvním období byl vzhledem k rozloze velmi vysoký. Obec Česká měla jiţ v prvním období velký podíl zastavěné plochy na území, ovšem nová výstavba stále pokračovala a počet dokončených bytů vzhledem k rozloze v roce 2010 stoupl na absolutně nejvíce bytů na 1 km2 ze všech obcí správního obvodu za obě období. Důvodem je jiţ zmíněná nová zástavba Nádavky, kde se stavěly pouze rodinné domy na malých pozemcích. Počet dokončených bytů v SO ORP Kuřim v letech 2000, 2001 a 2002 nebyl nejvyšší, ovšem pokud tuto hodnotu vztáhneme k rozloze území, ţádný jiný vybraný správní obvod neměl

v prvním období více dokončených bytů na 1 km2. V druhém období jednoznačně vybočuje rok 2010, ve kterém byl počet dokončených bytů vzhledem k rozloze více neţ dvakrát větší oproti rokům 2011 a 2012. Výrazně niţší hodnotu neţ v prvním období má zejména Kuřim a Rozdrojovice. Z toho lze soudit, ţe v posledních letech v těchto obcích výstavba bytů jiţ tolik nenarůstá. V porovnání s dalšími správními obvody je Kuřim opět nad průměrem, více dokončených bytů na plochu území má pouze SO ORP Šlapanice. Velké výkyvy mezi jednotlivými roky mohou být způsobeny dokončováním výstavby developerskými projekty.

10.2 Počet domů a obydlených bytů, druh domovního fondu

Dokončené byty i intenzita výstavby se vztahuje pouze k výstavbě obytných budov. Podle dostupných statistických údajů je moţné rozlišit domovní fond na bytové domy nebo rodinné domy. Mnoţství obydlených bytů můţe značit atraktivitu území SO ORP Kuřim, popřípadě i úroveň těchto bytů.

Tab. 14: Počet domů a obydlených bytů ze SLDB 2001 a 2011 za vybrané území

Počet domů Počet obydlených bytů Administrativní index jednotka 2001 2011 2001 2011 index změny změny Čebín 421 455 1,08 516 549 1,06 Česká 213 318 1,49 243 363 1,49 Hvozdec 85 104 1,22 78 92 1,18 Chudčice 238 267 1,12 216 272 1,26 Jinačovice 194 227 1,17 171 219 1,28 Kuřim 1 188 1 707 1,44 3 250 4 309 1,33 Lelekovice 469 562 1,20 472 563 1,19 Moravské Knínice 257 278 1,08 253 293 1,16 Rozdrojovice 207 300 1,45 190 296 1,56 Veverská Bítýška 669 757 1,13 973 1 110 1,14 SO ORP Kuřim 3 941 4 975 1,26 6 362 8 066 1,27 SO ORP Rosice 6 366 6 903 1,08 8 194 8 910 1,09 SO ORP Šlapanice 15 010 17 774 1,18 22 093 21 861 0,99 SO ORP Židlochovice 7 840 8 738 1,11 9 013 10 295 1,14 SO ORP Blansko 11 907 12 950 1,09 19 155 20 835 1,09 Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011, 2015; vlastní výpočty

Celkový počet domů (viz tab. 14) se mezi sledovanými roky SLDB přirozeně zvýšil, jelikoţ se ve sledovaném území zvýšil i počet obyvatel. V SO ORP Kuřim je index změny dokonce nejvyšší mezi vybranými správními obvody. Spolu s počtem domů přibylo také obydlených bytů (viz tab. 14), opět nejvíce ve správním obvodě Kuřimi.

Tab. 15: Počet rodinných a bytových domů ze SLDB 1991, 2001 a 2011 v SO ORP Kuřim

Domovní fond Administrativní Index změny 1991 2001 2011 jednotka 2011/1991 Rodinné Bytové Rodinné Bytové Rodinné Bytové Rodinné Bytové Čebín 351 - 364 11 443 11 1,26 1,00 Česká 133 - 176 1 313 2 2,35 2,00 Hvozdec 60 - 68 0 103 0 1,72 - Chudčice 175 - 192 0 265 1 1,51 - Jinačovice 154 - 164 0 223 0 1,45 - Kuřim 885 - 897 186 1 452 233 1,64 1,25 Lelekovice 368 - 399 1 558 1 1,52 1,00 Moravské Knínice 204 - 217 1 276 1 1,35 1,00 Rozdrojovice 139 - 165 0 294 1 2,12 - Veverská Bítýška 523 - 539 29 719 32 1,37 1,10 SO ORP Kuřim 2 992 - 3 181 229 4 646 282 1,55 1,23 Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001, SLDB 2011, 2015; vlastní výpočty

V SO ORP Kuřim mezi sčítáními přibylo jak rodinných, tak i bytových domů (viz tab. 15). Nejvíce rodinných domů od roku 1991 přibylo v obcích Česká, Rozdrojovice, Hvozdec a Kuřim. Jiţ v předchozích výsledcích byly tyto obce zmíněny, tudíţ je zřejmé, ţe nová výstavba se v těchto obcích v drtivé většině týká rodinných domů. Bytových domů přibylo ve všech obcích výrazně méně neţ domů rodinných. Nejvíce bytových domů přibylo v Kuřimi, dále pak ve Veverské Bítýšce, České, Chudčicích a Rozdrojovicích. Za celý SO ORP Kuřim lze pozorovat výrazný nárůst počtu rodinných domů oproti domům bytovým.

10.3 Shrnutí

Na území SO ORP Kuřim stále přibývá obyvatelstvo, přičemţ z větší části se na růstu podílí migrace. Tito lidé se mohou stěhovat do starých domů nebo bytů, které je moţné zrekonstruovat, ovšem tato kapacita je velmi omezená. Dochází tedy k rozšiřování

zastavěných ploch bytovými i nebytovými objekty. Nebytové objekty mohou představovat i budovy, které zvýší občanskou vybavenost území. I kdyţ průměrná intenzita výstavby za sledované období klesla, domů a bytů mezi roky 2001 a 2011 výrazně přibylo. K usměrnění a regulaci nové výstavby slouţí územní plány obcí, které vymezí plochy určené k zastavění a brání tak nekontrolovatelnému rozrůstání měst. Všechny obce SO ORP Kuřim mají definované poměrně rozsáhlé pozemky pro výstavbu, tudíţ se s dalším rozšiřováním obcí nejspíše počítá. Zatím přibývají převáţně rodinné domy, bytové domy ve velmi malém mnoţství, nejcitelněji v obcích Česká, Rozdrojovice a Kuřim. V obcích s menším počtem obyvatel a rozlohou se nová výstavba zatím příliš nerozšiřuje.

11. ZÁVĚR

Vzhledem k poloze celého území SO ORP Kuřim se díky analýze dojíţďky nepotvrdilo, ţe by hlavní proud dojíţdějících za prací nebo do škol mířil do centra správního obvodu. Nejvýznamnějším cílem dojíţďky obyvatel je Brno, teprve aţ poté následuje Kuřim. Dojíţďkový region města Kuřim se mezi sčítáním 2001 a 2011 zmenšil, coţ se dá vysvětlit nepříliš pestrou nabídkou práce a škol, proto obyvatelé zamíří raději do mnohem většího centra. Město Kuřim je tradičním průmyslovým centrem a díky postupné změně struktury obyvatel je moţné, ţe v budoucnu bude sloţité najít kvalifikovanou pracovní sílu do místních podniků. I kdyţ má město Kuřim snahu o zlepšení situace a celkový rozvoj města nezaloţený pouze na průmyslu, mnoho obyvatel se za prací raději odstěhuje, coţ značí zvyšující se podíl vystěhovalých z celého správního obvodu. Naopak nový domov zde mohou hledat mladé rodiny s dětmi. Rodiče však většinou nebudou hledat zaměstnání v místě bydliště, ale raději budou dojíţdět do jiného města, aby práci nemuseli měnit, coţ pro Kuřim příliš výhodné není. Navíc analýza výstavby dokázala, ţe v mnohem větší míře přibývá nových rodinných domů neţ domů bytových. Jak bylo řečeno v úvodu, vlastnictví domu v klidné lokalitě je většinovou společností povaţováno za nejlepší způsob ţivota, proto v ţádaných lokalitách (např. Česká, Rozdrojovice) dochází k tak masivní výstavbě rodinných domů. Za negativní prvek takto vzniklých oblastí je často zmiňována špatná dopravní obsluţnost, kterou konkrétně v SO ORP Kuřim usnadnil vznik IDS JMK.

V současné době se jiţ obce snaţí novou výstavbu usměrnit prostřednictvím územního plánu, ovšem plochy určené jako zastavitelné jsou ve všech 10 obcích poměrně rozsáhlé. Do budoucna lze tedy novou výstavbu ještě zcela jistě očekávat, zároveň je nutné s rozrůstající obcí drţet krok a nezanedbat občanskou a technickou vybavenost.

12. ZDROJE

Literatura

ČEKAL, J. (2006): Jihočeský kraj: regionálně geografická analýza prostorové mobility obyvatelstva. Brno. Disertační práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta.

DANĚK, P. (2006. Aktualizováno 2011): Strategický plán rozvoje města Kuřimi. Kuřim: Městský úřad v Kuřimi - Odbor investiční a regionálního rozvoje., 131 s.

HAMPL, M. (2001) Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha: Univerzita Karlova, 328 s. ISBN 8090268668.

HAMPL, M. (2004): Současný vývoj geografické organizace a změny v dojíţďce za prací a do škol v Česku. In: Geografie, 109, č. 3, s. 205-222.

HNILIČKA, P. (2005): Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd. 1. Brno: Era vydavatelství, 131 s. ISBN 8073660288.

HÜTTLOVÁ, M. (1998): Charakteristika struktury osídlení v okrese Vsetín. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta.

MACKA, M. (1972): Vymezování nodálních oblastí z hlediska dojíždění do zaměstnání. In: Problémy geografického výzkumu, s. 215-220, SIV, Bratislava.

MLÁDEK, J. (1992): Základy geografie obyvateľstva. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 230 s. ISBN 8008007680.

MRÁZIK, P. (2007): Problematika nájemního bydlení v České republice. Brno. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta.

MULÍČEK, O. (2004): Město Brno v období transformace. Brno. Disertační práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta.

OUŘEDNÍČEK, M, ŠPAČKOVÁ, P. NOVÁK, J. (2013): Sub urbs: krajina, sídla a lidé. Vyd. 1. Praha: Academia, 338 s. ISBN 9788020022264.

REKTOŘÍK, J., ŠPALKOVÁ, D. (2002): Politika bydlení Jihomoravského kraje: sborník z konference. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 118 s. ISBN 8021027894.

RŮŢKOVÁ, J. (1995): Sčítání lidu, domů a bytů 1991: pramenné dílo. V Praze: Český statistický úřad, 125-344 s.

ŠILHÁNKOVÁ, V. (2007): Suburbanizace - hrozba fungování (malých) měst. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 234 s. ISBN 9788090381339.

TONEV, P. (2013): Změny v dojížďce za prací v období transformace: komparace lokálních trhů práce. Brno. Disertační práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta.

TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, Jiří a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk. 411 s. 978-80-7380-114-4.

Internetové zdroje

ATELIER ERA. Územní studie aglomeračních vazeb města Brna. 2009. [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://up.kr-jihomoravsky.cz/download/US/2231/US_BA.htm

Česká. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://ceska.cz/historie-obce/

Český statistický úřad: Bytová výstavba v obcích Jihomoravského kraje. [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/bytova_vystavba_v_obcich_jihomoravskeho_kraje

Český statistický úřad: Databáze demografických údajů za obce ČR. [online]. [cit. 2015- 04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/index.htm

Český statistický úřad: Městská a obecní statistika. [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/mos/

Český statistický úřad: Vybrané ukazatele za správní obvod Kuřim v letech 2001 - 2013. [online]. [cit. 2015-04-7]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11280/17806585/646209.pdf/f2fe11e5-247b-43fc-8449- acbee355f2de?version=1.2

Český statistický úřad: Výsledky minulých sčítání. [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupné z:https://www.czso.cz/csu/sldb/vysledky_minulych_scitani

DRBOHLAV, D., SÝKORA, L.: Případové studie lokalit segregace a separace. In: Segregace v České republice: Stav a vývoj, příčiny a důsledky, prevence a náprava. 2007. [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: https://web.natur.cuni.cz/segregace/images/stories/dokumenty/kapitola4.pdf

Europeum. [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.europeum.org/cz/demokratizace-a-transformacni-spoluprace

Kuřim. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.kurim.cz/

Mapový portál JMK. [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://mapy.kr- jihomoravsky.cz/(S(5n1vh3fol3qhuejd22lmet55))/Default.aspx?mode=TextMeta&text=uv od_uvod&menu=1&side=side_uvod&news=yes&UvodniStrana=yes

MMR ČR. Politika územního rozvoje ČR 2008. [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/e3d9f1b8-0aba-4985-97c4-0159b4e8a1ec/politika- rozvoje_cr_2008_brozura.pdf?ext=.pdf

Statistika a my. [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.statistikaamy.cz/

Územní plánování obcí správního obvodu. [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.kurim.cz/cs/samosprava/uzemni-planovani-obci-spravniho-obvodu/

Veřejná databáze ČSÚ. [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/

Výstavba rychlostní silnice R43. [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.rychlostni-silnice-r43.cz/

WMS ČÚZK. [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/(S(t1co3zlua3xrpbnht1o4iime))/Default.aspx?mode=TextMeta&si de=wms.verejne&text=WMS.verejne.uvod&head_tab=sekce-03-gp&menu=311

Základní výsledky: Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [online]. [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/

13. SEZNAM ZKRATEK

SO ORP – Správní obvod obce s rozšířenou působností

ČSÚ – Český statistický úřad

SLDB – Sčítání lidu, domů a bytů

VDB ČSÚ – Veřejná databáze Českého statistického úřadu

MOS – Městská a obecní statistika

SO POÚ - Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem

IDS JMK – Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

EAO – Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

ČÚZK – Český úřad zeměměřičský a katastrální

14. PŘÍLOHY

Příloha 1: Díly za Sv. Janem v Kuřimi

Foto: P. Zavřelová, GÚ PřF MU Brno, únor 2015

Příloha 2: Lokalita Pod Kravínem ve Veverské Bítýšce

Foto: P. Zavřelová, GÚ PřF MU Brno, únor 2015

Příloha 3: Unifikovaná výstavba Nádavky v obci Česká

Foto: P. Zavřelová, GÚ PřF MU Brno, duben 2015

Příloha 4: Parcely určené k výstavbě rodinných domů v Jinačovicích

Foto: P. Zavřelová, GÚ PřF MU Brno, duben 2015