JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební Fakulta Katedra Strunných Nástrojů Hra Na Housle

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební Fakulta Katedra Strunných Nástrojů Hra Na Housle JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra strunných nástrojů Hra na housle Vystoupení světových houslistů v Lotyšsku v letech 1782 – 1937 Diplomová práce Autor práce: BcA. Līga Kuzmane Vedoucí práce: Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D. Oponent práce: prof. Peter Michalica ArtD. Brno 2013 Bibliografický záznam KUZMANE, Līga. Vystoupení světových houslistů v Lotyšsku v letech 1782 – 1937 [Performances of the world famous violinists in Latvia from 1782 till 1937]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Hudební fakulta, Katedra strunných nástrojů, 2013. 84 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D. Anotace Diplomová práce „Vystoupení světových houslistů v Lotyšsku v letech 1782 – 1937“ pojednává o historii koncertech 32 nejslavnějších světových houslistů, které vystoupili v době od roku 1782 do 1937 v Lotyšsku, jejích ţivotopisů, koncertní programu, místnosti koncertech, kritiku a hodnocení v novinách a časopisech. Annotation Diploma thesis „ Performances of the world famous violinists in Latvia from 1782 till 1937” deals with history of the 32 most famous violinists who performed in Latvia from 1782 to 1937, their biographies, concert programs and places of their concerts, critics and reviews in newspapers and magazines. Klíčová slova Lotyšsko, Riga, houslista, koncerty, koncertní ţivot, 19.století, 20.století Keywords Latvia, Riga, violinist, concerts, concert life, 19th century, 20th century 2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené informační zdroje. Brně, dne 2. května 2013 Līga Kuzmane 3 Obsah ÚVOD .......................................................................................................................... 6 1. HISTORICKÝ ÚVOD ......................................................................................... 7 2. KULTURNÍ ÚVOD................................................................................................. 9 3. CHRONOLOGICKÁ TABULKA ...................................................................... 13 4. HOUSLISTÉ A JEJICH LOTYŠSKÉ KONCERTY........................................ 23 4.1. JIŘÍ ANTONÍN BENDA .................................................................................... 23 4.2. FRANZ ECK ....................................................................................................... 24 4.3. PIERRE RODE ................................................................................................... 25 4.4. PIERRE BAILLOT ............................................................................................. 26 4.5. FERDINAND DAVID ........................................................................................ 26 4.6. OLE BULL .......................................................................................................... 27 4.7. HENRI VIEUXTEMPS....................................................................................... 29 4.8. HEINRICH WILHELM ERNST ........................................................................ 29 4.9. HENRYK WIENIAWSKI................................................................................... 30 4.10. WILMA NERUDA ........................................................................................... 32 4.11. HUBERT LÉONARD ....................................................................................... 33 4.12. FERDINAND LAUB ........................................................................................ 34 4.13. LEOPOLD AUER ............................................................................................. 35 4.14.AUGUST WILHELMJ....................................................................................... 38 4.15. JOSEPH JOACHIM .......................................................................................... 39 4.16. PABLO DE SARASATE .................................................................................. 41 4.17. EUGÈNE YSAŸE.............................................................................................. 42 4. 18. EMILE SAURET ............................................................................................. 44 4.19. TERESINA TUA .............................................................................................. 45 4.20. FRANTIŠEK ONDŘÍČEK................................................................................ 45 4.21. BRONISLAW HUBERMAN ........................................................................... 46 4.22. HENRI MARTEAU........................................................................................... 49 4.23. JAN KUBELÍK.................................................................................................. 54 4.24. EFREM ZIMBALIST........................................................................................ 55 4.25. FRITZ KREISLER............................................................................................. 59 4.26. JASCHA HEIFETZ ........................................................................................... 61 4 4.27. JOSEPH SZIGETI ............................................................................................. 62 4.28. VÁŠA PŘÍHODA.............................................................................................. 64 4.29. JAROSLAV KOCIAN....................................................................................... 67 4.30. MISCHA ELMAN............................................................................................. 68 4.31. DAVID OISTRACH.......................................................................................... 69 4.32. JACQUES THIBAUD....................................................................................... 71 ZÁVĚR....................................................................................................................... 73 POUŢITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE...................................................................... 75 5 ÚVOD Pro téma diplomové práce Vystoupení světových houslistů v Lotyšsku v letech 1782 – 1937 jsem se nerozhodla náhodně. Pocházím z hlavního města Lotyšska z Rigy, kde jsem se narodila a také zde vyrůstala. Proto je pro mě lotyšský kulturní ţivot důleţitý. Zajímá mě nejen dnešní hudební ţivot, ale i jeho historie. Sestavila jsem výběr z nejslavnějších světových houslistů, kteří koncertovali v Lotyšsku v době mezi lety 1782 – 1937. I kdyţ je Lotyšsko oficiálně samostatným státem teprve od roku 1918, napsala jsem do názvu Lotyšsko, neboť lotyšský národ má bohatou historii se svými kulturními zvyky a byl na tomto území jiţ dlouho před tím. Cílem této práce je udělat historický přehled o koncertech slavných houslistů v Rize, o jejich programech, o kritikách a o vlivu těchto koncertů na vývoj kulturního ţivota v Lotyšsku. Riga, hlavní město Lotyšska, hraje důleţitou roli v evropském kulturním ţivotě nejen v historii, ale i dnes, především díky svému geografickému umístění. Je vlastně jakousi spojnicí mezi západem a východem. Dodnes je v Lotyšsku cítit velký vliv národů (východních i západních), které toto území po několik století okupovaly. Proto i lotyšská kultura je velmi různorodá a koncerty slavných cizinců jistě mají na historickém kulturní dění svůj velký podíl. A samozřejmě v neposlední řadě měla tato vystoupení zahraničních houslistů velký vliv i na vývoj lotyšské houslové školy. Diplomová práce začíná v úvodu pojednáním o historii a kultuře Lotyšska, dále pokračuje chronologickou tabulkou, ve které je seznam koncertů, jejich data, místa konání a programy (ne všude byly dostupné všechny informace). Hlavní část je sloţena z krátkých ţivotopisů světových houslistů, historických přehledů jejich koncertů v Lotyšsku a vše je doplněno výběrem kritik, které byly dostupné v dobových novinách a časopisech. 6 1. HISTORICKÝ ÚVOD Chceme-li přiblíţit dějiny Lotyšska, musíme nahlédnout do prehistorie. Území, na kterém se dnes Lotyšsko rozkládá, bylo osídleno po poslední době ledové někdy kolem 9000 př. n. l. Během 3. tisíciletí př. n. l. se v oblasti objevil ugrofinský kmen Līvi, ve 2. tisíciletí př. n. l. se v oblasti objevili Baltové, kteří do konce 1. tisíciletí vytvořili v Lotyšsku čtyři kmenové celky – Zemgaļi, Sēļi, Kurši, Latgaļi. Hlavní lotyšská řeka Daugava představovala významnou spojnici na cestě přes Rusko do jiţní Evropy a na Střední východ, čehoţ vyuţívali Vikingové a později i kupci ze severských států a Německa. V době raného středověku se zdejší obyvatelé postavili christianizaci a stali se cílem severských kříţových výprav. V Lotyšsku byli a jsou čtyři historické kraje – Vidzemsko (Vidzeme), Zemgalsko (Zemgale), Kurzemsko (nebo Kuronsko, Kurzeme) a Latgalsko (Latgale). Dnešní lotyšské hlavní město Riga, které bylo zaloţeno roku 1201 německými kolonisty v ústí řeky Daugavy, se stalo strategickou základnou při dobývání okolního území Livonským řádem. Celé teritorium dnešního Lotyšska se nacházelo na území Livonska, ale kaţdý kraj měl vlastní vedení – Riga byla centrem riţského biskupství (v tě patřilo Vidzemsko), Kurzemsko patřilo kurzemskému biskupství, Latgalsko podléhalo livonskému řádu. Postupně se Riga rozrostla a stala se prvním velkým městem na jiţním Baltu a po roce 1282 i důleţitým obchodním centrem hanzy. Od 16. století se německou nadvládu v této oblasti snaţily narušit okolní velmoci. Od livonské války 1558 – 1583 bylo území Lotyšska rozděleno pod nadvládu tří velmocí: Vidzemsko bylo v rukou Švédů, Latgalsko Poláků, Kurzemsko zůstávalo pod Německem. Po válce Švédska
Recommended publications
  • 26 June 2020 Page 1 of 12 SATURDAY 20 JUNE 2020 Danish National Radio Choir, Stefan Parkman (Conductor) Fibich: Symphony No
    Radio 3 Listings for 20 – 26 June 2020 Page 1 of 12 SATURDAY 20 JUNE 2020 Danish National Radio Choir, Stefan Parkman (conductor) Fibich: Symphony No. 3 etc. Janáček Philharmonic Orchestra SAT 01:00 Through the Night (m000k3dq) 05:32 AM Marek Stilec (conductor) Chamber music from Belgrade Alexis Contant (1858-1918) Naxos 8574120 Les Deux Ames - overture https://www.naxos.com/catalogue/item.asp?item_code=8.57412 Concert by the Colluvio Chamber Music Academy in a Edmonton Symphony Orchestra, Uri Mayer (conductor) 0 programme of Beethoven, Shostakovich, Ravel and Copland. Jonathan Swain presents. 05:42 AM Arrigoni: Tiranni Affetti - Works for Mandolin and Voice Zoltan Kodaly (1882 - 1967) Marta Fumagalli (mezzo-soprano) 01:01 AM Adagio for clarinet and piano (1905) Davide Ferella (mandolin) Ludwig van Beethoven (1770-1827) Kalman Berkes (clarinet), Zoltan Kocsis (piano) Barbara Altobello (violin) Piano Trio in G, op. 121a, 'Ten Variations on ‘Ich bin der Claudia Poz (cello) Schneider Kakadu’' 05:50 AM Diego Cantalupi (archlute) Anastasia Galenina (piano), Hans Christian Aavik (violin), Sebastian Le Camus (c.1610--1677),Gaspard le Roux,Michel Gabriele Levi (harpsichord/organ) Pavle Popovic (cello) Lambert (1610-1696) Accademia degli Erranti 2 French airs and 1 piece for harpsichord Dynamic CDS7878 01:19 AM Ground Floor, Juliette Perret (soprano), Marc Mauillon (tenor), Dmitry Shostakovich (1906 -1975) Elena Andreyev (cello), Etienne Galletier (theorbo), MacMillan: Symphony No. 4 & Viola Concerto Piano Quintet in G minor, Op 57 Gwennaelle
    [Show full text]
  • Instrucciones Para Músicos Jóvenes Y Ambiciosos: Las Virtuosas Intérpretes Y Los Consejos De Maud Powell
    Proyecto: A través del tiempo Instrucciones para músicos jóvenes y ambiciosos: las virtuosas intérpretes y los consejos de Maud Powell “Antes de 1850, la gran mayoría de las orquestas rechazaban emplear mujeres […] hoy en día hay un número creciente de mujeres contratadas en orquestas profesionales, e intérpretes en una tipología mucho más amplia de instrumentos”. Susan O’Neill. Resultó evidente para la compositora Ethel Smyth, quien lo explicó como tenía por costumbre, de modo directo: “No hay sexo en el arte. Cómo tocas el violín, cómo pintas o compones es lo que importa”. Ejemplo de ello fueron virtuosas intérpretes, mujeres de talento centradas en sus carreras, quienes procuraron ocupar su propio lugar en las salas de conciertos en el siglo XIX. Lograr desarrollar una carrera musical siempre ha resultado ser duro. Exige mucho esfuerzo y constancia, preparación y valor. También conviene contar con medios para sufragar una carrera. No son pocos los músicos que comenzaron en medio de grandes dificultades, para lograr éxito tras serios aprietos. Nunca es fácil, y así nos lo hacen saber quienes lo intentaron y lo consiguieron. Los esfuerzos para iniciar una carrera musical: Maud Powell La intérprete norteamericana Maud Powell (Peru, Illinois, 1867 - Pensilvania, 1920) alcanzó una significativa posición como violinista, y para ello realizó grandes sacrificios desde su niñez. Comenzó su instrucción musical a los siete años, y a los nueve viajó a Europa para continuar con su aprendizaje. El esfuerzo de su familia para apoyar sus estudios fue intenso, llegando a vender su propia casa para costear su estancia en Leipzig, Alemania. Fueron duros años de instrucción, a los que siguieron las dificultades propias de los primeros años de carrera musical profesional.
    [Show full text]
  • Notes on the Program by James M
    Notes on the Program By James M. Keller, Program Annotator, The Leni and Peter May Chair Concerto in D major for Violin and Orchestra, Op. 77 Johannes Brahms ohannes Brahms was the chief acolyte of time. It was Joachim who had championed Jthe conservative stream of 19th-century Beethoven’s Violin Concerto to a degree that Romanticism. As a young composer, he lifted it in musical prestige from a perceived sought out the composer and critic Robert footnote in Beethoven’s catalogue to a reper- Schumann in 1853. Schumann was hugely toire masterwork. He would introduce such impressed by the young man’s talent, and on important works as Schumann’s Phantasie October 28 of that year he published in the for Violin and Orchestra (1854) and Violin Neue Zeitschrift für Musik, a musical maga- Concerto (though the latter only in private zine he had founded, an effusive article that performances beginning in 1855) and the acclaimed Brahms as a sort of musical Mes- final version of Max Bruch’s Violin Concer- siah, “destined to give ideal presentation to to No. 1 (in 1868), as well as Brahms’s Violin the highest expression of the time, … spring- Concerto and Double Concerto for Violin ing forth like Minerva fully armed from the and Cello. head of Jove.” Joachim’s presence looms large in the Brahms filled Schumann’s prophecy and case of Brahms’s Violin Concerto, as the became the figure who most fully adapted composer consulted with him very closely the models of Beethoven (via Mendelssohn while writing the piece and there is no ques- and Schumann himself) to the evolving aes- tion that Joachim’s influence on the final thetics of the mid-to-late 19th century.
    [Show full text]
  • Izvēles Izdruka (CD Audio Diski ) Videocentra Katalogs
    Izvēles izdruka (CD audio diski ) Videocentra katalogs 28.11.2014 MŪZIKA UN MŪZIKAS VĒSTURE (ĀRZEMJU) Dzintara ceļš [CD - 1310] Latvija, koncerts, 2014, CD, Valsts Akadēmiskais koris, galv. lomā Diriģents: Māris Sirmais, 1 kop. Valsts Akadēmiskā kora “Latvija’’ balss skaņu pavedieni un “Dzejas dienu’’ poēzijas dzīpari ir uzauduši unikālu Dzintara Trīsvienību, satiekoties vēsturiskā Dzintara ceļa valstu dzejniekiem, viņu latviešu kolēģiem, atdzejotājiem un 12 komponistiem no Latvijas – skaņu burvjiem un burvēm, kuri ar šo mūsdienu dzejnieku vārsmām mūzikā stāstīs par noslēpumainām pasaulēm. Projektā piedalās: Valsts Akadēmiskais koris “Latvija”, diriģents Māris Sirmais Dzejnieki: Kārlis Vērdiņš, Donatas Petrosius, Dragan Tripkovič, Angeliki Dimouli, Efe Duyan, Tadeush Dombrovsky, Petr Borkovec, Tiziana Colusso, Dénes Krusovszky, Ostap Slyvynsky, Andrei Sen-Senkov, Wolfgang Hermann Komponisti: Ēriks Ešenvalds, Mārtiņš Viļums, Juris Ābols, Gundega Šmite, Jānis Aišpurs, Jēkabs Jančevskis, Juris Vaivods, Imants Zemzaris, Raimonds Tiguls, Līga Celma, Georgs Pelēcis, Selga Mence. Ierakstīts Rīgas Skaņu studijā 2014. gada maijā - jūnijā. Disks grāmatā ar dziesmu vārdiem oriģinālvalodās. 20 th century lullabies = 20. gadsimta šūpuļdziesmas [CD - 894] Latvija, muz. programma, 1999, /69 min./, CD, 2 kop. Izpilda: Roxy Mucic, Genesis, Joe Cocker, David Bowie, The Animals, Deep Purple u.c. Content: Avalon / Bryan Ferry ; Roxy Music. Army Dreamers / Kate Bush. Shipwrecked / Banks ; Rutheford ; Genesis. Love anyway / Mike Scott. Brothers in Arms / Mark Knopfler ; Joan Baez. Chill Out. Things Gonna Change / John Lee Hooker. You Are so Beautifull. Live / Preston ; Fisher ; Joe Cocker. Over the Hills and Far Away / Gary Moore. Scorn Not His Simplicity / Phil Couler ; Sinead O`Connor. Wild is the Wind / Dimitri Tiomkin ; Ned Washington ; David Bowie. Kayleigh / Derek Dick ; Mark Kelly ; Steve Rothery ; Peter Trewas ; Ian Mosley ; Marillion.
    [Show full text]
  • Pablo Neruda, El Enigma Inaugural
    Pablo Neruda, el enigma inaugural Enrique Robertson(*) Señoras y señores... quiero ante todo agradecer al Prof. José Carlos Rovira -así como a todos los integrantes del comité organizador de este Coloquio- por darme la gran satisfacción de participar en él, junto a nerudistas de tanto y tan merecido renombre. Esto hace aún más grande mi satisfacción pero también me obliga a asumir con cierta preocupación, la nada fácil tarea de tratar que mi intervención quede a la altura de las circunstancias, y no les aburra o defraude demasiado. Aunque resido en Alemania, he venido con el pretexto de ser de Temuco y ex- alumno del Liceo de esa ciudad del sur de Chile. Y de haber sido allí alumno del profesor Hernán Loyola, aquí presente, cuya amistosa y entusiasta mediación logró para mí la amable invitación del profesor Rovira, que vuelvo a agradecer. El nerudiano tema que he osado intrusear -acerca del cual creo poder dar a conocer aquí un hallazgo novedoso- es el del enigmático orígen del nombre Pablo Neruda, sonoro nombre electivo que el vate se dió cuando aún era alumno del Liceo de Temuco. (Fig.1). Con ese nombre se inauguró como poeta. Transcurría el año 1920 y el estudiante temuquense contaba entonces con escasos 16 años de edad. No dudo que todos los aquí presentes saben que el poeta sustituyó por Pablo Neruda su nombre propio, que era el de Neftalí Reyes Basoalto. Ricardo Eliecer Neftalí Reyes Basoalto. Muchos años después él mismo se preguntará: ¿Hay algo más tonto en la vida, que llamarse Pablo Neruda? En relación a ese nombre, nada de tonto y de tan justo retumbo, es otra la pregunta que otros se han hecho más de una vez: ¿cómo se le ocurrió a Neftalí Reyes nombrarse, con tanto acierto, Pablo Neruda? En lo que me toca, declaro que debo a mi profesor de castellano -ya saben ustedes a quién me refiero- el haberme contagiado -hace unos cuarenta años, en Temuco- la manía de hacerme también esa pregunta.
    [Show full text]
  • Ideazione E Coordinamento Della Programmazione a Cura Di Massimo Di Pinto Con La Collaborazione Di Leonardo Gragnoli
    Ideazione e coordinamento della programmazione a cura di Massimo Di Pinto con la collaborazione di Leonardo Gragnoli gli orari indicati possono variare nell'ambito di 4 minuti per eccesso o difetto Mercoledì 21 dicembre 2016 00:00 - 02:00 euroclassic notturno beethoven, ludwig van (1770 -1827) egmont, ouverture in fa min op. 84 dalle musiche di scena per la tragedia di goethe BBC symphony orch dir. jirí belohlávek (reg. londra, 21/07/2010) durata: 8.20 BBC british broadcasting corporation leifs, jón (1899-1968) requiem op. 33b hamrahlíð chorus dir. þorgerður ingólfsdóttir durata: 5.59 RUV, radio nazionale islandese verdi, giuseppe (1813-1901) caro nome, aria di gilda dall'opera "rigoletto" (a. I sc. 2) inese galante, sopr; latvian national symphony orch dir. aleksandrs vilumanis (reg. 1993) durata: 5.09 LR radio lettone mozart, wolfgang amadeus (1756-1791) quartetto in fa mag per oboe e archi K 370 allegro - adagio - rondeau. alexei ogrintchouk, ob; psophos quartet (reg. 09/12/2006) durata: 13.44 BBC british broadcasting corporation respighi, ottorino (1879-1936) trittico botticelliano la primavera - l'adorazione dei magi - la nascita di venere. norwegian radio orch dir. peter sánta (reg. oslo, 07/11/2003) durata: 21.39 NRK radiodiffusione nazionale norvegese wegelius, martin (1846-1906) rondò quasi fantasia per pf e orch margit rahkonen, pf; finnish radio symphony orch dir. petri sakari (reg. 1997) durata: 10.36 sibelius, jan (1865-1957) serenata n. 2 in sol min per vl e orch op. 69b judy kang, vl; orchestre symphonique de laval dir. jean-françois rivest (reg. laval, 20-21/11/1998) durata: 8.46 CBC canadian broadcasting corporation debussy, claude (1862-1918) rêverie orig.
    [Show full text]
  • Latvia's Top Events Guide 2014
    EN LATVIA’S TOP EVENTS GUIDE 2014 Contents Nature. Urban. Future., Art Festival 01 January 1-3 01.12.-31.01. Sigulda 02 February 4 This festival is part of the European Capital of Culture 2014 activities. The festival includes new, innovative 03 March 5-6 and exciting events which foster creativity in Sigulda, 04 April 6-9 including exhibitions, installations, participatory 05 May 9-10 campaigns, concerts. 06 June 11-13 www.sigulda.lv, www.tourism.sigulda.lv 07 July 13-17 08 August 17-19 Christmas Tree Trail Festival 09 September 20-22 06.12.-12.01. Riga 10 October 22-23 The environmental design works of Latvian artists exhibited at the Christmas Tree Way festival will surprise 11 November 23 audiences with their originality and the variety of 12 December 24-25 materials used. The stylized Christmas trees are made from a multitude of materials, and each has its own tale. annual event www.eglufestivals.lv Rīga 2014 event Disclaimer Information prepared in August 2013. Riga Tourism Development Bureau, Latvian Tourism Development Agency, Foundation Rīga 2014, Latvian Institute and Latvian Ministry of Culture are not responsible for any changes made by the event organisers. You can receive more information on the events at Tourism Information Centres in Riga and other Latvian cities or on the websites of events listed. International Winter Music Festival in Valmiera 09.01.-12.01. Valmiera Classical music concerts will take place at venues all over Valmiera, including the Valmiera Music School, the concert hall of the Cultural Centre, Valmiera’s 5th Secondary School, St Simon’s Church and elsewhere.
    [Show full text]
  • Radio 3 Listings for 29 April – 5 May 2017 Page 1 of 21 SATURDAY 29 APRIL 2017 4:46 AM Bach, Johann Sebastian (1685-1750), Arr
    Radio 3 Listings for 29 April – 5 May 2017 Page 1 of 21 SATURDAY 29 APRIL 2017 4:46 AM Bach, Johann Sebastian (1685-1750), arr. Mozart, Wolfgang SAT 01:00 Through the Night (b08n47xc) Amadeus (1756-1791) Grieg and Elgar from Serbia Adagio & Fugue in G minor (after BWV 883) Jonathan Swain presents a performance from Serbia of Grieg's Leopold String Trio Piano Concerto and Elgar's Enigma Variations. 4:52 AM 1:01 AM Fesch, Willem de (1687-c.1757) Mirkovic, Zarko (b.1952) Concerto No.3 in G major - from Six Concerti Opera Quinta (Op.5) Musica Sioranu, for string ensemble Musica ad Rhenum RTS Symphony Orchestra, Fabio Mastrangelo (conductor) 5:01 AM 1:15 AM Verdi, Giuseppe (1813-1901) Grieg, Edvard (1843-1907) "Caro nome" - Gilda's aria from Act I, scene ii of Rigoletto Piano Concerto in A minor, Op.16 Inese Galante (soprano), Latvian National Symphony Orchestra, Aleksandar Serdar (piano), RTS Symphony Orchestra, Fabio Aleksandrs Vilumanis (conductor) Mastrangelo (conductor) 5:06 AM 1:45 AM Juon, Paul (1872-1940) Elgar, Sir Edward (1857-1934) Fairy Tale in A minor for cello and piano, Op.8 Variations on an Original Theme, Op.36, 'Enigma' Esther Nyffenegger (cello), Desmond Wright (piano) RTS Symphony Orchestra, Fabio Mastrangelo (conductor) 5:12 AM 2:19 AM Moniuszko, Stanislaw (1819-1872) Chopin, Fryderyk [1810-1849] Bajka - concert overture Nocturne in C sharp minor, Op. posth; 2 Mazurkas - No.13 in A Polish National Philharmonic Orchestra, Kazimierz Kord minor, Op.17 No.4 & No.14 in G minor Op.24 No.1; Polonaise No.3 (conductor) in A major Op.40 No.1 Janusz Olejniczak (Erard piano 1848) 5:25 AM Mozart, Wolfgang Amadeus [1756-1791] 2:36 AM Quartet for flute and strings in A major, K.298 Diepenbrock, Alphons (1862-1921) Joanna G'froerer (flute), Martin Beaver (violin), Pinchas Zukerman Im grossen Schweigen ("Hier liegt das Meer, hier können wir die (viola), Amanda Forsyth (cello) Stadt vergessen") for baritone and orchestra (after Nietzsche, 1905-6, rev.
    [Show full text]
  • Culture: the Key to Latvia
    Culture: the Key to Latvia Cover photo: If you want to understand Latvians, or are ready to fall in love with Latvia, you Artists Krišs should get to know its cultural life. Once you embark on this journey, you will Salmanis and never want to finish it. The cultural landscape of Latvia has its peaks and valleys, Kaspars Podnieks panoramic views and fast turns. It is too diverse to generalize, though you may before the come across some common threads. opening of the 55th International It is surprising to what extent the traditional culture and folklore serves as an Venice Biennale, inexhaustible source of inspiration for Latvian arts, design and architecture. featuring their And so does the complex history of Latvia – it provides never-ending food for works at the thought, the content for plays, poems, novels, even musical compositions and Latvian pavilion visual art. One should note that the Latvian art scene, especially visual arts, and entitled “North by to a lesser extent literature, went through a period of disorientation during the Northeast” socialist years, with its attempts to instrumentalise arts by preferring one kind of esthetics and prohibiting another. Thus, resistance became a driving force for art and artists for a significant amount of time. Having a language that has ancient roots but is nowadays spoken by only two million people is another key factor for developments in Latvian culture. On the one hand, it could have made our poets and writers less heard for wider audi- ences, on the other hand – cherishing the language and seeing it as an endan- gered cultural value has been a powerful impulse for creative work.
    [Show full text]
  • Oper Tanz Zeitschrift Für Opernchor Und Bühnentanz
    Ausgabe 2/15 oper tanz Zeitschrift für Opernchor und Bühnentanz Starker Räuber-Tobak Antwort oder Sackgasse? Sphärische Tanz-Ästhetik „I Masnadieri“ in Weimar Latchinian und Rostock Dresdens „Tristan + Isolde“ „Joseph Süss“ in Münster titelbild Das Libretto beruht auf einem schmerzlichen historischen Hinter- „I Masnadieri“ nach Schillers „Räu- grund: Lion Feuchtwanger schrieb den Roman „Jud Süß“, den die Na- bern“ ist eine von Verdis frühen Opern. zis in einen propagandistischen Hetzfilm umdrehten. Detlev Glanert Martin Hoff, der erste Kapellmeister hat aus dem Stoff eine Oper komponiert, die nun in Münster von Guy der Staatskapelle Weimar und die fa- Montavon sensibel inszeniert wurde. Auf unserem Bild: Henrike Jacob belhafte Sängercrew setzen voll auf den als Magdalena, Helge Salnikau als Henker, Gary Martin als Joseph Süß musikalischen Schwung dieser schnell Oppenheimer, Youn-Seong Shim als Weissensee und der Opernchor. geschnittenen Folge von zum Teil kur- Ein packender Opernstoff – vorzüglich umgesetzt. zen Szenen. Foto: berg-studios, Oliver Berg Seite 22 Foto: Matthias Horn Seite 27 Inhalt 04 Editorial 05 schlagzeilen 06 Brennpunkte Protest gegen Meck-Pomm-Fusionen Mit einer Lichterkette in Stralsund und einer Demonstration in Neustrelitz formiert 06 sich der Protest weiter gegen die absurde Streichpolitik von Kulturminister Mathias Brodkorb. Den Rüffel für solche Barbarei von Parteifreund Wolfgang Thierse finden Sie auf der Rückseite dieses Heftes. In Annaberg-Buchholz wurde immerhin ein absichern- der Haustarifvertrag abgeschlossen. Bei allem: Das Dichter- und Denker-Land blutet. 07 kulturpolitik Rostock: Tote auf Urlaub 07 Am 25. Februar hat die Rostocker Bürgerschaft mehrheitlich für das von Minister Brodkorb und Bürgermeister Methling eingebrachte sogenannte, höchst fata- le Kooperationsmodell gestimmt.
    [Show full text]
  • 18 October 2019 Page 1 of 12
    Radio 3 Listings for 12 – 18 October 2019 Page 1 of 12 SATURDAY 12 OCTOBER 2019 05:22 AM published, after exhaustive studies of the autograph, it is now Unico Wilhelm Van Wassenaer (1692-1766) believed that the work was first performed in 1784 at a benefit SAT 01:00 Through the Night (m000950j) Concerto no 1 in G major (from 'Sei Concerti Armonici') concert for the Vienna-based basset-horn player Anton Stadler. Cosi fan tutte Combattimento Consort Amsterdam, Jan Willem de Vriend The Serenade also bears the hallmarks of Mozart's later writing (conductor) and certainly postdates the two wind serenades in E flat and C Mozart's farcical, philosophical and tragi-comical opera minor that were definitely composed in 1782. performed from Lugano in Switzerland. Presented by Jonathan 05:34 AM Swain. Antonio de Cabezon (1510-1566) The mysterious circumstances of both the subtitle 'Gran Partita' 3 works for Arpa Doppia and the many versions of the score give the performer some 01:01 AM Margret Koll (arpa doppia) interesting challenges, which Sarah Devonold discusses with Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791), Lorenzo Da Ponte Andrew McGregor. (librettist) 05:43 AM Cosi fan tutte - Act 1 Douglas Lilburn (1915-2001) 10.20am – New Releases Julia Gruter (soprano), Isabell Czarneckl (soprano), Xiaoke Hu Diversions for Strings (tenor), Rastislav Lalinsky (baritone), Ilia Staple (soprano), Symphony Nova Scotia, Georg Tintner (conductor) Brahms: Symphonies Nos. 1 & 3 Justus Seeger (bass), Coro della Radiotelevisione Svizzera, Bergen Philharmonic Orchestra
    [Show full text]
  • Inessa Galante & Friends
    COOPERATION OFFER ... Your support is very important and necessary. With it we - representatives of art - can give joy and inspiration to people, and it wouldn’t be possible without your participation... Foundation established in 2013 with mission: support and promote the preservation of national cultural heritage in the opera genre, strengthening and development of the Latvian national opera ad musical culture, its actualisation and promotion in Latvia and abroad as well as ensuring availability of the achievements of worldwide opera and musical culture in Latvia. «Inese Galante talants.LV» Competition for Young Talents by Inese Galante «Summertime - Inessa Galante & Friends» International music festival Jūrmala, “Dzintari” concert hall ~20 000 visitors, outstanding artists from Latvia and all over the world /Austria, France, Italy, Israel, the Netherlands, Russia, Sweden, etc./ «Inese Galante & Friends» Series of concerts in Latvia and abroad TALANT`S COMPETITION Cooperation with the Latvian The founders of Inessa Galante Foundation will put special attention to the culture Association attainability for each inhabitant of Latvia, regardless of social status and place of residence. of Local Governments Therefore, some concerts and art projects will take place in different regions of Latvia. At the beginning of 2017 Inessa Galante Foundation will continue new concert cycle “Inessa Galante and friends” all over Latvia – some events will take place also in regions. It will help realizing one of the foundation’s goals: classical music integration in biggest cities and regions of Latvia (Riga, Jurmala, Ventspils, Liepaja etc.). Young talents of Latvia, winners of the competition „Inessa Galante talents” will also take part in these concerts.
    [Show full text]