n EDITORIAL

Vážení vyučující, vážení studenti!

Letní prázdniny jsou již minulostí a nám tedy nezbývá nic jiného, než se opět vrátit do školních lavic. Někteří usednou za ty velké stoly zády k tabuli, ale většina z nás se posadí přesně naopak. A začíná to, na co se všichni těšili - se zvoněním sedět na místě, mít připravené pomůcky k předmětu hezky srovnané na lavici, tabule krásně smazaná, že by se z ní dalo jíst, vzorné pozdravení vyučujícího a hrobové ticho při jeho následném 45 minutovém výkladu a samozřejmě závěrečné rozloučení... Hezká pohádka že? Možná by v žebříčku předběhla i Červenou Karkulku. Ale z pohádek už jsme vyrostli, vraťme se proto raději zpět do reality. Jak to tedy bude skutečně vypadat? Jedni začnou pozorně poslouchat výklad, jiní budou for- mou tiché (hlučné) pošty probírat zážitky z posledních dvou měsíců a nemalá část bude s kalendářem v ruce odpočítávat dny do nejbližších prázdnin nebo bude očima hypnotizovat hodiny, aby už konečně zazvonilo. A až opravdu zazní ten signál určený pro učitele (samozřejmě nikoli pro studenta :-) ) tak se to všechno vyvalí na chodby, kde veselé vyprávění z hodin pokračuje. Do toho se namotají prváci, kteří někdy zdraví své kolegy z vyšších ročníků v domnění, že jde o pro- fesora. Při procházce po škole také často zaslechneme hlášku typu „...hele, viděls tu prvandu, ta je co...“ a rozhlížením se okolo sebe se snažíme zjistit, kde je ta slečna, o které dotyčný s tak velkým zaujetím mluvil. Při tom si však musíme dát pozor, abychom se nesrazili s některým čtvrťákem nesoucím hromadu knížek s různými názvy zakončenými však pokaž- dé stejně - K MATURITĚ. Ať už se tedy na této škole terpve rozkoukáváte nebo jí letos opustíte, přejeme vám, ať tento školní rok proběhne co nejlépe a my se ho budeme snažit zpřijemnit zajímavými články ve školním časopisu ZKRAT. Vaše redakce

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 2 Ze školy n Jazykový kurz pro učitele v Corku (Irsko) 2008

Je neděle 20. července půl jedné ráno, stojím v příletové hale na letišti v Corku a marně se rozhlí- žím po někom, kdo by držel papír s mým jménem – podle mailu ze školy mi někdo měl přijet napro- ti. Volám z mobilu své bytné Marney – ta mobil ne- zvedá. Zkouším pevnou linku a mladý mužský hlas říká, že mám přijet taxíkem. Po krátkém čekání je- den přijíždí, řidič mi uloží kufry a vybízí k nased- nutí. Až jeho pobavené „Are you going to drive?“ mi připomene, že v Irsku se stejně jako v Anglii jezdí vlevo a že místo pro spolujezdce je na druhé straně než v českých autech :-). V řadovém domě na předměstí mě přivítá se- dmnáctiletý Ben, který hlídá své dva mladší bratry – rodiče jsou prý „out“ jako každou sobotu. Vede mě do podkrovního pokoje, který bude na 2 týdny můj. Tedy – pokoje... Je to spíš otevřené podkroví bez dveří, které přímo navazuje na chodbu, a kde, jak vzápětí zjistím, uslyším každý zvuk z domu. Pravda, výrazy na F... a S..., kterými byla tu první noc hojně prokládána Benova telefonická konverzace s kamarádem, se už pak neopakovaly, přesto jsem se občas cítila tak trochu jako voyer... Ráno se mi Marney omlouvá – měla od školy špatné informace o mém příletu a čekala mě na letišti odpoledne. Po sní- dani mě bere na okružní jízdu, ukazuje mi školu, kam budu chodit pěšky (podle ní je to 25 minut, ale ač chodím hodně rychle, pod 45 minut jsem to nikdy nestihla – to je irský velkorysý přístup k časovým údajům :-)) a centrum, kde, jak podotýká, jsou jako všude v Irsku převážně kostely a hospody. Já ovšem s radostí registruji také mnoho internetových kaváren, většinou s velmi lákavou cenou 1euro/hod. – to je ovšem asi jediné, co je v Irsku cenově srovnatelné s Čechami. V Internetcafé v Bridge Street jsem pak byla takřka denním hostem, takže jeden z cílů mého pobytu – zbavitOdpoledne se závislosti procházím na netu centrum - zůstal pěšky nesplněn (a na- cházím připomínku domova – reklamu na Budějovic- ký Budvar), koupím si týdenní bus ticket na cesty do města, nahlédnu do dvou kostelů a hladová se vracím na večeři. Jím ji stejně jako v dalších dnech společně s pětiletým Lukem a pak se s ním dívám na kreslené pohádky a vzájemně si opravujeme výslovnost. Ten první večer (a v průběhu týdne pak ještě dvakrát) nám Marney naservírovala neidentifikovatelné cosi mezi omáčkou a polévkou (bylo v tom mleté maso, brambo- ry a mrkev) a já fakt nevěděla, jestli to mám jíst lžící nebo příborem. Luke jedl lžící, tak jsem ji použila taky a snažila se aspoň dosolením dodat chuť tomu, čemu Marney říkala zdravé a výživné jídlo... Podobně jako další její jídla to možná bylo zdravé a výživné, ale na- prosto nevzhledné a takřka bez chuti Třikrát během mého pobytu vařil její manžel Brian a to bylo něco úpl- ně jiného – nejen dobré, ale i krásně upravené.

V pondělí v 8 ráno vyrážím do školy, která je – jako všechny veřejné budovy – označena dvojjazyčně – v Irsku je totiž vedle angličtiny úředním jazykem i irská varianta keltštiny, označovaná jako Gaelic. Kupodivu jsem se neztratila a v 9 hodin spolu s kolegyněmi (a jedním kolegou!) z našeho i vedlejšího kurzu zdravíme 2 mladé učitelky, které budou naše „třídní“ – Barbaru a Ann Marii V kurzu nás je 13, nejvíc je zastoupeno Španělsko a Německo, z Čech jsem jediná a je tu po jedné Italce, Maďarce, Francouz- ce a Fince. Vedlejší kurz má jen 5 účastníků – 3 Portugalky, 1 Maďarku a 1 Češku, se kterou ovšem ze zvyku mluvíme anglicky, i když jsme samy. Dostáváme rozvrh, jsem ráda, že je splněno to, proč jsem si vybrala právě tento kurz (Staging English Language Learning) – asi polovina bloků je věnována různým způsobům využití počítačových programů a internetu při výuce, i závěrečný projekt musíme zpracovat formou Powerpointové prezentace. Odpoledne se dělíme na 3 skupiny podle toho, co nás zajímá (volím univerzitu a její okolí, dalším tématem jsou kostely a katedrály a třetí skupina objevuje střed města) a vyrážíme na Cork Discovery, vybaveni pracovními listy s 20 úkoly, které musíme splnit – jde o zjišťování různých zajímavostí, komunikaci s Iry a samozřejmě i o to, abychom se zorientovali ve městě.

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 3 V úterý dopoledne zpracováváme získa- né informace na postery a pak má každá skupina 10 minut na seznámení ostatních s tím, co zjisti- la (na vlastní kůži se přesvědčuji, jak výhodná je skupinová práce – s mým minimálním výtvarným talentem bych poster nevyrobila ani za půl dne, ale Češka Alena, Antonia z Portugalska a Roberta z Itá- lie začaly nadšeně malovat, vystřihovat a lepit, za- tímco my s Němcem Martinem jsme pak dostali za úkol ústní prezentaci). Díky promyšleně vybraným okruhům a dobře připraveným pracovním listům máme před obědem všichni pocit, že známe Cork takřka dokonale.

Obědváme v hotelu blízko školy, na výběr je vždy ze 6 jídel, většinou volím jednu ze 4 kombina- cí polévka-zeleninový salát-sendvič (polévka celé 2 týdny houbová, sendvič kuřecí, šunkový, sýrový nebo tuňákový, je možné si ho objednat z bílého nebo tmavého chleba nebo zapečený). Další 2 mož- nosti jsou různá teplá jídla, ovšem ať si vyberete italské lasagne nebo špagety, maďarské kuře na paprice s rýží, mexickou omeletu se zeleninou nebo anglický Shepard´s Pie (mleté maso zapečené s bramborovou kaší), vždy jsou na talíři ještě hra- nolky – asi na dokreslení přísloví jiný kraj, jiný mrav. Některé kolegyně si na obědy stěžují, pro mě jsou však v porovnáním s tím, co mi večer předkládá Marney, naprosto vynikající.

Učíme se denně od devíti do jedné, odpoledne máme buď výuku od 14.30 do 16.00 nebo volno označené Project Action (předpokládá se, že tento čas budeme věnovat sbírání podkladů a zpracovávání závěrečných projektů), případně jedem na výlet, který škola nabízí. Páteční odpolední výlet byl vlakem do Cobh, přístavu asi 20 km od Corku, který se do odtržení Irska od Spojeného království jmenoval Queenstown – známé místo, odkud vyplouvaly lodě vezoucí miliony irských emigrantů do Ameriky. I pro slavný Titanic to byla poslední zastávka před ztroskotáním. Se zavedením letec- ké dopravy v 50.-60. letech minulého století význam města poklesl, jeho slavnou minulost připomíná výstava o irské emigraci do USA a také názvy místních barů a hospod – najdete zde Mauretanii, Lusitanii i Titanic. Ale také krásnou katedrálu, která hrála roli v národnostním a náboženském uvědomování Irů – jsou převážně katolický národ a dokud byli pod nadvládou Anglie a její anglikánské církve, bylo postavení každé nové katedrály velkým vítězstvím.

V sobotu jdeme s několika kolegyněmi z kurzu na výlet pořádaný turistic- kou informační kanceláří. Jedním z cílů je přímořské městečko Kinsale, kde ovšem vzhledem k irskému podnebí s nejvyššími letními teplotami 25°C nejsou žádné rozlehlé pláže, turisté si užívají hlavně procházky, rybaření a plavbu na plachetni- cích. Hlavní atrakcí výletu je proslulý Blarney Castle. Tento hrad dal jméno typické irské výmluvnosti – blarney. Ve slovníku najdete, že to je výřečnost, lichocení, pochlebování, schopnost vymámit na jalové krávě tele... To vše získáte, pokud – stejně jako mnoho slavných osobností, například Winston Churchil, Oscar Wilde nebo G. B. Shaw, políbíte kámen na hradní věži. Je to ovšem výkon takřka akrobatický, proto je zde pán, který dává záchranu a podle toho, že s každým ze stovek „líbačů“ je schopen prohodit originální vtípek, políbil on sám kámen mno- hokrát :-). V neděli je školní výlet, který byl v ceně kurzu – projíždíme slavný Ring of Kerry – území plné hor a jezer, jehož nedotčená pří- roda sloužila jako kulisa například ve filmu Statečné srdce (ode- hrává se sice ve Skotsku, ale tam prý takhle krásné hory nenajde- te...), navštívíme i další přímořské letovisko Kenmare a horskou vesničku Ghugán Barra.

I na této cestě nacházíme památky na dlouhá staletí, kdy bylo Irsko součástí Britského impéria – například typické anglic- kéZKRAT schránky, - školní které časopis ovšem SPŠSE Irové apo VOŠ dosažení samostatnosti přetřeli16.9.2008 strana 4 z anglické červené na irskou zelenou. Druhý týden uteče hrozně rychle – dopoled- ne škola (obrázek je z bloku Drama in L2 classro- om). odpoledne pracujeme na projektech. Ve středu odpoledne jdu díky vstřícnosti vedení školy na náslech do kurzu General English. Ve skupině jsou jen 4 studenti ze 3 zemí ve věku 20-40 let, tak- že s rozdílnými zkušenostmi i zázemím. Tématem hodiny jsou adrenalinové sporty a musím se smát, když student z ostrova Mauritius označí za nejexo- tičtější sport z nabídky lyžování. Po hodině srovnáváme s irským učitelem výhody a nevýhody výuky malých a velkých skupin, dospívajících v rámci povinných školních osnov a dospělých, kteří chodí na odpolední kurz po práci, studentů se stejným mateřským jazykem a jazyko- vě i kulturně různorodých. Tři ze studentů, které jsem viděla, v Irsku pracují a žijí dlouhodobě. Ptám se na Čechy a Poláky, kterých je v Corku a v celém Irsku spousta – ti prý do jazykových kurzů chodí minimálně, vytvořili si vlastní komunitu.

Večer občas chodíme do pubu – i to patří k irské kultuře, i zde jsou nápisy v irštině, ve většině hospod hraje večer živá irská hudba, někde jsou i lekce irských tanců. Snažím se přijít na chuť některému z mnoha nabízených druhů piva, pak ale zůstávám věrná cideru nebo whisky (ovšem pokud je irská, tak se píše whiskey).

A protože Irsko je zemí piva, whisky a pubů, volím jako téma svého závěrečného projektu Safe and Sane Drinking – tedy něco napůl zábavného a napůl výchovného, co využiju i při výuce u nás ve škole. Trochu závidím Robertě z Itálie, která učí na klasickém gymnáziu a postavila projekt na irských spi- sovatelích, nebo Ise ze Španělska, která se ve svém projektu pro pokročilé studenty zaměřila na vliv galské irštiny na angličtinu, ale koneckonců – všechny projekty máme na CD a vzájemně jsme si dali svolení je používat, takže ani mí studenti nebudou ošizeni o tato témata. S tématem projektu souvisí i poslední výlet – v pátek od- poledne vyrážíme s kolegyní z Německa autobusem do Midleto- nu, kde je slavná Jameson Whiskey Destillery. V ceně vstupenky na exkurzi je i sklenice whiskey u baru, ovšem 8 z návštěvníků dostane příležitost získat osvědčení „Quialified Irish Whiskey Taster“ - jsme usazeni ke stolu, kde jsou pro každého připraveny skleničky s irskou, skotskou a americkou whisky, a samozřejmě také sklenice na vodu. Podle instrukcí průvodkyně tedy čicháme, ochutnáváme, zapíjíme a porovnáváme - a pak ji zklameme tím, že někteří z nás stále dávají přednost skotské nebo americké před irskou :-). V sobotu 2. srpna se jdu ještě naposledy projít do města, stavím se ve své oblíbené internetové ka- várně, abych se mailem ujistila, že v Praze na letišti na mě někdo BUDE čekat, a pak už mě Marney veze na letiště. V letadle neodolám, koupím si na památ- ku tričko Four seasons in Ireland, a už přemýšlím, do jaké země požádám o grantPaedDr. za 3 roky... Eva Poláková

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 5 Hudba n Trivium – je libo TRASH?!

Něco „málo“ z hist(e)orie: Základní info: Styl muziky:

Trivium je kapela pocházející z USA, konkrétně z Orlan- Členové kapely: Trash metal da ve státě Florida. Vznikla roku 2000 na talentové akci vysoké školy. To mezi ně však ještě nepatřil basák Paolo Gregoletto a ky- tarista Corey Bealieu a Matt Heafy tehdy ještě nezpíval. Po pár Matt Heafy - zpěv, kytara vystoupeních však původní zpěvák z kapely odešel (jeho jmé- Corey Bealieu - kytar, zpěv no se mi bohužel nepodařilo zjistit), a tak Matt ke kytaře při- Paolo Gregoletto - bass, zpěv bral ještě mikrofon. Pak se s kapelou delší dobu nic nedělo… VydanáTravis Smith CD: – bicí Roku 2002 Matt vyhrál soutěž The Best Metal Guitarist Award v Orlandu. To ho asi hodně popostrčilo dopředu, protože se dal s ka- pelou do připravování prvního dema a následně nahráli pod Lifeforce Demo CD (2003) Records i své první profesionální album Ember to Inferno. A jak jinak, Ember to Inferno (2003) hned se dali na řekl bych dost úspěšné turné s kapelou Machine Head. Ascedancy (2005) Jakmile se vrátili z turné, zase se dali do nového CD, tento- The Crusade (2006) krát už ale ne pod Lifeforce Records. Po vydání Ember to Inferno se o Trivium začala zajímat nahrávací společnost Roadrunner Records (patří pod ní např. kapely Slipknot, Cradle of Filth, Opeth, Soulfly atd.), se kterou následně podepsali smlouvu. Na stránkách Road- runner Records se pak 15. Května 2005 objevila zpráva, že kapela Trivium vydává nové album Ascedancy. Tak se kapela dostala do po- vědomí tisíce fanoušků tvrdé hudby po celém světě. Další fanoušky si získala samozřejmě díky turné Roadrage Tour po Velké Británii… Sice se zdálo, že Trivium se s novou deskou zase na chví- li odmlčí a bude se spíš věnovat koncertování (kapela vystupovala na Download festivalu, Ozzfestu + si střihla ještě pár turné), ale ne- uplynul ani rok a půl a kapela vydala další CD, The Crusade, které sklidilo nečekaný úspěch. Ve Velké Británii se za jediný den stihlo prodat 60 000 výlisků! Album se také dlouhou dobu drželo na nej- vyšších místech po všech hitparádách. I přes tyto úspěchy se ale našla spousta lidí, kteří nové album dost kritizovali, a to hlavně pů- vodní fanoušci, kteří byli zvyklí na agresivnější hru jejich oblíbené ZKRATkapely. - školní Já osobně časopis si SPŠSE myslím, a VOŠže se až tolik od předchozích 16.9.2008 alb neliší. strana 6 Co nás čeká a co nás nemine:

Členové kapely Trivium s Roadrunner Records si pro nás na 30. října při- pravila nové album, které ponese název Shogun. Po nahrávání se k albu vyjádřil frontman kapely Matt Heafy: "Udělali jsme album plné epického metalu, které kombinuje všechny znaky a každý pocit, který jsme chtěli zachytit. Do naší hudby jsme se snažili vnést nový směr a ve studiích jsme si to všichni náležitě užili. Dou- fám, že energie ukrytá ve skladbách probudí i naše fanoušky." Dále se můžeme těšit, že se Trivium objeví i v České Republice. V rámci turné Unholy Alliance Tour přijedou 17. listopadu spolu s kapelami Slayer, Masto- don a Amon Amarth do Prahy. Koncert proběhne v Incheba Aréně a na stránkách www.ticketpro.cz se už dají koupit vstupenky. Tak ať je počtem fanoušků nezkla- meme! Josef Kovačič

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 7 Auto-moto n Dragstery - auta a motorky na hranici možností

Máte rádi rychlost? Máte rádi auta? Máte rádi motorky? Tohle je něco pro vás!

Auta a motorky na plný plyn

Dragstery jsou upravené automobily a motocykly, které mnohdy připomínají spíše vesmírné koráby, než to, co zná- me pod pojmem motorové vozidlo. Ale není se čemu divit, tito upravení krasavci, totiž nejsou určeni pro běžnou jízdu. Kategorie dragsterů totiž patří k nejrychlejším motoristickým disciplínám s extrémním zatížením motorů a taky peněženek nadšenců, kteří se těmto závodům věnují. V našich zeměpisných šířkách se tedy tito fandové soustřeďují pře- devšímAuta na pokořují dragstery motocyklové, rychlost které zvuku nejsou tak finančně náročné jako automobilová varianta.

Základem pro vznik dragsterů se staly speciální vozy s raketovým motorem, ve kterých se jejich piloti snažili po- kořit rychlostní rekordy. Těmto autům se už podařilo pokořit i rychlost zvuku. Odtud byla už jen krátká cesta k tomu, co známe pod pojmem dragster. Jedná se tedy o upravené auto či motocykl, který závodí na krátké trati, obvykle se jedná o 402 m, mohou být i kratší. Dragstery startují z místa, pro úspěšnost jednotlivých monopostů je tedy nejdůležitější zrych- lení. Používají se tedy motory jenom s velkými výkony a pro tyto auto-moto-rakety jsou příznačné obrovské pneumatiky, které přenáší výkon pohonných jednotek na závodní trať. Závodníci mohou být v těch nejkrajnějších momentech vystavení přetížení až 5 G. Asi netřeba připomínat, že pro brzdění takovýchto pozemních stíhaček se používají i padáky.

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 8 Auto a motorky na tenké linii kategorie dragsterů:

Pokud byste se chtěli zúčastni závodu Dragsterů, musíte kromě au- tomobilu nebo motorky (v ČR spíše druhá možnost) mít i licenci závodní- Dragstery závodí v mnoha třídách, profesio- ho jezdce, kterou získáte po absolvování povinného školení a samozřejmě nálové se orientují na tyto: zaplacení poplatku. V tomto případě se můžete zapojit do kategorie Junior • Top Fuel Dragster (TF/D) - nejrychlejší Dragster už v 7 letech, ve třídě National Dragster už od 15 let. třída. Můžete však mít vystavenu i licenci pro jeden závod, v tomto přípa- • Top Fuel Funny Car (TF/FC) dě však už byste měli překročit plnoletost. Ovšem v tomto případě můžete • Pro Modified (Pro Mod) závodit pouze v kategoriích sériových motocyklů. Pokud byste chtěli na- • Pro Stock skočit do třídy s upravenými vozidly, musíte mít Průkaz sportovního moto- • Pro Stock Bike - motocykly cyklu. Kromě toho nezapomeňte uzavřít úrazovou pojistku. Závody dragsterů jsou totiž krásná vzrušující podívaná, ale pokud Existují však i další kategorie, které kromě se řvoucí vozítko nepodaří udržet v přímé linii, mohou z toho být hrůzo- speciálů mohou obsadit i sériově vyráběné strašné havárie. Ty sice patří k ozdobám všech sportovních kuriozit, ale na auta a motorky. vlastní kůži si člověk musí zažít peklo. www.dragster.cz. Mnoho závodů dragsterů se jezdí v Boskovicích u Mnichova Hradiště. Mimo dragsterů tam můžete vidět kaskadéry na motorkách a samozřejmě spoustu úžasných motorek všech druhů. Více na

Pozn.: Nedávno jsem koukala na pořad, ve kterém jsem se dozvěděla, že dragstery nyní jezdí Veronikai na nitro. ToLamačová pak musí být mazec :-)

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 9 Kultura n Filmové novinky

Cesta do středu Země Tobruk Tropická bouře

Film je motivován knížkou Julesa Verna Český válečný film se zabývá druhou Pětice herců, mezi kterými nechybí Cesta do středu Země. Vše začíná jako světovou válkou , podzim 1941. Vojá- akční hrdina Tugg Speedman (nama- cesta za ztraceným bratrem, během ní ci 11. východního československého kaný Ben Stiller), drogově závislý Jeff vědec, jeho synovec a horský průvodce praporu přijíždějí do města Tobruku, “Tučko” Portnoy (blonďatý Jack Black) objevují zázračný svět ve středu Země. v severoafrické Libyi, obleženého Něm- anebo největší herec svojí generace a Hrdinové, tohoto dobrodružného výle- ci a Italy. Do města příchází i mladý čtyřnásobný držitel Oskara Kirk Lazaru tu, se na své cestě střetávají s krvelač- voják Jiří Pospíchal. Už po pár dnech (černý Robert Downey Jr.) se chystají nými masožravými rostlinami a dokon- strávených v africké poušti jsou jeho natočit válečný velkofilm, kvůli které- ce potkávajíV kinech prehistorické ČR: 04. 09. dinosaury…2008 naivní představy o hrdinství a válce za- mu podstoupí náročný vojenský výcvik, kryty skutečním světem války, který je aby na plátně působili dostatečně rea- obklopen strachem a smrtí. Postupem listicky. Nebudou však muset nic před- času ztrácíV kinech svou ČR:sebeúctu 11. 09. a 2008 odvahu… stírat, protože v místě, kde točí svůj film, vypukne válka. A tak si kvůli vlast- ní záchraně budou muset vzpomenout na vojenský výcvik, chopit se zbraní a probojovatV kinech se pryč… ČR: 18. 09. 2008

Andrea Formánková

Snímek z filmu Tobruk (v kinech od 11. 9. 2008) ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 10 n Fotostrana

Ředitel Josef Šorm, nový zástupce Petr Hujer, škol- ník Dalibor Stránský a tělocvikáři Jiří Pliska a Vít Zákoucký se zúčastnili Garmin Run-Up běhu do schodů, který se konal 30.srpna v budově krajské- ho úřadu v Liberci. Poslední jmenovaný „proběhl“ kvalifikací až do finále, kde s časem 2 minuty a 5 se- kund skončil na 11. místě.

„Chtěl jsem trochu rozvířit sportovního ducha ško- ly a tak jsem „nahecoval“ kolegy aby se zúčastnili. Většinou seJosef akce Šorm zúčastnili (jak jsem později zjistil) samí aktivní sportovci (Slovan Liberec - oddíl atleti- ky apod.)“

Více o běhu do shodů najdete na adrese www.run-up.cz



Učitelský sbor na bowlingu v posledním týdnu prázdnin v rámci zahájení nového školní roku a seznamo- vání s novými kolegy.

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 11 Prázdniny n Vysoké Tatry 2008

Přibližně v polovině prázdnin jsem se já a mí spolužáci vypra- vili na Slovensko do Vysokých Tater. Původně nás mělo jet asi 10 ze třídy a 1 naše bývalá spolužačka Verča, která je nyní na Gymnáziu F. X. Šaldy a která byla dříve redaktorkou. Postupně se někteří lidé odhlašovali, takže jsme nakonec jeli 4. Kromě mě a Verči jel ještě Tomáš a Ondra. Pobyt jsme naplánovali i s cestou na 8 dní. V neděli 3. 8. 2008 jsme odjížděli ve 20:02 z vlakového ná- draží v Liberci. Asi po třech hodinách jsme dorazili do Pardubic, kde jsme přestoupili do lehátkového vozu a jeli až do Popradu. Zpáteční jízdenka vyšla na asi 1303 Kč. Druhý den jsme popojeli z Popradu do Tatranské Lomnice. Hledali jsme vhodný kemp. Našli jsme ho asi po 2 hodinách ve Staré Lesné, kam jsme popojeli Tatranskou elektric- kou železnicí (TEŽ, električka). Kemp stál za 2 stany a 6 nocí nece- lých 800/osoba. Prvním výšlapem byla procházka kolem Štrbského plesa (1346). Po cestě – ve Starém Smokovci – jsme koupili sedmi- denní lístek (360/os.). Rozhodně se to na tuto dobu vyplatí. Vyjde to mnohem levněji než kupovat pokaždé jednotlivý lístek. Byli jsme asi v polovině plesa, když se spustil lehký déšť. Ovšem během 20- ti minut přešel do děsného lijáku. Zcela jsme promokli. Hned první den nám hory ukázaly i svou stinnou stránku. Ovšem tím byl déšť „vybrán“. Zbývající dny jsme měli nádherně. Pršelo už jen v sobo- tu. V úterý jsme se vydali na Predné Solisko (2093). Začínali jsme na Štrbském plese. Od chaty Pod Soliskom (1840) jsme zdolali pře- výšení 253 metrů. Pro ty, kteří Slovensko neznají, připomínám, že ve Slovensku jsou vzdálenosti na turistických značkách v hodinách. Člověk si jen na to musí zvyknout. Zpátky jsme šli Furkotskou doli- nou a Tatranskou magistrálou. Náš kemp byl pod Lomnickým štítem. S výškou 2632 metrů je 2. nejvyšším vrcholem po Gerlachovském štítu (2655). Ve středu jsme se tedy na Lomnický štít vyda- li. Pěšky jsme došli do Tatranské Lomnice, od které jezdí lanovka. Kvůli vysokým cenám a díky nutné rezervaci předem jsme jeli pouze do Skalnatého plesa (1751). Je tu astronomické pracoviště. Obe- šli jsme pleso a vydali se k Obrovskému vodopádu. Dále jsme pokračovali přes Bílikovu chatu a Hre- bienok přes nádherné vodopády Studeného poto- ka. Za 2 hodiny po návratu do kempu jsme šli opět do Tatranské Lomnice. Je zde totiž bobová dráha. V Česku je v Janově nad Nisou. Vřele ji doporučuji navštívit. Zážitek to je pěkný a nevšední. Ve čtvrtek dopoledne jsme málem nestihli električku. Stejně jako v minulých dnech jsme začínali na Štrbském plesu. Naším cílem bylo tentokrát Popradské pleso (1500). Kousek od něj je chata Kapitána Morávka, který hrdě padl 5. 1. 1945. Po svačině jsme se vy- dali na horu Ostrva (1966). Poté, co jsme se dosta- tečně porozhlédli, jsme vyšli k odbočce na Vyšné Hágy. Cestou jsme se zastavili u Batizovského ple- sa. V pátek byl volný den. To jsme ale nevychytali, protože v sobotu celý den pršelo. V neděli jsme od- jížděli z Popradu ve 22:37. Vlak měl téměř hodinu zpoždění. V Liberci jsme byli asi v 10:00. Nápad na společně strávenou část prázdnin, rozhodně nebyl špatný. Takovéto cesty musíme podnikat častěji. Apač

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 12 4FUN n Komikz

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 13 4FUN n Vtipy k pobavení (ne)jen o přestávkách

Čerstvý vdovec se radí se svým přítelem: Jeho„Jean, Lordstvo zabij tu semouchu! vrací z Indie.Chci být Na onádraží samotě!” ho čeká sluha a veze „Arnošte, já to bez ženské nevydržím, musím se znovu oženit. ho na zámek. Lord se ptá: „Johne, co je u nás nového?“ Zkusím si podat inzerát. Podle mého názoru nejsem bez šan- „Nic nového, Lorde.“ cí. Jsem dobře udržovaný, mám vilu, chatu, dvě auta a slušné Po chvíli jízdy John praví: „Lorde, váš buldog pošel.“ úspory. Možná se ozve i nějaká hezká mladá slečna. To bych „Proč?“ asi chtěl nejvíc. Co myslíš, mám do toho inzerátu uvést, že je „Protože se nažral spáleného koňského masa, Lorde.“ mi šedesát, nebo si mám něco ubrat?“ „Kde?“ „Když nad tím tak přemýšlím,“ poradí mu kamarád, „napiš „Ve vašich stájích, které shořely i s vašimi koňmi.“ Běžítam, blázenže ti bude se sekerou pětaosmdesát.“ a honí doktora. Unavený doktor vběhl “Proč shořely moje stáje?“ do slepé ulice a nezbývá mu nic jiného než čekat na smrt. Blá- „Chytly od zámku, Lorde.“ zen dává sekeru doktorovi a říká: „Na, tady máš sekeru a teď „Proč hořel zámek?“ honíš ty!” „Chytl od svíčky u postele vaši zemřelé matky, Lorde.“ „Proč zemřela má matka?“ „Přistihla in flagranti lady s vaším komorníkem, Lorde.“ „Ale to je stará věc.“ Medvěd si otevřel obchod. Přijde k němu zajíček a ptá se: „Vždyť jsem vám to, Lorde, říkal. Nic nového.“ „Medvěde, máš shnilou mrkvičku?” Medvěd na to: „No dovol, zajíci, v mém obchodě je jen kvalitní čerstvé zboží. Nic staré- ho ani shnilého tu nemám.” Zajíček odešel a druhý den je tam znovu: „Je shnilá mrkvička?” Rozladěný medvěd ho vyhodil Na konec něco krapet silnějšího: a myslí si: „Ten zajíc mi nedá pokoj, dokud mu tu mrkvičku Místní opilec přijde do hospody s úsměvem od ucha k uchu. neseženu.” Dalšího dne přijde zajíček a ptá se: „Máš shnilou Hospodský: „Ty jsi dnes nějaký veselý. Copak se stalo?“ mrkvičku?” Medvěd říká: „Podívej, zajíci, tohle je solidní ob- Opilec: „Tak to si poslechni. Víš, že bydlím blízko trati, že? chod a shnilou mrkvičku tu nevedu, ale speciálně pro tebe Tak když jsem šel včera večer domů, uviděl jsem, že na ko- jsem ji sehnal. Takže shnilou mrkvičku mám.” Zajíček vytáh- lejích leží přivázaná mladá holka - prostě jako v nějakém fil- Potkáne legitimaci slon velbloudici a povídá: a „Obchodní ptá se: „Hele inspekce!” holka, nezdá se Ti divný, mu. Spěchal jsem k ní, přeřezal provazy a vzal jsem jí k sobě že máš prsa na zádech?” A velbloudice v klidu odpoví: „Divná domů. No, abych to zbytečně neprodlužoval: prostě jsem si otázka od někoho, komu visí šulín z ksichtu!” s ní pěkně užil. Souložili jsme celou noc. Vyzkoušeli jsme všechny místnosti v baráku a vyzkoušeli jsme všechny mož- né polohy.“ Hospodský: „To je fantastické. Tos teda měl štěstí. A byla hezká?“ Opilec: „To nevím. Hlavu jsem nenašel.“Josef Kovačič Kněz a rabín hrají spolu golf a před nimi se po hřišti děsně vlečou čtyři jiní hráči. Jsou tak pomalí, že to tyhle dva naštve a seřvou je, že se tak courají. Jeden z těch čtyř říká: „Promiň- te, mrzí mne to, ale tihle tři jsou slepí.” „Můj Bože, promiňte, omlouváme se,” říká kněz. A rabín se ozve: „Sakra, to nemů- Tchýněžou hrát se v rozhodnenoci?” vyzkoušet své dva zetě. Přijde k tomu bo- hatšímu a na zahradě schválně spadne do bazénu. Zeť přiběh- ne a zachrání ji. Ráno se zeť probudí a před vraty stojí nová Octavia s nápisem – „DÍKY, TCHÝNĚ“. Tchýně přijede k druhé- mu zeti, ten bazén nemá, ale bydlí vedle řeky, tak tam schválně spadne. Zeť se na ni dívá, jak odplouvá po proudu a nechá ji utopit. V noci přemýšlí a říká si, jaký je vůl, že mohl mít novou Octavii. Ráno vstane a před vraty stojí nový Mercedes s nápi- sem – „DÍKY, TCHÁN“.

Pán se po autonehodě probere v nemocnici. A doktor mu říká, že má pro něj dvě zprávy, jednu dobrou, druhou špat- nou. „Kterou si přejete slyšet jako první,“ ptá se doktor. „Tak třeba tu špatnou.“ „Amputovali jsme Vám obě nohy.“ „Tak teď tu dobrou,“ chce se nechat uklidnit pacient. Doktor: „Vidíte Totamhle znám,“ tu sestru?povídá 65letáPěkná, paní co? Tak své sdceři. tou chodím.“ “Když nejdou hřebíky s máslem dohromady, tak to je to, že přišlo fialové léto se sro- lovaným kobercem, a proto přiběhla za ním židle a bylo z toho rajčatové kladívko nakládané s korkovým sloupem… A dcera na to jo: „Jo, mami. Ale ty piškoty tam nebyly!“

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 14 Zkrat n Redakce

Vedení:

Šéfredaktor: Honza „Apač“ Šrajer L4 Redaktoři:Editor: David „Dave“ Svoboda L3

Honza Sál L4 Josef Kovačič P2 Andrea Formánková L2 DalšíVeronika autoři: Lamačová L2

Kontakt:Nejmenovaný autor komiksů :-) S4B

[email protected]

CHCEŠ SE TAKÉ PODÍLET NA PŘÍPRAVĚ ZKRATU? CHCEŠ SE ÚČASTNIT ZAJÍMAVÉ PRÁCE V KOLEKTIVU? NAPIŠ NÁM!

[email protected]

ZKRAT - školní časopis SPŠSE a VOŠ 16.9.2008 strana 15