Pobyt Giana Gastona De„ Medici V Čechách
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Historický ústav Disertační práce Mgr. Jan F. Pavlíček Pobyt Giana Gastona de„ Medici v Čechách Školitel: prof. PhDr. Tomáš Knoz, PhD. Brno 2013 1 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou práci vypracoval samostatně a pouţil při tom jen uvedené prameny a literaturu. V Olomouci 30. ledna 2013 Mgr. Jan Pavlíček 2 Poděkování Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří mi pomáhali. Speciální díky patří prof. Tomáši Knozovi za trpělivost a mé přítelkyni Karin. 3 Obsah: Úvod 8 - Pramenná rekonstrukce 11 - Historické bádání a stereotypy o Gianu Gastonovi de‟ Medici – Literatura 14 Itálie v sedmnáctém století 28 Itálie v osmnáctém stolet 40 Dějin Toskány do narození Cosima III. - Medicejská titulatura 48 Toskánsko v době Cosima III. – Seicento - Velkovévoda Cosimo III. 52 - Manţelská politika 60 - Ferdinando II. a Vittoria della Rovere 61 - Cosimo III. a Margherita Luisa d‟Orléans 64 - Cosimo III. – počátek vlády 68 - Cesta na Pyrenejský poloostrov a odtud do Anglie a Irska – cestování Mediceů 72 Ostatní členové medicejského rodu a jejich kulturně politická aktivita - Medicejští kardinálové - Carlo de‟Medici 75 - Kardinál Giovanni Carlo de‟Medici 77 - Kardinál Leopoldo 78 - Kardinál Francesco Maria de‟Medici 83 Obraz osoby Giana Gastona v literatuře a pramenech - Povahové vlastnosti a princovo vzdělání v mládí 87 4 - Mládí Giana Gastona “... molestie che ho portato a V. A. R.le ...” 89 - Vzdělání Giana Gastona a jeho jazyková erudice 94 - Vztah Giana Gastona s Francescou Mariem de‟Medici a Cosimem III. v mládí 96 - Vztah Giana Gastona a Anny Marie Luisy de‟Medici 98 - Velkoprinc Ferdinando de‟Medici 101 - Původní plány na svatbu velkoprince Ferdinanda, Ferdinando de‟Medici jako portugalský král 104 - Dvůr toskánských velkovévodů před odjezdem Giana Gastona do Čech 110 - Toskánsko a jeho dvůr v očích české aristokracie 117 Manţelská politika Cosima III. pro své potomky - Velkoprinc Ferdinando de‟Medici a princezna Violante Beatrice Bavorská, úloha Giana Gastona de‟Medici a jeho první cesta 120 - Anna Maria Luisa de„Medici a Johann Wilhelm II. von der Pfalz- Neuburg, druhá reprezentační cesta Giana Gastona 127 - Projekt pro manţelství Giana Gastona de‟Medici a Anny Marie Francesci Sasko-Lauenburské 136 Manţelství Giana Gastona – Anna Marie Fracesca a její nároky - Obraz a pojímání literaturou cesty Giana Gastona, českého prostředí a jeho manţelky 139 - Původní sňatkové plány Anny Marie Francesci 145 Manţelská smlouva, sekundogenitura, zázemí Anny Marie Francesci v Čechách a Sasko-Lauenburská tradice a její dědictví - Manţelská smlouva – Anna Marie Francesca, princezna falcká 147 -Zázemí Anny Marie Francesci v Čechách, Sasko-Lauenburská 5 tradice a její dědictví 150 - Sasko-Lauenburská tradice a její dědictví 152 - Sekundogenitura 153 Cesta z Velkovévodství toskánského do Düsseldorfu, odtud do země české a potom do Zákup v pusté Bohemii 162 - Dvůr Giana Gastona v Čechách podle Caldesiho s přihlédnutím k Bartolonimu 164 - Svatební akt prince Giana Gastona a princezny Anny Marie Francesci 165 - Pohled na svatbu z falckého dvora - Anna Marie Luisa 170 - Náklady na svatbu a ţivot v Düsseldorfu 171 - Cesta do pusté Bohemie 173 Italská kongregace v Praze - Počátky italské kongregace - Congregazione della Beata Vergine Maria Assunta in Cielo 177 Výprava Giana Gastona do Německa, Francie a Holandska - Účel a smysl cesty 189 - Pramenná rekonstrukce cesty 192 - Marchese di Siena 194 - Itinerář a příprava cesty 195 Zajištění cesty a reakce na ni - Argumentace proti Grand Tour (kavalírské cestě) 214 - Důvody a reakce na Grand Tour 217 Hry v karty 220 - Likvidace dluhů 225 Gian Gastone de' Medici a jeho dvůr v Čechách. Problém dlouhodobého pobytu v cizině 227 6 Zázemí Giana Gastona de‟Medici v Čechách - Financování a ubytování v Praze 231 Mecenát a kulturní prostředí Gian Gastonova okolí 233 - Wenceslaus Jandit 235 - Pitreo Domenico Bartoloni 245 Vztah a rozpory mezi manţely, snaha o přesídlení do Florencie 248 - Ruspanti, milci Giana Gastona? 263 Toskánské dědictví - Snaha o udrţení samostatnosti Velkovévodství 267 Závěr 275 Summary 277 Archivní prameny 279 Tištěné prameny a literatura 280 7 Úvod „Má Nejjasnější Paní Švagrová ... Nejjasnější velkovévoda Váš manţel a můj pan bratr odešel do dalšího ţivota ráno devátého tohoto měsíce po vícedenní nemoci ...“1 Těmito řádky oznámila smrt svého bratra Giovanni Gastona I., posledního toskánského velkovévody z rodu, Medici Anna Marie Luisa, kurfiřtka falcká manţelce zesnulého velkovévodkyni Anně Marii Francesce rozené vévodkyni Sasko - Lauenburské. Velkovévoda Giovanni Gastone, častěji nazývaný jen Gian Gaston, umřel 9. července 1737, svoji manţelku neviděl takřka třicet let, přesně řečeno od roku 1708. Sama Anna Marie Francesca, která byla velmi hrdá na svůj původ, se do Sasko – Lauenburska nikdy nepodívala. Plně se ztotoţnila s Českým královstvím, kde jiţ třetí generaci ţil její rod a odmítla ho opustit. Oblíbila si starost o svá panství, rezidenci v Zákupech, později i Ploskovice, mezi její velké vášně patřili koně, lov a moţná i relativní svoboda, kterou ji nabízelo postavení ve svých dominiích. Gian Gaston de‟Medici si vzal Annu Marii Francescu Sasko – Lauenburskou v Düsseldorfu v roce 1697. Společně se odebrali do Čech, kde medicejský princ pobýval s přestávkami do roku 1708, kdy se odebral zpět do Florencie. Účelem sňatku bylo zajistit potomky rodu Medici, kde jak sňatek staršího bratra Ferdinanda zůstával bezdětný a nelépe se vedlo i starší sestře Anně Marii Luise. Hlavní cíl manţelství mezi Gianem Gastonem a Annou Marií 1 „Ser:ma Sig:ra mia Cognata Oss.ma ... Ser:mo Granduca Suo Consorte, e mio Sig.re Fratello passato all’altra Vita nella mattina de‘ 9. (un tra avanti mezzo giorno) dl mese corrente e doppo piú giorni di malattia ...“ Archivio di Stato di Firenze, fond: Mediceo del Principato, f(filza - inv. č.): 6302. f. 155r. Dopis falcké kurfiřtky Anny Marie Luisy velkovévodkyni toskánské Anně Marii Francesce z 13. července 1737. 8 Francescou zůstal i zde nenaplněn. Medicejskému princi se navíc nepodařilo ani s podporou císařské rodiny a kurie přesvědči choť o přesunu do Florencie. V roce 1737 vymírají Mediceové po meči a o šest let později i po přeslici. Dodnes nám zůstala ze jména Medici zachována představa uměleckých mecenášů nad Arnem, podpořená navíc zachováním jedněch z nejvelkolepějších sbírek. Kaţdému se jistě vybaví osobnosti jako jsou Cosimo il Vecchio či Lorenzo il Magnifico. Rod Medici, který svou mladší větví pokračoval ve vládě od roku 1537, přesně po dvou set letech ukončil své panování Gianem Gastonem I. Nezasvěcený zájemce o historii by předpokládal, ţe takováto osobnost bude dokonale probádána a etapy z jejího ţivota uvedeny na pravou míru. Jak ale uvidíme, poznání osoby Giana Gastona je velmi malé a navíc je zatíţeno velkým mnoţstvím zaráţejících stereotypů. Jedna z nejzajímavějších kapitol tohoto barokního člověka je jeho český pobyt, kterému se budeme v naší práci věnovat. Kvůli jiţ zmíněným stereotypům a nedostatku pramenných informací, není vhodné rekonstruovat princův český pobyt jako celek, ale musí být rozdělen do několika kapitol, z nichţ kaţdá odpovídá jednomu tématu, které se pokusí přesně interpretovat. Například v kapitole Výprava Giana Gastona do Německa, Francie a Holandska, budeme chtít poukázat na dobové, místní zvyklosti a nutnost učinit „kavalírskou cestu“, neţ ţe se nám bude jednat o její čistý popis. Jelikoţ se budeme při výzkumu pohybovat na italské půdě, abychom nemuseli sloţitě vysvětlovat souvislosti, samotnou práci začneme přehledovými kapitolami: Itálie v Sedmnáctém století, Itálie v osmnáctém století a Dějiny Toskány do narození Cosima III. 9 Záměrem těchto kapitol je usnadnit čtenáři orientaci v širších souvislostech. V druhé části disertace se budeme věnovat prostředí, ze kterého princ pocházel, další part potom bude věnován Toskáně druhé poloviny sedmnáctého století a mezinárodnímu zařazení princova sňatku včetně poukázání na jeho vývoj v mládí. Čtvrtý oddíl bude zaměřen na princův samotný český pobyt a jeho roli v novém prostředí. Ve všech úsecích naší dizertační práce budeme řešit druhé velké téma a tím jsou stereotypy, jejich vznik a vývoj. S touto logikou, rozebráním stereotypů, probereme i úsek věnovaný literatuře, místy tedy budeme povaţovat literaturu za pramen, a to tehdy, kdyţ budeme mluvit o její historiografické roli. Stereotypy můţeme rozdělit do dvou základních fází, na ty co vznikly v době rané lotrinské dynastie a z období po roce 1886. Další kritérium by mohlo být jazykově rozděleno na anglickou a italskou provenienci. Dvacáté století jiţ jen opakovala nashromáţděné nepřesnosti, které vstoupily jiţ na jeho počátku do všeobecného povědomí: „Zdálo se, ţe nejznamenitějším italským kníţecím rodinám jest usouzeno vymříti najednou. V roce 1737 vymřela rodina Medici, jejíţ jméno nejen ţe souvisí s dějinami Florencie, nýbrţ i s dějinami věd a umění; téměř mohlo by se říct, ţe byla vyvolenou kníţecí rodinou pro tento umělecký lid. Poslední její zástupcové ukázali se však nehodnými dědici svých předků a dali Toskánsku rychle zpustnouti: jediným znamenitým, jimi vykonaným dílem bylo zaloţení a okrášlení Livorna, které brzy stalo se pozoruhodným střediskem obchodu.”2 Naší pozornosti neunikne ani manţelka Giana Gastona Anna Marie Francesca, u které budeme pouţívat italskou formu jejího jména, neboť poté co se v roce 1697 provdala za Giana Gastona, 2 ORSI, Pietro: Moderní Itálie/ Dějiny posledních 150 let aţ do konce 19. století. Hradec Králové. 1908. s. 15. Autor dále velmi vychvaluje