Zhodnocení Dopadů Programu Rozvoje Venkova Na Území Okresu Zlín

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Zhodnocení dopadů Programu rozvoje venkova na území okresu Zlín

Bakalářská práce

Dominik Blanarsch

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Geografický ústav obor Geografie

BRNO 2021

Bibliografický záznam Autor: Dominik Blanarsch Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita Geografický ústav Název práce: Zhodnocení dopadů Programu rozvoje venkova na území okresu Zlín Studijní program: Geografie a kartografie Studijní obor: Geografie Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. Akademický Rok: 2020/2021 Počet stran: 66 + 4

Klíčová slova: okres Zlín; Program rozvoje venkova; venkov; dotace; finance

Bibliographic record

Author: Dominik Blanarsch Faculty of Science Masaryk University Department of Geography Title of Thesis: The evaluation of Program of Rural development on the Zlín region Degree Programme: Geography and Cartography Field of Study: Geography Supervisor: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. Academic Year: 2020/2021 Number of Pages: 66 + 4 Keywords: Zlin district; Program of Rural development; grants; finance

Abstrakt

Cílem bakalářské práce je zhodnotit dopady strategického dokumentu Programu rozvoje venkova (PRV) na území okresu Zlín. Práce popisuje základní charakteristiku dokumentu Programu rozvoje venkova a věnuje se různým přístupům k vymezení venkovských sídel a venkovského prostoru. Zároveň práce poukazuje na rozmanitost socioekonomické a fyzicko-geografické charakteristiky, které předkládají možný stav venkova a jeho rozvoje ve sledovaném území. V závěrečné praktické části práce analyzuje dopady schválených projektů PRV v okrese Zlín v období fiskálních let 2016 až 2019 a pokouší se nastínit další vhodný rozvoj okresu a jeho venkovských oblastí.

Abstract

The aim of the bachelor thesis is to evaluate the impacts of the strategic document of the Rural Development Programme (RDP) on the territory of the Zlin district. The thesis describes the basic characteristics of the document of the Rural Development Program and deals with various approaches to the definition of rural settlements and rural areas. At the same time, the work points to the diversity of socio-economic and physical-geographical characteristics, which submit the possible state of the countryside and its development in the monitored area. In the final practical part of the work thesis analyzes the impacts of approved RDP projects in the district of Zlin in the period of fiscal years 2016 to 2019 and tries to outline the further appropriate development of the district and its rural areas.

Poděkování

Rád bych touto cestou poděkoval doc. RNDr. Antonínovi Věžníkovi, CSc. za jeho odborné vedení, cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval paní Šárce Krysličkové z centrálního pracoviště SZIF a Ing. Josefu Taberymu z odboru Řídícího orgánu PRV za poskytnutí dat, která umožnila vznik této bakalářské práce.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Antonína Věžníka, CSc. s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

V Brně 21. ledna 2021 ...... Dominik Blanarsch

OBSAH

SEZNAM ZKRATEK 9

1 ÚVOD 10 1.1 Literární rešerše ...... 10 1.2 Cíle a metody zpracování práce ...... 11

2 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020 14 2.1 Struktura EU fondů a změny v PRV oproti původnímu programovacímu období 2007-2013 ...... 16 2.1.1 Evropské strukturální a investiční fondy ...... 16 2.1.2 Změny ve struktuře financování Programu rozvoje venkova ...... 18

3 VENKOV A VYMEZENÍ VENKOVSKÉHO PROSTORU 21 3.1 Historie venkova a jeho změny ve 20. a 21. století v ČR ...... 21 3.2 Venkov a jeho vymezení podle českých autorů ...... 23 3.3 Vymezení venkova dle pravidel PRV ...... 24

4 CHARAKTERISTIKA OKRESU ZLÍN 27 4.1 Fyzicko-geografická charakteristika ...... 28 4.1.1 Geologické poměry ...... 28 4.1.2 Geomorfologické poměry ...... 29 4.1.3 Půdní pokryv ...... 29 4.1.4 Klimatické poměry ...... 30 4.1.5 Biogeografické poměry ...... 30 4.2 Socioekonomická charakteristika ...... 31 4.2.1 Struktura osídlení a obyvatelstvo ...... 31 4.2.2 Využití půdy a zemědělství ...... 37

5 ZHODNOCENÍ DOPADŮ PRV NA ÚZEMÍ OKRESU ZLÍN 41 5.1 Celkové schválené dotace na položky v okrese Zlín (fiskální roky 2016 až 2019) ...... 42 5.2 Opatření M04 – Investice do hmotného majetku ...... 48 5.3 Opatření M06 – Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti ...... 49

5.4 Opatření M08 – Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů ...... 49 5.5 Plošná opatření (M10, M11, M12, M13, M14, M15) ...... 50 5.6 Opatření M19 – Podpora místního rozvoje na základě iniciativy LEADER ...... 53

6 PERSPEKTIVA BUDOUCÍHO VÝVOJE 55

7 ZÁVĚR 58

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 61 Knižní zdroje ...... 61 Elektronické zdroje ...... 62

SEZNAM PŘÍLOH 66

SEZNAM ZKRATEK

AEKO Agroenvironmentálně-klimatická opatření ANC Oblasti s přírodními omezeními BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka CLLD Komunitně vedený místní rozvoj ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DG Agri Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EFRR Evropský fond regionálního rozvoje EIP Produktivita a udržitelnost zemědělství EMFF Evropský námořní a rybářský fond ES Evropské společenství ESF Evropský sociální fond ESIF Evropské strukturální investiční fondy EU Evropská Unie EUR Euro EZFRV Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova FS Fond soudržnosti CHKO Chráněná krajinná oblast Kč Koruna česká LEADER Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku LFA Méně příznivé oblasti LPIS Veřejný registr půdy MAS Místní akční skupina MMR Ministerstvo místního rozvoje Natura 2000 Soustava chráněných území evropského významu NUTS Region soudržnosti OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OP Operační program PRV Program rozvoje venkova SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností SPD Seznam příjemců dotací SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP Společná zemědělská politika TTP Trvalé travní porosty

1 ÚVOD

1.1 Literární rešerše

I přesto, že pojmy venkovský a městský patří mezi nejstarší myšlenky geografického bádání, tak je rozsáhleji problematika venkova a jeho rozvoje v odborné sféře zpracovávána řadou autorů poměrně krátkou dobu, kdy první významná díla začala vznikat až od posledních desetiletí 20. století. Z českých autorů se mezi vlivné řadí například knihy A. Slepičky – Venkov a/nebo město (1981) a Přeměny venkova: venkov našeho věku (1989). Dlouhodobě věnuje svoji práci sledování venkovského osídlení a jeho vývoje R. Perlín kupříkladu v díle Venkovy a Venkované (2011) nebo v publikaci Typologie venkovského prostoru Česka (2010). Obecně popisují venkov a jeho rozvoj tři publikace Synergie ve venkovském prostoru (BINEK a kol., 2009, 2010, 2011). Dále stručně shrnuje poznatky problematiky venkova publikace Rozvoj venkova: jiný pohled na regionální problematiku (2012) od autorky H. Svobodové, která se podílela také na tvorbě Synergie ve venkovském prostoru s kolegou Janem Binkem. Mezi novější díla, která zkoumají stav a vývoj venkovského prostoru v dnešním světě, patří práce M. Pěluchy a kolektivu s názvem Venkov na prahu 21. století: venkov a jeho rozvoj na přelomu milénia územní dopady znalostní ekonomiky na venkov, souvislosti vztahů měst a venkova v globalizované ekonomice. B. Blažek v knize Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie (2004) popisuje vesnici jako co nejvíce nezávislou společnost na civilizaci a kultuře, zatímco město chce být co nejvíce nezávislé na přírodě. Městské a venkovské obyvatelstvo a jeho komplementární stránky způsobu pobývání lidí ve světě přirovnává Jungově verzi psychoanalýzy, která říká, že v každé ženě je nevědomý protipól mužství, a naopak v každém muži zase protipól ženství. Ze zahraničních autorů je v rámci rozvoje venkova důležitá literatura anglického geografa M. Woodse. V díle Rural Geography: Processes, Responses and Experiences in Rural Restructing (2004) se autor věnuje procesům, které se vztahují k restrukturalizaci venkovského osídlení a udává celkový přehled vývoje oblastí a společností na venkově ve vyspělých zemích. Zdůrazňuje dynamiku venkovských míst a syntetizuje pohled evropských a severoamerických autorů na venkov a globalizační procesy. Z dalších mnoha publikací tohoto autora je známá kniha Rural (2010). Zde Woods poskytuje úvod k rurálním studiím a líčí rozmanité a proměňující se pohledy a přístupy k využití venkova a jeho rozvoje. Venkovskou oblast a její změny komplexně popisuje i kniha The Geography of Rural Change (1998) od B. Ilberyho, jež zohledňuje perspektivu na problematiku

10 z více zemí vyspělého světa (USA, Austrálie, Francie a další). Dílo zkoumá sociální, ekonomické, politické a environmentální faktory ovlivňující změnu venkova při zdůrazňování teoretických i empirických zásad. Dále je známá i tvorba skotského geografa M. Pacioneho a jeho publikace Progress in Rural Geography (1983), která dále potvrzuje stále více sílící trend zájmu o venkovský prostor ve sféře geografie od 2. poloviny 20. století. Kniha kromě již dlouhodobě důležitých oblastí studia, jakými jsou zemědělství a způsob využití krajiny také předkládá rostoucí zájem o další způsoby rozvoje venkova, kterými jsou dopravní infrastruktura, zaměstnanost, bydlení a politika venkova. Mezi další význačné zahraniční autory, kteří by v souvislosti s geografií venkova neměli být vynechání, jsou M. Malcolm a G. P. Green. Malcolm ve svém díle Rural Development: Principles and Practice (2003) věnuje konceptům udržitelnosti, přidané hodnoty, zapojení komunity, podnikání a strategického plánování. Každá z těchto oblastí je implementována a hodnocena v praktickém kontextu pomocí případových studií vývoje venkova v Evropě, na kterých se autor podílel nebo s nimi měl osobní zkušenosti. Výše zmínění autoři se v jejich dílech zaobírají problematikou venkova komplexně a volí základní metodologické přístupy k venkovu. Vždy se zaobírají základní typologií venkova, a tedy i tím, jakým způsobem ho lze vymezit pomocí různých klasifikací týkajících se hlavně kvantitativních znaků. Dále díla popisují vývoj venkova v čase a subjekty (aktéry rozvoje venkova), které napomáhají k rozvojovému dění a vytváření programů přímo sloužících k podpoření vývoje venkova. Uvedené subjekty načež rozdělují podle jejich hierarchické úrovně, ať už evropské, národní. krajské nebo lokální. V literatuře také autoři zdůrazňují důležitost meziúrovňové spolupráce aktérů, která je fundamentální pro správné pokračování rozvoje venkova. Kniha Handbook of Rural Development (2013) od G. P. Greena pojednává o složitosti otázek rozvoje venkova. Ze závěrů knihy je zřejmé, že venkov nelze považovat vždy pouze za oblast zemědělství, ale za oblast daleko komplexnějších vztahů. Rozsáhlejší a podrobnější část rešerše na téma venkova a jeho vymezení je popsána v kapitole 3.

1.2 Cíle a metody zpracování práce

Cílem práce bude zhodnocení dopadů Programu rozvoje venkova na území okresu Zlín. Rozvoj venkova bude sledován v porovnání s dalšími okresy i v porovnání na úrovni Správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a obcí nacházejících se v okrese Zlín. Kromě celkových dopadů dotací uplatněných skrz Program rozvoje venkova (PRV) bude práce brát ohled i na potenciál regionu a jeho dílčích částí k rozvoji venkova, a tudíž dojde k evaluaci, zda region využívá

11 dotačních položek dle svých možností. Tyto možnosti jsou nastíněny především pomocí podrobnější geografické analýzy, popsány budou různé přístupy k rozvoji venkova od českých autorů a práce také přiblíží, jakým způsobem přistupuje k venkovu dokument PRV a v jakých oblastech bude podporu za jím určených podmínek poskytovat. V druhé kapitole bakalářské práce je obecně vylíčena struktura dokumentů PRV ve dvou obdobích a legislativní znění PRV v posledním schváleném období. Informace o struktuře a legislativním znění PRV na období 2014-2020 byly brány z některého ze schválených znění dokumentu PRV (především z poslední aktualizace v9.1) a z portálu Státního zemědělského intervenčního fondu, který spolu s Ministerstvem zemědělství dokument zpracovávají. Pro fungování celého programu je zásadní jeho financování a popsány jsou změny ve struktuře financování mezi jednotlivými obdobími PRV. Strukturu financování z PRV na období 2007-2013 popisuje resortní portál eAgri spadající pod kompetenci Ministerstva zemědělství. Odbornou literaturu o venkovu a jeho vymezení práce v třetí kapitole přebírá od českých autorů a také popisuje, kterými pravidly vymezení venkova se řídí strategický dokument PRV. Základ socioekonomické charakteristiky okresu Zlín tvoří převážně data získána z veřejné databáze Českého statistického úřadu a pro zemědělské poměry území byly získány údaje z Veřejného registru půdy (LPIS) a ze stránek uživatelů půdy (subjektů) s nejvyššími podíly obhospodařovaných půd. Pro fyzicko-geografickou profil okresu Zlín práce čerpala zejména z mapových podkladů České geologické služby a z některých děl klasických českých autorů z oboru Fyzické geografie (Demek, Culek, Quitt). Pro praktickou část práce byla zpracovávána data dotačních položek PRV pro fiskální roky 2016 až 2019. Pro fiskální roky 2017 až 2019 je možno aktuálně získat skrz internetové stránky Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v podsekci „Seznam příjemců dotací (SPD)“ databázi dotačních položek stáhnutím otevřeného formátu (.xml). Dále pro práci poskytla data seznamu příjemců dotací pro fiskální rok 2016 referentka z Oddělení komunikační podpory Šárka Krysličková po spolupráci s kompetentním oddělením. SPD poskytuje informace o jménu právnické či fyzické osoby, okres a případně obec pod který zapadá adresa subjektu dle živnostenského rejstříku, druh fondu poskytujícího dotace, jednotlivá opatření fondu a obdržená finanční částka (rozdělena na podíl sumy obdržené z EU a podíl sumy obdržené z financí ČR). Celkově však není v možnostech této práce získat kompletní data vzhledem k neúplnosti identifikace všech subjektů a žádajících o podporu, jelikož fyzické osoby s příjmem za fiskální rok nižším nebo rovným 1250 EUR jsou uváděny pouze pod jednotným identifikátorem. Fyzické osoby dále povinně sdělují pouze okres, pod které spadá

12 jejich sídlo, a ne vždy je tedy možno upřesnit blíže polohu nebo předmět přijaté dotace. Předmět dotace je upřesněn pouze u projektových opatření, jelikož pro environmentální plošná opatření jsou udělovány dotace podle jednotné žádosti na plochu podávané Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. Tyto přesněji uvedené předměty využití dotace byly v seznamu pro účel této práce zaslány panem Ing. Josefem Taberym, ředitelem Odboru řídícího orgánu PRV. Hlavní metodou pro zhodnocení dopadů Programu rozvoje venkova na okres Zlín byla kompilace a komparace kvantitativních dat. V teoretické části to byla především data o struktuře obyvatel, osídlení a data o typologii a využití zemědělské půdy doplněné o přírodní poměry okresu, které jsou základní kostrou pro předpoklady využití především plošných environmentálních opatření. V praktické části se jednalo o komparaci financování jednotlivých opatření i operací na úrovni okresů, SO ORP a obcí.

2 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ 2014-2020

Program rozvoje venkova je základním dokumentem zpracovávaným Ministerstvem zemědělství spolu se SZIF. Jeho finální znění na programové období 2014-2020 bylo schváleno nejprve českou vládou dne 9. 7. 2014 a následně Evropskou komisí dne 26. 5. 2015. Skutečné zahájení programu je tedy tím pádem posunuto a jeho opravdové ukončení je plánováno na rok 2023. V programovém období 2014–2020 bude Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), ze kterého je financován Program rozvoje venkova, součástí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropských strukturálních investičních fondů (ESIF). Obecné cíle podpory jsou definovány pro celou Evropu šesti prioritami: • Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech (opatření M01, M16) • Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů (opatření M01, M04, M06, M08, M16) • Podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství (opatření M01, M04, M14, M16) • Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím (opatření M01, M08, M10, M11, M12, M13, M15) • Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu (opaření M01, M06, M08) • Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech (opatření M06, M19) (PRV 2014-2020, schválené znění v9.1, 2020, s. 279-280, s. 333) Podporován je z fondů EZFRV, EFRR a ESF komunitní rozvoj vedený Místními akčními skupinami (MAS), které aplikují metodu LEADER. Tato metoda přispívá k lepšímu zacílení podpory místních potřeb daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni. Další prioritou je i předávání znalostí a inovací formou vzdělávacích aktivit a poradenstvím a spolupráce v oblasti zemědělství a lesnictví. Díky PRV má do českého venkova putovat téměř 3,5

14 miliardy EUR. Z této sumy má ČR obdržet asi 2,3 miliardy EUR z unijních zdrojů a 1,2 miliardy EUR z českého rozpočtu (SZIF, 2013). Výstižně je PRV na období 2014-2020 vylíčen v dokumentovém znění schváleném vládou (2014, s. 10-11): „Program byl zpracován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova a se souvisejícími prováděcími právními předpisy. Celková úspěšná realizace PRV přispěje k naplňování cílů Společné zemědělské politiky a Strategie Evropa 2020. PRV ve své analytické části vyhodnocuje situaci a potenciál českého zemědělství a venkova, popisuje hlavní problémy a potřeby. Navazuje popis vybraných opatření, který obsahuje návrh řešení potřeb s vazbou na priority a prioritní oblasti Unie. Programový dokument rovněž popisuje systém provádění programu. PRV se ve svých jednotlivých opatřeních zaměřuje prioritně na obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství, a to zejména prostřednictvím Agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO) podporujících zajištění ochrany půd před erozí, přispívající ke snížení odtoku vody z krajiny a snížení znečištění vod splachy živin a sedimenty a také podporujících specifické managementy pro ochranu a obnovu cenných stanovišť. Dalším opatřením spadajícím do této oblasti je podpora ekologického zemědělství, které systémově přispívá k nižšímu zatížení přírodních zdrojů a zajišťuje vysoký standard v tvorbě životních podmínek hospodářských zvířat. Hospodaření na více než polovině využívané zemědělské půdy ČR je ztíženo přírodními omezeními. Bez podpor poskytovaných do těchto oblastí přes opatření Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními hrozí marginalizace těchto území spojená s negativními dopady na životní prostředí, snížením biodiverzity, zhoršením péče o krajinu, zanedbáváním péče o půdu, až její opouštění. Kompenzace ušlých příjmů a dodatečných nákladů při specifickém hospodaření v rámci sítě oblastí Natura 2000 pomocí Plateb v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě napomáhá ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť. Opatření Dobré životní podmínky zvířat je zaměřeno na podporu dobrých životních podmínek v chovu skotu a prasat."

2.1 Struktura EU fondů a změny v PRV oproti původnímu programovacímu období 2007-2013

2.1.1 Evropské strukturální a investiční fondy

I přes zachování stejného pojetí venkova a jeho rozvoje došlo v rámci PRV ke změně struktury a způsobu financování. EZFRV v minulém období nepatřil mezi strukturální fondy EU a Společná zemědělská politika, skrz kterou EZFRV rozvoj venkova financuje byla samostatnou politikou Evropské unie. EZFRV tedy od programovacího období 2014-2020 patří pod ESIF, mezi které dále zahrnujeme fondy EFRR, ESF, EMFF a FS. Začlenění těchto fondů podporuje Společný strategický rámec, který zřizuje pro každý tematický cíl klíčová opatření (v souladu se strategií Evropa 2020), jež jsou podporována těmito jednotlivými fondy.

Obr. 1 Zařazení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci ESIF Zdroj: eAGRI, 2020

PRV patří mezi řadu dalších tématických programů ČR, do kterých plynou z evropských fondů peníze. Nejštědřeji financované jsou Operační programy (OP) Dopravy a Integrovaný regionální OP, které oba získavají z ESIF 4,6 miliardy EUR. Finanční prostředky inkasované z EU fondů do těchto dvou operačních programů představují významný zdroj k výstavbě dopravní infrastruktury, zkvalitnění služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost slouží k udržení schopnosti firem prosazovat se na světových trzích a k možnosti vytvářet dostatek pracovních míst v dlouhodobých časových horizontech. OP Výzkum, vývoj a vzdělávání se snaží o vývoj výzkumu, podpory kvalitního vzdělání pomocí systémových změn a rozvoj lidských zdrojů, které jsou schopny tvorby přidané hodnoty v ekonomice. OP životní prostředí má za úkol zejména vytváření a zajišťování kvalitnějšího prostředí pro život občanů ČR prostřednictvím efektivního využívání zdrojů, omezovováním negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zmírňováním dopadů změny klimatu. Operační program Zaměstnanost má za cíl zlepšování lidského kapitálu obyvatel a veřejné správy ČR. Zároveň se dále například snaží nabízet stejné pracovní možnosti pro muže a ženy a podporuje obyvatele se slabší sociální i zdravotní situací. Výrazně menší prostředky putují poté do operačních programů OP Technická pomoc, OP Praha – pól růstu a OP Rybářství (DotaceEu, 2018). Do oblastí a aktérů, které podporuje PRV putují peníze z ESIF i přes tyto další zmíněné tematické fondy.

OP Doprava Integrovaný regionální OP OP Podnikání a inovace pro… OP Výzkum, vývoj a vzdělání OP Životní prostředí Program rozvoje venkova OP Zaměstnanost

Tematické programy Tematické OP Technická pomoc OP Praha - pól růstu OP Rybářství

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 miliard €

Obr. 2 Alokace ESIF mezi tematickými programy v ČR Zdroj: DotaceEu, 2020 (vlastní zpracování)

2.1.2 Změny ve struktuře financování Programu rozvoje venkova

Tab. 1 Struktura PRV na období 2007-2013 Osy Opatření Modernizace zemědělských produktů Investice do lesů Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Pozemkové úpravy Osa I Další odborné vzdělávaní a informační činnost Zahájení činnosti mladých zemědělců Předčasné ukončení zemědělské činnosti Využívání poradenských služeb Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech Platby v rámci oblastí Natura 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku Agroenvironmentální opatření Osa II Zalesňování zemědělské půdy Platby v rámci Natura 2000 v lesích a Lesnicko-environmentální platby Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Podpora cestovního ruchu Osa III Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Vzdělávání a informace Získávání dovedností animace a provádění Osa IV Leader Podpora skrz MAS Zdroj: eAgri, 2018 (vlastní zpracování) Namísto 6 základních priorit definovaných pro programové období 2014-2020 se PRV 2007-2013 skládal ze 4 os, z nichž každá sloužila k podpoře v odlišných tématech. Osa I byla zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a k podpoře i posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Celková finanční alokace z prostředků EZFRV do osy činila 22,39 % (SZIF, 2013). Osa II byla zaměřena na zlepšování životního prostředí, krajiny a udržitelného využívání zemědělské a lesní půdy. Do této osy putovala z rozpočtu PRV největší část kapitálu. Osa III podporovala rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově.

Osa IV Leader byla metodickou osou uskutečňovanou prostřednictvím realizace cílů jednotlivých opatření os I, II a III. Skrz tuto osu aplikovaly Místní akční skupiny svůj Strategický plán Leader a utvářely partnerství místních obcí. Podpora byla poskytována MAS, které splňovaly kritéria přijatelnosti posuzovaných SZIF, a které byly vybrány Hodnotitelskou komisí. Realizované projekty vybírala MAS na základě stanovených bodovacích kritérií prostřednictvím své výběrové komise. Výběr projektů probíhal minimálně jednou do roka. Zároveň MAS realizovali i projekty spolupráce mezi dalšími MAS v rámci členských států a na území třetích zemí (eAgri, 2018). Současné rozdělení na priority ve srovnání s rozdělením minulého období na 4 osy se definováním podpory jednotlivých subjektů příliš neliší, ale i tak došlo k několika zásadním změnám. Kromě této restrukturalizace se v současném PRV využívá i jiného členění, kdy jednotlivé priority mají svá opatření, které se dále dělí na podopatření nebo operace. V rámci struktury PRV mohou jednotlivá opatření přispívat k cílům více priorit najednou. Opatření pro nezemědělské podnikatele z minulého programového období byla vyjmuta stejně jako větší část opatření pro obce, které mohou pouze žádat: • O možnosti v rámci lesnických opatření Opatření Investice do hmotného majetku (operace Lesnická infrastruktura) o Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů (zalesňování a zakládání lesů, zavádění preventivních opatření v lesích, obnova lesních porostů po kalamitách, technika a technologie pro lesní hospodářství) • O možnosti v rámci opatření Spolupráce o Operace Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů o Operace Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie a v průmyslových procesech Další financované projekty pro obce jsou nyní zajišťovány z jiných Operačních programů či popřípadě jiných zdrojů. Podpora metody LEADER z rozpočtu PRV je minimálně 5 % a je nyní financována i z ostatních ESIF. Z PRV jsou v rámci metody LEADER podporovány dvě operace: • Podpora provádění operací v rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje • Příprava a provádění činností spolupráce místních akčních skupin (Příležitosti programového období 2014-2020, 2014) Podpora MAS vedená přes další strukturální evropské fondy se již nenazývá LEADER, ale je řízena jako Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Za koordinaci

19 podpory skrz CLLD je zodpovědné Ministerstvo místního rozvoje (MMR). Dalšími programy krom PRV, z kterých mohou MAS čerpat dotace, jsou OP Životního prostředí, Integrovaný regionální OP a OP Zaměstnanosti. Opatření Spolupráce má v aktuálním programovacím období PRV širší rozsah. Krom již zmíněných možností v rámci opatření Spolupráce, které slouží pro obce, pod něj dále patří i tyto operace: • Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií, která v rámci zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů napomáhá prostřednictvím zavádění nových výrobků a postupů do praxe zvyšování přidané hodnoty výrobků a produkci jedinečných výrobků s dobrým uplatněním na trhu • Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě • Podpora zřizování a fungování operačních skupin v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti se zaměří také na podporu, které by v konečném důsledku měla vést k zavádění inovace u potravinářských subjektů • Spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných procesů a sdílení zařízení a zdrojů, spolupráce směřující k rozvoji služeb cestovního ruchu nebo jejich uvádění na trh Další z řad změn v aktuálním programovacím období je rozdílný harmonogram přijmu výzev pro projektové operace PRV. Minulé programovací období se obvykle skládalo ze tří kol příjmu dotací za rok (jarní, letní a podzimní kolo), zatímco nynější přijímání dotací je složeno v základu dvoukolově (jarní a podzimní kolo). Výjimkou jsou některá opatření v rámci PRV, která přijímají dotace buďto kontinuálně nebo v jiných vyhrazených termínech. Kromě 2 kol přijímání v současném harmonogramu může být vyhlášeno i mimořádné kolo příjmu (eAgri, 2018). Nutno podotknout je, že dokument Programu rozvoje venkova nemá po celou dobu programovacího období zcela stejné znění a jako takový prochází modifikacemi. Posledním schváleným zněním (k srpnu 2020) PRV je verze 9.1 s datumem poslední úpravy ke dni 16. 7. 2020.

3 VENKOV A VYMEZENÍ VENKOVSKÉHO PROSTORU

Binek a kol. (2009, s. 11) definují venkov takto: „Pojem venkov je neurčité a do jisté míry abstraktní označení osídlené kulturní krajiny se specifickými charakteristikami. Co je venkov, vnímáme do jisté míry intuitivně, na základě řady znaků různorodé povahy. Zásadní otázkou je, zda je vůbec možné vymezit venkov jednoznačně, a pokud ano, za jakých podmínek a k jakému účelu.“ Při problematice venkova a jeho vymezení se u autorů setkáváme často s velmi různými pohledy na jeho definici a stanovením toho, co venkovem vlastně je a co za venkov již nepovažujeme. To, jak obecný je výraz venkov, si může asi kdokoliv ověřit při položení otázky „Co je to venkov?“. Pravděpodobně na tuto otázku odpoví každý člověk trochu jinak – Vymezíme venkovský region tak, že v něm žije méně lidí? Živí se lidé na venkově diametrálně jinak než ve městě? Staví si lidé na venkově rodinné domy a chaty, zatímco ve městě lidé žijí hlavně v malých bytech? Vypadá kulturní život na venkově výrazně jinak než ve městě? Venkov se tedy vymezuje i individuálním vnímáním každého člověka. Neurčitostí, kterou pojem venkov v současnosti představuje, se zabývají již desetiletí autoři z České republiky i zahraničí.

3.1 Historie venkova a jeho změny ve 20. a 21. století v ČR

Podle Perlína (2011, s. 2-3) se venkov České republiky vyvíjel srovnatelně s okolními zeměmi asi do roku 1937. Od této doby začalo docházet k výrazným politickým a socioekonomickým otřesům, které vývoj venkova v ČR ovlivnily. První narušení kontinuity venkovského prostoru nastalo v pohraničí při vysídlení českého obyvatelstva v roce 1938. Toto předválečné vysídlení českých obyvatel předznamenalo následné poválečné vysídlení většiny německého obyvatelstva z těchto příhraničních regionů. Proces tohoto dvojitého vysídlení v krátkém časovém sledu měl za následek definitivní ztrátu kontinuity vlastnických vztahů a naprosté přerušení společenských sítí na venkově v bývalých Sudetách. I přes politické pokusy o dosídlení pohraničního venkova v něm v roce 1950 žilo přibližně 50 % obyvatelstva ze stavu v roce 1930. Na celé venkovské území měla důsledek kolektivizace zemědělství v letech 1949-1953. Kolektivizace způsobila přerušení tehdy tradičního způsobu hospodaření na venkově a proměnu běžných sociálních sítí. Místo sedláků, starostů a farářů přišli noví nepřirození lídři (předsedové Jednotných zemědělských družstev, místní buňky Komunistické strany a další). Po kolektivizaci docházelo na venkově do konce 60. let k socializaci české vesnice. Zvětšení zemědělských honů následkem

21 kolektivizace a zavedení zemědělských strojů vedlo ke zvýšení produktivity práce na venkově. Mladší generace však z venkova začaly odcházet do rychle se rozvíjejících průmyslových center Československa (Ostravsko, Mostecko) a v zemědělství zůstala stárnoucí generace. Za socialismu bylo pro český venkov významné ještě období normalizace. Docházelo ke dvěma opačným trendům, kdy zaprvé probíhala centralizace (tzv. řízení „shora dolů“) a na druhé straně se rozvíjelo chataření a chalupaření v rekreačních a periferních oblastech. V Československu se začala uplatňovat středisková soustava osídlení (jež v základu vycházela z Teorie centrálních míst německého geografa Christallera), která koncentrovala společenské a ekonomické aktivity do Středisek osídlení místního významu. V nestřediskových obcích na druhou stranu docházelo k zániku menších zemědělských provozů, byly postupně rušeny obchody, hospody a další zařízení. Za tohoto období docházelo spolu s koncentrací funkcí k administrativnímu slučování obcí. Po roce 1989 začalo docházet k dezintegraci obcí vzhledem k neexistenci pravidel, která by vznik těchto obcí upravovala. Místní části střediskových obcí se začaly masivně odlučovat a při sčítání lidu 3. 3. 1993 v Česku existovalo 6 097 obcí oproti původním 4 100 obcím z konce roku 1989. ;V některých z těchto obcí po převedení pravomocí na jejich reprezentanty započalo zadlužování. Zejména po neuvážených investicích prvních představitelů po revoluci splácejí obce často vysoké finanční částky. V posledních letech se již celkové zadlužení obcí postupně snižuje, když od roku 2010 do roku 2018 se celková zadluženost snížila z 83,3 miliard na 68,6 miliard Kč. Na zhruba polovině dluhu (od roku 2010-2018 to byl podíl v rozmezí 43,3 až 53,4 %) se podílely čtyři největší města – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň (MFČR, 2019). Velkou změnu na venkově po roce 1989 značila transformace zemědělských družstev a privatizace jejich činností. Z původních 24 % populace v primárním sektoru dnes v zemědělství pracuje 2,5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Velmi rychle začalo docházet také k obnově maloobchodu. Malé prodejny soukromých podnikatelů nahradily do té doby fungující pojízdné prodejny a začaly konkurovat velkým nákupním střediskům. Tyto prodejny se postupem času začaly částečně stěhovat do měst a tvoří konkurenci v samotných nákupních centrech (což má za následek navracení se pojízdných prodejen do některých malých obcí). Úspěšnost těchto malých prodejen poté závisí na schopnostech jednotlivých majitelů. Lidé z venkova začali od devadesátých let častěji využívat osobní automobilové dopravy, kterou využívají zejména za dojížděním za prací a službami ve městech.

3.2 Venkov a jeho vymezení podle českých autorů

Obecně je venkov možno definovat jako spojité území, které se skládá z volné krajiny a jednotlivých sídel, vymezuje se vždy ukazateli vztaženými k ploše (SVOBODOVÁ, 2012, s. 4). Venkovskou obec lze také definovat jako nespojité vymezení jednotlivých sídel, které se vztahují k jednotce, obvykle se jedná o ukazatele absolutní, počet obyvatel, správní funkce apod. (PERLÍN, 2011, s. 1). Dříve býval venkov vcelku spolehlivě odlišitelný od města hlavně způsobem jeho zástavby. Městský intravilán s větším podílem vícepodlažních budov výrazně převyšoval hustotou zalidnění na jednotku plochy tu vesnickou. Města byla charakterizována jako centra hospodářské, sociální a správní činnosti. Charakteristickými znaky venkova byla na druhou stranu závislost jeho obyvatel na zemědělství a nízkopodlažní domy vzájemně rozložené do širšího okolí než domy nebo byty ve městě. Dnes je rozlišení venkova od města již komplikovanější problematikou zejména ve vyspělých zemích, kde v zemědělství i ve vesnicích pracuje pouhý zlomek počtu obyvatel a tím je i menší počet lidí na tomto odvětví závislých (SLEPIČKA, 1981, s. 26-27). B. Blažek (2004, s. 13) tvrdí, že dalším problémem v přesném vymezení venkova je to, že ho nelze jednotně popsat. Každá vesnice je jiná a nelze místní postřehy a nápady přejímat beze zbytku. Každá vesnice se však může setkávat s podobnými problémy místního života, Fjejichž způsoby řešení lze mezi sebou domlouvat.

Obr. 3 Prostorová strukturace území z hlediska vymezení venkova Zdroj: BINEK a kol., 2009, s. 13 V terminologické oblasti se užívají pojmy „venkov“ a „venkovský prostor“. J. Binek (2009, s. 12-13) konstatuje, že pojmy jsou sice chápany často jako synonymní, ale z hlediska dalšího prostorového zkoumání mezi nimi existuje rozdíl. Za venkovský prostor se potom považuje základní prostorový soubor,

23 v jehož rámci krajina a sídla získávají podobu venkova. Tento venkovský prostor tedy zahrnuje nejen venkovské obce ale i malá města, která tvoří menší část venkovského prostoru a spolu s venkovem (který nezahrnuje tyto městské prostory) tvoří funkční celek venkovského prostoru (BINEK a kol., 2009, s. 12-13).

3.3 Vymezení venkova dle pravidel PRV

V případě přijmu dotací z českých a evropských fondů je však nutnost nějakého exaktního vymezení. Jedná se o tzv. účelové vymezení pro uplatňování politiky „rozvoje venkova“. Tato politika vzniká hlavně za účelem přesné, adresné a jen jedné možnosti financování určitého záměru za dodržení filozofie její transparentnosti. V případě tohoto přesného vymezení venkova jeho definice nevypovídá o tom, jaký je reálný venkov (či venkovy), ale odráží různé hierarchické semiperiferie, periferie a marginálie. Výsledek přístupu exaktního vymezení venkova dále závisí i na velikosti zkoumané jednotky (obce, ORP, okresy, kraje), volbě ukazatelů a nastavení kritérií (BINEK a kol., 2009, s. 12). K charakteristice venkova se v Programu rozvoje venkova využívají typologie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Eurostatu založená na podílu obyvatelstva žijícího na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 a typologie město-venkov vytvořené Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri). Podle metodiky OECD jsou venkovské oblasti definovány na dvou úrovních. Na úrovni lokální (přesněji na úrovni obcí) je venkov definován jakožto sídlo s hustotou menší než 150 obyvatel/km2. Na regionální úrovni se regiony podle OECD (2016) vymezují podle podílu venkovských obcí na území: • Převážně venkovské (více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích) • Přechodné (15–50 % obyvatel regionu žijících ve venkovských obcích) • Výrazně městské (méně než 15 % obyvatel regionu žijících ve venkovských obcích) Metodika OECD v rámci PRV sleduje hustotu zalidnění za celé kraje. Za výrazně venkovské či přechodné území se z toho důvodu považuje celé území České republiky s výjimkou Prahy. Podle zastoupení regionů v členění OECD na úrovni NUTS 3 byl k 1. 1. 2012 za převážně venkovský považován pouze kraj Vysočina a za výrazně městský region pouze Hlavní město Praha. Metodika DG Agri vymezuje 6 převážně venkovských NUTS 3 regionů, 6 přechodných regionů a 2 výrazně městské regiony (PRV v9.1, 2014-2020, s. 89, 2020).

Evropská komise dále rozvádí metodiku vymezování regionů dle OECD a využívá nové typologie. Důvodem využití této typologie je zkreslení definice venkovských oblastí dle metodiky OECD dané rozdíly v rozloze území na úrovni obcí. Tato typologie je zpracována Evropskou komisí a nazývá se DG Agri. V typologii se používají pravoúhlé sítě o rozměru 1 km2. Městské oblasti jsou identifikovány takto: • Síťové buňky s hustotou více než 300 obyvatel/km2 • Jen takové seskupení síťových buněk představující osídlení s více než 5 000 obyvateli • Seskupení zahrnuje diagonální návaznost (periodikum Obec a finance, 2011) Převážně venkovské oblasti zaujímají podle této definice 48 % území a 33 % populace ČR. Smíšené oblasti zaujímají 37 % rozlohy a 43 % obyvatel České republiky. V převážně městských regionech žije na rozloze 15 % ČR 24 % všech obyvatel (PRV v9.1, 2014-2020, s. 89, 2020).

Obr. 4 Vymezení venkovských oblastí nové typologie Evropské komise (DG Agri) Zdroj: periodikum Obec a finance (2011) Na Obr. 4 je zobrazeno vymezení venkova dle nové metodiky Evropské komise. Podle této metodiky patří Hlavní město Praha a Středočeský kraj mezi převážně městské regiony. Kraj Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královehradecký, Jihomoravský a Moravskoslezský patří do kategorie smíšených

25 regionů. Další kraje jsou řazeny jako převážně venkovské regiony. Mezi převážně venkovské regiony se řadí tedy i Zlínský kraj (a tím pádem i okres Zlín).

Obr. 5 Vymezení venkovských oblastí dle původní metodiky OECD Zdroj: periodikum Obec a finance (2011) Podle této metodiky vidíme na Obr. 5, že mezi smíšené regiony patří všechny kraje krom Prahy a kraje Vysočina. Na regionální úrovni patří mezi převážně venkovské regiony tedy i Zlínský kraj (a tím pádem i okres Zlín). Pro účely PRV se za venkovské oblasti považuje území celé ČR s výjimkou měst s počtem obyvatel nad 100 000 (dle dat ČSÚ k 1. 1. 2014). Tato definice je podmínkou u následujících opatření/operací: • M1 Přenos znalostí a informační akce – definice venkova se vztahuje jen na účastníky vzdělávacích/informačních akcí, kteří spadají do kategorie “jiné osoby pracující pro hospodářské subjekty, jež jsou malými nebo středními podniky působícími ve venkovských oblastech” • M6, 6.4 Podpora na investice na založení a rozvoj nezemědělských činností • M19 Podpora místního rozvoje na základě iniciativy LEADER – definice venkova se v případě tohoto opatření dále omezuje na území České republiky vyjma měst s počtem obyvatel vyšším než 25 000 (dle dat ČSÚ k 1. 1. 2014) (PRV 2014-2020 v9.1, s. 273)

4 CHARAKTERISTIKA OKRESU ZLÍN

Okres Zlín je administrativní jednotkou spadající pod Zlínský kraj. V rámci kraje se okres nachází v jeho středu a sousedí s okresem Vsetín na severovýchod, okresem Kroměříž na severozápad, okresem Uherské Hradiště na jihozápad a na jihovýchodě je vymezen slovenskými hranicemi. Okresním městem je město Zlín. Okres se skládá z 5 SO ORP – Otrokovice, Zlín, Luhačovice, Vizovice a Valašské Klobouky. Ve správním obvodě Valašských Klobouk se nachází dvě obce, které již patří do sousedního okresu Vsetín (Študlov, Valašské Příkazy). V okrese se nachází celkově 89 obcí, z nichž 10 má status města a jedna má přidělený status městys (Pozlovice). K 31. 12. 2019 v okrese Zlín žilo 191 652 obyvatel na rozloze 1033 km2. Hustota zalidnění 185 obyv./km2 je nejvyšší z celého Zlínského kraje a také výrazně přesahuje průměrnou zalidněnost České republiky. V regionu je i nejnižší podíl nezaměstnaných z celého kraje. Průměrný věk obyvatel ke stejnému období je 43,4 let (tedy o 1,4 roku vyšší než v průměr ČR). Nejvíce lidí je zaměstnáno v sektoru průmyslu, z něhož k nejvýznamnějším odvětvím patří strojírenství, obuvnictví a chemický průmysl (ČSÚ, 2020). Krajina je poměrně členitá, složená z nížin a údolí kolem řeky Moravy na západě okresu a vrchovinné krajiny na větší části jeho východního úseku. Centrem okresu je aglomerace složená z měst Zlín, Otrokovice a Napajedla mající přes 100 tisíc obyvatel. Tato města jsou také největším centrem průmyslu nejen okresu, ale i kraje. Okres je charakteristický svou pestrou lidovou kulturou a je etnograficky velmi rozmanitý, když se na jeho území v okolí Zlína a Otrokovic setkávají národopisné oblasti Valašska, Slovácka a Hané. Se samotným Zlínem se přitom spojuje více jméno Tomáše Bati a jeho rodiny. Právě díky jménu Baťa je dnes Zlín městem neotřelé funkcionalistické architektury, která je unikátní ve srovnání s ostatními městy nejen v České republice. Zemědělství je v regionu méně příznivé než v sousedních okresech Kroměříž a Uherské Hradiště pro rostlinnou výrobu a ve zdejších převážně vrchovinných oblastech jsou zemědělci zaměřeni především na živočišnou výrobu a extenzivnější rostlinnou výrobu na méně úrodných půdách. V následujících podkapitolách se bude práce zabývat fyzicko-geografickými a socioekonomickými předpoklady okresu, které jsou důležitou součástí rozvoje venkova, neboť nám předkládají možný stav a podmínky pro zemědělství, dopravu a osídlení.

Obr. 6 Administrativní mapa okresu Zlín v roce 2020 Zdroj: ČSÚ, 2020; ArcČr 500 v3.2; SS: WGS 1984_33N (vlastní zpracování)

4.1 Fyzicko-geografická charakteristika

4.1.1 Geologické poměry

Z největší části je území regionu tvořené flyšovými vrstvami s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci. U Luhačovic na jihu regionu se táhnou dlouhé pásy flyšových vrstev s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci. Nejrůznorodější geologické podloží v regionu nalezneme v okolí města Brumov-Bylnice v předhůří a pohoří Bílých Karpat. Přes celý okres se v šířce od Valašských Klobouk do Brumova-Bylnic táhne pás flyšových vrstev s vápnitými jílovci, glaukonitickými pískovci a slínovci. Všechny zmíněné oblasti jsou paleogenního (paleocenního, eocenního i oligocenního) stáří. Starší geologické sedimenty jsou v okolí obcí Nedašov, Návojná a Brumova- Bylnice. Jedná se o vrstvy s rudohnědými a zelenošedými jílovci, místy flyšového charakteru z období svrchní křídy. Pohoří Bílých Karpat je většinou stáří křídového až paleogenního a je složeno z pískovců a jílovců. Nejmladší geologické sedimenty v okrese Zlín objevíme kolem měst Napajedla, Otrokovice a Zlín. Jsou to sprašové hlíny kvartérního stáří. Vodní toky tvoří nivní sedimenty

28 nejširší v okolí řek Moravy, Dřevnice, Vláry a jejich okolí se skládá z nezpevněných sedimentů písčitohlinitých až hlinitopísčitých a nevytříděných štěrků (ČGS, 2020).

4.1.2 Geomorfologické poměry

Okres Zlín spadá do Alpsko-himalájského systému. Naprostá většina okresu je geomorfologicky složena z provincie Západních Karpat (převážně subprovincie Vnější Západní Karpaty). Jen v západní části okrese u Napajedel (zde se v řece Moravě nachází nejnižší bod okresu se střední nadmořskou výškou 173 m n. m.) zasahuje do území geomorfologický celek Dolnomoravský úval, který patří do provincie Západopanonská pánev. Do Subprovincie Vnější západní Karpaty zasahuje okrajově obec Tlumačov (Hornomoravský úval). Většinu okresu však jinak tvoří členitý reliéf geomorfologického celku Vizovická vrchovina, který na jihovýchodě okresu u hranic se Slovenskem přechází až do hornatých Bílých Karpat (Zde se nachází i nejvyšší vrchol okresu – Průklesy se střední nadmořskou výškou 836 m n. m.). Obec Držková na severu okresu zasahuje do Hostýnsko- vsetínské hornatiny a obec Halenkovice na západu okresu zasahuje do geomorfologického celku Chřiby (DEMEK a kol., 2006).

4.1.3 Půdní pokryv

Značné finanční prostředky z Programu rozvoje venkova jsou alokovány do zemědělství, jehož intenzitu a druh pěstovaných rostlin nebo chov hospodářských zvířat zásadně určují půdní poměry území. Vzhledem ke členitému reliéfu v okrese Zlín je zemědělská činnost v některých oblastech více omezená. Převládajícím půdním typem v okrese je kambizem. Ve Vizovické vrchovině a Bílých Karpatech se střídají různé typy kambizemě (modální, dystrická, mesobazická, oglejená) a luvizemě oglejené. Pouze lokálně se vyskytují rankery, pararendziny a gleje. V nivách řek se vyskytují fluviální sedimenty, které tvoří půdní typ fluvizem (modální, oglejená, kambická). Plošně nejrozsáhlejší fluvizemě vznikají kolem řek Dřevnice, Vláry a hlavně Mo- ravy. Půdní složení v okrese je spíše homogenní v geomorfologických celcích Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty. Na západu sledovaného území se však plošné zastoupení půd výrazně liší. Kolem řeky Moravy tekoucí přes Otrokovice a Napajedla se vyskytují rozsáhlé oblasti hnědozemě s místy i velmi úrodnými černozeměmi nebo nasycenými černicemi. (ČGS, 2020). Půdní podmínky jsou v okrese pro pěstování plodin lepší spíše na západě v okolí Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu. Vrchovinné území na východě regionu kromě pěstování méně náročných plodin naskytuje možnost k chovu hos- podářských zvířat.

4.1.4 Klimatické poměry

Klima okresu je dle klasifikace Evžena Quitta (1971) diverzifikováno do několika klimatických oblastí. Nejchladnější je oblast CH7 nacházející se v nejvyšších polohách Bílých Karpat a na vrcholu Klášťov (nejvyšší vrchol Vizovické vrchoviny se střední nadmořskou výškou 753 m n. m.). Tato oblast je charakteristická nízkým počtem letních dní, které jsou chladné a vlhké. Podzim je delší s mírným průběhem a zima je dlouhá s přetrvávající sněhovou pokrývkou. Dále už v regionu dominují mírně teplé oblasti. V Bílých Karpatech je to oblast MT5, na kterou ve Vizovické vrchovině navazují klimatické oblasti MT7 ve vyšších polohách a oblasti MT9, MT10 v nižších nadmořských výškách. Samotné okresní město Zlín spadá pod oblast MT9 a města Otrokovice i Napajedla náleží k teplé oblasti T2. Tato města v teplé klimatické oblasti mají teplejší a sušší podnebí, než na východě okresu na území Vizovické vrchoviny a Bílých Karpat. Léta jsou zde teplá a delší s poměrně kratším teplejším podzimem a mírnou nedlouho trvající zimou.

4.1.5 Biogeografické poměry

Ochrana přírody a krajiny na venkově patří mezi základní pilíře dokumentu Programu rozvoje venkova. Zachování biodiverzity prostředí je jedna z hlavních možností této ochrany. Vymezením prostorů, které se nazývají bioregiony, se nabízí možnost popsání jednotných komplexních ekosystémů, které charakterizují z hlediska rozmanitosti flóry a fauny tato území. Tato podkapitola shrnuje vymezení a popis bioregionů na území okresu Zlín, jak jsou popsány v publikaci Biogeografické regiony České republiky (CULEK a kol., 2013). Největší území v okrese patří Zlínskému a Bělokarpatskému bioregionu. Zlínský bioregion leží ve Vizovické vrchovině. Je tvořen mozaikou střídajících se lesů, polí, pastvin a zástavby. Nejsouvislejší zalesněné území v tomto bioregionu představuje hornatinný pás geomorfologického podcelku Komonecká hornatina. Částečně se v lesech zachovalo původní zastoupení bučin a dubohabřin, avšak ve většině jsou lesy přeměněné na hospodářské monokultury smrků a borovic. Za socialismu v regionu velmi rozsáhlé agrocenózy začaly od devadesátých let přecházet znovu na pestřejší flóru trvalých travních porostů. V bioregionu se nachází několik přírodních památek a rezervací. Do jižní části zde zasahuje Chráněná krajinná oblast (CHKO) Bílé Karpaty. Většina chráněné krajinné oblasti však leží v Bělokarpatském regionu, který zabírá jihovýchodní část okresu. Bělokarpatský bioregion se nachází i za hranicemi na Slovensku a oproti Zlínskému bioregionu leží většinou ve vyšší střední nadmořské výšce. I v Bílých Karpatech je k dnešnímu dni ve srovnání se socialismem mnoho tehdy

30 zemědělsky intenzivně využívaných ploch přeměněno na trvalé travní porosty. Bílé Karpaty mají na rozdíl od Zlínského bioregionu přirozenější druhové složení lesů s menším podílem těch obhospodařovaných. Zatímco vyšší polohy hřbetů u hranic a mezi městy Brumov-Bylnice a Valašské Klobouky jsou převážně zalesněné, tak kotliny, ve kterých leží tato města i řada vesnic, jsou bezlesé a rozprostírá se zde mozaika květnatých pastvin, sadů a orné půdy. Území severozápadní části okresu Zlín se odlišuje od zbytku vrchovinné součásti asi nejvíce. Je to rozsáhlejší nížinný úval s širokou nivou řeky Moravy s řadou mrtvých ramen a ve srovnání se zbytkem okresu je zde větší procento zemědělské orné půdy, která leží na úrodných hnědozemích, černicích a lokálně i černozemích.

4.2 Socioekonomická charakteristika

4.2.1 Struktura osídlení a obyvatelstvo

Okres Zlín se administrativně dělí na 5 SO ORP (Otrokovice, Zlín, Luhačovice, Vizovice a Valašské Klobouky) a 89 obcí z nichž 78 obcí jsou vesnice, obec Pozlovice, která se nachází u Luhačovic je městysem a 10 obcí má status města. Zdaleka nejvíce obyvatel v okrese žilo k 31.12.2019 v SO ORP Zlín (99 303 obyvatel). Nejméně obyvatel žilo v SO ORP Vizovice (17 153 obyvatel) a SO ORP Luhačovice (18 624 obyvatel). Správní obvody Zlín a Otrokovice mají na počtu obyvatel podíl 69,8 % na územní ploše 44,7 %. Více jak polovina populace okresu bydlí ve městech Zlín, Otrokovice a Napajedla. Míra urbanizace v okrese je 69,7 % a v porovnání s ČR se jedná o podprůměrné číslo, které je navíc ještě umocněné počtem městského obyvatelstva ve Zlíně (žije zde 56 % městské populace okresu). Okres je možno považovat hlavně v jeho východní a jižní části ve správních obvodech Vizovic, Luhačovic a Valašských Klobouk za výrazně venkovský. Kromě těchto měst v obvodech leží jen další tři menší města – Slavičín, Brumov-Bylnice a Slušovice. Celková hustota zalidnění je v okrese v rámci ČR vysoce nadprůměrná. Hustota zalidnění klesá směrem od západu okresu (SO ORP Otrokovice s nejvyšší hustotou zalidnění v okrese 306,9 obyv./km2) k jeho východní části. Jihovýchodní část okresu na území SO ORP Valašské Klobouky je nejméně zalidněná s pouhými 89,3 obyv./km2. Ve východní části okresu je i nižší míra urbanizace než v té západní. Nejmladší obyvatelstvo žije v SO ORP Vizovice s průměrným věkem 41,8 let (ČSÚ, 2020). V rámci okresu je průměrně mladší i obyvatelstvo v SO ORP Valašské Klobouky (42,1 let) i přesto že se zde nachází obec Loučka s nejvyšším průměrným věkem 49 let (v této menší obci se nalézá domov důchodců). Ve zbylých správních obvodech je průměrný věk až o 2 roky

31 vyšší. Většinou je průměrný věk obyvatelstva vyšší v obcích, kde jsou situovány domovy důchodců, lázně (Luhačovice) a penziony (Podkopná Lhota). Tab. 2 Rozložení počtu obyvatel v okrese Zlín Počet Rozloha Hustota zalidnění Míra urbanizace 2 2 SO ORP obyvatel [km ] [obyv./km ] [%] Zlín 99 303 350,4 283,4 79,2 Otrokovice 34 276 111,7 306,9 73,1 Luhačovice 18 624 178,3 104,5 61,5 Vizovice 17 153 146,1 117,4 45,7 Valašské Klobouky 23 102 258,7 89,3 45,3 Okres Zlín 191 652 1 033,5 185,2 69,7 Zdroj: ČSÚ, 2020 (vlastní zpracování) Struktura osídlení (Tab. 3) je v České republice i v okrese Zlín poměrně roztříštěná, charakteristická velkým počtem menších obcí, které jsou v krajině od sebe odděleny malými vzdálenostmi. Sídelní struktura v okrese Zlín není tolik nahuštěna jako v Čechách například ve Středočeském kraji a kraji Vysočina, ale i tak je většina sousedních obcí od sebe vzdálena méně než 3 kilometry (často ani 2 km). Podle dat veřejné databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ) v České republice tvoří vesnice do 1000 obyvatel asi 80 % všech obcí. V okrese Zlín je podíl těchto obcí necelých 70 %. Nejvíce obcí leží v SO ORP Zlín, který má i výrazně nejvyšší podíl obcí v kategorii 500-999 obyvatel. Správní obvod Otrokovice charakterizují spíše větší obce a města, které oddělují podobné vzdálenosti jako ve zbytku okresu Zlín. Nejhustší sídelní struktura malých obcí v rámci okresu Zlín je ve správním obvodu ORP Vizovice, v kterém je největší podíl obcí velikosti 200-499 obyvatel. Nejřidší sídelní struktura je v jižních částech SO ORP Valašské Klobouky a Luhačovice, kde jsou obce ve vyšších částech pohoří Bílých Karpat a zároveň v CHKO Bílé Karpaty vzdálenostně oddělenější než ve zbytku okresu. Nejmenší obcí v okrese je vesnička Haluzice, kde má trvalý pobyt 82 obyvatel. Do nejnižší kategorie (méně než 200) dále spadají obce Kelníky (147 obyvatel) a Křekov (184 obyvatel). Největší obcí v okrese je Tlumačov s 2 459 obyvateli a nejmenším městem jsou Slušovice s 2 968 obyvateli. Do nejvyšší kategorie patří Otrokovice (17 879 obyvatel) a Zlín (74 935 obyvatel), který je v okresu i kraji jednoznačně největším i nejvýznamnějším městem.

Tab. 3 Struktura velikosti sídel v okrese Zlín Počet obyvatel SO ORP Méně 200- 500- 1 000- 2 000- 5000- 10 000 a než 200 499 999 1 999 4 999 9 999 více Zlín 1 8 14 5 1 - 1 Otrokovice - 3 1 3 1 1 1 Luhačovice - 6 6 1 - 2 - Vizovice - 7 4 3 2 - - Valašské Klobouky 2 5 5 3 2 1 - Okres Zlín 3 29 30 15 6 4 2 Zdroj: ČSÚ, 2020 (vlastní zpracování) Věková struktura obyvatel okresu Zlín se podobá věkovému složení v České republice. Ke grafickému znázornění věku obyvatel slouží graf věkové pyramidy (Obr. 7) vytvořené za pomocí pětiletých věkových skupin z dat ČSÚ. Při přehlédnutí menších výkyvů se podoba věkových pyramid dá rozdělit na tři typy – progresivní, stacionární a regresivní. Progresivní typ se silnou dětskou složkou a postupně klesajícím počtem reprodukční i postreprodukční složky (věková struktura má tvar pyramidy) je obvyklý většinou v rozvojových zemích nebo například u slabších sociálních skupin a minorit (např. romská populace v ČR). Stacionární typ věkové pyramidy se vyskytuje v zemích či regionech po demografickém přechodu, kdy se snižuje míra porodnosti a klesá míra úmrtnosti. Početná dětská základna se začíná mírně zmenšovat. Dostává se tím tak do roviny s reprodukční skupinou. Počet obyvatel v postreprodukční skupině se začíná zvětšovat důsledkem zlepšení životních podmínek (kvalitnější zdravotní péče, lepší sociální podmínky). Věková pyramida okresu Zlín se nejvíce podobá poslednímu typu pyramidy – regresivnímu typu. Regresivní typ věkové pyramidy je prakticky opakem progresivního typu. Dětská složka je ve věkové struktuře obyvatel nejméně zastoupena a nejvíce lidí se vyskytuje v reprodukční až postreprodukční složce (do 69 let, poté začíná počet obyvatel ve věkových skupinách výrazněji klesat). Nejvíce obyvatel podle pětiletých skupin žije ve věku 40 až 44 let a následně ve věku 45 až 49 let. Jedná se o obyvatele narozené v silné populační vlně během období normalizace (jinak také nazývaných jako „Husákovy děti“). Takto rozsáhlá populační má kořeny nejspíše zejména v poválečném období a propopulační politice socialistického režimu. Tato výchylka ve věkové pyramidě je podobná na území celé ČR. Z dětské složky je nejsilnější skupina od 10 do 14 let, jakožto dozvuk dětí obyvatel narozených právě v období kolem 70. let. Samotný regresivní typ věkové pyramidy je obecně připodobňován ke tvaru urny a značí vymírající populaci. Tento trend přirozeně vymírající populace mají společný prakticky všechny vyspělé země na světě a částečné

33 výjimky mohou tvořit například země s rozsáhlou imigrací sociálně slabších skupin obyvatel ze zahraničí.

95 a více let 90 až 94 let 85 až 89 let 80 až 84 let 75 až 79 let 70 až 74 let 65 až 69 let 60 až 64 let 55 až 59 let 50 až 54 let 45 až 49 let 40 až 44 let 35 až 39 let

Věkové Věkové skupiny 30 až 34 let 25 až 29 let 20 až 24 let 15 až 19 let 10 až 14 let 5 až 9 let 0 až 4 roky

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 Počet obyvatel Muži Ženy Obr. 7 Věková struktura (věková pyramida) obyvatelstva okresu Zlín Zdroj: ČSÚ, 2020 (vlastní zpracování) Že je věková složka starší části populace (65 a více let) značně větší než dětská věková složka lze přehledněji pozorovat v grafu rozdělení věkové struktury (Obr. 8) do tří složek. Index stáří k 31.12.2019 v okrese Zlín dosahoval hodnoty 138. To znamená že na 100 obyvatel ve věku do 14 let připadalo 138 obyvatel ve věku 65 let a starších. Tento index je v podstatě další způsob, kterým se dá kromě věkové pyramidy vyjádřit stáří populace. V okrese Zlín žije výrazně starší populace než v průměru v České republice (v roce 2019 měl index stáří v ČR hodnotu 124). Stárnutí populace v České republice i v okrese Zlín dokazuje také zvyšující se hodnota indexu stáří v čase, který dosahoval v roce 2001 v České republice hodnoty 85 a v roce 2011 již hodnoty 110 v ČR a hodnoty 119 v okrese Zlín. Daleko vyšší index stáří má poté ženská složka populace než ta mužská, jelikož ve věku 65 a více let žije mnohem více žen než mužů. V dětské složce přitom žije více mužů než žen. Tento nepoměr žen a mužů vyjadřuje index feminity, který vyjadřuje kolik žije žen v poměru na počet žijících mužů. K 31.12.2019 měl index feminity v okrese Zlín hodnotu 104 (104 žijících žen na 100 mužů). Ve starší věkové složky od 65 let však index feminity dosahoval hodnoty už 145. V okrese Zlín stejně jako v České republice se vyššího věku

34 dožívají ženy. Důvodem jsou obvykle sociální faktory, horší životospráva mužů a větší sklony mužské části populace riskantnímu chování (autonehody, rizikové pracoviště, adrenalinové sporty a další). V dětské složce ke konci roku 2019 index feminity dosahoval hodnoty pouze 94.

21,06 15,22

63,73

0-14 let 15-64 let 65 a více let

Obr. 8 Věková struktura obyvatel [%] v okrese Zlín Zdroj: ČSÚ, 2020 (vlastní zpracování) Podle Historického lexikonů obcí se počet obyvatel v okrese Zlín historicky s menšími výkyvy neustále zvyšoval. V roce 1869 žilo na území okresu 73 014 obyvatel. Počet obyvatel se mírně zvyšoval až do roku 1921, kdy v okrese žilo 89 596 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v celém okrese je úzce vázán na počet obyvatel v samotném městě Zlín. Ten byl do roku 1921 při nezapočtení místních částí, které městu dnes patří, pouze menším městečkem (4 678 obyvatel), které patřilo do okresu Napajedla (Historická data v GIS, 2015). S příchodem působení obuvnických závodů Baťa začal počet obyvatel přistěhovaných do nově vystavených bytů a „Baťových domů“ ve Zlíně závratně stoupat. Začínala tak suburbanizace města a vznikaly nové čtvrti okolo průmyslové části Svitu. Zlín se stal okresním městem a v roce 1930 ho obývalo již 21 582 obyvatel. V období od roku 1938 začalo budování tzv. „Velkého Zlína“ a počet obyvatel dál strmě stoupal, když se k němu začaly připojovat dříve samostatné obce z jeho okolí. V roce 1980 se Zlín spojil do dnešní podoby, kdy se k němu přičlenily všechny místní části, z kterých se dnes město skládá. Strmý nárůst obyvatel se kromě Zlína týkal i města Otrokovice, jehož počet obyvatel, kterých v roce 1930 v obci žilo 2 009, se zčtyřnásobil na 8007 obyvatel. Otrokovicím, jakožto sekundárnímu průmyslovému centru baťovských závodů vzrůstal dál počet obyvatel i ve druhé polovině 20. století i po připojení obce a dnes již místní části Kvítkovice. V roce 1980 počet obyvatel v okrese byl téměř totožný tomu dnešnímu, kdy se k 31. 12.

2019 hlásilo k trvalému pobytu 191 652 obyvatel. Nejlidnatějším byl okres v 90. letech (197 071 obyvatel), kdy začal počet obyvatel znovu mírně klesat. Nárůst počtu obyvatel v okrese je blízce spjat zejména v období od roku 1921 do roku 1950 s nárůstem počtu obyvatel ve městě Zlín. To znázorňuje že obyvatelé, kteří se stěhovali do Zlína, většinou žili před migrací v jiných okresech, a proto kromě samotného města narůstal počet obyvatel obdobným tempem i v celém okrese. V grafu (viz Obr. 9) je znázorněn počet obyvatel. Jak v okrese a jednotlivých správních obvodech, tak i ve městě Zlín bez jeho místních částí a teoreticky i s místními částmi (které se v čase postupně k městu připojovali). V místních částech okresního města spolu s jádrovým městem počet obyvatel začal od roku 1980 stagnovat a o od devadesátých let ve městě započal klesající vývojový trend, který podpořilo i odtrhnutí obce Tečovice od města. Ve Zlíně od té doby každý rok ubývá obyvatelstvo přirozenou měnou (danou zvyšujícím se průměrným stářím obyvatel) i migrací. Mladí lidé se stěhují po změně režimu do větších měst (Brno, Praha, Olomouc) za lepšími pracovními možnostmi a dále dochází k suburbanizačnímu trendu v okolí města, kdy se lidé stěhují do klidnějších, větších, a hlavně levnějších bydlení. Podobný vývojový trend počtu obyvatel sdílely se Zlínem i města Otrokovice a Napajedla, kde začaly pro Baťovu firmu vznikat pomocné závody a letecká výroba. V převážně venkovských částech okresu počet obyvatel stagnuje. V jednotlivých správních obvodech však také dochází k mechanickému pohybu obyvatelstva formou změny trvalého pobytu.

250 000

200 000

150 000

100 000 Počet Počet obyvatel

50 000

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2019 Rok Okres Zlín Zlín (bez místních částí) Zlín (s místními částmi) SO ORP Zlín SO ORP Otrokovice SO ORP Luhačovice SO ORP Vizovice SO ORP Valašské Klobouky Obr. 9 Vývoj počtu obyvatel v okrese Zlín od roku 1869 do roku 2019 Zdroj: Historický lexikon obcí, 2011, ČSÚ, 2020 (vlastní zpracování)

4.2.2 Využití půdy a zemědělství

Po transformaci hospodářství v 90. letech již zemědělství v České republice zaujímá každým rokem menší podíl v ekonomické výkonnosti země. Nadále probíhající trend zvyšující se poptávky na dovoz zemědělských produktů ze zahraničí a mechanizace agrární činnosti má za následek snižování meziroční zaměstnanosti v primárním sektoru o tisíce pracovníků a aktuálně pracuje v zemědělství asi 2,5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Relativní podíl zemědělské plochy v okrese Zlín je s 45,6 % podprůměrný ve srovnání s celým územím České republiky (53,3 %) i Zlínského kraje (48,6 %). Ze sousedních okresů je nižší podíl zemědělské půdy pouze v okrese Vsetín (35,5 %). Nízký je v okrese i samotný relativní podíl orné půdy na půdě zemědělské (neboli také míra zornění), který je nižší opět v rámci kraje akorát v okrese Vsetín. Naopak nadprůměrný podíl na zemědělské půdě v okrese Zlín ve srovnání s ČR i Zlínským krajem mají plochy zahrad, sadů a trvalých travních porostů. Rozdílné složení druhů zemědělských půd v okresech Zlínského kraje vypovídá o rozmanitosti fyzicko-geografické charakteristiky tohoto území a naznačuje kontrasty mezi těmito sousedními okresy. Okres Kroměříž je typickou rovinatou krajinou rozsáhlých a úrodných zemědělských půd, na kterých se pěstují především tradiční plodiny (řepa, chmel a obiloviny). Okres Uherské Hradiště je charakteristický jednak teplejším podnebím v rovinaté západní i střední části regionu, kde se pěstuje řada plodin, případně vinic, a jednak chladnější východní částí Bílých Karpat, kde převažují tradičnější formy zemědělství s řadou rodinných sadů, zahrad a pastvin. Okres Vsetín je především členitá vrchovinná až hornatá oblast Beskyd, kde se často zachovávají stopy tradice původního salašnického života (chov ovcí) valachů. Okres Zlín je v rámci členitosti zemědělství nejpodobnější okresu Uherské Hradiště, a kromě vinné révy je v závislosti na poloze v okrese možno pěstovat většinu zemědělských plodin, které se nachází i v sousedních okresech. Západní část okresu Zlín je, co se týče výrobních zemědělských oblastí, především řepařskou oblastí podobnou té v okrese Kroměříž. Střední část okresu tvoří přechod mezi rovinatou částí a tou vrchovinnou (pěstování brambor, obilovin), která přechází na severovýchodu i jihovýchodu okresu do horské výrobní oblasti podobné okresu Vsetín a jihu okresu Uherské Hradiště. V podkapitole půdního pokryvu v okrese Zlín je již zmíněno, že podmínky pro zemědělskou činnost jsou v tomto území omezeny zejména v členité východní části okresu. Podle eKatalogu BPEJ je zde většina zemědělských půd podprůměrně produkčních s nízkým stupněm ochrany (třída ochrany V. a IV. dle Vyhlášky o stanovení tříd ochrany č. 48/2011 Sb.). Aktuální základní ceny půd (podle výskytu

BPEJ) se na východě sledovaného území pohybují podle Vyhlášky k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhlášky) č. 441/2013 Sb. do 5 Kč za m2. Více produkční půdy s vyšším stupněm ochrany se vyskytují zejména v okolí měst Otrokovice a Napajedla. Půdy dosahují II. třídy ochrany (vysoce chráněné) a místy až I. třídy ochrany (nejcennější půdy v podobě lokálního výskytu černozemí na rovinách). Většina půdy překračuje v západní části okresu základní cenu 10 Kč za m2. Nejméně cenné půdy dle eKatalogu BPEJ se vyskytují na svažitých půdách v okolí měst Vizovice, Valašské Klobouky a Brumov-Bylnice se základní cenou pohybující se těsně nad hranicí 1,2 Kč za m2. Nejcennějšími půdami v okrese Zlín jsou černozemě u obce Spytihněv s cenovkou 19,79 Kč za m2, které patří i v rámci České republiky mezi produkčně nejcennější. Tab. 4 Využití půdy v ČR a okresech Zlínského kraje k 31.12.2019 Relativní podíl Zlínský okres okres Uherské okres okres ČR [%] kraj Kroměříž Hradiště Vsetín Zlín zem. plochy 53,28 48,55 60,31 57,22 35,54 45,56 míra zornění 69,99 61,43 84,71 68,58 35,69 51,27 zahrad 4,03 5,41 5,21 4,83 5,91 5,87 sadů 1,06 1,59 1,50 2,04 0,65 1,96 vinic 0,48 0,49 0,02 1,66 - - TTP 24,22 31,08 8,56 22,89 57,75 40,90 Zdroj: ČSÚ, 2020 (vlastní zpracování) Na území okresu Zlín náleželo k 31.12.2019 celkově 47 063 ha zemědělské půdě. Celkový relativní podíl plochy zemědělské půdy zapsané v registru LPIS je 73 % (34 387 ha) z celkové obhospodařované plochy. Registr LPIS v podstatě neuvádí data o majitelích zemědělských pozemků (k čemuž slouží katastr), ale poskytuje informace o subjektech hospodařících na těchto plochách. Těmito subjekty jsou právnické či fyzické osoby, které mají možnost brát na svoji činnost dotace z evropských i českých fondů. Dle registru LPIS je na území okresu Zlín registrováno celkem 582 uživatelů půd. Většinou se jedná o fyzické osoby, které hospodaří na půdách o ploše v řádech jednotek hektarů. Mnohem větší plochy obhospodařují zemědělské podniky. 10 největších uživatelů v okrese využívá 41 % půdy zapsané v registru LPIS. Největším hospodařícím subjektem v okrese Zlín je společnost PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s. se sídlem v Otrokovicích. Předmětem podnikání společnosti je zemědělská prvovýroba (živočišná výroba – mlékárenství), šlechtění a plemenitba prasat (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, 2020). Firma ZEMET spol. s.r.o. z Tečovic se zaměřuje na rostlinnou výrobu (pšenice, ječmen, řepka, kukuřice) a produkci prasat pro vlastní chov (ZEMET spol, s.r.o., 2014). Další firmou patřící mezi největší zemědělské subjekty dle

38 využití půdy v okrese Zlín je JAVORNÍK-CZ s.r.o. sídlící ve Štítné nad Vláří. Na většině obhospodařované půdy se společnost věnuje ekologickému chovu skotu a je zaměřena i na rostlinnou výrobu obilnin a kulturních plodin. Na území CHKO Bílých Karpat pěstuje firma sady slivoní, jabloní a hrušek, které dále využívá k výrobě destilátů v její pěstitelské pálenici (ekofarma JAVORNÍK, 2016). LUKROM plus s.r.o. je součástí holdingu LUKROM spol s.r.o. a jako jeho část se soustředí na zemědělskou rostlinnou prvovýrobu zaměřenou na pšenici, ječmen, kukuřici, řepku, oves, hrách a sóju (LUKROM spol, s.r.o. 2015). ZÁLESÍ a.s. je společností s různými zaměřeními rozdělenými do závodů. Závod specializující se na zemědělskou výrobu se nazývá ZÁLESÍ agro a.s. a hospodaří zejména na trvalých travních porostech luk a pastvin, kde chovají masné krávy. Závod jako takový již poměrně dlouhou dobu (od roku 2004) provozuje chov a rostlinnou výrobu (pro vlastní potřeby chovu skotu) pomocí šetrného ekologického zemědělství (ZÁLESÍ agro a.s., 2020). Jedinou fyzickou osobou zapsanou jako hospodařící je mezi jinak velkými zemědělskými holdingy a společnostmi Josef Svízela. Zemědělské družstvo vlastníků Fryšták se věnuje klasické prvovýrobě živočišné (produkce mléka) a rostlinné výrobě sloužící jak pro potřeby družstva, tak i veřejnosti (Zemědělské družstvo vlastníků Fryšták, 2009). AGRODELTA s.r.o. je dceřinou společností Zemědělského obchodního družstva Štípa, na kterou byla z družstva převedena živočišná a rostlinná výroba. Rostlinná produkce společnosti je zaměřena na obiloviny a řepku. Živočišná výroba se soustředí hlavně na chov skotu a produkci mléka (ZOD DELTA Štípa, 2012). Další velké zemědělské společnosti se dále ve většině zaměřují na produkci obilovin, řepky, živočišné výrobě především skotu a produkci mléka.

4% 4% 4% 5% 3% 41% 5% 3%

8% 3%

2% PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s. ZEMET spol. s.r.o. JAVORNÍK - CZ s.r.o. LUKROM plus s.r.o. ZÁLESÍ agro a.s. ZDV Fryšták Josef Svízela AGRODELTA, s.r.o. ABM HRÁDEK, s.r.o. Polfin agro, s.r.o. Obr. 10 Největší uživatelé půdy v okrese Zlín podle plochy [%] Zdroj: LPIS, 2020 (vlastní zpracování)

Obr. 11 Tržní a úřední cena půdy podle obcí v okrese Zlín Zdroj: Cenová mapa půdy, 2020; ArcČr 500 v3.2; SS: WGS 1984_33N (vlastní zpra- cování) Na kartogramech (Obr. 11) je znázorněna tržní a úřední cena půdy v okrese Zlín. Data orientační ceny půdy byly brány z databáze Cenové mapy půdy (2020). Nejedná se tedy o skutečnou cenu ale pouze cenu předpokládanou, jejíž reálnou cenu může ovlivňovat řada lokálních faktorů území. Rozložení tržní a úřední ceny půdy v obcích okresu Zlín přehledně ukazuje, že zemědělská půda v okrese se dá podle její kvality rozdělit do dvou velmi odlišných regionů. Nejdražší půdu nalezneme v SO ORP Otrokovice. Půda je zde charakteristická vysokým výnosem (černozemě a hnědozemě) na rovinaté krajině s nižším podílem trvalých travních porostů. Je tedy vhodná i jako potenciální stavební pozemek. Průměrná cena půdy bude ve skutečnosti nejspíše ještě vyšší v SO ORP Zlín, jelikož se jedná o obce v blízkosti okresního města. Tyto půdy jsou kromě zemědělství více využívány jako potenciální stavební parcely. Východní a jihovýchodní část okresu je pak typická vrchovinnou krajinou s nízkým výnosem v Oblastech s přírodními omezeními (ANC), které se v jihozápadu kříží i s CHKO Bílé Karpaty. Úřední cena jako taková má pouze informativní charakter předpokládané kvality půdy. Tržní cena je pak předpoklad ceny, za kterou je pozemek pravděpodobně prodáván.

5 ZHODNOCENÍ DOPADŮ PRV NA ÚZEMÍ OKRESU ZLÍN

V této kapitole přechází práce do své praktické části, v níž budou vyhodnoceny dopady Programu rozvoje venkova v současném i předchozím programovacím období na území okresu Zlín. Jelikož je programovací období 2014-2020 PRV stále neuzavřené (probíhá 8. kolo schvalování žádostí o dotace), tak stále není možno definitivně posoudit úspěšnost PRV na toto období v okrese Zlín, ale je alespoň parciálně možno odhadnout, zda se průběžně daří plnit plány stanovené. Podle průběžné zprávy o hodnocení PRV odevzdané v březnu 2020 je aktuální relativní míra čerpání dle poslední výroční zprávy o provádění PRV na období 2014-2020 k 31.12.2019 na území ČR dosahovala 60,7 % souhrnné plánované finanční alokace do současného programovacího období. Celková absolutní suma alokovaných finančních prostředků do PRV 2014-2020 činila v ČR ke konci roku 2019 2 154 963 005 EUR z úhrnně plánovaných 3 491 214 201,97 EUR do roku 2023. V rámci plošných environmentálních opatření v ČR bylo k 31.12.2019 proplaceno 72,1 % z celkově plánované alokace k těmto opatřením. Nejvyšší podíl z jednotlivých plošných opatření byl zatím čerpán z opatření M11 – Ekologické zemědělství (79,6 %) a nejmenší podíl byl zatím vyplacen z opatření M15 – Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů (42,1 %). Absolutně nejvyšší finance z plošných opatření byly vyplaceny v opatření M10, na nějž bylo dosud proplaceno asi 659 mil. EUR. V případové studii této bakalářské práce jsou zhodnocovány dopady Programu rozvoje venkova v okrese Zlín za fiskální roky 2016 až 2019. Fiskální rok v EU začíná vždy 15. 10. předchozího roku a končí 16. 10. následujícího roku. Fiskální rok 2016 tedy začal 15. 10. 2015 a fiskální rok 2019 skončil 16. 10. 2019. Data z jednotlivých fiskálních let jsou zveřejněna vždy 31. 5. příštího roku. Data pro fiskální rok 2020 tedy není možné získat až do 31. 5. 2021. Další způsob získávání dat je umožněn skrz dokumenty schválených žádostí na webové stránce SZIF, ale jelikož k nim v četných případech chybí bližší informace pro přesnější prostorovou lokalizaci podpory, tak tato data nejsou v práci zahrnuty. Schválené položky prostřednictvím PRV na území okresu Zlín jsou financovány z fondů EZFRV (programové období 2007-2013) a EZFRV 14+ (programové období 2014-2020).

5.1 Celkové schválené dotace na položky v okrese Zlín (fiskální roky 2016 až 2019)

Fiskální rok 2016 započal v období, kdy pomalu startoval proces schvalování žádostí na programovací období PRV 2014-2020 a končilo schvalování žádostí v posledním 23. kole PRV na období 2007-2013. Podle seznamu příjemců dotací bylo za fiskální roky 2016 až 2019 přijato na území okresu Zlín 3576 položek žádostí o dotaci v celkové sumě 856 306 264 Kč. Jednotlivým subjektům podávající žádosti o dotace jsou finance poskytnuty vždy ze dvou rozpočtů. Mnohem větší část tvoří kapitál obdržený z evropských fondů (66,63 %) a druhou menší část vyplácí ČR ze státního rozpočtu (33,37 %). Celkově ČR obdržela skrz celkový rozpočet PRV od fiskálního roku 2016 do fiskálního roku 2019 sumu v hodnotě 49 079 710 591 Kč. Tab. 5 Schválené dotace z PRV za fiskální roky 2016 až 2019 Celkové finance Průměr na Poměr financí Počet položek [Kč] položku [Kč] z ČR [%] okres Zlín 3 576 856 306 264 239 459 29,43 okres Vsetín 5 313 779 749 530 146 763 31,71 okres Kroměříž 770 206 812 110 268 587 38,04 okres Uh. Hradiště 2 119 746 805 899 352 433 34,88 Zlínský kraj 11 778 2 589 673 803 219 874 32,38 ČR 156 446 49 079 710 591 313 717 33,37 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování) Dohromady bylo v rámci České republiky od fiskálního roku 2016 do fiskálního roku 2019 prostřednictvím PRV schváleno 156 446 dotací. Průměrná výše dotace dosahovala 313 717 Kč. V okrese Zlín byla průměrná cena dotace výrazně nižší – 239 459 Kč. Nižší byla v okrese Zlín i cena dotace na obyvatele, která byla v průměru o 121 Kč nižší než průměrná částka v ČR. Z celkových 3 576 dotací schválených v okrese Zlín je v seznamu schválených žádostí pouze 2 100 položek lokalizovaných na území jednotlivých obcí. Z 89 obcí v okrese Zlín je tedy podpora lokalizována na území 54 obcí. Nemožnost identifikovat všechny dotační položky podle obcí je skutečnost, že fyzické osoby, které tvoří většinu subjektů žádajících o podporu, nemají povinnost uvádět v seznamu příjemců dotací přesnější adresu sídla podnikatelské činnosti, nýbrž pouze jméno a okres. Další část v seznamu příjemců dotací tvoří položky, skrz které subjekty, které dotace obdržely, finanční částky vracejí. Tyto postupy, kdy dochází ke snížení částky, vratkám a dalšími opatřením, nastávají při pozdějším zjištění nedodržení podmínek pro poskytnutí dotace.

Tab. 6 Vrácené dotace z PRV za fiskální roky 2016 až 2019 Počet Celkové finance Průměr na Poměr financí položek [Kč] položku [Kč] z ČR [%] okres Zlín 21 3 939 368 187 589 21,26 okres Vsetín 20 1 669 533 83 477 23,12 okres Kroměříž 5 679 524 135 905 30,05 okres Uherské Hradiště 23 3 854 711 167 596 25,16 Zlínský kraj 69 10 143 136 147 002 23,64 ČR 1 494 148 866 448 99 643 32,56 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování) Během období mezi fiskálními roky 2016 a 2019 došlo na území ČR dohromady k 1 494 vráceným položkám ze seznamu příjemců dotací. Suma těchto položek činila 148 866 448 Kč. V okresech Zlínského kraje bylo vráceno v poměru se zbytkem ČR spíše méně položek, Tyto položky však byly v průměru vraceny ve větších sumách. Nejvyšší celkové finance ve Zlínském kraji vracel právě okres Zlín, jehož průměrný vrácený kapitál byl téměř dvakrát vyšší než v porovnání s ČR. Většinu z této vrácené dotace tvořila položka o hodnotě 3 583 158 Kč vrácená firmou LUKROM plus s.r.o. v rámci agroenviromentálních opatření z minulého programovacího období. Skoro všechny dotace byly vráceny prostřednictvím plošných opatření, a to buď v současném nebo předešlém programovacím období. Přes Osu III (zakládání mikropodniku) v období 2007-2013 vracel dotace podnik Logoservis s.r.o.

300 000 000 1000 900 250 000 000 800 200 000 000 700 600 150 000 000 500 400 100 000 000 300 200 Počet položek

Celkovásuma [Kč] 50 000 000 100 0 0 SO ORP SO ORP Zlín SO ORP SO ORP SO ORP Vizovice Otrokovice Luhačovice Valašské Klobouky celková suma počet položek

Obr. 12 Rozložení obdržených dotací v okrese Zlín z PRV za fiskální roky 2016 až 2019 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování) Graf (Obr. 12) blíže znázorňuje rozložení dotačních položek a jejich souhrnné sumy v rámci okresu Zlín prostřednictvím správních obvodů ORP. Celkově nejvyšší sumu obdržely obce v SO ORP Valašské Klobouky. Tento správní

43 obvod tuto sumu obdržel skrz nejvyšší počet dotačních položek v rámci okresu Zlín, Nejnižší sumu dotací získaly obce v SO ORP Otrokovice, kterých je však v tomto správním obvodu nejméně v okrese, a přitom obdržely v rámci okresu nejvyšší průměrnou sumu na položku ve srovnání s dalšími obcemi. Vysoké průměrné částky za položku obdržel SO ORP Otrokovice zejména prostřednictvím společnosti PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s. Dotační položky s průměrně nejnižší sumou byly realizovány v SO ORP Vizovice. Celková průměrná výše dotace na položku ve správních obvodech závisela na počtu velkých zemědělských podniků, které zpravidla získávají vyšší průměrné částky na jednu položku dotace. Fyzické osoby, které tvoří většinu žadatelů o dotaci, naopak dosáhnou obvykle pouze na částky v řádech tisíců (většina položek schválených v okrese Zlín od fiskálního roku 2016 do fiskálního roku 2019 nedosahovala 50 000 Kč). Dále pro průměrnou výši získané dotace byly důležité i fyzicko-geografické poměry území v okrese. V tomto případě mohly na vysoké finanční průměrné částky dosáhnout osoby s obhospodařovanou plochou v oblastech s přírodním omezením (ANC). Společnosti s plochami ošetřovanými ekologickým způsobem zemědělství také běžně mají jednodušší cestu k získání vysokých průměrných finančních částek v na dotační položku. Tab. 7 10 obcí s okrese Zlín s nejvyšším počtem dotací a nejvyšší celkovou sumou obdrženou z dotací skrz PRV

Obce Počet dotací Obce Celková Suma [Kč]

Zlín 308 Štítná nad Vláří-Popov 79 809 221 Vizovice 193 Slavičín 66 272 053 Štítná nad Vláří-Popov 192 Zlín 62 825 217 Brumov-Bylnice 150 Luhačovice 47 848 137 Valašské Klobouky 124 Brumov-Bylnice 46 930 753 Nedašov 121 Otrokovice 42 805 609 Luhačovice 119 Vizovice 39 448 601 Slavičín 116 Loučka 36 734 672 Poteč 115 Valašské Klobouky 22 314 848 Všemina 90 Jasenná 21 087 562 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování) Podle seznamu příjemců databází bylo nejvíce položek dotací ve fiskálních letech 2016 až 2019 schváleno ve městě Zlín s 308 dotacemi. Nejvyšší souhrnnou finanční částku však přijmula obec Štítná nad Vláří-Popov se 192 dotačními položkami. Průměrná cena dotací v jednotlivých obcích se tedy výrazně liší. Nejvyšší sumu v průměru na jednu dotaci dokázalo získávat město Otrokovice (průměr 2 675 351 Kč/dotace), v kterém sídlí akciová společnost PLEMENÁŘSKÉ

SLUŽBY a.s., která je největším uživatelem půdy v okrese Zlín. Celkově zpravidla převládá trend, že větší společnosti zpravidla dosahují na objemově vyšší sumy za jednotlivé položky (až v řádech miliónů) než menší firmy a fyzické osoby, které často spíše dosáhnou na finance v řádech desetitisíců až statisíců. Podle Tab. 7 je dále patrné, že na nejvyšší sumy z PRV nemusí dosáhnout vždy největší obce. Příjem měst je samozřejmě omezen, jelikož získání dotací z některých opatření je pro ně možné jen v omezené míře, nebo není možné vůbec (např. Zlín nemá možnost získat dotace prostřednictvím metody LEADER). Možnost získávání dotací může tedy být u každé obce rozdílná. Obec, která se musí potýkat s méně příznivými oblastmi (LFA), horším stavem lesů nebo jsou v jejím katastru zemědělci znevýhodněni výskytem chráněných oblastí, má zpravidla větší šanci na dosáhnutí dotací o vyšších sumách než obec ležící v tradiční zemědělské krajině s vysoce produkčními půdami. 7 000

6 000

5 000

4 000

3 000 Počet Počet položek 2 000

1 000

0 ZR KT VS FM CB ZL MB NB ME VY MO 1. 2. 3. 4. 5. 12. 73. 74. 75. 76. 77. Okresy

Obr. 13 Počet položek dotací PRV v okresech ČR ve fiskálních letech 2016 až 2019 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování) V rámci České republiky byl okres Zlín ve schvalování jednotlivých položek dotací Programu rozvoje venkova 12. nejaktivnější. Nejvíce položek podle dokumentů seznamu příjemců dotací byl v okresech Žďár nad Sázavou (6 291 položek) a Klatovy (6 264 položek). V rámci kraje byl okres Zlín dle počtu položek druhý za okresem Vsetín (5 327 položek). Jen kolem 300 položek bylo ve stejném období přijato v okresech Mladá Boleslav, Nymburk, Mělník a Vyškov. Nejméně položek přijal okres Most (192). Totálně bylo ve Středočeském a Ústeckém kraji přijato poměrně málo položek dotací. Tyto kraje mají však ve srovnání se Zlínskem výraznější podíl městského obyvatelstva a neměli tudíž stejné předpoklady pro využití dotací z PRV.

4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000

500 Celková suma[mil. Kč] 0 PHA ZR KT BR CK ZL MB OV KI MO ME 1. 2. 3. 4. 5. 19. 73. 74. 75. 76. 77. Okresy

Obr. 14 Vyplacená suma z projektů PRV v okresech ČR ve fiskálních letech 2016 až 2019 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování) I absolutní obdrženou sumou prostřednictvím schválených dotací z PRV je okres Zlín v rozmezí fiskálních let 2016 až 2019 umístěný v ČR na nadprůměrné 19. pozici. Největší finanční prostředky získalo hlavní město Praha s více než 4 miliardami Kč zejména přes operaci 4.3.1 Pozemkové úpravy skrz Státní pozemkový úřad se sídlem v hlavním městě. Několikanásobně nižší dotace, než okres Zlín obdržely okresy Mladá Boleslav, Ostrava-město, Karviná. Okresy Most a Mělník získaly pouze částku necelých 100 miliónů Kč. Na tyto dva okresy měly tedy alespoň podle absolutních hodnot financí z PRV nejmenší dopad.

Obr. 15 Průměrná výše částky [Kč] obdržených dotací na jednoho obyvatele v okresech ČR ve fiskálních letech 2016 až 2019 Zdroj: SZIF, 2020; ArcČr 500 v3.2; SS: WGS 1984_33N (vlastní zpracování) Vzhledem k rozdílnému počtu obyvatel v každém z okresů však může srovnávání absolutně získaných finančních prostředků být poněkud zavádějící. Již lépe by mohl schopnost jednotlivých okresů žádat o dotace z PRV ilustrovat podíl celkově získaného kapitálu okresu na jednoho obyvatele. I zde však nelze jednoznačně tvrdit, že okresy s vyšší získanou sumou na jednoho obyvatele by byly v čerpání dotací z PRV úspěšnější. Zasahují zde další proměnné – např. podíl městského obyvatelstva a podmínky pro zemědělství a lesnictví (kvalita půdy, ANC oblasti, chráněné oblasti). Možné je však porovnat okresy, které bychom mohli z hlediska venkovského prostoru charakterizovat jako vzájemně podobné. Jako obdobný by se mohl jevit například okres Opava, který má poměrně srovnatelnou charakteristiku s okresem Zlín ohledně členitosti krajiny a hustoty zalidnění. Okres Opava má nižší podíl městského obyvatelstva a vyšší podíl orné půdy. Dotací do něj plyne značně méně. Mezi těmito okresy bude rozdíl hlavně v rozsáhlém výskytu LFA oblastí v okrese Zlín. Tyto oblasti jsou prostřednictvím enviromentálních plošných opatření PRV štědře financovány. Na druhou stranu není vhodné porovnávat okres Zlín s venkovskými oblastmi Vysočiny a chráněnými horskými oblasti v okresech Jihočeského a Plzeňského kraje.

Uvedené okresy získávají v rámci ČR relativně nejvyšší dotace. Nejvyšší podíl dotací z PRV na jednoho obyvatele má v období fiskálních let 2016 až 2019 okres Prachatice (22 864 Kč/obyv.). Ten čerpá vysoké dotace právě z plateb plošných environmentálních opatření (M10, M12, M13). Nižší dotace čerpají okresy v rovinných oblastech s kvalitní zemědělskou půdou. Tyto okresy běžně dosáhnou spíše pouze na projektové opatření (investice do zemědělských podniků a jejich rozvoj, pozemkové úpravy, zahájení činnosti mladých zemědělců) a vysoké finance z plošných opatření jsou často mimo jejich dosah, jelikož se zkrátka nepotýkají se stejnými environmentálními problémy jako okresy v členitých oblastech s hůře kultivovatelnou krajinou (okresy na severu Středočeského kraje, v Ústeckém kraji, na území Vněkarpatských sníženin). V následujících podkapitolách je věnována pozornost opatřením PRV na období 2014-2020, která měla nejvýraznější dopady na venkov v okrese Zlín.

5.2 Opatření M04 – Investice do hmotného majetku

Jedná se o projektové opatření, do kterého plynou nejvyšší absolutní dotace. Opatření je klíčové zejména pro naplnění cíl Priorit 2 a 3. V okrese Zlín bylo ve fiskálních letech 2016 až 2019 za projekty schváleno celkem 82 657 027 Kč. Toto opatření v okrese Zlín tvoří 9,6 % vcelku schváleného kapitálu. Nejpodstatnější je v tomto opatření operace 4.1.1, skrz kterou řada společností měla možnost investovat do svých zemědělských podniků. Konkrétně se jednalo například o finance pro výstavbu a rekonstrukci stájí (PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s., ABM Hrádek, s.r.o., Jasno, spol. s.r.o.), techniku pro sklízení pícnin a údržbu Trvalých travních porostů (TTP), stroje do ovocných sadů (Rudolf Jelínek s.r.o.) a další. V rámci operace 4.3.2 měly obce možnost budování a rekonstrukce lesních cest (obce Poteč, Vlčková, Velký Ořechov, Slopné, Vysoké Pole). Jmenovitě nejvyšší dotaci získala společnost PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s. v hodnotě 21 520 293 Kč na výstavbu stáje pro dojnice a technologie do živočišné výroby. Jedná se o nejvyšší jednotnou dotaci na území okresu Zlín, která byla ve sledovaném období skrz Program rozvoje venkova získána. Tab. 8 Dotace PRV M04 v okrese Zlín (fiskální roky 2016 až 2019) Operace Položky Schválená suma [Kč] 4.1.1 40 45 524 613 4.2.1 7 8 579 204 4.3.2 10 28 553 210 Celkem 60 82 657 027 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování)

5.3 Opatření M06 – Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

Opatření je důležitou složkou v plnění priority 6 a dosahování cílů priorit 2 a 5. Zdaleka nejvíce podporovanou operací bylo zahájení činnosti mladých zemědělců. V této operaci bylo podpořeno v okrese dohromady 17 zemědělců mladších 40 let. Ve srovnání s 1395 schválenými dotacemi na tuto operaci se toto číslo jeví jako poněkud nízké, jelikož zemědělský sektor nepřitahuje příliš mnoho mladých lidí, kteří by mohli v činnosti starší zemědělce nahrazovat a jejich činnost do budoucna bude důležitá. Celkem 4 položky byly schváleny pro podporu diverzifikace příjmů zemědělských podniků. Díky dotacím tak mohly začít vytvářet nová pracovní místa a posilovat ekonomický potenciál venkovských oblastí například farmy v Rudimově (ZAKFARM, Farma Rudimov) a ZOD Fryšták. Podporu pro diverzifikaci činností zemědělských subjektů získala jedna fyzická osoba v rámci operace 6.4.2. Konkrétně se jednalo o rekonstrukci hospodářského subjektu pro agroturistiku. Tab. 9 Dotace PRV M06 v okrese Zlín (fiskální roky 2016 až 2019) Operace Položky Schválená suma [Kč] 6.1.1 17 9 786 713 6.4.1 4 1 860 440 6.4.2 1 1 346 625 Celkem 22 12 993 778 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování)

5.4 Opatření M08 – Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů

Opatření napomáhá k plnění priorit 2, 4 a 5. V okrese Zlín byly ve fiskálních letech 2016 až 2019 podpořeny 4 operace z nichž nejvíce kapitálu putovalo na nákup techniky a technologie pro lesní hospodářství. Obec Sehradice tak měla možnost koupit si nový štěpkovač na traktor, obec Držková malotraktor s lesnickou nástavbou, obec Rudimov techniku pro svoz dříví a obec Zádveřice-Raková lesnické vybavení. Město Valašské Klobouky skrz společnost Kloboucká lesní s.r.o. získalo na nákup lesnické techniky nejvyšší dotace v rámci operace. Další významnější dotace byly získány už jen na neproduktivní investice (Odpočinková stanoviště ve Hvozdné a rozvoj malé zásobárny pro lesní zvěř – Jezírko lásky u Luhačovic).

Tab. 10 Dotace PRV M08 v okrese Zlín (fiskální roky 2016 až 2019) Operace Položky Schválená suma [Kč] 8.5.1 2 541 843 8.5.2 3 2 719 554 8.6.1 11 6 330 384 8.6.2 1 636 515 Celkem 17 10 228 296 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování)

5.5 Plošná opatření (M10, M11, M12, M13, M14, M15)

Největší část prostředků skrz Program rozvoje venkova plyne v ČR do plošných (environmentálních) opatření. Okres Zlín není výjimkou, když z celkových dotací PRV ve fiskálních rocích 2016 až 2019 plynulo do okresu 56,5 % všech financí v rámci těchto opatření. Plošná opatření tvoří největší část PRV i co se týče četnosti dotačních položek. Tab. 11 Dotace PRV na plošná opatření v okrese Zlín (fiskální roky 2016 až 2019) Opatření Položky Schválená suma [Kč] M10 882 202 839 215 M11 100 27 195 895 M12 127 2 963 994 M13 1 454 225 311 587 M14 21 25 060 635 M15 3 350 350 Celkem 2 587 483 721 676 Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování) Vysoký finanční obnos okres obdržel skrz opatření AEKO – M10. V rámci plošných opatření směřovalo DO AEKO 41,9 % dotací. Žadatelem o finance z opatření jsou právnické či fyzické osoby obhospodařující půdu zapsanou v registru LPIS. Nejvyšší dotace (až v řádech miliónů) získávají především zemědělské společnosti, které obhospodařují velké zemědělské úseky ploch (JAVORNÍK – CZ s.r.o., ZÁLESÍ agro a.s., ABM Hrádek, s.r.o. a další). Jak je již zmíněno v podkapitole Zemědělství a využití půdy, tak největším uživatelem půdy v okrese Zlín je společnost PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s., ale dotace z tohoto opatření nevyužívají v takové míře, jako některé další menší zemědělské společnosti. Výroba společnosti je zaměřena spíše na chov než na pěstování plodin. Samotný chov hospodářské zvěře na cenných půdách můžou podporovat

50 podopatření na ošetřování travních porostů, podporu biopásů nebo zatravňování orné půdy. Opatření M11 podporuje ekologické způsoby zemědělství a jeho cílem je zamezení degradace půdy, zachovaní a obnovení cenných stanovišť na zemědělské půdě a zvýšení ekologické stability a estetické hodnoty krajiny. Žadatelem může být pouze jen osoba zapsaná v registru LPIS. V okrese Zlín jsou tak podporovány ekofarmy, které nehospodaří zároveň v režimu konvenční produkce (ekofarma JAVORNÍK, Farma Brumov, ekofarma Dolní Lhota, Polfin eko, Agrocorp eco). Dotace v menších částkách byly propláceny prostřednictvím opatření M12. Platby mohou obdržet zemědělci hospodařící na půdě s minimálním rozsahem 1 ha travních porostů, který se nachází v oblasti Natura 2000 s překryvem Národního parku či CHKO. Nejvíce položek i nejvyšší získanou finanční částku okres Zlín zaznamenal přes opatření M13. Z celkové sumy získané přes plošná opatření tvořilo opatření plateb pro horské oblasti a další oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními 46,6 %. Toto opatření směrovalo zejména na finanční náhrady v oblastech Bílých Karpat a členitých oblastí Vizovické vrchoviny. Dříve se oblasti nepříznivé k zemědělství do roku 2017 nazývaly LFA. V rámci opatření M13 se od roku 2018 došlo k redefinici na oblasti ANC. Tyto oblasti vznikly jako náhrada především kvůli zastaralosti LFA vymezení, které neodráželo již správné plošné čerpání dotací podle skutečných potřeb jednotlivých znevýhodněných území. Většinu okresu tvoří tzv. ostatní ANC, které jsou podle metodiky prováděné k nařízení vlády č. 43/2018 Sb. definovány jako 60 % zemědělské půdy znevýhodněné biofyzikálními kritérii na úrovni katastrálních území obcí. Těmito znevýhodněními mohou být nízká teplota, suchost, omezené odvodňování půdy, skeletovitost a všeobecně nízká výnosnost. Jelikož je v okrese takto omezených půd hodně, tak je zde vysoký potenciál pro obdržení dotací z opatření M13. Redefinice vymezení znamenala pro okres rozšíření znevýhodněných oblastí především prostřednictvím přidaných obcí do ANC v SO ORP Zlín.

Obr. 16 ANC oblasti podle tří základních typů v okrese Zlín Zdroj: eAgri, 2017; ArcČr 500 v3.2; SS: WGS 1984_33N (vlastní zpracování) Okres Zlín tohoto potenciálu jistě využívá, když se prostřednictvím opatření M13 schválilo 40,7 % celkových položek v relativním podílu sumy 26,3 %. Další oblastmi jsou horské ANC hlavně v krajinách vysokých poloh Bílých Karpat. Podmínkou pro zařazení mezi horské ANC je průměrná nadmořská výška katastrálního území obce větší než 600 m n. m. nebo průměrná výška pod 600 m n. m. při svažitosti vyšší než 15 %. Dále se v okrese využívá plateb i pro specifické ANC (typické velmi nízkou výnosností půdy) ve městě Slavičín a jeho okolí, obci Hrobice a městě Fryštáku. Pod oblasti ANC v okrese nespadá většina obcí v SO ORP Otrokovice a některé obce na východě i severovýchodě SO ORP Zlín. Opatření M14 je zaměřeno na dobré životní podmínky zvířat. V okrese Zlín využily tuto podporu ZOD Fryšták, ZOD Olšava a společnosti LUKROM plus s.r.o., PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s., ZEMET spol. s.r.o. a AGRODELTA s.r.o. Všechny vyjmenované zemědělské podniky disponují chovem prasat nebo skotu. Společnosti využily dotace na zvětšení životního prostoru dojnic pro krávy a prostoru pro prasata za účelem snižování stresu zvířat. Přes opatření je dále zajišťována i možnost přístupu skotu k volným výběhům, pozdějšího připouštění prasat a lepší hygienické podmínky.

Nejmenší část finančních prostředku putovala skrz opatření M15, jehož dotace na operaci Zachování porostního typu využily obce Loučka, Lipová a Otrokovice využilo finanční položku na operaci Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin.

0,1 %

5,2 %

41,9 %

46,6 %

5,6 %

0,6 % M10 M11 M12 M13 M14 M15 Obr. 17 Podíl jednotlivých opatření na vydané finance do všech plošných opatření v okrese Zlín (fiskální roky 2016 až 2019) Zdroj: SZIF, 2020 (vlastní zpracování)

5.6 Opatření M19 – Podpora místního rozvoje na základě iniciativy LEADER

Na území okresu Zlín účinkuje celkově 9 Místních akčních skupin. Vzhledem k tomu, že se hranice MAS nijak nepřekrývají s hranicemi administrativního rozdělení okresů a krajů, tak 6 MAS zahrnuje v okrese jen část obcí a dále pak působí v obcích z okolních okresů. Na celém území okresu působí MAS Ploština, MAS Vizovicko a Slušovicko a MAS Luhačovické Zálesí, které působí ve všech správních obvodech s výjimkou SO ORP Otrokovice, jehož obce spolupracují převážně s MAS Severní Chřiby a Pomoraví. Na severu okresu patří 8 obcí pod kompetenci MAS – Partnerství Moštěnka, o.p.s. (všechny ležící v SO ORP Zlín). Další MAS zahrnují pouze maximálně 2 obce z okresu a nemají tedy na podporu rozvoje okresu již tak zásadní vliv. Dle podmínek PRV není do žádné MAS zařazeno město Zlín, které nesplňuje jako jediné v okrese podmínku velikosti obce do 25 000 obyvatel, a tudíž zde nelze provádět metodu LEADER. Dále nejsou do žádné z MAS zařazeny obce Lukov, Lípa

53 a Lipová. Ve fiskálních letech 2016 až 2019 bylo ve okrese Zlín schváleno přes MAS celkem 63 položek se schválenou sumou 23 356 787 Kč.

Obr. 18 Rozdělení MAS na území okresu Zlín Zdroj: Data pro MAS, ČSÚ, 2020; ArcČr 500 v3.2; SS: WGS 1984_33N (vlastní zpra- cování)

6 PERSPEKTIVA BUDOUCÍHO VÝVOJE

Současné programovací období operačního programu PRV se postupně dostává do pozdnější fáze svého působení. Pro další podporu zemědělství a venkova v Evropě byly již 1. června 2018 podány legislativní návrhy vztahující se k budoucím krokům Společné zemědělské politiky (SZP) pro období 2021-2027. Zatím poslední aktualizací návrhů na příští plánované období je dokument Strategický plán SZP z října 2020 (v9.1). V blízké době leží před venkovskými oblasti a zemědělstvím řada nevyzpytatelných překážek, které by měl Program rozvoje venkova za pomocí SZP brát za stále více prioritní. Poslední verze Strategického plánu SZP pro období 2021-2027 stanovila několik cílů: • Cíl A – Podporovat příjmy a odolnost životaschopných zemědělských podniků v celé Unii za účelem posílení bezpečnosti potravin • Cíl B – Posílení tržní orientace a zvýšení konkurenceschopnosti, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologii a digitalizaci • Cíl C – Zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci • Cíl D – Přispění ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny a udržitelnou energii • Cíl E – Podpora udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší • Cíl F – Přispění k ochraně biologické diverzity, posilování ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny • Cíl G – Získávání mladých zemědělců a usnadnění rozvoje podnikání ve venkovských oblastech • Cíl H – Podpora zaměstnanosti, růstu, sociálního začlenění a místního rozvoje ve venkovských oblastech včetně biohospodářství a udržitelného lesnictví • Cíl I – Zlepšování reakce zemědělství EU na společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin a dobrých životních podmínek zvířat Dle prezentace legislativního návrhů Evropské komise pro Společnou zemědělskou politiku po roce 2020 budou jedním z nejvýraznějších prvků budoucího zaměření SZP větší ambice v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Hned na tři cíle (D, E, F) zaměřené na ochranu by mělo být vyhrazeno 30 % celkového příspěvku z EZFRV. V tomto ohledu lze s rostoucími požadavky společnosti na udržitelný rozvoj a ekologičnost očekávat ještě zásadnější změny.

Z kapitoly 4.2.2 o využití půdy a zemědělství v okrese Zlín je patrné, že již některé ze společností ve velké míře využívají ekologického způsobu zemědělství v živočišné i rostlinné výrobě. Na druhou stranu se v okrese stále vyskytují subjekty upřednostňující spíše tradiční způsob zemědělství. Důležitá bude tedy ochota zemědělců k zavádění ekologických inovací a PRV bude muset tyto zemědělce motivovat prostřednictvím podpory mechanizace a automatizace výroby. Tento rozvoj robotizace výroby bude potřeba podporovat i ve vztahu k nedostatku pracovní síly, zejména té vysoce kvalifikované. Všeobecná ochota zemědělců pro šetrnější ekologické zemědělství je však dlouhodobě nízká kvůli vyšším nákladům, což může pro zvlášť tradiční zemědělství v okrese Zlín znamenat ještě větší problém. Očekávána však může být v následujících letech díky osvětě stále se zvyšující poptávka po regionálních zemědělských bio produktech, což by měla být pro zemědělce motivace pro přecházení k ekologickým variantám zpracování produktů. Mezi důležitou pracovní sílu patří i mladí zemědělci, kteří by měli nahrazovat početnější starší generace uplatňující se v oboru. Proto by mělo být podle poslední aktualizace Strategického plánu SZP na období 2021-2027 pozitivní změnou zamýšlené zvýšení maximální podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců ze 45 tisíc EUR na 100 tisíc EUR. Neatraktivní může být pro začínající zemědělce také vidina založení malého podniku, který v porovnání s velkými společnostmi využívajících sofistikovanějších technologických, manažerských a tržních strategií mají nevýhodu a dochází k platovým disparitám. Tito potenciální pracovníci v prvovýrobě poté mohou ve velkém upřednostňovat práci v průmyslové výrobě s dynamicky rostoucími platy, které nekorelují s růstem platů v zemědělské sféře. V okrese Zlín tak bude do budoucna velmi důležitá zvýšená podpora pro mladé zemědělce začínající v oboru. Tato podpora se bude muset uplatnit nejvýrazněji v SO ORP Vizovice, SO ORP Luhačovice a SO ORP Valašské Klobouky nacházejících se ve znevýhodněných ANC oblastích. Jakožto v okrese s historicky bohatým kulturním a společenským životem bude důležité ve venkovských obcích podporovat ekonomiku za pomocí CLLD (metoda LEADER) implementovaného místními akčními skupinami. Souhrnný podíl financí poskytován MAS byl v okrese poměrně vysoký ve srovnání s celostátním průměrem (1,6 % na úrovni ČR). V období fiskálních let 2016 až 2019 činil podíl v okres Zlín 2,8 %. Spolupráce obcí s MAS je tedy na vysoké úrovni a bude v nejlepším zájmu obcí v okrese v této součinnosti pokračovat například zapojením obcí, které v okrese pod žádnou MAS nespadají (Lukov, Lípa, Lipová). Jedním z hlavních bodu nové SZP na období 2021-2027 bude ponechání minimální hranice 5 % z rozpočtu EZFRV na iniciativu LEADER.

Obecnými cíli Společné zemědělské politiky na příští období jsou dle strategického dokumentu SZP na období 2021-2027 zjednodušení a modernizace. Okres Zlín je podobně jako celé české zemědělství v EU kontextu typický velkou průměrnou rozlohou obhospodařované půdy zemědělskými podniky. Pro velké podniky vzniká vzhledem k nižším fixním nákladům na plochu možnost využití moderních digitálních technologií. Tato digitální revoluce je spojována například s využitím metod navigace pro řízení mechaniky a sázení i sklízení zemědělských plodin. Částečně je tak těmito digitálními technologiemi spolu s mechanizací výroby nahrazován úbytek zaměstnaných v zemědělství. Podpora modernizace by dále do více podniků přiváděla již zaváděné technologie, jakými jsou dálkový průzkum Země pomocí satelitních družic, pokročilejší řízení provozů, výroba krmiva řízená počítačem, sledování stavu dobytka, častější řešení běžných operací pomocí robotů (dojení, krmení, úklid exkrementů) a další (Podnikatel.cz, 2019). Zjednodušením je míněna redukce administrativní zátěže pro konečné příjemce. Redukci požadavků na obsah žádostí a jejich příloh byla věnována pozornost již v probíhajícím období. Kontrolní postupy byly upraveny tak, aby probíhaly termíny výplat co nejvčasněji a zkrátily se lhůty pro odvolání, námitky a vratky. K dalšímu snížení administrativní zátěže je potřeba nastavení srozumitelnějších a jednoznačnějších dotačních titulů s podmínkami jasně pochopitelnými pro konečné uživatele. Zjednodušený by pro celkovou srozumitelnost měl být i sankční systém. Dále je předpokládané snížení administrativní zátěže při využití nových technologií zvláště využitím principu monitoring approach pro kontrolu plochy. Tato technologie by měla stoprocentně kontrolovat pozemky pomocí datové analýzy. Zavedení kontroly by mělo redukovat počet kontrol na místě, které jsou velkou časovou i finanční zátěží pro kontrolní orgán i pro příjemce.

7 ZÁVĚR

Základy pro zhodnocení rozvoje venkova v okrese Zlín prostřednictvím strategického dokumentu PRV byly položeny za pomoci fyzicko-geografické a socioekonomické charakteristiky území. Geografické analýzy dále předkládají, zda získané dotační sumy odpovídají potenciálu rozvoje venkova v okrese Zlín. V celkovém kontextu obdržených financí a schválených položek bylo sledováno schvalování dotací v období fiskálních let 2016 až 2019. Pod zmíněné fiskální roky připadá konec programového období PRV 2007-2013 a období PRV 2014-2020 od začátku do konce posledního sledovaného fiskálního roku – 15. 10. 2019. V kontextu ostatních okresů ČR je okres Zlín v čerpání dotací i počtem schválených položek velmi aktivní. Na okres se dostalo vcelku nejvyšší schválené sumě ve srovnání s ostatními okresy Zlínského kraje. Úspěšnost čerpání dotací okresu je daná především jeho vysokou rozmanitostí. Čerpání dotací v jednotlivých opatřeních souhrnně odpovídá předpokladům dílčích regionů v okrese. Největší plošný dopad má PRV na území správních obvodů SO ORP Valašské Klobouky a SO ORP Luhačovice za využití environmentálních opatření. Na území těchto správních obvodů existuje hned několik faktorů příznivých pro využití dotačních položek Programu rozvoje venkova. Tím nejvýraznějším faktorem je výskyt nepříznivých ANC oblastí. Podpora na tyto oblasti vybízí zemědělce k trvalému užívání zemědělské půdy a je udělována výhradně pro zachování tamější venkovské krajiny a k podpoře trvale udržitelných systémů v chráněných horských územích. Dalším faktorem je výskyt chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty na jihu okresu, v jejíž oblasti zemědělci pro způsoby využití zemědělské půdy využívají AEKO opatření. Dohromady zmíněné dva faktory tvoří téměř polovinu přijmutích dotací v okrese. Důležitý příjem získaly z dotačních položek i ekofarmy, které budou mít možnost svůj potenciál rozvíjet ještě více v dalších programových obdobích. S předpokládanou zvýšenou podporou lze očekávat dále se zvyšující objem výroby ekofarem i jejich počet. Ve všeobecném měřítku je okres Zlín v zemědělství charakteristický spíše živočišným výrobou než tou rostlinou. Několik větších zemědělských podniků tak využilo dotace z opatření pro dobré podmínky zvířat naplněných zaváděním nových postupu a technologií chovu. Okres Zlín využíval dotací na jejich dobré životní podmínky v rámci ČR nadprůměrně i v kontextu jiných okresů (například na Vysočině), kde odchovávají poněkud vyšší počty prasat i skotu. Na druhou stranu je nižší využití dotací z projektového opatření M04 na investice do hmotného majetku pro střední a menší podniky. Zatímco v ČR ve fiskálních letech 2016 až 2019 tvořil podíl tohoto opatření 20,1 % přijatých dotací,

58 tak v okrese Zlín byl tento podíl pouze 9,6 %. Zvlášť u menších zemědělských podniků by se dalo očekávat širší využití operace 4.2.1–Zpracování a uvádění na trh zemědělských podniků, která by jim umožnila zvýšení konkurenceschopnosti využitím modernějších technologií a podporou investic do zařízení související s se zpracováním a uvedením výrobků na trh. Na druhou stranu byl okres nadprůměrně aktivní ve schvalování dotací na operaci 4.3.2– Lesnická infrastruktura, přes které několik obcí rekonstruovalo a vybudovalo lesní cesty, které napomáhají k turistice v místních lesích nebo k šetření přírody zohledněním odtokových poměrů lesů. Další okolností důležitou pro trvalé udržení zemědělství v okrese je podpora zahájení činnosti mladých zemědělců. Celkem v okrese Zlín proběhlo 18 dotací na podporu mladých zemědělců a okres se nachází prakticky v průměru počtu schválených položek při komparaci s ostatními okresy. Při opatření M08 putovala v okrese většina dotací do lesní techniky (tedy například nákupu traktorů, navijáků a vleků). Dále byly podpořeny některé neproduktivní investice v lesích (naučné stezky, odpočinková stanoviště). V malé míře byly provedeny před PRV investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin. Celkově však přes opatření M08 v okrese Zlín nebylo téměř vůbec využito do nevýdělečných operací, přes které by docházelo k zalesňování a zakládání lesů, zavádění preventivních opatření proti povodním a obnově lesů po kalamitách nebo povodních. I přes širší rozsah vůči minulém programovacím období nebylo opatření M16 – Spolupráce v okrese Zlín využito. V okresech ČR se v rámci opatření nejvíce využila podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě. Nevyužití tohoto opatření je zřejmě dané nemožností nebo nízkou ochotou spolupráce s výzkumným subjektem nebo žadatelem s dostatečným počtem kvalifikovaného personálu a objemem výrobních zdrojů. Jednou z nejsilnějších stránek okresu Zlín je zapojení MAS přes Program rozvoje venkova, která podporuje místní venkovskou ekonomiku. Nadprůměrný byl v souvislosti s ostatními okres ČR nadprůměrný počet schválených dotačních položek i objem souhrnné finanční sumy. Obdržené dotace byly věnovány nejčastěji na modernější vybavení a technologii řady podniků. Všeobecně lze hodnocení dopadů PRV na okres Zlín v období fiskálních let 2016 až 2019 evaluovat jako velmi příznivé pro zemědělce využívající plošných opatření. Ty měly nejrozsáhlejší vliv na jižní část okresu (SO ORP Valašské Klobouky a SO ORP Luhačovice). Dále v širokém spektru využily dotačních položek velké podniky v projektových opatřeních na výstavbu stájí, modernizaci techniky, technologií a investice do živočišné a rostlinné výroby. Naopak k posílení konkurenceschopnosti by mohly využívat více dotačních položek menší

59 podniky a fyzické osoby. Tyto menší podniky budou v budoucnu důležité pro udržení zdravé konkurence v okrese Zlín a s nutným příchodem mladší generace malých zemědělců by díky lepší uvědomělosti o možnosti žádosti o dotaci mohli tito zemědělci mít lepší schopnost se v oboru ovládaného především většími podniky prosadit. Nízká je poté využitelnost operací na zakládání a údržbu přirozených lesních dřevin v okrese. Mnohem častěji totiž žadatelé využijí podpory pro produktivní činnost jejich zaměření. V příštím programovém období by díky záměru Společné zemědělské politiky udržet a posílit biodiverzitu, životní prostředí a klima krajiny měla být podpořena i tato sféra.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Knižní zdroje

BINEK, J. a kol. (2009): Synergie ve venkovském prostoru: aktéři a nástroje rozvoje venkova. GaREP, spol. s. r. o., Brno, 96 s.

BLAŽEK, B. (2004): Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie. vydavatelství ERA, Brno, 184 s.

CULEK, M. a kol. (2013): Biogeografické regiony České republiky. Masarykova univerzita. Brno, 447 s.

DEMEK, J. a kol. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vydání. AOPK ČR, Brno, 582 s.

GREEN, G. P. (2013): Handbook of Rural Development. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, Cheltenham, 358 s.

ILBERY, B. (1998): The Geography of Rural Change. Routledge, Londýn, 280 s.

MALCOLM, M. (2003): Rural Development: Principles and Practice. SAGE Publications Ltd, Londýn, 240 s.

PACIONE, M. (1983): Progress in Rural Geography. Routledge, Londýn, 270 s.

PĚLUCHA, M. a kol. (2012): Venkov na prahu 21. století: venkov a jeho rozvoj na přelomu milénia územní dopady znalostní ekonomiky na venkov, souvislosti vztahů měst a venkova v globalizované ekonomice. Alfa nakladatelství, Praha, 319 s.

PERLÍN, R. a HUPKOVÁ, M. (2011): Venkovy a venkované: doprovodná publikace k výstavě Venkovy a venkované. 2. vydání. Mmr ČR, Praha, 11 s.

QUITT, E. a Geografický ústav ČSAV (Brno). (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV. SLEPIČKA, A. (1981): Venkov a/nebo město. nakladatelství Svoboda, Praha, 364 s.

SLEPIČKA, A. (1989): Přeměny venkova: venkov našeho věku. nakladatelství Svoboda, Praha, 387 s.

WOODS, M. (2004): Rural Geography: Processes, Responses and Experiences in Rural Restructing. SAGE Publications Ltd, Londýn, 352 s.

WOODS, M. (2010): Rural. Routledge, Abingdon, 352 s.

Elektronické zdroje

ArcData Praha, ZÚ, ČSÚ (2014): ArcČR® 500 – digitální geografická databáze České republiky, verze 3.2, https://www.arcdata.cz/produkty/geograficka- data/arccr-500 (11. 8. 2020)

Cenová mapa půdy (2020): http://www.cenova-mapa-pudy.cz/ (16. 11. 2020)

Česká geologická služba (2013): Mapové aplikace. http://www.geology.cz/extra- net/mapy/mapy-online/mapove-aplikace (28. 7. 2020)

Český statistický úřad (2015): Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az- 2015 (8. 8. 2020)

Český statistický úřad (2020): Charakteristika okresu Zlín. https://www.czso.cz/csu/xz/charakteristika_okresu_zlin (11. 7. 2020)

Český statistický úřad (2020): Veřejná databáze. https://vdb.czso.cz/vdbvo2/ (3. 8. 2020)

DotaceEu (2018): Programové období 2014-2020. https://www.dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr/2014-2020 (21. 7. 2020) eAgri (2017): Pracovní seznam k.ú. zařazených do ANC od roku 2018 – aktualizace říjen 2017. http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje-venkova/prv-2014-2020/opatreni/m13-platby-pro-oblasti-sprirodnimi-ci/redefinice-lfa/pracovni-seznam-k-u-zarazenych-do-anc-od.html (14. 1. 2021) eAgri (2015): Program rozvoje venkova 2014-2020 – Programové dokumenty. http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-

62 venkova-na-obdobi-2014/zakladni-informace/programove-dokumenty (21. 7. 2020) eAgri (2018): Program rozvoje venkova 2007-2013. http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007 (22. 7. 2020) ekofarma JAVORNÍK (2016): http://www.ekofarmajavornik.cz/ (7. 8. 2020)

Evropská komise (2018): Společná zemědělská politika po roce 2020. http://eagri.cz/public/web/file/591610/CZ_CAPpost2020_CZ_web.pdf (7. 1. 2020)

Historická data v GIS (2015): Interaktivní mapa obyvatelstva Česka 1921-2011. http://www.historickygis.cz/aplikace/mapa.html (1. 8. 2020)

Hodnocení Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 (2020): Průběžná zpráva o hodnocení PRV – březen 2020. http://eagri.cz/public/web/file/657036/Manazerske_shrnuti_7._prubezna_CJ_a_AJ.pdf (10. 8. 2020)

Justice.cz (2020): Veřejný rejstřík a Sbírka listin. https://or.justice.cz/ias/ui/rej- strik (6. 8. 2020)

LUKROM spol, s.r.o. (2015): Produkty a služby. https://www.lukrom.cz/produkty-a-sluzby-1 (7. 8. 2020)

Ministerstvo financí ČR (2019): Zadluženost územních rozpočtů v roce 2018. https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2018/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu-v-roce-201-36295 (24. 7. 2020)

Ministerstvo zemědělství ČR (2020): Strategický plán podpory Společné zeměděl- ské politiky na období 2021-2027 pro Českou republiku, stav zpracování říjen 2020. http://eagri.cz/public/web/file/661117/SP_SZP__verze_ri- jen_2020_pro_web.pdf (7. 1. 2021)

Ministerstvo zemědělství ČR (2014): Příležitosti programového období 2014-2020 pro města a obce. http://www.strukturalni-fondy.cz/getme- dia/1a32ec75-d420-42df-a483-5f822db0cf9e/WS1-Fousova-E.pdf (24. 7. 2020)

Ministerstvo zemědělství ČR (2015): Program rozvoje venkova ČR na období 2014-2020. 1. aktualizované znění. Praha, Mze ČR, 822 s. http://eagri.cz/public/web/file/434289/PRV_1._modifikace_schvalena_verze_EK.pdf (20. 7. 2020)

Ministerstvo zemědělství ČR (2018): METODIKA k provádění nařízení vlády č. 43/2018 Sb. http://eagri.cz/public/web/file/619889/_43a44_LFA_ANCweb.pdf (17. 8. 2020)

Ministerstvo zemědělství ČR (2020): Program rozvoje venkova ČR na období 2014-2020. 8. aktualizované znění (v9.1). Praha, Mze ČR, 889 s. http://eagri.cz/public/web/file/655544/Program_rozvoje_venkova___schva- lene_zneni.pdf (19. 7. 2020)

Ministerstvo zemědělství ČR (2020): Program rozvoje venkova ČR na období 2014-2020. verze schválená vládou. Praha, Mze ČR, s. 10-11. http://eagri.cz/public/web/file/321101/PRV_do_vlady.pdf (17. 7. 2020)

Obec a finance (2011): Nová typologie městských a venkovských regionů NUTS 3 podle Evropské komise. Triada, spol. s. r. o. Praha. roč. 4, č. 1. http://www.obecafi- nance.cz/reserse.asp?rok=2011&cislo=1 (27. 7. 2020)

OECD (2016): OECD Regional Outlook. https://read.oecd-ilibrary.org/urban- rural-and-regional-development/oecd-regional-outlook-2016_9789264260245- en#page2 (25. 7. 2020)

Podnikatel.cz (2019): Probíhá v zemědělství digitální revoluce? Moderních technologií je spousta. https://www.podnikatel.cz/clanky/probiha-v-zemedel- stvi-digitalni-revoluce-modernich-technologii-je-spousta/ (9. 1. 2021)

Státní zemědělský intervenční fond (2013): Program rozvoje venkova 2007-2013. https://www.szif.cz/cs/program-rozvoje-venkova (22. 7. 2020)

Státní zemědělský intervenční fond (2013): Program rozvoje venkova 2014-2020. https://www.szif.cz/cs/prv2014 (21. 7. 2020)

Státní zemědělský intervenční fond (2020): Seznam příjemců dotací. https://www.szif.cz/cs/seznam-prijemcu-dotaci# (10. 8. 2020)

SVOBODOVÁ, H. (2012): Rozvoj venkova: jiný pohled na regionální problematiku. Univerzita Palackého v Olomouci, s. 4. https://docplayer.cz/7941919-Rozvoj- venkova-jiny-pohled-na-regionalni-problematiku.html (5. 8. 2020)

Ústav zemědělské ekonomiky a informací (2014): Současný stav vymezení LFA. http://www.cschms.cz/DOC_ZAPISY_vcs/158_Prezentace_Perglerova.pdf

Ústav zemědělské ekonomiky a informací (2018): Nově rozdělení LFA. https://docplayer.cz/156517735-Bohumil-belada.html

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (2019): eKatalog BPEJ. https://bpej.vumop.cz/ (4. 8. 2020)

ZÁLESÍ agro a.s. (2017): https://agro.zalesi.cz/ (7. 8. 2020)

Zemědělské družstvo vlastníků Fryšták (2009): Živočišná výroba. https://www.zdv.cz/zivocisna/ (7. 8. 2020)

ZEMET spol, s.r.o. (2014): http://www.zemet.cz/ (7. 8. 2020)

ZOD DELTA Štípa (2012): Agrodelta (rAostlinná a živočišná výroba). https://www.zodstipa.cz/ (7. 8. 2020)

Podpůrná data pro vypracování praktické části práce byla poskytnuta paní Šárkou Krysličkovou z oddělení komunikační podpory SZIF a Ing. Josefu Taberymu z odboru Řídícího orgánu PRV

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1: Tabulka Struktura PRV na období 2014-2020 a alokace financí z EU fondů Příl. 2: LFA oblasti podle původního vymezení Příl. 3: ANC oblasti podle nového vymezení

Přílohy bakalářské práce uloženy v závěrečném archivu IS MUNI

Příl. 4: Položky PRV ve fiskálních letech 2016-2019 Příl. 5: Projektová opatření na území okresu Zlín

Příl. 1 Struktura PRV na období 2014-2020 a alokace financí z EU fondů Relativní po- Alokace financí Opatření Operace díl [EUR] financí [%] M01 - Předávání zna- 1.1.1 Vzdělávací akce lostí a informační 6 336 327,36 0,27 1.2.1 Informační akce akce M02 - Poradenské ří- dící a pomocné 2.1.1 Poradenství 0,00 0,00 služby pro zeměděl- ství 4.1.1 Investice do zemědělských podniků M04 - Investice do 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh 370 919 498,04 16,02 hmotného majetku zemědělských produktů 4.3.1 Pozemkové úpravy 4.3.2 Lesnická infrastruktura 6.1.1 Zahájení činnosti mladých ze- mědělců M06 - Rozvoj země- 6.4.1 Investice do dělských podniků a nezemědělských činností 66 392 665,20 2,87 podnikatelské čin- 6.4.2 Podpora agroturistiky nosti 6.4.3 Investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů 8.1.1 Zalesňování a zakládání lesů 8.3.1 Zavádění preventivních opat- ření v lesích 8.4.1 Obnova lesních porostů po ka- lamitách 8.4.2 Odstraňování škod způsobených povodněmi M08 - Investice do 8.5.1 Investice do ochrany rozvoje lesních ob- melioračních a zpevňujících dřevin 49 100 612,34 2,12 lastí a zlepšování ži- 8.5.2 Neproduktivní investice v votaschopnosti lesů lesích 8.5.3 Přeměna porostů náhradních dřevin 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství 8.6.2 Technické vybavení dřevozpracujících provozoven M10 - Agroenviron- mentálně-klimatická 678 588 572,25 29,30 opatření

Příl. 1 Struktura PRV na období 2014-2020 a alokace financí z EU fondů

Alokace financí Relativní Opatření Operace [EUR] podíl [%]

M11 - Ekologické 255 534 798,00 11,04 zemědělství M12 - Platby v rámci 3 297 018,75 0,14 sítě Natura 2000 M13 - Platby pro oblasti s přírodními či 599 213 075,50 25,88 jinými zvláštními omezeními M14 - Dobré životní 66 000 000,16 2,85 podmínky zvířat M15 - Lesnicko-en- vironmentální a kli- 5 865 966,00 0,25 matické služby a ochrana lesů 16.1.1 Podpora operačních skupin a 74 391 761,40 3,21 projektů EIP 16.2.1 Podpora vývoje nových pro- duktů, postupů a technologií v země- 0 0 dělské prvovýrobě

16.2.2 Podpora vývoje nových pro-

duktů, postupů a technologií při 0 0 zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh M16 - Spolupráce 16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů 0 0 16.4.1 Horizontální a vertikální spo- lupráce mezi účastníky KDŘ a míst- 0 0 ních trhů spolupráce mezi účastníky KDŘ a místních trhů 16.6.1 Horizontální a vertikální spo- lupráce při udržitelném zajišťování 0 0 biomasy pro výrobu energie a v prů- myslových procesech

19.2.1 Podpora provádění operací v M19 - Podpora pro 115 283 701,00 4,98 místní rozvoj z inici- rámci CLLD ativy LEADER 19.3.1 Příprava a provádění činností (CLLD) spolupráce MAS M20 - Technická po- 14 850 000,00 0,64 moc M113 - Předčasný 9 900 000,00 0,43 odchod do důchodu Celkem 2 315 673 996,00 100 Zdroj: PRV 2014-2020, 2020 (vlastní zpracování)

Příl. 2 LFA oblasti podle původního vymezení

Zdroj: Ústav zemědělské ekonomiky a informací (2014)

Příl. 3 ANC oblasti podle nového vymezení

Zdroj: Ústav zemědělské ekonomiky a informací (2018)