N Á R O D O P I S N
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
N Á R O D O P I S N Á 3/2017 AUTOŘI STUDIÍ A ČLÁNKŮ NR 3/2017: Prof. emeritus, dr. hab. Vilmos VOIGT, Dr. Sc., (* 1940) vystudoval maďarskou literaturu a etnografii na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti. Od roku 1963 působil pedagogicky na Katedře folkloru, v letech 1981–2010 jako její vedoucí a současně jako ředitel Národopisného institutu Filozofické fakulty téže univerzity. Hlavními oblastmi jeho zájmu jsou folklor, teorie folkloristiky, religionistika a sémiotika. Kontakt: [email protected] Doc. dott. Giuseppe MAIELLO, Ph.D., (* 1962) působí na Vysoké škole finanční a správní v Praze, přednáší také na Univerzitě Palackého v Olomouci, na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na vysoké škole Humanitas v polském Sosnowci. Mezi jeho zájmy patří i dějiny italské demoetnoantropologie se zvláštním zřetelem k neapolské i obecně jihoitalské lidové kultuře. Kontakt: [email protected] PhDr. Jiří WOITSCH, Ph.D., (*1976) vystudoval etnologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde též externě přednáší. Od roku 1999 pracuje v Etnologickém ústavu AV ČR, od roku 2011 jako vedoucí Oddělení historické etnologie. V letech 2005–2015 a znovu od roku 2017 zastává funkci vedoucího redaktora časopisu Český lid. Zabývá se tradičním zemědělstvím, lesnictvím a rukodělnou výrobou v širším kontextu interdisciplinárního výzkumu vztahu člověka k přírodě v minulosti, dále teorií a metodologií etnokartografie a dějinami etnologie. Kontakt: [email protected] Indrek JÄÄTS, PhD., (* 1971) vystudoval etnologii na Tartuské univerzitě. Od roku 1999 pracuje jako vědecký pracovník v Estonském národním muzeu. Jeho hlavním badatelským oborem je etnicita, vlastenectví a národnostní politika ve východní Evropě. Kontakt: [email protected] Marleen METSLAID, PhD., (* 1982) absolvovala studium etnologie na Tartuské univerzitě. Od roku 2006 pracuje jako vědecká pracovnice v Estonském národním muzeu. Věnuje se zejména historii estonské etnologie, migraci a studiu mobilit (Estoncům v zahraničí). Kontakt: [email protected] Doc. PhDr. Martin SOUKUP, Ph.D., (* 1977) aktuálně působí na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se teorií a metodologií sociální a kulturní antropologie, zvláštní pozornost věnuje kulturám Melanésie, zejm. Papui-Nové Guineji, kde uskutečňuje výzkumy zaměřené zejména na vizualizaci a reprezentaci kultury a prostorové souvislosti sociálních a kulturních jevů. Kontakt: [email protected] Národopisná revue vychází v tištěné černobílé podobě; pdf verze s barevnými fotografiemi jsou od roku 2016 zveřejněny na internetových stránkách časopisu v sekci Archiv <http://revue.nulk.cz/obsah-cisel-archiv.html>. N Á R O D O P I S N Á 3/2017 OBSAH Studie a materiály k tématu „Národní školy“ v etnologii a sociokulturní antropologii Maďarský národopis – popis maďarského národa? (Vilmos Voigt) 195 Politické sjednocení Itálie a budování národní demoetnoantropologie (Giuseppe Maiello) 207 Od folklivsforskning k evropské etnologii, antropologii a zpět: švédská etnologie v 19. až 21. století (Jiří Woitsch) 224 Etnologie, ideologie a moc – na příkladu Estonska (Indrek Jääts – Marleen Metslaid) 236 Britská sociální antropologie: vznik, vývoj a klíčové koncepce (Martin Soukup) 247 Metodologie vědy Cesty napříč disciplínami k dalšímu využití narativních pramenů. Na příkladu orální historie a etnologie (Oto Polouček) 258 Společenská kronika O mladé antropologii a zralých antropolozích aneb K šedesátinám Václava Soukupa (Marek Jakoubek – Lenka Jakoubková Budilová) 261 Má ráda život a život ji má rád… K jubileu Věry Kovářů (Romana Habartová) 263 Za Milošem Vršeckým (1950–2017) (Zdeněk Vejvoda) 265 Odešel Luděk Štěpán (Ilona Vojancová) 266 Výstavy Galerie Krampus v Kaplici (Marta Ulrychová) 267 Zisk pro všechny: výstava k dějinám německých zemědělských družstev (Marta Ulrychová) 268 Zamyšlení nad výstavou Království Benin: bronzy zkropené krví (Zdeňka Nerudová) 269 Konference, semináře Seminář „Muzeum v přírodě a krajina“ (Jan Káčer) 269 Festivaly Jubilejná 25. Šaffova ostroha (Hana Hlôšková) 271 Strážnický festival 2017: vedro, davy, politika, klišé a invence (Dorota Gremlicová) 272 Recenze Ľ. Voľanská: V hlave tridsať, v krížoch sto. Starnutie v autobiografiách v Bratislave a Viedni (Peter Salner) 275 M. Válka a kol.: Od národopisu k evropské etnologii. 70 let Ústavu evropské etnologie FF MU (Josef Jančář) 276 P. Hrbáčová: Tradiční tkalcovství na Horňácku (Alena Jeřábková) 278 Zprávy Fotografie Floriana Zapletala získali na Ukrajine titul Kniha roka 2016 (Alexander Mušinka) 278 Resumé 280 MAĎARSKÝ NÁRODOPIS – POPIS MAĎARSKÉHO NÁRODA? Vilmos Voigt (Budapešť) Vymezení termínu „maďarský národopis“ či „maďarská nezávislé studie poskytují souhrnný přehled hlavních etnografie“ a jeho zhodnocení v kontextu doby, kdy se tato oblastí etnografického výzkumu od jeho počátku. Mezi s národem úzce svázaná věda formovala, není ani zdale- nimi je i všeobecný přehled Istvána Tálasiho, kterým se ka jednoduché. Proto je namístě uvést několik informací, začíná přehled rozvoje národopisně zaměřených aktivit ve kterých budou vysvětleny základní pojmy používané v Maďarsku od 18. století (Tálasi 1948). Jednotlivé pu- v maďarském etnografickém bádání a následně také ně- blikace vydané v letech 1947–1949 jednotně vyjadřují které základní momenty z historie této vědy. tradiční, pozitivistický a neteoretický, ideologicky „občan- ský“ názor, přitom jsou ale zcela odlišné. Výraz „etnogra- 1. Maďarský výraz pro etnografii/národopis – néprajz fie“ se v těchto pracích ztotožňuje s již vžitým významem – je známý více než půldruhého století a i v současné tohoto termínu (tedy bádání o maďarské populaci), a to době je „archischématem“ – běžným termínem. Obsa- bez zvláštní diskuze. hově je nejblíže k tradičnímu německému pojmu „Volks Zásadní přehled historie maďarské etnografie vypra- kunde“, v německy psaných starších i současných ma- coval László Kósa (1989b, zčásti přepracováno 2001: ďarských publikacích se používá v tomto kontextu (srov. 333, nebo 297), přičemž vymezení jednotlivých období von Farkas 1938; Ortutay 1963; Balassa – Ortutay 1982 provedl na základě badatelských témat a částečně i pod- ad.). V 19. století měl termín „ethnographia“ (a později le metod výzkumu. Pojednal o období od 18. století až „etnográfia“) v maďarštině přesně vymezený význam do začátku 80. let 20. století, kdy už působí Národopis- (výzkum maďarské populace) a v současné době se né oddělení Maďarské akademie věd, později přejme- používá v názvech různých institucí. Termín „etnologie“ nované na Národopisný institut (Magyar Tudományos (shodné s německým „Völkerkunde“) má pak v maďar- Akadémia Néprajzi Kutató Csoportja, následně Néprajzi ském kontextu zcela jiný význam, neboť označuje vý- Intézete). Zmíněný autor ve svém díle často připomíná zkum mimoevropské populace. Již dříve používané roli etnografie ve vývoji společenských věd a ve veřej- slovo (např. Fejér 1807) „anthropológia” pak znamená né sféře, ovšem s ideologií zachází opatrně. Práce je totéž. Pokud jde o „kulturní antropologii“, která je v Ma- „jubilejním“ přehledem: byla napsána u příležitosti sté- ďarsku stále rozšířenější, jde o zcela odlišnou vědní dis- ho výročí Maďarské národopisné společnosti (Magyar ciplínu, nicméně řada maďarských vědců působí na poli Néprajzi Társaság). L. Kósa prezentuje národopis Ma- obou oborů (etnografie i kulturní antropologie). Označení ďarska v období od romantismu a pozitivismu až do „kulturní antropologie“ téměř eliminovalo dřívější vědec- 30. let 20. století jako „národní vědu“, specifika „socialis- kou činnost. Od 60. let minulého století se i v Maďarsku tické etnografie Maďarska“ po roce 1949 pak ani nekriti- objevuje pojem „evropská etnologie“, přesněji jeho va- zuje, ani nechválí. Je na místě podotknout, že se téměř rianta použitá v časopise Ethnologia Europaea. Pokud nezabývá mezinárodními paradigmaty. jde o folkloristiku, v maďarském jazyce je součástí et- Od 50. let minulého století lze ze strany totalitního po- nografie, folkloristé i etnografové mají společné instituce litického režimu sledovat snahy o zavedení sovětského a někteří badatelé pracují v obou oborech současně. vzoru do maďarské vědy a výzkumu: pro toto období jsou typické kolektivní výzkumy a vydávání manuálů. Vícekrát 2. Z mnoha maďarských vědeckých prací o výzkumu a více způsoby byly ze strany politického aparátu vyvíje- a/nebo historie vědy zmiňujeme pouze tři nejdůležitější. ny snahy akcentovat „nová témata“ (třídní boj, národní V letech 1947–1949 bylo vypracováno přibližně tři- revoluce, dělnický život, socialistická proměna vesnic) cet pozitivistických a informativních pojednání o historii obvykle v kooperaci s odbornými organizacemi soused- maďarské etnografie celkem na 500 tiskových stranách ních socialistických států. Byl připraven Maďarský náro (viz Voigt 1978: 8–9), a to v sérii publikací vydávané Ná- dopisný atlas se stovkami map (Magyar Néprajzi Atlasz, rodopisným institutem (Néptudományi Intézet). Na sobě Barabás 1987–1992), pětidílní Maďarský národopisný 195 lexikon (Magyar Néprajzi Lexikon, 1977–1982), a „osmi- problémy jsou pouze zmiňovány a terminologie použitá dílná“ (přesněji desetidílná) akademická příručka Maďar jednotlivými autory nebyla nijak sjednocena. ský národopis (Magyar Néprajz, 1988–2011), obsahově Zajímavé je srovnání třech prací. Kósova studie je pokrývající více než 10 000 stran. Její rozdělení do dílů nejvíce syntetizující, nicméně ani toto dílo není samo a kapitol je klasické, ale ve způsobu