Musicologica Olomucensia 31 (2020)
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA PHILOSOPHICA – AESTHETICA 55 – 2020 MUSICOLOGICA OLOMUCENSIA 31 Universitas Palackiana Olomucensis 2020 Musicologica Olomucensia Editor-in-chief: Lenka Křupková Editorial Board: Michael Beckerman – New York University, NY; Mikuláš Bek – Masaryk University, Brno; Roman Dykast – Academy of Performing Arts, Prague; Jarmila Gabrielová – Charles University, Prague; Yvetta Kajanová – Komenský University, Bratislava; Magdalena Dziadek – Jagiellonian University in Kraków; Jiří Kopecký – Palacký University, Olomouc Executive editors of Volume 31 ( June 2020): Jan Blüml, Lenka Křupková Th e scholarly journal Musicologica Olomucensia has been published twice a year (in June and December) since 2010 and follows up on the Palacký University proceedings Acta Universitatis Palackianae Olomucensis – Musicologica Olomucensia (founded in 1993) and Kritické edice hudebních památek [Critical Editions of Musical Documents] (founded in 1996). Journal Musicologica Olomucensia can be found on RILM and EBSCOhost databases. Th e present volume was submitted to print on May 29, 2020. Předáno do tisku 29. května 2020. [email protected] www.musicologicaolomucensia.upol.cz ISSN 1212-1193 Contents ETHNICITY AND MUSIC IDENTITY IN THE CZECH LANDS Jitka BAJGAROVÁ Herbert Hiebsch: Musician, Writer, Bruckner Worshiper, Sudeten German and His Fate among the Czechs ......................................... 9 Magdalena DZIADEK Czechs in Poland in the 19th and 20th Century and Th eir Infl uence on the Development of Polish National Music ............................................. 37 Matthias HERRMANN „… zwischen Tschechen und Deutschen kulturell vermitteln“ Erwin Schulhoff in the Artistic and Social Contexts of the First Half of the 20th Century ............................................................50 Jiří KOPECKÝ Banishment of Karel Weis from the Czech Music History ...........................72 Vlasta REITTEREROVÁ “Some Musicians Create Music; Others Create Music History.” Viktor Ullmann (1898–1944) ........................................................................93 Viktor VELEK “Wiener Böhme – Wiener Tscheche”. Infl uence of the Musical Life of the Czech (Slavic) Minority in Vienna on the Genesis of Czech National Consciousness ........................................145 3 MISCELLANEOUS Jan BOREK Reception of Progressive Rock in Rolling Stone Magazine in the Period 1969–1979 ..............................................................................161 Petr ŠRAJER Th e Crisis of Folk Music in the Post-Communist Transition Era: the Social Role and Importance of Singer-Songwriters in Czechoslovakia after 1989 ........................................................................189 REVIEWS Jiří KOPECKÝ Jana Laslavíková: Mestské divadlo v Prešporku (1886–1899) v kontexte dobovej divadelnej praxe. Pôsobenie riaditeľov Maxa Kmentta a Emanuela Raula, Ars Musica ve spolupráci s Katedrou muzikologie FiFUK a Ústavom divadelnej a fi lmovej vedy CVU SAV v Bratislave, Bratislava 2018, ISBN 978-80-971672-3-3. ................................................213 4 Obsah ETNICITA A HUDEBNÍ IDENTITA V ČESKÝCH ZEMÍCH Jitka BAJGAROVÁ Herbert Hiebsch: hudebník, spisovatel, Brucknerův ctitel, sudetský Němec a jeho osud mezi Čechy ........................................................ 9 Magdalena DZIADEK Češi v Polsku v 19. a 20. století a jejich vliv na vývoj polské národní hudby .......................................................................37 Matthias HERRMANN „… zwischen Tschechen und Deutschen kulturell vermitteln“ Erwin Schulhoff im künstlerisch-gesellschaftlichen Beziehungsgefl echt der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts .......................................................... 50 Jiří KOPECKÝ Vyhoštění Karla Weise z dějin české hudby ..................................................72 Vlasta REITTEREROVÁ „Existují hudebníci, kteří dělají hudbu, a takoví, kteří dělají hudební dějiny.“ Viktor Ullmann (1898–1944) ........................................................................93 Viktor VELEK „Wiener Böhme – Wiener Tscheche“. Vliv hudebního života české (slovanské) menšiny ve Vídni na genezi českého národního uvědomění ......................................................145 5 RŮZNÉ Jan BOREK Recepce progresivního rocku v časopisu Rolling Stone v letech 1969–1979 .......................................................................................161 Petr ŠRAJER Krize folkové hudby v éře postkomunistické transformace: společenská role a význam písničkářů v Československu po roce 1989 ...................................189 REVIEWS Jiří KOPECKÝ Jana Laslavíková: Mestské divadlo v Prešporku (1886–1899) v kontexte dobovej divadelnej praxe. Pôsobenie riaditeľov Maxa Kmentta a Emanuela Raula, Ars Musica ve spolupráci s Katedrou muzikologie FiFUK a Ústavom divadelnej a fi lmovej vedy CVU SAV v Bratislave, Bratislava 2018, ISBN 978-80-971672-3-3. ................................................213 6 ETHNICITY AND MUSIC IDENTITY IN THE CZECH LANDS Musicologica Olomucensia 31 – June 2020 Herbert Hiebsch: hudebník, spisovatel, Brucknerův ctitel, sudetský Němec a jeho osud mezi Čechy Jitka Bajgarová 1 Úvod a zdroje Jméno Herberta Hiebsche zná dnes málokdo. V nečetné lexikografi cké literatuře je citován jako autor snad jediného románu s brucknerovskou tematikou, dále jako hudební organizátor a dirigent, zejména v souvislosti s prosazováním díla Antona Brucknera, ale také s protektorátními hudebními festivaly. Jeho osud je v mnohém příznačným příběhem vzdělaného sudetoněmeckého hudebníka, jehož jistě upřímná a hluboká láska k vlasti, zbavená však jakéhokoli nadhledu a úcty k jiným národnostem, přivedla postupně do řad německých nacistů, poté na bojiště druhé světové války a nakonec do vyhnanství v Německu jako miliony dalších německých obyvatel střední a východní Evropy. V následujícím výkladu vycházíme z několika málo existujících slovníko- vých hesel,1 z vlastního pramenného výzkumu ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích a Státním okresním archivu v Litoměřicích se sídlem v Lovosicích (dokumenty o studiu na litoměřickém státním gymnáziu), z dochovaných matrič- ních záznamů na městských a místních úřadech v Roudnici nad Labem, Polepech a Tisé u Ústí nad Labem, z publikovaných Hiebschových článků a obecnější sekundární literatury. Podrobněji se budeme věnovat i jeho románu či spíše novele Das göttliche Finale. Ein Buch vom Erleben Bruckners z roku 1931.2 V jednotli- vých fázích výkladu se občas, ovšem kriticky obrátíme k vlastním Hiebschovým strojopisným vzpomínkám datovaným do období po mnichovské dohodě z roku 1 Barbara Boisits, „Hiebsch, Familie“, in Oesterreichisches Musiklexikon online (https://www.mu- siklexikon.ac.at/ml/musik_H/Hiebsch_Familie.xml), 27. 3. 2019; zmínky in Lexikon zur deut- schen Musikkultur. Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien, 2 sv., eds. Widmar Hader, Klaus-Peter Koch, Torsten Fuchs (München: Langen Müller, 2000), 611, 614; Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, sv. 2 (Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1959), 313; https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_H/Hiebsch_Herbert_1905_1948.xml, 27. 3. 2019; https://de.wikipedia.org/wiki/Herbert_Hiebsch, 27. 3. 2019. 2 Někdy bývá nepřesně označován podtitulem Ein Brucknerroman. Vydalo nakladatelství Amalthea- Verlag, Zürich – Leipzig – Wien 1931. 9 Jitka Bajgarová 1938, které nesou název Herbert Hiebsch – Deutsches Schicksal unter Tschechen. Ein Lebensbericht. Tento spis, uchovávaný v Krajské vědecké knihovně v Liberci,3 je mimořádně pozoruhodným dokladem autorova myšlenkového vývoje, jímž prošel od dětství a jenž snad měl sloužit (aniž by došlo k jeho publikaci) veřejné či úřední prezentaci jeho nacionálně socialistického smýšlení, pokud by snad chtěl někdo o jeho hluboké pravosti pochybovat. Jinak si lze těžko vysvětlit, proč hudebník, spisovatel a funkcionář v pouhých 33 letech měl potřebu psát své paměti, které navíc jsou pamětmi jen zčásti (bez přesných údajů), daleko více připomínají osobní kulturně politický manifest. Z názvu jeho vzpomínek jsme si vypůjčili i sousloví v titulu této studie „osud mezi Čechy“. Významným zdrojem poznání k Hiebschově činnosti v období okupace je nejnověji i monografi e Volkra Mohna Nacistická kulturní politika v protektorátu (česky 2018, německy 2014),4 jakož i několik záznamů z německého Spolkového archivu ve složkách osobností SS. 2 Hiebschovi předci a jeho zakotvení v Sudetech, dětství ve Vrbici Kdo byl tedy – podle svého původu – Herbert Hiebsch? Narodil se 13. červ- na 1905 ve vesnici Vrbice (něm. Wrbitz, též chybně Werbitz, Werbiz, Wobitz) na Litoměřicku a pokřtěn byl o pět dní později (18. 6. 1905) jako Herbert Karl.5 Byl synem tamějšího hudbymilovného řídícího učitele německé národnosti Karla Hiebsche (* 15. 10. 1873 Tisá/Tissa) a jeho ženy Franzisky, roz. Schuhové (* 25. 10. 1886 Strážiště/Straschnitz). Karl Hiebsch pocházel z rodiny obchodníka Franze Hiebsche z Tisé u Ústí nad Labem, k obchodnímu stavu patřila i rodi- na jeho ženy (Herbertovy babičky) Antonie, roz. Löblové ze Sněžníku (něm. Schneeberg) na Děčínsku. Sňatek Herbertova otce a matky se konal 20. srp- na 1904 v katolickém farním kostele ve Strážišti, dnes součásti obce Drahobuz (něm. Drahobus) u Úštěku. Herbertova matka Franziska byla dcerou řídícího učitele, její otec Josef Schuh působil ve Strážišti, odkud pocházela i jeho žena (Herbertova druhá babička) Franziska, roz. Jakobová.6 Zde Josef Schuh kromě své pedagogické činnosti působil též jako sbormistr