DOCSLIB.ORG

Výrazové Prostředky Souboru Tichá Opera Na Příkladu Inscenace Stabat Mater

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Výrazové Prostředky Souboru Tichá Opera Na Příkladu Inscenace Stabat Mater Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Bakalářská práce Výrazové prostředky souboru Tichá Opera na příkladu inscenace Stabat Mater Michal Nagy Katedra divadelních a filmových studií Vedoucí práce: Mgr. Jitka Pavlišová, Ph.D. Studijní program: Teorie a dějiny dramatických umění Olomouc 2016 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výrazové prostředky souboru Tichá Opera na příkladu inscenace Stabat Mater vypracoval samostatně, za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Datum ...................................................... Podpis OBSAH Úvod ..................................................................................................................................... 5 1. Pantomima ................................................................................................................... 7 1.2. Nástin vývoje pantomimy .......................................................................................... 8 1.2.1. Současná česká scéna ........................................................................................ 14 2. Opera ......................................................................................................................... 16 2.1. Nástin vývoje opery ................................................................................................. 17 2.1.1. Současná česká scéna ........................................................................................ 24 3. Synkreze opery a pantomimy ................................................................................... 26 3.1. Pantomima v opeře .............................................................................................. 26 3.1.1. Opera pantomima ........................................................................................ 27 3.2. Němá role v opeře ............................................................................................... 29 4. Tichá Opera ............................................................................................................... 32 4.1. Valentina Shuklina a Radim Vizváry .................................................................. 33 4.1.1. Salieri Ltd. ................................................................................................... 35 4.1.2. Divadlo za branou ....................................................................................... 36 4.1.3. Život na měsíci ............................................................................................ 39 5. Stabat Mater .............................................................................................................. 41 5.1. Výrazové prostředky ........................................................................................... 41 5.2. Propojení opery a nového cirkusu ....................................................................... 45 5.3. Témata, možné interpretace, intertextualita ......................................................... 46 Závěr .................................................................................................................................. 47 Prameny a literatura ......................................................................................................... 48 Přílohy: .............................................................................................................................. 53 Němá role ........................................................................................................................ 53 Obrazová příloha Salieri Ltd., Život na měsíci, Stabat Mater.......................................... 58 Úvod Cílem bakalářské práce je vysledovat a popsat výrazové prostředky souboru Tichá Opera na příkladu jejich pro zatím poslední inscenace Stabat Mater (2014). Jejímiž tvůrci jsou skladatelka Valentina Shuklina, umělecká vedoucí souboru a režisér a dramaturg Radim Vizváry, přední český mim, performer a choreograf. V inscenaci dochází k synkrezi opery, nového cirkusu a fyzického divadla. Tichá Opera se programově zaměřuje na propojování opery a mimického divadla. Hledá nové cesty pro inscenační praxi opery a zároveň se snaží inovovat konvenční operní herecký projev, pomocí výrazových prostředků mimického divadla. Tichá Opera se v předchozích inscenacích, Salieri Ltd. (2012), Divadlo za branou (2012) a Život na měsíci (2013), zaobírala propojením opery a pantomimy. Jelikož jsem při svém bádání nedohledal dostatek literatury reflektující propojování opery a mimického divadla obecně. Rozhodl jsem se rozšířit cíl práce a alespoň zevrubně vysledovat z historie pantomimy a opery provázanost těchto divadelních druhů. Z nástinu vývoje opery a pantomimy vyplynulo, že v historii docházelo k mezidruhovým synkrezím, proto je jedna z částí této problematice věnována. Další nedostatečně reflektovanou se ukázala být němá role, která je součástí velkého množství oper. Proto jsem provedl rešerši zaměřenou na výskyt němé role v opeře s vidinou vytvoření počáteční základny pro další výzkum v této oblasti. Ze získaných informací o propojování opery a mimického divadla, dále čerpám při popisu profilu Tiché Opery, a zároveň získané poznatky uplatňuji v analýzách dosavadních inscenací Tiché Opery a jejích výrazových prostředků. Analýza inscenace Stabat Mater sleduje kooperaci a funkčnost propojení výrazových prostředků ze zdánlivě odlišných oblastí divadelního umění. K analýzám mi byly Jakubem Urbanem (produkční Tiché Opery) poskytnuty záznamy inscenací Salieri Ltd., Život na měsíci a Stabat Mater. K inscenaci Stabat Mater mám k dispozici záznamy dva, jeden z premiéry 1. 12. 2014 (Palác Akropolis) a druhý z reprízy 15. 10. 2015. V průběhu reprízování inscenace došlo k dramaturgickým změnám a přeobsazení role, které má vliv na celkově vyznění díla. V analýze je tato proměna inscenačního tvaru zohledněna. Bohužel záznam 5 baletní pantomimy Divadlo za branou k dispozici není, jelikož ho Jakub Urban nevlastní a není si jistý jeho existencí. Dále mi byl poskytnut program k inscenacím Stabat Mater a Život na měsíci. Práce obsahuje obrazovou přílohu, která doplňuje jednotlivé analýzy. Přílohy jsou také opatřeny úplným obsazením rolí a inscenačním týmem. Důležitou součástí je rešerše němých rolí, seřazená abecedně podle jmen skladatelů a jejich děl obsahujících němou roli. 6 1. Pantomima Pavlovský definuje pantomimu následovně: „(angl. pantomime, ze starořec. pantomimos – napodobující vše; od pán, pantos – všechno a mímeisthai – napodobovat) je druhem pohybových umění, uplatňujícím se v oblasti divadla i kinografie. Pokud v divadelní pantomimě mluvené slovo zde chybí (tzv. čistá pantomima), je zároveň nonverbálním divadlem (nonverbálním filmem, a tedy pantomimou sui generis, je i němý film). Od tance se pantomima odlišuje druhově. Má sice k dispozici týž materiál vyjadřovacích prostředků (viditelný pohyb), ale v pohybu nedominuje specifická stylizace napojená na hudbu nebo analogicky organizovaný rytmus, nýbrž např. hojné využívání mimiky.“1 Dále dodává, že při zapojení mluvy pantomima plynule přechází ke klauniádě. Z hlediska žánru je podle něj pantomima zcela univerzální, i když převažuje žánr syžetový, existují i inscenace nesyžetové. Rozlišuje pantomimu tělesnou, která je hraná neskrytými lidmi a pantomimu předmětnou. Tzn., že akci vykonávají předměty jako je tomu v černém divadle nebo v performancích výtvarného divadla. Uvádí, že inscenace jsou založeny především na textu, někdy i s notací pohybu či choreografickým zápisem, formou libreta nebo scénáře. K totální improvizaci dochází jen ve výjimečných případech. 2 Otakar Zich v knize Estetika dramatického umění považuje pantomimu za umění mezidruhové, protože se jednou přiklání k tanci a podruhé k činohře.3 V Divadelním slovníku Patrice Pavise je uvedeno, že pantomima je samostatné umění, zároveň je i složkou každého divadelního představení, které je postaveno na vnějších projevech herectví, scénické hře a fyzickém jednání. Zmiňuje také, že původně byla pantomima chápána jako vše, co je napodobováno gestem a hlasem.4 1 PAVLOVSKÝ, Petr. Základní pojmy divadla: teatrologický slovník. 1. vyd. Praha: Libri, 2004, 348 s. ISBN 80-7277-194-9, s. 209. 2 Tamtéž. 3 ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění. 2. vyd. Praha: Panorama, 1987, 416 s., s. 51–52. 4 PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-7008- 157-0, s. 291. 7 1.2. Nástin vývoje pantomimy V antickém Řecku se pantomima postupně vyčlenila z tehdejšího tanečního umění, které bylo Řeky velmi ceněno a stalo se běžnou součástí jejich života. Tanečníci ve svých tancích hojně využívali mimiky, zejména pak ve válečných tancích pyrrhiché, emmeleila, sikkinis a kordax. V tancích byly napodobovány typické osoby a zvířata. Mezi mimické tance zvané mimétoque, patřil například tanec chlopeia, ve kterém jediný tanečník znázorňoval okradení rolníka zlodějem.5 „Umění gesta, základ pantomimy, bylo od pradávna v úzkém spojení s tancem.“6 Jak uvádí Petíšková7, mimické tance byly součástí antických tragédií (jako příklad uvádí tanec Iokasty aj.). Dále zmiňuje zápis 13 Heróndasových mimů na papyru z roku 270 př. n. l., který někteří odborníci interpretují jako produkci mimickou, doprovázenou verši. V římském divadle se setkáváme s tanečními vystoupeními Etrusků (364 př. n. l.). Ze zpráv od Petronia (1. stol. n. l.) se dozvídáme o mimujícím herci, který je doprovázen hrou na flétnu a zpěvákem. Apuleius ve svém románu Zlatý osel (125 n. l.) popisuje
Load more

Recommended publications
  • EDITING (Revidierter Und Korrigierter Datenbestand Aus RILM)
    Humboldt-Universität zu Berlin PS Musikedition und Notensatz Sommersemester 2001 Alexander Steinhilber M.A. Ausführliche Bibliographie EDITING (revidierter und korrigierter Datenbestand aus RILM) (Korrektur- und Ergänzungsvorschläge werden gerne entgengenommen und eingearbeitet) EDITING 2 1. [20th-century French music] 20ème siècle: Images de la musique française.: [The 20th century: Images of French music.] (Paris: SACEM/ Papiers, 1986) 172 p. Illustration. In French. 2. [Anderson memorial volume] Gordon Athol Anderson (1929-1981) in memoriam: Von seinen Studenten, Freunden und Kollegen. [Gordon Athol Anderson (1929-1981) in memoriam: By his students, friends, and colleagues.]: Musicological studies/ Wissenschaftliche Abhandlungen, Vol. 39/1-2, (Henryville, Penn.: Institute of Medieval Music, 1984) 2 v. xxix, 573 p. Facsimile, music examples. Essays in English (16), German (2), French (1), Czech (1), Russian (1). 3. [Blankenburg/ Harz, 1986] Generalbassspiel im 17. und 18. Jahrhundert: Editionsfragen aus der Sicht vorliegender Ausgaben zum Jubiläumsjahr 1985 . [Continuo performance in the 17th and 18th centuries: Editing questions in light of available editions in the jubilee year 1985.] 4. [Blankenburg/ Harz, 1986] Zur vokalen und instrumentalen Ornamentik in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts. [Vocal and instrumental ornamentation in the first half of the 18th century.] 5. [Blankenburg/ Harz, 1987] Der Einfluss der italienischen Musik in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts. [The influence of Italian music in the first half of the 18th century.] 6. [Brook Festschrift] Music in the Classic period: Essays in honor of Barry S. Brook. (New York: Pendragon, 1985) 384 p. Bibliography. 7. [Bydgoszcz, 1988] Musica antiqua. VIII/1: Acta musicologica. (Bydgoszcz: Filharmonia Pomorska im. I. Paderewskiego, 1988) 1129 p.
    [Show full text]
  • Richard Strauss
    RICHARD STRAUSS: The Origin, Dissemination and Reception of his Mozart Renaissance Raymond lIolden I I \,--,~/ PhD Goldsmiths' College University of London 1 Abstract Richard Strauss holds an important place in the history of performance. Of the major musical figures active during the second half of the nineteenth and the first half of the twentieth centuries, his endeavours as a Mozartian are of particular importance. Strauss' special interest in the works of Mozart was seminal to both his performance and compositional aesthetics. As a result of this affinity, Strauss consciously set out to initiate a Mozart renaissance that embodied a precise set of principles and reforms. It was these principles and reforms, described as literalist, rather than those of artists such .as Gustav Mahler, who edited Mozart's works both musically and dramatically, that found further expression in the readings of, amongst others, Otto Klemperer, George Szell, Sir John Pritchard and Wolfgang Sawallisch. It is the aim of this dissertation to investigate Strauss' activities as a Mozartian and to assess his influence on subsequent generations of Mozart conductors. Accordingly, the dissertation is divided into an Introduction, five chapters, a Conclusion and thirteen appendices. These consider both the nature and ramifications of Strauss' reforms and performance aesthetic. Within this framework, the breadth of his renaissance; his choice of edition, cuts and revisions; his use of tempo, as a means of structural delineation; his activities with respect to the
    [Show full text]
  • P-Pirchan, Emil
    Nachlass Emil Pirchan __________________________________________________________________________________________ Nachlassdokumentation Emil Pirchan (Juli 2007) !!Bühnenbildentwürfe etc. in der Sammlung für Handzeichnungen!! - Kritiken über Inszenierungen von E. Pirchan (Z1-Z5).........................................................2 - BB-Fotos – Aufsätze – Essays – Berichte – u.a. zu Emil Pirchans Arbeiten (Z7).............15 - Zeitschriften (Z8)................................................................................................................24 - Jahrbücher – Kataloge (Graphik)........................................................................................27 - Programme (Graphik).........................................................................................................29 - Theaterzettel (Programmzettel)...........................................................................................31 - Bildmaterial und Text (Schachtel: Graphik) - Theaterzettel (Programmzettel) – besonders gestaltet......................................................34 - Texte (mit Bildmaterial) von E. Pirchan...........................................................................35 - Diverse Graphiken - Texte (mit Bildmaterial) über E. Pirchan..........................................................................38 - Biographische Daten - Zum Tod Emil Pirchans - Sonstiges 1 Nachlass Emil Pirchan __________________________________________________________________________________________ Kritiken über Inszenierungen
    [Show full text]
  • Translating, Adapting, and Performing Opera in Eighteenth-Century Cosmopolitan Europe: Lorenzo Da Ponte at the King's Theatre" (2017)
    University of Pennsylvania ScholarlyCommons Publicly Accessible Penn Dissertations 2017 Translating, Adapting, And Performing Opera In Eighteenth- Century Cosmopolitan Europe: Lorenzo Da Ponte At The King's Theatre Lily Tamara Kass University of Pennsylvania, [email protected] Follow this and additional works at: https://repository.upenn.edu/edissertations Part of the Comparative Literature Commons, Music Commons, and the Other Languages, Societies, and Cultures Commons Recommended Citation Kass, Lily Tamara, "Translating, Adapting, And Performing Opera In Eighteenth-Century Cosmopolitan Europe: Lorenzo Da Ponte At The King's Theatre" (2017). Publicly Accessible Penn Dissertations. 2379. https://repository.upenn.edu/edissertations/2379 This paper is posted at ScholarlyCommons. https://repository.upenn.edu/edissertations/2379 For more information, please contact [email protected]. Translating, Adapting, And Performing Opera In Eighteenth-Century Cosmopolitan Europe: Lorenzo Da Ponte At The King's Theatre Abstract This dissertation examines music and text circulation in cosmopolitan Europe during the last decades of the eighteenth century through the lens of translation. London in the late eighteenth and early nineteenth centuries was the largest center of Italian operatic performance outside of Italy. All performances sung at the King’s Theatre, London, were sung in Italian, the presumed language of opera, even when the works had been originated in other languages. This created the need for a culture of translation and adaptation of works from abroad, making them suitable for a London audience partially through the retention of foreignness and partially through domesticating practices. In the 1790s, a period of political tension between Britain and post-Revolution France, four French operas were presented at the King's Theatre in Italian translations attributed to the poet Lorenzo Da Ponte (1749-1838): Gluck's Iphig�nie en Tauride, Gr�try's Z�mire et Azor, Monsigny's La belle Ars�ne, and Sacchini's Arvire et �v�lina.
    [Show full text]
  • Die Meistersinger Von Nürnberg on Stage in the Weimar Republic
    This is a repository copy of Displacement, repetition and repression : Die Meistersinger von Nürnberg on stage in the Weimar Republic. White Rose Research Online URL for this paper: https://eprints.whiterose.ac.uk/122212/ Version: Accepted Version Article: Sheil, Aine Catherine orcid.org/0000-0001-6890-3204 (2018) Displacement, repetition and repression : Die Meistersinger von Nürnberg on stage in the Weimar Republic. Cambridge Opera Journal. pp. 117-151. ISSN 0954-5867 https://doi.org/10.1017/S095458671700012X Reuse Items deposited in White Rose Research Online are protected by copyright, with all rights reserved unless indicated otherwise. They may be downloaded and/or printed for private study, or other acts as permitted by national copyright laws. The publisher or other rights holders may allow further reproduction and re-use of the full text version. This is indicated by the licence information on the White Rose Research Online record for the item. Takedown If you consider content in White Rose Research Online to be in breach of UK law, please notify us by emailing [email protected] including the URL of the record and the reason for the withdrawal request. [email protected] https://eprints.whiterose.ac.uk/ Displacement, repetition and repression: Die Meistersinger von Nürnberg on stage in the Weimar Republic Áine Sheil Abstract Relatively little scholarly attention has been paid to the performance and reception history of Die Meistersinger von Nürnberg during the Weimar Republic (1919-33), but as this article will demonstrate, the opera played an indispensable role in the repertories of Weimar opera houses. Despite an evident desire on the part of some Weimar directors and designers of Die Meistersinger to draw on staging innovations of the time, productions of the work from this period are characterised by scenic conservatism and repetition of familiar naturalistic imagery.
    [Show full text]
  • The Little Orchestra Society THOMAS SCHERMAN, Music Director HERBERT BARRETT, Manager
    BROOKLYN ACADEMY OF MUSIC The Little Orchestra Society THOMAS SCHERMAN, Music Director HERBERT BARRETT, Manager SUBSCRIPTIO SERIES-SEASON 1969-70 Third Concert- Sunday January 25, 1970 at 2:30P.M. THOMAS SCHERMAN, Conductor EDWIN LEVY, Stage Director Ralph Vaughan Williams RIDERS TO THE SEA (From the play by John M. Synge) Maurya ....................................... Jean Sanders Nora . ....................... Kate Hurney Cathleen ....................................... Molly Stark Bartley . ....... ... .................. Thomas Jamerson A Woman ........................................ Ruth Ray Villagers and off-stage voices: Betty Baisch, Dori Barne , Suzanne Cogan, Paula Gladwell, DeNice Jen en, Corinne Jensen, Ruth Ray and Carole Walters Intermission Gustav Holst AT THE BOAR'S HEAD (From Henry IV by Shakespeare) Falstaff ..................................... Guus Hockman Doll Tearsheet . ............................ Jean Sanders Prince Hal ..................... ............. William Lewis Pistol . ...... ............ Emile Renan Hostess ............ .. ........................ Molly Stark Bardolph ................................ Raymond Murcell Poins ...... .................................... J. B. Davis Peto . ....................... Jonathan Rigg Gadshill .................................. Thomas Jamerson Pi tors Companions ............. John Ostendorf. Peter Schlosser Co tume Supervi ion: Betty Williams Costume Designs: by Fred Voelpel The alternate for Mr. Hocl-.man. Mi Sanders and Mr. Lewi are: J. B. Davis, Ruth Ray and Donald
    [Show full text]
  • Front Matter
    Cambridge University Press 978-0-521-87392-5 - Never Sang for Hitler: The Life and Times of Lotte Lehmann, 1888-1976 Michael H. Kater Frontmatter More information Never Sang for Hitler The Life and Times of Lotte Lehmann, 1888–1976 Lotte Lehmann ranks among the most celebrated singers of the twentieth century. She was a favorite of Richard Strauss, and over her lifetime she became the friend of other famous men: Bruno Walter, Arturo Toscanini, and Thomas Mann. She had a famous encounter with Hermann Goring,¨ in which he claimed that he wanted to make her the foremost singer in Nazi Germany. By the time of her final major performance in 1951, she was considered one of the finest singing actresses of all time. Rather than a traditional biography, this book aims to be both a descriptive narrative of Lehmann’s life and a critical analysis of the interconnections of the artist and society. Michael H. Kater describes the varying phases of Lehmann’s life, as well as the sociocultural settings in which she finds herself – whether in the Wilhemine Empire, the First Austrian Republic, Nazi Germany, or the United States. Kater’s use of Lehmann’s personal and other papers reshapes much of what is known about her life and career. Michael H. Kater has studied history, sociology, and music at the Universities of Toronto, Munich, and Heidelberg. Since 1967, he has taught at York University, Toronto, from 1991 to the present as Distinguished Research Professor of History. Kater has served as Visiting Hannah Professor of the History of Medicine at both McMaster University in Hamilton and the University of Toronto.
    [Show full text]
  • Exhibition Program 2021
    Exhibition Program EXHIBITIONS AT THE JEWISH MUSEUM VIENNA PALAIS ESKELES/ DOROTHEERGASSE 11 Everyman’s Jews: 100 Years Salzburg Festival July 14, 2021 to November 21, 2021 After the pogrom in the Middle Ages and surge in anti-Semitism, a new Jewish community in Salzburg was established with the arrival of Jews at the end of the 19th century. During the interwar period, this state was torn between Catholicism and German nationalism, which demonstrates how the phenomenon of anti-Semitism without Jews was particularly unique. Under these conditions, the Salzburg Festival was founded in 1920 as a Catholic-Neo- Baroque spectacle. Many Viennese Jews promoted the revival of the idea of Austria on the stage. In addition to the expected tradition, there were also surprisingly many avant-garde artists on the program, including the dance productions of the stage architect Oscar Strnad. Even a work by Arnold Schönberg was performed in 1928. During Austrofascism, a politicization was carried out, as Austria wanted to present itself as a better German state. Arturo Toscanini, who came from Bayreuth, conducted Wagner operas, which were staged by the Jewish director Lothar Wallerstein. The "1000 mark barrier" enacted by the German Reich government was directed as an economic sanction, especially against Salzburg. The festival now increasingly attracted an international audience. In 1938, the festival was ideologically reinterpreted according to the "racial theory" of the Nazis, which meant that Jews were no longer wanted and consequently expelled. In the postwar period, only a few Jewish protagonists were working as directors and performers. Many protagonists who excelled during the Nazi period, however, were able to continue their careers.
    [Show full text]
  • Výrazové Prostředky Souboru Tichá Opera Na Příkladu Inscenace Stabat Mater
    Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Bakalářská práce Výrazové prostředky souboru Tichá Opera na příkladu inscenace Stabat Mater Michal Nagy Katedra divadelních a filmových studií Vedoucí práce: Mgr. Jitka Pavlišová, Ph.D. Studijní program: Teorie a dějiny dramatických umění Olomouc 2016 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výrazové prostředky souboru Tichá Opera na příkladu inscenace Stabat Mater vypracoval samostatně, za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Olomouci, dne 23. 6. 2016 ...................................................... Podpis Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování Mgr. Jitce Pavlišové, Ph. D. za její cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Rovněž bych chtěl poděkovat Jakubu Urbanovi za vstřícnost a pomoc při získání potřebných informací a podkladů. OBSAH Úvod ..................................................................................................................................... 5 1. Terminologické vymezení ........................................................................................... 9 1.1. Pantomima ............................................................................................................ 9 1.2. Opera ................................................................................................................... 10 1.3. Nový cirkus ........................................................................................................
    [Show full text]
  • THEATRE·· ART Momaexh 0033A Masterchecklist
    INTERNATIONAL EXHIBITION OF , THEATRE·· ART MoMAExh_0033a_MasterChecklist JANUARY 16-FEBRUARY 26, 1934 THE MUSEUM OF MODERN ART II WEST FIFTY-THIRD STREET· NEW YORK INDEX OF ARTISTS WITH CATALOG NUMBERS Pilar tz , 31'3-37; Ahren, 429-430 Croning, 346-349 Poelaig, 376--379 Akimoff, 6:;6-662- Grunewald, 431-464 Primaticcio, 3-10 Appia, 96-1:22 Heckrotb, 350--354 Re,52 Helmdach, 355-358 Bahner, 135-140 Reigbert, 380-385 Heychum, 16')-179 Bakst, 261-269 Reynolds, 606--608 Hofman, 180--~oo Barsacq, 270-284 Riccius Senensis, 17 Berain, 34-40 Italian School, 1'(-33 Ricketts, 233A'B Bernstein, 48:;-488 Iuvara, 43-44 Russian School, 704-707 Beschomer, 141-144 Rutherston, "34-241 Bibiena Family, 45-46 Jones, Inigo, 18-23 Sabbattini, "3A Bibiena, 47-48 Jones, R. E., )51-568 Saee-Meiningen.Bc-cs Blanch, 203-210 jorgulesco, 56()-571 Schenk von Trapp, 386-390 Boquee Family, 56-63 Karson, 572-577 Schlepianoff 697 Bragdon, 489-491 Kodosevitch, 665--668 MoMAExh_0033a_MasterChecklist Schroeder, 391-394 Braqoe, 285 Krummer, 669 de Segcozac, 313-315 Buonealenei, 11-'16 Kushner, 670 Serlio, 1-'2. Challe, 54-55 Lagut, 301 Sberingham, 242-243 de Chirico, 426 Lamberti, 85"" Shestakoff, 698-699 Chupiatch, 66:; Larionoff 302-305 Sievert, 395-400 Craig, 123-134 Lauterer, 578-;8'2 Simonson, 6og-61 I Lebedeff 67! Sjoberg, 472 Daniel, 327-330 Leger, 306-307 Skawonius, 465-471 De Lajoue, 50--51 Levine, 672-691 Skold, 47:)-482 Derain, 286 Loeffler, 35')-362 Scehnlein, 401-403 Desprez, 64-85 Lutze, 692 Soudekine, 634-635 Dexel,211-212 Mahnke, 363-368 Stenberg, 700 Dmitrieff,
    [Show full text]
  • Richard Strauss Und Die Totale Herrschaft
    DIPLOMARBEIT Titel der Diplomarbeit Richard Strauss und die totale Herrschaft. Charakterologie, Phänomenologie, Kontextualisierung Verfasser Alexander Wilfing angestrebter akademischer Grad Magister der Philosophie (Mag.phil.) Wien, 2009 Studienkennzahl lt. Studienblatt: A 316 Studienrichtung lt. Studienblatt: Diplomstudium Musikwissenschaft UniStG (2003W) Betreuerin ODER Betreuer: em. O. Univ.-Prof. Dr. Gernot Gruber Inhaltsangabe : Präposition S. 1 – 5 Charakterologische Aspekte der Person Richard Straussens S. 6 – 51 Kaiserreich und servile Veneration von Autorität S. 6 – 9 Intellektueller Aristokratismus S. 10 – 19 Antisemitische Pädagogik und ihre „Wirkung“ S. 20 – 29 Exkurs I – Rassistischer Antisemitismus S. 30 – 37 Exkurs II – Der geheim Umworbene S. 38 – 40 Der potentielle Pazifist S. 41 – 51 Corpus medius: S. 52 – 88 Electio S. 52 – 57 Das „Placet!“ S. 58 – 63 Turbatio et ordinatio S. 64 – 68 Politische motivierte Apolitisierung S. 69 – 74 Gloria regredior S. 75 – 76 Finis libertatis artis musicae S. 77 – 88 Die Reichsmusikkammer S. 89 – 188 Judenspezifische Musikpolitik S. 89 – 106 Dekrete und Direktiven S. 107 – 117 Pädagogische Divergenzen S. 118 – 126 Exkurs I – Peccatum musicae S. 127 – 135 Exkurs II – „ Friedenstag “ S. 136 – 154 „Causa Zweig“ oder Die oktroyierte Demission S. 155 – 175 Conclusio S. 176 – 186 Postskriptum S. 187 – 188 Appendix S. 189 – 255 Drei offizielle Ansprachen zu Beginn des Jahres 1934 S. 189 – 197 Legislative Fundamente der Reichskulturkammer S. 198 – 202 Spielplanreformen S. 203 – 214 Dokumente zu „ Die schweigsame Frau “ S. 215 – 217 Die Reminiszenzen S. 218 – 219 Dokumente zu „ Friedenstag “ S. 220 – 223 Frappierende Parallele zu „ Jeremias “ S. 224 – 228 Stefan Zweigs Manifest gegen den Nationalsozialismus S. 229 – 230 Litteraturliste S. 231 – 253 Abstract und Curriculum Vitae S.
    [Show full text]
  • Erwin Kerber: Fünfzehn Jahre Salzburger Festspiele, In: Ewiges Theater
    Erwin Kerber: Fünfzehn Jahre Salzburger Festspiele, in: Ewiges Theater. Salzburg und seine Festspiele . München: Piper, 1935, S. 37–44. „Nebel verhüllt die Welt und endlos scheint der Weg des schrecklichsten aller Kriege. Niemand weiß, was die nächste Stunde bringt. Trotzdem sei es gewagt, den Gedanken eines dem Frieden, der Kunst, der Freude geweihten Salzburger Festspielhauses auszusprechen. Wer an die Macht der Kunst glaubt, wer vertraut, daß allein die Werke und Werte der Kultur das Bleibende sind im ewigen Wechsel der Dinge, der komme zu uns und helfe mit, im Zeichen Mozarts eine Stätte zu schaffen, an der, wenn einst die nachtdunklen Wolken des Weltverhängnisses verflogen sind, die Kunstfreunde aller Länder in festlicher Freude sich wiederfinden.“ So sprach ein Aufruf, mit dem die im Jahre 1917 gegründete „Salzburger Festspielhaus- Gemeinde“ an die Öffentlichkeit trat. Mag es ein kühnes Unterfangen gewesen sein, im Zeichen des Krieges ein Zeichen des Friedens zu setzen – das Echo, das dem Rufe ward, erklang von tausend Seiten. Vielleicht, weil etwas Erhebendes, etwas Beglückendes darin lag, daß in aller Not der Plan aufflammte, sich aus der drückenden Schwere des Alltags in das befreiende Reich der Kunst zu retten und in den Sinnbildern des Dramas, in den Geheimnissen der Musik neue Zuversicht zu suchen. Auch reichte der Plan festlichen Spiels zu Salzburg viele Jahrzehnte zurück. Erstmals 1842 bei der Enthüllung von Salzburgs Mozartdenkmal ausgesprochen, nahm ihn Richard Wagner auf, der von einem den Meisterwerken des gesamtdeutschen Kunstschaffens gewidmeten Salzburger Festspielhaus träumte, bevor ihn die Munifizenz des bayrischen Königshauses nach Bayreuth rief. Hans Richter entflammte die Idee von neuem bei der Hundertjahrfeier des „Don Giovanni“ im Jahre 1887.
    [Show full text]