DOCSLIB.ORG

Ter Listy 45 2017.Pdf

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Ter Listy 45 2017.Pdf Monogramista H. K.: Výdejna jídla na dvoře Magdeburských kasáren Neznámý autor: Terezínská kuchyně 1 Neznámý autor: Figurka lékaře vytvořená v terezínském ghettu 2 Štěpán Kurt Rappaport: Domek mezi stromy Ondřej Volráb: Za ostnatým drátem 3 Ota Matoušek: Vězeň (ze souboru Kresby z koncen- tráku) Aleš Veselý: Past 4 Josef Wagenknecht-Vozovský: Příjezd zdravotníků do Malé pevnosti 5 Sborník Památníku Terezín 7 © Památník Terezín, 2017 ISBN 978-80-87242-30-8 8 OBSAH Články a studie Čeští novináři a židovská otázka v období druhé republiky a v prvních měsících protektorátu Jan Cebe (MU), Petr Bednařík (UK) ( 11 ) Abgänging – nezvěstný Zápas židovského obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava o přežití v ilegalitě Tomáš Fedorovič (PT) ( 31 ) Váleční zajatci ze zemí Commenwealthu v Terezíně Tomáš Gol (PT) ( 50 ) Major Jan Pulkrábek – vězeň policejní věznice gestapa v Terezíně ve světle vlastních vzpomínek Ivo Pejčoch (VHÚ) ( 76 ) Pobočky koncentračních táborů Flossenbürg a Gross-Rosen v oblasti Lužických hor – přehled a geneze pietních míst Lubor Lacina (SM) ( 94 ) Zprávy, recenze, bibliografie Databáze českých vězňů v koncentračním táboře Buchenwald 1937–1945 Současný stav projektu, květen 2017 Jana Švarcová (PT) ( 108 ) Recenze: Tomaz Jardim: Mauthausenský proces. Americká vojenská justice v Německu. Praha, Academia 2017, 279 s., ISBN 978-80-200-2336-0 Jan Špringl (PT) ( 112 ) 9 Chronologický přehled o činnosti Památníku Terezín v roce 2016 Dagmar Holzhammerová (PT) ( 117 ) Terezínská bibliografie za rok 2016 Marie Poljaková (PT) ( 127 ) 10 ČEŠTÍ NOVINÁŘI A ŽIDOVSKÁ OTÁZKA V OBDOBÍ DRUHÉ REPUBLIKY A V PRVNÍCH MĚSÍCÍCH PROTEKTORÁTU Jan Cebe, Metropolitní univerzita Praha Petr Bednařík, Univerzita Karlova Oblast sdělovacích prostředků první republiky se od současného uspořádání me- diálního systému v České republice v mnohém lišila. Výrazná role stranických médií reprezentujících jednotlivé politické a názorové směry se samozřejmě pro- mítala i do pojetí novinářské profese. Novinář, obzvláště ten politický, byl v tom- to období často advokátem konkrétních politických myšlenek a názorů, s nimiž byl přímo spojen např. členstvím v konkrétní politické straně. Koncept novináře jako nestranného, nezaujatého informátora a pozorovatele společenského dění se v tomto období v českém prostředí prosazoval ještě velmi pomalu a ani tzv. nadstranická média (např. deníky jako Národní politika, Národní osvobození, Tribuna či Lidové noviny) nebyla ve skutečnosti oproštěna od prosazování kon- krétních politických idejí a podpory určitých politických či názorových hnutí a směrů. Přesto, že se novináři na stránkách svých novin často utkávali v názorových polemikách a tisk té doby nebyl prost nejrůznějších útoků a napadání, jako sta- vovská skupina bojující za své profesní a sociální zájmy a potřeby dokázali v tom- to období až obdivuhodně spolupracovat. Jasným vyjádřením této skutečnosti je bezesporu existence několika stavovských organizací, které v období meziváleč- ného Československa novináře sdružovaly. Pro naši studii jsme si vybrali Syn- dikát československých novinářů, který sdružoval novináře na skutečně nejširší bázi, tj. na rozdíl od některých dalších organizací té doby neomezoval členství např. stranickou příslušností, profesní oblastí, typem média, ani, což je pro naše téma obzvláště důležité, náboženstvím či národností. Právě tato otevřenost byla jedním z hlavních důvodů toho, že se syndikát v meziválečném období stal co do počtu svých členů bezkonkurenčně největší stavovskou novinářskou organizací v Československu a nakonec sdružoval, až na téměř třicet případů, i všechny čle- ny ostatních organizací, protože vícenásobné členství tehdejší novinářské orga- nizace svým členům bez problémů umožňovaly. Jelikož stanovy syndikátu v otázce členství nevyžadovaly přihlášení se ke konkrétní národnosti či vyznání, vstupovali do syndikátu také novináři židov- ského původu. Jednalo se ovšem zpravidla o novináře, kteří byli srostlí s českým či slovenským živlem. Židovští novináři z německého kulturního prostředí volili zpravidla novinářskou organizaci německou (Reichsgewerkschaft der deutschen Presse in der Tschechoslowakischen Republik), která v Československu též půso- bila. Syndikát byl pro novináře přitažlivý nejen pro svou velikost a tedy i poten- cionální sílu, ale také proto, že jako jedna z mála stavovských organizací získal již ve 20. letech také statut organizace odborové a mohl tak svým členům zajistit 11 účast na penzijním připojištění, státních podporách v nezaměstnanosti a vyjed- návat se zaměstnavateli i státem atd.1) Otázka účasti Židů na mediálním životě druhé republiky Na konci první republiky sdružoval syndikát zhruba 900 novinářů. Mnichovská dohoda a následné územní a politické změny samozřejmě dramaticky ovlivnily i fungování médií a tím i práci a postavení novinářů. Zhoršení hospodářské si- tuace mnohých vydavatelství spolu s politickými tlaky vedlo k omezování počtu titulů a tím i k propouštění novinářů. Z obsazeného území pak prchali do vnitrozemí také novináři, kteří se octli bez práce i bez střechy nad hlavou. Snaha poskytnout takto postiženým členům podporu byla proto jedním z nejdůležitějších úkolů syndikátu v daném období. Nárůst nacionálních nálad a vzestup zejména pravicových politických uskupení a směrů pak vedl také k radikalizaci v otázce vztahu Čechů a Slováků k menši- nám. To se samozřejmě negativně dotklo také vztahu k Židům. Ačkoliv ze stra- ny vlády ještě v období od října 1938 do ledna 1939 nedocházelo k příliš kon- krétním krokům, které by směřovaly k celkové úpravě vztahu k Židům, byly již tyto kroky připravovány (např. v rámci vládnoucí Strany národní jednoty, která v podstatě nepřijímala za členy žadatele židovského původu, vystupovala velmi ostře např. proti židovské emigraci a v rámci činnosti své tzv. kulturní komise požadovala i vyloučení Židů ze všech kulturních oborů, tedy i z médií),2) a to jednak s ohledem na radikalizaci domácího obyvatelstva i na vztah k hitlerov- skému Německu. Je zřejmé, že radikalizace nálad vůči obyvatelstvu židovského původu se musela promítnout i v oblasti médií. Nejviditelnějším projevem by- lo stoupající množství rasově motivovaných útoků v tisku, zejména v titulech vydávaných tiskovým koncernem Tempo Jiřího Stříbrného. Články směřované proti Židům se však objevovaly také ve „vládním“ agrárním tisku (Venkov, Ve- čer) a řadě dalších periodik reprezentujících více či méně radikální naciona- listická uskupení, včetně velmi vlivné Mladé národní jednoty, která v jediné vládní straně druhé republiky reprezentovala radikální nacionalistický a anti- semitský prvek.3) Jak již bylo naznačeno výše, antisemitismus druhé republiky často směřoval i proti účasti Židů v mediální oblasti. Tyto myšlenky se samozřejmě začaly pro- jevovat také v periodikách hnutí, jejichž ideologie s antisemitismem pracovala. Příkladem může být časopis integrálních katolíků Obnova, který vyšel již bez- prostředně po Mnichovu. Pod titulkem „Noviny do našich rukou“ se autor pod zkratkou V. R. velmi ostře vymezil vůči účasti Židů v novinářském životě: „Ná- strojem nejúčinnějším a nejrychlejším k dobru i zkáze jsou noviny a rozhlas. Tady musí začít přísná čistka […] Naše noviny skoro šmahem jsou prolezlé Židy. Neby- li-li jsme a nejsme-li dost silni, abychom se tohoto živlu zbavili vůbec, je naprosto nezbytné vykázat jej co nejrychleji z těchto vlivných míst.“4) Do složité situace se ve dvojím významu dostaly Lidové noviny. Za prvé na ně útočily české pravicové listy, že to byl list příliš protežovaný za první republiky 12 Hradem. Tyto útoky byly zaměřeny rovněž na Karla Čapka, který byl napadán za svoji literární a divadelní tvorbu. Za druhé zde byl židovský původ vydavatele Lidových novin Jaroslava Stránského, který byl za první republiky také aktivním politikem. Lidové noviny se tak stávaly například předmětem útoků tisku Jiřího Stříbrného, který je vnímal jako noviny židovského majitele, který by měl odejít z veřejného života. Jako ukázku můžeme uvést text, který Polední list publikoval o Jaroslavu Stránském 16. ledna 1939. Podle deníku byl Stránský typem své ra- sy, lidí, kterým již otrnulo. V zářijových dnech chtěl bojovat proti celému světu, v říjnu ohlašoval odchod z politického života a nabízel své služby, o které neměl podle listu nikdo zájem. Teď by chtěl smiřovat Beneše s Hodžou a Beranem. Ne- bylo divu, že kdo znal povahu Stránského, stával se antisemitou. Kam Stránský přišel, vše rozleptal: „Ten pán nemá ve veřejném životě, jak sám svou resignací potvrdil, co dělat. Otrnulo-li mu přechodně, klepneme jej přes prsty, aby se rychle vzpamatoval a přiučil se skromnosti, jednak s ohledem na svou benešovskou mi- nulost a pak svůj židovský původ. To jedno samo o sobě by mohlo stačit.“5) Polední list uveřejňoval antisemitské názory svých čtenářů, kde můžeme nalézt i útoky proti židovským novinářům. Například čtenář J. J. z Moravy požadoval očištění české žurnalistiky od Židů: „Je nejvýš nutno, aby se zakročilo proti štvanicím ži- dovských pisálků. Máme u nás v republice ještě nápadně mnoho židomarxistického tisku v novém rouše. Židé, marxisté i jiní štvou vesele dále. Musí se zakročit, musí se zjednat náprava a pořádek. Zastavte levicové štvavé listy, vezměte Židům žurna- listické legitimace! I v novinářství chceme mít čistotu!“6) Polední list se pak stavěl dokonce do pozice listu, jehož redakci bylo vyhrožováno ze strany Židů násilím. Deník psal, že je zbytečné být k Židům shovívavý, protože sami si svým chová- ním proti sobě popudili celý svět. Polední list uvedl, že Židé v Československu řádili dvacet
Load more

Recommended publications
  • A Resource Guide to Literature, Poetry, Art, Music & Videos by Holocaust
    Bearing Witness BEARING WITNESS A Resource Guide to Literature, Poetry, Art, Music, and Videos by Holocaust Victims and Survivors PHILIP ROSEN and NINA APFELBAUM Greenwood Press Westport, Connecticut ● London Library of Congress Cataloging-in-Publication Data Rosen, Philip. Bearing witness : a resource guide to literature, poetry, art, music, and videos by Holocaust victims and survivors / Philip Rosen and Nina Apfelbaum. p. cm. Includes bibliographical references (p.) and index. ISBN 0–313–31076–9 (alk. paper) 1. Holocaust, Jewish (1939–1945)—Personal narratives—Bio-bibliography. 2. Holocaust, Jewish (1939–1945), in literature—Bio-bibliography. 3. Holocaust, Jewish (1939–1945), in art—Catalogs. 4. Holocaust, Jewish (1939–1945)—Songs and music—Bibliography—Catalogs. 5. Holocaust,Jewish (1939–1945)—Video catalogs. I. Apfelbaum, Nina. II. Title. Z6374.H6 R67 2002 [D804.3] 016.94053’18—dc21 00–069153 British Library Cataloguing in Publication Data is available. Copyright ᭧ 2002 by Philip Rosen and Nina Apfelbaum All rights reserved. No portion of this book may be reproduced, by any process or technique, without the express written consent of the publisher. Library of Congress Catalog Card Number: 00–069153 ISBN: 0–313–31076–9 First published in 2002 Greenwood Press, 88 Post Road West, Westport, CT 06881 An imprint of Greenwood Publishing Group, Inc. www.greenwood.com Printed in the United States of America TM The paper used in this book complies with the Permanent Paper Standard issued by the National Information Standards Organization (Z39.48–1984). 10987654321 Contents Preface vii Historical Background of the Holocaust xi 1 Memoirs, Diaries, and Fiction of the Holocaust 1 2 Poetry of the Holocaust 105 3 Art of the Holocaust 121 4 Music of the Holocaust 165 5 Videos of the Holocaust Experience 183 Index 197 Preface The writers, artists, and musicians whose works are profiled in this re- source guide were selected on the basis of a number of criteria.
    [Show full text]
  • Displaced Children 1945 and the Child Tracing Division of the United Nations Relief and Rehabilitation Administration
    70 Years After the Liberation 109 Displaced Children 1945 and the Child Tracing Division of the United Nations Relief and Rehabilitation Administration VERENA BUSER, Alice Salomon Hochschule Berlin ith the liberation of Nazi occupied Europe it became obvious that the Nazis had waged an unparalleled war against European civilisation which had also affected Wthe children. Psychologists and social workers encountered children, both Jewish and non-Jewish, who had endured suffering on an unprecedented scale: they were displaced and separated from their families, many of whom had been murdered. According to estimates of the United Nations Relief and Rehabilitation Administration (UNRRA), the largest international aid organisation at the end of the Second World War, there were at least 6,000 children in early March 1946 in the three western zones of occupation who had no relatives and lived in assembly centres or special children‘s centres.1 Who were the Displaced Children? The term ‘displaced children’ comprised minors from all population groups persecuted by the Nazis who had survived the war but were found without relatives; most importantly •฀ ฀Jewish฀children2 who had survived in concentration camps, in hiding with non-Jewish families or in monasteries, in partisan units,3 or in the Soviet Union;4 1 ITS-Arol, 6.1.1/82485874: letter from Miss M. Liebeskind, Child Tracing Section, 18 February 1946. The actual number was probably far higher. 2 For more on Jewish children during the Holocaust, see Dwork (1991). On the post-Holocaust period, see for example, Cohen (2007); Nussbaum (Noa Mkayton) (2004); Michlic (2012); Michlic (2008); Michlic (2007); Heberer (2011).
    [Show full text]
  • Whole Dissertation Hajkova 3
    Abstract This dissertation explores the prisoner society in Terezín (Theresienstadt) ghetto, a transit ghetto in the Protectorate Bohemia and Moravia. Nazis deported here over 140, 000 Czech, German, Austrian, Dutch, Danish, Slovak, and Hungarian Jews. It was the only ghetto to last until the end of Second World War. A microhistorical approach reveals the dynamics of the inmate community, shedding light on broader issues of ethnicity, stratification, gender, and the political dimension of the “little people” shortly before they were killed. Rather than relegating Terezín to a footnote in narratives of the Holocaust or the Second World War, my work connects it to Central European, gender, and modern Jewish histories. A history of victims but also a study of an enforced Central European society in extremis, instead of defining them by the view of the perpetrators, this dissertation studies Terezín as an autarkic society. This approach is possible because the SS largely kept out of the ghetto. Terezín represents the largest sustained transnational encounter in the history of Central Europe, albeit an enforced one. Although the Nazis deported all the inmates on the basis of their alleged Jewishness, Terezín did not produce a common sense of Jewishness: the inmates were shaped by the countries they had considered home. Ethnicity defined culturally was a particularly salient means of differentiation. The dynamics connected to ethnic categorization and class formation allow a deeper understanding of cultural and national processes in Central and Western Europe in the twentieth century. The society in Terezín was simultaneously interconnected and stratified. There were no stark contradictions between the wealthy and majority of extremely poor prisoners.
    [Show full text]
  • Second-Generation (Jewish) Artists
    Migration, Memory and the Visual Arts: Second-Generation (Jewish) Artists 7 May 2021, University of Leicester Online symposium Organisers: Dr Imogen Wiltshire and Dr Fransiska Louwagie Keynote: Dr Glenn Sujo (author and curator of Legacies of Silence: The Visual Arts and Holocaust Memory, Imperial War Museum) Young Blood and the Exterminatory Idea: A Continuum? Abstract As we draw on the survivors’ unassailable witness, can we as artists and scholars also look ahead to a concentrationary imaginary that enlarges the field of representation as a locus of possibility, resisting invisibility? And following from Adorno’s paradoxical proposition, can we still affirm that it is indeed ‘only in art that the enormity of such suffering finds a voice’? In this vein, I ask whether the universal message contained in the graphic cycles of Francisco Goya, Käthe Kollwitz or Otto Dix portend a visual imaginary of terror for the modern era that foreshadows the totalitarian and genocidal impulse to the destruction of a people. How do these images implicate (Rothberg) or make us complicitous (Sontag, Brink) in acts of violence, then and after? What obligations do they bestow on future acts of transmission, poetic misprision or an aesthetic of resistance? Two works, one a foreshadowing from the narrow corridor of exile and clandestinity in Max Beckmann’s Bird’s Hell (1938), the other, a fictional if also factual account of internment in KZ Auschwitz by Tadeusz Borowski (1946), sharpen our response to the subject’s radical and creative as well as destructive and nihilistic potential. Taking a cue from the symposium’s title, we might question whether the assumed model of generational succession — by choice, familial descent, identification with communal or ritual practices of remembrance or artistic affiliation — remains a viable frame for transmission in the enduring imaginary of human suffering, when subject to the erosions of time and memory as well as communal breakdown.
    [Show full text]
  • The Pennsylvania State University
    THE PENNSYLVANIA STATE UNIVERSITY SCHREYER HONORS COLLEGE DEPARTMENT OF GERMANIC AND SLAVIC LANGUAGES AND LITERATURES DIE KINDER, DIE ÜBERLEBTEN DES HOLOCAUSTS MARY FISK SPRING 2015 A thesis submitted in partial fulfillment of the requirements for baccalaureate degrees in German and French and Francophone Studies with honors in German Reviewed and approved* by the following: Sabine Doran Associate Professor of German Thesis Supervisor Samuel Frederick Assistant Professor of German Honors Advisor *Signatures are on file in the Schreyer Honors College. i ABSTRACT Ehe wir es sich versiehen werden die einzige Information, dass wir über den Holocaust gehabt werden, Aufzeichnungen von Einzelmenschen gewesen, die überlebten. Ihre Geschichte wird auf die Erinnerungen der Geschichte verwiesen. Auch diese Kinder, die Kinder bei der Befreiung waren, sind jetzt in ihren Siebzigern und Achtzigern. Das ist diese Geschichte der Überlebende, die bei uns tiefste Widerhall finden. Nur ein winziges Prozent dieser unschuldigsten Opfer bekam zu überleben zustande und auf unterschiedliche Art und Weise. Die einen waren drinnen in den Lager untergetaucht, die einen lebten wie die Obdachlose in Städte, die einen waren in Klöster versteckt oder auf dem Land mit anderen Familien. Ein paar wurden in sehr jungem Alter Partisanen und sie haben gegen die Bundeswehr gekämpft und die einen waren glücklich und entkamen nach Großbritanien über den Kindertransport oder nach Südfrankreich mit ihren Familien. Während ihrer Internierung in den Lagern könnten die Kinder uns einen Einblick ins Alltagsleben durch ihre Kunstwerke und Tagebücher, in den sie ihre Kämpfe, Hoffnungen und Ängste erzählten geben. Amerikanische, britische und sowjetische Befreier erschraken, wann sie diese Lager fanden, insbesondere wann sie auf die Kinder trafen oder wie ein Befreier sagte, „die Kinderlosigkeit,“ wann sie Belege fanden, dass Kinder dort damals waren.
    [Show full text]
  • Presenting Eichmann: One Man, Many Murders
    Chapman University Chapman University Digital Commons War and Society (MA) Theses Dissertations and Theses Summer 8-2021 (Re)Presenting Eichmann: One Man, Many Murders Nina Handjeva-Weller Chapman University, [email protected] Follow this and additional works at: https://digitalcommons.chapman.edu/war_and_society_theses Part of the Holocaust and Genocide Studies Commons, Other Film and Media Studies Commons, and the Political History Commons Recommended Citation Handjeva-Weller, Nina. "(Re)Presenting Eichmann: One Man, Many Murders." Master's thesis, Chapman University, 2021. https://doi.org/10.36837/chapman.000303 This Thesis is brought to you for free and open access by the Dissertations and Theses at Chapman University Digital Commons. It has been accepted for inclusion in War and Society (MA) Theses by an authorized administrator of Chapman University Digital Commons. For more information, please contact [email protected]. (Re)Presenting Eichmann: One Man, Many Murders A Thesis by Nina Handjeva-Weller Chapman University Orange, CA Wilkinson College of Arts, Humanities, and Social Sciences Submitted in partial fulfillment of the requirements for the degree of Master of Arts in War and Society August 2021 Committee in charge: Stephanie Takaragawa, Ph.D., Jeffrey Koerber, Ph.D. Nam Lee, Ph.D. The thesis of Nina Handjeva-Weller is approved. Stephanie Takaragawa, Ph.D., Chair Jeffrey Koerber, Ph. D Nam Lee, Ph.D. July 2021 (Re)Presenting Eichmann: One Man, Many Murders Copyright © 2021 by Nina Handjeva-Weller III ABSTRACT (Re)Presenting Eichmann: One Man, Many Murders by Nina Handjeva-Weller This thesis argues that the act of recording the trial of Adolf Eichmann was an interpretation by director Leo Hurwitz, and that at the time it was recorded, and since then, the material has been used by different actors for different purposes.
    [Show full text]
  • Matters of Testimony
    Introduction Matters of Testimony ••• Discoveries In February 1945, in the weeks after the liberation of Oświęcim by the 60th Army of the First Ukrainian Front, the massive complex of Auschwitz- Birkenau was proving difficult to manage. The Red Army, preoccupied with securing its position against German attempts to recapture the valuable industrial zone of Silesia, had few resources to spread across the camp’s multiple sites. The grounds of Birkenau were littered with debris and rubbish. Luggage lay in the cars of a train left on the unloading ramp, and was also strewn over the ground nearby. The departing SS had set fire to storehouses, and blown up the crematoria. The snow was beginning to melt, leaving everything in a sea of mud, and revealing more of what had been left behind: mass graves and burnt human remains. Around six hundred corpses had been found inside blocks or lying in the snow, and needed to be buried. Of the seven thousand prisoners who had been liberated on 27 January, nearly five thousand were in need of some kind of treatment. Soviet medical officers and Polish Red Cross volunteers came to the camp to care for them.1 Andrzej Zaorski, a 21-year-old doctor stationed in Kraków, was one of these volunteers. He arrived at Auschwitz a week or two after its liberation, where, as he recalled twenty-five years later, he was lodged in the commandant’s house. He found a richly illustrated book among the papers left behind. The author, an SS-man, described the birdlife in 2 • Matters of Testimony the vicinity of the camp, and thanked the commandant for permission to carry out observations.
    [Show full text]
  • Einsatzgruppen
    Juni 1998 Einsatzgruppen Die Einsatzgruppen wurden im Frühjahr 1941 mit dem Zweck gebildet, während des Rußlandfeldzuges die so genannte „jüdisch-bolschewistische Intelligenz“ zu beseitigen. Schnell wurde der Kreis der Opfer erweitert: Zuerst nur die Polit- funktionäre, dann folgten alle Beamten, dann alle Partisanenverdächtigen und schließlich jeder einzelne Jude, erst die Männer, dann auch Frauen und Kinder. Im März 1941 äußerte sich Hitler das erste Mal zu General Jodl über die Notwendigkeit, daß Einsatzgruppen der Sicherheitspolizei (SD) entstehen sollen und eine Vereinbarung mit Hey- drich über die Rolle dieser Einsatzgruppen im Ostfeldzug getroffen werden müsse. Die Wehrmacht erklärte sich mit einer freien und unbegrenzten Tätigkeit dieser Einsatzgruppen einverstanden. Einen Befehl zur Endlösung hatte es noch nicht gegeben. Dieser kam am 21. Januar 1942 während der Wannsee-Konferenz, nachdem schon vorher während des Rußland- feldzuges (Operation Barbarossa) fast eine Million Juden ermordet worden waren. Im Mai 1941 hatte Heydrich ungefähr 3.000 Mann beisammen, die in vier Einsatzgruppen eingeteilt wurden: • Die Einsatzgruppe A sollte der Heeresgruppe Nord in die Baltischen Staaten bis nach Leningrad folgen und wurde von Stahlecker kommandiert. • Die Einsatzgruppe B, von Nebe geleitet, folgte der Heeresgruppe Mitte mit dem Ope- rationsraum zwischen den Baltischen Staaten und Ukraine. • Die Einsatzgruppe C führte Rasch. Sie operierte westlich und nördlich von der Heere- sgruppe Süd. • Die Einsatzgruppe D unter Ohlendorf operierte zwischen Bessarabien und dem Krim- gebiet, im Süden der Heeresgruppe Süd. Die Einsatzgruppen hatten Bataillonsstärke und setzten sich ähnlich wie die Gruppe A zu- sammen: Männer der Gestapo (9 %), des SD (3,5 %), der Kriminalpolizei (4,1 %), der Ord- nungspolizei (13,4 %), ausländischer Hilfspolizei (8,8 %) und der Waffen-SS (34 %).
    [Show full text]
  • INFORMATION ISSUED by JHE Assomnom of Jima KERKBS M SREAT OUTAIH
    Volume XXXIV No. 1 January, 1979 INFORMATION ISSUED BY JHE ASSomnoM OF Jima KERKBS M SREAT OUTAIH • C. Aronsfeltl So it was generally accepted that the ex­ termination of the Jews was to be carried out during the war, and it pleased Hitler to "re­ call" that he had foretold it the moment he EXTERMINATION AND WAR went to war. But actually the crime had been on his mind the moment he "decided to be­ Hitler's "Prophecy" in 1939 come a politician", just as war had always been on his mind and indeed the "mailed fist" wielded with the "extreme", "ultimate P This month it is 40 years that Hitler, in his (after the German neo-Nazis had done so brutality", hits out from any odd page of J'eiehstag speech of January 30, 1939, made years ago) that Hitler of all people "did not Mein Kampf. „"* the first time the solemn self-fulfilling know what was going on". Thus when at last he managed to provoke Propijecy" that the Jews would be extermin- But the intriguing thing is that while Hitler the war which he had always glorified, he ^^ in the event of war. Half-way between time and again insisted on recalling his combined it immediately with his favourite ^"6 November 1938 pogrom and the rape of "prophecy" of the Holocaust, he almost in­ ambition, the physical destruction of the Jews, ^choslovakia, as the model for a similar variably, by a peculiarly constant quirk, dated and after he had appeared as a "prophet" in I ^^truction of Poland, he saw that war was it back not to his speech seven months before the absence of war, his feverish, murderous ^ oming on the horizon and he tried to forge the war but to the speech of September 1.
    [Show full text]
  • Social Circles in the Theresienstadt Ghetto Lesson Plan Introduction
    The International School for Holocaust Studies Internet Department Between The Worlds: Social Circles in the Theresienstadt Ghetto Welcome! In this website, "Between The Worlds", we invite you to join us on a journey to discover the world of the Jewish children of the Theresienstadt ghetto. This journey strives to reveal the difficulties of these children as they suffered times of pain and loss during the Holocaust. The site has a lesson plan with activities geared for pupils in middle and high school. This website is based on some of the sources and activities that are part of the CD ROM 'Between the Worlds'- Social Circles in the Theresienstadt Ghetto.' The CD ROM follows the world of the Jews in the ghetto during this difficult period, and focusing on the various age groups and sub-cultures that lived in the ghetto: children, parents, men and women. Lesson Plan This activity focuses on the lives and world of the children in the Theresienstadt Ghetto and follows their relationships with different groups in the ghetto: Introduction 1. The world between parents and their children 2. The world of the children 3. The world between madrichim (youth leaders) and the children Summary In each chapter there are relevant testimonies of the children that focus on their fears and feelings. Introduction During the Holocaust, the Jews of Czechoslovakia as well as elderly Jews and well-known Jewish personalities people from Germany and Western Europe were imprisoned in the Theresienstadt Ghetto. Later, in 1944, the Germans also used this ghetto as a site for camouflaging the murder of the Jews of Europe by presenting it as "a model Jewish town" with "an autonomous Jewish administration".
    [Show full text]
  • Preserving Survivors' Memories
    Education with Testimonies PRESERVING SURVIVORS’ MEMORIES Digital Testimony Collections about Nazi Persecution: History, Education and Media edited by Nicolas Apostolopoulos | Michele Barricelli | Gertrud Koch Education with Testimonies, Vol. 3 PRESERVING SURVIVORS’ MEMORIES Digital Testimony Collections about Nazi Persecution: History, Education and Media edited by Nicolas Apostolopoulos | Michele Barricelli | Gertrud Koch on behalf of Stiftung „Erinnerung, Verantwortung und Zukunft” (EVZ) Due to the generation shift, the central challenge has become to preserve the memories of the survivors of National Socialist persecution and to anchor these within 21st century cultural memory. In this transition phase, which includes rapid technical developments within information and communi- cations technology, high expectations are being made of the collections of survivors’ audio and video interviews. This publication reflects the interdis- ciplinary debates currently taking place on the various digital techniques of preserving eyewitness interviews. The focus is how the changes in media technology are affecting the various fields of work, which include storage/ archiving, education as well as the reception of the interviews. TABLE OF CONTENTS 9 Günter Saathoff Opening Remarks 13 Geoffrey Hartman Future Memory: Reflections on Holocaust Testimony and Yale’s Fortunoff Video Archive SECTION I – DIGITAL CHALLENGES 31 Nicolas Apostolopoulos Audio and Video Interviews as a Digital Source for the e-Humanities 35 Sigal Arie-Erez and Judith Levin, Yael
    [Show full text]
  • Literary Efforts Londýnský Kroužek Ostraváků Der Londoner-Ostrauerkreis Our Ostrava Group
    33/35 Uxbridge Road http://www.kingston-synagogue.org.uk/community/about-ostrava.php Kingston upon Thames Surrey, KT1 2LL Londýnský kroužek Ostraváků Der Londoner-Ostrauerkreis 020 8546 9370 Our Ostrava Group www. Kingston-synagogue.org.uk Number 22, Literary and Chanukah Edition Contents Literary Efforts Jews in the Spiš region . 1 Escape Story .......................................................................... 2 Talks about Eva’s book ........................................................... 4 Comments on Newsletter #21 Hanna Oppenheim Connor ..................................................... 4 Miriam Friedmann Morris ........................................................ 4 Michal Frankl .......................................................................... 4 Victoria Bursa ......................................................................... 4 News of Ostravaks Stamberger Reunion ............................................................... 4 Finkelstein .............................................................................. 5 Smetana ................................................................................. 5 Yehuda Bacon ........................................................................ 5 Louise Beesley ....................................................................... 6 Paul Rice ................................................................................ 7 Fielding/Page/Lichtenstern ...................................................... 8 News about the Jewish Museum in Prague
    [Show full text]