Masarykova Univerzita Fakulta Sportovních Studií Katedra Sportovních Her

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA SPORTOVNÍCH HER

NEJVYŠŠÍ FOTBALOVÁ SOUTĚŽ V OBCÍCH NA ÚZEMÍ ČR

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Vacenovský Vypracoval: Marek Dvořák

Brno 2012

Prohlášení

Prohlašuji, že tato práce je mým autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje a literaturu, které jsem při vypracování používal, řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

V Brně dne…………………

…………………

(podpis)

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Pavlu Vacenovskému za odborné vedení a cenné rady a připomínky při tvorbě této bakalářské práce.

OBSAH

Úvod ……………………………………………………………………………... 6

1. Historie fotbalu jako míčové hry …………………………………………….. 7

1.1. Míč jako základ názvu „football“ ………………………………………... 7

1.2. Kdo byl první? …………………………………………………………… 8

1.3. První pravidla hry ……………………………………………………...... 9

1.4. Počátky fotbalu v českých zemích ………………………………………. 9

1.4.1. Vliv Anglie ………………………………………………………. 9

1.4.2 Fotbalisté z gymnázií …………………………………………... 10

1.4.3 Chuť soutěžit …………………………………………………… 10

1.4.4. Český fotbalový svaz …………………………………………... 11

2. Soutěže ligové úrovně, kluby a vše kolem nich …………………………… 12

2.1. FIFA a profesionalismus ……………………………………………..... 14

2.2. Domácí soutěže od roku 1993 …………………………………………. 15

2.2.1. Liga na vesnici …………………………………………………. 16

2.3. Návštěvnost na stadionech a její vývojové trendy ……………………... 17

2.3.1. Stadiony včera a dnes …………………………………………... 19

2.3.1.1. Generali Aréna ………………………………………….. 19

2.3.1.2. Tréninkové centrum AC Sparta Praha ………………….. 20

2.3.1.3. Synot Tip Aréna ………………………………………… 21

2.3.1.4. Stadion Na Stínadlech ………………………………….. 22

2.3.1.5. Bazaly …………………………………………………... 22

2.4. Finance (příjmy a náklady) …………………………………………….. 23

2.5. Přední prvoligové týmy současnosti ………………………………….... 25 2.5.1. AC Sparta Praha ………………………………………………... 25

2.5.2. SK Slavia Praha ………………………………………………… 27

2.5.2.1. Nekonečný souboj pražských „S“ ………………………. 29

2.5.3. FC Viktoria Plzeň ………………………………………………. 31

2.5.4. FC Baník Ostrava ………………………………………………. 34

2.5.5. FK Teplice ……………………………………………………… 35

2.5.6. FC Slovan Liberec ……………………………………………… 36

2.5.7. FC Zbrojovka Brno ……………………………………………... 37

2.5.8. SK Sigma Olomouc …………………………………………….. 38

3. Česká 1. liga ve světové konkurenci (Liga mistrů UEFA; Evropská liga) … 40

3.1. Hráči jako „zboží“ na přestupovém trhu ……………………………….. 41

Závěr …………………………………………………………………………… 43

Literatura ……………………………………………………………………… 44

Seznam příloh

Resumé

Úvod

Cílem bakalářské práce je zmapovat historii a původ fotbalu jako takového. Od prvního fotbalového míče, který se dostal na naše území a prvotní snahy gymnaziálních studentů, kteří byli na samém začátku této hry jejími průkopníky, až na samý vrchol fotbalu, který je pro mnohé Čechy národním sportem. Z dostupné literatury pojednávající o fotbalu, jeho historii a vývoji a dalších informačních zdrojů vyhledat stopy po počátcích fotbalu v českých zemích a postupným posunem do současnosti se zaměřit na vznik soutěží ligové úrovně, které se nejprve odvíjely na úrovni jednotlivých žup, přes asociační ligu, středočeskou ligu, státní ligu, celostátní mistrovství, mistrovství republiky a přebor republiky, až po současnou vrcholnou 1. českou fotbalovou Gambrinus ligu (od sezony 1997/1998). Práce dále přibližuje historii i současnost vybraných prvoligových týmů, kteří jsou pravidelnými účastníky nejvyšší soutěže. Zaměřuje se na financování fotbalu, diváckou návštěvnost na stadionech a historii nejznámějších fotbalových stánků v České republice. Závěrem se bakalářská práce zabývá postavením 1. české fotbalové Gambrinus ligy ve světové konkurenci evropských pohárů a několika významnými přestupy našich fotbalistů, kteří úspěšně reprezentovali nebo reprezentují Českou republiku v předních evropských klubech. Obecně je 1. česká fotbalová liga nejvyšší soutěží v hierarchii fotbalových utkání, která se pořádají na území České republiky. Pořadatelem je Fotbalová asociace České republiky, která zaštiťuje i všechny ostatní soutěže, jak registrovaných profesionálních, tak i neprofesionálních hráčů na našem území. Soutěž vznikla roku 1993 po rozpadu Fotbalové ligy Československa na slovenskou a českou. Od počátku sezony 1997/98 nese nejvyšší soutěž název 1. Gambrinus liga (dle hlavního sponzora).

6 1. Historie fotbalu jako míčové hry

Fotbal jako hra se zrodil v 60. letech 19. století v Anglii. Hry, které fotbal připomínaly, lze označit pouze jako hry míčové. V Číně, ve 4. a 3. století, se hře podobné fotbalu, říkalo su – chu. Hru zde provozovali vojáci, ale brzy se rozšířila mezi obyčejný lid. Různé styly míčových her lze spatřovat i u starých Egypťanů, a to až z roku 2600 př. n. l. V Řecku lze spatřovat hry, které můžeme považovat za předchůdce amerického fotbalu, nesoucí název episkyros. Míčové hry se začaly rozvíjet v helénistickém období ve 3. století př. n. l., a to především na gymnáziích. Od Řeků převzali míčové hry Římané a fotbal nazývali harpaston. Hry s míčem utužovaly fyzickou sílu a duševní rovnováhu. Úpadek zaznamenaly až po pádu římské říše na konci 5. století. [4]

1.1. Míč jako základ názvu „football“

Co se míčů týče, byly různé velikosti. Už Platon psal o míči složeném z dvanácti barevných dílů. V Číně se kopalo do koule ze zvířecí kůže, v Řecku hráli s míčem vycpaným, ale už i tehdy s míčem naplněným vzduchem. Římané rozeznávali pět druhů míčů: malý, střední, velký, největší a prázdný míč. Míč se stal i základem pro název celého sportovního odvětví. V Řecku se míč nazýval palla, v Římě pilla, francouzsky balle, německy a anglicky ball. Od toho tedy název „football“.1 V němčině obdobně „der Fussball“. V češtině se ustálil termín „kopaná“. [4]

1 „Foot“ – v angličtině spodní část nohy; „ball“ znamená míč). [4]

7 1.2. Kdo byl první?

Kdo, je prvním předchůdcem moderního fotbalu, zůstane zřejmě i nadále předmětem sporu. Některé zdroje tvrdí, že harpaston byl zavlečen římskými legiemi do Anglie, Francie a dokonce až na Kavkaz. Italové tvrdí, že fotbal hráli v Anglii už vojáci za dob Julia Caesara. Prameny z Anglie naopak uvádějí, že hrou s míčem byla oslavována porážka římských legií. Zmínka o prvním zaznamenaném utkání s 20 hráči na obou stranách však pochází až z 9. století. To se konalo v blízkosti Kildear Castlu v Anglii a Liddisdale ve Skotsku. S notnou dávkou nadsázky by se dalo hovořit o prvním mezinárodním zápasu mezi Anglií a Skotskem, které skončilo vítězně pro Angličany 3:2. Fotbal se vyvíjel, ale ne vždy se této hře dostalo pochopení. V roce 1555 byl fotbal zakázán na univerzitě v Oxfordu a stejné opatření přijala roku 1571 univerzita v Cambridgi. Důvodem bylo několik dřívějších smrtelných zranění při této hře. Ne vždy se fotbalu vedlo špatně. Přechodný rozmach zaznamenal na přelomu 16. a 17. století v Anglii.2 Stopy po fotbalu jsou pak k nalezení i v anglické literatuře, např. v Shakespearově dramatu Král Lear. Renesanční Itálie byla benevolentnější a míčové hry zde měly zelenou už od 14. do 16. století. V Itálii se dařilo i výrobě míčů. V zámoří byly předchůdci fotbalu indiánské kmeny (Severní Amerika). Debaty o tom, kdo je skutečným předchůdcem dnešního fotbalu (tak, jak ho známe) jsou předmětem neustálých sporů, které nelze jednoznačně rozsoudit. [4]

2 Z této doby je dochovaný první doklad o fotbalu, a to tištěný arch z Edinburgu datovaný mezi lety 1672 – 1673). [4]

8 1.3. První pravidla hry

Počátek 19. století nevypadal pro fotbal nadějně. Průmyslová revoluce v Anglii této hře nepřála. Průmyslníci zabírali venkovskou půdu a fotbal tak byl i v nemilosti úřadů. Mladí lidé však fotbal hrát nepřestali a jejich zájem o hru se setkal se zájmem pedagogů. Fotbal tak našel své místo na školách. Nejproslulejší školou byla škola v Rugby. Zde byla v roce 1845 sepsána první pravidla nesoucí název „Zákony fotbalu, jak je hrán ve škole v Rugby“. Ctí každé školy bylo mít svá vlastní pravidla, proto univerzita v Cambridge v roce 1848 vydala nová pravidla. V Etonu sepsali pravidla v roce 1849 a jejich snahou bylo se co nejvíce odlišit od pravidel Rugby. Jedny z prvních a nejznámějších pravidel hry sepsal roku 1862 rektor J. C. Thring. Jedná se o nejstarší dochovaná pravidla fotbalu.3 [4]

1.4. Počátky fotbalu v českých zemích

1.4.1. Vliv Anglie

Fotbal bez míče není fotbal. Jak se do Čech, dostal první míč, nikdo neví. Zřejmě však pocházel z Anglie, protože u nás se nevyráběly. Roku 1887 se do Čech dostal míč se známým původem. Do Prahy ho přivezl anglický asistent Fyziologického ústavu.4 V této době už hráli v Praze fotbal Němci a studenti pražských středních škol. Jejich dresem byl více či méně padnoucí oblek. První pravidla českého fotbalu vydal Josef Klenka. Ta spíše připomínala ragby.

3 Na základě Thringových pravidel byl roku 1863 v Anglii ustanoven spolek, který organizoval fotbalové zápasy a soutěže pod názvem „The Football Association“. [4] 4 Klub velocipedistů Praha kopal do míče již dva roky předtím. Jeho původ však není znám. [4]

9 O český fotbal se v jeho začátcích nejvíce zasloužil navrátilec z Anglie Josef Rössler (přezdívaný Ořovský). Ten připravil překlad pravidel, která se nejvíce blížila pravidlům Anglické fotbalové asociace. [4]

1.4.2. Fotbalisté z gymnázií

Studenti pražských gymnázií platili dlouhou dobu za nejlepší fotbalisty. Proslulé byly akademické souboje mezi jednotlivými školami. Tito studenti stáli roku 1893 u zrodu Českého footballistického kroužku (ČFK) Kickers. Později hráli za Český Sculling Cercle (po zákazu studentského fotbalu). V jeho čele nestál nikdo jiný než Josef Rössler – Ořovský. Studenti z Malostranského gymnázia, z Křemencovy ulice a ze Smíchova pak vytvořili mužstvo Slavie. [4]

1.4.3. Chuť soutěžit

Český Sculling Cercle toužil uspořádat první zápas podle vzoru těch, které znal Rössler – Ořovský z Francie a Anglie. S nápadem přišli roku 1895, avšak neuspěli. V Praze v té době existovalo již sedm mužstev, a tak Rössler – Ořovský zopakoval svůj pokus o rok později (1896) a uspořádal národní zápasy mužstev.

Turnaj se konal od 22. března 1896 do 5. dubna 1896 a účastnila se ho mužstva

AC Praha (Athletic Club Praha), AC Sparta (vznikla z Athletic Club Královské

Vinohrady), SK Slavia a ČFK Kickers. [4]

10 1.4.4. Český fotbalový svaz

S rostoucím počtem, zejména mimopražských mužstev, přestala Česká amatérská atletická unie (do té doby řídící fotbal) plnit a zvládat svou funkci. Proto bylo nutné založit organizaci, které by fotbal v Čechách vedla. Prvním iniciátorem byla v květnu roku 1900 Slavie. Ta vyzvala kluby, aby se připojily ke sdružení, které sama založila. Na straně jednotlivých týmů panovala zpočátku nejistota, aby Slavia jednostranně neprosazovala své zájmy.5 Spory ani nejistota však nezabránily vzniku fotbalového svazu a roku 1901 se prvními členy staly: SK Slavia, ČAFC Vinohrady, AC Sparta, FC Horymír, FK Hradčany, AFK Karlín, FK Malá Strana, SK Olympia Praha VII, SK Union Žižkov a SK Vyšehrad. Další kluby podaly přihlášky. [4]

5 Nejostřeji proti ní vystoupil bývalý slávista Karel Freja, člen mladého ČAFC Vinohrady). [4]

11 2. Soutěže ligové úrovně, kluby a vše kolem nich

Založení Českého fotbalového svazu následovala roku 1902 snaha pořádat první mistrovské soutěže. První mistrovství Českého fotbalového svazu se ale roku 1902 setkalo s neúspěchem. Důvodem byla Slavia, která odmítla postavit své A mužstvo, a to proto, že v plné sestavě poráží soupeře rozdílem pěti až deseti branek. Slavii nebylo vyhověno, a ta tak nepostavila ani jedno mužstvo. O rok později, tedy roku 1903, vyslala Slavia do zápasů B tým a C tým (junioři). Přihlášené týmy však svou účast odvolávaly a soutěž se nedohrála. V roce 1909 se snaha oživit mistrovskou soutěž vydařila jen částečně. Přihlásilo se pouze šest mužstev. Slavia se, zřejmě protestně, neúčastnila. Český fotbal se pravého mistrovství dočkal až roku 1922. Tehdy valná hromada rozhodla o povinné účasti osmnácti celků z Čech. O Mistra Moravy se hrálo zvlášť. Mistr Českého fotbalového svazu pak vzešel z utkání tří českých skupin a Mistra Moravy. Ani tak se neblýskalo na lepší časy. Např. roku 1914 se hrálo pouze o Mistra Moravy. Během 1. světové války se nehrálo vůbec. [4] Historie první ligy je dlouhá a její vývoj složitý. Proces, který ji transformoval na dnešní podobu, trval řadu let. Její vývoj určovala celá společnost a v ní panující politické a ekonomické podmínky. Další významnou roli sehráli funkcionáři. Jak se měnila doba, měnily se i podmínky pro fotbal. Proto je nutné jednotlivé etapy vývoje 1. ligy posuzovat rozdílnými měřítky. Od roku 1918, po vzniku Československé republiky, až do roku 1924 se hrály soutěže pouze v rámci jednotlivých žup. V rozmezí těchto let se pouze dvakrát hrálo o mistra republiky. Účastníky byli vítězové jednotlivých žup a o titul se utkali vyřazovacím způsobem. Byla zde snaha vytvořit soutěž nadžupového charakteru, ale tyto snahy mařilo jak vedení Středočeské župy, tak i přední kluby té doby.6

6 Problém byl v tom, že Středočeská župa odmítala poslat svá mužstva do soutěže, kterou povede někdo jiný a přední kluby (zejména pražské) raději sehrávaly utkání se zahraničními celky, než aby hrály domácí soutěž.

12 Profesionalismus situaci změnil. V roce 1925 zde bylo 16 mužstev (12 českých a 4 německá). Ta hrála odděleně od amatérských fotbalistů. Tak vznikla asociační liga (tj. nadžupní soutěž) pod vedením fotbalové asociace (vedoucí orgán). Středočeská župa své snahy nevzdala a prosadila, že od roku 1925 se budou ligové soutěže hrát pod záštitou svazů. To se nelíbilo německým klubům, které asociaci opustily a 12 českých mužstev založilo ligu středočeskou 1. ligu. Soutěž zůstala svazová. Její vítěz vždy reprezentoval Československo ve Středočeském poháru. Počátkem sezony 1929/1930 přešla liga znovu pod Asociaci. Zvrat nastal na přelomu let 1934/1935, kdy padly hranice mezi amatérským a profesionálním fotbalem. Soutěže se propojily, formou postupu a sestupu, od nejnižší IV. třídy až po 1. ligu. [3] Následující tabulka vyobrazuje nejstarší fotbalové kluby vzniklé na území ČR do roku 1918.

13 Tabulka č. 1: Nejstarší fotbalové kluby na území ČR vzniklé do roku 1918. [20]

ROK ZALOŽENÍ KLUB 1892 SK Slavia Praha 1893 AC Sparta Praha; ČSK Uherský Brod 1894 SK Plzeň 1896 SK Meteor Praha VIII 1898 SK Čechie Karlín; SK Český Brod; SK Klatovy 1898; FK Loko Vltavín 1899 ČAFC Královské Vinohrady; AFK Chrudim 1900 AFK Kolín; SK Polaban Nymburk 1901 SK Brandýs nad Labem 1902 SK Náchod SK Viktoria Žižkov; SK Kladno; SK Rakovník; SK Nusle; Radlický 1903 AFK 1904 SK Prostějov AFK Vršovice (Bohemians); SK České Budějovice; SK Hradec 1905 Králové; SK Čechie Smíchov 1906 SK Moravská Slavia Brno; SK Sparta Kladno 1907 AFK Union Žižkov; Novoměstský SK Kladno 1908 SK Sparta Košíře; SK Strakonice 1908 1909 SK Kročehlavy; SK Most; FK Přelouč 1910 SK Písek 1911 SK Viktoria Plzeň 1912 SK Sparta Kolín; SK Butovice (Motorlet) 1913 SK Židenice; SK Benešov

Úspěšnost fotbalových klubů v historických soutěžích (asociační liga; středočeská liga; státní lig; mistrovství republiky; přebor republiky), které předcházely 1. lize (později dnešní 1. Gambrinus lize) dokládá tabulková příloha

č. 1.

2.1. FIFA a profesionalismus

Roku 1923 byla Československá fotbalová asociace prohlášena za člena FIFA. Ta odsouhlasila zavedení profesionalismu v jednotlivých členských

14 zemích. Do té doby čili do roku 1925 byla nejvýznamnější soutěží mistrovství Středočeské župy. Profesionalismus rozdělil soutěže na profesionální a amatérské. Nejvyšší Asociační ligu hrálo devět českých týmů a německý DFC Praha. [12] Asociační liga byla tedy zahájena na jaře roku 1925. Od podzimu roku 1925 pak liga probíhala systémem podzim – jaro. Od sezony 1935/36 se k lize přidaly i týmy ze Slovenska. Ligové vavříny však dlouhou dobu patřily buď Spartě, nebo Slavii. [4]

2.2. Domácí soutěže od roku 1993

Československý a český fotbal a jeho historii od sebe nelze oddělovat. Ať už dres nesl Čech nebo Slovák, prožíval radost nebo zklamání, vždy kopal za státní znak se symbolem lva. [12] Potom, co se Česká republika v roce 1993 osamostatnila, a český fotbal vykročil do ligy bez účasti Slováků, začaly se ozývat hlasy pesimistů. Obavy pramenily z častých odchodů předních ligových hráčů do zahraničí. Soutěž měla být doplněna šesti novými účastníky a panoval strach, že díky nováčkům upadne úroveň soutěže. K tomu však nedošlo, ba právě naopak. Šest nových ligových mužstev si našlo svá místa uprostřed tabulky a bývalým hráčům federální extratřídy přenechaly posledních pět míst tabulky. Historicky prvním mistrem České republiky se stala Sparta. Své prvenství si v následujících deseti sezonách vybojovala ještě sedmkrát. Zbylé tři tituly sebraly Spartě Slavia, liberecký Slovan a ostravský Baník. Sparta byla nepřekonatelná. Jejich sílu dokresluje skutečnost, že i v ročnících, kdy prvenství vybojoval Slovan a později Baník, byla Sparta alespoň vicemistrem. Pouze v sezoně 1995/96 skončila mimo stupně vítězů. Tak suverénní tým, jako je Sparta, domácí liga doposud nikdy neměla! Do sezony 2003/04 se ligy zúčastnilo sedm týmů. Vedle výše zmíněných mistrů to byla ještě Sigma Olomouc, Brno a Žižkov.

15 Od následující sezony pak patří k ligovým stálicím Bohemians, Jablonec a Teplice. [2] Bilanci českých fotbalových klubů v samostatné 1. Gambrinus lize, tedy od roku 1993, dokládá tabulková příloha č. 2. Obsahuje záznamy z let 1993 2011. Výsledky ligy ze sezony 2011/2012 zatím nejsou známy.

2.2.1. Liga na vesnici

Fotbal na vesnici se utvářel postupně. Ze začátku především v okolí metropole. Organizátory byly zejména Sokol (na Moravě to byl Orel), sbory dobrovolných hasičů apod. Když spisovatel Eduard Bass vydával svoji Klapzubovu jedenáctku sotva si asi dovedl představit, že by se jeho zábavné snění o fotbalistech mohlo stát skutečností. Roku 1997 se však stalo něco nečekaného. Mužstvo, z tehdy třítisícového městečka u Pardubic, Atlantic Lázně Bohdaneč se dostalo do první ligy. Ta se zde hrála jen rok. Potom co Atlantic sestoupil, sloučil se s pardubickým Slovanem. Raritou mezinárodního měřítka byly Blšany, které se do první ligy dostaly roku 1998. V sezoně 2004/05 měl méně obyvatel už jen lucemburský Rosport (Blšany měly 900 obyvatel). Dalším vesnickým prvoligovým týmem byly Drnovice (2 200 obyvatel).7 Vesnické týmy v první lize byly mnohým trnem v oku. Nešlo jim ale upřít, že v té době na ni měly. Obrázek č. 1 popisuje cestu týmů Blšan a Drnovic z okresního přeboru až do 1. ligy. [2]

7 Premiéra prvoligových Drnovic proběhla 15. 8. 1993, kdy Drnovice udolaly doma Cheb 2:1. Při křtu blšanské a bohdanečské trávy dopadly zápasy následovně: Atlantic Lázně Bohdaneč – Hradec Králové 0:1; Chmel Blšany – Dukla 1:0). [2]

16 Obrázek č. 1: Cesta Blšan a Drnovic z okresního přeboru až do 1. ligy. [2]

2.3. Návštěvnost na stadionech a její vývojové trendy

S pohledem odvráceným o mnoho desítek let nazpět začal boj o fotbalového diváka 28. března 1899, kdy se na Letné utkala Slavia s Angličany z Oxfordu. Zápas tehdy sledovalo neuvěřitelných 4 000 diváků. V té době se začala řešit např. vhodnost termínu konaného zápasu, atraktivnost daného utkání, ale v neposlední řadě i počasí. Stačilo, aby roku 1911, na podzim, porazila Sparta Slavii a na jejich příští utkání se sešlo neuvěřitelných 12 000 diváků. U předních mužstev se návštěvnost pohybovala kolem dvou a v některých obdobích kolem čtyř až šesti tisíc diváků. Jak rostl počet hráčů a klubů rostla i návštěvnost na stadionech. S koncem 50. let začal zájem diváků trvale růst. To bylo vyvoláno jednak konsolidací soutěží, ale i dobrými výsledky fotbalové reprezentace (např. 3. místo v Evropě v roce 1960; účast ve finále MS v roce 1962 nebo stříbro z OH z roku 1964). Nová vlna zájmu o fotbal přišla se začínající érou televizních přenosů. Ty paradoxně odváděly diváky ze stadionů. Návštěvnost ligových zápasů se v té době pohybovala kolem 10 – 12 tisíc diváků. Zřejmě to byl vpád sovětských vojsk v srpnu roku 1968 a následná normalizace, které nastartovaly pokles návštěvnosti, který se, bohužel, nezastavil dodnes. Nebyly to je politické důvody, ale i důvody ryze sportovní, které zapříčinily odliv fotbalových fanoušků. Se stále větším zájmem se setkával hokej,

17 basketball, házená a volejbal, jež se stěhovaly do hal, a zastaralé prostředí fotbalových stadionů jim nemohlo konkurovat. Na zápasy tak docházelo průměrně 4 – 6 tisíc diváků. Problém byl i s řáděním „chuligánů“. Po roce 1989, respektive po osamostatnění roku 1993, se naskytly nové možnosti trávení volného času, než vysedávání na stadionech (např. cestování). Dalším z důvodů byl malý zájem klubů o diváka, hospodářský propad a především obrovský odliv nejlepších ligových hráčů do zahraničí. Lidé chodí na hvězdy, ale ty jen se u nás objevily, hned zmizely do zahraničí. Domácí fotbalová liga nedokáže konkurovat ani pravidelným vysíláním zápasů Ligy mistrů. V sezoně 2002/03 klesla průměrná ligová návštěvnost pod pomyslnou hranici 4 000 diváků. Kluboví funkcionáři tak museli změnit postoj k divákům daný tím, že vstupné na zápasy tvořilo pouze zanedbatelnou část jejich příjmů.8 [2] Následující obrázky (č. 2 a 3) popisují statistické rozložení návštěvnosti prvoligových zápasů.

8 Na podzim roku 2003 sledovalo prvoligový zápas v Příbrami mezi Blšany a Jabloncem pouhých 51 platících diváků! Hřiště neodpovídalo požadavkům ČMFS, a tak musely Blšany hrát domácí zápasy na vypůjčeném hřišti). [2]

Obrázek č. 2: Celková úroveň návštěvnosti v sezonách 1997/98 – 2003/04 na okrese (vztaženo k průměrné návštěvnosti soutěží, které kluby daného okresu hrály). [2]

Obrázek č. 3: Statistické rozložení návštěv prvoligových zápasů. [2]

2.3.1. Stadiony včera a dnes

2.3.1.1. Generali Aréna

Generali Aréna (Stadion Letná) je domovským stánkem fotbalové AC Sparta Praha a mimo ní slouží i k zápasům fotbalové reprezentace. Stadion se nachází na pražské Letné, na třídě Milady Horákové. Stadion, společně s atletickým stadionem a tréninkovým fotbalovým hřištěm, vlastní AC Sparta Praha fotbal, a. s. Aréna pojme 19 784 diváků. Její součástí je mimo jiné i tréninkové hřiště sloužící týmu B a pro tréninky.

19 Hrací plocha má rozměry 105x68 m a pokrývá ji přírodní trávník s vyhříváním a zabudovaným závlahovým systémem. Hřiště odpovídá požadavkům UEFA i FIFA pro jejich zápasy. Během historie stadion měnil svou podobu i názvy. Otevřen byl již roku 1917. Roku 1934 byla rozšířena divácká kapacita, ale v témže roce vyhořela hlavní tribuna. Ta byla nahrazena železobetonovou konstrukcí. Později se do této podoby proměnily i ostatní tribuny. Mezi lety 2003 a 2007 přišla změna názvu a stadion nesl jménu Toyota Aréna. Roku 2007 přišla další změna, s výměnou investora, na AXA Arénu. Od sezony 2009/2010 nese stadion název Generali Aréna. Pražská Generali Aréna, je zařazena do UEFA Elite Stadium. [23] [24]

2.3.1.2. Tréninkové centrum AC Sparta Praha

Tréninkové centrum se nachází v areálu na pražském Strahově. S výstavbou se začalo v srpnu roku 2002. Centrum je vystavěno na ploše bývalého spartakiádního stadionu. Po 14 měsících zde vzniklo nejmodernější tréninkové centrum v České republice, které se může rovnat s tréninkovými centry evropských velkoklubů. Areál se rozkládá na ploše 91 500 m2. AC Sparta Praha fotbal a Sdružení fotbalového klubu AC Sparta Praha získaly tento prostor od Hlavního města Prahy. Pozemek má Sparta v užívání do roku 2030, poté následuje další dvacetiletá opce. V areálu se nachází 5 hřišť standardních rozměrů s přírodním trávníkem, dále hřiště pro minikopanou s přírodním trávníkem, standardní hřiště s umělým trávníkem a taktéž umělé hřiště pro minikopanou. Travnaté plochy jsou zavlažovány. Strahovské tréninkové centrum je vybaveno jak technickým, tak sociálním zázemím. V areálu jsou lékařské ordinace, regenerační středisko, posilovny, restaurace, kongresový sál atd. Centrum slouží mládeži, ženskému fotbalu, seniorům a druholigové letenské záloze.

20 Náklady se vyšplhaly na 256 milionů korun. Investorem je samotná AC

Sparta Praha fotbal, a. s. a Sdružení fotbalového klubu AC Sparta Praha, občanské sdružení. [10]

2.3.1.3. Synot Tip Aréna

Synot Tip Aréna je domovským stadionem SK Slavia Praha. Do 31. března 2009 nesl stadion jméno Stadion Eden. Stadion se nachází v pražských Vršovicích a slouží nejen k domácím zápasům SK Slavia Praha, ale i k zápasům fotbalové reprezentace. Když byl tento fotbalový stánek 7. května 2008 slavnostně otevřen, sehrála zde Slavia zápas s Oxford University A. F. C.. Zápas byl symbolický, proti stejnému mužstvu totiž Slavia nastoupila ve svém prvním zápase 28. března 1899. Počátkem sezony 2010/2011, přes velké protesty a nevoli jak klubu, tak fanoušků, se Synot Tip Aréna stala domovem i pro vršovickou Bohemians 1905. Ta již nemohla hrát, kvůli nevyhovujícím podmínkám, ve vršovickém Ďolíčku. Kapacita Synot Tip Arény je 21 000 sedících diváků. Na stadionu jsou vybudovány VIP boxy (s kapacitou 900 míst ve 40 boxech). Architekti mysleli i na invalidní diváky, pro které je vybudován speciální prostor se 42 místy (+ 42 míst pro doprovod). Pokryv tvoří vyhřívaný přírodní trávník (105x68 m). Diváci mohou zápasy sledovat na velkoplošných obrazovkách o rozměrech 5x7 m. V zázemí stadionu je pro fanoušky vystavěn Fan Shop, restaurace, ze které je možné sledovat zápasy, Sport Café či fastfoody. Vlastníkem Synot Tip Arény je E Side Property Limited, SK Slavia Praha. Cena výstavby se vyšplhala na 1 miliardu Kč. [22]

21 2.3.1.4. Stadion Na Stínadlech

Stínadla jsou domácím stadionem fotbalového klubu FK Teplice. Občas slouží při kvalifikačních utkáních fotbalové reprezentace.9

Stadion je jedním z největších v České republice s kapacitou 18 221 diváků. Většina míst je krytých a pouze jedna malá tribuna není zastřešená. Větším fotbalovým stánkem už je jen Generali Aréna a Synot Tip Aréna v Praze.

Celý areál prošel rekonstrukcí, která se, mimo jiné, týkaly vybudování bezbariérových přístupů, míst pro novináře, umožnění televizních přenosů atd. Stínadla tak od roku 1996 splňují veškerá kritéria UEFA pro pořádání mezinárodních reprezentačních zápasů (včetně pohárových).

Potřebu fotbalového stadionu pocítili v Teplicích již koncem 60. let. Ta byla naplněna a 9. května 1973 byl stadion otevřen. Přestože byl vystavěn narychlo, stal se jedním z nejmodernějších fotbalových zázemí v tehdejším

Československu.10 [25]

2.3.1.5. Bazaly

Bazaly jsou domácím stadionem ostravského FC Baník Ostrava. Stadionem se nachází v městské části Slezská Ostrava. Historicky první zápas se na tomto místě odehrál již roku 1959, konkrétně 19. dubna. Fotbalovému stánku v Ostravě předcházel stadion Stará střelnice. Ten ale nevyhovoval a vedení klubu rozhodlo o vybudování stadionu nového. Místem stavby se tedy stala Slezská Ostrava a stadion byl otevřen roku 1959. Během let prošel několika rekonstrukcemi a roku 2000 se zde odehrál i přípravný zápas české reprezentace.

9 Pozoruhodností je, že fotbalová reprezentace na tomto stadionu kvalifikaci nikdy neprohrála a pouze jedinkrát zde remizovala. 10 Otevření stadionu se tu dobu účastnil i šéf UEFA sir Stanley Rous.

22 Dispozice i umístěné stadionu neumožňují větší rekonstrukce. Ta poslední proběhla roku 2003 a vyšplhala se na 30 milionů korun. Byly přidány nové sedačky, zastřešily se tribuny a rekonstrukce se dotkal i VIP sektorů a tiskového centra. Ani tato rekonstrukce však nesplnila požadavky FIFA a UEFA a proto se zde nemohou hrát mezistátní utkání. Bazaly jsou v současné době v tak dezolátním stavu, že neodpovídají ani požadavkům ČMFS pro pořádání prvoligových zápasů. Do sezony 2011/2012 obdržel klub výjimku, ta by však měla letos končit. Tato výjimka byla Baníku prodloužena a ten zde může odehrát i nadcházející sezonu. Stadion by měl projít rekonstrukcí až roku 2013. Během rekonstrukcí byla snížena kapacita tribun z původních 30 000 na

17 372 míst. Přesto zaznamenávají Bazaly největší ligovou návštěvnost. [26]

2.4. Finance (příjmy a náklady)

Již výše zmíněné příjmy z vybraného vstupného na ligové zápasy tvoří jen malou část z klubového rozpočtu, a to podíl v řádu jednotek procent. Zhruba před sto lety panovaly naprosto jiné poměry. Peníze vybrané na vstupné představovaly jednu z mála možností, jak financovat klub (mnohdy i jedinou). Pokud se opakovala nízká návštěvnost, byl klub předem odsouzen ke strádání, někdy i k zániku. Nejnáročnější položkou, co se týče výdajů, bylo cestovné (tvořilo až ½ všech výdajů). Dramatické období změn v oblasti fotbalu a jeho financování nastartoval rok 1990. První místo mezi nejbohatšími kluby patřilo Spartě. Ta měla rozpočet cca 25 milionů Kčs (při dnešních cenách cca 96 milionů Kč). Zbylé kluby hospodařily s částkou 5 – 10 milionů Kčs (při dnešních cenách cca 19 – 38 milionů Kč). Mecenáš Boris Korbel dostal v sezoně 1991/92 Slavii téměř na úroveň Sparty (rozpočet při dnešních cenách cca 78 milionů Kč). Na přelomu tisíciletí se ustavil nový poměr sil mezi Spartou a Slávií. Korbel několikrát neuváženě nakoupil hráče a ani přestupová politika ve Slavii

23 nebyla úspěšná. Proto Sparta (400 – 500 milionů Kč) disponovala zhruba 4x vyššími příjmy než Slavia (100 – 120 milionů Kč). Slušných příjmů, které se staly jakýmsi standardem, dosahují Liberec, Teplice, Ostrava a Olomouc. Jejich příjmy se pohybují v rozmezí 60 – 100 milionů Kč. V 1. lize jsou však i takové kluby, které jsou nuceny vystačit s 30 – 40 miliony Kč. V dnešní době plní z velké části rozpočty klubů sponzoři. Ti zachránili v zimě 1993/94 před krachem Teplice. Před vstupem Preciosy zvažoval i Liberec v polovině roku 1996 žádost o sestup do nižší soutěže. Na konci roku 1999 utekl před krachem Baník a stejného roku dosáhly dluhy Sparty částky půl miliardy Kč (zachránila je společnost Vltava – Labe – Press). [2] Přiložený graf (obrázek č. 4) demonstruje úměrnost vývoje cen vstupného na stadiony a ceny občerstvení v porovnání s růstem mezd.

Obrázek č. 4: Ilustrační graf vývoje cen vstupného, piva a mzdy v letech 1914 – 2004. [2]

24 2.5. Přední prvoligové týmy současnosti

2.5.1. AC Sparta Praha

Už Maxa Švagrovský, autor "Sportovního obzoru", roku 1894 napsal, že Sparta dosáhne slávy českého sportu. Na počátku všeho však stála parta lehkoatletů, kteří založili klub, kterému dali jméno AC Praha. Provozovali zde cyklistiku (stejně jako ve Slavii), a když počasí v zimě dovolilo, také bruslení. Po jistých neshodách se od AC Praha odtrhla skupina atletů (pod vedením Karla a Oty Malečkových) a založila klub AC Královské Vinohrady. Proto je datum 16. listopadu 1893 považováno za den, kdy byla založena Sparta. Po několika týdnech se k AC Královské Vinohrady přidali fotbalisté z Letenské pláně, které přivedli bratři Bohumil, Václav a Rudolf Rudlovi. Fotbalisté se nesetkali s porozuměním radnice, nedostali ani pozemek, kde by mohli založit domácí hřiště. Po bouřlivých tahanicích byl klub Vladimírem Horejcem přejmenován na AC Sparta (podle kultu antiky a uctívání jejích hrdinů). Jak přišla Sparta ke svému dresu? Je neuvěřitelné, že se klub s dnes největším rozpočtem v České republice potácel na hranici krachu a často musel vzít za vděk obnošenými a vyřazenými dresy jiného klubu. Původně nosili Sparťané dresy černé, jen uprostřed svetru nosili na prsou bílé "S". Pak Sparta oblékala černočervené pruhované košile darované smíchovským ČFK. Po rozpadu Unionu Praha získala Sparta košile s červenými a bílými pruhy. Finální rudé dresy, které se staly neměnnou tradicí Sparty, přivezl do Prahy pan Petřík z Anglie. Poctou pro Spartu návštěva Uruguajců, zlatých z Olympiády v Paříži z roku 1924, kteří sehráli v Praze zápas, který sledovalo 28 000 diváků, a skončil vítězně pro Spartu 1:0. V roce 1926 pak přišlo pozvání na zájezd do USA. Obrázek č. 5 je poutačem na zápas Sparty v Americe.

Obrázek č. 5: Poutač na zápas Sparty v USA. [10]

S federální ligou se roku 1993 Sparta rozloučila velmi čestně, a to vítězstvím, které bylo v jejím posledním ročníku velmi cenné.11 Do samostatné české ligy tak Sparta vstoupila se ziskem mistrovského titulu. Klub svou suverenitu na hřišti dokazoval od samého začátku. Mužstvo bylo silné, sehrané a perfektně vyladěné. Sezonu 1994/1995 poznamenala stávka hráčů. Oficiálně vystoupili jen Horst Siegel a Martin Frýdek, a to kvůli nevyplacení 12 milionové prémie pro tým za zisk mistrovského titulu. Poté, co se tito hráči ozvali, byli okamžitě přeřazeni do B týmu. Do sezony 1995/1996 nastoupila Sparta s novým trenérem Jozefem Jarabinským. Byla však oslabena o Horsta Siegla, který odešel do Kaiserslauternu. Přestože Sparta našla nového střelce ve vlastních řadách, Pavla Nedvěda, ani on tuto sezonu nezachránil a Sparta skončila až na 4. místě. Následující rok se pod rukama trenéra Vlastimila Petržely začal kádr rozpadat. Odešel brankář Petr Kouba, hráči Václav Budka, Roman Vonášek a Jan Koller. Největší ránou byl odchod Pavla Nedvěda do Lazia Řím. Proto Petržela

11 Poslední dva góly federální logy vstřelili symbolicky dva Slováci, Jozef Chovanec a Jozef Kožlej.

26 nevydržel ani čtyři kola a na jeho místo nastoupil Jozef Chovanec, z pozice manažera. Ten při své premiérové trenérské pozici přivedl mužstvo až na poslední místo tabulky. Chovanec svou pozici obhájil a situace ve Spartě se začala obracet k lepšímu. Do konce sezony to mužstvo dotáhlo na 1. tabulkové místo. I následující sezony Sparta obhajuje mistrovský titul. Až v ročníku 2001/2002 ji předbíhá Liberec a Sparťané končí druzí. V rámci světových pohárů nebyla Sparta příliš úspěšná. Do Poháru UEFA se poprvé kvalifikovali v sezoně 1966/1967, kdy vypadli už v 1. kole. Tak tomu bylo i v následujících ročnících (kromě sezony 1983/1984, kdy se Sparta udržela až do čtvrtfinále). Po neúspěších v Lize mistrů se Sparta octla v Poháru UEFA opět v letech 1998/1999 a 2002/2003. [10] Od roku 1997 do roku 2005 však Sparta patřila k pravidelným účastníkům UEFA Champions League.12 AC Sparta Praha patří z dlouhodobého hlediska k nejvýznamnějším a nejúspěšnějším klubům. Úspěchy zaznamenává jak na domácím poli, tak na mezinárodní fotbalové scéně. V rámci domácí ligové soutěže jí neodmyslitelně patří prvenství. [16]

2.5.2. SK Slavia Praha

Historie klubu se začala psát roku 1892, kdy byl v rámci pražského vlasteneckého spolku "Literární a řečnická Slavia" založen akademický cyklistický odbor (ACOS).13 Na základě společnosti cyklistů se začal vytvářet sportovní klub, jehož jádrem se stali právě fotbalisté. První výkop se datuje rokem 1893 (stejně jako konkurenční Sparta).

12 Nejprestižnější evropská klubová soutěž. 13 Počátky českého sportu se v té době nejčastěji formovaly právě v cyklistických klubech.

27 Oficiální datum založení SK Slavia je 31. 5. 1895. SK Slavia ctí od svých počátků jediný dres, který klub obléká dodnes a zřejmě to tak zůstane. Fotbalisté vybíhají na trávník v červenobílých svisle pruhovaných dresech s rukávy v opačných barvách, s pěticípou červenou hvězdou v bílém poli (na levé straně hrudi). Slavia se krátce po svém zrodu stala královnou českého fotbalu a v rámci ostatních týmů neměla konkurenci. Slávisté byli pravidelnými šampióny mistrovství Čech. Pouze na krátký čas ovládla fotbal Sparta.14 Závěrečný ročník federální ligy 1992/1993 končí tak, jak liga kdysi začala fotbalu vládnou pražská "S". SK Slavia je v rámci naší nejvyšší fotbalové soutěže druhým nejúspěšnějším klubem se 14 ligovými tituly (jeden titul získala ještě před vznikem ligy). Slavia je vítězem Českého poháru a 3x vyhrála Pohár ČMFS. V období mezi lety 1906 2004 se tedy stala vítězem 11 pohárových soutěží. Společně s Bohemians je Slavia nejúspěšnějším účastníkem Poháru UEFA. Sezonou 1993/1994, první sezona samostatné ligy, provázelo Slavii několik problémů. Přišla o svého mecenáše Borise Korbela a začaly i problémy se stadionem. Nesplňoval bezpečnostní předpisy, ochozy a tribuny se začaly hroutit. Situaci měl vyřešit nový stadion. Byl však jen předložen model projektu a tím snahy skončily. Spousta slávistických hráčů byla zvána do české a slovenské reprezentace. Slavnou sezonou pro Slavii byl ročník 1995/1996, kdy Slavia získala po neuvěřitelných 49 letech mistrovský titul. Dalším úspěchem klubu v této sezoně, který se zapsal do historie, byla účast v semifinále Poháru UEFA. V sezoně 1996/1997, po úspěchu v Poháru UEFA a stříbrné medaile na mistrovství Evropy (reprezentace), poznamenaly Slavii velké přestupy hráčů. Klub na nich velice vydělal.

14 Od roku 1918 hraje Sparta na několik následujících let ve fotbalu prim. Rivalita mezi oběma pražskými "S" začala svou dlouhou historii již v počátcích obou klubů.

28 Roku 1998/1999 by klub oslaben po předchozích odchodech a stále se řešila otázka, kam zmizely miliony za přestupující hráče. Nikdo nechtěl převzít roli trenéra, až se objevil Jaroslav Hřebík, který měl jasnou vizi, ale musel se potýkat s malou psychickou odolností mužstva. V další sezoně se vrátil František Cipra a příznivce Slavie rozdělil na dva tábory. Ke spolupráci byl přizván Karel Jarolím. Slavia se v sezoně 2000/2001 stěhuje na Strahov. Před klubem zůstaly zavřené dveře i do Ligy mistrů. Po neúspěchu s Řeky postihlo Slavii i několik zranění. Ani v lize Slavia nezářila. V následující sezoně byla cílem trenéra Beránka účast v Lize mistrů s cílem, aby si Slavia finančně polepšila. To se opět nepovedlo. [11] Rok 2007/2008 byl pro Slavii veleúspěšný. Po angažmá v zahraničí se vrátil Vladimír Šmicer. Slavia končí na 3. místě ve skupině Ligy mistrů UEFA. Tento úspěch je posunul do jarní části Poháru UEFA. Fotbalisté se vrací do nového stadionu v Edenu a získávají titul Mistra ligy, a to po 12 letech. Následující sezonu (po 66 letech) Slavia titul obhájila. [17] Navzdory všemu, co Slavia ve své historii zažila, si vydobyla jasné postavení nejúspěšnějšího českého fotbalového klubu společně se Spartou, svým odvěkým rivalem.

2.5.2.1. Nekonečný souboj pražských „S“

Pokud se mluví o souboji pražských „S“ (pražském derby), jedná se o fotbalové utkání mezi AC Sparta Praha a SK Slavia Praha. Jedná se o nejlepší kluby naší 1. fotbalové Gambrinus ligy, které jsou odvěkými rivaly. Tyto vzájemné zápasy většinou rozhodovaly o vítězi ligy a vzájemné zápasy jsou nejatraktivnější podívanou celé Gambrinus ligy. První společný zápas se uskutečnil roku 1896, v březnu, na Císařské louce. Ten však skončil remízou 0:0. Během zápasu byl vstřelen gól, ale rozhodčí Rössler – Ořovský, s dobrým úmyslem potlačit nenávist mezi oběma mužstvy, gól neuznal. Tím naopak rozpoutal nekonečnou rivalitu týmů, která trvá dodnes.

29 Další vzájemný souboj se odehrál až v roce 1907 s výsledkem 2:2. První gól tohoto utkání zasadil do sparťanské brány slávista Bělka. Největší debakl si odnesla Sparta, pro prohře se Slavií roku 1907, kdy v přátelském utkání inkasovala 9 gólů a pouze 1 vstřelila. Druhý rekord drží Sparta, která při pohárovém utkání se Slavií v roce 1952 vyhrála vysoko 8:1. Rekordní návštěvnost zaznamenal zápas v roce ligové derby v roce1965, kdy strahovský stadion navštívilo neuvěřitelných 50 105 diváků. Naopak nenižší návštěvnost poznamenala zápas roku 1896 (první derby), kdy na stadion dorazilo pouhých 121 diváků. Historickým střelcem Slávie je „Pepi Bican“ s 35 vstřelenými góly. Za Spartu je to Ludl s góly 19. Od vzniku Gambrinus ligy odehráli nejvíce zápasů v derby slávista Bejbl a za Spartu Siegl, oba shodně 12 zápasů. Většina výsledků z odehraných derby mezi oběma týmy vypovídá ve prospěch Sparty. Někteří hráči oblékali jak dres Sparty, tak posléze Slavie. Jedněmi z nich byli např. „exslávista“ Blažek a Horváth, kteří oblékli sparťanský dres. Na druhé straně to byli např. Dosoudil a Urbánek, kteří Spartu vyměnili za Slavii. Následující tabulka dokládá výsledky zápasů derby za posledních deset let, tedy rozmezí let 2002 – 2012.

30 Tabulka č. 2: Výsledky vzájemných zápasů derby let 2002 – 2012. [15]

ZÁPAS - datum AC SPARTA PRAHA ku SK SLAVIA PRAHA STADION 24.3.2012 1 : 1 na Slavii 26.9.2011 3 : 0 na Spartě 11.4.2011 2 : 0 na Spartě 20.9.2010 2 : 1 na Slavii 12.4.2010 1 : 0 na Spartě 5.10.2009 1 : 0 na Slavii 13.4.2009 1 : 1 na Slavii 6.10.2008 1 : 4 na Spartě 31.3.2008 1 : 1 na Slavii 8.10.2007 0 : 2 na Spartě 23.4.2007 1 : 0 na Spartě 2.10.2006 0 : 0 na Strahově 8.4.2006 2 : 1 na Spartě 23.10.2005 1 : 4 na Slavii 16.4.2005 1 : 1 na Slavii 16.10.2004 2 : 0 na Spartě 14.3.2004 2 : 0 na Slavii 30.8.2003 0 : 0 na Spartě 12.4.2003 2 : 0 na Spartě na Slavii 23.9.2002 0 : 0 (Strahov) 13.5.2002 1 : 2 na Strahově 5.4.2002 1 : 1 na Spartě

2.5.3. FC Viktoria Plzeň

V sobotu 21. května 2011 zdolala Viktoria Plzeň Baník Ostrava 3:1. Po 100 letech od data založení klubu, získala „Viktorka“ mistrovský titul.15 Cesta k němu byla dlouhá a náročná. FC Viktoria Plzeň zaznamenala ve své historii několik významných milníků. Hlavním organizátorem fotbalu se po svém založení v roce 1901 stal Český fotbalový svaz. Stejného roku v Plzni vznikl Český fotbalový svaz pro

15 Vítězství Viktorie Plzeň bylo v této sezoně 2010/2011 velmi těsné. Druhá AC Sparta Praha zaostala za vítězem pouze o jeden bod (68), Viktoria Plzeň (69).

31 královské město Plzeň. Ten však velmi brzo zanikl. Pak se čekalo až do roku 1909, kdy byla založena Západní župa českého fotbalového svazu. V ní se profilovaly kluby jako SK Plzeň, Sk Slavia, SK Olympia, FC Union, SK Český lev a AC Sparta. Samotná historie klubu se však začala psát na Dobytčím trhu (v místech dnešního zimního stadionu v Plzni). Zde měli vojáci z nedalekých kasáren své cvičiště, a když ho opustili, obsadili ho fotbaloví nadšenci. Ti si založili kroužek pod názvem Blesk. Vyznavači fotbalu z Blesku však měli potřebu hrát opravdový fotbal a opravdové zápasy. Všichni se tak stali členy FC Union a poté SK Smíchov Plzeň. To jim ale nestačilo. Podporu našli u Jaroslava Ausobského (úředník státních drah). Ten podal žádost o vznik nového plzeňského fotbalového klubu a 11. června 1911 vznikla Viktoria Plzeň. Už téhož roku na konci léta se Viktoria Plzeň utkala v oficiálním zápase s Olympií Plzeň. Obrázek č. 6 vyobrazuje osvědčení, pro Jaroslava Ausobského, o vzniku nového klubu.

Obrázek č. 6: Osvědčení pro Jaroslava Ausobského. [1]

Následujících osmnáct let hrála Viktoria Plzeň pouze a jen amatérský fotbal.16 Změnu klub zaznamenal až roku 1929, kdy bylo rozhodnuto, že Viktoria Plzeň vstoupí do profesionálního fotbalu. Následovalo několik úspěšných let, ale v roce 1938 přišel sestup do divize. Rok 1948 se stal symbolem spojování se klubů se závody. V Plzni vznikla Závodní Sokolská jednota Škoda a její součástí se ihned stala Olympia Plzeň a s ročním zpožděním i Viktoria Plzeň. Roku 1971 vyhrála „Viktorka“ Český pohár a jako finalista Československého poháru nastoupila i v Poháru vítězů pohárů. Zde odehrála dva zápasy s Bayernem Mnichov. Po roce 1980 nastalo opět na několik let pendlování mezi první a druhou ligou. Roku 1992 se klub vrátil ke svému původnímu názvu FC Viktoria Plzeň (předtím Škoda). Úspěchy se však stále nedostavily. Viktoria Plzeň sloužila jen jako zásobovatel pražských klubů, kam dodávala vynikající fotbalisty. Touto dobou se klub stal akciovou společností, kde většinu akcií získala italská společnost Fotbal EAST Ltd. Takto klub fungoval až do roku 2005, kdy 100% akcií odkoupila Plzeňská sportovní, a. s. Viktoria se tak stalo opět majetkem Plzně. Toho roku se opět obnovily vztahy s plzeňskou Škodou a ta se stala nejvýznamnějším partnerem. Dnes je Viktoria Plzeň ambiciózním klubem s velkými plány do budoucna. [1]

16 Výjimkou bylo období mezi lety 1922 – 1923, kdy klub vyjel na zájezd do Španělska.

33 2.5.4. FC Baník Ostrava

Historie klubu FC Baník Ostrava se začala psát již 8. září 1922 v restauraci U Dubu, kde se pořádala schůze Sk Slezská Ostrava. Zde byla podepsána zakládací listina (podepsalo ji 20 mužů, z toho 6 havířů) a základem týmu nebyl nikdo jiný než studenti. V té době byl vytvořen i tříbarevný erb, který Baník (s menšími obměnami) používá dodnes. Klub tehdy neměl ani vlastní hřiště.17 [7] První ligu si Baník zahrál poprvé v sezoně 1937/1938, kam se dostal z III. třídy Moravskoslezské župy a dále přes II. a I. třídu divize. [18] Čtvrté místo v lize v sezoně 1973/1974 otevřelo Baníku cestu do Poháru UEFA. Roku 1978 se trenérství Baníku ujal Evžen Hadamczik. Právě za jeho působení v klubu se ostravští dočkali největších úspěchů.18 [7] Zakladatelská smlouva společnosti Baník Ostrava byla podepsána 8. září 1995 za účasti občanského sdružení FC Baník Ostrava, OKD, MCHZ a Pivovaru Radegast. Rok 2003 pak přinesl další změny a novým majitelem Baníku se stal Daniel Vacek.19 Od předchozích majitelů odkoupil 75% akcií. Jeho pravomoci v klubu vykonával Tomáš Petera, který se r. 2009 stal novým majitelem Baníku. [7] [18]

17 FC Baník Ostrava hrával na fotbalovém stánku na Staré Střelnici. Stadion na Bazalech byl dokončen až r. 1959. [18] 18 Dvakrát získali mistrovský titul, třikrát druhé místo, dvakrát vyhráli Český pohár a jednou se stali vítězi Československého poháru. [7] 19 Bývalý vynikající tenista.

34 2.5.5. FK Teplice

Fotbal v Teplicích se začal formovat po osvobození z nacistické okupace po roce 1945, a to na popud redaktora Rudolfa Cajthamla. Ten v novinách Český sever zorganizoval akci, na které se sešli zájemci s cílem založit fotbalový klub. Z tří příchozích byl jeden pro budoucí teplický fotbal zcela klíčový. Zdeněk Šteflík byl brankářem německého teplického klubu a v této době se stal i trenérem a správcem hřiště, kterému dal název Sk Teplice – Šanov. Každý klub se po svém založení dostává krok za krokem až do mistrovských soutěží. Teplice však dostaly pozvánku do I. A třídy velmi brzy.20 Roku 1947 se klub probojoval do divize a stejného roku se dostal i do ligy. Co se týče dresů, ve svých začátcích hrály Teplice v modrém nebo modrobílém. Do ligy již vstoupily v barvách, které nesou Teplice dodnes – žlutomodrých. A jak vznikl název klubu? Stalo se tomu až mnohem později, konkrétně roku 1991, kdy se klub sloučil s divizním vojenským týmem z Žatce za vzniku Fotbalového klubu Vojenské tělovýchovné jednoty Teplice.21 Finální název FK Teplice (Fotbalový klub Teplice, a. s.) získal klub v roce 1994. Ke klubu se připojil trenér Josef Masopust s asistentem Milanem Bokšou. Největším úspěchem Teplic je 2. místo v nejvyšší soutěži v sezoně 1998/99. Teplice jsou vítězem dvou ročníků Českého poháru. Po Spartě a Slavii jdou Teplice třetím klubem, který se dostal do předkola vrcholné evropské pohárové soutěže v sezoně 1999/00. Za zmínku stojí i sezona 2009/10, kdy se Teplice v 1. lize umístily na 4. místě v tabulce. [5]

20 I. A třída tvořila třetí stupeň po lize a divizi. [5] 21 Cílem sloučení bylo dostat na Stínadla talentovanou mládež nastupující vojenskou základní službu. [5]

35 2.5.6. FC Slovan Liberec

Když se v Liberci řekne „fotbal“, neuslyšíme nic jiného než Slovan. Přestože klub získal mistrovský titul a uspěl i v evropských pohárech, zrodil se poměrně nedávno. Nestalo se tomu ze dne na den, ale vzniku klubu předcházela dlouhá a komplikovaná historie.22 Fotbal se do Liberce dostal až roku 1903.23 Život v Liberci, a především bohatý studentský život, tvořily ideální podmínky pro jeho rozvoj. Prvním fotbalovým klubem v Liberci byl německý Reichenberger SK, který byl založen r. 1904. V Horním Růžodole pak roku 1909 vzniká klub Meteor, který se později přejmenoval na klub Čechie. Mužstvo nemá vlastní hřiště a je nuceno dojíždět do Semil. Následovalo několik let vzájemné nevraživosti mezi libereckými kluby, jako byly Tatran, Slavoj, Jiskra. Fanoušci však uvažují o tom, zda by nebylo rozumnější najít společnou řeč, která by vedla k prosperitě libereckého fotbalu. Tehdejší doba se vyznačovala tím, že takové situace se řešily slučováním. Proto se v létě roku 1958 spojila Jiskra se Slavojem do jediného celku nesoucího název TJ Slovan Liberec. Za své klubové barvy si zvolili modrou a bílou. Až o roku 1991 liberecký fotbal víceméně stagnoval. V nově vznikající 1. fotbalové lize samostatné České republiky cítil Slovan potřebu být její součástí. Proto je Slovan Liberec již od jejího prvního ročníku velmi úspěšným a pravidelným účastníkem. Z čísel platných k 30. 6. 2004 vyplývá, že nejhoršího umístění v lize dosáhl Slovan v sezoně 1993/94, kdy získal 9. místo a pouhých 32 bodů. Největší počet porážek a inkasovaných gólů obdržel Slovan v sezoně 1994/95, kdy získal 51 bodů a 4. místo. Tzv. „minusová“ sezona potkala Slovan v letech 1999/00, kdy získali nejmenší počet vítězství a získaných bodů, vstřelili nejmenší počet gólů,

22 Především díky tomu, že v Liberci vedle sebe žily dva národy. 23 Celkem pozdě s ohledem na to, že první fotbalové mužstvo v Čechách působilo už na počátku 90. let 19. století v Mladé Boleslavi.

36 paradoxně však i nejméně branek inkasovali. Celkově se však umístili na 8. místě s 38 získanými body. Nejvydařenější byla pro Slovan sezona 2001/02, kdy se stali Mistry. Kromě mistrovského titulu získali největší počet vítězství a získaných bodů (64 bodů), nemenší počet porážek a vstřelili nejvíce gólů. Trenéry, v mistrovské sezoně, byli Ladislav Škorpil a Josef Csaplár. Do evropských pohárů vstoupil Slovan Liberec až v ročníku 2000/01. Dostal se do předkola Ligy mistrů, kde se potkal se slavným AC Milán. V Poháru UEFA startoval tři roky po sobě a probojoval se až do čtvrtfinále. [9]

2.5.7. FC Zbrojovka Brno

První fotbalovou vlaštovku vyslal, z Prahy do Brna, německý klub Brünner RK. Ta, se však neujala a fotbal se v Brně uchytil až zhruba začátkem 20. století. Prvními fotbalovými nadšenci byly kluby Technika, Blesk, Achilles, Svatoboj, DSK, Olympia a další. Do jejich čela se již roku 1904 postavila Moravská Slavia. Dnešní 1. FC však pochází z vesnice Židenice, kde již roku 1907 působil Achilles a ještě dřívější Horymír a Studentský team Židenice. SK Židenice se zformoval v roce 1913 v hostinci u Machů, kde se sešli členové Studentského teamu i členové Achillea. Dohromady je svolal fotbalový nadšenec a fanda Cyril Lacina, syn bohatého mlynáře. Zde se zrodily počátky 1. FC Zbrojovky Brno. Krátce po 1. světové válce Cyril Lacina náhle zemřel a situace vypadala tak, že se klub rozpadne. Ve správnou chvíli vzal otěže do rukou Rudolf Foller a brzy se objevil i další mecenáš – brněnská Zbrojovka.24 Do II. ligy se Židenice dostaly až v sezoně 1932/33, kdy vyhrály nad Slavojem Žižkov vysoko 11:0. Po roce 1955 se v Brně dostává na výsluní hokej a fotbal strádá. S neúspěchem se vypořádávají jak fotbalisté, tak fanoušci.

24 Založena již roku 1919.

37 Fotbal si krátce polepšil roku 1965, kdy do Brna přišel z Polska trenér Karel Kolský, ale ani on nedokázal fotbalovou situaci zachránit. Roku 1978 se Zbrojovka stala mistrem. Od té doby se klub začal víceméně rozpadat. Mistři fotbalisté začali opouštět sestavu včetně tehdejšího trenéra Masopusta, který odešel do Belgie. Pokles brněnského fotbalu nedokázal zastavit ani z Olomouce přicházející Karel Brückner. Sezona 1985/86 přinesla Zbrojovce nejlepší umístění mezi týmy Moravy a Slezska. V celkové tabulce však skončili až pátí. Po roce 1990 vede klub Lubomír Hrstka a s ním přicházejí změny. Úspěchem sezony 1992/93 byla účast ve finále Českého poháru. Brno se pětkrát snažilo projít přes Pohár Intertoto do Poháru UEFA.25 Brno se do Poháru UEFA dostalo v sezonách 1979/80 (čtvrtfinále), 1980/81 (2. kolo) a v sezoně 1997/98. Náročnou sezonou byla pro Brno sezona 1995/96, kterou poznamenalo náročné cestování kvůli Intertoto Cupu. Následující sezonu změnilo Brno trenéra. Odešel Uličný a vrátil se Karel Večeřa. Roku 1998 vede klub Karel Jarůšek a Brno si znovu zahrálo Pohár

Intertoto. [8]

2.5.8. SK Sigma Olomouc

Počátky olomouckého fotbalu sahají hluboko do historie, přesněji do období mezi lety 1904 – 1905, kdy se fotbal na Moravu dostal díky studentům z Prahy. Když přeskočíme dlouhý vývoj a těžké začátky klubu, moravský fotbal zažil opravdovou a nezapomenutelnou radost roku 1982, kdy TJ Sigma Moravské železárny vyhrála Českou národní ligu, čímž si zajistila postup do nejvyšší domácí soutěže. Otázkou je, zda páté největší město republiky nemělo

25 Roku 1995 vzrostl význam Poháru Intertoto. Byl napojen na Pohár UEFA.

38 být automatickým členem 1. ligy? Ovšem jak řekl hráč a trenér Tomáš Pospíchal: „Fotbal nemá logiku.“ Sigma však neměla žádné dřívější zkušenosti s extratřídou, a tak byla v lize úplným nováčkem. Sigma Olomouc se zrodila na základech příměstského klubu z Hejčína, který neměl na 1. ligu ani pomyšlení. R. 1947 byl klub přejmenován na Hejčínský SK Báňské a hutní Olomouc.26 Olomoucký fotbal byl součástí tělovýchovné jednoty, a proto registrujeme od roku 1966 klub TJ Sigma Moravské železárny. Sigma je úspěšným týmem. V sezoně 1985 – 86 má druhou nejvyšší domácí návštěvnost po Spartě (roční průměr 8 300 diváků). V stejné sezoně si klub zajistil postup do Poháru UEFA a během letní přestávky vyhrává svou skupinu v Interpoháru. V sezoně 1989 – 90 se Sigma stává Sportovním klubem (SK). Až do jara 1991 – 92 byla Sigma neporazitelná (po třiadvaceti zápasech ji porazily Vítkovice těsně 0:1). V celkovém pořadí končí Sigma na 3. místě v 1. lize a po třetí se účastní evropského poháru. Klubem prošla řada úspěšných fotbalistů, např. Radek Drulák, Radek Látal, Pavel Hapal, Zdeněk Koukal a další. Od sezony 1982/83 je Sigma stálým členem české fotbalové elity. Sigma patří k nejúspěšnějším reprezentantům v Poháru UEFA. [6]

26 Většina klubových členů byla zaměstnána v řepčínských Moravských železárnách – proto název klubu Hejčínský SK Báňské a hutní Olomouc.

39 3. Česká 1. liga ve světové konkurenci (Liga mistrů UEFA; Evropská liga)

Princip nominace týmů do Evropských pohárů (Liga mistrů UEFA a Evropská liga) se řídí postavením fotbalové ligy té dané země, a to v žebříčku koeficientu UEFA. Od sezony 2009/2010 se koeficient počítá následovně: Jednotlivá předkola jsou bonifikována. Tyto bonifikační body z předkol se započítávají do klubových koeficientů. Ke klubovému koeficientu se pak připočítávají body z Ligy mistrů a Evropské ligy a to podle aktuálního umístění (např. 0,5 bodu za 1. předkolo; 1. bod za 2. předkolo atd.). Je nutné kalkulovat ještě s národním koeficientem (2 body za výhru, 1 bod za remízu) a s garantovým minimem (od sezony 2009/2012 je garantováno minimum 2 bodů ve skupině). Body, které získali reprezentanti jedné soutěže (u nás tedy účastníci 1. Gambrinus ligy), se sečtou a vydělí počtem účastníků soutěže.27 Aby bylo mužstvo nasazeno, hodnotí se součet bodů za posledních pět let, kromě předešlé sezony. Český fotbal dosáhl nejlepšího umístění v sezoně 2001/2002, kdy vybojoval osmé místo. Osmé místo zaručovalo českému celku přímou účast v Lize mistrů a dále účast v Evropských pohárech pro dalších pět českých celků. Český fotbal v tomto ohledu spíše propadá. V aktuální sezoně 2011/2012 byly české týmy nasazovány až z 18. místa. [27] V hlavní soutěži se jako nejčastější účastník objevila Dukla Praha a AC Sparta Praha. AC Sparta Praha, v sezoně 1991/1992, obsadila 2. místo v semifinálové skupině Poháru mistrů evropských zemí, což znamenalo celkové 3. 4. místo v celkovém pořadí.28 Do hlavní soutěže Ligy mistrů se podívala i SK Slavia Praha, která se nominovala až v sezoně 2007/2008, a to až na 6. pokus. V základní skupině Slavia uhájila 3. místo, čímž skončila v Lize mistrů a pokračovala do Poháru UEFA. V sezoně 2011/2012 se účastníkem Ligy mistrů stala i FC Viktoria Plzeň.

27 V české lize to pro sezonu 2011/2012 byly čtyři týmy. 28 Toto je považováno za největší český fotbalový úspěch v mezinárodních soutěžích. V semifinále se ještě jednou ocitla i Dukla Praha a to v sezoně 1966/1967.

40 Z historie možno poukázat na Baník Ostrava, který se v sezoně 1980/1981 zúčastnil již zmíněného předchůdce Ligy mistrů Poháru mistrů evropských zemí. Ostatní české kluby sehrály pouze kvalifikaci. Mezi českými hráči je i několik vítězů Ligy mistrů. Jsou jimi fotbalisté působící v zahraničních klubech. Jmenovitě si vítězství vychutnal Vladimír Šmicer a Milan Baroš (roku 2005 s klubem Liverpool FC) a Marek Jankulovski (roku 2007 s klubem AC Milán). [28]

3.1. Hráči jako "zboží" na přestupovém trhu

Česká fotbalová liga zažila několikrát ve své historii odliv nadějných fotbalistů, kteří dnes působí v prestižních evropských klubech nebo již svou aktivní hráčskou kariéru ukončili. Tato kapitola uvede ve stručnosti přehled nejvýznamnějších z nich. Petr Čech přes FC Viktoria Plzeň a FK Chmel Blšany se Čech dostal do AC Sparta Praha (ta ho roku 2001 koupila za 22 milionů korun, ale Čech zůstal na hostování v Blšanech). Tím se stal ve svých devatenácti letech nejdražším českým brankářem. Odtud putoval v roce 2002 do francouzského Stade Rennais FC, odkud ho roku 2004 získala londýnská Chelsea F. C. Klub zaplatil za Petra Čecha neuvěřitelných půl miliardy korun. Zde se stal brankářskou jedničkou a v klubu působí dodnes. [29] Milan Baroš odchovanec ostravského Baníku. Odsud přestoupil do Liverpoolu. Zde se však nedostal k velkým příležitostem, a tak roku 2005 přestoupil do Birminghamské Aston Villy. Ani zde dlouho nepobyl a roku 2007 přešel do francouzského Olympique Lyon. Rok nato hostoval v Portsmouthu. Barošovým současným angažmá je turecký klub Galatasaray Istanbul. [30] Tomáš Rosický v současné době fotbalista londýnského Arsenalu. Svou kariéru nastartoval v pražské AC Sparta Praha, kde nastoupil roku 1998 za A tým. O tři roky později přestoupil Rosický do německé Borussie Dortmund. Pak se několik let spekulovalo o přestupu Rosického. Ten přišel až roku 2006, kdy byla podepsána smlouva s Arsenalem. Zde působí Rosický až do současnosti. [36]

41 Pavel Nedvěd bývalý český fotbalový záložník. Během své kariéry prošel přes RH Cheb, Škodu Plzeň, Duklu Praha až do AC Sparta Praha. Odtud roku 1996 odešel do Latia Řím, s kterým získal titul italského mistra Série A. V letech 2001 2009 působil Nedvěd v italském Juventusu Turín, kde 26. srpna 2009 oficiálně ohlásil konec své aktivní fotbalové kariéry. [31] Karel Poborský svou fotbalovou kariéru zahájil v Českých Budějovicích, odkud se přes Žižkov dostal do pražské Slavie. S tou slavil roku 1996 mistrovský titul. Odtud putoval Poborský do evropského velkoklubu Manchester United. Zde se mu příliš nedařilo a nové angažmá získal v u portugalské Benefiky Lisabon. Odtud, jako hvězda, odešel do Latia Řím, kde se setkal s Pavlem Nedvědem. Z Itálie se z rodinných důvodů vrátil zpět do Prahy, kde působil v AC Sparta Praha, krátce hostoval v Českých Budějovicích a roku 2007 oficiálně ukončil svou profesionální kariéru. [32] Vladimír Šmicer bývalý fotbalový záložník, který v současnosti působí jako manažer fotbalové reprezentace. Jeho kariéra začala roku 1992 v pražské Slavii, odkud přestoupil do francouzského Lens. Roku 2005 přešel Šmicer do Girondins Bordeaux. Zde příliš dlouho nepobyl a roku 2007 se opět vrátil do pražské Slavie. Svou kariéru ukončil roku 2009. [33] Tomáš Ujfaluši svou kariéru nastartoval v týmu Jiskra Rýmařov. Pak následovala Sigma Olomouc, odkud roku 2000 přestoupil do německého HSV Hamburg. Odtud zamířil do Florentiny, kde se mu příliš nedařilo. Zde přišla korupční aféra a Ujfaluši přešel roku 2008 do Atlética Madrid. Od roku 2011 až do současnosti působí v tureckém Galatasaray Istanbul. [34] Marek Jankulovski univerzální hráč, který zahájil svou kariéru v FC Baník Ostrava a po angažmá v evropských klubech se do svého domovského klubu opět vrátil. Svou premiéru zažil Jankulovski již roku 1995. Pobyl zde pět let a roku 2000 odešel do italské SSC Napoli. Roku 2002 již oblékal dres Udinese Calcio. roku 2004 se o Marka Jankulovského přetahoval Juventus Turín a AC Milán. Jankulovski se upsal AC Milán. Zde se ale ve velké konkurenci jmen, jako např. Kaká, Pirlo, Gattuso, nedokázal prosadit a vrátil se do Čech. Nastoupil opět za FC Baník Ostrava, kde se roku 2012 rozhodl ukončit svou profesionální kariéru. [35]

42 Závěr

Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat situaci v české fotbalové 1. Gambrinus lize. Nejen aktuální situaci, ale i události, které jejímu vzniku předcházeli a které ji celou dobu provází. Úvodní část práce rozebírá samotný vznik fotbalu, jako míčové hry. Počátky fotbalu, který se utvářel na gymnaziálních hřištích a až posléze se dostal na velké fotbalové stadiony. Mapuje vznik první zaštiťující organizace, a to fotbalového svazu a celkovou nelehkou situaci fotbalových celků jak se prosadit v nelehké době, která mnohokrát tomuto sportu nepřála. Následně je v práci popsán vznik profesionálních soutěží, které se nejprve odehrávaly v rámci jednotlivých žup, až se přes asociační, středočeskou a státní ligu vyvinuly v celostátní mistrovství, později v mistrovství republiky a přebor republiky. Z nich později vznikla 1. liga. Zbylá část bakalářské práce se zabývá fotbalovými kluby, v současnosti nebo minulosti se účastnícími 1. fotbalové ligy (1. Gambrinus ligy) a celkovou situací kolem nich – divácká návštěvnost na stadionech, stadiony vybraných klubů, financování fotbalu atd. U pravidelných účastníků současné 1. Gambrinus ligy mapuje historii klubu a významné události, které jeho vývoj poznamenaly. V neposlední řadě jsou zmíněny významné přestupy českých fotbalistů, kteří působili v prestižních evropských klubech.

43 Literatura

1. Hochman, P. Stoletá cesta k titulu FC Viktoria Plzeň. 1. vyd. Plzeň: Starý most, s. r. o., 2011. 176 s. ISBN 9788087338124

2. Jelínek, R., Jenšík, M. Atlas českého fotbalu od roku 1890. 1. vyd. Radovan Jelínek, 2006. 384 s. ISBN

3. Jeřábek, L. Fakta z historie československého fotbalu. 1.vyd. Praha: Olympia, 1982. 258 s.

4. Macho, M. Fotbal – vášeň 20. stol. 1. vyd. Praha: Brána, spol. s. r.o., 1996. 466. s. ISBN 8085946270

5. Růžička, A. Fotbalové kluby ČR: FK Teplice. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 88 s. ISBN 8025102181

6. Růžička, A. Fotbalové kluby ČR: SK Sigma Olomouc. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 88 s. ISBN 8025102017

7. Růžička, A. Fotbalové kluby ČR: FC Baník Ostrava. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 88 s. ISBN 802510057X

8. Růžička, A. Fotbalové kluby ČR: 1. FC Brno. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 87 s. ISBN 8025101886

9. Růžička, A. Fotbalové kluby ČR: FC Slovan Liberec. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 96 s. ISBN 8025104141

10. Růžička, A. Fotbalové kluby ČR: AC Sparta Praha. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 92 s. ISBN 8025100847

44 11. Růžička, A. Fotbalové kluby ČR: SK Slavia Praha. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 92 s. ISBN 8025101509

12. Šálek, J. Český fotbal 1901/2001. 1. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2000. 164. s. ISBN 8070331909

Internetové zdroje

13. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pražské_derby

14. http://www.sport.cz/fotbal/gambrinusliga/clanek/112598derby prazskychsvestatistikach.html

15. www.sparta.cz

16. www.sparta.cz/cs/klub/osparte.shtml

17. www.slavia.cz/Historickaesej

18. www.fcb.cz/historieklubuvkostce/

19. www.fczbrno.cz/cs/oklubu/historie/opetdobrevysledky/

20. http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejstarších_fotbalových_klubů_v_Č R

21. http://cs.wikipedia.org/wiki/1._fotbalová_liga

22. http://cs.wikipedia.org/wiki/Synot_Tip_Aréna

23. http://www.sparta.cz/cs/klub/generaliarena.shtml

24. http://cs.wikipedia.org/wiki/Stadion_Sparty_na_Letné

25. http://cs.wikipedia.org/wiki/Na_Stínadlech

26. http://cs.wikipedia.org/wiki/Bazaly

27. http://www.coen.wz.cz/

28. http://cs.wikipedia.org/wiki/Liga_mistr%C5%AF_UEFA#.C4.8Ce.C5.A1t .C3.AD_.C3.BA.C4.8Dastn.C3.ADci_Ligy_mistr.C5.AF_a_PMEZ

29. http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Čech

30. http://cs.wikipedia.org/wiki/Milan_Baroš

31. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Nedvěd

32. http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Poborský

33. http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimír_Šmicer

34. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tomáš_Ujfaluši

35. http://cs.wikipedia.org/wiki/Marek_Jankulovski

36. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tomáš_Rosický

46 Seznam příloh

Příloha č. 1: Historický přehled prvoligových klubů, které hrály 1. fotbalovou ligu od jejího založení roku 1925do roku 1981. [3]

Příloha č. 2: Historie 1. Gambrinus ligy od roku 1994 do roku 2011. [21]

47 Resumé

Bakalářská práce je zaměřena na 1. fotbalovou Gambrinus ligu, nejvyšší fotbalovou soutěž hrající se na území České republiky. Soutěž je pořádaná Fotbalovou asociací České republiky a pravidelně se jí účastní 16 týmů. Cílem práce je zmapovat současnou situaci v české 1. lize (kluby; zázemí; finance atd.), ale i historické události, které předcházely jak její vzniku, tak vzniku samotného fotbalu jako míčové hry.

Summary

The thesis is focused on the first Football Premier League, the highest football competition playing in the Czech Republic. The competition is organized by the FootballAssociations in the Czech Republic and regularly participate in it 16 teams. The aim is tomap the current situation in the Czech first League (clubs, facilities, finance, etc.) as well as historical events that preceded both the formation and of itself as a soccer ball game.