PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY NA Moravù Obalka 6.12.2006 16:22 Stránka 2

obalka 6.12.2006 16:22 Stránka 1

âASOPIS PRO OCHRANU P¤ÍRODY A KRAJINY XX. roãník 2006 17. zvlá‰tní vydání

PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY NA MORAVù obalka 6.12.2006 16:22 Stránka 2

PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY NA MORAVù

Uspoﬁádali Antonín Buãek, Jan Lacina a Zdenûk La‰tÛvka

Pannonic Steppes and Dry Grasslands

The Pannonic Steppes and Dry Grasslands exhibit extreme habitat conditions, which result from the arid climate, the low development of the soil and the locations barren settings. They offer many highly specialized animal and plant species a valuable habitat and are characterised by high biodiversity.

The Pannonic Steppes and Dry Grasslands endangerment is a result of the change in traditional uses, especially in the fall in numbers of grazing sheep, goats and cattle. The intensifying of agricultural and forestry uses has also led to large scale losses. The area of the steppes and dry grasslands that at one time marked the landscape decreased during the last decades. With the drop in numbers of open land locations and the change in habitats' features, many characteristic steppe and dry grassland animal and plant species have become rare and are VERONICA – ãasopis pro ochranu pfiírody a krajiny highly endangered. Vydává: Regionální sdruÏení âSOP Brno Adresa redakce: VERONICA, Panská 9, 602 00 Brno For this reason the EU has put the Pannonic Steppes and Dry Grasslands on the list of “priority habitats”. The tel.: 542 422 756 • e-mail: [email protected] • www.veronica.cz member states of the EU have committed themselves to preserve such habitats and are supported by specific ·éfredaktor: Mgr. Dalibor Zachoval programs. Within the framework of the program, LIFE-Nature supports measures, which serve the preservation Korektury: Ing. Jifií Turek and restoration of natural habitats for animals and plants. This program should contribute to the improved Pfieklady: Ing. Dana Kumprechtová, Ph.D., Ing. Daniel Mikula application of the EU Fauna-Flora-Habitat Guideline and the Bird Protection Guideline and to the support of the Autofii této publikace: organization, Natura 2000, the European Nature Reserve Network. doc. Ing. Antonín Buãek, CSc. – LDF MZLU v Brnû doc. RNDr. Vít Grulich – PfiF MU v Brnû At present a LIFE-Nature Project is being carried out in Lower Austria, which should develop and permanently RNDr. Michal Horsák, Ph.D. – PfiF MU v Brnû secure the last remains of the Pannonic Steppes and Dry Grasslands and was also able to support the drawing doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc. – Brno up of the publication at hand. Similar studies in Hungary and Slovakia will follow. The goal of which is to RNDr. Karel Kirchner – AVâR, Brno cooperate more closely in the future in the area of nature protection and to intensify the exchange of information Mgr. Petr Kment – Národní muzeum Praha since nature protection does not obey any national borders, but is a general matter of concern for all nations. doc. Ing. Jan Lacina, CSc. – LDF MZLU v Brnû Prof. RNDr. Zdenûk La‰tÛvka, CSc. – AF MZLU v Brnû Further information: www.steppe.at Ing. Antonín Pfiidal, Ph.D. – AF MZLU v Brnû Prof. RNDr. Rudolf Rozko‰n˘, DrSc. – PfiF MU v Brnû Mgr. Petr Slavík – AOPK Brno PhDr. Václav ·tûpánek, Ph.D. – FF MU v Brnû

Vy‰lo: prosinec 2006 Tisk a litografie: Goli s. r. o., Brno

Evidenãní ãíslo MK âR: 5622 © ZO âSOP Veronica 2006 ISSN 1213-0699

Foto na titulní stranû P. Halas, zadní strana I. Míchal

Vydáno za podpory LIFE finanãních instrumentÛ Evropského spoleãenství. Tato publikace byla finanãnû podpoﬁena LIFE projektem „Panonské stepi a suché trávy“. Obsah

1. Úvod (A. Buãek, J. Lacina) 2

2. Biom stepí (A. Buãek, J. Lacina) 3

3. Severopanonské stepi (A. Buãek, J. Lacina) 5

4. Krajina moravsk˘ch stepních trávníkÛ (K. Kirchner, A. Buãek) 7

5. Historie vyuÏívání moravsk˘ch stepních lokalit (V. ·tûpánek) 11

6. Vegetace a flóra (V. Grulich) 14

7. V˘znamné druhy rostlin (V. Grulich, J. Lacina) 18

8. Fauna (Z. La‰tÛvka, M. Horsák, K. Hudec, P. Kment, R. Rozko‰n˘, A. Pﬁidal) 24

9. V˘znamné lokality (V. Grulich, A. Buãek, J. Lacina) 37

10. ZaslouÏilí badatelé a ochránci (V. Grulich, A. Buãek, J. Lacina) 46

11. Péãe o stepní trávníky (P. Slavík) 48

12. Doporuãená literatura 53

13. Summary 54

Panonské stepi 1 1. ÚVOD zÛstaly zachovány i ve 3. tisíciletí, nestaãí jen pasivní ochrana. Tyto památné ostrovy pfiírodních pokladÛ âasopis Veronica tímto, jiÏ 17. zvlá‰tním ãíslem pokra- v souãasné kulturní krajinû vyÏadují soustavnou aktivní ãuje v dlouhodobé tradici vydávání monotematick˘ch péãi. Takováto péãe se neobejde bez zaji‰tûní finanã- publikací, vûnovan˘ch rÛzn˘m problémÛm ochrany pfií- ních prostfiedkÛ. Proto si na‰e publikace neskromnû rody a krajiny. Toto ãíslo, vûnované jednomu z v˘jimeã- klade velik˘ cíl – ovlivnit postoje vefiejnosti a pfiedev‰ím n˘ch klenotÛ krajiny âeské republiky – panonsk˘m ste- tûch, kdoÏ rozhodují o rozdûlování vefiejn˘ch zdrojÛ, tak pím na Moravû – vychází jako mal˘ dárek ãtenáfiÛm pfii aby prostfiedky na zaji‰tûní péãe byly dostateãné. pfiíleÏitosti oslav dvacátého v˘roãí vydávání na‰eho ãasopisu. Kolektiv autorÛ se pokusil – pokud moÏno Vydání 17. zvlá‰tního ãísla ãasopisu Veronica umoÏnily populární formou – shrnout poznatky o vzniku, v˘voji prostfiedky poskytnuté zemskou vládou Dolního a souãasném stavu moravsk˘ch stepí a jejich v˘znamu Rakouska v rámci projektu zamûfieného na ochranu, v evropském kontextu. propagaci a trvale udrÏiteln˘ v˘voj panonsk˘ch stepí a such˘ch trávníkÛ, kter˘ je souãástí programu Evrop- Na rozdíl od ãetn˘ch podobn˘ch publikací, zamûfien˘ch ské unie LIFE-Nature. V souãasnosti je projekt LIFE- pfiedev‰ím na území jiÏní Moravy, pokou‰í se tato publi- Nature aplikován v Dolním Rakousku, kde by mûl rozvi- kace zaujmout ‰ir‰í prostor Moravy, tedy i lokality roz- nout a trvale zajistit poslední zbytky panonsk˘ch stepí. manit˘ch stepních spoleãenstev v jejich mezních v˘sky- Publikace o tûchto ojedinûl˘ch lokalitách budou rovnûÏ tech. Samozfiejmû, Ïe rozsah zvlá‰tního ãísla Veroniky vydány v Maìarsku a na Slovensku. Cílem je bliÏ‰í spo- umoÏÀuje pouze omezen˘ v˘bûr jak v˘znamn˘ch loka- lupráce v oblasti ochrany pfiírody a také zintenzivnûní lit, tak i jejich v˘znamn˘ch druhÛ. Za milou povinnost v˘mûny informací, jelikoÏ ochrana pfiírody nezná hranic pfiitom povaÏujeme zmínit alespoÀ nûkteré pfiírodovûd- a je obecnou vûcí zájmu v‰ech národÛ. ce, ktefií spoleãenstva stepí nejen zkoumali, ale v˘znamnû se zaslouÏili i o jejich ochranu.

MilovníkÛm pfiírody by toto ãíslo Veroniky mûlo slouÏit jako zdroj informací o jedineãn˘ch stepních spoleãen- stvech, která mÛÏeme oprávnûnû fiadit k nejcennûj‰ím pfiírodním a kulturnû-historick˘m pamûtihodnostem na‰í vlasti. K tomu, aby panonské stepní trávníky na Moravû

Jako Ïezla králÛ trãí ze stepních trávníkÛ PR Malhotky nád- herná kvûtenství teplomilného vstavaãe nachového (Orchis purpurea) – foto P. Halas

2 Panonské stepi 2. BIOM STEPÍ k˘m pÛdotvorn˘m substrátem jsou spra‰e, které pfiekr˘- vají rozmanité geologické podloÏí. Spra‰ (v nûkter˘ch „Ech vy stepi, jak jste krásné!“ – povzdychl si nejednou ãástech Moravy v˘stiÏnû naz˘vaná „Ïlutice“) je eolická v Gogolovû románu kozáck˘ ataman Taras Bulba. Ter- hornina bohatá vápníkem. RÛznû mocné vrstvy spra‰í mín step se dostal do mezinárodní botanické terminolo- ukládal vítr v ledov˘ch dobách. Na spra‰ích se ve step- gie právû z ru‰tiny a ukrajin‰tiny, kde se zaãal pouÏívat ních oblastech vyvinuly ãernozemní pÛdy. Jsou nazvány v 18. století. Pfiedtím v˘chodní Slované naz˘vali step podle charakteristického tmavû zbarveného humusové- „divoké pole“. ho horizontu. Tento tmav˘ horizont s vysok˘m obsahem humusu vznikal po tisíciletí z kofienov˘ch zbytkÛ trav Stepi jsou svébytná travinná spoleãenstva mírného pás- a bylin pfii nedostatku vody. K akumulaci organick˘ch ma. Vyskytují se v oblastech kontinentálního klimatu, látek a k jejich pfiemisÈování do hlub‰ích vrstev pÛdy tedy tam, kde jsou teplá a suchá léta a chladné zimy. v˘znamnû pfiispívaly zejména ÏíÏaly. V jejich zaÏívacím Nedostatek sráÏek zde omezuje rÛst dfievin a zabraÀuje traktu se organické zbytky mísily s pÛdními ãásticemi. rozvoji souvisl˘ch lesních porostÛ. Typické euroasijské âernozemû se vyznaãují dostatkem Ïivin, a proto byly stepi se rozkládají mezi 45° aÏ 55° severní ‰ífiky od a jsou nejhodnotnûj‰ími zemûdûlsk˘mi pÛdami. Právû jihoukrajinsk˘ch a jihorusk˘ch rovin aÏ po Mongolsko proto jsou zbytky stepního biomu celosvûtovû vzácné. a severov˘chodní âínu. Obdobná spoleãenstva najde- Vût‰ina stepí byla rozorána a stala se z nich intenzivnû me i na jin˘ch kontinentech. V Severní Americe to jsou vyuÏívaná pole. JiÏ v roce 1895 shrnul v˘znamn˘ rusk˘ známé prérie, v JiÏní Americe pampy. Ke stepnímu bio- pfiírodovûdec V. V. Dokuãajev v˘sledky expedice zkou- mu patfiila v minulosti pravdûpodobnû i Mezopotámie, mající jihoruské a jihoukrajinské stepi tûmito slovy: „sku- kde vzniklo neolitické zemûdûlství a kde se díky tomu teãné ãernozemní stepi s pfiekvapující rychlostí mizí vyvíjely i první starovûké civilizace. z tváfie ruské zemû“. Rozsáhlej‰í zbytky stepí zÛstaly zachovány jen v nemnoha chránûn˘ch územích. Eurosibifiské stepní krajiny se vyznaãují dalek˘mi hori- zonty, pfievaÏují roviny a mírnû zvlnûné pahorkatiny, vût- K nejznámûj‰ím, nejlépe prozkouman˘m a nejrozsáhlej- ‰inou v nízk˘ch nadmofisk˘ch v˘‰kách. Charakteristic- ‰ím chránûn˘m územím, kde jsou stepní a lesostepní

Na skalnat˘ch stráních v NPR Mohelenská hadcová step se na vrcholu jara vlní stﬁíbﬁité kavyly (foto P. Halas)

Panonské stepi 3 biomy zachovány v pfiirozeném stavu, patfií Centrální ãernozemní zapovûdnik V. V. Aljechina v Kurské a Bel- gorodské oblasti v Rusku. Pût ãástí tohoto zapovûdniku zaujímá plochu 4 847 ha. Toto svûtovû v˘znamné chrá- nûné území nese jméno proslulého ruského geobotani- ka Vasilije Vasiljeviãe Aljechina (1852–1946), rodáka z Kurska, kter˘ se vûnoval v˘zkumu zdej‰í stepní a lesostepní krajiny jiÏ od poãátku 20. století a prosazo- Roz‰ífiení stepní a lesostepní krajiny v Euroasii (podle A. G. val její pfiísnou ochranu pfied zemûdûlskou exploatací. Isaãenka a A. A. ·ljapnikova 1989) Zapovûdnik se podafiilo vyhlásit v roce 1935, v roce A - odlouãen˘ ostrov Panonie, k nûmuÏ patfií i jiÏní Morava 1968 bylo chránûné území roz‰ífieno a v roce 1979 se stalo souãástí celosvûtové sítû biosférick˘ch rezervací, budované pod patronací UNESCO. které se vlní pfii sebemen‰ím závanu vûtru a napomá- hají jako létací zafiízení pfii ‰ífiení semen. Obilka kavylÛ BûÏn˘ Evropan, kter˘ obvykle hledá krásu pfiírody pfie- má tvrdou ‰piãku, která slouÏí pfii zavrtávání do pÛdy dev‰ím v horách, by mohl povaÏovat rovinnou stepní ivhustém travním drnu. Trávy a vût‰ina stepních bylin krajinu za fádní. Co se na ní vlastnû mohlo Tarasu Bul- patfií mezi hemikryptofyty, coÏ je Ïivotní forma rostlin, bovi kromû pocitu neomezené svobody líbit? Urãitû to jejichÏ pupeny pfiezimují na povrchu pÛdy. bylo stfiíbro vlnících se kavylÛ na vrcholu jara, kdy step rozkvétá i pestrobarevn˘mi kvûty. Stepní spoleãenstva Z vysok˘ch bylin se Ïivotu ve stepích nejlépe pfiizpÛso- se totiÏ vyznaãují velkou druhovou rozmanitostí (biodi- bili tzv. stepní bûÏci. Mají mohutné, více neÏ metr hlubo- verzitou). Ráz spoleãenstev stepí urãují trávy a dal‰í ké kofieny. Na podzim po dozrání semen se jejich kulo- druhy trávovitého vzhledu. Trávy totiÏ nejlépe sná‰ejí vité nadzemní ãásti oddûlí od kofiene, za vûtru se koulí specifické ekologické podmínky stepí, neboÈ jejich pfií- po stepi a postupnû se od nich oddûlují plody. Tak zemní pochvy spolehlivû umoÏÀují pfieÏívat suchá léta dochází k jejich ‰ífiení ve stepních rovinách. Nejnápad- nûj‰ím stepním bûÏcem je katrán tatarsk˘ (Crambe tata- i chladné kontinentální zimy. Jejich svazãité a do hloub- ria). V kvûtnu bíle kvetoucí katrány, rozpt˘lené na step- ky zasahující kofieny se rychle obnovují. Typick˘mi dru- ních lokalitách, zdálky pfiipomínají pasoucí se ovce. hy eurasijsk˘ch stepí jsou právû kavyly (Stipa sp.) „V záfií a v podzimním vûtru / po stepi bûÏí, / bûÏí na s nápadn˘mi dlouh˘mi a pérnatû chlupat˘mi osinami, obzoru, / kutálen vûtrem katránov˘ kefi. / Blízko je k vraÏdám, k stínání a zlu, / je blízko k tatarskému koni, V˘znamnou lokalitou stepních trávníkÛ je vápencové bradlo / tma roste z trav a z osin kavylu…,“ tak vnímal kavylo- Pavlovsk˘ch vrchÛ (foto P. Halas) vou step u jihomoravsk˘ch Pouzdfian básník Jan Skácel v básni Tfimeny, inspirované legendou o tom, Ïe katrán na Moravu zavlekla tatarská jízda.

Nûktefií ru‰tí badatelé se domnívají, Ïe kulovit˘ tvar a kouliv˘ pohyb stepních bûÏcÛ (rusky „perekati-pole“) poslouÏily starovûk˘m stepním národÛm jako vzor pro konstrukci kola. „Stepním bûÏcem“ mezi ptáky je v eurasijsk˘ch stepích drop velk˘ (Otis tarda), kter˘ díky své velké hmotnosti (aÏ pfies 15 kg) radûji bûhá neÏ létá. K typick˘m pfiedstavitelÛm stepní fauny patfií dodnes ãetné druhy zemních hlodavcÛ – napfi. sysel (Citellus citellus), v minulosti zde Ïili i velcí b˘loÏraví kopytníci (konû a tufii).

4 Panonské stepi 3. SEVEROPANONSKÉ STEPI z v˘chodu a ãásteãnû i stfiedomofisk˘m podnebím od jihu. Díky tomu se zde vyskytují v˘raznû teplomilné dru- Ve stfiední Evropû je v˘skyt rÛzn˘ch typÛ stepních tráv- hy rostlin a ÏivoãichÛ. V pfiírodní, ãlovûkem neovlivnûné níkÛ soustfiedûn pfiedev‰ím do panonské biogeografické krajinû by pfievaÏovala spoleãenstva teplomiln˘ch doub- provincie. Panonská provincie (nazvaná podle b˘valé rav, ale panonská provincie patfií k evropsk˘m krajinám fiímské provincie Pannonia) zaujímá karpatskou kotlinu, nejdéle a nejintenzivnûji ovlivnûn˘m ãlovûkem. Celé tvofienou sníÏeninami mezi pohofiími náleÏejícími území bylo souãástí pravûké ekumeny, souvisle osídle- k Alpám, Dinaridám a KarpatÛm. Jádro panonské pro- né jiÏ neolitick˘mi zemûdûlci, ktefií zabránili nástupu vincie tvofií Velká uherská níÏina (Alföld) na území lesa v dobû poledové. Díky pastvû dobytka vznikla Maìarska. V panonské provincii pfievaÏuje reliéf rovin a dodnes se zde vzácnû udrÏela krásná spoleãenstva a pahorkatin, typické jsou pro ni spra‰e a vápnité písky, stepních lad pfiipomínající kontinentální jihoukrajinské na nichÏ se vyvinuly ãernozemû a ãernice, charakteris- a jihoruské stepi. Souãasná panonská krajina je pfieváÏ- tick˘ je v˘skyt zasolen˘ch a slan˘ch pÛd. Krajina nû zemûdûlská, pfievaÏují pole, charakteristick˘m prv- panonské provincie se vyznaãuje velmi tepl˘m podne- kem jsou sady s teplomiln˘mi ovocn˘mi dfievinami bím, v˘raznû ovlivÀovan˘m kontinentálními vlivy (meruÀky a broskvonû), vinice a akátové lesy. V âeské

Hlavní oblast roz‰ífiení stepních trávníkÛ na Moravû Legenda: 1 – vymezení Panonského termofytika (podle Botanického ústavu âSAV 1987), 2 – severní hranice panonské biogeografické provincie (podle M. Culka 1996), 3 – oblast vát˘ch pískÛ mezi Bzencem a Hodonínem, kterou K. Domin (1935) naz˘val „panonské písãiny“, 4 – v˘znamné lokality stepních trávníkÛ na Moravû (v˘bûr): 1. Bûlokarpatské stepní louky, 2. Boleradická vrchovina, 3. Bzenecké písky, 4. Dunajovické kopce, 5. Hadcové stepi v Poji- hlaví, 6. Hovoranské louky, 7. Krumlovsko-rokytenské slepence, 8. Kvûtnice u Ti‰nova, 9. Milovická stráÀ, 10. Pavlovské vrchy, 11. Plumlovsko, 12. Pouzdfianská step, 13. Stránská skála, 14. ·pice, 15. ·pidláky, 16. Vûtrníky, 17. Zimarky, 18. Znojemská vfiesovi‰tû (obû kresby Y. Lacinová)

Panonské stepi 5 Porosty stepního bûÏce katránu tatarského (Crambe tataria) na Pouzdﬁanské stepi obdivovali a obdivují nejen botanici, ale i básníci (foto I. Míchal)

republice je takov˘ ráz krajiny v˘jimeãn˘, vÏdyÈ do spoleãenstev. V krajinû dubového vegetaãního stupnû severopanonské biogeografické podprovincie náleÏejí tedy v poledovém období vÏdy pfievaÏovala plocha polí, pouhá 4 % státního území, a to pouze v jiÏní polovinû luk a pastvin nad plochou lesÛ. Nezbytnou podmínkou Moravy. Fytogeografové fiadí toto území do oblasti tep- vzniku a udrÏení spoleãenstev severopanonsk˘ch stepí lomilné kvûteny (termofytika), a to do fytogeografického byla pastva dobytka a kosení trávy, které v minulosti obvodu Panonské termofytikum. zabránily v˘voji tûchto lokalit k lesním spoleãenstvÛm. Vlivem pastvy vznikla svébytná spoleãenstva s pfieva- V˘chodiskem pro pochopení souãasného stavu vegeta- hou vytrval˘ch oddenkat˘ch trav, které snadno regene- ce v krajinû je potenciální pfiírodní stav rostlinn˘ch spo- rují po odstranûní nadzemních ãástí okusem a snadno leãenstev, tedy takov˘ stav, kter˘ by nastal, kdyby kraji- se vegetativnû ‰ífií. Na pastvinách se také ‰ífiily druhy, na nebyla ovlivÀována lidsk˘mi zásahy. Pfiírodní stav které dobytek nespásal, druhy nechutné ãi jedovaté krajiny urãuje rámce a moÏnosti vyuÏití krajiny a je srov- (napfi. pelyÀky ãi koniklece) a druhy trnité ãi ostnité návací základnou pro hodnocení v‰ech zmûn zpÛsobe- (bodláky, pupavy, hlohy a rÛÏe). Právû proto jsou tato n˘ch lidskou ãinností. V ãlovûkem neovlivnûné krajinû specifická spoleãenstva v nûkter˘ch ãástech jiÏní Mora- jihomoravské Panonie by – mimo fiíãní nivy – pfievládaly vy v˘stiÏnû naz˘vána „‰pidláky“. rÛzné typy teplomiln˘ch doubrav 1. dubového vegetaã- ního stupnû. Teplomilné doubravy by ani v pfiírodním Dodnes zachovaná spoleãenstva stepních trávníkÛ jsou stavu nebyly zcela souvislé, na extrémnû vysychav˘ch svûdectvím prastarého zpÛsobu vyuÏívání such˘ch místech, pfiedev‰ím na prudk˘ch jiÏních svazích, by se severopanonsk˘ch strání. Po skonãení pastvy zde vyskytovaly druhovû pestré lesostepní a stepní polanky zÛstala spoleãenstva postagrárních pastvinn˘ch step- s charakteristick˘m v˘skytem svûtlomiln˘ch a teplomil- ních lad, která je nutno udrÏovat odstraÀováním samo- n˘ch druhÛ ponticko-panonského a mediteránního roz- volnû se ‰ífiících dfievin a alespoÀ periodick˘m kosením, ‰ífiení. jinak zarostou expanzivními druhy trav, kefii a stromy. AÏ do souãasné doby se na tûchto lokalitách zachovaly Krajina 1. dubového vegetaãního stupnû je ve stfiední populace vzácn˘ch teplomiln˘ch druhÛ rostlin a Ïivoãi- Evropû nejdéle a nejintenzivnûji ovlivÀována ãlovûkem. chÛ, z nichÏ nûkteré dosahují právû na Moravû severní JiÏ v pleistocénu zde Ïili paleolitiãtí lovci a sbûraãi. Neo- ãi západní hranice svého roz‰ífiení. V˘znam tûchto spo- litiãtí zemûdûlci pak od 6. tisíciletí pfi.n.l. ovlivnili poledo- leãenstev pro ochranu biodiverzity dokládá jejich zafia- v˘ v˘voj vegetace v krajinû tím, Ïe obdûláváním pÛdy zení mezi evropsky v˘znamné biotopy v rámci progra- a chovem dobytka zabránili vzniku souvisl˘ch lesních mu Evropské unie Natura 2000. porostÛ a umoÏnili tím rozvoj stepních a lesostepních

6 Panonské stepi 4. KRAJINA MORAVSK¯CH pat (Pavlovské vrchy) a Stfiedomoravsk˘ch Karpat. Ve STEPNÍCH TRÁVNÍKÒ Stfiedomoravsk˘ch Karpatech v‰ak jiÏ nejvy‰‰í oblasti ChfiibÛ, Litenãické pahorkatiny a Îdánického lesa patfií do obvodu Karpatského mezofytika. Jihomoravské Reliéf a geologické podloÏí a Stfiedomoravské Karpaty tvofií komplexy fly‰ov˘ch hornin (pískovce, jílovce, slepence) jurského aÏ paleo- Obvod Panonského termofytika pokr˘vá na jiÏní genního stáfií. Západní ãást Stfiedomoravsk˘ch Karpat a stfiední Moravû v naprosté mífie mladé geomorfologic- tvofií i zvrásnûné tektonicky vyzdviÏené nezpevnûné ké jednotky, které náleÏejí k Vnûkarpatsk˘m sníÏeninám, sedimenty karpatské pfiedhlubnû. Reliéf má charakter Jihomoravsk˘m a Stfiedomoravsk˘m KarpatÛm i Panon- eroznû-akumulaãních a eroznû-denudaãních pahorkatin ské pánvi. Základní morfologické rysy tûchto jednotek (relativní v˘‰ková ãlenitost 30–150 m) aÏ ploch˘ch byly formovány pfii nejmlad‰ích pohybech alpínské oro- vrchovin (relativní v˘‰ková ãlenitost 150–200 m). Pro geneze a dále byly dotvofieny rozsáhlou zejména aku- Pavlovské vrchy v Jihomoravsk˘ch Karpatech jsou mulaãní fiíãní ãinností (rozsáhlé údolní nivy a fiíãní terasy) i vûtrnou akumulaãní ãinností (sedimentace spra‰í typická vápencová bradla (nejvy‰‰í vrchol Dûvín dosa- a vát˘ch pískÛ). Hlavními liniemi tvofiícími základní kost- huje 550 m n.m.) s mnoÏstvím drobn˘ch tvarÛ zvûtrává- ru území jsou nejvût‰í jihomoravské fieky, které územím ní. V ãlenitûj‰ích územích pfievládají procesy urychlené protékají: Morava, Svratka, Dyje a Jihlava. vodní eroze, charakteristické jsou rovnûÏ svahové gra- vitaãní procesy (sesouvání). Vnûkarpatské sníÏeniny, které jsou na severu reprezen- továny Hornomoravsk˘m úvalem a na jihozápadû Dyj- Na v˘chodû zasahuje Panonské termofytikum v˘raz- sko-svrateck˘m úvalem propojuje sníÏenina Vy‰kovské n˘m v˘bûÏkem do eroznû-akumulaãních a eroznû- brány. PodloÏí tvofií vût‰inou mofiské tfietihorní neogenní denudaãních fly‰ov˘ch pahorkatin aÏ ploch˘ch vrchovin nezpevnûné sedimenty karpatské pfiedhlubnû (jíly, pís- v Moravsko-slovensk˘ch Karpatech, do západního ky, ‰tûrky), které pfiekr˘vají ãtvrtohorní fiíãní a eolické okraje Vizovické vrchoviny. PodloÏí je tvofieno komplexy uloÏeniny. Reliéf tvofií akumulaãní plo‰iny, pfii okrajích fly‰ov˘ch hornin (pískovce, jílovce, slepence) dílãích eroznû-akumulaãní a akumulaãní pahorkatiny, ãasto fly‰ov˘ch pfiíkrovÛ magurského a vnûj‰ího fly‰e. Cha- spra‰ové pahorkatiny. RovnûÏ akumulaãní reliéf s okra- rakteristické jsou procesy urychlené vodní eroze, jov˘mi pahorkatinami je charakteristick˘ pro sníÏeninu sesouvání, v oblasti Uherskobrodska i procesy eroze Dolnomoravského úvalu, která z geologického hlediska vûtrné. náleÏí k v˘znamné neogenní struktufie vídeÀské pánve. Tato tektonicky podmínûná deprese je vyplnûna mio- Na západû pfiechází Panonské termofytikum i na mírné cénními mofisk˘mi i jezerními uloÏeninami. VídeÀská okrajové svahy, ãasto i tektonicky podmínûné, hercyn- pánev je v˘znamn˘m zdrojem nerostn˘ch surovin, ské podsoustavy âeskomoravské vrchoviny. V severo- z energetick˘ch surovin jsou to zejména ropa a zemní západní ãásti se jedná o v˘chodní okraje Drahanské plyn, v men‰í mífie pak lignit. Na ‰iroké údolní nivy a fiíã- vrchoviny, tvofiené kulmsk˘mi horninami (droby, bfiidlice, ní terasy Dyje a Svratky ãasto navazují ploché erozní slepence, prachovce). Na ni navazuje okraj Bobravské povrchy typu kryopedimentÛ, které vznikly kryogenními vrchoviny s reliéfem na hlubinn˘ch vyvfielinách brnûn- procesy v pleistocénu. Charakteristicky jsou vyvinuty ského masivu. Jihov˘chodní hranici Panonského termo- v západní ãásti Dolnomoravského úvalu a ve stfiední fytika tvofií v˘chodní okraj Jevi‰ovické pahorkatiny, ãásti Dyjsko-svrateckého úvalu. Celkovû pfievládají pro- budovan˘ hlubinn˘mi vyvfielinami dyjského masivu cesy akumulaãní, ve svaÏitûj‰ích územích v nezpevnû- i metamorfovan˘mi horninami. Okrajov˘ svah âesko- n˘ch horninách se rozvíjí urychlená vodní eroze pÛdy, moravské vrchoviny je rozãlenûn hlubok˘mi ‰irok˘mi sesuvy jsou ménû ãasté. údolími (Dyje, Jihlava), pfiíãn˘mi tektonick˘mi sníÏenina- mi (¤eãkovicko-kufiimsk˘ prolom) i podéln˘mi tektonic- Obvod Panonského termofytika zaujímá na jiÏní a stfied- k˘mi sníÏeninami (Boskovická brázda), do kter˘ch ní Moravû i v˘‰e poloÏená území Jihomoravsk˘ch Kar- Panonské termofytikum ãásteãnû zasahuje. Pro

Panonské stepi 7 o v˘chodní okraj âeskomoravské vrchoviny v této oblasti a vy‰‰í), s prÛmûrnou teplotou v ãervenci 17–18 C. Let- o je charakteristick˘ okrajov˘ svah a ãasto navazující roz- ní období s prÛmûrn˘mi teplotami 15 C trvá aÏ 90 dnÛ. sáhlé mírnû uklonûné plo‰iny zarovnaného povrchu. Roãní prÛmûrn˘ sráÏkov˘ úhrn ãiní 550–700 mm, sráÏ- V fiíãních údolích se vyvinuly zaklesnuté meandry, ãasto kov˘ úhrn ve vegetaãním období dosahuje 350–450 se skalnat˘mi svahy. Pfievládá fiíãní eroze, moÏnost v˘vo- mm. Délka vegetaãního období 140–160 dnÛ (dny o je urychlené vodní eroze pÛdy na sklonitûj‰ích svazích. s prÛmûrnou denní teplotou 10 C a vy‰‰í). Pfiechodné období je krátké s mírnû tepl˘m jarem a mírnû tepl˘m Klima podzimem. PrÛmûrné denní teploty v dubnu a fiíjnu jsou o 7–8 C. Krátká mírná zima má prÛmûrné teploty –2 aÏ o Obvod Panonského termofytika z hlediska klimatick˘ch –3 C, se 110–130 mrazov˘mi dny. Snûhová pokr˘vka oblastí (podle Quitta 1971) náleÏí na jiÏní a stfiední leÏí 50–60 dnÛ. Moravû do teplé oblasti T4, v okrajov˘ch ãástech na v˘chodû i západû do teplé oblasti T2, pouze malé lemy Mírnû teplou oblast MT11 charakterizuje dlouhé léto, pak náleÏejí do mírnû tepl˘ch oblastí MT11 a MT10. teplé a suché se 40–50 letními dny (max. denní teplota o 25 C a vy‰‰í), s prÛmûrnou teplotou v ãervenci 17–18 o Teplá oblast T4 je charakterizována velmi dlouh˘m C. Roãní prÛmûrn˘ sráÏkov˘ úhrn ãiní 550–650 mm, létem, velmi tepl˘m a velmi such˘m se 60–70 letními sráÏkov˘ úhrn ve vegetaãním období dosahuje 350–400 o dny (max. denní teplota 25 C a vy‰‰í), s prÛmûrnou mm. Pfiechodné období krátké s mírnû tepl˘m jarem o teplotou v ãervenci 19–20 C. Roãní prÛmûrn˘ sráÏkov˘ a mírnû tepl˘m podzimem, vegetaãní období je dlouhé o úhrn ãiní 500–600 mm, sráÏkov˘ úhrn ve vegetaãním 140–160 dnÛ (dny s prÛmûrnou denní teplotou 10 C období dosahuje 300–350 mm. Pfiechodné období je a vy‰‰í). PrÛmûrné denní teploty v dubnu a fiíjnu jsou o velmi krátké, s tepl˘m jarem a podzimem, vegetaãní 7–8 C. Zima je krátká se 110–130 mrazov˘mi dny, mír- o období je dlouhé 170–180 dnÛ (dny s prÛmûrnou denní nû teplá (prÛmûrné teploty v lednu –2 aÏ –3 C), velmi o teplotou 10 C a vy‰‰í). PrÛmûrné denní teploty v dubnu suchá s krátk˘m trváním snûhové pokr˘vky, snûhová o a fiíjnu jsou 9–10 C. Zima je krátká se 100–110 mrazo- pokr˘vka od 1 do 20 cm leÏí 40–50 dnÛ. v˘mi dny, mírnû teplá (prÛmûrné teploty v lednu –2 aÏ o –3 C), suchá aÏ velmi suchá s velmi krátk˘m trváním Lokality panonsk˘ch stepí a such˘ch trávníkÛ se nachá- snûhové pokr˘vky, snûhová pokr˘vka od 1 do 20 cm zejí pfiedev‰ím v teplé oblasti T4, nejteplej‰í klimatické leÏí 30–40 dnÛ. oblasti v âeské republice. Teplé a suché podnebí cha- rakterizují i údaje z klimatick˘ch stanic. PrÛmûrná roãní o o Teplá oblast T2 se vyznaãuje dlouh˘m létem, tepl˘m teplota pfiesahuje 9 C (Hustopeãe a Podivín 9,2 C, o o o a such˘m s 50–60 letními dny (max. denní teplota 25 C Drnholec 9,3 C, Hodonín 9,5 C). PrÛmûrné roãní sráÏ- o a vy‰‰í), s prÛmûrnou teplotou v ãervenci 18–19 C. ky se pohybují kolem 500 mm (Drnholec 493 mm, âejã Roãní prÛmûrn˘ sráÏkov˘ úhrn ãiní 550–650 mm, sráÏ- 509 mm, Podivín 516 mm, Mutûnice 533 mm). Panon- kov˘ úhrn ve vegetaãním období dosahuje 350–400 mm. ské stepní trávníky se vyskytují v jedné z nejsu‰‰ích Pfiechodné období je velmi krátké s tepl˘m aÏ mírnû tep- oblastí âeské republiky. Suché, aridní klima, typické pro l˘m jarem i podzimem, vegetaãní období je dlouhé panonskou krajinu, potvrzují i velmi nízké hodnoty Lan- o 160–170 dnÛ (dny s prÛmûrnou denní teplotou 10 C gova de‰Èového faktoru (pomûr roãních sráÏek a teplot), a vy‰‰í). PrÛmûrné denní teploty v dubnu a fiíjnu jsou které se pohybují mezi 50 a 60 (Drnholec 53, Podivín o 8–9 C. Zima je krátká se 100–110 mrazov˘mi dny, mír- 56, Mutûnice 57, Hustopeãe 61). o nû teplá (prÛmûrné teploty v lednu –2 aÏ –3 C), suchá aÏ velmi suchá s velmi krátk˘m trváním snûhové pokr˘v- Hydrologické pomûry ky, snûhová pokr˘vka od 1 do 20 cm leÏí 40–50 dnÛ. Z hlediska regionÛ podzemních vod patfií Panonské ter- Mírnû teplou oblast MT10 charakterizují dlouhá a teplá mofytikum do oblasti s nejmen‰ím prÛmûrn˘m specific- o léta se 40–50 letními dny (max. denní teplota 25 C k˘m odtokem mûlk˘ch podzemních vod (ménû neÏ 0,3

8 Panonské stepi litru za sekundu na km2). PrÛmûrné stavy hladin pod- PÛdy zemních vod a vydatnost pramenÛ jsou nejvy‰‰í v bfiez- nu aÏ dubnu, nejniÏ‰í v období fiíjen–listopad. Jedním z charakteristick˘ch rysÛ krajiny Panonského termofytika je pfievaha ãernozemních pÛd, které vznikly Osu Panonského termofytika tvofií stfiední a dolní toky na poãátku poledové doby v podmínkách tehdej‰ích pfií- velk˘ch moravsk˘ch fiek – Svratky, Jihlavy, Dyje a Mora- rodních stepí a lesostepí. PfievaÏují ãernozemû karbo- vy. Z hlediska povrchov˘ch vod patfií ov‰em krajina nátové a ãernozemû typické (s humusov˘m horizontem Panonského termofytika díky teplému a suchému pod- ochuzen˘m o uhliãitan vápenat˘), které vznikaly na nebí do oblasti nejménû vodné s velmi mal˘m odtokem spra‰ích, navát˘ch v ledov˘ch dobách. Spra‰ové pokry- (0–3 litry za sekundu na km2), s malou retenãní schop- vy se uloÏily ve vrstvách aÏ 30 m mocn˘ch. Spra‰e se ností a velmi nízk˘m koeficientem odtoku. Nejvodnûj‰í- vyznaãují vysok˘m obsahem uhliãitanu vápenatého, mi mûsíci jsou únor a bfiezen. Díky nepatrnému odtoku kter˘ tvofií bûlavé v˘kvûty, vláknité rozvûtvené Ïilky povrchov˘ch vod jsou v Panonském termofytiku rozsá- nebo je vysráÏen do typick˘ch hlíznat˘ch konkrecí, zva- hlá území bez trval˘ch vodních tokÛ. K charakteristic- n˘ch cicváry. Místy se vyskytují ãernozemû solonãako- k˘m rysÛm krajiny patfií úpady – suchá údolí s ploch˘mi vané, vyznaãující se vy‰‰ím obsahem solí v pÛdû. Na bezvod˘mi dny. Právû na jejich prudk˘ch svazích slinit˘ch jílech aÏ slínech a jejich svahovinách vznikly nacházíme fiadu lokalit stepních trávníkÛ. zrnitostnû tûÏké, jílovité ãernozemû pelické. Na karbo- nátov˘ch pískovcích a píscích pfievaÏují zrnitostnû leh-

Charakteristick˘ pohled na „stepní“ krajinu jiÏní Moravy – Pouzdﬁanská step s Pavlovsk˘mi vrchy na obzoru (foto M. Spurn˘)

Panonské stepi 9 ké, písãité ãernozemû arenické. âernozemû se vyzna- Nízká hodnota koeficientu ekologické stability v Panon- ãují dobr˘mi fyzikálními vlastnostmi, drobtovitou struktu- ském termofytiku je podmínûna tím, Ïe naprosto domi- rou, jsou nejãastûji stfiednû tûÏké, bez skeletu, s neu- nantním krajinn˘m prvkem jsou pole, neboÈ orná pÛda trální reakcí, s vysok˘m obsahem humusu a Ïivin. zaujímá 62 % území. PfievaÏují rozsáhlé bloky orné Tmavû zbarven˘ humusov˘ horizont ãernozemí obvykle pÛdy, vzniklé scelováním pozemkÛ ve druhé polovinû zasahuje do hloubky 60–80 cm. 20. století. Trvalé travní porosty, tedy louky a pastviny, z krajiny takfika vymizely, zaujímají pouh˘ch 2,7 % plo- âernozemû patfií k nejlépe obdûlávateln˘m a Ïivinami chy území. Zahrady a ovocné sady jsou na 4 % území, nejbohat‰ím zemûdûlsk˘m pÛdám. Na jiÏní Moravû jsou pfievaÏují v nich meruÀky, broskvonû a ofie‰ák vla‰sk˘, obdûlávány jiÏ více neÏ 7 000 let, od doby nástupu neo- v˘jimeãnû se vyskytují i mandlonû. Charakteristick˘m litického zemûdûlství v postglaciálním období. âernoze- krajinn˘m prvkem jsou vinice, zaujímající také 4 % úze- mû patfií k pÛdám náchyln˘m k erozi vûtrem i proudící mí. Jsou situované pfiedev‰ím v nejlépe oslunûn˘ch vodou. Eroze pÛdy vodou je závislá na volbû plodin a nejteplej‰ích polohách jiÏních svahÛ. Velmi malá je a také na zpÛsobu obhospodafiování pozemkÛ. Nepro- plocha lesÛ, které zaujímají pouh˘ch 13 % území. Nej- jevuje se ani na strm˘ch svazích tam, kde pÛdní povrch vût‰í plochu mají lesy v údolních nivách Moravy, Dyje chrání trvalá travní spoleãenstva nebo lesní porosty. a Svratky, jejichÏ zemûdûlské vyuÏití bylo v minulosti Nejvût‰í eroze vzniká na polích, obdûlávan˘ch po spád- znemoÏnûno záplavami. nici, zvlá‰tû tam, kde jsou obdûlávány dlouhé nepfieru- ‰ené svahy. Zvlá‰tû v jarním období zde mÛÏeme pozo- V Panonském termofytiku tedy pfievládá zemûdûlská rovat v˘voj celé soustavy erozních struÏek, vznikajících polní krajina, místy s ovocn˘mi sady a vinicemi. Zacho- soustfiedûním odtoku vody. Dlouhodobé pÛsobení eroze vané lokality panonsk˘ch stepních trávníkÛ tvofií dnes pÛdy dokumentuje svûtlá barva pÛdního povrchu na v této krajinû izolované ostrovy biodiverzity, ohroÏované vypukl˘ch horních ãástech svahÛ, kde do‰lo ke smyvu nejrozmanitûj‰ími vlivy z okolí. tmavého humusového horizontu ãernozemí. Na smy- t˘ch ãernozemích je v souãasné dobû lokalizována celá fiada jihomoravsk˘ch stepních trávníkÛ.

Souãasn˘ stav krajiny

Souãasn˘ stav krajiny je podmínûn vyuÏitím pÛdy. Pro hodnocení intenzity lidsk˘ch zásahÛ v území je vyuÏí- ván koeficient ekologické stability, coÏ je pomûr mezi plochou trval˘ch kultur (lesy, louky, pastviny, zahrady, sady, vinice, vodní plochy) a krátkodob˘ch kultur a technick˘ch objektÛ (orná pÛda, zastavûné plochy). PrÛmûr- ná hodnota koeficientu ekologické stability v âR ãiní 1,24. V biogeografick˘ch regionech náleÏejících k Panonskému termofytiku jsou hodnoty koeficientu ekologické stability podstatnû niÏ‰í (Lechovick˘ 0,2, Hustopeãsk˘ 0,2, Mikulovsk˘ 0,8). Tyto hodnoty ukazují na pfiíslu‰nost k nadprÛmûrnû vyuÏívan˘m územím s krajinou plnû antropogenizovanou, zcela pfiemûnûnou ãlovûkem. V tomto typu krajiny je neobyãejnû dÛleÏitá péãe o v‰echny trvalé vegetaãní formace, které pfiispí- vají ke zv˘‰ení její ekologické stability.

10 Panonské stepi 5. HISTORIE VYUÎÍVÁNÍ habsburské monarchie nejprve pfiesné katastrální mapy MORAVSK¯CH STEPNÍCH – tzv. indikaãní skici (na Moravû ve 20. letech 19. stole- tí), na základû nichÏ pak byly pro jednotlivé obce zhoto- LOKALIT vovány tzv. vceÀovací operáty, propoãítávající ãist˘ v˘nos z kaÏdé usedlosti. Souãástí operátÛ byl také vel- Do hlub‰í minulosti je historie obdûlávání panonsk˘ch mi detailní popis obce a katastru i zpÛsobu hospodafie- such˘ch trávníkÛ jen tûÏce vysledovatelná. Jisto je, Ïe ní. TvÛrci operátÛ rozdûlovali ve‰kerou hospodáfiskou tento typ rostlinného spoleãenství byl pro svoji malou pÛdu toho kterého katastru podle jednotliv˘ch polních úÏivnost tam, kde to ‰lo, od druhé pÛle 19. století ome- a lesních kultur, v rámci nichÏ pak, na základû bonity zován, takÏe do recentní doby se prakticky v‰echny pÛdy, urãovali jejich tfiídy. V tomto dokumentu se lze jiÏ pozÛstatky stepních trávníkÛ dochovaly pouze na rela- pfiímo dopátrat zcela konkrétních míst i zpÛsobu, jak tivnû nepfiístupn˘ch a zejména na tûÏko obdûlávatel- byly obdûlávány. Vût‰ina pozemkÛ s panonsk˘mi n˘ch místech, jimiÏ jsou na jiÏní Moravû témûfi v˘hradnû such˘mi trávníky, soudû alespoÀ podle toho, jak se nám primárnû bezlesé strmûj‰í svahy místních pahorkatin podafiilo v tûchto dokumentech dohledat a lokalizovat (z vût‰ích takov˘chto území jsou kromû strání Pavlov- jejich souãasné zbytky, byla ve vceÀovacích operátech sk˘ch vrchÛ dodnes dochovány napfi. Pouzdfianská zafiazena jako pastviny druhé a tfietí bonitní tfiídy (pastvi- step, âejãské a âejkovické ‰pidláky, Vûtrníky u Lysovic ny vût‰inou tvÛrci operátÛ rozdûlovali do tfií tfiíd, pfiiãemÏ na Vy‰kovsku, Visengrunty u Bo‰ovic, Ra‰ovsk˘ zlom jako první b˘valy urãeny v˘hradnû rovinaté nivní a ·évy u Moufiínova na Buãovicku aj.). pozemky v okolí vodních tokÛ), jejichÏ pÛda byla, napfi. v pfiípadû âejãsk˘ch a âejkovick˘ch ‰pidlákÛ, v souladu O tom, jak byly tyto strmé stránû vyuÏívány ve stfiedovû- s dobov˘m poznáním, oznaãována jako jílovitopísãitá, ku, je v souãasnosti moÏno pouze spekulovat. Podle poskytující jen „chudou pastvu“. analogií z pozdûj‰í doby se lze domnívat, Ïe slouÏily jako extenzivní pastviny a tvofiily, coÏ moÏno tvrdit s vel- Tyto pozemky nebyly, jak si pisatelé operátÛ propagující kou jistotou, souãást rozsáhlej‰ích pastevních areálÛ. racionální polní hospodafiení vesmûs stûÏovali, v pod- Prvními písemn˘mi prameny, z nichÏ je moÏno vysledo- statû nijak udrÏovány, maximálnû na nich probíhal „jarní vat vyuÏití té které lokality, jsou totiÏ aÏ tzv. tereziánsk˘ úklid“, spoãívající v odstraÀování náletÛ. Operáty ov‰em avpopisu katastru pfiesnûj‰í josefínsk˘ katastr – doku- hovofií i o tom, Ïe rolníci ve vlhãích letech tyto trávníky menty (první byl na Moravû vypracováván koncem ãtyfii- v nûkter˘ch pfiíhodn˘ch lokalitách také jednoseãnû kosí- cát˘ch let 18. století a pozdûji je‰tû nûkolikráte rektifiko- vali, coÏ potvrzují i vzpomínky pamûtníkÛ na doby mezi- ván, druh˘, kter˘ ov‰em z fiady dÛvodÛ platil pouze rok, váleãného soukromorolnického hospodafiení. Tam, kde pak v letech 1785–1788) víceménû zevrubnû mapující se s kosením poãítalo, spoãívala podle tvÛrcÛ operátÛ stav polní drÏby i usedlostí jednotliv˘ch obcí za úãelem jarní pfiíprava i ve vypalování, popfi. vyhrabávání suché pfiesnûj‰ího a v pfiípadû josefínského katastru i spraved- trávy. livûj‰ího zdanûní. Ze záznamÛ tûchto dokumentÛ jiÏ lze vyãíst rozdûlení jednotliv˘ch obecních katastrÛ do pol- Pastvin druhé a tfietí tfiídy samozfiejmû v první pÛli 19. ních tratí, které jsou pak dále víceménû peãlivû popiso- století b˘valo mnohem více. Na Hodonínsku v obcích, vány. Z tûchto popisÛ se dozvídáme jednak pomístní na jejichÏ katastrech jsou dodnes zbytky stepních tráv- názvy tûch kter˘ch lokalit, jednak z nich také vypl˘vá, níkÛ dochovány, napfi. ve vzájemnû sousedících âejãi, jak byly vyuÏívány. A skuteãnû v‰ude tam, kde se dnes Mutûnicích a âejkovicích, se pastviny tûchto tfiíd rozklá- nacházejí pozÛstatky panonsk˘ch such˘ch trávníkÛ, daly celkem na 1 170 ha! Lze tedy samozfiejmû pfiedpo- zachycují zmínûné katastry pastviny. kládat, Ïe panonské suché trávníky tvofiily znaãnou ãást této rozlohy. Tam ov‰em, kde pro to byly pfiíhodné pod- Je‰tû dokonalej‰í záznamy pocházejí z první poloviny mínky, zaãalo docházet, zejména po zru‰ení poddanství 19. století. Tehdy byly jako základ pro pfiesnûj‰í urãení v roce 1848, které s sebou pfiineslo rozmach svobodné- ãistého v˘nosu z pÛdy pofiizovány pro v‰echny obce ho rolnického hospodafiení, k jejich postupnému rozorá-

Panonské stepi 11 vání. Pﬁispûla k tomu ﬁada faktorÛ, z nichÏ nejdÛleÏitûj‰í byl bezesporu faktor vlastnick˘.

Pastviny v níÏinn˘ch obcích obvykle b˘valy kompasku- ální, coÏ znamená, Ïe náleÏely do spoleãného vlastnic- tví toho kterého panství, obce a jednotliv˘ch rolníkÛ. Toto spoluvlastnictví se zakládalo na právu panství pást na pastvinách svá stáda dobytka, na jistotû pastvy dobytka pro obec a na právu pastvy jednotliv˘ch selsk˘ch gruntÛ (mnohde ov‰em b˘valy pastviny pouze panské a obecní). Po zru‰ení poddanství vût‰inou docházelo k dûlení pastvin tak, Ïe kaÏdému z tûchto subjektÛ pfiipadla jejich tfietina. Rolniãtí singularisté obvykle své pastviny neparcelovali a pásli dál spoleãnû, za pastvu na obecních pozemcích pak platívali nájem. Obce ov‰em, které od roku 1848 získaly daleko vût‰í svobodu v rozhodování o tom, jak nakládat se sv˘m majetkem, tyto plochy rády prodávaly ãi dlouhodobû pronajímaly, aby tak zlep‰ily svoje finanãní hospodafiení. Zájem o nû mívali pfiedev‰ím bezzemci, ktefií pak prona- Typick˘ pfiíklad vyuÏívání zb˘vajících pozemkÛ porostl˘ch trval˘m travním porostem v dobách soukromého rolnického jaté, popfi. odkoupené pastviny bez v˘jimky zorÀovali. hospodafiení: Strmé travnaté nerozparcelované plochy byly vyuÏívány jako pastviny, popfi. koseny (viz horní snímek), Dal‰ím dÛleÏit˘m faktorem postupného ub˘vání pastvin zatímco niÏ‰í polohy, které byly je‰tû v 19. století taktéÏ byl zánik chovu ovcí. Zejména ‰lechtické velkostatky porostlé such˘mi trávníky, byly rozparcelovány zejména totiÏ chovaly je‰tû v prvé pÛli 19. století na sv˘ch dvo- mezi malozemûdûlce, ktefií je vyuÏívali jako bûÏné polní plochy (foto ãejãsk˘ch ‰pidlákÛ, lokalita Na valech, 30. léta rech velká stáda ovcí, pro nûÏ byl dostatek pastvy pfiímo 20. století) Ïivotní nutností. Napfi. na katastru zmínûn˘ch tfií obcí na Hodonínsku se v dobû, v níÏ vznikaly vceÀovací operá- ty, chovalo dohromady 9 167 kusÛ ovcí jak ‰lechtické- ho, tak rolnického chovu. Úpadek chovu ovcí souvisel zejména s poklesem cen vlny, zpÛsoben˘m vpádem laciné australské a jihoamerické suroviny na evropské trhy.

Zánik níÏinného, nesala‰nického chovu ovcí následoval v poslední tfietinû 19. století postupn˘ pfiechod ke stfiída- vému osevnímu hospodafiení, v nûmÏ jiÏ bylo pro pastvu hovûzího dobytka jen málo místa. Pûstování pícnin umoÏnilo stájov˘ chov dobytka a v˘raznû zv˘‰ené mnoÏství takto vznikající chlévské mrvy mohli rolníci vyuÏít i ke zúrodÀování pastvisek. V této dobû pfiestávali pást zejména velcí gruntovní sedláci. Hlad po pÛdû v období hospodáfiské krize 30. let 20. století pfiispûl k rozprodávání a trhání posledních obecních pastvin a spolu s vyuÏíváním umûl˘ch hnojiv pfiivodil definitivní zánik spoleãné pastvy v níÏinn˘ch oblastech Moravy.

12 Panonské stepi V katastrech obcí tak zÛstaly pouze pastevní enklávy, koncem 60. let a zaãátkem 70. let 20. století spolu s tím, omezující se na místa popsaná v úvodu této kapitoly. Za jak z vesnic v dÛsledku „intenzifikace zemûdûlské v˘ro- zánik níÏinn˘ch pastvin tak ve vût‰inû pfiípadÛ kupodivu by“ a zvy‰ování Ïivotní úrovnû mizel podomácku chova- nemÛÏe b˘t vinûna komunistická kolektivizace zemûdûl- n˘ dobytek. Zhruba v té dobû také zaãalo docházet ství – ta tento proces pouze dokonãila. Pastevní enklávy k postupnému vyhla‰ování jednotliv˘ch svaÏit˘ch pas- byly, spolu s mezemi, úvozy, silniãními pfiíkopy ãi bfiehy tevních areálÛ porostl˘ch panonsk˘mi such˘mi trávníky vodních tokÛ vypásány dobytkem kovorolníkÛ, ktefií za pfiírodní rezervace. ¤ada z nich v‰ak je‰tû pfied tím nemûli k dispozici dostatek pícnin pro trvalé ustájení v prÛbûhu 70. a 80. let 20. století padla za obûÈ tzv. sv˘ch malochovÛ. Z tohoto dÛvodu dokonce b˘valy tyto náhradním rekultivacím, pfii nichÏ byly zterasovány. Zby- pozemky také daleko ãastûji neÏ v minulosti kosívány. lé lokality ov‰em, byÈ pfiísnû chránûné, bez pravidelné- Mezi kovozemûdûlci pfievaÏoval chov koz, hovûzího ho vypásání ãi kosení (k nûmuÏ, dluÏno poznamenat, dobytka mûli pomálu. Kozy ov‰em pastvinné pozemky alespoÀ místy díky péãi jak státní ochrany pfiírody, tak dokonale ãistily od náletov˘ch kfiovin, ãímÏ pro kovorol- nevládních organizací, dochází) jen stûÏí uniknou níky odpadala nutnost jejich „jarního úklidu“. postupnému zániku.

Pastva na zb˘vajících svaÏit˘ch pastevních enklávách v níÏinn˘ch oblastech Moravy definitivnû zanikla zhruba

âejãské ‰pidláky: Bezlesé pahorky porostlé „panonsk˘mi such˘mi trávníky“ vystupují monumentálnû z okolní rovinaté krajiny. Snímek ze tfiicát˘ch let zachycuje stav, kdy vût‰ina tûchto poloh, vûsmûs v obecním vlastnictví, b˘vala je‰tû vyuÏívána k pfiíleÏitostné pastvû a pronajímána malorolníkÛm, ktefií i tyto strmé plochy v dÛsledku nedostatku píce kosívali. V popfiedí senoseã na scelen˘ch pozemcích velkostatku

Panonské stepi 13 6. VEGETACE A FLÓRA vyskytuje celá fiada specifick˘ch jednoletek s velmi krát- JIHOMORAVSK¯CH STEPÍ kou dobou v˘voje. Jsou to napfi. plevel okoliãnat˘ (Holosteum umbellatum), roÏec pûtimuÏn˘ (Cerastium semidecandrum), lomikámen trojprst˘ (Saxifraga tridac- Variabilita vegetace jihomoravsk˘ch stepních trávníkÛ tylites), huseník ou‰kat˘ (Arabis auriculata), osívka reflektuje ekologické rozdíly stanovi‰È. OdráÏí kulatoplodá (Erophila spathulata) a rozrazil ãasn˘ pfiedev‰ím gradient vlhkosti, do nûhoÏ se promítá napfi. (Veronica praecox). strmost svahÛ nebo rozdíly v orientaci vÛãi svûtov˘m stranám, ale odráÏí i rÛznorodost geologického podloÏí Ve ‰tûrbinách tvrd˘ch vápencov˘ch skal se vyskytuje – ty hlavní typy podkladÛ jsou mûkké tfietihorní také vegetace svazu Diantho lumnitzeri-Seslerion se sedimenty (pískovce, slínovce), spra‰e, vápence, krys- souborem horsk˘ch, tzv. dealpinsk˘ch druhÛ: Jsou to talické horniny a písky, u nûkter˘ch z tûchto hornin je‰tû napfi. píseãnice velkokvûtá (Arenaria grandiflora), hvoz- lze rozli‰it typy kyselé a ultrabazické. Nezanedbateln˘m prvkem je ov‰em i poloha stepní lokality vzhledem dík LumnitzerÛv (Dianthus lumnitzeri), lomikámen vÏdy- k jádru území – okrajové lokality jsou témûfi vÏdy ochu- Ïiv˘ (Saxifraga paniculata), pûchava vápnomilná zené. Tento gradient se dnes vysvûtluje spí‰e tím, Ïe (Sesleria caerulea) a dvoj‰títek hladkoplod˘ (Biscutella okrajové lokality snadnûji podlehly spontánní promûnû laevigata), na nûkolika místech na v˘chodním okraji v prÛbûhu v˘voje vegetace v období po skonãení doby ãeského masivu roste i endemick˘ hvozdík moravsk˘ ledové, neÏ tím, Ïe by tam pfiíslu‰né stepní druhy nikdy (Dianthus moravicus). nedomigrovaly. Podobná vegetace na kysel˘ch horninách je fiazena ke Na mûlk˘ch pÛdách, které jsou mimofiádnû pros˘chavé, svazu Festucion valesiacae. I zde najdeme kostfiavu zejména na orientacích jiÏního a západního kvadrantu, sivou (Festuca pallens), kostfiavu valiskou (Festuca se vyvíjí typická skalní step. V jádrech jde o primární valesiaca) a smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria macrantha). Odli‰- vegetaci, ov‰em lidské exploataãní aktivity jí v minulosti ná je druhová skladba kefiíkÛ – pro kyselé horniny je nepochybnû prospûly. Tvofií ji pfiedev‰ím drobnûj‰í trs- typická zejména kruãinka chlupatá (Genista pilosa). naté trávy, zejména nûkteré druhy kostfiav, a v jejich Zcela odli‰ná je druhová skladba efemér. Na kysel˘ch druhové skladbû je znaãná diverzita rÛzn˘ch nápadnû horninách roste osívka jarní (Erophila verna), huseníãek kvetoucích druhÛ. rolní (Arabidopsis thaliana), roÏec lepkav˘ (Cerastium glutinosum), pomnûnka drobnokvûtá (Myosotis stricta), Na vápencích b˘vá tato vegetace oznaãována jako pochybek prodlouÏen˘ (Androsace elongata), rozrazil svaz Seslerio-Festucion pallentis. K typick˘m druhÛm jarní (Veronica verna) a rozrazil DillenÛv (Veronica dille- trav ve skalní stepi patfií kostfiava sivá (Festuca nii). Z cibulovin je typick˘ kfiivatec ãesk˘ (Gagea bohe- pallens), kostfiava valiská (Festuca valesiaca), lipnice mica). bádenská (Poa badensis), smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria macrantha), pûchava vápnomilná (Sesleria caerulea), z kve- Na nejv˘slunnûj‰ích stanovi‰tích jiÏního kvadrantu, kte- toucích jednodûloÏn˘ch rostlin napfi. kosatec nízk˘ (Iris ré se vyvíjejí na hlub‰ích pÛdách na tfietihorních sedi- pumila) a kosatec skalní píseãn˘ (Iris humilis subsp. mentech nebo na spra‰ích, se objevují odli‰né typy arenaria), z dvoudûloÏn˘ch vytrval˘ch bylin a polokefiíkÛ vegetace svazu Festucion valesiacae. Jsou zpravidla oÏanka horská (Teucrium montanum), devaterka polé- maloplo‰né a nejãastûji jsou vázané na v˘razné terénní havá (Fumana procumbens), tolice rozprostfiená (Medi- hrany, na nichÏ snad mohou pfiedstavovat i primární cago prostrata), rozrazil rozprostfien˘ (Veronica prostra- vegetaci, v níÏ vût‰ina stepních druhÛ mohla pfieãkat ta) a silenka u‰nice (Silene otites). Typické jsou rovnûÏ nejvût‰í nápor lesa. Na jejich druhové skladbû se vedle tuãnolisté rostliny rozchodník bíl˘ (Sedum album), roz- drobné trsnaté kostfiavy valiské (Festuca valesiaca) chodník ostr˘ (Sedum acre) a netfiesk v˘bûÏkat˘ (Jovi- a ostfiice nízké (Carex humilis) v˘znamnû podílejí i stat- barba globifera). Z cibulovin zde najdeme zejména ães- nûj‰í kavyly (Stipa) – na jiÏní Moravû pfiipadá v úvahu nek Ïlut˘ (Allium flavum). Na jafie se v této vegetaci celkem 5 druhÛ tûchto trav. Druhová diverzita kavylo-

14 Panonské stepi v˘ch porostÛ b˘vá o nûco niÏ‰í. Z dvoudûloÏn˘ch rostlin je ãast˘ napfi. kozinec viãencovit˘ (Astragalus onobrychis), kozinec rakousk˘ (Astragalus austriacus), sino- kvût mûkk˘ (Jurinea mollis), místy katrán tatarsk˘ (Crambe tataria), sesel pestr˘ (Seseli pallasii), ãilimník rakousk˘ (Chamaecytisus austriacus), bezobalka sivá (Trinia glauca) a dal‰í druhy. Na tuto vegetaci navazují místy nízké stepní kfioviny, kde najdeme napfi. mandloÀ nízkou (Prunus tenella), vi‰eÀ kfiovitou (Prunus fruticosa) a rÛÏi bedrníkolistou (Rosa spinosissima). Kosatec skalní píseãn˘ (Iris humilis subsp. arenaria) – foto Na ponûkud hlub‰ích baziãtûj‰ích pÛdách na svazích P. Halas ostatních orientací se objevuje vegetace tzv. ‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ, která je fiazena do svazu Bromion erecti. K ní lze pfiifiadit asi plo‰nû nejrozsáhlej‰í stepní trávníky u nás; vesmûs jde o druhotnou, polopfiirozenou vegetaci, která se spontánnû ustavila teprve po odlesnûní. Tato vegetace se na fiadû lokalit vyznaãuje neobvyklou druhovou diverzitou; patfií k ní vût‰ina kvût- nat˘ch luk v tzv. stepních Bíl˘ch Karpatech, které jsou oznaãovány za jeden z druhovû nejbohat‰ích typÛ travi- nobylinné vegetace v celé Evropû. V druhové skladbû se z trav vyskytují zejména váleãka prapofiitá (Brachy- podium pinnatum), místy i svefiep pfiím˘ (Bromus erec- tus), dále smûlek jehlancovit˘ (Koeleria pyramidata) a kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), z ostfiic pfiede- v‰ím ostfiice horská (Carex montana). Z dvoudûloÏn˘ch bylin jsou charakteristické zejména jetel horsk˘ (Trifoli- Katrán tatarsk˘ (Crambe tataria) – foto P. Halas um montanum), vítod chocholat˘ (Polygala comosa), tuÏebník obecn˘ (Filipendula vulgaris), chrpa ãekánek (Centaurea scabiosa), jitrocel prostfiední (Plantago media), ‰alvûj luãní (Salvia pratensis), ãernohlávek vel- kokvût˘ (Prunella grandiflora) a fiada dal‰ích.

Pfiedcházejícímu typu fyziognomicky podobná, ale v druhové skladbû znaãnû odli‰ná je vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis, vázaná na kyselé substráty a typicky vyvinutá na nejv˘chodnûj‰ích okrajích âeského masivu. Na rozdíl od pfiedcházející ji tvofií smûs druhÛ acidotolerantních i v˘raznû acidofilních. K tûm prvním patfií napfi. kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), ostfiice nízká (Carex humilis), mafiinka psí (Asperula cynanchi- ca), rozrazil klasnat˘ (Pseudolysimachion spicatum), z acidofilních druhÛ se v tomto typu vegetace vyskytuje napfi. kostfiava ovãí (Festuca ovina), smolniãka obecná (Lychnis viscaria), ‰Èovík men‰í (Rumex acetosella). Oman nûmeck˘ (Inula germanica) – foto P. Macháãek

Panonské stepi 15 Na tuto vegetaci místy navazují i porosty s dominantní- vrstviãkou humusu. V nich tvofií kostru vegetace trsnaté mi kefiíãky („znojemská vfiesovi‰tû“ a podobné vegetaã- trávy, buì kostfiava pochvatá Dominova (Festuca vagi- ní typy), které vznikly na kontaktu panonské a stfiedoev- nata subsp. dominii), nebo kavyl píseãn˘ (Stipa boryst- ropské flóry a jsou fytogeografickou zvlá‰tností tohoto henica), z panonsk˘ch prvkÛ zde je‰tû najdeme tfieba území. NáleÏejí do svazu Euphorbio-Callunion. Tyto silenku lepkavou (Silene viscosa), silenku u‰nici (Silene porosty jsou druhotné, vznikly po sm˘cení teplomiln˘ch otites), tr˘zel rozvûtven˘ (Erysimum diffusum), ostfiici acidofilních doubrav a následné degradaci pÛdního úzkolistou (Carex stenophylla), ostfiici drobnou (Carex pokryvu. Dominují kefiíky, zejména kruãinka chlupatá supina) a lnici kruãinkolistou (Linaria genistifolia). (Genista pilosa) a vfies obecn˘ (Calluna vulgaris). Skladba bylin je velmi podobná pfiedcházejícímu vege- Na flóru jihomoravsk˘ch stepních lokalit je tfieba nahlí- taãnímu typu. Úãastní se jí zejména kostfiava ovãí (Fes- Ïet v souvislosti se skuteãností, Ïe jde o severozápadní tuca ovina), psineãek tuh˘ (Agrostis vinealis) a ovsífi v˘bûÏek Panonie. Zdej‰í krajina, otevfiená smûrem luãní (Avenula pratensis), vzácnû se objevuje i metliãka k jihov˘chodu, umoÏnila proniknout celé fiadû druhÛ kfiivolaká (Avenella flexuosa) a smilka tuhá (Nardus z jihov˘chodního smûru. Ale zákonitosti druhové sklad- stricta). V druhové skladbû se dále objevují napfi. jest- by na tûchto lokalitách nejsou zdaleka triviální. JiÏ prof. fiábník chlupáãek (Hieracium pilosella), tfiezalka teãko- Podpûra, kter˘ na jiÏní Moravû poloÏil základy fytogeo- vaná (Hypericum perforatum), hvozdík PontederÛv grafického bádání, si byl jasnû vûdom toho, Ïe postup- (Dianthus pontederae), ale i v˘raznûj‰í acidofyty, napfi. nû, smûrem od centra Panonie, stepních prvkÛ neub˘- pavinec horsk˘ (Jasione montana) a chmerek vytrval˘ vá. âím je to zpÛsobeno? Pfiedev‰ím sloÏit˘mi (Scleranthus perennis). Kysel˘ substrát prozrazují i ãet- geologick˘mi, geomorfologick˘mi a klimatick˘mi pomûry né li‰ejníky z rodÛ Cladonia a Cetraria. stfiední Evropy. Komplikovan˘ reliéf vytváfií velkou diverzitu stanovi‰È, které odli‰ují expoziãní rozdíly. Navíc Zcela odli‰n˘m typem panonské stepní vegetace jsou sklon svahu mÛÏe vliv orientace buì zesilovat, nebo porosty na otevfien˘ch písãinách. Jsou rovnûÏ z vût‰í zeslabovat. SloÏitûj‰í mozaikovit˘ charakter má i klima ãásti druhotné a v jejich druhové skladbû se podobnû – horské skupiny vytváfiejí návûtrné a závûtrné polohy, jako u v˘‰e zmiÀovan˘ch acidofilních stepních trávníkÛ docela v˘razn˘ vliv má i relativní kontinentalita v mís- objevuje smûs panonsk˘ch a atlantick˘ch pfiivandroval- tech, kde pÛsobí fénov˘ efekt vzdu‰n˘ch mas sestupují- cÛ. Vegetace jihomoravsk˘ch písãin (spolu s vegetací cích z vy‰‰ích kopcÛ do níÏin, kdy se vzdu‰né masy na píscích na pfiilehlé Záhorské níÏinû) se vymyká ostat- oteplují a vysu‰ují. Nepfiekvapí proto tfieba zdánlivá ním typÛm vegetace na píscích Panonské níÏiny, proto- nelogiãnost, Ïe mnoÏství sráÏek na jiÏní Moravû roste Ïe zdej‰í písky na rozdíl od pískÛ v Podunají postrádají na trase Znojmo – Hustopeãe – Bílé Karpaty. zrníãka bazick˘ch hornin. Vegetace na píscích je tvofiena celou skupinou spoleãenstev. V nejménû zapojen˘ch Z rozdílÛ ve tvaru areálÛ rovnûÏ vypl˘vá, Ïe stepní rost- porostech na ãerstvû naru‰en˘ch plochách najdeme liny nemají na jiÏní Moravû totoÏnou historii. Klima se napfi. jitrocel píseãn˘ (Plantago arenaria) nebo mrvku v posledních 10 000 letech znaãnû mûnilo, existující pfií- my‰í ocásek (Vulpia myuros). V pokroãilej‰ích stadiích rodní podmínky mûly velk˘ vliv na preference urãit˘ch sukcese dominuje zpravidla paliãkovec ‰edav˘ (Cory- floristick˘ch i vegetaãních prvkÛ. Je zfiejmé, Ïe právû nephorus canescens) a matefiídou‰ka úzkolistá (Thy- ony kontinentální eurosibifiské druhy mohly mít optimum mus serpyllum) a spolu s nimi jednoletky bûlolist v období chladn˘ch stepí konce glaciálu a rané doby nejmen‰í (Filago minima), kolenec MorisonÛv (Spergula poledové a posléze byly vytlaãovány na rÛzná extrémní morisonii), rozrazil DillenÛv (Veronica dillenii), v˘jimeã- stanovi‰tû. Tyto druhy mají velmi ãasto charakter glaci- nû i kolenec pûtimuÏn˘ (Spergula pentandra). Vût‰ina álních reliktÛ. Poznáme je podle ostrÛvkovitého areálu, v˘‰e jmenovan˘ch druhÛ jsou typické subatlantské dru- v˘znaãného velk˘mi mezerami, a také koncentrací na hy a s Panonií nemají mnoho spoleãného. V˘razné stanovi‰tích v krajinû málo obvykl˘ch. Patfií k nim zcela zastoupení panonsk˘ch prvkÛ najdeme na píscích tepr- jistû nûkteré prvky slanomilné, napfi. sivûnka pfiímofiská ve ve vegetaci sukcesnû pokroãilej‰ích ploch s tenkou (Glaux maritima), ale i v˘znaãn˘ merlíkovit˘ kefiík bytel

16 Panonské stepi rozprostfien˘ (Kochia prostrata), kter˘ ve stfiedoevrop- (Seseli hippomarathrum), hvûzdnice zlatovlásek (Aster ském prostoru nápadnû provázel pfiechod od slaniska linosyris), oman nûmeck˘ (Inula germanica), hlaváã do stepi. ‰edav˘ (Scabiosa canescens) a koniklec luãní (Pulsatila pratensis). Na jiÏní Moravû se setkáváme s celou fiadou mezních prvkÛ – tedy druhÛ, které zde dosahují dílãí nebo abso- Ve flófie teplomiln˘ch trávníkÛ se na jiÏní Moravû stfietá- lutní areálové hranice. Patfií k nim celá fiada typick˘ch vají v podstatû 3 odli‰né prvky. Jsou to jednak druhy druhÛ teplomiln˘ch trávníkÛ. K tûm nejznámûj‰ím patfií submediteránní, které mají tûÏi‰tû v˘skytu v krajinách koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis), kosatec nízk˘ okolo Stfiedozemního mofie. Tyto druhy jsou prav˘mi (Iris pumila), kosatec skalní píseãn˘ (Iris humilis subsp. termofyty, s vysok˘mi nároky na teplotu. Nûkteré z nich arenaria), kosatec trávovit˘ (Iris graminea), hadinec ãer- na na‰em území dosahují absolutní severní areálové ven˘ (Echium maculatum), veãernice smutná (Hesperis hranice. K tûmto druhÛm patfií napfi. oÏanka kalamandra tristis), hadí mord rakousk˘ (Scorzonera austriaca), (Teucrium chamaedrys) a kavyl skalní (Stipa eriocaulis). oman meãolist˘ (Inula ensifolia), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), bezobalka sivá (Trinia glauca), Odli‰n˘m skladebn˘m prvkem jsou prvky tak fiíkajíc sesel pestr˘ (Seseli pallasii), pry‰ec mnohobarv˘ (Eu- ponticko-panonské, jejichÏ areály k nám zasahují smû- phorbia epithymoides), katrán tatarsk˘ (Crambe tataria), rem od jihov˘chodu, z Balkánu a okolí âerného mofie. pry‰ec vrbolist˘ (Euphorbia salicifolia), ãilimník poléha- V jejich ekologick˘ch nárocích se jiÏ daleko více objevu- v˘ (Cytisus procumbens), ãilimník bíl˘ (Chamaecytisus je odolnost vÛãi chladu, ponûkud kompenzovaná vzta- albus), pampeli‰ka pozdní (Taraxacum serotinum), hem k niÏ‰ím sráÏkám. Tyto druhy nezfiídka dosahují na mandloÀ nízká (Prunus tenella) aj. Zato endemitÛ je zde jiÏní Moravû severozápadního okraje areálu. K tûmto pramálo. Jedin˘m endemick˘m stepním prvkem Pano- druhÛm patfií oman meãolist˘ (Inula ensifolia), dále nie, kter˘ zasahuje aÏ na jiÏní Moravu, je velmi vzácn˘ napfi. ‰ater latnat˘ (Gypsophila paniculata), vítod vût‰í pelynûk PanãiçÛv (Artemisia pancicii), jehoÏ vût‰ina (Polygala major), pryskyfiník ilyrsk˘ (Ranunculus illyri- lokalit se nachází v Rakousku, jediná je v Srbsku a 3 cus), svízelka piemontská (Cruciata pedemontana). nalezi‰tû byla zji‰tûna i na jiÏní Moravû. Pelynûk Panãi- çÛv má nejbliÏ‰í pfiíbuzné ve stfiedoasijsk˘ch druzích Tfietí skupina druhÛ jsou vyslanci z kontinentálních stepí pelyÀkÛ z okruhu Artemisia laciniata. Tento okruh tvofií eurasijského prostoru. Jejich teplomilnost je ve stfiední Evropû spí‰e zástûrkou za suchomilnost – vÏdyÈ nûkte- nûkolik samostatn˘ch izolovan˘ch druhÛ ve stfiední ré z nich ve vysoce kontinentálních ãástech Sibifie dosa- Evropû; patfií k nûmu také Artemisia insipida z jihozá- hují aÏ k polárnímu kruhu, zatímco ve stfiední Evropû se padních Alp a Artemisia oelandica ze ‰védského ostro- váÏí na stanovi‰tû nejteplej‰í. Tyto typické stepní druhy va Öland. docela ãasto postrádají v centru Panonské níÏiny aunás mohou b˘t paradoxnû na jiÏní areálové hranici. Jiné druhy teplomiln˘ch trávníkÛ zasahují dále na sever Mezi typické kontinentální stepní druhy patfií napfi. kozi- do tepl˘ch území stfiedních a severních âech a velmi nec rakousk˘ (Astragalus austriacus), kozinec dánsk˘ ãasto i do stfiedního Nûmecka, kde jsou ostrÛvky teplo- (Astragalus danicus), smldník alsask˘ (Peucedanum milné kvûteny známy jednak v Por˘ní, jednak v silnû alsaticum), sasanka lesní (Anemone sylvestris), z kavy- kontinentálnû ladûném jihov˘chodním podhÛfií pohofií lÛ kavyl vláskovit˘ (Stipa capillata), kavyl tenkolist˘ (Sti- Harz ve stfiední ãásti zemû na pomezí spolkov˘ch zemí pa tirsa) a kavyl chlupat˘ (Stipa dasyphylla), z kostfiav Durynsko, Sasko-Anhaltsko a Sasko. K takov˘m dru- kostfiava valiská (Festuca valesiaca) a kostfiava Ïlábka- hÛm patfií napfi. ostfiice nízká (Carex humilis), ostfiice tá (Festuca rupicola), také napfi. mochna píseãná drobná (Carex supina), ostfiice Micheliova (Carex (Potentilla arenaria) a ãilimník fiezensk˘ (Chamaecyti- michelii), lipnice bádenská (Poa badensis), tfiemdava sus ratisbonensis). bílá (Dictamnus albus), hadí mord ‰panûlsk˘ (Scorzone- ra hispanica), bílojetel nûmeck˘ (Dorycnium germani- cum), sesel siv˘ (Seseli osseum), sesel fenyklov˘

Panonské stepi 17 7. V¯ZNAMNÉ DRUHY ROSTLIN jen nûkolik kefiíkÛ. Tûsnû za hranicemi v Rakousku dodnes pfieÏívají bohaté populace nedaleko hraniãního Bytel rozprostfien˘ (Kochia prostrata) pfiechodu Hatû. Gr Nízk˘ kefiík z pfiíbuzenstva merlíkÛ patfií mezi nejtypiãtûj- Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) ‰í stepní rostliny jiÏní Moravy. Byl zde znám pfiedev‰ím z vysok˘ch spra‰ov˘ch svahÛ, ale snad kdysi rostl i na Jedin˘ zcela vytrval˘ druh divizen se vyznaãuje nápad- stepních okrajích slanisk. Jeho lokalit postupnû ub˘valo, n˘mi tmavofialov˘mi kvûty. Roste na píscích, na vápen- a kdyÏ v druhé polovinû 70. let 20. století zanikla pfii cích, na spra‰ov˘ch stráních i na kysel˘ch krystalick˘ch roz‰ifiování cesty v sadech na Staré hofie u Újezda podkladech; tato stanovi‰tû v‰ak spojuje velmi znaãná u Brna poslední tehdy známá kolonie, byl krátkou dobu pros˘chavost. Vzácnû tvofií kfiíÏence s jin˘mi druhy divi- zafiazen mezi nezvûstné druhy na‰í flóry. Ov‰em po zen, které mají Ïluté kvûty – vznikl˘ hybrid má kvûty nûkolika letech byla objevena nová populace na sva- broskvovû ÏlutooranÏové. Vût‰í hybridizaci ov‰em brání zích záfiezu Ïelezniãní trati, jen nûkolik set metrÛ od odli‰ná fenologie – divizna brunátná je ze v‰ech na‰ich zaniklé lokality. Bytel tam docela prosperoval, av‰ak druhÛ nejãasnûj‰í, takÏe moÏnost opylení pylem jin˘ch v souãasné dobû lokalita, která stále stojí mimo územní druhÛ divizen je znaãnû omezena. ochranu, znaãnû zarÛstá náletem dfievin, z trav se zde Gr velmi ‰ífií kavyl vláskovit˘. V roce 2006 bylo zji‰tûno uÏ Hadinec ãerven˘ (Echium maculatum)

Bytel rozprostfien˘ (Kochia prostrata) – foto P. Halas Krvavû ãervené kvûty hadince ãerveného jsou exotic- kou ozdobou stepních strání ve stfiední a v˘chodní ãásti teplé jiÏní Moravy. Tato statná rostlina zde dosahuje západní areálové hranice. Nejãastûji vytváfií nûkolik let listovou rÛÏici a po odkvûtu hyne, i kdyÏ je zfiejmé, Ïe obãas je pfied uhynutím uchránûn dcefiinn˘ v˘honek. Hadinec ãerven˘ je právem na seznamu evropsky v˘znamn˘ch druhÛ. Dnes jeho populace na Moravû pfieÏívají jen na zhruba 10 lokalitách, av‰ak poãty kve- toucích rostlin se rok od roku znaãnû mûní. Nepravidel- né kvetení i ponûkud komplikovan˘ Ïivotní cyklus jej ãiní dosti zraniteln˘m. Gr

Hlaváãek jarní (Adonis vernalis)

Rozpuk jara ve stepních trávnících si nelze pfiedstavit bez jasnû Ïlut˘ch kvûtÛ hlaváãku jarního, záfiících nad ‰edivou stafiinou trav v prÛbûhu dubna. Tato vytrvalá bylina patfií k diferenciaãním druhÛm termofytika, nikoliv v‰ak jen panonského – její v˘skyt zasahuje i do nejteplej‰ích ãástí âech. Vyhledává pfiedev‰ím vápnité podlo- Ïí, kromû vápencÛ zejména spra‰e a vápnit˘ fly‰. Na jiÏní Moravû má hlaváãek jarní desítky lokalit. Nejpoãet- nûj‰í populace tam najdeme pfii okrajích Milovického lesa v CHKO Pálava. Napfiíklad v PR Milovická stráÀ

18 Panonské stepi bylo pfii prÛzkumu mlad˘mi ochránci pfiírody zji‰tûno témûfi pût tisíc trsÛ této nádherné zákonem chránûné rostliny. Pûkn˘m pfiíkladem úspû‰ného managementu ve zvlá‰tû chránûném území je rozmach populace hla- váãku jarního po pravidelném kosení a odstranûní nále- tov˘ch dfievin v PR ·évy u Buãovic. La

Hvûzdnice chlumní (Aster amellus)

„Kvûtinové hodiny“ stepních trávníkÛ zpravidla uzavírá tato trvalka. Její krásné modrofialové kvûty se totiÏ rozevírají aÏ v pozdním létû a vydrÏí kvést ãasto aÏ do konce fiíjna, do prvních silnûj‰ích mrazíkÛ. Je povaÏová- na za floroelement ponticko-jihosibifisk˘, tedy druh, kte- r˘ má centrum roz‰ífiení ve stepích a lesostepích jihov˘- chodní Evropy a jiÏní Sibifie. Jako vût‰ina stepních druhÛ je i hvûzdnice chlumní vázána pfiedev‰ím na pfie- kryvy spra‰í. Proto ráda osidluje i opu‰tûné hliníky cihe- Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) – len. Severnû od Brna najdeme dokonce její poãetné foto P. Halas populace i na opu‰tûném tûlese dálnice Vratislav – VídeÀ, rozestavûné ve 40. letech minulého století. La

Hvozdík moravsk˘ (Dianthus moravicus)

Jedin˘ „ãistokrevn˘“ endemit moravsk˘ch skal a skal- ních stepí roste na jihozápadní Moravû pouze na 6 loka- litách. Podkladem mohou b˘t permokarbonské slepence, Ïula, rula nebo amfibolit, vÏdy v‰ak jde o v˘razné pfiirozené reliktní bezlesí. Popsán byl teprve v roce 1982, do té doby byly tyto rostliny povaÏovány za hvoz- dík siv˘ (Dianthus gratianopolitanus), kter˘ se vyskytuje Hadinec ãerven˘ (Echium maculatum) – foto P. Macháãek na fiadû lokalit ve stfiedních âechách. Ukazuje se, Ïe s hvozdíkem siv˘m snad ani není pfiíli‰ pfiíbuzn˘ a Ïe je spí‰ bliÏ‰í typÛm z okruhu hvozdíku Lumnitzerova (Dianthus lumnitzeri), které jsou vázány na izolovaná území na okraji Alp a západních Karpat a k nimÏ patfií i populace na Pavlovsk˘ch vr‰ích. Gr

Katrán tatarsk˘ (Crambe tataria)

Stepní bûÏec katrán je velmi nápadnou, takﬁíkajíc vlaj- kovou rostlinou jihomoravsk˘ch stepí. Dosahuje zde absolutní hranice roz‰íﬁení smûrem k severozápadu, ale Hlaváãek jarní (Adonis vernalis) – foto pozoruhodné je, Ïe v sousedních zemích (v Rakousku, J. Buãková

Panonské stepi 19 na Slovensku i v Maìarsku) je podstatnû vzácnûj‰í neÏ právû na jiÏní Moravû. I v souãasné dobû se zde vyskytuje na více neÏ 10 nalezi‰tích. Katrán je modelov˘m pfiíkladem i z dal‰í pfiíãiny – dokáÏe jako správná stepní rostlina rychle reagovat a obsadit novû vzniklé plochy. Dokazuje, Ïe stepní druhy mají velice ãasto v sobû skry- Hvozdík moravsk˘ (Dianthus moravicus) – t˘ potenciál dynamiky ‰ífiení. foto P. Halas Gr

Kavyl (Stipa)

Kavyly jsou typické suchomilné trsnaté trávy, jejichÏ porosty vzbuzují dojem skuteãné stepi. Na jiÏní Moravû dosud známe celkem 7 druhÛ kavylÛ. Jedin˘ z nich nemá péfiitou osinu, je to kavyl vláskovit˘ (Stipa capillata). Je hodnû suchomiln˘, provází spra‰ové, ale i písãité a skalní stepní porosty v nejsu‰‰ích ãástech jiÏní Mora- vy, nezasahuje vÛbec na v˘chod od fieky Moravy. Kavy- ly s péfiit˘mi osinami jsou si navzájem velmi podobné; Kavyl chlupat˘ (Stipa dasyphylla) – foto ponûkud se li‰í roz‰ífiením, ekologick˘mi nároky, ale P. Halas také fenologií. Nejãastûj‰í je asi kavyl IvanÛv (Stipa pennata), kter˘ na Moravû zasahuje asi nejdále na sever i nejdále na západ. Na hlub‰ích spra‰ov˘ch pÛdách jej provází statn˘ kavyl sliãn˘ (Stipa pulcherrima). Nejznámûj‰í lokalitou tohoto druhu je Pouzdfianská step, kde právû on vytváfií dominantu stepní vegetace. Naproti tomu na Pálavû roste témûfi v˘hradnû jen ve spra‰ov˘ch kapsách. Statné trsy tvofií také kavyl chlupat˘ (Stipa dasyphylla), snadno odli‰itel- n˘ zfietelnû p˘fiit˘mi listy. Tento druh je velmi typick˘ na hadcích v Pojihlaví, dominuje napfi. v nûkter˘ch partiích Mohelenské hadcové stepi. Zdá se, Ïe se vyh˘bá Koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis) – foto vápencÛm: zcela chybí na Pálavû, ale i v pahorkatinách P. Halas mezi Dyjí a Îdánick˘m lesem je velmi vzácn˘. Patfií ke kontinentálním druhÛm a jiÏní Morava prakticky leÏí na jiÏním kraji jeho areálu. Jemn˘ kavyl tenkolist˘ (Stipa tirsa) se vyznaãuje oproti ostatním péfiit˘m druhÛm velmi zpoÏdûn˘m kvetením – toto zpoÏdûní ãiní asi 4 t˘d- ny. Najdeme jej velmi vzácnû na okrajích ãeského masivu, napfi. v okolí Moravského Krumlova nebo v Pojihlaví, jako pfiede‰l˘ chybí Pálavû, zato hojnûj‰í je napfi. na zbytcích stepí mezi Brnem a Buãovicemi. Kdysi vládl i nejsu‰‰ím typÛm stepní vegetace v Bíl˘ch Karpatech – ale pryã jsou dávno ty doby, kdy ochm˘fiené osiny kavy- lÛ ãinily tyto kopce bíl˘mi… Ostatní 2 druhy jsou velice Kosatec nízk˘ (Iris pumila) – foto P. Halas vzácné. Kavyl jiÏní (Stipa eriocaulis) byl objeven teprve

20 Panonské stepi nedávno na skalní stepi na Svatém kopeãku u Mikulo- vegetaci vápencov˘ch skalních stepí na Pavlovsk˘ch va, zatímco kavyl píseãn˘ (Stipa borysthenica) je vázán vr‰ích, ale vyskytuje se rovnûÏ v drnov˘ch trávnících na na nemnoho písãin na Hodonínsku a v oblasti soutoku mûkk˘ch tfietihorních usazeninách a na spra‰ovém pod- Moravy a Dyje. kladû, vzácnû i na jin˘ch substrátech (na Ïule, na per- Gr mokarbonsk˘ch ãi kulmsk˘ch slepencích). Celkem se dochovalo kolem 40 lokalit, které velmi dobfie vymezují Koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis) panonskou oblast. Jen v˘jimeãnû zasahují mimo ni, roste je‰tû napfi. na Velkém Horneku v údolí ¤íãky v jiÏní Typická panonská rostlina, která na jiÏní Moravû dosa- ãásti Moravského krasu. Populace na Dûvínû v CHKO huje severozápadní areálové hranice, av‰ak její okrajo- Pálava patfií bezpochyby k nejbohat‰ím ve stfiední Evro- vé lokality najdeme jiÏ v typické âeskomoravské vrcho- pû a v rozkvetlém stavu pfiitahují pozornost tisícÛ vinû na Tfiebíãsku a Námû‰Èsku. Roste v rÛzn˘ch náv‰tûvníkÛ. typech krátkostébelné vegetace; ve vy‰‰ích porostech Gr ‰irokolist˘ch stepních trávníkÛ je vzácn˘ a jeho populace jsou v nich potlaãované vzrÛstnûj‰ími rostlinami. Pfii- Kosatec skalní píseãn˘ (Iris humilis subsp. arenaria) tom nevykazuje v˘raznûj‰í preference k Ïádnému z pfie- Vzácn˘ kosatec skalní píseãn˘ je skuteãnou raritou jiho- vládajících geologick˘ch substrátÛ – roste na vápenci, moravsk˘ch stepí. Jeho areál se rozkládá severnû od na fly‰i, na návûjích spra‰e, ale i na rozmanit˘ch kyse- âerného mofie a zasahuje na severozápad aÏ do l˘ch krystalick˘ch podkladech; vyh˘bá se jen pískÛm. Panonské níÏiny, kde vyznívá právû na jiÏní Moravû. V sousedních územích tvofií plynulé pfiechody k blízk˘m Dnes je zde znám celkem z 8 lokalit, z nichÏ polovina druhÛm – v Rakousku ke konikleci obecnému (Pulsatilla leÏí na Pálavû, druhá v okolí Miroslavi. Dal‰í skupina vulgaris), na Slovensku ke konikleci slovenskému (Pul- lokalit se rozkládá tûsnû za na‰imi hranicemi jiÏnû od satilla slavica). Na Moravû takové typy nenajdeme, zato Národního parku Podyjí, ale jiÏ v Rakousku. Druh vyhle- budeme-li mít zvlá‰tní ‰tûstí, mÛÏeme najít jeho kfiíÏen- dává vyprahlé skalní stepi na mûlké pÛdû a s nízkou ce s koniklecem luãním (Pulsatilla pratensis). V posled- nezapojenou vegetací, bez ohledu na to, zda podkla- ních desítiletích koniklec velkokvût˘ silnû ustoupil – dem je vápenec, granulit, rula nebo Ïula, na Slovensku hlavním dÛvodem je destrukce fiady jeho nalezi‰È pfii avMaìarsku preferuje vápnité písky. Kvete zhruba v˘stavbû nebo pfii zemûdûlsk˘ch rekultivacích, druh˘m o 5–7 dní pozdûji neÏ kosatec nízk˘ a jeho kvûty vydrÏí závaÏn˘m dÛvodem je sukcese vegetace jako dÛsledek otevfiené pouze jedin˘ den. I to je jeden z dÛvodÛ, proã zániku tradiãního managementu nebo také zvy‰ování se s ním bûÏn˘ náv‰tûvník témûfi nesejde. mnoÏství Ïivin. Pfiesto existuje více neÏ 100 populací, Gr nejbohat‰í je zfiejmû stále Kamenn˘ vrch nad Brnem- Nov˘m Lískovcem. Koulenka prodlouÏená (Globularia bisnagarica) Gr Trsnatá bylina s rÛÏicí lÏicovit˘ch listÛ a olistûnou lody- Kosatec nízk˘ (Iris pumila) hou, zakonãenou kulovit˘m strboulem drobn˘ch nûÏnû modr˘ch kvûtÛ. Najdeme ji pfiedev‰ím ve stfiední ãásti Kosatec nízk˘ je jedním z nejtypiãtûj‰ích druhÛ jihomo- jihomoravského termofytika, dává pfiednost hlub‰ím ravské stepní vegetace. Jeho pestré kvûty v rÛzn˘ch spra‰ov˘m pÛdám. Na Pálavû je napfi. celkem fiídká, na odstínech od fialové pfies modrou aÏ k rÛÏové, ale také okraji ãeského masivu se vyskytuje jen na Ïluté, jsou jedním ze symbolÛ probouzejícího se jara. Miroslavsk˘ch kopcích. AÏ na jedinou v˘jimku, okolí Patfií k druhÛm s ponticko-panonsk˘m areálem a zde na Horního Nûmãí, nezasahuje ani do území v˘chodnû od jiÏní Moravû dosahuje severozápadní areálové hranice. fieky Moravy. Patfií k druhÛm se submediteránním roz‰í- V˘skyty v âechách na ¤ípu a v ·árce u Prahy byly zji‰- fiením, ve vápencov˘ch oblastech Alp nebo Karpat stou- tûny teprve v prÛbûhu 20. století a pocházejí pravdûpo- pá i znaãnû vysoko do hor. dobnû z v˘sadeb. Kosatec nízk˘ provází pfiedev‰ím Gr

Panonské stepi 21 MandloÀ nízká (Prunus tenella)

Stepní keﬁík s nápadnû rÛÏov˘mi velk˘mi kvûty zasahuje nejdále na západ právû na jiÏní Moravu. Nûkolik drobn˘ch populací bylo v minulosti zji‰tûno u Popic na Koulenka prodlouÏená (Globularia bisnagari- Bﬁeclavsku, dále na Dunajovick˘ch kopcích, a nejdále ca) – foto P. Macháãek na západ u b˘valé osady Jeãmeni‰tû na Znojemsku. Stanovi‰tûm tohoto druhu jsou zpravidla vy‰‰í spra‰ové meze. MandloÀ nízká sná‰í ruderalizaci, av‰ak u Popic nûkteré populace zahubila rozpínavá invazní kustovnice cizí (Lycium barbarum). MandloÀ nízká je velmi ozdob- ná, zejména v obcích s nûkdej‰ím nûmeck˘m osídlením se odedávna pûstovala na zahrádkách. Zdá se v‰ak, Ïe na uveden˘ch lokalitách jde o pÛvodní v˘skyt. Gr

Oman nûmeck˘ (Inula germanica)

MandloÀ nízká (Prunus tenella) – foto Ze v‰ech druhÛ rodu je právû oman nûmeck˘ nejvzác- P. Macháãek nûj‰í. Je úzce vázán na hlub‰í pÛdy na mûkk˘ch sub- strátech, nenajdeme jej ani na Pálavû, ani na vût‰inû stepních lokalit jihozápadní Moravy. Pfiíãinou jeho ohro- Ïení je do jisté míry i genetická koroze – snadno se na spoleãn˘ch lokalitách kfiíÏí s pfiíbuzn˘m omanem meão- list˘m (Inula ensifolia). KfiíÏenec se udrÏuje jen vegeta- tivnû, ale je velmi Ïivotaschopn˘ a dokáÏe pfieÏívat i na místech, kde citliv˘ oman nûmeck˘ jiÏ vyhynul. I napfi. na Pouzdfianské stepi je kfiíÏenec mnohem ãastûj‰í neÏ jeho vzácn˘ rodiã. Gr

Ovsífi stepní (Helictotrichon desertorum) – Ovsífi stepní (Helictotrichon desertorum) foto P. Macháãek Památn˘ ovsífi stepní objevil na ·ibeniãníku u Mikulova nestor jihomoravsk˘ch botanikÛ prof. Josef Podpûra je‰tû pfied 1. svûtovou válkou. Jde o jednu z nejpozoru- hodnûj‰ích stepních trav – kromû jediného nalezi‰tû na jiÏní Moravû se vyskytuje na 5 kopcích v nejsu‰‰í, nej- kontinentálnûj‰í ãásti âeského stfiedohofií, na Hainbur- sk˘ch kopcích naproti Bratislavû v sousedním Rakous- ku, na ojedinûl˘ch lokalitách na Ukrajinû a souvisleji teprve v pruhu na jiÏním okraji Sibifie od Uralu aÏ po Mongolsko. Na stfiedoevropsk˘ch lokalitách je vesmûs vázán na prudké západnû orientované svahy s hlub‰í Sasanka lesní (Anemone sylvestris) – foto pÛdou. Na v‰ech lokalitách se projevuje intenzivní vliv P. Halas vûtru, kter˘ na nich nedovolil pfievládnutí lesa. Ovsífi

22 Panonské stepi stepní je zﬁejmû pozÛstatek stepní flóry z chladn˘ch period na sklonku glaciálu. Gr

Pelynûk PanãiçÛv (Artemisia pancicii)

Jedna z nejpodivuhodnûj‰ích stepních rostlin na jiÏní Moravû je bezesporu pelynûk PanãiçÛv. Je jedin˘m typicky panonsk˘m stepním endemitem v na‰í stepní kvûtenû. Má jedinou lokalitu v severním Srbsku (právû odtud byl popsán), asi 13 lokalit existuje v Dolních Rakousích a Burgenlandu a 3 dal‰í jsou známy z jiÏní Moravy. V Maìarsku ani na Slovensku zji‰tûn nikdy nebyl. Vesmûs provází stepní trávníky na hlubok˘ch mûkk˘ch substrátech; u nás se dochoval na Dunajovic- k˘ch kopcích, na Pouzdfianské stepi a u âejãe. Popula- ce ãítá asi 400 jedincÛ, ale rostliny minimálnû kvetou a ‰ífií se spí‰e vegetativnû. NejbliÏ‰í pfiíbuzn˘ pelynûk dfiípat˘ (Artemisia laciniata) je znám z Rakouska, kde se v‰ak vyskytuje na slatinn˘ch loukách. Gr Sinokvût mûkk˘ (Jurinea mollis) – foto P. Halas

Sasanka lesní (Anemone sylvestris) severozápadní areálové hranice. Pfiipomíná vzhledem bodlák, ale Ïádná jeho souãást není zakonãena trny. Na rozdíl od bûÏné sasanky hajní, rostoucí v lesích a na Rozkvétá velmi brzy, zpravidla jiÏ na pfielomu dubna loukách od níÏin aÏ do hor, je rovnûÏ bíle kvetoucí a kvûtna a tvofií nápadnou solitéru v stepních sasanka lesní podstatnû vzácnûj‰í a vyznaãuje se mno- úzkolist˘ch trávnících. Jde o vzácnou rostlinu, preferující hem vût‰ími kvûty. Druhové jméno „lesní“ je ov‰em drnové stepi na hlub‰ích bazick˘ch podkladech. Nejvût- zavádûjící. VÏdyÈ tato sasanka má tûÏi‰tû svého roz‰í- ‰í poãet jihomoravsk˘ch lokalit leÏí na Hustopeãsku, fiení v jihosibifisk˘ch stepích! Proto i na jiÏní Moravû se zatímco na Pálavû je vzácn˘ a na stepním okraji ãeské- mÛÏeme v kvûtnu potû‰it s jejími kvûty pfiedev‰ím v roz- ho masivu nebo v Bíl˘ch Karpatech chybí zcela. manit˘ch stepních trávnících. Pokud roste v lese, tak Gr pouze v jeho okrajích a svûtlinách. Je vázána pfiedev‰ím na vápnité podklady, tûm chud˘m a kysel˘m Vãelník rakousk˘ (Dracocephalum austriacum) se vyh˘bá. Patfií k tûm teplomiln˘m druhÛm, které mají fiadu lokalit nejen v Panonském, ale i âeském termofyti- Objev vãelníku rakouského ve 20. letech 20. století ku. Na podloÏí vápencÛ zasahuje její v˘skyt i mimo u Bofietic na Hustopeãsku byl velk˘m pfiekvapením – oblast teplomilné kvûteny a do relativnû vysok˘ch badatelé jej spí‰e oãekávali ve vápencové skalní stepi nadmofisk˘ch v˘‰ek. Napfiíklad na vloÏce krystalick˘ch na Pálavû, podobnû jako roste v âeském ãi vápencÛ v S˘kofiské hornatinû severnû od Ti‰nova ros- Slovenském krasu. Na jediné jihomoravské lokalitû te izolovaná populace sasanky lesní v nadmofiské v˘‰ce v‰ak roste v hustû zapojeném trávníku, navíc pod fiíd- témûfi 600 m. k˘m porostem borovic. PfieÏívá tu jen nûkolik kefiíkÛ, La které, pokud nekvetou, spl˘vají k nerozeznání v hustém Sinokvût mûkk˘ (Jurinea mollis) porostu. Dlouholeté sledování v‰ak dosud pfiineslo poznatek, Ïe poãet rostlin se od dob objevu asi pfiíli‰ I sinokvût mûkk˘ patfií mezi rostliny s tûÏi‰tûm roz‰ífiení nezmûnil. ve stepích severnû od âerného mofie a u nás dosahuje Gr

Panonské stepi 23 8. FAUNA plÏÛ bûÏnûji vyskytuje na vyslovenû otevfien˘ch stanovi‰tích. Dal‰ími faktory, které rozhodují o druhové boha- Fauna panonsk˘ch stepí a such˘ch travinn˘ch porostÛ tosti, jsou obsah dostupného vápníku a vlhkost. Zvlá‰tû je velmi bohatá. Je tvofiena jednak ‰iroce roz‰ífien˘mi, suchozem‰tí plÏi preferují místa s dostatkem vápníku, eurytopními druhy, dále ménû nároãn˘mi druhy neles- kter˘ potfiebují zejména na stavbu sv˘ch schránek. ních stanovi‰È a koneãnû druhy úzce specializovan˘mi. Podobnû je i vût‰ina druhÛ citlivá na vyschnutí, proto Tûsná vazba právû k tomuto prostfiedí mÛÏe b˘t zpÛso- mnohem více druhÛ nalezneme na vlhãích stanovi‰tích. bena více faktory. Rozhodující mohou b˘t celkové mik- Z uvedeného vypl˘vá, Ïe suchá stepní stanovi‰tû roklimatické podmínky, nebo jen teplota, nízká vlhkost, nejsou na plÏe obecnû pfiíli‰ bohatá. V tomto pfiípadû je oslunûní, struktura a zápoj porostu s plo‰kami holé velk˘ rozdíl mezi vápencov˘mi skalními stepmi a lokali- pÛdy bez vegetace i fyzikální a chemické vlastnosti tami na nevápnitém podloÏí. Na zachoval˘ch vápenco- pÛdy. V fiadû pfiípadÛ je urãující potravní vazba, tj. v˘ch stepích se mÛÏeme setkat s 10 aÏ 15 druhy plÏÛ, potravní specializace fytofágních druhÛ na stepní druhy pokud se zde vyskytují i skalky a pfiípadnû vlhãí kfioviny, rostlin, stejnû jako specializace parazitoidÛ a nûkter˘ch poãet druhÛ rychle stoupá. I pfies nízkou druhovou predátorÛ na stepní druhy ÏivoãichÛ. Tak se zde podob- bohatost je zde nûkolik plÏÛ, ktefií jsou pfiísnû vázáni na nû jako v jin˘ch prostfiedích vytvofiila bohatá spoleãen- teplé stepní lokality na vápnitém podloÏí. Z takov˘ch stva vzájemnû závisl˘ch druhÛ. Navíc v mnoha pfiípa- druhÛ mÛÏeme uvést Ïitovku obilnou (Granaria frumentum), která je u nás nejhojnûj‰í právû na dech jde o druhy se znaãn˘m bioindikaãním v˘znamem jihomoravsk˘ch stepích. Nûkteré dal‰í stepní druhy jsou a jejich v˘skyt na jiÏní Moravû je pozoruhodn˘ i ze zoo- v˘znamné zejména z historického hlediska, protoÏe geografického hlediska. Mnohé z nich sem pronikají pfiedstavují pozÛstatky z glaciálních období – prostfiedí z Panonie a na jiÏní Moravû dosahují nejsevernûj‰ího stepního, suchého, ale také silnû vápnitého – pfiípadnû nebo nejzápadnûj‰ího v˘skytu v Evropû nebo v rámci zaãátku holocénu. Z takov˘ch druhÛ se jedná o kriticky celého areálu. V˘znam spoleãenstev tûchto druhÛ posi- ohroÏenou suchomilku r˘hovanou (Helicopsis striata), luje skuteãnost, Ïe na jiÏní Moravû jsou vhodné biotopy v˘znaãn˘ prvek glaciálních spra‰ov˘ch stepí. V posled- plo‰nû malého rozsahu a obvykle izolované uprostfied ních 50 letech tento plÏ u nás prakticky vyhynul (upu‰tû- intenzivnû vyuÏívané krajiny a mnohé z druhÛ jsou tak ní od tradiãního vyuÏívání na‰í krajiny = zánik extenzivní existenãnû silnû ohroÏeny. Vzhledem k znaãnému drobné pastvy, zarÛstání stepí akátem). V minulosti byl mnoÏství (tisíce druhÛ) mohly b˘t v následujícím textu nalézán na stepích Pálavy a v okolí Hustopeãí, nejdéle jmenovány jen ty nejv˘znaãnûj‰í. pfieÏiv‰í populace na malé stepi v rezervaci ·ibeniãník pod Mikulovem je jiÏ také minulostí. Mezi v˘znamné V˘raznû dominantní sloÏkou fauny je zde hmyz, pfiípad- druhy stepí starého holocénu patfií rovnûÏ trojzubka nû pavouci, ale nesmíme zapomenout ani na plÏe a nûkteré druhy obratlovcÛ. I z dal‰ích bezobratl˘ch, jako jsou pÛdní hlístice, málo‰tûtinatci, roztoãi nebo chvostoskoci, zde Ïijí specializované druhy. Jmenujme alespoÀ jednoho z nich. Je to ÏíÏala Allolobophora hrabei. Ob˘vá xerotermní nelesní biotopy s hlub‰ími pÛda- mi. MÛÏe b˘t aÏ 50 cm dlouhá a prozradí se charakteristick˘mi kupkami váleãkovit˘ch exkrementÛ vysok˘mi kolem 3 cm a ‰irok˘mi aÏ 10 cm.

PlÏi (Gastropoda)

Poãet plÏÛ ob˘vajících otevﬁená stanovi‰tû je v˘raznû Charakteristick˘m druhem plÏÛ stepních stanovi‰È na vápe- niÏ‰í neÏ v pﬁípadû lesních biotopÛ. V na‰í faunû se nitém podloÏí je Ïitovka obilná (Granaria frumentum) (foto pouze asi ãtvrtina z celkovû 163 druhÛ suchozemsk˘ch M. Horsák)

24 Panonské stepi Suchomilka obecná (Xerolenta obvia) má plochou ulitu Pavouk skákavka kfiíÏová (Pellenes tripunctatus) preferuje s v˘razn˘mi tmav˘mi prouÏky (foto M. Horsák) velmi suché a teplé skalní stepi (foto V. Hula) stepní (Chondrula tridens), která také v posledních (Meioneta simplicitarsis), slíìák stepní (Alopecosa mari- letech ubyla, ale není na tom zdaleka tak zle. Tento ae), s. bradavãit˘ (A. solitaria), s. suchopárov˘ (A. stria- druh Ïije i na nevápnit˘ch stepích a je schopn˘ Ïít i na tipes), cediveãka nejmen‰í (Archaeodictynna minutissi- náhradních stanovi‰tích (suché a pravidelnû kosené ma), zápfiedka stepní (Phrurolithus pullatus), z. Szilyova náspy podél cest apod.). Je pro ni dÛleÏitá sukcesnû (P. szilyi), skálovka uherská (Cryptodrassus primární povaha stanovi‰tû – citlivá je na zarÛstání. hungaricus), s. zoubkovaná (Zelotes atrocaeruleus), Mezi druhy tvofiící pátefi stepní malakofauny patfií ty, bûÏník tmav˘ (Ozyptila pullata), b. EmbrikÛv (Xysticus jejichÏ hlavní podmínkou na stanovi‰tû je jeho otevfie- embriki), skákavka tmavá (Chalcoscirtus brevicymbia- nost. Setkáme se s nimi hojnû i na jin˘ch, ãasto zcela lis), s. kfiíÏová (Pellenes tripunctatus) a s. stepní (Pseu- umûl˘ch, otevfien˘ch stanovi‰tích. Jedná se zejména deuophrys obsoleta). Nûkteré druhy se vyskytují jak na o údolníãka drobného (Vallonia pulchella) a údolníãka skalních, tak spra‰ov˘ch stepích, pfiípadnû na Ïebernatého (V. costata), vrkoãe malinkého (Vertigo písãinách. K tûm patfií zejména snovaãka krouÏkonohá pygmaea) a drobniãku válcovitou (Truncatellina cylindri- (Euryopis saukea), skálovka trávostepní (Drassyllus ca). Ve v‰ech pfiípadech se jedná o drobné druhy, veli- vinealis), skákavka písãinná (Sitticus dzieduszyckii) a s. kost jejich ulity nepfiesahuje 3 mm. Na stepích se v‰ak protáhlá (Synageles hilarulus). Z druhÛ obnaÏen˘ch setkáme i s nápadnûj‰ími druhy plÏÛ. Charakteristick˘m vát˘ch pískÛ je nutno jmenovat slíìáka pískomilného stepním druhem níÏin je bezpochyby páskovka Ïíhaná (Alopecosa psammophila), jenÏ je pfiímo popsán z bze- (Cepaea vindobonensis). ProuÏky na ulitû má i o nûco neck˘ch vát˘ch pískÛ, a teplomila píseãného (Titanoeca men‰í suchomilka obecná (Xerolenta obvia), jejíÏ ulita psammophila). Z bzeneck˘ch vát˘ch pískÛ pochází také je v˘raznû plo‰‰í a s ‰irokou pí‰tûlí (otvor na spodní první údaje o v˘skytu stepníka ry‰avého (Eresus rufica- stranû uprostfied). Tento druh vytváfií zvlá‰tû na vápní- pillus) a pavuãenky píseãné (Mecynargus foveatus) na kem bohat˘ch stepích silné populace. na‰em území. Pro xerotermní bezlesí jsou dále charak- teristiãtí sklípkánci rodu Atypus, ale pouze sklípkánek Pavouci (Araneae) pontick˘ (Atypus muralis) je typick˘ jen pro kostfiavové stepi, ostatní jsou teplotnû ménû nároãní. Kolem 30 z více neÏ 850 druhÛ pavoukÛ znám˘ch z území âeské republiky je sv˘m v˘skytem omezeno na Rovnokfiídlí (Orthoptera) jihomoravská stepní lada a skalní stepi. Zvlá‰tû na skal- anûkteré men‰í fiády hmyzu ních stepích mÛÏeme najít více, ãasto vzácn˘ch a stanovi‰tnû úzce specializovan˘ch druhÛ. Jsou to napfi. Z pfiibliÏnû 27 500 druhÛ hmyzu znám˘ch z na‰eho ‰estioãka stepní (Dysdera ninnii), snovaãka líbezná území patfií k dÛleÏit˘m obyvatelÛm panonsk˘ch stepí (Neottiura suaveolens), plachetnatka suchopárová mnozí rovnokfiídlí (Orthoptera), plo‰tice (Heteroptera),

Panonské stepi 25 mot˘li (Lepidoptera), brouci (Coleoptera), dvoukfiídlí (Diptera) a blanokfiídlí (Hymenoptera), dále se zde vyskytují nûktefií ‰vábi (Blattodea), ‰kvofii (Dermaptera), kudlanky (Mantodea), kfiísi (Cicadomorpha), m‰icosaví (Sternorrhyncha), tfiásnokfiídlí (Thysanoptera), síÈokfiídlí (Neuroptera) a fiásnokfiídlí (Strepsiptera).

Jedním z nejznámûj‰ích druhÛ je zde kudlanka náboÏná (Mantis religiosa). Je‰tû donedávna patfiila k velk˘m pozoruhodnostem, ale v posledních desetiletích 20. sto- letí do‰lo k její expanzi na sever. Dnes se s ní setkáme na vût‰inû území Moravy, pronikla i do âech a na neles- ních xerotermních stanovi‰tích jiÏní poloviny Moravy je zcela bûÏná. Patrnû nejv˘znamnûj‰ím druhem rovno- kfiídl˘ch je kobylka sága (Saga pedo), nejvût‰í druh Nápadná kudlanka náboÏná (Mantis religiosa) je dnes na kobylky na na‰em území, dosahující délky aÏ 7,5 cm. xerotermních stanovi‰tích jiÏní Moravy bûÏn˘m druhem Patfií k bezkfiídl˘m druhÛm kobylek a zpravidla je jasnû (foto H. ·efrová) zelenû zbarvená. Zajímavá je také tím, Ïe se ve stfiední Evropû rozmnoÏuje partenogeneticky – samec dosud druh˘ je znám pouze z Pálavy. Na místech s vy‰‰í nebyl pozorován. Byla nalezena na Pavlovsk˘ch vr‰ích, vegetací zaslechneme koncem léta naveãer a v noci Pouzdfianské stepi, v okolí Kurdûjova a star‰í údaje charakteristick˘ melodick˘ zpûv cvrãivce révového o v˘skytu jsou i z okolí Znojma. Sága, stejnû jako vût‰i- (Oecanthus pellucens). Cvrãivec je sice dlouh˘ jen na dal‰ích druhÛ kobylek vyhledává místa s vy‰‰í bylin- kolem 1,5 cm, ale jeho zpûv je sly‰iteln˘ desítky metrÛ. nou vegetací, roztrou‰en˘mi kefii a lesní lemy. Z charak- Zbarven je okrovû Ïlutû, lesklá prÛhledná kfiídla skládá teristick˘ch druhÛ kobylek stepních a lesostepních plo‰e na zadeãku. stanovi‰È jiÏní Moravy stojí dále za zmínku zavalitá, pfie- váÏnû svûtle zelená kobylka révová (Ephippiger ephip- Kobylky a cvrãky poznáme podle dlouh˘ch tykadel piger). Temeno hlavy má ãerné, pfiední a zadní okraj a nápadn˘ch kladélek samiãek. Saranãe mají na rozdíl ‰títu ãasto ‰iroce rezavû lemovány a boãní okraj Ïlut˘. od nich tykadla krátká a samiãky nemají kladélka. Velmi krátká kfiídla (krytky) jsou hnûdoãervená. Vysky- Kobylky vyluzují svÛj zpûv tfiením kfiídel o sebe, zatímco tuje se vzácnû v okolí Znojma, Kurdûjova a Brna, údo- saranãe tfiou zadníma nohama o kfiídla. Saranãe prefe- lím Jihlavky se dostala aÏ k Mohelnu. Svûtle zelená rují místa s nízkou vegetací, nûkteré druhy vyÏadují kobylka Poecilimon intermedius s hust˘m teãkováním je dokonce nezapojen˘ porost s plo‰kami holé pÛdy, sutí dlouhá aÏ 20 mm. RozmnoÏuje se také pouze parteno- nebo skalkami. Jako pfiíklady druhÛ vázan˘ch na xero- geneticky a je známa z Kamenného vrchu u Kurdûjova termní bezlesí Panonské oblasti mÛÏeme jmenovat hnû- a nûkolika míst v Bíl˘ch Karpatech. Velmi vzácná kobyl- dû aÏ Ïlutohnûdû zbarvenou saranãi Omocestus petra- ka Platycleis montana je zbarvena ‰edozelenû a byla eus, ‰edohnûdou, tmavû a svûtle skvrnitou saranãi nalezena na âejãsku, v okolí Kobylí, Bzence a Hodoní- Dociostaurus brevicollis a zelenou, hnûdozelenou aÏ na. Pfies 2 cm dlouhá, hnûdá nebo ‰edá kobylka Platyc- hnûdou saranãi Chorthippus dichrous. V˘skyt dal‰ích leis vittata byla zji‰tûna na Pouzdfianské stepi a nûkoli- dvou vzácn˘ch druhÛ saranãí Celes variabilis a Arcypte- ka dal‰ích podobn˘ch lokalitách. Kromû dosud bûÏného ra microptera je uvádûn z dfiívûj‰í doby a novûji nebyl cvrãka polního (Gryllus campestris) ob˘vají jihomorav- potvrzen. ská stepní lada a skalní stepi i nûkteré vzácné druhy cvrãkÛ. Jsou to zejména Modicogryllus frontalis ·váby známe jako nechtûné synantropní druhy, ale a Eumodicogryllus bordigalensis. Zatímco první jiÏ byl s nûkolika z nich se setkáme volnû v pfiírodû a také na zaregistrován na více nalezi‰tích na sever aÏ po Brno, stepních a lesostepních stanovi‰tích. Jsou to zejména

26 Panonské stepi Plo‰tice (Heteroptera)

Plo‰tice (Heteroptera) zahrnují v celosvûtovém mûfiítku zhruba 40 000 popsan˘ch druhÛ, z nichÏ pfieváÏná vût- ‰ina Ïije v tropick˘ch a subtropick˘ch oblastech svûta. Není proto zvlá‰tû pfiekvapivé, Ïe i v podmínkách stfied- ní Evropy dává velká ãást plo‰tic pfiednost teplej‰ím oblastem. Jako pfiíklad mohou poslouÏit poãty druhÛ plo‰tic dosud zji‰tûn˘ch v Hrubém Jeseníku – 180 dru- hÛ – a v CHKO Pálava (v jejím roz‰ífieném konceptu) – 500 druhÛ. Tato druhová bohatost Pálavy, potaÏmo celé panonské oblasti jiÏní Moravy, padá na vrub zejména teplomiln˘m a suchomiln˘m druhÛm, které osidlují rÛz- né typy stepních trávníkÛ – od skalních stepí s fiídkou vegetací aÏ po zapojené porosty travnat˘ch stepí. ¤ada vzácn˘ch teplomiln˘ch plo‰tic osidluje rovnûÏ jihomo- ravské váté písky a zbytky slanisek, ty v‰ak v následují- cím pfiehledu vynecháme. V âeské republice bylo dosud zji‰tûno 853 druhÛ plo‰tic, z nichÏ 260 druhÛ bylo zahrnuto do ãerveného seznamu bezobratl˘ch âR. Druhy vázané na stepní vegetaci jsou v tomto ãerveném seznamu zastoupeny dosti v˘znamnû. Z hlediska zoogeografického i ochranáfiského jsou nejv˘znamnûj‰í druhy, které dosahují na jiÏní Moravû severní nebo západní hranice svého roz‰ífiení. První Rychle mizející ploskoroh pestr˘ (Libelloides macaronius) skupinu druhÛ tvofií druhy s centrem roz‰ífiení kolem je hbit˘ letec, a aã patfií mezi síÈokfiídlé, mÛÏe pfiipomínat Stfiedozemního mofie, tu druhou (v˘raznû ménû poãet- váÏku (foto H. ·efrová) nou) druhy roz‰ífiené ve stepích v˘chodní Evropy a Stfiední Asie, odkud zasahují do Panonské níÏiny, pfii- druhy Ectobius erythronotus, Phyllodromica megerlei ãemÏ se nevyskytují ve Stfiedomofií. A teì nûkolik pfiíkla- a P. maculata. Obvykle rychle pobíhají pfii zemi v suché dÛ. KnûÏice panonská (Vilpianus galii), která se vyzna- vegetaci, po povrchu pÛdy, ménû ãasto po vy‰‰ích byli- ãuje témûfi kulovit˘m tûlem, je známa z fiady stepních nách a kefiích. Ze sedmi na‰ich druhÛ ‰kvorÛ patfií také lokalit v celé Panonské níÏinû, severnû aÏ do okolí Ti‰- jeden k obyvatelÛm xerotermního bezlesí. Je to ‰kvor nova. Tento druh Ïijící na svízelích (Galium spp.) je dvouskvrnn˘ (Anechura bipunctata). Je dlouh˘ aÏ 2,5 typick˘m pfiíkladem druhu, kter˘ dosahuje na jiÏní Mora- cm, ãernohnûd˘ s ãervenohnûdou hlavou a nohama. vû severní hranici svého roz‰ífiení. Na stejn˘ch lokali- Uprostfied kaÏdé krovky má svûtlou skvrnu. Vzácnû se tách se vyskytuje i knûÏice svízelová (Staria lunata). Asi vyskytuje napfi. na Pavlovsk˘ch vr‰ích a Pouzdfianské nejvût‰í poãet vzácn˘ch stepních plo‰tic najdeme na stepi. Pavlovsk˘ch vr‰ích – za v‰echny mÛÏeme jmenovat síÈnatku oÏankovou (Copium teucrii) a síÈnatku ·tusáko- Ze síÈokfiídl˘ch (Neuroptera) jsou nejv˘znamnûj‰í vu (Hyalochiton komaroffi), které jsou striktnû vázány pakudlanka jiÏní (Mantispa styriaca), mravkolev ostru- na oÏanku horskou (Teucrium montanum) rostoucí zde hat˘ (Distoleon tetragrammicus) a ploskoroh Ïlut˘ na skalních stepích. Stfiedomofiská plo‰tiãka hnûdá (Libelloides macaronius). V‰echny tfii druhy ob˘vají (Lygaeosoma sardeum) se vyskytuje jen na skalních spra‰ové i skalní stepi, pfiiãemÏ preferují místa s porosty stepích Pálavy a u Moravského Krumlova. Její pfiíbuzná kefiÛ nebo vyhfiáté lesní lemy. plo‰tiãka sibifiská (Lygaeosoma sibiricum) je naopak

Panonské stepi 27 pfiíkladem druhu zasahujícího na jiÏní Moravu pásem Z vrubounovit˘ch broukÛ vyhledává suchá teplá místa stepí aÏ ze Stfiední Asie. Dal‰í pûknou stepní plo‰ticí je hnûd˘ aÏ hnûdoÏlut˘, jen 4–6 mm velk˘ chrobáãek plo‰tiãka bûloskvrnná (Melanocoyrphus Ochodaeus chrysomeloides. Vyvíjí se na podzemních alboacuminatus), která se v souãasnosti vyskytuje jen houbách. Skuteãnou raritou je asi 1 cm velk˘, rezavû v NP Podyjí. hnûd˘ chrobák Bolbelasmus unicornis, rovnûÏ vázan˘ na podzemní houby. Vzácn˘m druhem such˘ch spra‰o- Brouci (Coleoptera) v˘ch a skalních stepí je také hnojník Euheptaulacus por- cellus. V této souvislosti je nutné také zmínit vyhranû- Z pfiibliÏnû 6 100 druhÛ broukÛ znám˘ch z území âeské nou brouãí faunu nor králíkÛ divok˘ch (Oryctolagus republiky má tûsnou vazbu k panonsk˘m stepím nûkolik cuniculus). Z králiãího trusu je uvádûno vût‰í mnoÏství stovek druhÛ. Mezi zdej‰ími druhy najdeme jak predáto- druhÛ, pfiiãemÏ nejv˘znamnûj‰ími jsou listoroh˘ brouk ry, tak fytofágy vyvíjející se na podzemních i nadzem- Trox everesmannii a hnojník Aphodius citellorum. Králíci ních ãástech rostlin. Z velk˘ch druhÛ stfievlíkÛ patfií beze- mají souãasnû vliv na rozvolÀování bylinného porostu sporu k nejv˘znamnûj‰ím zavalit˘, ãernû zbarven˘, a umoÏÀují existenci druhÛ vyÏadujících holou pÛdu jenom slabû leskl˘ stfievlík uhersk˘ (Carabus hungari- a nezapojenou vegetaci. Jejich úbytek v posledních cus). Na hol˘ch písãit˘ch pÛdách s fiídkou vegetací se letech vede k zarÛstání a poklesu druhové diverzity místy vyskytuje zelen˘, mûdûnû leskl˘ sviÏník Cicindela hmyzu stepních lad. Pomûrnû nápadn˘, aÏ 12 mm dlou- soluta. Vzácn˘ stfievlíãek lunoskvrnn˘ (Callistus lunatus) h˘ chrobák vrubounovit˘ (Sisyphus schaefferi) má ob˘vá stepní stanovi‰tû, ale také opu‰tûné lomy neobvykle dlouhé zadní nohy a pfiipomíná exotické vru- a suché okraje lesÛ. âernû zbarven˘, ploch˘ stfievlíãek bouny. Zajímav˘ je také tím, Ïe podobnû jako zlatohláv- Licinus cassideus je specializovan˘ predátor plÏÛ ci létá se zavfien˘mi krovkami. Mizející chrobák peãliv˘ aktomu má dokonale pfiizpÛsobené ústní ústrojí umoÏ- (Copris lunaris) je závisl˘ na pastvû ovcí, ale také skotu Àující pronikat do jejich ulit. Na stepních místech, ale nebo nûkter˘ch druhÛ zvûfie. Do této ãeledi patfií také také na slaniscích se vzácnû objevuje drobounk˘, jen aÏ 2 cm dlouh˘, matnû zelen˘ zlatohlávek Netocia asi 3,5 mm dlouh˘, ãernû zbarven˘ stfievlíãek Amblysto- ungarica. Dospûlce mÛÏeme vzácnû najít v úborech mus niger. Na such˘ch biotopech s písãit˘m nebo pcháãÛ a bodlákÛ. Krasci jsou sice vázáni pfieváÏnû vápencov˘m podkladem se vzácnû setkáme se stfievlíã- k rÛzn˘m druhÛm dfievin a na stepní biotopy zaletují jen kem Masoreus wetterhallii. AÏ 11 mm dlouh˘, kovovû ve stadiu dospûlcÛ, ale nûkteré druhy se zde také vyví- modr˘ stfievlíãek Cymindis miliaris preferuje skalní stepi. její. Larva krasce Sphenoptera substriata Ïije v kofie-

Kozlíãek píseãn˘ (Dorcadion pedestre) se vyskytuje na plo- Na chfiestu lékafiském (Asparagus officinalis) narazíme chách s nezapojenou nízkou vegetací a není schopen letu místy na poãetn˘ v˘skyt chfiestovníãkÛ Crioceris quinque- (foto H. ·efrová) punctata (foto H. ·efrová)

28 Panonské stepi nech hvozdíkÛ (Dianthus spp.), krasec Coraebus rubi Mot˘li (Lepidoptera) se v okrajov˘ch ãástech stepí vyvíjí v kofienech ostruÏi- níku (Rubus spp.) a koneãnû larva velmi drobného kras- RovnûÏ fauna mot˘lÛ such˘ch panonsk˘ch trávníkÛ je ce Habroloma nanum minuje listy kakostu krvavého druhovû velmi bohatá. Z 3 390 druhÛ dosud zji‰tûn˘ch (Geranium sanguineum). Pro stepní biotopy je charak- na na‰em území asi 160 tyto biotopy v˘raznû preferuje teristick˘ spolu s nûkolika sv˘mi pfiíbuzn˘mi také aÏ 15 a zhruba 60 z nich sv˘m v˘skytem v âeské republice mm dlouh˘, ãernû zbarven˘ kovafiík Prosternon chryso- ani nepfiekraãuje hranice Panonika (panonské provin- comum. âernoãerven˘ pestrokroveãník Trichodes fava- cie). Mnohé z tûchto 60 druhÛ dosahují na jiÏní Moravû, rius se vyvíjí v hnízdech samotáfisk˘ch vãel. Ke stepním v oblasti Pavlovsk˘ch vrchÛ, Pouzdfiansk˘ch druhÛm patfií i nûkteré druhy potemníkovit˘ch (Tenebrio- a Îidlochovick˘ch kopcÛ nebo aÏ na Hádech u Brna, nidae), napfi. 7–9 mm dlouh˘ kvûtomil ãern˘ (Podonta vÛbec nejsevernûji v Evropû. Jenom na Hádech u Brna nigrita). S nápadn˘m, válcovit˘m, oranÏovû ãervenû Ïije takov˘ch druhÛ asi 25. Ze stepních druhÛ mot˘lÛ zbarven˘m, 10–16 mm dlouh˘m puch˘finíkem Mylabris nás v první fiadû upoutají druhy velké a nápadnû zbar- variabilis se v letním období setkáme na kvûtech nûkte- vené, se kter˘mi se setkáváme ve dne, pozoruhodnûj‰í r˘ch rostlin. Jeho v˘voj probíhá ve vajeãn˘ch pouzdrech druhy v‰ak ãasto Ïijí skrytû, jsou aktivní v noci a obvykle saranãí. Charakteristick˘mi obyvateli stepních biotopÛ uniknou pozornosti bûÏného náv‰tûvníka. Z denních jsou také majky (Meloe spp.), pfiiãemÏ nûkteré druhy mot˘lÛ jsou pro tato stanovi‰tû typiãtí nûktefií soumraã- jsou pomûrnû roz‰ífiené, jiné patfií k velk˘m vzácnos- níci, modrásci a okáãi. Drobn˘ soumraãník skofiicov˘ tem. âastûj‰ím druhem je majka fialová (Meloe violace- (Spialia sertorius) má svrchní stranu kfiídel ãernou us), i kdyÏ z mnoha míst v posledních desetiletích vymi- s bíl˘mi skvrnkami a od podobn˘ch druhÛ se li‰í skofii- zela. Vzácn˘mi druhy jsou napfi. majky Meloe uralensis, cov˘m zbarvením rubu zadních kfiídel. Jeho housenka M. decorus a M. brevicollis. Tesafiíci se podobnû jako poÏírá listy krvavce men‰ího (Sanguisorba minor). zmínûní krasci vyvíjejí ve dfievû. Jen v nûkolika pfiípa- V˘raznû vût‰í, temnû zbarven˘ soumraãník ãernohnûd˘ dech konzumují larvy kofieny nebo Ïijí uvnitfi lodyh bylin. (Heteropterus morpheus) ob˘vá místa s vy‰‰í travinnou Na kofienech trav se vyvíjí nûkolik druhÛ kozlíãkÛ rodu vegetací, létá v ãervnu a ãervenci a okamÏitû ho pozná- Dorcadion. Kozlíãek píseãn˘ (Dorcadion pedestre) je me podle charakteristického skákavého letu. Z okáãÛ je témûfi ãern˘ s podéln˘m bíl˘m pruhem na styku krovek. nutné rozhodnû zmínit velkého hnûdoãernû zbarveného Ponûkud vût‰í kozlíãek hnûd˘ (Dorcadion fulvum) je o. ovsového (Minois dryas) a drobnûj‰ího o. kostfiavo- zbarven˘ cel˘ svûtle hnûdû a nejvzácnûj‰í kozlíãek Dor- vého (Arethusana arethusa), kter˘ má kfiídla ‰edohnûdá cadion aethiops je ãern˘. Larva kozlíãka Agapanthia s oranÏovû Ïlut˘m pruhem a nûkolika oãky. Housenky cynarae Ïije v lodyze omûje (Aconitum). Stepní biotopy obou druhÛ Ïijí na travách a dospûlí mot˘li se objevují ob˘vá více druhÛ kozlíãkÛ rodu Phytoecia, napfi. kozlíãci ve vrcholném létû, první spí‰e v porostu vy‰‰ích trav, Phytoecia argus a P. rubropuncta se vyvíjejí v seselech druh˘ naopak na nejv˘slunnûj‰ích plochách s nízkou (Seseli spp.), kozlíãek P. nigripes ve více druzích mifiíko- nezapojenou vegetací. Kriticky ohroÏen˘m nebo jiÏ vit˘ch (Apiaceae) a kozlíãek P. coerulea v nûkter˘ch vymfiel˘m druhem jihomoravsk˘ch vát˘ch pískÛ je okáã stepních brukvovit˘ch (Brassicaceae). Z druhovû poãet- píseãn˘ (Hipparchia statilinus). V porostech viãence se né ãeledi mandelinkovití (Chrysomelidae) stojí za zmín- setkáme se dvûma v˘znaãn˘mi druhy modráskÛ, m. ku dva druhy chfiestovníãkÛ rodu Crioceris vázané na viãencov˘m (Polyommatus thersites) a m. ligrusov˘m chfiest lékafisk˘ (Asparagus officinalis), a to C. quatuor- (P. damon). Zatímco první se dosud vyskytuje témûfi decimpunctata a C. quinquepunctata. Na stepních bio- v‰ude na stepních lokalitách s viãencem, druh˘ je znám topech je moÏné nalézt na‰eho nejvût‰ího ‰títono‰e jiÏ jen z nûkolika málo nalezi‰È, velmi rychle mizí a patfií Cassida canaliculata, mandelinku Chrysolina eurina k nejohroÏenûj‰ím druhÛm mot˘lÛ na‰í republiky. Ze akrytohlavÛm pfiíbuzné druhy Coptocephala chalybaea stepních biotopÛ jiÏní Moravy patrnû jiÏ vymizel modrá- a Tituboea macropus. ObnaÏené plochy s nezapojenou sek komonicov˘ (Polyommatus dorylas), místy poãet- vegetací vyhledává Pachnephorus villosus, kter˘ se nûj‰í je dosud m. jetelov˘ (Polyommatus bellargus) a m. vyvíjí na pcháãích (Cirsium spp.). vikvicov˘ (P. coridon) je v nûkter˘ch letech na stepních

Panonské stepi 29 stanovi‰tích hojn˘. Nápadn˘mi stepními druhy jsou také hungaricellum. Housenky pfiíbuzn˘ch vakono‰Û si budu- nûkteré ãerveno-ãernû zbarvené vfietenu‰ky. V létû se jí pfienosné schránky podobnû jako vodní chrostíci. Na s nimi setkáme na kvûtech, neb˘vají plaché a mÛÏeme such˘ch trávnících nejjiÏnûj‰í Moravy se vzácnû vysky- si je dobfie prohlédnout. Typickou a v nûkter˘ch letech tuje drobounk˘ vakono‰ Acentra subvestalis, bûÏnûj‰í je velmi poãetnou vfietenu‰kou jihomoravsk˘ch stepí je v. o nûco vût‰í Taleporia politella. Jen z nûkolika míst jiÏní ligrusová (Zygaena carniolica). âervené skvrny na Moravy je známa asi 15 mm velká krásnûnka Ïilkovaná pfiedním kfiídle má obvykle Ïlutû lemované a na zadeã- (Minetia crinita) ze stejnojmenné ãeledi krásnûnkovit˘ch ku ãerven˘ opasek, ãímÏ se snadno pozná od ostatních (Oecophoridae). Její housenka konzumuje odumfielé druhÛ. Mnohem vzácnûj‰í je vfietenu‰ka pozdní (Zygae- ãásti trav. Druhovû poãetnû zastoupenou ãeledí jsou na laeta), která má ãervené skvrny na pfiedním kfiídle pouzdrovníãkovití (Coleophoridae). Housenky vzájemnû spojené, t˘l hlavy a zadní polovinu zadeãku pouzdrovníãkÛ si vytváfiejí pfienosné vaky a vyÏírají listy má nápadnû ãervené. Skuteãnou vzácností je vfietenu‰- nebo semena rostlin. Vût‰ina druhÛ je úzce potravnû ka ãtveroteãná (Zygaena punctum), která má ãervené specializovaná, coÏ spoleãnû s vyhranûn˘mi nároky na kresby pomûrnû málo zfietelné. První z druhÛ se vyvíjí prostfiedí silnû omezuje jejich v˘skyt. Na na ‰tírovníku, viãenci a dal‰ích bobovit˘ch rostlinách, jihomoravsk˘ch stepích bylo zji‰tûno asi 25 ekologicky hostitelskou rostlinou dal‰ích dvou druhÛ je máãka ladní úzce specializovan˘ch druhÛ. Napfiíklad na kozinci (Eryngium campestre). Do blízkého pfiíbuzenstva vfiete- viãencovitém (Astragalus onobrychis) to jsou pouzdrov- nu‰ek patfií svítivû zlatozelenû zbarven˘ zelenáãek chr- níãci Coleophora onybrychiella, C. astragalella a C. pov˘ (Jordanita chloros). Z mnoha míst jiÏ vymizel, ale stramentella, na bílojetelích (Dorycnium spp.) Ïijí setkáme se s ním dosud vzácnû i v tûsném okolí Brna. Coleophora squamella, C. congeriella, C. medelichen- sis, C. oriolella a C. acrisella, na viãenci (Onobrychis Nejmen‰ími mot˘ly s rozpûtím kfiídel jen 3–10 mm jsou spp.) C. dignella a C. vulpecula, na zlatovlásku (Aster drobníãkovití. Jejich housenky vyÏírají chodbiãky (minu- linosyris) C. pseudolinosyris a C. galatellae a na hvûzd- jí) v listech nebo lodyhách rostlin. Z charakteristick˘ch nici chlumní (Aster amellus) C. asterifoliella, C. amelli- druhÛ jihomoravsk˘ch stepí je moÏno jmenovat druhy vora a C. obscenella. Z nenápadn˘ch drobn˘ch smut- Trifurcula josefklimeschi a T. corothamni. První se vyvíjí níãkÛ jsou nejv˘znamnûj‰í Scythris bengtssoni, S. v lodyze bílojetelÛ (Dorycnium spp.), druh˘, kter˘ byl flavidella a S. vittella. Z druhovû velmi poãetné ãeledi dokonce z jiÏní Moravy popsán, v lodyze ãilimníku polé- obtíÏnû urãiteln˘ch makadlovek jmenujme alespoÀ dru- havého (Cytisus procumbens). I mezi moly, které zná- hy Ptocheuusa abnormella, Caulastrocecis furfurella me spí‰e jako na‰e nepfiíjemné spolubydlící, patfií nûko- a Megacraspedus imparellus. První je troficky vázána lik stepních druhÛ napfi. bûlavû zbarvené Ateliotum na oman meãolist˘ (Inula ensifolia) a mÛÏeme ji vzácnû

Okáã kostﬁavov˘ (Arethusana arethu- V˘skyt modráska viãencového (Polyommatus Modrásek vikvicov˘ (Polyommatus coridon) je sa) preferuje místa s nízkou vegetací thersites) je omezen na porosty viãence (foto typick˘m a pomûrnû hojn˘m prÛvodcem jiho- a setkáme se s ním ve druhé polovinû H. ·efrová) moravsk˘ch stepí (foto H. ·efrová) léta (foto H. ·efrová)

30 Panonské stepi nalézt v porostech této rostliny, housenka druhé vyÏírá lodyhu zlatovlásku (Aster linosyris) a tfietí se patrnû vyvíjí na stepních druzích trav. K vût‰ím a nápadnûj‰ím druhÛm mot˘lÛ patfií drvopleÀ chfiestov˘ (Parahypopta caestrum), kter˘ se jako velká vzácnost vyskytuje napfi. místy na Pavlovsk˘ch vr‰ích nebo na Pouzdfianské stepi. Pfiední kfiídla má ‰edavû bílá s ãernohnûdou kresbou uprostfied, zadní kfiídla jsou ‰edá. Jeho housenka se vyvíjí v kofienech chfiestu lékafiského (Asparagus offici- Vfietenu‰ka ligrusová (Zygaena carniolica) má na rozdíl od nalis). Také nûkteré druhy nesytek pfiipomínajících bla- ostatních vfietenu‰ek skvrny na pfiedních kfiídlech Ïlutû nokfiídlé jsou typick˘mi prÛvodci panonsk˘ch stepí. Jsou lemované (foto H. ·efrová) to zejména nesytka ‰alvûjová (Chamaesphecia colpifor- mis), n. letní (Ch. crassicornis) a n. ‰tíhlá (Ch. astatifor- lana konzumuje listy omanÛ (Inula spp.) a housenka mis). Housenky tûchto druhÛ se vyvíjejí v kofienech obaleãe Dichrorampha cinerascens vyÏírá kofien fiebfiíã- stepních druhÛ bylin, první v ‰alvûji hajní (Salvia nemo- ku (Achillea spp.). Bionomie a hostitelská rostlina nûkte- rosa), druhá v pry‰ci prutnatém (Euphorbia waldsteinii) r˘ch vzácn˘ch druhÛ nejsou dosud známy, coÏ platí a tfietí v pry‰ci obecném (E. esula). Kromû pfiítomnosti napfi. pro obaleãe Cydia intexta. Velmi vzácná pernatu‰- hostitelské rostliny v‰echny tfii druhy vyÏadují extrémnû ka Wheeleria obsoleta se vyvíjí na jableãníku (Marrubi- xerotermní stanovi‰tû. Uvedené druhy se vyskytují na um spp.). Dospûlci mají podobnû jako ostatní pernatu‰- jiÏní Moravû nejdále na sever a západ v rámci svého ky kfiídla ãlenûná v samostatná „pefiíãka“. Z mnoha areálu, kter˘ smûrem na v˘chod pokr˘vá pásmo stepí druhÛ zavíjeãÛ je v˘znamn˘ napfi. zavíjeã Synaphe a zasahuje aÏ do Kazachstánu. âetn˘mi druhy je zde antennalis. Patrnû se vyvíjí na stepních druzích trav, ale zastoupena také druhovû velmi bohatá ãeleì obaleãovi- jeho bionomie není dosud známa. Na jiÏní Moravû se t˘ch (Tortricidae). Housenky obaleãÛ mají rozmanit˘ vyskytuje na Pouzdfianské stepi a nemnoha dal‰ích v˘voj, nûkteré druhy konzumují listy, jiné kvûty, lodyhy nalezi‰tích. nebo kofieny hostitelsk˘ch rostlin. Housenka obaleãe Cochylimorpha elongana vyÏírá lodyhu pelyÀkÛ (Artemi- Na panonsk˘ch stepích jsou druhovû velmi poãetní pí- sia spp.) a nûkter˘ch dal‰ích pfiíbuzn˘ch rostlin, obaleã ìalkovití (Geometridae) a mÛrovití (Noctuidae), proto Aethes nefandana se vyvíjí patrnû na máãce (Eryngi- mohou b˘t uvedeny jen jejich nejv˘znamnûj‰í pfiíklady. um), obaleã Thiodia trochilana na nûkter˘ch hluchavko- Drobn˘ bledû zelenû zbarven˘ zelenoplá‰tník smldníko- vit˘ch (Lamiaceae), housenka obaleãe Eucosma cumu- v˘ (Chlorissa etruscaria) se vyvíjí na mífiíkovit˘ch (Apia- ceae). Z více druhÛ drobn˘ch ÏlutokfiídlecÛ rodu Idaea Nesytka ‰tíhlá (Chamaesphecia astatiformis) se vyvíjí jsou nejpozoruhodnûj‰í Ïlutokfiídlec ãernoskvrnn˘ (Ida- v kofieni pry‰ce obecného (Euphorbia esula) rostoucího na velmi such˘ch stanovi‰tích s nízkou vegetací (foto Z. La‰- ea filicata), Ï. jiÏní (I. politaria), Ï. bled˘ (I. subsericeata) tÛvka) a Ï. hnûdav˘ (I. rubraria). Housenky vlnoãárníka mafiin- kového (Cataclysme riguata) poÏírají nûkteré druhy sví- zelÛ (Galium spp.). Ponûkud vût‰í vlnoãárník ãilimníko- v˘ (Scotopteryx coarctaria) poletuje na rozdíl od vût‰iny ostatních druhÛ píìalek i za dne a jeho housenka se Ïiví listy ãilimníkÛ, nejãastûji ãilimníku poléhavého (Cytisus procumbens). RÛznoroÏec janovcov˘ (Synopsia socia- ria) a tmavoskvrnáã ãilimníkov˘ (Selidosema plumaria) nejsou pfiíli‰ vybíravé a vyvíjejí se na více druzích step- ních rostlin. Na vát˘ch píscích jsou typiãtí kropenatec pelyÀkov˘ (Narraga fasciolaria) a píìalka písãinná (Aplocera efformata). Hnûdopáska panonská (Lygephila

Panonské stepi 31 ludicra) jiÏ patfií mezi mÛry a vyznaãuje se také denní t˘ch (Empididae), lovilkovit˘ch (Hybotidae), oãnatkovi- aktivitou. Její housenka poÏírá nejãastûji listy viãence t˘ch (Conopidae) a nûkter˘ch dal‰ích ãeledí. Jmenovat (Onobrychis spp.). Drobnou svûtlopásku pelyÀkovou mÛÏeme bránûnky rodu Lasiopa a druhu Chloromyia (Phyllophila obliterata) najdeme pouze v porostech speciosa, jejichÏ saprofágní larvy se vyvíjejí mezi rost- stepních druhÛ pelyÀkÛ (Artemisia spp.), nejsevernûji je linn˘mi zbytky a v pÛdû. âíhalka Symphoromyia imma- známa po Îidlochovické kopce. Jí blízká svûtlopáska culata je sice roz‰ífiená po vût‰í ãásti Evropy, preferuje rumûnicová (Odice arcuinna) jiÏ nebyla fiadu let na jiÏní v‰ak xerotermní stanovi‰tû a pravidelnû byla pozorová- Moravû pozorována. Dva drobné druhy, ãernopásku na napfi. na Dûvínû a Tabulové hofie. hofiãíkovou (Schinia cardui) a ã. radykovou (S. cognata) mÛÏeme najít za dne ve kvûtech jejich hostitelsk˘ch Mezi roupci nacházíme vût‰í poãet teplomiln˘ch druhÛ, rostlin. Charakteristick˘m druhem velmi ãasného jara je které se s oblibou sluní na such˘ch stráních a vegetaci mÛra ozdobná (Perigrapha i-cinctum). Mot˘li se objevují pfii okrajích cest a lesÛ. Vût‰inou se jedná o hbité letce, ãasto jiÏ poãátkem bfiezna, mÛÏeme je pfiilákat na svût- ktefií loví jin˘ hmyz. Severní hranice roz‰ífiení u nás lo nebo najít s baterkou sedící na such˘ch úborech dosahuje nápadn˘ Stenopogon sabaudus, kter˘ je zfie- chrp. V˘znaãn˘mi druhy mÛr vát˘ch pískÛ jsou svûtlo- telnû teplomiln˘ stejnû jako tfii druhy rodu Holopogon, páska maliãká (Eublemma minutatum), mÛra paprsãitá pouze z jiÏní Moravy jsou u nás známé i druhy Dioctria (Actinotia radiosa), travafika ozdobná (Staurophora cel- wiedemanni a Laphria aurea. Na jiÏnû orientovan˘ch sia) a osenice píseãná (Agrotis vestigialis). svazích se stepní vegetací se pravidelnû vyskytují teplo- milné druhy dlouhososek Phthiria gaedei, P. pulicaria, Dvoukfiídlí (Diptera) Lomatia lachesis, L. lateralis, Conophorus virescens, Bombylius cinerascens, B. fulvescens a B. venosus. Dvoukfiídlí (Diptera) zahrnují na území âeské republiky Jejich larvy Ïijí jako parazité v hnízdech vos a samotáfi- témûfi 7 700 druhÛ a pfiedstavují tak u nás nejpoãetnûj‰í sk˘ch vãel, v housenkách a kuklách mot˘lÛ a ootékách fiád hmyzu. Z uvedeného poãtu se nejménû 40 % druhÛ rovnokfiídl˘ch. vyskytuje v severní ãásti panonské provincie. Zatím nej- podrobnûji byla studována fauna Pavlovsk˘ch vrchÛ, Z krouÏilkovit˘ch mohou b˘t jmenovány jako vyslovenû vût‰inou jen skromné informace máme o ostatních stepní prvky druhy Empis opaca a E. strigata, E. macu- such˘ch stanovi‰tích. Unikátnost na‰í ãásti panonské lata dosahuje severní hranice roz‰ífiení u Pohanska provincie z hlediska v˘skytu dvoukfiídl˘ch dobfie doklá- nedaleko Bfieclavi, Rhaphomyia hungarica byla zazna- dají následující údaje: poãet druhÛ dvoukfiídl˘ch, které menaná na Pavlovsk˘ch kopcích. Z pfiíbuzné ãeledi se vyskytují pouze v ãeské ãásti panonské provincie je lovilkovit˘ch je moÏné uvést vût‰í poãet níÏinn˘ch a tep- odhadován na nejménû 350 druhÛ, pfiiãemÏ 34 taxonÛ lomiln˘ch druhÛ, které jsou jihoevropského pÛvodu. Pla- bylo popsáno pfiímo z tohoto území. I kdyÏ tato ãísla typalpus palavensis byl popsán z Pavlovsk˘ch vrchÛ odráÏejí zatím spí‰e úroveÀ faunistického v˘zkumu neÏ a pozdûji zji‰tûn i na stepních lokalitách ve stfiedních skuteãn˘ endemismus, jsou nejménû dokladem v˘skytu âechách a na jiÏním Slovensku. mnoha teplomiln˘ch druhÛ, které v této oblasti dosahují severní hranice svého roz‰ífiení. Toto konstatování se Larvy ãeledi oãnatkovit˘ch jsou endoparazité Ïahav˘ch vztahuje i na teplomilné druhy vyskytující se na stepích. blanokfiídl˘ch (vzácnûji i rovnokfiídl˘ch) a dospûlci jsou ãasto pozorováni poblíÏ hnízd vos, vãel a ãmelákÛ. Pro mimofiádn˘ pfiírodní fenomén, jak˘m jsou bezespo- Nûkolik na‰ich druhÛ je zfiejmû mediteránního pÛvodu ru Pavlovské kopce s travnat˘mi i kfiovinat˘mi stanovi‰ti a dosahují na jiÏní Moravû severní hranice svého roz‰í- a místy obnaÏen˘m vápencov˘m podloÏím, jsou charak- fiení. Pfiesto, Ïe vût‰ina zástupcÛ ãeledi lupicovit˘ch teristické napfi. extrémnû teplomilné druhy z ãeledí brá- (Dolichopodidae) se vyskytuje podél vodních tokÛ nûnkovit˘ch (Stratiomyidae), ãíhalkovit˘ch (Rhagioni- a nádrÏí, existuje i nûkolik druhÛ vázan˘ch na xeroterm- dae), roupcovit˘ch (Asilidae), dlouhososkovit˘ch ní stanovi‰tû, napfi. Sciapus bellus, S. euzonus a S. (Bombyliidae), ostroÏkovit˘ch (Therevidae), krouÏilkovi- heteropygus.

32 Panonské stepi Na stepních stráních jsou obzvlá‰tû hojné i fytofágní druhy, které jsou vázány pfiímo na suchomilné trávy a nûkteré dal‰í byliny. Nejãastûji se vyskytují zástupci ãeledí zelenu‰kovit˘ch (Chloropidae), vrtalkovit˘ch Teplomiln˘ roupec Stenopogon sabaudus s ulove- (Agromyzidae) a kvûtilkovit˘ch (Anthomyiidae), hálky nou vosou (foto A. Kopeãek) vytváfiejí nûkteré bejlomorky (Cecidomyiidae) a vrtule (Tephritidae). Mezi zelenu‰kami vázan˘mi v˘vojem na trávy najdeme pfiedev‰ím zástupce rodÛ Chlorops, Meromyza a Oscinella. Z Pálavy byla popsána vrtalka Pseudonapomyza palavae, její hostitelská rostlina v‰ak zatím není známá. Pfiímo v travách se vyvíjejí nûkteré vrtalky rodu Phytomyza. Z bejlomorek mÛÏeme uvést napfi. druh Rhopalomyia pseudofoliorum popsan˘ Vim- merem jiÏ v r. 1924 ze Svatého Kopeãku u Mikulova. Jeho larvy tvofií hálky na stoncích a listech pelyÀku lad- ního. Larvy vrtulí se vyskytují v kvûtním lÛÏku, plodech, listech a stoncích rostlin. Submediteránní druh Acinia Na stepních stanovi‰tích Ïije typick˘ roupec xero- biflexa se vyvíjí v omanu, Chaetorellia acrolophi je u nás termních lokalit Holopogon nigripennis (foto známá jen z Pavlovsk˘ch vrchÛ, její larvy se vyvíjejí A. Kopeãek) v chrpách.

Úzkou vazbu na stepní stanovi‰tû vykazují pravidelnû i nûkteré dal‰í druhy z mnoha ãeledí. DÛvody mohou b˘t velmi rozmanité. Uvádíme alespoÀ nûkolik pfiíkladÛ. Napfi. larvy rodu Chamaemyia (ãeleì Chamaemyiidae) se Ïiví ãervci Ïijícími na travách, larvy druhÛ Pherbellia limbata a P. cinerella (ãeleì vláhomilkovití, Sciomyzi- dae) parazitují v drobn˘ch xerotermofilních druzích plÏÛ, napfi. v Ïitovce obilné (Granaria frumentum), nûkteré vzácné teplomilné bzuãivky rodu Pollenia (Calliphori- dae) (napfi. P. atramentaria, P. dasypoda, P. mayeri a P. Submediteránní dlouhososka Phthiria gaedei (nyní tenuiforceps) napadají v larválním stadiu ÏíÏaly v pÛdû. oddûlována do samostatné ãeledi Phthiriidae), kte- Vífiilka Fannia krimensis (Fanniidae) vykazuje ponto- rá je typická pro jihomoravské stepní stránû (foto A. Kopeãek) submediteránní typ roz‰ífiení a její saprofágní larvy Ïijí v pÛdû, kvûtilky (Anthomyiidae) rodÛ Eustalomyia a Leucophora Ïijí jako larvy v hnízdech samotáfisk˘ch vãel, kuklice z podãeledi Phasiinae (Tachinidae), které se ãasto vyskytují na kvûtech mifiíkovit˘ch, mají larvy Ïijící jako parazitoidi v knûÏicích (Pantatomidae, Hetero- ptera).

Blanokﬁídlí (Hymenoptera)

Nedílnou souãástí stepní fauny jsou ãetné druhy velmi poãetného ﬁádu blanokﬁídlí (Hymenoptera) – prozatím je Kuklice Cylindromyia brassicaria, která se vyvíjí v plo‰ticích z ãeledi knûÏicovit˘ch (foto A. Kopeãek)

Panonské stepi 33 od nás známo asi 6 400 druhÛ. Na stepích Ïijí rozmanité také dlouhoroÏky, napfi. Eucera caspica a E. cineraria, druhy vãel, ale také mnozí jiní blanokfiídlí, jako napfi. zla- a stepnice, napfi. Tetralonia inulae, s obligátní vazbou tûnky, kodulky, kutilky i nûktefií mravenci a vosy. Nûkteré na nûkteré druhy omanÛ (Inula spp.). Samci tûchto dru- druhy vãel jsou úzce specializované na urãit˘ druh step- hÛ mají nápadnû dlouhá tykadla a samice jsou z velké ní kvûteny. Stepní vãely hnízdí vût‰inou v zemi, ale ãásti odpovûdné za opylování stepní kvûteny. Stepní najdou se mezi nimi i druhy hnízdící v dutinách (stébla, skupinou vãel jsou rovnûÏ pelonosky (Anthophora spp.) pruty, mrtvé dfievo, skalní ‰tûrbiny aj.). Z drobn˘ch, pri- i jejich kleptoparazité smutilky (Melecta spp.) a cípatky mitivních, obvykle ãernû zbarven˘ch pravãel (Hylaeus (Thyreus spp.). Jde o vãely nápadnû rychle létající, spp.) zde Ïije celá fiada druhÛ napfi. Hylaeus cardiosca- nûkteré z nich jsou schopné se v letu krátce zastavit pus, H. cornutus, H. duckei, H. euryscapus, H. imparilis a tfiepotat na místû a pfiitom vysávat nektar z dlouze a H. leptocephalus. Rod hedvábnic (Colletes spp.) je trubkat˘ch kvûtÛ. Aãkoliv jsou v˘raznû men‰í, díky své- morfologicky i biologicky pomûrnû rÛznorodou skupi- mu hustému obrvení b˘vají zamûÀovány s ãmeláky. nou. AÏ na malé v˘jimky jde o druhy teplomilné, k panonské eremofilní faunû lze zafiadit druhy Colletes Nápadnû kovovû lesklé, zelené, modré nebo ãásteãnû collaris, C. graeffei, C. hylaeiformis a C. punctatus. Vel- ãervené zlatûnky se vyvíjejí jako parazitoidi v larvách mi poãetné jsou také pískorypky (Andrena spp.) ãítající kutilek a jin˘ch blanokfiídl˘ch. Na jihomoravsk˘ch více neÏ 100 druhÛ na území âR. Ekologická valence panonsk˘ch stepích se setkáme s vût‰ím poãtem druhÛ, zástupcÛ tohoto rodu je rÛzná, k druhÛm panonsk˘ch které jinde v âR neÏijí. Nejv˘znamnûj‰ími z nich jsou stepí patfií Andrena aeneiventris, A. curvana, A. zlatûnky Notozus sanzii, Stilbum cyanurum, Euchroeus fuscosa, A. limata, A. mocsaryi, A. mucida, A. oralis, A. purpuratus, Chrysis comparata a Ch. splendidula. paucisquama, A. transitoria a A. trimmerana. Poãetnû Z bezkfiídl˘ch kodulek lze zmínit druhy Dasylabris rega- jsou zde zastoupeny ploskoãelky rodu Halictus a nûkte- lis, D. maura, Smicromyrme triangularis a Physetopoda ré ploskoãelky rodu Lasioglossum, napfi. Lasioglossum daghestanica. Na spra‰ov˘ch a písãit˘ch stanovi‰tích aeratum a L. bluethgeni. Kleptoparazitické vãely rdûnky Ïije celá fiada druhÛ kutilek, jejichÏ larvy se vyvíjejí (Sphecodes spp.) pararazitují u fiady jin˘ch druhÛ vãel, v paralyzovan˘ch jedincích pavoukÛ, rovnokfiídl˘ch, nejãastûji u ploskoãelek. Jejich valence je závislá na housenkách mot˘lÛ a v dal‰ím hmyzu. Nejv˘znamnûj‰í- hostiteli a vût‰ina z nich je v˘raznû teplomilná. Na stepmi jsou kutilky Sphex funerarius, Ammophila terminata, ních stanovi‰tích jiÏní Moravy jsou to napfi. Sphecodes Sceliphron destillatorium, Spilomena mocsaryi, Dryudel- cristatus, S. intermedius a S. majalis. Z dal‰ích xeroter- la lineata, Bembecinus hungaricus, Astata rufipes mofilních druhÛ panonsk˘ch stepí to jsou napfi. ÏluÈka a Didineis wuestneii, pouze z vát˘ch pískÛ je znám Ceylalictus variegatus, ‰upinatka Nomiapis femoralis, Palarus variegatus. Z jízlivek je nutné zmínit druhy ‰edosrstka Rhophitoides canus, krutoroÏka Systropha Eumenus sareptanus insolatus, Alastor biegelebeni planidens, letniãka Dufourea halictula, piloroÏka Melitta pannonicus a Odynerus poecilus. Také mezi mravenci dimidiata, chluponoÏka Dasypoda argentata ãi dutoãel- najdeme druhy, které preferují stepní stanovi‰tû nebo se ka Lithurgus chrysurus. Dal‰í druhy vãel panonsk˘ch vyskytují v˘luãnû zde. Jsou to napfi. mravenec zrnoÏra- stepí je moÏné nalézt mezi dfievobytkami, zednicemi, v˘ (Messor muticus), m. drnov˘ (Tetramorium caespi- ãalounicemi, vlnatkami i v mnoha jin˘ch rodech. tum), Tapinoma erraticum, Lasius psammophilus, Plagi- olepis tauricus a P. xene. Mohutné, kovovû fialovû zbarvené drvodûlky (Xylocopa spp.) do stepních spoleãenstev zaletují za potravou. Obratlovci (Vertebrata) V âR Ïijí tfii druhy, ale pouze jeden z nich, Xylocopa iris, je sv˘m v˘skytem omezen pouze na region jihomorav- V‰echny druhy suchozemsk˘ch obratlovcÛ Ïijící ve sk˘ch panonsk˘ch stepí. Nomády (Nomada spp.) jsou stfiední Evropû mají – na rozdíl od naprosté vût‰iny bez- kleptoparazitické vãely, kter˘ch na území âR Ïije témûfi obratl˘ch ÏivoãichÛ – znaãnou tûlesnou velikost a hmot- 100 druhÛ. Parazitují hlavnû u pískorypek, ale i jin˘ch nost. Vzhledem k tomu vyÏadují dostateãnû velká terito- rodÛ vãel. Typick˘mi obyvateli stepních stanovi‰È jsou ria vhodného, v tomto pfiípadû stepního prostfiedí. Pro

34 Panonské stepi moÏn˘ v˘skyt stepních obratlovcÛ ve stfiední Evropû je tedy rozhodující doba, po kterou a v jakém rozsahu stepní prostfiedí v této oblasti v postglaciálu existovalo. To se t˘ká pfiedev‰ím forem s malou spontánní vagilitou (schopností k pfiemisÈování) – zejména nûkter˘ch druhÛ savcÛ, v men‰í mífie obojÏivelníkÛ a plazÛ. U savcÛ jsou v˘jimkou letouni, ktefií podobnû jako ptáci mohou v krát- ké dobû pfiekonat velké vzdálenosti a vytváfiet stálé nebo pfiechodné populace v enklávách vhodného pro- stfiedí ve stakilometrov˘ch vzdálenostech. Ale i u savcÛ mÛÏe dojít k neãekanû rychlému ‰ífiení tfieba i tûlesnû mal˘ch druhÛ.

„Stepní“ druhy obratlovcÛ pronikaly do stfiední Evropy jiÏ v boreálu a pak znovu v neolitu – po vzniku sekundární- ho bezlesí, kulturní stepi. I tato kulturní step se v‰ak mûnila: v souvislosti se zvy‰ující se hustotou osídlení a zmûnami zpÛsobu zemûdûlského hospodafiení dochá- zelo jednak k zvût‰ování plo‰ného rozsahu bezlesí, jednak k pfietváfiení tohoto bezlesí. Základními souãástmi zemûdûlské krajiny tak aÏ do 18. století byla osetá orná pÛda, úhor a trvalé travní porosty – louky a pastviny. Sysel obecn˘ (Citellus citellus) – foto P. Macháãek S intenzifikací zemûdûlství zmizely nejdfiíve úhory, postupnû aÏ do 20. století byly z velké ãásti omezeny jako ona pronikly do kulturní stepi nûkteré druhy ne i pastviny a louky. Pro stepní druhy pfiedstavovaly po pÛvodnû stepní, ale vyuÏívající otevfiené plochy a pfií- celou tu dobu zejména pastviny prostfiedí nejvíce se blí- padnû se na nû postupnû adaptující. Vût‰ina tûchto dru- Ïící stepnímu. hÛ má vût‰í roz‰ífiení. Pfiíkladem mÛÏe b˘t hrabo‰ polní (Microtus arvalis) nebo krtek obecn˘ (Talpa europaea). Hranice palearktického stepního eremiálu dosahuje na Donedávna byla tato místa domovem poãetn˘ch popu- západ jen k deltû Dunaje a cel˘ panonsk˘ distrikt je od lací králíka divokého (Oryctolagus cuniculus), kter˘ má nûho oddûlen Karpaty. Patrnû tedy pozdní vznik pastev- na utváfiení zvlá‰tû spra‰ov˘ch stepí v˘razn˘ vliv, jak jiÏ ní stepi a izolace ve vnitrokarpatské kotlinû vedly bylo zmínûno v pasáÏi o koprofágních druzích broukÛ. k tomu, Ïe zdej‰í stepní fauna je ochuzená a postrádá Pronikání lesostepních aÏ lesních forem do otevfiené rÛzné typické stepní druhy Ïijící dodnes nebo pÛvodnû krajiny probíhá dodnes, jak je moÏné vidût na srnci jiÏ v jihoukrajinsk˘ch stepích. Ze savcÛ je to frãek Allac- obecném (Capreolus capreolus), praseti divokém (Sus taga jaculus, svi‰È Marmota baibacina nebo sajga Saiga scrofa), li‰ce obecné (Vulpes vulpes) nebo i jezevci tatarica. Roz‰ífiení slepce Spalax leucodon zÛstalo lesním (Meles meles). Stejnû tak je nadále patrn˘ ‰ir‰í omezeno na Velkou uherskou níÏinu, roz‰ífiení my‰ivky posun hranic areálu kvazistepních, spí‰e v‰ak teplomil- Sicista subtilis zasahuje do Malé uherské níÏiny. Dále n˘ch forem otevfiené krajiny zejména z jihov˘chodu, na západ aÏ do Rakouska a âech se roz‰ífiil tchofi step- jako je tomu v poslední dobû u ‰akala (Canis aureus), ní (Mustela eversmanni), sysel obecn˘ (Spermophilus kter˘ se objevil jiÏ aÏ na jiÏním Slovensku. Na jihov˘- citellus) a kfieãek polní (Cricetus cricetus). Zejména chod se naproti tomu opût stahují areály i prav˘ch step- poslední se stal znám˘m obyvatelem polí aÏ do západní ních druhÛ v regresních fázích jejich roz‰ífiení – Evropy. Na Panonii je také omezena my‰ obilná (Mus v poslední dobû patrné napfiíklad u sysla a tchofie step- spicilegus), která se v‰ak patrnû roz‰ífiila v dÛsledku ního. Adaptace na Ïivot ve stepích je u savcÛ ãasto adaptace na kulturní zemûdûlskou krajinu. Podobnû spojena s vyuÏíváním podzemních nor, se zimním spán-

Panonské stepi 35 Drop velk˘ (Otis tarda), kter˘ se kdysi roz‰íﬁil i do kulturní Vlha pestrá (Merops apiaster) hnízdí v norách spra‰ov˘ch stepi, z jiÏní Moravy uÏ prakticky vymizel – foto L. Hlásek a píseãn˘ch stûn – foto J. Ptáãek

kem nebo shromaÏìováním zásob. Z obojÏivelníkÛ do (Alauda arvensis) aj. Vût‰ina bûÏn˘ch druhÛ osídlila tûchto biotopÛ pravidelnû proniká pouze ropucha zele- jihomoravské stepní biotopy patrnû bezprostfiednû nebo ná (Bufo viridis), ale její rozmnoÏování probíhá jinde. brzy po jejich vzniku, pfiesto je moÏné na konkrétních Z plazÛ zde Ïijí je‰tûrka zelená (Lacerta viridis) a uÏov- pfiípadech dokumentovat znaãné rozdíly; chocholou‰ ka hladká (Coronella austriaca), i kdyÏ oba tyto druhy obecn˘ (Galerida cristata) je z území âR historicky mají ‰ir‰í stanovi‰tní valenci a zvlá‰tû druh˘ z nich má doloÏen jiÏ ve 14. století, ale napfiíklad vlha pestrá se u nás mnohem vût‰í roz‰ífiení a ob˘vá i jiná prostfiedí. jako hnízdící na jiÏní Moravû objevila aÏ ve druhé polo- vinû 20. století. U ptákÛ je otázka pÛvodnosti stepních druhÛ ve stfiední Evropû je‰tû sloÏitûj‰í, nejen pro jejich migraãní schop- Závûrem je nutné pfiipomenout, Ïe vût‰ina druhÛ stepní nosti, ale i moÏnosti vyuÏít prvky v prostfiedí, které fauny je citlivá na zarÛstání a pfiípadnou eutrofizaci nemusí b˘t pro step typické. Kromû toho pobyt na ste- tûchto stanovi‰È. Musíme si uvûdomit, Ïe pfiítomnost pích je u nûkter˘ch druhÛ omezen pouze na období stepních lokalit v na‰í pfiírodû je aÏ na malé v˘jimky mimo rozmnoÏování – v dobû tahÛ nebo pfii zimování. spojena s lidskou ãinností. V pfiípadû, Ïe tradiãní vyuÏí- Mezi hnízdícími druhy stfiedoevropské otevfiené krajiny vání/údrÏba ustane, charakter stanovi‰tû se rychle zmû- jsou za stepní prvky povaÏováni pfiedev‰ím drop velk˘ ní – a pokud zde chceme uchovat step, je taková zmû- (Otis tarda) a dnes jiÏ vymizel˘ drop mal˘ (Tetrax tet- na jednoznaãnou degradací. Péãi o stepní stanovi‰tû rax), dále po‰tolka rudonohá (Falco vespertinus), dytík tedy vyÏaduje jak jejich rostlinná, tak Ïivoãi‰ná sloÏka. úhorní (Burhinus oedicnemus) a lindu‰ka úhorní (Ant- Rozdíl je pouze v tom, Ïe Ïivoãi‰ná sloÏka vyÏaduje hus campestris). I tyto druhy v‰ak jsou roz‰ífieny v Evro- mnohem citlivûj‰í zásahy. Jinak fieãeno, téhoÏ v˘sledné- pû dále na západ a ob˘vají i jiná prostfiedí neÏ typickou ho stavu fytocenózy lze dosáhnout více zpÛsoby regu- step – úhory, pole, fiíãní náplavy a pobfieÏí vod. Podob- laãních opatfiení, ale pfiijatelné jsou jen ty, které co nû je to s dudkem chocholat˘m (Upupa epops), mande- nejménû ohroÏují populace ÏivoãichÛ. Byla by zbyteãná líkem hajním (Coracias garrulus) nebo Èuh˘kem men‰ím a kontraproduktivní péãe, pfii které by bylo nastoleno (Lanius minor). V‰echny jmenované druhy jsou v sou- optimální druhové sloÏení a fyziognomie rostlinného ãasné dobû v regresní fázi roz‰ífiení a ustupují na jiho- spoleãenstva a tím vytvofieno i vhodné prostfiedí pro exi- v˘chod. Severozápadní hranice stfiedoevropského areá- stenci specializovan˘ch stepních druhÛ ÏivoãichÛ, kdyÏ lu vlhy pestré (Merops apiaster) trvale pulzuje. by pfii provádûné péãi tyto druhy ÏivoãichÛ byly zlikvido- Samozfiejmû v celém prostoru Ïijí bûÏné druhy otevfiené vány. krajiny – koroptev polní (Perdix perdix), skfiivan polní

36 Panonské stepi 9. V¯ZNAMNÉ LOKALITY jen obrovská ‰koda, Ïe uÏ nikdy neuvidíme rozevláté MORAVSK¯CH STEPNÍCH porosty kavylu tenkolistého (Stipa tirsa), Ïe i hadinec ãerven˘ (Echium maculatum) nebo hlaváãek jarní (Ado- TRÁVNÍKÒ (V˘bûr) nis vernalis) zde pfieÏívají v posledních jedincích. V˘znam Bíl˘ch Karpat se v‰ak pfiesunul od typické Bûlokarpatské stepní louky stepní vegetace k loukám – ponûkud mezofilnûj‰í typy teplomiln˘ch trávníkÛ zaujímají na nûkter˘ch lokalitách Proslulá bûlokarpatská nelesní vegetace je známa jako dosud znaãné rozlohy a hostí poãetné populace vstava- jedno z druhovû nejbohat‰ích rostlinn˘ch spoleãenstev ãovit˘ch i dal‰ích vzácn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. evropského kontinentu. Pfii bliÏ‰ím pohledu je tato diverzita pfiekvapivá – v tomto pfiípadû jde o vegetaci K nejv˘znamnûj‰ím chránûn˘m lokalitám bûlokarpat- náhradní, polopfiirozenou, vzniklou po odstranûní les- sk˘ch kvûtnat˘ch luk patfií NPR Zahrady pod Hájem ních porostÛ, a najdeme ji v podmínkách, kde se nepro- s plochou 163 ha a NPR âertoryje (325 ha), obû chrá- jevuje zjevn˘ vliv geomorfologie, uchovávající rozmanité nûné od roku 1987. Fragment ochuzené kavylové stepi ostrÛvky bezlesí na skalách ãi sutích. Vysvûtlit tuto dru- s hadincem ãerven˘m je od roku 1998 chránûn v PP hovou diverzitu se dosud uspokojivû nepodafiilo. Právû Kobylí hlava (3,38 ha). pestrost teplomiln˘ch trávníkÛ v okolí Radûjova, Lipova Gr aVelké nad Veliãkou sem vábila od poãátku první âes- koslovenské republiky pfiírodovûdce. Ale muselo odtéci Boleradická vrchovina mnoho vody, neÏ se nejcennûj‰í partie tûchto luãních stepí, jak je oznaãoval nestor brnûnské botaniky prof. Plochá vrchovina v jiÏní ãásti Îdánického lesa, tvofiená Podpûra, staly souãástí CHKO a pfiírodními rezervace- fly‰ov˘mi jílovci, pískovci a slepenci. ·iroce zaoblené mi. V nûkter˘ch pfiípadech bylo jiÏ pozdû – komplexy na rozvodní hfibety jsou ãlenûny ‰iroce rozevfien˘mi údolí- vrchu Hájová nebo pod Kobylí hlavou u Blatniãky nená- mi, stfiední v˘‰ka ãiní 255 m, nejvy‰‰ím bodem je vrchol vratnû vzaly za své, neboÈ byly nejdfiíve intenzivnû hno- Pfiedního koutu (410 m n.m.). V severopanonské pod- jeny a nakonec rozorány. Bûlokarpatská step leÏí na provincii v˘jimeãn˘ komplex zemûdûlsko-lesní krajiny pomezí vlivu Panonie a obsahuje nejen panonské, ale s pfiirozen˘mi teplomiln˘mi doubravami a dubohabrov˘- i ãetné kontinentální, submediteránní i horské prvky. Je mi pafiezinami (vzácnû i buãinami), s kontaktními stepní- mi a lesostepními spoleãenstvy na polankách i lesních okrajích a spoleãenstvy postagrárních stepních lad. Díky Nejkrásnûj‰í porosty koniklece velkokvûtého (Pulsatilla zachované ‰kále typÛ pfiirozené a pfiírodû blízké vegeta- grandis) jsou na Kamenném vrchu v Brnû (foto P. Halas) ce zde lze nalézt rÛzná v˘vojová stadia stepních trávní- kÛ. Na stepních polankách rostou napfi. hadinec ãerve- n˘ (Echium maculatum), kosatec nízk˘ (Iris pumila) a koulenka prodlouÏená (Globularia bisnagarica). K nej- zajímavûj‰ím lokalitám postagrárních stepí patfií napfi. dosud nechránûná stepní lada na Plunarsk˘ch terasách, kde se vyskytují kavyly (Stipa capillata a S. pennata), hvûzdnice (Aster linosyris, A. amellus), kozinec viãencovit˘ (Astragalus onobrychis), rÛÏe bedrníko- listá (Rosa spinosissima) a tfie‰eÀ kfiovitá (Prunus fruticosa).

RÛzné typy stepních trávníkÛ jsou chránûny od roku 1956 v PP Kamenn˘ vrch (stepní lada s kavyly, hlaváã- kem jarním, hadincem ãerven˘m, koniklecem luãním

Panonské stepi 37 a sasankou lesní, plocha 6 ha), od roku 1986 jsou chrá- Dunajovické kopce nûny PR Hrádek (dfiínové doubravy a lesostepní polanky s hadincem ãerven˘m a kosatcem nízk˘m, plocha Na západ od atraktivní Pálavy se rozkládá hfieben 11,8 ha), PR Nosperk (dfiínové doubravy, dubohabfiiny Dunajovick˘ch kopcÛ zcela odli‰né geologické konstitu- a kontaktní stepní spoleãenstva, plocha 10,88 ha) a PR ce – je budován tfietihorními sedimenty, pfiedev‰ím ‰tûr- Zázmoníky (dfiínové doubravy s tfiemdavou bílou a step- ky. Historick˘ v˘voj zde vedl k velmi ãasnému odlesnû- ní lada s vãelníkem rakousk˘m, plocha 4,85 ha). ní, takÏe Ïivotaschopná step zde mohla v minulosti Bu stfiídavû pfiebírat vládu na periodicky opou‰tûn˘ch zemûdûlsk˘ch plochách. Zmûny zemûdûlsk˘ch kultur, Bzenecké písky úhorÛ a trval˘ch stepních plo‰ek zde bylo moÏné pozo- rovat i ve zcela nedávné dobû. Právû Dunajovické kop- Velmi svéráznou lokalitou stepní vegetace je území ce jsou skvûl˘m pfiíkladem dynamiãnosti stepní bioty. vát˘ch pískÛ mezi Hodonínem, Kyjovem a Bzencem. Je V období kolektivizace zde byly na mnoha místech zru- z vût‰í ãásti pokryté lesem Dúbrava (ãi Doubrava) a fiíká ‰eny meze a vrch Sluneãná byl terasován do podoby se mu nûkdy také Moravská Sahara. V minulosti zde stupÀovité pyramidy. Zvlá‰tní podklad mûl ov‰em za probíhala intenzivní lesní pastva, která zpÛsobila degra- následek, Ïe Ïádná z vysázen˘ch kultur se zde neujala. daci pÛd, rozvolnûní lesa a obnovení pohybu písãit˘ch Nakonec zde byla na pomûrnû velké plo‰e vyhlá‰ena dun. Na pfielomu 18. a 19. století byla situace neudrÏi- rezervace, která zahrnuje i zmínûnou Sluneãnou. telná, kdy písky ohroÏovaly zemûdûlské kultury v okolí, Rezervace chrání pfiedev‰ím sukcesní plochy úhorÛ, na a zapoãalo se se zalesÀováním. MoÏná bychom o otev- nichÏ je jedna z nejbohat‰ích stfiedoevropsk˘ch popula- fiené písãiny úplnû pfii‰li, kdyby tudy nenatrasovali cí katránu tatarského (Crambe tataria). Pfiesto zde Severní dráhu císafie Ferdinanda. KvÛli parním lokomo- najdeme i zbytky nepfiíli‰ naru‰eného stepního drnu, tivám bylo zapotfiebí udrÏovat ‰irok˘ protipoÏární pás; kde se objevuje i pfievzácn˘ panonsk˘ endemit pelynûk k tomu se pfiidaly poÏadavky na zfiízení vojensk˘ch cvi- PanãiçÛv (Artemisia pancicii), atraktivní mandloÀ nízká ãi‰È u posádek v Hodonínû a Bzenci. Právû na tûchto (Prunus tenella), kosatec nízk˘ (Iris pumila) ãi exotick˘ lokalitách se na vût‰í souvislé plo‰e udrÏela píseãná stepní parazit záraza sivá (Orobanche caesia). step s dynamickou vegetací a ãetn˘mi unikátními druhy ÏivoãichÛ. Zdej‰í step kombinuje dosah panonské âást Dunajovick˘ch kopcÛ je chránûna od roku 1990, migrace s velmi kysel˘m prostfiedím kfiemiãitého sub- dne‰ní NPP má plochu 107 ha. strátu, velmi odli‰né od vût‰iny písãin v Podunají a mají- Gr cí nejbliÏ‰í obdobu na sousední slovenské Záhorské níÏinû. V druhové skladbû se zde potkávají migranti od Hadcové stepi v Pojihlaví jihov˘chodu s oceánick˘mi druhy západní Evropy, av‰ak zvlá‰tností jsou i nûkteré typy boreální, které zde Svéráznou a sloÏitou geologii v˘chodního okraje ãeské- dosahují absolutní jiÏní areálové hranice. Z rostlin je to ho masivu odkryla hluboce zafiíznutá údolí západomo- napfi. typická matefiídou‰ka úzkolistá (Thymus ravsk˘ch fiek. ¤eka Jihlava si vybrala úsek, kde se serpyllum). Biota na vát˘ch píscích vyÏaduje naru‰ová- v podloÏí stfiídají granulity a hadce. Hadcové horniny ní. Pokud neumoÏníme vûtru, aby konal své dílo, musí jsou jedním z nejpozoruhodnûj‰ích substrátÛ – v jejich pfiijít s naru‰ováním ãlovûk. Rozrytí písãiny pfii pojezdu chemismu je nahrazen dvoumocn˘ vápník stejnû dvou- pásov˘ch vozidel je takové lokalitû kupodivu prospû‰- mocn˘m hofiãíkem, ãasto je provází zv˘‰en˘ obsah tûÏ- nûj‰í, neÏ ji nechat v klidu zarÛstat boroviãkami. k˘ch kovÛ. Hadce mají evidentnû mutagenní úãinky, po celém svûtû jsou známy hadcové endemity. PÛdy na Vegetace navát˘ch pískÛ je od roku 1992 chránûna nich jsou pro fiadu rostlin jedovaté, takÏe hadce se vÏdy v NPP Váté písky (99,8 ha) a od roku 1994 v PP Vojen- vymykají v‰em okolním substrátÛm, protoÏe konkurenã- ské cviãi‰tû Bzenec (36,8 ha). ní vztahy ve vegetaci na nich jsou vÏdy zcela odli‰né. Gr Je-li navíc tmavá hadcová skála obrácena smûrem

38 Panonské stepi zãásti pfiekryt˘ch spra‰í s ãernozemními pÛdami, pfie- kvapivû zachoval komplex stepních a luãních spoleãen- stev. Ve spoleãenstvech such˘ch stepních trávníkÛ s dominancí kostfiavy valiské (Festuca valesiaca) rostou mnohé v˘znamné a vzácné druhy, napfi. hadinec ãerve- n˘ (Echium maculatum), katrán tatarsk˘ (Crambe tataria), kavyl IvanÛv (Stipa pennata), koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis), kozinec rakousk˘ (Astragalus austriacus), kozinec viãencovit˘ (Astragalus onobrychis) a hvûzdnice zlatovlásek (Aster linosyris). Vzácná stepní spoleãenstva jsou ohroÏena zarÛstáním invazními dfievinami, pfiedev‰ím trnovníkem akátem (Robinia pseudoa- cacia), ale i pajasanem Ïláznat˘m (Ailanthus glandulosa) a kustovnicí cizí (Lycium barbarum).

PR Hovoranské louky je chránûna od roku 1992 s plo- NPR Mohelenská hadcová step (foto P. Halas) chou 10,6 ha. Bu k jihu, prohfiívá se podstatnû více neÏ sousední svûtl˘ granulit, a hadcové lokality tedy pÛsobí teplomilnûji, Kvûtnice u Ti‰nova stepnûji. Proslulou lokalitou v údolí Jihlavy je pfiedev‰ím Mohelenská hadcová step, ale v˘chozy hadcÛ lze sto- UÏ sv˘m názvem symbolizuje Kvûtnice druhové sloÏení povat i kolem Lhánic, v okolí Templ‰tejna, pod Biskoup- na samém okraji severozápadního v˘bûÏku oblasti tep- kami i u Hrub‰ic. Vyznaãují se hojností kavylÛ, zejména lomilné kvûteny. Ostrovní hora (470 m), strmû vystupují- k. chlupatého (Stipa dasyphylla), nízk˘ch kostfiav, jen na cí nad nivu fieky Svratky na pomezí Boskovické brázdy nû je vázána trávniãka obecná hadcová (Armeria mariti- a âeskomoravské vrchoviny, pfiijímala na sv˘ch vápen- ma subsp. serpentini), u Mohelna roste na nejsevernûj- cov˘ch jiÏních svazích pfii postglaciálním v˘voji vegeta- ‰ím místû i mediteránní podmrvka Marantova (Nothola- ce fiadu teplomiln˘ch floroelementÛ. Z rostlin, které ena marantae). Hadcové lokality patfií rovnûÏ nedokázaly doputovat dále do nitra âeskomoravské k nejv˘znamnûj‰ím lokalitám teplomilného hmyzu. vrchoviny, jmenujme alespoÀ kavyl vláskovit˘ (Stipa V minulosti se tyto stepi vypásaly, dnes je problémem capillata), kavyl sliãn˘ (Stipa pulcherrima), pry‰ec mno- sukcese kfiovin, na samotném Mohelnû i dfievin, mimo hobarv˘ (Euphorbia epithymoides), zvonek boloÀsk˘ jiné severoamerické borovice Banksovy (Pinus banksia- (Campanula boloniensis), oman oko Kristovo (Inula na). oculus-christi) a matefiídou‰ku ãasnou (Thymus praecox), samozfiejmû, Ïe v rozvolnûn˘ch porostech Mohelenská hadcová step je chránûna jiÏ od roku 1933, dubu p˘fiitého (Quercus pubescens) a dfiínu (Cornus souãasná NPR má plochu 48 ha. Od roku 1979 je chrá- mas). Kvûtnice je pfiitom „ãítankovou“ ukázkou rozdíl- nûna Biskoupská hadcová step, souãasná PP má plo- n˘ch spoleãenstev na minerálnû chud˘ch a kysel˘ch chu 2,2 ha. kfiemencích (kvarcitech) a minerálnû bohat˘ch vápen- Gr cích, která jsou druhovû podstatnû bohat‰í. Dodnes je zde pozoruhodn˘ kontrast pfiirozen˘ch dfiínov˘ch doub- Hovoranské louky rav na jiÏních svazích a buãin na svazích severních. Na lesostepní polanky jiÏních vápencov˘ch svahÛ je vázá- V intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívané viniãnû-polní krajinû na i fiada druhÛ teplomilného hmyzu. Od roku 1994 se Kyjovské pahorkatiny se na svazích kopce Karlák neda- zde stala pomûrnû bûÏnou kudlanka náboÏná (Mantis leko Hovoran na podloÏí fly‰ov˘ch vápnit˘ch pískovcÛ, religiosa), podstatnû v˘jimeãnûj‰í druhy zde v‰ak jiÏ dfií-

Panonské stepi 39 K rozvoji stepní a lesostepní vegetace bezesporu pfiispívaly antropogenní vlivy. Na vedutû mûsta Ti‰nova z první tfie- tiny 18. století jsou patrné holé jiÏní svahy Kvûtnice, odlesnûné v dÛsledku pastvy a tûÏby vzácn˘ch rud. Koncem 19. století byly tyto svahy zalesnûny nepÛvodní borovicí ãernou, která v souãasnosti us˘chá ve zjistil pfiední moravsk˘ entomolog P. Lauterer – napfi. hlaváãku jarního na prudkém jiÏním svahu nad obecním nûkteré kfiísy, ktefií mají dal‰í lokality aÏ v jiÏní Itálii. fotbalov˘m hfii‰tûm. Hlaváãek i dal‰í svûtlomilné stepní druhy zde ohroÏuje zarÛstání postagrárních pastvinn˘ch Kvûtnice, která byla roku 1950 vyhlá‰ena za státní pfií- stepních lad dfievinami, pfiedev‰ím trnovníkem akátem rodní rezervaci (od roku 1992 pfiírodní památka na plo- (Robinia pseudacacia). Velmi cenné jsou také kontakty ‰e 127 ha), je rovnûÏ typickou ukázkou ochranáfiského stepní a lesní vegetace, zvlá‰tû pfiirozené malé managementu. Na lesostepních polankách je periodicky lesostepní polanky, kde se hlaváãek téÏ vyskytuje. regulován rozvoj náletu dfievin, zcela likvidován je akát. Polanky se stepními druhy vznikly na prudk˘ch jiÏních Postupnû je tûÏena i us˘chající borovice ãerná, jejíÏ svazích, kde díky extrémním ekologick˘m podmínkám umûlé porosty by mûly nahradit spontánnû se vyvíjející do‰lo k rozvolnûní zakrsl˘ch dfiínov˘ch doubrav. Milovic- rÛzné typy teplomiln˘ch doubrav.) ké polanky jsou na jiÏní Moravû v˘jimeãn˘m dokladem La pfiirozen˘ch refugií stepních druhÛ v lesní krajinû.

Milovická stráÀ Tato dlouho známá a obdivovaná lokalita hlaváãku jarní- ho je chránûna teprve od roku 1994 jako PR Milovická Zfiejmû nejbohat‰í lokalita hlaváãku jarního (Adonis ver- stráÀ (88,35 ha). nalis) na jiÏní Moravû, navazující na okraj obce Milovice Bu v CHKO Pálava. Pfii sãítání v roce 1980 zde ãlenové hnutí Brontosaurus zjistili takfika 5 000 trsÛ tohoto v˘znamného a krásného druhu. Nejbohat‰í je populace

40 Panonské stepi Moravskokrumlovské slepence

V údolí fieky Rokytné v okolí Moravského Krumlova jsou nesmírnû zajímavá nelesní stanovi‰tû na v˘chozech permokarbonsk˘ch slepencÛ. ¤eka zde vyerodovala hluboké údolí, na jehoÏ strm˘ch, místy skalnat˘ch sva- zích se uplatÀuje specifická vegetace. Její zvlá‰tnost spoãívá pfiedev‰ím v geochemické podstatû mateãného substrátu. Valouny hornin jsou k sobû slepeny vápnit˘m tmelem s vysok˘m obsahem Ïeleza – proto mají slepence nápadnû rezavou barvu. Toto Ïelezo zpÛso- buje lokální okyselování, a v dÛsledku toho se zde mohou spoleãnû vyskytovat druhy se zcela opaãn˘m vztahem k pÛdní reakci. Najdeme zde napfi. acidofilní sleziník severní (Asplenium septentrionale) hned vedle vápnomilného sleziníku routiãky (A. ruta-muraria). Druhovû velmi bohatá a v˘jimeãná je skalní step na V komplexu skalních amfiteátrÛ a zalesnûn˘ch ÏlebÛ je slepencích u Moravského Krumlova (foto P. Halas) pestrá mozaika vegetaãních typÛ a velmi vysoká diverzita druhÛ rostlin i ÏivoãichÛ. Právû z této lokality byl chybnû byla refugia vegetace dne‰ní skalní stepi. Drno- popsán endemick˘ hvozdík moravsk˘ (Dianthus moravi- vá step na vût‰inû míst na Pálavû je artefaktem, vznik- cus), najdeme zde napfi. 5 druhÛ kavylÛ. l˘m za spolupÛsobení ãlovûka. Odlesnûním a násled- nou erozí se plochy bezlesí znaãnû zv˘‰ily. Tam, kde se O pfiírodovûdné hodnotû tohoto území nikdo nepochy- to stalo dávno, roz‰ífiila se skalní step ze zmínûn˘ch boval, a je proto nepochopitelné, Ïe od podání prvního refugií, a ta je dodnes docela stabilní. Ménû stabilní jsou návrhu ke zfiízení rezervace do jejího vyhlá‰ení muselo naopak plochy drnov˘ch stepních porostÛ, které se uplynout neuvûfiiteln˘ch 40 let. Teprve v roce 2005 byla v souãasné dobû mûní na mezofilní louky. Pfiírodovû- na plo‰e 86,6 ha vyhlá‰ena NPR Krumlovsko-rokyten- deck˘ v˘zkum Pálavy zapoãal jiÏ v 19. století a dnes je ské slepence. toto území prozkoumáno velmi obstojnû, takÏe lze cel- Gr kem snadno bilancovat probûhnuv‰í zmûny. Na nûkte- r˘ch lokalitách se podepsalo lámání kamene; tím tfieba Pavlovské vrchy na Turoldu zanikly nejen jedineãné krasové jevy, ale i nûkteré vzácné druhy rostlin. Jednu dobu byli metlou Pálava má z hlediska jihomoravské stepní bioty zvlá‰tní pálavsk˘ch rezervací zahrádkáfii, dnes je to spí‰e v‰u- postavení. Je jedin˘m územím, kde se na vût‰í rozloze dypfiítomná eutrofizace. objevuje panonská skalní step na vápencovém podkla- dû – podobné typy biotopÛ najdeme napfi. na Hainbur- Pavlovské vrchy jsou souãástí CHKO Pálava, od roku sk˘ch kopcích v Rakousku, na okrajích Mal˘ch Karpat 1946 jsou chránûna vápencová bradla v dne‰ní NPR na Slovensku a na fiadû míst v severním Maìarsku. Dûvín-Kotel-Soutûska (383 ha) a PR Svat˘ Kopeãek Svérázná geologie, spojená navíc s dramatickou geo- (57,06 ha), od roku 1951 je chránûna souãasná NPR morfologií bradla, klimatické zvlá‰tnosti – to v‰e pfiedur- Tabulová, RÛÏov˘ vrch a Koãiãí kámen (47,4 ha). ãuje svéráznou flóru a faunu. Na Pálavû je velmi úzk˘ Gr kontakt lesa a bezlesí. I kdyÏ je zfiejmé, Ïe fiada dnes odlesnûn˘ch ploch byla v minulosti lesem, mnohde byl Plumlovsko tento les velmi fiídk˘ a zfiejmû mûl spí‰e charakter fiídké- ho porostu s ãetn˘mi bezles˘mi enklávami. Bezlesé Západnû od Prostûjova v okolí Plumlova vystupuje na byly samozfiejmû bezprostfiední okraje skal – zde nepo- pomezí Drahanské vrchoviny a Hané fiada drobn˘ch

Panonské stepi 41 kopeãkÛ, tvofien˘ch kulmsk˘mi bfiidlicemi a drobami. V pfieváÏnû zornûné a druhovû zcela ochuzené krajinû pÛsobí doslova jako zázrak neãekané bohatství jejich rostlin a na nû vázan˘ch mot˘lÛ. V kysel˘ch such˘ch trávnících zde, ãasto v mezní poloze na Moravû, kvete fiada vzácn˘ch teplomiln˘ch bylin. Na vût‰inû zdej‰ích lokalit to jsou koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), rozrazil klasnat˘ (Pseudolysimachion spicatum) a trávniãka obecná pravá (Armeria vulgaris ssp. vulgaris). Jen na nûkter˘ch se setkáváme napfi. i se lnem Ïlut˘m (Linum flavum), hvûzdnicí chlumní (Aster amellus), sasankou lesní (Anemone sylvestris), rozrazilem oÏankov˘m (Veronica teucrium), ãern˘‰em rolním (Melampyrum arvense), tfie‰ní kfiovitou (Prunus fruticosa) aj. JiÏ pfied Jihomoravská krajina s NPR Pouzdfianská step-Kolby více neÏ pÛl stoletím zde byla vyhlá‰ena první s Pavlovsk˘mi vrchy na obzoru (foto P. Halas) maloplo‰ná chránûná území, dal‰í pak v prÛbûhu osm- desát˘ch let. Jsou to: PP Dolní vinohrádky (0,38 ha, 1952), PP âubernice (1,20 ha, 1952), PP Brániska nám nedo‰lo, ale entomologové ztráty na druzích poãí- (1,43 ha, 1953), PP Za hrnãífikou (0,96 ha, 1953), PP tají. S managementem se zde ov‰em stále experimen- Hamerská stráÀ (0,57 ha, 1987), PP Kozí horka (0,87 tuje – pfied ãasem byl nutn˘ radikální zásah proti aká- ha, 1989) a PR KnûÏí hora (8,47 ha, 1989). O vût‰inu tÛm, nyní zde jiÏ nûkolik sezon probíhá pastva ovcí. Její stepních trávníkÛ je v tûchto chránûn˘ch územích vzor- vliv na biotopy bude tfieba pravidelnû vyhodnocovat. nû postaráno – probíhá zde fiízená pastva koz a ovcí, ãásteãnû i kosení. Dal‰í „kopeãky plumlovské“ v‰ak NPR Pouzdfianská step-Kolby je chránûna od roku uprostfied polí na ochranu a péãi teprve ãekají. 1956 na plo‰e 47 ha. La Gr Pouzdfianská step Stránská skála Jedna z nejproslulej‰ích lokalit teplomilné stepní vegetace se rozkládá na svazích kopce StráÏná nad Pouzd- OstrÛvek jursk˘ch vápencÛ na v˘chodním okraji Brna, fiany. PfievaÏujícím vegetaãním typem je zde souvisl˘ nápadnû vystupující z ploché pahorkatiny. O dlouhodo- porost kavylu sliãného (Stipa pulcherrima), v nûmÏ je bém pÛsobení ãlovûka svûdãí stopy osídlení ze star‰í dosti hojn˘ katrán tatarsk˘ (Crambe tataria). Jádro i mlad‰í doby kamenné. RÛzná spoleãenstva postagrár- Pouzdfianské stepi je zfiejmû primárním bezlesím, které ních pastvinn˘ch lad dotváfiejí na Stránské skále jedi- v‰ak bylo v minulosti po vykácení pfiiléhajících teplomil- neãn˘ krajinn˘ ráz, dokládající tisíciletou tradici kultivace n˘ch doubrav roz‰ífieno na dne‰ní plochu. Do poloviny krajiny. Ve zdej‰ích stepních trávnících je v˘znamná 20. století se zde páslo a na plo‰e byly vysázeny ovoc- bohatá populace koniklece velkokvûtého (Pulsatilla né stromy, réva a kultury lékofiice, na horním okraji byla grandis), dále se vyskytuje napfi. kavyl IvanÛv (Stipa tradiãnû pole. V˘znamn˘m faktorem, kter˘ lokalitu dlou- pennata), kozinec dánsk˘ (Astragalus danicus), kozinec ho ovlivÀoval, byly poÏáry, a také pulsující kolonie divo- rakousk˘ (Astragalus austriacus) a hvûzdnice chlumní k˘ch králíkÛ. Lokalita proslula díky snadné dostupnosti (Aster amellus). Z charakteristick˘ch hmyzích druhÛ se mezi brnûnsk˘mi pfiírodovûdci, takÏe odtud existují vyskytuje napfi. kudlanka náboÏná (Mantis religiosa). desítky botanick˘ch i entomologick˘ch záznamÛ. Kromû stepních trávníkÛ se na severních svazích vysky- Z botanického pohledu se zdá, Ïe ke kvalitativním zmû- tují trávníky s pûchavou vápnomilnou (Sesleria

42 Panonské stepi NPP Stránská skála v tûsném sousedství Brna je pozoru- V pfieváÏnû zemûdûlské polní krajinû jihov˘chodnû od Brna hodná nejen svou flórou a faunou, ale i archeologick˘mi je ojedinûlou lokalitou stepní flóry a fauny PR ·pice (foto nálezy (foto P. Halas) P. Halas) caerulea) a zajímavá vegetace vápencov˘ch skal. nou. Platí to zejména o památném bytelu Vzhledem k tomu, Ïe Stránská skála je dnes obklopena rozprostfieném (Kochia prostrata), kter˘ se ve stfiední urbánní krajinou, je území celoroãnû hojnû nav‰tûvová- Evropû pravidelnû vyskytuje právû tam, kde step vlast- no a místy dochází k se‰lapávání vzácn˘ch spoleãen- nû vyrÛstá ze slaniska. stev. PR ·pice je chránûna od roku 1956 s plochou pouh˘ch NPP Stránská skála má plochu 16,6 ha a je chránûna 1,02 ha. od roku 1978. Gr Bu ·pidláky ·pice âejãsko bylo kupodivu jedním z nejdfiíve prozkouma- Blízkost Brna je jistû jedním z dÛvodÛ, proã o Staré hofie n˘ch regionÛ teplomilné flóry na Moravû. Nûkolik zpráv nedaleko Újezda u Brna (star‰í badatelé dÛslednû uvá- o tamûj‰í vegetaci se objevilo ve vídeÀsk˘ch pfiírodo- dûli u Sokolnic) existuje tolik historick˘ch údajÛ. Lokalita vûdn˘ch ãasopisech jiÏ v 50. letech 19. století. Do okolí je to ov‰em i dnes parádní – jde zfiejmû o nejsevernûj‰í âejãe jezdili bádat klasikové brnûnské pfiírodovûdy – nalezi‰tû katránu tatarského (Crambe tataria), roste zde Podpûra, ·marda a dal‰í. Brakická âejãská jezera kosatec nízk˘ (Iris pumila), mnoho druhÛ záraz, jednu zanikla jiÏ pfied 150 lety, nûkteré prvky slané panonské ze 2 lokalit v âeské republice zde má statn˘ pry‰ec stepi, napfi. kozinec drsn˘ (Astragalus asper), byl zde vrbolist˘ (Euphorbia salicifolia). Zvlá‰tností je také pozorován je‰tû na poãátku 20. století. Stepní svahy, v˘skyt ‰ateru svazãitého (Gypsophila fastigiata), kter˘ které daly vzniknout termínu „‰pidlák“ (prudk˘ podélnû se jinak vyskytuje prakticky jen na píscích. Jde o jiÏnû ãlenûn˘ svah se stfiídáním vypukl˘ch a vydut˘ch ãástí, orientovan˘ svah, odedávna asi vyuÏit˘ jako mozaika na kter˘ bylo v minulosti zfiejmû vázáno primární bezle- pastvin, kosen˘ch ploch, sadÛ, vinohradÛ a drobn˘ch sí) v‰ak zÛstaly mimo ochranu aÏ do zaãátku 90. let, políãek. I nyní zde mÛÏeme spatfiit bohat˘ soubor druhÛ, aniÏ by mezi rostlinami do‰lo k v˘raznûj‰ím ztrátám. i kdyÏ je paradox, Ïe nûkteré z tûch nejv˘znamnûj‰ích Lokality nebyly vhodné ani pro megalomanské zemû- se dodnes vyskytují jen mimo plochu s územní ochra- dûlské projekty. Snad jen komplex Îleby (jinak téÏ

Panonské stepi 43 né lokality. Vliv splachÛ pod horními hranami svahÛ, které stékají z okolních zemûdûlsk˘ch kultur, v‰ak zpÛ- sobil znaãné zmûny ve vegetaci. Dne‰ní rezervace byla vyhla‰ována nanûkolikrát, pfiiãemÏ zpravidla byly pfiiãle- nûny opu‰tûné úhory. V jádru území se zachovala kva- litní stepní vegetace s fiadou v˘znamn˘ch druhÛ (dodnes zde roste 5 druhÛ stepních kavylÛ), ale zejmé- na okrajové partie dílem zarÛstají kefii, dílem tfitinou kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos) a na sesuvech i ráko- sem. Z minulosti víme, Ïe na úpatí se rozkládaly poloslané aÏ slatinné louky, ale z tûch zbyly do souãas- nosti jen nepatrné fragmenty.

Souãasná NPR Vûtrníky má plochu 24,46 ha, chránûná je od roku 1951. PR ·pidláky u âejãe – dal‰í „ostrov pokladÛ“ v polní krajinû (foto J. Buãková) Gr

Zimarky

Luka) na kobylském katastru naru‰ilo vybudování Jedineãn˘ ostrÛvek panonsk˘ch spra‰ov˘ch stepních úzk˘ch teras; pfiesto i tam se je‰tû v 90. letech vyskyto- trávníkÛ na ãernozemích, situovan˘ na kopci severnû valy tak citlivé druhy, jako vstavaã osmahl˘ (Orchis od Velk˘ch Bílovic uprostfied rozsáhlého komplexu vinic ustulata) nebo l˘kovec vonn˘ (Daphne cneorum), na terasách. Zachovala se zde pfiekvapivû bohatá o typick˘ch stepních druzích ani nemluvû. Teprve populace katránu tatarského (Crambe tataria), rostou nedávn˘ prÛzkum zde prokázal existenci na dlouhá léta zde kavyly (Stipa capillata a S. pulcherrima) a celá ‰ká- ztracené populace pelyÀku Panãiçova (Artemisia panci- la v˘znaãn˘ch druhÛ jihomoravsk˘ch stepí, napfi. hlavá- cii). Komplex lokalit mezi âejãí a âejkovicemi stále patfií ãek jarní (Adonis vernalis), kosatec nízk˘ (Iris pumila), k nejv˘znamnûj‰ím stepním lokalitám âeské republiky, sinokvût mûkk˘ (Jurinea mollis), hvûzdnice zlatovlásek setkáme se zde s fiadou druhÛ, které tfieba chybûjí na (Aster linosyris), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), nedaleké (a docela podobné) stepi Pouzdfianské. zvonek sibifisk˘ (Campanula sibirica), kozinec rakousk˘ (Astragalus austriacus) i rÛÏe bedrníkolistá (Rosa spino- PR ·pidláky, chránící tfii oddûlené lokality stepních tráv- sissima). níkÛ v katastru âejãe, byla zfiízena v roce 1992 s plochou 20,9 ha. Nûkolikahektarov˘ zbytek stepní vegetace v agrární kra- Gr jinû zachránili pfied zniãením místní milovníci pfiírody, dosud není legislativnû chránûn. Vûtrníky Bu

Nejrozsáhlej‰í stepní lokalitou v území mezi Buãovice- Znojemská vfiesovi‰tû mi, Rousínovem a Vy‰kovem jsou Vûtrníky, komplex stepních svahÛ znaãnû vzdálen˘ od nejbliÏ‰ích obcí. Velmi netypické stepní lokality se nacházejí na nejv˘- Pfiipoãteme-li k tomu, Ïe jde o aktivní sesuvné území, je chodnûj‰ích v˘bûÏcích ãeského masivu jiÏnû od Znoj- zfiejmé, proã nebyl v minulosti zájem tuto lokalitu vyuÏí- ma. Na Kraví hofie, v okolí obcí Konice, Popice, Havra- vat jinak neÏ jako pastviny ãi louky. Vzdálenost od lesa níky a Hnanice se rozkládají travinobylinná a nízká zde mûla jistû vliv na to, Ïe neobhospodafiovány, Vûtrní- kefiíãková spoleãenstva, v jejichÏ druhové skladbû se ky nezarÛstaly tak intenzivnû dfievinami jako jiné podob- míchají vyslanci Panonie i typické acidofilní druhy, které

44 Panonské stepi mají jádro svého roz‰ífiení v oceánick˘ch ãástech Evro- 1992–1994, kdy se vlivem kumulace imisního spadu py a u nás reprezentují hercynské prvky. Kysel˘ Ïulov˘ Ïivin do nízk˘ch porostÛ úzkolist˘ch kostfiav náhle roz‰í- podklad, doplnûn˘ ov‰em kapsami napûchovan˘mi fiil ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius), kter˘ obrov- vápnitou spra‰í, velmi teplé a suché klima, poloha na skou produkcí biomasy nyní stírá stepní fyziognomii kfiiÏovatce migraãních cest – to v‰e jsou kontrastní zna- lokalit. V boji proti ovsíku byly vyzkou‰eny rÛzné pro- ky prostfiedí, které nemá v panonské oblasti mnoho stfiedky, nejúãinnûji pÛsobí extenzivní pastva ovcí. obdob. V tomto území se stfietávají mnohé druhy na okraji sv˘ch areálÛ – kosatec nízk˘ (Iris pumila) na Komplex vfiesovi‰È se stepními druhy je chránûn v I. západním, rozchodník skalní (Sedum reflexum) na zónû Národního parku Podyjí. v˘chodním; stejnû tak se zde potkává acidofilní a zápa- Gr doevropsk˘ vfies (Calluna vulgaris) s bazifilním a step- ním ãilimníkem poléhav˘m (Cytisus procumbens). Poznámka: Vegetace pfiedstavuje zfiejmû zablokované sukcesní V textu jsou pouÏity zkratky zvlá‰tû chránûn˘ch území stadium po vykácení such˘ch acidofilních doubrav, kde ve smyslu zákona ã. 114/92 Sb. o ochranû pfiírody a kra- do‰lo k dodateãné erozi mûlkého pÛdního krytu. Vfieso- jiny: CHKO – chránûná krajinná oblast, NPR – národní vi‰tû byla do 19. století vyuÏívána pfiedev‰ím jako pfiírodní rezervace, NPP – národní pfiírodní památka, PR extenzivní pastviny, av‰ak ke zlomu do‰lo v letech – pfiírodní rezervace, PP – pfiírodní památka.

Tam, kde byly na jiÏní Moravû ponechány zemûdûlské pozemky dlouhodobû ladem, staly se zpravidla refugii teplomilné stepní bioty (foto P. Halas)

Panonské stepi 45 10. ZASLOUÎILÍ BADATELÉ Turoldu pfied tûÏbou vápence, ale na druhé stranû A OCHRÁNCI s úspûchem iniciovala vznik ãetn˘ch rezervací teplomil- né kvûteny. Ani dnes neztrácí na aktuálnosti pfiehled dûjin botanick˘ch v˘zkumÛ na Moravû, kter˘ dÛkladnû Jaroslav Horák (nar. 1919) zpracovávala pfiedev‰ím po odchodu do dÛchodu. Gr Narodil se v Hodonínû, po vystudování lesnické fakulty Vysoké ‰koly zemûdûlské v Brnû byl v letech 1949–56 Josef Podpûra (1875–1954) zamûstnán v brnûnském Lesprojektu, kde se zab˘val typologick˘m prÛzkumem a mapováním lesÛ jihomorav- Rodák z Jílového u Prahy pÛsobil po absolvování Karlo- sk˘ch úvalÛ. Zaujala ho pfiitom téÏ kontaktní spoleãen- vy univerzity jako stfiedo‰kolsk˘ profesor od r. 1903 stva stepních a lesostepních polanek. V roce 1956 se vOlomouci a od r. 1908 v Brnû. Roku 1921 se stal prv- stal vûdeck˘m pracovníkem Vûdecké laboratofie bioge- ním profesorem v‰eobecné a systematické botaniky na ocenologie a typologie lesa V·Z v Brnû, odkud v roce 1974 pfie‰el na katedru lesnické botaniky a fytocenolo- Masarykovû univerzitû v Brnû, kde pÛsobil aÏ do konce gie, kde pracoval aÏ do odchodu do dÛchodu. Monogra- Ïivota. Byl téÏ vÛdãím pfiedstavitelem Klubu pfiírodovû- fická studie lesních typÛ Pavlovsk˘ch vrchÛ a soubor deckého v Prostûjovû a v Brnû. JiÏ r. 1921 vydal „Kvûte- studií o teplomiln˘ch doubravách a jejich kontaktních nu Hané“, v níÏ zdÛraznil v˘znam moravsk˘ch úvalÛ pro geobiocenózách patfií nespornû ke klasick˘m dílÛm pronikání panonské kvûteny z Podunají na sever. geobiocenologické typologie lesa. Stepní a lesostepní V mnoha smûrech jedineãná byla jeho tfiídílná „Kvûtena polanky studoval i v rezervacích Masarykova lesa, ‰kol- Moravy ve vztazích systematick˘ch a geobotanick˘ch“ ního podniku MZLU v Brnû, o nichÏ pfiipravuje soubor- (1924–1928), kterou v‰ak nedokonãil. Zvlá‰tní studie nou monografii. Od poãátku své odborné dráhy byl vûnoval napfiíklad i teplomilné kvûtenû Pavlovsk˘ch Jaroslav Horák vá‰niv˘m obhájcem pfiírody. Po dlouhá vrchÛ a Pouzdfianské stepi (1928). Není bez zajímavos- léta napfiíklad neúnavnû prosazoval zru‰ení obor na ti, Ïe právû profesor Podpûra odvozoval název Bíl˘ch území CHKO Pálava, kde pfiemnoÏená spárkatá zvûfi Karpat od vlnící se záplavy bûlavû ochm˘fien˘ch kavylÛ, devastovala (a dosud devastuje) jeho milované teplo- které tam mohl zaãátkem minulého století obdivovat. milné doubravy vãetnû stepních a lesostepních polanek Profesor J. Podpûra odchoval fiadu nad‰en˘ch a ochra- se vzácn˘mi druhy rostlin. náfisky zamûfien˘ch botanikÛ – napfiíklad i svého Bu nástupce docenta J. ·mardu. La AneÏka Hrabûtová-Uhrová (1900–1981) Valentin Pospí‰il (1912–1999) Rodaãka z Lomnice u Ti‰nova vystudovala pfiírodopis a zemûpis na Masarykovû univerzitû, kde posléze neú- Pocházel od Pfierova, vystudoval Pedagogickou akade- navnû pracovala témûfi po cel˘ zbytek Ïivota. Zab˘vala mii a v meziváleãném období pracoval jako uãitel. se morfologií a taxonomií, pfiedná‰ela mimo jiné i pfied- Bûhem války se stal konzervátorem ochrany pfiírody na mût Ochrana pfiírody a krajiny. Znaãnou energii vûnova- Vsetínsku, kde tehdy uãil, a po roce 1945 nastoupil jako la organizování spolkového Ïivota brnûnsk˘ch pfiírodo- vedoucí oddûlení státní ochrany pfiírody v Památkovém vûdcÛ, byla neúnavnou funkcionáfikou Moravské úfiadu pro Moravu a Slezsko v Brnû. Ve státní ochranû pfiírodovûdecké spoleãnosti a posléze Klubu pfiírodovû- pfiírody pak pÛsobil aÏ do roku 1959, kdy pfie‰el do deckého, zejména organizovala pfiedná‰kovou Moravského muzea. Od té doby byla jeho hlavním pro- a exkurzní ãinnost. Mûla úzk˘ vztah nejen k okolí svého fesním zájmem bryologie. V˘znam Valentina Pospí‰ila rodi‰tû, ale i k Hustopeãsku, Pálavû, k okolí Ivanãic spoãíval pfiedev‰ím v budování sítû spolupracovníkÛ – iVranovské pfiehrady. O své terénní zku‰enosti se opí- konzervátorÛ, jeho zásluhou byla v 50. letech pfiiprave- rala i tehdy, kdy pfiírodovûdci zvedali hlas proti niãení na a vyhlá‰ena celá fiada v˘znamn˘ch chránûn˘ch úze- pfiírodních hodnot. Neúspû‰nû bojovala za záchranu mí: staãí jmenovat napfi. Pouzdfianskou step, Kamenn˘

46 Panonské stepi K nejoblíbenûj‰ím badatelsk˘m místÛm docenta Jana ·mardy patfiily Pavlovské vrchy, kde se rád druÏil s umûlci. Na snímku Jindfiicha Grepla z poloviny 60. let minulého století uãí poznávat teplomilnou flóru i básníka Jana Skácela (vpravo). vrch u Kurdûjova, Louky pod Kumstátem, Velké DruÏ- Moravského muzea v Brnû. JiÏ roku 1946 získal hod- ìavy, nûkteré z pálavsk˘ch rezervací a fiadu dal‰ích. nost docenta a roku 1954 se stal nástupcem profesora Jako bryolog se zaobíral problematikou ohroÏení Podpûry na botanickém ústavu Masarykovy univerzity, mechorostÛ a z jeho pera vy‰ly první ãervené seznamy kde vychoval fiadu dal‰ích vynikajících botanikÛ. Svou ohroÏen˘ch mechorostÛ âeské republiky. vûdeckou dráhu zavr‰il v Geografickém ústavu âesko- Gr slovenské akademie vûd v Brnû, kde mimo jiné roku 1963 vydal svÛj souborn˘ spis „Roz‰ífiení xerothermních rostlin na Moravû a ve Slezsku“. Jan ·marda (1904–1968)

Stejnû zanícenû jako vûdeckému v˘zkumu vûnoval se Botanik velmi ‰irokého rozhledu a badatelského zábûru docent J. ·marda i ochranû pfiírody a krajiny. JiÏ zaãát- pocházel z Tfiebíãe. Od roku 1923 pÛsobil jako uãitel na kem 30. let inicioval ochranu Kvûtnice a âebínky u Ti‰- ‰kolách v Ti‰novû a jeho okolí. Pfiitom (roku 1938) nova, roku 1948 publikoval obsáhl˘ návrh pfiírodních absolvoval pfiírodovûdeckou fakultu Masarykovy univer- a krajináfisk˘ch rezervací na Moravû. Proslul jako zity v Brnû. Pod vlivem svého uãitele prof. Josefa Pod- odváÏn˘ protagonista odporu proti technokratickému pûry se vûnoval pfiedev‰ím v˘zkumu roz‰ífiení teplomil- fie‰ení vodohospodáfisk˘ch úprav jiÏní Moravy, prosazo- n˘ch rostlin, z nichÏ nûkteré právû na Ti‰novsku val vytváfiení geobiologick˘ch krajinn˘ch plánÛ a jejich dosahují severozápadní hranice sv˘ch dílãích nebo dÛsledné dodrÏování pfii zásazích do krajiny. „Padl na dokonce celkov˘ch areálÛ. Byl v‰ak i v˘born˘m bryolo- pfiední linii, v plné polní, uprostfied Ïivotní seãe“ – napsal gem a lichenologem, vûnoval se tedy nejen rostlinám v obsáhlém nekrologu po neãekanû brzké smrti docenta vy‰‰ím, ale i mechorostÛm a li‰ejníkÛm a s bratrem ·mardy v prosinci roku 1968 jeho blízk˘ pfiítel spisovatel Franti‰kem i houbám. Od kvûtna roku 1945 pÛsobil jako Jaromír Tomeãek. pfiednosta botanického oddûlení a posléze jako fieditel La

Panonské stepi 47 11. PÉâE O STEPNÍ TRÁVNÍKY vrezervacích. Tento v˘voj je potfieba vidût v historick˘ch souvislostech. Padesátá a ‰edesátá léta Ochranáfiská legislativa zná nûkolik forem ochrany 20. století pfiinesla zásadní zmûnu ve zpÛsobu zemû- v˘znamn˘ch lokalit. V zákonû ã. 114/92 Sb. o ochranû dûlského hospodafiení, a s tím i krajnû nepfiíznivé pro- pfiírody a krajiny jsou definovány rÛzné kategorie chrá- mûny krajiny. Pro suché trávníky nastaly zlé ãasy. ¤ada nûn˘ch území. Tou legislativnû nejjednodu‰‰í jsou tûchto ploch byla rozorána v zájmu socialistického v˘znamné krajinné prvky, které dnes zfiizují – podle zemûdûlství. Ty, které zÛstaly, doplatily na ukonãení zákona registrují – obecní úfiady obcí s roz‰ífienou pastvy, kdyÏ se dobytek pfiestûhoval z pastvin do celo- pÛsobností, tedy takzvané „malé okresy“. Vy‰‰ím stup- roãních stájí. Z na‰ich obcí postupnû témûfi vymizely nûm ochrany jsou maloplo‰ná zvlá‰tû chránûná území ovce a kozy – zvífiata, která kdysi pomáhala utváfiet – pfiírodní rezervace a pfiírodní památky, vyhla‰ovaná podobu na‰ich stepních trávníkÛ. dfiíve okresními, dnes krajsk˘mi úfiady a koneãnû národ- ní pfiírodní rezervace a národní pfiírodní památky, které Prozfiení a pochopení nastalo poté, kdyÏ se stále více vyhla‰uje Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Nejnovûj‰í stepních lokalit pfied oãima mûnilo k hor‰ímu. Dodnes kategorií chránûn˘ch území jsou evropsky v˘znamné se státní ochrana pfiírody stále je‰tû snaÏí napravovat lokality, vyhla‰ované v rámci programu Evropské unie to, za co mohly z vût‰í ãásti spoleãenské a ekonomické Natura 2000. okolnosti, z men‰í ãásti také ona sama.

V nûkter˘ch chránûn˘ch územích chráníme pfiírodní pro- S jak˘mi základními problémy se dnes ochranáfii cesy, chceme-li, aby neru‰enû probíhaly, a ãlovûk tedy u such˘ch trávníkÛ pot˘kají? Pfiedev‰ím je to nadbytek do nich témûfi nebo vÛbec nezasahuje. Jinde se tento Ïivin, zejména dusíku v pÛdû. Je to zpÛsobeno pfiede- v˘voj snaÏíme zámûrnû blokovat v jeho urãité fázi, aby- v‰ím hromadûním a rozkladem staré biomasy, není-li chom tak uchovali stav, kdy jsou tato spoleãenstva z porostu nijak odebírána, napfiíklad pastvou nebo kose- ochranáfisky a biologicky nejcennûj‰í. A to je pfiípad vût- ním. K tomu se v posledních desetiletích navíc pfiidává ‰iny typÛ such˘ch trávníkÛ. pfiísun dusíku atmosférou. Jde jednak o dusíkaté slou- ãeniny pocházející z civilizaãních zdrojÛ, pfiedev‰ím NahlíÏíme-li do pÛvodní vyhla‰ovací dokumentace tûch z prÛmyslu a dopravy, pfiená‰ené i na znaãné vzdále- nejstar‰ích chránûn˘ch území, zjistíme vûci z pohledu dne‰ní ochrany pfiírody neuvûfiitelné. V ochrann˘ch Kdysi se kosívaly louky vãetnû nûkter˘ch stepních trávníkÛ podmínkách, které fiíkají – jednodu‰e fieãeno, co se v krojích a se zpûvem. Snímek J. Grepla ze zaãátku 60. let vrezervaci smí a co ne, najdeme takové vûci jako minulého století z oblasti bûlokarpatského HorÀácka ov‰em uÏ tehdy zachytil pouhou rekonstrukci tohoto obfiadu zákaz seãení, zákaz pastvy a podobnû. To je v pfiímém rozporu s tím, co dnes víme o vzniku a v˘voji stepních trávníkÛ. OchráncÛm pfiírody totiÏ nûjak˘ ãas trvalo, neÏ pochopili, Ïe pasivní ochrana stepních rezervací není dobr˘m zpÛsobem jejich uchování pro dal‰í generace. Tento takzvan˘ konzervaãní pfiístup byl bohuÏel krátko- zrak˘, a vytrvával dlouhá desetiletí. Stepi zaãaly zarÛs- tat dfievinami, hromadila se stará, rozkládající se rostlin- ná hmota, v druhovém sloÏení zaãalo pfievládat hlavnû nûkolik druhÛ konkurenãnû siln˘ch trav, a to na úkor mnoha konkurenãnû slab‰ích, tedy vzácnûj‰ích rostlin. Docházelo tedy k ochuzení druhového spektra aÏ k vymizení nûkter˘ch vzácn˘ch druhÛ. ·lo samozfiejmû o logick˘ a pfiirozen˘ proces, kter˘ se t˘kal vût‰iny lokalit stepních trávníkÛ, nejen tûch, které se nacházely

48 Panonské stepi nosti ovzdu‰ím, jednak o úlety a splachy dusíkat˘ch jiÏní Moravû hojnû roz‰ífieny. Jde tfieba o pajasan Ïláz- hnojiv pfiirozeného i umûlého pÛvodu, které se pouÏívají nat˘ (Ailanthus glandulosa), kustovnici cizí (Lycium bar- v zemûdûlství. Zv˘‰en˘ obsah Ïivin pak napomáhá barum), ale pfiedev‰ím o trnovník akát (Robinia pseuda- nástupu nitrofilních druhÛ, tj. takov˘ch, které si v dusíka- cacia). té pÛdû libují. Tyto druhy se dovedou rychle ‰ífiit a vytla- ãují z travinn˘ch spoleãenstev spoustu ochranáfisky Akát se snadno ‰ífií kofienov˘mi v˘mladky, takÏe je cennûj‰ích rostlin. Takovou Ïivotní strategii uplatÀují bûhem nûkolika let schopen sv˘mi odnoÏemi znûkolika- napfiíklad dva druhy trav – ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenathe- násobit pÛvodní plochu svého porostu. TakÏe to, co se rum elatius) a tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos). nám nûkdy okem jeví jako akátov˘ lesík ãi remízek, je Samotné hromadûní stafiiny má i jiné nepfiíznivé dopady ãasto ve skuteãnosti vlastnû jedna rostlina, organismus na strukturu rostlinného spoleãenstva. Nahromadûná sloÏen˘ z fiady vzájemnû kofieny propojen˘ch, zdánlivû hmota zabírá prostor, vytváfií zástin a mûní vlhkostní jednotliv˘ch „stromÛ“. Pfiiãteme-li k tomu semenáãky pomûry. Tak jsou tfieba postupnû vytlaãeny z porostu z mnoÏství vyklíãen˘ch semen, zjistíme, jak rychle se konkurenãnû slab‰í rostliny, které jsou závislé na roz- dokáÏe tato dfievina ‰ífiit. Svou agresivitou dokáÏe ãasto mnoÏování semeny. Pfiitom mezi nimi b˘vá mnoho znehodnotit i velmi cennou vegetaci, kterou bez problé- vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ. mÛ a rychle zaroste. Svou roli zde hraje nejen rychlost, s jakou se dokáÏe roz‰ifiovat, ale i to, Ïe sám si takfiíka- Na kaÏdé opu‰tûné louce, pastvinû, starém sadu ãi vini- jíc „ãistí cestu“. Sv˘m kofienov˘m systémem totiÏ vylu- ci má nakonec podobn˘ efekt i nezadrÏitelné zarÛstání ãuje chemické látky, které omezují v rÛstu jiné rostliny. dfievinami. To je ov‰em pfiirozen˘ proces takzvané suk- Proto pod hust˘m akátov˘m porostem obvykle najdeme cese, kter˘ by bez na‰ich zásahÛ nakonec vedl k urãité- jen nûkolik bûÏn˘ch plevelÛ, které se s nepfiíznivû zmû- mu typu lesa. Pro na‰e stepi je to ale proces zhoubn˘. nûn˘m chemismem pÛdy i se zastínûním dokáÏí vyrov- Pokud se v náletu dfievin objevují na‰e domácí druhy, nat. napfiíklad rÛÏe, trnky, hlohy, je to ta lep‰í varianta. Mno- hem víc potíÏí nám zpÛsobují cizí, nepÛvodní druhy, kte- Pomocí managementu, jak se v ochranû pfiírody sou- ré se ãasto chovají velice agresivnû, rychle se ‰ífií, hou- hrnnû naz˘vá soubor metod, opatfiení a zpÛsobÛ údrÏby Ïevnatû vzdorují snahám o likvidaci a jsou bohuÏel na pfiírodovûdecky cenn˘ch lokalit, dnes dokáÏeme ãasto

Krajina jiÏní ãásti Bíl˘ch Karpat je dodnes krásná díky rozlehl˘m kvûtnat˘m loukám s rozpt˘len˘mi stromy. Stepní kavyly, podle kter˘ch odvozoval zaãátkem 20. století prof. J. Podpûra název Bíl˘ch Karpat, v‰ak odtud jiÏ zmizely

Panonské stepi 49 pomûrnû rychle obnovit zpustlá, dfiíve hodnotná území ãí pfiekosení nebo pfiepasení jednou za nûkolik let. Po anebo jejich v˘voj pfiinejmen‰ím Ïádoucím smûrem seãi se seno vyhrabe a odstraní mimo plochu. Mimo- usmûrnit. chodem i zdánlivû banální hrabání sena má v údrÏbû teplomiln˘ch spoleãenstev svÛj v˘znam – pomáhá roz- Na vût‰inû lokalit, které si takto „vezmeme do parády“, volnit travní drn a vytváfií tak prostor pro diaspory fiady zpravidla zaãínáme asanaãními zásahy. Jde v zásadû cenn˘ch druhÛ bylin. Co se s travní hmotou dûje v pfií- oprvotní, hrubé práce, které mají za cíl odstranit ty padû pastvy je nasnadû. Pastvu dnes povaÏujeme za nejakutnûj‰í pfiíãiny problémÛ. Ke slovu se dostávají pily optimální zpÛsob údrÏby vût‰iny typÛ stepních trávníkÛ. a kfiovinofiezy, s jejichÏ pomocí se likvidují nálety neÏá- BohuÏel po dlouhé dobû absence pastvy se znovu tepr- doucích stromÛ a kefiÛ. Ve‰kerou vyfiezanou hmotu je ve uãíme jak na to. Pastvu lze totiÏ do znaãné míry pfii- následnû potfieba dostat z o‰etfiené plochy pryã. Hrubé rovnat k loterii, jejíÏ v˘sledek se mÛÏe rok od roku li‰it, dfievo se odveze, klest a kefie se spálí nebo na‰tûpkují. protoÏe závisí na celé fiadû faktorÛ, z nichÏ ten nejménû Vût‰ina likvidovan˘ch dfievin bohuÏel neuhyne okamÏi- pfiedvídateln˘, totiÏ prÛbûh poãasí, je nejdÛleÏitûj‰í. tû, ale dovede velmi rychle a ochotnû zmlazovat, aÈ Nesporné v˘hody extenzivní pastvy spoãívají v moÏnos- z pafiezÛ nebo z kofienÛ. To je pfiípad tfieba právû akátu. ti její prÛbûÏné regulace. V závislosti na poãasí a stavu Proto se obvykle neobejdeme bez herbicidÛ, kter˘mi je porostu mÛÏeme mûnit poãet zvífiat, sloÏení stáda, mís- potfieba hned zaãerstva pafiízky natírat. ·etfií nám to do to a ãas pastvy. K dal‰ím v˘hodám patfií selektivita. budoucna spoustu ãasu, práce a penûz, protoÏe jedním Zejména ovce upfiednostÀují mûkãí, nekvetoucí trávy, zásahem není nikdy vyhráno, ale vÏdycky je nutné tato nízké kefiíky, zatímco kozy jsou ve v˘bûru potravy místa je‰tû nûkolik let peãlivû hlídat a o‰etfiovat. Co se zamûfiené spí‰e do vy‰‰ích pater na vûtve a listí vy‰‰ích následnû dûje s takov˘mi místy? Pokud nebyl odstranû- n˘ nálet pfiíli‰ hust˘ a v podrostu je‰tû pofiád byly Ïádoucí druhy rostlin, pak se po nûkolikaleté péãi kose- Rázovitá postava z HorÀácka (foto J. Grepl) ním ãi pastvou dafií takovou plochu zcela regenerovat. Hor‰í je to v pfiípadû vykácen˘ch zapojen˘ch porostÛ akátu a jin˘ch nepÛvodních dfievin. Tady ãasto volíme jiná fie‰ení, tfieba v˘sadbu remízkÛ a skupin stromÛ a kefiÛ domácích druhÛ, které odpovídají danému stanovi‰ti. Samozfiejmû i o tyto plochy je tfieba se nûkolik dal- ‰ích let postarat. Nejen prÛbûÏnû vyfiezávat v˘mladky zlikvidovan˘ch dfievin, ale také peãovat o nové sazeni- ce. Naproti tomu do souvisl˘ch porostÛ domácích dfievin zpravidla nezasahujeme, pokud to není nezbytnû nutné pro ochranu tfieba nûjakého konkrétního druhu.

Úspû‰nû proveden˘ asanaãní management je pak star- tovní ãarou managementu regulaãního, tedy navazující pravidelné údrÏby. Provádûním prÛbûÏné – regulaãní údrÏby se nesnaÏíme o nic jiného, neÏ napodobit dfiívûj- ‰í zpÛsoby hospodafiení. Aã pfii tom volíme podobné metody, jako nûkdej‰í hospodáfii, cíle máme ponûkud jiné. Na‰ím prvotním cílem uÏ pochopitelnû není zaji‰tû- ní obÏivy nebo dokonce nûjak˘ zisk, ale udrÏení takové- ho stavu vegetace, kter˘ povaÏujeme za pfiízniv˘. Jsou- li travinobylinné porosty v dobrém stavu, není taková údrÏba nijak intenzivní. U such˘ch trávníkÛ obvykle sta-

50 Panonské stepi dfievin i kvetoucí trávy. Proto se oba druhy zvífiat v˘hod- Realizovat opatfiení potfiebná pro udrÏení travinn˘ch nû doplÀují. Na druhou stranu organizaãní a technické spoleãenstev v chránûn˘ch územích není moÏné bez zaji‰tûní pastvy je mnohem sloÏitûj‰í neÏ jednodu‰e pfii- finanãních prostfiedkÛ. Zpoãátku nebylo jiné cesty neÏ jet na step se sekaãkou ãi kfiovinofiezem. Îe jsme organizovat ochotnické akce typu brigád zamûstnancÛ nastoupili dobrou cestu, dosavadní zku‰enosti a v˘sled- státní ochrany pfiírody, ãlenÛ âeského svazu ochráncÛ ky rozhodnû naznaãují. Od roku 1997, kdy byla obnove- pfiírody, Hnutí Brontosaurus a podobnû. âasto na vlastní na pastva ovcí na Mohelenské hadcové stepi, se tento náklady, v lep‰ím pfiípadû za peníze dárcÛ ãi sponzorÛ. zpÛsob managementu roz‰ífiil na dal‰í lokality, napfi. Z tûchto dob se bohuÏel dlouho tradovala mylná pfied- Vûtrníky, Pouzdfianskou step, Miroslavské kopce, Duna- stava, Ïe ochrana pfiírody je zadarmo. I to byl moÏná jovické kopce, Kamenn˘ vrch u Kurdûjova a jiné. jeden z dÛvodÛ, proã dlouho neexistovaly systémové finanãní nástroje pro zaji‰tûní péãe o chránûná území. Jsou i takové druhy such˘ch trávníkÛ, které vyÏadují Nové, lep‰í ãasy nastaly teprve v devadesát˘ch letech speciální typ managementu, pfiíp. se takfiíkajíc udrÏují 20. století. Po zmûnû spoleãensk˘ch pomûrÛ byla nûja- „samy“. Jde napfiíklad o vegetaci tzv. skalní stepi na k˘ ãas doba pfiíznivû naklonûna problematice Ïivotního v˘slunn˘ch skalních teráskách a hranách a prudk˘ch prostfiedí, takÏe se státní ochranû pfiírody podafiilo snad skalnat˘ch svazích. U nich neplatí to, co bylo fieãeno uÏ natrvalo zakotvit jako nedílné souãásti struktury stát- v˘‰e o pÛvodu such˘ch trávníkÛ coby druhotn˘ch spole- ní správy. ãenstev podmínûn˘ch hospodafiením. Tady hovofiíme o spoleãenstvech tzv. primárního bezlesí, která by exi- Jen pro pfiedstavu a ilustraci je dobré zmínit, jaké jsou stovala i bez asistence ãlovûka jen díky extrémním pfií- orientaãní náklady na management stepních lokalit. rodním podmínkám, které na jejich stanovi‰tích panují. Napfiíklad extenzivní pastva ovcí a koz nebo kosení ruã- S v˘jimkou drobn˘ch asanací náletu jsou to spoleãen- ní sekaãkou, kosou ãi kfiovinofiezem se pohybuje mezi stva nejménû nároãná na jakoukoli údrÏbu. Zato takové 10 000 aÏ 20 000 Kã na 1 hektar plochy podle nároã- trávníky na písãinách – sypkém podkladu mimofiádnû nosti terénu, stavu porostu, dostupnosti apod. Kosení chudém na Ïiviny, vyÏadují zcela netradiãní zpÛsoby traktorovou sekaãkou je levnûj‰í, 3 000 aÏ 6 000 Kã na údrÏby, napfi. obãasné naru‰ování povrchu shrnutím ãi 1 hektar, ale v pfiípadû stepních lokalit je pouÏitelné jen naoráním. Souvisl˘m kavylov˘m porostÛm zase tfieba zfiídkakde. Pokud likvidujeme nálet dfievin, dostáváme vyhoví, kdyÏ se jednou za ãas vypálí, ov‰em pouze po se do rozmezí nûkde mezi 20 000 aÏ 30 000 Kã na 1 povrchu a nejlépe za mrazu. K tomu ov‰em ochrana hektar. A je‰tû jinde se cenovû pohybujeme napfiíklad pfiírody zpravidla nenachází dost odvahy, a proto spí‰e v pfiípadû vzrostl˘ch akátin, kde je jiÏ nutno pouÏít regu- spoléhá na náhodné poÏáry, které nechtûnû zaloÏí lérní lesnické tûÏební technologie a nelze dost dobfie nûkdo jin˘… Ale nûkdy postaãí i pouhé vyhrabání stafii- aplikovat uvedené hektarové sazby. Tady se mÛÏeme ny „nasucho“ bez seãe. dopracovat i na hranici fiádu statisícÛ.

Péãe o stepní území dnes uÏ není nahodilá, ale snaÏí- PoÏehnáním se pro údrÏbu chránûn˘ch území staly me se, aby byla systematická s urãit˘mi cíli a prioritami nové dotaãní tituly Ministerstva Ïivotního prostfiedí, ochrany. V pfiípadû lokalit, které jsou jiÏ vyhlá‰eny za zavádûné v polovinû 90. let. Zejména Program péãe chránûná území urãuje metody, priority a cíle plán péãe, o krajinu se stal hlavním zdrojem financí i pro obnovu dokument, kter˘ se zpracovává obvykle na 10 let a mûl údrÏby stepních lokalit. Tento relativnû jednodu‰e by na základû dostupn˘ch znalostí o v‰ech pfiírodních dostupn˘ dotaãní program jiÏ pfies 10 let úspû‰nû fun- sloÏkách v dané lokalitû navrhnout takové zpÛsoby guje a z jeho zdrojÛ se postupnû podafiilo uvést do managementu, aby byla zaji‰tûna existence nejen rost- Ïádoucího stavu znaãn˘ poãet cenn˘ch lokalit se step- lin, ale i ÏivoãichÛ. Musíme si uvûdomit, Ïe na travino- ními trávníky, poãínaje tûmi nejznámûj‰ími národními bylinná spoleãenstva such˘ch trávníkÛ jsou vázány dal- pfiírodními rezervacemi a konãe drobn˘mi zbytky obec- ‰í organismy, napfiíklad fiada druhÛ hmyzu ãi pavoukÛ, ních pastvin kdesi za humny. Dnes se z tohoto zdroje vãetnû mnoha extrémních vzácností a rarit. financuje jiÏ plánovaná a systematická péãe o lokality

Panonské stepi 51 v národních parcích, chránûn˘ch krajinn˘ch oblastech, disko Agentury ochrany pfiírody a krajiny âR vynaloÏilo národních pfiírodních rezervacích a národních pfiírodních vr. 2001 celkem asi 1,5 mil. Kã na péãi o národní pfií- památkách, ale i ve v˘znamn˘ch krajinn˘ch prvcích rodní rezervace a památky stepního charakteru, aodal‰í místa ve volné krajinû. Pfiíjemcem tûchto dota- pfiiãemÏ na asanaãní a navazující práce bylo vûnováno cí jsou pfiedev‰ím správy národních parkÛ a Agentura zhruba 900 000 Kã, zatímco na bûÏnou údrÏbu pouze ochrany pfiírody a krajiny âR – tyto státní organizace asi 600 000 Kã. V roce 2004 uÏ byl pomûr znatelnû jin˘ pak samy tûchto penûz vyuÏívají na péãi o území, která – necel˘ 1 mil. Kã na asanace, 1,2 mil. na pravidelnou mají ve své kompetenci, ale mÛÏe to b˘t i jakákoliv údrÏbu. Tato ãísla vypovídají nejen o tom, Ïe se dafií právnická ãi fyzická osoba, která si u územnû pfiíslu‰né- jihomoravské stepi postupnû dávat do pofiádku, ale ho pracovi‰tû MÎP podá odÛvodnûnou Ïádost. iotom, Ïe se alespoÀ na úrovni národních kategorií ochrany dafií v posledních letech potfiebné finance zajis- Dal‰í pfiísun penûz v souãasné dobû zaji‰Èují krajské tit. Zb˘vající chránûná území, která jsou „pouze“ pfiírod- úfiady, které je vynakládají na management tûch území, ními rezervacemi nebo památkami pak mají to ‰tûstí, Ïe která mají ve své kompetenci, tj. na péãi o pfiírodní leÏí právû na jiÏní Moravû. Ne kaÏd˘ kraj v âR je totiÏ rezervace a pfiírodní památky. RovnûÏ nûkteré mûstské ochoten vûnovat na ochranu pfiírody potfiebné peníze úfiady s roz‰ífienou pÛsobností mají viditelnou snahu tak jako kraj Jihomoravsk˘. Pfiesto je stále fiada hodnot- peãovat o své v˘znamné krajinné prvky. VÏdy ale záleÏí n˘ch ploch, které na ten svÛj správn˘ management na aktivitû a osvícenosti patfiiãn˘ch úfiedníkÛ, ale snad teprve ãekají. Vûfime, Ïe se ho brzo v‰echny lokality je‰tû více na pochopení a dobré vÛli místní politické stepních trávníkÛ doãkají. reprezentace.

Stále je‰tû existují mnohá cenná území, která se dodnes potfiebné péãe nedoãkala. Jde o spoustu drob- nûj‰ích zdánlivû ménû v˘znamn˘ch ãi opomenut˘ch lokalit anebo tûch, které jsou dnes jiÏ v pokroãilé fázi degradace a jejich biologická a ochranáfiská hodnota je objektivnû niÏ‰í. Je reálná ‰ance, Ïe v blízké budouc- nosti bude nalezen skuteãnû systémov˘ nástroj, kter˘m bude moÏné finanãnû pokr˘t také tato území. Zdá se, Ïe chystan˘ Operaãní program Evropské unie Îivotní ¤ízená pastva ovcí na stepních lokalitách je jednou prostfiedí by se takov˘m nástrojem stát mohl. TakÏe vûfi- z metod zachování jejich druhové rozmanitosti me, Ïe z tohoto pohledu na‰e ãlenství v Evropské unii (foto P. Slavík) nebude marné.

B˘vá zvykem na závûr více ãi ménû rekapitulovat. âeho se ochranû pfiírody podafiilo v péãi o stepní trávníky dosáhnout? Opravdu mÛÏeme vcelku smûle prohlásit, Ïe mnoha zanedban˘m stepním lokalitám se podafiilo vrátit nûkdej‰í krásu a hodnotu, pfiiãemÏ nûkdy uÏ sku- teãnû na poslední chvíli. Ty zachovalej‰í se dafií pravidelnou péãí udrÏovat jiÏ jen za cenu minimálních nákla- dÛ. Obecnû se dá fiíci, Ïe se zaãíná r˘sovat Ïádoucí a oãekávan˘ trend – z prostfiedkÛ vynakládan˘ch na péãi je jich stále více vûnováno na údrÏbu na úkor pro- stfiedkÛ, vûnovan˘ch na asanaci. Pokusme si to ales- poÀ hrubû ilustrovat na nûkolika údajích. Brnûnské stfie-

52 Panonské stepi 12. DOPORUâENÁ LITERATURA ·TOLFA, V., TOMEâEK, J., CHYTRÁ, M. (1996): Tep- lomilná kvûtena jiÏní Moravy. Nakladatelství SVAN BUâEK, A., LACINA, J., GREPL, J. (1990): Pálava. Brno. Putování biosférickou rezervací. BLOK Brno. CULEK, M. a kol. (1996): Biogeografické ãlenûní âeské republiky. Enigma Praha. 348 s. âIBILJOV, A. A. (1990): Lik stepi. Gidrometeoizdat Leningrad. 191 s. DEMEK, J., NOVÁK, V. a kol. (1992): NeÏivá pfiíroda. Vlastivûda moravská. Zemû a lid. Sv. 1. Muzejní a vlas- tivûdná spoleãnost v Brnû. 242 s. GRULICH, V. (1987): Fytogenofond jiÏní Moravy. Vero- nica, roã. 1, ã. 3/4, s. 5–9. HORÁK, J. (1960): Poznámky k v˘skytu a ekologii nûkter˘ch lesních a lesostepních rostlinn˘ch druhÛ na jiÏní Moravû. Preslia 32: 174–184 CHYTR¯, M., KUâERA, T., KOâÍ, M., eds. (2001): Katalog biotopÛ âeské republiky. Agentura ochrany pfií- rody a krajiny âR, Praha. 307 s. LACINA, J., ·TOLFA, V. (1999): Kvûtnice a pfiíroda Ti‰- novska. Sursum Ti‰nov. 205 s. NOVÁK, V., HUDEC, K. a kol. (1997): Îivá pfiíroda. Vlastivûda moravská. Zemû a lid. Sv. 2. Muzejní a vlas- tivûdná spoleãnost v Brnû. 336 s. PIVNIâKOVÁ, M. (1997): Stepní formace a jejich ochrana. Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR, Praha. 40 s. RIGASOVÁ, M., MACHÁâEK, P., GRULICH, V. (2002): Krajinou luhÛ a stepí Bfieclavska. Moraviapress Bfieclav. 224 s. ·MARDA, J. (1963): Kvûtena jihomoravsk˘ch stepí. Z kvûteny Pavlovsk˘ch kopcÛ. In: Z jihomoravsk˘ch reservací. Okresní vlastivûdné muzeum a Okresní archiv v Mikulovû. s. 1–18. ·MARDA, J. (1975): Rostlinná spoleãenstva skalnaté lesostepi Pavlovsk˘ch kopcÛ na Moravû (âSSR). âes- koslovenská ochrana prírody (Bratislava), 14: 5–57 ·MARDA, J. (1963): Roz‰ífiení xerothermních rostlin na Moravû a ve Slezsku. Zpr. o vûd. ãinnosti I. Geografick˘ ústav âSAV v Brnû.

Panonské stepi 53 13. SUMMARY ties, i.e. such a state that would have developed if the landscape had not been affected by human interventi- North Pannonian steppes ons. The natural condition of the landscape defines the framework and opportunities for the landscape use and In Central Europe, different types of steppe grassland represents a comparative basis for the evaluation of all occur mainly in the Pannonian biogeographic province. the changes brought about by human activity. In the The Pannonian province (called after the ancient landscape of South Moravian Pannonia, unaffected by Roman province Pannonia) stretches across the Car- man, various types of thermophilic oak woods of the 1st pathian Basin, consisting of depressions between oak vegetation zone would prevail. Neither in the natu- mountain ranges belonging to the Alps, Dinarides and ral state, the thermophilic oak woods would be quite Carpathians. The core of the Pannonian province is the solid, and in drier sites forest-steppe and steppe polan- Great Hungarian Plain (Alföld) in the Hungarian territo- kas with manifold species would occur, with characteris- ry. In the Pannonian province, flat and undulated reliefs tic occurrence of photophilic and thermophilic species of prevail for which loesses and calcareous grit are typical. Pontic-Pannonian and Mediterranean distribution. On these, chernozems and phaeozems have developed and the occurrence of saline and halomorphic soils is In Europe, the landscape of the 1st oak vegetation zone characteristic. The Pannonian landscape is distinguis- is the one that has been affected by man for the longest hed by a very warm climate that is significantly influen- time and most intensively. As early as in Pleistocene, ced by continental effects from the east, and partly also Paleolithic hunters and gatherers lived there. Since the by the Mediterranean climate from the south. Due to 6th millennium B.C., the Neolithic peasants affected the these influences, markedly thermophilic plant and ani- postglacial development of vegetation in the landscape mal species occur there. In the natural landscape unaf- by preventing the development of solid forest cover due fected by man, communities of thermophilic oak woods to soil cultivation and livestock rearing, thereby facilita- would prevail; however, the Pannonian province ting the development of steppe and forest-steppe ceno- belongs to those European landscapes that have been ses. Thus, in the landscape of oak vegetation zone in affected by man for the longest time and most intensi- the postglacial era, fields, meadows and pastures have vely. The whole territory was part of primeval ecumene, always taken up more space than forests. The necessa- continuously settled since the early Neolithic peasants ry prerequisite for the development and conservation of had come who prevented the spreading of woods in the North Pannonian steppe cenoses was the grazing of postglacial period. Due to cattle grazing, beautiful com- livestock and grass mowing that had prevented the munities of steppe barrens, reminiscent of continental development of these localities towards forest cenoses South Ukrainian and South Russian steppes, had deve- in the past. Due to grazing, original cenoses with the loped, and have been conserved to this day. Today’s prevalence of perennial rootstalk grasses that regenera- Pannonian landscape is mainly agricultural with prevai- te quickly after the removal of the shoot by browsing ling fields. Characteristic features are orchards with and are vegetatively spread easily. In the pastures also thermophilic fruit trees (apricots and peaches), viney- those species were spread that were not grazed by ards and acacia growths. Such a landscape character is livestock such as unpalatable or poisonous species exceptional in the Czech Republic. After all, the Panno- (e.g. wormwood and pasque flower) and thorny and spi- nian biogeographic province takes up only 4% of the ny species (thistle, carline thistle, hawthorn, rose).That Czech territory, only in the southern part of Moravia. is why these specific cenoses are pithily called “‰pidlá- Phytogeographers include this territory in the area of ky” (“spikes”). thermophytics and in the Pannonian Thermopyhticum phytogeographical region. The cenoses of steppe meadows, conserved up to now, are a monument to the immemorial way of use of dry The starting point for understanding the current state of North Pannonian hillsides. After the grazing had cea- vegetation is a potential natural state of plant communi- sed, cenoses of postagrarian pasture steppe barrens

54 Panonské stepi remained there that must be maintained by removing area border. Different composition elements are the so spontaneously spreading woody species and periodic called Pontic-Pannonian ones whose areas of distributi- mowing. Otherwise, they would be owergrown by on reach to this territory from the south-east, from the expansive grasses, shrubs and trees. Up to now, in the- Balkans and South Mediterranean. Their environmental se localities populations of rare thermophilic animal and demands include cold resistance, somewhat compen- plant species have been conserved, some of which sated by lower need of precipitation. These species reach the northern border of their occurrence right in often reach the north-east edge of their distribution area Moravia. The importance of these cenoses for the con- in South Moravia. The third group comes from Eurasian servation of biodiversity is demonstrated by their inclusi- continental steppes. In central Europe, their thermophily on among biotopes of European significance within the is rather a substitute for xerophily. After all, some of EU programme NATURA 2000. them extend to the polar circle in continental parts of Bu, La Siberia, whereas in central Europe they occupy always the warmest sites. These typical steppe species are Flora and vegetation of South Moravian steppes often missing in the centre of the Pannonian Plain and in this country they may occur paradoxically on the The South Moravian steppe sites must be viewed in the southern border of the distribution area. The differences light of the fact that they are the westernmost aspect of in the shape of area also implicate that the steppe plant Pannonia. Local countryside, sloping towards the south species have different histories in South Moravia. In the and east, enabled a plenty of species from the south- past 10,000 years, the climate has changed conside- eastern direction to penetrate. But the species patterns rably, and the existing natural conditions strongly affec- in these localities are far from being trivial. Already profes- ted the preferences of some flora and vegetation ele- sor Podpûra who founded the phytogeographic rese- ments. It is obvious that those continental Eurosiberian arch in South Moravia, was clearly aware that steppe species could have enjoyed optimum conditions in the elements do not gradually diminish away from the cent- period of cool steppes in the end of the glacial epoch re of Pannonia. What is this caused by? Complex geo- and the early postglacial period, and later these were logic, geomorphologic and climatic conditions of central forced out to various extreme sites. These species very Europe are to blame. A complicated relief creates very often show a nature of glacial relicts. They can be diverse sites, distinguished by exposition differences. recognized by insular pattern of distribution with large Moreover, the slope inclination may either strengthen of gaps, and concentration in the sites that are not very weaken the effect of orientation. The climate is of a usual in the particular landscape. These include some complex, mosaic-like nature, too. Mountain ranges form halophilic species such as the sea milkwort (sea milk- windward and downwind platforms, even a relative weed, or black saltwort) (Glaux maritima), and the signi- continental character has quite a marked effect in pla- ficant chenopod shrub forage kochia (Kochia prostrata) ces exposed to the föhn effect of air masses descen- that conspicuously accompanied the transformation ding from higher hills to lowlands where the air masses from the saltmarsh to steppe in the central European are warmed up and dried. Therefore even an apparent space. paradox that the precipitation in South Moravia is incre- asing along the route Znojmo – Hustopeãe – White Car- The variability of vegetation in the South Moravian step- pathians is not surprising. pe grasslands reflects ecological differences between sites. These include humidity gradient in particular In the flora of thermophilic grasslands in South Moravia which reflects for instance slope inclination or differen- three different elements meet. These are Submediterra- ces in orientation towards cardinal points, and differen- nean species that occur mainly in the landscapes ces in bedrock – the main type of bedrock is soft tertiary around the Mediterranean Sea. These species are sediments (sandstone, marlstone), loesses, calcareous genuine thermophytes, temperature-intensive. In the rocks, crystalline rocks and sands; in some of the rocks Czech territory they may reach their absolute northern even acid and ultrabasic types can be distinguished.

Panonské stepi 55 A position of steppe locality in relation to a territory core developed on the easternmost edges of the Bohemian is not negligible either. Marginal localities are almost Massif. Unlike the Bromion erecti vegetation, the Koele- always depleted, although nowadays this gradient is rio-Phleion phleoidis vegetation is composed of both explained by the fact that the marginal localities have acid tolerant and markedly acidophilic species. In pla- succumbed more readily to spontaneous changes ces this type of vegetation passes into growths with during the development of vegetation in the postglacial dominant shrubs (“Znojmo heathlands” and similar period rather than by non-dominating of the relevant vegetation types), that developed at sites of contact bet- steppe species. ween the Pannonian and Central European flora, and represent a phytogeographic unique feature of this terri- On shallow soils that dry out extremely fast mainly in tory. These belong to the Euphorbio-Callunion alliance. the southern and western quadrant, a typical rocky These growths are secondary, they developed after the steppe has developed. When occurring on calcareous clearing of thermophilic acidophilic oak woods and sub- rocks, this vegetation is usually designated as the sequent degradation of soil cover. Completely different Seslerio-Festucion pallentis alliance, whereas on acid types of Pannonian steppe vegetation are growths on rocks it is rated in the Festucion valesiacae alliance. In open sands. They are also mostly secondary, and their the cores there is original vegetation, but human exploi- species composition, similarly to the above-mentioned tation activities did it well in the past undoubtedly. It is steppe grasslands, includes a mixture of Pannonian formed mainly by small tufty grasses, mainly some fes- and Atlantic species. The vegetation of South Moravian cue species, and their species diversity includes some sands (along with the vegetation on the sands in the conspicuously blooming species. In the sunniest sites of adjacent Záhorská Plain) is different from other types of the south quadrant that have developed on tertiary sedi- vegetation on the Pannonian Plain sands because local ments or loesses, different types of Festucion valesia- sands, unlike the sands in the Danube basin, lack gra- cae vegetation occur. These are usually small areas ins of basic rocks. and often bound to significant terrain brims on which they can represent the primary vegetation. Most primary The diversity of site conditions, vegetation and species species could have sustained the attack of the forest. composition implicates that there are great differences The species composition includes, beside small tufty between steppe localities in South Moravia. The Havra- fescues, some more robust feather grasses; the speci- nice Heathlands, Mohelno Serpentine Steppe, rocky es diversity of such growths is usually a little lower. On steppes at St. Florian near Moravsk˘ Krumlov, Pálava, somewhat deeper and more basic soils on other orien- Pouzdﬁany Steppe and Bzenec Sands characterize ted slopes, the vegetation of so called broad-leaved dry diversity of these steppe sites best. Traditionally, these grasslands occurs that belongs to the Bromion erecti sites have been paid attention by researchers since the alliance. This alliance includes the most extensive step- beginning of the 19th century and laid the basis for pro- pe grasslands in this country; it is mainly secondary, tection. Nowadays, the network of protected sites inclu- semi-natural vegetation that was spontaneously estab- des perhaps all the diversity of steppe vegetation and lished only after the deforestation. In many localities this flora, although it is obvious that in the recent past at vegetation shows an unusual species diversity, it inclu- least partial losses have occurred there. A relatively des most flowery meadows in the so called steppe Whi- favourable current state is a merit of many researchers te Carpathians that are designated as one of the most who fought tirelessly for the establishment of a repre- species abundant types of grass-herb vegetation all sentative network of protected sites and raised the flag around Europe. in the fight to rescue localities threatened by imminent destruction. The vegetation of the Koelerio-Phleion phleoidis allian- Gr ce is similar to the above-mentioned types in terms of physiognomy, but its species composition is quite different. It is bound to acid substrates and typically it is

56 Panonské stepi Fauna those narrowly site specialized. In South Moravian aeo- lian sands, the species Alopecosa psammophila was The fauna of the Pannonian steppes and dry described. grasslands is very rich. It includes both the wide spread eurytopic species and the less demanding species of Out of 27 500 insect species known in the Czech territo- nonforest sites and last but not least by exclusive speci- ry, the most important inhabitants of Pannonian steppes es. A close link right to this type of environment can be are species of the genera Orthoptera, Heteroptera, determined by general microclimatic conditions, or just Lepidoptera, Coleoptera, Diptera and Hymenoptera, by temperature, low humidity, sun exposure, structure there are also some Blattodea, Dermaptera, Mantodea, and closure of natural cover as well as by physical and Cicadomorpha, Sternorrhyncha, Thysanoptera, Neuro- chemical properties of soil. In many cases the food link ptera and Strepsiptera species. A characteristic and is decisive, i.e. food specialization of phytophagous nowadays common species in the South Moravian step- species to steppe plant species, the same as the speci- pes is Mantis religiosa. Probably the most important alization of parasitoids and some predators to steppe Orthoptera species is Saga pedo, the biggest locust in animal species. These are often species with high bioin- the Czech territory whose length is up to 7.5 cm. The dicative significance and their occurrence in South steppe species also include some cockroaches and the Moravia is remarkable also from the zoogeographic earwig Anechura bipunctata. The most prominent Neu- viewpoint. Many of them reach the northernmost or roptera are Mantispa styriaca, Distoleon tetragrammi- westernmost borders of their occurrence in Europe or cus and Libelloides macaronius. So far, in the Czech within the whole area. It can be assumed that Republic 853 true bug (Heteroptera) species were thousands or even tens of thousands of animal species found, and steppe heteropteran species are markedly occur there. represented in this figure. These are both species coming from the Mediterranean and the eastern Euro- Markedly dominant components of fauna are insects or pean steppes. There are typical steppe species such as arachnids, also gastropods play an important role, as Vilpianus galii, Staria lunata and Lygaeosoma sibiricum. well as some vertebrate species and many soil inverte- Rocky steppes are preferred by e.g. Copium teucrii, brates (Nematoda, Oligochaeta, Oribatida, Collembol- Hyalochiton komaroffi, Lygaeosoma sibiricum and L. la). Bristle-footed worms (Oligochaeta) are represented sardeum. by the earth worm Allolobophora hrabei, up to 50 cm long, described right in loessal biotopes of South Mora- Out of approximately 6100 beetle species known in the via. In the Czech Republic, about 163 gastropod speci- Czech territory, several thousand species have a close es are known, about a fourth of them inhabit open sites. link to the Pannonian steppes. Local species include A range of gastropod species is influenced mainly by both predators and phytofags whose onthogenesis level of available calcium and humidity. Therefore dry takes place either on underground or above-ground steppe sites are relatively poor in gastropod species. In parts of plants. The Carabidae family is represented by well preserved calcareous steppes, 10 to 15 gastropod e.g. Carabus hungaricus, the Scarabaeoidea superfa- species occur. If there are rocks or more humid shrub- mily by Bolbelasmus unicornis, Copris lunaris and Neto- lands, the number of species increases rapidly. The cia ungarica, the family Buprestidae by Sphenoptera examples of most significant species are Granaria fru- substriata, Coraebus rubi and Habroloma nanum, the mentum, Helicopsis striata, Chondrula tridens and family Cerambycidae mainly by the genera Dorcadion, Xerolenta obvia. Phytoecia and Agapanthia, the family Chrysomelidae e.g. by the genus Crioceris. The families Elateridae, About 30 out of over 850 arachnid species known to live Cleridae, Meloidae, Tenebrionidae and Curculionidae in the Czech territory occur only the South Moravia are represented by several species. steppe barrens and rocky steppes. Mainly in the rocky steppes we can find many species, often rare ones or

Panonské stepi 57 From 3390 Lepidoptera species that have been found in European steppe zone. Therefore the fauna of speciali- the Czech territory so far, about 160 species prefer zed steppe vertebrates in the South Moravia and Cent- such biotopes and about 60 does not even cross the ral Europe is relatively spare. Farther to the west, to border of Pannonicum (Pannonian subprovince). Many Austria and Bohemia, the steppe polecat (Mustela of these 60 species reach their northernmost occurren- eversmanni), European ground squirrel (Spermophilus ce sites in South Moravia, in the area of the Pavlov citellus) and back-bellied hamster (European hamster) Hills, Pouzdﬁany and Îidlochovice Hills or up to the hill (Cricetus cricetus) have spread. Particularly the latter of Hády near Brno. Only on Hády there are about 25 has become a well-known inhabitant of fields up to wes- such species. The most important and most conspicu- tern Europe. Many “steppe” species show much larger ous are Arethusana arethusa, Hipparchia statilinus, distribution, e.g. the common vole (Microtus arvalis). A Polyommatus damon, Zygaena punctum, Z. laeta, typical inhabitant of loess steppes was the European Parahypopta caestrum, Lygephila ludicra, Phyllophila rabbit (Oryctolagus cuniculus), nearly extinct nowadays. obliterata, Odice arcuinna and Perigrapha i-cinctum. In the steppes many forest forms often penetrate such as the European roe deer (Capreolus capreolus), wild The order of Diptera includes about 7700 species in the boar (Sus scrofa), red fox (Vulpes vulpes) and Europe- Czech Republic being the most numerous insect order. an badger (Meles meles). The only amphibian that Out of this number, about 40% species occur in the regularly penetrates in these biotopes is the European northern part of the Pannonian province. The fauna of green toad (Bufo viridis), but its reproduction takes pla- the Pavlov Hills has been studied most extensively. 350 ce elsewhere. Reptiles are represented by the Europe- species occur only in the Czech part of the Pannonian an green lizard (Lacerta viridis) and smooth snake province, and 34 taxons were found directly in this terri- (Coronella austriaca), although both the species have a tory. A characteristic feature is the occurrence of nume- broader site valence and mainly the latter one shows rous extremely thermophilic species of many families much wider distribution in this country and inhabits also such as Stratiomyidae, Rhagionidae, Asilidae, Bombylii- different environments. In Central Europe, as steppe dae, Therevidae, Empididae, Hybotidae and Conopi- bird species are regarded mainly the great bustard Otis dae, from phytophagous species there are Chloropidae, tarda, little bustard Tetrax tetrax, red-footed falcon Falco Agromyzidae, Anthomyiidae, Cecidomyiidae and Teph- vespertinus, stone curlew Burhinus oedicnemus and ritidae. In the South Moravian steppes e.g. Platypalpus tawny pipit Anthus campestris. However, even these species extend in Europe farther to the west and inhabit palavensis, Pseudonapomyza palavae and Rhopalomy- environments other than typical steppes (barrens, ia pseudofoliorum were found. fields, alluvia and banks). Of course, in the whole area common species of open landscape live such as the An integral part of the steppe fauna are many species grey partridge (Perdix perdix), skylark (Alauda arven- of the very numerous order of Hymenoptera – so far sis), etc. about 6400 species have been described in the Czech territory. In the steppes various bee species (Apoidea) Most steppe fauna species are sensitive to overgrowing live as well as many other Hymenoptera families such or eutrophication of the sites. The presence of steppe as Chrysididae, Mutillidae, Sphecidae, Vespidae, Formi- localities in this country’s nature is, with only minor cidae and others. For instance large, purple colour exceptions, associated with human activity. If traditional Xylocopa species, solitary bees of the genus Eucera utilization/maintenance of the landscape ceases, the with unusually long feelers or some bumble-bees (Bom- site character changes rapidly. Thus, both the flora and bus spp.). fauna in a steppe site require the right maintenance. The differences consist only in the fact that that the fau- The steppe vertebrate species require much larger terri- na requires much more subtle interventions so as not to tories than the invertebrates, and are much more affec- liquidate species instead of supporting them. ted by the presence of man. Their spreading is hindered by isolation of the Pannonian region from the East La‰

58 Panonské stepi obalka 6.12.2006 16:22 Stránka 2

PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY NA MORAVù

Uspoﬁádali Antonín Buãek, Jan Lacina a Zdenûk La‰tÛvka

Pannonic Steppes and Dry Grasslands

Vy‰lo: prosinec 2006 Tisk a litografie: Goli s. r. o., Brno

Foto na titulní stranû P. Halas, zadní strana I. Míchal

Vydáno za podpory LIFE finanãních instrumentÛ Evropského spoleãenství. Tato publikace byla finanãnû podpoﬁena LIFE projektem „Panonské stepi a suché trávy“. obalka 6.12.2006 16:22 Stránka 1

âASOPIS PRO OCHRANU P¤ÍRODY A KRAJINY XX. roãník 2006 17. zvlá‰tní vydání

PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY NA MORAVù