ONV Plasy Inventář
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Státní okresní archiv Plze ň-sever se sídlem v Plasích Okresní národní výbor Plasy (1882) 1945–1960 (1963) Inventá ř EL NAD č.: 1 AP č.: 318 Martina Matušková, Karel Rom Plasy 2015 2 Obsah: Úvod: I. Vývoj p ůvodce archivního fondu – 5 II. Vývoj a d ějiny archivního fondu – 11 III. Archivní charakteristika archivního fondu – 12 IV. Stru čný rozbor obsahu archivního fondu – 14 V. Záznam o uspo řádání archivního fondu a sestavení archivní pom ůcky – 14 Seznam použitých pramen ů a literatury – 15 Přílohy: Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek – 16 Příloha č. 2: Po řádací schéma – 17 Příloha č. 3: Seznam obcí politického okresu Kralovice v roce 1938 – 19 Příloha č. 4: Seznam obcí okresu Plasy k 1. červenci 1952 – 20 Inventární seznam – 21 3 4 I. Vývoj p ůvodce archivního fondu Již koncem války bylo z řejmé, že významná úloha v osvobozeném stát ě p řipadne národním výbor ům. Podle ústavního dekretu prezidenta republiky č. 18/1944 Ú ř. v ěst. čsl., o národních výborech a prozatímním Národním shromážd ění (p říloha vyhlášky ministra vnitra č. 43/1945 Sb.), měly být na osvobozeném území z řizovány místní, okresní a zemské národní výbory, mín ěné tehdy ovšem ješt ě jako orgány prozatímní. Právní úprava byla obsažena ve vládním na řízení č. 4/1945 Sb., o volb ě a pravomoci národních výbor ů (ve zn ění na řízení č. 44/1945 Sb.), provád ějícím výše uvedený dekret. V sídle každého okresního ú řadu m ěl být ustaven okresní národní výbor, na který p řecházela pravomoc, kterou podle dosavadních předpis ů vykonávalo okresní zastupitelstvo, okresní ú řad a okresní hejtman. Dnem ustavení okresního národního výboru zanikala okresní zastupitelstva a okresní ú řady se staly ú řadem okresního národního výboru a provád ěly jeho rozhodnutí. Tak vznikl i Okresní národní výbor v Kralovicích, který po p řenesení sídla do Plas v roce 1949 nesl název Okresní národní výbor v Plasích. Přípravy na p řevzetí správy okresu probíhaly i v kralovické ú řadovn ě Národního souru čen- ství. A čkoliv tato skute čnost z pochopitelných d ůvod ů nebyla již pozd ěji zmi ňována, sehrála na kralovickém okrese dosti zásadní úlohu – práv ě zde se v polovin ě dubna 1945 sešli zástup- ci zatím ješt ě ilegálních skupin, deklarujících se jako odbojové, a výsledkem spole čného jed- nání bylo utvo ření „Rozší řeného okresního vedení Národního souru čenství“. P ředpokládalo se, že čty řiadvaceti členná skupina p řevezme v pot řebný okamžik jako revolu ční národní vý- bor správu politického okresu kralovického. 1 Osmnáct z t ěchto ur čených osob se také ihned po vypuknutí revoluce, v sobotu 5. kv ětna v ranních hodinách, sešlo v ú řadovn ě Národního souru čenství v Kralovicích k prvé sch ůzi. Vlastní zasedání revolu čního okresního národního výboru bylo zahájeno až ve čer, nebo ť po celý den probíhala jednání o odchodu v Kralovicích dislokovaného praporu SS. 2 Členy revolu čního okresního národního výboru se stali Bohumil Herajt, František Jaroš, František Volf, Pavel Holec, Jan Mourek, Karel Beneš, Václav Kouba, Vojt ěch Sadílek, Karel Kebrle, Antonín Vopat, Antonín Vágner, Blažej Plic, Josef Král, Karel Karlovec, Antonín Ka- lous, Jaroslav Podlena, Jaroslav Pot ůč ek, Rudolf Prusík, Josef Šafránek, Ji ří Ešner, Rudolf Lídl, Josef Fousek, Josef Vopat a Antonín Vébr. Sch ůzi bylo p řítomno 18 z celkového po čtu 24 člen ů výboru a dále pracovníci okresního ú řadu Dr. Antonín Bajer a Dr. Václav Vadlejch. Sch ůzi řídil Bohumil Herajt, již d říve dohodou jmenovaný p ředsedou. Prob ěhla volba zástupce p ředsedy a jeho náhradníka, kterými byli zvoleni František Jaroš z Kralovic a František Volf z Neb řezin. 3 Revolu ční národní výbor se ujal správy území totožného se správním obvodem bývalého Okresního ú řadu v Kralovicích (soudních okres ů Kralovice a Man ětín) v rozsahu k 30. 9. 1938, tedy v četn ě obcí p řipojených v listopadu téhož roku k Německu (viz p říl. č. 3, s. 19). Zejména v po čáte čních dnech nebylo jasné, jaký je v nových pom ěrech vztah mezi okres- ním národním výborem (dále jen ONV) a bývalým okresním ú řadem. Upraven byl již zmín ě- ným vládním na řízením č. 4/1945 Sb. z 5. kv ětna 1945, v praxi však docházelo – zejména zpo čátku – k mnoha nedorozum ěním. Úředníci m ěli pochopitelné obavy z provád ění četných „revolu čních“ p říkaz ů, neopírajících se o žádné právní normy. D ůležitou úlohu sehrál komisa ř politické správy JUDr. Václav Vadlejch, který se od po čátku aktivn ě zapojoval do práce ONV, m ěl jeho d ůvěru a velký podíl na tom, že následné vymezení kompetencí a splynutí ONV a okresního ú řadu prob ěhlo bez vážných problém ů. Důležitým úkolem okresního národního výboru od samého po čátku jeho existence byl i do- hled na reorganizaci správy jednotlivých obcí. Podobn ě jako na úrovni okresní byly i zde kon- 1 Zpráva ONV v Kralovicích pro Zemský národní výbor ze dne 1. 6. 1945 inv. č. 136. 2 Tamtéž 3 Tamtéž 5 stituovány zcela nové samosprávné orgány – místní národní výbory. N ěkde bylo jejich složení dohodnuto již p řed 5. kv ětnem 1945, v ětšinou však vznikaly v prvých revolu čních dnech. Ani v tomto p řípad ě nebyl zpo čátku vyjasn ěn vzájemný pom ěr mezi bývalými obecními zastupi- telstvy v čele se starostou obce a nov ě vytvo řenými místními národními výbory v čele s p řed- sedou. To zpravidla nevyvolávalo zásadní problémy a nez řídka tvo řila bývalá obecní zastupi- telstva v četn ě starost ů základ nov ě vytvo řených národních výbor ů. V řad ě p řípad ů bylo slože- ní nových samosprávných orgán ů akceptováno obyvateli obce i v následujících týdnech a měsících, často však skute čnost, že tyto orgány nevzešly z řádných voleb, a m ěly tudíž pro- blematický mandát, vedla k tomu, že ješt ě v pr ůběhu kv ětna 1945 doporu čil ONV konání ve- řejných sch ůzí, na kterých byly místní národní výbory potvrzeny, p řípadn ě jejich složení ob- měněno na základ ě aklamace obyvatel obce, a získaly tak jistou legitimitu. I tak bylo jejich složení považováno za prozatímní s platností do prvých řádných voleb. To platilo samoz řejm ě jen pro obce v bývalém Protektorátu. V pohrani čních n ěmeckých obcích, které byly v roce 1938 od okresu odtrženy, byly ustavovány správní komise, v ětšinou však byly řízeny p ře- chodn ě vládními komisa ři, nebo ť zde zatím nebyli žádní čeští obyvatelé. 4 Okresní národní výbor v Kralovicích byl navíc pov ěř en – stejn ě jako jiné vnitrozemské ONV – dohledem nad vytvá řením správních orgán ů v pohrani čí, konkrétn ě Žluticích, Podbo- řanech, Kadani, Jáchymov ě a Vejprtech, kam odešli n ěkte ří ze zkušených ú ředník ů.5 Protože projednávání všech záležitostí plénem nebylo operativní, jednalo se ve sch ůzi 22. kv ětna 1945 o vytvo ření rady (nazývané ješt ě prezidium ). 6 V souladu se sm ěrnicí minis- terstva vnitra pro národní výbory místní a okresní, schválené vládou republiky českosloven- ské dne 19. kv ětna 1945, pak byla rada ONV (zpo čátku nazývaná Okresní národní rada ) zvo- lena ve sch ůzi dne 31. kv ětna 1945. Jejími členy se stali Václav Juha, Pavel Holec, Blažej Plic, Antonín Vágner, Karel Kebrle, Václav Kouba, František Jaroš a Josef Vopat. P ředsedou zvolen jednomysln ě Václav Juha. Sou časn ě byly ustanoveny komise školská a kulturní (p řed- seda Holec), samosprávní (Plic), pro pr ůmysl, obchod, živnosti (Vágner), bezpe čností a soci- ální (Kebrle), zásobovací (Kouba), finan ční (Jaroš), lesnictví a zem ědělství (Vopat). 7 Nový orgán musel řešit i problém svého trvalého sídla. Bývalý okresní ú řad byl v Kralovi- cích umíst ěn v n ěkolika budovách. Okresní hejtman ú řadoval v bývalém hejtmanství čp. 157 u farního kostela sv. Petra a Pavla. Zde byla umístěna i podatelna, písárna a referáty vyživo- vací a zásobovací a hospodá řsko-technický. Další referáty – živnostenský, policejní, samo- správný, okresních silnic a matrika – sídlily v budov ě okresu čp. 90 (Wilsonovo, nyní Masa- rykovo nám ěstí), v sousedním čp. 89 byla od soukromého vlastníka najata jedna místnost pro uložení části registratury. Školský ú řad byl umíst ěn v novostavb ě hospodá řské záložny čp. 50 (Masarykovo nám ěstí, nyní nám ěstí Osvobození). Zbytek registratury byl umíst ěn v čp. 158, tedy na fa ře v sousedství hlavní budovy. Ú řadovalo se v dosti stísn ěných prostorách, navíc budovy hejtmanství u kostela a okresu na Wilsonov ě nám ěstí byly staré a nevyhovující. Bylo tedy t řeba hledat vhodn ější prostory. Protože referáty okresního ú řadu z ůstávaly v činnosti, usídlil se Okresní národní výbor hned po svém oficiálním ustavení na nám ěstí v bývalém ob- chodním dom ě Popper čp. 30. Umíst ění v této budov ě ale rovn ěž nevyhovovalo, nebo ť p řed- stavitelé ONV nem ěli bezprost řední styk s pracovníky po m ěst ě roztroušených referát ů, navíc – jak již bylo zmín ěno – umíst ěných v nep říliš vyhovujících podmínkách. Proto se ONV 5. července 1945 usnesl řešit situaci p řest ěhováním do novostavby budovy ur čené p ůvodn ě pro okresní soud a finan ční ú řady v dnešní Man ětínské ulici. S její výstavbou bylo zapo čato na po čátku války, nepoda řilo se ji však úpln ě dokon čit. Bylo zde k dispozici 30 místností, které již p řed tím sloužily ú řadu práce a Kuratoriu, po p řevratu byl objekt obsazen místní vo- 4 Zpráva ONV v Kralovicích pro Zemský národní výbor ze dne 9. 6. 1945, inv. č. 136. 5 Zpráva ONV v Kralovicích pro Zemský národní výbor ze dne 13.