ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

FAKULTA EKONOMICKÁ

Bakalá řská práce

Dostupnost základních služeb na venkov ě

Availability of basic services on the countryside

Jan Výška

Plze ň 2020

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma

„Dostupnost základních služeb na venkov ě“ vypracoval/a samostatn ě pod odborným dohledem vedoucí/vedoucího bakalá řské práce za použití pramen ů uvedených v přiložené bibliografii.

Plze ň/Cheb dne ......

podpis autora/autorky

Rád bych zde p ředevším pod ěkoval vedoucímu mé bakalá řské práce RNDr. Davidu Vogtovi, Ph.D., a doc. RNDr. Marii Novotné, CSc. a to za jejich odborné vedení, rady a celkový čas, který mn ě v ěnovali. Mé pod ěkování pat ří taktéž celé mé rodin ě a zejména přítelkyni Pavle, která při mn ě vždy stála a podporovala m ě.

Obsah

Úvod ...... 9

1 Teoretická část ...... 11

1.1 Venkov ...... 11

1.1.1 TYPOLOGIE VENKOVA ...... 16

1.2 Služby ...... 19

1.2.1 Služby na venkov ě ...... 19

1.2.2 Komerční služby ...... 19

1.2.3 Ve řejné služby ...... 21

1.2.4 Školství ...... 22

1.2.5 Sociální služby ...... 24

1.2.6 Zdravotnictví ...... 26

2 Metodika tvorby práce ...... 29

3 Vyhodnocení získaných dat o dostupnosti základních služeb ...... 33

3.1 Analýza jednotlivých správních obvod ů ...... 33

3.1.1 POÚ Kralovice ...... 33

3.1.2 POÚ Man ětín ...... 37

3.1.3 POÚ M ěsto Touškov ...... 40

3.1.4 POÚ Ný řany ...... 44

3.1.5 POÚ Plasy ...... 48

3.1.6 POÚ T řemošná ...... 52

3.1.7 POÚ Všeruby ...... 56

3.2 Shrnutí – celkový po čet služeb v jednotlivých POÚ ...... 60

3.3 Dopravní dostupnost ke službám ...... 65

3.3.1 Základní školy ...... 65

7 3.3.2 Mate řské školy ...... 69

3.3.3 Obchody s potravinami ...... 72

3.3.4 Pošty ...... 75

3.3.5 Prakti čtí léka ři ...... 78

3.3.6 Knihovny ...... 82

3.3.7 Domovy pro seniory ...... 85

3.3.8 Domovy se zvláštním režimem ...... 89

3.4 Shrnutí dopravní dostupnosti - automobilem ...... 93

3.5 Shrnutí dopravní dostupnosti - pěšky ...... 94

3.6 Index centrality ...... 95

Záv ěr ...... 99

Seznam použitých zdroj ů ...... 102

Seznam tabulek ...... 106

Seznam obrázk ů ...... 108

Přílohy

Abstrakt

Abstract

8 Úvod

Služby jako takové jsou nedílnou sou částí života každého člov ěka. Uspokojují pot řeby a poptávku lidí a tvo ří základní ob čanskou vybavenost obcí, m ěst a dalších administrativních celk ů. Služby jsou velmi častým p ředm ětem politických diskuzí a polemik a tvo ří nedílnou sou část ekonomiky státu (zejména ve vysp ělých státech, kde mají služby na ekonomice v ětšinový podíl).

Hlavním cílem této práce je analýza dostupnosti vybraných základních služeb, a to v obcích modelového území (v rámci venkova: venkovských obcí. Pro napln ění tohoto cíle bude nutné zmapovat nabídku zkoumaných služeb, tedy jejich p řítomnost či nep řítomnost ve všech obcích modelového území (okresu Plze ň – Sever) a tím zjistit skute čnou, aktuální nabídku služeb. Výzkum se bude zabývat celkem osmi vybranými službami: základní školy, mate řské školy, obchody s potravinami, pošty, prakti čtí léka ři, knihovny, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Zkoumané území případové studie tvo ří venkovské obce okresu Plze ň-sever, p řičemž hlavním d ůvodem výb ěru této oblasti byla znalost tohoto území, která umož ňovala provád ět snazší, a hlavn ě efektivn ější terénní šet ření, jelikož autor z tohoto okresu pochází. Mapování dostupnosti služeb bude probíhat z části podobou terénního pr ůzkumu a z části prost řednictvím internetových ve řejných databází a registr ů (více v části Metodika).

Veškerá nasbíraná data budou p řehledn ě zpracována do tabulek, a to v rámci jednotlivých správních obvod ů obcí s pov ěř eným obecním ú řadem, a následn ě vyhodnocena. Zárove ň tato část práce bude dopln ěna p řehledovými mapami, znázor ňujícími nejen absolutní hodnoty výskytu daných služeb (v rámci venkovských obcí), ale také relativní ukazatele, jako je po čet obyvatel p řipadající na jednu službu. Tato část práce bude dopln ěna výpo čtem skóre centrality, prost řednictvím kterého lze ur čit centra služeb, ale také si vytvo řit lepší pov ědomí o skute čné situaci na venkov ě, a to zejména z hlediska nabízených služeb.

Pro pot řeby a napln ění cíl ů této práce, byly vytvo řeny následující hypotézy, které v pr ůběhu této práce budou ov ěř eny a následn ě potvrzeny či vyvráceny: • V každé obci je možné se dopravit k nejbližší základní škole automobilem v orienta ční dob ě v rámci deseti a mén ě minut. • Ordinaci praktického léka ře lze najít ve v ětšin ě velkých venkovských obcí (obce nad 1000 obyvatel). 9 • V okresu Plze ň-sever se nenachází ani jedna venkovská obec, která není vybavena ani jednou zkoumanou službou

Tato bakalá řská práce je rozd ělena do n ěkolika st ěžejních částí. Nejprve je zam ěř ena na teoretickou část. V ětšina teoretických znalostí o které se tato práce opírá bude získána rešerší odborné literatury, která mn ě napomohla získat dostate čné teoretické poznatky pro tvorbu této práce. Zejména série knih Synergie ve venkovském prostoru od Jana Binka, Hany Svobodové a Ond řeje Kone čného (Binek, Svobodová a kol. 2009) (Binek, Svobodová a kol. 2010b) (Svobodová, Kone čný a kol. 2011), které čtená ři pomohou porozum ět se samotným pojetím venkova, ale také s jeho vymezením či jeho základními znaky. V tomto ohledu byly ješt ě st ěžejní publikace od V ěry Majerové „Český venkov 2005: rozvoj venkovské spole čnosti“(Majerová, Čmejrek 2005) a „Sociologie venkova a zem ědělství“ (Majerová 2009). Teoretické znalosti problematiky služeb byly zejména čerpány z publikace od Zuzany Tu čkové „Ekonomika služeb“ (Tu čková 2013), která se v ěnuje definici a rozd ělení služeb do kategorií a publikace „Rozvojové možnosti obcí“ od Jana Binka, Hany Svobodové a kol. (Binek, Svobodová a kol., 2010a), která se částe čně v ěnuje dostupnosti služeb na venkov ě či diferenciaci služeb dle jejich d ůležitosti pro život ob čan ů na venkov ě. K lepšímu porozum ění problematice služeb, či porozum ění jejich diferenciaci a charakteristice jsem se taktéž věnoval studiu n ěkterých zákon ů České republiky. Zejména Školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.), Zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.) a Zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.).

Na teoretickou část práce navazuje část empirická, která se bude v ěnovat interpretaci a následnému vyhodnocení nasbíraných dat, která povedou k napln ění hlavního cíle této práce a k potvrzení či vyvrácení v ědeckých hypotéz.

Krom ě výše zmi ňovaných hypotéz budou v záv ěru práce taktéž vyhodnoceny veškeré doposud získané poznatky o problematice dostupnosti služeb na venkov ě, pop řípad ě budou formulovány návrhy či doporu čení, jak danou situaci na venkov ě zm ěnit či vylepšit. Poznatky této práce by mohly být nápomocné pro starosty a zastupitele daných obcí, a to zejména p ři strategickém plánování rozvoje obcí.

10 1 Teoretická část

1.1 Venkov

Venkov, jak ho známe dnes, je výsledkem dlouhodobého vývoje a zm ěn působících v krajin ě i ve spole čnosti. Obecn ě lze říci, že p ředstava venkova vznikla spole čně s rozvojem m ěst a urbanizací spole čnosti. Na základ ě nerovnom ěrných spole čenských práv a role člov ěka ve spole čnosti, odlišného životního stylu a životní úrovn ě se vy členila m ěstská spole čnost v ůč i spole čnosti venkovské (Ku čera, Kuldová 2006).

S postupem času dochází k vzájemnému propojování vztah ů m ěst a venkova a k prolínání vzájemné hranice. Stále obtížn ějším se stává vymezení p řesné hranice venkova a m ěsta. Prvotním činitelem, který spustil tento chod událostí, bylo v polovin ě 19. století zrušení poddanství a postupný nástup průmyslové revoluce. S industrializací je spojen masivní rozvoj pr ůmyslu a zvyšování efektivnosti zem ědělské výroby. Venkovští obyvatelé za čali pracovat ve m ěstech, p řenášeli na venkov m ěstské zvyky a zp ůsoby. Tím se venkov urbanizoval a postupn ě se stíraly n ěkteré rozdíly mezi m ěstem a venkovem (Ma říková 2006).

Ačkoliv se ješt ě v 60. a 70. letech minulého století dalo hovo řit o venkovu jako o pom ěrn ě homogenním typu území, s charakteristicky vysokým podílem zam ěstnanc ů v zem ědělství a nízkou hustotou zalidn ění, dnes tomu tak není. V dnešní dob ě lze narazit na r ůznorodou strukturu venkovských území s r ůznými p říslušnými funkcemi (Svobodová, Kone čný a kol. 2011).

Avšak chceme-li zkoumat venkov a jeho charakteristiky, je nutné si nejd říve vymezit, co to v ůbec venkov je, a co za venkov považujeme. Exaktní vymezení venkova je velice obtížné, jelikož venkov lze vnímat subjektivn ě. (Binek, Svobodová a kol. 2009). „ Každý si m ůže p ředstavit n ěco jiného – venkovan svou obec, ekolog přírodu, zem ědělec hospodá řsky využívanou p ůdu, turista volnou krajinu “(Majerová, Čmejrek 2005, s. 37). Existuje velké množství výkladů a nejr ůzn ějších kritérií, podle kterých si pojem venkov vyložit. Objektivn ě proto není možné vytvo řit jedno univerzální vymezení a je t řeba si uv ědomit, za jakým ú čelem venkov vymezujeme a podle toho zvolit dané ukazatele (Majerová, Čmejrek 2005,).

11 Venkov a venkovské oblasti mají ur čité charakteristické znaky, podle kterých lze toto území vymezovat. Obecn ě známým znakem venkova, který p řetrvává od st ředov ěku až dodnes je pov ěst venkova jako zaostalé oblasti, oblasti s nízkým vzd ěláním a smyslem pro kulturu, oblasti v ěnující se p řevážn ě zem ědělské činnosti, obd ělávání p ůdy a chovu dobytka Pro nalezení znak ů venkova je pot řeba vnímat venkov jako prostor tvo řený venkovskými obcemi a okolní krajinou, potom lze stanovit následující znaky typické pro tradi ční venkov (Binek, Svobodová a kol. 2009).

Znaky venkova se dají rozd ělit do dvou hlavních skupin. Na znaky kvantitativní a kvalitativní. Nejprve budou charakterizovány znaky kvalitativní: Z urbanistického hlediska je pro venkov a venkovské obce typické vysoké procento rodinné zástavby s málo vyvinutou uli ční sítí a s rozsáhlým ve řejným prostorem – návsí – sloužícím jako kulturní a spole čenské centrum. Na rozdíl od m ěst je pro venkov typická rozvoln ěná zástavba a nízký podíl zastav ěných ploch. Z hlediska architektonického je hlavním znakem venkova nízkopodlažní a individuální zástavba, která nemá vybudován parter. Oproti m ěstskému bydlení je zde v ětšina dom ů dopln ěna o hospodá řské zázemí, sloužící k zabezpe čení provozu domu. Pro tradi ční venkovský d ům je typicky rozd ělený prostor na dv ůr a zahradu, p řičemž s odlišnými funkcemi. V rovin ě sociální je pro venkovské obyvatelstvo typický úzký sociální kontakt, čast ější sousedské vztahy, siln ější tradicionalismus, který se projevuje zachováváním venkovských tradic a zvyk ů (Binek, Svobodová a kol. 2009). Co se týká ekonomických znak ů, ty neprošly od st ředov ěku nijak zvláš ť v ětším vývojem nebo zm ěnami. Hlavní ekonomický znak venkova z ůstal nezm ěněný a tím je dominantní postavení zem ědělské činnosti a primární výroba potravin. Oproti st ředov ěku vymizely venkovské obce s n ěkterými funkcemi, jako jsou nap říklad funkce d řeva řské či horní (zam ěř ené na t ěžbu rud). Naopak za typicky venkovská odv ětví se krom ě zem ědělství považuje rybá řství a lesnictví(Ma říková 2006). Dalším ekonomickým znakem je vysoká dojíž ďka za prací a samozásobitelství. Posledními z kvalitativních znaků jsou znaky administrativní, které obnáší status sídla (m ěsto, m ěstys, vesnice) (Binek, Svobodová a kol. 2009).

Druhou hlavní skupinou znak ů venkova jsou znaky kvantitativní. Hlavním znakem a dlouhodob ě sledovanou charakteristikou je po čet trvalých obyvatel obce, avšak velmi často tento údaj není dosta čující, a proto je dopl ňován dalšími údaji, jako je nap říklad hustota zalidn ění (Majerová 2009).

12 Jak již bylo d říve zmi ňováno, jednozna čné vymezení venkova neexistuje. Jednotlivé státy EU si vyvinuly svoje vlastní definice oblastí venkova, které jsou velmi často založené na sociáln ě-ekonomických kritériích. Tyto definice jsou r ůznorodé a univerzáln ě nepoužitelné, jelikož každá zem ě má svá specifika a charakteristiky, které jsou odlišné od charakteristik zemí jiných (Majerová 2009). V sou časnosti v České republice existuje n ěkolik člen ění venkova. Český statistický ú řad vymezuje venkov v osmi variantách prost řednictvím kombinace faktor ů, jako je hustota zalidn ění, velikost obcí a statut obce. Program rozvoje venkova České republiky pro období 2014-2020 vymezuje venkovské oblasti dle kritérií Organizace pro hospodá řskou spolupráci a rozvoj (OECD) (Binek, Svobodová a kol. 2009).

Od vstupu České republiky do Evropské unie se používá hlavní a jediná všeobecn ě uznávaná mezinárodní definice dle OECD. Metodika je založena na indikátoru podílu obyvatelstva žijícího na území s pr ůměrnou mírou osídlenosti lidmi menší než 150 ob./km 2 (Vošta 2010). Tato metodika definuje venkovské oblasti ve dvou různých úrovních. Na lokální úrovní je venkov definován jako sídla s hustotou zalidn ění menší než 150 obyvatel/km 2. Na regionální úrovni jsou vy člen ěny t ři typy administrativních jednotek NUTS3: ( ČSÚ 2009). • Převážn ě venkovské regiony – více než polovina obyvatel žije v oblastech venkovských, tj. obcích s mén ě n ěž 150 obyvateli na km 2. P řevážn ě venkovským regionem je pouze kraj Vyso čina. • Významn ě venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15-50 % obyvatel. Do této kategorie region ů se řadí všechny kraje vyjma kraje Vyso čina a Hl. m. Praha. • Převážn ě m ěstské regiony – Mén ě než 15% obyvatelstva žije ve venkovských obcích. Jediným takovým krajem, který spl ňuje tyto podmínky, je Hl. m. Praha. Z hlediska plochy zaujímá tento typ region ů 24 % území ČR (Ministerstvo zem ědělství 2014).

Statistický ú řad Evropské unie oproti vymezení OECD ješt ě bere v potaz další kritéria. Krom ě kritéria hustoty zalidn ění bere v úvahu i absolutní po čet obyvatel. Dle těchto hodnot stupn ě urbanizace Eurostat rozd ěluje regiony na t ři kategorie (Binek, Svobodová a kol. 2009). První z těchto kategorií jsou hust ě zalidn ěné oblasti, které mají hustotu zalidn ění vyšší než 500 obyvatel na km 2 a absolutní po čet obyvatel minimáln ě 50 000. Další kategorií jsou st ředn ě zalidn ěné oblasti, které mají p řechodný charakter 13 mezi zbylými zónami. Tyto oblasti mají hustotu zalidn ění vyšší než 100 obyvatel na km 2 a absolutní po čet obyvatel minimáln ě 50 000. Všechny zbylé obce pop ř. seskupení obcí zahrnuje poslední kategorie - řídce osídlené oblasti. Tato kategorie je dopln ěna konzulta čním dokumentem o další t ři podskupiny. Venkovské oblasti s 50-100 obyvateli na km 2, mén ě zalidn ěné venkovské oblasti s 8-50 obyvateli na km 2 a extrémn ě venkovské oblasti s kritériem do 8 obyvatel na km 2 (Binek a kol. 2007).

Dalším možným p řístupem, se kterým se m ůžete setkat, je vymezení venkovských obcí dle jejich správního statutusu, který je definován v ČR zákonem 128/2000 Sb., o obcích (obecní z řízení). Dle tohoto zákona jsou venkovskými obcemi ty, které mají mén ě než 3000 obyvatel. " Obec, která má alespo ň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví p ředseda Poslanecké sn ěmovny po vyjád ření vlády " (§ 3, odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.). Existují však i obce, které mají mnohem nižší po čet obyvatel a mají status m ěsta. V tomto p řípad ě se jedná o m ěsta, která získala tento status v minulosti. "Obec, která byla m ěstem p řede dnem 17. kv ětna 1954, je městem, pokud o to požádá p ředsedu Poslanecké sn ěmovny. P ředseda Poslanecké sn ěmovny tak na žádost obce stanoví a zárove ň ur čí den, kdy se obec stává m ěstem“ (§ 3, odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb.). Jak již bylo v p ředešlých stranách zmi ňováno, Český statistický ú řad navrhuje hned několik možných p řístup ů vymezení venkova. Jednotlivé přístupy vychází z kombinace ukazatel ů o hustot ě zalidn ění, o sídelní struktu ře a po čtu obyvatel. 1. „Venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel. 2. Venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidn ění menší než 100 obyvatel/km 2 3. Venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidn ění menší než 150 obyvatel/km 2 4. Venkovským prostorem jsou všechny obce, které nem ěly statut m ěsta k 1. 1. 2007. 5. Venkovským prostorem jsou všechny obce, které nejsou obcemi s pov ěř eným obecním ú řadem a nemají statut hlavního m ěsta. 6. Venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel mimo obcí v zázemí krajských m ěst.

14 7. Venkovským prostorem jsou obce do 5 000 obyvatel vymezené multikriteriáln ě na základ ě 4 ukazatel ů. (po čet obyvatel, sídlo POU a/nebo statut m ěsta, po čet obyvatel na 1 km 2 zastav ěné plochy a podíl byt ů v rodinných domech na trvale obydlených bytech. 8. Z venkovského prostoru varianty 7 byly vy člen ěny obce p řechodného typu. (na základ ě čty ř ukazatel ů. Ty zohled ňovaly vzdálenost od krajského m ěsta a velikost obce na stran ě jedné a zm ěny probíhající v posledních letech v po čtu obyvatel obce a bytové výstavb ě na stran ě druhé)“ (ČSÚ 2008, s. 8-9)

S pojmem venkov úzce souvisí pojmy: venkovské sídlo, venkovský region, venkovský prostor, které jsou často používány či zam ěň ovány jako synonyma, avšak někte ří auto ři tyto pojmy odlišují.

Ačkoliv se m ůže zdát, že pojmy "venkov" a "venkovský prostor" jsou totožné, v oblasti terminologické jsou rozlišovány. Oba tyto pojmy jsou do ur čité míry synonymní, avšak z hlediska prostorové kompozice a dekompozice mezi nimi existuje rozdíl (Binek, Svobodová a kol. 2009). Jako venkovský prostor je obvykle ozna čováno území tvo řené mozaikou sídel a krajinou mezi nimi. Venkovský prostor je svojí prostorovou strukturou, hospodá řskou charakteristikou a spole čností specifickou částí socioekonomické sféry (Galvasová a kol. 2005). Je základním prostorovým souborem, prost řednictvím n ěhož krajina a sídla nabývají venkovských znak ů, tj. specifické podoby venkova (Binek, Svobodová a kol. 2009). Jiné p řístupy uvádí, že venkovský prostor je souhrnem ploch zem ědělské p ůdy, les ů, polních cest, místních komunikací, intravilán ů a venkovských sídel. Stejn ě tak je možné zjednodušen ěji ozna čit za venkovský prostor všechno, co není urbánním prost ředím, tedy m ěstem (Ma říková 2006). Dle této definice by se musely řadit do venkovského prostoru i oblasti, u kterých je to p řinejmenším sporné. P říkladem takové oblasti jsou vojenské prostory, území rozsáhlé t ěžby pop ř. území vy člen ěné z kulturní krajiny, tj. území s vysokým stupn ěm ochrany (Binek, Svobodová a kol. 2009).

Pojem venkovský region je primárn ě využíván ve statistikách. Velmi často je takto ozna čována oblast, která je definovaná ur čitými kvantitativními kritérii. Nej čast ěji využívaným kritériem je podíl po čtu obyvatel ve venkovských obcích, který je vyjád řen jako maximální hodnota hustoty zalidn ění. Toto kritérium využívá zejména OECD a EUROSTAT pro ú čely mezinárodního srovnání jednotlivých stát ů Evropské unie.

15 Dalším používaným kritériem je podíl t ěchto obcí v regionu, na r ůzné velikostní úrovni (okres, VÚSC) (Majerová, Čmejrek 2005).

Pokud bychom m ěli venkovské sídlo definovat z pohledu historického, jednalo by se pak o obytná a hospodá řská stavení. Tato stavení jsou seskupena a plní své funkce, z nichž nejd ůležit ější funkcí je zem ědělská. (Majerová, Čmejrek 2005). N ěkte ří auto ři pod tento pojem za řazují i prvotní osídlení, která oplývají sob ěsta čností v rámci hospoda ření, nevyužívající p ěstování zem ědělských plodin, či chov dobytka (Chalupa, Tarabová 1983).

Pod pojmem venkovská sídla si m ůžeme p ředstavit sídelní útvary mimo m ěst, které jsou odd ěleny prostorem. Mezi tyto sídelní útvary bychom tedy mohli řadit samoty, menší skupiny dom ů a vesnice, které je nap říklad možno charakterizovat jako kompaktní venkovská sídla. Na venkovská sídla jako na vesnice by bylo možno pohlížet pouze v případ ě, jestliže svou zástavbou, strukturou ploch intravilánu, svým využitím na základ ě funkce, ale i dle velikosti staveb, skladbou a po čtem obyvatelstva nevykazují znaky m ěsta (Slepi čka 1981).

Naopak mezi n ě zahrnujeme práv ě ta sídla, která jsou orientována na zem ědělskou výrobu, konkrétn ě tedy sídla, kde se p řevážná v ětšina obyvatelstva rozhodla shromáždit svou ekonomickou základnu práv ě v zem ědělství. Tato sídla produkují zem ědělské výrobky, pro které nemusí nutn ě existovat ú čel. Zem ědělské výrobky m ůže produkovat pro svou pot řebu, nebo je dodávat na trh (Chalupa, Tarabová 1983).

1.1.1 TYPOLOGIE VENKOVA

Nelze hovo řit pouze o jednom venkovu, mnohem vhodn ější je použití plurálu. Existují r ůzné druhy venkova, které jsou za řazeny do jednotlivých typologií. Jedna z nejpoužívan ějších typologií p ři hodnocení venkova či venkovského prostoru je typologie, kterou doplnilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) do Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 ( ČSÚ 2009). Ministerstvo pro místní rozvoj rozlišuje t ři typy venkovských oblastí, které se od sebe diferencují svojí polohou v ůč i sídelním centr ům. První z těchto oblastí je tzv. p řím ěstský venkov, který zahrnuje oblasti v okolí velkých m ěst, která je ovliv ňují p ředevším svou blízkostí. Uplat ňuje se zde proces suburbanizace, kdy tyto oblasti zaznamenávají nár ůst po čtu svých obyvatel. Tento jev ovliv ňuje jejich priority zvlášt ě v oblasti rozvoje a investic. (Ministerstvo pro 16 místní rozvoj ČR 2014)). Díky p řesunu ekonomických činností a bydlení z měst dochází k postupnému dovybavení t ěchto oblastí ob čanskou vybaveností a technickou infrastrukturou (Ministerstvo zem ědělství 2007). Obyvatelé žijící na tomto území pracují p řevážn ě v sekundárním a terciárním sektoru hospodá řství. Za prací v ětšinou dojíždí do okolních m ěst. Zem ědělství má v těchto oblastech stále své místo, využívá většinu p ůdy. Další charakterizovanou oblastí je tzv. mezilehlý venkov, který zahrnuje pr ůměrn ě rozvinuté venkovské oblasti ve v ětší vzdálenosti od velkých m ěst. (Ku čera, Kuldová 2006). Dopravní dostupnost a technická infrastruktura jsou na relativn ě dobré úrovni, což je vhodným potenciálem pro rekreaci. Ke zlepšení ekonomického a sociálního rozvoje t ěchto oblastí je zapot řebí posílit jejich vztahy v ůč i malým a st ředním m ěst ům (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2014) . T řetím a posledním typem těchto oblastí je tzv. odlehlý venkov, který zahrnuje periferní venkovské oblasti. Tento typ venkova je řídce obydlený, má nejnižší hustotu zalidn ění ze všech již zmi ňovaných oblastí venkova. M ůže za to zejména velká vzdálenost od m ěst, specifický krajinný ráz a zejména vzdálenost od dopravních sítí (Ku čera, Kuldová 2006). Tento fakt představuje nejv ětší problém, protože zp ůsobuje potíže p ři dojíž ďce za prací, což se projevuje vyšší pr ůměrnou nezam ěstnaností, nízkými pr ůměrnými p říjmy obyvatelstva a celkovým útlumem ekonomických aktivit území zahrnujících dostupnost i základních služeb. Oblasti periferie trpí nezájmem investor ů (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2014)

Perlín a kol. (2010) provád ěli výzkum za pomoci analýzy prostorových vzorc ů mezi jednotlivými venkovskými obcemi. Z jejich výzkumu je patrné, že mezi venkovskými obcemi v r ůzných územích jsou odlišné vztahy, což dokládá tvrzení, že venkov není homogenní prost ředí a že existuje n ěkolik typ ů venkova. Kolektiv autor ů rozd ěluje venkovský prostor dle potenciálu jeho rozvoje na šest oblastí: • Rozvojový venkov - Tato oblast je charakteristická blízkou polohou vůč i velkým m ěst ům pop ř. hlavním dopravním koridor ům. Vyzna čuje se velkým hospodá řským a popula čním r ůstem. Ze všech typ ů venkova vykazuje nejvyšší migra ční saldo a nejv ětší podíl nov ě postavených dom ů. Lidé zde hodn ě vyjíždí za prací do okolních m ěst. V rámci hospodá řských aktivit je rozvojový potenciál této oblasti vysoký. Naproti tomu rozvojový potenciál v oblastech komunitního života je pom ěrn ě nízký.

17 • Nerozvojový sousedský venkov - Ve srovnání s p ředešlým typem oblasti tento typ venkovského prostoru charakterizuje jeho špatná ob čanská vybavenost a ekonomická slabost. Zejména se jedná o oblasti vnit řní periferie kraj ů s velmi špatnou dopravní obslužností. Typická je velká míra zastoupení postproduk ční skupiny obyvatelstva, což má za následek rychlé popula ční stárnutí oblasti. A čkoliv v oblasti panují p říznivé sociální faktory (kulturní klima), ekonomické faktory rozvoje jsou na tom podstatn ě h ůř e. • Moravské periferie - Jedná se o specifický typ venkova, který leží na Morav ě a Slezsku. I p řes dobrou ob čanskou vybavenost je rozvojový potenciál v oblastech lidských zdroj ů, turismu a rekreace nízký. Zejména je to zap říčin ěné turistickou neatraktivitou tohoto typu venkovského prostoru. • Vybavený moravský venkov - Další typ moravsko-slezského venkovského prostoru. Tento region vykazuje velmi dobrou ob čanskou vybavenost a vybavenost dopravní infrastrukturou. Zajímavostí je nejnižší migra ční saldo, což dokládá nejvyšší podíl rodák ů ze všech zmi ňovaných typ ů venkova. Dalšími charakteristikami jsou vysoká ob čanská angažovanost, vysoký rozvojový potenciál a nejednozna čná ekonomická specializace. • Problémový rekrea ční venkov - Tento typ venkova se táhne v pohrani ční části České republiky. Je charakteristický velmi vysokou mírou nezam ěstnanosti, nízkou ob čanskou angažovaností, a zna čně nízkým podílem rodák ů. Toto je zp ůsobené doosidlováním oblasti po skon čení druhé sv ětové války. Celkov ě tento typ venkova p ředstavuje z ekonomického a sociálního hlediska problémovou oblast. • Intenzivní rekrea ční oblasti - Převládajícím odv ětvím v tomto regionu jsou turistický ruch a rekreace. Turisticko-rekrea ční funkce je ze všech typ ů venkovského prostoru nejvyšší. Nízkých hodnot dosahuje spole čně s mírou nezam ěstnanosti i migra ční saldo. Dominancí jediného hospodá řského odv ětví v regionu vzniká zna čné potenciální riziko, které m ůže časem region ohrozit. • Strukturáln ě postižený pr ůmyslový venkov - Jedná se o specifickou oblast na severu Čech, která se spole čnými vlastnostmi velmi podobá již zmi ňovanému typu venkovského prostoru - problémovému rekrea čnímu venkovu. Jejich podoba spo čívá ve vysoké mí ře nezam ěstnanosti a nejnižších podílech rodák ů a indexu vzd ělanosti. Avšak od p ředešlého typu se liší absencí vysoké turisticko-rekrea ční

18 funkce, kterou zmi ňovaný region dominoval. Celkov ě rozvojový potenciál této oblasti je nejnižší ze všech typ ů venkova. A to nejen ve sfé ře ekonomické, ale i v ekologické a sociální. • Neprofilovaný venkov - Poslední typ venkovského prostoru, který z většiny vypl ňuje zbylé území. Ve v ětšin ě hospodá řských odv ětví nevykazuje velký rozvojový potenciál a jeho hodnoty již zmi ňovaných ukazatel ů dosahují pr ůměrných hodnot.Výjimku tvo ří index vzd ělanosti, který je druhý nejnižší. Oblast má nejasný charakter a dosud nevyužitý rozvojový potenciál. (Perlín, Ku čera, Ku čerová 2010)

1.2 Služby

1.2.1 Služby na venkov ě

Většina venkovského prostoru České republiky se potýká se socioekonomickými problémy. Jedním z hlavních problém ů je úrove ň služeb, která zaostává za požadovanou úrovní, a to i navzdory tomu, že zem ědělskou činnost, která m ěla d říve na venkov ě dominantní postavení, dnes nahrazují služby a pr ůmysl (Binek, Svobodová a kol. 2009). Nedostate čná dostupnost služeb je charakteristická zejména pro oblasti, které se nacházejí mimo urbaniza ční centra a mimo významné dopravní komunikace. D ůležitou roli hraje také vzdálenost v ůč i nad řazeným sídelním a hospodá řským centr ům, historický vývoj oblasti, sociální struktura a vzd ělanost obyvatelstva (Wichsová, 2005). Dle ČSÚ (2009) hrají významnou roli v dostupnosti služeb faktory jako dostatek finan čních prost ředk ů v rozpo čtu obce, hustota osídlení dané oblasti a po čet obyvatel a jejich v ěková struktura.

1.2.2 Komer ční služby

Dostupnost komer čních a ve řejných služeb je pro život obyvatel na venkov ě velmi d ůležitá. Tyto služby zajiš ťují základní ob čanskou vybarvenost obcí, která zna čně ovliv ňuje kvalitu života a životní úrove ň obyvatel. Komer ční služby jsou nabízené na trhu, podléhají tržním mechanism ům a orientují svoji nabídku p ředevším na zisk (Tučková 2013) Jejich kvalita a dostupnost ve venkovských obcích úzce souvisí s kvalitou podmínek pro podnikání. Jelikož nabídka komer čních služeb vychází z poptávky, v malých obcích bude p řirozen ě nižší. Jedním z důvod ů je nedostatek potenciálních zákazník ů, kte ří by mohli dané služby poptávat. Dalším d ůvodem je fakt, že venkovské obyvatelstvo disponuje nižší kupní silou než obyvatelé ve m ěstech. 19 Většina obyvatel venkova dojíždí za prací do okolních m ěst, kde zárove ň využívají rozsáhlé nabídky komer čních služeb a již nemají pot řebu využívat služby v míst ě svého bydlišt ě. D ůsledkem toho dochází ke snížení po čtu uživatel ů komer čních služeb na venkov ě (Binek, Svobodová a kol. 2009).

Galvasová a kol. (2005) ukázala, že obyvatelé venkovských obcí jsou se zajišt ěním služeb pom ěrn ě málo spokojeni. Dostupnost služeb v malých obcích je velmi nízká a lidé jsou zvyklí za službami dojížd ět. Jednou z nej čast ěji zmi ňovaných služeb, které venkovští obyvatelé postrádají, jsou prodejny potravin a smíšeného zboží. Dalšími druhy služeb, které lidem na vesnicích schází, jsou r ůzné typy opraven a kade řnictví (Galvasová a kol. 2005).

Pokud venkovské obce trpí nedostatkem základních služeb, obyvatelé jsou nuceni za t ěmito službami dojížd ět. Jedním z navrhovaných řešení této situace je možnost dopravovat služby za obyvateli. Tím jsou myšleny nap říklad pojízdné prodejny, které v minulosti byly pro venkov typické, pojízdné knihovny, zubní ordinace, poštovní služby apod. Pokud se neza čne tato situace nějak výrazn ě řešit, hrozí, že obyvatelé periferních venkovských oblastí budou nadále nuceni za t ěmito službami dojížd ět a jejich kvalita života bude dále klesat (Binek, Svobodová a kol. 2010b)

Na obecní úrovni je podpora zajišt ění dostupnosti komer čních služeb pom ěrn ě omezená, proto se jako vhodn ější varianta jeví soust řed ění podpory na provozovatele, tj. podnikatelské subjekty. Tato forma podpory m ůže mít nejr ůzn ější podoby, a ť už se jedná o nabídku prostor ů pro provozovny, či zjednodušení da ňových a administrativních povinností podnikatelských subjekt ů (Binek, Svobodová a kol. 2009,)

Dle Binka, Svobodové a kol. (2009) obec m ůže podporovat dostupnost komer čních služeb následujícími zp ůsoby: • Obec m ůže vypracovat složku obsahující veškerou nabídku služeb v okolí v četn ě provozní doby • Zjistit, zdali n ějaký typ služeb v obci nechybí a pop ř. zvážit jeho za řazení • Obec m ůže nabídnout prostory pro provozovny nebo jinou v ěcnou výpomoc pro sou časné či potenciální poskytovatele služeb • Aktivn ě poptávat a komunikovat s provozovateli žádoucích služeb

20 • Obec m ůže poskytnout finan ční podporu ob čan ům, kte ří se uvolili poskytovat ur čitou službu nebo ji pomáhají zajistit.

V malých venkovských obcích a periferních oblastech je spolupráce obce s podnikateli velmi p řínosná – nejen že zvyšuje rozvoj a kvalitu života v obci, ale mnohdy je to jediná možnost jak zabezpe čit dostupnost základních služeb (Binek, Svobodová a kol., 2010a).

1.2.3 Ve řejné služby

Další hlavní oblastí činnosti obce je mj. zajišt ění dostupnosti ve řejných služeb (vlastní režií či delegováním). Pro ve řejné služby je typické, že jsou poskytovány ve řejnou správou, v tomto p řípad ě venkovskými obcemi (Binek, Svobodová a kol. 2010a).

Význam ve řejných služeb pro život obyvatel je velký. Zejména proto, že se vážou na problémy venkova, jako je nap říklad: vylid ňování obcí, zajišt ění základních služeb a základního vzd ělání pro obyvatele venkovského prostoru (Binek, Svobodová a kol. 2009).

Mezi ve řejné služby se obecn ě řadí zdravotnictví, školství a sociální služby. Jedná se o typ služeb, který poskytuje vláda, ve řejná správa a neziskové organizace. Charakteristickou vlastností ve řejných služeb je nevylu čitelnost ze spot řeby. Jako klasický p říklad se uvádí ve řejná cesta, kdy a čkoliv jeden chodec použije cestu, nezabrání tomu, aby cestu mohli používat další chodci (Vaštíková, 2014). Pro tento typ služeb je typické, že jsou de facto bezplatné. Ve skute čnosti totiž za n ě platíme prost řednictvím daní a poplatk ů. V ur čitých p řípadech m ůže nastat situace, kdy spot řebitel bude platit za tyto služby, avšak ceny, které jsou dotované státem (Tu čková, 2013).

Kvalita t ěchto služeb se m ění se spot řebou. Se zvyšujícím množství spot řeby klesá kvalita poskytovaných služeb. Nastává jev, tzv. p řehušt ění. Vláda tuto situaci řeší zavád ěním ur čitých poplatk ů, které mají tento jev omezit (dálni ční poplatky, poplatky za léky, vstupy do knihoven apod.) (Vaštíková, 2014,).

Binek, Svobodová a kol.(2010a) rozlišuje dv ě rozdílné úrovn ě ve řejných služeb. První z nich jsou tzv. služby základní, které by se m ěly nacházet v každé obci nebo v nejbližší spádové obci (vzhledem k finan ční náro čnosti n ěkterých typ ů služeb nelze

21 zajistit tyto služby ve všech obcích), nap říklad základní školy a léka řské ordinace. Druhou kategorií ve řejných služeb jsou tzv. služby specializované, které vyžadují vyšší specializaci poskytovatel ů nebo jsou obyvateli využívány řid čeji. Jedná se o služby, za kterými je možné dojížd ět, nap říklad specializované ambulance, pop ř. st řední a vysoké školy.

1.2.4 Školství

Každá obec má povinnost zajiš ťovat základní školní docházku. Školský zákon bez rozdílu (bez ohledu na po čet obyvatel a postavení obce) stanovuje: "Obec je povinna zajistit podmínky pro pln ění povinné školní docházky d ětí s místem trvalého pobytu na jejím území, v p řípad ě cizince s místem pobytu, a d ětí umíst ěných na jejím území ve školských za řízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním p ředpisem nevzd ělávají ve školách z řízených p ři těchto školských za řízeních." (§ 178, odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.).

Obec má možnost zajistit ob čan ům pln ění povinné školní docházky provozováním základní školy na území své obce, nebo zajišt ěním docházky v obci jiné, a to v rozsahu daného školského obvodu (Binek, Svobodová a kol. 2010a). Školství na venkov ě zastává významnou roli. Školní výuka napomáhá žák ům k vytvo ření, pop řípad ě prohloubení, jejich vztahu k rodné obci a regionu. V posledních 10-15 letech došlo ke transformaci školství na venkov ě zp ůsobené vlivem demografického úbytku venkovského obyvatelstva. Dalším d ůvodem je zvyšující se podíl dojížd ějících d ětí z venkovských obcí do škol ve m ěstech (Binek, Svobodvá a kol. 2009). D ěje se tak proto, že rodi če nemají již d ůvěru ke kvalit ě výuky nebo proto, že je pro n ě snazší, pokud tedy sami pracují ve m ěstech, vozit d ěti studovat do místa jejich povolání (Binek, Svobodová a kol. 2010b).

Následkem toho došlo k rušení mnohých venkovských škol, pro malé venkovské obce byl provoz škol finan čně velmi náro čný. Jedním z mnoha projekt ů na úsporu náklad ů na školství na venkov ě jsou tzv. svazkové školy (Binek, Svobodová a kol. 2010b).

Od 1. ledna 2005 p řináší zákon č. 561/2004 Sb. (O p ředškolním, základním, středním a vyšším odborným a jiným vzd ělávání) možnost obcím plnit své povinnosti související se zajiš ťováním vzd ělávání a školství prost řednictvím takzvaných dobrovolných svazk ů obcí (tato povinnost je shodná pro všechny obce, bez ohledu na 22 jejich velikost či status). Každá obec se tedy s onou povinností musí vypo řádat sama, nem ůže se z říci odpov ědnosti nebo odpov ědnost p řenést na jiný subjekt) (Ministerstvo školství, mládeže a t ělovýchovy 2019)

Svazkovou školou se rozumí práv ě jeden subjekt, který právn ě zabezpe čí školy v mikroregionu (svazku obcí) (Binek, Svobodová a kol. 2010b). Jedná se o formu meziobecní spolupráce, která vzniká dobrovoln ě v závislosti na zájmu a iniciativ ě představitel ů obcí. Svazkové školy mohou zahrnovat jak základní, tak i mate řské školy (Trhlínová, Starý 2014)

Velmi často je ve řejností zam ěň ován pojem „svazkové školy“ s pojmem „slou čené školy“, p řičemž mezi ob ěma pojmy je diametrální rozdíl. Pro slou čené školy jsou typické zánik n ěkterých ze slu čovaných škol a p řevzetí jejich kompetencí jedinou zbylou školou v jedné z obcí. V ůč i zachované škole nemají ostatní obce žádnou pravomoc (Trhlínová, Starý 2014)

Na rozdíl od slou čených škol u svazkového školství m ůže, ale nemusí, být vnímána jedna škola jako hlavní, avšak na jejím řízení se mohou podílet všechny obce prost řednictvím sdílených kompetencí. Ředitel svazkové školy spíše zastává funkci manažera, p řičemž ředitelé jednotlivých škol z ůstávají, a čkoliv už nemají ředitelský status (Trhlínová, Starý, 2014)

Svazkové školství poskytuje řadu výhod participovaným obcím, ale i samotným pedagog ům a žák ům. Jednozna čně jako nejv ětší výhoda se jeví úspora finan čních náklad ů (ú četnictví, mzdová agenda) souvisejících s provozem škol, které tvo ří spole čný svazek a jsou vykazovány souhrnn ě jako jeden subjekt, nikoliv každá zvláš ť. Jednotlivé školy si však zachovávají ur čitou míru autonomie, protože jejich ú četnictví je vedeno odd ělen ě a školy hospoda ří s vlastními prost ředky (Binek, Svobodová a kol. 2010b).

Velikou výhodu p řináší svazkové školství zejména obcím, které nemají žádnou školu ve svém správním obvodu, a jsou tedy povinny hradit neinvesti ční náklady za žáky, kte ří jsou nuceni dojížd ět za vzd ěláváním do jiných obcí (Binek, Svobodová a kol. 2010b).

Vedle ekonomických úspor svazkové školy p řinášejí i výhody nefinan čního charakteru. Jednou z těchto výhod je využívání školního vybavení a zajiš ťování r ůzných předm ětů dle konkrétních specializací škol „nap ř. jedna obec bude investovat do 23 sportovního zázemí a vybavení školy, druhá do vybavení u čeben a laborato ří, žáci tak budou nap ř. na t ělocvik docházet do obce „A“ a na výuku p řírodov ědných obor ů do obce „B“. (Trhlínová, Starý 2014, s. 296)

Další výhodou je efektivn ější využití a řízení lidských zdroj ů, tj. pedagog ů a dalších školských pracovník ů. Efektivn ějšího využití kapacit lze dosáhnout nap říklad prost řednictvím omezení částe čných úvazk ů a vzájemným zastupováním pedagog ů sdružených škol. Díky této výhod ě nemusí žáci dojížd ět za svými u čiteli v rámci svého specifického vzd ělávání, ale u čitelé dojížd ějí za svými žáky (nap říklad: pedagogové zabývající se oblastí cizích jazyk ů nebo informa čních technologií, to ale také vyžaduje přítomnost pot řebného vybavení) (Trhlínová, Starý 2014)

Krom ě již zmi ňovaných výhod má svazkové školství i n ěkolik nevýhod. Nejv ětšími z nich jsou pom ěrn ě složitý proces ustavení, r ůst nárok ů na manažerské schopnosti ředitele svazkové školy, riziko narušení cíl ů a projekt ů svazkové školy v důsledku politické vým ěny zp ůsobené komunálními volbami. Významnou roli také hrají obavy jednotlivých p ředstavitel ů obcí ze ztráty suverenity a nemožnosti prosazovat lokální zájmy obcí (Trhlínová, Starý 2014)

1.2.5 Sociální služby

V sou časnosti má každý stát svoji vlastní sociální politiku, kterou vykonává prost řednictvím právních p ředpis ů a sociálních institucí. Tak je tomu i v Česku, kdy od 90. let dvacátého století prošel systém sociálního zabezpe čení zna čnými zm ěnami, jejichž cílem bylo vytvo řit moderní, sob ěsta čný systém sociálního zabezpe čení, který by dokázal uspokojit pot řeby demokratického státu (Kozlová 2005).

Matoušek a kol. (2007) definuje sociální služby jako služby poskytované sociáln ě znevýhodn ěným ob čan ům, jejichž cíle uvádí ve t řech bodech: 1. Zlepšení kvality života 2. Spole čenské za členění sociáln ě slabých 3. Ochrana spole čnosti p řed nebezpe čími, která sužují práv ě tyto sociáln ě znevýhodn ěné ob čany.

Nabídka sociálních služeb ve venkovských obcích je velmi r ůznorodá. Ve většin ě p řípad ů je z řizovatelem sociálního za řízení v obci kraj či stát. Lokalizace jednotlivých sociálních za řízení je ovliv ňována r ůznými faktory, avšak st ěžejní faktor je

24 velikost obce, a to zejména díky vysokým investi čním a provozním náklad ům t ěchto služeb. Obce mohou poskytovat sociální služby dv ěma zp ůsoby. Prvním z nich je p římé zajiš ťování sociálních služeb obcí, a to prost řednictvím vlastních organiza čních služeb, pop ř. p řísp ěvkovými organizacemi. Druhým, nep římým zp ůsobem, je financování vedlejších subjekt ů, které budou dané sociální služby poskytovat, a to nap říklad ob čanských sdružení, církevních spole čností, obecn ě prosp ěšných spole čností či obchodních spole čností (Binek, Svobodová a kol. 2010b). Tito poskytovatelé služeb se za čali masivn ě rozvíjet až od roku 1990 a došlo v ur čité mí ře ke komercializaci sociálních služeb a velkému rozvoji specializovaných služeb, zam ěř ených na úzké spektrum spot řebitel ů (Kozlová 2005). Zákon o sociálních službách rozlišuje t ři základní typy sociální služeb: sociální poradenství, služby sociální pé če a služby sociální prevence. První skupinu tvo ří služby sociálního poradenství, které se zam ěř ují na nep římou pomoc osobám ve form ě poskytování informací, vedoucí k řešení nep říznivé sociální situace. Mj. tato služba zahrnuje činnosti, jako jsou: zajišt ění kontaktu se sociálním prost ředím, terapeutické činnosti v oblasti v ěcí sociálních a pomoc p ři uplat ňování ob čanských práv. Krom ě základního sociálního poradenství stát poskytuje i tzv. odborné sociální poradenství, které je cíleno na spole čensky nep řizp ůsobivé osoby, dále na osoby, které se staly ob ětmi trestného činu (v četn ě ob ětí domácího násilí), na osoby zdravotn ě postižené a seniory (§ 37 zákona č. 108/2006 Sb.).

Dalším typem sociálního poradenství jsou tzv. Služby sociální pé če, které si kladou za cíl zajiš ťování osobám jejich psychickou a fyzickou sob ěsta čnost a tím jim umožnit zapojení se do ve řejného života, a to v co nejv ětší mí ře. Služby sociální pé če zahrnují služby: „ osobní asistence, pe čovatelské služby, tís ňová pé če, pr ůvodcovské a před čitatelské služby, centra denních služeb, denní a týdenní stacioná ře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chrán ěné bydlení a sociální služby poskytované ve zdravotnických za řízeních“ (§ 38-52 zákona č. 108/2006 Sb.).

Posledním typem sociálních služeb jsou tzv. služby sociální prevence, jejichž primárním cílem je pomáhat osobám p řekonávat nep říznivé sociální situace a zabra ňovat vzniku nep říznivých spole čenských jev ů. Tento typ sociálních služeb (sociální prevence) zahrnuje činnosti jako: „raná pé če, telefonická krizová pomoc, tlumo čnické služby, azylové domy, domy na p ůl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc,

25 interven ční centra, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová za řízení pro d ěti a mládež, noclehárny, služby následné pé če, sociáln ě aktiviza ční služby pro rodiny s dětmi, sociáln ě aktiviza ční služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociáln ě terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy a sociální rehabilitace “ (§ 53-70 zákona č. 108/2006 Sb.).Význam sociálních služeb netkví pouze v tom, že je pot řebuje mnoho ob čan ů, ale zejména v tom, že bez jejich existence by se zna čná část ob čan ů nemohla zapojovat a podílet na všech stránkách života, což by nakonec vedlo k jejich sociálnímu vylou čení, (Kozlová 2005).

1.2.6 Zdravotnictví

Poskytování zdravotních služeb spadá pod zdravotnictví. Základní zdravotní pé či stanovuje Ministerstvo zdravotnictví zákonem o zdravotních službách. „Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní pé če, práva a povinnosti pacient ů a osob pacient ům blízkých, poskytovatel ů zdravotních služeb, zdravotnických pracovník ů, jiných odborných pracovník ů a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpe čí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb a zapracovává p říslušné p ředpisy Evropské unie“ (§ 1 zákona č. 372/2011 Sb.).

Ve venkovských obcích je zdravotní pé če poskytována p ředevším praktickými léka ři. Lokalizace ordinací praktických léka řů je závislá zejména na jednom limitujícím faktoru, koncentraci obyvatelstva, tedy možných budoucích pacient ů ( ČSÚ 2009). Zdravotnická za řízení jsou spravována státem, kraji, obcemi, pop ř. soukromými osobami. Zdravotnická za řízení tvo ří tzv. sít ě zdravotních služeb, které jsou budovány zdravotními pojiš ťovnami. Ke zlepšení hustoty sít ě zdravotních služeb na venkov ě, a tedy zlepšení dostupnosti zdravotních služeb, je nutností znalost a p řehled obcí o zdravotních pot řebách svých obyvatel a o dostupných kapacitách konkrétních zdravotních za řízení. Binek, Svobodová a kol. (2010b) uvádí dva způsoby, jakými lze pomoci ke zlepšení situace zdravotních služeb na venkov ě. První ze zp ůsob ů doporu čuje jednání s konkrétními léka ři, a to zejména o prodloužení jejich ordina čních hodin. Druhý zp ůsob navrhuje zlepšení dostupnosti záchranné služby.

Zákon o zdravotních službách §2 č. 372/2011Sb. definuje zdravotní služby jako: • Poskytování zdravotní pé če p říslušnými pracovníky

26 • Poradenské služby za ú čelem získání, dopln ění či zm ěny individuálního uzdravného postupu • Manipulace s tělem zem řelého v četn ě p řípadného transportu t ěla na patologicko-anatomickou pitvu • Záchranná služba • Zdravotnická p řepravní služba, která se stará o transit pacient ů k poskytovateli zdravotní pé če, p řepravy související s transplantací (v četn ě zem řelé osoby) a p řeprava zdravotnických pracovník ů v případ ě neodkladné pé če. • Přeprava osob za ú čelem neodkladné pé če • Zdravotní služby související se zajišt ěním jakosti lidských orgán ů, tkání a bun ěk. • Záchytná služba (protialkoholní a proti toxikomanická)

Poskytovaní zdravotních služeb bez získání oprávn ění o poskytování zdravotních služeb nelze. Zdravotní služby mohou poskytovat pouze osoby zp ůsobilé výkonu zdravotnického povolání. Výjimku tvo ří pouze p řípady, jako je nap říklad poskytování první pomoci či p řevoz osoby, jejíž stav si to žádá. Zdravotní služby mohou být poskytovány pouze v za řízeních, která jsou technicky a v ěcn ě uzp ůsobená, tedy spl ňují požadavky na minimální technické a v ěcné vybavení zdravotních za řízení (§ 11 zákona č. 372/2011 Sb.).

Se zdravotními službami se úzce pojí pojem zdravotní pé če. Jedná se o řadu zdravotnických postup ů a činností, které vedou k udržení nebo ke zlepšení zdravotního stavu pacient ů a celkov ě ke zdravému rozvoji populace. Existují r ůzné druhy zdravotní pé če, které se rozlišují na základ ě n ěkolika faktor ů, a to: podle časové naléhavosti poskytnutí pé če a podle ú čelu poskytnutí pé če. Do skupiny ur čené dle časové naléhavosti se řadí tyto druhy zdravotní pé če: • Neodkladná pé če, která slouží zejména k zamezení, p řípadn ě zmírn ění stav ů ohrožujících život nebo stav ů zp ůsobujících intenzivní bolest či zm ěny chování pacienta, které mohou vést k ohrožování sebe i svého okolí. • Akutní pé če se zam ěř uje p ředevším na odvrácení zhoršení pacientovo zdravotního stavu, pop řípad ě snížení rizika vážného stavu, a to tak, aby léka ř byl schopný zajistit v čas pot řebnou diagnózu nebo následný postup lé čby samotné.

27 • Nezbytná pé če se týká zejména pacientů, kte ří jsou zahrani ční pojišt ěnci. Zdravotní pé če je poté poskytnuta v takové mí ře, že pacient nebude nucen vycestovat ze zem ě d říve, než p ůvodn ě zamýšlel.

Plánovaná pé če slouží zejména pro zahrani ční pojišt ěnce, za jejímž ú čelem do České republiky p řicestovali (§ 5 zákona č. 372/2011 Sb.).

Druhá skupina zdravotní pé če, ur čené dle ú čelu jejího poskytnutí, zahrnuje: preventivní pé či, diagnostickou pé či, dispenzární pé či, lé čebnou pé či, posudkovou pé či, lé čebn ě rehabilita ční pé či, ošet řovatelskou pé či, paliativní pé či a lékárenskou pé či (§ 5 zákona č. 372/2011 Sb.).

28 2 Metodika tvorby práce

Empirická část práce se v ěnuje analýze dostupnosti základních služeb na venkov ě. Bylo potřeba si vhodn ě zvolit výzkumný p ředm ět, kterým se práce bude následn ě zabývat. Konkrétn ě bylo nutné si zvolit služby, jejichž analýza dostupnosti a následné vyhodnocení dat povedou k napln ění výzkumných cíl ů a k potvrzení či vyvrácení v ědeckých hypotéz. Tyto služby byly vybírány dle hlavního kritéria: musí se jednat o služby základní. Tedy služby, které zajištují základní ob čanskou vybavenost obcí, služby, které zna čně ovliv ňují kvalitu života a životní úrove ň obyvatel.

První skupinou služeb, kterou se bude práce zabývat, jsou služby zajiš ťující základní potraviny pro ob čany, tedy zejména obchody s potravinami (maloobchod). Další jsou služby zajiš ťující vzd ělání – základní a mate řské školy a dále pe čovatelské domy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, ordinace praktických léka řů , knihovny a poštovní ú řady.

Hodnocení dostupnosti služeb bylo zam ěř eno na venkovské obce okresu Plze ň- sever. P ředm ětné obce byly vymezeny dle jejich správního statusu, který je definován zákonem o obcích § 3 č. 128/2000 Sb. Dle tohoto zákona jsou venkovskými obcemi ty, které mají mén ě než 3000 obyvatel. Výjimku tvo ří obce, které mají mén ě než 3000 obyvatel, ale mají status m ěsta. Jedná se o obce, které tento status získaly v minulosti, konkrétn ě p řed dnem 17. kv ětna 1954, a vyžádaly si status od p ředsedy Poslanecké sn ěmovny (§ 3 zákona č. 128/2000 Sb.)

Toto kritérium spl ňuje k 1.1. 2019 celkem 87 obcí okresu Plze ň-sever. Kompletní seznam zmi ňovaných obcí v četn ě dopl ňujících informací, jako je po čet obyvatel dané obce, lze najít v Příloze A.

Při tvorb ě této práce byla využívána zejména tyto hlavní zdroje, mimo jiné zdroje sekundárních dat ze statistických server ů, a to p ředevším z: • ČSÚ – Z tohoto statistického serveru byla čerpána data z každoro ční bilance po čtu obyvatel České republiky za všechny obce. Data po čtu obyvatel u příslušných obcí jsou platná k 1.1. 2019 a byla používána zejména p ři výpo čtech po čtu obyvatel p řipadajících na jednu službu ve venkovských obcích (ČSÚ 2019). • Rejst řík škol a školských za řízení – Veškerá data týkající se služeb s eduka čním zam ěř ením, tedy konkrétně základních a mate řských škol, byla čerpána

29 z rejst říku škol a školských za řízení, spravovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.(celý seznam mate řských a základních škol v modelovém území viz P říloha L,J) Tato databáze má ryze informativní charakter a lze v ní vyhledávat dle r ůzných kritérií jako je nap říklad: Místo školy/za řízení, druh školy/za řízení, či podle názvu právnické osoby vykonávající činnost školy. Z této databáze byla čerpána absolutní data o dostupnosti daných služeb (ZŠ a MŠ) a to konkrétn ě ve venkovských obcích okresu Plze ň-sever ( Rejst řík škol a školských za řízení, nedatováno). • Seznam léka řů ( Česká léka řská komora) – Údaje týkající se dostupností ordinací praktických léka řů byly čerpány z ve řejného seznamu léka řů , který je zve řejn ěn Českou léka řskou komorou a to dle § 6a zákona č. 220/1991 Sb.( Seznam léka řů , nedatováno ) Tento internetový registr léka řů slouží zejména jako informativní databáze pro širokou ve řejnost, ve které lze vyhledávat nejen podle jména doty čného léka ře, ale taktéž podle polohy ve které by se léka ř mohl nacházet či podle léka řova oboru pracovního zam ěř ení (celý seznam léka řů v modelovém území viz P říloha K) • Evidence knihoven – Pot řebná data o dostupnosti knihoven byla čerpána z Evidence knihoven spravované Ministerstvem kultury. Jedná se o seznam knihoven, ve kterém je registrováno více než 6500 za řízení tohoto typu (celý seznam knihoven v modelovém území viz P říloha N). Krom ě již zmi ňované dostupnosti daných knihoven v obcích České republiky, či konkrétního kraje nebo okresu lze ješt ě najít základní informace o za řízení, jako jsou: provozovatel, sídlo za řízení, druh knihovny či její otevírací doba ( Evidence knihoven, nedatováno ). • Registr poskytovatel ů sociálních služeb – Pro služby sociálního charakteru, konkrétn ě tedy domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, sloužil jako primární zdroj Registr poskytovatel ů sociálních služeb, který byl z řízen na základ ě zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách s účinností od 1.1. 2007 (celý seznam domov ů pro seniory a domov ů se zvláštním režimem v modelovém území viz P říloha P,Q) • Obsah této databáze vypovídal nejen o samotné dostupnosti ur čitých služeb v obcích, ale taktéž o jejich kapacitní dostupnosti, tedy zejména o po čtu l ůžek daných za řízení ( Registr poskytovatel ů sociálních služeb, nedatováno ). • Vlastní terénní pr ůzkum – Dostupnost obchod ů s potravinami a poštovních ú řad ů byla ov ěř ována prost řednictvím terénního pr ůzkumu. Terénní

30 pr ůzkum bylo nutné provád ět v každé zkoumané obci (celkem 87 venkovských obcí okresu Plze ň-sever). Tento pr ůzkum jsem provád ěl v rámci roku 2019 (výzkum prob ěhl v převážné části první poloviny roku 2019, ale údaje ješt ě byly ke konci roku dopln ěny), jelikož časová náro čnost výzkumu byla zna čně vysoká. Samotnému terénnímu pr ůzkumu vždy p ředcházela jistá p říprava prost řednictvím internetových mapových portál ů (Mapy Google a Mapy.cz), kde jsem se vždy snažil najít danou službu v obci, a čkoliv se pozd ěji ukázalo, že ne vždy jsou tato data aktuální. P ři terénním pr ůzkumu jednotlivých obcí jsem se snažil postupovat systematicky, abych sv ůj pohyb v rámci zkoumaných obcí a tím terénní šet ření co nejvíce časov ě zefektivnil (seznam obchod ů s potravinami a pošt viz Příloha M,O). Pro každou zkoumanou službu byla vypracována celková analýza a vyhodnocení dat o jejím výskytu, která byla zpracováno do tabulky. Tato analýza a vyhodnocení dat bylo roz člen ěno v rámci jednotlivých správních obvod ů okresu Plze ň-sever, konkrétn ě na: POÚ Kralovice, POÚ Man ětín, POÚ M ěsto Touškov, POÚ Ný řany, POÚ Plasy, POÚ Třemošná a POÚ Všeruby. Roz člen ění vyhodnocených dat do menších správních celk ů umožnilo detailn ější p řístup k dat ům za jednotlivé venkovské obce, ale také zvýšilo celkovou p řehlednost dat. Zárove ň byly vytvo řeny grafické výstupy v podob ě map, které byly zpracovány pro každý jednotlivý správní obvod okresu Plze ň-sever. Tyto výstupy jsou zam ěř eny především na vyobrazení koncentrace zkoumaných služeb v jednotlivých obcích POÚ a k vyobrazení počtu obyvatel, kte ří p řipadají na jednu službu v dané obci. Tyto mapové výstupy byly vytvo řeny prost řednictvím geografického programu ArcGIS. K tomuto účelu byla použita vektorová podkladová vrstva Arc ČR 500 ( ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ 2016 ), ze které byly použity polygonové vrstvy okres ů a zejména obcí. Pro pot řeby této práce byla v programu vytvo řena atributová tabulka, do které byla zanesena data týkající se dostupnosti zkoumaných služeb, ale taktéž data o po čtu obyvatel daných obcí. Z těchto dat byla pozd ěji vypo čítána a graficky vyobrazena hodnota po čtu obyvatel p řipadajících na jednu službu, a to ve form ě kartogramu. Kdežto absolutní data týkající se výskytu služeb v obcích byla zpracována a vyobrazena metodou kartodiagramu s výse čovými grafy. Ob ě tyto formy vyobrazení dat byly zpracovány do jedné mapy, která prezentuje p říslušné hodnoty za jednotlivé správní obvody okresu Plze ň-sever.

31 Ke každé zkoumané služb ě byly vytvo řeny dva nepravé kartogramy. Tyto mapy vyobrazovaly data o časové dostupnosti (automobilem, p ěšky) k nejbližší služb ě daného typu (mapy v plném rozlišení viz P říloha R-AG).Dopravní dostupnost byla orienta čně zjiš ťována prost řednictvím mapového portálu Google mapy (Google mapy 2019) a to pouze pro venkovské obce, které nebyly vybaveny danou službou. Jako p říklad lze uvést venkovskou obec Krašovice, která není vybavena obchodem s potravinami, avšak dopravní dostupnost automobilem nejbližší prodejny jsou 2 minuty jízdy, a to do prodejny COOP v Trnové. Ur čitou výjimku tvo ří služby orientované na seniory (domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem), u kterých je charakter za řízení odlišný od ostatních služeb, a to zejména proto, že lidé v těchto za řízeních pobývají dlouhodob ě, tudíž čas p řepravy nehraje takovou roli (by ť m ůže ovliv ňovat frekvenci návšt ěv p říbuznými), jako u zbytku služeb. Proto je pot řeba, zejména u hodnot dostupnosti pěšky u t ěchto služeb p řistupovat čist ě informativn ě (vzhledem k vysoké neprakti čnosti t ěchto čas ů). Na záv ěr praktické části byly vytvo řeny dv ě tabulky, které zhodnocují míru centrality jednotlivých sídel pomocí ukazatele skóre centrality. První tabulka se v ěnuje interpretaci skóre centrality u deseti nejv ětších obcí, co se po čtu obyvatel tý če. Druhá tabulka se naopak v ěnuje skóru centrality u deseti nejmenších venkovských obcí okresu Plze ň-sever. Pomocí tohoto ukazatele je možné ur čit jednotlivá regionální centra. Výpo čet tohoto ukazatele probíhal dle následujícího vzorce: každé zkoumané služb ě byl přiřazen index. Nejvíce frekventované služb ě ve sledované skupin ě obcí byl vždy přiřazen (nejnižší) index číslo 1, ostatní služby dostaly p říslušný index (v ětší než 1), který vznikl jako podíl po čtu jejich výskytu a po čtu nej čast ěji vyskytované služby. Poté se jednotlivá skóre služeb za dané obce se četla a vzešlo celkové skóre centrality, které ur čuje po řadí daných obcí (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008).

32 3 Vyhodnocení získaných dat o dostupnosti základních služeb

3.1 Analýza jednotlivých správních obvod ů

3.1.1 POÚ Kralovice

Tabulka 1: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Kralovice POÚ Kralovice Typ a po čet služby Domov Domov se Základní Mate řská Obchod Praktický Název obce Pošta Knihovna pro zvláštním škola škola s potravinami léka ř seniory režimem Bílov 0 0 0 0 0 1 0 0 Bohy 0 0 0 0 0 1 0 0 Brodeslavy 0 0 0 0 0 0 0 0 Černíkovice 0 0 0 0 0 1 0 0 Dolní Hradišt ě 0 0 0 0 0 1 0 0 Hlince 0 0 0 0 0 0 0 0 Holovousy 0 0 0 0 0 0 0 0 Ch říč 1 1 1 1 0 1 0 0 Ko čín 0 0 0 0 0 1 0 0 Kopidlo 0 0 0 0 0 1 0 0 Kozojedy 1 1 2 1 1 3 0 0 Mladotice 1 1 2 1 1 1 0 0 Pastuchovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Potvorov 0 0 1 0 0 0 0 0 Sedlec 0 0 0 0 0 1 0 0 Slatina 0 0 0 0 0 0 0 0 Studená 0 0 0 0 0 0 0 0 Tis u Blatna 0 0 1 0 0 0 0 0 Vele čín 0 0 0 0 0 0 0 0 Všehrdy 0 0 0 0 0 0 0 0 Výrov 0 0 1 0 1 1 0 0 Vysoká Libyn ě 0 0 1 0 0 1 0 0 Žihle 1 1 5 1 1 1 0 0 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019

Správní obvod pov ěř eného obecního ú řadu Kralovice tvo ří celkem 25 obcí. Dv ě obce mají statut m ěsta – město Kralovice a m ěsto Kožlany. Zbytek POÚ je tvo řen venkovskými obcemi. Na území POÚ Kralovice se nachází nejmenší venkovská obec okresu Plze ň-sever. Jedná se o obec Studená, ve které žije pouze 37 obyvatel ( ČSÚ 2019). Po čet obyvatel koresponduje s ob čanskou vybaveností obce, kdy se na území této obce nenachází žádná ze zkoumaných služeb. Obyvatelé Studené jsou nuceni

33 dojížd ět za službami. Z hlediska dopravní dostupnosti se jako nejvýhodn ější jeví dojíž ďka do sousední obce Ch říč, která je vybavena všemi zkoumanými službami vyjma ordinací praktického léka ře. Z 23 venkovských obcí správního obvodu vlastní základní školu pouze 4 z nich. Nejv ětší základní školou, dle kapacity, je vybavena Žihle – Masarykova ZŠ a MŠ v Žihli, s kapacitou 300 žák ů. Krom ě vysoké kapacity student ů škola taktéž nabízí výuku nejen na prvním, ale i druhém stupni základního vzd ělání. Podobn ě tomu je u Základní a Mate řské školy v Kozojedech, která m ůže nabídnout pom ěrn ě vysokou kapacitu žák ů – 235 žák ů a taktéž výuku na obou stupních základního vzd ělání. Základní škola se taktéž nachází v obci Mladotice – Základní škola a Mate řská škola Mladotice (kapacita 60 žák ů) a v obci Ch říč – Základní škola Pivo ňka (kapacita 40 žák ů). Základní škola Pivo ňka je školou soukromou, tedy v rejst říku MŠMT je zapsána jako soukromá základní škola. V tomto p řípad ě má škola nárok na dotace pro soukromé školy, jejichž výše se odvíjí od po čtu žák ů. Rodi če žák ů jsou povinni hradit m ěsí ční přísp ěvek na školu a to 2000 K č. (Základní škola Ch říč nedatováno)

Podobná situace je u mate řských škol, kdy v tomto p řípad ě se mate řské školy nachází v obcích: Ch říč, Kozojedy, Mladotice a Žihle. Krom ě Mate řské školy Ch říč, se všechny tyto za řízení nacházejí na pozemcích základních škol daných obcí. Nejv ětší kapacitou d ětí disponuje mate řská škola v Žihli (60 d ětí) a Kozojedech (60 d ětí). V mate řské škole v Mladoticích je kapacita d ětí pouze 28 a v mate řské škole Ch říč, pouze 22 d ětí.(Celkový p řehled pro srovnání s populací obce viz tabulka v Příloze č. 12) Nejvíce zastoupenou službou správního obvodu pov ěř eného ú řadu Kralovice jsou obchody s potravinami. Obchody s potravinami lze najít u 8 venkovských obcí (14 obchod ů s potravinami). Nejv ětší koncentrace obchod ů s potravinami se nachází v obci Žihle, kde funguje Jednota COOP spot řební družstvo Plasy, dv ě prodejny smíšeného zboží a dv ě ve čerky. Vyšší koncentraci obchod ů s potravinami (2) lze ješt ě najít v obci Mladotice, která je vybavena prodejnou Jednota COOP spot řební družstvo Plasy a obchodem s potravinami vedeným soukromníkem. Celkově v tomto správním obvodu jsou v nejv ětší mí ře zastoupeny prodejny COOP, spot řební družstvo Plasy, a to v obcích: Žihle, Tis u Blatna, Mladotice, Výrov a v obci Kozojedy. Krom ě prodejen Jednota COOP, jsou ve velké mí ře také zastoupeny malé prodejny vedené soukromými osobami. Na tento typ prodejen lze narazit v obci Potvorov, Vysoká Libin ě, Mladotice a v obci Ch říč. V menší mí ře jsou zastoupeny prodejny typu ve čerka, jejichž otevírací

34 doba sahá až do pozdních hodin. Takový typ prodejen lze najít v Žihli a Kozojedech. Žádným obchodem s potravinami je vybavena více než polovina obcí POÚ Kralovice. Ve správním obvodu se nachází jen čty ři pošty. Na poštu lze narazit v obci Ch říč, Kozojedy, Mladotice a v obci Žihle. Zbylých 19 venkovských obcí je odkázáno na dojíž ďku za touto službou. Naprostá v ětšina obcí, celkem 15 má p řičlen ěnou pobo čku pošty ve m ěst ě Kralovice, t ři obce v obci Žihle a jedna obec ve m ěst ě Kazn ějov. Je zcela viditelné, že m ěsto Kralovice je v rámci této služby spádovým centrem. Ordinace praktických léka řů se v tomto správním obvodu (vyjma m ěst) vyskytují v omezené mí ře. Praktického léka ře lze navštívit v obci Kozojedy, kde ordinuje MUDr. Kv ětoslav Havlín, dále v obci Výrov – MUDr. B ěla Churavá. Obce Mladotice a Žihle mají spole čného praktického léka ře – MUDr. Petr Gruber, který ordinuje primárn ě v Žihli, avšak v úterý a ve čtvrtek taktéž v ordinaci v Mladoticích (Zdravotniregistr nedatováno). Ve zbylých obcích se praktický léka ř nenachází. Obyvatelé t ěchto obcí mohou dojížd ět do nejbližších ordinací praktických léka řů v Kozojedech, Kralovicích, Žihli, Výrov ě a Chýši (okres Karlovy Vary). Druhou nejvíce zastoupenou službou POÚ Kralovice jsou knihovny. Knihovnu lze nalézt u 13 obcí (15 knihoven celkem). Služba je nejvíce koncentrovaná v obci Kozojedy, kde se nachází knihovny t ři. První z nich je situovaná v budov ě obecního úřadu, druhá na základní škole a t řetí v části obce Kozojedy – Břízsko. U zbytku knihoven se v ětšinou jedná o menší obecní knihovny s různorodou a omezenou otevírací dobou. Zkoumané služby orientované na seniory, tedy domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, nejsou ve správním obvodu Kralovice v ůbec p řítomny. Tím se rozumí, že žádná z venkovských obcí nevlastní tuto část ob čanské vybavenosti, tudíž obyvatelé těchto obcí jsou nuceni využívat tyto služby jinde. V tomto p řípad ě v okolních m ěstech či ostatních správních obvodech. V případ ě domov ů pro seniory, jsou využívána zejména tato za řízení: Senior House Trnová, Domov Na Zátiší Rakovník a Domov Kolešovice. A to zejména kv ůli jejich dobré dopravní dostupnosti, kdy pro obce ležící ve východní části POÚ Kralovice je nejvýhodn ější využívat Domov na Zátiší Rakovník, pro obce ležící na severu správního obvodu Domov Kolešovice a pro zbylé obce Senior House Trnová (viz Příloha AD).

35 V případ ě domov ů se zvláštním režimem je nejvýhodn ější dojíž ďka za touto službou velmi ner ůznorodá. Pro všechny venkovské obce, vyjma obce Tis u Blatna je z hlediska dopravní dostupnosti ( časové) nejvýhodn ější dojížd ět do za řízení v Kralovicích – Dům sociální pé če Kralovice. Obyvatelé Tisu u Blatna mají nejblíže Domov pro seniory Vroutek (viz Příloha AF).

Obrázek 1: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Kralovice Jako centrum služeb v rámci venkovských obcí správního obvodu Kralovice, lze ozna čit obec Žihle. V této obci se nachází nejvyšší koncentrace služeb (10 služeb) a zárove ň nejvyšší po čet obyvatel POÚ Kralovice (v rámci venkovských obcí) ( ČSÚ 2019). Po čet obyvatel p řipadajících na jednu službu v Žihli spadá do intervalu 126-150 obyvatel na službu. Do tohoto intervalu spadají ješt ě obce: Výrov, Kopidlo, Potvorov, Ko čín a obec Bohy. Dalšími významnými obcemi, z hlediska ob čanské vybavenosti jsou obec Kozojedy a Mladotice. V obci Kozojedy lze najít celkem 9 služeb a podíl obyvatel p řipadající na jednu službu zde spadá do intervalu 51-75 obyvatel na službu, 36 v tomto intervalu se nachází ješt ě obec Dolní Hradišt ě, na jejímž území se nachází pouze knihovna. V obci Mladotice se nachází celkem 7 zkoumaných služeb a podíl po čtu obyvatel p řipadající na službu spadá do intervalu 76-125 obyvatel na službu. V tomto intervalu leží ješt ě obce Vysoká Libyn ě, Bílov a Černíkovice.

Nejmenší po čet obyvatel na službu (vyjma obcí bez služeb) spadá v obci Ch říč, a to v intervalu 1-50 obyvatel na službu. Nejmenší koncentrace služeb se v tomto správním obvodu vyskytuje celkem u 9 obcí, kdy žádná z těchto obcí není vybavena zkoumanými službami. Zcela ur čit ě má v tomto p řípad ě nejv ětší roli po čet obyvatel daných obcí, jelikož u 8 těchto obcí je po čet obyvatel menší než 100 (výjimku tvo ří obec Tis u Blatna, která má 108 obyvatel, ale službu žádnou) ( ČSÚ 2019). V tomto správním obvodu (v rámci venkovských obcí) se taktéž nenachází žádné zkoumané služby s orientací na seniory, tedy domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.

3.1.2 POÚ Man ětín

Tabulka 2: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Man ětín

POÚ Typ a po čet služby Domov se Základní Mate řská Obchod s Praktický Domov pro Název obce Pošta Knihovna zvláštním škola škola potravinami léka ř seniory režimem Bezv ěrov 1 1 1 1 0 2 0 0 Draže ň 0 0 1 0 0 1 0 0 Hvozd 0 0 1 1 0 1 0 0 Ne čtiny 1 1 3 1 0 1 0 0 Štichovice 0 0 1 1 0 1 0 0 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019

Správní obvod pov ěř eného obecního ú řadu Man ětín je nejmén ě po četným správním obvodem v okresu Plze ň-sever, co se týká po čtu obcí. Čítá celkem 6 obcí, z toho jednu obec se statutem m ěsta – Man ětín. S nízkou po četností tohoto POÚ koresponduje také pom ěrn ě nízká úrove ň ob čanské vybavenosti v obcích. Za zajímavost lze považovat obec Ne čtiny, která se v roce 2002 stala vesnicí roku. Primárním důvodem bylo dokon čení dvanáctiletého programu na rozvoj venkova, který se uskute čň oval v letech 1990-2002 (Program obnovy venkova 2020).

V celém správním obvodu Man ětín (vyjma m ěsta Man ětín) lze nalézt pouze dv ě základní školy. Základní školou je vybavena obec Nečtiny – Základní a Mate řská škola Ne čtiny, která disponuje kapacitou 60 žák ů a pouze prvním stupn ěm základního vzd ělání. Podobn ě tomu jest u Základní školy a Mate řské školy Bezv ěrov, kde se taktéž

37 vyu čuje pouze na prvním stupni, ale kapacita školy je o polovinu menší, než tomu bylo u školy v Ne čtinech (30 žák ů). Zbytek obcí základní školy nemá.

Velmi podobná je tomu i situace ohledn ě mate řských škol, které se v tomto případ ě nacházejí ve stejných budovách, jako základní školy. Tedy v obci Bezv ěrov a Ne čtiny. Co se týká kapacity, i v tomto p řípad ě kapacita MŠ Ne čtiny (28 d ětí) p řevyšuje kapacitu mate řské školy v Bezv ěrov ě (20 d ětí). Ostatní obce mate řskou školou nejsou vybaveny (Celkový p řehled pro srovnání s populací obce viz tabulka v Příloze č. 12)

Ve srovnání s ostatními zkoumanými službami, je v tomto správním obvodu situováno pom ěrn ě hodn ě obchod ů s potravinami. Nejv ětší koncentraci mají malé prodejny vedeny soukromými osobami. Takové obchody lze najít v obcích: Bezv ěrov, Draže ň, Ne čtiny a Štichovice. Druhé nejv ětší zastoupení mají prodejny COOP, spot řební družstvo Plasy, které se nacházejí v obci Hvozd a obci Ne čtiny. Tyto prodejny mají stálou otevírací dobu od 8:00 do 16:00. Víkendový provoz je v prodejn ě na Hvozd ě zcela zrušen a v prodejn ě v Ne čtinech je otev řen jen v sobotu. Krom ě prodejny COOP se v Ne čtinech také nachází vietnamská ve čerka s otevírací dobou od 7:30 do 17:30. Pom ěrn ě nov ě je také otev řena prodejna Hrad Ne čtiny, která je vedena soukromníkem.

Koncentrace pobo ček pošty v tomto POÚ je velmi p říznivá. Pošta se nachází ve všech obcích vyjma venkovské obce Draže ň. Obyvatelé obce Dražn ě, musí jezdit do přičlen ěné pobo čky pošty v Plasích.

Ordinace praktických léka řů v tomto správním obvodu pov ěř eného úřadu nelze najít. Obyvatelé se musí spoléhat na dojíž ďku, nap říklad k nedalekému praktickému léka ři MUDr. Václavovi Stehlíkovi v Man ětín ě, nebo k MUDr. Richardu Hlousovi do Toužimi anebo do Dolní B ělé k MUDr. Tomáši K řiklánovi (Celkový p řehled pro srovnání s populací obce viz tabulka v Příloze č. 26).

Pom ěrn ě p řekvapiv ě na tom je vybavenost knihovnami. Všechny obce POÚ vlastní svojí obecní knihovnu. Knihovny mají nepravidelnou otevírací dobu. Obvykle jeden, dva dny v týdnu. D ůvodem m ůže být nedostatek pracovník ů, kte ří by chod knihovny zajistili, nebo resp. nedostatek finan čních prost ředk ů na jejich plat, ale hlavn ě fakt, že by nep řetržitý provoz knihoven nebyl pln ě využit.

Služby orientované na seniory, tedy domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, se v tomto správním obvodu nenacházejí. Z hlediska dopravní dostupnosti se 38 jako nejlepší jeví pro všechny obce využívat domov d ůchodc ů v obci Trnová – Senior House Trnová. Dojíž ďka do domov ů se zvláštním režimem už není tak jednostranná. Obyvatelé obcí: Draže ň, Hvozd a Ne čtiny mají nejblíže za řízení v Trnové – Senior House Trnová. Obyvatelé obce Bezv ěrov, mají nejblíže Domov pro seniory a d ům s pe čovatelskou službou Mariánské Lázn ě a obyvatelé Štichovic – Dům sociální pé če Kralovice.

Obrázek 2: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Man ětín Nejvyšší koncentraci služeb lze najít v obci Ne čtiny, která nabízí celkem 7 zkoumaných služeb, tuto obec lze tedy ozna čit za centrum služeb tohoto správního obvodu (v rámci venkovských obcí). Po čet obyvatel p řipadajících na jednu službu v Ne čtinech spadá do intervalu 76-100 obyvatel na službu. Do tohoto intervalu taktéž spadá obec Hvozd, která avšak nabízí pouze služby tři (pošta, obchod s potravinami a knihovna). Jako druhou nejvýznamn ější obec z hlediska ob čanské vybavenosti tohoto správního obvodu lze ozna čit obec Bezv ěrov. V Bezv ěrov ě lze najít celkem p ět služeb, vyjma ordinace praktického léka ře a služeb orientovaných na seniory. Podíl po čtu

39 obyvatel p řipadající na jednu službu má obec Bezv ěrov nejvyšší ze všech venkovských obcí POÚ Man ětín. Tento podíl spadá do intervalu 101-130 obyvatel na službu.

Naopak nejmenší koncentraci služeb POÚ Man ětín lze najít v obci Draže ň, která je vybavena pouze knihovnou a obchodem s potravinami. Po čet obyvatel p řipadajících na jednu službu v této obci spadá do intervalu 51-75 obyvatel na službu. Nejmenší po čet obyvatel na jednu službu lze najít v obci Štichovice, kdy tento podíl leží v intervalu 1- 50 obyvatel na službu. D ůvodem tohoto nízkého podílu je kombinace dvou faktor ů, a to nízkého po čtu obyvatel obce (112 obyvatel) a pom ěrn ě vysokého po čtu nabízených služeb (3) ( ČSÚ 2019).

Ve správním obvodu pov ěř eného obecního ú řadu Man ětín (v rámci venkovských obcí) se nenachází žádná ordinace praktického léka ře, domov pro seniory a domov se zvláštním režimem.

3.1.3 POÚ M ěsto Touškov

Tabulka 3: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ M ěsto Touškov

POÚ M ěsto Typ a po čet služby Domov Domov se Základní Mate řská Obchod s Praktický Název obce Pošta Knihovna pro zvláštním škola škola potravinami léka ř seniory režimem Bden ěves 0 0 1 0 0 0 0 0 Čeminy 0 0 0 0 0 1 0 0 Čer ňovice 0 0 1 0 0 0 0 0 Chotíkov 1 1 2 2 0 1 0 0 Kozolupy 1 1 3 1 1 1 0 0 Křelovice 0 0 1 0 0 1 0 0 Líš ťany 1 1 1 1 0 1 0 0 Myslinka 0 0 0 0 0 0 0 0 Pernarec 1 1 3 1 0 1 0 0 Plešnice 0 0 1 0 0 0 0 0 Pňovany 1 1 1 0 0 0 0 0 Újezd nade Mží 0 0 0 0 0 0 0 0 Úlice 0 0 2 1 0 1 0 0 Vochov 0 1 1 0 0 0 0 0 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019

POÚ M ěsto Touškov náleží celkem 15 obcí. Na území správního obvodu se nachází 14 venkovských obcí a jedno m ěsto – Město Touškov. Za významnou obec lze považovat Chotíkov, který na svém území spravuje spalovnu komunálního odpadu pro energetické využití. Tato spalovna není unikátní jen svojí ro ční kapacitou spáleného

40 odpadu (95 000 tun), ale také tím, že v České Republice se nachází jen další t ři podobná za řízení (v Praze, Brn ě a Liberci) (Zevo Plze ň nedatováno).

Základní školy jsou zastoupeny celkem u p ěti venkovských obcí. V obci Chotíkov se nachází Základní a Mate řská škola Chotíkov, která je vybavena prvním i druhým stupn ěm, školní družinou a jídelnou. Druhou školou správního obvodu M ěsta Touškov s ob ěma stupni vzd ělání, je Základní škola a Mate řská škola Pernarec, která roku 2016 získala mezinárodní certifikát Ekoškola. U zbylých t ří obcí vybavených školou je možné navšt ěvovat jen první stupe ň vzd ělání. Jedná se o školy v obcích Líš ťany, Kozolupy a P ňovany. Zajímavostí je, že Základní škola Líš ťany je školou neúplnou, v tom smyslu, že z prvního stupn ě se na škole vyu čují pouze první t ři ro čníky, které sdílí spole čnou t řídu (Základní škola Líš ťany nedatováno). Ostatní obce POÚ M ěsto Touškov základní školy nemají a jejich obyvatelé jsou v ětšinou nuceni dojíždět do spádových škol.

Mate řskými školami je vybavena necelá polovina obcí správního obvodu (6 obcí). Žádná z obcí vybavených mate řskou školou nemá více, než jen jedno za řízení tohoto typu. Nejv ětší kapacitu d ětí nabízí Mate řská škola Kozolupy, kdy její kapacita činí 59 d ětí. Naopak nejmenší kapacitou disponuje Mate řská škola Líš ťany s 20 d ětmi (Celkový p řehled pro srovnání s populací obce viz tabulka v Příloze č. 12)

Nejv ětší koncentrace obchod ů s potravinami se nachází v obci Kozolupy (3 obchody), Pernarec (3 obchody) a v obcích Chotíkov (2 obchody) a Úlice (2 obchody). Ve v ětšin ě se zde nachází obchody vedené soukromými osobami, obchody se smíšeným zbožím pop ř. vietnamské ve čerky. Chotíkov je vybaven prodejnou COOP, spot řební družstvo Plasy, která je situována jen n ěkolik metr ů od Chotíkovské návsi. Krom ě toho na území obce Chotíkov lze najít i hypermarket Globus, který nabízí velký sortiment nejr ůzn ějšího zboží, a to od 8 do 21:00, každý den. Je pravd ěpodobné, že tento hypermarket pohlcuje p řevážnou část poptávky po službách nejen místních obyvatel, ale také poptávku obyvatel z okolních obcí a části m ěsta Plze ň. Tato p řítomnost hypermarketu se m ůže jevit pro soukromníka jako nevýhodná, nejen tím, že mu přetahuje klienty, ale také svojí snadnou dostupností a širokým sortimentem.

Ve velké mí ře jsou také zastoupeny prodejny COOP, spot řební družstvo Plasy. Konkrétn ě v obcích: Chotíkov, Kozolupy, Líš ťany, Pernarec, P ňovany a Úlice. Tyto prodejny mají velmi často podobnou otevírací dobu, která se v ětšinou pohybuje

41 v rozmezí 7:30 až 17:00 hodin. Krom ě již zmi ňovaných prodejen COOP, jsou také zastoupeny prodejny ve čerka, řízené velmi často vietnamskými prodejci. Na tento typ prodejen lze narazit v Kozolupech, Plešnici, Pernarci a Bden ěvsi. V ur čité mí ře jsou zde taktéž zastoupeny prodejny smíšeného zboží, které nabízejí cukrovinky, pe čivo, mlékárenské výrobky, uzeniny, alkoholické i nealkoholické nápoje a další sortiment. Tyto menší obchody mají r ůznorodou otevírací dobu.

Ve správním obvodu se rovn ěž vyskytuje šest pobo ček pošt. V obci Chotíkov lze nalézt tyto pobo čky dv ě. První z nich je situována v centru obce, kdežto druhá v její periferii, konkrétn ě v hypermarketu Globus. Poštu ješt ě lze nalézt v Kozolupech, Líš ťancech, Pernarci a v Úlici.

Ordinace praktických léka řů se v tomto správním obvodu tém ěř nevyskytují. Výjimku tvo ří ordinace praktického léka ře v Kozolupech, kde ordinuje MUDr. Jind řich Lorens. Ostatní obce vybaveny ordinacemi nejsou a jsou odkázány na dojíž ďku.

Ze 14 venkovských obcí se v polovin ě z nich nachází knihovna. Ve v ětšin ě případ ů se jedná o malé obecní knihovny s nepravidelnou otevírací dobou a omezenou kapacitou knih. V těchto knihovnách obvykle bývají výp ůjčky dle knihovního řádu pro ob čany zdarma.

Služby orientované na seniory (domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem) se v tomto správním obvodu nenachází (v rámci venkovských obcí). Jako nejvíce výhodné z hlediska dobré dopravní dostupnosti se pro v ětšinu obcí správního obvodu jeví využívat Domov poklidného stá ří Baculus, který se nachází ve Vejprnicích. Pro obce Čer ňovice, P ňovany a K řelovice je nejvýhodn ější využívat Domov pro seniory sv. Jana Pavla II. ve St říb ře. Pro obyvatele obce Chotíkov je nejvýhodn ější (z hlediska dopravní dostupnosti) navšt ěvovat Senior Residence Terasy - Plze ň-Bolevec a pro obyvatele obce Líš ťany, je nejvýhodn ější navšt ěvovat Senior House Trnová. Dostupnost do domov ů se zvláštním režimem je v tomto správním obvodu pom ěrn ě jednostranná. Obyvatelé obcí POÚ M ěsto Touškov mohou navšt ěvovat z hlediska nejlepší dopravní dostupnosti Domov poklidného stá ří Baculus ve Vejprnicích anebo Domov se zvláštním režimem Čty řlístek, který se nachází v Plzni.

42

Obrázek 3: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ M ěsto Touškov

Z celkového po čtu 14 venkovských obcí správního obvodu M ěsto Touškov se pouze u dvou z nich nenachází žádná služba. Jedná se o obce Myslinka a Újezd nade Mží. Ob ě tyto venkovské obce mají jeden spole čný faktor, který ze zna čné části ovliv ňuje úrove ň ob čanské vybavenosti t ěchto obcí. V obci Myslinka žije 201 obyvatel a v obci Újezd nade Mží pouze 103 obyvatel, krom ě toho zna čný vliv také bude mít sousedství Újezdu nade Mží s městem M ěsto Touškov, u kterého bude p řirozen ě nabídka služeb vyšší než u venkovské obce. Roli také ur čit ě hraje celková vzdálenost obou obcí od krajského m ěsta Plze ň, která je pom ěrn ě krátká, proto obyvatelé t ěchto obcí pravd ěpodobn ě uspokojují svoji poptávku po službách práv ě v tomto m ěst ě.

43 Druhou nejv ětší venkovskou obcí POÚ M ěsto Touškov, co do po čtu obyvatel tý če je obec Kozolupy. V této obci žije 1093 obyvatel a lze v ní najít celkem 8 služeb, avšak i p řes pom ěrn ě vysoký po čtu obyvatel obce, je po čet obyvatel p řipadajících na jednu službu u této obce nižší, tedy obec spadá do intervalu 1-150 obyvatel na jednu službu ( ČSÚ 2019). Do tohoto intervalu taktéž spadají obce: Líš ťany, P ňovany, Úlice, Křelovice a Pernarec. Obec Pernarec a Chotíkov nabízí celkem 7 služeb. V Chotíkov ě připadá 151-250 obyvatel na jednu službu, kdežto v Pernarci 1-150 obyvatel na jednu službu. V obou t ěchto obcích nelze najít ordinaci praktického léka ře, ani služby orientované na seniory (domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem).

V obcích Čer ňovice, Čeminy, Plešnice a Bden ěves lze najít pouze jednu službu, a to obchod s potravinami, vyjma obce Čeminy, která je vybavena obecní knihovnou. Nej čast ěji zastoupenou službou tohoto správního obvodu pov ěř eného obecního ú řadu jsou obchody s potravinami, které se vyskytují v 11 ze 14 venkovských obcí obvodu. Naopak, nejmén ě koncentrovanou službou jsou domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, které se nevyskytují v žádné ze 14 venkovských obcí. Velmi malou koncentraci mají taktéž ordinace praktického léka ře, kdy se nachází ve správním obvodu pouze jediná ordinace, a to v Kozolupech (MUDr. Jind řich Lorenc).

3.1.4 POÚ Ný řany

Tabulka 4: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Ný řany

POÚ Ný řany Typ a po čet služby Domov Domov se Základní Mate řská Obchod s Praktický Název obce Pošta Knihovna pro zvláštním škola škola potravinami léka ř seniory režimem Blatnice 1 0 1 1 0 0 0 0 He řmanova Hu ť 1 1 3 1 1 1 0 0 Hn ěvnice 0 0 0 0 0 0 0 0 Kbelany 0 0 0 0 0 0 0 0 Lín ě 1 1 4 1 1 1 0 0 Lochousice 0 0 0 0 0 0 0 0 Přehýšov 0 0 1 0 0 1 0 0 Rochlov 0 1 0 0 0 0 0 0 Tlu čná 1 1 3 1 1 1 0 0 Úherce 0 0 1 0 0 1 0 0 Vejprnice 1 1 4 1 1 1 1 1 Zb ůch 1 1 3 1 0 1 1 0 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019

44 POÚ Ný řany je nejmenší správní obvod okresu Plze ň-sever, co se rozlohy tý če, přičemž se v něm nachází nejv ětší venkovská obec okresu Plze ň-sever – Vejprnice s 4240 obyvateli ( ČSU 2019). Druhou nejvíce zastoupenou službou v tomto správním obvodu je základní škola. Základní školy lze najít celkem u šesti venkovských obcí. V obci Blatnice se nachází Základní škola Blatnice, která je vybavena prvním i druhým stupn ěm základního vzd ělání. ZŠ Blatnice disponuje kapacitou 180 d ětí, p řičemž tato hodnota je ze všech kapacit daných škol v tomto správním obvodu nejmenší (i když je to i tak relativn ě vysoký po čet). Další základní škola se nachází v obci He řmanova Hu ť – Základní škola a Mate řská škola He řmanova Hu ť, která taktéž vyu čuje první i druhý stupe ň základního vzd ělání, avšak kapacitu má vyšší než v předchozím p řípad ě a to 300 žák ů. Třetí školou je Základní škola Líně, která disponuje kapacitou 260 žák ů a výukou pro oba stupn ě základního vzd ělání. Nejv ětší základní školou dle kapacity v rámci venkovských obcí tohoto správního obvodu je Základní škola a Mate řská škola Vejprnice, která má kapacitu pro 550 žák ů. ZŠ Vejprnice prošla mezi lety 2015 a 2016 rozsáhlou rekonstrukcí, p ři které bylo p řistav ěno patro nad ob ěma pavilony školy. V těchto pavilonech vznikly nové výukové u čebny, kmenové t řídy a nová u čebna pro výuku informatiky (Jílková nedatováno). Základní škola se taktéž nachází v obcích Tlu čná (kapacita 330 žák ů, výuka obou stup ňů vzd ělání) a v obci Zb ůch (365 žák ů kapacita a výuka pro oba stupn ě základního vzd ělání).

Podobn ě tomu je u mate řských škol. Mate řské školy jsou ve správním obvodu Ný řany zastoupeny v šesti obcích. Nejv ětší kapacitu d ětí nabízí mate řská škola v obci Vejprnice (212), jejíž primárním cílem je vytvo řit d ětem prost ředí, které je nejen vzd ělává, ale taktéž v plné mí ře respektuje jednotlivá specifika dít ěte a úzce navazuje na tradice a zvyky v obci. D ěti se vzd ělávají celkem v osmi t řídách. ( Česká školní inspekce 2017). I v malých obcích tohoto správního obvodu lze najít mate řskou školu. Dobrým příkladem je venkovská obec Rochlov s 301 obyvateli (ČSÚ 2019). V této obci se nachází Mate řská škola Rochlov, která disponuje kapacitou 60 d ětí. Zde je vid ět jistá míra závislosti kapacity mate řských škol na po čtu obyvatel obce. Kdyby tomu tak nebylo, tak by pravd ěpodobn ě kapacita daného za řízení nebyla zcela napln ěna, nebo naopak by byla kapacita nedostatečná. Mate řskou školou jsou ješt ě vybaveny obce He řmanova Hu ť, Lín ě, Tlu čná a obec Zb ůch. Ve zbylých venkovských obcích POÚ Ný řany se mate řská škola nenachází.

45 Absolutn ě nejvíce zastoupenou službou POÚ Ný řany jsou obchody s potravinami. V POÚ Ný řany lze najít celkem 20 prodejen potravin (v rámci venkovských obcí). Nejv ětší koncentrace obchod ů s potravinami je v obcích Vejprnice a Lín ě (4 obchody s potravinami) a v obcích Tlu čná, Zb ůch a He řmanova Hu ť (3 obchody s potravinami). Ve velké mí ře jsou zde zastoupeny p ředevším obchody vedené soukromými osobami, nap říklad: prodejna Potraviny Krámek ve Vejprnicích. Pom ěrn ě hodn ě jsou taktéž zastoupeny ve čerky, a to v obcích: Blatnice, Zb ůch, He řmanova Hu ť a Vejprnice. Zajímavým faktem je, že v tomto správním obvodu se nenachází žádná Jednota COOP spot řební družstvo Plasy, která je v jiných správních obvodech velmi často zastoupena. V obcích Hn ěvnice, Kbelany, Rochlov a Lochousice se obchody s potravinami nevyskytují a jejich obyvatelé se musí spoléhat na dojíž ďku.

V šesti obcích správního obvodu Ný řany lze najít poštu. Žádná z těchto obcí nemá více než jednu pobo čku pošty. Poštou jsou vybaveny obce: Blatnice, He řmanova Hu ť, Lín ě, Tlu čná a Vejprnice. Zbytek venkovských obcí poštu nemá, proto jsou obyvatelé nuceni dojíždět na poštu p řičlen ěnou dané obci. V tomto p řípad ě je ke všem obcím bez vlastní pošty p řičlen ěna pošta v Ný řanech. Nejhorší dopravní dostupnost na tuto poštu je z obce Lochousice, kde obyvatel ům tato cesta bude trvat tém ěř dvacet minut (17 minut). Naopak nejlepší dopravní dostupnost k této pošt ě má sousední obec Úherce, 4 minuty. V tomto p řípad ě je dopravní dostupnost ovlivn ěna zejména polohou daných obcí, kdežto obec Lochousice se nachází až na hranici POÚ Ný řany a POÚ Stod (viz P říloha D).

Knihovnu lze najít u více než poloviny venkovských obcí (7) tohoto správního obvodu. Knihovny se nacházejí ve všech obcích s více než 301 obyvateli. Výjimku tvo ří obec Blatnice, která v sou časné dob ě svoji knihovnu nemá, avšak její obyvatelé mohou dojížd ět do nedalekých Ný řan, které jsou knihovnou vybaveny. Jako nejvýznamn ější lze považovat Obecní knihovnu Vejprnice, která je otev řená denn ě krom ě úterý a víkendu (Obecní knihovna Vejprnice nedatováno).

Služby orientované na seniory jsou situovány ve dvou venkovských obcích POÚ Ný řany – v obci Vejprnice a v obci Zb ůch. Ve Vejprnicích se nachází za řízení – Domov poklidného stá ří Baculus, jehož cílová skupina jsou senio ři, a to ve dvou v ěkových kategoriích. Do první kategorie „mladší senioři“ spadají obyvatelé v rozmezí 65 až 80 let. Druhá kategorie obsahuje seniory nad 80 let. Toto za řízení poskytuje svoje služby od po čátku roku 2010 a v sou časné dob ě disponuje kapacitou 32 l ůžek. Toto za řízení 46 taktéž funguje jako domov se zvláštním režimem, jehož cílová skupina jsou osoby s chronickým duševním onemocn ěním a senioři, u nichž byla diagnostikována Alzheimerova choroba nebo sta řecká demence. Tento druh služby funguje v za řízení od roku 2005 a disponuje celkem 22 l ůžky.

V obci Zb ůch se taktéž nachází domov pro seniory Barbora, jehož cílovou skupinu tvo ří senio ři ve t řech v ěkových kategoriích. První kategorie „dosp ělí“ zahrnuje obyvatele ve v ěku 55 až 64 let. Další kategorie s názvem „mladší senio ři“ zahrnuje obyvatele ve v ěku 65-80 let a poslední kategorie „starší senio ři“ zahrnuje obyvatele nad 80 let. Toto za řízení plní svoji funkci od roku 2014 a disponuje kapacitou 44 l ůžek.

Obrázek 4: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Ný řany Ve správním obvodu Ný řany vystupuje jako hlavní centrum služeb (v rámci venkovksých obcí) obec Vejprnice, ve které je koncentrováno nejvíce služeb tohoto správního obvodu (11 služeb) a kde p řipadá 351 – 409 obyvatel na jednu službu. Výsoký po čet služeb v této obci pravd ěpodobn ě souvisí s vysokou poptávkou po službách, která je závislá na po čtu obyvatel, jelikož obec Vejprnice má nejvíce obyvatel ze všech venkovksých obcí okresu Plze ň-sever – 4240 (po čet obyvatel po četn ě

47 odpovídá menšímu m ěstu) ( ČSÚ 2019). Nutno podotknout, že obec Vejprnice je taktéž jediná obec z 87 venkovských obcí okresu Plze ň-sever, která nabízí všechny typy zkoumaných služeb

Podobné hodnoty, co se týká po čtu obyvatel p řipadajích na službu, lze nají ješt ě v obci Tlu čná, která taktéž spadá do intervalu 351-409 obyvatel na jednu službu, přičemž nabízí pouze 8 služeb oproti p ředešlé obci Vejprnice. Jako druhou nejvýznam ější obec z hlediska ob čanské vybavenosti lze ozna čit obec Lín ě, která nabízí 9 služeb a spadá do intervalu 251-350 obyvatel p řipadajících na jednu slžubu.

Vysoký po čet služeb lze najít ješt ě v obcích He řmanova Hu ť a Zb ůch (8 služeb). Ob ě obce mají sice stejný po čt nabízených služeb, avšak rozdílný podíl obyvatel přiapdajících na jednu službu. V obci he řmanova Hu ť tato hodnota dosahuje intervalu 201-250 obyvatel na službu, p řičemž v obci Zb ůch tento podíl spadá do intervalu 251- 350 obyvatel na službu. Tento rozdíl je zap řč in ěný rozdílným po čtem obyvatel obou obcí -He řmanova hu ť – 1794 obyvatel, Zb ůch – 2501 obyvatel ( ČSÚ, 2019).

Celkem u 3 obcí POÚ Ný řany se nanachází žádná zkoumaná služba – Hn ěvnice, Kbelany, Lochousice. Všechny tyto obce mají mén ě než 150 obyvatel, což bude pravd ěpodobn ě hlavním faktorem hrajícím roli v úrovni ob časné vybavenosti. Nejmenší po čet obyvatel p řipadajícíh na službu (vyjma obcí, které nemají služby v ůbec) je v obci Úherce, kde tato hodnota spadá do intervalu 1-200 obyvatel na službu.

3.1.5 POÚ Plasy

Tabulka 5: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Plasy

POÚ Plasy Typ a po čet služby Název obce Základní Mate řská Obchod s Pošta Praktický Knihovna Domov pro Domov se Dob říč 1 0 1 1 0 2 0 0 Dolní B ělá 1 1 3 1 1 1 0 0 Horní B ělá 0 0 1 0 0 1 0 0 Jarov 0 0 0 0 0 1 0 0 Koryta 0 0 0 0 0 0 0 0 Líté 0 0 1 0 0 0 0 0 Loza 0 0 1 0 0 1 0 0 Mrtník 0 0 1 0 0 1 0 0 Obora 0 1 1 0 0 1 0 0 Plán ě 0 0 0 0 0 1 0 0 Rybnice 0 1 1 0 0 1 0 0 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019

48 Ve správním obvodu pov ěř eného obecního ú řadu Plasy se nachází 13 obcí. Dv ě obce mají status m ěsta – město Plasy a Kazn ějov. Z jedenácti venkovských obcí jist ě stojí za zmínku obec Dolní B ělá, která byla vystav ěna na území gotického hradu B ělá ze 14. století. V dnešní dob ě se z hradu zachovaly pouze zbytky zdí, jelikož kámen z hradu byl v 18. století používán na stavby a opravy (Dolní B ělá nedatováno).

Základní školy se na území venkovských obcí POÚ nachází pouze dv ě. Základní škola a Mate řská škola Ludvíka O čenáška Dolní B ělá, která tvo ří spádové centrum tohoto POÚ v oblasti vzd ělání. Spádovou oblast školy tvo ří celkem 17 obcí z jejího okolí. P řes to všechno, kapacita této školy není napln ěna. Což je pravd ěpodobn ě zp ůsobeno vlivem demografického vývoje této oblasti a vlivem konkurence v podob ě škol ve m ěstech. Ve škole probíhá výuka pro první, i druhý stupe ň základního vzd ělání. Druhá základní škola se nachází v obci Dob říč. Jedná se o málot řídní školu, kde probíhá výuka jen pro první stupe ň základního vzd ělání. Škola má n ěkteré ro čníky spojeny a tedy žáci r ůzných ro čník ů sdílí navzájem prostory t říd. Škola disponuje kapacitou 75 žák ů.

Celkem ve t řech venkovských obcích POÚ Plasy lze narazit na mate řskou školu. Mate řská škola Dolní B ělá se nachází v těsné blízkosti ZŠ Dolní B ělá. Ob ě za řízení jsou navzájem spojena chodbou. Mate řská škola disponuje kapacitou 65 d ětí. Další mate řské školy lze najít v obcích Obora (kapacita d ětí 38) a v Rybnici (kapacita 28 d ětí).

Nejrozší řen ější službou v POÚ Plasy jsou obchody s potravinami. Tuto základní ob čanskou vybavenost lze najít celkem u 8 obcí. Nejv ětší koncentrace obchod ů s potravinami je v obci Dolní B ělá. Obchody jsou situovány poblíž hlavní silnice vedoucí nap říč obcí. V Dolní Bělé lze najít prodejnu COOP, spot řební družstvo Plasy, vietnamskou ve čerku s otevírací dobou od 7:00 do 18:00 hodin a prodejnu smíšeného zboží „Smíšenka“. Ve správním obvodu se rovn ěž vyskytuje pom ěrn ě vysoký po čet prodejen COOP, spot řební družstvo Plasy. Na tyto prodejny lze narazit v obcích Dob říč, Dolní B ělá, Loza, Mrtník a Rybnice. V malém po čtu se vyskytují prodejny potravin řízené soukromníky. Často tyto se tyto prodejny zam ěř ují na prodej potravin a smíšeného zboží. Jako p říklad lze uvést již zmi ňovanou prodejnu „Smíšenka“, prodejnu smíšeného zboží Partner v obci Obora, nebo malou prodejnu potravin v obci Líté. V obcích Jarov, Koryta a Plán ě není zastoupen obchod s potravinami. Z řejm ě to souvisí s nízkým po čtem obyvatel, který tyto obce mají (Jarov 142 obyvatel, Koryta 131 obyvatel a Plán ě 267 obyvatel) ( ČSU 2019). 49 Pobo čky pošty v POÚ Plasy nejsou tém ěř situovány. Jedna pobo čka pošty se nachází v obci Dob říč a druhá v obci Dolní B ělá. Pošta v Dolní B ělé slouží pro více obcí, konkrétn ě tato pošta je přičlen ěna k obcím: Horní B ělá, Líté, Loza a Mrtník. Taktéž pošta Kazn ějov slouží více obcím: obci Jarov, Koryta, Obora a Rybnice. Ob čané Plán ě dojíždí na pobo čku do Plas.

Ordinaci praktického léka ře lze najít pouze v obci Dolní B ělé, kde ordinuje MUDr. Tomáš K řiklán. Obyvatelé okolních obcí mají možnost dojížd ět k léka ři nejen do Dolní B ělé, ale také do Kazn ějova, kde ordinují manželé Sýkorovi.

Ve v ětšin ě obcí POÚ Plasy se nachází knihovna. V obci Dob říč lze dokonce najít pobo čky dv ě. První knihovna leží p římo v obci, kdežto druhá obecní knihovna leží ve vsi Čivice, která je sou částí obce Dob říč. V obci Líté a Koryta se obecní knihovna nenachází.

Služby orientované na seniory, tedy domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem nelze ve správním obvodu najít (v rámci venkovských obcí). V případ ě domov ů pro seniory se z hlediska dopravní dostupností jeví pro všechny obce nejvýhodn ější Senior House Trnová. Kdežto v rámci domov ů se zvláštním režimem není dojíž ďka tak jednostranná. Obyvatelé obcí: Dolní B ělá, Horní B ělá, Líté, Loza, Mrtník a Obora mají nejblíže do za řízení v Trnové – Senior House Trnová. Obyvatelé Dob říče, Jarova a Rybnice mají nejvýhodn ější dojíž ďku do za řízení ve T řemošné – Ústav pé če o seniory T řemošná, z.ú. A v neposlední řad ě obce Koryta a Plán ě, u kterých je nejvýhodn ější využívat (z hlediska dopravní dostupnosti) za řízení v Kralovicích – Dům sociální pé če Kralovice.

50 Obrázek 5: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Plasy Jako centrum služeb tohoto správního obvodu lze ozna čit obec Dolní B ělá (v rámci venkovských obcí). V této obci se nachází nejvyšší koncentrace zkoumaných služeb. V obci Dolní B ělá lze najít všechny typy zkoumaných služeb, vyjma služeb orientovaných na seniory. Velkým po čtem služeb na menší po čet obyvatel (437 obyvatel) se hodnoty podílu po čtu obyvatel p řipadající na jednu službu pohybují nízko, a to v intervalu 1-100 obyvatel na jednu službu. Do tohoto intervalu taktéž spadá obec Dob říč, avšak ta nabízí mén ě služeb a to celkem 5.

Naopak velmi vysoké hodnoty podílu po čtu obyvatel na jednu službu lze najít v obcích: Horní Bělá a Plán ě, které spadají do intervalu 401-474 obyvatel p řipadajích na jednu službu. Obec Plán ě má pouze jednu službu a tou je knihovna, proto se musí spoléhat na občanskou vybavenost okolních obcí a za ostatními službami dojížd ět. A to zejména do m ěsta Plasy, které leží v těsné blízkosti obce. Pouze jedinou službu lze najít u obcí Jarov a Lité, ob ě tyto obce mají mén ě, než 200 obyvatel ( ČSÚ 2019). Absolutn ě nejmenší koncentrace služeb je ve venkovské obci Koryta, kde se nenachází žádná zkoumaná služba.

51 Nej čast ěji vyskytovanou službou správního obvodu Plasy jsou obchody s potravinami, kterých se nachází v tomto regionu celkem 10. Obchody s potravinami se nevyskytují pouze v obcích Jarov, Koryta a Plán ě. Naopak nejmén ě zastoupenou službou tohoto správního obvodu jsou služby orientované na seniory, tedy domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Ani jedna ze jmenovaných služeb se na území správního obvodu nevyskytuje, tudíž senio ři žijící na venkov ě se musí spoléhat na využívání této služby ve m ěstech, pop řípad ě v jiných správních obvodech tohoto okresu.

3.1.6 POÚ T řemošná

Tabulka 6: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ T řemošná

POÚ T řemošná Typ a po čet služby Domov se Základní Mate řská Obchod s Praktický Domov pro Název obce Pošta Knihovna zvláštním škola škola potravinami léka ř seniory režimem Bu čí 0 0 0 0 0 1 0 0 Česká B říza 0 1 1 0 0 1 0 0 Dolany 0 0 0 0 0 1 0 0 Druztová 0 2 1 1 0 1 0 0 Hromnice 1 1 1 1 0 3 0 0 Kace řov 0 0 1 0 0 1 0 0 Krašovice 0 0 0 0 0 1 0 0 Ledce 1 1 2 1 0 1 0 0 Nadryby 0 0 0 0 0 1 0 0 Tatiná 0 0 0 0 0 1 0 0 Trnová 1 1 3 1 0 1 1 1 Zru č-Senec 1 1 3 1 1 1 0 0 Žilov 0 1 1 0 0 1 0 0 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019

Správní obvod pov ěř eného obecního ú řadu T řemošná je druhý nejv ětší SO-POÚ okresu Plze ň-sever, co se po čtu obcí tý če. Celkem 15 obcí náleží tomuto správnímu obvodu. Z patnácti obcí jsou dv ě m ěsta – Třemošná a Horní B říza. Zbytek obcí jsou obce venkovské. Jako významnou obec v tomto správním obvodu lze považovat Zru č- Senec, a to nejen svojí rozlohou a po čtem obyvatel, ale hlavn ě také kv ůli jejímu turistickému významu. V obci se nachází unikátní letecké muzeum Air Park Zru č, které je v provozu více jak 27 let. Turisty láká velká řada vystavených letadel, vrtulník ů, tank ů, obrn ěných transportér ů, ale i d ěl či stíha ček. Toto muzeum vlastní a spravují otec a syn Tarantíkovi (Air park Zru č nedatováno).

52 Základní školu v POÚ T řemošná lze nalézt pouze u čty ř venkovských obcí (vyjma m ěst). Nejv ětší školu dle kapacity žák ů vlastní obec Zru č-Senec – Masarykova základní škola Zru č-Senec, která disponuje kapacitou 520 žák ů a nabízí výuku pro první i pro druhý stupe ň základního vzd ělání. Druhou nejv ětší školou je Základní škola Ledce, která disponuje kapacitou 120 žák ů a je zam ěř ena pouze na výuku prvního stupn ě základního vzd ělání. Krom ě toho je škola vybavena školní jídelnou a školní družinou. Žáci této školy mohou rozvíjet své dovednosti v různých zájmových kroužcích: country tance, mí čové hry, výtvarný kroužek, kroužek anglického jazyka a mnohé další (Základní škola Ledce nedatováno).

Další dv ě základní školy se nachází v obcích Hromnice (kapacita 60 žák ů a výuka pouze 1. stupn ě) a v obci Trnová (kapacita 90 žák ů a výuka pouze 1. stupn ě). Ve zbylých venkovských obcích se základní školy nenachází, proto jsou jejich žáci odkázáni na dojíž ďku do škol okolních.

V tomto správním obvodu je koncentrováno celkem 8 mate řských škol v 7 venkovských obcích. Jediná obec Druztová má mate řské školy dv ě (vyjma m ěst) - Mate řská škola Druztová s kapacitou 40 d ětí a Lesní škola Berounka, která má povahu inspirovanou myšlenkou lesních mate řských škol, s cílem vytvo řit pozitivní vztah mezi přírodou a dít ětem. Rodi če jsou povinni hradit m ěsí ční školné, jehož výše závisí na po čtu dní dít ěte ve školce, a i celkovém času stráveném v za řízení (Lesní školka Berounka nedatováno). Mate řské školy lze najít ješt ě v obcích: Česká B říza (kapacita 28 d ětí), Hromnice (kapacita 35 d ětí), Ledce (kapacita 48 d ětí), Trnová (kapacita 60 dětí) a v obci Žilov (kapacita 28 d ětí).

Druhou nejvíce zastoupenou službou správního obvodu pov ěř eného obecního úřadu T řemošná jsou obchody s potravinami. Nejv ětší koncentrace obchod ů s potravinami je v obcích Trnová a Zru č-Senec. V Trnové lze najít prodejnu Šuchman, kterou provozuje soukromník František Šuchman, vietnamskou ve čerku a prodejnu COOP Jednota spot řební družstvo Plasy. Ve Zru či se nachází Jednota COOP spot řební družstvo Plasy, prodejna potravin vedená soukromníkem a jedna ve čerka. Nejvíce zastoupeným typem prodejny v tomto správním obvod ě je Jednota COOP spot řební družstvo Plasy, kterou lze najít v pěti obcích tohoto správního obvodu – Zru č-Senec, Česká B říza, Hromnice (v části obce Žichlice), Druztová a v obci Trnová. Druhou nejvíce zastoupenou prodejnou potravin jsou malé prodejny vedené p ředevším soukromníky, které m ůžeme nalézt ve čty řech obcích – obecní prodejna Kace řov, 53 prodejny M ůj obchod ve Zru či-Senci a Ledcích a již zmi ňovaná prodejna potravin Šuchman v obci Trnová. V obcích Zru č-Senec, Trnová a Žilov lze najít ve čerky, které mají svoji otevírací dobu protaženou do pozdních hodin. Prodejna smíšeného zboží je zastoupena pouze jednou, a to v Ledcích. Žádný obchod s potravinami není v obcích Dolany, Bu čí, Krašovice a Tatiná. Obyvatelé t ěchto obcí se proto musí spoléhat na dojíž ďku do obcí okolních, pop řípad ě do m ěst.

Pošta se nachází jen v pěti venkovských obcích POÚ T řemošná. Poštu lze nalézt v obci Druztová, Hromnice, Ledce, Trnová a Zru č-Senec. Ostatní obce mají pošty přičlen ěné. Nej čast ěji tuto funkci plní pošta ve T řemošné, která slouží celkem pro šest obcí v četně T řemošné samotné, dále také pošta v Dolní B ělé, Kazn ějov ě a Trnové.

Nejmén ě koncentrovanou službou tohoto správního obvodu v rámci venkovských obcí jsou ordinace praktického léka ře, které zde nejsou tém ěř v ůbec zastoupeny. Jedinou ordinaci praktického léka ře najdeme v obci Zru č-Senec, kde ordinuje MUDr. Michael Dimitrov. V ětšina obyvatel je tedy nucena dojížd ět do nedalekých obcí (Zru č-Senec, Dolní B ělá, a Kozojedy) a zejména m ěst (Horní B říza, Třemošná a Chrást), která leží i mimo území POÚ T řemošná.

Ve velké mí ře jsou zastoupeny ve správním obvodu knihovny. Knihovnu lze najít v každé obci, která náleží tomuto správnímu obvodu. V obci Hromnice se nacházejí dokonce knihovny t ři, každá z nich v jiné části obce, která ji p řísluší. Ve zbylých obcích se nachází pouze jedna knihovna.

Spole čně s ordinacemi praktického léka ře jsou nejmén ě zastoupeny služby zam ěř ené na seniory. Tento typ služby lze najít jen v jediné venkovské obci, a to v Trnové – Senior House Trnová. Cílová skupina tohoto za řízení jsou senio ři ve dvou věkových kategoriích. První kategorie „mladší senio ři“, zahrnuje obyvatele ve v ěku 65 až 80 let a druhá kategorie „starší senio ři“ zahrnuje obyvatele starší 80 let. Toto za řízení poskytuje svoje služby od konce roku 2018 a disponuje kapacitou 20 l ůžek. Zárove ň za řízení funguje jako domov se zvláštním režimem, jehož cílová skupina jsou osoby s chronickým onemocn ěním a senio ři. Za řízení disponuje kapacitou 80 l ůžek.

54 Obrázek 6: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ T řemošná POÚ T řemošná, druhý nejv ětší správní obvod okresu Plze ň-sever (co do po čtu obcí tý če) čítá celkem 13 venkovských obcí. V každé této venkovské obci je zastoupena alespo ň jedna zkoumaná služba. Nejv ětší koncentraci služeb, tedy centrum služeb tohoto regionu lze najít v obci Trnová, kde se nachází celkem 9 služeb. Díky vysokému podílu služeb na pom ěrn ě nízký po čet obyvatel (930 obyvatel) jsou hodnoty po čtu obyvatel p řipadajících na jednu službu nízké. Konkrétn ě se tyto hodnoty pohybují v intervalu 101-150 obyvatel na službu ( ČSÚ 2019). Tato obec m ůže nabídnout všechny typy zkoumaných služeb vyjma ordinace praktického léka ře. Ve stejném intervalu obyvatel p řipadajících na jednu službu se pohybují ješt ě celkem t ři obce: Ledce, Žilov a Nadryby.

Druhá obec z hlediska po čtu nabízených služeb je obec Zru č-Senec, ve které se nachází celkem 8 zkoumaných služeb. Jelikož tato obec má podobný po čet nabízených služeb jako již zmi ňovaná obec Trnová, avšak po čet obyvatel vyšší (3287) než je u již 55 zmi ňované obce, bude poměr po čtu obyvatel k jedné služb ě vyšší. Tento pom ěr dosahuje hodnot intervalu 251-411 obyvatel p řipadajíc na jednu službu. Do tohoto intervalu spadá ješt ě obec Dolany a Krašovice. Ob ě tyto obce mají vysoký podíl resp. po čet obyvatel p řipadajících na jednu službu vzhledem k nízké ob čanské vybavenosti, kdy každá z nich nabízí pouze jednu službu, a tedy veškeré obyvatelstvo t ěchto obcí připadá pouze na jednu službu. Podobn ě tomu jest u obcí Bu čí a Tatiná, které nemají více než jednu službu.

Absolutn ě nejmén ě obyvatel p řipadá na jednu službu ve venkovské obci Kace řov, kdy tento podíl spadá do intervalu 1-100. V celém správním obvodu se nachází pouze jeden d ům pro seniory a to v obci Trnová. Toto za řízení taktéž funguje jako d ům se zvláštním režimem a je primárně cíleno pro seniory.

3.1.7 POÚ Všeruby

Tabulka 7: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Všeruby

POÚ Všeruby Typ a po čet služby Domov Domov se Základní Mate řská Obchod s Praktický Název obce Pošta Knihovna pro zvláštním škola škola potravinami léka ř seniory režimem Blažim 0 0 0 0 0 1 0 0 Krsy 0 0 1 0 0 0 0 0 Kun ějovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Nekmí ř 0 0 1 0 0 2 0 0 Nev řeň 0 0 0 0 0 1 0 0 Ostrov u 0 0 1 0 0 0 0 0 Příšov 0 0 0 0 0 1 0 0 Ún ěšov 0 1 2 1 0 1 0 0 Zahrádka 0 0 1 0 0 0 0 0 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019

Správní obvod pov ěř eného obecního ú řadu Všeruby je 4. nejv ětší správní obvod okresu Plze ň-sever, co se rozlohy tý če, čítá celkem 11 obcí. Dv ě obce mají status m ěsta – Úterý a Všeruby, zbytek POÚ Všeruby tvo ří venkovské obce. Jako obec významnou a zajímavou lze považovat v tomto regionu obec Nev řeň. V této obci se nachází n ěkdejší hlubinný d ůl, ve kterém se t ěžil od druhé poloviny 19. století kaolin. V dnešní dob ě je důl již řadu let neaktivní, avšak slouží jako turistická atrakce (od 15.6 2019 otev řen pro ve řejnost), pop ř. filmová kulisa.

V POÚ Všeruby se nevyskytuje žádná základní škola (v rámci venkovských obcí), proto žáci musí dojížd ět do škol okolních. Jako spádová škola slouží Základní

56 škola a Mate řská škola Všeruby, která leží velmi blízko sousedním obcím, jež nemají vlastní školu. Zejména jde o obce Nekmí ř, Zahrádka, Kun ějovice a Nev řeň.

Výskyt mate řských škol ve správním obvodu je velmi nízká. Mate řskou školou je vybavena pouze venkovská obec Ún ěšov – Mate řská škola Ún ěšov, která disponuje kapacitou 42 d ětí. Zbytek obcí mate řskou školu nemá, a tedy obyvatelé musí za službou dojížd ět. V ětšina obcí POÚ Všeruby má velmi dobrou dopravní dostupnost do mate řských škol. Ze všech obcí je možné se do deseti minut dopravit do nejbližší mate řské školy. Nejh ůř jsou na tom obyvatelé Ostrova u Bezdružic, odkud dojíždí přibližn ě 8 minut do mate řské školy v Ún ěšov ě, a obec Blažim, která taktéž dojíždí 8 minut do mate řské školy Ún ěšov (viz P říloha T).

Obchod s potravinami se vyskytuje v pěti obcích. Nejv ětší koncentraci obchod ů s potravinami lze najít v obci Ún ěšov, kde se nachází Jednota COOP spot řební družstvo Plasy a ve čerka. Zbylé čty ři obce vybavené touto službou mají pouze jednu prodejnu potravin ve své obci. Nejvíce je v tomto správním obvodu zastoupena prodejna typu ve čerka, u které jak již název napovídá, se otevírací doba protahuje až do pozd ějších hodin. Ve čerkou je ješt ě vybavena obec Nekmí ř a Krsy. Druhým nejvíce zastoupeným typem prodejen jsou Jednota COOP. Jednotu COOP mají v již zmi ňované obci Ún ěšov, ale také v obci Ostrov u Bezdružic, kde prodejna leží v obecní části Plá ň. Ve venkovské obci Zahrádka se nachází obecní prodejna smíšeného zboží, která má provoz od pond ělí do soboty a pouze čty ři hodiny denn ě. V ostatních venkovských obcích POÚ Všeruby se obchod s potravinami nenachází.

Jediná pobo čka pošty se nachází v obci Ún ěšov, která zárove ň slouží také pro ostatní obce POÚ Všeruby. Konkrétn ě pro obce Ostrov u Bezdružic, Kun ějovice, Zahrádka a Blažim. Obci Zahrádka je taktéž p řičlen ěna pošta v Líš ťanech (p řičlen ěná pošta i v Ún ěšov ě), tato pošta taktéž slouží pro obec Kun ějovice. Obyvatelé Nekmí ře mohou dojížd ět na poštu do Dolní B ělé a obyvatelé P říšova do T řemošné nebo Ledec.

Ordinaci praktického léka ře v tomto správním obvodu nelze najít. Obyvatelé tohoto regionu se proto musí spoléhat na dojíž ďku za léka řem. Jako nejvýhodn ější z hlediska dopravní dostupnosti se jeví ordinace praktického léka ře ve Všerubech, kde ordinuje MUDr. Yvetta Machová. Svoji ordinaci má otev řenou celý pracovní týden od 7:30 do 14:00 s výjimkou čtvrtka, kdy je provoz ordinace od 14:00 do 18:00. Tato ordinace je pro všech dev ět venkovských obcí tohoto správního obvodu nejbližší a

57 časov ě nejlépe dosažitelná. Výjimku tvo ří obec P říšov, u které vychází taktéž velmi dobrá dopravní dostupnost do ordinace MUDr. Boženy K řižanové ve Žlutické ulici v Plzni anebo do ordinace MUDr. Jaroslavy Vo říškové v Horní B říze (viz P říloha F)

Nejvíce koncentrovanou službou tohoto správního obvodu jsou knihovny, které najdeme u p ěti obcí. V obci Nekmí ř se nachází knihovny dv ě – Obecní knihovna Nekmí ř, která má nepravidelnou otevírací dobu, a to pouze v pátek mezi 17:00 a 19:00 hodinami. Druhá knihovna se nachází v druhé části obce nazývané Lhotka – Obecní knihovna Lhotka, která má velmi podobnou otevírací dobu, a to v pátek od 16:00 do 18:00 hodin. Knihovnu také nalezneme v obci Blažim, Nev řeň, P říšov a Ún ěšov. Ve zbylých obcích se knihovna nenachází.

Naopak nejmén ě zastoupenou službou spole čně s ordinacemi praktických léka řů jsou domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Na území tohoto správního obvodu se nenachází ani jedna z již jmenovaných služeb, a proto jsou senio ři odkázáni na využívat tyto služby jinde. U domov ů pro seniory, se z hlediska dopravní dostupnosti jeví jako nejlepší možné řešení dojížd ět do za řízení v obci Trnová – Senior House Trnová. Toto platí pro obyvatele obcí: Kun ějovice, Nekmí ř, Nev řeň, Ún ěšov a Zahrádka. Pro obyvatele obcí Blažim, Krsy a Ostrov u Bezdružic je nejvíce výhodné dojížd ět do St říbra – Domov pro seniory sv. Jana Pavla II. Pro obyvatele P říšova je nejvýhodn ější dojížd ět do Senior Residence Terasy v Plzni. Co se týká domov ů se zvláštním režimem, tak nejvýhodn ější dojíž ďku do za řízení v Trnové – Senior House Trnová mají obce: Krsy, Kun ějovice, Nekmí ř, Ún ěšov a Zahrádka. Obyvatelé obcí Blažim, Nev řeň, Ostrov u Bezdružic, P říšov a Zahrádka mají nejvýhodn ější navšt ěvovat Domov se zvláštním režimem "Čty řlístek", který se nachází v Plzni.

58 Obrázek 7: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Všeruby Ve správním obvodu Všeruby se nachází celkem 9 venkovských obcí, z čehož osm obcí je vybaveno službami. Jedinou obcí, ve které se nevyskytuje žádná zkoumaná služba, je obec Kun ějovice. Naopak nejv ětší po čet služeb lze najít v obci Ún ěšov, kde se celkem nahází 5 služeb, tedy lze ho ozna čit jako centrum služeb této oblasti. Po čet obyvatel p řipadajících na jednu službu v Ún ěšov ě je 101-200 obyvatel. Do tohoto intervalu spadají ješt ě obce Zahrádka a Nekmí ř. Jako druhou významnou venkovskou obec z hlediska ob čanské vybavenosti lze ozna čit obec Nekmí ř. V obci Nekmí ř se nachází celkem t ři zkoumané služby a po čet obyvatel p řipadajících na jednu službu leží v intervalu 101-200. V obcích Krsy a Ostrov u Bezdružic se nachází velmi malá koncentrace služeb (pouze jedna zkoumaná služba v obci). Pravd ěpodobným d ůvodem tohoto faktu bude poloha obcí. Ob ě obce leží v těsné blízkosti m ěsta Úterý, které pravd ěpodobn ě uspokojuje poptávku po službách okolních obcí. Podobn ě tomu je v obci Kun ějovice, kde se na území obce nenachází žádná zkoumaná služba, ale leží v těsném sousedství m ěsta Všeruby.

Nejvíce obyvatel na službu p řipadá ve venkovské obci P říšov a Nev řeň, kde leží po čet obyvatel na službu v intervalu 251-320 (obyvatel na službu). D ůvodem je nejspíš nízký výskyt služeb, protože se v obcích nachází pouze knihovna, tudíž obyvatelé musí

59 za ostatními službami dojížd ět. Naopak nejmenší po čet obyvatel p řipadajících na službu (vyjma obcí bez služeb) lze najít v obci Blažim, která vlastní pouze knihovnu, ale zárove ň má obec nízký po čet obyvatel (56), což je d ůvod, pro č jsou hodnoty po čtu obyvatel p řipadajíc na službu tak nízké (interval 1-100 obyvatel na službu).

3.2 Shrnutí – celkový po čet služeb v jednotlivých POÚ

Tabulka 8:Celkový po čet služeb v jednotlivých POÚ okresu Plze ň-sever

Typ a po čet služby

Domov Domov se Základní Mate řská Obchod s Praktický Název POÚ Pošta Knihovna pro zvláštním Celkem škola škola potravinami léka ř seniory režimem Ný řany 6 6 20 6 4 7 2 1 52 Třemošná 4 8 13 5 1 15 1 1 48 Kralovice 4 4 14 4 4 15 0 0 45 Město 5 6 17 6 1 7 0 0 42 Touškov Plasy 2 3 10 2 1 10 0 0 28 Man ětín 2 2 7 4 0 6 0 0 21 Všeruby 0 1 6 1 0 6 0 0 14 Celkem 23 30 87 28 11 64 3 2 250 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019 Poznámka: Data obsažené v této tabulce e týkají výhradn ě venkovských obcí, nikoliv m ěst

V okresu Plze ň-sever, žije k 1.1. 2019 celkem 79278 obyvatel. V ětšinu t ěchto obyvatel tvo ří obyvatelé venkovských obcí – 47022 obyvatel (59,31 %), oproti obyvatel ům žijícím ve m ěstech – 32 256 obyvatel (40,69 %) ( ČSÚ 2019).

Základní školy jsou pátou nejvíce zastoupenou službou okresu Plze ň-sever. Základní školy se nachází celkem ve 23 venkovských obcích tohoto okresu. Ve zbytku obcí se žádné základní školy nenachází, proto obyvatelé, zejména tedy d ěti, musí za touto službou dojížd ět. Je jisté, že ve velké mí ře má vliv na výskyt této služby po čet obyvatel dané obce, u kterého lze tvrdit, že je v přímé úm ěř e s růstem poptávky po této služb ě (záleží i na v ěkové struktu ře). Dalším faktorem ovliv ňujícím zastoupení základních škol je samotná dostupnost jednotlivých sídel, kdy v mnoha p řípadech dojíž ďka do škol trvá jen n ěkolik málo minut. Z celkového po čtu 64 obcí, které nevlastní školu, většina má mén ě než 300 obyvatel (46 obcí), dalších 17 obcí má méně než 800 obyvatel a výjimku tvoří obec Vochov, která má pom ěrn ě vysoký po čet obyvatel – 1041, avšak základní školou vybavena taktéž není. V tomto p řípad ě obyvatelé Vochova mohou dojížd ět do tří minut vzdálené základní školy v Kozolupech.

60 Nejvyšší koncentrace základních škol (v rámci venkovských obcí) se vyskytuje v POÚ Ný řany, kde lze najít celkem 6 základních škol (26,09 % škol). Naopak nejmenší koncentrace základních škol je ve správním obvodu Všeruby, kdy se v žádné venkovské obci nenachází základní škola (seznam z.škol v modelovém území viz P říloha J).

Třetí nejvíce zastoupenou službou, co se po čtu provozoven tý če jsou mate řské školy. Mate řské školy lze najít celkem ve 29 venkovských obcích (33,33 %). Ve zbylých 58 obcích (66,66 %) mate řské školy p řítomny nejsou. Jelikož velmi často sdílí mate řská a základní škola jednu a tu samou budovu, pop ř. správní objekt, je vybavenost ob ěma službami podobná. U 46 obcí nevybavených mate řskou školou je po čet obyvatel menší než 300. U zbylých 11 obcí je tento po čet menší než 900 obyvatel. Celkem u 12 obcí z 29 se nachází mate řská škola jako samostatná budova či objekt, a to v obcích: Vochov, Rochlov, Rybnice, Obora, Česká B říza, Druztová, Žilov, Ún ěšov, Ch říč, Ledce, Zb ůch a Zru č-Senec. U zbytku obcí vybavených tímto za řízením se jedná o slou čený objekt, tedy o základní školu s mate řskou školou, jako p říklad lze uvést Integrovanou Základní školu a Mate řskou školu Trnová. Nejvyšší výskyt mate řských škol (v rámci venkovských obcí) lze najít ve správním obvodu T řemošná, ve kterém se nachází celkem 8 mate řských škol (26,67 %). Naopak nejmén ě mate řských škol v rámci venkovských obcí má správní obvod Všeruby (1 mate řská škola).

Nej čast ěji koncentrovanou službou tohoto okresu (v rámci venkovských obcí) je obchod s potravinami. Ten je situován celkem v 53 obcích (60,92 % obcí). Ve zbylých venkovských obcích (34 obcí – 39,08 % obcí) se prodejna potravin nenachází, tudíž obyvatelé t ěchto obcí jsou nuceni za danou službou dojížd ět. Jedná se o obce s nižším po čtem obyvatel, p řičemž nejmenší obcí z této skupiny je obec Studená s 36 obyvateli, a naopak nejv ětší obcí jsou Krašovice s 368 obyvateli, avšak naprostá v ětšina obcí z této skupiny má mén ě než 300 obyvatel (31 ze 34 obcí). Nejvyšší zastoupení obchod ů s potravinami lze najít ve správním obvodu Ný řany, a to celkem 20 za řízení tohoto typu. Vysoký po čet obchod ů s potravinami oproti ostatním správním obvod ům okresu Plze ň-sever je pravd ěpodobn ě zap říčin ěn n ěkolika faktory. Nejv ětší roli hraje bezpochyby po čet venkovských obyvatel tohoto správního obvodu, který je nejvyšší ze všech správních obvod ů (16888 obyvatel. v ětšina t ěchto obyvatel je situována ve velkých obcích jako jsou: Vejprnice, Tlu čná, Lín ě a He řmanova Hu ť - celkem 12015 obyvatel). V těchto obcích se taktéž nachází nejvíce obchod ů s potravinami, a to celkem 14 t ěchto za řízení (16,09 % obchod ů). Naopak nejmenší zastoupení obchod ů

61 s potravinami (v rámci venkovských obcí) je v POÚ Všeruby (6 obchod ů – 6,90 % obchod ů), který je zárove ň druhým nejmén ě obydleným správním obvodem okresu Plze ň-sever (v rámci venkovských obcí -2511 obyvatel) ( ČSÚ 2019).

Pošty se řadí z hlediska koncentrace služeb na čtvrté místo, kdy ve v ětšin ě venkovských obcí se pošta nenachází. Poštu lze najít ve 27 obcích okresu Plze ň-sever (31,03 %), ve zbytku venkovských obcí poštu nelze najít. Tyto obce mají p řičlen ěnou poštu jinde než na svém území, n ěkdy dokonce mají p řičlen ěné pobočky dv ě, nap říklad: obec Horní B ělá, která má p řičlen ěnou pobočku pošty v Horní B říze a v Dolní B ělé. Všechny obce až na jednu nemají více než jednu poštu. Tuto výjimku p ředstavuje obec Chotíkov, na jejímž území se nachází pošty dv ě. Nejvyšší zastoupení pošt v rámci venkovských obcí se nachází ve správním obvodu Ný řany (6 pošt – 21,43 % pošt) a Město Touškov (6 pošt – 21,43 % pošt). V opa čném p řípad ě nejmenší koncentrace pošt mají venkovské obce ve správním obvod ě Všeruby, kde se nachází pouze jediná pošta, a to v Ún ěšov ě a ve správním obvodu Plasy, ve kterém se nachází pošty dv ě, a to v Dob říči a Dolní B ělé.

Pom ěrn ě nízkou koncentraci lze najít u venkovských ordinací praktických léka řů . Tyto ordinace lze najít pouze v 11 venkovských obcích okresu Plze ň-sever (12,64 % obcí). Ve zbylých 76 venkovských obcích (87,36 % obcí) se ordinace praktického léka ře nenachází. Konkrétn ě u tohoto druhu služby siln ě koresponduje po čet obyvatel s jejím výskytem. Praktické léka ře nelze považovat za standard pro menší obce. Z 11 obcí vybavených touto službou má 7 z nich více než 1000 obyvatel. Výjimku tvo ří zejména obce Dolní B ělá a Výrov, které mají mén ě než 500 obyvatel, ale touto službou vybaveny jsou. (viz P říloha K) Nejvyšší koncentraci ordinací lze najít ve správním obvodu Kralovice (4 ordinace – 36,36 % ordinací) a Ný řany (4 ordinace – 36,36 % ordinací).Naopak nejmenší koncentraci lze najít v POÚ Všeruby a Man ětín, kde se nenachází žádná ordinace praktického léka ře (v rámci venkovských obcí).

Druhou nejvíce zastoupenou službou nacházejí se ve venkovských obcích okresu Plze ň-sever jsou knihovny. Knihoven lze najít na území okresu (v rámci venkovských obcí) celkem 66, a to v 59 obcích (67,82 % obcí). Nejvíce knihoven mají obce Kozojedy a Hromnice, a to knihovny t ři. Nejvyšší koncentraci této služby lze najít ve správních obvodech T řemošná (15 knihoven – 22,73 % knihoven) a Kralovice (15 knihoven – 22,73 % knihoven), kdežto nejmenší koncentraci v POÚ Man ětín (6 knihoven – 7,58 % knihoven) -seznam knihoven v modelovém území viz P říloha J 62 Poslední kategorií služeb jsou služby orientované na seniory, které zahrnují domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Tento typ služeb lze najít ve venkovských obcích jen velmi z řídka. Domovy pro seniory jsou vybaveny pouze 3 venkovské obce (3,45 %) okresu Plze ň-sever, ve zbylých obcích se tato služba nenachází. Domov pro seniory lze najít v obcích Vejprnice, Trnová a Zb ůch. Obce Vejprnice a Zb ůch pat ří do správního obvodu Ný řany, tudíž tento region má nejvyšší koncentraci dané služby (66,66 %).

Domovy se zvláštním režimem v rámci venkovských obcí lze najít pouze ve dvou obcích. A to v obci Vejprnice (1 za řízení – 50 %) a Trnová (1 za řízení – 50 %). Ve zbylých obcích se tato služba nenachází, a proto jsou obyvatelé t ěchto obcí nuceni využívat tyto služby jinde, a to zejména senio ři.

Obrázek 8: Zastoupení služeb v jednotlivých POÚ okresu Plze ň-sever

63 Obrázek 8: Zastoupení služeb v jednotlivých POÚ okresu Plze ň-sever Z přiložené mapy je patrné, že nejvyšší po čet obyvatel p řipadající na jednu službu lze najít ve správním obvodu Ný řany. Po čet obyvatel p řipadající na jednu službu spadá do intervalu 201-325 obyvatel. V tomto správním obvodu žije k 1.1 2019 v rámci venkovských obcí 16888 obyvatel a lze v něm najít celkem 52 provozoven služeb. V intervalu 151–200 obyvatel p řipadajících na jednu službu leží správní obvody M ěsto Touškov (7762 obyvatel a 42 služeb), T řemošná (9405 obyvatel a 48 služeb) a Všeruby (2511 obyvatel a 14 služeb). Do intervalu 101-150 spadají dva správní obvody, a to POÚ Plasy (3874 obyvatel a 28 služeb) a POÚ Kralovice (4791 obyvatel a 45 služeb). Nejmenší po čet obyvatel p řipadající na jedno službu lze najít ve správním obvodu Man ětín (1791 obyvatel a 21 služeb), kdy tato hodnota spadá do intervalu 1-100 obyvatel na službu ( ČSÚ 2019).

64 3.3 Dopravní dostupnost ke službám

3.3.1 Základní školy

Obrázek 9: Dopravní dostupnost základních škol – automobilem Tabulka 9: Dopravní dostupnost k nejbližším ZŠ z obcí nevybavených touto službou – automobilem

Interval Po čet obcí Procenta do 5 minut 31 48,44 % 6-10 minut 32 50 % více než 10 minut 1 1,56 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z přiložené tabulky a mapy vyplývá, že tém ěř z poloviny (48,44 %) venkovských obcí, které nemají vlastní základní školu, netrvá dojíž ďka do nejbližších

65 škol více než 5 minut. Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu má obec Bden ěves, kdy obyvatelé této obce mohou dojížd ět do nedaleké základní školy a mate řské školy v Kozolupech. Naopak nejhorší časovou dostupnost v tomto intervalu mají obce: Mrtník, Myslinka, Bu čí, Česká B říza, Kbelany, Pastuchovice, Tatiná, Hlince, Nev řeň a obec Bohy.

Velmi podobn ě tomu jest v intervalu dojíž ďky 6-10 minut, do kterého spadá 32 obcí (50 %). Nejlepší časovou dostupnost (6 minut) v tomto intervalu mají obce: Rybnice, Kun ějovice, Obora, P řehýšov, Nekmí ř, Výrov, Kace řov, Újezd nade Mží, Vele čín a obec Všehrdy. Naopak nejhorší dostupnost do nejbližších škol automobilem lze najít u obcí: Blažim, Plán ě, Nadryby, Tis u Blatna a to 10 minut.

Absolutn ě nejhorší časovou dostupnost do nejbližších škol má obec Ko čín. Obyvatelé Ko čína, konkrétn ě žáci, mohou dojížd ět do školy v Kozojedech, a to přibližn ě 11 minut, nebo do podobn ě vzdálené školy v Plasech.

Pr ůměrná doba dopravy automobilem k nejbližší škole (z obcí nevybavených školou) je 8,92 minut.

66 Obrázek 10: Dopravní dostupnost základních škol – pěšky

Tabulka 10: Dopravní dostupnost k nejbližším ZŠ z obcí nevybavených touto službou – pěšky

Interval Po čet obcí Procenta do 30 minut 15 15 31-60 minut 29 29 61-90 minut 16 16 Více než 90 minut 4 4 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019 Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech.

Z přiložené tabulky a mapy je patrné, že zhruba ve čtvrtin ě obcí (23,44 %) je možné se dopravit p ěšky do nejbližší školy v rámci t řiceti minut a mén ě. Nejrychlejší zp ůsob dopravy p ěšky do školy je z obce Bden ěves (15 minut), kde je nejblíž škola v Kozolupách. Naopak nejhorší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u obce Holovousy, kdy se obyvatelé mohou dopravit p ěšky k nejbližší škole za 30 minut (ZŠ Ch říč).

67 Celkem u 29 obcí (45,31 %) je možné se dopravit pěšky v intervalu 31-60 minut. Nejlepší časová dostupnost p ěšky (31 minut) v tomto intervalu je možná z obce Čeminy do školy v Měst ě Touškov. Naopak nejhorší časová dostupnost tohoto intervalu je do školy v Žihli, a to z obce Vele čín (60 minut).

V intervalu 61-90 minut je možné se dopravit k nejbližším školám z 16 obcí (25 %) nevybavených tímto za řízením. Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u venkovské obce Potvorov, kdy obyvatelé mají nejbližší základní školu v Žihli (62 minut). V opa čném p řípad ě nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u obce Ko čín, kde se obyvatelé mohou dopravit p ěšky do školy v Plasech, a to za 92 minut.

Zbytek obcí – 4 obce (6,25 %) spadá do intervalu dopravy p ěšky v rámci doby vyšší než 90 minut. Absolutn ě nejhorší dostupností k nejbližší škole je vybavena obec Krsy, odkud se obyvatelé mohou p ěšky dopravit za 118 minut do základní školy v Bezv ěrov ě.

Pr ůměrná doba p řepravy p ěšky k nejbližší škole (z obcí nevybavených školou) je 80,5 minuty.

68 3.3.2 Mate řské školy

Obrázek 11: Dopravní dostupnost mate řských škol – automobilem

Tabulka 11: Dopravní dostupnost k nejbližším MŠ z obcí nevybavených touto službou – automobilem

-Interval Po čet obcí Po čet obcí do 5 m inut 21 21 6-10 minut 33 33 více než 10 minut 4 4 Zdroj: Vlastní pr ůzkum, 2019 Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z tabulky a mapy je patrné, že u více než t řetiny obcí nevybavených mate řskou školou (36,21 %) je možné se dopravit automobilem k nejbližšímu za řízení tohoto typu v intervalu 5 minut. Nejlepší časovou dostupnost tohoto intervalu má obec Bden ěves, kdy se obyvatelé této obce mohou dopravit do mate řské školy v Kozolupech a to za

69 minutu. V opa čném p řípad ě, nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u venkovských obcí: Myslinka, Mrtník, Bu čí, Tis u Blatna, Pastuchovice, Nev řeň a obec Dob říč (dojíž ďka automobilem 5 minut).

U nejv ětší části venkovských obcí bez MŠ (33 obcí - 56,89 %) časová dostupnost této služby spadá do intervalu 6-10 minut. Nejlepší časovou dostupnost (6 minut) v tomto intervalu mají obce: Kun ějovice, P řehýšov, Brodeslavy, Nekmí ř, Výrov, Bohy a obec Jarov. Naopak nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u obce Studená, kdy obyvatelé této obce mohou dojížd ět do mate řské školy v Ch říči.

Celkov ě nejhorší časovou dostupnost k nejbližším mate řským školám mají 4 obce, které spadají do časového intervalu dojíž ďky více, než deset minut. Jedná se o obce: Ko čín, Hlince, Dolní Hradišt ě a obec Kace řov.

Pr ůměrná doba p řepravy automobilem k nejbližší mate řské škole z obcí, které nejsou vybaveny touto službou je 6,57 minut.

Obrázek 12 : Dopravní dostupnost mate řských škol – pěšky 70 Tabulka 12: Dopravní dostupnost k nejbližším MŠ z obcí nevybavených touto službou – pěšky Interval Po čet o bcí Procenta do 30 minut 8 13,79 31 -60 minut 24 41,38 61 -90 minut 17 29,31 Více než 90 minut 9 15,52 Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z výše p řiložené tabulky a mapy vyplývá, že z 8 obcí (13,79 %) je možné se dopravit p ěšky do nejbližší mate řské školy do t řiceti minut. Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu má obec Bden ěves, odkud se mohou obyvatelé dopravit pěšky do mate řské školy v Korolupech. Naopak nejhorší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u obce Úherce (24 minut).

Celkem u 24 obcí (41,38 %) je možné se dopravit p ěšky v intervalu 31-60 minut. Nejlepší časová dostupnost p ěšky je v tomto intervalu možná z obce P říšov (31 minut), kdy se obyvatelé této obce mohou dopravovat do mateřské školy v Ledcích. Nejhorší časovou dostupnost p ěšky v tomto intervalu je možné najít u obce Dob říč, odkud se obyvatelé mohou dopravit p ěšky do nejbližší mate řské školy (Obora) za 59 minut.

U sedmnácti obcí (29,31 %) trvá doprava p ěšky k nejbližší mate řské škole 69-90 minut. Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu má obec Potvorov (62 minut), kdežto nejhorší časovou dostupnost má obec Plán ě (88 minut).

Zcela nejhorší časovou dostupnost p ěšky k nejbližším MŠ má celkem 9 obcí (15,52 %). Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u obce Holovousy (92 minut) a zcela nejhorší časovou dostupnost lze najít u obce Kace řov, kdy se obyvatelé této obce mohou p ěšky dopravit do mate řské školy v Kozojedech, a to za 130 minut ( celkový p řehled dostupnosti mate řských škol viz Příloha E).

71 3.3.3 Obchody s potravinami

Obrázek 13: Dopravní dostupnost obchod ů s potravinami – automobilem

Tabulka 13: Dopravní dostupnost k nejbližším obchodům z obcí nevybavených touto službou – automobilem

Interval Po čet obcí Procenta do 5 minut 27 79,41 % 6-10 minut 7 20,59 / Více než 10 minut 0 0 % Zdroj: Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních městech. Z tabulky a mapy je patrné že z více než t ří čtvrtin obcí (27 obcí – 79,41 % obcí) nevybavených obchodem s potravinami, se lze automobilem dopravit k nejbližšímu obchodu b ěhem maximáln ě p ěti minut. Nejlepší, tedy nejkratší, časovou dostupnost v tomto intervalu mají obce: Blažim, Krašovice, Bu čí a Hn ěvnice, odkud doba dojíž ďky automobilem trvá p řibližn ě 2 minuty. Naopak nejhorší časovou dostupnost v tomto

72 intervalu (do 5 minut) lze najít u obce Nev řeň (5 minut), kdy obyvatelé této obce mohou dojíždět do obchodu s potravinami v obci Žilov (5 minut).

Dalším intervalem časové dostupnosti obchodu je rozmezí 6-10 minut, kdy do toho intervalu spadá celkem 7 obcí (20,59 %). Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u obce Újezd nade Mží, kdy obyvatelé této obce mohu 6 minut dojížd ět do prodejny potravin v obci M ěsto Touškov. V opa čném p řípad ě nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu a taktéž absolutn ě nejhorší dostupnost ze všech obcí nevybavených prodejnou potravin má obec Dolní Hradišt ě, odkud je možné se k nejbližší prodejn ě potravin dopravit automobilem v rámci 9 minut.

Pr ůměrná doba p řepravy automobilem k nejbližšímu obchodu s potravinami (v rámci obcí bez této služby) je 4,32 minut.

Obrázek 14: Dopravní dostupnost obchod ů s potravinami – pěšky

73 Tabulka 14: Dopravní dostupnost k nejbližším obchod ům z obcí nevybavených touto službou – pěšky

Interval Po čet obcí Po čet obcí do 30 minut 13 38,24 % 31-60 minut 15 44,11 % 61-90 minut 5 14,71 % více než 90 minut 1 2,94 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z výše p řiložené tabulky a mapy vyplývá, že celkem z 13 venkovských obcí (38,24 %), které nemají vlastní obchod s potravinami, se lze dopravit p ěšky k nejbližšímu tomuto za řízení do t řiceti minut. Nejrychlejší doprava p ěšky je z obcí: Blažim a Tatiná a to přibližn ě za 15 minut. Naopak nejhorší časová dostupnost v tomto intervalu je z obce Holovousy, a to 30 minut do prodejny potravin v Ch říči.

Do časového intervalu dopravy p ěšky v rámci 31-60 minut spadá celkem 15 obcí – 44,11 % . Nejlepší časovou dostupnost dopravy p ěšky lze najít u obce Čeminy, odkud obyvatel ům trvá se dopravit k nejbližšímu obchodu s potravinami 31 minut (M ěsto Touškov). V opa čném p řípad ě, nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít v obci Újezd nade Mží, kdy se obyvatelé mohou p ěšky dopravit do prodejny potravin ve Měst ě Touškov za 60 minut.

Celkem 5 obcí spadá do intervalu časové dostupnosti p ěšky 61-90 minut. Nejlepší časovou dostupnost dopravy p ěšky mají obyvatelé z obce Ko čín, kdy jim bude trvat doprava p ěšky do prodejny COOP v Hada čce 61 minut. Naopak nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu, lze najít u obce Všehrdy, kdy doba p řepravy p ěšky k nejbližší prodejn ě dosahuje 73 minut.

Do posledního, z hlediska časové dostupnosti i nejhoršího intervalu (více než 90 minut) spadá pouze jediná venkovská obec. Jedná se o obec Hlince, kdy doprava p ěšky do obchodu s potravinami ve Ch říči trvá 101 minut.

Pr ůměrná doba p řepravy p ěšky k nejbližšímu obchodu s potravinami (v rámci obcí bez této služby) je 41,38 minut.

74 3.3.4 Pošty

Obrázek 15: Dopravní dostupnost pošt – automobilem

Tabulka 15: Dopravní dostupnost k nejbližším poštám z obcí nevybavených touto službou – automobilem

Interval Po čet obcí Procenta do 5 minut 13 21,67 % 6-10 minut 27 45 % více než 10 minut 20 33,33 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z přiložené tabulky a mapy je patrné, že u t řinácti venkovských obcí, které nemají na svém území obce poštu (21,67 %) netrvá dojíž ďka do p řid ělené pošty déle než p ět minut. Nejlepší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u obce Bden ěves, kdy cesta automobilem k přičlen ěné pobo čce pošty v obci Kozolupy trvá 1 minutu.

75 V opa čném p řípad ě, nejhorší časovou dostupnost k pošt ě v tomto intervalu mají obyvatelé obcí: Pastuchovice a Čer ňovice (5 minut).

Nejv ětší po čet obcí spadá do časového intervalu dojíž ďky 6-10 minut. Jedná se o 27 venkovských obcí (45 %). Nejlepší časovou dostupnost dojíž ďky automobilem mají v tomto intervalu obce: Obora, Česká B říza, Újezd nade Mží, Vele čín, Sedlec, Nekmí ř a obec Kopidlo (6 minut). Nejhorší časovou dostupnost mají obce: Žilov, Potvorov, Všehrdy, Blažim a obec Bohy (10 minut).

Celkem 20 obcí spadá do intervalu dojíž ďky v ětší než 10 minut. Nejlepší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u obce Rochlov (11 minut), kdy obyvatelé Rochlova musí dojížd ět na poštu v Ný řanech. Nejhorší dostupnost tohoto intervalu a zárove ň celkov ě nejhorší dostupnost ze všech obcí lze najít v obci Dolní Hradišt ě, odkud cesta na p řičlen ěnou pobo čku pošty trvá 19 minut (pošta v Kralovicích). Pr ůměrná doba p řepravy automobilem k přičlen ěné pošt ě (z obcí nevybavených touto službou) je 6 minut (celkový p řehled dostupnosti pošt viz Příloha D).

Obrázek 16: Dopravní dostupnost pošt – pěšky

76 Tabulka 16: Dopravní dostupnost k nejbližším poštám z obcí nevybavených touto službou – pěšky

Interval Po čet obcí Po čet obcí do 30 minut 7 11,66 % 31 -60 minut 12 20 % 61 -90 minut 19 31,67 % více než 90 minut 22 36,67 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z tabulky a mapy je patrné, že zhruba z desetiny obcí (7 obcí - 11,66 %) bez vlastní pošty se lze p ěšky dopravit do p řičlen ěné pobo čky pošty b ěhem doby kratší než třicet minut. Nejrychleji se mohou dopravit p ěšky na poštu obyvatelé obcí Loza a Horní Bělá, a to za 14 minut. Naopak nejh ůř e v rámci tohoto intervalu tomu jest u obce P říšov (29 minut).

Celkem u 12 obcí (20 %) je možné se dopravit p ěšky na poštu b ěhem 31-60 minut. Nejlepší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u obce Újezd nade Mží, odkud obyvatelé této obce mohou docházet 59 minut na poštu ve Měst ě Touškov.

V intervalu 61-90 minut je možné se dopravit k přičlen ěné pobo čce pošty z 19 obcí (31,67 %). Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u venkovské obce Vele čín (63 minut), kdežto nejhorší časovou dostupnost dopravy p ěšky tohoto intervalu lze najít u venkovské obce Tis u Blatna (89 minut), odkud obyvatelé musí dojížd ět na poštu v obci Žihle.

Posledním intervalem doby dopravy k přičlen ěné pošt ě je doba vyšší než 90 minut. Do tohoto intervalu spadá celkem 22 obcí (36,67 %). Nejlepší časovou dostupnost v rámci tohoto intervalu má obec Draže ň – 92 minut. Nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu a sou časn ě nejhorší časovou dostupnost dopravy p ěšky ze všech obcí bez pošt má obec Štichovice, odkud se obyvatelé mohou dopravovat p ěšky na poštu v Kralovicích, a to za 196 minut .

Pr ůměrná doba p řepravy p ěšky k přičlen ěné pobo čce pošty je 50,24 minut.

77 3.3.5 Prakti čtí léka ři

Obrázek 17: Dopravní dostupnost praktických léka řů – automobilem

Tabulka 17: Dopravní dostupnost k nejbližším léka řů m z obcí nevybavených touto službou – automobilem

Po čet obcí Po čet obcí do 5 minut 24 32 % 6-10 minut 39 51% více než 10 minut 13 17 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z tabulky a mapy je patrné, že k nejbližšímu praktickému léka ři se do p ěti minut jízdy automobilem lze dostat ze 24 obcí (32 %). Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu mají obce: Zb ůch a Bden ěves (2 minuty). Naopak nejhorší časovou dostupnost

78 tohoto intervalu mají obce: Chotíkov, Druztová, Česká B říza, Myslinka, Bohy, Hn ěvnice a obec Lochousice (5 minut).

Nejv ětší skupina venkovských obcí spadá do intervalu dojíž ďky k nejbližšímu praktickému léka ři v rámci 6-10 minut. Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu mají obce: Trnová, Blatnice, Ledce, Nekmí ř, Krašovice, Nev řeň, Tatiná, Draže ň, Zahrádka, Ko čín, Újezd nade Mží, Sedlec, Pastuchovice a obec Všehrdy. Naopak nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít v obcích Lité, Jarov a Tis u Blatna (10 minut).

Nejhorší časovou dostupnost mají obce spadající do intervalu dojíž ďky k léka ři během doby vyšší než 10 minut. Toto kritérium spl ňuje celkem 13 obcí, p řičemž nejlepší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u obce Kace řov a Koryta (11 minut). Absolutn ě nejhorší dojíž ďku za praktickým léka řem lze najít u obce Blažim, odkud obyvatel ům trvá cesta k léka ři do Všerub 17 minut.

Pr ůměrná doba p řepravy automobilem k nejbližšímu praktickému léka ři trvá 7 minut (celkový p řehled dostupnosti ordinací praktických léka řů viz Příloha F).

79 Obrázek 18: Dopravní dostupnost praktických léka řů – pěšky

Tabulka 18: Dopravní dostupnost k nejbližším léka řů m z obcí nevybavených touto službou – pěšky

Interval Po čet obcí Procenta do 30 minut 6 7,89 % 31 -60 minut 28 36,84 % 61 -90 minut 19 25 % více než 90 minut 23 30,26 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z výše p řiložené tabulky a mapy je patrné, že mén ě než u desetiny obcí (7,89 %), které nemají vlastního praktického léka ře, se mohou obyvatelé dopravovat p ěšky k nejbližšímu léka ři v rámci t řiceti a mén ě minut. Nejrychlejší zp ůsob dopravy p ěšky k praktickému léka ři je z obce Horní B ělá, a to za 15 min. Naopak nejhorší doprava k léka ři v rámci tohoto intervalu je z obce Rybnice (27 minut).

80 Většina obcí, 28 – 36,84 %, spadá do intervalu dopravy p ěšky v rozmezí 31-60 minut. Nejlepší časovou dostupnost p ěšky má v tomto intervalu obec Bučí (32 minut) do ordinace v Dolní B ělé. Nejhorší časovou dostupnost má obec Ko čín, odkud se obyvatelé mohou p ěšky p řepravit k nejbližšímu praktickému léka ři za 59 minut.

V intervalu 61-90 minut je možné se dopravit k nejbližší ordinaci praktického léka ře z 19 venkovských obcí (25 %). Nejrychleji se lze dopravit z obce Draže ň a Kbelany, a to za 61 minut. V opa čném p řípad ě, tedy nejpomaleji, se lze p ěšky dopravit v tomto intervalu z obce Nadryby, a to do ordinace MUDr. Pavla Seiberta v Chrástu (za dobu 90 minut).

Nejpomaleji se je možné dopravit z obcí, u kterých spadá časová dostupnost do intervalu vyššího než 90 minut. Tuto podmínku celkem spl ňuje 23 venkovských obcí tohoto okresu. Nejlepší dopravní dostupnost p ěšky v tomto intervalu má obec Hvozd, odkud obyvatelé mohou navštívit ordinaci MUDr. Václava Stehlíka v Man ětín ě a to za 94 minut. Absolutn ě nejhorší časová dostupnost k ordinaci praktického léka ře ze všech venkovských obcí (bez této služby) je z obcí Blažim a Ostrov u Bezdružic, kdy tato doba dosahuje 221 minut.

Pr ůměrná doba p řepravy p ěšky k nejbližší ordinaci praktického léka ře je 78 minut.

81 3.3.6 Knihovny

Obrázek 19: Dopravní dostupnost knihoven –automobilem Tabulka 19: Dopravní dostupnost k nejbližším knihovnám z obcí nevybavených touto službou – automobilem

Interval Po čet obcí Procenta do 5 minut 14 48,28 % 6-10 minut 14 48,28 % více než 10 minut 1 3,44 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z tabulky a mapy lze vy číst, že tém ěř u poloviny obcí (bez vlastní knihovny), je dopravní dostupnost k nejbližší knihovn ě menší nebo rovna p ěti minutám jízdy automobilem. Nejlepší časovou dostupnost v rámci tohoto intervalu lze najít u obce Bden ěves, kde obyvatelé mohou za dv ě minuty jízdy navštívit knihovnu v Kozolupech.

82 Naopak nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u obcí P ňovany, Myslinka, Zahrádka, Hn ěvnice, Lochousice a Tis u Blatna (5 minut).

Celkem 14 obcí (48,2 %) spadá do intervalu dojíž ďky v rámci 6-10 minut. Nejrychleji se mohou dostat do knihovny obyvatelé obcí Blatnice, Plešnice, újezd nade Mží, Pastuchovice, a to za 6 minut. Naopak nejpomaleji je možné se dostat do knihovny (v rámci tohoto intervalu) z obce Studená. Absolutn ě nejhorší časovou dostupnost dopravy do knihovny je možné najít u obce Hlince, kde obyvatelé této obce mohou dojížd ět do 11 minut vzdálené knihovny v Kožlanech.

Pr ůměrná dobra přepravy automobilem k nejbližší knihovn ě v rámci obcí bez této služby je 6,13 minut. (celkový p řehled dostupnosti knihoven viz Příloha C).

Obrázek 20: Dopravní dostupnost knihoven –pěšky

83 Tabulka 20: Dopravní dostupnost k nejbližším knihovnám z obcí nevybavených touto službou – pěšky

Interval Po čet obcí Procenta do 30 minut 2 6,90 % 31-60 minut 17 58,62 % 61-90 minut 7 24,14 % více než 90 minut 3 10,34 % Zdroj Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z tabulky a mapy je patrné, že v rámci intervalu chůze p ěšky do 30 minut, se lze dostat k nejbližší knihovn ě pouze ze dvou obcí (6,90 %), : Bden ěves (17 minut) a z obce Potvorov (26 minut).

Nejvyšší podíl obcí spadá do intervalu dopravy p ěšky ke knihovn ě v rámci 31- 60 minut, a to celkem 17 obcí (58,62 %). Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu má obec Vochov, kde je možné se p ěšky dopravit do knihovny v Kozolupech za 32 minut. Naopak nejhorší časovou dostupnost p ěšky do knihovny má obec Újezd nade Mží a to 58 minut.

Celkem u 7 obcí je možné se p ěšky dopravit k nejbližší knihovn ě v rámci intervalu 61-90 minut. Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu má obec Kbelany (62 minut), kde se obyvatelé mohou dopravit do knihovny v He řmanov ě Huti. Opa čný případ, tedy nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu, lze najít v obci Slatina, a to 86 minut (knihovna Kožlany).

Celkov ě nejhorší dostupnost p ěšky (dle interval ů) v rámci venkovských obcí k nejbližší knihovn ě lze najít pouze u t ří obcí: Holovousy (92 minut), Studená (117 minut) a obce Hlince (123 minut)

Pr ůměrná doba p řepravy p ěšky k nejbližší knihovn ě v rámci venkovských obcí okresu Plze ň-sever je 56,16 minut.

84 3.3.7 Domovy pro seniory

Obrázek 21: Dopravní dostupnost domov ů pro seniory –automobilem

Tabulka 21: Dopravní dostupnost k nejbližším domov ům pro s. z obcí nevybavených touto službou – automobilem

Interval Po čet obcí Procenta do 5 minut 4 4,76 % 6-10 minut 12 14,29 % více než 10 minut 68 80,95 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z výše p řiložené tabulky a mapy je patrné, že v rámci intervalu p ěti minut, je možné se dopravit k nejbližšímu domovu pro seniory ze 4 obcí (4,76 %): Krašovice (4 minuty), Úherce (5 minut), Tlu čná (5 minut) a obec Lín ě (5 minut).

85 V rámci intervalu dojíž ďky automobilem 6-10 minut, je možné se dopravit k nejbližšímu tomuto za řízení z 12 obcí (14,29 %). Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u obcí Žilov a Bu čí, ze kterých je možné se dopravit do domovu pro seniory v obci Trnová. Naopak nejhorší časová dostupnost v rámci tohoto intervalu je u obce P říšov (10 minut), odkud obyvatelé, p ředevším tedy senio ři, mohou dojížd ět do za řízení v Plzni.

Většina obcí nevybavených touto službou spadá do intervalu dojíž ďky za tímto druhem služby b ěhem doby vyšší, než je 10 minut. Jedná se celkem o 68 obcí (80,95 %). Nejlepší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u obcí Bden ěves, Blatnice, Horní B ělá a Draže ň (11 minut). Naopak nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu a zárove ň celkovou dostupnost ze všech obcí má obec Bílov, odkud mohou obyvatelé dojížd ět do 36 minut vzdáleného za řízení v obci Trnová – Senior House Trnová. (celkový p řehled dostupnosti domov ů pro seniory viz Příloha H).

Pr ůměrná doba p řepravy automobilem z obcí nevybavených touto službou je 18,44 minut. (Nutno si uv ědomit, že vzhledem k povaze této služby není pot řeba denní dojíž ďka klient ů do tohoto za řízení, a proto je nutné považovat hodnoty dopravní dostupnosti za čist ě informativní.)

86 Obrázek 22: Dopravní dostupnost domov ů pro seniory –pěšky

Tabulka 22: Dopravní dostupnost k nejbližším domov ům pro s. z obcí nevybavených touto službou – pěšky

Interval Po čet obcí Procenta do 30 minut 0 0 % 31-60 minut 7 8,33 % 61-90 minut 11 13,10 0 více než 90 minut 66 78,57 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v některých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech. Z přiložené tabulky a mapy vyplývá, že z žádné z obcí nevybavených domovem pro seniory se není možné dopravit p ěšky do tohoto za řízení v rámci 30 a mén ě minut.

Celkem ze 7 venkovských obcí (8,33 %) je možné se dopravit p ěšky do domova pro seniory v časovém intervalu 31-60 minut. Nejlepší časovou dostupnost tohoto

87 intervalu lze najít u obce Úherce, kde se obyvatelé mohou za 34 minut dopravit p ěšky do Domova pro seniory Barbora ve Zb ůchu. Naopak nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu lze nalézt u obce Bu čí (54 minut).

V intervalu 61-90 minut je možné se dopravit p ěšky k nejbližšímu domovu pro seniory celkem z 11 obcí (13,10 %). Nejlepší časovou dostupnost tohoto intervalu lze najít u obce Lín ě, odkud trvá cesta p ěšky 61 minut do za řízení ve Vejprnicích. Opa čný případ, nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu, lze najít u obcí Dolní B ělá a Druztová (89 minut).

Nejhorší časovou dostupnost p ěšky k domov ům pro seniory mají obce v rámci intervalu vyšším, než je 90 minut. Tuto podmínku spl ňuje celkem 66 obcí (78,57 %) a nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu je možné najít u obce Myslinka, odkud se obyvatelé mohou za 93 minut dopravit p ěšky do za řízení ve Vejprnicích. Absolutn ě nejhorší časovou dostupnost p ěšky lze najít u obce Bezv ěrov (380 minut).

Pr ůměrná doba p řepravy p ěšky k nejbližšímu domovu pro seniory v rámci venkovských obcí nevybavených touto službou v okresu Plze ň-sever je 181,02 minut. Nutno si uv ědomit, že vzhledem k povaze této služby není pot řeba denní dojíž ďka klient ů do tohoto za řízení, a proto je nutné považovat hodnoty dopravní dostupnosti za čist ě informativní

88 3.3.8 Domovy se zvláštním režimem

Obrázek 23: Dopravní dostupnost domov ů se zvláštním režimem –automobilem Tabulka 23: Dopravní dostupnost k nejbližším dom. se zvl. režimem. z obcí nevybavených touto službou – automob.

Po čet obcí Procenta do 5 minut 5 5,88 % 6-10 minut 26 30,59 % více než 10 minut 54 63,53 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v n ěkterých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech.

Z tabulky a mapy je patrné, že celkem z p ěti obcí, je možné se dopravit automobilem do domova se zvláštním režimem v rámci p ěti a mén ě minut: Výrov (3 minuty), Krašovice (4 minuty), Tlu čná (4 minuty), Lín ě (5 minut) a obec Kopidlo (5 minut).

89 V intervalu dojíž ďky 6-10 minut k nejbližšímu za řízení tohoto typu se nachází celkem 26 obcí (30,59 %). Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u obcí Žilo, Bu čí, Chotíkov a Sedlec (6 minut). Opa čný p řípad, tedy nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu, lze najít v obcích Černíkovice, Kozojedy a Nev řeň.

Nejv ětší podíl obcí spadá do intervalu dojíž ďky v ětší než deset minut – 54 obcí – 63,53 %. Nejlepší dostupnost v tomto intervalu lze najít u obcí Bden ěves, Druztová, Horní B ělá, Všehrdy, Dolní Hradišt ě, Mladotice, Blatnice a v obci Draže ň. Naopak nejhorší časovou dostupnost tohoto intervalu a zárove ň nejhorší časovou dostupnost ze všech venkovských obcí nevybavených touto službou má obec Bezv ěrov, odkud mohou obyvatelé dojížd ět do 30 minut vzdáleného Domova pro seniory a domova s pe čovatelskou službou Mariánské Lázn ě (celkový p řehled dostupnosti domov ů se zvláštním režimem viz Příloha I).

Pr ůměrná doba p řepravy automobilem k nejbližšímu za řízení tohoto typu trvá 13,32 minut. (Nutno si uv ědomit, že vzhledem k povaze této služby není pot řeba denní dojíž ďka klient ů do tohoto za řízení, a proto je nutné považovat hodnoty dopravní dostupnosti za čist ě informativní

90 Obrázek 24: Dopravní dostupnost domov ů se zvláštním režimem –pěšky Tabulka 24: Dopravní dostupnost k nejbližším dom. se zvl. režimem. z obcí nevybavených touto službou – pěšky

Interval Po čet obcí Procenta do 30 minut 0 0 % 31-60 mint 8 9,41 % 61-90 minut 20 23,53 % více než 90 minut 57 67,06 % Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v n ěkterých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech.

Z mapy a tabulky vyplývá že není možné se z žádné venkovské obce (bez domova se zvláštním režimem) dopravit p ěšky k nejbližšímu tomuto za řízení v dob ě stejné nebo kratší t řiceti minut.

91 V intervalu dopravy p ěšky 31-60 minut se nachází celkem 8 obcí (9,41 %). Nejlepší dostupnost v rámci tohoto intervalu lze najít u obce Krašovice, kdy je možné se dopravit do Senior House Trnová za 35 minut. Naopak nejhorší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u obce Česká B říza, odkud se mohou obyvatelé p ěšky dopravit do Ústavu pé če o seniory T řemošná, a to za 59 minut.

Celkem 20 (23,53 %)obcí spadá do intervalu dopravy p ěšky v rámci 61-90 minut. Nejlepší časovou dostupnost v tomto intervalu lze najít u obce Lín ě (61 minut), kdežto nejhorší časovou dostupnost u obcí: Úherce, Dolní B ělá a Černíkovice (89 minut).

Nejhorší časovou dostupnost dopravy p ěšky mají obce v intervalu vyšším, než je 90 minut. Do tohoto intervalu spadá celkem 57 obcí – 67,06 %. Nejlepší časovou dostupnost v rámci tohoto intervalu má obec Myslinka, kde se mohou obyvatelé dopravit p ěšky do 93 minut vzdáleného Domova poklidného stá ří Baculus ve Vejprnicích. Naopak nejhorší časovou dostupnost mají obyvatelé z obce Bezv ěrov, kde se obyvatelé této obce mohou dopravit p ěšky do 383 minut vzdáleného za řízení v Mariánských Lázních.

Pr ůměrná doba přepravy p ěšky z obcí k nejbližšímu domovu se zvláštním režimem je 141,51 minut. (Nutno si uv ědomit, že vzhledem k povaze této služby není pot řeba denní dojíž ďka klient ů do tohoto za řízení, a proto je nutné považovat hodnoty dopravní dostupnosti za čist ě informativní

92 3.4 Shrnutí dopravní dostupnosti - automobilem

Tabulka 25: Shrnutí dopravní dostupnosti – automobilem

Po čet obcí Po čet obcí Po čet obcí s intervalem Typ služby s intervalem 5 s intervalem vyšším než 10 minut 6-10 minut minut Základní škola 31 32 1 Mate řská škola 21 33 4 Obchod s potravinami 27 7 0 Pošta 13 27 20 Praktický léka ř 24 39 13 Knihovna 14 14 1 Domov pro seniory 4 12 68 Domov se zvláštním režimem 5 26 54 Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl věnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v n ěkterých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech.

Z výše p řiložené tabulky je patrné, že z hlediska dostupnosti služby z obcí, které tuto službu nemají, jsou nejlépe dostupné základní školy, kdy je možné se u 31 venkovských obcí dopravit do nejbližší školy v rámci p ěti a mén ě minut. V opa čné situaci, nejh ůř e dostupnou službou v rámci p ětiminutové dojíž ďky automobilem, jsou domovy pro seniory, které jsou za t ěchto podmínek dostupné pouze ze čty ř obcí.

V rámci dojíž ďky v rozmezí 6-10 minut jsou nejvíce dostupnou službou prakti čtí léka ři, což je z hlediska významnosti této služby opravdu pozitivní údaj. Naopak v rozmezí 6-10 minut jízdy automobilem jsou obchody dostupné ze 7 obcí.

V rámci nejdelší dojíž ďky, tedy té nejhorší v intervalu vyšším než 10 minut, jsou dostupné zejména domovy pro seniory, a to ze 68 obcí. Tento údaj nazna čuje velmi nízkou frekventovanost této služby a zárove ň ne zcela dobrou dopravní dostupnost této služby (což ale souvisí i s povahou této služby, jelikož zde není pot řeba denní dojíž ďka klient ů do tohoto za řízení). V opa čném p řípad ě lze tvrdit, že z každé obce, která není vybavena obchodem s potravinami, se mohou její obyvatelé dostat k nejbližšímu obchodu v jiné obci za dobu kratší než 10 minut, což je velmi pozitivní údaj, který ukáže na vysokou četnost této služby v okresu.

93 3.5 Shrnutí dopravní dostupnosti - pěšky

Tabulka 26: Shrnutí dopravní dostupnosti – pěšky

Po čet obcí Po čet obcí Po čet obcí Po čet obcí s intervalem Typ služby s intervalem s intervalem s intervalem větším než 30 minut 31-60 minut 61-90 minut 10minut Základní škola 15 29 16 4 Mate řská Škola 8 24 17 9 Obchod s potravinami 13 15 5 1 Pošta 7 12 19 22 Praktický léka ř 6 28 19 23 Knihovna 2 17 7 3 Domov pro seniory 0 7 11 66 Domov se zvláštním r. 0 8 20 57 Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Výzkum byl v ěnován dostupnosti služeb pro venkovské obce, avšak v n ěkterých p řípadech se nejbližší služba vyskytuje i v okolních m ěstech.

Z přiložené tabulky je patrné, že z hlediska dopravy p ěšky za službami, kterými obce vybaveny nejsou, jsou nejlépe dostupné základní školy, kde je možné se celkem z 15 obcí dopravit p ěšky do nejbližší základní školy v rámci 30 minut. V opa čném případ ě, nejh ůř e dostupnými z hlediska dopravy p ěšky se jeví služby pro seniory, konkrétn ě domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.

V rámci dopravy p ěšky v intervalu 31-60 minut je možné se dopravit k nejbližší škole z 29 venkovských obcí okresu Plze ň-sever. V tomto časovém intervalu jsou nejmén ě dostupné pro dopravu p ěšky op ět služby pro seniory a domovy se zvláštním režimem.

V intervalu dopravy p ěšky v rozmezí 61-90 minut je možné se dopravit z dvaceti venkovských obcí do domovu se zvláštním režimem. Naopak v tomto intervalu je možné se dopravit pouze z 5 obcí k nejbližšímu obchodu s potravinami, což nazna čuje vysokou frekventovanost a dobrou dostupnost této služby.

Za dobu 90 minut a více je možné se dopravit celkem ze 66 obcí nevybavených domovem pro seniory k této služb ě a z 57 obcí k domov ům se zvláštním režim ům. Nutno podotknout vzhledem k povaze t ěchto dvou služeb, že tyto údaje jsou spíše ryze informativního charakteru, jelikož klienti t ěchto za řízení v nich dlouhodob ě žijí, tedy necestují do nich pravideln ě. Samoz řejm ě výjimku mohou tvo řit návšt ěvy p říbuzných či návšt ěvy klient ů svých rodných obcí. V tomto intervalu dopravy p ěšky se lze k nejbližšímu obchodu dostat pouze z jediné obce. 94 3.6 Index centrality

Tabulka 27: Výpo čet indexu centrality, část 1

Nejv ětší Domov venkovské Domov Po čet Základní Mate řská Praktický Obchod s se obce dle Pošta Knihovna pro obyvatel škola škola léka ř potravinami zvláštním po čtu seniory režimem obyvatel

Vejprnice 4240 1 1 1 1 4 1 1 1

Zru č-Senec 3287 1 1 1 1 3 1 0 0

Tlu čná 3272 1 1 1 1 3 1 0 0

Lín ě 2709 1 1 1 1 4 1 0 0

Zb ůch 2501 1 1 1 0 3 1 1 0

He řmanova Hu ť 1794 1 1 1 1 3 1 0 0

Žihle 1320 1 1 1 1 5 1 0 0

Hromnice 1235 1 1 1 0 1 3 0 0

Chotíkov 1199 1 1 2 0 2 1 0 0

Kozolupy 1093 1 1 1 1 3 1 0 0

Celkem po čet 10 10 11 7 31 12 2 1

Hodnota skóre pro kategorie 3,1 3,1 2,8 4,4 1,0 2,6 15,5 31 Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Z výzkumu byla vy řazena m ěsta, v ěnuje se pouze venkovským obcím

Z celkového po čtu 87 venkovských obcí bylo vybráno deset nejv ětších obcí z hlediska po čtu obyvatel. Toto kritérium spl ňují obce: Vejprnice, Zru č-Senec, Tlu čná, Lín ě, Zb ůch, He řmanova Hu ť, Žihle, Hromnice, Chotíkov a Kozolupy. Každé zkoumané služb ě, tedy: základním školám, mate řským školám, poštám, praktickým léka řů m, obchod ům, knihovnám, domov ům pro seniory a domov ům se zvláštním režimem byl p řiřazen index. Obchody s potravinami jakožto nejvíce frekventovaná služba (31 obchod ů celkem) v rámci deseti nejv ětších obcí dostaly index 1. Základním a mate řským školám byl p řiřazen index 3,1, poštám index 2,8, praktickým léka řů m 4,4, knihovnám index 2,6, domov ům pro seniory index 15,5 a domov ům se zvláštním režimem jakožto nejmén ě frekventované služb ě index 31.

95 Tabulka 28: Výpo čet indexu centrality, část 2

Domov Domov se Po řadí Praktický Obchod s Obec ZŠ MŠ Pošta Knihovna pro zvláštním Skóre dle skóre léka ř potravinami seniory režimem

1 Vejprnice 3,1 3,1 2,8 4,4 4 2,6 15,5 31 66,5 2 Zb ůch 3,1 3,1 2,8 0 3 2,6 15,5 0 30,1 3 Žihle 3,1 3,1 2,8 4,4 5 2,6 0 0 21 4 Lín ě 3,1 3,1 2,8 4,4 4 2,6 0 0 20 5 Zru č-Senec 3,1 3,1 2,8 4,4 3 2,6 0 0 19 5 Tlu čná 3,1 3,1 2,8 4,4 3 2,6 0 0 19 He řmanova 3,1 3,1 2,8 4,4 3 2,6 0 0 19 5 Hu ť 5 Kozolupy 3,1 3,1 2,8 4,4 3 2,6 0 0 19 6 Hromnice 3,1 3,1 2,8 0 1 7,8 0 0 17,8 7 Chotíkov 3,1 3,1 5,6 0 2 2,6 0 0 16,4 Zdroj: Vlastní pr ůzkum Poznámka: Z výzkumu byla vy řazena m ěsta, v ěnuje se pouze venkovským obcím

Na prvním míst ě dle indexu centrality a zárove ň dle po čtu obyvatel se umístila obec Vejprnice. Tato obec se svým skórem centrality 66,5 m ůže být ozna čována jako centrum služeb v rámci venkovských obcí a lze vid ět vztah po čtu obyvatel a služeb, který navzájem koresponduje. Na druhém míst ě se umístila obec Zb ůch se svým skóre 30,1, p řičemž ale v po řadí obcí dle po čtu obyvatel je tato obec až na pátém míst ě. Jedním z důvod ů, pro č je skóre centrality v této obci tak vysoké je fakt, že se zde nachází Domov pro seniory Barbora. Na míst ě t řetím se nachází Žihle se skórem centrality 21. Čtvrté místo obsadila obec Lín ě s výsledným skóre centrality 20. Zajímavým faktem je, že tato obec má dvojnásobný počet obyvatel než obec Žihle, avšak ob ě tyto obce mají podobný po čet služeb. Na dalším míst ě se dle skóre centrality umístily celkem čty ři obce: Zru č-Senec, Tlu čná, He řmanova Hu ť a Kozolupy. Všechny čty ři tyto obce mají stejné skóre centrality, a to 19. Nutnost podotknout, že obec Zru č- Senec se dle po čtu obyvatel řadí na druhé místo, avšak skórem centrality až na 5. Je to zp ůsobenou nižší četností služeb, než je tomu u podobn ě velikých obcí z hlediska po čtu obyvatel.

Šesté místo obsadila obec Hromnice se svým skórem centrality 17,8. Vzhledem k podobnému po čtu obyvatel obce (1235) jako u obce Chotíkov (1199) lze tvrdit, že obec Chotíkov za Hromnicí zaostává z hlediska četnosti služeb, a proto se také Chotíkov řadí na poslední místo dle skóre centrality se svým skórem 16,4.

96 U prvních dvou obcí dle skóre centrality jde vid ět patrný vliv p řítomnosti služeb pro seniory na výsledné po řadí. Jelikož tyto služby jsou velmi málo frekventované, tudíž jim byl p řiřazen vysoký index, který se pozd ěji odrazil ve výsledném skóre centrality.

Protipólem předešlých obcí s vysokým skóre centrality jsou obce, které nejsou zkoumanými službami vybaveny. Zejména nutno zmínit ty venkovské obce, které nejen, že danou službu nemají, ale zárove ň k této služb ě mají velmi špatnou dopravní dostupnost. Skupina venkovských obcí nevybavených žádnou službou čítá celkem 14 obcí nap říč správními obvody, vyjma POÚ T řemošná a POÚ Man ětín, kde se obce z této skupiny nevyskytují. Nutno podotknout, že p ři tomto výzkumu byly vyselektovány z vybraných základních služeb pouze služby s charakterem velmi časté využitelnosti (obvykle více než jednou týdn ě). Jedná se o služby: základní škola, mate řská škola a obchod s potravinami.

Absolutn ě nejhorší dostupnost z těchto obcí k nejbližší základní škole má venkovská obec Lochousice (Základní škola a Mate řská škola He řmanova Hu ť), a to 8 minut v případ ě dopravy autem. Zárove ň lze u této obce najít taktéž nejhorší dostupnost k obchodu s potravinami a to 7 minut (viz P říloha B,G). A čkoliv se jedná o nejhorší dopravní dostupnosti k těmto službám, lze o nich tvrdit, že je tato hodnota dostupnosti relativn ě dobrá. Pravd ěpodobnou p říčinou m ůže být nejen nízký po čet obyvatel obce (118 obyvatel), ale taktéž její periferní poloha nejen v rámci POÚ Ný řany, ale také v rámci okresu samotného ( ČSÚ 2019).

Venkovská obec Hlince, ležící v POÚ Kralovice má nejhorší dopravní dostupnost k mate řské škole a to konkrétn ě 12 minut – Mate řská škola Ch říč (TABULKA NEDOSTUPNOST). Samotná obec má 214 obyvatel a taktéž jako obec předešlá, leží v periferní části svého správního obvodu a zárove ň i na hranici okresu Plze ň-sever ( ČSÚ, 2019). Oba tyto faktory, v četn ě pom ěrn ě malé vzdálenosti k městu Kralovice, a i dalších faktor ů mají vliv na p řítomnost, respektive nep řítomnost této služby v obci.

Zbytek obcí, který tvo ří venkovské obce bez zkoumaných služeb, ješt ě zahrnuje obce: Brodeslavy, Holovousy, Slatina, Studená, Vele čín, Všehrdy, Myslinka, Újezd nade Mží, Hn ěvnice, Kbelany, Koryta a Kun ějovice (celkem tedy 14 obcí, tj. 16,09 % venkovských obcí okresu Plze ň-sever). Celkov ě lze tvrdit, že se ve v ětšin ě p řípad ů

97 jedná o obce malé (dle po čtu obyvatel), periferní či obce blízko v ětších m ěst nebo o obce s kombinací jmenovaných faktor ů.

98 Záv ěr

Zajišt ění dostupnosti základních služeb na venkov ě je velmi d ůležité. Je nutné, aby byla této problematice věnována dostate čná pozornost a zajišt ěna pot řebná opat ření. Je pot řeba zajistit všem ob čan ům v rámci možností a spravedlivého p řístupu stejn ě kvalitní podmínky k životu, a to za stejnou cenu a ve stanovené kvalit ě, nehled ě na to, zdali žijí na venkov ě, či ve m ěstech. Částe čně tuto povinnost definuje zákon o obcích (§ 35 odst.2 zákona č. 128/2000 Sb.): „ Obec v samostatné p ůsobnosti ve svém územním obvodu dále pe čuje v souladu s místními p ředpoklady a s místními zvyklostmi o vytvá ření podmínek pro rozvoj sociální pé če a pro uspokojování pot řeb svých ob čan ů.“ Sou časná moderní spole čnost si žádá kvalitní a dostupné služby, které by dostate čně uspokojily jejich poptávku a zajistili všem obyvatel ům kvalitní životní podmínky.

Hlavním cílem této práce bylo zmapování dostupnosti vybraných základních služeb ve venkovských obcích okresu Plze ň-sever, tedy zjišt ění skute čné aktuální nabídky vybraných služeb za období roku 2019. Následné vyhodnocení a interpretace dat, v četn ě popisu tohoto stavu, napomohlo ov ěř it či vyvrátit hypotézy formulované na za čátku této práce: i. „V každé obci je možné se dopravit k nejbližší základní škole automobilem v orienta ční dob ě v rámci deseti a mén ě minut “. Tato hypotéza se nepotvrdila. Jelikož doprava automobilem k nejbližší škole v rámci deseti a mén ě minut je možná ze všech obcí vyjma jediné (obec Ko čín). Nicmén ě tato skute čnost poukazuje na fakt, že v okresu Plze ň-sever se nachází pom ěrn ě hustá sí ť základních škol, které mohou obyvatelé tohoto okresu, zejména tedy děti, využívat. ii. Výzkumný p ředpoklad „ Ordinaci praktického léka ře lze najít ve v ětšin ě velkých venkovských obcí (obce nad 1000 obyvatel) “. Ve sledovaném území se nachází celkem 11 venkovských obcí, které mají více, než 1000 obyvatel. Z tohoto po čtu obcí má na svém území ordinaci praktického léka ře celkem 7, tudíž tyto obce tvo ří v ětšinu (ve skupin ě obcí nad 1000 obyvatel) a lze říci, že se toto tvrzení potvrdilo. iii. Hypotéza „ V okresu Plze ň-sever se nenachází ani jedna venkovská obec, která není vybavena ani jednou zkoumanou službou “. Tato hypotéza se nepotvrdila, jelikož toto kritérium nespl ňuje celkem 14 obcí. Vzhledem k tomu, že tyto obce tvo ří tém ěř jednu p ětinu (16,09 %) celkového po čtu venkovských obcí okresu Plze ň-sever, lze říci, že tato hodnota je pom ěrn ě vysoká. Nutno ale podotknout, že všechny tyto obce

99 mají mén ě než 200 obyvatel, tudíž i poptávka po t ěchto službách bude nižší, což se odráží v jejich nízkém zastoupení (v tomto p řípad ě nulovém).

Ačkoliv se tento výzkum zabývá dostupností služeb na venkov ě, resp. ve venkovských obcích, lze s ur čitou jistotou tvrdit, že v modelovém území je dostupnost služeb na dobré úrovni s výjimkou sociálních služeb zam ěř ených na seniory a ordinací praktických léka řů . Vzhledem k demografickému stárnutí populace by se měla pozornost moderní spole čnosti zam ěř it zejména na dostupnost služeb, které primárn ě cílí na seniory. V případ ě tohoto výzkumu na domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, na které lze ve venkovských obcích narazit jen velmi z řídka. Vzhledem k povaze t ěchto služeb, je nutné si uv ědomit, že charakter dojíž ďky je zcela odlišný. Vhodným řešením vedoucím ke zlepšení dostupnosti t ěchto služeb je takový přístup, p ři n ěmž by se starostové obcí m ěli spíše soust ředit na zlepšení dopravní dostupnosti k těmto službám než na samotnou p řítomnost t ěchto služeb v jejich obci.

Dalším vhodným řešením ke zvýšení dostupnosti t ěchto služeb pro venkovské obyvatelstvo je navýšení kapacity t ěchto za řízení, která by poté mohla uspokojovat pot řeby více ob čan ů. Hlavní výhodou tohoto řešení je mnohem nižší finan ční nákladnost vynaložená na rozší ření stávající kapacity za řízení než celkové finan ční náklady vynaložené na stavbu zcela nového za řízení tohoto typu.

Nutno také podotknout, že obchody s potravinami, které jsou nejvíce vyskytovanou službou ve venkovských obcích okresu Plze ň-sever, jsou nap říč modelovým území rozmíst ěny pom ěrn ě rovnom ěrn ě, a to i pro obyvatele, kte ří k těmto službám musí dojížd ět. D ůkazem toho je dobrá dopravní dostupnost t ěchto služeb, kdy je možné se z jakékoliv obce (bez obchodu s potravinami) dopravit automobilem k nejbližší prodejn ě potravin v rámci deseti a mén ě minut.

Dostupnost jednotlivých služeb je taktéž velmi závislá na samotném vedení dané obce. Mnohdy je totiž možné potenciálním poskytovatel ům nep řítomných služeb vyjít ur čitým zp ůsobem „vst říc“. Nap říklad nabídnutím prostor pot řebných k vykonávání dané činnosti, pop řípad ě formou regulovaného nájemného či dokonce symbolického. Všechny tyto faktory by totiž mohly p řilákat potenciální poskytovatele služeb.

Věř ím, že tato práce m ůže být užite čná nejen pro samotné vedení obcí, ale také pro ob čany v nich žijící. Práce umož ňuje čtená ři si vytvo řit celkové pov ědomí o sou časné situaci nabízených služeb ve venkovských obcích okresu Plze ň-sever,

100 umožňuje identifikovat obce s velmi malou nabídkou služeb, nebo v opa čném p řípad ě obce s nabídkou širokou. Výsledky této práce mohou taktéž sloužit jako podklad pro další budoucí výzkumy, a to zejména v případ ě sledování n ěkolikaletého vývoje nabídky t ěchto služeb.

101 Seznam použitých zdroj ů

Tišt ěné zdroje BINEK, Jan a kolektiv, 2007 Venkovský prostor a jeho oživení . 1. Brno: Georgetown, ISBN 80-251-19-5. BINEK, Jan, Hana SVOBODOVÁ a kolektiv, 2010b. Synergie ve venkovském prostoru: Přístupy k řešení problém ů rozvoje venkovských obcí . 1. Brno: GaREP, ISBN 978-80-904308-4-6. GALVASOVÁ, I. a kol, 2005 Lidský potenciál ve venkovském prostoru. Zpráva z řešení aktivity A8, výzkumný projekt MMR ČR WB-29-04 Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: GaREP, spol. s r. o. CHALUPA, Petr a Zde ňka TARABOVÁ, 1983 Základy geografie obyvatelstva, demografie a geografie sídel . 1. Praha: SPN. KOZLOVÁ, Lucie, 2005. Sociální služby . 1. Praha: Triton, ISBN 978-80-7254-662-6 KU ČERA, Zden ěk a Silvie KULDOVÁ, 2006. Vnímání venkova: klí čový fenomén jeho rozvoje . 1.In: Majerová, V. (ed.): Sborník p řísp ěvk ů z mezinárodní konference Venkov je náš sv ět. Český Krumlov: Česká zem ědělská univerzita v Praze, ISBN 80-213-1539- 3. MAJEROVÁ, V ěra a Jaroslav ČMEJREK, 2005 Český venkov 2005: rozvoj venkovské́ spole čnosti . 1. Praha: Česká zem ědělská univerzita, Provozn ě ekonomická fakulta, ISBN 8021312742 MAJEROVÁ, V ěra, 2009. Sociologie venkova a zem ědělství . 4. Praha: Česká zem ědělská univerzita, ISBN 978-80-213-0651-6. MA ŘÍKOVÁ, Pavlína, 2006. Kde je venkov? 1.In: Majerová, V. (ed.): Sborník přísp ěvk ů z mezinárodní konference Venkov je náš sv ět. Český Krumlov: Česká zem ědělská univerzita v Praze, ISBN 80-213-1539-3. SLEPI ČKA, Alois, 1981. Venkov a/nebo m ěsto: lidé, sídla, krajina . 1. Praha: Svoboda, ISBN 25-138-81. TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Ji ří VYSTOUPIL, 2008 Ekonomická a sociální geografie . 1. Plze ň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk. ISBN 978-80-7380-114- 4. TRHLÍNOVÁ, Zuzana a Marek STARÝ, 2014. Svazkové školy: Perspektiva k zachování venkovských škol. In: V. (eds.) XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních v ědách. Sborník p řísp ěvk ů. Brno: Masarykova univerzita, ISBN 978-80- 210-6840-7. TU ČKOVÁ, Zuzana, 2013. Ekonomika služeb . 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, ISBN 978-80-7478-006-6. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava, 2014. Marketing služeb – efektivn ě a modern ě. 2. Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-247-5037-8.

102 Elektronické zdroje Air park Zru č, n.d. O nás. Air Park Zru č u Plzn ě: Sbírka letecké a vojenské techniky [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://airpark.wz.cz/?page_id=30&lang=cs BINEK, Jan, Hana SVOBODOVÁ a kolektiv, 2009. Synergie ve venkovském prostoru: Akté ři a nástroje rozvoje venkova [online]. 1. Brno: GaREP Publishing, [cit. 2019-06- 17]. ISBN 978-80-904308-0-8. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp- content/uploads/2013/03/Synergie_Akteri.pdf BINEK, Jan, Hana SVOBODOVÁ a kolektiv, 2010a. Rozvojové možnosti obcí [online]. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [cit. 2019-06-24]. ISBN neuvedeno. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/5a2e3c9c-0a0e-4737-a66e- a67424bc24c6/Brozura-Rozvojove-moznosti-obci-MMR CCN, n.d. Kaolínový d ůl v Nev řeni: Historie t ěžby kaolínu v Nev řeni. CCN [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: http://www.centrumcaolinum.cz/cs/pro- obcany/kaolinovy-dul-v-nevreni/ Česká školní inspekce, 2017. Inspek ční zpráva [online]. Plze ň: Česká školní inspekce Plze ňský inspektorát, 8. 6. 2017, [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://portal.csicr.cz/Files/Get/6ce31f990e5b48a9bb888ac7eb9fbd5c ČSÚ, 2008. Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006 [online]. Praha: Český statistický ú řad, [cit. 2019-06-18]. ISBN 978-80-250-1755-5. Dostupné z : https://www.czso.cz/documents/10180/20536004/130808.pdf/5d2ad0ed-8493-4237- a6d5-409614f287cf?version=1.0 ČSÚ, 2009. Postavení venkova v Plze ňském kraji [online]. Plze ň: ČSÚ, odd ělení regionálních analýz a informa čních služeb Plze ň, [cit. 2019-06-18]. ISBN 978-80-250- 1936-8. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20535514/13-321361- 09.pdf/6352ec80-798e-40d4-b247-7d13ba3a0e26?version=1.0 ČSÚ, 2019 Český statistický ú řad: Po čet obyvatel v obcích – k 1.1. 2019 [online]. Praha: Český statistický ú řad [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-za0wri436p Dolní B ělá, n.d. Základní informace. Místopisný pr ůvodce po České republice [online]. Valašské Mezi říčí [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/4655/dolni-bela/pamatky-turistika/ Evidence knihoven, n.d. adresá ř knihoven evidovaných Ministerstvem kultury a související informace. Mkcr.cz: MINISTERSTVO KULTURY [online]. n.d. [cit. 2020- 01-06]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/evidence-knihoven-adresar-knihoven- evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-341.html JÍLKOVÁ, Ludmila, n.d. Koncepce rozvojové školy: Základní škola a mate řská škola Vejprnice, p řísp ěvková organizace [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://zsvejprnice.cz/wp-content/uploads/2018/09/koncepce_skoly.pdf Lesní škola Berounka, n.d. O nás. Lesní školka Berounka [online]. Druztová [cit. 2020- 01-06]. Dostupné z: http://lesniskolkaberounka.cz/o-nas/ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2014 Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, [cit. 2019-06-18]. Dostupné

103 z: https://mmr.cz/getmedia/a9fc8be4-58a0-4137-9c6d-f9a05466a115/SRR-2014- 2020.pdf.aspx?ext=.pdf Ministerstvo školství, mládeže a t ělovýchovy, 2019. Školy a školská za řízení z řizované dobrovolným svazkem obcí: Pr ůvodce platnou právní úpravou a metodický návod zejména pro obce a ředitele škol a školských za řízení [online]. Praha: MŠMT, [cit. 2019-06-24]. ISBN neuvedeno. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/odbor_12/metodika.svazkove.skoly.2019.final.docx Ministerstvo zem ědělství, 2007 Program rozvoje venkova ČR na období 2007- 2013 [online]. Praha: Ministerstvo zem ědělství, [cit. 2019-06-18]. Dostupné z: https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_staz eni%2Feafrd%2F1393415127062.pdf Ministerstvo zem ědělství, 2014 Program rozvoje venkova na období 2014- 2020 [online]. Praha: Ministerstvo zem ědělství, [cit. 2019-06-18]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/577515/Program_rozvoje_venkova_na_obdobi_2014_20 20.pdf Obecní knihovna Vejprnice, n.d. [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://knihovnavejprnice.webk.cz/ PERLÍN, Radim, Zden ěk KU ČERA a Silvie R. KU ČEROVÁ, 2010. Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie [online]. ČGS, 115 (2), [cit. 2019-06-24]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/279511961_Typologie_venkovskeho_prostor u_Ceska Program obnovy venkova, 2020 Obec Ne čtiny [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: http://www.nectiny.cz/program-obnovy-venkova/ Rejst řík škol a školských za řízení, n.d. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha, [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://rejstriky.msmt.cz/rejskol/ Seznam lékařů , n.d. Česká Léka řská Komora: Camera Medica Bohema [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.lkcr.cz/seznam-lekaru-426.html SVOBODOVÁ, Hana, Ond řej KONE ČNÝ a kolektiv, 2011 Synergie ve venkovském prostoru [online]. 1. Brno: GaREP, spol. s r.o., [cit. 2019-06-17]. ISBN 978-80-904308- 8-4. Dostupné z: http://www.garep.cz/wp-content/uploads/2011/03/Synergie.pdf VOŠTA, Milan, 2010 Udržitelný rozvoj venkovského prostoru České republiky v kontextu nástroj ů Evropské unie. ACTA OECONOMICA PRAGENSIA [online], č.5, [cit. 2019-06-18]. Dostupné z: https://www.vse.cz/polek/download.php?lang=cz&jnl=aop&pdf=315.pdf WICHSOVÁ, Marie, 2005. Doprava a venkov . [online]. In: Sborník ze seminá ře – Tel č: Ústav územního rozvoje v Brn ě, [cit. 2019-06-17]. ISBN neuvedeno. Dostupné z: https://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2005/2005- 05/30_sbornik.pdf Základní škola Ch říč, n.d. ZŠ Pivo ňka [online]. Ch říč n.d. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: http://www.skolapivonka.cz/kontakty/

104 Základní škola Ledce, n.d. O škole: Informace o naší škole. Základní škola LEDCE: Plze ň-sever [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: http://www.zsledce.cz/informace-o- skole.php Základní škola Líš ťany, n.d. ZŠ Líš ťany: „Tvo řivostí a spoluprací k radostnému učení” [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: http://zs.listany.cz/ Zdravotniregistr, n.d. MUDr. Petr Gruber. Zdravotniregistr.cz: kompletní on-line systém pro léka ře a ordinace [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://mudr-petr- gruber.narodnizdravotniregistr.cz/ Zevo Plze ň, n.d. O nás. ZEVO Plze ň: Za řízení pro Energetické Využití Odpad ů [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.zevoplzen.cz/o-nas Zákony Zákon č. 108/2006 Sb., O sociálních službách. In: Sbírka zákon ů. Praha, 2006. Zákon č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích (obecní z řízení). In: Sbírka zákon ů. Praha, 2000. Zákon č. 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. In: Sbírka zákon ů. Praha, 2011. Zákon č. 561/2004 Sb., O p ředškolním, základním, st ředním, vyšším odborném a jiném vzd ělávání (školský zákon). In: Sbírka zákon ů. Praha, 2004. Zdroje mapových dat ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ 2016. Arc ČR500 – digitální geografická databáze [online]. Praha [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.arcdata.cz/produkty/geograficka-data/arccr-500 Google Mapy, 2019 Google [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/

105 Seznam tabulek

Tabulka 1: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Kralovice ...... 33

Tabulka 2: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Man ětín ...... 37

Tabulka 3: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ M ěsto Touškov ...... 40

Tabulka 4: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Ný řany ...... 44

Tabulka 5: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Plasy ...... 48

Tabulka 6: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ T řemošná ...... 52

Tabulka 7: Typ a po čet služeb ve venkovských obcích POÚ Všeruby ...... 56

Tabulka 8:Celkový po čet služeb v jednotlivých POÚ okresu Plze ň-sever ...... 60

Tabulka 9: Dopravní dostupnost k nejbližším ZŠ z obcí nevybavených touto službou – automobilem ...... 65

Tabulka 10: Dopravní dostupnost k nejbližším ZŠ z obcí nevybavených touto službou – pěšky ...... 67

Tabulka 11: Dopravní dostupnost k nejbližším MŠ z obcí nevybavených touto službou – automobilem ...... 69

Tabulka 12: Dopravní dostupnost k nejbližším MŠ z obcí nevybavených touto službou – pěšky ...... 71

Tabulka 13: Dopravní dostupnost k nejbližším obchodům z obcí nevybavených touto službou – automobilem ...... 72

Tabulka 14: Dopravní dostupnost k nejbližším obchod ům z obcí nevybavených touto službou – pěšky ...... 74

Tabulka 15: Dopravní dostupnost k nejbližším poštám z obcí nevybavených touto službou – automobilem ...... 75

Tabulka 16: Dopravní dostupnost k nejbližším poštám z obcí nevybavených touto službou – pěšky ...... 77

Tabulka 17: Dopravní dostupnost k nejbližším léka řů m z obcí nevybavených touto službou – automobilem ...... 78

106 Tabulka 18: Dopravní dostupnost k nejbližším léka řů m z obcí nevybavených touto službou – pěšky ...... 80

Tabulka 19: Dopravní dostupnost k nejbližším knihovnám z obcí nevybavených touto službou – automobilem ...... 82

Tabulka 20: Dopravní dostupnost k nejbližším knihovnám z obcí nevybavených touto službou – pěšky ...... 84

Tabulka 21: Dopravní dostupnost k nejbližším domov ům pro s. z obcí nevybavených touto službou – automobilem ...... 85

Tabulka 22: Dopravní dostupnost k nejbližším domov ům pro s. z obcí nevybavených touto službou – pěšky ...... 87

Tabulka 23: Dopravní dostupnost k nejbližším dom. se zvl. režimem. z obcí nevybavených touto službou – automob...... 89

Tabulka 24: Dopravní dostupnost k nejbližším dom. se zvl. režimem. z obcí nevybavených touto službou – pěšky ...... 91

Tabulka 25: Shrnutí dopravní dostupnosti – automobilem ...... 93

Tabulka 26: Shrnutí dopravní dostupnosti – pěšky ...... 94

Tabulka 27: Výpo čet indexu centrality, část 1 ...... 95

Tabulka 28: Výpo čet indexu centrality, část 2 ...... 96

107 Seznam obrázk ů

Obrázek 1: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Kralovice ...... 36

Obrázek 2: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Man ětín ...... 39

Obrázek 3: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Město Touškov ...... 43

Obrázek 4: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Ný řany ...... 47

Obrázek 5: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Plasy ...... 51

Obrázek 6: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Třemošná ...... 55

Obrázek 7: Zastoupení služeb ve venkovských obcích POÚ Všeruby ...... 59

Obrázek 8: Zastoupení služeb v jednotlivých POÚ okresu Plze ň-sever ...... 63

Obrázek 9: Dopravní dostupnost základních škol – automobilem ...... 65

Obrázek 10: Dopravní dostupnost základních škol – pěšky ...... 67

Obrázek 11: Dopravní dostupnost mate řských škol – automobilem ...... 69

Obrázek 12: Dopravní dostupnost mate řských škol – pěšky ...... 70

Obrázek 13: Dopravní dostupnost obchod ů s potravinami – automobilem ...... 72

Obrázek 14: Dopravní dostupnost obchod ů s potravinami – pěšky ...... 73

Obrázek 15: Dopravní dostupnost pošt – automobilem ...... 75

Obrázek 16: Dopravní dostupnost pošt – pěšky ...... 76

Obrázek 17: Dopravní dostupnost praktických léka řů – automobilem ...... 78

Obrázek 18: Dopravní dostupnost praktických léka řů – pěšky ...... 80

Obrázek 19: Dopravní dostupnost knihoven –automobilem ...... 82

Obrázek 20: Dopravní dostupnost knihoven –pěšky ...... 83

Obrázek 21: Dopravní dostupnost domov ů pro seniory –automobilem ...... 85

Obrázek 22: Dopravní dostupnost domov ů pro seniory –pěšky ...... 87

Obrázek 23: Dopravní dostupnost domov ů se zvláštním režimem –automobilem ...... 89

Obrázek 24: Dopravní dostupnost domov ů se zvláštním režimem –pěšky ...... 91

108 Seznam p říloh

Příloha A: Tabulka venkovských obcí okresu Plze ň-sever

Příloha B: Tabulka dopravní dostupnosti základních škol

Příloha C: Tabulka dopravní dostupnosti knihoven

Příloha D: Tabulka dopravní dostupnosti pošt

Příloha E: Tabulka dopravní dostupnosti mate řských škol

Příloha F: Tabulka dopravní dostupnosti praktických léka řů

Příloha G: Tabulka dopravní dostupnosti obchod ů s potravinami

Příloha H: Tabulka dopravní dostupnosti domov ů pro seniory

Příloha I: Tabulka dopravní dostupnosti domov ů se zvláštním režimem

Příloha J: Tabulka zastoupení základních škol ve venkovských obcích

Příloha K: Tabulka zastoupení praktických léka řů ve venkovských obcích

Příloha L: Tabulka zastoupení mate řských škol ve venkovských obcích

Příloha M: Tabulka zastoupení obchod ů s potravinami ve venkovských obcích

Příloha N: Tabulka zastoupení knihoven ve venkovských obcích

Příloha O: Tabulka zastoupení pošt ve venkovských obcích

Příloha P: Tabulka zastoupení domov ů pro seniory ve venkovských obcích

Příloha Q: Tabulka zastoupení domov ů se zvláštním režimem ve venkovských obcích

Příloha R: Mapa dopravní dostupnosti základních škol – automobilem

Příloha S: Mapa dopravní dostupnosti základních škol – pěšky

Příloha T: Mapa dopravní dostupnosti mate řských škol – automobilem

Příloha U: Mapa dopravní dostupnosti mate řských škol – pěšky

Příloha V: Mapa dopravní dostupnosti obchod ů s potravinami– automobilem

Příloha W: Mapa dopravní dostupnosti obchod ů s potravinami – pěšky

Příloha X: Mapa dopravní dostupnosti pošt – automobilem

Příloha Y: Mapa dopravní dostupnosti pošt – pěšky

109 Příloha Z: Mapa dopravní dostupnosti praktických léka řů – automobilem

Příloha AA: Mapa dopravní dostupnosti praktických léka řů – pěšky

Příloha AB: Mapa dopravní dostupnosti knihoven – automobilem

Příloha AC: Mapa dopravní dostupnosti knihoven – pěšky

Příloha AD: Mapa dopravní dostupnosti domov ů pro seniory – automobilem

Příloha AE: Mapa dopravní dostupnosti domov ů pro seniory – pěšky

Příloha AF: Mapa dopravní dostupnosti domov ů se zvláštním režimem – automobilem

Příloha AG: Mapa dopravní dostupnosti domov ů se zvláštním režimem – pěšky

110 Příloha A: Tabulka venkovských obcí okresu Plze ň-sever

Venkovská obec Po čet obyvatel Venkovská obec Po čet obyvatel Bden ěves 697 Lochousice 118 Bezv ěrov 651 Loza 262 Bílov 82 Mladotice 545 Blatnice 882 Mrtník 335 Blažim 56 Myslinka 201 Bohy 127 Nadryby 125 Brodeslavy 67 Ne čtiny 632 Bu čí 168 Nekmí ř 511 Čeminy 264 Nev řeň 294 Černíkovice 78 Obora 562 Čer ňovice 206 Ostrov u Bezdružic 209 Česká B říza 562 Pastuchovice 77 Dob říč 425 Pernarec 755 Dolany 289 Plán ě 267 Dolní B ělá 437 Plešnice 293 Dolní Hradišt ě 57 Pňovany 427 Draže ň 145 Potvorov 136 Druztová 785 Přehýšov 470 He řmanova Hu ť 1794 Příšov 320 Hlince 77 Rochlov 301 Hn ěvnice 125 Rybnice 553 Holovousy 60 Sedlec 94 Horní B ělá 566 Slatina 61 Hromnice 1235 Studená 36 Hvozd 251 Štichovice 112 Chotíkov 1199 Tatiná 248 Ch říč 214 Tis u Blatna 108 Jarov 142 Tlu čná 3272 Kace řov 143 Trnová 930 Kbelany 104 Úherce 372 Ko čín 131 Újezd nade Mží 103 Kopidlo 146 Úlice 495 Koryta 131 Ún ěšov 568 Kozojedy 585 Vejprnice 4240 Kozolupy 1093 Vele čín 64 Krašovice 368 Vochov 1041 Krsy 245 Všehrdy 54 Křelovice 236 Výrov 449 Kun ějovice 163 Vysoká Libyn ě 223

Ledce 839 Zahrádka 145 Lín ě 2709 Zb ůch 2501 Líš ťany 752 Zru č-Senec 3287 Líté 194 Žihle 1320 Žilov 426 Zdroj: ČSÚ 2019

Příloha B: Tabulka dopravní dostupnosti základních škol

Nejbližší ZŠ Vzdálenost Dojíž ďka Vzdálenost Doprava Obec bez ZŠ v obci automobilem automobilem pěšky pěšky Bden ěves Kozolupy 1,4 km 2 min 1,2 km 15 min Žihle 7,3 km 9 min 7,2 km 84 min Bílov Kralovice 7,9 km 9 mi n 6,8 km 79 min Úterý 7,4 km 10 min 5,7 km 71 min Konstantino 8,4 km 10 min 8,1 km 100 min Blažim vy lázn ě Bezdružice 9,1 km 10 min 7,1 km 92 min Bohy Kozojedy 4,6 km 5 min 4,6 km 56 min Brodeslavy Kozojedy 4,0 km 4 min 3,9 km 46 min Bu čí Dolní B ělá 3,2 km 5 min 2,7 km 36 min Čeminy Město 2,6 km 4 min 2,6 km 31 min Černíkovice Kožlany 3,4 km 4 min 3,4 km 42 min Čer ňovice Pernarec 6,8 km 9 min 6,8 km 86 min Česká Bříza Zru č-Senec 3,1 km 5 min 3,1 km 38 min Dolany Chrást 3,3 km 4 min 3,2 km 42 min Dolní Dob říč 6,5 km 9 min 6,3 km 81 min Draže ň Dolní B ělá 4,4 km 7 min 3,9 km 47 min Druztová Zru č-Senec 3,1 km 4 min 2,2 km 29 min Hlince Ch říč 4,1 km 5 min 4,1 km 52 min Hn ěvnice He řmanova 2,6 km 4 min 2,5 km 29 min Holovousy Ch říč 2,4 km 3 min 2,4 km 30 min Horní B ělá Dolní B ělá 1,7 km 4 min 1,7 km 20 min Dolní B ělá 7,4 km 9 min 6,4 km 77 min Hvozd Man ětín 7,7 km 9 min 7,6 km 88 min Jarov Dob říč 1,8 km 3 min 1,8 km 23 min Kace řov Dob říč 4,3 km 6 min 4,3 km 56 min Kbela ny Blatnice 3,5 km 5 min 3,3 km 39 min Kozojedy 9,1 km 11 min 7,4 km 90 min Ko čín Plasy 7,6 km 11 min 7,3 km 92 min Kralovice 7,0 km 9 min 6,1 km 75 min Kopidlo Kozojedy 6,9 km 9 min 6,9 km 88 min Koryta Dob říč 2,7 km 4 min 2,7 km 34 min Krašovice Trnová 2,1 km 3 min 2,1 km 24 min Krsy Bezv ěrov 9,3 km 7 min 9,3 km 118 min Křelovice Pernarec 5,4 km 9 min 5,4 km 64 min

Kun ějovice Všeruby 3 km 6 min 2,9 km 35 min Lité Dolní B ělá 8,3 km 9 min 3,3 km 41 min Lochousice He řmanova 4,5 km 8 min 4,5 km 54 min Loza Dolní B ělá 1,9 km 3 min 1,3 km 18 min Mrtník Dolní B ělá 3,6 km 5 min 2,8 km 36 min Myslinka Kozolupy 3,2 km 5 min 3,1 km 36 min Nadryby Chrást 7,8 km 10 min 6,6 km 91 min Nekmí ř Všeruby 4,9 km 6 min 3,9 km 47 min Nev řeň Všeruby 4,4 km 5 min 4,4 km 55 min Obora Kazn ějov 3,4 km 6 min 3,4 km 42 min Bezdružice 7,7 km 8 min 7,2 km 92 min Ostrov u Konstantino Bezdružic 7,0 km 8 min 6,7 km 85 min vy lázn ě Pastuchovic Žihle 3,4 km 5 min 3,4 km 41 min Plán ě Plasy 7,4 km 10 min 7,4 km 88 min Plešnice Kozolupy 6,5 km 7 min 5,8 km 69 min Potvorov Žihle 5,4 km 7 min 5,3 km 62 min He řmanova 4,1 km 6 min 3,5 km 44 min Přehýšov Blatnice 6,2 km 6 min 4,1 km 50 min Ledce 2,3 km 3 min 2,3 km 28 min Příšov Chotíkov 2,5 km 3 min 2,5 km 32 min Rochlov Blatnice 2,3 km 4 min 2,1 km 25 min Rybnice Kazn ějov 2,0 km 6 min 1,9 km 24 min Sedlec Kralovice 5,5 km 7 min 5,4 km 63 min Slatina Ch říč 1,8 km 2 min 1,8 km 21 min Studená Ch říč 1,9 km 3 min 1,91 km 23 min Man ětín 7,2 km 8 mi n 6,4 km 79 min Štichovice Mladotice 6,7 km 8 min 6,2 km 74 min Tatiná Ledce 3,9 km 5 min 3,9 km 46 min Tis u Blatna Chýše 9,1 km 10 min 9,0 km 106 min Ný řany 2,0 km 4 min 1,9 km 24 min Úherce Zb ůch 2,8 km 4 min 2,8 km 34 min Újezd nade Město 4,9 km 6 min 4,9 km 58 min Mží Touškov Úlice Pňovany 3,5 km 4 min 3,5 km 43 min Ún ěšov Pernarec 5,0 km 7 min 4,9 km 58 min Vele čín Žihle 5,0 km 6 min 4,9 km 60 min Vochov Kozolupy 2,7 km 3 min 2,7 km 34 min Všehrdy Ch říč 5,1 km 6 min 5,1 km 64 min Výrov Kralovice 4,8 km 6 min 3,8 km 47 min Vysoká Kralovice 6,0 km 7 min 6,0 km 69 min Dolní B ělá 6,0 km 8 min 6,0 km 72 min Zahrádka Všeruby 5,5 km 8 min 5,5 km 64 min Žilov Ledce 2,3 km 3 min 2,3 km 27 min Zdroj: Google mapy 2019

Příloha C: Tabulka dopravní dostupnosti knihoven

Nejbližší Obec bez Vzdálenost Dojíž ďka Vzdálenost Doprava knihovna v knihovny automobilem automobilem pěšky pěšky obci Bden ěves Kozolupy 1,3 km 2,0 min 1,3 km 17,0 min Blatnice Ný řany 4,2 km 6,0 min 4,1 km 49,0 min Bohy 2,9 km 4,0 min 2,9 km 35,0 min Brodeslavy Kozojedy 3,6 km 4,0 min 3,5 km 42,0 min Čer ňovice Pernarec 3,2 km 3,0 min 3,2 km 42,0 min Hlince Kožlany 9,8 km 11,0 min 9,7 km 123 min He řmanova 3,4 km 5,0 min 3,2 km 37,0 min Hn ěvnice Hu ť Holovousy Kožlany 7,4 km 8,0 min 7,4 km 92,0 min He řmanova 5,6 km 8,0 min 5,1 km 62,0 min Kbelany Hu ť Koryta Obora 7,1 km 9,0 min 5,8 km 76,0 min Krsy Úterý 6,0 km 8,0 min 5,9 km 72,0 min Kun ějovice Líš ťany 6,6 km 9,0 min 6,6 km 83,0 min Líté Dolní B ělá 9,1 km 9,0 min 2,8 km 33,0 min Ves 3,8 km 5,0 min 3,8 km 45,0 min Lochousice Touškov Myslinka Kozolupy 3,1 km 5,0 min 3,1 km 36,0 min Ostrov u Blažim 3,5 km 3,0 min 3,5 km 43,0 min Bezdružic Žihle 3,8 km 6,0 min 3,8 km 45,0 min Pastuchovice Blatno 4,7 km 6,0 min 4,7 km 55,0 min Plešnice Úlice 3,6 km 6,0 min 3,6 km 45,0 min Pňovany Úlice 3,9 km 5,0 min 3,6 km 44,0 min Potvorov Bílov 2,0 km 3,0 min 2,0 km 26,0 min He řmanova 8,0 km 9,0 min 6,6 km 81,0 min Rochlov Hu ť Přehýšov 8,4 km 9,0 min 5,0 km 61,0 min Slatina Kožlany 7,0 km 7,0 min 7,0 km 86 min Studená Kožlany 9,4 km 10,0 min 9,4 km 117,0 min Tis u Blatna Blatno 3,9 km 5,0 min 3,9 km 43,0 min Újezd nade Město 4,9 km 6,0 min 4,9 km 58,0 min Mží Touškov Vele čín Blatno 3,1 km 4,0 min 3,1 km 37,0 min Vochov Kozolupy 2,6 km 3,0 min 2,6 km 32,0 min Všehrdy Kozojedy 6,0 km 7,0 min 5,8 km 71,0 min Zahrádka Horní B ělá 4,4 km 5,0 min 4,4 km 53,0 min Zdroj: Google mapy 2019

Příloha D: Tabulka dopravní dostupnosti pošt

Obec bez Přid ělená Vzdálenost Dojíž ďka Vzdálenost Doprava pošty pošta v obci automobilem automobilem pěšky pěšky Bden ěves Kozolupy 1,2 km 1,0 min 1,2 km 15,0 min Bílov Kralovice 7,1 km 8,0 min 7,1 km 82,0 min 108,0 Blažim Ún ěšov 10,0 km 10,0 min 8,9 km min 118,0 Bohy Kralovice 9,6 km 10,0 min 8,9 km mi n Brodeslavy Kralovice 6,7 km 8,0 min 6,7 km 85,0 min Bu čí Dolní B ělá 2,4 km 3,0 min 2,4 km 31,0 min Město Čeminy 2,7 km 4,0 min 2,7 km 32,0 min Touškov Černíkovice Kralovice 7,2 km 9,0 min 6,9 km 87,0 min Čer ňovice Pernarec 3,8 km 5,0 min 3,8 km 49,0 min Česká B říza Třemošná 4,7 km 6,0 min 3,6 km 44,0 min Dolany Třemošná 6,5 km 8,0 min 6,5 km 80,0 min Dolní 164,0 Kazn ějov 14,0 km 19,0 min 12,8 km Hradišt ě min Draže ň Plasy 7,9 km 9,0 min 7,9 km 92,0 min 169,0 Hlince Kralovice 13,4 km 15,0 min 13,4 km min 104,0 Hn ěvnice Ný řany 9,4 km 13,0 min 8,8 km min Holovousy Kralovice 10,7 km 13,0 min 1,7 km 73,0 min 121,0 Horní B říza 11,1 km 12,0 min 10,4 km Horní B ělá min Dolní B ělá 1,3 km 3,0 min 1,3 km 14,0 min 110,0 Jarov Kazn ějov 8,5 km 12,0 min 8,5 km min 150,0 Kace řov Kazn ějov 11,8 km 15,0 min 11,7 km min Kbelany Ný řany 7,8 km 12,0 min 7,2 km 85,0 min Ko čín Kralovice 8,0 km 9,0 min 7,8 km 97,0 min Kopidlo Kralovice 6,0 km 6,0 min 5,9 km 73,0 min 116,0 Koryta Kazn ějov 10,1 km 14,0 min 9,0 km min Krašovice Trnová 1,7 km 2,0 min 1,7 km 20,0 min Pernarec 5,9 km 7,0 min 4,9 km 58,0 min Křelovice Konstantinovy 137,0 11,0 km 13,0 min 11,0 km lázn ě min Líš ťany 6,3 km 8,0 min 6,3 km 78,0 min Kun ějovice 115,0 Ún ěšov 11,0 km 11,0 min 9,1 km min Lité Dolní B ělá 8,9 km 9,0 min 2,9 km 35,0 min Lochousice Ný řany 13,0 km 17,0 min 12,7 km 153,0

min Loza Dolní B ělá 1,1 km 2,0 min 1,1 km 14,0 min Mrtník Dolní B ělá 2,8 km 3,0 min 2,8 km 34,0 min Myslinka Ný řany 4,6 km 7,0 min 4,6 km 55,0 min 138,0 Nadryby Třemošná 11,7 km 13,0 min 11,1 km min Nekmí ř Dolní B ělá 5,6 km 6,0 min 5,5 km 68,0 min 126,0 Nev řeň Třemošná 10,7 km 13,0 min 10,5 km min Obora Kazn ějov 3,4 km 6,0 min 3,4 km 42,0 min 108,0 Pernarec 10,0 km 12,0 min 9,0 km Ostrov u min Bezdružic 111,0 Ún ěšov 10,0 km 9,0 min 9,1 km min Pastuchovice Žihle 3,6 km 5,0 min 3,6 km 43,0 min 199,0 Kralovice 17,9 km 18,0 min 16,2 km Plán ě min Plasy 6,5 km 8,0 min 6,5 km 75,0 min Město Plešnice 7,6 km 9,0 min 7,2 km 86,0 min Touškov Město 139,0 Pňovany 12,6 km 12,0 min 11,7 km Touškov min 152,0 Pňovany St říbro 14,7 km 15,0 min 12,4 km min Potvorov Kralovice 8,2 km 10,0 min 8,2 km 97,0 min Přehýšov Ný řany 10,1 km 12,0 min 6,8 km 82,0 min Třemošná 8,0 km 10,0 min 7,8 km 95,0 min Příšov Ledce u Plzn ě 2,4 km 3,0 min 2,4 km 29,0 min Rochlov Ný řany 6,6 km 11,0 min 6,0 km 72,0 min Rybnice Kazn ějov 1,7 km 3,0 min 1,7 km 23,0 min Sedlec Kralovice 5,7 km 6,0 min 5,7 km 66,0 min Slatina Kralovice 13,4 km 15,0 min 11,8 km 86,0 min 102,0 Studená Kralovice 13,0 km 15,0 min 13,0 km min 196,0 Štichovice Kralovice 16,4 km 19,0 min 15,9 km min 115,0 Tatiná Třemošná 10,1 km 12,0 min 9,6 km min Tis u Blatna Žihle 11,4 km 14,0 min 7,5 km 89,0 min Úherce Ný řany 1,8 km 4,0 min 1,6 km 20,0 min Újezd nade Město 5,1 km 6,0 min 5,1 km 59,0 min Mží Touškov Vele čín Žihle 5,2 km 6,0 min 5,1 km 63,0 min Vochov Ný řany 8,9 km 13,0 min 8,0 km 98,0 min 101,0 Všehrdy Kralovice 8,0 km 10,0 min 8,0 km min

Výrov Kralovice 3,8 km 4,0 min 3,6 km 45,0 min Vysoká Kralovice 6,6 km 7,0 min 6,2 km 71,0 min Libyn ě Líš ťany 8,8 km 10,0 min 8,3 km 99,0 min Zahrádka Ún ěšov 5,5 km 7,0 min 5,3 km 67,0 min Žilov Třemošná 8,5 km 10,0 min 8,0 km 96,0 min Zdroj: Google mapy 2019

Příloha E: Tabulka dopravní dostupnosti mate řských škol

Nejbližší MŠ Vzdálenost Dojíž ďka Vzdálenost Doprava Obec bez MŠ v obci automobilem automobilem pěšky pěšky

Bden ěves Kozolupy 1,0 km 1,0 min 1,0 km 13,0 min Kralovice 7,8 km 9,0 min 7,0 km 81,0 min Bílov Žihle 7,3 km 9,0 min 7,2 km 84,0 min Blatnice Rochlov 1,7 km 3,0 min 1,4 km 18,0 min Blažim Ún ěšov 9,7 km 8,0 min 8,9 km 107,0 min Bohy Kozojedy 4,5 km 6,0 min 4,5 km 54,0 min Brodeslavy Kozojedy 3,8 km 6,0 min 3,7 km 44,0 min Bu čí Dolní B ělá 3,2 km 5,0 min 2,7 km 36,0 min Kozolupy 4,4 km 7,0 min 4,3 km 51,0 min Čeminy Chotíkov 7,1 km 7,0 min 5,8 km 73,0 min Černíkovice Kožlany 3,4 km 4,0 min 3,4 km 42,0 min Čer ňovice Pňovany 6,9 km 7,0 min 6,8 km 85,0 min Dob říč Obora 4,5 km 5,0 min 4,5 km 59,0 min Druztová 2,9 km 4,0 min 2,9 km 36,0 min Dolany Chrást* 3,0 km 4,0 min 3,0 km 38,0 min Dolní 10,6 km 13,0 min 9,4 km 123,0 min Obora Hradišt ě Draže ň Dolní B ělá 4,4 km 7,0 min 3,9 km 47,0 min Hlince Ch říč 9,5 km 12,0 min 9,5 km 115,0 min Rochlov 3,4 km 4,0 min 3,4 km 39,0 min Hn ěvnice He řmanova 2,6 km 4,0 min 2,5 km 29,0 min Hu ť Holovousy Ch říč 7,8 km 10,0 min 7,8 km 92,0 min Horní B ělá Dolní B ělá 1,7 km 4,0 min 1,7 km 20,0 min Hvozd Dolní B ělá 7,4 km 9,0 min 6,4 km 77,0 min Jarov Obora 5,1 km 6,0 min 5,1 km 68,0 min Kace řov Kozojedy 10,6 km 13,0 min 10,5 km 130,0 min Kbelany Rochlov 1,8 km 2,0 min 1,8 km 21,0 min Plasy 7,6 km 11,0 min 7,3 km 92,0 min Ko čín Kralovice 8,9 km 11,0 min 8,0 km 101,0 min

Kopidlo Kralovice 6,9 km 8,0 min 6,2 km 76,0 min Koryta Obora 6,7 km 8,0 min 5,6 km 72,0 min Krašovice Trnová 2,1 km 3,0 min 2,1 km 24,0 min Ún ěšov 8,7 km 7,0 min 8,7 km 104,0 min Krsy Bezv ěrov 9,3 km 7,0 min 9,3 km 118,0 min Křelovice Pernarec 5,8 km 7,0 min 4,8 km 57,0 min Kun ějovice Všeruby 3,0 km 6,0 min 2,9 km 35,0 min Lité Dolní B ělá 8,3 km 9,0 min 3,3 km 41,0 min He řmanova 4,5 km 8,0 min 4,5 km 54,0 min Lochousice Hu ť Loza Dolní B ělá 1,9 km 3,0 min 1,3 km 18,0 min Mrtník Dolní B ělá 3,6 km 5,0 min 2,8 km 36,0 min Myslinka Kozolupy 3,2 km 5,0 min 3,1 km 36,0 min Nadryby Chrást 7,5 km 9,0 min 6,7 km 93,0 min Nekmí ř Všeruby 4,9 km 6,0 min 3,9 km 47,0 min Nev řeň Všeruby 4,4 km 5,0 min 4,4 km 55,0 min Ostrov u 9,7 km 8,0 min 9,0 km 110,0 min Ún ěšov Bezdružic Pastuchovice Žihle 3,4 km 5,0 min 3,4 km 41,0 min Kozolupy 6,1 km 7,0 min 5,6 km 67,0 min Plešnice Pňovany 6,9 km 7,0 min 4,9 km 62,0 min Plešnice Plasy 7,4 km 9,0 min 7,4 km 88,0 min Potvorov Žihle 5,4 km 7,0 min 5,3 km 62,0 min He řmanova 4,1 km 6,0 min 3,5 km 44,0 min Přehýšov Hu ť Ledce 2,6 km 3,0 min 2,6 km 31,0 min Příšov Chotíkov 2,5 km 3,0 min 2,5 km 32,0 min Sedlec Kralovice 5,6 km 7,0 min 5,5 km 64,0 min Slatina Ch říč 7,2 km 9,0 min 7,2 km 84,0 min Studená Ch říč 7,3 km 10,0 min 7,3 km 86,0 min Štichovice Mladotice 6,7 km 8,0 min 6,2 km 74,0 min Tatiná Žilov 2,2 km 3,0 min 1,7 km 21,0 min Žihle 11,2 km 13,0 min 7,6 km 90,0 min Tis u Blatna Blatno 3,6 km 5,0 min 3,6 km 40,0 min Ný řany 2,0 km 4,0 min 1,9 km 24,0 min Úherce Zb ůch 2,8 km 4,0 min 2,8 km 34,0 min Újezd nade 6,8 km 9,0 min 6,3 km 74,0 min Kozolupy Mží Úlice Pňovany 3,5 km 4,0 min 3,5 km 43,0 min Žihle 5,0 km 6,0 min 4,9 km 60,0 min Vele čín Blatno 2,6 km 3,0 min 2,6 km 32,0 min Kozojedy 6,2 km 8,0 min 6,0 km 73,0 min Všehrdy Kožlany 6,7 km 8,0 min 5,6 km 73,0 min

Výrov Kralovice 4,7 km 6,0 min 3,9 km 48,0 min Vysoká 5,8 km 7,0 min 5,8 km 67,0 min Kralovice Libyn ě Ún ěšov 5,7 km 8,0 min 5,5 km 69,0 min Zahrádka Dolní B ělá 6,0 km 8,0 min 6,0 km 72,0 min Všeruby 5,5 km 8,0 min 5,5 km 64,0 min Zdroj: Google mapy, 2019

Příloha F: Tabulka dopravní dostupnosti praktických léka řů

Obec bez Nejbližší Vzdálenost Dojíž ďka Vzdálenost Doprava praktického praktický léka ř v automobilem automobilem pěšky pěšky léka ře obci Kozolupy - Bden ěves 1,6 km 2,0 min 1,6 km 20,0 min MUDr . Jind řich Toužim - MUDr. Bezv ěrov 10,2 km 9,0 min 9,4 km 118 min Richard Hlous Kralovice - 6,9 km 9,0 min 6,9 km 89 min MUDr. Josef Bílov Kralovice - 7,0 km 9,0 min 7,0 km 89 min MUDr. Ji ří Mareš Ný řany - MUDr. Blatnice 4,3 km 6,0 min 4,1 km 51,0 min Lucie Dvo řáková Všeruby - MUDr. Blažim 18,5 km 17,0 min 17,1 km 221 min Yvetta Máchová Kozojedy - Bohy 4,3 km 5,0 min 4,3 km 53,0 min MUDr. Kv ětoslav Kozojedy - Brodeslavy 3,6 km 4,0 min 3,5 km 46 min MUDr. Kv ětoslav Dolní B ělá - Bu čí 2,7 km 4,0 min 2,7 km 32,0 min MUDr. Tomáš Město Touškov - Čeminy 2,9 km 4,0 min 2,9 km 36,0 min MUDr. Dagmar Kozojedy - Černíkovice 8,1 km 9,0 min 8,1 km 101 min MUDr. Kv ětoslav Všeruby - MUDr. Čerňovice 10,9 km 14,0 min 10,9 km 134 min Yvetta Máchová Třemošná - Česká B říza 4,0 km 5,0 min 3,3 km 43,0 min MUDr. Marie Kazn ějov - Dob říč 7,1 km 9,0 min 7,1 km 89 min MUDr. Petr Chrást - MUDr. Dolany 3,2 km 4,0 min 3,2 km 41,0 min Pavel Seibert Dolní Výrov - MUDr. 7,4 km 9,0 min 7,3 km 85 min Hradišt ě Běla Churavá Dolní B ělá - Draže ň 5,2 km 6,0 min 4,7 km 61 min MUDr. Tomáš

Výrov - MUDr. 4,4 km 5,0 min 4,4 km 55,0 min Lucie Houbová Druztová Zru č-Senec - 3,9 km 5,0 min 2,4 km 32,0 min MU Dr. Michael Kozojedy - Hlince 11,5 km 12,0 min 11,2 km 139 min MUDr. Kv ětoslav He řmanova Hu ť – Hn ěvnice 3,0 km 5,0 min 2,8 km 36,0 min Mudr. Jan Kozojedy - Holovousy 8,8 km 9,0 min 8,6 km 107 min MUDr. Kv ětoslav Dolní B ělá - Horní B ěla 1,0 km 4,0 min 1,0 km 15,0 min MUDr. Tomáš Horní B říza - 6,2 km 7,0 min 5,5 km 67 min MUDr. Jitka Hromnice Třemošná - 5,7 km 7,0 min 5,7 km 71 min MUDr. Marie Man ětín - MUDr. Hvozd 7,1 km 9,0 min 7,1 km 94 min Václav Stehlík Plze ň - MUDr. 4,2 km 5,0 min 4,0 km 49,0 min Božena K řižanová Chotíkov Město Touškov - 7,4 km 9,0 min 6,9 km 83 min MUDr. Dagmar Kozojedy - Ch říč 11,1 km 12 min 10,9 km 136 min MUDr. Kv ětoslav Kazn ějov - Jarov 7,7 km 10,0 min 7,7 km 95 min MUDr. Petr Kozojedy - Kace řov 10,2 km 11,0 min 10,2 km 125 min MUDr. Kv ětoslav He řmanova Hu ť – Kbelany 5,2 km 7,0 min 4,9 km 61 min Mudr. Jan Výrov – MUDr. Ko čín 5,1 km 6,0 min 5,0 km 59,0 min Běla Churavá Výrov – MUDr. Kopidlo 3,1 km 3,0 min 3,1 km 37,0 min Běla Churavá Kazn ějov - Koryta 9,3 km 11,0 min 8,2 km 103 min MUDr. Petr Dolní B ělá - 4,3 km 6,0 min 4,3 km 51,0 min MUDr. Tomáš Krašovice Horní B říza - 5,7 km 6,0 min 5,7 km 71 min MUDr. Jaroslava Všeruby - MUDr. Krsy 17,5 km 15,0 min 17,5 km 220 min Yvetta Máchová Všeruby - MUDr. Křelovice 15,8 km 16,0 min 13,9 km 173 min Yvetta Máchová Všeruby - MUDr. Kun ějovice 2,6 km 4,0 min 2,6 km 34,0 min Yvetta Máchová Horní B říza - Ledce 4,1 km 6,0 min 3,9 km 48,0 min MUDr. Vlastimil

Horní B říza - 4,0 km 6,0 min 3,8 km 46,0 min MUDr. Jaroslava Všeruby - MUDr. Líš ťany 4,3 km 7,0 min 4,3 km 55,0 min Yvetta Máchová Dolní B ělá - Líté 9,1 km 10,0 min 2,9 km 37,0 min MUDr. Tomáš He řmanova Hu ť – Lochousice 3,9 km 5,0 min 3,9 km 50,0 min Mudr. Jan Dolní B ělá - Loza 1,4 km 3,0 min 1,4 km 17,0 min MUDr. Tomáš Dolní B ělá - Mrtník 3,0 km 4,0 min 3,0 km 37,0 min MUDr. Tomáš Tlu čná - MUDr. 4,8 km 5,0 min 4,2 km 54,0 min Jitka Sevelková Myslinka Kozolupy - 3,6 km 5,0 min 3,6 km 46,0 min MUDr. Jind řich Chrást - MUDr. Nadryby 7,8 km 9,0 min 6,6 km 90 min Pavel Seibert Man ětín - MUDr. Ne čtiny 6,6 km 8,0 min 6,6 km 83 min Václav Steh lík Všeruby - MUDr. Nekmí ř 4,8 km 6,0 min 4,0 km 50,0 min Yvetta Máchová Všeruby - MUDr. Nev řeň 4,5 km 6,0 min 4,5 km 54,0 min Yvetta Máchová Kazn ějov - Obora 2,6 km 4,0 min 2,6 km 36,0 min MUDr. Petr Ostrov u Všeruby - MUDr. 18,5 km 16,0 min 17,8 km 221 min Bezd ružic Yvetta Máchová Žihle - MUDr. Pastuchovice 3,7 km 6,0 min 3,7 km 47 min Petr Gruber Všeruby - MUDr. Pernarec 11,6 km 14,0 min 11,2 km 140 min Yvetta Máchová Plasy - MUDr. Plán ě 7,0 km 8,0 min 7,0 km 96 min Božena Kozolupy - Plešnice 6,8 km 8,0 min 6,2 km 78 min MUDr. Jind řich He řmanova Hu ť - 12,4 km 13,0 min 11,6 km 144 min Mudr. Jan Pňovany Město Touškov - 13,0 km 13,0 min 11,9 km 149 min MUDr. Dagmar Žihle - MUDr. 5,7 km 9,0 min 5,6 km 71 min Petr Gruber Potvorov Kralovice - 8,1 km 9,0 min 8,1 km 101 min MUDr. Josef He řmanova Hu ť - Prehýšov 3,5 km 4,0 min 3,5 km 43,0 min Mudr. Jan Plze ň - MUDr. Příšov 6,8 km 8,0 min 6,8 km 83 min Božena K řižanová

Všeruby - MUDr. 8,9 km 8,0 min 7,0 km 87 min Yvetta Máchová Horní B říza - 6,3 km 8,0 min 6,0 km 75 min MUDr. Jaroslava He řmanova Hu ť - Rochlov 6,7 km 9,0 min 6,4 km 79 min Mudr. Jan Kazn ějov - Rybnice 2,3 km 3,0 min 2,2 km 27,0 min MUDr. Petr Kralovice - Sedlec 5,5 km 6,0 min 5,5 km 70 min MUDr. Josef Kozojedy - Slatina 12,4 km 13,0 min 11,6 km 146 min MUDr. Kv ětoslav Kozojedy - Studená 11,1 km 12,0 min 10,9 km 135 min MUDr. Kv ětoslav Man ětín - MUDr. Štichovice 6,7 km 8,0 min 5,8 km 74 min Václav Stehlík Horní B říza - Tatiná 5,2 km 6,0 min 5,2 km 66 min MUDr. Jaroslava Chyše - MUDr. Tis u Blatna 9,1 km 10,0 min 9,1 km 117 min Miroslava Girod Horní Bříza - Trnová 4,4 km 6,0 min 4,2 km 54,0 min MU Dr. Jaroslava Masarykovo Úherce 1,7 km 3,0 min 1,7 km 22,0 min nám., 330 23 Újezd nade Město Touškov - 4,9 km 6,0 min 4,9 km 62 min Mží MUDr. Dagmar Kozolupy - Úlice 8,1 km 8,0 min 8,1 km 102 min MUDr. Jind řich Všeruby - MUDr. Ún ěšov 8,7 km 8,0 min 8,7 km 110 min Yvetta Máchová Žihle - MUDr. Vele čín 5,3 km 8,0 min 5,2 km 63 min Petr Gruber Kozolupy - Vochov 2,3 km 3,0 min 2,1 km 27,0 min MUDr. Jind řich Kozojedy - Všehrdy 6,0 km 6,0 min 5,8 km 73 min MUDr. K větoslav Vysoká Kralovice - 6 km 6 min 7,7 km 137 min Libyn ě MUDr. Ji ří Mareš Všeruby - MUDr. Zahrádka 5,1 km 6,0 min 5,1 km 67 min Yvetta Máchová Chot ěšov - Zb ůch 2,7 km 2,0 min 2,7 km 33,0 min MUDr. Lenka Horní B říza - Žilov 3,7 km 4,0 min 3,7 km 47,0 min MUDr. Jaroslava Zdroj: Google mapy 2019

Příloha G: Tabulka dopravní dostupnosti obchod ů s potravinami

Obec bez Nejbližší obchod Vzdálenost Dojíž ďka Vzdálenost Doprava obchodu s s potravinami v obci automobilem automobilem pěšky pěšky potravinami Trnová – COOP 1,7 km 2,0 min 1,7 km 19,0 Krašovice min Trnová – ve čerka 1,7 km 2,0 min 1,7 km 19,0 min Ledce – Marfen: 2,4 km 3,0 min 3,2 km 53,0 Příšov Potraviny a min 2 km 4,0 min 1,7km 22 min Rochlov Blatnice – ve čerka Žilov – vietnamská 5,1 km 5,0 min 5,0 km 62 min č Nev řeň ve erka 4,8 km 5,0 min 4,8 km 61 min Nekmí ř – potraviny 2,7 km 4,0 min 2,7 km 33 min Dolany Druztová – COOP 3,9 km 5,0 min 3,9 km 50,0 Plán ě Hvozd – COOP min Město Touškov – 2,6 km 4,0 min 2,6 km 31,0 potraviny ve čerka min Město Touškov -. 2,7 km 4,0 min 2,7 km 32,0 č Čeminy Potraviny Ku era, min Město Touškov – 2,8 km 4,0 min 2,8 km 33,0 Potraviny, ve čerka min Město Touškov – 2,8 km 4,0 min 2,8 km 33,0 COOP min Žilov – vietnamská 3,0 km 4,0 min 1,2 km 15,0 č Tatiná ve erka min 3,4 km 4,0 min 3,4 km 42,0 Nekmí ř – potraviny min Kozolupy – 3,2 km 5,0 min 3,2 km 37,0 Myslinka Potraviny, ve čerka min 1,5 km 2,0 min 1,5 km 19,0 Bu čí Loza – COOP min 2,5 km 3,0 min 2,5 km 29,0 Kun ějovice Nekmí ř – potraviny min 2,9 km 4,0 min 2,9 km 37,0 Kopidlo Hada čka – COOP min 1,7 km 3,0 min 1,7 km 22,0 Jarov Dob říč – COOP min 4,9 km 7,0 min 4,8 km 61 min Ko čín Hada čka – COOP 2,3 km 3,0 min 2,3 km 28,0 Koryta Dob říč – COOP min 4,3 km 5,0 min 4,3 km 52 min Bohy Kozojedy – COOP He řmanova Hu ť – 1,7 km 2,0 min 1,7 km 19,0 Hn ěvnice potraviny St říbrská min 5,7 km 6,0 min 5,7 km 69 min Nadryby Žichlice – COOP He řmanova Hu ť- 4,5 km 7,0 min 4,5 km 54,0 Louchosice Potraviny min

He řmanova Hu ť - 3,8 km 5,0 min 3,8 km 45,0 ř Kbelany potraviny St íbrská min 3,3 km 5,0 min 2,9 km 38 min Blatnice – ve čerka Město Touškov – 5,1 km 6,0 min 5,1 km 60 min Potraviny, ve čerka Město Touškov – 5,1 km 6,0 min 5,1 km 60 min Újezd nade COOP Mží Město Touškov – 5,0 km 6,0 min 5,0 km 59,0 Potraviny Ku čera min Město Touškov – 4,9 km 6,0 min 4,9 km 58,0 Potraviny, ve čerka min Potvorov – 2,6 km 3,0 min 2,6 km 32 min Sedlec potraviny Potvorov – 1,9 km 3,0 min 1,9 km 25 min Bílov potraviny Vysoká Libyn ě – 2,3 km 3,0 min 2,3 km 28 min potraviny 3,7 km 4,0 min 3,7 km 46,0 Černíkovice Kožlany – COOP min Ch říč – Potraviny 4,1 km 6,0 min 5,7 km 101 Hlince Pogrr min Žihle – potraviny u 3,0 km 4,0 min 3,0 km 35,0 Pastuchovice Davida min Kozojedy – 3,6 km 4,0 min 3,5 km 45 min č Brodeslavy ve erka 3,6 km 4,0 min 3,5 km 45 min Kozojedy – COOP 2,9 km 3,0 min 2,9 km 35,0 Vele čín Blatno – potraviny min Ch říč – Potraviny 1,9 km 3,0 min 1,9 km 22,0 Slatina Pogrr min Ch říč – Potraviny 2,4 km 4,0 min 2,4 km 30,0 Holovousy Pogrr min Dolní 6,1 km 9,0 min 5,9 km 65 min Dob říč – COOP Hradišt ě 1,3 km 2,0 min 1,3 km 15 min Blažim Krsy – ve čerka Kozojedy – 6,0 km 6,0 min 5,8 km 73 min č Všehrdy ve erka 6,0 km 6,0 min 5,8 km 73 min Kozojedy – COOP Ch říč – Potraviny 1,9 km 4,0 min 1,9 km 23,0 Studená Pogrr min Zdroj: Google mapy 2019

Příloha H: Tabulka dopravní dostupnosti domov ů pro seniory

Obec bez Nejbližší domov Vzdálenost Dojíž ďka Vzdálenost Doprava domova pro pro seniory v obci automobilem automobilem pěšky pěšky seniory

Vejprnice – Domov Bden ěves 9,30 km 11,00 min 7,00 km 87,00 min poklidného stá ří Baculus Trnová – Senior 380,00 Bezv ěrov 37,80 km 30,00 min 30,20 km House Trnová min Trnová – Senior 318,00 Bílov 33,40 km 36,00 min 25,30 km House Trnová min Zb ůch – Domov Blatnice pro seniory 12,80 km 11,00 min 7,90 km 97,00 min Barbora St říbro – Domov 299,00 Blažim pro seniory sv. 24,90 km 26,00 min 23,70 km min Jana Pavla II. Trnová – Senior 347,00 Bohy 29,90 km 34,00 min 28,00 km House Trnová min Rakovník – 355,00 Brodeslavy Domov Na Zátiší 30,20 km 32,00 min 28,40 km min Rakovník Trnová – Senior Bu čí 4,40 km 6,00 min 4,40 km 54,00 min House Trnová Vejprnice – Domov 123,00 Čeminy 12,20 km 13,00 min 9,90 km poklidného stá ří min Baculus Rakovník – 305,00 Černíkovice Domov Na Zátiší 26,20 km 27,00 min 24,40 km min Rakovník St říbro – Domov 212,00 Čer ňovice pro seniory sv. 21,90 km 23,00 min 17,30 km min Jana Pavla II. Trnová – Senior 119,00 Česká B říza 11,00 km 13,00 min 9,70 km House Trnová min Trnová – Senior 177,00 Dob říč 14,80 km 18,00 min 14,40 km House Trnová min Dolany Plze ň –Domov pro 11,10 km 13,00 min 10,70 km 132,00

seniory sv. Ji ří min Trnová – Senior Dolní B ělá 7,00 km 9,00 min 7,10 km 89,00 min House Trnová Dolní Trnová – Senior 238,00 22,30 km 28,00 min 19,40 km Hradišt ě House Trnová min Trnová – Senior 124,00 Draže ň 9,70 km 11,00 min 9,70 km House Trnová min Plze ň – Senior Druztová 9,60 km 14,00 min 7,30 km 89,00 min Residence Terasy Zb ůch – Domov He řmanova 157,00 pro seniory 15,10 km 13,00 min 12,90 km Hu ť min Barbora Rakovník – 325,00 Hlince Domov Na Zátiší 31,10 km 34,00 min 26,10 km min Rakovník St říbro – Domov 127,00 Hn ěvnice pro seniory sv. 12,60 km 15,00 min 10,10 km min Jana Pavla II. Rakovník – 297,00 Holovousy Domov Na Zátiší 28,70 km 32,00 min 23,70 km min Rakovník Trnová – Senior Horní B ělá 8,70 km 11,00 min 7,70 km 99,00 min House Trnová Trnová – Senior 122,00 Hromnice 11,00 km 14,00 min 10,10 km House Trnová min Trnová – Senior 159,00 Hvozd 12,70 km 14,00 min 12,40 km House Trnová min Plze ň-Senior Chotíkov 5,20 km 9,00 min 4,90 km 62,00 min Residence Terasy Rakovník – 260,00 Ch říč Domov Na Zátiší 28,10 km 31,00 min 22,40 km min Rakovník Trnová – Senior 183,00 Jarov 15,40 km 19,00 min 15,00 km House Trnová min Trnová – Senior 222,00 Kace řov 18,60 km 23,00 min 18,30 km House Trnová min Vejprnice – Domov 154,00 19,50 km 14,00 min 12,40 km Kbelany poklidného stá ří min Baculus Zb ůch – Domov 16,00 km 14,00 min 10,80 km 134,00

pro seniory min Barbora Trnová – Senior 250,00 Ko čín 24,80 km 27,00 min 20,30 km House Trnová min Trnová – Senior 246,00 Kopidlo 24,90 km 27,00 min 19,70 km House Trnová min Trnová – Senior 192,00 Koryta 17,00 km 21,00 min 15,50 km House Trnová min Rokycany – 301,00 Kozojedy Domov pro 25,20 km 26,00 min 24,30 km min seniory sv. Pavla Vejprnice – Domov Kozolupy 7,90 km 9,00 min 5,70 km 70,00 min poklidného stá ří Baculus Trnová – Senior Krašovice 2,80 km 4,00 min 2,80 km 35,00 min House Trnová Trnová – Senior 324,00 31,40 km 27,00 min 25,90 km House Trnová min Krsy St říbro – Domov 317,00 pro seniory sv. 26,20 km 27,00 min 25,00 km min Jana Pavla II. St říbro – Domov 223,00 Křelovice pro seniory sv. 19,40 km 26,00 min 17,80 km min Jana Pavla II. Trnová – Senior 114,00 Kun ějovice 12,70 km 14,00 min 9,00 km House Trnová min Trnová – Senior Ledce 5,80 km 8,00 min 5,30 km 65,00 min House Trnová Vejprnice – Domov Lín ě 5,60 km 5,00 min 5,00 km 61,00 min poklidného stá ří Baculus Trnová – Senior 170,00 Líš ťany 18,20 km 19,00 min 13,60 km House Trnová min Trnová – Senior 123,00 Líté 13,50 km 15,00 min 9,70 km House Trnová min Zb ůch – Domov 152,00 pro seniory 15,20 km 17,00 min 12,30 km min Lochousice Barbora St říbro – Domov 164,00 14,80 km 17,00 min 13,10 km pro seniory sv. min

Jana Pavla II. Trnová – Senior Loza 5,80 km 7,00 min 5,80 km 73,00 min House Trnová Trnová – Senior 247,00 Mladotice 25,40 km 25,00 min 20,00 km House Trnová min Trnová – Senior Mrtník 6,00 km 8,00 min 6,00 km 76,00 min House Trnov á Vejprnice – Domov 8,10 km 9,00 min 7,50 km 93,00 min poklidného stá ří Myslinka Baculus Zb ůch – Domov 104,00 pro seniory 8,40 km 9,00 min 8,40 km min Barbora Plze ň – Domov 185,00 Nadryby 15,70 km 19,00 min 14,30 km pro seniory sv. Ji ří min Trnová – Senior 287,00 Ne čtiny 25,00 km 27,00 min 23,00 km House Trnová min Trnová – Senior Nekmí ř 10,30 km 12,00 min 6,90 km 87,00 min House Trnová Trnová – Senior 114,00 Nev řeň 11,70 km 13,00 min 9,30 km House Trnová min Trnová – Senior 126,00 Obora 10,20 km 13,00 min 10,00 km House Trnová min St říbro – Domov Ostrov u 272,00 pro seniory sv. 23,50 km 25,00 min 21,80 km Bezdružic min Jana Pavla II. Kolešovice – 264,00 Pastuchovice Domov 25,70 km 24,00 min 21,20 km min Kolešovice Vejprnice – Domov 284,00 Pernarec 25,00 km 27,00 min 22,70 km poklidného stá ří min Baculus Trnová – Senior 255,00 Pernarec 25,20 km 27,00 min 20,50 km House Trnová min Trnová – Senior 163,00 Plán ě 12,90 km 17,00 min 12,90 km House Trnová min Vejprnice – 145,00 Plešnice Domov 14,50 km 15,00 min 11,60 km min poklidného stá ří

Baculus St říbro – Domov 158,00 Pňovany pro seniory sv. 15,50 km 17,00 min 12,60 km min Jana Pavla II. Kolešovice – 313,00 Potvorov Domov 30,20 km 30,00 min 24,70 km min Kolešovice Zb ůch – Domov 120,00 Přehýšov pro seniory 15,20 km 12,00 min 9,80 km min Barbora Plze ň – Senior Příšov 7,80 km 10,00 min 7,60 km 95,00 min Residence Terasy Vejprnice – Domov 138,00 18,20 km 14,00 min 11,10 km poklidného stá ří min Rochlov Baculus Zb ůch – Domov 119,00 pro seniory 14,70 km 14,00 min 9,60 km min Barbora Trnová – Senior 126,00 Rybnice 13,40 km 14,00 min 10,20 km House Trnová min Trnová – Senior 303,00 32,00 km 32,00 min 24,00 km House Trnová min Sedlec Kolešovice – 305,00 Domov 32,80 km 32,00 min 24,20 km min Kolešovice Rakovník – 259,00 Slatina Domov Na Zátiší 28,30 km 31,00 min 20,60 km min Rakovník Rakovník – 303,00 Studená Domov Na Zátiší 29,90 km 34,00 min 24,20 km min Rakovník Trnová – Senior 245,00 Štichovice 20,10 km 20,00 min 19,80 km House Trnová min Trnová – Senior Tatiná 7,00 km 8,00 min 3,70 km 46,00 min House Trnová Kolešovice – 287,00 Tis u Blatna Domov 24,90 km 24,00 min 22,80 km min Kolešovice Vejprnice – Tlu čná Domov 3,30 km 5,00 min 3,30 km 40,00 min poklidného stá ří

Baculus Zb ůch – Domov Úherce pro seniory 2,90 km 5,00 min 2,80 km 34,00 min Barbora Vejprnice – Újezd nade Domov 150,00 14,60 km 16,00 min 11,90 km Mží poklidného stá ří min Baculus Zb ůch – Domov 168,00 pro seniory 14,50 km 16,00 min 13,50 km min Barbora St říbro – Domov 167,00 pro seniory sv. 15,40 km 16,00 min 13,40 km Úlice min Jana Pavla II. Vejprnice – Domov 169,00 15,80 km 16,00 min 13,50 km poklidného stá ří min Baculus Trnová – Senior 220,00 Ún ěšov 22,60 km 20,00 min 17,40 km House Trnová min Kolešovice – 243,00 Vele čín Domov 24,00 km 22,00 min 19,50 km min Kolešovice Vejprnice – Domov Vochov 5,80 km 7,00 min 3,50 km 44,00 min poklidného stá ří Baculus Rokycany – 372,00 Všehrdy Domov pro 31,10 km 31,00 min 29,90 km min seniory sv . Pavla Trnová – Senior 257,00 Výrov 26,00 km 26,00 min 20,50 km House Trnová min Kolešovice – Vysoká 264,00 Domov 24,40 km 22,00 min 20,60 km Libyn ě min Kolešovice Trnová – Senior 153,00 Zahrádka 13,00 km 15,00 min 12,10 km House Trnová min Plze ň – Senior Zru č-Senec 7,80 km 13,00 min 5,90 km 75,00 min Residence Terasy Kolešovice – 298,00 Žihle Domov 27,20 km 27,00 min 24,00 km min Kolešovice

Trnová – Senior Žilov 5,50 km 6,00 min 3,20 km 40,00 min House Trnová Zdroj: Google mapy 2019

Příloha I: Tabulka dopravní dostupnosti domov ů se zvláštním režimem

Obec bez Nejbližší domov se zvláštním Vzdálenost Dojíž ďka Vzdálenost Doprava domova se režimem v obci automobilem automobilem pěšky pěšky zvl. režimem

Vejprnice – Domov 87,00 Bden ěves 9,30 km 11,00 min 7,00 km poklidného stá ří Baculus min Mariánské lázn ě – Domov 383,00 Bezv ěrov pro seniory a d ům s 35,00 km 30,00 min 30,50 km min pe čovatelskou službou Kralovice – Dům sociální 88,00 Bílov 6,90 km 8,00 min 6,90 km pé če min Vejprnice – Domov 121,00 Blatnice 16,30 km 11,00 min 9,80 km poklidného stá ří Baculus min Plze ň – Domov se 374,00 Blažim 30,80 km 25,00 min 29,90 km zvláštním režimem min Kralovice – Dům sociální 110,00 Bohy 10,30 km 12,00 min 9,20 km pé če min Brodeslav Kralovice – Dům sociální 84,00 7,30 km 9,00 min 7,10 km y pé če min Trnová – Senior House 54,00 Bu čí 4,40 km 6,00 min 4,40 km Trnová min Plze ň – Domov se 136,00 Čeminy 12,20 km 12,00 min 11,00 km zvláštním režimem min Černíkovic Kralovice – Dům sociální 89,00 7,90 km 10,00 min 7,30 km e pé če min Plze ň – Domov se 284,00 Čer ňovice 23,20 km 23,00 min 22,80 km zvláštním režimem min Česká Třemošná – Ústav pé če o 59,00 6,00 km 8,00 min 4,70 km Bříza seniory T řemošná, z.ú min Třemošná – Ústav pé če o 148,00 Dob říč 12,20 km 13,00 min 12,10 km seniory T řemošná, z.ú min Letiny – Sociální a 276,00 Dolany 23,70 km 26,00 min 22,60 km zdravotní centrum Letiny min Trnová – Senior House 89,00 Dolní B ělá 7,00 km 9,00 min 7,10 km Trnová min Dolní Kralovice – Dům sociální 113,00 9,70 km 11,00 min 9,60 km Hradišt ě pé če min Trnová – Senior House 124,00 Draže ň 9,70 km 11,00 min 9,70 km Trnová min Třemošná – Ústav pé če o 88,00 Druztová 8,50 km 11,00 min 7,20 km seniory T řemošná, z.ú min

He řmanov Vejprnice – Domov 186,00 18,60 km 13,00 min 15,10 km a Hu ť poklidného stá ří Baculus min Kralovice – Dům sociální 165,00 Hlince 14,00 km 17,00 min 13,70 km pé če min Vejprnice – Domov 173,00 Hn ěvnice 21,00 km 17,00 min 13,90 km poklidného stá ří Baculus min Kralovice – Dům sociální 134,00 Holovousy 11,30 km 14,00 min 11,10 km pé če min Trnová – Senior House 99,00 Horní B ělá 8,70 km 11,00 min 7,70 km Trnová min Třemošná – Ústav pé če o 87,00 Hromnice 8,50 km 9,00 min 7,10 km seniory T řemošná, z.ú min Trnová – Senior House 159,00 Hvozd 12,70 km 14,00 min 12,40 km Trnová min Plze ň – Domov se 62,00 Chotíkov zvláštním režimem – 4,90 km 6,00 min 4,90 km min Plze ň Kralovice – Dům sociální 162,00 Ch říč 13,70 km 17,00 min 13,40 km pé če min Třemošná – Ústav pé če o 155,00 Jarov 12,80 km 14,00 min 12,70 km seniory T řemošná, z.ú min Třemošná – Ústav pé če o 186,00 Kace řov 16,00 km 18,00 min 15,10 km seniory T řemošná, z.ú min Vejprnice – Domov 154,00 Kbelany 19,50 km 15,00 min 12,40 km poklidného stá ří Baculus min Kralovice – Dům sociální 85,00 Ko čín 7,20 km 8,00 min 7,10 km pé če min Kralovice – Dům sociální 64,00 Kopidlo 5,20 km 5,00 min 5,20 km pé če min Kralovice – Dům sociální 163,00 Koryta 13,50 km 15,00 min 13,40 km pé če min Třemošná – Ústav pé če o 163,00 Koryta 14,40 km 15,00 min 13,10 km seniory T řemošná, z.ú min Kralovice – Dům sociální 99,00 Kozojedy 9,40 km 10,00 min 8,30 km pé če min Vejprnice – Domov 70,00 Kozolupy 7,90 km 9,00 min 5,70 km poklidného stá ří Baculus min Trnová – Senior House 35,00 Krašovice 2,80 km 4,00 min 2,80 km Trnová min Trnová – Senior House 324,00 Krsy 31,40 km 27,00 min 25,90 km Trnová min Plze ň – Domov se 326,00 Křelovice 28,10 km 25,00 min 26,10 km zvláštním režimem min Kun ějovic Trnová – Senior House 114,00 12,70 km 14,00 min 9,00 km e Trnová min Třemošná – Ústav pé če o 84,00 Ledce 7,10 km 9,00 min 6,90 km seniory T řemošná, z.ú min Lín ě Vejprnice – Domov 5,50 km 5,00 min 5,00 km 61,00

poklidného stá ří Baculus min Plze ň – Domov se 207,00 Líš ťany 16,60 km 15,00 min 16,60 km zv láštním režimem min Trnová – Senior House 123,00 Líté 13,50 km 14,00 min 9,70 km Trnová min Lochousic Vejprnice – Domov 225,00 21,50 km 16,00 min 18,20 km e poklidného stá ří Baculus min Trnová – Senior House 73,00 Loza 5,80 km 7,00 min 5,80 km Trn ová min Kralovice – Dům sociální 116,00 Mladotice 9,60 km 11,00 min 9,60 km pé če min Trnová – Senior House 71,00 Mrtník 6,00 km 7,00 min 6,00 km Trnová min Vejprnice – Domov 93,00 Myslinka 8,10 km 9,00 min 7,50 km poklidného stá ří Baculus min Třemošná – Ústav pé če o 155,00 Nadryby 14,70 km 16,00 min 12,90 km seniory T řemošná, z.ú min Trnová – Senior House 287,00 Ne čtiny 25,00 km 27,00 min 23,00 km Trnová min Trnová – Senior House 87,00 Nekmí ř 10,30 km 12,00 min 6,90 km Trnová min Plze ň – Domov se 118,00 Nev řeň 9,40 km 10,00 min 9,40 km zvláštním režimem min Trnová – Senior House 123,00 Obora 9,80 km 16,00 min 9,80 km Trnová min Ostrov u Plze ň – Domov se 374,00 30,80 km 24,00 min 30,10 km Bezdružic zvláštním režimem min Pastuchovi Kralovice – Dům sociální 193,00 15,80 km 18,00 min 15,70 km ce pé če min Plze ň – Domov se 293,00 Pernarec 23,90 km 23,00 min 23,50 km zvláštním režimem min Kralovice – Dům sociální 199,00 Plán ě 17,10 km 16,00 min 15,50 km pé če min Vejprnice – Domov 145,00 Plešnice 14,50 km 16,00 min 11,60 km poklidného stá ří Baculus min Vejprnice – Domov 202,00 Pňovany 19,40 km 19,00 min 16,10 km poklidného stá ří Baculus min Kralovice – Dům sociální 101,00 Potvorov 8,00 km 9,00 min 8,00 km pé če min Vejprnice – Domov 154,00 Přehýšov 18,70 km 13,00 min 12,50 km poklidného stá ří Baculus min Plze ň – Domov se 94,00 Příšov 7,50 km 8,00 min 7,50 km zvláštním režimem min Vejprnice – Domov 138,00 Rochlov 18,20 km 14,00 min 11,10 km poklidného stá ří Baculus min Třemošná – Ústav pé če o 119,00 Rybnice 9,70 km 9,00 min 9,70 km seniory T řemošná, z.ú min Sedlec Kralovice – Dům sociální 5,40 km 6,00 min 5,40 km 69,00

pé če min Kralovice – Dům sociální 149,00 Slatina 14,00 km 16,00 min 12,30 km pé če min Kralovice – Dům sociální 161,00 Studená 13,60 km 16,00 min 13,40 km pé če min Kralovice – Dům sociální 193,00 Štichovice 16,20 km 17,00 min 15,60 km pé če min Trnová – Senior House 46,00 Tatiná 7,00 km 8,00 min 3,70 km Trnová min Tis u Vroutek – Domov pro 214,00 17,30 km 19,00 min 16,50 km Blatna seniory Vroutek min Vejprnice – Domov 41,00 Tlu čná 3,30 km 4,00 min 3,30 km poklidného stá ří Baculus min Vejprnice – Domov 89,00 Úherce 8,80 km 8,00 min 7,30 km poklidného stá ří Baculus min Újezd Vejprnice – Domov 150,00 14,60 km 17,00 min 11,90 km nade Mží poklidného stá ří Baculus min Vejprnice – Domov 169,00 Úlice 15,80 km 17,00 min 13,50 km poklidného stá ří Baculus min Trnová – Senior House 217,00 Ún ěšov 18,50 km 23,00 min 17,20 km Trnová min Kralovice – Dům sociální 186,00 17,30 km 19,00 min 15,10 km pé če min Vele čín Vroutek – Domov pro 210,00 18,00 km 19,00 min 16,90 km seniory Vroutek min Vejprnice – Domov 44,00 Vochov 5,80 km 7,00 min 3,50 km poklidného stá ří Baculus min Kralovice – Dům sociální 100,00 Všehrdy 8,70 km 11,00 min 8,40 km pé če min Kralovice – Dům sociální 37,00 Výrov 3,00 km 3,00 min 3,00 km pé če min Vysoká Kralovice – Dům sociální 86,00 16,70 km 17,00 min 6,60 km Libyn ě pé če min Trnová – Senior House 153,00 Zahrádka 13,00 km 15,00 min 12,10 km Trno vá min Vejprnice – Domov 97,00 Zb ůch 8,40 km 8,00 min 7,90 km poklidného stá ří Baculus min Zru č- Třemošná – Ústav pé če o 62,00 6,00 km 9,00 min 5,00 km Senec seniory T řemošná, z. ú min Kralovice – Dům sociální 157,00 Žihle 12,90 km 15,00 min 12,80 km péče - Kralovice min Trnová – Senior House 40,00 Žilov 5,50 km 6,00 min 3,20 km Trnová min Zdroj: Google Mapy 2019

Příloha J: Tabulka zastoupení základních škol ve venkovských obcích

Po čet obyvatel Kapacita Název obce Název školy obce za řízení Základní škola a Mate řská škola Bezv ěrov 651 30 Bezv ěrov

Blatnice 882 Základní škola Blatnice 180

Dob říč 425 Základní škola Dob říč 75

Základní škola a Mate řská škola Dolní B ělá 437 450 Ludvíka O čenáška Dolní B ělá Základní škola a Mate řská škola He řmanova Hu ť 1794 300 He řmanova Hu ť Základní škola a Mate řská škola Hromnice 1235 60 Žichlice Základní škola a Mate řská škola Chotíkov 1199 270 Chotíkov

Ch říč 214 Základní škola Pivo ňka 40

Základní škola a Mate řská škola Kozojedy 585 235 Kozojedy Základní škola a Mate řská škola Kozolupy 1093 150 Kozolupy

Ledce 839 Základní škola Ledce 120

Lín ě 2709 Základní škola a mate řská škola Lín ě 260

Základní škola a mate řská škola Líš ťany 752 50 Líš ťany Základní škola a mate řská škola Mladotice 545 60 Mladotice Základní škola a Mate řská škola Ne čtiny 632 60 Ne čtiny, Základní škola a Mate řská škola Pernarec 755 270 Pernarec Základní škola a Mate řská škola Pňovany 427 100 Pňovany Základní škola s mate řskou školou Tlu čná 3272 330 Tlu čná

Integrovaná základní škola a Trnová 930 90 Mate řská škola Trnová Základní škola a mate řská škola Vejprnice 4240 550 Vejprnice

Zb ůch 2501 Základní škola Zb ůch 365

Masarykova základní škola Zru č- Zru č – Senec 3287 520 Senec, Masarykova základní škola a Žihle 1320 300 mate řská škola v Žihli Zdroj: Rejst řík škol a školských za řízení nedatováno

Příloha K: Tabulka zastoupení praktických léka řů ve venkovských obcích

Název obce Po čet obyvatel obce Jméno a p říjmení léka ře Dolní B ělá 437 MUDr. Tomáš K řiklán He řmanova Hu ť 1794 MUDr. Jan Žežulka Kozojedy 585 MUDr. Kv ětoslav Havlín Kozolupy 1093 MUDr. Jind řich Lorenc Lín ě 2709 MUDr. Jaroslava Vlasáková Mladotice 545 MUDr. Petr Gruber Tlu čná 3272 MUDr. Jitka Sevelková Vejprnice 4240 MUDr. Jana Vyhnálková Výrov 449 MUDr. Běla Churavá Zru č-Senec 3287 MUDr. Michael Dimitrov Žihle 1320 MUDr. Petr Gruber Zdroj: Seznam léka řů nedatováno

Příloha L: Tabulka zastoupení mate řských škol ve venkovských obcích

Počet obyvatel Název obce Název mateřské školy Kapacita obce Bezvěrov 651 Základní škola a Mateřská škola Bezvěrov 22 Česká Bříza 562 Mateřská škola Česká Bříza, 28 Dolní Bělá 437 Základní škola a Mateřská škola Ludvíka Očenáška Dolní Bělá 65 Druztová 785 Mateřská škola Druztová 40 Druztová 785 Lesní mateřská škola a ekocentrum Berounka z.s. 15 Heřmanova Huť 1794 Základní škola a Mateřská škola Heřmanova Huť 62 Hromnice 1235 Základní škola a Mateřská škola Žichlice 35 Chotíkov 1199 Základní škola a Mateřská škola Chotíkov 50

Chříč 214 Mateřská škola Chříč 22 Kozojedy 585 Základní škola a Mateřská škola Kozojedy 60 Kozolupy 1093 Základní škola a Mateřská škola Kozolupy 59 Ledce 839 Mateřská škola Ledce 48 Líně 2709 Základní škola a mateřská škola Líně 106 Líšťany 752 Základní škola a mateřská škola Líšťany 20 Mladotice 545 Základní škola a mateřská škola Mladotice 28 Nečtiny 632 Základní škola a Mateřská škola Nečtiny 28 Obora 562 Mateřská škola Obora 38 Pernarec 755 Základní škola a Mateřská škola Pernarec 44 Pňovany 427 Základní škola a Mateřská škola Pňovany 40 Mateřská škola Rochlov, okres Rochlov 301 Plzeň-sever, příspěvková organizace 60 Rybnice 553 Mateřská škola Rybnice, 28 Základní škola s mateřskou školou Tlučná 3272 152 Tlučná Trnová 930 Integrovaná základní škola a Mateřská škola 60 Úněšov 568 Mateřská škola Úněšov 42 Vejprnice 4240 Základní škola a mateřská škola Vejprnice 212 Vochov 1041 Mateřská škola Vochov 28 Zbůch 2501 Mateřská škola POHÁDKA Zbůch 100 Zruč-Senec 3287 Mateřská škola Zruč-Senec 109 Žihle 1320 Masarykova základní škola a mateřská škola v Žihli 60 Žilov 426 Mateřská škola Žilov 28 Zdroj: Rejst řík škol a školských za řízení nedatováno

Příloha M: Tabulka zastoupení obchod ů s potravinami ve venkovských obcích

Název obce Prodejna v obci Po čet obyvatel Bden ěves Potraviny – ve čerka 697 Bezv ěrov Potraviny – soukromník 651 Blatnice Potraviny – ve čerka 882 Čer ňovice Potraviny – soukromník 206 Česká B říza Potraviny – COOP 562 Dob říč Potraviny – COOP 425 Potraviny – COOP Dolní B ělá 437 Potraviny – ve čerka

Potraviny – Smíšenka Draže ň Potraviny – soukromník 145 Druztová Potraviny – COOP 785 Potraviny – ve čerka He řmanova Hu ť Potraviny – soukromník 1794 Potraviny – soukromník Horní B ělá Potraviny – ve čerka 566 Hromnice Potraviny – COOP 1235 Hvozd Potraviny – COOP 251 Potraviny – COOP Chotíkov 1199 Hypermarket – Globus Ch říč Potraviny – soukromník 214 Kace řov Potraviny – soukromník 143 Potraviny – COOP Kozojedy 585 Potraviny – ve čerka Potraviny – COOP Kozolupy Potraviny – ve čerka 1093 Potraviny – ve čerka Krsy Potraviny – ve čerka 245 Křelovice Potraviny – soukromník 236 Potraviny – soukromník Ledce 839 Potraviny – smíšené zboží Potraviny – soukromník Potraviny – ve čerka Lín ě 2709 Potraviny – Sulkov (ve čerka) Potraviny – soukromník Líš ťany Potraviny – COOP 752 Líté Potraviny – soukromník 194 Loza Potraviny – COOP 262 Potraviny – COOP Mladotice 545 Potraviny – soukromník Mrtník Potraviny – COOP 335 Potraviny – soukromník Ne čtiny Potraviny – COOP 632 Potraviny – ve čerka Nekmí ř Potraviny – ve čerka 511 Obora Potraviny – Partner 562 Ostrov u Bezdružic Potraviny – COOP 209 Potraviny – COOP Pernarec Potraviny – ve čerka 755 Potraviny – soukromník Plešnice Potraviny – ve čerka 293

Pňovany Potraviny – COOP 427 Potvorov Potraviny – soukromník 136 Přehýšov Potraviny – soukromník 470 Rybnice Potraviny – COOP 553 Štichovice Potraviny – soukromník 112 Tis u Blatna Potraviny – COOP 108 Potraviny – Lukáš Tlu čná Potraviny – Na Čampuli 3272 Potraviny – ve čerka Potraviny – COOP Trnová Potraviny – František Šuchman 930 Potraviny – ve čerka Úherce Potraviny – soukromník 372 Potraviny – COOP Úlice 495 Potraviny – soukromník Potraviny – COOP Ún ěšov 568 Potraviny – ve čerka Potraviny – Krámek (soukromník) Potraviny – ve čerka Vejprnice 4240 Potraviny – ve čerka Potraviny – soukromník Vochov potraviny – ve čerka 1041 Výrov Potraviny – COOP 449 Vysoká Libyn ě Potraviny – soukromník 223 Zahrádka Potraviny – smíšené zboží 145 Potraviny – ve čerka Zb ůch Potraviny – Krakonoš (smíšené zboží). 2501 Potraviny – smíšené zboží Potraviny – COOP Zru č-Senec Potraviny – soukromník 3287 Potraviny – ve čerka Potraviny – COOP Potraviny – ve čerka Žihle Potraviny – večerka 1320 Potraviny – smíšené zboží Potraviny – smíšené zboží Žilov Potraviny – ve čerka 426 Zdroj: Vlastní pr ůzkum

Příloha N: Tabulka zastoupení knihoven ve venkovských obcích

Název obce Po čet obyvatel obce Název knihovny Obecní knihovna Bezv ěrov Bezv ěrov 651 Obecní knihovna ve Vlkošov ě Místní lidová knihovna v Bílov 82 Bílov ě

Blažim 56 Obecní knihovna Blažim

Místní lidová knihovna v Bohy 127 Bohách

Bu čí 168 Obecní knihovna Bu čí

Obecní knihovna v Čeminy 264 Čeminech Místní lidová knihovna Černíkovice 78 Černíkovice Obecní knihovna Česká Česká B říza 562 Bříza

425 Obecní knihovna Dob říč Dob říč 425 Obecní knihovna Čivice

Dolany 289 Obecní knihovna Dolany

Obecní knihovna v Dolní Dolní B ělá 437 Bělé Místní lidová knihovna Dolní Hradišt ě 57 Dolní Hradišt ě

Draže ň 145 Obecní knihovna Draže ň

Obecní knihovna v Obec Druztová 785 Druztové Obecní knihovna He řmanova Hu ť 1794 He řmanova Hu ť Obecní knihovna Horní Horní B ělá 566 Bělá

1235 Obecní knihovna Hromnice Hromnice 1235 Obecní knihovna Nynice

1235 Obecní knihovna Žichlice

Hvozd 251 Obecní knihovna Hvozd

Chotíkov 1199 Obecní knihovna Chotíkov

Místní lidová knihovna ve Ch říč 214 Ch říči

Jarov 142 Obecní knihovna Jarov

Kace řov 143 Obecní knihovna Kace řov

Místní lidová knihovna v Ko čín 131 Ko čín ě Místní lidová knihovna v Kopidlo 146 Kopidle Místní lidová knihovna 585 Kozojedy 100 Místní lidová knihovna Kozojedy 585 Kozojedy 1 Místní lidová knihovna v 585 Břízsku

Kozolupy 1093 Obecní knihovna Kozolupy

Obecní knihovna Krašovice 368 Krašovice

Křelovice 236 Obecní knihovna K řelovice

Ledce 839 Obecní knihovna v Ledcích

Lín ě 2709 Místní knihovna Lín ě

Líš ťany 752 Obecní knihovna Líš ťany

Loza 262 Obecní knihovna Loza

Obecní knihovna Mladotice 545 Mladotice

Mrtník 335 Obecní knihovna Mrtník

Obecní knihovna v Nadryby 125 Nadrybech

Ne čtiny 632 Knihovna Ne čtiny

511 Obecní knihovna Lhotka Nekmí ř 511 Obecní knihovna Nekmí ř

Nev řeň 294 Obecní knihovna v Nev řeni

Obora 562 Obecní knihovna Obora

Pernarec 755 Obecní knihovna Pernarec

Plán ě 267 Obecní knihovna Plán ě

Přehýšov 470 Obecní knihovna P řehýšov

Příšov 320 Obecní knihovna P říšov

Rybnice 553 Obecní knihovna Rybnice

Místní lidová knihovna v Sedlec 94 Sedlci Obecní knihovna Štichovice 112 Štichovice

Tatiná 248 Obecní knihovna Tatiná

Tlu čná 3272 Místní knihovna v Tlu čné

Trnová 930 Obecní knihovna v Trnové

Úherce 372 Obecní knihovna Úherce

Úlice 495 Obecní knihovna Úlice

Ún ěšov 568 Místní knihovna Ún ěšov

Vejprnice 4240 Obecní knihovna Vejprnice

Výrov 449 Obecní knihovna Výrov

Obecní knihovna Vysoká Vysoká Libyn ě 223 Libyn ě

Zb ůch 2501 Obecní knihovna Zb ůch

Místní knihovna Zru č- Zru č-Senec 3287 Senec

Žihle 1320 Obecní knihovna Žihle

Žilov 426 Obecní knihovna v Žilov ě

Zdroj: Evidence knihoven nedatováno

Příloha O: Tabulka zastoupení pošt ve venkovských obcích

Název obce Po čet obyvatel obce Bezv ěrov 651 Blatnice 882 Dob říč 425 Dolní B ělá 437 Druztová 785 He řmanova Hu ť 1794 Hromnice 1235 Hvozd 251 Chotíkov 1* 1199 Chotíkov 2 Ch říč 214 Kozojedy 585 Kozolupy 1093 Krsy 245 Ledce 839 Lín ě 2709 Líš ťany 752 Mladotice 545 Ne čtiny 632 Pernarec 755 Tlu čná 3272 Trnová 930 Úlice 495 Ún ěšov 568 Vejprnice 4240 Zb ůch 2501 Zru č-Senec 3287 Žihle 1320 Zdroj: Vlastní pr ůzkum *Chotíkov má pošty dv ě

Příloha P: Tabulka zastoupení domov ů pro seniory ve venkovských obcích

Po čet obyvatel Název obce Název za řízení Kapacita obce Domov poklidného Vejprnice 4240 32 stá ří Vejprnice DS Zb ůch – Domov pro Zb ůch 2501 44 seniory Barbor a Domov senior ů Trnová 930 20 Residence Trnová Zdroj: Registr poskytovatel ů sociálních služeb nedatováno

Příloha Q: Tabulka zastoupení domov ů se zvláštním režimem ve venkovských obcích

Název obce Po čet obyvatel obce Název za řízení Kapacita Domov poklidného Vejprnice 4240 22 stá ří Vejprnice Domov senior ů Trnová 930 80 Residence Trnová Zdroj: Registr poskytovatel ů sociálních služeb nedatováno

Příloha R: Mapa dopravní dostupnosti základních škol – automobilem

Příloha S: Mapa dopravní dostupnosti základních škol – pěšky

Příloha T: Mapa dopravní dostupnosti mate řských škol – automobilem

Příloha U: Mapa dopravní dostupnosti mate řských škol – pěšky

Příloha V: Mapa dopravní dostupnosti obchod ů s potravinami– automobilem

Příloha W: Mapa dopravní dostupnosti obchod ů s potravinami– pěšky

Příloha X: Mapa dopravní dostupnosti pošt – automobilem

Příloha Y: Mapa dopravní dostupnosti pošt – pěšky

Příloha Z: Mapa dopravní dostupnosti praktických lékařů – automobilem

Příloha AA: Mapa dopravní dostupnosti praktických léka řů – pěšky

Příloha AB: Mapa dopravní dostupnosti knihoven – automobilem

Příloha AC: Mapa dopravní dostupnosti knihoven – pěšky

Příloha AD: Mapa dopravní dostupnosti domov ů pro seniory – automobilem

Příloha AE: Mapa dopravní dostupnosti domov ů pro seniory – pěšky

Příloha AF: Mapa dopravní dostupnosti domov ů se zvláštním režimem – automobilem

Příloha AG: Mapa dopravní dostupnosti domov ů se zvláštním režimem – pěšky

Abstrakt

Výška, Jan. (2020). Dostupnost základních služeb na venkov ě (Bakalá řská práce), Západo česká univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická, Česko.

Klí čová slova: venkov, dostupnost služeb, okres Plze ň-sever, venkovská obec, služby, index centrality

Tato bakalá řská práce je zam ěř ena na analýzu dostupnosti vybraných základních služeb v okrese Plze ň-sever s užším zam ěř ením na venkovské obce. Výzkum se zabývá celkem osmi vybranými službami (základní školy, mate řské školy, obchody s potravinami, pošty, prakti čtí léka ři, knihovny, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem). U t ěchto služeb je mapována jejich aktuální nabídka (v roce 2019), a to ve všech venkovských obcích tohoto okresu. Teoretická část čtená ře seznamuje se základními pojmy týkajícími se venkova či s jeho r ůznými principy pojetí, vymezení a druhy typologie. Dále jsou popisovány služby, p řevážn ě služby komer ční a ve řejné. Empirická část práce se p řevážn ě v ěnuje analýze a vyhodnocení nasbíraných dat (o dostupnosti zkoumaných služeb) a jejich zpracování do p řehledových tabulek, které jsou doplněny mapami. Druhá polovina empirické části obsahuje u každé zkoumané služby dva nepravé kartogramy, které znázor ňují data o orienta ční časové dostupnosti (automobilem, p ěšky) k nejbližším službám z obcí, které t ěmito službami nejsou vybaveny. Ke konci empirické části je vypo čítáno skóre centrality pro deset nejv ětších obcí. Záv ěr práce se v ěnuje hypotézám, které byly v pr ůběhu práce ov ěř eny. Krom ě toho záv ěr obsahuje také ur čitá doporu čení a návrhy týkající se aktuální situace na venkov ě, a to z hlediska dostupnosti či nedostupnosti zkoumaných služeb. A čkoliv se tento výzkum zabývá dostupností služeb na venkov ě, resp. ve venkovských obcích, lze s ur čitou jistotou tvrdit, že v modelovém území je dostupnost služeb na dobré úrovni (s výjimkou sociálních služeb zam ěř ených na seniory a ordinací praktických léka řů ). Avšak i tak je stále možné narazit na obce, které nejsou vybaveny žádnou zkoumanou službou, a to nap říč celým okresem Plze ň-sever. Je d ůležité si uv ědomit, že v mnohých případech by se m ělo více soust ředit na zlepšení dopravní dostupnosti ke službám než na samotnou p řítomnost t ěchto služeb v obcích (zejména u služeb pro seniory a ordinací praktických léka řů ).

Abstract

Výška, Jan. (2020). Availability of basic services on the countryside (Bachelor Thesis). University of West Bohemia, Faculty of Economics, Czech Republic.

Key words: countryside, service availability, district Pilsen-north, rural municipality, services, centrality index

This bachalor’s thesis is focused on the analysis of availability of selected essential services in the district of Pilsen-north with closer focus on rural municipalities. Research deals with the total of eight selected services (elementary schools, nursery schools, grocery stores, posts, practitioners, libraries, retirement homes and homes with special regime). For these services the current offer is mapped(in the year of 2019) specifically in all of the rural municipalities of this district.The theoretical part acquaitances reader with basic concepts concearning countryside or with other varied pricipals of conception, delimitation and types of typology. Thenceforth, services are described, mostly commercial and public services. The empirical part is predominantly dedicated to the analysis and evaluation of the collected data (of availability of examined services) and its processing into synoptical tabelles, that are appended by maps. The second half of the empirical part consists of two false cartograms of each examined service, these cartograms represent data about indicative time availability (by motor vehicle and on foot) to the nearest services from those minucipalities which are not equipped with these services. In the end of the empirical part the centrality score is calculated for ten of the biggest municipalities. The conclusion of my thesis is dedicated to hypotheses which were verified in the course of my work. Besides that, the conclusion also includes certain recommendations and proposition concearning the readout in the countryside namely in terms of availability or unavailability of the researched services. Although, this research deals with availability of services in the countryside or more precisely in the rural municipalities, it can be with certainty claimed that in the model area the availability of services is at a good level (apart from social services focused on elderly and practitioners’ office). Nevertheless, it is still possible to encounter municipalities throughout the Pilsen-north district that are not equipped with any of the researched services. It is important to realize that in many cases the focus should be on upgrading traffic availability to the services rather than on

the presence of the itselfs services in municipalities(especially with services for elderly and practitioners office).