Nebezpečí Kůrovce V Roce 2004
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
ýeská lesnická spoleþnost ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodáĜství a myslivosti JílovištČ-Strnady 28. SETKÁNÍ LESNÍKģ TěÍ GENERACÍ “Nebezpeþí kĤrovce v roce 2004” SBORNÍK REFERÁTģ Budova ýS VTS 4. dubna 2003 Praha Novotného lávka Odborní garanti: Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D. VÚLHM JílovištČ-Strnady tel.: 558 628 647, mobil:602 351 908, e-mail: [email protected] Ing. Vlastislav JanþaĜík, CSc. VÚLHM JílovištČ Strnady . Organizaþní garanti: Ing. Pavel Kyzlík tajemník ýeské lesnické spoleþnosti Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel.: 221 082 384, fax: 222 222 155, mobil: 603 163 409, e-mail: [email protected] Mgr. Iva Kubátová ýeská lesnická spoleþnost Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel.: 221 082 384, fax: 222 222 155, mobil: 732 549 727, e-mail: [email protected] Vydala ýeská lesnická spoleþnost v nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o. Kostelec nad ýernými lesy Publikace neprošla jazykovou úpravou © ýeská lesnická spoleþnost, 2003 ISBN 80-02-01600-9 2 LÝKOŽROUT SMRKOVÝ (KģROVEC) je nejvážnČjším škĤdcem smrkových porostĤ. Bylo to v minulosti a zĤstane to tak i v budoucnu. PĜispívají k tomu stále se zvyšující teploty, doprovázení obdobími sucha, jež negativnČ ovlivĖují jeho živnou rostlinu – smrk. V poslední dobČ narĤstá jeho výskyt od Švýcarska, pĜes Bavorsko a Rakousko. Také v ýeské republice se zvýšil jeho výskyt v roce 2003 témČĜ pČtkrát proti roku 2002. RNDr. Václav Skuhravý, CSc. 3 OBSAH Nebezpeþí kĤrovce v roce 2004 6 Ing. Jaromír Vašíþek, CSc. Ministerstvo zemČdČlství ýR, Praha Lýkožrout smrkový jako stálá hrozba hospodáĜským smrkovým lesĤm 8 Ing. Josef Balek Ministerstvo zemČdČlství ýR, Praha KĤrovcovití, jejich druhy a škodlivost 9 Ing. Miloš Knížek Výzkumný ústav lesního hospodáĜství a myslivosti, JílovištČ-Strnady KĤrovcovití jako objekt mezinárodní fytokarantény 15 Ing. Tomáš RĤžiþka Státní rostlinolékaĜská správa, Praha Souþasné poznatky o feromonech lýkožroutĤ 21 Ing. Petr Zahradník,CSc. Výzkumný ústav lesního hospodáĜství a myslivosti, JílovištČ-Strnady PĜirození nepĜátelé lýkožrouta Ips typographus 32 RNDr. JiĜí Zelený, CSc. a RNDr. Aurel Lozan, CSc. Entomologický ústav Akademie vČd ýR, ýeské BudČjovice Patogenní organismy lýkožroutĤ rodu Ips (Coleoptera: Scolytidae) 38 Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodáĜství a myslivosti, JílovištČ-Strnady RNDr. Jaroslav Weiser, DrSc. Entomologický ústav Akademie vČd ýR KĤrovci a jejich soužití s houbami 43 Ing. Petr ŠrĤtka Fakulta lesnická a environmentální, ýeská zemČdČlská universita, Praha Ips typographus jako vektor ophiostomatálních hub 46 Dr. ing. Libor Jankovský a Prof. ing. Radomír Mrkva, CSc. Lesnická a dĜevaĜská fakulta, Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita, Brno RNDr. David Novotný, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha - RuzynČ Kambioxylofágní fauna smrkĤ oslabených houbovými patogeny 53 Prof. ing. Emanuel Kula,CSc. Lesnická a dĜevaĜská fakulta, Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita, Brno Doc. dr. hab. ing. Wojciech Ząbecki Lesnická fakulta AR, Krakov Poznámky k náletu lýkožrouta smrkového na porostní stČny 59 v okolí BĜezníku na ŠumavČ RNDr. Pavel Cudlín, Csc., Ing. Ivo Moravec, Bc. František Havlíþek Ústav ekologie krajiny Akademie vČd ýR, ýeské BudČjovice Lýkožrout smrkový v minulosti a dnes 64 RNDr.Václav Skuhravý, CSc. Entomologický ústav Akademie vČd ýR 4 VelkoplošnČ odumĜelé lesy versus holiny – možné vlivy na místní 67 a krajinné prostĜedí Ing. Vladimír Kreþmer, CSc. Národní lesnický komitét, Praha KĤrovcové kalamity v kontextu chĜadnutí lesa a klimatické zmČny 71 Prof. ing. Radomír Mrkva,CSc. Lesnická a dĜevaĜská fakulta, Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita, Brno Chemická obrana jako souþást komplexních opatĜení proti lýkožroutĤm 77 Ing. Milan Švestka, DrSc. Výzkumný ústav lesního hospodáĜství a myslivosti, JílovištČ-Strnady Výsledky posledních patologických studií dominantních kĤrovcĤ v NP Šumava 79 a jejich využití RNDr. OldĜich Pultar ZemČdČlské družstvo, Chelþice RNDr. Jaroslav Weiser, DrSc. Entomologický ústav Akademie vČd ýR Ochrana lesĤ u LýR 86 Ing. Ladislav PĤlpán Lesy ýeské republiky, s.p., Hradec Králové Zkušenosti v ochranČ lesa proti škodám zpĤsobovaným lýkožrouty 88 u VLS - divize Lipník Ing. Pavel Polák Vojenské lesy a statky ýR, s.p., divize Lipník nad Beþvou KĤrovec v národním parku Šumava 91 Ing. Vladimír Zatloukal Správa CHKO a NP Šumava, Vimperk Úvahy o vlivu kĤrovcové kalamity na lesy Šumavy 103 a o ekonomických, právních a pĜírodních dĤsledcích Ing. Ivo Vicena,CSc. Management kĤrovce ve zvláštČ chránČných územích na pĜíkladu NPR PradČd 110 Ing. Pavel Plašil a Prof. ing. Radomír Mrkva,CSc. - ústav ochrany lesĤ a myslivosti Lesnická a dĜevaĜská fakulta, Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita, Brno KĤrovec – povČry, mýty a realita 117 Ing. Miloš Dušek Ústav pro hospodáĜskou úpravu lesa, Hradec Králové 5 NEBEZPEýÍ KģROVCE V ROCE 2004 Jaromír Vašíþek Dovolte, abych Vás uvítal a pozdravil na tradiþním „Setkání lesníkĤ tĜí generací“. Tato setkání si získala u lesnické veĜejnosti velkou pozornost a prestiž. Je to nejen tím, že svým pojetím pĜesnČ vystihuje dlouhodobost lesních procesĤ a zámČrĤ lesníkĤ, na které þasto jedna generace lesníkĤ nestaþí, ale hlavnČ proto, že poĜadatelé velice peþlivČ a šĢastnou rukou volí každoroþnČ témata setkání. Nastupující kĤrovcová gradace (a v nČkterých oblastech až kalamita) nás pĜekvapuje svou mimoĜádnou rychlostí. Gradace vznikla po dlouhých šesti letech klidu, ve kterých bylo historicky evidováno nejménČ kĤrovcového dĜíví - roþnČ vþetnČ lapákĤ v prĤmČru 150 tis.m3. Objem kĤrovcového dĜíví 0,20m3 na 1 ha, který je považován za základní stav, byl v uplynulém období s velkou rezervou dodržován na celém území ýR, s výjimkou þásti Slezska a severní Moravy, kde se vyskytuje lýkožrout severský a lesĤ sousedících s Národním parkem Šumava. Dva klimatické extrémy- mimoĜádné srážky, povodnČ v r.2002 ( napĜ.TĜeboĖsko) a naopak extrémní sucho a vysoké teploty v r.2003 (vČtší þást naší republiky, zejména podhorské oblasti) rozbČhly gradaci, která je mimoĜádnČ rychlá, a proto vzbuzuje oprávnČnČ naše obavy. ýím je tato oþekávaná kalamita výjimeþná oproti historickým kalamitám ? TČch rozdílĤ bude jistČ více a budou rozebrány v následujících odborných referátech, ale hlavní rozdíl je v tom, že se rozvíjí v lesích, které jsou plošnČ oslabeny suchem. Poslední kĤrovcové kalamity vznikly jako následek vČtrných polomĤ, tzn., že lesy po vyþistČní od polomového dĜíví byly více ménČ zdravé s normální vitalitou a odolností proti kĤrovcĤm. Dnes jsou lesy po loĖském extrémním poþasí celoplošnČ poškozené a jejich vitalita a odolnost proti kĤrovcĤm je neobyþejnČ snížena Tento stav nelze ani dobĜe napravit vytČžením oslabených stromĤ, protože naprostá vČtšina stromĤ je pĜísuškem oslabena a lesník nerozezná stromy ménČ þi více extrémním poþasím oslabené. Z historie kĤrovcových kalamit máme jen dva podobné pĜípady. KĤrovcovou kalamitu vyvolanou extrémnČ suchým rokem 1947 a kĤrovcové kalamity v imisemi poškozených lesích. Na pĜíkladu tČchto kalamit si musíme uvČdomit mimoĜádnou obtížnost tlumení gradace a likvidace souþasné kalamity. PĜi likvidaci kĤrovcové kalamity ze sucha 1947 byla velkým ochranáĜským problémem atraktivita lapákĤ. SamozĜejmČ, že existovaly obrovské problémy organizaþní, pracovní a hospodáĜské (vysídlení pohraniþí, nedostatek kvalitních pracovníkĤ atd.), ale v porostech postižených suchem byly všechny stromy více ménČ atraktivní pro kĤrovce, a proto pokácené lapáky nestahovaly kĤrovce z porostĤ na lapáky tak dobĜe jak na to lesníci byli zvyklí a nauþeni ze škol. Dalším problémem bylo, že k úhynu smrkĤ staþily pomČrnČ slabé nálety broukĤ. PĜi kĤrovcových kalamitách v imisních oblastech (hlavnČ v Jizerských horách v polovinČ osmdesátých let) vznikal podobný problém. Vzhledem k plošnému poškození smrkových porostĤ imisemi byly lapáky þasto málo atraktivní, rychle zavadaly, nebo ještČ þastČji docházelo v kĤĜe ke kvašení (lapáky pĜímo páchly). Tehdy se to Ĝešilo masovým nasazením feromonových lapaþĤ a nČkdy dovozem smrkových lapákĤ z nižších imisemi nepoškozených lokalit. Lesníci byli þasto pĜi vyhledávání brouka dezorientováni, protože se brouk znovu neobjevil na kĤrovcové stČnČ jak pĜedpokládali Tam totiž vlivem postupujících imisí již stromy nebyly pro lýkožrouta atraktivní a objevil se uvnitĜ porostĤ, kde stromy nebyly imisemi tolik poškozeny. Použil jsem tyto pĜíklady proto, aby bylo jasné, že tlumit kĤrovce pĜi této gradaci nebude jednoduché. ZároveĖ se musíme pĜiznat, že v loĖském roce jsme na mnoha místech reagovali pozdČ a kĤrovec nás pĜedbČhl hlavnČ svojí rychlostí vývoje a poþetním rĤstem populace. Máme ovČĜené pĜíklady, kdy ze dvou 6 zapomenutých vývratĤ z r.2002 kĤrovec do konce záĜí 2003 napadl 100 smrkĤ. Rychlost vývoje jednotlivých generací je záležitost poþasí (hlavnČ teploty), poþetní rĤst populace však závisí hlavnČ na odolnosti smrku. To prognózuje, že i v tomto roce musíme obávat mimoĜádnČ rychlé gradace, lépe Ĝeþeno kalamity. Co musíme udČlat a co dČláme pro ztlumení gradace x V roce 2003 jsme provedli rekognoskaþní lety nad nejpostiženČjšími oblastmi za úþasti státní správy, ale i odborných lesních hospodáĜĤ. Lety se osvČdþily a v tomto roce jsou opČt naplánovány. x Ministerstvo zemČdČlství vydalo „Rozhodnutí“(31.10.2003), které naĜizuje vlastníkĤm lesĤ provést opatĜení v ochranČ lesa a zároveĖ byly vydány „doporuþené technologické postupy pĜi ochranČ lesa proti kĤrovcĤm“. x Výzkumný ústav lesního hospodáĜství a myslivosti a Lesní ochranná služba provádí instruktáže vlastníkĤ lesĤ, odborných lesních hospodáĜĤ, státní