(Coleoptera: Carabidae) Na Šumavě V Letech 2011 a 2012 a Shrnutí Dosavadních Znalostí

Západočeské entomologické listy (2015), 6: 69–135 ISSN 1804-3062

Výsledky sledování výskytu vybraných taxonů střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) na Šumavě v letech 2011 a 2012 a shrnutí dosavadních znalostí

Martin Linhart1, Pavel Vonička2, Pavel Moravec3 & Petr Veselý4

1K Lukám 103, Štolmíř, CZ-282 01 Český Brod; e-mail: [email protected] 2Severočeské muzeum, Masarykova 11, CZ-460 01 Liberec; e-mail: [email protected] 3Správa CHKO České středohoří, Michalská 260/14, CZ-412 01 Litoměřice; e-mail: [email protected] 4Tálínská 1030, CZ-198 00 Praha 9-Kyje; e-mail: [email protected]

LINHART M., VONIČKA P., MORAVEC P. & VESELÝ P. 2014: Výsledky sledování výskytu vybraných taxonů střevlíkovi- tých brouků (Coleoptera: Carabidae) na Šumavě v letech 2011 a 2012 a shrnutí dosavadních znalostí. (Results of survey of the occurrence of selected ground beetle taxa (Coleoptera: Carabidae) in the Bohemian Forest Mts in 2011 and 2012 and summary of the previous knowledge). – Západočeské entomologické listy, 6: 69–135. Online: http://www.zpcse. cz/entolisty/entolisty.html, 27-12-2015.

Abstract. Historical and current faunistic data on six ground beetle species and subspecies (Amara nigricornis, Molops piceus austriacus, Oreonebria castanea sumavica, Pterostichus pumilio pumilio, Pterostichus selmanni roubali and Trechus alpicola alpicola) that occur in the Czech Republic and Germany, exclusively or mainly in the Bohemian or Bavarian Forest Mts, are summarized. Adopted data on two other species (Trechus montanellus and Pterostichus negligens negligens) are included. The current data were obtained during a survey in 2011–2012 that was carried out at 22 localities in the Bohemian Forest Mts where the selected taxa were previously recorded. Ground beetles were found using standard methods: individual sampling (under rocks, wood, herbaceous vegetation, fallen leaves, in the top layer of soil etc.) and using pitfall traps. Data on ﬁve taxa of ground beetles were obtained during the survey. Molops piceus austriacus and Pterostichus selmanni roubali were found only on Stožec Mt. (both in large populations), Oreonebria castanea sumavica was found only in one small population in the kar of Černé jezero (Black Lake), Pterostichus p. pumilio was found at seven and Trechus a. alpicola at four localities. The recent occurrence of Amara nigricornis, Pterostichus n. negligens and Trechus montanellus has not been conﬁrmed. Even though the results were affected by an unfavourable weather conditions in the course of the survey period, they suggest that the occurrence of all studied taxa are in decline, both in the number of the existing sites, and in size and viability of individual populations (with the exception of M. p. austriacus and P. s. roubali). Distribution of all taxa is mapped.

Key words: Coleoptera, Carabidae, faunistics, Bohemian Forest Mts, Czech Republic

ÚVOD či zejména na Šumavě. V první řadě šlo o dva šu- Na základě rozhodnutí o udělení výjimky ze zá- mavské endemické poddruhy Oreonebria castanea kladních ochranných podmínek národních parků, sumavica (Obenberger, 1922) a Pterostichus selman- chráněných krajinných oblastí, národních přírodních ni roubali Schauberger, 1927. Dalšími sledovanými rezervací a přírodních rezervací, ze základních pod- taxony, jejichž výskyt je v České republice soustře- mínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů a děn téměř výhradně na Šumavě, byly Amara nigri- udělení souhlasu s činností v přírodní památce č. SZ cornis C. G. Thomson, 1857, Molops piceus austri- NPS 10547/2010, ze dne 22. prosince 2010, byl v le- acus Ganglbauer, 1889 a Trechus alpicola alpicola tech 2011 a 2012 proveden na vybraných lokalitách Sturm, 1825. Těžiště výskytu v Čechách má na Šu- v národním parku a CHKO Šumava monitoring sou- mavě a v Novohradských horách také Pterostichus časného výskytu vybraných druhů střevlíkovitých pumilio pumilio (Dejean, 1828). Výběr byl dodatečně brouků (Coleoptera: Carabidae). Cílem projektu bylo doplněn o druh Trechus montanellus Gemminger et zmapovat historické i současné rozšíření vybraných Harold, 1868, který je z české strany Šumavy znám druhů, které se v České republice vyskytují výhradně pouze na základě jediného nepublikovaného nálezu 69 a patří proto k nejvzácnějším zástupcům fauny čele- uloženiny soliflukčního původu, velmi hojné jsou di Carabidae v Čechách. Do výběru byl také zařazen zde rašeliny, méně pak fluviální a deluviofluviální Pterostichus negligens negligens (Sturm, 1824), který uloženiny, ojediněle i sedimenty ledovcového půvo- se v České republice vyskytuje na mnoha lokalitách du. Stratigraficky náležejí většinou do pleistocénu, v pásmu severních příhraničních hor a ze Šumavy je z menší části do holocénu až recentu. Složení sva- dosud známý jen na základě jediného nálezu. hových sedimentů je dosti proměnlivé a pohybuje se Přes relativně velký zájem profesionálních i amatér- od hlín přes hlinité písky, hlinito-kamenité sedimenty ských zoologů o sledovanou oblast se zatím žádný až k blokovým uloženinám různých mocností. Ka- z dosavadních entomologických výzkumů problema- menná moře jsou obvykle založena při mrazových tice rozšíření výše uvedených druhů na Šumavě cíle- srubech (SVOBODA 2008). ně nevěnoval. Částečnou výjimkou je práce FENCLA (1981), ve které publikoval mj. nálezy O. castanea Půdní poměry sumavica z území tehdejší státní přírodní rezervace Oblast Šumavy má celkově horský charakter s převa- Černé a Čertovo jezero. Právě nedostatečné znalosti hou kyselých půdotvorných substrátů. Velká střední současného výskytu vybraných druhů střevlíkovitých nadmořská výška území, relativně zarovnaný povrch na Šumavě společně s významnými změnami přírod- a celkově mírnější klima jsou specifika, která odlišují ního prostředí, způsobenými především větrnými a půdy na Šumavě od jiných pohoří v ČR. Nejvýznam- kůrovcovými kalamitami v posledních desetiletích a nějšími půdními jednotkami jsou hnědá půda kyselá, následným odtěžením lesních porostů, byly hlavním rezivá půda, podzol, surová půda, ranker, pseudoglej, impulsem k předložení a realizaci tohoto výzkumné- stagnoglej, nivní půda a glej. Velmi typickým feno- ho projektu. ménem Šumavy je rašelinná půda (KOČÁREK 2003). ZÁKLADNÍ PŘÍRODOVĚDNÁ Hydrologické poměry CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Systém přirozených povrchových vod na Šumavě Geomorfologické poměry tvoří prameniště a rašeliniště, síť vodních toků a le- Šumava patří mezi nejrozsáhlejší a nejstarší pohoří dovcová jezera. Hydrologicky náleží většina území střední Evropy s rozsáhlými pozůstatky vrcholových k úmoří Severního moře, povodí Labe s hlavními plošin, ležících v několika úrovních v nadmořské řekami Vltavou a Otavou, pouze malá část území výšce nad 1000 m. Tyto relikty paleoreliéfu o roz- při státní hranici spadá do povodí Dunaje. Přirozená loze 450 km2, považované za jedny z nejstarších na ledovcová jezera se vyskytují v nadmořské výšce ko- evropském kontinentu, jsou zachovány v centrální lem 1000 m. V současné době jsou ovlivněna acidifi- části Šumavy a nazývají se Šumavské pláně. Součas- kací v důsledku kyselé depozice a přírodních poměrů ný reliéf Šumavy je výsledkem intenzivního půso- jezer (KOČÁREK 2003). bení tropického zvětrávání v období předcházejících denudačních cyklů a kryogenních a glaciálních pro- Klimatické podmínky cesů v pleistocénu (starších čtvrtohorách). Pohořím Většina území Šumavy náleží do chladné oblas- probíhá evropské rozvodí mezi Černým a Severním ti středoevropského středohorského typu podnebí. mořem (KOČÁREK 2003). Jen některé části Šumavy (údolí Vltavy od Lenory, jižní svahy Želnavské hornatiny, části Šumavského Geologické poměry podhůří) lze zařadit do mírně teplé oblasti. Celkový Z regionálně-geologického hlediska je území Šu- ráz podnebí Šumavy má přechodný charakter mezi mavy budováno dvěma základními geologickými oceánským (přímořským) a kontinentálním (vnitro- jednotkami: moldanubikem a moldanubickým pluto- zemským) podnebím. Průměrný úhrn srážek je spíše nem. Jako moldanubikum je označován soubor střed- nevyrovnaný a většinou se pohybuje mezi 1100 až ně a silně metamorfovaných hornin, kde převládají 1300 mm. Nejvlhčími lokalitami jsou Březník, Mod- pararuly a migmatity, často s vložkami kvarcitů a er- rava a Modravské slatě. Velký podíl, asi 40 % roč- lánů. V daném území jsou řazeny k tzv. jednotvárné ních srážek, činí zimní srážky, tj. sněhové. Průměrná jednotce. Šumavský moldanubický pluton je repre- roční teplota se pohybuje v závislosti na nadmořské zentován několika většími granitovými (žulovými) výšce od 6,5 °C (750 m n. m.) do 3,5 °C (1300 m masivy (např. prášilský masiv, masiv Vydry, masiv n. m.), průměrná teplota ve vegetačním období se Plechého) a množstvím drobnějších granitovitých pohybuje mezi 10–11 °C. K nejchladnějším částem těles. Stáří těchto intruzí je obecně variské, svrch- Šumavy patří Šumavské pláně. nopaleozoické (316–349 mil. let). Z kvartérních ulo- Zima, tj. dny, jejichž průměrná teplota je nižší nebo ženin jsou nejvíce zastoupeny deluviální (svahové) se rovná 0 °C, začíná na Šumavě obvykle koncem 70 října a končí až koncem března nebo začátkem dub- abecedně). U každé z nich je uvedeno kromě čísla na. Období plné vegetace trvá v nejchladnější části mapového pole (PRUNER & MÍKA 1996) také zařazení Šumavy kolem 100 dní v roce. Celkem trvá vegetač- do národního parku či do CHKO Šumava. V případě, ní období kolem 150 dní. V ročním chodu větru jsou že jde o I. zónu NP, je uvedeno její administrativní největrnější letní měsíce, druhotně říjen. Z hlediska číslo. množství měsíčního výskytu bouřek je nejbouřlivěj- Použité zkratky: CHKO – chráněná krajinná oblast ším měsícem červenec (STRNAD 2003). Šumava; NP – národní park Šumava; NPR – národní přírodní rezervace; NPP – národní přírodní památ- METODIKA A MATERIÁL ka; PR – přírodní rezervace; PP – přírodní památka; Ke sledování výskytu výše uvedených taxonů bylo VVP – vojenský výcvikový prostor. vybráno 22 lokalit. Jde o místa, na kterých byl historicky (před rokem 2000) nebo recentně (po roce 1. Ostrý (6744, CHKO) 2000) některý ze sledovaných taxonů zjištěn nebo Hora na státní hranici s Německem (1293 m n. m.), kde bylo možno jeho výskyt důvodně předpokládat. zdaleka nápadná, protože má morfologicky výrazný Primárně byly lokality vybírány dle údajů o nálezech tvar – holý dvojitý vrchol, rozdělený hlubokým sed- obou endemických poddruhů – O. castanea suma- lem. Nižší vrchol (1241 m n. m.) leží na bavorské vica a P. selmanni roubali. V obou letech proběhly straně, vyšším vrcholem prochází státní hranice. Šir- exkurze v období květen až září. Osm lokalit bylo ší okolí vrcholu na české straně je v současnosti po- navštíveno jednou, na jedenácti lokalitách bylo usku- měrně výrazně odlesněno. Předpokládané potvrzení tečněno exkurzí více a tři lokality (Plešné jezero, výskytu O. castanea sumavica by mohlo být jednou Špičák a Žlebský vrch) nebyly pro nedostatek času, z priorit případného pokračování výzkumu. resp. nepříznivé počasí, navštíveny vůbec. Nejvíce exkurzí bylo uskutečněno na lokalitách Jezerní hora 2. Hůrecký vrch (6845, NP, I. zóna, č. 10) a v přilehlém karu Černého jezera a na hoře Stožec. Hůrecký vrch (1099 m n. m.) tvoří výrazný suk s asy- Pro nezbytnost srovnání typu biotopu byla navštíve- metrickým vrcholem 1,5 km jihovýchodně od Nové na také jedna lokalita v Bavorském lese v blízkosti Hůrky. Na rozdíl od většiny šumavských vrcholů je české hranice (nečíslována), odkud je známý jeden poměrně osamocený, nad nejvyšší sedlo vystupuje z historických nálezů T. montanellus. přes 100 m. Na svazích jsou rozptýlené balvany a Při práci v terénu byly použity různé metody vyhle- menší skalky. Lokalita s uváděným výskytem A. ni- dávání a sběru střevlíkovitých brouků. Jednalo se gricornis je v současnosti poznamenána masivním zejména o individuální sběr pod kameny, dřevem a odlesněním. kůrou, prosevy detritu a spadaného listí, prohrabá- vání svrchní vrstvy půdy a kořenových partií rostlin, 3. Jezerní hora – Černé jezero a kar pod Jezerní vyšlapávání zamokřených biotopů. Metoda sběru po- stěnou (6845, CHKO, NPR) mocí zemních pastí byla použita pouze na lokalitách Strmá, velice členitá skalnatá lokalita pod Jezerní stě- Stožec a Obří hrad a nezávisle také na čtyřech lokali- nou s prakticky původním pralesním porostem, mno- tách v okolí Volar a Horní Plané (viz P. selmanni rou- ha prameništi, bohatým bylinným patrem a rozsáh- bali). K metodě nočního pozorování bylo přistoupeno lou zazemněnou sutí. Lokalita je obtížně přístupná pouze na lokalitě Stožec pro zjištění případné noční a pro lesnickou mechanizaci prakticky nedostupná. aktivity P. selmanni roubali a M. piceus austriacus. Jsou odtud známé recentní nálezy O. castanea suma- Lokalita je na rozdíl od ostatních dobře přístupná a vica a T. a. alpicola. leží bezprostředně vedle cesty. Právě obtížný přístup 4. Jezerní hora – od Rozvodí až po vrcholovou na ostatní lokality je důvodem toho, proč nebylo k té- část (6845, CHKO, NPR) to metodě přistoupeno i jinde. Jezerní hora je s výškou 1343 m n. m. nejvyšší ho- Použitá nomenklatura je podle katalogu palearktic- rou Železnorudské hornatiny v severozápadní části kých brouků (LÖBL & SMETANA 2003), geomorfo- Šumavy. Vrcholová část nad Jezerní stěnou je v sou- logické celky jsou převzaty z http://www.treking. časnosti téměř celá odlesněná. Z lokality jsou známé cz/regiony/geomorfologicke-cleneni-ceske-republiky. recentní nálezy O. castanea sumavica, A. nigricornis htm. a T. a. alpicola. Přehled lokalit zkoumaných v letech 2011–2012 5. Jezero Laka (6845, NP, I. zóna, č. 22) Pro lepší přehlednost jsou zkoumané lokality očíslo- Jezero Laka, zvané též Mlaka nebo Pleso, je svojí vány a seřazeny vzestupně podle čísel mapových polí rozlohou 2,53 ha nejmenším jezerem v české části (teprve v rámci jednoho mapového pole jsou řazeny Šumavy. Zároveň je s nadmořskou výškou 1096 m

71 nejvýše položeným jezerem v celém pohoří. Ve sva- svahy jsou prudké, přemodelované činností ledovce hu karu je dnes již převážně proschlý smrkový les. na kar s Prášilským jezerem, které leží v nadmořské Lokalita je velice vlhká, s četnými prameništi. Vli- výšce 1079 m. Lokalita v karu jezera je svým charak- vem zastínění se zde udržuje bohatý podrost mechů terem podobná lokalitě karu jezera Laka (č. 5). Je to včetně rašeliníku. Z lokality pocházejí recentní nálezy také jedna ze dvou šumavských lokalit s recentními T. a. alpicola a pravděpodobnost výskytu O. casta- nálezy O. castanea sumavica. Lokalita by zasluhova- nea sumavica je poměrně vysoká. Tato lokalita by si la detailnější průzkum v případě, že zde bude pone- jistě zasloužila další detailnější průzkum. chán stojící, byť značně poškozený les, ve kterém je již zřetelně patrná přirozená obnova. 6. Svaroh (6845, CHKO) Svaroh je 1333 m vysoká hora v severozápadní části 11. Malá a Velká Mokrůvka (7047, NP, II. zóna) Šumavy, v Královském hvozdu. Vrchol se nachází Velká Mokrůvka (1370 m n. m.) a Malá Mokrůvka na hranici mezi Bavorskem a Českou republikou, (1330 m n. m.) jsou porostlé silně poškozenou smr- od sousední Jezerní hory je oddělený mělkým sed- činou s místy vtroušeným jeřábem. Nacházejí se zde lem. Lokalita s historickým výskytem O. castanea četné balvanovité sutě a ve vrcholové oblasti menší sumavica. Samotný vrchol a vrcholový hřeben je ma- skalky. Suťové plochy jsou téměř nezastíněné a su- sivně odlesněn a lokalita je po většinu vegetačního ché. Výskyt O. castanea sumavica není v současnosti období velmi suchá. příliš pravděpodobný, ale zcela jej vyloučit nelze.

7. Prášily – Vysoké Lávky (6846, NP, I. zóna, č. 8) 12. Boubínský prales – Červený vrch, Pod Soví Lokalita leží v okolí bývalé obce Vysoké Lávky skálou (7048, CHKO, NPR) („Hohenstegen“) poblíž soutoku Křemelné s Prášil- Boubín (1362 m n. m.) je hora v Boubínské hornati- ským potokem. Jedná se o vrchovištní podmáčené ně, pátý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Biotopy rašeliniště v nadmořské výšce asi 820 m s řídkým, jsou zde podobné jako na předchozí lokalitě. Zacho- spíše ostrůvkovitým porostem borovice blatky a bří- valejší porosty pralesního typu se nacházejí pouze zy a místy s drobnými izolovanými vřesovišti. Lo- v centrální části Boubínského pralesa. Právě odtud kalita byla vytipována jako možné stanoviště druhu by mohly pocházet historické nálezy P. selmanni T. montanellus. roubali, lokalizované jako „Boubín“.

8. Ždánidla (6846, NP, I. zóna, č. 21) 13. Zátoňská hora (7048, CHKO, PP) Ždánidla jsou 1309 m vysoká hora v severozápadní Zátoňská hora (1034 m n. m.) je výrazný vícevrcho- části Šumavy v Železnorudské hornatině. Vrcholo- lový hřbet s plochou vrcholovou částí 2,5 km vý- vá část je plochá, nejvyšším bodem je malá skalka. chodně od Zátoně. Větší část je porostlá smíšeným Na svazích jsou četné rozptýlené balvany a místy lesem a hospodářskými smrčinami. Lokalita byla vy- skály. Smrčiny v okolí vrcholu byly v roce 2007 brána pro předpokládaný výskyt P. selmanni roubali, poškozeny orkánem Kyrill a následnými lesnickými M. piceus austriacus a T. a. alpicola. zásahy v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. Celé širší okolí vrcholu je dnes téměř odlesněno. Cílem 14. Bobík (7049, CHKO) průzkumu bylo ověření stálého výskytu A. nigricor- Bobík (1264 m n. m.) je hora v Boubínské horna- nis a T. a. alpicola. tině. Na úpatí hory se nacházejí zbytky smíšeného lesa, ostatní plochu pokrývají hospodářské smrkové 9. Obří hrad (6847–6947, NP, I. zóna, č. 81) monokultury. Charakter lesa je v některých částech Lokalita v údolí říčky Losenice s největšími kamen- velice blízký porostům na lokalitě Stožec (č. 17). nými moři na Šumavě. Ze sutí na svahu vrchu Valy Odtud pravděpodobně pocházejí některé starší nálezy (1010 m n. m.) pochází dosavadní jediný šumavský P. selmanni roubali, lokalizované jako „Volary“. nález P. n. negligens (BENEDIKT & TĚŤÁL 1991). Lo- kalita by měla být v budoucnu určitě předmětem dal- 15. Radvanovický hřbet (7148, NP, I. zóna, č. 108) šího průzkumu. Protáhlý vrch dosahující výšky 1024 m n. m. Lokalita je porostlá částečně smíšeným a částečně smrkovým 10. Poledník – Prášilské jezero (6946, NP, I. zóna, hospodářským lesem různého stáří. Povrch místy č. 28) tvoří rozptýlená a většinou zazemněná suť. Pochází Nejvyšší bod Prášilských plání (1315 m n. m.). Asy- odtud starý nález P. selmanni roubali. metrický vrchol je součástí mohutného hřbetu se zbytky zarovnaného povrchu. Na svazích se vysky- 16. Spáleniště (7148, NP, I. zóna, č. 107) tují mrazové sruby, skalní výchozy a sutě. Východní Spáleniště je 960 m vysoký skalnatý vrch nacházejí-

72 cí se mezi obcí České Žleby a Stožeckými loukami. ním výskytem buku a jedle s množstvím pramenišť a Lesní lokalita stejného charakteru jako Radvanovic- potoků. Zjištěné biotopy odpovídají nárokům sledo- ký hřbet (č. 15) a Stožec (č. 17) byla vytipována jako vaného druhu. Těchto poznatků lze využít při případ- místo možného výskytu P. selmanni roubali. ném dalším výzkumu v české části Šumavy.

17. Stožec (7148, NP, I. zóna, č. 112, navazuje Přehled nenavštívených lokalit s uváděným CHKO) výskytem sledovaných druhů Stožec (1065 m n. m.) je rozlehlý suk ležící 2,5 km 20. Špičák (6845, CHKO) severně od stejnojmenné obce. Tvoří jej mohut- Špičák je výrazná, 1205 m vysoká hora v Králov- ný masiv s několika vrcholy (kromě hlavního jsou ském hvozdu. Lokalita byla po zhodnocení výsledků všechny nižší než 1000 m n. m.), ze severu spadající na odlesněných vrcholových partiích Ostrého (č. 1), do kotliny Teplé Vltavy a z jihu ke Studené Vltavě. Svarohu (č. 6) a zejména Jezerní hory (č. 4) ze sezna- Hlavní vrchol má kuželovitý tvar a je budován rulami mu vyjmuta a nebyla navštívena. Izolovaná suťová a žulami, které zde vytvářejí četné balvany a skalní pole pod vrcholem jsou v současnosti nezastíněná a výchozy. Celý masiv byl původně porostlý převážně suchá. Předpokládané potvrzení výskytu O. castanea smíšeným horským lesem. V současnosti na mnoha sumavica není v současnosti příliš pravděpodobné. místech v níže položených částech masivu probíhají poměrně rozsáhlé těžby dřeva. Na severním a seve- 21. Žlebský vrch (7148, NP, I. zóna, č. 105) rozápadním úbočí se nachází hospodářský smrkový Žlebský vrch (1079 m n. m.) je výrazný kupovitý suk les s příměsí buku, javoru a jeřábu ve formě vícemé- ležící jeden km jihozápadně od Českých Žlebů. Jde o ně jednotlivých solitér. Les i paseky jsou protkány asymetrický samostatný vrchol, převyšující své okolí drobnými potoky a častými prameništi, což pravdě- o více než 100 metrů. Je porostlý smíšeným lesem. podobně zajišťuje Stožci stálejší a vyrovnanější vlh- Tato lokalita nebyla pro nepřízeň počasí (sucho) a kost nepodléhající tolik výkyvům počasí. Hlavním vzhledem k negativním výsledkům na nedalekém motivem pro průzkum lokality bylo ověření výskytu Radvanovickém hřbetu (č. 15) a na Spáleništi (č. 16) P. selmanni roubali a M. piceus austriacus, případně navštívena. Pravděpodobně ze Žlebského vrchu po- potvrzení starých ojedinělých nálezů O. castanea su- cházejí historické nálezy P. selmanni roubali, lokali- mavica a T. montanellus. zované jako „České Žleby“. V případě pokračování výzkumu by měla být zahrnuta mezi vybrané loka- 18. Stožecká skála (7148, NP, I. zóna, č. 113) lity, neboť výskyt tohoto sledovaného taxonu je zde Stožecká skála je mohutný skalní útvar na jihozápad- možný. ní rozsoše hory Stožec s jižní, 30 m vysokou skalní stěnou dosahující nadmořské výšky 973 m, pod níž se 22. Plechý – Plešné jezero (7249, NP, I. zóna, č. rozkládá víceméně zazemněné kamenné moře. Hlav- 124) ním motivem pro průzkum lokality bylo prokázání Plešné jezero se nachází na severovýchodním svahu výskytu P. selmanni roubali a M. piceus austriacus. hory Plechý v nadmořské výšce 1089 m. Z časových důvodů nebyla lokalita během výzkumu navštívena. 19. Knížecí stolec (7150, CHKO) Pochází odtud historický, recentně nepotvrzený ná- Knížecí stolec (dříve též Liščí louka) je 1236 m vy- lez O. castanea sumavica. Po zhodnocení výsledků soká hora v jihočeské části Šumavy, ve VVP Boleti- na ostatních lokalitách a s přihlédnutím k častým a ce. Je také nejvyšší horou Želnavské hornatiny. Dříve opakovaně neúspěšným pokusům o potvrzení vý- byla porostlá smrčinou s různými vtroušenými dřevi- skytu v minulých letech (J. Blízek, pers. comm.) je nami (především jedle, jeřáb, buk a javor), dnes je vr- velmi pravděpodobné, že se v okolí Plešného jezera cholová část z větší části odlesněná. Paseky různého tento druh buď již nevyskytuje, nebo jsou jeho pří- stáří jsou biotopem pro A. nigricornis a možný je zde padné izolované mikropopulace v současné době pod výskyt M. piceus austriacus či T. a. alpicola. prahem zjistitelnosti v přírodě.

Německo (nečíslováno): Bodenmais, Großer VÝSLEDKY Arber (Velký Javor), Rißloch (6844) U každého ze sledovaných taxonů je uvedena jeho Pro nezbytnost srovnání typu biotopu byla navštíve- stručná charakteristika, celkové rozšíření, součas- na také lokalita v Bavorském lese v blízkosti české né znalosti o výskytu v České republice, poznámky hranice, odkud je známý jeden z historických nálezů k bionomii a ekologii a výskyt v české (u některých T. montanellus. Jižní svah Velkého Javoru pokrývá druhů i v německé) části Šumavy, včetně přehledu rozsáhlý, velmi zachovalý smíšený les s dominant- známých lokalit historických i recentních. Závěrem

73 jsou prezentovány výsledky jeho sledování v letech vii, severní Rusko, západní a východní Sibiř po Mon- 2011–2012. golsko a Dálný Východ. Vyskytuje se také v horách Úplný výčet všech dostupných historických i recent- střední a jižní Evropy (HŮRKA 1996). ních údajů, které se podařilo ke sledovaným taxo- nům shromáždit, je uveden v Tabulce 1. Současné i Výskyt v České republice historické rozšíření sledovaných taxonů na Šumavě V České republice byl druh A. nigricornis nalezen resp. v České republice, vztažené ke třem obdobím v roce 1982 právě na Šumavě, na vrchu Churáňov (do roku 1950, v letech 1951–1999 a po roce 2000) (HEJKAL 1989), a byl ohlášen jako nový druh pro fau- je zobrazeno v mapkách (Obr. 2, 6, 7, 11, 18, 22, 25, nu tehdejšího Československa. V průběhu shromaž- 29, 31). U přechodných mapových polí, kdy jejich ďování podkladů pro tuto práci jsme zjistili, že vůbec hranice probíhá přes horský vrchol nebo středem první exemplář tohoto druhu byl nalezen již v roce obce, byl pro tyto účely použit vždy první čtverec. 1975 v Rejštejně (nepublikovaný údaj, viz Tabul- ka 1). Z roku 1997 pochází nález jednoho samce Amara (Amara) nigricornis z Třeboňska (Nepomuk pr. Šalmanovice) (ŠLACHTA C. G. Thomson, 1857 1998, VESELÝ et al. 2009). Velice zajímavý je také další starší nález (1988) jednoho exempláře z nejvyš- Amara nigricornis (Obr. 1) je druh na přechodu mezi šího vrcholu Blanského lesa, z hory Kleť (MORAVEC arkto-alpínským a boreomontánním rozšířením. Sou- & DVOŘÁK 2000). Bohužel se dosud nepodařilo za- vislý areál zahrnuje oblast od Islandu přes Skandiná- půjčit si tento exemplář k revizi, a proto zatím nelze ověřit správnost determinace. V první dekádě tohoto století byl tento druh nalezen také v Novohradských horách v okolí obce Pohoří na Šumavě, dále pak na další šumavské lokalitě, na hoře Knížecí stolec (VE- SELÝ et al. 2009). A. nigricornis je v ČR velmi vzác- ný reliktní druh, jehož výskyt je u nás pravděpodob- ně omezen (vyjma atypického nálezu z Třeboňska) na Šumavu a Novohradské hory. Současné známé rozšíření v ČR viz Obr. 2. V německé části Šumavy je známý z jediné, blíže nespeciﬁkované lokality („Nationalpark“), kde byl nalezen v roce 1990 (APFELBACHER 1991).

Obr. 1. Amara (Amara) nigricornis C. G. Thomson, 1857. Bohemia mer.: Šumava – Knížecí stolec. Foto: D. Čudan. Obr. 2. Známé rozšíření Amara nigricornis v České repub- Fig. 1. Amara (Amara) nigricornis C. G. Thomson, 1857. lice a v Bavorském lese. Bohemia mer.: Šumava Mts – Knížecí stolec Mt. Photo: Fig. 2. Known distribution of Amara nigricornis in the D. Čudan. Czech Republic and the Bavarian Forest Mts. 74 Bionomie a ekologie slední, dosud nepublikované nálezy pocházejí z ro- Makropterní, 7,0–8,1 mm velký druh (HŮRKA 1996) ku 2010 z vrcholu Jezerní hory a z Knížecího stolce převážně s denní aktivitou. V našich podmínkách (Obr. 3). žije nejčastěji v nadmořských výškách 1000–1300 m Nejbližším cílem by mělo být ověření výskytu na na osluněných, ale ne zcela suchých stanovištích, kde známých lokalitách, kde se druh nepodařilo v letech bývá nalézán pod dřevem, kameny či suchou travou. 2011–2012 zjistit (např. Hůrecký vrch, Ždánidla), ale Dle našich poznatků se imága vyskytují od dubna i průzkum dalších vhodných lokalit, odkud není tento do září s výjimkou července, s maximem v květnu až druh znám. červnu. Podmínkou výskytu je přítomnost nízkého, nesouvislého travnatého porostu s holými plochami, Molops (Molops) piceus austriacus proto neobývá, nebo jen velmi vzácně, travou a keři Ganglbauer, 1889 hustě zarostlé paseky starší přibližně pěti let. Velmi Druh Molops piceus je rozšířen od západní Francie důležitá je vhodná vlhkost biotopu, proto se vyhýbá po západní Anatolii. V tomto areálu vytváří 11 pod- rychleji vysychajícím velkoplošným holinám, často druhů ve dvou poddruhových skupinách. Podle tra- vzniklým jako následek necitlivé těžby porostů na- dičního pojetí se v České republice vyskytují zástup- padených kůrovcem. ci dvou poddruhů: Molops piceus piceus (Panzer, V červeném seznamu (VESELÝ et al. 2005) je druh 1793) (Obr. 4), což je středoevropská a západoevrop- A. nigricornis zařazen do kategorie zranitelný (VU). ská rasa, obývající i Západní a Východní Karpaty, a Molops piceus austriacus Ganglbauer, 1889 (Obr. 5), Výskyt v české části Šumavy Na základě publikovaných i nepublikovaných úda- jů, které se podařilo shromáždit (Tabulka 1), je druh A. nigricornis znám z dvanácti lokalit v české části Šumavy. Přehled známých lokalit. 6845: Jezerní hora pr. Že- lezná Ruda; Špičák (hora) pr. Železná Ruda. 6846: Dřevěná hůl (hora) pr. Nová Hůrka; Hůrecký vrch pr. Nová Hůrka; Ždánidla (hora) pr. Prášily. 6847: Rejštejn. 6947: Churáňovský vrch pr. Churáňov; Me- zilesní slať pr. Kvilda; Přilba (hora) pr. Nové Hutě. 6948: Vimperk env. 7049: Prameniště Blanice (NPP) pr. Spálenec. 7150: Knížecí stolec (hora) pr. Želna- va. Výsledky průzkumu v letech 2011–2012 Především z důvodu naprosto nevhodného počasí nebyl během průzkumu nalezen žádný exemplář. Po-

Obr. 3. Knížecí stolec (lokalita č. 19), biotop reliktního druhu Amara nigricornis v roce 2007. Foto: F. Grycz. Obr. 4. Molops (Molops) piceus piceus (Panzer, 1793). Bo- Fig. 3. Knížecí stolec Mt. (locality No. 19), the habitat hemia mer.: Hluboká nad Vltavou. Foto: D. Čudan. of the relict species Amara nigricornis in 2007. Photo: Fig. 4. Molops (Molops) piceus piceus (Panzer, 1793). Bo- F. Grycz. hemia mer.: Hluboká nad Vltavou. Photo: D. Čudan. 75 jiho- a středoevropská rasa, rozšířená v Chorvatsku, Bionomie a ekologie Slovinsku, severní Itálii a zasahující přes Rakousko M. piceus austriacus je brachypterní, 10–13 mm velký do jižních Čech (MLYNÁŘ 1977, HŮRKA 1996). druh s výhradně noční aktivitou, který žije, pravdě- podobně jako predátor, v detritu, mechu a pod listím Výskyt v České republice na půdním povrchu ve vlhčích a stinných horských M. p. piceus žije na celém území České republiky, naproti tomu M. piceus austriacus je uváděn pouze ze Šumavy a z jejího předhůří a lze jej považovat za alpsko-dinárský prvek v naší fauně. Mimo oblast Šumavy jsou známé jen čtyři nálezy po obvo- du Blanského lesa – dva z Českého Krumlova a dva z Chvalšin, viz Tabulka 1 a MLYNÁŘ (1977) a SKOUPÝ (2004). APFELBACHER (1989) shrnuje údaje o výskytu M. piceus v německé části Šumavy, nerozlišuje však jed- notlivé poddruhy. Je ale velmi pravděpodobné, že M. piceus austriacus žije i zde.

Obr. 6. Známé rozšíření Molops piceus piceus na Šuma- vě. Uvedeno pro srovnání s poddruhem M. p. austriacus a zobrazuje pouze nálezy z oblasti Šumavy. Fig. 6. Known distribution of Molops piceus piceus in the Šumava Mts. It is shown as a comparison with the subspecies M. p. austriacus, and presents only the ﬁndings from the Šumava Mts area.

Obr. 5. Molops (Molops) piceus austriacus Ganglbauer, 1889. Bohemia mer.: Šumava – Stožec. Foto: D. Čudan. Obr. 7. Známé rozšíření Molops piceus austriacus v České Fig. 5. Molops (Molops) piceus austriacus Ganglbauer, republice. 1889. Bohemia mer.: Šumava Mts – Stožec Mt. Photo: Fig. 7. Known distribution of Molops piceus austriacus in D. Čudan. the Czech Republic.

76 lesích. Preferuje spíše zachovalé bukové a smíšené Výsledky průzkumu v letech 2011–2012 lesy, ale v místech výskytu osídluje i sousední hos- Během průzkumu bylo nalezeno 175 jedinců (70 sam- podářské smrkové monokultury s vhodným mikrokli- ců, 101 samic a 4 jedinci s nerozlišeným pohlavím) matem. Dospělci se vyskytují od března do listopadu, na jediné lokalitě (severozápadní svah Stožce, asi immaturní exempláře byly nalezeny pouze v září a 800 m n. m.) (Obr. 8 a 9). Naprostá většina jedinců v říjnu, jeden exemplář potom v březnu. Přezimují byla odchycena do zemních pastí ve starší kulturní dospělci. smrčině se souvislými mechovými porosty a téměř chybějícím bylinným patrem, menší část ve smíše- Výskyt v české části Šumavy ném lese s podílem starých buků. Pokusy o ověření Na základě publikovaných i nepublikovaných úda- výskytu v okolí Volar a Horní Plané zemními pastmi jů, které se podařilo shromáždit (Tabulka 1), je ta- byly negativní, viz výsledky průzkumu u P. selmanni xon M. piceus austriacus znám z české části Šumavy roubali. ze sedmi lokalit, které vytvářejí dvě izolované enklá- Do budoucna považujeme za prioritní ověření mož- vy. První je zřejmě ohraničena spojnicemi Volary – ného výskytu na lokalitách Knížecí stolec, Stožecká Stožec – Přední Výtoň – Černá v Pošumaví – Český skála, Zátoňská hora, případně na dalších vhodných Krumlov, druhou tvoří osamocený výskyt na Svaro- lokalitách v širším okolí Volar a Železné Rudy. hu na Železnorudsku. Nominotypický poddruh M. p. piceus má na Šumavě podobné rozšíření, jeho výskyt Oreonebria (Oreonebria) castanea je soustředěn také do dvou oddělených enkláv, kte- sumavica (Obenberger, 1922) ré se více či méně překrývají s rozšířením M. piceus Rod Oreonebria K. Daniel, 1903 zahrnuje 16 apter- austriacus (viz mapy na Obr. 6 a 7). ních druhů (LÖBL & SMETANA 2003), obývajících Přehled známých lokalit. 6844/6845: Svaroh (hora) zejména masiv Alp, některé druhy ale žijí i v sou- pr. Železná Ruda. 7049: Volary. 7148: Stožec (hora). sedních hercynských pohořích. Do Bavorského lesa 7150: Polečnice. 7151: Boletice. 7250: Velké bahno a na Šumavu zasahuje jediný, Oreonebria castanea (PP) pr. Černá v Pošumaví. 7350: Bukový vrch pr. (Bonelli, 1810), velice variabilní druh rozšířený v ně- Přední Výtoň. kolika rasách od Přímořských Alp po Šumavu (HŮR- Pro srovnání uvádíme i výčet všech dvanácti zjiště- KA 1996). ných šumavských lokalit M. p. piceus: 6745: Hojsova Stráž. 6845: Černé jezero; Špičák Výskyt v České republice (hora) pr. Železná Ruda. 6949: Čertova stráň (PR) Jednotlivé exempláře O. castanea byly známy z čes- pr. Dobišův Mlýn („Boubínský masiv, Čertova stě- ké i bavorské strany Šumavy již ze začátku 20. sto- na [sic!]“). 7048: Horní Vltavice; Jilmová skála (PP) letí, byly ale přiřazovány k alpské rase O. castanea pr. Zátoň. 7048/7049: Milešický prales (PR) pr. Mi- brunnea (Duftschmid, 1812). Na základě nálezu lešice; Zátoňská hora (PR) pr. Zátoň. 7148: Stožec dvou exemplářů od Čertova jezera publikoval PEČÍR- (hora). 7149: Chlum pr. Volary. 7151: Boletice. 7251: KA (1904) druh jako nový pro českou faunu. O těchto Slavkovský chlumek (PP) pr. Slavkov. kusech se zmiňuje i REITTER (1908), který je determi-

Obr. 8. Centrum výskytu Pterostichus selmanni roubali (červená elipsa) a známý výskyt Molops piceus austriacus (modrá elipsa) na Stožci. Mapový podklad převzat z Mapy.cz, Copyright © Seznam.cz, a.s. (Online: http:// www.mapy.cz/) Obr. 9. Stožec (lokalita č. 17), severozápadní svah asi Fig. 8. Centre of the occurrence of Pterostichus selmanni 800 m n. m., biotop sledovaného reliktního poddruhu Mo- roubali (red oval) and the known occurrence of Molops lops piceus austriacus. Foto: P. Veselý. piceus austriacus (blue oval) at Stožec Mt. Map backg- Fig. 9. Stožec Mt. (locality No. 17), the north-west slope round taken from Mapy.cz, Copyright © Seznam.cz, a.s. approx. 800 meters a.s.l., the habitat of the monitored relict (Online: http://www.mapy.cz/) subspecies Molops piceus austriacus. Photo: P. Veselý. 77 noval, ale o věrohodnosti lokality tehdy pochyboval, tu O. castanea z německé části Šumavy bez uvedení a také DANIEL (1906), jenž navíc uvádí i Stöckleinův poddruhu shrnuje APFELBACHER (1988). nález z hory Javor (Arber). HEYROVSKÝ (1923) zmi- ňuje Pečírkův nález z hory Luzný (Lusen) s poznám- Bionomie a ekologie kou, že tyto exempláře revidoval E. Reitter. Brachypterní, 8,1–9,9 mm velký druh (HŮRKA 1996) OBENBERGER (1922) popsal samostatný poddruh s noční aktivitou. Dospělci se vyskytují od června O. castanea sumavica (Obr. 10) na základě svých do září s maximem v srpnu, immaturní exemplá- nálezů více jak 30 exemplářů z Jezerní hory (stěny) ře byly nalezeny od července do září (maximum nad Černým jezerem. Oprávněnost poddruhového v srpnu). Druh s podzimním typem rozmnožování, statutu bude třeba potvrdit studiem rozsáhlejšího podle PULPÁNA (nepubl. rukopis) přezimují larvy, materiálu a srovnáním s O. castanea brunnea, na což podle našeho názoru, především vzhledem k výsky- upozorňují např. FENCL (1981) a HŮRKA (1996). Vý- tu imág i v měsíci květnu, přezimují imága i larvy. skyt na Šumavě je zároveň nejsevernějším a nejvý- Obývá chladné, vlhké až polovlhké biotopy s částeč- chodnějším výskytem v rámci celého areálu rozšíření ným až úplným zastíněním, zejména místa, kde se druhu O. castanea. Některé staré údaje o nálezech dlouho udržují zbytky sněhu (zazemněné balvanité tohoto druhu, např. v údolí Ohře u Chebu (DALLA svahy, kary ledovcových jezer, rozvolněné klima- TORRE 1879), se zakládají na omylu. Údaje o výsky- xové smrčiny ve vrcholových polohách). Zde žije v zazemněných balvanitých sutích, pod hluboko za- padlými kameny, ve vlhkém odumřelém dřevě apod. Po vydatných deštích vylézá na povrch a nalézá se pod menšími kameny i pod kůrou odumřelých pad- lých i stojících smrků. V červeném seznamu (VESELÝ et al. 2005) je taxon O. castanea sumavica zařazen do kategorie zranitel- ný (VU).

Výskyt v české a německé části Šumavy Na základě publikovaných i nepublikovaných údajů, které se podařilo shromáždit, je taxon O. castanea sumavica uváděn z české části Šumavy z deseti lokalit, z Bavorského lesa se podařilo dohledat údaje k dalším třem lokalitám (Tabulka 1, Obr. 11). Všech-

Obr. 10. Oreonebria (Oreonebria) castanea sumavica (Obenberger, 1922). Bohemia occ.: Šumava – Jezerní hora. Foto: D. Čudan. Obr. 11. Známé rozšíření Oreonebria castanea sumavica Fig. 10. Oreonebria (Oreonebria) castanea sumavica v České republice a v Bavorském lese. (Obenberger, 1922). Bohemia occ.: Šumava Mts – Jezerní Fig. 11. Known distribution of Oreonebria castanea suma- hora Mt. Photo: D. Čudan. vica in the Czech Republic and the Bavarian Forest Mts.

78 ny české lokality leží ve výškách asi 1100–1343 m lezná Ruda. 6845: Černé jezero; Čertovo jezero; Je- n. m. (vrchol Jezerní hory) s výjimkou Stožce, jehož zerní hora (= Jezerní stěna) pr. Železná Ruda; Plesná vrchol dosahuje výšky 1065 m n. m. hora (= Debrník) pr. Nová Hůrka; Špičák (hora) pr. Přehled známých lokalit. Česká republika: 6744/ Železná Ruda. 6946: Poledník (hora) pr. Prášily. 6844: Ostrý (hora). 6844/6845: Svaroh (hora) pr. Že- 7148: Stožec (hora) („Tussety“). 7249: Plechý (hora) pr. Nová Pec („Plöckenstein“). Německo: 6844/6944: Javor (hora) („Arber“). 7046: Roklan (hora) („Ra- chel“). 7046/7047: Luzný (hora) („Lusen“). Údaje označené jako Železná Ruda se pravděpodob- ně vztahují k lokalitám Jezerní hora (= Jezerní stě- na), Černé jezero, Čertovo jezero, případně Svaroh. Za lokalitu Špičák může být kromě obou vrchů (Vel- ký a Malý Špičák) považováno i širší okolí stejno- jmenné části města Železná Ruda. Během posledních 35 let se podařilo taxon potvrdit na lokalitách Černé jezero, Jezerní hora (tyto dvě lokality spolu souvisejí), Ostrý (hora), Špičák (hora) (resp. lokalita označená jen „Špičák“) a Poledník Obr. 12. Poledník, kar Prášilského jezera (lokalita č. 10). Foto: P. Veselý. Fig. 12. Poledník Mt., the kar of Prášilské jezero Lake (locality No. 10). Photo: P. Veselý.

Obr. 15. Les v Jezerní stěně (lokalita č. 3), biotop sledo- vaného reliktního druhu Oreonebria castanea sumavica. Foto: P. Veselý. Obr. 13. Jezerní stěna od Černého jezera (lokality č. 3, 4), Fig. 15. Forest in Jezerní stěna (Lake Rockface) (locality celkový pohled. Foto: P. Veselý. No. 3), the habitat of the monitored relict species Oreone- Fig. 13. Jezerní stěna (Lake Rockface) as viewed from bria castanea sumavica. Photo: P. Veselý. Černé jezero (Black Lake) (localities No. 3, 4), a complete view. Photo: P. Veselý.

Obr. 14. Známý výskyt Oreonebria castanea sumavica (červená kružnice) v karu Černého jezera. Mapový pod- Obr. 16. Rozsáhlá suť pod Jezerní stěnou (lokalita č. 3), klad převzat z Mapy.cz, Copyright © Seznam.cz, a.s. (On- biotop sledovaného reliktního druhu Oreonebria castanea line: http://www.mapy.cz/) sumavica. Foto: P. Veselý. Fig. 14. The known occurrence of Oreonebria castanea Fig. 16. A large debris area below Jezerní stěna (Lake sumavica (red circle) in the kar of Černé jezero (Black Rockface) (locality No. 3), the habitat of the monitored Lake). Map background taken from Mapy.cz, Copyright © relict species Oreonebria castanea sumavica. Photo: P. Ve- Seznam.cz, a. s. (Online: http://www.mapy.cz/) selý. 79 (hora) (Obr. 12). Ze zbývajících lokalit jsou známé pouze historické údaje.

Výsledky průzkumu v letech 2011–2012 V obou letech byla intenzivně zkoumána oblast Je- zerní hory (Jezerní stěny) a karu Černého jezera (Obr. 13), tedy území, odkud existuje nejvíce recent- ních i historických údajů. Po celé vegetační obdo- bí roku 2011 ale nebyl v této oblasti nalezen jediný exemplář, a to ani na místech, kde byl taxon zazna- menán ještě kolem roku 2000. Teprve v roce 2012 se podařilo nalézt jedinou mikrolokalitu ve svahu Jezer- ní hory, ve výšce asi 1100 m n. m., v místech vývratů starých smrků (Obr. 14, 15 a 16). Pro další průzkum považujeme za prioritní nalezení možných, dosud nezjištěných populací (kar jezera Laka a přilehlý Debrník, Malá a Velká Mokrůvka) a potvrzení stálého výskytu na známých resp. nedosta- tečně prověřených lokalitách (Luzný, Ostrý, kar Prá- šilského jezera a přilehlý Poledník, Stožec, Svaroh, kar Plešného jezera a přilehlý Plechý, Špičák u Že- lezné Rudy).

Pterostichus (Cryobius) negligens negligens (Sturm, 1824) Obr. 17. Pterostichus (Cryobius) negligens negligens Pterostichus negligens (Obr. 17) je polytypický (Sturm, 1824). Bohemia or.: Krkonoše – Vysoké Kolo. středoevropský druh žijící v kamenitých sutích pa- Foto: D. Čudan. horkatin a také v alpínském pásmu hor v Německu Fig. 17. Pterostichus (Cryobius) negligens negligens (středoněmecká pohoří od Rheinland-Pfalz po Sas- (Sturm, 1824). Bohemia or.: Krkonoše Mts – Vysoké Kolo ko), České republice, Polsku, na Slovensku a Ukra- Mt. Photo: D. Čudan. jině (HORION 1941, HŮRKA 1996, MOLENDA 2000). Populace ze Západních a Východních Karpat náleží k ssp. patris Smetana, 1950. Nejbližší příbuzný druh Pterostichus kaninensis (Poppius, 1906) se vyskytuje ve dvou poddruzích na severu Ruska (LÖBL & SME- TANA 2003).

Výskyt v České republice V České republice je druh znám ze sutí Českého středohoří, Krušných hor, Lužických hor, Krkonoš a Králického Sněžníku (HŮRKA 1996), dále z Ještěd- ského hřbetu (RŮŽIČKA & VONIČKA 1999), Labských pískovců (VESELÝ et al. 2009), Jizerských hor (J. Bre- stovanský, P. Vonička, nepubl. údaje), Ralské pahor- katiny (R. Čtvrtečka, nepubl. údaj) a ze Šumavy, odkud je prozatím znám jediný nález z kamenného moře na lokalitě Obří hrad (BENEDIKT & TĚŤÁL 1991, HŮRKA 1992).

Bionomie a ekologie Brachypterní, 7,4–9,8 mm velký druh (HŮRKA 1996) Obr. 18. Známé rozšíření Pterostichus negligens negligens je považován za periglaciální relikt, který po ústupu na Šumavě. pevninského ledovce přežil kromě alpínského pásma Fig. 18. Known distribution of Pterostichus negligens neg- hor také v nízko položených otevřených sutích se ligens in the Šumava Mts.

80 speciálním mikroklimatem (tzv. podmrzající sutě). se chytne v sutích s velmi silnými populacemi jen Pro upřesnění fenologie druhu byla provedena analý- minimum exemplářů, které jsou běžně immaturní. za individuálních sběrů z podmrzajících sutí Českého Po druhé dekádě srpna aktivita imág ustává a v zá- středohoří a Labských pískovců (jen Holý vrch). Po- ří nebyl individuálně nikdy žádný exemplář nalezen četná data získaná odchytem do padacích pastí nebyla (vše P. Moravec, nepubl. údaje). To ovšem neplatí využita, neboť při dlouhodobé expozici pastí dochází pro krkonošské populace žijící v alpínském pásmu ke zkreslení časových údajů. Celkem se podařilo od- (hora Vysoké kolo, asi 1500 m n. m.), kde byly im- chytit ve dvanácti sutích dvacetkrát živé brouky. Té- maturní exempláře nalezeny ještě v první dekádě mě- měř 70 % odchytů se uskutečnilo ve 3. dekádě dubna síce září (M. Linhart & P. Vonička, nepubl. údaje). a v 1. dekádě května, tedy v periodě od 21. dubna do 10. května. Toto období je možné předběžně po- Výskyt v české části Šumavy važovat za vrchol aktivity druhu, je však důležité si Jediný exemplář P. negligens byl objeven při prů- uvědomit, že tento interval byl stanoven pro lokali- zkumu pavouků rozsáhlých sutí na lokalitě Obří ty s nadmořskou výškou od 380 do 550 m (průměr hrad v údolí říčky Losenice pod obcí Popelná (6847) 465 m). Druhý (letní) vrchol výskytu je v této nad- (RŮŽIČKA 1988) (Obr. 18). Vzhledem k tomu, že druh mořské výšce početně vždy slabý, i do padacích pastí se nevyskytuje v Alpách, je šumavský nález velmi překvapivý a jde o dosud nejjižnější výskyt v rámci jeho areálu rozšíření. Je pravděpodobné, že při cíle- ném průzkumu by mohl být objeven i v dalších šu- mavských sutích.

Výsledky průzkumu v letech 2011–2012 V roce 2011 byly hloubkové zemní pasti v počtu 40 kusů umístěny v termínu od 7. května do 18. září v linii podél spodního okraje velké sutě (nadmořská výška asi 800 m) na pravém břehu Losenice pod Ša- fářovým vrškem (929 m n. m.) (Obr. 19, 20). Později se ukázalo, že se jednalo o omyl (V. Růžička, pers. comm.), protože P. negligens byl nalezen v rozsáh- lé suti na protějším (levém) břehu Losenice přímo Obr. 19. Obří hrad, Šafářův vršek (lokalita č. 9), předpo- pod Obřím hradem na vrchu Valy (1010 m n. m.). kládaný biotop sledovaného reliktního druhu Pterostichus V roce 2012 již byly pasti v počtu 50 kusů instalo- negligens. Foto: M. Linhart. Fig. 19. Obří hrad, Šafářův vršek Mt. (locality No. 9), the vány v termínu od 27. května do 21. října do správ- hypothetical habitat of the monitored relict species Ptero- ně lokalizované sutě v nadmořské výšce asi 850 m, stichus negligens. Photo: M. Linhart. avšak s nulovým výsledkem. V obou případech byly pasti během expozice dvakrát (červen a červenec) kontrolovány. Pravděpodobně kvůli pozdnímu datu návštěvy (10. června) a zejména kvůli katastrofál- nímu suchu se nepodařilo nalézt ani brouky vylezlé na povrch sutě.

Pterostichus (Cryobius) pumilio pumilio (Dejean, 1828) Pterostichus pumilio (Obr. 21) je druh horských lesů střední a západní Evropy. Naprostou většinu areálu obývá nominotypický poddruh P. pumilio pumilio (Dejean, 1828), pouze ze španělských Pyrenejí je po- psán lokální poddruh P. pumilio nevadensis (Jeannel, 1947) (LÖBL & SMETANA 2003). Obr. 20. Obří hrad, Šafářův vršek (lokalita č. 9), předpo- kládaný biotop sledovaného reliktního druhu Pterostichus Výskyt v České republice negligens na Šumavě. Foto: P. Vonička. V České republice je uváděn ze Šumavy, Novohrad- Fig. 20. Obří hrad, Šafářův vršek Mt. (locality No. 9), the ských hor a Moravskoslezských Beskyd (HŮRKA 1996 hypothetical habitat of the monitored relict species Ptero- uvádí „v Beskydech“), údaj z Českého lesa (PULPÁN, stichus negligens in the Bohemian Forest. Photo: P. Vo- nepubl. rukopis) je potřeba ověřit. Populace na Šu- nička. 81 mavě a v Novohradských horách je považována Početné údaje z německé části Šumavy shrnuje AP- za alpský prvek (v Alpách jde o hojný druh) a uvádí FELBACHER (1989). se jako jeden z druhů chybějících v ostatních sudet- ských pohořích. Kvůli některým poznatkům z po- Bionomie a ekologie sledních let, zejména nálezům z Českého středohoří Jde o drobný (4,5–5,8 mm) brachypterní druh (HŮR- (BENEDIKTOVÁ et al. 2009, VYSOKÝ 2009), však bude KA 1996) s noční aktivitou, který žije jako predátor zřejmě nutno tento názor přehodnotit (Obr. 22). v detritu a pod listím na půdním povrchu především v horských lesích. Zdá se, že preferuje spíše bukové a smíšené lesy. Zde bývá hojný a je často nalézán jak individuálním sběrem, tak prosevem substrátu. Žije rovněž na rašeliništích, loukách a na subalpínských pastvinách. V oblasti výskytu sestupuje až do pásma pahorkatin, zejména podél vodních toků, kde byl nalezen ve stinných olšinách (BOHÁČ 2005) a v nápla- vech (PULPÁN, nepubl. rukopis). Ekologicky velmi odlišný je výskyt v sutích vrchů Českého středohoří, který má povahu glaciálního reliktu a je zapotřebí jej dále studovat (BENEDIKTOVÁ et al. 2009). Dospělci se vyskytují od dubna do října, immatur- ní exempláře byly nalezeny od července do října s maximem v srpnu a září, opoždění jedinci potom v dubnu. V případě Českého středohoří byl jeden im- maturní exemplář nalezen v období květen až červen. Přezimují dospělci i larvy.

Výskyt v české části Šumavy Na základě publikovaných i nepublikovaných úda- Obr. 21. Pterostichus (Cryobius) pumilio pumilio (Dejean, jů, které se podařilo shromáždit (Tabulka 1), je druh 1828). Bohemia occ.: Šumava – Jezerní hora. Foto: D. Ču- dan. P. p. pumilio znám z české části Šumavy z 90 lokalit Fig. 21. Pterostichus (Cryobius) pumilio pumilio (Dejean, a dá se oprávněně předpokládat, že žije po celém je- 1828). Bohemia occ.: Šumava Mts – Jezerní hora Mt. Pho- jím území. Nepodařilo se identiﬁkovat lokality „Šu- to: D. Čudan. mava – Šumenský potok“ a „Šumava – Velké jezero“ (Pulpán, nepubl. rukopis). Přehled známých lokalit. 6744/6844: Ostrý (hora). 6745: Hojsova Stráž; Javorná env.; Zelená Lhota pr. Nýrsko. 6745/6845: Můstek (hora) pr. Hojsova Stráž. 6844/6845: Svaroh (hora) pr. Železná Ruda. 6845: Černé jezero pr. Železná Ruda; Čertovo jezero pr. Že- lezná Ruda; Jezerní hora (Jezerní stěna) pr. Železná Ruda; Laka (jezero); Medvědí jámy pr. Železná Ru- da-Debrník; Pancíř (hora) pr. Železná Ruda; Špičác- ké sedlo pr. Železná Ruda; Špičák (hora) pr. Železná Ruda; Železná Ruda. 6846: Dřevěná hůl (hora) pr. Nová Hůrka; Hartmanice; Prášilský potok a Křemel- ná (soutok) pr. Prášily; Prášilský potok nad soutokem s Křemelnou pr. Prášily; Vydra pr. Srní; Ždáni- dla (hora) pr. Prášily. 6847: Rejštejn; Valy (hora) pr. Rejštejn. 6945: Stará jáma (jezero) pr. Prášily. 6946: Javoří Pila env., pr. Modrava; Modrava; Oblík (hora) pr. Modrava; Prášilské jezero; Předěl (křižovatka cest) pr. Prášily; Smrkový vrch pr. Modrava. 6946/ 6947: Modravský potok pr. Modrava. 6947: Antýgl; Obr. 22. Známé rozšíření Pterostichus pumilio pumilio Horská Kvilda; Chalupská slať pr. Borová Lada; Chu- v Čechách. Fig. 22. Known distribution of Pterostichus pumilio pumi- ráňov; Churáňovský vrch pr. Churáňov; Jezerní slať lio in Bohemia. pr. Kvilda; Nové Hutě; Přilba (hora) pr. Nové Hutě; 82 Sokol (hora) pr. Horská Kvilda; Zhůřská slať pr. Hor- Pterostichus (Calopterus) selmanni ská Kvilda. 6948: Lipka pr. Vimperk; Vimperk. 6949: roubali Schauberger, 1927 Čertova stráň (PR) pr. Dobišův Mlýn („Boubínský Evropský podrod Calopterus Chaudoir, 1838 zahrnu- masiv, Čertova stěna [sic!]“). 7046: Roklanská nádrž. je dva lesní horské druhy, Pterostichus pilosus (Host, 7047: Bučina pr. Knížecí Pláně; Vyhlídka (hora) pr. 1789) a Pterostichus selmanni (Duftschmid, 1812), Borová Lada. 7048: Boubín (hora); Červený vrch pr. které se vyskytují i v ČR (HŮRKA 1996). Karpatský Zátoň; Jilmová skála (PP) pr. Zátoň; Lenora; Rad- P. pilosus zasahuje ze slovenských pohoří pouze vanovický hřbet pr. Soumarský Most; Vlčí jámy pr. na severovýchodní Moravu do Moravskoslezských Lenora; Žlíbský vrch pr. Horní Vltavice. 7048/7049: Beskyd (SKOUPÝ 2004). Na Šumavě a v sousedním Milešický prales (PR) pr. Milešice; Zátoňská hora Bavorském lese žije druh P. selmanni, který ve svém (PR) pr. Zátoň. 7049: Volary; Zbytiny env. 7148: areálu výskytu vytváří osm slabě ohraničených pod- Dobrá; Horní Světlé Hory pr. Strážný; Radvanovic- ký hřbet pr. Dobrá; Stožec (hora). 7149: Černý Kříž pr. Stožec; Hvozd (hora) pr. Černý Kříž; Chlum pr. Volary; Jelení pr. Nová Pec („Jelení vrchy“); Mrtvý luh pr. Volary; Pěkná; Želnava. 7149/7249: Nová Pec env. 7150: Chlum (hora) pr. Tisovka; Knížecí stolec (hora) pr. Želnava; Lysá (vrch) pr. Arnoštov; Špičák (hora) pr. Horní Planá. 7248: Trojmezná hora pr. Nová Pec. 7249: Plechý (hora) pr. Nová Pec; Plešné jezero; Přední / Zadní Zvonková („Zvonková“). 7250: Černá v Pošumaví; Horní Planá; Kotlina pod Plánič- ským rybníkem (PP) pr. Plánička. 7251: Světlík env. 7350: Frýdava; Posudov pr. Frymburk; Přední Výtoň; Rašeliniště Borková (PR) pr. Přední Zvonková-Ra- čín; Rožnov (PR) pr. Pasečná; Svatý Tomáš (PP) pr. Přední Výtoň. 7351: Lipno nad Vltavou; Vyšší Brod. 7351/7451: Mnichovice pr. Vyšší Brod.

Výsledky průzkumu v letech 2011–2012 Během průzkumu bylo nalezeno pouhých 15 jedinců na sedmi lokalitách: Černé jezero, Červený vrch pr. Zátoň (Obr. 23), Jezerní hora pr. Železná Ruda, Laka (jezero), Předěl (křižovatka cest) pr. Prášily, Stožec (hora) a Svaroh (hora) pr. Železná Ruda.

Obr. 23. Boubín, Červený vrch – Pod Soví skálou (lokali- Obr. 24. Pterostichus (Calopterus) selmanni roubali ta č. 12), biotop sledovaného druhu Pterostichus pumilio. Schauberger, 1927. Bohemia mer.: Šumava – Stožec. Foto: Foto: M. Linhart. D. Čudan. Fig. 23. Boubín Mt., Červený vrch – Pod Soví skálou (lo- Fig. 24. Pterostichus (Calopterus) selmanni roubali Schau- cality No. 12), the habitat of the monitored species Ptero- berger, 1927. Bohemia mer.: Šumava Mts – Stožec Mt. stichus pumilio. Photo: M. Linhart. Photo: D. Čudan.

83 druhů. Z jižní části Šumavy byla popsána ssp. rouba- ný V. Sukdolem je lokalizován jako Boubín, kdežto li Schauberger, 1927 (Obr. 24), další středoevropské materiál sbíraný J. Madarem jako Šumava, Lenora, rasy, popsané z rakouských Alp, jsou ssp. hoffman- popřípadě Radvanovický hřbet. Přitom je téměř jisté, ni Schauberger, 1927, ssp. inexpectus (Schauberger, že oba sběratelé navštěvovali, někdy zřejmě i společ- 1921), ssp. kassbergensis (Schauberger, 1921), ssp. ně, stejnou lokalitu, neboť oba žili a působili v Písku selmanni (Duftschmid, 1812) a ssp. styranus (Schau- (KOLEŠKA 1986, 1993). Po roce 1928, ze kterého po- berger, 1921). Ve Francii a Švýcarsku v pohoří Jura cházejí poslední exempláře sbírané Madarem, nebyly žije ssp. prevostii (Dejean, 1828) a ve francouzských již jejich nálezy na uvedených lokalitách dalšími sbě- Pyrenejích ssp. mayeti Sainte-Claire Deville, 1935 rateli opakovány, ačkoliv minimálně na Boubíně jistě (LÖBL & SMETANA 2003). Celkové rozšíření druhu je tyto snahy byly. Možným vysvětlením je fakt, že staří od Pyrenejí přes Juru, Alpy až po Bavorský les a Šu- sběratelé mnohdy tajili nebo zastírali přesné lokality mavu (HŮRKA 1996). svých důležitých nálezů. Mohlo to být třeba z kon- kurenčních důvodů (výměna nebo prodej), neboť Výskyt v České republice početné sběry J. Madara a V. Sukdola jsou dodnes První zmínku, vztahující se k výskytu v České re- součástí řady sbírek. Z výše uvedených důvodů se publice, uvádí (pod českým jménem tečkokřídlec domníváme, že minimálně materiál označený lokali- Selmannův) KLIMENT (1899): „Hory Dolnorakouské, tami Šumava, Boubín a Lenora může ve skutečnosti možná i na Šumavě“. Další historie poznání výsky- pocházet z masivu hory Stožec. tu tohoto taxonu v Čechách je však poměrně složitá Mimo českou Šumavu byl tento taxon nalezen v le- a vyžaduje několik vysvětlujících poznámek. Pod- tech 1949–1951, resp. 1962, na dvou vzájemně blíz- druh roubali popsal E. Schauberger (SCHAUBERGER kých lokalitách v Bavorském lese (POSCHINGER 1952, 1927) na základě materiálu zapůjčeného J. Rouba- APFELBACHER 1991). lem. Jednalo se o 7 ex. lokalizovaných pouze jako Vzhledem k charakteru lokalit existují nemalé po- „Böhmerwald“ (v originále zřejmě spíše „Šumava“) chybnosti o původu populací na Šumavě i v Bavor- ze sbírky J. Madara a 1 ex. s označením „Boubín“ ském lese a lze diskutovat o možném zavlečení z Alp. ze sbírky V. Sukdola. Autor popisu navíc dodává, S tím související oprávněnost poddruhového statutu že se jedná o pozoruhodný nejsevernější výskyt to- bude třeba v budoucnu ověřit srovnáním s dalšími hoto druhu v Evropě. Zhruba ve stejné době výskyt rasami P. selmanni, zejména s pravděpodobně blíz- v Československu zmiňuje FLEISCHER (1927–1930): ce příbuzným poddruhem hoffmanni. Pro nedostatek „na Šumavě (Heyrovský, Klička, Láznička)“. Další materiálu alpských ras nebylo zatím srovnání prove- autoři v pozdějších letech tyto obecné údaje jen opa- deno. kují, např. HORION (1941), SCHATZMAYR (1942), KULT (1947) a TRPÁK (1964). Bionomie a ekologie Až po mnoha letech publikuje první konkrétní ná- Jedná se o nápadný, velký (13,8–17,3 mm), brachy- lezová data STREJČEK (1973) z hory Stožec u Volar. pterní horský lesní druh (HŮRKA 1996) s převážně Teprve po dalších 31 letech uvádí SKOUPÝ (2004) noční aktivitou (pozorována na hoře Stožec v červnu další lokality ze sbírky J. Pulpána: Boubín (hora), 2012). Denní aktivita byla pozorována pouze bezpro- Lenora a Stožec (hora). Poněkud více údajů posky- středně po dešti. Je to predátor, který preferuje stinné tuje nepublikovaný Pulpánův Prodromus (PULPÁN, a vlhké smíšené lesy, ale osidluje i hospodářské smr- nepubl. rukopis). Kromě lokalit již výše uvedených činy. Žije výhradně v lesním porostu, výskyt na holi- přináší i několik nových: České Žleby, Dobrá, Rad- nách, pasekách či pastvinách mimo les nebyl zazna- vanovický hřbet pr. České Žleby a Volary. menán. Předpokládáme proto pevnou vazbu na urči- Z analýzy získaných dat vyplývá, že zřejmě úpl- tý vyhovující stav (stadium, typ, vlhkost, stáří) lesa. ně první evidovaný exemplář byl nalezen v roce Brouci se za dne skrývají pod kameny, dřevem, ležící 1920 na lokalitě Stožec (hora) („Tussety“). Sběratel kůrou apod., většinou v místech s nižším nebo i zce- není uveden, ale mohl by jím být R. Láznička nebo la chybějícím bylinným patrem. Také v Bavorském L. Klička, které zmiňuje FLEISCHER (1927–1930) a lese (Gotteszell) byl sbírán v hospodářské smrčině dotyčný exemplář je nebo byl ve sbírce J. Roubala. (POSCHINGER 1952). Rovněž další exemplář z roku 1921 pochází ze Stož- Imága se vyskytují od dubna do září s maximem ce (sběratel rovněž není uveden, coll. J. Gottwald). v květnu a červnu, známé jsou i dva nálezy z měsí- Teprve později, v letech 1925–1926, se objevují dal- ce října. V prvním případě jde o exemplář ze zemní ší exempláře označené lokalitami Boubín, Radvano- pasti, u které však není známé datum instalace, dru- vický hřbet, Lenora a České Žleby (lgt. V. Sukdol, hý exemplář, nalezený 1. října 1996, je immaturní. J. Madar a A. Keil), zatímco další exempláře ze Stož- MARGGI (1992) uvádí, že nález přezimujících exem- ce již nejsou známé. Je zajímavé, že materiál sbíra- plářů nebyl spolehlivě zjištěn a z této skutečnosti

84 vyvozuje, že přezimuje larva (Marggiho úvaha se sběratele (Z. Švec, pers. comm.) pocházejí z hory týká ssp. prevostii). Je však pravděpodobné, zejména Bobík, a to z lesa v okolí značené turistické cesty na základě výše uvedeného nálezu immaturního jena Boubín. Jeden exemplář, lokalizovaný „Volary, dince, že podobně jako u druhu P. pumilio přezimují 16. 6. 1990“, se zcela nečitelným jménem nálezce, se larvy i imága. nachází i ve sbírce Z. Malinky (Opava) a je možné, V červeném seznamu (VESELÝ et al. 2005) je taxon že pochází z téhož místa. Druhou lokalitou je Chlum P. selmanni roubali zařazen do kategorie zranitelný u Volar. Jedná se o šest exemplářů ze zemních pas- (VU). tí z roku 2009, ovšem bez uvedení jména sběratele (coll. V. Skoupý). Výskyt v české a německé části Šumavy Záměrně neakceptujeme HORIONOVU (1941) lokalitu Z publikovaných i nepublikovaných údajů, které se Krejčovice („Schneiderschlag“) (7049), která se ob- podařilo shromáždit (Tabulka 1, Obr. 25), je zřejmé, jevila ve formě chybné citace (doslova): „Böhmer- že všechny exempláře P. selmanni roubali z české wald. Nach Fleischer (1927) bei Schneiderschlag části Šumavy pocházejí ze širšího okolí Volar. Vý- (Šumavě)“ již výše zmíněného údaje FLEISCHERA skyt je zde omezen na čtyři přímo spolu sousedící (1927–1930): „na Šumavě (Heyrovský, Klička, Láz- mapová pole (7048, 7049, 7148 a 7149). V Bavor- nička)“. ském lese leží obě známé lokality jihozápadně od města Regen. Výsledky průzkumu v letech 2011–2012 Přehled známých lokalit. Česká republika: 7048: V průběhu průzkumu bylo nalezeno celkem 104 je- Boubín (hora); Lenora. 7049: Bobík (hora) pr. Vo- lary („Volary“); Volary. 7148: České Žleby; Dobrá; Radvanovický hřbet pr. České Žleby; Stožec (hora) („Tussety“). 7149: Chlum pr. Volary; Stožeček (hora) pr. Černý Kříž. Německo: 7043: Gotteszell pr. Re- gen. 7044: Einödriegel (hora) pr. Bischofsmais. U historických nálezů může být označení některých lokalit z dnešního pohledu nepřesné nebo i zavádějí- cí (viz text výše). Kromě bezpečně prokázaného vý- skytu na Stožci známe jen další dvě více nebo méně věrohodné lokality. Jsou to dosud nepublikované nálezy Z. Švece z 80. let minulého století, lokalizo- vané označením „Volary“, které však podle sdělení Obr. 26. Stožec (lokalita č. 17), cca 850 m n. m., biotop sledovaného taxonu Pterostichus selmanni roubali. Foto: P. Veselý. Fig. 26. Stožec Mt. (locality No. 17), approx. 850 meters a.s.l., the habitat of the monitored taxon Pterostichus selmanni roubali. Photo: P. Veselý.

Obr. 27. Stožec (lokalita č. 17), cca 900 m n. m., biotop sledovaného poddruhu Pterostichus selmanni roubali. Obr. 25. Známé rozšíření Pterostichus selmanni roubali Foto: P. Veselý. v České republice a v Bavorském lese. Fig. 27. Stožec Mt. (locality No. 17), approx. 900 meters Fig. 25. Known distribution of Pterostichus selmanni rou- a.s.l., the habitat of the monitored subspecies Pterostichus bali in the Czech Republic and the Bavarian Forest Mts. selmanni roubali. Photo: P. Veselý.

85 dinců. Poměrně silná a stabilní populace byla po- tvrzena pouze na severním a severozápadním svahu Stožce (1065 m n. m.), kde taxon obývá stinný a vlh- ký hospodářský smrkový les v nadmořské výšce asi od 800 do 950 m (Obr. 8 a 26). Podstatně vzácněji a jednotlivě byl zjištěn i ve vrcholovém pralese (2 ex.) (Obr. 27) a na jižním svahu hory (2 ex.). V roce 2012 provedl kolega J. Blízek (České Bu- dějovice) na čtyřech lokalitách průzkum zaměřený na prokázání výskytu P. selmanni roubali. Záměr- ně byly vybrány vlhké smrčiny typově odpovídající Stožci a k odchytu byla použita metoda zemních pas- tí. Nebyl zjištěn žádný exemplář P. selmanni roubali, a tak je možné souhrnně konstatovat, že na zkouma- ných lokalitách tento druh nežije. Přehled zkoumaných lokalit: 1. Volary, kóta 770 m „Nad Řekou“ (7149), doba expozice: 7.4.–22.9. (4 výběry), 750 m n. m., 48.8828511 N, 13.8778275 E. 2. Chlum u Volar env. (7149), doba expozice: 7.4.– 28.7. (3 výběry), 770–780 m n. m., 48.8739325 N, 13.8962597 E. 3. Záhvozdí-Uhlíkov, úpatí hory Černý les (7149) (VVP Boletice), doba expozice: 6.5.–22.9. (3 výbě- ry), 830 m n. m., 48.8358692 N, 13.9694947 E. 4. Horní Planá, bývalá Maňávka env. (7250) Obr. 28. Trechus (Trechus) alpicola alpicola Sturm, 1825. (VVP Boletice), doba expozice: 6.5.–28.7. (2 výbě- Bohemia occ.: Šumava – Jezerní hora. Foto: D. Čudan. ry), 800 m n. m., 48.7823678 N, 14.0399403 E. Fig. 28. Trechus (Trechus) alpicola alpicola Sturm, 1825. Do budoucna považujeme za prioritní nalezení pří- Bohemia occ.: Šumava Mts – Jezerní hora Mt. Photo: padných dosud neobjevených populací (hora Spá- D. Čudan. leniště, Stožecká skála, Zátoňská hora) a potvrzení stálého výskytu na známých resp. nedostatečně ově- řených lokalitách: hory Bobík a Boubín, Radvanovic- ký hřbet a Žlebský vrch.

Trechus (Trechus) alpicola alpicola Sturm, 1825 Trechus alpicola (Obr. 28) je polytypický alpsko- -dinárský druh s centrem rozšíření v rakouských vý- chodních Alpách, odkud okrajově zasahuje do Ně- mecka (Bavorský les) a České republiky (Šumava) a na jihu do Slovinska. Z alpského pohoří Koralpe je popsán poddruh koralpicus Franz, 1969, v bosen- ských pohořích Trebevič, Bjelašnica a Vranica žije izolovaný poddruh acutangulus Apfelbeck, 1902 (JEANNEL 1927, LÖBL & SMETANA 2003). V rámci rodu Trechus Clairville, 1806 je tento druh jediným příslušníkem stejnojmenné druhové skupiny (JEAN- NEL 1927).

Výskyt v České republice Obr. 29. Známé rozšíření Trechus alpicola alpicola v Čes- Druh je v rámci České republiky spolehlivě známý jen ké republice a v Bavorském lese. ze Šumavy (HŮRKA 1996, SKOUPÝ 2004) (Obr. 29). Fig. 29. Known distribution of Trechus alpicola alpicola Ojedinělé údaje z Českého lesa (Tabulka 1), z před- in the Czech Republic and the Bavarian Forest Mts.

86 hůří Novohradských hor (KIRCHNER 1858), resp. z ra- Můstek (hora) pr. Hojsova Stráž. 6844/6845: Svaroh kouského Waldviertlu (SCHWEIGER 1955), bude jistě (hora) pr. Železná Ruda. 6845: Černé jezero; Čertovo správnější, vzhledem k současnému stavu poznání, jezero; Dřevěná hůl (hora) pr. Nová Hůrka; Jezerní přičíst na vrub nesprávné lokalizaci (záměna lokalit- hora (Jezerní stěna) pr. Železná Ruda; Laka (jezero); ních štítků) nebo chybné determinaci. V případě Čes- Pancíř (hora) pr. Železná Ruda; Plesná hora (=Debr- kého lesa i Novohradských hor na skutečnost, že zde ník) pr. Nová Hůrka („Plešná hora“); Špičák (hora) T. a. alpicola nežije, poukazují jak HŮRKA & NĚMEC pr. Železná Ruda. 6846: Březník (hora) pr. Dobrá (1980: 10, 17), tak MLYNÁŘ & PULPÁN (1971: 27). Voda; Dobrá Voda pr. Hartmanice; Prášilský potok Na druhou stranu ovšem nelze v některé ze jmenova- nad soutokem s Křemelnou pr. Prášily; Ždánidla ných oblastí úplně vyloučit objev reliktní demontánní (hora) pr. Prášily. 6945: Stará jáma (jezero) pr. Práši- populace. Staré literární údaje z východosudetských ly. 6946: Javoří Pila pr. Modrava; Modrava; Poledník pohoří pocházejí z 19. století a všechny se zakládají (hora) pr. Prášily; Prášilské jezero; Prášily; Předěl na chybné determinaci (PAWŁOWSKI 1975). (křižovatka cest) pr. Prášily; Rokytská (=Rokytecká) slať pr. Modrava. 6947: Antýgl; Horská Kvilda; Je- Bionomie a ekologie zerní slať pr. Kvilda; Sokol (hora) pr. Horská Kvilda; Apterní druh s noční aktivitou. Velikost 3,4–4,0 mm Turnerova chata pr. Antýgl; Vydra pr. Srní; Zhůřská (HŮRKA 1996). Dospělci se vyskytují od dubna slať pr. Horská Kvilda; Zlatá Studna pr. Churáňov. do září s maximem v červenci, immaturní exemplá- 7046: Roklanská nádrž. 7047: Bučina pr. Knížecí ře byly nalezeny v květnu a potom v srpnu až září Pláně; Vyhlídka (hora) pr. Borová Lada. 7048: Bou- (maximum v srpnu). Přezimuje jak larva, tak imágo. bín (hora); Boubínský prales (NPR); Pod Ostrohem Horský druh, vertikální pásma výskytu se pohybují (PP) pr. Horní Vltavice; Soumarský most pr. Lenora; od 900 do 1400 m n. m. (PULPÁN, nepubl. rukopis). Velká niva (NPR) pr. Soumarský Most. 7050: Pra- V nově shromážděných údajích byly zaznamenány chatice, nad městem. 7250: Kotlina pod Pláničským drobné odchylky od výše uvedených charakteristik rybníkem (PP) pr. Plánička. 7350: Rašeliniště Bor- – brouk je běžně aktivní i v říjnu a immaturní exem- ková (PR) pr. Přední Zvonková-Račín. Německo: pláře se v létě objevují již koncem července. Také 6744/6844: Ostrý (vrchol) („Ossergipfel“). 6844/ spodní hranice vertikálního rozšíření vcelku běžně 6944: Javor (hora) („Arber“). 7046: Roklan (hora) klesá pod 900 m n. m. a ve výjimečných případech, („Rachel“). 7248: Třístoličník (hora) („Dreisessel“). jako je výskyt v inverzních kotlinách a údolích vod- Na první pohled nevěrohodný údaj „Prachatice, nad ních toků, až k 730 m n. m. HŮRKA (1996) uvádí, že městem“ nemusí být zcela nesprávný, vrch Libín druh je brachypterní. (1096 m n. m.) má totiž podobné výškové parame- T. a. alpicola je hygroﬁlní humikol vázaný na vlhká try jako vrch Vyhlídka (1068 m n. m.) u Borových až polovlhká stanoviště s částečným až úplným zastí- Lad, kde byl výskyt potvrzen J. Strejčkem. Lokali- něním. HŮRKA et al. (1996) jej řadí mezi reliktní dru- tu Prachatice by bylo třeba ověřit už z toho důvodu, hy. V horských lesích v polohách nad 1200 m n. m. že se spolu s PR Rašeliniště Borková a s PP Kotlina se vyskytuje mimo tekoucí vodu, v nižších polohách pod Pláničským rybníkem jedná o nejvýchodnější nejčastěji na vlhkých místech u mokřadů (rašelinišť), výspy areálu rozšíření T. a. alpicola na Šumavě a v prameništích a na březích vodních toků. Brouk je tedy i v České republice. nápadně zploštělý a částečně depigmentovaný, což je známka jeho specializace na život pod nebo mezi Výsledky průzkumu v letech 2011–2012 slehlým listím a v půdních puklinách. Jinak je ale při Během vlastního průzkumu bylo nalezeno pouhých dlouhodobě vlhkém počasí běžně nalézán při povr- 21 jedinců na čtyřech lokalitách (Černé jezero, Je- chu půdy v mechu, pod jehličím, dřevem a kameny zerní hora, Prášily env. a Předěl – křižovatka cest nebo v lesní hrabance. pr. Prášily). Pouze poslední dvě lokality představují nové údaje (I. Těťál lgt.), na dalších dvou klasických Výskyt v české a německé části Šumavy lokalitách byl potvrzen stálý výskyt. Na základě publikovaných i nepublikovaných úda- Kromě lokality u Prachatic by bylo potřebné v bu- jů, které se podařilo shromáždit (Tabulka 1), je druh doucnu zaměřit pozornost na tři enklávy, odkud úda- T. a. alpicola známý z české části Šumavy ze 43 lo- je scházejí nebo je jich nedostatek, případně nejsou kalit soustředěných převážně do severozápadní části spolehlivé: pohoří. Naopak, východně od linie Vimperk – Stráž- 1. Blatný vrch (1367 m n. m.) – Luzný („Lusen“) ný je známo jen osm nalezišť. V Bavorském lese se (1373 m n. m.) – Malá Mokrůvka (1330 m n. m.) – nám podařilo dohledat pouhé čtyři klasické lokality. Černá hora (1315 m n. m.); Přehled známých lokalit. Česká republika: 6744/ 2. Hochstein (1332 m n. m.) – Třístoličník (1311 m 6844: Ostrý (hora). 6745: Hojsova Stráž. 6745/6845: n. m.) – Plechý (1378 m n. m.) – Smrčina (1338 m

87 n. m.); druhu) (SKOUPÝ 2004, P. Moravec, nepubl. údaje). 3. Knížecí stolec (1226 m n. m.) – Špičák (1221 m Kromě české části Králického Sněžníku nebyl vý- n. m.). skyt na dalších lokalitách v Čechách prozatím spo- lehlivě prokázán. To je způsobeno jednak jeho cel- Trechus (Trechus) montanellus kovou vzácností, jednak také tím, že se habituálně Gemminger et Harold, 1868 velice podobá druhu Trechus splendens Gemminger et Harold, 1868, s nímž bývá ponejvíce zaměňován. Trechus montanellus (Obr. 30) je sudetsko-karpat- Svědčí o tom i vcelku novodobé publikované nálezy ský druh s centrem rozšíření v Západních Karpatech z Krkonoš (SKOUPÝ 2004: Nový Svět, Špindlerova (Česká republika, Polsko, Slovensko), odkud zasahu- bouda), které se po revizi ukázaly být chybně deter- je do východosudetských pohoří (ČR, Polsko) a také minovanými T. splendens (rev. P. Moravec). Také sta- na Šumavu a do Bavorského lesa (ČR, Německo) ré údaje o výskytu T. montanellus v Krušných horách (HŮRKA 1996, LÖBL & SMETANA 2003), okrajově se buď zpochybňuje nebo na základě revize autentické- vyskytuje v Rakousku (Tabulka 1). Se svými nejbliž- ho materiálu přímo vyvrací HÄNEL (1914). Šumava šími příbuznými, Trechus sylvicola K. et J. Daniel, tak zůstává poslední oblastí v Čechách, kde by se 1898 a Trechus carnioliae J. Müller, 1921 z jižních tento druh mohl dosud vyskytovat. K deﬁnitivnímu Alp (Itálie, Slovinsko), tvoří v rámci rodu Trechus potvrzení výskytu však bude nutné buď provést re- jednu druhovou skupinu (JEANNEL 1927). vizi determinací bavorských kusů (z české strany je zatím známá jen jedna samice ze Stožce) nebo v bu- Výskyt v České republice doucnu získat nový materiál z historických nebo zce- Druh je v rámci České republiky spolehlivě známý la nových lokalit po obou stranách hranice. Pozitiv- z Moravy, a to z Moravskoslezských Beskyd, Hrubé- ním faktem je, že vůbec první registrovaný šumavský ho Jeseníku a Králického Sněžníku (typová lokalita nález z roku 1905 revidoval K. Daniel, což by měla být dostatečná záruka věrohodné determinace. V této souvislosti je však potřeba zmínit poznámku HÄNE- LA (1914), že všechny kusy označené jako T. montanellus z Bavorského lesa („Bayr. Wald, Rachel“) a Bavorských Alp, které mu zaslal L. Zimmermann z Mnichova, jsou ve skutečnosti T. splendens. Autor se však nezmiňuje o studiu samčích genitálií, jako o jediném stoprocentně průkazném způsobu determinace.

Obr. 30. Trechus (Trechus) montanellus Gemminger et Harold, 1868. Slovakia centr.: Nízké Tatry – Pusté Pole. Foto: D. Čudan. Obr. 31. Známé rozšíření Trechus montanellus na Šumavě Fig. 30. Trechus (Trechus) montanellus Gemminger et Ha- a v Bavorském lese. rold, 1868. Slovakia centr.: Nízké Tatry Mts – Pusté Pole. Fig. 31. Known distribution of Trechus montanellus in the Photo: D. Čudan. Šumava Mts and the Bavarian Forest Mts.

88 Bionomie a ekologie livých nálezů známé. Z charakteru lokalit lze usuzo- Jedná se o 3,4–4,1 mm velký, typicky montánní druh vat, že nálezy byly bez výjimky učiněny ve výškách (HŮRKA 1996), v Sudetech s těžištěm výskytu od 800 nad 800 m n. m., což plně odpovídá parametrům do 1200 m n. m. (PULPÁN & REŠKA 1972), dle kon- vertikálního rozšíření druhu v sudetských pohořích. krétních podmínek také mimo tento interval (např. Subrecentně (1977/1978, 1986) byl druh potvrzen Králický Sněžník 650 m n. m., Praděd přes 1300 m pouze na lokalitách Rusel/Lalling a Stožec, ze zbý- n. m.). Druh je brachypterní (HŮRKA 1996), jiní au- vajících lokalit jsou známé pouze historické údaje. toři, např. PAWŁOWSKI (1975), jej považují za apterní, každopádně možnosti jeho šíření jsou velmi omeze- Výsledky průzkumu v letech 2011–2012 né. Během průzkumu nebyl nalezen žádný jedinec toho- Přestože je řazen mezi reliktní druhy (HŮRKA et al. to druhu. Do oblastí jeho známého nebo předpoklá- 1996), není bionomicky příliš vyhraněný, protože daného výskytu bylo uskutečněno několik exkurzí, v Karpatech obývá různé typy vlhkých až velmi vlh- jednak na horu Stožec, jednak k jižnímu úpatí Ja- kých biotopů, od otevřených – horské louky, kde žije voru do soutěsky Riesloch nad městem Bodenmais pod polehlou vegetací kolem bultů, po lesní – silně (17. září 2011, 850–1100 m n. m.). Významný podíl zastíněná prameniště a potůčky, kde žije pod kameny, na neúspěchu přičítáme vlivu suchého počasí v době v mechu, listové opadance a detritu. Přesná bionomie průzkumu, které mohlo tento silně hygroﬁlní druh ne- šumavské populace je však dosud neznámá. gativně ovlivnit (viz také příslušné pasáže u P. p. pu- V červeném seznamu (VESELÝ et al. 2005) je druh milio a O. castanea sumavica). T. montanellus zařazen do kategorie zranitelný (VU). DISKUSE A ZÁVĚR Dvouletý výzkum nemohl už jen z důvodu krátké Výskyt v české a německo-rakouské části doby trvání vyřešit všechny otázky kolem výskytu Šumavy a rozšíření vybraných druhů a poddruhů střevlíko- Na základě publikovaných i nepublikovaných údajů, vitých na Šumavě. Výsledky ale naznačují, že čet- které se podařilo shromáždit (Tabulka 1), je T. mon- nost výskytu všech sledovaných taxonů je na ústupu, tanellus uváděn z české části Šumavy jen z jediné lo- a to jak v počtu současných lokalit, tak s výjimkou kality (Stožec), z německé části Šumavy (Bavorský M. piceus austriacus a P. selmanni roubali v počet- les) ze šesti lokalit (z nich Rusel a Lalling leží již nosti a životaschopnosti jednotlivých populací. mimo centrální Bavorský les) a konečně z rakouské Výsledky byly výrazně ovlivněny průběhem počasí části také z jedné lokality (hraniční Plechý). Celkem v období průzkumu. Slabá sněhová pokrývka v zi- je tedy z celé Šumavy známo pouhých osm lokalit mě 2010/2011, rychlé tání sněhu, následované ex- (Obr. 31). trémním nedostatkem srážek a vysokými teplotami Přehled známých lokalit. Česká republika: 7148: v jarním období způsobily, že již počátkem května Stožec (hora). Německo: 6844/6944: Javor (hora) 2011 bylo minimálně v celé západní části Šumavy („Arber“). 6944: Riesloch pr. Bodenmais („Riesloch extrémní sucho. Např. ve vrcholové části Jezerní am Arber“). 6945: Ludwigstal. 7046: Roklan (hora) hory byly zcela bez vody všechny periodické vodo- („Rachel, auf der Poschinger Wiese“). 7144: Lalling teče. Sníženiny, zaplavované v jarním období vodou, pr. Deggendorf; Rusel pr. Deggendorf. Rakousko: byly rovněž vyschlé. Tento stav trval až do začátku 7249: Plechý (hora) („Plöckenstein“). července, kdy přišly vydatnější srážky. Je možné a Lokality je možné seskupit do dvou navzájem izolo- pravděpodobné, že nastíněný průběh počasí v jarním vaných enkláv: první leží výlučně na německé straně a časně letním období způsobil především omezení a je zhruba ohraničena spojnicemi Javor – Roklan aktivity populace O. castanea sumavica, a proto ne- – Rusel/Lalling. Druhá leží na české straně a je tvo- byl ani při opakovaných exkurzích v letním a časně řena spojnicí mezi hraniční horou Plechý a Stožcem. podzimním období nalezen jediný exemplář. V roce První enkláva zahrnuje obě nejvyšší hory – Javor 2012 byl průběh počasí obdobný s tím, že v jarním (1456 m n. m.), Roklan (1452 m n. m.), kromě nich období přece jen spadlo více srážek než v roce před- by T. montanellus mohl žít i na pohraničním Blatném chozím. Průběh počasí byl zřejmě důvodem toho, že vrchu (1367 m n. m.) nebo na hoře Grosser Falken- nebyl vůbec zaznamenán druh A. nigricornis, ale měl stein (1315 m n. m.) nad obcí Ludwigstal. V druhé i rozhodující podíl na nízké úspěšnosti při zjišťová- enklávě je možné očekávat T. montanellus v oblas- ní výskytu dalších taxonů, zejména T. a. alpicola a ti hraničního hřebenu tvořeného kromě Plechého P. p. pumilio. také vrcholy Hochstein (1332 m n. m.), Třístoličník Taxon O. castanea sumavica je historicky uváděn a (1311 m n. m.) a Smrčina (1338 m n. m.). S výjim- dokladován z deseti lokalit v téměř souvislém pásu kou lokality Rusel nejsou výškové poměry u jednot- Šumavy o délce asi 100 km, ale v současnosti byl vý-

89 skyt prokázán pouze na typické lokalitě ve stěně karu 21 ex. T. a. alpicola. Nízký počet zaznamenaných Černého jezera a navíc jen v několika exemplářích. jedinců i lokalit je možné zdůvodnit rovněž průbě- Tato situace je s největší pravděpodobností zapříči- hem počasí v posledních letech, neboť na řadě lokalit něna změnou přírodních podmínek vlivem odlesnění. nedošlo po dlouhou dobu k žádným pozorovatelným Ve vrcholové části Jezerní hory došlo v posledních změnám prostředí. Zejména suchá jara působí na po- letech k zásadním změnám. Staré smrkové porosty pulace mnoha střevlíkovitých velmi negativně, pro- byly značně poškozeny četnými vývraty, způsobe- tože znemožňují dokončení vývoje larev, popřípadě nými vichřicemi (zejména orkán Kyrill). Otevřením vylíhnutí imág. porostních stěn v souvislosti s odtěžením porostů na- Výjimkami z nízké početnosti populací jsou P. sel- padených kůrovcem v širším okolí se tyto následky manni roubali a M. piceus austriacus, na jejichž lo- znásobily. Větrem poškozené a kůrovcem napadené kalitách (oba taxony byly prokázány pouze na seve- porosty jsou těženy i přímo v oblasti Jezerní hory, rozápadním úbočí vrchu Stožec) bylo během průzku- na větší části vrcholových partií přestal prakticky mu zjištěno velké množství exemplářů (104 a 175). existovat zapojený lesní porost. Vytvořená síť sváž- Na druhé straně však stojí fakt, že z původního počtu nic a lesních cest, používaných k přibližování dřeva, deseti, resp. osmi lokalit obou druhů na české straně způsobuje urychlení odtoku vody ze svahů i půdní Šumavy se dnes zřejmě již vyskytují pouze na této erozi. Schopnost zbylých lesních porostů na Jezerní jediné. Taxon P. selmanni roubali zřejmě v minulosti hoře zadržovat vodu se tak výrazně snížila. Obdobná žil v celém masivu Stožce (Stožec, Stožecká skála, situace je na sousedních vrcholech (Svaroh, Ostrý) Stožeček), dnes je ale izolován v několika lokálních a vlastně na celém hraničním hřebenu (Královský populacích, z nichž populace na severním až seve- hvozd). Uvedené změny jsou nepochybně jednou rozápadním svahu je jednoznačně nejpočetnější. z příčin mizení populace tohoto chladnomilného a Vzhledem k nemožnosti existence druhu mimo les vlhkomilného taxonu z vyšších partií Jezerní hory by mohlo být případné další rozšiřování těžby, a to a zmenšování areálu výskytu v uvedené oblasti. Ten zejména na severozápadním úbočí, pro tento taxon může být postupně omezen pouze na izolované mi- zcela likvidační. Na ostatních historicky uváděných kropopulace v karu Černého, resp. Čertova jezera. či předpokládaných lokalitách v okolí Volar i Stožce Výše uvedené faktory jsou zásadní a jejich působení nebyl výskyt druhu během výzkumu prokázán. Kro- na ekosystém je dlouhodobé a možná i nevratné. mě nejasností ohledně lokalizací starých nálezů bu- Jak již bylo zmíněno výše, druh A. nigricornis nebyl dou příčiny obdobné jako u dalších druhů: negativní během výzkumu nalezen. Vzhledem k nálezům v le- vlivy průběhu jarního počasí v letech 2011 a 2012 a tech 2006–2010, zejména z lokality Knížecí stolec, čím dál rozsáhlejší plochy těžby dřeva. Získaný ma- předpokládáme nepřetržitý výskyt na Šumavě i nadá- teriál bude v budoucnu využit k prověření oprávně- le. Jako jediný ze sledovaných druhů je makropterní nosti poddruhového statutu. (HŮRKA 1996) a pravděpodobně se může lépe přemís- Taxon M. piceus austriacus zřejmě nebyl, podobně ťovat i na větší vzdálenosti, i když záznam o pozoro- jako předchozí druh, alespoň na uvedené lokalitě, vání v letu chybí. Na Šumavě se primárně vyskytuje nepříznivým průběhem počasí v letech 2011–2012 na pasekách mladších pěti let. Podmínkou výskytu postižen. Objev početné populace tohoto taxonu je však i dostatečná vlhkost, která ale na velice roz- na Stožci je mimořádně významný, neboť poskytl zá- sáhlých plošných vrcholových pasekách, vznikajících sadní materiál k dalšímu bádání. Do roku 2010 bylo po intenzivní těžbě, chybí. V kombinaci s teplejším totiž z území České republiky známo jen 20 exem- klimatem posledních let takové plochy rychleji vysy- plářů tohoto taxonu (5 samců, 9 samic a 6 jedinců chají a druh se zde nevyskytuje. Vyhovují mu spíše s nerozlišeným pohlavím). Právě nový početný srov- menší paseky a plochy, které by měly být udržovány návací materiál nám umožnil přiklonit se k názoru, nezarostlé (což však může být velmi nákladné i ob- že se s největší pravděpodobností jedná o samostatný tížně technicky proveditelné). Jinou možností je pre- druh a nikoliv o rasu druhu M. piceus. Tento názor ference těžby mozaikovitým způsobem na menších je kromě patrných morfologických a ekologických výměrách, a to zejména v centru výskytu na Šumavě. odlišností podpořen i přítomností nominotypického Jedná se o mapová pole 6845, 6846, 6946 a 6947 poddruhu M. p. piceus na téže lokalitě na Stožci i v nadmořských výškách od asi 900 m. na několika dalších blízkých lokalitách, přičemž ani Střevlíčci P. p. pumilio a T. a. alpicola nejsou na roz- jeden z nalezených jedinců nevykazuje nějaký ná- díl od předchozích druhů přímo ohroženi. Jejich po- znak morfologických přechodů, jak by tomu mělo být četní stavy zjištěné na lokalitách jsou však nesrov- na styku dvou geograﬁckých ras. Podrobné odlišení natelně nižší než v minulosti, kdy tyto druhy bývaly obou taxonů bude zřejmě tématem samostatné pub- na Šumavě místy i velmi hojné. Během celého vý- likace. Další existence populací obou taxonů je však zkumu bylo nalezeno pouze 15 ex. P. p. pumilio a podmíněna zachováním souvislého lesního porostu,

90 v němž žijí, tedy i na první pohled nepříliš zajímavé výzkumu se nám dostala do rukou práce o výskytu smrkové monokultury při úpatí Stožce. tohoto druhu v Bavorském lese (FRITZE & HANNIG Poslední dva ze sledovaných druhů, P. negligens a 2010). Velice překvapivý nález v suti na hoře Lusen T. montanellus, jsou zatím z české části Šumavy zná- (Luzný) z roku 2004 dává naději, že bude tento druh mé jen z jednoho nálezu a během výzkumu se je ne- nalezen například na Velké a Malé Mokrůvce nebo podařilo prokázat. U obou je však výskyt pravděpo- v jiných sutích a kamenných mořích Šumavy. K to- dobný a měl by být předmětem dalšího zkoumání. mu ještě přistupuje otázka poddruhové příslušnosti, U tří sledovaných taxonů (O. castanea sumavica, která není ve zmiňované německé práci řešena. P. selmanni roubali a M. piceus austriacus) jde o je- Dalšími střevlíkovitými brouky, jejichž výskyt je diné, v současné době potvrzené lokality v rámci celé v České republice prokázán pouze na Šumavě, jsou České republiky. Pro zachování a dostatečnou stabi- Pterostichus (Pterostichus) fasciatopunctatus fas- litu populací je třeba udržení souvislejšího lesního ciatopunctatus (Creutzer, 1799) a Carabus (Mego- porostu. V případě Stožce jde o zachování nepůvod- dontus) violaceus purpurascens Fabricius, 1787. ní smrkové monokultury na severozápadním úbočí, Oba tyto taxony nebyly v této práci dosud zmíněny tedy zejména o vyloučení jakékoliv těžby dřeva a ji- a ani jsme pro jejich výzkum nežádali o výjimku ných lesnických zásahů. V tomto případě je na místě ze zákona, neboť oblast jejich výskytu leží mimo i úvaha o možnosti rozšíření první zóny NP na Stožci aktuálně sledované lokality v poměrně vzdálené čás- o tuto relativně nevelkou, ale z hlediska entomofauny velmi významnou oblast. Jednoznačně jediný způsob, jak ochránit všechny tyto pozoruhodné živočichy před postupným mizením z naší přírody, je celková ochrana krajiny a uchování ekosystémů před velkoplošnými a necitlivými zása- hy, ať už jde o těžbu dřeva, výsadbu nových lesů, regulaci vodních toků, nešetrnou úpravu komuni- kací a lesních cest či další hospodářskou a stavební činnost. Většina bezobratlých živočichů je tak úzce svázána se svými biotopy, že jiný způsob ochrany postrádá jakýkoliv smysl. Toto samozřejmě platí i pro takřka všechny druhy střevlíkovitých brouků a zejména pro veškeré druhy reliktní. Na rozdíl od ob- ratlovců, kde se úspěšně praktikuje ochrana jednotli- vých, mnohdy přesně spočítaných jedinců, je ochrana jedinců brouků zákazem jejich odchytu pro studijní účely zcela bezvýznamná. Ponecháme-li stranou otázky původu těchto popula- cí, resp. taxonů, směry, ze kterých osídlily Šumavu a v neposlední řadě i jednoznačné vyřešení opráv- něnosti poddruhových statutů u obou šumavských endemických poddruhů O. castanea sumavica a P. selmanni roubali (nedostatek materiálu ostatních příbuzných alpských poddruhů pro srovnávací studi- um), tak zbývá otázek stále velice mnoho. Dvouletý terénní průzkum je natolik krátké období, že ani nemohl dát na řadu otázek uspokojivou a jednoznačnou odpověď. V případě, že nám bude umožněno na tento projekt v dalším období navázat, bude k prioritním úkolům náležet prokázání výskytu O. castanea sumavica a P. selmanni roubali na dalších lokalitách, potvrzení výskytu P. negligens v sutích Obřího hradu Obr. 32. Leistus (Pogonophorus) montanus kultianus a pokus o potvrzení výskytu T. montanellus na Šuma- Farkač et Fassati, 1999. Bohemia bor.: České středohoří vě novými nálezy. – vrch Boreč. Foto: D. Čudan. Otevřená je i otázka možného výskytu vzácného re- Fig. 32. Leistus (Pogonophorus) montanus kultianus Far- liktního střevlíka Leistus (Pogonophorus) montanus kač et Fassati, 1999. Bohemia bor.: České středohoří Hills Stephens, 1827 (Obr. 32) na Šumavě. V průběhu – Boreč Hill. Photo: D. Čudan.

91 ti jihovýchodní Šumavy a tudíž by přiřazení těchto 2/1988). – Der Bayerische Wald, 22: 21–33. druhů výzkum neúměrně časově a nákladově zatíži- APFELBACHER F. 1991: Neufunde von Laufkäfern im Baye- lo. Nicméně na oba taxony je v dalších letech třeba rischen Wald (Coleoptera, Carabidae). – Der Bayerische zaměřit podrobnější průzkum, protože druh P. f. fas- Wald, 25: 4–5. ciatopunctatus je v současnosti znám pouze z jediné APFELBACHER F. 1998: Koleopteren der Gipfelregion des Großen Arbers im Bayerischen Wald. – Der Bayerische mikrolokality a od poddruhu C. violaceus purpuras- Wald, 12 (N.F.), Heft 1: 24–31. cens, jehož první nálezy v České republice budou BENEDIKT S. & TĚŤÁL I. 1989: Zajímavé nálezy střevlíko- předmětem samostatné práce, bude třeba získat větší vitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu množství srovnávacího materiálu pro řešení taxono- v roce 1988 (Interessante Funde der Laufkäfer (Coleo- mických nejasností. ptera, Carabidae) in der Tschechoslowakei im Jahre 1988). Věříme, že tato práce bude nejen příspěvkem k po- – Zpravodaj Západočeské Pobočky Československé Spo- znání současného rozšíření a způsobu života vybra- lečnosti Entomologické v Plzni, 6–7(1): 13–31. ných druhů střevlíkovitých Šumavy, ale že závěry BENEDIKT S. & TĚŤÁL I. 1991: Zajímavé nálezy střevlíkovi- budou využity i pro plánování managementu lokalit tých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu směřujícímu k lepší a účinnější ochraně jejich život- v roce 1990 a doplněk sběrů z předcházejícího období (Interesting findings of carabids (Coleoptera, Carabidae) ního prostředí. in Czechoslovakia in the year 1990 and supplement of prior period collections). – Zpravodaj Západočeské Po- Poděkování. Tato práce by nemohla být úplná bočky Československé Společnosti Entomologické v Plzni, bez pomoci dalších entomologů. Velký dík patří Series Carabidologica, 1: 9–40. kolegům Jaroslavu Blízkovi a Františku Gryczovi BENEDIKT S. & TĚŤÁL I. 1994: Zajímavé nálezy střevlíkovi- (oba České Budějovice), kteří byli součástí výzkum- tých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu ného týmu a podíleli se na získání údajů v teré- v roce 1991 a doplněk údajů o sběrech z předcháze- nu. Za ochotné poskytnutí údajů ze svých sbírek a jícího období (Interesting findings of carabids (Coleo- vlastních sběrů děkujeme kolegům Jiřímu Hejkalovi ptera, Carabidae) in Czechoslovakia in the year 1990 (Kraslice), Ludvíku Kašparovi (Česká Lípa), Václa- and supplement of prior period collections). – Zpravodaj Západočeské Pobočky Československé Společnosti Ento- vu Klapkovi (Česká Lípa), Rudolfu Kmecovi (Lito- mologické v Plzni, Series Carabidologica, 2: 15–30. vel), Tomáši Kopeckému (Hradec Králové), Zdeňku BENEDIKTOVÁ V., MARHOUL P., CHVOJKOVÁ E., ČÍŽKOVÁ Š. Malinkovi (Opava), Ivanu Marečkovi (Praha), Adol- & KOPEČKOVÁ M. 2009: Entomologický průzkum vrchu fu Mikyškovi (Poděbrady), Květoslavu Reslovi (Šu- Zlatník, Želenického vrchu a strání u Patokryjí. Závě- mice), Janu Říhovi (Teplice), Vladimíru Skoupému rečná zpráva. – Msc., 257 pp. [Depon. in Občanské (Kamenné Žehrovice), Zdeňku Švecovi (Praha) a sdružení Ametyst a Daphne ČR – Institut aplikované Ivo Těťálovi (Plzeň). Posledně jmenovanému navíc i ekologie a KÚ Ústeckého kraje]. za poskytnutí údajů ze sbírek Západočeského muzea BOHÁČ J. 2002: Společenstva epigeických brouků NPR v Plzni. Dále pak kolegům Dušanu Čudanovi (Chlum Žofínský prales a NPP Hojná Voda v Novohradských u Křemže) za zhotovení kvalitních fotografií brouků horách. Pp. 173–176. In: PAPÁČEK M. (ed.): Biodiverzita a přírodní podmínky Novohradských hor. – Jihočeská do obrazové přílohy a Liboru Dvořákovi (Tři Seke- univerzita a Entomologický ústav AV ČR, České Budě- ry) za pomoc při identifikaci některých šumavských jovice, 285 pp. lokalit. Za cenné připomínky k rukopisu patří naše BOHÁČ J. 2005: Fauna – bezobratlí. Pp. 48–52. In: VYHNÁ- poděkování kolegům Lukáši Blažejovi (Varnsdorf) a LEK V. (ed.): Silnice I/27 v úseku křižovatka R6 a I/27 Ivo Ťeťálovi (Plzeň). Za kontrolu anglického textu – hranice Plzeňského kraje. Dokumentace o hodnocení děkujeme Jiřímu Skuhrovcovi (Praha). Na závěr by- vlivů na životní prostředí podle přílohy č. 4 zákona č. chom chtěli Správě národního parku a CHKO Šuma- 100/2001 Sb. – Msc., 125 pp. [Depon. in EIA Servis s. r. va poděkovat za umožnění výzkumu. o., České Budějovice]. Online: http://portal.cenia.cz/eiasea/download/EIA_STC230_dokumentace_1.doc. LITERATURA BOHÁČ J. 2006: Fauna – bezobratlí. Pp. 30–34. In: VY- HNÁLEK V. (ed.): Město a voda. Oznámení záměru podle ANONYMUS 1987: Seznam zajímavých nálezů střevlíko- přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších vitých v roce 1986 a dodatek nejzajímavějších nálezů předpisů. – Msc., 53 pp. [Depon. in EIA Servis s. r. o., v roce 1983, 1984 a 1985. – Msc., 10 pp. [Depon. in České Budějovice]. Online: http://portal.cenia.cz/eiasea/ coll. P. Veselý, Praha]. download/EIA_JHC135_oznameni_1.doc?uuid=. APFELBACHER F. 1988: Die Laufkäfer des Bayerischen Wal- BOHÁČ J. & MATĚJÍČEK J. 2004: Inventarizační průzkum des (Coleoptera, Carabidae). (2. Beitrag zur Erfassung brouků (Coleoptera) na monitorovacích plochách v le- der Käfer des Bayerischen Waldes). – Der Bayerische sích Boubínského masivu z hlediska dalšího monitoro- Wald, 19–20: 16–22. vání stavu biotopů. Pp. 212–217. In: DVOŘÁK L. & ŠUS- APFELBACHER F. 1989: Die Laufkäfer des Bayerischen TR P. (eds): Aktuality šumavského výzkumu II. – Správa Waldes (Coleoptera, Carabidae) (Fortsetzung aus Heft NP a CHKO Šumava, Vimperk. Online: http://www.np-

92 sumava.cz/storage/str212-217.pdf. rischer Koleopterologen. – Nachrichtenblatt der Baye- BOHÁČ J. & MATĚJKA K. 2010: Sledování epigeických rischen Entomologen, 29: 33–50. brouků na výškovém transektu na Plechém (Šumava) HÄNEL K. 1914: Beiträge zur Fauna Saxonica (Fortset- v roce 2009. Pp. 1–19. In: MATĚJKA K. (ed.): Manage- zung). – Entomologische Blätter, 10: 65–69. ment biodiversity v Krkonoších a na Šumavě v roce HEBERDEY F. & MEIXNER J. 1933: Die Adephagen der öst- 2009 – zpráva pro spoluřešitele za rok 2009. – Msc., lichen Hälfte der Ostalpen. – Verhandlungen der Zoolo- 30 pp. Online: http://www.infodatasys.cz/biodivkrsu/re- gisch-Botanischen Vereins in Wien, 83: 1–164. p2009_Bohac.pdf. HEJKAL J. 1989: Faunistic records from Czechoslovakia. BOZDĚCHOVÁ J. 1968: Zajímavé přírůstky střevlíkovitých Coleoptera: Carabidae. – Acta Entomologica Bohemo- brouků (Col. Carabidae) ve sbírkách zoologického od- slovaca, 86: 77–78. dělení Západočeského muzea v Plzni. – Zprávy Muzeí HEJKAL J., MORAVEC P. & SCHOLZ T. 1980: Trechus rivu- Západočeského Kraje, Příroda, 6–7: 34–36. laris (Gyllenhal, 1810) a další střevlíkovití na lokalitách BURMEISTER F. 1939: Biologie, Ökologie und Verbreitung Nová Pec a Dobrá na Šumavě (Coleoptera, Carabidae). der europäischen Käfer auf systematischer Grundlage. I. – Zprávy Československé Společnosti Entomologické Band: Adephaga. I. Familiengruppe: Caraboidea. – Kre- při ČSAV, 16: 44–52. feld, 307 pp. HENNEVOGEL F. 1905: Beiträge zur Insektenfauna Böhmens. ČUDAN D. & GRYCZ F. 2009: Inventarizační průzkum vy- I. Zur Käferfauna des Böhmerwaldes. – Mittheilungen braných skupin brouků (Coleoptera) v NPP Blanice der Gesellschaft für Physiokratie in Böhmen, Prag, 17 a NPP Prameniště. – Msc., 28 pp. [Depon. in archive pp. F. Grycz, České Budějovice]. HEYROVSKÝ L. 1923: Příspěvek k poznání fauny šumav- DALLA TORRE C. W. von 1879: Die Käferfauna von Ober- ských Coleopter. Kratší sdělení z výzkumu Čech. österreich. Systematisches Verzeichnis der in Ober- – Časopis Národního Musea, Oddíl Přírodovědný, 97: österreich bisher beobachteten Käfer. – Jahresbericht 35–36. des Vereins für Naturkunde in Oesterreich ob der Enns HOLDHAUS K. 1910: Allgemeine Untersuchungen über die zu Linz, 10: 2–125. Zoogeographie der Karpathen. Pp. 4–104. In: HOLDHAUS DANIEL K. 1906: Beiträge zur Koleopteren-Geographie. I. K. & DEUBEL F.: Untersuchungen über die Zoogeogra- Originalmitteilungen (pp. 35–50). – Münchener Koleo- phie der Karpathen. – Abhandlungen der Zoologisch- pterologische Zeitschrift, 3 (1906–1908): 41–45. -Botanischen Vereins in Wien, Jena, 6: 1–202, 1 Karte. FARKAČ J. 2005: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků HORION A. 1935: Nachtrag zu Fauna Germanica. Die Kä- (Coleoptera: Carabidae) z České republiky (Interesting fer des Deutschen Reiches von Edmund Reitter. – Hans records of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) from Goecke Verlag, Krefeld, 358 pp. the Czech Republic). – Klapalekiana, 41: 17–31. HORION A. 1941: Faunistik der deutschen Käfer. Band I: FARKAČ J. & NAKLÁDAL O. 2007: Výsledky průzku- Adephaga – Caraboidea. – Hans Goecke Verlag, Kre- mu bezobratlých živočichů vrcholové části Boubí- feld, 464 pp. na v CHKO Šumava. – Msc., 17 pp. Online: http:// HŮRKA K. 1992: Faunistic Records from Czechoslovakia. www.infodatasys.cz/biodivkrsu/p2007/SilvaGab_Far- Coleoptera: Carabidae. – Acta Entomologica Bohe- kac.pdf. moslovaca, 89: 388–389. FENCL R. 1981: Příspěvek k faunistice brouků čeledi Cara- HŮRKA K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Re- bidae Státní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero publics – Carabidae České a Slovenské republiky. – Ka- (Beitrag zur Faunistik des Käfers der Familie Carabi- bourek, Zlín, 565 pp. dae (Coleoptera) des Staatsnaturschutzgebietes Černé a HŮRKA K. & NĚMEC F. 1980: Die Laufkäfer von Česko- Čertovo jezero). – Zprávy Československé Společnosti leská hornatina (Col., Carabidae). – Folia Musei Rerum Entomologické při ČSAV, 17: 119–125. Naturalium Bohemiae Occidentalis, Zoologica, 11: 1–20 FENCL R. 1984: Příspěvek k faunistice střevlíkovitých + 11 příloh (nestr.). brouků (Col., Carabidae) okresu Klatovy (2. příspěvek HŮRKA K., VESELÝ P. & FARKAČ J. 1996: Využití střev- k poznání Carabidů). – Zpravodaj Západočeské Pobočky líkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality Československé Společnosti Entomologické v Plzni, 1: prostředí (Die Nutzung der Laufkäfer (Coleoptera: Ca- 5–13. rabidae) zur Indikation der Umweltqualität). – Klapale- FENCL R. 1990: Drobné zprávy. – Zpravodaj Západočeské kiana, 32: 15–26. Pobočky Československé Společnosti Entomologické v JEANNEL R. 1927: Monographie des Trechinae. Morpholo- Plzni, 8: 52. gie comparée et distribution géographique dún grou- FLEISCHER A. 1927–1930: Přehled brouků fauny Českoslo- pe des coléoptères. (Deuxième livraison). – LÁbeille, venské republiky. – Moravské museum zemské, Brno, Journal dÉntomologie, 33: 1–592. 485 pp. KARAS V. 1965: Příspěvek k poznání fauny brouků jižních FRITZE M. A. & HANNIG K. 2010: Verbreitung und Ökolo- Čech. – Zprávy Československé Společnosti Entomo- gie von Leistus montanus Stephens, 1827 in Deutschland. logické při ČSAV, 1: 7–10. (Coleoptera: Carabidae). – Angewandte Carabidologie, 9: KIRCHNER A. 1858: Die Coleopteren der Umgegend von 39–50. Online: http://callistus.de/downloads/callistus_ Kaplitz. – Lotos, 8: 38–40, 56–64, 87–89, 126–133, fritze_Hannig_Angewandte_Carabidologie2010.pdf. 180–182, 201–203. GEISER R. 1980: 8. Bericht der Arbeitsgemeinschaft Baye- KLIMENT J. 1899: Čeští brouci. (Dílo o broucích Čech,

93 Moravy a Slezska). – J. Kliment, Německý Brod, xvi Přírodovědecké vydavatelství, Praha, 290 pp. + 811 pp. PAPOUŠEK Z. 2008: Inventarizační průzkum PP Kotlina pod KOČÁREK E. 2003: Geologie a hydrologie. Pp. 116–145. In: Pláničským rybníkem. – Msc., AOPK ČR 2015, Nálezo- ANDĚRA M. & ZAVŘEL P. (eds): Šumava, příroda, histo- vá databáze ochrany přírody. Dostupné online na adrese rie, život. – Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, Praha, http://portal.nature.cz (navštíveno 28.3.2015). 800 pp. PAPOUŠEK Z. & HLAVÁČ J. 2009: Inventarizační průzkum KOLEŠKA Z. 1986: Seznam biografií československých bezobratlých PP Slavkovský chlumek. – Msc., AOPK entomologů (entomologové nežijící) I. Pokračování 8. ČR 2015, Nálezová databáze ochrany přírody. Dostup- – Zprávy Československé Společnosti Entomologické né online na adrese http://portal.nature.cz (navštíveno při ČSAV, 22 (Suppl.): 245–284 [Láska – Mařan]. 28.3.2015). KOLEŠKA Z. 1993: Seznam biografií československých en- PAWŁOWSKI J. 1975: Trechinae (Coleoptera, Carabidae) tomologů (entomologové nežijící) – 14. pokračování. Polski. Monografie fauny Polski, 4. – Polskie Wydaw- – Klapalekiana, 29 (Suppl.): 493–563 [Seidl – Szent- nictwo Naukowe, Kraków, 210 pp. iványi]. PEČÍRKA J. 1904: Noví brouci pro českou faunu. – Časopis KULT K. 1947: Klíč k určování brouků čeledi Carabidae České Společnosti Entomologické, 1: 106–109. Československé republiky. – Entomologické příručky, PIČMAN Z. 1972: K faunistice střevlíkovitých brouků zá- 20, Československá společnost entomologická, Praha, padních Čech a Šumavy (Zur Faunistik der Carabiden in 199 pp. Westböhmen und Šumava Gebiete (Coleoptera, Carabi- LÖBL I. & SMETANA A. (eds) 2003: Catalogue of Palaearctic dae). – Zprávy Muzeí Západočeského kraje, 13: 45–46. Coleoptera, Vol. 1: Archostemata –Myxophaga – Ade- POSCHINGER F. 1952: Neufund von Pterostichus (Calopte- phaga. – Apollo Books, Stenstrup, 819 pp. rus) selmanni Duft. im Bayrischen Wald. – Nachrichten- LOKAJ E. 1870: Seznam brouků českých. – Archiv pro Pří- blatt der Bayerischen Entomologen, 1: 26–27. rodnické Proskoumání Čech Vydávané od Obou Komi- PRUNER L. & MÍKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí tétů pro Výskum Zemský, 1: 7–77. v České republice s čísly mapových polí pro síťové ma- MÁCA J. 2008: Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) a pování fauny (List of settlements in the Czech Republic dvoukřídlých (Diptera) v jihovýchodní části Šuma- with associated map field codes for faunistic grid map- vy a Pošumaví (Interesting findings of beetles (Coleo- ping system). – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1–115. ptera) and dipterous insects (Diptera) in the southe- PULPÁN J. (nepublikovaný rukopis): Prodromus střevlíko- astern part of the Bohemian Forest and its environs). vitých brouků Československa a seznam sbírkových – Silva Gabreta, Vimperk, 14: 179–186. fondů. – Msc. [Depon. in coll. P. Veselý, Praha]. MARGGI W. 1992: Faunistik der Sandlaufkäfer und Laufkä- PULPÁN J. & REŠKA M. 1972: Vertikální a územní rozšíření fer der Schweiz. (Cicindelidae & Carabidae, Coleopte- brouků čeledi Carabidae (Coleoptera) v Českosloven- ra). Teil 1 / Text. – Centre Suisse de Cartographie de la sku (Vertikale und geographische Ausbreitung der Ca- Faune, Neuchatel, 477 pp. rabiden (Coleoptera) in der Tschechoslowakei). – Acta MARŠÁKOVÁ-NĚMEJCOVÁ M. & MIHÁLIK Š. 1977: Národní Musei Reginaehradecensis, Ser. A., Scientiae Naturales, parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Čes- 12 (1971): 85–104. koslovensku. – Academia, Praha, 476 pp. REITTER E. 1908: Fauna Germanica. Die Käfer des Deuts- MLYNÁŘ Z. 1977: Revision der Arten und Unterarten der chen Reiches. Band I. – K. G. Lutz´ Verlag, Stuttgart, Gattung Molops Bon. (s. str.) (Coleoptera, Carabidae). 248 + 40 pp. – Folia Entomologica Hungarica, 30 (Suppl.): 3–150. ROUBAL J. 1911: Recense k dílu: Thiem F. M., Biogeo- MLYNÁŘ Z. & PULPÁN J. 1971: Střevlíci z Novohradských graphische Betrachtung des Rachel. – Časopis České hor (Coleoptera, Carabidae) (Die Laukäfer des Gebirges Společnosti Entomologické, 8: 108–109. Novohradské hory (Coleoptera, Carabidae). – Sborník RŮŽIČKA J. & VONIČKA P. 1999: Brouci (Coleoptera) su- Jihočeského Musea v Českých Budějovicích, Přírodní ťových ekosystémů Jizerských hor a Ještědu (severní Vědy, 11 (Suppl.): 25–34. Čechy) (Beetles (Coleoptera) of rock debris ecosystems MOLENDA R. 2000: Zum Reliktstatus von Nebria casta- in the Jizerské hory Mts. and the Ještěd Mts. (Northern nea (Bonelli, 1811) und Pterostichus negligens (Sturm, Bohemia)). – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní 1824) (Insecta: Coleoptera: Carabidae). Pp. 151–158. In: Vědy, 21: 189–201. KUBÁT K. (ed.): Stony Debris Ecosystems. – Acta Uni- RŮŽIČKA V. 1988: The longtimely exposed rock debris pit- versitatis Purkynianae, Studia Biologica, Ústí nad La- falls. – Věstník Československé Společnosti Zoologic- bem, 4: 1–201. ké, 52: 238–240. MORAVEC J. & DVOŘÁK L. 2000: Další nálezy střevlíka SCHATZMAYR A. 1942: Bestimmungs-Tabellen europäischer Amara nigricornis (Coleoptera: Carabidae) na Šumavě Käfer. 8. Stück. II. Fam. Carabidae. Subfam. Pterostichi- (Further records of a carabid beetle Amara nigricornis nae. 65. Gattungen: Pterostichus Bon. u. Tapinopterus (Coleoptera: Carabidae) from Bohemian Forest). – Silva Schaum. Bestimmungstabellen der europäischen und Gabreta, Vimperk, 5: 233–234. nordafrikanischen Pterostichus- und Tapinopterus-Ar- OBENBERGER J. 1922: Nebria castanea ssp. Šumavica m. n. ten. – Koleopterologische Rundschau, 27: 1–80. ssp. – Časopis Československé Společnosti Entomologické, SCHAUBERGER E. 1927: Beitrag zur Kenntis der paläark- 19: 13–14. tischen Carabiciden. – Entomologischer Anzeiger, 7: OBENBERGER J. 1952: Krkonoše a jejich zvířena. – 177–178.

94 SCHMIDT G. H., RENNER K. & GERNERT W. 1966: Ein Beit- beetles (Coleoptera: Carabidae) from Bohemia, Moravia rag zur Coleopteren-Fauna des Bayerischen Waldes mit and Slovakia in the years 1992–96 and supplementary Untersuchungen über ihre räumliche Verteilung. – Zoo- data on earlier records). – Klapalekiana, 34: 99–131. logischer Anzeiger, 176: 327–348. VYSOKÝ V. 2009: Střevlíci Českého středohoří (Coleopte- SCHWEIGER H. 1955: Die Artsystematik und Verbreitung ra: Carabidae). – Online: http://www.ceskestredohori. der subalpinen Trechusarten der Ostalpen (Col. Carabi- cz/zvirena/strevlici-ceskeho-stredohori.htm (navštíveno dae). – Entomologische Blätter, 51: 144–181. 28.3.2015). SKOUPÝ V. 2004: Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabi- WEBROVÁ H. 1977: Střevlíci Šumavy. – Msc., diplomová dae) České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pul- práce, 109 pp. [Depon. in Přírodovědecká fakulta UK, pána (Ground-beetles (Coleoptera: Carabidae) of the Praha]. Czech and Slovak Republics of Jan Pulpán´s collecti- ZIMMERMANN L. 1906: Beiträge zur Koleopteren-Geogra- on). – Public History, Praha, 213 pp. + CD-ROM. phie. I. Originalmitteilungen (pp. 35–50). – Münchener STREJČEK J. 1973: Nové nebo jinak zajímavé druhy brouků Koleopterologische Zeitschrift, 3 (1906–1908): 39. z Čech a Moravy. – Zprávy Československé Společnosti Entomologické při ČSAV, 9: 57–67. STRNAD E. 2003: Podnebí Šumavy. Pp. 35–44. In: ANDĚRA Obdrženo do redakce: 9.4.2015 M. & ZAVŘEL P. (eds): Šumava, příroda, historie, život. Přijato po recenzích: 20.7.2015 – Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, Praha, 800 pp. SVOBODA I. 2008: Šumavská ledovcová jezera, kary, strže Tabulka 1. Úplný přehled všech dostupných historických a vodopády. – Das Media a. s., 176 pp. a recentních údajů vyhodnocených taxonů. ŠLACHTA M. 1998: Vliv odstranění bylinného patra na Table 1. Complete overview of available historical and re- pohybovou aktivitu střevlíků (Coleoptera, Carabidae). cent records of evaluated taxons. – Msc., diplomová práce, 79 pp., [Depon. in Přírodově- Vysvětlivky zkratek / Explanation of abbreviations: Z. = decká fakulta UK, Praha]. země, CZ-B = Česká republika-Čechy, GE = Německo, TĚŤÁL I. 1985: Vzácnější druhy střevlíkovitých brouků PL = Polsko, AU = Rakousko, VVP = vojenský výcvikový (Col., Carabidae) regionální sbírky entomologického od- prostor, NPR = národní přírodní rezervace, NPP = národní dělení Západočeského muzea v Plzni (The rare beetles přírodní památka, PR = přírodní rezervace, PP = přírodní species of the family Carabidae (Col. Carabidae) of the památka, M N. M. = metrů nad mořem, Č. M. P. = číslo regional entomological collection in the Westbohemi- mapového pole, 15+ = pozorováno více než 15 exemplářů, an museum in Plzeň). – Zprávy Muzeí Západočeského LGT. = sbíral, COLL. = sbírka, JČU = Jihočeská univer- Kraje, Příroda, 30–31: 45–50. zita v Českých Budějovicích, JMCB = Jihočeské muzeum TRPÁK P. 1964: Šumavská zvířena. – Ochrana přírody, 19: v Českých Budějovicích, MVHK = Muzeum Východních 78–80. Čech v Hradci Králové, NMP = Národní Muzeum, Pra- VESELÝ P., MORAVEC P. & STANOVSKÝ J. 2005: Carabidae ha, VMCL = Vlastivědné muzeum v České Lípě, MRV (střevlíkovití). Pp. 407–411. In: FARKAČ J., KRÁL D. & = Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí, MZMB ŠKORPÍK M. (eds): Červený seznam ohrožených druhů = Moravské zemské muzeum v Brně, DEI = Deutsches České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened spe- Entomologisches Institut, Eberswalde, ZMP = Západočes- cies in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ké muzeum v Plzni, SNMB = Slovenské národné múze- ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 758+2 pp. um v Bratislavě, MUL = Muzeum města Ústí nad Labem, VESELÝ P., RESL K., STANOVSKÝ J., FARKAČ J., GRYCZ F., DET. = determinoval. KAŠPAR L., KMECO R., KOPECKÝ T., KŘIVAN V., LÁSKA R., MIKYŠKA A., MLEJNEK R., MORAVEC P., NAKLÁDAL O., PROUZA J., ŘÍHA J., VONIČKA P. & ZÚBER M. 2009: Zají- mavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Cara- bidae) z České republiky v letech 2002–2006 a doplněk údajů o sběrech z předcházejícího období (Interesting ﬁndings of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) from the Czech Republic in the years 2002–2006 with supplementary earlier data). – Klapalekiana, 45: 83–116. VESELÝ P., RESL K. & TĚŤÁL I. 2002: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) z České republiky v letech 1997–2001 a doplněk údajů o sbě- rech z předcházejícího období (Interesting ﬁndings of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) from the Czech Republic in the years 1997–2001 with supplementary pre-1997 data). – Klapalekiana, 38: 85–109. VESELÝ P. & TĚŤÁL I. 1998: Zajímavé nálezy střevlíkovi- tých brouků (Coleoptera: Carabidae) z Čech, Moravy a Slovenska v letech 1992–96 a doplněk údajů o sběrech z předcházejícího období (Interesting records of ground

95 citace Veselý et al. Veselý 2009 et al. Veselý 2009 & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý Hejkal 1989 Moravec & Dvořák 2000 & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý Moravec & Dvořák 2000 et al. Veselý 2009 Čudan & Grycz 2009 Benedikt & Těťál 1991 & Těťál 1998 Veselý det. Hejkal J. Grycz Křivan V., revid. F. Hejkal Křivan V., J. revid. Hejkal J. Prouza J. Těťál I. Hejkal J. Hejkal J. Hejkal J. Prouza J. Hejkal J. Hejkal J. Pulpán J. Hejkal Křivan V., J. revid. Hejkal J. Hůrka K. Hůrka K. Prouza J. Linhart M. Grycz F. Majer J. Hejkal J. Hůrka K. coll. Grycz F. Křivan V. A. Holub Hejkal J. Prouza J. Těťál I. Hejkal J. & Moravec P. Jaroš M. Hejkal J. Prouza J. Hejkal J. & Resl K. Pulpán J. Mikyška A. Mikyška Blízek J. Hejkal J. & J. Velc Hůrka K. Hůrka K. Moravec J. Linhart M. Grycz F. Majer J. Hovorka O. Hůrka K. Blízek J. Křivan V. A. Holub Hejkal J. Prouza J. Těťál I. Hejkal J. Hejkal J. Hejkal J. Prouza J. Hejkal J. Zúber M. Mikyška A. Mikyška Blízek J. Hejkal J. Hůrka K. Hůrka K. Moravec J. Linhart M. Snížek M. Majer J. Hovorka O. Hůrka K. lgt. - - - - - lapač paseka náplav meny meny meny meny meny kameny kameny kameny louka další údaje starší paseka, feromonový paseka, feromonový lapač paseka, pod dřevy a ka paseka, pod dřevy a ka paseka, pod dřevy a ka paseka, pod dřevy a ka paseka, pod dřevy a ka jižní svah, paseka bývalá lesní cesta, pod bývalá lesní cesta, pod bývalá lesní cesta, pod vrcholová partie vrcholová partie, pod trávou na lesní cestě rašeliniště, zemní pasti - po čet ex. 1 1 1 1 2 1 2 2 2 1 3 2 1 2 1 1 2 1 1 1 ? 1 3 datum 9.1988 5/7/03 5/31/03 5.2004 8/21/01 5/20/95 5/20/95 5/20/95 5/18/96 5/20/96 5/23/99 5/20/95 5/20/95 5/18/96 6/18/82 5/14/88 5/15/95 6/10/00 8/8/10 5/20/05 5/11/98 8/24/90 5/16/95 7151 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 6846 6846 6846 6846 6846 6846 6846 6846 6846 6947 6947 6947 6845 6845 6947 7049 6947 6947 č. m. p. m n. m. 1050 1050 1050 1200 1200 1150-1180 1150-1180 1150-1180 1150-1180 1150-1180 1150-1180 1100 1000-1100 1150 lokalita Kleť (hora) Český pr. Krumlov Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě, Pohorský potok Dřevěná hůl (hora) Nová pr. Hůrka Dřevěná hůl (hora) Nová pr. Hůrka Dřevěná hůl (hora) Nová pr. Hůrka Dřevěná hůl (hora) Nová pr. Hůrka Dřevěná hůl (hora) Nová pr. Hůrka Dřevěná hůl (hora) Nová pr. Hůrka Hůrecký vrch Nová pr. Hůrka Hůrecký vrch Nová pr. Hůrka Hůrecký vrch Nová pr. Hůrka Churáňovský vrch Churáňov pr. Churáňovský vrch Churáňov pr. Churáňovský vrch Churáňov pr. Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Mezilesní slať Kvilda pr. Prameniště Blanice (NPP) Spálenec pr. Přilba (hora) Nové pr. Hutě Přilba (hora) Nové pr. Hutě Blanský les Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Amara nigricornis země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

96 Veselý & Těťál 1998 Veselý citace Benedikt & Těťál 1989 Moravec & Dvořák 2000 Moravec & Dvořák 2000 & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý Hejkal 1989 & Těťál 1998 Veselý & Těťál 1998 Veselý et al. Veselý 2009 et al. Veselý 2009 et al. Veselý 2009 et al. Veselý 2009 Grycz F. Hejkal J. det. Těťál I. Hůrka K. Hůrka K. Prouza J. Těťál I. P. Veselý P. Veselý Moravec P. Hejkal J. Rébl K. Hejkal J. Linhart M. Resl K. Hejkal J. Grycz F. Grycz F. Grycz F. Grycz F. Grycz F. - jkal J. & coll. JMCB Bulirsch Heinz P., He W., Koloničný L. Těťál I. Hůrka K. Majer J. Prouza J. Těťál I. Fiala F. P. Veselý Moravec P. Benedikt S. & Hejkal J. Rébl K. Heinz W., Hejkal J., Macek J. & Pávek J. Linhart M. Resl K. Linhart M. Blízek J. Blízek J. Grycz F., Burlisch P., P. Veselý Grycz F., Třešňák T. Grycz F., Gahai J. Těťál I. Hůrka K. Majer J. Kletečka Z. Prouza J. Těťál I. Fiala F. Hejkal J. P. Veselý Moravec P. Benedikt S. Rébl K. Hejkal J. Linhart M. Resl K. Linhart M. Blízek J. Blízek J. Grycz F. Grycz F. Grycz F. lgt. pilin další údaje lesní paseka stará zarůstající skládka paseka, pod kameny paseka, pod kameny paseka, detrit u silnice paseka, pod kameny paseka, detrit u silnice louka a paseka 6-7 let stará lesní paseka, pod kameny 6-7 let stará lesní paseka, pod kameny lesní cesta a paseka lesní cesta a paseka jižní úpatí hory paseka, pod trávou paseka, pod trávou paseka, pod trávou paseka, pod trávou paseka, pod trávou - po čet ex. 2 1 1 1 1 1 1 5 4 2 3 15 4 5 10 2 1 1 3 3 10 datum 5/18/00 5/18/00 5.1975 6/20/88 5/21/95 5/21/95 6/1/96 5/19/96 6/1/96 5/21/99 4.1986 8/3/94 5/18/96 5/20/04 5/20/04 9/9/95 5/20/06 8/17/06 5/20/06 6/11/06 5/23/06 6947 6947 6847 6847 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6948 6846 6846 6846 6846 6946 7150 7150 7150 7150 7150 č. m. p. m n. m. 610 1050 800-1000 1100 1100 1180 1180 1180 1180 1180 lokalita Rejštejn Rejštejn Přilba (hora) Nové pr. Hutě Přilba (hora) Nové pr. Hutě Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda env. Vimperk Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Šumava (Boletice Šumava (Boletice Šumava (Boletice Šumava (Boletice Šumava (Boletice region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava VVP) VVP) VVP) VVP) VVP) země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

97 Apfelbacher 1991 Mlynář 1977 Skoupý 2004 citace Veselý et al. Veselý 2009 et al. Veselý 2009 et al. Veselý 2009 Pulpán (nepubl. rukopis) et al. Veselý 2009 Apfelbacher F., Apfelbacher F., Szyszko revid. Mlynář Z. Mlynář Z. 1972, revid. P. Veselý Mlynář Z. 1972, revid. P. Veselý Pulpán J., Veselý revid. P. Hůrka K., Veselý revid. P. Hůrka K., Veselý revid. P. Hůrka K., Veselý revid. P. det. Resl K. Blízek J. Kmeco R. Šlachta M. Grycz F. Linhart M. Hejkal J. Hůrka K., Hejkal J. revid. Pulpán J. Majer J., Veselý revid. P. Resl K. Resl K. Kašpar L. - er F. coll. Apfelbach NMP NMP NMP Pulpán J./NMP Hůrka K./NMP Hůrka K./NMP Hůrka K./NMP Resl K. Bouchal J. Kmeco R. Šlachta M. Blízek J. Linhart M. Říha J. Šlachta M. Koleška M. Majer J. Resl K. Resl K. Kašpar L. Resl K. Blízek J. Kmeco R. Šlachta M. Blízek J. Linhart M. Říha J. Šlachta M. Schäffer Beneš J. Beneš J. Kantner F. Kantner F. Majer J. Resl K. Resl K. Hůrka K. Hůrka K. Hůrka K. Kašpar L. lgt. ? les pasti další údaje paseka, pod trávou paseka, pod trávou paseka, pod trávou paseka, pod trávou paseka, pod trávou paseka, zemní pasti pod dřevem zemní past pod Stožeckou kaplí, smrčina se starými buky sz. úpatí, smrčina, zemní - po čet ex. 2 2 1 4 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 2 datum 8/26/06 5/23/06 4/21/07 4/21/07 6/5/10 5/3/97 15.5.+10.7.1990 ? ? ? 5/18/86 5.1987 6/14/96 7/10/03 5/21/11 7/4/11 6/3/72 6/18/73 8/11/75 6/4/10 11.-25.9.2011 7150 7150 7150 7150 7150 7154 7046 7151 7151 7151 7151 7151 7350 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 č. m. p. m n. m. 470-490 1000 800-900 800-900 850 1180 1180 1180 1180 1180 lokalita Nationalpark Chvalšiny Chvalšiny Nepomuk pr. Nepomuk Šalmanovice pr. Český Krumlov Český Krumlov - Kvítkův Dvůr (“Krumlov (Kvítkov)”) Český Krumlov (“Č. Krumlov”) Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Bukový vrch Přední pr. Výtoň Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Šumava (Boletice Šumava (Boletice Šumava (Boletice Šumava (Boletice Šumava (Boletice Třeboňská pánev Bavorský les Blanský les Blanský les Blanský les Blanský les Blanský les region VVP) VVP) VVP) VVP) VVP) Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B GE CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B Molops piceus austriacus

98 citace det. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Linhart M. P. Veselý P. Veselý P. Veselý Linhart M. P. Veselý Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Veselý P. Veselý Linhart M. Linhart M. Grycz F. coll. Farkač J. A. Holub Houška F. Kmeco R. Šlachta M. P. Vonička Linhart M. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Linhart M. P. Veselý Blízek J. Blízek J. Kašpar L. Kovář J. Blízek J. Linhart M. Linhart M. Grycz F. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Linhart M. P. Veselý Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Linhart M. Linhart M. lgt. Grycz F. - pasti pasti pasti pasti pasti pasti pasti pasti pasti pasti mechem listím pasti pasti pasti pasti další údaje sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, pod ležícím dřevem sz. úpatí, smrčina, zemní severní svah, pod bu mladá bučina, pod sz. úpatí, smrčina, pod ležícím dřevem sz. úpatí, smrčina, pod ležícím dřevem severní svah, les, pod sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní kovým listím - po čet ex. 2 2 2 2 2 3 2 9 5 3 4 2 1 2 1 1 1 10 1 2 datum 11.-25.9.2011 11.-25.9.2011 11.-25.9.2011 11.-25.9.2011 11.-25.9.2011 11.-25.9.2011 11.-25.9.2011 25.9.-8.10.2011 8.-29.10.2011 6/11/11 11.-25.9.2011 5/22/11 5/22/11 6/11/11 5/22/11 5/21/11 7.10.-4.11.2012 26.5.-3.6.2012 22.9.-7.10.2012 26.5.-3.6.2012 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 č. m. p. m n. m. 900 lokalita Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

99 citace Anonymus 1987 det. Morozinski J. Bouchal J. Bouchal J. Hejkal J. Houška F. Kašpar L. Kmeco R. Linhart M. Moravec P. P. Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý P. Vonička V. Vyhnálek Bouchal J. Veselý P. Veselý P. Veselý Majer J., Veselý revid. P. - coll. Morozin ski J. Bouchal J. Bouchal J. Hejkal J. Houška F. Kašpar L. Kmeco R. Linhart M. Moravec P. Blízek J. Blízek J. Resl K. P. Veselý P. Veselý P. Vonička Vyhnálek V. Bouchal J. Blízek J. Blízek J. Majer J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Bouchal J. Blízek J. Blízek J. Majer J. lgt. Pošta sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní pasti pasti pasti pasti pasti pasti pasti pasti pasti sběr pasti pasti pasti pasti pasti pasti další údaje sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, pod ležícím dřevem sz. úpatí, smrčina, pod ležícím dřevem sz. úpatí, smrčina, noční sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní sz. úpatí, smrčina, zemní - 11 11 po čet ex. 2 7 8 3 6 8 7 1 4 3 10 13 10 7 6 1 2 1 datum 22.9.-7.10.2012 21.4.-13.5.2012 7.10.-4.11.2012 13.5.-26.5.2012 21.4.-13.5.2012 21.4.-13.5.2012 21.4.-13.5.2012 21.4.-13.5.2012 22.9.-7.10.2012 21.4.-13.5.2012 5/26/12 6/23/12 21.4.-13.5.2012 7.10.-4.11.2012 21.4.-13.5.2012 21.4.-13.5.2012 22.9.-7.10.2012 6/23/12 6.1986 5/13/98 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 6844/6845 7250 č. m. p. m n. m. lokalita Pošumaví Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Svaroh (hora) Železná pr. Ruda bahno (PP) Černá Velké pr. v region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

100 Skoupý 2004 Boháč & Matějíček 2004 Boháč & Matějíček 2004 Boháč & Matějíček 2004 Papoušek & Hlaváč Boháč & Matějíček 2004 Obenberger 1922 citace 2009 Horion 1941 Fencl 1981 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Pečírka 1904, Reitter 1908, Daniel 1906 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán J., Veselý Pulpán J., Veselý revid. P. Boháč J. & Matějíček J. Boháč J. & Matějíček J. Boháč J. & Matějíček J. Papoušek Z. & Hlaváč J. Boháč J. & Matějíček J. Obenberger J. det. Skoupý V. Majer J., Veselý revid. P. Fencl R. Pulpán J. P. Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý Pulpán J. Fencl R. Reitter E. Pulpán J. coll. Pulpán J./NMP Matějíček J. Matějíček J. Matějíček J. Papoušek Z. & Hlaváč J. Matějíček J. NMP Skoupý V. Majer J. Fencl R. Boháč J. & Pulpán J. P. Veselý Blízek J. Boháč J. & Boháč J. & P. Veselý Blízek J. Boháč J. & Pulpán J. Pulpán J. Pečírka J. Reška M. Verner P. Verner Dubská M. Majer J. Fencl R. Boháč J. & Matějíček J. Pulpán J. Král D. Blízek J. Boháč J. & Matějíček J. Boháč J. & Matějíček J. Papoušek Z. & Hlaváč J. Blízek J. Blízek J. Boháč J. & Matějíček J. P. Verner Fencl R. Pečírka J. Obenberger J. lgt. ? Stöcklein dřeva další údaje les, pod kusem ležícího immaturní ex. jižní břeh jezera zemní pasti sz. úpatí, smrčina, pod ležícím dřevem parkoviště, v noci typové exempláře! - po čet ex. 1 1 1 1 2-10 1 2 1 2-10 2-10 ? 1 1 2-10 1 ? 7 ? ? 30+ datum 7/8/84 5.1957 3/25/95 5.-9.1978 11/6/03 5.1961 7.1977 7.4.-6.5.2012 11/6/03 6.-11.2003 30.4.-30.9.2009 5/13/12 5/27/12 6.-11.2003 5.1957 7.1959 7/10/78 8.1904 ? 8.1920 7049 7151 7150 6845 6949 6745 7048 7149 7048 7048/7049 7251 7148 6845 7048/7049 7151 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 650 lokalita Boletice Polečnice [sic!]”) Boletice Ruda Volary Černé jezero Čertova stráň (PR) Dobišův pr. Mlýn (“Boubínský Čertova masiv, stěna Hojsova Stráž Horní Vltavice Chlum Volary pr. Jilmová skála (PP) Zátoň pr. Milešický prales (PR) Milešice pr. Slavkovský chlumek (PP) Slavkov pr. Stožec (hora) Špičák (hora) Železná pr. Ruda Zátoňská hora (PR) Zátoň pr. Černé jezero Černé jezero Čertovo jezero Čertovo jezero Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Šumava (Boletice Šumava (Boletice Šumava (Boletice region Šumava VVP) VVP) Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava VVP) Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B Molops piceus piceus Oreonebria castanea sumavica

101 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Blízek J. Blízek J. Pulpán J. coll. NMP Jedlička A./NMP NMP Roubal J./SNMB NMP Jedlička A./NMP MZMB Komárek Gottwald Gottwald Smetana Pulpán J. Reška M. Reška M. Pulpán J. Reška M. Rous R. Blízek J. Blízek J. Reška M. Skřivan J. Štícha B. Štícha B. Štícha B. Štícha B. Štícha B. ?Obenberger Obenberger J. Obenberger J. Obenberger J. Reška M. Rous R. Blízek J. Blízek J. lgt. ? ? J. ? Gottwald Gottwald Smetana další údaje 1 ex. immaturní 1 ex. immaturní immaturní ex. místa s vyvrácenými zemní smrky, past místa s vyvrácenými pod smrky, kameny - po čet ex. ? ? ? 2 4 ? ? ? 1 ? ? 3 ? ? ? ? ? 1 1 3 datum 8.1924 8.1924 8.1924 8/3/24 8.1927 8.1928 8.1947 8/8/47 8.1947 8.1947 8.1947 8/8/47 7.1959 8.1959 7.1959 8.1960 9.1961 7.1962 6/9/12 6/9/12 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1300 1300 1300 1150 1100 lokalita Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

102 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Fencl 1984 citace Pulpán (nepubl. rukopis) Fencl 1981 Fencl 1981 Fencl 1984 Fencl 1984 Farkač 2005 Pulpán J. Pulpán J. Těťál I. det. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Houška F. Kmeco R. Linhart M. Linhart M. Resl K. Těťál I. P. Veselý P. Vonička Pulpán J. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fassati M. coll. Všetečka K. NMP ZMP Blízek J. Blízek J. Bouchal J. Houška F. Kmeco R. Linhart M. Linhart M. Resl K. Těťál I. P. Veselý P. Vonička Hůrka K. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Moravec P. Skoupý V. Fassati M. Němec F. & Němec F. Těťál I. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Houška F. Kmeco R. Linhart M. Linhart M. Resl K. Těťál I. P. Veselý P. Vonička Hůrka K. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fassati M. lgt. ? Syrovátka vrcholová partie, řídká smrčina další údaje místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny místa s vyvrácenými pod smrky, kameny 1 ex. zcela immaturní vrcholová partie - 11 po čet ex. 1 2 1 1 4 2 6 3 2 2 6 ? ? 2 46 46 více ex. více ex. 1 2 4 datum 6/3/12 6/23/12 6/3/12 5/27/12 6/23/12 5/19/12 6/9/12 5/19/12 5/19/12 5/19/12 6/9/12 ? ? 9.1957 9/5/78 9/5/78 5/27/79 6/23/79 5/27/79 6/3/79 7/1/82 7/5/83 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1150 1100 1150 1100 1100 1100 1100 1100 1100 1100 1100 1300 1200 1320 1100-1200 nad 1300 lokalita Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

103 Benedikt & Těťál 1991 Benedikt & Těťál 1994 citace Fencl 1984 Benedikt & Těťál 1994 Fencl 1984 Benedikt & Těťál 1991 Benedikt & Těťál 1994 Benedikt & Těťál 1994 Veselý P. Veselý Bezděčka P. & Bezděčka P. J. Velc Těťál I. Těťál I. det. Těťál I. Těťál I. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Bulirsch P. Bulirsch P. Jurčíček J. Linhart M. Mareček I. Grycz F. V. Vyhnálek Jurčíček J. Jurčíček J. Říha J. Těťál I. Majer J. Veselý P. Veselý coll. Bezděčka & Velc P. J. ZMP ZMP Těťál I. Těťál I. Fencl R. A. Holub A. Mikyška Moravec P. Grycz F. Kmeco R. Malinka Z. Skoupý V. Skoupý V. Bulirsch P. Říha J. Kmeco R. Linhart M. Mareček I. Grycz F. Vyhnálek V. Kmeco R. Kopecký T. Říha J. Těťál I. Majer J. Veselý P. Veselý Němec F. & Němec F. Těťál I. Těťál I. Těťál I. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Bezděčka P. J. & Velc Bulirsch P. Bulirsch P. Jurčíček J. Krošlák J. Linhart M. Mareček I. A. Trmal V. Vyhnálek Jurčíček J. Jurčíček J. Říha J. Těťál I. Majer J. lgt. lesní cesta, pod kameny smrčina smrčina smrčina další údaje vrcholová partie, řídká vrcholová partie, smrčina, pod kůrou a na kmenech svah, sv. řídká smrčina severní svah, řídká severní svah, řídká svah, sv. řídká smrčina - 11 po čet ex. 5 více ex. 1 1 1 1 2 1 2 4 20 více ex. 1 1 5 21 22 2 5 1 4 1 1 6 5 3 datum 7/5/83 7/8/84 7/1/85 7/1/85 7/1/85 7/6/86 7/6/86 7/6/86 7/6/86 6/6/89 7/1/90 8/6/90 8/6/90 7/31/91 6/22/91 7/16/91 7/16/91 6/5/91 6/5/91 5/10/91 6/15/91 6/14/92 6/14/92 8/10/92 5/21/95 6/1/96 6/3/97 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1320 1200-1300 1250 1280 1280 1250 1200 lokalita Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

104 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace Fencl 1990 Obenberger 1952 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Veselý et al. Veselý 2002 Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Vyhnálek V. Vyhnálek Moravec P. Blízek J. Blízek J. Grycz F. Grycz F. Grycz F. Fencl R. Obenberger J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Moravec P. coll. Roubal J./SNMB Roubal J./SNMB NMP NMP NMP Havelka Likovský/ VMCL Jedlička A./NMP Polášek Pucholt Soustružník Vyhnálek Vyhnálek V. Moravec P. Blízek J. Blízek J. Čudan D. Grycz F. A. Holub Fencl R. Brožík J. Dvořák M. Pospíšil K. Rektořík B. Reška M. Pulpán J. Reška M. Moravec P. Roubal J. Mařan J. Vyhnálek V. Vyhnálek Moravec P. Blízek J. Blízek J. Čudan D. Grycz F. A. Holub Roubal J. Fencl R. Skřivan J. Mařan J. & Obenberger J. Láznička R. Obenberger J. Všetečka K. lgt. Gottwald Gottwald Gottwald Gottwald Gottwald Gottwald Gottwald Gottwald Gottwald Gottwald Gottwald Moravec P. - úbočí “metatyp” další údaje pod vrcholem vrcholová partie vrcholová partie suť nad Prášilským jezer immaturní ex. em, trouchnivé dřevo - po čet ex. 3 5 1 1 2 2 1 1 2 2 ? ? 4 ? 25 ? 1 ? ? ? 1 ? ? ? ? ? 5 ? datum 7/5/98 5/21/99 7/22/00 8/13/00 7/22/00 7/22/00 8/13/00 6.1903 9.1915 ? 7.1928 ? 5/23/99 ? 8/24/45 8.1946 8.1924 9.1961 9.1961 9.1961 9.1961 9.1961 9.1961 9.1961 9.1961 9.1961 9.1961 10.1969 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6744/6844 6744/6844 6744/6844 7249 6845 6946 7148 6844/6845 6844/6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1200-1300 1200-1350 1100 1130 - lokalita enstein”) Hůrka Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Ostrý (hora) Ostrý (hora) Ostrý (hora) Plechý (hora) Nová pr. Pec (“Plöck Plesná hora (=Debrník) Nová pr. Poledník (hora) Prášily pr. Stožec (hora) (“Tussety”) Svaroh (hora) Železná pr. Ruda Svaroh (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

105 Apfelbacher 1998 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Bozděchová 1968 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace Daniel 1906 Horion 1941 Apfelbacher 1988 Apfelbacher 1988 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Heyrovský 1923 Hůrka 1992 Apfelbacher F. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Fencl R. Kocourek V. Mareček I. Kašpar L. Pulpán J. Kult K. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Reitter E. Hůrka K. - er F. coll. MVHK NMP Soustružník Všetečka K. ZMP ZMP ZMP Pičman ZMP NMP Všetečka K. Apfelbach Kašpar L. Kašpar L. Kašpar L. Kašpar L. Pospíšil K. P. Vonička Brožík J. Hůrka K. Pulpán J. Hůrka K. Fencl R. Kocourek V. Mareček I. A. Trmal Všetečka K. Všetečka K. Všetečka K. Všetečka K. Všetečka K. Kohoušek J. Kohoušek J. Kohoušek J. J. Wagner J. Wagner J. Wagner J. Wagner J. Wagner Štícha B. Štícha B. Pečírka J. Růžička V. lgt. Stöcklein ? Stöcklein Apfelbacher G./ F./Geiss Hebauer F. Apfelbacher F. Apfelbacher G./ F./Geiss Hebauer F. další údaje immaturní ex. suť, zemní past - po čet ex. 2 1 2 7 ? ? ? ? 7 1 1 1 3 ? ? 3 ? ? ? 1 ? ? ? ? 2 ? 1 datum 5/27/79 7/19/90 7/16/91 5/10/91 ? ? ? ? ? 7.1946 7.1947 7.1947 7.1947 7.1947 7.1947 7.1947 ? 7.1905 8.1924 8/17/24 ? ? 6.-8.1951/1984- 1987 16.5.-29.9.1997 ? 6.-8.1951/1984- 1987 2.10.1985- 4.10.1986 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6844/6944 6844/6944 6844/6944 6844/6944 6844/6944 6844 6844 7046/7047 7046 6847 č. m. p. m n. m. 1300 - lokalita region”) Javor (hora) (“Arber”) Javor (hora) (“Arber”) Javor (hora) (“Arber”) Javor (hora) (“Arber”) Javor (hora) (“Arber”) Javor Arber”) (hora) (“Gr. Javor (hora) Arber-Gipfel (“Grosser Luzný (hora) Roklan (hora) (“Rachel”) Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Obří hrad Popelná pr. Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B GE GE GE GE GE GE GE GE GE CZ-B Pterostichus Pterostichus negligens

106 Pulpán (nepubl. rukopis) 2009 Vysoký Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Mlynář & Pulpán 1971 Mlynář & Pulpán 1971 citace Benedikt & Těťál 1991 Růžička 1988 Benediktová et al. 2009 Boháč 2006 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Grycz F. Pulpán J. Mlynář Z. Mlynář Z. det. Moravec P. Hůrka K. revid. Boháč J. Benedikt S. Boháč J. Grycz F. Pulpán J. Křivan V. Křivan V. Křivan V. Moravec P. Linhart M. Moravec P. Prouza J. Grycz F. Grycz F. Grycz F. coll. MZMB MUL NMP Jedlička A./NMP JMCB Roubal J./SNMB NMP NMP Moravec P. Benedikt S. Boháč J. Majer J. Fencl R. Křivan V. Křivan V. Křivan V. Moravec P. Linhart M. Moravec P. Prouza J. Grycz F. A. Holub Čudan D. Benedikt V. Růžička V. Růžička V. Benedikt V. Boháč J. Majer J. Fencl R. Karas V. Křivan V. Křivan V. Snížek M. Moravec P. Linhart M. Moravec P. Roubal J. Mařan J. & Mlynář Z. Mařan J. & Mlynář Z. Prouza J. Grycz F. A. Holub Němec V. lgt. Fiala ? Zborník ? - turní ex. další údaje suť, zemní past první nález na Šumavě jz. suť, zemní past, imma jz. suť, zemní past břeh slepého ramene Malše v centru města zemní pasti les, pod dřevem - po čet ex. 1 ? ? 1 1 1 ? ? 1 ? ? 1 1 2 2 6 1 1 ? ? ? 2 5 5 3 datum 2.10.1985- 4.10.1986 ? ? ? 5.-6.2009 24.7.-8.9.2008 4.2005 ? 7/16/97 ? ? 5/18/75 8/13/03 9/19/03 8/26/03 8/15/95 7/5/99 8/16/95 ? 6/28/70 8/5/70 6/2/90 8/10/96 8/10/96 8.1996 6847 ? 6547 5449 5448 5448 7052/7053 7052/7053 7052 6642 ? 7254 7354 7354 7354 7453/7454 7353 7354 ? 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 č. m. p. m n. m. lokalita Šumava Krkonoše Kletečná (vrch) Zlatník (vrch) Zlatník (vrch) Čerchov (hora) Hojná Voda Huťský rybník Pohorská pr. Ves Huťský rybník Pohorská pr. Ves Huťský rybník Pohorská pr. Ves Kamenec (hora) Pohoří pr. na Šumavě Leopoldov Pohorská pr. Ves Lovčí hřbet Pohoří pr. na Šumavě Novohradské hory Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Obří hrad Popelná pr. (“Obří Zámek”) Soběsuky Nepomuk pr. České Budějovice České Budějovice České Budějovice - Haklovy Dvory - Blatenská pahor České středohoří České středohoří České středohoří Český les Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory region Šumava Šumava katina Českobudějovická pánev Českobudějovická pánev Českobudějovická pánev Krkonoše země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B Pterostichus Pterostichus pumilio pumilio

107 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace 1977 Webrová 1977 Webrová Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Mlynář & Pulpán 1971 Boháč 2002 Pulpán (nepubl. rukopis) Boháč 2005 Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Skoupý 2004 Grycz F. Grycz F. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Pulpán J. Grycz F. Houška F. Grycz F. Grycz F. A. Mikyška Grycz F. Klapka V. Grycz F. Kučera P. Kučera P. Pulpán J. Pulpán J. Boháč J. Pulpán J. Boháč J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Moravec P. coll. JMCB JČU Oprchal Kouřil B./NMP NMP Reška M. Holub A. Holub Houška F. A. Holub A. Holub A. Mikyška Grycz F. Klapka V. Grycz F. Kučera P. Kučera P. Pulpán J. Pulpán J. Boháč J. Benedikt S. Boháč J. Mareček I. Pulpán J. Vosyka Dvořák M. Doutnáč J. Pulpán J. Pulpán J. Moravec P. Šáfr B. Kletečka Z. A. Holub Houška F. A. Holub A. Holub A. Mikyška Grycz F. Klapka V. Grycz F. Kučera P. Kučera P. Šlachta M. Pulpán J. Pulpán J. & Reška M. Boháč J. Benedikt S. Boháč J. Šípek J. Mareček I. Pulpán J. Vosyka Dvořák M. Doutnáč J. Strejček J. Pulpán J. Moravec P. lgt. Oprchal ? ? ? les prales další údaje u rybníka Kapellung, jehličnatý les podmáčená smrčina podmáčená smrčina podmáčená smrčina pastvina, zemní pasti niva přítoku Mladotického potoka, olšina 4 ex. immaturní - po čet ex. 2 4 1 1 2 1 1 9 1 8 4 2 4 4 ? ? ? ? ? ? ? ? ? 1 ? ? ? 8 7 ? 4 datum 8/9/96 8/11/98 8/23/99 8/27/00 8/21/01 5/11/02 6/7/03 8/10/03 7/22/06 7/9/06 7/14/06 9.2010 5/16/67 5/16/67 6/19/05 4.1976 3.1976 5.-10.2005 ? ? ? ? ? 6/6/58 5.1960 9.1962 10/17/64 7.1969 8.1970 7.1970 8/4/77 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7354/7454 7352 7353 7353 7354 6246 6245 5946 6349/6350 ? ? 6947 6947 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 č. m. p. m n. m. 575 1180-1200 1100-1180 lokalita Plzeň Příbram Antýgl Antýgl Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě nad Rychnov Malší Dvůr Pohorská Terčí pr. Ves Dvůr Pohorská Terčí pr. Ves Žofínský prales (NPR) Plzeň-Valcha Žďár pr. Žďár Jesenice, pr. Mladotický potok ?Šumava - Šumenský potok jezero ?Šumava - Velké Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) - - Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Novohradské hory Plzeňská kotlina Plzeňská kotlina Rakovnická pa Středočeská pa region horkatina horkatina Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

108 Farkač & Nakládal 2007 Farkač & Nakládal 2007 Farkač & Nakládal 2007 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace 1977 Webrová Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Fencl 1981 Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Nakládal O. & Farkač J. Nakládal O. & Farkač J. Nakládal O. & Farkač J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Veselý P. Veselý Majer J. Křivan V. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Fencl R. Pulpán J. Těťál I. Pulpán J. Prouza J. P. Vonička Pulpán J. Pulpán J. coll. Nakládal O. & Farkač J. Nakládal O. & Farkač J. Nakládal O. & Farkač J. NMP JMCB Roubal J./SNMB Štěpán/ JMCB NMP NMP Jedlička A./NMP NMP Veselý P. Veselý Majer J. Křivan V. Adámek J. Čáp J. Mařík M. MRV Fencl R. Strejček J. Těťál I. Pulpán J. Prouza J. P. Vonička Havelka J. Pulpán J. Strejček J. Majer J. Snížek M. Nakládal O. & Farkač J. Nakládal O. & Farkač J. Nakládal O. & Farkač J. Čáp J. Čáp J. A. Keil Mařík M. Roubal J. Roubal J. Sukdol V. Havelka Jan Havelka Jan Fencl R. Strejček J. Doležal S. Fencl R. Prouza J. P. Vonička lgt. ? ? Průša Průša ? ? prales les smrčina další údaje vrcholová partie (NPR) vrcholová partie (NPR) vrcholová partie (NPR) immaturní ex. celé území rezervace immaturní ex. - po čet ex. 7 1 ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? 1 ? ? ? ? 80+ ? 3 1 2 1 datum 9/16/94 10/2/01 6/14/04 8.2004 10.2004 ? ? ? ? ? 7.? ? ? ? 6.1946 6.1946 6.1946 ? ? ? 6/20/97 5.-9.1997 10/1/73 6/22/74 7.1978 6/3/90 6/9/12 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7047 7047 7047 7047 7047 7047 7250 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1000 1250-1362 1250-1362 1250-1362 1000-1362 1020-1100 lokalita Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Bučina Knížecí pr. Pláně Bučina Knížecí pr. Pláně Bučina Knížecí pr. Pláně Bučina Knížecí pr. Pláně Bučina Knížecí pr. Pláně Bučina Knížecí pr. Pláně Černá v Pošumaví Černé a Čertovo jezero (NPR) pr. Železná Ruda Černé jezero Černé jezero Černé jezero Černé jezero Černé jezero region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

109 Pulpán (nepubl. rukopis) Boháč & Matějíček 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace 1977 Webrová 1977 Webrová 1977 Webrová 1977 Webrová Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Hejkal et al. 1980 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán J. Boháč J. & Matějíček J. Pulpán J. Pulpán J. det. Těťál I. Majer J. Pulpán J. Pulpán J. P. Vonička Pulpán J. Pulpán J. Hejkal J. & Moravec P. Těťál I. Těťál I. Křivan V. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. P. Veselý Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Kašpar L. P. Veselý Majer J. Pulpán J. coll. NMP Matějíček J. NMP NMP Těťál I. Majer J. Hůrka K. Pulpán J. Boháč J. & P. Vonička Komárek J. Pulpán J. Hejkal J. & Moravec P. Těťál I. Těťál I. Křivan V. A. Trmal A. Trmal Pulpán J. Daněk L. Strejček J. Honců M. Honců M. Janda S. Kašpar L. P. Veselý Majer J. Doutnáč J. Těťál I. Majer J. Hůrka K. Pulpán J. Boháč J. & Matějíček J. P. Vonička Komárek J. Reška M. Hejkal J. & Moravec P. Těťál I. Těťál I. Němec V. A. Trmal A. Trmal Pulpán J. Daněk L. Strejček J. Honců M. Honců M. Janda S. Kašpar L. Strejček J. Majer J. lgt. ? ? ? ? ? ? ? ? - ského potoka les olšina louka rašeliniště les další údaje immaturní ex. immaturní ex. nad Mrtvým luhem, náplav a u kořenů Phragmites jižní až jz. svah, paseka sz. svah, smrkový les prameniště přítoku Zelen okraj lesa, prosev immaturní ex. horská louka, prosev - po čet ex. ? ? ? 1 2-10 ? 1 ? 1 3 2 2 ? 1 ? ? ? 1 1 ? 1 ? ? ? ? 2 1 1 1 ? ? datum ? ? ? 9.1969 6.-11.2003 ? 5/22/11 ? 4.1974 5.-6.8.1977 5/20/95 8/19/10 2/10/95 7.2001 6.1977 5.1978 ? 5/6/61 6/7/91 ? 9/23/92 7.1958 8.1960 5.1961 7/27/61 7/23/89 6/13/92 10/1/96 ? ? ? 6845 6845 6845 7149 6949 6845 7048 7148 7148 7148/7149 6846 6846 7350 7350 6846 6846 6846 6745 6745 7250 7148 6947 6947 6947 6947 6947 6947 6947 6947 6947 6947 č. m. p. m n. m. 800-1050 700-800 1070 820 1050 1050 1150 lokalita Dobrá Frýdava Frýdava Hartmanice Hartmanice Hartmanice Černé jezero Černé jezero Černé jezero Černý Kříž Stožec pr. Čertova stráň (PR) Dobišův pr. Mlýn Čertovo jezero Červený vrch Zátoň pr. Dobrá (“Dobrá n. Lenora”) Dobrá, Vltava řeka Teplá Dřevěná hůl (hora) Nová pr. Hůrka Dřevěná hůl (hora) Nová pr. Hůrka Hojsova Stráž Hojsova Stráž, Zelenský potok Horní Planá Horní Světlé Hory Strážný pr. Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

110 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace 1977 Webrová 1977 Webrová Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Těťál I. Majer J. P. Veselý Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. P. Veselý Grycz F. Pulpán J. P. Veselý Kašpar L. P. Veselý Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. coll. Kovařík (Olomouc) NMP NMP NMP NMP NMP Těťál I. Majer J. P. Veselý Kačenka Z. Kačenka Z. Janda S. P. Veselý Majer J. Pulpán J. P. Veselý Kašpar L. Strejček J. Dvořák M. Reška M. Pulpán J. Hůrka K. O. Voříšek - Těťál I. Majer J. Strejček J. Kačenka Z. Kačenka Z. Janda S. Strejček J. Majer J. Komárek J. Kovařík (Olo P. Veselý Kašpar L. Strejček J. Dvořák M. Reška M. Reška M. Hůrka K. Láznička R. Obenberger J. Obenberger J. Skřivan J. Štícha B. lgt. ? mouc) ? ? - logickou stanicí les pískovna bučina jezero další údaje immaturní ex. pod střemchou, prosev vrcholová část, paseka lesní průsek pod meteoro - po čet ex. ? ? více ex. ? 10 ? 1 1 ? 3+ 1 1 16 9 ? ? 7 10 ? ? ? ? ? ? ? datum ? 8.? 7.1970 ? 10/10/93 5/26/97 11/29/04 9/9/78 7.1982 5/18/00 7/24/03 6/25/91 5/7/00 7/15/92 ? 8.1959 7.1959 7/26/59 ? ? ? ? ? ? ? 6947 6947 6947 7149 6947 7149 7149 6947 6947 6947 6947 6947 6745 6946 7149 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 900-1018 950 940 1200 1100 lokalita Churáňov Churáňov Churáňov Churáňov Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda, Hamerský potok Hvozd (hora) Černý pr. Kříž Chalupská slať Borová pr. Lada Chlum Volary pr. Chlum Volary pr. Churáňovský vrch Churáňov pr. Javorná env. Javoří Modrava Pila pr. env., Jelení Nová pr. Pec (“Jelení vrchy”) Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

111 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Fencl 1984 Těťál 1985 citace Moravec & Dvořák 2000 Fencl 1984 Fencl 1984 Prouza J. Grycz F. Grycz F. Grycz F. Grycz F. Křivan V. Pulpán J. Pulpán J. Těťál I. Těťál I. Těťál I. det. Těťál I. Fencl R. Fencl R. Skoupý V. Linhart M. Říha J. P. Veselý Moravec P. Linhart M. Moravec P. P. Vonička Prouza J. Čudan D. A. Holub A. Holub Moravec J. Křivan V. coll. NMP NMP ZMP ZMP ZMP Těťál I. Moravec J. Tichý Tichý J./ Fencl R. Fencl R. Fencl R. Linhart M. Říha J. P. Veselý Moravec P. Linhart M. Moravec P. P. Vonička Prouza J. Čudan D. A. Holub A. Holub Moravec J. Křivan V. Těťál I. Moravec J. Štícha B. Štícha B. Fencl R. Těťál I. Těťál I. Těťál I. Fencl R. Fencl R. Linhart M. Říha J. P. Veselý Moravec P. Linhart M. Moravec P. P. Vonička lgt. ------meny, kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. smrčina cornis další údaje vrcholová partie, řídká vrcholová partie, les vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka společně Amara s nigri vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, okraj paseky (dřevo) - po čet ex. ? ? více ex. více ex. 7 5 4 více ex. 4 15+ 12 3 1+ 2 3 2 1 4 ? 6 1 1 6 datum ? ? 7/10/78 7/5/83 7.1983 7/5/83 7/5/83 10/21/84 7/6/86 7/16/91 5/21/92 8/10/92 10/12/95 5/21/99 7.2000 7/22/00 8/13/00 6/10/00 6/10/00 10/14/01 5/23/11 9/17/11 5/23/11 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1340 1300 1200-1300 1200-1300 1200 1100-1300 1150-1300 lokalita Ruda Ruda Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

112 Pulpán (nepubl. rukopis) Těťál 1985 Fencl 1984 Boháč & Matějíček 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Karas 1965 Boháč & Matějíček 2004 citace 1977 Webrová Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Máca 2008 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán J. Těťál I. Těťál I. Těťál I. Boháč J. & Matějíček J. Pulpán J. Kult K. Boháč J. & Matějíček J. det. Veselý P. Veselý Veselý P. Veselý Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Máca J. P. Veselý Grycz F. Těťál I. Pulpán J. Majer J. Láska R. Grycz F. P. Veselý Grycz F. Veselý P. Veselý Veselý P. Veselý coll. ZMP ZMP ZMP ZMP Matějíček J. NMP JMCB Matějíček J. Veselý P. Veselý Veselý P. Veselý Těťál I. Pulpán J. Strejček J. Boháč J. & Máca J. P. Veselý Moravec J. Těťál I. Janata M. Majer J. Helešic J. Majer J. P. Veselý Boháč J. & Čudan D. Strejček J. Veselý P. Veselý Těťál I. Strejček J. Strejček J. Boháč J. & Matějíček J. Máca J. Strejček J. Moravec J. Těťál I. Janata M. Majer J. Helešic J. Karas V. Majer J. Strejček J. Boháč J. & Matějíček J. Němec V. lgt. ? Bozděchová J. Bozděchová J. Bozděchová J. Bozděchová- Beránková J. ? Strejček J. - les immaturní další údaje okraj lesní cesty na vrchol, pod kameny immaturní ex. přítoková část jezera immaturní ex. náplav Vltavy břeh potoka smrčina, pod kamenem u potoka, prosev buková smrčina, imma buková smrčina, 1 ex. turní ex. - po čet ex. 1 ? ? 3 3 3 3 1 ? 2-10 více ex. 5 1 1 ? ? ? 2 1 1 2 1 4 2-10 ? datum 5/19/12 ? ? 5.1967 5.1967 5/11/67 5/11/67 10/17/73 ? 6.-11.2003 4/4/00 7/3/93 6/9/00 6/15/11 8.1983 4/16/02 ? 6/1/93 7/23/61 9/8/09 5/27/95 8/20/95 9/8/95 6.-11.2003 9.1994 6845 6845 6845 6947 6947 6947 6947 6947 6947 7048 7250 6845 6845 6845 7048 7048 7048 6948 7351 7150 6845 6845 6845 7048/7049 7351/7451 č. m. p. m n. m. 1200-1300 900-1348 1090 900 900 900 lokalita Lenora Lenora Lenora Debrník Debrník Debrník Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní slať Kvilda pr. Jezerní slať Kvilda pr. Jezerní slať Kvilda pr. Jezerní slať Kvilda pr. Jezerní slať Kvilda pr. Jezerní slať Kvilda pr. Jilmová skála (PP) Zátoň pr. Kotlina pod Pláničským rybníkem (PP) Plánička pr. Laka (jezero) Laka (jezero) Laka (jezero) Lipka Vimperk pr. Lipno nad Vltavou Arnoštov (vrch) Lysá pr. Medvědí jámy Železná pr. Ruda - Medvědí jámy Železná pr. Ruda - Medvědí jámy Železná pr. Ruda - Milešický prales (PR) Milešice pr. Brod Mnichovice Vyšší pr. region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

113 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace 1977 Webrová 1977 Webrová 1977 Webrová Fencl 1984 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Hejkal et al. 1980 Pičman 1972 Fencl 1984 Pulpán J. Pulpán J. det. Veselý P. Veselý Fencl R. Pulpán J. A. Mikyška Kašpar L. Kašpar L. Grycz F. Kašpar L. Kašpar L. Říha J. P. Veselý Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Scholz T. Kašpar L. Kašpar L. P. Veselý P. Veselý Pičman Z. Pičman Z. Těťál I. P. Veselý Grycz F. Říha J. Kašpar L. coll. Roubal J./SNMB Kouřil B./NMP Veselý P. Veselý Fencl R. A. Mikyška Daněk L. Kašpar L. Helešic J. Grycz F. Kašpar L. Kašpar L. Říha J. P. Veselý Strejček J. Pulpán J. Hůrka K. Scholz T. Kašpar L. Kašpar L. P. Veselý P. Veselý Pičman Z. Pičman Z. Těťál I. P. Veselý Moravec J. Říha J. Kašpar L. Strejček J. Fencl R. Daněk L. Daněk L. Kašpar L. Kašpar L. Grycz F. Kašpar L. Kašpar L. A. Šťastný Roubal J. Strejček J. Strejček J. Pulpán J. Hůrka K. Scholz T. Kašpar L. Kašpar L. Strejček J. Strejček J. Roubal J. Koza B. Koza B. Těťál I. P. Veselý Moravec J. Šťastný M. lgt. ? ? ? Chvalkovský J. les bučina další údaje břeh louka Úhlavy, buková smrčina buková smrčina, prosev jz. svah, les - po čet ex. více ex. ? 1 1 1 2 1 1 2 ? ? 1 ? 7 3 ? ? 1 3 1 1 9 3 7 ? ? ? 10 1+ 2 1 datum 8/19/78 4.1986 4/28/86 8/10/95 8/14/97 9.1999 7/17/99 8/14/03 8/6/03 ? ? 10/11/93 ? 5/6/61 ? ? ? 3.+11.8.1976 7/20/88 7/30/89 8/9/90 9/10/95 8/11/95 5/28/95 9.1916 7.1959 7.1959 6/3/79 10/13/95 6/14/00 8/7/03 6946 6946 6946 6946 6946 6946 6946 6946 6946 6946 6946/6947 7149 7149 6745/6845 6745/6845 6745/6845 6745/6845 7149/7249 6947 6947 6947 6946 6946 6946 6744/6844 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1050 1200 990-1100 1100 1100 1100 1150 lokalita Modrava Modrava Modrava Modrava Modrava Modrava Modrava Modrava Modrava Modrava Modravský potok Modrava pr. Mrtvý luh Volary pr. Mrtvý luh Volary pr. Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Nová Pec env. Nové Hutě Nové Hutě Nové Hutě Oblík (hora) Modrava pr. Oblík (hora) Modrava pr. Oblík (hora) Modrava pr. Ostrý (hora) Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

114 Pulpán (nepubl. rukopis) citace 1977 Webrová Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Boháč & Matějka 2010 Skoupý 2004 Pulpán J. Těťál I. Těťál I. det. Majer J. P. Veselý Majer J. Majer J. Majer J. Pulpán J. Pulpán J. Říha J. Boháč J. & Matějka K. Pulpán J. P. Veselý Grycz F. Moravec P. Těťál I. Linhart M. Moravec P. Těťál I. Grycz F. Klapka V. Těťál I. Těťál I. P. Veselý coll. NMP ZMP ZMP Majer J. P. Veselý Majer J. Majer J. Majer J. Hůrka K. Těťál I. Říha J. Boháč J. & Matějka K. Pulpán J. P. Veselý Čudan D. Moravec P. Těťál I. Linhart M. Moravec P. Těťál I. Majer J. Klapka V. Těťál I. Těťál I. P. Veselý Majer J. Strejček J. Majer J. Majer J. Majer J. Hůrka K. Těťál I. Říha J. Boháč J. & Matějka K. Strejček J. Strejček J. Skřivan J. Němec V. Moravec P. Těťál I. Linhart M. Moravec P. Těťál I. Majer J. Klapka V. Těťál I. Těťál I. Těťál I. Těťál I. P. Veselý lgt. ? les smrčina prosev smrčina smrčina smrčina další údaje immaturní ex. svah jv. buková smrčina, 7 prosev, ex. immaturních jezerní stěna, smrčina, písčitoštěrkový břeh cesta a její okolí (paseka, vlhká místa) okraje lesní paseka cesty, okraje lesní paseka cesty, paseka a okolí lesní silnice - po čet ex. ? ? ? 1 18 2 8 ? ? 1 5 2 1 1 1 1 ? 1 1 1 2 1 2 ? ? více ex. datum ? 9.? ? 6/5/10 6.6.-5.12.2009 7.1968 9/15/90 9/20/01 ? 4/7/96 7/15/92 8/13/95 5/19/95 5/23/11 8/13/95 6/16/11 5/26/97 8/18/08 8/20/00 5/23/91 6/25/91 5/23/91 6/25/91 5/16/00 5/28/00 5/18/00 6845 6845 6845 7149 7249 7249 7249 7249 7249 7350 6946 6846 6846 6846 6846 6946 7249 7249 7350 6947 6947 6947 6947 6947 6947 6947 č. m. p. m n. m. 1024-1361 1200 820 810 820 1230 1000-1100 1150 1150 lokalita Pěkná (“Zvonková”) (“Zvonková”) Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Plechý (hora) Nová pr. Pec Plešné jezero Plešné jezero Plešné jezero Plešné jezero Posudov Frymburk pr. Prášilské jezero Prášilský potok a Křemelná (soutok) Prášily pr. Prášilský potok a Křemelná (soutok) Prášily pr. Prášilský potok a Křemelná (soutok) Prášily pr. Prášilský potok nad soutokem s Křemelnou Prášily pr. Předěl (křižovatka cest) Prášily pr. Přední / Zadní Zvonková Přední / Zadní Zvonková Přední Výtoň Přilba (hora) Nové pr. Hutě Přilba (hora) Nové pr. Hutě Přilba (hora) Nové pr. Hutě Přilba (hora) Nové pr. Hutě Přilba (hora) Nové pr. Hutě Přilba (hora) Nové pr. Hutě Přilba (hora) Nové pr. Hutě region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

115 Těťál 1985 Fencl 1984 citace 1977 Webrová Skoupý 2004 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Těťál I. Těťál I. Těťál I. det. Majer J. Majer J. Majer J. Majer J. P. Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý Majer J. Grycz F. Grycz F. P. Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý Kašpar L. P. Vonička Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. coll. ZMP ZMP ZMP Majer J. Majer J. Majer J. Majer J. P. Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý Majer J. A. Holub Grycz F. P. Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý Kašpar L. P. Vonička Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Majer J. Majer J. Majer J. Majer J. Strejček J. Strejček J. Strejček J. Strejček J. Strejček J. Strejček J. Strejček J. Majer J. A. Holub Grycz F. Strejček J. Strejček J. Strejček J. Strejček J. Urban S. P. Vonička Strejček J. Pulpán J. Strejček J. lgt. Bozděchová J. Bozděchová J. Bozděchová- Beránková J. ? - - buková smrčina, 2 ex. rašeliniště bor smrčina smrčina immaturní maturní maturních immaturní další údaje bučina, prosev bučina na suti bučina, prosev okraj lesa buková smrčina bučina, prosev bučina, 2 prosev, ex. im buková smrčina, prosev buková smrčina, 6 ex. im buková smrčina, 1 ex. jezerní stěna, prosev severní svah - 11 po čet ex. 2 6 1 ? ? ? 1 ? ? ? 1 ? ? 1 2 6 4 3 9 5 9 1 1 8 2 1 datum 5/29/92 10/11/93 7/12/92 7/15/96 7/23/96 4.1971 4/13/71 5/13/71 ? 7/3/95 6/1/98 5/17/00 8/17/01 9/14/03 9/10/95 11.-12.8.1995 5/28/95 10/10/93 5/29/95 8/12/95 9/9/95 7/4/93 5/9/88 5/21/11 7.1969 8.1970 5.1970 7148 7148 7048 7350 7350 6847 6847 6847 7046 7350 7350 7350 7350 7350 6946 6946 6946 6947 6947 6947 6947 6945 7148 7148 7148 7148 7148 č. m. p. m n. m. 800 900 950 1200 1200 1200 1200 850-900 1180 1100 1100 1100 lokalita Most Rejštejn Rejštejn Rejštejn Radvanovický hřbet Dobrá pr. Radvanovický hřbet Dobrá pr. Radvanovický hřbet Soumarský pr. Rašeliniště Borková (PR) Přední pr. Zvonková - Račín Rašeliniště Borková (PR) Přední pr. Zvonková - Račín Roklanská nádrž Rožnov (PR) Pasečná pr. Rožnov (PR) Pasečná pr. Rožnov (PR) Pasečná pr. Rožnov (PR) Pasečná pr. Rožnov (PR) Pasečná pr. Smrkový vrch Modrava pr. Smrkový vrch Modrava pr. Smrkový vrch Modrava pr. Sokol (hora) Horská pr. Kvilda Sokol (hora) Horská pr. Kvilda Sokol (hora) Horská pr. Kvilda Sokol (hora) Horská pr. Kvilda Stará jáma (jezero) Prášily pr. Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

116 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Heyrovský 1923 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Fencl 1984 citace Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Máca 2008 Veselý P. Veselý Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Těťál I. det. Pulpán J. Moravec P. Pulpán J. Pulpán J. P. Veselý P. Veselý P. Veselý Grycz F. Grycz F. Grycz F. Zieris V. Linhart M. P. Veselý P. Veselý Pulpán J. Majer J. Grycz F. Křivan V. Máca J. Grycz F. Těťál I. - Veselý P. Veselý coll. NMP NMP Morozin Heyrovský L./MVHK? Syrovátka/ NMP NMP ZMP ski J. Moravec P. Pulpán J. Pulpán J. P. Veselý P. Veselý P. Veselý Grycz F. A. Holub A. Holub Moravec J. Linhart M. Mařík M. P. Veselý Strejček J. Majer J. Grycz F. Křivan V. Máca J. Moravec J. Těťál I. Tichý Tichý J./ Veselý P. Veselý Moravec P. Pulpán J. Pulpán J. Strejček J. Strejček J. P. Veselý Grycz F. A. Holub A. Holub Moravec J. Linhart M. Mařík M. P. Veselý Klička L. Láznička R. Strejček J. Majer J. Grycz F. Křivan V. Máca J. Moravec J. Suchý J. Heyrovský L. Všetečka K. lgt. Pošta Gottwald Sobota - meny a dřevem cesta další údaje bučina (prales) bučina, prosev jižní úpatí, paseka vrcholová partie, pod ka pod Stožeckou kaplí úpatí, les prales pod vrcholovou skálou, v detritu immaturní ex. severní úbočí, travnatá suťový les okolí mokřadu “Čert v lese”, jižně od obce immaturní ex. - po čet ex. 3 2 3 4 2 1 1 3 1 1 1 1 1 ? ? ? ? 1 ? 2 2 více ex. 2 1 více ex. ? ? ? datum 5.1973 5.1976 7/12/92 5/30/92 9/1/94 10.1996 6/7/97 6/22/97 7/23/97 4/18/98 7/13/02 6/5/08 5/21/11 ? ? ? 8.1985 9/17/11 8/7/95 6/1/03 6/1/03 6/23/06 6/5/00 7/28/85 7.1922 8.1928 9.1960 7.1979 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 6844/6845 6844/6845 7350 7350 7350 7251 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 960 850 900 1190-1250 lokalita Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Svaroh (hora) Železná pr. Ruda Svaroh (hora) Železná pr. Ruda (PP) Svatý Přední Tomáš pr. Výtoň (PP) Svatý Přední Tomáš pr. Výtoň (PP) Svatý Přední Tomáš pr. Výtoň Světlík env. Špičácké sedlo Železná pr. Ruda Špičák - Pancíř - Můstek Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

117 Těťál 1985 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace 1977 Webrová Fleischer 1927-30 Hennevogel 1905 Lokaj 1870 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Těťál I. Těťál I. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Těťál I. Lokaj E. P. Veselý P. Veselý Říha J. Říha J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. P. Veselý P. Veselý Pulpán J. Křivan V. coll. ZMP ZMP NMP NMP Jedlička A./NMP Likovský/ VMCL Všetečka K. NMP Těťál I. Lokaj E. P. Veselý P. Veselý Říha J. Říha J. Doutnáč J. Hůrka K. Kavan O. Rektořík B. Těťál I. Čech J. P. Veselý P. Veselý Daněk L. Křivan V. Těťál I. Lokaj E. Strejček J. Strejček J. Sofron J. Sofron J. Říha J. Říha J. Hájek F. Heyrovský L. Hůrka K. Kavan O. Rektořík B. Těťál I. Všetečka K. Všetečka K. Všetečka K. Rous R. F. Tanzer Strejček J. Strejček J. lgt. ? Lukáč Matys ? ? Stejskal - - dovky les vzácně turních smrčina další údaje svah, jv. lyžařské sjez severní svah, buková smrčina, 7 ex. imma jižní svah, buková smrčina, 2 ex. immaturní severní svah, buková jižní svah, buková smrčina - po čet ex. ? 1 7 3 4 ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? 1 ? ? ? 2 8 7 1 5 datum 7.1979 7.1979 6/3/79 8/4/02 8/9/02 ? ? ? 9.? ? 5.? ? ? ? ? ? ? 1964 ? ? ? ? 9/1/04 8/13/95 8/13/95 9/9/95 5/28/95 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 ? ? ? ? ? 7248 6847 6847 6847 6847 č. m. p. m n. m. 1050 850-1000 900 900 900 900 lokalita Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Trojmezná hora Nová pr. Pec (hora) Rejštejn pr. Valy (hora) Rejštejn pr. Valy (hora) Rejštejn pr. Valy (hora) Rejštejn pr. Valy region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

118 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Boháč & Matějíček 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) citace 1977 Webrová Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán J. Pulpán J. Grycz F. Grycz F. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Boháč J. & Matějíček J. Těťál I. Těťál I. Pulpán J. det. Veselý P. Veselý Majer J. P. Veselý P. Veselý Pulpán J. Grycz F. Pulpán J. P. Veselý P. Veselý P. Veselý Křivan V. Kašpar L. Kašpar L. P. Veselý Linhart M. P. Veselý P. Veselý coll. NMP MZMB JČU JČU MZMB Roubal J./SNMB Douša Matějíček J. ZMP ZMP NMP Veselý P. Veselý Majer J. P. Veselý P. Veselý Ričl P. Máca J. Pšenička S. P. Veselý P. Veselý P. Veselý Boháč J. & Křivan V. Kašpar L. Kašpar L. P. Veselý Linhart M. P. Veselý P. Veselý Strejček J. Majer J. Strejček J. Strejček J. Havelka Jan Matoušek J. Ričl P. Máca J. Šlachta M. Šlachta M. Matoušek J. Pšenička S. Roubal J. Strejček J. Strejček J. Strejček J. Boháč J. & Matějíček J. Snížek M. Kašpar L. Kašpar L. Strejček J. Linhart M. Strejček J. Strejček J. Suchý J. Hůrka L. lgt. Douša ? ? smrčina smrčina rašeliniště prosev immaturní další údaje severní svah, buková pastvina, zemní pasti pastvina, zemní pasti buková smrčina severní svah, buková smrčina na suti bučina, prosev sedlo mezi Ždánidly a Dřevěnou holí buková smrčina, 4 ex. buková smrčina bučina, prosev - po čet ex. 3 ? ? ? ? 1 1 3 ? ? ? 12 17 28 ? 2-10 1 1 2 ? 1 4 1 18 18 5 1 1 ? datum 5/27/95 ? ? ? 2/19/97 7/8/08 5.2010 9.2010 ? ? ? 7/5/93 9/10/95 8/12/95 ? 6.-11.2003 9/2/02 7/30/75 8/3/77 7.1960 10/10/93 10/9/93 9/9/95 8/11/95 8/11/95 5/27/95 7/29/45 5/10/66 6.1924 6847 6948 6948 6948 6948 7048 7048 7048 7049 6849 6846 7047 7047 7047 7351 7048/7049 7049 6745 6745 6947 6947 6846 6846 6846 6846 6846 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 900 793 793 900 900 900 1200 1200 1200 1140 1100 1100 lokalita Valy (hora) Rejštejn pr. Valy Vimperk Vimperk Vimperk env. Vimperk Vlčí jámy Lenora pr. Vlčí jámy Lenora pr. Vlčí jámy Lenora pr. Volary Volyně Srní pr. Vydra (hora) Borová pr. Lada Vyhlídka (hora) Borová pr. Lada Vyhlídka (hora) Borová pr. Lada Vyhlídka Brod Vyšší Zátoňská hora (PR) Zátoň pr. Zbytiny env. Zelená Lhota Nýrsko pr. Zelená Lhota Nýrsko pr. Zhůřská slať Horská pr. Kvilda Zhůřská slať Horská pr. Kvilda Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

119 Apfelbacher 1998 Fencl 1984 Těťál 1985 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace Fencl 1984 Pičman 1972 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Máca 2008 Pulpán (nepubl. rukopis) Apfelbacher F. Grycz F. Těťál I. Těťál I. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Majer J. Grycz F. Grycz F. Majer J. Pičman Z. Pičman Z. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. P. Veselý P. Veselý Máca J. Švec Z. Švec Z. Švec Z. Švec Z. Švec Z. Švec Z. Říha J. Pulpán J. - er F. coll. JMCB ZMP ZMP NMP NMP MZMB Apfelbach Majer J. Grycz F. A. Holub Majer J. Pičman Z. Pičman Z. Brožík J. Fencl R. Rektořík B. P. Veselý P. Veselý Máca J. Malinka Z. Resl K. Linhart M. Říha J. Mareček I. Vyhnálek V. Říha J. Rektořík B. Karas V. Majer J. Grycz F. A. Holub Majer J. Brožík J. Brožík J. Hůrka L. Hůrka L. Brožík J. Fencl R. Obenberger J. Reška M. Strejček J. Strejček J. Máca J. Švec Z. Švec Z. Švec Z. Švec Z. Švec Z. Švec Z. lgt. Chvalkovský J. ? Fiala Apfelbacher F. ? les olšina paseka dřevem smrčina další údaje buková smrčina buková smrčina vrchol, biková bučina paseka, pod kameny a - po čet ex. 5 2 2 ? ? 3 ? ? ? ? ? ? 21 13 více ex. 2 1 ? ? ? ? 1 1 1 1 1 3 datum 7/10/59 7/29/63 7.1963 5/10/66 5.1966 7/20/88 ? ? ? ? ? 2/20/95 9/10/95 8/12/95 8/3/00 5/23/06 5/23/09 7/1/97 ? 16.5.-29.9.1997 7.1907 8/1/81 4/23/82 8/2/83 8/2/83 8/22/84 5/20/85 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 7149 7048 7048 7150 7150 7150 7150 6545/6645 6844 5260 7049 7049 7049 7049 7049 7049 č. m. p. m n. m. 1000 1000 1191 1180 1150 - lokalita Želnava Klatovy region”) Javor (hora) Arber-Gipfel (“Grosser Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Žlíbský vrch Horní pr. Vltavice Žlíbský vrch Horní pr. Vltavice Chlum (hora) Tisovka pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Knížecí stolec (hora) Želnava pr. Špičák (hora) Horní pr. Planá Polední kameny (hora) (“Volary”) Bobík (hora) Volary pr. (“Volary”) Bobík (hora) Volary pr. (“Volary”) Bobík (hora) Volary pr. (“Volary”) Bobík (hora) Volary pr. (“Volary”) Bobík (hora) Volary pr. (“Volary”) Bobík (hora) Volary pr. Šumava (Boletice Šumava (Boletice Šumava (Boletice Šumava (Boletice Klatovská kotlina Bavorský les region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava VVP) VVP) VVP) VVP) Krkonoše Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B GE PL CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B Pterostichus Pterostichus selmanni roubali

120 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace Trpák 1964 Horion 1941 Schauberger Schauberger 1927 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) det. Schauberger Schauberger E. Čáp J. coll. Jedlička A./NMP Štícha B./NMP NMP NMP Jedlička A./NMP Mařan J./SNMB JMCB Jedlička A./NMP Roubal J./SNMB NMP Havelka J./NMP Sukdol V. Pulpán J. Vyhnálek V. P. Veselý Pulpán J. Dvořák M. Adámek J. Moravec P. Pulpán J. Pulpán J. Hůrka K. A. Smetana Hůrka K. Skoupý V. Sukdol V. Sukdol V. Sukdol V. Sukdol V. Sukdol V. Sukdol V. Sukdol V. Sukdol V. Sukdol V. Sukdol V. Sukdol V. A. Keil Čáp J. Čáp J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. lgt. ? ? ? ? ? holotyp! další údaje - po čet ex. ? ? 4 1 2 16 2 3 1 ? 1 ? 1 1 ? ? 1 6 ? 5 1 3 9 1 1 1 ? datum 1921 5.1925 5.1925 5/30/25 5/30/25 1926 1926 1926 1926 ? 1926 ? ? 5/1/25 ? 6/20/73 6/20/73 5/17/09 ? 7.1926 6.1928 ? ? ? 7.1926 7.1926 5.1925 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7148 7148 7148 7148 7149 7049 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7148 č. m. p. m n. m. - lokalita [sic!]”) Dobrá Dobrá schlag”) Lenora Lenora Lenora Lenora Lenora Lenora Lenora Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) (“Boubin, Coll. Sukdel České Žleby České Žleby Chlum Volary pr. Krejčovice Prachatice pr. (“Schneider Radvanovický hřbet České pr. Žleby region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

121 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace Strejček 1973 Skoupý 2004 Strejček 1973 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis), Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis), Skoupý 2004 Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Pulpán (nepubl. rukopis) Skoupý 2004 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Pulpán J. Grycz F. Pulpán J. Grycz F. Těťál I. det. Strejček J. Pulpán J. Strejček J. Hůrka K. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Reška M. Pulpán J. Pulpán J. Brožík J. Brožík J. Niedl J. Reška M. Hejkal J. Hejkal J. Moravec P. Pulpán J. Zvarič B. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. coll. Gottwald Gottwald Čech JMCB Hrozinka Lapáček JMCB ZMP Strejček J. Pulpán J. Strejček J. Hůrka K. Hůrka K. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Reška M. Pulpán J. P. Veselý Moravec P. Moravec P. A. Mikyška Resl K. Hejkal J. Moravec P. Moravec P. Pulpán J. Zvarič B. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Strejček J. Pulpán J. Strejček J. Hůrka K. Hůrka K. Reška M. Reška M. Reška M. Reška M. Deneš K. Pulpán J. Pulpán J. Brožík J. Brožík J. Deneš K. Deneš K. Deneš K. Doležal S. Hůrka K. Hejkal J. Hejkal J. Moravec P. Pulpán J. Zvarič B. lgt. ? ? Komárek Komárek Čech Černý Komárek kůrou další údaje stará smrčina, pod ležící zemní past - po čet ex. ? ? 1 5 1 20 30 1 3 4 2 1 30 2 1 98 1 1 2 1 2 4 2 1 1 3 1 1 1 171 3 datum ? 6.1921 8.1970 6/5/70 9/20/70 5.1971 5.1972 5/7/72 5/9/72 5/9/72 5/7/72 5.1972 5.1972 5/13/73 5/13/73 5.1973 5.1973 5/25/74 5.1974 6/14/75 5/2/75 5/2/75 5/2/75 5/25/75 8/11/75 7.1976 7/4/76 4/16/76 8/3/76 5.1976 7.1976 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 č. m. p. m n. m. lokalita Radvanovický hřbet České pr. Žleby Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

122 citace Skoupý 2004 Skoupý 2004 Grycz F. det. Plecháč Boukal Holub Holub Holub Holub Blízek J. Blízek J. Linhart M. Orszulik K. Pulpán J. Pulpán J. A. Trmal A. Trmal Kašpar L. Pulpán J. P. Veselý V. Vyhnálek Grycz F. Trávníček Z. A. Trmal Grycz F. P. Veselý Grycz F. Grycz F. Grycz F. coll. Miesbauer J. Holub Holub Holub Blízek J. Blízek J. Linhart M. Orszulik K. Pulpán J. Pulpán J. Kopecký T. Říha J. Helešic J. Kašpar L. Kašpar L. Vyhnálek V. Kopecký T. Skoupý V. Kašpar L. Grycz F. P. Veselý Čudan D. Houška F. Kopecký T. Kašpar L. Grycz F. Křivan V. Blízek J. Blízek J. Linhart M. Orszulik K. Pulpán J. Tedla A. Trmal A. Trmal Urban S. Urban S. Urban S. V. Vyhnálek A. Trmal Trávníček Z. A. Trmal Miesbauer J. Miesbauer J. P. Veselý Grycz F. Grycz F. Grycz F. lgt. Plecháč Smrž Holub Holub Holub Holub kaple kaple kaplí další údaje jižní svah, okolí Stožecké jižní svah, okolí Stožecké jižní svah, pod Stožeckou immaturní ex. - po čet ex. 1 1 1 5 1 1 1 2 1 4 3 8 1 2 2 1 1 2 1 1 2 více ex. 1 více ex. více ex. více ex. 1 datum 7/28/81 8/18/82 5/10/85 7/25/86 5.1986 5/10/86 5/9/88 5/9/88 5/9/88 5/9/88 5/3/88 6/16/88 6/10/89 4/25/89 9/26/90 7/14/90 5/11/91 6/29/95 6/29/95 10/1/96 6/4/97 6/7/97 6/7/97 6/22/97 7/23/97 8/7/97 8/7/97 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 č. m. p. m n. m. lokalita Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

123 citace Bouchal J. Grycz F. Těťál I. det. Holub Linhart M. Majer J. Linhart M. Resl K. Blízek J. Blízek J. Houška F. Houška F. Křivan V. Linhart M. Mareček I. Blízek J. Grycz F. Mareček I. Mareček I. P. Veselý Linhart M. Resl K. Klapka V. Blízek J. Kmeco R. Blízek J. Resl K. V. Vyhnálek Blízek J. Blízek J. Kašpar L. Bouchal J. coll. JMCB ZMP Holub Linhart M. Majer J. Linhart M. Resl K. Blízek J. Klíma L. Houška F. Šlachta M. Křivan V. Linhart M. Mareček I. Blízek J. Čudan D. Mareček I. Mareček I. P. Veselý Linhart M. Resl K. Klapka V. Blízek J. Kmeco R. Blízek J. Resl K. Vyhnálek V. Blízek J. Blízek J. Kašpar L. Bouchal J. Linhart M. Kletečka Z. Majer J. Doležal Z. Linhart M. Resl K. Blízek J. Blízek J. Houška F. Houška F. Křivan V. Linhart M. Mareček I. Blízek J. Blízek J. Mareček I. Mareček I. P. Veselý Linhart M. Resl K. Klapka V. Blízek J. Kmeco R. Blízek J. Resl K. V. Vyhnálek Blízek J. Blízek J. Kašpar L. lgt. Holub sz. svah kameny další údaje jižní svah pod kameny a dřevem jižní svah jižní svah jižní svah jižní svah jižní svah úpatí, pod dřevem jižní svah jižní svah severní svah okolí lesní pod cesty, pod dřevem jižní svah, zemní pasti jižní svah, zemní pasti jižní svah pod dřevem sz. svah jižní svah jižní svah - 11 po čet ex. 1 1 1 více ex. 7 1 4 1 1 1 2 1 1 5 1 4 9 14 3 1 5 2 1 8 5 1 16 4 1 3 datum 8/7/97 5/3/98 5/27/99 7/27/99 7/6/99 8/28/99 6/4/00 6/4/00 6/4/00 6/4/00 6/4/00 8/7/00 7/17/00 7/30/01 7/30/01 7/11/01 7/13/01 5/25/01 7/13/02 7/31/03 7/10/03 6/12/04 17.-25.8.2006 17.-25.8.2006 7/7/07 6/5/07 8/11/07 6/5/07 5/25/08 6/5/10 6/4/10 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 č. m. p. m n. m. 900 900 lokalita Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

124 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) citace det. Blízek J. Mareček I. Klapka V. Říha J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Grycz F. Linhart M. Linhart M. Linhart M. Linhart M. Linhart M. Resl K. Resl K. Šlachta M. P. Veselý P. Veselý P. Vonička P. Vonička P. Vonička Blízek J. Blízek J. Blízek J. coll. Roubal J./SNMB Blízek J. Mareček I. Klapka V. Říha J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Bouchal J. Kmeco R. Kovář J. Grycz F. Linhart M. Linhart M. Linhart M. Linhart M. P. Vonička Resl K. Resl K. Šlachta M. P. Veselý P. Veselý P. Vonička P. Vonička P. Vonička Blízek J. Blízek J. Kovář J. Blízek J. Mareček I. Klapka V. Říha J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Blízek J. Grycz F. Linhart M. Linhart M. Linhart M. Linhart M. Linhart M. Resl K. Resl K. Šlachta M. P. Veselý P. Veselý P. Vonička P. Vonička P. Vonička Blízek J. Blízek J. Blízek J. Madar J. lgt. ? Stožeček kládou další údaje zemní pasti sz. svah sz. svah sz. svah sz. svah sz. svah, zemní pasti sz. svah sz. svah sz. svah svah sv. pod kameny a dřevem pod kameny a dřevem pod kameny a dřevem sz. svah, zemní pasti sz. svah, zemní pasti sz. svah severní svah svah sv. pod kameny a dřevem pod kameny a dřevem jižní svah sz. svah sz. svah sz. svah v sedle Medvědice/ úpatí, pod smrkovou - po čet ex. 6 4 4 9 5 1 3 4 3 1 7 7 3 9 4 2 2 6 12 3 1 7 2 2 3 3 1 ? 3 2 2 datum 6/4/10 6/5/10 6/4/11 6/11/11 7/17/11 7/31/11 11.-25.9.2011 6/4/11 6/4/11 6/11/11 5/21/11 5/21/11 7/4/11 6/11/11 21.5.-11.6.2011 11.6.-4.7.2011 7/4/11 5/21/11 7/17/11 5/21/11 5/21/11 5/21/11 7/4/11 5/21/11 6/3/12 6/23/12 6/23/12 8/7/20 7/30/81 7/13/01 5.1925 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7148 7149 7149 ? č. m. p. m n. m. lokalita Šumava Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) Stožec (hora) (“Tussety”) Stožeček (hora) Černý pr. Kříž Stožeček (hora) Černý pr. Kříž region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

125 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Fleischer 1927-30, Schatzmayr 1942, Kult 1947, Trpák 1964 Fleischer 1927-30, Schatzmayr 1942, Kult 1947, Trpák 1964 Fleischer 1927-30, Schatzmayr 1942, Kult 1947, Trpák 1964 citace Skoupý 2004 Schauberger 1927 Apfelbacher 1991 Poschinger 1952 Poschinger 1952 Poschinger 1952 Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Pulpán (nepubl. rukopis) Těťál I. revid. Pulpán J. det. Čech Čech Pulpán J. Schauberger E. K. Witzgall Poschinger F. Poschinger F. Poschinger F. coll. Štícha/ NMP Baumert/ NMP ZMP Likovský/ VMCL Pičman Roubal J./SNMB Čech Rektořík B. Pulpán J. Madar J. Štourač P. P. Veselý Prouza J. K. Witzgall Kašpar L. Malinka Z. Skoupý V. Malinka Z. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Madar J. Heyrovský L. Klička L. Láznička R. Madar J. Švec Z. Švec Z. Švec Z. K. Witzgall Poschinger F. Poschinger F. Poschinger F. lgt. Čech Čech Čech Sehnal ? další údaje typová série! - po čet ex. ? 2 ? ? 1 1 1 ? 8 ? ? ? 7 23 1 1 3 ? ? ? 1 více ex. 1 3 6 datum ? ? ? 6/1/25 1925 ? ? ? ? ? ? ? ? 5.1975 5/3/75 5/3/75 4/2/84 6.1984 6.1984 6.1984 6/16/90 5/7/62 7/3/49 5/14/50 8/22/51 ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? 7049 7049 7049 7049 7049 7049 7049 7049 7044 7043 7043 7043 č. m. p. m n. m. 850 850-880 850-890 lokalita Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Einödriegel (hora) Bischofsmais pr. Gotteszell Regen pr. Gotteszell Regen pr. Gotteszell Regen pr. Šumava (“Böhmerwald”) Šumava (“Böhmerwald”) Šumava (“Böhmerwald”) Šumava (“Böhmerwald”) Volary Volary Volary Volary Volary Volary Volary Volary Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B GE GE GE GE

126 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Skoupý 2004 citace Schweiger 1955 1977 Webrová 1977 Webrová Anonymus 1987 Grycz F. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Moravec P. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Veselý P. Veselý Moravec P. Moravec P. Moravec P. Pulpán J. Moravec P. Moravec P. Orszulik K. Čížek P. Čížek P. Moravec P. Moravec P. Moravec P. coll. JMCB Pulpán J./NMP Pulpán J./NMP Komárek Jos. Pulpán J./NMP Hromádka L. Roubal J./SNMB NMP Pičman Veselý P. Veselý Farkač J. Farkač J. Farkač J. Kačenka Z. Moravec P. Moravec P. Orszulik K. Kašpar L. Kašpar L. Farkač J. Farkač J. Farkač J. Čížek P. Zedek V. Zedek V. Zedek V. Karas V. Kačenka Z. Kačenka Z. Strejček J. Komárek Jos. Brožík J. Moravec P. Orszulik K. Klouček ing. Roubal J. Čížek P. Čížek P. Zedek V. Zedek V. Zedek V. Havelka Jan Havelka Jan lgt. Minarz ? Doležal ? - - - les vrchol les maturní maturní maturní další údaje zemní pasti zemní pasti, 1 ex. im zemní pasti zemní pasti zemní pasti, 1 ex. im zemní pasti, 2 ex. im - po čet ex. ? 1 1 ? ? 2 ? 1 4 5 více ex. 4 1 ? ? 2 2 5 2 8 14 8 5 ? ? datum ? 8/1/63 8/12/73 ? ? 7.1969 4.1972 5/26/74 5/26/74 8/4/77 7/24/86 8/19/90 8/19/90 ? ? 8/19/90 8/12/92 14.5.-26.6.1998 26.6.-25.7.1998 25.7.- 16.10.1998 14.5.-22.6.2001 22.6.-28.7.2001 28.7.-10.9.2001 6.1946 6/26/46 7656 6542 6947 6947 6947 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 7048 6846 6846 6846 6846 6846 6846 7047 7047 č. m. p. m n. m. 1180-1250 1150-1300 lokalita Isperklamm Antýgl Antýgl Antýgl Pec pr. Pec Česká pr. Kubice Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubín (hora) Boubínský prales (NPR) Boubínský prales (NPR) Březník (hora) Dobrá pr. Voda Březník (hora) Dobrá pr. Voda Březník (hora) Dobrá pr. Voda Březník (hora) Dobrá pr. Voda Březník (hora) Dobrá pr. Voda Březník (hora) Dobrá pr. Voda Bučina Knížecí pr. Pláně Bučina Knížecí pr. Pláně Waldviertel Český les region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Trechus alpicola alpicola Trechus země AU CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

127 Fencl 1981 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Skoupý 2004 citace Maršáková-Němejcová & Mihálik 1977 1977 Webrová 1977 Webrová Fencl R. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Fencl R. Fencl R. Říha J. Kmeco R. Linhart M. Moravec P. Pulpán J. Pulpán J. A. Mikyška Těťál I. Pulpán J. Moravec P. Pulpán J. Pulpán J. Fencl R. coll. Pulpán J./NMP Koleška Pulpán J./NMP VMCL Pulpán J./NMP Pulpán J./NMP NMP NMP Mikyška A. Mikyška Skoupý V. Říha J. Kmeco R. Linhart M. Moravec P. Voříšek Prouza J. A. Mikyška Těťál I. Vysloužil Kašpar L. Rektořík B. Hůrka K. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Strejček J. Linhart M. Moravec P. Roubal J. Fencl R. Prouza J. A. Mikyška Borovec R. Těťál I. Pulpán J. Honců M. Ryba Ryba Vysloužil A. Trmal Bílek P. Štícha B. Obenberger J. Hůrka K. lgt. ? ? ? les rašeliniště další údaje břeh jezera, prosev břeh jezera immaturní ex. sz. svah, smrčina immaturní ex. některé ex. immaturní - 100+ po čet ex. ? 5 1 ? 3 1 ? ? ? 25 ? ? ? 1 2 ? 3 1 ? 1 2 ? ? 70 ? datum 5.-9.1997 7/10/78 7.1978 7/10/78 9/21/90 5/8/11 5/8/11 ? ? ? 8.1978 8.1978 7/13/93 7.1981 8/19/10 5/6/61 6.1961 4/19/61 5/8/61 9.1963 ? 5/12/91 5.1903 8.1927 8/8/47 9.1952 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6846 6845 6745 6947 6947 6947 6947 6947 6946 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 900-1050 1070 1050 1300 1020-1100 lokalita Ruda Ruda Ruda Ruda Černé a Čertovo jezero (NPR) pr. Železná Ruda Černé jezero Černé jezero Černé jezero Černé jezero Černé jezero Černé jezero Černé jezero Černé jezero Černé jezero Čertovo jezero Čertovo jezero Čertovo jezero Hartmanice pr. Dobrá Voda Dřevěná hůl (hora) Nová pr. Hůrka Hojsova Stráž Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Horská Kvilda Javoří Pila Modrava pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

128 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Skoupý 2004 Fencl 1984 Těťál 1985 citace Maršáková-Němejcová & Mihálik 1977 Obenberger Obenberger 1952 Fencl 1984 Fencl 1984 Fencl 1984 Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Těťál I. Těťál I. Těťál I. det. Těťál I. Pulpán J. Pulpán J. Mařan J. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R., revid. Moravec P. Fencl R., revid. Moravec P. Fencl R., revid. Moravec P. Kmeco R. Linhart M. coll. Pulpán J./NMP Pulpán J./NMP Pulpán J./NMP Pulpán J./NMP Roubal J./SNMB NMP ZMP ZMP ZMP Těťál I. Dvořák M. Reška M. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Moravec P. Moravec P. Kmeco R. Linhart M. Těťál I. Dvořák M. Reška M. Reška M. Reška M. Roubal J. Skřivan J. Obenberger J. & Mařan J. Fencl R. Fencl R. Těťál I. Těťál I. Těťál I. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Fencl R. Bezděčka P. Linhart M. lgt. Smetana Smetana ? smrčina další údaje immaturní ex. vrcholová partie, řídká vrcholová partie, les - po čet ex. 1 1 13 7 2 1 ? ? ? více ex. více ex. více ex. ? 8 5 7 více ex. 2 5 7 ? 34 datum 8.1959 7/6/59 7/26/59 7/1/59 7/29/62 8/4/62 ? ? ? léto 1947 7/10/78 5/27/79 7/5/83 7.1983 7/5/83 7/5/83 10/21/84 7/5/84 7/5/84 7/6/86 7/1/90 7/16/91 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1340 1300 lokalita Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Ruda Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora (Jezerní stěna) Železná pr. Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

129 citace Moravec & Dvořák 2000 Grycz F. Grycz F. Grycz F. Grycz F. Grycz F. Grycz F. Grycz F. Houška F. Grycz F. Těťál I. det. Jurčíček J. Říha J. Jurčíček J. Moravec P. Těťál I. P. Veselý Moravec P. Moravec J. Křivan V., revid. Moravec P. Linhart M., revid. Moravec P. Linhart M. P. Vonička Linhart M. Grycz F. Grycz F. Čudan D. Grycz F. A. Holub A. Holub Moravec J. Houška F. Houška F. coll. Doležal Z./ZMP Kopecký T. Říha J. Kopecký T. Klíma L. Těťál I. P. Veselý Moravec P. Moravec J. Křivan V. Linhart M. Linhart M. P. Vonička Linhart M. Trmal A. Trmal Jurčíček J. Čudan D. Grycz F. A. Holub A. Holub Moravec J. Houška F. Houška F. Jurčíček J. Říha J. Jurčíček J. Klíma L. Jurčíček J. Těťál I. P. Veselý Moravec P. Moravec J. Křivan V. Linhart M. Linhart M. P. Vonička Linhart M. lgt. ------meny, kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. kůrou meny, apod. další údaje vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka 6 ex. immaturních svah, sv. řídká smrčina vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, pod ka vrcholová partie, smrčina, pod dřevem, immaturní ex. vrcholová partie, smrčina, pod dřevem vrcholová partie, smrčina vrcholová partie, smrčina, pod dřevem - po čet ex. 1 1 3 1 1 14 1 2 10 3 2 5 více ex. více ex. ? 4 1 8 2 1 2 6 3 datum 5/10/91 6/14/92 8/10/92 6/10/93 6/10/93 9/1/93 6/15/95 5/21/95 10/12/95 5/21/99 7.2000 7/22/00 7/22/00 8/13/00 6/10/00 6/10/00 10/14/01 10/14/01 7/17/02 8/8/10 5/23/11 5/23/11 5/19/12 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1200 1200-1300 1100-1200 1150-1300 lokalita Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

130 Papoušek 2008 Skoupý 2004 Fencl 1984 Těťál 1985 citace Trpák 1964 1977 Webrová 1977 Webrová Kirchner 1858 1977 Webrová Fencl 1990 Anonymus 1987 Papoušek Z. Těťál I. Pulpán J. Těťál I. Těťál I. Pulpán J. det. Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý Fencl R. Veselý P. Veselý Říha J. Říha J. Moravec P. Majer J. Těťál I. Těťál I. Pulpán J. Těťál I. Orszulik K. Orszulik K., revid. Moravec P. Orszulik K., revid. Moravec P. P. Veselý coll. Papoušek Z. ZMP Pulpán J./NMP ZMP ZMP Roubal J./SNMB Veselý P. Veselý P. Veselý P. Veselý Fencl R. Veselý P. Veselý Říha J. Říha J. Moravec P. Majer J. Těťál I. Těťál I. Brožík J. Těťál I. Orszulik K. Moravec P. Orszulik K. P. Veselý Veselý P. Veselý Strejček J. Strejček J. Fencl R. Veselý P. Veselý Papoušek Z. Říha J. Říha J. Moravec P. Majer J. Suchý J. Pulpán J. Těťál I. Těťál I. Těťál I. Těťál I. Roubal J. Brožík J. Těťál I. Orszulik K. Orszulik K. Orszulik K. P. Veselý lgt. ? ? ? ? ? kameny les les prosev prosev les vrchol další údaje okraj lesní pod cesty, pod Jezerní stěnou, pod detritem u tajícího sněhu vrcholová partie, smrčina vrcholová partie, smrčina jz. svah, les 1 ex. immaturní - po čet ex. 2 2 ? ? ? 6 ? více ex. 5 1 3 3 ? 1 1 ? 5 4 ? ? 1 ? ? 9 5 2 18 1 datum 5/19/12 5/19/12 ? ? ? 10/10/93 ? 30.4.-30.9.2008 10/9/93 8/10/02 8/8/03 8/12/95 7/3/97 7.1959 5/4/61 8/6/81 8.1981 8/6/81 ? 7/14/87 6/5/91 ? 9.1971 6/3/79 7/22/86 7/26/86 7/26/86 10/13/95 6845 6845 6845 6845 6845 6947 7252 7250 6845 6845 6845 6845 6946 6745/6845 6745/6845 6745/6845 6745/6845 6745/6845 6745/6845 6744/6844 6744/6844 6744/6844 6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 1200-1300 1200 900-1000 1200-1348 1050 1050 1230 850 1250 1200 1100 1100 1150 lokalita Modrava Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní hora Železná pr. Ruda Jezerní slať Kvilda pr. Kaplice env. Kotlina pod Pláničským rybníkem (PP) Plánička pr. Laka (jezero) Laka (jezero) Laka (jezero) Laka (jezero) env. Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Můstek (hora) Hojsova pr. Stráž Ostrý (hora) Ostrý (hora) Ostrý (hora) Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda Pancíř (hora) Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

131 Heyrovský 1923 Skoupý 2004 citace 1977 Webrová Obenberger Obenberger 1952 Fencl 1990 Grycz F. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Nadolski, revid. Moravec P. Veselý P. Veselý Mařan J. Grycz F. Fencl R. Fencl R., revid. Moravec P. Moravec P. Pulpán J. Pulpán J. Moravec P. Moravec P. Těťál I. Těťál I. Grycz F. P. Veselý Křivan V., revid. Moravec P. P. Veselý Moravec P. coll. JMCB Červenka Heyrovský L./MVHK? Likovský/ VMCL Pulpán J./NMP Veselý P. Veselý Majer J. Fencl R. Moravec P. Moravec P. Kučera Z. Voříšek Moravec P. Moravec P. Těťál I. Těťál I. Čudan D. P. Veselý Křivan V. P. Veselý Wrase D.W. Wrase D.W. Strejček J. Obenberger Obenberger J. & Mařan J. Majer J. Fencl R. Fencl R. Moravec P. Kučera Z. Kučera Z. Moravec P. Moravec P. Těťál I. Těťál I. Čudan D. Dvořák L. Strejček J. Křivan V. Strejček J. Fencl R. Heyrovský L. Všetečka K. Všetečka K. A. Jedlička lgt. ? Gottwald prosev další údaje vrcholová partie nad městem jezerní stěna, smrčina, rašelinná louka cesta a její okolí (paseka, vlhká místa) staré rašeliniště u vody horská smrčina bučina, prosev jezerní stěna, prosev - po čet ex. více ex. 1 ? 4 3 ? ? 1 2 2 1 1 1 2 1 1 1 1 ? více ex. 1 1 ? 2 datum léto 1947 8/1/05 7/18/88 6/18/88 5/23/99 5/27/53 5/22/53 7/15/92 8/13/95 5.1999 5/20/12 6/16/11 9/30/00 ? 7/10/94 10/10/93 6/4/00 7/4/93 6.1979 7.1922 8.1922 8.1923 9.1945 9.1961 6845 7048 6946 6946 6946 7050 7050 6946 6846 6846 6946 6946 7350 7046 6946 6947 7048 6945 6844/6845 6845 6845 6845 6845 6845 č. m. p. m n. m. 850-900 1200 1200 1200 820 820 1230 730 1100 1200 750 1130 1180 - lokalita Prachatice Prachatice Prášily drava Plesná hora (=Debrník) Nová pr. Hůrka (“Plešná hora”) Pod Ostrohem (PP) Horní pr. Vltavice Poledník (hora) Prášily pr. Poledník (hora) Prášily pr. Poledník (hora) Prášily pr. Prášilské jezero Prášilský potok nad soutokem s Křemelnou Prášily pr. Prášilský potok nad soutokem s Křemelnou Prášily pr. Předěl (křižovatka cest) Prášily pr. Rašeliniště Borková (PR) Přední pr. Zvonková - Račín Roklanská nádrž Rokytská (=Rokytecká) slať Mo pr. Sokol (hora) Horská pr. Kvilda Soumarský Most Lenora pr. Stará jáma (jezero) Prášily pr. Svaroh (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B

132 Skoupý 2004 Horion 1941 Skoupý 2004 citace 1977 Webrová 1977 Webrová Daniel 1906 Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. Pulpán J. det. Veselý P. Veselý P. Veselý Benedikt S., revid. Moravec P. Kašpar L. Moravec P. Říha J. Fencl R. Mlynář Z., revid. Moravec P. Grycz F. Křivan V., revid. Moravec P. P. Veselý Moravec P. P. Veselý P. Veselý P. Veselý Pulpán J. Chvalkovský J. Těťál I. coll. Pulpán J./NMP MVHK NMP Müller/DEI Pulpán J./NMP JMCB Veselý P. Veselý P. Veselý Moravec P. Kašpar L. Moravec P. Říha J. Kašpar L. Farkač J. Houška F. Křivan V. P. Veselý Farkač J. P. Veselý P. Veselý P. Veselý Pospíšil K. Kašpar L. Těťál I. Strejček J. Strejček J. Benedikt S. A. Trmal Moravec P. Říha J. Fencl R. Všetečka K. Všetečka K. Mlynář Z. Houška F. Křivan V. Strejček J. A. Kůrka Strejček J. Strejček J. Strejček J. A. Keil lgt. Gottwald Mařík Chvalkovský J. ? Gottwald Frankl ? Komárek Stöcklein les prosev immaturní další údaje u vody severní svah, buková smrčina na suti zemní pasti bučina, prosev buková smrčina, 2 ex. buková smrčina bučina, prosev - po čet ex. ? 1 2 7 1 3 1 ? 2 1 ? ? 1 1 1 1 1 7 2 27 1 5 4 7 1 ? ? datum 4.1961 10/7/79 8/8/80 8/10/90 7/16/90 5/21/99 8/5/02 ? ? ? ? ? ? 9/12/67 6/4/00 6/4/00 ? 8/12/95 10/10/93 ? 6/26/78 10/9/93 8/11/95 8/11/95 5/27/95 6.1905 7.1905 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6845 6947 7048 7048 6947 7047 6947 6947 6947 6846 6846 6846 6846 6844/6944 6844/6944 č. m. p. m n. m. 1050 900-1000 750 850-890 900 1200 1200 1200 1100 1100 lokalita Javor (hora) (“Arber”) Javor (hora) (“Arber”) Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda Špičák (hora) Železná pr. Ruda (“Spitzberg im Böhmerwald”) Antýgl Turnerova chata pr. niva (NPR) Soumarský Velká pr. Most niva (NPR) Soumarský Velká pr. Most Srní pr. Vydra (hora) Borová pr. Lada Vyhlídka Zhůřská slať Horská pr. Kvilda Zhůřská slať Horská pr. Kvilda Zlatá Studna Churáňov pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Ždánidla (hora) Prášily pr. Bavorský les Bavorský les region Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava Šumava země CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B CZ-B GE GE

133 Apfelbacher 1998 Zimmermann 1906 citace Apfelbacher 1988 Horion 1941 Schmidt et al. 1966 Horion 1941 Heberdey & Meixner 1933 Burmeister 1939 Holdhaus 1910 Apfelbacher 1988 Schweiger 1955 Horion 1935 Horion 1935 Apfelbacher 1988 Horion 1941 Horion 1941 Holdhaus 1910 Roubal 1911 Roubal 1911 Horion 1941 Horion 1941 Apfelbacher F. Moravec P. Zimmermann L., Daniel K. revid. det. Winkler A. Winkler teste Daniel - - er F. Orzsulik K. coll. Apfelbach Zim mermann L./coll.? Roubal J. Roubal J. Orzsulik K. Roubal J. Roubal J. lgt. Apfelbacher G./ F./Geiss Lackerbeck K.+L. Arnold Apfelbacher F. ? Ihssen ? ? ? Hüther Zimmermann L. Zimmermann L. Apfelbacher G./ F./Geiss Lackerbeck K.+L. Stanzl Stöcklein ?Stöcklein Apfelbacher F. ?Stöcklein Stöcklein ?

další údaje gesiebt” “aus Waldstreu “s.” = selten - 1 ♀ po čet ex. ? 2 ? ? více ex. ? ? ? ? ? 1 1 ? ? ? ? ? ? ? ? ? datum 6.-10.1979/ 1982-1987 1936 16.5.-29.9.1997 ? 1917 ? 1902 1904 ? ? ? ? 6/1/05 6.-10.1979/ 1982-1987 ? ? 7/25/86 ? 6.-8.1977/1978 1924 1918 ? 6844/6944 6844/6944 6844 6844/6944 6744/6844 7046 7046 7046 7046 7046 7046 7046 7046 7248 7248 7249 7148 6844/6944 7144 6945 6944 7046 č. m. p. m n. m. 1080-1360 - - lokalita region”) Lalling Ludwigstal Arber”) Javor (hora) (“Arber”) Javor (hora) (“Arbergipfel”) Javor (hora) Arber-Gipfel (“Grosser Javor (hora) Arber”) (“Kl., Gr. Ostrý (hora) (“Ossergipfel”) Roklan (hora) (“Grosser Rachel”) Roklan (hora) (“Rachel”) Roklan (hora) (“Rachel”) Roklan (hora) (“Rachel”) Roklan (hora) (“Rachel”) Roklan (hora) (“Rachel”) Roklan (hora) (“Rachel”) Roklan (hora) (“Rachel, auf der Posch Třístoličník (hora) (“Dreisessel”) Třístoličník (hora) (“Dreisesselberg”) Plechý (hora) (“Plöckenstein”) Javor (hora) (“Arber”) Riesloch Bodenmais pr. (“Riesloch am Roklan (hora) (“Rachel”) Stožec (hora) inger Wiese”) Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les Bavorský les region Šumava země GE GE GE GE GE GE GE GE GE GE GE GE GE GE GE AU CZ-B GE GE GE GE GE Trechus montanellus Trechus

134 Zimmermann 1906 Geiser 1980 citace Zimmermann L., Daniel K. revid. det. Lau - mann L. coll. Zimmer Döberl M. Döberl M. lgt. Zimmermann L. další údaje - po čet ex. ? 1 datum 6/1/05 8/8/77 7046 7144 č. m. p. m n. m. 850 - lokalita Rusel Roklan (hora) (“Rachel, auf der Posch inger Wiese”) Bavorský les Bavorský les region země GE GE

135