190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 3 2 CÍLE ŘEŠENÍ ÚZEMNÍ STUDIE 4

2.1 CÍLE ÚZEMNÍ STUDIE 4

2.2 PŘEDMĚT A ÚČEL ÚZEMNÍ STUDIE 4 3 PODKLADY 5 4 FORMA ZPRACOVÁNÍ 6 5 ZÁVAZNÉ TECHNICKÉ PŘEDPISY 7 6 ANALYTICKÁ ČÁST 8

6.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ 8

6.2 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY 8

6.3 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ 9 6.3.1 KLIMATICKÉ POMĚRY 9 6.3.2 OVZDUŠÍ 10 6.3.3 HLUK 11 6.3.4 VODA 11 6.3.5 PŮDNÍ POMĚRY 12 6.3.6 GEOFAKTORY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 13 6.3.7 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ 17 6.3.8 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY A KRAJINNÝ RÁZ 19 6.3.9 FAUNA A FLÓRA 21 6.3.10 OSTATNÍ CHARAKTERISTIKY 22

6.4 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 25 6.4.1 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE (ZÚR ZK) 25 6.4.2 ÚZEMNÍ PLÁNY MĚSTA A OBCÍ 28

6.5 POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍ SILNICE II/492 29 6.5.1 POSOUZENÍ TRASY 29 6.5.2 DOPRAVNÍ ZÁTĚŽ 30 7 NÁVRHOVÁ ČÁST 32 7.1 ZADÁNÍ 32 7.1.1 NAPOJOVACÍ BODY 32 7.1.2 OMEZUJÍCÍ PRVKY 32 7.1.3 ZÁKLADNÍ PARAMETRY KOMUNIKACÍ 32 7.1.4 VSTUPNÍ VARIANTY 33

7.2 NÁVRH DOPRAVNĚ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ 35 7.2.1 VARIANTA A 35

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 1 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

7.2.2 VARIANTA B 36 7.2.3 VARIANTA C 37 8 ZHODNOCENÍ VARIANT 38

8.1 POROVNÁNÍ VARIANT Z HLEDISKA DOPRAVNĚ TECHNICKÉHO 38

8.2 POROVNÁNÍ VARIANT Z ÚZEMNÍHO HLEDISKA 41 8.2.1 POSOUZENÍ VLIVŮ NA SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A SYSTÉMY 41 8.2.2 POROVNÁNÍ VARIANT 45

8.3 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ 46 9 ZÁVĚR 47

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 2 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Stavba: Jihovýchodní obchvat Luhačovic

Místo stavby: extravilán, Zlínský kraj

Katastrální území: Biskupice u Luhačovic, Kladná Žilín, Luhačovice,Petrůvka u Slavičína, Pozlovice, Přečkovice

Stupeň PD: Územní studie

Objednatel dokumentace: Zlínský kraj

Třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Pořizovatel dokumentace: Krajský úřad Zlínského kraje

Odbor územního plánování a stavebního řádu

Třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Zhotovitel dokumentace: Dopravoprojekt Ostrava a.s.

Masarykovo náměstí 5/5

702 00 Ostrava

Ing. Arch. Petra Švančarová

Řešitelský tým: Ing. Filip Struhár

Ing. Šárka Pavlacká

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 3 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

2 CÍLE ŘEŠENÍ ÚZEMNÍ STUDIE

2.1 CÍLE ÚZEMNÍ STUDIE

Z důvodu neustále se zhoršující dopravní situace na průjezdu lázeňským městem Luhačovice zadal Krajský úřad Zlínského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu zpracování Územní studie na prověření záměru vedení trasy obchvatu města Luhačovice, která bude podkladem pro případné změny územně plánovacích dokumentací. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje, ve znění aktualizace č. 2 (ZÚR ZK) stanovují, na silničním tahu nadmístního významu II/492, koridor veřejně prospěšné stavby jihovýchodní obchvat Luhačovic, který je označen jako „PK24“. Koridor byl do ZÚR ZK převzat z Územního plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace, který ZÚR ZK předcházel. Cílem územní studie, po vyhodnocení stávajících i nově zpracovaných podkladů, je navrhnout variantní řešení trasování koridoru pro jihovýchodní obchvat Luhačovic, a to jak v návaznosti na ZÚR ZK tak i v reakci na požadavky dotčených obcí. Při zpracování územní studie je nutno zohlednit přírodní, sociální, hospodářské podmínky, limity a hodnoty dotčeného území. Silnice II/492, která prochází středem lázeňského města, je významným zdrojem hluku a znečištění ovzduší, a to z důvodu, že silnice je součástí mezinárodní trasy vedoucí na Slovensko, tedy je z velké části užívána tranzitní dopravou. Aktuální dopravní situace velmi negativně ovlivňuje jednak samotný pohyb občanů ve městě Luhačovice, ale především samotné lázeňství. V blízkém okolí silnice se nachází nejen přírodní léčivé zdroje, ale také významná klidová zóna pro odpočinek. Lázeňská léčba onemocnění dýchacích cest je brána jako jedna ze stěžejních léčebných zaměření a právě v souvislosti s rehabilitací a rekreací vzniká velký pohyb chodců nejen v lázeňské části, ale i v centru města podél a přes silnici II/492. V blízkosti silnice II/492 se taktéž nachází jednopatrový barokní zámek s hníždištěm jedné z největších letních kolonií velmi vzácného netopýra velkého a vrápence malého (EVL). Nejen z výše uvedeného vyplývá přirozená potřeba vybudování obchvatu, neboť současný stav s narůstající tranzitní dopravou a vzrůstajícím významem Lázní Luhačovice je neudržitelný

2.2 PŘEDMĚT A ÚČEL ÚZEMNÍ STUDIE

Účelem této územní studie je tedy vytvořit relevantní odborný podklad, pro plánovací a rozhodovací činnost v území. Na základě kterého může dojít k územnímu vymezení navrženého koridoru v jednotlivých územních plánech dotčených obcí, případně Zásad územního rozvoje Zlínského kraje. Územní studie vymezí plochy potřebné pro možnou budoucí realizaci jihovýchodního obchvatu Luhačovic minimálně ve třech variantách. Při vyhodnocování a navrhování jednotlivých tras je nutno vytvářet podmínky pro průchod územím s minimalizací dopadů na životní prostředí. Při zpracování studie je třeba respektovat stávající limity i hodnoty v území, především ty, které souvisí s ochranou lázeňského místa a přírodních léčivých zdrojů minerální vody. Územní studie je rozdělena na analytickou a návrhovou část. Analytická část se věnuje vyhledávání trasy s ohledem na složitou morfologii terénu a mapování současného stavu v území. V této části byly prověřeny uvažované návrhy vedení trasy obchvatu (nulová varianta, severní varianta apod.) V návrhové části byly vybrány 3 varianty vedení trasy obchvatu (varianta A až C). Tyto varianty byly porovnávány z hlediska dopravně-technického, územního a ekonomického. Následně byly tyto varianty vyhodnoceny. V průběhu zpracování územní studie bylo vše konzultováno na výrobních výborech (zápisy doloženy v dokladové části).

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 4 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

3 PODKLADY

▪ Zásady územního rozvoje Zlínského kraje ve znění aktualizace č. 2 (textová a grafická část) ▪ Územní plán Luhačovice ve znění změny č. 1 (textová a grafická část) ▪ Územní plán Petrůvka ve znění změny č. 3 (textová a grafická část) ▪ Územní plán Biskupice ▪ Územní plán Pozlovice ▪ Územní plán Dolní Lhota ▪ Přístup k portálu ÚAP umožňující stažení datové základny ÚAP, ZÚR ZK, ÚP ▪ Metodika Krajského úřadu Zlínského kraje Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu HKH 2007 ▪ Jednotná digitální mapa Zlínského kraje

Projektové dokumentace: ▪ Studie: Úpravy základního silničního tahu označeného Z-84 II. Díl (silnice č. II/492, II/490) v úseku Zádveřice – Horní Lhota – Luhačovice – Polichno – Uherský Brod (1971) ▪ Úprava studie: Silnice II/492 v obchvatu města Luhačovic (1987) ▪ Územní rozhodnutí č. 26 ze dne 30.5.1988, č.j.:Výst.862-189-88/Sv ▪ Posouzení dopravní problematiky v oblasti lázní Luhačovice (1988) ▪ Dokumentace Luhačovice – spojka v.o. silnice II/493 a II/496 (1989) ▪ Rozhodnutí č. 22/91 ze dne 8.4.1991, č.j.: Výst: 421-57/91Hv ▪ Luhačovice – rozbor dopravy na vjezdech do území (2003) ▪ Srovnávací studie – Silniční tah Uherský Brod – Vsetín (2003) ▪ Dokumentace Silnice II/492, II/490: Zádveřice – Dolní Lhota – Luhačovice – Uherský Brod – Nivnice (2006) ▪ Územní studie Využití rekreačního potenciálu specifické oblasti Luhačovicko (2010) ▪ Směrový dopravní průzkum ve městě Luhačovice (08/2019)

Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK): ▪ Katastrální mapy ▪ Ortofoto ČR ▪ Mapové listy ZM 10 ▪ ZABAGED Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G)

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 5 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

4 FORMA ZPRACOVÁNÍ

Dílo je zpracováno v souladu s metodikou Krajského úřadu Zlínského kraje Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu HKH 2007. Zhotovitel PD vytvořil pro každý tematický výkres příslušný PDF soubor. Textová část dokumentace je zpracována ve formátu MS Word a PDF. Tabulková část dokumentace je zpracována ve formátu MS Excel a PDF.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 6 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

5 ZÁVAZNÉ TECHNICKÉ PŘEDPISY

Návrh vychází především z těchto základních technických předpisů: ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic (09/2018) ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, ed. 2 (06/2012) Vzorové listy staveb pozemních komunikací, VL 1 – vozovky a krajnice (02/2006)

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 7 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

6 ANALYTICKÁ ČÁST

6.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Město Luhačovice leží v jihovýchodní části České republiky, nachází se ve Zlínském kraji a je přirozeným centrem mikroregionu Luhačovické Zálesí. Luhačovice se rozkládají v údolí a jsou obklopeny strmými zalesněnými svahy. Okolní kopce jsou součástí Vizovické vrchoviny a Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Údolí Štávnice (Luhačovický potok), zvané Luhačovická dolina, je kolem Luhačovic velmi úzké, avšak k jihozápadu se rozšiřuje. Jeho západní strana je lemována svahy Malé Kamenné a Obory, východní strana vrchem Luzným a Velkou Kamennou, končící na severu žlebem Gáborky. Z něho se pak severněji příkře zvedá kupovitá Obětová (511 m n.m.), nejvyšší místo v bezprostřední blízkosti lázní. Nadmořská výška Luhačovic je 250 m n.m. Město Luhačovice jsou největší moravské lázně s dlouhou tradicí léčby dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu. Proslulé jsou přírodními léčivými prameny, příznivými klimatickými podmínkami a typickou architekturou. Začátek řešení trasy obchvatu silnice II/492 je na stávající okružní křižovatce se silnicí II/493 nad vodní nádrží Luhačovice a konec je dle jednotlivých variant na OK u „Penny Marketu“, u areálu výcviku psů v Luhačovicích a u křižovatky se silnicí II/490 u Biskupic. Dotčené území se nachází na katastrálním území: Biskupice u Luhačovic, Kladná Žilín, Luhačovice, Petrůvka u Slavičína, Pozlovice, Přečkovice.

6.2 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY

TRANZITNÍ DOPRAVA Silnice II/490 (úsek Uherský Brod – Biskupice) a II/492 (Biskupice – Zádveřice) slouží jako dopravní propojení páteřních silnic I/49 a I/50 nebo I/50 a I/69. Silnice I/50 je páteřní silnice I. třídy spojující Českou a Slovenskou republiku přes hraniční přechod Starý Hrozenkov. Silnice je součástí mezinárodní silnice E50 Paříž – Norimberk – Praha – Košice – Kyjev. Silnice I/49 je významnou spojnicí mezi Zlínem a dálnicí D55, na kterou navazuje dálnice D1. Silnice I/69 je silnice I. třídy s důležitým regionálním významem, zajišťuje propojení Zlína se Vsetínem. Podrobnější popis silnice II/490 je obsažen v kapitole 6.5 Posouzení stávající silnice II/492. Generel dopravy Zlínského kraje, který zpracoval UDIMO Ostrava v roce 2002, řeší výhledovou koncepci dopravy ve všech jejích formách a vazbách na okolní území. Generel se zabývá problematikou dopravních vazeb z hlediska vnitrostátního i zahraničního významu. Mimo komunikace celostátního a mezinárodního významu jsou v Generelu navrženy silniční tahy krajského významu. Jedou z nich je silnice II. třídy Uherský Brod – Bojkovice – Slavičín – Vlachovice – Valašské Klobouky – Horní Lideč. Je navržena mimo jiné z důvodu umožnit omezení průjezdu nákladní dopravy městem Luhačovice. Je nutno zmínit skutečnost, že tento silniční tah je uvažován pouze za předpokladu, že budou vybudovány páteřní dálnice D49 (Hulín – Fryšták – Vizovice – Horní Lideč – státní hranice ČR/SR) a dálnice D55 (Olomouc – Přerov – Hulín – Břeclav). Vzhledem k náročnosti a obstrukcím realizace dálnic je nutné bezodkladné řešení dopravní situace v Luhačovicích vybudováním obchvatu.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 8 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V Luhačovicích končí trať ČD č. 346 Újezdec u Luhačovic - Luhačovice. Zastávky jsou v Polichně, v Biskupicích u Luhačovic a v Luhačovicích. Jedná se o jednokolejnou trať místního významu sloužící pouze osobní dopravě. Ochranné pásmo železnice je podle zákona o drahách 60m od osy krajní koleje resp. 30 m od okraje pozemku ČD.

CYKLISTICKÁ DOPRAVA V řešeném území jsou vedeny značené cykloturistické trasy: 5054 Zlín – Kudlov – Provodov – Luhačovice – Slavičín 5056 Vizovice – Luhačovice – Bojkovice – Nový Dvůr – Na Trojáku. Jedná se o středně obtížné až obtížné trasy vedené po silnicích II. a III. třídy a částečně po polních a lesních cestách. Místní cyklistická trasa Obora je vedena z Luhačovic přes Ludkovice, Pradliska, Řetechov a Pozlovice do Luhačovic. Ve výhledu je uvažováno se spojením Luhačovic s Uh. Brodem cyklistickou stezkou vedenou mimo silnice II/490 a II/492.

PĚŠÍ DOPRAVA Pěší dopravě s omezeným pohybem obslužných a zásobovacích vozidel je vyhrazeno celé lázeňské území a lázeňský park s návazností na vycházkové trasy do lesů a k přehradě. V obytné zástavbě Luhačovic se vzhledem k přirozenému rozdělení města Luhačovickým potokem a tratí ČD směry pěších soustřeďují ke stávajícím mostům a přejezdům, které slouží i automobilové dopravě, nebo jsou určeny pouze pro pěší. Naopak provoz pěších podél průtahů silnic a místních komunikací ve starší zástavbě) závisí na šířce uličního prostoru, terénních a majetkových podmínkách. Chodníky jsou řešeny často pouze místně, bez návaznosti, ve většině případů chybí vůbec a chodci používají vozovku.

6.3 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

6.3.1 KLIMATICKÉ POMĚRY

Zájmové území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, v klimatickém regionu MT 9 (Klimatické oblasti dle E. Quitta, 1984). Řešená území je charakteristické dlouhým létem, teplým a mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně chladná, mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8 °C.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 9 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

MT 9

POČET LETNÍCH DNŮ 40 - 50

POČET DNŮ S PRŮMĚRNOU TEPLOTOU 10 °C A VÍCE 140 - 160

POČET MRAZIVÝCH DNŮ 110 - 130

POČET LEDOVÝCH DNŮ 30 - 40

PRŮMĚRNÁ TEPLOTA LEDNA -2 °C - -3 °C

PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ČERVENCE 17 - 18 °C

PRŮMĚRNÁ TEPLOTA DUBNA 6 - 7 °C

PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ŘÍJNA 7 - 8 °C

PRŮMĚRNÝ POČET DNŮ SE SRÁŽKAMI 1 MM A VÍCE 100 - 120

SRÁŽKOVÝ ÚHRN ZA VEGETAČNÍ OBDOBÍ 400 - 450

SRÁŽKOVÝ ÚHRN V ZIMNÍM OBDOBÍ 250 - 300

POČET DNÍ SE SNĚHOVOU POKRÝVKOU 60 - 80

POČET DNŮ ZAMRAČENÝCH 120 - 150

POČET DNŮ JASNÝCH 40 - 50

Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 8,0 °C. Nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují kolem hodnoty 22 °C. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na -5 až -3 °C. V létě se průměrná denní minima pohybují mezi 10 až 12 °C.

Vlhkost vzduchu Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 78 %, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje v prosinci, nejnižších v dubnu.

Atmosférické srážky Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 650 – 700 mm, nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1 % se pohybují kolem 1000 mm.

6.3.2 OVZDUŠÍ

V řešeném území je kvalita ovzduší na velmi dobré úrovni. Tato skutečnost je ovlivněná zejména tím, že město i místní části jsou plynofikovány (s výjimkou Kladné Žilín). Ve městě Luhačovice se nenachází žádný významný průmyslový znečišťovatel ovzduší.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 10 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

V květnu 2018 proběhlo v areálu Lázní Luhačovice, a.s. měření vybraných parametrů kvality volného ovzduší. Zjišťovány byly koncentrace oxidů dusíku, oxidu siřičitého, přízemního ozónu a polétavého prachu. Naměřené hodnoty byly následně porovnány s limity uvedenými v Zákoně o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., v platném znění. Měřením bylo potvrzeno, že nedošlo k překročení zákonného limitu u žádné ze sledovaných škodlivin. Problémem znečišťování ovzduší je doprava. Frekventovaná silnice II/492 je vedena centrem města a v těsné blízkosti lázeňského areálu.

6.3.3 HLUK

Nejvýznamnějším zdrojem hluku ve městě Luhačovice je automobilová doprava.

6.3.4 VODA

Zájmová lokalita spadá do oblasti podzemních vod se sezónním doplňováním zásob srážkami. Nejvyšší hladiny podzemní vody jsou dosahovány v měsících květen až červen, naopak nejnižší hladina podzemních vod je v prosinci až únoru.

Šťávnice (Luhačovický potok) Potok leží v povodí Olšavy a v úseku od pramene do lázeňského města, dlouhého něco přes 10 km, přibírá několik drobných toků bystřinného charakteru. I když je povodí potoka značně zalesněné, vyznačují se místní povodně rychlým odtokem. Pramení u obce Loučka na Zlínsku. Protéká kolem obce Slopné, dále obcemi Sehradice a Dolní Lhota. Poté se vlévá do vodní nádrže Luhačovice (též Pozlovická přehrada), z ní teče do Luhačovic. Pod Jestřábí horou (302 m) na severním okraji Lázeňského náměstí přibírá Pozlovický potok, který vyvěrá pod Komoncem. Dále protéká blízko Biskupic a Polichnem. Těsně před Újezdem se vlévá do Olšavy.

Vodní dílo Luhačovice Hlavním účelem vodního díla je ochrana před povodněmi, dále zachování minimálního průtoku v toku pod hrází či odběry povrchové vody pro Luhačovice. Významné je také rekreační využití nádrže.

Potok Gáborka Potok Gáborka pramení v zalesněné části Luhačovické vrchoviny. Je levostranným přítokem Luhačovického potoka.

Speciální ochrana vodních zdrojů Zájmová oblast je z hlediska speciální ochrany vodních zdrojů chráněna dle zákona č. 164/2001 Sb. Zákon o přírodních zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Na území dotčené lokality jsou vymezena ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod I. a II. stupně.

Přírodní léčivé zdroje Zdejší minerální prameny jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě pro vysoký obsah minerálních látek a pro vynikající proplynění volným kysličníkem uhličitým. Lázně Luhačovice vděčí za svůj vznik a rozvoj především zdejším pramenům. Jedná se o největší moravské lázně s dlouhou tradicí léčby dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 11 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

V lázních Luhačovice je využíváno celkem 17 hydrogen-uhličitano-chlorido-sodných kyselek a jeden pramen sirný. Minerální prameny obsahují sodík, draslík, vápník, hořčík, železo, mangan, měď, stroncium, hliník, jód, lithium, baryum, fluor, bór, beryllium, stříbro, nikl, titan a zinek. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 až 12 °C. K minerálním pramenům mající přirozený vývěr na povrch patří Vincentka, Amandka – tyto se nachází v areálu lázní na kolonádě na úpatí levého svahu údolí. Na pravém svahu se nachází Otovka a ve svahu nad Bílou čtvrtí Aloiska. Hlubinnými vrty byl vytvořen Pramen Dr. Šťastného a vrt Elektra I. Další zdroje mimo obsah minerálních látek mají vysoký obsah volného kysličníku uhličitého a jsou využívány pro koupele. Tyto zdroje jsou vyhloubeny ve studnách. V poslední době přibyly vyhloubené balneologické vrty. Areál lázní Luhačovic včetně pramenů a vyhlášeného ochranného pásma je chráněn zvláštními předpisy.

Záplavové území a zvláštní povodeň Dotčené území ohrožuje vysoké riziko přívalových povodní, které jsou důsledkem prudkých lokálních srážek. Záplavové území je v povodí Luhačovického potoka. Šťávnice (Luhačovický potok) má KÚ Zlínského kraje ze dne 17. 6. 2014 pod čj. KUZL 14911/2014 ŽPZE-DZ stanoveno záplavové území vodního toku v km 0,000 - 25,081. Část dotčeného území je ohrožena zvláštní povodní z vodního díla Luhačovické přehrady, která by při destrukci tohoto vodního díla ohrožovala část města Luhačovice. Četnost těchto provozních havárií je nížka, ale rizikem představují značné negativní následky.

6.3.5 PŮDNÍ POMĚRY

Dle Syntetické půdní mapy ČR na zájmovém území převažují kambizemě. Kambizemě se vytvářejí hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, které jsou tvořeny magmatickými, metamorfovanými ale i sedimentárními horninami. Jedná se o půdy s kambickým hnědým horizontem. Původními společenstvy na těchto půdách jsou listnaté a smíšené lesy.

Půdní poměry

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 12 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Pro účely bonitace zemědělského půdního fondu se užívá Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ). Tato jednotka slouží k hodnocení absolutní i relativní produkční schopnosti zemědělských půd. Charakteristika ochrany půd je rozdělena do pěti tříd. I. Třída – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. V dotčené oblasti se nevyskytuje.

II. Třída – zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

III. Třída – půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu.

IV. Třída – půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu.

V. Třída – půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

MELIORACE V dotčeném území se nachází oblast, která byla zlepšena melioračními úpravami. ID 263222, kód ZV010, areál odvodnění, rok výstavby 1981

6.3.6 GEOFAKTORY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

GEOLOGICKÉ POMĚRY Geologický podklad území je budován výhradně třetihorními paleogenními sedimenty flyšového pásma Západních Karpat. Typické je střídání jílovcových a pískovcových vrstev. Studovaná lokalita patří do magurské skupiny příkrovů do dílčí račanské jednotky. V dílčí Račanské jednotce jsou na lokalitě rozlišeny tři typy vrstev zlínského souvrství. Jedná se o luhačovické, újezdské a vsetínské vrstvy. Luhačovické vrstvy jsou turbidity až pískotoky s převahou balvanitě ovětrávajících pískovců, které tvoří několikametrové lavice těsně nad sebou Pískovce jsou vytříděné, křemité nebo křemito-arkózové středozrnné až hrubozrnné, někdy drobně slepencovité. Lavice pískovců jsou oddělené polohami šedých jílovců. Luhačovické vrstvy jsou morfologicky velmi odolné a tvoří významné krajinné útvary. Újezdské vrstvy jsou litologicky charakterizovány flyšovým vývojem s polohami šedých a zelenošedých, místy tmavě hnědých a černošedých nevápnitých i vápnitých jílovců až slínovců, které dosahují mocnosti až několik metrů. Podřízené jsou polohy zelených jílovců a pískovce s glaukonitem. Hlavním diagnostickým znakem těchto vrstev je výraznější zastoupení až několik metrů mocných lavic arkózových, středně až hrubě zrnitých pískovců, které mohou tvořit mocnější svazky. Pro újezdské vrstvy je zde charakteristické střídání tence lávkovitých pískovců s písčitými jílovci.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 13 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Vsetínské vrstvy se vyznačují naprostou převahou více decimetrů mocných poloh, šedých a zelenošedých vápnitých jílovců nad vrstvami pískovců s glaukonitem. Mocnost vsetínských vrstev přesahuje přes 1 500 m. Vsetínské vrstvy se usazovaly v hlubokovodním, pro život nepříznivém prostředí. V porovnání s ostatními flyšovými vrstvami se vyznačují měkce modelovaným reliéfem bez výrazných morfologických tvarů.

Geologické poměry – širší oblast

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 14 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Geologické poměry – Luhačovice

Geologické poměry – legenda 1/2

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 15 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Geologické poměry – legenda 2/2

GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY Zájmové území se rozprostírá v JZ části Luhačovické vrchoviny. Tvoří jej plochá až členitá vrchovina s poloklenbovými rysy a erozně denudačním reliéfem s celkovým převažujícím úklonem k JV. Na širokých rozvodních hřbetech se vyskytují zbytky zarovnaných povrchů. Údolí jsou na SZ hluboce zařezaná, na JV mělká a otevřená. Zde může docházet k častým sesuvům. Podle geomorfologického členění patří řešené území do provincie Západní Karpaty. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled:

Provincie Západní Karpaty

Soustava Vnější Západní Karpaty

Podsoustava Slovensko - Moravské Karpaty

Celek Vizovická vrchovina

Podcelek Luhačovická vrchovina

Okrsek Haluzická vrchovina

SESUVNÉ A PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ Na území Bílých Karpat často dochází k sesuvům půd a to především v dešťovém období. Voda se dostává do jílovcových vrstev, tím způsobuje jejich nabobtnání a vytváří se smykové plochy. V SO ORP Luhačovice je evidováno celkem 163 sesuvných území, z toho 99 jako potenciální sesuv a 64 jako aktivní sesuv. Největší výskyt těchto lokalit je na katastrálním území obcí Luhačovice, Petrůvka, Biskupice a Pozlovice.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 16 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Horninové prostředí a geologie V zájmové oblasti se nachází také mapované plošné nestability. Ty jsou rozděleny na uklidněné, dočasně uklidněné a aktivní. Význam poddolovaných území je menší, jsou evidována pouze dvě na území obcí Rudimov a Slavičín. V případě Rudimova se jedná o zbytky po historické těžbě železných rud, přesný rozsah není znám.

6.3.7 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

V zájmové lokalitě se nachází zvláště chráněné území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. Jedná se o CHKO Bílé Karpaty (Chráněná krajinná oblast). Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j.17.644/80 ze dne 3.11. 1980. Jejím řídícím orgánem je Správa CHKO. Nachází se v členité hornatině Vnějších Západních Karpat v délce asi 70 km s orientací severovýchod - jihozápad. Bílé Karpaty představují mimořádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chráněnými územími především proto, že jsou nejvyšším pohořím jihozápadního okraje vlastního karpatského systému. Intenzita a omezení činnosti v území se řídí platnou zonací území, která je stanovena na základě přírodních poměrů a krajinotvorných faktorů.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 17 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

1. zóna CHKO, přírodní jádrová V první zóně jsou zařazeny lesní porosty, které tvoří nejvzácnější a biologicky nejcennější ekosystémy. Jedná se zejména o ty části lesa, které vykazují vysokou biodiverzitu a vysokou míru přirozenosti, nebo se jedná o unikátní stanoviště. Tyto porosty přispívají k zachování původního genofondu lesních dřevin. Část těchto porostů byla vyhlášena jako maloplošná zvláště chráněná území. V těchto lesních porostech jsou preferovány nejjemnější způsoby hospodaření. Dále sem náleží nejcennější rozmanité mokřadní a stepní louky.

2. zóna CHKO, přírodě blízká ochranná Druhá zóna představuje souvislé plochy lesa s vysokou přírodní hodnotou, s průměrnou mírou přirozenosti a vzácnějšími stanovišti a vícedruhové louky. Jedná se o porosty, ve kterých jsou zvýšené zájmy ochrany přírody a proto jsou zde rovněž upřednostňovány jemné způsoby hospodaření.

3. zóna CHKO, kulturně-krajinná Ve třetí zóně se nacházejí člověkem pozměněné lesní ekosystémy s druhově zcela změněnou skladbou na stanovištích vhodných k intenzivnímu využití a dále mozaika luk, pastvin a polí, s bohatou mimolesní zelení, s rozptýlenou zástavbou případně malými sídly.

4. zóna CHKO, okrajová sídelní Souvisle zastavěné území sídel s územní rezervou a případně navazující intenzívně obdělávaná orná půda bez kostry ekologické stability.

CHKO Bílé Karpaty

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 18 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

6.3.8 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY A KRAJINNÝ RÁZ

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Územní systémy ekologické stability jsou zde reprezentovány na regionální a lokální úrovni. Regionální biocentra propojená biokoridory byla vybrána tak, aby zahrnovala zachovalá refugia přirozených a přírodě blízkých ekosystémů bělokarpatského bioregionu a na něj navazujících bioregionů dyjsko-moravského, hluckého, zlínského a vsetínského. Pro území Bílých Karpat jsou skladebné části ÚSES důležité z hlediska zachování prostupnosti údolních migračních cest z oblasti Pováží a dále k propojení oddělených lučních celků v jižní a střední části pohoří. Síť místních biocenter a biokoridorů byla koncipována tak, aby reprezentovala stávající škálu přírodě blízkých stanovišť (část funkční) a vhodně doplňovala kulturní krajinu o další přírodně unikátní i antropogenně podmíněná společenstva charakteristická pro dané území a zvyšovala její ekologickou stabilitu (část navrhovaná).

Regionální biocentrum RBC 96 Obětová Lesní porosty v komplexu pod vrcholem Obětové. J a Z svahy převážně s listnatými porosty se zastoupením dubu, buku, habru, modřínu, borovice a smrku.

Regionální biokoridor 1600 Obětová - Hrabová Jihozápadně od Luhačovic přichází v lesním komplexu do území CHKO Bílé Karpaty a napojuje se na RBC 96 Obětová.

Lokální biocentra: U Lípy, Pod Ovčírnou, U Bílého Kříže, Solné, Hluková, Pod Obětovou.

KRAJINNÝ RÁZ Oblast krajinného rázu spadá do národopisné oblasti Luhačovické Zálesí.

Klasifikace znaků Typ znaku Identifikovaný znak krajinného rázu dle dle dle významu projevu cennosti

Střídající se pásy vrcholků s menšími XXX + X skalními výchozy a údolí protékaných potoky

Dvě větší vodní nádrže Ludkovice (vodárenská funkce) a Luhačovice (protipovodňová, rekreační funkce), téměř Znaky přírodní X 0 X žádné další vodní plochy, menší potoky, charakteristiky největší potok Šťávnice protékající území Luhačovicemi (koryto značně regulované)

Hydrologicky velmi významná oblast, vývěr minerálních vod v Luhačovicích (Vincentka, XX + XXX Ottovka, ...) a několik menších pramenů v severní části oblasti

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 19 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Lesní plochy zastoupeny 30-40 %, časté pastviny a louky 10 %, menší ovocné sady 2 XXX + XX %, orné plochy málo 5 %

Lesní plochy tvořeny smrkovými kulturami s borovicí, fragmenty bučin, v nižších XXX 0 X polohách dubohabřiny

PP Uhliska, PP U Petrůvky louky s bohatým X + XX kvetoucím bylinným patrem

Osídlení z období Velké Moravy (slovanská X 0 X sídliště v Komonecké hornatině)

Zříceniny strážních hradů z 13. až 14. stol., Znaky kulturní Luhačovické Zálezí hraniční oblast Českých X 0 X a historické zemí charakteristiky území Obce jsou středně velké až velké, návesní, v severovýchodní části se při okrajích obcí XX 0 X objevuje rozptýlená zástavba, největším městem jsou Luhačovice (5000 obyvatel)

Klasifikace znaků Typ znaku Identifikovaný znak krajinného rázu dle dle dle významu projevu cennosti

Luhačovice jako významné lázeňské městečko se spojením architektonických XXX + XXX stylů první pol. 20. stol. (lidová secese, klasicismus, secese, funkcionalismus) Znaky kulturní Intenzivní turistický ruch v rámci celého roku a historické X 0 X spojen s lázeňstvím charakteristiky území Etnografický region Luhačovické Zálesí na přechodu Valašska a Slovácka (dřevěné i hliněné domky s doškovou střechou, typické XXX + XX patrové komory s pavlačí, roubené sušírny na ovoce)

Horizont je řezaný a výrazně kopcovitý XXX + X

Znaky Drobnější mozaika lesních ploch v prostorové souvislých pásech, střídá se s plochami luk, XXX + XX povahy a pastvin, menších polí, sadů a obcí v údolí harmonického místy s rozptýlenou zástavbou měřítka Spojení architektonických stylů na malé XX + XXX ploše městečka Luhačovice

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 20 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Dominanta výrazného vrcholu Komonec (672 m n.m.), viditelný z některých míst XX + X desítky kilometrů

Lokální dominanta rozhledny na nejvyšším vrcholu oblasti Doubrava (676 m n.m.) a X 0 X radiokomunikačního vysílače na vrcholu Komonec

Legenda

dle významu

X doplňující

XX spoluurčující

XXX zásadní

dle projevu

+ pozitivní

- negativní

0 neutrální

dle cennosti

X běžný

XX význačný

XXX jedinečný

6.3.9 FAUNA A FLÓRA

FAUNA Faunu zastupuje převážně lesní a polní zvěř např. srnci, lišky, veverky, divočáci, jezevci, kuny, zajíci. Z ptáků jsou to hlavně káňata, sojky, sovy obecné, koroptve, bažanti a zpěvné ptactvo. Na území se vyskytují také plazy, v přehradní nádrži žijí převážně kapři, štiky a sumci. Vyskytuje se zde mnoho chráněných živočichů např. žáby, křepelky, mlok skvrnitý aj.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 21 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

MIGRAČNÍ KORIDOR PRO VELKÉ SAVCE Daným územím je veden dálkový migrační koridor pro velké savce. Mezi velké savce patří rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský a jelen lesní. Prvním důvodem výběru je vlastní ochrana těchto druhů. Druhým důvodem je skutečnost, že se jedná o organismy s největšími prostorovými nároky na migraci, a tedy tam, kde bude zajištěna průchodnost krajiny pro velké savce, bude dostatečná i pro ostatní druhy lesních živočichů. Dálkový migrační koridor (DKM) je veden uvnitř migračně významného území a představuje prostor pro zajištění alespoň minimální průchodnosti krajiny. Je reprezentován osou a bufferem o šířce 250 m na každou stranu. Je vymezen v místech, které jsou v současnosti stále ještě průchozí, přičemž se často jedná o poslední možnost, kudy mohou velcí savci projít. Pokud je DMK přerušen bariérou, označuje se tato lokalita jako místo kritické. Přitom je podmínkou, že kritická místa je možné technicky reálnými prostředky zprůchodnit. Místa, která jsou dnes průchozí, ale s velkým omezením, jsou vyznačena jako místa problémová. Požadavkem pro ochranu DMK je, že v nich nesmí být povolovány žádné stavby, které by snížily migrační prostupnost koridoru. Migračně významné území (MVÚ) zahrnuje oblast stálého výskytu velkých savců i prostory potřebné k migraci a chrání propustnost krajiny jako celku. Požadavkem je, aby hledisko zachování jejich propustnosti bylo jedním z důležitých kritérií v rámci procesů územního plánování. Intravilány obcí jsou z MVÚ vyčleněny.

FLÓRA Z hlediska fytogeografického členění spadá studované území do fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Karpatské mezofytikum a okresu Zlínské vrchy. Dle biogeografického členění je území řazeno do provincie středoevropských opadavých listnatých lesů a je též součástí Zlínského bioregionu. Krajina je tvořena mozaikou lesů, polí a pastvin. Lesy mají místy přirozenou druhovou skladbu. Bezlesí bylo dříve tvořeno převážně loukami, pastvinami a sady, nyní je značná část opět převedena na travní porosty. Zájmové území dále patří do přírodní lesní oblasti 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Dominuje zde živná řada (80 %), která spolu s obohacenou zaujímá přes 91 % plochy. Nejvíce je zde zastoupen dubobukový lesní vegetační stupeň. Buk je zde nejvýznamnější původní a cílovou dřevinou. Skladba květeny je vcelku jednotvárná, dominuje biota tvořená běžnými druhy moravských Karpat.

6.3.10 OSTATNÍ CHARAKTERISTIKY

SOUSTAVA NATURA 2000 V zájmové oblasti se nachází evropsky významná lokalita (EVL) CZ0723753 Luhačovice zámek. Půdní prostory zámku v Luhačovicích jsou vedeny jako jedna z pěti nejvýznamnějších letních kolonií netopýra velkého v ČR. Jedná se také o regionálně významnou letní kolonii vrápence malého.

FORMAČNÍ SKUPINY PŘÍRODNÍCH BIOTOPŮ V dotčené lokalitě se nachází křoviny, lesy, sekundární trávníky a vřesoviště.

STÁVAJÍCÍ INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

Vodovod Město Luhačovice je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě, která je součástí skupinového

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 22 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva vodovodu Luhačovice. Zdrojem skupinového vodovodu Luhačovice jsou prameniště Horní Lhota, Komonec, skupinový vodovod Vlára (z úpravny vody Karolinka) a nyní po rekonstrukci opět i úpravna vody Ludkovice. Pitná voda z prameniště Horní Lhota, Komonec, která není využita v obcích Horní Lhota, Dolní Lhota a Sehradice je dodávána vodovodním přivaděčem DN 200 do rozvodné vodovodní sítě II. tlakového pásma města Luhačovice a je spotřebována převážně v zastavěném území lokality Luhačovické přehrady a v Pozlovicích. Skupinový vodovod Luhačovice je ve správě Zlínská vodárenská, a.s., s centrálním dispečinkem ve Zlíně – Loukách. Současně zastavěné území města Luhačovice, které se nachází ve výškách 245 – 340 m n.m. je zásobováno pitnou vodou ve dvou tlakových pásmech. Hranici tlakových pásem tvoří vrstevnice 275,0 m n.m. Vodovodní síť je využívána i k požárním účelům.

Kanalizace Město Luhačovice má vybudovanou soustavnou kanalizační síť DN 300 – DN 500, DN 800, DN 800/1200, DN 700/1050, DN 600/900, která pokrývá celé současně zastavěné území města. Převážnou část kanalizační sítě tvoří kanalizační stoky jednotného kanalizačního systému. Malý rozsah systému oddílné kanalizace zahrnuje úseky splaškové kanalizace (Zahradní čtvrť) – zaústěné do jednotné kanalizační sítě a úseky dešťové kanalizace, které jsou vyústěny do místních vodotečí a do Luhačovického potoka (Šťávnice). Kanalizační stoky jednotného kanalizačního systému a splaškové kanalizace jsou ve správě Zlínská vodárenská, a.s. Kanalizační stoky dešťové kanalizace jsou ve správě města Luhačovice. Kanalizační sběrač jednotné kanalizační sítě DN 600/900, DN 800 je od svého zaústění do městské ČOV situován v levobřežní části údolní nivy Luhačovického potoka. V blízkosti objektu Inhalatoria kanalizační sběrač DN 800 kříží Luhačovický potok a je dále veden po pravém břehu Luhačovického potoka. Nad soutokem Luhačovického potoka s Pozlovickým potokem je kanalizační sběrač DN 800 veden po pravém břehu Pozlovického potoka. Do koncové části kanalizačního sběrače jsou zaústěny kanalizační stoky jednotné kanalizace, kterými jsou přiváděny i odpadní vody z obcí Pozlovice a Podhradí. Na jednotné kanalizační síti je vybudováno deset odlehčovacích komor. Recipientem odlehčovacích stok osmi odlehčovacích komor je Luhačovický potok - čtyři odlehčovací komory jsou vybudovány na pravém břehu Luhačovického potoka, čtyři odlehčovací komory jsou vybudovány na levém břehu Luhačovického potoka. Recipientem odlehčovacích stok dvou odlehčovacích komor je Pozlovický potok - jedna odlehčovací komora je vybudována na pravém břehu Pozlovického potoka a jedna odlehčovací komora je vybudována na levém břehu Pozlovického potoka. Na jednotné kanalizační stoce, kterou jsou odváděny odpadní vody z bytových domů ul. Družstevní, situovaných na pravém břehu Luhačovického potoka, je vybudována čerpací stanice odpadních vod, pomocí které jsou odpadní vody dopravovány do kanalizačního sběrače DN 600/900, situovaného na levém břehu Luhačovického potoka.

Odpadní vody z města Luhačovice a splaškové odpadní vody z obcí Pozlovice a Podhradí jsou stokovou sítí přiváděny na městskou ČOV, která je situována na levém břehu Luhačovického potoka.

Elektrická energie V řešeném území nejsou provozovány zdroje el. energie. Veškerá spotřeba el. energie je zajišťována z rozvodné soustavy 22kV napájené ze spínací stanice 22kV, umístěné mimo řešené území (Pozlovice). Řešeným územím neprochází žádné vedení nadřazené soustavy 110kV resp. 220kV. Napájení el. energií je zajištěno těmito linkami 22kV: Luhačovice - jižní část VN č. 47 severní část VN č.76 (spojka k č. 47).

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 23 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Obě linky jsou provedeny venkovním vedením vodiči AlFe 3x120 mm2 (odbočky AlFe 3x50mm2), ve střední části města jsou obě provedeny kabelovým vedením (ANKTOYPV 3x240mm2, ANKTOXPV 3x120 mm2 a AXEKCY 3x240 mm2). V Luhačovicích byl proveden pro potřeby lázní vlastní VN rozvod 6kV kabelovým vedením (k trafostanicím à 200kVA - vodoléčba, poliklinika, spol. dům, Inhalatorium a Paláce), který je v současné době zrušen (kabely VN 6kV jsou mimo provoz). Původní trafostanice 6kV byly buď zrušeny nebo rekonstruovány na 22kV a napojeny kabelovým vedením ze sítí E.on – 22kV č. 47. Transformovny napájené z nadzemního napájení VN 22kV jsou stožárové, a to v provedení na betonových stožárech nebo na ocelové příhradové konstrukci (1x250 - 630kVA). Transformovny připojené kabelovým vedením jsou zděné, a to kioskové, blokové, věžové nebo vestavěné do objektu. Jsou v provedení s jedním, dvěma nebo třemi transformátory do 630kVA. Rozvody VN 22kV nadzemního nebo kabel. vedení, zařízení distribučních transformoven (DTS 22/0,4 kV) v řešeném území jsou převážně v dobrém technickém stavu. U rozvodů VN 22 kV a trafostanic včetně rozvodu NN je nutno respektovat ochranná pásma. Distribuční sítě NN jsou provedeny ve vnitřním městě a u soustředěné výstavby kabelovým vedením NN. V okrajových částech Luhačovic a připojených obcích (Kladná-Žilín, Řetechov, Polichno) je proveden rozvod NN venkovním vedením resp. závěsnými kabely na opěrných bodech (betonové stožáry, střešníky, zední konzoly).

Plynovod Zemní plyn je do katastrálního území města Luhačovice dopravován VTL plynovodem DN150/PN40 Prakšice – Luhačovice. Trasa VTL plynovodu DN150/PN40 Prakšice – Luhačovice je vedena západním okrajem katastrálního území města Luhačovice, prochází severovýchodně areálu městské ČOV. Kříží silnici II/492 Luhačovice – Biskupice a je dále vedena podél této silnice směrem k průmyslové zóně, kde je v blízkosti areálu firmy Zálesí s.r.o. Luhačovice ukončena v regulační stanici Uherskobrodská VTL/STL 3000/2/2-440. V západním okraji katastrálního území města Luhačovice z VTL plynovodu DN150/PN40 Prakšice – Luhačovice odbočuje VTL plynovod DN150/PN40 Luhačovice – Slovácká Bůda. Ochranné pásmo VTL plynovodů je 4 m, bezpečnostní pásmo u VTL plynovodů DN 150 - 20 m, u VTL plynovodů DN 80 – 15 m oboustranně od vnějšího líce plynovodního potrubí. Současně zastavěné území města Luhačovice je zásobováno zemním plynem rozvodnou STL plynovodní sítí z trub ocelových DN 50, DN 80, DN 100, DN 150, DN 200 a DN 300 a z trub polyetylenových D63, D90, D110, D160 a D225 a rozvodnou NTL plynovodní sítí z trub ocelových DN 50, DN 80, DN 100, DN 150, DN 200 a DN 300 a z trub polyetylenových D63, D90 a D110. Do NTL rozvodné plynovodní sítě v severozápadní části současně zastavěného území města Luhačovice je zemní plyn dodáván z regulační stanice STL/NTL Drahy 500/1/1-416. Do severní a jižní části současně zastavěného území města Luhačovice je zemní plyn dodáván z regulačních stanic STL/NTL U zámku 1200/2/1-416 a STL/NTL Šťávnice 700/1/1-416. Plynárenské zařízení je ve správě Jihomoravské plynárenské, a.s. STL rozvodná plynovodní síť je provozována pod tlakem 0,10 MPa (90 kPa), NTL rozvodná plynovodní síť je provozována pod tlakem 2,1 kPa.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 24 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA Městská památková zóna se rozkládá v centrální části města Luhačovice s orientací jihozápad- severovýchod. Její délka činí cca 2 km. Chrání hodnotné stavby, které vznikly od počátku do 30. let 20. století. Nepřehlédnutelnou dominantou jsou zejména stavby architekta Dušana Jurkoviče. Městská památková zóna byla prohlášena vyhláškou Jihomoravského krajského národního výboru v Brně dne 20. listopadu 1990 o prohlášení území historických jader za památkové zóny. Na jihozápadním okraji je ohraničena vlakovým a autobusovým nádražím, její hranice dále pokračuje po hlavní Masarykově třídě a dále ulicí Zatloukalovou. Na křižovatce Zatloukalovy a Úprkovy ulice se prudce stáčí k severu, kde se na křižovatce s ulicí Solné obrací na východ. Podél koupaliště obchází Bílou čtvrť, za pramenem Aloiska odděluje lázeňský park od lesa a vrací se na Masarykovu ulici. Na severovýchodním okraji hranice památkové zóny uhýbá na západ, obchází Pražskou čtvrť a u Ottovky se vrací k jihozápadu, pokračuje ulicí Kamenná a podél Šťávnice k nádraží. V současné době se v Luhačovicích nachází 34 kulturních památek.

STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V dotčeném území se nacházela skládka Luhačovice – Losky. Skládka byla situována jihozápadně od Luhačovice pod hřebenem kopce směrem na polní letiště. Na skládku byl v minulosti ukládán především komunální odpad, ale také zemědělské odpady a odpad z výroben a léčeben v Luhačovicích a okolí. Rekultivace skládky byla dokončena v roce 2011.

6.4 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

6.4.1 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE (ZÚR ZK)

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje, ve znění aktualizace č. 2, kterou vydalo Zastupitelstvo Zlínského kraje usnesením č. 0454/Z15/18 ze dne 5. 11. 2018 a nabyla účinnosti dne 27. 11. 2018. Z hlediska řešeného území zpracovávané studie ze ZÚR ZK, ve znění aktualizace č. 2 vyplývá:

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 25 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Olšavsko-Vlárská ZÚR stanovují na území ORP Luhačovice rozvojovou osu nadmístního významu vedenou ve spojnici Uherské Hradiště – Uherský Brod – Luhačovice – Vizovice.

Rozvojová osa

Rozvojová osa – legenda

Koridory a plochy dopravní infrastruktury, územní systém ekologické stability ZÚR stanovují silniční tah nadmístního významu PK24 Jihovýchodní obchvat Luhačovic. Regionální biokoridor PU177 1599 – Pod Slavickým kopcem – Obětová

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 26 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Regionální biokoridor PU178 1600 – Obětová – Hrabov Regionální biocentrum 96 – Obětová

Koridory a plochy infrastruktury

Koridory a plochy infrastruktury – legenda

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 27 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

6.4.2 ÚZEMNÍ PLÁNY MĚSTA A OBCÍ

MĚSTO LUHAČOVICE Územní plán Luhačovice, ve znění změny č. 2, která nabyla účinnosti dne 09.10.2019 (Územní plán Luhačovice“). Z hlediska dopravních vztahů v řešeném území (mimo zastavěné území) je navržen JV obchvat Luhačovic odbočením nové komunikace ze silnice II/492 v prostoru okružní křižovatky (DS76) u Penny marketu a areálu ZD Zálesí s napojením na stávající trasu silnice II/496 u hřbitova. Obchvat dále pokračuje navrženým koridorem (DS 232,233,234) dle Zásad územního rozvoje Zlínského kraje, ve znění aktualizace č. 2 ve směru na Dolní Lhotu.

ÚP Luhačovice, ve znění změny č. 2

OBEC PETRŮVKA Územní plán Petrůvka, ve znění změny č. 3, která nabyla účinnosti dne 24.05.2018 („Územní plán Petrůvka“). Silnice II/493 Luhačovice - Petrůvka - Slavičín je vzhledem ke svému dopravnímu významu a směrovému řešení daným stávající zástavbou stabilizována a bude v území ponechána ve stávajícím stavu s úpravou na šířkový profil min. 7,0 m mezi obrubami. V návrhu je západně od obce zabezpečeno přeložení silnice II/492 ve směru Luhačovice – Petrůvka jako součást JV obchvatu Luhačovic a jejich nového propojení přes Slavičín na silnici I/57 (DS15, DS 17, DS 18, DS 32). Z hlediska územně plánovací dokumentace je trasa obchvatu stabilizována územní rezervou v ZÚR ZK (dopravní koridor šířky 200 m). V územních plánech města Luhačovice a obce Petrůvka je zahrnut totožný dopravní koridor.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 28 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

ÚP Petrůvka, ve znění změny č.3

OBEC BISKUPICE

Územní plán Biskupice, který nabyl účinnosti dne 04.04.2014. Koridor JV obchvatu Luhačovic není dosud vymezen.

MĚSTO BOJKOVICE Územní plán Bojkovice, ve znění změny č. 1, která nabyla účinnosti dne 02.04.2015 (Územní plán Bojkovice“). Koridor JV obchvatu Luhačovic není dosud vymezen.

6.5 POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍ SILNICE II/492

6.5.1 POSOUZENÍ TRASY

Silnice II/492 začíná na křižovatce se silnicí I/49 a III/0495 v obci Zádveřice – Raková, uzlové staničení km 0,000, a končí ve stykové křižovatce se silnici II/490 v obci Biskupice, uzlové staničení km 19,336. Její celková délka činí 19,3 km. Trasa silnice II. třídy je vedena přes obce Zádveřice – Horní Lhota – Dolní Lhota – Pozlovice – Luhačovice – Biskupice. Silnice je součástí mezinárodní trasy vedoucí na Slovensko a z velké části je užívána tranzitní dopravou. Zájmový úsek trasy se nachází mezi křižovatkou se silnicí II/493 (Pozlovice – Slavičín), uzl. staničení km 11,740 a křižovatkou se silnicí II/490 (Říkovice – Dolní Němčí), uzl. staničení km 19,336. Trasa v daném úseku prochází extravilánem a intravilánem města Luhačovice. V extravilánovém úseku Dolní Lhota – Luhačovice je uvažována návrhová kategorie S 9,5/70, v extravilánovém úseku Luhačovice – Biskupice je uvažována S 7,5/70. V intravilánovém úseku je průtah obcí uvažován v kategorii MO2 8/8/40. Začátek zájmového úseku se nachází na okružní křižovatce silnic II/492 a II/493. Do této křižovatky je také zaústěna veřejně přístupná účelová komunikace sloužící pro přístup k rekreačním objektům u vodní nádrže Luhačovice. Silnice II/493 (směr Petrůvka, Slavičín) je vlivem morfologie terénu napojena ve velkém podélném sklonu a vznikají zde problémy zejména s brzděním nákladních automobilů. V zimním období dochází k potížím se sjízdností silnice.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 29 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

V uzlovém staničení km 16,025 je v Luhačovicích připojena silnice II/496 (Luhačovice – Komňa). Z důvodu značného výškového převýšení jsou na silnici provedeny točky, tj. směrové oblouky s malými poloměry. S ohledem na sníženou rychlost v točkách je silnice dopravně nevýhodná, neboť se snižuje její kapacita. V zimním období je sjízdnost komunikace často narušena klimatickými podmínkami. Konec zájmového úseku se nachází na stykové křižovatce se silnicí II/490, uzlové staničení km 19,336. V těsné blízkosti se nachází mostní objekt přes Luhačovický potok, železniční přejezd a vlaková stanice Biskupice u Luhačovic celostátní železniční trati č. 341 Újezdec u Luhačovic – Luhačovice.

6.5.2 DOPRAVNÍ ZÁTĚŽ

V červnu 2019 byl proveden Směrový dopravní průzkum ve městě Luhačovice (06/2019, Dopravoprojekt Ostrava a.s.). Cílem tohoto průzkumu bylo s využitím stávajících dopravních průzkumů sestavit trend vývoje intenzity celkové a tranzitní dopravy. Níže uvedené závěry vychází z tohoto průzkumu. „Hlavní trasa tranzitní, cílové a výchozí dopravy byla s převažující intenzitou dopravy stanovena silnice II/492 jako spojnice profilů „vjezd do Luhačovic od Biskupic“ a „vjezd do Luhačovic od Dolní Lhoty“.“

Nárůst dopravy Tyto hodnoty byl pro přehlednost zobrazeny v následujících grafech.

Nárůst dopravy od Dolní Lhoty

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 30 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Nárůst dopravy od Biskupic Od roku 1995 lze pozorovat trend nárustu všech typů dopravy, nejen cílové a výchozí, ale především nárust tranzitní dopravy přes město Luhačovice. Dle provedeného průzkumu lze konstatovat, že do města Luhačovice denně vjíždí 16 396 voz/24 hod, což odpovídá cca 8 198 vozidel v jednom směru. V této hodnotě není započten profil Dolní Lhota – Petrůvka. Podíl tranzitní dopravy na vjezdech do města Luhačovice je v průměru 56 % u osobních automobilů a 65 % u těžkých vozidel. Další celostátní sčítání dopravy bude prováděno v roce 2020, výsledky budou známy na jaře 2021.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 31 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

7 NÁVRHOVÁ ČÁST

7.1 ZADÁNÍ

Cílem územní studie je, po vyhodnocení stávajících i nově zpracovaných podkladů, navrhnout variantní řešení trasování koridoru pro jihovýchodní obchvat Luhačovic, a to jak v návaznosti na ZÚR ZK tak v reakci na požadavky dotčených obcí. Při zpracování je nutno zohlednit přírodní, sociální, hospodářské podmínky, limity a hodnoty dotčeného území.

7.1.1 NAPOJOVACÍ BODY

Prioritním požadavkem je převedení tranzitní dopravy mimo lázeňské město Luhačovice. Na základě již dříve zpracovaných dokumentací je dopravní problematika města Luhačovic řešena návrhem jižního obchvatu lázeňské části města s vazbami na silnice II/493 a II/496. Jedná se zejména o dobudování vzájemné spojky silnic v hřebenové poloze a postupnou úpravou obou výstupních větví. Navržené řešení propojuje stávající okružní křižovatku nad vodní nádrží Luhačovice s navrženou křižovatkou nové trasy silnice II/492 a stávající silnice. Situační umístění nově navržené křižovatky je variantní dle návrhu trasy silnice II/492. Dotčená katastrální území: Luhačovice, Kladná Žilín, Přečkovice, Petrůvka u Slavičína, Pozlovice, Biskupice u Luhačovic.

7.1.2 OMEZUJÍCÍ PRVKY

Trasa silnice sledovaným územím je ovlivněna následujícími základními limity: - členitý terén dotčeného území - geologická rizika území (sesuvy, plošné nestability) - přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranná pásma - lázeňská místa včetně vymezení vnitřních a vnějších území - městská památková zóna - zvláště chráněná území (CHKO Bílé Karpaty) - regionální biocentrum (RBC Obětová ) - lokální biocentra - regionální biokoridor 1600 Obětová – Hrabová - dálkový migrační koridor savců - zastavěné a zastavitelné území města Luhačovice - silniční ochranné pásmo Z důvodu složitého a členitého terénu dotčeného území nelze žádnou variantu trasy vést takovým způsobem, aby nedošlo k zásahům do územních limitů. Jednotlivé zásahy jsou zpracovány v části 8.2.

7.1.3 ZÁKLADNÍ PARAMETRY KOMUNIKACÍ

Při návrhu základních parametrů silnice II. třídy je uvažována následující kategorie: Nezastavěné území (dle ČSN 73 6101)

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 32 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Návrhová kategorie S 7,5/70 Návrhová rychlost 70 km/h Územní podmínky horské území Nejmenší dovolený směrový poloměr 205 m Nejmenší dovolený výškový vypuklý oblouk 2100 m Nejmenší dovolený výškový vydutý oblouk 1500 m Největší dovolený podélný sklon 9 % Při návrhu výškového řešení bylo použito vyšších hodnot dovoleného podélného sklonu z důvodu snížení ekonomické náročnosti řešení v dané morfologii terénu. V dalších stupních PD bude nutné požádat o souhlas s odchylným řešením. S ohledem na zvýšenou spotřebu pohonných hmot a bezpečnost dopravy je v úsecích s nepříznivými sklonovými poměry uvažováno s přídatnými stoupacími pruhy.

7.1.4 VSTUPNÍ VARIANTY

PRACOVNÍ VARIANTY Problematika dopravní situace na průjezdu lázeňským městem Luhačovice se řeší již řadu let pod nejrůznějšími aspekty. Prvotní studie uspořádání silniční sítě a návrhy trasy obchvatu silnice II/492 pochází z let 1938 až 1975. V následujících letech byly opakovaně prověřovány varianty trasy obchvatu. Nedocházelo ovšem k žádoucímu sjednocení názorů všech zainteresovaných osob z důvodu složité dopravně inženýrské a územní problematiky města Luhačovice a přilehlého okolí. V dané době byla severní poloha obchvatu vyhodnocena jako ekonomicky výhodnější, ale z důvodu zásahu do hodnotného území s rekreačním využitím, nebyla dále sledována. Jižní varianta měla vyřešit další požadavek, a to úpravu silničního tahu Zlín – Slavičín, který byl již v té době nevyhovující. Původní točkové trasy v členitém území byly podle požadavků přisuzovaného funkčnímu významu trasy i rostoucí intenzity dopravy postupně přepracovávány do podoby vylučující úseky s točkami. Tyto návrhy byly konfrontovány s územním řešením a posuzovány po stránce inženýrsko geologické, byly však hodnoceny vesměs negativně. Dále se prohlubující význam ekologických aspektů ve vztahu k problematice lázní se odrážel v dalším období ve vyloučení průběhu trasy v úseku kolem Obětové hory, kde bylo poukazováno na vážné narušování zázemí lázní. V aktualizovaném Generelu Dopravy Zlínského Kraje, návrh výhledové koncepce (06/2010, Udimo, spol. s r.o.) je uvedeno následující: „Dále doporučujeme vzhledem k lázeňskému charakteru města Luhačovice a dlouhodobému udržitelnému rozvoji lázeňství v regionu držet výhledovou rezervu obchvatu Luhačovic a přednostně řešit problém tranzitní nákladní dopravy nezvyšováním komfortu a kapacity silnice II/492. Stanovení zákazu průjezdu nákladních vozidel městem Luhačovice s náhradními trasami po stávající dopravní síti. Zbytnou dopravu města Luhačovice dále doporučujeme řešit dle potřeby zatrubněním části komunikace II/492 v intravilánu města dle Územní studie – Využití rekreačního potenciálu specifické oblasti Luhačovicko (DHV CR, spol. s r. o., červenec 2009).“

Uvažované varianty a jejich realizace v současnosti:

Varianta 0 Silnice II. třídy II/492 vedená ve stávající trase přes město Luhačovice. Na základě směrového průzkumu je zřejmý značný nárůst tranzitní dopravy přes město Luhačovice a výhledově se budou tyto čísla zvětšovat. Souvisejícím problémem je nárůst prašnosti, hluku a exhalací. Český inspektorát lázní a zřídel, který je oddělením ministerstva zdravotnictví, apeluje na bezodkladné řešení vybudování obchvatu a nulovou variantu neschvaluje.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 33 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Varianta sever Směrový návrh obchvatu v kategorii S 7,5 vychází ze studií z let 1987 a 1988. Trasa o délce přibližně 10,2 km je v současné době nerealizovatelná. Dotčené území prošlo výraznou proměnou – rozšíření zástavby, vznik letiště, atd. To znamená, že samotné směrové řešení trasy bez ohledu na přírodní územní podmínky je značně složité. Další zásadní nevýhodou je vedení trasy v těsné blízkosti městyse Pozlovice, které tuto variantu obchvatu zcela odmítá. Navržené řešení by vedlo také ke křížení s žel. celostátní tratí č. 341 Újezdec u Luhačovic – Luhačovice a ke křížení Luhačovického potoku.

Varianta jih - začátek trasy v blízkosti obce Dolní Lhota Ve starších studiích byla zvažována varianta postupného stoupání na hřeben na delší vzdálenost od Dolní Lhoty, což by vedlo k příjemnějšímu podélnému sklonu a ke zrušení problematického úseku silnice II/493. V územním plánu obce Dolní Lhota je vyznačen návrh na rozšíření stávajícího biocentra ÚSES, v těsné blízkosti se navíc rozšiřuje výstavba rekreačních objektů. Z tohoto důvodu je napojení obchvatu řešeno až na okružní křižovatce nad vodní nádrží Luhačovice.

Varianta jih – vedení kolem Obětové hory Složité územní podmínky a plánovaná výstavba v obci Dolní Lhota zapříčinili hledání dalších alternativ pro překonání značného výškového převýšení na začátku trasy. Prověřovaná varianta vedení kolem Obětové hory umožňovala prodloužení trasy (oproti variantě vedené v ZÚR ZK) a tím pádem snížení limitujícího podélného sklonu. V současné době se zde nachází regionální biocentrum Obětová. Všechny výše uvedené varianty vedení trasy obchvatu nebyly dále studovány. Dané varianty nemají akceptovatelné technické řešení nebo jsou v rozporu s územními podmínkami.

VYBRANÉ VARIANTY V rámci územní studie byly prověřovány a vzájemně porovnávány následující varianty vedení trasy obchvatu:

Varianta A Začátek úseku na stávající OK silnic II/492 a II/493 nad vodní nádrží Luhačovice, využití trasy silnice II/493 na Petrůvku, vedení trasy kolem Ještí, využití trasy silnice II/496 po hřebeni, využití stávající trasy silnice II/496 od Ovčírny po hřbitov, konec úseku napojení na stávající OK „U Penny Marketu“. Koridor této varianty je zanesen v ZÚR Zlínského kraje.

Varianta B Začátek úseku na stávající OK silnic II/492 a II/493 nad vodní nádrží Luhačovice, využití trasy silnice II/493 na Petrůvku, vedení trasy kolem Ještí, vedení trasy po hřebeni, vedení trasy „za Ovčírnou“, konec úseku na stávající křižovatce silnic II/492 a II/490 u Biskupic.

Varianta C Začátek úseku na stávající OK silnic II/492 a II/493 nad vodní nádrží Luhačovice, využití trasy silnice II/493 na Petrůvku, vedení trasy kolem Ještí, vedení trasy po hřebeni, vedení trasy za „Ovčírnou“, napojení u kylonogického cvičiště. Uklidnění lázeňské části Luhačovic vyvolá prodloužení silničního tahu (cca 2,5 km u varianty A i B), prodloužení jízdní doby, překonání velkých výškových rozdílů a vyšší spotřeby pohonných hmot. Vzhledem k udržitelnému rozvoji lázeňství souvisejícím opatřením musí být zákaz průjezdu tranzitní nákladní dopravy přes Luhačovice. Uvažovaný dopravní koridor pro vybrané varianty činí 200 m. Pro zanesení nového dopravního koridoru do příslušných dokumentů územního plánování (ZÚR ZK, ÚP jednotlivých obcí) navrhujeme dopravní koridor šířky 400 m.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 34 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

7.2 NÁVRH DOPRAVNĚ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ

7.2.1 VARIANTA A

SMĚROVÉ ŘEŠENÍ Varianta A využívá v maximální možné míře stávající silnice II/493 a II/496. Je uvažováno zvýšení komfortu stávajících silnic II. třídy a v místech s nepříznivým (vysokým) podélným sklonem zřízení přídatných pruhů. V místě propojení těchto stávajících komunikací jsou navrženy směrové oblouky s přechodnicemi. Na stávající silnici II/496 jsou provedeny točky. Návrh varianty A počítá se zachováním toček v části mezi hřbitovem a Ovčírnou. V km 7,8 se trasa odpojuje od stávající komunikace a je vedena v nové trase bez toček (mezi hřbitovem a OK v centru města). Koridor této varianty je zanesen v ZÚR Zlínského kraje.

VÝŠKOVÉ ŘEŠENÍ Vychází ze stávajícího výškového řešení stávajících silnic II/493 a II/496. Maximální podélný sklon na začátku trasy je roven 9,60 % a 12,0 %, na konci trasy 15,5 %. Výškový polygon je zaoblen parabolickými oblouky o poloměrech větších než 2100 m.

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Je uvažována návrhová kategorie S 7,5/70 (dvoupruhová směrově nerozdělená komunikace). V místech se značným podélným sklonem je navržen přídatný stoupací pruh.

DOPRAVNÍ OBSLUHA PŘILEHLÉ ZÁSTAVBY Bude zajištěna stávajícími silnicemi, místními a účelovými komunikacemi. Základními dopravními prvky budou nové úrovňové křižovatky. Jedná se o následující: ÚK Petrůvka – připojení silnice II. třídy směr Slavičín ÚK Kladná Žilín – připojení směr Bojkovice Začátek a konec trasy si vyžádá stavební úpravy stávajících okružních křižovatek. Konec trasy je navržen jako nová větev OK v blízkosti nákupního centra.

DOPAD NA PŘILEHLOU ZÁSTAVBU Trasa je vedena v blízkosti oblasti Ještí, kde jsou vybudovány objekty určené k rekreaci. Dané území je v územním plánu obce Petrůvka vedeno jako plocha silniční infrastruktury.

MOSTNÍ STAVBY Varianta A neobsahuje žádný mostní objekt na hlavní trase. Křížení účelových a polních cest bude řešeno v dalších stupních PD.

SOULAD SE ZÚR ZK A ÚZEMNÍM PLÁNEM Umístění obchvatu jako propojení silnic II/493 a II/496 je řešeno v souladu s vymezeným koridorem veřejně prospěšné stavby pro dopravní infrastrukturu PK24 vyplývajícího ze ZÚR ZK, ve znění aktualizace č.2 a také v souladu s řešením Územního plánu Luhačovice a Petrůvka.

DOPAD NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Trasa varianty A kříží el. vedení VN v blízkosti hřbitova. Ve stejné lokalitě kříží také přípojky vodovodu a kanalizace. Hlavní vodovodní řad je křížen v blízkosti lokality Ještí. Vedení VTL a STL plynovodu není trasou dotčeno.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 35 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

7.2.2 VARIANTA B

SMĚROVÉ ŘEŠENÍ Varianta B je směrově vedena po trase stávající silnice II/493 směr Petrůvka, ve staničení km 1,1 pravostranným obloukem odbočuje ze stávající trasy. Trasa obchází lokalitu Ještí a pokračuje po hřebeni v přibližné trase silnice II/496. Pokračuje „za Ovčírnou“ a končí u stávající křižovatky silnic II/492 a II/490 u Biskupic.

VÝŠKOVÉ ŘEŠENÍ Niveleta silnice kopíruje v co největší míře stávající terén. Maximální podélný sklon na začátku trasy je roven 12,5 % a 12,0 %, na konci trasy 10,5 %. Výškový polygon je zaoblen parabolickými oblouky o poloměrech větších než 2100 m.

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Je uvažována návrhová kategorie S 7,5/70 (dvoupruhová směrově nerozdělená komunikace). V místech se značným podélným sklonem je navržen přídatný stoupací pruh.

DOPRAVNÍ OBSLUHA PŘILEHLÉ ZÁSTAVBY Bude zajištěna stávajícími silnicemi, místními a účelovými komunikacemi. Základními dopravními prvky budou nové úrovňové křižovatky. Jedná se o následující: ÚK Petrůvka – připojení silnice II. třídy směr Slavičín ÚK Kladná Žilín – připojení silnice II. třídy směr Bojkovice ÚK U Ovčírny – připojení stávající silnice II. třídy z centra Luhačovic (výhledově lze uvažovat o převodu této pozemní komunikace do správy města Luhačovice) Začátek trasy si vyžádá stavební úpravy stávající okružní křižovatky silnic II/492 a II/493. Konec trasy si vyžádá výstavbu nové úrovňové křižovatky se silnicí II/490.

DOPAD NA PŘILEHLOU ZÁSTAVBU Trasa varianty B není vedena v blízkosti zástavby.

MOSTNÍ STAVBY Varianta B si vyžádá výstavbu dvou mostních objektů. Křížení účelových a polních cest bude řešeno v dalších stupních PD. Km 1,95 délka mostu cca 100 m Km 7,90 délka mostu cca 250 m

SOULAD SE ZÚR ZK A ÚZEMNÍM PLÁNEM Umístění obchvatu dle varianty B není v souladu se ZÚR ZK a ani Územním plánem Luhačovice a Biskupice.

DOPAD NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Hlavní vodovodní řad je křížen v blízkosti lokality Ještí. Vedení VTL a STL plynovodu a el. vedení VN není trasou dotčeno.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 36 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

7.2.3 VARIANTA C

SMĚROVÉ ŘEŠENÍ Varianta C je směrově vedena po trase stávající silnice II/493 směr Petrůvka, ve staničení km 0,7 pravostranným obloukem odbočuje. Trasa obchází lokalitu Ještí a pokračuje po hřebeni. Pokračuje „za Ovčírnou“ a končí u kynologického cvičiště.

VÝŠKOVÉ ŘEŠENÍ Niveleta silnice za cenu větších zemních prací a výrazných inženýrskogeologických opatření nepřekračuje maximální podélný sklon 10,5 %. Výškový polygon je zaoblen parabolickými oblouky o poloměrech větších než 2100 m.

ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Je uvažována návrhová kategorie S 7,5/70 (dvoupruhová směrově nerozdělená komunikace). V místech se značným podélným sklonem je navržen přídatný stoupací pruh.

DOPRAVNÍ OBSLUHA PŘILEHLÉ ZÁSTAVBY Bude zajištěna stávajícími silnicemi, místními a účelovými komunikacemi. Základními dopravními prvky budou nové úrovňové křižovatky. Jedná se o následující: ÚK Petrůvka – připojení silnice II. třídy směr Slavičín ÚK Kladná Žilín – připojení silnice II. třídy směr Bojkovice ÚK U Ovčírny – připojení stávající silnice II. třídy z centra Luhačovic (výhledově lze uvažovat o převodu této pozemní komunikace do správy města Luhačovice) Začátek trasy si vyžádá stavební úpravy stávající okružní křižovatky silnic II/492 a II/493. Konec trasy si vyžádá výstavbu nové úrovňové křižovatky v blízkosti kynologického cvičiště.

DOPAD NA PŘILEHLOU ZÁSTAVBU Trasa varianty B není vedena v blízkosti zástavby.

MOSTNÍ STAVBY Varianta C si vyžádá výstavbu jednoho mostních objektu. Křížení účelových a polních cest bude řešeno v dalších stupních PD. Km 1,85 délka mostu cca 180 m

SOULAD SE ZÚR ZK A ÚZEMNÍM PLÁNEM Umístění obchvatu dle varianty C není v souladu se ZÚR ZK a ani s Územním plánem Luhačovice.

DOPAD NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Hlavní vodovodní řad je křížen v blízkosti lokality Ještí. Vedení VTL a STL plynovodu a el. vedení VN není trasou dotčeno.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 37 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

8 ZHODNOCENÍ VARIANT

V rámci územní studie byly vypracovány 3 základní varianty řešení trasy jihovýchodního obchvatu Luhačovic, které prověřily reálně možná propojení stávajících silnic II. třídy. Tyto varianty byly posouzeny a porovnány z dopravně technického hlediska, územního hlediska a také z hlediska ekonomického.

8.1 POROVNÁNÍ VARIANT Z HLEDISKA DOPRAVNĚ TECHNICKÉHO

SMĚROVÉ VEDENÍ TRASY U všech sledovaných tras jsou návrhové prvky na minimálních, resp. maximálních hranicích normových požadavků. Je to dáno především územními podmínkami. Z tohoto důvodu jsou jednotlivé varianty vedeny po místo, kdy silnice II/496 začíná klesat do Luhačovic v přibližně stejném koridoru s malými odchylkami, protože nelze tyto trasy řešit výrazně variantněji. Ve všech třech variantách je začátek trasy řešen totožně, a to vedením od stávající okružní křižovatky nad vodní nádrží Luhačovice směr Petrůvka. Dlouholetý problém úseku stoupání na Petrůvku, a to snížená sjízdnost v zimním období, je řešena doplněním stoupacího pruhu. Zásadní rozdíly ve směrovém vedení spočívají v řešení klesání z hřebene na silnici II/492. Návrh varianty A počítá se zachováním toček v části mezi hřbitovem a Ovčírnou. S ohledem na sníženou rychlost je trasa z dopravního hlediska nevýhodná, neboť se snižuje kapacita silnice. V zimním období je sjízdnost mnohdy výrazně narušena klimatickými podmínkami a navržené stavební úpravy (pro zvýšení komfortu jízdy) tento problém nevyřeší. Vedení trasy v těsné blízkosti kolem hřbitova značně zhorší jeho dopravní dostupnost a bude nutné vybudovat nové napojení jak pro silniční dopravu, tak pro pěší. Navíc toto řešení přivádí zbytnou dopravu do intravilánu města Luhačovice. Z psychologického hlediska pak toto řešení bude svádět řidiče ve směru od Biskupic pokračovat v přímém průjezdu městem a nevyužívat obchvat. Trasa varianty B se odpojuje ve směru staničení v místě, kdy začíná stávající silnice II/496 klesat do Luhačovic a v nové trase směřuje na křižovatku silnic II/490 a II/492 u Biskupic. Vhodným řešením nové křižovatky lze docílit navedení zbytné a tranzitní dopravy primárně na obchvat Luhačovic. Výhodou je také realizace pouze jedné křižovatky, která zachytí veškeré dopravní proudy. Trasa varianty C se odpojuje ve směru staničení v místě, kdy začíná stávající silnice II/496 klesat do Luhačovic a v nové trase klesá ke „Kynologickému cvičišti“, kdy využívá příznivějších sklonových poměrů stávajícího terénu. Nově by vznikly 2 křižovatky ve vzdálenosti přibližně 800 m. Souvisejícím dopravním opatřením by měl být zákaz průjezdu tranzitní nákladní dopravy přes Luhačovice.

VÝŠKOVÉ VEDENÍ TRASY Při návrhu výškového řešení všech tří variant bylo použito vyšších hodnot dovoleného podélného sklonu z důvodu snížení ekonomické náročnosti řešení v dané morfologii terénu. V dalších stupních PD bude nutné požádat o souhlas s odchylným řešením. S ohledem na zvýšenou spotřebu pohonných hmot a bezpečnost dopravy je v úsecích s nepříznivými sklonovými poměry uvažováno s přídatnými stoupacími pruhy. Nejméně vhodná je varianta A, kde je navržen maximální podélný sklon trasy 15,50 %. Tento sklon je navržen na konci trasy mezi hřbitovem a napojením na stávající OK u Penny Marketu. V tomto místě jsou omezené směrové možnosti vedení trasy a výškové řešení je dáno stávající silnicí II/496 a stávající OK.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 38 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Na začátku trasy (u Petrůvky) má varianta B navržen maximální podélný sklon trasy 12,50 %, varianta C 10,0 %. Tento rozdíl je způsoben pouze výškovým vedením ve stávajícím terénu. Trasa B více kopíruje terén a snižuje ekonomickou náročnost řešení za cenu nepříznivějšího stoupání. U Varianty C je tomu přesně naopak. Po zpracování geotechnického průzkumu a návrhu geotechnických opatření v dalším stupni projektové dokumentace lze určit, která z uvažovaných možností je vhodnější. Na konci trasy je u variant B a C navržen maximální podélný sklon 10,5 %. Z hlediska výškového vedení trasy jsou varianty B a C srovnatelné.

GEOTECHNICKÁ OPATŘENÍ Realizace JV obchvatu Luhačovic si vyžádá rozsáhlá geotechnická opatření. Hlavním důvodem je složitá morfologie okolního terénu a jeho nestabilita (sesuvné území). Každá z navržených variant obsahuje velký objem zemních prací. Trasy jsou vedeny ve vysokých zářezech, což povede k návrhu geotechnických konstrukcí, zejména opěrných a zárubních zdí. V rámci územní studie nebyly řešeny typy opatření ani jejich rozsah. V dalším stupni projektové dokumentace je nutno provést geotechnický průzkum a zpracovat předběžný návrh těchto opatření. Zjištění rozsahu těchto opatření bude mít zásadní vliv na hodnocení jednotlivých variant.

SOUHRN

Varianta A Varianta B Varianta C Parametr/Varianta modrá červená fialová

Základní délka trasy [m] 8490 9240 9090

Délka ostatních souvisejících komunikací [m] 450 1300 1200

Celková délka [m] 8940 10540 10290

Počet úrovňových křižovatek 4 5 5

Počet mostních objektů na hlavní trase 0 2 1

Délka mostních objektů na hlavní trase [m] 0 350 180

Max. podélný sklon trasy 15,50 % 12,50 %* 10,50 %

Zřízení stoupacích pruhů ANO ANO ANO

Střet s vedením VN/NN ANO/ANO NE/ANO NE/NE

Křížení skupinového vodovodu ANO ANO ANO

Křížení plynovodu NE NE NE

Trasa v akt. zóně záplavového území [m] 0 0 0

Trasa v území ohroženém zvláštní povodní [m] 200 100 240

* Při výrazném zvýšení ekonomické náročnosti řešení lze v daném terénu snížit maximální podélný sklon trasy na 10,00 %.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 39 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Z hlediska dopravně technického se jeví varianta A jako nejméně vhodná. Její trasa je nejkratší, ale návrhové parametry trasy neodpovídají současným požadavkům. Stavební úpravy stávajících silnic II/493 a II/496 (přidání stoupacích pruhů, rozšíření na návrhovou kategorii S7,5 po celé délce trasy) zvýší komfort jízdy oproti stávajícímu stavu, ale nepřináší trvalé řešení problémů zejména se sjízdností v zimním období. Zároveň neplní funkci obchvatu a přivádí zbytnou dopravu do centra města. Z hlediska splnění požadavku odvedení tranzitní dopravy mimo Město Luhačovice je nejvýhodnější varianta B, tedy odklonění dopravy již u křižovatky se silnicí II/490 u Biskupic. Varianta C je střední možností mezi variantami A a B. Z psychologického hlediska však přivádí dopravu blížení k městu Luhačovice a tím pádem výrazně méně motivuje řidiče využít delší trasu (obchvatu). Pro vyhodnocení variant B a C je nutno zpracovat další projektovou dokumentaci, která se bude zabývat mimo jiné předběžným návrhem geotechnických opatření. Tato opatření budou mít zásadní, ne-li rozhodující vliv při výběru nejvhodnější varianty. Z hlediska dopravní psychologie a směrového vedení trasy je nejvhodnější varianta B.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 40 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

8.2 POROVNÁNÍ VARIANT Z ÚZEMNÍHO HLEDISKA

8.2.1 POSOUZENÍ VLIVŮ NA SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A SYSTÉMY

Jednotlivé složky životního prostředí, u kterých nelze vyloučit předpoklad možnosti výrazného ovlivnění realizací navržených variant obsahuje následující tabulka. Základní charakteristiky jednotlivých složek životního prostředí jsou definované v kap 6.2 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ.

Charakteristika životního prostředí Složka životního prostředí potenciálně ovlivnitelná realizací některé varianty

PUPFL

ZPF Půda a horninové prostředí Zábory ZPF a PUPFL

Sesuvy a plošné nestability

Voda Jakost vod a změny odtokových poměrů

Ovzduší a klima Míra znečištění ovzduší

Vliv na zvláště chráněná území

Příroda a krajina Vliv na prostupnost krajiny (ÚSES)

Vliv na migraci velkých živočichů

Hluková situace a vibrace Veřejné zdraví obyvatelstva vč. sociálně ekonomických jevů Sociální a ekonomická situace

PUPFL – POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Varianta A Varianta B Varianta C Parametr/Varianta modrá červená fialová

Lesy zvláštního určení 1500 3300 2680 Lesy (PUPFL) délka [m] Hospodářské lesy 1410 2050 2100

ZPF – ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Pro účely bonitace ZPF se užívá Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ). Tato jednotka slouží k hodnocení absolutní i relativní produkční schopnosti zemědělských půd. Charakteristika ochrany půd je rozdělena do pěti tříd.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 41 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Varianta A Varianta B Varianta C Parametr/Varianta modrá červená fialová

I. třída ochrany 0 145 0

II. třída ochrany 0 0 385

BPEJ délka [m] III. třída ochrany 0 130 55

IV. třída ochrany 2090 3400 3500

V. třída ochrany 2650 1020 1500

ZÁBORY ZPF A PUPFL

Varianta A Varianta B Varianta C Parametr/Varianta modrá červená fialová

Zábor ZPF [ha] 15 15 17

Zábor PUPFL [ha] 9 17 15

Pro vedení trasy silnice se předpokládá průsek lesa v šířce 30 m. Z výše uvedeného vyplývá, ze nejmenší dopad na ZPF a PUPFL by měla realizace varianty A. Trasa této varianty je z velké části vedena po trase stávajících silnic a nedochází k velkého rozšíření stávajícího záboru. Varianty B a C jsou srovnatelné. Kontaminace půdy vlivem silničního provozu bude na úrovni odpovídající dané kategorii vozovek a nepředpokládá se negativní ovlivnění kvality okolní půdy a možností jejího zemědělského využívání. Výjimku mohou představovat pouze havárie většího rozsahu vlivem dopravních nehod.

SESUVY A PLOŠNÉ NESTABILITY Z důvodu značných ploch sesuvů a plošných nestabilit bude třeba navrhnout rozsáhlá geotechnická opatření. V rozsahu územní studie nebyly řešeny typy opatření ani jejich rozsah. V dalším stupni projektové dokumentace je potřeba zpracovat geologický průzkum. Zjištění rozsahu těchto opatření bude mít zásadní vliv na hodnocení jednotlivých variant. Nejmenší zásah na sesuvná území a plošné nestability má realizace varianty C.

Varianta A Varianta B Varianta Parametr/Varianta modrá červená C fialová

Sesuvy plošné aktivní 360 120 0

Sesuvy plošné ostatní 0 0 0

Geohazardy Plošné nestability aktivní 0 0 0 délka [m] Plošné nestability dočasně 280 980 100 uklidněné

Plošné nestability uklidněné 0 0 0

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 42 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

JAKOST VODY V zájmové lokalitě jsou kladeny zvýšené nároky na ochranu zdrojů povrchových i podzemních vod. Provoz každé pozemní komunikace představuje určité riziko pro kvalitu podzemních vod vlivem úniků ropných látek, zimního posypu, případně výfukových plynů. Objem ropných látek korespondující s běžným provozem, který se z povrchu komunikace dostane do půdy, bude půdním filtrem odbourán dříve, než by mohl proniknout do hlubších vrstev. Riziko znečištění podzemních vod vlivem provozu na komunikaci je malé vyjma havarijních stavů vlivem dopravní nehody. Ohrožení povrchových vod může nastat vlivem dopravní nehody s následným únikem ropných látek (či jiných toxických látek přepravovaných po obchvatu).

MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Realizací záměru dojde k nespornému zlepšení ovzduší v centru města a v lázeňské části. Realizace záměru sníží dopravní zatížení ve městě. Varianta A přivádí dopravu do centra města na okružní křižovatku u Penny Marketu, je tedy nejméně vhodná a přináší nejmenší zlepšení ovzduší. Varianty B a C jsou srovnatelné, obě ústí v extravilánu mimo město Luhačovice.

VLIV NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ – CHKO BÍLÉ KARPATY

Varianta A Varianta B Varianta Parametr/Varianta modrá červená C fialová

I. zóna ochrany 0 0 0

II. zóna ochrany 1495 1500 1600 CHKO Bílé Karpaty délka [m] III. zóna ochrany 2400 2100 2000

IV. zóna ochrany 800 910 750

Všechny navržené varianty prochází CHKO Bílé Karpaty a jejich vliv je srovnatelný.

VLIV NA PROSTUPNOST KRAJINY (ÚSES)

Varianta A Varianta B Varianta Parametr/Varianta modrá červená C fialová

Regionální biocentrum 0 0 0

Lokální biocentrum 0 5 0 ÚSES délka [m] Regionální biokoridor 0 20 50

Lokální biokoridor 0 0 0

Vliv záměru na územní systém ekologické stability (ÚSES) je minimální v případě varianty A. Nejméně vhodná je varianta B.

MIGRACE VELKÝCH SAVCŮ Zájmovým územím prochází dálkový migrační koridor velkých savců a téměř celé území je zároveň migračně významným územím. Vliv všech tří variant je v tomto případě srovnatelný.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 43 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Varianta A Varianta B Varianta Parametr/Varianta modrá červená C fialová

Migračně významné území 7400 8200 8260 Migrace velkých savců délka [m] Dálkový migrační koridor pro 2x střet 2x střet 2x střet savce

HLUK A VIBRACE Hluk v dotčeném území z dopravy generuje zejména provoz na silnici II/492, jejíž frekventovanost neustále stoupá. Realizací hodnocených variant dojde k výraznému snížení hluku, dopravní zátěž bude převedena na trasu obchvatu. Nejméně vhodná je varianta A, která ústí do centra města.

SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÁ SITUACE OBYVATELSTVA Realizace obchvat nebude mít žádné negativní vlivy na sociálně ekonomickou stabilitu území. V průběhu stavby lze očekávat narušení faktoru pohody vlivem výstavby (provoz stavebních mechanismů, znečištění povrchu vozovky, hluk, omezení pohybu v krajině, omezení silničního provozu, atd.). Trasy obchvatu vedou mimo zastavěné území, tento vliv nebude proto tak významný. Citelně se projeví pouze v případě realizace varianty A na konci trasy (lokalita mezi hřbitovem a napojením na stávající okružní křižovatku u Penny Marketu). Realizace bude mít pozitivní vliv na rozvoj lázeňské turistiky, cestovního ruchu a rekreace.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 44 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

8.2.2 POROVNÁNÍ VARIANT

Varianta A Varianta B Varianta C Parametr/Varianta modrá červená fialová

Lesy zvláštního určení 1500 3300 2680 Lesy (PUPFL) délka [m] Hospodářské lesy 1410 2050 2100

I. třída ochrany 0 145 0

II. třída ochrany 0 0 385

BPEJ délka [m] III. třída ochrany 0 130 55

IV. třída ochrany 2090 3400 3500

V. třída ochrany 2650 1020 1500

I. zóna ochrany 0 0 0

II. zóna ochrany 1495 1500 1600 CHKO Bílé Karpaty délka [m] III. zóna ochrany 2400 2100 2000

IV. zóna ochrany 800 910 750

Regionální biocentrum 0 0 0

Lokální biocentrum 0 0 0 ÚSES délka [m] Regionální biokoridor 0 20 50

Lokální biokoridor 0 0 0

Migračně významné území 7400 8200 8260 Migrace velkých savců délka [m] Dálkový migrační koridor pro savce 2x střet 2x střet 2x střet

Sesuvy plošné aktivní 360 120 0

Sesuvy plošné ostatní 0 0 0 Geohazardy délka Plošné nestability aktivní 0 0 0 [m] Plošné nestability dočasně uklidněné 280 980 100

Plošné nestability uklidněné 0 0 0

Zábor ZPF [ha] 15 15 17

Zábor PUPFL [ha] 9 17 15

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 45 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

Z územního hlediska je nejméně vhodná varianta A. Tato varianta se jeví výhodně z důvodu směrového vedení po stávajících komunikacích, čímž dochází k minimalizaci záborů ZPF, PUPFL či vlivu na prostupnost krajiny (ÚSES). Nicméně tato varianta nepřináší zlepšení míry znečištění ovzduší, snížení hluku a vibrací, což je základní požadavek při budování obchvatu města Luhačovice. Varianty B a C jsou srovnatelné.

8.3 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ

Pro předběžné ekonomické hodnocení byly použity ceny dle cenových normativů pozemních komunikací (ŘSD ČR). Vzhledem ke specifickému terénu a nutnosti definovat geotechnická opatření byly jednotkové ceny použity jako předběžné vzájemné posouzení jednotlivých variant, nikoliv však jako stanovení předběžné celkové ceny. Přesnější odhad stavebních nákladů je možné provést po zpracování technické studie, kdy budou detailněji popsány jak inženýrské objekty, tak i geotechnická opatření, která výrazným způsobem ovlivní finanční náročnost jednotlivých variant. Z ekonomického hlediska se jeví nejvýhodněji varianta A. Varianty B a C jsou srovnatelné.

Varianta A Varianta B Varianta C Parametr/Varianta modrá červená fialová

Základní délka trasy [m] 8490 9240 9090

Délka ostatních souvisejících 450 1300 1200 komunikací [m]

Celková délka [m] 8940 10540 10290

Délka mostních objektů na hlavní 0 350 180 trase [m]

Silnice II. třídy (S7,5)* 241 048 000 Kč 275 268 000 Kč 264 828 000 Kč

Most silniční S7,5* 0 Kč 96 005 000 Kč 49 374 000 Kč

Hrubý cenový odhad 241 048 000 Kč 371 273 000 Kč 314 202 000 Kč

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 46 / 47 190145, JIHOVÝCHODNÍ OBCHVAT LUHAČOVIC – ÚZEMNÍ STUDIE A – Průvodní zpráva

9 ZÁVĚR

V rámci územní studie byly zpracovány tři varianty řešení obchvatu města Luhačovice. Tyto varianty jsou definovány osou silnice II/492 a přilehlým koridorem. Varianta A se jeví jako nejméně vhodná, nesplňuje požadavky jak z hlediska návrhových parametrů trasy, tak i z hlediska výhodnosti vedení trasy obchvatu do intravilánu města. Varianta A neplní funkci obchvatu při příjezdu od Biskupic a přivádí zbytnou dopravu do centra města. V rámci dalších stupňů projektové dokumentace navrhujeme se touto variantou již dále nezabývat. Z hlediska splnění požadavku odvedení tranzitní dopravy mimo město Luhačovice je nejvýhodnější varianta B, tedy odklonění dopravy již u křižovatky se silnicí II/490 u Biskupic. Z hlediska dopravní psychologie a směrového vedení trasy je nejvhodnější varianta B. Varianta C je střední možností mezi variantami A a B. Z psychologického hlediska však přivádí dopravu blížení k městu Luhačovice a tím pádem výrazně méně motivuje řidiče využít delší trasu (obchvatu). Vzhledem k tomu, že v rámci územní studie byl řešen koridor trasy bez podrobnějšího řešení inženýrských konstrukcí a geotechnických opatření, je na místě v dalším stupni PD – technické studii posoudit varianty B a C, a to především s ohledem na ekonomickou náročnost, kdy zásadním bodem bude odhad finanční náročnosti podrobněji zpracovaných geotechnických opatření. Limity území jsou pro varianty B a C přibližně stejné. Nicméně pro vyhodnocení variant B a C je nutno zpracovat technickou studii minimálně v úseku křižovatka se silnicí II/490 u Biskupic a napojení na silnici II/496 „na hřebenu“. Následně vedou obě trasy s mírnými odklony ve stejné trase. Cíl studie byl splněn definováním územních nároků jednotlivých variant. Jednotlivé varianty byly porovnány v souvislosti jednotlivých limitů území. S ohledem na výše uvedené je třeba v dalším kroku zpracovat podrobnější řešení v samostatné Technické studii. Technická studie bude řešit prostorové vedení trasy s akcentem na šířkové uspořádání silnice a jeho prostorové nároky v terénu. Podkladem pro technickou studii již bude reálně provedené zaměření výškopisu a polohopisu v rozsahu pro potřeby studie (v rámci Územní studie bylo vycházeno ze ZABAGEDu). Závěrem Technické studie pak bude přesný technický popis zásadních faktorů obou variant, tedy nároky na inženýrsko-geotechnická opatření (opěrné a zárubní zdi, stabilizace sesuvů atd.), rozsah mostních objektů a jejich ekonomické posouzení pro definitivní rozhodnutí o konečné verzi trasy vedení obchvatu Města Luhačovice.

DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s., Masarykovo náměstí 5/5, 702 00 Ostrava Strana 47 / 47