Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta mezinárodních vztah

Vedlejší specializace: Cestovní ruch

Srovnávací analýza reprezentativních st
edisek zimních sport – ĆR a zahranićí (diplomová práce)

Vypracoval: Petr Záhrobský

Vedoucí diplomové práce: Ing. Zdenka Petr

Prohlášení:

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Srovnávací analýza reprezentativních stedisek zimních sport
– ĆR a zahranićí“ jsem vypracoval samostatn. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v piloženém seznamu literatury.

V Praze, dne: Podpis:

- 2 -

Podkování:

Rád bych podkoval Ing. Zdence Petr
za odbornou pomoc a poskytnuté rady pi vypracování mé diplomové práce.

- 3 - Obsah: Úvod ______6 1 Vymezení základních pojm
cestovního ruchu ______8 1.1 Definice cestovního ruchu a jeho hlavních subjekt
______8 1.2 Typy cestovního ruchu ______9 1.3 Vliv cestovního ruchu na rozvoj územních celk
______10 1.4 Nabídka v cestovním ruchu ______11 1.4.1 Atraktivity______11 1.4.2 Služby cestovního ruchu ______12 1.5 Stedisko zimních sport
______14 1.5.1 Pojmy specifické pro stediska zimních sport
______15 2 Analýza stedisek zimních sport
______17 2.1 Francie ______18 2.1.1 Zimní stediska – Alpy ______18 2.1.2 Les Menuires______19 2.1.3 Další alpská zimní stediska ve Francii______27 2.2 Švýcarsko______29 2.2.1 Zimní stediska ______29 2.2.2 Zermatt ______30 2.2.3 Další švýcarská zimní stediska ______39 2.3 Rakousko ______41 2.3.1 Zimní stediska ______41 2.3.2 Saalbach – Hinterglemm______42 2.3.3 Další rakouská zimní stediska ______50 2.4 Norsko ______52 2.4.1 Zimní stediska ______52 2.4.2 Hemsedal______53 2.4.3 Další zimní stediska v Norsku ______58 2.5 Ćeská republika ______60 2.5.1 Zimní stediska ______61 2.5.2 Špindler
v Mlýn ______62 2.5.3 Další stediska zimních sport
v Ćesku ______69 2.6 Další evropské regiony se stedisky zimních sport
______72 2.6.1 Itálie ______72 2.6.2 Ostatní alpské zem ______75 2.6.3 Slovensko a Polsko ______76 2.6.4 Pyreneje______77 2.6.5 Skandinávie______78

- 4 - 2.6.6 Neobvyklá stediska zimních sport
______79 Závr ______82 Seznam tabulek______85 Seznam obrázk
______86 Seznam píloh ______87 Použitá literatura______88

- 5 - Úvod Vypracovat diplomovou práci jako srovnávací analýzu zimních stedisek v ĆR a v zahranićí si autor diplomové práce zvolil proto, že zimní cestovní ruch nabývá stále vtšího významu pro horské regiony a je to odvtví, do kterého pitéká velké množství investic, a už ze soukromých nebo i veejných zdroj
. Výhodou autora je, že se již adu let v této oblasti aktivn pohybuje a na základ osobních kontakt
má velmi dobré možnosti jak získat ucelené, srovnatelné a spolehlivé informace.

Význam této práce spoćívá v komplexním srovnání nabízených služeb ve stediscích zimního cestovního ruchu v ĆR a v zahranićí, které jasn ukáže rozdíly mezi regiony a zemmi. Navštvovat zimní stediska je velmi populární a masovou záležitostí a v této práci by se mly objevit pednosti a nedostatky nkterých charakteristických stedisek, které reprezentují daný region, pípadn zemi.

Proć stále více ćeských turist
vyjíždí za svou zimní dovolenou do zahranićí? V ćem se liší nabídka a kvalita služeb v jednotlivých evropských regionech významných z hlediska zimní turistiky? Jaký vliv ml historický vývoj na soućasnou podobu stediska a na klientelu, která zde pevažuje? Jak dokáží spolupracovat soukromé subjekty jako provozovatelé hotel
, restaurací a lanovek s informaćními centry a radnicemi v obcích, které jsou ćasto existenćn závislé na cestovním ruchu? Jaké jsou soućasné trendy ve vývoji moderního zimního centra, jaké nové služby je možno nabízet a co tato centra ohrožuje? Cílem této práce bude podrobn popsat a porovnat regionáln charakteristická evropská zimní stediska. Zejména budou vysvtleny rozdíly v nabídce jednotlivých center.

Základní hypotézou, kterou by tato práce mla potvrdit nebo vyvrátit je, že šíka nabízených služeb v typickém ćeském stedisku zimních sport
je podstatn menší než ve stediscích zahranićních. Dalšími ovovanými hypotézami bude, že cena srovnatelných služeb ćasto závisí více na image stediska, ve kterém jsou poskytovány, než na kvalit služby a že samotné pírodní atraktivity a výhodná lokalita už nestaćí k udržení dobré pozice v tvrdé konkurenci na trhu cestovního ruchu.

Metodou práce bude sbr informací obecn dostupných v literatue a na internetových stránkách, dále pak osobní kontaktování subjekt
cestovního ruchu a vlastní výzkum autora pímo v konkrétních zimních stediscích. Takto získané poznatky budou zpracovány a analyzovány.

- 6 - V první kapitole budou vysvtleny nkteré pojmy, se kterými autor pracuje v analytické ćásti. Nejprve jsou to termíny z obecné teorie cestovního ruchu, následn pak také pojmy specifické pro zimní cestovní ruch v horských stediscích. Druhou kapitolu pak tvoí vlastní analytická ćást srovnávající pomocí výše zmínných metod francouzská, švýcarská, rakouská, norská, ćeská a ostatní evropská stediska.

- 7 - 1 Vymezení základních pojm
cestovního ruchu Nejprve zde budou vymezeny nkteré základní pojmy cestovního ruchu, poté budou vysvtleny specifické pojmy týkající se stedisek zimních sport
. Tyto pojmy jsou používány v celé této práci a je proto nezbytné hned na zaćátku je jasn definovat.

1.1 Definice cestovního ruchu a jeho hlavních subjekt
Cestovní ruch bývá zpravidla definován jako ćinnost jedné nebo více osob cestujících na pechodnou dobu do místa mimo její bžné životní prostedí a to na dobu kratší, než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu hovoíme o jednom roku, u domácího cestovního ruchu pak o 6 msících). Hlavním úćelem takové cesty není vykonávání výdlećné ćinnosti v navštíveném míst.1

Stálý obyvatel (rezident) je v mezinárodním cestovním ruchu charakterizován ve vztahu k dané zemi jako osoba, která žije v zemi alespo jeden rok ped píjezdem do jiné zem na dobu kratší než jeden rok. V domácím cestovním ruchu je rezidentem rozumna osoba, která v tomto míst žije alespo šest po sob jdoucích msíc
ped píjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti msíc
.2

Návštvníkem se v mezinárodním cestovním ruchu myslí osoba, která cestuje do jiné zem, než ve které má trvalé bydlišt, na dobu nepekraćující jeden rok. Hlavním úćelem takové cesty není vykonávání výdlećné ćinnosti v navštíveném míst.

Návštvníkem ve smyslu domácího cestovního ruchu je oznaćována osoba, která má trvalé bydlišt v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své trvalé bydlišt na dobu kratší než šesti msíc
. Hlavním úćelem takové cesty není vykonávání výdlećné ćinnosti v navštíveném míst.3

Turistou se v mezinárodním cestovním ruchu myslí osoba, která cestuje do jiné zem, než ve které má trvalé bydlišt a bžné životní prostedí, na dobu zahrnující alespo jedno penocování, avšak ne delší jednoho roku. Hlavním úćelem takové cesty není vykonávání výdlećné ćinnosti v navštíveném míst.

1 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999, ISBN 80-7079-443-7, str.11 2 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.12 3 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.12

- 8 - V domácím cestovním ruchu je za turistu oznaćena osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od jejího bžného životního prostedí v téže zemi, na dobu zahrnující alespo jedno penocování, ale kratší než šest msíc
. Hlavním úćelem takové cesty není vykonávání výdlećné ćinnosti v navštíveném míst.4

Výletník je v mezinárodním cestovním ruchu osoba, která cestuje do jiné zem, než ve které má trvalé bydlišt a bžné životní prostedí, na dobu kratší než je 24 hodin, aniž by v navštívené zemi penocovala. Hlavním úćelem takové cesty není vykonávání výdlećné ćinnosti v navštíveném míst.

V domácím cestovním ruchu je za výletníka považována osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od jejího bžného životního prostedí v téže zemi na dobu kratší než 24 hodin, aniž by v navštíveném míst penocovala. Hlavním úćelem takové cesty není vykonávání výdlećné ćinnosti v navštíveném míst.5

1.2 Typy cestovního ruchu Cestovní ruch se dlí podle nkolika kritérií. Pro úćely této práce je d
ležité zejména dlení dle pevažující motivace úćasti na cestovním ruchu:

a) Rekreaćní cestovní ruch pedstavuje nejširší úćast obyvatelstva na cestovním ruchu. Je realizován ve vhodném rekreaćním prostedí, jehož píznivé úćinky jsou využívány v zájmu reprodukce fyzických a duševních sil ćlovka. Neznamená jen pasivní odpoćinek, ale obvykle je spojen s aktivním pobytem v pírod a uplatnním celé ady sportovních aktivit. V rámci této práce se jedná zejména o zimní sporty jako lyžování (sjezdové i bžecké), pší turistika, bruslení apod.

b) Sportovn orientovaný cestovní ruch zahrnuje krátkodobé ći dlouhodobé pobyty se sportovní náplní. Sportovní cestovní ruch v širším smyslu ćástećn splývá s rekreaćním cestovním ruchem, v užším smyslu je sportovní cestovní ruch spojen s úćastí na sportovních akcích, na tréninkových soustedních apod. V zimních stediscích tvoí podíl píjezd
s touto motivací významný podíl.

c) V poslední dob se jako samostatný typ cestovního ruchu vyćleuje cestovní ruch s dobrodužnými motivy. Mnoho lidí vyhledává v rámci úćasti na cestovním ruchu prioritn takové aktivity, které jsou spojeny s nebezpećím a nebo otestováním svých

4 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.13 5 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.14

- 9 - fyzických i morálních vlastností v boji s pírodou. Vyhledávají intenzivní zážitky, poznání pírody a ćasto nebezpećné situace.

d) Zdravotn orientovaný cestovní ruch, který je zamen pedevším na zdravotní prevenci, rehabilitaci a rekonvalescenci.

e) Cestovní ruch s profesními motivy je spojen s profesní ćinností a profesními zájmy. Patí sem napíklad obchodní cestovní ruch (služební cesty), kongresový cestovní ruch (úćast na kongresech,semináích), cestovní ruch veletrh
a výstav a v neposlední ad též incentivní cestovní ruch (stimulaćní a motivaćní), který je využíván jako stimul, motivace nebo jako odmna za dosažené výkony. Náklady spojené s úćastí na tomto typu cestovního ruchu zcela nebo pevážn hradí zamstnavatel.

f) Dalším typem m
že být cestovní ruch se vzdlávacími motivy, kde celý program a pobyt je pizp
soben tomu, aby se ćlovk nco naućil a poznal. 6

Dalším kritériem pi dlení cestovního ruchu je místo realizace. Jde o ćlenní podle území, na kterém cestovní ruch probíhá. Rozlišuje se domácí cestovní ruch, pi nmž úćastníci nepekraćují státní hranice své zem, je to tedy cestovní ruch domácího obyvatelstva na území jejich státu. Naproti tomu pi zahranićním cestovním ruchu vždy dochází k pekraćování hranic. Zahranićní cestovní ruch m
že být bu pasivní, výjezdový (obćané dané zem vyjíždjí do zahranićí), nebo aktivní, píjezdový (zahranićní návštvníci pijíždjí do dané zem). Nejširším typem je mezinárodní cestovní ruch, který zahrnuje pohyby úćastník
cestovního ruchu mezi státy bez konkrétního teritoriálního urćení.7

Dále lze cestovní ruch rozlišovat dle vztahu k platební bilanci státu (zahranićní cestovní ruch aktivní, pasivní), dle délky pobytu (krátkodobý, dlouhodobý), dle zp
sobu zabezpećení cesty a pobytu (organizovaný, neorganizovaný), dle poćtu úćastník
(individuální, skupinový) nebo dle pevažujícího prostedí pobytu (mstský, venkovský, lázeský nebo cestovní ruch ve stediscích cestovního ruchu).8

1.3 Vliv cestovního ruchu na rozvoj územních celk
Postavení územního celku v cestovním ruchu je podmínno zejména dostupnými atraktivitami a vybaveností materiáln technickou základnou – infrastrukturou, která

6 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.16-20 7 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.21-22 8 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.23-26

- 10 - poskytuje služby úćastník
m cestovního ruchu. V ad míst a oblastí, kde není pedpoklad pro výraznjší rozvoj jiných ekonomických ćinností, se cestovní ruch m
že stát dominantním ćinitelem jejich rozvoje s významnými ekonomickými dopady. Pozitivní vliv na daný region je dán pedevším výdaji úćastník
cestovního ruchu, daovými píjmy a píjmy z r
zných poplatk
, vytváením investićních ći podnikatelských píležitostí, zvyšováním zamstnanosti, budováním a zlepšováním úrovn infrastruktury a celkové vybavenosti. Vybudovaná infrastruktura pak slouží nejen pro samotný cestovní ruch, ale i místnímu obyvatelstvu.

Cestovní ruch se tak stává d
ležitou složkou ekonomického rozvoje pírodního a kulturn historického potenciálu daných míst.9

1.4 Nabídka v cestovním ruchu Nabídka v cestovním ruchu je reprezentována souhrnem všech komponent
nutných k realizaci úćasti na cestovním ruchu a k naplnní oćekávaných efekt
. Pedmtem nabídky jsou objekty cestovního ruchu, v konkrétní podob pedstavované souhrnem atraktivit, služeb, hmotných statk
a užitećných efekt
, které jsou v urćitém míst a ćase k dispozici pro uspokojení poteb úćastník
cestovního ruchu a které prodávající chtjí na trhu cestovního ruchu realizovat.

Nabídku v cestovním ruchu tvoí primárn atraktivity cílových míst a sekundárn jejich materiáln technická základna umožující poskytování odpovídajících služeb.

1.4.1 Atraktivity Atraktivity vytváejí prostedí pro cestovní ruch, urćují jeho vlastnosti a determinují i schopnost toho kterého prostedí realizovat cíle cestovního ruchu a uspokojovat poteby jeho úćastník
. Atraktivity mohou být pírodní (terén, klimatické podmínky, vodní toky, fauna, flóra, zvláštnosti, léćivé zdroje), kulturn historické (architektonické památky, kulturní zaízení, lidové umní, technické památky), organizované (slavnosti, veletrhy, festivaly, sportovní akce), sociální (tradice, zvyky, gastronomie).10

Atraktivity v zimních stediscích jsou pírodní a ćlovkem vytvoené. Pírodními atraktivitami jsou hory, jezera, unikátní ekosystémy s endemicky se vyskytujícími živoćichy a rostlinami, nepoškozené životní prostedí a zdravý vzduch apod. Tyto atraktivity samy by ale nestaćily pro pilákání dostatećného množství host
a velmi d
ležitá je vybavenost zaízeními

9Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.76-77 10 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.45-48

- 11 - cestovního ruchu (bžecké trat, sjezdovky, lanové dráhy, sportovní haly), infrastruktura a dobrá dopravní dostupnost. Hory jako atraktivita jsou spojeny s provozováním zimních sport
, zejména sjezdového lyžování, za nímž pijíždí nejvíce návštvník
. Lyžaské areály se tak stávají samostatnou atraktivitou.

1.4.2 Služby cestovního ruchu Službami cestovního ruchu rozumíme všechny služby, které zabezpećují poteby vzniklé v rámci cestovního ruchu. Jsou výsledkem ćinností mnoha odvtví, mají pevážn sezónní charakter, jsou službami osobními a jsou vázány na místo, kde se vyskytují pedpoklady cestovního ruchu, objekty a zaízení. Patí mezi n pedevším služby pepravní, ubytovací, stravovací (tyto ti jsou funkce základní), sportovn rekreaćní, kulturní, informaćní ći pr
vodcovské (funkce doplkové).11 a) Ubytovací služby: Ubytovací služby pedstavují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu. Charakterizují se jako umožnní pechodného ubytování mimo místo trvalého bydlišt. Hotelnictví se stalo v poslední dob nedílnou soućástí cestovního ruchu. Jeho pedmtem je výstavba, ízení a organizace hotel
i velkých hotelových etzc
, zabezpećování jejich provozu a poskytování hotelových služeb. Název hotel byl pevzat z francouzštiny, kde vznikl ze stedovkého latinského pojmenování hostince.12

Ćlenní ubytovacích zaízení, kategorizace a klasifikace:

S rozvojem cestovního ruchu se postupn diferencují r
zné druhy ubytovacích zaízení, která poskytují úćastník
m cestovního ruchu služby na r
zné úrovni a v r
zném rozsahu. Ubytovací zaízení m
žeme ćlenit podle velikosti (malá 5-100 pokoj
, stední 101-250 pokoj
, velká 251 pokoj
a výše, pop. na hromadná a individuální), podle doby provozu (celoroćní, sezónní), podle umístní (mstská, lázeská, horská), podle druhu (hotel, motel, botel, penzión, turistická ubytovna, kemp) ći dle pevažující klientely (obchodníci, rodiny s dtmi, sportovci). Všechna tato hlediska mají velký vliv na vybavenost ubytovacích zaízení a úrove poskytovaných služeb. Ćlenní podle druhu se stalo základem kategorizace a klasifikace (azení do tíd dle vybavení, úrovn a rozsahu služeb).

11 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN 80-7079-443-7, str.55-60 12 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000, ISBN 80-245-0439-1, str. 30

- 12 - Tída se vyjaduje vtšinou pomocí hvzdićek a to následovn:

* Tourist ** Standard *** Komfort (v Rakousku Premium Standard) **** First Class ***** Luxus13 Umístní ubytovacího zaízení je rozhodující otázkou pro marketing ubytovacích služeb. Urćuje jak pravdpodobný objem služeb, tak jejich cílové trhy. Jedinećné umístní v atraktivní scenérii m
že ospravedlovat vysokou cenu služeb. Umístní má též vliv na týdenní i roćní ćasový pr
bh výše poptávky.14

Charakteristika kategorií ubytovacích zaízení dle metodiky platné v Ćeské republice: Hotel je ubytovací zaízení s nejmén 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování pechodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací), hotely se ćlení do pti tíd, hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejmén snídan) a ćlení se do ćty tíd.

Motel je ubytovací zaízení s nejmén 10 pokoji pro hosty, poskytující pechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a ćlení se do ćty tíd.

Penzion je ubytovací zaízení s nejmén pti pokoji, s omezeným rozsahem spolećenských a doplkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem, a ćlení se do ćty tíd.

Ostatní ubytovací zaízení (kemp, táboišt, chatová osada, turistická ubytovna, botel) jsou turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalov
), popípad kulturní nebo památkové objekty využívané pro pechodné ubytování.

Depandance je vedlejší budova ubytovacího zaízení bez vlastní recepce, organizaćn související s hlavním ubytovacím zaízením, které pro depandance zajišuje pln rozsah služeb odpovídající píslušné kategorii a tíd a není vzdáleno více než 500 m.15

13 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000, ISBN 80-245-0439-1, str.32-34 14 Susan Horner, John Swarbrooke: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného ćasu, Grada Publishing 2003, ISBN 80-247-0202-9, str.282 15 Ministerstvo pro místní rozvoj – Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zaízení Ćeské republiky, vyhláška ć 137/1998 Sb.

- 13 - V soućasné dob bohužel neexistuje žádná mezinárodn platná jednotná klasifikace ubytovacích zaízení. Existují tak znaćné rozdíly mezi stejn oznaćenými zaízeními v r
zných zemích, což ztžuje zákazník
m orientaci a výbr. b) Stravovací služby. S cestovním ruchem jsou nezbytn spojeny i služby stravovací, které uspokojují základní potebu ćlovka – potebu výživy. V mezinárodním cestovním ruchu pedstavuje stravování i možnost seznámit se s urćitým specifickým prvkem kultury daného národa, dokonce poznávání tchto gastronomických zvyklostí m
že být i samotným motivem úćasti na cestovním ruchu (výroba sýr
, piva, píprava tradićních pokrm
apod.)

Formy stravování mohou být r
zné, napíklad individuální, kdy si pípravu pokrm
realizuje úćastník cestovního ruchu sám ve zvoleném ćase a prostoru, nebo spolećné stravování, kde se jedná o hromadnou pípravu pokrm
a nápoj
pro velké skupiny osob a kdy výroba, odbyt i spoteba jsou ćasov i místn velmi úzce propojeny. Spolećné stravování m
že být realizováno jako úćelové – uzavené (školní, nemocnićní, závodní) nebo jako veejné – restauraćní. Velkou výhodou veejného stravování je úspora ćasu a pomrn široká nabídka sortimentu. Restauraćní stravování uspokojuje poteby zákazník
prostednictvím svých tí funkcí, mezi které patí funkce stravovací – základní (zajištní výživy podáváním hlavních jídel bhem dne), doplková (možnost obćerstvení mezi hlavními jídly a nabídky nápoj
) a spolećensko-zábavní (podmínky pro uspokojení poteby spolećenské komunikace, zábavy, her).

Úćastníci cestovního ruchu bhem svého pobytu zpravidla nejćastji využívají stálou sí provozoven veejného stravování v daném míst, která je urćena i pro místní obyvatele.

Zvláštní nabídku stravování pipravují pro turisty hotely v rámci svých komplexních služeb. M
že se jednat o ubytování se snídaní, polopenzi (snídan a jedno hlavní jídlo), plná penze (snídan, obd, većee), all inclusive (celodenní stravování i nápoje jsou zahrnuty v cen hotelu).16

1.5 Stedisko zimních sport
Nyní je teba definovat stedisko zimních sport
jako takové. Stediskem (nebo nkdy také centrem) zimních sport
nazýváme místo, zpravidla obec, ćást obce nebo mikroregion, kde

16 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000, ISBN 80-245-0439-1, str.39-41

- 14 - jsou v koncentrované podob nabízeny služby cestovního ruchu a kde jsou vhodné podmínky pro provozování zimních sport
, zejména jde o sjezdové a bžecké lyžování a snowboarding, pípadn pro další aktivity související se snhem a zimním obdobím. Zimní období není pesn ohranićeno a nekoresponduje s kalendání zimou, závisí na geografické poloze obce a na mikroklimatu místa. Obecn lze za zimní období považovat dobu od 1. prosince (výjimećn od 15. listopadu) do 15. dubna (výjimećn do 1. kvtna). Existují ovšem i stediska, kde je možné provozovat zimní sporty celoroćn a to díky pítomnosti ledovce, kde sníh neroztává ani v lét. Samotná pítomnost ledovce však nestaćí, existuje množství míst, kde je ledovec, ale jeho využití pro zimní sporty je takka nemožné. Aby bylo možno využívat ledovec pro cestovní ruch, musí být pedevším pístupný, dostatećn rozlehlý, relativn celistvý a s pimeným sklonem, tak aby bylo možno vytvoit trat pro sjezdové a bžecké lyžování, vybudovat pepravní zaízení apod.

1.5.1 Pojmy specifické pro st
ediska zimních sport Pepravní zaízení ve stedisku zimních sport
je technické zaízení umožující návštvník
m snadno a rychle pekonat urćitou vzdálenost horizontální nebo vertikální. V praxi m
že jít o kolejovou lanovou dráhu, visutou kabinovou lanovou dráhu, kabinovou (gondolovou) lanovou dráhu (otevenou nebo uzavenou), sedaćkovou lanovou dráhu (1-, 2-, 3-, 4-, 6-, 8- sedadlovou) nebo o lyžaský vlek.

Sjezdová tra je vymezený a vyznaćený prostor urćený lyža
m ke sjíždní z horských svah
. Jsou pravideln upravovány a kontrolovány personálem lyžaského areálu. Sjezdové trat (zkrácen sjezdovky) se rozdlují podle nároćnosti na trat pro zaćátećníky (znaćené mode), trat pro mírn a stedn pokroćilé (znaćené ćerven) a trat pro zkušené lyžae – experty (znaćené ćern). V nkterých zahranićních stediscích se m
že zákazník setkat ješt s jiným znaćením a to: zelená pro zaćátećníky, modrá pro mírn pokroćilé, ćervená pro stedn pokroćilé a ćerná pro experty. Toto znaćení se používá zejména ve Francii. V urćitých stediscích existuje ješt jedna kategorie sjezdovek znaćená ćerveným kosoćtvercem, tzv. skirouty, které jsou sice znaćeny, ale nejsou pravideln upravovány.

Lyžaský areál je soubor pepravních zaízení a sjezdových tratí ve stedisku zimních sport
, pípadn zasahující do nkolika stedisek.

Bžecká tra je vymezený a vyznaćený prostor pro provozování bžeckého lyžování. Tyto trat jsou zpravidla upravované a vstup na n je zdarma.

- 15 - Skipas je vstupenka opravující návštvníky zimního stediska i rezidenty ke vstupu do lyžaského areálu. Tato vstupenka m
že být na jednotlivou jízdu, bodová pro omezený poćet jízd na r
zných pepravních zaízeních nebo ćasová.

Systémy umlého zasnžování jsou tvoeny soustavou technických zaízení urćených k výrob snhu pomocí vody, elektrické energie a nízké teploty. Rozlišují se na vysokotlaké a nízkotlaké. Vysokotlaká zaízení mají vyšší produktivitu, ale ke své ćinnosti potebují nižší teplotu (-5°C a chladnji), nízkotlaká pracují již od vyšších teplot (-2°C a chladnji), mají však nižší produktivitu. Soućástí systém
umlého zasnžování jsou zásobníky vody, rozvody vodovodního potrubí a elektrické energie a vlastní koncová zaízení pemující vodu na sníh – snžná dla.

Volnoćasové aktivity jsou veškeré sportovní, kulturní i jiné aktivity, spojené s trávením volného ćasu návštvník
zimních stedisek. Atraktivita zimních stedisek je tím vyšší, ćím širší je jejich nabídka volnoćasových aktivit.

- 16 - 2 Analýza stedisek zimních sport
Jak již bylo ećeno v úvodu této práce, cílem je porovnat stediska zimních sport
a analyzovat rozdíly mezi nimi, zejména na stran nabídky.

Rozsah této práce se omezuje pouze na Evropu. D
vodem je, že pokud jde o sportovn a rekreaćn orientovaný zimní cestovní ruch, tvoí Evropa celistvý a relativn uzavený region. Dalším d
vodem je, že z hlediska ćeských subjekt
pohybujících se na trhu cestovního ruchu je rozhodujícím regionem práv Evropa. Je zde nejvíce zdrojových zemí pro píjezdy zahranićních turist
do ĆR, pro ćeská zimní stediska jsou ta evropská nejvtší konkurencí a pro cestovní kanceláe orientované na zahranićní výjezdový cestovní ruch leží v Evrop nejvíce cílových míst. Naprostá vtšina z celkového objemu cestovního ruchu v evropských zimních centrech je realizována v rámci tohoto kontinentu.

Stedisek zimních sport
jsou v Evrop tisíce, ale je možné u nich vypozorovat vysokou míru podobnosti v rámci urćitých region
. Proto je analytická ćást práce rozdlena do šesti subkapitol, podle nejvýznamnjších zemí z hlediska zimního cestovního ruchu. V úvodu každé subkapitoly jsou základní informace o popisované zemi a jejích zimních stediscích, vćetn strućného nástinu historického vývoje. Pak následuje podrobná analýza jednoho vybraného stediska, které bylo vybráno jako typické a které urćitým zp
sobem tuto zemi charakterizuje. U každé zem budou na závr zmínna ješt další stediska, která jsou nćím výjimećná a která už budou pouze strućn popsána. Alpy jako turisticky nejvýznamnjší pohoí v Evrop zastupují ti zem, jsou jimi Francie, Švýcarsko a Rakousko. Mezi stedisky tchto zemí jsou velké rozdíly, proto je každé vnována samostatná subkapitola. Ve ćtvrté subkapitole je popsáno Norsko jako zástupce Skandinávie, pátá subkapitola se zabývá Ćeskou republikou a jejími stedisky a v poslední šesté subkapitole jsou zmínny ostatní lyžaské regiony Evropy.

Mezi metody, které bude autor diplomové práce používat, patí sbr obecn dostupných informací, dále osobní kontaktování píslušných informaćních center, hotel
, restaurací, provozovatel
lanovek a vlek
a dalších subjekt
nabízejících služby nebo se jinak podílejících na cestovním ruchu v zimních stediscích, za úćelem získání pesnjších a detailnjších informací. Úkolem autora bude tyto ćasto nesourodé informace pehledn zpracovat a analyzovat. Další použitou metodou je vlastní výzkum pímo v nkterých stediscích.

- 17 - 2.1 Francie Pro sv
j geografický tvar bývá kontinentální Francie nazývána L'Hexagone - šestiúhelník. Na severu a západ, kde je ohranićena moem, je rovinatá. Zbytek území pokrývají pahorkatiny a hory. Nejznámjší a pro tuto práci také nejd
ležitjší ćástí Francie jsou savojské Alpy, které jsou oblíbenou lyžaskou destinací. Mezi další hory lákající k zimním sport
m, horolezectví i turistice patí Pyreneje, Massif Central, Jura, Vosgues a Ardeny. Francie svým návštvník
m nabízí opravdu vše: historii, rušná msta, pímoská letoviska, velehory i kouzelný venkov s vinohrady. Za korunu Francie bává oznaćována metropole Paíž, nejkrásnjší msto Evropy. Ovšem také mnohá další msta se pyšní velkolepými katedrálami, paláci a kláštery. K návštv vybízí drsná oblast Bretan, malebná Provence, vinaské údolí eky Rhony, pláže s teplým moem na Francouzské Riviée. Není divu, že 90% Francouz
tráví dovolenou ve své zemi.17

2.1.1 Zimní st
ediska – Alpy Francie má v alpské oblasti spíše kontinentální klima s chladnými zimami, píležitostn se objevuje silný, studený a suchý mistral. Francouzské Alpy svou velkou pr
mrnou nadmoskou výškou zarućují výbornou snhovou jistotu, v nejkvalitnjších ski areálech je lyžování možné až do kvtna. Zamraćených dní bývá ve Francii jen málo. Toto pravidlo platí i pro francouzské Alpy, aćkoli je teba si uvdomit, že díky velké nadmoské výšce se teplota m
že dostat až k -30 °C. Obrázek 1; Alpská st
ediska zimních sport ve Francii; zdroj: http://www.bluebookski.com - 12.4.2007

17 Zdroj: http://www.zimni-alpy.cz (12.11.2006)

- 18 - Nejvyšším bodem Francie je Mont Blanc (4 807 m), nejnižší bod Francie je delta Rhony (-2 m). Zimní stediska a pilehlé lyžaské areály nalezneme ve výškách od 682 m n m až do 3.842 m n m.

Historie: Pr
mysl spojený s lyžováním a jinými zimními sporty do Francie pronikl teprve v 60. letech 20. století, tedy v dob, kdy Rakousko, Švýcarsko i Itálie již pes 20 let budovaly své ski arény. V tchto zemích se stediska rozvíjela postupn z již díve osídlených údolí a vesnic, cestovní ruch byl brán jako vítaný doplnk k aktivitám místních obyvatel, který jim pinášel dodatećnou možnost výdlku a lyžaské areály byly budovány pomalu a teprve z vtším pílivem zájemc
o lyžování byly rozšiovány. Naproti tomu ve Francii bylo p
vodních horských vesnićek vhodn situovaných pro výstavbu lyžaských areál
jen relativn málo a zdaleka nedostaćovaly picházejícímu boomu zimní lyžaské turistiky. Proto byla budována nová stediska takíkajíc na zelené louce, ćasto v oblastech bez jakéhokoli dívjšího využití uprosted hor. Rychlý rozvoj lyžování tak pro francouzské Alpy znamenal nejen budování zcela nových obcí, ale také rozvoj infrastruktury, silnic do nepístupných oblastí, rozšiování propustnosti stávajících píjezdových tras do Alp, nové pehrady s vodními elektrárnami, které byly nutné pro pokrytí skokov se zvyšující spoteby energie a také hektickou a nekontrolovanou výstavbu ubytovacích kapacit. K rychlému nár
stu popularity lyžování ve Francii, pisplo i zavedení jednotných skipas
pro více sousedících, zpoćátku však navzájem nepíliš dobe propojených, lyžaských areál
(nap. Les Portes du Soleil, Evasion Mont Blanc, Paradiski). Propojováním stedisek se Francie pozdji svtov proslavila. Vznikla tak totiž obí lyžaská stediska s nepebernými možnostmi lyžování, což ale zárove zvýšilo ceny skipas
v ádech desítek procent. Dnes tedy m
žeme ve Francii nalézt starobylé horské vesnićky (Val d’Isere) a hned v sousedním údolí, kde platí stejný skipas monstrózní betonové ubytovací zaízení pipomínající panelový d
m (Tignes). Je teba poznamenat, že aćkoli je dnes ve francouzských Alpách cca. 400 stedisek, plocha, kterou tato stediska využívají, ćiní pouze 6% celkové plochy.18

2.1.2 Les Menuires Poloha: Les Menuires leží ve výšce 1.850 m n m v departmánu Rhone Alps na východ Francie v regionu Savoie. V blízkosti se také nachází Národní park Vanoise.

Obrázek 2; logo Les Menuires; zdroj: http://www.lesmenuires.com (12.4.2007)

- 19 - Doprava: Les Menuires je dostupné pouze po horské silnici, která vede z msta Moutiers a pokraćuje do sousedního, o nco výše položeného Val Thorens. Pesto je dopravní dostupnost pomrn dobrá, nebo do Albertville (70km vzdálené olympijské msto) vede dálnice napojená na francouzskou dálnićní sí a do Moutiers pokraćuje ćtyproudová rychlostní silnice. Po samotné horské silnici musí pijíždjící návštvník ujet tedy pouze 30 posledních km. Silnice je pr
bžn rekonstruována a v nkterých místech rozšiována a její pr
jezdnost a bezpećnost byla vylepšena nkolika tunely a protilavinovými zábranami. Pokud jde o leteckou dopravu, nejbližší vtší letišt je v Chambery (100km), letišt mezinárodního významu je pak v Ženev (150km) nebo v Lyonu (200km). Vlakem lze dojet až do již zmiovaného Moutiers. Drtivá vtšina návštvník
však pijíždí autobusem nebo vlastním autem.

Atraktivity: Les Menuires je typickým francouzským zimním stediskem zapojeným do známého lyžaského regionu „Les 3 Vallées“ (3 údolí). Hlavní atraktivitou je samozejm lyžaský areál. Na svých webových stránkách se stedisko prezentuje jako: „rozlehlý lyžaský areál s diverzifikovanou obtížností terénu, vhodný pro všechny úrovn lyža
“19 a jako další atraktivitu uvádí: „díky své výhodné poloze a r
zn orientovaným sjezdovkám umožuje lyža
m, aby si užívali lyží i slunce po celý den“20. Tím se dostáváme k dalším pirozeným atraktivitám (nejen v Les Menuires, ale ve francouzských Alpách jako takových) a tmi jsou hory a slunce. Pedevším díky píznivému klimatu mají francouzská stediska znaćnou pirozenou výhodu, protože je zde podstatn více slunećných dn
než teba v Alpách rakouských, v tomto smru srovnateln dobré podmínky nalezneme napíklad v Itálii (region Dolomity, který ale zaostává v nadmoské výšce stedisek i lyžaských areál
a je zde vtší riziko horších snhových podmínek). Hory ve Francii nabízejí krom lyžování i pší turistiku (od procházek tím nejsnazším terénem, pes stedn tžké túry až po vysloven horolezecké výpravy nebo ledovcové pechody). Další volnoćasové aktivity, které jsou návštvník
m Les Menuires nabízeny by se daly rozdlit do nkolika skupin:

a) Outdoorové aktivity: pší turistika (samostatná nebo s pr
vodcem, snžnicové túry); paragliding (vćetn školy paraglidingu a tandemových seskok
); projížky se psím spežením; Lugeland – sákaské dráhy, snowtubing; jízda na snžném skútru; zimní

18 Zdroj: http://www.zimni-alpy.cz (12.11.2006) 19 Zdroj: http://www.lesmenuires.com (12.4.2007) 20 Zdroj: http://www.lesmenuires.com (12.4.2007)

- 20 - stadion; ledový autodrom, kde se poádají automobilové závody, ale je také možné se zde zapsat do školy smyku.

b) Indoorové sportovní aktivity: k dispozici je velké sportovní centrum se zázemím pro squash, badminton, volejbal, basketbal, stolní tenis, tenis atd.; dále pak Aquaclub se saunami (finská, klasická, bio-), bazénem a víivkami; Wellness centrum s posilovnou, tlocvićnou, kde jsou poádány hodiny aerobiku, step-aerobiku i dalších typ
cvićení pro všechny vkové a i výkonnostní kategorie, a s masážním oddlením a solárii.

c) Kultura: Kostel Notre Dame de la Vie – bhem hlavní sezóny jsou jednou týdn organizovány návštvy s pr
vodcem; stálá výstava zabývající se historií a vývojem Les Menuires v konferenćním centru; koncerty v Romanet Hall v Les Menuires a v kostele v St. Martin de Belleville (6 km od Les Menuires); dva kinosály.
ć  Obrázek 3; kostel Notre Dame de la Vie; d) Gastronomie: 48 restaurací a bar (v etn 14 zdroj: http://www.lesmenuires.com horských chat, umístných pímo na (10.4.2007) sjezdovkách) nabízí výbr tém ze všech svtových kuchyní, pedevším však lokální speciality a tradićní kulináské výrobky (sýry, uzeniny, zákusky), vćetn zážitkové gastronomie (píprava pokrmu pímo ped hostem, aktivní úćast hosta na píprav pokrmu).

Klientela: 85% návštvník
Les Menuires (stejn jako naprosté vtšiny francouzských stedisek) tvoí Francouzi. Dále zde ve vtším množství nalezneme britské, nmecké, holandské a v nezanedbatelném množství také ćeské turisty.21

Lyžaský areál Les Menuires tvoí spolu se sousedním St. Martin de Belleville lyžaský areál, který nabízí 38 pepravních zaízení a 160 km sjezdových tratí s kapacitou 56.173 osob za hodinu (mapa tvoí pílohu ć. 1), jakýmsi rozšíením tohoto areálu je údolí Vallée des Belleville (Les Menuires, St. Martin de B., Val Thorens), které už disponuje 66 pepravními zaízeními a 300 km sjezdových tratí. Protože je však toto údolí pímo propojeno se dvma sousedními, hovoí se o lyžaské oblasti „Les 3 Vallées“ – 3 údolí (Les Menuires, St. Martin de B., Val Thorens, Orelle, Méribel, Courchevel), která pedstavuje 200 pepravních zaízení a 600 km

21 Zdroj: informaćní stedisko Les Menuires

- 21 - sjezdových tratí s celkovou pepravní kapacitou 259.000 osob za hodinu. Z celkové délky tratí tvoí 10% terén pro zaćátećníky, 37% pro mírn pokroćilé, 39% pro pokroćilé a 14% pro experty.22

Tabulka 1; p
epravní za
ízení v Les Menuires podle druhu; zdroj: http://www.sevabel.com (12.4.2007)

Druh pepravního zaízení Poćet v areálu Les Menuires, St. Martin de Belleville Kabinové lanovky 13 Gondoly (uzavené/otevené) 1 / 2 Sedaćkové lanovky 9 Vleky 7 Dtské vleky a pohyblivé pásy 6 Podrobný pehled o typech pepravních zaízení lze nalézt v tabulce ć. 1. Zákazník má možnost volby jak velkou oblast hodlá navštívit a podle toho si zakoupit skipas, který je cenov odstupován. Protože však napíklad 6-ti denní skipas pro Les Menuires stojí 166,- EUR, pro údolí Vallée de Belleville 198,- EUR a pro oblast Les 3 Vallées 215,- EUR23 a cenový rozdíl tudíž neodpovídá rozšíení nabídky lyžaských terén
, volí vtšina turist
koupi dražšího skipasu, který jim umožní neomezený pohyb po všech sjezdovkách. Ne všichni jej pak ale skutećn využijí, urćitou roli také hraje obava, že by se mohli dostat nkam, odkud budou mít problém dostat se zpt ke svému hotelu, protože už jim tam neplatí skipas. To ovšem neplatí pro krátkodobé skipasy na 1-2 dny, kdy pevažuje nákup permanentky s menším rozsahem platnosti. Je zajímavé, že turisté považují za jakousi hranici, kdy si myslí, že budou chtít lyžovat ve vtším regionu práv 3 dny, nebo 3 a vícedenních skipas
se prodává asi 45% na oblast Les 3 Vallées a 75% do údolí Vallée de Belleville nebo Les 3 Vallées a jen 25% na samotné Les Menuires.24

Aćkoli Les Menuires a francouzská stediska obecn leží v pomrn velké nadmoské výšce, je i zde velmi aktuální problém nedostatku snhu a to zvlášt v níže položených ćástech areálu. Samozejm ve výškách okolo 2.500 m n m a výše tento problém není, ale stediska typu Les Menuires mají jako jedno z hlavních lákadel v nabídce pro své hosty možnost dojet na lyžích až k hotelu a práv tato atraktivita je ohrožena, nebude-li zajištn dostatek snhu i v teplých nebo píliš suchých zimách. Les Menuires se prezentuje jako

22 Zdroj: http://www.sevabel.com (12.4.2007) 23 Zdroj: Informaćní brožura stediska Les Menuires pro sezónu 2006/07 24 Zdroj: informaćní stedisko Les Menuires

- 22 - stedisko, které se drží na špićce, pokud jde o umlé zasnžování. Aby se mohlo takto oznaćovat oprávnn musí neustále zvyšovat poćet snžných dl, jak stacionárních, tak i mobilních a hlavn rozšiovat plochu, kde je možné tato dla použít, to znamená nové rozvody vody a elektrické energie a nové zásobníky vody. V sezón 2006/07 byl areál Les Menuires St. Martin de B. vybaven 405 snžnými dly (z toho 10 nových), které pokrývají 40% sjezdových tratí, což je v rámci Francie výborné ćíslo. Pokud jde o ukazatel vybavenosti snžnými dly, který lze chápat jako další možnou charakteristiku úrovn umlého zasnžování, pak se Les Menuires dostává na cca. 2,5 snžného dla na 1 km sjezdovek a jde tedy o velmi dobrou vybavenost. V celé oblasti Les 3 Vallées je 1.500 snžných dl, což je opt 2,5 snžného dla na 1 km sjezdovky.25 Teplota vody zde bývá pirozen dostatećn nízká a nevyžaduje dodatećné chlazení, což ponkud snižuje investićní nároćnost.

Bžná lyžaská sezóna zde zaćíná pibližn v polovin prosince (pesné datum závisí jednak na snhových podmínkách, jednak na kalendái, zpravidla to bývá druhý víkend v prosinci) a trvá do konce dubna (opt podle snhových podmínek a kalendáe, data Velikonoc apod.). Výjimkou je ledovcová ćást Peclet ve Val Thorens, která je soućástí Les 3 Vallées a kde je možné omezen lyžovat i v lét.

Krom vyznavać
sjezdového lyžování a snowboardingu jsou zde urćité možnosti i pro bžkae, i když pouze omezené – 28 km tratí je pomrn málo (v celé oblasti Les 3 Vallées je jich 132 km, což také není mnoho, uvážíme-li, kolik stedisek tato oblast zahrnuje).26

Samozejmostí je lyžaská škola s 200 instruktory nebo možnost hlídání dtí, stejn jako bezkontaktní kontrolní systémy u vstupu na pepravní zaízení.

Ubytování Celková ubytovací kapacita Les Menuires ćiní 24.750 l
žek. Z toho je 1.700 v hotelích, 6.600 v turistických rezidencích, 5.950 v apartmánech realitních agentur, 2.250 v prázdninových centrech a 8.250 v soukromých penzionech. Celkový poćet penocování byl v zimní sezón 2005/06 1.704.400.27 Pro Francii a tedy i Les Menuires je typické pedevším ubytování ve velkých apartmánových domech, ćasto pímo na sjezdovce, které jsou bu soućástí prázdninových center nebo je pronajímají realitní agentury. Takové ubytování je zpravidla nutné objednat s velkým pedstihem, vždy na celý týden od soboty do soboty a je

25 Zdroj: Les Menuires Press File – winter 2006/07 26 Zdroj: Informaćní brožura stediska Les Menuires pro sezónu 2006/07 27 Zdroj: Les Menuires Press File – winter 2006/07

- 23 - vyžadována záloha na pípadné poškození vybavení, ale po rozpoćítání ceny na osobu a den jde o nejlevnjší formu ubytování. Cena se tak m
že dostat i pod 15,- EUR na osobu a den. Každý apartmán má vlastní sociální zaízení, základní kuchyské vybavení, v tch dražších nalezne host také televizi, telefon apod.. Vtšinou se jedná o ćtyl
žkové jednotky, ale existují i šesti- a osmil
žkové. Rozmry obytné plochy jsou minimální, tak aby v jednom dom bylo co nejvíce jednotek (m
že to být i více než 100 apartmán
a tedy 400-500 l
žek v jediné budov. Jsou to budovy vystavné v šedesátých a sedmdesátých letech 20.století, jejichž vzhled ćasto znaćn narušuje dojem z horského údolí a jejichž vybavení je dnes již zastaralé nebo poškozené. V dnešní dob jsou již nastavena podstatn písnjší pravidla pro stavbu nových ubytovacích kapacit a v nkterých stediscích již výstavba není možná v
bec. Hledí se nejen na kvalitu poskytovaného ubytování, ale také na vnjší vzhled budov, tak aby do krajiny zapadly lépe než betonová monstra z minulosti. Pokud jde o hotely, tak jsou zde velké rozdíly jak v úrovni tak v cenách, ale charakteristickým rysem je, že zde není ani jeden hotel kategorie luxus (5*) a pouze jeden hotel kategorie first class (4*), který byl dokonćen na podzim roku 2006. Nejvíce hotel
je kategorie standard a komfort (2* a 3*), ale je tžké porovnávat je mezi sebou, protože se velmi liší polohou (každých nkolik desítek metr
vtší vzdálenosti od sjezdovky znamená snížení ceny), velikostí pokoj
, zaízením pokoj
, dodatećnými službami (jako servis, úschovna a p
jćovna lyží pímo v hotelu) a nabídkou a úrovní stravovacích služeb. Celkov je teba íct, že ceny v hotelech v Les Menuires jsou vyšší než ve srovnatelných hotelech v Rakousku nebo v Itálii. Orientaćn je možné konstatovat, že pr
mrná cena na recepci za osobu ve dvoul
žkovém pokoji s polopenzí (pi minimálním pobytu 4 noci a píjezdu v pátek, sobotu nebo nedli – nedodržení tchto podmínek znamená další navýšení ceny) se v hotelu kategorie 3* pohybuje v hlavní zimní sezón (únor) od 72,- do 105,- EUR. Jakékoli pesnjší stanovení ceny je obtížné a závisí na konkrétním hotelu, s jak velkým pedstihem je pokoj objednán, jde-li o jednotlivce nebo cestovní kancelá, které je poskytnuta množstevní sleva a také na pesném datu píjezdu. Hotely jsou ve svých tištných i internetových materiálech velmi nekonkrétní a uvádjí obrovská rozptí cen (pro ilustraci: Chalet hotel Kaya, jediný 4* hotel v Les Menuires uvádí v nabídce na týdenní pobyt s polopenzí pro jednu osobu cenové rozptí od 655,- do 1.644,- EUR).28

28 Zdroj: vlastní výzkum, listopad 2006 – únor 2007

- 24 - Stravování V Les Menuires je 48 restaurací a bar
, které nabízejí veejné stravování. 14 z nich jsou horské chaty stojící pímo na sjezdovce a umožující obćerstvení hlavn pes den (zavírají zpravidla krátce po skonćení provozní doby lanovek a vlek
. 8 z tchto zaízení jsou samoobslužné a 6 jsou restaurace s obsluhou. Ostatní jsou restaurace, kde nejvtší zájem zákazník
pichází većer. Velkým nedostatkem vtšiny z nich je absence menu v cizím jazyce, nkdy bývá problém i v komunikaci s personálem, který také ćasto hovoí pouze francouzsky. Stejn jako u ubytování, tak také v restauracích jsou ceny vyšší než ve srovnatelných zaízeních Rakouska nebo Nmecka. Opt pro orientaci je možno uvést cenu za većei pro jednu osobu, zahrnující pedkrm, pećivo, hlavní jídlo, zákusek a nealkoholický nápoj v centru Les Menuires, která se pohybuje okolo 29,- až 43,- EUR, samozejm podle typu restaurace (není bráno v úvahu pípadné zvýhodnné menu).29

Rozvoj a investice V Les Menuires je kladen d
raz pedevším na zkvalitnní nabídky lyžaských služeb, spolećnost Sevabel, která je vlastníkem a provozovatelem lyžaského areálu Les Menuires/St. Martin de B. investovala od roku 2000 54 mil EUR do modernizace lanovek (klasické vleky jsou nahrazovány sedaćkovými lanovkami, starší pomalé sedaćkové lanovky gondolami nebo vícemístnými sedaćkovými lanovkami s odpojitelným systémem, ochranou proti nepízni poćasí, pípadn vyhívanými sedadly). V roce 2006 bylo dále investováno 500.000,- EUR do rozšíení umlého zasnžování (10 nových dl) a 200.000,- EUR do terénních úprav stávajících sjezdových tratí a budování nových spojovacích cest.30 Spolećnost Sevabel také jako první ve Francii získala certifikát ISO 14001, který potvrzuje jak nejvyšší kvalitu, tak také šetrnost k životnímu prostedí. Pokud jde o ubytovací a stravovací kapacity, tak nová výstavba je minimální a omezuje se spíše na náhradu stávajících zaízení novými, pípadn s vtší kapacitou, ale hlavn modernjšími, úspornjšími a odpovídajícími aktuálním zákonným požadavk
m a také páním klient
.

Marketing V Les Menuires (jako ve vtšin francouzských stedisek) funguje velmi dobe místní turistické informaćní centrum (Office du Tourisme), které zajišuje propagaci stediska a poskytuje kompletní servis host
m i cestovním kanceláím. Udržuje si pehled o vytíženosti všech ubytovacích kapacit krom apartmán
pronajímaných realitními agenturami. Ty mají

29 Zdroj: vlastní výzkum, leden 2007 30 Zdroj: Les Menuires Press File – winter 2006/07

- 25 - vlastní smlouvy s cestovními kanceláemi nebo jednotlivými hosty a pouze periodicky informují o celkových poćtech host
a penocování. 95% ostatních ubytovacích kapacit je napojeno na centrální databázi, a proto po píjezdu do Les Menuires je hostovi okamžit možné nabídnout výbr z aktuáln volných míst. Hlavní pokladna pro prodej skipas
je pímo v informaćním centru, což také ulehćuje host
m situaci. Úkolem infocentra je také zajištní reklamy (tištné, televizní i rozhlasové), propagace stediska na veletrzích a výstavách a tvorba www stránek. Tyto stránky s adresou www.lesmenuires.com jsou ve ćtyech jazycích (francouzština, anglićtina, nmćina, holandština) a jsou na velmi dobré úrovni. Uživatel tak zde najde nejen informace o atraktivitách, ale i informace o aktuáln otevených lanovkách a sjezdovkách, zábry webové kamery, pedpov poćasí a také rezervaćní systém, kde je možné okamžit zajistit ubytování. U menších ubytovacích zaízení je pak alespo kontakt a rezervaci je možné provést telefonicky.

D
ležitou soućástí marketingového mixu Les Menuires je spolupráce s významnými sportovci, tedy zejména lyžai, ( v soućasnosti jsou nejznámjšími Frederic Covili – sjezdové lyžování a Vincent Jay – biatlon, kteí odtud pocházejí. Ve Francii je obvyklé, že mateské stedisko se stává hlavním sponzorem tohoto lyžae a ten jej propaguje na nejlukrativnjším míst, tedy na pední stran hlavy resp. pilby. Mezi další sponzorské a reklamní aktivity infocentra v Les Menuires patí: organizace a podpora nkolika Obrázek 4; dtské závody v Les Menuires; zdroj: www.esf.fr (2.4.2007) open-air koncert
pímo v dolní ćásti sjezdovek bhem zimní sezóny, podpora jedné ženské posádky na Rallye Paíž – Dakar, spolećn se spolećností Sevabel a lyžaskou školu pak organizace sportovních akcí (mezinárodní závody FIS, Evropský pohár, závody pro handicapované sportovce akce otevené pro veejnost). Dalším artiklem, který pomáhá v propagaci stediska je, že Les Menuires bylo jedním ze sportoviš Zimních Olympijských her v Albertville (slalom muž
, únor 1992). Infocentrum také ve spolupráci s nkterými hotely a spolećností Sevabel nabízí zákazník
m r
zné slevové akce a balíćky (“první sníh”, “bílé týdny v lednu”, “jarní slunećné

- 26 - lyžování”, rodinné skipasy s ubytováním apod.) Urćitou zvláštností je lokální rozhlasová stanice, která nkolikrát denn vysílá ve ćtyech jazycích lokální zprávy, lavinové zpravodajství a informace o aktuáln poádaných akcích.

Shrnutí Celkov se dá íct, že Les Menuires je zimní stedisko, které nabízí vynikající sportovní vyžití zejména pro sjezdové lyžování, nabídka dalších sportovních aktivit je na pr
mrné úrovni. Cenová hladina za služby je spíše vyšší, výjimkou je ubytování v nejnižší kategorii, kde jsou ceny relativn nízké. Výhodami stediska jsou jednoznaćn poloha, relativn dobrá dopravní dostupnost, dobe fungující informaćní centrum a propojení se sousedními stedisky. Mezi nevýhody patí nevzhlednost a zastaralost ady ubytovacích zaízení, nedostatećná jazyková vybavenost a celková nepívtivost k cizinc
m ze strany personálu a nedostatek pokoj
pro nejnároćnjší zákazníky (kategorie 4* a 5*).

2.1.3 Další alpská zimní st
ediska ve Francii Charakter ubytovacích, stravovacích i ostatních služeb cestovního ruchu je v dalších zimních centrech ve francouzské ćásti Alp velmi podobný jako v Les Menuires. Za zmínku urćit stojí lyžaský areál L’Espace Killy, který propojuje Val d’Isere a Tignes. Val d’Isere se svou historickou ćástí, kde jsou dochovány p
vodní domy staré nkolik set let, bylo jedním z prvních míst, kde se ve Francii rozvíjel zimní cestovní ruch. Atraktivita tohoto areálu je také ve slavné Olympijské sjezdovce, každoroćním poádání závod
Svtového poháru ve sjezdovém lyžování (Kritérium prvního snhu) a dvou podzemních kolejových lanových dráhách. Stediska Vars a Les Arcs jsou známá speciálními sjezdovými tratmi pro rychlostní lyžování. Nkolikrát za rok zde poádají rychlostní závody, které pilákají tisíce divák
. Existují stediska spíše rodinného charakteru, která nejsou tak velká, není zde tak rozlehlý lyžaský areál a pevládají spíše terény pro zaćátećníky. Do této kategorie patí nap. Le Grand Bornand nebo Valloire. Nkterá stediska si naopak vytváejí image prestižního místa, kde svou dovolenou tráví celebrity a kde se koná ada významných spolećenských akcí. V tchto stediscích jsou všechny služby také podstatn dražší, protože jsou zamena na bohatší klientelu. Jsou to vtšinou stediska s urćitou tradicí, která byla pro cestovní ruch využívána již ped druhou svtovou válkou. Patí sem již zmiované Val d’Isere, Chamonix (pímo na úpatí Mont Blancu) nebo Megeve (s malým letištm, kde jsou poádány vyhlídkové lety okolo Mont Blancu). V tchto stediscích je i dostatek ubytovacích kapacit nejvyšších kategorií 4* a 5*, které ve vtšin francouzských stedisek chybí. Ve všech stediscích je nejmén polovina l
žek v apartmánových domech a velmi populární je ubytování pímo na

- 27 - sjezdovce. Možnost odstavit auto na zaćátku dovolené a pohybovat se jen pšky je jedním z velkých lákadel zimních stedisek ve Francii. Velmi ćasto jsou zde koncentrovaná navzájem propojená hotelová a obchodní centra, ze kterých pak pímo vycházejí i lyžaská pepravní zaízení.

V jižní ćásti Alp jsou stediska vtšinou ponkud levnjší s menším rozsahem doplkových služeb, ale pesto jsou zde výborné lyžaské terény a pro návštvníky hledající pouze dobré lyžaské vyžití je to dobrá alternativa. Celkem je ve francouzské ćásti Alp pibližn 5.500 km31 sjezdových tratí. Ve ćtyech stediscích jsou oblasti s možností celoroćního ledovcového lyžování, jsou to: Le Grande Motte (Tignes – L’Espace Killy), Mont Peclet (Val Thorens – Les 3 Vallées), Sarenne (L´Alpe d´Huez), Mont de Lans (Les 2 Alpes).

31 Zdroj: http://www.zimni-alpy.cz (12.11.2006)

- 28 - 2.2 Švýcarsko Švýcarsko je malá vnitrozemská zem, která patí k nejbohatším na svt. Je centrem bankovnictví a sídlem ady mezinárodních organizací (OSN, WHO – Svtová zdravotnická organizace, Ćervený kíž atd.). Je to tradićn neutrální zem a nejen díky tomu se tší vysokému respektu. Švýcarsko nabízí pedevším pírodní krásy. Leží zde nejen jedna z nejkrásnjších hor na svt – Matterhorn, nebo známý Eiger, ale stovky dalších, stejn nádherných štít
. Jsou zde mimoádn vhodné podmínky pro všechny outdoorové sporty. Návštvník zde nalezne zajímavá horská stediska, upravenou krajinu, malebné vysoko položené vesnićky s lidovou architekturou a na druhé stran také msta s historicky cennými jádry, která jsou moderní, ćistá a nabízejí mnoho muzeí a galerií. Tato dobe organizovaná a poádkumilovná zem je výsledkem mísení francouzských, italských a nmeckých vliv
. Krom tchto tí jazyk
je v jednom kantonu ješt používána rétorománština. Nejvtší ćást Švýcarska hovoí nmecky, ale ve francouzských a italských kantonech, pokud host neovládá píslušný jazyk, je snazší se dorozumt anglicky. Švýcarsko bývá také oznaćováno za kolébku cestovního ruchu.32

2.2.1 Zimní st
ediska Švýcarsko je ze všech alpských zemí nejhornatjší, alpské vrcholy zde v pr
mru dosahují nejvtší nadmoské výšky (pestože nejvyšší hora Alp – Mont Blanc – je na hranicích Francie a Itálie) a tomu odpovídají také klimatické podmínky. V údolích bývají teploty okolo -5°C až do dubna, ve vysoko Obrázek 5; st
ediska zimních sport ve Švýcarsku; položených místech m
že zdroj: http://www.bluebookski.com (14.4.2007) být v zim až -30°C. Vtší lyžaská stediska jsou nebo alespo ćástećn zasahují do nadmoských výšek pes 2.500 m n m, což by jim mlo zajišovat dostatek a dobrou kvalitu

32 Zdroj: http://www.zimni–alpy.cz (12.11.2006)

- 29 - snhu. V souhrnu se lyžaské areály nalézají ve výškách od 515m n m do 3.889 m n m. Nejvyšším bodem Švýcarska je Dufourspitze (4.634 m n m), nejnižším bodem je jezero Maggiore (195 m n m).

Historie: Švýcarsko patilo k prvním zemím, kde se zaćal rozvíjet cestovní ruch v
bec a zimní pedevším. Zimní stediska tu zaćala vznikat již na poćátku 20. století, kdy sem jezdili zámožní turisté z celé Evropy i z USA. První vtší rozkvt zaznamenal turismus ve Švýcarsku ve ticátých letech, kdy byly vystavny velké hotelové komplexy v tch nejtradićnjších místech jako jsou St. Moritz, Davos nebo Zermatt. V tu dobu se však ješt nedá hovoit o centrech zimních sport
, nebo vtšina host
zde trávila dovolenou spíše pasivn, procházkami nebo projížkami a lyžování se vnovala jen pomrn úzká skupina návštvník
. Až po 2. svtové válce pichází výstavba lyžaských areál
ve vtším mítku, expanze do vyšších nadmoských výšek a do odlehlejších oblastí. Tetí vlna rozvoje pichází v 60.letech, kdy se razantn zvyšuje zájem o lyžaskou dovolenou a stávající stediska již nedokáží uspokojit poptávku. Vtšinou se ale podailo mohutnou výstavbu kontrolovat a udržet urćitou stylovost (až na výjimky jako nap. Verbier, kde vznikly betonové ubytovací komplexy podobné tm francouzským) a zabránit nevhodným zásah
m do krajiny. Pestože vznikla ada nových lyžaských areál
a výbr ze stedisek je dnes opravdu široký, zachovalo si Švýcarsko povst luxusního místa, kde se dovolená v horách bere jako spolećenská událost a sportovní vyžití je nkdy až na druhém míst. D
ležitým prvkem ve vývoji lyžaských stedisek je skutećnost, že vznikala v již díve obydlených údolích a cestovní ruch není a nikdy nebyl jediným zdrojem obživy zdejších obyvatel. (Aćkoli neustále nabývá vtšího významu.) Ve zdejších centrech tedy existuje i „normální“ život, což jim dodává urćité kouzlo, které v modern zbudovaných centrech chybí.33

2.2.2 Zermatt Poloha: Zermatt leží ve výšce 1.600 m n m na jihu Švýcarska v kantonu Wallis (Valais) v blízkosti italských hranic a na úpatí známé hory Matterhorn. V okolí Zermattu se tyćí polovina ze 76 evropských hor vyšších než 4.000 m n m. Obrázek 6; logo st
ediska Zermatt; Doprava: Zermatt (jako nkolik dalších švýcarských stedisek – zdroj: http://www.zermatt.ch Saas Fee, Mürren, Wengen atd.) je zónou bez automobilového (14.4.2007) provozu. Do obce sice vede silnice, ale ta je urćena pouze pro

33 Zdroj: http://www.zimni-alpy.cz (12.11.2006)

- 30 - zvláštní zásobování a mimoádné pípady transportu a je otevena jen na zvláštní povolení, které je velmi obtížné (i pro místní obyvatele) získat. V 5 km vzdálené obci Täsch je záchytné parkovišt s 2.900 placenými místy a odtud je možný píjezd pouze vlakem, který jezdí každých 20 minut. Další parkovišt jsou rozmístna podél píjezdové silnice do Täsch, ale pak je teba využít ješt taxi k doprav k vlakovému nádraží. Další možností je odstavit auto již ve Vispu (27 km od Zermattu), kde je 900 parkovacích míst zdarma a pokraćovat vlakem pímo do Zermattu. Nejbližší mezinárodní letišt jsou: Sion (80 km), Bern (160km), Ženeva (230 km). Zermatt disponuje vlastním Heliportem a na svých internetových stránkách udává orientaćní dobu cesty helikoptérou z výše uvedených letiš. Ve Švýcarsku je na vysoké úrovni železnićní doprava, proto existuje dobré spojení jak z letiš, tak ze všech vtších Švýcarských mst, navíc se ćas strávený na cest výrazn zkrátí po prosinci 2007, kdy bude dokonćen nový železnićní tunel Lötschberg (nap. Cesta z Zürichu do Zermattu se tak zkrátí ze soućasných 4:24 hod na 3:16 hod).34 V Zermattu samém zajišuje dopravu taxislužba používající elektrické minibusy, která je ale pomrn drahá a je využívána pedevším pro pepravu zavazadel a host
pi píjezdu a odjezdu z nádraží do hotelu. V lét je možné jezdit na kole, v zim se vtšina návštvník
pohybuje pšky.

Atraktivity: Zermatt nabízí dv hlavní atraktivity. Jednou je lyžaský areál Matterhorn Ski Paradise, který se táhne až do nadmoské výšky 3.883 m n m, ćímž je jedním z nejvýše položených v Evrop. Soućástí areálu je i ledovcová ćást, která nabízí nejvtší rozlohu letního lyžování v Evrop a propojení do stediska Cervinia Breuil na italské stran hranićního hebenu. Druhou hlavní atraktivitou je pak hora Matterhorn, symbol Švýcarska, udávaná jako nejfotografovanjší hora svta. Ta láká jak horolezce (ty hlavn v lét), tak Obrázek 7; kabinová lanovka v Zermattu, v pozadí Matterhorn; zdroj: http://photo.zermatt.ch (13.4.2007) pší turisty, kteí se sice nedostanou na vrchol, ale vydávají se na lehćí túry pod skalnatou ćást nebo používají lanovku na Klein Matterhorn, ze kterého je na horu výborný výhled nebo ji alespo fotografují z ulićek Zermattu, nebo v okolí Zermattu se prakticky nenajde místo, odkud by hora nebyla vidt. Pro

34 Zdroj: http://www.zermatt.ch (14.4.2007)

- 31 - alternativní trávení volného ćasu je tu nabídka dalších zimních i jiných sport
a aktivit, které se opt dají rozdlit do následujících skupin:

a) Aktivity spojené se snhem: zimní turistika a nordic walking (procházky a lehké túry údolím v okolí Zermattu po upravovaných cestách – v zim 45km, v lét 400km); bžecké lyžování (pouze 24 km tratí vhodných pro zaćátećníky, ale možnost najmout instruktora); snžnicové túry (s pr
vodcem nebo samostatn, 5 znaćených tras r
zné obtížnosti); sákování (ti vyznaćené cesty); ledové horolezectví (pouze s pr
vodcem a odpovídajícím vybavením, škola lezení); polární iglú vesnice (možnost ubytování ve výšce 3.000 m n m s výhledem na Matterhorn v opravdových iglú postavených ze snhu, vćetn zap
jćení spacích pytl
a dalšího nutného vybavení); skialpinistické túry (výbr ze sedmi denních tras s pr
vodcem); bruslení a lední hokej (na krytém chlazeném zimním stadionu nebo na pírodní ploše); curling (16 pírodních drah).

b) Celoroćní aktivity: speciální ranní vyjížky lanovkou k pozorování východu slunce (na Gornergrat nebo Rothorn); ledovcový palác (celoroćn otevená sí 15m pod povrchem ledovce, volný vstup); vyhlídkové lety helikoptérou; vyjížky na koních nebo na mezcích (také historické san tažené komi); paragliding (škola paraglidingu, tandemové seskoky); lesní zábavní park (Forest Fun Park je v zim oteven jen ćástećn); sportovní centrum (vybaveno pro všechny bžné indoorové sporty).

c) Gastronomie: Pes 150 restaurací, horských chat, bar
a jiných zaízení, nabízejících nejr
znjší formy stravování.

d) Organizované atraktivity: Sportovní akce mezinárodního významu se zamením nejen na zimní sporty (zimní bh na Rothorn, alpský maratón, curlingový turnaj, tenisový turnaj); kulturní akce (folklorní festival, hudební festival)

e) Kultura: Kostel sv. Petra z roku 1870; Matterhornské muzeum (interaktivní muzeum s ukázkou historické alpské vesnićky, dobové fotografie, pedmty, videoshow); galerie a výstavy, kinosál.35

35 Zdroj: http://www.zermatt.ch (14.4.2007)

- 32 - Klientela: Návštvníky Zermattu tvoí hlavn Švýcai (34%), Nmci (18%), Britové (10%), Japonci (6%), Amerićané (4%) a zbytek pak turisté z ostatních zemí. Ćeští turisté jsou zde spíše výjimkou.36

Lyžaský areál Lyžaský areál v Zermattu se jmenuje Matterhorn Ski Paradise a je rozdlen do tí vzájemn propojených zón, tmi jsou: Rothorn Paradise, Gornergrat a zóna Matterhornský ledovec – Schwarzsee. (Plán tchto ćástí tvoí pílohu ć.2.) Za ćtvrtou zónu je pak možné považovat italskou ćást Cervinia Breuil – Valtournenche, která je však pístupná pouze s rozšíeným skipasem a cestovním pasem nebo jiným osobním dokladem. Celá oblast Zermatt – Cervinia nabízí 313 km kontrolovaných a znaćených sjezdových tratí, protože však lyža
, kteí by využívali ob strany areálu je menšina a vtšina lyžuje pouze na té stran hranićního hebenu, kde je ubytována (aćkoli jsou ob stediska lanovkov propojena), zamí se tato práce dále jen na švýcarskou ćást. Ta zahrnuje 183 km sjezdovek, z nichž 16% je urćeno pro zaćátećníky, 58% pro mírn pokroćilé a pokroćilé a 5% pro experty, zbylých 21% sjezdových tratí je znaćeno jako freeridové sjezdovky, ty jsou urćeny pokroćilým lyža
m, kteí upednostují volnjší terén bez úpravy tžkou technikou, i tyto sjezdovky jsou však znaćeny a pravideln kontrolovány.37

Tabulka 2; p
epravní za
ízení v Zermattu podle druhu; zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (12.4.2007)

Druh pepravního zaízení Poćet v areálu Zermatt Ski Paradise Podzemní kolejová dráha 1 Kabinové lanovky 9 Gondoly uzavené 6 Sedaćkové lanovky 8 Vleky 9 Ozubená kolejová dráha 1 V tabulce ć.2 jsou uvedeny poćty jednotlivých druh
pepravních zaízení, celková pepravní kapacita tchto zaízení je 50.600 osob za hodinu, spolećn s italskou ćástí pak 75.180 osob za hodinu. Pro srovnání uvádí autor diplomové práce ceny za 6-ti denní skipas

36 Zdroj: Výroćní zpráva Zermatt Tourismus 2006 37 Zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (14.4.2007)

- 33 - pro dosplou osobu: pro Zermatt Ski Paradise stojí tento skipas 336,- CHF (cca. 226,- EUR), pro celou oblast Zermatt – Cervinia pak stejný skipas pijde na 398,- CHF (cca. 265,- EUR).38

V Zermattu je jeden z nejvtších lyžasky využívaných ledovc
v Evrop. Tato ćást lyžaského areálu je v celoroćním provozu a i v lét nabízí sjezdovky s pevýšením 600 m, což je skutećn ojedinlé a je to umožnno vysokou nadmoskou výškou, píznivou orientací ledovce (severní svah) a chladným mikroklimatem Zermattu. (O 1 - 2°C nižší pr
mrné teploty než ve srovnatelné nadmoské výšce v jiných ćástech Alp). Pestože je tedy v Zermattu hrozba nedostatku snhu nebo jeho špatné kvality vlivem teplého poćasí relativn malá, je systém umlého zasnžování na velmi dobré úrovni, pokrývá cca. 40% délky sjezdovek. V rámci Švýcarska je to neobvykle vysoké ćíslo, nebo švýcarská stediska obecn jsou spíše h
e vybavena snžnými dly, protože práv spoléhají na svou vysokou nadmoskou výšku. V Zermattu je však systém umlého zasnžování dále rozšiován, do roku 2009 by ml pokrýt 60% sjezdovek celkov a to bude znamenat 80% pokrytí v neledovcových ćástech areálu.39 Teplota vody je dostatećn nízká a dodatećné chlazení není nutné. Vysoká nadmoská výška lyžaského areálu s sebou však také pináší nkteré nevýhody a rizika. Jednak je to silný vítr, který dokáže nkdy i na nkolik dní vyadit areál z provozu a jednak husté mlhy, které v terénu bez strom
a jiných orientaćních bod
v podstat znemožní kvalitní lyžování.

Zimní sezóna v Zermattu zaćíná obvykle tetí nedlí v prosinci, kdy se rozjíždjí všechny lanovky a vleky, pokud to snhové podmínky dovolí, a trvá do 1. kvtna, kdy se uzavírají i pesto, že snhu je ćasto ješt dostatek. Výjimkou je ledovcová ćást je v provozu celoroćn.

Lyžaský areál provozuje spolećnost Zermatt Bergbahnen AG, která je nejvtší spolećností tohoto zamení ve Švýcarsku. K dispozici jsou také dv lyžaské a snowboardingové školy. Neobvyklá je nabídka Heli-ski pro nároćné lyžae, kteí se mohou nechat dopravit helikoptérou do jinak nepístupných míst. Tato nabídka je ale dostupná jen bhem nkolika týdn
v zim, kdy je stabiln dobré poćasí a dostatek pírodního snhu.

Matterhorn Údajn nejkrásnjší hora svta pitahuje každoroćn tisíce turist
a to již od poloviny 19. století. Díky nmu se Zermatt stal jedním z prvních míst na svt, kde se zaćal rozvíjet cestovní ruch. Zermatt jako stedisko cestovního ruchu dokáže pítomnost této jedinećné hory

38 Zdroj: Informaćní brožura stediska Zermatt pro sezónu 2006/07; kurs CHF/EUR ze dne 10.4.2007 39 Zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (14.4.2007)

- 34 - velmi dobe využívat, což výrazn zvyšuje ceny za všechny služby. Existují také tisíce nejr
znjších produkt
nesoucích název nebo obrázek Matterhornu, které se velmi dobe prodávají (suvenýry, kulináské speciality, sportovní i spolećenské oblećení atd.)

Ubytování Celková ubytovací kapacita v Zermattu je 13.000 l
žek, z nichž 6.500 je v hotelích a 6.500 v apartmánech a hostelech. Celkový poćet penocování v Zermattu v zimní sezón 2005/06 byl 1.116.888. Za celý rok zahrnující i letní sezónu 2005 to bylo 1.863.000 penocování, což znamenalo nár
st o 4% oproti pedchozí sezón. 68% tchto penocování bylo v hotelích, 24% v apartmánech, 8% v hromadných ubytovnách a celoroćn pronajatých bytech.40 Nejvíce hotel
v Zermattu je kategorie 3* (45) a 4* (36) s celkem 5.000 l
žky. Jde zpravidla o hotely v klasickém alpském stylu, které pi pohledu z vnjší nijak nenarušují vzhled horského stediska, ale uvnit poskytují svým návštvník
m veškerý komfort. Pro nejnároćnjší skupinu host
jsou k dispozici ti hotely kategorie 5* (celkem 530 l
žek). Osm hotel
nabízí konferenćní prostory a jsou proto vhodné pro kongresovou a incentivní turistiku. Švýcarskou specialitou (v rámci Alp, nebo ve Skandinávii je tento typ ubytování bžný) je ubytování v takzvaných chalets, což jsou menší chaty v horském stylu, vtšinou s jedním apartmánem pro 4 – 8 osob, pohodln až luxusn zaízené, situované obvykle v njakém klidnjším míst nebo pímo u sjezdové trat. Dalším typem jsou apartmánové domy, které poskytují ponkud levnjší možnost ubytování, ale pesto bývají apartmány v nich prostorné a dobe zaízené – televize, telefon a dostatećn velká obytná plocha jsou samozejmostí. Nejlevnjší variantou ubytování v Zermattu je mládežnická ubytovna – Jugendherberg, který nabízí vícel
žkové stroze zaízené pokoje a sociální zaízení na chodb. Pesto se v zimní sezón nedostává cena za osobu a noc s polopenzí pod 55,- CHF (cca. 37,- EUR). Orientaćn lze uvést, že v hotelu kategorie 3* v hlavní zimní sezón (únor) se cena za ubytování s polopenzí pohybuje v rozmezí 120,- až 180,- CHF (80,- až 120,- EUR) za osobu a den ve dvoul
žkovém pokoji. Rozmezí je široké a závisí na orientaci pokoje (výhled na Matterhorn se platí), vybavení hotelu a také na charakteru stravování (snídan s obsluhou nebo bufet, većee 3 – 5 chod
).41

Stravování V Zermattu je celkem 155 stravovacích zaízení. Z tohoto poćtu je (podle oznaćení turistického centra Zermatt) 21 restaurací nejvyšší tídy, 20 restaurací specializovaných na švýcarské speciality, 16 restaurací nabízejících speciality mezinárodní kuchyn (italské,

40 Zdroj: Výroćní zpráva Zermatt Tourismus 2005, Výroćní zpráva Zermatt Tourismus 2006 41 Zdroj: Vlastní výzkum, listopad 2006 – leden 2007; kurs CHF/EUR ze dne 10.4.2007

- 35 - ćínské, indické, thajské, francouzské apod.), 38 horských chat (z nichž 17 je samoobslužných), 8 ćajoven a snack-bar
, 44 výćep
a bar
a 8 noćních klub
.42 Ve vtšin zaízení je menu v nkolika jazycích, obvykle jsou to nmćina, francouzština, anglićtina, nkde také italština a dokonce japonština. Také personál hovoí vždy nejmén dvma jazyky. D
ležitou roli hrají speciality jako sýrové fondue a raclette, které jsou jedním z produkt
, za kterými turisté do Švýcarska jezdí. Ceny za pokrmy a nápoje jsou vyšší a odpovídají celkov vysokým cenám za služby v Zermattu. Orientaćní cena za većei o tech chodech (pedkrm, hlavní jídlo, zákusek) a nealkoholický nápoj v restauraci s obsluhou ćiní 50,- až 75,- CHF (cca. 33,- až 50,- EUR).43 V samoobslužných zaízeních jsou ceny o nco nižší.

Rozvoj a investice Stedisko Zermatt se snaží rozvíjet dvma hlavními smry. a) Zkvalitování služeb – to zahrnuje napíklad modernizaci a rozšiování lyžaského areálu. Spolećnost Zermatt Bergbahnen AG investovala v letech 2002 – 2005 130 mil CHF (cca. 87 mil EUR).44 Její investice zamují na ti oblasti:

i) Výstavba nových pepravních zaízení a modernizace zastaralých.

ii) Rozšiování zasnžovacích systém
, výstavba nových sjezdových tratí a jejich zabezpećování.

iii) Ostatní stavby – sem patí rekonstrukce píjezdové cesty dolní stanici lanovky a centrální pokladn, podzemní pístupová trasa k ledovcové síni, modernizace restaurací, pemostní a podjezdy zajišující bezpećné kížení sjezdovek apod.

Další soućástí zlepšování služeb jsou investice do sportovního centra v Zermattu, do nové budovy mládežnické ubytovny, do zpevování horských chodník
, do horolozeckého parku atd. b) Druhou velkou oblastí zájmu je ochrana životního prostedí. „Ukázat svtu co nejvíce z pekrásné švýcarské pírody, ale pitom ji zachovat nepoškozenou.“45 To je motto Zermattského turistického centra, které ve spolupráci s radnicí a spolećností Zermatt Bergbahnen AG vytvoilo pracovní skupinu pod názvem „Trvalý areál Zermatt“. Úkolem této skupiny bylo p
vodn upozorovat na konflikty mezi ochranou pírody a novými

42 Zdroj: Informaćní brožura Zermatt Meeting Incentive 2006 43 Zdroj: vlastní výzkum, listopad 2006, kurz CHF/EUR ze dne 10.4.2007 44 Zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (12.4.2007) 45 Zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (12.4.2007)

- 36 - stavebními projekty, postupn se však její ćinnost rozšíila na poradenství ve všech vcech souvisejících s ochranou pírody a také na vypracovávání zprávy o vlivu stavby na životní prostedí, která je dnes nezbytná pi žádosti o stavební povolení. Soućasná ćinnost na ochranu životního prostedí je rozdlena na pt ćástí:

i) Inventá škod – nešetrnou výstavbou ped nkolika desetiletími byly zp
sobeny urćité škody, které jsou dnes mapovány a napravovány.

ii) Ochrana lesa a divoké zve – ochranná uzavená pásma.

iii) Rostlinný svt Zermatt – ochrana vzácných Obrázek 8; znaćka vyzývající druh
rostlin a unikátních lućních spolećenstev. návštvníky, aby neopouštli znaćené trasy; iv) Dohled odborníka z oblasti ochrany životního zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch prostedí pi všech stavebních ćinnostech. (14.4.2007)

v) Vzdlávání – školení pracovník
zaízení cestovního ruchu, ale i naućné stezky pro návštvníky.

Z d
vodu snahy o co nejšetrnjší pístup k pírod byl do Zermattu zakázán vjezd veškeré automobilové dopravy. Po Zermattu samotném smí jezdit pouze vozidla s elektromotorem a i jejich poćet je omezen a jsou pro n nutná zvláštní povolení, které obdrží pouze hoteliéi a taxislužba.

Marketing Turistické informaćní centrum v Zermattu je jako ve všech švýcarských stediscích relativn dobe fungující, ale ponkud byrokratickou a nepružnou organizací. Pokud potenciální zákazník má jasnou pedstavu o své dovolené, pak ji toto informaćní centrum dokáže velmi dobe zorganizovat. Horší už je situace v pípad, že zákazník potebuje poradit nebo má njaké mén obvyklé pání. Improvizace a pizp
sobení se okamžitým požadavk
m klienta není silnou stránkou švýcarských pracovník
.

Místní informaćní centrum má však dokonalý pehled o ubytovacích kapacitách a jejich vytíženosti, nebo všechna ubytovací zaízení jsou napojena na centrální rezervaćní systém. Centrum také provozuje lokální kabelovou televizi s aktuálními informacemi o poádaných akcích, poćasí apod. a internetové stránky www.zermatt.ch, které jsou zpracovány ve tech jazycích (nmćina, anglićtina, francouzština) a kde jsou všechny potebné informace, vćetn webových kamer nebo možnosti on-line rezervace ubytování. V soućasnosti je hlavním

- 37 - projektem sloućení infocentra Zermatt se sousedními menšími centry v obcích Täsch a Randa, což by mlo zefektivnit jejich ćinnost a dále zatraktivnit nabídku pro klienty. Na svých marketingových aktivitách spolupracuje infocentrum Zermatt se spolećnostmi Zermatt Bergbahnen AG a se železnićními spolećnostmi Matterhorn Gotthard Bahn a Gornergrat Bahn. Jejich spolećný rozpoćet urćený pro marketing se pohybuje okolo 2 mil CHF (cca. 1,33 mil. EUR),46 což je mezi zimními stedisky jedna z nejvtších ćástek. V tabulce ć. 3 jsou uvedeny marketingové výdaje podle trh
v porovnání s dosaženými poćty penocování za rok 2006.

Tabulka 3; marketingová úspšnost infocentra Zermatt; zdroj: Výroćní zpráva Zermatt Tourismus 2006

Podíl na celkovém poćtu Podíl na marketingových Zem penocování výdajích

Švýcarsko 38% 47% Nmecko 20% 9% VB a Irsko 11% 2% Japonsko 6% 4% USA a Kanada 5% 15% Benelux 4% 0,4% Francie 3% 2% Skandinávie 2% 0,8% Rusko 2% 1% Ostatní 9% 18,8% Je tedy patrné, že relativn nejúspšnjší jsou aktivity infocentra v Nmecku a nejmén se daí pilákat hosty ze Severní Ameriky, kde i pes 15% výdaje je dosaženo pouze 5% penocování.

Ve spolupráci s hotely je v nabídce turistického centra ada balíćk
služeb za snížené ceny, jde pedevším o týdenní pobyty, ve kterých je zahrnut i transport z parkovišt do hotelu a skipas, pípadn vstupenky na další atraktivity regionu.

Shrnutí Zermatt je typickým švýcarským stediskem, které nabízí luxus a služby na té nejvyšší úrovni. Lyžaský areál nepatí mezi nejvtší ani nejmodernjší, ale je na dobré úrovni a je zde tém stoprocentní jistota snhu, pesto se m
že stát, že si host nezalyžuje a to díky

46 Zdroj Výroćní zpráva Zermatt Tourismus 2006, kurs CHF/EUR ze dne 10.4.2007

- 38 - nepíznivému poćasí, je zde však dostatećná nabídka alternativních aktivit. Zermatt je zamen na bohatší klientelu a tomu odpovídá jak kvalita služeb, tak ceny. Výhodou je vysoká nadmoská výška, dlouholetá tradice a zkušenosti s cestovním ruchem a nepoškozená píroda, mezi nevýhody se dá zaadit ztížená dopravní dostupnost a nepohodlí spojené s nutným pestupem na vlak a také urćitá nepružnost nabídky.

2.2.3 Další švýcarská zimní st
ediska Svatý Moic je patrn nejdražší švýcarské zimní stedisko. P
vodn zde byly lázn, do kterých jezdili hosté již ve druhé polovin 19. století. Jsou zde velké luxusní hotely a obchody tch nejznámjších svtových znaćek. Svou zimní dovolenou sem jezdí trávit významné osobnosti politického, kulturního a spolećenského života a také ćlenové evropské aristokracie. Na zamrzlém jezee je každoroćn poádán unikátní turnaj v koském pólu a startují odsud na své vyhlídkové lety horkovzdušné balóny. Je zde velmi kvalitní lyžaský areál a se zde zakoupeným skipasem m
že návštvník lyžovat i v sousedním Silsu, Zernezu a Celerin. Nechybí ani ty nejvýznamnjší sportovní akce, nap. Mistrovství svta ve sjezdovém lyžování v r. 2003. Raritou je jediná pírodní bobová dráha na svt, kterou místní dobrovolníci každoroćn staví ze snhu a ledu.

Davos je ve svt znám nejen jako lyžaské stedisko, ale také jako místo d
ležitých konferencí. Ve zdejším kongresovém centru, které je nejvtší a nejlépe vybavené ve švýcarských stediscích, se koná každý rok nap. Svtové ekonomické fórum. Zdejší lyžaský areál nepatí mezi nejvtší, ale do Davosu jezdí turisté také za zimní turistikou a procházkami podél místního jezera. Velký podíl návštvník
Davosu tvoí senioi, podobné je to i ve stedisku Leukerbad na jihozápad Švýcarska.

Velmi známá jsou stediska v centrální ćásti Švýcarska. Adelboden, Mürren, Wengen, Grindelwald leží v tsné blízkosti populárních ćtytisícovek Eiger, Mönch a Jungfrau. V sedle Jungfraujoch je nejvýše položená železnićní stanice na svt. Tato stediska nabízejí jedny z nejkrásnjších panoramatických pohled
v Alpách. Na jihozápad Švýcarska se stediska podobají francouzským, charakteristické je ubytování ve velkých apartmánových domech a lyžaské areály spojující nkolik údolí. Nap. oblast „Les 4 Vallées“ (4 údolí) s hlavními centry Verbier a Veysonnaz. Ve Švýcarsku se ale dají najít i menší, levnjší a mén známá stediska jako Andermatt, Lauchernalp, Hoch Ybrig nebo Visperterminen. V tchto stediscích je zpravidla menší nabídka doplkových služeb, ubytovací kapacity jsou nejvíce kategorie 2* a 3* v menších hotelech a penzionech. Celkem je ve Švýcarsku pibližn 5.400

- 39 - km47 sjezdových tratí a je zde pt oblastí s celoroćním lyžaským provozem na ledovci: Saas Fee, Klein Matterhorn (Zermatt), Les Diablerets, Mont Fort (Verbier), Plaine Morte (Crans Montana).

47 Zdroj: http://www.zimni-alpy.cz (12.11.2007)

- 40 - 2.3 Rakousko Rakousko je hornatý vnitrozemský stát, který sestává z devíti spolkových zemí. Je ćlenem Evropské unie, OSN i dalších mezinárodních organizací, ale není ćlenem žádné obranné aliance a zachovává si neutralitu. 98% obyvatelstva hovoí nmecky, na jihu a východ žijí píslušníci šesti oficiáln uznaných národnostních menšin (Slovinci, Chorvaté, Maai, Slováci, Ćeši a Romové). Dnešní Rakousko je poz
statkem rozlehlé habsburské monarchie a drží si pozici evropského kulturního centra. Vlast mnoha významných hudebních skladatel
získala ve 20. století další významnou chloubu a tou jsou horská stediska v Alpách, kam každoroćn míí miliony turist
. Lidé zde najdou desítky alpských heben
, nádherná jezera, eky a vodopády, ale také lázn, golfová hišt a aquaparky. Milovníky kultury a historie pitahuje zejména hlavní msto Víde se svými galeriemi, muzei a velkými kulturními událostmi. Vídeská architektura patí k nejvelkolepjším v Evrop. Vedle dalších historických mst se v rakouské krajin nacházejí také hrady, zámky a kláštery. Tyto mimoádn výhodné podmínky, spolećn s geografickou polohou ve stedu Evropy, zarućují Rakousku pední postavení na trhu cestovního ruchu.48

2.3.1 Zimní st
ediska Rakousko má kontinentální klima, které je v zim typické chladnou a dlouhou zimou s ćastým snžením, ale nebývají zde extrémn nízké teploty ani ćasté snhové
boue. Problematická je Obrázek 9; rakouská zimní st ediska; zdroj: http://www.bluebookski.com (14.4.2007) spíše nižší nadmoská výška nkterých areál
, které najdeme od 544 m n m do 3.440 m n m. Krom nejníže položených míst vydrží obvykle sníh až do jarních msíc
. Jižní Rakousko pipomíná poćasím už slunné italské Alpy, v ostatních ćástech Rakouska pevládá slunećné poćasí v beznu a dubnu. Nabídka lyžaských stedisek je velmi rozmanitá. Od velkých lyžaských areál
zasahujících do nkolika údolí a vyvážejících hosty do výšek pes 3.000 m n m, až po

48 Zdroj: http://www.zimni-alpy.cz (12.11.2007)

- 41 - malé vesnićky s jen nkolika vleky a lyžováním ve výškách pásma les
, kde vládne spíše rodinná atmosféra. Nejvyšší horou Rakouska je Grossglockner (3.798 m n m), nejnižším bodem Neusiedler See na východ zem (119 m n m).

Historie: Poćátky zimních stedisek v Rakousku by se daly najít na pelomu 19. a 20. století a jsou spojeny s rostoucím zájmem o lyžaský sport. Po vzniku prvních lyžaských škol se zaćaly konat i menší lyžaské závody a popularita zimních radovánek se rozšíila i do odlehlejších údolí, která byla do té doby velmi chudá. Po 1. svtové válce si místní obyvatelé zaćali uvdomovat, jaké bohatství mají ve svých horách a rozhodli se toto bohatství využívat. V tomto období nastal první vtší rozmach turistického ruchu. Byla stavna nová ubytovací zaízení, protože kapacita ubytování v soukromí pestává staćit. Z té doby jsou také první tištné reklamní materiály. Ve ticátých letech jsou stavna první lyžaská pepravní zaízení a také nové silnice, nebo staré pístupové cesty již nestaćí požadavk
m zvýšeného provozu spojeného s cestovním ruchem. Po druhé svtové válce, která znamenala perušení kontinuálního rozvoje zimní turistiky, se postupn zájem o rakouská stediska obnovuje a v padesátých letech pichází další vlna výstavby lanovek, hotel
a dalších zaízení cestovního ruchu. Dalo by se konstatovat, že od té doby se rakouská stediska rozvíjejí postupn a vyhnula se jim nekontrolovaná a masová výstavba. Pomrn písná pravidla pi udlování stavebních povolení zarućila, že rakouská centra neztratila svou tradićní atmosféru a množství místních obyvatel zarućuje, že vesnice i mstećka žijí vlastním životem.49

2.3.2 Saalbach – Hinterglemm Poloha: Obec Saalbach – Hinterglemm (Saalbach a Hinterglemm jsou dv ćásti téže obce vzdálené od sebe asi 5 km, které však dnes již tém úpln splynuly) leží ve výšce 1.095 m n m na rozmezí mezi stední a západní ćástí Rakouska ve spolkové zemi Salzburg v okresu Obrázek 10; Pinzgau. Nejbližší msta jsou Saalfelden a okresní msto Zell am logo st
ediska Saalbach - Hinterglemm; See. Poblíž je také známý horský heben Steinernes Meer (Kamenné zdroj: http://www.saalbach.at moe). (14.4.2007) Doprava: Saalbach – Hinterglemm leží v uzaveném údolí, které je pístupné pouze po zemské silnici ć.111 z Maishofenu. Tato silnice prošla rekonstrukcí a je ve velmi dobrém stavu, bez problém
sjízdná po vtšinu roku a to i pro autobusy. Uzavírána je pouze v pípadech akutního lavinového nebezpećí. Nejbližší dálnice východním smrem je

49 Zdroj: http://www.austria.info (3.12.2006)

- 42 - dálnice Salzburg – Villach, která je vzdálena asi 70 km, na západ je nejblíže dálnice Mnichov – Innsbruck vzdálená asi 90km. Nejbližší železnićní stanice je v Maishofenu (14 km). Malé letišt je v Zell am See (20km), mezinárodní letišt potom v Salzburgu (100 km), v Innsbrucku (150 km) nebo v Mnichov (180 km). V údolí Saalbach – Hinterglemm je dostatek parkovacích míst, pímo u hotel
a dolních stanic lyžaských pepravních zaízení, krom toho jsou další záchytná parkovišt podél píjezdové silnice, ze kterých jezdí v dob nejvtších návštv kyvadlová autobusová doprava. Pístup je možný také pes sousední Leogang, kde je rovnž velké parkovišt a nedaleko od dolní stanice lanovky je i vlakové nádraží.

Atraktivity: Hlavní atraktivitou je zde nepochybn lyžaský areál Skicircus Saalbach – Hinterglemm, propojený do sousedního údolí s obcí Leogang. Ćást Saalbach – Hinterglemm patí mezi nejvtší kompaktní (dalo by se íci také jednostediskové) lyžaské areály v Evrop. D
ležitou soućástí lyžování v rakouských stediscích a tedy i v Saalbachu – Hinterglemmu je zdejší zábava pi a po lyžování (tzv. aprés ski), horské chaty a bary pímo na sjezdovkách jsou povstné svou atmosférou a ćást host
sem jezdí více jíst, pít, bavit se a opalovat než lyžovat. Další atraktivitou, a to také platí pro všechna rakouská stediska, jsou zdejší lyžaské školy, které mají dlouhou tradici a vysokou úrove. Proto práv do Rakouska vede ćasto cesta zaćínajících lyža
. Další volnoćasové aktivity lze opt rozdlit do nkolika skupin:

a) Zimní aktivity: bžecké lyžování (více než 10 km upravovaných stop – pesná délka závisí na aktuální snhové pokrývce, pípadn lavinovém nebezpećí, škola bžeckého lyžování); vyjížky na saních tažených komi; snowbiking (p
jćovna horských kol osazených heby a organizované výlety s pr
vodcem po zasnžených cestách v údolí); snowtubing (upravovaná dráha); bruslení na oteveném zimním stadionu (p
jćovna bruslí, hokejová utkání); sákaská dráha (použití dráhy je zahrnuto v cen skipasu, p
jćovna saní); Snowmobile City (speciáln upravované dráhy pro snžné skútry, p
jćovna, instruktoi).

b) Celoroćní aktivity: paragliding (tandemové seskoky, škola paraglidingu); plavecký bazén (sauna, parní lázn, víivka, masáže); nordic walking (znaćené trasy, organizované výlety); tenisová hala (tenisová škola, p
jćovna); víceúćelové centrum (fitness centrum, bowling, biliár apod.); muzeum místních památek se stálou expozicí historie lyžování.

- 43 - Klientela: V celých rakouských Alpách je podíl zahranićních návštvník
asi 70%, v Saalbachu – Hinterglemmu je to ješt více. Na celkovém poćtu návštvník
se nejvíce podílí Nmci (54%), Holanané (13%), Rakušané (8%), Britové (5%), Švýcai a Belgićané (3%). Podíl ćeských turist
se pohybuje okolo 1%.50

Lyžaský areál Lyžaský areál Skicircus Saalbach – Hinterglemm Leogang (je nutné uvažovat ho jako jednotný celek, protože nelze koupit skipas jen na ćást areálu) nabízí 200 km upravovaných sjezdovek, z nichž 46% je urćeno zaćátećník
m a mírn pokroćilým, 49% stedn pokroćilým a 5% expert
m. Klienty pepravuje celkem 55 pepravních zaízení, jejichž rozdlení je patrné z tabulky ć. 4. Celková pepravní kapacita je 91.000 osob za hodinu.51 Plán areálu je v píloze ć.3.

Tabulka 4; p
epravní za
ízení v Saalbachu – Hinterglemmu a Leogangu podle druhu; zdroj: http://www.lift.at (14.4.2007)

Druh pepravního zaízení Poćet v areálu Skicircus Saalbach – Hinterglemm Leogang Gondoly a kabinové lanovky 15 Sedaćkové lanovky 16 Vleky 24 Lanovky a vleky jsou každým rokem modernizovány, pibývá vícemístných sedaćkových lanovek s odpojitelným systémem, které mají podstatn vtší kapacitu než starší typy dvousedaćkových lanovek, které byly stavny v šedesátých a sedmdesátých letech. Také starší typy kabinových lanovek pepravující turisty ve velkých výškách jsou pestavovány na moderní gondoly, které více kopírují terén, jsou bezpećnjší a také odolnjší proti vtrnému poćasí. Zatím málo vídanou, ale turisty vítanou novinkou je sedaćková lanovka s vyhívanými sedadly. Zdejší terény nabízejí dostatek možností pro všechny úrovn lyžaských dovedností a host zde najde krom klasických sjezdovek i další atrakce jako sjezdovku pro jízdu v boulích, úsek s menou rychlostí, závodní tra otevenou pro veejnost s automatickou ćasomírou, umle osvtlený svah s većerním provozem, zábavné a freerideové parky, carvingovou tra. Cena 6-ti denního skipasu v hlavní sezón je 181,- EUR52 a v této cen je zahrnuta i doprava skibusem v rámci údolí a vstup do plaveckého bazénu.

50 Zdroj: Tourismusverband Saalbach - Hinterglemm 51 Zdroj: http://www.lift.at (15.4.2007) 52 Zdroj: Informaćní brožura stediska Saalbach – Hinterglemm pro sezónu 2006/07

- 44 - Relativn malá nadmoská výška tohoto stediska (850 – 2.100 m n m) má své pozitivní i negativní dopady. Pozitivní je, že tém celý areál je v pásmu lesa a není proto tak ohrožen špatným poćasím, to navíc i za snížené viditelnosti umožuje lyža
m dobrou orientaci. Nevýhodou naopak je riziko nedostatku snhu. Tuto nevýhodu se provozovatel areálu úspšn snaží ešit umlým zasnžováním, které je na velmi vysoké úrovni.

Všechny hlavní sjezdovky jsou již Obrázek 11; Saalbach – Hinterglemm; dnes pokryty a každý rok zdroj: http://www.saalbach.com (15.4.2007) pibývají nové rozvody vody a elektrické energie a nové zásobníky vody (tch je dnes celkem 7 a pojmou 390.000 m3 – pro ilustraci: z jednoho m3 vody je vyrobeno cca. 2,5 m3 snhu). Z celkového poćtu 375 zamstnanc
lyžaského areálu jich má 88 na starosti práv zasnžovací systém, který celkov ćítá 421 snžných dl (tedy asi 2,1 dla na km sjezdovky), které pokrývají plochu 253 hektar
. Celkov je umle zasnžováno asi 65% sjezdových tratí.53 Urćitým problémem, zejména na zaćátku sezóny, je teplota vody užívané k zasnžování, nebo ta není dostatećn nízká a do zásobník
je teba instalovat dodatećná chladící zaízení, což dále zvyšuje investićní nároćnost.

Zimní sezóna v Saalbachu – Hinterglemmu zaćíná zpravidla v polovin prosince (tetí víkend v prosinci, poslední víkend ped Vánocemi) a konćí okolo poloviny dubna, pípadn o Velikonocích. Lyžaský areál spolećn provozují ćtyi spolećnosti, které se podle složitého klíće dlí o výnosy i náklady.

V údolí Saalbach – Hinterglemm je 9 lyžaských škol, které mají pes 250 instruktor
. Jejich úrove je vysoká, což zarućují písné zkoušky, které musí každý instruktor složit. Krom rakouských instruktor
, zde pracuje i mnoho cizinc
, mezi nimiž je i nkolik Ćech
.

53 Zdroj: Datenblatt Skicircus 2006/07

- 45 - Školy nabízejí také speciální programy pro dti (hlídání dtí, pípadn spojené s kurzem lyžování).

Ubytování Ubytování v Saalbachu – Hinterglemmu je reprezentativní ukázkou ubytování ve všech rakouských zimních stediscích. Výbr je obrovský a zahrnuje všechny kategorie od hostel
pro mladé s minimálním vybavením a nízkou cenou až po luxusní hotely kategorie 5*. Celkem je zde 17.500 l
žek, z nichž nejvíce je kategorie 3* (4.700) a kategorie 4* (3.800). V zimní sezón 2005/06 bylo dosaženo 1.453.664 penocování. (Za celý rok zahrnující i letní sezónu 2005 to bylo 2.013.507 penocování.)54 Rakouská ubytovací zaízení nabízejí ve všech kategoriích vysokou kvalitu za píznivjší cenu než ve Francii nebo Švýcarsku. Dobrou úrovní ubytovacích zaízení je Rakousko povstné a Saalbach – Hinterglemm je v tomto ohledu jedním z nejlepších center. Samozejmostí jsou balkóny, interiéry ve dev, koberce na podlahách, vzdušnost, ćistota, pohostinnost a píjemná atmosféra. Typické jsou rodinné penziony nabízející ubytování v apartmánech nebo v pokojích se snídaní a menší komfortn vybavené hotely. V hotelu nebo penzionu kategorie 3* je dnes standardem sauna nebo parní láze, v kategorii 4* pak vtší relaxaćní centrum (welness centrum), ćasto s bazénem. Kabelovou nebo satelitní televizi najdou hosté v ubytovacích zaízeních se dvma a více hvzdićkami. Architektonicky zde žádné budovy nevyboćují z klasického alpského stylu se sedlovou stechou, to platí i pro velké vícepatrové hotely. Ty jsou obvykle tvoeny nkolika propojenými budovami, nkdy také mají jedno až dv podzemní patra. Díky tomu, že lyžaský areál má nkolik nástupních bod
, je vtšina ubytovacích zaízení velmi blízko sjezdovkám (nkolik málo minut autem), nkterá pak stojí pímo u sjezdovky. Pokud jde o ceny, pak nejlevnjší jsou mládežnické ubytovny (obvykle nabízejí ubytování s polopenzí), kde se v zimní sezón pohybuje cena okolo od 30,- EUR výše za osobu a den a soukromé penziony (obvykle pouze pokoj a snídan), kde lze v zimní sezón dosáhnout ceny od 20,- EUR za osobu a den. Klient zde tedy nenalezne tak levné ubytování jako napíklad v nejlevnjších zaízeních ve Francii, ale kvalita ubytování je v Rakousku nesrovnateln vyšší. Pro porovnání ćástećn srovnatelného ubytování lze uvést orientaćní cenu za osobu a den ve dvoul
žkovém pokoji v hotelu kategorie 3* v hlavní zimní sezón (únor) s polopenzí, která ćiní 60,- až 90,- EUR. Nutno znovu podotknout, že kvalita ubytování ve stejné kategorii je v Rakousku podstatn vyšší než ve Francii a je srovnatelná se Švýcarskem, severní Itálií nebo Norskem. Zajímavostí je, že zdejší hoteliéi pomrn neradi poskytují slevy cestovním

54 Zdroj: Tourismusverband Saalbach – Hinterglemm

- 46 - kanceláím za vtší poćet objednaných l
žek nebo za objednávku s velkým ćasovým pedstihem, což zp
sobuje vyšší cenu katalogových zájezd
. Rakouská stediska se zamují spíše na individuální klientelu, kterou se snaží si dlouhodob udržet. Jsou penziony a hotely, kam jezdí turisté pravideln i desítky let. V poslední dob stoupá, díky popularit tohoto druhu ubytování, poćet moderních a komfortn vybavených apartmán
. Jejich cena závisí na velikosti a poloze v rámci údolí, pibližn se pohybuje mezi 110,- a 170,- EUR za ćtyl
žkový apartmán a den.55

Stravování V Saalbachu – Hinterglemmu je 55 restaurací, 40 horských chat rozesetých na svazích podél sjezdovek, 16 bar
a 5 kaváren. Restaurace nabízejí hlavn tradićní rakouskou kuchyni a krajové speciality. Zahranićní kuchyn zastupuje 6 pizzerií a jedna ćínská restaurace. V hotelích jsou nejćastjší formou stravování servírované većee, které mají ćtyi chody a nabízejí výbr ze dvou až tí hlavních jídel (jedno bývá bezmasé). Jednou týdn jsou pak obvykle pipravovány speciální rozšíené većee formou bufetu. Obrázek 12; horská chata na svahu v Hinterglemmu; zdroj: http://www.saalbach.com (13.4.2007) Menu je zpravidla v nmćin a anglićtin, v nkterých restauracích je anglické menu na požádání. Ve všech restauracích také alespo ćást personálu hovoí anglicky, ostatní jazyky jsou spíše výjimkou. Horské chaty jsou známé svou atmosférou, hlasitou rakouskou hudbou a krajovými alkoholickými nápoji(šnapsy) a ćasto zavírají až nkolik hodin po ukonćení provozu lyžaského areálu. Asi polovina horských chat nabízí samoobslužné plnohodnotné stravování, ostatní jsou s obsluhou, v nkterých je krom nápoj
podáváno jen lehké obćerstvení. Po uzavení horských chat pokraćuje mnoho host
v zábav v barech dole v údolí, které ukonćují provoz až v ćasných ranních hodinách. Ceny v restauracích Saalbachu – Hinterglemmu patí v rámci Alp mezi nižší a typická većee pro jednu osobu, zahrnující salát, polévku, hlavní jídlo,

55 Zdroj: vlastní výzkum, bezen 2007

- 47 - zákusek a nealkoholický nápoj pijde na 24,- až 40,- EUR.56 V mnoha restauracích je však v nabídce zvýhodnné menu, které je o nco levnjší.

Rozvoj a investice Investice jsou zameny hlavn na lyžasky areál. Provozovatelé pepravních zízení jednak samostatn modernizují své lanovky a vleky (jak již bylo popsáno v kapitole o lyžaském areálu) a spolećnými silami budují systém umlého zasnžování a zvyšují jeho kapacitu. V posledních sedmi letech bylo investováno 146 mil. EUR do nákupu nových lanovek, techniky na úpravu tratí, do terénních úprav na sjezdovkách. Cca. 47 mil. EUR z této ćástky bylo investováno do technologií umlého zasnžování. V letošním roce by ml být dokonćen osmý a nejvtší zásobník vody s kapacitou 128.000 m3.57 Ve výše položených ćástech areálu jsou pr
bžn budovány a udržovány protilavinové zábrany. V minulých letech byla opravena a v nkterých místech rozšíena píjezdová silnice. D
ležitou soućástí rozvoje stediska je snaha pilákat více turist
v letní sezón, jsou tedy vytváeny nové atraktivity, jako sportovní centrum s aquaparkem, tenisové kurty, golfové hišt, turistické znaćené trasy (400 km), trasy pro horská kola (180 km). Ćást lanovek je v provozu i v lét pro pší a pepravuje i kola. V neposlední ad je investováno do ochrany životního prostedí. V roce 1992 si infocentrum Saalbach – Hinterglemm, spolećn se spolećnostmi provozujícími zaízení cestovního ruchu nechalo vypracovat studii, která mla za úkol analyzovat stav životního prostedí v souvislosti s rozvojem turismu. Na základ této studie pak byla stanovena jasná pravidla pro výstavbu nových zaízení a pro postupné napravování škod vzniklých v minulosti. Cílem je plynulý rozvoj cestovního ruchu, který by nenarušoval životní prostedí.

Marketing Oblast Saalbach – Hinterglemm je nejnavštvovanjším zimním stediskem v Rakousku. Místní turistické informaćní centrum funguje velmi dobe a vždy se snaží najít optimální ešení pro klienty. I když nkdo pijede bez pedchozí rezervace, tak se nestane, že by z infocentra odcházel bez njakého ešení. Infocentrum spolupracuje velmi efektivn se spolećnostmi provozujícími zaízení cestovního ruchu. To umožuje snižovat náklady na reklamu, a už jde o tištné propagaćní materiály, spolećné prezentace na veletrzích, televizní spoty nebo internetové stránky. Internetová prezentace Saalbachu – Hinterglemmu je na adrese www.saalbach.com, která je propojena se stránkami spolećností provozujícími lanovky

56 Zdroj: vlastní výzkum, bezen 2007 57 Zdroj: Datenblatt Skicircus 2006/07

- 48 - a vleky www.lift.at. Tyto stránky jsou jedny z nejlépe vyešených a informaćn nejbohatších pokud jde o lyžaská stediska. Zájemce zde nalezne veškeré potebné informace, pehledn uspoádané a v moderní interaktivní podob. Krom samozejmostí, jako jsou informace o atraktivitách, o ubytovacích a stravovacích zaízeních, poćasí a webové kamery, je tu také kvalitní rezervaćní systém, do nhož je zapojena vtšina ubytovacích zaízení, možnost zasílání informací o aktuálních slevových akcích a nabídkách, elektronické pohlednice, kronika obce, adresá, orientaćní mapky a plány, podrobné informace o všech pepravních zaízeních a sjezdových tratích lyžaského areálu, obrazová a videogalerie a ada dalších užitećných odkaz
. Celé stránky jsou ve dvou jazykových mutacích a to v nmćin a anglićtin. Turistické informaćní centrum také pipravuje pro hosty balíćky služeb za zvýhodnné ceny. Ty obsahují zpravidla 7-denní ubytování a 6-denní skipas. Pro Rakousko je typický tzv. „pr
kaz hosta“, to je kartićka, kterou obdrží návštvník po ubytování a zaregistrování ve svém ubytovacím zaízení a se kterou získá slevu na vtšinu služeb cestovního ruchu v rámci údolí, na nkteré atrakce má potom dokonce volný vstup. Zajímavá je i nabídka „Holiday Shuttle“, která je urćena pro hosty cestující letadlem do Salzburgu. Za jednotnou cenu je klient pepraven z letišt až do svého hotelu, rezervace je možná nejpozdji 12h pedem.

V roce 1991 se v Saalbachu – Hinterglemmu uskutećnilo mistrovství svta ve sjezdovém lyžování, což výrazn vylepšilo image tohoto stediska a pineslo mnoho nových zákazník
, ze kterých se pak stali stálí hosté. Každoroćn jsou zde poádány desítky sportovních i kulturních akcí, které pomáhají pi propagaci.

Aktuální informace jsou dostupné pro hosty na míst na informaćním kabelovém TV kanálu, na teletextových stranách satelitních televizí pak celosvtov.

Shrnutí Saalbach – Hinterglemm je klasickým rakouským zimním stediskem, které sice nenabízí velkou nadmoskou výšku a ty nejdelší sjezdovky, ale nabízí výborn vybavený rozlehlý lyžaský areál, vhodný jak pro nejnároćnjší lyžae, tak pro zaćátećníky i rodiny s dtmi. Silnými stránkami jsou výborný pomr cena/obdržená služba, což platí jak pro lyžaský areál tak pro ubytování, píjemná atmosféra alpského stediska, dostatek restaurací a bar
a pohostinnost zdejších obyvatel. Ponkud slabší je jistota kvalitních snhových podmínek, zejména v jarních msících už sníh ubývá a vydrží kvalitní jen v dopoledních hodinách. Také tras pro bžecké lyžování by mohlo být více, jinak je ale nabídka alternativních aktivit dostatećná. Informaćní centrum pracuje velmi dobe.

- 49 - 2.3.3 Další rakouská zimní st
ediska Celkem je v Rakousku 6.500 km sjezdových tratí,58 což je nejvíce v Evrop. Rakousko se dá rozdlit do tí lyžaských oblastí:

Na východ, severu a ve stední ćásti Rakouska ve spolkových zemích Dolní a Horní Rakousko a východní ćásti spolkové zem Štýrsko, jsou spíše menší stediska. Ubytovací kapacity jsou vtšinou do 3.000 l
žek a pevládají malé hotely a rodinné penziony. Také lyžaské areály jsou menší, poćet pepravních zaízení se pohybuje okolo 10 a celková délka sjezdových tratí nepesahuje 25 km. Nejznámjšími stedisky této ćásti Rakouska jsou Hinterstoder a Semmering. Hinterstoder je hojn navštvován ćeskými turisty. Semmering je oblíbeným výletním místem obyvatel
Vídn a jako centrum zimního i letního cestovního ruchu má dlouhou tradici. Na rakouské stran Šumavy je stedisko Hochficht. Atmosféra všech tchto stedisek je poklidnjší, všechny služby jsou levnjší, ale také zde není takový výbr v lyžování ani v možnostech sportovního i mimosportovního vyžití.

Stediska na jihu Rakouska ve spolkových zemích Korutany a Východní Tyrolsko (není samostatná spolková zem, patí k Tyrolsku, ale je od nj územn oddlena) tží ze své výhodné polohy na jih od hlavního alpského hebenu, díky které je zde více slunećných dn
než ve zbytku Rakouska. Bad Kleinkirchheim disponuje nejen velmi kvalitním lyžaským areálem, ale jsou zde i známé lázn. Nkteré hotely nabízejí koupání v bazénech s pirozen teplou vodou v tsném sousedství sjezdovek. Stedisko Innerkrems s nkolika málo hotely a pomrn malým lyžaským areálem má pozoruhodné mikroklima, které zarućuje tém stoprocentní jistotu kvalitních snhových podmínek od konce listopadu do poloviny dubna. Nejvtší stedisko Nassfeld – Hermagor má ve své nabídce atraktivit nejdelší rakouskou kabinovou lanovku (6 km), nejprudší úsek sjezdovky v Evrop a také 7,5 km dlouhou sjezdovku. Návštvnost ćeských turist
v tomto centru je tak velká, že ve zdejších restauracích je menu v ćeštin bžnou záležitostí, také informaćní materiály místního infocentra jsou dostupné v ćeském jazyce. Korutanská stediska jsou zapojena do projektu Kärnten Ski Card a v každém z nich lze zakoupit skipas platný pro všechny lyžaské areály. Stedisko Mölltal nabízí lyžování na ledovci s celoroćním provozem.

Stediska ve spolkové zemi Salzburg a na západ spolkové zem Štýrsko jsou ve všech smrech velmi podobná jako Saalbach – Hinterglemm. Velmi významná je lyžaská oblast Ski Amadé, do které se zapojuje stále více stedisek. Na jediný skipas je tak možno lyžovat ve

58 Zdroj: http://www.zimni-alpy.cz (12.11.2006)

- 50 - více než deseti údolích, mezi kterými je však nutno pejíždt autem. Patí sem Skiregion Schladming, Flachau, Wagrain, Altenmarkt – Zauchensee, Filzmoos, údolí Maria Alm – Mühlbach a také lázeská oblast Gasteinertal. Europasportregion Kaprun – Zell am See nabízí letní lyžování na ledovci Kitzsteinhorn.

Západní Rakousko zahrnující spolkové zem Tyrolsko a Vorarlberg je turisticky nejnavštvovanjší ćástí Rakouska. To se projevuje i vyššími cenami za poskytované služby cestovního ruchu. Dopravní dostupnost místních stedisek je velmi dobrá díky Brennerské (z Itálie), Inntalské (z jihovýchodního Nmecka) a Arlberské (ze Švýcarska a jihozápadního Nmecka) dálnici a také díky mezinárodnímu letišti v Innsbrucku. Pouze ve špićkách zimní sezóny (Vánoce, pololetní prázdniny) vede stále stoupající zájem zejména nmeckých návštvník
ke kolonám a dopravním komplikacím. V této ćásti je také nejluxusnjší a nejdražší rakouská lyžaská oblast. Jedná se o Ski Arlberg se stedisky Lech, Zürs, St. Anton a St. Christoph. Nabídka zdejších služeb není širší, ani lyžaský areál není kvalitnjší než v jiných stediscích, jde hlavn o image, kterou si tato oblast buduje a vysokou koncentraci hotel
kategorie 4* a 5*. Problémem tohoto areálu je vysoká nadmoská výška center Lech a Zürs, která jsou dostupná jen po horské silnici ohrožené lavinami. Každou zimní sezónu se tak stává, že hosté v tchto stediscích z
stanou nkolik dní odíznuti od svta a musí ćekat na znovuotevení jediné pístupové silnice. Dalším významným centrem zimních sport
je Kitzbühel. Na jeden týden v lednu, pi poádání nejslavnjšího závodu ve sjezdovém lyžování na svt (Hahnenkammrennen), se z tohoto rakouského mstećka prakticky stává druhé hlavní msto. Ubytovací kapacity jsou obsazeny do posledního místa již rok dopedu a divácký zájem je obrovský (více než 100.000 divák
). Pro rakouská stediska obecn je poadatelství významných lyžaských závod
jedním z nejd
ležitjších marketingových prvk
. Ve spolkové zemi Tyrolsko je i nejvíce ledovcových lyžaských areál
s letním provozem, jsou to Hintertux (Zillertal), Stubai (Neustift), Sölden (Ötztal – jediné stedisko nabízející letní lyžování na dvou lanovkami a sjezdovými tratmi propojených ledovcích, má nejvíce turistických píjezd
v Tyrolsku), Pitztal a Kaunertal.

- 51 - 2.4 Norsko Norské království se rozkládá na Skandinávském poloostrov na severu Evropy. Norsko není ćlenem Evropské unie a patí k nejvysplejším nejbohatším stát
m svta. Krom pevninské ćásti patí k Norsku ješt souostroví Lofoty, Vestrály, Svalbard (Špicberky), ostrov Jan Mayen v Severním ledovém oceánu a zámoská závislá území ostrovy Bouvet a Peter I. Norsko je známo svou neporušenou pírodou a jako zem hor, ledovc
a fjord
. V jižní ćásti zem s mírným podnebím je pedevším zemdlská p
da a rozsáhlé lesy, u moe pak i pkné pláže. Západní pobeží je olemováno fjordy s píkrými skalními stnami a nádhernými vyhlídkami, které se táhnou kilometry do vnitrozemí. V této ćásti je také mnoho historických památek, skanzen
a muzeí. Sever Norska je jen ídce obydlený, turisticky významný je Nordkapp, tedy nejsevernjší výbžek Evropy. Podnebí pobežních oblastí je ovlivováno golfským proudem a je spíše mírné, smrem na sever a do vnitrozemí nabývá spíše kontinentálního charakteru, klesají teploty a prodlužují se zimy. Chloubou Norska jsou národní Obrázek 13; Norsko; 59 parky. zdroj: http://www.quality-rooms.com (8.4.2007) 2.4.1 Zimní st
ediska Norsko je nazýváno kolébkou lyžování, zimní sporty zde mají dlouhou tradici a zima je pro mnoho obyvatel Norska nejoblíbenjší ćástí roku. Nejsou zde však zimní stediska alpského typu, která by propojovala nkolik údolí a vytváela velké areály. Neumožují to ani pírodní podmínky, protože norské hory jsou sice velmi rozsáhlé, ale spíše pozvolné, jednotlivá údolí jsou od sebe vzdálena i desítky kilometr
, protože jsou oddlena náhorními plošinami. V Norsku návštvník najde spíše malá lyžaská centra s nkolika lanovkami nebo vleky a s menším poćtem sjezdovek, ponkud podobná ćeským stedisk
m. Vzhledem k drsnjšímu podnebí konćí pásmo les
již ve výšce okolo 900 m n m (na severu zem ješt podstatn níže) a horní ćásti hor jsou vystaveny riziku silného vtru a náhlých zmn poćasí. Typickým rysem norských stedisek je velké množství upravovaných bžeckých tratí (bžecké lyžování je v Norsku populárnjší a rozšíenjší než sjezdové) a umlé osvtlení.

59 Zdroj: http://cestovani.idnes.cz (3.4.2007)

- 52 - Díky nízké cen elektrické energie je ve vtšin stedisek alespo jedna umle osvtlená sjezdovka a nkolik kilometr
osvtlených tratí. Smrem na sever je to dokonce nezbytnost, protože den je v tchto místech v zimním období velmi krátký a tím by byla omezena i provozní doba lyžaských areál
. Norská stediska nejsou v nikterak velké nadmoské výšce, od nkolika desítek m n m do 1.500 m n m. Nejvyšší horou je Galdhoppigen s 2.469 m n m.

Historie: Lyžování v Norsku má nkolikasetletou tradici. V historii sloužily lyže spíše jako dopravní prostedek, který usnadoval obyvatel
m cestu za prací. Bžecké lyžování se pozdji stalo pro Nory národním sportem a má zde podobný význam jako u nás fotbal nebo hokej.Norská stediska vznikala postupn z p
vodních vesnic, které jsou charakteristické svojí rozptýleností v krajin. V historii nikdy nedošlo ke skokovému nár
stu poptávky po zimní dovolené, a proto zde nikdy nebyly stavny nová stediska nebo velké hotelové komplexy. Výjimkou byly stavby spojené s poádáním významných sportovních akcí typu mistrovství svta a jediná opravdu velká vlna budování nových zaízení cestovního ruchu byla spojena s organizací Zimních Olympijských her v roce 1994 v Lillehammeru a okolí.

2.4.2 Hemsedal Poloha: Hemsedal leží v nadmoské výšce 625 m n m (centrum obce, nkteré ćásti jsou ve výšce pes 1.000 m n m), v okresu Obrázek 14; logo st
ediska Hemsedal; Buskerud v jižní ćásti Norska. Nejvyšší vrchol v okolí Hemsedalu zdroj: www.hemsedal.com (14.4.2007) je Hogeloft mící 1.920 m n m.

Doprava: Hemsedalem prochází národní silnice ć.52 a je tedy pístupný autem ze dvou smr
. Jednou možností je píjezd z Osla (220 km, 3,5 hod.), druhou pak cesta z Bergenu (280 km, 4,5 hod.). Vzhledem k tomu, že v Norsku prakticky neexistují dálnice, trvá jízda déle, pestože vzdálenost není tak velká. Klienti cestující autem z kontinentální Evropy musí njak pekonat moe, což je možné trajektem nebo po most mezi Dánskem a Švédskem. Cesta pes most je delší jak ćasov, tak kilometrov a je vhodná, spíše pokud turista bere cestu jako soućást dovolené. Trajekt je pohodlnjší a rychlejší, nejćastji jsou využívány linky z Dánska do Bergenu nebo Larviku (290 km, 4,5 hod.), z Nmecka do Osla nebo také z Nmecka do Švédska. Nejbližší letišt je ve mst Fagernes, kam létá pravidelná linka z Osla a také charterové linky z Mnichova. Mezinárodní letišt jsou v Oslu a Bergenu. Z obou letiš jezdí pímý autobus do Hemsedalu, využívány jsou také služby autop
jćoven. S nkterými z nich má Hemsedal smlouvu a stráví-li zde klient urćitý poćet nocí, získá slevu na p
jćovném. Pímo v Hemsedalu je i železnićní nádraží a od roku 2006 existuje výhodné spojení až z Dánska.

- 53 - Atraktivity: Na rozdíl od alpských stedisek není postavení lyžaského areálu jako hlavní atraktivity tak dominantní, i když v posledních letech nabývá na významu a za sjezdovým lyžováním sem pijíždí více a více turist
. Nemén d
ležitou atraktivitou jsou denn upravované a z ćásti umle osvtlené bžecké trat, kterých se táhne v okolí asi 130 km a dalších 80 km tratí není sice pravideln upravováno, ale jsou znaćené a zavedou lyžae doprosted hor, daleko od civilizace do neposkvrnné pírody. Práv tyto celodenní výlety do divoćiny, které jsou umožnny kontinentálním a relativn stabilním poćasím jsou typickým lákadlem nejen Hemsedalu, ale i dalších norských stedisek. Velmi oblíbené jsou i vyjížky na snžných skútrech. V Hemsedalu jsou ti p
jćovny, v nichž je také možné najmout pr
vodce, který klienty zavede na turisticky zajímavá místa, kde je nap. možné pozorovat voln žijící zvíata. Mezi další volnoćasové aktivity patí:

a) Zimní aktivity: pší turistika (samostatn nebo s pr
vodcem); snžnicové túry s pr
vodcem; vyjížky na komi tažených saních (ve vánoćním období i na saních tažených soby); psí spežení (závody i vyjížky); sákaská dráha; dtské lyžaské závody a zábavné akce.

b) Celoroćní aktivity: vyjížky na koních a ponících; veejné orientaćn-bžecké závody s ešením hádanek (mezi Nory oblíbená disciplína tzv. Orientering); sportovní centrum vybavené pro vtšinu halových sport
(tenis, volejbal, bowling atd.); fitness centrum; paragliding, paintballový areál (oteven i v zim).

Klientela: Vtšinu návštvník
tvoí Norové (63%) a návštvníci z dalších skandinávských zemí – Dánové (15%) a Švédové (10%), posledními vtší skupinou jsou Britové (6%), Holanané, Rusové a Nmci dohromady ćiní asi 5% a všechny ostatní zem 1%.60

Lyžaský areál První lyžaský vlek byl v Hemsedalu postaven v roce 1961 a od té doby se areál rozrostl na soućasných 22 pepravních zaízení (6 sedaćkových lanovek a 16 vlek
) s celkovou kapacitou 29.000 osob za hodinu a prezentuje se hlavn jako rodinné centrum, kde si návštvník každého vku a úrovn najde vhodný terén. Celková délka sjezdovek je 43 km, z nichž 46% je urćeno zaćátećník
m, 26% mírn pokroćilým, 19% pokroćilým a 9% expert
m.61 12 km sjezdovek je umle osvtleno a nabízí možnost većerního lyžování až do 21h. Raritou je nabídka ranního lyžování také za umlého osvtlení od 7h vždy ve stedu a v sobotu. 18 km

60 Zdroj: Norský statistický úad 61 Zdroj: http://www.hemsedal.com (8.4.2007)

- 54 - sjezdovek je umle zasnžováno, to znamená 40% z celkové délky. V dolní ćásti areálu je ohranićená dtská zóna s nkolika kratšími vleky, dtskou lyžaskou školu a nejr
znjšími atrakcemi pro nejmenší návštvníky. V západní ćásti je velký freerideový park urćený zejména pro lyžae a snowboardisty mladší generace. Areál nabízí maximální pevýšení 800m a nejvyšší bod je ve výšce 1.450 m n m. Dále jsou zde dv lyžaské školy a šest p
jćoven lyžaského vybavení, které nabízejí zap
jćení lyžaské pilby zdarma. Šestidenní skipas stojí 1.375,- NOK (cca. 199,- EUR).62 Plán lyžaského areálu je v píloze ć.4.

Vzhledem ke své poloze na severu Evropy a na norské pomry i ve vyšší nadmoské výšce nemá Hemsedal obvykle problémy s nedostatkem snhu nebo jeho Obrázek 15; freeridový park v Hemsedalu; špatnou kvalitou. Napíklad v sezón zdroj: http://www.filegallery.net (14.4.2007) 2006/07, která byla pro vtšinu Alp velmi problematická a mnoho stedisek bylo oteveno po vtšinu zimního období oteveno jen ćástećn, mohli si návštvníci Hemsedalu užívat jedné z nejlepších a snhov nejbohatších zim za poslední roky. Zimní sezóna je zde také delší než v Alpách, zaćíná již okolo 20. listopadu a trvá do 1. kvtna, kdy je zakonćena tradićním prvomájovým festivalem, který zaznamenává velký zájem norských turist
.

Ubytování V Hemsedalu je k dispozici 6.000 l
žek.63 Typické norské horské ubytovací zaízení, jakých je v Hemsedalu vtšina, se skládá z hlavní hotelové budovy, ve které jsou hotelové pokoje, restaurace a další služby, z nkolika dalších budov v tsném sousedství s dalšími pokoji a apartmány pro hosty a z vtšího množství chatek, rozptýlených v okolí hotelu, které jsou vtšinou 4 – 6 l
žkové, výjimećn až 12ti l
žkové. Protože v celé Skandinávii není

62 Zdroj: Informaćní brožura stediska Hemsedal pro sezónu 2006/07 63 Zdroj: Hemsedal Winter 2006/07

- 55 - problém s nedostatkem prostoru, jsou zdejší budovy stavny spíše rozlehlejší, ale nižší s nejvýše dvma patry. To platí i pro hotely. Je obtížné tyto horské hotely zaadit do klasické klasifikace, nebo vtšina hotel
nabízí r
zné úrovn ubytování. Pokud by hotely byly uvažovány jen samostatn bez pilehlých budov a chatek, odpovídaly by svou vybaveností vtšinou kategorii 3* nebo 4*. U chatek je nabídka velmi pestrá, od tch nejluxusnji zaízených se dvma koupelnami saunou a víivkou až po strohé a jednoduché, kde host najde jen to nejnutnjší a to ćasto u jednoho a téhož hotelu. Chatky jsou vybaveny vlastním kuchyským zaízením, ale hosté mají možnost se stravovat i v hotelu.

Velmi oblíbené jsou chatky, které stojí pímo u sjezdovek nebo bžeckých tratí (oznaćované jako ski-in/ski out) a chatky stojící v lesích, nkdy až nkolik kilometr
od hotelu. Krom chatek patících k hotel
m, zde existují i realitní agentury, u kterých je možné sjednat pronájem, ty ovšem nenabízejí možnost stravování. Menší penziony nebo ubytování v soukromí by návštvník Obrázek 16; typické ubytování v Norsku; zdroj: http://www.lykkja.net (14.4.2007) Hemsedalu hledal marn, nebo tyto formy ubytovacích zaízení zde neexistují a v norských horách obecn jsou spíše výjimećné. Celkem je v Hemsedalu jen sedm hotel
, ve tech z nich jsou k dispozici i konferenćní prostory. Pokud jde o ceny, tak ubytování ve dvoul
žkovém pokoji s polopenzí (zde je pro lepší srovnání uvedeno s polopenzí, ale v Norsku je obvyklejší ubytování s plnou penzí) v hlavní sezón (únor) stojí 550,- až 850,- NOK (cca. 81,- až 123,- EUR). Ceny za pronájem chatky jsou uvádny bu za víkend nebo za týden. Pro orientaci lze uvést cenu ćtyl
žkové chatky stední kategorie v hlavní sezón, která ćiní 4.000,- až 6.000,- NOK (cca. 580,- až 870,- EUR). 64 Ceny jsou samozejm myšleny jako ceny na recepci pro píchozího zákazníka. Pi vtších objednávkách a s delším pedstihem je možné docílit znaćnou slevu.

64 Zdroj: vlastní výzkum, bezen 2007, kurz NOK/EUR ze dne 3.4.2007

- 56 - Stravování V Hemsedalu je celkem 21 stravovacích zaízení, z toho jsou 4 horské chaty pímo v lyžaském areálu, všechny se samoobslužným provozem, 6 bar
kde se podává pouze menší obćerstvení, 2 pizzerie, 1 ćínská restaurace a 8 restaurací s norskou a mezinárodní kuchyní. Ve všech zaízeních je k dispozici menu v norštin a anglićtin. Personál stejn jako vtšina místních obyvatel hovoí krom mateského jazyka i anglicky, s jiným cizím jazykem by host však pravdpodobn neuspl. Orientaćní cena većee o tech chodech (polévka, hlavní jídlo a dezert) a nealkoholického nápoje v restauraci s obsluhou je 250,- až 320,- NOK (cca. 36,- až 46,- EUR).65 Velmi drahé jsou alkoholické nápoje, jejichž konzumaci se Norský stát snaží kontrolovat a omezovat. Krom piva je možné je zakoupit pouze ve specializovaných prodejnách.

Rozvoj a investice Nejvíce prostedk
je vnováno na rozvoj lyžaského areálu, na modernizaci pepravních zaízení (vleky jsou postupn nahrazovány sedaćkovými lanovkami) a na další rozšiování zasnžovacích zaízení. Umlé zasnžování je pracuje zejména na zaćátku sezóny, kdy již od poloviny íjna se teploty pohybují pod bodem mrazu a tak i pi nedostatku pírodních srážek je možné vytvoit kvalitní základ pro budoucí snhovou pokrývku. Pr
bžn jsou také modernizována ubytovací zaízení (jde o nahrazování starších chatek novými s vyšším komfortem, hotely jako takové jsou pomrn nové a jejich modernizace není zatím aktuální). Další prostedky jdou pedevším do zatraktivnní regionu pro letní sezónu ( nedaleko napíklad vyrostla dv golfová hišt). V poslední dob je také brán vtší ohled na životní prostedí a jeho ochranu, pracuje se napíklad na zvláštních trasách pro snžné skútry, tak aby jejich provoz nenarušoval život zve a ani pohyb turist
na lyžích. Ale je teba poznamenat, že v otázce ekologického chování má Hemsedal adu rezerv, nap. tídní odpadu zde tém neexistuje.

Marketing Informaćní centrum v Hemsedalu je pomrn malé a zajišuje jen základní funkce. Centrální rezervaćní systém zde nefunguje a velké hotely pouze dopedu ohlašují píjezdy vtších skupin. Pijede-li tedy host do infocentra a potebuje zajistit ubytování, personál mu vytipuje nkolik možností a pak telefonicky zjistí, zda jsou konkrétní místa ješt volná. Personál však hovoí perfektn anglicky a vždy je pipraven poskytnout klientovi alespo njaké ešení. Informaćní centrum provozuje internetové stránky na adrese

65 Zdroj: vlastní výzkum, bezen 2007, kurz NOK/EUR ze dne 3.4.2007

- 57 - www.hemsedal.com, které jsou ve dvou jazykových verzích – norské a anglické, zde najde zájemce všechny d
ležité informace i odkazy na stránky jednotlivých hotel
, kde je možnost rezervovat pokoje. Jediné, co chybí, jsou ceny skipas
v anglické verzi stránek. D
ležitou náplní ćinnosti turistického informaćního centra je koordinace nabídek jednotlivých poskytovatel
služeb cestovního ruchu. Z nich jsou pak napíklad vytváeny balíćky služeb za zvýhodnnou cenu (jde vtšinou o týdenní pobyty se skipasem, pípadn lyžaskou školou a p
jćením vybavení, nebo s úćastí na dalších aktivitách, které Hemsedal nabízí). Hemsedal se prezentuje jako rodinné stedisko, a jedním z hit
v jeho nabídce jsou rodinné týdny, pipravované na míru konkrétním zákazník
m. Lyžaský areál je soućástí spolećnosti Skistar, která vlastní ješt areál v norském Trysilu a ve Švédsku pak areály Aare, Vemdalen a Sälen. Spojení tchto center pod jednou spolećností pináší adu výhod, jako úsporu finanćních prostedk
a spolećnou marketingovou kampa, která je tak úćinnjší a propracovanjší. Spolećnost Skistar spolupracuje na svých marketingových aktivitách také s infocentry v jednotlivých stediscích.

Shrnutí Hemsedal je ve srovnání s Alpami menší stedisko, které však patí mezi nejvtší ve Skandinávii. Má pomrn širokou nabídku atraktivit a to zejména v zimním období. Jeho handicapem je velká vzdálenost pro klienty z nejsilnjších evropských trh
, jako je Nmecko, a musí se proto spoléhat na domácí klientelu, u které je však velmi úspšné. Pesto by vtší marketingová aktivita na evropském kontinentálním trhu mohla být pínosem, protože norská stediska nejsou píliš známá, aćkoli pro urćitý segment trhu pedstavují dobrou alternativu k peplnným Alpám. Hemsedal je vynikající volbou pro rodinné dovolené a nabízí klid a pobyt uprosted pírody. Za nevýhodu by se dal považovat nedostatek luxusních a také nízkonákladových ubytovacích kapacit, ale vzhledem ke klientele, na kterou je toto stedisko zameno není tento nedostatek velkou pekážkou dalšího rozvoje. Také spolećný rezervaćní systém by byl krokem vped.

2.4.3 Další zimní st
ediska v Norsku Nedaleko Lillehammeru jsou dv moderní stediska, která prošla rekonstrukcí v souvislosti s poádáním Zimních olympijských her v roce 1994. Jsou to Hafjell a Kvitfjell, zatímco Hafjell je zamen spíše na rodiny s dtmi a lyžae zaćátećníky, Kvitfjell nabízí dobré podmínky i pro nejnároćnjší lyžae. Velikostí jsou tato stediska podobná jako Hemsedal. Mezi podobn velká zimní centra v Norsku patí ješt Trysil na západ a Oppdal ve stední ćásti. Pro Norsko jsou typická menší stediska, kde je poskytováno ubytování v chatkách, jsou

- 58 - zde malé lyžaské areály s nkolika sjezdovými tratmi, ćasto s umlým osvtlením, velké množství bžeckých tratí a minimum dalších služeb. Z tch známjších je možné jmenovat Bjorli, Dombaas, Aurdal, Geilo, Aal nebo Rjukan v jižní a stední ćásti Norska a Narvik nebo Mo i Rana v nejsevernjší ćásti Norska. Všechna norská stediska jsou si navzájem velmi podobná. Na tech místech jsou ledovce s letním lyžaským provozem, jsou to Stryn, Juvass (Galdhoppigen) a Folgefonna.

- 59 - 2.5 Ćeská republika Ćeská republika je vnitrozemský stát s bohatou historií, kulturní tradicí a také mnoha pírodními zajímavostmi. Pes svou relativn malou rozlohu patí co do množství turisticky atraktivních míst mezi velmoci. Dvanáct z památek bylo zapsáno do Seznamu svtového kulturního a pírodního ddictví UNESCO. Odedávna je Ćesko považováno za kižovatku evropských kultur a. Ćeská republika vznikla jako samostatný stát v roce 1993 rozdlením Ćeskoslovenské federativní republiky, od roku 2004 je ćlenem Evropské unie a je také ádným ćlenem NATO. Geograficky je rozdlena do ćtrnácti kraj
. Nejznámjším a nejnavštvovanjším místem je Praha se svými jedinećnými historickými a kulturními památkami, hudebními festivaly a typickými hosp
dkami. Krom Prahy je Ćesko známé také dalšími historickými msty, hrady a zámky a hojn navštvovanými láznmi. Sv
j p
vab má však ćeská krajina i pro milovníky pírody a sportování. Krasové útvary, hluboké lesy, malebná krajina ek a rybník
nebo znaćené cyklostezky, golfová hišt a další možnosti sportovního vyžití zarućují, že si každý návštvník najde své. Pestože zde nejsou velehory, jsou v Ćesku vhodné podmínky i pro zimní sporty. Nejvyšší hory jsou Krkonoše, jejichž hlavní heben tvoí hranici s Polskem a také další významná pohoí najdeme podél hranic s okolními státy.

Obrázek 17; Ćeská republika; zdroj: http://www.ceskevylety.cz (17.4.2007)

- 60 - 2.5.1 Zimní st
ediska Ćesko vzhledem ke svým pírodním podmínkám nem
že nabídnout zimní stediska alpského typu. Zdejší hory jsou podstatn menší, jak svou nadmoskou výškou tak i rozlohou. Hory podél severních hranic, tedy Beskydy, Jeseníky, Krkonoše, Jizerské a Krušné hory nemívají v bžných zimách problémy s nedostatkem snhu a to i ve výškách, ve kterých v Alpách už ćasto sníh chybí. To je dáno polohou více na sever a také tím, že ćeské hory jsou prvními ve smru od Baltského moe a ćasto sem proudí chladný vzduch ze Skandinávie. Horší už je to na Šumav a v ostatních ćeských horách, kde je dostatek snhu každoroćním otazníkem. Zimní stediska se nalézají ve všech ćástech republiky, ta nejvtší v Krkonoších, Krušných horách a Jeseníkách. Nejvyšší horou je Snžka na ćesko-polské hranici (1.602 m n m), nejnižším bodem je Hensko na severozápad (117 m n m).

Historie: Už na poćátku 19. století míily do ćeských hor skupiny milovník
pírody, o skutećném rozvoji cestovního ruchu se však dá hovoit až od konce 19. století a poćátku 20. století. Zejména v Krkonoších byly postupn budovány nové pístupové cesty a vznikají hostince a restaurace. Z nkterých chudých horal
se stávají zámožní podnikatelé. Nejprve byly hory navštvovány hlavn v lét, ale hosté brzy objevili i jejich zimní krásu a postupem ćasu pevládl význam zimní sezóny. Jednou z prvních atrakcí byl takzvaný „rohaćkový sport“, obdoba dnešního sákování, kdy se lidé nechali na saních „rohaćkách“ vztáhnout komi nahoru a sjíždli pod vedením horal
zpt do údolí. Mezi svtovými válkami byla pro turisty objevována nová stediska a budována další zaízení cestovního ruchu, návštvnost výrazn vzrostla. Druhá svtová válka tento rozvoj doćasn pozastavila, ale po jejím skonćení se do ćeských hor turismus vrací. Vznikají lyžaské areály, zvyšuje se poćet návštvník
i poćet stálých obyvatel v horských stediscích. Nové stavby jsou však nkdy velmi necitliv zasazeny do krajiny a rozvoji cestovního ruchu chybí systematićnost a ohled k životnímu prostedí. Díky komunistickému režimu je navíc velmi omezen poćet zahranićních návštvník
. Po roce 1989 se situace výrazn zlepšuje a ćeské hory se otevírají svtu na západ od našich hranic, ada areál
je modernizována a také výstavba je dnes již alespo ćástećn kontrolována.66

66 Zdroj: http://www.spindl.cz (18.4.2007)

- 61 - 2.5.2 Špindlerv Mlýn Poloha: Špindler
v Mlýn leží v nadmoské výšce 710 m n m v centrální ćásti Krkonoš na severovýchod Ćech. Nalézá se v Krkonošském národním parku, který je nejstarší v ĆR. Územn patí do Královéhradeckého kraje.

Doprava: Špindler
v Mlýn se nachází na v údolí eky Labe, které Obrázek 18; znak Špindlerova Mlýna; je pístupné pouze z jedné strany a to od msta Vrchlabí po silnici ć. zdroj: http://www.mestospindle 295. Tato silnice je udržovaná a nepekonává žádné významné ruvmlyn.cz (18.4.2007) pevýšení, proto je až na nkolik dní v roce bez problém
sjízdná. Problémem bývá ve dnech nejvtší návštvnosti její nedostatećná pr
jezdnost a kapacita parkoviš, což vede ke tvorb kolon vozidel. Nejbližší rychlostní silnice je R10 v Turnov, která je vzdálena 60 km. Železnićní nádraží je ve Vrchlabí (15 km). Nejbližší letišt je mezinárodní letišt Praha – Ruzyn, ze kterého je to Špindlerova Mlýna 160 km, což odpovídá asi 2,5 hod cesty. Na okraji msta byla zbudována velká parkovišt, která za bžného provozu staćí, ale pi maximu návštvník
je jejich kapacita mírn nedostatećná. Tato parkovišt jsou dnes bezplatná, aćkoli v minulosti zde byly pomrn vysoké parkovací poplatky. Zrušení placeného parkování se ale projevilo ve zvýšených cenách skipas
.

Atraktivity: Do Špindlerova Mlýna se v zim jezdí pedevším za lyžováním, zvlášt sjezdovým. D
ležitou atraktivitou jsou hory jako takové, s rozmanitou horskou pírodou, výjimećnými klimatickými podmínkami a zdravým ovzduším. Aktivní odpoćinek a sportovní vyžití jsou hlavními atraktivitami Špindlerova Mlýna. V poslední dob se Špindler
v Mlýn stává i spolećenským centrem a prestižní adresou.

Krom lyžaského areálu pro sjezdové lyžování lze aktivity rozdlit do tí skupin:

a) Zimní aktivity: bžecké lyžování (85 km upravovaných tratí, p
jćovny a servis vybavení); bruslení (otevená ledová plocha); sákaská dráha (zájemci jsou dopravováni autobusem na start 4 km dlouhé upravované dráhy); výlety na snžných skútrech; snowtubing.

b) Celoroćní aktivity: bobová dráha Happy World (kilometr dlouhá dráha s letním i zimním provozem); paragliding (tandemové seskoky); vyjížky na koních a na vozech pípadn saních tažených komi; terénní ćtykolky (p
jćovna, v lét dráha); pší turistika (od lehkých vycházek po nároćné celodenní hebenové túry).

- 62 - c) Halové aktivity: aquapark (plavecký bazén, sauna, parní láze, víivka, masáže); sportovní centrum pi hotelu Harmony, otevené i pro hosty neubytované v tomto zaízení (fitness centrum; tenisová hala; squash; stelnice, golfový simulátor); bowling, biliár.

Klientela: Pibližn je možné stanovit podíl zahranićních návštvník
asi na 50%. Z toho tvoí nejvtší skupinu hosté z Nmecka (cca. 70%), z Holandska (cca. 10%) a Polska (cca. 10%). Zbylých 10% tvoí návštvníci ze všech ostatních zemí.67

Lyžaský areál Lyžaský areál ve Špindlerov Mlýn má nkolik ćástí, které bohužel nejsou navzájem propojené a je nutné mezi nimi pejíždt skibusem, který jezdí pibližn dvakrát za hodinu a je zdarma. Je to ćást Labská – Krausovy boudy, ćást Svatý Petr – Plá a ćást Medvdín – Horní Mísećky. I pesto, že lyžai nemohou pejíždt z jedné ćásti do druhé po snhu, je teba brát areál jako jeden celek, protože ve všech materiálech je prezentován jako jediný lyžaský areál ve Špindlerov Mlýn. Skipas zakoupený v hlavních pokladnách, platí ve všech tech ćástech, ale na vlek Slavia a vlek Stoh je možno zakoupit skipas samostatný. Tyto vleky mají také vlastní majitele a výnosy z prodeje skipas
platných na celý areál se dlí podle složitjšího klíće, ve kterém hrají hlavní roli poćty pr
chod
turniketem u pepravních zaízení a poćty zakoupených skipas
na jednotlivých pokladnách. Provozovatelem všech ostatních zaízení je spolećnost Skiareál Špindler
v Mlýn a.s., ve které má vtšinový podíl Ćeský svaz tlesné výchovy (51%). 35% akcií je v majetku Svazu lyža
ĆR, pro njž, stejn jako pro ĆSTV jsou dividendy z této spolećnosti d
ležitou soućástí píjm
. Zbylých 14% akcií je v rukách soukromých vlastník
.68

Celková délka sjezdovek v areálu je 23 km, z nichž 37% je urćeno pro zaćátećníky, 54% pro mírn a stedn pokroćilé a 9% pro lyžae experty. Pokud jde o pepravní zaízení, pak zde je celkem 17 zaízení s celkovou pepravní kapacitou 20.678 osob za hodinu.69 Jsou zde pouze dva druhy pepravních zaízení a to sedaćkové lanovky (5) a vleky (12). Plán areálu je v píloze ć.5.

67 Zdroj: vlastní výzkum, sezóna 2006/07 68 Zdroj: Výroćní zpráva spolećnosti Skiareál Špindler
v Mlýn a.s. 2005 69 Zdroj: http://www.skiareal.cz (18.4.2007)

- 63 - Cena 6-ti denního skipasu v hlavní sezón (únor) je 3.200,- Kć (cca. 114,- EUR).70 Špindler
v Mlýn má jedinećné mikroklima, které ho pedurćuje k pomrn dlouhé zim a dostatku snhu, pesto se díky své relativn malé nadmoské výšce nem
že spoléhat jen na pírodní sníh. Úrove zasnžovacího systému je zde velmi vysoká a k umlému zasnžování je pipraveno 85% délky sjezdových tratí. Bohužel to neznamená, že v pípad poteby je možné celých 85% najednou umle vysnžovat, protože k tomu není dostatećný poćet snhových dl a ani dostatećná zásoba vody. Hlavní sjezdové trat jsou dnes již ćástećn vybaveny stacionárními snžnými dly a zasnžovány nejdíve, ostatní sjezdovky jsou vždy postupn dosnžovány mobilními dly podle aktuální poteby a možností. Urćitou komplikací v nkterých obdobích je píliš vysoká teplota vody ćerpané z místních potok
. Menší nadmoská výška je naopak výhodou pokud jde o zimní dny se špatným poćasím, nebo vtšina areálu je lesním pásmu, a proto mén ohrožena vtrem, navíc sjezdovky v lese poskytují kvalitní lyžování i za snížené viditelnosti. Situace by byla ješt lepší, nebýt neuváženého Obrázek 19; sjezdovka Stoh - v okolí následky neuvážené tžby d
eva, zdroj: http://www.olympic.cz (19.4.2007) vytžování lesních ploch v období komunistického režimu.

Lyžaská sezóna ve Špindlerov Mlýn zaćíná s prvním snhem, který je bu pírodní nebo umlý, obvykle to bývá ve druhé polovin listopadu nebo v první polovin prosince a trvá do poloviny dubna, v ćásti Horní Mísećky, kde se sníh drží nejdéle se za dobrých podmínek konćí 1. kvtna. Poslední den lyžaské sezóny bývá lyžování zdarma. V areálu klient najde také samozejmosti jako jsou lyžaské školy s jazykov vybavenými instruktory, p
jćovna výzbroje a výstroje, úschovna a servis. Soućástí je také nejvtší ćeský snowpark se snhovými atrakcemi a dv sjezdovky s umlým osvtlením umožujícím većerní lyžování, pićemž sjezdovka Hromovka I. je nejdelší umle osvtlená tra v ĆR.

70 Zdroj: Informaćní brožura LYŽA SKÉHO AREÁLU Špindler
v Mlýn pro sezónu 2006/07

- 64 - Ubytování Ubytovací kapacita Špindlerova Mlýna se pohybuje okolo 13.000 l
žek. Ta jsou rovnomrn rozložena mezi hotely, pensiony a apartmánové domy. Nejvíce hotel
je kategorie 2* a 3*. V kategorii 4* je zde pouze jeden hotel a to hotel Harmony, v kategorii 5* zde žádné ubytovací zaízení není. Mezi ubytovacími zaízeními jsou velké rozdíly ve vnjším vzhledu, vnitním vybavení, službách poskytovaných host
m a také v cenách. Jsou zde p
vodní staré penziony vzniklé pestavbou horských chalup, velké betonové hotely necitliv zasazené do krajiny i moderní apartmánové domy, penziony a hotely, pidržující se alespo ćástećn krkonošského stylu. Údolí Špindlerova Mlýna je úzké, proto je mnoho ubytovacích zaízení umístno na okolních svazích, což na jednu stranu pináší klidné prostedí a pkné výhledy, v zim to s sebou však nese problémy s dostupností a mnoho zaízení je dostupných jen autem se snhovými etzy. Pouze nkolik ubytovacích zaízení m
že svým host
m nabídnout ubytování pímo na sjezdovce. Ceny ubytování ve Špindlerov Mlýn patí mezi ćeskými stedisky k nejvyšším díky velkému podílu zahranićních host
a díky povsti nejlepšího a nejprestižnjšího ćeského stediska. Ubytování v hotelu kategorie 3* s polopenzí v hlavní zimní sezón (únor) ve dvoul
žkovém pokoji stojí od 990,- Kć do 2.100,- Kć za osobu a den (cca. od 35,- do 75,- EUR).71 Velké rozptí je dáno nebývale velkými rozdíly mezi hotely této kategorie, ćást z nich by spíše spadala do kategorie 2*, pesto se prezentují jako kategorie 3*. Naopak nap. hotel Horal by se dal zaadit i mezi hotely kategorie 4*. Nejasná kritéria zaazení hotel
do jednotlivých kategorií ztžují zákazník
m orientaci a výbr ubytování.

Stravování Ve Špindlerov Mlýn je více než 60 restaurací, mezi nimiž pevažují hotelové provozy nabízející ćeskou kuchyni, je zde však také mexická restaurace, dv pizzerie a nkolik kaváren. Ponkud je horší je situace se stravovacími zaízeními pímo v lyžaském areálu, zde je pouze 5 horských chat, z nichž jedna je samoobslužná. Krom toho je v blízkosti dolních stanic lanovek nkolik stánk
s rychlým obćerstvením, tím však možnosti posilnní a zahátí lyža
konćí. V restauracích je menu dostupné vždy v ćeštin a nmćin, v nkterých pak také v anglićtin, pípadn v holandštin nebo polštin. Špindler
v Mlýn je ale znám dostatkem provoz
s noćním provozem (bar
, klub
, diskoték apod.). Nižší ceny alkoholických nápoj
než v zahranićí sem lákají mnoho zejména nmeckých turist
. Pro možnost srovnání je možno uvést orientaćní cenu većee pro jednu osobu, zahrnující polévku, hlavní jídlo, zákusek a

71 Zdroj: vlastní výzkum, bezen 2007, kurz CZK/EUR ze dne 14.4.2007

- 65 - nealkoholický nápoj v centru Špindlerova Mlýna, která se pohybuje okolo 260,- až 480,- Kć (9,30 až 17,- EUR).72

Rozvoj a investice Na rozvoji Špindlerova Mlýna jako stediska zimních sport
se nejvíce podílejí dva subjekty. Jedním je msto Špindler
v Mlýn a druhým Skiareál Špindler
v Mlýn a.s. Oba subjekty spolupracují a snaží se udržet toto centrum na prvním míst mezi zimními stedisky ĆR. Skiareál si za své priority vytýćil nejen spokojenost zákazník
a zlepšování služeb, ale také šetrný pístup k životnímu prostedí.73 V minulosti bylo nejvíce investováno do systému umlého zasnžování do obnovy pepravních zaízení. Systém umlého zasnžování je na dobré úrovni a chybí jen více snhových dl, která Obrázek 20; certifikát ISO 140001, jsou postupn nakupována. Také u zdroj: http://www.skiareal.cz (22.4.2007) pepravních zaízení se situace v posledních patnácti letech výrazn zlepšila, zastaralé vleky byly odstranny a nahrazeny novými, ve tech pípadech byl vlek nahrazen sedaćkovou lanovkou, což je v souladu se svtovým trendem zvyšování komfortu cestujících. Bohužel ne všechny lanovky jsou moderní, nkteré byly pouze pesunuty z nejfrekventovanjších lokalit na jiný svah a chybí jim potebná pepravní kapacita. Velký pokrok byl ućinn v oblasti výchovy pracovník
Skiareálu, vzrostla jejich profesionalita a pozitivní pístup k zákazník
m, což bylo v minulosti velmi slabou stránkou. V oblasti životního prostedí jde hlavn o tídní a ekologickou likvidaci odpad
. V roce 2002 byla spolećnost v kategorizaci stedisek, které provedl Svaz provozovatel
lanovek a vlek
a spolećnost SITOUR,s.r.o., vyhodnocena jako TOP stedisko ĆR a toto ohodnocení získala jako jediná v Ćeské republice. Spolećnost Skiareál Špindler
v Mlýn a.s. je také od roku 2006 držitelem certifikátu ISO 14001.

Msto Špindler
v Mlýn investuje jednak vlastní prostedky a jednak ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí ćerpá prostedky z fond
Evropské unie (program Phare).

72 Zdroj: vlastní výzkum, bezen 2007, kurz CZK/EUR ze dne 14.4.2007 73 Zdroj: Výroćní zpráva spolećnosti Skiareál Špindler
v Mlýn a.s. 2005

- 66 - Z tchto zdroj
je financována nap. intenzifikace mstské ćistírny odpadních vod a rekonstrukce místních komunikací. Z rozpoćtu msta je modernizována infrastruktura (kanalizace, dopravní znaćení, veejné osvtlení), jsou rekonstruována mstská rekreaćní zaízení a msto také buduje sportovní okruh. Dalším projektem, který msto v letošním roce realizuje je kamerový systém, který by ml omezit kriminalitu, zejména poćet ukradených vozidel.

Výstavba nových ubytovacích zaízení byla zastavena, možné jsou jen rekonstrukce a pestavby. Nová ubytovací zaízení ješt mohou vyr
st v ćásti Horní Mísećky, která spadá do katastrálního území obce Vítkovice.

Marketing Ve Špindlerov Mlýn pracuje nkolik informaćních center, která svou ćinnost píliš nekoordinují. Každé infocentrum má sv
j systém spolupráce s provozovateli ubytovacích zaízení a vlastní internetové stránky. Balíćky služeb nebo slevové akce poádají jednotlivé cestovní kanceláe nebo hotely. Stedisko Špindler
v Mlýn je stejn jako ostatní ćeská zimní stediska zapojeno do systému Holidayinfo.cz, což je informaćní kanál pro zájemce o dovolenou v ĆR, kteí zde najdou nkolikrát denn aktualizované informace o poćasí, webové kamery i odkazy na rezervaci ubytování. Zábry a základní informace mohou potenciální zákazníci sledovat také v Ćeské televizi v poadu Panorama a na teletextu.

Infocentrum Pední Labská (www.spindleruv-mlyn.cz, stránky jsou v ćeštin, anglićtin a nmćin) poskytuje informace o možnostech sportovního i nesportovního vyžití a ubytovacích kapacitách. 17 ubytovacích zaízení je napojeno do rezervaćního systému a v tchto je možno pímo rezervovat ubytování (v poboćce nebo pes internet). Poboćka je umístna asi 4 km ped Špindlerovým Mlýnem na píjezdové trase.

Infocentrum Špindl.info nabízí podobné informace, navíc ješt nabízí typy na volnoćasové aktivity rozdlené podle vkové kategorie zájemce. Do jeho rezervaćního systému je zapojeno 13 ubytovacích zaízení. Poboćka sídlí v centru Špindlerova Mlýna. Toto infocentrum provozuje internetové stránky na adresách www.spindleruv-mlyn.com a www.spindl.info, které jsou v šesti jazycích (ćeština, anglićtina, nmćina, holandština, dánština, polština).

Asi nejúplnjší služby poskytuje infocentrum Spmlyn.com. To krom informací o ubytovacích kapacitách, restauracích, službách a možných aktivitách, nabízí i webové kamery, mapy a jízdní ády. Do rezervaćního systému tohoto infocentra je napojeno nejvíce ubytovacích zaízení, tento systém však není aktualizován on-line, zákazník po provedení rezervace musí poćkat na potvrzení, zda jím zvolené místo je ješt volné. Internetové stránky

- 67 - tohoto infocentra jsou na adresách www.spindleruvmlyninfo.cz a www.spmlyn.com v ćeštin, anglićtin a nmćin.

Nejvtší podíl na propagaci stediska Špindler
v Mlýn má spolećnost Skiareál Špindler
v Mlýn a.s. Nkolikrát roćn probíhá mediální kampa, zahrnující reklamu v celostátních denících, v televizi, rozhlase, na billboardech podél dálnic i na internetu. Známý je ponkud nadnesený slogan firmy: „Špindler
v Mlýn - nebe na zemi“. Spolećnost má také vlastní velmi dobe zpracované internetové stránky www.skiareal.cz (v ćeštin, anglićtin, nmćin a polštin).

Velkou roli v propagaci stediska hrají významné sportovní akce poádané v lét i v zim. Jsou to lyžaské a cyklistické soutže mezinárodního významu, z nichž nejvtší událostí posledních let byl Svtový pohár ve sjezdovém lyžování v sezón 2005/06. Pidlení takovéto akce je velkým ocenním stediska a v sezón 2007/08 by se tato událost mla opakovat.

Shrnutí Pokud jde o lyžaský areál, tak ten je podstatn menší než zahranićní areály, což by samo o sob nebyl velký handicap. Problematické jsou ovšem pomry mezi ubytovacími a pepravními kapacitami a délkou sjezdovek. Zatímco v zahranićních stediscích pepravní kapacita lyžaského areálu nkolikanásobn pevyšuje ubytovací kapacitu (Les Menuires 2,3x, Zermatt 3,9x, Hemsedal 4,8x, Saalbach – Hinterglemm více než 4x), ve Špindlerov Mlýn je pepravní kapacita jen asi 1,6x vtší. Navíc pi velkém poćtu lyža
ubytovaných mimo Špindler
v Mlýn je jasné, že to vede v hlavní sezón k petížení lyžaského areálu a tvorb dlouhých ćekacích dob u pepravních zaízení. Další problém je patrný pi srovnání pepravní kapacity s délkou sjezdových tratí. V alpských stediscích vychází tento pomr na pibližn do 500 pepravených osob za hodinu na 1 km sjezdovky (Les Menuires 350, Zermatt 277, Saalbach – Hinterglemm 455), v Norském Hemsedalu je to už 675 osob a ve Špindlerov Mlýn dokonce 895 osob pepravených za hodinu na 1 km sjezdovky. Z toho vyplývá, že krom ćekání na lanovku musí host Špindlerova Mlýna poćítat i s velmi zaplnnými a pelidnnými sjezdovkami. Pi pohledu na tato ćísla je více než rozumné, že ve Špindlerov Mlýn není povolována výstavba nových ubytovacích zaízení. ešením by bylo rozšiování lyžaského areálu stavbou nových pepravních zaízení a zejména nových sjezdových tratí, což je ale možné jen v omezené míe, nebo areál je na území Krkonošského národního parku.

Špindler
v Mlýn je velmi dobe vybaven pro bžecké lyžování a pro pší turistiku, ćeský systém turistického znaćení je jeden z nejlepších a nejpropracovanjších na svt. Pokud jde o

- 68 - další volnoćasové aktivity, tak urćitá nabídka zde je, vzhledem k poćtu návštvník
je však spíše nedostatećná. Naopak pro spolećenské aktivity jsou zde podmínky velmi dobré díky dostatku restaurací a bar
všech kategorií. Ubytovací kapacita je dostatećná a také její struktura se posledních letech zlepšila smrem ke kvalitnjšímu ubytování.

Ceny ve Špindlerov Mlýn každoroćn stoupají a patí k nejvyšším v ĆR, pesto jsou podstatn nižší než ve všech srovnávaných zahranićních stediscích. Jejich další r
st by už ale mohl zp
sobit odliv klientely, nebo cenová výhodnost je jedním z hlavních lákadel. V soućasné dob roste poćet zákazník
, kteí hledají kvalitu i v oblasti zimní dovolené a jsou ochotni si za ni piplatit.

2.5.3 Další st
ediska zimních sport v Ćesku Krkonoše V tchto nejvyšších ćeských horách je také nejvíce zimních stedisek. Zde jsou ta nejd
ležitjší:

Harrachov ležící na ćesko-polské hranici disponuje nkolika skokanskými m
stky, vćetn mamutího, kterých je na svt asi jen devt. Díky mezinárodním sportovním akcím s dlouholetou tradicí poádaným ve skokanském areálu je Harrachov nejznámjším ćeským stediskem v povdomí svtové veejnosti. Rokytnice nad Jizerou s lyžaskými areály Horní domky, Studenov a dalšími menšími areály patí k nejvtším a nejoblíbenjším mezi ćeskými návštvníky. Z Lysé hory (1.315 m n m) vede nejvýše položená sjezdovka v Krkonoších. Pec pod Snžkou nabízí krom standardního lyžaského areálu (s nejdelší ćeskou umle osvtlenou sjezdovkou) také lanovou dráhu na nejvyšší ćeskou horu. Problémem stediska je zejména nedostatek parkovacích míst. Janské lázn s lyžaským areálem Ćerná hora jsou asi nejdynamićtji se rozvíjejícím stediskem v Ćesku. Vzniká zde zajímavá a úspšná kombinace lázeského místa s centrem zimních sport
. Na Ćernou horu vede 8-mi místná kabinová lanovka, jediná svého druhu v ĆR.

Krom tchto stedisek je v Krkonoších ada malých stedisek (Benecko, Vítkovice, Jablonec n.J., Vysoké n. J., Paseky n.J., Herlíkovice, Prkenný d
l atd.) Lyžaské areály jsou malé, ćítají pouze nkolik pepravních zaízení, hlavn vlek
. Jejich spolećným problémem je nedostatek alternativních možností vyžití a nedostatek ubytovacích kapacit vyšších kategorií. I v menších stediscích dnes zákazník nalezne základní doplkové služby (lyžaská škola, p
jćovna, servis, snowpark). V celých Krkonoších pibývají sjezdovky se systémy umlého zasnžování. Silnou stránkou je dostatek vhodných terén
pro pší turistiku i upravovaných bžeckých tratí.

- 69 - Jizerské hory Tanvaldský špićák a Bedichov nabízejí standardní lyžaské areály, základní doplkové služby a velké množství bžeckých tratí. Pr
bžnou modernizací pepravních zaízení se zvyšuje kapacita a ćástećn se zkracují ćekací doby. Velkou rekonstrukcí prošel lyžaský areál Ještd a stal se tak nejmodernjším v Ćesku. Tsná blízkost msta Liberce a rychlostní silnice z Prahy mu zajišuje velké množství jednodenních návštvník
. Ubytovací kapacity všech kategorií jsou rovnž v Liberci, odkud vede do areálu tramvajová tra.

Jeseníky Ćervenohorské sedlo je rodinné lyžaské stedisko pevažujícími terény pro zaćátećníky. Jedinou ubytovací kapacitou pímo ve stedisku je hotel s kapacitou 178 l
žek. Lyžaské centrum Pradd nabízí nejvýše položené vleky a sjezdovky v Ćesku, a nejdelší lyžaskou sezónu, která trvá pi dobrých podmínkách od zaćátku listopadu do zaćátku kvtna. Lákadlem je také televizní vž s rozhlednou na vrcholu nejvyšší moravské hory (1.491 m n m). Je zde však velké riziko nepíznivého poćasí a problematická je dopravní dostupnost, nebo stedisko je uprosted chránné krajinné oblasti, pístupné pouze autobusem.

Beskydy Pustevny v blízkosti Frenštátu pod Radhoštm nabízí 12,5 km sjezdových tratí a základní doplkové služby. Oblíbenou atraktivitou jsou letní i zimní výlety na horu Radhoš poskytující unikátní výhled.

Šumava Lyžaské areály v nejrozlehlejších ćeských horách trpí spolećným problémem a tím je nedostatek snhu, který se opakuje tém každou sezónu. Postupným budováním zasnžovacích systém
se zdejší stediska snaží alespo ćástećn zlepšit podmínky svým návštvník
m a prodloužit zimní sezónu. Nejvtším stediskem je Železná ruda na hranicích s Nmeckem. Úrove tohoto msta znaćn trpí nkolika tržnicemi a množstvím noćních klub
, díky kterým mizí píjemná atmosféra zimního centra. Je zde však dostatek ubytovacích kapacit v relativn dobré kvalit. Dalšími vtšími šumavskými stedisky jsou Lipno a Zadov. Zde klient opt najde ćástećn umle zasnžovaný lyžaský areál a základní doplkové služby. Lipno navíc nabízí oddlený park pro výuku lyžování dtí.

Krušné hory Boží dar je nejvýše položené mstećko ve Stední Evrop (1.028 m n m). Ve své nabídce má krom standardního lyžaského areálu a základních doplkových služeb už jen minimum

- 70 - dalších možností vyžití. Napíklad nejbližší bankomat je až v 7 km vzdáleném Jáchymov. Podobná situace je i v dalších stediscích Klínovci, Bouáku a Telnici.

V Ćesku je ješt ada dalších malých zimních center, která však nabízejí jen malé lyžaské areály s celkovou délkou sjezdových tratí do 3 km. Spolećný problém všech lyžaských stedisek (krom tch nejvtších v Krkonoších a Ještdu) jsou obrovské nedostatky v nabídce dalších služeb a volnoćasových aktivit. Také ubytování je pouze nižších kategorií. Ve stravovacích zaízeních pevládají stánky s rychlým obćerstvením, kvalitních zaízení je minimum. Rozhodujícím d
vodem pro návštvu tchto center tak z
stává malá vzdálenost a nízká cena. Jinak by jejich konkurenceschopnost byla velmi špatná.

- 71 - 2.6 Další evropské regiony se stedisky zimních sport

2.6.1 Itálie Itálie patí mezi velmoci zimní turistiky podobn jako Rakousko nebo Švýcarsko. Poćtem a velikostí stedisek i oblíbeností u návštvník
by si zasloužila samostatnou kapitolu, ale do kategorie ostatních region
ji adí podobnost s podrobn popsanými zemmi v pedchozích kapitolách. Itálii lze z hlediska center zimních sport
dále rozdlit na ti subregiony:

Severní Itálie – Jižní Tyrolsko Tato oblast je vymezena slovinskými a rakouskými hranicemi na východ a severu, na jihu pak posledními alpskými svahy a na západ národním parkem Stelvio a hranicí mezi kraji Jižní Tyrolsko a Lombardií. Patí sem tedy i Dolomity, jeden ze symbol
zimní dovolené v Itálii, jejichž jedinećný geologický p
vod zvyšuje atraktivitu stedisek této oblasti. Historická píslušnost k Tyrolsku a tedy bývalému Rakousku – Uhersku je zde více než patrná. Cestovní ruch zde prošel podobným vývojem jako v Rakousku a to platí i o zimních stediscích. Vládne zde podobná atmosféra, lyžaské areály jsou podobn vybaveny a v pibližn stejné nadmoské výšce. Nmćina je zde druhým úedním jazykem. Také mezi ubytovacími kapacitami pevládají menší hotely a pensiony, které jsou ale velmi dobe vybaveny, a je zde i dostatek hotel
vyšších kategorií. Ceny za všechny služby cestovního ruchu jsou v pr
mru o 15 – 20% vyšší. Tímto subregionem prochází dv dálnice, pedevším ta Brennerská pak vede do tsné blízkosti stedisek. Ve vzdálenosti do dvou hodin jízdy autem jsou mezinárodní letišt Innsbruck a Bolzano, také vlakem je dopravní spojení relativn dobré, aćkoli poslední úsek cesty je zpravidla nutné absolvovat autobusem. Stediska v této oblasti jsou typická velkým poćtem slunećných dn
a píjemným klimatem. Pípadný nedostatek pírodního snhu, je zde obdivuhodným zp
sobem kompenzován rozsáhlými systémy umlého zasnžování, které jsou na nejvyšší úrovni v Evrop. Práv pro tuto oblast je v jarních msících typické lyžování na kvalitn pipravené sjezdovce obklopené zelenými loukami.

Mezi nejvýznamnjší stediska patí Cortina d’Ampezzo s bohatou turistickou historií a také nejvyššími cenami v celém subregionu. Všechna stediska nabízejí velmi kvalitní lyžaské areály se všemi k tomu patícími službami a horskými chatami poskytujícími stravování pímo na sjezdovkách. Nabídka alternativních aktivit je pestrá a obdobná jako v rakouských stediscích. Rozdílný je pístup hotel
k cestovním kanceláím, kterým jsou ochotny poskytnout slevy pi nákupu vtšího poćtu míst, proto jsou Dolomity ćastým cílem i ćeských CK. Pro píklad je možné uvést následující stediska: Arabba, Alpe di Siusi, Val

- 72 - Gardena, Val di Fassa, Madonna di Campiglio a další. Patí sem i 4 stediska s letním lyžaským provozem na ledovci: Passo Tonale (Presena), Val Senales, Marmolada, Passo dello Stelvio.74

Severozápadní Itálie Do tohoto subregionu patí Alpy podél francouzských a švýcarských hranic, od hor na jižn od Turína až po národní park Stelvio. Jde o italské kraje Piemont, Údolí Aosta a Lombardie. Historický vývoj a sousedství Francie mají velký podíl na tom, že centra zimních sport
v této ćásti Itálie se výrazn liší od tch v Jižním Tyrolsku a typov se velmi blíží tm francouzským. Stejn jako ve Francii zde turisté najdou velké apartmánové domy, s apartmány majícími jen nejnutnjší vybavení a malou obytnou plochu, které pronajímají realitní agentury obvykle na celý týden. Mezi hotely pevládají nižší kategorie, 4* a 5* ubytovací zaízení nejsou v každém stedisku. Také ceny se pohybují na stejné úrovni jako ve Francii. Díky dálnicím vedoucím z Turína a Milána na západ, které procházejí pímo Alpami, je tato oblast dobe dostupná hlavn z italské strany. Blízkost obou velkých mst také zp
sobuje, že mezi klienty pevažují Italové. Cestu z Francie znaćn zdražují placené dálnićní tunely na hranicích (Tunnel du Mont Blanc a Tunnel du Fréjus). V roce 2006 se v Turín konaly Zimní olympijské hry, což mlo být i velkým pínosem pro propagaci celého subregionu. Místní obyvatelé však tuto sportovní akci nevzali píliš za svou a nedokázali velkou píležitost dobe marketingov využít.

Smrem na východ podél švýcarských hranic se charakter stedisek mírn mní. Jsou mén moderní a mén navštvovaná, výjimkou je pouze Bormio, které i svou polohou pedstavuje pechod mezi rakouským a francouzským typem stediska. Raritou je Livigno, stedisko ležící v bezcelní zón mezi Itálií a Švýcarskem, které pitahuje tisíce jednodenních návštvník
, hledajících levné nákupy. Je zde ale i oblíbený lyžaský areál. Pobyt v tomto stedisku je hojn nabízen ćeskými cestovními kanceláemi.

V tomto subregionu je také stedisko Cervinia – Breuil, ležící na italské stran Matterhornu, které bylo zmínno v kapitole o Zermattu. Další stediska, která zde návštvníci naleznou, jsou: Limone Piemonte, Sestriere, Courmayeur, Bardonecchia, La Thuile, Champoluc, Valmalenco a další.

74 Zdroj: http://www.zimni-alpy.cz (20.4.2007)

- 73 - Apeniny V Evrop pomrn málo známým subregionem zimní turistiky je Apeninské pohoí táhnoucí se celou poloostrovní ćástí Itálie. Vzhled hor je zde jiný, než na co jsou hosté zvyklí ze severní Itálie, svahy jsou pozvolnjší, skalnatých štít
je minimum a pevládají listnaté lesy. Pes jižnjší polohu nemívají stediska vážnjší problémy s dostatkem snhu než v Alpách. Klientelu stedisek v této oblasti tvoí tém výhradn Italové. U tch jsou populární, protože pro vtšinu návštvník
je to do Apenin podstatn blíže než do Alp. Stedisek je zde relativn málo na velkém území, proto je jejich vytíženost pijatelná i bez vtšího poćtu zahranićních klient
. Samozejm je ale zdejší atmosféra klidnjší i proto, že v mnoha stediscích pevládají jednodenní a víkendoví návštvníci. (Mnoho stedisek je v blízkosti velkých mst – nap. ve vzdálenosti do 100 km od íma je 5 lyžaských stedisek.) Dopravní dostupnost je dobrá i díky hlavním italským dálnićním tah
m na východním i západním pobeží. Lyžaské areály v apeninských stediscích nejsou tak rozsáhlé jako v Alpách, pesto jsou
 ć Obrázek 21; lyža ský areál Campitello Matese; obvykle v tší než ty eské. zdroj: http://www.alpitalia.net (20.4.2007) Jejich problémem ale bývá zastaralost, investováno je spíše do zasnžovacích systém
, na modernizaci pepravních zaízení jsou prostedky jen ve vtších centrech. Také ubytovací a stravovací zaízení jsou vtšinou starší a odpovídají nižším nárok
m, než na jaké jsou návštvníci zvyklí z Alp, což je ale kompenzováno nižšími cenami. Levnjší je zde i skipas a další služby, kterých však není tolik. Krom sjezdového lyžování najdou návštvníci vtšinou dobré podmínky i pro bžecké lyžování. Jako píklady apeninských stedisek je možno uvést: Abetone, Corno alle Scale, Campo Felice, Ovindoli, Campitello Matese, Roccarasso a další. Zvláštností je lyžaský areál Etna Sud na Sicílii, ležící na svazích známé sopky.

- 74 - 2.6.2 Ostatní alpské zem Nmecko Tato nejlidnatjší evropská zem je nejvtším zdrojovým trhem pro evropská zimní stediska. Není proto pekvapením, že dominantní podíl mezi návštvníky nmeckých stedisek mají práv Nmci. Zimní stediska v Nmecku ukrajují z celkového poćtu nmeckých turist
vyjíždjících na zimní dovolenou jen velmi malou ćást. Zimní stediska se nacházejí na jihu zem v Alpách. Jedinou výjimkou je nkolik stedisek na nmecké stran Šumavy, z nichž nejvýznamnjší je Region Arber (Velký Javor) v tsném sousedství Železné Rudy. Ubytovací a stravovací služby stejn jako další služby cestovního ruchu jsou rozptýleny v okolních obcích a ve mst Zwiesel. Lyžaský areál je na svazích nejvyšší šumavské hory (Grosser Arber 1.456 m n m) a je velkou konkurencí pro areály na ćeské stran, pedevším díky modernjším zaízením a vtšímu výbru sjezdových tratí.

Alpy zasahují do Nmecka jen relativn malou ćástí, proto je nmeckých alpských zimních stedisek pomrn málo. Dostupnost vtšiny z nich je výborná díky husté dálnićní síti a velkému letišti v Mnichov. Nmecká stediska se velmi podobají tm rakouským, ubytovací a stravovací zaízení jsou rozvrženy podobn, nabídka alternativních volnoćasových aktivit je také obdobn široká jako v Rakousku. Pouze lyžaské areály jsou mén rozsáhlé a mají menší pepravní kapacitu, také v modernosti pepravních zaízení a zasnžovacích systém
mírn zaostávají. Díky velkému množství jednodenních a víkendových návštvník
to vede v hlavní sezón i k delším ćekacím dobám u lanovek a vlek
. Nmecká stediska si nkdy snaží budovat image luxusních míst, což zvyšuje ceny i za bžné služby v bžné kvalit. Nejprestižnjším nmeckým stediskem je Berchtesgaden s bohatou tradicí cestovního ruchu a výjimećným mikroklimatem, kde byla namena ada mrazivých teplotních rekord
. Nejvtším stediskem je Garmisch-Partenkirchen s lyžaským areálem Zugspitze (nejvyšší nmecká hora – 2.962 m n m). K dalším stedisk
m patí Oberammergau, Todtnau, Reit im Winkl a další. Nmecká stediska bývají ćasto djišti významných sportovních akcí.75

Slovinsko Slovinské Alpy (Julské Alpy) nedosahují takové nadmoské výšky jako rakouské nebo italské, nejvyšší hora (Triglav) je vysoká 2.864 m n m. Zákazník ve Slovinsku nenajde velké lyžaské areály ani píliš velkou nabídku alternativních aktivit. Výhodou je o nco nižší cena než v sousedních zemích. Slovinská stediska sázejí pedevším na domácí klientelu a na

75 Zdroj: http://www.bluebookski.com (21.4.2007)

- 75 - jednodenní návštvníky. Slovinsko je rozlohou malá zem a prakticky odkudkoli je možné dojet do zimního stediska za maximáln 2-3 hod. autem. Zdejší stediska jsou vtšinou malá s malým lyžaským areálem, s celkovou délkou sjezdových tratí do 20 km. Ubytovacích zaízení je pímo ve stediscích velmi málo a zpravidla nízkých kategorií, kvalitnjší ubytování je ve vtších mstech, tedy ve vzdálenosti nkolika desítek kilometr
. Výjimkou je Kranjska Gora, která jediná má charakter podobný klasickým alpským stedisk
m s dostatećnou ubytovací kapacitou. Je zde ale jen malý lyžaský areál, který je však pravideln djištm Svtového poháru v lyžování. Mezinárodn známé je ješt lyžování u msta Maribor, které ovšem trpí kv
li malé nadmoské výšce ćasto nedostatkem snhu. Další slovinská stediska jsou nap. Kope, Krvavec, Rogla.

Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko je tvoeno vlastn jediným údolím, na jehož konci je jediné stedisko – Malbun. Lyžaský areál není velký a stejn tak není velká nabídka ubytování, ve které pevažují hotely 3*a 4*. Ubytování nižších kategorií zde není tém v
bec. Ceny jsou zde vysoké a stedisko tží z postavení jediného stediska v Lichtenštejnsku. Pro domácí obyvatele je návštva Malbunu výhodná jeho blízkostí, pro zahranićní návštvníky je to jedno z prestižnjších stedisek.

2.6.3 Slovensko a Polsko Slovenská stediska zimních sport
jsou ve Velké Fate a v Nízkých i Vysokých Tatrách. Jsou oblíbeným cílem i ćeských turist
. Výhodou proti ćeským stedisk
m je vtší nadmoská výška, vtší lyžaské areály a také nižší ceny. Problémem je však horší dopravní dostupnost po nekvalitních silnicích. V posledních letech procházejí lyžaské areály, ubytovací zaízení i další zaízení cestovního ruchu modernizací. Zlepšuje se také nabídka alternativních volnoćasových aktivit a doplkových služeb. Stále však chybí vtší poćet ubytovacích zaízení vyšších kategorií (4*). Problémem nkterých stedisek je také velká kriminalita (ukradená vozidla, lyže apod.). Mezi nejznámjší stediska patí v Nízkých Tatrách Jasná a Donovaly, ve Vysokých Tatrách pak nap. Štrbské Pleso, Starý Smokovec, Tatranská Lomnica a Plejsy, ve Velké Fate nap. Kubínská Hola.76

Stediska v polských horách jsou navštvována hlavn domácími zákazníky, z hlediska mezinárodního cestovního ruchu nemají velký význam. Nkolik stedisek je na severní stran Krkonoš (Szklarska Poreba, Karpacz), ale jedná se o malá centra s malým lyžaským areálem

76 Zdroj: http://cestovani.idnes.cz (21.4.2007)

- 76 - a úzkou nabídkou dalších služeb. Na polské stran Tater je nejznámjším stediskem Zakopane, které má v cestovním ruchu bohatou tradici a je také djištm významných sportovních akcí.

2.6.4 Pyreneje Pyreneje leží na území tí stát
a ve všech jsou zimní stediska. Francouzská na severní a španlská stediska na jižní stran jsou si velmi podobná a mají nkteré spolećné rysy se zimními centry ve francouzské ćásti Alp. Leží v nadmoské výšce 1.000 až 2.000 m n m a pravdpodobnost kvalitních snhových podmínek je velmi vysoká. Krom stedisek zimních sport
jsou zde i lázeská centra a oblíbené výchozí body pro letní turistiku. Dopravní dostupnost francouzské ćásti je velmi dobrá, z vtšiny stedisek je to mén než jedna hodina cesty autem na nejbližší dálnici, na španlské stran je situace o nco horší, dálnice je ve vzdálenosti 2–4 hod. cesty autem. Klientelu tchto stedisek tvoí zejména domácí návštvníci, kteí volí tuto variantu hlavn z d
vodu menší vzdálenosti od trvalého bydlišt. Lyžaské areály nedosahují velikosti v alpských stediscích, obvykle se celková délka sjezdovek v pyrenejském stedisku pohybuje mezi 50 a 80 km. Nabídka doplkových služeb není tak široká, jde hlavn o základní služby (servis, lyžaská škola, p
jćovna) a outdoorové sportovní aktivity. Ubytovacích zaízení je dostatek zejména v kategoriích 2* a 3*, luxusnjších zaízení je mén. Ubytovací kapacita je Obrázek 22; Luz Ardiden; zdroj: http://www.luz.org (20.4.2007) vzhledem k pepravní kapacit areál
nkde až píliš vysoká, což vede k ćekacím dobám u lanovek a vlek
. Stravovacích zaízení je velké množství, vćetn ady restaurací a bar
pímo na sjezdovkách. Ceny na francouzské stran jsou znateln nižší než v alpských stediscích, jak u skipas
, tak u ubytování a dalších služeb, na španlské stran jsou srovnatelné s francouzskými Alpami. Tento rozdíl je zp
soben hlavn nižší konkurencí mezi španlskými zimními stedisky.

- 77 - Píklady stedisek: Les Angles, Luz Ardiden, Sant Lary Soulan (Francie); Baqueira Beret, Candanchu, Formigal (Španlsko).

Zvláštní charakter mají zimní stediska ve tetí pyrenejské zemi, a sice v Andoe. Tato zem, která by se dala považovat za jeden z daových ráj
, je cílem zejména nákupní turistiky. Je zde nkolik zimních stedisek (nap. Ordino Arcalís, Pas de la Casa, Arinsal), ale na rozdíl od všech díve zmínných je zde lyžaský areál až na druhém míst, i když jsou zdejší areály moderní a dobe vybavené. Hlavní atraktivitou jsou desítky nákupních center. Pro tato stediska je typický velký automobilový provoz spojený s nedostatkem parkovacích míst (krom hotelových parkoviš jsou všechna místa placená) a s ćastými dopravními zácpami. Mezi ubytovacími zaízeními jsou zastoupeny všechny kategorie, vćetn luxusních hotel
kategorie 5*. Stravovacích zaízení zde zákazník najde široké spektrum od poulićních stánk
s rychlým obćerstvením až po luxusní restaurace.

2.6.5 Skandinávie Švédsko Švédská stediska zimních sport
jsou rozprostena v severních dvou tetinách zem. Jedná se vtšinou o menší centra s malými lyžaskými areály. Jejich vzhled a nabízené služby se velmi podobají stedisk
m v Norsku. Také ve Švédsku je velmi populární bžecké lyžování, pro které jsou ve všech stediscích výborné podmínky. Klientelu tvoí hlavn Švédové a obyvatelé sousedních skandinávských stát
. Dopravní dostupnost není optimální, nejlepší zp
sob dopravy je letadlem na nkteré z letiš v menších mstech a odtud pokraćovat autem, silnice však bývají po celé zimní období pokryty vrstvou snhu a ledu. Poloha na severu Evropy s sebou nese obvykle dostatek snhu, pináší ale také mnoho dní s nepíznivým a velmi mrazivým poćasím (- 30°C až - 40°C). Nejvtším stediskem je Aare, které se výrazn mezinárodn zviditelnilo kandidaturou na Zimní olympijské hry, která však nebyla úspšná, a poádáním Mistrovství svta ve sjezdovém lyžování v roce 2007. Je zde nejvtší lyžaský areál a nejvtší výbr z ubytovacích i stravovacích zaízení. Na severu jsou známá stediska bžeckého lyžování jako Kiruna a Gällivare, zdejší krajinu ale poznamenává tžba nerostných surovin. Z turistického hlediska jsou zajímavá hlavn centra ve stední ćásti Švédska, v málo obydlených oblastech s unikátní nepoškozenou pírodou. Malé lyžaské areály jsou doplnny desítkami kilometr
bžeckých stop, velmi oblíbený je pronájem snžných skútr
na celodenní výlety. Nejrozšíenjším typem ubytování jsou chatky stejné jako v Norsku. Do této oblasti patí napíklad stediska Tärnaby, Borgafjäll, Solefteaa, Idre, Getberget a další.

- 78 - Zajímavostí je msto Sundsvall na behu Botnického zálivu, kde je malý lyžaský areál v tsné blízkosti moe.

Finsko Finsko je známé jako zem tisíc
jezer. Ze zimních sport
jsou zde ideální podmínky zejména pro bžecké lyžování, v posledních 15 letech se ale velmi zvýšil zájem i o sjezdové lyžování a byly zde vybudovány nové areály nebo rozšíena a zmodernizována starší stediska. Stediskem mezinárodního významu se stalo Levi na severu zem, kam míí znaćné množství britských turist
. (Výhodou je nedaleké letišt Kittillä.) Dalším známým stediskem je Rovaniemi, které leží v tsné blízkosti polárního kruhu a je považováno za bránu do Laponska. Hlavní atraktivitou je zde Obrázek 23; Domov Santa Clause v Rovaniemi; „Santa Claus zdroj: http://www.finpop.net (22.4.2007) Village“, tedy jakýsi domov Santa Klause. Také finským stedisk
m pináší poloha na severu ćasto nepíznivé poćasí a velké mrazy, finská krajina je navíc pomrn rovinatá a lyžaské areály na osamocených kopcích trpí silným vtrem. Jako další stediska by bylo možno jmenovat Pyha, Tahko, Yllaes, Salla a další.

2.6.6 Neobvyklá st
ediska zimních sport V této ćásti jsou pro zajímavost uvedena další místa v Evrop, kde se také ješt provozují zimní sporty. Jejich význam z hlediska mezinárodního cestovního ruchu je malý, ale lokáln mají svou d
ležitost.

Na jihu Španlska v pohoí Sierra Nevada je stejnojmenné stedisko s kvalitním lyžaským areálem sahajícím až do výšky pes 3.000 m n m. Jezdí sem hlavn Španlé z nedalekých

- 79 - velkých mst a protože je to jediné zimní stedisko v celém regionu jižního Španlska, je zde neobyćejn vysoká návštvnost.

Za zimními sporty mohou turisté vyjet také na Island, nebo i zde je nkolik stedisek (nap. Akureyri, Islafjördhur), která však díky odlehlé poloze a vysokým cenám neoplývají množstvím zahranićních host
, navíc je zde v zimní sezon vtšinou velmi nepíznivé poćasí.

Ve Skotsku na úboćí nejvyšší britské hory Ben Nevis (1.343 m n m) je obec Nevis Range s malým lyžaským areálem. Také zde ale brání vtšímu rozvoji zimní sportovn orientované turistiky dlouhá období velmi nepíznivého poćasí.

Velký r
st zájmu o zimní sporty zaznamenalo v posledních letech Chorvatsko. Pímo u hlavního msta Záhebu je stedisko Sljeme, které se proslavilo poádáním svtového poháru ve sjezdovém lyžování se statisícovou návštvností divák
. Další stediska jako Platak a Bjelolasica se potýkají ćasto s nedostatkem snhu a jsou navštvována tém výhradn domácími zákazníky. Vzestup popularity zimních sport
však zp
sobil, že Chorvaté tvoí významnou ćást host
stedisek ve Slovinsku, jižním Rakousku a severovýchodní Itálii.

Bulharsko i Rumunsko mají vynikající pírodní podmínky pro rozvoj zimní turistiky. Bulharská stediska byla kdysi oblíbeným cílem ćeských turist
, po otevení hranic na západ zájem opadl, ale nyní se Bulharsko opt dostává do katalog
cestovních kanceláí. V mnoha stediscích se intenzivn pracuje na modernizaci zaízení cestovního ruchu i na propagaci stedisek v zahranićí. (Nap. poádáním sportovních akcí mezinárodního významu.) Bansko, Vitosha, Borovets jsou nkterá z bulharských center zimních sport
. V Rumunsku je situace ponkud horší, jsou zde sice dobré lyžaské terény a píznivé ceny ubytování (skipasy jsou dražší, protože lyžování patí v Rumunsku mezi zábavu bohatých vrstev), ale úrove služeb je velmi nízká a veškerá zaízení jsou zastaralá. Nejznámjší stediska jsou Predeal a Sinaia.77

Bosna a Hercegovina s hlavním mstem Sarajevem, kde se konaly Zimní olympijské hry v roce 1984, má dlouhou tradici v zimním cestovním ruchu. Ta byla ovšem násiln perušena válkou v bývalé Jugoslávii a jen velmi obtížn se dnes daí znovu pilákat turisty. Stediska jsou pitom relativn dobe vybavena, nabízejí kvalitní lyžaské areály i ubytování (kategorie do 3*). Poblíž Sarajeva jsou stediska Jahorina a Bjelašnica, na západ je ješt Kupres.78

77 Zdroj: http://www.navychod.cz 78 Zdroj: http://www.adriatica.net

- 80 - Málo známý je fakt, že také v ecku existuje celkem 14 zimních stedisek, jejich problémem je ale relativn krátká zimní sezóna a ćasto také nedostatek snhu. Nejvtším stediskem je Parnassos nabízející 14 km sjezdových tratí. Další vtší stediska jsou nap. Florina, Pigadia, Vorras. Menší osamocená zimní centra nalezneme také na Kypru (Troodos), v Makedonii (Popova Šapka) a na Ukrajin (Slavske, Bukovel). Velký rozvoj stedisek zimních sport
prožívá Rusko, kde je lyžování prestižní záležitostí pro vyšší vrstvy obyvatelstva a tomu odpovídají i ceny, které jsou v nkterých centrech i vyšší než ve švýcarských stediscích, a ada luxusních hotel
. V soućasné dob probíhá rozsáhlá modernizace a výstavba v okolí msta Soći, které kandiduje na poádání Zimních olympijských her v roce 2014 a kde je budováno prvotídní stedisko zimních sport
. S celou akcí je také spojena masivní propagaćní kampa. Kavkaz je známým centrem pro Heliskiing (lyžování v odlehlých ćástech hor, bez klasických lyžaských pepravních zaízení za pomoci helikoptéry).

Posledním bodem této kapitoly je nová možnost lyžování, zcela nezávislá na pírodních podmínkách a to jsou chlazené lyžaské haly, ve kterých je udržována konstantní celoroćní teplota okolo -5°C. Sníh je v nich vyrábn za pomoci snhových dl nebo je dovážen nákladními auty z Alp. V Evrop dnes stojí takových hal nkolik, nejvtší jsou v Nmecku u msta Bottrop a v holandském Landgraafu. Sjezdové trat jsou dlouhé nejvýše nkolik set metr
s pevýšením okolo 100 m. Otázkou však je, co vlastn pi návštv takové haly zbývá ze zimní turistiky…

Obrázek 24; lyža
ská hala Bottrop; zdroj: http: //photogallery.alpincenter.com (23.4.2007) - 81 - Závr Cílem této práce bylo srovnat ćeská a zahranićní stediska zimních sport
a tento cíl se podailo splnit. Potvrdilo se, že nabídka služeb v ćeském stedisku nedosahuje šíky nabídky ve stediscích zahranićních a že vzhledem k ubytovací kapacit není dostatećná. Modernizace lyžaských areál
sice zvyšuje jejich pepravní kapacitu, ale nejsou budovány nové sjezdové trat, také nabídka alternativních sportovních i mimosportovních aktivit zaostává. Špindler
v Mlýn, který zde byl analyzován podrobnji, je nejlepší stedisko v ĆR, ani on však není rovnocenným konkurentem alpských nebo severských stedisek. Hlavní konkurenćní výhodou ćeských stedisek tak z
stává nižší cena. Ta je zatím stále umožnna nižšími náklady na pracovní sílu v sektoru služeb. Do budoucna však lze oćekávat, že se cena práce u nás a v zahranićí bude vyrovnávat a tím se smaže i cenový rozdíl. V takovém pípad hrozí ćeským stedisk
m nejen odliv zahranićních zákazník
, ale i ćeských host
. Protože ćeské hory nejsou tak velké jako Alpy nebo jiná evropská pohoí, musí zdejší stediska v budoucnu nabídnout host
m nco více než jen sjezdové lyžování. Lyžaské areály (které je nemožné výrazn zvtšit) mohou být jednou z atraktivit, ale nikoli jedinou.

Pi analýze jednotlivých stedisek se potvrdilo, že samotná atraktivní lokalita již nestaćí, cesta k úspchu povede pes zkvalitování stávajících služeb a neustálé rozšiování nabídky a pidávání nových možností vyžití (adrenalinové sporty, ekoturistika, fitness a welness pobyty apod.).

Ukázalo se také, že ceny za služby v jednotlivých stediscích záleží ćasto více na image daného stediska než na skutećné kvalit poskytovaných služeb. Je to patrné jednak na srovnání nkterých stedisek v rámci jedné zem, ale zejména pi porovnání rakouských stedisek obecn s francouzskými nebo švýcarskými. Ubytování ve Francii je mén kvalitní než v Rakousku, pesto je dražší, úrove lyžaského areálu v Zermattu nijak nepevyšuje areál v Les Menuires, pesto je v Zermattu o cca. 25% dražší skipas apod.

V tabulce ć. 5 jsou uvedeny hlavní srovnatelné údaje ve všech analyzovaných stediscích. Ceny skipas
byly platné pro sezonu 2006/07, u cen za dít je vždy v závorce uveden vk, do kolika let je v daném stedisku poskytována dtská sleva. Ceny ubytování a stravování jsou pouze orientaćní, pesné srovnání je obtížné vzhledem k velkému rozptí v kvalit služeb (i v rámci stejné kategorie).V pípad Hemsedalu a Špindlerova Mlýna jsou ceny pevedeny z národních mn do Eura dle kurzu platného 10. dubna 2007.

- 82 - Tabulka 5; srovnání st
edisek

Saalbach - Špindler
v Stedisko Les Menuires Zermatt Hinterglemm Hemsedal Mlýn Doprava: nejbližší dálnice (rychlostní silnice) 30 km 61 km 70 km 180 km 60 km nejbližší letišt 100 km 80 km 100 km 60 km 160 km

Lyžaský areál:

pepravní kapacita (osob/hod.) 56.173 50.600 91.000 29.000 20.678 poćet pepravních zaízení 38 34 55 22 17 celková délka sjezdových tratí 160 km 183 km 200 km 43 km 23 km

pokrytí systémy umlého zasnžování 40% 40% 65% 40% 85%

Ceny skipas
: 1 den dosplý 34,50 EUR 46,50 EUR 38,50 EUR 44,- EUR 26,70 EUR 23,- EUR 23,30 EUR 19,30 EUR 35,- EUR 17,80 EUR 1 den dít (13 let) (16 let) (15 let) (15 let) (12 let) 6 dní dosplý 166,- EUR 226,- EUR 181,- EUR 199,- EUR 114,- EUR 115,- EUR 113,- EUR 91,- EUR 159,- EUR 75,- EUR 6 dní dít (13 let) (16 let) (15 let) (15 let) (12 let)

Ubytování: celkový poćet l
žek 24.750 13.000 17.500 6.000 13.000 ubytování + polopenze v hotelu 3* 72,- 80,- 60,- 81,- 35,- / osoba 105,- EUR 120,- EUR 90,- EUR 123,- EUR 75,- EUR

Stravování:

místn obvyklá većee + nealkoholický nápoj 29,- 33,- 24,- 36,- 9,30 / osoba 43,- EUR 50,- EUR 40,- EUR 46,- EUR 17,- EUR

Ostatní:

lyžaská škola (1 den - soukromá lekce) 263,- EUR 227,- EUR 216,- EUR 289,- EUR 161,- EUR celková délka bžeckých tratí 28 km 24 km 10 km 130 km 85 km

- 83 - Srovnávání ćeských a zahranićních stedisek zimních sport
nebylo jednoduchou záležitostí a bylo teba pekonat nkteré obtíže. Zásadním problémem je získávání pesných informací a statistik o jednotlivých centrech. Zatímco v zemích Západní Evropy jsou vedeny velmi pesné statistiky všech ukazatel
významných v cestovním ruchu nejen na celonárodní úrovni, ale i v jednotlivých regionech a hlavn stediscích, v Ćeské republice tyto statistiky nejsou tak podrobné a konćí na úrovni turistických region
. Získat podrobnjší informace o ćeských stediscích je proto složitjší. Jednotlivá informaćní stediska tyto informace bu v
bec nemají, nebo nejsou ochotna se o n podlit. Autor této práce se obrátil na porovnávaná stediska s prosbou o nkteré informace, které se mu nepodailo získat z veejn dostupných zdroj
, a práv z ćeských stedisek se mu dostalo odmítavé nebo v
bec žádné odpovdi. Zahranićní informaćní centra i zástupci dalších subjekt
cestovního ruchu byly podstatn sdílnjší a spolupráce s nimi byla snazší. Dalším problémem pi práci byly nap. velké rozdíly v úrovni ubytovacích zaízení zaazených do stejné kategorie.

Ćeská stediska zimních sport
se v soućasné dob snaží hlavn vyrovnat s nepíznivou sezónou 2006/07 a na investice do rozvoje služeb nezbývá mnoho prostedk
. Je teba íct, že v posledních letech se mnohé zlepšilo, bylo vloženo mnoho prostedk
do modernizace všech zaízení cestovního ruchu, nabídka služeb roste a zlepšuje se i jejich úrove. D
ležité bude jestli dokáží ćeská centra udržet tento pozitivní trend i v letech s teplejší zimou, protože vtšina stedisek je zatím na turistech pijíždjících za sjezdovým lyžováním existenćn závislá. Zkvalitnní by si jist zasloužilo i statistické sledování v jednotlivých stediscích, nebo lepší pehled o soućasném stavu by umožnil i lepší strategii do budoucna.

- 84 - Seznam tabulek Tabulka 1; pepravní zaízení v Les Menuires podle druhu; zdroj: http://www.sevabel.com (12.4.2007) ______22 Tabulka 2; pepravní zaízení v Zermattu podle druhu; zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (12.4.2007) ______33 Tabulka 3; marketingová úspšnost infocentra Zermatt; zdroj: Výroćní zpráva Zermatt Tourismus 2006______38 Tabulka 4; pepravní zaízení v Saalbachu – Hinterglemmu a Leogangu podle druhu; zdroj: http://www.lift.at (14.4.2007) ______44 Tabulka 5; srovnání stedisek ______83

- 85 - Seznam obrázk
Obrázek 1; Alpská stediska zimních sport
ve Francii; zdroj: http://www.bluebookski.com - 12.4.2007______18 Obrázek 2; logo Les Menuires; zdroj: http://www.lesmenuires.com (12.4.2007) ______19 Obrázek 3; kostel Notre Dame de la Vie; zdroj: http://www.lesmenuires.com (10.4.2007) ______21 Obrázek 4; dtské závody v Les Menuires; zdroj: www.esf.fr (2.4.2007) ______26 Obrázek 5; stediska zimních sport
ve Švýcarsku; zdroj: http://www.bluebookski.com (14.4.2007) 29 Obrázek 6; logo stediska Zermatt; zdroj: http://www.zermatt.ch (14.4.2007) ______30 Obrázek 7; kabinová lanovka v Zermattu, v pozadí Matterhorn; zdroj: http://photo.zermatt.ch (13.4.2007) ______31 Obrázek 8; znaćka vyzývající návštvníky, aby neopouštli znaćené trasy; zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (14.4.2007)______37 Obrázek 9; rakouská zimní stediska; zdroj: http://www.bluebookski.com (14.4.2007) ______41 Obrázek 10; logo stediska Saalbach - Hinterglemm; zdroj: http://www.saalbach.at (14.4.2007)____42 Obrázek 11; Saalbach – Hinterglemm; zdroj: http://www.saalbach.com (15.4.2007) ______45 Obrázek 12; horská chata na svahu v Hinterglemmu; zdroj: http://www.saalbach.com (13.4.2007)__47 Obrázek 13; Norsko; zdroj: http://www.quality-rooms.com (8.4.2007)______52 Obrázek 14; logo stediska Hemsedal; zdroj: www.hemsedal.com (14.4.2007) ______53 Obrázek 15; freeridový park v Hemsedalu; zdroj: http://www.filegallery.net (14.4.2007)______55 Obrázek 16; typické ubytování v Norsku; zdroj: http://www.lykkja.net (14.4.2007)______56 Obrázek 17; Ćeská republika; zdroj: http://www.ceskevylety.cz (17.4.2007) ______60 Obrázek 18; znak Špindlerova Mlýna; zdroj: http://www.mestospindleruvmlyn.cz (18.4.2007)_____62 Obrázek 19; sjezdovka Stoh - v okolí následky neuvážené tžby deva, zdroj: http://www.olympic.cz (19.4.2007) ______64 Obrázek 20; certifikát ISO 140001, zdroj: http://www.skiareal.cz (22.4.2007) ______66 Obrázek 21; lyžaský areál Campitello Matese; zdroj: http://www.alpitalia.net (20.4.2007) ______74 Obrázek 22; Luz Ardiden; zdroj: http://www.luz.org (20.4.2007) ______77 Obrázek 23; Domov Santa Clause v Rovaniemi; zdroj: http://www.finpop.net (22.4.2007) ______79 Obrázek 24; lyžaská hala Bottrop; zdroj: http://photogallery.alpincenter.com (23.4.2007) ______81

- 86 - Seznam píloh Píloha ć.1, plán lyžaského areálu Les Menuires/St.Martin de Belleville. Zdroj: http://www.sevabel.com (15.4.2007)______92 Píloha ć.2, plán lyžaského areálu Matterhorn Ski Paradise. Zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (15.4.2007)______93 Píloha ć.3, plán lyžaského areálu Saalbach – Hinterglemm Leogang. Zdroj: http://www.lift.at (15.4.2007)______94 Píloha ć.4, plán lyžaského areálu Hemsedal. Zdroj: http://www.skistar.com (15.4.2007)__95 Píloha ć.5, plán lyžaského areálu Špindler
v Mlýn. Zdroj: http://www.skiareal.cz (15.4.2007)______96

- 87 - Použitá literatura Publikace: Dana Slámová, Olga Trnková: Území a cestovní ruch, VŠE v Praze 1993; ISBN 80-7079-123-3

Doc. RNDr. Václav Hrala, Csc.: Geografie cestovního ruchu, VŠE v Praze 2000; ISBN 80-245-0099- X

Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), VŠE v Praze 1999; ISBN 80-7079- 443-7

Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch a Evropská unie (Vybrané kapitoly), VŠE v Praze 2000; ISBN 80-2450-084-1

Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000; ISBN 80-245-0439-1

Susan Horner, John Swarbrooke: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného ćasu, Grada Publishing 2003; ISBN 80-247-0202-9

Brožury a ćlánky: Datenblatt Skicircus 2006/07 (Tourismusverband Saalbach - Hinterglemm, listopad 2006)

Hemsedal Ukeprogram (Hemsedal Turistkontor, únor 2007);

Hemsedal Winter 06/07 (Hemsedal Turistkontor, únor 2007);

Jahresbericht 2006 (Zermatt Tourismus, leden 2007);

Kompendium statistik cestovního ruchu v Ćeské republice 2005 (CzechTourism, kvten 2006)

Les Menuires Press File (Géraldine Débiolles, listopad 2006);

Meeting Incentive (Zermatt Tourismus, leden 2007);

Ministerstvo pro místní rozvoj – Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zaízení Ćeské republiky, vyhláška ć 137/1998 Sb.

Winterinfo (Tourismusverband Saalbach - Hinterglemm, listopad 2006)

Wintersport Alternativ (Tourismusverband Saalbach - Hinterglemm, listopad 2006)

Internetové zdroje: http://bergbahnen.zermatt.ch/d/bahnen/ (12.4.2007) http://bergbahnen.zermatt.ch/d/bahnen/wetter.html (13.4.2007) http://bergbahnen.zermatt.ch/d/peaks/kleinmatterhorn.html (14.4.2007) http://bergbahnen.zermatt.ch/d/skigebiet/ (13.4.2007)

- 88 - http://cestovani.idnes.cz/strediska.asp (3.4.2007) http://cestovani.idnes.cz/zeme_info.asp?idregion=280 (3.4.2007) http://photo.zermatt.ch/ (14.4.2007) http://photogallery.alpincenter.com/Die%20laengste%20Skihalle%20der%20Welt/index.html (23.4.2007) http://quality-rooms.com/norway/norway.htm (8.4.2007) http://www.adriatica.net/ski/ski_list_cz__5q4l4t4r4q4hi3m3g3l3n3p2t3p__.htm (23.4.2007) http://www.alpitalia.net/siti.php?cat_id=4 (23.4.2007) http://www.austria.info/xxl/_site/cs/_area/424739/_subArea/424784/_subArea2/424839/index.html (3.12.2006) http://www.austria.info/xxl/_site/cs/_area/424739/_subArea/424784/_subArea2/424840/_aid/465491/h ome.html (3.12.2006) http://www.austria.info/xxl/_site/cs/_area/424739/_subArea/424784/_subArea2/424840/home.html (3.12.2006) http://www.bluebookski.com/bluebook9/Bluebook.htm (12.4.2007) http://www.ceskevylety.cz/oblasti.php (17.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?mitem=006&show=035 (5.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?show=002010 (5.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?show=003006 (5.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?show=003013 (5.4.2007) http://www.czechtourism.cz/?show=003020 (5.4.2007) http://www.esf-lesmenuires.fr/ski-school-menuires/les-menuires/alpine-ski/private-lessons (10.4.2007) http://www.esf-lesmenuires.fr/ski-school-menuires/saint-martin-de-belleville/?language=en (2.4.2007) http://www.finpop.net/feed (23.4.2007) http://www.hemsedal.com/index.jsp?c=1733&exp=1733 (14.4.2007) http://www.hemsedal.com/index.jsp?c=1738&exp=1738 (14.4.2007) http://www.hemsedal.com/index.jsp?c=1752&exp=1752 (14.4.2007) http://www.hemsedal.com/index.jsp?c=1872&exp=1872 (14.4.2007) http://www.lift.at/asp/winter/start.asp?mID=2 (15.4.2006)

- 89 - http://www.luz.org/fr/hebergement (23.4.2007) http://www.lykkja.net/ (14.4.2007) http://www.mestospindleruvmlyn.cz/dotace.php3 (18.4.2007) http://www.mestospindleruvmlyn.cz/novinka.php3?typ=ROZPOCET&id_novinka=366 (18.4.2007) http://www.mestospindleruvmlyn.cz/rozpocet.php3 (18.4.2007) http://www.navychod.cz/?req=article&id=280 (23.4.2007) http://www.navychod.cz/?req=search&zeme=64&PHPSESSID=a6c1be7cee68bc5f78404734bfe66d4a (23.4.2007) http://www.olympic.cz/index.php?page=45&page2=45&jazyk=cz (19.4.2007) http://www.saalbach.com/Apres-Ski.82.0.html?&L=0 (15.4.2006) http://www.saalbach.com/Hottest-Pictures.76.0.html?&L=0&type=0 (15.4.2006) http://www.saalbach.com/Pistenplan.87.0.html?L=0 (15.4.2006) http://www.saalbach.com/Unterkunftsliste.763.0.html?L=0 (15.4.2006) http://www.saalbach.com/Wochen-Alternativprogramm.821.0.html?L=0 (15.4.2006) http://www.sevabel.com/ (12.4.2007) http://www.sevabel.com/-Prices- (12.4.2007) http://www.sevabel.com/-Ski-area- (12.4.2007) http://www.skiareal.cz/cenik.asp (18.4.2007) http://www.skiareal.cz/ospolecnosti.asp (18.4.2007) http://www.skiareal.cz/virtualniprohlidka.asp (18.4.2007) http://www.skistar.com/hemsedal/english/info/index.app (13.4.2007) http://www.skistar.com/hemsedal/english/info/services.app (13.4.2007) http://www.spindl.cz/ (18.4.2007) http://www.spindleruv-mlyn.com/cz/fotogalerie/ (19.4.2007) http://www.spindleruv-mlyn.com/cz/sluzby-servis/lyzovani/ (19.4.2007) http://www.spindleruv-mlyn.com/cz/ubytovani/ (19.4.2007) http://www.spindleruv-mlyn.cz/ContentClanek.aspx?type=SPINDL (19.4.2007) http://www.spindleruvmlyninfo.cz/index.php?akce=menusnowtubing (20.4.2007) http://www.spindleruvmlyninfo.cz/index.php?akce=menusystem (20.4.2007)

- 90 - http://www.spindleruvmlyninfo.cz/index.php?what=apartman&akce=katalog&kdo=ub&lokalita=11 (20.4.2007) http://www.spmlyn.com/index.php?what=hotel&akce=katalog&kdo=ub&lokalita=11 (20.4.2007) http://www.ssb.no/english/subjects/09/01/turismesat_en/main.html (12.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/index.php (13.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/plan_your_stay/accommodation_hotels.html (11.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/resort_informations/photos.html (11.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/resort_informations/presentation.html (11.4.2007) http://www.st-martin-belleville.com/en/resort_informations/shops_search.html (11.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/allgemeines/ (12.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/anreise/auto.html (14.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/events/special-events/ (13.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/maps/ (14.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/pauschal/ (14.4.2007) http://www.zermatt.ch/d/unterkunft/ (13.4.2007) http://www.zermatt.ch/hotels/ (13.4.2007) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/francie/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/francie/les-trois-vallees/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/nemecko/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/rakousko/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/rakousko/karnten/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/slovinsko/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/svycarsko/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/alpy/svycarsko/vallais-west-switzerland/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/lyzovani/ve-svycarsku/ (12.11.2006) http://www.zimni-alpy.cz/lyzovani/v-italii/ (12.11.2006)

- 91 - Píloha ć.1, plán lyžaského areálu Les Menuires/St.Martin de Belleville. Zdroj: http://www.sevabel.com (15.4.2007)

- 92 - Píloha ć.2, plán lyžaského areálu Matterhorn Ski Paradise. Zdroj: http://bergbahnen.zermatt.ch (15.4.2007).

- 93 - Píloha ć.3, plán lyžaského areálu Saalbach – Hinterglemm Leogang. Zdroj: http://www.lift.at (15.4.2007).

- 94 - Píloha ć.4, plán lyžaského areálu Hemsedal. Zdroj: http://www.skistar.com (15.4.2007).

- 95 - Píloha ć.5, plán lyžaského areálu Špindler
v Mlýn. Zdroj: http://www.skiareal.cz (15.4.2007).

- 96 -