Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Hranice (karta obce: CZ041_0003_01) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Hranice

Mapa A: Území obce

Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ041.3402.4101.0003.01 Název obce: Hranice Kód obce (IČOB): 04764 (554553) Číslo ORP3 (ČSÚ): 4101 (4101) Název ORP3: Aš

Kód OPOU2 ČSÚ: 41011 Název OPOU2:: Aš

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.

A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části IČOB obce Kód části obce PRVK: Název části obce: obce PRVK: obce ÚIR:

CZ041.3402.4101.0003.01 Hranice 04764 554553

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Stránka 1 z 9 Aktualizováno: 5.10.2020 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Hranice (karta obce: CZ041_0003_01) B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) V nejsevernější části ašského výběžku leží město Hranice v pěkné poloze uprostřed kotliny, ze všech stran obklopené převážně zalesněnými kopci. Je zde charakteristická zástavba bytovými domy, rodinné domy a rekreační objekty. Obcí protéká Hranický potok. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 100 m od hranice čistírny. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Hranice Počet obyvatel: 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Počet trvale bydlících obyvatel 1 905 1 923 1 950 1 960 1 965 1 970 Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) 212 212 212 212 212 212

2 117 2 135 2 162 2 172 2 177 2 182

Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

2 500 2 000 1 500 1 000

500 Počet obyvatel Počet 0

0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030

počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP

C. PODKLADY

„Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Kanalizační řád Hranice u Aše (10/2007) Provozní řád skupinového vodovodu Aš – lokality Aš, Krásná, Podhradí, Studánka, Hranice (6/2011) Provozní řád stokové sítě Hranice – Studánka u Aše (10/2012) Provozní řád ČOV Hranice (5/2012) GIS CHEVAK , a.s.

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Stránka 2 z 9 Aktualizováno: 5.10.2020 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Hranice (karta obce: CZ041_0003_01) D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Rok: Základní parametry: Ozn. Jednotky 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel 1870 1887 1950 1960 1965 1970 Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r 74 81 62,5 64,8 63 63,2 Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r 66 70 44,7 44,9 45 45,4 Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r 49 52 31,2 31,3 31,4 31,5 Spec. potř. fakt. vody obyv. Qs,d l/(os.den) 71,8 75,5 43,8 43,8 43,8 43,8 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 96,7 101,6 62,8 62,8 62,8 63,2 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 108,4 117,6 87,8 90,6 87,8 87,8 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 202,7 221,9 171,3 177,7 172,6 173,1 Max. denní potřeba Qd m3/d 283,8 310,7 239,8 248,7 241,7 242,3

Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci : Hranice Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku

Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody stávající stávající stávající navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS stávající stávající stávající stávající rekonstrukce navržený navržená navržená

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Stránka 3 z 9 Aktualizováno: 5.10.2020 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Hranice (karta obce: CZ041_0003_01) Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Hranice Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

2 500

2 000

1 500

1 000

Počet obyvatel Počet 500

0 0 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2025

počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem

Graf D1.2: Specifická potřeba vody Hranice [l/os.r]

140 120 100 80 60 40 20 0

Specifická potřeba vody potřeba Specifická [l/os.r] 0 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2025

fakturované vody vody vyrobené fakturované vody obyvatelstva

Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby

Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030 nové investice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9,08 0 0 rekon. řadů 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 rekon. ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem [mil.Kč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9,08 0 0

Graf D1.4: Vodovody - investice Hranice Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

10,0

8,0

6,0

4,0

2,0

Investiční náklady [mil. Kč/r]Investiční náklady [mil. 0,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030

nové investice [mil.Kč/r] rekonstrukce řadů [mil.Kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Stránka 4 z 9 Aktualizováno: 5.10.2020 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Hranice (karta obce: CZ041_0003_01) D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Město Hranice – místní část Hranice (562 - 627 m n.m.) je v současné době z větší části zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zbytek obyvatel je zásoben vodou z domovních studní. Vydatnost vody ve studních je nedostatečná, kvalita vody nevyhovuje MZ 252/2004 z hlediska bakteriologického znečištění a výskytu vyšších hodnot železa. Vodovodní řad pro zásobování obce Hranice je napojen ze stávajícího zásobovacího řadu z vodojemu Háj, prochází přes obec Podhradí, která je zásobována tímto přivaděčem přes redukční šachtu situovanou v obci, a končí ve vodojemu Studánka. V úseku Aš - Podhradí je dimenze potrubí DN 150, v úseku Podhradí - vodojem Studánka DN 100. Z vodojemu Studánka je na Nebanický skupinový vodovod napojen vodojem Hranice 1x300 m3 (628,4/624,4 m n.m.) pro zásobování obce Hranice. . Pro západní části obce slouží řad DN 80 odbočující ze zásobního řadu DN 150 z vodojemu Hranice 1x300 m3 (628,4/624,4 m n.m.), který dopravuje vodu do města Hranice. Na řadu DN 80 je pro zvýšení tlaku vody vybudována automatická tlaková stanice. Z tohoto řadu je voda dále přivedena do části obce Trojmezí. Na vodojemech se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé řady vlastní fyzické osoby. Celková délka vodovodního potrubí na území obce je 10 544 m. Celkem je na vodovod napojeno 126 ks přípojek v délce 1 352 m.

Skupinový vodovod Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality – Cheb, Františkovy Lázně a Aš. Jedná se o tyto obce: Aš (Aš, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), , Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), , Nebanice, (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště), Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Z ÚV Nebanice se voda čerpá přes systém vodojemů na Antonínově výšině 5000 m3 (490,3/485,3 m n.m) a ČS Skalka s vodojemem 2´750 m3 (605,4/600,4 m n.m.) až do vodojemu Modřín 2´1 500 m3 (716,4/712,55 m n.m.) v Aši. Z vodojemu Modřín je vybudován výtlačný řad DN 250 do vodojemu Háj 4 300 m3. Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice

Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní.

Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb – místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody 2×1650 m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody.

Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 60 l/s.

Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít.

Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní.

Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10 000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Krásná Kapacita prameniště je Qprům= 14,57 l/s, Qmax= 19,31 l/s. Voda je jímána pomocí systému štol, jímacího zářezu a pramenních jímek. Voda je vedena do sběrné studny, odkud je čerpána sacím potrubím čerpadly instalovanými v čerpací stanici Krásná do vodojemu Modřín 2´1500 m3 (716,4/712,55 m n.m.) a vodojemu Kaplanka 2´400 m3 (679,6/677,0 m n.m.) pro zásobování dolního a středního tlakového pásma města Aš. Vodojem Kaplanka je mimo provoz, v šachtě u vodojemu je při chodu čerpací stanice Krásná dávkován pouze roztok chlornanu sodného pro dezinfekci vody. Prameniště Krásná slouží jako doplňkový zdroj. Prameniště Štítary Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Stránka 5 z 9 Aktualizováno: 5.10.2020 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Hranice (karta obce: CZ041_0003_01) Kapacita prameniště, tvořeného jímacími zářezy je Qprům= 10,74 l/s, Qmax= 17,37 l/s. Kapacita studny je Qprům= 3,72 l/s, Qmax= 6,05 l/s. Voda ze zdrojů je přiváděna do akumulační nádrže o objemu 132 m3 (618,0/616,0 m n.m.) u čerpací stanice. ČS Štítary čerpá vodu přes vodovodní síť Aše do vodojemu Háj 2´1500 m3 a 2 x 750 m3(735,0/730,0 m n.m.), pro zásobení vysokého tlakového pásma města Aš. Z prameniště Štítary je voda dopravována do obce Krásná přímým čerpáním vody do vodovodní sítě obce z výtlačného řadu, kterým se čerpá voda z ČS Štítary do vodojemu Háj. Prameniště Štítary slouží jako doplňkový zdroj.

Technologie ÚV Nebanice

Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let 1957- 64. Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r. 1998 bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r. 1997. Rekonstrukce probíhala v letech 2000 – 2002. Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení pH se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny. V souladu s ÚP Hranice je uvažováno s dostavbou vodovodní sítě města. Návrhově se v lokalitách s nedostatečnou kapacitou lokálních zdrojů počítá s výstavbou vodovodních řadů v celkové délce 3 115 m. Ve využívaných soukromých vodních zdrojích a vodovodech je třeba trvale sledovat kvalitu vody a v případě, že nebude vyhovovat vyhl. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu, bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody.

Pro zkvalitnění dodávky pitné vody z prameniště Krásná do veřejného vodovodu je navržena rekonstrukce v současné době nevyužívaného vodojemu Kaplanka (akumulace 2 x 400 m3) a vybudování nové technologicky inovované úpravny vody. D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Štítary. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Stránka 6 z 9 Aktualizováno: 5.10.2020 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Hranice (karta obce: CZ041_0003_01) E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok: Základní parametry: Ozn. Jednotky 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Počet obyv. napojených na kanal. Nk obyvatel 2117 2135 2162 2172 2177 2182 Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel 2117 2135 2162 2172 2177 2182 Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) 124 124 198 198 198 198 Produkce odpadních vod Mov m3/den 300,6 303,2 494,7 495,9 497,8 499,8

Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Obec: Hranice Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory

Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice Aglomerace stávající stávající stávající hranice navrhovaná navrhované navrhované aglomerací kanalizace rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Stránka 7 z 9 Aktualizováno: 5.10.2020 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Hranice (karta obce: CZ041_0003_01) Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Hranice Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci

2500

2000

1500

1000

Počet obyvatel Počet 500

0 0 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2025

počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem

Graf E1.2: Produkce odpadních vod Hranice Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]

250 600,0 200 500,0 400,0 150 300,0 100

200,0 [l/(os.den)] 50 100,0

Specifická produkceSpecifická 0 0,0 Denní produkce Denní [m3/den]

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030 specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod

Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby

Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030 nové investice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 rek.stok.sítě 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 rekon. ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem [mil.Kč 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Graf E1.4: Kanalizace - investice Hranice Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

Investiční náklady [mil. Kč/r]Investiční náklady [mil. 0,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025

nové investice [mil.Kč/r] rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Stránka 8 z 9 Aktualizováno: 5.10.2020 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Hranice (karta obce: CZ041_0003_01) E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Stoková síť v lokalitě Hranice je vybudována převážně jako oddílná. Pouze části stokové sítě Hranice, vybudované v dřívějších letech jako jednotná splašková kanalizace, slouží jako jednotná. Stoková síť odvádí odpadní vody na městskou mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod Hranice. Srážkové vody jsou odváděny dešťovou oddílnou kanalizací do Hranického potoka. Většina splaškových odpadních vod je odváděna na čistírnu gravitačně. V západní části města je vybudována čerpací stanice odpadních vod ČS II, která přečerpává splaškové vody do gravitační splaškové kanalizace. Na jižní straně obce je do splaškové kanalizace napojen výtlačný kanalizační řad z obce Studánka. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní Město Hranice, některé jsou ve vlastnictví neznámých osob. Celková délka kanalizace v obci je 15 773 m. Celkem je na kanalizaci připojeno 330 ks přípojek v délce 2 789 m. Pro čištění splaškových vod slouží čistírna odpadních vod. s parametry: 2 057 EO, zatížení BSK5 123,4 kg/d, Qd = 771 m3. Na čistírnu jsou přiváděny oddílnou kanalizací splaškové a jednotnou kanalizací smíšené odpadní vody. Mechanický stupeň čistírny je tvořen lapákem písku a jemnými, strojně stíranými česlemi Shrabky zachycené na česlích jsou lisovány a automaticky dopravovány do kontejneru umístěného vedle česlovny. Odpadní voda zbavená hrubých nečistot natéká do čerpací stanice, ze které se voda čerpá do štěrbinové nádrže sdruženého objektu hlavní technologické linky s mechanickým a biologickým čištěním. Štěrbinová nádrž zajišťuje usazování větších částic nerozpuštěných látek a jímání a anaerobní stabilizaci směsného (primárního a sekundárního) kalu. Ze štěrbinové nádrže odpadní voda gravitačně natéká do denitrifikace, kde je vrtulovým míchadlem směšována s vratným aktivovaným kalem a aktivační směsí. Vratný aktivovaný kal je do denitrifikační nádrže čerpán z dosazovací nádrže, aktivační směs z konce nitrifikační nádrže. Z denitrifikace přitéká aktivační směs do nitrifikace kontinuálně provzdušňované jemnobublinnou pneumatickou aerací. Pro chemické srážení zbytkového fosforu se do aktivační směsi dávkuje roztok síranu železitého. Z nitrifikační nádrže natéká aktivační směs do dosazovací nádrže, kde je aktivovaný kal sedimentací oddělován od čištěné vody a gravitačně zahušťován. Kal je z dosazovací nádrže čerpán jako vratný kal do denitrifikace nebo jako přebytečný aktivovaný kal do štěrbinové nádrže. Anaerobně stabilizovaný kal lze přepouštět do uskladňovací kalové nádrže. Po gravitačním zahuštění je kal odvážen na ČOV Aš k dalšímu zpracování. Vyčištěná odpadní voda odtéká přes měrný objekt do recipientu.

V roce 2018 byla kanalizace rošířena o stoku DN 250 v délce cca 620 m v ulici Ruská - Krásňany E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU V současném systému odvádění a čištění odpadních vod se v budoucnu neplánují žádné změny. Počítá se pouze s rozšiřováním stávající sítě. Odpadní vody z objektů, které nejsou napojené na veřejnou kanalizaci, jsou sváženy na městskou čistírnu odpadních vod v Aši. F. DODATEK Kolaudační souhlas č. j. OŽP/4362/2017/vp kanalizace Kolaudační souhlas č. j. MUAS/555/2018/OŽP/vp ze dne 26.9.2018 - kanalizace AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis:

10.9.2020 aktuální stav 2020

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Stránka 9 z 9 Aktualizováno: 5.10.2020