Soudobé Dějiny XXV / 1–2
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
SOUDOBÉ DĚJINY XXV / 1–2 ÚSTAV PRO SOUDOBÉ DĚJINY AV ČR, v. v. i. Z POVĚŘENÍ ÚSTAVU PRO SOUDOBÉ DĚJINY SPOLU S REDAKČNÍM KRUHEM ŘÍDÍ Oldřich Tůma a Milan Drápala REDAKČNÍ KRUH: Kateřina Čapková, Markéta Devátá, Milan Drápala, Daniela Kolenovská, Jiří Křesťan, Françoise Mayerová, Vítězslav Sommer, Jiří Suk, Oldřich Tůma, Jiří Vykoukal REDAKČNÍ RADA: Vojtech Čelko, Praha Jürgen Danyel, Postupim Eva Hahnová, Augustfehn Miloš Havelka, Praha Peter Heumos, Mnichov Ivan Kamenec, Bratislava Łukasz Kamiński, Varšava Karel Kaplan, Praha Jiří Knapík, Opava Michal Kopeček, Praha Pavel Kosatík, Praha Jan Křen, Praha Robert Kvaček, Praha Martin Nodl, Praha Alena Nosková, Praha Derek Paton, Praha Jiří Pešek, Praha Vilém Prečan, Praha Vít Smetana, Praha Petr Šafařík, Praha REDAKCE: Milan Drápala (vedoucí redaktor) Autorky a autoři Kateřina Čapková (1973) vědecká pracovnice a vedoucí pracovní skupiny pro inkluzivní dějiny Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., v Praze, zároveň přednáší na Newyorské univer- zitě v Praze. Zabývá se historií 19. a 20. století se zaměřením na židovské dějiny ve střední a východní Evropě, náboženské a národnostní menšiny a problematiku uprchlíků a migrací. Publikovala monografii Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách 1918–1938 (Praha a Litomyšl 2005), která v přepracované podobě vyšla anglicky pod názvem Czechs, German, Jews? National identity and the Jews of Bohemia (New York a Oxford 2012) a znovu česky (Praha a Litomyšl 2013). Spolu s Michalem Franklem je autorkou monografie Nejisté útočiště: Československo a uprchlíci před nacismem 1933–1938 (Praha a Litomyšl 2008), která vyšla v němec- kém překladu s titulem Unsichere Zuflucht: Die Tschechoslowakei und ihre Flüchtlinge aus NS-Deutschland und Österreich 1933–1938 (Kolín nad Rýnem a Vídeň 2012). Martin Čížek (1977) jako historik externě přednáší v Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se dějinami dvacátého století se zaměřením na mezinárodní vztahy a vojenství. Vydal mimo jiné publikace Nikomu vás nedá- me… Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968 (Praha 2014) a Letadla zrazeného nebe: Československá vojenská letadla v roce 1938 (Praha 2015). Markéta Devátá (1968) rusistka a historička, vědecká pracovnice a vedoucí pracovní skupiny pro dějiny paměti Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Zabývá se ideologizací společen- skovědních oborů v Československu po roce 1945, dějinami vysokých škol ve dva- cátém století, historií ruských a ukrajinských vědeckých institucí v meziválečném Československu a místy paměti spjatými s komunistickou minulostí v současné České republice. Vydala publikaci Marxismus jako projekt nové společnosti: Dvě studie ke společenským vědám (1945–1969) (Praha 2014) a spolu s Doubravkou Olšáko- vou, Vítězslavem Sommerem a Peterem Dinušem práci Vědní koncepce KSČ a její institucionalizace po roce 1948 (Praha 2010). Marie V. Fousková (1980) doktorandka v Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývá se předvolební komunikací zaměřenou na voličky v meziválečném Česko- slovensku. Adéla Gjuričová (1971) vědecká pracovnice a vedoucí oddělení pro politické dějiny Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., v Praze, zabývá se především proměnami ideo- logického diskurzu české pravice po roce 1989 a jako vedoucí pracovní skupiny výzkumem československého parlamentarismu v období postkomunistické transfor- mace. Je spoluautorkou čtvrtého svazku učebnice České země v evropských dějinách, zahrnujícího období od roku 1918 do roku 2004 (spolu s Jaroslavem Cuhrou, Jiřím Ellingerem a Vítem Smetanou, Praha – Litomyšl 2006) a kolektivní monografie Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989 (spolu s Michalem Kopečkem, Petrem Roubalem, Jiřím Sukem a Tomášem Zahradníčkem, Praha 2011). Miloš Havelka (1944) sociolog a filozof, profesor filozofie na Fakultě humanitních studií Univerzity Kar- lovy v Praze, přednáší také na Filozofické fakultě UK a pražském Institutu CEVRO. Byl dlouholetým šéfredaktorem Sociologického časopisu i jeho anglické verze Czech Sociological Review. Specializuje se na dějiny sociologie, filozofie a historiografie a na systematické problémy společenskovědního poznání. Je překladatelem a edi- torem děl Maxe Webera. Publikoval mimo jiné komentované antologie Spor o smysl českých dějin 1895–1938 (Praha 1995) a Spor o smysl českých dějin, sv. 2: 1938–1989. Posuny a akcenty české otázky (Praha 2006) a monografii Dějiny a smysl: Obsahy, ak- centy a posuny „české otázky“ 1895–1989 (Praha 2001). Soubor jeho studií vyšel pod názvem Ideje ‒ dějiny ‒ společnost: Studie k historické sociologii vědění (Brno 2010). Tomáš Hermann (1974) historik a filozof, působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., a na Katedře filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zároveň je vedoucím redaktorem časopisu Dějiny věd a techniky. Zabývá se intelektuálními dějinami 19. a 20. století v českém a středoevropském kontextu se zaměřením na vědy o životě, filozofii a historiografii. Publikoval studie týkající se české filozofie, recepce evolucionismu v českých zemích, ruské vědecké emigrace v Československu, filozofie v disentu nebo vztahů vědy a ideologie, mimo jiné monografii Emanuel Rádl a české dějepisectví: Kritika českého dějepisectví ve sporu o smysl českých dějin (Praha 2002), je editorem sborníku z konference Emanuel Rádl: Vědec a filozof / Emanuel Rádl: Scientist and Philosopher (spolu s Antonem Marko- šem, Praha 2004) a spolueditorem pětisvazkové publikace Homines scientarium: Třicet příběhů české vědy a filosofie (Praha 2015). Jan Klacek (1942) ekonom, od roku 1966 dlouhodobě pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV a v le- tech 1990 až 1992 byl jeho ředitelem. Poté do roku 1998 působil jako ředitel Institutu ekonomie České národní banky a do roku 2000 jako generální ředitel a předseda představenstva Investiční a poštovní banky, později byl externím vě- deckým pracovníkem Českého statistického úřadu. Kromě dalších odborných textů je spoluautorem studií Inflace, mzdy a trh: Makroekonomická analýza a prognos- tické scénáře (s Václavem Klausem a Miroslavem Tomsem, Praha 1968), Pracovní síla a modelování reprodukčního procesu: Experimentální studie, aplikace na česko- slovenskou ekonomiku (s Miroslavem Tomsem, Praha 1976) a Produkční funkce a modelování ekonomického růstu v ČSSR (s Alenou Nešporovou, Praha 1983), byl vedoucím autorského kolektivu publikace Makroekonomická analýza a prognostické scénáře (Praha 1989). Pavel Kolář (1974) profesor východoevropských dějin na Univerzitě Kostnice (Universität Konstanz), kam přešel z Evropského univerzitního institutu (European University Institute) ve Florencii. Věnuje se moderním dějinám Německa a střední a východní Evropy, zejména dějinám historiografie, nacionalismu, státněsocialistických diktatur a fy- zického násilí. Aktuálně se zabývá problematikou trestu smrti v pozdním socialismu a konceptem poststalinismu. Vedle řady studií, publikovaných většinou německy a anglicky, vydal dvousvazkovou monografii Geschichtswissenschaft in Zentraleuropa: Die Universitäten Prag, Wien und Berlin um 1900 (Lipsko 2008) a monografii Der Poststalinismus als Sinnwelt: Ideologie und Utopie nach 1956 (Kolín nad Rýnem 2016). Spolu s Michalem Pullmannem je autorem publikace Co byla normalizace? Studie o pozdním socialismu (Praha 2016) a spoluvydavatelem publikace Historische Na- tionsforschung im geteilten Europa 1945–1989 (Kolín nad Rýnem 2012). David Kovařík (1972) vědecký pracovník brněnské pobočky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Věnuje se českým a československým dějinám po roce 1945, se zaměřením na po- válečný život v pohraničních oblastech a moderní dějiny Brna. Je autorem práce Proměny českého pohraničí v letech 1958–1960: Demoliční akce v českém pohraničí se zřetelem k vývoji od roku 1945 (Brno 2006), spolu s Adrianem von Arburgem a Tomášem Dvořákem vydal publikaci Německy mluvící obyvatelstvo v Československu po roce 1945 (Brno 2010). Václav Kupka (1944) ekonom, dlouhodobě byl zaměstnán v Ekonomickém ústavu ČSAV, od roku 1984 pak jako analytik v Úřadu předsednictva vlády. V letech 1990 až 2000 byl postupně náměstkem na ministerstvech hospodářství, průmyslu a pro místní rozvoj. Poté pů- sobil jako asistent generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky, analytik Českého statistického úřadu a učitel na Vysoké škole regionálního rozvoje v Praze. Kromě dalších odborných textů publikoval studii Investice a ekonomický růst v ČSSR: Východiska modelování (Praha 1983) a spolu s Václavem Klausem a Kami- lem Janáčkem Úvod do zkoumání inflace v československé ekonomice (Praha 1969), byl členem autorského kolektivu pod vedením Josefa Goldmanna u knihy Úvod do makroekonomické analýzy (Praha 1978). Bedřich Loewenstein (1929–2017) do roku 1970 vědecký pracovník Historického ústavu ČSAV v Praze, v letech 1979 až 1994 profesor moderních dějin na Svobodné univerzitě v (Západním) Berlíně. Zabýval se vybranými tématy novodobých evropských, zvláště německých dějin od 18. století, především fašismem, občanskou společností, modernitou a ideou pokroku v evropském myšlení. Česky i německy publikoval soubory esejů Pro- jekt moderny: O duchu občanské společnosti a civilizace (Der Entwurf der Moderne: Vom Geist der bürgerlichen Gesellschaft und Zivilisation) (Praha 1995; Essen 1987) a My a ti druzí: Dějiny, psychologie, antropologie (Wir und die anderen: Historische und kultursoziologische Betrachtungen) (Brno 1997; Drážďany