MATERIALIA DISKUSE Archeologické Rozhledy LXVI–2014 1
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Archeologické rozhledy LXVI–2014 1 OBSAH Richard Thér – Tomáš Mangel, Inovace a specializace v hrnčířském řemesle 3–39 v době laténské: model vývoje forem organizace výroby – Innovation and specialisation in the pottery craft during the La Te`ne period: a model for the development of forms of the organisation of production Alžběta Danielisová – Jiří Militký, Pozdně laténské spony z oppida Třísov, 40–66 získané povrchovou prospekcí v letech 2008–2013 – Late La Te`ne brooches from the Třísov oppidum, acquired through surface prospection in years 2008–2013 MATERIALIA Martin Moník – David Vích, Pozdně paleolitická stanice z Bohuňovic na 67–93 Litomyšlsku – Late Palaeolithic site at Bohuňovice, East Bohemia Zdeněk Smrž, Tabulová hora Úhošť u Kadaně (k. ú. Úhošťany, okr. Chomu- 94–114 tov): mesa osídlená od pravěku po 20. století – The Mt. Úhošť tableland near Kadaň (northwest Bohemia): a plateau occupied from prehistoric times up to the twentieth century Tomáš Mangel – Jan Musil, Kprostorové struktuře osídlení oppida České 115–126 Lhotice. Výsledky analytických povrchových sběrů z roku 2007 – The spa- tial structure of settlement at the České Lhotice oppidum, East Bohemia. Results of analytical surface collections from 2007 DISKUSE Naďa Profantová – Martin Profant, Modernizace moravské medievistiky? – 127–140 The modernisation of Moravian medieval studies? Ivo Štefan, Mocní náčelníci od řeky Moravy? Poznámky ke struktuře raných 141–176 států – Powerful chieftains from the Morava River? Notes on the structure of early states David Kalhous, Náčelnictví, nebo stát? Několik poznámek k článku Jiřího 177–180 Macháčka o charakteru Velké Moravy – Náčelnictví, nebo stát? Několik poznámek k článku Jiřího Macháčka o charakteru Velké Moravy 2 Archeologické rozhledy LXVI–2014 NOVÉ PUBLIKACE Filip Laval, Klaus Birngruber – Christina Schmid (Hrsg.), unter Mittarbeit von Herwig 181–185 Weigl: Adel, Burg und Herrschaft an der „Grenze“: Österreich und Böhmen (Linz 2012) Jan Kypta, Christian Leiber (Hrsg.): Aus dem Pottland in die Welt. Eine historische 185–188 Töpferregion zwischen Weser und Leine (Holzminden 2012) Jan Kypta, Dějiny staveb 2012. Sborník vybraných referátů z konference v Nečtinech 189–190 konané ve dnech 23. 3. – 25. 3. 2012 (Plzeň 2013) Drahomíra Frolíková-Kaliszová, Luděk Galuška: Hledání původu. Od avarských bronzů 190–192 ke zlatu Velké Moravy (Brno 2013) Jan Kypta, Helmold z Bosau, Kronika Slovanů. Memoria medii aevi 17 (Praha 2012) 192–193 mj, Libor Jan – Petr Kostrhun – Zdeňka Nerudová (edd.): Svět tajemných Baltů. The 193–194 World of the Mysterious Balts (Brno 2013) Jan Kypta, R. Lavička – J. Havlice – D. Kovář – L. Nikrmajer – J. Šimánek: Velké dějiny 194–195 malého města. 750 let Kamenného Újezda (Kamenný Újezd 2013) Jan Kypta, Jan Lhoták – Jaroslav Pachner – Vladislav Razím: Památky města Sušice 195–196 (Sušice 2012) Estelle Ottenwelter, David A. Scott: Ancient Metals: Microstructure and Metallurgy, 196–197 volume IV: Iron and Steel (2013) Jan Kypta, Svorník 10. Sborník příspěvků z 10. specializované konference stavebněhis- 197–198 torického průzkumu uspořádané 7.–10. června 2011 v Jindřichově Hradci. Sakrální architektura (Praha 2012) Jan Kypta, Jaromír Žegklitz (ed.): Studies in Post-Medieval Archaeology 4. Written 198–199 and iconographic sources in post-medieval archaeology (Prague 2012) 3–39 Archeologické rozhledy LXVI–2014 3 Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje forem organizace výroby Innovation and specialisation in the pottery craft during the La Te`ne period: a model for the development of forms of the organisation of production Richard Thér – Tomáš Mangel Zavedení hrnčířského kruhu a dvoukomorových vertikálních pecí v době laténské představuje zásadní změny v hrnčířském řemesle. Tyto inovace jsou jednou z příčin značné technologické variability keramické produkce, která ve střední Evropě nemá až do konce středověku obdoby. Technologická variabilita odráží komplikovanost vztahů v hrnčířském řemesle a zprostředkovaně též dynamický rozvoj sociálních struktur laténské společnosti. Studium sociálního kontextu výroby keramiky na základě archeologických pramenů však naráží na řadu rušivých faktorů, které maskují zjistitelné projevy procesů souvisejících s dynamikou technologických inovací a rozvojem forem organizace výroby. Teoretické modely založené na antropologic- kém studiu technologie a experimentálním výzkumu umožňují stanovit konkrétní hypotézy, specifikovat potenciální vliv rušivých faktorů a naopak vyzdvihnout význam určitých proměnných pro daný typ studia. Jsou klíčové obzvláště ve chvíli, kdy pracujeme primárně s nepřímými doklady studovaných fenoménů. V článku podáváme přehled o technologii výroby keramiky v době laténské se snahou o hypotetické vyme- zení základních mechanismů vývoje hrnčířského řemesla zohledňující principy šíření technologických inovací a rozvoje řemeslné specializace. doba látenská – technologické inovace – řemeslná specializace – organizace výroby – technologie keramiky The introduction of the potter’s wheel and the two-chambered vertical kiln in the La Tène period marked a significant change in the pottery craft. These innovations are some of the reasons for the considerable technological variability in pottery production that stood without parallel in central Europe until the end of the Middle Ages. This technological variability reflects the complexity of relationships in the pottery craft and, indirectly, the dynamic development of social structures in La Tène society. Nevertheless, the study of the social context of the production of pottery based on archaeological sources is complicated by numerous disruptive factors masking the discernible manifestations of processes related to the dynamic technological innovation and development of forms for the organisation of production. Theoretical models based on the anthropological study of technology and experimental archaeology make it possible to posit concrete hypotheses, to specify the potential influence of disruptive factors and, on the other hand, to emphasize the importance of certain variables for the given type of study. These are of key importance when work primarily involves indirect evidence of studied phenomena. The article provides an overview of pottery production technology in the La Tène period, accompanied by an attempt at a hypothetical definition of the basic mechanisms of development in the pottery craft, taking into consideration the principles for the spread of technological innovations and the development of craft specialisation. La Te`ne period – technological innovation – craft specialisation – forms of production organisation – pottery technology Úvod Doba laténská přináší dvě zásadní technologické inovace v hrnčířském řemesle: zavedení hrnčířského kruhu a dvoukomorových vertikálních pecí. Tyto dvě inovace symbolizují 4 THÉR –MANGEL:Inovace a specializace v hrnãífiském fiemesle … nejdramatičtější změny v hrnčířském řemesle od dob samotného rozšíření technologie výroby keramiky v neolitické společnosti a jsou jednou z příčin značné technologické varia- bility keramické produkce, která ve střední Evropě nemá až do konce středověku obdoby. Technologická variabilita odráží komplikovanost vztahů v hrnčířském řemesle a zprostřed- kovaně též dynamický rozvoj sociálních struktur laténské společnosti. Cílem tohoto článku je podat přehled o dosavadních poznatcích vážících se k problema- tice inovací a specializace v hrnčířském řemesle a vytvořit teoretický rámec pro interpre- taci variability technologie keramiky v době laténské. Pozornost bude věnována především modelům, které považujeme za přínosné pro studium sociálního kontextu technologie kera- miky v době laténské, a ze kterých lze zároveň vyvodit důsledky testovatelné v kontextu archeologie. Aplikace teoretických přístupů ke studiu technologických inovací a organizace výroby keramiky v době laténské je poměrně vzácná. Řada autorů hovoří o specializovaném hrnčíř- ském řemesle bez hlubší argumentace. Obvyklým postupem je snaha definovat produkci jednotlivých dílen a na jejich příkladu ukázat rozvoj specializovaného hrnčířského řemesla. Kúvahám o distribučních okruzích nebo o produkci jednotlivých dílen/výrobců bývá nejčastěji využívána metoda per analogiam (např. Schwappach 1969; Meduna 1980, 90, 108; Pieta 1982, 177; Čižmář 1984; Čižmář – Meduna 1985, 90–92; Trebsche 2003; 2010; Goláňová 2007, 129, 132–133; Zeiler et al. 2009). V menší míře se setkáme s analýzou provenience na základě petrografické a mineralogické analýzy. Nejkomplexněji bylo v tom- to ohledu pojednáno téma časně laténské vytáčené keramiky (Gosden 1983; 1985; 1987), další analýzy se soustředily spíše na mladší fáze doby laténské (Jerem 1984; Cumberpatch – Pawlikowski 1988; Fischer – Polz 1989; Otava – Přichystal 1989; Cumberpatch 1993a; 1993b; 1995). Největší pozornost pak byla věnována provenienci grafitu jako specifické pří- měsi keramické hmoty (např. Riederer 1974; Molák – Illášová 1987; Čížek 1994; Spišiak – Kotulová 2000; Hložek – Gregerová 2001; Hložek 2003; Čambal et al. 2006, 153; Gregor – Březinová 2008, 93–95; Čech 2011; Havancsák – Fekete – Bajnóczi 2011; Trebsche 2011, 458–460). K výjimečné aplikaci analýzy chemického složení s cílem stanovení provenience patří analýza jemné vytáčené keramiky z oblasti severozápadních Čech metodou rentgenové fluorescence (Hanykýř – Ticová – Salač 1998). Bohužel vyhodnocení analýz nepřineslo interpretovatelné výsledky. Také v širším kontextu laténského bádání v Evropě se setkáme s komplexnější argumen- tací či