Xxiv. Synod Českobratrské Církve Evangelické

XXIV. SYNOD ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ

2 0 . - 23. 11. 1985

Kopie č. 1 3 0 0 0 0 0

24-.synod, 20.-23.1985

SEZNAM TISKU 24.SYNODU

1. Svolávací dopis členům £4. synodu 2. Oznámení sborům o svolání 24« synodu 3. Seznam členů 24. synodu 4. Program 24. synodu '■ 5. Informace pro členy synodu A) Výtah z jednacího a volebního řádu B) 'Pokyny pro zapisovatele C) Pokyny pro skrutátory D) ' Pokyny pro podávání návrhů E) P¿kyny pro předsednictvo 6. Práce v komisích A) Vysvětlení B) Návrh na rozdělení členů synodu do komisí C) Návrh na rozdělení předloh k projednání v komisích 7. Zpráva synodní rady o stavu církve 8. Zpráva o činnosti poradních odborů a komisí 9. Informace a statistiky, zprávy A) Usnesení 23* synodu AA) a jeho plnění B) Celo církevní, sborové a osobní informace C) Hospodářské informace D) Přehled o použití celo církevních repartic E) Využití církevních budov F) Soupis církevních objektů vyžadujících zvláštní péči G) Zpráva o opravách celo církevních budov H) Prorocké poslání církve I) Pomoc 3* světu J) Zpráva revizní K) Zpráva církevní pastýřské rady 10. Doplňovací volby členů a náhradníků synodní rady lz řad starších 11. A) Návrh k Limským dokumentům - pro Světovou radh církví B) Návrh k Limským dokumentům - pro sbory 1?. Zvěstování církve 13. A) Rozhovory o svaté večeři Páně B) Statistický pohled na Večeři Páně 14. Konfirmace v naší církvi 15. Pastýřská péče 16. Křestanská výchova 17* Smíšené sňatky 18. Návrhy pro 24. synod A) Návrhy ze synodní rady B) Návrhy ze seniorátních konventů Opravy a doplňky k tiskům 24. synodu Usnesení 24. synodu Poselství 24. synodu oírkvi ( Pozdravné, dopisy Zápisy 1. až 7. '.zasedání synodu a jednaní komisi synodu Aktuality z církve č. 22/1985 (Prezenční listiny zasedání synodu i komisí a protokol eviden ce návrhů i lístky s návrhy a zápisy o hlasování jsou Vázány je do 1. svazku "XXIV. synod 1985".)

Slí-bl. č. 664/85-HaK 0000001

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č • 1

V Praze dne 1. října 1985 Sj. 2112/85 Všem členům 24.synodu českobratrské církve evangelické

Věc: SVOLilií 24. SYNODU

Vážený bratře, vážená sestro, na základě § 27 odst. 3 Církevního zřízený svolává sy nodní rada na dny 20. - 23. listopadu 1985 do Prahy

24. řádný synod Českobratrské církve evangelické a zve Vás jako člena tohoto synodu k jeho zasedáním. Synod bude zahájen službami Božími s večeří Páně* ve středu 20. lis topadu 19’85 v 19 hodin v chrámu Páně u Salvátora v Praze 1, Salvátorská 1. Pracovní zasedání se budou konat od čtvrtka 2 1 . listopadu ráno až do soboty 23. listopadu 1985 poledne v prostorách sborového domu v Praze 2 Vinohradech, W.Piecka 60,

S tímto pozváním Vám současně posíláme některé synodní předlohy (seznam všech zamýšlených tisků a předlohy č.9A, 9AA, 9C, 9E, 9P, 9G, 9H, 11A, 11B, 12, 13A, 13E, 14, 15), abyste je mohli včas prostudovat a na zasedání synodu se připravovat. Další tisky Vám zašleme během října.

V případě, že byste se nemohli z vážných důvodů synodu zúčastnit, oznamte to neprodleně svému seniorátnímu výboru i synodní radě, aby mohl být povolán náhradník. Jemu pak ihned předejte materiály, která Ván posíláme.

S prosbou, abyste na jednání synodu pamatovali i pří mluvnými modlitbami, Vás bratrsky pozdravujeme

SYNODNÍ RADA ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ

Miloš Lešikar Dr.Miloslav Hájek Dr.Josef Hlaváč synodní kurátor synodní senior nám.syn.seniora Dr.Jaro Křivohlavý, CSc Josef Hromádka Vladimír Pistor nám.syn.kurátora člen syn. rady člen syn.rady \ SR-bl.č.665/85-HaK SYNODNÍ RADA ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ 111 21 Praha 1, pošt.př.4-66 (Jungmannová 9)

Oznámení o svolání V Praze dne 21,října 1985 24.synodu 20.-23.11.1985 C.j. 2112/85 II.

Všem sborům a kazatelském stanicím ■českobratrské církve evangelické

Vážení bratři a sestry, synodní rada oznamuje, že podle § 27. odst.3 církevního zří zení svolává na dny 20. - 23. listopadu'1985.do Prahy 2 4 . řádný synod Čeflkobratreké oírkve evangelické. Synod bude zahájen ve středu 20.11.1985 v 19 hodin bohoslu žebným shromážděním v chrámu Páně v Praze u Salvátora s vysluho váním večeře Páně. Pracovní zasedání synodu se budou konat od čtvrtka 21.11.1985 8 hodin ráno až do soboty 23.11.1985 poledne v prostorách sborové ho domu v Praze 2 - Vinohradech, W.Piecka 60. K zahajovacím službám Božím jsou členové církve srdečně zváni Také pracovních zasedání se mohou účastnit ¿jako pozorovatelé, po kud by některé zasadání synodu nebylo prohlášeno za důvěrné. Počí tá se s tím, že jedno večerní jednání bude probíhat v^různých ko misích synodu a že jedno večerní jednání bude uzavřené. 24.synod má projednat zprávu synodní rady odstavu církve, na další šestiletí zvolit členy a náhradníky synodní^rady z řad star ších, vyslovit se k Limskému dokumentu o křtu, večeři Páně a. ordi naci a dále k otázce zvěstování církve, která je hlavním tématem synodu. Synodu jsou také -předloženy další elaboráty a návrhy,^také synodního zastupitelstva, synodní rady a seniorátních konventů, k nimž bude třeba výjádření synodu. Písemné materiály jsou posílány jen poslancům synodu jako pod klady pro přípravu a jednání. Sbory však mohou být seznámeny s tě mito spisy a také informacemi v setkáních, která _v rámci svých se niorátů se svými poslanci dohodnou a kde mohou být také tlumočeny výsledky synodních jednání. Bratrsky žádáme naše kazatele a kazatelky, aby konání synodu oznámili při službách Božích a prosili^v přímluvných^modlitbách o Boží milost a pomoc pro všechna synodní jednání. Také všechny čle ny sborů prosíme, aby pamatovali na synod ve svých osobních mod litbách. S bratrským pozdravem Synodní rada Českobratrské církve evangelické Miloš Lešikar, ThDr Miloslav Hájek, synodní kurátor synodní senior

Vyřizuje vedoucí tajemník SR-bl.č.787/85 MB / 3000003

TISK 2.3» str. 1 24.synod, 20.-23*11.1985

SEZNAM ČLENŮ A NÁHRADNÍKŮ 24. SYNODU ■ . / ' Českobratrské* církve evangelické

SYNODNÍ RADA

1. ThDr.Miloslav HAJEK, synodní senior, 170 OO Praha 7, Oveneeka 27 2. ThDr.Josef HLAVÁČ, náměstek syn.seniora, 281 Ol Velim, Sokolská 26 3. Josef HROMÁDKA, člen synodní rady, 772 00 Olomouc, Blahoslavova 1 4. Miloš LEŠIKAR, synodní kurátor, 563 Ol Lanškroun, Opletalova 390 5. PhDr.Jaro KŘIVCHLÁVÝ, nám.syn.kurátora, 140 00 Praha 4, Nad cementárnou 18 6. Vladimír PISTOR, člen synodní rady, 250 88 Čelákovice, Gottwaldova 369

Náhradnici: . . _ , „ . • 1. (Miroslav Brož, 120 00 Praha 2, Belgická 22 - nyní ve funkci vedoucího tajemníka synodní rady) 2. Bohuslav Otřísal, 120 00 Praha 2, W.Piecka 60 _ _ 3. Cyril Horák, ul.28.října 28, 370 01 České Budějovice ^ 4. JUDr.Pavel Simek, 140 00 Praha 4vSpořilov II, Hrusicka 2522 5. Ing.Elizeus Falátek, 300 00 Plzeň, Baarova 3^ 6. MUDr.Adolf Kocna, 110 OÓ Praha 1, ^enediktská 8

KOMENSKÉHO EVANGELICKÁ BOHOSLOVECKÁ FAKULTA

,7« Dr.Josef SMOLÍK, 120 00 Praha 2, Belgická 22 8. Dr.Jaroslav N.ONDRA, 160 00 Praha 6, Wintrova 15 9. Dr.Petr POKORNÝ, 120 00 Praha 2, Čermákova 3

Náhradníci: - v . /ctr1 1. Dr.Jan Heller, 190 00 Praha 9, Poděbradská 11V551 2. Dr.Luděk Brož, 130 00 Praha 3, Čajkovského 8 3. Dr.Milan Opočenský, 150 00 Praha 5, Nepomucká bl.B 24.synod, 20.-23.11*1985 TISK 6.3, str. 2

SENIORÁT PRAŽSKÝ

10. Bohuslav OTKISAL, senior, 120 00 Praha 2, W.Pietka 60 11. MUDr.Adolf KOCNA, seniorát.kurátor, 110 00 Praha 1, Benediktská 8

Náhradníci: 1. Pavel Smetana, 180 00 Praha 8 - Libeň, U pošty 6 2. Jiří Lejdar, 100 00 Praha 10 - Strašnice, Kralická 4 3. Miroslav Reryán, 252 27 Praha 5 - Radotín, Matějovského 14 4. RNDr.Miroslav Litomislcý, 147 00 Praha 4 - Podolí, loudova 6 5. Ing.Lubomír Simek, 130 00 Praha 3 - Zižkov, Pod lipami 14 6. Ing.Valentin Chamrád CSc, 130 00 Praha 3, Nám.Jiřího z Po děbrad 11

Poslanci - náhradníci - volení konventem:

12. Pavel SMETANA, 180 00 Praha 8 - Libeň, U pošty 6 13. Miroslav HERYAN, 252 27 Praha 5 - Radotín, Matšjovského 14 14. Renatus SCKILLER, 100 00 Praha 10 - Strašnice, K Červenému dvoru 14 ' 15. ThDr.Otakar A.FUNDA, 130 00 Praha 3 - Žižkov, Čajkovského 8 16. RNDr.Miroslav LITOMISKÝ, 147 00 Praha 4 - Podolí, Doudova 6 17. MUDr.Zdeněk SUSA, 252 68 Středokludy 32 18. Ing.Karel MATĚJKA, 181 00 Praha 8 - Trója, Lublinská 573/5 19. Ing.Valentin CHAMRÁD CSc, 130 00 Praha 3, Nám.Jiřího z Poděbrad 11

Náhradníci: 1. Jiří Lejdar, 100 00 Praha 10 - Strašnice, Kralická 4 2. Jan Klas, 256 01 Benešov u Prahy, Gottwaldova 17 3. Michael Otřísal, 141 00 Praha 4 - Michle, U michelského mlýna 4 4. Dan Drápal, 170 00 Praha 7 - Holešovice, Dukelských hrdinů 24 5. MUDr.Otakar Kelíer, 110 00 Praha 1 -vStaré Město, Pařížská 24 6. Ing.Lubomír Šimek, 130 00 Praha 3 - Žižkov, Pod lipami 14 7. Slavie Radechovská, 100 00 Praha 10 - Strašnice, Dvouletky 28 8. Ing.Tomáš Trkovský, 251 01 Říčany u Prahy, Roklanská 159/ 3000003

ynod, 20.-23.11*1985 TISK č .3 , s t r • 3

SENIORÁT PODĚBRADSKÝ

2 0 / Zdeněk SOUŠEK, senior, 289 07 Libice n.Cidlinou, Ke hradišti 12 21. Jaromír ČÁBELA, seniorát.kurátor, 280 02 Kolín II, Fugnerova 449 Náhradníci: _ / , _ 1. Dalibor Molnár, 289 22 Lysá n.Labem, nám.B,Hrozneh* 44 2. Miloslav Plecháček, 293 01 Mlada Boleslav, Husova 15 3. Josef Kejř, 27S 01 Mělník, Gottwaldova 2^ 4. Milada Havránková, 288 02 Nymburk, Vorlíčkova 12 5. Pavel Pistor, 290 01 Poděbrady, Ckotánky 161 6. lny.Josef Salda, 250 88 Čelákovice, Palackéhe 280 Poslanci - náhradníci - volení konventem: 22. Miroslav FRYDRYCH, 280 02 Kolín II, Politických vězňů 560 23. Jiří P. ŠTOREK, 282 01 Český Brod, Dukelská 1159 24. Miloslav PLECHÁČEK, 293 01 Mladá Boleslav, Husova 199/15 25. Karla TROJANOVÁ, 277 13 Kostelec nad Labem, Riegrovy sady 223 26. Milada HAVRÁNKOVA, 2B8 02 Nymburk, Vorlíčkova 12 27. Ing.Josef SALDA, 250 88 Čelákovice, Palackého 280 28. Pavel PISTOR, 290 01 Poděbrady, Chotánky 161 29. MUDr.Josef KAMÍNEK, 28143 Bečváry 150 Náhradníci: , TT ,, 1. Dalibor Molnár, 289 22 Lysá nad Labem, nam.B.Brozneh« 442 2. Josef Kejř, 276 01 Mělník, Gottwaldova 2 3. Věra Rajská, 288 02 Nymburk, Smetanova 613 4. Jarmila Kvizová, 269 41 Pnov, Oseček 11 5. Berta Píšová, 289 06 Sány, Oěkobrh 42 6. Vlastimil Fér, 28922 Lysá nad Labem - Litol 7. Dr.Bohuslav Procházka, 284 01 Kutná Hora 8. Ing.Petr Hamták, 282 01 Český Brod

SENIORÁT JIHOČESKÝ

30. ThDr.Cyril HORÁK, senior, 370 01 České Budějovice, ul.28.října 28 31. Jindřich ŠROUBEK, seniorát.Kurátor, 370 08 České Budějovice, N.Hodějovice, Říční til.l \ Náhradníci: , , 1. Zbyněk Honzal, 377 01 Jindřichův Hradec, Bratrská 129/1V 2 . Ondřej Soběslavský, 390 02 Tábor 2, p.př.30, (Bílkova 963/3) 3. uprázdněno _ , 4. Josef Brchaň, 377 01 Jindřichův Hradec, Sídliště A.Zápotockého 5. Lubor Franců, 379 01 Písek, Kollárova 1316 1794/2 6. Jaromír Kolman, 378 56, Studená, Zahrádky 13 Poslanci - náhradníci' - volení konventem: 32 Jiří KUČERA, 397 01 Písek 1, Fugnerovo nám. 48 33 Zlata VOBORSKÁ, 390 01 Tábor, Erbenova 566 Náhradníci: 1. Ondřej Soběslavský, 390 02 Tábor 2, p.př.30 2. Josef Brchan, 377 01 Jindřichův Hradec, Sídliště A.Zápotockého 1794/2 3 0 00 0 24.synod, 20.-23.11*1985 TISK 5.3, str. 4

SENIORÁT ZÁPADOČESKÝ

34. ThDr.Zbyněk LAŠŤOVKA, senior, 353 21 Mariánské Lázně, p.př. 4A 35. Ing.Elizeus FALATEK, seniorát.kurátor, 300 00 Plzeň Baarova 3 Náhradníci:. 1. Pavel Podař, 301 50 Plzeň, Charkovského nábř. 13 2. Pavel Freitinger, 362 21 Nejdek, Husova 525 3. Lubomír Líbal, 350 02 Cheb^2, ul.9.května č.5 4. Jaromír Luňák, 301 47 Plzeň, Mikulášská 4 5. MUDr.Jaroslav Kraus, 353 Ol Mariánské Lázně, Ruská 60 6. PhMr.Věra Ulmanová, 360 01 Karlovy Vary, Na vyhlídce 19 Poslanci - náhradníci - volení konventem: 36. Pavel PBLLAR, 301 50 Plzeň, Charkovského nábř. 13 37. Blahoslav HÁJEK, 360 21 Karlovy Vary, p.př.229 38. Pavel FREITINGER, 362 21 Ne¿dek, Husova 525 39. Jaromír LUŇÁK, 301 47 Plzeň, Mikulášská 4 40. MUDr.Jaroslav KRAUS, 353 01 Mariánské Lázně, Ruská 60 41. Václav UHLÍK, 362 21 Nejdek, Náměstí 86 Náhradníci: 1. Jan Mamula, 357 35 Chodov, Dukelských hrdinů 281 2. Daniel Matějka, 301 50 Plzeň, Charkovského nábř. 13 3. Lubomír Líbal, 350 02 Cheb 2, ul.9.května 6.5 4. MUDr.Lubomír Chyba, 360 09 Karlovy Vary-Drahovice, Východní 10 5. PhMr.Věra Ulmanová, 360 01 Karlovy Vary, Na vyhlídce 19 6. PhDr.Zoe Hauptová, 362 21 Nejdek-Pozorka, Vysoká štola 43

SENIORÁT ÚSTECKÝ

42. Josef ŠPLÍCHAL, senior, 440 01 Louny, Českých bratří 1510 43. Vladimír EEJCHRT, úřadující seniorát.kurátor, 415 01 Teplice, nám.Zd.Nejedlého 14

Náhradníci: 1. Amos Tejkal, 415 01 Teplice, Sládkova 16 2. Petr Čapek, 405 02 Děčín IV, Bezručova 90/4 3. Miroslav Pechar, 412 01 Litoměřice, Rooseveltova 7 4. Vladimír Rejchrt, 415 01 Teplice, nám.Zd.Nejedlého 14 náměstek .seniorát.kurátora ve funkci úřadujícího sen.kurátoo) 5. Josef Stiburek, 434 01 Most, Průchova 18/2902 6. Pavel Jersák, 411 11 Sulejovice 105 Poslanci - náhradníci - volení konventem: 44. Amos TEJKAL, 415 01 Teplice, Sládkova, 16 45. Emanuel VEJNAR, 419 01 Duchcov, Havlíčkova 23/546 46. Ing.Jaromír KŘIVOHLAVÝ, 411 13 Třebenice, Sv.Čecha 407 47. (zvolený Vladimír REJCHRT zastupuje seniorát z titulu virilní funkce) Josef STIBUREK, 434 01 Most, Průchova 18/2902 Náhradníci: vv/ „ _ , 1. Petr Čapek, 405 02 D ^ c m IV, Bezručova 90/4 2. Hynek Merta, 400 01 Ústí nad Labem 1, Dvořákova 6 3. Josef Stiburek, nastupuje jako 1.náhradník z,presbyteru) 4. Miroslav Titěra, 417 61 Bystřany u Teplic, Upořiny 7 3000007

24.synod, 20.-23.11.1985 T jCSK č.3, str. 5

SENIORÁT LIBERECKÝ

48. Fdchard FIEBAS, senior, 466 Ol Jablonec nad Nisou, Opletalova 1 49. Petr RYŠAVÝ, seniorát.kurátor, 407 07 Varnsdorf, Východní 2584 Náhradníci: 1« ThDr.Ladislav Horák, 460 Ol Liberec, Leninova 22 2. Bohuš Chrástek, 512 36 Horní Branná, Valteřice 144 3. neobsazeno 4. Jaroslava Sobotíková, 470 Ol Česká Lípa, Alšova 1637 5. Kurt Baudisch, 407 47 Varnsdorf,Tyršova 1246 6. Jan Kříž, 512 03 Libštát 8 Poslanci - náhradníci - volení konventem: 50. ThDr,Ladislav HORÁK, 460 01 Liberec, Leninova 22 51. Vojen SYROVÁTKA, 408 01 Rumburk, Krásnolipská 22 52. Jaroslava SOBOTÍKOVÁ, 470 01 Česká Lípa, Alšova 1637 53- Rudolf Kurt BAUDISCH, 407 47 Varnsdorf, Tyršova 1246 Náhradníci: 1. Petr Hudec, 514 01 Jilemnice, Jungmannova 268 2. Bohuš Chrástek, 512 36 Horní Branná, Valteřice 144 3. Jan Křiž, 512 03 Libštát 8 4. Růžena Svěcená, 514 01 Jilemnice, Jana Buchara 992

SENIORÁT KRÁLOVÉHRADECKÝ

54. Emanuel HUML, senior, 544 01 Dvůr Králové n.L.,Nám.odboje 1128 55. Ing.Jaromír KRAPAČ, seniorát.kurátor, 547 01 Náchod, Kostelecká 1131 Náhradníci: 1. Jaromír Strádal, 549 31 Hronov 1, českých bratří 181 2. Jan Škubal, 551 01 Jaroměř, Semonice 57 3# Miroslav Hejl, 506 Ol Jičín, Konecchlumská 289 4. Jaroslav Andréjs st., 508 Ol Hořice v Podkrkonoší, Blahoslavo- va 771 5. J m Čeliš, 500 02 Hradec Králové, Dykova 1303 6. Alena Špačková, 517 72 Jílovice u Dobrušky, Klášter nad Dědinou ^ 2 0 Poslanci - náhradníci - volení konventem: 56. Jaromír STRÁDAL, 549 31 Hronov 1, Českých bratří 181 57» Jan ŠKUBAL, 551 01 Jaroměř, Semonice 57 58. Ing.Petr DOHNÁLEK CSc., 541 00 Trutnov, Roháče z Dubé 451 59. Jan Č'ELIV, 500 02 Hradec Králové, Dykova 1303 Náhradníci: 1. Miroslav Hejl, 506 01 Jičín, Konecchlumská 289 2. Květa Šilarová, 561 51 Letohrad, Tyršova 353 3« Petr Suchánek, 4. JUDr.Radka Bartošková,

V 3000008

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č.3, str. ,6

SENIORÁT CHRUDIMSKÝ

60. Jaroslav GREGOR, senior, 537 Ol Chrudim 1, Hybešova 324 61. Naděje MAKDYSOVÁ, seniorát.kurátorka, 53.0 OO Pardubice, Pichlova 2533 Náhradníci: „ , v , ^ OQ, 1. Miloslav Dobrkovský, 560 02 Česka Třebová 2, Riegrova 283 2. Jaroslav Nečas, 530 02 Pardubice 2, Hronovická 492/25 3. ThDr.Jan Vencovský, 570 01 Litomyšlt Tomíškova 69/1 4. MVDr.Eduard wagner, 286 01 Čáslav, Ceglov 380 5. Jan Vondráček, 570 01 Litomyšl, Záhrad H 9 ^ 6. Jaromír Vyskočil, 538 62 Hrochův Týnec, Stíčany 51 Poslanci - náhradníci - volení konventem: 62. Adrian MIK0LÁŠEK, 536 32 Úhřetice, Dvakačovice 32 63. Miloslav BĚTAK, 565 53 Sloupnice, Dolní 80 64. ThPr.Blahoslav PÍPAL, 565 52 České Keřmanice, Džbánev 4 65. Jan VONDRÁČEK, 570 01 Litomyšl, Záhrad 119 66. Jiří JELÍNEK, 566 01 Vysoké Mýto, Roháčova 320/III 67. Jaromír VYSKOČIL, 538 62 Hrochův Týnec, Stíčany 51

Náhradníci: . .n/_r 1. Jiří Zejfart, 566 01 Vysoké Mýto, Javornxckeho 49/IV 2. Jaroslav Nečas, 530 02 Pardubice 2,^Hronovická 492/25 3. Jan Vencovský, 570 01 Litomyšl, Tomíškova 69/1 4. MVDr.Eduard Wagner, 286 01 Čáslav, Ceplov 380 5. Miloslav Štěrba, 285 44 Třebonín, Hraběšín_2l 6. ' Ing.Miloš Hubner, 533 04 Sezemmce» Husova 56

SENIORÁT POLIČSKÝ

68. Jindřich VÝBORNÝ, senior, 539 72 Raná u Hlinská 80 69. Rudolf HROMÁDKO, seniorát.kurátor, 539 44 Proseč u Skutče 156 Náhradníci: 1. ThDr.Josef Sládek, 572 01 Polička, Nábř.Julia Fučíka 561 2. Vladimír Kučera, 539 43 Krouna 155 3» Jiří Tomeš, 592 42 Jimramov 148 4. Josef Dvořák, 569 94 Telecí 26 5. Ing.Josef Chroust, 592 44 Věcov u Jimramova, Jimramovské Pavlo vice 29 6. Libuše Reicheltová, 539 43 Krouna Poslanci - náhradníci - volení konventem: 70. ThDr.Josef SLÁDEK, 572 01 Polička, Nábř.Julia Fučíka 561 71. Josef DVOŘÁK, 569 34 Telecí 26 Náhradníci: 1. Bohdan Pivoňka, 539 42 Svratouch 123 2. Ing.Josef Chroust, 592 44 Věcťjv u Jimranova, Jimramovské Pavlo vice 29 3000009

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č.3, atr. 7 SENIORÁT HORÁCKÝ 72. Jan TRUSINA, senior, 674 Ol Třebíč, Fučíkova 33 73. Milan SLÁMA, seniorát.kurátor, 674 Ol Třebíč, Holasova 96 Náhradníci: 1. Josef Batelka, 592 31 Nové Město na Moravě, Křenkova 151 2. Jan Čapek, 592 11 Velká Losenice, Sázava 73 3. Jaroslav Pfann, 592 03 Sněžné na Moravě 60 4. Libor Smejkal, 594 01 Velké Meziříčí, Zahradní 1270 5. Karel Poláček, 674 01 Třebíč, ul.dr.Iíobzy 22 6. Jiří Navrátil, 586 00 Jihlava, tóalinovského 6 Poslanci - náhradníci - volení konventem: 74. Josef BATELKA, 592 31 Nové Město na Moravě, Křenkova 151 75. Jan ČAPEK, 592 11 Velká Losenice, Sázava 73 76. Libor SMEJKAL, 594 01 Velké Meziříčí, Zahradní 1270 77. František KAŠTANEK, 592 31 Nové Město na Moravě, Mírová 507 Náhradníci: 1. Lubor Kabíček, 586 Ol Jihlava, Vrchlického 1 2. Jaroslav Pfann, 592 03 Sněžné na Moravě 60 3. MUDr.Pavel Vojtíšek, 396 01 Humpolec, Na rybníčku 1317 4. Ing,Emil Šabacký, 594 01 Velké Miziříči, Kolmá 1243

SENIORÁT BRNĚNSKÝ 78. Miroslav ROZBOŘIL, senior, 680 01 Boskovice, Hybešova 9 79. Ing.Jiří NOVÁK, seniorát.kurátor, 636 00 Brno, Komsomolců 1 Náhradníci: 1. ThDr.Jindřich Slabý, 690 02 Břeclav, Nám.Svobody 14 2. Zdeněk Jokl, 679 74 Olešnice, Pražská 131 3. Milan Mrázek, 614 00 Brno 14, Netušilova 26 4. Blahoslav Dobrovolný, 691 64 Nosislav 385 5. Vlastimil Ryšavý, 671 72 Miroslav, Rybniční 19 6. MUDr.Svatopluk Doležel, 602 00 Brno Lerchova 31 Poslanci - náhradníci - volení konventem: 80. Jiří GRUBER- 691 72 Klobouky u Brna, Brněnská 30 / ' i 81. Pavel KAŠPAR, 679 36 Vanovice 60 (Miroslav Rozbořil - je ve funkci seniora) 82. Jana KALUSOVÁ, 671 72 Miroslav, Husova 44 (Ing.Jiří Novák - je ve funkci seniorát.kurátora) 83. Ing.Pavel MALÁČ, 627 00 Brno - Slatina, Vlárská 4 84. JUDr. Petr CARDA, 569 07 Radiměř 120 85. Vlastimil RYŠAVÝ, 671 72 Miroslav, Rybniční 19 Náhradníci: 1. (Jana Kalusová - nastupuje jako 1 .míhradník) 2. hDr.Jindřich Slabý, 690 02 Břeclav, Nám.Svobody 14 . 3. Jiří Doležal, 690 02 Břeclav 2, Nikolčice TO 4. (Ing.Pavel Máláč - nastupuje jako 1.náhradník) 5. MUDr.Jaromír^Strachoň, 683 56 Nížkovice, Heršpice 105 6. PhDr.Milena Simsová., 612 00 Brno - Královo Pole, Volfova 12 3000010

24.synod, 20.-23.11.1985 . TISK 5.3, str. 8 SENIORÁT VYCHOIiOMORAVSKÝ 86. ThDr.Jaroslav STANĚK, senior, 755 Ol Vsetín 1, Palackého 153 87. Dr.Ing.Jaroslav HUML, seniorát.kurátor, 760 Ol Gottwaldov, Leninova Náhradníci: 1. Jaroslav Voda, 756 11 Valašská Polanka, Leskovec 156 2. ' Jiří Kabíček, 670 Ol Gottwaldov 1, Slovenská 3063 3. BohušlavvNovák, 756 21 Ratiboř, Kateřinice 226 4. Radomír Žárský, 755 Ol Vsetín, Na plavisku 1641 5. MUDr.Vojtěch Zikmund 755 Ol Vsetín, Smetanova 1533 6. Ing.František Fajmon, 696 74 Velká nad Voličkou 722 Poslanci - náhradníci - volení konventem: 88. Jiří KABÍČEK, 670 01 Gottwaldova 1, Slovenská 3063 89. Tomáš HOLEČEK, 756 22 Hoštálková u Vsetína 23 90. Jan Blahoslav ŠOUREK, 755 Ol Vsetín 1, Palackého 156 91. MUDr.Vojtěch ZIKMUND, 755 Ol Vsetín, Smetanova 1533 92. Radomír ŽÁRSKÝ, 755 01 Vsetín, Na plavisku 1641 93. Ing.Milan MICHALÍK, 756 22 Hoštálková 18

Náhradníci: 1. Vladimír Kopecký, 756 52 Střítež nad Bečvou 120 2. Miroslav Janeba, 756 23 Jablůnka nad Bečvou 45 3. Ján Hudec, 686 01 Uherské Hradiště 1, Dlouhá 419 4. Lydie Cejpová, 697 01 Kyjov, Lidická 540 5. Jan Kočíb, 756 25 Růžďka 284 6. Ing.František Fajmon, 696 74 Velká nad Velickou 722

SENIORÁT MORAVSKOSLEZSKÝ 94. Ludvík KLOBÁSA, senior, 701 00 Ostrava I, Husovo nám.4 95. Antonín PLACHÝ, seniorát.kurátor, 748 01 Hlučín, Čs.armády 18

Náhradníci: 1. Jaroslav Eoštál, 746 01 Opava 1, Lidická 2 2. Jan Zátorský,\74l 00 Nový Jičín, Janáčkovy sady 1 3. Adolf Petr, 790 70 Javorník u Jeseníku, Lidická 162 4. MUDr.Vojtěch Dědek, 750 00 Přerov, Nábř.l.máje 8 5. Bohumil Berger, 7Op 00 Ostrava-íirabuvka, Mjr.Novaka 10 6. Jaroslava Šálová, 794 01 Krnov Poslanci - náhradníci - volení konventem: 96. Jan ZÁTORSKi, /41 00 l.O.ý Jičín, Janáčkovy sady 1 97. Adolf PETR, 790 70 Javorník u Jeseníku, Lidická 162 98. Jaroslav KOŠŤÁL, 746 01 Opava 1, Lidická 2 99. Karel F0N, 708 00 Ostrava-Poruba, Žilinská 1376 100. Daniel COUFAL, 772 00 Olomouc, Jar.Frágnera 3 101. Ing.Jan SLÁMA, 795 01 Rýmařov, Opavská 55 Náhradníci: 1. Rostislav Chlubna, 796 01 Prostějov 1, U kalicha 1 2. Vlastimil Kovář, 742 01 Suchdol nad Odrou 45 3. Jaroslav Ondra. 789 01 Zábřeh 1, U vodárny 2 . 4. MUDr.Vojtěch Dedek, 750 00 Přerov, Nabrezi l.maje 8 # 5. Blahoslav Matějka, 789 01 Zábřeh na Moravě, Zápotockého 17 6. Ing.Jan Koňař, 735 06 Karviná, Ruská 13/1776

SR.bl.č .689-695,6 97/85-HaE 24. Bii nod 20.-23.11.1985 , TISK č.4

PROGRAM 24. SYNODU ířskobratrské církve evangelické

ZAHAJOVACÍ BOHOSLUŽBY S VEČEŘÍ PÁNĚ středa dne 20.listopadu 1985 v chrámu Páně u Salvátora od 19,oo hod.

1. Vstupní slovo - synodní senior dr.Miloslav Hájek 2. Společný zpěv žalmu 85« Vždy, Pane, dobře svým jsi činíval 3. Vstupní modlitba - náměstek synod.seniora dr.Josef Hlaváč 4. Salvátorský pěvecký sbor - řídí Hana Schillerová - Petr Eben: Oči všech se upínají - Boh.Martinů: Přišli jsme k Tobě do chrámu 5» čtení Písma: Deut 30,1-6.11-18 Řím 10,4-17 - náměstek syn.kurátora dr.JarQ Křivohlavý

6. Společná píseň 5.433: Otče náš, milý Pane 7. Kázání - text Jan 1,43-51 - člen synodní rady Josef Hromádka 8. Společná píseň 5.244,1-7: Ve jméno Krista doufáme 9. Přivítání hostů - synodní kurátor Miloš Lešikar 10. Vzpomínka na zesnulé pracovníky - člen synodní rady Vladimír Pistor 11. Salvátorský pěvecký sbor: Bartolomeus Gesius: Hosiana,hle Davidův syn 12. Představení nově ordinovaných od posledního synodu - synodní senior dr.Miloslav Hájek

13. Píseň 6.420: Slunce pravdy, milosti 14. Svatá večeře páně - synodní senior s přisluhujícími Jindřichem orouo— kem, Naději Mandysovou, Janem Krupou, Pavlem Ku- CGrou během přijímání písně 397« 399. 398. 402

15. Ohlášení 16. Přímluvy a modlitba páně - člen synodní rady Josef Hromádka 17. Poslání a požehnání - synodní senior dr.Miloslav Hájek 18. Společná píseň 122: Vstříc zpěv mi zazněl jásavý

+ + + + + + + +

bl.č.773-mkač 5000012 24.synod - 20.-23.11.1965 I L J . i ' , « 'A

PRACOVNÍ ZASEDÁNÍ 24.SYNODU 20.-23-listopadu 1985 v kostele na Vinohradech, třída Wilhelma Piecka 60 e denním programem: 8,«o - 12,oo dopolední jednání 12.00 - 13,3o polední přestávka 13,3o - 17,3o odpolední jednání . 17,3o - 19,oo přestávka na večeři 19.00 - 21,oo /asi/ večerní jednání

i 1. zasedání - čtvrtek dne 21.listopadu 1985 od 8,oo

8.oo 1. Úvodní pobožnost - píseň, čtení, úvodní modlitba, modlitební chvíle - Dr Adolf K-o-cna 8.3o 2. Zahájení synodu - úvodní slovo synodního seniora 3. Ustavení synodu a. zjištění presence JVŘ čl.13,3 a TISK 3 b. povolání náhradníků - JVŘ čl.13,4 c. povolání členů církve s hlasem poradním - JVŘ 12,8 d. sdělení o právním poradci - JVŘ 61.24 4. Slib synodálů - JVŘ či.13,6-7 5. Společný zpňv písmo 6. 440 6., Volba zapisovatelů - JVŘ čl.13,8 7. Volba skrutátorů - JVŘ čl.13,8 8. Volba verifikátorů - JVŘ čl.13,8

9. Volba, předsedy synodu - JVŘ čl.13,8 a "1.23 10. Volba delších členů předsednictva - JVŘ čl.13,8 a cl.23 11. Schválení návrhu na jednání v komisích a rozdělení do komisí - JVŘ čl.13,10 , TISK č.6 , JVŘ '81.25 12. Volba komise pro poselství synodu - JVŘ čl.13,10 Volba komise dle řádu pastýřské služby ŘPS Čl.9,6-7 13. Schválení navrženého programu synodu - JVŘ čl.14,1 a TISK č.4 10,oo-10,15 přestávka

14. Společný zpěv písně č.406 15- Pozdrav presidentu republiky a ministru kultury 16. Projev zástupce státní správy 17. Zpráva synodní - úvodní slovo k tištěné správě - TISK č.7 rady • synodní senior dr.M.Hájek 18. Doplňovací volba člunů a náhradníků SR z řad starších - TISK 10 19. Rigprava ke zprávě synodní rady TISK č.7, zprávám PO - TISK č.6 a informacím - TISK 5.9 . Rozprava bude probíhat v mezidobí mezi jednotlivými volebními koly. 11,50 20. Oznámení předsednictva - JVŘ čl.10 21. Modlitba, společná píseň _ Karla Trojanová JO 0 001 3 2 4 .synod 20.-23.11.1985 -2 - TISK 6.4

2. zasedání čtvrtek dne 21.listopadu 1985 od 13>3o hod. 13 >3o 1. Zahájení, společná píseň - Zlata Voborská 2. Informace předsednictva - JVfí 61.15/3 cl. 18 3* Hozprava ke zprávě synodní rady - pokračování bodu 18. z 1.zasedání 4. Případně dle potřeby pokračování ve volbě - bod 18 z 1.zasedání 5. Schválení zprávy synodní rady - TISK 7 6. Schválení zprávy o hospodaření - TISK 9 16,15 7. Křest, večeře Páně, ordinace - TISK 11 17,2o , Rozdělení do komisí a určení úkolů - TISK 6 9. Oznámení předsednictva - JVŘ čl.18 110. Modlitba, společná píseň - ámos Tejkal

3. zasedání - čtvrtek dne 21.listopadu 1985 od 19,o© hod.

Jednání v komisích 19,oo 1. zahájení - modlitba \ - I.komise - dr.J.Kamínek II.komise - Rudolf Hromádko III.komise - František Kaštánek ' IV.komise - Jaromír Luňák 2. ustavení komisí - volba předsedy, zpravodaje, zapisovatele 3. projednání přidělených materiálů a návrhů. - Vypracovat a formulovat doporučení pro usnesení synodu 4. Modlitební zakončení /

4. zasedání - pátok dne 22.11.1985 od 8,oo hod.

8.oo 1. Úvodní pobožnost - píseň, čtení, úvodní modlitba modlitební chvíle - Ludvík Klobása 8,3o 2. Informace předsednictva - JVŘ čl.15,3- a čl.18 3. Poselství synodu - první čtení návrhu komise 4. Zvěstování církve - TISK 5.12 11,50 Oznámení předsednictva - JVŘ čl.18 6. Modlitba, společná píseň - Libor Smejkal

5. zasedání - pátek dne 22.11.1985 od 13,3o

13.30 1. Zahájení - společná píseň, modlitba - Karel Fon 2. Informace předsednictva - JVŘ čl.15,3 a 51.18 13,35 3. Večeře Páně - TISK 13 a doporučení komise 14,10 4. Konfirmace - TISK 14 a doporučení komise 15,oo 5* Pastýřská péče - TISK 15 a doporučení kúrnise 15,45 6. Křesťanská výcbova-TISK 16 a doporučení komise 16.30 7. Smíšené sňatky -TISK 17 a doporučení komise 3 O O O O Ví

24. synod ~ 20— 23.11.1985 -3- TISK 5.4

17,2o 8. Oznámení předsednictva - JVft 51.18 9. Modlitba, společná píseň - Josef Sládek

6. zasedání pátek dne 22.listopadu 1985 od 19,.00 ŮŽiivSiCíĚ' - jen pro řádné členy synodu

19,oo 1. Zahájení - společná píseň, modlitba - Vladimír Rejchrt 2. Informace předsednictva - JVft 51.15,3 a 51.18 3* Zpráva a návrh komise synodu zřízené podle řadu pastýřské služby

4. Oznámení předsednictva 5. Modlitba, společná píseň - Tomáš Holeček

7. zasedání sobota dne 23.listopadu 1985 od 8,oo

8,oo 1. Úvodní pobožnost - píseň, čtení, úvodní modlitba, modlitební chvíle - Prof.dr.Petr Pokorný 2. Informace předsednictva - JVft Č1.15m3 a 51.18 3. Poselství synodu - 2.čtení 4. Návrhy ze synodní rady, synodního zastupitelstva, konventů - TISK 16 a návrhy předložené členy synodu Projednávání na základě doporučení komisí synodu Pořadí projednávání určí předsednictvo synodu 5 • 11.55 Poselství synodu -,schválení konečného textu 6. Závěrečné slovo předsedy synodu

12,oo. 7« Závěrečná pobožnost — vede synodní senior dr.M.Hájek při ní případně slib nově zvolených členu SR z rad starších do rukou předsedy synodu. podle potřeby možno zařadit krátkou přestávku asi 10,oo-10,15 asi 12,3o Občerstvení - přednostně pro mimopražské účastníky

•r+ 4- 4* + 4*

4* 4- 4- 4

bl.č. 768,770-1/85-mkač 3000015

24.synod, 20.-23-11.1985 TISK 5 A

INFORMACE PRO ČLENY SYNODU

Vrtali z volebního a jednacího_řádu

1. Pořádek čl 12,odst.4 Nemůže-li se některý člen zúčastnit zasedání, je povi nen se včas omluvit. Za něj bude povolán náhradník. čl,12,odst.5 Zasedání jsou veřejná. Mohou být prohlášena za neveřej ná, usnese-li se na tom nadpoloviční většina jeho přítomných plenů. Č1.12,odst.6 K veřejným zasedáním má každý přístup jako posluchač, musí se však zdržet jakýchkoli projevů. Po prohlášení shromáždění za neveřejné musí se nečlenové ze zasedací místnosti vzdálit. čl,13,odst 5 Jestliže se některý člen shromáždění nemůže pro nějakou překážku v určitý den zasedání zúčastnit, musí požádat na onu dobu o do volenou žádost musí podat předsednictvu ihned, jakmile se o překážce do zví, a to před zahájením zasedání. Povolenou dobu dovolené nemá překročit. 61.18 Denní pořad stanovený podle přijatého celkového pořadu jednání má předsedající oznámit shromáždění, pokud je to možné, v před cházejícím zasedání. Jsou—li proti tomuto pořadu podány námitky, rozhod ne o nich shromáždění samo. Předsednictvo nejprve zodpoví případné dota zy /interpelace/ z předchozího zasedání} shromáždění pak projedná nejpr ve předlohy správního »rgánu, pokud samo neďčí jinak /čl.14,1/»

5. Rozprava 61.17. Každý clen shromáždění má právo informovat se o věci, která*není na denním pořadu, písemným neb« ústním dotazem /interpelací/, adresovaným předsedajícímu. Tyto dotazy nutno zodpovědět nejpozději v příštím zasedání. Rozprava již zahájená nesmí být dotazem přerušena, leč by se dotaz týkal předmětu, o němž se pravě jedná. čl.l9,odst.l Řečníci mluví z řečniště v pořadí, v jakém se•přihlá sili. .Přihlášku k projevu s uvedením jeho zaměření nebo bodu projedná- vané zprávy je potřeba podat písemně předsedajícímu} řečník je povolán k projevu podle postupu rozpravy a podle pořadí podané přihlášky. ěl.l9,odst.2 Předsednictvo shromáždění může pro část zasedání nebo i pro celé zasedání povolit též ústní přihlášky k projevu a_připustit projevy z místa, kde přihlášení řečníci sedí. 0 těchto a jiných otázkách rozhoduje s konečnou platností shromáždění nadpoloviční většinou přítom ných členů. čl.l9,odst.3 Nikdo nesmí o témže předmětu mluvit více než dvakrát, pokud shromáždění nepovolí výjimku. Délka projevu nesmí bez svolení shromáždění přesáhnout pět minut. čl.l9,odst.4 Mimo pořadí lze udělit slovo těm, kteří chtějí podat návrh na ukončení rozpravy nebo připomenout ustanoveni CZ ci tohoto řá du, případně chtějí opravit osobní nebo věcné nesrovnalosti s upozorněn ním, že pronesou jen faktickou poznámku. Délka takových projevů nesmí přesáhnout dvě minuty. Předsednictvo určí vhodný způsob kontroly délky projevu a seznámí s nía předem členy shromáždění. čl,19,odst.5 Předseda nebo referenti komisi shromáždění, kteří již podali zprávu a návrhy z komisí, mají právo promluvit ještě dvakrát:^ jednou za rozpravy a jednou po ^jejím skončení. Žádný z těchto projevu nesmí být delší než 5 minut. 3000016 21.synod, 20.-23.11.1985 TISK 5A str.2

čl.20,odst.l Rozprava může být shromážděním kdykoli prohlášena za skončenou* Skončit musí, uplynula-li doba pro ni určené v přija tém programu jednání. Návrhuje-li některý člen shromáždění, aby by la rozprava skončena, může proti takovému návrhu vystoupit řečník mimo pořadí přihlášených ke slovu. Takový projev nesmí překročit 2 mi nuty. Hláeí-li se za týmž účelem o slovo více řečníků, urychleně se dohodnou, kdo z nich promluví. Nedohodnou-li se, určí jednoho z nich předsedající. Po tomto projevu dá předsedající o přijetí návrhu na skončení rozpravy hlasovat. Je-li návrh na skončení rozpravy přijat, mohou promluvit již jen řeční ci přihlášení do rozpravy před podáním návrhu na skončení rozpravy, po kud neuplynula doba určená pro rozpravu podle přijatého programu jednání. čl.20,*dst.2 Po skončení rozpravy dá předsedající hlasovat o všech návrzích projednaných v rozpravě.

3. N á v r h y čl,16,odst.l Každý člen shromáždění «prévněný k hlasování může na vrhnout shromáždění další otázky k projednání. Takové samostatné návrhy musí být podány písemně předsedajícímu shromáždění, a to aspoň v době rozpravy ve shromáždění o zprávě příslušného správního orgánu. Jestliže se rozprava nekoná, musí být podány při projednávání navrženého pořadu jednání, jinak se o nich nejedná. Na konventu musí být podepsány deseti členy, na synodu dvacetipěti. O zařazení těchto návrhů rozhodne shromáž dění nadpoloviční většinou přítomných hlasů. čl.l6,odst.2 Zařazené návrhy budou vzaty ua pořad v té části progra mu, s níž návrh úzce souvisí. Jestliže tato souvislost chybí, projednají se až po vyčerpání schváleného programu. Nezbude-li na jejich projednání čas a neusnese-li se shromáždění na prtdloužení zasedací doby nebo na od ročení, odlaží se na příští shromáždění. Shromáždění se může též podle povahy návrhů usnést, že některé návrhy má projednat a vyřídit příslušný správní orgán. čl,16,*dst.3 Byl-li některý z těchto návrhů označen za pilrý a je-li jeho pilnost uznána hlasy nejméně dvou třetin přítomných, bude o něm jed náno přednostně ve vhodnou dobu, stanovenou předsednictvem se zřetelem k závazným bodům celého jednání, čl.l6,oast.4 Návrhy, které vycházejí z rozpravy o projednávané vě ci,. mohou být podány kdykoli před skončením rozpravy písemně. Předseda jící dá o nich jednat a hlasovat po skončení rozpravy /cl,20/. čl.!6,odst.5 Žádný návrh podaný shromáždění a obsahující stížnost na správní orgán nesmí být odložen na zasedání příštího shromáždění. Pro jedná se v neveřejné schůzi. čl,16,odst.6 Předsedající má povinnost pečovat o jasnou stylizaci návrhů a má dát slovo tomu, kdo navrhuje jasnější znění. Takový projev může trvat nejdéle 2 minuty.

4, Usnášení čl.3, odst.i K právoplatnému jednání a usnášení je třeba přítom nosti nadpoloviční většiny členů, pokud není církevním zřízením nebo řády stanoveno jinak. čl.3, odět.2 K platnosti usnesení a voleb je třeba, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina přítomných a k hlasování oprávněných členů /volitelů/, není-li GZ nebo řády stanoveno jinak. čl.3, odst.3 Při všech jednáních se mají členové řídit pravidlem Slova Božího. 000017

24.synod,220.-23.11.1985 TISK 5 A, str.3 t

čl.3, odst.4 Hlasuje se zvednutím ruky nebo povstáním /aklamací/. Předseda hlasuje též. Žádá-li o to byí jediný 'volitel, hlasuje se taj ně hlasovacími lístky, V průběhu volby konané aklamací se musí na. návrh byí i jediného volitele přejít k volbě tajné hlasovacími lístky a v průběhu tajné volby se musí na návrh některého volitele přejít k v 1- bě aklamací, pokud tomu žádný volitel neodporuje. čl.3, odst.5 Při tajné volbě je do počtu hlasů započten každý hlas, který byl volitelem odevzdán, bez ohledu na obsah hlasovacího lístku, tedy i lístek prázdný. Při tajné volbě se kandidátovi nepřizná hlas, jehož obsah podle souhlasného názoru skrutátorů vzbuzuje pochybnosti. čl.3, odst.6 Při rovnosti hlasů návrh padá} při volbě však v tomto případě rozhodne l

5» Volby čl.3, odst,2 K platnosti usnesení a voleb je třeba, aby pro ně hla sovala nadpoloviční většina přítomných a k hlasování oprávněných členů /volitelů/, není-li CZ nebo řády stanoveno jinak. čl.4, odst.3 Nedosáhne-li při první volbě nikdo z kandidátů nadpo loviční většiny a je-li volba značně roztříštěna, může se přistoupit se souhlasem nadpoloviční většiny přítomných členů na návrh předseda jícího nebo člena shromáždění nebo orgánu, v němž se volba provádí», k další volbě, při které nikdo není vázán výsledky první volby. Jinak se ihned přistoupí k užší volbě. čl.4, odst.4 Do užší volby budou pojati jen dva kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů, případně více takových kandidátů, pokud získali stejný počet hlasů. Zvolen je ten, kdo v této užší volbě dosáhne vyšší ho počtu hlasů. Při této užší volbě se tedy k platnosti volby nevyžadu je nadpoloviční většina hlasů. čl.4, odst.5 Se souhlasem nadpoloviční většiny přítomných členů shromáždění může být jen ve shromáždění a jen tajnou volbou voleno sou časně více církevních funkcionářů nebo poslanců. Zvoleni jsou ti, kdo dosáhnou v první volbě nadpoloviční většiny hlasů. Jestliže žádný kan didát nadpoloviční většiny hlasů nedosáhne, provede se užší volba jen na jedno místo podle odst.4 tohoto článku mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů. Na zbývající místa se zvolí každý církevní funkcionář nebo poslanec zvlášt. čl.4, odst.6 Vyžaduje-li se pro zvolení kandidáta alespoň dvě třeti ny platných hlasů /§ 7,5 CZ/, postupuje se při volbě takto: a. nedosáhne-li takový kandidát v prvé volbě dvou třetin, avšak 1000018

24*synod, 20.-23.11.1965 TISK 5 A - str.4

dosáhne nadpoloviční většiny p-le^aýeh hlasu, přistoupí se k druhé vol bě, do které je kromě tohoto kandidáta pojat další kandidát, který ob držel nejvíce hlasů. Nebude-li nikdo z nich zvolen potřebnou většinou, přistoupí se k nové volbě, při které mohou být voleni kandidáti bez ohledu na výsledky předchozích voleb kromě kandidáta, který potřebuval pro svč zvolení nejméně dvě třetiny platných hlasů* Dále se případně postupuje pcdlo odst.3 a 4 tohoto článku. ‘b. nedosáhne-li žádný kandidát v první volbě nadpoloviční většiny platných hlasů, přistoupí se ke druhé volbě, při které mohou být vole ni kandidáti bez ohledu na výsledky první volby, avšak s vyloučením kandidáta, jenž potřeboval ke zvolení aspoň dvě třetiny platných hlasů. Dále se případně postupuje podle odst.3 a 4 tohoto článku,

f , b1..''. 212-215/65-mkač 300001

24.synod 0.-23*11.1965 Informace pro členy synodu

1POKYNY PRO ZAPISOVATELE Náležitosti zápisů z církevních shromáždění jsou stanoveny Jednacím a volebním řádem, 51,10 a 61.21. Pro poučení těch, kdož budou pověřeni po řizováním zápisů z jednotlivých zasedání uvádíme výtah podstatných ustano vení s . _ . v 1. Zápis se pořizuje nr volných listech /orif^inál a 3 kopie/, každý list je označen vpravo nahoře:24.synod,-.zasedáni,-.strana Ha první straně se uvede; Číslo zasedání /např.Zápis ze 2.zasedání 24.synodu CCE/ , , datum,hodina a místo konání/např.21.11.1985 ve 14 hod., chrám Pane Pra ha - "viohrady, tř.W.Piecka 60, ' předsedající: /Při změně předsedajícího během zasedána se vždy uvede, kdo se předsednictví ujal/ zapisovatelé; verifikátoři: počet přítomných: ' udělené dovolené: proprán? jednání /např. dle tisku synodu c.4/ v# ... . / oroiednávsné záležitosti /a uvedením č.tisku synodu,pnp.por.c.přílohy/ 2. O neveřejných zasedáních e stížnostech na ářední jednám clenu synodní rady se sepisou zvláštní protokoly. .3. Ke každému bodu jednání se uvede: ., , podstatný obsah rozpravy se jmény diskutujících^ ^ Otázky předložené k hlasování - výsledek^hlasováni nříoadné protesty, ohrežení nebo odvolání 4. K zápisům se připojí: písemné návrhy /pořadové se ocísiují v pravém horním rohu, číslem zasedání, pořad.číslo návrhu/, ue přislaném mi t . zápisu se uvede: Návrh zařazen jako příloha c. 2/5, opravy komisi - prí- oadné záznamy o jednání na magnetofonových páscích. . 5 Protesty a zvláštní mínění mohou být přiloženy k protokolu jen tehdy, l i j i vzasedání « * . byl pronesen úmysl je přiložit před skoníenxn, synodu. Jinak se k nim nepřihlédne. . , , , c Případně podaná stížnost na synodního seniora nebo synodní radu voetnc nříloh se připojí k zápisu v prvopise nebo v úplném overeném opise. 7. Projednávané předlohy dle tisků synodu připojí k celemu souboru ze- niaů dodatečně kancelář synodní rady. v 8. Je vhodné dbát, aby zápisy byly jasné a přehledne cleneny. Jednotlivé body jednání je vhodné oddělovat odstavci a pořadové ,-islovat. Číslováni wrhází z navrženého a schváleného poradu /viz TISK c. 4/. , * naneseni, závěry, případně jiné důležité informace je vhodné zvýraznit. 9. Na poslední straně pod textem zápisu se uvede: Zápis vyhotoven dne: Zapsali: podpisy ^ Podpis předsedy synodu Verifikovali: podpisy . „ předložit 10 ^ánis je nutno vyhotovit co nejdříve, nejpozde^jto předložit synodní radě, která jej zašle ke aohváleni zvoleným, v.rifikator««._ Pokud bude co hotovo již během zasedání synodu, jest to předložití vedoucímu tajemníku synodní rady.

Bl.č.199/85 - Ná 3 0 0 0 0 2 0 i-'-

24.synod, 20.-23.11.1965 Příloha 5c

Poučení pro skrutátory synodu

Doporučení: je voleno 7 skrutátorů, z toho jeden ustaven jako vedoueí, ostatních šest pracuje ve dvou tříčlenných týmech. Vedoucí organizuje práci skrutátorů, podepisuje hlášení o volbách, případně z pověření předsednictva oznamuje výsledky volby.

Každý tříčlenný tým je schopen provést sčítání hlasů /líst ky i aklamací/ při volbě resp.hlasování, tj. rozdat lístky, vybrat lístky, sečíst hlasy, vyplnit hlášení o volbě.

Vhodné rozdělení "rajónů" při tradičním aasedánío * . pořádku pro 3 skrutátory: /z pohledu členů synodu/ - vlevo + předsednictvo - střed - vpravo +■ zapisovatelé + sčítající skrutátoři /mimo hlavní sál/

Hlášeni o volbě i vyplňuje se pro každou tajnou volbu na samostatnou předtištěnou předlohu. Skrutátoři doplní: - číslo zasedání /podle schváleného programu/, - funkci, na kterou je prováděna volba /např.synodní kurátor, předseda synodu, člen předsednictva z řad starších, člen I pastýřské rady, náhradník ... apod./, - pořadí volby /zatrhnout resp.doplnit/, - počet současně volených funkcionářů /JVŘ čl.4, bod 5/, - celjcový počet odevzdaných hlasů a jejich rozdělení podle jmen, počet prázdných lístků a počet hlasů nepřiznaných /vzbuzujících pochybnost - JVfi 51.3,bod 5/ a příslušný součet. - !! Jména volených uvádějte v pořadí počtu získaných hlasů!! - podepisuje aspoň 1 ekrutátor z týmu a vedoucí skrutátorů, - místo pro poznámku je vyhrazeno předsednictvu, skrutátoři nevyplňují,

Hlasovací lístky: po skončené volbě jsou uloženy do obálky /pro každou volbu samostatně/, obálka řádně označena a předána vedoucímu KSR /lístky musí být k disposici např.verifikátorům/.

bl.č.216-mkač • -V Ji 000021 TISK 5, 5 D 24.synod - 20,—23«H»1985 5 £ Informace pro členy synodu

POKYNY PRO PODIVÍNí NÁVRHŮ i h Způsob podávání návrhů stanovuje Jednací a volební rád : ' y Cl*10Ro*lišújí se návrhy samostat^ & pravý. O každém z nich platí z ^ s T n x ustanoveni (viz TISK 3 A). \í Některé návrhy mohou být označeny za £ilne. , , Tí i Podle povahy lze rozlišit návrhy k způsobu hlasovaní, ná i j vrhy k usnášení (JVR 51.3) a návrhy k volbám (JVR cl.4) Způsob hlasování o podaných návrzích stanovuje JVR 16,7 (viz TISK 5 A). ^ Návrhy na usnášení je třeba podávat na předtištěných^líst cích (jež budou k dispozici v lavicích);^hlasovaní_volební se koná na hlasovacích lístcích podle pokynu předsednictva pokud nebude určeno jinak. POKYNY PRO PŘEDSEDNICTVO SYNODU Předseda a místopředsedové synodu řídí^synodní jednání a rozdělí si úkoly mezi sebou pro jednotlivé časti programu . 1 . předsedání části synodního jednání j 2 . evidence těch, kteří sejilásí o slovo (dává také vyvě šovat pořadí na orientační tabuli) ; 3 . evidence podávaných návrhů (k tomu slouží předtištěné listy) a event. předání příslušné komisi synodu ; 4 . evidence spisů, které došly synodu $ 5 . kontrola časové lhůty při rozpravě (byla-li stanovena). Je třeba dbát, aby se návrhy, spisy, hlášení ° v°l^ c h a další synodní předlohy neztratily a^byly přiloženy k pnslusnym protokolům. Také je třeba>se dohovořit se zapisovateli, aby by ly zachyceny všecky důležité věci. K VOLBŘ ZAPISOVATELŮ, VERIFIKÁTORů A SKRUTÁTORů Protože k prvním z úkolů synodu je zvolit zapisovatele, verifikátory a skrutátory, podává synodní rada s onledem na _ ‘pružnost jednání a také na přípravu synodalu tento návrh. na službu zapisovatelů v 1 .zasedání A. Jiří Kabíček a^Ing.Milan Michmiik v 1 . 53 b ! Dr.Blahoslav Pípal a Ing.Jaromír Itrapáč v 2 . tt Pavel Kašpar a Vlastimil Ryšavý v 4. 13 Emanuel Vejnar a Ing.Jaromír Krivohlavy v 5. 31 Vojen Syrovátka a Jaroslava Sobotikova v 6 . t? Miloslav Plecháček a Ing.Valentin Chamrad Coc Dr»Otakar Punda a Dr.Miroslav Litomisky v 7. I! (v záloze Adrian Mikolášek a Jiří Jelínek) ( " Jan Škubal a Daniel Coufal) na službu verifikátorů Bohuslav Otřísal, Dr.Adolf Kocna, Josef Batelka a Libor Smejkal na službu skrutátarů vedoucí Ing,Karel Matějka CSc.^ , . , . 1. skupina Dr.Petr Carda, Jiri K u č e r a ^ Jaromír Stradal 2. skupina Jiří Gruber, Jaromír Vyskočily Pavel Pistor (v záloze Ing.Josef Salda, Karel Fon) Bl.č. 802/85 SR ~ MB. ______1000022 24.synod 20.-23.11.1985 TISK 5. 6 PRÁCE V KOMISÍCH A. Vysvetlení •- '■***&' Synodní rada navrhuje, aby 3« pracovní zasedání synodu ve čtvrtek 21.11.1985 od 19 hodin probíhalo v těchto čtyřech komisích : I. Teologické (pro otázky vyznání a života církve) II. Pbo výchovu a tiskové záležitosti III. Správní (pro záležitosti právní a organizační) VI. Hospodářské (pro záležitosti hospodářské a stavební) Z ustanoveni Jednacího a volebního řádu či«25 o komisích synodu vyjímáme : odst.2. Každá komise se ustaví volbou předsedy a referentů. Ustavující schůzi komise řídí její nejstarší člen. O volbě předsedy a 'refe rentu rozhoduje nadpoloviční většina přítomných členů komise. Zvolení předsedové podávají předsednictvu synodu zprávu o výsled ku této volby i o postupu prací v komisích. odst»?« Komise pořídí zápis o průběhu svého jednání a shrne výsledky svých porad v návrzích} tyto návrhy referenti podle usnesení komise zapi suji a písemně podávají s podpisem předsedy komise předsednictvu synodu. odět.4. ...Předsedové.komisí nebo v jejich zastoupení referenti pověření komisi odůvodňují tyto návrhy před plénem synodu ústně. Jejich re feráty nesmějí trvat déle než 30 minut, pokud synod neurčí jinak. Zápis obsahující formulace návrhů doporučených komisí se vyhotoví ve 4 vyhotoveních a obdrží jej a) předseda komise, b) zapisovatel komise, c) zapisovatelé plenárního jednání synodu, v němž bude zpráva komise projednávána, d) vedoucí - tajemník synodní rady. B • Návrh na rozdělení tisků synodu a návrhů do jednotlivých komisí : Komisi, pro poselství synodu - svěřit návrh č. 1 a 2 (TISK č. 18) í.komisi - přidělit TISK Č.13, TISK č.15, TISK č.17 a návrhy 3.-8. (TISK č.18) II. komisi - přidělit TISK č.14, TISK č.16, TISK č.15 a návrhy 9.-25. (TISK č.18) III. komisi - přidělit návrhy 26.-39. (TISK č.18) IV. komisi - přidělit ná.vrhy 40.-46. (TISK č.18) C. Nálrh synodní rady na rozdělení členů synodu do komisí : (patrně NEJSTARŠÍ) I. :iM.Hájek, J.Hromádka, J.Smolík, P.Pokorný, O.Funda, B.Otřísal, P.Smetana, ÍM.Frydrych, J.Štorék, J.KAMÍNEK, J.Šplíchal, A.Tejkal, L.Horák, J.Kraus, B.Hajek, E.Huml., B.Pípal, J.Sládek. J.Čapek, P.Kašpar, J.Novák, J.Kučera, J.Kabíček, J.Staněk, L.Klobása, D.Coufal (26 členů) II. : J.Hlaváč, J.Křivohlavý, A.Kocna, M.Heryán, R.Schiller,. Z.Susa, M. Plecháček, K.Trojanové, P.Pistor, C.Horák, P.Freitinger, V.Uhlík, Ing.Křivohlavý, V.Syrovátka, J.Sobotíková, J.Strádal, J.Gregor, N. Mai^dysová, J.Jelínek, R.HROMÁDKO, J.Trusina, J.Gruber, J.Kalusové, J.Šourek, R.Žárský, J.Zátorský, K.Fon -(27 členů) III. : M.Lešikar, J.Ondra, M.Litomiský, K.Matějka, Z.Soušek, J.Šalda, J.Šroubek, Z.Laštovka, P.Pellar, V.Rejchrt, R.Baudisch, J.Krapáč, P.Dohnálek, A.Mikolášek, J.Vyskočil, J.Výborný, F.KAŠTANEK, J.Batelka, M.Sláma, ' M.Rozbořil, P.Carda, J.Huml, M.Michalík, J.Koštál, J.Sláma (25 členů) IV. : V.Pistor, V.Chamrád, J.Cábela, M.Havránková, Z.Voborská, J.LUŇÁK, E.Falátek, E.Vejnar, J.Stiburek, R.Firbas, P.Ryšavý, J.Škubal, J.Čeliš, M.Běták, E,Wagner, J.Dvořák, L.Smejkal, V.Ryšavý, P.Maláč, T. ffoleček, V.Zikmund, A.Petr, A.Plachý (23 členů) \ SR-bl.č.816/85-MB 3 0 0 0 0 2 3

24. synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.7

ZPRÁVA SYNODNÍ RADY O.STAVU CÍRKVE PRO 24. SYNOD • ('

l.,01 Zamýšlíme-li se každé dva roky nad^stavem své církve, neměly by nám unikat tendence' dlouhodobějšího Vývoje* Někte ré jevy jsou okamžité a vyvolávají pochopitelnou pozor nost. Jihé změny se dějí znenáhla a nemusíme si je v prou du dění uvědomovat. Přesto formují podobu církve hlouběji než jednotlivé události. 1.02 Dldhodobým positivním prvkem^je skutečnost, že naše církev se zdarem ,přerůstá ze zděděného^model-u tzv. lido vé církve do nová podoby. Typ lidové církve nelze hodnotit jen záporně. Ve své epoše sehrál svou kladnou úlohu,^ Přesto máme za to, že se mýlí ti. kdo se nemohou smířit s' jeho odezněním a orientují se na jeho zachování. Před námi je nový typ, který je možno charakterisovat jako '’společenství věřících". Jsme svědky toho, jak se ve sborech postupně vytváří. Budoucnost církve j e v tomto živoucím novém modelu. 1.03 S tím souvisí rostoucí uvědomění tzv. laiků v círk vi. V řadě sborů vyrůstají staršovstva, která jsou si / vědoma své odpovědnosti za sbor a této odpovědnosti se také ujímají; kazatel sboru musí počítat se samostatnos tí hlasu a názoru svých presbyterů a může v nich najít rovnocenné spolupracovníky. Zájem o službu výpomocných kazatelů neutuchá; a ve sborech jsou ti, kdo se odpověd ně připravují, přijímáni bez podceňování. Sestry ve sbo rech přestávají být mlčenlivým stádcem, na kt.eré je spo lehnutí, ale které se neodváží - k ničemu vyslovit: postup sester ve staršovstvech, do úlohy kurátorek a členek se niorátních- výborů je patrný. I 1.04 Znovu chce synodní rada vyslovit uznání a dík těm, kdo pracují v jejích poradních odborech. Jde tu o velikou řadu bratří a sester, laiků i kazatelů z pťpvolání,- kteří nad svůj pracovní úvazek věnují čas, odbornou přípravu i agilní iniciativu celocírkevnímu dílu. Bez jejich čin nosti by mnoho úkolů církve zůstalo nepokryto. 1 1.05 Obnovuje se opět bohudíky teologický zájem nejen u kandidátů výpomocného kazatelství, ale i studentů bohosloví a kazatelů z povolání. Zdá se, že překonáváme jednostranný důraz na praktickou aktivitu a^okamžitou 1 aktuálnost, ale začínáme opět vyvažovat &e síře a hloi^bky duchovního poznání. 1.06 Radostná a pozorovatelná skutečnost, že lidé opět od církve něco čekají, nás nezast.iiuje zcela^nepřipravené. Zájem o dnešního člověka u kazarelů, otevřené brány sbo rů, přechod_ od polemické apologetiky k radostnému pozvá ní evangelia se jeví patrný. 1.07 Rovněž tak*se .dále rozevírá ékumenická otevřenost naší církve, která je s to do rozhovoru, do reflexe i do konkrétního soužití zahrnovat široké křestanské spektrum od katolicismu až po letniční tony. ť J -7 U U U .. - Un c *1 24. synod, 20.-23.11.13S5 '-'-LC‘ 1 11 Jsou ovšem též tendence, které nám působí zármutek a probouzejí obavy. Objevují se^sklony dovolávat se práv ních postupů tam, .kde by mělo jit o pastýřský rozhovor. Zřízení a řády církve jsou ovšem velikou pomoci, aby niK- do nemohl zneužít síly svého postaveni nebo^osobnos n vuci slabším. Proto je všichni od synodní^rady az po proste členy sborů máme respektovat. Jestliže se vsau 0 01 dokonce o necírkevní právní normy a argumenty opíráme. jako bychom jednali s cizími a nikoli s bratry či sestrami; jestliže se kdokoli __cíti okamžité napaden každým napomenutím a nepřipustí, že druhého může vést opravdový bratrský zájem, rozrušuje se v církvi nejvlastnějsí obe- celiství. 1 12 Objevují se tendence stavět zájem, práva nebo svo-^ bodu osobnosti před službu Kristu a jeho lidu. Je poučné po té stránce číst některé argumentace, jimiž se pro něko ho žádá ordinace, diakonské zkoušky nebo studium bohoslo ví. Neměli bychom ztratit v žádném^případe pokorné vědomi, že se neucházíme,^nýbrž jsme povoláni, a to do služby, nikoli k uplatnění. 1.13 Těžkým úkolem, v němž často selháváme,vjentále^ nemít pravý postoj Kristova učedníka mezi věrným a zřetel ným svědectvím na jedné a pokornou snášenlivosti na^dru hé straně’* Týká se to postojů teologických, církevních i politických.

1 21 Různorodý ráz našich sborů i jejich nestejný duchov ní stav je známou skutečností. Radujeme^se intenzivní ho duchovního života, opravdové vzájemné lásky a souná ležitosti, nevšední obětavosti bratri a sester na radě_ míst; na řadě jiných míst s úzkostí sledujeme odumíraní sborů, duchovní i pracovní netečnost, sarvatky a osobni rozpory, povrchní provoz bez hluboké zbožnosti. 1.22 Těžká zkouška věrnosti je na sbor uložena tam, kde musí bratři a sestry společně zastat, jen scaskcnou po mocí administrátora dojíždějícího odjinud, úkol kazatele v době uprázdnění jeho místa. Od posledního synouu, ¡3&». lze vyčíst ze statistických přehledu, nam ubylo lo^caza- tPlů a kazatelek, nově nastoupilo do služby 23* Pri^tom slouží 16 kazatelů jako pracující důchodci, 63 slouží nadále v plném úvazku přes svůj pensijni vek,^li dozra jí důchodového věku do příštího synodu. Do -ceze^doby by molo na bohoslovecká fakultě dokončit svou^pripravu 17 bratří a sester.'Jenže je nutno počítat^jeste s vo jenskou presenční službou u bratří, s mateřstvím u sester. Snad dokončí své přípravy a budou moci do služby nastou pit někteří diákoni či diakonky. 1.23 Věková skladba našeho kazatelského sboru v příštích letech ještě nedá vyjít z obtíží, které se vztahuji ne jen k obsazení sborů, ale také například seniorátních vvborů, ano i učitelských míst na bohoslovecko fakultě. 18 kazatelů v č i n n é službě je nad_65 let veku, 5b kaza telů je ve věku 60-65 let, 46 mezi 55-°0 , ¿7 mezi uO-55, 19 mezi 45-5 0 , 9 mezi 40-45, 22 mezi 35-4 0 , 32 mezi 30-3 5 , 13 pod 30 let věku. 1.24 V čase přerodu církve není snadné stanovitý co je naším předním úkolem. Sbory na tom ani v teto věci nejsou stejně. Názory jsou ovlivňovaný i osobním zaujetím kaza telů či presbyterstev. Nepochybně v našich letech 3000025

24. synod, 20.-23.11.1985 TISK p.7, str.3

vystoupila do pcpředí naléhavost pastýřské péče, tj. osobních styků, s lidmi (návštěv kazatelů, osobních rozhovorů s hledajícími, osobních svědectví členů sboru). Ale právě zájem a zkušenosti těch, kdo přicházejí do našich sborů^jako noví lidé, nás opět vrací k tomu, abychom věnovaliprvořadou pozornost 'jasnému, zřetelnému, životnému zvěstování také na kazatelně, a spolu s tím i celému utváření bohoslužeb^^kaza tel má vědět, že v hluboké a odpovědné přípravě na služby Boží leží centrum jeho.práce, a každý účastník^má v dychti vosti po "příbytcích Božích" dát shromáždění církve v den^ Páně přednost před jakýmkoliv^jiným^zaměstnáním Spebo vyraže ním. V křestanské výchově padá v našich letech velká váha úkolu na rodiče a rodiny - není možno^tuto úlohu prostě de-^ legovat na kazatele nebo katechetu. Při všech těchto nápadných úkolech nesmíme ztratit ze zřetele věrnou péči a lásku ke starým, nemocným a osamělým.

1.31 Těšíme se z toho, že máme v posledních letech poměrně^ stálý a velikosti naší církve celkem přiměřený počet bratří a sester, kteří se hlásí ke studiu bohosloví. Zdá se nám rovněž, že opravdovost jejich přístupu k úkolům se nezlehču je, právě naopak. Velice nás musí zaujmout, že j^sou ^mezi^při jatými uchazeči každoročně takoví, kteří nepocházejí z věří cích rodin, ale sami dospěli ke svému rozhodnutí víry a vzali je vážně, že se připravují ke službě evangelia. 1.32 Počet bohoslovců-absolyentů je nevelkým číslem doplňo ván těmi, kdo se ve zralejším věku rozhodli pro duchovenské povolaní a složili tzv. diakonské zkoušky před syiiodní ra- / dou od posledního synodu 4. Po ustanovení mají i^oni mož nost dosáhnout úplného bohosloveckého vzdělání dálkovým studiem na IIP. 1.33 Učilišti Komenského fakulty jsme nadále zaváháni za svě domitou přípravu našich kazatelů a kazatelek. Kritiky, ktoere se občas v církvi ozvou, nejsou spravedlivé,. Neberou ohled na1 obtížnost pedagogického vedení mladých lidí vůbec, pro jednotlivosti nemají zájem na celostném pohledu, často^se ani nedají informovat o pravém stavu věcí. Jsme učitelům bohoslovecké fakulty, zavázáni za jejich solidární a obětavou pomoc v církvi - v poradních odborech synodní rady, ve sbo rech, v literární . činnosti - a sdílifte s nimi jejich obtíž nou starost o odborný teologický dorost.

2 .1 1 .S vděčností vzpomínáme, že před 40 léty byla osvobozena naše republika a ukončena druhá^světové^válka. Synodní zastu pitelstvo přijalo k tomuto výročí prohlášení, které bylo zasláno všem sborům. Na základě referátu synodního seniora zamýšlelo se též nad postavením naší církve v socialismu. I tento referát byl zaslán do všech^sborů církve. Jsme církví žijíoí a pracující z vůle svého Pána v socialistické společ nosti. Nejsme církví ani socialistickou, ani antisocialistio- kou. Kladme si otázku, zda naším svědectvímâ zvěstováním^ plníme poslání, které nán bylo svěřeno, v této době a v této společnosti, v níž žijeme. t ' % i / 24* synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.7, str.4 2.12 Vedení církve pokračovalo v pravidelných rozhovorech s představiteli Sekretariátu pro věci církvení Ministerstva kultury §SR, v záležitostech mezinárodních vztahů také občas>§ vedením Oddělení pro věci církevní při Předsednictvu vlády CSSP l. Předmětem jednání byly především záležitosti kazatelů včetně'těch, kdo jsou bez státního souhlasu, upráz dněných sborů, celocírkevních akci, zahraničních, ekumenic- .kých a mírových vztahů, správních a hospodářských záležitos tí, dále pak aktuálních problémů života^církve, kdekoliv na místní nebo širší rovině vyvstaly. Třebaže jednání je často velmi nesnadné a ne vždycky dosáhneme výsledků pro nás příznivých, je možno konstatovat, že^jsou rozhovory otevřené, představitelé církve mohou plně^vyjádřit sve^ stanovisko a jsou vyslechnuti s pozorností. Litujeme, že nejsou podmínky pro setkání častější, jak by si toho situace vyžadovala. 2 i3 Řešení praktických otázek vyplývajících ze státního_ aohledu nad církvemi velmi často spadá do kompetence kraj ských a okresních národních výborů. Tato skutečnost vyža duje projednávání různých otázek seniorátními výbory s ta jemníky pro věci církevní krajských národních výborůâ sbory s tajemníky pro věci církevní okresních národních výborů.Informace o"těchto jednáních jsou povzbudivé. Je třeba, aby především představitelé sborů, ale i představí-* telé seniorátů přistupovali k těmto jednáním zodpovědně, dbali zásad slušného společenského jednání, jednali otev řeně a s porozuměním. 2 14 Tento decentralizovaný způsob projednávání klade zvláštní nároky na vzájemnou informovanost představitelů církve na jednotlivých úrovních. 0 každém jednání je třeba ■vyhotovit výstižný záznam a zaslat jej vyšším církevním orgánům, právě tak jako synodní rada informuje o výsledcích svého jednání ty, jichž se týká; v záležitostech obecnější ho dosahu jsou informovány seniorátní výbory nebo i sbory. Podle potřeby je nutné před jednáním si vyžádatoVzájernné informace o dosavadních výsledcích jednání na různých ro vinách. Pokud to bude vyžadovat situace, bude třeba prpvá- dět porady vedení církve s představiteli seniorátů k něk terým důležitým otázkám. 2*15 Církevní řády určují? že církev na všech úrovních za stupují předseda a místopředseda správního orgánu. Presby- terně-synodní zásady naší církve jasně určují, že^kazatel bez druhého představitele z řad starších není oprávněn sbor příslušné úrovně zastupovat a jakýmkoliv způsobem jej zavazovat. Dále připomínáme, že za celou církev jsou opráv něni jednat představitelé synodní rady, za seniorát předsta vitelé seniorátu a za sbor' představitelé sboru. Je chybné, když kdokoliv jako jednotlivec svým^jednáním vzbuzuje do jem, že jedná jménem celé církve, případně sve osobní mí nění vydává za mínění'církve. 2 .1 6 Kaše církev obdobně jako všechny ostatní církve v na šem státě podléhá státnímu dohledu vycházejícímu ze zásad stanovených zákonem 218/49 Sb. a vl. nař, 221/49 Sb. a prováděcích předpisů. Vlastní řízení a správa církveâ je jich záležitostí v souladu se schváleným Církevním zříze ním a řády církve je prováděna výlučně církevními orgány. ' 3 0 0 0 0 2 7

24. synod, 20.-23.11*1985 TISK 5.7, str.5 Dovoláváme se dodržování zákonnosti ze strany orgánů stát ního dohledu. Pak ovšem taxe my musíme respektovat dané zákony, a to i ty, které nám nejsou příznivé. 2.21 Synodní zastupitelstvo bylo svoláváno k pravidelným jednáním ■ době mezi synody. Ha jaře 1984 jednalo především o doplnění a schválení sez namu objektů vyžadujících zvláštní péči, dálo též o ve čeři Páně a konfirmaci, ha podzim 1984 jednalo o činnosti staršovstev, sborech v duchovní nouzi, odkladném účinku odvolání k synodu, zásadách pro rozpis repartic a návrhu synodní rady na rozdělení darů z repartic. Ha jaře 1985 vyslechlo zprávu synodního seniora^o církvi v socialismu a schválilo prohlášení ke éO výročí osvobo zení. Schválilo program 24. synodu.^Jednalo o výchově pomocných kazatelů, varhaníků a o zásadách pro rozpis re partic na senioráty. Usnesení synodního zastupitelstva^ texty některých důle žitých -referátů byly zaslány sborům církve. 2.22 Synodní rada se schází k poradám vždy ve středu odpoled ne jednou za dva týdny, v době prázdnin jednou za tři týdny. Termíny porad a informace o hlavních projednávanych záležitostech jsou zveřejňovány v Aktualitách. Záleží-^ tosti k projednávání je třeba doručit kanceláři synodní rady nejpozději v pondělí před zasedáním. Pro'nemoc, služební cesty, representaci církve, dovolenou a jiné důvody se občas někteří členové nemohou zasedáni zúčastnit. Pouze jednou od roku 1983 byli jednáni přítomni pouze 3 členové. Usnesení nabyla platnosti až po jejich potvrzení čtvrtým členem. V roce 1983 bylo jednáno 24x. Přítomni byli Dr.Hájek 22x, Dr.Hlaváč 21x, hromádka 18x, Lešikar 24x, Dr.Křivohlavý

V roce 1984 bylo jednáno 23x. Přítomni byli Dr.Hájek 21x, Dr.Hlaváč 21x, Hromádka 21x, Lešikar 23x, Dr.Křivohlavý 22x, Pistor 23x. , _ , V roce 1985 do konce srpna bylo jednáno 15x. -tritomni byli Dr.Hájek 14x, Dr.Hlaváč 12x, Hromádka 14x, Lešikar 14x, Dr.Křivohlavý lOx, Pistor 15x. 2.23 Seniorátní konventy a seniorátní zastupitelstva \kromě správníchá-tm-f <7.nizáležitostí o9.-1 -hns-hí seniorátů věnuji ve zvýšenězvvsene míře^mi. svoji pozornost životu sborů a seniorátů. V roce konání synodu by seniorátní konventy měly být konány nej později do konce’června.-Pozdější termíny konání způsobují zdržení ve vypracování synodních předloh /seznam poslanců, návrhy konventů, rozdělení práce synodu apodj). Včasné vyhotove-^ ní zápisu by mělo být samozřejmostí. Rády stanoví pro jejich předložení lhůtu 15 dnu. • __ _ > Pokud má být provedena volba členů nebo náhradníhu seniorát ního výboru, je třeba asi do 4 týdnů po volebním^konventu svolat bohoslužebné shromáždění seniorátu, při němž nově zvolení složí předepsaný slib.^Termín je třeba s časovým předstihem projednat se synodní radou. 3000028 24. synod, 20.-23.11*1385 TISK o.7, stx.6 2.24 Seniorátní výbory se schází pravidelné k^poradam, většinou každý měsíc. V početně malých, seniorátech^neni význam pravidelných porad zcela doceňován. Náhradnici jsou většinou zváni k poradám a zúčastní se prače. Ojedi něle seniorátní výbory využívají práce i některých starsich ze sborů. Zápisy o poradách seniorátních výborů davaji synodní radě informace o záležitostech seniorátu. Je^pro to vhodné je zasílat co nejdříve, ^ejich správnost muže ověřit předseda seniorátního výboru. Případné opravy nebo upřesnění• mohou být uvedeny v zápisu z následující porady. 2.25 * V posledních více jak deseti letech byl podceněn význam pravidelných visitací, při nichž b^ pozornost byla věnována též správním a hospodářským záležitostem sboru. V V opakovaných případech byly až při^odchodu kazatele^ze sboru zjištěny v tomto směru závazné nedostatky. ^0 rad- ^ rém vedení všech záležitostí je třeba se přesvědčit častě ji, především pak před odchodem kazatele ze sboru.^Vyko náním visitace může senior v případě potřeby pověřit, ně kterého člena seniorátního výboru. 2.26 Staršovstva sborů jsou velkým pomocníkem kazatelů při jejich práci. Kromě pomoci v praktických^záležitostech (péče o sborové budovy a majetek, a o hospodářské zále žitosti) je třeba st-arší vychovávat k pomoci kazatele v práci pastýřské, katechetické a zvěstovatelske. Takto ^ pojatá služba stasích je důležitá předěsím pri uprázdněni sboru. 2.27 Pověření staršího je především pověřením ke službě, k práci ve sboru. Je proto třeba pro urad staršího vybírat členy sboru, kteří se pravidelně účastní sborového života, a část svého času jsou ochotni věnovat poradám staršovstva a práci pro sbor dle svých obdarování. Lid^staré smlouvy odpovídal na přijímané Boží dary obětí desátků.^1 mezi^ členy naší církve jsou takoví, kteří takto na^přijímané dary odpovídají. Sbory a církev od svých starších potřebu jí,' aby za přijímaný dar života věnovali část svého času pro práci v církvi jako obět díků. 2,28 Je dokončován tisk Církevního zřízení a řádů po jejich novelisaci 23. synodem v roce 1983. Budou v dosta tečném množství, tak aby je sbory mohly zakoupit pro ^ všechny své starší. Senioráty by měly proškolovat staral ^ sborů/ především pak nově zvolené. Před získáním opravném řídit automobil je každý povinen seznámit se s pravidly silničního provozu a zkouškou doložit své znalosti. Při jetím vo/lby za staršího se člen sboru spolupodílí na^ správě a řízení sboru. Je proto třeba, aby se seznámily s pravidly pro tuto práci, jak jsou obsazena v Církevním zřízení a řádech.

3.01 Poslušná církev pamatuje na slovo svého vzkříšeného Pána: "Jděte ke všem národůn a získávejte mi učedníky*' (Mt 28,19). Obvykle jsem to chápali jako rozkaz k^misii mezi pohanskými národy a byli jsme spokojeni,_když cír kve měly organisovanou misii, kterou jsme byli^ochotni finančně podepřít. Snad jsme byli hrdinná to, ze^mezi francouzskými misionáři byl i náš farář M. Mikolasek. 24. synod, 20.-23.11.1985 TISK č.7, str.7 Dnes však docházíme k poznání, ze tu jde o rozkaz k nesení evangelia i v našem národě, jehož velká část nic nezná z biblické zvěsti* 3.02 Byl by to únik, kdybychom chtěli tvrdil;, že jej zce-^ la plníme službou evangelizačních odborů, at již při synod ní radě či v seniorátech a ve sborech. . Jsme vděčni za jejich činnost a radujeme se z každého úspěchu, pokud^jej může lidská oko spatřit. Avšak tím Kristův rozkaz není ještě splněn. Jeho adresátem je každý, kdo se ýilásí k lidu jeho království. Jde i o nás zde na synodu.,. Páh církve ví, zda jsme ve vlastním národě horlili o věc ^ristovu a po sloužili někomu k tomu, ab^r vstoupil do řad učedníků. Jsme naplněni radostí, když slyšíme o evangelizační a mi sijní činnosti některých členů církve i o nově obrácených, kteří chápoju své učednictví jako povolání do služby evangelia. Misie v Kristově jménu přináší novou spiritua litu, hlubší oddanost Ježíši Kristu. Ale musíme též s bo lestí vyznat, že stále ještě zůstává mnoho pohodlnosti,>■ nepravé zbožnosti, která se točí jen kolem svého "já”, at již s akcentem pozemského prospěchu či j^en vlastního spasení. Zůstali jsme mnoho dlužni svému Pánu, svým bližním v národě i elaborátu z 23. synodu "'Praxe církve jako nástroj misie". 3.03 Otázku evangelizace a misie nutno chápat v nedílném celku s činností Ducha svátého. Vzkříšený Pán, vstupu jící k Otci, zaslibuje učedníkům křest Duchem^svátým, aby v jeho síle nesli svědectví o Kristu v blízku a az na sám konec země (Sk 1,5*8), Znamením daru Ducha svátého nemusí být mnohé mluvení, třeba "mluvení jazyky’* ^(glosso lalie), ale vždy jím je srozumitelná slovo, které ukazuje na Krista (l.Kor.14,18n). Měli bychom pozorněji dbát na jasné biblické svědectví o přítomnosti Ducha svátého ("Duch svátý je zde! Po letnicích nebyl nikdy ze světa odvolán. Přebývá uprostřed věřící církve b. sboru a v je jich živých údech", Werner de Boor) a ptát se: "Jak^mohu dojít podílu na Duchu svátém?" obdržením tohoto podílu se otevírá cesta k evangelizaci a k misii.

3.11 Otázce "kdo je můj bližní?" dává Ježíš v podobenství o milosrdném Samaritánu (Luk.10) podobu "komu jsem bliž ním?" z tohoiP hlediska mysleme na křestanskou službu ve sborech církve. 3.12 .Žádný člověk si nestačí sám. Je odkázán navdruhého, zvláště v osamocenosti, v nemoci a v různých těžkostech. K tomu však patří i druhé: žádný člověk nemá žít jen pro sebo. Znamením pravého lidství je život s druhými^a pro druhé. To si stále plněji uvědomuje moderní společnost, která přejímá to, co. dříve pro trpící^konala jen církev. Vděčně uznáváme, že náš stát této službě věnuje velikou péči a uvolňuje k tomuto účelu značné prostředky. To ovšem neznamená, že pro církev nezůstal žádný prostor. Lidé hladoví po lásce a často potřebují pomoc různého druhu. Tu je naše příležitost, ^emusí jít o velké^ny, ke kterým obvykle nemáme času ani síly, ale souStředme 3000030

24. synod, 20,-23.11.1985 TISK č.7, str. 8 se na drobné projevy upřímného zájmu, na které při dobré vůli stačí každý sám. Zde nám mů&e pomoci i^slovo nositelky Nobelovy ceny míru Terezy z Kalkaty: HPri službě bližním dávejte pozor na maličkosti, ktere^nikdo ne clíce vykonávat. Nic není malého před Bohem. Když jdete k osamělému člověku, abyste u něho poseděli, vyslechli ho, nebo když někomu darujete květinu, někomu vyperete prádlo nebo uklidíte byt, to všechno je ohromné dílo. Vůbec nezáleží na tom, že byl ten skutek malý, Az sta neme tváří v tvář Bohu, budeme viděni jen podle naši lásky”. 3.13 Křestanská služba lásky se projeví nejprve "v rodi ně víry”. Avšak apoštol Pavel nás vede přes hranice sboru . a církve, když píše: "A protož dokudž čas máme, čiňme dobře všechněm, nejvíce pak domácím víry" (Gal.6 ,10), Kristovská láska se nevyhne ani těm, kdo nás nemají rádi a stává se tak svědectvím Božího zájmu o člověka. "Dnes Bůh miluje svět skrze nás, uchází se o lásku světa tím, že nás posílá do světa, abychom byli jeho láskou, jeho velikým soucitem” (Tereza z Kalkaty), 3*14 Křestanská služba se vztahuje na celého člověka. Čin lásky je spojen se slovem evangelia a s přímluvnou modlitbou. Evangelizace a diakonie jsou sestry, zrozené z Kristovy lásky. V tomto vědomí pamatujme: ?íNejdůleži tější hodinou je vždy přítomnost; nejvýznannějším člově kem je vždy ten, který ti stojí tváří v tvář; nejnutněj ším dílem j,e vždy láska” (M.Eckhardt).

3 .2 1 Kd^ž myslíme na službu církve tištěným slovem, jde v prvé radě o tituly, které v minulém období vydal KALICH, účelové zařízení synodní rady (viz zprávu edič ní rady a vydavatelství Kalich). Z této řady chceme zmínit každoroční publikace církve. Evangelický kalendář vyšel v nákladu 13.000 a písmácká příručka Na každý den 8.000. Výše nákladu obou publikací ukazuje, že je menší zájem o pravidelné čtení Bible, i když na druhé straně je nutno vzít v úvahu, že NKD ještě v r, 1983 vycházel v nákladu 5.000. Vybízíme staršovstva sborů, aby svým příkladem a výzvami posilovala pravidelné čtení Písma v rodinách. Ediční rada si uvědomuje, že nejde jen o vy dávání nejvyššího možného počtu titulů, ale i o jejich kvalitu. Ta záleží na autorech, kterých je nedostatek. Ediční rada bude vděčna za upozornění v tomto směru. 3.22 Vedle tištěných titulů slouží círjcvi publikace, kte ré rozmnožuje synodní rada. připravuji je všechny odbory podle potřeb své práce pro církev. 3.23 Informační brožurku o naší církvi v řeči německé a anglické připravil Dr,Jiří Otter pro návštěvy ze zahra ničí i pro jiné zájemce. Je vytištěn péčí zemské^evange lické církve ve Falcku (NSR) s finančním přispěním i jiných zahraničních církví. 3 .2 4 Časopis Český bratr vychází ve zvýšeném nákladu 8 ¡.000 výtisků od poloviny roku 1983 a v nezměněném roz sahu 16 stran, ačkoli s povolením příslušného úřadu mohl 3000031 24. synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.7t str.9 již v roce 1984 vycházet o 24 stranách. Je to zaviněno tím, že dosud nebyla nalezena tiskárna, ^ktera by byla^ __ ochotna náš časopis tisknout v rozšířeném rozsahu. Jedna ní s tiskárnami vzal na sebe br. Miroslav Brož, vedoucí tajemník synodní rady. 3.25 V publikační činnosti církve jsme utrpěli velikou ztrátu úmrtím br, faráře Jana Miřejovskéhov(18.11.1984)» Jako předseda ediční rady a redakční rady Českého'bratra pilně konal svou práci s láskou a s přehledem. Bohu^diky za joho věrnou službu církvi. 31.8,1985 utrpěla ediční rada novou ztrátu nenadálým úmrtím br. faraře Františka Potměšila. Ediční radu vede nyní em. senior Dr.Josef Veselý.

4.01 Stálým údolem církve je vzdělávání a výchova členu k živému křestanství. Kelze se spokojit úvahou, ^že víra i její růst je Boží dar. Je jistě pravdivá dávná zkušenost, že ani výchova, ani vědomosti k opravdovému následování Ježíše Krista nestačí. Přece však je samotný Nový zákon dokladem veliké péče apoštolů o duchovní růst sborů i jedno tlivců. Ke křestanskému růstu je-potřebí také prohlubu jící se znalosti svědectví Písma, obsahu evangelia,^viry a vyznání církve na její cestě dějinami. A ovsem vrůstá me do víry '’praktickým cvičením" uprostřed obecenství bratří a sester. 4.02 Naše výchovná práce v církvi trpí v posledních_le tech nedostatkem koordinace. Velmi obětavě pracují jed notlivé poradní odbory, chybí však vzájemná informovanost, koordinace, návaznost práce. Upozornil na to již minulý synod svým požadavkem, aby byla vypracována celková kon cepce výchovy v církvi. Synodní rada doufá, že by mohlo situaci zlepšit povolání nového tajemníka, který by byl pověřen prací na veškerém úseku výchovy. 4.03 Z povahy věci je nutné, aby se výchova diferencova la podle vyspělosti a věkového stupně. V naší malé^círk vi to však často znamená, že pracujeme š nepatrnými^sku pinkami* Musíme se usilovně bránit pocitu^zbtečnosti ta kové práce. Před Bohem-je každá jediná duše vzácná.

4.11 Již J.A.Komenský nás učil, že veškerá výchova, také duchovní výchova, začíná v nejútlejším věku, to^jest^ v prostředí rodinném. Význam rodiny a jejího vlivu si znovu silně uvědomujeme. Přitom nelze dnes počítat se ^ skutečností, že j.e rodina opřena o širší pospolitost pří buzenstva, obce i sboru. Byla proto vytvořena pracovní skupina £ komise), která by se soustavně věnovala^otáz kám křestanské rodiny, přípravě Já ^jejímu založení a k je jímu způsobu života i výchově dětí, 4.12 Ve sboru pečujeme o děti před konfirmací_jednak tra dičním způsobem dětských bohoslužeb, jednak^biblickými hodinami a konfirmačním cvičením, výjimečně též vyučo váním ve školách. Zejména o program dětských^bohosluzeb se stará poradní odbor pro nekonfirmované pečlivou 0000032

24« synod, 20.-23.11.1985 TISK č.7, str.10 přípravou příruček. Pomocí pro mnohé by mohla být také ^ nová Biblická dějeprava, která je v tisku. - Zarmucující je skutečnost, že v řadě sborů se děti před konfirmaci neshromaždují. Je to jen výsledek odcizení rodin, jejich nezájmu o duchovní věci - anebo jde též o liknavost a resignaci staršovstev a kazatelů? 4.13 Mládež po konfirmaci se shromažďuje v ještě menším počtu'sborů. Postrádáme - každý s^nod po tom volá^- mož nost kursů pro dorost pod 18 let veku.^Avšak žádná nad- sborová občasná aktivita nemůže nahradit, co je zanedbá no v pravidelné práci sborové. Radujeme se z houževnaté snahy pracovníků celocírlevních i seniorátních poradních odborů na tomto úseku. Radujeme se^z toho, že^je po o dlouhém čase připravena opět příručka biblických vykladu. Radujeme se z toho, že do skupin našich konfirmovaných^ porůznu nacházejí cestu i noví bratři a sestry. Toužili ^ bychom, aby byli přijímáni jako skuteční členové sborové ho společenství a Gby se jimi také cítili. Také církev má co zápasit s odcizením mezi generacemi. 4.14 Výchovná práce mezi dospělými se rozbíhá do růz ných směrů a máme někdy potíže s tím, abychom nenasmero- vali veškerou výchovu k přípravě laických (výpomocných) kazatelů. "Zdaliž v jednom těle nemáme mnohé údy?” Sympatické je, že výzva 23* .synodu ke zvýšení pozornosti k pastýřské péči jedněch o druhé našla odezvu mezi laiky a v práci jejich poradního odboru. Úkol, abychom jedni druhé měli na mysli, hovořili s nimi, modlili se za ne, padá zdaleka ne jenom na kazatele. 4.15 Větší pozornost bychom měli věnovat vzdělávání^pres byterů. Nastupují nové generace ve sborech, do^staršovstev přichází mnoho sester, naše presbyterní zřízení klade na staršovstva nemalou odpovědnost. Jsou skutečně naši pres byteři ke službě připraveni? Znají své úkoly? Mají dost dobrých rad a návodů, jak svým úkolům dostat? Bude^potře bí zamýšlet se zvláště nad programem a soustavnosti i stylem našich presbyterních konferencí. 4.16 -Radostná a nadějná práce s výpomocnými^kazateli, započatá před nějakou dobou, přináší již své ovoce.v ry lo by si nadále přát, aby zájemce o tuto práci podněco valo a k přípravě vysílalo staršovstvo! aby ti, kdo se školí, skutečně se přihlašovali nezískáni pověření^aby_ ti, kdo jsou pověřeni, byli skutečně ke službě využívaní ve vlastním i v sousedních uprázdněných sborech. Seniorát ní výbory by měly o tom míti přehled.

4.21 S rostoucím ohrožením stvoření^vyvstava^přeč. církví vyznavačský úkol uvědomit si, že^svět, v^nemž a z něhož žijeme, nám není dán k využití až do zničení, ^ale sveren abychom ho jako Boží stvoření opatrovali. Také u nas^tyto otázky ožily. Komise, ustanovená, aby se zabývala otáz kami vědy a víry, byla vtažena do teto problematiky^ kte rá pro víru i pro vědu je prvořadou výzvou. Práce této komise volně souvisí s úsekem výchovy: skutečně tu jde také o přvýchovu člověka k novému poměru k přírodě. 0000033 TISK č.7, str.ll 24» synod, 20,-23«11«1985

5,01 Ekumenická myšlenka, ekumenické ušili a orientace na rovině sborů naší církve znamenají pohyb^k_vzájemnému na slouchání, někde také začínající spoluprací na společném .dosvědčení evangelia dnes. Na konci roku 1985 vycházíme z předpokladu určitého vědomi ekumenického kontextu ve sborech i celé církvi. 5 02 Jeden z neteologických faktorů, který poněkud uprostra- nil ekumenické myšlence, je zcela nova vnejsi situace na šeho světa za posledních 40 - 50 let. Církev se ocitla v proudu postupující sekularizace. V Urcitych o plastech ie tento proces už za svým vrcholem, oinde^rychleopostu puje a zanechává následky nejen na struktuře sboru a církve. To vše také způsobilo, ze církve bez^ohledu na kofesijní bariery se začaly vzajemne více^vnímat. Začaly oři sobě vzájemní pozorovat mno&o společných_základních prvků. Ke svému překvapení zjištují, že je jich víc nez se domnívaly. 5 03 ' Vznikla tak poměrně rychle v církvi první íázeeku- menického cítění. Někdy až příliš enthusiasticky zabarve ného, očekávajícího i požadujícího velmi mnoho a v krát- • kém čase. Po období vzájemné ignorace ci zjevného nepřá telství je tato nedočkavost psychologicky^pochopitelná. Praktické počiny ekumenické spoluprácet predevsim^na_ místní rovině, jsou však skromné. V otazkach^zavaznej-^ ších se nepostupuje. Nadšenci spěchají a ,tlačí církevní grémia k rychlejšímu postupu pri spoluprací.^Zda se jim, že církevní instituce jako takové proces spise brzdi. Na druhé straně se objevují i obavy z tohoto ekumenického pohybu. Nechybí starost, zda ekuména nebude^znamenat vy prodej vlastního dědictví, aí už jde o ten ci onen kon fesijní směr. c ni V nadcírkevním, nadnárodním, světovém měřítku_vy rostla rozsáhlá fungující ekumenická telesa a grémia. Jsou to např. ústředí koďesijních svazu: Světový refor movaný svaz (SRS), Světový luthersky svaz (SLS), ^zmini- me-li z našeho hlediska jen tyto dva, jez vyvíjejí nemalou aktivitu. Dále jde o regionálni útvary jako konfe rence evropských církví (KEC), a konecne o střechový orgán ekumenického úsilí a spolupráce Světová rada círk ví (SRC). o ,, ✓ Po pravdě řečeno naše ekumenické ušili zustava opise v proudu iniciativy zmíněných orgánů, nez abychom zřetel něji registrovali náš vlastní pohyb a iniciativu na tom to poli. c qc Významným mezníkem na ekumenické rovině od P°slední- * ho synodu zůstávají stále výsledky 6. Valného shromáždě ní SRC ve Vancouveru v roce 1933. Maji dlouhodobý chara.k ter. Ústřední výbor, který zasedal v^roce 1984, byl po staven před řadu^závažných rozhodnuti, k nimž mel mandat valného shromáždění. , „ , _ . .. a) Rozpracovat do konkrétní podoby l inu přijatou ve Vancouveru (T.j. zápas o mír, dorozuměni, odstranění atomových zbraní, hledaní^oest ke^ v- konciliární jednotě církve ohledáváním společ ných základů - konvergentních důrazu aj.) 0 O O O O 3 <.

24* synod, 20.-23•11*1985 TISK č.7, str. 12

b) Zvolit nového generálního tajemníka. Stal 30 jím prof. Dr. Eciilió Castro z Urugvaje. V příštích letech připravuje SRC řadu významných pracovních setkání: ' V roce 1986 o "Vzájemném sdílení" darů duchovních i hmotných, církví bohatých s chudšími i docela chudý mi. V roce 1988 komise pro víru a řád připravuje konferenci s tématem: "Jednota církve a obnova lid stva". Má posoudit a zhodnotit rchcvor., který v círk vích vyvolal dokument "Křest, večeře Páně, ordinace"^, má také posoudit výsledky snahy o společné vyjádření apoštolské víry dnes. A v roce^l989 by se měli zástup ci světového krestanstva společně odpovědně zamyslet n ad stále aktuálním thematem: ý'Mír, spravedlnost, integrita přírody".. Tato velká světová témata by se měla promítnout do roviny práce a života našich sborů. 5.06 Styky s katolickou církví na úrovni SRC pokračují. Papež Jan Pavel II. navštívil v ženeve ústředí SRC^v^roce 1984. Komuniké o návštěvě vyjádřilo naději, že návštěva poslouží k prohloubení vztahů mezi římsko katolickou církví a SRC, a potom i dále na místních národních rovinách. Byla vytvořena pracovní skupina SRC pro vztah k římsko katolické církvi, která má zpracovávat řadu vážných otevře ných otázek. Jedním z obtížných bodů vzájemné spolu- ^ # práce je - alespoň v evropském měřítku - katolické chápá ní smíšených sňatků. Bude to^dále místo Marie v^životě ^ církve, otázka ordinace, apoštolské posloupnosti, pojetí svátosti (svátost kněžství a manželství). Ve vztahu ke katolické církvi by nás neměl určovat žádný antiprogram, nýbrž společné základy víry v Božího Syna Ježíše Krista, a jeho dílo kříže a vzkříšení. A pře ce i tak základní shody stojí v protikladu k některým zásadním rozdílům, jež byly'zmíněny a trvají. Ekumena nebo kofese? Tato otázka je stale^živa v rozhovoru. Ekumenická spolupráce ^ za cenu opouštění nebo odepisování konfesí se nejeví sckůVnon •. “masuje to v pos lední době i úsilí jednotlivých konfesijních svazů. Světový reformovaný svaz prochází v posledních třech dese tiletích stále procesem svého sebeuvědomováni, sve iden-^ tity. Rád by nesl profilované dědictví reformace pro dneš ní potřebu (Ottawa 1982).Svaz vede rozhovor i s jinými konfesijními útvary (bilaterální rozhovory). Nový presi dent Allan Boesak představuje prvek angažovaného přístupu k společenským otázkám ^jako jsou rasismus, vykořistování, chudoba, spravedlivý mír. v , Světový lutherský svaz konal své Valné shromážděni v roce 1984 v Budapešti. Také položil důraz na identitu lutjierství v rodině ostatních křestanských církví. Buda- peštské valné shromáždění zvolilo novýmvpresidentem svazu biskupa Kaldyho z lutherské církve vjfedarsku. loto shromáždění zaznamenalo průlom mládeže a^zen do činnosti všech orgánů svazu a výrazný apel teologů i ^laiků z oblas ti 3. světa ve prospěch hladových a zaostalých oblastí světa. 3000035

24. synod, 20.~23.11.1985 TISK 5.7, str.13

Zástupce Vaticánu ve svém projevu vyjádřil radost nad tím, že s některými lutherskými církvemi je římsko ka tolická církev nejdále v teologickém rozhovoru. 5,11 Významnoi úlohu v oblasti ekumenického úsilí naši • církve mají vztahy k jednotlivým zahraničním církvím. V posledních letech jsme zaznamenali^jejich rozvoj ve značném měřítku. Jsou. důsledkem větších mezinárodních setkání představitelů církví, zároveň ověřují nosnost ekumenické myšlenky. 5.12 Na prvém miste jsou návštěvy br. synodního seniora a jeho náměstků na oficiální pozvání - a reciproční návš těvy představitelů církví u nás. Jsouûžitečné oboustran ně, slouží k vzájemnému bližšímu poznávání, odstraňo vání možných předsudků i falešných informací. Jsou výz namnou vzájemnou' službou. Dále je to účast na synodech, konferencichâ^konsulta- cích tématického charakteru. Každoročně vyjíždí na tyto cesty na 70 pracovníků církve, K nim nutîo připočíst i zahraniční studium studenou KEBF z českobratrské církve evangelické. Studovali v Holand sku, Francii, NDR a od podzimu 1985 také výJSR. Naopak poskytujeme stipendium zahraničním studentům na Komen ského fakultě. Pokračují též zotavné pobyty kazatelských manželských párů z Madarska, NDR a Polska. 5.13 Snažíme se udržovat styky s našimi krajany v zahra ničí. Je to na prvním místě stálá spolupráce se Svazem českých evangelíků v Rakousku (sbor Vídeň), kam^4x roc- ně odjíždějí naši kazatelé konat bohoslužby i návštěvy v rodinách. , v . ... Písemný styk a částečné možnosti zasílat naše puolikace máme s českým sborem ve Velikém Središti v Jugoslávii, v Zelově v Polské lidové republice, částečně též se sbo rem v Peregul Maře v Rumunsku. tt Br. synodní senior Dr. Miloslav Hajek a Josef iromadka měli příležitost kázat v českými krajany založeném Huso vě sboru v New Yorku. 5.21 Ekumena však neznamená jenom styky se^zahraničím. Především-bychom-měli žít v upřímném soúručivem, spolu— dělném vztahu k sesterským církvím doma. 5 #22 Ekumenická rada církví v Československu (ERC), je jímž byl náš synodní senior- pro toto období zvolen místo předsedou, koná v mnoha ohledech užitečnou práci (předev ším na poli rozšiřování biblí). Jinak je ztečí možno očekávat od ní rozhodující vliv na další sblížení. Vztahy zůstávají spíše na úrovni dobrého sousedství. 5.23 Velmi důležité je soužití křestanů rozdílného vyzná ní na sborové a místní rovině. Pokud na ná3 jest, měli bychom být pro tyto vztahy otevření, velkorysí a plni nadeje. 5.24 Nevelké rozpětí našich ekumenických vztahů, našeho t ekumenického úsilí nás učí vidět církev Kristovu v jejím universálním rozsahu a zároveň prožívat všecku slávu ^ Kristova díla i na malé ploše sboru,^ v němž žijeme. Byt svoboden od našich navyklostí, poznávat stále znova, JUU0036

24« synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.7, str,14

že Boží pravda je hlubší i obsáhlejší než stačíme_ pochopit v mezích našich tradic,- zkušenosti i celého^zivo- ta. To vše nás povede k pravé otevřenosti, tolik potřebné v ekumenické spolupráci, která je důsledkem vítězné ifiilos- ti evangelia.

5,31 Stále žijeme ve světě plném napětí, neklidu, ohrožení samých základů, života, Na hromadách zbrani v Evropě i jinde na světe je mír stale křehkou skutečnosti, Na druhé straně iniciativa lidí nejrůznějšího seskupení, politických názo rů i náboženského přesvedcem poznovu spojuje^všechny k ve— likému úsilí o zachování míru a života na^zeni»^40 let od konce druhé světové války a společné porážky^fasismu^spo jenci poskytlo příležitost k zamyšlení nad vaznou otázkou spolupráce všech při vážných nebezpečích ^a- ohroženích, i těch současných. Pro křestaný je^uplynulých 4 0 ^let důvodem vděčnosti Pánu Bohu za život, práci a svědectví evangelia v míru. 5.32 V létě 1985 se konalo v Praze VI. ýVš§křestanské míro vé shromáždění. Na něm se ozval hlas krestanu z celeho světa, volající k míru a spolupráci. Přítomní zástupci 3. světa vnášeli do jednání myšlenku universálnosti^vseho světového dění, a odtud pak rostoucí odpovědnosti všech, jednotlivců i skupin, hnutí, církví, organizaci,jeřicích i atheistů za mírovou budoucnost lidstva, ktere zije^dnes už v nedělitelném světě celé Země. Jedenáct sboru naši církve přijalo návštěvy dvou desítek zahraničních účast níků VI. VMS, kteří sloužili při bohoslužbách^. otevírali před námi do široka obzor mírové působnosti církve, mno ho spolupracovníků z naší církve věnovalo své sily orga nizačnímu zajištění shromáždění. 5.33 V průběhu VI. VMS vedli zástupci synodní rady jednaní se zástupci 3. světa: se zástupci Církve Ježíše Krista na Madagaskaru, Assembly of God z Lesotha,^ Presbyterni círk ve v Kamerunu a se zástupci Btiopské církve,^jiz především byla připravena pomoc v podobě léku a potravin z celocir- kevní sbírky pro hladovějící. Naše pomoc je pro tyto církve důkazem, že církev i v naší zemi má své místo ve společ nosti i možnost tvůrčí akce. Uplatňujeme takána velmi konkrétní rovině svůj podíl na mírové aktivitě KMK. Zuro- čujemc tak i ochotu clenu našich soor-u, k t e n jsou připrave ni pomáhat trpícím v neznámých zemích. 5,34 Jakkoli podíl každého jednotlivce na úsilí o mír 30 významný a vpravdě nezastupitelný, tak upřímně vítáme a podporujeme snahy vedoucích státníků o řešení všech spor ných c-tázek' jednáním, o nastoleni ovzduší otevřenosti, dů věry a spolupráce v mezinárodních vztazích. Naše kazoden- ní práce i modlitba budou podepírat myšlenku míru mezi lidmi a národy.

5.41 V církvích na celém světě je takřka pravidlem vysoké procento pravidelné účasti žen na životě místního sboru. Menší je už jejích podíl na správě sboru a církve. 24. synod, 20.-23.11.1985 , TISK s.7, str.15 A v některých je dosud veden zapas o místo žen v cirk v m službě. V naší církvi jsme si směli připomenout 3 0 >let od. oxd.in8.c6 Ž011 s. v.d©cxi6 ocoriii dlouiiou tr&dici. jcjicii bohaté a. rozmanité služby kazatelské $ katechetické i pasto rační . 5.42 Bez nadsázky smíme povědět, že služba žen ve sborech, celé církve je pří.iímína spontánně, ztratila za posled ní léta zcela prvek výjimečnosti. Postupně roste i jejich podíl ve správníoh orgánech církve, ve staršovstvech^(sta le častěji jsou také na místech kurátorek), v seniorátních výborech (vždy castejsx místa nshradnicka, mamě vsak už první seniorátní kurátorku), objevujíce mezi poslanci na konventech a synodech. Vzájemná úctami pomoc, stale^očeká vání na obnovující Boži milost vytváří ve spolupráci ýnuzu i žen ve sborech i správních orgánech církve otevřené a osvobozené společenství Božího lidu. 5.43 Dobrou práci koná odbor sester,^slouží programovému setkávání kazatelek & kurátorek. Další inspiraci ^j eho čin nosti slouží napojeni na podobný odbor pracující pri Eku menické radě církví v CSSR i na organizace tohoto charak teru v širším měřítku evropské a světové ekumeny. __ V tomto smyslu také Světový den modliteb zen^nabyva v pos ledních letech prostoru i významu ve stale vetsim poctu sborů celé círk/e. ^ v . Upřímná vděčnost patři všem zenam, i tem, ktere ve v o ech sborech naší církve konají věrně svoji drobnou, takřka ■ nepostřehnutelnou práci a službu.

6.01 Svědectví o svém Pánu vydává církev vůči svému oko lí různým způsobem. Jedním z nich je_svědectví vydavane kostely a dalšími církevními budovami. Svoji^pounou pří tomností ukazují - zde jo dům Páně, Pán je přítomen i __ v tomto místě,*v této společnosti a v teto zenu. K glne- rnu svědectví je třeba), aby budovy^byly v pořádku, včas opravované, vkusné upravené. Je třeba pamatovat i na úpravu okolí, zeleně, květin, stromů, oploceni a přístu pových cest. Pokud jsou k tomu předpoklady, rna byt kostel, sborový dům či fara ostrůvkem klidu a pohody. 6.02 “Kdekoliv se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, budu uprostřed nich." Věříme, že Bůh je přítomen v našich shro mážděních v Ježíši Kristu a v Duchu svátém. Syn^Bozi je pro nás velikým hostem, dokonce hostem nejvzácnéjsim. Za mysleme se nad tím, v jakém prostředí svých chrámu a modliteben tohoto vzácného hosta.mezi sebou^pnoímajne. Věnujeme jim alespoň tolik, kolik věnujeme úpravě a vyoa- vení svých bytů, chat nebo chalup? 6.03 Pouze několik sborů naší církve nemá vlastní budovy. Shromáždění shnru jsou konána v pronajatých prostorách_a též kazatel sboru bydlí vvpronajímaném byte. Sadíky při jímáme službu jiných křestanských církvi, ktere nam umož ňují v jejich prostoráoh konat naše shromážděni^ Ochotné podle možností sloužíme i našimi budovami a umožňujeme shromáždění sesterským církvím. Kde je zapotřebí, 0000038

24. synsd* 20.-23.11.1985 TISK 5.7, str.16 ‘ \ v staršovstva necht se starají o získání vlastních prostor, Ne všude sborové budovy vyhovuji plně požadavkům kladeným dnešním typem a velikostí shromáždění konaných ve sboru. Je třeba pečovat, aby byly včas prováděny úpravy, podle současných a budoucích potřeb. Velkým problémem pro sbory i církev jsou některé budovy nadměrné pro dnešní potřebu v určitém místě. Zatím není známé obecné řešení tohoto#prob lému. Je třeba sledovat především možnosti využití v místě. 6.04 Včasnou údržbou a opravami lze předcházet velkým nák ladům na opravy v budoucnosti. Jsme vděčni, že poradní od bory stavební některých seniorátních výborů v tomto směru povzbuzují sbory k provádění včasných oprav. Je třeba^ý aby staršovstva plnila úkol hospodářský také péčí o včasnou údržbu svých budov a dalšího majetku sboru. Stejně důležitá je vysoká odborná úroveň prováděných sborových oprav. Pokud sbor nemá vlastní schopné odborníky, může se obracet o po moc na poradní odbor seniorátního výboru nebo synodní rady. Neodborně prováděné práce zatíží sbor do budoucna velkými náklady na odstranění nedostatků. 6.05 Při provádění údržby a opravy sborových budov je třeba v nejvyšší míře využívat dobrovolné práce členů sboru. I když ve sboru nejsou vždy potřební odborníci, najde se přece dosti pomocných prací, které mohou provádět jak mladí, tak i starší členové sboru. Nejedná se při tom vždy pouze jen o úsporu nákladů na údržbu a opravy. Pracovní společen ství prohlubuje a přetváří vztah členů ke sboru. Sbor se stává ve větší míře "jejich sborem". 6.06 Velké opravy celocírkevních budov se nashromáždily obdobně jako velké opravy sborových budov. (Podrobné in formace o ukončených opravách a úkolech do budoucna jsou uvedeny v tiscích č. 9E a 9G). Celková potřeba prostředků na tyto opravy, které by bylo naléhavě třeba dokončit před rokem 1990, přesahuje 10 mil. Kčs. Z celocírkevních repartic lze pro tento účel uvolnit každoročně asi 400 - 500 tis. Kčs, takže na asi 3/4 nákla dů schýzí krytí. Zahraniční sesterské církve jsou ochotny alespoň nějakým podílem nám pomoci, neměli bychom však na tuto nesamozřejmou pomoc spoléhat. Značnou část nákladů bude třeba hradit minořádnpu obětavostí členů církve. 6.11 Lid staré smlouvy přinášel obět jako výraz vděčnosti za příslušnost k vyvolenému Božímu lidu, za všechny dary přijímané z Boží milosti.. Obě tmi bylo provázeno úsilí o odpuštění provinění, o očištění z hříchu. Církev od kaž dého svého člgna očekává projev vděčnosti za přijímané da ry od Boha, at se jedná o dar života, životního prostředí, rodiny .života v míru, ale i možnost výdělku a životní úrovně. Je hodně důvodů za něž máme být vděčni. Projevuje me však svoji vděčnost přinášením obětí, či jen přinášení almužen? 6.12 Jedním ze základních, i když ne nej důležitějších proje vů obětavosti členů církve je placení saláru. Občas je disku továno o tom, v jaké výši by salár měl být placen. Pro něk teré salár ve výši 1% z příjmu se zdá být neúměrně vysokým J O O O O 3 VO

24. synod, 20.-23.11.1985 TISK 6.7, str.17

zatížením, naproti tomu jiní, a ne^ou ojedinělí, ochotné o a zcela dobrovolně platí salár ve výši 10% ze svých přijmu. Podle ■salárního Híče, který jako posledni^byl před více léty schválen synodem, by měl být salar církve^placen ve výši od 1 do 2% z ročních příjmů. Salár platí clenove církve sboru, jehož jsou členy. Sbor by měl od svých clenu požadovat salár v takové výši, aby mohl plnit všecimy sve závazky, včetné závazků vůči církvi povšechné. 6.13 V současné době obětavostí členů církve je pokrýváno asi 60% všech nákladů. Stát včetně platů kazatelů hradí asi 30%, pomocí zahraničních církví je pokrýváno asi 10¡o nákladů. Všechny druhy obětavosti by bylo třeba zvýšit • asi o 2/3, aby církev byla schopna plné hradit veskere náklady. 6.14 Velkou pomocí pro sbory, které jsou nuceny provádět větší opravy svých budov, je možnost pomoci z celocirkevnich 'zdrojů, at poskytnutím daru či bezúročné půjčky. Tyto prostředky pro pomoc sborům jsou vytvářeny dobrovolnou obětavosti členů církve. Žádný ze sborů církve není schopen obejít se bez pomoci# Pokud sbory^jsou no* tento druh. pomoci odkázány,vnebylo by rnpudré jakýmkoliv^způsobem omezovat soustřeďování prostředků na tento ucel.

Zpráva uzavřena ke 30. 9. 1985.

Bl.č.729-731,733-743,757,687-688SR-85 MaK. 3000040%.

24.synod, 20.-23»IX.1985 TISK č.8, str. 1

ZPRAVA 0 ČINNOSTI POEADNÍCH_ODBOňÚ_SYNODNÍ_^DY (Příloha ke zprávo synodní rady o stavu církve)

1. PO TEOLOGICKÝ Poradní odbor teologický se scházel v intervalech v průměrů asi šesti týdenních (od synodu celkem 12 schůzí do prázdnin 1985) a z ulo žení synodní rady připravoval dva základní 'podklady pro synod: 1) Elaborát o zvěstování. Na základe přípravných studií a exege- tických sond jsme připravili á v červnu t.r. synodní radě odevzdali text, který chápeme jako podklad pro jednání synodu a případně jako studijní pomůcku pro staršovstva. 2) Vyjádření k Lidským dokumentům. Prostudovali jsme připomínky, které po minulém synodu synodní rada obdržela, a také řadu stanovisek^ či rozborů, vypracovaných sesterskými církvemi v zahraničí. Připravili ! jsme poradu zástupců seniorátů v Chotěboři. Výsledkem jsou 2 texty, a) vyjádření pro Komisi pro víru a řád; b) vyjádření pro sbory naui ;církve. Tyto texty chápeme jako návrhy pro synod; přijme-li je synod (pogř. doplní), měly by. být jako oficiální stanovisko církve odeslaný do Zenevy a do sborů. 3) Teprve po dokončení těchto úkolů v polovině letošního roku se PO začal zabývat třetí uloženou prací na etických otázkách. Pokud ze synodu nevzejdou pro něj úkoly, pro které by byla požadována časová přednost, chce se etickou orientací církve zabývat v následujícím období prioritně.

2. PO PfíO VZDĚLÁVÁNÍ KAZATELŮ

'1. Odbor se v pravidelných poradách zabýval úkoly, které mu byly svěřeny: 1. Příprava pravidelných kursů pro kazatele: a) Teologický kurs v Praze, pravidelně pořádaný v letních mě sících - koncem srpna - byl v roce 1985 přesunut opět na zimní dobu. Po dobu adaptací HBS byl pořádán ve sboru v Pra ze, Kobylis i chr. Snažili jsme se jej zaměřit na aktuální teologický problém, daný bud. rozhovorem v církvi (1985: Písmo - Starý a Nový zákon) nebo výročím (1984: Barmenské prohlášení). Usilovali jsme o to, aby sevna program dostaly otázky ze všech teologických disciplin. Slo nám též o to, abychom rorhovor s představitelem teologie z jiných zemí (1984: Dr.Krotké2 *7z NDR). Ne vždycky se nám to podařil*. b) Oborový seminář ve Vrbně pod vedením profesora KEBF pro zá jemce toho kterého teologického oboru. I když v některých oborech je zájemců málo, úroveň pracovního společenství je doporučením pro pokračování. c) Ročníkový kurs (doškolovací) ve Vrbně, v němž jednotliví profesoři účastníky mají informovat o nových poznatcích ve svém oboru. d) Seminář pro začínající kazatele v našem středisku v^Chotě boři. Podle usnesení 22.synodu jsme promýšleli a připravo vali tento seminář, a nezastíráme si, že nám dal hodno sta rostí, nebot jsme museli hledat i koncepci a nemohli jsme na nic navazovat. Na druhé straně zájem účastníku, zřejmé J O O O O 1 /

24.synod, 20.-23.H.1985 TISK 5.8, str. 2

svědectví o odpovědnosti, se kterou přistupují ke své práci, vytvářející se společenství jejich rodin nám přineslo radost a povzbuzení. Po 4 seminářích, které jsme připravili, se vy tváří zkušenost, na jejímž základě je možno pokračovat. 2. Setkávali jsme se 2x do roka se zástupci seniorátů a jednak jsme se vzájemně informovali o teologické práci v seniorátech, jednak jsme hledali možnosti, jak pomoci při lepším využívání pravidelných pastorálních konferencí našich kazatelů. 3. Poradní odbor přijal text příručky seniora Bohuslava Otřísala "Vademécum pro kazatele", kterou v dohledné době synodní rada pro potřeby kazatelů vydá. II. Problémů a otázek bylo dost: a) Dost malá účast kazatelů na společném kurzu v Praze a tím více na vrbenských seminářích. Ačkoli bylo již synodem r.1956 všem kaza telům uloženo, aby se ročně účastnili aspoň jednoho z pořádaných odborných kursů (roku 1981 byly nadto zavedeny pro začínající kaza tele po tři roky povinné semináře), někteří kazatelé se žádných kursů nezúčastni. Není v kompetejnci PO, aby se touto nekázní zabýval. b) Nesnáze se získáváním referenta ze zahraničí. c) Nesnáze při získá/vání domácích referentů a přednášejících. d) Nenalezli jsme dosud odpověS na otázku, zda můžeme nějak přispět i k úrovni a soustavnosti vzdělávání v seniorátech prostřednictvím pastorálních konferencí. III. Máme za to, že úkoly v I.bodě vyjmenované pokrývají celé pole úko lů PO pro vzdělávání kazatelů. Půjde nám nadále hlavně o prohloubení náplně a o její skloubení s otázkami va problémy bratří a sester ve službě.

3. PO PEO CÍRKEVNÍ HUDBU A ZPĚV

1. Dokončené akce Errata - dokončeny a rozeslány definitivní opravy ve zpěvníku a cho- rálníku I. a II. Tříhlasy - pro začínající varhaníky a ty, kteří celoročně (příp.valnou část roku) doprovázejí na harmonium byly vypracovány tříhlaáé doprovody k písním v EZ. Depozitář - pro demontované části varhan byl získán depozitář v budově býv. cirk.školy v Bobnici, sbor Chleby.’ Opravy varhan - svépomocí byly provedeny GO varhan v Třebíči, Prusino- vicích (Franz Harbich 1849), Rumburku, Plzni (první úspěšný pokus o kombinaci elektronika-pneumatika), přenesen histor.cenný pozi tiv Josefa Gartnera (Praha 1848) z Rybník (sbor Příbram) do Rožno va p.Radhoštěm (sbor Střítež). Dále provedeny drobnější opravy varhan a harmonií (Vanovice, Libčice, Strakonice atd). Školení varhaníků, zpěváků a sbormistrů - dokončeno 2-41eté školení v řadě seniorátů (I.,IV.,VI.,X.,X1I.), ve dvou seniorátech škole ní ještě pokračuje (Il.aXIII.), pro malý zájem a pro náročnost probírané látky školení přerušeno v seniors.tech VII., VIII.aXI.) , v seniorátech III. a V. se školení zatím vůbec nekonalo. Druhý běh školení zahájen v senioráte XII. Edice písní z českých utrakvistických kancionálů - péčí zesnulé s.Kulil 0000CK2

24.synod, 20.-23.11.1955 TISK č.8, str. 3

Tomešové a br.Jonatana Tomeše za spolupráce doc.Jarom.Černého a Dr.Jana Kouby' je připravena k tisku řada vícehlasů (vokálních a vokálně instrumentálních). 2. Rozpracované akce o ,v v Evidence doprovodných nástrojů - podklady ze sboru shromážděny asi z 85%, zpracováno cca 10% podkladů, s dokončením akce se počítá koncem r.1985. Předehry a intonace k písním a žalmům EZ — v současnosti probíhá vyber předeher z dostupných sbírek předeher k písním německé reformace, průběžně pokračuje spolupráce^ domácími autory (Sv.Havelka,!.Rů žička, Pavel Trojan, prof.2d.Cep, Zd.Coufal, Rr.P.hájek, Kl.Sla- vický, P.Eben, J.Krušina). Opravy doprovodných nástrojů - pokračuje GO varhan ve Sloupnici (své pomocí); podán podnět SR k řešení u Martina ve zdi; připravuje se oprava hist.cenného nástroje v Semnnicich (provede ORGAHa, Kutná Hora za dozoru br.Čejky, člena PO). Kové nástroje - probíhá jednání GAV«, PO JJ, odb.poradce a zástupců fir my EU LI., Budyšín (NDR) o stavbě nových varhan v Jimramově; v chodu je také jednání o nové varhany v Brně II. Lidická a v Praze Stře- šovicích. , Zpěvník pro mládež - ve spolupráci s PO pro konfirmované pokračuje příprava zpěvníku pro mládež (zástupce PO CHZ b.M.Esterle). 3. Periodika Seniorátní důvěrníci - l-2ročně se konají schůzky PO se senior.zástupci se vzdělavatelným programem a vzájemnými informacemi - účast při schůzkách a zájem o práci je zatím neuspokojivý, v některých se niorátech PO CHZ zatím nepracuje tak, jak to současná situace v církvi vyžaduje. Publika.ee - průběžně jsou posílány do sborů vzdelavatelné referáty (Dr.M.Hájek: Píseň ve shromáždění, připravujeme ref.J.Čapka: Mož nosti umění v církvi a ref.Mi.Heryána: Hudba a zpěv v církvi a v životě křes tana) - do všech sborů rozeslány Opravy k EZ a chorálníku^ - zahájena, řada vokálních vícehlasů (míněno hlavně jako pomoc pěveckým sborům s menším hlasovým obsazením) 4. Výhled dík SR za ochotu v řešení otázky celocírkevního kantora (PO vypracoval nápln práce a předal jako podnět SR). Instruktáž varhaníků a zpěváků - v úvahách Instruktáž sbormistrů - po kladném ohlasu na pokus shromáždit ke spo lečnému vzdělání sbormistry na seniorátní rovině v Plzni v sobotu a neděli 30.-31.3•t.r. připravujeme další setkání v některých z moravských seniorátů.

4. PO LITURGICKÝ Liturgický odbor byl povzbuzen ve své práci zájmem o I.díl agendy a příznivou reakcí církví čsl.ekumeny i kladnými recenzemi v časopisech (Teol.revue, Církevně listy aj.). Práce na II.dílu agendy pokročila podle směrnic uvedených v I.dílu a podle zprávy předložené minulému synodu. Ukázky modliteb vstupních i přímluvných byly'otiskovány v Kostnic kých Jiskrách. V Křesťanské revui vyšla část direktorií. Text byl projednán s recensenty, jejich připomínky byly zapracová ny. Synodní rada zahájila závazné jednání k zajištění tisku. 3000043 24.synod. 20.-23-11.1985 TISK č.8, str. 4

5. PO ORGANIZAČNÍ 1. Od 23.synodu jsme se zabývali těmito úkoly: t a) Byla nově zpracována metodická příručka pro pracovníky seniorát ních výborů. Navazuje na anketu o činnosti seniorátů organizova nou před 3 roky a chce být pomocí pracovníkům a funkcionářům se niorátů, zvláště těm, kteří jsou do seniorátní služby povoláni nově. b) Byly připraveny nové formuláře evidenčních dotazníků pro sbory a seniorátní a církevní souhrny. Po zkušebním ověření v roce 1984 (údaje za rok 1983) byly upraveny a vytištěny pro další léta. c) Jsou. zkoumány možnosti uplatnění výpočetní techniky v církevní práci. Byly prostudovány a analyzovány typické práce KSR, navrže na sestava výpočetní techniky. Jsou vypracovávány úvahy o potře bě programů a obsluhy. d) Jako podklad k jednání 24.synodu byly statisticky zpracovány evidenční údaje o konfirmaci a Večeři Páně. e) Bylo vypracováno doporučení pro administrování uprázdněných sborů, f) Byl vypracován návrh na zahájení samostatné církevní práce na sídlištích. g) Je připravován návrh na vybavení církevních středisek studijní literaturou a technickými pomůckami. h) Byly připraveny podklady pro organizační zabezpečení jednání sy nodů CCE. ^ i) Nebylo opomíjeno studium problematiky vzdělávání v oblasti prá.ce a situace na sídlištích, zpracování demografických údajů, infor mačních systémech v církvi apod. r 2. Úkoly, kterými se odbor zabývá, mají z velké části koncepční cha rakter. Je nutné rozpoznat širší souvislosti a citlivě postihnout po suny, ke kterým dochází. Často se jedná o dlouhodobé úkoly, jejichž výsledky se neprojevují bezprostředně. 3. Dlouhodobě sledujeme pracovní nároky na kazatele, územní rozložení církve a další záležitosti. Hlavní otázky, o kterých hovoříme: možnosti spolupráce sborů, sdílení a vyhledávání charismat, přetížení některých církevních pra covníků, jak pomáhat slabým, radost ve službě a pod.

6. FO PRÁVNÍ Po skončení rozsáhlých prací na změnách CZ a řádů, přijatých pos ledním synodem, nastal v práci poradního odboru prá,vního určitý útlum. Odbor se vyjádřil v několika ořípadech o výkladu CZ a řádů: § 10 ŘPS a čl. 30.6 JVR, vztah § 25,č CZ k předpisům ŘPS a $ 70.9 CZ a 51.7 ŘS. Poradní odbor pracuje v současné době na přípravě metodické pří ručky o právních normách, jež mají vztah k církvi, jejichž znalost je potřebná a užitečná pro kazatele a jiné církevní pracovníky. Jde zej ména o kazatele, kteří do práce v církvi nastupují a potřebují být o těchto věcech dobře informováni. Zahájili jsme přípravné práce na vypracování Řádu výchovy v cír kvi. Podle CZ má církev takový řád mít, je proto třeba tuto mezeru v církevním zákonodárství vyplnit. Dali jsme podněty k tomu, aby nastupující kazatelé byli shodným způsobem seznámeni s platnými CZ a řády. V období od posledního synodu se PO právní poprvé za existence církve sešel na širší poradě se zástupci seniorátů, se seniorátními 3000044 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 6.8, str. 5 právními poradci. Porada byla věnována výkladu změn CZ a nových řádů. Odbor se rovněž poprvé na pozvání synodní rady s ní sešel a podal přehled o své práci a poradil se s ní o úkolech, jež od něho SR očekává. Předseda odboru vyřizoval konkrétní právní věci synodní rady a sborů a působil též při přípravě tisku CZ a řádů.

7. PO PRO HISTORICKÁ STUDIA 1. Z podnětu oďboru byú pro studovnu SR pořízen čtecí přístroj na mikro fiše. Odbor shromažďuje mikrofilmy a mikrofiše, obsahující fotozáznamy nejzávažnějších dokladů české reformace a dějin církve. Doklady teolo gické práce a života církve shromažďuje jak z rukopisů uložených u ins titucí u nás, tak z rukopisů uložených v zahraničí. Mikrofilmy, které byly již pro církev získány, jsou uloženy v pracovně ve 4.patře zadní budovy HD. Připravuje se pořízení mikrofišů z těch sborových kronik, které jsou pro dějiny církve nejvýznamnější. Péčí odboru byly v tomto období připraveny k rozmnožení jako pra covní pomůcky překlad práce Imre Czegleho "Samuel Szalay a maďarští re formovaní toleranční kazatelé" a práce Dr.L.Melmukové "Setkání po dvou stoletích". Velmi intenzivně pracuje sekce zpracující "Toleranční přihlášky". Počet spolupracovníků na zpracování více jak 70 000 slavnostních pro hlášení a materiálů kolem nich se pohybuje kolem 19 osob. Práce pokro čily tak daleko, že příští rok bude možno uveřejnit první část "Tole rančních přihlášek". Dokončení celé práce je plánováno do desíti let. 2. Zpracování "Tolerančních přihlášek" i objevy dosud neznámých odkazů naší minulosti některými badateli vyžaduje nové zhodnocení pohledu na dějiny církve. Dílčí hodnocení je zveřejňováno v evang.periodickém tisku a objevilo se i v obou sbornících k výročí tolerančního patentu. Problém je zpřístupnění těchto nejnovějších výtěžků naší veřejnosti trvalou, tedy knižní formou. Poslední knižní projevy tištěné i cyklo stylované se neuchránily opakování starých omylů a chyb. 3. Jedinečnou důležitost pro poznání nejen určitého úseku dějin církve, ale celé vnitřní podstaty církve v minulosti i přítomnosti má zpraco vání "Tolerančních přihlášek” . Toto díro překračuje rámec naší církve a. má význam pro veškerý protestantismus v bývalém česko-uhersko-ia- kouském soustátí. Lze si proto jen přát, aby skutečně do desíti let bylo bez překážek dovedeno k dokončení. 4. Odbor sleduje vůči zahraničí zdůraznění toho, že česká reformace byla vskutku reformací v plném slova smyslu, což z některých stran je stále bráno v pochybnost. Doma se snaží odbor seznamovat srozumitelnou formou se svědectvím české .reformační teologie, která má hodně co říci jak do nynějšího teologického hledání, tak do promýšlení ekumenicity. 5. Vyvíjí se pěkná a prospěšná spolupráce s odborem archivním. 6. Odbor sleduje významné výročí a průběžně v evang.tisku na ně upozor ňuje veřejnost. K některým z nich podal podněty SR. Již nyní upozorňu je odbor členy synodu na výročí Komenského roku 1992. 8

8. PO ARCHIVNÍ 1. Činnost PO archivního zabírá následující oblasti: a) Vlastní práce s archivy. Členové odborp navštěvují sbory a zjištují způsob uložení archivního materiálu. Předseda odboru se zaměřil na 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č .8 , s t r . 6 zpracování inventárních soupisů archivních fondů sborů, vzniklých do r.1918. Do konce června r.1985 bylo zachyceno přes 300 000 spisů v 63 sborech. Je to více než polovina sborů; tolerančních sborů zbývá zpra covat ještě 23* Při této inventarizaci se nalézají mnohé vzácné mate riály, které obohacují naše znalosti z dějin těchto sborů a mohou být využívány při různých sborových slavnostech. b) Při této činnosti jsou vytřidovány různé zprávy jednot Gustav-Adolf- ského spolku, které vytvoří ucelený samostatný fond v ústředním archivu Zpracováním tohoto fondu byl pověřen br.far.k.BŠták, předseda JJ. c) Výtěžkem této práce se sborovými archivy je i "Soupis kazatelů a sborů církví a.v. a h.v. české národnosti z let 1781-1918, který je ustavičně doplňován. d) Archiv synodní rady byl zpracován bratrem far.V.Urbanem. Archivy české i moravské superintendence zpracovává br.emeritní tajemník J.Sva toň. e) Na podzim r.1983 bylo uspořádáno sejití archivních poradců seniorátů na kterém br.far.B.B.Bašus předložil soupis a zhodnocení všech časopisů obou církví a'.v. i h.v. v české řeči do r.1918. Tato studie byla rozes lána do sborů, spolu s výzvou k přihláškám dobrovolníků pro excerpci těchto časopisů. Po delším rozvažování bylo přikročeno k provádění té to akce. Bude pořízen podrobný soupis všech článků a zpráv v těchto časopisech. Z tohoto seznamu budou vytříděna hesla s historickou téma tikou z domácí historie české církve a sborů. Hesla budou přehledne sestavena na sběrných kartách, uložených jak na synodní radě tak na fa kultě, kopie jednotlivých hesel budou zaslány také příslušným sborům, pro jejich informaci. Pro tuto práci bylo získáno několik dobrovolníků a díky jim se práce rozvíjí. f) Byl navázán styk s archivy v Sarospataku, v Debrecenu a v Budapešti. Uskutečňuje 3e výměnná služba publikací. g) V předsíni synodní rady pokračuje uveřejňování zajímavých fotokopií z církevních archivů. 2. Naše nejbližší úkoly a plány: a) Doxončit inventární soupisy sborů vzniklých do r. 1918. b) Přistoupit k další etapě prací s archivy a zpracovat podle jednotné ho systému archivy všech sborů do r. 1949. Pro tento účel bude provede na instruktáž seniorátních poradců na jaře příštího roku. c) Připravujeme pořizování mikrofiši pamětních knih našich sborů. d) Pokračujeme v provádění excerpcí cirk.časopisů tak, aby sbory mohly již brzo dostávat první materiály. e) Budeme pokračovat ve zpracovávání superint.archivů. f) Vzdáleným cílem je zřízení dokumentačního střediska nejen pro téma tiku historickou, ale i pro práci jiných odborů (jako např. biblická studia, liturgie, výchovná činnost, evangelisační apod.).9

9. PO PRO EVANGELIZACI 1. PQE sleduje ve své činnosti úkoly dvojího druhu: a) dlouhodobé, da né vlastní náplní práce, zaměřením na evangelizaci a misii v našich podmínkách; b) aktuální, uložené FOE církví, synodem apod. a) Dlouhodobě chceme církvi pomáhat při zvěstování a učitelské práci jak se soustředit na důrazy, které se nám jeví v dané situaci na léhavé. Kromě toho myslíme na přípravu pracovníků ve sborech a v seniorátech. aa) Důrazy zvěstováni bývají vystiženy evangelizačním heslem na běžný rok. Od posledního synodu to byla hesla: 1984 - 3000046

24.synod, 20.-23.dl.1985 TISK č .8, str. 7

"Bojuj dobrý boj víry" (lTm 6,12), oč jde ve vířo; 1983 - "bu šíte se znovuzrodíti" (J 3,7) o potřebo znovuzrození.^ ^ ab) Na přípravu pracovníků byly ztm Srory lev a^birlicke kursy (vždy k heslu) a v roce 1984 navíc oborový seminář o misii evangelizaci ve Vrbně. Kromě toho vyšly příručky "Na cestu ví ry" (pro studium v malých kroužcích) a "I pro tebe je nadeje" (pro Vsobní pastoraci). Obě vycházejí z rozpoznání, _že osobni vedení je přiměřenou cestou pro evangelizaci a misii v našich podmínkách. . .„ b) Aktuální úkoly, které církvi uložil poslední synod ^j i m i z se _ zabýval náš PO, týkaly se koncepce celkového vzdělávání v církvi a pastýřské péče, jakož i příslušných pomůcek. aa) Za náš PO předložil Dr.C.Horák plán vzdělávání ve třech stupních, který jsme promýšleli v POE. ^ . ab) POE připojil k elaborátům, vypracovaným příbuznými PO, své připomínky a doplňky. ac) Jeden člen POE předložil text dopisu, adresovaného snou bencům. Text dopisu o smyslu života není dosud hotov. 2. Při práci POE jsme nenaráželi na zvláštní problémy, ždá^se, že ve sborech i v seniorátech roste pochopení pro potřebu evangelizace a mi sie. Problémem, zatím neřešitelným, zůstává samostatný pracovník, kte rý by se tímto úsekem služby studijně i prakticky celočasově zabýval. Zatím úkoly řešíme dělbou práce, ale zde vytíženost členů PO působí termínové potíže (přibývá pozvání do sborů, písemných úkolů aj.). Pro úpravy v HBS jsme museli hledat náhradní řešení místa pro^letní^kursy. Účinnější měla být z naší strany spolupráce s jinými PO při plněni uložených úkolů. 3« Pťo nejbližší dvě léta - do příštího synodu - máme v plánu připra vit hesla: na rok 1966 - "Smiřte se s Bohem" (2K 5,20), o přijetí smí ření s Bohem jako síly k smíření ve všech rovinách života; na^rok 1987- "Jdi k svým do domu svého" (Mk 5,19), jakou odpovědnost za^užěí i širší okolí nese ten, kdo se setkal s uzdravující mocí Ježíšovou. řPomocí pro témata těchto dvou let mohou být vedle pracovních do pisů a jiných materiálů i kursů též oba ročníky EK 1986 a 1987, redi gované tématicky jedním členem POE. Potěšitelná je spolupráce s důvěrníky ve všech seniorátech. Sdí lením a rozhovorem dostává práce POE širší bázi, jež nemá být na úkor^ vyhraněnosti. Naléhavý úkol svůj i církve vidíme ve vyhledávání bratří a sester, kteří mají obdarování, jak slovem, písní i výtvarnou^řečí * oslovit hledajícího člověka a vést jej k uvědomělému rozhodnutí pro cestu s Kristem, k životu čistému a odpovědnému ve službě pro druhé.

10. PO PRO KŘESŤANSKOU SLUŽBU 1. v období od posledního synodu pokračovala činnost POKS, navazujíc na předchozí práci, s tímto zaměřením: a) Udržovat a prohlubovat styky se seniorátními POKS a umožňovat výměnu zkušeností z oblasti křestanské služby v seniorátech i jednotlivých sborech. To se dálo jednak při poradách se zástupci seniorátních POKS, jednak při celocírkevních kursech ve Vrbně, jednak při osobních návštěvách členu našeho PO na seniorátních, příp. sborových dnech křest.služby, jakož i při jiných příleži tostech. / /vv b) Vést k poznání, že služba je záležitostí nejen některých zvlast horlivých .sester či bratří, ale že patří k podstatným rysům O O O O O ít

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK Č.S, str. 8

křesťanovy víry, a je tedy věcí každého křesťana - stejně žen jako mužů. / v . Ci) Upozorňovat na určité konkrétní úkoly, na které bychom měli ve sborech více pamatovat. Tu jsme se soustředili zvláště na tyto čtyři: 1. Protože zkušení a osvědčení spolupracovníci v POKS stárnou a odcházejí, postupně doplňovat a rozšiřovat jejich řady mladšími sestrami i bratry. 2. Zvát mladé bratry a sestryvve sborech ke spolupráci, davat . jim příležitost, aby se uplatňovali pod .e svých obdarováni, ale také jim pomáhat, v čem potřebují pomoci» 3. Myslit konkrétněji i na staré a rozšiřovat možnost zotavných pobytů pro důchodce z našich sborů v církevních střediscích, jak už s dobrými zkušenostmi některé senioráty tuto práci započaly . a zkušeně konají. 4. Upozorňovat sbory na význam práce sborových sester pro život sboru vůbec a křesťanské služby zvlášť, ale také pomáhat sboro vým sestrám, které většinou žijí a pracuji určitým způsobem izo lovaně od svých kolegyň, aby se navzájem lépe poznaly a mohly si vyměnit ze své doéavadní praxe ve sborech poznatky. 'Proto jsme zařazovali na programy každoročních setkání se zástup ci seniorátních POKS i na programy letních kursů kř.služby ve Vrbne rozhovory o praxi ve sborech a seniorátech, znovu jsme se v^r.1984 při obou těchto příležitostech zabývali biblickým zdůvodněním křesťanské služby (mění se spolupracovníci ve^sborech), zatímco v r.1985 patřila naše pozornost vztahu mladých křesťanu ke službě, a to v dvojím zorném úhlu: jednak v čem mladí lidé sami službu potřebují (ve svém osobním^ životě, pak když zakládají manželství a konečně když se stávají rodi či), jednak jak mladí křesťané jsou v následování Krista voláfii ke^ službě (i doma, ale také ve sboru a v církvi, jakož i uprostřed světa). Po oba, roky v červnu náš PO spolecne se sen.POKS pražského seniora.tu organizoval zotavný pobyt nejen pro důchodce pražských sboru, ale ta ké pro vdovy po kazatelích naši církve. V březnu 1984 jsme svolali sborové sestry z celé církve k poradě, při niž došlo k rozhovoru o ná plni a o zkušenostech ze sborů městských i venkovských. Synodní rada našemu PO (podobně jako nekterym dalším/, uložila, abychom vypracovali návrh na koncepci pastýřské péče (ve smyslu přís lušného usnesení 23.’synodu), a to z hlediska našeho PO. Po několika poradách byl takový návrh naším PO vypracován 'a spolu s materiálem, který jsme k tomuto tématu od některých členů našeho PO dostali, byl předán k dalšímu jednání syn.radě. Zamýšlíme také: - dále udržovat a upevňovat kontakty s ekuménou v našich zemích; - využívat možností k rozšíření pohledu na úkoly křest.služby prostřednictvím styků s eku ménou v zahraničí. 2. Po léta zůstává problém, že v některých seniorátech i mnohých sbo rech křesťanská služba spočívá na bedrech farářské rodiny, jejím úko lům se nevěnuje dostatečná pozornost ve staršovstvech ani seniorátních výborech. V posledním dvouletí termín celocírkevního kursu poobadva- krát kolidoval s jinými celocírkevními akcemi, což se projevilo pods tatně menší účastí na kursech. 3. Protože pracovní pole a otázky křest*služby se stýkají a překrývají s úkoly některých jiných PO, rádi bychom s těmito PO spolupracovali. TISK č.8, str. 9 24«synod, 20.-23.11.1985

II. PO PRO NBKOBFIRMOVANB Činnost PONKu se v období od posledního synodu rozvíjela několika

SmŠryp£edevším pokračovala práce na čtyřletém plánu přípravek pro ve dení bohoslužeb nekonfirmovaných a to tak, že byl vypracován druhy díl starozákonní části a oba díly novozákonní. Na^vypracovaní jednotlivyc oddílů se podílí cca 25 spolupracovníků vedených programovou komisi* (M.Doležalová, M.Kocnová, Dr.J.Stolař, J.Trusina), která provádí re dakci příspěvků. Nyní.se uvažuje o knižním vydaní teto pomůcky. o •Je pamatováno i na doplňkový program, kterýže předkládán sb° ™ formou*tzv. Lístků, ročně se jedná o cca 30 nametu. Sem patři i

* k m i Z T u “ 1 ? i p r avováa plén dvouletý. Soustředí .. * ústřed- ním biblickým pojmům a zvěsti církevního roku. , Odbor se podílel na programech kurzů pro mladé iž zi nekonfirmovánými. Připravil tyto přednášky: pro r.1984 Vyklady obt ných míst 2.sz části čtyřletého plánu, Úskalí rodinného života oci c. psychologa, Biblické učení o rodině, v r.1985 V e n m v Jezise Krista - výklad příslušných biblických oddílů. „ . „ Byl sestaven seznam všeho, co bylo z podnětu PONLu Vydáno od r. 1974, má sloužit jako pomůcka pro začínající kazatele a nove spoluprt -

covniky.í jsou připravovány programy vánoční slavnosti pro ne- konfirmované ve sborech, v r.1984 se jednalo o pásmo Co Buh zaslíbil a naplnil" a hru "Egyptská a betlémský- noc". S tímto materiálem je za síláno i kázání pro děti. , . . Každým rokem je svolávána thematická porada se^zastupci seniorátu, v r . 1984 se jednalo o: "Uvedení do rodinného zpěvníčku’' Jak vyprá vět biblické příběhy malým dětem", v^r.1985 "Krestanska vychová v ro dině" a "Výchova v křestanské rodině". , , , Bylo splněno synodní usnesení ukládající vypracovaní koncepce vý chovy. Přípravné materiály byly podrobeny rozhovoru v rámci odboru a připomínkovému řízení ze seniorátů. Jejich výtezek je uložen v předlo ze, která je součástí synodních materiálů. ^ / ž. Z podnětu synodní rady byl proveden dotazníkový piuzKum o průběh konfirmační přípravy v našich sborech. Výsledek byl shrnut do zprávy předložené synodní radě. , , Je nezbytné, aby církev ve vší vážnosti připomínala rodicum^zodpo- vědnost za duchovní život jejich dětí. Vždyt je to to nejvzacnejsi, co iiffl mohou dát. A současně jim nabízet pomoc v tomto nesnadném ukolu. Spějeme do doby práce s malými skupinkami, často i jednotlivci. Ani za takového stavu věcí není možné propadat pocitům malosti a P°ůce- ňov.ťúsilí v neoslňujících rozměrech; není marné, přinese syuj užitek. Rychle stoupá počet konfesijně nejednotných rodin. Je^treba hle dat cesty ke křestanské výchově. Není možné se spokojit s častým jevem, kdy dítě, protože se rodiče nedohodnou, není vůbec nábožensky vychová váno •

1?. PO PRO KONFIRMOVANÉ 1. Celo církevní porada zástupců konfirmovaných^ze seniorátů v Kobyli- sích 26.11.1983 měla thema Život před Boží tváří, porada 2 4 .ll.tyt4 na Komenského fakultě thema Víra ze slyšení Božího Slova. Jaxru schůze PO s předsedy seniorátních PO měla v roce 1984 námět Osobm^zboznost mladého křestana, v roce 1965 Bez církve není spaseni? PO připravuje 24«synod, 20.-23.11.1985 TISK č.8, str. 10

čtyři kursy konfirmovaných v roce: 1984: únor - 0 Janu Křtiteli, České náboženské tradice; ,březen - Kázá ní na hoře, Tolerance, nenásilí, spravedlnost, smíření, pokoj; červenec 1. - Zjevení Jana, 0 manželství; červenec II. - Velikonoční zvěst, 0 životě křestana. 1985: únor- Exodus, Modlitba, slovo a čin v Ježíšově životě; březen - Genezis, Knihy v mém. životě; červenec I. - Bůh a jeho protivník satan, Liturgie v životě církví; červenec II. - Odlišnost a jednota SZ a NZ, Biblické svědectví v dílech Bachových a Handlových. PO zajištuje jednu přednášku pro letní kuie pro práci s nek«nfir- movanými: 1984 - 0 křestanském umění, 1985 - Cíle křestanské výchovy. PO je prostřednictvím svého člena v kontaktu s komisí Evangelické dílo. 1984 se konference ED zúčastnilo asi 50 mladých lidí, 1985 asi 70. PO spolu s řadou spolupracovníků pokračoval na přípravě zpěvníku mládeže. Vybraných asi 300 písní je nyní opisováno načisto. PO připravil nebo zprostředkoval příručky pro konfirmované: Život před Boží tváří (texty z porady 1983), Nové písně IV., 0 Ja,nu Křtiteli, První informace o bibli, Exodus. PO podal synodní radě vyjádření k usnesení 23«synodu o kursech pro nekonfirmované bez omezení věku, o letních brigádách a o křestan ské výchově, dá.le také průzkum o konfirmaci. Zabýval se brigádnickou výpomocí v Herlíkovicích i jinde v církvi při opravě sborových budov. Podporoval sbírku na cestu k návštěvě rodiny studenta KEBF z Madagaska ru. Donedávna prostředkoval svým členem články pro mládež v časopisu Český bratr. 2. PO postrádá možnost shromaždovat na kursech mládež po konfirmaci hned od 14 let. Uvítal by, aby náplň a uspořádání konferencí EL více vyšlo vstříc otázkám a problémům mladých lidí. Přál by si uspořádat velká shromáždění konfirmovaných na způsob někdejších sjezdů. Poslední byl v roce 1972. Přál by si obnovu samostatného časopisu pro mládež. 3. PO hodlá pokračovat v práci, kterou dosud koná s přihlédnutím k ná mětům odstavce 2. Otázky jež klademe sobě i církvi jsou dvě: 1. zda se skupiny mládeže ve sborech dočkají většího přílivu konfirmandů, což souvisí s prací kazatelů a staršovstev a s účastí rodičů a dětí v cír kvi; 2. zda, čím a jak působí sbory misijně, aby evangelium zasahova lo mladé lidi vůbec a přivedlo je do společenství nad Písmem svátým.

13. PO PRO PLÁCI LAIKŮ V mezidobí od posledního synodu došlo v našem PO k jediné změně: Bratr farář Jaroslav Soběslavský odstoupil z funkce předsedy PO. Porad ní odbor doporučil a synodní rada jmenovala novým předsedou faráře Pavla Freitingera. 1. Úkoly a plnění a) Hlavním úkolem v uplynulém období byla pro ná.s pastorace. Připravi li a uskutečnili jsme kurs pro laické pracovníky církve s touto téma tikou a připravujeme ještě kursy dva. Přednášky z těchto kursů bychom rádi vydali formou příruček synodní rady. První čá.st přednášek už byla předána kanceláři synodní rady. b) Zabývali jsme se presbyterními konferencemi. Připravili jsme pojed nání, které bylo předáuio kanceláři synodní rady se žádostí o zveřejnění. c) Zabývali isme se biblickými hodinami pro dospělé. Část předběžných studií byla otištěna v Českém bratru. Na podzim letošního roku předáme kanceláři synodní rady pojednání o této věci se žádostí o vydání ve formě letáčku. 3000 30

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 6*8’ str' 11 d) Zabývali jsme se prací presbyterů. K tomu jsme použili starsí pří ručky našeho poradního odboru a důkladně ji přepracováváme. ^ e) Zabývali jsme se střední generací a jejími biblickými hodinami, ba náš podnět byla ustavena komise pro otázky křestanské rodiny, která by měla mít ha paměti tuto část církevní práce. ^ „ f) Jednou ročně zveme zástupce seniorátů k jednání. Připravujeme^k ně mu zásadní přednášku z oboru práce s laiky a umožňujeme výměnu názoru a zkušeností. , v. , v g> Podíleli jsme se na práci různých komisí, ktere připravovaly předlo hy pro 24.synod (o pastýřské péči, o křestanské výchově).

2 . Problémy a) Zklamal nás malý zájem o kurs v Brně. _ b) Presbyterní konference v některých seniorátech k naši lítosti ne plní svůj úkol a nahrazují vzdělávání výpomocných kazatelů. e) Zdá se nám, že některé skupiny střední generace v našich sborech jsou příliš zaměřeny do sebe a nemají dostatečně silné vazby jak na ostatní práci sboru tak na práci podobných skupin v jiných sborech. ^ f) S lítosti zjištujeme, že v některých seniorátech nepracuji poradní odbory laiků. Určité problémy přináší to, že organizačně se práce v se niorátech nekryje s prací celo církevního poradního odboru (seniorátní práce je širší, např. zahrnuje i práci s výpomocnými kazateli apod).

3. Plány a otázky „ a) Po skončeni pastorační tříletky se chceme^v kursech pro laiky ne o~ lik let věnovat etickým otázkám (v pastoračním dotažení). Znepokojuje nás, v kolika otázkách etického okruhu nemáme dostatečně jasno. d) Rádi bychom v nejbližším období dokončili práci na příručce.^ f) V příštích letech bychom se rádi blíže seznámili s teologickým pro filem laiků v seniorátech. _ , h) Byli bychom rádi, kdyby zejména v otázkách pastýřské pece mohla pokračovat meziodborová spolupre.ce i nadále. _ , . i) Byli bychom rádi, kdyby se podařil navazat styk s evangelickými církvemi u nás i mimo ČSSR a kdybychom si mohli vyměnit zkušenosti s prací laiků v jednotlivých církvích, zemích, tradicích. ^ j) Rádi bychom (ve spolupráci s dalšími členy a učiteli^církve) při pravili zásadní pojednání na téma "Laik v evangelické církvi •

14. PO PRO VZDĚLÁVÁNÍ VÝPOMOCNÝCH KAZATELŮ Práce odboru má několik částí: ^ v 1. Připravovat zájemce ke zkouškám u synodní rady k dosaženi povereni výp. kazatelem českobratrské církve evangelické. Děje se tak dvojím způsobem: r o v . a) Organizováním týdenních celocírkevních kursu ve Vrbne.^Jejich^ program spočívá v exegetických přípravách ke kázáni a v přednáškách o aktuálnosti zvěsti v kázání, o stránce jazykové, slohovému před nesové. Každý má možnost účastnit se individuální práce bud jednot livě nebo ve skupinkách i praktického cvičení. b) Předkládáním jednotlivých témat pro seniorátní vzdělávání na tři roky. 1. cyklus se skládá z témat homileticko-liturgických a zá/clad- ních věroučných pojmů. 2.cyklus pamatuje na soustavnějši podrobné pronikání do exegese biblických textů. Při takovém setkání vykoná jeden z účastníků celé bohoslužby a pak je o nich studijní rozhovor. Kromě toho seznamujeme účastníky s naší věroukou podle knihy J.L. Hromádky "Evangelium o ceste za člověkem” . Zatím, se nám nepodařilo získat exaktní přehled o práci seniorátu na tomto úseku, lkáme 24«synod, 20«-23•11*1985 TISK 6.8, str. 12

spolupráci jen s pěti senioráty. Čtyři další pracují podle vlastní ho plánu. c) Jako pomocná část těchto dvou žáměrů je snaha opatřovat pro účastníky kursů i seniorátníh» vzdělávání vhodnou literaturu (stu dijní materiály) k přípravě na pohovor u synodní rady. Z vydaných pomůcek jmenujeme: Přehled zvěstí knih Starého zákona, Jak vypraco vat vlastní kázání, Co znamená kázat, Podstata a smysl bohoslužby, Otázky ke zkouškám u synodní rady, Směrnice pro výp.kazatele (kde je všechno, co je nutno vědět od právních norem až po vlastní stu dijní plán). Nyní chystáme příručku o 4 kapitolách pfo ty, kdo ko nají samostatně bohoslužby, text výkladů částí Kázání na hoře z Vrbna, přetisk výkladů Créda. 2. Odbor přijal výzvu synodní rady, aby se také staral o další vzdělá vání ord. presbyterů a výp. kazatelů, kteří již pověření synodní rady mají. Organizujeme konzultace, na podzim v Praze a na jaře na Moravě, 3. Byla nám svěřena také péče o předčitatele bohoslužeb. Chceme zajis- tovat konání těchto vzdělávání v seniorátech alespoň jednou ročně s doporučeným programem. 4. Při své práci si umědomujeme duchovní odpovědnost za práci i život laických kazatelů. Nejde jen o to, naučit je kázat či mluvit ve shro máždění sboru, ale také o vnitřní zápal a osobní pokoru. Také jde o spolupráci ve sboru. Proto máme v úmyslu vydat v kooperaci s jiným odborem příručku "Vnitřní růst kazatele".

15. PO PRO EKUMENICKOU PTÁCI Poradní odbor ekumenický nemůže mnoho dělat. Může jen uvažovat, hodnotit, navrhovat, snad i varovat a napomínat. V dané situaci církve je nanejvýš třeba ujasňovat si náš vztah k římsko-katolické církvi. Můžeme a musíme tedy na základě reformačních principů teologickým ujasněním a zpřesněním toho, co nás spojuje a co nás dělí na základě Písma, říci jasně, jak tyto vztahy mohou být prohlubovány. To znamená ujasnění věroučných rozdílů. Mají tyto rozdíly ještě nějakou moc a oprávnění dnes, nebo jsou snad překonány novými poznatky vycházejícími ze stále živých biblických a reformačních tradic, které církev přijala? PO ekumenický měl rozděleny úkoly mezi jednotlivé členy, kteří pak svými referáty umožňovali rozhovory o situaci v domácí i světové ekuménš, o stycích se zahraničními církvemi i návštěvách jejich před stavitelů u nás, stejně tak o návštěvách našich představitelů v cizině. Zvláštní pozornost byla a je věnována Valnému shromáždění Světové rady církví ve Vancouveru. Pracujeme na překladech výsledků jednání jednot livých komisí této konference pro případné zveřejnění. Dále Valnému shromáždění Luterského svazu v Budapešti, jakož i novým důrazům v teo logické práci světové ekumény, zvláště v otázce jednoty církve a obno vy světa. Při tom všem odbor promýšlel problematiku vztahů církve řím sko-katolické k nám, i teol.myšlení židovské. Členové odboru věnovali svůj čas také setkáním a doprovázení zahraničních hostů synodní rady i různých ekumenických skupin. Máme za to, že i v dalším období odbor bude musit se věnovat těm to úkolům, obzvláště pak životu a práci světové ekumény, jakož i stu diu myšlenkových proudů v teologii a učení církve římsko-katolické a složité problematice vztahů mezi ní a námi, aniž by při tom ztrácel se zřetele myšlení a život jiných křestanských církví u nás a sblížení a .spolupráci s nimi. 3000052

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK S*e> str* 13

16. PO PRO MÍROVOU PRÁCI 1. Úkoly a jejich plnění Odbor pro miroyou práci církve rozumí ukolu, který převzal, pře devším jako úsilí napomoci církvi ve všech jejích složkách k plnému uvědomění zvláštnosti a jedinečnosti situace, ve které se všemi lidmi stojíme, zvláštní odpovědnosti, kterou ve světle Písma jako vyznavači Ježíše Krista máme, a jako úsilí vést k postojům a jednáni, které odtud pro nás pod tlakem Slova vyplývá, / ., , . V tomto úsilí si odbor uvědomuje nezbytnost spolupráce Svjxnymi církvemi i mezicírkevními organizs.cemi, které tyto úkoly křestanúm připomínají a je plní. _ . , Nutná je tu však také spolupráce s organizacemi necírkevními, s celou naší společností, která úsilí o spravedlivý mír učinila svým programem. v , Ií dosažení těchto cílů organizuje odbor každoročně pro sve spolu pracovníky a s úmyslem získat další, jarní mírové^semináře v^Janských Lázních. Obsahem seminářů je seznamování účastníka s nejaktuálnější mír«vou problematikou, politickou situací doma i ve světě, způsoby mí rové práce jiných církví, organizací i naši společnosti. V létě připravujeme pro širší okruh zájemců 7 našich sboru mírové kursy v našem rekreačním středisku v Chotěboři.Nadejeme se, že by odtud nejspíše mohla problematika mírové a společenské angažovanosti pronik nout na úroveň našich sborů. Velmi nám zaleží na tom, aby těmto kursurn byla věnována ve sborech patřičná pozornost. Jednou do roka se odbor také schází se seniory a synodní radou k společnému zamýšlení nad svou prací a k poradě o konkrétních úkolech mírové práce nejbližšího období. Vedle těchto akcí se členové odboru podílejí přednáškami i orga nizačně na pořádání seniorátních a sborových mírových sejití. Snaží se pomoci k dobré orientaci edboru pečlivým sledováním politických udá lostí doma i ve světě^studiem domácí i zahraniční literatury, zabýva jící se mírovou problematikou. Společně studujeme materiály mezinárodních setkání KMK a všech VMS. Jako příručku pro potřeby našich sborů připravujeme: soubor důle žitých prohlášení církví a církevních grémií ke společenským^otázkám poslední doby (1934 - 1983). Překlad výkladu thesi prohlášeni wvazu reformovaných církví v NSR...... Členové odboru se aktivně podílejí na práci KMK, jejího Regional— v ního sdruženi v CSSR. 2. Problémy a těžkosti a jejich překonání Problémy a těžkosti, které ve své práci máme, vyplývají z nedo statečného pochopení potřebnosti a oprávněnosti mírové práce vrámci^ církve. Po našem soudu není jiného prostředku k jejich odstranění^než vytrvale a cílevědomě v ní pokračovat, vynalézavě hledat nové' a účin nější formy a způsoby tohoto duchovního probuzení, bez^něhož se svě decká. služba církve našich dnů nemůže obejít. Ty, kteří nás v našem úsilí pochopili, prosíme o pomoc a spolupráci.

17. PO PRO PRÁCI SESTER 1. Našim cílem i v tomto období bylo sloužit jako základna rozmanitých setkávání. Jednou v roce se na jednodenní poradě scházejí kazatelky. Letos na jaře se opět setkaly na jednodenní schůzi také^sestry kurá torky. Jednou se uskutečnilo při besedě setkání žen farářů. Ve spolu- TISK č .8 , s t r . 14 2 4 .synod, 20.-23.11.1985 práci s PO pro vzdělávání kazatelů a s PO pro mírovou práci_zajištuje- me 1 - 2 přednášky při kursech pro mladé vikáře^a při^mírových kursech v Chotěboři. Péčí odboru vyšla knížka k 30.výročí ordinace zen - ^ / Kristu ani muž ani žena". Našla kladné přijetí v domácí i zahraniční ekumeně. Příručka o dětské modlitbě, rozeslaná sborům, chce pomahat rodičům ve vedení dětí. Odbor soustavně připravuje každoroční konaní Světového dne modliteb, jež podporuje na místní rovině ekumenickou spolupráci. Z výnosů sbírek při této příležitosti byly nyní po dva ro ky odeslány zásilky s látkami, šicími a školními potřebami střediskům pro práci žen v Zambii a Angole. Zástupkyně z odboru se také účastni práce ve skupině žen při Ekumenické radě církví. v . 2. Problémy: brzdou bylo, že se ukázala občas nedostatečná koordinace činnosti odborů v plánování některých celo církevních schůzi, ha pře kážku bývá i neinformovanost sester (např. kurátorek.^ SM), protože jim nejsou vždy předány materiály, rozesílané synodní radou do sboru. 3. Naše plány: chtěly bychom pomáhat ženám, aby se svobodné uplatňova ly a projevovaly. Aby odkrývaly jim svěřená obdarovaní. Chtěly bychom je povzbuzovat šířením informací o myšlení a rozmanitých událostech ve světovém sesterstvu. Budeme shromaždovat badatelské^statě z pera teologicky vzdělaných žen k překladům a otištění. Pokládáme za svou povinnost prostředkovat nově poznatky z oboru feministické teologie, která se ve světovém měřítku těší vzrůstajícímu zájmu. Jest jedním z pěti nejvíc diskutovaných témat v současné ekumeně (vedle otázky moci, kultury, ideologie a spirituality). Výhledově chceme myslet na to, jak organizovat práci v rámci jednotlivých seniorátu.

18. PO HOSPODÁŘSKÝ Poradní odbor hospodářský soustředil svou činnost k sjednocení práce sborů ve všech otázkách jejich hospodaření. Pravidelně^každým rokem uspořádal dva běhy školení^sborových pracovníku v Chotebori, za měřené na příklady prakticky využitelné. , , Sestavil a projednal i s příslušným odborným orgánem statni sprá vy vzorový příklad pro zachycení všech hospodářských operací ve sbo rech, příp.seniorátech a tento, souhrnný příklad je rozmnožen jako zák ladní informace. , v . 0 POH obstarával i další výklady obecně platných předpisu pro potře by celé církve a jejích sborů. / _ „ „ Spolupracoval s PO stavebním a PO Jéronymovy jednoty každoročně při zpracování návrhu dotací apůjček pro opravy církevních budov, a to až do plného využití disponibilních zdrojů. ^ „ Účastnil se i konkrétních jednání o využití zahraničních daru (např. v PZO-pod.zahr.obchodu). ,v , ,v Připravil návrhy pro úpravu dosavadního reparticniho klice a návr hy dalších variant změn pro komisi, ustavenou synodním zastupitelstvem. Pro příští rok připravuje postupně novelizaci dosavadní ^pnrucky 'sborového hospodaření (uvedený vzorový příklad bude tvořit jednu z je jích částí). , , , Po diskusi se synodní radou hodlá zpracovat zakladni východiska pro salární klíč jednotlivých sborů. Aktuálně vzrůstá potřeba soustavného rozborovam naléhavosti pot řeb a mobility zdrojů, což^by mělo. vést i k cílevědomým podnětům pro další zvýšení obětavosti všech údu církve. v 0 . PO hospodářský pracuje s omezeným počtem členů, z nichž jsou uz v současné době všichni v "poproduktivním" věku. Vzniká^tedy důvod_i úkol, aby se do jeho středu zapojili i 1-2 členové mladší. Úkolem j.e takové nalézt a k této službě i připravit. 24*synod, 20.-23«11.1985 TISK č.8, str. 15

19. PO JKROníhOVA JhDNOTA Svépomocné dílo Jeronýmova jedno+a spojuje v naší církvi mnohem VÍC8 bratří a sester, než kterýkoli jiný úsek církevní práce. Několik desítek tisíc dárců odevzdává každý rok svůj dar, ve sborech snad ti síce presbyterů shromažďují a účtují sbírky, v seniorátech tříčlenné poradní odbory organizují sbírky a připravují seniorátní výroční shro máždění k rozdělení darů. Pro publicitu tohoto díla i v posledních dvou letech vydal deseti- členný poradní odbor Jer.jednota obvyklý leták, dodaný všem sborům v dostatečném počtu výtisků. Výsledky díla porad, odbor podrobně vyka zuje ve výroční zprávě Jer.jednoty, ve které také vykazuje svoji čin nost; Synodálové mají výroční zprávu k dispozici ve svých sborech. Obětavost pro dílo Jer.jednoty v církvi roste. Toto se zřetelně ukazuje z několika čísel statistiky: Rok: Hlav.dar: Sbírka darů: Sbírky celkem: Průměr na člena: 1973 174.359,55 1,105.654,- 1,280.013,55 5,18 Kčs 1974 191.264,40 1,172.251,80 1,363.516,20 5,60 Kčs 1983 244.812,10 1,553.572,- 1,798.384,10 8,51 Kčs 1984 257.450,90 1,621.514,- 1,878.964,90 9,07 Kčs Za uplynulých 11 let se ročně zvýšily sbírky průměrně o 54.450KČS. Předpovědi, které se ozvaly před několika léty, že obětavost pro toto dílo již dosáhla svého vrcholu se díky Bohu zatím nesplnily. Porad.odbor JJ se snaží pomáhat sborům, které podnikají různé sta vební akce i zajištováním některých druhů materiálu. Z darů GAk v NSR obstarává barvu na plechové části střech a barvu na fasády. V součin nosti s hudebním odborem zajištuje některé díly na opravu varhan. S po volením ministerstva barvu na plech dostalo v r.1983 5 sborů, v r.1984 6 sborů a letos barvu čekají další 4 sbory. Barvu na. nátěr fasády dos- tály v r.1983 4 sbory, v r.1984 3' sbory a letos jsme ji s povolením ministerstva objednali pro jeden sbor. Další 3 sbory se o ni ještě le tos ucházejí. Pracovníci Jer.jednoty se snaží sledovat stav církevních budov i průběh prováděných oprav. Při přípravě rozdělování sbírek jim to po máhá k správnějšímu posouzení potřeb sborů. Podle závěrečných účtů sborů již 14 let sledují, jak sbory provádějí mimořádné opravy budov; Rozdělení úkolů, kterými jsou pověřeni jednotliví členové PO bývá uveřejňováno v adresáři výroční zprávy a osvědčuje se. Zel,někteří církevní pracovníci toto nečtou a proto své žádosti posílají na nespráv né adresy.

20. PO STAVEBNÍ A VÝTVARNÝ V 1. Úkoly z usnesení 23.synodu Usnesení č.44 - vedení seznamu bytů v církevních budovách, které by by lo možné upravit pro kazatele odcházející do důchodu. Tento seznam je veden a upravován. Byla provedena dotazníková akce u kazatelů starších 56 let o vlastních možnostech bydlení v důchodu, příp.zda. očqkávají pomoc od S-A. Také tento seznam zájemců o byt je ve den a dále doplňován. V otázce bytů pokračuje jednání o přestavbě .sbo rového domu v Chrudimi na domov pro církevní pracovníky-důchodce. Je projektováno 7 dvoupokojových bytů a 2- garsoniéry s hygienickým vyba vením a etážovým topením. Dále se projednává úprava bytu v Humpolci, Liptále, Sedleci-Prčici a domku v Zabonosích. Usnesení 5.45 - soupis církevních objektů vyžadujících zvláštní péči. JO00055 ^

24»synod, 20.-23.11*1985 TISK č.8, str. 16

23.synod projednal a schválil kriteria pro zařazování církevních objek tů do soupisu i výchozí návrh soupisu s tím, aby všem sborům a seniorá tům byla poskytnuta možnost navrhnout doplnění seznamu. Došlé připomín ky byly posouzeny komisi a výsledky předloženy synodnímu zastupitelstvu v listopadu 1984, které návrh komise včetně doplňků -schválilo. Tento soupis bude po doplnění o budovy vedené Stát.památkovou péčí. vydán sy nodní rad*u spolu s kriterii,vpodle nichž byly budovy zařazeny a u jed notlivých objektů bude zároveň uvedeno, v které kategorii jsou vedeny. Takto zpracovaný seznam bude zaslán všem sborům a seniorátním výborům. Usnesení č.46 - celocírkevní budovy. 23.synod dal souhlas k prodeji -budov a inventáře býv.soc.ústavů v De- běticích a Sobotíně. Jednání » realizaci prodeje není ještě ukončeno. 2. Úkoly z iniciativy PO SV Za účelem zvýšení aktivity PO organizuje odbor své členy podle odbor nosti jednak do komise projekčně stavební, jednak do skupiny umělecko výtvarné. První skupina se zaměřovala na konzultační a poradenskou činnost projekční a na odborné vzdělávání členů seniorátních poradní odborů stavebních. Bylo uskutečněné školení o odvlhčování cirk.objektu a vydá na pak i odborná příručka pro potřeby sborů. Současně byly zajištěny i technické pomůcky k provádění prací svépomocí. Skupina výtvarná pozvala k externí spolupráci řadu našich umělců, kteří by se podíleli na uměleckém ztvárnění interiérů a mobiliářů na šich bohoslužebných prostorů. Tato skupina připravila malou výstavku prací našich výtvarníků. 3. Problémy údržby a velkých oprav církevních nemovitostí V posledních letech roste počet plánovaných stavebních akcí jak sboro vých tak i celocírkevních objektů. Požadavky značně překračují finanč ní možnosti církve. Iniciativně vytvořená "Ekonomická komise" před běžně posuzuje stavební záměry a projednává je se sbory - a na základě celkového zhodnocení finančních možností církve předkládá synodní radě ke schválení jak stavební akce, tak i způsob finančního krytí. Složi tou se jeví situace u celocírkevních objektů. Stávající koncepce účelo vých celocírkevních zdrojů neumožňuje uvolňovat potřebné finanční pros tředky na financování nezbytných oprav a úprav celocírkevních objektů. Sbírky Jer.jednoty, dary z repartic a finanční' prostředky JTD jsou směrovány pouze do sborů. Výhledově bude k realizaci stavebních akcí celocírkevních objektů třeba takových částek, jež v současné koncepci hospodaření s finančními prostředky celo církevními jsou nesplnitelné. 4. Náměty k řešení uvedeného problému a) Zvýšit důraz na posuzová.ní plánovaných akcí z hledisek nutnosti, efektivnosti a hospodárnosti. b) Vést sbory, aby se ve zvýšené míře podílely na úhradě nákladů svých stavebních akcí. c) Vypracovat dlouhodobý plán velkých stavebních akcí, jejich časové zařazení a způsob financování. Tento plán by měl schvalovat synod. •d) Z hlediska současných potřeb posoudit, zda dosavadní rozdělování zdrojů pro stavební akce by nebylo účelné změnit tak, aby bylo stejně pamatováno jak na akce sborů, tak na akce celocírkevní.

21. KOMISE PRO .EVANGELICKÉ DÍLO Dlouhá je řada konferencí ED, které se konají od r.1946 bez přeru šení každý rok, takže ta letošní v Horní Cermné ("Víra skrze lásku 24.synod, 20.-23*11*1985 TISK č .8 , str. 17 dělající", Gal 5,6) byla jubilejní, čtyřicátá. V r.1984 se konala v Českých Budějovicích ("Ježíš Kristus ve vás, ta naděje slávy", Kol 1,27). V minulém dvouletí jsme jimi chtěli posílit vyznavačský a mi sijní důraz víry a církvi připomenout důležitost křestanské služby. Konference EB je celocírkevním shromážděním, na kterém mají své místo všechny věkové skupiny. V Horní Cermne došlo mezi nimi k otevře nému rozhovoru o podstatě a poslání církve. \ Jsme vděčni Bohu, že je můžeme každoročně konat. Radujeme -se z toho, že nás sbory ochotně přijímají. Pro příští rok uvažujeme o aktuálním tématu: "Církev a ekuména".

22. EDIČNÍ RAM KALICHA / Ediční rado. sě.ha svých pravidelných pracovních setkáních zabýva la především zabezpečováním schváleného edičního planu vydavatelství Kalich: zajištovala autory, překladatele, redaktory, rukopisy, výtvar níky atp.; posuzovala předložené a vyžádané rukopisy, event.grafické návrhy; sledovala provozní činnost vydavatelství a knihkupectví Kalich. Zabývala se také sestavováním návrhu dlouhodobého edičního programu vydavatelství, vycházejíc zejména z podnětů synodní rady a jejích po radních odborů i z doporučení jednotlivých kateder Komenského evange lické bohoslovecké fakulty. - Činnost ediční rady a vydavatelství Ka lich se ovšem i v tomto období pohybovala v mezích stanovených přídě lem papíru pro Ústřední církevní nakladatelství. Výjimkou byl závěr edičního roku 1985: synodní radě se podařilo získat souhlas k nákupu za devizy. Papír zakoupený pro edici Kalich (9 tun) byl použit na zvý šení nákladu dodatkového svaziku Starého zákona - Apokryfů a Biblické dějepravy V. a M.Hájke. Přehled ediční činnosti: 1984: J.B.Souček, Utrpení Páně podle evangelií; Starý zákon sv.13 - Ezechiel - Daniel; Na každý den 1985; Evangelický kalendář 1985; Luděk Rejchrt, Na úpatí hory (-dodáno 1985); Václav Kejř, Svědek výmluvný (dodáno 1985)* Skripta KEBF: J.Smolík, Radost ze Slova; Acta reforma tionem bohemicam illustrantia sv.III - Praga mystica; Toleranční sbor ník; M.Bič, Pavel z farsu a apoštolský věk křestanské církve; Dvanáct malých proroků (revize kralického znění); J.Smolík, Bratr Jan Augusta; sborník 1c 30.výročí ordinace žen v ČCE Ani muž ani žena. 1985: Starý zákor Apokryfy; Viktor Hájek - Miloslav Hájek, Biblická dějeprava; Miloš Bič, Ze světa Starého zákona (sv.l) - bude dodáno v lednu 1986; Evangelický kalendář 1986? Ra každý den 1986. Ve výrobě jsou: J.L.Hromádka, Evangelium o cestě za člověkem; Starý zákon - Exodus - Leviti kus: Stfsrý zákon - Numeri - Deuteronomium; Miloslav Há jek, Vím, komu jsem uvěřil; Q.Rornkajnm, Ježíš Nazaretský; J.Smolík, Cesta života a Evangelický katechismus (redakce F.M.Dobiáš) - vše ree dice. Skripta: SAT VII - J.Heller - M.Mrázek, Zákon a proroci; Kniha Přísloví a Pět svátečních svitků (revize král.znění); dodány mají být ještě: Spisy apoštolských otců; K.Barth, Protestantská teologie 19.stol (1.); Acta reformationem illustrantia sv. IV - Počátky tolerančního evangelictví. ,

23. KOMISE PRO, ROZHOVOR 0 V R Š A VÍRE Současný stav světa je charakterizován pěti základními problémy: zrychlující se industrializací, rychlým růstem populace, podvýživou ve světovém měřítku, vyčerpáváním neobnovitelxiých zdrojů a rapidním J000057

24«synod., 20.-23.11.1985 TISK č.3, str. 18

zhoršováním životního prostředí. Z podnětu synodní rady so komise zaměřila výlučně na otázky život ního prostředí - ekologické. Uvědomila si, že úkol je to v církvi nový a proto spojený s vážnými problémy. Nicméně odvážila se připravit a prostřednictvím kanceláře synodní rady vydat brožůrku Stvoření a ochra na životního prostředí, která chtěla sérií článků a přehledem vhodné literatury probudit zájem členů církve, zvláště farářů a presbyterů, ale i mládeže o otázky naší osobní odpovědnosti za stvoření. Lze lito vat, že ohlas na ni je zanedbatelný. Sami však si musíme přiznat, že jsme hledali svůj přístup, zdůvod nění i domyšlení toho, co můžeme, máme a musíme pro řešení ekologických otázek světa. Určité zpoždění zaviněné naší neujasněností je nám spíše pobídkou k horlivějšímu hledání než k ústupu před nezájmem, který je nepochopitelný. Vždýt všichni členové církve měli by kvalifikovaně vě dět, jaké jsou dopady ekologické krize a jak se jeví u nás, naše odpo vědnost za ni! Vybízíme proto církev, aby věnovala ekologickým »tázkám zvýšeni- zájem! Členové církve měli by si uvědomit, že nejde o nahodilé až módní zájmy úzkého kruhu lidí, nýbrž o naléhavé otázky vážného ohrožení zdra ví a života generace naší a zvláště generací příštích. Do společného úsilí o nápravu dosavadních chyb a o nalezení nového způsobu života so s vědeckými, technickými, politickými a ekonomickými odborníky zapoju jí všichni, kterým jde o odpovědnost za současnost i budoucnost lidstva.. Mezi nimi i církev má své zvláštní a nezastupitelné poslání, protože právě jí je svěřeno svědectví, že stvoření je Boží dar, za který jsme odpovědni a že Boží vůlí je zá.chrana,-nabídhutá a přinesená Ježíšem Kristem. Komise pro životní prostředí nabízí sborům svou radu a pomoc. Hle dáme další spolupracovníky. Očekáváme, že náležitou pozornost této spo lečné věci projeví senioráty a jejich pracovní odbory. Synodu pak komise doporučuje, aby vhodnými slovy ve svém poselství církvi: - vyjádřil i naši vinu (křestanů) na současnem stavu věcí - uvítal úsilí státních orgánů za odstranění negativních důsledků civilizace na přírodu - tomuto úsilí přislíbil naši všemožnou podporu.

SŘ-bl.č.668-685/85-HaK 3000058

USNESENÍ 23. SYNODU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ (l6. - 19.11.1983)

A. PŘIJATÉ TEXTY A VÝSLEDEK VOLEB.

1. Synod přijal pozdravný dopis prezidentu CSSR Dr. Gustavu Husákovi tohoto znění: ^ , (Text byl zveřejněn jako příloha k Aktualitám o. 22/1983)

Vážený pane prezidente,

sešli jsme se v Praze ve dnech 16.-19.Iistopadu^l983 na 23. synodu českobratrské církve evangelické a chtěli bychom Vás při zahájení tohoto synodu pozdravit jako před stavitele státu, jehož jsme občany. Chtěli bychom Vás^ ujistit, že v této politicky tak vyhrocené celosvětový situaci nám, kteří se hlásíme k Ježíši Kristu - knížeti^ pokoje, jde o zachování míru. Modlíme se za jeho zachovaní a zabránění celosvětové katastrofy. Podle svých sil se sna žíme přispět k zachování míru a k tvořivému řešení všech druhů napětí. v 2. Synod přijal pozdravný dopis ministru kultury CSR doo.Dr.Milanu Klusákovi, CSc toho znění: (Text byl zveřej něn jako příloha.k Aktualitám č. 22/1983)

Vážený pane ministře, při zahájení 23- synodu českobratrské církve evange lické zasíláme Vám pozdrav. Chtěli bychom Vám^sdělit, ze si vážíme toho, že vedení naší církve mohlo vést s pracov níky Vašeho ministerstva otevřené rozhovory. I když znač ná část jedrání synodu se bude týkat vnitrocirkevních^ ^ otázek, přece jen bychom Vás chtěli ujistit, že se^vážne zajímáme o nejdůležitější otázky současného celosvětového dění a jednoznačně nám jde o zachování míru a zabránění celosvětové katastrofě.

3. Synod přijal Poselství 23- synodu sborům. Text byl rozes lán všem sborům jako příloha Aktualit č. 22/1983.

4 . Prohlášení VC SRC 23. synod se usnáší přijmout Prohlášení VI. Valného shro máždění SRC ve Vaneouru 1983 "Mír a spravedlnost" jako zásadní dokument pro orientaci a mírovou službu církve. Synod žádá synodní radu, aby český text tohoto Prohlášeni který byl předložen POMP rozeslala do konce r. 1983 všem sborům církve k seznámení a studiu na základě usneseni synodu .

5. Synod schválil zprávu synodní rady o stavu církve jakož i zprávu o hospodaření synodní rady. - u u u u p y

6. Za revizory ee^ocírkevního hospodaření byli zvoleni br. Jaromír Luňák a br. Vladimír Chadim. Za náhradníky br. Bleha a br. Dr. Joel Pokorný.

7. Synod p řijal pozdravný dopis nemocným poslancům synodu b r . D r. V o jtě c h u D ěd k ovi a s . PhMr V ěře U lm an ové,

8. Synod přijal pozdravný dopis br. Ing. Janu Litomiskéwu následujícího znění: ’’Milý bratře, pozdravujeme Tě z jedná ní 23* synodu a modlíme se za Tebe, aby Ti Bůh dával sílu , o odvahu a trpělivost. Členové 23. synodu”.

B . VTZNÁNÍ A DÍLO CÍRKVE

9. Křest, večeře Páně a ordinace. a) Synod vyjadřuje vděčnost komisi pro víru a řád Světové rady církví za úsilí vyjádřit víru církve v otáz kách křtu, večeř# Páně a ordinace tak, aby byly usnadněny další kroky k jednotě Kristova lidu.

b) Synod vyjadřuje přání českobratrské církve evangelické podílet se na procesu ekumenické konvergence, jehož výrazem je dokument o křtu, večeři Páně a ordinaci.

c) Synod přijímá dokument jako podklad k rozhovoru a žádá sbory a senioráty, aby mu věnovaly patřičnou po z o r n o s t .

d) Synod ukládá synodní radě, aby - pověřila poradní odbor teologický provedením další analýzy textu dokumentu a vypracováním pozitivně formulovaného stanoviska pro další rozhovory, jak je předpokládá předložené dopo ručení PO teologického - zajistila co nejširší publicitu jak dokumentu samému, tak i připomínkám ze synodu, a průběž ně i rozhovoru celé církve k této otázce - zajistila shromáždění připomínek a podnětů z tohoto rozhovoru do konce roku 1984 a pře dání Komisi pro víru a řád SRC do 31.12.1985 spolu s oficiálním stanoviskem církve, které přijme 24. synod.

IQ, Křest, večeře Páně a ordinaee. Synod doporučuje, aby synodní rada připravila studijní zájmové setkání (Vrbno) k textu "Křest, večeře Páně a ordinaee". Odtud by mělo vyjít vyjádření k textu, naše důrazy a doporučení pro další jednání pro zastupitelstvo č i synod .

- 2 - J O O O 6 0

11. Teologické rozhovory. Synodní rada necht vyvine iniciativu k teologickým rozhovorům mezi křestanskými církvemi u nás o otázkách vyvolaných Limským dokumentem.

12. Večeře Páně. Synod pověřuje synodní radu, aby připravila podklady pro rozhovory o smyslu a významu, o funkci i praxi Večere Páně v naší církvi.

13. Konfirmace. Synod pověřuje synodní radu, aby prozkoumala situaci kon firmace v naší církvi. Výsledek necht je předložen další mu synodu.

14. Praxe církve jako nástroj misie. Synod přijímá (s eventuelními doplňky) elaborát "Praxe církve jako nástroj misie" a doporučuje jej spolu s pod něty z rozhovoru na synodu staršovstvům ke studiu a pří padnému praktickému využití podle místních podmínek. Zásadní připomínky necht jsou zaslány synodní radě.

15. Pastýřská péče. Synod žádá synodní radu, aby vypracovala koncepci pastýř ské péče, aby dbala o přípravu pomůcek pro tuto činnost, zvláště o pastýřskou péči o nemocné a staré, o nově Při stupující členy, o manželství a rodiny. Synod žádá též, senioráty a sbory, aby se otázkami pastýřské péče zabývaly, věnovaly jí pozornost, umožňovaly výronu zkušeností a aby se pastýřská péče stala nedílnou součástí jejich práce.

16. Mravní odpovědnost. Synod prosí zvláště své kazatele a presbytery, ale i ^statní členy sborů, aby vzali vážně svědectví NZ o křes- tanské mravní odpovědnosti a byli příkladem druhým v živo tě rodinném, pracovním i v dalších oblastech života. S lí tostí vyznáváme, že jsme se ve mnoha věcech odchýlili od zákona Kristova.

17. Etika. Synod pocituje potřebu jasné orientace církve a jejich Členů v oblasti konkrétní etiky. Prosí synodní radu, aby dala podnět k vypracování takových podkladů.

18. Agenda a) Synod vzal na vědomí zprávu o tisku I. dílu agendy a s vděčností uvítal zprávu, že jeho předání bude^ možné počátkem roku 1984. Dále vzal na vědomí zprávu^ o postupu praeí na II. dílu agendy a pověřuje synodní radu jednáním o zajištění tisku II. dílu obdobným způ sobem. b) Synod se usnáší, aby I. díl agendy byl předán ostatním křestanským církvím u nás s prosbou o vyjádřeni .

- 3 - j OOO 61

19. 20 lat ordinace sester: Synod vyjadřuje vděčnost nad tím, že církvi bylo dáno^ rozpoznat, že sř^KEintnenBní "ani muž, ani žena" při zvěsto vání evangelia. Synod vyjadřuje radost z toho, že řada ses ter do této služby vstoupila, i z toho, že sbory jejich službu vděčně přijímají .

20. Kontakty s bohoslovei. Synod naléhavě prosí staršovstva sborů a seniorátní^výbory, aby navazovaly častější kontakty s bohoslovci ze svých sborů a seniorátů během jejich studia na Komenského fakul tě. Synod má za to, že opravdový zájem sborů a seniorátů q bohoslovce během jejich studia podstatně přispívá k hlubšímu spojení církve s jejími studenty a vytváří pro ^ ně potřebné zázemí při hledání a nalézání jejich životní ho a věroučného zakotvení.

21. Celocírkevní kantor. Synod žádá synodní radu, aby zvážila povolání celocírkev- ního kantora.

22. Téma 24. synodu. Synod se usnáší, aby obsahovým těžištěm 24. synodu byly otázky zvěstování církve .

23. Branný výcvik. Synod ukládá synodní radě, aby jednala o povolení zákon né možností jiné služby než vojenské formou^pracovní čin nosti na místech, kde je nedostatek pracovních sil, a aby pro uvolnění z branného výcviku byly rozhodující nejen důvody zdravotní a sociální, nýbrž i důvody svědomí a ví ry .

24. Letniční hnutí. Synodní rada necht uváží, zda a jak by mohla vhodným způsobem pomoci skupinám letničního hnutí v jejich úsilí 0 veřejné uznání.

C. VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ

25. Další studium kazatelů. Synod vyzývá staršovstva, aby svým kazatelům vytvořila dobré podmínky k dalšímu st.udiu a umožňovala jim účast na doškolovacíeh kursech i individuální hlubší teologic ké vzdělávání.

26. Křesťanská výchova. Synod pověřuje synodní radu, aby vypracovala koncepci, t.j. systematické pojetí křestanské výchovy a křesťanské ho vzdělávání zvláště mladých a nových členů církve, ale 1 starších členů, presbyterů, sborových pracovníků, vý pomocných kazatelů a diákonů. Synodní rada necht vydává

- 4 - pro tento účel potřebné pomůcky. Tato výchova a toto vzdě lávání necht se provádí soustavně na rovině sborů, seniorá tů a celé církve.

27. Kur y pro konfirmované. Synod děkuje synodní radě za to, že pokračuje v jednání se státní správou ve věci povolení kursů pro konfirmované bez omezení věku. Celé církvi záleží na této biblické^práei s ^ mládeží. Synod podporuje synodní radu v jejím dalším jedná ní o povolení těchto kursů bez omezení věku.

28. Letní brigády. Synod pověřuje synodní radu, aby jednala se státní správou o pořádání letních brigád mladých členů církve na pomoc našemu hospodářství.

D. ORGANIZACE A SPRÁVA

29. Kontrola plnění usnesení synodu. V příštích synodních materiálech necht je k disposici tisk, který by obsahoval všechna usnesení minulého synodu v původním znění a teprve pak informace o jejich plnění.

30. Duchovní bez státního souhlasu. Synod prosí uprázdněné sbory, aby se obracely s kandida turou také na duchovní bez státního souhlasu a snažily se tak o jejich návrat do služby církve .

31. Služba v uprázdněných sborech. Synod se usnáší, aby synodní rada prozkoumávala ve^světle ekumenického dokumentu o ordinaci službu v uprázdněných sborech.

32. Duchovní bez st. souhlasu. Synod pověřuje synodní radu a seniorátní výbory, aby ve smyslu usnesení XXII. synodu i nadále do svých odborů a^ komisí povolávaly duchovní, kteří jsou toho času bez stát ního souhlasu.

33. Služba v uprázdněných sborech. Synod vyzývá staršovstva všech sborů, aby uvolňovala své ho kazatele pro službu v neobsazených sborech.

34. Náhradní správní orgány. Synod vybízí seniorátní výbory, aby využívaly ustanovení § 8 CZ a Sl. 39 ŘS o zřízení náhradních správních orgánů (správních komisí) v případech, kde staršovstva sborů nemohou plnit svou funkci. Přitom lze povolat do tohoto orgánu i členy jiného sboru, nejlépe v případě sboru admini strovaného z členů sboru, odkud je administrován. Náhrad ní správní orgán může být velkou pomocí sboru, podobně jako administrátor . - 5 - 0000063

■kk Církevní zřízení a řády. v . a) svnod přijímá text Církevního zřízeni se směnami a a> l á v a m i komisí doporučenými (o všeoh bylo jednotlivé

„) Synod^přijímá "Řád o správě církve" (tisk 15) b ¿pravou, kterou navrhuje komise třetí v tomto znenx- "ČI 28. Při konventu zastupuje nepřítomného kazatele sboru (uprázdnění sboru, nemoc, dovolená a pod.) druhy představitel sboru, kurátor, který se tím s*ava ním členem. Na seniorátním zastupitelstvu zastupuj nepřítomného kazatele nebo kurátora 3m y clen » ^ štva, volený staršovstvem". (Poslední veta cl. 28 zus

c) Synod^řijímá31"Jednací a volební řád" (tisk 16 ) s upra- ' v a ^ doporučenými komisí. Navíc dochází ™ článku 5.3, který bude znít "Pri všem jednám mají se členové řídit pravidlem Slova Božího . , raVami d) Synod přijímá “Hádjpro kazatele" (tisk 17) s úpravami, doporučenými komisí v , , , , . v.nT.,y! e) Synod přijímá "Rád hospodařeni církevních sboru (tisk 18) s úpravami a změnou (článek 1 ), kterou p ručuje komise

Úplný text Církevního zřízení, Řádu o^správě církve, Jednacího a volebního řádu, Radu hospo daření církevních sborů a Radu pro kazatele ^ se všemi změnami přijatými synodem bude vyhlá šen synodní radou a rozeslán do sborů mrkve do konce ledna 1984.

Jazvkové úpravy církevního zřízení a řádů , C:Synod zmocLjeysynodní radu, aby před novým vydáním m r - 7RI2 kevního vydAn 1. a radu provedla jazykové úpravy » které nemění jeho smysl. 37. Řád pro studenty bohosloví se upravuje následovně: čl 2 odst. 1 , druhá věta bude znít: a) "li tohoto 3eznámu budou zapsáni po rozhovoru se sy nodní radou studenti, kteří složili první odborno zkoušku bohosloveckou , b) čl. 2 , odst. 2d, ponechává se pouze první rádek.^^ "že budou v osobním styku se synodní vado , ^ y se vypustí.

58’ Svnod^přijal změny v Řádu pro studenty bohosloví, Řadu pastýřské^ služby ýhádu členství a Sádu sborového mvota, •íak išou uvedeny ve zprávě komise vstr. 4; „ , , IJedM se o opravu odvolání na,změnšné církevní zřízeni a řády, případně opravu chyb. Úpravy budou provedeny připravovaném vydání církevního zřízeni.;

- 6 - J O 0 O O ó ¿i

39- Přefaření sboru ve Zruči nad Sázavou. Synod schvaluje přefaření sboru ve Zruči nad Sázavou ze seniorátu Horáckého do seniorátu Poděbradského.

40. Ustanovení celocírkevního kazatele. Ve smyslu § 10,4 a 29,4 CZ schvaluje synod ustanovení nové ho duchovenského tajemníka br. Miroslava Brože celocírkevním kazatelem

41- Technický pracovník. Synod doporučuje synodní radě prozkoumat možnosti povolání za pracovníka synodní rady kvalifikovaného odborníka technic kého směru. Synodní rada necht vytvoří podle možností podmín ky pro přijetí takového pracovníka.

42. Poděkování za přípravu. 23-synod vyslovuje uznání za vzornou organizační připra venost synodu, za včasnou přípravu potřebných tisků před synodem i v jeho průběhu a doporučuje synodní radě, aby zú častněným pracovníkům kanceláře synodní rady případně i ji ným vyjádřila tuto vděčnost také peněžitými odměnami podle uvážení.

E. HOSPODÁŘSKÉ ZABEZPEČENÍ

43- Sociální výpomoc pracovníkům církve Synod potvrzuje zásady pro výplatu sociálních výpomoci, kte ré byly schváleny synodním zastupitelstvem v březnu 1982. Tyto zásady doplňuje následovně: a) Sociální výpomoci poskytované jako příplatek k důchodu u kazatelů důchodců ve výši 18?» a u vdov po kazatelích ve výši 12%. se vztahují na ty případy, kdy důchod byl vyměřen před zvýšením platu kazatelů, k 1.5.1981. Pokud došlo k vyměření důchodu po 1.5*1981, snižuje se tento příplatek za každý měsíc pozdějšího vyměření důchodu u kazatelů důchodců o 0,3'/° a u vdov o 0,2%. (Příklad: kazateli byl důchod vyměřen k 1.1.1982, t.j. za 7 měsíců po platové úpravě. Srážka za 7 měsíců je 2,1%, takže příplatek k důchodu bude obnášet 15,97°•) b) Přešetření skutečností rozhodujících pro výplatu sociál ních výpomocí bude prováděno vždy k 1.1. U kazatelů v činné službě navíc ještě k 1.7. každého roku. c) Bývalým zaměstnancům kanceláře synodní rady v důchodu bude vyplácena sociální výpomoc ve výši Kčs 2.000,— ve dvou splátkách, vždy koncem každého pololetí.

(Úplný text zásad je zařazen jako příloha č.l)

- 7 - 0000065

44. Seznamy bytů v církevních budovách, Werť by bylo možno opravit pro kazatele odcházející do ducho . Synod ukládá synodní radě další vedeni seznamu v..i^^ kevních budovách, které bybylo možno opra ^ z a t e l í c h .

rai; a w u — • c. 9A. (Úplný text zásad je zařazen jako příloha c.2)

45. Soupis církevních objektů vyžadujících zvláštní peci: ^ Na základě předloženého návrhu schvaluje ¿..5. ,v , ¿v. pro zařazování do seznamu objektů vyžadujících zvláštní peci. Dále se synod usnáší následovně:^ . . a) Seznam' objektů rozešle synodní rada -/sem sborům. b) Změny v přijatém soupisu mohou být prováděny synodem (mezi synody_synodním zastupitelstvem) na základe zduvod-

c) Švnodhv?§váŮšbory, seniorátní výbory a synodní radu aby ' věnovaly^zvýšenou^péci ochraně, opravám a upravam budov_ a jejich zařízení zahrnutým do seznamu objektu vyžaduji

a) Velkerélpravyfipkvy, jakož i udržbu zahrnutých ob jek- tů lze provádět jen po předchozím schváleni synodní dy, které při tom bucie využívat spolupráce kvalitiko

e) SCÍMfzahínuié do seznamu zůstávají i hadále vlastnic tvím sborů, které jsou povinny,o ne pečovat * f f dy spojené s jejich ochranou, udrzbou, opravami a upxa vámi .

46. Celocírkevní budovy. w , sociálních Synod schvaluje prodej budov a zařízeni bývalých socialni ustavů v Doběticích a Sobotine a poveruje synodní radu je náním.

47 * PSynod1pověřujt^ynodní radu, aby každoročně posílala na sbory přehled příjmů a výdajů cexocirkevnich -epar - (v rozsahu dle tisku 9 2 -1 5 ) •

48‘ ^Synod S d l l y n o d n í radě, aby podzimnímu zasedání oynod-_ ního zastupitelstva předkládala k vyjádrenl_iu,vrh na rozde lení darů z repartic. Synodní rada zašle svůj seniorům tak, aby ho mohli projednat se svými senioiatnimi výbory před zasedáním synodního zasuUpitels . ^ připojí přehled a zadluženosti sboru pnslusneho oemoi atu

8 3000066

49- Úhrada nákladů synodu. , , . , 0 Synod se usnáší, aby všechna vydaní spojena ® gripravou .. konáním 23- synodu byla uhrazena z repartie 1983,v rarnoi^ těchto nákladů bude mimopražským členům synodu ycetne pnzva ných členů církve s hlasem poradním vyplacena nahrada oes.ov nich výloh dle příslušné směrnice. Pražským členům synouu včetně přizvaných členů církve s hlasem poradním bude pcop a cena jednorázová náhrada ve výši Kčs 80, .

- 9 - 3000067

PŘÍLOHA Č. X K usnesením 23»synodu *

Zásady pro poskytování sociální : ornopi pracovníkům_církyg usnesené 23*sy:iodem 19B3

1. KnzatelT4.y..ij.n£Lé_.^luJj^e. Kazatelům v činné službě, kteří pečují o nezaopatřené děti a jejichž celkový příjem včetně příjmu manželky a dětí nedosahuje na jednoho člena rodiny minimální částky Kčs 300,"— na osobu, sociální pomoc až do výše rozdílu mezi minimální částkou Kčs 800,— a skutečně vykázaným průměrným ;lat«m. Sociální pomoc by se vyplácela čtvrtletně pozadu. Podstatné změn v rodinných poměrech a v příjmech rodiny je kazatel povinen sdělit kanceláři synodní rady do jednoho měsíce. Kontrola průměrných příjmů bude u všech prováděna vždy k 1.říjnu každého roku.

Podle provedeného šetření budou činit nároky na starobní nebo invalid ní důchod, jez budou vypočteny podle nové platové úpravy platů kazate lů o Ctta 18 % vyšší, než důchody kazatelů, kteří již odešli do důcho du. Církev proto považuje za svoji povinnost poskytnout těmto býva lým pracovníkům sociální pomoc ve výši 18 % stávajících důchodů. Ka zatelům, kteří spolu s příjmy manželky nedosahují existenčního minima, t.j, Kčs 800,— > na osobu a Kčs 400,— na vedení samostatné domácnosti, ještě další sociální pomoc až do výše tohoto minima. Sociální pomoc by se vyplácela pozadu vždy k 1, dubnu a k 1. říjnu každého roku. Dů chodci jsou povinní sdělit kanceláři synodní rady do jednoho měsíce veškeré změny v rodinných poměrech i příjmech rodiny.

3« Obdobné jako u kazatelů důchodců jeví se i u vdov po kazatelích nezbyt nost poskytovat sociální pomoc všem vdovám po kazatelích ve výši 12 % z přiznaných důchodů a jejich výši, jež by jim náležela podle platů kaza telů dle noyé platové úpravy. Pokud by příjem celkový nedosáhl Kčs 800,— na osobu a při vedení domácnosti samostatné částky Kčs 1200, měsíčně, by byla poskytována další sociální pomoc do výše uvedených minimálních částek. Důchodkyně jsou povinny hlásit vždy do jednoho měsí ce veškeré změny, které mají dopad na výplatu sociální pomoci. Výpla ta sociální pomoci by se vyplácela pololetně vždy k 1, dubnu a k 1, říj nu každého roku.

Pro. co vnikům kanceláře synodní rody v trvalém pracovním poměru, kteří jsou placeni podle platové vyhlášky ministerstva kultury CSR z roku 19Ú7, bude dále vyplácena sociální pomoc dle stávajících zásad, t.j. Kčs 3.000,— ročně v pololetníoh splátkách vždy k 1, dubnu a k 1. říj nu každého roku.

5. Sociální výpomoci poskytované jako příplatek k důchodu u kazatelů důchodců ve výši 18% a u vdov po kazatelích ve výši 12 % se vztahují na ty případy, kdy důchod byl vyměřen před zvýšením platu kazatelů, k 1. 5.1981. Pokud došlo k vyměření důchodu po^l, 5»'1981, snižuje se tento příplatek za každý měsíc pozdějšího vyměření důchodu u kazate lů důchodců o 0,3% a u vdov o 0,2%» 0 0000 CA

Přešetření skutečností rozhodujících pro výplatu sociálních s * výpomocí bude prováděno vždy 1*1.- U kazatelů v cinne službě navíc ještě k 1.7. každého roku. rady důchodu bude Bývalým zaměstnancům kanceláře synodní v 7. vyplácena''sociální výpomoc ve výši Kos 2.000,— ve dvou splát- káchř vždy koncem každého pololetí.

- 2 - PŘÍLOHA Č. 2 K usnesením 23»áynodu

Bytv v církevních budovách pro kazatele „odcházející_do_duchodu Usneseno 23» synodem 1983

1* Synodní rada prostřednictvím svého PO stavebního a výtvarného po řídila do 31,12.1982 seznam objektů, které by bylo možné upravit no. byty pro kazatele odcházející do důchodů, kazatele ducnodce, p-*-í padne pro vdovy po kazatelích. Tento seznam zahrnuje a) údaje o velikosti bytu a jeho uspořádání b) údaje o vybavení bytu c) údaje o opravách, které by bylo nutné provést před naste hováním. ^řazení do seznamu bude projednáno s příslušným sborem a seniorát- ním výborem*

2. Zájemci o získání bytu budou mít možnost nahlédnout áo těchto sezna mů na synodní radé, případné shlédnout příslušný objekt na místě samém.

3* Potřebné úpravy před nastěhováním zájemce budou provedeny v součin nosti příslušného sboru a seniorátního výboru se synodní radou. a) Sbor s pomocí seniorátního výboru íresp. jeho PO stavebního) a zájemce o byt^zajistí provedení potřebných oprav. Sbor bude dále zajištovat správu objektu a b žné opravy. b) Za používání bytu bude stanoveno nájemné, jehož výše bude od souhlasena synodní radou. Nájemné bude přijímat sbor na úhra du nákladů spojených s běžnou údržbou a provozem objektu. c) Náklady na úpravy bytu před nastěhováním budou hrazeny z celo církevních prostředků synodní radou. Podobné i náklady na vel ké opravy v průběhu používání, které budou převyšovat výno sy nájemného. Provedení těchto oprav bude předem projednáno se synodní radou, d) S ohledem na hrazení nákladů na upravu bytu z cel©církevních prostředků, nemá kazatel nárok na nenávratnou pujčlcu, e) Disposicní právo s takto získanými byty přísluší synodní radě

SR 84, 103-117 MB Hanz-á 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č .9 A, s tr. 1

ZPRÁVA 0 PLNĚNÍ USNESENÍ 23* SYNODU

Usnesení 23»synodu byla rozeslána všem synodálum a všem sborům církve.

A. PŘIJATÉ TEXTY ' , PozdravAé dopisy dle usnesení 1, 2, 7 a 8 byly ihned po synodu odeslány. 4. Prohlášení VS SRC ve Vancouvru 1983 "Mír a spravedlnost" bylo zasláno sborům církve jako příloha Aktualit.

B. VYpÁNÍ A DÍLO CÍRKVE 9. a 10. Křest, večeře Páně a ordinace c) Staršovstvům sborů a seniorátním výborům připomenula usneseni synodu dopisem ze dne 6.listopadu 1984 a požadala o sděleni výsled ků jednání o tomto dokumentu. Sešlo se celkem vyiádření seniorá tů, sborů. d) Synodní rada pověřila poradní odbor teologický zpracováním sta noviska pro další rozhovory o tzv. dokumentu z Limy. Poradní odbor teologický připravil na jaro 1985 v Chotěboři několikadenní sympo sium o tomto dokumentu, k němuž byli přizvání zástupci všech senio rátů. Výsledky tohoto symposia jakož i zprávy o výsledcích rozhovoru ve sborech a seniorátech zpracoval PO teologický do dokumentu, kte ré jsou předkládány k projednání synodu jako tisk č.ll. 11. Teologické rozhovory Teologický rozhovor o otázkách vyvolaných Limslcým dokumentem^ byl veden na úrovni Ekumenické rady CSSR, která, připravila vlastní zprávu z návrhu naší církve pro SRC. 12. Večeře Páně Podklad pro rozhovor o Večeři Páně byl zaslán sborům církve a seniorátním výborům. Shrnuti dosavadních zpráv o těchto rozhovo rech je zařazeno jako tisk č.13* 13. Konfirmace ^ ^ _ - Konfirmací se zabývalo podzimní synodní zastupitelstvo 1984.^ Přednesený referát spolu s výsledkem dalších pruzkumu je předkládán jako tisk č.14» 14. Praxe církve jako nástroj misie Zasílání připomínek bylo staršovstvům připomenuto dopisem ze 6.listopadu 1984. Zásadní připomínky nedošly. 15. Pastýřská péče _ w Ve spolupráci poradních odborů evangelisačního, křestanske^ služby, pro práci laiků a pro vzdělávání kazatelů byla vypracována koncepce pastýřské péče, která je předkládána jako tisk č.1% Všechny tyto odbory se zabývají otázkou při svých pracovních setká ních se zástupci seniorátů. Pokud předloží vhodné texty pomůcek, pečuje synodní rada o jejich Tgydání. 17* Etika Synodní rada pověřila vypracováním podkladů poradní odbor teo logický. PO teologický byl v uplynulém období plně zaměstnán jednak j000071

TISK č.9 A, str. 2 2 4 «synod, 20.—23«11«1985

přípravou hlavního materiálu pro synod "Zvěstovaní jednak shro mažďováním, koordinací a formulováním stanovisek k Limskym dolnunen- tům. Teprve po dokončení těchto úkolů v polovině letošního roku se začal zabývat uloženou prací na etických otázkách.^Pokud ze synodu nevzejdou pro něj úkoly, pro které by byla požadované casova před nost, chce se etickou orientací zabývat v následujícím období pre nostně.

S vděčností jsme přijali I.dil Agendy. Po jednom výtisku jsme zaslali všem sborům církve a poslancům 23.synodu z řad presbyteru. Zájem o další výtisky jevmožné zcela uspokojit. Po jednom vytisnu předala Sít ostatním křestanským církvím i nás. Poděkovaní dosio od pražského arcibiskupa Římsko katolické církve a metropolity pražského a celého Československa Pravoslavné církve. Zprávy a re cense přinesly časopisy "Církevní listy" Slovenské evangelické &.v. církve, "Duchovní pastýř" teologický časopis Československé husit eké církve a "Znamení doby" časopis Adventistů^sedmého dne. PO liturgický usilovně pracuje na přípravě Il.dilu^agendy. Po dokončení prací budou podniknuty konkrétní kroky k zajištěni tisku obdobně jako u I.dílu. 20. Kontakty s bohoslovci v 0 Z některých míst máme zprávy o kontaktech staršovstev sboru a seniorátních výborů s bohoslovci. Povzbuzujeme staršovstva i se niorátní výbory, aby v těchto kontaktech viděly svůj zavazny pas týřský úkol. 21. Celocírkevní kantor , PO pro hudbu a zpěv vypracoval podklady o předpokládané pra-^ covní náplni celocírkevního kantora. SR sleduje možnosti provedeni tohoto usnesení. Překážkou je zatím stanovený limit počtu pracovní ků a limit objemu mzdových prostředků. 22. Téma 24.synodu , , , Zpracováním podkMů o Zvěstováni církve byl poveren_poradní odbor teologický a po celou dobu od posledního synodu usilovně pra coval na tomto úkolu. Výsledek jeho práce je předkládán jako tisk c.12. 23. Branný výcvik , .. ., , , , Synodní rada projednávala toto usneseni a zjistila následuj c . Možnost jiné služby než vojenské je^dána podle usnesení vlády ze dne 12.3.1958 č.229 zveřejněného v UL č.41/1958 jako úřední sdeleni z Ministerstva národní obrany a Ministerstva paliv (práce v^uhelnych dolech pod zemí do 30 let věku). Možnosti rozšíření na další odvět ví národního hospodářství nejsou zatím dány".

24. Letniční hnutí ' , , . „ V rozhovorech s představiteli SVC MK se synodní rada informo vala o jednáních vedených se skupinami letničního hnutí o jejich uznání a jejich úsilí podpořila přímluvou. Podle posledních infor mací jednání o jejich uznání není uzavřeno. 3000072

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č.9 A,•str. 3

C. VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ

26. Křestanská výchova „ , , , — , Vypracováním systematického pojetí krestanské vychovy^pověřila. synodní rada své PO pro nekoníirmované, konfirmované, práci laiku a evangelizační. Zpráva o postupu prací je zařazenaJako tisk c.16. Synodní rada vydává potřebné pomůcky pro tuto činnost. 27. Kursy pro konfirmované , Možnost pořádání kursů pro konfirmované bez omezeni veku byla předmětem jednání s představiteli státní správy. Nebylo dosaženo úspěchu. Při tematické poradě se členy PO konfirmovaných v unoru t.r. byla záležitost podrobně projednána. 28. Letní brigády , , Při tematické poradě s PO konfirmovaných bylo projednáno vy pracování konkrétních podkladů,pro žádost o souhlas s pořádáním^ letních brigád mladých členů církve na pomoc našemu hospodářství.

D. ORGANIZACE A SPRAVA J 29. Koptrola plnění usnesení synodu Usnesení se plní tímto tiskem 9 A. 30. Duchovní bez státního souhlasu Od posledního synodu nabídlo 9 sboru kondidaturuJuchovnim bez státního souhlasu. V'sedmi případech nebylo státního souhlasu dosaženo. Jeden případ je dosud v jednání. V jednom případě byl získán souhlas k duchovenské činnosti podle § 16. 31. Služba v uprázdněných sborech _ v Z pověření synodní rady PO teologický jednal o službě v upráz dněných sborech ve světle ekumenického dokumentu o ordinaci. Podle jeho doporučení je možné vyvozovat praktické důsledky z toho, že Českobratrská církev evangelická uznává ordinaci kazatelů sester ských církvi. 32. Duchovní bez státního souhlasu t , Synodní rada povolává do poradních odboru a komisí pracovníky církveJpodle jejich předpokladů pro daný okruh práce. Dva kazatelé bez státního souhlasu spolupracují v PO a jeden v komisi. Podklady o členech seniorátních poradních odborů nemá SR k disposici.

34. Náhradní správní orgány , . , v , v v, , V období mezi synody došlo v jediném případě ke zřízeni náh radního správního orgánu. 35. až 38. Církevní zřízení a řády Novelizované znění církevního zřízení a řádu po provedení^ja zykové úpravy bylo vyhlášeno s platnosti od 1.6.19t>4. SR zajištuje tisk celého souboru CZ a řádů včetně indexu a v současné době je prováděna vazba. Domníváme se, že do doby konání synodu bude do dávka provedena. Staršovstva sborů by měla objednat po Jednom vý tisku pro každého svého člena proti úhradě režijních nákladů. 41. Technický pracovník Provedení tohoto usnesení zatím nebylo umožněno stanovením limitu počtu pracovníků a limitu prostředku na mzdy. 42. Poděkování za přípravu 23.synodu Bylo tlumočeno pracovníkům kanceláře SR a podle možnosti byly vyplaceny odměny. 0 0 0 0 0 7 3

s tr. 4 ¿4.synod, 20.-23.11.1905 TISK č. S

HOSPOD'hSiüi LÍTOSTI

43. Sociální výpomoc pracovníkům církve , • , Výplata sociálních výpomocí je1 zaji.utovana podle schválených podmínek. Seznam bytů v církevních budovách, které by bylo mocno opravit pro kazatele odcházející do důchodu, byl pořízen a je neustale upřesno- ván. Zájem o zísla' ■ 'ní bytu projevilo 15 kazatelů. Jeden z nich pri— jal již závazně nabídnutý byt Další 3 z nich podali závazné při hlášky.

43. Církevní objekty vyžadující zvláštní péči Synodní zastupitelstvo na podzim 19S4 schválili doplňky k to muto seznamu. lnformace+byla zaslána všem sborům církve. Jednáním se státními oř stány jsou upřesňovaný seznamy objektu chráněných statní památkovou péčí. , Q zafazených objektech 46. Celocírkevní budovy Jednání o prodeji nebyla dosud uzavřena.

47 Použití repartie Přehled příjmů a výdajů celocírkevních repartie za rok 1963 a 1984 byly .zaslány všem .sborům církve. AR. Dary z repartie Návrh na rozdělení darů z repartie za rok 1?8m- byl předložen podzimnímu synodnímu zastupitelstvu. Návrh na rozděleni dar - z re partie pro rok 1905 po pro jednání v seniorátech je zařazen v mate riálech synodu tisk č. 3 D.

SH-bl.č.613-616/85-haK CBLOCÍRKEVNÍ } SBOROVÍ Jry #,SS I N F O P. L A C I '*•**•' 0 0007 4

1. POČET. M n ů ^ Í B T O uváděný v informacích pro předcházející synody 21.synod 1979 podle stavu k 31.12.1978 223.312 * J':, 22 .synod, 1981 podle stavu k 31.12.1980 219.258 + (počet nesouhlasí 23.synod 1983 podle stavu k 31.12.1982 216.206 + s evidenčními dotazníky) 24.synod 1985 padle síavu k 31.12.1984 202.915 2 . POČET ČLENŮ;'SBORŮ; (UPRÁZDNĚNÝCH SBORŮ); DALŠÍCH LIST,KDE SE KONAJÍ SHROMÁŽĎIn Í T (FRAC. MÍST CELKÓVĚ); KAZATELŮ V SENIORÁTECH

31.12.82 31.12.83 31.12.84 sbory místa kazatelé + - 1 Pražský 28.129 27.698 26.981 32 (4) 21 = 53 29 + 24 - 2 Poděbradský 19.885 19.368 18.839 30 (8) 25 = 55 + = 26 7 - 3 Jihočeský 5.523 5.370 5.325 9 (2) 17 + 40 - 4 Západočeský 20.417 20.107 19.800 24 (5) = 64 23 + 12 -1 - 5 Ústecký 10.621 10.269 10.057 16 (4) 9 = 25 + 10 - 6 Liberecký 8.200 8.062 7.821 13 (3) 10 « 23 + 16 -3 - 7 Královéhradecký 10.101 9.940 9.842 18 (3) 42 = 60 - 8 Chrudimský 18.406 18.106 17.764 25 (2) + 24 = 49 23 + 8 - 9 Poličský 8.390 8.228 8.055 11 (3) 10 = 21 -10 Horácký 10.498 10.418 9.926 . 16 (5) 35 = 51 12 -1 -11 Brněnský 18.941 18.675 18.404 23 (3) + 50 = 73 22 -1 -12 Východomoravský 27*089 26.688 26.205 27 (4) + 24 = 51 23 + .25 -13 Mor av s ko sle zs ký 24.698 24.311 23-896 27 (3) 46 = - 73 210.898 207.240 202.915 271 (50) +353 =624 , 234 -C celocírkevních (SR) Počet sborů, uprázdněných sborů, shromažďovacích dalších^míst, celkový počet míst se shromážděními a počet kazatelů (s^počtem těch, kteří jsou t.č. v zákl.voj.službě nebo na mateřské dovolené) je podle stavu k 30.9.1985. NEOBSAZENÉ SBORY k 3C>.9.1985 (resp. k 1.10.1985) a od kterého data 1. Brno Židenice 1.09.85 26. Nový Bydžov 1.05.78 2. Bruntál 1.11.84 27* Opatov 15.o2.81 3. Cvikov 1.11.81 • 28. Orlová 1.05.84 4. Dankovice 1.07.81 29. Po zděchov 1.09.83 5* Domažlice 1.07.85 30. Praha Žižkov 1 .sbor 3L 08.85 6. Heřmanův Městec 1.07.83 31. Prosetín l.o9.84 7. Hlinsko v Čech. 1.10.83 32. Přeštice l.ol.69 8. Korní Dubenky 1.08.84 3 3• Pus tá Rybná 1.04.44 9. Horní Slavkov 1•o X •71 34. Rusava 1.10.75 10. Hrabětice 1.11.76 * 35* Růžďka 1.10.75 11. Hrabová. l.o7.84 36. Sedlec-Prčice 24.11.61 12. Hvozdnice l.ol.71 37- Soběhrdy 1.06.83 13. Chot.iněves 1.o5.80 38. Sokolov 2 .08.81 14. Kadaň 1.02.78 39. Strměchy 1.11.64 15. Kardašova Rečice 4.o3«60 40. Šluknov l.cl.79 16 »v Kovánec 1.09.84 41. Telecí l.o6.82 17. Krakovaný l.o8.85 42. Varnsdorf l.o7.66 18. Králíky l.o7.63 43. Velenice 1.ol.85 19. Křížlice 1 .o9.73 44. Volká Lhota u Dacie X.ol.84 20. Ledčice I.o9.80 45. Vilémov u G.Jeníkova 1.«4.71 24.synod 20.-23.11.1985 TISK č . 9 B s t r .2 . (Neobsazené sbory - pokračování) 21. Liběchov 15.o8.85 46. Vizovice 1.07.84 22. Mělnické Vtelno 22.o9.65 47. Volyně 26 .ol .66 23. Most 1.11.79 48. Vrchlabí 1.09.83 24. Nebučely l.ol.79 49. Vysoká u Mělníka I.0 I.8 I 25. Nepomuk 1.12.75 50. - Zásmuky 1.17.60 4. ADMINISTROVANÉ SBORY Vedle těch sborů, které jsou uvedeny mezi neobsazenými, bylo v uply nulém dvouletí administrováno dalších 28 sborů. Jejich kratší či delší uprázdnění skončilo v uplynulém období mezi synody. K administrovaným sborům nutn» nyní přechodně počítat dalších 5 sborů. : 2 z důvodu základní vojenské služby kazatele, 3 sbory a 1 místo sen.vikářky z důvodu mateřské dovolené kazatelky. Do konce roku 1985 jsou ohlášeny již 4 odchody kazatelů do trvalého důchodu; tím se uprázdní další sbory. 5. P.&££'X.M2Am ů . V. Od 1.10.1983 do. 30.9.1985 přibyl» 23 kazatelů v činné službě - z toho 15 absolventů KEBF, 7 diákonů a 1 reaktivovaný důchodce. Ve stejném období ubylo 16 kazatelů - z toho 1 úmrtím, 11 odchodem do trvalého důchodu, 2 vlastní rezignací, 2 rozhodnutím státní správy. Přibylo tedy 7 kazatelů, takže k 1.10.1985 je jich celkem 242 v činné službě. Sborů je celkem 271, z toho 50 uprázdněných; obsazeno je tedy 221 sborů. Kazatelů samostatně spravujících sbor je 221. Ve 2 sborech je navíc druhý farář, v 7 sborech je navíc vedle faráře vikář či seniorátní vikář, ve 4 sborech je navíc vedle faráře diákon či seniorátní diákon. Dále je 8 kazatelů v ústředí církve (synodní senior a 7 duchovenských tajemníků). - Místo jednoho tajemníka je uprázdněn». Z celkového počtu 242 kazatelů a kazatelek je 162 farářů, 64 vikářů a 16 diak»nů. Z celkového počtu kazatelů je 207 bratří a 35 sester. Z těchto kazatelů je 16 pracujících důchodců. Dalších 63 pracuje dál v plném úvazku po dosažení penzijního věku. Do příštího synodu by mělo do sáhnout důchodový věk dalších 13. Na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze pracuje 9 kazatelů a v Sekretariátu Křestanské mírové konference v Praze 2 kazatelé. K 1.10.1985 bylo.v trvalém důchodu 74 kazatelů a kazatelek. 6. VOLÍTELNOST K DUCHOVENSKÉMU POVOLANÍ a USTANOVENI od 1.10.1983 do 30.9.85 (datum vystavení dekretu - kdy a kde byli ustanoveni) a) za DIAKONA Přibylo Vlastimil Hajský (dekret do min.synodu) - 1.10.83 Chleby 1. II Petr MaláČ ( ) - I.0 I .84 Rýmařov 2. tt Jan Křupa ( ). - l.o2.84 Jeseník 3. Dagmar Ondříčkové ( It ) - 15.o2.84 Liberecký 4. 1. Pavel SKÁLA ■ 20.o2.84 - 16.05.84 Strmilov 5. 2. Lýdia MAMULOVÁ r.Prudilová I.06.84 - l.o5.85 S»kolov 6. 3. Jiří MARVAN 10.10.84 - 1.07.85 Cernošín 7. b) za VIKÁŘE Václav Hurt (dekret do min.synodu) - 1.10.83 Merklín sv 8. tu Pavel Jun ( ) - 1.10.83 Horácký 9. II IvanvRyšavý ( ) - 1.10.83 Hořice sv. 10. M Jan Stefan ( ) - 1.10.83 Poděbradský 11 II Jiří Kučera ( ) - 1.11.83 Písek 12. 24»ayn*d 20,-23*11*1905 . TISE č. 9 £ atr,3 (Volitelnost k duchovenskému povolání a ustanovení) Přibylo ’■ za VIKÁŘE (pokrač.) 13. 1. František SCHILLA 30.09.80 - 15.12.83 Odry 2 Irena ŠKEŘÍKOVÁ 22.11.83 - 15.ol.84 Škvorec 14. . Moravec 15. 3. Ester ŠAŠKOVA r.Doulová 12.ol.84 - 1.02.84 • Sonov n.Met. 16, 4. Pavel RUML • 27.o9.82 í.10.84 - Královéhradec. 17. 5* Jana RUMLOVÁ r.Jasová 21.*9.84 1.10.84 18. 6. Daniel TOMEŠ 27.o9.84 - 16.10.84 Olomouc sv Kostelec n.O. 19. 7. Jiří MRÁZEK 14.11.84 - 19.11.84 . - 20. 8. Michael HÁNA 6.02.85 l.o4.85 Libětát 21. 9. Jan KEŘKOVSKÝ 21.o8.85 - l.»9.85 Třebenice 2. d • 10. Pavel POKORNÝ 14.o9.85 - 15.o9.85 Trutnov reaktivizací Jaroslav Čihák, far. v duch.l.ol.84 Praha Kliment 23. 11. Abigail HUDCOVÁ r.Pípalova 20.o2.85' má souhlas do Křížlic od 1.1.86 c) za FARÁŘE 1. Pavel DVOŘÁČEK v.Hrabová 15.»2.84 nyní f Rokycany 2. Tomáš JIRKŮ v.Prosetín 8.o8.84 nyní f Pržno 3. Alois NĚMEC v.Kostelec n.O 25.*9.84 nyní f Třebechovice p.O. 4. Pavel JUN sv Horáckého sen. 25.c9.84 nyní f Borová 5. Jaroslav RAICH v.Trutnov 16.«1.85 nyní f NovéMěsto p.Smrkem 6. Pavel SIKORA v.Mor.Třebová 4.«9.85 nyní f tamtéž 7. Dan ŽENATÝ v.Valaš.Meziříčí 4.o9.85 nyní f tamtéž 8. Jan ŠTEFAN sv Poděbradského 4.09.85 - 7. A-RSCLVFNTT KF.BF do 30.9.1985 ještě neumístění Jan Keřkovský nastoupil v Třebenicích (1.10.85 povolán k z á k l . v o j . službě). Pavel Pokorný nastoupil v Trutnově ( " v " ' 1. Jen BLAŽEK (z Olomouce) má být ustanoven sv Jihočeského sen. od 1.11.85 2. Naděje ČEJKOVÁ r.Broučková (Opat»vice) " sv Chrudimského od 1.11.85 3. Štěpán HÁJEK (Praha Bráník) 4. Petr CHAMRÁD (Praha Žižk»v 2) 5. Martin PRUDKÝ (Brno) má být ustanoven sv Vých.moravského od 1.11.85 6. Zdeněk ŠORM (Praha Bráník) 7. Tomáš TRUSINA má být ustanoven sv Horáckého *d 1.11.85

8. ODCHOD KAZATELŮ a) ÚMRTÍM 1. František POTMĚŠIL, farář v Praze Zižkově 1.sboru 31.o8.85 b) DO DŮCHODU 2. Vladimír DOUIE, farář v Brně Židenicích 31.¿>8.85 3. František HANÁK, farář v Bruntále 31.10.84 4. Jaroslav/JUN, farář v Borové 31*10.84 5. Jan KOŠŤÁL, vikář v Novém Městě pod Smrkem 3 1 * 1 2 * 8 4 6. Karel MATĚJKA, farář v Růžďce u Vsetína 30.o9.85 7. ThDr Jiří OTTER, vedoucí tajemník syn.rady do 29.2.84 31.12.84 8. Emil POSPÍŠIL, vikář v Krakovanech v 31.o7.85 9. Alois VALENTA, far., vikář ve Velké Lhotě u Dačic 31.12.83 10. Jaroslav VANČA, farář ve Mšeně u Mělníka ^ 30.o6.84 ■ 11. Karel VESELÝ^ far., reaktiv. vikář v Orlové 30.o4.84 12. Oldřich VRÁNY, farář ve Velenicích u Poděbrad 31.12.84

c) REZIGNACÍ / co 13. Edmund BAUER, vikář v Liběchově (o.Mělník) lp.o8.85 14. Ester KLASOVÁ r.Hájková, vikářka v Soběhrdech u Benešova 31.«5*83 d) ROZHODNUTÍM STATNI SPRÁVY 15. Petr BRODSKY, vikář v Horních Dubenkáeh u Jihlavy 31.»7.84 16. Jan KELLER, vikář v Černošíně u Stříbra 31.12.83 24.syn*d 20.-23.11.1985 TISK č. 9 B 9. POVĚŘENÍ K VÝPOMOCNÉ KAZATELSKÉ SLUŽBĚ (v době 1.10.83-30.9.85) 1. Jaroslav ANDREJS, Semonice 2.11.83 2. JUDr JaroslavvVÝBORNÝ, Plzeň Korandův sbor 7.11.83 3. Blahoslav MATĚJKA, Zábřeh na Moravě 16.11.84 4« Hana NAJBRTOVA, Brno^Zidenice 16.11.84 5. Ing. Vladislav PÁLENÍK, Praha Libeň 16.11.84 6. Naděje MANDYSOVA r.Kantorková, Pardubice 16.01.85 7. Milan MOLETZ, Praha Holešovice 16.01.85 8. Oskar WALACH, Český Těšín 16.01.85 9. Lydie CEJPOVA, Ky^ov 19.06.85 10. Jaroslav SOCHOR, Sonov u N.Města n.Met. 19.06.85 11. Bohumila ŠIROKÉ, r.Rychetská, Ratiboř 19.06.85 12. Josef VELE, Mladá Boleslav 19.06.85 Celkový počet výpomocných kazatelů (laiků) byl 32 (25 bratří, 7 sester). 10. ORDINACE K SLUŽBĚ SLOVA A SVATOSTÍ (v době od 1.10.83 do 20.11.1985) &) KAZATELÉ z povolání (za jménem uvedeno umístění v době ordinace) 1. Petr FIRBAS, vikář Ostrava Vítkovice 30.10.83 byl již představen minulému synodu 2. Jan ŠTEFAN, sen.vikář Poděbradského sen. (Libice n.C.) 20.11.83 3. Pavel JANAS,^diákon Ostravice 27.11.83 4. Anna PÍPALOVÁ r.Kárová, sen.vik.Chrudimského sen. 27.11.83 5. Jiří KUČERA, vikář Písek 11.12.83 6. Pavel KUČERA, vikář Soběslav 4.12.83 7. Václav HURT, sen.vik. Západočeského sen. (Merklín) 11.12.83 8. Ivan RYŠAVÝ, sen.vik. Královéhradeckého (Hořice) 18.12.83 9. Ester ŠAŠKOVÉ, r.Doulová, vikářka Moravec 26.02.84 10. Jaroslav VOKOUN, sen.diákon Ústeckého sen. (Chomutov) 25.03.84 11. Jiří ŠTĚPÁNEK,tdiákon Trnávka 25.03.84 12. Irena ŠKEŘÍKOVÁ, vikářka Škvorec u Prahy l.o4«84 13. Pavel JUN, sen.vikář Horáckého sen. (Třebíč) 8.04.84 14. Jan KŘUPA, diákon Jeseník 4.11.84 15. Petr MALAC, diákon Rýmarov 11.11.84 16. Pavel RUML, vikář Sonov u N.Mě sta n.Metují 2.12.84 17« Daniel TOMEŠ, sen.vik.Moravskoslezského sen. (Olomouc) 9.12.84 18. Jiří MRÁZEK, vikář Kostelec nad Orlicí 27.01.85 19. Michael HÁNA? vikář Libštát 14.07.85 20. Martin PRUDKÝ, sen.vik.Východomoravského sen. má být 10.11.85 b) PRESBYTEŘI 1. Ladislav SZABO, kurátor Domažlice v 4 .03.84 2. Jindřich ŠROUBEK, sen.kurátor Jihočeského (Č.Budějovice)14.»4.85 3. Jaroslav ANDREJS, presbyter Semonice má být 3.11.85 4 . Naděje MANDYSOVA, sen.,kurátorka Chrudimského seniorátu (Pardubice) má být ord. 10.11.85

11. STUDENTI KEBF V akademickém roce 1985/6 je v seznamu posluchačů KEBF zapsáno 64 bohoslovců naší církve z celkového počtu 100 všech studentů. (V tom je 21 sester naší církve. /Celkově je jich 31./) Pedle ročníků a sborů, odkud ke studiu přišli, jsou to tito : 1 .ročník 3 .ročník 1. Karel DŘÍZAL, Praha Strašnice 1. Tomáš ADAMEK, Jablůnka 2. Doris CHLUBNOVÁ^ Prostějov 2. Marta^COUFALOVÁ, Olomouc 3- Dagmar KABÍČKOVA, Jihlava 3. Hana ČAPKOVA, Sázava 4. Pavel KEJŘ, Mělník 4. Jana DOLEŽALOVÁ,^Nikolčice 5. Daniel PALA, Vsetín hor.sbor 5. Jiřina DOUBRAVOVÉ, Miroslav 6. Daniel PFANN, Sněžné 6. Anna HLAVÁČOVÁ, Proseč 7. Petr SCHWARZ, Praha Vršovice 7. Jan LUKAS, Olomouc 8. Jiří ŠIMSA, Praha Salvátor 8. Petr PAYNE, Praha Vršovice 9. Libor ŠPAČEK,vKyjov 9. Miroslav^PFANN, Sněžné (Praha 1) 10. Tomáš VOČKA, České Budějovice 10. Lenka Š^IDOVA, Lysá n.Labem 11. Michal SOUREK, Vsetín horní sbor 000078 24. synod 20.-23*H»I985 TISK 5. 9 B str.5. (Studenti KEBF - pokrač.) 2.ročník ¿.ročník 1. Michaela HEJZLAEOVA, Pha Médřany 1. Lubomír ČERVENKA, Hoštálková 2. Elen JÍLKOVÁ, Praha Uhříněves 2 í Kateřina DOLEŽALOVÁ, Nikolčice 3. Jan MACHALA, Brno Husovice 3. Jan JUN, Borová (Svratouch) 4. Tomáš MÁTĚJOVSKÝ, Praha Kliment 4. Jarmila MACKŮ, Brno Husovice 5. Stanislav MOLNÁR, Pha Žižkov 2. 5. Petr MELMUK, Telč 6. Helena OPOČENSKÁ, Praha Kliment 6. Ondřej' TITĚRA, Praha Strašnice 7. Miloš PELLAR, Brno 7. Martin WERNISCH, Praha Vršovice 8. Michal PLZÁK, Praha Vršovice 9. Jan ROSKOVECj Praha Stresovíce 5 .ročník 10. Ondřej STEHLÍK, Jablonec n.N. 1. Jiří BENEŠ, Praha Strašnice 11. Lydie ŠMIDTOVÁ, Varnsdorf 2. Ladislav BENEŠ, Pardubice 12. Kateřina ŠKRÁBALOVÁ,P-Strašnice 1 3. Mojmír BLAŽEK, Olomouc 13. Hynek TKADLEČEK, Uher.Hradiště 4. Pavel KALUS, Miroslav (Javorník) 14. Ivan TRNKA, Bukovka 5. Anna LAVICKÁ r.Pavlincová, K.Hora 15. Jiří WEINFURTER, Praha Nusle 6. Eva POTMĚŠILOVA, r.Pecharová Litoměřice 16'. Martin ZIKMUND, Vsetín hor.sbor 7. Lenka KARFIKOVÁ r.Votavová - 8. Jaromír STRÁDAL, Hronov při zaměstnání : 9. Jan SVOBODA, Praha Salvátor 17. Jan KŘUPA, diákon Jeseník 10. Michal ŠIMEK, Aš (Liběchov) 18. Petr MALÁC, diákon Rýmařov 11. Zvonimír ŠORM, Praha Bráník 19. Jiří ŠTĚPÁNEK, diákon Trnávka 12. Marek VANČA, Kolín 13. Jan HUDEC, diákon Uheř.Hradiště Individuelní studium při zaměstnání 1. Blažena KOHOUTOVÁ r.Stod^loyá, ¡váfcáčovice 2. Rut KUČEROVA r.Junová, Písek 3. Mwie MOLNAROVA r.Molnirová^ 2

12. KANCELÁŘ SYNODNÍ RADY a) Změny od 23.synodu 1983 : ThDr Jiří OTTER vedoucím tajemníkem do 29.2.1984 tajemníkem v důchodu do 31.12.1984 na sniž. úvazek od 1.1.85 v trvalém důchodu; vypomáhá ve smlouvě o práci překladatelsky Miroslav BROŽ tajemníkem °d 1.12.83 vedoucím tajemníkem od l.o3»84 JUDr Zdeněk MEDEK vedoucím hosp.odboru do 31.10.83 výpomoc do 30*o6*85 sniž* úvazek od 1.7.85 v trvalém důchodu Zdeněk ŠORM vedoucím hospodářského odboru od 1.11.83 Doris TITĚROVÁ sekretářkou synodního seniora, zemřela 31.3.1984 Miroslav ZAMRAZIL řidič a ve správě Husova doma; zemřel 11.7.1984 Marta KOLKOVÁ r.Škeříková sekretářkou syn.seniora od^l.7.1984 Hana KUBÍČKOVÁ sekretářkou v prezídiu od 1.7.1984, účetní od 1.10.85 Dag mar ŠTOKOVÁ r.Vacková účetní do 31.10.65 odchází z mateř.důvodů Miloš ŠTGKEK řidič a pracovník v Husově domu od 1,6.1985 24.synod 20.-23.11.1985 TISK č . 9 B s tr .6 (Kancelář synodní rady - pokrač.) b) Rozdělení práce : TAJEMNÍCI 1. Miroslav BROŽ, vedoucí tajemník .(zastupování v pověřených záležitos tech, koordinace práce, zejména věci správní, perso nální, organizační, spisové, právní, ekumenické, Českého bratra, zpravodajské, záležitosti p»můeek, kartotéky, registratury, celocírk. akcí) 2. Ctirad NOVÁK, zástupce vedoucího tajemníka (kvalifikační záležitosti kazatelů, i výpomocných, věci teologické, liturgické, fakulty a bohoslovců, hymnelogické s evidencí hudeb, nástrojů ve sborech, ediční, kazatelské služby ta jemníků, Aktuality z církve, lektorské výpomoc (něm čina, cirk.hudba) 3. Jan P0T0ČEK (správa a záležitosti celocírk,budov v Praze, zařízení ústředí církve a kanceláře, hospiců, bohoslužeb u Martina, věci dopravy í evidence motor.vezidel, roz množovacích zařízení, správa střediska v Chotěboři, vzdělávání kazatelů, výpomoc.kazatelů, laiků, otázky ekologické) 4. ThDr Jaroslav STOLAĚ (práce pro nekonfirmované, biblické, lektorská výpomoc na KEBF - angličtina) 5. Jana OPOČENSKÁ (sociální záležitosti kazatelů, domácí i zahr.zotavné pobyty, věci křestan.služby, mírové práce, práce sester - v tom i kazatelek a kurátorek, křestanské rodiny) 6. Milada MRLINOVÁ)VAf . (dokumentace a archivace, vedení knihovny a musea Hu sova domu, věci evangelizační a misijní, historické ho studia včetně bádání tolerančního období, vedení pobožností - středečních v Husově domě) 7. František NĚMEC (záležitosti oprav, staveb i fin.zajištění církevních budov i jejich dokumentace včetně schvalovacího říze ní, správa celo církevních středisek, věci výtvarné a památkové, Jeronýmova jednota, práce s konfirmova nými a Evangelické dílo) Tajemníci pracují v kooperaci s členy synodní rady, odpovědných za příslušné referáty a s příslušnými poradními odbory synodní rady. Vy řizují usnesení synodní rady pokud to nečiní její členové přím», poři zují zápisy zasedání syn.rady, jejichž program připravuje ved.tajemník. Kazatelsky, (i přednáškami) slouží ve sborech, zvláště uprázdněných : v roce 1984 navštívili 132 sborů se službou při 215 shromážděních, v roce^ 1985 zatím do 16.10. navštívili 104 sbory v 153 shromážděních. LAIČTÍ PRACOVNÍCI 1. Marta KOLKOVÁ sekretářka syn.seniora, písařka v prezídiu, evidence návštěv 2. Hana KUBÍČKOVÁ sekretářka vedení kanceláře, písařka v prezídiu, evi dence korespondence (od 1.10.85 přešla do účtárny) 3. Marta KAČER0VÁ referentka pro práci konfirm.,kursů, administrace 4. Drahomíra FRANTÍKOVA prom.ped. referentka pro nekonf., písařka (poloviční úvazek) 5. Ludmila NOVÁKOVÁ referentka pro věci sociální, písařka, obsílka hospodářský odbor : 6.Zdar ŠORM vedoucí odboru, zástupce ved.tajemníka pro věci hospodářské (finanční a účetní) 7. Dagmar STOKOVÁ r.Vacková účetní do 31.10.85 od 1.10'. H.Kubíčková 8 . Daniela- BENEŠOVÁ^mzdová účetní 9. Jarmila ŠESTÁKOVÁ administr.pracovnice v účtárně (poloviční úvazek) 10. Lydie VITAČKOVA pokladní, evidence skladu, materiálů, zásob, ně které záležitosti správy Husova domu ’■3 0 0 0 0 8 0

24. synod. 20-23*11.1985 TISK č . 9 B str.7 (Kancelář synodní rady - pokrač,) správa budov a celocírkevní střediska : 11. Petr TEUCHMAN íng. telefonní centrála 12. Miloš ŠTOREK řidič, údržba Husova domu, technická pomoc v kanceláři 13. Zuzana LUDVÍKOVÁ domovnictví Husova domu, topič 14. Eva CZYŽOVÁ od 1.135 správa Sóla fide v Janských Lázních (po Věře Kratochvílové, končila 30.4.81 po úmrtí manžela Františka Kratochvíla 7.3»83 15. Pavel KIELAR správa Horského domova v Herlíkovicích 16. Ljuba KJELAROVÁ provozní Horského dom»va Na místa chybějících pracovníků jsou smluvně krátkodobě povoláváni brigádníci, při expedici Českého bratra se Sbírkou kázání^(skládáni pr« PNS) a pomůcek pro práci mezi nekonfirmovanými vypomáhá Věra KLAPUSOVA. c) KALICH, vydavatelství a knihkupectví, účelové zařízení církve ředitel ThDr Luděk BROŽ, profesor KEBF 1. Karel SMETANA vedoucí knihkupectví 2. Vojtěch.ZIKMUND knihkupec 3. Milena TŮMOVA fakturantka a prodavačka 4. Jiřina NEDĚLOVÁ účetní vydavatelství a knihkupectví (pel.úvazek) 5. Bohuš DYRYL expedice redaktorka vydavatelství 1 / 6. Ema SUCHÁ, prof. Dále vypomáhají podle potřeby smluvní pracovníci. Uzavřeno 31.10.1985*

\ I I

Bl.č. 794-800/85 SR - MB. TISK 5.9 C 24»synod., 20.-23.11.1985 I

Hospodářské informace

Přehlížíme-li hospodaření církve za posledních šest let, můžeme kon statovat, že při vykazovaném poklesu členů#církve rocnev prumsruo 3. až 4.000 členů obětavost stoupa rocne v průměryo Kos :150.000 a2 200.000,— , jak ukazuje připojená tabulka, v nxz kolísaví s vy J J účelové sbírky aí sborové, at celocírkevní: rok 1979 rok 1980 rok 1981 rok 1982 rok 1983 rok 1984 Druh příjmů: 4664740 4665109 4718464 4757169 4706222 4739669 salár 2917025 3043381 3102498 3203822 3337987 3507121 chrám, sbírky 2079004 2262786 2030052 2271202 2488811 2471860 § Š Ž h v ! bírk3r účpl 2692080 2490221 2998478 3422518 2675603 2720240 ceSoíírfeovni 12352849 12461497 12849492 13654711 13208623 13438890 Zatím co chrámové sbírky vykazují rok od roku stoupající tendenci, salár stagnuje a drobné výkyvy v jednotlivých ledech opožděným anebo zase dřívějším zaplacením. Vyse ucelovych sbire y je dána většinou stavebními opravami jednotlivých sboru, ; J t h tavost členů se zvyšuje. V celocírkevnich ucelovych sb^kuch vletech 1981 a 1982 ovlivněna jejich výše vyhlášenou sbírkou ck Toleranč- nosti" k posílení Jubilejního tolerančního daru p n 2°0. výročíJol ního patentu; příjem z této sbírky představuje v roce 1981 cca 250.000, Kčs a v roce 1982 cca 1,400.000, . Podíl sborů na celocírkevním hospodaření zůstává po všechna výše uvedené léta stalý. Církev shromažďuje kromě celocirkevnich sbírek mě repartic pevnou částku Kčs 2,800.000,- , jezuse z vctsi^časti opět vrací do sboru, formou příspěvků na velké stavební akce storu, na ne vratné půjčky kazatelům odcházejícím do důchodu, na Pravidelní aocial^ podpory rodinám kazatelů, na zotavnou akci kazatelů, na dotaci 3ca° sborům a seniorátům apod. Pozdní placeni těchto repartic je v mnohých letech íintnění potíže a je i řada shon; /zejména v senio- r&ťs západočeském a podčbradském/, které tyto repartice i za nakolik zpět dluží; tato dlužná částka z minulých let c i m 250.000,— Kcs. I když náklady v běžném řádném hospodaření^ústředí církve jek od roku rostou, vedení církve usiluje, aby zvýšilo i příjmovou oblast, ^ p r o blémy však vznikají v úseku mimořádného hospodařeni, zejmena v souvislos tiTopravami církevních objektů, a to jak objektů sborových, tak x+gele- církevních, na něž může být z repartic pamatováno zanedbatelnou částkou Kčs 500.000,— . A tak většina celocírkevních stavebních akcí se provádí s účinnou pomocí zahraničních církví. Nebude-li možno i pro povšechný sbor /ústředí církve/ počítat s finančními prostředky Jubilejního tole rančního daru a dary Jeronýmovy jednoty, nebude moc:1 c^ ^ 0^ n í l h ^ l ké nákladné opravy a rekonstrukce predovsim objektu v Janských ]Lázni Herlíkovicích, na něž přijetí zahraničních daru statním organy zatím ne bylo odsouhlaseno* Ale i při opravách a údržbě stavebních akcí sborových dochází ke stá j O O O O 3 2

TISK č.9 C, str. 2 24.synod, 20.-23.11.1985 le napjatější situaci, protože prostředky jednotlivých fondů mimořádného hospodaření, jichž je možno použít, jsou téměř vyčerpanýma^ceny^staveb ních akcí se rok od roku zvyšují. Na stavební akce je mozne použit cca 1 700.000,— Kčs z darů Jeronýmovy jednoty. Z repartic je mozne na ni ~ novat 400loOO,— až 500.000,-- Kčs. Z prostředků Jubilejního toleranční ho daru je možnost půjček rok od rolou o cca 500.000,-- a z 600.000,--Kcs menší, protože návratnost splátek se ročně o tuto částku zvýšenou jeote o výnos1 pravidelné každoroční sbírky snižuje.;K 31.i2.1984 jsou pros redky ze 75,82 % rozpůjčovány. Prostředky na ’ zvlastnun ucelovem fond. 0 prakticky .immobilní, protože představuji zásobu cí vydaných v zahraničí. U deposit, ktere synodní radu nektare sbory po skytly,aby bylo možno financovat stavební akce jiných sboru, a ktere před stavují k 31.12.1984 částku cca 800.000,- Kčs, nelze s plnou k rozpůjčení počítat. Přihlédneme-li k tomu,ýe v r°zP ° ^ C* f °™ f °U stavební akce plánovány v posledních letech částkou 10,000.000,-- a 11,000.000,— Kčs a z vlastních prostředku kryty nejvýše polovin ,• P - nároky na pomoc z celocírkevních prostředků jsou nad možnosti církve. Přestože i zde přichází v úvahu pomoc od sesterských církvi v zahraničí, na niž bychom ovšem neměli v dosavadní míře^spoléhat, od schodkovel podaření zachraňuje církev jen skutečnost, že pro nedostatečnou P ý P t- nost stavebních akcí anebo pro nezajištění dodavatelské firmy je jich c - lá řada odsouvána na léta příští, čímž ovšem^náklady, resp. výdaje lou akci se v příštích letech neobyčejně zvýší. Pinančrí potíže působí synodní radě i to, že repartice a splátky na Jubilejní toleranční dar se do pokladny ústředí scházej^sice^po cely rok, ale v převážné míře teprve koncem roku. Prostředky z toru senioratnic odborů Jeronýmovy jednoty se rozdělují v červnu a z us .redi Jemným vy J noty teprve v září, a tak synodní rada musí i na tyto cary sborům pos.y tovat zatím půjčky. Otázkou zde je, jek přimet sbory, aby sve zavazí^ k ce lé církvi plnily včas. A tak ekonomická komise synodní rady, jejímiž členy jsou předsedové všech tří hospodářských poradních odborů synodní rady, t.j. vlastního hospodářského odboru, stavebního a výtvarného odboru a odboru Jeronýmova S o t T a jejich tajemníci a člen synodní rady pověřeny hospodářskými zá ležitostmi J stojí se synodní radou před problémem, lede zajistit na vsecl.no finanční prostředky i jak realizovat připadne zahraniční aury. Jak v církvi rostou výdaje na stavební opravy a rekonstrukce sboro vých budov, nejlépe ukazuje tabulka, jaké finanční^prostredl^ byly za po sledních šest roků vynaloženy na opravy a umoř z půjček na tyto opravy.

rok 1982 Výdaje: rok 1979 rok 1980 rok 1981 4385580 opravy 4744892 5011272 4011870 146234-8 úmor dluhu 815260 1174344 1519022 výdaje 5530892 5847928 celkem 5560152 6185616

Tvto naše statistiky trochu narušuje a zkresluje nejednotnost vyka zování" v jednotlivých sborech /néktere sbory neuctuji ve svých čtvrtlét- 3000083

24,synod, 20.-23.11.1985 TISK č.9 C, str. 3 nich účetních výkazech o zahraničních darech, resp. o darech z repartic na úmor dluhu v JTD apod./, a proto v posledních dvou^letech y ví jíme z ústředí církve úsilí o sjednocení rozpočetnictví, účetnictví a výkaz nictví našich sborů, k čemuž přípravu jsme učinili již v roce 1977 vydá ním "Pracovní příručky sborového hospodařeni". Třebaže by těchto hospodářských informací mělo být daleko více, pře ce se domníváme, že tyto zásadní informace podávají dostatečný obraz ^ o tom, že hospodaření církve se dostává do stále větších problému, jez bude nutno řešit nejen zvýšenou obětavostí členů církve, ale i úsilím^ o zvláštní pomoc z prostředků stá/tních, jež v poměru k ostatním církvím^ je vcelku zanedbatelná, i když i za tyto finanční prostředky poskytované sborům zejména v pohraničních okresech jsme vděčni. V minulých šesti letech /pokud je sbory vykázaly/ jde o tyto částky:

rok 1984 zvláštní pomoc rok 1979 role 1980 rok 1981 rok 1982 rok 1983 ze státních 102051 prostředků 240230 131602 87167 157523 292812

22.5,1985 000008

24#synod, 20.*-23*11*1985 TISK č.9 C, str. 4

Rozvaha ústředí církve čoskobr a t r s k é evangelické

Rok 1984 Aktiva: Rok 1983 20,906.395,— 010 Základní prostředky 32,090.805,— 996.065,43 735.132,31 101 Materiál na sklade 2.909,40 108 Potraviny v závodních jídelnách 5.656,80 110 Drobné a krátkodobé předměty 1,300.751,03 1,302.637,33 v používání 53.882,— 160 Zvířata 53.351,— 21.603,— 171 Zboží na cestě 4,175.019,12 172 Zboží v© skladech 3,981.946,95 3,184.235,— 175 Zboží v maloobchodních jednotkách 2,720.780,— - 2,915.105,37 177 Obchodní srážky ke zboží - 2,332.226,32 ve skladech a v maloobch. jednotkách 896,60 743,— 201 Peníze 2.371,— 5.257,50 205 Ceniny 7.300,— 209 Peníze na cestě 27.300,— 7,049.939,45 5,652.825,96 210 Běžný účet 310.867,54 217 Účty zvláštních prostředků 539.113,34 937.589,22 241 Odběratelé 320.130,85 245 Pohledávky za obyvatelstvem 41.973,27 - 6.911,— 248 Zúčtování s orgány nemoc, pojištění - 5.372,— 8,115.168,50 6,901.581,17 249 Ostatní pohledávky 2.601,— 293 Vnitřní zúčtování 1.805,— 41,598.693,03 Celkem Kčs 54,090.325,05

Pasiva:

120 Oprávky k drobným a krátkodobým 1,302.637,33 předmětům v používání 1,259.068,63 714.475,45 250 Neinvestiční dodavatelé 819.309,27 252 Něvyfakturované neinvestiční 1,601.100,— dodávky 1.100,— 1.560,— 255 Závazky vůči obyvatelstvu 1.730,— 26.466,30 18.069,— 256 Pracovnici 1,438.128,40 1,359.173,90 259 Ostatní závazky 854 Zúčtování daní organizace 20^445)— »3 státním rozpočtem 19.904 i — 900 Fond základních prostředků a i. c 20,906.395,— investic 32,090,805,— 1,928.064,55 910 Fond provozních prostředků 1,928.064,55 13,746.772,80 918 Ostatní provozní fondy organizací 16,505.748,90 41,598.693,03 Celkem ^cs 54,090.325,05

/ } 3000085

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.9 C, str. 5

Přehled výsledku hospodaření / synodní rady 5CE - r. 1983, 1984

Hospodářské středisko 1-8 ; úhrn Účet Rok 1983 c li Bole 1984* í li- . skutečnost rozpočot skutečnost rozpočet v Kčs w tis. Kěs':ÝsKča v tis. Kčs

Náklady: 300 Spotřeba materiálu 461.516,41 384 413.842,33 363 301 Spotřeba paliv 145.728,70 177 139.880,31 187 311 Spotřeba energie 132.625,12 109 107.595,81 109 313 Opravy a udržování 101.384,50 211 185.155,60 191 315 Přepravné 32.636,05 28 23.432,10 29 318 Výkony spojů 176.797,80 183 155.408,90 183 319 Ostatní výkony mater, povahy 135.508,89 106 141.972,23 189 324 Odpisy PPS v používání 110.282,— 122 112.318,20 115 351 Mzdové náklady 465.477,80 466 437.519,80 473 359 Ostatní osobní náklady 153.688,40)+ 223 151.237,— 151 361 Cestovné 192.635,70 185 199.926,30 186 363 Nájemné 129.696,— 126 135.862,— 127 369 Ostatní služby nemateriální povahy 122.476,— 86 70.803,92 96 371 Pojistné 20.021,— 26 23.353,— 24 372 Poplatky 108.845,85 120 126.028,87 126 40 375 Pohoštění a dary 38.863,30 40 32.870,45 376 Manka a škody - - 1.136,— — 377 Pokuty a penále 1.070,— - 12.974,— 379 Ostatní finanční náklady 32.254,60 160 . 3.918,90 10 Celkem 2,561.508,12 2752 2,475.235,72 2599

Výnosy: 70 0 Tržby z realizace 1,880.229,95 1657 3,790.214,09 1649 706 Prodané zboží v ceně pořiz. - 35.124,— - -1,973.868,14 — 773 Změna stavu zásob výrobků 38.900,— - 17.200,— 40 789 Jiné výnosy 32.057,90 15 62.716,10 22 790 Tržby z prodeje mater, zásob 104.508,— . — 17.930,— 20 791 Prodané mat. zásoby v ceně poř. - 57.292,— - — 16.600,— — 797 Úroky z vkladových * v . 0 učtu 33.484,70 30 22.209,— 30 798 Mimořádné výnosy 71.390,30 40 120,— 50 t Celkem 2,068.154,85 1742 1,919.921,05 1811 3000086

24.synod, 20.-23.11.1985 ^ S K 5.9 C, str, 6

Rok 1983 Rok 1984 skutečnost' rozpočet skutečnost rozpočet v Kčs v tis. Kčs v Kčs v tis* Kčs

Ztráta - 493.353,27 - 1010 - 555.314,67 - 788 Zisk

)+ sníženo podle dopisu MK č.j« 11761/1983-VTI z 10.srpna 1983 z 223 tis. Kčs o 34JÍ, t.j. o 70 tis. Kčs, na 153 tis. Kčs. 'JO O 00 8 7

24.synod, 20.-23.11.1965 HSK é.9 C, str. 7

P ř e h'>l e d v ý s 1 e d k u h o s podař sní syn o d n í r ad y ÍCE - r, 1983, 1984 Hospodářské středisko 1 : ústředí (Husův dům a kancelář SR ČCE} Účet: Rok 1983 Rok 1984 skutečnost rozpočet skutečnost rozpočet v Kčs v tis. Kčs v Kčs v tis. Kčs

Náklady: 300 Spotřeba materiálu 111.457,51 80 106.554,58 80 301 Spotřeba paliv 115.967,— 140 113.073,47 140 311 Spotřeba energie 35.474,22 40 30.647,01 40 313 Opravy a udržování 39.269,10 90 39.859,85 70 315 Přepravné 11.864,95 10 7.662,— 10 31B Výkony spojů 94.699,60 120 113.164,10 110 319 Ostatní výkony mater, povahy 19.670,28 20 28.634,17 25 324 Odpisy PPS v používání 23.885,— 40 33.735,80 35 351 Mzdové náklady 261.596,80 261 241.021,80 269 359 Ostatní osobní náklady 36,288,— 79 45.757,— 37 361 Cestovné 143.867,85 130 134.511,25 1Í0 363 Nájemné 58.593,— 70 93.855,— 68 369 Ostatní služby nemater. povahy 34.127,70 12 6.683,02 12 371 Pojistné 6.504,— 10 7.340,— 10 372 Poplatky 45.601,70 55 89.207,12 55 375 Pohoštění a dary 38.863,30 40 32.870,45 40 376 Manka a škody - - 1.136,— ** 377 Pokuty a penále - - 12.974,— 379 Ostatní finanční náklady 32.254,60 160 3.050,— 10 Celkem 1,109.984,61 1357 1,141.736,62 1141

Výnosy: 700 Tržby z realizace 530.189,50 520 427.068,— 475 706 Prodané zboží v ceně pořízení - 35.124,— - - 27.502,— 773 Změna stavu záisob výrobků - - 789 Jiné výnosy «M - 30.000,— 790 Tržby z prodeje mator.zásob 74.600,— 1.350,— 20 791 Prodané mat. zásoby v ceně poř. - 40.664,30 - — - 797 Úroky z vkladových účtů 33.484,70 30 22.209,— 30, 798 Mimořádné výnosy 27.393,— 20 120,— 20 Celkem 589.878,90 570 453.245,— 545 Ztráta - 520.105,71 -- 787 - 688.491,62 - 596 Zisk - - — 3000088

24.synodř 20*-23*11»1985 TISÍC 5.9 C, str. 8

Přehled v.ýaledlcu hospodaření synodní rady ČCE-r. 1983, 1984

Hospodářské středisko 2 : Porny (Praha 2, Belgická 22} Praha 6, Wintrova 15; Praha 10 - Michle; Praha 9 - Hor.Počernice; Kunvald; Choceň; Praha l,Jirchaře - HBS)

Účet: Rok 1983 Rok 1984 skutečnost rozpočet skutečnost rozpočet v Kčs v tis. Kčs v Kčs v tis. Kčs

Náklady: 3.582,40, 10 300 Spotřeba materiálu 7.603,60 10 5 301 Spotřeba paliv 8.415,90 1 20 24.960,59 18 311 Spotřeba energie 40.791,22 50 8.946,10 50 313 Opravy a udržování 36.053,20 — 315 Přepravné 312,— - 3 318 Výkony spojů 1.184,50 3 1.175,— Ostatní výkony 319 2 mater, povahy 4.340,66 1 1.269,46 10 324 Odpisy PFS v používání 4.680,— 10 11.795,— - *** 351 Mzdové náklady 6.000,— 6 10 359 Ostatní osobní náklady 6.000,— 10 10.818,— 240,— 361 Cestovné 240 — tm - 363 Nájemné ■» 369 Ostatní služby nemat. 2.678,70 8 povahy 8.855,20 10 2.750,— 3 371 Pojistné 1.244,— 3 1 372 Poplatky 1 -* 375 Pohoštění a dary - - - -* 376 Manka a škody - ’*• 377 Pokuty a penále — - 379 Ostatní finanční nákla.dy — 120 Celkem 125.720,28 125 68.215,25

Výnosy: 700 Tržby z realizace 88.403,15 10G 222.880,10 100 706 Prodané zboží v ceně poříz. 773 Změna stavu zásob výrobku - 789 Jiné výnosy - ** 790 Tržby z prodeje mater.zásob - 5 0 , - 791 Prodané mat.zásoby y ceně poř. - 797 Úroky z vkladových účtů 798 Mimořádné výnosy 100 222.930,10 100 Celkem 88.403,15 25 - - 20 Ztráta - 37.317,13 - + 154.714,85 Zisk 3000039

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.9 C, str. 9

Přehled výsledku hospodaření synodní rady ÍCE - r. 1983,1984 i Hospodářské středisko 3 : Církevní tisk (český bratr, Sbírka kázání)

Účeti Rok 1983 Rok 1984 skutečnost rozpočet skutečnost rozpočet v Kčs v tis. Kčs v Kčs v tis. Kčs

Náklady: 300 Spotřeba materiálu - 1 42,50 - 301 Spotřeba paliv - - — ** 311 Spotřeba energie - — — 313 Opravy a udržování í — - - ■* 315 Přepravné 440,— - 338,— - 318 Výkony spojů 1.193,20 - 398,— — 319 Ostatní výkony mater, povahy 67.617,50 75 66.872,— 150 324 Odpisy PPS v používání — • — 351 Mzdové náklady - — — — 359 Ostatní osobní náklady 28.354,40 23 12.600,— 22 361 Cestovné - - 2.410,— — 363 Nájemné - - — - 369 Ostatní služby nemat. pov. — — — 371 Pojistné - - - — 372 Poplatky 25.524,10 30 — 35 375 Pohoštění a dary - — - ■— 376 Manka a škody - - - ** 377 Pokuty a ponále - - - — 379 Ostatní finanční náklady — - ** Celkem 123.129,20 129 82.660,50 207

Výnosy: 700 Tržby z realizace 91.655,60 97 116.394,30 187 706 Prodané zboží v ceně pořiz. - - - 30.877,90 - 773 Změna stavu zásob výrobků - - - - 789 Jiné výnosy - - - 790 Tržby z prodeje mater* zásob - - - 791 Prodané mat.zásoby v ceně por. - - - - 797 Úroky z vkladových účtů - - - - 798 Mimořádné výnosy — — *** Celkem 91.655,60 97 85.516,40 187

Ztráta - 31.473,60 — 3a - 20 Zisk - - + 2.855,90 - j 0 000 9 0

24.synod, 20.-23.11*1985 TISK 5.9 C, sir. 10

Přehled výsledku hospodaření synodní rady ČCE-r. 1383,1984

Hospodářské středisko 4 : Skolení

Účet: Rok 1983 * % o k 1984 skutečnost rozpočet skutečnost rozpočet v Kčs v tis*Kčs v Kčs v tis«Kčs

Náklíady: - 300 Spotřeba materiálu 5 5 301 Spotřeba paliv m m 311 Spotřeba energie ** “ 313 Opravy a udržování m m 315 Přepravné ** “ 318 Výkony spojů — ** 319 Ostatní výkony mater. pov. •** *■* 324 Odpisy PPS v používání 351 Mzdové náklady — *** 6 359 Ostatní osobní náklady 6 *406 F— 6 5.964,— 15 361 Cestovné 12.602,05 15 24.213,25 *■“ 10 363 Nájemné 28.384,— 10 369 Ostatní služby nemat. pov. *“ m m 371 Pojistné — ** 372 Poplatky — **• 375 Pohoštění a dary — ** 376 Manka a škody — ** ** 377 Pokuty a penále — 379 Ostatní finanční náklady — — 36 Celkem 47.392,05 36 30.177,25

Výnosy: i. 700 Tržby z realizace v » 706 Prodané zboží v cene poriz . - ** m m 773 Změna stavu zásob výrobku - '•* 789 Jiné výnosy - *• 790 Tržby z prodeje mater, zásob - ** m m M» 791 Prodané mat. zásoby v cene por*~ •* m m 797 Úroky z vkladových účtů - ** 798 Mimořádné výnosy mrn Celkem m m mrn "

- 36 Ztráta - 47.392,05 - 36 - 30.177,25 *** Zisk - - J0OOO9 1

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK s*9 c > str* 11

Přehled výsledku hospodaření synodní rady C C E - r. 1983,1984

Hospodářské středisko 5 : Rekreace (Herlíkovice, Chotěboř, Jáchymov, Janské Lázně, Luhačovice, Praha-HBS, Vrbno pod Pradědem)

Účet: Rok 1983 Rok 1984 skutečnost rozpočet skutečnost rozpočet v Kčs v■ tis.Kčs v Kčs v tis.Kčs

Náklady: 200 300 Spotřeba materiálu 260.214,05 220 269.541,65 30 301 Spotřeba paliv 14.606,— 30 20.869,59 30 311 Spotřeba energie 43.886,04 25 30.077,— 45 313 Opravy a udržováni 21.445,80 40 11.539,35 12.947,80 15 315 Přepravné 13.333,60 15 8 318 Výkony spojů 8.609,40 8 8.396,05 18.576,50 5 319 Ostatní výkony mater.pov. 4.585,85 5 50 50 324 Odpisy PPS v používání 81.717,— 22.477,— r*\ 52 351 Mzdové náklady 44.611,— 52 42*508,— 26 359 Ostatní osobní náklady 25.960,— 45 24.166,— 20 361 Cestovné 16.396,05 20 12.163,90 8.000,— 10 363 Nájemné 8.000,— 10 23.199,60 20 369 Ostatní služby nemat.pov. 27.549,40 20 5 371 Pojistné 5.839,— 5 6.675,— 5 372 Poplatky 8.490,05 5 8.546,20 375 Pohoštění a dary — •* 376 Manka a škody — 377 Pokuty a penále - -* “ 379 Ostatní finanční náklady • ** Celkem 585.243,24 550 519.683,64 521

Výnosy: 336 700 Tržby z realizace 467.062,— 370 494.755,— 706 Prodané zboží v ceně poriz. •* 773 Změůfi.stavu zásob výrobku - ~ an. 789 Jiné výnosy «•> 746,— 790 Tržby z prodeje mater.zásob “ 978,— 791 Prodané mat.zásoby v cene por. - • m ** 797 líroky z vkladových účtů — — ** 798 Mimořádné výnosy — *** *** 467.062,— 370 496.479,— 336 \ Celkem

Ztráta 118.181,24 - 180 - 23.204,64 - 185 Zi3k - — — 3 0 0 0 0 9 2

24.synod, 20.-23*11.1985 TISK č.9 C, str. 12

Přehled výsledku hospodařeni synodní rady í C E - r. 1983,1984 Hospodářské středisko 6 : Kostely (Herlíkovic©, Janské Lázně, Martin ve zdi) tíčets Hole 1983 Rok 1984 skutečnost rozpočet skutečnost rozpočet v Kčs y tis.Kčs v Kčs v tis.Kčs Nákladyt 300 Spotřeba materiálu 2.023,90 3 2.348,70 3 301 Spotřeba paliv - 2 — 2 311 Spotřeba, energie 3.111,15 10 14.775,71 10 313 Opravy a udržování - 15 10 315 Přepravné - - *• *• 318 Výkony spojů - — — •* 319 Ostatní výkony mater.pov. 282,— - 282,— 324 Odpisy PPS v používání - 5 - 5 351 Mzdové náklady - - — — 359 Ostatní osobní náklady 5.600,— 15 11*296,— ii 361 Cestovné - 1 i 363 Nájemné - - — **. 369 Ostatní služby nemat. pov,. 5.616,— 4 — 4 371 Pojistné 1.770,— 2 2*022, 2 372 Poplatky — 1 1 375 Pohoštění e. dary — — •*“ •** 376 Manka a škody - — — •* 377 Pokuty a penále - - 379 Ostatní finanční náklady • — Čolkem 18.403,05 58 30.724,41 49 Výnosy! - 700 Tržby z realizace - - 17.400,— - 706 Prodané zboží v ceně pořiz. - . - — 789 Jiné výnosy 32.057,90 15 31.519,50 20 790 Tržby z prodeje mater.zásob. - — — •“ 791 Prodané mat.zásoby v cene por. - •- ** *■* 797 tJroky z vkladových učtu - - - — 798 Mimořádné výnosy - — ** Celkem 32.057,90 . 15 48.919,50 20 Ztráta — - 43 - - 29 Zisk + 13.654,85 - + 18.195,09 - 3000093

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.9 C, str. 13

Přehled v. ýsledku hospodaření synodní rady ČCE-r. 1983,1984

Hospodářské středisko 7 : Zemědělstva (Horlíkovice)

Účet: Rok 1983 Rok 1984 skutečnost rozpočet skutečnost rozpočet v Kčs v tis.Kčs v Kčs v■ tis.Kčs

Náklady: 300 Spotřeba materiálu 44.135,82 45 40.772,25 45 301 Spotřeba paliv 6.739,80 4 5.937,25 10 311 Spotřeba energie 5.877,38 4 4.043,75 4 313 Opravy a udržování 2.178,90 10 7.671,20 10 315 Přepravné 3.512,50 1 1.170,40 1 318 Výkony spojů 2.581,— 2 2.068,15 2 319 Ostatní výkony mater.pov. 37.115,10 2 23.576,10 2 324 Odpisy PPS v používání — 12 2.628,— 10 351 Mzdové náklady 33.520,— 33 36.157,— 36 359 Ostatní osobní náklady 3.170,— 2 361 Cestovná 6.256,25 2 4.579,50 4 363 Nájemné — — — 3 369 Ostatní služby nemat.pov. 2.195,20 - 1.073,60 2 371 Pojistné 1.394,— 2 1.296,— 1 372 Poplatky 4.502,— 5 4.973,55 5 375 Pohoštění a dary 376 Manka a škody 377 Pokuty a - penále 379 Ostatní finanční náklady Celkem. 150.008,95 122 139.116,75 137

Výnosy: 700 Tržby a realizace 55.011,70 90 88.712,55 63 706 Prodané zboží v ceně pořiz. — 2.237,— - 773 Změna stavu zásob výrobků 38.900,— 17.200,— 40 '•789 Jiné výnosy — 2 790 Tržby z prodeje mater.zásob 29.908,— 15 .552,— - 791 Prodané mat. zásoby v ceně é *«• por. /v -16.627,70 - 16.600,— 797 Úroky z vkladových účtů 798 Mimořádné výnosy 2.133,— Celkem 109.325,— 90 102.627,55 105

Ztráta - 40.683,95 -32 - 36.489,20 - 32 Zisk J O O O O 9 ¿r

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 6.9 C, str, 14

P ř ohled výsledku h o s po d a ř ení s y n odní r ad y ÏCE - r, 1983,1984

Hospodářské středisko 8 : Kalich, účelové :zařízení í3R ÚCE Účet: Rok 1983 Rok 1984 skutečnost rozpočet skutečnost rozpočet v Kčs v tis.Kčs v Kčs v tis.Kčs Náklady: 300 Spotřeba materiálu 36.080,53 20 - 8.999,75 20 301 Spotřeba paliv - - - 311 Spotřeba energie 3.485,11 . 10 3.091,75 7 313 Opravy a 'udržování 2.437,50 6 117.139,10 6 315 Přepravné 3.173,— 2 1.313,90 3 318 Výkony spojů 68.530,10 50 30.207,60 60 319 Ostatní výkony mater.pov. 1.697,50 3 2.762,— 5 324 Odpisy PPS v používání - 5 41.682,40 5 351 Mzdové náklady 119.750,— 114 117.833,— 116 359 Ostatní osobní náklady 45.080,— 45 37.466,— 37 361 Cestovné 13.273,50 17 21.808,40 16 363 Nájemné 34.719,— 36 34.007,— 36 369 Ostatní služby nemat.pov. 44.132,50 40 37.169,— 50 371 Pojistné 3.270,— 4 3.270,— 3 372 Poplatky 24.728,— 23 23.302,— 24 375 Pohoštění a dary - - - 376 Manka a škody - — - 377 Pokuty a penále 1.070,— ~ - 379 Ostatní finanční náklady - ~ 868,90 - Celkem 401.626,74 375 462.921,30 388 Výnosy: 700 Tržby z realizace 647.908,— 480 2,423.004,14 488 706 Prodané zboží v ceně poříz• — — — 1,913.251,24 *>■* 773 Změna stavu zásob výrobků - - — - 780 Jiné výnosy - - 450,60 - 790 Tržby z prodeje mater.zásob - — i- 791 Prodané mat. zásoby v ceně poř. - • - - — 797 Úroky z vkladových účtů - - - — 798 Mimořádné výlohy 41.864,30 20 - 30 Celkem 689.772,30 500 510.203,50 518

Ztráta _ — Zisk + 288.145,56 + 125 + 47.282,20 + 130 U O O O O 9 5

3 0 3 0 3 0 ro 134 30 30 30 3 0 |_! |-J M 4a ro ro * i ť H O p< • co CD CD ca 03 CO # a • * • • * 3J1 371 371 -fa .¡a. 4a 3a) ro (—» 1—■ i—' H-1 >—1 J—» 1—> 1—* I—* O *<; - 4 03 03 C3 03-JO3 37l4^3a)rOH p ro ro ro ro W M H v o Pa hrj a pj tsj <4 U «-i ro O tSJ *3) o ro c o ro p DJ P ro o S B g 0 O- pa r r H* P- o ES I—* Pa * p <í ro *4 1 « f Cj . « O <+ < o< ro 2 o< P* cf* o O ď * <3 ro o H* p 1-3 0 . ro ro ro o O ►4 ® M «<4 5T t—1 o í*7 P - © 0 o <4 CD P P . P ro * & < P 371 as v ;. <4 O CO M CQ o N O C + - P O o (t) H* O P e x p ) o< < H) Pí <í P P < O O Ha P CQ P ro cf* P c O* < Pa Pa CC P 3* P4 fe O P o O o a> ta t-» $ ta. o 04 p í řd 0 2a 0 ro 30 (O ro 371 —4 o < w 43a M 8 4a 3J1 H* r o 0 1 • ©< O 00 ro 371 03 ro 3H 3 0 371 ro * * • « N 30 p 4 a -*4 I O H M O ro P=> CO O ro 30 l-J (34 3a) 30 —4 M 3a) Ha ro —4 371 05 ca ca !—1 3a) c4 P CD 30 371 (34 O 3a) H cf* CO 371 ro O ro 3a) O 371 © K

Ca roo< cf- 3a) 371 H M 30 o H OD H ro O 371 CO ja"ro ro m ro 03 U U H -3 H M O 371 - 4 ro r o 30 -o 3 0 43- ro 30 - 4 r~< ro 30 H-* CD 00 CTI 03 CO M • « » • • « • • » 30 03 CT3 4a N> -0 03 03 ro -J 3 0 371 4 a O 3a) VJ1 53 cn CO Ol O CTI 0 3 04 30 Ol O <5 t-* 3a) —3 VX3 s -pa 3 0 M 30 ro 4a 05 ■* ** * * w w ^ 4a 4a 4=a 03 IO I ( 04 3a) M O 0 3 M H* 371 CD - 4 O w 3 ' § O O o cf* P cf- P Ha ro ri 3a) t-* H* < ro ro it ro ro *• >4 N» v ; p Ha ** o M H H 03 H TO -41 O -4 ro ro p . 0 ti 0 03 »-J 4a ro CD 4a 4a (O -41 O ro ~3 < 30 11 ro 3a) 4a 30 4a 3a) U) 3a) 3,0 ^ 3 0 3a) M 4a o U1 3a) ro u> 3 0 co -4 0 3 3a) 0 3 f ro II 3a) 3o4 O 3a> • » * • H- N II* ro ro M CTi Í\D P o II 4a 03 4a 0 03 0 3 0 3 O 4» 0 3 371 Ha 0 3 0 3 3a) 37! o 371 VO I“*1 ro li 4a uo 3a> 01 CTI O 371 o> KO ^ -4 II O 03 3JI o OD ro ■33 30 "-3 H £ H j ++ w • ■»* • ■* 11«. 4* -*4 3a) 30 —4 O 11 4a - 3a) 3a) H o tŤÍ^O^ p s ¡1 371 O O vn Cň o O O o O H* 3a) Pa II Hj H II II II ►3 II M 03 M ►rr* H II ro ro ro w cn ii ro 1* ** ir* 371 4a M M 371 fO 4a 3a) p vn n —j H H 4a ca 4 a -41 U ) $ 8 IO * ro o< o ..II 03 VO O 4a 371 -O -43 4a o< 371h 0 - 3 03 03 OB 3 0 ro ro ro o ro —4 -4 371 11 O 8 • • • vo • • • • • • • • • • I! • 371 VJ1 4a 0 3 0 4a O h * ro 371 CTI -4] . 371 VD UD CD 30 ro íS 3a) —4 N o -4a - il CTi U) ro fO O -4 —0 3a) 30 8ro 30 371 3D 3 0 371 ro - 4 0 1 3 0 - 4 0 1 ro -4 ! CD c » CO II CD U) VjQ CTI fO 3a) a» M «• M >• IN> N« >♦ «* ** *» r o o i KJ fO 371 ro í\> O l 3J U O 1 «+ MD 03 371 ~ 4 CD O O 3a) 3a) ro O P ch « r VJ1 8 37T O 371 O 8 cf* u 0) 1*7 3000096

kD TJ ro kO kD kO kD kO 4^a kO l-> H H H t—1 H ro ro co ro 4< a 03 CD O a a © o ut ro H M H te> M M H> H M © *< en en en en U l U l U l p- p» P» P» en Ul ko ro H1 P UMH ro H U IO H CO -J |d O P. Ch TJ M fcrj tsi TJ t e ) TJ te| O ïâ ESI TJ Td <3 o TJ tS3 > Tr| ni id T ) H* G © © © © o Ha W* k o H* CD s O 4 % S* © ro C ® i-i & w îd te> 4 ď p © o* d c o P Cil tsi p B B t a - * O O Pi g - 3 M P< • pi pi O 4 © o îd P H* Pi a H* P' O D ro Pj Id ©a P H P- o H c+< 0 S3 g d p H» H- ca< <3 0) < ça <■ ta 'à ' © <3 t !d d* P' h5 ko P c < p . g £ P P P 4 c+ O p c j . v,k ro <3 H- a fo <<|a © ©a © P P P CD H* P vo îd P. m TJ d o o p a o Pa TJ O ra C ‘ 3 P B HH Ha c-Ÿ- P* © © d rñ' <¡ B K» 8 1¡■r © O* P- for* U! 5» P v Pa P* CD« Ha O O P- o O d o< o p* d - Hî1 o O d- <3 B CM O cl- d P O H* 0 P>CJ. O CT © O Pi © M H* o H* ® H © g I—1 P - M O p O d © te1 *«3 P j h-1 kn rO -P- ko ro ro kD o< Id Ul ¡1—3 M ë H-* ■fca CD a -o ko o i eo ro en a ®< O en on 05 ko ro U r o o io -3 —3 4^ U l SS a a • a a a • a a tel kD P 8 • • C» 4 • u t t i VJ1 4^ en CD o -Pa O t -1 CD 1 u t en -J îlûi U> t I V-0 o kO k31 FO C0 ko —3 Cfl U3 -0 -3 03 cT 4*. IK T kD CO U l S 3 ^ vo ru 03 IlCD U) W NI «• •- “ — a» a p M ro H 03 H cnP-roM w ro—3en d< -3 —3 »X» O o ko ro 03 O —3 ro -F*- roroOoroencn-3Ui H' ro vo uro Ku i en en o - 3 kO U l O kD ko iivn O u t ko ro ro a - » ■ * • • • • • « * • • • • • a a a a koaiPooproo» * O -P- en U3 H o t ro ro eo Q en n O ro vo en en -3 cnœrooujio-^ro ï HQ H » 0 - 3 en ro -p - kO ro —3 kO ouiHOenutot» u t kO en en -3 —3 SS I—1 llO -p* —3 en »3D 0 en •a SI IV » — ■ *• «a a «a o t I I P» kû ut en i t en kg ko h-1 lit -p. 03 1 I O ro o S en o o M ro h O O g c+ h © il d - h P il H* il H II ro -3 kO i_» v 1 < *d ko II «a -a » a a d * H. ro en ro kD kD O P^ P- o ro u-P* -p* t-* ro ro M H (■-> CD H P- < C0 -3 u> O 03 IO H ~0 o ro kû ro ko ^ U t »-O CD - I »D H u t —3 —3 “-TJ VaD Ve-^ ro m O o -3 VO ko kO en M U1 ro 3 -1 P o • - • N CO 1103 • • • a a a • • • * II» « • • * H* H* kD -O CTt VJ1 vû en P- P «T» llO O kD en u t O O o œ h en M ro u i Ha ‘ H 03 O kD on H> IIVO CO w o p O O ko O “-3 -P* VaO ~3 u t ro —3J llO (O - 3 en - o ro -3 -3 • a a a* H> — «a *a H» u i en To IO -J Ut U ) -3 kD —3 1 en ko ro h t H P 03 O O -3 03 O H en M f â g en o 8 ro U O O O O u t O u i o . n en u i P* m m I IO il o il h il h il i l il H H II O kD w ko uro — - N* ď te1 ro ko ro t -1 8 H U) ko H H O H » © o< -0 11—3 H —3 H en CT» M Ul Ul kD en en -t» itro d ? — 3 U3 H en ko ko - o ro -f»* U l P - O o< a Ps- P* ro eo H a a a a a kD en rien • • * a a a a « Pk U tk D I—1 kD M t O ko ko • lfV O en w u t P- I t eo en N —3 tl£a f I u t en kD kD h O ko kD v-> ro —3 11—3 en CD —3 ro ko kD u t en 8 ro O C® u i kO 00 H M at a » a a M ro neo » •*> -a © li «• kO - 3 P » ro M O i ro ro et* li 1 CO CO Ul en P^ u i P» ko ro O P c+ g II U l U) O ë 1 <+ d II © II II H II en 'J 0 0 0 0 9 7 5.9 C, atr, 17 24»synod, 20**23*11*1985 TISK

Přehled učtu 918*2 * Fond repartic Rok 1983 Rok 1984 149.698,27 Počáteční zůstatek 918.427,92 Ižijam 2,731.819,10 2,773.716,20

Splátky sboru 288.145,56 47.282,20 Zisk Kalicha 3,019.964,66 1,820.998,40 3,938.392,58 2,970.696,67 Mezisoučet Výdaje; 440.199,28 441.740,61 918.13 Velké celocirk. stavební akce 40*000,» nenávratné půjčky 92*634,10 dary sborům: 1 0 . 0 0 0 , - I. Libčice nad Vltavou 1 2 . 0 0 0 , - . — Příbram, k a z .s t . Dobříš 1 5 * 0 0 0 , * <•* 2 5 * 0 0 0 , - Praha 10 * Uhříněves m Praha 10 - Vršovice 1 0 . 0 0 0 , - 1 0 . 0 0 0 , - II. Český Brod 3 5 * 0 0 0 , - Hořátev 5 * 0 0 0 , - Kostelec nad Labem 1 0 . 0 0 0 * * 1 5 . 0 0 0 , - Llběchev «• Libice nad Cidlinou 1 5 . 0 0 0 , - 1 0 * 0 0 0 Mladá Boleslav 2 0 . 0 0 0 , - Mšeno u Mělníka «• 2 0 . 0 0 0 , - * Nymburk m Opolony 2 0 , 0 0 0 , - 3 . 0 0 0 , - * Velim 1 0 . 0 0 0 , - Vysoká u Mělníka - III«Písek 1 5 * 0 0 0 , - 3 5 . 0 0 0 , - — Soběslav 5 0 . 0 0 0 , - IV. Aš 2 0 . 0 0 0 , - 1 0 . 0 0 0 , - 1 0 . 0 0 0 , - Domažlice 4 0 . 0 0 0 , - 5 0 . 0 0 0 , - Cheb — Kdyně 1 0 , 0 0 0 , - Nejdek 6 9 . 0 0 0 , - - Ostrov nad Ohří 2 0 , 0 0 0 , - * i* Plzeň, západní abor 1 0 * 0 0 0 , - M* 1 0 . 0 0 0 , - V. Děčín Chomutov 2 0 * 0 0 0 , - — 1 0 . 0 0 0 , - m Kadaň 1 0 . 0 0 0 , - Krabčlce «•» 5 . 0 0 0 , - Liblcovice 1 0 . 0 0 0 , - tJsti nad Labem 1 0 * 0 0 0 , - Žatec 5 . 0 0 0 , - VI* Cvíkov 2 8 * 5 9 2 , - 1 2 . 0 0 0 , - — Seská Lípa 5 . 0 0 0 , - Doksy 5 . 0 0 0 , - 5 . 0 0 0 , - Kříilice f) VII«Bohuslavice nad Metuji 5 . 0 0 0 , - Broumov 1 0 * 0 0 0 , - .. 5 . 0 0 0 , - Dvůr Králové nad Labem ** N Jičín 1 0 . 0 0 0 , - Králíky 5 . 0 0 0 , - — Trutnov 1 0 . 0 0 0 , - — j O O O O 9 8

24«synod, 20,-23.11*1985 TISK č.9 C, str.

Třebechovice pod Orebem 20.000,- VIII, Seská Třebová 5.000,- *• Dvakačovice 5.000,- - Litomyšl 4.000,- - Lozice - 10.000,- Pardubice 10.000,- - IX, Hlinsko v Čechách 6.000,- - X, Jihlava 5.000,- mm Moravec 15.000,- - Sněžné na Moravě 10.000,- 5.000,- XI,' Moravská Třebová 5.000,- - XII, Kroměříž 30.000,- 15.000,- Uherské Hradiště 5.000,- - Valašské Meziříčí - 10.000,- XIII, Český Těšín 15.000,- - Frýdek - Místek - 15.000,- Javorník u Jeseníka 10.000,- 10.000,- , Odry 5.000,- — Ostravice - 5.000,- Štramberk 30,000,- 20.000,- Celkem sbory: (44 - 624.592, -) (28 - 390.000,-) 918.14 Rekonstrukce celocírk. budov - 133.046,78 918.161 Odkoupené zahraniční dary sborům 776.255,- 43.092,- 918 42 Pravidelné sociální podpory 716.169,- 689.326,- •43 Zotavná akce kazatelů 136.887,40 120.126,- 918.62 Ekumenická práce 193.606,80 (U 63 Mírová práce 73.927,40 Dotace* Schodky sborů 67.400,- 73.431,45 Schodky seniorátů 12.800,- 16.300,- Schodek hospodaření SR 781.498,83 602.596,87 3,788.694,31 2,817.193,91 Konečný zůstatek 149.698,27 153.502,76

i 3000099

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK Č.9 C, atr* 19

N á k 1 a d y n a celocírk e v n í a k ce a re konstrukce celo církevní ch budov Rok 1983 Rok 1984 918.131 Herlíkovice 388.846,88 526.991,41 132 Chotěboř 49.217,65 12.870,- 133 Janské Lázně 26.066,20 53.964,25 134 Kunvald 3.334,75 7.800,- 139 Horní Počernice 37.007,80 - 918.141 Husův dům, Praha 1, Jungmannova 9 59.005,- 338.517,- 142 Praha 2, Belgická 22 309.102,75 550.533,- 143 Praha 6, Wintrova 15 302,868,40 32.167,- 149 Chrudim 32.200,- 1.650,- 918.16 HBS Jircháře - valuty - 3,899.671,80 918.17 HBS Jircháře - tuzem.prostř. 23.500,70 29.614,25 C e 1 k e m : 1,231.150,13 5,453.828,71

bl.č. 588 - 607/85/Ben

* '¿000100

24«synod, 20,-23.11.1985 TISK 5.9 C, ‘str. 20

Hospodaření církve v prvním pololetí roku 1985 a jeho výhledy

Pokud jde o hospodaření církve v roce 1985 , nebylo by účelné^po dávat přesnou zprávu za. uplynulý půlrok podle jednotlivých hospodářs kých středisek/protože by byla značně zkreslující. Rovnoměrnější pl nění ročního plánu v jednotlivých měsících roku podává snad jen stře disko ‘'Ústředí” , i když i zde v souvislosti s pořádáním 24.synodu vzniknou některé nárazové výdaje, s nimiž je ovšem v^rozpočtu počítá no až v druhé polovině roku, Skolení a rekreace probíhá většinou až ve třetím čtvrtletí roku, a ani v zemědělství nejsou příjmy a výdaje rovnoměrně rozděleny do jednotlivých čtvrtletí. V zemědělství narušu je rozpočtové výdaje nákup huculského koně. Jinak lze říci, že výdaje i příjmy řádného hospodaření probíhají celkem v předpokládaných obje mech, výdajové položky zkresluje poněkud pozdní vyučtovávaní poskyt nutých provozních záloh, plnění rozpočtovaných výdajů v nákladech na opravy a udržování, pak nemožnost zajistit prováděni těchto prací so cialistickým sektorem a hrazení těchto výdajů z prostředku mimořádné ho rozpočtu. Rovněž výdaje z mimořádného rozpočtu se projeví zejména ve sta vebních akcích teprve ve druhém pololetí roku. Na jednotlivé celocír- kevní objekty bylo v prvním pololetí roku 1985 čerpáno:

1 Praha 1, Jungmannova 9 - Husův dům Kčs 45.964,— 21 Praha 2, Belgická 22 Kčs 131.763,90 22 Praha 6, Wintrova 15 Kčs 2.135,— 24 Praha 1, V jirchářích 13 Kčs ,31.396,— 26 Kunvald Kčs 21.934,— 51 Herlíkovice Kčs 93.963,21 52 Chotěboř Kčs- 16.867,50 54 Janské Lázně - Sóla fide Kčs 4.282,—

Zajištění dodávky čističky pro Herlíkovice lze provést pouze od kupem zahraničních daiů. od sborů, které nemají možnost realizovat opravy svých církevních staveb za valuty, a to v celkové výši Kčs 333.039,-- /DM 65.000,— /. Na provozní opravy církevních vozidel bylo poskytnuto v ústředí Kčs 7.771,70 a kazatelům ve sborech Kčs 29.556,70. Na schodky sbu-U a seniorátů bylo v řádném hospodaření vynalože no v prvním pololetí z fondu repartic Kčs 514500,— . Výdaje na bohoslovce i pravidelné celocírkevní sbírky, jež v roce 1984 vynesla téměř Kčs 295.000,— , činily v prvním pololetí roku 1985 již 225.348,40 Kčs. Výdaje na sociální práci z pravidelné celocírkevní sbírky na Křesťans kou službu /výnos cca Kčs 110.000,— / činí za první pololetí Kčs 67.757,90; z repartic budou dotovány pravidelné sociální výpomoci za první pololetí roku ve výši Kčs 408.613,— a zotavná akce kazatelů v částce Kčs 39.861,60. Z fondu pro evangelizaci bylo z rezervy vyčerpáno 2.120,— Kčs á z tiskového fondu 96.986,10 Kčs. Z fondu na mírovou a ekumenickou prá ci bylo na akci "Třetí svět" dotovanou celocírkevní sbírkou čerpáno v první polovině roku 213.658,— Kčs. Z repartic budou dotovány výdaje na ekumenickou práci ve výši 35.930,60 Kčs a výdaje na mírovou 000101

TISK 5,9 C, str. 21 24,synod, 20.-23»11*1985 w á o i ve výši 42.268,60 Kčs. Se státními orgány je jednáno o brzké realLac/sbírky na Etiopii, která vynesla v prvních mísících rota te-

A S z f % a £ a o účelového fondu nelze na - f - t r u k = e církevních _ budov čerpat, protože částka tohoto fondu představuje zásobu dosud n prodaných publikací vydaných v zahraničí, „ ... . * f Pokud jde o výhled k závěru roku, můžeme předpokládat, ze ve ±o dech mimořádného hospodaření dojde k podstatnému snaženi zůstatků pro- Íi ^SrStam. Na^ubilejní^d»^ ^ ^ 1 2 ^ M . nosti půjček, Uvědomíme-li si, ze z celkove částky cca 9*124 >. c -iorr ííž 7.629 tisíc Kčs rozpujceno sborům a 300 tisíc viněnávratných půjčkách kazatelům na bydlení po odchodu do důchodů a Ic čádostí í červenci již výřízcnýoh, ale i dosud nevyřazených pribyva.

Koncem roku musíme uhradit fakturu za d o s u d nezaplacených, aie sbory^ vesměs iiž odebraných a liknavě placených ekumenických bibl 1,600,000,- Kčs. Uvážíme-li, že z nakoupených a Etaoenicke radící taí zaplacených kapesních Kralických bibli nam většina / z a qSÍ * k °= loží skladem a že pohledávky za sbory představujíce 510.000,- Kos, pak shledáme, že hospodaření církve se dostane Jtz v P1 IJ*“ ™ ‘1 velkých nesnází, když nebude možno pokryt ani do rozpočtu zahrnuté bv1sborů natož stavby celocírkevní. Částky uváděně v rozpočtech zpra- cováv^ých ve třetím čtvrtletí roku vždy značně převyšuji požadavky sborů na celocírkevpí pomoc, uplatněné v plánovaných stavebních zame-^ rech iež řada sborů vůbec nepředkládá anebo se značným zpozdcnim. ohčt^osti d A hraničních církví a bez státní pomoci je z lidského pohledu situace« řešitelná. I Písmo nás učí nespoléhat na náhodu, jez se tak často p J ví slovy: "Ono to nějak dopadne!": Luk. 14, 2tí-3 .

5.8. 1985

b l . č . 666 - 667/85/Ben J O O O 10 2

24»synod, 20-23.11.1985 TISK 5. 9 D

ROZDĚLENÍ DARß Z REPARTIO \ schválené synodní radou v• 16.zasedání dne 4. září 1985 a projednané seniorátními výbory k 30,. září 1985: Seniorát sbor částka v Kčs I. Pražský: Libčice n.Vlt. 15*000,- Škvorec 10.00(5,- Il.-odčbradský: Kostelec nad Labem 7.000,- Libě chov 8.000,- Opolany 10.000,- III.Jihočeský: Strmilov 10.000,- Tábor 10.000,- IV.Západočeský: Aš 25.000,- Domažlice 15.000,- Cheb 15.000,- Ostrov nad Ohří 10.000,- V. Ústecký: Ústí nad Labem 15.000,- VI.Liberecký: Seská Lípa 5.000,- Doksy 5.000,- VII.Královehradecký: Broumov 5.000,- Jičín 10.000,- Klášter nad Dědinou 10.000,- Třebechovice 10.000,-

VIII.Chrudimský: Choceň 5.000,- IX.Poličský: Krouna 10.000,- X. Horácký: Jihlava 5.000,- Sněžná na Moravě 10.000,-

XI.Brněnský: Brno-Zidenice 5.000,- XlI.Vychodomoravský: Valašské Meziříčí 10.000,- XIII.Moravskoslez.ský: Frýdek-Místek 25.000,- Javorník 10.000,- Jeseník 5.000,- Suchdol nad Odrou 10.000,- Zábřeh na Moravě 10.000,-

Celkem '300.000,-

SR-bl.6.198/85/Ná 3000103

24. synod, 2 0 * ^ 3 »11 »1985

TISK č .9 B,str.l

VYUŽITÍ CÍRKEVNÍCH OBJEKT^

Přehled změn, které nastaly od 23.synodu.

A. Celo církevní fbjekty» 1. Dům v Bel£,i«k* - byla dokončena nákladná rekonstrukce. - byla dokončena nákladná rekonstrukce a 2. HBS Jircháře Dy-LfcL U ------budova byla předána do užívaní pro uby tování bohoslovců KEBF. - je projednáván prodej tohoto církevního 3. Dobětice zařízení ve smyslu schváleni 23« synodu.

4, Sobotín a - SVC MK dal souhlas k odpisu nemovitého ma Myslibořice jetku, který byl dosud účetně evidován a nebyl majetkem církve; * odprodeji inven J. táře se jedná. - byla provedena výměna krovů a střecha pf- 5. Kunvald kryta novou šindeli (v podkroví bude zří zena "síň Komenského"), dále bude uprave no přízemí domku. Pro příští léta se př i pravuje přístavba domku pro ubytováni^ správce. Odhadovaný náklad 300.000,-Kčs. - připravuje se rekonstrukce domu v Chrudi 6. Chrudim mi, kde bude vybudováno 7 dvoupokojových bytů pro faráře důchodce. Předpokládaný náklad činí 1,800,000,-Kčs. 7. Dum U tóichelského mlýna v Praze Michli byl dán do správy sboru ve Vršovicích. V tomto domu byl vecL e bytu pro kazatele zbudován byt pro tajemní ka SR. 8. Janské Lázně - a) kostel - byla provedena G0 věže (mědě ný plech), střechy a fasády. Letos pude provedeno elektrofysikální vysušeni zdivá a má být přistoupeno k úpravě interiéru podle návrhu br.M.Rady. b) Sóla fide - samostatná zpráva

9. herlíkovice - samostatná zpráva - zde byl br. Slavíčkem odkázán církvi ro 10. Žabonosy dinný domek, který po úpravách (UT, výměna pod podlah) bude sloužit pro bydlení faráre J 0 0 0 1 o

24«synod, 20.-23.11*1985 TISK 5.9 E, stř. 2

důchodce — SR vyhověla zadosti br.far.Dr. Josefa Sládka. Dále byl církvi odkázán hos podářský objekt, který bude prodán MNV. 11. Dům v Tróji - třetina domu byla odkázána církvi dr. Kavi- novou, šestina domu byla. nabídnuta církvi darem s. Matouškovou - k přijetí daru byl , vyžádán souhlas. 0 využití není ještě roz hodnuto. *12. Dům v Gottwaldově Malenovicích - byl nabídnut církvi darem s. Polokovou, která by zůstala bydlet v pří zemí. 0 byt v 1. patře projevil zájem synod ní senior Dr. Miloslav Hájek pro odchoď do důchodu. K přijetí daru byl vyžádán souhlas.

B. Sborové objekty: 1. Byty ve sborových budovách, které byly nabídnuty SR k úpravě pro faráře důchodce: Liptál, Humpolec, Malešice, Liberec, Tábor.

2. Kostely: Bruntál - kostelík v Křistanovicích byl předán státu Příbram - kostelík v Rybníkách byl po prodeji varhan do Rožnova pronajat n.p. Nábytek

Brno I - je projednávána smlouva o spoluužívání Komenskéh« k~3 tela s MěNV v Brně

Heřmanův Městec - je jednáno o vykoupení kostela a fary za účelem demolice. Sboru byl nabídnut náhradní objekt.

3. Oi tfcttl sborové budovy« Kraběice - bývalá církevní škola v Bechlíně byla prodana Č.Bred - zděděný domek v blízkosti kostela (ve značné zchátralém stavu) byl pronajat Uhříněves - rodinný domek (ve značně zchátralém stavu) byl prodán Hranice n.M. - zde byl koupen domek - rekonstrukce pro sboro vé účely se projednává Hustopeče - na faře byl zřízen byt pro faráře důchodce tfštěk (Chotiněves) - byl rekonstruován sborový objekt a zřízen zde byt pro správce (vedle sbor. míst nosti) Lrno-Židenice - na faře byl pořízen další byt Liběchrv - byl opraven kostelnický byt ve sbor.budově Brn0 I - připravuje projekt pro přístavbu sbor. domu.

SR - bl.č.176-77/85 - Ná 0000105

24.syrtd, 20.-23.11*1985 TISK č.9 F i

SOUPIS církevních objektu vyžadujících zvláštní péči

byl předložen 23. synodu. Ten schválil kriteria pro zařazování do seznamu. Seznam budov , navrženy k zařazení ko misí POSV podle kriterií byl pak předložen církvi ^případným dalším zdůvodněným návrhům na doplnění. Komise zvážila předlo žené doplňující návrhy a předložila návrh na doplnění soupisu. Soupis byl schválen synodním zastupitelstvem v listopadu 1984. a zaslán všem sborům, jejichž budovy seznam obsahuje.

Podle schválených kriterií má být seznam církevních objektu vyžadujících zvláštní péči doplněn o budovy, vedené Státní pa mátkovou péčí. Státní ústav památkové péče byl požádán synod ní radou o sdělení, které budovy naši církve jsou ve Státním seznamu památek vedeny.

Jakmile obdržíme tyto údaje, bude vyhotoven úplný soupis, kte rý bude obsahovat a) kriteria b) soupis budov zasazených do příslušných kategorii c) abecední seznam všech zařazených budov. \ w . . , . Takto zpracovaný seznam bude zaslán všem sborům a seniorátním výborům.

(POSV - poradní odbor stavební a výtvarný )

SR- bl.č. 175/85-Ná 24.synod, 20.-23.ll.1985 TISK č.9 G, str.l

Z P fi í ? A o opravách cel*církevních budov.

A, Horský domov, Herlíkovice. Synodní rada přistoupila v r. 1982 k zahájení rozsáhlých stavebních oprav a rekonstrukcí celéh* areálu Horského domova v fierlíkovicích. Vyžádal si to jednak zastaralý a chatrný stav všech budov, nevhodné a nedostatečné hygienické zařízeni a jednak bylo nutno řešit zásobování vodou, čištění odpadních vod, vybudo vání vlastní čistící stanice, topeni el. proudem - a to vše po dle přísných předpisů správy Krkonošského národního parku. Pracím předcházela důkladná příprava. Podle předběžných odhadu (v tehdejší cenové relaci) bylo počítáno s částkou 4 až 4,5 mil.korun sestávajících z těchto položek! oprava kostela...... Kčs 800.000$- oprava chaty "Vokurky" ...... Kčs 350.000,- rekonstrukce chaty "Vilky"...... Kčs 300.000,- oprava chaty "^uncárny"...... Kčs 500.000,- oprava hlavní budovy...... Kčs 1,000.000,- vybudování kabelového vedení...... Kčs 1 1 5 ,0 0 0 ,- vybudování kanalisace...... Kčs 350.000,- vybudování čistírny odpad.vod...... Kčs 310.000,- vybudování vodovodu s vodojemem...... Kčs 450.000,- provedení melioračních úprav...... Kčs 30.000,- provedení terénních úprav...... KČs 50.000,-

celkový odhad...... Kčs 4,255.000,- Na všechny budovy a jednotlivé akce jsou zpracovány sta vební dokumentace včetně rozpočtů - a ty jsou po konsultacích, projednání a schválení postupně uskutečňovány. Práce se prová dějí částečně dodavatelsky a z velké míry dobrovolnou prací čle nů církve. Dosud bylo uskutečněnol J.téměř celá GO kostela - zbývá dokončit interiér podle schvá leného návrhu ak.arch.J.Veselého. 2. Je provedena hrubá stavba "vokurky" u níž bylo třeba obnovit též obvodové zdivo. 3. Bylo položeno nové kabelové vedení se zasmyčkováním u každé budovy. v 4. Byla vybudována kanalisační sít. 5. Do konce roku bude zamontováno zařízení na čištění odpad, vod. Nádrž na toto zařízení je již hotova. é.Dokončuje se vodovod ke všem budovám - nádrž (vodojem) bude dokončen v r.1986. Tyto práce (zatím bez úhrady čističky) byly pořízeny nákla dem 1,600.000 Kčs, což představuje roční částku 400.000,-Kčs. Směrný limit pro dokončení je ještě cca 2,700.000,-Kčs.Prosta- ví-li se ročně (práce možno konat pouze v letních měsících) cca 500.000,-Kčs je termín dokončení všech prací předpokládán koncem roku 1990. 3000107

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 6.9 G, str.2

B. Sóla fide, Janské Lázně Budova zotavného střediska Sóla fide v Janských Lázních je v provozu již více než 100 let a její stav a vybaveni zdaleka ne splňují dnešní normy pro rekreační'provoz. Proto se synodní rada rozhodla provést její rekonstrukci. 23.synodu byla předložena první varianta projektového úkolu, kte rá při podrobném zpracování rozpočtu předpokládala náklady ve vý ši 12.mil.korun. Synodní rada doporučila, aby byla vypracována druhá varianta, která by v tákladním zachování rozsahu provozu lépe využívala zastavě ný prostor, zjednodušila stravovací sektor a počútala s výstavbou jen jedné garáže - čímž by se dosáhlo podstatného sníženi nákladu. Bále bylo dohodnuto, .aby výstavba .byla rozvržena do samostatných tří etap. / * Bratr ing. arch. K.' Poličanský vypracoval (po mnohých konzul tacích se členy poradního odboru stavebního a výtvarného) druhou variantu, která půdorysem navazuje na základy a částečné podsklepe ní stávajícího objektu, ale zakládá rekonstruovaný dům v celém půdo- iysu na nových základech. Obestavěný prostor je snížen.Kapacítni údaje i 6 pokojů jednolůžkových, 15 pokojů dvoulůžkových, 4 pokoje čtyřlůžkové, byt správce 1+3, jeden inspekční pokoj. Všechny po koje jsou vybaveny hygienickým příslušenstvím (hotelový typ B). Je navrhováno vybudování vlastního stravování: jídelna, kuchyň, umývárna nádobí, výdej jídla a příslušné skladovací prostory, hyg. příslušneství zaměstnanců a nákladní výtah. Společenské zařízeni: 4 společenské místnosti, sborový sál, farní kancelář, lyžárna se sušárnou a hyg. zařízením, vstupní vestibul, šatna a kancelář správce. J Návrh je koncipován tak, aby bylo možné realizovat stavbu ve třech samostatných etapách: 1) I.etapa - výstavba inženýrských sítí...... 230.000,- 2) II.etapa - výstavba hlavní ubytovací budovy..... 5,965.000,- Tyto dvě etapy na sebe bezprostředně navazují. 3) III.etapa - přístavba stravovacího traktu, garáže a úprav terénu...... 1,250.000,- Tato etapa nemusí bezprostředně navazevat - je výhledová. Rozpočet je sestaven v cenové relaci r.1984. Komise poradního odboru hospodářského synodní rady zpracova la úvahy o provozních nákladech rekonstruovaného střediska Sóla fide a provedla odhad- poplatku za jedno lůžko (včetně snídaně v hodnotě Kčs 5,-) při různých podmínkách. Při propočtech při hlédla k očekávanému růstu nákladů (osobní náklady, energie a ce ny materiálu) asi o 40% oproti úro-""'i v roce 1983. Pro pracovníky církve by bylo možaé při využiti střediska po dobu 5 měsíců asi na 70% lůžkové kapacity stanovit poplatek za 1 lůžko na Kčs 38,50, při využití střediska po dobu 10 měsíců při stejném využiti lůžko vé kapacity poplatek za 1 lůžko na Kčs 22,-. Z prováděných pro počtů vyplynulo doporučení učinit vše pro využití střediska^po dobu pokud možno nejdelší. Pro porovnání uvádíme, že stávající poplatek pro církevní pracovníky obnáší včetně poplatku za sní dani Kčs 20,- v letním období a Kčs'22,- v zimním období. Navíc poplatek za 1 povlečení ložním prádlem Kčs 10,-. Poradní odbor stavební a výtvarný doporučil předložený projekt, rozpočet' a hospodářskou ka,lkulaci synodní radě k přijeti. Synodní rada vzala na vědomí předpr©jektov«u přípravu střediska Sóla fide a vydala protokol o schválení. Schválený projektový úkol je pod- klftáil gro další jednání.

SR bl.č.180-181/85/Ná PROROCKÉ POSLÁNÍ CÍRKVE (Teologické rozhovory pořádáné synodní radon českobratrské církve evangelické- - shrnutí) S

t v 1« V navázání na podobná dřívější pracovní zasedání uspeřadala SR CCE novou řadu teologických rozhovorů na téma ''Prorocké poslání církve". Rozhovory se konaly v malé zasedací síni Husova domu v Praze v časovém rozmezí září 1982 až září 1984 celkem 12krát. Za předsednictví br.Hlaváče se jich účastnili bratří: J.Čapek, M.Hájek, L,Horák, P.Kašpar, J.Slabý, J.Smolík, J.Veber. K rozhovorům o tématu nedošlo z čistě akademického zájmu, ale spíše z konkrétní, praktické potřeby eírkve: Co je prorocké poslání církve? A zvláště: Je jeho součástí i to, že se církev obrací se slovem prosby, nabí zené pomoci a spoluodpovědnosti, napomenutí i protestu navenek ke světu, k představitelům vládnoucí moci, aby z předpokladu své víry korigovala jejich jednání? 2. V duchu tradic evangelické teologie hledali účastníci odpověď na tyto otázky nejprve ve svědectví různých tradičních okruhů SZ a NZ. Ujasnili si při tom, že podstatou prorockého poslání ve SZ není věštba, předpovídání bu doucnosti, ale slyšení, tlumočení a interpretace Božího slova, které Hospo din daruje ze svobodné milosti svému lidu, aby jej vyváděl jak z pyšné věro učné a etické spokojenosti, tak z úzkostného sevření srdce uprostřed převrat ných dějinných událostí. Proroctví není funkcí ani majetkem Božího lidu. Pro to je prorok odpovědný jen Bohu, 3. Výčet prorockých témat i situací je pestrý. Připomíná široký rozsah i do sah prorocké služby. Sz proroci jsou mluvčí Hospodinovi, kteří zvěstují Boží slovo do konkrétních dějinných situací. Vyhlašují lidu a jeho představitelům Hospodinovu svrchovanost, svobodu a věrnost, otevírají eschatologický výhled k příchodu Mesiáše a Die Hospodinova a tak zvou a burcuji k věrnosti, k na ději 'a poslušnosti ve všech oblastech života. Varují před iluzorními oporami, učí spoléhat jen na Hospodina, a to i tehdy, když trestá a dává svůj lid od vést do Babylona, nebot jeho dílo s Izraelem v Babylóně nekončí. Horlivě se zastávají utlačovaných proti mocným (Amos). Ve svých kázáních se obracejí i k pohanským národům a panovníkům a tím ukazují, že pod Boží svrchovanost pa tří nejen lid, který Boha zná, ale i ti, kteří jej (dosud) neznají - pohan ské národy a jejich vládci. Tak osvobozují proroci vlastní lid od svodu při způsobování či napodobování, od strachu i Od oslnění (Jr, Diz). Vyprávění o Josefovi, Mojžíšovi a Áronovi, Danielovi a Mardokajovi dosvědčují, že vyvo lení Boží mají co říci nejen Božímu lidu, ale i mocným tohoto světa.^Jedinou výzbrojí proroků je slovo, jemuž vracejí opět dignitu, která mu patří. Slovo působí’, je-li vyřčeno, at je adresát slyší nebo ne (výrok proti národu). 4. V NZ schází přesnější vymezení funkce proroků (např. ve vztahu k aposto- lůra). ^ * Synoptikové ukazují Ježíše jako naplněni sz proroctví. Jeho mesiášské dílo zahrnuje i činnost prorockou ("ten Prorok", Dt 18,18) až do utrpení a smrti. Když Ježíš vysílá své učedníky, pověřuje je kázáním a^vydáváním svě dectví, a to i vládcům tohoto světa, před které budou přiváděni. Skutky apoštolské a Pave.l mluví o proroctví jako o charismatu Ducha sv. Proroctví ne nuže být v rozporu s tím, co učedníci přijali od Ježíše. Vprané církvi měli proroci vůdčí postavení vedle apoštolu. Mluví ve jménu vzkříše ného Krista, a groto jsou podrobeni svědectví o historickém Ježíši. Podléha jí normě víry (R 12,6) i posouzení ostatních nositelů prorockého daru (1K 14,29). Zatímco apoštolé byli svědky toho, co Ježíš činil a učil (Sk 1,1), proroci zdůrazňovali parusii jakožto uskutečněni eschatologické universality Hospodinova díla v Ježíši Kristu. Pavlovu zdůraznění jedinečnosti Kristovy oběti, přinesené za všecky, lze přiznat rysy rozeznání podobného rozeznání sz proroku. Sejmulo s církve jho rabínsko-zákonického chápání Zákona a otevřelo dveře do církve všem ná rodům. Rysem janovského pojetí proroctví je pastorační^vhled do lidského nitra a rozeznávaní pravého učení od falešného měřítkem vtěleného Krista. Epištoly pastorální a obecné plní prorockou funkci^tím, že povzbuzuji k věrnosti Kristu v dobách pronásledování a staví hráz židovsko-gnostickym, sociálním a etickým zlořádům a pochybnostem o druhém adventu Kristovu Uím

^ Zvláštní místo v profetii zaujímá apokalypltika. Jejím kladným momentem je to, že v otřesných událostech světa a v dobách pronásledování Božího lidu připomíná, že Boží úradek je stálý a že se věřící mohou na něj spolehnout za všech okolností, protože se nakonec prosadí. Nebezpečí apokalyptiky je v je jím determinismu, který nepočítá s lidskou svobodnou akcí, s konkrétní odpo vědností za to, co se děje. _ v v, , Zjevení Janovo svým názvem i výrazovými prostředky patři do apokalypti cké literatury. Vidí konečné vítězství ukřižovaného Beránka^nad všemi mocno stmi zla a volá všecky věrné, aby při něm vytrvali. Křestané tu nejsou v ro li diváků, kteří by jen sledovali film dříve natočený v Bozích atelierech. 5. Z širokého spektra prorockého poslání se účastníci rozhovorů zabývali nej častěji otázkou: Jak je tomu s prorockým slovem adresovaným politickým vlad- cům? Ani biblicko-teologické studie ani analogie, ktere se spise ad. hoc hle daly u význačných teologů historie a naší současnosti (Hus, Komenský, Barth, Ragaz, Barmenské teze, Bonhoeffer, Hromádka, Souček), nepřinesly vsak je no značnou odpověď na tuto otázku. , v , „j-)-+k q Každé naše kázání, každý pastorační rozhovor, kazda přímluvná modlitb má dosah do oblastí osobních, mezilidských i veřejných; vždyt NZ pocita az s kosmickým dosahem Kristova díla i zvěstování (Ef.Ko). ^ame-li pr, nos návrh na konkrétní řešení, je třeba připomenout velikou siru odborných zna lostí a potřebných informací, vnitřních i vnějších, které je nutno teologi cky zvládat. Přitom prorocká služba není pouhou lidskou reakci na porusene vztahy, ale vnáší do těchto porušených vztahů světlo zvěstilo svobodě, svrchO' vanosti a milosti Hospodina - Pána všech lidských rozhodnutí. 6. Při rozhovorech o prorocké službě církve jsme hledali odpověď na otázku po veřejné odpovědnosti církve a její konkrétní podobě. Shodujeme se vtom, že Hospodin je Pánem nade všemi národy, že Kristus,^který sedí na pravici Boží v nebesích je nadřazen "vysoko nade všechny vlády, mocnosti,_sily a pan stva, nad všechna jména, která jsou vzývána jak v tomto věku tak i v budou cím" (Ef 1,22), a že Duch sv. si může nalézt cestu k srdci a mysli každého člověka. Není oblasti, která by se vymykala Boží vládě. Odtud plyne kresta- nova odpovědnost ve všech oblastech života. 7. Zkoumali jsme při této otázce pojetí a postoje různých osobností v ději nách církve ( z doby reformace i v novodobé církevní historii). Uvědomovali jsme si však, že všecky tyto otázky je třeba vidět hlubším pohledem. U n a s se pokoušeli Chelčický a Jednota bratří řešit prorockou otazku^z hlubší po lohy, nebol usilovali o překonání tzv. corpus Christianům (pokrestanstene společnosti). Tento jejich pokus má významný dosah pro cestu církve v sekula rizované společnosti unes. Stojíme vlastně teprve na začátku teto cesty, kte rá je proto spjata s mnohým hledáním a nejistotou. Klade nove otázky našemu porozumění Písma (vztahu SZ a NZ), našemu pochopení dějinných souvislosti (diasporní postavení církve ve společnosti). 8. Objevily se však mezi námi odlišné důrazy. Jedni mají za to, že z proroc kého rozeznání svrchovanosti Hospodinovy a z apoštolského^ vyznaní vyvysene- ho Pána vyplývá dluh mluvit a jednat přímo ve veřejných věcech společnosti. Křestané jako občané jsou k tomu podněcováni ve svém svědomí evangeliem o Božím spasení a spravedlnosti jeho království. Tento úkol ma sbor a jedno tlivec i vůči představitelům státu, at už se stát za křestanský pokládá ne bo ne. Způsoby a prostředky, jak tuto odpovědnost projevovat, jsou v jedno tlivých situacích různé, rozhodující je, aby byly ve shodě s duchem a zámě ry evangelia. Druzí mají za to, že křestané jsou poslání zvěstovat Kristovo evange lium v misijním smyslu všem lidem a že tak je vyhlašována svrchovanost Hospodinova nade všemi jak bohoslužebným vyznáním shromážděných sboru, tak . věrnou službou jednotlivců v jejich denních úkolech. Svou vyznavačskou ve-^ řejnou existencí jsou uprostřed společnosti svědectvím o Bozi vlade nad svě tem. Vytvářejí ovzduší důvěry, jež je nezbytné pro rozhovor s představiteli státu o veřejných věcech.-Jisté je, že mnohé rysy těchto dvou odlišných dů razů se stýkají, navzájem se prolínají a překrývají. 9. Církev ve svých představitelích, seniorátech, sborech i jednotlivcích hledá denně při čtení Písma, v modlitbě a bratrském rozhovoru svou cestu za službou a prorockým posláním, které jí ukládá její Pán a jez jo ¿luzná svě tu. Přímluvnou modlitbou i činem má na mysli jednotlivce, zvlaste jakkoliv postižené, vlastní národ, společenství národů i celý svět, jehož milostivým a spravedlivým Pánem je BŮh v Ježíši Kristu, blízký v moci Ducha svátého. \

bl.č. 321-323/85** Halí j 0 0 0 1 1 K

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK ê.9 I. 4;:'

Pře hlod o pomoci III. světu finančními prostředky církve §4 JÍL. Z výnosu celocírkevních sbírek byla poskytnuta protestantským církvím převážně reformovaného charakteru, církevním školám, stře diskům nebo zařízením v těchto afrických státech: MADAGASKAR ( 7/85 ') - . 5.550,- Kčs MOZAMBIK ( 9/83, 1/85, 7/85 ) - 114.700,- Kčs ZAMBIE \{ 3/84 ) - 78.500,- Kčs ZIMBABWE ( 4/84 ) - 1.570,- Kčs LESOTHO ( 6/84, 1/85, 7/85 ) - 83.670,- Kčs NICARAGUA a ANGOLA ( 1984 ) - 22.059,- Kčs ETIOPIE ( 1/85 ) - 424.665,95 Kčs

Výše zmíněná mimořádná, dobrovolná sbírka na Etiopii 1/85, která činila 424,665,95 Kčs, byla rozdělena na 2 části. Částka 78.500,- Kčs byla v 4/85 odeslána hotově na SRC. Ze zůstatku cca 380.000,- Kčs je připravována se souhlasem státních orgánů materiální pomoc ve ^formě dodávky léků, sušeného mléka a dětské výživy Sunar. V současné době je zajišťováno balení. Odeslání zásilky se předpokládá do konce října.

CELKEM 730.714,95

Individuální pomocné akce hrazené z celocírkevních sbírek: a) Prostřednictvím misijní společnosti /Action Chrétienne en Orient/, jež.má. sídlo ve Štrasburku, umožnila naše církev v září a říjnu 1985 měsíční léčbu studentky Dalidy SAIKALI z Bejrútu v léčebně v Janských lázních. Je to opakovaná léčba po obrně. Rodiče dívky nemají k léčbě potřebné fi nanční prostředky. Studentka Dalida je členkou evangelické^ církve v Libanonu. Naše pomoc představuje částku 8.500,-. Kčs. b) Cestovní výdaje a stipendium pro E.V.Andriantsaraze z Ma dagaskaru, který studuje na KEBF v Praze. Jeho náklady rov něž nese naše církev. Představují částku 37.428,- Kčs.

Dále byly odeslány zásilky darů z výnosů sbírek "Světového dne modliteb žen, které zařizoval PO pro práci sester: 1, Do ZAMBIR i Radě křesťanských církví v Lusace - centru . pro ženy ( oděvy, šicí potřeby, látky a vlna ) * 8.737,30 Kčs. I 2. Do ANGOLY : Teologickému a kulturnímu středisku v Lobitu, pro práci s ženami a dětmi ( šicí potřeby, látky, ložní prádlo ) = 14.719,85 Kčs. # , Další zásilka do Angoly je připravována ze sbírky letošního SDM ve výši 10.084,- Kčs.

b l.č . 818/85/Ben

/ 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 6.9 J, s tr .l

ZPRÁVA o revizi hospodařeni církevního ústředí vedeného synodní radou za roky 1983 a 1984-

Podepsaní revizoři z pověření 23« synodu církve provedli revizi hospodaření církevního ústředí Spravovaného synodní radou. Revizní pré* ce byly prováděny postupně v průběhu roku 1984 a 1985 za účetně uzavře» né 2 roky 1983 a 1984. 0 některých dílčích výsledcích svého šetření po dali revizoři synodní radě předběžné zprávy s doporučeními. Revizi jsme zaměřili na řádné a mimořádné hospodařeni a zvláštní pozornost jsme pak ještě věnovali jednak evidenci majetku církevního ústředí, jednak velké stavební akci - generální opravě budovy Husova bohosloveckého semináře v Praze. Úvod Na hospodařeni církví se vztahují ustanovení církevních zák«nů z roku 1949, vyhlášky min. financí ÚSSR 6.153,154 a 155 Sb. z r. 1971» Účetní *v:dence je členěna podle účetní osnovy vydané pro společenské organizace a upravené pro církve min. kultury ČSR. Podle uvedených norem člení se hospodaření ústředí církve^*unavo vaného synodní radou na 2 okruhy» hospodaření řádné a hospodaření mi mořádné. Celkové hospodaření je pak řízeno rozpočtem, který sestavu je synodní rada podle pokynů vydaných pro sestavováni rozpočtu stát ních rozpočtových organizací. Rozpočet sestavuje^synodní rada ve sta novených termínech a předkládá jej^min. kultury CSR zpravidla ve III. čtvrtletí předchozího reku a upřesňuje se pak při osobním projednáva ní se Sekretariátem pro věci církevní při min. kultury CSR, v I.ctvrt- letí rozpočtového r«ku. Rozpočet se zpravidla sestavuje na zakladě vy hodnocení uplynulého roku a se zřetelem na předpokládaný rozsah činnos ti na roapoštový rok. Pro sestavováni rozpočtu jsou dány ministerstvem limity počtu pracovníků, výše mzdových prostředku a ostatních osobních výdajů. Sledována je i výše cestovného a výdajů na representaci. Účet nictví synodní rady je vedeno podle uvedené osnovy ručním způsobem a je členěno jak v syntetických účtech, tak zejména v analytických účtech, tak, aby jednotlivé úseky činnosti, které jsou mnohostranné, byl« mož no sledovat průběh a výsledek jednotlivých činnosti. Celkový počet tak to vedených kont činí cca 2.C50. Vzhledem k tomu, že celková sestava účtů je tak mnohočetná, nejeví se efektivním při poměrně menším počtu •bratů na jednotlivých kontech za stávajícího stavu výpočetní techniky uvažovat o .převodumna p«čítač.> H o s £ o d a ř_e n_í_£_á_d_n_é Na základě ujednání se sekretariátem pro věci církevní při min. kultury ČSR je řádné hospodaření ústředí naší církve rozdělen« do IX. středisek (vlastní ústředí, dotace církevních sborů, církevní tisk, provozní budovy, kostely, školení, zotavné akce, zemědělství Herliko- vice a knihkupectví Kalich). Dle těchto středisek je sestav«ván^rozpo- čet i rozvrh účtůl Knihkupectví Kalich má pak svůj vlastní uzavřený rozvrh účtů syntetických i analytických a na celkove hospodařeni cír kve je napojeno v souhrnných syntetických účtech, ^rovedli jsme posou zení na všech účtech syntetických a analytických obratů ve sledovaném období. Zjistili jsme, že účetní agenda je vedena v souladu s citovanými již vyhláškami min. financí ČSSR o účetnictví. Provedli jsme namátkové porovnání dokladů se zápisy v deníku a na kontech a nezjistili jsme zád- 0000113

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 6*9 J> str*2 ných rozdílů. Doklady v zásadě obsahovaly veškeré předepsané^náležitos ti. Jen u některých souhrnných dokladů jsme postrádali specifikaci zahr nutých položek. Některé doklady o rozhodnutích majptkó-rých s. nodní rady postrádají záznam o jejím příslušném usnesení. Doklady obsahují doložku o schválení za hospodářskou činnost před jejím provedením. Doporučujeme, aby synodní rada určila osoby pověřené schvalováním operací a vymezila jejich rozsah pravomoci a vydala jim o tom i písemné pověření.

Hodnoceni výsledků řádného_hos£odařeni

Objektivně možno konstatovat, že jak výdaje, tak i příjmy řádného hospodaření jsou stabilizovány. Za poslední 4 sledované roky se výdaje pohybovaly v rozpětí od Kčs 2 miliony do Kčs 2.2 miliony. Vlastní příj my pak od Kčs 1,250,00 do Kčs 1,400.00. Dotace^z repartic na úhradu_ schodku má pozvolnou klesající tendenci. Vyjádřeno v procentech činil schodek v r. 1981 42°/, v r.1982 37%, v r.1983 36% a v r.^1984 30%. U jednotlivých výdajových položek se jeví úspory ve spotřebě paliv, ^ energie a v běžné údržbě. Nevelké zvýšeni vykazuje cestovné a ná-jemne. Na straně příjmu jsou vykázány zvýšené tržby. Souhrnně možno "tedy kons tatovat, že řádné hospodaření vykazuje za sledovaná léta příznivé výs ledky a zvýšení hospodárnosti.

Hospodaření Kalicha

Řádné hospodaření Kalicha nevykazuje takovou stabilitu jako hos podaření ústředí církve, nebot rozsah obratu a výsledek^hospodaření ovlivňují vnější podmínky, jež sám Kalich nemůže ovlivnit.Kalich rea- lizuje vydavatelskou činnost církve a záleží tedy každoročně na počtu a výši nákladů vydávaných tisků. Další část tržebje odvislá na výběru a prodeji vhodných knih přijímaných do komise z jiných vydavatelství pro okruh stálých odběratelů. Z tohoto pohledu vykazují tržby značné rozdílnosti* v r. 1981 činily tržby Kčs 480.000,-, v r. 1982 Kčs 575.000,-, v r. 1983 Kčs 648,000,- a v r. 1984 Kčs 510.000,-. Náklady provozní činily v uplynulých letech vždy cca Kčs 400.000,-^a jen v r.1984 v souvislosti s větší údržbou a doplněním inventáře vykazuje překročeni na Kčs 463.000,-. Těmito okolnostmi byl pak cilivněn i cel-, kový výsledek hospodaření Kalicha v jednotlivých létech. Účetní evidence je vedena shodně s účetní evidencí ústředí a do výkazu pro ministerstvo jsou obraty vykazovány souhrnně s ústředím. Hospodaření Kalichu má určité specifické problémy. Jelikož uvádí na trh náboženskou literaturu, jež v krátkém čase není rozprodána, ovlivňuje to udržování většího skladu této literatury a tím jsou i pohlcovány dlouhodobě odpovídající provozní prostředky. Z toho vyplývá pak dal ší důsledek, že pro financování nově vydávaných knih si musí Kalich vypůjčovat z prostředků spravovaných synodní radou a splácení těchto půjček je pro Kalich nesnadné. Další problém činí tisky vydané Kali chem, jež se stanou postupem času neprodejné. V přítomné době je to staré vydání agendy (1.200 kusu) a zpevmcek Zpívejte Hospodinu, je hož je dosud na skladě 13.536 kusů. Revizoři provedli^kontrolu všech kont a namátkovou kontrolu dokladů a nebyly zjištěny žádné závažné roz díly. Některá upřesnění účtování byla osobně projednána s příslušným^ pracovníkem. Bylo také doporučeno zjednodušeným způsobem odsouhlasení zůstatků stálých odběratelů s účetním stavem.. :) o o o 1 n

24«synod, 20.-23.11*1985 TISK č. 9 J, str.3

Hospodařeni mimořádné

Účetní evidence mimmádného hospodaření je obdobně vedena jako u hospodaření řádného,¿o dohodě se Sekretariátem pro věci církevní min. kultury CSR je rozdělena do sedmi fondů: fond vys+avby a oprav, fondra- partid fonďna bohoslovce, fond na sociální práci, ,fond pro - a n g e l y zaci, fond na mírovou a ekumenickou prací a zvláštní ucelovy fond. lem to fondům jsou podle potřeby vedenytdalší analytické úcty k prubeznemu sledování evidované činnosti. Podle tohoto členem je ses avovan p čet současně s rozpočtem řádného hospodařeni. Jen nektere fondy celkem stabilizovány příjmy i výdaje. U fondu"vystavby a oprav ^ je a - ■l i W „3 - o zocčtovmM. akcí odvislá od cmvíloní projektu a od získaní do- ” davatele" nebo zajištění realizace formou svépomoci. V^poslednic ¿. e- tech byly do rozpčtu zahrnuty velké stavební akce,^jez vyžadovaly ne- ien plnění výše uvedených podmínek, ale i zajištěni potřebných f i n n - iíoh prostředk6. Zejména stavební rte. -generální oprava budovy tosova bohosloveckého semináře v Praze 1 v Jirchářich" si vy zadala^značné u- silí k provedení akce v krátkém čase, aby nouzové ubytovaní studentu nebylo na újmu kvality jejich studia. K jednotlivým oddílům mimořádné ho hospodaření uvádíme:

Fond výstavby a_oprav

zahrnuje především zdroje finanční k realizaci stavebních akci.

Jubilo“ní_toleranění_dar

Prostředky JTD vzrostly v průběhu r.1983 a 1984 o KČs 355*087,-- a k 31.12.1984 dosáhl fond JTD částky Kčs 9,120.361,-. Půjčky_sborům o- sáhly výše Kčs 6,915.384,-. Snahou zakladatelů JTD bylo zajistit obez ná jmění, které by stále obíhalo za předpokladu, ze sbory budou poskyt nuté půjčky splácet v takovém časovém rozsahu, aby bylo vat nové žadatele. Předpokládalo se, ze průměrná doba k splacení se bu pohybovat kolem cca 10 roků. Z rozboru dlužníků k 31.12.1984 jsme zjis tili, že 12 sborů dluží celkem Kčs 3,020.578,-. Tuto částku nejsou uvede né sbory schopny v přepokládané lhůtě splatit a tak je nutno povazovat uvedenou částku, jež sbory dluží za mrtvenou. Zajeto situace se jeví nezbytným, má-li JTD dále sloužit dle původních zasad, aby při Posk^ o * vání nových půjček, byly poskytovány^půjčky jen do vyse, ktere je sbor schopen spi tit v předpokládané lhůtě.

Jeronýmova. _Jjdnota

Je pro církev povzbuzující, že Dílo Jeronýmovy Jednoty vykazuje tr vale růst a z jedné třetiny celkových nákladů na stavební akce farních sborů je financováno z prostředků JJ. Dalším pokrokem je účelná spolu práce poradních odborů JJ s ^ekonomickou komisí p n projednávám stavetmion akcí sborů a jejich finančního zajištění. Rekons trukce jcírkevních_budov

V uplynulých dvou letech probíhaly nebo byly dokončeny tyto velke stavební akce sborů : Aš, Frýdek-MÍstek, Klobouky, Krou»» Libice, Soko lov, Štramberk, Uhříněves. Tyto akce si vyzadaly _ znacnych fmacnich pros- tředků z centralizovaných zdrojů církve a způsobily jejich značné vyčer pání. Také na příští tři léta se připravují další velke stavební akce, 0000115

24»synod,20.-23«11»1985 TISk č. 9 J,str.4 které budou vyžadovat finanční pomoc z ústředáích zdrojů,Jez vsak jiz nebudou postačující. Sbory budou ipuset tedy podstatné zvysxt svůj podíl na financováni svých stavebníchřebn- akci. Na financování z tohololoto fondu jsou však odkázány i velke stavební _ akce celocírkevních objektů. Pro financování těchto akcí nemá synodní rada jiných zdrojů, které by ji umožnily vytvářeni vlastních ucelovych prostředků na opravy celoeírkevních objektu. Stávající zdroje to t fondu jsou zaměřeny jen financováni stavebních akci sboru. Proto sy nodní řada byla nucena pro financováni stavebních akci použit prostřed ků Zvláštního účelového fondu a darů sesterských zahraničních církvi. Vedle již zmíněné gen. opravy HBS probíhá dlouhodobá rozsáhlá oprava objektů Horského domova v Herlíkovicích. DosudJylo vydáno na Kcs 999.748 a podle rozpočtu na další akce si jeste vyzadají částku^, 2,900.000. Pro příští léta se připravují další naléhavé stavební akce -Janské Lázně - dokončení úpravy kostela a přestavba domu Sóla Fi e, přestavba činžovního domu v Chrudimi na domov pro kazatele v důchodů, výstavba objektu pro ubytování správce "Bratrského domu v ^unvalde , velká oprava kurzovního středika ve Vrbne. Na financovaní těchto a nejsou k dispozici žádné prostředky. Doporučujeme proto, aby^synod po soudil naléhavost jednotlivých uvažovaných akci, stanovil časové po řadí jejich realizace a usnesl o způsobu financovaní schválených akci.

Fond na bohoslovce

Prostředky pro tuto činnost jsou získávány z celocírkevní chrámové sbírky. V roce 1984 byly z těchto prostředků mimořádné hrazeny i výda je za náhradní ubytování studentů po dobu gen. °Pravy budovy HBS. Tím došlo k plnému vyčerpání reserv tohoto fondu k 31.12.1984//hospodaření ostatních fondů mimořádného hospodaření 'probíhalo_ve stabilizován sahu dle rozpočtů a v souladu se zásadami jednotlivých fondu.

Správa a ochrana_církevního-majetku

Při provádění revize byla zvláštní péče'věnována správě a eviden ci majetku církve. Jde o majetek značného rozsahu,^rozmístěného na mno ha místech a přitom správu jeho provádí převážně církevní pracovnici, kteří jsou do funkcí voleni jen na omezenou dobu^a pak předávají sprav majetků jiným pracovníkům. Tím roste význam řádné a uplne evidence veš kerého majetku církve, aby bylo usnadněno jeho předávání a aby bylo za mezeno jeho umenšení v rozporu se zákonnými normami, ztrátou neb* poško zením jinými osobami. Pro řádnou evidenci platí obdobně ustanovení zákona o ochraně^ sprá vě majetku národního a dále příslušné vyhlášky ministerstva financi o in ventarizaci i příslušná ustanovení zákoníka práce.

Evidence pozemků a nemoyitého_majetku

Svým objemem vykazuje nemovitý majetek největší podíl m celkovém majetku církve. Podle našeho zjištění^provedla inventarizační komise jmenovaná v prvé polovici roku 1977 soupis nemovitého majetku a pozem ků ve správě synodní rady. Tento soupis neobsahoval všechny náležitos ti, jež jsou předepsány. Soupis nebyl proveden fyzickou inventurou na podkladě úplné dokumentace. Evidence nemovitého majetku je předepsaná zákonem čís. 22/1964 Sb. s pozdějšími vyhláškami. Dílčí revizní zpra- to\ 0000116

TISK č.9 J,str .5 24.synod, 20.-23»11.1985

vou ze dne 15. února 1985 bylo synodní radš doporučeno,_aby^byly sjed- noceny a doplněny všechny doklady, jež prokazuji vlastnictví nemovitosti,. „bv na ieiich podkladě dala .vyhotovit uplny seznam nemovitého majetku ve správě synodní rady. Práce na tomto seznamu byly synodní radou schváleny, nejsou však dosud dokončeny. Vypracování tohoto_seznamu^by melo^byt spo- ieno s provedením fyzické inventury všech' nemovitosti vcetne pořízen podrobného popisu budov, jejich vybavení technickými_zařízeními a inven tářem, který tvoří součást budovy. Je možno^take_zvazit,zda dle dohodnu tých jednotných zásad by bylo provedeno nove jejich oceneni. Zvláštní skupinu nemovitéh* majetku tvoří majetek, který na. základě ns. í zeni vlády z r. 1960 byl převeden do správy příslušných okresních národníe výborů v důsledku převedení domovů důchodců do statní správy. Byly y- hotoveny předávací fyzické inventury majetku všeho druhu s tím, ze¡ ma jetkové vypořádání bude proveden* později. Dosud bylo provedeno vyporá dání jen za nemovitý majetek býv. domova v Kostelci nad Cern. Lesy,za který byla církvi přiznaná nahrada. Další zvláštní skupirvu je nemovitý majetek bývalé nemecke evange lické luterské církve v ČSR. Výnosem^min. školství a kultury číslo jean. 62.825/57 X ze 16.4.1958 byl převážné tento majetek převeden do vlastnic tví církve povšechné nebo do vlastnictví jednotlivých farních sboru. S mátkově bylo zjištěno, že jsou rozdíly mezi ^evidencí výnosu e jkuteoga užíváním. Doporučujemem proto, aby bylo presetre: 0 provodění uvedeneho převodu a vyjasněny rozpory. Sbory, pokud nemají v úplnosti dokumentaci předepsanou uvedeným zákonem,měly by si ji také doplnit a v bezpečí j* uložit. Při sledování pohybu na úctě nemovitostí je uveden pod položkou 1 9 8 /1 8 odpis částky Kčs 11,163.125 za nemovitosti bývalých sociálních ústavů v Myslibořicích. Účtování bylo proveden* jen na zaklade souhlas ného dopisu min. kultury bez doložení další dokumentace, jez by dokla a la věcnou správnost.

Základní ostatní fondy, lil na skladech r ř o ž h o ď m t í synodní rady byla ku dni 1.6.1984 provedena fysická in ventura uvedených prostředku. Podle zápisu ústřední inventarizační komise byly zjištěny rozdíly, které vyplynuly neprouctovamm materiálu a před mětů uvedených do provozu nebo spotřeby a nebo predmetu přijatých ¿arem. . Byly z-jištěny úbytky z neproúčtovaných prodejů, v důsledků vyraženi neb ztráty. Dodatečné proúčtovcní melo být doloženo specifikovanými seznamy. Vyřazení a způsoh likvidace má projednávat stala likvidační komise a schvalovat synodní rada. Zápis o provedeni inventarizace ma byt doplněn zápisem o projednání výsledků inventarizace synodní radou a • provedeni

V rozvaze jsou jednotlivé položky aktiv a pasiv radne doloženy pod robnými seznamy nebo výpisy. V průběhu revize byla provedena i neohláše ná revize pokladny ústředí, nebyly zjištěny žádné rozpory. Doporučujeme však, aby ceniny i benzinové bloky byly ukládány a spravovaný pokladníkem. Bloky by měly být vydávány řidičům na příkaz refrenta pro donravu.

Doporučujeme, aby ve smyslu vyhlášky 155/71 Sb. byla sjednána se v všemi pracovníky, kterým je ověřena odpovědnost za určitý sklad mateři u nebo za opatrování svěřených materiálů a předmětu, dohoc-a o hmotné odpo vědnosti pracovníků. / ;------3000117

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.9 J,str.6

Generální oprava budovy Husova bohosloveckého_semináře

Husův bohoslovecký seminář je umístěn v budově bývalé školy němec ké evangelické luterské církve v Eraze. Byla postavena před 100 lety a pro potřeby semináře studentů fakulty byla částečně upravena v 50.le tech. V současné době byla však budova v havarijním stavu a vyžadovala neodkladnou opravu zejména střechy, fasády^vnitřních instalací, rekon strukci ústředního topení, některých modernizací interiéru. Snaha synod ní rady o získání tuzemského dodavatele tyla po několik let marná a pro to uvítala synodní rada příslib finanční pomoci od sesterských církví ze zahraničí, která ji umožnila získat dodavatele za valuty prostřednic tvím podniku zahraničního obchodu. S tímto podnikem - Strojexport v Pra ze - byla uz&vřena smlouva dne 16.března 1983 na provedení celé staveb ní akce za 645.774 DM, dalšími dodatky na 105.098 DM činil celkový roz počet 750.872 DM. / Strojexport sjednal provedení akce s Průmyslovými stavbami n.p. Br no s termínem dokončení stavby do 31.12.1984. Projekt generální opravy a rozpočet vypracoval provádějící podnik. Výkonem stavebního dozoru po věřila synodní rada stavitele br. Ivana Ryšavého, člena P0SV při synodní radě. Zahájení akce bylo zdrženo proti původnímu ujednání v důsledku opožděného schválení projektu akce. Revize byla zaměřena na posouzení plánu akce a technické zprávy. By ly prohlédnuty zápisy ve stavební deníku, zda souhlasí s plánem. Posou zení, zda dodávky materiálu a práge jsou v souladu s plánem»mohlo být provedeno jen v omezené míře»nebot nebyl dán investorovi k dispozici podrobný rozpočet v Kčs. Za účasti pověřeného referenta byla provedena v prosinci 1984 prohlídka stavebního objektu. Iři této kontrole byl zjiš těn značný počet závad, a nedodělků, jež pak byly reklamovány v kolaudačním řízení. Ne. kontrolním dnu dne 5.2.t.r. bylo zjištěno, že reklamované záva dy byly již odstraněny. Dne 4.4. t.r. byla stavební akce dokončena a ob jekt byl předán investorovi. Dne 10.7.1985 byla akce kolaudována a ONV . v Praze 1 vydal toho dne kolaudační rozhodnutí. Rekonstrukce tak značného rozsahu je velmi náročná av nelze do původ ního projektu a rozpočtu zachytit všechny požadavky investora. V případě HBS se však dodatečně zvýšil původní kontrakt o více než 100.000 DM a o dalších Kčs 34.963,30. To je celá šestina původního rozpočtu. Domníváme se, že při možnosti přezkoušení původního rozpočtu by se vyloučily mno hé položky dodatkuia zamezila by se tak možnost dvojí fakturace. V kaž dém případě by se nemohl tak lehce prodlužovat termín dokončení prací, poněvadž se dodavatel nemůže odvolávat nebo vymlouvat na dodatky ke smlou vě. ^elikož rozpočet nebyl k dispozici revizi, pouze plány a technické zprávy jednotlivých řemesel, nemohla revize zaujmout podrobné stanovis ko k^cenové části rozpočtu. Výměry a množství kusových dodávek mohly lýt zjištovány obtížně z předložených plánů. Závěrem možno konstatovat, že byla v polovině r.1985 dokončena velká stavební akce, kterou synodní ra da uskutečnila. Jistě nebylo jednoduché zajištovat všechny požadavky, které synodní radě nebo jejím zástupcům při takových pracích, plynou, zvláště je-li prováděna za valuty, dodržovat potřebné předpisy a prová dět náležité kontroly. Pokud revize zjistila, nevznikly žádné spory nebo arbitrážní řízení a proto je možno potvrdit, že bylo učiněno vše ze stra ny odpovědných církevních pracovníků, aby byl zajištěn řádný průběh prací 300011 CO

24«synod,2 0 .-2 3 *1 1 *1985 TISK č. 9 J, str.7

a aby stavba byla předána svému účelu ve sjednané lhůtš.

Z celkové naší zprávy je zřejmé, že agenda správy finarcnich hmotných- prostředků církve a celhová ekonomická evidence rozsáhlé čin nosti církve povšechné -yžaduje značnou práci,_odborné znalosti i znač nou dobrou spolupráci s pracovníky mimo ekonomickou oblast. Jelikož nebyly zjištěny žádné podstatné^zavady, doporučujeme sy du schválit zprávu synodní rady o hospodařeni za kalendami roky 198J a 1984. Současně navrhujeme poděkovat synodní radě a všem 1 ’‘acovnikum synodní rady, kteří se podíleli na plnění náročných ukolu.

V P'aze dne 15 j září 1985

Vladimír Chadim v.r. Jaromír Luňák v.r. revizor revizor

SR - bl.č. l*83-189/85/Ná 000119 ¥ 7" TISK i 9 K. 24«synod, 20.-23»11»1985

ZPRÁVA CÍRKEVNÍ PASTÝŘSKÉ RADY

Podle Řádu pastýřské služby máme synodu, který nás do své pastýřské rady povolal, předložit zprávu o naší činnosti od posledního synodu. Zpráva má být "formální, bez udání obsahu případu, omen a Pro^ ™ ych skutečností." To je tedy nutno, i když s určitými^rozpaky respektovat. Znamená to tedy, že jednání a korespondence ktere p a s t ^ ™ d a vedl;a po téměř 16 měsíců a rozhodnutí, která učinila nesmejí^byt zmíněny.J při tom všem šlo o samu podstatu církve, o její zřízeni, rady a kažen, které patří mezi znamení svaté církve. Zabývali jsme se s případem J kým řád pastýřské služby pro jeho téměř nepředstavítelnost^vubec nepoc - tal. Staršovstva sborů sama od roku 1861 členy církve, kteří se zprone věřili učení a řádům církve zbavovala hlasovacího prava, odlučovala od stolu Páně a často odmítala i pohřeb. Do formální stránky jistě patří, že jsme se zamýšleli nad neutese- ným stavem církve, jak jsme duchovně zplaneli a mravné z chůd i, J zi námi mizí bázeň před Bohem, láska jednoho k druhému, pravdiv.st, čis tota a vroucnost a jak se stáváme skupinkami^inaividualistu»jdoucími za svými osobními cíli. A ze všeho toho nad cim jsme se zamysleli s bc leští, jsem docházeli k poznání, že pro nás není jiné cesty, nez cesta nesmlouvavého osvědčení naši věrnosti. Byly a dosud jsou v naši cirkv , přes všecky její mdloby duchovni hodnoty zpecetené mučednickými kerun a obětavou věrností, které je nutno zachovávat a J i m i růst. Problémy, kterými jsme se zabývali jsou problémy cele církve a mla dého dorostu zvláště. Církev jejíž věroučné zaklady a důvody jejího - L vání jsou ohledávány zvenčí musí říci jasné a pevne na cem stoj » . yT znává i co odmítá v zájmu pravdy a co musí byt chráněno v poslušnosti Pa na církve. * Přínos naší cúskve je v její zvláštnosti.^Nemá-li zplanět musí si zachovat svébytnost vnitřní pružinu zápasu o rad^a kažen, io ji odka zuje Komenský, přední učitelé a senioři od spojem církve. tento synod si dobře uvědomí církevně mocenské souvislosti nabozens zápasu, který v naší zemi od vystoupení Husova pokračuje. Také jsem docházeli k závěrům, že žádný církevní orgán nesmí nedbat ustanovení platného cirk. zřízení a řádů nemá-li zvyšovat zmatecnosti a absuroity k nimž se církev nebezpečně čas od času dostává a tun ohrožo vat základy církve. My jsme 8» také mu«ili rozhodovat a to nikoliv bez balésti.Ale v na šem rozhodnutí je obsaženo všecko, co tento synod potřebuje vedet a zvá žit, aby jeho rozhodnuti bylo pravdivé, v duchu nejlepsich tradic a ke cti církve.

ThDr. Václav Kejř v.r. před*seda pastýřské rady

SR-bl.č.190/85/Ná 3000120

24.synod, 2®.-23.11*1985 TISK 6.10

• VOLBY ČLEN0 A NÁHRADNÍK^ SYNODNÍ RADY Z RAD STARŠÍCH

24.synodem končí šestileté funkční období dvěma členům a všem třem náhradníkům z řad starších synodní rady: Miloš LEŠIKAR končí první období ve funkci s y n o d n í h o ^kurátora PhDr Jaro KŘIVOHLAVÝ CSc končí třetí období ve funkci náměstka^synod ní to kurátora a do téže funkce již volen být nemůže JUDr Pavel Šimek byl prvním náhradníkem Ing Elizeus Falátek byl druhým náhradníkem MUDr Adolf Kocna byl třetím náhradníkem ^ ^ „ , , Ve funkci třetího člena synodní rady z řad starších zustava Vladimír PISTOR - furkční období mu končí synodem 1987. v Kdyby došlo k tomu, že by byl zvolen do jiné funkce v synodní řade, by lo by třeba volit i třetího laického člena. Synodní rada si ve smyslu cirk.zřízení § 27. odst.ll vyzadala ze seniorátů návrhy vhodných osob. Odpovědělo 9 seniorátních výboru - 4 se niorátní výbory se nevyjádřily. Výsledky tohoto průzkumu sdeluje synod ní rada 24. synodu - ten však jím není vázán při volbě. SYNODNÍM KURÁTOREM je ve všech devíti zprávách seniorátu navrhován Miloš LEŠIKAR. . v . (Jeden seniorát vedle něho současně navrhuje jako další alternativu MUDr Adolfa Kocnu a PHDr Jaro Křivohlavého.) NÁMĚSTKEM SYNODNÍHO jsou navrhováni (a jako další alternativa KURÁTORA Vladimír PISTOR 5x MUDr Zdeněk Susa 2x MUDr Adolf KOCNA 4x JUDr Pavel Šimek 2x Ing Ilja Herold CSc lx Naděje Mandysová lx) event. TŘETÍM ČLENEM PhDr Jaro Křivohlavý CSc 3x (vždy v návaznosti na MUDr Adolf Kocna lx... návrh náměstka) lx NÁHRADNÍKY bez Ing Elizeus Falátek 4x Ing Miloš Hübner lx určení pořadí MUDr Adolf Kocna 3x Ing Jaromír Krapáč PhDr Js.ro Křivohlavý 3x RNDr Mir .Litomisky lx Ing Karel Matějka CSc 2x Jaromír Luňák lx JUDr Pavel Šimek 2x Vladimír Rejchrt lx Naděje ^andysová lx MVDr Ed rvd Wagner lx Radomír Zárský lx Průzkum v seniorátech se opírá o nestejný počet vyjádření sboru; zvláště v návrzích náhradníků seniorátní sdeleni tlumočí někdy jen stc- novisko jediného staršovstva. Názor seniorátů, opřený o většinu hlasu, vyjadřují jen jména napsaná velkými písmeny. Uvádíme i ty, kteří jsou jen v návrhu jednoho sboru, pokud jsme o tom dostali zprávu: Lydie Cejpová, Pavel Dobrovolný,^Dr Ing Jaroslav Huml, František Kopecký, MUDr Jaroslav Kraus,^Ing_Jiří Novák, Jiří Pa la, Milan Sláma, Miřoalav Šabršula, Ing Lubomír Simek.

SR-bl.č.197/85/Na 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č.ll A, str 1

NÁVRH NA USNESENÍ

Chotěbořské závěry k Limským dokumentům

Komisi pro viru a řád Světové rady církv

Úvod

23* synod českobratrské církve evangelické (1983) vyslovil Komisi pro víru a řá.d Světové rady církví vděčnost za úsilí vyjádřit víru církve v otázkách křtu, večeře Páně a ordinace; vyjádřil přání církve podílet se na procesu ekumenické konvergence; přijal Limský dokument jako podklad rozhovoru na všech rovinách v církvi a doporučil zájmové studijní setká ní kazatelů a presbyterů zastupujících všechny senioráty, které by se do kumentem soustředěně zabývalo. Na tento podnět se 15.-19.4.1985 v Chotě- boři uskutečnila porada, jejíž vyjádření k Limskému dokume&tu bylo před loženo synodu. Zájem, který dokument vyvolal u nás i ve světě, nasvědčuje, že se otázky v něm zpracované dostaly do širší perspektivy, než jakou by měl pouhý odborný materiál o problematice křtu, večeře Páně a ordinace; Lim ský dokument je v ekumenickém společenství rozpoznán jako výrazné pomoc na cestě církve k vnitřní integraci a jednotě. Má-li však v tomto smyslu sloužit, jsme přesvědčeni, že v něm nemá být vynecháván ani oslabován velice závažný okruh, jímž pro nás jsou služby Slova, a s ním související otázky; mezi ně patří otázka autority Písma a jejího vztahu k tradici v církvi. (Sám pojem "apoštolské víry" spatřuje jako zásadně závislý na biblických kritériích.) Přiznáváme se k úsilí o jednotu církve, jemuž "dokumenty ekumenické konvergence" chtějí sloužit. Touto jednotou rozumíme společenství křes- tanů pod Slovem a u stolu Páně, a misijní i diakonskou službu církve ve smyslu Ježíšových slov "...aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě pos lal" (Jan 17,21). Toto chápání vyrůstá z domácích reformačních tradic i z naší současné situace. Reformační církve u nás měly zvláštní citlivost pro otázku moci (Chelčický), což relativizovalo jakékoliv klerikalizují cí, konstantinské pojetí křestanského univerzalismu. Pojetí české refor mace je znovu aktuální dnes v situaci radikální sekularizace, kdy nově odhalujeme misijní poslání církve. Z chotěbořské porady vzešel také dokument do všech sborů českobratr ské církve evangelické, jehož text přikládáme.

Křest

Jsme vděčni za ta místa z Limy,.která pomáhají vyjasnit složité otáz ky. Sem patří fqrmulace, že Duch svátý působí před křtem, při křtu i po něm. Stejně tak vítáme uvedení takových motivů v pojetí křtu, které pro nás doposud byly z různých důvodů zasuty, i připomenutí těch domácích tradic, které upadly do zapomenutí nebo byly pokřiveny. 3000122

24.synod, 20.-23.11-1985 TIS£ 5.11 A > s t r * 2

Tak vyzývá k hlubšímu studiu Písma důraz na kosmický dosah Kristova díla, dosvědčený znamením vody při křtu. Připomínka abrenunciace, která patřila k naší reformační tradici, avšak nezachovala se do přítomnosti, vede k biblickému promýšlení skutečnosti, že křtěnec vstupuje do prosto ry vlády Ducha svátého, kde moc zla a protibožských mocností (Ef 6,12) je zlomena. V osobním závazku a odpovědnosti víry ukazuje pokřtěný k znovuzrození a osvobozena všeho stvořeni. Dokument pro nas podtphl také eschatologický dosah křtu, dosvědčený Písmem. S tím souvisí i chá pání křtu jako vštípení do těla Kristova, což je víc než záležitost in dividuální zbožnosti. To vede k zařazení křtu do shromáždění, což umož ňuje sboru častěji připomínat smlouvu krtu. £ vděčnou radosti přijímáme výzvu k vzájemnému uznání křtu. V otázce konfirmace (14 b) vycházíme z názoru, že nejde o svátost nebo obřad, který by se vkládal mezi křest a večeři Páně na doplnění křtu. Máme za to, že konfirmace má své místo v katechetické a pastýřské službě církve dětem. Při vší vděčnosti za limský text se domníváme, žs ve svědectví Pís ma je mocněji zdůrazněno, že křest je reálným včleněním jednotlivce do lidu Kristova (1K 12,13). Kristův lid ovsem není mystická (neviditelná) veličina, ale konkrétní sbor. V zastoupení sboru nesou za pokřtěné odpo vědnost presbyteři (dotaz k presbyterům by neměl chybět ve formuláři křtu) a kmotři (svědkové křtu), jejichž funkce nabývá v misijní církvi^ nového významu. Odpovědnost sboru za pokřtěné spatřujeme nejen v rovině pastýřské, ale vůbec v reálném společenství víry. Tím víra, vyznávaná při křtu (nebo následně), ztrácí charakter pouze osobního vyznáni a sub jektem křtu i sboru se stává živý Kristus dosvědčený svědectvím Písem. Ve společnosti, kde naprosto převládá počet těch, kdo nebyli v dět ství pokřtěni, nabývá nové aktuálnosti katechumenát, zaměřený ke křtu. Pokládali bychom za platnou pomoc, kdyby v komisi pro víru a řád mohlo docházet k výměně zkušeností z této práce, která vychází z misijního poslání církve. Živou se nám v přítomnosti stává také otázka podmínek uznání křtu vykonaného v charismatických (letničních) skupinách neordinovanými. Užití vody při křtu vyžaduje jasného biblického zdůvodnění a zvěst- né zřetelnosti, má-li mu být ve víře dobře porozuměno jako znamení. S určitou obdobou to platí i pro používání ostatních symbolických forem, naznačujících dar Ducha. Na těchto otázka,ch chceme pracovat.

V e č e ř e _ P_á_n_ě I

Náš rozhovor had kapitolou o večeři Páně vyústil v naději, že po hyb k jednotě, tímt.o textem naznačený, má zaslíbení Ducha svátého a po vede nás kupředu. Limský dokument nám staví před oči, jakým bohatstvím projevů víry naplňuje Kristus církev u svého stolu. Ve shodě s ním může me vydat svědectví, že také v našich sborech se skrze rozhovory o jeho tezích a akrze nedávno vydanou agendu toto bohatství stává skutečností. Sem patří podtržení pneumatologického, koinonického a eschatologického charakteru stolu Páně, misijní motiv (§§ 23, 24, 26), právě tak jako trinitární rámec, do něhož je večeře Páně zasazena. 0000123

24.synod, 20.-23.11.1965 TISK č.ll A, str. 3 Limský dokument vychází z patristických tradic, ktere v naši církvi nejsou příliš běžné. Chápe slavení večeře Páně jako "ústřední akt^boho- služby církve" (§1), zatímco v naší tradici je středem^služeb Bozích vzkříšený Kristus; slovo a svátost jsou nám pouze "věcmi služebnými - Slovo jako zdroj víry, svátost jako její posila (Bratrsko vyznaní 10,3; U*2.3). Text dokumentu o eucharistii přijímáme jako cenne obohacení i výz-^ vu k promýšlení řady závažných otázek pod normou Písem a jejich^ustredni zvěsti: ospravedlnění hříšníka pouhou věrou a milostí na_zakla.de dokona lé Kristovy oběti. Kristus je a zůstává subjektem eucháristickeho hodu, sám ie v něm přítomen (6), sám v něm jedná (7). Jsme vděčni za to, ze elaborát vidí ve večeři Páně "svátost jedinečné oběti Kristovy^ a připo míná, že "Bůh neopakuje to, co bylo podle jeho úmyslu uskutečněno ve vtělení, živote, smrti, vzkříšení a nanebevstoupení Kristové. To jsou události jedinečné a nemohou být opakovány ani prodlužovaný’ (8j. Kla-^ deme si však otázku, zda následující formulace, že "nicméně pri slaveni večeře Páně přináší své přímluvy církev v obecenství s Kristem,^svym ne jvyšším knězem" nevkládá do rukou církve něco, co patři jedme Kristu. Reformační víra je totiž velmi ostražitá, aby jednorázovost a^plnost Kristovy oběti nebyla něčím zastřena a urttenšována. Uvedená zmínka o zpřítomnování a přinášení oběti přímluvami církvemůže^k takoyemu^zas- tírání vést. Jak výrazně připomíná Calvin, může byt obet c h v á l y života jen odpovědí z lidské strany (Žd 13,17). Středem a těžiákem večere xane však zůstává jediná obět Kristova. Dokument upozorňuje, že ve večeři Páně je přítomen Kristus ukřižo vaný i vzkříšený a oslavený, sedící na pravici Otce,_u-něhož_se za nas přimlouvá. Zde by bylo třeba biblicky - zejména z epištoly Židům- vy jasnit vztah víry v Krista, který se na pravici přimlouvá, k dejmnemu pf*Íl)6llU. 3. ¿6d.H0I*H.Z0VS OlDOt-í J6Z1S6 NčXZ8.I*6"tslCBtlO • Vítáme, že "anamnésis Kristova" je označena za ústřední obsah^ká- zaného Slova i eucharistického hodu; sdílíme stanovisko, _že se kázáni a svátost navzájem posilují a že slavení večeře Páně plným pravém obsa huje zvěstováni Slova (12). Souhlasíme, že "víry je třeba k tomu, aby chom rozeznali tělo a krev Páně" (13). To vše nám umožňuje sblíženi s katolickými bratry a sestrami a překonání důsledků strohého vyjádřeni Heidelberského katechismu (ot.80) o mši. Povahu přítomnosti Kristovy v jeho večeři nám osvětluje novozákon ní výklad pojmů SÓMA jako "osoba" a RAIMA jako "prolévanýivot". Podle toho je obsahem výpovědi o tělu a krvi osobní obět vlastního života, kterou přinesl ten Ježíš Kristus, jenž nám je přítomen u svého stolu jako Pán. Doporučujeme, aby tento biblický přístup byl vzatza východis ko společné interpretace Kristovy přítomnosti při eucharistii. Umožni to ponechat stranou problematiku "živlů" i všechny dogmatické a filozo fické pojmy s ní související, jimiž se naši otcové od patristiky^az^po novoortodoxii snažili uchopit povahu večeře Páně v kategoriích přiměře ných své době. Staletý spor o transsubstanciaci a remanenci se dnes je ví jako nevěcný, máme-li na zřeteli, že Kristova přítomnost je sboru 'darována v celém hodu Večeře, a ne pouze v jejích živlech. Vítáme 13- komentář Limského dokumentu, který k tomu míří: "Nejhlubší realitou za znameními chleba a vína jeyplné bytí Kristovo, který přichází, aby nas nasytil a proměnil celé naše bytí." To vše ústí ve formulaci "Chleb a vino se stavaji svátostným zna mením Kristova těla a krve" (fc 15), která se pojmem "svátostného znamení" 0000 12

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 6ai k > s t r * 4 shoduje s názvoslovím, jehož u nás užila v 16.století Jednota bratrská. Považujeme za adekvátní svědectví Písem, že večeře Páně je darem obecenství s Kristem i obecenství vzájemného (§ 19). Tato jednota, za kotvená v Duchu svátém a vyjádřená epiklesí, vysvobozuje nejen jednot livce od soustředění na sebe, ale zasazuje i místní sbor do jedno cír kve Kristovy. Oddíly o důsledcích večere Páně pro život 've světě, zmíněné v § 20, spojujeme ve své situaci s oddíly §§ 25 a 26. Zvlášt důležité se nám to jeví v situaci ohroženého lidstva i celeho stvoření. Cenne je také upo— zornění, že rozdělení církví vážně oslabuje jejich službu světu, zvláš tě službu misijní (závěr § 26). Zmínce o svátých a mučednících (část B, § 11) rozumíme jako připo mínce církve zvítězilé. Zařadili bychom ji spíše do časti D: Eucharis tie jako obecenství věřících. Motiv nové smlouvy, v § 11 pouze letmo naznačený, by ve výše uvedené souvislosti měl být na základě Nového zá kona patřičně rozšířen. Rozhovor podtrhl jasně tendenci vysluhovat večeři Páně častěji. Rozhodnutí o tom je v naší církvi v rukou staršovstev sborů. Skutečnost, že vysluhování "pod obojí” je v dokumentu předpokládá no jako samozřejmost, je pro nás, kteří žijeme v zemi, kde otázka sub urtaque" byla ve středověku poprvé vznesena a vedla k těžkým duchovním zápasům, velkým povzbuzením a nadějným dokladem pro cestu konvergence.

•Úřad v církvi

Shledali jsme, že i dokument o "úřadu" je dobrou pomocí na cestě konvergence. Otázka úřadu je komplikována nejen množstvím různých forem služby, které se v dějinách vyvinuly, ale zejména i nestejnou teologic kou vahou, která, je úřadu v jednotlivých tradicích přikládána. S autory dokumentu jsme přesvědčeni, že nejhlubším východiskem služby církve a služeb v církvi je Boží pohyb v Kristu k celému lidstvu pro jeho záchranu (§§ 1-4). Tím je dána i normativní směrnice pro podo bu úřadu v církvi. Jejím cílem není uchování církve ani její vláda nad světem, nýbrž Boží království, k němuž odkazujeme kristovskou službou zvěstování evangelia a díla lásky. Obáváme se, ze toto východisko, v úvodních odstavcích jasně vyslovené, není v dalších výkladech o spe ciální službě sdostatek respektováno, takže vzniká dojem, jako by budo vání těla Kristova (OIliODOmÉ) a jednota církve byly nejvlastnějším cí lem ordinované služby. V souladu s novozákonním svědectvím (např. Ef 4,7nn) podtrhujeme, že k službě povolává sám vzkříšený Kristus, když rozděluje zvláštní obdarování Ducha svátého (charismata). Církev, a to znamená konkrétní společenství, tuto iniciativu Vzkříšeného uznává, příslušná charismata u jednotlivců rozpoznává a potvrzuje ordinací. K tomuto základnímu předpokladu ordinované služby přistupují teprve potom čtyři kritéria, vyjmenovaná, v § 8. Různost charismat v církvi však přesahuje okruh ordinovaných slu žeb. Povolání ke službě, jak zdůrazňuje dokument (§ 4), platí celému '3000 1 25

TISK 5.11 A, ,str. 5 24.synod, 20.-23.11.1985. Božímu lidu a žádná z konkrétních služeb nemá být podceňována proto, že n e S ordinaci (§ 5). Touto vzájemností (.onple.ent^rtou) charia-at ^ posiluje pouto lásky, brání osobivosti nositelů uradu - bud J tovo. Četnost jednotlivých služeb, doložená už iiový. záko ““ uS S r v ““ už- prostředi apoštolské církve, nás upozorňuje, z e formy a struktu y 1

u „írirau *1 službv 'v církvi jsou proměnlivě a flexibilní, avšak tak, y 'byly vždy formami služby a ne nadvlády a aby-přispívaly k jednote a ne k rozdělení Kristova lidu. Jsme vděčni za.konstatování, že službo v církvi nebyla vázána pou- » na ordinované pracovníky, ale "někdy p r ^ její ž^na jen prorockými a charismatickými vůdci (§ 33). _ r vzv-ří- služebníci mají být vnímaví pro tyto charismatické projevy, nebot v z k n šený Kristus jimi udržuje církev v duchovním pohybu. Přijímáme z dokumentu pozvání k pochopení pro jiné typy úřadu v cír kvi zv i « pro ty, které v určitých dějinných situacích osvědčily s « ' b í u « a přLpěiy « k k udržení jednoty. Nicméně z xp bude třeba promýšlet nové cesty a formy uradu v církvi, primere p sobení Ducha v misijní situaci. Žádný hotový model vsak na i nou nem žeme. Tame vděčni, že v zájmu konvergence dokument ponechává nezmíněny někteíé p r v w ! kieré dosud křes taný dělily a dělí: hierarchicko uspořá dání úřadu, papežský primát, nezbytnost apošt.sukcese pro platnost svá to stí^def lnici ordinace jako^svétosti. Pomocí je nám^upozorneni^na^tri způsoby výkonu ordinované služby: osobni, kolegic-ln p (§ 26). V následujících odstavcích bychom rádi^naznačili, v c®“ “ vat příspěvek našeho církevního společenství ekumenickému rozhovoru o těchto otázkách. Východiskem služby církve nám je místní sbor, zatímco - ně rozumíme - dokument z Limy se spíše zaměřuje na otázky služby v c r. vi. Kladli jsme si otázku nad oprávněností označení "kněz” pro °*dino- váné služby v církvi. Některé nejasnosti rozptýlil komentár k * P, lo váak S á niče ohava, aby užíváním tohoto označení nebylo - „o jediné kněžství Kristovo a obecné kněžství všeho ^ “ tova iidu U n e stvím všeho lidu rozumíme jeho pověřeni sebeobetovnou službou svedectv. , vyznávání a modliteb.) Domníváno se, že potrojná služba v církvi (§ 1 9 ; a další) je nějakou formou zachovávána i v řadě církví, kde není výslovné “ ^ajSovana pojmy biskup - presbyter - diákon, popřípadě kde tyto pojmy jsou uzívaný j ném významu! než v dokumentů z Limy. U nás je např. služba, jiz bychom mohli'nazývat EPISKOPÉ, vykonávána jak osobním (synodní senior, s ^ i o r , tak^kolegiálním (synodní rada, seniorátní výbory) i společenstevmm (sy nod konventy) způsobem. Přitom vděčně přijímáme upozorněni dokumentu, že její nepominutelnou součástí je také starost o jednotu. Uvědomili isme si, že službě diákonů by u nás bylo třeba vrátit je- jí původníÍí sto, zmiňované v S 31= jde o službu lásky potřebným a opuš těným ve sboru i o stálé připomínání skutečnosti, ze církev je Panem po- -volána ke službě. světu. / 9000126

24-synod, 20.-23*11.1985 TISK 5.11 A, str. 6

S vděčností jsme přijali pokus řešit složitou otázku sukcese rozdě láním jednak na apoštolskou tradici, jednak na posloupnost apoštolské_ služby. Sdílíme přesvědčení, vyjádřené v § 34, že k^apoštolské tradici patří svědectví o apoštolské víře, zvěstování a nové^vykládáni evange lia, vysluhování křtu a večeře Páně, předávání odpovědnosti za službu, obecenství modlitby, lásky, radosti a utrpení, služba nemocným a potřeb ným, jednota místních církví a sdílení se v darech, jež Pan dava kazde z nich. Pokud jde o apoštolskou sukcesi, jsme vděčni za to, že není pojí mána jako jediné znamení jednoty a apostolskosti církve, natož pák ja ko její záruka (§38). To umožňuje větší porozumění mezi církvemi »^kte ré chápou apoštolskou sukcesi cestou episkopátu, a církvemi, jez d o r o zumějí* jako předávání apoštolské víry. Pro nás je znamením této apoštol ské posloupnosti Písmo a starokřestanská symbola; spojují nás s církvi všech dob a všech míst. Jsme rádi, že nový překlad Písma do češtiny u nás vznikl spoluprací všech tří typů křestanských církvi. Pokud jde o ordinaci žen, kterou naše církev přijala před více nez 3 desetiletími, zhodnotil v r.1983 23.synod nabyté zkušenosti takto: "Synod vyjadřuje vděčnost nad tím, že církvi bylo dáno rozpoznat, ze v Kristu není "ani muž, ani žena" při zvěstování evangelia._Synod vy jadřuje radost z toho, že řada sester do této služby vstoupila, i z to ho, že shory jejich službu vděčně přijímají." - Nedomníváme se však, že by ordinovaná služba v naší církvi byla před přijetím tohoto rozhod nutí postrádala plnost (komentář k § 18). Závěrem nechceme zamlčet, že nám v limských textech chybělo podob né vyjádření, jakým byla v dokumentu z Akkry (1974) velmi instruktivní pasáž o vzájemném uznání ordinované služby, které by^nepochybně bylo pomocí k objasnění této složité otázky ve sborech naší oblasti.

Doplněk poradního odboru teologického synodní rady k Limskému dokumentu o ordinaci______

Dějinný vývoj presbyteriá.tu od "kolegia, které obklopovalo bisku pa" (20) k "vůdcům místních eucharistických komunit” (21) je v Limském dokumentu popsán bezpochyby správně. Je nám však otázkou, byl-li^to vý voj štastný. Vedl k tomu, ze biskup byl zbaven kolegia presbyteru a presbyter v jednotlivé obci žádné kolegium neobdržel. Tak došlo kposu nu od kolegiality k monarchické správě, která církev nadlouho zatizila a udusila povědomí kiescanské obce (sboru) jako společenství, movuzři zení laického kolegia jako představitelů místního sboru v reformačních církvích (pod jménem presbyterstva i pod jinými jmény) pokládáme proto za krok nepostradatelné obnovy, který/by měl být inspirací i pro j m e církve. f

Síl-bl. Č. 5 69,608-612/85-HaK '2000 127

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č.ll B, str. 1

NÁVRH NA USNESENÍ

Chotěbořské závěry k Limským dokumentům

Křest - určeno do sborů

Ve křtu rozpoznáváme základ široké jednoty krestanskych církvi« Tento základ je darem Ježíše Krista skrze Ducha svátého, který "pracuje v životě lidí před přijetím křtu, při něm i po něm" (ID 1,5). V Limských dokumentech jsme v nejednom ohledu nalezli významnou po moc. Projevujeme vděčnost za ty křestanské tradice, ktore u nas nezdomác- něly, ale pomohly nám objevovat ty částky biblického poselství, jez nám dosud zůstaly uzavřeny. Nejcitlivější otázkou v rozhovorech o křtu byly dosud otázka křtu dětí a dospělých. Při této příležitosti si vděčně uvědomujeme, že naší církvi už před lety bylo dáno rozpoznat novozákonní oprávněnost obou těchto typů křtu svátého. To nám i dnes napomáhá mít porozumění pro obo jí tradici.

Křest dětí Spolu s širokou skupinou církví v ekuméně při křtu dětí vyznáváme prvotnost svrchované milosti Boží, která se nás ujímá bez veškerých na-^ šich předpokladů. Se svými reformačními otci se domníváme, že křest dětí je možný jen tam, kde je nesen vírou rodičů, kmotrů a celého sboru. Na rozdíl od dřívější praxe máme za to, že kmotry mají být členové sboru způsobilí napomáhat rodičům v křestanské výchově a spolu s celým sborem dbalí přímluvných modliteb.

Konfirmace Křest dětí - viděný přes Limské dokumenty v ekumenické souvislosti - nás vede k novému důrazu na konfirmaci. Znovu rozpoznáváme její potřeb nost a vidíme v ní příležitost k tomu, aby se ti, kdo byli pokřtěni v dětství, veřejně přiznali k Ježíši Kristu jako svému osobnímu Panu a převzali závazek poslušnosti nového života. Domníváme se, že stará bratrská tradice vzkládám rukou vyjadřuje prosbu sboru za udělení Ducha a jeho daru nezbytných pro novy život po křtěných. Protože v souhlase s ekuménou vidíme ve křtu vštípení v tělo Kristo vo, připomínáme sborům a staršovstvům, že přejímají zvláštní pastýřskou odpovědnost za ty, kdo byli v dětství pokřtěni a směřují ke konfirmaci. Jejich úkolem jsou přímluvné modlitby, příklad bohabojného života a moud ré rozpoznání vhodné chvíle pro konfirmační vyznání. - Osvědčilo se také pokřtěným jejich křest připomínat při jeho výročí (návštěvou, dopisem, dárkem). Křest dospělých Za zvláštní milost darovanou církvi-považujeme, že se proti našemu očekávání v posledních letech ke Kristu hlásí a křest přijímají také ti, kdo prožili své dětství a mladí bez Krista. Jejich křest je vhodnou chví lí, kdy i my všichni smíme obnovovat své křestní vyznání. 24«synod, 20.-23.11.1985 TISK č . 11 B, s t r . 2

Limské dokumenty nás upomenuly na námi zapomenutý, ale významný mo ment: na to, že při křtu dochází k radikální změně v životě křtěnce, kte rý se odříká všeho, co jej dosud ovládalo a poutalo a podrobuje se vládě Kristově. Některé církve to praktikují otázkou křtěnci. To by mělo být osvětleno křestním kázáním. Křest dospělých a změna, ke které u nich dochází, je vzácnou příle žitostí vidět, čím Kristus obdarovává i nás, kteří jsme byli pokřtěni v dětství.. I ti, kdo se ke křtu chystají v dospělosti, potřebují mimořádnou pastýřskou péči. Tou mohou být pověřeni zvláště ti, kteří je evangeliem oslovili (kmotři). Spolu s nimi však katechumeny ke křtu provázejí přím luvné modlitby a zájem celého sboru. Ovšem ani po křtu by neměli zůstat bez bratrské pomoci.

Pokř^ěpí nekonfirmovaní Při této příležitosti myslíme také na ty pokřtěné nekonfirmované, kteří v některých našich sborech nesnadno hledají cestu k obecenství sto lu Páně. Domníváme se, že právě křty a obnovy .křestních vyznání pro ně mohou být povzbuzením k tomu, aby se i oni veřejně přiznali ke svému křtu a nalezli své místo u stolu Páně.

.ixite S celou ekuménou máme za to, že voda ke křtu je nezbytná. Protože však se její funkce symbolu stává nesrozumitelnou, pokládáme za nutné aby křestní kázání i ostatní zvěstování obnovilo její srozumitelnost. Uznáváme křest všech křestanských církví, konaný ve jméno svaté Trojice (či ve jméno Ježíše Krista). Předpokládáme, že ordinovaní služebníci dbají, aby křest byl konán veřejně s ohledem na jednotu církve a ve věr nosti apoštolskému svědectví. Křest takto vykonaný považujeme za neopa kovatelný. Chceme respektovat i jiné formy křtění než jsou obvyklé v na ší tradici. V případě, že ke křtu nedošlo v některé z církví sppjených v ekuméně, žádáme, aby pravost křtu byla dosvědčena svědky. Protože křest je založen na základních spasitelských skutcích Božích doporučujeme jako nejvhodnější dobu pro křest ve sboru období velkých svátků, zvláště velikonoc a letnic. Důsledky křtu Při křtu se sbory spolu s pokřtěnými otvírají novému rozměru života a služby a jsou pro ně vyzbrojovany dary Ducha. Všichni jsou křtem zava zováni k budování sborového obecenství. K tomu patří energické a vytrva lé úsilí o překonání všech přehrad: mezi generacemi, mezi novými a tra dičními členy, mezi duchovně vyspělejšími a méně pokročilými. Křest nás rovněž vybízí k hledání cest* které směřuji ke společnému slavení stolu Páně i s ostatními křestanskými jednotami. Z novozákonního svědectví rozpoznáváme, že každý pokřtěný je součas ně poslaný: nese spolu s ostatními křestany odpovědnost za další zvěsto vání evangelia všem, kdo je dosud neslyšeli. Konečně nám křest připomíná univerzální dosah Kristova vykupitelské- ho díla pro všecko stvoření. Zavazuje nás, abychom v lásce a porozumění respektovali zvláštnosti těch, kdo vyrostli v jiných kulturách, a aby chom neporušovali stvoření, které nám bylo svěřeno do péče. Uprostřed pomíjitelnosti, které jsme se vším stvořením podrobeni, nám křest dává podíl na přicházejícím Božím věku a jeho konečném vítězství. '3000 129 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č.ll B, str. 3 z áy-ěx Proto považujeme každý křest ve sboru za velikou a slavnou událost, z níž se mají radovat a za kterou mají děkovat i ostatní sbory a všech ny křestanské církve.

Večeře Páně - určeno do sborů

Limské dokumenty odrážejí rostoucí touhu všeho křestanstva po ztra cené jednotě. Není náhodou, že se zraky mnohých upínají právě ke stolu Páně jako k místu, kde živý Kristusvvždy svou církev sjednocoval. Touhu po jednotě všeho Kristova lidu umocňuje i zaslíbení společné hostiny v přicházejícím Božím království.

Pokání a lítost V pokání a lítosti si uvědomujeme, že dosud zůstává mnoho překážek, které stojí v cestě společnému slavení stolu Páně všemi kředtany. Se zvláštním zármutkem si uvědomujeme, že právě stůl Páně jakožto svátost jednoty se stal zdrojem sporů a, přímo nepřátelství, které přetrvává do dnes. Touto nejvnitřnější nejednotou je zvláště oslabováno misijní zvěs tování evangelia. Jsme vděčni za to, že nám to Limské dokumenty připomí nají a zároveň nám pomáhají objevovat znaky Kristovy přítomnosti ve shromážděních, v nichž jiné církve slaví večeři Páně jinak než my a^to dokonce i tam, kde jsme spolu se svými reformačními otci Kristovu pří tomnost dříve vidět nemohli.

Překážky společného slavení s t o l u Páně To, co nás stejně jako naše otce znepokojuje, jsou rozmanité poku sy zajistit účinnost Kristovy oběti a jeho přítomnost ve svátostí stolu Páně svátostným jednáním svěceného kněze, či výkonem jiných obřadů. V našich vlastních sborech představovalo veliké oslabení a zúžení stolu Páně, když jsme k němu přicházeli jen s touhou po jistotě našeho osobního spasení a když jsme podmínkou řádného slavení na předním místě činili naši připravenost. Zapomínali jsme přitom, že Kristovo pozvání k radostnému stolování s ním platí hříšníkům, a že přístup k jeho stolu je dokořán otevřen všem. Přitom jsme působeni Kristovy moci omezovali jen na úzký prostor vlastního sboru.

Cesta k obnově stolu Páni Vede-pouze přes působení'Ducha svátého. Jsme vděčni za^to, že se v poslední době otevřelo nové chápání večeře Páně správnějším výkladem slov ustanovení. Zápas minulých staletí se soustředil na způsob Kristo vy přítomnosti v chlebu a vínu. Nyní se uká.zalo, že tento pohled novozá konnímu svědectví neodpovídá. V nem Jezis zaslibuje svou reálnou přítom nost celému dění večeře Páně a rozhodně ji neváže na hmotné živly. Lámá ní chleba a pití kalicha nás odkazuje na faktickou událost Kristovy smrti a Duch svátý nás přitom činí současníky Vzkříšeného Krista a po dílníky na jeho díle. 0000130

24.synod, 20.-23.11*1985 TISK č.ll B, str. 4

Limské dokumenty nás dále s novou naléhavostí upozorňuji na vzájem ný vztah mezi zvěstováním slova a slavením stolu Páně. Je-li evangelium na kazatelně věrně zvěstováno, ukazuje nám bohatství Kristova stolu a přivádí nás k němu s radostnými chválami. Kristovými dary štědře obdařeni nove prožíváme a v přímluvných mod litbách vyjadřujeme svou odpovědnost za vztahy uvnitř vlastního sboru, za ostatní sbory, za celou ekuménu. "Smířeni ve večeři Pane jsme povolá ni k solidaritě se všemi souženými a vyvrženými a k tomu, abychom se stali znameními Kristovy lásky uprostřed strádajícího a rozdeleneho svě ta" (LD>Več.Páně 24). Tradice staré církve, která dary od stolu Páně pamatovala na nejpo třebnější, nás nabádá, abychom přemáhali svou lhostejnost a pohodlnost a věnovali svůj čas nemocným, opuštěným, starým. Limské dokumenty nám rovněž dávají podnět k_ tomu, abychom se nove zabývali i některými dalšími praktickými otázkami, které s večeři Pane souvisejí. Jsme vděčni za to, že v některých sborech už je účast na stolu ^ane otevřena i členům jiných církví. Staršovstva by měla uvážit, zda by ke stolu Páně neměli být výslovně pozváni všichni pokřtění, ve shromážděni přítomní, kteří s námi na základě Písma věří v Boha Otce, Syna i Ducha svátého. Při této příležitosti též prosíme naše členy,^aby svými vyznavačský mi postoji umožnili probuzeným bratřím otevírat stůl Páně v jejich cír kvích i pro nás. Pastýřsky zvláště.obtížným případem jsou smíšená manželství, která bychom měli uváženě povzbudit ke společnému slavení stolu Pane ve^shro- máždění církví obou partnerů, lede je to možné a kde se vysluhovaní deje podle ustanovení Kristova. S radostí sledujeme, že přibývá stále sborů, které^slaví večeři Pá ně i mimo hlavní svátky. Nová agenda naší církve doporučuje slaveni co nejčastější, což by mělo vést k tomu, aby večeře Pane posléze byla sou částí bohoslužeb každé neděle. Domníváme se, že tam, kde sbor u stolu^Pa- ně prošívá radost z Kristovy přítomnosti, z obnovené jednoty a z otevře ného výhledu ke konečnému vítězství Božího království, nemůže docházet k zevšednění večeře Páně. Naopak odtud smíme očekávat pomoc i pro zvestO' vání evangelia. Tak jako v ostatních církvích předsedá i v našich sborech stolování večeře Páně ordinovaný služebník, který spolu se staršovstvem odpovídá za to, že se vše dějte podle Kristova ustanovení. Sbory vsak mohou s dob rým svědomím přijmouft i službu těch, kteří ordinovanému p n stole Pane pomáhají.

Závěr Těšíme se nadějí, že zápas o nové pochopení večeře Páně,^jak jej představují Limské dokumenty i toto naše slovo do sboru, pomůže naši církvi, aby spolu s ostatními dosáhla větší míry jednoty a aby se tak přiblížil den, kdy Kristův rozdělený lid bude znovu viditelné spojen ko lem stolu Páně (LD, Več.Páně 33). Za to chceme společně prosit. '3000131

TISK 6.11 B, str. 5 24.synod, 20.-23.11.1985 Ordinace - urČenO| do sborů

Jestliže nám spolu s Limskými dokumenty jde o jednotu církve, ne můžeme pominout významnou otázku ordinované služby, kterou všechny círk ve činí nezbytnou podmínkou pro řádné zvěstováni a slaveni stolu Pane a považují ji za jeden z nepostradatelných znaků^Kristovy církve. Jakkoli rozdíly v těchto otázkách byly hluboké a sahají daleko do minulosti, vy jadřují Limské dokumenty pozoruhodný pohyb směrem k jejich překonáváni vytrvalým úsilím pochopit staxnvisko ostatních v souladu se svědectvím Nového zákona..Domníváme se, že naše sbory staršovstva by mela byt seznámena zvláště s těmito výsledky rozhovorů a s tím, jak na ne naše církev může odpovědět.

Východisko K ordinované službě povolává sám vzkříšený Pán. Ordinovaná služba tedy není závislá »a^žádné^lidské intuci, která by disponovala Duchem^ svátým. Jeho působení nemůže však nahradit ani většina kteréhokoliv cir- kevního shromáždění.

ordinované služby v sc>uviplp?ti jednotou Ordinované službě je svěřován nejdůležitější úkol církve, totiž zvěstování evangelia a vysluhování svátostí. To však neznamená, ze ordi novaní služebníci jsou nadřazeni ostatním údům^Kristova těla a rozhodne nemohou nahrazovat jiné obdarování Duchem svátým, ^naopak jejich služba je jen tehdy pravá, jestliže napomáhá k rozhojňováni charismat a služeb v obecenství sboru v jejich rozmanitosti. Když Limské dokumenty uvažují' o prostředcích, jimiž je^jednota cír kve přednostně zabezpečována, rozpoznávají je v trojí podobě ordinované ho úřadu, který se zachoval v útvarech velkých křestanskych církvi po nejdelší dobu: je to úřad biskupa, presbytera a diakona. Chceme^s vaz-^ ností přihlížet ke zkušenostem s touto^službou nedomníváme se, ze v urči té podobě se její podstatné rysy uplatňují v naší domácí tradici: v služ bě našich presbyterů a kazatelů, konventů a synodu.^Jsme vsak přesvědče ni, • že jednota církve nemůže být zachována jinak než věrnosti Slovu a svátostem, jak nám jim pomáhají rozumět starokřestanská vyznaní a konfe se našich reformačních'otců. Za přední úkol ordinovaných služebníku pok ládáme respektovat, chránit a dosvědčovat takto chápanou jednotu. Lim ^ ské dokumenty nás upozorňují, že u nás mezi ostatními ordinovanými s uz~ bami nenalezla své oprávněné místo diakonie, jak o ni mluví Novy zákon (Sk 6).

Auoštoslká posloupnost. Velikou pozornost věnují Limské dokumenty oprávněné^apoštolské pos loupnosti, které řada církví rozumí tak, že autorita sverena Kristem^ apoštolům byla nepřetržitě předávána vzkládáním rukou^jejich nástupcům v biskupském úřadě, a tak představovala záruku nenarušené ^jednoty cir ve a pravosti učení. To je jedna ze závažných překážek k vzájemnému uznává ní služby ordinovaných v těch církvích, kde není možno tuto posloupnost doložit. Po těžkých a složitých zápasech našich reformačních^předku bylo nám dáno rozooznat, že skutečným znamením jednoty církve^neni posloup nost předávaná vzkládáním rukou biskupů, ale věrnost apoštolskému sve-^ dectví a učení. Péči o ni svěřujeme odbornému bohosloveckému vzděláváni ordinovaných, staršovstvům sboru, konventům a synodu. 0000132

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK S*U B’ str* 6

S bolestí a pokorně vyznáváme, že ani tyto naše prostředky nezabrá nily, aby se církve vzešlé z reformace vždy znovu a znovu neštepily nezatemňovaly Kristovu pravdu. V Novém zákoně se setkáváme s^vážným zá pasem o zachování jednoty církve, který rostl z živého vědomi, ze tělo církve nesmí být roztrháno. Toto vědomí, které nám dosud^neni vlastni, ^ by mělo určovat naše myšlení, naše modlitební zápasy i všechno rozhodova^ ní církve’. Je dobré, že na to začínáme pamatovat v naší sborové praxi tam, kde křtíme do obecné církve Kristovy, kde^otevíráme stůl Páně kres- tanům všech vyznání a kde se v přímluvách modlíme za všechny, kdo spolu s námi vzývají jméno Kristovo. Naše ordinované pověřujeme ke službě^v ce lém Božím lidu a k aktu ordinace zveme také služebníky jiných církvi.

Ordinace Vzkládání rukou při ordinaci rozumíme jako vzývání Ducha svátého a jako prosbě o jeho dary pro službu ve sboru a v církvi. Chceme tím vy

jádřit, že Ducha svátého pokládáme za prvotního autora povolaní i pově >tSJ ření. Synodní senior při tom nepůsobí jako ten, kdo udílí^svěcem, nybr^ zastupuje celou naši církev a připomíná ordinovaným odpovědnost za verne tlumočení evangelia podle vyznání církve. Limské dokumenty zaznamenávají námitky některých církví proti^ordi nované službě žen. Je dobré, že ženy do ordinované služby v naši církvi mohly vstoupit už před třiceti lety. Poslední synod "vyjadřuje radost z toho, že řada sester do této služby vstoupila,i z toho, že sbory je jich službu vděčně přijímají".

Závěr Zápas o jednotu církve, který vyjadřují_Limské dokumenty, nás za vazuje soustředit pozornost na podstatné věci víry, které církve spoju jí, a s trpělivostí a porozuměním promýšlet věci "služebné a připadne , které nesmí rozdělovat, ale mají sloužit ke vzájemnému obohacení. Prosí me naše sbory, aby s vážností i nadějí přijaly slovo Kristovo: "U s 1 y š í m ů j hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř" (J 10,16).

SB-bl.č.563-568/85-HaK 24. synod, 20, - 23. 11.1985 TISK 5, 12, str* 1

Z v ě s t o v á n í o í r k v « (téma 2 4 .synodu ČCE)

1. Co Je zvěstggáai

(1) Původoem zvěstování je Bůh sám. Rozhodl se aea*5l jit před lidmi svou pravdu a své m ilosrdenství. "Častokrát a na mnohý způsob" oznamoval 5lověku svou vůli a svůj odvě ký záměr s oelýa stvořením. Ve svém Synu se lidem p řib lížil a v jeho oběti na kříži za nás podstoupil zápas se zlem, hříchem a sm rtí. Zvítězil v něm. Dal rozhlásit po oelé ze mi. ano i "mocnostem na nebesíoh" (Ef 3,8nn), že jeho vzkří šený Syn se ujímá vlády. JSení oblasti, která by z jeho vlá dy byla vyloučena. Není na světě místa, kde by jeho vítěz ství mělo být utajováno. Církvi není ponecháno na vů li. zda ohoe nebo nechoe jeho vítězství před lidmi zveřejnit. Sam vyvýšený Kristus se o to stará s Duchem svátým vysílá a vy zbroj uje ty, kdo jeho vládu rozhlašují mezi národy. Tak to mu bude, bez ohledu na proměny dějin, dokud nepřijde. (2) Zvěstování Božího slova je způsob, a to prvotní způsob, kterým Bůh oznamuje svou vů li; kterým Ježíš Kristus ohlašuje, že je přít cm en a dává nám podíl na všech svých dobrodiních; kterým Duch svátý v lidských srdoíoh vzbuzuje a posiluje víru, povolává církev k životu a buduje ji. C3) Obsahem zvěstování je evangelium samo, zvěst o Kristově vzSrTaení, která ve svém přímém důsledku znamená život, odpuštění a naději pro jednotlivce i celé Boží stvo ření. Tato zvěst odhaluje hřích a odcizení tím, že otevírá novou perspektivu a hlubší zdroj radosti nežli múze člověk nalézt sám v sobě. (4) Zvěstování užívá nástrojů lidské řeči: řeči Písma i živého slova jeho výklaáu“a svědectví, s cílem, aby ten, kdo tuto řeč slyší, byl jí zasažen a osloven. Obecná možnost dorozumění lidskou řečí nalézá svůj nejhlubší smysl tam, kde je jí pomocí odkazujeme ke Kristu a vyznáváme, že v Duchu svátém mezi námi působí i dnes. Tehdy se lidské slovo stává slovem Božím* (5) Zvěstování má mnoho forem. (Např.: kázání v bohoslužebném shromáždění, vzděl&vatelný biblicky výklad, katechizační vyklad, osob ní oslovení atd.) Společné je jim to, že tak Či onak vycházejí z Pís ma, že užívají řeči {především řeči mluvené) a že chtějí být sdělením pro konkrétní lidi a sloužit jim k víře. Tímto způsobem odlišujeme zvěstování z jedné strany od tichého svědectví, z druhé strany od mod litby. Tiché svědectví jednáním má zvěstování doprovázet a podpírat. Současně je jeho důsledkem v životě těch, kdo uvěřili. Tak je tomu i s modlitbou. O 0 0 0 13^

24. synod, 20. - 23. 11.1985 TISK o .12, s tr . 2 2 . „im h r M í t.elnaflt_g3:ěa*iUEáfli

(6) Otázka zvěstování nabývá v naší ekumenické a spole čenské situaci na významu z několika důvodů. (7) Církve dnes všude na světě procházejí hlubokými zrninami. Vyrovnat se s těmito změnami předpokládá, že v cír kvích dojde k hluboké a pronikavé obnově. Jediným zdrojem a základem obnovy církve je nové slyšení Božího slova, kte ré vede k proměně srdcí i k proměně života sborů. (8) Všecky jiné prostředky obnovy selhávají,jsou-li izo lovány od nového slyšení a nejsou-li mu podřízeny. Selhává sakramentalismus (důraz na svatosti), liturgické hnutí, úsi lí o nový styl života, nové mravní normy, nové rády i nové tlumočení evangelia založené na filozofických východiscích. (9) a) Oživený obecně náboženský zájem, je-li ryzí, múze nalézt odpověa jen v evangeliu předaném slovem a při jatém ve víře. P řijetí nebo odmítnutí evangelia odhaluje podobu a povahu tohoto zájmu. Evangelium pomáhá tomu, kdo upřímně hledá, vykročit z obeoné naboženskosti a výrazně se zaměřit na Krista. (10) Všecky pokusy vyjít obecně náboženskému zájmu vstříc jinými prostředky jsou scestné, Neurěitost, otvírající dveře náboženskému pluralismu a mystické šíři, jen zatemní evangelium. Umění, liturgické projevy a symboly mohou být jen odpovědí víry, nikoliv jejím zdrojem. Zdroj víry v Krista je jen ve slyšeném Slovu a v Duchu svátém. (11) b) áni v sekularizovaném světě, kde jsou křesíané menšinou, oírkve nejsou vymaněny z pokušení zajištovat se pozemskými, teologicky nelegitimními prostředky. K pravé existenci oírkve patří však přijmout nezajištěnost a spoleh nout se na moo bezbranného Slova. K tomu ovšem může dochá zet jen tam, kde se zvěstuje Slovo kříže a kde je v Duchu svatem přijímáno ve víře. (12) Kdo zvěstování Slova a život z něj nejsou v© středu života církve, tam církev nedokáže odolat pokušení zajištovat se vnějšně mo cí, bohatstvím ci popularitou* (13) c) V ekumenickém hnutí se objevují tendence, kte ré důrazem na eucharistii, v níž vidí jediný střed bohoslu žebného života, vědomě nebo nevědomě zatlačují živé zvěs tování evangelia do pozadí. Je nezadatelnou povinností oír- cví vzešlých z reformace, aby křestanotvu připomínaly, že svěotování Božího slova je stejně důležitou služebností Ja- co svátosti a že zvěstování a vysluhování večeře Páně patří Lohrom ady. 114) Kde se v církvi víra ze slyšení a zvěstování Božího slova^ strácí, tam se stává obětí nebiblického pojetí svátostí, jež zatemňu je a vyprazdňuje obsah Kristova díla. 15) d) U nás i v ekuměně roste zájem o práci evange- izační a m isijní. Uvažuje se o novýoh pojetích misie a o lisii i v tzv. křestanskyoh národech. Základem misie zůsté- á však zvěstování Božího slova. Pojetí misie proto co nej- žeji souvisí s otázkou zvěstování. 3000135

24«synod, 20.-23«Xl«1985 TISK 5.12, str. 3 (16) i když věrohodnost zvěstování při misii souvisí a prací ¿lakonickou a sociální, a podporou slabých, a úsilím o odstraněni hladu a nerovnosti, přece jen vlastní jádro misie je ve zvěsti» Kde tomu je jinak, dostává se misie do vleku vnějších struktur»

3. KrU» »TŽBtovánlr

(17) V» spojení Božího a lidského s I o t s js veliká slá- ▼a a Bvoboda zvěstování, ale také veliká tíha a problematič nost« Unese lidská řeč, tak omezená a tak snadno zneužitel ná, toto spojení? (18) Je příznačné, že v dnešní situaci jsme, a snad právem, vní mavější pro tuto problematiěnost» Označujeme ji někdy přímo jako "kri zi" zvěstování, dokládajíce jak málo lidi je naším zvěstováním oslove no. Někteří hledají vinu u našeho současníka, který sekularizací zpo- vrchněl a nechápe duchovní věci. - Jiní vidí příčinu v naší malé smě losti k novým interpretacím, které by se nevázaly na převzaté výrazi- vo, srozumitelné jen nemnohým. - Třetí kritizují, že zvěstovatelé ma jí většinou nedostatečnou znalost konkrétního člověka a tuto neznalost kryjí tvrzením, že lidské otázky nemají být východiskem zvěstováni. - - Vážně bereme i námitku, že kazatelům chybí zmocnění Duchem svátým, které nemůže být nahrazeno žádnou profesionální odborností. (19) Je pravda, že ve své odkázanosti na slovo odráží naše zvěs tování vnější bezbrannost Ježíše Krista. Jeho neúčinnost může však být také důsledkem naší vnitřní slabosti. Moudrost zvěstovatele spo čívá v umění rozsoudit, kde neuspěl vlastní vinou a musí proto hledat nové výrazy a prostředky^ a kde musí na neúspěch reagovat vytrvalostí a trpělivostí. (20a) Boží slovo, lidmi zvěstované na konkrétním místě, neprochází prázdným prostorem. Každý zvěstovatelský akt je zařazen do určitého kontextu, užěího i širšího, Užším kon textem je sbor, a to i tehdy, když jda o zvěstování ®i*o &>- hoslužebné shromáždění« Je to prostředí, kde by se měla nej dříve ukázat úroda zvěstovaného Slova« (20b) Ale co když se dlouho neukazuje? Když se sbor stává překáž kou na cestě evangelia? Než stočíme ostří svých kritik na nechápavého člověka, ptejme se sami sebe, jaký díl věrohodnosti jsme Božímu slovu ubrali my jako církev svými dějinnými selháními, jako sbory svou po vrchností a uzavřeností.j

(21) Širším kontextem je život obce, společnosti, ná roda a světa. Jeho problémy, chtějme nebo neohtějme, mají vliv na citlivost posluchačů a vytvářejí přímé nebo skry té tlaky na zvěstovatele. (22) Světové války minulé i světové válka hrozící, hlad a chudo ba miliónů, ohrožené příroda, sobectví a násilí ve velkém styluj co to znamená pro zvěstování Božích soudů? Pohyb utlačovaných zástupů k osvobození, úbíIí o sociální spravedlnost a lidskou důstojnost, dra matický zápas proti nemoci, nevzdělanosti a za mír: co to znamená pro zvěstování naděje Božího království? Existence církve, sboru, kazatel ny v naší socialistické společnosti, která své cesty a cíle neodvozu- je z křestanské tradice: jaké možnosti se zde otevřely a jaké pokuše ní vyvstala pro naše zvěstování? 3000136

24.synod, 20.-23.11.1985 « SK ž*12* str- 4 i, adní <>*<»*» ( 2 3 ) nepřenášíme s e snadno přes otázky v předotozíoh. odstsTOÍoH Oslovené. Soudíme, že ony ršeohny t íh n o u k o t é s - oe neTsáUadnljšís Jak dosáhnout, aby r našem »Téstovánl sám M h promluvil k šlovšku? Aby zvžstoyáníse s t a l o š í v y m hlasem evangelia? áby mesi námi sám TzkriaegývyklAdal^^ía! arsssix sasa-í^sfis-iiiîSf nového věku? (24) Obvyklá odpověá je, že v této věj! nemůžeme udě lat nie, Není to přesné. Modlitba zvěstovatele i všríoxh společenství o Ducha svátého je bezpečnou cestou, txm bez n ň S n S lš í ž e s e t u dOBsáhámQ, ab y Buh u s k u t e č n i l i SJ, U í • njuí? to oo zaelíill lidskému pokolení. Ovšem ta- to modlitba by se stala pouhou zaklinači formulí, kdyby ji naorovázel postoj, v němž dokážeme na zaslíbené Slovo trp livf°čekat,Ptišil se na ně a vyhledávat je v ûstredéno- sti nad Písmem, sami se postavit jako prvníslužbv soudy, nároky a velká zaslíbení, vzít na sebe ^ázen služ y Slova a kázeŠ lásky k těm, jimž má být w íie w , ^novat se své službě skutečně oele (2Tim 2,4-6.15). f® ^í?íva dočkáme, že se nám zvěstování stane radostí a služba Slova vzácným vyznamenáním, a evangelium otevře oestu tísn í toho t o v ě k u . ( 7 >*l \ Vío asi udělat nemůžeme, ale méně nesmíme. Staô- zákonní (proíooké) i novozákonní 1í. že Boží slovo je Slovo darované, svěřené a iuložene, je hts zvěstovatel 1e nemá k volné dispozioi. Je jím sám zajat, oíníln í «Otlšován a nikdy není jeho "autorem". I dnes zůs tává naše zvěstování zvěstováním vnějšího slova (reformace* verbum externím). Nevynášíme při něm ko~ (svědomí), své vzdělanosti a tvořivosti, ale ani poklady ko lektivní moudrosti církevního učení, hnažíme se jen 9° poslušněji odkázat k Bohu - Otci Ježíše^¡^"Stl^neívylSí vnitřním svědectvím Ducha svátého nám samym stal nejvyssx pravdou a jediným potěšením.

5- Zánas. y slovo ve sborn (26) Y našich sborech zni slovo evangelia a vyvolává viru, na- vzdory různím vadám kazat.lů a po.luchaíO. PánBůh sás má zájem na svém slově, které se nenavracuje prázdné (Iz 55,11)» Bozi moc a ml srdenství jsou větší než naše nedostatky. (Naše konfese to vyjadřuj odrí” u(L donatismu, tj. názoru, i. úiinnont svátost! a kázána závz- sí na osobě zvěstovatele.) (27) K odpovědnosti za zvěstování však patří zamyslet se nad vadami kázání, Sinit pokání a prosit o dar pravého zvěstováni. Veli kou pomocí pro kazatele je, když má posluchače, kteří s nim umí v bra trské léscePhovořit o kázání, a to o věcech dobrých i o nedostatcích. (28) Základní otázka, kterou si sbor má “í*1®m*1*?*» ie zda je v něm zvěstován oelý Kristus, zda prioházejí k Žlóvu všeoky základní důrazy Písma. (Dobrou pomůckou je z d s 3000137 24,synod, 20.-23.11,1985 TISK 5.12, str. 5 zřetel k eírkeraímu roku a pevný rozvrh kazatelských textů* který relativně nejméně podléhá zúženému výběru jedné osoby či jednoho okruhu posluchačů.) Obsahem evangelia není jen náš osobní hřích a Kristův kříž, obsahem evangelia je také zvěst o vzkříšení a radost z přítomnosti Vzkříšeného, jíž bývá v našich shromážděních málo, zvěst o Božím království a jeho řádech. o životě z Duoha svátého, o soudu a naději pro celé stvoření. Dohlédáme v kázáních ve sboru až tam, kam Kristus vstoupil, kde sedí po Boží pravioi a vyhlížíme v naději jeho příchod? Dávají nám kázání podíl na bohatství darů Kristova atolu, připomínají nám, že jsme pokřtěni? Za pojují nás víiou do Kristova těla a otvírají nám horizonty ekumenické? Jsou skutečným oslovením, za nímž slyšíme hlas svého dobrého Pastýře? Zmocňují nás k svobodě nového živo t a ? (29) Dále je třeba se ptát, zda evangelium není zkres lováno tím, že je vydáváme za návod k lepší mravnosti nebo za kritiku současného světa. Zvěst evangelia obsahuje zajis té také mocný nárok a výzvu k následování, nastavuje pravdi vé zrcadlo světu a jeho pořádkům. Ale to vše je neseno mo hutným kladem dobrého poselství, že Bůh se ve své lásce vy dal za člověkem, aby jej zachránil a v Kristu smířil svět se sebou (2Kor 5,10). Je zvěstování evangelia v našich sbo rech svědectvím o naději, jejíž základ již byl položen, pře máhá naši rezignaci před hříchem a zlem, umožňuje nám poh lédnout na svět ve světle Kristova vítězství, naplňuje nás radostí, jež vydrží i zkoušky a protivenství? (30) Jak dopadá odpověď na tyto otázky, to záleží jednak na kazateli, jak pilně se zvěstov&telskéau úkolu věnuje a jak důsledně využívá všech časových a jiných možností, které pro svou práci má &_ jichž studiem nabyl* Záleží to však také na posluchačích, jak dychti vě zvěstované Slovo přijímají a za kazatele se modlí. Modlitba za ka zatele a za zvěstování ve sboru zavazuje posluchače, aby při slyšení kázání soustředili své očekávání na evangelium, na Písmo, které doma pročítají (text kázání je možno hlásit napřed), aby poslouchali v du chu pokání a víry, majíce Mmír v srdci a k nikomu zášt", a tak aby přijímali zvěst ne jako slovo lidské, které sebejistě kritizují, ale jako slovo Boží, které ei je podmaňuje* Polemiky, rozhádanost a nes mírné křivdy rovněž citelně oslabují zvěstování Slova.

,6 ..lili t&išsá

(31) Základní formou zvěstování je r "poapoatolských" generacích výklad Písma, to jest výklad jeho prvotního vy jádření a pochopení. To je forma užívaná v bohoslužbě a v biblických hodinách. Bez ní se však neobejde ani vážný soukromý rozhovor. Je tomu tak z dobrých důvodů. (32) a) Vycházíme z faktické události kříže a vzkří šení Kristova. Pri této události jsme osobně nebyli a jsme tedy odkázáni na je jí první svědky. (33) Jistěže zvěstovat neznamená pouze opakovat tato prvotní svědectví obsažená v Novém zákoně, nýbrž vykládat je a vztahovat k si tuacím vždy nový®. To se ostatně dělo už v novozákonním písemnictví. Jinak vyjádřil význam a smysl Kristova díla apoštol Pavel, jinak epiš tola Židům; první tři evangelisté položili v příběhu Ježíšově jiné 24. synod, 20.- 23. 11*1985 TISK č.12, atr. 6 důrazy než evangelista Jan. Tato vnitřní rozrůzněnost, ano napětí uvnitř novozákonního svědectví je nám pobídkou, abychom neustrnuli u jediného myšlenkového a duchovního modelu. Ale to nic nemění na tom, že jsme na tato prvotní svědectví odkázáni. K události samé ne- . máme přímější přístup. (34) b) Písmo zdůrazňuje, Se slovo* jež zvěstujeme, je slovo svěřené, které si nevymýšlíme a s nímž nemůžeme zakládat podle libosti či podle objednávky. Písmo klade zvěstovateli legitimní„odpor* koriguje jei a cenzuruje u- náhlené nápady. Zároveň umožňuje zvěstovatelům svobodu ne uposlechnout jiných tlaků 5i lákadel* (35) ' o) Východisko v Písmu ohřáni před zvěstovatel- skou monotóností, Ústřední téma zvěstování je v Písmu po dáno v mnoha polohách a podobáoh, osvětleních i důrazech. Bohatství Písma nám i po leteoh a desetiletích jeho studia dává nová a nová překvapení. Písmo se blahodárné vzpírá ujednocující systémové logioe. - Jsou doby 6i okolnosti, skupiny ci jednotlivci, pro něž některé z důrazů Písma zů stávají uzavřené, němé. Takové důrazy můžeme při svém zvěs tování obejít, ale nemůžeme je z Písma vyškrtat, - Ba druhé straně máme povinnost u každého biblického textu hledat je ho vnitřní tíhnutí k ústřednímu tématu, k příběhu Ježíše K r i s t a . Í36} To nebývá snadné, zvláště u textů starozákonních. Na jed né straně se bráníme představě, že Bůh Abrahamův, Izákův & Jákobův je jiný nebo nižší Bůh než Otec Ježíše Krista. Starý zákon je nám sou částí křesťanské bible a kázání na starozákonní text mé být kázáním křeatanským. Na druhé strano věříme, že v Ježíši Kristu přišlo do svě ta něco nového, co jedinečným způsobem dovršilo řadu činů Boží věrnos ti od stvoření světa a od povolání Abrahama. Je známo, že Starý zákon svou charakteristickou neuzavřeností (srv. Žd 11) jako by volal po ta kovém dovršení; tvrdošíjně připomíná, že žádná postava či událost pří běhu staré smlouvy, žádné stadium cesty Izraele není poslední, koneč né slovo. Starý zákon sám naznačuje, že jeho těžiště a střed leží mi mo něj. Avšak rozhodnutí, že tímto těžištěm a středem je příběh Ježí še Krista je už rozhodnutí z Ducha svátého a z víry. Jestliže jsme se takto rozhodli, stalo se nám evangelium Kristovo o moci bezbranné lás ky, jež ve vzkříšení zvítězila, směrnicí pro výklad Starého zákona, ano i pokynem, co ve Starém zákoně máme hledat a smíme nalézt: svědec tví o příběhu Boži věrnosti; Boha, který si nedal zabránit ani priraitivností náboženských forem, ani hrubostí sociálních pravidel, ani tělesností lidského života, ani lidským selháním, ale» vždy znovu vstupoval, věren své smlouvě, do lidských, příliš lidských situací. Tato věrnost vyvrcholila v oběti Božího Syna, který na sebe vzal po nížené lidství. Takto Starý zákon odkazuje ke Kristu. (37) d) Písmo slouží také »kamenicite zvěstování. Jinak bychom se nedomluvili s křestaný v jiných zemích a situacích a neporozuměli svým křeatanským předchůdcům v minulých staletích.

7. Zřetel k posluchači

(38) Bohatství Písma a šíře jeho výrazů umožňují, aby chom ve zvěstování uplatnili zřetel na posluchače a jeho situaci. Tento zřetel nám ukládá samo evangelium - poselství 0000139 •:?nod, 20.-23.17,1985 TISK 5.12f str. 7

o Bohu, který ee v Kristu vydal sa člověkem, hlodá j e j v j e ho straoenosti a s láskou se ho ujímá. Zvěstování e v a n g e li a jsá^T sobě odrážet tento pohyb a emir Boži cesty z a l i d m i , Zvěstovatel je sám Boží láskou podmaněn & zavázán k l á s c e fc tem, k nimž ja s evangeliem poslán* (39) Apoštol Pavel t-o vyjadřuje tak, že "se učinil otrokem všech, aby mnohé získal" ( 1.K 9, 19-23). Činí vše pro to, aby se v jeho zvěstování posluchač setkal s plností evangelia. Jestliže.se při tom "stává slabým, aby slabé■sískal" (v*22), nečiní tc z přizpůsobivosti a a cílem získat co nejvíce přívrženců. Jeho "zákonem je při tom Kristus" (v«21) a jeho sebeobetovná láska., Krista nezrazuje a jeho evangelium nezkracuje v obavě, še ztratí posluchače. ( 4 0 ) Láska k oosXuohsSi nám ukládá pozorně naslouchat a nepřetržitě poznávat jeho život ve všech souvislostech. Poznatky, které nám zde poskytuje literatura, odborná i krás ná s jsou velmi cenné, ale nezůstáváme p ř i nich stát. Jde totiž ol to, poznat, jak posluchače evangelia * v i d í Bůh”: Jak konrétní a neopakovatelný příběh posluchačův j e z a s a z e n do Božího zápasu o hříšníka, nad který® se Kristus s m i l o v a l a kterého určil k tomu, aby žil ve společenství lá s k y s e svým Stvořitelem a Pánem, (41) Vidět člověka, jemuž zvěstujeme, v tomto světle, znamená také vidět jeho místo v Kristově lidu, d o k t e r é h o je jednotlivec zahrnut. ¥ něm má i ten, kdo se dosud ke iristu vírou nepřihlásil, evé místo připraveno. (42) Nebezpečí na cestě k posluchači je několikeré. BuS příliš rychl® situaci posluchačů zobecníme a setřeme její konkrétnest. Zvěstování pak bude biblicky i dogmaticky korektní, ale posluchač se svým životem ee v něm těžko najde. - Nebo naopak se na posluchačovy otázky soustředíme natolik, se už nedojde na to, abychom mu připomenuli tu.základní otázku, před kterou jej staví - a na kterou hned také odpoví dá - Bůh sárai otázku spasení. ~ Kazatel by také neměl zapomenout, že je sám adresátem, zvěstovaného Slova. Smi očekávat, že Kristův soud a jeho odpuštění, které sám přijímá, bude platit i těm, jimž evangelium přináší. Necht si je vě&k také vědom, že jeho otázky nezahrnují vše, Čím ostatní posluchači žijí. §jJksiM

(43) ^ K® zgůaobu^oslovení patříš srozumitelný jazyk, navázaní na určité představy a volba vhodných p říležitostí. Brát vážně tytc- y -lr c rM . mámená teát x & pSsiiiohače - ¿?5S*lir*??xIca * ^fko. toilo*vk němuž se sklání Bůh. *řed- klédame-li mu mechanicky některé biblické či věroučné výro- ky, je t o zvěstování zákon© a ne evangelia, i když 1e t o konáno s osobni® zaujetí® a obětavosti.

& } • } . . * > Srozumitelný jazyk znamená v našem p ř íp a d ě mluvit dobrou češtinou. Ekumenický překlad bible nám v to m - to ueilí muse napomáhat. To neznamená, z& odsuneme kralický překlad, který vychází a hluboké teologické tradice. Mu-

ne- iřbTfcí 'l^íIš«líP?Sžl0“;- zvěstovat reci pokleslou a přizpůsobenou dorozumívání nevšedníoh věcech. Překlady bible do hovorové řeči stírají vědomí, ze jde o vážnou věc - vědomí, které se i ve svět ské oblasti naznačuje ušitím protříbenějšího jazyka, srozu- 24o synod* 20.-23«11«1985 TISK c.12* s t r . 8 mitelnéhio aeuČasiatS všem vratvá» a věkový» &at®g©;riíja, kte ré jím mluví« (44b) fe) K® npůsobu oslovení patří i vyhledávání Ekušeností a představ* v n-iohs s e odrážejí základní sta rosti a n M ě j # dnešního' Slováka* Jiš 'apoštolští s v ě d k o v é konfrontovali & evangeliem j a k korfiřétní lidi* tak otázky a touhy* jimiž tito lidé žili* lidům* kteří se - t r á p i l i tím, jak obstojí před spravedlivým Božím soudem, zvěstuje P a v e l evangelium jako ospravedlnění z milosti* pohanům* kteří prožívali vliv přírodních a dějinných nadosobních a l l ja k o nepřátelská ohrožení života* připomíná apoštol e v a n g e liu m jako zvěst ^osvobození a o novém stvoření v Kristu* I d n e s můžeme odraz touhy po pravém životě zaslechnout v ú s i l í o záchranu lidstva před atomovou válkou i v projevech stra chu př@d zhoubnými nemocemi. Diskuse o mezilidských vztazích můžeme zase zasadit do širší souvislosti naděje v K r i s t u , která se týká jak jednotlivého šloveka, tak i společenství, které a© pod vlive® evangelia utváří« Zvěstování e v a n g e li a bude v těchto souvislostech nabývat nové konfeétní p o d o b y . Již dnes však vidíme* že základní struktura evangelia trvá. Kapr« rozšířené heslo o seberealizaci n e b o snaha zajistit budoucí pokolení majetkem © v z d ě lá n ím jsou dnes zřetelné sekulární obdoby spravedlnosti ze skutků. (45) Kaším zvláštním současným problémem je* že sekularizace s sebou nese potlačení některých základních pojmu a představ, které sloužily k xichopení života jako celku. Většinou šlo o výrazy obrazné (tzv® analogická řeč), jako např. představa nebe nad námi, nového věku před námi, smrti jako chvíle soudu i setkání s Bohem. Některé dneB užívané pojmy mohou jednotlivé části těchto obrazů nahradit, ale a&^siřx a hloubku jimi vyjadřované lidské otázky je třeba vědomě upozorňovat? musíme se učit znovu chápat základní obrazy, jichž uží vá bible, aby nám pomohly v dnešní životní orientaci. (46) Člověku, který je zvyklý užívat přesnou popisnou řeč, jakou užíváme pro předávání jednotlivých informací, musíme ukázat na nezbytnost symbolu a přirovnání tam, kde se orientujeme v životě jako celku, kdo jde o rozhodo* á a i vztahy , naději. Této řeči užívá i dnešní člověk (mluví o vzestupu nebo poklesu mravnosti, o cestě kupředu apod«)* ale neuvědomuje si, že v základní rovině života se bez obrazné řeči neoojde.

w í Bůp-az na. přiblížení evangelia dnešnímu Člověku, na zobecnění a obrazné vyjádření, to vše je nástrojem k domyšlení evan gelia, k vyjádřeni jeho dosahu. & evangeliu samému vsak patří odkaz k příběhu Ježíšovu, který má své místo v dějinách, j® neopakovatelný a řešení lidské otázky v sobě zahrnuje.právě ve své jedinečnosti. (48) Jestliže vidíme mnohé nevyřešené otázky sekularizovaného člověka, neznamená to, že cesta k nápravě vede obnovením dřívějšího stavu s náboženského obrazu světa. Nejen že to není prakticky možné, ale i s teologických důvodů máme brát vážně politickou, sociální a ideovou kritiku dřívější křesťanské společnosti. Nešlo tu jen o kri tiku víry šatné. Sekularisaus vyrostl z povrchnosti křesťanské civili zace a její kritika j® mimo jiné kritikou modlářství a individualismu a lhostejnosti k sociální otázce. Sociální revoluci a kritiku církvi můžeme a musíme chápat také jako znamení Božích soudů a příležitost k novému začátku. . 0 0 0 1 't 1

sj EOt! , 20,-23.11.1985 TISK 5,12, stp. 9 (49) c) Ke způsobu oslovení patří i příležitosti, při nichž lidi oslovujeme« Základní příležitostí je boho služebné shromáždění, v němž je Slovo obklopeno chválami,v modlitbami a společenstvím křesťanského sboru* Ha bohosluž by musí však být.nový člověk přiveden a castors® první set kání s evangeliem odehrává mimo kostel* Příležitostí k ta kovému svědectví nelze vybírat libovolně* I sekularizovaný život má svůj rytmus, v němž jsou vedle určené doby k den ní práci nebo zábavě chvíle, kdy jsou lidé připraveni^ k závažnému rozhovoru: po navázání osobního vztahu důvěry, tam, kde se člověk potřebuje svěřit druhému, ve ohvílíoh ^ osobních a společenských krizí, při zamyšlení nad závažný mi současnými událostmi, nad problémy zprostředkovanými literaturou, tam, kde touží vyjádřit své city hudbou nebo tam, kde sám již vědomě hledá odpověa na některou závaž nou otázku života* lerespektujeme-li tyto příležitosti ve struktuře soudobého života, je zvěstování pociťováno jako agrese a nedoohází svého cílej ala promeškáme-li je, je to útěk od naší odpovědnosti*

9* Katechetické zvěstování (50a) J© zvláštní kapitolou proto, že se v něm^ojedi- nělé kombinaci spojuje úkol zvěstovatelský^a pastýřský při těch, kteří jsou na cestu víry teprve uváděni. Ohlížíme-li se po biblických směrnicích, ukazuje se, se bibličtí svěd kové spoléhají na to, že samo dosvědčené Slevo vytváří ^silové pole5’, kterým jsou zasaženi všichni, kdo vstupují do prostředí víry: dospělí stejně jako děti. (50b) V lidu staré smlouvy byly Boží spásné skutky dosvědčeny ve dvou návazných rovinách: a) především v pevně sevřeném rodinném společenství. Rodiče měli prvořadý úkol, aby své děti uváděli do svědectví Písem (Dt 6,4-9, Ž 78 aj.). Otec s matkou nesli odpověd nost za celý svůj dům. Sami s® měli podrobovat závazkům smlouvy v uvědomělé poslušnosti. Neměli se vyhýbat otázkám synů, které byly dokonce součástí některých slavností Božího lidu (Ex 13,14; Bt 6,20)* b) Srozumitelnosti a přitažlivosti takového svědectví napomáhalo dále začlenění rodinného života do bohoslužebného života celého Bo žího lidu. - Novozákonní svědectví bylo přirozeně orientováno pře devším na dospělého posluchače, který ovšem také zastupoval celou svou rodinu (Sk 16 31) v jistotě, že i dšti jsou posvěceny pro vě řícího otce nebo matku* (51) Ukazuje se tedy, ž® přiměřenou podobou zvěstová ní je samo společenství věřících rodin, v nichž rodiče uvá dějí své děti do života víry tak, že se sami staví pod Slo vo, v každodenní modlitbě, četbě Písma i ve společné účas ti na životě sboru* (52) Toto však není situace naše. Praxe našioh sborů počítá 3 tím, že kazatelé zaměří své zvěstování na jednot livé sborové skupiny - dšti, konfirmandy, mládež, 3tř«dní a starší generací, na ty, kdo jsou ve stadiu hledání atd, Ke změně situace přispěly dva faktory. Prvním z nioh je di ferenciace forem církevní práce, jak se vyvinula v posled ních dvou stoletích* Druhým pak okolnost, že rodiny nejsou dnes nábožensky souroáé. 0001^2

24.synod, 20,-23.11.1985 TISK Č.I2, str. 10

(53) K diferenciaci církevní práce vedla nepochybně starost církve o pokřtěné děti. Křest byl přesunut z dospělosti do dětského věku. Tak se vytratila původní návaznost křtu na vědomé vyznání ví ry. Růst a vnitřní vývoj pokřtěných v pevném rodinné* a církevním A společenství umožňoval pronikání do obsahu víry formou společného života. Tento proces však byl vázán na patriarchální struktury. Pří jejich rozpadu proto docházelo k emancipaci dětí a současně k odci zení životu víry. Církev tak byla postavena před novou odpovědnost předávat zvěst evangelia svým nejmenšim členům přiměřeně jejich vě ku a chápání. A připravovat dospívající k- vědomému převzetí křestní ho slibu. Když pak vývoj myšleni nového věku přesunul důraz ze spo lečenství na jednotlivce, došlo k ještě členitějšímu utváření zvěs- tovatelských forem. Silněji než dříve se ve zvěstování církve odrá žel nejen vztah ke generačním skupinám, ale často i ke skupinám so ciálně diferencovaných. Je tato cesta biblicky legitimní? Má v ní církev dál pokračovat? Neztratilo právě v tomto procesu Slovo svou váhu a autoritu? (54) ^Přesto přijímáme tuto podobu diferencovaného zvěstování jako nouzi církve* jejíž víra není doet výraz ně dosvědčována v bohoslužebném životě rodin a ve věrné účasti na shromáždění celého sboru. Obracíme se na rodiče s prosbou, aby. ae přiznávali ke své odpovědnosti tím, že své děti povedou ke Slovu, ponesou vytrvale na modlitbách, budou uvádět do základů víry a svou vlastní víru budou, dosvědčovat v poslušném životě následováním Krista, aby nevznikalo napětí mezi nedělí a všedními dny. (55) Stále častěji se však setkáváme s tím, že vyzná*» vsjící^křesiané jsou ve svých rodinách osamoceni a svými nejbližšími jenom trpění, “Křestanský režim” životá v ro dinách, a rodinnými pobožnostmi, společnou návštěvou shro máždění spod* je stále nesnadnější. (36) Z Nového zákona víra®, z® předávání zvěsii evangelia ne ní výlučně vázáno na komunikaci uvnitř rodiny. V misijní situaci církve prvních generací docházelo také k tomu, že jeden z manžel ských partnerů byl a druhý nebyl osloven evangeliem. Apoštolské do pisy tuto problematiku odrážejí (1K 7,12nn). Není pochyb, že se pak především sbory stávaly ¿omovera pro jednotlivé křestaný a jejich děti. (57) v v Prosíme sbory, aby místo nářků a stížností vza ly vážně svou pastýřskou a katechetickou odpovědnost za tyto osamocené ar-«*,r.y ¡¿astry, za děti bez rodinného zá zemí. Sbory neohi jsou takovým prostředím, aby v něm rodi ny úplné i neúplné nalezly skutečný domov* porozumění i pevné zázemí pro růst a zrání víry. (53) Očekáváme také, že bude ve sborech věnována cit livá pozornost i jednotlivým dětem, hledající mládeži, jež vyrůstá bez Krista, a že zvěstování evangelia bude promýš leno tak, aby odpovídalo vnímání jak nově přicházejíoíoh tak i pokročilých ve víře, ne jrasnaích i nej starších.

IQ. Slovo a

(59) Pravé slyšení Božího slova, které vyvolává víru, vzbuzuje touhu žít v společenství bratří a sester v oír- kvi, která Ježíše Krista jako jeho tělo v jednotě z Ducha 3000 K 3

24.synod, 20.-23.11,1985 TISK 5.12, etr, 11 svátého verejne vyznává, Kdo v Krista uvěří, bere na sebe jeho znamení pri krtu, kdy se k svému Pánu veřejně přizná. Sa oeste víry a následování se pak posiluje nov^im slyšením Božího slově a slavením KriBtova stolu, (bQ) Pravé slyšení Božího slova vzbuzuje touhu po obecenství s Kristem a bratry a sestrami u jeho stolu. Kde víra po stolu Pane netouží, tam není vírou ze slova Boží ho a z Duoha svátého. Slovo se stalo tělem (J 1.14). řfe- aůstalo siovem, které se jen zvěstuje, vtělilo se v život cežíše Nazaretského, Proto ani my nemůžeme mít na tomto Slovu y tomto čase a světě účast jinak než skrze zvěst a svatost. Nejen naše myšlení nebo nějaký úsek našeho živo- T®e» jsme a máme, patří Kristu a v něm našim bratrim a sestrám nejmenším.

11, Zvěstování a sbor

í / # f má-li zůstat Kristovým sborem, je na zvěs tovaní evangelia zcela závislý, "Z Božího rozhodnutí jsme ee znovu zrodili slovem pravdy« (Jk 1,18). Přestává-li oxrkev slyset Bozi slovo, ochabuje, vytrácí se, ztráoí svou podobu,

. . ,Ce*á existence církve je proto orientována ke slovu. Bo- 2imu, jeho slyseni je středem shromáždění Kristova lidu. Všechny ostatní dohře ucely našeho setkávání (modlitby, sdílení, chvály, obecenství) se pokřiví a zplaní, nebude-li sbor dychtivě slyšet evangelium a dožadovat se, aby mu bjlo zvěstováno. (63) Zvěstované slovo v teoh, kdo 1e přilímaií. podle apoštolských syědků "přebývá" (Ko 3,16), "zůstává^v*nioh" U o 2,14). Církev, která žije z Božího slova, je jím do té mxry utyárena, ze se vlastní poslušností stává svedeotvím platnosti a moci evangelia.

. Shledáváme proto, ze přesvědčivost našeho zvěstování ne zaleží jen v osobnosti a způsobilosti svědka, ale ještě daleko více v tom, zda obecenství, které ho vysílá a podpírá svými modlitbami, je živým příkladem moci evangelia. Živoucí sbory působí přitažlivou 31:OU.11 ohle?u na nedostatky svých kazatelů; naopak působení sebesilnějších náboženských osobností končí v prázdnu, není-li kam přivést nove zaujaté. Církvi je uloženo zvěstovat slovo smíření v Kris tu vaem (2Kor 5,19). Je to úkol, k němuž je pověřeno oelé obecenství sboru. Nicméně Duch svstý obdarovává údy spole čenství rozmanitě. Tak dostávají někteří zvláštní obdarová ni k službě olova. Qd prvotní doby je doložena v církvi or dinace, pověření sborem k této službě (viz Sk 13,2.3). Bbor nemůže ovšem pověřit kohokoli, nýbrž má bedlivě dbát, jaký dar Duch svátý komu svěřil. *

' ^3 v ,^0 nf"s 8 taví před otázku, jakou vážnost dáváme ve svém společenství ordinaci kazatelů. Jsou si sbory iistv iiž ve chvíli kdy doporučují kandidáty ke kazatelské přípravě, že při nich roze- znéyaji poslání Duchem svátým? Je vhodné udělovat ordinaci pouze na základe absolvovaní studia, bez ověření v praxi? Jakým způsobem 81 ^o r overuje p n povolání kazatele, zda mu bude kázat věrné evan gelium? a ooo h ¿r

24*synod, 20.-23*11.1985 TISK <5,12, atp. 12

rvSBtnvAC 2lfi?TC , kazatele nessauenát ze sbor evó poslání í?í «£?Í t*Ív±1 ?rdi50r8aóm« « sam Je zproštěn odpovědno- sti. Kdo kase, at zvěstuje slovo Bolí" (IP 4,11} * avšak fečí«U?Kň|í?1A?b0K máí.u?!t toto aloy° rozeznat od «líbivých zování(svých'poaluohečůí E " eíB0U 75“ *i 2 kriWokéh° dot- (68)^ Tato odpovědnost padá především na staršovstvo. Úkolem Staršovstva není toliko dbát na to, aby se ve sboru svědomitě vyu- “ ° všech prilezitoetí ke zvěstováni evangelia, ani jen mít sta- nníí* V “4í!8Í Z^ ez^ eni tohoto ¿kolu (např. pěší o budovy a míst« nosti ke shromažďováni, anebo péčí o to, aby kazatel, zproštěn ji« štva 1* moKL.s^t Próci cele věnovat); povinností starŠov- tva je dbát také na nápln bohoslužeb, vyučování i pastýřské péče llň!b!rU* JI8íllZ! 86 ob^eví r°zpaky, zda činnost kazatele je v sou ladu s vyznáním sboru, je třeba otevřít rozhovor nad Písmem svátým.

1 J U U U U >

4 * synod, 20,-23.11.1985 TISK 6.13 A,str Bozhovory o svaté večeři. Páně,

23. synod roku. 1983 sirým 12* usnesením ("synod pověřuje synod ní radu, aby připravila podklady pro rozhovory o smyslu a významu, o funkci i praxi večeře Páně v naší církvi") dal najevo, |e pokládá za nutné, aby církev věnovala pozornost svaté večeři Páně - at už z pocitu úpadku jejího významu mezi námij nebo naopak ze zkušenosti vzrůstajícího zájmu o tuto svátost, v každém případě však ve vědomí, že by svátá večere Páně mohla našemu životu víry přinášet větší užitek, než tomu je doposud* Jak na tom v církvi jsme se svátou večeří, nejprve vnějšně, statistický? D'r Miloslav Gregar, farář v Huslenkách, byl tak l&skav, že na požádání synodní rady odborně Zpracoval statistiky za dobu od r* 1970. Výsledek jeho práce Vám k poučení předkládáme v příloze. Výtěžek rozboru přináší nepochybné svědectví o našem stálém početním úbytku,a to jak v kartotečních seznamech, tak i o stále menším počtu těch, kdo se v naší církvi shromaždují k bohoslužbám a kdo žádají o služby církve při životních událostech či při výchově dětí. Jediné statistické hodnoty jsou v protipohybu: počet slevení svaté večeře ve sborech, a rovněž účast na tomto stolování (a to v poelední době i průměrná účast na jedno vysluhování navz dory jejich přibývajícímu počtu). To může naznačovat, že se nadále rozpadá dosavadní typ lidové církve, že však ti* kdo v církvi uvědoměle zůstávají, žijí intenzivnějším životem víry* x Aby pomohla rozhovorům o večeři Páně zvláště ve staršovstvech, připravila synodní rada jakousi osnovu orientačních otázek* Podle nich je nyní možno do jisté míry srovnat výsledky rozhovorů, pokud nám byly sděleny. "Co očekáváte od svaté večeře Páně - více nebo méně, nebo něco jiného než od Božího slova?" To není otázka snadná ani pro odborné teology, proto měla nad ní některá staršovstva rozpaky. Vcelku však odpovídala shodně, že obsahově nám Svatá večeře přiná ší totéž co zvěstované Slovo, ale její zvláštní cena je jednak v osobním ujištění o milosti a odpuštění (výstup z anonymity), jeltnak'‘v tom, že zpečetuje společenství církve jako Kristova těla (dokonce přes hranice přítomnosti). Mnohým by se bezpochyby zdála výstižná jedna formulace, že Slovo míří od Boha k nám, modlitba od nás k Bohu, ve večeři Páně se však obojí setkává. Vážně byehom měli vzít, nac upozorňuje jeden z referentů, kteří zpracovávali odpovědi v seniorátech: souvislost Slova a svátosti znamená též, že je večeře Páně normou zvěstování: v žádném kázání neraá chybět to, co přijímáme u stolu Páně, a žádné kázání tomu nemá odporovat* Podmínky pravého slavení vidí zúčastněná staršovstva takto: ze strany sboru především jednota, vzájemné smíření; některá staršovstva vyzvědají předchozí společnou přípravu k večeři Páně, - Ze strany kazatele se očekává jednak osobní opravdovost, pokora, modlitební příprava, jednak výklad smyslu večeře Páně a péče o správné slavení (bez zavádění osobitých zvláštností). To je velmi zajímavý požadavek, uvážíme-li^zkušenost, jak málo se v naší círk vi dodržuje společná agenda. Někdy se zdá, že se slaví večeře Páně bezmála v každém sboru jinak. Není jisto, zda to sborý poklá dají za takovou přednost jako kazatelé. - Ze strany účastníka jsou .podmínky pravého slavení formulovány na základě evangelické vý chovy stále platné: opravdovost víry, vyznání hříchu, touha po novém životě* Jak často se ve sborech večeře Páně slaví, vyčteme ze statis tického rozboru. Ve většině sborů zůstává dosud obyčejem pouze o výročním svátcích. Trend k častějšímu hodu se objevuje výrazně, ale zasahuje posud menšinu sborů. Mohl by být zajímavý rozbor, v kterých typech sborů se objevuje touha po větším počtu stolování, 2 4 .synod s 20,,»23.IX.1985 TISK «.13 At str.2 a ve ^kterých se naopak: na,dále pokládá za správnou výjimečnost veče re Báná * Překvapivě často m ozve obava před ** «evšedně/riař1* při, častějším stolování, naproti tomu se neozvala obava* i® oři častém vysluhování nebudou přistupovat všichni (což prokazuje příklad církví, které slaví eucharistii každou neděli nebo dokonce při kaž dé bohoslužbě)* Zdá se, že i tato argumentace prozrazuje něco o našem pochopení Sraté večeře, ne-li zbožnosti vůbec. Pokud jde o večeři Páně mimo obecenství sboru (při kursech, ízv. brigádách apod.), mínění se rozdělila. Všichni by asi souhlasili s míněním v jednom případě vysloveným, ž e není v pořádku, jestliže někdo doma ve sboru ke stolu Páně nepřistupuje, zatímco v těchto nepravidelných společenstvích se zúčastní. - Myšlenka na večeři Páně pri osobních setkáních je nám tak cizí, že s jedinou výjimkou všech na staršovstva ji dovedla pochopit jen jako službu nemocným. Zajíma vý byl důraz na to, že i při Svaté večeři mimo sbor musí vysluhovat i ordinovaný služebník. Stálo by za další diskusi, jak dalece přítom nost ordinovaného stačí ke garanci^ že se vysluhuje řádně, S "interkomunií”, společenství večeře Páně mezi církvemi, se to má takto: rádi přistupujeme ke stolu Pinč u jiných evangelíků (pokud jsou oni ochotni nás pozvat), příčí se nám většinou přistoupit ke katolickému oltáři, ale výjimky se uznávají. Pro všechny by byl asi přesvědčivý příklad vojáka, který po dlouhé době poprvé dostal volno z kasáren, ale ve městě posádky nebyl jiný kostel než kato lický. - Ha druhé straně naše společenství stolu Páně staršovstva vesměs otevírají všem, kdo věří, katolíky nevyjímajíce. wJak vidíte souvislost konfirmace a večere Páně?*1 Puto otázku některá staršovstva pochopila liturgicky: zda sloužit večeři Páně při slavnosti konfirmace nebo obojí nespojovat* Eekterá staršovstva to odmítají z obavy před tlakem, kterému jsou konfirmand! vysluhová ním při slavnosti vystaveni, ač nemusí být vnitřně k účasti rozhod nuti. Jiná staršovstva však cítí, že tato obava před léty důvodná dnes pozbývá váhy, když již k samotné konfirmaci přistupují pouze dě ti, které mají k církvi sivý vztah. - Jiná staršovstva pochopila otázku ekleziologicky: zda máme pokládat konfirmaci za podmínku přístupu k večeři Páně a nekoníimované odmítat. V tom případě se více staršovstev vyjádřilo proti odmítání nekonfirmovaných (i když konfirmaci chtějí ve sboru držet), méně staršovstev pro konfirmaci jako podmínku řádné účasti (i když připouštějí výjimky u těch, kte ří konfirmaci zanedbali, ale potom se po večeři Páně roztoužili). YŠlehni však pokládají večeři Páně za kod pokřtěných; mepokřtěný by ®sad ffiohl přistoupit, kdyby ho to bezodkladně vedlo ks křtu. S předloženou osnovou byli někteří nespokojeni? jedněm se zdály^otázky příliš těžké a nesrozumitelné, jiným příliš praktické, odvádějící od vlastní podstaty večeři Páně* Jistěže nepokládáme tímto prvním kolem rozhovory za ukončené. x Vširnněme si ještě jedné skutečnosti, která nesouvisí již s večeří Páně, zato však a pojetím sounáležitosti a vzájemnosti v církvi. Synod pověřil synodní radu, aby připravila podklady pro rozhovory; nepověřil ji, aby si ze sborů a seniorátů vyžádala vý sledky* Když však synodní rada ze své iniciativy tak učinila, aby mohla,synodu o probíhajících rozhovorech podat zprávu, byl výsledek tento (do 5* 9* 1985 - vyžádaný termín do konce června): Souhrny ze sborů jsme obdrželi ze seniorátu Poděbradského (15 sborů), Západočeského(počet oborů neuveden). usteokého(8). Liberec kého (ne uveden), Chřudlmského(6), Eoráckéhc(b), Brněnského(X4 sborů)* Hěkteré z těchto seniorátů se zabývaly věcí také na svých konventech, pÉfcadně sen* zastupitelstvech. Z Poděbradského% Západočeského, Libe reckého seniorátu jsme nadto obdrželi vyjádřeni některého sboru sa mostatně; z Moravskoslezského sen* peu&e ze 2 sborů samostatně. Ostatní senioráty nedaly žádnou cdpověd. TISK č.1 3 Bs Btr. 1

Úvodem je nutné předeslat,že evidenční dotazníky v rozmezí let 1970-83 daly možnost sledovat. VP jen v sídlech sborů. Vzniklo tím určité zkreslení,naše církev je v některých ob- . lastech spíše diasporní než so\istředěná kolem jednoho mís- ta,sídla sboru.Postiženy jsou ty sbory,kde existují živé kazatelské stanice.Některé sbory mají "druhé centrum",kde sborový provoz je v nodstatě na stejné úrovni jako v síd le mateřského sboru.Ale nebylo je možné odlišit z několika důvodů:staré dotazníky uváděly počet vysluhování VP pro všech- nv kazatelské stanice souhrnně a neodlišovaly druhé centrum od ostatních kazatelských stanic.Rekonstruovat zpětně úro veň vysluhování v těchto místech nebylo mosne. Zajímavé při tom je,že církev přesně evidovala zvěstování v těchto kaz.stanicích,zjištovalo se pro každé místo samo statně .Vysluhování VP bylo uváděno souhrnně jako něco méně důležitého. Ani pro pozdější léta jsem nezjištoval účast p)i VI v kaz. stanicích a nepřioočítával ji k celkové účasti,protože by se tím dosáhlo zvláštního účinku,nižší účast v kas.stanicích by příliš zkreslila, průměr přistupujících v celé církvi.Ur či tým řešením by bylo sledovat souběžně účast v sídlech sbo rů a v kazatelských stanicích a uvádět ji zvlášt. Právě tak jsem nemohl počítat s hlasovnými údy a zjíštovat další relace.Ve starých dotaznících se tento údaj nezjištu- je,později se zase uváděl zase jen za celý sbor,teprve v po slední době je veden počet hlasovných údů v jeho jednotli vých místech.

I.Bohoslužby a VP

V roce 1970 měla církev 254926 členů,vyjádřeno v % r.1970 100$ n 1975 II 237782 93,27 $ ii ti 86 1980 »» II 219258 ,% II 1981 n n 216206 84,81% n 1982 it 1! 211199 82,84% I! ¥1 81,28% 1983 207216 J U V v I t w

24«synod, 20.-23.11*1985 TISK c*13 B* str* 2 Za-tuto dobu se vyvíjel počet bohoslužeb.celková účast na bo hoslužbách a průměrná účast na bohoslužbách .v sídlech sborů takto: “ ~ -| rok počet celková i průměrná bohosl účast júčast Í970 • 16204 98459b | 60,7b 1975 15778 819707 51,95 1980 14627 687805 47 ,02 1981 15090 675799 44,78 1982 15369 655863 42,67 1983 15236 ; b47362 42,48

Vezmeme-Ii celkovou účast v r.1970 za 100 ú,pak rok 1975 představuje...... 82,25$ rok 1980 ' " ...... 69,85% rok 1981 " ...... «68,63% rok 1982 ...... 6b,61% rok 1985 M ...... 65,74%. Ze srovnáni let 1970 a 1983 je patrné,že celková účast na bo hoslužbách za rok v sídlech sborů se snížila více než se sní žil počet členů církve v rozmezí těchto let:za 14 roků klesl počet členů církve o 18,72,celková účast na bohoslužbách o 34,26%, tedy asi 2x více.Průměrný pokles celkové účasti na bohoslužbách je 2,44% za rok,průměrný pokles členů církve je 1.,32%.8rovname-1 i tyto průměry s průběžnými pocty v % za jednotlivé roky,vidíme, že'v 80.letech pokles členů církve je»mezích průměru,pokles účasti na bohoslužbách se zmenšuje proti průměru, Uvažujme o průměrné účasti na jedněch bohoslužbách v sídlech sborů: rok 1970, .60,76 * © * ® » » ..100% rok 1975. .51,95...... 83% ■ rok 1980. * » » * .47,02.,. ...77,38%

rok 1981 ******* .. .44,78.,. s,. .73,69% rok 1982...... »4 c , 6 / ...70,22% rok 1983 «*•»»•••*.42,48 «.••*< ...69,91%. Za 14 let tedy průměrná účast na bohoslužbách v celé církvi /v sídlech sborů/ poklesla o 30,09%.Průměrný pokles za jeden rok činí 2,14%.Začátkem 80.let je pokles větší proti průměru, mezi rokem 82 a 81 nečiní ani 1%. Pohyblivý počet bohoslužeb v jednotlivých letech souvisí prav děpodobně s kalendářním rokem -s počtem nedělí a na druhé stra ně s množstvím uprázdněných sborů.Ne každý neobsazený sbor má 'J O O O u 9

24*synod, 20.-23»11*1985 TISK 8.13 B, str. 3

"plný"počet "bohoslužeb jako sbor obsazený.Obtíže se zajišťo váním bohoslužeb se projevují i v proměnlivém počtu shromáž- aení. Domnívám se,., že i na počtu bohoslužeb se ukazuje, jak se církev adaptuje na změněné životní pódmínky/to se projevilo při sta tistickém srovnávání konfirmace -.předkonfirmační přípravy a biblické hodiny pro konfirmované/.80.léta jsou dbdobím adap tace.Církev je živý organismus a jako taková reaguje i svou organizací na změny svého prostředí,i když s určitým zpoždě ním. Za roky 1970-83. se mění počet vysluhování v církvi,celkový počet komunikantů a průměrná účast při vysluhování VP v síd lech sborů*. *---- 1 ...... rok počet celková průměrná vysluh. účast účast 1970 1639 72433 4 4*, 19 1975 1810 72975 40,31 1980 1814 70607 38,92 1981 1817 70521 38,81 1982 1835 73702 40,16 1983 1863 78648 42,21 4

/Celkovou účast při vysluhování VP v sídlech sborů v roce .1970 bylo nutné rekonstruovat - dotazník totiž uváděl celko’ vou účast ve sboru včetně kazatelských stanic,pomocí údajů za kaz* stanice v r.1975 byla účast úměrně snížena./ Z tabulky je patrné,že celkový počet vysluhování VP v sídlech sborů stále roste.Jestliže úroveň roku 1970 představuje 100%, pak rok 1975 představuje— ...... 110,43%, rok 1980 " ...... 110,67% rok 1981 " ..110,86% rok 1982 " ...... 111,95% rok 1983 " *...... 113,66%. Celková účast na VP v sídlech sborů do r.1975 stoupá,pak kle sá do r.1981,poté opět stoupá,takže r.1982 a 83 svou úrovní převyšuje rok 1970. rok 1970 znamená.....100%, rok 1975 " .....100,74% rok 1980 " ...... 97,4'/% TISK 5.13 B, s t r . 4 24»synod* 20.-23»11*1985 rok 1981 snamena • •*«>»•• 9 /» rok 1982 " ...... 101,75% rok 1983 " ...... 108,58%. ^ Pokud setýká průměrné účasti na jednom vysluhování. VP v cele eírkvi/v sídlech sborů/,účast klesá od roku 1970 do 1981,ro ky 1982 a 83 představují vzestup. Srovnáme-li průměrnou účast na bohoslužbách s průměrnou učasxí na vysluhování VP,vidíme,že obě hodnoty se k sobě přibližuji, v roce 1983 je rozdíl jen 0,27 ve prospěch průměrné účasti na bohoslužbách. Toto srovnání vyjadřuje následující graf:

60,76 Prům.účast na bohoslužbách

42,48 44,19*- ^ 4 2 , 2 1

80 81 82 33 1970 1975

II.Rozdělení sborů podle počtu vysluhování v sídle sboru. Sbory jsou zařazeny podle četnosti vysluhování do 4 intervalů: základní interval tvoří sbory s 4-6 vysluhováními,jsou to sbo ry,kde se vysluhuje jen při svátcích,nalevo od nich jsou sbo ry s menším poětem/l-3/.napravo sbory s intervalem 7-11,a dá le 12 a více.Předpokládám,že interval 7-11 představuje přechod ný typ sborů-od tradičního k živějším,interVál 12 a více ob sahuje sbory se vysluhuje již nejméně jednou za měsíc. 151

rok 139 3000 1 2

24« synod„ 20.«23.11.1985 TISK č . 13 B, str. 6

Z diagramu je zřejmé,že trvale ubývá sborů,kde se vysluhuje VP méně než 4x do roka,od roku 1970 do 1983 je to \tbytek'12 sborů. v Menší se i počet těch,které vysluhují VP jen o svátcích,za 14 let to je o 23 sborů méně.Naopak jsou posilovány intervaly s vysluhováním 7-11 a 12 a více.V prvém případě od 1970 do 83 o 22 sborů,v druhém o 12 sborů. Nejen ze sledování průměrné úČEisti při vysluhování,ale i z to hoto rozvržení četností vyplývá,že VP má pevnější postavení v bohoslužbách našich sborů. Při tom ovšem platí,že nejčetnější vysluhování je provázeno nižším průměrem počtu komunikantů.V intervalu ,!12 a více" vy kazuje v r.1970...... 6 sborů průměr přistupujících ,.34,24 r .1975...... 12 " " " ..26,18 r .1980...... 14 " " ” ..35,22 r,1981...... 15 " " " ,.43,23 r.1982..... ,.12 " " " * .38,22 r ,1983...... 18 ’’ " ” . .37,89". Od roku 1975 průměr vykaziije vzestup na úroveň 43,23 v r.1981 a pak klesá.

Počet míst,kde je vysluhována VP /v sídle sboru včetně kaz.stanic/a počet vysluhování v rodinách /po př.v Domovech důchodců/ uvádí následující tabulka: • • Počet míst v církvi * kde je pravidel rok počet vysluh. míst v rod. ně vysluhována. YP , klesá od r «1970 do r* 1970 523 439 1980, pak, znovu stoupá, takže úroveň roku 1975 485 331 1983 je prakticky na stejné výši jako v r. 1980 459 . 241 1970, Vysluhování v rodinách také početně 1981 461 287 klesá do roku 1980, potom stoupá, ale rok 1982 507 298 1983 znamená významný pokles, nejnižší ze 1983 521 168 sledovaných let. Při tom je zřejmé, že ve likost této cifry také ukazuje na kvalitu křestanské služby v celé církvi. Počátek 80.let představuje úsek života církve, který bude pravděpodobně později charakterizován jako období adaptace cír kve na změněné podmínky života sborů, jako období, které se vyznačuje pomalým přechodem k vyznavačskému typu církve. Sledování VP v letech 1970-83 to jasně naznačilo. Zpracoval M.Gregar 0000151

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č. 14,

KONFIRMACE V NAŠÍ CÍRKVI

13.usnesení minulého synodu uložilo synodní radě, "aby proskouma.- la situací konfirmace v naší církvi. Výsledek necht je předložen další mu synodu." Předkládáme 3 elaboráty: 1. Průzkum statistických dat, vztahujících se ke konfirmaci, která1- ze statistických dotazníků let 1970-1983 připravil Dr.Miloslav Gregor, fa rář v Kuslenkách. 2. Zprávu o způsobu a náplni konfirmační přípravy v našich sborech; o zjištění se pomocí dotazníků do sborů zasloužil PO pro práci s nekon firmovanými a souhrn zpracoval jeho předseda Ondřej Soběslavský. 3. Současnou problematik»! konfirmace výrazně shrnul při zasedání sy nodního zastupitelstva na jaře 1984 senior Miroslav Rozbořil. Máme za to, že všechny tyto prá.ce poskytují nejen dobrý přehled po situaci, ale vyvolávají také řadu otázek, které ohledně konfirmace před námi stojí a jimiž se budeme muset nadále zabývat.

KONFIRMaCE V LETECH 1970-1953 VE SVĚTLE STATISTICKÝ CL DÁT %

Průzkum statistických dat naznačil, že se církev postupně učí na hlížet na sebe samu, že prohlubující se reflexe duchovního života s sebou' přináší i stanovení nových kriterií, ukazatelů života církve. Ani v církvi se nejedná, o nějaký neutrální sběr dat, který by nám "sám od sebe" napověděl průběh dalšího vývoje jevu a naznačil odpovědi na otázky. I zde platí to, co známo třeba z historiografie: samotná, fakta ještě nemluví jednoznačnou řečí. Záleží také na jejicn interpre taci, nu eklesiolofickém výkladu sebraných informací, jedná se přece o průřez životem církve. Během let 7u-83 církev užívala různých dotazníků: kombinace modré ho s bílým, červeného s bílým, oboustranného bílého a nově koncipované ho bílého z r»1953. Některé navržené údaje nebylo možné sledovat během let 1970-83 proste proto, že vycházely z poslední podoby statistického dotazníku. Ve starých dotaznících neměly srovnatelný ekvivalent ukazatele (na pří klad se jedné o počet konfirmačních přípravek). Ve dvoubarevných dotaz nících se vůbec neevidovaly křty dospělých. Naskýtá se samozřejmě otáz ka* byly tyto křty bezvýznamně málo početné anebo církev tak málo rozu měla misii? * * I. Křest Předpokladem konfirmace je křest dětí. Dalo by se předpokládat, že počet konfirmovaných poroste přímo úměrně s počtem pokřtěných dětí.

r .1963 se křest dětí vyyíiel takto: 1970 ..------¿358 po krtěných 1975 ...... 1785 .i 1980 ., If 1981 . M 1982 tl M 1983 ...... 957 o o o o m 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK č .14, str. 2

Jestliže položíme r.1970 za 100%, pak r.1975 představuje 75,7 % r .1980 " 45,67 % r.1981 " 41,39 % r fcl962 " 35,7 % r.1983 " 36,34 % Za 14 let klesl počet pokřtěných dětí na pouhých 36,34% stavu z r.1970. Při posuzování tohotc^ faktu je nutné vzít v úvahu několik skuteč ností. Počet členů církve obecně za tu dobu také snížil, tedy včetně počtu potencionálních rodičů. V roce 1970 církev měla 256.820 členů, v roce 1983 ¿07.240 členu,vvyjádřeno v hodnotách r.1970 8c,3%. Dále: obecně se natalita v celé CSR snížila na hodnotu nejnižší od r.1945 a činila r.1983 13,3%* v na 1000 obyvatel). Proti křtu dětí statisticky vystupuje do popředí křest dospělých. Je příznačné, že dlouho jej cír kev brala v úvahu jen teologicky, ale církevní statistika si ho vůbec nevšímala. Teprve v posledních letech je brán vážně i v evidenčních dotaznících. Cím bude růst křest dospělých, tím samozřejmě bude ustupo vat do pozadí křest dětí, nebo spíše: nebude mít takovou váhu a tím i otázka konfirmace nebude talc ožehavá. Okazuje se však, že křest dospělých nenahrazuje početně úbytek křtů obecně: r.1880 pokřtěno 21 dospělých .1961 " 51 r.1902 " 60 r.1983 " 60 Cekali bychom rychlejší vzestup, akcelerace křtu dospělých bude bezpo chyby záviset na míře sekularizace v tom kterém území. Kejvětší počet křtů dospělých vykazuje pražský seniorát, tedy ten, který je nejvíce "postižen" sekularizací• r.1900 pokřtěno 9 dospělých r .1981 ” 27 r ,1982 " 40 r.1983 " 34 Jako určité memento je ovšem třeba zmínit počet sborů, kde se nekonaly žádné křty: r.1970 bylo 13 sbor? bez křtu r.1975 ” 29 H r. 1960 " 51 »» r .1981 " 59 S? r . 1982 " 59 M r.1983 ” 06 M V roce 1983 bez křtu byla celá jedna čtvrtina sborů církve.

II. Předkonfirmační příprava 'Do předkonfirmační přípravy je nutné zahrnout vyučovaní nábožen ství na školách, nedělní bohoslužby pro děti a biblické hodiny pro dě ti (někdy nazývané předkonfirmační cvičení). První forma přípravy byla využívána spíše v minulosti. Určitou renesanci zájmu o výuku nábožen ství dětí přinesl konec 60.let. Ale 70.a 80.léta zpochybnila tento způ sob předkonfirmační přípravy. Je už jen několik sborů, které výuku v hodinách náboženství provádějí, hlavní důraz je dnes přenesen na vý chovu dětí ve sboru. Přesto však je i z dlouhodobého hlediska možné pozorovat pomalý ústup i této práce.

fr j u u r n 3 3

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK o.l4, str. 3

Děti s© shromažďovaly při nedělních bohoslužbách, nebo při biblic kých hodinách v nebo při obou příležitostech) v 1.1970 ve 247 sborech r .1573 ve 232 r.1980 ve ¿09 r .1911 ve 204 r.l9fk ve 211 ' " r .1983 ve 217 Jestliže v roce 1970 se předkonfirmační příprava konala v 91 % sboru, pak v r.1983 v 80% sborů. Okazuje se, že právě tato práce má ve sborech dobré zázemí, nejdéle se drží. Opíše ustupují do pozadí ostatní činnos ti v© sboru (konfirmační cvičení s konfirmací, schůzky konfirmovaných), ale práce a dětmi má dobré kořeny. Navíc není pravdou, že ve sboru, kde jednou zaniká, některá aktivita křestanské výchovy, se již později neobjeví, mezi roky 1981-83 stoupl počet sborů s předkonfirmacní výcho vou. Někdy na obnovení činnosti má vliv skutečnost, že se ve oboru objeví rodiče, kteří stojí o křestanskou výchovu svých dětí, jindy se objeví děti (dnes už to není samozřejmý jev), působí jistě i aktiviza- ce laiků či výměna duchovního.

III. Konfirmační cvičení V našich sborech má dlouhou tradici. V dobách, kdy děti sboru pro cházely pravidelnou náboženskou výchovou ve školách, bylo poměrně krát ké, trvalo jen několik týdnů. Dnes není zvláštností konfirmační cviče ní dvou i víceleté. Odlišit přesně dvouletý kurs od jednoročního není možné, protože to neumožňují staré dotazníky. Teprve z rozdílu počtu sborů, kde se konalo konfirmační cvičení a počtu sborů, kde byl kon firmace, vysvítá, že byli připravováni i další konfirmandi, kteří jsou konfirmováni v dalším roce. Za rok 1970 není možné tento rozdíl stanovit, protože to neumožňu je tehdy používaný statistický dotazník, ¿,le od roku 1975 jsou rozdíly patrné. 1975 se konfirmace konala v 140 sborech, konf.cvičení ve 192 sborech 1» II Tt 77 1980 v 99 9 vs 140 i 981 v 99 7» ' r* ve 145 17 17 17 9 n 71 1962 v 100 9 ve 151 «7 lt n 11 1983 v 99 9 ve 140 Ukazuje se, že v 80.letech je tento rozdíl prakticky stále stejný, dosahuje asi 507 sborů, v nichž se konfirmace konala. Dozdil ov-em ta ké naznačuje, že konfirmace se nekoná již pravidelně každého roku.

IV. Konfirmace v roce 1966 bylo pokřtěno 2034 dětí, z nich r.IShO 565 konfirmováno, tj. 27,777, r.1967 pokřtěno 1970 dětí, z nich r.1961 konfirmováno 558,ij.26,32/ r .1968 " 2166 dětí, z nich r.1982 " 552,tj.25,487 r.1969 " 2337 dětí, z nich r.1983 " 484,tj.20,71% (předpokládal jsem, že počet narozených v jednotlivých letech se prakticky rovná počtu pokřtěných.) V 80.letech byl nejvyšší počet konfirmovaných v r.1961, kdy dosáhl 28,327, nejméněí byl v r.1983. To nízké procento konfirmovaných bylo ovlivněno také vyšším počtem křtů právě v r.1969. Jinak absolutní počet koníirmpváných v jistém smyslu "stáhnuje", projevuje se i zde pokles, ale zatím se počet pohybuje stale kolem 500.

i * í \

0000156

'¿4 .synod, '¿0.-23.11.1965 TISK 5.14, str. 4

V přehledu od r.1970 do r.1963 -vypadá počet konfirmovaných takto: r .1970 ..... 1808 ... % r.1975 .... 1011 ...... 55, 91% r.lS80 .... 565 __ ai 2 5 % r .1981 .... 556 .. ., ^ 10 ÍL % r .1382 .... 552 ... .. 30, j J /*• r .1983 .... 454 ...... 26, 76a Hejvětší pokles v počtu konfirmovaných býl mezi lety 1970-75 a 75 a 80. Je prakticky stejný (jestliže položíme r.1975 za 100*, pak r.1980 před- Stavuje 55, c£,.) . V 80.letech se počet konfirmovaných pohybuje na přibliž ně stejné úrovni. / .iOzvrhneme-li počet konfirmovaných podle intervalů: 1-2, 3--:, 5-10, 11-15, lt ~20, ¿1 a více konfirmovaných, graficky Vypadá přehled sborů, v nichž se konala konfirmace takto:

rok 1970 rok 1975 rok 1980 konfirmace ve 169 sborech konfirmace ve 140 sborech konfirmace v 99 •••: ... sborech 6b 63

3^: 30 2 6 20 17 14 16 32 10 3 t a C\1 'MM 'M* Q JO O « t ^ í w 0 A vó rh '£ A A ¿ Z $ m r4 m uS rfj C£> x asr4 s rH \M > ÍM > 0> rok 1961 rok 1989 rok 1983 konfirmace v 99 sborech konfirmace ve 100 sborech konfirmo.ee v 99 sborech 3 37 36 34 32j 26 26 26 22 20| ■ •

4 2 1 2 2 1 i ° i ■ K .... L . . m b r n 'ČJ CM O ..A O O LA O C\J ^r O 1 i rH rH CM 1 t rH rH M i * i—I (M iH c o 1 » 1 rH PO | 1 I rH fO 1 » U*\ rH c o rH tA rH c o IA Vl> rH ✓ rH rH CM rH rH CM rH CM

s 3 O O O 1 5 7

, ,, 1Qoe TISK č.14, str. 5 24.synod, 20.-2j.ll«19oj

7 nsznačeného je patrné, že v '.00.letech je počet sborů, ve kterých se konfirmace \kont, orektipt aicticK, fb stesi-ejny, jný, při čemž_ diarram není symetricky, většina sborů se u:,listuje v jeho leve časti. řorfrró značná. část sborfi má dnen již jen 1-2 qp tadv o+ózkpí nebylo by možné konat konfirmaci spolecne v rámci se rétu" či asoon jedné jeho části. Sbory by mohly připravovat koníirman y r S měly bv však vyjít za své hranice a spolupracovat mezíce- Sou i ne * tomto poli. ..onfirmace by se mohla konat střídavé postupné ve sborech které by se na ní podílely účastí svých konfirmandu. Clenove seniorátního výboru (senior) by svou přítomnosti mohli posílit vědom sounáležitosti. Při tomto pojetí by odpadl-psychol^icky stres z maleh počtu konfirmandů a na druhé straně by do popředí vystoupil důraz na obecnou církev.

V. Biblická. hodinaJco.ní^mpyaný;ph Ka konfirmaci navazuje ve sborech biblická hodina konfirmovaných, be statistických přehledů je možné vyčíst, kde se tato shromaz eni . ií jek často, popř. s jakou účasti, Není vsak^z nich zrejn , vo’konfirmovaných se zapojí do tohoto setkáváni na pu e s oru. Počet sborů s biblickou hodinou pro konfirmované: rok 1370 .... 202 .... ?4,53/> rok 1971 165 .... 60,80% rok 1380 .... 147 .... 54,24% rok 1381 .... 154 , .82 )i rok 1982 ..... 158 « . 58,30% rok 1583 ..... 157 .... 57,v3>5% Biblická hodina pro konfirmované se koná ve větším procentu sboru

% sborů % sborů rok s konf. s b.h.konf. 1370 62,3 6 74,53 1975 51 ,6b 60,86 1980 36,53 54,24 1981 36,53 56,82 1982 36,9 58,3 1983 36,53 ( 57,93

Je ovšem pravdou, že v biblických hodinách pro konfirmované se někdy výkazu jí-jaepravidelná setkání konfirmovaných ve ^oru, oo. 2k ..z ro zcel. pravidelná shromáždění v každém týdnu v roce - a/ po Ox_a vi ce. “ takový sbor, ( terý. vykazuje minimum práce s konfirmovanými je na konec zahrnut do tohoto přehledu.

koncem 19-století a začátkem 20.^do života církve pronikly inovace, vteré s sebou přinesly oživení sborového života: biblické hodiny^, n _ dělní besídka kro děti, schůzky konfirmované mládeže. Pravděpodobně je l i t a s" c f ; ok visel t- kd a rozvojem společenského i v o ^ k o n c e m 15.sto letí, který byl dán některými ústavními úpravami v tehdejších letech.

\ J U U U i ■> a

24.synod, 20.-23.11.1965 1‘ISK 5.14, str. 6

Dnešní ústup konfirmace a některých forem duchovního vzděláváni naznačuje potřebu nových inovací v živote církve, a to nejen organizač ních, ale také theologických. Je možné očekávat i koncem 20,století vlnu inovací v organizaci církevní práce a duchovního života? Ducha svátého neomezíme svou.skepsí.

ZPhÁVi 0 KOMTIKMA.ČNÍ PŘÍPkAVř VI oBORhCH NAŠI CIlKVh

Poradní odbor pro práci s nek*nfirmovánými provedl z podnětu brat ru. nám.syn.kurátora Dr.Křivohlavého dotazníkový průzkum ve věci konfir mace. Díky dobré spolupráci seniorátních důvěrníků se nám podařilo, až na malé výjimky, shromáždit odpovědi tčmer ze všech sboru. Předložili jsme jim následující otázky: co probíráte při konfirmační přípravě jakých používáte pomůcek jak povoláváte k účasti jak zapojujete konfirmandy do života sboru s jakými potížemi se setkáváte jaké pomůcky či pomoc postrádáte. Mně pak bylo uloženo zpracovat odpovědi do zprávy, která by mohla být podkladem pro další jednání. Chci úvodem poznamenat, že se mi zdá naprosto nemožné předložit jakýkoliv ucelený 9. jasný pohled na to, jak konfirmační příprava v na šich sborech probíhá. Zřetelné je, že konfirmace patří mezi ta místa služby církve, kdy navyklé způsoby ztrácí dech a žádné uspokojivé ře šení nebylo dosud nalezeno, á tak jsme svědky toho, jak ubývá sboru, s každoroční konfirmační slavností i.nakde se nekonala od počátku še desátých let), i když jsou případy, kde se objeví konfirmand(é) navzdo ry všem škarohlídským pohledům. Pověděno řečí čísel - v roce 1 9 8 3 pro cházelo v naší církvi konfirmační přípravou cca 700 dětí. Z odpovědí je zřejmé, že konfirmační příprava zabírá tyto oblasti - uvedení do četby bible, seznámení s církevní historií, výklad učeni církve, ob jasu ní života církve^ etika. K tomu se používá ne j různě jsích pomůcek, které církev vydala bud tiskem či rozmnožila jako příručky, s nejrůznějšími úpravami. .Existuje také celá rada pokusů vlastních, uloubka záběru je různá a odpovídá situaci toho kterého sboru.^Někdo to jsou opravdu jenom základní informace, jinde je probíraná- látka shrnuta do několika desítek opakovačích otázek. Těžkosti, s nimiž se kazatelé při přípravě dorůstajících dětí setkávají, jsou následující: Především je to válem upadající duchovní život v našich rodinách. Rodiče nejsou svědky víry a děti k Pánu iiohu nevedou, jak při křtu slibovali. toto skutečnost děti v nedobrém ovlivňuje. Kám za to, že by církev k tomu měla povědět jasné slovo, protože z vlastní zkušenos ti vím, že připominé-li kazatel rodičům zodpovědnost za'duchovní život jejich dětí, pak je to přijímáno spíše jako jeho osobní záliba či zvláštnost jeho práce, která je u každého faráře odlišná. ! Stejně spoře plní svoji úlohu i tzv. kmotři, kteří vlastně tím, 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.14, str. 7 v r / že mají na křtu podíl, vystupují jako spoluručitele křestanske výchovy. I zde by bylo velice žádoucí jednoznačné slovo církve, nebot kmotrov- ství je chápáno spíše jako záležitost společensko příbuzenská. To, že rodina neplní svědecké poslání je součástí širšího pohybu, tzv. zesvětštění. I jemu je třeba připsat tu skutečnost, že si dšti me zi svými mnohými zálibami nedokážou najít čas pro konfirmační přípravu. Ze stejného kořene vyrůstá i obava vystoupit z řady v nevěřícím prostře- dí. Nesnadnou otázkou je i konfirmační věk. Klasické chápání pokládá konfirmaci jako vyvrcholení několikaletého katechetického úsilí na pra hu dospívání. Nová školská soustava předpokládá ukončení základního vzdělání ve 14 letech a jeho pokračování se bude v mnoha případech usku tečňovat mimo domov dítěte. Je také známo, že doba psychické zralosti se posunuje k vyššímu věku. Otázka proto zní, zda jsou děti ve 14 letech natolik zralé, aby se mohly vědomě zapojit do života církve či zda by se nemělo uvažovat o jiném řešení (např. vložit mezi ukončení konfirmač ní přípravy a slavnostní přijetí do společenství stolu Páně období "osvědčení se"). Dá se povědět, že se prosazuje dvojí typ konfirmace. To první, tra diční, je vyvrcholením katechetického úsilí započatého v dětství. Jejím zřejmým úskalím je, že staví především na vzdělání. Druhý typ je jakousi novodobou obměnou katechumenůtu. Pečuje o ty, kdo se v církvi nenarodili a rozhodli se pro ni teprve v pozdějším věku. Má být jakýmsi uvedením do církve a postavit toto rozhodnutí na pevný základ. V tomto případě je třeba se vyvarovat "příliš rychlého spění k cíli", i nezdravé vázanosti na svědka (y), který za tímto rozhodnutím stojí. Je třeba si také položit otázku, jakou úlohu hraje při této pří pravě sbor. Vždyt na sebe bere při křtu část zodpovědnosti za křestan- skou výchovu křtěnce a slibuje při tom pomoc. Není málo sborů, kde se naplnění tohoto slibu zužuje pouze na kazatelovo snažení. Jsou sice staršovstva, kde se o konfirmandech na začátku pracovního období mluví a jsou i případy, kdy presbyteři spolu s kazatelem vykonají návštěvu v rodinách, kde jsou dorůstající děti, ale ani tím nejsou jistě vyčer pány všechny naše možnosti. Jsou sbory, v nichž konfirmandé tráví společně několik dnů (víkend, část prázdnin). Je to především pokus o jejich hlubší soustředění k pod statě věci v časové roztěkanosti a napětí. Ale k pořádání těchto setká ní vede i snaha vytvořit společenství s určitým duchovním zaměřením a umožnit konfirmandům zažít takové ovzduší. Jistě by stálo za úvahu shro mažďovat děti k takovým setkáním v seniorátech diasporních a ze sborů, kde práce není příliš rozvinuta. Ze sborů se ozývá volání po reedici Smolíkovy příručky konfirmační, Solteezových Dějin a po příručkách, o kterých však nemá nikdo jasnou představu. Dále je žádán nový katechismus, který by měl pamatovat i na dospělé a ty, kdo se v církvi nenarodili, nýbrž se do ní zařadili v poz dějším věku. Chci závěrem tohoto pokusu o vyjádření stavu konfirmační přípravy povědět, že je to také velice náročná pastorační záležitost. Církev by měla podpírat všechny, kdo v ní stojí a o něco se v této oblasti pokou šejí. A samozřejmě pamatovat na ně v přímluvných modlitbách. 3000160

24«synod, 20.-23*11.1985 TISK č.14, str. 8

KONFIRMACE (úvod lc prozkoumání situace a k rozhovorům v církvi) Na XXX.konventu brněnského seniorátu předložil I.brněnský sbor^ tento návrh: Necht je po synodu prozkoumána situace konfirmace v nasi^ církvi a otázka konfirmace znovu promyšlena co do obsahu, způsobů a ve ku. Výsledek by mohl být předložen dalšímu synodu. Zdůvodněni: Celko vá rozpačitost v této věci. - Varianta tohoto, návrhu už vyjadřovala, jak si navrhovatelé provedení představují: Konvent žádá synod, aby po věřil příslušné odbory (-PO theologický, pro nekonfirmované a pro kon firmované) novým promyšlením otázky konfirmace. Odůvodnění: Krize a rozpačitost v otázce konfirmace. S tímto návrhem volně souvisel i návrh II.brněnského sboru: Kon vent doporučuje seniorátnímu výboru a staršovstvům sborů, aby^přijali za téma,rozhovorů v senioráte otázku křestního slibu a jeho připomenu tí a obnovení u dospělých, tj. ve výrazně pokonfirmačním věku. -Zatím co k prvnímu návrhu diskuse nebyla vůbec, ke druhému poznamenal jeden kazatel, že to bude do budoucna hlavní problém církve a že proto radí, aby konvent tento návrh přijal. Do třetice k vykreslení atmosféry, v níž byla tématika konfirmace navržena k novému promýšlení, byla zmínka vo zprávě o stavu seniorátu (odst.3.6): "Nad křtem dětí bylo vysloveno dost otazníku. Nejpadneji právě před 30 léty na témě XI.synodu, který usnesl ordinaci žen. Sta tisticky se dají shrnout do nepoměru mezi ročně pokřtěnými (85-90) a ^ za rok konfirmovanými (62-64). Tak jako se ztrácejí členové církve^ste hováním, tak se ztrácejí také dorůstáním z nemluvňat v děti a dospíva jící mládež. A myslím, že se ztrácejí i v průběhu let, která lezl mezi konfirmací, plnoletostí, věkem rodičovství a^střední generace. Jsme^ra- di, že tento otazník nadhazuje jeden z návrhů podaných na konvent. Ze jej nadhazuje plaše, až neoficiálně, to se rozumí sa^o sebou. Nikdo^ne máme recept, jak jít tomuto neduhu na kloub. Jisté však je, ze stoji ^ zato zvyšovat úsilí o získání třicátníků alespoň tak - ne-li mnohem ví ce - jak vyznívají apely k zvýšené pozornosti v práci mezi nekonfirmo- vanými a konfirmovanými v závěru zpráv jejich poradních odborů." Jak ze všech tří příspěvků vyplývá, burcující fakta o tom, jak má lo bývá konfirmandů v našich sborech, ba to, že v některých sborech uz po léta konfirmaci vůbec neměli, k snaze odhalit kořeny vnitrni^nouze v této věci. Zpochybňováno je především to, zda dosavadní tradiční vek konfirmační (14 let) není stanoven příliš nízko k tomu, aby konfirmand byl duchovně zralý k vyznání a tím k potvrzení smlouvy křtu. Na povrch se zřejmě dostává znovu i otázka křtu nemluvňat at nedím přímo: přesun z polohy výchovy typické pro církev lidovou do polohy vyznavačstvi a tedy církve vyznávající. Nad. konfirmací se pak^vznáší nové otazníky po jejím biblickém ustanovení, vyslovené mimo jiné i dokumenty z Limy. Zdá se, že celý problém by se dal theologicky^uchopit výzvou: ne kon firmace, ale katechumenát, ne konfirmační cvičení a konfirmační slav nost na konci povinné školní docházky, ale duchovní tj. z Ducha sváté ho vycházející obnovení a stálé obnovování církve ve věku, který je každému dán jinak a který nelze předpisovat.^Motiv duchovní obnovy na bízí mnohem solidnější základnu biblickou, at už myslíme na časté obno vování smlouvy v lidu Staré smlouvy (např. Joz 24) anebo i^no motivy ^ novozákonní spojené s výrazným slovem poslání (Šimone Jonášův, miluješ mne? Pasiž beránky mé! J 21). Nejen křest děti potřebuje takto obnovit (rozumějme: ne křest, ale křestní vyznání, tak jak to má liturgicky promyšleno římskokatolická církev ve velikonoční vigilii), ale i kon firmace sama potřebuje další obnovení. Což naši rodiče, konfirmovaní TISK 6.14, str. 9 24.synod, 20.-23.11*4985

za značně jiných předpokladu a bez vyznavačského napět, i

učeni o b o ř e n í světa na jedné a vyznáni o vítězstvu Bozi lesky nad

radnieotoovn mtky^ladfgeneraofÍrvěŽeoh viry pastoračních rbzho-

cvičení pouze se zřetelem, aby S r - ^ r č S r ^ e n a ^ ř í l i í n ý » zřetelem na konfirmační slavnost". A přece i nová Agenda mluví o konfirmačním cvucenl a konfirm,.cni sl„ nosti. Vzpomínám na jednu starší sestru, která často rikul. . •••? jsme chodili na konfirmaci..." a myslela ^ " ^ f r f e f p ř í s t u p n á - _ „d vonfirmace! Když se reformace a její vyučovaní pr^ P P _ ním ke -tolu Páně obešla bez slavnostního zakončení, nemeli bychom i my těžiště konfirmace spatřovat v katecheticko-pastoračnum usulu o obnovu z Ducha svátého a osvobodit se o^ustaranosti, j r ^ ^

Sol n í m věkem, kdy jsou děti doma, pod silným vlivem rodičů (a jeste •„ museií poslouchat!), s memorováním katechismových otázek &_°yse silným zážitkem z prvního přistupování k Večeři Páně ihned při konfir- m a c / toto lidové pojetí se často brání jakémukoli revidovaní zaběhnu té n ™ slovy: ” .!Íle pak už tam nikdy ty děti nedostanete.. ." a mys- Íí tínaná problémy starších, mládeže v učení a internátech, mysli tím na od sunuti Ve čeře Páně o týden anebo až do příštího obvyklého vysluho vání - myslí tím prostě na starosti s pekne vyhlížející s 1 a v n o s t í konfirmační. Konfirmuje však Duch svátý, který kam chce v j a kdj c h S přichází, ne kdy mu to naplánujeme, +n JÁ hv+ také řečeno - ani kazatel, pověřeny v naproste většině sbori předáváním oněch tradičních katecheticko-pastoračních kapekjednou tyd- ně podle nějaké vlastnoručně sestavene (jak by také jmak_nez vlastni i příručky. Ale nejlepší konfirmační příručkou je sborový život. Ten kla de otázky a nabízí při hledání i mnoho odpovědí. «Bez zapojeni do sbo rového života je konfirmace téměř bezcenná ^(d.B.Sourek, KJ J » Dost chladně to vyjadřuje nová Agenda tím, ze starsovst™ o konfi řá dech a jejich rodinách pojedná, navštíví je a připomene Jim krestnx z vazek". Každý konfirmand tak jako katechumen by mel mít svého kmot , který se po celou dobu konfirmace za něho modli, h o v o n s nim ^ jeho*1 růst. Výtečně se k tomu hodí okruh mládeže sboru, pokud ji s °r £ Od samého začátku konfirmace by měla být mládež zainteresovaná. Přijít mezi konfirmandy, oslovit je, pozvat mezi sebe. .Vždyt Jim neilépe rozumět. Ještě před nedávném stala na jejich miste. Nyní se X stát jejich důvěrníkem i ve věcech, v nichž je u konfirmanda ostych před kazatelem. A ovšem vztah rodiny samotné: všechno se ma konfirmac přizpůsobit, na ni soustředit. Rodina ma před konfirmaci prozívat pust od svých odstředivých tendencí a soustředění na jedno jedine potrebne. S S a S n j i tuhé sledovat postup přípravy, zejména být P ~ či lépe řečeno rozhovorech mezi kazatelem a kruhem konfirmandu. Dokonc bychse přimlouval za to, aby sbor konal pro konf^mahdy sborové dny na nichž by do programu přispěli presbyteři, učitele N e d e l n i j * o l y ^ diče a mládež. Mám s tím trochu zkušenosti, ¿namena to P ž žování dětí množstvím vědomosti. Navozuje vyznavačskou atmosféru, když někdo ze sboru poví, jak začal číst bibli, jiný proč je mu vzácný odkcuZ české reformace, M.J.Husa či Komenského. j U U u r o v

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 6.14, str. 10

Tím se dostávám k formulaci•okruhů, které by měly být zvláět pře dmětem přezkoumání: 1. Co je konfirmační minimum? co nutno bezpodmínečné děti naučit? Jaké příručky se přidržet? a vůbec: kolik tukových příruček nyní v církvi používáme? Jak mnoho trvat na učení nazpnmět? jisté je,^že ponechávat odpovědi volné formulaci konfirmandu se už přežilo, bobře vyložený ka techismus a pevně zafixované odpovědi mohou být základem na celý život. Znalost oddílů Písma a písní může být a také bývá velkou oporou v odlou čení, nemoci, zkouškách. 2. Jak dlouho připravovat konfirmandy? Chceme-li poskytnout kompendium bohosloveckých věd a vyložit všechno z dějin, řádu církve, života křes— tana, přístupu k bibli a ovšem látky katechismové, pak minimálně dva roky a k tomu nejraději ještě více let předkonfirmační přípravy. Pak se ovšem snadno dostaneme k okraji propasti, v níz konfirmandi mizí, protože ze sboru "vykonfirmovali". Všechno vědí. Přimlouvám se za pří pravu asi 3 měsíční s tím, ze do katechismové látky vkládám exkursy o dějinách, Písmu a budím jen zájem, který ma být az ve sborovém živo tě a po celý život zodpovídán. 3. V jakém věku se má konfirmace dát? Konec školní docházky (14—lo let) je spojen s přechodem k přípravě na vlastní zaměstnání. Rodiče na to často poukazují s omluvou. Na druhé straně u mladších 12-13 letých lze sotva jít dál než k vyučování. U starších pak zase je problém e odcho dem mladých lidí z domova do internátů, odkud se nesnadno uvolňují a sobota a neděle, kdy přijíždějí domu, vyžadují mnoho kázně, aby na kon firmaci zbyl čas. Zásadně by se věk měl posouvat směrem k^vyšší hrani ci. Těm, kdo nebyli konfirmováni ve 14-15 letech stále připomínat: Nic není zmeškáno. Jste stále zváni. Pro starší než 17 leté utvořit zvlášt ní skupinku, ža průzkum by stálo, kolik starších konfirmandů jsme ve^ svých sborech už měli a jaké byly zkušenosti s jejich přípravou. (Pří padně: jak se lišila jejich příprava od rozhovorů s přistupujícími?) 4. Otázka zkoušky konfirmandů. Konat rozsáhlou zkoušku před shromáždě ním nebo pouze před staršovstvem? A koná-li se ještě kázáni, neměla by být zkouška před kázáním kvůli soustředěnosti těch, kdo mají být zkou šeni? U starších konfirmandů je otázka, zda mají být vůbec zkoušeni. Mám zkušenosti s tím, že poví vlastními slovy, co je z rozhovorů nejví ce zaujalo anebo ovšem vyznavačským způsobem poví před sborem, proč jsou konfirmováni ve zralejším věku. Trvá-li cvicem delší dobu, melo by být zkoušek, tj. rozhovorů o probrané látce, více. Neměly by se však konat při bohoslužbách, ale v jiné době (sbor.odpoledne, večery). 5. Jaký je vztah konfirmace k Večeři Páně? Lze odmítnout mladé lidi, kteří nebyli konfirmováni a,chtějí jít ke stolu Páně? To se děje pře devším v městských sborech dnes často. Není to v rozporu s prohlašova nou "otevřeností stolu Páně" považovat konfirmaci za podmínku přístupu k Večeři Páně? Nemohla by být účast na stolu Páně někdy východiskem kon firmačního rozhovoru? A do jaké míry hraje konfirmace vůbec roli pod mínky právoplatného členství v církvi? Můžeme přijímat křestní slib od rodičů, kteří nebyli sami konfirmováni (když už nemluvím o právu^hla- sovném)? A jaký je vztah konfirmace ke křtu? Je-li příprava chápána v těsné příbuznosti s katechumenátem, musí být nutně křest před konfir mací či při ní? A má být takový konfirmand odloučen od ostatních, když se sám ke křtu nerozhodne? /■ ve výjimečných případech smí přistoupit ke stolu Páně, aniž by.l předem pokřtěn? Problematika konfirmace je v pohybu a to ve stejném pohybu, v jay kém je v těchto časech celá. církev. Neznamená to, ze musíme počkat,. az vykrystalizuji otázky ostatní, ale právě na otázce konfirmace pokusit se opět o krok vpřed v pochopení církve a především učinit krok k po třebné a neustále obnově církve a všech jejích údů skrze Ducha svátého. SR-bl.č.617-622,635-638/85-HaK 1000163 | 1 24*synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.15, str. 1

PASTÝŘSKÁ. PÉČE

Úvod 23.synod ČCE usnesením 5.15 uložil synodní radě, seniorátům a sbo rům zabývat se otázkami pastýřské péče. Usnesl: "Synod žádá synodní radu, aby vypracovala koncepci pastýřské péče, aby dbala o přípravu po můcek pro tuto činnost, zvláště o pastýřskou péči o nemocné a staré, O nově přistupující členy, o manželství a rodiny. Synod žádá též senio ráty a sbory, aby se otázkami pastýřské péče zabývaly, věnovaly ji po zornost, umožňovaly výměnu zkušeností a aby se pastýřská péče stala ne dílnou součástí jejich práce." v v Synodní rada pověřila poradní odbor pro křestanskou službu, evan gelizaci, práci laiků a vzdělávání kazatelů vypracovat koncepci pastýř ské péče na jejich úseku práce a podat synodní radě náměty pro další práci v tomto směru. Hlavní body této práce podáváme v následujícím přehledu.

Koncegce gastýřské_géče Obsah pojmu "pastýřská péče" prošel v poválečné době složitým vý vojem. Před 40 lety mu vlivem profesora E.Thurneysena světové evange- lictví rozuměl« jako určité obdobě kázání, tj. zvěstování Božího slo va, v individuálním rozhovoru faráře, případně pověřeného člena sboru, s určitým členem sboru. 0 dvacet let později jsme slýchali, že se^pas- týřské službě v evangelickém světě rozumí jako poradenské službě clenu sboru v těžkých životních situacích. Oba pohledy měly své klady. V sou časné době v evangelickém světě vyrůstá nové pochopení pastýřské péče, která se chce přiblížit dnešnímu člevěku, ale zároveň přit«m nemíní zanedbat osobní zvěstování Božího slova. Příkladem tohoto soudobého pojetí pastýřské péče může být v r.1983 v nakladatelství Ev.Ver. v HDPi vydaná "Příručka pastýřské péče". Naslouchání biblické zvěsti o pastýřské péči nás vede k poznání, že "pastorace" a "navštěvování" v křestanském společenství patří k zák ladním skutečnostem života sboru a církve. Pomocí v orientaci je bib lický obraz pastýře, zvěst o Hospodinu - pastýři svého lidu, c. obraz "dobrého pastýře" v Novém zákoně. Při hlubším pohledu na biblický obraz pastýře jsme měli možnost ujasnit si některé charakteristiky pastýřské služby. Biblická zvěst nás vede k přesvědčení, že pastýřská péče je věcí všech údů církve, nejen povinností farářů, vikářů a diákonů, kteří ji mají do určité míry v "seznamu svých pracovních povinností". "Navště vovat" (Mt 25,31-46) a pastýřsky vést (Sk 20,26; Jan 21,15-18; Jakub 1,27) má ovšem každý, kdo je Božím slovem osloven a vírou vstoupil do společenství a poslušenství Božího lidu. Pavlově zmínce • obdarování (Ef 4,11) rozumíme v prvé řadě jako ujištění, že k pastýřské péči nás povolává sám Pán církve a že ji smí me konat v síle a jistotě tohoto zmocnění. Bojíme se toho, aby se nám z této Pavlovy zmínky nestala "rádoby - dobrá" výmluva a omluva, proč pastýřskou péči nekonáme; jsme si vědomi biblických zpráv o negativních důsledcích zanedbání pastýřské péče.

/ :■ o o o 1 6 4

TISK 5.15, str. 2 24.synod, 20.-23.ll.1985

Podnětem k zamyšlení je nám zde mimo j m e slovo alberta Schweitz ra: -Bojíme se začít s dobrotou doopravdy - potrebne^navštěvovat, uc n ně pomáhat, ulevovat v bolestech, potěšovat v zármutku, povzbuzovat, posilovat víru a naději, varovat a prokazovat lásku.

Co se rozumí_pastýřskou_péčí Pastýřskou péčí rozumíme vzájemné povzbuzování a potěšování vírou (SYMPa S kL e i » v 6 1,12) uvnitř společenství poutníků - onoho coramunxo viatorum, tj. obrazně řečeno "mezi sourozenci viry . Jde o. odpovedn- osoTní účastens tví na duchovním životě spolubratra a * zvláště pak o službu, pomoc a posilu, viry v tezkych životních probl mech jednotlivých členů sboru, rodin a malých skupin (napr. děti, mla deže, důchodců atp.). Pastýřská péče se-tak zařazuje do souboru základních služeb^sboru (církve)/'Má zde své nezastupitelné místo vedle kázáni, vysluhován svátostí, křestanské služby, misie, evangelizace, vychovy a vzděláván atp. Její specifičnost je právě v ohledu na individuální odlt.no.£ d - notlivých* členů sborů (církve), na jejich specifické potřeby ve zcela konkrétních situacích. Nepovažujeme za správné to chápání pastýřské pece, ktere ji ř^zu je na pouhé "vůdcovství", tj. autoritativní poučovaní o tom, jak cxrke plní své poslání vůči světu.

Podoba pastýřské_péče Pastýřská péče může mít přerůznou podobu. Může jít např. o pomoc v těžSch životních událostech - při těžké nemoci vlastni oi někoho í v rodině, při úmrtí blízkého člověka, při ubývaní životních sil, p n hledání odborníka, při řešení životních konfliktu^atp. m u ze ji o porn při hledání smyslu života ve všélijak komplikovaných situacích, pri hledání nadějné životní orientace na křižovatkách života, pri odpoved něm rozhodování pod zorným úhlem víry, při myšienkovemdotaženi zcela osobního biblického nároku na člověka (rodinu atp.), pri ^ asn zcela konkrétních věroučných otázek, p n boji s pochybnostmi, pri hle dání smyslu a snaze o porozumění zcela určitého useku zvěsti Písem atp.

Způsoby osobního s d í l e n L Y Í E y i _ ^ ! ^ - ^ ^ 2 ^ - ^ ^ ------E- ", Bratrské"šětkání je nejčastější formou styku v pastýřské péči. Sdílenim~mů"že~"být i písemná forma např. p n dopisovaní, ^vsak setkání ie možno považovat za hlavní formu pastýřské pece._Je^mozno^se domnívat? že se tkání, dvo j i ce " mezi, čtyřma, ocimal je ne j mou pastýřského setkání, i když setkaní dvojice bratri ci sester se skupinkou či rodiny s rodino^ sem tez patři. Pastýřský rozhovor je často považován za podstatnou, ba nezbytnou Součáfr~p£ t ý ř Bké'~pTči‘: Je však při tom třeba odlišit pravý rozhovor od falešného. Pravý pastýřský rozhovor se vyznačuje CXt k druhému člověku, zvláště pak k jeho otázkám po smyslu života a rozho dujících hodnot v něm, tj. "co" či lépe;;koho" povazuje ^ poslední autoritu svého základního Životního zamerem. Patři sem vsak i cit vost k otázkám, které se nám mohou zdát na první pohled nedulezxte které však přináší tzv. "všední život" v rodme, v zaměstnaní, v byd lišti, ve společenském životě, při zálibách atp. Základní charakteris tikou tohoto pravého pastýřského rozhovoru není ani tak m e t dobie ■ hovořit", tj. mluvit, jako spíše umět naslouchat, pozorné se dívat a 000165

24»synod, 20.-23.ll.1985 TISK č.15, str. 3

citlivě vnímat náznaky Boží pastýřské péče a na ne navazovat, ^ t a k o vémto pastýřském rozhovoru by mělo zaznít radostné pozvaní k^vire, pov zbuzení víry a osobní svědectví víry, podložené biblickou zvěsti a osob ní zkušeností víry z následování Krista. Falešný, rozhovor eharakterxzu- ii dva monology. Pastor i pastorovaný v takovémto rozhovoru stale jen říkají "to svoje" a Opakují je bez přihlédnutí k vnější i vnitrní situa ci. Př-fmluvné modlitby za ty, které dobrovolně bereme do .sve pastýř ské péče, patří k základním charakteristikám pastýřské činnosti. Nemů žeme v plné moci hovořiti s lidmi o Bohu a jeho vedeni, pokud nehovoří me o těchto lidech s Bohem. Zpověď a odpuštění. Soucítění má svou hodnotu, avšak pastýřská pe če se neobejde bez zvěstování Boží'milosti. Je však třeba si uvědomit, že to nedopouštíme my, ale Pán Bůh. My to jen smíme zvěstovat. Potěšení Slovem Božím patří nedílně k pastýřskému rozhovoru. Jde však o to slyšet, co”má být řečeno či přečteno, případně i zazpíváno, spíše nežli prosazovat vlastní oblíbený biblicky citát. Služba zcela konkrétní formou pomoci - at manuální či^finanční, časově náročnou péčí (např. pohlídání dětí, zprostředkovaný odborné po moci, např. právní, zdravotní atp.) 6i jinak patři k projevům opravdo vosti v pastýřské péči, i když tím již zahrnuje do určíte míry krestan skou službu. Agape. Při pastýřské péči by nám nemělo uniknout, že to je duch^ lásky -biblické agape, co je tím nejpodstatnějším. Biblická agape vsak není pouhý cit, ale čin - jde • víru skrze lásku dělající, o^lasku, které je trpělivá, laskavá, která není domýšlivá, nejedna necestne, ne dá se vydráždit, nepočítá křivdy (IKor 13). Takováto láska - a jen ta kováto láska - má naději, vytrvá a nikdy nezanikne. Tento vztah lásky se ve styku dvou lidí projevuje nejvýrazneji cí nem. Ne]srozumítělněji je sdělován našim postojem, našimi pohledy, po hyby, výrazem našeho obličeje, našim přístupem k druhému, tj. mimoslov ními způsoby sdělování. I když je velice důležité to, co rxkame, přece jen by nám nemělo uniknout, že způsob, kterým říkáme to, co rikame, je též důležitý. Daleko srozumitelnějším způsobem nežli slovo zvěstuje druhému náš vztah a postoj k němu. Je to postoj lásky - agape?

Náměty a 1. Ve sborech a seniorátech odpovědně vést sestry a bratry ke konáni pastýřské péče, věnovat jim zvláštní péči, soustavně je pověřovat urči tými úkoly pastýřské péče a zvát je na sborová setkáni s tematikou pastýřské péče. 2. Zařazovat na presbyterní konference, kursy, semináře, ale i na^pas- torálky a schůze staršovstva atp. problematiku pastýřské pece a věno vat více pozornosti přípravě sester a bratří k této činnosti, zv as e pak "umění" vést pastýřské rozhovory - např. s lidmi s různými zdravot ními problémy, s problémy rodičů, manželského soužití, života ve smíše ných manželstvích, s prpblemy posledních otázek víry atp. 3. Vést staršovstva, sbory, senioráty atp. k ->'ětší citlivosti k potře bám a možnostem pastýřské péče, tj. k tomu, aby se odpovědněji zabýva ly zcela konkrétními otázkami zkoušek víry, rustu viry a^zrani viry, naděje a lásky a způsoby možné pomoci tam, kde je toho třeba, zvlaste jTHTO 166

24«synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.15, str. 4 pak tam, kde jde o členy sboru, kteří w ^ • a) se rozhoduji vstoupit do manželství, očekávající narození dětátka, kde jde o rodiny mající problémy s dětmi (zvláště pak o smxsena manžel ství, o rodiny s odcizujícími se dětmi či s dětmi odcizenýma rodičům i sboru), o manželství v kritické či krizové situaci i o ta manželství, která zjevné velké problémy nemají, ale potřebují druhé k osobním roz hovorům atp. b) všelijak opuštěné a žijící z přerůzných důvodů osamoceně c) odcházející do důchodu, stárnoucí a staré d) trvale zdravotně postižené - a o jejich rodiny e) nemocné, zvláště pak dlouhodobě těžce nemocné a o ty, kteří o ne pečují - i o jejich rodiny f) umírající - a o jejich rodinné příslušníky (pozůstalé) g) ohrožené - např. alkoholismem, toxikomanií, sebevražednými úmysly, depresemi atp. h) nově přistouplé, zápasící s problémy víry, naděje a lásky, trápící se s e b e obvinováním, hroutící se pod tíhou vin atp. ch) děti a mládež 4. Vyhledávat »otevřené rodiny», do nichž by bylo možno přivádět^ty, kteří se inapř. pro "doutnájící" charakter své víry) obávají o svých otázkách víry hovořit ve sborovém společenství. 5. Protože pastýřská péče má být nesena modlitbami, měly by EŤúm^vpi^ modlitbv patřit zcela organicky do liturgie každého našeho shromážděni a být co nejkonkretnější. Protože však některé mezné situace nesnaseji zveřejnění, doporučuje se do těchto přímluvných modliteb zařadit chví li tichých individuálních přímluvných modliteb. 6. Promýšlet a realizovat účine způsoby informování staršovstva a sboru o naléhavých potřebách pastýřské péče ve sboru. 7. Na schůzích staršovstev (seniorátních výborů atp.) pravidelně P.,ofe rovat o pastýřských návštěvách, o jejich potřebách ve zcela konkrétních situacích. Tyto zprávy vyžadovat nejen od kazatele sboru, ale i od vsedl presbyterů (členů seniorátního výboru atp.) 8. Soustavně se starat o pastýřskou péči pastýřů - at kazatelů či pres byterů, kteří sami provádějí pastýřskou péči (nenechat je osamocené bez pomoci).

Na závěr Není marné vyslechnout, co • pastýřské péči ve sboru řekl MUDr. Theodor Bovet, jeden z nejzkušenějších laických pastýřů: "Pastorace vyžaduje velikou osobní zkušenost víry. Musíme na sobě osobně zakusit nouzi, pochybnost, zatvrzelost, sebeklam, atp., ale především slavn Kristovo vítězství nad námi, chceme-li druhému nějak pomoci. Pouhý psychologický rozbor těžkostí nebo pouhé teologické upozorněni na Bo ží všemohoucnost a na Kristovo vykoupení nebo jen opakované^vypraveni o vlastním obrácení např. před 22 lety, to ještě není pastyrska pomoc. Naše zkušenost víry musí být tak živá, aby nám umožnila £pchopit dra hého v .jeho současné nouzi,.1'

SR-bl.č.646-649/85-HaK

) :ď /f ** □ ono 167 wS ti-ís****-, á ff I \ 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.16, str.l

KONCEPCE, t.j. SYSTEMATICKÉ POJETÍ KŘEŠÍANSKE VYCKOTY

Zpráva o plnění usnesení č.26. 23«synodu ÉCE 1983J

Tento úkol synodní rada řešila tím způsobem, že požádala všechny své poradní odbory výchovy o zpracování této problematiky. Výsledky těch to dílčích zpracování byly projednány na poradě předsedů všech výchovných odborů synodní rady. Zpracováním závěrečné zprávy byla pověřena skupina ■ • tří bratří. Výsledek jejich práce byl projednán v synodní radě. Ukázalo se, že problematika je složitější nežli^jsme se původně domnívali. Bylo rozhodnuto dát výsledný materiál o křestanské výchově k recenzi^dalším pěti bratřím a sestrám. Jejich posudky potvrdily, že problematika křes tanské výchovy je skutečně složitější a že je třeba se těmito otázkami dále zabývat. Předkládáme proto synodu jednak soubor otázek, které se při zpracování této tematiky vynořily a ktere budou v dalším období řeše ny, jednak jako ukázku jednu kapitolu z précc, ktei*á byla udělána.

Problematika křestanské výchovy a vzdělávání. (l) Při řešení otázek křestanské; výchovy a vzdělávání snadno sklou záváme na problematiku vzdělávání a zabýváme se jen otázk&ri programu, příruček a textů pro vzdělávání členů církve. I když jsme si vědomi toho, že v církvi je třeba pečovat o vzdělávání členů církve např. ve znalosti bible a historie křestanství, vzdělá/vání učitelů nedělních bohoslužeb pro nekoníiromované, vzdělává,ní presbyterů ve věcech hospodářských a ve vedení pastýřských rozhovorů atp., přece jen si uvědomujeme, že výchova je širší a hlubší problém. Uvědomujeme si, že bychom se měli bránit to mu, aby se nám křestanská výchova a vzdělávání ne zúžily jen na školení a vzdělávání a církev se nestala školícím střediskem po vzoru světských instituci. , (2) Křcisíanskc výchově jda o víc» nežli jen o výchovu k humánímu způ sobů života. Jde jí o to, aby se nám Pán Ježíš Kristus stal^prvním i pos ledním, svrchovanou autoritou. Jejím cílem je, aby ti, kteří jsou vycho váváni, uvěřili v Pána Ježíše Krista (2.Tim.2,4), aby se u nich zrodil vztah důvěry k němu a k jeho radostné zvěsti, aby vše, co budou dělat z toho rostlo, aby tato víra nebyla jen přijímáním, ale též ovlivňováním všeho toho, co dělají a o čem přemýšlejí. Jde jí o to, aby tato víra, skrze lásku dělající rostla, aby se jejich duchovní život prohluboval. (3) Důraz na víru v pojetí křestanské výchovy vede k ujasnění úkolů křestanské výchovy. Ta v tomto pojetí není záležitosti určitých znalostí a vědomostí, pouhého smýšlení, ale celého životního postoje - postoje dů věry k evangeliu a k Pánu Ježíši Kristu a participaci na životě z něj s bratřími a sestrami - sev”sourozenci víry” . v (4 ) Jde-li nám v křestanské výchově o ovlivňování postoje, pak si musíme uvědomit, že výchovu nečiní křestanskou frekvence zbožných slov, ale to, zda ten, kdo vychovává, sám se nechává vést evangeliem, tj, zda pro něho samotného je Ježíš Kristus >e všem jeho jednáni nejvyšší auto ritou, a zda pro takto chápanou křestanskou výchovu vytváříme doma v rodi nách a ve sborech, v církvi i v ekumenickém společenství ovzduší, které žije z víry,tj. živé společenství víry.

/ 24»synod, 20,-23.11*1985 TISK č. *16, str.2

(5) Mluvíme-li o křestanské výchově a o vzděláváni v církvi, gak máme častokrát na mysli děti. Ukazuje^se však, že pro dobrou křestar** skou výchovu dětí je zapotřebí i křestanské vychovy rodičů, tj. křes ťanské výchovy k rodičovství, ke křesťanskému vedení rodiny,^dětí i dos pívajících v rodině, případně i výchovy ke křestanskému soužití v man želství. Křesťanská výchova dětí není -však jen otázkou jejich^výchovy ve vlastní robině. Jde i o výchovu rodin ke"společenstvi křestanských rodin s dětmi (alespoň skupin 2 až 3 podin) a o to, aby tyto rodiny našly ve sborovém společenství svůj druhý, širší domov.^Jde o to,^aby tyto rodiny nejen do sboru chodily, ale v něm společně žily» To nás vede k revizi pojetí rodiny a sboru, k zamyšleni nad životem rodiny a sboru v dnešním reálném světě. ^ ^ vv (6) Ukazuje se, že by křestanská výchova neměla být zaměřena jen na děti věřících rodičů, případně na konfirmandy,vale i na ty, kteří ^ přicházejí do církve z ne církevní l'-* prostředí - at jsou jakéhokoliv ve ku. Znovu vyvstává otázka katecheze - jako vyučováni základního obsahu víry jako přípravy ke křtu nově přistvpujících. v (7) Jde-li nám o toto širší a hlubší pojetí křestanské výchovy, pak se nám v-jiném světle jeví i obsah a způsob vzdělávaní v církvi. Vytváření společenství víry v rodině a ve sboru není možné bez zcela určité obsahové ná.plně. Ukazuje se, že by nám bylo velikou pomocí, kdy by církev formulovala " základy křestanské víry" ne ve smyslu "co ma křesťan vědět a znát", ale "za čím jako křestan stojím,.čemu věřím,^to j.e mou silou á nadějí". Pomocí by bylo ujasnění toho, c° se rozumí zi.~ vou vírou" a co to znamená "být křestansky věřícím člověkem v dnešním světě". Pomocí by v tomto smyslu byla příručka "Uvedení do křestanské víry", která by sloužila ke vzdělávání nově příchozích do^sborového spo lečenství a obdobné práce, věnované otázkám osobního čtení bible a pro hlubování modlitebního života.

Příklad práce na úseku výchovy nekonfirmovaných - z materiálů poradních odborů připravil Dr.Cyril Horák.

Koncepce křestanské výchovy v ČCE I. Pro práci s nekonfirmovanými

1, Cíl křestanské výchovy a vzdělávání ^ , a) Křestanské výchově rozumíme jako službě, jejímž cílemnaplněním je přivést děti ke Kristu, začlenit je do společenství sboru a cír kve a ukázat jim, kudy vede cesta k následování a jak tato cesta vy- padá. . b) K tomu je nutno seznamovat dítě ve všech jeho vývojových^stupních se^ svědectvím Písma svátého, v němž je třeba dítě nejen vzdělávat, nýbrž i vychovávat. / c) Aby se dítě varovalo pozdějších zbytečných konfliktů s vědeckou výukou a výchovou, nutno zdůrazňovat především zvěst Písma a osobitost křes tanské výchovy, která se s vědeckou nemusí střetávat, protože se tý ká oblasti víry. Pohoršeni kříže ovsem odstranit nelze. d) Církvi byla jejím Pánem svěřena odpovědnost za všechny lidi. Tuto od povědnost uskutečňuje křesťanskou výchovou a křtem (Mt 28.19). Pokřtě né děti vede křestanská výchova k tomu, aby se^vírou ke svému křtu přiznaly a vzaly na sebe jeho závazek. Nepokrtene děti vede křestan— ská výchova k tomu, aby v Pána Ježíše Krista uvěřily a byly pokřtěny. 1000169

24.synod, 20.-23.11.1985 TISK 6.16, str.3 e) Cílem křestanské výchovy není především dobře a mravně vychované a do života připravené dítě, nýbrž dítě, které bylo svědectvím rodi čů a sboru přivedeno ke Kristu, uvěřilo v něho a usiluje žít v je ho následování. ítespoléháme přitom jen na své snažení, nýbrž na moc a působení Ducha svátého,-jež by měly vyprošovat přímluvné modlitby celé církv». •( i 2. Obsah křestanské výchovy dětí a) V křestanské výchově, dětí vycházíme z biblické zvěsti o Božích skut cích s lidmi i sé světem. Věříme, že seznámení s biblickými látkami přivede dítě k víře, že Pán Bůh jedná i dnes s ním i se světem. Bi blické příběhy vykládáme pod zorným úhlem života a díla Ježíše Kris ta, jež je středem Božího spasitelného díla i zvěsti evangelia c ce lého Písma. b) Kaším úkolem je naučit děti, aby na slyšené slovo Boží uměly odpově dět v modlitbě. c) Přivádíme děti do společenství sboru a seznamujeme je se smyslem svá tostí, svátku, bohoslužebného života církve, písněmi a uspořádáním chrámu. d) Později (zejména v konfirmační přípravě) ukazujeme dětem, jak Pán Bůh vedl svou' církev dějinami a hovoříme s nimi o základních věroučnýeíh otázkách. '• ( 3« Hlavní rysy a způsoby práce A. Rodina a) Důležitým základem a prostředím pro křestanskou výchovu ditete je vě řící rodina. Křtem (nebo přihlášením dítěte do sborů k pozdějšímu křtu) vzali rodiče na sebe závazek této výchovy, svým příkladem u- kazují dítěti kristovskou cestu a vedou je«j do obecenství sboru. b) Ve věřící rodině dítě poznává, že vztah k Ježíši Éristu má své praktic ké důsledky a že víra je závazkem pro dobrý vztah k bližnímu i věcem tohoto světa. c) Rodina vychovává děti příkladem svého křestanskeho života,(modlí se za ně ještě než se narodily), zpívá s nimi, vypr.-ví jim biblické pří běhy i události z církevních dějin á svědčí jim o svých zkušenostech víry. v d) V těsném spojení se sborem se rodiče účastní přednášek i kursů na to to téma, získávají potřebné pomůcky a stálp se učí, jak vést děti ke Kristu. e) Mnoho mohou vykonat i prarodiče, příbuzní i kmotři namístě nedbají cích či příliš zaměstnaných rodičů, opět v těsném sepjetí se sborem, jehož služba může někdy zastoupit či dokonce nahradit výchovnou péči rodičů. f) Ve smíšených manželstvích je nutno předem vyjasnit otázku křestanské výchovy. Záleží nám na tom, aby děti z. těchto manželství byly vedeny k víře v ^ežíše Krista. Není-li to možné v evangelické církvi, považu jeme za správnější, aby dítě žilo v církvi jiné, než aby nebylo vede no křestansky vůbec. B. Sbor v a) Kazatel, /staršovstvo i celý svor nesou odpovědnost za křestanskou výchovu dětí, zvou je a zapojují do sborového života. b) Nutným základem této výchovné práce jsou bohoslužby pro děti, biblic ké hodiny v týdnu i předkonfirmační příprava i vlastní konfirmace, ííelze vyloučit i práci s jediným dítětem. i 24.synod, 20.-23.11.1985 TISK o.l6, str.4

c) Nezbytná je pastorace rodin s dětmi, jak rodin věrných, tak okra jových". K tomu patří i písemný styk (připomínka křtu, blahc;r á m k narozeninám aj'.) • Sbor nepouští se zřetele rodiny na^"okraji sborového života, modlí se za ně, má je ve sve péci a čeká na oži vující moc Ducha svátého. Má vyhledávat členy s obdarováním^pro službu dětem a rodinám a pečovat o jejich vzdělávání ( zejména vy síláním na celocírkevní kurs pro pracovníky s nekonfirmovánými). d) 'Kde se nedaří konat puto práci v tradičních formách, je třeba ne-^ dat se odradit dočasnými nezdary a vynalézavě hledat jiné možnosti. ®) Sbor má shromaždovat děti i rodiče k rodinným bohoslužbám pravidel ným nebo příležitostným (vánoce, velikonoce, zahájení a konec škol ního roku, den rodárv op-) a, zapojovat rodiče do px-ipravnych prací, též využívat příležitostí ke společným výletům rodin s dětmi a ro dinné rekreace v církevních zařízeních. f) Nezapomínejme opatřovat rodičům i dětem pomůcky vydávané synodní ra dou a ve sboru pečlivě opatrujme archiy těchto věcí. Připravujme i vlastní sborové pomůcky.

C. Seniorát N _ , . „ a) Senior a seniorátní výbor nespouští se zřetele výchovnou práci sboru, pomáhá jim podle svých možností, napomíná i povzbuzuje při vizitacich klesající a vlažné, stará se, aby výchovná práce neustala ani v neob sazených sborech. Seniorátní PO pro nekonfirmované je důležitou po mocí při této výchově. ^ > b) Seniorát soustředuje rodiče i děti k bohoslužbám i jiným setkáním, pořádá instruktáže pro pomocníky dět. bohoslužeb a přednášky o vý chově pro rodiče, usiluje o zařazení témat křestanské výchovy do pastorálek a presbyterních konferencí. Zabezpečuje vlastní výchovné pomůcky. . c) Vysílá zástupce na celocírkevní setkání a instruktáže (kursy, škole ní) .

Dj. Celá církev a) Křestanská výchova patří k předním 'úkolům celé církve - k úkolům synodu a jím zvolených orgánů, synodní rady. b) Synodní senior jako vrchní pastýř celé církve má při svých navstě- vách tyto věci na my-li a prohovořuje je s představiteli i členy sborů. ^ _ c) Synodní rada má k této výchovné práci poradní odbor pro nekonfirmovane (PONK), který nekoná vlastní výchovnou práci, ale organizuje ji, dává do sborů podněty, oředkládfí synodní radě náv-hy pro vhodné pomůcky a materiály pro výchovu děti ve sborech i rodinách (napr. přípravky,^ programy pro sborové slavnosti, diapositivy, flanelografy, mapy, pís-_ ně atd.) a pořádá celocírkevní kursy pro pracovníky s nekonfirmovanými d) Synodní rada pověřuje jednoho ze svých tajemníků, aby se^výlučne^vě noval organizaci této práce, zodpovídal za plnění uložených úkolů,^ navštěvoval sbory a sledoval katechetickou situaci a metody u nás i jinde.

SR.bl.č. 193-196/85/Ná 24. synod, 20.-23.11.1985 TISK 5.17, str

SKATEK 1SZI EVANGELÍKEM A ,BÍwtáíá ^ T O LÍKEM

Synodní zastupitelstvo při svém podzimním zasedání 16.-17.11.1984 pověřilo synodní radu, aby zajistila vypracová ní věcné informace o problematice smíšených snatk,ů a teologic ké stanovisko k prohlášení, které požaduje katolická církev při sňatku od nekatolického partnera. S tímto materiálem necht jsou předem seznámeni poslanci 24. synodu. Plníme toto usnesení. ' r 1« Současná pravidla, stanovená katolickou církví. Od adventu 1983 platí v římsko katolické církvi po celém svétahový Soubor církevního práya (Codex iuris canonici). Oddíl o smíšených manželstvích stanoví nejprve,^ že je manžel ství mezi dvěma pokřtěnými, z nichž jeden patří ke katolické církvi, druhý k církvi nebo církevní společnosti, která s cirk ví katolickou nemá plné společenství, zakázáno bez výslovného povolení příslušného ordináře (čl.1124 - sine expressa aucto ritatis competentis licentia ^prohibitum est;_ přinášíme na roz hodujících místech originální latinské znění, ježto neexistuje dosud autorizovaný překlad do češtiny).

Článek 1125 pak praví doslova, že ordinář místa "neudělí toto povolení", nejsou~li splněny tři podmínky: 1) Katolická stran prohlásivše je připravena odvrátit nebezpečí ztráty své víry, a složí prostý slib, že učiní vše, co bude v jejích silách, abyNbylo veškeři potomstvo pokřtěno i vychováváno v katolické církvi (pero catholica declaret se esse pericula a fide deficiendi removere atque sinceram promis sionem praestet se omnia pro viribus facturam esse, ut univer sa proles in Ecclesia catholica baptizetur et edocetur). 2) Druhá strana bude včas poučena o těchto slibech, které učinila strana.katolická, tak, aby bylo zřejmé, že si je jas ně vědoma slibů a závazku katolické strany (de his promissioni bus a parte catholica faciendis altera pars tempestive_cortior fiat, adeo ut constet ipsam vere consciam esse promissionis et obligationis partis catholicae). 3) Obě strany budou'poučeny o podstatných cílech a vlast nostech manželství a žádná z nich je nevyloučí (ambae partes^ edoceantur de finibus et proprietibus essentialibus matrimonii a neutro cobtrahente excludentis). (Podstatnými cíly a^vlast- nostmi manželství rozumí katolická církev jeho nerozlučitel- nost, plození a výchovu potomstva, úlevu v pohlavní touze) V dalších článcích se pak ustanovuje, že biskupská kon ference dané země stanoví formu a způsob, jakým se mají^shora uvedená prohlášení a vyjádření vyžadovat (čl.1126), a^dále, že v případě vážných překážek uzavření manželství v^řádné kanonické formě může od této formy příslušný ordinář dispen- sovat a povolit jiný veřejný způsob uzavření sňatku (aliqua publica forma celebrationis); avšak je zakázáno před nebo po kanonickém uzavření manželství dát manželský slib jiným 24« synod, 20.-23.11.1985 TISK č . 17 , str .2 náboženským obřadem (matrimonii celebratio religiosa); prave tak se nesmí konat náboženský obřady při^kterém by katolicky i nekatolický duchovní vyžádali manželský slib kazdy podle svého způsobů (ne fiat celebratio religiosa, in qua^assistens catholicus minister nen catholicus insimul, suum quisque ritum peragens, partium censensum exquirant - 51.1127). Seská biskupská konference, která byýáela^tyto předpisy aplikovat na naše poměry, nefunguje«, Nicméně pri zavaděni no vého Kodexu do života církve odkazal arcibiskup na Instrukci-, vydanou LvoníGXGnci. biskupu a kapitulní cli vikářů 22«9#1970f jako stále platnou. V této instrukci^se^požaduje, aby byl jak příslib katolické strany, tak prohlášení nekatolické strany, že ví o závazku svého partnera, předloženo snoubencům písem ně a každý z nich své vyjádření podepsal. Kdyby však^nekato lický partner svůj podpis odepřel, je možné do snuomho proto kolu poznamenat, že mu oyl slib s. zavazek katolické strairy oznámen, fcož svým podpisem potvrdí jako svědkové katolicky snoubenec a duchovní správce.

Je tedy potřebí opravit nšktere ne.še věci neodpovídající představy: a) Nekatolická strana dnes již nepodepisuje slib katolic ké výchovy dítek (tzv. revers), nýbrž pouze vyjádřeni, ze si je vědoma' slibu svého katolického partnera . b) Odmítne-li nekatolík svůj podpis na toto vyjádření, na věci se nic němě no.; že byl se závazkem seznámen, mohou potvrdit i přjítonmí svědkové. c) Oddávající duchovní nemá možnost jakkoliv sňatek^při- jatelně upravit podle přání snoubenou - kanonická forma je přesně stanovena. d) Místní ordinář může dát dispens od této kanonické formy sňatku, nikoli, však od stanovených^podmínek, to jesu od závazku katolického mažela a od uvědomeni nekatolicueho manže la o závazku jeho druha,

2. Naše stanovisko. Smíšené manželství přináší nad obvyklá břemena^spolužití ještě to navíc, že manžele nejitou žalo zeni ^ ve spolecne vire (nejsou-li oba opravdoví křesťané), anebo že toto jejich spo lečné zakotvení (jsou-li oba \upřímně věřící) je pokoušeno a narušováno nestejnými.tradicemi pojetí, výrazu a praxe viry. Smíšené, maželství. tak nése viny nas všech, nebot všichni mamě vinu nerozdělení a nejednotě Kristovy církve. Přesto se může smíšené mlzelství stát i místem naděje. Manželé - podle Božího ustanovení spjati v jedno tělo - mohou prožívat ve své vzájemné j.edrfctě záblesky budoucí jednoty Božího lidu ve víře; jejich rodina se může stát znamením tou hy po splněném zaslíbení, -aby všichni jedno byli".

\ 24* synod.» 20.-23.11.1985 TISK 5.17, str ,3

Tento dvojí pohled je výrazně vyjádřen již ve Stanovisku synodní rady k otázce smíšených manželství, vydaném roku 1971 jako odpovša na shora zmíněnou biskupskou Instrukci z roku 1970. Praví se tu: '*1. Respektujeme svobodu svědomí a lidskou^důstojnost^ každého člověka. Nechceme proto klásti žádnému členu sve círk ve zásadní překážky ve svobodné volbě manžela. Prosíme je však všechny, aby. tato jejich svobodná \ o 1 ba -byla v každém případě volbou dobře uváženou, domyšlenou a odpovědnou. (2. odstavec jedná o manželství s nevěřícím) , 3. Věříme ve svátou církevvobecnou. Považujeme proto kaž dého věřícího člověka jiné křestanské církve za věřícýho brat ra či sestru v Kristu. Sňatek s ním je sňatkem s křes taném. Všecky rozdíly církevního .vyznání, tradice,^výchovy, nám ne smějí zabránit v rozeznání, že věříme společné^v Boha, ýcterý se nad námi smiloval v Ježíši Kristu a který nás povolává k novému životu skrze Ducha svátého. Rozdíl církevní přísluš nosti se může stát důvodem k nejedné společné nesnázi obou manželů. Prosíme je však, aby se navzájem^přijímali^tak,^jako nás přijal Kristus, a aby své problemyyřešili ve vzájemné trpěliyosti, úctě a lásce jako věrní křestané. Rozhodnutí o o křestanské výchově dětí je věcí svobodného a odpovědného uvážení.” (Český bratr 1971,10) Má-li se smíšené manželství se svými bolestmi proměnit v nadějné manželství ekumenické, budou muset manželé respek tovat 'trojí zásadu: a) položit základ své víry tam, kde najdou .společné prvky svých vyznání bb) vzájemně si vysvětlovat a učit' se chápat, co je v odliišné tradici rozdílné, a svou víru tím vzájemně obohacovat c) vyvarovat se toho, co je druhému s jeho vírou _ne^ljiči- telné Těm, kdo se o toto trojí vážně pokusí, bychom měli stranit svou přízní a svými modlitbami, a od jejich zkušeností očekávat obohacení i pro) sehe. Avšak slib, kterým j^ katolický muž nebo žena zavazen je formulován- obranně: "odvrátit nebezpečí ztráty víry” -^předem se tu varuje před rozdílnou vírou jako před nebezpečím, Je formulován anti-ekumenicky: "všechno potomstvo bude pokřtěno i vychová váno v katolické církvi.” Nekatolický partner má s tímto slibem být obeznámen, nesmí být tedy učiněn za jeho^zády a bez jeho_ všdomíj nemá však možnost jakkoli k němu vyjádřit sve stanovisko,

• Jaká může být. naděje na ekumenické manželství z této posice? a) Poradíme-k evangelickému křestanu římské uzavření manželství nepřijmouttvuvede tím svého katolického partnera do nouze svědomí, nebot podle katolického práva nebudou pak spolu žít v pádném manželství a katolík bude odloučen od spole čenství euciířistie. 1 3<,

24* synod, 20.-23.11*1985 TISK č*17, str.4

b) Přijme-li naopak evangelický^křestan z lásky k druhému katolické uzavření manželství, vědomě se zříká toho, ze bude svou evangelickou víru do manželství a rodiny vnášet; jaké bude jejich společenství víry, zřeknou-li se předem vzájemného ovlivňování? 8) V žádném případě nemohou počítat s tím, že by se mohli společně účastnit stolu Pá$ě v obou církvích. Katolička církev připouští evangelické kře stany ke komunit jen ve'vzylastnich případech nouze, k xiimz se smisene mazelstvi nepočítá; svým vlastním členům pak nedovoluje přijímat evangelickou vcoari Páně v žádném případě. d) Je možné, abychom radili těm,^kdo se pokusí o ekume nické manželství, k neposlušnosti řadů vlastní církve?

Chtěli bychom ještě podotknout, že výlučná stanoviska ^ katolické církve jsou hluboce zakotvena v kontinuitě myšlení a pravidel této církve. Dnešní formulace, chápaná jako uvol nění ještě příkřejší praže dřívější, se objevuji jiz v inst- Aukcích 1966, po dep sáných papežským podpref ektem; tehay bylo řečeno, že budou vtěleny do zákonných ustanoveni, jestliže se v prazi osvědčí. Roku 1970 byly obsahem Motu proprio papeže Pavla VI (a u nás intimovány zmíněnou Instrukci^biskupu a kapit. vikářů v CSR). Od roku 1983 jsou součástí Souboru ka nonického práva. Je známa ekumenicky podstatně otevřenější dohoda holand ských církví (reformované, luterské a římsko katolické)^ z roku 1971 — pc Motu proprio. Je známo také pozoruhodné ^ ^ Společné slovo Nemeckábiskupske konference a Rady evangelické církve v NSR z roku 1985 ■- po vydání nového Kodezu./evima však o žádném podobném vyjádření^římsko-katolické cirkyp s druhými tam, kde je v postavení většinovém.

16.10.1985 Synodní rada českobratrské církve evangelické

31.č.758-761/85 SR MaK. 24.synod 20.-23.11.1985 TISK 5. 18

NÁVRHY SYNODNÍHO ZASTUPITELSTVA, SYNODNÍ RADY A SENIORÁTNÍCH KONVENTŮ navrhuje synodní rada přidělit do příslušných komisí synodu takto : A. \KQMISI PRO POSELSTVÍ SYNODU 1. Synod při formulaci svého poselství nechtmá na mysli nejenom církev a sbory, nýbrž také dnešní společnost, v níž církev existuje a národ, v němž jako křestáné žijeme. (Horácký seniorát)

2. Synod se usnáší, aby za všechna manželství byly konány přímluvné modlitby a aby do posleství synodu bylo zařazeno napomenutí všem členům církve' a zejména jejím kazatelům, aby svá manželství a rodiny nenarušovali, ale podle Boží vůle, v Písmu zvěstované, je upevňovali láskou, věrností a odpuštěním (Mt 19,5-6 a j.). (Poděbradský) B. KOMISÍM I. TEOLOGICKÉ

3. (kromě TISKu š. 13 Rozhovory o svaté večeři Páně, Statistický pohled TISKU č, 15 Pastýřská péče na ^ TISKu 5, 17 Smíšené sňatky (evangelíka s katolíkem) )

v Českobratrská církev evangelická žádá své kazatele a bohoslovce. aby službu Ježíši Kristu ve sborech a v církvi považovali za své prvořadé životní poslání, jemuž bude podřízeno všecko ostatní. Očekává od nich, že na to budou pamatovat i při hledání svých ži votních partnerů, při uzavírání manželství i v celém dalším životě své rodiny. Jde o to, aby manžel i manželka byli zajedno v biblické víře v Krista, ve vyznavačské věrnosti, v lásce k církvi, v obětavé službě sboru i ve výchově dětí. Odůvodnění : Kazatelská služba je čím dál tím náročnější a nezbytně vyžaduje pochopení, podporu a často i obět ze stra ny manželky (manžela). - Takovéto nebo podobné slovo by se mělo ozvat v poselství synodu. (Horácký)

Staršovstvům se ukládá, aby se zvýšenou pozorností vyhledávala a synodní radě doporučovala mezi mladými členy sborů schopné a věrné adepty pro kazatelskou službu. (Moravskoslezský)

Synod pověřuje synodní radu, aby pokračovala v úsilí o vzájemné uznání mezi círbcemi v Československu (uznání ordinace, svátostí, interkomunie). Jako minimální program se pokusme dosáhnout alespoň plného uznání s církvemi, které vycházejí z České konfese. (Pražský) v I v Synod pověřuje synodní radu, at .jedná s římsko-katolickou církví ve věci smíšených manželství. , (Poděbradský) Synod pověřuje synodní radu, aby vstoupila do rozhovoru s předsta viteli římsko-katolické církve o otázce příslibu katolické strany a prohlášení nekatolické strany u smíšených manželství, jež s© tý kají křtu a výchovy dětí, a pokAila se působit k tomu, aby římsko katolická církev od požadavku al^odpisu druhé věty příslibu a pro hlášení upustila. , , , (Horačky) 8. Synod se usnáší, aby byla znovu projednána otázka všeobecného kněžství v souvislosti s Limskými dokumenty. I- (Moravskoslezský) 24.synod 20.-23.11.1985 .TISK 5. 18 s tr .2

II. PRO,VÝCHOVU A TISKOVÉ'ZÁLEŽITOSTI (kromě TISKU č. 14 Konfirmace v naší církvi TISKU č. 16 Koncepce, t.j. systematické pojetí křestanské výchovy TISKU 5. 15 Pastýřská péče )

9. Synod pověřuje synodní radu, aby usilovala o vytištění ^evangelií v ekumenickém překladu jako separátů, které by bylo možno darovat ve formě letáčků. (Východomoravský)

10. Synod ukládá synodní radě, aby dala evangelizačnímu odboru vypraeovat výstižné texty o podstatě víry, které by byly vydány ve formě letáčků. (Východomoravský)

11. Synod ukládá synodní radě, aby se zasadila o vydáníjcnihy o Bibli - Hovory s Biblí. Odlůvodnění : V práci s presbytery a pracovníky v církvi vůbec se setkáváme s naléhavou potřebou publikace, která by přístup ným způsoberm prováděla čtenáře Bible jejími jednotlivými spi sy a pomáhala porozumět poselství i významu svátých Písem. Vítáme proto sborník Hovory s Biblí, vypracovaný našimi fa ráři a profesory a přimlouváme se za jeho vydání, aby mohl po potřebných úvahách sloužit církvi. v (Pražsky) 12. Synod pověřuje vydavatelský odbor synodní rady, aby k 70« vyrooa spojení našich církví (1988) připravil k vydání sborník. | , (Východomoravský) 13. Synod pověřuje synodní radu, aby pečovala o úplné a nezkrácené vydá ní seznamu tolerančních evangelíků a jejich přihlášek a výpovědí, jak toto dílo připravuje komise pro edici tolerančních přihlášek a výpovědí, vedená Dr. Jiřím Melraukem a Dr. Evou Melmukovou. Odůvodnění : Toto dílo, na němž komise dlouhodobě pracuje, bude mít velkou historickou cenu a žádný jiný národ a žádná jiná církev nemají nic podobného. Bude y něm zachycen kom pletní obraz obou tolerančních církví, všech jejich sboru a všech jejich členů, a podrobný záznam jejich vyznavačských názorů a postojů, jak je vyjádřili ve svých výpovědích při přihlašovacích pohovorech. Právě tato část bude moci svou bezprostřednosti a rozhodností posloužit dnešním jejich po tomkům. Význam a hodnota díla vyžaduje, aby bylo vydáno ce le a nezkrácené. Obsáhne řadu svazků a vyžádá si značný ná klad. Bude však vycházet postupně, nejméně 10 let, takže i náklad, rozpočtený na tu dobu, se stane únosným. v (Horácký) 14* Synod pověřuje synodní radu, aby pečovala o úplné a nezkrácené vydá ní seznamu tolerančních evangelíků a jejich přihlášek a výpovědí, jak toto dílo připravuje komise pro edici tolerančních seznamů a výpovědí, vedená, Dr. Jiřím Melmukem a Dr. Evou Melmukovou. Odůvodnění : /Jako nahoře/ (Chrudimský) 15. Synod ukládá synodní radě, aby jednala o vydání zpěvníku pro mládež. (Liberecký) 16. Necht synodní rada ve spolupráci s PO pro konfirmované připraví a i/ vydá v co nejkratší době zpěvník, který by sloužil při setkávání v mladých věřících lidí a shrnoval to nejlepší z tvorby nových křestan- ských písní z posledních let. Odůvodnění : Práce na tomto zpěvníčku již začala a tímto usne- . sením ji chceme podpořit a urychlit. (Brněnský) 24.synod 20.-23*11.1985 TISK 6. 18 str.3

17. Necht synodní rada ve spolupráci s PO pro konfirmované dbá o sou stavné vydávání příruček pro biblickou práci v biblických hodinách pro konfirmované, (Brněnský) 18. Synod pověřuje synodní radu, aby spolu s příslušným odborem vyvi nula úsilí o větší nabídku pomůcek pro práci s nekonfirmovanými také tím způsobem, že bude opětovně rozmnožovat či jinak publiko vat osvědčené pomůcky (na př. Karafiátovy "Broučky”). (Brněnský) 19. Synod doporučuje staršovstvům, aby věnovala péči příručkám synodní rady a církevním časopisům, řádně je uchovávala, případně je dávala vázat, aby byly k dispozici církevním pracovníkům.\ Odůvodnění : Starší příručky a ročenky církevních časopisů jsou často ve sborech obtížně přístupné, nebo vůbec nejsou ukládány. Bylo by dobré, kdyby byl tímto úkolem pověřen ně který presbyter, který by ve schůzích staršovstva i při ji ných příležitostech upozorňoval na nové příručky a články v časopisech. (Pražský)

20. Synod doporučuje -v publikacích naší církve s.iednotit pravopis církevní mluvy* Budiž psáno Boží (z důvodů personálního přístupu k Bohu, analogicky jako Hospodinův za neexistující Bohův), dále Spasitel, Stvořitel, Vykupitel (pokud je užito zástupně za Bůh), Kristus, Duch svátý, dáíb Slovo (ve významu Hospodinova oslovení). i Odůvodnění : Nesjednocený pravopis v publikacích jedné církve nejen působí zmatek, nýbrž některé i pohoršuje jako prójev neúcty. Navíc se tím přiblížíme i k ortografii, vžité v ji ných církvích. (Pražský) * 21. Synod ukládá synodní radě, abyvzajistila, aby v tiscích vydávaných naší církví, bylo ve slově "BOZI” psáno velké počáteční písmeno. (Východomoravský) 22. Synod se obrací s prosbou na Ekumenickou radu církví, která má na starosti vydávání Biblí, stejně jako na starozákonní překladatelskou skupinu, aby v příštím vydání ekumenického překladu Bible došlo k úpravě některých vlastních jmen. Jedná se o jména, jež jsou i v NZ, a přitom jinak znějí (Elizeus - Eliša); jednak o jména, kte rá již vešla do kulturního povědomí (Jefte, Metuzalém, Ezechiáš, Joziáš atd.). Necht se v těchto případech vrátí k přepisu Kralické bible, nebo necht jsou tyto přepisy uvedeny v závorce. (Východomoravský)

23* Synod necht doporučí vydavatelství Kalich zabývat se vydáváním vyznavačsky vhodných a vkusných blahopřání k církevním svátkům a životním jubileím pro potřeby členů sborů a staršovstey. Odůvodnění : Již delší dobu se pocituje ve sborech a u členů církve nedostatek vkusných blahopřání k hlavním svátkům cír kevního roku (vánocům, velikonocům, svatodušním svátkům) t stejně tak přání k významným životním jubileím pro potřeby členů sborů a staršovstev. , v , ,, (Poděbradsky) 24. Synod žádá synodní radu, aby hledala možnosti a formy postgraduálního studia pro kazatele, kteří dosáhli přibližně 15 let církevní praxe. (Poděbradský) 25* Synod beye na vědomí dosavadní jednání synodní rady se státní správou o otázce opětného pořádání biblických kursů pro děti a mládež do 18 let a ukládá jí, aby ve svém úsilí nadále pokračovala, (východomoravský) U 0 O O 17 8

ZA .sy*od 2Q.-23.11.1985 TISK č. 18 str.4. III. SPRÁVNÍ (také PRÁVNÍ a ORGANIZAČNÍ) 26. V souladu s ustanovením Rádu o správě církve 51.16, odst. g. pověřuje synod tajemníka kanceláře synodní rady bratra Miroslava Brože funkcí vedoucího tajemníka kanceláře synodní rady. (Synodní rada) 27* Záležitosti» které budou komisi předány předsednictvem 24«synodu (včetně spisů v^veceeh prXvnFčh, které' došly prostřednictvím synodní rady) (Synodní rada)

29. Hodnostní přídavky členů synodní rady - viz návrh č. 45 : Jenom z hlediska církevně-právního» výklad Řádu o správě církve. (Synodní rada) 30. Necht synod znovu promyslí otázku hlasovných údů v poměru k ostat ním členům církve (Círk.zř. § 2, odst.3 RS 51, 25-26), Odůvodnění : Stávající pojem hlasovný úd, vyjádřený ve výše uvedeném paragrafu církevního zřízení a Rádu o správě církve, sice vyhovuje církvi jakožto organizaci, je však velmi obtíž né jej dodržovat tam, kde dosud na něj nebylo dbáno, a zaklá dá vlastně pojem dvojího členství v církvi, které by mohlo vést k elitářství. , , (Východomoravský) 31. Synod pověřuje synodní radu, aby připravila úpravu Církevního zřízení a ^ Rádu o ^ správě církve tak, aby mohl být v seniorátech, jejichž roz sáhlá práce to vyžaduje, rozhodnutím konventu volen až šestičlenný seniorátní výbor s příslušným počtem náhradníků. Odůvodnění : Dosavadní CZ předpokládá stejný počet členů všech SV bez ohledu na velikost seniorátu. Žádoucí rozsah činnosti SV podle čl.31,1 RSC by však ve velkých seniorátech nebyl pro dosavadní 4 členy únosný, při čemž v něm není zahrnuta stále se rozvíjející organizace vzdělávání církevních pracovníku všech úrovní; tento stav si již dávno vynutil ve většině vel kých seniorátů plné zapojení náhradníků do práce po celé funk ční období. Faktický rozdíl mezi členem a náhradníkem pak zů stává často jen v hlasovacím právu při formálním usnášení, hlavně však tím seniorátní výbor de facto nemá náhradníka, který by v případě uprázdnění místa některého člena (nebo ná hradníka !) převzal jeho díl práce. (Pražský) 32. Synod ukládá synodnímu seniorovi, aby nejméně jednou za tři roky vy konal vizitaci ve sborech seniorů a podal o tom zprávu příslušnému seniorátnímu výboru a synodní radš. Odůvodnění : Řád o správě církve v článku 34 f ukládá seniorovi, aby vizitace konal nejméně jednou za tři roky ve všech sborech svého seniorátu. Ve svém sboru takovou vizitaci senior těžko muže provádět. Tím v takovém sboru nemusí k vizitační návštěvě dojit plných osmnáct let (po třetí volbě jejich faráře za se niora) . , ...... (Chrudimský) 33. Synod doplňuje 51. 19 Rádu o správě církve bidem 8 : (Staršovstvo) ”8. schvaluje zprávu o stavu a kontrole sborové kartotéky a matrik.” s přečíslováním dosavadních článků 8 .-1 5 . Odůvodnění : Jsme toho názoru, že mnohé členy ztrácíme také proto, že s nimi neudržujeme ani ten nejmenší kontakt (sboro vé dopisy atd.), protože ani nevíme, kde bydlí, (Jihočeský) 24.synod 20.-23.11*1985 TISK č, 18 str.5 . 34. Synod pověřuje synodní radu, aby vypracovala, seznant..všech absQlve.gr tů Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, kteří^nejsou v^cír- ní službě a dala jej k dispozici sborům, zejména sborům hledajícím kazatele a doporučila jim, aby je kandidovaly. (Brněnský) 35. Konvent důvěřuje synodní radě, že využívá všech možností k^získánj. st. souhlasu pro ty, kteří jsou toho času bez něho a v jejím úsilí ji podporuje. (Poličský)

36. Synod pověřuje synodní radu, seniorátní výbory a sbory, aby nadále se pokoušely získat státní souhlas k duchovenské činnosti profáza tele, kteří jsou toho času mimo církevní službu. Mezitím necht hle dají cesty, jak zapojovat tyto bratry do církevní spolupráce ve sbo rech, v poradních odborech, studijními či překladatelskými úkoly a podobně. (Horácký)

37. Synod pověřuje synodní radu, aby pokračovala v úsila. o získaní souklasu k výkonu duchovenské služby pro ty bratry, kteří jej dosud nemají. (Liberecký)

38. Synod vybízí bratry a sestry bez státního souhlasu, aby své kroky ve věci získání státního souhlasu konzultovali se synodní radou. (Liberecký) 39 a. Synod připomíná synodní radě, aby jednala s příslušnými místy o zavedení náhradní vojenské služby z důvodu viry a svědomí. (Poličský) b. Synod se obrací na synodní radu s prosbou, aby nadále usilovala na patřičných místech o možnost náhradní vojenské služby bezefbrane pro ty, kteří z důvodu svědomí nechtějí vzít do rukou zbraň. (Východomoravský)

IV. HOSPODÁŘSKÉ 40. Synod se usnáší rozšířit ve sborech českobratrské církve e v f gelické konání každoročních pravidelných sbírek na pomoc hladovějícím a..ji nak strádajícím v rozvojových zemích. Synod pověřuje synodní radu, aby vytrvale hledala vhodné cesty, jak výtěžek sbírky doručit po třebným a informovala o výsledcích této pomoci sbory. Odůvodnění : Problém hladu ve světě je stále velice aktuální. Velké oblasti s miliony obyvatel (našich bratří a sester) jsou při nepříznivých podmínkách vystavovány akutnímu nebezpečí hla dovění. Patříme v tomto světě mezi ty, kteří mají nejen dosta tek, ale' i prostředky pro pomoc potřebným. Je zde otevřen vý znamný prostor pro dotvrzení naší víry. Individuální formy po moci (občasné zasílání balíčků na různé adresy) jsou málo účinné a víceméně symbolické. Je proto nutné, hledat cesty vhodnější (nejlépe prostřednictvím církevních grémií - SRC a pod.) a především účinnější. Zde bude důležitá spontánnost naší obětavosti. Sbírka by mohla být konána jednak v určitou neděli při bohoslužbách (Díkčinění za úrodu), dále ještě po čtyři následující týdny na listinu darů. Důležitá je pravidel nost sbírky a její účelnost. Informace o tom, že se sbírka dostala na místo určení, rozhodně přispěje ke zvýšení^oběta vosti a zeslabení často slyšených výmluv. Včas shromážděné prostředky jsou předpokladem rychlé pomoci. (Praždký) 41. Synod se usnáší, aby jedna celo církevní chrámová sbírka byla věnována na úhradu repartió za senioráty, které jsou finančně slabé (Východomoravský) 24.synod 20.-23.11*1985 TISK č . 18 s t r .6 . 42. Synod se usnáší, aby byly darv a pů.ičky, udělované z cel o církevních a seniorátních prostředků na opravy budov, přednostně přidělovány na opravy objektů, které církvi nějakým způsobem skutečně slouží a je jichž využíváním se i výhledově počítá.. Odůvodnění : Posláním církve je zvěstovat evangelium. Tento as-_ pekt proto musí hrát prvořadou roli při rozhodování o nutnosti investic. Církev není ústavem památkové péče, ale společenstvím, které oceňuje svůj majetek podle toho, jak slouží při naplňová ní jejího poslání. (Poděbradský)

43* Synod se usnáší, aby všechny vvda.ie spojené s přípravou a konáním 24.synodu byly uhrazeny z repartic roku 1985. V rámci těchto nakladu bude mimopražským členům synodu včetně přizvaných členů^církve s hla sem poradním vyplacena náhrada cestovních výloh podle příslušné směr nice. Pražským členům synodu včetně přizvaných členů církve s hlasem poradním bude vyplacena na úhradu drobných výloh částka Kčs 20,-. Stravné bude kráceno o Kčs 60,- za poslytnutou stravu ve dnech konaní synodu. (Synodní rada)

44». Zásady pro poskytování sociální pomoci pracovníkům církve. - viz TISK č. 9 A , příloha č.l k usnesením 23.synodu : a) Doplnit v odstatci 1 - Kazatelé v činné službě : Za "nezaopatřené dšti" v první větě vložit "do 14 let veku”, takže začátek věty bude znít : "Kazatelům v činné službě, kteří pečují o nezaopatřené děti do 14 let věku, ..." b) Zařadit nový odstavec 8. : "V případech hodných mimořádného zr.čís le může synodní rada učinit zvláštní doplňující rozhodnutí," (Synodní rada) 45. Návrh komise pro přezkoušení hodnostních přídavku členu synodní rydy. Komise byla ustavena synodním zastupitelstvem 24.3.1984 ve složení Dr Holý, J.Cábela, Ing.K.Matějka CSc., Zdar Sorm. Předsedovi synodní rady vyplácet měsíčně hodnostní přídavek 700 Kcs a všem ostatním členům SR bez rozdílu zda jde o laika nebo duchovního 50° Kčs. Fr» toto zvýšení (dosud se vyplácí 400 Kčs laikům a 300 duchovním) nalézt krytí v mimořádném hospodaření přesunem dalších ostatních osob ních nákladů z řádného hospodaření do mimořádného hospodaření.^Roční zvýšení činí 13.200 Kčs. Návrh byl projednán v zasedání synodního za stupitelstva a postoupen k rozhodnutí 24.synodu. Současně se navrhuje přijmout tento výklad ustanoveni RS 51. 41 : U duchovenských členů synodní rady bude funkční plat (hodnostní přípla- i tek) snížen o rozdíl, o který hodnostní přídavek poskytovaný jim státem převyšuje hodnostní přídavek seniorů. Odůvodnění : Dosavadní ustanovení RS 51.41 zní: "Členům synodní rady, jimž stát nevyplácí hodnostní přídavek, přísluší po čas jejich úřadování -funkční plat, jehož výši určí synodj všem jejím členům pak přísluší náhrada za vykonané úřední cesty i náhrada případných jiných vydání, která jim vzejdou z výkonu funkce." Podle vládního nařízení 47/81 vyplácí stát hodnostní přídavky všem kazatelům. Výše je stanovena následovně: I. stupnice - kazatelé sborů do 700 Kčs II. - konsenioři, tajemníci SR do 840 Kčs III. " - senioři, duchovenští členové SR,^o lc,20 Kčs vedoucí tajemník IV. " - synodní senior do 1100 Kčs (Za duchovenské členy SR jsou velmi často voleni senioři. Tím po zvolení do SR zůstávají nadále ve stejná stupnici neměli by při doslov, výkladu^ ŘS čl.41 nárok na funění plat. Přijetím volby do vyšší funkce v^círk.prá- ci by jim přibylo pouze zodpovědnosti a byli by znevýhodněni vůči členům SR z řad presbyterů.) uuuui

TISK č.18 str.7 24«synod 20.-23»1 1 »1 985 Návrh komise na rozpis celo církevních repartic na senioráty 46# Komise byla zvolena synodním zastupitelstvem 16.3.1985 ve složení J.Cábela, Ing E.Falátek, Vl.Pistor,J.Stiburek a . Škubal za předsednictví posledně jmenovaného. Komise předkládá: l) tabulku k rozpisu repartic - nc.vrh

2 ) vysvětlení k tabulce

3 ) zásady pro rozpis repartic o - -

ad 1 ) viz příloha

9 4 )2 ) sloupec 1 - senioráty členěny^dle obětavosti

" 2 - rozumí se chrámové sbírky a salar

« 3 _ rozdíl mezi obětavosti roku 1984 - 1983

" 4 - stávající repartice . , » 5 _ výpočet: běžná obětavost (sl.2 ) minus seniorátní

' repartice (sl.7 ) rovná se základ pro vy počet repartic celocirkevmch.

" 6 — upravený návrh repartic 1987 ^ , ii v _ jediná vydání souměřitelná pro všechny senioráty? ve výši se odrážejí různé podmínky práce i rozloha

« 8 - zdůvodnění výše procenta jednotlivých skupin I. skup. - senioráty s největší obětavosti II. a III.skup.stabilizované senioráty IV. skup. klesající o b ě t a v o s t ...... v / v. skup. (resp.sen.západočeský,mimořádné snižo vání běžné obětavosti) " 9 - návrh schodku pro rok 1987 " 10 - skutečnost schodků v roce 1984 ad 3) a) Platnost rozpisu necht je na období čtyř let. b) Výše repartic pro toto období necht zůstane v částce Kčs 2,800.000,-

Limit schodků do výše Kčs 1 0 0 .0 0 0 ,-^necht je jedinou pohyblivou částkou rozpisu. Případné zvýšeni seniorát ních repartic musí být kryto zvýšenou obětavosti sboru seniorátu. d) Odpovědnost za splatnost celocírkevních repartic_mají seniorátní výbory. Necht synodní rada zašila seniorát ním výborům k 30.6. a k 31»10. seznam sboru, ktere do tohoto termínu neodeslaly celou částku repartice, a o- lik ještě mají zaplatit. e) Navrhovaný klíč není závazný pro rozpis^celocírkevních repartic na jednotlivé sbory v.senioráte. Rozpis je za- ležitostí seniorátního zastupitelstva# 1 CD CD 3 W Q< 03 c+ OD • ro ro 0 ro 03 2 o & K 1 * • VD Ui vn u> < < ¡v •i O H- n 4 H- M řv IS1 o P c+ O •3 p o M c tf & <í ¡ y & ť 1 fV CD o H- o P- 3 P 3 00 o 0< Os M 3 ffi P 3 c+ O ffi c+ o t y 0 • H' O hS p . a J 0< Ne Ö P' O' N » M <4 d >S. W OD £0 d c o CD ffi H< O * OD o o< C 4 Í3 P- 3 !»- - ffi r+ P < ffi » 03 «+' t ř

4 O O o ro -3 o O o od cm h * ro • ro OD ¥ er« • OJ • on VD vo -3 on 44v V0 vn -VJ OJ -"-3 ps 0000182 + O O CD- Ví- CD- O O M O (—1 em on cm H cm on Ps- *r 3 *r P ' t -1 p O N< 03 H 1 H H ps- O VJ < pr • M • ps em 4^ on on OJ —V vn on ro oo OJ OJ —-3 OJ OJ I—J —3 + o o O ro O řT H M O 03 em t—1 cm o t-J H* o< m cm * • em CD o o • CO ■ps P- o j OJ on OJ OJ -3 OJ OJ - 3 Ps OJ oj ts *

4- O O O o řV O o o r -1 CD H 00 H O O H 00 • H* • t y o p- o • VD

+ ro CD H O o w CD O O * o o ' 3 ¡3 ffi< CO • C7\ H • Ps- 3 co OJ on OJ OJ OJ 4^ 4^ LV oj OJ OJ p^ -VI vn Oí-

+ O o o o O O O O P-- O o o M CO ro O h-s OD CD 00 fO • - j * OD o CO • o o » o O O Oo o Q o o o o o o o Ps o s o 4 H M co o o CD cm CO O « co » CO -S O o • cm » OD • • o * O • OJ on on on OJ on on on on C -s. 1 c - o CQ O o rv O O ro o ro IV) t—1 • H • c+ 0 O M O Or • O • O o M • UD ve • ♦ V£) V 0 4^ —4 -3 OJ 4^ vn \s0 OJ on OJ OJ OJ \ O ro O ro ro CD hs ÎV O o o O O o • O O o o • O • o • CT* cm cm C h H* » o O v -3 on OJ po v-> On *7^f » » P • 4" ro O ro ro M 0 ro o o o ro OD em O 0 ř r B o o 0 0 o o o o ro O o o ro 0 0 o o o o • CD OD I—1 O M o o o o o • o o • • V£> • • « Ps -3 VJ1 '-0 on OJ OJ OJ OJ — # v* V» •• M Hv O ‘i řd P- 0< 0< O p o o ř r o <í o 0< O O H* c ? o O y a 1 Po C ť 0< < w cP o P' CT P

- 3

= = 3 ^ S 9J S 3 3 H MM I I t I i i i i o O &■ Ps tJ

SR- bl.č. 457-458/85/Ná 0000183

24.synod 20.-23.11.1985 OPRAVY A DOPLŇKY str.l,

0 P R A ' Y A DOPLŇKY K TISKŮM 24. SYNODU

TISK 6.3 (str.6) 65. místo omluveného poslance Jana^Vondráč ka povolal sen,výbor Chrudimského seni orátu prvního náhradníka z presbyterů MVDR Eduarda WAGNERA z Čáslavi 69. místo omluveného poslance sen.kurátora Rudolfa Hromádky povolal sen.výbor^Po ličského seniorátu prvního náhradníka sen,výboru Ing.Josefa CHROUSTA z jimra- . movského sboru • Synodní rada pozvala k jednání synodu emeritní čle-^ ny synodní rady. Synod se může^usnést, že jim přizná hlas poradní (Jednací a volební řád 61.12, odst,8). 1. Vladimír CHADIM, Praha Vinohrady 2. JUDr Miloš JAROŠEK, Vsetín hor.sbor 3. ThDr Václav KEJŘ, Praha Vinohrady 4. PhDr Jan POKORNÝ, Brno l.sbor 5. Jiří RUML, Velké Meziříčí 6. JUDr Alois SKLENAŘ, Olomouc '7. JUDr Pavel ŠIMEK, Praha Spořilov 8. JUDr František SKARVAN, Praha Salvátor 9. Miloš ŠOUREK, Praha Libeň Synodní rada pozvala jakg právního poradce^synodu JUDr Pavla Simka, předsedu svého po radního odboru právního. Synodní rada pozvala k jednání synodu zástupce mlá deže a studentů bohosloví,^(1 jim může být usnesením synodu přiznán hlas poradní.) 1. Martin SIMSA, Brno 2. Martin TRUSINA.. Pcaha Smíchov 3. Ing.Jaroslav PLÍŠEK, Praha Střešovice bohoslovci 1. Martin WERNISCH, Praha Strašnice 2. Miroslav PTALI, Snažné 3. Pavel KALUS, Miroslav

TISK 6.4 (str.2) 3«bod druhého zasedání ’’Rozprava ke zprávě synodní rady" - jde-o pokračování bodu 19 z prvního zasedání.

TISK 6.6 A. Vysvětlení - poslední odstavec :správně má být a) zápis obdrží předseda synodu (namísto předseda komise)

TISK 6.9 AA bod B. 9 a 10. Křest, večeře Páně a ordinace - Doplňte : Sešlo se celkem 1 vyjádření se niorátu,^ 5 vyjádření sborů a 1 vyjádření člena církve. UUUU18«r 24.synod 20.-23.11.1985 OPRAVÍ A DOPlifcf str.2. TISK 5.9 AA bod 3 11. Teologické rozhovory - omylem změněn slovosled, správně má znít: ’’Teologický rozhovor o otázkách vyvolaných Limským dokumentem byl z návrhu naší církve veden na úrovni Ekumenické rady CSSR, která připravila vlastní zprávu pro SRC,” bod B 18. Agenda - opravte si zkrat,, správně má být : ”...,Duchovní pastýř, měsíčník katolického duchovenstva, Theologická revue Církve čes koslovenské husitské a .

bod B 21, Celocírkevní kantor - po pokračujícím dalším jednání : ; Byla podána žádost na Sekretariát pro vě ci církevní MK CSR o rozšíření obojího. bod B 23. Branný výcvik - doplňte text tímto pokračováním : ’’Podle branného zákona 121/78 Sb. § 28-31 lze z důvodů zdravotních a sociálních do sáhnout určení k náhradní službě v dél*e 5 měsíců, Z uvedených důvodů není tedy pro váděno ’’uvolnění z branného výcviku”. Poža dovat zkrácení služby (branného výcviku) ze 24 měsíců na 5 měsíců z důvodů svědomí nelae dobře zdůvodnit. Jiné možnosti současné předpisy,neumožňují. Církve nejsou zahrnuty mezi orgány oprávně né podávat návrhy zákonů.”

bod D 30. DuchQvní bez státního souhlasu - doplňte po uzávěrce tisků : ’’Jednání o^kandidaturu Vladimíra Kaluse na místo faráře v Brně Židenicích bylo ukonče no udělením státního souhlasu.”

bod D 31« Služba v uprázdněných sborech - PO teologický předložil ještě dodatečně toto vyjádření : ’’Protože ordinace v našem pojetí má ekume nickou povahu, není třeba mít rozpaky, aby uprázdněný sbor přijalvslužbu ordinovaného služebníka z jiné křestanské, zvláště evan gelické církve, bude-li při tom dbáno plat ných řádů. Připomínáme ovšem, že i sbor bez stálého ordinovaného pracovníka zůstává sborem v plném smyslu a staršovstvo nese od povědnost za to, aby bylo využito všech obdarování uvnitř sboru.”

TISK č.9 B bod 3« neobsazené sbory - opravte překlep : Růždka je uprázdněna od 1.10.82, (nikoliv 75). bod 7. Absolventi KEBF - informace k 15.11.1985: ti 4 uvedení byli skutečně ustanoveni, bod 8 . Odchod kazatelů - informace k 15.11.1985: odst. d) Václav Hurt, s.vik.ZČ sen. do 31.10, 1985 U t f U U ' 1 8 ? i 24. synod 20.-23.11.1985 OPRAVY A DOPLUKY str.3- TISK č.9 E za bod A.12 (Využití církevních objektů) doplňte : "13. Dům v Praze Horních Počernicích - byl dán do správy sboru v H.Počernicích. V tomto domu byl vedle bytu pro kazatele zbudován byt pro tajemníka SR."

TISK č.18 návrh 26. - vystvětlení : ^ Po odchodu vedoucího tajemníka Dr Jiřího Ottera do důchodu jmenovala synodní rada do příštího synodu vedoucím tajemníkem Miroslava Brože. , , v , Citace Řádu o správě církve ma byt : cl. yo.

návrh 28. - při opisování vypadl z textu. Doplňte s '’Udělování dovolené vikářům a diákonům. V otázce udělování dovolené vikářům a diá konům voleným staršovstvy sborů ¿je napětí mezi ustanovením Rádu oisprávě církve čl. 23 odst.8 a 51.34 odst.b. Poněvadž součas ně s udělením dovolené kazateli sboru je třeba ustanovit zástupce nepřítomného kaza tele a jeho ustanovení přísluší do pravo moci seniora (Cirk.zřízení § 13,3 Rád pro kazatele 51.3,4), potvrzuje synod tento výklad Rádu o správě^církve čl.23 odst.8, který usneslo synodní zastupitelstvo dne 16.3.1985 : Udělení dovolené kazateli sboru velené mu staršovstvem sboru (vikář nebo diá kon) přísluší seniorovi ve smyslu Řádu o správě církve člc34,b po dohodě se staršovstvem. "

návrh 47. předávaný komisi HOSPODÁŘSKÉ (v předložených tiscích'ještě nebyl) Synod se usnáší, aby také laickým pracovníkům kanceláře synodní rady bylo vypláceno příbytečné - podobné jako duchovenským tajemníkům i někte rým pracovníkům ve sborech - podle směrnic, které v rámci celocírkevního hospodaření vypracuje synodní lada# synod ji pověřuje provedením tohoto usnesení od roku 1986.

(Vysvětlení : Podle Řádu o správě církve čl.39, odst. s přísluší synodní radě m.j. zřizovat ústřední kancelář církev ní, jmenovat její zaměstnance, ^stanovit jejich platy, pokud je hradí církev sa ma. ) Je to návrh synodní rady. V seznamu tisků jsou uvedeny některé, jež byly sloučeny : TISK 5 D a E na jeden list, TISK 6 A B C na jeden list, TISK 18 A 3 v jeden svazek 18. 15.listopadu 1985. Bl.5.803,805,806/85 SR - MB. 0000186

Prezenční listiny jsou jenom u originálu zápisu 24.synodu 1985 na str. 186 - 194 24, synod 20.-25.11.1985 str.l

ZÁPIS 0 1.ZASEDÁNÍ 24.SYNODU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ, konaném v chrámu Páně v Praze 2 Vir -hradech, Pieckova 60, ve čtvrtek dne 21.listopadu 1985 od 8.00 hodin. Zasedání bylo svoláno písemně a oznámením při zahajovacích bohoslužbách synodu ve středu dne 20.listopadu 1985 Předsedal mu předseda synodu Josef Hromádka/po provedení volby/ Zapisovali: Vladimír Kopecký a Ing.Milan Michalik. Přítomno bylo 100 členů synodu. Nepřítomen byl 1 člen/ Rostislav Chlubna - náhradník. 0 svém povolání se dověděl těsně před zahájením synodu.Dostaví se později./ Seznam přítomných je veden na zvláštní listině. - X - X - X -

l.Ovodní pobožnost - 8.00 w , , „ řnbožnoat^r/kon T Dr.Acíolf Kocna./Společná píseň 40$, bibl. čtení H 12,1-18 a modlitební chvíle./

2. Zahá.iení synodu -8.30 v .synod byl z- liajen” přivítáním všech synodalu a hostu. Úvodní slovo přednesl'synodní senior Dr. Miloslav Hájek.

3. Ustavení synodu ...... „ . a/ Dle JVŘcTTr3,3 byla zjištěna presence /viz tisk č.l$/ b/ Místo nepřítomných členů synodu byli dle JVÉ čl.l$,4 povoláni náhradníci: za !'UDr Josefa Kamínka náhradník Vlastimil Fer, za seniora Emanuela Humla náhradník Jaromír Strada1, za Jaromíra Strádala náhradník Miroslav Hejl, za sen.kurátora Ing.Jaromíra Krapáče náhradník Jan Celis, za Jana Celiše náhradník Petr Suchánek, za Jana Vondráčka náhradník MVDr Eduard Vágner, za sen* kurátora Rudolfa Hromádko náhradník Josef Dvorak, za Josefa Dvořáka náhradník Ing.Josef Chroust, za sen. kurátora Milana Slámu náhradník Jiří navrátil, za Jiřího Kabíčka náhradník Vladimír Kopecký, za seniora Ludvíka Klobásu náhradník «Jaroslav Dostal, za Jaroslava Koštála náhradník Rostislav Chlubna. c/ Dle «3 VŘ 12,8 byli povoláni členové synodu s hlaséra poradním:/viz opravy a doplňky str.l/ Emeritní členové synodní rady: Vladimír CHadixn, JUDr Milo , Jarošek, ThDr Václav Kejř, JUDr Alois Sklenář, JUDr Pavel Simek, JUDr František Skarvan, Miloš Sourek. Zástupci mládeže: Martin Simsa,Martin TrusinatIng.Jaroel.Plisek. Zástupci studentů bohosloví: Martin Wemisch,Miroslav Pfann, Pavel Kalus. Povolání odhlasováno zřejmou v tšinou členů synodu. d/Dle JVŘ čl.24 byl povolán za právního poradce synodu JUDr Pavel Simek. Povolání odhlasováno zřejmou většinou členů. 4.Slib synodálů , , Předepsanýslib dle JVR čl.13,6-7 složili všichni přítomní členové synodu. 5.Společná píseň č.440 str.2. 24-.synod. 20«.—2 5 *11 •1985

6 *roebj v i aI i ! ° ^ 5^ n ^ ž° áTO»> synodní í e dy Í V - t , 5 DE/

s i É f f e s i S

SS llzIlédSl : doslav Plecháček a g J -J g g ^ S S T “ * pro 7.zasedáni : Dr#HiroslaV Litomiský /10-12/.

7- ^dngmr5ln°uk| g ^ acl^7li poleníbýfpouzf ?řÍ.1oÍhoJnuto, Bylo připomenuto ^ ^ h ^ e d e i l c h v tisku 5 DE v návrhu synodní redyTzvoíeKISyS: £hu=ílv«íí sal,Dr.Adolf Kocna,Josef Batelka.

8- & r Í T ? ! m t v r h u synodní rady v tisku 5 Dl b y li jednomy- sině zvolení t/ito skrutátoři. vedoucí: Ing Karel Jaronir strSdal. ! " i n a :: Jlř/G r ub er^4 J ar o mír Vyškolil. Pavel Pistor.

protíprovedena £ í^ "Í S i£ £ * 1 Í 3 £

i;dlaáíoh dvou

ť ll^ ba byíí°navriÍhX -H fó iŽíiTOStriffiSíák, P.Pellar.Dr.J. « . J k P » J Ž lon tol! 0 . Horák, Dr.Ladislav Horák, J.Gruber,

| S P lÍS lle^!n ^ýc^if pSzd^h^\lěpi^ bylo

v < r d Idpk- Pellar 57. Horák C. 19,Gruber 9, Horák L. ?, I f t á ^ f N S ^ 2. P-zdnJch 0. Zvolen byl

P ,r y f g Š Tyff *- *•"- dyS°^ a*návrh ^ ! I ” M a H ^ ^ y i f p - v e d e l /p f v n /n ,i n á volba t ř í

k« Ů./na& 31. řo&i 2 Selctet l7prŽÍdSé 0, nepřiznané 0. Celkem odevzdáno

/^rh láá en f o^o?btáÍ/5Svnp ř ílo -/:’ c rda 62, Wagner ?5,uepři- znaný 1, prázdných 0 . Odevzdáno bylo 98 hlasu. Zvolen byl .TUBr P.Carda, 0000189 24 * synod 20 .-2$ *11•1985 str.5«

Zvolené předsednictvo synodu se upjalo funkce v tomto složeni; Josef Hromádka ~ předseda. Místopředsedové: Dr.Jaroslav N.Ondra, Pavel Fellar, Ing.Karel Matějka CBc..Naděje Mandysova, JUDr.Petr Carda. V přestávce během 1.volby podal organizační informace t. J, SR J.Potoček. Informoval delegáty o organizaci stravováni během synodu« „ „. Synodní senior Dr.M.Hájek přednesl omluvu za to, ze při vzpo mínce na zesnulé v období od posledního synodu bylo opomenuto Jméno br. M* Rodra. 11 .Schválení návrhu na .jednání v komisích a slozeni.JkomiBÍ: Předseda "synodu J.ffi?omádfea~iňfbrmoval delegáty o návrhu SR obsaženém v tisku č.6 , aby Jednání při 5 zasedáni bylo dle JVR 51.15,10 a 51.25 rozděleno do komisi jejichž složeni # SR navrhla. SR navrhla i přidělení tisků a návrhů k projednáni Jednotlivým komisím /viz tisk 5.6/ , „ . . „ Pozměňovací návrh Ing.V.Chamráda: předložen pise-ne/viz přílo ha 1/6/: Nechť komise projednají i návrhy vzešle z rozpravy, vztahující se k tématům zasedání plánovaných na patek a sobotu. Návrhy nechť Jsou podávány Již bohem 1. a 2. zasedaní. Návrh'byl zřejmou většinou přijat. _ , . , . . . Návrh SR na rozděleni Jednání ve 5 zasedaní do komisi byl aklamací Jednomyslně přijat. . , , , . , Návrh SR na rozdělení delegátů do komisi byl aklamací jedno myslně přijat s tím, že míst po omluvených delegátech se ujmou jejich řádně povolaní náhradníci. . . Dotaz A,Mikoláškai Budou členove 4 synodních komisi voleni i do komise pro přípravu poselství synodu? Odpovědi Ano. 1 2 .A.Volba komise pro poselství synodu: NáWF~^rTA7Kocnyí Žvólit pětičlennou komisi. _ Hlasováním aklamací byl návrh přijat zřejmou většinou hlasu. Návrhy 31.Bouřka a J. Hromádky: Zvolit další skrutátory místo těch kteří se stali členy předsednictva. Návrženi: J.Storek, Ing.J.Sald* , Karel Fon. Byli zvoleni Jednomyslně aklamací. Pak přikročil synod k volbě komise pro přípravu poselstvís, Do komise byli z pléna navrženi: Prof. Dr.J. Smolík, ř.íeryan, J.Čapek, A. Tejkal,'J.Trusina, Br,M.Hájek, R.Zárský, Prof. Dr. P.Pokorný, J.Gruber, J.B.Sourek, Ing.V.Chamrád,P.Smetana, ^ g 0Vi% 0^ ^ ’ Návrh Ing.K.Matějky: Na hlasovací lístky psát 5 Jmen najednou. Návrh zřejmou většinou přijat. _, , _ Návrh P.Smetany: Nechť Je první kolo volby pokládáno za^infor mativní. Návrh zamítnut předsedou synodu po odůvodněni právního poradce, že o takovém návrhu lze podle JVR rozhodnout az po volbě. A pak bylo provedeno tajné hlasování.Výsledek první volby /viz hlášení o volbě 1/7 v pří loze :Heryán,68f Hájek 66, Čapek 4';, Pokorný 49,Smolík 45, Smetana 58* Zársky 57, Trusína 50,Sourek 28 Chamrád 28, Gruber 24, Tejkal 10, Soušek ?,Kocna 1, Slama 1, prázdných 0, nepřiznaných 0. Od vzdáno 98 hlasu. Zvoleni byli. Miroslav Heryán, Dr.Miloslav Hájek. Užší volba na místa dalších členů komise probíhala po jednom. Návrh J.Čapka: Nechť Je užší volba prováděna aklamací. Protinávrh Z.Laštovky : žádost o tajné hlasování. Podle JVR přistoupeno k užší volbě tajným hlasováním. /Zde bylo volební řízeni přerušeno přestávkou 10.15-10.50/ 0000190 2 4 .synod 20.-23 .11.1985 str.4.

Výsledek volby — oznámen po přestávce /viz hlášení o volběl/8 v příloze: Čapek 54,Pokorný 20, Smolík 11, Zárský 4 »Trusina 2, Chamrád 2, Smetana 2, Soušek 1, firázdné 2, nepřiznané 2. Hlaso valo 100 synodálů. Zvolen byl Jan Čapek. Další volba na 4 místo v komisi pro poselství: Výsledek volby /viz hlášení o volbě 1/9 v příloze/: Pokorný 4-9, Smolík 15, Zárský 11, Smetana 7, Gruber 5, Trusina 5, Sourek 3 »Tejkal 2, Chamrád 2, Soušek 1, prázdných 0, nepřiznaný 1. Hlasovalo 99 synodálů. Zvolen nebyl nikdo. Návrh M. Bozbořila: Nechť je volen 4.a5. člen komise současně. Návrh předsednictvo zamítlo po upozornění právního poradce, že by takový postup odporoval JVH. Návrh předsednictva: Nechť je 4. člen komise Dr.P. Pokorný, který v předchozím kole obdržel nejvíce hlasů, zvolen aklamací. Nikdo nežádá tajnou volbu, ^roto synod přistoupil k hlasování. Zvolen byl Dr. P. Pokorný zřejmou většinou hlasů. Návrh Z.Souška: Nechť je 5 . člen komise zvolen aklamací - navržen Dr. J. Smolík. Návrh předsednictvo zamítlo - žádá volbu lístky. Provedena tajná volba. Výsledek volby /viz hlášení o volbě 1/10 v příloze/ : Smolík 43,Zárský 39*Chamrád 6, Gruber 5, Smetana 3, Sourek 1, Trusina 1, prázdných O, nepřiznaných O. Odevzdáno 98 hlasů. Zvolen nebyl nikdo. Návrh předsednictva: Provést volbu mezi dvěma kandidáty s nej větším počtem hlasů aklamací. Nikdo nemá námitky. Přikročeno k užší volbě aklamací. Výsledek volby: Smolík 47, Zárský 46* hlaso vání se zdrželo 5- Zvolen byl Dr.J.Smolík. Komise pro přípravu poselství synodu se ujala svého úkolu v tomto složeni: Miroslav Héřyái?, Dr,Miloslav Hájek, Jan Čapek, Br.Petr Pokorný, Dr.Josef Smolík. 12.B.Volbakomise dle řádu pastýřské služby: Dle radu" pastýřské" služby či.9,6-7 navrhuje SR zvolit komi si, která rozhodne o dovolání předloženém synodu proti rozhodnu tí církevní pastýřské rady. Návrhy: Dr.A.Kocna: Necilť má komise 5 členů. Ing.V.Chamrád: Nechť je zvolena 7 členná komise. Aklamací přijat zřejmou většinou hlasů návrh Dr.Kocny. Bude volena pětičlenné komise. Návrh M.Lešikara: Nechť jsou členy komise 3 kazatelé a 2 lai ci, nebo 2 kazatelé a 3 laici. Protinávrh J.Batelky: Nechť je volba prováděna bez vymezení. Upozornění předsedy synodu na znění EPS : Cleny komise musí být osoby nezaujaté. Frávní poradce požádán o výklad. Výklad právního poradce: Csob^ zaujaté jsou osoby, které jsou v blízkém vztahu k tomu, jehož případ se projednává. Takové osoby musí členství v komisi odmítnout. /Zde bylo volební řízení přerušeno přestávkou 10.15-10.30/ Fo přestávce pokračovala volba návrhy z pléna. Za členy komise byli navrženi: J.B- telka, R.Firbas* Ing.J.Sláma, Z.Soušek, P. Smetana, B.Otřísal, R.Schiller, A.Mikolášek, C.Horák, Ing.P.Maláč, V.Kopecky, Z.Voborska, Dr.Z.Susa, J.B.Sourek, R.Zárský. Návrh M.Lešikara: Necht je hlasováno odděleně o duchovenských a laických členech komise. Doplňující návrh Ing.K.KatSjky: Necht je v 1. kole hlasováno o 2 laických členech, ve 2.kole o 2 duchovenských členech a ve 3.kole zvolen poslední člen. Protinávrh Z.Souška: Nechť je l.kolo volby pouze průzkumem. Návrh předsednictvo zamítlo s odvoláním na JVH. Návrh J.ZátorskéhO: Hlasovat najednou. Psát 3 laiky a 2 kaza tele nebo naopak. 24.synod 2CV-23.11.1985 str.5* jrO i- k O tf- )s Předsednictvo přistoupíte- k hlasování. Nejprve hlasováno o pozměňovacím návrhu InG. K.Matějky:Návrh byl aklamací přijat zřejmou většinou hlasů. Bylo rozhodnuto, že budou voleni nej prve 2 laičtí členové, pak 2 kazatelé a nakonec 5 člen komise. Doporučení právního poradce k urychlení volby: Nechť je hlaso vací lístek rozdělen na dvě poloviny. Vlevo nechť jsou uvedena jména dvou kazatelů, vpravo jména dvou laiků. Doporučení bylo předsednictvem přijato. Synod přistoupil k prvnímu kolu hlasová- Výsledek první volby členů pastýřské komise z laiků:/viz hlá šení o volbě 1/11 v příloze/: Susa 65* Zárský 45, Sláma 42, Voborská 27, Maláč 13, Novák 1, prázdných O, nepřiznaných 0. Hlasovalo 98 synodálů. Zvolen byl MUDR. Zdeněk Susa. Výsledek první volby členů pastýřské komise z duchovních: /viz hlášení o volbě 1/12 v příloze/: Firbas 47, Batelka 30, Smetana 25, Otřísal 22, Sourek 22, C.Horák 17, Soušek 12, Kopecký 8 , Schiller 8 , Mikolášek 3, Gregor 1, Rozbořil 1, prázdných 0, nepřiznaných 0. Hlasovalo 98 synodálů. Zvolen nebyl nikdo. /poté bylo v 11.50 zasedání skončeno a vdba komise odročena do odpoledního 2. zasedání synodu./ 13.Schválení navrženého -programu synodu:-9.55 Program 3ynodu předložila"synodní rada delegátům předem v tisku c. 4. Navrhuje předložený program schválit. Návrh H. Lešikara: Nechť je rozšířen bod 15 .programu 1.zasedá ní a odeslán pozdrav negen presidentu republiky a ministru kultury CSR ale i vedoucímu SVC předsednictva federální vlády Ing, VI.Janků. Návrh byl jednomyslně aklamací přidat. Návrh Ing.V.Chamráda: Pokud 6 . uzavřené zasedám 22.11. bude ukončeno před stanovenou hodinou, nechť je již 22 .11 . večer^ projednáván program 7 .zasedání. Návrh byl jednomyslně aklamací přijat. Návrh M.Běťáka na doplnění programu synodu: Dle radu hospo daření čl.16 má se synod zabývat rozpočtem církve. Nechť ^e tedy na prohrám 7 zasedání 23»11*zařazen další bod 6 : Schváleni zá sadních směrnic pro hospodaření celocírkevními prostředky. Nechť je v 1 . zasedání zvolena zvláštní komise, která připraví předlohu pro takové jednání. A.Mikolášek: podporuje návrh M.Běťáka. Pozměňovací návrh Ing.E.Falátka: Nechť na projednání směr nic pro hospodaření s celocírk. prostředky je pamatováno v jed nání IV. /hospodářské/komise synodu v 3 .zasedání. Návrh P.Kašpara: Hlasovat o přechodu k dennímu pořádku. Návrh předložen ihned k hlasování a přijat zřejmou většinou hlasů. 0 dvou předchozích návrzích nebylo tudíž dále jednáno. Návrh Dr.J.Smolíka: Nechť předsednictvo řídí jednání synodu dle okamžité potřeby, aniž by byl přesně dodržován časový harmo nogram. Návrh předsednictvo zamítlo po upozornění právního porad- cé, že by takový postup odporoval JVR. Další návrhy k programusynodu nebyly předloženy. Návrh pro gramu předložený SR v tisku č. 4 byl s děna úpravami navrženými bohem rozpravy M.Lešikarem a V.Chamrádem jednomyslně schválen. • 140Pozdravy presidentu republiky,ved.SVC p"eda. vlády a ainis- tru lni tury CSR: Synodní "senior Dril- .Tíljek přečetl p o stupně ^na vržené texty pozdravů.. 0 každém textu bylo po přečtení aklamací hlasováno. Výsledky hlasování: a/pozdrav presidentu republiky Dr.Gustávu Husákovi/viz příloha 1/13/:Navržený text byl jednomyslně přijat. b/Pozdrav vedoucímu sekretariátu pro věci církevní při před sednictvu vlády CSSR Ing.Vladimíru Janků CSc./viz příloha 1/14/: 0000192 : str. . 2*1-«.synod 20*—23.11*1985 6

" ' I j p t S f v ministru°kulturyPCSRaDr.Kilanu Kluagovi CBc/viz příloha 1/15/: Navržený text byl Jednomyslně schválen. Na návrh předsednictva zařazena přestáv!«, od. lO ^ d o J 0>10.

15.Společný zpěv písně č.d06 10,»1 2

g e ď x S f ^ ^ ndniaterrtw kultury CSR Dr.ř.Jelíne/ který byl spolu s dalšími zástupci st. spri j P'^Opledal^delegátum synodu pozdrav ministra kultury. s2£nissí&^‘

l poteík*. Nikdo z poctivých lidí nemůže v tomto procesu stát Stvat S o roce při příležitosti 4-0.výročí osvobození uctily i církve* památku IvýcŠ.ílenů .padlých ^svoôzenu našich národů. Představitele církvi, i ceskobr. církve evíOGeixc.v ♦ přV-SniSspo?ečí/ZS nS^v5dnost za dal5i osudy,n*ší společ, c« o tvto Jistoty: Socialistické zřxzenx, svazek se^SSF a pracující lid naší země, který Je nositelem pokroku, víříme leP snlnxme náročné cíle pro roskv t naši zeme. Nwzijeme l Í T t i X JsoS tu i ti, kdo Chtějí zneužít církví pro svou po- “ S5; KSiSSSSSá j. ^ Z Ž i S S T . e S 5 i. Naž/dalši vztahy by se měly vyvíjet ~ +-n,r+-0 základě. Věřící lxde podavaji denne důkazy poctxvt.no Srf-oHit kespolečnosti. Jsou tedy rozsáhlé možnosti vzájemného lorozllní/jsou S iEak i ti, L o zasévají nenávist a rozpory. glílL,' a-nráva věří. že si to církev uvědomuj«. V řícíôbčané i nadále budou rovnoprávnými cleny spolecnosui. JelinoŮ oesS;“ vzájemných vztahů eírkve.a.státu jsou dobré vtta- hv. seriozní Jednání a vzájemné porozuměni. 7 Dr.F.Jelínek tlumočil pozdrav emeritnímu synodnímu senio- r °V1 Tlumoč i1riûznání st. správy představitelům církve, duchov» ním sborům církve i Komenského fakultě za otevřeny přistup ve vších jetotoích a za oddanost vici míru projevovanou na všech d°stupnýchv{drech.dřii přesvíaSenii že delegáti synodu budou pokračovat v dobré tradici kladných vztahu církve a státu. Předseda synodu odpověděl na tento projev poděkováním státní správo za spolupráci.

16.B. Pozdravy: Předseda synodu tlumočil.delegátům pozdrav bédenske zemsko rí-rkve Představitelé Bádenske církve vyjádřili pisemn.. ovc poděkování za doručený nemec^t text elaborátu minuleh^syno|u "Praxe církve Jako nástroj misie « Vyjadiili >- .? , _v a pomoci l i . synodu a Jistotu, že nás navzájem spojuji bratrské svazky pomoci. 24«synod 2 ©«-23 »11 »1985 str.7*

TTvodhí sfóvo ke zprávě synodní rady ^ i e t ;ne v ÍXS U synodu č«7 přednesl synodní senior Dr.hiloslav Kajek.Jtekli '^Topřejete-li mi úvodní slovo k naší rozpravě-jak uz se na synodech stalo zvykem- chtěl bych upozornit na tri ohniska, která se mi dnes jetí našimi neuralgickými body. Je°todsnadVpodvědomá úzkost,sedící v _ duši lidí, kter^ ie.že se v současné době rozmáhá agresivita.Deaime se bezohledné krutosti ve světě. Jsme svědky neurvalého chovaní lidi navzájem při denních příležitostech. Jestliže se však s projevy agresivi ty začínáme setkávat i v církvi, jde o něco velice vazného. Dochází tu pak přímo k popření podstaty církve -^společenství, které Ježíš Kristus vytváří svým smířením."Protož přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal vás"/! 15»./* nic jiného v ieho lidu platit nemůže. v . |ie mv se často nejsme ochotni přijímat.Bud ze na_sebe proste sočíme, protože nám vadl postaveni druhého* anebo si jdeme na nervy, protože vzájemně nesnášíme svou povahu a chovaní* anebo se nemůžeme shodnout v názorech. „w ¿však ani v nej vážnějším sporu nemáme právo jednat nebratrsky. Ježíš Kristus je větší nei naše sebeupřímnější poznání pravdy. Všichni poznáváme z částky. Pravdivost každé vypovědí je podmí něna úhlem pohledu.V tomto smyslu mohou i nestejne názory oba mít pravdu. Dostaneme-li se do sporu, ptejme se: Herna aruhy pravdu ze svého úhlu? V rozhovoru se pokusme yzajemne zaměřit svůj úhel a pohlédnout na spornou v e z opačné strany. Chttl bych připomenout dávné pravidlo v aktuální podobě našich dnu. sadním jednota, v podmíněném rozmanitost, ve všem láska. 2. Ekumenické vztahy: __ . , Loňského léta jsem téměř zároveň dostal dva dopisy. Vjednom stálo: "Je nám opravdu líto, že v nasx církvi ožívají všelijaké nrotikatolické, protiluterské a vůbec sektářské postoje. Prosíme vás jako pastýře církve, abyste v teto smutné chvíli řekl jasné slovo." Ve druhém dopise jsem četl: "Vyjadřujeme svůj nesouhlas s tendencemi, které chtějí narušit charakter našich bohoslužeb a přizpůsobit je podobě bohoslužeb jiných církvi. Jsme přesvěd čeni, že je tu potřebí povědět bratrsky upnmne a poznané prav dě poslušné slovo." , . Dostali jsme seprostě do stadia, kdy ekumenismus pokročil tak daleko,že začíná být nesnadný^ břemenem, lía jedne straně j e n i možné se s blouznivě zavřenýma očima vysoko vznést nad všechny problémy a reálné rozdíly, které mezi církyemi jsou. Na druhé strano však nesmíme ekumenismus vzdát a vrátit se k nesnášeli— vému konkurenčnímu boji. v., , , , . . , „¿..v*** prvním principem ekumenismu je zasadni přitakání ke svate církvi obecné ve všech jednotách, kdekoli se vzývá Jméno Kristovo. Kdo jiným jednotám upírá účast na Kristové církvi, jedna anti- 6 Ještě jedna poznámka: Neměli bychom si klást otázku* proč na jednou všechnv ekumenické snahy krouží kolem Říma? Coz spolu práce a sblížení především se sesterskými evangelickými církve mi ztratily smysl? 3 . Vztah ke státu: . , , . Nikdy jsme si nenamlouvali, že žít jako Kristova církev v ko munisticko vedeném státě bude snadné. Skutečné také dochází k nedorozuměním, konfliktům, střetům. Nejsou v převaze. Vyskytu jí se jen na určitých místech. Ale jsou a samozřejmě nas zne- 24-,synod 20.-2$. 11 *1985 9 * pokojugí. Také v poslední době bychom mohli jemnovat několik PřjfnoIno na ně reagovat r ů z n ě . Například se zahořklým zadosti- uSiníním, které Je tak blízké naši národní povazev Vidíte je, iak nám ubližují!" Dokonce je možno konflikty potají živit a rozdmýchávat bez ohledu na oběti církve, jen když z toho stát má škodu. Je možno naopak pokrčit rameny a odtáhnout se od těch, kdo se dostali do nesnází.A je možno nedorozuměni rozptylovat, jednat,vysvětlovat, vyjednávat - coz předpokládá také slyset druhou stranu- a dát si projit hlavou, nebyla-lx nejaka chyba také u nás. Synodní rada volí tuto alternativu a velice doufá, že v tom má podporu církve. , s, ^ w Každá nesnáz je ovšem pro^nektere potvrzením ut^eie myšlenky, že má komunismus v umyslu církev^postupné likvidovat.^kuoenosti ze čtyřiceti let nejsou potvrzením teto doktríny, která ostatně patři do zbrojnice antikomunistu. tvrze- Ale chci říci něco důležitějšího: I kdyby melo byt toto tvrze ní o úmyslu likvidovat církev pravdivé - v cem bychom Potupo vali jinak, než p o s t u p u jene?Nedrzeli bychom se i^tak apoštolské váz vy', abychom "sli ve šlépějích toho, který ale vkládal vse do rukou toho,jenž soudí spravedlivé 2 /l.Pt2,33/ Bratři a sestry, budeme se na synodu rozhodovat v radě důležitých věcí. Zavázali jsme se postupovat tak:» aby církev ve všem rostla v toho, kterýž jest hlava, totiž v Krista, v žádném případě bychom neměli synod pokládat za kolbiště, kde půjde o- to potřít protivníky a vyhrát. Připustma a připomínejme si stále znovu, že ten, s nímž nesouhlasím, hledá se stejnou opravdovostí, jako já. Smím-li prozradit n co z^vlasoiixlio du chovního života: Když musím vyslechnout velmi různorodá_mínění a mezi nimi volit, osví dčilo se mi klást si otázku- Je .-.ooo, je ono z Ducha svátého? 18. Doplň ovací volba členů a náhradníků syn, rady z_ la i k ů - ^ O Předseda synodu upozornil delegáty n tisk synoclu c . lu a doporučil jej k úvaze. v , . , , ,- Vyjádření kandidátů navrzehých ze seniorátu^/viz tisk 10/. Dr.Jaro Křivohlavý: Doručil předsednictvu písemne sdeleni* Pro- SI aby nebyl volen členem SR. Přijme však volbu za náhradníka* ^r.Adolf Kocna: Sděluje ústně synodu, že nepřijme volbu za lícena SR. Je však ochoten přijmout volbu za náhradníka. ^ Vladimír pistor: Nepřijme volbu seniorátním kurátorem. Dr.Zdeněk 3usa: Heprime volbu za člena SR ani za náhradníka Ing.Ilja Herold GSc; Nepřijme volbu. JUDr Pavel Simek: Nepřijme volbu Dotaz J,Gregora; Je synod vázán kandidáty uvedenými v tisku č.10? Odpověd předsednictva: Ne. * Návrh Dr.J.Křivohlavého: Kecht je volba syn.kurátora prove dena aklamací. Zamítnut. Několik synodálů žádá volbu tajnou. Návrhy kandidátů z pléna: RNBr Miroslav Litomisky. Ostatní kandidáti navržení z plena sd lují ustne,ze volbu nepři— jmou. předsednictvo přistoupilo k g r r o í ^ l ^ s g p o t o í h o t e á ^ ^ Navržení kandidáti: Miloš Lešikar, RífDr Miroslav Litomlsky. Výsledek tajné volby: Lešikar 75» Litomiský 2 ,Kandysova 1, prázdný 1, nepřiznaných 0. Odevzdáno 99 hlasu. /Viz hlasem o volbě 1 /16 v příloze.Synodním kurátorem byl zvolen opět Miloš Lešikar. UUUU \ 24.synod 2Q.-23.il.1985 str»9. *

19.Bozprava ke zprávě synodní rady /tisk č.7 / Po provedené volbě synodního kurátora vyzvalo předsednictvo delegáty k rozpravě o předložené zprávě synodní rady /tisk 7 /• Ing.Y.Chamrád: Předložil písemný dotaz /viz příloha 1/17/ adresovaný předsedovi synodu; Jaké jsou možnosti a podmínky^ studia na KEHF při zaměstnání pro laiky zaměstnané v civilních povoláních? • fOdpověd předsedy: Studium při zaměstnání na Xř J# možné pouze q/ pro zaměstnance církve. Jiná možnost zatím není. 3 A.Mikolášek: Hovořil k odstavci 1.02 zprávy; Upozornil»že jsou ve zprávě použity nebiblické výrazy. Lepe by bylo jich ne užívat. Umenšování církve není kladem ani zásluhou. Je třeba uznat, že nás Bůh zkouší. Důvod proč mnozí do církve nepřichá zejí je věroučný. Doporučuje přidělit komisi SB pro vědu a víru téma '’Stvoření**. Dr.B.Pípal: Upozorňuje že ve zprávě jsou mezery.Mojp. by je však vyplnit prorocký odhad. Zpráva má schematický charakter. Církev se snaží vyčíst svou nad ji ze statistik a součtů. Pokusy o orientaci církve na misii a zvěstování svědčí však o obratu k budoucí církvi živého Slova. V Božím soudu je obno va církve- ne její umenšování. Vytrvalost rozbíjí lidské prognó zy o budoucnosti církve, /Rozprava zde byla přerušena a její pokračování odročeno do odpoledního 2. zasedání synodu, kde pokračuje pod b.3*/ 20.Oznámení předsedaje řva: Předseda synodu sdělil, že 1. zasedání synodu konči. Jednání synodu bude pokračovat ve 2.zasedání 21.11.1985 ve 13.30 po polední přestávce. 21.Závěr zasedání; 11.50 Ž'áse3ani~Fýlo ukončeno modlitbou Karly Trojanové a spo lečnou písní č. 67.

Zápis vyhotoven dne 25* listopadu 1985«

Podpis předsedy synodu; 0000196

Příloha k zápisu o 1. zasedání 24. synodu

Str. 2, bod 9: Za předsedu synodu byli navrženi kromě Josefa Hromádky také Jan Trusina^ jfiio- Lešikar a Jan Čapek, avsas prohiasixi, ^~ volbu nepřijmou. Str. 2, bod 10a: Do předsednictva^navržen také Jan Trusina, dostal o hlasu. bod 10b: Z presbyterů^navržen také ing. Jiří Hovák, prohlásil, ze nepřijme. ■hnd 18* K volbě byli navrženi také ing. Karel , Str. 8, d * Mat Sika, Naděje Mandvsová a radomír ¿ars^y vlic¿ni prohlásili, že volbu nepřímou.

Ž á p i s n e zaz n a m e n a v a p r e s n e 6 a s o v ý postup jednotlivý on č á s t ¿‘jednání.

verifikátor 0000197

24»synod 20.-23.11.1985 atr*4 ZjCPIS O 2. ZASEDÍNÍ 24. SYNODU ČESKOBRATRSKÁ CÍRKVE EVANGELICKÁ, konaném v chrámu Páně v Praze 2 Vinohradech, Pieckova 60

21.11.1985 od 13.30 hodin. Zasedání předsedal místopředseda synodu ing.Karel Matika Se.

Zapisovali! Vlastimil Ryšavý,Pavel Kašpar.

Přítomno byl© 101 v 1,Ávodní pobožnosts13,30 h* Z.Voborské, modlitba,pía : >• 2,Informace předsednictva: došly tři dotazy,na které odpověděl dr.Ondra. a, otázka po dosahu zákona 218/49 a vládní vyhlášky 221/49 pro naši církev. Odpověď«Jsou tyto dvě právní noímy.^iné předpisy jsou jen tehdy závazné,když jsou církvi sděleny.Žádná právní norma nemůže být platná, není-li zveřejněná.Takové předpisy nejsou pro nás závazné* b, Jakého bylo dosaženo úspěchu v jednání o letniční hnutí? *ožádat zástupce státní správy o objasnění. 'dpovšď:0 jednání požádána SR,ne zástupce st.správy. c, Jaké jsou podmínky studia na KEBF při zaměstnání? dpověď: Je to možné jen pro zaměstnance církve. 3^|Rozprava o zprávě synodní rady o stavu církve/tisk č. ř Wernischípočet posluchačů KF roste. Přicházejí i z prostředí mámo církve. Jsme vděčni za opravený seminář,ale má nedostatky /Klubovna,*feytexx kuchyně nefungují/.Nedostatečné možnosti stu dia v zahraničí.Kontakt se SR živější.Sbory by nás měly spíše x vést ke studiu, než k prát ic i srnu•Máme obavy zda po skončení studia obdržíme státní souhlas.Xento rok dva absolventi souhlas neobdrželi. PÍíšek:Nutná péče o životní prosředí.Mnoho našich spoluobčanů tu stojí jako diváci.Zlepšit situaci i na úkor životní úrovně, I modlitba důležitá.Věříme,še i nepatrný krok má smysl. Šimsa:Výčet protivenství od r.1971.Stát není jen kladně v pímu hodnocen. dr.M.HájektSpolupráce s evag.krajany v Jugoslávii dobrá. Posíláme jim zpěvníky a časopisy.S krajany v Rumunsku jsou kontakty obtížnější./Odpověd na dotaz br.Litomiského./ w U U U 1 7 0 24.synod 20.-23.11.1985 str*2 i i ZjCp IS O 2. ZA3RD$N$ 24.SYNODU ČESKOBRATRSKÁ CÍRKVE EVANGELICKÁ, konaném v chrámu Páně v Praae 2 Vinohradech, Pieckova 60

21.11.1985 od 13*30 hodin. Litomiskýík 1,22; 2,14 - Bratří bez st.souhlasu nemají snad nou situaci.^ocit osamocenosti, ^dělali jsme pro ně vše? Např. v případu J.Kellera?Podává návrh/č,1 příloha/. Mandýsová*k 1,11-Jde o to jak se dovedeme k sobě chovat v nejednotnosti, kritice ap.V našem sendorátš nebratrské tendence.Učme se k sobě chovat bratrsky.I tenkrát,když mám pravdu a není slyěena.K 4*16—Potřebí vyhledávat u členů sboru charismata* aby jimi sloužili druhým. P.Pellar: Práce v PO trpí setrvačností,chybí pohled dopředu. PO pracují tradičně* nedbají na to, že žijeme v sekularisova- né společnosti.Je potřebí sloužit i těm, kdo přicházejí zvenčí. Gruber:Tištěně slovo se stává rovnocenným partnerem mluvené mu slovu, -ožnost proniknout k těm,kteří se 3nad bojí.Je pro lidi dobré co tiskneme?Málo se píše srozumitelně.ffzký výběr teraat-historie,bible. Proč píší jen faráři?Proč se nepíše beletrie? Novák:k 4,02-Tajemník pro výchovu.Není jasné co tím SR míní. Veškerá výchovná práce je na jednoho tajemníka příliš.AÍ SR zřídí tajemníka pro děti a mládež odděleně* PaláteksK zlepšení situace může vést sjednocení linie státní správy a vedení církve.0 závažných věcech vést rozhovor vždy ve dvou/farář,kurátoi^Jednání na KNV vede k objasnění situace. Praitingersk 1,24-mluvil o potřebě pastorace.Návrh č.3 Šplíchal:5,04 a 07-Sledovat ekumenickou situaci a informovat církev. Laštovkatk 5,01-03- Znalost vlastní konfese dává možnost spolupráce v ekuménš* Smolík;1,30- Zvěstování,jak to vypadá dnes ve sborech,jaká jsou kázání?IIospodářských zpráv áme dost.Podobně s VT. Strádalíl,24- Základ pastýřské péče je v Kristu* ne co máme v papírech. dr.Pokornýxl ,02,12,31-^nější stav církve lze angclysovat sociologicky.Zmšny-sekularisace, v popředí vrstvy obyvatelstvaf které stály mimo církev.Jestliže přesto přistupují k církvi noví lidé,pak to zn., že církev žije a roste.Ztráty jsou menší než bychom čekali.Evangelium má co říct i dnes lidem do jejich otázek. ZjCPIS 0 2 . ZASEDJChÍ 24# SYNODU ČESKOBRATRSKÁ CÍRKTE WAITG^LICK^, konaném v chrámu Páně v Praze 2 Vinohradech, Pieckova 60 21.11.1985 od 13,30 hodin. 5ourek*5,22 návrh 8.4. 4,H-Kui*y pro mládež pod 18 let.Důležité tam,kde 3sou re sboru 1 nebo 2 mladí a touží po setkání s jinými* Důležité pro zapojení do aboru.Když vidíme všeobecnou pokleslost u aládeže, musíme trvat na tom, že výchova mládeže je to nejlepíí co můžeme pro společnost dělat. Chamradi,22,23,31- Ukazuje graf-věková skladba kazatelů/zvl.pr ./ Situace s obsazováním sborů/dostatek kazatelů/ se znormaliauje mezi r.2 000 - 2 005. M v r h č*5 Čapek*3,©1,02-Duchovní problém národa-zápas o evangelium.Jak přispívají ev.církve k duchovnímu vzdělání národa dnes.Návrh c.S. Pon*1,11,21-Jsou sbory, kde se mluví o Kristu,ale láska chybí. Prosit o Docha sv. K saláru»Přispívající neví co se děje s peně zi, a$ se vydá letáček. Syrovátka*4,12-13-2ávaŽnou součástí práce kazatele je výchova džtí a mládeže.Ta je rozličná a státní správa ji různě hodnotí. BSkdy nedorozumění vede až k postihftm.Keller uspořádal na půdě sboru několikadenní setkání dětí.Sáplní-vést děti k evangeliu. To se stalo důvodem trest.stlhání Kellera. Povážu ji to za nedoro- zumění.1 odložen.'? soud to prokázal.Iíávrh o.7. Uhlík*1,24-Pastýřská péče se konná nedostatečně.Kolik času věnu jeme nehledajícín ve sboru?Věnuje se mnoho času hledájícím,ale tem ostatním ??ak to půjde s církví^ kopce. CoufalsOhracíme se na Řím a málo k sesterským církvím.Otázka po znovuzrození a nad křtem děti.2 návrhy č Mikolášek»Hovořil o misii,věda a víra,otázka života a ochrana života.Ke kurfům mládeže ml.18 letínávrh MK a feder.shromáždění, zda by se mladí mohli účastnit kurBŮ,když jim oba rodiče dají písemný souhlas. Obnovit brigády mládeže. Truslna ml.»Mládež postrádá svůj časopis, a tak možnost rozhovoru i publikování •Shromažďování mládeže»má svoje bibl.hodlny.ale větších shromážděních je málo,kursy jsou jen pro starci, o celo- církevní shromáždění se jedná,potřebí je stále připomínat. PianaiJe stále živá otázka o branném výcviku.Jednání SR se^zasta vila na nekompetenci MK.Obrátit se písemně na kompetentní úřed. Návrhič.10 . Kalus»Otázka emancipace není palčivá.Zabývat se rodinou* ¿4*synoa ¿u.—£_?. i i•iyoy W W W V &. W

ZiCPIS O 2. ZAS^DÍNÍ 24.SYNODU ČESKOBRATRSKÁ CÍRKVE EVANGELICKÁt konaném v chrámu Páni v Praze 2 Vinohradech, Pieckova 60 21.11.1985 od 13,30 hodin.

PípalsNemůžeme nést vinu za rozdělení Církve, když je to v Božím plánu. Běláksk tisku 9 c-g - ŘeSit finanční situaci ne v plánu,ale v komisi. Podává návrh k materiálem 9 c-g a JJ. návrh 5*11. Rozbořil:1,12 -Tendence u farářů-zájem o sebe před Kristem.Faráři se stěhují do vlastních domků.Synod by je mál napomenout. Co udělal PO mírový pro známost 3*světa při VPIS ve sborech? Trusinasl ,11,12 - Odvažme se otevřených rozhovorů a nebuďme přecitlivělí na svou osobu. Freitinger:řodává 2 návrhy 5.l2tl3. Členové SR ke zprávě: dr.Hájek skladně hodnotí rozpravu. dr.^laváč:k tisku a Luhh.svazu-Lutherské církve vČ§3R nedaly souhlas ke vstupu do svazu. Katecheze dospělých,nevyhovuje klasická výchova,musí se hlouběji. Tajemník pro výehovu-raáme ústní příslib souhlasu.Rovnost rodiny/ /Kalus/víme co bychom rádi "aby",ale víc už nevíme.Projekt máme, ale jestli se uskuteční. Hromádka:Jsme unionovanou církví.^htěli po nás vědět,koho jsme potlačili. Církve se na nás dívají s respektem. Pistor:Navrhuje projednat návrh br.Bětáka. Zpráva SR schválena. Zpráva o hospodaření schválena.

Zpěv písně 163

4.Rozprava k tisku 11-Křest, VP,Ordinace/text k LD/. Smolíksúvodní slovo.SR uspořádala v Chotěboři týdení setkání. Výsledek práce v textu 11.Text přijatý v Limě není závazný,je to jen krok na cestě.Reakce církví bude hadnocena na příštím setkání. B.HájeksV LD motivy na která nejsme zvyklí»universální rozměr Kristovy moci,jež si smíme při V? připomínat.To přinášejí velká církve ,r'vangelikální církve kladou důraz na osobní zbožnost, To je LD opomenuto.Chotěbořský matriál připomíná. FundasLD obsahují materiál,který bude jinak číst protestant, katolík,pravoslavný.Nástupuje generace,která myslíuniverzalisticky. *ozor na konfesionalistická zneužití. PokornýsLD je mimořádný dokument.Vyjadřuje ekum.situaci a,ve všec církvích zájem o bibl.práci*b,proti podezírání,že druhá církev není církví»důvěra,c LD je konec jedná etapy,dál už to tímto způ sobem nejde,d,cesta k ekumenismu půjde přes zvěstování světu. KocnaiTisk 11b, a 13a,b, vykazují rozdíly v pojetí konfirmace, ZXPIS o 2. ZASEDíCn Í 24. SYNODU ČESKOBRATRSKO CÍRKVE WANGELICKČ, konaném v chrámu Páně v Praze 2 Vinihradech, Pieckova 60 21.11.1985 od 13,30 hodin. YP,aid*Sladit názory, než dokumenty pošlém» do sborů. Freitinger:str.4,tisku-co zn."neprobuzení bratři. ČoureksPasáž o křtu potřebí přepracovat.Otázka praxe křtu vyjadřuje jenom zmatek.Není jasně rozlišeno -křest dětí a dospělých* Staněk:0itlivou otázkou praxe křtu.Křest dětí a dospělých.Žádná praxe by se neměla prosazovat ve sboru na úkor druhéRisiko neporo zumění je stejně velké jak u křtu dětí, tak dospělých* Mikolášekt * avrhuje upustit od slova svátosti. ČapekíHlavní téma ekumenismu je jinde.Platnost Kristova zákona a milosti.Proč je v LD vynechána víra-křest je svědectvím o víře. Rozdíl mezi danností svátosti /katolická/ a milostí Boží a vírou /evang./Rozdíl mezi svědectvím a prostředkováním. Batelka:Umínil synod francouské evang.církve:a,tradice není zásadou, b,nemožnost příjmout,že místo Slova má prioritu svátost,c,Církev a její úřadynejsou dárci milosti. C.Horák slapští mezi tiskem č.11b a tiskem 13,agendou a zpěvníkem. M.Hájekrfakt.pozn. isteršovstva vedou rozhovor o VP. Coufal:Křest je odpovědí na Boží jednání.Postrádám*že se nehovořilo o ordinaci.Návrhuje vzhledem k věcným připomínkám,aby text 11 nebyl odeslán do sborů.

5, Slib synodála br.Chlubny v 16,15 hod.

6, Návrhys a Chamráda: 1, Návrh br.Litomiského:Synod ukládá seniorátním výborům,aby v případě odebrání st.souhlasu k vykonávání duchověnaské služby duchovnímu,v seniorátě bezprostředně projednali záležitost s tímto duchobním a pověřeným ělenem syn*rady a vyžádali písemné zdůvodnění od toho stupně státní správy, který rozhodnutí vydal. Seniorátní výbor svolá řádné nebo mimořádné seniorátní shromáž dění tak, aby projednalo,případně doplnilo podrobnou zprávu seniorátního výboru do dvou měsíců ode dne, kdy bylo odebrání státního souhlasu EiEhxáxsx oznámeno.Takto projednanou/resp. doplněnou/ zprávu zašle sen.výbor do všech seniorátů, kde bude přečtena na nejbižším seniorátním shromáždění. 2, Pilný návrh/podepsáno 27 synodálů/:Synod ukládá Synodní radě abyi1,měla v péči a podporovala ve spolupráci s Ekumenickou radou revisi Kralické bible z r.1613. 2,hledala způsob jak toto dílo po jeho dokončení, vydat tiskem v jednom svazku.3,zařadila do vydavatelského plánu připravovanou Synopsi evangelií* Revise Kralické bible nemíní nahradit Kraliekou ani Ekumenický překlad,nýbrž vyplnit mezeru,která tu vyrostla.Do tisku je již zjCp i s O 2, ZAS1DÍNÍ 24. s y n o d u českobratrská c í r k v e evangelická , konaném v chrámu Páně v Praze 2 Vinohradech, Pieckova 60

21*11,1985 ve 13*30 hodin, připravena polovina biblických spisů.ITyní se zpracovávají synoptic- ká evangelia.Česká 3ynopse evangelií dosud vydána nebyla* Jako skriptum fakulty vyšlo 12 proroků,dále Kniha přísloví a Sváteční svitky.Do tisku byly předány tyto knihy:Job,evang.Janové,®pistoly Janovy*Žalmy a Izaiáš, Návrh nebyl přijat* 3, Návrh br*Fr eitingora:Synod pověřuje Synodní radu,aby pro někte rý z příštích synodů připravila jako hlavní pracovní předlohu "pojednání o pastoraci”* 4, Návrh br*Čourka *24•synod ČCR se obrací na Ekumenickou radu v ČSSR s žádostí, aby usilovala o konání konference kazatelů všech církví sdružených v Ekum*radě s cílem vzájemného poznávání i rozhovoru o teologických otázkách* 5, Návrh br.Chamráda:Synod pověřuje Synodní radu, aby jednala a veé děním KEBF a se státní správou o možnosti zvýšení počtu posluchačů přijímaných ke studiu na KEBF z řad ČCE. 6, Návrh br*Čapka: Terna příštího synodu necht je"Svědectví a odpovědnost církve vůči národu"* 7, Návrh br•Syrovátky:Synod rozumí práci Jana Kellera a dětmi jako práci* která vyplývá z plnění jeho ordinačního pověření a povolací listiny a prosí Synodní radu,aby se ho v tomto smyslu zastala* 8, Návrh br*Coufala:Synod ukládá Synodní radě prověřit možnost provádění křtu ponořením po přijetí víry v xána Ježíše Krista i v naší církvi* 9*Návrh br.CoufalasBoplnit Církevní zřízení na vhodném místě: Pro udělení ordinace není podmínkou slib vykonávání křtu dětí* 10*Návrh br.Pfanna/podpora jednoho synodála/:Synod se usnáší podat Federálnímu shromáždění dopis s podnětem, aby byla uvážena možnost náhradní vojenské služby formou pracovních jednotek, a tím umožněno úplné uvolněnfz branného výcviku z důvodů svědomí a víry# 11, Návrh br.Bětáka:Synod ukládá své 4.hospodářské komisi,aby pečli vě promyslela současné hospodářské problémy církve a předložila mu své návrhy se zdůvodněním* 12, Návrh br.Freitinge®asSynod pověřuje Synodní radu,aby prověřila možnost lepší spolupráce mez* Poradnímrai odbory SE* 13, Návrh br•Freitingora:Synod pověřuje Synodní radu,aby prověřila dosavadní zkušenosti z kazatelského vzdělávání a případně přebudo vala jeho podobu. 2 4 .synod 20.-Z3.li.iW ČvSKOBKATRSKá CÍRKVE WANG^LICKÍ, ZÁPIS 0 2 * ZAJETCDXh Í 24-SYHODU 2 Vinohradech, Plačkova 60 konaném v chrámu Páně v Iraze 21.11«1985 ve 13*30 hodin# 0000203 7 -Rozhovor o úprav« textu tisku 1 h a.h. 8,Oznámení předsednictva. RozdSXenl do komisí a určena místa

kde budou jednat. Pozdravná dopisy nemocným synodálfim.

9fModlitební zakončení* 17*33 h o á í a br#hejkal modlitba a zpěv písně 65*1-3#

Zápis vyhotoven dne 29.11.1985

Zapsali. (/y ; j ^ r

^ Ca ^ l í ( I/j í ) [

Přílohy: 1 *Graf br.Chamráda k ristu poctu kazateli v ČCT* 2,a, volební výsledky do Synodní rgrdy b, volební výsledky do Pastýřské komise synodu

4 000020*.

Poznámky k zápisu: Str. 2: Za příspěvkem P.Pellara byla usnesením ssynodu doba příspěvků zkrácena na 3„minuty._ Str. 4: Rozbořil mluvil také o podceňovaní vizitagí. Funda v rozpravě k tisku 11 vyslovil důležitou myšlenku: Skutečný ekumenismus nastava tam, kde si oba partneři přiznají dignitu. Podstatný nedostatek je v tom, zev v,o l vb y do synodní rady a do komise podle Rádu pastýřské pece nejsou zaznamenány v zápase. V zápise rovněž není rozhovor o úpravě tisku 11a a 11R.

„ W' verifikátor 0000205 i

Návrh na formální úpravu a doplněni - TISK 11A a 11B a/ U obou dokumentů sjednotit formální úpravu, tj. u tisku 11B vypustit z názvů tří hlavních oddílů slova určeno do sborů”, a místo toho upravit nadpis obdobně jako u 11A, tj.

"Chotěbořské závěry k Limským dokumentům Všem sborům Českobratrské církve evangelické"

b/ Analogicky k textu 11A doplnit do tisku 11B úvod, jehož 1. a 2. odstavec by byl shodný s úvodem textu 11 A, a do plnit 3. odstavec tohoto znění: "Z chotěbořského rozhovoru vzešla i řada podnětů, které mohou najít bezprostřední uplatnění v současné práci a ekumenickém úsilí naší církve. S prosbou o jejich další domýšlení vám je předkládáme v tomto dokumentu."

Pokud synod rozhodne, že i TISK 11A má být rozeslán do sborů, připojit ještě dovětek "... spolu se stanoviskem, odeslaným Komisi pro víru a řád Světové rady církví."

c/ U obou dokumentů /za předpokladu přijetí návrhu podle bodu b, jinak jen u 11 A/ změnit závěr 1.odstavce úvodu na

"... jejíž vyjádření k Limskému dokumentu bylo přijato 24. synodem jako stanovisko Českobratrské církve evange lické." 0000206

Synod ukládá synodní radě, aby 1. měla v péci & podporovala ve spolupráci s Ekumenickou radou revizi kralické bible r. 1613 2. hledala způsoo, ^ak toto dílo po jeho dokončení vydat tisKem celé v jednom svazjcu 3. zařadila do vydavatelského plánu připravovanou Synopsi evangelií. RevizÉ- Kralické bible nemíní nahradit Kralickou ani Ekumenický překlad, nýbrž vyplnit mezeru, která tu vyvstala. Do tisku je již připravena polovina biblických spisů. Nyní se zpracovávají synoptická evangelia. Česká synopse evangelii u03ud vyuána nebyla. Jako skriptum fakulty vyšlo Dvanáct malých proroků, dále Kniha Přísloví a Svátečni svitky. Do tisku J0š 8ěl předány tyto knihy: Jb, evangelium J, epištoly Janovy, Ž a Iz. » ULL- ( ’ P ř í l o h a 1/17 předsedajícímu 24« synodu ČCS 0000207

Potaš - podává V.Chaarád, pražský seniorát

Jaké jsou v současné době možnosti a podmínky studia při saměatnání na KE3F pro laiky, saaěstnané v civilních povoláních /t j. no diákony/ ?

J o m ín ěn o ze jm é n a i

- jaké předpoklady musí uchazeč splňovat /věk, předběžné

vzdělání, doporučení sboru; souhlas zaměstnavatele 7 /

- je limitován počet, jak a kým 7

- j e studium organiaováno s přihlédnutím k tomu, že u těchto

pracovníků nelze předpokládat poskytování studijních

úlev 7 Zabýval se některý církevní orgán možností

uvolňování formou refundace mzdy, jak je to obvyklé

u sportovců, funkcionářů a pod. 7

/Dotaz je podáván v souvislosti s® zprávou syn.rady, bod

1.32, a TISK 9B, bod 11./

/• I V C t U U t ú ( A i ¡\ / . 1 , ■ /' /! r í í—í ^ 0 “C kt,c- _ 7„a u í 'iJoU lutz / ¡ v o ''■T u( / S" i rpt /T i*'- r 1 / t V 7 ? li t ^

(i Q Á, i i 0000208 24. synod 20-23.11.1985 Zápis o zasedání theologické komise /3. zasedání synodu/ ve čtvrtek 21. listopadu v 19 hodin Jednání komise zahájil br. Vlastimil Fér. Poté byl zvolen předseda: JČapek a 2 referenti: BOtřísal a OFunda. Zapisovatelem zvolen BHájek. Přítomno 25 účastníků - dle prezenční listiny. âlší jednání řádí JČapek. Rozhovor k tisku 13 A - rozhovory o sv. večeři Páně. Rozhovoru, se zúčastní/cl 6 bia^rí a soustředí/*’ se _na praktické zále žitosti VP, na různost způsobů vysluhovaní v jednotlivycn sborech, na růst zajmu o VP - dle statistiky, na vztah zvěstovaného slova a VP, na důrazy, vyzdvižené limským dokumentem. Z-ávěr k tiskům 13 A a Br Komise se usnáší postoupit předložena dokumenty hR - rO litur gickému. a teologickému jako materiály k další práci. Doporu čuješ 1/ interpretovat základní bblická místa vztahující se k VP, aby uvažování o VP nepokleslo do subjektivních poloh, 2/ ujasnit vztah zvěstovaného. Slova a svátosti VP s vě domím, že Kristus ukřižovaný, a vzkříšený je normou obojího, v ...... 3/ prozkpumat závěry tisíců i 3 B, zda skutečně svědci o posunu k vyznavačské církvi, 4/ zabývat se z tohoto hlediska synodními tisky 13 A, . 11 A, 11 B a limskými texty. Rozhovor k tisku. 15: Komise doporučuje rozeslat tisk c, 15 do sborů jako instrukci a učinit jeho. obsah předmětem pozornosti ve staršovstvech i jiných složkách sborového života. Rozhovor k tisku č. 17 a z tisku 18 návrhům 3,6,7: Rozhovoru se účastnil* 9 bratří a rozhovor se soustředí na naše stanovisko ke smíšenému manželství a přiměřenou kompetentní autoritu na katolické straně, s níž by bylo možno, vejít v jedná ní. Závěr: v „ , Komise doporučuje synodu, aby tisk c. 17 zaslala bR do sboru jako pastorační instrukci, a to s těmito úpravami: a/ na str. 1 a 2 vynechat latinské citace, b/ na str. 4 vypustit Ž/M/Uf&fi bod d a závěrečné 2 odstavce, c/ na str. 3 vypustit první 3 odstavce, které citují stanovisko SR ke smíšeným manželstvím z roku 1970 a místo toho převiaít text SR ke smíšeným sňatkům z r. 1970 v jeho plném znění a umístit toio znění na závěr /t.j. i s 2. odstavcem tohoto znění/. Po případě necht při textové úpravě přihlédne SR k pí semným návrhům na úpravy br. Chamráda a br. ôhnálka. /Tyto návrhy byly doručeny komisi před jejím zahájením jednání./ Dále odhlasovala komise, tyto 2 návrhy: Synod pověřuje SR, aby vstoupila dqôzhovoru s představiteli římskokatolické církve ve věci smíšených sňatků s odkazem na stanovisko synodu - tj na upravený text tisku č. 17. _ Stanovisko k tisku č. 17 a přiložený text tohoto tisku necht jsou prostřednictvím dr. Jos. Smolíka doručeny komisi SRC v Ženevě pj!so rozhovory s římskokatolickou církvi. Rozhovor k tisků č. 18, návrhům 3-8: K návrhu 3: rozhovoru se účastní 4 bratři a soustředí se na otázku lásky v manželství v poměru, k okolí a ke služebním povinnostem partnerů. Závěr: návrh nedoporučit. K návrhu č. 4 — doporučit K návrhu č. 5 - rozhovoru se účastní 4 bratři. Závěr: návrh doporu čit s úpravou: první větu doplnit slovy: především s evange- liekými církvemi. Druhou větu škrtnout K návrhu. 2. 6 a 7 - byly zahrnuty do otázky tisku č. 17 K návrhu č. 8 - komise nedoporučuje. Samostatně došlé návrhy pro teologickou komisir Návrh DCoufala: Doplnit GZ na vhodném místě: pro udělení ordinace není podmínkou slib vykonávání křtu dětí. Komise nedoporučuje. NávrhyDGoufala: Synod ukládá synodní radě prověřit možnost provádění křtu ponořením po přijetí víry v Pána Ježíše Krista i v*naší církvi.-7 rozhovoru upozornil MHájek, že způsob křtu není v na ší _ církv-i předepsán, a ani tento není vyloučen. Avšak vyvstává i nem nebezpečí oddělovaní a povyšovaní těch, kdo byli pokřtěni ponořením. - Komise návrh nedoporučila. Návrh P. Freitingera: Synod pověřuje SR, aby prověřila dosavadní zkušenosti z kazatelského vzděláváni a případně přebudovala jeho podobu. Komise nedoporučuje. Návrh VChamráda: Synod pověřuje. SR, aby jednala s vedením KEBF a se státní správou o možnosti zvýšení počtu posluchačů přijímaných ke studiu na KEBF z řad CCE. - v rozhovoru konstatováno, navrho vatel mylně informován. Směrné číslo k přijímání není omezeno.. - Komise nedoporučuje. Návrh JBŠoiirka:: 24. synod se obrací na Ekumenickou, .radu ČSSR se žádostí, aby usilovala o konání konferencí kazatelů všech církví sdružených v ERC s cílem vzájeipnéha poznávání v rozhovoru o teo-’ logických otázkách. Komise doporučuje. 2 návrhy na terna příštího, synodu: PFreitinger: Synod pověřuje SR, aby pro některý z příštích synodů . připravila _ jeko hlavní pracovní předlohu pojednání o pastoraci. u.Capek: Navrhuji jako téma 25» synodu. "Svědectví a odpovědnost cír kve vůči národu". Z těchto dvou návrhů se komise přiklonila k návrhu JČapka.

Zapsal Bl. Hájek D o h l e t _n

xJS X A->v-ß~ /0- H g I-Uv Í l / A X t w (L_JL_'ÍÍ ° ^ v Ae.c.'v^ .,o v C, r

v2 ia^UI)

Ü^T-i. '\_-~a c?L— t> ) P U L , % - 4 s ~ V 0

/ U _ > 1 H j ~ c r Á ^

i2,C.^ . | K . C v w V t ( 4 , ”u ^v_.V-cUi è ' W* (Í^c A a /

-_ Av\' . ^ L A4-otß /je tv.^or-

C e X X t v o -ÍU č^ e J L U r ^ , a ^ . í A ^ ^ w 4 c^ A ,

.jO\cr- CL.^->l A j í - V ~ /^e\cUAeÍ-V,&v^ ^ t^-0.AvcA^ f J ^ ) ' U~

. 0 ÍL- c X 'WXA^., t 'T'Vt pčeOLě , ;li. c b v ^ L n A ^ ° ' y V

cJL-~y Á+^í-Á ý^ C £■'_■■- ?\$ T Y" < U ü f rt-vîCJ? ¿ A . k i J L L /^tit.vy^ciu vîcè.+u' A. ftv^v^vsi-lÂ' /9 puJ-e.Uv.— i/u ~'''l v -‘‘~ «-¿sJA a . t

.w^t,Jc i '^ÍtA A.C~2, l-w C't L- v^-€_y \ Aw-t /O-C |'> \ C" /it-A-ť" c L l A i e U T vrai .Ww. /Vy^tX

C . ^ ý U 'X A- k Y íaí-'W /V X X v O *

A ' W ' e v X c A - A - £ c » ^ A e.c-v.ci- - j e o C w L c i h - ^ Á s L ^v^C.Xv- tl.cr^_^e^<)'l-.f Al X ^ v -íU

^ /(-*,- i ^ u r i e r " t X < l~ .A- -<*-* ■ A t ^

ÍL* /v^p^XcA ^ XXX Xw

A t ^ A X ^ / k X a X- í*— -XX x»w «. A/^-=v_e>/\ — a -t U c ^ X - - , /V^C'^y <-e, v o e ~ e ______. ~ X U X l C A a c A f i u t v

j>iXvXw T/w^X Â' 'V\ct; -XX-X A X í ) f A A h l

X / l e X C k l X <*- í-U. 'k'

ûAdL /Vn^ eia,V-\Ae^ a'X A 0 0 r . T 'ÓC l pc_C ' £ ' f -- rr ' -C- I / i , í o ,\&^cU t. c>v. 0 0 /; /. í ' { , ^ a¿j ¿ . / ? Vi c X v ^ , GM---v-\_^ .A-a , on. " W ^

/V~Jo cJ2 ... \_ Lí>£-úvA£ —A. /V\

í b l J U - ř-

' í' (X. A ^ m L- /0 Y^t-'XtLc^ w ^ — ■—’ (X j Kv-j .--- V* -»'■ fr. f''"~\, >

/jr\ cR A-íVL/v.—^/■V'w'v-w C_^ /jo tc^yVv. j/r? \ L-ûixA/O -xVv’> ' |o \ ». /^Jt- CXcJx |

A ^ j d v X c í a .W(¿'- x 0 . 1 ^ ' í - * ~^ L ' , t( Mc-ýw-t/í-íj '£.c^j'

& ^ (jc^rUx, A Č M,--oU^ c^.A-0 ^ o ^ j ^ ¿ A- v a _^

A ,Xx> )— L. Č (L—■»'A«L^-A .R-C^, R- t L-v*. \ I^ v*‘-:' ~^-'~'č- oA X

fi^wÍReč /řfer iL=>->— |x/Ae„ f ( A—/*■— % * ix-(A¿a _cU lC Ce_^čl a -J. ,•( . o-— , C*lČo C V ^ (V ¿.>LfvA'i-A-¿k^£¿, / Vv.. - A»— ^ ^ n o L

/VX.c^V— -¿ C.R XcJcLw ^ í - r - A < A C ‘Vn_*» g Lx a .^-X, V < " — O / -o^e /V6-- /0 — — ^-'w 'V r-"c'V-_>_- , /ť~fye= £

A pcy-A/t^ /X- /A— A' C, A —X-O.

/U ,V / V t v ^ A ^ l ^----v c V v w V. ^ (_ Vx ,-Í.Á - -

a^ jlciA-^, c a . / W ^ V . ’A o - ^ R V \ x; -o Vvt'A' , ( Á€ pcA.(J --- ^_t./ /0--- ¿AOÁ- XT' A^yYC^~¿tXó "V^v'-n— s. Cw <ý_^cj-^ óLt irA_. ( y'V-d-<-j/v c V > X _ ^'"v~^' 1

.yyuio — Ak/, XRc:\V A/- /(Lv ./1 c—><_ - y¿-._ /Ve'. ^ i V Íl ./V'C'Íc . A t - 0( Jt-\C, / ^ — - v . '7 C n L > > (Wc^wXcíxixV^' , ■ % ^5) .0000210 Teologická komise 2». synodu k tisku č. 17 -

Konstatovali jsme, žepotvrdi-lt / ^ “nek^ravda, že se k závazek katolického ^nezříká. Podle občanského právního ničemu nezavazuje a se ^Johíášfekm ke stavu,-který ještě nenastal výměru sice není předběžným p ě podle katolického právního vázán právně - ae ,ovsem vázán se narodí ditě může katolicky_ výkladu je ovšem vazan J křest a katolickou výchovu va *uze partner oprávněně n^ ^ ° Via^řd^°en o u t , že vzal na vědomi již při sňatku oprávněně evang. partneru připomenout, « ^L?&Srkpoíif^“|es 1= Jako Í S ^ S ^ ^ s t ^ ^ i h - l l n é ^ h ^ o ž n s t vnášet do pohovy pnotestant-

ský aspekt. „ . , ký sňatek z katolického hlediska Konstatovali ¿sme, ze katolické stanovisko nepřipouští, neexistuje. Tuto kategorii katolické ^ g katolikem - a o 0 ekumenickém sňatku - a o P ^ 4eI1 jay evangelíci. ,, ekumenickém manželství - stavu věcí z kat. strany,je ekumenický Uvědomujeme si, že za stávající partnery evangelických církví - sňatek v plném smyslu mozny 3 v plném slova smyslu mozne 3© respektive : ekumenické manzelst i 0 ch4®ou Jako rovnocenné a neupzraji mezi partnery církví, které se vzaj s i plnost křeslanske autenticity. uzavř0U smíšená manželství- . h t á n ^ ^ L t ž ^ é / ^ d s S i v S r a í e ^orašnš při -ok stali v 3e3ick

nv ^ | g éiliS11s“eýže toužíme aby U°sta?ovali jsme ro?mi se etaaenická manželství i « ¿ f gí e S r t l « ekumenického manželství S & i & S !£&££$» Sesunem u nás tatim mozna neni. t ___ — * Z theol. komise 24 synodu vzešly tyto návrhy.= ^ ^ zaBiala Návrh! Komise/ th./^opo-cuae^synodu^^« S - W in8tru)ccl i a to s

těmito tisf J. ^ - e c h a t dlatinské citace a/ b/ “ řáíěreěnl d ^ .ohtavce , od3tavce , které c/ na str. 5 tl8ÍP\_c,sÍl ^ I d y ke smíšeným sňatkům Zvr* ^ ?0 S o i r : zSnfni r M s ^ Š6t X 7" n a závěrů/ 3^ravš lyM^í^aS ¿ři^édne ř Í S ^ n l v r h ^ n a 6^ S . Chamráda a br. Dohnalka.

Návrh Synod pověřuje Synodni radu, aby ^ ““¿^Iniáených sňrtki s^dkazem^na.6stanovisko^ýnodu - t.J. na upraveny text tisku

Stanovisko k tisku ě 17 Návrh nechíi3soucprostre^ctvimrprofo.ory g ^ kat. oirkvx.

.... necht nahradi návrh 5. 6 a 7 uvedené návrhy Tyto tři výše tisku č. 18. Dále bylo v th. komisi v souvislosti rozhovoru o smíšených sňatcích usneseno : ’ ./ Nepřijmout návrh č. 3 z tisku c. 18 ./ Přijmout návrh č. 4 z tisku 6, 18 ^ v

J I m t l n^že^doyétkSr- předením •/ Nepřijmout návrh 6 . 8 tisku 6. 18

/ 0000211 S^X* • -1* 2 4 . synod 20»-23*11«1985

ZAPIŠ O 3. ZASEDANÍ 24. SYNODU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ, konaném v chrámu Páni v Praze 2 Vinohradech, Pieckova SO ve čtvrtek dne 21.11.1985 od 19-oo hodin. Jednání II. komise - výchova ______

Jednání zahájil V. Uhlík úvodní pobožností, čtením l.Tes 5,11-28 a modlitbou. Předsedou byl zvolen dr. J. Křivohlavý, referentem J. Gruber, zapisovatelem K. Fon. přítomno 25 synodálů a 1 tajemník SR RozBrava_o_tisku_č._U /konfirmace/

V rozhovoru zazněly tyto myšlenky : - statistika nám údaje shrnuje a konstatuje, ale neukazuje dooředu, v Církvi působí Duch svaty, - nepomůže ani zachovávání tradic, ani inovace metod a fór«, smvslem je přivádět k rozhodnutí /nejen učit/, abory mají zodpovědnost za mládež před jejich odchodem z domova, hovořit s nimi, pověřovat úkoly, - konfirmace i katechumenát mohou stát vedle sebe, - nedostatek vhodné literatury - příruček Synod pověřuje synodní radu, aby poslala Přijaté návrhy do sborů pastýřský doDis s přiDomenutim smyslu a důležitosti konfirmační přípravy.

Synod pověřuje synodní radu, aby vypracovala zásadní pojetí konfirmace a zajistila vypra-^ cování několika modelů přípravy ke konfirmaci^ a katechumenů ke křtu /pro různé situace sborů/ a k tomu vhodných příruček.

52žK2Y2-2-ÍÍSÍ“-5i-lě / v ý c h o v a / . ve výchově a vzdělávání mus^/být hlavní důraz kladen na výchovu všech věkových atupSů /děti, mládež, rodiíe, presbyteři.../ - výchova mravní je odvozema z přivedení ke Kristu, etika vychází z víry, - úkolem výchovy ka2d*ého věkového stupně je vést ke zralé víře, jsou však odlišné, snecifické metody 24* synod 2C.-23*11*1985 0000212 s tr. 2 přijat návrh : V návaznosti na usnesení č. 26 23- synodu a tisk 16 24. synodu pokračovat v práci na kon cepci systematického Dojetí křestanské výchovy vypracováním konkrétních doporučení obsahu vý chovy a vzdělávání v jednotlivých skupinách: 1 . rodiče a děti 2 . děti školního věku 3 . mládež 4 . katechumeni 5. presbyteři 6 . výpomocní kazatelé Práci předat příslušným poradním odborům.

Rozprava_o_tisku_č_._15 /pastýřská péče/

Z rozpravy o nředloženém textu vyplynuly tyto návrhy : Synod uznává závažnost pastýřské péče pro praxi, děkuje za přípravu materiálu pro 24. synod a prosí synodní radu, aby v této práci dále pokračovala, prohlubovala ořiprávu členů církve k pastýřské péči a podala o tom zprávu některé mu z příštích synodů. Synod prosí synodní radu , aby zvláší, pamatovala na pastýřskou péči o bohoslovce a obnovila funkci spirituála.

Projednávání_náyrhů

/z předcházejících zasedání/ Projednán a doporučen návrh V. Syrovátky: Synod rozumí práci Jana Kellera s dětmi jako práci, která vyplývá z jeho duchovenské služby a prosí synodní radu, aby se ho v tomto smyslu zastávala.

/z tisku č. 18/ Po projednání bylo o předložených návrzích rozhodnuto takto :

9. doporučen ve zkráceném znění: "Synod * aby usilovala o vytištění evangelií v ekumenickém překladu jako separátů." 24» synod 2G.-23.11 *1-985 0000213 s tr * 3

10. doporučen v původním znění 11. doporučen s úpravami ¡"Synod žádá synodní radu, aby se zasa dila o urychlené vydáni knihy o Šibli - Hovory s Biblí." V zévéru odstavce "Odůvodnění" slovo "úvahách" opraveno na "úpravách". 1 2 . nedoporučen 13. doporučen se změnou formulace v první větě ! "Synod pově řuje synodní radu, aby podpořila práci na pořízení seznamu tolerančních evangelíků..•" 1 4 . je obsažen v návrhu 13 15. totéž jako 16 , , 16. doporučen, jedné se o připravený výběr 300 - 4»0 nových písní, na kterém pracuje PO pro konfirmované 17. doporučen, rukopisy jsou připraveny - vázne na rozmnožení 18. doporučen 19. doporučen 20. doporučen, doplněn o slovo "B^leVve^ysl^PÍsrno svaté/ 2 1 . je obsažen v návrhu 20 . 22. doporučen. Poznámka dr. Stolaře : nové vydání „hanty je již vysázeno, sazby se bude dále používat, není možno pro vádět opravy. lze vložit srovnávací synopsi kralického, ekumenického a katolického psaní vlastních jmen. 23. doporučen 24. doporučen, doplněno "...a uvolnila je na tuto dobu ze sbo- rové práce." 25. doporučen

Jednání zakončeno ve 21.45 hodin společnou modlitbou Páně. 00002 H

Sápio o zasedání III. kozalee (správní - pro záležitosti právní a organizační) nebyl předán.

Komise zasedala ve 3# pracovník zasedání XXIV. synodu ve čtvrtek

21. 11. 1985 od 19 hod. (jako komise ostatní). ¿444 ,,ao4#d*saoo .aai-asr**“ ¿& U za d.saaadá í u4.^noiu ČJd in% ^ú.llntopttdu Ijoj koannéc v chrámu ¿dno v ítazj w /i .ui: *io t* * - - ^ 0 2 1 5 v 19 h o d in vo ř*U '.-i <*-••’-«* •**! , , f . , . n , i J j k d if.ko.iw- '

Jodolní aaháill ^ • í* Í“|H[^0f^Sovatol/roíoroíit/iJ.Jkubol PřSŠS^i!!í2 ‘b£tÍiJ M o tá 11>r™r "lanou P°™isW , mt0Oa* 3 & & )3@snsm přiloSon) , , . Jedmx-yoloS d hodnuto.oto eo proJainaUf sáol£itoo61 koSST ilo píidSloa#oh návrhů a eatoriulů. JodndatířidU po oolou dobu jodnňní br.přodnoda U,3ňlák TT1K g,1fl * 3átn*S o y n o d n í h o BaotupltalJtva.oynjjaí rody o aa návrh 5.40. j, %rcspravat ™ Í « ,kSrI?“*otr-ašíit» br.f**otr-gj$£ky v hlaňovat na iookrátuí , hř.Chadto-obírkQ na IXI.avot-v unoru-na okoe ooloovů t * p ooo c i - n a ona t volnoot v počtu sbírek 4* .#___ _ n a 3«nod ^ r ^ TaojaipcE\2JQVB ® r ^ y nr;ítt.^/ n a líluavot vyhlazovala podle p otref daljl obirLo/o-írlc.;/ konkrétní potroby pro strádající vo «ivQ^°* ULA00VÍ íííl původní návrh 3,40 - 5 hlask ag^ygoovtm^....---- r ,3J

. ^ n a . v n r . » S S Š t f i w a - rtlo druhých oborů br*Malá3 - návrh nepřijímat brl-Jhadlo- nutno svySlt odpovodnoat v aonioratoch ¿»a roapio ropartio* br.Falátcls- návrh zanltnoat -schodky v reporticích řoult-1iknavé donutit k zaplacení*jiado i-ntno odopoat* br* Luňák -nčktoró senioráty norohou sa- platit stávající report i co dle r o a p l a u . HLASOV/SÍ* původní návrfi o*4l • ^ hlaoy HLA-»0VAS** P |?,yrh j^QdoD OTU 311

rospravai b rb láte- Jer. 3odaoto olodujo utavobnl

2V br, děl á£if" vy o vo t s l m i í s onyol ooea&^u-alo* dovát oprav; po atránoo onanovaní re-u bu- davy -nikoli tiin n n á a i stránko oprav* H U 3 0 V JÍ S í * jodnocvalno - .aflYfríltf Btfrřfe atŘňfiďaf .2J2J&*

• již projednán v l.oooodíní 3 / odu , rosarava* br. Chodím* aáklodní v&ičlávaní ao "ávrtl S.44_ ▼Sak ukonooje až v lo lotooht b r * I ijtori návrh n?5lon-dítov© 14 io - t2ř*n38t8^lFáo3P?3o3.aob^ QatSa pánla y kašlal-

iávrh 5.44 - «•**«•* P O ^ v d s í : ¡právy-ob; iorovaavala sooiál- ř^t ~iaiffiis3 rodinám kazatelů* a£ po iiom církevní ústředí* brtihadlni během caau a o budou

sni S ova t U nity ani hrtmioo po poakytovdaí ooo.pomooi#

návrh br.Cta-rfto - - JrfsooyolaB “ f 1 B l t f l f i * P " « * * «■**“ 5.44 - »2» •/ 15 hlart

jawmaa. - • -*cha“ íi* £SST.3So5lS “ hřTO* br*3fclbúrofc - návrh přikou t

HLASOV/SÍ « Jodfloojalaě oávxta doporuSeo oynoda

8.46 - rosprava i nopíahlodná ...... br.Shsaróda - via P ^oha -

D U 3 0 I Í 3 Í . »*•* 5.46 - 14 ku 6 /PŘIJAT/ oást» ad 3 / násady P*o rospin rapar* t l o body a * b * d * o / x . - bod o/ pauso první ouat/v> ta/

5.47 - H UJHÍIÍ - 15 hlasů doporučit!

» Jyaod se unnáuí a otanavUo pořadí JliTgt I P m i3-Ji • atavohnioh akcí nad 300 tis«*» v to®-

/jednomyslně přijat/ í/UorUkovioo -ookraěovdaí v akci 2/ vhrulin -SáotodaS aajistSna-dodava*

3/ dísotó t^fÍ|Óda» PgStřjJg^»*

Projednávání návrhů přidělených komisi I - theologické

Stanovisko komise k tisku 6.13 A B ^ Návrhu Komise se usnáší postoupit predlozene dokumenty PO^lit- turgickému a theologickému SR jako materiály k^dalši práci. Doporučuje: 1. interpretovat základní biblická místa vztahu jící se k večeři Páně, aby uvažování o VP nepokleslo, do subjek tivních poloh. , x 2. Ujasnit vztah zvěstovaného Slova a svatosti VP s vědomím,ze Kristus ukřižovaný a vzkříšený je normou obojího. ^ 3. Prozkoumat závěry tisku 13 B, zda skutečně svědci o posunu k vyznavačské církvi. _ ^ 4 # z&bývsťfc S6 z tohoto hlediska synodními tisky 13A,11 A* \ \ b a Limskými texty. Stanovisko k tisku 6.15? 0 . , .... Komise doporučuje rozeslat tisk č.15 do sboru jako instrukci a učinit jeho obsah předmětem pozornosti ve staršovstvech 1 jiných složkách sborového života. Stanovisko k tisku 6.17? ^ ai} . 1. Komise doporučuje synodu, aby tisk číslo 17 zaslala sK o sborů jako pastorační instrukci, a. to s těmito ••pravami: a. na str.l a 2 tisku č.17 vjnchat latinské citace b*. na str.4 vypustit bod d a závěrečné dva odstavce ^ c. na str.3 vypustit první tři odstavce, které cituji stano visko SR ke smíšeným sňatkům z roku 1970 a místo toho převzít text SR ke smíšeným sňatkům z roku 1970 v jeho plném zněni a umístit toto znění na závěr /tj i s druhým »stávcem tohoto znění. Po případě nechl při textove úpravě SR pnhledne k pí semným návrhům na úpravy b.Ohamráda a b.Dohnálka. 2 Synod pověřuje synodní radu, aby vstoupila do rozhovoru^ s představiteli římskokatolické církve ve věci smi senych sňat ků s odkazem na stanovisko synodu - tj na upraveny text tisku č.17. 3. Stanovisko k tisku č.17 a přeložený text^tohoto tisku nechí jsou prostřednictvím dr.Josefa Smolíka doručeny^komisi SRC v ženevě pro rozhovory s římskokatolickou církvi. + + + Návrhy z rozpravy Návrh D.Coufala: Doplnit CZ na vhodném^místě: Pro udělení ordinace není podmínkou slib vykonáváni krtu děti. Komise nedoporučuje Návrh D.Coufala: Synod ukládá synodní^radě prověřit^možnost provádění křtu ponořením po přijeti viry v Pana Jezise Kris ta ó v naší církvi. Komise nedoporučuje

Návrh P . r keitingera: Synod pověřuje synodní radu, aby prově řila dosavadní zkušenosti z kazatelského vzděláváni a případ ně přebudovala jeho podobu. Komise nedoporučuje Návrh Y.Chamrádar. Synod pověřuje synodní radu, aby jednala s vedením KBEF a se státní správou o možnosti zvýšeni poctu posluchačů přijímaných ke studiu na KBEF z řad CCE. Komise nedoporučuje 0000218

2 Komise I.

Návrh J.B.Čourka; 24. synod ČC3P se ohrad na Ekumenickou radu ^SSP se žádostí, aby usilovala o konání konferencí kazatelů všech církví sdružených v Ekumradě s cílem vzájemného pozná vání .v rozhovoru o theologických otázkách. Komise doporučuje.

Návrhy na téma:>příštího synodu: , i 1. Pavel Ereitinger: Synod pověřuje synodní radu, aby pro některý z příštíbh synodů připravila jako hlavní pracov ní předlohu pojednání o pastoraci. 2. Jan Čapek: Navrhuji jako téma 25. synodu »'Svědectví a odpo vědnost církve vůči národu." Komise se přiklonila k návrhu J.Čapka

/ 0000219

Zpráva ze 3'. zasedání 24-synodu česko bratrské církve evangelické, konaném v chrámu Páně v Praze 2/Vinohra dech, Pieckova. 60 ve čtvrtek dne 21.11.1985 od 19,oo. - iednání II. komise /výchova a tisk/

Přijaté návrhj_komise_gro_usnesení_synodu

1. Svnod pověřuje synodní radu, ahy poslala, do sboru pastýř ský dopis s připomenutím smyslu a d lešitosti konurm-cni přípr0- vy. 2. Synod pověřuje synodní rad», aby vypracovala zásadní po jetí konfirma.ee a zajistila vypracovaní několika modelu přípravy ke konfirmaci a katechumenu ke krtu /pro ruzne situace sborů/ a k tomu vhodných příruček. 3. Y návaznosti na usnesení č.26 23.synodu á tisku 16 24. synodu pokračovat v práci na koncepci systematického poje- tí křestenské výchovy vypracováním konkrétních doporučeni obsahu výchovy a vzdělávání v jednotlivých skupinách: 1. rodiče a děti 2. děti školního věku 3. mládež 4. katechumeni 5. presbyteři 6. výpomocní kazatele Práci předat příslušným poradním odborům 4. Synod rozumí práci Jana Kellera s dětmi jako práci, která vyplývá z jeho duchovenské služby a prosí synodní radu,aby se ho v tomto smyslu zastávala.. 5. Synod prosí synodní radu, aby zvlášť pamatovala na pastýř skou péci o bohoslovce a obnovila funkci spintuala.

j e d n á n í IV. k • m i s e /hospodářské/

SySodrzLcŽuje s^dní°ÍJdu, aby kromě dosavadní sbírky na 3.svět vyhlašovala podle potřeby další sbírku /sbir ky/ na. konkrétní pbtřeby pro strádající ve svete. k návrhu č.41: komise nedporucuje 42: stáhnout z programu 43: byl již projednán 44: doporučen slabou většinou komise 45: jednomyslně doporučen komisí , , , 46: komise doporučuje u/u bodu 3c pouze 1.část/ 47: nový návrh: Synod se usnáší a stanovuje poradí stavebních akcí nad 500.000,- v ,tomto poradí: 1 •HsrXíkovico - pokračovaní akci, 2.Cferudini /Částečně zajištěna dodovatelsky/ 3.Janské lázně /hledat prostředky na finanční zajištěni/ 24.synod 20. 23.11.1985 0000220

_k^ojnJ; J3_e__ ^^YZiéáŠšfiř^-SélSilSS

K SYNODNÍMU TISKU č. 18 (návrhy 26-39)

Ilávrh 26 - byl odhlasován v plénu synodu. ITávrh 27 - návrhy předané předsednictvem synodu jsou pod zvláštní- “'’^nfTísly uvedeny níže. návrh 28 - (znění uvedeno v opravách a doplňcích. k tiskům syno- duňoa str.3) - komise doporučuje návrh přijmout. Návrh 29 - komise doporučuje upravit znění návrhu 45 tisku 18 ~ takto: '"Synod se usnáší vyplácet předsedovi synodní rady # q g s . funkční odměnu ve výši .... Kčs a všem ostatním členům synodní rady ve výši .... Kčs." Návrh 30 - komise nedoporučuje návrh projednávat a doporučuje přejít .k"”dennímu pořádku. Návrh 31 - .komise doporučuje návrh nepřijmout a předat jej poradnímu 'odboru právnímu k evidenci. Návrh 32_ - komise dop ručuj e přijmout návrh omto znění: J ’Synod "ďo'p'ó"ručuje synodnímu seniorovi, aby nejméně jednou za tri roky vykonal vizitaci ve sborech seniorů." Návrh_33 - komise nedoporučuje návrh projednávat a doporučuje přejít ~~1€' dennímu pořádku. Návrh 34 - komise doporučuje návrh přijmoutv^tomto^znění: USynod po- •^'""věTuje synodní radu, aby dávala na požádání sborům seznam všech kazatelů mimo službu, kteří ]sou ochotni se do církevní služby vrátit." Návrhy 35 až 38: Komise doporučuje sloučit tyto návrhy do jednoho *’a p Y i y m V u F V tomto znění: "Synod připomíná platná usneseni dří vějších synodů, která se týkají duchovních^bez státního souhlasu . a hledání možností jejich opětného zapojení do aktivní služby.' Návrh 39 a,b: Komise doporučuje návrhy spojit a přijmout v^tomto zne- niY "Synod se obrací na synodní radu s prosbou, aby nadale usilo vala na patřičných místech o možnost náhrady vojenské služby služ bou beze zbraně pro ty, kteří z důvodu svědomí nechteji vzít do rukou zbraň." K NÁVRHŮM Z ROZPRAVY V PLENÁRNÍM ZASEDÁNÍ SYNODU podle evidenčních čísel určených předsednictvem Návrh ev.č.8: Znění návrhu podaného b.Litomiským a Chamrádem: "Synod -- u k l á d á seniorátním výborům, aby v případě odebrání státního souhla su k vykonávání duchovenské služby duchovnímu v seniorátu^projed nali bezprostředně záležitost s tímto duchovním a pověřeným členem synodní rady a vyžádali pisemne zdůvodnění od toho stupně statni správy, který rozhodnutí vydal. Seniorátní výbor svolá řádný nebo mimořádný konvent nebo seniorátní zastupitelstvo tak, aby projed nalo a případně doplnilo podrobnou zprávu seniorátního výboru do dvou měsíců ode dne, kdy bylo odebrání státního souhlasu oznámeno. Takto*projednanou (resp. i doplněnou) zprávu zašle seniorátní vý bor do všech seniorátů, kde bude přečtena na nejbližším konventu nebo seniorátním zastupitelstvu." v _ v Komise doporučuje návrh nepřijmout a přejit k dennímu pořádku. 0000221

- 2 Komise III

Návrh ev.č.16: • , , ^ , ' Z‘ne n T návrhu podaného b.Pfannem: :i Synod se ugnasi ^des lat fe d e rálnímu shromáždění dopis s podnětem, aby byla uvažena možnost^ náhrady vojenské služby formou pracovních jednotek, a tun uplne uvolnění z branného výcviku z důvodu svědomí a viry.1’ Komise doporučuje přijmout návrh v tomto zněnif "Synod se usnáší odeslat Federálnímu shromáždění dopisf podně tem, aby byla d á m možnost náhrady vojenské služby službou beze zbraně z důvodů svědomí a víry.” Test dopisu předloží synodu navrhovatelé. Návrh ev.č.19: , vv . , - Znění" návrhu podaného b.Preitingerem: Synod poveru^e synodní radu, aby prověřila možnost lepší spolupráce mezi poradnimx od

Komise doporučuje návrh nepřijmout a přejít kfennímu pořádku. Jedná se o trvalý úkol synodní rady, vyplývající z církevního zřízení. M y r h ev.č.2Ú : Jedná se o upřesnění znění návrhu ev.o.8, které bylo do citace návrhu (výše) již zahrnuto.

\ 0000222 2 4 * SYNOD 2 0 . - 2 3 . 1 1 . 1 9 0 5 a t r 2 . z JSp i s o 4 . z a s e d á e í .

br Ing Plíšek / za mladé/ příspěvek viz příloha č. 6 . br ííoryán - v elaborátu ©hvbí otázka zvěstování mimo kostel# na př. při pohřbe cli# při osobním setkaní br. Kalus / za mládež/ církev se uzayírá do kostelů, mláto aby řešila problémy, dovolává se působena Ducha sv* br. čapek - kázání je dosvědčování, že Bůh 3 člověkem neeo dělá. Slovo protíná Sáa « Siní čas příhodný, br dr Křivohlavý - s potěšením přijal Zvěstovaní, ktero na ně ho dobře zapůsobilo a podal návrh.# který je při pojen v příloze ood č. 40. br.G&růber - příspěvek viz příloha 5.7 br. ass*-«y«. sen. Hromádka . III.svět přijímá křesťanství jako pomoc, aby bylo možné unést txhu, kterou přináší civilioaee, ale brání se průyodnym prvkům, které do křesťanství vklád jí evropští theologové. , , , , br. Hejl - upozornil na kolektivní přípravu kázaní. 10.35 po zazpívání písně 5,411 nastala PŘÍSTAVKA# br, ing íalda - zvěstování a otázka cizích národnosti v naší zem i * br.ing Matějka - na vypracování elaborátu se podíleli toli ko theologové. V důsledku toho je elaborát met ný a není doveden do běžného života. Jam kde Slovo žijeme* stávají se okolní lidé účast níky zvěstovaní. Br. J.3.Šourek- V ©1 aborátu chybí kapitola ^Zvěstovaní a syec.n Br. VI. Rejchrt- 3 ída církve není v tom, Se žijeme v atheiatic^ ké společnosti, ale ve vnitrním postoj kazuu- ho z" nás. Kážeme-li o radosti, tak také máme mít rau&st ze života. „ , , . Br* ing Maláč - při přípravě kázání, měl by byt bran v uvahu ten, který přihází do shromážděni ze světa. 3r. oen.Trusina — dobry přiklad není všelék, je třeba tak© z v ě s t o v a t . 11.15 byla ukončena DISKUSE! Předsedá synodu br. ing Carda přečetl znovu návrh 5.40* Před hlasováním byly předneseny textové úpravy od následujících b r a t ř í * br. Gruber podává návrhč. 43 , který při hlasování neprosel. / pro**navrh jen 12 h l a s ů / br. Mikoláaek podává návrh č. 48 , který neprosel pri hlasova ní. / pro návrh 1 h l a s / ta. dr.Sládek podává n ávrh y..¿O ,, který po výmSně nároífi byl přllafT ro návrh 06 hlasu, proti 5, zdr.o/ Br. předseda opět přečetl NÁVRH č. 40 a vyzval k hlasováni. Návrh přijat jednohlasně. 0000223 v ý *

24.SYH0D 20*- 23.listopadu 1985 e f c r .3 .

2*1 FIS o 4#MSEDADÍ*

5. Oznámení předsednictva* Ha vznopsné dotazy odpověděl br* uAftr »*yň. sen* Hromádka* 0 vysílání bohoslužeb v radiu a televizi se na patřičných místech nejedná. Dřívější Jednání ugázlo na mrtvém bode. :.fiaie a misionářů v zámoří není třete. Třetí svět žádá tako vou pomoc . která by mu umožnila pomoci si sas* •lišky synodu mohou náhradníci synodu studovat s rádnými ucast-

Br dr Qndr* 'žádal o podporu návrhu, aby dr Křivohlavý obdržel souhlas jako celooírkevní kazatel. 6. Br. Smejkal se na ukončení 4. aasedaání pomodlil a synod spo lečně zazpíval píseň 5. 419* SMoeny Bože, pri Kristovu ... •

Zakončeno 5 minut před polednem dne 22.11.19S5.

ť j ¿-o-,i& í Zapsali: •ut-tt

P22nám^j£_záp|su_o_4._zasedání_synpdu:

Str. 1, bod 2: Bvlo oznámeno, že nahoře v sále ie instalovaná výstavka uměleckých prací s biblickou tematikou, !A \ ' I které zapůjčili naši současní umělci. /Výstavka byla důležitou částí předsynodníchpříprav!/ Str. 2, příspěvek sen. Trusinv vyzněl jinak: Dobry příklad zivoia není všelék, muže také ssoncit v posměchu. De lékem je Duch svaty. Škoda, že některé ořiP ř í ?,p v k y j s_9 u z avy p s .á n y nedostatečně ! Platí to pěvcích, které přednesli Rozbořil, otaradax, íalu^, Sápe. a alda. Vzhledem fe tomu, že Zvěslování církve má jít do sboru a^mají b ý t k materiálu přigíiBOjenvjejvýraznSjBÍ příspěvky, byio tentokrát a bode / vhodným způsobem ťutK*u«.u*, <------¡u v ,/ přísěpků dali po přednesení zapisovatelům. verifikátor 000022«.

24*SYIOi) 20.- 20. 11*1935 zXf IS o 4 . Z A S E D M 24.3Y1ÍOOU v Praze 2 . Vinohradech Pie oková 60 ▼ pátek 22.listopadu 1985 o B.o> hod . 4.zasedání bylo svoláno plamně a oznámeno na předcházejícla sa se dání, které probíhalo v komisích. Přítomno bylo 98 nepřítomno bylo 3 x Qmluail se br, ing.Huml, Čada * „o oni JI er - ™ Svodní pobožnost vykonal br.iiGsíál. w@tl XJan 4,7—16, Píseň 1^3 iásleiovala modlitební chvíle. S* g^ll^^lH ^8Stó4Břia88áM t#8B- ^ 3^4)4ní předlohy, a. je třeba‘ ještě A — svolit *“ “< náhr.komise o* ~—past.péci * “XXí b, předsedové včerejšívcerejsx chc! komisíbyli _ ,, vy zváni , aby předali¡»dali zápisy z komisikomisí a pres, listinylist or., vod. taj.taj, Brožovi. , M V 8.45 hod..... ppřečetl í _ . br. prof. Pokorný I.ctění poselství ayno- du.m n PŘÍLOHA S m m Ě 5. Ě X. “ Zvěstování církve. Rozprava k tlaku Č.12. Úvodní slovo k Zvcobo- v á n í mul syn. sehjiájek . Uvadl, ža k .laborátuZvěstováni přešli od rozpravy o misii. Biaborát obsahuje problém kázaní v našich sborech. r ROZPRAVAi Br 31 .Hájek - je to dobrý elaborát, svět je ochuzeny celko vá pojetí života, dá raz na zvěstovaní v rodi ně, není třeba odpuzovat pojem^seberealisace*

Br 31.Pípal - příspěvek viz příloha 2. Br dr.Hlaváč- ,, 3. 3 r ing. Novák - nelze zvěstovat bez tiché modlitby, kdo zve- ^ stůj®, m ěl by potlačovat své negativní v l a s t nosti, diferenciace katocheze v rodině a ve sboru je nutná Ses áalusova - si přivlastňuje právo určit, kde zvěsto vání je a kde není. Br Gruber - příspěvek viz příloha č.4 Br Rozbořil - podmínka pro „ zvěst ování je taká sborový ži- vot, neproměňuje-li se sbor, není o čem n a z a t . Br dr runda - uvedl, ze je s p o l u tvůrce.Viz příloha e.5. Br Strádal - k ř i s © církve je permanentní s t a v daný z v e s t o - váným Sloves a tím, kdo ho zvěstuja. Br $an.krušina-/ za mládež/ Společnost nedává odpoved___ na otáz- ky po smyslu života,života. xroc .roě zxt, zít, nročproč prcpracovat. Bani třel» aorallsovat, stáží říoá> co Bůh 3 r S im sa pro nás koná. /za mládež/ Mladá generace zasáena technikou lze rozdělit a. snadná kariéra b.úaik v sexu a drog. o. lidé hledající. A to ve sportu,józe a oírkyi. V církvi zvi. upoutává hudba. Je třeba obnovit sé tkání v ^o by lisích, a časopis Bratrstvo* . V dodatku so omluvil syn. son. ve věci povolaní br. Eeichrta do Kobylis* 0000225 Kázání patři do doby mezi prvním a druhým příchouem Kristovým. SZ nezná tento typ zvěstování, zalomený na výkladu písemných látek se zřetelem na okaincatiii. Kraličtí anticipovali rúto skutečnost, Jestliže na dv^u místech ve SZ užili tohoto výrazu: Iz 53 a Jo 3. Kázání, typická služba «pustclské církve, Je určováno zřetelem k szním písemnostem a svědectvím ocitých svědků. (í. Rozsah kázání. Problémy vyvstávají, Jakmile máme vymezit normu a rozsah, tohoto způsobu zvěstování. Svědčí o tom dějiny kázání od samého počátku církve Kristovy až po dnešek. Losud Je směrodatná reformační norma: ospravedlnění pouhou věrou, anebo se střed písemného svědectví hledá a vidí Jinde /ar bod 1.3.9.11.23.29.32.33/, např. ve vzkříšení, a toto centrum se pak stává normou, určující rozsah kázání, kánonem v kánonu. Z hlediska této normy se některé látky stávají důležitější,c Jin^poďružněJší /v b. 28 čteme o základních důrazech/. Církvi byl W w

svěřen - a to^Tsssií,/fíbovúlv — celý kánon S a NZ /b. 31/• (2.' Cbsah kázání. Obsahem kázání Je mystérium Kristovo, ne Jenem určitá část Jeho poselství a díla, anebo vzkříšení či prázuný hrob. Toto mystérium Je skryto i odhalováno v dějinách spásy, Jež byly zaznamenány Božími s\ědky. Biblické písemnosti, shromážděni ve starozák konním a novozákonním kanónu, podávají svědectví o těchto uějinach. ^SZ směruje ke Kristu a i»z se od něho orientuje’/Daněk/. Celý kánon tedy svědci o mystériu Kristovu, tzn. Je pramenem a podkladem kázání. (3. Dosah kázání. Kázání má veřejný charakter /b. 2 9 : zrcadlo světu/. Netýká se Jen určité skupiny lisí, ale zasahuje celý svět /b. 35/. 3ozí pravda a láska nesnáší uz|avřené prostory. Svíce nesmí být kla dena pod kbelec. Má svítit všem v uomě. Tento veřejný ráz kázání, o který církev od počátku usilovala - 0inak by se stala tajnou orga- nisací - se projevuje navenek tím, že zasahuje všechny oblasti a strjkjfciry lidského soužití. Existuje^sféra hříchu. Do ní se cloyék ro-

d í, takže od počátku jest jí p^mnamanaa . Hřích puzuamudiáMďd d L uTrLLL. Vytváří se atmosféra zla. Nejde jen o individuální hřích, jak mu rozu míme přes řecko-římský svět, nýbrž o objektivní skutečnost. *=sgsd3iáKi=. i n | ,1 Proklamace spásy a vykoupeni má také tento dosah. Ne zasahuje jenom jedince, ale i o t nnou strukturu společ nosti. Církev zvěstuje poselství spásy, které mění tyto sktruktory. V tomto smysla ma kázání uoa^h prorocké^pr o klamat. Nebude tomu jinak az do uruhého příchodu kristová. Naproslova Pavlova, že před Bohem 7není svobocný ani otroků anebo "xac/Yjř^neíícaně, oosouzení sobě jí",

mají dosah do veřejného života. Pro Krista mizí rozuíly mezi lidmi, a Jestliže se opět objevuj«'', je to hřích, h o u n ý odsouzení. (4* Jak kázat. Forma je tak důležitá, že přestává být pouhou formou, j " Jak rozsah, obsah a dosah kázání tlumočitf V podstatě jde o překlad. Praní svědkové Ježíše Nazaré.cského překládali. Jeden pro židy, druhý pro pohany, jeden pro sektáře, druhý pro odpůrce. Obsah je týž, překlad různý. Překlad neubírá na obsahu. Tento úkol podstupujeme každou neděli. Překládat, do srozumicelného jazyka, co bylo dosvědčeno a v Písmech svátých zaznamenáno a církví už nejednou přeloženo. í,i^. í* L í r -X-c f C i H ti, ^ / C - ř i fL a v?,-/ v Ó , >- íi. ( / /

y \ i

l ) fv í k

* V i S

4, 2£uSe*?'<3U/Vj^ O U M v Zvěstování církve 0000227

Bratři a sestry, c h t ě l bych vám př dlor.it o t á z k u , zda obsah zv*stov

,nbu života podle evangelia". Podle 1 Tím 4,13 ma Timoteus za úkol, aby se ve s b o r u x w * "ujal předčítání, kázání a vyučování m0 znamená, aby četl Starý zákon, vykládal ho evangeliem o SoSíSi Kristu a toto e v a n g e l i u m o Boží věrnosti měl zasadit a promítnout do každodenních starostí a problémů svých posluchačů. V okamžiku, kdy církev a její kazatelé pouze předčítají z bible a kážou objektivní náboženské pra-dy a vynechají konkrétní sledky, ke kterým nás evangelium milosti zavazuje - s t á v á se naše zvěstování falešné a neužitečné. Naše křesťanství se stává pouhou náboženskou útěchou aniž by proměňovalo náš skutečný život. Vždyť co je paltné *§é£iS**t, že Kristus zvítězil nade všemi mocnostmi, když se dál honí-e za každou hloupostí, co je platné Boží milost, když nejsme s to odpustit svým sousedům, co je platné věřit v Bříchod Páně, když^se kvůli majetku pohádáme s nejbližšími rříbuznými. Evangelium přece nemá smysl samo v sobě. Boží slovo se navrací prázdné, ale působí mezi námi, aby se naplnila Boží vůle. ^ . Zvěstování církve musí být vázáno jednak na Písmo, jak je v elaborátu výrazně a dobře p~věděno, ale současně musí být svázáno také se zdravým učením, do kterého Ústí a směřuje. Krásní je to vyjádřeno v 2 Tim 3,17 : "Všechno co je v bibli napsáno je užitečné k učení, k usvědčování, k napomínání, a k výchově ke spravedlnosti« Potom je Boží muž, jak né být dokladně nřm praven pro každé dobré dílo " • Cílem aašeho zv stování tedy není ani fcikkxack výklad biblických pojmů, ani vyhlašování náboženských prvad. Cílem zvěstování 1 J církve je, aby posluchačili uvěřili v Ježíže Krista a x xantxxXi J my.nili svůj žiovt. Kdvby měli autoři elaborátu na mysli tuto Šíři zvěstování evangelia, nemohli by dospět k tak neštastn^ formulaci, jaká je » v odst: 54, že totiž diferencované zěvstování podle různých věkových a sociálních skupin je pouze"nouze církve, jejíž víra 3 není dost výrazně zvěstováno v bohoslužbeném ž ivotě rodin a j; sboru. Pifenecované zvěstování je ve skutečnosti nutné pro 3 samu povahu v*ci . Učení, tj. důsledky evangelia nejsou pro každého stejné, universální« Proto už se apoštol obrací jmenovitě na otce, jmenovitě na vdovy, x x i á í i na děti,Ksxxtxsúgc ( zvláší na otroky a zválšt na jejich pány . Pro každou skupenu j má konkrétní slovo, které je důsledkem jednoho evangelia milosti*! Dyferencováné zvěstování je tedy biblicky podloženo, není to nouze. i Je velice důležité, eby zvěstování církve nebylo nikdy odtrženo od konkrétních etických důsledků, které vyplývají z evangelia. Tam, kde se tytoS dvě všco rozdělí, je zle í ZvYstování samo se stane nezávazným prohlášením a etika sama upadne do moralizování a zákonictví. To co dnes potřebujeme a co církvi i národu dlužíme je svědectví o tom, jak evangelium mění náš život, jak Boží milost a naděje dovede řešit ty nejobyčenjěší i ne;složitější otázky života.. k * 0 tf0 0 2 2 8 'unda - diskusní příspěvek k el.s ” zvěstování církve”

Jsem spoluodpověden za předlohu textu č. 12 - ” zvěstování církve rt íako člen poradního odboru teologického se od elaborátu, který teolog, idbor připravil , nikterak ne dis tanců 3 i. v , . , , |ako synodál bych rád synod upozornil, ze elaborát ae_nadepsán " zvěstování církve”. To znamená, ze odrazí obzory,k nimž v církvi lohlédáme, že odráží okruh chápání zvěstovaní církve^ v naší církvi. h předností elaborátu, že není nadepsán : zvěstovaní evangelia sekulari zovanému člověku v naší společnosti - protože to je obzor , k nemuz - '“převážné větlině~si nlkladlmrotázku nakolik, je tlumočeni evangelia Podmíněno myšlenkovými kategoriemi a filosofickým a společenským kontě- em í našem prostředí. Híkám-li společenským kontextem - mám na mysli Socialistickou společnost, fiikám-li filosofickým kontextem- mam na mysli Materialismus Tyto faktory nechápu jako evangeliu protichůdné jevy. ^sern^řesvědčen, ze materialismus, ateismus a sekularizované myšlení nemohly vzniknout na půdě žádného jiného nébozenstvi. než na pudě civilizace, která svou minulosti navazuje na Starý Zákon a na krestanstvx. Je třeba být si této filosofické kontinuity vědom a pozitivně a tvurčim Způsobem ji zhodnotit. Povětšině se domníváme, že zvěstovat^,HÍT-SM „ Jýpoyědi, které ?azneuhtaci do myšlenkových struktur současného člověka.

smělosti v ¿stupu času^ zanikají. -n-řioasiu iako když evangelium v ^ p U o l o světaShelenismu?ajestliže ¿o, zdi tento proces můžeme ignorovat ' To je ok«h .otázek a ^?mat k n i ^ z a t ^ ^ i r ^ ^ n e d o t a é a ^ . Pokud elaborát nadepsaný zv■ .^^ církev — je možno jej hodnotit zvěstování církve,v církvi, Djk ho ^fíávalíci viděŽi probléiů. kladně. Odráží přiměřeně daný obzor otázek, znamenalo by to Kdybychom však si připustili další oDzor ou**« , Radikální proces přetlumočení evange *irkv;L _ by byl pravděpodobně

Vyprázdnění evangelia- do pouhé antropo 6 • , Osobně mám za to, že fetovat a.o ^"^rr^rru01?! Šesti ^ ^ ^ “i^LValofže-vš.1^ 6^ ^ ! střízlivé, dělné, poziti'fnx n J boÍy jakož i náboženská schémata cáboženskl rity, biblické myt^symboiy^^J slověka významná toliko tim , | věroučná dogmata 3®ou pro a utvářeni života, člověka a světa že jsou nosníkem onoho chápáni » * rozměru vděčnosti, “J^SHÍlLsnimpříspěvku nastínil problém v jeho Neni možné, ! kratkem * Považoval jsem však za potrebne na tento Šíři ani naznačil jeho řešeni • ještě jiný obzor alespoň upozornit. / , K /'í /•"’ f >/j 0' 0 0 0 0 2 2 9 Historie i současnost naší církve prokazují, že vidí v Božím slovu nejen návod na soukromě prožívané spasení, ale také povolání k odpovědnosti za věci a děje odehrávající se v prostoru, v němž církev žije. Jedním z projevů této odpovědnosti je odkrývání a zvěstování pořádků Božího království v kontextu konkrétních aktuál ních dějů, dotýkajících se bezprostředně života církve a jejího okolí. V dějinách Božího lidu lze najít mnoho situací, v nichž vznikalo pokušení se tomuto prorockému poslání vyhnout pro jeho cel kovou nepohodlnost a neskladnost. Obáváme se, že i naše církev dnes stojí tváří v tvář takovému pokuSení, a že mu do jisté míry podléhá, když věnuje velkou část své pozornosti problémům Latinské Ameriky, jižní Afriky, feministickém tendencím v některých církvích a dalším, pro nás málo aktuálním záležitostem, zatímco problémy svého bezprostředního okolí se zabývá mnohem neuspořádaněji. Tuto tendenci lze vidět zejména na stránkách církevního tisku, ale i v některých dalších oblastech života církve. Cílem našeho příspěvku jistě není tvrdit, že problémy v odlehlýdh a prSměmému Čechu prakticky nedostupných oblastech neexistují, nebo že před nimi máme zavírat oči. Chceme jen připomenout, že nás, stejně jako naše bližní za dveřmi tohoto kostela pálí bezprostředněji problémy našeho národa, země, krajiny, a že starost o jižní Afriku je věrohodná a účinná jen tehdy, není-li náhražkou za starost o Čechy, Moravu, Slovensko, nebo Evropu. Mluvíme-li o náhražkových starostech, klademe si otázku, zda také velká energie, věnovaná v poslední době projasnění našeho poměru k některým nárokům katolické církve není do jisté míry takovou staros tí. Je pravda, že několik evangelíků bylo donuceno vzít na vědomí, že jejích děti budou vystaveny vlivu katolicky orientované výchovy. Mnohem znepokojivější nám však připadá fakt, že tisíce evangelíků je nuceno brát na vědomí, že jejich děti budou vystaveny vlivu marxi sticky orientované výchovy, a že neexistuje pro křesťany žádný dispens ani od slibů, které musejí podepisovat pedagogičtí pracovníci, nebo od vojenské přísahy. Nemáme jistě v úmyslu smést problém oprávně nosti nároků katolické církve ze stolu. Záleží nám však na tom, aby jeho řešení nepohltilo i tu energii, která by analogicky příslušela vysoce aktuálnímu problému, jenž jsme uvedli. Kromě přejímání systému náhradních starostí a činností by se křesíané měli vědomě vyvarovat také přejímání stranického náhledu na společenské dění, který je po právu vlastní marxistickému pojímání světa. Můžeme jistě sympatizovat s marxistickou koncepcí ekonomického a sociálního systému, při nejlepší vůli však nemůžeme přijmout tezi, že hranici mezi dobrem a zlem lze spatřit mezi jednotlivými společenskými třídami, nebo na mapě světa, Promító-li církev své zvěstování do kontextu záležitostí veřejného zájmu, jako jsou dnes například otázky mim* a zbrojení, neměla by své odlišné vidění hranic mezi dobrým a zlým zamlčet nebo obejít; jinak bude její služba v této věci prázdná a zbytečná.

L •Jm t •V-') H *l r ' r elaborát si kile oátzku po ř»ÍÍ, kterou má a může bít evange lium zvěstováno. «WXIiMXilOíXSXinmfK. Volá se po dobré češtině, „dmíté se řeč pokleslá, řeč technicky popisné i archaická. popiručuje se nový překlad bible. Cht*l bvch říci, že «KS* ebangelium musí být přeievšlm zvěstováno řečí vhodnou, tj. takovou, která je schopna posluchači, ob-ah evangelia tlumočit věrné a nezkreslené. Jaká řeč je vhodná podle mého názoru záleží především na posluchačích. Blaborát tvrdl, že evangelium musí být zvěst váno jako něco vážného, proto odmítá hovorovou řeč, která slouží k běžnému dorozumívání o všedních věcech. Ale vážnost něčeho, se přece nevyjadřuje irtí farmou řeči, ale ta je dána obsahem toho, co říkáme. Vážnost evangelia je zaručena jím semým. _ Daleka důležitější je, aby posluchěč z e zpftsobu naši řeči pozná že evangelium j e i něco, co se ho osobně týká. Se nejde o ne závazné prohlášení či veřejný projev, h l e o slovo, které no osobně zasahuje, které vstupuje do jeho života, rozumí mu a chce mu pomoci. Patři k moudrosti a odvaze kazatele, aby poznal, jako řečí má v dané situaci zvěstovat milost loži. Nevhodná je taková řeč, která s posluchačem nehne, která mu j ď jedni" uehemdovnitř a druhým ven, ?eč které uspává nebo jen , hválně p evokuje. Vždycky je třeba užít takovou řeč, kterou poduchě* přijme a které přitom evangelium neskladuje. MH1Í Mulvit o "podešlé řeči" je věc estetických názorů, které jsou často velmi sporné a , rom*nlivé. Jsem přesvd en, »e k"ždé řeč může nést evangelium. Archaická i slangová, myticko i technická. A stejně tak každá řeč může evamg. zfalšovat, pro tože z* každé má své meze. Každá řeč je určena určitému okruhu posluchačů. Nalézt vhodnou řeč je dar Ducha svátého. Překlad bible do hovorové češtiny bych předem neodmítal, dokud se o něj nikdo nepokusil. Mluvit o pokleslé řeči může být o*idné. Do koho -e tím chceme strfit. Cyril s Metodějem museli svého času težce probojovat, že i tak pokleslá a bar barská řeč jako bvlo slovanština je možné Soha chválit a zvěsto vat evangelium, protože v fímě měli za to, že tak vážná věc lze vyjádřit jen ve třech jazycích: hebr jsky, ecky a latinsky. 0000231 ** *+ 24» Synod 20 23. 11. 1985 s t r . 1 .

Zápis o 5. zasedání 24. synodu českobratrské oírkve evangelické, konaném v chrámu Páně v Prase 2 Vinohradech, Pie okov a 60 v pátek dne 22. 11. 1985 od 13. >0 hodin.

Bylo svoláno písemně dle programu a oznámením v předcházejícím z a s e d á n í .

Předsedal mu místopředseda ?• P ellar, později místopředsedové Dr. J. M. Ondra, Ing K. Matějka a předseda J. Hromádka.

Zapisovali: Vojen Syrovátka, Jaroslava Sobotíková * Verifikátoři: Bohuslav O třlsal, Dr. Adolf Koona, Josef Batelka

Přítomno bylo:

Hepřítomno bylo: Pro 5. zasedání omluveni Josef Dvořák a naděje Mandysová

Seznam přítomnýoh je veden na zvláštní listin ě.

1. tfvodní pobožnost: Kare| Pon ve 13. 30 : modlitba ------p í s e ň 582

2. Informace předsednictva:omluveni J. Dvořák a B. Mandysová pro odpolední zasedání íjávrh předsednictva: v průběhu jednání provést volbu revizorů účtů. távrh schválen <*# «** *+ Rozdána zpráva o jednání II. a IV. komis®.

£ zařazeni do programu synodu předloženy dva návrhy z pléna: Aby písemné materiály k příštímu synodu byly zaslán* i prvním náhradníkům - návrh zařazen r Aby Dr. Křivohlavý zůstal oelooírkevním kazatelem - návrh zařazen.

3 . Rozprava o tieku 13 a 13b ■ é — «.■.«.■ — ■ w w » ... ■..■.i ■■■ni.... —■ P. Pellar vyjádřil synodní radě vděčnost za přípravu tisků * o svaté večeři Páně. B. O třísal: tisky jsou výsledkemdiskuze theologické komise hlavní myšlenky: nejde pouze o způsob vysluhování VP zdůrazněno místo VP ve středu bohoslužeb VP je : zpřítomněnim Božího výkupného d$la jde při ni pouze o Kristovu obět - zásluhu emotivní stránka VP není významná nelze VP oddělovat od oelé bohoslužby Limský dokument je třeba ohápat jako Impuls k zamyšlení nezapomínat na radostnost VP

Hávrh: komise se usnesla postoupit předlohu dokumentu liturgickému a theologickému odboru Doporučeni komise: interpretovat základní biblické texty norma - Kristus ukřižovaný a vzkříšený prozkoumatvzávěry 13b vzhledem k vyznáni církve tisky necht se zabývá další synod “ W t n 1 2 T t » * * 24* synod 20« - 25. 11« 1985 str.2.

Zápis o 5. zasedání 24. synodu českobratrské církve evangelioké.

Ye 15, 50 zahájena vlastní rozprava - nikdo se nepřihlásil vzhledem k tomu, že doposud nebyla k disposici písemná správa o zasedání theologické komise synodu. Proto synod rozhodl odložit rozpravu na později dobu, až bude zpráva komise k dispozici, a zabývat se“tisky projednávanými na II. komisy pro výchovu a tisk .

4, Rozprava o tisku 14

P. Pellar informuje: minulý synod uložil synodní radě prozkoumat problematiku konfirmace — byl vypxaoován text, kterým se zabývala včera II. komise tohoto synodu.

J. Gruber - referent II. komise: Tisk 14 byl v komisy projednáván jako první, proto mu věnováno “VÍoe času; konstatováno, že jde o matriál pracovní, nehotový. Obsahuje statistiku, zprávu PO pro nekonfirmované a zprávu sen. Rozbořila. Ze statistiky by bylo ukvapené vyvozovat závěry, bylo by třeba hlubších sond. V konfirmaci byla při diskuzi spatřována příležitost k navázání kontaktu a práci s mladými lidm i, možnost k setká ní s biblí a k vytvoření společenství, možnost pokusit se odpovědně mladé lid i připravit na “Vlastni cestu po“odchodu z domova a sboru po ukončení zákl. školní docházky. Zde třeba vidět smysl konfirmaoe, nelze ji chápat především jako církevní slavnost. Komise konstatovala, že pro konfirmační přípravu by bylo třeba více modelů práce, vzhledem k různé situaoi ve sborech /někde je no* co navázat, jinde méně, jsou případy nepokřtěnýoh dští atd /. Proto komise podala dva návrhy / viz zprávu o jednání II komise /: 1 ,Synod pověřuje synodní radu, aby poslala do sborů pastýřský dopis s připomenutím smyslu a důležitosti konfirmační přípravy. 2. Synod pověřuje synodní radu, aby vypracovala zásadní pojetí konfirmaoe a zajistila vypracování několika modelů přípravy ke konfirmaci a katechumenů ke křtu / pro různé situace sborů / a k tomu vhodných příruček.

Ye 14 hod zahájena vlastní rozprava. * Dr. M. Hájek: Go by mělo být obsahem pastýřského dopisu? Měla by v něm být obecná výzva ve smyslu připomenuti významu konfirmaoe, nebo by měl dopis říkat něco i ko b sa h u konfirmace? ' Paktem je , že konfirmace v církvi jeVpřelomu vzhledem k situaoi, kdy pro církev končí možnost existovat jako církev lidová. Y theologickém pohledu se třeba ptát: lze odložit babtistioké důrazy? Limské dokumenty tak Činí. My bychom však babtistioké důrazy měli vnímat, už vzhledem k tradici Bratří - ti měli také problémy se křtem dětí;: oni právě vynalezli konfirmaci. Třeba další zamyšlení. * P. Kašpar: s konfirmací souvisí skutečnost, že rodiče neplní křestní slib , ve sboru se osvědčilo ke křtu doporučit kmotra, který se potom stará o duchovní růst dítěte v w w c j j 24. synod 20. - 23. 11. 1985. str. 3, r\ * **' * Zápis o 5. zasedání 24. synodu Českobratrské oirkve evangelické.

Důležitá je otázka věku - řešit ji v souvislosti s tím, ze v konfirmaci třeba spíže vidě” pozvání ns oestu~Božiho lidu, než akt okamžitého vštípení do těla‘-Kristova. Z toho vyplývá katechetické pochopení konfirmace. Připomínka k návrhu 2. i Je obtížné vypracovat základní Pfí®** konfirmace, důležitější je zaměřit se na vzdělávání při korulrmační-přípravě a vypracovat k tomu uSelu rámcový plán a metodiku. Podává návrh 5.* 61 / viz n íže/. M Běták navrhuje k návrhu č. %; Synod navrhuje, aby uvažovaný pastýřský dopis o konfirmační přípravě byl ;íS ??!£Ván t8ki ?b? sb?ry mohly PW *« jako výzvu * p?fVaní 3e3ioh ke konfirmaci. / návrh 5. 59/ al 5 fasováno o čelem návrhu 1 - přijat většinou / pro ti nikdo, zdrželo se 15 /*- - - Potom hlasováno o doplň, návrhu M. Bštáka /č . 59/ nřilat většinou** / m, proti », zdrželo se 18 /. - ^ Ing. V. Chamrád-kritizuje nesrovnalosti statistiky uvedené v tisku 14.

Há^ « í k návrhu 2: synodní rada nemile vypracovat závazné zásadní pojetí konfirmace, může pouze vypracovat předlohu, kterou schválí synod. Podává návrh C. 64 / viz níže/

R. SchlHer má výhrady k návrhu C 2: nenl-li jasno 00 do-zásadního pojetí konfirmace, nelze vypracovat modely práoe. Proto podává návrh č 62 / kz níže / 7 0 4

M. Běták up^orňuje na novou agendu, kde je zapracováno pojetí konfirmace.' 0 4 0 4

Dr*.f* Křivohiavý: diskuze včera veCer v komisi ukázala prá0e i ^Blnohé rozpaky nad konfirmací. Intencí návrhu 0» 2 je04 vyrovnat se s touto situací.

b ía íy #w ÍM Í°!!ÍÍ*WS0B? S uí é* 5e Příprava ke konfirmaoi bývá bídná, nikdo neví 00 dělat, proto návrh podporuje.

„ *• ¿fspak: každí farář má alt tolik odyovědnoati, aby K SÍ aa «‘ aríovatvem «shodl. Jak r konkrétní aituaSl _???! Jfífra1r? kon?í a .°° mi M * jejím obaahomí Odpovědnost nelze svalovat na SB, je to odpovědnost fa r á ř e ***>í*'srZ#,

m<*v ° Í Í ? »¿vrh k přechodu k dennímu pořádku. A. Mikola^ek se dotazuje co v této situaci tento návrh í no *«?f«< JeEÍmUtaVysvět;l0no# ie 0 ^oneo rozpravy, ale 1 stažení návrhu z programu. ~ 9 E. Palátek dává návrh na koneo rozpravy.

větIinou*oamítnnta/°proTpoure £ e°h0d“ * P°řMkn Rávrh na ukončení rozpravy většinou přijat / proti 1, zdrž7 /

Příspěvky přihlášených: * II Ee^ rtÍ při r<ízPravě měl pocit, že máme neschopné tomu aIe není* V# farářích i Členech staršovstev máme zkušená členy olrkve. kteří věaí CO konflrmaoe maněná a Jak ke k o n firm a cíp k a tío v í * s í r . 4 . 24. synod 20. “ 25. U* 1985 *

Zípie o S^asedání 241 synodu SeskobíatreM církve evangelické.

Zlepšily toy žádané materiály situaci?

M. LeSlkar: IngV. Chamjádovi “p^ob^1 statistice užitím církevních statistik, Jejjcht zp

^ l i r ^ á c V ^ f * S ^ e eaci"aopoi«ea3e mít na zřeteli

^pfaévrupleB lirící61! « !^ ^ : odpočíváni návrhu na přeohod

k dennímu pořádku.

D r ; M,lito -lsi* by byl rád

“Špnek^Ale íe^JeátiáťneŽbsLenjřoh sbor,'., mnohé Bboiy^^Bou^veSeny^neBkuSenýBi pracovníky, např 1 1 * Y Z , S £ S S £ šfyHy tfS ^ o & T i^ e vyžadovala.

Hávrhy podané k návrhu 2 ze ap ^y II ^ ® eíD. ,nitatila Kávrh 61: / Pavel Kašpar/ Synod pověřuje ^R, aby zajistila vypracováni nfiolika modelů přípravy ke konfirmaci ^ katech tnenů ke křtu / rámcoví program/ a k tomu Rodních Přidat většino« / proti 7, zdrželo se 2° ' “ iS S T 6 2 * / R. ŠchiUer, J. Štore*/ Hecht synodní rada nadáli sleduje otázku konfirmaoe za smyslu a praxe konfirmace v církvi a případné výsledky

t m : sžrbM ^^-povijuíe«. osnovy konfirmaoe pro mladé lid i ve víku od 20 do 50 le t.

aáVB í«h «4 :ť/D r . M. Hájek / Synod pověřuje aynodni radu, ab, pědovaí; o taúl ujasnění postavení a a?*"1**»?*“ 22/ v naši církvi. Hávrh přijat vítiinou / proti 2. adrželo se 22/

5*0dpovědí předsednlotva na interpelaoe A. Mikoláska - referuje

J* H ebvlfbí správné rvát na schůze seniorátních vjború pouze dleny* niWllv náhradníky? odpovědí neohlv každém

""B nfbV Iobíé^alSfvarioatnloké Jeanotě za její dlnnoat. Odpověi: Jř Hromádka Ste poděkování, Jež předsednictvo

P J&íJÍ1!;« interpelace i . Hromádka hodnotí dako podněty: Aby náměty na další synod míly návaznost na zásady CCE

Ab*Dáíe p *ř S :X S t?r «?á Thlaa«at o zařazení do programu nd«íhÍ a^olána aby faráři bez státního souhlasu usilovali «áIIžnoItPdaliíí služby v církvi a proto nesstrvávali na sboreoh, kdy Jim byl souhlas odebrán. Hávrh většinou přijat / proti 4 zdrželo se 15.

6 . Provedeny návrhy kandidátů na volbu revizorů úřtů: l u ň á k . Ghadim, Bleha, ¿oel Pokorný, Hrodková, Škubal.

M. Lešikar: správní orgán nesmi vykonávat řeřiše. Táže se, zda revize mohou vykonávat dlenové příslušných odborů SR, kteří a e n a p r á c i SR p o d í l í . „ n luo= o c r m m 5 * 24. synod 20. - 22. 11. iys>«

Zípi. o 5. saaeaání 2*1 synodu Seskobratraké církve erangelloké.

l n e . i . Matěllka: kdo není * kgntaktu se SB, nemá !i*°J pIo b ^ a u C Íítd proniknou, at jsou o b retitory voleni i členové odborů. *

Upřesněn způsob volby revizorů a rozdány hlasovací lístky. ^

7. I n fo r m a c e předsednictva: do konce synodu omluven Jiří K a v r á t i l . Ak *é *+ Předsednictví se ujímá Ur. J. K. Ondra / v 1> ^* 4b m , * * a Hosorava k tisku 1 6 ; / po návrhu Ur. A. Kocny, aby tist 15 * byl probírán Jako poslední — návrh většinou prija

J. Grxuber - referent II. komise: nejprve z tisku 9a cituje usnesení 26 z minulého synodu: Synod radu* aby vypracovala koncepci» t •j. systematické poje křestanské výchovy a křestanského vzdělávání zvláště mladýc a nových členů církve» ale i starších Členů, * sborových pracovníků, výpoíaocnýah kazatelů a diákonu. Synodní rad^nacílt vídává pro tanto.Ssel P»^ebné ponúoky. ■lito vychová a toto v «dělávání necliíaeprovádi soustavná n» rovině sborů, seniorátů a celé církve. IlS t iá ukaíije. Jak 03 okol minulého synodu plní, V usnesení minulého synodu Jde o více ukola. - o vypracování koncepce - o provádění šířeji nespecifikovaná výohovy •» o vypracování a vydávání potřebných příruček Z diskuze v komisy k tomu zazněly některé podněty* - získáváni vědomosti není celým obsahem křestanské výchovy - zazněly i pochybnosti nad vypracováním jednotné konoepoe výchovy» protože každý věk má svá specifika . , - tisk 16 je proto vhodné chápat jako záznam probíhající

práce ^ gkUJse vyplynul návrh 6 > zprávy o jednání I I k o m is e : V návaznosti na usnesení 26 25. synodu a tisku 16 24.syno prosí^synodní radu, aby pokračovala v práci na koncepci systematického pojetí křestanské výohovy vypracováním ___ konkrétních doporučení obsahu výchovy a vzdělávání v jedno tlivých skupinách: lř rodiče a děti 2ř děti předškolního věku 5 ? m lá d e ž 4 ; katechumeni 5. presbyteři

^Komis^doporuSila i návrh 54: S y to c á roB^ ^duchovenské Kellera a ť*mi Jako práoi. která vyplívá služby a prosí synodní radu, aby se ho v tomto smyslu z a s t á v a l a .

V 16, 20 zahá^e^lastni rozprava k tisku 16.

V. Kopecký: návrh~přejít k hlasování o obou návrzích doporučených komisí. Přijato většinou /proti 1, zdrželo se 7 / 0t M. Sozbořil: *ty*: pozměň návrh škrtnout první řádek návrhu č. 5» kde zbytečná čísla usnesení minulého synodu a tisku tothoto synodu. u u X, TJ -/ j o 24« synod 20* •» 25« 11.• 1985. str 6 Zápis o 5. zasedáni 24. synodu českobratrské cirkve evangelické, Dr. 0. Horák: protinávrh: usneseni minulého synodu nebylo splněno, proto afc je jeho citace v návrhu č^> Ponec^^^ iiávrh Mř E o l b o ř i l a většinou Bamitnut / pro 1?» xxxxKx*xas Mvrh 5 . 33fc zprávy o jednáni druhé komis© p řijat. Podána zpráva o výsledku volby revizorů účtů a jejich náhradníků: Hevizoři: C h § d ia 57 hlasů Luňák 57 hlasů / volile 85 členů synodu/ náhradníci: Hrodková 60 hlasů B le h a 55 hlasů / volilo 82 členů synodu / pokračování projednávání tisku 16 * D. Coufal: doplňovací návrh k návrhu S. Doporučuji tisk č. 16 zaslat “staršovstvům všech sborů ČCE jako podnětný materiál. Mvrh neobdržel nadpoloviční většina / z přítomných 85 bylo pro pouze 40 / Přistoupeno k projednáváni návrhu~č. 4 zprávy jednání II komise o práci s dětmi J• KeHera / fcext návrhu viz výše str 5 /. M. Lešikar navrhuje odložit až bude čas. Mvrh není přijat / pro pouze >1 / Dr. A, Kocna: tento návrh byl přidělen II komisi k projednání, Gkruber referoval o doporučení komise návrh projednat. Mělo by se projednat vše, co komise předložila. Y. Kopecký připomíná, že před chvílí byl schválen jeho návrh / viz výše str 5 / projednat xžHXfenyxnáxxhy: oba návrhy komise. Dr. M. Litomiaký: poziSovaoí návrh: doplnit text návrhuvrhu Č4:,.t . -za------slovo"s- dětmi"----- vložit "kvůli které je proti němu vedeno trestní řízení Dr. J.~H.-Ondra: Keller není stíhán pro práci s dětmi. Hecht Dr. Z. Laštovka informuje synod! *mi #w> Dr. Z. Laštovka: ĚtKxŽKimteuxJBKxiísnExiíBiiexai Jan Keller je žalován pro maření státního dozoru nad církvemi. Dr. M. Litomiaký informuje synod o záležitosti J. Kellera: Keller uspořádal na půdě svého sboru setkání dětí - biblický týden - kvůli tomuto-setkání je stíhán. J. Irusina - fakt. poznámka: předseda synodu nesmí zasanovat do projednávané věoi. Dr. J. X. Ondra se vzdává předsedáni, jednání synodu nadále předsedá ?. Pellar.

Dr. Z. Laštovka čte žalobu na Jana Kellera, zx±t: uspořádáním týdenního pobytu pro děti ve Zhořci se podle § 218 tr. zak dopustil maření dozoru nad církvemi. OW O 2 37

K. synod 30. - 0 . U . 1985 8 t T ‘ 7 * * Sápis o 5, zasedání 24. synodu českobratrské církve evangelické. a* a* Dr. M. Litomiský - bere doplňovací návrh spět, usnadněn postup, i když ví, že předmětem soudního stíhání proti J. Kellerovi bylo objasnění obsahu a obvyklosti jeho práce s dětmi. *• A . MikoláSek se staví za návrh 4 - vidí v něm o b d o b u “ společenské záruky, tedy možnost, jak se postavit za br. Kel- lera. «6 M. Lešikar: kazatel je ustanoven pro určitý sbor. Keller však shromáždil děti větš^on odjinud / jos sedm jioh byl© z jeho vlastního sboru v Cernošíně, celkem bylo četl 42, většinou se jednalo o osoby mladší než 18 let/. Se shro mážděnými dětmi prováděl náboženskou výchovu. Proto SE viděla věc jako pEttet prázdninový pobyt, slo o Činnost nad rámec sboru. Keller k tomu nemel pověření ani od sen. výboru, ani od SR. Proto tato jeho akce nebyla v souladu s ustanovením kazatele na sbor. Soukromě M. Lešikar zastává názor, že žaloba na mařeni státního dozoru podle § 218 není podložena, J. Keller měl souhlas k výkonu duchovenského povolání. Porušeny o y ly předpisy v souvislosti s udělování státního souhlasu' k jednotlivým akcím. 0 trestní stíhání by nemělo jít. Na závěr br. Lešikar ujistil synod, že stávající práce & dětmi v církvi ohrožena není. Martin Trusina: na soudu-byla prokázána spornost argu mentace obžaloby - prosí Drř 2. LaŠtovku, aby zopakoval svoje svědectví před soudem. «ir Dr. 2. Laštovka: tt soudu nebyla prokázána vina J. Kellera. *0 J* čapek i tuto věc třeba pochopit hlouběji, než na rovině'orávní a správní. J. Keller vycházel z ordinačního slibu / viz agenda - usta novení o svědectví přicházející generaci- # Uspořádal biblická týden ve 2hořei v budově sboru, účast byla^odpoví dající stavu naší církve - jsme diaspora! církev. Při tom vvoliáEBi 2»© skutečnosti, ze ^ nsSí církvi jsou otevřená, že nepošle pryč lidi, kteří přijedou odkudkoliv. Otázkou je, zda ho podepřeme v motivaci.

*T. Gruber cituje řád sborového života str 29. odsi 1, že všechna bohoslužebná shromáždění jsou volně přístupná, lo se vztahuje i na práci «Jana Kellere - je to otázka theologická, na synodu ji nelze řešit právně, jen podle předpisů.

J. B. Šourek: podporuje to, co říká J. čapek a J. Gruber. Shromáždění se konalo na půdě vlastního sboru, nebylo třeba k němu žádat souhlas. Shromáždění nelze uzavírat těm, kdo přijedou odjinud. ~ ^ * Dr, 3, N. Ondra má zs to, že návrh by se měl doplnit, dopn. návrh však sám nepodává.

Ing. P. Dohnálek: mluvilo se o křtu dětí, o konfirmaci, co bylo řečeno je třeba dotahovat do praxe. 3 , Keller to dělal, proto se připojuje k J. čápkovi a dalším v podpoře 24. synod 20. - 25. 11. 1985. s t r . 8 .

Zápis o 5. zasedání 24. synodu Českobratrské církve evangelické. tí, n á v r h u 4 . ti* *f> Dr. M. Hájekr riskuji, že budu nepopulární. Mluvíme zde jako blouznivci. Theologicky je to sice pravda, žijeme však v CSSR, jsou zde určité předpisy státu, které se nám třeba nelíbí, ale musíme je respektovat. Kdo předpisy dává, ten je i vykládá.

M. Lešikar: V době kdy nejsou povoleny kurzy pod 18 let a SH o ně jedná, nebyly při Kellerově akci zachovány pro p o r c e . Dále je zde otázka pověření v církvi. Chceme snad, aby v církvi zasahoval každý, jak se mu zlíb í, nepř kurátor v sousedním sboru? * V. Kopecký: návrh na ukončení rozpravy - většinou p řijat.

Zbývající přihlášení:

Martin Trusina: mládež si velmi cení práci, kterou pro ni Jan Keller vykonal a stojí za ním. *í» V. Uhlík: když v závodě např někdo něoo ukradne, kolektiv se za něj Často postaví, v důsledku čehož bývá snížen, nebo prominut tresfc. My jsme církev a nedovedly bychom se bratra zastat? Kdy bychom tak neučinili, jak bychom vypadali proti tomuto s v ě t u ? <6 ■'*' J. Čapek: je třeba brát vážně, co říká br. Lešikar o pověření k práci v církvi atd. Avšak Keller je v těžké situaci, jeho motivace byla čistá, proto je na míst© solidarita.

D r . M. Litomiský: navrhuje tajné hlasování. <& Návrh 5. 4. přijat 62 hlasy, 20 proti, 8 prázdných lístkA.

Projednáván poslední návrh ze zprávy o jednání JI fcomise: návrh č. 5: Synod prosí synodní radu, aby zvlášt pamatovala na pastýřskou péči o bohoslovce a obnovila funkci spiritu— á l a . ** tit ** — Jednání předsedá Dr. J. H. Ondra.

Rozprava k návrhu: A* Synodní rada informuje, že místo spirituála neobsazuje. Ar Návrh přejít k dennímu pořádku - většinou zamítnut.

V. Uhlík: navrhuje změnit návrh v tom smyslu, aby SR * jednala s fakultou o možnosti obnovení funkce spirituála. A* J. Gruber: podtrhuje motivaci návrhu - pamatovat v pastýř ské péči na bohoslovce. •tm V. Kopecký: návrh na konec rozpravy - přijat WTT o T j Y str. 9 24 . synod 20. ** 2?« 11» 1985 Zápia o 5. zasedání 24. synodu českobratrské církve evangelické. ** *» Ing* V. Chamrád — pozměxnovací navrhl

Br. V. Kejř - spirituálem je přece JBiháry. *w «*• Br. M. Hájek - Biháry je ředitelem. * Y. Uhlík stahuje návrh - další lepší. Hávrh 5 . 5 po doplnění přijat většinou. «• 9. Eozprava k tlaku 15 o ¥P • p Peliar má stylistickou připomínku - v návrhu třeba nahra dit slovo komise slovem synod. V této podobě návrh projednáván. Hávrh: Synod se usnáší postoupit předložená dokumenty poraa- nímu odboru liturgickému a theologickému SH jako materiály k další práci, Eávrh většinou přijat. * 10. Bozprava k tisku 15. Z Jednání příslušní I. '¿ o ji& e - tneolosické vyplynulo stanovisko / viz zpráva o j^ání teto komise /, které bylo synodem projednáno jako návrh: Synod ¿oporučuae ^ e s l a t _ tisk Č. 15 do sborů jako instrukci a učinit jeho obsah pí mětem pozornosti ve staršovstvech i jiných složkách sborového života. Sávrh přijat většinou / proti nikdo, zdrželi se 2/. 4m Z jednání II. komise vzešel apel. aby SE d á l e , na koncepci pastýřské péče a výsledky prače předložila dalšímu synodu.

J. B. Šourek informuje, že br • Strádal vypracoval sárackiÉÉt, irWfrttfe«r^ir4» zásadní připomínky k orientaci pastýřské pece.

J. Hromádka se táže. jak má Sr naložit s tak obecným apelem.*jaký vzešel z II. komise. Bylo by třeba konkrétnějších podnětů^ Křivoi,j>avý je opačného názoru, že je lépe nechat SE orostor k tvůrčí práci. Dr. M. Hájek: věc přijde do komise br Křivohlevému, bude mít možnost ji zpracovat. P. Kašpar - konec rozpravy - schválen většinou

P. Fretinger: pozm návrh k apelu z -II komise# aby věc bylá určena až některému z dalších synodů. Hávrh přijat většinou, potom i návrh z II komise. j # B. Šourek navrhuje ; synod prosí br. Strádala, aby rozeslal Sborům své poznámky k elaborátu o-pastýřské péči - zá sadní připomínky k orientaci pastýřské péče. • .... -.... _ ■■ : ... - < r x r =0 u K3

U~. synod 20. - 25. u. 1985 str 10 <4* Zápis o 5, zasedáni 24. synodu Seskobratrské církve evangelické.

Dr. M. Hájek: protinávrh; aby br Strádal předal své poznámky k elaborátu synodní radě. Přijat většinou. *0> 11. Rozprava k tlaku 17 předsedá ~>x . 3, S. Ondra

Pr. Q lunda - referent theologická komiRektiskul7-sffi né sňatky / příspěvek podán písemně - přiložen k zápisu/. Konstatovali jsme, že potvrdí-li evang. pqptnet. ž e j e mu znám závazek katolického partnera / při není pravda, že se k nifcemu nezavazuje a ničeho ^ jřík á . Podle občanského právního výměru sioe není prohlášením ke stavu, *terý jeSte ffSK ÍS1 ní£í2h n Íýkíidn je ovSam vázán morálně. Koale katolického právního vyklad Je ovsem vázán i právnS. Když se narodí dítí “^ J ř ? * £ d oký partner oprávněně nárokovat katolický křest a katoliokou ^ v ý c h o v u a Effie oprávněněvevang. partnerovi připomenout, že vzal na vědomí již při sňatku tento závazek katolické strany. My jistě uznáváme katolický k£est jako křestanaky"a ka o~ linkou"výchovu jako výchovu křestanskou •- 3le 9«vang. Partner atSE podepiše-li, že je mu znám závazek kat. strany si morálně vzal možnost vnášet do výchovy protestantský asp»^* Konstatovali jsme, že ekumenický snatěk z katoliok_.no hlediska neexistuje. Tuto kategorii katolické stanovisko nepřipouští. O ekumenickém sňatku - a to v případě i sňatku s katolíkem - a o ekumenickém manželství mluvíme jen my

^^Uvědomujeme si, že §a stávajícího stavu věcí z katolické strany je ekumenický sňatek v plném smyslu možný jen mezi partnery evangelických církví - respektive: ekumenické manželství je v plném slova smyslu možná jen mezi partnery církví, které §e vzájemně chápou~jako rovnocenné a neupírajl 3 i plnost křesťanské autenticity. m doporučili jsme, abychom ty, kteří uzavřou smilené manžel ství - zejména s katolíkem - neodsuzovali, ale pastoračně nřl nich stáli V jejich nesnadné situaci.. , - _ ' * Vyjádřili jsme, ze toužíme, aby ekumenxcke manželství

tato alternativa ekumenického manželství katolíka s nekát©- 1 ickvm křestaném u nás zatím možná není. . . .. k-theologická komise 2 4 . synodu vzeěly tyto návrhy: 1 . návrh:komise doporučuje synodu, aby titrfre. w ,kasiaia SS do sborů jako pastorační instrukcí a to s těmito úpravami, a / na stíř 1 a 2 tisku 17 vynechat latinské citace b / na str. 4 t is k u . č . 17 vypustit bod a. a závěrečné dva

o!/naSstr!*> tisku č, 17 vypustit prv$í tři odstavce, které citu jí stanovisko SK ke smíšeným sňatkům z r. 1970'~s místo toho převzít text SR ke smíšeným sňatkům z r. 1970 v jeho plném znění o umístit toto-zněni nu z á v ě r . / i . j . 1 s druhým odstavcem tohoto znění /• , . . Popřípadě necht při textové úpravě SR-přihlédne k návrhům na úpravy br. Ohamráda a br. Dohnálka.

2. návrh: Synod pověřuje synodní radu, aby vstoupila do rozhovoru s představiteli řím. kat. církve ve věoi smí šených sňatků s odkazem na stanovisko synodu - tj na upraveny text tisku č. 17. 24* synod 20 » — 25» 11« 1985« atr. il «* Zápis o 5« zasedání 24. synodu českobratrské církve evangelické*

>. návrh: stanovisku k tisku č. 17 a přeložený text tohoto tisku nechť jsou prostřednicívíra prof• Dr* J. Smolíka doručen komisi SIC v Ženevš pro rozhovory ® řím. kat* církví* *ir Tyto~tři*vý§e uvedené návrhy necht nahradí návrh č. 6 a 7 tisku č. 18. •v ** Komise nedoporučila návrh 5* 5 z tisku 18.

Hávrh předsednictva zkrátit příspěvky na > rain. vzhledem k časové tísni. M v r h přijat většinou.

Dr* 0* Funda: fakt* poznámka - je vhodné si přečíst body 1. 2 a 5 z tisku 17, kde je zachyoeno stanovisko SH, jež vystihuje dobře situaci* Proto komise navrhla, aby příspěvky br Dohnálka a br. Chamráda, které se v základní intenci od stanovieke SR podstatně neliší, byly jen doplněním pro potřebu SR* «* 2u Petr vyjadřuje svou starost a apel ve věci smíšených manželství kazatelů* Problém smíšených manželství je zde již dlouho, avšak stal se aktuálním po sňatcích bohosloveů* Odpovědnost kazatele ve sboru však-nedává takovou svobodu, jakou mají ostatní. Když stA. Petr ženil, vstupovali fba se svou manželkou do farářské práce jako do společného ukolu* Dnes tomu bývá jinak / ne vždy, ale Častěji/: každý parfefttr se zajímá o svou práci, nikoliv o práci druhého* Je otázkou, jak se situace vyhrotí v manželství a katolickým partnerem* Máme tolik svobody, že ztrácíme meze* Bratří, kteří chtějí vést-sbory by měli být vázáni včetně svých rodinných přísluš níků. •— rír Ing« J. Šalda: př| konventu poděbradského seniorátu neprosel návrh, aby uřadu byli zbaveni presbyteři"a kazatelé, kteří si vezmou jinověrku, nebo mají druhý sňatek« Proto byl ing Salda rád, že z horáckého seniorátu přišel návrh,-~ kde bohoslove! žádáni, aby / viz tisk 18 návrh Č. 5 /.... a diví se, Se komise návrh nedoporučila, Že nechce ani, aby synod pouze •žádal* bohoslovoe a presbytery, aby drželi reformační učení. Bohoslovci žádají, abychom se jich zastá vali / víz hlasování před chvílí / ale my od nich nic žádat nemůžeme! 24. synod 20. - 25. 11. 1985 s t r 1 2 A» * Zápis o 5. zasedání 24. synodu českobratrská církve evangelické. *ié ** Dr. A. Koona: návrh, aby do kazatelského ueverzu byla vložena” vsuvka, * své dšti povedu v učení naší církve a dle Písma •

D r.vV Kejř: Když byl v roce 1970 v SR a zabýval se smíše nými sňatky, měla Mm. kat. -biskupská konference v naší zemi svobodu k situačním řešením. Avšak bisk. konference nepřihlád- la ani k tradici a interkonfesijním zákonům z první republiky, nepřihládla k rozhodnutím bisk. konferencí ve Svédsku, Němeo- ku a dalších zemích, nepřlhLédia ani k II. Vatikánu. Naopak ustrnula na revefzantském řešení situace / což je tajná protireformace /. I někt přátelští katoličtí knšží byli zklamáni, že ^řešení tohoto problému nebylo dáno ekumenistům, ale legalistům * Dr, Kejř jako představitel naší církve jednal s kardinále© Trochtou, který musel přiznat, že praxe se nemění. Byl sice ochoten ustoupit od podpisu, ale trval na svědectví dvou o závazku katolické strany. Vzít si katolíka proto znamená konflikt mezi láskou k ženě a trpným přihlížením k pokatoličtění vlastní rodiny. ti* 4 * Ing. V. Ohamrád: optimální řešení situace musí vyoházet % dané situace a ne z historie. Dnes mladí ž ijí v ateistické atmosféře, také jsou vycho váváni k ekumenismu. Proto pro ně mají konfesijní rozdíly menší význam.

Dr Skarvani smíšený sňatek duchovního má jinou kvalitu, než obdobný sňatek prostého Člena / takového duchovního lze přirovnat“k diplomatu, který nezastává plně službu svému státu /. Když se tato věc dostala před synod, stává se tak věc jednoho kazatele věcí celé církve.

Martin* Šims^:upozorňuje, že v tisku 17 str 5 dole je chybně citováno kat. stanovisko; ...u čin í vše pro to,- aby byly pokřtěny..,, je správné znění / chybné v tisku:..všechno potomstvo bude-pokřtěno.•*/ Dále. M. Sirnsa vyjádřil obavu aby se nevytvářely “antifronty" a to i při vědomí neekumeSiiftabsti k a t o l í k ů . «* *s* ** Dr. J. N. Ondra: dle jednacího řádu uplynul čas k rozpravě, proto ji ukončuje / v 17, 20 /. <4 * Přikročeno k projednávání návrhů.

Návrhy z theol komise:

N ávrh č t i — přijat většinou; Návrh 5. 2 - přijat většinou« Návrh č. 5 - přijat většinou. ^ w ** Návrh Dr. A. Kocny doplnit kazatelský reverz. Pakt poznámky: Dr P. Simek - tento synod nemůže návrh přijmout, zmínka z. reverzu mdBjjí projít sbory. Dr. H. Hájek - návrh patří obsahem do zítřejšího zasedání...... ; 0000243 24. synod 2 0 . - 25. U . 1985. ***** 15 Zápis o 5. zasedání 24. synoda českobratrské církve evangelické.

" D rŠkarvan navrhuje doplnit řád pastýřské páče 61 5.2.. Dr. M. Hájek - návrh patří obsahem do zítřejšího zasedání

~ 2>alší návrh na doplnění řádu past péče - na upozornění. P. Kašpara že se návrh netýká tisku 17 mvrženo a schváleno přejít k dennímu pořádku. * ~ 1 2 . Ha žádost předsednictva Dr. P. Simek informuje, co znam ená nadcházející uzavřené večerní jednání synodu. Jednání bude neveřejné dle či. 12 JYB. To znamená, že nečlenové synodu se musí vzdálit, * , ~ „ , , . . Hečlenová jsou především galerie. Bále vsak i p o r a a n l h l a s y / mládež, bohoslovci a emeriti/. Je otázkou, z d a čle n e m právní poradce a Členova pastýřské rady / d v a t ř e t í j e členem synodu/. Synod necht tedy rozhodne, zda mohou b ý t přítouni poradní hlasy. a x . Avšak zúčastnit se má právní poradce - předseda právní komise.

Pod předsednictvím J. Hromádky v 17, 55 zahájena r o z p r a v a . «& Y.Kopecký: buď přiffcat všechny Členy s hlasem poradním nebo 2 ádná•

D r . E, Vágner: návrh: p ř i z v a t všechny Sien# s p o ra d n ím hlasem i-orávnfho poradce. Návrh nebyl přijat - proti 69 Ing. V. Ghamrád: tentýž návrh A . Mikolášek: a/ budou -li přizváni člsnov' s hlasem poradním třeba slýšefc i druhou stranu b/ hlasovat zviášt o právním poradci. - tento návrh schválen většinou - práv poradce přizván J. Batelka: přizvat jen Členy past rady - návrh nebyl přijat. Y. Uhlík - přizvat bratra, jehož případ bude projednáván návrh nebyl přijat. # D r . P. Pokorný: předpokládá, že účastníci uzavřeného zasedání budou vázáni mlčením - předsednictvo to potvrzuje. P.-Petlar: navrhuje konec rozpravy - návrh přijat, Ing V. Ghamrád: nemohou-li být přítoamí, ti, jich^ se jednání týká / členové past rady a obviněný /, necht jsou synodu k dispozici, Návrh přijat většinou.

1>. Y 18, OO 5. zasedání zakončeno modlitbou Dr. J. Sládka a písní 410.

Podpisy zapisovatelů > / 0 0 0 0 2 ^

Příloha_k_zîsu_o_oi_zasedá^_24iî2:oduj_ bur.o|-p ó3 uprosirea.uprostřed: Po příspěvku ^ Smolík> dr. M.hajka že k^ncepce upozornil konurxnace w patří mezi věroučné otázky, a proô by vec měla být předložena sborům. Str 4, bod 5: 0 poděkování Kostnické jednpte se mluvilo bur* ’ proto, že v roce 1965 oslavila 80. vyroci svého vzniku. Str" 8= M ! « » : ihhřahPifolífzKtavěao, ale státní postih nelze odvrátit. Str 9* Chybí znění pozměňovacího návrhu '/.Chamrádaí

' A f e . , verifikátor 0 0 00 2 VS

Návrh na úpravu textu stanoviska k smíšeným sňatkům - 1I0K J_2 ajž Komentovaný výtah z MP a Instrukce bisk. konference oddělit a dát jako přílohu k tomuto stánovisku./15° něj zahrnout i fejfxxXiscsjasx poslední 2 odstavce ze str.4. b/ vlastní text upravit takto: /od str.2 - 2. base stanovisko/

Smíšené manželství dvou upřímně věřících křesťanů růz ného vyznání přináší nad obvyklá břemena spolužití jeste to navíc, že jejich spoleěné zakotvení ve víře je pokoušeno a narušováno nestejnými tradicemi ....

/zbytek str.2 beze změny/ Tento dvojí pohled je výrazně vyjádřen již ve Stanovisku synodní rady k otázce smíšených manželství, vydaném v oběžníku syn. rady č.11 ze 7.12.1970 a později uveřejněném v časopise Český bratr 5.10 z r.1971. Praví se tu mj.: /s vynecháním závorky na konci citace beze změny až po slova "...obohacení pro sebe." za třemi zásadami/ Slib, kterým je katolický partner zavázán, je formulován obranně /Odvrátit nebezpečí ztráty víry" - rozdílná^víra je kvalifikována jako nebezpečí/ a anti-ekumenicky /"všechno potomstvo bude pokřtěno a vychováváno v katolické církvi"/. Nekatolický partner w ± s tímto slibem musí být obeznámen, nemá však možnost jakkoli k němu vyjádřit své stanovisko na úrovni církevně právní. Katolický partner sám může bezvýhradnou plat nost tohoto slibu poněkud oslabit vepsáním klasické jezuitské doložky "cum reservatio* mentali*" P^ed svůj podpis, čímž vyjad řuje, že slibuje s výhradou, kterou má na mysli, ale^nevyslovuje tento postup by snad přicházel v úvahu jako obrana při tvrdě^ rigorosním isx jednání katolického duchovního, ale jinak se nám -jeví - již svým původem - jako nesympatický a pochybný, rr /další texV nahradit textem navrhovaným na zvi.listu/

Příloha : použít kombinace tisku 17 a elaborátu pracovní skupiny pražského seniorátu, vypustit však latinské texty CIC, a v ko mentáři /str.2, bod c/ vyjasnit, že sňatkem se tu míní vlastní liturgický úkon /slib snoubenců a svátostné prohlášení uzavření manželství/, nikoli však celek svatebního shromáždění, při němž může být slovem a modlitbou oficiálně účasten i nekatolický duchovní ! Návrh na úpravu stanoviska k smíšeným sňatkům - TISK 17

Doporučuji až na formulační ,úpravu 1.odstavce /str.2 dole/ ponechat dosavadní text až po předposlední odstavec na str.3, a bezprostředně navázat :

...jakkoli k němu vyjádřit své stanovisko na úrovni církefrně právní. S vědomím, že se pokoušíme nalézt orientaci ve velmi obtížné a citlivé situaci, v níž sami bezprostředně nestojíme, ale také s přesvědčením, že každé rozhodnutí, učiněné v upřímné víře a lásce - ne ze svévole či lhostejnosti - má naději před Bohem, odvažujeme se povědět těm, kdo se rozhodují, zda se mají o pravé ekumenické manželství podle uvedených tří zásad pokusit : a/ Nepovažujeme za správné, aby evangelík odmítal uzavře ní sňatku podle pravidel katolické církve, protože by tím svého katolického partnera uvedl do nouze svědomí: podle katolického práva by pak spolu nežili v řádném manželství, a katolík by byl odloučen od společenství eucharistie. Přijme-li však evangelický křestan z lásky k druhému katolické uzavření manželství i s vě domím partnerova slibu, pak by zároveň mělo být - i bez formál ního vyhlášeni - oběma jasné, že se tím nezříká možnosti vnášet svou víru jako pozitivní přínos do manželství a rodiny, a že i výchova dětí bude vedena v ekumenickém duchu podle uvedených tří zásad. ^ l o k á l n ě j u/ manželé nemohou^počítat s tím, že by se mohli?společně účastnit stolu Páně"v /obou církvítí5. Katolická církev připouští evangelické křesňany ke komunii jen ve zvláštních případech nouze, k nimž se smíšené manželství nepočítá; svým vlastním čle nům pak nedovoluje přijímat evangelickou večeři Páně v žádném případě. Oba tedy musí počítat s tím, že dosáhnou-li z milosti Boží ekumenické jednomyslnosti v této či jiných otázkách, v nichž jejich církve dosud nedošly ke společnému stanovisku, hudou ^ e ^ r ^ n i ^ u ^ ^ odvážit i neposlušnosti řádů své vlastní círKve - v naději, že Slovo Boží stojí vposledu nad všemi lid skými řády, ale i s risikem právních důsledků této neposlušnosti. c/ Kazatelům a presbyterům se vší vážností připomínáme, že ve svém postavení musejí počítat se zvýšeným zájmem o své ekume nické manželství ze strany svých sborů, který nemusí být vždy přejný, a který pro své posláni nemohou odbýt poukazem na své soukromí; že své postoje a rozhodnutí budou muset trpělivě vy světlovat a obhajovat, a úzkostlivěji než jiní dbát o to, aby omyly a selhání, která s sebou hledání může přinést, se nestaly pohoršením členům jejich sborů. u u u u z ^ ó 24. synod, 6. zasedání, 1. strana

Zápis ze 6. /uzavřeného/ zasedáni 24. synodu

22.11.1985 od 19 hod., chrám Páně Praha - Vinohrady, tř. W. Piecka 60 Předsedající: sen. Josef Hromádka Zapisovatelé: far. Miloslav Plecháček, Ing. Valentin Chamrád CSc. Verifikátoři: sen. Bohuslav Otřísal, MUDr Adolf Kocna Počet přítomných: 100 Udělená dovolená: Jiří Navrátil Program jednání: dle tisku synodu č.4, str.3

1. zasedání bylo zahájeno písní 500, modlitbou br. Vladimíra Rejchrta a chvílí modlitebního ztišení. 2. Předseda připomněl ustanovení řádů týkající se projednávaného případu /ŘPS 5,1/ a informoval o došlém podání br.Schilly. 3. Komise synodu, zřízená podle řádu pastýřské služby, podala podrobnou zprávu o odvolání br.vik.Františka Schilly proti l rozhodnutí církevní pastýřské rady, a své posouzení průběhu celého řízení, rozhodnutí CPR a stanovisko k nim. V obsáhlé rozpravě promluvilo 32 poslanců synodu; v závěru rozpravy synod slyšel br.Schillu a předsedu CPR Dr Václava Kejře. Poté synod projednal předložené~návrhy, a v tajném hlasování přijal tato usnesení: ;• a/i Podpis "Prohlášení nekatolické strany" při sňatku je ne slučitelný s kazatelským reversem. /53 hlasů proti 25 z 92/ b/ Synod částečně vyhovuje odvolání br.Schilly proti opatření ve věcech kázně CPR a zprošíuje ho viny, které se měl dopustit porušením §2 CZ. Potvrzuje opatření CPR pokud jde o vinu spo čívající v ohrožení cirk.společenství a oslabení vztahu členů k církvi, které se dopustil tím, že se podrobil autoritě kano nického práva římskokatolické církve. V důsledku toho snižuje opatření ve věcech kázně uložené mu CPR a místo ztráty voli- telnosti na dobu 6 let mu ukládá podle čl.8 odst.lc/ Řádu "".stýřské služby písemnou důtku s výstrahou. /62 hlasů pro, proti, 11 se zdrželo, 1 nepřiznaný, celkem 92/ 4 . Zasedání bylo ukončeno společnou modlitbou Páně ve 23.50 hod.

Zápis vyhotoven dne 23*11.1985. Doplnění k bodu 3: Ke dvěma žádostem br.Schilly pro synod, přiloženým ke "24 faktickým poznámkám", synod rozhodl přejít lc dennímu pořádku. Doplnili zapisovatelé:

f ~~~yí ■/

v \ ;‘ n a

\ i j •, J O' i c

■ ' ■ a 0 ■ -

* * ] r.ý i \ ' i 0 ’ f' j)- iH .i

;.úh í/o

: f' • 00002^7

Usnesení uzavřeného zasedání 24* synodu (k publikaci usnesena synodu)

Ha svém uzavřeném zasedáni 24* synod českobratrsko církve evangelické přijal toto usnesení: Podpis "prohlášení nekatolické strany" při sňatku je ne slučitelný ta kazatelským reversem. . 0 0 0 0 2 * 8

V Praze dne 25* listopadu 1985

Bratru vikáři Františku Sohillovi Sopečná 5 2JUUÍ------

Včo: rozhodnuti ve věoi odvolání br. vikáře Prantiška Sohilly k 24* synodu

bratře vikáři, sděluji Vám rozhodnutí 24* synodu z jeho uzavřeného zasedáni ve věoi Vašeho odvoXání proti rozhodnutí církevní pastýřské rady. »Synod částečně v/hovuje odvolání br* Schilly proti opatřeni ve věoeoh kázně CPR a zprošíuje ho vlny, které ne měl dopustit porušením 52 OZ. íotvrzuje opatření OPE pokud jde o vinu spoěívajíoí v ohrožení cirk, spoleSenství a osla bení vztahu Slonů k církvi, která se dopustil tím, že ae podrobil autoritě kanoniokóho práva římskokatolicko oirkva. V důsledku toho snižuje opatření ve věoeoh kázně uložená nu CPR a mleto ztráty volitolnosti na dobu 6 lot mu Úkladu P » e S1.8 odstálo) Sádu pastýřská služby písemnou důtku o výstrahou, Proti tomuto rozhodnutí není odvolání* K Vašim dvěma žádostem pro synod přiloženým ke "24 faktic kým poznámkám«, aynod rozhodl projít k dennímu pořádku.

3 bratrským pozdravem

předseda synodu UUUU£H? str. 1 24. synod 20.-23• 11» 19*-'5

ZXřIS O 7. ZASEDÍNÍ 24. SYNODU SESKO BRATRSKÉ CÍRKVE EVANSE- ¿ICtí, konaném Y chrámu íánS Y Praze 2 Vinohradech. řiokoYa 60 v sobotu dne 23. listopadu 1985 od 8,00 hodin. Bylo svoláno písemně a oznámením v předcházejícím zasedání.

Předsedal rau místopředseda synodu Ing. K. Matějka.

Zapisovali Dr. Blahoslav Pípal a Jan Selis

Přítomno bylo 98 synodálů. nepřítomni byli 3< Tomáš Holeěek, Pavel Smetana a J.Havratil Seznam přítomných Je veden na zvláštní listině. 1. Tfvodní p.bofaflli zahájena v 8,00 hod., vykonal Ji prcí. Dr. Petr Pokorný, po zpěvu pianě 259 četl liit 25, - 3. ®° Je perikopa poslední neděle oírkevního roku, následovala modlitební chvíle, pobožnost skonělla v 8,15 hod. ^ 2. T^fnwnpňa předsednictva* Upozorněno na brožurku o církvi# zpracovanou Dr. i . Otterem, za Kěs 10,— , Je “*SJlé ji objednat na synodní radě. 3. Poselství synod»« Druhá ětení, ěetl Dr. P, dokomy 1. příloha, text z 22.11.1985 Připomínky na věcnou a Jazykovou ápravui Mlkoláoek, hoona, Ž(irský, Kopeoký, Heryán. Batelka podává návrh na ukoněení rozpravy, aby připomínky bvly předány komisi písemně, ušetřil se Sas, nebol to pou- statné v poselství Je obsaženo. Návrh na ukoněení diskuse byl Přijat, slovo bylo dáno přihlášeným. Heryánovi, Storkovi, Zikmundovi a Smolíkovi, Kopeokému a Lešikarovl. Připomínky na ápravu předány komisi, která odešla do přilehlých prostor, aby je projednala. 4. Projednávání návrM- bájeno v 8,52 hod. * ™ í ^ á v á n Usk S. 18 a připojený rozbor theologické komise. Předsednictví upozorňuje, že rozprava k návrhům nebude otevírána, připuště ny budou Jenom faktické poznámky a pozměňovací návrhy, eve* . opačný názor. Referentem I. komise Je Dr Runda. Návrh uvedeny v tisku 5. 18 pod bodem 3. komise přijmout nedoporučuje. Oponent tohoto návrhu komise sen. Truslna žádá o přijeti návrhu z horáokého seniorátu S. 3 ■ touto změnou. ^ -žádá- kazatele uvást slova -oSekává od..." Pro návrh th : • komise, aby tento bod byl stažen z pořadu se vyslovili Jen 4 poslanci. Pro pozměňovací n#7rh nesporná většina. 24.synod 20.-23*11.1985 U U U U ^ U s t r . 2

návrh n-H1at v tomto znění i íeakobratrská oírkevevangelioká ofsSvi oi svýoh kazatoli a bohoslove!, aby *lu|bu .I.Sísi Kri..- £ e s i . i v 0‘M sí^ I Í - « svd roPdim Ido H o r n b y . « K e l i — « « t a ** ‘^ f k církvifv oíěíavá v Krista, ve vyznavačskévvěrnosti, v lásce jc cíne , službě sboru i ve výchove děti* Návrh a tisku c. 18, uvedený pod 5. 4 navržen theol. komisí k přijetí* Byl přijat beze změny v navrženém znění:

rssffaMSSfca: s.rts&’ssriareas“ a vířné adepty pro kazatelskou službu* návrh * tisku 18, uvedený pod 3. 5 navržen k přijetí s úpravou druhé časti a a touto úpravou přijat. Zní tedy takt?: Synod pověřuje synoú153; řějSjgXnvensto^cůznán^o^inaoe, svt- KSŽSÍ ffiUSSBj. P » S r f S & L i evangelickými. Hávrh z tisku 18, uvedený pod 5. 6 a 7. theol. komise navrhuje považovat tyto návrhy o smíšených sňatcích za přijat v před cházejícím zasedání. Kávrh komise přijat. Kávrh z tisku 18, uvedený pod 8. 8 navržen k zamítnutí. Byl zamítnut* Návrhy vzešlé z rozpravy theol. komise doporučuje nepřijmout.

Jde o

s& řáSSSffSsaESřv s « s h.S£.;ssf:^s logická nedoporučuje k přijeti. Tyto návrhy Přijaty 3“ lá^stí tbv utilita o konání konferencí kazatelů všech církví sdružených v EkumradS s cílem vzájemného poznávání v rozhovoru o theologickych otázkách* Hávrh br* Kocny, aby byl doplněn kazatelský- revers slovy:^ ^ svá děti vést dle uěení církve a Písma svátého, potřebující podle právního poradee Dr Simka dvou třetinovou většinu, jeli kož jde o zásadní změnu, odložen na pozdější dobu* až budou přítomni Členové komise pro poselství synodu. Místopředseda synodu vyslovuje dík theol* komisi a /.ádá^reře renta komise druhé, pro východu a tiskové záležitosti, br. Grubera, aby předložil návrhy komise. Jde o tisk 5. 18, bod c* 9. Eávrh přijat s touto změnou: Synod pověřuje synodní radu, aby usilovala o vytištění evan eXií v ekumenickém překladu jako separatů. u u u u í ? i s « . » 24«synod 20.-23.11.1905 Bávrh z tiská 18, pod 2« 10 přijmout beze zmSny. Bávrh přijat.

w i h T t l ^ S ’. pod š. 11 Přijmout 30 změnou. Byl přijat

Synod^Sádá^synodní radu, g * | « zasadila o urychlená vydáni ¿Lhy o Blbli - Hovory a Biblí. Hávrh z tisku 18, pod S. 12 o vydání sborníku zam: « v r b tisku 5. 18, POd 5. 13 spojen s £. 14 v návrh Jeden „ Brilat v toiato znění* v , , Synod pověřuj e synodní seznamu tolerančních evangelíku * »dici tolerančních přihla- E S a°^POvldir«dn'Lf Jiřím «elmukem a Dr. Evou Helmu-

Bévrh* z tisku 18, 2. 15 spojen s návrhem uvedeným pod 8. 16 v návrh ¿eden, a v této áprave přidat: 0 a. *»_ ..._ — SMS«V JT*. 1 Synod ukládá synodní

Báwfnísk^lfl, POd S. 1T přijat beze změny. Zní takto. ■stóri&as s^RířdaJs ss-rasáte

s r r i T s 2. i8 »« * » * te*e z,n8ny* *«***'

é f f n t « Karafiátovy

H á v r í ť t i s k u 18, pod 5. 19 navržen k přijetí, br. i'alat.,k podává návrh na přechod k dennímu pořádku. Palatkův návr nepřijat požadovanou většinou, předloženy návrh přijat 47 hlasy, oož v daná situaci) byla nadpoloviční většina. Hávrh zní takto* x , Synod doporuěuje staršovstvům, aby ^ ^ w o h o v á í S ^ pří- p€f ^aSa^TOTy^li»%^vním

« v r h tlaku 18, pod ě. 20 po doplňovacích nívrzíoh p o d w o h Pandou, školáckém, hitomistfm. a-Po faktickyeh poznámkách Souška. Palátka, Zikmunda přijat 57 hlasy. Zní takto. ravopis to přístu- \J t~ str. 4 24* synod 20.-23. li* 3385 rtále Soasitel. Stvořitel, Vykupitel (pekud Je užito zástupně *flál3?SrtiU, D»°fc avatý, dále Slovo (ve význam Hospodi- nova oslovení) a Bible. Hávrh z tisíců 18, pod o. 21 o psaní "slovo BOŽJ tím Pádu. Návrh a tisku 18, pod č. 22 o psaní ¡jmen podle Kralické bible v dalších vydáních Ekum. překladu, zvláště jmen všitých, neprošel, nebyl přijat nadpoloviční většinou. Návrh 2 tisku 18, pod o. 23, doporučen a přijat be2Q změny. Zní taktoř npallX doporučí vydavatelství Kalich zabývat se vydávám n S ^vm°vaěsS X Ž n í S a vkusných blahopřání k církevním ^ t X T l i v ^ n í n T j S i l e í m pro potřeby Slaná sborá a stár- šovstov. Hávrh z tisku 18, pod o. 24, doporučen k přijeti a přijat s dodatkem většinou 58 hlasů. Znín taktot S ^ \ S S & á r * “ Í^let^církevní prare°a uvolnili Je na potřebnou dobu zc sborové práce. . * , NávrhĚ tisku 18, pod č. 25 doporučen a přijat v tomto zncnxi ^ m vědomí dosavadní jednání synodní rady se státní sSávou o otázce opětného pořádaní biblických fcursů d° mládě2°do 18 let a ukládá jí, aby ve svém úsilí nadále pokračovala. Návrhy vzešlé z rozpravy již byly projednávány. Projednávání návrhů skončeno v 9,55 hod. a zápisování dalšího jednání předáno dalším dvěma zapisovatelům.

Podpisy zapisovatelů*

y ?

? (7^/č-í «7 £ 'l?C ^ l ? vuu^J¿>J .

24.synod 20.-23#11 *1985 atr#1

ZXPIS O 7. ZASEDANÍ 24. SYNODU ČCB, 2. část (od 9.45 hod.), konaném v chrámu Páně v Praze 2 Vinohradech, Plec ková 60 dne 23.11.1985

Zasedání bylo pokračováním praní části 7 * zasedám, po písni 422. Předseda br. Karel Matějka. Přítomno bylo 96 synodálů. Seznam přítomných je veden na zvláštní listině.

Projednání návrhů z tisku 18 sir.4 - III. SPRaVNÍ*

Návrh c» 26 byl přijat v prvním zasedání synodu. Uávrh 28 (uveden v doplňcích atr.3)t návrh byl přijat vět šinou hlasů. návrh 29 byl spolu s návrhem 45 přijat 56 hlasy ve znění předloženém správní komisí. Mávrh 30 byl většinou hlasů zamítnut* Hávrh 31 byl zamítnut s doporučením, aby se otázkou zabýval právní odbor* Bávrh 3> byl přijat většinou hlasů ve znění navršeném správní komisí* Návrh 33 byl většinou hlasů zamítnut. Hávrh 34 byl většinou hlasů přijat ve znění navršeném správ ní komisí* Bávrhv 35 aš 38 byly přijaty ve sloučeném znění navršeném správní komisí většinou hlasů. Při projednávání návrhu se zúčastnili diskuse bratři Ryšavý, Laštovka a Šimek k otázce udělování podmíněného státního souhlasu k výkonu duchovenské služby. Eávrhv 39 a.b byly přijaty většinou hlasů ve sloučeném znění předloženém správní komisí* Doplňující návrh br. Grubera ne byl přijat. Návrh evid.č.16 (synodu předsedá br. Ondrajh Předsedající odůvodňuje návrh předsednictva k dalšímu postupu. Předseda synodu, bude-li pověřen, předá v této závažné otázce dopis předsedovi PS s vysvětlením* Návrh předložený správní komisí doplněný návrhem předsednictva byl přijat 96 hlesy.Oválena kowí«propřip.úpiavu textu: Laftovk^Jfejdirt,B.Hajek. Návrh evid*č*8t po přednesení podpůrného příspěvku s. Kaluso vé byl odhlasován přechod k dennímu pořádku 55 hlasy. 1 00002$**

(7. zasedání 2. část str#2) 24 * synod 20 #-23 *11*1985

Od tohoto bodu předsedal zasedání X# Matějka* Hávrh evld.ě.19 - většinou hlasů byl přijat přechod k dennímu pořádku* . . f i návrh evld.5.20 byl zahrnut do evid.ě.Sf jeho projednán*.

Kávrh evid.5.56 - většinou hlasů přijat přechod k d.p. návrh evid.č,57 - přijat většinou hlasů Hávrh evid*c#60 - Br. Dohnálek upozornil na vhodnost textová úpravy. Po hlasování na přechod k d.p. (jen 27 hlasů) byl návrh v podaném znění přijat 55 hlasy. návrh evid.ě.79 - přijat většinou hlasů. návrh evid.č.72 - po vysvětlivce br. Pellara byl přijat návrh k přechodu k d.p. většinou hlasu. návrh evld.o.80 (návrh úpravy již přijatého návrhu evid.c.60)i p0 krátké výměně stanovisek (s.Kalusová, br. čeliš, Gruber, Dohnálek, Křivohlavý, Coufal) byl přijat 69 hlasy návrh evid.c.80. Tím se upravuje znění návrhu evideněního Sísla ft 60 vypuštěním poslední vety* Ohlášení předsedy synodu o tom, že SR hledu písařky. Br. Rozbořil nabízí technickou pomoc při nárazových praceeh v Brně (psaní, rozmnožování).

Hospodářské návrhy /tisk 18 a správa komise XV - hospodářské/i

Návrh 40t Hávrh byl většinou hlasů přijat ve znění předlože ném hosp. komisí. Návrh 41t nebyl přijat Hávrh 42 - po vysvětlivce br. Běiáka byl přijat návrh na přechod k d.p. Hávrh 43 byl již schválen v 1* zasedání. Hávrh 44» po výměně stanovisek (Chamrád, Lešikar, Idtoraiský) a zamítnutí návrhu na zvýšení věkové hranice na 16 let nebyl návrh přijat (37 hlasů). V souvislosti s tímto návrhem bylo hlasováno o pozměňovacím návrhu br. Chamráda (e v i d u j *!)» který rovněž nebyl přijat (24 hlasů).

Projednávání návrhů hospodářského charakteru bylo přerušeno a byl předložen upravený text poselství synodu. Br. Čapek sdělil, které připomínky nebyly komisí zapracovány a tento postup odůvodnil. Upravené znění přeěetl br. Pokorný. Posel ství bylo v tomto znění přijato bez rozpravy (1 hlas proti,) S W l uyj-u Tf »Via«* k u N rHěřmtwHiro zprávy 91 hlasy (1 se zdržel, ostatní nepřítomni). 0000255 ‘

24*synod 20.-23.11*1985 (7.zasedání 2.část str.3)

»¿vrh Bvld.6.69 (vyžadující po hlasování aynoduj^štšluu)« Hévrh byl přijat 69 hlasy, tj. víoe naž 2/3 zapíxtann-jctíi elá nů synodu. Iía bylo zahájeno projednávání návrhu ve oborech a seniorátech.

Další návrhy hospodářské komise(tisk 18 str.6 a další)* hávrh 45 byl přijat většinou hlasů» Pozměňovací návrh evid- o. 77 br. Kocny nebyl přijat. Návrh 46» Byl přijat návrh na tuto úpravu textu» v odstavci ad 3 v bodu o) vypustit druhou větu (Případné zvýšení .*.). Po připomínce br .Kocny a Chamráda byl upravený návrh pidjat většinou hlasů* Nebyl přijat návrh na zkrácení platnosti repartičnxho klxee na jeden rok (jen 28 hlasů). Kávrk 47 (text uveden v doplácíoh)byl většinou hlasů přijat. Návrh 48 (text uveden ve zprávě hospodářské komise nesprávně pod 5. 47)t po vysvětlení předsedy komise br. Bětáka byl ná vrh přijat většinou hlasů# Návrh evid.č. 82 - většinou hlasů byl přijat návrh k poCho du k dennímu pořádku. Návrh evid.č.83 - po zamítnutí diskusního příspěvku br. Ch*aráds (43 hlasů) byl návrh přijat 46 hlas, z přítomných 90 členů synodu. návrh evld.S.84 byl přijat 60 hlasy. návrh z oléha k vypuštSní bodu d) návrhu 46 (Odpovědnost za splatnost oslooírksvníoh repartio...) byl navrhovatel*» stažan.

uávrhv hlavního *— *■» příštího synodu. (11.58 hod.) Jednání řídí br. Matějka. Po projednání předložených návrhů a návrhů z pléna (diskuto vali bratři Čapek, Freitinger, Štorek, Hlaváč, Suchánek, lil. Hájek, Křivohlavý, Kašpar) byl přijat návrh br. syn. seniora M. Hájka, aby jeden z pracovních úkolů minulého sy nodu, uložený synodní radě, který teologický odbor zatíu jen rozpracoval, totiž téma křesťanské etiky, se stal hlav ním tématem příštího synodu. Dále byl přijat návrh evidenčního čiala,2. Hávrhy evld. Sís.l 85, 86, 87, 88 a návrh J.6apka z tsolo- U U U U ¿ ? 0

24«synod 20,-23»11.1985 (7.zasedání 2.část str.4) gické komise «Poslání církve v národě" nebyly přijaty.

Oznámení předsednictva o tom» ze není nutno volit náhrad níky pastýřská komise synodu# protože komise svůj úkol spl nila* Závěrečné slovo předsedy synodu« Zakotvení v evangeliu uprostřed proměn času a proudů. Rozlišení podstatných věcí. Demokratická prooedurální řády jsou předností, ale vyžadují gentlemanetví, ohleduplnost, vnitrní kázeň, vzájemný respekt• Poděkování všem, zejména těm, kteří zajistili dobrý technic ký průběh synodu.

Po písni 404 přistoupil předseda synodu podle agendy 5CS k vykonání slibu nově zvoleného člena synodní rady br. Lito- miského• Synodní senior se rozloučil s odstupujícím náměstkem synod ního kurátora br, Křivohlavým a s odstupujícím vedoucím tajemníkem kanceláře SR br, Otterem a oběma poděkoval.

Po písni 412 uzavřel jednání synodu br, synodní senior Milo slav Hájek zamyšlením na základě textu II,Kor.13,11 * Po modlitbě byla zazpívána píseň 123,

Jednání synodu bylo ukončeno ve 12,45 hod.

Zapsali« Otakar funda

23.11.85 0000237

F£Íloha_k_^EÍasu_o_7^_^sedání_24^_sinodur_2J,_cás

při projednávání návrhu 32 upozornil M.Lesikar, Str. 1 - le podle CZ par. 30 synodnímu seniorovi p. isxu^ dohlížet na sbory a senioráty .....,tonatpa.x/i skou péči ve sborech i seniorátech, ni&oxi tcay vizitování sboru. rozprava při projednávání návrhů 35-36 hýla ve-mi Str. 1 důležitá,'a je opravou škoda, ¿e není zapsana- Návrhy 39 a,b: Doplňující návrh br. Grubera zde mel být uveden. při projednávání návrhu evid. č. 30 byla delší Str. 2 diskuse. Chybí zde zápis, ze návrh nebyl p n j.t- Str. 3 - ll salá?ufakna7sbírkfohT^ollo^k jvu jímu. hlasován^ Srveh:ř i j á a°Po vysíovenlpochvbnosti ohlašování lilo y1 novém hlasování pro platnost na 1 rok pouze 28 . synodálů, návrh tedy nebyl přijat. Str.ánávrh J.Čapka na terna příštího synodu zní^řegnw. Svědectví a odpovědnost církve vaci naiuuu.

verifikátor příloha 1/13 0000238 SlIfíH SlIDEOBM.fi-iSlI C Í M f l BVAWQUJMSSĚ

f í t m ® ů m ~i 1* Uatopadu 198$

V á ž # a # p a n * pi*«is£daB%«t ¿4. «ynod Sesíoteatrské oírtao ev;-ngoUctcá, ***** easedí »6 dnooh 80* ai aj. listopadu v f l M | p*oJ«vuJa Vte úctu Jako bia»® «táta. TáSia* «1 Vt.riou slov, 3ÍJl* Juto jBOhokrit vyjádřil, a« C««ta8loveneká aoOlr-UstiO & r «hi«i» ,,o5itá 5» «vi«l viSříoiol « M w . itaižtaí«* Vás, Se ofaeeaa s*ýal aileai praeovat pro dobro caSÍ v U s t i i pit aíJ* muroOv.

tíosef lirosaádte, př@áfj@da ayru>dtt Příloha 1/15 0000259 4* 3 1 3 1 0 9 IK&XfliBftJhT:U3&£ efnKV£l W * X M L . t & &

¥ ř*sss á M ¿’I* Xlwtop&dtt Í98&

i** J>lGA & !» ■ & , ££>«♦ ainictap kultus? faidStsJmká afcašsti 4 ¿ftttfes 1

Véi«Aý p«ett sdulstř«» p H m h š 4 m £ 44* «yisodu 6cskofer&t»®ké tirkv© eVúa**U«fc, k t« ri tescd á v fm a s w M 20* -23* Uatopadu &9t»9 <*©«s Vás pstteflítt a * ? £ & & % dík taSsmu saiuistsssfivu m •pasoBumiTi ^Hstup' k@ * * ■ os&ia p m M é sS m » Sssfcsfctatx®ká «¿*k*f s*s»fí«* Uofcá vítož skos týt etrlnrí* p ^ ^ ío í v ssstsUstisfeto «táto, a pHsp£wt *fýs díl« i k pwro»«ra8«l msti aárcd? v MfeMpriM* fe s t *rět

¥ Its&m Sse tt* Ustepsás 1 »

V á & s s ý p m m řediteli» w âwwà iO# «ft 23# liefe)?**» M » w d á v m m 24* ef«©d SsMtersisSfcá eirSsve evesgeilsfcé* M * se M e a ů m U * $ & předloh* Vtatfísíoe @e •*■** & a r i s e * * « 0-Xrkve V M lsá M i a ? sofií epelsftsssti* hoeolie* ebyehaa ?ds ee lelállRi a li a jefcisií postravi li lefts představitel® státsi správy ve vi«M fdrmmdoh a vyslovili vdM dik se- Vsü úsilí sbodnetit úloha fcfeel«Mleti. eír^ri e eooSeseda evitó v rowe&rtt deisásís i m éiaém ěÉ Ím

¿oset£ ftrsnádfcs# p ř e d s e d a ® $ m ů a . VEDOUCÍ KANCELÁŘE PREZIDENTA 0000261 ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ r e p u b l ik y

V Praze dne 4. prosince 1985 Č .j . 137/85-sekr.

Vážený pane předsedo,

z pověření prezidenta CSSR Gustava Husáka dovoluji si tlumočit jeho srdečné poděkování- za za slané pozdravy účastníky 24. synodu Českobratrské církve evangelické a za jejich ujištění, že budou všemi svými silami pracovat pro dobro naší vlasti i pro mír mezi národy.

Zůstávám s pozdravem

Vážený pan Josef Hromádka gředseda synodu Českobratrské církve evangelické

Jungmannova 9 Praha 1 ------UU00262 Po.selství 24. synodu Česko b r a t r s k é církve evangelické

Sešli jsme se na 24.synodu jako společenství, které vyzná vá, že je částí jediné církve Kristovy na tomto světě- Uvědomu jeme si, že ne jen evangelíci, ale křesťané vůbec jsou v součas né sekularizované společnosti menšinou. Je tomu tak i v našem českém prostředí. Jestliže dříve mohla církev počítat se setr vačností svého postavení, je dnes zřetelnější, že žijeme z Boží milosti - z toho, že nás hluboce oslovilo evangelium. Poznali jsme, Že v Ježíši Kristu - v celém jeho příběhu - se projevil Bůh sám. Kristus nás učí pravdivě vidět původ našich problémů a rozporů, když mluví o hříchu a soudu. Otvírá nám však přede vším cestu ke zdroji Života, když nám Boha Samého staví před oči jako toho, jehož smíme oslovovat Otče a jenž nám otvírá svou náruč. Nejdeme tedy do nicoty, ale směřujeme k novému spo lečenství, k domovu, který znamená odpuštění, naplnění nenaplně ných a napravení rozbitých vztahů, a to i tehdy, když jsme sami na hranici svých sil, svéfero života i svých představ. Při každém setkání kolem Božího slova a svátostí v našich sborech smíme tuto skutečnost prožívat.

Uprostřed všech problémů, před nimiž stojíme, nemůžeme než obracet svou pozornost k těmto znovuobjevováným základům křes ťanské víry a naděje pro člověka. To chceme svým zvěstováním a svým životem nést všem lidem.

S radostí pozorujeme projevy nového zájmu o evangelium me zi lidmi, kteří nevyrostli v církvi, a rozeznáváme v tom půso bení Ducha svátého. Uvědomujeme si, jak odpovědný úkol je nám uležen, když máme lidem, kteří vyrostli v dnešní průmyslové a zesvětštělé společnosti, otevřít společenství nás hříšných lidí, kteří věří Kristu, a zodpovědět jejich vážné otázky. Je tomu po třebí lásky k Písmu, vytrvalosti v práci i v paétýřské moudrosti nás všech. Připomněli jsme vážnou situaci rodiny v naší době; mějme ji na mysli v přímluvných modlitbách. Evangelium nás zava zuje, abychom manželství a rodiny nenarušovali, ale upevňovali je láskou, věrností a odpuštěním. To se týká zejména těch, kdo evangelium zvěstují. 0000263 - 2 -

Hovořili jsme také o ekumenickém dokumentu "Křest, večeře Páně a ordinace" (tzv. Limský text), který je závažným znamením ekumenického pohybu uvnitř současných církví. Věříme, že všechny církve, které vyznávají jméno Páně, mají účast na obecné církvi Kristově. Uvědomili jsme si však, že skutečné ekumenické sblíže ní vyjde jen z modlitebního \isili o věrohodnější zvěstování evan gelia a službu světu. Víme, že dědictví české reformace je i dnes naléhavé. Chceme je podržet a být církví, která spoléhá na zvěstování evangelia, vytváří společenství zakotvené v jedno tě s Kristem a neopírá se o vnější moc. Toto dědictví chceme zprostředkovat ekuméně i naší společnosti. Zakotvení v evangeliu nás nevede do ústraní, ale k obnově života. Kaše okolí potřebuje pomoc v otázkách, které na ně dolé hají: na jaký základ postavit lidské vztahy, jak žít radostně a nezapomenout na smrt, jak pomoci mladým lidem, kteří nenašli smysl života a hledají úniková východiska, jak stát při těch, kdo se ocitli na okraji společnosti a při těch, kteří trpí; jak se vyrovnat se stářím a objevit jeho důstojnost i dary, jak chrá nit naše životní prostředí a jak se vyhnout úzkosti i podráždě nosti, vyvěrající z pocitu ohrožení života a světa. Nejhlubším problémem současnosti, který je bezprostředním zdrojem nejistot, je skutečnost, že většina lidstva je podvyživena a že každý rok milióny umírají hladem. To nás nemůže nechat lhostejné. I do těchto otázek zasahuje evangelium. Ani tu se neobejdeme bez mod litby, osobního zaujetí víry a odříkání, při němž se vědomě vzdáme některých druhů spotřeby a budeme zacházet šetrně s Bo žím stvořením. Především překonávejme všechna podezírání, pomlu vy a nenávistné postoje v životě soukromém a veřejném. Naučme se současné starosti vidět střízlivě a s touhou po nalezení sku tečného ře žení, Evangelium nás osvobozuje od malomyslnosti a od zatracování světa. Šijeme v socialistickém stát , vážíme si jeho sociálního úsilí a záleží nám na tom, aby byl dodržován jeho právní řád. Chceme přispět k odstraňování nedůvěry vůči církvi a věříme, že to bude přijato s porozuměním a že přetrvávající sporné otáz ky budou řešeny. Některým skutečnostem budeme muset věnovat stálou pozornost v církvi jako celku: hladovým posílat pomoc a chápat úsilí roz vojových zemí o vymanění z dosavadních hospodářských vztahů; podporovat snahy o snížení mezinárodního napětí o odzbrojení; - 3 ~ právě v těchto dnech se tu objevil nový paprsek naděje. S vděč ností si připomínáme 40.výročí našeho osvobození a porážky fa šismu a s radostí sledujeme, Se církve se v poválečné době stá vají stále zřetelněji závažnou silou uprostřed hnutí usilujících o mír mezi národy a státy. Chceme k tomuto cíli přispět podle svých darů. I my se připojujeme k myšlence svolat mírový koncil všech křesťanských církví světa. Zveme vás na tuto cestu evangelia, o níž věříme, že má zaslíbení Kristovo. "Sám Bůh pokoje necht vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do pří chodu našeho Pána Ježíše Krista ... Milost našeho Pána Ježíše Krista bučí s vámi.”

Poslanci 24.synodu českobratrské církve evangelické

V Praze dne 23.listopadu 1985 0000265 USNESENÍ 24. SYNODU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ (20. - 23. 11. JL985)

POZDRAVNÉ DOPISY 24.synod odeslal tyto pozdravné dopisy prezidentu Československé socialistic 1. dr.Gustávu Husákovi, ké republiky "Vážený pane prezidente, 24.synod českobratrské církve evan gelické, který zasedá ve dnech 20 .-2 3 .listopadu vyraze, projevuje Vám úctu jako hlavě státu. Vazime si 7asich slov, jimiž jste mnohokrát vyjádřil,_ze^Československa soci^lis tická republika počítá se svými vericxmi ojcany. m - f .. ř me Vás, že chceme svými silami pracovat pro dobro naši »má ti i pro mír mezi národy.'1 2 . ing.Vladimíru, Janků,^CSc., řediteli Sekretariátu pro věci církevní při Úřadu předsednictva vlády oSSA "Vážený pane řediteli, ve dnech 20;-2 3 .1 istopadu 1383 zaseda v Praze 24.synod českobratrské církve evangelické, ýude --> ■ zabývat řadoÁ důležitých předloh, týkajících se služby a orientace církve v dnešní době a v naši spo-iqcnos ui. Do c te, abychom Vás na počátku našich ¿jednaní pozdravili jako re vyššího představitele státní správy ve yecech církevních a vyslovili Vám dík za Vaše úsilí zhodnotit ulohu kreejan ských církví v současném světě v rozměru domácím i mezma rodním." 3. dr.Milanu Klusákovi, CSc., ministru kultury CSR "Vážený pane ministře, při zahájení 24.synodu českobratrské církve evangelické, který zaseda ve dnech 2 C.-2 3 .1 rotopAdu 1985, chceme Vás pozdravit a vyslovifc^dim Va&emu^inis - štvu za porozumivý přístup ke¿všem našim proolemum. ýýjý _ bratrská církev evangelická vědomě chce_by o _cirrvi, piac jící'v socialistickém státě, a přispívat svým podiiem i k porozumění mezi národy v nebezpecnem čase světových d«ji-.

VOLBY A PODĚKOVÁNÍ 4. Synod zvolil předsednictvo s předsedu Josefa Hromádku, mis tooředsedy z kazatelů prof.dr.J.N.Ondru a Pavla Peiiara, z presbyterů JUDr Petra Cardu, naději Mandysovm. a mg. Karla Matějku 03c. Synod zvolil čtyři pracovní komise synodu : m. 1. teologickou, 2. výchovnou, 3* správní, 4. nospoda e .

6 Synodyzvolil pštičlennou komisi pro poselství synodu : Jana Čapka, dr.Mil.Hajka, mr.meryana, proi.dr .Pe ura l o m ného CSc a prof.dr.Josefa Smolíka. Synod zvolil pštičlennou komisi podle rádu pastýřské služ 7. by ; Richarda Eirbase, ing.J^na Slamu, Pavla Smetanu, MUDr Zdenka Šusu a Radomíra Zárskeho.

8. Synod zvolil na. šestičlenné^období (1985-91) laické členy a náhradníky z presbyterů círmve synodním kurátorem miloše Lesikara náměstkem synodního kurátora Vladimíra Pistora třetím členem syn.rady RNDr Miroslava Litomiského CSc 1*náhradníkem Naději Mandysovou 2. náhradníkem PhDr Jaro Křivohlavého CSc 3. náhradníkem ívIUDr Adolfa Kocnu (Usnesení 24»synodu 20.-23.11.1305) St Synod-zvolil revizory církevníhQ hospodaření : Vladimíra Chadima a Jaromíra Luňáka, náhradníky sestru Hrobkovou a bratra Šlehu.

10. Synod zvolil vedoucím tajemníkem synodní rady Miroslava Brože, pověřeného touto funkcí synodní radou. 11. Synod potvrdil celocírkevním (laickým) kazatelem PnDr Jaro Krivohlavého CSc, ordinovaného presbytera v Praze-Braníku. 12. Synod usnesl poděkovat ihDr Jiřímu Otterovi^za službu ve doucího tajemníka synodní rady, kterou ukončil k .2. j.yb :,

VYZITÁHÍ A DÍLO CÍRKVE 13. Poselství sborům Synod se usnesl na poselství oborům církve. Text byl roze- síán sborům církve jako příloha Aktualit c.¿2/1985.

14. Téma. 2,5.. synodu __ Synod rozhodí, aby hlavním tématem příštího__(¿o•) svnoau bylo téma křesťanské etiky, jehož rozpracovaní bylo původ ně uloženo 23.synodem. 15 Synod zadá synodní radu, aby tisk c.12 (Zvěstovaní cirlcve) byl zaslán do všech sborů a všem výpomocným kazatelům,-i ^ těm, kteří se k teto službě připravuji. Elaborát bude dopi něn závažnýtiii, připomínkami^ které zazněly v diskusi. __ Synod zároveň doporučuje všem staršovstvům, aoy se tímto ^ materiálem zabývala, aby se zamýšlela nad otázkou zvěstova ní evangelia a rad tím, co dělat, aby naše zveš o ováni evan gelia bylo věrohodnější. 16. .Svatá večeře Páně ^ , , . , , _ Synod's'e ůshaší postoupit předložené dokumenty ^ ( oisLy 13 a a"13 B) poradnímu odboru liturgickému a teologickému synod ní rady jako materiály k další práci. 17. Pastýřská péče v , v. ^ , Synod doporučuje rozeslat tisk c.15 to pastýřské peci) uo sborů jako instrukci a učinit jeho obsah, predmetem pozor nosti ve staršovstvech i jiných složkách sborového života. 18. Pastorace v , , Synod’ "pověřuj e synodní radu, aby pro nektery z prisuicn sy nodů připravila, jako hlavní pracovní předlohu pojednaní o pastoraci. 19. Limský dokument , Synod" se “tisnesl poslat stanovisko k Limskemu dokumentu Ov křtu, -večeři Páně a ordinaci Světové radě církvi v neneve a sborům církve - a to oba dopisy oběma adresátům a v upra vě podle textu č. 11 A a 11 B. 20, Smíšené sňatky „ „ „ , , , a) Synod doporučuje synodní radí, aby tiskne.1, (o smisenycn sňatcích) zaslala do sborů jako pastorační instrukci s upra vámi (vynechat latinské citace, vypůstit bod d/ a zaverecne dva odstavce na str.4., vypustit první tri odstavce na str.3 a převzít celé znění ze stanoviska k smisenym sňatkům z rci,a 1970. b) Synod pověřil synodní radu, aby vstoupila do ^rozhovoru^pre staviteli římskokatolické církve ve vsel smi seny cn sňatků s odkazem na stanovisko synodu. , c) Toto stanovisko a přeložený text tisku č.17 prostřednictvím Dr.J.Smolíka doručit komisi SAC v Senevě pro rozhovory s římskokatolickou církví. (Usnesení 24.synodu 20.-23.11.1985) Str. 3. 21. V z á j e :mé _u z ná ní .církví 'Synod "pověřuj e synodní radu, a,by pokračovala v úsilí o vzá- jemné u znání mezi církvemi v Ceskoslovensku (uzrání ordina- c e, svát ostí, int erkomunie), přeáevšín s církvemi evange- lickými. 22. Konference- kazatelů SynodTlše obrací*ha"~3kumenickou radu CSSR se žádostí, aby^ usilovala o. konání konferencí kazatelů všech církví sdruže- ných v ERC s cílem vzájemného poznávání v rozhovoru o teo- logických otázkách. VÝCHOVA A VZDÍLÁVÁlrf 23. Kře-stanská výchova V návaznosti na’ usnesení č.26 23.synodu a tisku č.i6 24.sy nodu synod prosí synodní radu, aby pokračovalo, v práci na koncepci systematického pojetí křesťanské výchovy vypracová ním konkrétních doporučení obsahu výchovy a vzdělávání v jed notlivých skupinách; 1. rodiče a děti, 2. děti _školního věku, 3. mládež, 4. katechumeni, 5. presbyteři, 6. výpomocní kazate lé, a aby práci předala příslušným svým poradním odborům. 24• Konfirmaoní příprava Synod"’"pověřuje synodní radu, aby poslala do sborů pastýřský dopis s připomenutím smyslu a důležitosti konfirmační pří-, pravý. 25. Synod pověřuje synodní radu, aby vypracovala návrh zásadního pojetí konfirmace a zajistila vypracování několika modelů přípravy ke konfirmaci a katechumenů^ké křtu (pro různé si tuace sborů) a k tomu vhodných příruček. 26. Práce a dětm i Synod* ro*zůnBT“*práci Jana ICellera s dětmi jako práci, která vyplývá z jeho duchovenské služby a prosí synodní radu, aby se ho v tqmto smyslu zastávala. 27. Kursy _do_ 18 1 e_t 'Syhoď"be'ře''ná’’’vědomí dosavadní jednání synodní rady se stát ní správou o otázce opětného pořádání biblických kursů pro děti a mládež do 18 let a ukládá jí, aby ve svém úsilí nadá le pokračovala. 28. Spirituál . Sýnod*"pro"sí synodní radu, aby zvlášť pamatovala na pastýř skou péči o bohoslovce a jednala s vedením Komenského evan gelická bohoslovecké fakulty’ o obnovení funkce spirituála. KAZATELÉ 23. Kazatelský revera - stanovisko Synod* "se* * (v '"ne ve r e jňsm'* zase" uah: ) usnesl na tomto stanovisku; “Podpis prohlášení nekatolické strany při sňatku je neslu čitelný, s kazatelským reverzem,7: 30. Kazatelský reverz - ý.ojD_lmiení _ • 'Sghód se usnasí" «fopíhíť tTxť kazatelského reversu ; ,!i své děti povedu v učení naší českobratrské církve evangelické dle Písma”. - /Ve smyslu ustanovení církevního zřízení §27, odst. 5b se právoplatně v táto otázce může usnést 25. synod po vyjádřeni staršovstev sborů a sen" orálních kon ventů./ (Usnesení 24.synodu 20.-23.11.1985) Str. 4. 31. Služba kazatelů 'Ceskolířa?í'řska~*~cí r k e v evangelická očekává od svých kazate-^ lů a boiioslovců, aihý službu Ježíši ¡iriscu ve^sDorecn a, y c n — kvi považovali za své prvořadé životní poslaní, jemuž onde p dři zeno všecko ostatní. Očekává odyiicn, ze na co^pudou pairatovat i při hledání, svých životních partnerů, ^pri uza vírání manželství i v celém dalším živote své_rodiny. ^Jde o to, aby manžel i manželka byli zajedno v oiblicke vire^ __ v Krista, ve vyznavačské věrnosti, v lásce k církvi, v -o d š — tavé službě sboru i ve výchově dětí. 32. Adepti pro kazatelskou službu , 5¥aršbvsiv5m se ukládá, aby ěe zvýšenou pozornosti vyhledá vala a synodní radě doporučovala mezi mladými cleny sboru schopné a věrné adepty pro kazatelskou službu. 33. Postgraduální studium v 'Synod zádaBynoHní radu, aby hlědala^moznostiya řormy^posu- graduálního studia pro kazatele, kteří dosáhli přibližné 15 let církevní praxe, a uvolnila je .na potře onou doou ze sborové práce. 34. Kazatelé mimo službu _ ^ „ Sryhod pověřuj ě' ”šrýnodní radu, aby dávala ^na p o z a d a m sborům seznam všech kazatelů mimo službu, kteří jsou oc.hocni se do církevní služby vrátit. 35. Synod připomíná platná usnesení dřívějších synodů, která Sc týkají duchovních bez státního souhlasuâ hledaní moznosci jejich opětného zapojení do aktivní služby. 36. Synod připomíná kazatelům bez státního souniasu jejich hlav ní poslání — sloužit ve sboru. Kecht pro co neodmítají moz — nosti přijmout tuto službu v kterémkoliv sboru církve. Sbo ry jejich služby potřebují. 37. Státní souhlasy na omezenou dcýbu _ ,, , 'Sryn6'd' d*opořucuj’e ' synodní řade", aby projednala se statni sprá vou otázku udělování státního souhlasu kazatelům na omezenou dobu nebo podmíněně, ježto tento postup není ve shodě s plat -nými právními předpisy. il1 IS K O V É V S C I Vydavatelslýé podněty 38. Synod pověřuje synodní radu, aby usilovala o vytištění evan- gelií v ekumenickém překladu jako separátů. hgelizačnímu odboru 39. Synod ukládá synodní radě, aby dala^ ev; vypracovat výstižné texty o podstatě viry, které by byly vydány ve formě letáčků. 40. Synod, žádá synodní radu, aby se zasadila o urychleno vydání knihy o Bibli - Hovory s Biblí. aby podpořila práci na pořízeni 41. Synod pověřuje synodní radu, seznamu tolerančních evangelii Irů a jejich přihlášek a vypově- dí, jak toto dílo ^připravuje konise pro edici řolerančních seznamů a výpovědí, vedená di mJiřím. Melmukem a dr.Bvou .JeIv zrnkovou. 42. Synod ukládá synodní radě, aby ve spoluprací s poradním odbo rem pro konfirmované připravila a vydala v co nej kratší dooe zpěvník, který by sloužil při setkávání mladých, vericich^lidi a shrnoyal to nej lepší z tvorby nových křestanskycli písni z posledních let. (Usnesení 24.synodu 20.-23.11.1985) Str. 5. 43. Nectít synodní rada ve spolupráci s poradnímôdborem pro konfirmované dbá o soustavné vydávání příruček pro biblic kou práci v biblických hodinách pro konfirmované. 44. Synod pověřuje synodní radu, aby spolu s příslušným odborem vyvinula úsilí o vetší nabídku pomůcek pro práci s.nekon firmovanými také tím způsobem, že bude- opětovně rozmnožovat či jinak publikovat osvědčené pomůcky (na př. Karafiátovy Broučky). 45. Synod necht doporučí vydavatelství Kalich zabývat se vydává ním vyznavačsky vhodných a vkusných blahopřání k církevním svátkům a životním jubileím pro potřeby členů sborů a star šovstev. 46. Péče prHručkpúr Synod do'porucuje staršovstvům, aby věnovala péči příručkám synodní rady a církevním časopisům, řádné je uchovávala, připadneřípadne je dávaldávala vázat, aby byly k dispozici církevním pracovníkům 47. Pravopis Synod doporučuje v publikacích naší církve sjednotit pravo pis církevní mluvy. Budiž psáno Boží (z důvodů personálního přístupu 1c Bohu, analogicky jako Hospodinův za neexistující Bohův), dále Spasitel, Stvořitel, Vykupitel (pokud je užito zástupně za Bůh), Kristus, Duch svátý, dále Slovo (ve význa mu Hospodinova oslovení) a Bible. PRÁVNÍ VĚCI 48. Dovolená kazateli - výklad "Synodů po35Třzůj"ě~~t“ehTo výklad Rádu o správě církve čl.23 odst,8 ; Udělení dovolené kazateli sboru volenému staršov stvem sboru (vikář nebo diákon) přísluší seniorovi ve^ smyslu Řádu o správě církve čl.34»b po dohodě se staršovstvem. 49. Vizit a,ce v e sb or e cti ^seniorů SynoďÚíoporucujlf syuodhimíT"senioro.vi, aby nejméně jednou za tri roky vykonal vizitaci ve sborech seniorů. 50. Náhrada vojenské služby Synod” se ¿(Franci na synodní radu s prosbou, aby nadále usi lovala na patřičných místech o možnost^náhrady vojenské služby službou beze zbraně pro ty, kteří z důvodů svědomí nechtějí vzít do rukou zbraň,, 51. Synod usnesl, aby předseda svnodu navštívil předéeduÊede- rálního shromáždění CSSR a předal mu v této věci (možnosti náhrady vojenské služby) dopis. HOSPODÁŘSKÉ ZÁLEŽITOSTI 52. Rozpis repar-t.ic Synod'’^clivalif"’rozpis re partie na senioráty dle přiložené tabulky (VIZ PŘÍLOHA č.l) s tím,, že a) platnost rozpi#u jevila období čtyř let, b) výše repartie pro toto období zůstane v částce 2,800.000 Kč c) limit schodků ďo výše 100.000 Kčs je jedinou pohyblivou částkou rozpisu repartic. Případné zvýšení^seniorátních repartic musí být kryto zvýšenou obětavostí sborů senio rátu, d) odpovědnost za splatnost cel-.církevních repartic'mají seniorátní výbory, e) předložený klíč není závazný pro rozpis celocírkevních repartic na jednotlivé sbory v senioráte. Rozpis je zále žitostí seniorátního zastupitelstva. U U U ü Z 7TJ

(Usnesení 24.synodu 20.-23.11.1985) Co C 1' ( 6.

53. Dobrovolné zvýšení repartic ý , , . n „ 'Synod'“vyzyva všecky sbory a senioráty, aoy dobrovolné zvýšily*repartice,' aby bylo noano i nadále - pri rostou cím poctu mladých kazatelských1 rodin - vypláče fc sociami podpory schválené synodem. 54 Participace sborů v , v ,, 'OTo

56 Výlohy synodu , SynócEsě ŮŠHaší, aby všechny výdaje spojene s přípravou konáním 24.- synodu byly hrazený z reparlic roku ci těchto nákladů bude mimopražským členům synodu vce ne přizvanýma clenu církve s hlasem poradním_vyplacena nanra- da cestovních výloh podle příslušné směrnice, Pražským členům synodu včetně přizvaných členu^církve s hlastm po radním bude vyplacená na úhradu drobných vyIon castka 20 Kčs. Stravné bude kráceno o 60 Kčs za poskytnutou stravu ve dnech konání synodu. 57. Sbírka £ r o v_stráJ.a,j_ící SyhrTcT 'zmocňuje'"Týnddní radu, aby kromě dosavadní pravide1- né sbírky na 3.svět vyhlašovala pudle^poorebby další sbírku (sbírky) na konkrétní potřeby-pro strádající ve světě.

5 8 . Funkční odměny . , , , Xm- SyžiocT"se"'usúíásí vyplácet předsedovi synodníorady iun*cni odměnu ve výši 700 Kčs a všem ostatním členům synodní ra dy ve výši 500 Kčs. 59 Synod”~ss'"usnáší, aby také laickým pracovníkům kancel

Bl.č. 79- •84 SR 1986 - LIB, příloha bl.č,85/85 SR Pá. i

P* 00 o o o o o o l—1 O o j O * c o o o o o cn o q * o -p o CD CM A o A rH A ] le o o ° le p rH i • O ♦ ft ft • ' , ft ft *» ft M te- 1-1 1-1 CM A CM cn CM CD 1 CM i cn i—1 AJ ! I \ i » 1 ! 25 rP 1« rD j I 00£r o o on o o o o O O O O O o O 1 o O 1 r& o o o o O o O o O o o o o s Pi u o o o o o o o o o o o O O 1 • i o > • • ft ft ft ft ft ft • ft • 1 • ] o NP t-'— CD LA o A A CM LA CM CD CD | cn o i -p m i—1 CM j ¡ . r o i l i I P i—1 i—! i i i 1 5 £> »V «-s•N LA P O lA i—100 a\ { ' cTa a cm v°. CO to te- (D- te te VD mO LA A i—1 1-1 1—1 ’ >0 en CO CD CD A CD CD CM co ; q cn co CD CD en ro co ; a >Ot r \ ip } 'P i P cH rp j >IS5 Pr = o j >0 P Pi -p i ^ • xP H-5 p O o O o o O O O o o o O O 10 o LA o o o P- o O o o o O O o cn aj •H t LA o O o n o o o o LA O o o o ft £ • « • • « * ft • • • * ft • 13 0 CM te- 0) 00 te- CM o VD A LA LA LA p* co CQ CM r—l i—1 1 A! o Fh CD i—i H OJ A CM co j -p CQ to o t ! 1 i Ul/rn > I 1 1 I o o o O O O ' o O O O o q O 1 C P ^ ft\ Ol o o o O O O o o O o o o q \ O. -P a a a O •Hi •M- LA CM CD o O LA p" rH o >0 CCA -St ' t P o CD o ft ° 9 pQ -PI 0 CO • » ft • • ft ft ft • * * * U I > 00 LA CD P* P* on rH o CO VO AJ -H- o o O CQ c6 I a5, LA CO CD CO CD i—i CM *3- H LA on C.0 rH o >o = = PM P P" i—! i—1 rH CD CD CM AJ i—1 CO XP 031 > P tH n-j Fh I P OJ o I M Pe t 33 3 I r-i P Pi Ml lo o •rl I 0 co o CD CO te- O CO LA A i—1 vO cn CD On o c e P.I te- vO P" 1—1 i—1 A te- t— H CM A LA o N I O -p’ LA VD O CD le CO CO LA t— AJ on c— cn • • « • ft ft ft • • ft • • • • o P I 0 cn Fh I ■ H >o ID- LA CD LA LA 00 ' CD te LA VD CM CD o I o LA CD CD 00 CD 1—i i—1 en rH LA cn VD o . 00 Ail -P P P" r—1 1—1 i—i CD 'M' CD CM CM i—t I cS I P > M I o iH I p o O O o O o O o O O O O o o o o o o O o o o o 1 pi I o o O o O • S> I q tD- 1—1 on o 00 , CD AJ 00 CM rH CM MJ VD P d i CD • ft • ft • * • ft * • • • • o t p fr«i 0 00 P" i—1 ID- cn CO On rH LA 00 P- vD i—i ‘D cn o •H CTi CM LA i—i VD o cn CD LD^ te- LA on p- CO Pit CD i—i fH rH P* rH i—i H CD CD CM AJ CM CD CD i—i te la CD LA P" ' te- CM CD CO CO ' 1—ion 00 LA VO en CD VD i—1 LA mD CD LA AJ cn CO • H M > vr~ P" P’ P" CD CD VD CM le P" on Lf\ H H M M 00 CM o ft • * • OH • • « • • • • • * * op tSi u co cn rH te CD P- VD te vD i—I rH rH CM i—i OJ -p o LA 1—1 en rH CD en i—I i—! o i -r H- H- H* 1 ! OJ vP P M + H* + + + + ’ + i p i o -P j •H CQ j j p O 0 > CQ P \ < -P >0 te ID- CD O te LA i—1 CM LA on CD cn 00 o A p- en 1—i O P* en cn CO LA o i—i te- o i—1 | CA C CD CM P* 1—1 LA cn VD on O^ '•D ] rH te- o> VD te-' 5 « • « «. « • ft • i • • • • * j LA on VO -M- o e— VO >0 '•CD cn CD VO cn P* CD p* ' np p CD CD te- rH CD CO CM CO 1 < n VD 1-1 AJ p* I (SJ >(S3 CM P* CD LA cn i—1 cn vD i ° rH CD AJ LA CM >0 O pQ i—I rH CO Ph

j ft P tsi u o 0 M M rM 4— 1 5 xi>a a i—l cn m vl>a cn v!>s 0 M M D in a \ ^ pM 0 M !> m NrCa CQ 'CJ • • H d CQ vl>5 O >o t— cn O >o q o > nH U 0 M 0 o £3 T >tS3 f—i •H o >0 p rs >o o P Ti •! C1 p xP i—I xcti q 1 o H fi >© O l CD 0 ‘ c3 O P p C x i TS rP q PH rH I 0 u P o j 0 OH M Pt o > a O • H 5 • H 0 'rp Ph •ra i '2 ,—) tsi o Mm l l | r | # ZPRÁVY Z KANCELÁŘE SYNODNÍ RADY

£ Í I i{ y I 12*11IT\f 7 Í J l ř K V G / URČEN0 PRO VNITŘNÍ POTŘEBU SBORŮ n A l M M l I i r j f « V l l f l l r v / Českobratrské církve evangelické

1985/22 ¿4.synod českobratrské církve evangelické se konal v Praze ve dnech 20.-23.listopadu t.r. Při zahajovacích bohoslužbách u Salvátora ká.zal člen SR Josef Hromádka na text Jan 1,43-51- Potě byli jmenovitě připomenuti zesnulí pracovníci církve a synodní senior představil nově ordinované kazatele a presbytery, t nichž čtyři spolu s ním ve druhé íásti bohoslužeb posloužili vysluhováním večeře Páně. K radostně slavnostnímu rázu zaha jovacího shromáždění přispěl salvátorský pěvecký sbor. - Následujících sedm pracovních sasedání synodu probíhalo v modlitebně na Vinohradech. Do čela předsednictva synodu byl svolen J.Hromádka, s nímž jednání řídilo 5 místopředsedů. Za státní^správu pronesl k sy- aodálům pozdravný projev ředitel Sekretariátu pro věci církevní MK CSR Frant.Jelínek. f doplňovacích volbách do synodní rady byl na další Gleté období znovu zvolen synodním curátorem Miloš Lešikar z Lanškrouna, jeho náměstkem se stal Vladimír Pistor z Lysé nad -/abem a na místo 3člena SR z řad presbyterů byl povolán RNDr.Miroslav Litomiský, CSc., ' j Prahy-Nuslí, dosavadní člen seniorát.výboru Pražského seniorátu. Odcházejícímu náměst ku syn.kurátora doc.dr.Jaro Křivohlavému, CSc., (členu syn.rady od r.1969) bylo vyslove no upřímné poděkování za obětavou službu v církvi. Na místa presbyterů-náhradníků SR by- .i zvoleni Naděje Mandysová, PhDr.Jaro Křivohlavý a MUDr.Adolf Kocna. - 0 obsahové ná plni náročných synodních jednání poskytne přesnější obraz úplný text usnesení synodu, ■:terý budeme sborům intimovat ihned po ověření zápisů. K dnešní zásilce připojujeme Po selství 24.synodu. Jvedení do funkce. Nový člen synodní rady dr.Miroslav Litomiský (nar.1933) byl v závě- 'ečném zasedání 23.11. řádně uveden do své služby a složil do rukou předsedy synodu vyz- íání a slib podle Agendy čbr.církve evangelické. *1.zasedání synodní rady dne 2o.ll.t.r. těsně předcházelo zahájení synodu. Z projedná vaných bodů: Zápisy schůzí PO pro vzděl.kazatelů (14.10), PO organizačního (29.10.), ko- lise pro přípravu jubilea J.A.Komenského (16.10,), PO laiků (2.11.), komise pro rodinu 9.11.) a PO stavebního a výtvarného (12.11.). Záležitosti sborů Brno-Zideniee, Orlová, ’raha-Vršovice, Předhradí, Sněžné a Svratouch, seniorátů Jihočeského, Západočeského, 'hrudimského, Horáckého a kanceláře synodní rady. Zprávy o uskutečněných jednáních se jtátní správou. Poslední přípravy 24.synodu, pozdrav Bádenské zem.církve synodu^CCE. Ze ;ápisů schůzí sen.výborů. Žádosti sborů o prodej biblí. Záležitosti odboru křestanské Tužby. Plán zahraničních styků Ekumenické rady církví v ČSSR na rok 1986. Různá pozvá- ií do ciziny. Kontakt s čes.evang.sborem v jugoslávském Vel.Središti. Podnět církve ■ Zambii k navázání ekum.partnerství• Hospodářské věci sborů Dvůr Králové, Heřm.Městec, hranice, Krabčice, Liběchov, Praha-Nusle, Šonov, Teplice. rdinace,. Synodní senior ordinoval při službách Božích v Opatovicích dne 24.listopadu eniorátní vikéřku Chrudimského seniorátu Naději Šejkovou, roz.Broučkovou. otvrzeni voleb. Synodní rada potvrdila ke dni 1.11. volbu sen.vikáře Východomoravského se sídlem ve Vizovicích) Martina Prudkého, nar.1960. K témuž datu byla potvrzena volba merit.faráře a seniora Emila Ženatého (nar.1915) za dočasného kazatele (vikáře) sboru e Valaš.Meziříčí po dobu zahraničního studia Dan.Ženatého. ympozium k 40.výročí úmrtí prof.Danka. Komenského fakulta připravuje na dny 21. a 22.2. 986 sympozium nad dílem a dědictvím starozékonníka bývalé Husovy evang.bohosl.fakulty lavomila C.Danka. K účasti jsou zváni ti z kazatelů, kteří jsou jeho žáky, či mají o eho dílo zvláštní zájem. Tematicky půjde o kritický rozbor základních prvků Dankova bo- osloví a o zařazení jeho důrazů a výtěžků do kontextu moderního teologického vývoje, asivni účast bude umožněna širokému okruhu zájemců; slovo však na sympoziu dostanou ouze ti, kdo nejpozdšji do konce ledna 1986 pošlou sylabus, konspekt nebo téže svého /íspěvku. Přihlášky na sympozium zašlete do 31*12. biblické katedře Komenského evang. íc hoslovecké fakulty (prof.dr.J.Reller). Na vyžádání můžeme poskytnout podrobnější in- •ormace o uvažované náplni sympozia. přesnění sborových údajů. Farní úřad v Bučině má nyní nové telef.číslo: Vysoké Mýto 9256. í.vštěvy syn.seniora: 1.12. Berlín NDR (s delegací ERC), 8.12. Olomouc, 9.12. Přerov astorálka), 15.12. Karlovy Vary (ordinace).

ÍTUALITY 1985/22 vydala synodní rada ŠCE, 111 21 Praha 1, Jungmannova 9, 27.11.1985 47 4373 84