Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Prav ěké osídlení Pod ěbradska

Markéta Cejnarová

Bakalá řská práce 2011

Prohlašuji:

Tuto práci jsem vypracovala samostatn ě. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Byla jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute čností, že univerzita Pardubice má právo na uzav ření licen ční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu je univerzita Pardubice oprávn ěna ode mne požadovat přim ěř ený p řísp ěvek na úhradu náklad ů, které na vytvo ření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skute čné výše.

Souhlasím s prezen čním zp řístupn ěním své práce v Univerzitní knihovn ě.

V Pardubicích dne 30.3.2011

Markéta Cejnarová

Anotace: Práce je zam ěř ena na shrnutí a zhodnocení prav ěké sídelní struktury v regionu Pod ěbradska. Zabývá se d ějinami dosavadního archeologického bádání na území regionu Pod ěbradska. Základní částí práce je katalog jednotlivých katastrálních území obcí, na kterých je doložena prehistorická sídelní aktivita. Z tohoto katalogu následn ě vychází chronologicko-geografická analýza sídelní struktury prav ěkého osídlení na Pod ěbradsku. Výsledkem práce je definování vhodných podmínek pro osídlení a definování vzniku sídelních mikroregion ů a stabilních sídelních region ů ve zkoumané oblasti.

Annotation: The thesis is focused on a summary and evaluation of prehistoric settlement structure in the region Pod ěbradsko. It deals with the history of the current archaeological research in the region Pod ěbradsko. The basic part of this work is a catalog of cadastral vilages, which is evidenced by prehistoric settlement activity. This catalog comes out the chronological and geographical analysis of urban structure of prehistoric settlements in Pod ěbradsko. The result of this work is to define suitable conditions for settlement and the definition of micro-and stable settlement of regions in the research .

Klí čová slova: Archeologie, Pod ěbradsko, prav ěk, osídlení

Keywords: Archaeology, Poděbradsko, prehistory, settlement

Obsah

1. Úvod……………………………………………………………………....1 1.1. Metodika a cíl práce………………………………………………………………..1 2. Územní vymezení regionu a jeho přírodní podmínky…………………….4 2.1. Geologie………………………………………………………………...………….5 2.2. Hydrologie……………………………………………………………………...….6 2.3. Pedologie……………………………………………………………………….…..7 2.4. Podnebí……………………………………………………………………………..8 2.5. Vegetace………………………………………………………………………...….8 2.6. Ekosystém……………………………………………………………………...…..9 3. Stru čná historie archeologického bádání na prav ěkých lokalitách regionu Pod ěbradska……………………………………………….……………..10 3.1. Archeologické výzkumy v 19. Století…………………………………………….10 3.2. Archeologické výzkumy v první polovin ě 20. Století……………………………12 3.3. Archeologické výzkumy ve druhé polovin ě 20. Století…………………………..13 3.4. Archeologické výzkumy v 21. Století…………………………………………….14 3.5. Historie vzniku Polabského muzea…………………………………………...…..14 4. Katalog prav ěkého osídlení na jednotlivých katastrálních území Pod ěbradska………………………………………………………….….16 4.1. Kulturn ě neza řazené hmotné poz ůstatky prav ěkého osídlení………………...…..16 4.2. Paleolit…………………………………………………………………………....19 4.3. Mezolit…………………………………………………………………...……….19 4.4. Neolit …………………………………………………………………………..…19 4.4.1. Kultura s lineární keramikou………………………………………………..…….21 4.4.2. Kultura s vypíchanou keramikou……………………………………………...….23 4.4.3. Lengyelská kultura………………………………………………………………..23 4.5. Eneolit…………………………………………………………………………….24 4.5.1. Kultura zvoncovitých pohár ů………………………………………………….….27 4.5.2. Protoun ětická kultura………………………………………………………..……28 4.6. Doba bronzová…………………………………………………………………....29 4.6.1. Ún ětická kultura…………………………………………………………………..31 4.6.2. Knovízská…………………………………………………………………...…….32 4.6.3. Lužická…………………………………………………………………...……….33 4.7. Doba železná……………………………………………………………...………38 4.7.1. Starší doba železná – Hlaštat……………………………………………………..38 4.7.1.1. Bylanská kultura…………………………………………………..………….38 4.7.1.2. Slezskoplat ěnická kultura…………………………………………………….40 4.7.1.3. Pozdní doba halštatská………………………………………………………..40 4.7.2. Mladší doba železná - Latén ……………………………………………………..40 4.8. Doba římská……………………………………………………………………....44 4.8.1. Mladší doba římská………………………………………………………….……47 5. Plošné vymezení a hustota prav ěkého osídlení na Pod ěbradsku…….…49 5.1. Hustota prav ěkého osídlení Pod ěbradska………………………….……………..51 6. Chronologicko – geografická analýza sídelní aktivity – faktory mající vliv na osídlení v období prav ěku………………………………………..…..53 6.1. Reliéf, podnebí a jejich vliv na prehistorické osídlení Pod ěbradska……………..53 6.2. Půdní pokryv a jeho vliv na prehistorické osídlení Pod ěbradska………………...54 6.3. Archeologické bádání a jeho vliv na prehistorické osídlení Pod ěbradska………..55 7. Vytvá ření mikroregion ů………………………………………………....56 8. Záv ěr…………………………………………………………………….58 9. Přílohy…………………………………………………………...………62 10. Seznam literatury a pramen ů………………………………………...…..71

1. Úvod Tato práce, nesoucí název Prav ěké osídlení Pod ěbradska, je shrnutím doklad ů o prehistorické sídelní aktivit ě, jejž byla zaznamenaná na jednotlivých katastrálních územích um ěle vytvo řeného regionu Pod ěbradska. Pro pot řeby práce je zkoumané prav ěké období vymezeno od starší doby kamenné až do pozdní doby římské. Téma bakalá řské práce sice nezahrnuje oblast mého bydlišt ě, ale i tak mi je velmi blízká. Mám zde blízké p řátele, často v regionu pobývám, a tudíž i znám lokality, o kterých bude v práci zmínka. Nebyl to ale hlavní d ůvod výb ěru již zmín ěného tématu. Druhým a hlavním d ůvodem je nynější vysokoškolské studium, p ři n ěmž jsem se ú častnila p řednášek z archeologie a p ředevším zvolený sm ěr mého budoucího studia. Po rozhodnutí napsat bakalá řkou práci z archeologického oboru jsem p řemýšlela nad dalšími kritérii. Tuto oblast jsem si nakonec pro svoji práci vybrala s přihlédnutím k tomu, že je jednou z nejprozkouman ějších oblastí v České republice. Navíc leží v blízkosti nejv ětšího vodního toku České republiky a mnoha dalších vodních tok ů, kanál ů a rybník ů, což slibuje dostate čnou hustotu osídlení již v období prav ěku. Od těchto dvou kritérií se samoz řejm ě odvíjejí další nezanedbatelná kritéria. Pokud zde byla oblast hust ě osídlena již v období prav ěku, je tedy logické, že i po čet nalezených sídliš ť, poh řebiš ť a p ředevším artefakt ů bude velmi r ůznorodý. Zejména z těchto důvod ů si myslím, že oblast je p říhodná pro zpracování chronologicko-geografické sídelní analýzy na téma Prav ěké osídlení Pod ěbradska, protože budu schopná dohledat dostate čné množství materiál ů a informací k vypracování mé práce a vytvo řit ucelený souhrn prav ěkého osídlení ve zkoumané oblasti. Samoz řejm ě téma vzbuzuje i řadu otázek. Ve kterém období byla oblast nejvíce osídlena, jaké nejvýznamn ější nálezy odtud pocházejí, jak probíhalo vlastní archeologické bádání, když je Pod ěbradsko jednou z nejprozkouman ějších oblastí České republiky, a komu za to vd ěč íme? Na tyto otázky jsem se snažila odpov ědět v následujícím textu. Na záv ěr bych ráda pod ěkovala vedoucímu bakalá řské práce panu Doc. PhDr. Luboši Jirá ňovi, CSc., za odborné vedení a v ěnovaný čas mé práci. Také bych ráda pod ěkovala pracovnicím Archeologického ústavu Akademie v ěd České republiky z odd ělení nálezových zpráv a hlášení, za jejich ochotný p řístup a poskytnutí studijních materiál ů.

1.1. Metodika a cíl práce Práce má p řinést ucelený p řehled o prehistorickém osídlení na území Pod ěbradska. Toto území je ale um ěle vytvo řené a dá se r ůzn ě definovat, proto je t řeba využít část mapy

1 administrativního člen ění okresu Nymburk, kde nalezneme oblast Pod ěbradska. Mapa je poskytnuta na internetových stránkách Českého statistického ú řadu 1 nebo na internetové stránce o regionu Pod ěbradska. 2 Mapu lze dohledat v přílohách. Stejná mapa mi posloužila p ři zaznamenání sídelní aktivity jednotlivých kultur na jednotlivých katastrálních územích obcí. Informace pot řebné k sepsání druhé kapitoly, která se týká p řírodních podmínek a územního vymezení regionu, jsem čerpala p ředevším z odborných knih: Melicharová 1969 3, Ložek 2003 4 a 2005 5, Balatka 1962 6 a dalších. Stejn ě tak jsem postupovala u t řetí kapitoly, kde mi k na čerpání informací posloužila zejména odborná periodika (Památky archeologické, Archeologické rozhledy, Výzkumy v Čechách, Archeologie ve st ředních Čechách), ale i zprávy o archeologické akci a archeologická hlášení, díky kterým jsem si ud ělala ucelen ější představu o pr ůběhu archeologického bádání v daném regionu. Doklady o existenci prav ěké sídelní aktivity jsem čerpala z evidované dokumentace pocházející z období od poloviny 19. století do současné doby. D řív ější nálezy, pokud byly nějaké u čin ěny, s nejv ětší pravd ěpodobností žádnou dokumentaci vytvo řenou nem ěly, proto jsem se nesnažila o její dohledání. Archeologie jako v ěda p řed 19. století ani neexistovala, jak uvedu v kapitole o d ějinách archeologického bádání. Základním zdrojem pro čerpání dat pot řebných k rozvoji mé práce byla Archeologická databáze Čech 7 a digitální archiv 8. Ze zmín ěné databáze jsem podle jednotlivých katastr ů získala odkazy na zjišt ěné a zdokumentované archeologické výzkumy a aktivity a jejich výsledky. Tyto údaje byly prezentované v excelové 9 tabulce. Bylo zapot řebí jednotlivé odkazy o jednotlivých katastrech projít a vyt řídit z nich pouze ty, které se týkaly vymezeného prav ěkého období. Každé hlášení by m ělo obsahovat údaj o katastrálním území, bližší údaj o poloze, rok u čin ění nálezu, kulturu, typ nálezu a v některých p řípadech i literaturu, kde je možné nalézt rozši řující informace a popis nalezených artefakt ů. Často ale mnoho informací schází a dokumentace není úplná, což mi mnohdy zt ěžovalo práci. Řada nález ů není kulturn ě za řazená, což je pro

1 ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. St ředo český kraj: administrativní rozd ělení okresu Nymburk . [cit. 3.3.2011]. URL: < http://www.stredocesky.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/nymburk_s_nazvy_obci >. 2 OFICIÁLNÍ INFORMA ČNÍ PORTÁL O REGIONU POD ĚBRADSKO. [cit. 3.3. 2011]. URL.< http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1 >. 3 MELICHAROVÁ, Jitka. Kutnohorsko a St řední Polabí . Praha, 1969 4 LOŽEK, Vojen – CÍLEK, Václav – KUBÍKOVÁ, Jarmila et al. St řední Čechy: P říroda, člov ěk, krajina . St ředo český kraj, 2003. ISBN 80-86569-40-3. 5 LOŽEK,Vojen – KUBÍKOVÁ,Jarmila et al. St řední Čechy . Praha, 2005. ISBN 80-86064-87-5. 6 BALATKA, B řetislav – SLÁDEK, Jaroslav. Říční terasy v českých zemích . Praha, 1962. 7 ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE V ĚD ČESKÉ REPUBLIKY. Archeologická databáze Čech. 8 ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE V ĚD ČESKÉ REPUBLIKY. Digitální archiv. [cit. 3.3.2011]. URL: . 9 Tabulka vytvo řená v programu Excel.

2 moji práci st ěžejní údaj. Z tohoto d ůvodu nebyla n ěkterá hlášení či články pro nedostate čné množství údaj ů do práce za řazena. Bohužel, i když se jedná o jeden z nejprozkouman ějších region ů, nedá se říct, že by se jednalo o jeden z nejlépe vyhodnocených a zdokumentovaných region ů. S nejv ětší pravd ěpodobností je to problém p řelomu 19. a 20. století, kdy řada nadšenc ů, v tomto p řípadě jmenovit ě Jan Hellich, nebyli schopni, při tak velkém množství provedených pr ůzkum ů, výsledky archeologické akce pln ě a odborn ě zdokumentovat, což je velká škoda, jelikož zp ětn ě již nic nedohledáme. Z údaj ů, které na čerpám z jednotlivých hlášení a článků v odborných publikacích, zejména v Památkách archeologických, Archeologických rozhledech, Archeologii ve st ředních Čechách atd., a odborných knih nap ř. Archeologie prav ěkých Čech svazek 1 – 810 vytvo řím katalog obcí, ve kterých byla zaznamenána prav ěká sídelní aktivita. Rozd ělení bude následující. Obce budu p řiřazovat k jednotlivým obdobím, které jsou chronologicky se řazené od nejstaršího období (paleolit) po nejmladší období (pozdní doba římská). V ětšina období je navíc rozd ělena na jednotlivé kultury. Tato část je st ěžejním obsahem bakalá řské práce. Z uvedených informací této kapitoly budou vytvo řeny mapy, na kterých se pokusím znázornit zaznamenané prehistorické sídelní aktivity v jednotlivých obdobích. Mapy jsou p řiloženy v přílohách. Z vytvo řených map a katalog ů obcí následn ě vyhodnotím situaci v geograficko- chronologické analýze sídelní aktivity, kde zkoumám faktory ovliv ňující prav ěké osídlení. Dále porovnám jednotlivá období a zjistím, ve kterém bylo osídlení zastoupeno z nejv ětší části. Nakonec se pokusím zachytit oblasti se stálým osídlením a s přechodným osídlením. Tedy pokud jednoduše shrneme mou bakalá řskou práci, ve druhé kapitole se v ěnuji přírodním podmínkám daného regionu. T řetí kapitolu jsem v ěnovala stru čným d ějinám

10 KUNA, Martin (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 1: Prav ěký sv ět a jeho poznání . Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-86124-75-9. VENCL, Slavomil (ed.) – FRIDRICH, Jan. Archeologie prav ěkých Čech 2: Paleolit a mezolit . Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-86124-76-6. PAVL Ů, Ivan (ed.) – ZÁPOTOCKÁ, Marie. Archeologie prav ěkých Čech 3: Neolit . Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-86124-71-1. NEUSTUPNÝ, Evžen (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 4: Eneoli t. Praha, Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2008. ISBN 978-80-86124-77-3. JIRÁ Ň, Luboš (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 5: Doba bronzová . Praha, Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2008. ISBN 978-80-86124-78-0. VENCLOVÁ, NATALIE (ed.) et al . Archeologie prav ěkých Čech 6: Doba Halštatská . Praha, Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2008. ISBN 978-80-86124-79-7. VENCLOVÁ, Natalie (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 7: Doba laténská . Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2008. ISBN 978-80-86124-80-3. SALA Č, Vladimír (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 8: Doba římská a st ěhování národ ů. Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2008. ISBN 978-80-86124-81-0.

3 archeologického bádání a vzniku Polabského muzea, ve kterém je v ětšina artefakt ů z provedených archeologických akcí uložena. Čtvrtá kapitola se v ěnuje oné st ěžejní části „katalogu obcí“. Následující pátá kapitola o „plošném vymezení“ a šestá kapitola „chronologicko-geografická sídelní analýza“ jsou jakým si zhodnocením a cílem mé práce. V záv ěru dojde ke shrnutí a osv ětlení problém ů, které vyvstanou. Na záv ěr práce je p řipojena doprovodná dokumentace v podob ě map.

1. Územní vymezení regionu a jeho přírodní podmínky Správní oblast s rozší řenou p ůsobností obce Pod ěbrady se nachází ve St ředo českém kraji. Na severní a východní hranici sousedí se správním územím Hradce Králové, Ji čína a Nového Bydžova spadajících do Královéhradeckého kraje. Na jižní hranici sousedí se správním územím Kolína a na severozápad ě se správním územím Nymburka. Oba zmín ěné správní celky spadají pod St ředo český kraj. Region se rozd ěluje do dvou celk ů Pod ěbradska a Městecka, které v sob ě zahrnují 35 obcí. Rozloha správní oblasti je na severu vymezena 50°17' severní ší řky na východ ě 15°24' východní délky, na jihu zhruba 50°5' severní ší řky a na západ ě zhruba 15°2' východní délky. Jelikož se celá oblast nachází v nížin ě, krajina má celkem jednolitý reliéf, rovinu s lehkým zvln ěním. Pr ůměrná nadmo řská výška v nivní části dosahuje 185 metr ů nad mo řem a říční terasy dosahují pr ůměrn ě 195 metr ů nad mo řem. V menší mí ře se jednotliv ě vyskytují kopce. Je to nap říklad nejvyšší vrchol v okolí Pod ěbrad Oškobrh dosahující výšky 285 metr ů nad mo řem. Region Pod ěbradska se částe čně rozprostírá na území ozna čovaném jako Nymburská kotlina. Tato oblast se vyskytuje p ředevším na soutoku řek Labe a Cidliny. Sou částí Nymburské kotliny je Sadská rovina nalézající se v okolí levého b řehu Labe a T řebestovic. Dalším rozeznatelným útvarem je Mrlinská tabule, která v sob ě zahrnuje Královém ěsteckou a Rož ďalovickou tabuli. Královém ěstecká tabule je oblastí zahrnující v sob ě hlavn ě údolní nivy a ojedin ělý kopec Oškobrh. V Rož ďalovické tabuli nalezneme četná jezera. 11 Zmín ěné útvary tvo ří celek, tzv. St ředolabskou tabuli, která je nedílnou sou částí St ředo české tabule. St ředo česká tabule je navíc částí soustavy, která se vyskytuje kolem toku řeky Labe tzv. České k řídové tabule. Tém ěř rovinná oblast je na jihu ost ře odd ělena Českobrodskou tabulí, která je tvo řena pevnými horninami kutnohorského krystalinika a nejstaršími labskými terasami. Na severu oblast odd ělují terasy pevn ějších inocerámových b řidlic a říční terasy, tentokrát řeky Cidliny ve sm ěru na severovýchod od M ěstce Králové. Říční terasy u M ěstce

11 MELICHAROVÁ, Jitka. Kutnohorsko a St řední Polabí . Praha, 1970. s. 8.

4

Králové tvo ří dlouhé oblé pozvoln ě mizející h řbety kruhového obvodu. 12 Oblast, kde se region nachází, by bylo také možné ozna čit za Polabskou nížinu rozkládající se podél st ředního toku řeky Labe. Problémem však je, že tato nížina není nijak p řesn ě územn ě vymezena. Díky nivním sediment ům a p říznivým klimatickým podmínkám je p ůda v Polabí úrodná a tedy i intenzivn ě zem ědělsky využívaná. Zem ědělská p ůda se vyskytuje spíše na levém b řehu toku řeky Labe. Na druhém b řehu se rozkládají lesy, které ale nemají v této oblasti p říliš velké zastoupení.

2.1 Geologie Podloží St ředního Polabí, do kterého zkoumaná oblast náleží, je p ředevším tvo řeno horninami České k řídové tabule. Charakteristickými horninami tvo řící skalní podklad jsou svrchní k řídy a skupiny jílovc ů, slínovc ů, pískovc ů a prachovc ů. Jsou to horniny svrchního Turonu až Santonu (coniaku), jež se usazovaly p řed 89 miliony let a vyskytují se v severovýchodní části regionu. P řechod na horniny spodního Turonu, vytvo řené p řed 93 miliony let, se objevuje sm ěrem na jihozápad. Na jihozápad ě na povrch vystupují granitoidy st ředo českého plutonu prekambrického až prvohorního stá ří. 13 Období p řelomu starších a mladších t řetihor je charakteristické pro celý evropský kontinent kolizí euroasijské a africké litosférické desky. Na našem území tedy i na území regionu Pod ěbradska se tato situace projevuje rozlámáním d řív ější pahorkatiny a zm ěnou toku koryt řek. 14 Hlavní ráz krajin ě udává tok řeky Labe, jež se zahlubuje do horniny. V měkkých k řídových horninách utváří široké údolí, kde se usazovaly fluviální sedimenty v podob ě kvartérních št ěrkopísk ů a písk ů tvo řící systém teras, které jsou viditelné u obce Žehu ň. Tyto kvartérní uloženiny bychom za řadili do pleistocénu. Období st ředního až mladšího pleistocénu m ělo vliv p ředevším z hlediska st řídání dob ledových a meziledových. Tyto extrémní změny zp ůsobovaly již výše zmín ěné destruktivní aktivity a následné mocné usazování sediment ů. V oblasti narazíme i na eolické sedimenty, což jsou naváté písky a spraše, vyskytující se p ředevším severn ě od Velkého Oseku, kde tvo ří p řesypy. Terasové št ěrkopísky a váté písky se vyskytují zejména v blízkosti tok ů řek, p ředevším Labe a Cidliny. A kone čně se zde vyskytují holocéní fluviální náplavy a sedimenty zastoupené hlínou, jílovitou hlínou, pís čitou hlínou a hlinitým pískem přesahujícím až do št ěrku. Tyto usazeniny tvo ří nyn ější nivy Labe, Cidliny a jejich p řítok ů.

12 MELICHAROVÁ, Jitka. Kutnohorsko a St řední Polabí . Praha, 1969. s. 8. 13 LOŽEK,Vojen – KUBÍKOVÁ,Jarmila et al. St řední Čechy . Praha, 2005. ISBN 80-86064-87-5. Str. 370 – 371. 14 LOŽEK, Vojen – CÍLEK, Václav – KUBÍKOVÁ, Jarmila et al. St řední Čechy: P říroda, člov ěk, krajina . St ředo český kraj, 2003. ISBN 80-86569-40-3. Str. 29 – 31.

5

Celkový terén se navyšuje sm ěrem k severu, kde zasahuje do Jizerského souvrství, jež je tvo řen slínovcem a prachovcem.15

2.2. Hydrologie Z hlediska hydrologie tu má hlavní zastoupení řeka Labe, jejímž nejv ětším p řítokem na území Čech je řeka Vltava vlévající se do Labe u M ělníka. Pr ůměrný pr ůtok řeky Labe u Hřenska se pohybuje okolo 308m 3/s 16 a v Nymburce 71,5m 3/s. 17 Ve svém horním toku vytvá ří jakési hluboké ka ňony a údolí s velkým spádem. Pramenná oblast je navíc poznamenaná odtáváním ledovce. Od oblasti Dvora Králové nad Labem se údolí rozši řuje a řeka není tak divoká. Protéká velmi malým spádem a na tomto úseku, až k soutoku s Vltavou, se vytvo řily křídové terasy. Nejv ětší výskyt t ěchto teras nalezneme mezi soutokem Metuje a Jizery. Tém ěř žádné terasy se nevyskytují mezi soutokem Vltavy a Jizery, jelikož terén je velmi narušen erozí. Existuje šest stup ňů teras. Všechny terasy jsou zachycené a viditelné na pravém b řehu Labe u Lysé nad Labem. Nejstarší a nejvyšší terasa dosahuje aluviální výšky 46 – 48 metr ů nad nivou Labe. Druhá terasa dosahuje výšky zhruba 20 metr ů nad aluviální výšku nivy řeky. Třetí terasa dosahuje výšky asi 10 metr ů nad aluviální výšku labské nivy a navíc je pokryta vrstvou nanesených a usazených písku, které mají mocnost 9 – 20 metr ů. Čtvrtá terasa o mocnosti 4 – 13 metr ů p řibližn ě dosahuje úrovn ě labské nivy. Následující pátá terasa nivu již lemuje a v některých místech v ní vytvá ří ostr ůvky. Dosahuje 4 – 16 metr ů nad aluviální výšku labské nivy. Terasa nesoucí číslo šest vypl ňuje říční koryto a je tvo řena št ěrkem, št ěrkopískem a pískem. Koryto je t ěmito sedimenty vypln ěno až do hloubky 13 metr ů. Labe mělo jiné řečišt ě než v sou časnosti. Protékalo kratší cestou od Jarom ěř e p řes Chlum a Dob řenice ke Kolínu. V pozd ějším stadiu a vlivem klimatických a tektonických podmínek se sm ěr toku za čal posouvat sm ěrem na jih až jihovýchod. Na rozdíl od krkonošského horského pramene Labe, pramenícího na tzv. Labské louce ve výšce 1380 metr ů nad mo řem, Cidlina pramení severn ě od Ji čína na západním svahu u obce Košov v nadmo řské výšce 600 metr ů. Je pravým p řítokem řeky Labe a p ři jejím ústí má pr ůtok 4,5 m 3 /s. Protéká oblastí m ěkkých svrchních k řídových hornin, kde vytvá ří rozlehlé údolí. Vodu získává v nižších oblastech, proto její hladina často kolísá. Znatelné je to p ředevším v dob ě tání, kdy se do ní vlévají vody z podmá čených luk a opakem jsou období nízkých stav ů v lét ě. Řeka Mrlina pramení ve výši 360 metr ů nad mo řem na Merkvartické plošin ě a ústí do Labe u Nymburka. Stejn ě jako

15 HAVRDA, Jan. Ke geologickým pom ěrům okolí Libice nad Cidlinou. In : Archeologické rozhledy 58, sešit 3. Praha, 2006. Str. 520 – 527. ISSN 0323-1267. Str. 520 – 521. 16 WIKIPEDIE. Labe . [cit. 15.11.2010]. URL. . 17 WIKIPEDIE. Labe . [cit. 15.11.2010]. URL. .

6

Cidlina protéká oblastí, jejíž podloží se skládá p ředevším z křídových m ěkkých hornin, a tak vytvá ří rozsáhlé a ploché údolí. 18 Západní část území odvod ňuje Výrovka. V regionu je navíc situováno n ěkolik desítek potok ů, ze kterých nabírají vodu již zmín ěné řeky. Najdeme zde i mnoho rybník ů, náhon ů, odvod ňovacích a spojovací kanál ů. Jeden z nejv ětších je Sánský kanál, spojující řeku Cidlinu a Mrlinu. Tento kanál byl postaven v 15. století, je 14 kilometr ů dlouhý a m ěl sloužit k napájení dnes již zaniklých rybník ů a mlýn ů.19 Nejv ětším rybníkem v oblasti je Žehu ňský rybník.

2.3. Pedologie Pedologie je r ůznorodá a ovlivn ěná reliéfem, petrografií, bioklimatem a antropologií. Základní neboli mate čný substrát kopíruje obrys geologického podloží. Na terasách vytvo řených usazováním sediment ů ve čtvrtohorách p řevažují hn ědé p ůdy. Zmín ěný typy půdy pat ří do referen ční t řídy luvisol ů.20 Tyto p ůdy vznikly odnosem materiál ů z luvizemí, což jsou p ůdy vyskytující se zejména v oblastech, kde býval p ůvodní lesní porost a nyní pat ří k zem ědělsky aktivn ě využívaným plochám. Na navátých pískách či spraších naopak převažuje černozem. Je to typ p ůd s velkým obsahem humusu s mocností 0.4 až 0.7 metr ů v depresních polohách, kde jsou t ěžší substráty a tedy lepší podmínky pro tvorbu humusu, se černozem m ůže m ěnit na černici. 21 V oblasti nivy nalezneme nivní p ůdu až černici. Tento typ půdy se řadí mezi fluvizem ě.22 Jejich charakteristikou je, že to jsou nejmladší půdy vznikající z naplavenin a opakovaného ukládaní jemnozrnných splachových sediment ů v nivách řek. Původn ě byly tyto typy p ůd sou částí lužních les ů, ale nyní je nivní p ůda a černozem intenzivn ě zem ědělsky využívaná zejména pro sv ůj velký potenciál. 23 Jediným poz ůstatkem černav, což jsou slatinné bažiny vznikající díky spodní pramenné vod ě, je lokalita u chrán ěné lesní oblasti Obora. 24 Na Pod ěbradsku m ůžeme nalézt v menší mí ře i tzv. podzoly. Jsou to kyselé p ůdy. Navíc se v této p ůdě hromadí slou čeniny železa. Podzoly se objevují na mineráln ě slabších horninách jako je žula, granulit, rula a další. 25

18 BALATKA, B řetislav – SLÁDEK, Jaroslav. Říční terasy v českých zemích . Praha, 1962. Str. 162 – 173 a 254 – 255. 19 MELICHAROVÁ, Jitka. Kutnohorsko a St řední Polabí . Praha, 1969. Str. 9. 20 LOŽEK, Vojen – CÍLEK, Václav – KUBÍKOVÁ, Jarmila et al. St řední Čechy: P říroda, člov ěk, krajina . St ředo český kraj, 2003. ISBN 80-86569-40-3. Str. 35. 21 Tamtéž. 22 Tamtéž. 23 Tamtéž. 24 HAVRDA, Jan. Ke geologickým pom ěrům okolí Libice nad Cidlinou. In : Archeologické rozhledy 58, sešit 3. Praha, 2006. Str. 520 – 527. ISSN 0323-1267. Str. 520 – 521. 25 LOŽEK, Vojen – CÍLEK, Václav – KUBÍKOVÁ, Jarmila et al. St řední Čechy: P říroda, člov ěk, krajina . St ředo český kraj, 2003. ISBN 80-86569-40-3. Str. 36.

7

2.4. Podnebí V pr ůběhu tzv. preboreálu a boreálu (8000 p ř.n.l. – 6000/5500 př.n.l.) se podnebí vyzna čovalo vlh čím a zhruba o 2°C teplejším ovzduším než máme dnes. Tyto klimatické podmínky se dotknuly mezolitického období a prav ěcí lidé se museli p řizp ůsobovat klimatickým zm ěnám. Klima bylo p říznivé a p řevážné území Čech se pokrylo hustými lesy. Dalším klimatickým obdobím byl tzv. atlantik (6000 p ř.n.l. – 5000/4000 př.n.l.), bylo charakteristické velkým oteplením v celé Evrop ě. Oteplení dosáhlo svého vrcholu. Ro ční pr ůměrná teplota byla o 1 – 3°C vyšší než dnes, navíc bylo i více vlhko, to p ředevším v období zimy. Vegeta ční období trvalo nejmén ě o p ůl m ěsíce déle než dnes. Díky vhodnému klimatu se nadále rozši řovaly lesní porosty, které byly v mnohem vyšších nadmo řských výškách než v dnešní dob ě. Docházelo k usazování kultur poblíž vodních zdrojů a p řechodu k zem ědělství. Dalším klimatickým obdobím je tzv. epiatlantik (4000 př.n.l. – 1250 p ř.n.l.). Zahrnuje v sob ě období eneolitu a částe čně dobu bronzovou. Je charakteristické častým st řídáním suchých a vlhkých období a velkými výkyvy teplot. Dalším klimatickým obdobím je tzv. subboreál (1250 p ř.n.l. – 700 p ř.n.l.) a zahrnuje v sob ě dobu bronzovou. Bylo charakteristické suchým klimatem s prudkými p řílivy deš ťů . Docházelo k rychlému rozši řování kulturní krajiny a rychlému úbytku les ů. Z těchto dvou d ůvod ů, tedy prudkým deš ťů m a úbytku lesního porostu dochází k častým záplavám a k rozsáhlé erozi. Období tzv. subatlantiku (700 p ř.n.l. – 600 n.l.) m ělo být klimaticky nejspíše horší než subboreál. Ale na druhou stanu tím, že docházelo k erozím a záplavám, tak zhruba v polovin ě tohoto období, zapo čal k ústup volných kulturních ploch, které byly nahrazeny lesy. A posledním obdobím je tzv. subrecent, který trvá až do sou časnosti, je celkem stabilní s menšími výkyvy v klimatu. 26 V dnešní dob ě oblast Pod ěbradska spadá do nejteplejších oblastí České republiky s vegeta čním obdobím trvajícím od dubna až do zá ří s pr ůměrnou teplotou p řesahující 15°C. Zimy jsou mírné a krátké, díky tomu se pr ůměrné ro ční teploty pohybují okolo 9 - 10°C. Vrchol zimy nastává v lednu a sn ěhová pokrývka bývá ojedin ělá. Pr ůměrné ro ční srážky dosahují 560 – 600 mm za rok, srážky se zv ětšují sm ěrem k jihu.

2.5. Vegetace Krajina je nyní málo zalesn ěná, ale v minulých dobách se po celé oblasti nacházely lesy. Velké zastoupení m ěly lužní lesy, které rostly p ředevším v oblasti tvo řené slatinnými sedimenty z pozdn ě glaciálního a raného holocéního období. V pr ůběhu staršího glaciálu se

26 LOŽEK, Vojen – CÍLEK, Václav – KUBÍKOVÁ, Jarmila a KOL. St řední Čechy: P říroda, člov ěk, krajina . St ředo český kraj, 2003. ISBN 80-86569-40-3. Str. 79 – 86.

8 za čala vyskytovat borovice, dokonce i v kombinaci s břízou. V pozdním glaciálu se objevil smrk, jenž se p řizp ůsobil chladnému období ale i následnému suchému a teplému preboreálu. Podél toku se vyskytovaly v nivní p ůdě vrbové luhy. S klimatickým optimem dochází ke zm ěně. Bory se prom ěň ují ve smíšené doubravy. Bory byly vytla čené do mén ě p říznivých míst na pís čité a št ěrkovité substráty labských teras. Již zmín ěné smíšené doubravy se uchytily v nivách. V období subboreálu se klima stále zlepšovalo a výsledkem bylo zvýšení druh ů d řevin. Došlo k rozr ůzn ění smíšených doubrav na kyselé doubravy, dubo-habry, jedlové doubravy, jedlo-bu činy. S příchodem člov ěka a vznikem zem ědělství se nejprve za čaly intenzivn ě využívat nížiny, ale na p řelomu7./ 8. století a pozd ěji dochází ke kácení les ů a tvorb ě tzv. kulturní krajiny, kde zbyly pouhé ostrovy lesa. Jejich poz ůstatky m ůžeme nalézt v národní p řírodní rezervaci Libický luh u Libice nad Cidlinou, což jsou lužní lesy. Další v ětší lesní celky se nacházejí mezi obcí Libice nad Cidlinou a Velkým Osekem a menší lesní celky podél toku řeky Labe. Poz ůstatek listnatého komplexu les ů nalezneme v okolí Dymokur. Krom ě d řevin se v prosv ětlených lesích vyskytovala bylinná vegetace. 27

2.6. Ekosystém Z přírodního hlediska zde m ůžeme nalézt a rozlišit n ěkolik okruh ů ekosystému. P římo kolem řeky se vyskytovaly lužní lesy, které pot řebovaly stálý p říjem vody a to v podobě pravidelných záplav a vyšší hladin ě spodní vody. Dalším okruhem je ekosystém rybník ů a vlhkých luk. Mezi četnými rybníky na Pod ěbradsku mohu jmenovat Žehu ňský rybník Dlouhopolský rybník, Kr čský rybník u M ěstce Králové, Kopi čácký rybník v Žehu ňské obo ře, rybníky Jakubský, Pustý nebo Komárovský u Dymokur. Následuje ekosystém listnatých strom ů a kone čně ekosystém slunných strání. Poslední jmenovaný ekosystém se dochoval na opukové České křídové tabuli, která hrani čí s Polabskou nížinou, jsou to terasy tvo řené usazeninami vápence a pískovce. Nalezneme zde stepní a lesostepní flóru, p říkladem je kopec Oškobrh nebo Vinný vrch u Opo čnice. 28

27 DRESLEROVÁ, Dagmar – POKORRNÝ, Petr. Vývoj osídlení a struktury prav ěké krajiny na st ředním Labi. Pokus o p římé srovnání archeologické a pyloanalytické evidence. In : Archeologické rozhledy 56, sešit 4. Praha, 2004. Str. 739 – 762. ISSN 0323-1267. Str. 741 – 743. 28 OFICIÁLNÍ INFORMA ČNÍ PORTÁL REGIONU POD ĚBRADSKO. Okolní Krajina . [Cit 14.10.2010]. URL: < http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=14&Itemid=30 >.

9

3. Stru čná historie archeologického bádání na prav ěkých lokalitách 3.1. Archeologické výzkumy v 19. století První zmínky o archeologických nálezech se objevují v polovin ě 19. století. Do té doby nebyla archeologickému oboru v ěnovaná odpovídající pozornost. Pokud byly objeveny archeologické artefakty s jejich dokumentací a uložením se zacházelo velmi neodborn ě, jelikož ješt ě ani žádní odborníci či odborné pracovišt ě neexistovalo. Nálezy byly uskute čněny náhodn ě nebo se archeologickými pracemi zabývali pouze nadšenci, laici nebo zájemci o starožitné artefakty a objekty. Jak se s nalezenými artefakty zacházelo, si m ůžeme ukázat v následující citaci. Zpráva se zachytila díky kroniká ři a u čiteli z Pod ěbrad Midideovi.

„U Pod ěbrad v zahrad ě, nazvané Sanspareil, když nádeníci, kopajíce jeden malý vršek, takové urny nalezli a mající za to, že to n ějaké čáry jsou, pobožn ě a s dobrým oumyslem rozbili a teprve panu d ěkanu Rösslerovi o tom oznámili…“ 29

Další doklad o tom, jak se zacházelo s archeologickými artefakty, pochází od archeologa a historika J. Hellicha, o kterém bude zmínka níže.

„Na výše uvedených polích p řicházelo se ve hloubce as 1 metru na nádoby z v ětší části úpln ě zachovalé, ale tvar ů drobn ějších. Rozpadlých nádob v zemi nebylo vnímáno, ty se zahazovaly.“ 30 „…našlo se p ři vybírání písku ku stavb ě severozápadní dráhy asi r. 1870 na 5 podobných hrob ů; ni čeho však nezachováno. Na poli pana Soboty č. pare. 241. s ním bezprost ředn ě sousedícím p ři podobné p říležitosti dobývání písku objevena kostra a jámy popelovité se st řepy. Ani z t ěchto ni čeho nezachováno…“ 31

Jedním z prvních, kte ří oblast Pod ěbradska za čali odborn ě zkoumat, byl významný pod ěbradský rodák, archeolog a historik Mg. Ph. J. Hellich. J. Hellich úzce spolupracoval s profesorem J. L. Pí čem, který je považován za jednoho ze zakladatel ů české archeologie, byl také prvním kustodem prehistorické sbírky Národního muzea, kterou vytvo řil, ut řídil a instaloval. Archeologické práce J. Hellicha m ůžeme sledovat na katastrech 14 obcí, kde

29 KLÁSEK, Čen ěk. Pod ěbradsko: Obraz minulosti i p řítomnosti. Pod ěbrady . Díl III., část čtvrtá. Pod ěbrady, 1940. Str. 22. 30 HELLICH, Jan. P řeun ětické nálezy v Sánech a okolí. In: Památky archeologické, ro č. 33 . Praha, 1922. Str.133 – 137. ISSN 0031-0506. Str.133. 31 HELLICH, Jan. Poh řebišt ě laténské v Dobšicích blíže Libn ěvsi (od Žehun ě jz.). In. Památky archeologické 19. Praha, 1901. str. 89 – 110. ISSN 0031-0506 . Str.91.

10 provád ěl výzkum nebo aspo ň zachránil prehistorické nálezy. Neorientoval se p římo na prav ěkou archeologii, při jeho výzkumech docházelo ke zjišt ění a dokumentaci i ran ě až vrcholn ě st ředov ěkých nález ů. Archeologické výzkumy a práce provád ěl náhodn ě a podle pot řeb. Archeologické práce byly vyvolávány zejména výstavbou, nap ř. železnice roku 1896, těžbou písku, který je v lokalit ě hojn ě zastoupen v podob ě diluviálních usazenin, a nebo p ři orebních pracích na poli. 32 Archeologické práce byly vykonávány od nejjednodušší formy – povrchový sb ěr, až k rozsáhlému archeologickému záchrannému výzkumu (nap říklad v případ ě zjišt ění narušení sídlišt ě nebo poh řebišt ě). Výzkumy prozatím nebyly vyvolávány zám ěrn ě (plošný systematický archeologický výzkum), ale pouze v souvislosti s náhodnými nálezy archeologických artefakt ů. Hellichova systematická práce v terénu byla spojena s rozsáhlou publika ční činností p ředevším v Památkách archeologických, kde publikoval v letech 1896—1927, dále v Obzoru prehistorickém. Navíc napsal samostatný díl o prav ěkém osídlení Pod ěbradska, v souboru knih nesoucí název - Pob ěbradsko. Sice zde nenajdeme všechny údaje o jeho archeologické aktivit ě, protože n ěkteré výzkumy či nálezy nebyly zve řejn ěné, ale informace jsou dohledatelné v jeho písemné a i kresebné dokumentaci, jenž je uložená v archivu Polabského muzea. 33 Jeho celoživotní práce byla velmi významným přisp ěním pro získání informací o nejstarších d ějinách této oblasti. Ve své dob ě byl Pod ěbradský region jeden z mála tak dob ře archeologicky prozkoumaných a i z tohoto hlediska je práce J. Hellicha do dnešních dn ů uznávaná a vnímaná za velký vzor. Zde následují dva z větších výzkum ů, které provedl J. Hellich. Roku 1899 prob ěhl v ětší archeologický výzkum na katastrálním území obce Sány. Archeologický výzkum, který byl vyvolán t ěžbou písku, při n ěmž došlo k odhalení poh řebišt ě, které pat ří protoúnětické kultu ře. Našlo se zde mnoho keramických nádob, které byly umíst ěny v pravidelných řadách. Tyto nádoby ohrani čovaly hrob dít ěte ve skr čené poloze. Nález je d ůležitý z hlediska nalezeného hrobu, jelikož se jednalo o jeden z prvních nález ů kostry poh řbené ve skr čené poloze v regionu. 34

32 HELLICH, Jan. Archeologický výzkum ve st ředních Čechách: Nejnov ější výzkumy v okolí Libice u Pod ěbrad. In: Archeologické památky 17 . Praha, 1897. Str. 641 – 693. ISSN 0031-0506. Str. 461. 33 SEDLÁ ČKOVÁ, Hedvika - WALDHAUSER,Ji ří. Laténská poh řebišt ě ve st ředním Polabí, Nymburk. Památky archeologické 78, číslo 1. Praha, 1987. Str. 134 – 204. ISSN 0031-0506. Str. 135. 34 HELLICH, Jan. P ředun ětické nálezy v Sánech a okolí. In. Památky archeologické 35. Praha, 1922. Str. 133 – 137. ISSN 0031-0506. Str. 133 – 137.

11

Stejného roku prob ěhl na katastrálním území obce Od řepsy archeologický výzkum, který p řinesl informace o poh řebišti náležícího do období doby římské. Archeologický výzkum byl vyvolán t ěžbou opuky. 35

3.2. Archeologické výzkumy v první polovin ě 20. století Do dvacátých let 20. století jsou archeologické výzkumy stále pod taktovkou J. Hellicha, kterého jsem zmínila v předešlé kapitole. Po skon čení p ůsobnosti J. Hellicha se příliv výzkum ů a prav ěkých nález ů zastavil. Hlavním d ůvodem byla doba, ve které Hellich působil. Byl osobou s pot řebnou autoritou a nadšením žijící v období osv ětov ě-vzd ělávací činnosti. K ojedin ělým archeologickým aktivitám nebo nález ům archeologických artefakt ů docházelo náhodn ě, p ředevším díky b ěžným pracím na poli a orb ě. Pod vedením J. Hellicha bylo v rozmezí let 1902 – 1903 prozkoumáno bylanské poh řebišt ě na katastrálním území obce Kolaje. Výzkum byl vyvolán meliorací polí. Bohužel byla p ři zmín ěných melioracích velká část poh řebišt ě zni čena. 36 Jedním z větších archeologických výzkum ů, které ješt ě vedl J. Hellich byl proveden na katastrálním území obce Pátek. Bylo zde objeveno poh řebišt ě náležící protoúnětické kultu ře. Poda řilo se zde zachránit pouze 6 hrob ů z v ětšího poh řebního komplexu, jelikož poh řebišt ě bylo narušeno již v předchozích letech t ěžbou písku, p ři které se na nálezy nebral z řetel. 37 Roku 1926 byl na katastrálním území obce Úmyslovice proveden archeologický výzkum při rozši řování silnice sm ěrem k obci Podmoky. Díky archeologickým pracím bylo zachyceno rozsáhlé sídlišt ě náležící lužické kultu ře. 38 K větším systematickým archeologickým výzkum ům dochází až po druhé sv ětové válce. Výzkumy se týkaly hlavn ě lokalit s výskytem slovanských sídliš ť a dále období raného až vrcholného st ředov ěku. Z dochované dokumentace víme, že až do 70. let 20. století ojedin ěle docházelo k větším archeologickým výzkum ům a nález ům. Archeologové čerpali informace z nález ů starších generací.

35 HELLICH, Jan. Žároví hroby z doby římského císa řství na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 28. Praha, 1919. Str. 88 – 92. ISSN 0031-0506. Str. 88. 36 SEDLÁ ČKOVÁ, Hedvika. Bylanské hroby z Kolají, Okr. Nymburk. In. Archeologické rozhledy 25, sešit 2. Praha, 1973. Str. 129 – 138. ISSN 0323-1267. Str. 129 – 138. 37 HELLICH, Jan. Pozdn ě neolitická poh řebišt ě skr čků „ Na Žebráku“ u Pátku. Památky archeologické 32. Praha, 1921. Str. 213 – 219. ISSN 0031 – 0506. Str. 213 – 219. 38 HELLICH, Jan. Kolonie z doby lužické v Oumyslovicích. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 565 – 566. ISSN 0031-0506. Str. 565 – 566.

12

3.3. Archeologické výzkumy ve druhé polovin ě 20. století Ve druhé polovin ě 20. století prob ěhlo n ěkolik desítek výzkum ů, které byly vedené především Archeologickým ústavem Akademie v ěd České republiky, ale podílelo se na nich i Polabské muzeum se sídlem v Pod ěbradech. Ješt ě v pr ůběhu sedmdesátých a osmdesátých let nejsou zaznamenány četné velké archeologické výzkumy, jako jsem se již zmínila v předešlé kapitole. Zpracovávaly se zejména nálezy u čin ěné v minulosti a tvo řila se k nim, pokud to bylo možné, odpovídající dokumentace. Provád ěly se tedy p ředevším povrchové sb ěry na polích, která se narušila orbou, nebo pr ůzkum lokalit, kde již došlo k nalezení archeologických artefakt ů. Archeologové se snažili zp ětn ě ur čit pravd ěpodobné místo nalezení a blíže neur čené artefakty zadatovat, ale práce byla spíše neúsp ěšná. Je jen velmi malá pravd ěpodobnost, že se poda ří informace dohledat zp ětn ě, pokud jsou artefakty vy ňaty ze zem ě. Na katastrálním území obce Od řepsy byly první nálezy u čin ěny již 1815. Ale řádný výzkum zde byl proveden až roku 1958 v souvislosti se silným narušením lokality p ři t ěžb ě opuky. Nejd ůležit ějším nálezem bylo dvojité palisádové ohrazení hradišt ě z rozmezí mladší doby halštatské až časn ě laténského období. 39 V rozmezí let 1974 – 1988 byl na slovanském hradišti v Libici nad Cidlinou provád ěn archeologický výzkum, který byl n ěkolikrát p řerušen. Po prozkoumání p ředhradí zmín ěného hradišt ě se poda řilo získat nové poznatky o osídlení lokality již v dob ě bronzové.40 Ojedin ělým rozsáhlým záchranným výzkumem v roce 1976 byl vyvolán náhodným nálezem narušeného neolitického sídlišt ě p ři melioraci pole v obci Kn ěži čky. Metodou rýhování bylo nalezeno 59 objekt ů. Archeologický výzkum byl veden panem V. Černým za pomoci J. Fridricha. 41 Roku 1987 byl na katastrálním území obce Dobšice proveden archeologický výzkum, který byl vyvolán stavebními pracemi. Tento výzkum byl d ůležitý z hlediska objevení

39 ARU Praha ZAA 5700/1994 .katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Prah Hl. 4713/1958 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 5182/1974 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk ARU Praha Hl. 6197/1947 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 5182/ 1974 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 40 ARU Praha Hl. 6215/1975 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4249/1977 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6256/1978. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6019/1979. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4315/1982 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0007/1984. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk ARU Praha Hl . 4440/1988. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 41 FRIDRICH, Jan. Zpráva o služební cest ě do Kn ěži ček , Okr. Nymburk. Praha, 1976.

13 antropomorfní neolitické plastiky „sedícího muže“, která je na našem území vzácným jevem. 42 Archeologické výzkumy za čaly nabírat na intenzit ě až v devadesátých letech. Tyto archeologické práce jsou spojené hlavn ě s výstavbou kanalizací, plynovod ů a dalšími stavebními aktivitami, jako je sledování výkopových akcí pro firmu Telecom. Velmi častá metoda p ři takovém druhu archeologických aktivit, které mají podobu spíše archeologického dohledu, než samotného výzkumu, je pr ůzkum jednotlivých rýh vykopaných pro potrubí. Jelikož je jejich rozsah malý (mám tím na mysli ší řku výkopu) není tak úpln ě pravd ěpodobné, že se p ři výkopových pracích narazí na archeologické objekty. Proto si myslím, že i z tohoto důvodu, m ěl tento druh archeologických prací často negativní výsledky, i když p ředchozí náhodné sb ěry či nálezy prav ěké osídlení dokazují. Samoz řejm ě dochází i k jiným archeologickým aktivitám než pouze k dozoru p ři stavebních pracích. Jednou z nich je povrchový sb ěr a ojedinělé záchranné nebo p ředstihové archeologické výzkumy. V pr ůběhu roku 1992 prob ěhl velký záchranný výzkum v prostorách pod ěbradského zámku. Výzkum prob ěhl v souvislosti s přestavbou části p ředzám čí na divadlo. Bohužel byl výzkum zahájen až po opakovaném narušení zem ě, takže velká část artefakt ů nemohla být zachrán ěna a mnoho informací se tím ztratilo. Ale i tak se poda řilo zjistit mnoho cenných informací z období st ředov ěku a objevily se i poz ůstatky prav ěkého osídlení.43 V rozmezí let 1992 – 1993 prob ěhl předstihový záchranný výzkum v prostorách předhradí slovanského hradišt ě v Libici nad Cidlinou. Archeologický výzkum byl vyvolán přestavbou místní školy na penzion diakonie. Nejd ůležit ějším nálezem, který výzkum p řinesl, byl poz ůstatek obydlí náležící lužické kultu ře. 44

3.4. Archeologické výzkumy ve 21. století Stále čast ěji se objevují záchranné archeologické výzkumy vyvolané stavební činností. Zde dochází ke dv ěma formám. Bu ď se provede p ředstihový výzkum p ři dohod ě se stavebním vedoucím nap říklad 2 – 3 m ěsíce p řed samotnou stavbou, nebo dochází k záchrannému

42 BŘICHÁ ČEK, Pavel – RULF, Jan. Objekty kultury s lineární keramikou z Dobšic n. C. (Okr. Nymburk) a mikroregion dolní Cidliny v neolitu. In. Archeologické rozhledy 46, sešit 2. Praha, 1992. Str. 153 – 169. ISSN 0323-1267. Str. 153 – 169. 43 ARU Praha Hl. 2047/1992 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 44 ARU Praha Hl. 1549/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2671/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2314/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2671/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2205/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2952/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Namburk.

14 archeologickému výzkumu v případ ě, že se p ři stavb ě narazí na archeologické objekty. Dále pokra čují i archeologické práce formou dohledu soub ěžn ě se stavebními pracemi, p ředevším při plynofikaci nebo vým ěně kanalizace. Jedním ze záchranných archeologických výzkum ů je výzkum vedený Z. Sedlá čkem, provedený v roce 2003 magnetometrickým m ěř ením na katastrálním území Cho ťánek, díky kterému byl objeven a prozkoumán zbytek neolitického rondelu náležící lengyelské kultu ře. 45

3.5. Historie vzniku Polabského muzea První náznaky vzniku Polabského muzea souvisejí s uspo řádáním celonárodní Národopisné výstavy českoslovanské, která prob ěhla v roce 1895. Po skon čení Národopisné výstavy se část sbírek vrátila do Pod ěbrad, kde se slou čila s významnou sbírkou místního lékárníka J. Hellicha. Muzeum bylo oficiáln ě založeno roku 1902 díky aktivit ě regionálních nadšenc ů, sb ěratel ů starožitnictví a laických archeolog ů – amatér ů. Jednou z nejd ůležit ějších osobností, která je spojena s prvními archeologickými aktivitami muzea byl již zmín ěný pod ěbradský lékárník J. Hellich. J. Hellich byl členem tzv. Pí čovy družiny. J. L. Pí č byl vedoucí v prehistorickém odd ělení Národního muzea v Praze a hlavní postavou a zakladatelem skupiny archeolog ů, kte ří provád ěli první archeologické výzkumy na území České republiky. Hellich byl vedoucím muzejního spolku od jeho založení v roce 1902 až do své smrti v roce 1931. První budovou využívanou pro pot řeby muzea a p ředevším pro umíst ění sbírek byl hotel Záložna. Roku 1903 se do jeho podkrovních prostor ů nainstalovaly první sbírky. Roku 1906 se muzeum p řest ěhovalo do nové budovy, která byla k dispozici celým svým prostorem. Muzejní budovou se nakonec stala bývalá základní škola u kostela, kde se muzeum nachází do sou časnosti. Budova prošla roku 2009 rekonstrukcí. Roku 1926 J. Hellich ukon čil v muzeu svoji činnost. Reakcí na tento akt byl návrh na pojmenování muzea po jeho osob ě. Od roku 1956 do roku 1959 spadalo Polabské muzeum (v té dob ě Hellichovo) pod Krajské vlastiv ědné muzeum Pražského kraje se sídlem v Pod ěbradech. Roku 1959 bylo sídlo p řeneseno do Prahy a tím se i Polabské muzeum osamostatnilo a stalo se muzeem m ěstským nesoucí název M ěstské museum Lázní Pod ěbrady. Od roku 1964 se Polabské muzeum stalo Oblastním muzeem a st řediskem vlastiv ědné práce nejen pro Pod ěbrady ale i pro okresy Nymburk, Kolín, Mladá Boleslav a Mělník. Od roku 1974 do roku 2002 se řídilo správou ONV v Nymburce a neslo název

45 ARU Praha ZAA 4816/2005 . Katastr Choťánky, Okr. Nymburk.

15

Polabské muzeum v Pod ěbradech s okresní p ůsobností. Roku 2003 zanikly okresy a tak řízení Polabského muzea nyní náleží St ředo českému kraji. Polabské muzeum vyvíjí i samostatnou činnost p ři archeologických výzkumech nebo spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie v ěd České republiky. Samoz řejm ě krom ě archeologických výzkum ů muzeum provádí také povrchové sb ěry a záchranné výzkumy p ři stavbách nebo nahlášených nálezech. Činnost provádí na celém okrese Nymburk. Archeologické práce jsou vyvolané p řestavbou historických budov, které spadají pod ochranu památkové pé če. Mimo chrán ěné zóny st ředov ěkých m ěst jsou archeologické práce vyvolané stavbami kanalizace, vedením plynovod ů, elekt řiny a výkopovými pracemi Telecomu. V Polabském muzeu nyní nalezneme rozsáhlou archeologickou sbírku a archeologickou expozici. 46

4. Katalog prav ěkého osídlení na jednotlivých katastrálních územích obcí regionu Pod ěbradska 4.1. Kulturn ě neza řazené hmotné poz ůstatky prav ěkého osídlení Hrad čany Poblíž obce Hrad čan se v souvislosti s povrchovým sb ěrem, který byl vyvolán častou orbou p ůdy, provedlo geofyzikální m ěř ení. Na zkoumané ploše došlo p ři povrchovém sb ěru k nálezu zlomk ů prav ěkých keramických střep ů. Prav ěké st řepy nejsou nijak blíže za řazeny, a tudíž nem ůžeme ur čit, o jakou kulturu se jedná. 47 Křečkov Náhodný nalez plochého sekeromlatu s nesymetricky zbroušeným ost řím a zaobleným zúženým týlem pochází z roku 1941. 48 Druhým nálezem byl op ět sekeromlat, jenž vznikl provrtáním klínku, který byl siln ě vyklenutý a zbroušený. 49 Libice nad Cidlinou Ve st ěnové pískovně poblíž obce se p ři topografickém pr ůzkumu poda řilo lokalizovat prav ěké sídelní jámy, které nejsou blíže ur čeny. 50 Druhým náhodným a ojedin ělým nálezem z období prav ěku, který není blíže ur čen, je část sekeromlatu. Nalezena byla jeho p řední část

46 POLABSKÉ MUZEUM. Polabské muzeum v Pod ěbradech: Historie Polabského muzea. [cit 21.11.2010]. URL: . 47 ARU Praha ZAA 3565/ 98 . Katastr Hrad čany, Okr. Nymburk. 48 ARU Praha Hl. 2217/1945 . Katastr K řečkov., Okr. Nymburk. 49 ARU Praha Hl. 2218/1945 . Katastr K řečkov, Okr. Nymburk. 50 ARU Praha Hl. 831/ 1944 . Katasr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk.

16 s tupým ost řím a rozši řujícím se t ělem ke st řední části. 51 Od řepsy Roku 1998 byly v areálu slovanského hradišt ě, které se nachází na kopci Oškobrhu, ležícího jižn ě od obce Vlkov pod Oškobrhem, nalezeny p ři náhodném povrchovém sb ěru úlomky prav ěkých st řep ů, které nebyly blíže ur čeny. Z učin ěného nálezu je z řejmé, že lokalita byla osídlena již ve starší dob ě, než raném st ředov ěku. 52 Opolany Ojedin ělým nálezem z této obce je část obdélníkové ploché motyky. Nález byl u čin ěn při kopání jámy pro hn ůj na parcele rodinného domku, který pat řil panu Ostrému. 53 Roku 1977 byla na severozápadním okraji obce p ři povrchovém sb ěru, jenž byl vyvolaný n ěkolikanásobnou orbou, nalezena část motyky. Jednalo se o t říčtvrtinovou část vrtané motyky, která byla vyrobená ze zelené b řidlice. 54 Pátek Roku 1991 byl p ři výkopových pracích pro plynovod, který vedl do továrny Mepol v Libici nad Cidlinou, proveden archeologický dohled. Dohled nad zemními pracemi zajistily J. Justová a E. Horáková. P ři pr ůzkumu vlastních výkopových rýh vyzn ěla archeologická akce negativn ě, ale p ři pr ůzkumu okolí výkopových rýh se nalezly t ři prav ěké st řepy, o kterých v hlášení nejsou bližší informace. 55 Plynovod byl veden i p řes katastrální území Cho ťánek, kde probíhal také archeologický dohled nad výkopovými pracemi. Tuto informaci uvádím zde, jelikož hlášení o provedené archeologické akci z katastrálního území Cho ťánek nebylo vytvo řeno. 56 Písková Lhota V obci došlo k náhodnému ojedin ělému nálezu obdélníkové motyky s oblým b řitem a neopracovaným týlem. 57 Pod ěbrady V obci v těsné blízkosti řeky Labe byl u čin ěn ojedin ělý nález „ rohovcové št ěpiny“ 58 ve tvaru šipky s pilovitým ost řím. 59 Pan Kví čala náhodn ě nalezl část klínu s rovným týlem v poloze „Na Vinicích“, který

51 ARU Praha Hl. 2227/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 52 ARU Praha ZAA 3566/1998 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 53 ARU Praha Hl. 2006/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 54 ARU Praha Hl. 3868/1982 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 55 ARU Praha Hl. 957/1992 . Katastr Pátek, Okr. Nymburk. 56 ARU Praha Hl. 958/1992 . Katastr Pátek, Okr. Nymburk. 57 ARU Praha Hl. 1934/1945 . Katastr Písková Lhota, Okr. Nymburk. 58 ARU Praha Hl. 1957/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 59 ARU Praha Hl. 1957/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk.

17 daroval Polabskému muzeu. Jedna bo ční strana klínu byla zbroušena do roviny. V přední části klínu se nacházejí znaky po vývrtu, který nebyl dokon čen. 60 Při založení nového katolického h řbitova roku 1905 došlo k odkrytí kulturní jámy lužické kultury, ve které se našel kamenný otlouka č. Nástroj m ěl kruhovitý tvar s vyhlazenou základnou a jsou na n ěm viditelné znaky opracování. Nástroj byl rozbit na p ět částí, které byly posléze slepeny. 61 V červnu roku 1992 prob ěhl na zámku v Pod ěbradech záchranný výzkum. Výzkum byl realizovaný v souvislosti s přestavbou části p ředzám čí na divadlo, p ři které docházelo k opakovanému ni čení plochy velkoplošnými výkopy. Na zkoumaných profilech byla zachycena prav ěká kulturní vrstva. 62 Senice Ojedin ělé nálezy čty ř kamenných nástroj ů daroval pan Požárecký Polabskému muzeu. Jedná se o t ři sekeromlaty a jednu motyku. Dva sekeromlaty byly siln ě poškozeny, jeden se dochoval celý. Týly jsou hrub ěji opracované a otlu čené. Motyka je taktéž hrubšího opracování se zužujícím se obloukovitým ost řím. Nálezové okolnosti ani rok nálezu nejsou známy. 63 Dalším ojedin ělým nálezem je kamenný klín lichob ěžníkovitého tvaru, který daroval již zmín ěný nálezce Polabskému muzeu. Klín je hrub ě opracovaný s otlu čeným ost řím s náznakem vývrtu, který se nachází v jedné čtvrtin ě klínu. Spodní strana je zbroušena do rovné plochy a horní je vyklenuta. 64 Sokole č V obci došlo k ojedin ělému nálezu sekerky, která má tvar trojúhelníku. H řbet, základna a ost ří sekerky nesou znaky po zbroušení. O roku, místu a nálezci nejsou v hlášení údaje. 65 Druhým ojedin ělým nálezem, bez bližších údaj ů, je plochá motyka ve tvaru lichob ěžníka s rovným oboustrann ě zbroušeným b řitem a zbroušenými bo čními st ěnami. 66 Vrbová Lhota K archeologickým pracím, v tomto p řípad ě spíše archeologickému dohledu, docházelo v rozmezí let 1996 – 2004 p ři pokládání potrubí kanalizace. Po prozkoumání jednotlivých rýh, které byly vybírány t ěžkou technikou, byl zaznamenán jen jeden archeologický objekt, který ve své výplni neskrýval žádné artefakty. Tato archeologická akce sice vyznívá negativn ě, ale

60 ARU Praha Hl. 1963/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk . 61 ARU Praha Hl. 2013/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 62 ARU Praha Hl. 2047/1992 . Katastr Pod ěbeady, Okr. Nymburk. 63 ARU Praha Hl. 1466/1945 . Katastr Senice, Okr. Nymburk. 64 ARU Praha Hl. 1467/1945 . Katastr Senice, Okr. Nymburk. 65 ARU Praha Hl. 1971/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. 66 ARU Praha Hl. 1985/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk .

18 již z předešlých let existují doklady o prav ěkém osídlení. Dokladem jsou nálezy uložené v Polabském muzeu. Bohužel nelze ur čit, kde p řesn ě byly nálezy objeveny, jelikož k nim nebyla dokon čena dokumentace. Jedná se o nálezy blíže neur čených zlomk ů prav ěkých kamenných nástroj ů a keramických st řep ů. 67

4.2. Paleolit Křečkov Ojedin ělým nálezem z období mladšího paleolitu, je artefakt kamenné štípané industrie. Tento artefakt náhodn ě objevil roku 1965 tehdejší ředitel muzea v Pod ěbradech pan S. Šebek p ři nedokumentované akci v pískovn ě poblíž silni ční komunikace. Pískovna leží mezi osadou K řečho ř a Budim ěř ice. 68

4.3. Mezolit Písková Lhota V pískovn ě poblíž obce se nalezlo n ěkolik odšt ěpk ů z pazourku, jejichž velikost a pokrytí bílou patinou by mohl být ukazatelem mezolitického stá ří pazourku. 69

4.4. Neolit Dobšice V rozmezí let 1862 až 1866 byly na polích „Rybník“ a „Bezd ěz“ p ři povrchových sb ěrech objeveny četné zlomky z kamenných broušených nástroj ů (mlaty, klíny, sekerky). 70 Chot ěšice Roku 1901 J. Hellich narazil při bližším pr ůzkumu v poloze „Ostrov“ na kulturní jámu, která byla vypln ěna keramikou. Fragmenty keramiky jsou hrubé ale i jemné s tuhováním. Nejd ůležit ějším nálezem byla část pazourku 71 Cho ťánky Roku 1945 byl v lokalit ě „Na Vrchách“ nalezen ojedin ělý artefakt sekerky. Zbroušení břitu a st ěn sekerky bylo zám ěrné a navíc byl týl a b řit druhotn ě otlu čen. Rozm ěry sekerky dosahují na délku 20,5 centimetr ů na ší řku 8,7 centimetr ů a na výšku 2,5 centimetr ů. 72

67 SEDLÁ ČEK, Zbyn ěk. NZ 2287/2004: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném roku 2004 na stavb ě podtlakové kanalizace v obci Vrbová Lhota, Okr. Kolín . Kolín, 2005. 68 ARU Praha Hl. 8895/1975 . Katastr K řečkov. Okr. Nymburk . 69 ARU Praha Hl. 5226/1946 . Katastr Písková Lhota, Okr. Nymburk. 70 ARU Praha Hl. 5208/1994. Katastr Dobšice, Okr. Nymburk. 71 HELLICH, Jan. Hrob v Chot ěšicích na Králové M ěstecku. In. Památky archeologické 19. Praha, 1901. Str. 183 – 186. ISSN 0031-0506. Str. 186.

19

Chroustov

Roku 1952 provedl J. Böhm nedokumentovaný orienta ční pr ůzkum. Pr ůzkum provedl na dvou místech v obci. Prvním místem byly zahrady statk ů, které se rozprostíraly na návsi, a druhým místem byly oba b řehy rybníku. Již d říve se zde náhodn ě našly archeologické artefakty (keramika), ale bohužel zp ětn ě nelze ur čit, z jakého nalezišt ě pocházejí. Böhm se po bližším ohledání keramických st řep ů domníval, že jde o keramiku pat řící kultu ře s lineární keramikou. Jedná se o zlomky st řep ů s tmavým jádrem a ost řivem, které jsou potažené červenavým až hn ědavým povrchem. Nemají ale žádnou charakteristickou výzdobu, proto je nelze blíže ur čit. 73 Kolaje Na svahu kopce Oškobrhu, sm ěrem k obci Kolaje, u činil roku 1945 pan Špinka ojedin ělý nález. Objevil plochou sekerku lichob ěžníkovitého tvaru s oblým břitem. Bo ční st ěny sekerky nesly zám ěrné znaky zbroušení. Týl nenesl znaky opracování. Rozm ěry sekerky dosahovaly na délku 7,2 centimetr ů na ší řku 4,3 centimetr ů a na výšku 1,8 centimetr ů.74 Křečkov Ojedin ělý nález byl u čin ěn roku 1889 na poli poblíž lomu, který pat řil panu K ůrkovi. Objevila se zde sekerka lichob ěžníkovitého tvaru se siln ě zaobleným b řitem a zbroušenými bo čními st ěnami. 75 Další náhodný ojedin ělý nález poblíž této obce byl u čin ěn roku 1891 a jednalo se o tzv. kopytovitý klín se zaobleným zbroušeným b řitem. Jedna z bo čních stran není vyhlazena a týl chybí. 76 Náhodný nalez plochého sekeromlatu s nesymetricky zbroušeným ost řím a zaobleným zúženým týlem pochází z roku 1941. 77 Druhým nálezem byl op ět sekeromlat, jenž vznikl provrtáním klínku, který byl siln ě vyklenutý a zbroušený. 78 Libice nad Cidlinou V blízkosti obce byl u čin ěn náhodný ojedin ělý nález ploché sekerky lichob ěžníkovitého typu, jejíž b řit i týl je siln ě zbroušen. Bližší informace o tomto nálezu nejsou známy. 79 Dalšími náhodnými nálezy jsou ojedin ělé zlomky kamenných sekerek, u

72 ARU Praha Hl. 2185/ 1945. Katastr Cho ťánky, Okr. Nymburk. 73 ARU Praha Hl. 948/1952 . Katasr: Chroustov, Okr. Nymburk. 74 ARU Praha Hl. 2209/ 1945. Katastr Kolaje, Okr. Nymburk. 75 ARU Praha Hl. 2214/1945 . Katastr K řečkov, Okr. Nymburk. 76 ARU Praha Hl. 2216/1945 . Katastr K řečkov. Okr. Nymburk. 77 ARU Praha Hl. 2217/1945 . Katastr K řečkov., Okr. Nymburk. 78 ARU Praha Hl. 2218/1945 . Katastr K řečkov, Okr. Nymburk. 79 ARU Praha Hl. 2219/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk.

20 kterých postrádáme bližší údaje o místu a datu nalezení i popisu jednotlivých zlomk ů. 80 Pod ěbrady Obec Polabec leží v západní části katastrálního území Pod ěbrad v blízkosti polohy, která se nazývá „Na Vinicích“. Obce jsou navíc odd ěleny tokem řeky Labe. Na b řehu, kde se rozprostírá obec Polabec, se od po čátku neolitu a možná již d řív, ale doposud to není doloženo archeologickými nálezy, využíval brod. Na b řehu Labe blíže k Pod ěbrad ům se vyskytuje vyšší plošina, na které vzniklo p říhodné místo pro neolitickou osadu. Nelze zjistit, zda se jedná o nálezy odpovídající existenci neolitické osady nebo o ojedin ělý hromadný nález kamenných klín ů. Existence neolitického sídlišt ě nelze doložit pouze na základ ě hromadného depotu. 81

4.4.1. Kultura s lineární keramikou Dobšice J. Saka řová a P. Břichá ček provedli roku 1987 povrchový sb ěr v lokalit ě „Na Záme čku“. Objevili zde neolitickou jámu s množstvím lineární keramiky a neolitickým idolem. 82 Roku 1987 byla navíc v souvislosti se stavbou mostu narušena kulturní vrstva pat řící kultu ře s lineární keramikou, ve které byly zachyceny jámové objekty. Výpl ň jámového objektu obsahovala p ředevším zlomky keramiky, broušené a štípané kamenné industrie a kostí. Keramika má charakteristické ozdobení: lineární ornamenty. Zvláštností byl nález antropomorfní neolitické plastiky, která podle autor ů článku p ředstavuje nejspíše sedícího muže. Neolitické lidské plastiky jsou na našem území vzácností. 83 Kn ěži čky Roku 1976 došlo k narušení neolitického sídlišt ě na poli u silnice, jež vedla ve sm ěru Praha – Hradec Králové. Aktivity spojené s meliorací narušily sídlišt ě ve tvaru kosodélníku o velikosti 180x250x80 metr ů. Prav ěké sídlišt ě se nacházelo v severovýchodní části území. Pr ůzkum byl proveden metodou rýhování a výsledkem byl nález 59 objekt ů. Po provedení povrchových sb ěrů se v okolí objekt ů v omezeném množství nalezla lineární keramika a

80 ARU Praha Hl. 1176/1949 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 81 HELLICH, Jan. Druhý hromadný nález kamenných klín ů na Pod ěbradsku. In: Památky archeologické 35 . Praha, 1927. Str. 546 – 547. ISSN 0031-0506. Str. 546. 82 SAKA ŘOVÁ, Jana. NZ 734/ 1988 : Zpráva o terénním archeologickém pr ůzkumu v Dob čicích, poloha „ Na Záme čku“, okr. Nymburk . Pod ěbrady, 1988. 83 BŘICHÁ ČEK, Pavel - RULF, Jan. Objekt kultury s lineární keramikou z Dobšic n.C. (Okr. Nymburk) a mikroregion dolní Cidliny v neolitu. In. Archeologické rozhledy 46, sešit 2. Praha, 1992. Str. 153 – 169. ISSN 0323-1267. Str. 153 – 169.

21 zví řecí kosti. Pr ůzkum vedl V. Černý s pomocí J. Fridricha. 84 Další archeologická akce v obci prob ěhla roku 2002. P ředstihový záchranný výzkum se uskute čnil z d ůvodu plynofikace obce. Archeologický výzkum probíhal metodou dohledu na stavební práce p ři pokládání potrubí a p řípojek plynovodu. Výzkum byl veden Z. Sedlá čkem. Plynovod vedl od jihovýchodní části katastru obce B ěrunice, podél východního okraje sm ěrem na jih až k jihozápadní části obce Kn ěži čky (tzv. „Kopi čák“). Archeologické práce byly až na dv ě situace negativní. V části obce zvané „Pa řezovina“ se na parcele číslo 155/1 našly zlomky keramiky. 85 Opolany

Na lokalit ě zvané Soukupovo pole, která bývala na západním okraji obce Opolan, byly první nálezy u čin ěny roku 1976 p ři povrchovém sb ěru. Sb ěr byl vyvolán několikanásobnou orbou pole. Nálezy, týkající se kultury s lineární keramikou, spadají převážn ě do kategorie úlomk ů keramiky. Dále se našly zlomky štípané industrie, zví řecí kosti a části broušených nástroj ů, ale nelze s jistotou říci, že pocházejí z období kultury s lineární keramikou. 86 V severovýchodní části katastru se nachází obec Opolánky. V této obci se v poloze „Na Badrech“ poda řilo zachytit poz ůstatky sídlišt ě z neolitického období. Na ploše byly nalezeny p ředevším kulturní jámy, ze kterých byla vyzvednuta zejména typická keramika kultury s lineární keramikou. Z této polohy pocházejí četné nálezy i z jiných období. Zdá se, že poloha byla trvale osídlena již od neolitu do období mladší doby železné (nálezy hrob ů doby laténské).87 Pátek Na lokalit ě zvané „Na Zadních spraších“ se rozprostírá pole, které pat řilo P. Serbusovi. V těchto místech byla nalezena jáma s lineární keramikou. Vrstva obsahující keramiku m ěla ší řku 20 – 25 centimetr ů. Mezi reprezentativní st řepy lze za řadit, okrajový st řep pocházející pravd ěpodobn ě z velké bombovité nádoby, který byl zdoben „ žebrem v úrovni povrchu vymezeným dv ěma rýhami z mělkých závryp ů.“ 88 Dalšími úlomky jsou, válcovité hrdlo zdobené dv ěma rýhami a trojúhelníky, okrajový st řep bombovité nádoby zdobený rýhou t ěsn ě pod okrajem a dvojitou klikatou rýhou ve vrcholech a jako poslední jsou dva st řepy

84 FRIDRICH, Jan. Zpráva o služební cest ě do Kn ěži ček, Okr. Nymburk . Praha, 1976. 85 SEDLÁ ČEK, Zbyn ěk. NZ 1778/2003: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném p ři plynofikaci obce kn ěži čky a její místní části Kopi čáku . Pod ěbrady, 2002. 86 BŘICHÁ ČEK, Pavel. Opolany. In: Výzkumy v Čechách 1976 – 1977 . Praha, 1978. Str. 96. 87 HELLICH, Jan. Laténský hrob na Starých Badrech u Opolánek. In. Památky archeologivké 35. Praha, 1927. , Str. 572. ISSN 0031-0506. Str. 572. 88 KNOR, Antonín. Opis rukopisu A. Knora . Praha, 1979. Str. 1.

22 s „pupkovitým uchem “89 . Krom ě keramiky byla objevena i část kopytovité sekerky, na které se dochovalo ost ří. 90 Dalším náhodn ě nalezeným artefaktem byl trojúhelníkový sekeromlat se zaobleným týlem. 91

4.4.2. Kultura s vypíchanou keramikou Tato kultura p řetrvává až do období mladšího a pozdního neolitu. V období st ředního období neolitu je ozna čovaná jako starší kultura s vypíchanou keramikou a v mladším období neolitu jako mladší kultura s vypíchanou keramikou a logicky v pozdním neolitu se nazývá pozdní kultura s vypíchanou keramikou.

Písková Lhota Na východním okraji katastrálního území Pískové Lhoty, leží obec P řední Lhota, kde se vyskytl druhý hromadný nález kamenné industrie, op ět p ředevším p řevládaly nálezy kamenných klín ů. Bylo jich nalezeno dev ět a byly vyrobeny z prvohorní b řidlice zelenavé barvy, druhým výrobním materiálem byl filyt. Klíny byly upravovány odšt ěpováním do podoby vzniklých klín ů, nikoli broušením. Délka klín ů dosahuje 16 – 21 centimetr ů, výška klín ů kolísá od 1,5 – 3 centimetr ů. Ší řka ost ří v přední části se pohybuje 5 – 6 centimetr ů a ve st řední části se rozši řuje až na 7 centimetr ů. Podle J. Hellicha jsou to tzv. „ kopytnaté klíny “ 92 (nyní nazývané kopytovité), které se v ětšinou vyskytují v období kultury s lineární keramikou avšak p ři porovnání s dalšími hromadnými nálezy kamenné industrie, které jsou s nálezem u Přední Lhoty tém ěř totožné, došel k názoru, že lze hromadný nález za řadit spíše do kultury s vypíchanou keramikou, jelikož se u ostatních hromadných nález ů našla keramika, která toto období dokládá. 93

4.4.3. Lengyelská kultura Cho ťánky V roce 2003 prob ěhlo v obci v rámci záchranného archeologického výzkumu, který byl veden Z. Sedlá čkem magnetometrické m ěř ení, díky kterému se dohledala nenarušená část neolitického kruhového ohrazení, tzv. rondelu. Rondel dosahoval pr ůměru 60 metru a na jižní stran ě byl p řerušen vstupem. Další narušení nelze s přesností ozna čit za možné vchody,

89 KNOR, Antonín. Opis rukopisu A. Knora . Praha, 1979. Str. 1. 90 KNOR, Antonín. Opis rukopisu A. Knora . Praha, 1979. 91 ARU Praha Hl. 1930/1945 . Katastr Pátek. Okr. Nymburk. 92 HELLICH, Jan. Druhý hromadný nález kamenných klín ů na Pod ěbradsku. In: Památky archeologické 35 . Praha, 1927. Str. 546 – 547. ISSN 0031-0506. Str. 546. 93 Tamtéž.

23 jelikož byl objekt v minulosti narušen stavbou vodovodu. Uvnit ř kruhového ohrazení bylo identifikováno n ěkolik zahloubených objekt ů.94

4.5. Eneolit Dlouhopolsko V obci byl u čin ěn ojedin ělý nález dvou sekeromlat ů. Jeden z nich byl p řeražený. Bližší údaje o poloze či roku objevení nejsou známy.95 Dalším ojedin ělým nálezem bylo ost ří sekeromlatu. 96 Hrad čany Při sb ěru, který byl vyvolaný intenzivní orbou, byl na návrší východn ě od obce u čin ěn ojedin ělý nález kamenné sekery a n ěkolika fragment ů keramických st řep ů, které nemají žádné charakteristické znaky, tudíž neumož ňují bližší kulturní za řazení. 97 Kouty V obci byl nalezen p ředm ět dvojkonického tvaru o pr ůměru 5,5 centimetr ů, který byl vyroben z vápence a je nejspíš mlatem. 98 Dále plochou sekerku, která má mírn ě lichob ěžníkový tvar, se zaobleným h řbetem. Její mohutný týl byl z obou stran stejnom ěrn ě zbroušený a pe čliv ě zaoblený. 99 Křečkov Stejn ě jako v katastrálním území obce Kouty i zde byl u čin ěn nález sekerky se zaobleným b řitem a se znatelným žebrem na jedné bo ční st ěně. Její týl byl p řeražen a nese stopy po vrtání a otlu čení. Dosahuje dálky 7,8 centimetr ů ší řky 4,4 centimetr ů a výšky 3,5 centimetr ů. Nález byl u čin ěn náhodn ě a byl darován panem Málkem Polabskému muzeu v Pod ěbradech. 100 Libice nad Cidlinou V obci byl u čin ěn náhodný ojedin ělý nález ploché sekerky obdélného tvaru. Sekerka je k ob ěma konc ům zúžená a na každém konci má b řit. B řit i bo ční strany nesou znaky zbroušení. 101

94 ARU Praha ZAA 4816/2005 . Katastr: Cho ťánky, Okr. Nymburk. 95 ARU Praha Hl. 0950/1952 . Katastr Dlouhopolsko, Okr. Nymburk. 96 ARU Praha Hl. 0951/1952 . Katastr Dlouhopolsko, Okr. Nymburk. 97 ARU Praha Hl. 1585/1985 . Katastr Hrad čany, Okr. Nymburk. 98 ARU Praha Hl 2019/1945 . Katastr Kouty, Okr. Nymburk. 99 ARU Praha Hl.2213/ 1945. Katastr Kouty, Okr. Nymburk. 100 ARU Praha Hl.2215/1945. Katastr K řečkov, Okr. Nymburk. 101 ARU Praha Hl.2220/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk.

24

Dalším nálezem je masivní plochá sekera, která má oboustrann ě zbroušený b řit. Části sm ěř ující k ost ří jsou stejn ě jako u p ředchozího nálezu zúženy. Týl a střední část sekery chybí. 102 Odřepsy Na poli tehdejšího majitele pana Nováka, bylo na pravém b řehu potoka blíže k Opolan ům u vrchu Oškobrhu, objeveno rozsáhlé žárovišt ě p ři náhodném pr ůzkumu. Na žárovišti se vyskytovaly sídlištní jámy, ze kterých byly vyzvednuty keramické nádoby a fragmenty keramiky, zví řecí kosti a broušené kamenné nástroje. 103 Dalším ojedin ěle nalezeným p ředm ětem byl plochý klínek ve tvaru trojúhelníka se zbroušenými stranami, který m ěl rovný b řit a hrotitý týl. 104 Ose ček V obci byl objeven ojedin ělý nález sekeromlatu ve tvaru kosodélníku, se zplošt ělým válcovým t ělem. Sekeromlat se vyzna čoval tupým b řitem ve tvaru oblouku. Na zplošt ělých částech sekeromlatu se vyskytovala podélná rýha. Bližší informace o míst ě a okolnostech nálezu nejsou známy. 105 Roku 1949 neznámý nálezce daroval Polabskému muzeu kamenný sekeromlat. Sekeromlat dárce nelezl p ři úprav ě labského b řehu, když se stav ělo zdymadlo. Nástroj dosahuje délky 14, 5 centimetr ů a v místech otvoru pro týl se rozši řuje. Jeho ost ří má obloukový tvar a jeho týl je rovný a sm ěrem ke konc ům rozší řený. 106 Písková Lhota Ojedin ěle nalezený zlomek kamenné sekerky daroval do Polabského muzea pan Zají ček. Sekerka m ěla oboustrann ě zbroušené do oblouku zahnuté ost ří. Bo ční st ěny sekerky byly zbroušené do roviny a na spodní a vrchní ploše se uprost řed nacházela žebrovitá hrana. 107 Pod ěbrady Roku 1863 byl v poloze „Ko čičí hrádek“, která leží za Hradeckým p ředm ěstím, objeven jámový objekt. Objekt byl nejspíše žárovým hrobem. Výpl ň objektu obsahovala „ba ňatou“ 108 keramickou nádobu a kamenný vrtaný sekeromlat. St ěny objektu byly obložené

102 ARU Praha Hl. 2225/1945. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 103 ARU Praha ZAA 5700/1994 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 104 ARU Praha Hl. 1929/1945 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 105 ARU Praha Hl. 2242/1945 . Katastr Ose ček, Okr. Nymburk. 106 ARU Praha Hl. 0533/1950 . Katastr Ose ček, Okr. Nymburk . 107 ARU Praha Hl. 2106/1945 . Katastr Písková Lhota, Okr. Nymburk. 108 ARU Praha Hl. 5754/1994 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk.

25 břidlicí. Objekt je sou částí v ětšího sídlištního komplexu, který byl v dřív ějších dobách poni čen (dokladem jsou nálezy st řep ů z narušených objekt ů). 109 Ojedin ělým nálezem z roku 1876 je plochá sekerka tvaru trojúhelníku, která se objevila p ři stavb ě sklárny Inwald. Sekerka je protáhlého tvaru s oboustrann ě zbroušeným ost řím a rovným týlem. 110 Dalším nálezem z této oblasti je část kost ěného mlatu. Mlat byl v otvoru pro týl odštípnut. 111 Roku 1887 se v zahrad ě u domu s č.p. 17/I nalezla sekerka lichob ěžníkovitého tvaru s rovným ost řím a týlem. 112 Roku 1930 daroval pan Kví čala Polabskému muzeu plochou sekerku trojúhelníkového tvaru se zaobleným ost řím, jejíž bo ční strany byly zbroušeny. Týl a ostatní části sekerky nesou znaky hrubého opracování. 113 Ojedin ělý nález ploché sekerky lichob ěžníkovitého tvaru se zaobleným b řitem a zbroušenými bo čními st ěnami byl u čin ěn v zahrad ě u panského špýcharu. Bližší informace o nálezci a roku objevení sekerky nejsou zaznamenané.114 Dalším ojedin ělým nálezem z této polohy je plochý klín lichob ěžníkovitého tvaru s oboustrann ě zbroušeným oblým ost řím a rovným týlem. Stejn ě jako u p ředchozího artefaktu, informace o roku a nálezci nejsou zaznamenané. 115 Ojedin ělý nález části ploché sekery lichob ěžníkovitého tvaru se objevil v těsné blízkosti řeky Labe. Sekera m ěla zaoblené ost ří a jednu bo ční stranu, druhá bo ční strana byla zbroušena do roviny. Týl u tohoto artefaktu chybí. 116 Dále byl v obci u čin ěn ojedin ělý nález oblého sekeromlatu. V hlášení jsem nenalezla bližší informace o roku či míst ě objevení artefaktu. Sekeromlat má rovné tupé ost ří a rovný týl. Vývrt pro týl se nachází v části, která je blíže k břitu. 117 Ojedin ělý nález sekeromlatu se zbroušeným mírn ě oblým ost řím a zaobleným nepravidelným týlem daroval pan Tichý ml. Polabskému muzeu. Místo a rok nelezení artefaktu není v hlášení uvedeno. 118

109 ARU Praha Hl. 5754/1994 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 110 ARU Praha Hl. 1956/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 111 ARU Praha Hl. 1962/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 112 ARU Praha Hl. 1950/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 113 ARU Praha Hl. 1946/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 114 ARU Praha Hl. 1847/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 115 ARU Praha Hl. 1949/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 116 ARU Praha Hl. 1955/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 117 ARU Praha Hl. 1958/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 118 ARU Praha Hl. 1960/1945. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk .

26

V obci byl objeven ojedin ělý nález části kamenného sekeromlatu s břitem a bo čními st ěnami ve tvaru oblouku. Nalezla se jenom část, jelikož nástroj je ve vývrtu p řeražen. 119 Dalším nálezem byl sekeromlat, který m ěl obdélný tvar a tupý týl. Jeho bo ční strany jsou mírn ě zaoblené a vrchní a spodní strana byly zbroušené do roviny. Nalezišt ě artefaktu je v poloze „Na Vinicích“. Rok a nálezce není v hlášení zaznamenán. 120 Sány V obci byl u čin ěn ojedin ělý náhodný nález hmotných poz ůstatk ů v podob ě trojúhelníkovité ploché sekerky, jejíž ost ří m ělo oblý tvar a bylo siln ě oboustrann ě zbroušené. Týl nese známky pe člivého opracování, zbroušení do konkávního tvaru. 121 Sokole č V obci došlo k nálezu plochých sekerek, které mají tvar lichob ěžníku se zaobleným a oboustrann ě zbroušeným b řitem. Týl jedné sekerky je rovn ěž zaoblen a navíc siln ě otlu čen. Týl druhé sekerky je zaoblen a zeslaben. Bližší informace o místu, roku či nálezci hlášení neobsahuje. 122 Roku 1916 daroval pan Váša Polabskému muzeu část ploché sekery ve tvaru obdélníka se zaobleným oboustrann ě zbroušeným b řitem. Bo ční st ěny, h řbet a základna nesly také znaky po zbroušení a navíc byly vyhlazeny. Týl sekery chybí. Artefakt nálezce objevil v poloze „ Za Úvozem“. 123

4.5.1. Kultura zvoncovitých pohár ů Cho ťánky Roku 1908 byl p ři výkopu pro základ domku č.p. 85 pana Turma objeven žárový hrob. Hrob byl vzdálen zhruba 10 metr ů od ve řejné ulice a 10,25 metr ů od základ ů vedlejšího domu. Obsahem hrobu byla skvrnitá uhlazená žlutohn ědá amfora ba ňatého tvaru se zúženým nálevkovitým hrdlem, která ve svých útrobách skrývala popel poz ůstalého a část keramické nádoby pat řící kultu ře zvoncovitých pohár ů. Hrdlo amfory bylo navíc p řekryto mísou s rovn ě se říznutým ven vytaženým okrajem, která m ěla vydutý tvar. Mísa m ěla na rozdíl od amfory drsný povrch. Na amfo ře se dochovalo pouze jedno ucho menšího tvaru, nasazené p římo pod hrdlem. Uvnit ř byla nalezena část zvoncového poháru s páskovým uchem nasazeným pod

119 ARU Praha Hl. 1944/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 120 ARU Praha Hl. 1961/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 121 ARU Praha Hl. 1938/1945 . Katastr Sány, Okr. Nymburk. 122 ARU Praha Hl. 1986/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1988/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. 123 ARU Praha Hl. 1987/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk.

27 hrdlem, byla zdobená a m ěla hn ědo červenou barvu. 124 Dalším artefaktem je oblý sekeromlat s úzkým t ělem, se zaobleným b řitem a zaoblenými bo čními st ěnami. Týl sekeromlatu byl hrub ě opracován a jevil znaky zbroušení do rovné plochy.125 Pátek V obci se v poloze „Na Kope čku“ nalezly dva hroby, ve kterých byly kostry uloženy ve skr čené poloze. Podle autora J. Hellicha se v hrobech nalezla keramika odpovídající kultu ře se zvoncovitými poháry. Jedná se o džbán a dv ě mísy. 126

4.5.2. Protoúnětická kultura Opolany V severovýchodní části katastru Opolan se nachází obec Opolánky. Roku 1923 zde byl objeven hrob, ve kterém t ělo leželo ve skr čené poloze. Hrob byl nalezen v poloze „V Pasece“, jihovýchodním sm ěrem od Opolánek, kde se nacházel místní kamenný lom. Z hrobu byly vyjmuty nádoby, které ležely za hlavou kostry. Jedná se o „uchatý “127 džbánek a misku. Autor článku se domnívá, že nalezený hrob souvisí s poh řebišt ěm v blízké obci Sány. 128 Pátek Roku 1909 bylo v poloze „Na Žebráku“ objeveno poh řebišt ě. T ěla v hrobech této kultury leží ve skr čené poloze. Z výplní hrob ů se poda řilo zachránit n ěkolik kus ů nádob a zlomk ů keramiky, dále sekerky a hroty šíp ů z pazourku a dva zlaté svitky. Celkem se objevilo 6 hrob ů. Mnoho dalších bylo p ři t ěžb ě písku zni čeno. 129 Sány Roku 1980 děti náhodn ě nalezly v pískovn ě u h řbitova kostrový hrob, který blíže prozkoumala B. Bernardová. Z obsahu hrobu byly kromě lidské kostry dosp ělého jedince vy ňaty zlomky zví řecích kostí a 4 „ záv ěsky kan čích kl ů“130 . Hrob je sou částí v ětšího poh řebišt ě v této lokalit ě.131 Roku 1899 byly na poli za h řbitovem p ři t ěžb ě písku, který byl využit na stavbu místní

124 ARU Praha Hl. 7643/1950. Katastr Cho ťánky, Okr. Nymburk. 125 ARU Praha Hl. 2226/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 126 HELLICH, Jan. Hroby s keramikou se zvoncovitými poháry v Pátku u Pod ěbrad. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 556 – 557. ISSN 0031-0506. Str. 557. 127 HELLICH, Jan. P ředun ětický hrob z Opolánek u Pod ěbrad. In . Památky archeologické 34. Praha, 1925. Str. 438. ISSN 0031-0506. Str. 438. 128 HELLICH, Jan. P ředun ětický hrob z Opolánek u Pod ěbrad. In . Památky archeologické 34. Praha, 1925. Str. 438. ISSN 0031-0506. Str. 438. 129 HELLICH, Jan. Pozdn ě neolitické poh řebišt ě skr čků „ Na Žebráku“ u Pátku. In . Památky archeologické 32, Praha, 1921. Str. 213 – 219. ISSN 0031-0506. Str. 213 – 219. 130 ARU Praha Hl. 1476/1984. Katastr Sány, Okr. Nymburk. 131 ARU Praha Hl. 1476/1984. Katastr Sány, Okr. Nymburk.

28

školy, objeveny J. Hellichem keramické st řepy. Bližší údaje o tomto výzkumu jsem za řadila do další kapitoly (ún ětická kultura), jelikož nálezy pat řily zejména zmín ěné kultu ře. Nálezy protoúnětické keramiky byly spíše ojedin ělé. 132

4.6. Doba bronzová Libice nad Cidlinou Při záchranném výzkumu roku 1982 v souvislosti se stavbou rodinného domu č.p.131 v Jižní ulici, došlo v sond ě s číslem 7b k nálezu jámového objektu z doby bronzové, o kterém nemáme bližší informace. V objektu byly nalezeny zlomky keramiky. 133 Při záchranném p ředstihovém výzkumu na p ředhradí slovanského hradišt ě v Libici nad Cidlinou byl roku 1988 v sond ě s číslem 14m objeven jámový objekt náležící do doby bronzové. Bližší informace nejsou známy. Objektu z řejm ě nebyla v ěnovaná tak velká pozornost, jelikož výzkum byl zam ěř en na ran ě st ředov ěké období. 134 Další jámové objekty, které nebyly blíže ur čeny, se objevily v sond ě s číslem 14k. V této sond ě byl v kulturní vrstv ě nalezen otev řený bronzový náramek zdobený vlasovými rýžkami 135 a zlomky keramiky. 136 Po za čišt ění kulturní vrstvy z rané doby hradištní se navíc objevily k ůlové jamky z doby bronzové, které ale také nebyly blíže ur čeny. Jámové objekty z doby bronzové se dále objevily v sondách s čísly 14o, 14p 137 a v sond ě s číslem 50. 138 Na kulturní vrstvu z doby bronzové se narazilo ješt ě v sond ě s číslem 35b. 139 Žádný z objekt ů nebyl blíže ur čen. Městec Králové V souvislosti se stavbou místního koupališt ě v blízkosti potoka v poloze „Na Jeptišce“ byl nalezen bronzový depot. Depot obsahoval 14 malých bronzových srpk ů s bo čním trnem a žebry a dv ě sekerky. Jedna sekerka byla s tulejí, která baly ozdobena žebry. Druhá sekerka měla “laloky“ 140 a protažený užší týl, ve kterém byly stopy po zá řezu. 141

132 HELLICH, Jan, P ředun ětické nálezy v Sánech a okolí. In: Památky archeologické, ro č. 33 . Praha, 1922. Str. 133 – 137. ISSN 0031-0506. Str. 133 – 137. 133 ARU Praha ZAA 2302/2002 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 134 ARU Praha Hl. 4440/1988 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 135 ARU Praha Hl. 4436/1988 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 136 ARU Praha Hl. 0673/1988 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 37 ARU Praha Hl. 4439/1988 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 138 ARU Praha Hl. 4437/1988 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 139 ARU Praha Hl.2739/1989 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 140 ARU Praha Hl. 0968/1952 . Katastr M ěstec Králové, Okr. Nymburk. 141 ARU Praha Hl. 0968/1952 . Katastr M ěstec Králové, Okr. Nymburk.

29

Opolany Na lokalit ě zvané Soukupovo pole, která bývala na západním okraji obce Opolan, byla roku 1976 p ři povrchovém sb ěru, který byl vyvolán n ěkolikanásobnou orbou pole, nalezena především keramika, mazanice a zví řecí kosti. Ojedin ělým nálezem bylo bronzové šídlo. 142 Ose ček Artefakt bronzové jehlice s hlavi čkou poskytl nálezce jako dar roku 1891 Polabskému muzeu. Hlavi čka jehlice m ěla tvar dvojitého kužele. Celková dálka jehly byla 12 centimetr ů.143 Pod ěbrady V obci byl dále u čin ěn ojedin ělý nález bronzového srpu s čepelí ve tvaru p ůlkruhu. Srp je tém ěř v polovin ě rozp ůlen, má zesílený h řbet a po celé délce st řední části je vyztužen jedním žebrem. Násadec pot řebný k držení nástroje se odlomil u otvoru, který sloužil „k připevn ění samotného držadla k rukov ěti .“ 144 Břit srpu pokrývá hrubá zrnitá patina. Pr ůměr p ůlkruhovité čepele je 12, 8 centimetr ů, ší řka čepele je 3 centimetry a tlouš ťka 0,5 centimetru. Artefakt se nalezl p ři práci na nové dlažb ě p řed domem č.p. 30/I. 145 Podmoky U místního rybníka došlo k ojedin ělému nálezu bronzového hrotu kopí s tulejkou. Tulejka byla opat řena dv ěma dírkami, které sloužily k upevn ění, m ěla krátká hladká k řídla. Jedno z křídel tulejky nese znaky podélné trhliny. 146 Sokole č Na místním poli, které pat řilo panu Vášovi 147 , bylo objeveno ploché hladidlo, které mělo z části kruhový a z části srdcovitý tvar. Pr ůměr hladidla m ěl rozm ěry 86 – 89 centimetr ů. 148 Na stejném míst ě byl již nalezen hlin ěný p řeslen ve tvaru zplošt ělého dvojkonického kužele. 149 Roku 1923 nalezl pan Čáp na „Králov ě louce“ neboli na poli, které pat řilo panu Civinovi, bronzový hrot kopí s tulejkou. Nález daroval Polabskému muzeu. Tulejka se zužovala do špi čky a byla opat řena dv ěma dírkami pro upevn ění. Špi čka hrotu je ulomena. 150

142 ARU Praha Hl. 3868/1982 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 143 ARU Praha Hl. 2092/1945 . Katastr Ose ček, Okr. Nymburk. 144 ARU Praha Hl. 2064/1945. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 145 ARU Praha Hl. 2064/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 146 ARU Praha Hl. 2049/1945 . Katastr Podmoky, Okr. Nymburk. 147 ARU Praha Hl. 1989/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. 148 ARU Praha Hl. 1989/1945. Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. 149 ARU Praha Hl. 2020/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. 150 ARU Praha Hl. 2040/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk.

30

4.6.1. Únětická kultura Od řepsy V souvislosti se zemními pracemi p ři pokládání vodovodních trubek byl roku 1978 proveden archeologický dohled, p ři kterém byla objevena na západním svahu vrchu Oškobrhu kulturní vrstva ún ětické kultury. Ve vrstv ě byly nalezeny p ředevším části keramiky. Na zkoumané lokalit ě se nejspíše nalézalo výšinné sídlišt ě. Nalezený materiál se tém ěř shoduje s nalezeným materiálem z poh řebišt ě v blízké obci Sány. 151 Pátek Na poli, které nese název „Na Žebráku“ nalezl pan Novotný p ři t ěžb ě písku ún ětické poh řebišt ě. Zajímavými nálezy, které se našly ve výplních hrob ů, jsou dva zlaté svitky. Dalšími nálezy byly fragmenty keramiky, klín, který byl vyroben z pazourku a šipky, které byly také vyrobeny z pazourku. 152 Pod ěbrady Roku 1926 daroval pan Hlavá ček Polabskému muzeu bronzový náramek. Náramek je zdobený „ deseti závity spirály “. 153 Náramek nálezce objevil jako sou část hrobové výbavy u kostry, tzv. skr čence, v poloze „Žižkovské p ředm ěstí“. 154 Sány Roku 1899 došlo na polích za h řbitovem (v té dob ě pole pana Koní čka a Hol če) p ři těžb ě písku na stavbu místní školy k archeologickému výzkumu. Na zkoumané ploše bývaly velké zásoby diluviálních uloženin písku. Poda řilo se nalézt dob ře zachované menší keramické nádoby. Bohužel ty nádoby, co nebyly dob ře zachovány a našly se z nich jen úlomky, byly ihned vyhazovány. Keramické nádoby byly uloženy v řadách. N ěkteré z řad měly soub ěžnou linii se západním okrajem pole. Jiné na ně p řiléhaly p říčně. Z toho J. Hellich usoudil, a my si toho logicky m ůžeme povšimnout také, že linie nádob byly rozmíst ěné do čtverce. Nádoby byly od sebe vzdálené asi metr a v jedné linii jich bylo p ět. Navíc se mezi jednotlivými řadami narazilo na kostrový d ětský hrob s keramickými milodary. T ělo bylo v hrobu uloženo ve skr čené poloze. D ůležitá je informace, že se jednalo o jeden z prvních nález ů skr čence na Pod ěbradsku, jak se autor sám zmi ňuje: „ Potvrdí-li se tudíž p ři dalším zkoumání vztah řad nádob s hroby, máme co činiti s novým variantem zp ůsobu

151 ARU Praha ZAA 4105/1985. Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 152 HELLICH, Jan. Nález svitk ů zlatých v Pátku u Pod ěbrad. In. Památky Archeologické 25. Praha, 1913. Str. 75. ISSN 0031-0506. Str. 75. 153 HELLICH, Jan. Spirálový náramek bronzový z Pod ěbrad. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 563 – 564. ISSN 0031-0506. Str. 563. 154 HELLICH, Jan. Spirálový náramek bronzový z Pod ěbrad. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 563 – 564. ISSN 0031-0506. Str. 563.

31 poh řbívání .“ 155 Celkem se poda řilo zachránit t řicet nádob, které byly vyrobeny z jílu, jenž vznikl p ůsobením erozní činnosti na opuky v blízkém okolí. Ostatní nádoby byly vyrobeny z oby čejné hlíny. M ůžeme je rozlišit podle barvy. Nádoby z jílu m ěly šedobílou barvu a hlin ěné m ěly hn ědou až červenohn ědou barvu. Byly hrub ě opracované často zešikmeného tvaru a nezdobené. Krom ě nález ů spadajících do kultury ún ětické se narazilo také na protoun ětické nálezy, které J. Hellich prezentuje jako p ředúnětické nálezy. 156 Sokole č V obci se za neznámých okolností nalezly hroby patřící ún ětické kultu ře. Uvnit ř hrob ů se nacházela pazourková šipka a kamenná sekerka. 157

4.6.2. Knovízská kultura Chot ěšice Roku 1900 se v kulturní jám ě, která se objevila v poloze „Na Ostrov ě“ našlo n ěkolik keramických st řep ů. Jedny z nich pocházejí z nádob, které se vyzna čovaly hladkým povrchem a šedobílou barvou. 158 Některé nádoby m ěly černošedou barvu a nesly znaky po tuhování. 159 Dalším typem byly tenkost ěnné nádoby, jejichž st ěny byly potažené tenkou vrstvou žluto červené hlíny. 160 Dále st řepy z nádob, které byly potažené mazanicí. 161 A posledními nálezy jsou rohovcová oboustranná čepelka a zví řecí zub. 162 Libice nad Cidlinou Náhodný nález koflíku, bližší údaje o míst ě nálezu i o daném artefaktu nejsou známy. 163 Další nálezy se týkají p ředevším okolí nebo p římo libického hradišt ě. P ři zkoumání slovanského hradišt ě a odkrývání kulturních vrstev docházelo k objevování starší kultury. Již při výzkumu roku 1974 zde byly zjišt ěny prav ěké vrstvy. 164 Artefakty spadající do knovízské kultury byly nalezeny p ři výzkumu roku 1975. Za období, které trvalo od července do srpna, se v sond ě s číslem 2 nalezl knovízský hliník, což je jámový objekt. Na dn ě sondy na severní

155 HELLICH, Jan. P ředun ětické nálezy v Sánech a okolí. In: Památky archeologické, 33. Praha, 1922. Str. 133 – 137. ISSN 0031 – 0506. Str. 134. 156 HELLICH, Jan, P ředun ětické nálezy v Sánech a okolí. In: Památky archeologické, ro č. 33. Praha, 1922. Str. 133 – 137 . ISSN 0031-0506. Str. 133 – 137. 157 ARU Praha Hl. 1533/1950 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. 158 ARU Praha Hl. 2146/1945. Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. 159 ARU Praha Hl. 2148/1945 . Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. 160 ARU Praha Hl. 2149/1945 . Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. 161 ARU Praha Hl. 2150/1945 . Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. 162 ARU Praha Hl. 2152/1945 . Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. 163 ARU Praha Hl. 1178/1949 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 164 ARU Praha Hl. 6215/1975 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk.

32 stran ě navíc byly zjišt ěny 4 k ůlové jamky. 165 Roku 1977 došlo v sondách s číslem 3 a 5 k objevení jámových objekt ů.166 V srpnu 1978 výzkum p řinesl nález vrstvy knovízské kultury v sond ě 2ch pod zásypem starší st ředov ěké hradební zdi. Touto vrstvou byla vedena profilová sonda o rozm ěrech 60x150 centimetr ů. 167 Roku 1979 došlo v sond ě s číslem 15 a 6 k nálezu jámových objekt ů a k ůlových jamek. 168 Roku 1981 byla v sond ě 7b při jižním řezu objevena část jámy. 169 V srpnu 1982 byla v sond ě s číslem 30 objevena knovízská kulturní vrstva s jámovými objekty a k ůlovými jamkami. 170 Roku 1983 byla p ři výzkumu ve východním zázemí hradišt ě, v lokalit ě zvané „Na Okrajku“, v sond ě 14 a 33 pod siln ě rozoranou slovanskou kulturní vrstvou nalezena kulturní vrstva knovízská. 171 Nap říč sondou 33 procházel sm ěrem od severu na jih žlab, kde byla v jílovité vrstv ě nalezena kost ěná brusle a zlomky knovízské keramiky a mazanice. 172 Bližší údaje k jednotlivým kulturním vrstvám či kůlovým objekt ům nejsou známy, nejspíše nebyly blíže zkoumány, jelikož výzkum byl zam ěř en na ran ě st ředov ěké, slovanské osídlení hradišt ě.

4.6.3. Lužická Chot ěšice Ojedin ělý nález spirálek zlata a zlaté „osmi čky“. Bližší informace nejsou známy. 173 Libice nad Cidlinou Roku 1914 p ři regulaci řeky Cidliny došlo k náhodnému objevu poh řební nádoby tzv. „popelnice“. Nálezce daroval nádobu Polabskému muzeu. 174 Při p ředstihovém výzkumu na p ředhradí slovanského hradišt ě bylo roku 1989 v sond ě s číslem 14k a 14o rozpoznána kulturní vrstva z období lužické kultury. 175 Záchranný výzkum zapo čatý z důvodu přestavby základní školy na prostory pro penzion Diakonie roku 1992 p řinesl další doklady o lužickém osídlení. Výzkum probíhal na předhradí slovanského hradišt ě, ale po odkrytí ran ě st ředov ěkých vrstev, byly objeveny již

165 ARU Praha Hl. 6215/1975 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 166 ARU Praha Hl. 4249/1977 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 167 ARU Praha Hl. 6256/1978 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 168 ARU Praha Hl. 6019/1979 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6998/1979 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 169 ARU Praha Hl. 4378/1982 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 170 ARU Praha Hl. 4315/1982. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 171 ARU Praha Hl. 0007/ 1984 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 3755/ 1983 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk 172 ARU Praha Hl. 3754/ 1983 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 173 ARU Praha Hl. 5911/1941. Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. 174 HELLICH, Jan. Drobnosti z Pod ěbradska. In. Památky archeologické 29. Praha, 1917. Str. 132. ISSN 0031- 0506. Str. 132. 175 ARU Praha Hl. 0017/1990 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk.

33 zmín ěné existen ční poz ůstatky lužické kultury. V sond ě 14r 176 14t a 14 x byla zachycena lužická kulturní vrstva. Po jejím sejmutí se v sondě 14x na podloží objevily jámové objekty a kůlové jamky. Nejvýznamn ějším nálezem je poz ůstatek obrysu nadzemního pravoúhlého obydlí. Obrysy st ěn byly vyzna čeny žlábkem na západní a východní stran ě a l ůžkem pro palisádovou st ěnu na severní stran ě. Západní rýha vyzna čující st ěnu m ěla ve st řední části stopy po k ůlové jamce. Nálezy lužických kulturních vrstev, které dokládají lužické sídlišt ě, byly u čin ěny p ředevším v sondách ležících ve st ředu p ředhradí slovanského hradišt ě, kde je jejich mocnost nejv ětší. 177 Sondy ležící v severní části p ředhradí slovanského hradišt ě již lužické kulturní vrstvy nevykazují, z čehož m ůžeme usoudit, že do daných míst již lužické sídlišt ě nezasahovalo. 178 V jámách byly nalezeny zlomky keramiky, zví řecích kostí, mazanice a zlomky kamenných nástroj ů.179 Roku 1993 byl dokon čen p ředstihový výzkum na p ředhradí slovanského hradišt ě. Výzkum byl provád ěn z d ůvodu výstavby penzionu Diakonie. V sond ě 14 ch byla objevena pod ran ě st ředov ěkou vrstvou vrstva náležící kultu ře lužické, ve které byla nalezena v ětší k ůlová jamka a část velké lužické jámy. Oba objekty zasahovaly do pís čitého podloží. 180 V souvislosti s přestavbou bývalé školy na penzion Diakonie roku 1993 byl uskute čněn ješt ě jeden nález. P ři odkrytí ran ě st ředov ěkých vrstev v sond ě 66d byla objevena hluboká zásobní jáma lužické kultury s hloubkou dosahující více než 3 metry. Po vybrání jámy byly nalezeny klasické artefakty - keramika, mazanice, zví řecí kosti a uhlíky, ale také kus brousku ze zelenošedé b řidlice a malý opracovaný pazourek. 181 Kulturní vrstva lužické kultury byla nalezena i v sond ě 66b o mocnosti 25 – 50 centimetr ů.182 V zá ří roku 1993 byl proveden archeologický dohled p ři kopání rýh pro elektrické kabely a „protlaky“ kabel ů v ulicích Opolanská, Ke Stadionu a Okružní. P ři archeologické akci byla zachycena existence lužické kultury v jižní části Okružní ulice v sond ě 69b. Byly nalezeny obvyklé artefakty – zlomky keramiky, mazanice a zví řecích kostí. Objekt byl ur čen jako polozemnice, dosahoval délky 3 metr ů a v jižní části byl narušen recentním zásahem, který byl zp ůsoben t ěžbou písku. 183 Další nález byl u čin ěn p ři dohledu na zemní práce (výkop pro základy p řístavku ke garáži) v blízkosti východní strany zázemí slovanského hradišt ě. Ve vyhloubených základových rýhách o ší řce 30 – 40 centimetr ů a hloubce zhruba 95 centimetr ů byla narušena

176 ARU Praha Hl. 1549/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 177 ARU Praha Hl. 2671/1992. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 178 ARU Praha Hl. 2314/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 179 ARU Praha Hl. 2671/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 180 ARU Praha Hl. 2952/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 181 ARU Praha Hl. 2638/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 182 ARU Praha Hl. 2636/1993. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 183 ARU Praha Hl. 2949/1993. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk.

34 lužická kulturní vrstva. V dané vrstv ě byly nalezeny úlomky lužické keramiky, části mazanice a úlomky zví řecích kostí. 184 Podobný p řípad se vyskytl p ři hloubení základny pro dílnu na zahrad ě domu s č.p. 172 v Opolanské ulici, která je v blízkosti východního zázemí slovanského hradišt ě a jeho aglomerace. Po vykopání základových rýh zde byla stejn ě jako v předchozím p řípad ě zjišt ěna kulturní vrstva lužické kultury. Ob ě lokality se z řejm ě nalézají na území, kde bývalo lužické sídlišt ě, což je doloženo nalezenými artefakty. 185 Stejný p řípad m ůžeme zaznamenat i p ři budování podsklepení pod dílnou u domu s č.p. 175 pana Semeráda, kde se na žlutém jílovitém podloží objevili 4 zahloubené objekty, které obsahovaly zlomky lužické keramiky, mazanice a kostí. 186 Opolany Při regulaci říčního toku Cidliny byl u čin ěn ojedin ělý nález kruhového otev řeného bronzového náramku. Náramek se sm ěrem ke konc ům zužoval, zdobený byl rýhami uspo řádanými do řad, mezi kterými byly hladké a zdrsn ěné plochy. 187 Dále se nalezl bronzový hrot kopí s tulejkou, která m ěla dva otvory na upevn ění a tvar vybíhající do špi čky. Samotný hrot byl pokryt černav ě hn ědou patinou. 188 Roku 1989 se v pískovn ě v poloze „Na Horkách“ p ři za čišt ění jedné ze st ěn poda řilo odkrýt kulturní vrstvu lužické kultury, která obsahovala keramiku a spálené kosti. 189 Roku 1990 se op ět ve st ěně pískovny v poloze „ Na horkách“ p ři t ěžb ě písku poda řilo odkrýt žárový hrob. Bohužel byl siln ě porušen. Z jeho výpln ě se poda řilo zachránit n ěkolik st řep ů, spálených lidských kostí a úlomek bronzové jehlice s hlavicí ve tvaru kuželu. 190 Pod ěbrady Roku 1821 u lesíka „Bažantice“ v blízkosti k řižovatky železni ční trat ě a silnice, která sm ěř uje na Hradec Králové, byl objeven žárový hrob. Bylo z něj vyzvednuto více poh řebních nádob, tzv. popelnice. 191 Roku 1913 v souvislosti s rozši řováním vlakového nádraží byly objeveny na východní stran ě (zmín ěného nádraží) žárové hroby lužické kultury. V jedné z poh řebních nádob „popelnici“ byl nalezen zlatý tenký drátek. 192

184 ARU Praha Hl. 2207/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 185 ARU Praha Hl. 2206/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 186 ARU Praha Hl. 2205/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 187 ARU Praha Hl. 1067/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 188 ARU Praha Hl.. 2066/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 189 ARU Praha Hl. 2829/1989. Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 190 ARU Praha Hl. 2546/1990 . Katastr Opolany, Okr. Nmyburk. 191 ARU Praha Hl. 5754/1994 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk.

35

V poloze „Na Hrázi“, se p ři vybírání písku na zahrad ě rodinného domu č.p. 886 nalezly čty ři žárové hroby. Hroby byly vybavené typickými poh řebními nádobami, tzv. popelnicemi. Hroby jsou sou částí velkého poh řebišt ě lužické kultury, které se rozprostírá v této poloze. Existence poh řebišt ě byla zaznamenaná již p ři stavb ě železnice. Informace o objevu, který byl zaznamenán p ři stavb ě železnice, byl zpracován J. Hellichem. 193 Jelikož ale nalezené nádoby nebyly v dobrém stavu, nedaly se ve v ětšin ě p řípad ů zachránit. 194 V této poloze došlo ješt ě k jednomu nálezu. Pan Novotný zde nalezl a následně daroval Polabskému muzeu st řepy z velkého a malého osudí. St řepy nalezl v žárovém hrobu roku 1945. Velké osudí bylo zakryté miskovitou nádobou a malé osudí bylo zdobeno šrafovanými trojúhelníky a rovnob ěžným rýhováním. 195 Na jižním okraji katastrálního území Pod ěbrad leží vesni čka Kluk. Roku 1928 se zde nalezl první hrob pat řící kultu ře lužické. Bližší ohledání a záchranu poh řebních nádob vykonal J. Hellich, který nabyté informace publikoval. 196 Další nálezy v této oblasti byly učin ěny až roku 1941 a 1947 J. Plickou. V 60. letech se p ři t ěžb ě písku poda řilo odkrýt další hroby, které ale nebyly blíže prozkoumány odborníkem a mnoho artefakt ů se zni čilo. Z některých žárových hrob ů se poda řilo zachránit p ředevším poh řební nádoby a fragmenty keramiky typické pro lužickou kulturu. 197 V poloze „sklárna Inwald“ na stran ě blíže k Profantov ě ulici se b ěhem hloubení neutraliza čních jam odkryl jámový objekt s četnými poz ůstatky keramického materiálu. Vrchní část jámy byla d ělníky narušena a uložené nádoby v objektu tak byly rozbity. V nenarušené části se poda řilo zachránit n ěkolik nerozbitých nádob. Charakteristickým znakem nalezené keramiky bylo válcovité hrdlo, vn ější „ prstování “198 a zdobení „ dubkovanou páskou“ 199 na spodní části hrdla. N ěkteré nádoby nalezené v nenarušené spodní části m ěly pohárovitý tvar s nožkou a jejich povrch byl tuhovaný. Krom ě keramiky se v objektu vyskytovala mazanice, zví řecí kosti, uhlíky a zlomky kamenného brousku. 200

192 HELLICH, Jan. Nález zlatého proužku v žárovém hrobě v Pod ěbradech. In. Památky archeologické 25. Praha, 1913. Str. 75 – 79. ISSN 0031-0506. Str. 75. 193 HELLICH, Jan. Nález zlatého proužku v žárovém hrobě v Pod ěbradech. In. Památky archeologické 25. Praha, 1913. Str. 75 -79. ISSN 0031-0506. Str. 75. 194 ARU Praha Hl. 0841/1942. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 195 ARU Praha Hl. 1181/1947. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 196 HELLICH, Jan. Nádoba v podob ě zví řátka v lužické popelnici z Kluk ů. In. Památky archeologické 36. Praha, 1928. Str. 100 – 102. ISSN 0031-0506. Str. 100 – 102. 197 JUSTOVÁ, Jarmila. Lužické žárové poh řebišt ě v Kluku u Pod ěbrad. In. Archeologické rozhledy 20, sešit 1. Praha, 1968. Str. 20 – 32. ISSN 0323-1267. Str. 20 – 30. 198 ARU Praha Hl. 0842/1942. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 199 ARU Praha Hl. 0842/1942. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 200 ARU Praha Hl. 0842/1942 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk.

36

Sány Na poli poblíž obce byly roku 1923 objeveny žárové hroby lužické kultury. Z obsahu hrob ů bylo zachrán ěno n ěkolik poh řebních nádob, které m ěly dvojkonický tvar. Dalšími nálezy byly fragmenty st řep ů.201 Sokole č Roku 1912 daroval pan Komárek Polabskému muzeu n ěkolik nález ů z náhodn ě objeveného jámového objektu. Výpl ň objektu obsahovala keramiku: st řepy z „lužického ok řínku“ 202 . St řepy byly ozdobeny podélným rýhováním a šrafovanými trojúhelníky. 203 Ojedin ělým nálezem, o kterém nemáme žádné bližší údaje, je zlatá sekerka. 204 Úmyslovice Již p ři stav ě místní silnice roku 1873 se po pravé stran ě stav ěné silnice (sm ěrem ke vsi) objevilo n ěkolik fragment ů keramiky, kterým ale nebyla v ěnovaná v ětší pozornost. Výstavba silnice sm ěrem k obci Podmoky pokra čovala roku 1926. P ři stavb ě byl proveden archeologický dohled, díky kterému poda řilo zachránit 8 celých nádob a mnoho zlomk ů keramiky, jenž je typická pro lužickou kulturu. Dále se nalezla mazanice a zví řecí kosti. Následujícího roku se navíc poda řilo odkrýt kulturní jámu pat řící lužické kultu ře, ze které byla vyzvednuta p ředevším keramika a čty ři tkalcovská závaží. Z nález ů je zcela jasné, že se zde poda řilo objevit poz ůstatky sídlišt ě kultury lužické. 205 Při t ěžb ě cihlá řské hlíny pracovníci cihelny částe čně odkryli velký jámový objekt. Výpl ň objektu obsahovala zna čné množství keramických nádob a zlomk ů keramiky, mazanice, kostí zví řat a uhlíky. Rozm ěry jámy m ěly lichob ěžníkovitý tvar a dosahovaly rozm ěrů ve spodní části 3 metr ů vrchní části 2, 4 metr ů a na výšku m ěla jáma 0,8 metr ů. Keramika je silnost ěnná, na červenalé barvy. Povrch nádob a st řep ů je hrub ě kanelován prsty. Při západním okraji cihelny se p ři t ěžb ě odkrylo žárovišt ě. V prostoru cihelny se našla i lebka z kostrového hrobu, ale k nálezu nejsou bližší údaje. 206

201 HELLICH, Jan. Nové nálezy z okolí Sán u Pod ěbrad. In. Památky archeologické 34. Praha, 1925. str. 325 – 328. ISSN 0031- 0506. Str. 327. 202 ARU Praha Hl. 2162/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. 203 ARU Praha Hl. 2162/1945. Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. 204 ARU Praha Hl. 1082/1947 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. 205 HELLICH, Jan. Kolonie z doby lužické v Oumyslovicích. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 565 – 566. ISSN 0031-0506. Str. 565 – 566. 206 ARU Praha Hl. 4176/1949 . Katastr Úmyslovice, Okr. Nymburk.

37

4.7. Doba železná 4.7.1. Starší doba železná – Doba hlaštatská Opolany Roku 1989 v pískovn ě v poloze „Na Horkách“ byl odkryt v nejvyšší pískové st ěně žárový hrob. Vyjmuta byla „popelnice“, která byla překryta menší mísou. 207

4.7.1.1. Bylanská kultura Kolaje V rozmezí let 1902 až 1903 nalezl Jan Hellich kostrové hroby pat řící bylanské kultu ře, které byly odkryty v souvislosti s meliorací polí. Celkem bylo nalezeno 13 hrob ů a z jejich výpln ě byla vyzvednuta řada nález ů, ale i tak se velké množství nepoda řilo zachránit. Nalezená byla zejména keramika, železné nástroje a bronzové šperky. Poh řebiště se nacházelo v poloze „ Pod chlumeckou pasekou“ jihovýchodn ě od vsi Kolají.208 Libice nad Cidlinou Roku 1911 byly p ři rozši řování vlakového nádraží objeveny hroby a kulturní jáma. V kulturní jám ě se nalezl okrajový st řep z misky černohn ědé barvy s jemným hlazeným povrchem. Zahnutí okraje st řepu sm ěř ovalo sm ěrem dovnit ř. Dále okrajový st řep černohn ědé barvy, který zachycuje část odsazeného hrdla a podhrdlí. Povrch st řepu m ěl spíše hladký charakter s přím ěsí slídnatého písku. Jeho hrdlo bylo ozdobeno „řemenovitými vpichy “ ve tvaru šikmých řad. Část pod hrdlem byla ozdobena řadami shodných vpich ů jako na hrdle, nejsou vedeny v řadách, ale proti sob ě. Dalšími nálezy jsou části st řep ů z těla nádob černo- šedivé a červenavé barvy, hrubého, ale i jemného povrchu. V těchto st řepech je navíc viditelná zna čná p řím ěs hlinitého písku. Posledním nálezem byl stoli čka zví řete. 209 V jámovém objektu u vlakového nádraží došlo k nálezu, který obsahoval více fragment ů nádob (st řep ů), bohužel nemáme o akci bližší informace. 210 Od řepsy Na vyšším z vrchol ů v jihozápadní části kopce Oškobrhu tzv. „H řebínku“ bylo roku 1815 p ři t ěžb ě opuky objeveno hradišt ě z mladší doby hlaštatské, které bylo obehnáno valem. Nalezenými artefakty byly zejména keramické zlomky.211 Roku 1945 byl v oblasti hradišt ě z mladší doby halštatské nalezen bronzový nákr čník v kostrovém hrobu, p říčiny výzkumu

207 ARU praha Hl. 2829/1990. Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 208 SEDLÁ ČKOVÁ, Hedvika. Bylanské hroby z Kolají, Okr. Nymburk. In . Archeologické rozhledy 25, sešit 2. Praha, 1973. Str. 129 – 138. ISSN 0323-1267. Str. 136 – 137. 209 ARU Praha Hl. 2157/1945. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 210 ARU Praha Hl. 1179/1949 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 211 ARU Praha ZAA 5700/1994 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk.

38 nejsou známy. Nákr čník byl ozdoben vypíchanými geometrickými vzory. 212 Ve výzkumu tohoto hradišt ě se pokra čovalo roku 1974 v souvislosti s výstavbou vodojemu a vodovodního potrubí vedoucího do M ěstce Králové. P ři p ředstihovém záchranném výzkumu došlo k rozší ření poznatk ů o hradišti z mladší doby halštatské a navíc byly objeveny i pozdn ě halštatské až časn ě laténské objekty a artefakty. Celá plocha zkoumané lokality byla siln ě narušena kv ůli intenzivnímu zem ědělství a t ěžb ě opuky. Nejv ětší narušení prob ěhlo v letech 1951 – 1952 p ři stavb ě základ ů pro vodojem. Roku 1958 následoval archeologický průzkum, který zaznamenal již zmín ěné zna čné poškození prav ěkých objekt ů.213 Nejvýznamn ějším nálezem bylo dvojité palisádové ohrazení. Jeho znaky se vyskytují na severní a východní stran ě. Uvnit ř hradišt ě byly objeveny stopy po husté zástavb ě: kůlové jamky a sídlištní objekty 214 , dále typická keramika bylanské kultury a lidské kosti. 215 Důvodem zániku sídelního areálu byl nejspíš velký požár, protože se nalezly neporušené vypálené plochy. 216 Opolany Roku 1977 se v poloze „Na Horkách“, kde se nacházela pískovna, odkryl v jedné ze zřícených st ěn pískovny bylanský žárový hrob. Část hrobu z ůstala zachovaná ve st ěně. Z hrobu se vyjmuly poh řební milodary, které v sob ě zahrnovaly p ředevším keramiku. Jednalo se o celou misku a část amfory s červenou malbou na žlutém podklad ě. V popelu se navíc dochovalo n ěkolik zlomk ů opálených kostí. 217 Sány Roku 1923 objevil na zahrad ě u svého domu Jan Špinka bylanský hrob. Poh řební nádoba tzv. popelnice je tenkost ěnná, nezdobená se znaky tuhování a dobré kvality vypálení. Je to nejspíše ojedin ělý nález hrobu, nejedná se o rozsáhlé bylanské poh řebišt ě.218 Vrbice Roku 1911 se našel ojedin ělý st řep ozdobený pod okrajem „ prstkovým dubkováním “219

212 ARU Praha Hl. 2084/1945 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 213 ARU Praha Hl. 4713/1958 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 214 ARU Praha Hl. 6560/1974 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 215 ARU Praha Hl. 5182/1974 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 216 ARU Praha Hl. 6560/1974 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 217 ARU Praha Hl. 3868/1982 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 218 HELLICH, Jan. Nové nálezy z okolí Sán u Pod ěbrad. In. Památky archeologické 34. Praha, 1925. Str. 325 – 328. ISSN 0031-0506. Str. 328. 219 ARU Praha Hl. 2161/1945 . Katastr Vrbice, Okr. Nymburk.

39

4.7.1.2. Slezskoplat ěnická kultura Pod ěbrady V souvislosti s rozši řováním odvod ňovacího kanálu byly odkryty a bohužel zni čeny keramické nádoby. Po bližším prozkoumání J. Hellichem byl objeven žárový hrob s milodary, které byly tvo řeny p řevážn ě keramikou a bronzovými šperky. Nálezce kulturu odvodil od keramické výzdoby: „…ze žlábkováné ozdoby na vnit řní ploše dna misky “ 220 , které je podle autora typické pro „ Bylansko – plat ěnické období “. 221

4.7.1.3. Pozdní doba halštatská Opolany Na lokalit ě zvané „Soukupovo pole“, která bývala na západním okraji obce Opolan, byly první nálezy u čin ěny roku 1976 p ři povrchovém sb ěru. Sb ěr byl vyvolán několikanásobnou orbou pole. Nalezena byla p ředevším keramika z období pozdního halštatu, zví řecí kosti a v menší mí ře struska. 222

4.7.2. Mladší doba železná – Doba laténská Dobšice Na polích sm ěrem v obci Sány J. Hellich nalezl keltské poh řebišt ě v souvislosti s těžbou písku. Na prozkoumaných 840m 2 bylo objeveno celkem 13 hrob ů. Odkryté poh řebišt ě je částí v ětšího celku, který se rozprostíral východním sm ěrem. Na poli, které na východní stran ě navazuje, již byla t ěžba písku provedena, a i když p ři zemních pracích d ělníci narazili na hmotné prehistorické poz ůstatky, žádné artefakty se nedochovaly. Hroby ležely v řadách a t ěla byla orientovaná hlavou na sever a nohama na jih. Z výplní hrob ů byly vyzvednuty keramické nádoby a jejich fragmenty, dále železné a bronzové milodary v podob ě me čů a šperk ů. J. Hellich se navíc domníval, že poh řebišt ě pat řilo k laténské osad ě, která m ěla stálejší charakter, což vyplývá z nález ů množství hrob ů a r ůznorodosti koster. Zvláštností hrobu je, že jejich vnit řek byl zkrášlován: vymazáván bílým jílem, na dno se vkládaly d řev ěné desky nebo se dno vysypalo bílým jemným pískem. 223

220 HELLICH, Jan. Nejmladší hrob typu plátenického ze Zboží na Pod ěbradsku.. In. Památky archeologické 28. Praha, 1916. Str. 72 – 75. Str. 74. 221 HELLICH, Jan. Nejmladší hrob typu plátenického ze Zboží na Pod ěbradsku.. In . Památky archeologické 28. Praha, 1916. Str. 72 – 75. ISSN 0031-0506. Str. 74. 222 ARU Praha Hl. 3868/1982 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 223 HELLICH, Jan. Poh řebišt ě laténské v Dobšicích blíže Libn ěvsi (od Žehun ě jz.). In. Památky Archeologické 19 . Praha, 1901. Str. 89 – 110. ISSN 0031-0506. Str. 89 – 110.

40

V obci dále došlo k ojedin ělému nálezu železného me če a 15 st řep ů z keramických nádob. Nálezy byly vy ňaty z kostrového hrobu. 224 Chot ěšice V poloze „Ostrov“ byl roku 1901 J. Hellichem prozkoumán laténský kostrový hrob v souvislosti s těžbou št ěrku. Poloha se nacházela na nejvyšším míst ě v obci mezi dv ěma vypušt ěnými rybníky „Tábor“ a „Netušil“. V hrob ě byl nalezen železný me č, „ pukle “225 pocházející ze štítu, dva bronzové náramky a jeden „ lignitový “226 náramek. Žádné další hroby objeveny nebyly. Nálezce narazil p ři bližším pr ůzkumu na kulturní jámu, které byla vypln ěna keramikou. Fragmenty keramiky jsou hrubé ale i jemné s tuhováním. Nejd ůležit ějším nálezem byla část pazourku. 227 Libice nad Cidlinou Při regulaci toku Cidliny byl nalezen kostrový hrob, který obsahoval krom ě kostry laténskou sponu s patkou z jednoduchého drátku. Spona nenesla žádné zdobení. Patka byla ukon čena plastikou hlavy ptá čka se zobá čkem, který má na svém konci polokulovitý knoflí ček. Plastika sloužila jako uzáv ěr spony. 228 Druhý nález byl u čin ěn p ři rozši řování nádraží. V nalezených jámových objektech se objevily dva st řepy a dva kostrové hroby. Situace bohužel není blíže zdokumentovaná a hlášení neobsahuje bližší informace. 229 Při rozsáhlém výzkumu na slovanském hradišti byly na podzim roku 1983 v sond ě s číslem 14 v jednom z kůlových objekt ů nalezeny 2 laténské bronzové spony, lu čík a jantarový korálek. 230 Od řepsy Již roku 1947 se na vrchu Oškobrhu v sídlištních jámách hradišt ě datovaného do rozmezí mladší doby halštatské až časn ě laténského období nalezly artefakty zejména nádob a zlomk ů keramiky šedohn ědé barvy se zdrsn ěným povrchem a zaoblenými okraji. V ětšinou se jedná o mísy a hrncovité nádoby. 231

224 ARU Praha Hl. 6852/1947 . Katastr Dobšice, Okr. Nymburk. 225 HELLICH Jan. Hrob u Cht ěšic na Králové M ěstecku. In. Památky archeologické 19. Praha, 1901. Str. 183 – 186. ISSN 0031-0506. Str. 185. 226 HELLICH Jan. Hrob u Cht ěšic na Králové M ěstecku. In . Památky archeologické 19. Praha, 1901. Str. 183 – 186. ISSN 0031-0506. Str. 185. 227 HELLICH Jan. Hrob u Cht ěšic na Králové M ěstecku. In. Památky archeologické 19. Praha, 1901. Str. 183 – 186. ISSN 0031-0506. Str. 183 – 186. 228 ARU Praha Hl. 2097/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 229 ARU Praha Hl. 1180/1949. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 230 ARU Praha Hl. 3678/1983 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 231 ARU Praha Hl. 6197/1947 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk.

41

Při p ředstihovém záchranném výzkumu na vrchu Oškobrhu byl roku 1974 v poloze „Hřebínek“ učin ěn objev hradišt ě datovaného do rozmezí mladší doby halštatské až časné doby laténské. Z doby laténské zde byly nalezeny p ředevším keramické nádoby a keramické fragmenty 232 . Opolany Roku 1904 byly na poli sm ěrem k Libici na Cidlinou v kostrovém hrobu objeveny dva bronzové náramky. Oba náramky jsou otev řené, kruhového tvaru se zesílenými konci. Jeden z nich má jeden z konc ů konkávn ě zahnutý. Tento otvor pak sloužil jako zavírání, do kterého se vkládala jehla z druhého konce náramku. Tento náramek je bohužel siln ě poškozen rozlomením na dv ě části. 233 V pískovn ě v poloze „Na Horkách“ se p ři t ěžb ě písku objevily keramické st řepy mladší doby laténské, které se nalezly p ři provád ění povrchových sb ěrů a náhodných archeologických pr ůzkumech. 234 V severovýchodní části katastru se nachází obec Opolánky, ve které se v poloze „Na Badrech“ poda řilo objevit n ěkolik hrob ů keltských bojovník ů, ale i hrob ů se ženskými kostrami. Z výpln ě hrob ů byly zachrán ěny železné me če a bronzové šperky (náramky, sponky). Jeden z náramk ů je hladký a druhý je zdobený šnekovitou výzdobou. 235 Písková Lhota Archeologický nález v pískovn ě, která leží v blízkosti silnice ve sm ěru na Náchod, zahrnoval zejména keramické střepy z období mladší doby železné. St řepy byly dvojího typu. První typ st řep ů byl silnost ěnný se „ zkorodovaným “ 236 povrchem a druhý typ st řep ů pocházel z nádob jemn ějšího provedení, které se vyto čily na hrn čířském kruhu a m ěly vyhlazenou vn ější část. Krom ě keramiky se nalezla i vypálená mazanice. Bližší údaje o archeologické akci nebo osob ě, která artefakty nalezla, nemáme. 237 Pod ěbrady Roku 2002 v souvislosti s vým ěnou elektrických kabel ů v blízkosti hospodá řského dvora „Malé Zboží“, jenž se nachází v západní části Husovy ulice, byla objevena kulturní

232 ARU Praha Hl. 5182/1974 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 233 ARU Praha Hl. 2096/1945 . Katastr Pololany, Okr. Nymburk. 234 ARU Praha Hl. 2829/ 1989 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 235 HELLICH, Jan. Laténský hrob na Starých Badrech u Opolánek. In. Památky archeologivké 35. Praha, 1927. Str. 572. ISSN 0031-0506. Str. 572. 236 ARU Praha Hl. 5226/1946 . Katastr Písková Lhota, Okr. Nymburk. 237 ARU Praha Hl. 5226/1946 . Katastr Písková Lhota, Okr. Nymburk.

42 vrstva z mladší až pozdní doby laténské, ve které se vyskytovaly p ředevším fragmenty keramiky a mazanice. 238 Sány Při prozkoumání nejspíše žárového hrobu byly nalezeny t ři bronzové náramky a jeden nákr čník. Shodnou charakteristikou náramk ů byla otev řenost a kruhový až oválný tvar, který byl na vn ější stran ě zaoblený a na vnit řní stran ě plochý. Ve st řední části nesou náramky znaky ozdobení. Ve dvou p řípadech jsou zdobeny žebrováním a v jednom p řípad ě rytým ornamentem. Konce náramk ů jsou rozší řené a zakon čené kuli čkou. Nákr čník má také otev řený kruhový tvar se zesílenými konci. 239 Při t ěžb ě písku v blízké pískovn ě se poda řilo zachránit jámový objekt, ve kterém byla nalezena jemná na kruhu to čená keramika 240 Senice Roku 1928 nalezl pan Vá ňa kostrový hrob, ze kterého byl vyzvednut uzav řený masivní bronzový náramek. Náramek nebyl nijak zdobený a podle záznam ů J. Hellicha spo číval na pravé ruce kostry. Pr ůměr náramku je 7, 3 centimetr ů, ší řka 1 centimetr a tlouš ťka 1, 4 centimetr ů. Dále se našlo 7 bronzových uzav řených kroužk ů, které nemají zcela pravidelný tvar. Dva z kroužk ů mají na vnit řní i vn ější stran ě ostrou hranu. T ři bronzové kroužky spo čívaly u pravé ruky kostry. Dva z kroužk ů se nacházely v blízkosti pravé nohy kostry a dva v blízkosti levé nohy kostry. Dalším artefaktem je bronzový otev řený náramek se zaoblenou, hladkou vnit řní stranou. Vn ější strana otev řeného náramku je zdobena jemným žebrováním. Konce náramku jsou ukon čeny „vývalky pe četítkové profilace“ 241 . Náramek spo číval na pravé noze kostry. Dále dv ě bronzové spony s oboustranným pérkem. Vn ější strana oblou čku jedné z patek je ozdobena p říčným plastickým žebrováním, patka je ozdobena stylizovanou motýlí hlavi čkou a zakon čena je „ rozeklaným jazý čkem “242 . Jehla a pérko u spony chybí. Spona se nalezla v oblasti pasu kostry. Oblou ček druhé patky není ozdoben a patka je ukon čena pta čí hlavi čkou, která má na zobá čku t ři „ vývalky “ 243 . Stejn ě jako u p ředchozí spony jehla a pérko chybí. Spona spo čívala na levém rameni kostry. Posledním artefaktem je šedá, na kruhu vyrobená vázovitá nádoba bez uch. Nádoba má nízké hrdlo, které je ozdobené žebrováním a páskou na rozmezí hrdla a t ěla nádoby. Umíst ění

238 SEDLÁ ČEK, Zbyn ěk. NZ 2307/2003: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném roku 2002 v Pod ěbradech u hospodá řského dvora Malé Zboží . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. Pod ěbrady, 2003. 239 ARU Praha Hl. 2101/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 240 ARU Praha Hl. 0066/1972 . Katastr Sány, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4865/1975 . Katastr Sány, Okr. Nymburk. 241 ARU Praha Hl. 2100/1945 . Katastr Senice, Okr. Nymburk. Str. 2. 242 ARU Praha Hl. 2100/1945 . Katastr Senice, Okr. Nymburk. Str. 2. 243 ARU Praha Hl. 2100/1945 . Katastr Senice, Okr. Nymburk. Str. 3.

43 nádoby bylo pod nohama kostry. Hrob se nacházel u h řbitova v pískovn ě.244 Roku 1930 se poda řilo objevit další kostrový hrob. Tentokrát se jednalo o ženský hrob a z jeho obsahu se poda řilo zachránit keramiku a bronzové šperky. Na levém rameni a oblasti pasu kostry se nalezla spona. Kon četiny kostry byly ozdobeny náramky, které byly uzavřeného typu. 245 Slove č Na jihozápadním okraji katastrálního území obce Slove č došlo v souvislosti s drenováním pole k odkrytí kostrového hrobu keltského bojovníka. Většina p ředm ětů byla zni čena, ale poda řilo se zachránit železný me č a puklice ze štítu. 246 Vlkov pod Oškobrhem Roku 1983 se p ři povrchovém sb ěru, který byl vyvolán intenzivní zem ědělskou orbou, nalezly fragmenty keramiky doby laténské, mazanice a zví řecí kosti. 247

4.8. Doba římská Dobšice Neznámý nálezce nalezl římskou minci v blízkosti obce. V oblasti nymburského okresu došlo k nález ům mnoha dalších mincí, jak se m ůžeme do číst v článku od J. Hellicha. 248 Libice nad Cidlinou Ve št ěrkovn ě, která leží východn ě od obce, byl u čin ěn nález četných jam z období římského císa řství, o kterých nejsou bližší informace. 249 Při stavebních pracích na nádraží byly ve vykopaných jámách objeveny zlomky keramiky a kost ěné šídlo, artefakty nebyly blíže zdokumentovány. 250 Na p ředhradí slovanského hradišt ě nalezl nálezce římskou minci. Minci daroval Polabskému muzeu spolu s dalšími 5 mincemi, o kterých ale nejsou bližší informace. O dalších nálezech římských mincí z nymburského okresu nás informuje J. Hellich ve svém článku v Památkách archeologických. 251

244 ARU Praha Hl. 2100/1945 . Katastr Senice, Okr. Nymburk. 245 PLICKA, J. Kostrové hroby laténské v senicích na Pod ěbradsku. In Památky archeologické 42. Praha, 1946. Str. 165 – 166. ISSN 0031-0506. Str. 165 - 166. 246 HELLICH , Jan. Hrob kostrový Laténský ze Slav če. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 570 – 571. ISSN 0031-0506. Str. 570. 247 ARU Praha Hl. 3252/1986. Katastr Vlkov pod Oškobrhem, Okr. Nymburk. 248 HELLICH, Jan. Nové nálezy římských mincí na Pod ěbradsku. In Památky archeologické 28. Praha, 1916. Str. 7 – 18. ISSN 0031-0506. Str. 11. 249 ARU Praha Hl. 832/1944 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 250 ARU Praha Hl. 1181/1949 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. 251 HELLICH, Jan. Nové nálezy římských mincí na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 28. Praha, 1916. Str. 7 – 18. ISSN 0031 – 0506. Str. 14.

44

Od řepsy Roku 1899 bylo v poloze „Na Struze“ objeveno poh řebišt ě z doby římské. Poh řebišt ě bylo objeveno v souvislosti s těžbou opuky, která byla využívaná jako stavební materiál. P ři bližším pr ůzkumu se poda řilo zachránit 10 žárových hrob ů, ze kterých byly vyzvednuty milodary vyrobené p řevážn ě ze železa. Objekty byly sou částí v ětšího poh řebišt ě, které bylo z velké části zni čeno v předešlých letech zmín ěnou t ěžbou opuky. V blízkosti poh řebišt ě se navíc nacházela římská osada, která ležela severn ě od obce Od řepsy. 252 Roku 1945 došlo v lokalit ě „Na Struze“ k rozpoznání kultury doby římské v podob ě objekt ů d ětských žárových hrobu s milodary. Nalezly a prozkoumaly se dva hroby, v nichž poh řební výbavu tvo řily zejména kovové p ředm ěty. Jednalo se o t ři železné nože s obloukovit ě zahnutou čepelí s menší rukojetí, pinzetu a bronzové spony. Jedna ze spon se vyzna čuje samost řílovou konstrukcí s oblou čkem na dvou kloubech, který se rozši řuje sm ěrem k pérku. Patka spony je zakon čená knoflíkem a zdobena prolamováním. Spona je částe čně poškozena - chybí jehla, část svinutí je odlomeno.253 Opolany Roku 1926 byla p ři polních pracích nalezena st říbrná římská mince. Nález byl učin ěn na poli mezi Opolany a Opolánky. 254 Roku 1978 se p ři povrchovém sb ěru, který byl vyvolaný intenzivní orbou, nalezly poz ůstatky osídlení z doby římské. Nalezena byla hlavn ě keramika, mazanice a kosti zví řat. Nejspíše se zde vyskytovalo sídlišt ě, které úzce souvisí s poh řebišt ěm v blízkých Od řepsích. 255 Roku 1986 došlo k povrchovému sb ěru na poli v blízkosti silni ční komunikace, která vede z Libice nad Cidlinou do Opolan. Sesbírány byly zejména st řepy, což dokazuje, že i tato lokalita pat ří do komplexu římský sídliš ť v blízkém okolí. 256 Pod ěbrady Pan Novotný daroval Polabskému muzeu st řepy, které nalezl v kulturní jámě, jež se nacházela v poloze „V Huslíku“. Kulturní jáma byla 5 metr ů široká a asi 1 metr hluboká,

252 HELLICH, Jan. Žárové hroby z doby císa řství římského na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 31. Praha, 1919. Str. 88 – 92. ISSN 0031-0506. Str. 88. 253 ARU Praha Hl. 2073/1945 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2072/1945 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. 254 HELLICH, Jan. Nález římské mince u Opolan. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 572 – 573. ISSN 0031-0506. Str. 572. 255 ARU Praha Hl. 4108/1985 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 256 ARU Praha Hl. 0657/1987 . Katastr Opolany, okr. Nymburk.

45 krom ě keramiky nalezl pan Novotný v objektu také velké množství mazanice a zví řecích kostí.257 Roku 1986 byl v souvislosti se stavbou kulturního domu v Pod ěbradech proveden záchranný archeologický výzkum. Výzkum byl realizován formou vykopání sondy o rozm ěrech 20x1,5 metr ů a na jejím řezu se vzorkováním prozkoumaly jednotlivé vrstvy. Poda řilo se nalézt velké množství keramiky z doby římské, která by mohla být ukazatelem existence římského sídliště.258 V poloze na „Vinicích“ byla nalezena římská mince. V okolí Pod ěbrad bylo nalezeno několik dalších římských mincí. O v ětším po čtu mincí v oblasti Pod ěbradska nás informuje J. Hellich v Památkách archeologických. 259 Sány V pískovn ě poblíž obce byl p ři těžb ě písku objeven jámový objekt. Vyjmutá výpl ň obsahovala p ředevším zlomky keramiky, kousky mazanice a úlomky kostí. 260 Roku 1986 došlo k povrchovému sb ěru poblíž místního h řbitova. P ři sb ěru se potvrdila existence římského osídlení. Hlavní zastoupení v nalezeném materiálu m ěla keramika. 261 Vrbice Roku 1892 nalezl pan Rožánek žárový hrob doby římské na poli, které pat řilo fa ře. Vyzvednuté nálezy z výpln ě daroval Polabskému muzeu v Pod ěbradech. Nálezce objevil v žárovém hrobu dv ě bronzové spony, t ři bronzové p řezky, jeden bronzový náramek, část železného hrotu ošt ěpu, plochý sklen ěný kotou č, kost ěnou desti čku, olov ěný a hlin ěný přeslen. První ze spon je „ samo-vyst řelovací “262 , její oblou ček je zdobený dv ěma rýhami a péro spony je složeno ze šesti spirál na každé stran ě. Jehla spony byla p řelomena a její st řední část chybí. Druhá spona je „ ter čová “263 ve tvaru oválu. Ozdobena je čty řmi elipsami, které odd ěloval úzký pruh s „ratolístkovým “264 ornamentem. Dv ě p řezky jsou kruhového mírn ě zplošt ělého tvaru. Poslední z přezek má tvar podkovy se zá řezem ve st řední části, který sloužil pro zapadnutí špi čky jazý čku opasku. Kost ěná desti čka má tvar kruhu s dírkou v jeho

257 ARU Praha Hl. 1178/1947 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. 258 SAKA ŘOVÁ, Jana. NZ 3806/1986 : Zpráva pro investora o archeologickém výzkumu kulturního domu v Pod ěbradech v roce1986 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. Pod ěbrady, 1986. 259 HELLICH, Jan. Nové nálezy římských mincí na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 28. Praha, 1916. Str. 7 – 18. ISSN 0031-0506. Str. 14. 260 ARU Praha Hl. 0066/1972 . Katastr Sány, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4865/1975 . Katastr Sány, Okr. Nymburk. 261 ARU Praha Hl. 0657/1987 . Katastr Sány, Okr. Nymburk. 262 ARU Praha Hl. 2085/1945 . Katastr Vrbice, Okr. Nymburk. Str.2 263 ARU Praha Hl. 2085/1945 . Katastr Vrbice, Okr. Nymburk. Str.2 264 ARU Praha Hl. 2085/1945 . Katastr Vrbice, Okr. Nymburk. Str.3.

46 st ředu. Mohlo by se jednat o knoflík. Stejn ě tak se nejspíše jedná o knoflík v případ ě žlutého sklen ěného kruhovitého kotou če s dírkou ve st ředu. 265 Roku 2001 prob ěhl v souvislosti se zemními pracemi plošné plynofikace záchranný archeologický výzkum. Plynovod byl veden po severovýchodním okraji obce a pokra čoval sm ěrem k obci Opo čnice. Byly nalezeny dv ě plochy s výskytem keramických fragment ů a to před domy s č.p. 41 a 43. 266 Vrbová Lhota Roku 2003 byl v souvislosti s pokládáním kabelového vedení proveden záchranný archeologický výzkum. Rýhy pro kabelové vedení byly vedené p ředevším v severovýchodní části obce. V obci byly v předešlých letech nalezeny hmotné d ůkazy pro osídlení doby římské. Tento archeologický výzkum byl ale negativní. 267

4.8.1. Mladší doba římská Opolany Roku 1898 byly v poloze „Na Horkách“ objeveny žárové hroby. P ři pr ůzkumu se zachránilo několik poh řebních nádob a další keramika a hlin ěné p řesleny. Autor článku uvádí tyto informace: „ popelnice mají nesporn ě ráz lat ěnský a liší se p řík ře od nádob ze žárových hrob ů bylansko-plátenických i hrob ů římských “. 268 Keramické st řepy mají charakteristické zvln ění při okraji hrdla. V okolí hrob ů se navíc poda řilo odkrýt kulturní jámy s keramikou, která m ěla také žlábkované čí zvln ěné hrdlo nebo „ kulovité mísy s rovným sev řeným okrajem “269 . Autor článku datování keramiky objasnil takovýmto zp ůsobem: „ Oba tyto tvary misek jsou poslední záchv ěvy vymírajíci kultury bylansko-plátenieké, která kolem po čátku našeho letopo čtu zcela se vytrácí a splývá úpln ě s kulturou gallsko-laténskou a římskou .“ 270 „Opolanské hroby žárové ukazují spíše, že vznikly na p ůdě domácí z kultury yallských kostrových hrob ů vlivem skomírající kultury plátenické a ranním vlivem římským v dob ě okolo našeho letopo čtu. Žárové hroby opolanské jsou novou rázovitou skupinou lat ěnských hrob ů, veklin ěnou mezi

265 ARU Praha Hl. 2085/1945 . Katastr Vrbice, Okr. Nymburk. 266 SEDLÁ ČEK, Zbyn ěk. NZ 2882/2002: Zpráva o pr ůběhu a výsledcích záchranného archeologického výzkumuna stvab ě plošné plynofikace a propojovacích plynovod ů v katastrálním území obce Vrbice . Katastr Vrbice, Okr. Nymburk. Pod ěbrady, 2001. 267 SEDLÁ ČEK, Zbyn ěk. NZ 2287/2004: Zpráva o výsledcích archeologických prací na stavb ě vrbová Lhota – kabelové vedení 1kV pro č. kat. 470/14, 15,16 . Pod ěbrady, 2003. 268 HELLICH, Jan. Žárové hroby typu laténského „ Na Horkách“ u Vel. Opolan na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 31. Praha, 1919. Str. 148 – 153. ISSN 0031-0506. Str. 148. 269 HELLICH, Jan. Žárové hroby typu laténského „ Na Horkách“ u Vel. Opolan na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 31. Praha, 1919. Str. 148 – 153. ISSN 0031-0506. Str. 152. 270 HELLICH, Jan. Žárové hroby typu laténského „ Na Horkách“ u Vel. Opolan na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 31. Praha, 1919. Str. 148 – 153. ISSN 0031-0506. Str. 152.

47 hroby typu plátenického a římského. “271 Ale toto datování se ukázalo jako mylné, jak poukazuje J. Zeman. Poh řebišt ě datoval do pozdní doby římské, podle nalezené spony na sídlišti, ke kterému zjevn ě poh řebišt ě náleželo. 272 Na podzim stejného roku Jan Hellich objevil poz ůstatky římského obydlí (chaty). U východní st ěny chaty bylo objeveno 36 kus ů kamenného závaží. Ve vnit řním prostoru objektu se nalezly bronzové spony, zlomky keramiky, kosti. Autor článku se domnívá, že se zde nacházelo sídlišt ě, o kterém se zmi ňuji výše. Vhodné podmínky pro osídlení zde vytvá řela, nyní již zanikla, říčka B ělčická. 273 Nález kulturní vrstvy ve st ěně pískovny, která leží jižn ě od obce v poloze „Na Horkách“. Nalezená kulturní vrstva dosahovala 30- 40 centimetr ů, ve které se objevovaly četné nálezy mazanice. Roku 1964 na lokalit ě prob ěhl záchranný archeologický výzkum. P ři těžb ě písku byly narušeny ve zmín ěné kulturní vrstv ě 3 jámové objekty. Objekty byly zahloubené do pís čitého podloží ve vzdálenosti 10 metr ů od sebe. Z jam se vyzvedla především mazanice, dále zlomky keramiky, železných předm ětů, uhlíky a hlin ěný p řeslen. Části keramiky pocházejí z nádob, které byly d ělané v ruce z hrubší, ale i jemné hlíny, které byly na povrchu v kone čné fázi p řet řeny žlutou jemnou hlínou. Jejich povrch byl hladký a nezdobený. Dochovaly se i celé nádoby, které m ěly dvojkonický tvar. Železné zlomky pocházejí z nože. Zajímavostí je, že na n ěkterých kusech mazanice se dochovaly otisky travin a proutí. Jednalo se o jámy malých rozm ěrů, které byly sou částí v ětšího sídlišt ě.274 Roku 1967 prob ěhl druhý záchranný výzkum, jelikož byly narušeny další jámy p ři hloubení nové přístupové cesty do pískovny. Jáma se v horní polovině trychtý řovit ě rozši řovala a v dolní již měla tém ěř kolmé st ěny s oválným dnem. Dosahovala hloubky 1,10 metr ů a pr ůměru 1,5 metr ů. Z jámového objektu byla vyjmuta p ředevším mazanice, železné p ředm ěty, které byly až na dnu, dále keramika a n ěkolik uhlík ů. Druhá jáma se nalézala v těsné blízkosti první. Měla mnohem menší rozm ěry (hluboká 20 centimetr ů a pr ůměr 50 – 70 centimetr ů) a výpl ň obsahovala malé množství mazanice, keramických úlomk ů a kostí. 275 Na lokalit ě zvané Soukupovo pole, která bývala na západním okraji obce Opolan, byly první nálezy u čin ěny roku 1976 p ři povrchovém sb ěru. Sb ěr byl vyvolán n ěkolikanásobnou orbou pole. Artefakty byly p řevážn ě zastoupeny zlomky keramiky. 276

271 HELLICH, Jan. Žárové hroby typu laténského „ Na Horkách“ u Vel. Opolan na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 31. Praha, 1919. Str. 148 – 153. ISSN 0031-0506. Str. 153. 272 ZEMAN, J. Severní Morava v mladší dob ě římské . Praha, 1961. Str 203. 273 HELLICH, Jan. Nový p řísp ěvek ke kultu ře žárových laténských hrob ů na Horkách u Vel. Opolan. In. Památky archeologické 32. Praha, 1920. Str. 103 – 110. ISSN 0031-0506. Str. 103 – 110. 274 ARU Praha Hl. 0809/1965 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 275 LI ČKA, Milan. Sklad železných p ředm ětů pozdní doby římské z Opolan (Okr. Nymburk). In. Archeologické rozhledy 21, sešit 5. Praha, 1969. Str. 681 - 684. ISSN 0323-1267. Str. 681 – 683. 276 ARU Praha Hl. 3868/1982 . Katastr Opolany, Okr, Nymburk.

48

Roku 1977 se p ři terénních úpravách v zahrad ě rodinného domku č.p. 364/4, který pat řil panu Novotnému objevila v ornici keramika z mladšího období doby římské. 277 Stejného roku v poloze „Na Horkách“, jižn ě od obce, kde se nacházela pískovna, došlo při t ěžb ě písku k odkrytí a narušení prav ěkých objekt ů t ěžkou technikou. V ětšina z nich se již nedala zachránit. Jediným zachovaným objektem byl poz ůstatek chaty. Ve vyjmuté výplni objektu byly nalezeny uhlíky, kosti, zlomky keramiky, mazanice s otisky proutí, slámy a zrn, větší část kost ěného h řebene, hlin ěné p řesleny a kuli čky. Po vybrání výpln ě se na podloží objevily v jižní části objektu t ři k ůlové jamky a v severní části také t ři kůlové jamky. Hloubka objektu dosahovala 20 – 25 centimetr ů a pr ůměru 3 metr ů. Zlomky keramiky pocházejí zejména z miskovitých nádob ze zrnitého černého až šedého materiálu. 278

5. Plošné vymezení a hustota prav ěkého osídlení na Pod ěbradsku Vymezená plocha regionu Pod ěbradska zabírá 348,59 km 2. Dosud zaznamenaná prehistorická sídelní aktivita byla zjišt ěna na 27 katastrálních území, která svojí plochou zabírá 231,46 km 2. Sídelní aktivita byla zaznamenaná na n ěkterých územích ve v ětší mí ře, v podob ě sídliš ť nebo poh řebiš ť a na n ěkterých v menší mí ře, v podob ě ojedin ělých nález ů. U mnoha evidovaných doklad ů sídelní aktivity chybí zásadní informace, a proto nebyly do mé práce za řazeny. Dalším problémem je kulturní neza řazení nelezených artefakt ů. Z těchto důvodu je t řeba brát plošné vymezení sídelní prav ěké aktivity jako relativní. Z dnešního hlediska pravěké osídlení zabíralo zhruba 66% dnešní rozlohy regionu Pod ěbradska. Na katastrálním území Pod ěbradska se díky archeologickým výzkum ům poda řilo částe čně odhalit a získat díl čí informace o jeho nejstarším osídlení. Oblast st ředního Labe, která v sob ě zahrnuje i Pod ěbradsko, je jedna z nejprozkouman ějších v České republice ale i st řední Evrop ě.

„ I když mluvíme o dobré archeologické prozkoumanosti regionu, musíme upozornit na limity, kterými jsou archeologická data zatížena. Naprostou v ětšinu starých nález ů ve zkoumaném regionu reprezentují jednotlivé hroby nebo jámy a povrchové nálezy bez kontext ů. Kvalita informace je tedy podobná jako u nález ů z povrchových sb ěrů“279

277 ARU Praha Hl. 3868/1982 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 278 ARU Praha Hl. 1462/1984 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. 279 DRESLEROVÁ, Dagmar – POKORRNÝ, Petr. Vývoj osídlení a struktury prav ěké krajiny na st ředním Labi. Pokus o p římé srovnání archeologické a pyloanalytické evidence . In: Archeologické rozhledy 56 , sešit 4. Praha, 2004. Str. 739 – 762. ISSN 0323-1267. Str. 747.

49

Z dosavadních materiál ů, které máme k dispozici, m ůžeme navzdory pochybnostem za nejstarší období, jenž je v této lokalit ě zastoupené, ozna čit paleolit. Od tohoto období byl zkoumaný region nep řetržit ě osídlen, i když v každém období v různé intenzit ě. Jak už jsem se výše zmínila, nejstarší lidské aktivity jsou doloženy, i když nejasn ě, v období paleolitu. Nálezy artefakt ů z období paleolitu jsou vysoce ojedin ělé a z tohoto d ůvodu lze usoudit, že v tomto období nebyla oblast Poděbradska intenzivn ě využívaná. M ůžeme se pouze domnívat a odhadovat, jestli byla oblast využívaná v paleolitu v ůbec. Ur čité nejasné doklady máme a z nich je možné odvodit, že na území k ojedin ělé lidské aktivit ě došlo, ale hlavní je, že od období paleolitu byl region trvale navšt ěvován až do dnešní doby. Jedním dokladem paleolitické lidské aktivity je nález kamenné štípané industrie poblíž obce Křečkov. 280 V období paleolitu se nedá mluvit o trvalém osídlení, zp ůsob života byl ko čovný a nevytvá řela se žádná sídlišt ě, z tohoto d ůvodu tu tedy nebudu uvád ět plošné vymezení sídelní aktivity zahrnující období paleolitu. Z následujícího období, mezolitu, máme také celkem nejasné doklady o osídlení. 281 Stejn ě jako v předchozím období se stále nedá mluvit o stálém osídlení, tedy ani zde neuvedu plošné vymezení sídelní aktivity. Období neolitu je prvním typickým obdobím se stálou sídelní aktivitou. Samoz řejm ě je ovlivn ěno p řechodem z ko čovného života a lovu, který byl hlavní náplní v paleolitu a mezolitu, k usedlému zem ědělskému zp ůsobu života. V regionu dochází k vysokému nár ůstu sídelní aktivity. Sídelní prav ěká aktivita je zaznamenaná na 12 katastrálních území o rozloze 128,42 km 2. V období eneolitu dochází k pozvolnému snížení sídelní aktivity. Poz ůstatky sídelní aktivity z tohoto období jsou doloženy na 14 katastrálních území, které dosahují rozlohy 116,58 km 2. V období eneolitu došlo ke snížení plošného prav ěkého osídlení vzhledem k období neolitu o 10%. V dob ě bronzové došlo vzhledem k období eneolitu k mírnému nárustu osídlení, ale vhledem k osídlení celé České republiky se hodnota plošné sídelní aktivity nijak neliší. V dob ě bronzové bylo osídleno 12 katastrálních území, které pokrývají 151,72 km 2. V dob ě bronzové došlo vzhledem k období eneolitu k nár ůstu plošného osídlení o 30%. Doba železná je charakteristická zna čným poklesem. Sídelní a poh řební aktivity jsou zaznamenané na 13 katastrálních území regionu a zaujímají 132,85 km 2. Pokles vzhledem k dob ě bronzové a období je zhruba o 13%.

280 ARU Praha Hl. 8895/1975 . Katastr K řečkov. Okr. Nymburk. 281 ARU Praha Hl. 5226/1946 . Katastr Písková Lhota, Okr. Nymburk.

50

V období doby římské nastává op ět pokles. I když poz ůstatky této doby se dají na zkoumaném území ozna čit za četné, v porovnání s ostatními prav ěkými periodami je sídelní aktivita doby římské nejnižší. Doklady o osídlení či poh řební aktivit ě jsou zachyceny na 8 katastrálních území regionu Pod ěbradska. Jejich plošné vymezení činí 89,98 km 2. Z těchto údaj ů jasn ě vyplývá, že sídelní aktivita byla na daném území zna čně kolísavá. Nejv ětší plošné míry osídlení bylo dosaženo v dob ě bronzové, se zna čným odstupem následuje období neolitu, poté s celkem vyrovnanými hodnotami doba železná a eneolit. Nejnižší plošná míra sídelní aktivity byla zachycena v dob ě římské. Pro lepší p řehlednost jsem vytvo řila graf.

Plošné vymezení sídelní aktivity v jednotlivých obdobích

160

140

120

100 rozloha katastrů v km2

80 počet katastrů s výskytem sídelní aktivity 60

40

20

0 neolit eneolit doba doba doba římská bronzová železná

5.1. Hustota prav ěkého osídlení Pod ěbradska Nyní bych ráda uvedla relativní hustotu osídlení v jednotlivých obdobích prav ěku. Jedná se o vymezené období od paleolitu do pozdní doby římské. Relativní hustotu osídlení vyvodím z po čtu zaznamenaných sídlištních či poh řebních aktivit, ale i ojedin ělých nález ů poz ůstatk ů hmotné kultury na jednotlivých katastrálních územích obcí. V období paleolitu byla zaznamenaná na katastru K řečkov jen jedna situace dokládající lidskou aktivitu. V období mezolitu je situace stejná. Op ět byla doložena jen jedna

51 situace vypovídající o lidské aktivit ě na katastrálním území Pískové Lhoty. Navíc u t ěchto období není zcela jisté, zda se jedná o intenzivní využití lokality nebo jen o náhodný nález. Z období neolitu je zaznamenáno na 12 katastrálních území 19 prozkoumaných lokalit nebo ojedin ělých nález ů. Z období eneolitu se jedná už o 30 zkoumaných lokalit nebo ojedin ělých nález ů na 14 katastrálních území. V dob ě bronzové je po čet prozkoumaných lokalit či objevených ojedin ělých nález ů nejvyšší, jedná se o 41 archeologických aktivit na 12 katastrálních území. V dob ě železné dochází k poklesu. Bylo prozkoumáno 27 lokalit nebo ojedin ělých nález ů na 12 katastrálních území a v dob ě římské 21 lokalit nebo ojedin ělých nález ů na 8 katastrálních území. Pro lepší p ředstavivost o relativní hustot ě osídlení p řipojuji graf.

Relativní hustota os ídlení

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0 paleolit mezolit neolit eneolit doba doba železná doba římská bronzová relativní hustota osídlení

Jak tabulka názorn ě ukazuje, zdá se, že nejv ětší hustota osídlení byla v dob ě bronzové, je to samoz řejm ě relativní, protože tak usuzujeme z nalezeného materiálu a po čtu prozkoumaných oblastí a po čtu provedených archeologických zásah ů. Navíc musíme zvážit i množství prozkoumaného území a mnou vy řazených hlášení o archeologických akcích, pro nedostatek informací. Touto problematikou se budu zabývat v následující kapitole.

52

6. Chronologicko – geografická analýza sídelní aktivity - faktory mající vliv na osídlení v období prav ěku

Prav ěké osídlení na území regionu Pod ěbradska se ve všech svých zkoumaných obdobích koncentruje p ředevším v jihozápadní a jižní části regionu. Nej čast ěji je sídelní a poh řební aktivita zaznamenaná na katastrálních územích obcí Pod ěbrady, Libice nad Cidlinou, Opolany, Od řepsy, Sány a Dobšice. V některých obdobích dochází k osídlení i st řední části regionu v oblasti kolem M ěstce Králové. Dále pak v jihovýchodní části v oblasti katastrálního území obce Kn ěži čky a kone čně v severní části v oblasti katastrálního území obcí Chroustov a Chot ěšice. Domnívám se, že se zde tvo řily, v období ur čitých kultur, sídelní mikroregiony. Naproti tomu severovýchodní i západní část nenesou žádné znaky osídlení. Všeobecn ě je severní část regionu za celé vymezené prav ěké období málo osídlena. Nástin sídelních aktivit v jednotlivých obdobích, z nichž n ěkteré jsou rozd ěleny i na jednotlivé kultury a jejich sídelní aktivity, je zachycen na přiložených mapách v kapitole p řílohy. Nyní vyvstává otázka, pro č tomu tak bylo? Pro č je p ředevším jižní část regionu nep řetržit ě a hust ě osídlena tém ěř ve všech obdobích? Na dalších stránkách se pokusím tento jev vysv ětlit za pomoci faktor ů, které ovliv ňují rozložení prav ěkého osídlení na území regionu Pod ěbradska.

6.1. Reliéf, podnebí a jejich vliv na prehistorické osídlení Pod ěbradska Bližší popis geomorfologie, reliéfu, hydrologie a podnebí jsem rozebrala ve druhé kapitole „P řírodní podmínky“. Hlavním faktorem, který ovliv ňuje prav ěké osídlení v daném regionu je reliéf. Reliéf je p ředevším rovinatý s mírným zvln ěním a ojedin ělými vyššími kopci. Nebylo tomu tak ale vždy. Zhruba v období mezolitu nejspíše došlo k velké zm ěně reliéfu. Druhohorní horniny, které tu mají nejv ětší zastoupení, nejspíše dosahovaly až o 400 metr ů nad mo řem více než je dnešní nadmo řská výška. Ale kv ůli drastickým zm ěnám: zm ěna toku řeky, která z „dravého“ toku p řešla do mírn ě tekoucí řeky, na jejímž toku se vytvá řejí meandry a erozním proces ům kon čícího glaciálu, které zp ůsobovaly zna čný plošný odnos hornin, došlo k zna čnému poklesu reliéfu až o 70%. 282 Díky t ěmto zm ěnám se stala oblast velice p říhodná pro trvalé osídlení. Reliéf získal nížinný charakter s dostatkem vodních zdroj ů. Docházelo tak p ředevším od období neolitu k osídlování nížinných oblastí, kde se

282 POKORNÝ –DRASLEROVÁ. Vývoj osídlení a struktury pravěké krajiny na středním Labi : Pokus o přímé srovnání archeologické a pyloanalytické evidence. In. Archeologické rozhledy56, sešit 4, Praha, 2004, Str. 739 – 762. ISSN 0323-1267.

53 naskytl bezprost řední kontakt s vodními toky. V dob ě bronzové se za čínají sídlišt ě objevovat ve vyšších nadmo řských výškách, což jsou oblasti s výskytem starších teras. V dob ě železné se sídelní aktivita objevuje ješt ě ve vyšších polohách, jako jsou svahy jednoho z ojedin ělých kopc ů: vrch Oškobrh. Je z řejmé, že první zem ědělské osady vznikaly blíže vodním tok ům a postupem času zem ědělská orientace lehce ustupuje do pozadí a objevuje se i obranná funkce, z tohoto d ůvodu jsou sídlišt ě z doby bronzové a železné stav ěny ve vyvýšených polohách. Z hlediska vodních zdroj ů byla situace takováto. Sídelní aktivity se vyskytují p řevážn ě v blízkém okolí toku hlavní řeky Labe, ale i jeho p řítok ů, meandr ů a jezer. Řeka v pr ůběhu času m ěnila koryto toku a vytvá řely se tak terasy, na kterých se také vyskytovala sídlišt ě, která jsou spíše stabiln ějšího charakteru než sídlišt ě p římo v nivách. Postavení sídliš ť mimo bezprost řední kontakt s vodou m ělo vliv na hospodá řství a trvání osad. Terasy byly na rozdíl od říčních niv suché a stabilní, v nivách byla sice více úrodná p ůda, ale hrozily zde záplavy. Tyto záplavy nám navíc mohou znemož ňovat objevení starších náznak ů osídlení, jelikož sedimenty vzniklé p ři záplavách mohou do zna čné míry p řekrývat hmotné poz ůstatky, které se tu mohly vyskytovat. Posledním faktorem z obecných p řírodních faktor ů, které mohly mít vliv na prav ěké osídlení pod ěbradského regionu je podnebí. Ke zm ěně op ět dochází, stejn ě jako u tvorby vhodného reliéfu, v období mezolitu. Zm ěna klimatu se samoz řejm ě nevtahuje jen na zkoumanou oblast, došlo k všeobecné zm ěně klimatu, která ale mohla mít sv ůj podíl na sídelní aktivit ě v pod ěbradském regionu. Došlo tedy k oteplení a zvlh čení ovzduší, díky kterému se vytvo řily p říhodné podmínky k trvalému osídlení a p řechodu od ko čovného zp ůsobu života, ve kterém byl hlavním faktorem lov, k usedlému zem ědělskému zp ůsobu života. Docházelo tak k přesun ům prav ěkých lidí do p říhodn ějších oblastí. Od lovu stád ve stepích p řešli k lovu lesní zv ěř e, rybolovu a sb ěru plod ů. Sídlišt ě se za čala vyskytovat v blízkosti vody. Myslím, že v tomto regionu m ěl reliéf a podnebí zcela jasn ě sv ůj vliv na prav ěkou sídelní aktivitu.

6.2. P ůdní pokryv a jeho vliv na prehistorické osídlení Pod ěbradska Půdní pokryvy sice pat ří do p řírodních podmínek a bylo možné jej zmínit již v předešlé kapitole, ale myslím si, že jsou natolik důležité, že jsem vytvo řila samostatnou kapitolu. P ůdní pokryv souvisí i s daným reliéfem, jelikož je celá oblast rovinného charakteru a je protkaná mnoha vodními zdroji, je celkem logické, že se zde bude nacházet oproti jiným

54 oblastem jedna z nejúrodn ějších p ůd. Op ět bych ráda upozornila, že se popisu p ůd v ěnuji již na za čátku mé práce v kapitole o přírodních podmínkách: „Na terasách vytvo řených usazováním sediment ů ve čtvrtohorách p řevažují hn ědé půdy. Zmín ěný typy p ůdy pat ří do referen ční t řídy luvisol ů.283 Tyto p ůdy vznikly odnosem materiál ů z luvizemí, což jsou p ůdy vyskytující se zejména v oblastech, kde býval p ůvodní lesní porost a nyní pat ří k zem ědělsky aktivn ě využívaným zemím. Na navátých pískách či spraších naopak p řevažuje černozem. Je to typ p ůd s velkým obsahem humusu s mocností 0.4 až 0.7 metr ů v depresních polohách, kde jsou t ěžší substráty a tedy lepší podmínky pro tvorbu humusu se černozem m ůže m ěnit na černici. 284 V oblasti nivy nalezneme nivní p ůdu až černici .“

Jak z tohoto odstavce vyplývá, nejúrodn ější p ůdy se samoz řejm ě vyskytovaly v těsné blízkosti vodních tok ů, kde se koncentrovalo i prehistorické osídlení. Úrodnost p ůdy byla hlavním ovliv ňujícím faktorem pro p řežití. Další z úrodných p ůd se vyskytovaly na terasách, kde se tvo řily p řechodná sídlišt ě částe čně v dob ě bronzové a p ředevším v dob ě železné. V oblastech, kde je zaznamenán výskyt černozem ě až černice, dříve bývaly lužní lesy, tedy další faktor ovliv ňující prav ěké osídlení. Musím op ět podotknout, že černice se vyskytuje zejména v okolí vodních tok ů, což vysv ětluje stabilní osídlení v jižní části pod ěbradského regionu.

6.3. Archeologické bádání a jeho vliv na prehistorické osídlení Pod ěbradska Posledním a také velmi d ůležitým faktorem, který ovliv ňuje rozprost ření sídelní aktivity, je dosavadní archeologické bádání. Region Pod ěbradska byl archeologicky probádán především díky lokálním nadšenc ům, zde jmenovit ě J. Hellichem. Problémem však je, že se J. Hellich soust ředil na oblast samotného Pod ěbradska (jak uvádím na za čátku druhé kapitoly o územním vymezení, region se rozd ěluje na Pod ěbradsko a Královém ěstecko), tudíž to m ůže být i následek neprobádanosti severní části regionu. Dalším problémem je neodbornost dokumentace. Samoz řejm ě velkým p řisp ěním J. Hellicha je, že aspo ň částe čně dokázal zachránit prav ěké poz ůstatky, ale jejich dokumentace a evidence nebyla dobrá. Množství údaj ů o míst ě či roku chybí, dále je v ětšina nález ů náhodná a z těchto nález ů nejsme schopni učinit odpovídající záv ěry.Mnoho údaj ů, p ředevším týkajících se kulturního za řazení, je

283 LOŽEK, Vojen – CÍLEK, Václav – KUBÍKOVÁ, Jarmila et al. St řední Čechy: P říroda, člov ěk, krajina . St ředo český kraj, 2003. ISBN 80-86569-40-3. Str. 35. 284 Tamtéž.

55

špatn ě ur čeno. O p ůsobnosti J. Hellicha píšu v kapitole „Historie bádání“ a i v „katalogu obcí“, ve kterých byla zachycena prehistorická sídelní aktivita, si m ůžete povšimnout, že odkazuji často na publikace z Památek archeologických. V následujících obdobích samoz řejm ě také dochází k archeologickým akcím, ale severní část regionu stále z ůstává málo probádaná. Tudíž by dosavadní bádání mohlo být faktorem siln ě ovliv ňujícím dosavadní znalosti o sídelní aktivit ě v Pod ěbradském regionu.

7. Vytvá ření sídelních mikroregion ů Poslední kapitolou je úvaha nad vytvá řením sídelních mikroregion ů. Jak jsem uvedla již v předcházejících kapitolách, prav ěká sídelní aktivita byla z ur čitého hlediska ovlivn ěna několika faktory, které mohly mít vliv i na vytvá ření sídelních mikroregion ů a na stálé a variabilní osídlení zkoumané oblasti. Prehistorické osídlení je koncentrované v jižní části regionu Pod ěbradska, kde jsou zachyceny všechny etapy prav ěkého vývoje. K zachycení tém ěř všech prav ěkých období dochází na katastrálním území obcí Pod ěbrady, Opolany, Libice nad Cidlinou a Sány. Na žádném z katastrálních území, ale nedošlo k zachycení osídlení všech vyskytujících se kultur v daném období ve vymezeném regionu. V období neolitu bylo osídlení celkem jednotné. Vyskytovalo se v nivních oblastech a na terasách v těsné blízkosti řeky Labe a Cidliny. V tomto období z řejm ě nedocházelo k vytvá ření sídelních mikroregion ů. Ur čitá lidská aktivita byla sice zaznamenaná v severní části regionu, jak si m ůžeme povšimnout na mapce č. 4, ale jedná se pouze o ojedin ělé nálezy. V období eneolitu je rozvrstvení osídlení tém ěř zachováno. Doposud dochází k up řednostn ění stálejšího osídlení v blízkosti řeky Labe v jižní části regionu. B ěhem doby bronzové dochází k vytvo ření sídelních mikroregion ů, jak si m ůžeme povšimnout na mapce číslo 11. V severní části regionu na katastrálním území obce Chot ěšice a ve st řední části regionu na katastrálních územích obcí M ěstec Králové, Podmoky a Úmilovice. Bohužel nejde s přesností říct, jaké kultu ře sídelní mikroregiony náleží. Ve starší a st řední dob ě bronzové se osídlení stále koncentruje kolem řeky Labe, ale v mladším období doby bronzové dochází v postupnému vytvá ření sídelních mikroregion ů kolem p řítok ů hlavních řek (Labe a Cidliny). V mladším období doby bronzové se osídlení p řesunulo od hlavního toku Labe práv ě ke zmín ěným přítok ům hlavních tok ů (kolem obcí M ěstec Králové a Chot ěšice). Opět si toho částe čně můžeme povšimnout na mapkách zpracovaných v přílohách. Osídlení v blízkosti vedlejších přítok ů p řetrvává až do starší doby železné. Navíc se osídlení p řesouvá do vyšších

56 nadmo řských výšek na starší terasy a sprašová území. B ěhem doby železné ale dochází k postupnému návratu k řece Labi, což p řetrvává až do římského období. Z doby římské pocházejí nálezy i ze severní části regionu, ale v ětšinou se jedná o ojedin ělé nálezy mincí, které nejsou jasným ukazatelem osídlení, ale spíše importem. Tedy nelze říct, že se v severní části regionu vytvá řely sídelní mikroregiony z období doby římské. I když docházelo k vytvá ření ob časných sídelních mikroregion ů, nejstálejší osídlení bylo zaznamenáno v okolí řeky Labe a Cidliny. Navíc sídelní mikroregiony ve většin ě případ ů s příchodem nové kultury zanikají. Nejhustší a nep řetržité osídlení se objevuje na katastrálních územích obcí Opolany, Libice nad Cidlinou a v Pod ěbradech.

57

8. Záv ěr V regionu Pod ěbradska se již od poloviny 19. století objevují první archeologické akce. V po čátcích se jednalo o amatérské archeologické akce, které byly podmín ěny především zájmem o získání nález ů. Hlavní aktérem ve zkoumané lokalit ě byl Jan Hellich, který prozkoumal velkou část regionu a poda řilo se mu zachránit a částe čně zdokumentovat velké množství hmotných poz ůstatk ů prav ěkých kultur. Po jeho p ůsobení nastává ur čitá stagnace archeologického bádání. K navýšení archeologické aktivity dochází až od 70. let 20. století. Výzkumy byly na p řelomu 20. a 21. století ovliv ňovány p ředevším stavebním pr ůmyslem a v tomto duchu pokra čují až do dnešních dn ů. Na dalším bádání se podílí n ěkolik institucí: Archeologický ústav Akademie v ěd České republiky, Polabské muzeum, Národní památkový ústav, univerzity a další místní muzea. Region Pod ěbradska je jeden z nejvíce prozkoumaných oblastí České republiky. Je možné konstatovat, že toto území bylo p říhodné pro osídlení již v dob ě prav ěku vzhledem k příhodnému podnebí a reliéfu, které z velké části ovliv ňovaly rozvrstvení osídlení v regionu. Na jednotlivých katastrálních územích se celkem hojn ě vyskytují znaky sídelní a poh řební aktivity, i když je nutné podotknout, že se tyto sídelní a poh řební aktivity koncentrují převážn ě v jihozápadní a jižní části regionu. Jak z mé práce vyplývá, k nejasnému osídlení docházelo už od období paleolitu a mezolitu. Od t ěchto období bylo území nep řetržit ě osídleno. Na n ěkolika katastrálních územích se poda řilo zachytit stabilní a kontinuální osídlení tém ěř ve všech obdobích prav ěku, tedy od neolitu až po dobu římskou. Jedná se o katastrální území obcí: Pod ěbrady, Opolany a Sány. Zdá se, že nejv ětší hustoty sídelní aktivita dosahovala v období doby bronzové. Zajímavostí je, že se v regionu nalezlo mnoho p ředm ětů a artefakt ů náležící kultu ře nordické a četné nálezy importovaných římských mincí. I p řesto, že se jedná o jeden z nejprozkouman ějších region ů, je t řeba se zamyslet nad tím, že část regionu stále není prozkoumaná. Archeologické akce se soust řeďovaly v oblasti samotného Pod ěbradska a oblast kolem M ěstce Králové skrývá ješt ě mnoho informací. Ze severní části regionu máme relativn ě málo zaznamenaných archeologických akcí a tudíž i málo informací, které by byly pot řebné pro záv ěre čný p řehled osídlení regionu. Druhým problémem, který ovlivnil i mojí práci, je chyb ějící dokumentace. Velmi často v provedené dokumentaci chybí zásadní údaje o roku a místu nálezu, či popisu p ředm ětů a odkaz ů na další literaturu. V některých p řípadech dokumentace vytvo řena ani nebyla a ani v dnešní dob ě není možné zp ětn ě dohledávat místa, kde byly u čin ěny objevy. Artefakty byly často i ni čeny p římo na míst ě, tudíž se nám nezachovaly žádné informace z takovýchto akcí.

58

Je tedy z řejmé, že část informací je už nenávratn ě pry č, ale další a podstatn ější část je stále ukrytá pod zemí tohoto regionu. Tato práce by m ěla být shrnutím dosavadních v ědomostí a záznam ů provedených o archeologických akcích a prehistorickém osídlení v tomto regionu. V bakalá řské práci jsou navrženy záv ěry pro další aktivity spojené s hlubší analýzou prav ěkého osídlení Pod ěbradska.

59

Abstract :

The thesis Prehistoric settlement of Pod ěbradsko is a summary of evidence of prehistoric settlement activity, which was registered in each cadastral region in the artificially created region Pod ěbradsko. For the purpose of the thesis is the prehistoric period defined from the Early Stone Age to the late Roman period. The main part of the thesis is the catalogue of villages, which summarizes the activities of prehistoric settlement in the cadastral region Pod ěbradsko. The villages are chronologically linked to each period from the earliest period (Paleolithic) to the youngest period (late Roman). Most of the extra periods are divided into the individual cultures. From the information provided in this chapter were created maps. These maps shows the prehistoric settlement activity in the different periods. The maps are included in the annexes. From the maps and the catalogues of villages was evaluated the situation of the residential activity in the geo-chronological analysis, where I looked into the factors which influence the prehistoric settlement. The first archeological activity in the region Poděbradsko has been found since the middle of the 19th century. Initially it was the amateur archaeological work, which was conditioned primarily by the interest in obtaining the discovery. The main person in the surveyed area was Jan Hellich, who explored much of the region and managed to save most of the documents from the prehistoric cultural. After his operation comes a certain stagnation in the archaeological research. The increase of the archaeological activity is up from the seventieth of the 20th century. The research in the 20th and 21st century was mainly influenced by the construction industry. It continues in this spirit up until now. Several professional institutions and teams are involved in the research now. Pod ěbradsko region is one of the most researched areas in the Czech Republic. The area was appropriate for the settlement from the early prehistoric times due to the favorable climate and terrain, which largely affect the stratification of settlements in the region. The individual cadastral areas with a total of abundant signs of settlement and burial activity. Although it should be noted that the settlement and burial activity concentrated mostly in the southwestern and southern parts of the region. On several cadastrals were managed to capture a stable and continuous settlement in almost all periods of prehistory, that is, from the Neolithic to the Roman period. This is a cadastral municipalities: Pod ěbrady, Sány and Opolany. Even though it is one of the most researched areas, it is important to consider that part of the region is still not explored. Archaeological work is concentrated in the area itself. However, the area around Pod ěbradsko and Královém ěstecko can provide lots of information.

60

In the northern region we have only few archaeological discoveries. Therefore there are missing information for the final review of the settlement in the region. This thesis should be a summary of the existing knowledge and records of activities taken on archaeological and prehistoric settlement in this region. The thesis conclusions are designed for other activities related to a deeper analysis of prehistoric settlement Pod ěbradsko.

61

9. P řílohy

Obr.č.1. Administrativní rozdělení regionu Poděbradsko – vyděluje se na samotné Poděbradsko a Městecko 285

paleolit Obr.č. 2. Sídelní aktivita v období paleolitu

285 OFICIÁLNÍ INFORMA ČNÍ PORTÁL REGIONU POD ĚBRADSKO. Hlavní stránka . [CIT.8.3.2001]. URL. < http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1 >.

62

mezolit

obr. Č. 3. Sídelní aktivita v období mezolitu

Neolit

Obr. Č. 4. Sídelní aktivita v období neolitu

63

Kultura s lineární keramikou

Obr. č. 5. Sídelní aktivita v období strašího neolitu

Kultura s vypíchanou keramikou

Lengyelská kultura

Obr.č. 6. Sídelní aktivita v období středního neolitu

64

Eneolit Obr. č. 7. Sídelní aktivita v období eneolitu

Kultura zvoncovitých pohárů

Obr. č. 8. Sídelní aktivita v období mladšího eneolitu

65

Protoú nětická kultura

Obr. č. 9. Sídelní aktivita v období pozdního eneolitu

Doba bronzová

Obr. č. 10. Sídelní aktivita v době bronzové

66

Únětická kultura

Obr. č. 11. Sídelní aktivita ve starší době bronzové

Knovízská kultura Obr. č. 12. Sídelní aktivita mladší doby bronzové – popelnicové pole

67

Lužická kultura

Obr. č. 13. Sídelní aktivita v mladší době bronzové – popelnicové pole

Do ba železná

Obr. č. 14. Sídelní aktivita v době železné

68

Bylanská kultura

Obr. č. 15. Sídelní aktivita ve starší době železné - doba halštatská

Slezkoplatěnická kultura

Obr. č. 16. Sídelní aktivita v mladší době hlštatské

69

Mladší doba železná - latén

Obr. č. 17. Sídelní aktivita v mladší době železné – doba laténská

Doba římská Obr. č. 18. Sídelní aktivita v době římské

70

10. Seznam literatury a pramen ů Literární prameny: BALATKA, B řetislav – SLÁDEK, Jaroslav. Říční terasy v českých zemích . Praha, 1962. BERANOVÁ, Magdaléna. P řísp ěvek k po čátk ům d ějin Pod ěbrad. In : Vlastiv ědný zpravodaj Polabí 32 . Pod ěbrady, 1998. Str. 27 – 55. ISSN 0231-5769. BŘICHÁ ČEK, Pavel - RULF, Jan. Objekt kultury s lineární keramikou z Dobšic n.C. (Okr. Nymburk) a mikroregion dolní Cidliny v neolitu. In. Archeologické rozhledy 46, sešit 2, Praha, 1992, Str. 153 – 169. ISSN 0323-1267. CÍLEK,Václav - MUDRA, Pavel - LOŽEK, Vojen et al. Vstoupit do krajiny: O p řírod ě a pam ěti st ředních Čech . St ředo český kraj, 2004. ISBN 80-86569-58-6. ČESKÁ ARCHEOLOGICKÁ SPOLE ČNOST. Archeologické výzkumy v Čechách 1998: Sborník referát ů z informa čního kolokvia . Praha, 1999. ISSN 1211-992X. DRESLEROVÁ, Dagmar – POKORRNÝ, Petr. Vývoj osídlení a struktury prav ěké krajiny na st ředním Labi. Pokus o p římé srovnání archeologické a pyloanalytické evidence. In : Archeologické rozhledy 56 , sešit 4. Praha, 2004. Str. 739 – 762. ISSN 0323-1267. FRIDRICH, Jan. Zpráva o služební cest ě do Kn ěži ček, Okr. Nymburk. Praha, 1976. HAVRDA, Jan. Ke geologickým pom ěrům okolí Libice nad Cidlinou. In : Archeologické rozhledy 58 , sešit 3. Praha, 2006. Str. 520 – 527. ISSN 0323-1267. HELLICH, Jan. Archeologie ve st ředních Čechách: Nejnov ější výzkumy v okolí Libice u Pod ěbrad. In: Památky archeologické, ro čník 17 . Praha, 1897. Str. 641 – 693. ISSN 0031- 0506. HELLICH, Jan. Poh řebišt ě laténské v Dobšicích blíže Libn ěvsi (od Žehun ě jz.). In. Památky archeologické 19. Praha, 1901. str. 89 – 110. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Hrob v Chot ěšicích na Králové M ěstecku. In. Památky archeologické 19. Praha, 1901. Str. 183 – 186. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Nález svitk ů zlatých v Pátku u Pod ěbrad. In. Památky Archeologické 25. Praha 1913. Str. 75. ISSN 0031-0506. Str. 75. HELLICH, Jan. Nález zlatého proužku v žárovém hrob ě v Pod ěbradech. In. Památky archeologické 25. Praha, 1913. Str. 75 – 79. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Žárové hroby: Mladšího období římského u Pin ěva blíže Pod ěbrad. In: Památky archeologické 4, sešit 3, 1914 . Zvláštní otisk. Praha, 1915. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Nové nálezy římských mincí na Pod ěbradsku. In Památky archeologické 28. Praha, 1916. Str. 7 – 18. ISSN 0031-0506.

71

HELLICH, Jan. Nejmladší hrob typu plátenického ze Zboží na Pod ěbradsku.. In . Památky archeologické 28. Praha, 1916. Str. 72 – 75. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Drobnosti z Pod ěbradska. In. Památky archeologické 29. Praha, 1917. str. 132. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Žárové hroby z doby císa řství římského na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 31. Praha, 1919. Str. 88 – 92. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Žárové hroby typu laténského „ Na Horkách“ u Vel. Opolan na Pod ěbradsku. In. Památky archeologické 31. Praha, 1919. Str. 148 – 153. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Nový p řísp ěvek ke kultu ře žárových laténských hrob ů na Horkách u Vel. Opolan. In. Památky archeologické 32. Praha, 1920. Str. 103 – 110. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Pozdn ě neolitické poh řebišt ě skr čků „ Na Žebráku“ u Pátku. In . Památky archeologické 32. Praha, 1921. Str. 213 – 219. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. P řeun ětické nálezy v Sánech a okolí. In: Památky archeologické 33 . Praha, 1922. Str.133 – 137. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Nové nálezy z okolí Sán u Pod ěbrad. In. Památky archeologické 34. Praha, 1925. Str. 325 – 328. ISSN 0031- 0506. HELLICH, Jan. P ředun ětický hrob z Opolánek u Pod ěbrad. In . Památky archeologické 34. Praha, 1925. Str. 438. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Druhý hromadný nález kamenných klín ů na Pod ěbradsku. In: Památky archeologické 35 . Praha, 1927. Str. 546 – 547. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Kolonie z doby lužické v Oumyslovicích. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 565 – 566. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Hroby s keramikou se zvoncovitými poháry v Pátku u Pod ěbrad. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 556 – 557. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Spirálový náramek bronzový z Pod ěbrad. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 563 – 564. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Hrob kostrový Laténský ze Slav če. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 570 – 571. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Laténský hrob na Starých Badrech u Opolánek. In. Památky archeologivké 35. Praha, 1927. Str. 572. ISSN 0031-0506 HELLICH, Jan. Nález římské mince u Opolan. In. Památky archeologické 35. Praha, 1927. Str. 572 – 573. ISSN 0031-0506. HELLICH, Jan. Nádoba v podob ě zví řátka v lužické popelnici z Kluk ů. In. Památky archeologické 36. Praha, 1928. Str. 100 – 102. ISSN 0031-0506.

72

HLAVÁ Č, Lumír. St řední Polabí. Praha, 1958. JIRÁ Ň, Luboš (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 5: Doba bronzová . Praha, Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2008. ISBN 978-80-86124-78-0. JUSTOVÁ, Jarmila. Lužické žárové poh řebišt ě v Kluku u Pod ěbrad. In. Archeologické rozhledy 20, sešit 1. Praha, 1968. Str. 20 – 32. ISSN 0323-1267. KLÁSEK, Čen ěk. Pod ěbradsko: Obraz minulosti i p řítomnosti. Pod ěbrady . Díl III., část čtvrtá. Pod ěbrady, 1940. KNOR, Antonín. Opis rukopisu A. Knora . Praha, 1979. KUNA, Martin (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 1: Prav ěký sv ět a jeho poznání . Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-86124-75-9 LI ČKA, Milan. Sklad železných p ředm ětů pozdní doby římské z Opolan (Okr. Nymburk). In. Archeologické rozhledy 21, sešit 5, Str. 681 - 684. Praha, 1969. ISSN 0323-1267. LOŽEK,Vojen – CÍLEK,Václav – KUBÍKOVÁ, Jarmila et al. St řední Čechy: P říroda, člov ěk, krajina . St ředo český kraj, 2003. ISBN 80-86569-40-3. LOŽEK, Vojen - KUBÍKOVÁ, Jarmila et al. St řední Čechy . Praha, 2005. ISBN 80-86064- 87-5. MELICHAROVÁ, Jitka. Kutnohorsko a St řední Polabí . Praha, 1969. ISBN 27-056-70. NEUSTUPNÝ, Evžen (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 4: Eneoli t. Praha, Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2008. ISBN 978-80-86124-77-3. NĚMEC, Jan (ed.). Chrán ěná území ČR 1: St řední Čechy . Praha, 1996. ISBN 80-902132-0-0. PAVL Ů, Ivan (ed.) – ZÁPOTOCKÁ, Marie. Archeologie prav ěkých Čech 3: Neolit . Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-86124-71-1. PLICKA, J. Kostrové hroby laténské v senicích na Pod ěbradsku. In Památky archeologické 42. Praha, 1946. Str. 165 – 166. ISSN 0031-0506. RULF, Jan. P řírodní prost ředí a kultury českého neolitu a eneolitu. In : Památky archeologické 74 . Praha, 1983. Str. 35 – 95. ISSN 0031-0506 SALA Č, Vladimír (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 8: Doba římská a st ěhování národ ů. Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2008. ISBN 978-80-86124-81-0. SEDLÁ ČKOVÁ, Hedvika. Bylanské hroby z Kolají, Okr. Nymburk. In . Archeologické rozhledy 25, sešit 2. Praha, 1973. Str. 129 – 138. ISSN 0323-1267. SEDLÁ ČKOVÁ, Hedvika - WALDHAUSER, Ji ří. Laténská poh řebišt ě ve st ředním Polabí, Nymburk. In. Památky archeologické 78, číslo 1. Praha, 1987, str. 134 – 204. ISSN 0031- 0506. SKLENÁ Ř, Karel. Památky prav ěku na území ČSSR . Praha, 1974.

73

SKLENÁ Ř, Karel et al. Archeologické památky: Čechy, Morava, Slezsko. Opava, 1994. ISBN 80-85819-08-2. STOCKÝ, Albín. Prav ěk I: V ěk kamenný . Praha, 1926. VENCL, Slavomil (ed.) – FRIDRICH, Jan. Archeologie prav ěkých Čech 2: Paleolit a mezolit . Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-86124-76-6. VENCLOVÁ, NATALIE (ed.) et al . Archeologie prav ěkých Čech 6: Doba Halštatská . Praha, Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2008. ISBN 978-80-86124-79-7. VENCLOVÁ, Natalie (ed.) et al. Archeologie prav ěkých Čech 7: Doba laténská . Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2008. ISBN 978-80-86124-80-3. ZEMAN, J. Severní Morava v mladší dob ě římské . Praha, 1961.

Internetové stránky:

ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE V ĚD ČESKÉ REPUBLIKY. Archeologická databáze Čech. [cit.3.3.2011]. URL. < http://www.arup.cas.cz >. ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE V ĚD ČESKÉ REPUBLIKY. Digitální archiv. [cit. 3.3.2011]. URL: . ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. St ředo český kraj: administrativní rozd ělení okresu Nymburk . [cit. 3.3.2011]. URL: < http://www.stredocesky.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/nymburk_s_nazvy_obci >. OFICIÁLNÍ INFORMA ČNÍ PORTÁL O REGIONU POD ĚBRADSKO. [cit. 3.3. 2011]. URL.< http://www.podebradsko-region.cz/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1 >. OFICIÁLNÍ INFORMA ČNÍ PORTÁL REGIONU POD ĚBRADSKO. Okolní Krajina . [Cit 14.10.2010]. URL: < http://www.podebradskoregion.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=14&Itemi d=30 >. POLABSKÉ MUZEUM. Polabské muzeum v Pod ěbradech: Historie Polabského muzea. [cit 21.11.2010]. URL: . WIKIPEDIE. Labe . [cit. 15.11.2010]. URL. .

Archivní prameny: ARU Praha Hl. 5911/1941 . Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0841/1942. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk.

74

ARU Praha Hl. 0842/1942 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 831/ 1944 . Katasr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 832/1944 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1067/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1466/1945 . Katastr Senice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1467/1945 . Katastr Senice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1847/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1928/1945 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1929/1945 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1930/1945 . Katastr Pátek. Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1934/1945 . Katastr Písková Lhota, Okr. Nymburk ARU Praha Hl. 1938/1945 . Katastr Sány, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1944/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk ARU Praha Hl. 1957/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1946/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1949/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1950/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1955/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1956/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk ARU Praha Hl. 1958/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1960/1945. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1961/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1962/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1963/1945 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1971/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1985/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk ARU Praha Hl. 1986/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1987/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1988/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1989/1945. Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1998/1945 . Katastr Velenice, Okr. Nymburk ARU Praha Hl. 2006/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2013/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk ARU Praha Hl 2019/1945 . Katastr Kouty, Okr. Nymburk.

75

ARU Praha Hl. 2020/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2040/1945. Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2064/1945. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2066/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2072/1945 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2073/1945 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2084/1945 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2085/1945 . Katastr Vrbice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2092/1945 . Katastr Ose ček, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2096/1945 . Katastr Pololany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2097/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2100/1945 . Katastr Senice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2101/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2106/1945 . Katastr Písková Lhota, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2146/1945. Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2148/1945 . Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2149/1945 . Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2150/1945 . Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2152/1945 . Katastr Chot ěšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2157/1945. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2158/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2161/1945 . Katastr Vrbice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2162/1945 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2185/ 1945. Katastr Cho ťánky, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2209/ 1945. Katastr Kolaje, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl.2213/ 1945. Katastr Kouty, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2214/1945 . Katastr K řečkov, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl.2215/1945. Katastr K řečkov, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2216/1945 . Katastr K řečkov. Okr. Nymburk ARU Praha Hl. 2217/1945 . Katastr K řečkov, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2218/1945 . Katastr K řečkov, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2219/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl.2220/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2225/1945. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk.

76

ARU Praha Hl. 2226/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2227/1945 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2241/1945 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2242/1945 . Katastr Ose ček, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 5226/1946 . Katastr Písková Lhota, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1082/1947 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1178/1947 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1181/1947. Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6197/1947 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6852/1947 . Katastr Dobšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1155/1949 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1176/1949 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1177/1949 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1178/1949 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1179/1949 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1180/1949. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1181/1949 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1311/1949 . Katastr Dobšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4176/1949 . Katastr Úmyslovice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0533/1950 . Katastr Ose ček, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1533/1950 . Katastr Sokole č, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2543/1950 . Katastr Kn ěžice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 7643/1950. Katastr Cho ťánky, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0948/1952 . Katasr: Chroustov, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0950/1952 . Katastr Dlouhopolsko, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0951/1952 . Katastr Dlouhopolsko, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0953/1952 . Katastr Dobšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0954/1952 . Katastr Dobšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0955/1952 . Katastr Dobšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0958/1952 . Katstr Chot ěšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0959/1952 . Katastr Chroustov, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0960/1952 . Katastr Chroustov, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0963/1952 . Katastr Kn ěži čky, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0964/1952 . Katastr Kn ěži čky, Okr. Nymburk.

77

ARU Praha Hl. 0967/1952 . Katastr M ěstec Králové, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0968/1952 . Katastr M ěstec Králové, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0972/1952 . Katastr Podmoky, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 5163/1954 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4713/1958 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0809/1965 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0066/1972 . Katastr Sány, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 5182/1974 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6560/1974 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4865/1975 . Katastr Sány, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6215/1975 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 8895/1975 . Katastr K řečkov. Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6219/1976 . Katastr Kn ěži čky, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4249/1977 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6256/1978 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6019/1979 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 6998/1979 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 3868/1982 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4315/1982. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4378/1982 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 3678/1983 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 3754/ 1983 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 3755/ 1983 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk ARU Praha Hl. 0007/ 1984 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1462/1984 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1476/1984. Katastr Sány, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1585/1985 . Katastr Hrad čany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4108/1985 . Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 3252/1986. Katastr Vlkov pod Oškobrhem, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0657/1987 . Katastr Opolany, okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0673/1988 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4436/1988 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4437/1988. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 4439/1988 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk.

78

ARU Praha Hl. 4440/1988 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl.2739/1989 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2829/1989. Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 0017/1990 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2546/1990 . Katastr Opolany, Okr. Nmyburk. ARU praha Hl. 2829/1990. Katastr Opolany, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 957/1992 . Katastr Pátek, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 958/1992 . Katastr Pátek, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 1549/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2047/1992 . Katastr Pod ěbeady, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2314/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2671/1992 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2205/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2206/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2207/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2636/1993. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2638/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2949/1993. Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 2952/1993 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 5208/1994. Katastr Dobšice, Okr. Nymburk. ARU Praha Hl. 5754/1994 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk.

ARU Praha ZAA 4105/1985 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha ZAA 5700/1994 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha ZAA 3565/ 1998 . Katastr Hrad čany, Okr. Nymburk. ARU Praha ZAA 3566/1998 . Katastr Od řepsy, Okr. Nymburk. ARU Praha ZAA 2302/2002 . Katastr Libice nad Cidlinou, Okr. Nymburk. ARU Praha ZAA 4816/2005 . Katastr: Cho ťánky, Okr. Nymburk.

SAKA ŘOVÁ, Jana. NZ 3806/1986 : Zpráva pro investora o archeologickém výzkumu kulturního domu v Pod ěbradech v roce1986 . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. Pod ěbrady, 1986. SAKA ŘOVÁ, Jana. NZ 734/1988: Zpráva o terénním archeologickém pr ůzkumu v Dob čicích, poloha „ Na Záme čku“, okr. Nymburk . Pod ěbrady, 1988.

79

SEDLÁ ČEK, Zbyn ěk. NZ 2882/2002: Zpráva o pr ůběhu a výsledcích záchranného archeologického výzkumuna stvab ě plošné plynofikace a propojovacích plynovod ů v katastrálním území obce Vrbice . Katastr Vrbice, Okr. Nymburk. Pod ěbrady, 2001. SEDLÁ ČEK, Zbyn ěk. NZ 2307/2003: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném roku 2002 v Pod ěbradech u hospodá řského dvora Malé Zboží . Katastr Pod ěbrady, Okr. Nymburk. Pod ěbrady, 2003. SEDLÁ ČEK, Zbyn ěk. NZ 2287/2004: Zpráva o výsledcích archeologických prací na stavb ě Vrbová Lhota – kabelové vedení 1kV pro č. kat. 470/14, 15,16 . Pod ěbrady, 2003.

80