Příloha Č. 2 Studijní Materiál Historie Chemie

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Příloha Č. 2 Studijní Materiál Historie Chemie Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma. 1 KŘIVÁNKOVÁ, Petra. Historie chemie [online]. 2013 [cit. 2013-12-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Hana Cídlová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/252808/pedf_m/ MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra chemie Historie chemie Hana Cídlová, Petra Křivánková, Barbora Loučková, Jan Pařízek, Kamil Štěpánek, Barbora Valová Brno, 2014 2 ÚVOD - POSLÁNÍ STUDIJNÍHO MATERIÁLU Studijní materiál je určen pro studenty volitelného předmětu Historie chemie. Je součástí řešení pro- jektu FR VŠ 464/2011. Cílem není obsáhnout celý historický vývoj chemie, ale přiblíţit některé důleţité chemické mezníky v dějinách lidstva a provázanost přírodních věd v průběhu staletí. Historie chemie sahá k samým počátkům lidstva, aţ do pravěku a chemie aţ dosud v lidské historii značnou měrou přispívala k uspokojení intelektuální zvědavosti a k materiálnímu pohodlí lidstva. Vývoj přírodních věd se v posledních dvou stoletích velmi zrychlil. Do budoucna však musí být rovno- váha ve všech oblastech lidského vzdělání. Lidstvo by trpělo a strádalo, kdyby všechny mladé chytré hlavy byly zaměstnány pouze přírodními vědami. Musí být také někdo, kdo dobře rozumí lidským vzta- hům, protoţe se ukazuje, ţe právě odtud lidstvu nyní hrozí největší nebezpečí. A toto nemůţe být vy- řešeno ani největším úsilím sebekvalitnějších přírodních věd, přestoţe ty mohou napomoci alespoň k vývoji šetrnějších a efektivnějších metod vyuţívání přírodních bohatství Země. Vědci musejí mnohem více neţ dříve uvaţovat o moţných následcích svých aktivit. A nevědečtí vůdci musejí mít lepší před- stavu o povaze a limitujících faktorech vědy. Věda ještě můţe pro lidstvo udělat velmi mnoho, avšak člověk také pomocí vědy můţe sám sebe zni- čit. 3 PRAVĚK Pravěk je nejdelší období lidských dějin. Začíná vývojem člověka a končí ve chvíli, kdy se na daném území začalo pouţívat písmo obvykle spojené s vytvořením nějaké formy státu. Proto skončil na růz- ných místech světa v různou dobu. Dokud nemůţeme (pravěkou) minulost zkoumat v psané podobě, nazíráme ji podle materiálu, ze kterého si lidé (resp. jejich předchůdci) vyráběli nástroje – doba ka- menná, bronzová, ţelezná,…. Vývoj člověka dnešního typu byl ukončen zhruba před 40 000 lety. V pravěku odlišíme následující základní období: Paleolit (starší doba kamenná) Mezolit (střední doba kamenná) Neolit (mladší doba kamenná) Eneolit (doba měděná) Doba bronzová Doba ţelezná Paleolit (starší doba kamenná) Paleolit (starší doba kamenná) je nejstarší a nejdelší období lidských dějin. Začal v době, kdy se člo- věk zručný poprvé (Homo habilis) naučil uţívat nástrojů (rozhraní třetihor a čtvrtohor) a skončil kon- cem poslední doby ledové. Hlavním úkolem člověka v této době byl boj o udrţení existence. Podstatnou činností byl lov, zejména stádové zvěře, doplňovaný sběrem rostlin a plodů. Avšak největším úspěchem pravěkých lidí bylo zjiš- tění, jak ovládnout oheň. Nejdříve byl oheň vyuţíván jako ochrana před divokou zvěří a zdroj tepla a světla. Postupně se ale člověk naučil oheň vyuţívat v daleko širším měřítku k nejrůznějším činnos- tem, především k přípravě jídla a dalších řemeslných dovedností. Tím byl umoţněn vznik hrnčířství (8. tisíciletí př. n. l.), zpracování kovů (od 6. - 7. tisíciletí př. n. l.), výrobu kovů z rud (od 4. tisíciletí př. n. l.) a výrobu skla (od 4. tisíciletí př. n. l.) Fosilní důkazy prvních ohnišť se datují do doby před 250 000 lety a vrstvy popela z Číny jsou staré aţ 400 000 let. Přesto je moţné, ţe oheň byl vyuţíván jiţ před 1,5 milionem let. Hoření bylo první che- mickou reakcí, kterou člověk ovládl a vyuţil ke svému prospěchu. Oheň je dynamický děj, který má schopnost přeměňovat látky a jejich vlastnosti. Můţeme říci, ţe se chemie zrodila v ohni. Podstata hoření zůstala ovšem tajemstvím aţ do dob A. L. Lavoisiera (18. století). Význam ohně je technologický, potravinářský a sociologický. Mezolit (střední doba kamenná) Mezolit (střední doba kamenná) označuje období, jehoţ časové vymezení přímo závisí na ústupu poslední doby ledové (na ústupu ledovce k severu) a šíření zemědělství z jihu (tedy z Blízkého výcho- du). V různých zemích se udává rozdílně - pro střední Evropu cca 8000 – 5000 př. n. l. Jako poslední předzemědělská epocha je chakteristický přizpůsobováním lovců a sběračů na rychle se oteplující kli- ma. Výroba nástrojů této doby je rozšířena o mikrolity = miniaturní kamenné nástroje. Neolit (mladší doba kamenná) Počátky neolitu (mladší doby kamenné) začínají jiţ 9 000 let př. n. l., konec tohoto období představuje eneolit (polovina 5. tisíciletí př. n. l.). V období neolitu vzniklo zemědělství a počátky chovu dobytka. Lidé začali záměrně a cílevědomě vyrá- bět, co potřebovali k ţivotu. Zemědělské práce vyţadovaly nové druhy nářadí. Lidé potřebovali nástro- je pro rozrývání, kypření půdy a ke slizni obilí. 4 Nový způsob ţivota přinutil lid vyřešit mnoho otázek. Lidé potřebovali uskladnit přebytky vypěstova- ných potravin, proto začali vyrábět hliněné nádoby, naučili se je vypalovat, a tak zvyšovat jejich pev- nost. Vzniklo hrnčířství, které se samostatným řemeslem stalo v době eneolitu. První známé vyuţití hrnčířských výrobků bylo kolem 10 000 př. n. l., keramická pec byla známa od 8 000 př. n. l. Eneolit (doba měděná) Eneolit (doba měděná) se datuje od poloviny 5. tisíciletí př. n. l. do 3. tisíciletí př. n. l. V této době se objevily kvalitativní změny ve způsobu obdělávání půdy - pouţití oradla, taţné síly dobytka, uţití prvních vozů. V eneolitu se pouţívaly dva známé druhy výrobních materiálů – tradiční kámen a nové kovy, zejména zlato, stříbro a měď, která byla v této době povaţována spíš za prestiţní záleţitost neţ ekonomicky vý- znamný činitel. Zlato lidé zpracovávali na ozdoby za studena jiţ před 6000 - 5 000 let př. n. l. Pravděpodobně bylo zla- to prvním kovem, s nímţ se lidstvo setkalo, ať uţ dobýváním nebo z náplaveb řek. Stříbro poznali lidé později, protoţe se nevyskytovalo tak často ve formě čistého kovu jako zlato. Byla známa slitina zlata a stříbra (tyto kovy se v přírodě nacházely společně) pod názvem „as“, ale lidé zla- to a stříbro společně přítomné ve slitině od sebe neuměli oddělit. Hlavní význam stříbra spočíval v jeho pozdějším vyuţití - zejména v mincovnictví (v eneolitu mince ještě nebyly) Měď nacházeli pravěcí lidé v přírodě čistou (bez příměsí jiných nerostů). Její předností bylo, ţe se dala snadno opracovávat. Nejstarší civilizace patrně znaly i antimon. Úlomky vázy z čistého antimonu se našly v Mezopotámii a jsou staré asi 6 000 let. Doba bronzová Doba bronzová se datuje od 3. do 2. tisíciletí př. n. l. Následně přechází v dobu ţeleznou. Význam- ným objevem doby bronzové byla slitina cínu a mědi, dnes nazývaná bronz. V této době došlo k rozší- ření nové techniky výroby – odlévání kovů do forem a pouţívání nýtů (součástka určená pro spojování různých předmětů). Bronz byl znám od 4. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii a Jiţním Íránu, odkud se jeho pouţívání rozšířilo do celé Evropy. Bronz pouţívaný v Jiţní Americe obsahoval na rozdíl od bronzu pouţívaného v Evropě také toxický arsen. Z toho důvodu nebyl v Jiţní Americe vyuţíván při výrobě nádobí. Zpracování bronzu dosáhlo nejvyšší dokonalosti v Číně. Velké bohatství čínských nalezišť mědi a cínu napomohlo k dokonalosti čínského kovolijectví a kovotepectví. Bronzové nádoby byly pouţívány přede- vším při bohosluţbách. Jemné ozdoby nádob byly vytvořeny odléváním v tzv. ztracených formách. For- my byly tvořeny z vosku a vysypány tuhou, aby na určitou dobu odolaly ţáru roztaveného kovu. Právě takto mohly vzniknout ty nejjemnější vzory. Je pravděpodobné, ţe bronz byl znám dříve neţ čistý cín. Svědčí o tom nejstarší nálezy sekyr, šípo- vých hrotů, oštěpů a jiných předmětů. 5 Doba ţelezná Ţelezo je lidstvu známo jiţ od prehistorické doby, avšak ne všechny nálezy v přírodě lze pokládat za lidské výtvory. Ţelezné kuličky staré 6000 let, které se nachází v přírodě, jsou meteorického původu. Ani později nalezené vzorky, které vznikly redukcí rud obsahujících ţelezo dřevěným uhlím, nelze po- vaţovat za odlité člověkem, protoţe bez pouţití měchů nelze dosáhnout patřičné teploty pro jeho re- dukci. Výroba ţeleza má své počátky u národa Chetitů v Malé Asii asi okolo 1500 př. n. l. Chetité dokázali ja- ko první národ zpracovávat ţelezo, ze kterého vyráběli zejména své proslulé a všemi obávané zbraně. Ze ţeleza odlévali také sošky, nádoby a mísy. Výrobu ţeleza velmi dobře střeţili a k jeho rozšíření tak došlo teprve po rozpadu Chetitské říše někdy okolo roku 1200 př. n. l., kdy začíná doba ţelezná. Od nich se výroba ţeleza šířila na Balkán a v průběhu 7. - 6. století př. n. l. pronikla i do střední Evropy. 6 STAROVĚK Ve starověku odlišíme dvě základní etapy: staroorientální svět a antický svět. Staroorientální svět V subtropickém pásmu s příhodnými klimatickými podmínkami vzniklo nejprve zemědělství a s předsti- hem před ostatním světem také vysoce organizované společenství, jehoţ správný chod úzce souvisel se záznamem i uchováním celé řady činností a údajů. Vznikem písma tak lidstvo vstoupilo v oblasti Blízkého východu, Mezopotámie, Indie a Číny do historické, civilizační epochy. V nilském údolí vznikl cca 3000 př. n. l. stát starých Egypťanů, který si v průběhu téměř třítisíciletého vývoje uchoval poměr- ně homogenní neměnný charakter aţ do let 530-520 př. n. l., kdy celý
Recommended publications
  • Los Premios Nobel De Química
    Los premios Nobel de Química MATERIAL RECOPILADO POR: DULCE MARÍA DE ANDRÉS CABRERIZO Los premios Nobel de Química El campo de la Química que más premios ha recibido es el de la Quí- mica Orgánica. Frederick Sanger es el único laurea- do que ganó el premio en dos oca- siones, en 1958 y 1980. Otros dos también ganaron premios Nobel en otros campos: Marie Curie (física en El Premio Nobel de Química es entregado anual- 1903, química en 1911) y Linus Carl mente por la Academia Sueca a científicos que so- bresalen por sus contribuciones en el campo de la Pauling (química en 1954, paz en Física. 1962). Seis mujeres han ganado el Es uno de los cinco premios Nobel establecidos en premio: Marie Curie, Irène Joliot- el testamento de Alfred Nobel, en 1895, y que son dados a todos aquellos individuos que realizan Curie (1935), Dorothy Crowfoot Ho- contribuciones notables en la Química, la Física, la dgkin (1964), Ada Yonath (2009) y Literatura, la Paz y la Fisiología o Medicina. Emmanuelle Charpentier y Jennifer Según el testamento de Nobel, este reconocimien- to es administrado directamente por la Fundación Doudna (2020) Nobel y concedido por un comité conformado por Ha habido ocho años en los que no cinco miembros que son elegidos por la Real Aca- demia Sueca de las Ciencias. se entregó el premio Nobel de Quí- El primer Premio Nobel de Química fue otorgado mica, en algunas ocasiones por de- en 1901 al holandés Jacobus Henricus van't Hoff. clararse desierto y en otras por la Cada destinatario recibe una medalla, un diploma y situación de guerra mundial y el exi- un premio económico que ha variado a lo largo de los años.
    [Show full text]
  • Recipients of Major Scientific Awards a Descriptive And
    RECIPIENTS OF MAJOR SCIENTIFIC AWARDS A DESCRIPTIVE AND PREDICTIVE ANALYSIS by ANDREW CALVIN BARBEE DISSERTATION Submitted in partial fulfillment of the requirements for the degree of Doctor of Philosophy at The University of Texas at Arlington December 16, 2016 Arlington, Texas Supervising Committee: James C. Hardy, Supervising Professor Casey Graham Brown John P. Connolly Copyright © by Andrew Barbee 2016 All Rights Reserved ii ACKNOWLEDGEMENTS I would like to thank Dr. James Hardy for his willingness to serve on my committee when the university required me to restart the dissertation process. He helped me work through frustration, brainstorm ideas, and develop a meaningful study. Thank you to the other members of the dissertation committee, including Dr. Casey Brown and Dr. John Connolly. Also, I need to thank Andy Herzog with the university library. His willingness to locate needed resources, and provide insightful and informative research techniques was very helpful. I also want to thank Dr. Florence Haseltine with the RAISE project for communicating with me and sharing award data. And thank you, Dr. Hardy, for introducing me to Dr. Steven Bourgeois. Dr. Bourgeois has a gift as a teacher and is a humble and patient coach. I am thankful for his ability to stretch me without pulling a muscle. On a more personal note, I need to thank my father, Andy Barbee. He saw this day long before I did and encouraged me to pursue the doctorate. In addition, he was there during my darkest hour, this side of heaven, and I am eternally grateful for him. Thank you to our daughter Ana-Alicia.
    [Show full text]
  • Contributions of Civilizations to International Prizes
    CONTRIBUTIONS OF CIVILIZATIONS TO INTERNATIONAL PRIZES Split of Nobel prizes and Fields medals by civilization : PHYSICS .......................................................................................................................................................................... 1 CHEMISTRY .................................................................................................................................................................... 2 PHYSIOLOGY / MEDECINE .............................................................................................................................................. 3 LITERATURE ................................................................................................................................................................... 4 ECONOMY ...................................................................................................................................................................... 5 MATHEMATICS (Fields) .................................................................................................................................................. 5 PHYSICS Occidental / Judeo-christian (198) Alekseï Abrikossov / Zhores Alferov / Hannes Alfvén / Eric Allin Cornell / Luis Walter Alvarez / Carl David Anderson / Philip Warren Anderson / EdWard Victor Appleton / ArthUr Ashkin / John Bardeen / Barry C. Barish / Nikolay Basov / Henri BecqUerel / Johannes Georg Bednorz / Hans Bethe / Gerd Binnig / Patrick Blackett / Felix Bloch / Nicolaas Bloembergen
    [Show full text]
  • Understanding Global Warming Our Energy – Beyond Oil and Gas
    Understanding Global Warming Our Energy – Beyond Oil and Gas George Andrew Olah was awarded a Nobel Prize in Chemistry in 1994. In 2011, he accepted our invitation as an honorary member of the Danish Methanol Association. He died at his home in Beverly Hills on March 8. 2017, but the association still honors him and his visions. From the association's foundation in 2011, the introduction of methanol economy has been our key issue - and in Denmark, of Figure 1. During his career, Olah authored or co-authored 20 books and close to 1,500 course, as renewable scientific publications. He held 160 patents from seven countries, including four for the methanol. transformation of natural gas into gasoline-range hydrocarbons. First EUDP project. I In 2018, the Danish Methanol Association took the initiative to promote methanol in the transport sector. Together with the Danish Technological Institute, we equipped a Peugeot 107 with a French Plug'N Play box that extends the gasoline injectors opening time in order to supply enough fuel to the motor. The kit turns the car into a flex fuel vehicle – hyperlink. This is necessary because methanol has only Figure 2. Our Peugeot 107 City Car with full equipment mounted for Real half the calorific value of gasoline – hyperlink. Driving (RDE) measuring using mobile PEMS-instruments. Second EUDP-project. The first project was a success - so great that we asked the EUDP to support a demonstration with over 100 ordinary petrol cars running on metanol (M85) over a two-year period. Two municipalities supply cars for the trial and our largest petrol companies will manage the supply - hyperlink.
    [Show full text]
  • Annual Report 2017
    67th Lindau Nobel Laureate Meeting 6th Lindau Meeting on Economic Sciences Annual Report 2017 The Lindau Nobel Laureate Meetings Contents »67 th Lindau Nobel Laureate Meeting (Chemistry) »6th Lindau Meeting on Economic Sciences Over the last 67 years, more than 450 Nobel Laureates have come 67th Lindau Nobel Laureate Meeting (Chemistry) Science as an Insurance Policy Against the Risks of Climate Change 10 The Interdependence of Research and Policymaking 82 to Lindau to meet the next generation of leading scientists. 25–30 June 2017 Keynote by Nobel Laureate Steven Chu Keynote by ECB President Mario Draghi The laureates shape the scientific programme with their topical #LiNo17 preferences. In various session types, they teach and discuss Opening Ceremony 14 Opening Ceremony 86 scientific and societal issues and provide invaluable feedback Scientific Chairpersons to the participating young scientists. – Astrid Gräslund, Professor of Biophysics, Department of New Friends Across Borders 16 An Inspiring Hothouse of Intergenerational 88 Biochemistry and Biophysics, Stockholm University, Sweden By Scientific Chairpersons Astrid Gräslund and Wolfgang Lubitz and Cross-Cultural Exchange Outstanding scientists and economists up to the age of 35 are – Wolfgang Lubitz, Director, Max Planck Institute By Scientific Chairpersons Torsten Persson and Klaus Schmidt invited to take part in the Lindau Meetings. The participants for Chemical Energy Conversion, Germany Nobel Laureates 18 include undergraduates, PhD students as well as post-doctoral Laureates 90 researchers. In order to participate in a meeting, they have to Nominating Institutions 22 pass a multi-step application and selection process. 6th Lindau Meeting on Economic Sciences Nominating Institutions 93 22–26 August 2017 Young Scientists 23 #LiNoEcon Young Economists 103 Scientific Chairpersons SCIENTIFIC PROGRAMME – Martin F.
    [Show full text]
  • Prakash Vita-September 2018
    VITA G. K. Surya Prakash (October 2018) PERSONAL DATA Born: October 7, 1953, Bangalore, India Citizenship: USA (Naturalized) Married: 1981, Rama Devi Children: Archana, daughter (b. 1985), Arjun, son (b. 1991). Address: Home: 3412 Casco Court, Hacienda Heights, CA 91745, U. S. A Office: Loker Hydrocarbon Research Institute, University of Southern California, 837 Bloom Walk, Los Angeles, CA 90089- 1661, U.S.A. Telephone: (H) 626-333-734; (O) 213-740-5984; Fax: 213-740-6679 Email: [email protected] Web Address: http://chem.usc.edu/faculty/Prakash.html EDUCATION B. Sc (Honors) Chemistry, Bangalore University, India, 1972 M.Sc., Chemistry, Indian Institute of Technology (IIT), Madras, India, 1974 Ph. D., Chemistry, University of Southern California (Under Nobel Laureate, Professor George A. Olah), 1978 (Ph.D. work was carried out at Case Western Reserve University, 1974-1977) Postdoctoral, 1978-1979, University of Southern California (Nobel Laureate, Professor George A. Olah) ACADEMIC EXPERIENCE and POSITIONS Chairman, Department of Chemsitry, University of Southern California, 2017-present. Director, Loker Hydrocarbon Research Institute, University of Southern California, Sept. 2010- present. Scientific Director, Loker Hydrocarbon Research Institute, University of Southern California, Feb. 2000- August 2010. George A. & Judith A. Olah Nobel Laureate Chair in Hydrocarbon Chemistry, University of Southern California, Jan. 1997 – present. Professor of Chemistry, University of Southern California, Sept.1994 – present. Associate Professor of Chemistry, University of Southern California, Sept. 1990- Aug.1994, Tenured in 1993. Research Associate Professor of Chemistry, University of Southern California, Sept. 1984-Aug.1990. Research Assistant Professor of Chemistry, University of Southern California, Sept. 1981 – Aug. 1984. Junior Fellow, Loker Hydrocarbon Research Institute, University of Southern California, March 1979- Aug.1981.
    [Show full text]
  • LIFE SCIENCES in HUNGARY OPENING DOORS for YOUR INVESTMENT Life Sciences in Hungary 5
    LIFE SCIENCES IN HUNGARY OPENING DOORS FOR YOUR INVESTMENT Life Sciences in Hungary 5 Published by the Hungarian Investment LIFE SCIENCES CONTENT Promotion Agency, HIPA All rights reserved © HIPA, 2017 www.hipa.hu 6 ABOUT HUNGARY 12 LIFE SCIENCES IN HUNGARY 22 LABOUR FORCE 26 INNOVATION HUNGARIAN INVESTMENT 32 PROMOTION AGENCY (HIPA) Life Sciences in Hungary 7 ABOUT HUNGARY MAIN FIGURES CURRENCY INFLATION FORM OF GDP (PPS) GOVERMENT FORINT € 194,248 0.4% PARLIAMENTARY (HUF) MILLION (2016, HCSO*) REPUBLIC (2015, HCSO) AREA TIME ZONE 93,022 km2 GMT + 1 HOUR UNEMPLOYMENT RATE 5.1 % (2016, HCSO) HUNGARY OTHER MAJOR CITIES POPULATION CAPITAL BUDAPEST Debrecen (203,059) Szeged (162,621) 9,830,485 1,759,407 (2016, HCSO) (as of January 2016) Miskolc (158,101) Pécs (145,347) Győr (129,568) 70% 62% CLIMATE RISK OF NATURAL TEMPERATE DISASTERS 51% (similar to the rest of VERY LOW the coninental zone) 40% 39% 30% Inward FDI stock in 2015 MEMBERSHIP IN INTERNATIONAL (percentage of GDP) ORGANISATIONS EU, UN, OECD, WTO, NATO, IMF, EC EU member: since 2004 HUNGARY CZECH SLOVAKIA ROMANIA POLAND SLOVENIA Source: wiiw FDI (Source: *HCSO REPUBLIC Database, 2016 = Hungarian Central Staisical Oice) Life Sciences in Hungary 9 ABOUT HUNGARY ...has modiied its taxaion and incenive BUSINESS ENVIRONMENT system related to R&D aciviies to make Hungary the innovaion hub of CEE. ...further improved the ...was the irst to pracice-based dual implement a Digital IN ORDER TO educaion system built Naion Development on industry needs. Program in the CEE IMPROVE THE region. BUSINESS CLIMATE THE HUNGARIAN GOVERNMENT... …has created the most compeiive CIT in the EU with 9 % lat rate.
    [Show full text]
  • George Andrew Olah (1927–2017) Hydrocarbon Chemist Whose Work Changed Fuels, Materials and Drugs
    COMMENT OBITUARY George Andrew Olah (1927–2017) Hydrocarbon chemist whose work changed fuels, materials and drugs. eorge Olah transformed the friend Saul Winstein. Olah used understanding of organic low-temperature NMR and super- chemistry and reactions. acids to establish the non-classical GHis Nobel-prizewinning work on structure of this carbo­cation at the carbo­cations — generally unstable centre of the debate over classical chemical species in which a carbon ions and non-classical ions. atom bears a positive charge — led Olah’s studies on compounds to applications including better oil containing carbon atoms with and gas refining, new methods for more than four bonds led to a new synthesizing small molecules and area of ‘hypercarbon chemistry’. the discovery of drugs and materials. He extended the types of reaction Olah, who died on 8 March, was that were possible by showing how born on 22 May 1927 in Budapest. to activate electron-seeking spe- UNIVERSITY RESERVE OF CASE WESTERN COURTESY He attended the Gymnasium of cies, or electrophiles, into super- Piarist Fathers, a Catholic teaching electrophiles. His work on fluorine order that emphasizes classics, his- chemistry helped thousands of tory, languages, liberal arts and phi- researchers to study and develop losophy. He finished school while many fluorinated pharmaceuti- the Second World War was raging. In his Reserve University in Cleveland, Ohio. cals. About 25% of all drugs currently on autobiography, A Life of Magic Chemistry There, a lab member decided to try such an the market are fluorinated compounds. (2nd edn, Wiley, 2015), he described some acid on a Christmas candle.
    [Show full text]
  • The Development of Catalysis
    Trim Size: 6.125in x 9.25in Single Columnk Zecchina ffirs.tex V2 - 02/20/2017 1:50pm Page i The Development of Catalysis k k k Trim Size: 6.125in x 9.25in Single Columnk Zecchina ffirs.tex V2 - 02/20/2017 1:50pm Page iii The Development of Catalysis A History of Key Processes and Personas in Catalytic Science and Technology Adriano Zecchina Salvatore Califano k k k Trim Size: 6.125in x 9.25in Single Columnk Zecchina ffirs.tex V2 - 02/20/2017 1:50pm Page iv Copyright © 2017 by John Wiley & Sons, Inc. All rights reserved Published by John Wiley & Sons, Inc., Hoboken, New Jersey Published simultaneously in Canada No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying, recording, scanning, or otherwise, except as permitted under Section 107 or 108 of the 1976 United States Copyright Act, without either the prior written permission of the Publisher, or authorization through payment of the appropriate per-copy fee to the Copyright Clearance Center, Inc., 222 Rosewood Drive, Danvers, MA 01923, (978) 750-8400, fax (978) 750-4470, or on the web at www.copyright.com. Requests to the Publisher for permission should be addressed to the Permissions Department, John Wiley & Sons, Inc., 111 River Street, Hoboken, NJ 07030, (201) 748-6011, fax (201) 748-6008, or online at http://www.wiley.com/go/permissions. Limit of Liability/Disclaimer of Warranty: While the publisher and author have used their best efforts in preparing this book, they make no representations or warranties with respect to the accuracy or completeness of the contents of this book and specifically disclaim any implied warranties of merchantability or fitness for a particular purpose.
    [Show full text]
  • Lista Dos Prêmios Nobel Por País
    Lista dos prêmios Nobel por país Origem: Wikipédia, a enciclopédia livre Laureados do Prêmio Nobel listados por país. listas de Economia referem -se ao Memorial do Prêmio Nobel em Ciências Econômicas . Em contraste com o Prémio Nobel, este prémio não é originário do legado de Alfred Nobel , mas, foi fundada pelo banco central sueco em 1968. O prêmio Nobel foi concedido 829 vezes, das quais 23 prêmios são filiados com as organizações. [1] A presente lista classifica laureados com o país ou países que são avaliados pelo comitê do Prêmio Nobel em seu site. [2] Alguns laureados estão listados em mais de um país, porque o site oficial menciona vários países em relação ao laureado. [3 ] Se um país é apenas mencionado como o local de nascimento, um asterisco (*) é utilizado na lista respectiva para indicar isso. [4] Neste caso, o nascimento do país é mencionado em itálico nas outras listas do laureado. Para o mesmo prêmio, de dois lugares de nascimento anúncios relacionados ocorrer quando o local de nascimento está atualmente em um país diferente, em seguida, no momento do nascimento. Laureate país conexões que não são mencionados no site oficial, não são consideradas nesta lista. As organizações estão listadas aqui, se o comitê do Prêmio Nobel refere -los para um único país. [5] Argélia 1. Claude Cohen -Tannoudji *, Física, 1997 Conteúdo 2. Albert Camus *, Literatura, 1957 ■ 1 Argélia ■ 2 Argentina Argentina ■ 3 Austrália ■ 4 Áustria 1. César Milstein , Fisiologia ou Medicina, 1984 ■ 5 Azerbaijão 2. Adolfo Pérez Esquivel , Paz, 1980 ■ 6 Bangladesh 3. Luis Federico Leloir , Química, 1970 ■ 7 Bielorrússia 4.
    [Show full text]
  • George Andrew Olah
    ARTICLE-IN-A-BOX In Memoriam: George Andrew Olah A Nobel Laureate in chemistry, George Andrew Olah, was a giant who transformed many ideas of fundamental organic chemistry. A kind and generous gentleman, he was also a father figure to his students. Olah passed away at the age of 89 on 8 March 2017, at his home in Beverly Hills, CA. George Olah was born on 22 May 1927, in Budapest, Hungary, to Julius Olah and Magda Krasznai. His early childhood was spent between the relative calm of the two great wars, and he benefitted from a strong education at the hands of Roman Catholic priests who ran his school. The curriculum emphasized humanities and included a rigorous study of Latin, French, and German along with history and literature. Olah remained deeply interested in these subjects throughout his life and was known to devour books in a single sitting. It was only after he graduated from high school, having survived the destruction brought on by the second World War, that he turned towards the sciences. He was fascinated by the great diversity of chemistry and enrolled in the Technical University of Budapest. He became a research assistant in the lab of Prof. Geza Zemplen. Zemplen, a student of Emil Fischer, was conducting research on carbohydrates, while Olah’s interest was more in fluorine chemistry. He did receive the benign neglect of his advisor and a tacit permission to pursue his interests. It was during his tenure at the Technical University that he married Judith Lengyel, whom he had known earlier.
    [Show full text]
  • Beyond Oil and Gas: the Methanol Economy
    2010.12.15. (Wed.) Literature Seminar Takuya Matsumoto (B4) Beyond Oil and Gas: The Methanol Economy Authoers : George A. Olah, Alain Goeppert, G. K. Surya Prakash Beyond Oil and Gas: The Methanol Economy. Angew. Chem. Int. Ed. 2005, 44, 2636~2639. Chemical Recycling of Carbon Dioxide to Methanol and Dimethyl Ether: From Greenhouse Gas to Renewable, Environmentally Carbon Neutral Fuels and Synthetic Hydrocarbons. J. Org. Chem. 2009, 74, 487~498. George Andrew Olah was born in Budapest, Hungary in 1927. His research involves the generation and reactivity of carbocations via superacids. For this research, Olah was awarded a Nobel Prize in Chemistry in 1994. He has also been awarded the Priestley Medal, the highest honor granted by the American Chemical Society. George Andrew Olah Distinguished Professor of Chemistry and Chemical Engineering and Materials Science and Donald P. and Katherine B. Loker Chair in Organic Chemistry Contents 1. What is the Methanol Economy? 2.How to make methanol (12) 1.1 What is the Methanol Economy? (Overview) 2.1 Methanol via Syn-Gas 1.2 Why We Must Think the Methanol Economy? (1-7) 2.1.1 Syn-Gas to Methanol 1.2.1 Diminishing Fossil Fuels 2.1.2 Fossil Fuels (Methane) to Syn-Gas 1.2.1.1 Oil 1.2.1.2 Natural Gas 2.2 Methanol without Syn-Gas 1.2.1.3 Coal 2.2.1 Direct Oxidation of Methane 1.2.1.4 Methane Hydrate 2.2.2 Catalytic Gas-Phase Oxidation of Methane 1.2.2 Fossil Fuels and Climate Change 2.1.3 Catalytic Liquid-Phase Oxidation of Methane 1.3 Why Methanol? (8-10) 2.2.4 Methane into Methanol Conversion through 1.3.1 Renewable Energy Resources and Atomic Energy Monohalogenated Mathanes 1.3.1.1 Renewable Energy 2.1.5 Methanol from Methane by Enzyme 1.3.1.2 Atomic Energy 1.3.2 Why Not Hydrogen? (the Hydrogen Economy) 2.3 Chemical Recycling of Carbon Dioxide to 1.4 the Methanol Economy (11,13,14) Methamol 1.4.1 Methanol and DME 2.3.1 Methanol Production using Cabon Dioxide 1.4.2 Methanol as a Fuel as a Carbon Source 1.4.3 Direct Methanol Fuel Cell (DMFC) 2.3.2 Cabon Dioxide Caputuring Methods 1.4.4 Methanol-Based Chemicals 1 1.
    [Show full text]