Strategie rozvoje mikroregionu Holešovsko

Zuzana Va ňharová

Bakalá řská práce 2006

ABSTRAKT

Abstrakt česky

Smyslem této práce je vytvo řit ur čitý odrazový m ůstek pro mikroregion, který by mohl napomoci k budoucímu rozvoji. Strategie rozvoje mikroregionu má ur čit sm ěr, kterým se bude daná územní jednotka ubírat. Plánovat r ůzné aktivity k podpo ře rozvoje v mikroregionu nelze chaoticky, je d ůležité mít n ějakou ucelenou koncepci, podle které by se m ělo pracovat. A proto je velmi d ůležité mít vypracovanou strategii rozvoje mikroregionu. První část této práce obsahuje charakteristiku mikroregionů a region ů v České republice, dále jsou zde zpracovány základní teoretické poznatky o strategickém plánování na úrovni region ů a mikroregion ů. Další část zahrnuje analýzu hospodá řského a sociálního prost ředí mikroregionu Holešovsko spole čně s vymezením silných a slabých stránek, p říležitostí pro budoucí rozvoj a možných rizik. Z této analýzy v další části vychází návrh strategických cíl ů a možných opat ření k napln ění t ěchto cíl ů.

Klí čová slova: strategický plán, strategie rozvoje mikroregionu, region, rozvoj, obec, obyvatelstvo, hospodá řství, SWOT analýza, infrastruktura, opat ření,

ABSTRACT

Abstrakt ve sv ětovém jazyce

The purpose of this work is to create the certain springboard for a microregion, which could help for a future progress. The strategy of a microregion should set a way, in which the certain territorial entity will proceed. It is not possible to plan various activities for a support of a progress in a microregion disorderly, it is important to have some compact conception in accordance with we should work. That is why is very important that the strategy of a microregion progress is set. The first part of this work includes the characteristics of the microregions and the regions in Czech republic. Farther on there are processed basic theoretic pieces of knowledge of strategic planning abreast regions and microregions. Another part includes the analysis of agricultural and social environment of the microregion Holešov together with the definition of weakness and eminencies, opportunities for a future progress and possible risks. In another part the concept of strategic aims and the possible arrangements for fulfilment of this aims result from this analysis.

Keywords: Strategic plan, Development strategy of microregion, region, development, municipality, population, economy, SWOT analysis, infrastructure, procuration

OBSAH: ÚVOD ...... 8 I TEORETICKÁ ČÁST...... 9 1 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ MIKROREGION Ů V ČESKÉ REPUBLICE...10 II PRAKTICKÁ ČÁST ...... 15 2 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU HOLEŠOVSKO...... 16 2.1 Obecná charakteristika mikroregionu...... 16 2.2 Historický vývoj mikroregionu...... 18 2.3 Přírodní podmínky ...... 20 3 SÍDELNÍ STRUKTURA, OBYVATELSTVO, BYDLENÍ ...... 22 3.1 Sídelní struktura...... 22 3.2 Demografický vývoj ...... 23 3.3 Bydlení a domácnosti...... 28 4 ŠKOLSTVÍ...... 33 4.1 Úrove ň vzd ělání...... 34 5 OB ČANSKÁ VYBAVENOST...... 36 5.1 Zdravotnictví a sociální pé če ...... 36 5.2 Obchodní sí ť ...... 37 5.3 Služby ...... 38 5.4 Správa a řízení ...... 38 5.5 Hospoda ření mikroregionu ...... 40 5.5.1 Přehled p říjm ů a výdaj ů...... 40 6 ANALÝZA HOSPODÁ ŘSKÉHO VÝVOJE ...... 44 6.1 Trh práce...... 44 6.1.1 Ekonomická aktivita...... 44 6.1.2 Nezam ěstnanost ...... 46 6.2 Hospodá řství ...... 49 6.2.1 Podnikatelské aktivity...... 49 6.3 Pr ůmysl a stavebnictví...... 51 6.3.1 Zem ědělství, lesnictví ...... 57 7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...... 60 7.1 Doprava...... 60 7.1.1 Železni ční doprava...... 60 7.1.2 Silni ční doprava ...... 61 7.1.3 Za řízení silni ční dopravy ...... 63 7.1.4 Účelové komunikace...... 63 7.1.5 Cyklistická doprava, turistika, cykloturistika ...... 64 7.1.6 Letecká doprava...... 64 7.1.7 Vodní doprava...... 65 7.1.8 Telekomunikace...... 65 7.2 Elektrifikace...... 66 7.3 Plynofikace ...... 66 7.4 Zásobování teplem...... 67 7.5 Vodní hospodá řství...... 68 7.6 Odkanalizování a zneškod ňování odpadních vod...... 69 8 ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 71 8.1 Ovzduší...... 71 8.2 Vodstvo...... 72 8.3 Půda ...... 73 8.4 Odpady...... 74

8.5 Horninové prost ředí ...... 75 8.6 Ochrana p řírody a krajiny...... 75 9 KULTURNÍ HODNOTY, PAMÁTKY A JEJICH OCHRANA...... 77 9.1 Etnografie území a lidová kultura...... 77 9.2 Kulturní památky...... 78 10 CESTOVNÍ RUCH, REKREACE, INFRA- A SUPRASTRUKTURA...... 79 10.1 Ubytovací, stravovací a nevýrobní služby...... 80 10.2 Sportovní za řízení...... 81 11 SWOT ANALÝZA...... 82 11.1 Pr ůmysl a podnikání, zem ědělství a lesnictví...... 82 11.2 Lidské zdroje...... 84 11.3 Technická a ob čanská infrastruktura ...... 86 11.4 Cestovní ruch...... 87 11.5 Životní prost ředí a p řírodní zdroje...... 88 12 STRATEGIE ROZVOJE...... 90 12.1 Zhodnocení rozvojových p ředpoklad ů a problém ů ...... 90 12.2 Kategorizace sídel z hlediska rozvojové perspektivy...... 92 12.3 Vize mikroregionu...... 93 12.4 Strategické cíle podporující vizi mikroregionu ...... 93 12.4.1 Strategický cíl ekonomického rozvoje...... 93 12.4.2 Strategický cíl rozvoj technické infrastruktury...... 94 12.4.3 Strategický cíl rozvoj lidských zdroj ů ...... 94 12.4.4 Strategický cíl ochrana životního prost ředí ...... 94 12.4.5 Strategický cíl rozvoj cestovního ruchu...... 94 12.5 Priority strategických cíl ů...... 95 13 KATALOG PROJEKT Ů ...... 100 13.1 Projekt 1 - Vznik podnikatelského inkubátoru v obci Kurovice...... 100 13.2 Projekt 2 - Vybudování nových úsek ů cykloturistický tras v mikroregionu ...... 101 13.3 Projekt 3 – Odkanalizování mikroregionu Holešovsko...... 103 14 ZÁV ĚR ...... 105 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...... 106 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK...... 108 SEZNAM GRAF Ů A MAP ...... 109 SEZNAM TABULEK...... 110 SEZNAM P ŘÍLOH...... 111

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 8

ÚVOD

Pro svou bakalá řskou práci jsem si vybrala mikroregion Holešovsko, protože zde žiji. Záleží mi tedy na tom, aby se Holešovsko rozvíjelo, prosperovalo a také aby bylo příkladem možného rozvoje i pro ostatní mikroregiony a obce. Záleží mi také na tom, aby zde lidé žili kvalitním a plnohodnotným životem. Někdo by mohl možná namítnout, jaký přínos bude mít prosperita a rozvoj jednoho malého mikroregionu nap říklad pro celý stát? Zde se nabízí odpov ěď v podob ě teorie o pólech rozvoje Francouze Perrouxe. Perroux ve své teorii definoval tzv. hnací jednotku. Mikroregion jako takový samozřejm ě nelze definovat jako hnací jednotku v pravém slova smyslu, protože nespl ňuje všechny podmínky, za kterých lze hnací jednotku vymezit. Ale myslím si, že mikroregion, který má vazby na okolí, je schopný se rychle rozvíjet a má výhodnou lokalizaci ve stát ě, potom můžeme ozna čit v přeneseném slova smyslu jako hnací jednotku. Hnací jednotku, která může ovlivnit rozvoj dalších mikroregion ů. Pokud se za čne u rozvoje malých územních jednotek ve stát ě, automaticky pak bude r ůst prosperita státu jako celku.

Zdroje informací pro zpracování této práce jsou primární a sekundární. V rámci primárních zdroj ů bylo provedeno individuální šet ření (rozhovory se starosty jednotlivých obcí, podnikateli, předsedou mikroregionu Holešovsko). V rámci sekundárních zdroj ů byla použita dostupná literatura, metodické návody pro zpracování rozvojových strategií v regionech, strategické a programové dokumenty na úrovni kraj ů. Pro zpracování analýzy mikroregionu Holešovsko byly použity dostupné informace poskytnuté pracovníky obecních ú řad ů, oficiální statistiky vydané r ůznými institucemi ( Český statistický ú řad, Český statistický ú řad - místní pobo čka Zlín, Ú řad práce v Krom ěř íž) apod. Při zpracování strategie rozvoje mikroregionu jsem využila svých vlastních poznatk ů, které jsem získala p ředevším studiem r ůzných odborných publikací vztahující se k dané problematice. Dále studiem územních plán ů jednotlivých obcí, Strategie rozvoje mikroregionu Holešovsko a další studie pro zajišt ění pot řebné provázanosti.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 9

I. TEORETICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 10

1 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ MIKROREGION Ů V ČESKÉ REPUBLICE

Pojem region a mikroregion Pojem mikroregion není zakotven v žádném zákon ě, není to tedy pojem legislativní. Jedná se o pojem geografický. Může nabývat více význam ů a tak jako u regionu neexistuje jediná vy čerpávající definice také u mikroregionu nelze jednozna čně tento pojem vymezit. Mikroregion s regionem úzce souvisí. Jako mikroregion m ůžeme ozna čit nap říklad region malého geografického m ěř ítka.

V praxi je používané jednoduché ozna čení r ůzných řád ů region ů: mikroregiony, mezoregiony a makroregiony. N ěkdy je též použité názvu subregion k vyjád ření hierarchické pod řízenosti. V rámci uvedených řád ů region ů se mohou dále rozlišovat r ůzné stupn ě, nap ř. mikroregion 1. stupn ě nebo 2. stupn ě. Toto ozna čení řád ů je obecné a používá se v konkrétních p řípadech r ůzn ě (pro vymezení region ů r ůzných m ěř ítek) [1].

Zpravidla se pod názvem mikroregion skrývá sdružení n ěkolika obcí nebo svazek obcí. Jedná se o tzv. ú čelové mikroregiony. Nemusí to být tedy regiony v geografickém slova smyslu. Typickým znakem je jejich aktivní vznik „zdola“, jinak řečeno vznikají z vlastní iniciativy obcí, v ětšinou za ú čelem dosažení ur čitého cíle. Zejména menší obce pochopily, že rozvoje lze lépe dosáhnou spole čnými silami. N ěkteré obce jsou proto dokonce členy několika takových sdružení, v četn ě p řeshrani čních euroregion ů. V České republice jsou velmi často vytvá řeny za ú čelem získání spole čné podpory pro čerpání prost ředk ů ze státních fond ů nebo z fond ů Evropské Unie. Dalším d ůvodem vzniku mohou být také různé projekty budování spole čné infrastruktury, řešení spole čných problém ů apod. Obce mohou tedy p ři výkonu své samostatné p ůsobnosti vzájemn ě spolupracovat. Spolupráce mezi obcemi se na základ ě § 46 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích uskute čň uje:

a) na základ ě smlouvy uzav řené ke spln ění konkrétního úkolu, b) na základ ě smlouvy o vytvo ření dobrovolného svazku obcí, c) zakládáním právnických osob podle obchodního zákoníku dv ěma nebo více obcemi [24].

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 11

Jak už bylo uvedeno výše, svazky obcí vznikají na základ ě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Konkrétn ě podle paragrafu 49 odst. 2: „obce mohou vytvá řet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazk ů obcí již vytvo řených. Členy svazku obcí mohou být jen obce.“ [24].

Dále mohou vzniknout svazky obcí na základ ě ustanovení § 151 odst. 5 zákona č. 128/200 Sb., o obcích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. “svazky obcí jsou i zájmová sdružení právnických osob, založená pouze obcemi podle ustanovení § 20f a násl. ob čanského zákoníku, která do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a 51 zákona o obcích [24].

Založení mikroregionu Každá obec pokud vstupuje do mikroregionu by m ěla mít jasnou p ředstavu, co od tohoto kroku o čekává. Pro dobré fungování mikroregionu není ani tak rozhodující jeho velikost, jako zvolení správné strategie hned p ři jeho založení [2]. Mikroregion, aby se rozvíjel musí být schopen adaptace, musí mít zájem na řešení zm ěn. Je také d ůležité aby, byl schopen inovace. Znamená to, že musí um ět p řijmout nové postupy a využít je.

Zde hraje velkou roli správn ě sepsaná smlouva o sdružení, s vymezením všech práv a povinností člen ů. Tomuto formálnímu kroku je t řeba v ěnovat spolu se stanovami sdružení velkou pozornost, protože pokud jsou ve smlouv ě dob ře ošet řena všechna místa, kde by v budoucnu mohlo docházet ke spor ům, tak mají členové mikroregionu v ruce podklady pro jejich řešení, i když dojde k personální vým ěně na postech obcí v mikroregionu [2].

Činnosti mikroregionu Mikroregiony se nej čast ěji zabývají následujícími okruhy činností: o Podávání integrovaných projekt ů pro řešení infrastruktury obcí.

o Řešení problém ů nahromad ěných v předchozích letech, které svým rozsahem a významem p řesahují hranice jedné obce.

o Uskute čň ování zám ěrů a napl ňování zájm ů, které výrazn ěji ovlivní kvalitu života obyvatel členských obcí.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 12

o Spole čnou ochranu práv a zájm ů p ři jednání s orgány státní správy, podnikateli, neziskovými organizacemi, správci infrastruktury, ob čanskými iniciativami a podobn ě.

o Spole čný postup všech jmenovaných v lobování za region.

o Společný postup p ři územním a investi čním plánování a p ři rehabilitaci venkovského rázu obcí.

o Spole čné získávání informací pot řebných pro další rozvoj území a podávání projekt ů.

o Vým ěna zkušeností mezi p ředstaviteli obcí a mezi mikroregiony [2].

Strategické plánování a regionální rozvoj Obecn ě platí, že v ětšina územn ě správních jednotek se zabývá regionálním rozvojem, případn ě regionálním plánováním. Práv ě regionální plánování je specifickým p řípadem strategického plánování. Strategické plánování se postupn ě stalo vyznaným p ředm ětem zájmu p řestavitel ů m ěsta a obcí p ři utvá ření koncepcí jejich rozvoje [1].

Strategické plánování obsahuje proces formulace toho, čeho chceme v budoucnu dosáhnout. Popisuje zp ůsoby, kterými chceme definovaného cíle dosáhnout. A v neposlední řad ě také formuluje postupy realizace navržených zp ůsob ů. Jedním z důvod ů pro č vytvá řet Strategii mikroregionu je konkurence region ů, mikroregon ů a obcí. Jedná se o konkurenci nap říklad p ři získávání nových investic, vytvá ření nových pracovních míst, při stabilizaci osídlení a rozši řování po čtu návšt ěvník ů, turist ů apod. Strategie rozvoje mikroregionu je zp ůsob, jakým je možno aktivn ě ovliv ňovat vlastní budoucnost mikroregionu.

Vlastní pojem strategie pochází od řeckého slova „strategos“, tj. obecný, ale bývá používán různým zp ůsobem. Nejobecn ěji se jím rozumí ur čení celkového ú čelu či poslání subjektu, jeho dlouhodobých cíl ů nebo zam ěř ení činnosti, ale také alokace zdroj ů pot řebných pro dosažení zamýšlených zám ěrů. Strategické plánování je také chápáno jako moderní zp ůsob, jak definovat koncepce rozvoje a cíle ur čité entity (m ěsto, region, firma atd.) [1].

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 13

Strategické plánování, v našem p řípad ě regionální povahy, je tedy orientováno na dlouhodobé cíle. Tato povaha jím sledovaných cíl ů sou časn ě znamená velkou míru nejistot a rizik, které zat ěžují pravd ěpodobnost úsp ěšnosti realizace plán ů. Proto strategické plánování musí být dostate čně flexibilní a adaptabilní na možné zm ěny vstupních podmínek. Za jednu ze základních charakteristik strategického plánování lze také považovat to, že se jedná o plánování v podmínkách zna čné neur čitosti prost ředí. To si vyžaduje uplatnit systematický p řístup a to zejména p ři identifikaci a analýze vn ějších faktor ů a jejich konfrontaci s vnit řními kapacitami sledovaného objektu či jevu a procesu. V sou časném moderním pojetí je proto strategické plánování také chápáno jako systematický proces, který zahrnuje výb ěr cíl ů, úkol ů a činností, pot řebných pro jejich dosažení [1].

V české republice je strategické plánování území stanoveno jako nástroj pro plánování a řízení obce v zákon ě č. 128/200 Sb. (zákon o obcích), v zákon ě 129/2000 Sb. (zákon o krajích) a zejména v zákon ě o podpo ře regionálního rozvoje 248/2000 Sb. Vedle klasického nástroje pro definici koncepce rozvoje města – územního plánu – je však strategický plán více zam ěř en na rozvoj spole čenské a ekonomické sféry a jejich vztahu k danému území [1]. Strategický plán se zabývá celým socioekonomickým aspektem území, ne jenom řešením pozemk ů a ploch. M ěl by p ředcházet vypracování územního plánu. Výhodou strategického plánu je že p ři zpracování se mohou vytvá řet podmínky pro partnerské vztahy v území.

Regionální problémy mohou být zp ůsobeny celou řadou faktor ů ekonomické i neekonomické povahy. Stru čně m ůžeme zmínit hlavní faktory vztahující se k ekonomickým teoriím, a sice relativn ě nízkou mobilitu pracovní síly a kapitálu a geografické faktory, zejména geografickou odlehlost a nedostate čné p řírodní zdroje. Dalšími významnými faktory jsou nap říklad nevyhovující ekonomická struktura regionu, institucionální faktor (centralizující vliv úst ředních institucí m ůže být do ur čité míry zodpov ědný za regionální nerovnováhu) a psychologické faktory [3].

Zna čné diference v socioekonomické úrovni jednotlivých region ů mohou významn ě ovliv ňovat i celkový hospodá řský rozvoj státu, v četn ě vyvolání sociálních nepokoj ů až politických konflikt ů [3].

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 14

Strategie rozvoje mikroregionu Strategií regionálního rozvoje se podle ustanovení § 2 písm.b zákona č. 248/2000 Sb., o podpo ře regionálního rozvoje rozumí st ředn ědobý dokument, na období 3 - 7 let, který formuluje p řístup státu k podpo ře regionálního rozvoje, poskytuje pot řebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních program ů rozvoje [25].

Strategie rozvoje mikroregionu pomáhá p ředvídat, vyjas ňovat budoucí orientace v území. Navrhuje řešení nejd ůležit ějších problému v území (v četn ě zabezpe čení a realizace). Umož ňuje zm ěny reaktivního p řístupu v území na proaktivní p řístupy (aby se v ěcem předcházelo). Strategie rozvoje mikroregionu rozvíjí týmovou práci všech zainteresovaných subjekt ů. Je hodnov ěrným dokumentem pro prokázání promyšlených dlouhodobých zám ěrů (nap říklad pro poskytování dotací, grant ů, pro ve řejnost). Strategie rozvoje mikroregionu m ůže pomoci místním podnikatel ům p ři rozhodování o budoucím vývoji firmy.

Ovšem je nutné říci, že strategie rozvoje sama nic nevytvá ří – implementaci plánu zajiš ťuje realizace. Proto by sou částí strategie rozvoje mikroregionu m ěl být návrh implementa čního programu (organiza ční zabezpe čení). Při zpracovávání strategie rozvoje porovnáváme náklady a p řínosy, aby byly lidské zdroje správn ě a úm ěrn ě alokovány a v kone čném sou čtu, aby náklady nep řesáhly výnosy. Strategie rozvoje mikroregionu by m ěla být reálná.

Smyslem strategie rozvoje je formulovat ur čitou vizi o budoucnosti mikroregionu, a vytvo řit p ředstavu jakými kroky se k této vizi budeme blížit.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 15

II. PRAKTICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 16

2 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU HOLEŠOVSKO

2.1 Obecná charakteristika mikroregionu

Mikroregion Holešovsko je vymezen p řirozenými hranicemi – p ředevším svou polohou na Holešovské plošin ě, úpatím Hostýnských vrch ů, protékající řekou Rusavou a jejími přítoky, soustavou komunikací. Jeho jádrovým m ěstem, které se historickým vývojem stalo p řirozeným centrem a tradi čně plné n ěkteré, jinak obtížn ě zajistitelné obslužné funkce, je m ěsto Holešov. Mikroregion je vymezen katastrálním územím obcí Bo řenovice, Holešov, Horní Lapa č, Kostelec u Holešova, Kurovice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Prusinovice, P řílepy, Rošt ění, Rymice, T řeb ětice, Zahnašovice a Žeranovice.

Mapa 1 - Mikroregion Holešovsko

Mikroregion Holešovsko je sou částí celku NUTS II – St řední Morava a Zlínského kraje. Rozkládá se v severovýchodní části okresu Krom ěř íž. Mikroregion tvo ří celkem 17 obcí: Bo řenovice, Holešov, Horní Lapa č, Kostelec u Holešova, Kurovice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, N ěmčice, Pacetluky, Prusinovice, P řílepy, Rošt ění, Rymice, T řeb ětice, Zahnašovice a Žeranovice. Centrem mikroregionu je město Holešov, které pat ří mezi tzv. subregionální centra a plní všechny základní funkce sídel – obytnou, pracovní i obslužnou. U ostatních obcí p řevažuje obytná funkce, takže v uspokojování poptávky po ostatních funkcích jsou závislé na st řediscích (zejména Holešov, Krom ěř íž, Zlín).

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 17

Oblast mikroregionu se rozkládá na Holešovské plošin ě, svou východní částí p řiléhá k úpatí Hostýnských vrch ů. Nejvyšším bodem území je vrch Hrádek (517 m n.m.), který se vypíná východn ě od Holešova. Nadmo řská výška se jinak v mikroregionu pohybuje v rozmezí od 202 m do 360 m na mo řem. Nejníže položeným místem je rovina u T řeb ětic (202 m n m.) a naopak nejvýše položená místa mikroregionu jsou v katastru obce Prusinovice, a také v katastru obce Kurovice a Míškovice.[4].

Klimaticky mikroregion náleží do oblasti mírn ě teplé s pr ůměrnými teplotami 7-8,5 °C a ro čními srážkami 600-800 mm.

Celková rozloha mikroregionu činí 12 372 ha. Touto rozlohou se rozprostírá na 3% území Zlínského kraje. Celkový po čet obyvatel mikroregionu k 31.12. 2004 činí 20 866 obyvatel, což se na celkovém po čtu obyvatel kraje podílí 3,5 %. Nejv ětší katastr v mikroregionu má město Holešov, a to 3 392 hektar ů a stejn ě tak má i nejv ětší po čet obyvatel. Naopak nejmenší katastr zaujímá obec Horní Lapa č (76 ha), nejmén ě zalidn ěnou obcí jsou Bo řenovice (143 obyvatel).

Územní celek sousedí na východ ě s mikroregionem Podhostýnsko, na severu s katastry obcí Fryšták, Racková, Lechotice a s mikroregionem Otrokovicko, na západ ě s katastry obcí Hulín, Prav čice, B řest a na severu tvo ří část hranice se sousedním okresem P řerov.

Po ekonomické stránce mikroregion pat ří k pr ůměrn ě vysp ělým oblastem v rámci Zlínského kraje. To je ovliv ňováno i polohou v jádru zlínské aglomerace, v blízkosti Zlína a Krom ěř íže. Práv ě blízkost center má ješt ě další vlivy: - zp ůsobuje, že část obyvatel mikroregionu do center jako Zlín a Krom ěř íž dojíždí za prací - tomu odpovídající pom ěrn ě zna čný výskyt základních zne čiš ťujících látek (oxid si řičitý, uhelnatý, oxidy dusíku a chlorovodíky)

Z hlediska výrobních potenciál ů se jedná o zem ědělskou oblast s pr ůmyslovým centrem. Nejv ětším nositelem pr ůmyslu je m ěsto Holešov. Ve velké části mikroregionu má velmi příznivé p řírodní podmínky zem ědělská výroba. V mikroregionu p řevažuje řepa řsko-je čná

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 18

a řepa řsko-pšeni čná výrobní oblast. D ůvod pro pot řebu zem ědělství spo čívá v jeho významu – v zachování hodnotné kulturní krajiny.

Ústup pr ůmyslu a zem ědělství dává možnost rozvoji jiných odv ětví, zejména službám, obchodu, zpracovatelskému pr ůmyslu a cestovnímu ruchu. Rozvoji turistiky brání dosud málo rozvinutá infrastruktura sídel, nedostatek za řízení a nabízených služeb pro letní i zimní rekreaci, nedostate čná pé če o krajinu, nep řipravenost obcí a místních podnikatelských subjekt ů a malá propagace. Oblast mikroregionu s bohatými přírodními a kulturními památky, dochovaným krajinným rázem a lidovou kulturou dává dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace, zvlášt ě pak turistiky a cykloturistiky.

2.2 Historický vývoj mikroregionu

Územn ě mikroregion Holešovsko p řevážně spadal pod n ěkdejší holešovské panství, které je v písemných pramenech poprvé p řipomínané již v r. 1131, a to v listin ě olomouckého biskupa Jind řicha Zdílka. V po četné skupin ě osad uvedených v této listin ě jsou mimo jiné uvád ěny osady Holešov, Kostelec, Zahnašovice, Rošt ění a Pacetluky. Existovaly tehdy i mnohé další osady, ale v písemných pramenech jsou uvád ěny pozd ěji. Mezi tyto osady pat ří i obce Bo řenovice, Ludslavice, Míškovice, Prusinovice a Rymice. První písemné zmínky o t ěchto obcích vznikly až v polovin ě 13. a 14. století též sem pat ří obce Žeranovice a P řílepy. K těmto statk ům spadala i obec Horní Lapa č, která však tvo ří samostatnou obec teprve od roku 1876; do té doby byla sou částí Žeranovic. Přirozeným spádovým centrem pro své okolí se stal Holešov.[4].

V dob ě p ředhusitské je patrný vzr ůst populace na Holešovsku. Sv ědčí o tom zakládání měst a m ěste ček (nap ř. Holešov, Byst řice, Fryšták), tak i velký po čet farních kostel ů. [4].

15. století – husitská doba a doba uherských válek za Ji řího z Pod ěbrad, které byly pro Moravu nejzhoubn ější, p řevratn ě prom ěnila mnohé v tehdejším život ě na Holešovsku. Zaniklo mnoho vesnic (nap ř. Krn ůvky u Kostelce, Kladruby u Rošt ění, Lhota u Pacetluk a mnohé další.) a prom ěnila se tak struktura osídlení v tomto kraji. Co se týká otázky náboženství, husitská revoluce zcela zm ěnila náboženské pom ěry v celé oblasti. Katolicismus byl zbaven své dominantní pozice; celý kraj byl ve skrze nekatolický. Drtivá v ětšina obyvatelstva byla evangelického vyznání, což zp ůsobovalo problémy a silné rekatoliza ční snahy jezuit ů. [4].

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 19

V 16. století se uklidnily pom ěry p ři uherské hranici a pro tuto oblast bylo obdobím hospodá řského vzestupu (rozkv ět řemesel i obchodu). Venkovské obce byly na p řelomu 16. a 17. století obda řování četnými privilegiemi. Duševní život byl čilý, vznikaly bratrské školy a m ěstská škola v Holešov ě.[4].

V 17. století bylo Holešovsko t ěžce postiženo vále čnými operacemi t řicetileté války. Rok 1621 p řinesl kraji velká strádání, když do Holešova postupn ě p řitáhli císa řští vojáci a následn ě na Holešovsko vtrhli vzbou řenci Valaši, kte ří vyplenily Holešov. V druhé polovin ě 17. století byl kraj postižen vpádem Švéd ů. D ůsledkem vále čných událostí, ale i neúrody a p řírodních pohrom (velká sucha, vich řice, krupobití, povodn ě, mrazy) byla bída a hlad a s tím spojené epidemie. D ůsledkem bylo, že holešovské panství m ělo po tomto období z 616 usedlostí 196 pustých. Až koncem 18. století osvícenské reformy přinesly velké zm ěny v život ě jak hospodá řském, tak i náboženském. V tomto období se na Holešovsku za číná vyvíjet pr ůmysl (nap ř. lná řství v Prusinovicích). Z hlediska správní struktury v roce 1848 došlo k novému správnímu uspo řádání a budování politických a soudních okres ů.[4].

Od roku 1849 – 1868 p řipadl Holešov k Olomouckém kraji a stal se sídlem okresního hejtmanství tvo řeného soudními okresy Byst řice pod Hostýnem, Holešov a Napajedla (pod hejtmanství spadalo 131 obcí). Celá oblast mikroregionu p řipadala k politickému okresu Holešov a soudnímu okresu holešovskému. Od roku 1868 tvořilo okresní hejtmanství 122 obcí; resp. Soudní okresy Byst řice pod Hostýnem, Holešov a Vizovice. K nejv ětší zm ěně politického okresu Holešov došlo r. 1935 odlou čením soudního okresu Vizovice k politickému okresu Zlín. V letech 1942-1945 byl politický okres do časn ě zrušen a soudní okres Holešov p řipadl po okres Krom ěř íž. P ři územní reorganizaci roku 1949 byl okres Holešov za člen ěn do KNV Gottwaldov a v roce 1960 byl ONV v Holešov ě zrušen a v ětšina obcí, stejn ě tak i celý mikroregion, p řipojen k okresu Krom ěř íž [4].

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 20

2.3 Přírodní podmínky

Geomorfologicky je území mikroregionu sou částí flyšového pásma vn ějších Západních Karpat. Reliéf mikroregionu je tvo řen plochou pahorkatinou Holešovské plošiny, která je podcelkem Hornomoravského úvalu. Celkový ráz území je mírně kopcovitý. P řevážnou část území charakterizuje malebná krajina na západ ě v podh ůř í Hostýnských vrch ů.

Na nerostné suroviny není území celého okresu p říliš bohaté. K nejvýznamn ějším nerostným surovinám okresu pat ří stavební suroviny: cihlá řské suroviny a stavební kámen. T ěžba cihlá řské hlíny probíhá na území mikroregionu v Holešov ě.

Z hydrologického hlediska lze celou oblast karpatského flyše charakterizovat jako území, kde se nachází celá řada pramenných zdroj ů. Jejich vydatnost je však v ětšinou malá díky málo mocným vrstvám rozpukaných pískovc ů a nepropustných jílovc ů flyšového souvrství. Zásoby podzemních vod jsou zde dopl ňovány v ětšinou v sezónn ě [4].

Vodními toky na území mikroregionu jsou Rusava, Žopka, Rymický potok, Pacetlucký potok, Rošt ěnka, Kozrálka, Kostelecký potok, P řílepský potok, Mojena, Ludslávka, Žabínek, Židelná, Žeranovka, Míškovický potok a Kurovický potok. Území pat ří mezi oblasti se st ředn ě velkým vodohospodá řským potenciálem. Na území mikroregionu se rybníky a v ětší jezera nenacházejí. Malý je také výskyt studánek s minerálními vodami.

Klimaticky mikroregion náleží do oblasti mírn ě teplé s pr ůměrnými teplotami 7-8,8 °C a ro čními srážkami 600-800 mm.

Z hlediska p ůdního typu p řevažují v nížinné části mikroregionu degradované černozem ě na spraši, lužní černozem ě na spraši a nivní glejové p ůdy. V okrajových částech mikroregionu se vyskytují hn ědozem ě na spraši a ilimerizované hn ědozem ě. V malých lokalitách se vyskytují rovn ěž ilimerizované p ůdy na sprašových pokryvech a lužní p ůdy na sprašových p řelivech [4].

Sou časná vegetace je do zna čné míry pozm ěněna a negativn ě ovlivn ěna člov ěkem. Hospodá řská činnost člov ěka siln ě zasáhla do p řírodních proces ů a zesílila erozní procesy. Výsledkem toho jsou splach zeminy, vznik erozních rýh, zanášení údolí, sesuvy půdy na svažitých pozemcích, záplavy.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 21

Lesy jsou zastoupeny na území mikroregionu pouze 13 % katastrální plochy mikroregionu. Podle geobotanické mapy jsou hlavním rekonstruk čním typem Krome řížského okresu dubohab řinové lesy. Biogeograficky leží řešené území v provincii st ředoevropských listnatých les ů.

Nelesní vegetace je vedle zem ědělských kultur a plevel ů zastoupena r ůznými typy luk, pastvinami, v menší mí ře svahovými prameništi, vodní a pob řežní vegetaci. Na území mikroregionu louky a pastviny zabírají pouhé 4% celkové vým ěry.

Území mikroregionu je bohaté na archeologické nálezy, protože bylo po geomorfologické stránce velmi výhodným ter čem pro osídlení. Nejstarší nálezy pocházejí z mladší doby kamenné, doby neolitické až po slovanské osídlení a st ředov ěk.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 22

3 SÍDELNÍ STRUKTURA, OBYVATELSTVO, BYDLENÍ

3.1 Sídelní struktura

Mikroregion je sou částí Zlínské sídelní regionální aglomerace (okresy Zlín, Krom ěř íž, uherské Hradišt ě, Vsetín) s jádrovým m ěstem Krom ěř íž. Dnešní podoba mikroregionu a okresu Krom ěř íž vznikla po správní reform ě v roce 1960. Nejvýznamn ějším centrem osídlení pro mikroregion je Holešov. V jediném m ěst ě mikroregionu žije 60,2 % obyvatel. [4]. Mikroregion zahrnuje 17 obcí a 25 částí. Na 6 částí se d ělí Holešov a na 2 části Kostelec u Holešova: Holešov na části Dobrotice, Holešov, Koli čín, Tu čapy, Všetuly, Žopy a Kostelec u Holešova na části Karlovice a Kostelec u Holešova. Nejv ětšími obcemi jsou m ěsto Holešov (kategorie nad 10.000 obyvatel) a obec Prusinovice (kategorie 1.000 – 1999 obyvatel). Ostatní obce pat ří do kategorie do 999 obyvatel.

Tab. 1. Velikostní kategorie obcí mikroreginu Holešovsko (Zdroj ČSÚ)

Velikostní skupina Po čet Podíl obyvatel (v obce obcí %) - 199 1 0,70 200 - 499 8 12,40 500 - 999 6 21,00 1 000 - 1 999 1 5,60 10 000 - 199 999 1 60,20 Úhrn 17 100,00

Hustota zalidn ění mikroregionu Holešovsko je vyšší než je hustota obyvatel na 1 km 2 u Zlínského kraje. Vyšší hustotu obyvatel zp ůsobuje p ředevším vysoká koncentrace obyvatel ve m ěst ě Holešov (371 ob. na 1 km 2 ). Nejnižší hustotu obyvatel mají obce T řeb ětice a Kurovice (45 a 46 ob. na km 2 ).

Obce vykonávají samostatnou p ůsobnost podle zákona o obcích. Zákon stanoví rovn ěž rozsah státní správy, kterou v přenesené p ůsobnosti vykonávají ur čené obecní ú řady. Pov ěř eným ú řadem s přenesenou p ůsobností státní správy pro území celého mikroregionu (s výjimkou obcí Kostelec u Holešova, N ěmčic a Rošt ění, které spadají matrikou pod obec Kostelec u Holešova) je Holešov, který ve svém územním obvodu má celkem 19 obcí.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 23

Mikroregion Holešovsko pat ří k více zalidn ěnému mikroregionu v rámci Zlínského kraje. I když velikostn ě p řevládají menší obce s po čtem obyvatel od 200 – 499 obyvatel. Všechny obce mikroregionu se nachází v okruhu 10 kilometr ů od m ěsta Holešov. Tato vzdálenost je vzhledem k tomu, že pro jednotlivé obce Holešov plní funkci pov ěř eného ú řadu a obce z rozší řenou p ůsobností vyhovující.

3.2 Demografický vývoj

Na území mikroregionu bydlí tém ěř 21. tis. obyvatel. Vývoj po čtu obyvatelstva mikroregionu byl zna čně kolísavý. Do roku 1910 rostl díky přirozenému p řír ůstku a kladnému migra čnímu saldu. V období let 1910 – 1930 se po čet obyvatel pohyboval kolem 20.000. V 50. letech se po čet obyvatel podstatn ě snížil, důsledkem 2. sv ětové války. Od po čátku 60. let za číná pomalým tempem nar ůstat porodnost a tím i po čty obyvatel (i p řes mírný úbytek obyvatel v 70. letech). V 80. letech op ět dochází k mírnému nár ůstu po čtu obyvatel op ět díky vysokému po čtu rodících se d ětí, na tuto situaci m ěla vliv silná státní podpora porodnosti.

graf 1 - Vývoj po čtu obyvatel Holešovska v období 1869 – 2004 (Zdroj ČSÚ)

po čet obvatel

25000

20000

15000

10000

5000

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2004

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 24

Přes mírný pokles v roce 1993 po čet obyvatel v mikroregionu do roku 1996 nar ůstal. V tomto roce byl tento vývoj znovu obrácen a od roku 1996 se po čet obyvatel mikroregionu snižuje.Vývoj po čtu obyvatel v mikroregionu v letech 1992 – 2004 názorn ě zobrazuje následující graf:

graf 2 - Vývoj po čtu obyvatel v mikroregionu Holešovsko v letech 1992 – 2004 (Zdroj ČSÚ)

21000 20980 20960 20940 20920 20900 20880 20860 20840 20820 20800 rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Příčinou úbytku obyvatelstva od roku 1996 je p řirozený úbytek (více lidí umíralo, než se rodilo d ětí), který p řevážil nad migra čním p řír ůstkem a byl nejv ětší v roce 1996. P řirozený přír ůstek obyvatelstva byl záporný nejen v uvedených letech, ale za celé sledované období 1992 – 2004. V letech 1993 – 1995 byl však p řevážen migra čním p řír ůstkem (více lidí se do mikroregionu p řist ěhovalo než vyst ěhovalo). V letech 1997 – 1999 op ět nastává situace, kdy po čet p řist ěhovaných nesta čí pokrýt přirozený úbytek a tak dochází k celkovému úbytku po čtu obyvatel na území mikroregionu. V roce 2000 a 2001 po čet obyvatel mírn ě vzrostl díky migra čnímu p řír ůstku. Další léta zaznamenala mírný úbytek obyvatel a v roce 2004 se po čet obyvatel nepatrn ě zvyšuje, ale op ět díky migra čnímu p řír ůstku. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že pokud po čet obyvatel vzroste tak pouze díky st ěhování obyvatel. P řirozený p řír ůstek nebyl zaznamenán na území mikroregionu bohužel více než deset let.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 25

Přestože po čty bydlícího obyvatelstva v podstat ě v posledních letech stagnují, v porovnání s pohybem obyvatelstva v okrese Krom ěř íž a v novém Zlínském kraji je tento vývoj o trochu p řízniv ější. To dokazuje i tabulka (viz P říloha I).

V dob ě prvního moderního s čítání lidu v roce 1869 žilo v mikroregionu Holešovsko 14 799 obyvatel. Po čet obyvatel k dnešnímu dni vzrostl tém ěř 1,5 krát. Nejv ětší podíl na tomto nár ůstu má Holešov, který od roku 1869 do po čátku devadesátých let zaznamenal tém ěř dvojnásobný nár ůst a na celkovém nár ůstu po čtu obyvatel, v mikroregionu se podílí 93%. Ke zvýšení po čtu obyvatel došlo ješt ě krom ě Holešova u 6 obcí, naproti tomu ke snížení po čtu obyvatel u 10 obcí (nejvyšší pokles obyvatel zaznamenala obec T řeb ětice - 80 obyvatel).

Po vysoké intenzit ě s ňate čnosti a porodnosti z období sedmdesátých a osmdesátých let nastal na po čátku devadesátých let rychlý obrat. Se zm ěnami spole čenských podmínek za čalo docházet u mladé generace k časovému posunu uzavírání manželství do vyššího věku a tím i k odkládání založení rodiny na pozd ější dobu. Přestože do v ěku plodnosti za čali p řicházet silné popula ční ro čníky dívek ze sedmdesátých let, počet narozených d ětí se snižuje. A i když v letech 1997, 1999 a také v roce 2002 byl zaznamenán mírný nár ůst po čtu rodících se d ětí, nep řevýšil po čet živ ě narozených d ětí v roce 1993.

Převahou zem řelých nad narozenými ve všech jedenácti posledních letech koresponduje vývoj mikroregionu Holešovsko s vývojem v okrese Krom ěř íž (vyjma roku 1993, kdy byl v okrese Krom ěř íž zaznamenán kladný p řirozený p řír ůstek). Od roku 1993 vykazují všechny obce v mikroregionu záporný p řirozený p řír ůstek. Stejn ě tak i kladným migra čním saldem v celém období posledních jedenácti let vývoj v mikroregionu koresponduje s vývojem celého krom ěř ížského okresu. P ři pohledu na migra ční saldo jednotlivých obcí v jednotlivých letech sledovaného období zjistíme kladné saldo (podstatn ě v ětší po čet přist ěhovalých po celé období) u m ěsta Holešov a obcí Horní Lapa č a P řílepy. Naopak záporné saldo migrace po celé sledované období nemá žádná obec a vývoj u t ěchto obcí je kolísavý.

V převážné v ětšin ě obcí v mikroregionu dochází ke zvyšování po čtu obyvatel v posledních dvou letech, což je p říznivý výsledek. Stále se tak d ěje díky kladnému

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 26

migra čnímu saldu, ale i přirozený přír ůstek se v posledním roce za číná p řibližovat více kladné hodnot ě. Důležitým demografickým ukazatelem je v ěkové složení populace. Pokles porodnosti v posledních letech vedl k postupnému snižování podílu p ředproduktivní v ěkové skupiny obyvatelstva (do 14 let) a k nar ůstání podílu obyvatelstva v produktivním v ěku (15 – 59 let). Podíl poproduktivní složky (60 a více let) na celkovém po čtu obyvatel se však v porovnání roku 1999 a 1991 snížil a v letech 2001 a 2004 se oproti roku 1999 op ět zvyšuje. Tento vývoj koresponduje s vývojem okresu Krom ěř íž a Zlínského kraje, a i s vývojem v celé ČR – všude došlo k nár ůstu poproduktivní složky obyvatelstva. Viz následující tabulka:

Tab. 3. V ěková struktura obyvatelstva mikroregionu Holešovsko v letech 1991 – 2004 podle hlavních v ěkových skupin (v %) (Zdroj ČSÚ) Podíl obyvatelstva ve v ěku v % Území Rok 0 - 14 let 15 - 59 let 60 a více let mikroregion 1991 21,79% 57,08% 21,13% Holešovsko 1999 17,07% 64,03% 18,90% 2001 16,34% 64,46% 19,2% 2004 14,88% 64,80% 20,32% okres 1991 21,69% 57,63% 20,68% Krom ěř íž 1999 17,03% 64,66% 18,32% 2001 16,40% 64,99% 18,61% 2004 14,78% 65,41% 19,81%

V porovnání s okresem Krom ěř íž koresponduje v ěková struktura obyvatelstva mikroregionu s okresem – rozdíl se pohybuje v 0,6 %. V roce 1991 byl v mikroregionu podle údaj ů s čítání lidu, dom ů a byt ů progresivní typ populace (p ředproduktivní skupina obyvatel ješt ě mírn ě p řevažovala nad poproduktivní složkou obyvatelstva). P ři porovnání předproduktivní a poproduktivní složky obyvatelstva v letech 1999, 2001 a 2004 nastává obrat a jak v mikroregionu, tak i v okrese se ukazuje negativní jev – vyšší podíl poproduktivní populace oproti d ětské, tzn. neprogresivní typ populace. Nejv ětší rozdíl mezi p ředproduktivní a poproduktivní složkou nastává v současné dob ě.

Při rozlišení pohlaví obyvatelstva má lepší v ěkovou strukturu populace muž ů než žen. Muži mají v ětší podíl v zastoupení jak p ředproduktivní složky, tak produktivní, a naopak menší podíl poproduktivní složky oproti ženám. Právě u mužské populace jde o progresivní typ obyvatelstva. Z toho vyplývá, že u osob starších 60ti let p řevažují ženy.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 27

Obyvatelstvo v produktivním v ěku je nejvýznamn ější složkou zdroj ů pracovních sil. P ři pom ěrn ě stabilním po čtu obyvatel mikroregionu dále rostlo zastoupení této složky obyvatelstva, zejména díky nástupu velmi silných popula čních ro čník ů narozených v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Tento vývoj se odráží i ve vývoji tzv. indexu stá ří (tj. pom ěr po čtu osob v poproduktivním věku k předproduktivní skupin ě obyvatelstva). Jestliže p ři s čítání lidu v roce 1991 připadalo na 100 d ětí ve v ěku do 14 let 97 osob starších 59 let, pak ke konci roku 1999 to bylo již skoro 111 d ůchodc ů a v roce 2004 p řipadalo na 100 d ětí do 14 let 101 d ůchodc ů. Zlepšení vykázalo 8 obcí, tedy polovina, což znamená malé zlepšení i indexu stá ří celého mikroregionu. Nejv ětší zlepšení zaznamenala obce Pacetluky, naopak nejv ětší zhoršení zaznamenala obec N ěmčice.

Index stá ří na Holešovsku byl v roce 1991 o 1,6 procentního bodu nižší než v pr ůměru za celý okres Krom ěříž. V roce 1999 se tento rozdíl snížil – na 1,2 procentních bod ů. A v roce 2004 se rozdíl op ět zvýšil z 1,2 procentních bod ů rozdílu na 3,2 procentních bod ů rozdílu.

Krom ě vyjád ření genera čních posun ů vykazuje výše indexu stá ří velké rozdíly z hlediska jednotlivých pohlaví. U žen je výrazn ě vyšší než u muž ů v celém mikroregionu, jelikož se v pr ůměru dožívají vyššího v ěku než muži.

Tab. 4. Srovnání hodnot indexu stá ří a pr ůměr.v ěku ob.mikroregionu Holešovsko a okresu Krom ěř íž v letech 1991 – 2004 (Zdroj ČSÚ)

Index stá ří Pr ůměrný v ěk obyvatelstva Území Rok celkem muži ženy celkem muži ženy mikroregion 1991 96,98 63,58 132,69 36,30 34,40 38,20 Holešovsko 1999 110,73 79,16 134,92 40,00 38,90 36,40 2004 100,38 74,95 128,26 39,54 37,85 41,44 okres 1991 95,35 63,75 128,24 36,10 34,20 37,95 Krom ěř íž 1999 109,51 78,99 130,26 37,90 36,10 39,60 2004 97,20 70,80 125,30 38,80 37,00 40,40

Zm ěny ve v ěkové skladb ě obyvatelstva se projevily i v růstu pr ůměrného v ěku bydlícího obyvatelstva. Ten se v mikroregionu zvýšil od s čítání lidu v roce 1991 do konce roku 1999 z 36,3 let na 40,0 let a v roce 2004 nepatrn ě klesl na 39,54 let. Ve srovnání s pr ůměrným

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 28

věkem obyvatelstva v Krom ěř ížském okrese, je obyvatelstvo Holešovska o 0,74 roku starší (v roce 1999 m ěl mikroregion starší obyvatelstvo o 2,1 roku). Nejstarší populace je v obci Zahnašovice (pr ůměrný v ěk 41,3 let). Naopak nejmladší populace je u obcí Horní Lapa č (36,3) a Žeranovice (37,2 let).

Sou časný demografický vývoj mimo jiné vytvá ří základní podmínky pro rozvoj zdroj ů pracovních sil v budoucnosti. Nep říznivý vývoj porodnosti má za následek trvalý pokles předproduktivní složky obyvatelstva a zakládá tím negativní dlouhodobou tendenci potenciálu pracovních sil.

Důležitým faktorem pro další populační vývoj bude stabilizace dalších obyvatel v obcích, která bude záviset na nové výstavb ě rodinných domk ů nebo využití stávajícího bytového fondu, který není v sou časnosti obýván.

Mikroregion má nevyhovují strukturu v ěkového složení obyvatelstva, stále p řevládá neprogresivní typ populace. Ovšem index stá ří je u mikroregionu nižší, vzhledem k okresu Krom ěř íž a pr ůměrný v ěk za ob ě pohlaví se také snižuje, což je dobrý výhled do budoucna.

3.3 Bydlení a domácnosti

Domovní a bytový fond je jedním z rozhodujícím faktor ů životní úrovn ě obyvatelstva. Při posledním s čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 2001 m ěl mikroregion celkem 5 033 dom ů a 8 191 byt ů z toho bylo 87,9% dom ů a 89,9% byt ů obydlených trvale. Nižší obydlenost byla zjišt ěna u obcí Kurovice a Bo řenovice, naopak nejvyšší obydlenost vykazují obce Přílepy, Rymice a Holešov.

Podíl neobydlených objekt ů (dom ů a byt ů) se p ři porovnání dvou posledních s čítání zvýšil. Zm ěnou jejich využívání na rekrea ční chalupy by došlo k vhodnému využití stávajícího stavebního fondu, zabránilo vy se jeho znehodnocování a šet řilo by se p řírodní prost ředí, které by pak nezat ěžovala výstavba nových rekrea čních objekt ů v jiných lokalitách.

Z dlouhodobého hlediska se po čet dom ů a byt ů v mikroregionu do roku 2001 zvyšoval. To bylo zp ůsobeno hlavn ě z důvodu rychlejšího tempa nové bytové výstavby a tedy v ětšího přír ůstku než byl úbytek v důsledku demolicí či p řevod ů mezi neobydlené pro rekrea ční účely. Takový byl (s menšími výkyvy) i vývoj v jednotlivých obcích mikroregionu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 29

Také bytová výstavba se v mikroregionu v jednotlivých desetiletích stále zvyšovala. Nejv ětší podíl byt ů postavených mezi dv ěma posledními s čítáními p řipadá na Holešov. Ve stejném období se naproti tomu po čet trvale obydlených byt ů snížil u 9 obcí mikroregionu, nejvíce u obcí Prusinovice (o 67 byt ů) a Rošt ění (o 50 byt ů).

Grafické znázorn ění vývoje domovního a bytového fondu v mikroregionu ukazují následující grafy: graf 3 - Vývoj po čtu trvale obydlených byt ů v mikroregionu Holešovsko v letech 1961 – 2001(Zdroj ČSÚ)

9000 8191 8000 6901 7108 7000 6076 6342 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 rok 1961 rok 1970 rok 1980 rok 1991 rok 2001

graf 4 - Vývoj domovního fondu v mikroregionu Holešovsko v letech 1930 – 2001 (Zdroj ČSÚ)

6000 5033 5000 4393 4153 4271 4315 3795 4000 3420

3000

2000

1000

0 rok rok rok rok rok rok rok 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 30

Z hlediska jednotlivých druh ů budov jsou rozhodujícím druhem rodinné domky, které tvo řily p řes 62% trvale obydleného bytového fondu. Pod touto pr ůměrnou hodnotou se nacházejí pouze Holešov (41,8%). Bytové domy dosahují pouze 37% podílu trvalé obydleného bytového fondu za celý mikroregion.

Dynamika bytové výstavby v devadesátých letech mírně poklesla. Ovšem od roku 2001 op ět po čet nov ě vystav ěných dom ů za číná nar ůstat. Přehled o bytové výstavb ě v jednotlivých obcích mikroregionu v letech 1996 až 2001 podává následující tabulka:

Tab. 5. Bytová výstavba v obcích mikroregionu Holešovsko v letech 1996 – 2004 (Zdroj ČSÚ) Po čet dokon čených byt ů v roce Území 1996 1997 1998 1999 2004 Bo řenovice / / / / / Holešov 43 / 4 5 6 Horní Lapa č / / 2 / 2 Kostelec u Holešova / / / 2 7 Kurovice / 1 / 1 1 Ludslavice 1 1 1 1 2 Martinice / / 1 2 5 Míškovice 1 / 2 2 4 Němčice 2 / / / 2 Pacetluky / / / 1 / Prusinovice 1 2 4 1 8 Přílepy 3 / 2 2 4 Rošt ění / / 1 2 2 Rymice 1 1 / 1 5 Třeb ětice / 1 / / 2 Zahnašovice / / / 1 1 Žeranovice 2 3 3 1 3 Mikroregion celkem 54 9 20 23 54

Srovnání po čtů trvale obydlených dom ů a byt ů v obcích mikroregionu v roce posledního sčítání 2001 se stavem k 31.12 1999, zjišt ěno šet řením v obcích, ukazuje následující tabulka. Mimo jiné jsou zde zachyceny i údaje o objektech využívaných k individuální rekreaci.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 31

Tab. 6. Po čty dom ů a byt ů v obcích mikroregionu Holešovsko (stav ke dni s čítání roku 1991 a 2001) (Zdroj ČSÚ) Trvale obydlené Objekty individuální rekreace Území Domy Byty Domy, chaty 1991 1999 2001 1991 1999 2001 Bo řenovice 53 60 47 53 60 58 10 Holešov 2014 1994 2015 4424 4570 4481 36 Horní Lapa č 67 75 68 72 83 78 0 Kostelec u Holešova 252 275 258 313 360 351 12 Kurovice 78 91 76 87 91 83 4 Ludslavice 125 152 133 164 178 175 4 Martinice 172 176 179 182 199 209 2 Míškovice 127 127 134 147 147 157 3 Němčice 101 111 108 127 130 130 0 Pacetluky 68 62 62 77 62 74 1 Prusinovice 332 342 333 382 391 401 8 Přílepy 257 263 263 276 284 291 8 Rošt ění 202 208 206 202 208 252 6 Rymice 158 150 155 178 200 200 1 Třeb ětice 75 89 75 87 99 83 1 Zahnašovice 106 100 98 125 115 122 4 Žeranovice 206 255 219 212 255 226 2

Tabulka ukazuje, že ve v ětšin ě obcích mikroregionu došlo ke snížení po čtu trvale obydlených dom ů. Ke zvýšení došlo ve 4 obcích mikroregionu (Holešov, Martinice, Míškovice, Rymice). V případ ě trvale obydlených byt ů nastala situace, kdy u 8 obcí došlo ke snížení po čtu trvale obydlených byt ů a u 7 obcí po čet byt ů vzrostl, ve zbylých dvou obcích nedošlo k žádným zm ěnám. Z toho plyne, že v případ ě trvale obydlených dom ů dochází k úbytku a trvale obydlené byty zaznamenávají také mírný pokles.

Při s čítání lidu se sledují rovn ěž po čty a struktura domácností. V roce 2001 bylo podle typu domácností zjišt ěno 7 575 hospoda řících (tj. založených na spole čném hospoda ření) a 8 077 domácností cenzových (tj. založených na p říbuznosti člen ů domácnosti). Ve struktu ře cenzových domácností p řevažovaly úplné p řed domácnosti jednotlivc ů.

Tab. 7. Struktura cenzových domácností podle typu v mikroregionu Holešovsko v porovnání s okresem Krom ěř íž v roce 1991 a 2001 (v%) (Zdroj ČSÚ) V tom Území Rok Domácnosti celkem úplné neúplné nerodinné jednotlivc ů Mirkoregion 1991 100,00 66,7 9,2 0,7 23,5 2001 100,00 62,4 11,4 1,2 25,0 Okres Krom ěř íž 1991 100,00 65,7 9,5 0,5 23,3 2001 100,00 59,9 12,4 1,2 26,5

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 32

Obraz domácnosti se za číná p ři srovnání s předcházejícími výsledky m ěnit. Klasická rodinná domácnost otce a matky s dětmi nebo s ob ěma manželskými partnery bez d ětí i nadále p řevyšuje, ale jejich podíl zastoupení klesá. P řír ůstek po čtu domácností jednotlivc ů je všeobecným znakem popula ční situace v celém okrese Krom ěř íž. Toto sebou p řináší ur čité sociální a ekonomické problémy, jako nap ř. nároky na po čet byt ů vhodných pro bydlení jedné osoby a signalizuje nebezpe čí sociální izolace mnoha osam ěle žijících osob. Situace se v mikroregionu oproti domácnostem jednotlivc ů v okrese o n ěco málo zlepšila. V roce 1991 po čet domácností jednotlivc ů v mikroregionu nepatrn ě p řevyšoval po čet domácností jednotlivc ů v okrese. A v roce 2004 už po čet domácností jednotlivc ů klesl o 1,5 procentního bodu oproti t ěmto domácnostem v okrese.

Podle s čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 2001 je kapacita dom ů a byt ů pln ě vyhovující ve všech obcích. Dle mého individuálního šet ření, za rok 2004 a první pololetí roku 2005 došlo tém ěř ve všech obcích k obydlení v ětšiny trvale neobydlených dom ů a byt ů, a kapacita domovního a bytového fondu bude v nejbližších letech nedosta čující. Struktura cenzových domácností je vzhledem k okresu Krom ěř íž a České republice v roce 2004 přízniv ější, ovšem v porovnání pouze za mikroregion v letech 1991 a 2001 je vývoj nep říznivý.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 33

4 ŠKOLSTVÍ

Nejvýznamn ější školy v mikroregionu byly soust řed ěny v Holešov ě. První obecné školy v mikroregionu vznikly v roce 1848 tém ěř ve všech obcích mikroregionu, jenom v Bo řenovicích, Pacetlukách a P řílepých vznikly školy pozd ěji. V obci Horní Lapa č škola nikdy nebyla a není. M ěšťanská škola (tj. vyšší t řídy) byly z řízeny pouze v Holešov ě. Zde také byly postupn ě z řizovány i další školy: 1833 - Živnostenská pokra čovací škola, 1896 – Zimní hospodá řská škola, 1899 – Zemská vyšší reálka, 1909 – Zemské reálné gymnázium a odborné školy. Mate řské školy vznikaly v 60.letech 20.století.

V sou časnosti je v mikroregionu celkem 34 školních za řízení. Z toho 17 mate řských škol, 6 základních škol nižšího stupn ě (1. - 5. ro čník), 4 základní školy vyššího stupn ě (1. – 9. ro čník), 1 st řední odborné u čilišt ě, 1 gymnázium, 2 st řední odborné školy, 2 speciální školy a 1 základní um ělecká škola. Z celkového po čtu školních za řízení je 17 umíst ěno v Holešov ě.

Základní školy vyššího stupn ě, st řední odborné u čilišt ě, gymnázium, st řední odborné školy, speciální školy a základní um ělecká škola se nacházejí pouze v Holešov ě. Mate řská škola není zastoupena v Bo řenovicích, Horním Lapa či, Kurovicích, Pacetlukách, Třeb ěticích a Zahnašovicích, kde není žádné školské za řízení a d ěti z těchto obcí musí do škol dojížd ět. Pouze mate řská škola je naopak v obcích Míškovice, N ěmčice a Rošt ění. Základní školy nižšího stupn ě se nacházejí v obcích Ludslavice, Martinice, Prusinovice, Přílepy, Rymice a Žeranovice. Základní škola vyššího stupn ě je v Kostelci u Holešova. Do pat řičných škol d ěti dojížd ějí nej čast ěji do Holešova.

Kapacita základních škol v mikroregionu je vyhovující. Po čet míst ve stávajících mate řských školách je také dosta čující. Nevyhovující je nutnost dojíž ďky předškolních d ětí z některých obcí, kde se mate řská škola nenachází. Tato situace se jeví jako ne řešitelná, vzhledem ke stále rostoucím náklad ům na provozy mate řských škol a k nedosta čujícímu po čtu živ ě narozených d ětí v obcích.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 34

4.1 Úrove ň vzd ělání

Nejseriózn ější informace o úrovni vzdělání poskytují s čítání lidu, která se konají v pravidelných desetiletých intervalech. Úrove ň vzd ělanosti se zjiš ťuje jako nejvyšší dokon čený stupe ň školního vzd ělání u obyvatelstva staršího 15 let.

Mezi roky 1991 a 2001 došlo v mikroregionu k výraznému snížení podílu osob se základním vzd ěláním o (11,5%) a také osob se st ředním odborným vzd ělání bez maturity. Tém ěř 40% obyvatelstva staršího 15ti let se základním vzd ěláním m ěly v roce 2001 pouze 4 obce – Bo řenovice, Horní Lapa č, Pacetluky a Žeranovice, zatímco v roce 1991 to byly všechny obce s výjimkou Holešova a Rošt ění. Nejvýrazn ější pokles podílu osob se základním vzd ěláním nastal v obci N ěmčice.

Klesl i podíl osob s učň ovským vzd ěláním z 33,5% na 29,1%. Lidí s úplným st ředním a vysokoškolským vzd ěláním naopak p řibývá v roce 2001 tvo řily 32,7% z celkového po čtu obyvatelstva staršího 15 let. Nejvýrazn ější zlepšení stupn ě vzd ělanosti měli obce Kostelec u Holešova, Kurovice, Ludslavice, N ěmčice, Pacetluky, Zahnašovice. Pod pr ůměrem okresu Krom ěř íž s 35,1% obyvatel majících maturitu nebo vysokoškolský diplom zaostával mikroregion o 2,4 %. Pr ůměru okresu dosáhlo pouze m ěsto Holešov (34,9%), blízko jsou Kurovice s 32,3 %. Hodn ě nízko pod okresním i mikroregionálním pr ůměrem zůstává obec Horní Lapa č (12, 7%).

V porovnání roku 2001 s rokem 1991 vzd ělanost v mikroregionu za pr ůměrem okresu stále zaostává. Avšak v úplném st ředním vzd ělání se rozdíl zmenšil z 0,9 procentních bod ů v roce 1991 na 0,8 procentních bod ů v roce 2001, ve vysokoškolském vzd ělání mikroregion stále zaostává za okresem, rozdíl v roce 2001 činí 1,6%.

Tab. 8. Vzd ělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let v ěku v mikroregionu Holešovsko a okrese Krom ěř íž (v %) (Zdroj ČSÚ) Vzd ělání (v %) Území Rok st řední úplné st řední základní vysokoškolské učň ovské odborné všeobecné odborné Mikroregion 1991 37,4 33,5 4,7 3,2 14,8 4,9 Holešovsko 2001 25,9 29,1 12,3 5,4 20,5 6,8 Okres 1991 33,5 32,8 5,6 3,8 15,1 5,5 Krom ěř íž 2001 23,8 22,0 18,9 6 20,7 8,4

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 35

Struktura školního vzd ělání je podle pohlaví výrazn ě diferencovaná, zejména u nižších typ ů, tj. základního a u čň ovského vzd ělání. Tém ěř 35% žen v mikroregionu má základní a neúplné st řední vzd ělání. Naproti tomu u muž ů činí podíl základního vzd ělání necelých 20% a neúplné st řední vzd ělání necelých 49%. Úplné st řední vzd ělání má 21,5% muž ů a 26,1% žen a vysokoškolské 7,9% muž ů a 4,9% žen. Za pr ůměrem okresu zaostávají ob ě pohlaví. Rozdíl ve struktu ře vzd ělání muž ů a žen s úplným st ředním vzd ěláním v roce 2001 proti roku 1991 se v mikroregionu zm ěnil v důsledku v ětšího nár ůstu po čtu žen s vyšším vzd ěláním než u muž ů. Žen s úplným st ředním vzd ěláním bylo p ři s čítáních v r. 1991 více jak muž ů, a v r. 2001 situace z ůstala stejná a po čet žen op ět převyšoval po čet muž ů s úplným st ředním vzd ěláním o necelých 5%. Naopak u muž ů byl v ětší podíl osob s neúplným st ředním vzd ěláním p ři obou s čítání.

Ve všech obcích mají maximáln ě základní vzd ělání více ženy než muži. V roce 2001 zaznamenaly pouze dv ě obce (Pacetluky a Žeranovice) v ětší než 40 procentní podíl muž ů se základním vzd ěláním, zatímco u žen tuto hranici p řekonalo 6 obcí, p ředevším Bo řenovice (41,2%), Pacetluky (42,0%) a Zahnašovice (42,3%). Nejv ětší podíl muž ů s úplným st ředním a vysokoškolským vzd ěláním m ěl Holešov (29,7%, z toho VŠ 8,8%) a Kurovice (25,5%), naopak nejnižší Bo řenovice (11,0%). Také u žen byl zjišt ěn nejvyšší podíl vysokoškolák ů a st ředoškolák ů s maturitou v Holešov ě (27,3%, z toho VŠ 5,4%) a v obci Kurovice (24,0%). Naproti tomu nejnižší podíl zaznamenaly obec Horní Lapa č (13,8%). V sou čtu podílu úplného st ředního a vysokoškolského vzd ělání mají p řevahu ženy nad muži, protože v ětší procento žen než muž ů dosáhlo úplného st ředoškolského vzd ělání. Názorn ě to ukazuje tabulka (viz P říloha II). V oblasti vzd ělanostní struktury obyvatel došlo v posledních letech k příznivému vývoji. V mikroregionu se snížil po čet obyvatel pouze se základním vzd ělání a dochází k růstu st ředoškolsky a vysokoškolsky vzd ělaných obyvatel. Stále se však projevuje nep říznivý jev – a to odliv vysokoškolsky vzd ělaných obyvatel do v ětších m ěst.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 36

5 OB ČANSKÁ VYBAVENOST

Holešov se jeví jako pom ěrn ě významné st ředisko služeb celého mikroregionu. D ůvodem je relativní prostorová dominance kompletn ě obslužn ě vybaveného Holešova. Možnosti potencionálního budování velkoplošných za řízení pon ěkud limituje ochrana zem ědělské půdy. Jeho význam je pon ěkud omezován dobrým dopravním propojením na Krom ěř íž a Zlínsko. Vztah na Holešov v oblasti služeb není tak výrazný, nebo ť toto st ředisko nenabízí mnoho služeb nad rámec standardu Holešovska.

Celý mikroregion disponuje dostatkem potencionálních pracovních sil využitelných pro rozvoj služeb. V malých sídlech mikroreginonu se projevuje ekonomická nerentabilnost provozoven služeb, což je však obecný jev obtížn ě řešitelný pokud obec neposkytuje možnosti a atraktivity, které p řitáhnou v ětší množství návšt ěvník ů. Vybudovaná za řízení služeb jsou p řevážn ě pro koncentrované služby. Takováto st řediska však z ůstávají mnohdy využívána pouze z části a jejich technický stav se zhoršuje.

5.1 Zdravotnictví a sociální pé če

Zdravotnická a sociální pé če zcela chybí u více než poloviny obcí mikroregionu: Bo řenovice, Horní Lapa č, Kurovice, Martinice, N ěmčice, Pacetluky, P řílepy, T řeb ětice, Zahnašovice, jejichž obyvatelé musí za zdravotnickou pé čí dojížd ět jinam – nej čast ěji do Holešova.

Samostatné léka řské ordinace se v mikroregionu nacházejí pouze v Holešov ě. Do ostatních obcí léka ř pouze dojíždí ve stanovenou dobu, nej čast ěji se jedná o ordinace pro d ěti a dorost. Celkem je v mikroregionu 60 samostatných léka řských ordinací, z toho 54 ordinací se nachází v Holešov ě (jedná se o praktické léka ře, stomatology, je zde zastoupen chirurg, diabetologie, neurologie, biochemická laborato ř, plicní, kožní, gynekologie a jiné odborné léka řské zastoupení). Úrove ň n ěkterých zdravotnických za řízení je však zna čně nevyhovující. N ěkte ří odborní léka ři dojíždí z nemocnice v Krom ěř íži a ordinují zde pouze jednou nebo dvakrát za týden. V ětšina léka řů sídlí v Sdruženém ambulantním za řízení, kde práv ě probíhá rekonstrukce za provozu. Dalším poskytovatel zdravotní pé če je Zdravotní záchranná služba, kterou pro m ěsto Holešov a spádové oblasti poskytuje Byst řice pod Hostýnem a Krom ěř íž.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 37

Z dalších za řízení v mikroregionu existují 3 lékárny a také 3 veterinární ošet řovny (v Holešov ě). Specializovaná léka řská pracovišt ě jsou umíst ěna ve Zlín ě a Krom ěř íži. Ze za řízení sociální pé če jsou v mikroregionu zastoupeny 3 domy s pe čovatelskou službou, 1 domov d ůchodc ů (kapacita 180 l ůžek), a to v Holešov ě a d ům pro seniory v Kostelci u Holešova. Tato za řízení sociální pé če (vyjma ústavu sociální pé če pro mládež) mají vliv na demografickou strukturu v obcích svého umíst ění – zvyšují podíl poproduktivní složky obyvatelstva (60 a více let) a tím i index stá ří. Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy se nachází v Krom ěř íži. V Holešov ě se nachází jedna charitativní organizace a jedna chrán ěná dílna.

Zdravotní pé če je vzhledem ke vzdálenosti (cca 10 km) Holešova od v ětšiny obcí mikroregionu vyhovující. V mikroregionu fungují dv ě dopravní zdravotnické služby, které zajiš ťují dopravu pacient ů do zdravotnických za řízení a naopak léka řů k návšt ěvám pacient ů. Sociální pé če je také uspokojující, kapacita l ůžek domova d ůchodc ů je dostate čná.

5.2 Obchodní sí ť

V mikroregionu se nachází celkem 107 sledovaných prodejen (potraviny, pr ůmyslové zboží, smíšené zboží, obchodní d ům, obchodní st ředisko, domácí pot řeby, textil a od ěvy). Nejv ětší koncentrace obchod ů se nachází v Holešov ě, a to v celkovém po čtu 72. V každé obci mikroregionu (s vyjímkou Holešova) je obchod se smíšeným zbožím nebo s potravinami. Nepo čítaje Holešov pak obchody jiného druhu se nachází pouze v obcích: Kostelec u Holešova, Martinice, Prusinovice a Rošt ění – prodejna textilu a od ěvů.

Z hlediska velikosti regionu lze stávající maloobchodní sí ť považovat za dosta čující. Specializovaná obchodní sí ť se zbožím dlouhodobé spot řeby se nachází ve v ětších centrech jako zejména Zlín a Krom ěř íž, která jsou svou vzdáleností snadno dostupná.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 38

5.3 Služby

- Ve řejná knihovna je vyjma Rymic a Míškovic k dispozici v každé obci mikroregionu, i když ne ve všech p řípadech je z technického hlediska vyhovující. - Samostatná pošta se v mikroregionu nachází pouze v Holešov ě a v obcích Kostelec u Holešova, Míškovice, Prusinovice, Žeranovice. Pro ostatní obce je vy člen ěná samostatná doru čovatelka. - Stejn ě tak pen ěžní ústavy se nacházejí v místech, kde je pošta. Pojiš ťovna se nachází pouze v Holešov ě. - Hasi čský záchranný sbor se v mikroregionu nachází pouze v centru mikroregionu – Holešov ě. Sbor dobrovolných hasi čů však p ůsobí krom ě Třeb ětic ve všech obcích.

V oblasti služeb spat řuji jako nedosta čující absenci samostatné pošty ve v ětšin ě obcí. Ostatní služby jsou vzhledem k menšímu významu pro obyvatele dosta čující.

5.4 Správa a řízení

Každá obec má sv ůj obecní ú řad, starostu a obecní zastupitelstvo. Přenesenou p ůsobnost obce s rozší řenou p ůsobností pro všechny obce mikroregionu vykonává m ěsto Holešov. Sídlo pov ěř eného obecního ú řadu, stavebního ú řadu, obvodního odd ělení Policie ČR a matri čního obvodu úřadu pro celý mikroregion je v Holešov ě. Pouze pro obce Kostelec u Holešova, N ěmčice a Rošt ění se matrika nachází v Kostelci u Holešova. V Holešov ě se také nachází pracovišt ě ú řadu práce a katastrálního ú řadu.

Správa mikroregionu Mikroregion Holešovsko má tyto orgány: - valná hromada - správní výbor (p ěti členný) - kontrolní komise.

Valná hromada je nejvyšším orgánem svazku. Každý člen tohoto orgánu má p ři jeho jednání jeden hlas. Valná hromada je tvo řena pov ěř enými zástupci členských obcí, p řičemž každá jednotlivá obec má v tomto orgánu jednoho zástupce. Všechny funkce správy

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 39

mikroregionu ( členové valné hromady, správního výboru, kontrolní komise, p ředseda mikroregionu, p ředseda správního výboru, místop ředseda správního výboru, vedení pokladny a správa financí) vykonávají zvolení starostové a členové zastupitelstev členských obcí, pouze pro funkci manažera mikroregionu je vy člen ěna zvláštní pov ěř ená osoba. Sídlem svazku je Holešov, Masarykova 628.

Co se týká p říslušnosti obcí mikroregionu Holešovsko k jinému spole čenství a sdružení: - všechny obce krom ě P řílep a Žeranovic jsou členem svazku obcí pro hospoda ření s odpady v Byst řici pod Hostýnem - obec Bo řenovice je členem sdružení obcí st řední Moravy a sdružení m ěst a obcí východní Moravy - město Holešov je členem sdružení obcí pro rozvoj cestovního ruchu Krom ěř ížska - obec Kostelec u Holešova, N ěmčice, Rymice, Rošt ění je členem sdružení „Je čmínek“ – sdružení pro obnovu venkova - obec Kurovice je členem mikroregionu Otrokovicko a dále členem Sdružení m ěst a obcí Východní Moravy - obec N ěmčice je členem Svazu m ěst a obcí - obec Míškovice je členem Sdružení m ěst a obcí Východní Moravy - obec Ludslavice je členem Sdružení m ěst a obcí Východní Moravy - obec Prusinovice je členem energetického sdružení jižní Moravy a členem Sdružení m ěst a obcí Východní Moravy - obec Žeranovice je členem Sdružení m ěst a obcí Východní Moravy a členem mikroregionu Židelná.

V oblasti správy a řízení je situace dosta čující vzhledem k dobré dostupnosti m ěsta Holešov i Krom ěř íž. Menší nevýhodou pro podnikatelské subjekty je dojíž ďka na Okresní správu sociálního zabezpe čení do Krom ěř íže a menší zastoupení zdravotních pojiš ťoven v Holešov ě (zastoupení zde má pouze Všeobecná zdravotní pojiš ťovna ČR a Revírní bratrská pokladna).

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 40

5.5 Hospoda ření mikroregionu

Činnost svazku je financována z finan čních prost ředk ů, které tvo ří: a) přísp ěvky jednotlivých člen ů svazku, jejichž výše je každoro čně schvalována valnou hromadou b) podp ůrné prost ředky (zejména dotace) a dary fyzických a právnických osob c) příjmy z vlastní hospodá řské činnosti svazku.

Členský p řísp ěvek byl v letošní roce stanoven ve výši K č 3,- na ob čana. Navrhovaná výše členského p řísp ěvku pro rok 2006 je K č 15,- na obyvatele. Navrhovaná výše poplatku vychází z pot řeby zjišt ění nezbytných výdaj ů svazku v roce 2006. Při výpo čtu výše členského p řísp ěvku je brán po čet obyvatel obce k 1.1.2005 zjišt ěný z vyhlášky č. 328/2005 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu DPH a daní z příjm ů, publikované ve Sbírce zákon ů, v částce č. 116. Výše členských p řísp ěvk ů pro jednotlivé členy svazku je uveden v tabulce (viz P říloha XXV).

5.5.1 Přehled p říjm ů a výdaj ů

Usnesením valné hromady ze dne 28.11. 2005 bylo schváleno pln ění rozpo čtu za uplynulé období roku 2005. Tento rozpo čet dosud nebyl upravován. V oblasti p říjm ů byly z podn ětu krajského ú řadu (úprava metodiky) zaú čtovány p řísp ěvky na položku 4121 (rozpo čtováno na položku 2324). Promítnutí uvedené metodické zm ěny do rozpo čtu je uvedeno níže.

Pln ění rozpo čtu mikroregionu Holešovsko – ke dni 30. 11. 2005

Příjmy Položka Text Rozpo čet na Skute čnost Pln ění (%) na r. 2005 k 31.10.2005 4121 členské p řísp ěvky 64 000, 00 64 000,00 100% 4121 vlastní p řísp ěvky (seminá ř) 3 000,00 3 000,00 100% 4121 vlastní p řísp ěvky (mapy, podíl žad.) 201 000,00 201 000,00 100% 4122 dotace ZK 133 000,00 133 000,00 100% Celkem 401 000,00 401 000,00 100%

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 41

Výdaje Položka Text Rozpo čet na Skute čnost Pln ění (%) na r. 2005 k 31.10.2005 6122 doplatek IVVS, region 24 000,00 24 000,00 100% 5169 služby 64 000,00 64 000,00 100% 8124 splátka p ůjčky 126 000,00 126 000,00 100% 2140 po řízení mapy regionu 334 000,00 334 000,00 100% Celkem 548 000,00 548 000,00 100%

Financování Položka Text Rozpo čet na Skute čnost Pln ění (%) na r. 2005 k 31.10.2005 8115 převod z ůstatku účtu z r. 2004 155 745,50 155 745,50 100% Celkem 155 745,50 155 745,50 100%

Mikroregion využil možnosti dané zákonem č. 420/2004 Sb., o p řezkoumávání hospoda ření územních celk ů a dne 7. 11. 2005 byla provedena kontrola hospoda ření svazku Krajským ú řadem Zlínského kraje za 1. pololetí roku 2005.

Návrh na zm ěnu rozpo čtu č. 1 promítá do rozpo čtu metodickou zm ěnu ú čtování členských přísp ěvk ů.

Rozpo čtové opat ření – zm ěna č. 1. schváleného rozpo čtu roku 2005

Položka Text Platný zm ěna č. 1 Nový rozpo čet Rozpo čet 2324 Příjmy-členské p řísp ěvky, 64 000,00 -64 000,00 0,00 snížení 4121 Příjmy – členské p řísp ěvky, 64 000,00 64 000,00 64 000,00 zvýšení

Schválený rozpo čet mikroregionu Holešovsko na rok 2005 v četn ě zm ěny rozpo čtu č. 1

Příjmy Položka Text Částka v Kč členské p řísp ěvky 64 000 ,00 vlastní p řísp ěvky (seminá ř) 3 000,00 vlastní p řísp ěvky (mapy, podíl žad.) 201 000,00 4121 přísp ěvky celkem 268 000,00 4122 dotace ZK (mapy) 133 000,00 Příjmy celkem 401 000,00

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 42

Financování Položka Text Částka v K č 8115 převod z ůstatku účtu z r. 2004 155 745,50 Financování celkem 155 745,50

Výdaje Položka Text Částka v Kč 6122 doplatek IVVS, region 24 000,00 5469 služby 64 000,00 8124 splátka p ůjčky 126 000,00 5136 po řízení mapy regionu 334 000,00 Výdaje celkem 548 000,00

Rozdíl p říjm ů a výdaj ů v Kč: 8 745,50 Zůstatek hospoda ření v roce 2005 bude p řeveden (položka 8115) do roku 2006.

Návrh rozpo čtu mikroregionu Holešovsko na rok 2006

Příjmy Položka Text Částka v Kč 4121 členské p řísp ěvky 320 000,00 vlastní p řísp ěvky (hrad) 162 000,00 Příjmy celkem 482 000,00

Financování Položka Text Částka v K č 8115 převod z ůstatku účtu z r. 2005 8 745,50 Financování celkem 8 745,50

Výdaje Položka Text Částka v Kč 8124 půjčka 126 000,00 6129 nákup hradu – 22 obcí 162 000,00 5169 ostatní služby 40 000,00 charita auto 100 000,00 Výdaje celkem 428 000,00

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 43

Návrh rozpo čtu mikroregionu Holešovsko je zpracován jako vyvážený, výdaje jsou pokryty p říjmy a finan čními zdroji svazku. Příjmy: jsou tvo řeny členským p řísp ěvkem ve výši K č 15,-/obyvatel Financování: obsahem je p řevod z ůstatku ú čtu z roku 2005 (t řída 8) Výdaje: položka 5169 -poplatky za vedení ú čtu -poplatky za platební styk – p říkaz k úhrad ě -vedení ú četnictví, ostatní služby položka 8124 – vratná p ůjčka ZK.

Mikroregion Holešovsko v roce 2005 čerpal dotaci poskytnutou Zlínským krajem ve výši K č 133 000,- . Tato dotace byla poskytnuta na realizaci projektu s názvem Turistické mapy mikroregionu Holešovsko. Celkové náklady činily K č 333. 648,- a podpora ve form ě dotace byla poskytnuta ve výši 39,86% celkových skute čných nákladů.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 44

6 ANALÝZA HOSPODÁ ŘSKÉHO VÝVOJE

Struktura ekonomiky mikroregionu Holešovsko je dána jeho historickým vývojem. Již od konce 18. století p ůsobila na tomto území řada spolk ů a sdružení hospodá řského charakteru. Pro zkoumání historických ko řen ů tradice drobného podnikání je d ůležitá existence nap ř. Okresního hospodá řského spolku, Spolku chovatel ů dobytka, Spole čenstva řemeslník ů a soukeník ů, Spole čenstva svobodných a koncesovaných živností, Dobytká řského družstva a dalších.

Mikroregion Holešovsko byl vždy zem ědělskou oblastí s vysp ělou zem ědělskou výrobou a náležel k zem ědělsky nejvysp ělejším oblastem na Morav ě. Pr ůmyslové podniky budované od 2. poloviny 19. století byly zam ěř eny p ředevším na odv ětví potraviná řské, ale také dřeva řské (vzhledem k tomu, že východně od mikroregionu - bývalý soudní okres Byst řice pod Hostýnem – je zna čné lesní bohatství). Proto také rozhodujícím pr ůmyslovým odv ětvím v mikroregionu byl d řeva řský pr ůmysl, zejména zásluhou Kohnova závodu v Holešov ě na ohýbaný nábytek. Nejv ětším podnikem potraviná řského pr ůmyslu v 19. století v mikroregionu byl cukrovar v Rymicích (zanikl v polovin ě 19. století). Mezi další významn ější odv ětví zde zastoupená pat řilo od ěvní, klobou čnické, stavební, kovod ělné a textilní odv ětví. Významn ější zpracování ovoce bylo zastoupeno v obcích Pacetluky a Žeranovice, kde byly rozsáhlé vinohrady. D řeva řské a potraviná řské odv ětví z ůstalo i po 2.sv ětové válce rozhodující složkou pr ůmyslové skladby v mikroregionu.

6.1 Trh práce

6.1.1 Ekonomická aktivita

Nejucelen ějším a nejvíce vypovídajícím zdrojem informací o zam ěstnanosti obyvatelstva v jednotlivých obcích je s čítání lidu, dom ů a byt ů provád ěné v desetiletých intervalech. Z po čtu bydlícího obyvatelstva v mikroregionu bylo p ři posledním s čítání v roce 2001 celkem 10 270 ekonomicky aktivních, tj. 49,1%. V jejich složení podle pohlaví p řevládali muži (55,8%). Rozd ělení ekonomicky aktivních obyvatel mezi jednotlivé sektory hospodá řství ukazuje, že nejvíce pracovník ů je zam ěstnáno v sekundárním sektoru. V primárním sektoru (zem ědělství, lesnictví a vodní hospodá řství) pracuje 570 osob – tj. 5,6%; v posledních letech je však zaznamenáván trend snižování pracovník ů v zem ědělské oblasti.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 45

V sekundárním sektoru (pr ůmysl a stavebnictví) pracuje 4 589 osob – tj. 44,7% a podíl terciální sféry (ostatní odv ětví) činí 49,7%. P ři srovnání s údaji za celý okres Krom ěř íž, zjistíme, že ekonomická struktura mikroregionu koresponduje s okresní, i když mikroregionální rozd ělení je mén ě rovnom ěrné než na okresní úrovni. Ekonomická aktivita v mikroregionu a rozd ělení na jednotlivé sektory je uvedeno v tabulce (viz P říloha III).

Mimo svou obec vyjížd ělo za prací 4 903 osob, tj. 47,7% z celkového po čtu ekonomicky aktivních. V porovnáním s okresem Krom ěř íž je vyjíž ďka osob za prací v mikroregionu tém ěř totožná rozdíl činí pouhých 0,08% (vyjíž ďka v okrese činila 47,6%). Vyšší než 90% vyjíž ďku nevykazovala v roce 2001 žádná obec. P řes 80% vyjížd ějících obyvatel za prací vykazovaly obce Bo řenovice (88,06%), Rymice (85,02%) a Pacetluky (82,47%). Naopak mimo svou obec nejmén ě osob vyjížd ělo za prací z Holešova.

Mikroregion Holešovsko vykazuje záporné saldo vyjížďky a dojíž ďky za prací. Více osob dojížd ělo za prací než vyjížd ělo pouze do Holešova. Podrobn ěji tabulka Dojíž ďka a vyjíž ďka za prací a do škol v mikroregionu (viz P říloha IV ).

Údaje o zam ěstnanosti a podnicích se sídlem na území jednotlivých obcí jsou v posledních letech již nedostupné. Nejmenším územním útvarem, za který lze zam ěstnanost zjistit, je okres (statistická jednotka NUTS IV), a to pouze sumarizací za zpravodajské jednotky, které zpracovávají statistické výkazy a dopo čtem za právnické a fyzické osoby, které výkazy nep ředkládají. Vzhledem k ochran ě individuálních údaj ů nem ůže ČSÚ uvolnit informace o ekonomické činnosti jednotlivých subjekt ů.

Tém ěř 50% ekonomicky aktivních osob vyjíždí za prací mimo svou obec. Rozd ělení osob pracujících v primární, sekundární nebo terciární sfé ře je docela nevyvážené, nejvíce osob pracuje v terciární sfé ře a sekundární sfé ře. U menších obcí v mikroregionu p řevládá podíl osob pracujících v zem ědělství.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 46

6.1.2 Nezam ěstnanost

V důsledku politických a hospodá řských zm ěn po roce 1989 se podstatn ě zm ěnily i podmínky pro pracovní realizaci obyvatelstva. Pracovní místa vzniklá v důsledku rozvoje malých a st ředních podnik ů, a místních podnikatel ů a živnostník ů nesta čí pokrýt úbytek pracovních míst, které zanikají následkem krach ů významných podnik ů v mikroregionu.

Podle údaj ů Ú řadu práce v Krom ěř íži bylo v mikroregionu ke konci roku 2004 evidováno celkem 1 006 uchaze čů o zam ěstnání, resp.míra nezam ěstnanosti k tomuto datu činila 9,79%. Ve srovnání meziro ční míry nezam ěstnanosti k 31.12. 2000 (evidováno 666 uchazečů , resp. MN = 6,40%) a 31.12 2004, je patrný nár ůst o 3,39%. Zvýšení míry nezam ěstnanosti za posledních 5 let je d ůsledkem hospodá řského poklesu n ěkolika významných podnik ů v mikoregionu Holešovsko (p ředevším TON a.s. Holešov, který propustil zhruba polovinu svých zam ěstnanc ů což činí p řibližn ě 200 lidí, dále zaznamenala úpadek firma Styl v.d., MGM s.r.o., Mopas Holešov). Vliv na nezam ěstnanost mají i podniky mimo mikroregion Holešovsko v blízkých Otrokovicích a Zlín ě (nap ř. Tajmac ZPS Zlín, Moravan Aeroplanes a.s. Otrokovice). O vývoji míry nezam ěstnanosti informuje následující tabulka a graf. O po čtu nezam ěstnaných více tabulka (viz P říloha V).

Tab. 13. Míra nezam ěstnanosti v mikroregionu Holešovsko (Zdroj ČSÚ) míra nezam ěstnanosti (v %) Obec 2000 2001 2002 2003 2004 Bo řenovice 3,75 4,41 10,29 14,93 8,96 Holešov 7,26 7,65 8,36 10,39 10,53 Horní Lapa č 2,88 2,50 3,33 7,20 3,20 Kostelec u Holešova 4,42 5,73 6,44 11,29 11,98 Kurovice 4,76 9,62 6,73 6,67 6,67 Ludslavice 6,25 8,02 7,55 6,30 9,24 Martinice 2,92 3,95 5,17 5,72 6,93 Míškovice 4,17 3,47 4,95 6,19 7,08 Němčice 8,54 8,43 12,05 9,04 12,05 Pacetluky 6,80 7,14 11,22 12,37 11,34 Prusinovice 5,57 7,90 7,90 9,41 8,17 Přílepy 6,27 6,30 9,45 11,36 11,36 Rošt ění 4,59 6,98 4,75 6,52 6,52 Rymice 4,58 2,39 9,56 9,31 8,50 Třeb ětice 8,40 6,56 9,02 8,53 10,08 Zahnašovice 5,00 6,75 6,13 10,13 8,86 Žeranovice 4,73 11,75 7,10 7,59 6,23 Mikroregion Holešovsko 6,40 7,24 7,86 9,74 9,79 Okres Krom ěř íž 9,80 9,54 10,58 11,34 10,06

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 47

graf 5 –Vývoj míry nezam ěstnanosti v mikroregionu Holešovsko (Zdroj Ú řad práce Krom ěř íž)

14,00

12,00

10,00 Mikroegion 8,00 Holešovsko ěř 6,00 okres Krom íž

4,00

2,00

0,00 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004

Mezi nezam ěstnanými v mikroregionu v člen ění podle pohlaví mírn ě p řevládají ženy. Větší výb ěr rozmanitých zam ěstnavatel ů a dobrá dopravní situace mají vliv na to, že míra je v tomto mikroregionu pod celookresní úrovní. Dá se říci, že v posledních dvou letech míra nezam ěstnanosti nezaznamenala v ětší výkyvy v ětší nár ůst byl zaznamenán b ěhem roku 2002 a 2003.

graf 6 – Porovnání nezam ěstnaných podle pohlaví (Zdroj Ú řad práce Krom ěř íž)

Porovnání nezam ěstnaných podle pohlaví k 31.12.2004

41%

59%

muži ženy

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 48

Podle vzd ělání je v období 31.12.2001 – 31.12.2004 patrný vzestup uchaze čů o zam ěstnání bez vzd ělání a se základním vzd ěláním. Naopak významný pokles po čtu uchaze čů byl zaznamenán u osob s neúplným a úplným st ředním vzd ěláním. U uchaze čů s vyšším a vysokoškolským vzd ěláním je patrný mírný nár ůst. Srovnání vývoje uchaze čů o zam ěstnání podle jejich vzd ělání v mikroregionu Holešovsko a za celý okres ukazuje tabulka (viz P říloha VI). Podíly nezam ěstnaných podle jednotlivých dosažených stup ňů vzd ělání korespondují se situací v celém okrese Krom ěř íž.

Mezi jednotlivými obcemi (s výjimkou Holešova) nejsou výrazné rozdíly v nezam ěstnanosti osob podle stupn ě dosaženého vzd ělání, což je dáno p řibližn ě stejnou vzd ělanostní strukturou produktivního obyvatelstva a možnostmi získat uplatn ění ve svém okolí.

Z hlediska v ěkového složení se stále více obtížn ěji umis ťuje skupina mladých lidí mezi 19- 29 lety. Její zastoupení na celkovém po čtu neumíst ěných uchaze čů o práci se trvale zvyšuje. Významn ě roste i podíl nezam ěstnaných ve v ěku mezi 40-49 lety. Tento vývoj názorn ě dokazuje tabulka (viz P říloha VII). Zvláštními kategoriemi nezam ěstnaných jsou osoby se zm ěněnou pracovní schopností (dále jen ZPS) a absolventi škol, které daleko h ůř e hledají uplatn ění na trhu práce. Na celkovém po čtu nezam ěstnaných v mikroregionu se podílí necelými 30%.

Po čet nezam ěstnaných ob čan ů se ZPS, kte ří p ři hledání vhodného zam ěstnání využívali služeb ú řadu práce, dosáhl v mikroregionu k 31.12. 2001 celkem 102. Nejv ětší počet neumíst ěných absolvent ů škol a mladistvých v rámci mikroregionu má Holešov. Jedním z důvod ů je samoz řejm ě velikost m ěsta m ěř ená v po čtu obyvatel. Mikroregion je na tom s nezam ěstnaností relativn ě dob ře v porovnání s celorepublikovým pr ůměrem, i když v poslední dob ě je zaznamenán r ůst nezam ěstnanosti.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 49

graf 7 – Podíl osob se ZPS a absolvent ů na celkovém po čtu nezam ěstnaných k 31.12. 2004 (Zdroj Ú řad práce Krom ěř íž)

Podíl osob se ZPS a absolvent ů na celkovém po čtu nezam ěstnaných k 31.12.2004

16%

11%

73%

ZPS absolventi ostatní

Co se tý če nezam ěstnanosti pat ří mikroregion k oblastem s menší mírou nezam ěstnanosti v rámci okresu Krom ěř íž. Ovšem i zde se projevuje nep říznivý trend r ůstu míry nezam ěstnanosti. Na r ůstu míry nezam ěstnanosti se podepisuje zejména ekonomická recese, zachvacující p ředevším velké podniky zam ěstnávající v ětší po čty ekonomicky aktivních obyvatel.

6.2 Hospodá řství

6.2.1 Podnikatelské aktivity

Jak již bylo uvedeno, struktura hospodá řství Holešovska je ovlivn ěna historickým vývojem a zdejšími p řírodními podmínkami. V pr ůběhu devadesátých let prošla ekonomika oblasti (podobn ě jako v celé České republice) významnými transforma čními zm ěnami, spojenými s velmi rychlou privatizací a také s restrukturalizací činností. Byly omezeny n ěkteré výrobní provozy, na druhé stran ě s rozvojem soukromého podnikání nov ě vznikla řada malých a st ředních firem, p ředevším v nevýrobní sfé ře, v pr ůmyslu a ve stavebnictví.

Jedním ze zdroj ů dat o po čtu firem a zam ěstnancích v obcích je registr ekonomických subjekt ů právnických a fyzických osob Českého statistického ú řadu. Z tohoto zdroje nelze o každé firm ě zjistit zda vyvíjí činnost, nepodniká nebo ukon čila činnost. Nejsou známy

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 50

ani údaje o po čtu skute čně podnikajících subjekt ů. Lze z něj ale získat informace o převažující ekonomické činnosti.

Podle statistického registru p ůsobilo v mikroregionu Holešovsko k 31.12 2004 3 871 podnikatelských subjekt ů, z toho 3 286 OSV Č osob a 585 právnických osob. Podrobn ější údaje zachycuje tabulka (viz Příloha VIII).

Z hlediska právních forem ve struktu ře podnikatelských subjekt ů p řevládají u právnických osob obchodní spole čnosti a v nich spole čnosti s ru čením omezeným. Organizace zřizované obcí jsou v tomto mikroregionu pouze dv ě: Technické služby a Tepelné Hospodá řství Holešov. Akciových spole čností je celkem 15, z toho jedenáct v Holešov ě a po jedné v Kostelci u Holešova, Martinicích, Míškovicích a Prusinovicích. Podrobn ější údaje podává tabulka (viz P říloha IX).

Soukromí podnikatelé tvo ří nejrozsáhlejší část registru. Z celkového po čtu jich má 2 727 oprávn ění k podnikání podle živnostenského zákona. Druhou nejv ětší skupinu (318) tvo ří soukromí rolníci. Zbývajících 241 fyzických osob jsou podnikatelé svobodných povolání.

Hodnotíme-li strukturu podnikatelských subjekt ů podle jejich ekonomické činnosti, dominující postavení zaujímají u soukromých podnikatel ů činnosti obchodní, pr ůmyslové a služby o kterých podává podrobn ější vysv ětlení tabulka a graf (viz Příloha X, XI).

Obec nemá sice pravomoc p římo zasahovat do konkrétních činností jednotlivých ekonomických subjekt ů, lze však napomáhat jejich rozvoji nep římo. D ůležitou roli zde může sehrát p řístup obce k vytvá ření podmínek pro podnikání a ke zvýšení informovanosti podnikatelské ve řejnosti i ob čan ů. M ůže jít o marketingové činnosti, poradenství a nebyrokratické řešení administrativních a majetkoprávních záležitostí apod.

Zkušenosti ze zahrani čí ukazují, že nejv ětší dynamiku r ůstu vykazují malé a st ředn ě velké podniky. Zvláštní pé če o tento sektor, který se v kraji zatím rozvíjí velmi pomalu, m ůže přinést výsledky v podob ě nových pracovních míst, omezení závislosti n ěkterých lokalit na jednom velkém zam ěstnavateli, využití volných ploch a objekt ů, zm ěnu p řístupu zam ěstnanc ů k práci, kvalit ě, produktivit ě i k soukromému majetku. Nové podniky mohou přisp ět ke snižování n ěkterých negativních jev ů, které u velkých podnik ů stále p řetrvávají,

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 51

jako nap ř. nepružnost, um ělá zam ěstnanost, nete čný vztah zam ěstnanc ů k podniku aj. Rozvoj malých a st ředních podnik ů p řisp ěje k vytvá ření p řirozeného podnikatelského prost ředí, které zvýší atraktivitu oblasti pro vn ější i vnit řní investory, a tím p řisp ěje k jejímu rozvoji.

Mikroregion Holešovsko pat ří mezi části Zlínského kraje s dynamickým potenciálem. Pro svou polohu v blízkosti v ětších m ěst (Zlína a Krom ěř íže) lze p ředpokládat udržení této pozice. V mikroregionu je dostate čně velký po čet malých firem a drobných živnostník ů, kte ří by v budoucnu mohly vytvá řet další pracovní místa a být hybnou jednotkou rozvoje v obcích.

6.3 Pr ůmysl a stavebnictví

Privatizace pr ůmyslových podnik ů velmi výrazn ě ovlivnila život obyvatel v mikroregionu. Během n ěkolika posledních let došlo v pr ůmyslu k takovým výrazným zm ěnám (ve velikosti, výrobní, majetkové i organiza ční struktu ře), že dlouhodobé poznatky z minulých let již neplatí. Na druhé stran ě ale není k dispozici takový representativní soubor podnik ů s hospodá řskými výsledky, který by m ěl vypovídající schopnost a mohly by se z něj interpretovat data za tak malou územní jednotku jako je mikroregion.

Mezi významné podniky, které vyvíjejí činnost v mikroregionu Holešovsko pat ří ELKO EP (cca 150 zam ěstnanc ů), TON a.s. nábytká řská výroba (cca 250 zam ěstnanc ů), Čokoládovny a.s. (cca 500 zam ěstnanc ů), Josef Pospíšil výrobna lah ůdek a uzenin, s.r.o.(cca 200 zam ěstnanc ů), MOPAS Holešov, strojírenská výroba (cca 130 zam ěstnanc ů), MGM s.r.o., strojírenský pr ůmysl (cca 90 zam ěstnanc ů). Pom ěrn ě dob ře se rozvinula řada drobných firem a samostatných živnostník ů, p ůsobících zejména v nenáro čné výrobě různého zam ěř ení. Kvalifika ční úrove ň populace je pom ěrn ě dobrá a široce zam ěř ená a pat ří k jednomu z hlavních výhledových rozvojových faktor ů pr ůmyslu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 52

Významné podniky v mikroregionu Holešovsko

TON a.s. Holešov Významným zam ěstnavatel v mikroregionu Holešovsko je TON a.s. Holešov. V sou časné dob ě lze ale o tomto podniku říci, že prochází krizí. Podnik se zabývá výrobou tvarovaných p řekližek a sedacího ohýbaného nábytku. V posledních p ěti letech došlo k útlumu výroby (z d řív ějších 15 000 až 17 000 výrobk ů za m ěsíc) produkce klesla na necelých 7 000 kus ů. V důsledku snížení objemu výroby musel podnik p řistoupit i k propoušt ění zam ěstnanc ů. V roce 2000 pracovalo v TON a.s. Holešov p řes 400 zam ěstnanc ů zatímco v letošním roce je to něco málo p řes 250. Podle mého názoru se v případ ě této firmy nejedná ani tak o krizi v důsledk ů poklesu poptávky po výrobcích podniku, ale spíše o nezájem managementu o prosperitu podniku. Cílem managementu podle mého individuálního šet ření je postupný zánik závodu TON a.s. Holešov a p řevedení zbylé výroby do TON a.s. Byst řice pod Hostýnem. TON a.s. Holešov se nebude v budoucnu podílet na zvyšování zam ěstnanosti a rozvoje mikroreginu.

ELKO EP

Jako jednu z vysoce prosperujících spole čností v mikroregionu lze ozna čit firmu ELKO EP, která je nejv ětším tuzemským výrobcem časových relé. Spole čnost ELKO EP pat ří k předním evropským výrobk ům časových relé, vyrábí ale i další elektrop řístroje. V nabídce má zhruba 130 produkt ů, které vyváží do více než 50 zemí. Firma ELKO EP vznikla v roce 1993, kdy zahájila výrobu komponent ů pro systémy elektrické vytáp ění. V dalších letech se pozornost vývojá řů zam ěř ila na modulové elektronické p řístroje pro rozvad ěč e nízkého nap ětí a domovní instalace. Firma letos otev řela nové výrobní prostory na míst ě p ůvodního chátrajícího cukrovaru. Zatím zde firma investovala více než 30 milión ů korun. Novou pracovní p říležitost zde našlo necelých 50 zam ěstnanc ů. Zisk firmy za lo ňský rok p řesáhl 12 milion ů korun. ELKO EP je firmou která se rozvíjí a do budoucna lze o čekávat její další rozší ření v důsledku velmi dobrého odbytu jejích výrobk ů.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 53

Josef Pospíšil – Výrobna lah ůdek a uzenin, s.r.o.

Další významnou prosperující firmou je Josef Pospíšil – Výrobna lah ůdek a uzenin, s.r.o. Spole čnost v sou časné dob ě zaměstnává necelých 200 zam ěstnanc ů. Specializuje se na zpracovávání čerstvého masa, vyrábí na 60 druh ů uzená řských výrobk ů (párky, salámy, uzená masa) a na 60 druh ů lah ůdká řských výrobk ů (saláty, chlebíčky, aspikové výrobky). Firma má 6 svých vlastních prodejen, kde prodává své výrobky. Její výrobky m ůžete najít ve více než dalších 30 prodejnách. Od roku 2002 je držitelem Certifikátu „Norma jakosti ISO 9002:1994“. V posledních letech dochází k neustálému zdokonalování a rozši řování firmy. Letos spole čnost pana Pospíšila otev řela další ze svých prodejen v Přerov ě, v roce 2003 byla p řest ěhovaná celá výrobna lah ůdek a uzená řských výrobků do nové a v ětší budovy na ulici Tovární, která spl ňuje p řísné hygienické požadavky na výrobu a zpracování surovin. Za rok 2004 firma obdržela od spole čnosti Eurest, která je v sou časné dob ě nejv ětší cateringovou spole čností v ČR, certifikát " Dodavatel roku 2004 ". Josef Pospíšil je firmou, která se rozvíjí a pomáhá k celkovému rozvoji Holešova.

Nestlé Česko s.r.o. – závod Sfinx Holešov

Nejvýznamn ějším zam ěstnavatelem pro mikroregion Holešovsko je Nestlé Česko s.r.o., závod SFINX Holešov, sídlící ve Všetulých. Sfinx je v sou časnosti nejrozší řen ější zna čkou ne čokoládových cukrovinek na domácím trhu a výrobky této zna čky se vyrábí práv ě ve stejnojmenném holešovském závod ě. Tento závod má dlouholetou tradici již od roku 1863. S cílem posílit mezinárodní konkurenceschopnost, zvlášt ě v kontextu rozší ření EU, p řijala v roce 2002 spole čnost Nestlé Česko s.r.o. rozhodnutí p řem ěnit závod Sfinx v jediný závod Nestlé v ČR, specializovaný na výrobu ne čokoládových cukrovinek. V pr ůběhu roku 2003 se rozší řila výroba a bylo nainstalováno n ěkolik nových linek na výrobu želatinových cukrovinek a došlo k nár ůst po čtu pracovních míst o dalších cca 100 zam ěstnanc ů. Což znamená, že v sou časné dob ě je zde zam ěstnáno cca 500 zam ěstnanc ů. Jak bylo výše uvedeno spole čnost se dále rozvíjí a i v budoucnu se dá s Nestlé Česko s.r.o. po čítat jako s nejv ětším zam ěstnavatelem v mikroregionu Holešovsko.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 54

MOPAS a.s.

Výrobní podnik pro opravu p ůvodn ě letadel a pozd ěji nákladních automobil ů vznikl v roce 1953. V roce 1994 v rámci velké privatizace byla vytvo řena akciová spole čnost s názvem MOPAS a.s. Nosným programem spole čnosti je provád ění generálních a b ěžných oprav nákladních voz ů zn. Tatra. Majitelem celého objektu je a.s. MOPAS. Majoritním vlastníkem akciové spole čnosti je pan František Tomaník. Část akcií vlastní m ěsto Holešov. Spole čnost zam ěstnává v sou časné dob ě kolem 130 zam ěstnanc ů. Ovšem p řed více jak p ěti lety zam ěstnávala cca 250 zam ěstnanc ů. V posledních dvou letech nedošlo k propoušt ění ani se v nejbližší budoucnosti nep ředpokládá n ějaké hromadné propušt ění zam ěstnanc ů. Mopas a.s. pat ří v sou časné dob ě k významn ějším podnik ů v mikroregionu. Ovšem z výsledk ů mého šet ření v rámci této firmy vyplývá že spole čnost se nerozvíjí, spíše stagnuje a je otázkou zda zde dojde v budoucnu k rozvoji či spíše naopak k úpadku.

MGM a.s. Holešov

Spole čnost navazuje na opravy zem ědělských stroj ů. P ůvodn ě to byla Krajská opravna STS s rozt říšt ěnou výrobou v n ěkolika provozovnách v Holešov ě. V roce 1992 v rámci velké privatizace byla vytvo řena akciová spole čnost s názvem MGM. Ta má dv ě divize, a to: 1) divize je opravárenská, zam ěř uje se na opravy agregát ů a motor ů, 2) divize je výrobní, která zajiš ťuje výrobu velkých post řikova čů pro zem ědělství - ochrana rostlin. 60% výroby sm ěř uje na export, zejména do zemí EU, z toho 80% do SRN. Majoritním vlastníkem akciové spole čnosti je KROMINVEST a.s. Krom ěř íž. . V sou časné dob ě má spole čnost 90 zam ěstnanc ů. Před t řemi lety zde pracovalo okolo 130 pracovník ů. V posledních dvou letech došlo k mírnému poklesu poptávky po výrobcích spole čnosti a nová odbytišt ě pro své výrobky MGM a.s. nedokázala znovu najít v takovém rozsahu, aby udržela stejný po čet pracovník ů jako v předchozích letech. O MGM a.s. Holešov lze v sou časné dob ě také mluvit jako stagnujícím podniku.

Na tomto míst ě je nutné se zmínit o plánu z řídit pr ůmyslovou zónu v oblasti letišt ě Holešov. O toto místo projevila zájem automobilka Hyundai, jejíž zám ěrem je vybudovat továrnu v Evrop ě za 30 miliard korun. Oblast letišt ě Holešov je jedním z favorit ů na výstavbu této továrny. Továrna by zam ěstnala p římo 3 000 lidí a její ro ční produkce by se měla pohybovat okolo 300.000 automobil ů. Definitivní rozhodnutí o umíst ění továrny má automobilka oznámit do konce roku 2005. V Holešov ě se zatím pracuje na pln ění

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 55

podmínek, které si automobilka ur čila (mj. výkup pozemk ů, p říprava infrastruktury, ubytování pro d ělníky, doprava aj.). Nejd ůležit ější podmínkou umíst ění automobilky v Holešov ě je urychlení výstavby rychlostní komunikace R49. Město Holešov se podílí na příprav ě výkupem pozemk ů, zm ěnou územního plánu, p řípravou infrastruktury. Tyto přípravy jsou z části financovány Zlínským krajem a z části vládou. Výstavba automobilky by m ěla zásadní rozvojový význam pro mikroregion Holešovsko i celý Zlínský kraj.

Řada velkých podnik ů se, jak již bylo zmi ňováno, potýká s ekonomickými problémy. Jsou to nap říklad Tajmac ZPS Zlín, Moravan Aeroplanes a.s. Otrokovice, které sice nepat ří do mikroregionu Holešovsko, jsou však významnými zam ěstnavateli obyvatel mikroregionu a jejich problémy zasahují široké území a dotýkají se tak celkové prosperity mikroregionu.

Analyzujeme-li podmínky související s ekonomickými aktivitami je t řeba se podívat na dosavadní vývoj a sou časný stav v podnikání. Mezi n ěkolika více či mén ě známými faktory ovliv ňující tuto oblast nalezneme: - strukturu osídlení – ze 17 obcí pouze dv ě mají více než 1000 obyvatel – Holešov a Prusinovice. To má p ředevším vliv na sektor služeb a obchodu. Je obtížné formovat sí ť drobných podnik ů, zvlášt ě v oblasti obchodu, ve které p ůsobí velice silná konkurence supermarket ů. Pozice místních samospráv ve smyslu ovlivn ění tohoto chodu událostí (zachování drobných obch ůdk ů, zejm. na vesnicích) je zna čně diskutabilní a odráží schopnost t ěchto samospráv efektivn ě lobovat. - slabé místní tradice a obtížn ější podmínky pro zahájení podnikání – nižší úrove ň tržního prost ředí (mám na mysli po čet prosperujících firem, kvalifikovaná pracovní síla, schopnost najít konkuren ční výhody a uplatnit se mimo mikroregion, financování, atraktivita pro cizí investory …) - poloha mikroregionu zvyšující fixní náklady podnikání (doprava) - menší kupní síla obyvatel - menší míra kupních aktivit zahrani čních návšt ěvník ů - slabá propagace regionu a firem - přebytek výrobních kapacit, nedostatek kapitálu, problematická dopravní obslužnost nejednozna čný problém nezam ěstnanosti. Problémy nastávají také v oblasti kvalifikované pracovní síly. Z pr ůzkumu provedeného školským ú řadem v roce 2000 vyplynulo, že zájem žák ů o u čební a st ředoškolské obory

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 56

nekopíruje ani strukturu, ani pot řeby podnikatelské sféry. Z hlediska poptávky zam ěstnavatel ů je nejv ětší zájem o pracovní síly v pr ůmyslu a potraviná řství. Nižší úrove ň mezd (ve v ětšin ě obor ů) signalizuje snahu o snížení náklad ů a zvýšení konkurenceschopnosti zboží. Problém také p ředstavuje nízká informovanost podnikatelské sféry (p ředevším malých a st ředních podnikatel ů) o možnostech získání finan ční či jiné podpory z různých zdroj ů (stát, EU), informovanost o podnikatelských aktivitách a možnostech v regionu. Chybí ucelená aktuální analýza, jež by sloužila jako základní orienta ční pom ůcka pro stávající, či nov ě za čínající podnikatele ale i pro místní samosprávy.

Analýza stavu a struktury podnikání v mikroregionu má napomáhat za čínajícím podnikatel ům, p ředevším p ři volb ě oboru (p ředm ětu podnikání). Další otázkou, kterou musí řešit je, kde získat prost ředky (po čáte ční kapitál) a hned v po čátku specifikovat konkuren ční výhody (cena, kvalita, termín pln ění …). Pro za čínající podnikatele, je důležité, existuje-li v mikroregionu poradní centrum – místo, kde lze získat odpov ěď na tyto a další otázky nebo alespo ň informaci, kam se obrátit.

Jedním z faktor ů ovliv ňující ekonomiku mikroregionu je jeho poloha v blízkosti státní hranice se Slovenskou republikou a s tím související komplikace (nerozvinuté vzájemné vztahy, slabá úrove ň slovenského hospodářství atd.) Lze p ředpokládat, že v kontextu evropské integrace se právě tato „nevýhoda“ v budoucnu stane silnou konkuren ční výhodou. Prozatím je velmi významnou konkuren ční výhodou ekonomiky v mikroregionu výroba ohýbaného nábytku ve firm ě TON a.s. v Holešov ě.

Ve stavebnictví je v sou časné dob ě dokon čován proces, který byl nastolen v letech 1990 – 1991 – postupný rozpad velkých firem a vznik řady menších stavebních organizací resp. podnikání soukromých osob na živnostenský list.

Z v ětších stavebních firem bych jmenovala firmu RAPOS, spol. s r.o., Holešov. Působí v oblasti ob čanské, bytové, pr ůmyslové výstavby a rozsáhlé zkušenosti má v provád ění oprav a generálních rekonstrukcí. Spole čnost sídlí na Nerudov ě ulici, kde je z řízena prodejna a p ůjčovna elektrického ru čního ná řadí zna čky BOSCH, řady profi a hobby. St ředisko hlavní stavební výroby se sklady, dílnami a garážemi se nachází na k řižovatce ulic P řerovská a Náb řeží v Holešov ě. Firma se také specializuje na komplexní dodávky

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 57

zdvojených podlah UNIFLAIR. Spole čnost zam ěstnává více než 100 pracovník ů v profesích hlavní stavební výroby, má vlastní vozový park a materiáln ě-technické zázemí pro stavební výrobu. Jedná se o firmu, má v mikroregionu dobré jméno a tradici. Co se tý če rozvoje do budoucna má dobré výhledy.

Mikroregion disponuje dostatkem vhodných rozvojových ploch, zde se však stává ur čitým omezením jejich špatná p řipravenost pro investory. Nedostatek vybudované technické infrastruktury je brzdícím faktorem rozvoje celého mikroregionu. Dobrá je obslužná infrastruktura m ěsta Holešova jako bývalého okresního m ěsta.

Rozvojový potenciál mikroregionu zvyšuje existence letišt ě v Holešov ě. Jeho možné využití je však vzhledem k technickému stavu a nutným investicím zna čně problematické. Negativní tendencí, která se m ůže v mikroregionu projevovat, je odliv kvalifikované pracovní síly do pr ůmyslového areálu Hulína za vyššími výd ělky.

Rozvojové faktory jsou zhruba v rovnováze s tlumícími faktory a výsledek v podstat ě odpovídá sou časnému stavu pr ůmyslu v mikroregionu.

6.3.1 Zem ědělství, lesnictví

Na stabilizaci venkova a krajiny v ůbec má nejv ětší vliv zem ědělství a to díky své biologické podstat ě. Hlavní úlohou zem ědělství je samoz řejm ě produk ční funkce, ale v dnešní dob ě jsou velice významné i další funkce a to zejména krajinotvorná a environmentální. Pro nejhospodárn ější fungování je d ůležité propojení se zpracovatelským pr ůmyslem a podpora odbytu vybraných zem ědělských produkt ů.

Kvalita zem ědělství je do jisté míry již ovlivn ěna geografickou polohou mikroregionu. Zem ědělská výroba má ve velké části mikroregionu velmi p říznivé p řírodní podmínky a je jednou z rozhodujících složek hospodá řství v mikroregionu. V mikroregionu p řevažuje řepa řsko-je čná a řepa řsko-pšeni čná výrobní oblast. Na území mikroregionu se nacházejí nedostate čně využívané výrobní a infrastrukturní za řízení zem ědělské výroby.

Celé území se nachází v oblasti Holešovské plošiny, kde jsou výborné podmínky pro intenzivní rozvoj zem ědělství. Tradi čně se proto zem ědělci zabývali ješt ě chovem dobytka a také ovocná řstvím.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 58

Zem ědělství procházelo p řestavbou – z hlediska územního, výrobního i ekonomického. K prost ředk ům ke zvyšování specializace zem ědělské výroby pat řilo slu čování družstev do velkých hospodá řských komplex ů a provád ění koncentrace kapacit za řízení zpracovávajících zem ědělskou produkci. Schematické a uniformní výrobní za řízení nerespektující rozdílné p řírodní podmínky negativn ě ovlivnilo strukturu, úrodnost i vodní režim p ůd a devastovalo celou krajinu.

Tento proces je patrný na p řem ěně venkovského prost ředí a promítl se i na narušení rovnováhy krajinného prost ředí mikroregionu. Postupn ě došlo k likvidaci ekologického potenciálu území odstran ěním významných p řírodních bariér, jako nap ř. meze, rozptýlená krajinná zele ň, lokální sady. Vznikaly soustavy, které snadno podléhají vodní a v ětrné erozi.

O velkém významu zem ědělství pro hospodá řství mikroregionu se lze p řesv ědčit při srovnání následujících údaj ů. Zem ědělská p ůda p ředstavuje 75% celkové vým ěry, z toho orná p ůda tvo ří 90% (pro srovnání pr ůměr za ČR – 39,2%). Obce s nevyššími podíly orné půdy jsou T řeb ětice (97,3%), Zahnašovice (96,5%) a Míškovice (96%). Naopak nejnižší podíl zem ědělské p ůdy má obec P řílepy (70 %).

Nejv ětší podíl v nezem ědělské p ůdě p ředstavuje s 51% lesní p ůda. Obce s nejvyššími podíly lesní p ůdy jsou Kostelec u Holešova (93%) a P řílepy (61,9%). Naopak žádné lesy na katastru své obce nemá pouze obec Bo řenovice.

Podrobn ěji o struktu ře p ůdního fondu v obcích mikroregionu informuje tabulka a grafy (viz Příloha XII, XIII, XIV, XV).

Postupná koncentrace a specializace vedla k vytvá ření st ředisek zem ědělské výroby a k likvidaci rozt říšt ěných kapacit stájí a skladových prostor nevyhovujících velkovýrob ě. V sou časné dob ě jsou tyto hospodá řské objekty v ětšinou nevyužívány, chátrají, v lepším případ ě slouží zcela jiným ú čel ům. Po roce 1989 vládní zem ědělská politika sm ěř uje v oblasti transformace a privatizace ke zm ěně vlastnických vztah ů, obnov ě podnikatelských forem, s cílem dosažení fungujícího principu tržního hospodá řství.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 59

Přestože se spolupráce vlády se zem ědělci oproti minulosti zlepšila, potýkají se i nadále s důsledky nastavení obchodních podmínek a transformace zem ědělství. Otázky celních sazeb a celní ochrany byly podcen ěny. Záporné saldo agrárního obchodu, které se trvale zvyšuje od roku 1993, se z poloviny podílí na poklesu hrubé zem ědělské produkce. Jestliže poklesla o 30%, tak 15% má za následek snížená spotřeba, 15% zavinily zvýšené dovozy levn ějších zahrani čních produkt ů. Poptávka po domácí produkci klesá dál, ceny poklesly za uplynulý rok o více než 10%. Tato situace ohrožuje existenci 70% zem ědělských podnik ů. Ceny zem ědělských pozemk ů v nížinné části mikroregionu pat ří k nejvyšším v okresu.

V oblasti zem ědělství a lesnictví v mikroregionu nep ůsobí žádná v ětší spole čnost jedná se ve v ětšin ě p řípad ů o zem ědělská družstva v jednotlivých obcích. Za Holešov bych jmenovala Dr ůbežárnu Holešov spol. s r. o., která vznikla v roce 1994 privatizací st řediska chovu dr ůbeže Státního statku Krom ěř íž. V následujících letech se za čala firma zabývat maloobchodním prodejem specializovaných výrobk ů (vejce, ryby, mražená a chlazená dr ůbež, majonézy, tatarské omá čky, dr ůbeží a rybí konzervy) ve dvou prodejnách v Holešov ě. V roce 1997 zakoupila firma další objekt, ve kterém z řídila výrobnu majonézy a tatarské omá čky. Spole čnost zam ěstnává 25 pracovník ů. Je řízena dv ěma jednateli, kte ří jsou zárove ň i majiteli firmy. Jedná se o firmu prosperující s dobrých rozvojovým potenciálem. Významn ějšími zem ědělskými spole čnosti, které by se dali ozna čit za relativn ě prosperující jsou Doubrava s.r.o. Zahnašovice a Agrova a.s. Prusinovice.

V poslední dob ě se za číná obecn ě projevovat pokles pracovních sil v zem ědělství. Lze předpokládat, že rozvoj speciálních odv ětví (intenzivní produkce zeleniny a ovoce, pop ř. rozvoj agroturistiky) m ůže sloužit jako stabilizující prvek zam ěstnanosti. Dalším potenciáln ě výrazn ě stabilizujícím prvkem se m ůže stát zpracovatelský pr ůmysl v těsné návaznosti na prvovýrobu. Plochy a objekty pro zemědělské činnosti jsou kapacitn ě vyhovující.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 60

7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

7.1 Doprava

Centrum mikroregionu Holešovsko a i celá jeho část leží na Holešovské rovin ě, která zde přechází z Hornomoravského do Dolnomoravského úvalu, na východ ě pokra čuje členit ějším terénem Hostýnských vrch ů. Pr ůměrná nadmo řská výška činí 260 metr ů nad mo řem (nadmo řská výška se v mikroregionu pohybuje v rozmezí 202 – 360 metr ů nad mo řem). Z toho vyplývá i povaha povrchu území, který je p řevážn ě tvo řená rovinami a mírnými výšinami. To poskytuje dobré podmínky pro železni ční a silni ční dopravu.

7.1.1 Železni ční doprava

Železni ční dopravu zabezpe čuje státní organizace České dráhy. Mikroregionem prochází jedna železni ční tra ť: - železni ční tra ť č. 303 Ostrava – Kojetín

Na této trati je zajišt ěna jak osobní, tak nákladní doprava.

Na území mikroregionu jsou tyto železni ční zastávky: - železni ční stanice Holešov - železni ční zastávka T řeb ětice, Holešov-Všetuly, Holešov-Dobrotice

Ostatní obce mikroregionu nemají p římé železni ční spojení.

Absence p římého železni čního spojení do ostatních obcí mikroregionu je velkou nevýhodou. Železni ční doprava p ředstavuje jednu z ekologi čtějších variant dopravy a posílila by spojení vesnic s okolím. Pro Holešov je železni ční doprava z hlediska p řepravy osob dosta čující. A taktéž nákladní doprava po železnici je vyhovující, vzhledem k tomu, že díky stále se zvyšujícím cenám za p řepravu po železnici je stále preferována p řeprava nákladu po silnicích. Nedosta čující je ovšem návaznost vlak ů p řevážn ě na autobusy odjížd ějící z Holešova do jednotlivých obcí mikroregionu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 61

7.1.2 Silni ční doprava

Území mikroregionu neprotíná žádná dálnice, rychlostní komunikace a ani silnice I. t řídy. I když dopravní napojení mikroegionu sm ěrem na Zlín a Krom ěř íž se zdá být vyhovující, je zajišt ěno pouze po silnicích II. t řídy. Komunika ční napojení je jedním z nejožehav ějších problém ů celého mikroregionu.

V souvislosti s výše uvedeným bych cht ěla na tomto míst ě zmínit výstavbu rychlostní komunikace R49, jejíž zahájení je plánováno na duben roku 2007 a dokon čení na rok 2011. Tímto by se m ěl problém komunika čního napojení vy řešit. Tato komunikace povede sm ěrem Hulín, Holešov, Fryšták, Vizovice, Horní Lide č až na státní hranici se Slovenskou republikou, tudíž bude procházet mikroregionem Holešovsko. V souvislosti s touto komunikací by m ělo dojít k lepší dostupnosti mikroregionu pro okolí. Vzhledem k tomu, že Zlínský kraj je p říhrani ční region, bude znamenat i lepší propojení se Slovenskou republikou. Stavba této rychlostní komunikace je významným krokem k rozvoji mikroregionu z hlediska zvýšení atraktivnosti mikroregionu pro investory. Bude znamenat i menší zatížení silnic nižší t řídy a uleh čí n ěkterým obcím od silného provozu a hluku, který zp ůsobují projížd ějící automobily.

Územím mikroregionu probíhají pouze t ři silnice II. t řídy a to: - silnice II. t řídy č. 432 Hulín – T řeb ětice – Holešov-Všetuly - silnice II. t řídy č. 438 Otrokovice – Míškovice – Zahnašovice – Holešov- Všetuly – Holešov – Jankovice – Byst řice pod Hostýnem - silnice II. t řídy č. 490 Zlín – Fryšták – Horní Lapa č – Martinice – Holešov – Rymice – Kostelec u Holešova – Stará Ves

Silnice II. t řídy č. 432 se napojuje v Hulín ě na státní silnici I/55 (P řerov – Otrokovice) a na druhém konci na silnici II. t řídy č. 438 v místní části Holešova – Holešov-Všetuly. Silnice II. t řídy č. 438 za číná v Otrokovicích napojením na státní silnice I/55 a na druhé stran ě se napojuje na státní silnice I/18 v Byst řici pod Hostýnem (Přerov – Valašské Mezi říčí). Silnice II. t řídy č. 490 se na jedné stran ě napojuje u obce Říkovice na státní silnici I/55 (P řerov – Otrokovice) a na druhé stran ě na státní silnici I/49 ve Zlín ě (Otrokovice – Vizovice). Všechny silnice II. t řídy jsou vedeny p řes centrum mikroregionu m ěsto

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 62

Holešov. Pro území mikroregionu jsou nejvýznamn ější komunikacemi spojující je s okolním sv ětem.

Významnou sí ť vzhledem k přepravní obslužnosti menších obcí zaujímají silnice III. T řídy. Na území mikroregionu je jich celkem 15: - silnice III. t řídy č. 4903 B řest – Karlovice - silnice III. t řídy č. 4905 Kostelec u Holešova – Prusinovice - silnice III. t řídy č. 4907 Rymice – Koli čín - silnice III. t řídy č. 4909 Holešov – Bo řenovice - silnice III. t řídy č. 49010 Holešov – Tu čapy – Prusinovice - silnice III. t řídy č. 49011 Holešov – P řílepy - silnice III. t řídy č. 49012 Holešov – Žopy - silnice III. t řídy č. 49016 Martinice – Žeranovice - silnice III. t řídy č. 43821 - silnice III. t řídy č. 43822 - silnice III. t řídy č. 43823 - silnice III. t řídy č. 43824, 43825 Ludslavice – Holešov - silnice III. t řídy č. 43826 Kurovice – Ludslavice – Zahnašovice - silnice III. t řídy č. 43828 Kurovice – Míškovice

Mezi nej čast ější závady na silnicích pat ří poškozovaní konstrukce vozovky, nevyhovující sm ěrové a ší řkové uspo řádání v obcích, scházející nebo neúpln ě vybudované chodníky. Za závady lze rovn ěž považovat nevyhovující napojování silnic, nedostate čné rozhledové pom ěry na k řižovatkách a malé sm ěrové oblouky.

Vzhledem k neexistenci silnice I. t řídy na území mikroregionu se kapacity komunikací silnic II. t řídy (hlavn ě Byst řice pod Hostýnem – Holešov – Hulín) stávají nevyhovujícími. Kvalita cest, zejména po zimních m ěsících a díky problém ům s vodním živlem je nedosta čující.

V mikroregionu je pom ěrn ě hustá autobusová sí ť. Hromadnou p řepravu osob v mikroregionu zabezpe čuje p řevážn ě ČSAD Krom ěř íž, ČSAD Vsetín, dále pak HOUSA- CAR (soukromá dopravní spole čnost), ČSAD Ostrava, ČSAD Chrudim, ČSAD Ústí nad

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 63

Orlicí, ČSAD Brno, FTL Prost ějov, SAC Prievidza na celkem 37 linkách. Jejich p řehled tabulka (viz P říloha XVI).

Na území mikroregionu se nachází celkem 46 autobusových zastávek. V roce 1995 se provád ělo celostátní s čítání dopravy na silni ční síti. Z něho vyplynulo: - objem dopravy na komunikacích mezi ČR a SR poklesl, zatímco vnitrostátní doprava vzrostla, - nejv ětší část zát ěže p řenášely silnice I. a II. t řídy ve vnitrozemí, - blíže k hranici a k příhrani čí zatíženost komunikací podstatn ě klesala.

Autobusová doprava je pro jednotlivé obce mikroregionu vyhovující. Jako nevyhovující shledávám pouze nenávaznost n ěkterých autobusových i vlakových spoj ů v pozd ějších odpoledních a ve černích hodinách.

7.1.3 Za řízení silni ční dopravy

S rozvojem motorismu nar ůstají požadavky na budování ploch pro parkování vozidel. Podle šet ření v mikroregionu po čet parkovacích ploch v obcích je celkem 18 (mimo Holešov), v obci P řílepy jsou plochy pro parkování nedosta čující. V samotném centru mikroregionu – Holešov ě je parkovacích ploch celkem kolem 300, jsou však nedosta čující.

Zajišt ění automobilové dopravy pohonnými hmotami v daném území je považováno za odpovídající – v mikroregionu jsou celkem 4 čerpací stanice PHM a 1 čerpací stanice LPG. Co se týká opraven osobních automobil ů, na území mikroregionu se nachází celkem 14 autoopraven.

7.1.4 Účelové komunikace

Účelové komunikace, ke kterým pat ří lesní a polní cesty je d ůležité zachovat, jak z hlediska p ěšího pohybu místních ob čan ů, tak z hlediska rekrea čního, pro p ěší i cyklistický provoz. V mikroregionu se nachází mnoho zajímavých přírodních míst, a některé z nich jsou dostupné pouze po t ěchto ú čelových komunikacích. Pro takovýto provoz jsou ú čelové komunikace pln ě vyhovující.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 64

7.1.5 Cyklistická doprava, turistika, cykloturistika

Trasy pro p ěší turistiku jsou již z minulosti vybudovány a vyzna čeny v turistických mapách. Dobré podmínky pro sv ůj rozvoj zde má cykloturistika, jako perspektivní odv ětví pro zvyšování cestovního ruchu. Samoz řejm ě, že trasy musí být vybaveny doprovodnými za řízeními – tj. ubytovací za řízení, kempy, stravování, ukazatele, odpadkové koše, odpo čívadla, sportovní a kulturní za řízení atd. to s sebou nese další pozitivní efekt – na zam ěstnanost.

Ke stávajícím trasám pro cykloturistiku na území mikroregionu pat ří trasy: 1. Byst řice pod Hostýnem – Prusinovice – Pacetluky – Rošt ění – Kostelec u Holešova – N ěmčice – Krom ěř íž; 2. Byst řice pod Hostýnem – Prusinovice – Holešov (Tu čapy, Žopy) – Martinice – Žeranovice – Racková; 3. Krom ěř íž – Prav čice – Zahnašovice, Žeranovice; 4. Tluma čov – Kurovice – Ludslavice a dále sm ěr Holešov, nebo Krom ěř íž. Do budoucna je třeba uvažovat s rozší řením cyklistických tras, a to p ředevším v návaznosti na Jantarovou stezku a sí ť cyklotras na území Hostýnských vrch ů.

Vzhledem k atraktivnosti okolí a charakteru krajiny na území mikroregionu je cykloturistická doprava často využívána. Využívají se vozovky silnic, místních i ú čelových komunikací. Ovšem n ěkteré vozovky jsou vzhledem k velkému množství projížd ějících automobil ů nevyhovující.

7.1.6 Letecká doprava

V mikroregionu se malé letišt ě nachází v Holešov ě. Jako potencionální objekt dopravní obslužnosti není však využíván vzhledem ke konfliktu plochy letišt ě a prameništ ě vod. Jeho další využití do budoucna se jeví jako problematické vzhledem ke zhoršujícímu se technickému stavu a velkým investicích, které by si jeho zprovozn ění vyžádalo. Z letišt ě jsou však provozovány vyhlídkové lety rekrea čního charakteru.

V blízkosti mikroregionu se nachází letišt ě ješt ě v Otrokovicích. Jde o civilní letišt ě Moravan, ze kterého jsou provozovány pouze vyhlídkové lety rekrea čního charakteru. Toto letišt ě je také z hlediska dopravní obslužnosti nevyhovující . Nejbližšími mezinárodními letišti jsou letišt ě v Brn ě a Ostrav ě.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 65

7.1.7 Vodní doprava

V širším kontextu celého Zlínského kraje je vodní doprava možná pouze po řece Morav ě. Jedná se o tzv. Ba ťů v kanál, který je dnes zprovozn ěn od severu – B ělovského jezu, na jih až do Hodonína.

7.1.8 Telekomunikace

Telefonní spojení bylo do mikroregionu postupn ě zavád ěno od 30. let 20.století.

Ješt ě v nedávné minulosti byla telekomunika ční sí ť kapacitn ě nevyhovující a moráln ě zastaralá. Žádosti o telefonní p řípojku byly uspokojovány se zna čným zpožd ěním, takže růst telefonizace byl pomalý. V posledních letech zaznamenaly telekomunikace vysokou dynamiku rozvoje. Od roku 1991 se po čet telefonních stanic v domácnostech zn ěkolikanásobil. I když telefonizace výrazn ě pokro čila, p řetrvávají rozdíly mezi jednotlivými obcemi mikroregionu. Nejvyšší vybavenost telefonními stanicemi bytové domácnosti má Holešov.

V souladu s koncepcí rozvoje telefonizace území se dokon čuje digitalizace sít ě. Digitální telefonní úst ředna se nachází v obcích: Holešov, Kostelec u Holešova, Míškovice a Prusinovice. Ostatní obce telefonní úst řednu nemají. Telefonní stanice jsou napojeny ve většin ě obcí na digitální telefonní úst řednu, analogová úst ředna se nachází ve 3 obcích mikroregionu – Ludslavice, Rymice a T řeb ětice.

Co se týká vedení kabelové sít ě, ve v ětšin ě obcích je sí ť vedena v zemi. Vedení vzduchem se vyskytuje u obcí Pacetluky a T řeb ětice.

Dynamický rozvoj zaznamenaly rovn ěž mobilní telefonní systémy. V České republice mobilní sít ě provozují t ři operáto ři – Eurotel, T-Mobile, a Vodafone. Rozši řování sít ě pokrytí mobilních operátor ů zčásti brzdí nevýhodnost jejich telefonního spojení s pevnou linkou a částe čně p ředsudky.

Území je rovnom ěrn ě poryto signály 4 televizních stanic – ČT 1, ČT 2, televize Nova a televize Prima. Kvalita p říjmu je v obcích mikroregionu vyhovující.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 66

V této oblasti je mikroregion dostate čně vybaven. Jako jediný problém zde spat řuji pouze vedení kabelové sít ě vzduchem u dvou obcí mikroegionu a absence napojení na digitální telefonní úst řednu u t řech obcí mikroregionu.

7.2 Elektrifikace

Elektrifikace obcí mikroregionu zapo čala ve 20. letech 20. století a pokra čovala v letech 30. a 40. Jako první byla roku 1920 elektrifikována obec Rošt ění.

Kapacita vedení nízkého nap ětí se ukazuje v obcích mikroreginu dosta čující s výjimkou obcí Kostelec u Holešova a Žeranovice, kde je žádoucí posílení elektrické sít ě. U t ěchto sítí nízkého nap ětí je t řeba zvažovat i jejich technický stav. Posílení transforma čních stanic je zapot řebí mimo již zmi ňovaných obcí ješt ě v Přílepých. Venkovní sí ť je vedena p řevážn ě po betonových sloupech, místy v kombinaci s konzolami na domech. Podzemní vedení je pouze v Rymicích. V blízkosti severní hranice katastru m ěsta Holešova prochází vedení VVN 110 kV. Vedení propojuje rozvodnou 400/110 kV Otrokovice Ja říč s rozvodnou 110/22 kV Byst řici pod Hostýnem.

Se zavád ěním ve řejného osv ětlení do obcí se zapo čalo po II. sv ětové válce. Místní komunikace jsou osv ětleny výbojkovými svítidly osazenými na silni čních a parkovacích stožárech a na podp ěrných bodech distribu ční sít ě nízkého nap ětí. Výjimkou je pouze obec Rošt ění, kde se k ve řejnému osv ětlení komunikací používá sodíkových svítidel. Zásobování elektrickou energií je v sou časné dob ě pro mikroregion Holešovsko vyhovující.

7.3 Plynofikace

Z ekologických d ůvod ů zne čiš ťování ovzduší je preferováno spalování zemního plynu místo fosilních paliv (zejména hn ědého uhlí s velkým obsahem oxidu si řičitého). Vytáp ění zemním plynem je zavedeno ve většin ě obcích mikroregionu (krom ě obce Bo řenovice). Jednotlivé obce se odlišují pouze podílem domácností vytáp ěných plynem. V sou časné dob ě všechny nemovitosti ve všech obcích mikroregionu (krom ě již zmín ěných Bo řenovic) mají možnost p řípojky plynu. V budoucnu se po čítá se 100% plynofikací v obcích.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 67

Trasy vysokotlakých plynovod ů vedou územím m ěsta Holešov. P řepravní kapacita je dostate čná. Je vyhovující i v případ ě realizace výstavby pr ůmyslové zóny v oblasti letišt ě Holešov, velmi výhodná je zde totiž minimální vzdálenost (cca n ěkolik stovek metr ů) přípojky vysokotlakého plynovodu (vysokotlaký plynovod vede v bezprost řední blízkosti letišt ě). V případ ě velkodb ěru plynu jakoukoliv spole čností je Jihomoravská plynárenská a.s. schopná vybudovat tuto infrastrukturu ve vlastní režii pro danou spole čnost. Zásobování obyvatelstva i areál ů pr ůmyslové výroby zemním plynem je řešeno st ředotlakými i nízkotlakými plynovodními rozvody. Stávající sí ť je dimenzována tak, že je schopna porýt všechny požadavky obcí. Jako nevyhovující vidím r ůst cen plynu a s tím spojený návrat n ěkterých domácností (v převážné v ětšin ě na vesnicích k vytáp ění tuhými palivy). Rozsah plynofikace a p řevládající zp ůsob vytáp ění obcí mikroregionu je uveden v tabulce (viz P říloha XVII).

7.4 Zásobování teplem

Centrální systém zásobování teplem existuje pouze ve st ředisku mikroreginu – v Holešov ě (které je pouze částe čné). Jediným zdrojem centralizovaného zásobování teplem v mikroregionu je výtopna TON – Energo. Dodává teplo závodu TON a.s. Holešov, dalším podnik ům v pr ůmyslové části Holešova a i části obyvatel. U ostatních obcí je zásobování teplem řešeno decentralizovaným systémem prost řednictvím blokových (domovních příp.objektových) kotelen. U rozptýlené a bytové výstavby v obcích je zásobování teplem realizováno v převážné mí ře úst ředním vytáp ěním a lokálními topidly. Jako palivo je používán zemní plyn, d řevo, elektrická energie, hn ědé uhlí a koks.

Z ekologických d ůvod ů zne čiš ťování ovzduší je preferováno spalování zemního plynu místo fosilních paliv. V souladu se stále d ůrazn ější pot řebou ochrany životního prost ředí a omezováním škodlivých emisí je možné jako alternativní zdroje k vytáp ění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (d řev ěné št ěpky, sláma, seno apod.).

Situace v této oblasti v mikroegionu Holešovsko je uspokojivá.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 68

7.5 Vodní hospodá řství

Vývoj vodního hospodá řství je po roce 1989 výrazn ě poznamenán dynamickým nár ůstem tržních cen vody, který spolu s existencí p řirozených monopol ů podmínil zásadní trendové zm ěny ve spot řeb ě pitné a užitkové vody.

Vodními zdroji pro zásobování území jsou místní studny v obcích, skupinový vodovod Holešov, vodní toky jako povrchové zdroje užitkové vody. Vodními toky na území mikroregionu jsou Rusava, Žopka, Rymický potok, Pacetlucký potok, Rošt ěň ka, Kozrálka, Kostelecký potok, P řílepský potok, Mojena, Ludslávka, Žabínek, Židelná, Žeranovka, Míškovický potok, Kurovický potok. Co se týká jejich správy, st řídají se ve správ ě t ěchto vodních toků Povodí Moravy, SMS Krom ěř íž a Lesy ČR.

Vlastní zásobování vodou se realizuje p ředevším prost řednictvím ve řejných vodovod ů (místních či skupinových), propojovaných do ucelených systém ů zásobování. Pitnou vodou z ve řejné vodovodní sít ě jsou zásobovány objekty obytné zástavby i objekty ob čanské a technické vybavenosti v 15 obcích mikroregionu. To znamená zásobování pitnou vodou na území mikroregionu ze: - skupinového vodovodu – Bo řenovice, Holešov (Všetuly, Žopy), Horní Lapa č, Prusinovice, P řílepy, Rošt ění, Zahnašovice - skupinového vodovodu (napojení na P řerov) – Kostelec u Holešova a Němčice - místních ve řejných vodovod ů – Tu čapy, Ludslavice, Míškovice, Pacetluky, Rymice, Žeranovice - místních studní (tj. obce bez ve řejného vodovodu) – Kurovice, T řeb ětice, Rymice.

Místní studny využívá i část obcí Rymice, Žeranovice a Holešov.

Rozvodná vodovodní sí ť, do které je pitná voda dopravována ze skupinového vodovodu Holešov, či místní ve řejné vodovody jsou ve správ ě a.s. Vodovody a kanalizace Krom ěř íž. Přehled podílu domácností napojených na vodovod a kanalizaci na území mikroregionu je uveden v tabulce (viz Příloha XVIII). Zdroji užitkové vody jsou odb ěry z vodote čí, rybník ů, studen.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 69

Rozvod teplé užitkové vody má obec Bo řenovice (typ parní) a Holešov (typem horkovodní).

Z perspektivního pohledu je t řeba zabezpe čit p ředevším kvalitativní parametry pitné vody a dále zlepšit zásobování pitnou vodou. Je nezbytná d ůrazná ochrana zdrojových území před preferencí ekonomicky motivovaných zájm ů. Řešení tohoto úkolu je nutné koordinovat s budováním protipovod ňových opat ření a dále s výstavbou a rekonstrukcí kanaliza ční sít ě a ČOV.

Zásobování pitnou i užitkovou vodou je v mikroregionu Holešovsko dosta čující. Nevyhovující je ochrana a zne čiš ťování povrchových zdroj ů vody.

7.6 Odkanalizování a zneškod ňování odpadních vod

V mikroregionu mají všechny obce vybudovanou kanaliza ční sí ť. Kanaliza ční sí ť je bu ď ve správ ě samotných obcí (u 11 obcí), nebo ve správ ě VaK Krom ěř íž – Kostelec u Holešova, Prusinovice, P řílepy, Rošt ění, Holešov. Z účelového hlediska je kanalizace rozlišována na deš ťovou, splaškovou a jednotnou. Na území mikroregionu se vyskytují všechny t ři typy kanalizace: - město Holešov, obec Pacetluky, Rymice – kombinace splaškové a deš ťové kanalizace - obec Bo řenovice, T řeb ětice – deš ťová kanalizace, - obec Kostelec u Holešova, Kunovice, Míškovice, N ěmčice, Prusinovice, Přílepy, Rošt ění, Zahnašovice a Žeranovice mají jednotnou kanalizaci.

Kanalizace splašková a deš ťová jsou z hlediska životního prost ředí nežádoucí, protože deš ťové vody i splaškové odpadní vody, které jsou do kanalizace zaús ťovány po před čišt ění v septicích (ale i bez p ředchozího čišt ění), jsou odvád ěny stokami do málo vodnatých vodních tok ů. Vyúst ění ne čišt ěných splaškových odpadních vod zp ůsobuje v těchto vodních tocích zna čné hygienické i estetické závady. Jednotlivé obce mikroregionu se liší i podílem domácností napojených na kanaliza ční systém, jak dokazuje tabulka (viz Příloha XVIII).

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 70

V mikroregionu má pouze Holešov kanalizaci napojenou na čistírnu odpadních vod (ve měst ě je také vybudovaná ČOV). Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s jemnobublinnou aerací. Z uvedeného tedy plyne, že v sou časné dob ě se ne čistí odpadní vody v 16 ze 17 obcí mikroregionu. Zp ůsob likvidace odpadních vod v těchto obcích se omezuje pouze na žumpy a septiky. Území mikroregionu je ohrožováno povrchovými p řívalovými dešti a povodn ěmi.

Zp ůsob likvidace odpadních vod v jednotlivých obcích nesta čí a je zna čně nevyhovující. Tato situace se bude muset v nejbližší dob ě vy řešit i z důvodu toho, že Česká republika je členem Evropské unie, a jedním z jejich požadavk ů na členské státy je čišt ění odpadních vod ČOV.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 71

8 ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Za hlavní složky životního prost ředí jsou všeobecn ě považovány krajina a na ni vyvinuté ekosystémy (zahrnující v širším pojetí i um ělé prvky, jako jsou sídla a technická infrastruktura, ovzduší, vodstvo, p ůda a dále horninové prost ředí.

Optimální podmínky využívání území by m ěly sm ěř ovat hlavn ě k jeho ekologické stabilit ě, únosnému zatížení území, trvalé udržitelnému rozvoji, ochran ě p řírodních zdroj ů, k zamezování zne čiš ťování a poškozování životního prost ředí a k jeho ochran ě [4].

8.1 Ovzduší

Na území mikroregionu nejsou provád ěna pravidelná m ěř ení a vyhodnocování zne čiš ťujících látek v ovzduší. I p řesto je i zde patrný klesající trend v úrovni zne čišt ění ovzduší hlavními zne čiš ťujícími látkami, jako na ostatním území ČR od roku 1991. Jde zejména o emise SO 2, NO x a tuhých částic, které se snižují v důsledku útlumu a restrukturalizace pr ůmyslové výroby, poklesu zem ědělské produkce, postupného p řechodu na ušlechtilá paliva a zavád ění koncových čistících technologií.

Samotné území mikroregionu pat ří k územím s podpr ůměrnou produkcí emisí v rámci zlínské aglomerace. P řesto výskyt imisí základních zne čis ťujících látek na území mikroregionu je pom ěrn ě zna čný. Hlavními oblastními producenty emisí do ovzduší jsou TON a.s. Byst řice pod Hostýnem, České dráhy, státní org. Brno, zem ědělské družstvo Rošt ění, LATEM Krom ěř íž, Doubrava s.r.o. (živo čišná výroba) Zahnašovice.

Vedle hospodá řských subjekt ů pat ří k hlavním zdroj ům zne čiš ťování ovzduší hlavní komunika ční tahy v regionu – silnice II. t řídy č. 432, 438 a 490.

U imisí n ěkterých hlavních zne čiš ťujících látek – zejména NO x CO a t ěžkých kov ů, se projevují v posledním období negativní vývojové tendence, p ředevším v důsledku rostoucí intenzity automobilové dopravy, ke kterým se v nejvíce frekventovaných místech p řiřazuje hlukové zatížení obyvatelstva.

Významným zdrojem zne čiš ťujících látek jsou také lokální zdroje tepla (tj. úst řední vytáp ění rodinných domk ů a bytových dom ů pevnými palivy, zejm. hn ědým uhlím).

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 72

Vzhledem k tomu, že jde p řevážn ě o kou řové exhalace z ůstávající v nižších vrstvách atmosféry (podobn ě jako v případ ě výfukových plyn ů z motorových vozidel), je často míra jejich škodlivého vlivu závažn ější než u velkých stacionárních zdroj ů. Plynofikace obcí se projevuje snížením produkce zne čiš ťujících látek a zlepšením kvality ovzduší. Plynofikace tak pat ří k realizovaným program ům na snižování zne čišt ění ovzduší, a to tém ěř ve všech obcích mikroregionu. Ovzduší na území mikroregionu je na relativn ě dobré úrovni vzhledem ke Zlínskému kraji i České republice.

8.2 Vodstvo

Závažným problémem životního prost ředí je zejména čistota povrchových tok ů s návaznými negativními dopady na kvalitu povrchových vodních zdroj ů, resp.ekonomiku jejich využívání. K hlavním zne čiš ťovatel ům povrchových vod pat ří kanalizace, zem ědělská činnost, povrchové p řívalové dešt ě a povodn ě, a dále také spole čnost ZP Moravan a.s. Kostelec u Holešova, objekt bývalé STS Ludslavice.

Z vodárenského hlediska je prioritním úkolem zlepšit ochranu vod p řed zne čiš ťujícími látkami. I p řes zlepšení kvality povrchových vod ve srovnání se situací na konci 80. let 20. století je územní a provozní intenzita čišt ění odpadních vod u bodových zdroj ů zne čiš ťování zna čně nedosta čující.

Pokud jde o plošné zne čiš ťování je snižování jeho intenzity podmín ěno p ředevším poklesem zem ědělské produkce (snížení úrovn ě aplikace pr ůmyslových hnojiv a chemických ochranných prost ředk ů). V tomto kontextu je ovšem t řeba v ěnovat zvýšenou pozornost vodohospodá řské sanaci tzv. starých ekologických zát ěží. D ůležitým úkolem je rovn ěž revitalizace hydrologické sít ě, cílená na potla čení negativních dopad ů v minulosti provád ěných vodohospodá řských úprav na ob ěh vody v krajin ě, samo čisticí schopnosti vodních tok ů a ekosystémy říčních niv ve vazb ě na ÚSES. Závažnost p říslušných opa ření umoc ňuje nutnost zabezpe čení ú činné ochrany p řed povodn ěmi. Pro zlepšení kvality vodních tok ů a ploch bude t řeba zajistit: - dobudování kanaliza ční sít ě v četn ě odvedení splaškových vod na ČOV, - kompletní vylou čení vypoušt ění odpadních vod do vodote čí, - provedení revitalizace nejvíce poškozených úsek ů vodních tok ů,

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 73

- zabránit likvidaci doprovodné zelen ě, která zvyšuje samo čisticí schopnost vodních tok ů.

Problémem v této oblasti životního prost ředí v mikroregionu Holešovsko je zne čiš ťování vodních zdroj ů zejména zem ědělskou činností, kanalizací a provozem n ěkterých hospodá řských objekt ů.

8.3 Půda

Půda je jednou ze základních podmínek existence ekosystém ů. Antropogenní ovliv ňování jejího vývoje má jak pozitivní, tak negativní aspekty. Zejména v minulosti provád ěné blokace zem ědělských pozemk ů výrazn ě snížily krajiná řské hodnoty území [4].

Zásadním problémem se stala degradace p ůdy p ůsobením vodní a v ětrné eroze. Nejvíce ohrožených p ůd vodní erozí je na území m ěsta Holešova, a dále u obcí Bo řenovice, Rošt ění a Žeranovice. Oblasti mikroregionu ohrožené vodní erozí zachycuje tabulka (viz Příloha XIX).

U ohrožených pozemk ů to znamená provád ět radikální zm ěny v hospoda ření, realizovat komplexní pozemkové úpravy ve vazb ě na projekty místních územních systém ů ekologické stability (ÚSES) a zna čné náklady na likvidaci erozního ohrožení.

Dalším degrada čním činitelem je zhut ňování podorni ční vrstvy používáním t ěžké mechanizace s vysokým tlakem na p ůdu. Sou časný útlum zem ědělské výroby, doprovázený výrazným snížením aplikace pr ůmyslových hnojiv a pesticid ů, do ur čité míry vyrovnává spole čensky negativní dopady tohoto vývoje prost řednictvím stimulace regenerace p ůdy (s návaznými pozitivními environmentálními vlivy). Tyto poznatky je třeba využívat k podporování trvale udržitelného rozvoje. Pokud jde o lesní porosty je intenzita p ůsobení degrada čních činitel ů obecn ě výrazn ě menší než u zem ědělských p ůd.

U v ětšiny obcí je ohrožení vodní erozí st řední až silné. Jako výhodu v této oblasti životního prost ředí vidím snižování užívání pr ůmyslových hnojiv a pesticid ů u všech zem ědělských subjekt ů v mikroregionu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 74

8.4 Odpady

V souladu s celorepublikovým trendem se projevuje mírný nár ůst produkce komunálních odpad ů. V případ ě objemov ě podstatn ě závazn ějších výrobních odpad ů (odpady ze zem ědělství, lesnictví, pr ůmyslu, energetiky) se však celková produkce v souvislosti s restrukturalizací a útlumem n ěkterých druh ů výrob, zm ěnami technologií a vyšším využíváním druhotných surovin postupn ě snižuje.

Po roce 1989 byl ze strany legislativy zabezpe čen p řechod na ukládání odpad ů na řízených skládkách s monitorováním environmentálních vliv ů. Na území mikroregionu není žádná taková skládka. Sb ěr TKO je v obcích mikroregionu provád ěn do popelnicových nádob či do kontejner ů, které jsou pravideln ě vyváženy a kapacitn ě jsou dosta čující.

Zvláštní odpad je na území mikroregionu skládkován, a to v katastru obcí Bo řenovice a Holešov. Sb ěr nebezpe čného odpadu se v pravidelných intervalech provádí ve všech obcích mikroregionu. Svoz a likvidaci odpadu (i nebezpe čného) zajiš ťují: - firma BIOPAS s.r.o. Krom ěř íž, - Sb ěrné suroviny a.s., - firma RESO Hulín.

Přetrvávajícím problémem jsou černé skládky, vznikající i ve vazb ě na nedisciplinovanost v nakládání s odpady u drobných provozoven živo čišného charakteru. Pozitivn ě lze hodnotit zavád ění systém ů t říd ění komunálních odpad ů, vytvá řející p říznivé podmínky pro následnou recyklaci vyt říd ěných složek odpad ů. T říd ění odpadu je zavedeno ve všech obcích mikroregionu. V jednotlivých obcích se liší pouze v druhu a rozsahu t říd ěných odpad ů. Po řadí t říd ěných druh ů odpad ů podle četnosti t říd ění v obcích je následující: sklo, plasty, papír, kovo odpad, zbytkový odpad.

V nakládání s odpady je nutné v dalších obdobích intenzivn ěji usilovat o zlepšení: zavád ění maloodpadových technologií, recyklace odpad ů, bezpe čné a ekologické spalování a skládkování odpad ů (skládkování odpad ů ale není považováno za likvidaci odpad ů v pravém slova smyslu).

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 75

Mikroregion je dostate čně vybaven kontejnery na t říd ění odpad ů, v jednotlivých obcích probíhá i v různých intervalech sb ěr nebezpe čných odpad ů. Dvakrát do roka jsou ve většin ě obcí instalovány kontejnery i na jiný odpad. Jako nevyhovující shledávám nedisciplinovanost n ěkterých obyvatel v nakládání s různými druhy odpad ů a jejich nezájem o kvalitu životního prost ředí.

8.5 Horninové prost ředí

Těžební aktivita v mikroregionu je zam ěř ena na t ěžbu cihlá řské zeminy a d řeva. Cihlá řská zemina je t ěžena na k.ú. Holešov, Dobrotice, Žopy. Plošný rozsah zásob je cca 8 ha. P ři sou časné výrobní kapacit ě 10.000 m3 ro čně vychází zásoby na cca 80 let. Těžba d řeva je vzhledem k nízkému procentu zalesn ění území mikroregionu omezená, provádí se pouze v obcích Kostelec u Holešova, Prusinovice, P řílepy a Žeranovice.

8.6 Ochrana p řírody a krajiny

Velkoplošné chrán ěné území se na území mikroregionu nachází pouze jedno: P řírodní park Hostýnské vrchy do kterého spadá však pouze jedna obec celého mikroregionu – P řílepy. Jedná se o oblast hlubokých les ů s velkými výškovými rozdíly, rozkládajícími se v prostoru mezi řekami Moravou, horním tokem D řevnice a Horní Be čvou. Má zna čný význam krajiná řský, ekologický a rekrea ční.

Mezi maloplošná chrán ěná území pat ří v obcích mikroregionu: - Přírodní památka Dubina o vým ěř e 0,7553 ha; jedná se o oblast habrodubového lesíku s výskytem teplomilných druh ů rostlin. Nacházejí se mezi nimi ohrožené druhy rostlin. Oblast leží v k.ú. Prusinovice. - Přírodní památka Kurovický lom o vým ěř e 15,12 ha; jedná se o geologicky významnou lokalitu s výskytem zvláštních chrán ěných druh ů obojživelník ů a plaz ů. Oblast leží v k.ú. Kurovice.

Ekologická stabilita p ředstavuje schopnost krajiny samovolnými vnit řními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vn ějších faktor ů bez trvalého narušení p řírodních mechanism ů, tzn. že se systém brání zm ěnám b ěhem p ůsobení cizího činitele zven čí nebo se vrací po skon čeném p ůsobení cizího činitele k normálu. Potenciálními nositeli ekologické stability jsou p řirozené ekosystémy.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 76

Krajina mikroregionu Holešovsko pat ří mezi ekologicky málo až st ředn ě stabilní krajinu (v ětší p řiblížení ke st řednímu stupni stability), krajinu částe čně ovliv ňovanou člov ěkem.

Na území mikroregionu se nachází jeden biokoridor: - Biokoridor v k.ú. Kostelec u Holešova.

A dále lokální biokoridory: nap ř. biokoridor „K-17“ na k.ú. Koli čín.

Z hlediska zabezpe čení žádoucí funk čnosti biokoridor ů pro migraci rostlin a živo čich ů budování územního systému ekologické stability úzce souvisí s pozemkovými úpravami, lesními hospodá řskými plány a revitalizací krajiny a říčních systém ů. Protože úrove ň ekologické stability krajiny mikroregionu je pom ěrn ě nízká, její zvýšení by m ělo být jedním ze základních úkol ů budoucích období (s p ředpokládanými pozitivními dopady na řešení problematiky erozního ohrožení zem ědělských p ůd).

Krajina mikroregionu pat ří k mén ě stabilním, a je částe čně ovliv ňována činností člov ěka. Jako velice p říznivou a významnou aktivitu obcí v oblasti ekologie a ochrany p řírody hodnotím rostoucí snahu aktivn ě se podílet na osv ětě a výchov ě ve řejnosti k ekologickému chování a prosazování nových poznatk ů v práci.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 77

9 KULTURNÍ HODNOTY, PAMÁTKY A JEJICH OCHRANA

9.1 Etnografie území a lidová kultura

Území mikroregionu Holešovsko je sou částí krom ěř ížského okresu, z národopisného hlediska je p řechodovou oblastí. Etnograficky p řevažuje p řiřazení Holešovska k Hané (území vlastní Hané zaujímá na st řední Morav ě širokou plochu po obou stranách řeky Moravy od Litovle až po Napajedla). Otázka národopisných oblastí na Morav ě ale není dosud do řešena a proto se vyskytují i r ůzná vymezení.

Haná se vyzna čuje lidovou kulturou nížinného typu, která se projevuje v používaném dialektu, lidovém kroji, v obydlí, sídelní kultu ře, v písních a tancích, zvycích, oby čejích a ob řadech atd. Základními vlastnostmi hanáckých lidových staveb je jednoduchost, prosté člen ění ploch i st řech, dále ú čelné a užitkové rozmíst ění budov kolem dvora a v neposlední řadě i jejich estetická stránka [4]. Typický p říklad objekt ů hanácké lidové architektury z 18. a 19. století je v Rymicích. Jde o chalupy s typickými doškovými st řechami či roubené domy omazané hlínou. V interiérech jsou instalovány expozice – je zde nap ř. přiblížena práce a vybavení dílní vesnického sedlá ře nebo ková řská dílna. Hanácký kroj (první doklady o kroji pocházejí z 18. století) snoubí v sob ě malebnost s rázovitostí, starobylost s bohatstvím. Je jedním z nejhonosn ějších na Morav ě. Z tradi ční lidové výroby se dodnes zachovala nap ř. hanácká výzdoba velikono čních vajec – kraslic lepených slámou.

V obcích mikroregionu se stále udržují staré zvyky a lidové tradice: zvyky velikono ční, masopustní pr ůvody, dožínky, pout ě, stav ění a kácení máje, mikulášské besídky, váno ční trhy.

Řada oby čej ů se udržuje i díky místním spolk ům. Spolky se v obcích mikroregionu postupn ě objevovaly od 60. let 19. století. Na Holešovsku působila celá řada spolk ů a korporací, a ť už to byly spolky vzd ělávací, zábavné ( čtená řské, divadelní, p ěvecké, turistické aj.), t ělovýchovné, charitativní, hospodá řské či spolky s jinými posláním. Jedním z nejd ůležit ějších bylo Sdružení dobrovolných hasi čů . Nejd ůležit ějším spolkem hospodá řského charakteru byl Spo řitelní a záloženský spolek. Zvláštní význam m ělo ší ření tělovýchovných jednot, které vedle základního t ělovýchovného poslání hrály významnou roli v odv ětvových a všestrann ě kulturních aktivitách.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 78

Dnes v mikroregionu p ůsobí spole čenské a zájmové organizace r ůzného zam ěř ení, jako jsou nap ř. sdružení dobrovolných hasi čů (v každé obci mikroregionu), myslivecké sdružení, svaz technických sport ů, chovatelé poštovních holub ů, Český svaz zahrádká řů , svaz rybá řů , svaz chovatel ů drobného zví řectva, t ělovýchovné organizace – TJ Sokol, Orel, folklórní soubory a divadelní spolky. Nejv ětší koncentrace organizací je v Holešov ě.

Nejvýznamn ější kulturní, spole čenské a sportovní akce mikroregionu jsou Hanácké Woodstock, Jazzová pódia, Filmová burza, d ětské dny, Mikulášské besídky, váno ční koncerty, sportovní turnaje – „Rohálovská desítka“ (silni ční b ěh za ú časti p ředních závodník ů jak ČR, tak i zahrani čních), Hubertova jízda v Prusinovicích, celorepublikové st řelecké závody.

Velkou p řednostní mikroregionu je udržování starých zvyk ů a lidových tradic. V jednotlivých obcích se stále udržuje bohatá spolková činnost.

9.2 Kulturní památky

V mikroregionu se nelézá řada kulturních a historických památek, u nichž dominuje, podobn ě jako v jiných částech Moravy barokní sloh. Na území mikroregionu se nachází jedno památkov ě chrán ěné území Hrádek (obec Žeranovice). Nejvýznamn ější stavby se nacházejí v Holešov ě, nap ř. trinitá řský klášter nebo stará židovská synagoga, velkým lákadlem pro turisty jsou i stavby lidové architektury s větrným mlýnem v Rymicích. Tyto stavby p ředstavují zp ůsob bydlení a hospoda ření v této části Moravy v posledních dvou staletích. Interiéry jsou vybavené tradi čním inventá řem kuchyní, sv ětnic a hospodá řských místností. K vid ění je dílna vesnického sedlá ře a stará kovárna s výhní a ková řským ná řadím.

Přehled kulturních památek za jednotlivé obce je uveden v příloze (viz P říloha XXIII).

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 79

10 CESTOVNÍ RUCH, REKREACE, INFRA- A SUPRASTRUKTURA

Mikroregion disponuje velkými kulturními a p řírodními hodnotami. Z toho plyne velký rozvojový potenciál v oblasti cestovního ruchu a rekreace, který v sou časné dob ě není ale příliš využit.

Sou časná struktura rekreace není z hlediska využití potenciál ů, které území skýtá, p říliš vhodná. Drtivou p řevahu má extenzivní individuální rekreace v chatách, chalupách a zahrádká řských osadách. Tento typ rekreace a vázaného cestovního ruchu je plošn ě i obslužn ě velmi náro čný, neúm ěrn ě zat ěžuje krajinu a významn ě poškozuje krajinný ráz, aniž by do území p řinesl významn ější zisky a pracovní p říležitosti (nevytvá ří poptávku po bydlení a v ětšinou ani stravování, má nízkou intenzitu využití zastav ěných ploch). Abnormáln ě zvyšuje nároky na infrastrukturu, po řizovanou z místních zdroj ů.

Dobré podmínky pro sv ůj rozvoj zde má i cykloturistika. V mikroregionu však chybí širší sí ť cyklistických tras a stezek s napojením na stávající páte řní nadregionální cyklotrasy. Ke stávajícím trasám v mikroregionu pat ří pouze regionální cyklostezka St řední Morava, která prochází obcí Rošt ění. Do budoucna je t řeba uvažovat s rozší řením cyklistických tras, a to především v návaznosti na Jantarovou stezku a sí ť cyklotras na území Hostýnských vrch ů.

Při hledání optimální koncepce pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace je t řeba zohlednit především pot řebu ekonomického p řínosu pro vlastní region, pot řebu relativn ě velkých investic do infrastruktury a rekrea čních služeb.

Z tohoto pohledu se jako nejvýhodn ější jeví v ětší rekrea ční za řízení volného cestovního ruchu: p řinášející pracovní p říležitosti (alespo ň mén ě kvalifikované), n ěkdy i dan ě, majiteli zisk, který mu umožní investice do nákladn ějších rekrea čních služeb infrastruktury. Často však mají i negativní dopad na krajinný ráz.

Výhodné mohou být i menší penziony (do 20 l ůžek): svými náklady jsou p řijatelné i pro většinu místních podnikatel ů, p řinášejí p říjmy majiteli i obci a nová pracovní místa. Investi ční síla je sice menší, dá se však lépe zorganizovat pro spole čné služby. Pro krajinu znamená menší narušení, zvlášt ě využívá-li stávající zastav ěná území.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 80

Další možností je sezónní ubytování v soukromí (letní byty) a zvlášt ě pak jejich spojení s agroturistikou, která p řináší i pracovní efekt a nejlépe koresponduje s potřebou udržení krajinotvorných výrobních funkcí: p řináší p římé zisky obyvatelstvu, nenarušuje v ětšinou krajinný ráz, nevyžaduje novou technickou infrastrukturu a je prostorov ě úsporné. Většinou je však kapitálov ě slabé a nezainventuje dopl ňkové rekrea ční služby.

Nejlepší variantou rozvoje cestovního ruchu je varianta smíšená, která v jednotlivých prostorech navrhuje vhodnou kombinaci investi čně silných rekrea čních forem s formami ziskovými pro místní obyvatelstvo a prospívající krajinnému rázu. Zm ěnou využívání trvale neobydlených objekt ů na rekrea ční chalupy dojde k vhodnému využití stávajícího stavebního fondu, zabrání se jeho znehodnocování a šet ří se p řírodní prost ředí, které tak není zat ěžováno výstavbou rekrea čních objekt ů v jiných lokalitách.

10.1 Ubytovací, stravovací a nevýrobní služby

V mikroregionu je patrný nedostatek ubytovacích za řízení. Nacházejí se zde pouze 4 penziony a 2 ubytovny, a to pouze v centru mikroregionu v Holešov ě a v P řílepých. Za řízení hotelového typu v mikroregionu chybí.

Stejn ě tak po čet stravovacích za řízení v mikroregionu není nijak dosta čující. Za řízení s možností stravování je pouze v Holešov ě, Žeranovicích, T řeb ěticích v ostatních obcích se nachází pouze pohostinství s nabídkou základního občerstvení a nápoj ů. Do budoucna je třeba po čítat s rozší řením stravovacích služeb, p ředevším s rozvojem cykloturistiky a agroturistiky.

Podrobn ější p řehled o uvedených skute čnostech podává tabulka (viz Příloha XX).

Nevýrobní služby slouží k uspokojování p římých pot řeb obyvatelstva. Mezi sledovanými službami (kosmetika, kade řnictví, fotograf, čistírna, p ůjčovna) je v obcích nej čast ěji zastoupeno kade řnictví (v 10 obcích). V ostatních obcích sledované služby chybí. Nejv ětší koncentrace provozoven služeb je op ět v Holešov ě. P řehled nevýrobních služeb je uveden v tabulce (viz Příloha XXI).

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 81

Z hlediska kulturní vybavenosti existuje v každé obci mikroregionu ve řejná knihovna. Nejv ětší koncentrace kulturních za řízení je v centru mikroregionu – v Holešov ě, kde se nachází jedno stále kino, letní kina, muzeum a další kulturní za řízení. Muzeum se nachází ješt ě v Rymicích, letní kino v Zahnašovicích. Kulturní domy jsou zastoupeny v tém ěř každé obci mikroregionu p ři rozlišení druhu kulturního za řízení v mikroregionu není zastoupeno divadlo. V mikroregionu také chybí prostory pro konání kongresových akcí. Kulturní vybavenost i oblast nevýrobních služeb je dosta čující z hlediska dobré dostupnosti Holešova, Krom ěř íže i Zlína.

10.2 Sportovní za řízení

Tém ěř v každé obci mikroregionu se nachází sportovní h řišt ě, je zde n ěkolik tenisových kurt ů a koupališ ť. Nejv ětší koncentrace sportovních h řiš ť je v Holešov ě. Z hlediska netradi čních sport ů je v mikroregionu nabídka jízdy na koni a dále st řelnice. P řehled sportovních a rekrea čních za řízení podává tabulka (viz Příloha XXII).

Mikroregion má dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu: obrovské kulturní a přírodní hodnoty, velký rekrea ční potenciál (vhodné podmínky pro m ěkkou, rozptýlenou rekreaci, využívající mimo řádn ě dochovaný krajinný ráz a svéráznou lidovou kulturu), dostate čná hustá sí ť řádn ě zna čených p ěších turistických cest v území.

Překážkami v ětšího rozvoje rekreace jsou nedostate čně rozvinutá infrastruktura sídel, nedostate čná pé či o krajinu, nedostatek za řízení pro zimní rekreaci a v neposlední řad ě nep řipravenost místních podnikatelských subjekt ů.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 82

11 SWOT ANALÝZA

Obsahem analýzy SWOT je analýza vnit řních vliv ů na zkoumanou oblast, což jsou silné a slabé stránky. A analýza vn ějších vliv ů na oblast, to jsou naopak p říležitosti a ohrožení. U vnit řních vliv ů lze ovlivnit p říčiny jev ů a proto je možné řešit d ůsledky. Na druhé stran ě u vn ějších vliv ů nelze ovlivnit p říčiny, pouze d ůsledky – ty tedy nelze řešit, ale dají se jen ovlivnit. Podstatou SWOT analýzy je eliminace slabých stránek, využívání p říležitostí a u ohrožení hledání cest ke snížení jejich negativních vliv ů.

11.1 Pr ůmysl a podnikání, zem ědělství a lesnictví

Silné stránky

- existence letišt ě - dostatek vhodných rozvojových ploch - podnikatelsky aktivní malé firmy a živnostníci s velmi rozmanitou náplní produkce - dlouhodobá tradice zam ěstnání obyvatelstva v pr ůmyslových profesích - rozmanitost profesí ob čan ů obcí mikroregionu - levn ější stavební pozemky než ve v ětších m ěstech a jsou dostupn ější ve v ětších vým ěrách - za řízení pro zem ědělskou výrobu jsou rozmíst ěna tém ěř ve všech sídlech a jsou zde také vybudovaná za řízení infrastruktury pro zem ědělskou velkovýrobu - existence v sou časnosti dosud nevyužívaných nejr ůzn ějších pr ůmyslových objekt ů, vhodných pro rozvoj malého a st ředního podnikání.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 83

Slabé stránky

- nevyjasn ěný výrobní program n ěkterých nosných podnik ů - zpož ďující se zvyšování technologické úrovn ě výroby (zavád ění progresivních technologií), zaostalost stroj ů - nedostate čná finan ční podpora zejména malých podnikatel ů - územn ě a dopravn ě izolované trhy - neprovázanost zem ědělské výroby se zpracovatelským pr ůmyslem – neexistence odbytových družstev - špatná ekonomická situace v ětší části zem ědělských podnik ů s negativními dopady na rozvoj venkova - přetrvávající problémy s nedo řešenými vlastnickými a nájemními vztahy k zem ědělským a lesnickým pozemk ům - konflikt plochy letišt ě a prameništ ě vod - nedostate čně ú činný systém pobídek pro investory

Příležitosti

- vysoký podíl zem ědělské a orné p ůdy - další rozvoj tradi čních forem pr ůmyslu - rozvoj potraviná řského pr ůmyslu - rozvoj intenzivního zem ědělství - získání v ětších zdroj ů pro podporu malého a st ředního podnikání - vypracování systému místních pobídek, vybudování podnikatelské a pr ůmyslové zóny - zvýšení spolupráce se samosprávami, hospodá řskou komorou a zam ěstnavatelskými svazy pro p říznivý rozvoj mikroregionu - podpora a využití technické odbornosti, dovednosti části pracovní síly k rozvoji ekonomické aktivity - zlepšení celkové dopravní situace Zlínského kraje - dostatek surovinových zdroj ů pro potraviná řský pr ůmysl

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 84

Ohrožení

- zpož ďování řešení výstavby dálnice D1 a navazujících komunikací (rychlostní komunikace R 49) - zhoršování p říjmové situace obcí - omezující možnosti získávání dotací a jiných prost ředk ů a také snížená schopnost spolufinancování projekt ů z program ů pomoci EU - přetrvávající nedostatek podpory malého a st ředního podnikání ze strany státu - citlivost pracovních míst na hospodá řskou situaci stávajících podnik ů - pomalý rozvoj podnikatelské infrastruktury - náro čná administrativa zp ůsobující obtížný p řístup k finan čním zdroj ům - pokra čující pokles zem ědělské výroby ohrožující potenciální možnosti systémového řešení rozvoje venkovských oblastí - pokra čování politiky nízké ochrany domácího trhu p řed dotovanými dovozy zem ědělských produkt ů a z toho plynoucí pokles zem ědělské výroby

11.2 Lidské zdroje

Silné stránky

- dostatek potencionálních pracovních sil - dlouhodobý celkový migra ční p řír ůstek - fungující systém sociálních služeb - nižší index stá ří mikroregionu v porovnání s okresem Krom ěř íž - přízniv ější struktura cenzových domácností - nadregionální kulturn ě spole čenský význam území a udržování kulturních tradic - nízká míra nezam ěstnanosti oproti okresnímu, krajskému a celorepublikovému pr ůměru - vr ůstající vzd ělanost obyvatel - nízká kriminalita v území mikroregionu i v okolí - aktivní spolkové činnosti - opakované kulturní a sportovní akce - stabilizace obyvatelstva pomocí výstavby nových rodinných domk ů a využití stávajícího neobydleného bytového fondu

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 85

Slabé stránky

- nízká profesní p řizp ůsobivost pracovní síly - chybí vzdělávání dosp ělých - nízká mobility pracovní síly - odliv vysokoškolsky vzd ělaných obyvatel a kvalifikované pracovní síly do velkých měst - nižší po čet vysokoškolsky vzd ělaných lidí

Příležitosti

- přízniv ější popula ční vývoj ve srovnání s okresem Krom ěř íž, celým Zlínským krajem i ČR - rozvoj systému celoživotního vzd ělávání s důrazem na rozvoj informa ční spole čnosti - adaptace školského systému a využití volné kapacity školských za řízení nap ř. pro pé či o starší ob čany - existence rekvalifika čních program ů poskytovaných ú řady práce - přizp ůsobení systému vzd ělávání pot řebám trhu práce - zvyšování úrovn ě a prestiže místních škol - zvýšení jazykových znalostí

Ohrožení

- rostoucí nezam ěstnanost se všemi negativními d ůsledky - rostoucí zranitelnost ur čitých kategorií obyvatelstva (ZP, starší ro čníky, nekvalifikovaní, absolventi škol, ženy) - vzr ůstající míra sociáln ě patologických jev ů - klesající tendence v po čtu živ ě narozených obyvatel v posledních letech - blízkost významných st ředisek – od čerpávání kvalifikovaných pracovník ů - nep říznivá v ěková struktura mikroregionu – neprogresivní typ populace - nár ůst pr ůměrného v ěku obyvatelstva v posledním desetiletí

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 86

11.3 Technická a ob čanská infrastruktura

Silné stránky

- vyhovující hustota silni ční sít ě - hustá autobusová sí ť - odpovídající zajišt ění automobilové dopravy čerpacími stanicemi PH - většina obcí mikroregionu je napojena na ve řejný vodovod - dostate čné telekomunika ční zabezpe čení - dosta čující maloobchodní sí ť z hlediska velikosti mikroregionu - převažující vytáp ění objekt ů zemním plynem - dobrý technický stav elektrické rozvodné sít ě a za řízení - dostate čná kapacita zdroj ů pitné vody

Slabé stránky

- napojení mikroregionu nejvýše na silnice II. t řídy a vedlejší železnici - nevyhovující kapacita silni ční sít ě - nedostate čné systémy protizáplavové ochrany - nedostatek parkovacích ploch - fyzická a morální zanedbanost části dopravní infrastruktury, zejm. místních komunikací - izolace celého regionu od vnitrostátní a mezinárodní dálni ční sít ě – špatná dopravní přístupnost - většinový podíl obcí bez kanalizace a napojení na ČOV - stále se vyskytující vedení kabelové sít ě po telefonních sloupech - nedostatek financí na vybudovaní ČOV v obcích

Příležitosti

- budování protizáplavových opat ření - realizace výstavby dálnice D1 a R49 s napojením Zlínské aglomerace - zlepšení kvalitativních parametrů pitné vody a zásobování pitnou vodou - výstavba kanaliza ční sít ě, napojení na ČOV, odvod všech splaškových vod do ČOV

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 87

- modernizace stávající technické infrastruktury - podpora výstavby obchvatu m ěsta Holešova

Ohrožení

- zpož ďování řešení výstavby dálnice D1 a navazujících komunikací – oddalování napojení Zlínské aglomerace na dálni ční tahy - prohloubení problému v dopravní obsluze území - časová prodleva u výstavby vodovodní a kanaliza ční sít ě

11.4 Cestovní ruch

Silné stránky

- nezne čišt ěné ovzduší - dostatek pracovních sil, které by se mohly v ěnovat cestovnímu ruchu a rekreaci - východisko do Hostýnských vrch ů (východní část mikroregionu) - existence významných kulturních památek (p ředevším v Holešov ě, Rymicích, Kurovicích a Žeranovicích) - dobré možnosti venkovské turistiky ve vazb ě na územn ě specifické aktivity

Slabé stránky

- nedostate čně rozvinutá turistická infrastruktura sídel (ubytovací, stravovací a rekrea ční služby) - nedostatek za řízení pro zimní rekreaci - nep řipravenost místních podnikatelských subjekt ů v této oblasti - málo turistických program ů a tras s kvalitním zajišt ěním služeb - nízká úrove ň p říjm ů z cestovního ruchu, malý podíl zam ěstnanosti v cestovních ruchu - špatný stav n ěkterých památek a historických objekt ů.

Příležitosti

- vybudování turistické infrastruktury - cílená propagace a zavedení systému certifikace služeb

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 88

- regenerace historických památek - zvýšení podílu dlouhodobé rekreace a volného cestovního ruchu s pozitivními dopady na rozvoj zam ěstnanosti - rozvoj cykloturistiky v mikroregionu v návaznosti na dálkové cyklotrasy - využití potenciálu šetrných forem turistiky (agroturistika a venkovská turistika) - přem ěna trvale neobydlených objekt ů na rekrea ční chalupy s pozitivními dopady na využití stávajícího stavebního fondu, zabrán ění jeho znehodnocování, šet ření přírodního prostředí - rozší ření nabídky sportovního za řízení

Ohrožení

- další zhoršování stavu historických památek - přírodní potenciál není p říliš vhodný k rozvoji cestovního ruchu a rekreaci - rizika kapitálové návratnosti do budování turistické infrastruktury - konkurence sousední turistické nabídky - kvalita a v časnost spolupráce na regionální úrovni - nedostate čná podpora rozvoje cestovního ruchu zejména ve venkovských oblastech

11.5 Životní prost ředí a p řírodní zdroje

Silné stránky

- podpr ůměrná produkce emisí do ovzduší - st řední stupe ň ekologické stability – jedna se stabiln ějších oblastí Zlínského kraje - zavedené systémy t říd ění komunálních odpad ů - pravidelné využívání programu pé če o krajinu - masivní zám ěna paliv v lokálních topeništích - zájem zastupitelstev obcí na ekologické osv ětě

Slabé stránky

- závažný problém: čistota povrchových tok ů – vypoušt ění odpadních vod do vodote čí - nízký podíl lesních ploch na celkové vým ěř e mikroregionu

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 89

- nedostate čná pé če o krajinu - erozní ohrožení zem ědělského p ůdního fondu, nutnost komplexních pozemkových úprav - sou časné zp ůsoby hospoda ření na p ůdě a absence ekologicky hospoda řících zem ědělc ů (vysoká chemizace, minerální hnojiva, nedostatek organické hmoty v půdě...),

Příležitosti

- využití p ředpoklad ů pro výrobu obnovitelných zdroj ů energie: bioplyn a d řevoplyn - dokon čení plynofikace celého mikroregionu s pozitivním dopadem na ovzduší - projekty místních územních systém ů ekologické stability - podpora trvale udržitelného rozvoje - prosazení nových systém ů v nakládání s odpady: zavád ění maloodpadových technologií, recyklace odpad ů, bezpe čné spalování odpad ů - rozší ření a propagování systém ů t říd ění odpad ů - revitalizace krajiny a říčních systém ů - zlepšení ochrany vod a absolutní vylou čení vypoušt ění odpadních vod do vodote čí - zabránit likvidaci doprovodné zelen ě zvyšující samo čisticí schopnost vodních tok ů - st ředn ě velký vodohospodá řský potenciál

Ohrožení

- pokra čování nekontrolovatelného rozvoje individuální silni ční dopravy, snižující tržní podíly hromadné dopravy - časová prodleva v řešení kvality povrchových vod a nadále vypoušt ění odpadních vod do vodote čí - nedostate čné legislativní zakotvení ú časti ve řejnosti p ři řešení problém ů ochrany životního prost ředí, - zp ůsob západního konzumního života rozši řující se stále do více zemí (používání plast ů, více chemických prost ředk ů, r ůst množství odpadu na jednotlivce apod.)

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 90

12 STRATEGIE ROZVOJE

12.1 Zhodnocení rozvojových předpoklad ů a problém ů

Jednou z menších nevýhod mikroregionu je jeho poloha jako sou část p říhrani čního Zlínského kraje. Pro zem ědělskou výrobu jsou v mikroregionu nadpr ůměrné podmínky a zem ědělská výroba tvo ří na tomto území významnou sou část hospodá řství. Perspektivou se jeví orientace na ekologické zem ědělství

Mezi hlavními p řekážkami v podnikání jsou nej čast ěji podnikateli uvád ěny: dopravní dostupnost, pokles poptávky, špatná platební morálka, nedostate čná legislativa, vysoká da ňová zatíženost, nedostupnost výhodných úv ěrů. Podniky v mikroregionu Holešovsko jsou všeobecn ě podinvestovány, to zp ůsobuje zaostávání jejich technologické úrovn ě. Tato situace ovliv ňuje konkurenceschopnost výrobk ů na trzích a není zde dostate čný r ůst produktivity práce. V této oblasti je na zm ěny pot řeba velká část financí, kterými jednotlivé podniky v ětšinou nedisponují. Tyto zm ěny jsou ale nezbytné pro vývoj v budoucnosti. Jako částe čné řešení se m ůže jevit sdružování subjekt ů ze stejných odv ětví a oblastí hospodá řství.

Co se tý če infrastruktury jednotlivé obce mají alespo ň částe čně vybudovaný rozvod plynu v obcích pro domácnosti. Ve řejná vodovodní sí ť ješt ě není pln ě vy řešena v přibližn ě polovin ě obcí mikroregionu. Obce mají také vybudovanou vlastní kanalizaci. Kanalizace není ovšem napojena na ČOV (mimo část m ěsta Holešov). Telekomunika ční zabezpe čení je dosta čující, kabelové propojení je zavedeno do všech obcí mikroregionu. Všechny obce jsou napojeny na rozvoj elektrické energie. Silni ční sí ť v mikroregionu je dostate čná i když silnice nižších t říd mají omezenou pr ůjezdnost. Pro rozvoj mikroregionu je podmínkou vybudování rychlostní komunikace. Se zahájením její výstavby se po čítá na duben roku 2007. Jako velký p řínos pro m ěsto Holešov vidím vybudování obchvatové komunikace. U místních komunikací brzdí jejich nutné opravy nedostatek financí.

Jako bariéru rozvoje v oblasti lidských zdroj ů vidím, nedostatek finan čních prost ředk ů vkládaných do školství. Projevem je pak nižší úrove ň n ěkterých vzd ělávacích za řízení. V mikroregionu je sí ť základních a st ředních škol pom ěrn ě rovnom ěrná, relativn ě na dobré úrovni. Ovšem chybí zde systém dalšího vzd ělávání pro dosp ělé (stejn ě jako v České republice). V mikroregionu by se dalo této skute čnosti využít posilováním úrovn ě

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 91

stávajících vzd ělávacích za řízení, v iniciování dopl ňkových vzd ělávacích aktivit a v napojení školních za řízení na podnikatelskou sféru. Předností mikroregionu je jeho docela dobrá situace v oblasti nezam ěstnanosti. Procento nezam ěstnaných se pohybuje pod republikovým pr ůměrem, i když v posledních letech dochází k nár ůstu míry nezam ěstnanosti. Možným ohrožením by mohl v budoucnu být nár ůst jev ů spojených s rostoucí nezam ěstnaností (kriminalita, vandalismus apod.).

Rozvojovou možností u v ětšiny obcí jsou plochy pro novou bytovou výstavbu, se kterou se po čítá ve všech územních plánech jednotlivých obcí. Tyto plochy se nachází v ětšinou na soukromých pozemcích, do budoucna je ovšem nutné vyřešit odkoupení t ěchto pozemk ů od majitel ů.

Zdravotnictví se potýká hlavn ě s nerovnom ěrným rozložením zdravotnických za řízení, zejména specializovaných. Zdravotní a sociální pé če zcela chybí u více jak poloviny obcí mikroregionu.

Další rozvojový potenciál vidím v udržování starých zvyk ů a lidových tradic v obcích (velikono ční zvyky, pouti, hody, dožínky apod.). K nejvýznamnějším kulturním a spole čenským akcí pat ří Hanácké Woodstok, Jazzová pódia, Hubertova jízda a „Rohálovská desítka“ v Prusinovicích. Dále jsou r ůzné akce spolk ů v obcích jako nap říklad: rybá řské závody, hasi čské závody, hody, mikulášské besídky, r ůzné sportovní turnaje, kácení a stav ění máje, ostatky atd. Z tradi ční lidové výroby se zachovala hanácká výzdoba velikono čních vajec – kraslic lepených slámou.

Opravené a udržované památky lidové a církevní architektury jsou dalším výrazným prvkem rozvoje mikroregionu. Na Holešovsku se nachází 51 památkov ě chrán ěných staveb a socha řských d ěl. Silnou stránkou jednotlivých obcí v mikroreginu je vybavení sportovišti na velice slušné úrovni. A vložením finan čních prost ředk ů do dalších projekt ů na zvýšení úrovn ě stávajících a vybudování nových sportovních ploch je velmi dobrou p říležitostí mikroregionu. Protože budováním nových dom ů movit ější části obyvatelstva

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 92

v přím ěstských obcích a s migrací mladých rodin s dětmi na venkov se sport stává významnou a nezbytnou složkou života v obcích.

Příležitostí mikroregionu jsou dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu: velké kulturní a p řírodní hodnoty, velký rekrea ční potenciál, dostate čně hustá sí ť řádn ě zna čených peších turistických cest. Je zde dochovaný krajinný ráz. Dobré podmínky pro sv ůj rozvoj má i cykloturistika – p řes mikroregion Holešovsko vede linka cyklobusu Kroměř íž – Tesák, Troják. Ovšem p řekážkami v ětšího rozvoje turistiky jsou nedostate čně rozvinutá infrastruktura sídel, nedostate čná pé če o krajinu, a nep řipravenost místních podnikatelských subjekt ů, nižší kvalita služeb a také nedostate čná propagace. V mikroregionu chybí jednotný postup p ři propagaci kulturních památek, sportovních za řízení a spole čenských akcí a také nabídka agroturistiky. Tato oblast turistiky by mohla přinést nová pracovní místa, a finan ční prost ředky do rozpo čtu místních zem ědělc ům. Jsou zde obzvláš ť dobré podmínky pro její provozování, výhodou je blízkost Hostýnských vrch ů.

V mikroregionu je nedostate čná sí ť ubytovacího za řízení, v některých obcích chybí ubytovací za řízení úpln ě. Ubytovací za řízení jsou p řevážn ě soust řed ěna do centra mikroregionu – Holešova. Je zde rovn ěž nedostatek stravovacích za řízení, v některých obcích chybí úpln ě. Možnou hrozbou pro mikroregion je také nedostatek iniciativy n ěkterých p ředstavitel ů obcí i podnikatel ů.

V souhrnném vyjád ření lze říci, že rozvojové možnosti mikroregionu spo čívají v obyvatelích mikroregionu (lidských zdrojích) a všeobecných podmínkách jejich trvalé reprodukce – obnovy, dále v p řírod ě a krajin ě a v ní existujících hodnotách.

12.2 Kategorizace sídel z hlediska rozvojové perspektivy

V mikroregionu Holešovsko se nenachází sídla perspektivn ě ohrožená zánikem funkce trvalého bydlení ani sídla stagna ční. V ětšinou jde o sídla stabilizovaná s ur čitými rozvojovými možnostmi, v ětšinou z hlediska zem ědělské funkce (Bo řenovice, Horní Lapa č, Kurovice, Ludslavice, Pacetluky, T řeb ětice, Zahnašovice). U t ěchto obcí je poproduktivní složka obyvatelstva mírn ě vyšší než p ředproduktivní, ale po čet obyvatel

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 93

mírn ě nar ůstá díky migra čnímu p řír ůstku. Podle územních plán ů obcí se v budoucnu předpokládá výstavba rodinných dom ů, což znamená op ět p řír ůstek obyvatel. V každé z těchto obcí provozuje svou činnost n ěkolik firem, které by mohly do budoucna p ůsobit jako rozvojová složka. V ětšina z těchto obcí m ůže čerpat i ze své výhodné geografické polohy. Jako sídla se stabilizovanou hospodá řskou funkcí nebo s potencionáln ě rozvojovými impulsy m ůžeme ozna čit obce Kostelec u Holešova, Martinice, Míškovice, Němčice, P řílepy, Prusinovice, Rošt ění, Rymice Žeranovice.V těchto obcích je progresivní typ populace, významnou rozvojovou složkou je dostatečně velký po čet místních podnikatelských subjekt ů, bohatá spolková činnost a aktivnost obyvatel v podílení se na různých ve řejných činnostech. Jako rozvojové centrum m ůžeme ozna čit m ěsto Holešov.

12.3 Vize mikroregionu

Zvýšení kvality života obyvatel obcí mikroregionu, hospodá řský, sociální a kulturní rozvoj mikroregionu, který bude zárove ň šetrný k životnímu prost ředí a bude podporovat zachování typického krajinného rázu území mikroregionu. A zvýšení p řitažlivosti mikroregionu pro domácí i zahrani ční návšt ěvníky.

12.4 Strategické cíle podporující vizi mikroregionu

Vytvá ření podmínek pro ekonomický rozvoj pomocí zvyšování kvality a efektivn ějšího využívání potenciálu mikroregionu. Podpora malého a st ředního podnikání, zvyšování zam ěstnanosti, a podpora konkurenceschopnosti založené na místní tradici a potenciálu pracovní síly. Iniciovat rozvoj bydlení, služeb, vzd ělání i spole čenského vyžití. Zlepšovat životní prost ředí a stav krajiny pomocí propagace nekonzumního způsobu života šetrného k životnímu prost ředí. Zvýšit zájem obyvatel o ve řejné v ěci a posílení sounáležitosti obcí i samotných obyvatel k mikroregionu a posílení vazeb a spolupráce mezi subjekty mikroregionu.

12.4.1 Strategický cíl ekonomického rozvoje

Základem tohoto cíle je postupné zvyšování pozitivního ekonomického vývoje mikroregionu, dalším cílem je efektivní restrukturalizace ekonomiky, kterou lze založit na přilákání zahrani čního kapitálu a aktivizaci lidských zdroj ů. Pomocí nových technologií a investicí do výrobních i nevýrobních odv ětví lze nastartovat exportn ě, územn ě i odv ětvov ě

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 94

orientovanou prosperující politiku, což je jeden z dalších strategických cíl ů v oblasti ekonomiky mikroregionu.

12.4.2 Strategický cíl rozvoj technické infrastruktury

Zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou, odvád ění a čišt ění odpadních vod, plynofikace obce a zásobování elektrickou energií. To jsou základní p ředpoklady pro kvalitu lidského života. Pokud jsou obce dostate čně vybaveny fungující infrastrukturou, je to jeden z faktor ů na základ ě kterého se rozhodují o své možné činnosti potencionální investo ři a podnikatelé.

12.4.3 Strategický cíl rozvoj lidských zdroj ů

Strategický cíl v oblasti lidských zdroj ů je zam ěř en na zapojení všech obcí a jejich obyvatel do činností, které by m ěli p řisp ět k tvorb ě kvalitního života v obcích mikroregionu.

12.4.4 Strategický cíl ochrana životního prost ředí

Cílem v této oblasti je zachování zdravé biosféry, uvážlivé nakládání s vodou, p ůdou, nerostnými surovinami, které jsou velmi d ůležité pro další život nejen nás, ale i dalších generací obyvatel. Zlepšování životního prost ředí by se nem ělo chápat pouze ve významu zlepšování klasických ukazatel ů životního prost ředí jako ( čistota, kvalita vzduchu, vody, nízká hlu čnost, atd.), ale ve zlepšování životního prost ředí v širším slova smyslu – tj. podmínek bydlení, esteti čnosti prost ředí, mezilidských vztah ů, základních lidských pot řeb, atd.

12.4.5 Strategický cíl rozvoj cestovního ruchu

Cílem v Holešovském mikroregionu je zvýšit propagaci území, zlepšit profesionalitu a kvalitu poskytovaných služeb. Je nutné zam ěř it se na zd ůrazn ění místních zajímavostí, zejména kulturních a historických památek, p řírodních atraktivit, zviditelnit nabídku p ěších a cyklistických stezek a vybudovat základní infrastrukturu cestovního ruchu, která je pro další vývoj velmi d ůležitá. Posilovat identitu kulturního života v obcích, udržování řemeslných tradic.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 95

12.5 Priority strategických cíl ů

Priorita č. 1: Zvyšování životní úrovn ě obyvatelstva

Návrhy opat ření k napln ění priority č. 1 o vytvo řit vhodnou p ůdu pro p říchod investor ů o vytvá řet p říznivé podmínky pro zakládání a rozvoj malého a st ředního podnikání zlepšením podnikatelského prost ředí o podpo řit zavád ění nových progresivních technologií, zvýšit produktivitu práce o zavést fungující systém poradenství a informatiky pro podnikatele o podpo řit meziregionální a mezinárodní spolupráci a kooperaci o udržovat zem ědělství a lesnictví jako velmi d ůležitý nástroj stabilizace krajiny a obnovu venkova

Aktivity Příchod nových investor ů podpo ří vypracování katalogu disponibilních prostor vhodných pro rozvoj, vypracování katalogu územních lokalit vhodných pro podnikání. Je nutní mít také zajišt ěnou propagaci pozemk ů nap ř. prost řednictví nabídek na internetových stránkách apod. Pro podporu malých a st ředních podnik ů lze využít nabídky program ů a projekt ů ministerstev, vlády, o organizací, které podporují malé a st řední podnikání. Navázáním spolupráce s vysokými školami a výzkumnými a vývojovými pracovišti v regionu je možné podpo řit zvýšení technologické úrovn ě a zavád ění nových progresivních technologií. Systémy poradenství a informatiky pro podnikatele se mohou založit na využívání nabídek nap ř. Evropského regionálního informa čního st řediska pro st řední Moravu ve Zlín ě nebo s jinými agenturami poskytující informace a rady pro podnikatele. Zem ědělství a lesnictví ovliv ňuje zásadn ě vzhled a funkce krajiny, je proto nutné podporovat zp ůsoby hospoda ření šetrné k přírod ě, ekologické zem ědělství, zavád ění nových technologií, podporovat rozvoj agroturistiky. Zú častn ěnými subjekty v této oblasti by m ěly být: hospodářská komora, obecní ú řady, banky, podnikatelské subjekty.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 96

Priorita č. 2 Modernizace a rozvoj technické infrastruktury

Návrhy opat ření k napln ění priority č. 2 o vy řešení a realizace p římého napojení komunikací mikroregionu na celostátní rychlostní komunika ční sí ť o do řešit p řípojky rozvodu plynu jednotlivých domácností o vodovod o napojení kanalizace na ČOV

Aktivity Řešením spojení komunikací mikroregionu s ostatními regiony je napojení na rychlostní komunikaci R1, D1 a stavba rychlostní komunikace R 49. Zahájení realizace R 49 se předpokládá na duben 2007. Opravy místních komunikací v obcích mikroregionu. Podporu více ekologického vytáp ění by mohla znamenat studie využitelnosti možných zdroj ů bioplynu. Další aktivitou napl ňující toto opat ření je do řešení napojení domácností na plynovod v některých obcích (Bo řenovice, Kurovice, Prusinovice, Rymice, Zahnašovice). Dále je nutné zabezpe čit náhradní zdroje pitné vody, jako možnost se jeví využít podzemního zdroje v oblasti letišt ě Holešov, tento zdroj má nadregionální význam. Dobudovat vodovodní sít ě v některých obcích (Horní Lapa č, Kurovice, Ludslavice, Třeb ětice, Holešov – Dobrotice). Důležitá je také ochrana zdroj ů p řed zne čišt ěním a postupná realizace napojení obcí na ČOV. Řešení zne čiš ťovatel ů ovzduší na území mikroregionu (TON Energo, a.s., Areál bývalé STS Ludslavice). Zú častn ěnými subjekty v této oblasti by m ěly být: obce mikroregionu, Jihomoravská plynárenská a.s., VaK Krom ěř íž a p říslušné správní organizace.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 97

Priorita č. 3 Rozvoj lidských zdroj ů na místní úrovni

Návrhy opat ření k napln ění priority č. 3 o připravovat stejné šance na vzd ělání pro obyvatelstvo v jednotlivých obcích o stabilizace nezam ěstnanosti na p řijatelné úrovni o rekonstrukce a rozvoj bytového fondu o zajistit dostupnost sociálních služeb a zdravotní pé če pro všechny obyvatele o podpo řit oblasti kultury a sportu, aby mohly být stejn ě využity všemi obyvateli v jednotlivých obcích o rozvoj turistiky o podpo řit ztotožn ění obyvatel s mikroregionem

Aktivity V rámci mikroregionu jde p ředevším o zvyšování úrovn ě již existujících vzd ělávacích za řízení (kvalifikovan ější odborníci, lepší technické vybavení), v iniciování dopl ňkových vzd ělávacích aktivit (zájmové kroužky, knihovny, r ůzné p řednášky). Úkolem v této oblasti je zvýšit zájem ve řejnosti o vzd ělávání, oslovit podnikatelskou sféru k propojení se vzd ělávacími institucemi. Je také vhodné mít vytvo řený atraktivní program pro mládež, zam ěř ený p ředevším na ekologickou výchovu, poskytovat informace o problematice ochrany p řírody a problémech životního prost ředí, motivovat obyvatele ke vztahu a zájmu o p řírodu, k zodpov ědnosti za své jednání v ůč i p řírod ě a životnímu prost ředí. Iniciovat vznik nových pracovních míst, vytvá řet krátkodobé pracovní pom ěry ze strany obcí. Pro rozvoj bytového fondu je d ůležité zajišt ění zjednodušení administrativy a právní pomoci. Dále je nutné zlepšit nevyhovující stav n ěkterých ordinací léka řů , dostupnost obvodních léka řů i v malých obcích mikroregionu. Je t řeba podporovat vytvá ření zájmových spolk ů, iniciovat projekty místních kulturních akcí (pout ě, jarmarky, slavnosti apod.). Nutná je ochrana a údržba památek, chrán ěných území, rekonstrukce sportoviš ť, vybudovat sí ť cyklostezek. Pro rozvoj turistiky je vhodné podporovat vznik nových a rozvoj stávajících ubytovacích kapacit, zmapovat turistický potenciál mikroregionu. Zú častn ěnými subjekty by v této oblasti m ěly být: školská za řízení, obce mikroregionu, školský ú řad, muzea mikroregionu, zájmové spolky, zdravotnická za řízení, zam ěstnavatelé, neziskové organizace p ůsobící v oblasti sociálních služeb, cestovní kancelá ře a spolky ochrany p řírody.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 98

Priorita č. 4 Zachování stávajícího kvalitního p řírodního prostředí

Návrhy opat ření k napln ění priority č. 4 o ochrana p řírody a krajiny o ochrana ovzduší a vody o odpadové hospodá řství

Aktivity Důležitým krokem mikroregionu v oblasti ochrany p řírody je dokon čení a zpevn ění kostry ekologické stability území, a dokon čení místních prvk ů v návaznosti na regionální biocentra (K-17 na k.ú. Koli čín, obnova biokoridoru BK-25 v k.ú. Míškovice). Dále ponechat nevyužívané b řehy řek, brázdy a nezorané meze jako úto čišt ě pro zví řata. Obnovit p řírodní louky. Snížit použití um ělých hnojiv. Je nutné zachovat vzácné druhy strom ů v lesích, vybudovat lesní nau čné stezky, snížit t ěžbu d řeva. Pro ochranu ovzduší je důležité udržet vysoký podíl hromadné dopravy – do řešit časovou návaznost linek, zavést jednoduchý levný systém jízdného, rozší řit chodníky pro chodce a stezky na úkor vozovek, vytvo řit p ěší zóny. Podpo řit ekologický zp ůsob cyklistické dopravy – za členit plány cyklistických stezek do všeobecného m ěstského plánu, budování cyklistických stezek – Kurovice, Martinice, Holešov, P řílepy. Vylou čit spalování hn ědého uhlí, odpad ů p ři lokálním vytáp ění. Podporovat využívání slune ční energie jako zdroj vytáp ění domácností a oh řevu vody. Pro zkvalitn ění a ochrany vody zajistit ochranu místních zdroj ů prameniš ť, vypracovat a zprovoznit komplexní protizáplavový systém. Zamezit odvád ění splaškových a deš ťových vod do málo vodnatých tok ů. Pro odpadové hospodá řství je vhodné op ětné využití výrobk ů – prodloužit životnost výrobku (nap ř. prodej od ěvů v bazarech, charita), podpora kampan ě propagující vratné obaly, propagovat využití recyklovaných výrobk ů. Ve všech obcích je provád ěni sb ěr nebezpe čného odpadu, i t říd ění odpad ů. Je také d ůležité vytvo řit radu pro životní prost ředí mikroregionu. Zú častn ěné subjekty v této oblasti by m ěly být: správy chrán ěných krajinných oblastí a samosprávy m ěsta a obcí.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 99

Priorita č. 5 Posílit význam cestovního ruchu v mikroregionu jako významnou složku ekonomického rozvoje

Návrhy opat ření k napln ění priority č. 5 o propagace mikroregionu a rozvoj informa čních systém ů o zvýšení ekonomické d ůležitosti a p řínosu cestovního ruchu o rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Aktivity Pro podporu propagace mikroregion ů je d ůležitá ú čast na tuzemských i mezinárodních veletrzích (Holiday World, Regiontour aj.), vytvo ření informa čního centra v mikroregionu (m ělo by být umíst ěno v Holešov ě) a propaga čních materiál ů (barevné brožurky se seznamy ubytovacích a stravovacích za řízení, významných památek aj.). Vytvá ření nových služeb v oblasti turistiky, do řešení cyklostezky Holešov – P řílepy, Martinice, budování nau čných stezek a údržba zna čení p ěších turistických tras. Propagace agroturistiky v mikroregionu. Je nutní také podporovat budování ubytovacích za řízení, rekrea čních areál ů, sportoviš ť (sportovní areál v Prusinovicích, h řišt ě v Martinicích, jezdecká dráha v Martinicích, infrastruktura p řehrady v Přílepých – sociální za řízení, sportovišt ě, parkovišt ě). Využití letišt ě v Holešov ě pro vyhlídkové a sportovní lety a parašutismus, s tím souvisejí nutné úpravy a rozší ření služeb letišt ě. Do této oblasti také spadá pé če o kulturní d ědictví, ochrana a údržba památek, chrán ěných území, p řírodních atraktivit je velmi d ůležitá. Zú častn ěné subjekty v této oblasti by mohly být: obce mikroregionu, informa ční centrum, mikroregion Holešovsko, český cyklistický svaz a cestovní kancelá ře.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 100

13 KATALOG PROJEKT Ů

Jedním z ze strategických cíl ů mikroregionu Holešovsko je ekonomický rozvoj. Tento cíl zahrnuje širokou oblast možných rozvojových aktivit. Na tento cíl bych cht ěla navázat projektem 1 - Vznik podnikatelského inkubátoru v obci Kurovice.

13.1 Projekt 1 - Vznik podnikatelského inkubátoru v obci Kurovice.

Popis projektu:

Projekt má vycházet z pot řeby zvýšení pracovních p říležitostí pro ob čany obce Kurovice včetn ě p řilehlých obcí (Zahnašovice, Ludslavice, Martinice). Hlavním smyslem existence podnikatelského inkubátoru je poskytnout praktickou pomoc t ěm, kte ří mají dobrý podnikatelský záměr, zam ěř ený na výrobu nebo poskytování služeb a t ěm, kte ří hledají všestrannou pomoc p ři rozjezdu svého podnikání. Pro pot řeby vzniku inkubátoru bude sloužit budova bývalé základní školy v Kurovicích. Objekt se nachází uprost řed obce u hlavní komunikace procházející obcí a je v sou časné dob ě nevyužíván. Využití budovy bývalé školy má dv ě varianty. V první variant ě by mohlo dojít k rozd ělení objektu pro různé podnikatelské aktivity. V druhé variant ě by byl objekt využit jako jeden celek nap ř. jako školící za řízení. Vhodnými podnikatelskými zám ěry by mohly být nap ř. ru ční výroba výrobk ů nebo šití od ěvů, nebo jiné řemeslné práce.

Cíl: Cílem je rozvoj venkovské ekonomiky prost řednictvím vytvo ření lepších podmínek pro za čínající podnikatele. Dále je zám ěrem zvýšit nabídku pracovních p říležitostí v mikroregionu. Výsledkem projektu by m ěl být opravený a rekonstruovaný objekt bývalé školy a prostorová a funk ční nabídka pro malé a za čínající podnikatele. Cílová skupina: Cílovými skupinami by m ěli být obyvatelé obce Kurovice a p řilehlých obcí.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 101

Náklady: Odhadované náklady by m ěly činit 3,5 mil. K č. Financování: Tento projekt by m ěl být z části financován z vlastních zdroj ů, dota čních program ů (Program obnovy venkova) a program ů Evropské unie.

13.2 Projekt 2 - Vybudování nových úsek ů cykloturistický tras v mikroregionu

Popis projektu: Cyklistika je jednou z aktivit, která umož ňuje svou nenáro čností hojné využívání všemi věkovými kategoriemi obyvatel. V sou časné p řetechnizované dob ě je pohyb velmi důležitým prvkem zdravého životního stylu. Jízda na kole p řestavuje jednu z možností jak pe čovat o své zdraví, je také jedním z nejekologi čtějších a finan čně nenáro čným druhem sportu pro každého. Je velmi d ůležité podporovat tento sport a v neposlední řad ě jednu z variant osobní dopravy. Vybudování nových částí cykloturistických tras v oblasti mikroregionu Holešovska navazuje na strategický cíl rozvoj cestovního ruchu a ochrana životního prost ředí. Navazuje také na koncepci rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje. Vybudování nových cyklistických tras by p řisp ělo jist ě i k lepší dostupnosti ur čitých území pro obyvatele, a hlavn ě bezpe čnějšímu pohybu cyklist ů na komunikacích. Jedná se o úseky, které by m ěly být vybudovány prioritn ě. Na níže jmenovaných úsecích je cyklistická doprava hojn ě využívána pouze po nevyhovujících a z hlediska provozu automobil ů, nebezpe čných komunikacích. Nové úseky by m ěly navazovat na cyklistickou trasu sm ěrem na Krom ěř íž a na opa čnou stranu na Zlín. P řevážná část nových tras by m ěla být vedena po místních a ú čelových komunikacích, kde by se m ěla prolínat p řevážn ě pouze se zem ědělskou dopravou. Nové části cyklotras by m ěly vést v těchto úsecích: Koli čín/Rymice – Všetuly (Kolonka) délka se p ředpokládá cca 2,5 km po místní komunikaci dále po nezpevn ěné zem ědělské komunikaci až ke stávající lávce p řes Rusavu a po ní s navázáním na místní komunikaci ve Všetulých v tzv. kolonce za bývalým cukrovarem. Holešov (St řelnice) – Dobrotice, trasa by m ěla vést po částe čně zpevn ěné komunikaci ší řky 3,00 m za zámeckou oborou, zajiš ťující obsluhu zahrádká řské kolonie a dále po

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 102

místních komunikacích ší řky 3,5 – 6,0 m v místní části Dobrotice s konstrukcí živi čnou. Celková délka je cca 4,1 km. Holešov – Martinice tato trasa by m ěla propojovat centrum m ěsta s obcí Martinice, kde je relativn ě velmi silná vazba p ěší a cyklistické dopravy, realizovaná po silnici II/490, což je s ohledem na intenzitu dopravy velmi závažná dopravní závada. Trasa se napojuje za tratí ČD a je vedena po místních komunikacích ulicích Za Drahou a K Větřáku a dále po nezpevn ěné ú čelové komunikaci k lokalit ě V ětřák a k napojení na silnici II/490. Dále by měla být trasa vedena v soub ěhu s touto silnicí až do obce Martinice. Celková délka je cca 2,8 km. Holešov – P řílepy za čátek této trasy je shodný s předchozí trasou Holešov – Martinice, dále je trasa vedena po ulici Osvobození a dále po silnici III/490 11 do Obce P řílepy. Celková délka je cca 2,7 km. Cíl: Cílem je podpo řit ekologickou formu dopravy a tím zlepšit životní prost ředí v mikroregionu s tím souvisí i lepší dostupnost n ěkterých míst pro místní obyvatele a dále pomocí husté sít ě kvalitních cyklotras p řilákat do mikroregionu potencionální turisty a návšt ěvníky. Cílová skupina: Cílovou skupinou tohoto projektu jsou obyvatelé mikroregionu a turisté. Náklady: Celkové náklady na vytvo ření t ěchto nových úsek ů cyklistických tras se pohybují kolem 30.000 K č. Financování: O pokrytí náklad ů finan čními prost ředky by se z části d ělily obce mikroregionu a m ěsto Holešov, dále by se část finan čních prost ředk ů dala získat z fond ů Evropské unie a z programu na obnovu venkova.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 103

13.3 Projekt 3 – Odkanalizování mikroregionu Holešovsko

Popis projektu: Problematika zajišt ění podmínek zdravého životního prost ředí se stává s jedním z ožehavých problém ů života v obcích. Čistá a zdravá voda je jednou z rozhodujících částí životního prost ředí. Se vstupem České republiky do Evropské unie vznikla všem obcím v ČR povinnost zajistit odkanalizovaní obcí a čišt ění odpadních vod.

Tento projekt navazuje na strategický cíl ochrana životního prost ředí. M ěl by mít za úkol zásadním zp ůsobem vy řešit hladké a neškodné odvedení odpadních vod ze zájmového území mikroregionu Holešovska čišt ění vody na čistírnách odpadních vod s kapacitou odpovídající velikosti zne čišt ění a množství přivád ěných odpadních vod. Projekt by m ěl zahrnovat řešení t ěchto částí: výstavba spole čné kanaliza ční čistírny pro obce Karlovice, Kostelec u Holešova a N ěmčice, výstavba samostatné ČOV pro obec Rymice, Rošt ění, Pacetluky, Bo řenovice, Prusinovice, Tu čapy, Horní Lapa č, Kurovice a T řeb ětice. V obcích Dobrotice, Všetuly, Žopy, Martinice a P řílepy zajistit odvod odpadní vody a jejich likvidaci na stávající ČOV v Holešov ě. Vybudovat další spole čnou ČOV v obci Ludslavice, na kterou bude napojena i obec Zahnašovice. Ve všech obcích by m ěly být využity stávající systémy kanaliza ční sít ě. Nevyhovující úseky budou rekonstruovány. Systém stávající kanalizace bude dopln ěn o dostavbu kanalizace v těch částech obcí, kde kanalizace dosud nebyla vybudována, aby byly vytvo řeny podmínky pro odvedení veškerých odpadních vod. Dále budou trvale tekoucí zdroje povrchových vod od stokové sít ě odpojeny. Cíl: Cílem je zlepšení životního prost ředí a pracovních podmínek v obcích mikroregionu Holešovsko, ale vzhledem ke zlepšení čistoty a kvality vody v tocích Rusava a Mojena a jejich p řítok ů bude zvýšena i bezpe čnosti a ochrana pramen ů centrálního zdroje pitné vody oblastního vodovodu Krom ěř íž, v Hulín ě, Holešov ě. A i v dalších lokalitách zdroj ů pitné vody by m ělo dojít ke zlepšení čistoty. Problematika odvád ění a čišt ění odpadních vod je zásadním zp ůsobem do řešena jen pro m ěsto Holešov, kde byla v dřív ějším období provedena výstavba kanaliza ční čistírny odpadních vod, v četn ě odpovídající kanalizace, která zajistila p řítok odpadních vod z rozhodujících částí m ěsta a obce na ČOV.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 104

Cílová skupina: Cílovou skupinou by se m ěly stát obyvatelé obcí mikroregionu i dalších p řilehlých obcí a podnikatelské subjekty v mikroregionu. Náklady: Jelikož jde o finan čně náro čný projekt bude velice obtížné na n ěj shromáždit finan ční prost ředky. M ělo by se jednat cca o 280 mil. K č. Financování: Na financování by se m ěli sehnat peníze z dota čních program ů, programy Evropské unie a vlastní zdroje.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 105

14 ZÁV ĚR

Mikroregion pat ří svým po čtem obcí spíše k větším mikroregion ům. Je sou částí celku NUTS II – St řední Morava. Centrem mikroregionu je m ěsto Holešov. Na území mikroregionu žije více než 20.000 obyvatel. Co se tý če věku obyvatel je zde patrný soulad se Zlínským krajem i celou Českou republikou, dochází ke stárnutí obyvatel i když už ne takovým tempem jako v minulých letech. Bytový a domovní fond mikroregionu je v sou časné dob ě dosta čující. Zde by mohla hrát významnou roli plánovaná rychlostní komunikace R49, která p řes mikroregion povede a tím pádem dojde ke zvýšení atraktivnosti obcí v území. Vzhledem k nevelké vzdálenosti m ěsta Zlína od mikroregionu by mohlo dojít ke st ěhování movit ějších obyvatel m ěsta do jednotlivých obcí na území mikroregionu. Což by m ělo samoz řejm ě p říznivý vliv na rozvoj obcí. P ři posledním s čítání lidu, dom ů a byt ů bylo zjišt ěno zvýšení vzd ělanosti obyvatel. Co se tý če školství, zdravotnictví a služeb je centrem v této oblasti m ěsto Holešov. P ři srovnání ekonomické aktivity s jinými regiony je na tom mikroregion Holešovsko o n ěco h ůř e než ostatní, ekonomicky aktivních obyvatel je necelých 50% z celkového po čtu obyvatelstva. V ětšina vyjíždí za zam ěstnáním mimo své bydlišt ě. Nejmén ě obyvatel je zam ěstnáno v zem ědělství a nejvíce v tericální sfé ře, v pr ůmyslu a stavebnictví je zam ěstnáno zhruba 45% lidí. V mikroregionu provozuje svou činnost spoustu malých firem a živnostník ů, kte ří by v budoucnu mohly p ředstavovat pro své území významnou složku rozvoje. Míra nezam ěstnanosti se v roce 2004 pohybovala okolo 9,5 %. Což je mírn ě po pr ůměrem okresu Krom ěř íž. Přes území mikroregionu nevede žádná dálnice ani rychlostní silnice. Stavba rychlostní komunikace má být zahájena v roce 2007. Je zde ovšem pom ěrn ě hustá autobusová sí ť, která je vyhovující pro obyvatelstvo. Velkým rozvojovým potenciálem je v mikroregionu oblast cestovního ruchu, protože v mikroregionu se nachází n ěkolik významných kulturních památek (Holešovská synagoga, židovský hřbitov, Rymické stavby lidové architektury). Také životní prost ředí pat ří k mén ě poškozenému a množství p řírodních atraktivit by mohlo p řilákat více návšt ěvník ů do mikroregionu. Ovšem v oblasti cestovního ruchu je nutné vybudovat pot řebnou infrastrukturu pro rozvoj cestovního ruchu. Mikroregion má do budoucna výhled na r ůst a prosperitu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 106

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] Kolektiv autor ů. Úvod do regionálních v ěd a ve řejné správy. Plze ň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, 2004 - ISBN 80-86473-80-5.

[2] REKTO ŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J., a kolektiv. Strategie rozvoje m ěst, obcí, region ů a jejich organizací (ROPO, O.P.S., S.R.O., A.S., sdružení obcí). Brno: Masarykova univerzita v Brn ě, 1999. ISBN 80-210-2126-8.

[3] WOUKOUN, R., Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003- ISBN 80-245-051

[4] Regionální rozvojová agentura Východní Moravy. Strategický plán rozvoje mikroregionu Holešovsko. Zlín:[s.n.], 2000.

[5] Český statistický ú řad, Krajská reprezentace Zlín. Sčítání lidu, dom ů a byt ů 2001, okres Krom ěř íž, Zlínský kraj. Zlín: Český statistický úřad, Krajská reprezentace Zlín,2003, 13-7216-03.

[6] Český statistický ú řad [online].[cit. 2005-11-29]. Dostupný z WWW:

[7] Město Holešov [online]. [cit. 2005-11-29]. Dostupný z WWW:

[8] Obec Kurovice [online]. [cit. 2005-11-29]. Dostupný z WWW:

[9] Obec Ludslavice [online]. [cit. 2005-11-29]. Dostupný z WWW:

[10] Obec Martinice [online]. [cit. 2005-11-29]. Dostupný z WWW:

[11] Obec Míškovice [online]. [cit. 2005-11-29]. Dostupný z WWW:

[12] Obec Pacetluky [online]. [cit. 2005-11-29]. Dostupný z WWW:

[13] Obec Prusinovice [online]. [cit. 2005-11-29]. Dostupný z WWW:

[14] Obec P řílepy [online]. [cit. 2005-11- 19]. Dostupný z WWW:

[15] Obec Rošt ění [online]. [cit. 2005-11- 19]. Dostupný z WWW:

[16] Obec Rymice [online]. [cit. 2005-11- 16]. Dostupný z WWW:

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 107

[17] Obec T řebětice [online]. [cit. 2005-11- 16]. Dostupný z WWW:

[18] Obec Zahnašovice [online]. [cit. 2005-11- 16]. Dostupný z WWW:

[19] Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2005-11-03]. Dostupný z WWW:

[20] Portál ve řejné správy [online]. [cit. 2005-11- 03]. Dostupný z WWW:

[21] M ěsta a obce online [online]. [cit. 2005-11- 02]. Dostupný z WWW:

[22] Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvo ření VÚSC

[23] Zákon č. 59/2000 Sb., o ve řejné podpo ře (obecná pravidla o poskytování ve řejných podpor)

[24] Zákon č. 128/ 2000 Sb., o obcích (obecní z řízení)

[25] Zákon č. 248/2000 Sb., o podpo ře regionálního rozvoje.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 108

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK

ČOV Čisti čka odpadních vod

ČSÚ Český statistický ú řad

IVVS Informa ční výstražný a varovný systém

K.Ú. Katastrální území

MN Míra nezam ěstnanosti

OSV Č Osoba samostatn ě výděle čně činná

STS Strojní traktorová stanice

TKO Tuhý komunální odpad

ÚSES Územní systém ekologické stability

ZK Zlínský kraj.

ZPS Zm ěněná pracovní schopnost

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 109

SEZNAM GRAF Ů A MAP

Mapa 1 Mikroregion Holešovsko…………………………………………………14 Graf 1 Vývoj po čtu obyvatel Holešovska v období 1869 – 2004 ……………….21 Graf 2 Vývoj po čtu obyvatel v mikroregionu Holešovsko v letech 1992 – 2004……………………………………………………...22 Graf 3 Vývoj po čtu trvale obydlených byt ů v mikroregionu Holešovsko v letech 1961 – 2001) ……………………………………………………………..27 Graf 4 Vývoj domovního fondu v mikroregionu Holešovsko v letech 1930 – 2001……………………………………………………...27 Graf 5 Vývoj míry nezam ěstnanosti v mikroregionu Holešovsko ………………45 Graf 6 Porovnání nezam ěstnaných podle pohlaví ……………………………….45 Graf 7 Podíl osob se ZPS a absolvent ů na celkovém po čtu nezam ěstnaných k 31.12. 2004 ……………………………………………………………..47

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 110

SEZNAM TABULEK

Tab. 1. Velikostní kategorie obcí mikroregionu Holešovsko …………………….20 Tab. 3. Věková struktura obyvatelstva mikroregionu Holešovsko v letech 1991 - 2004 podle hlavních v ěkových skupin (v %) ……………24 Tab. 4. Srovnání hodnot indexu stá ří a pr ůměr.v ěku ob.mikroregionu a okresu Krom ěř íž v letech 1991 – 2004 …………………………………………...25 Tab. 5. Bytová výstavba v obcích mikroregionu Holešovsko v letech 1996 – 2004 ………………………………………………………28 Tab. 6. Po čty dom ů a byt ů v obcích mikroregionu Holešovsko (stav ke dni s čítání roku 1991 a 2001) …………………………………………………………29 Tab. 7. Struktura cenzových domácností podle typu v mikroregionu Holešovsko v porovnání s okresem Krom ěř íž v roce 1991 a 2001 (v%) ………………30 Tab. 8. Vzd ělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let v ěku v mikroregionu Holešovsko a okrese Krom ěř íž (v %) …………………………………….32 Tab. 13. Míra nezam ěstnanosti v mikroregionu Holešovsko činností (v %) (stav k 31.12 2002) ………………………………………...44

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 111

SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha I Bilance obyvatelstva v mikroregionu v období 1993 – 2004 Příloha II Vzd ělanostní struktura obyvatelstva za rok 1991 a 2001 Příloha III Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2004 Příloha IV Vyjíž ďka a dojíž ďka za prací a do škol (2001) Příloha V Po čet nezam ěstnaných osob Příloha VI Po čet uchaze čů o zam ěstnání podle vzd ělání Příloha VII Po čet uchaze čů o zam ěstnání podle v ěku Příloha VIII Po čet podnikatelských subjekt ů k 31.12.2004 Příloha IX Po čet podnikatelských subjekt ů dle právní formy Příloha X Po čet podnikatelských subjekt ů dle odv ětvové klasifikace ek. činností (v %) za rok 2002 Příloha XI Po čet podnikatelských subjekt ů dle odv ětvové klasifikace ek. činností (v %) Příloha XII Struktura p ůdního fondu (v ha) za rok 2001 Příloha XIII Struktura p ůdního fondu za rok 2001 Příloha XIV Struktura zem ědělské p ůdy (rok 2001) Příloha XV Struktura nezem ědělské p ůdy (rok 2001) Příloha XVI Přehled linek autobusové dopravy na území mikroregionu Holešovsko Příloha XVII Rozsah plynofikace v mikoregionu Příloha XVIII Přehled podílu domácností napojených na vodovod a kanalizaci Příloha XIX Oblasti mikroregionu Holešovsko ohrožené vodní erozí Příloha XX Přehled ubytovacích a stravovacích za řízení v mikroregionu Holešovsko Příloha XXI Přehled nevýrobních služeb Příloha XXII Přehled sportovních za řízení Příloha XXIII Kulturní památky obcí mikroregionu Příloha XXIV Přehled st ředních škol v mikroregionu Příloha XXV Výše p řísp ěvku obcí mikroregionu

PŘÍLOHA P I: BILANCE OBYVATEL V OBCÍCH MIKROREGIONU V OBDOBÍ 1993 - 2004

Živ ě Přirozený Přír ůstek Celkový Mikroregion Rok Zem řelí Přist ěhovalí Vyst ěhovalí narození Přír ůst.(úbytek) (úbytek) st ěhov. Přír ůst.(úbytek) Holešovsko 1993 229 235 -6 407 405 2 -4 1994 214 265 -51 520 414 106 55 1995 197 255 -58 382 310 72 14 1996 168 249 -89 392 287 105 24 1997 200 275 -75 368 299 69 -6 1998 184 223 -39 362 328 34 -5 1999 193 241 -48 327 280 47 -1 2000 181 217 -36 340 294 46 10 2001 185 223 -38 383 338 45 7 2002 196 232 -36 424 394 30 -6 2003 179 265 -86 418 351 67 -19 2004 187 243 -56 388 328 60 4 Okres cel. 1993 1241 1240 1 1375 1058 317 318 1994 1087 1252 -165 1205 883 322 157 1995 1003 1274 -271 1054 916 138 -133 1996 867 1167 -270 1065 865 200 -70 1997 902 1188 -286 1012 843 169 -117 1998 927 1137 -210 1005 818 187 -23 1999 899 1158 -259 994 775 219 -40 2000 872 1182 -310 1015 842 173 -137 2001 959 1155 -196 1157 968 189 -7 2002 889 1112 -223 1153 1010 143 -80 2003 878 1245 -367 1252 961 291 -76 2004 966 1130 -164 1196 1007 189 25

PŘÍLOHA P II: VZD ĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL ZA ROK 1991 A 2001

Vzd ělání st řední Území Pohlaví základní vysokoškolské neúplné úplné 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 Mikroregion muži 27,1 19,1 48,5 51,6 17,6 21,5 6,6 7,9 Holešovsko ženy 46,8 33,9 29,3 34,5 19,8 26,1 3,3 4,9 Okres muži 24,4 16,6 47,4 51,1 14,6 23,1 7,49 8,7 Krom ěř íž ženy 41,8 29,6 30,4 33,9 22,6 30,9 3,71 5,5

PŘÍLOHA P III: EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA V ROCE 2004

Vyjíž- Ekonomicky aktivní v tom pracovník ů v odv ětví dějící služby Území v tom Zem ěděl. a za prací Celk. Pr ům. Staveb. ostat. les.a vod. ek. činn. muži ženy hospod. z obce Bo řenovice 67 42 25 7 25 5 23 7 60 Holešov 6265 3447 2818 169 2095 487 2910 604 2375 Horní Lapa č 125 76 49 16 56 18 26 9 92 Kostelec u Hol. 434 235 199 37 171 43 170 13 316 Kurovice 105 64 41 17 41 6 37 4 73 Ludslavice 238 126 112 30 102 15 85 6 161 Martinice 332 177 155 37 131 39 115 10 247 Míškovice 226 129 97 26 101 21 74 4 171 Němčice 166 97 69 24 60 12 67 3 124 Pacetluky 97 58 39 12 37 10 35 3 80 Prusinovice 563 323 240 47 211 57 191 57 388 Přílepy 396 231 165 37 166 47 124 22 323 Rošt ění 353 202 151 40 141 38 121 13 254 Rymice 247 145 102 12 111 29 92 3 211 Třeb ětice 129 80 49 12 58 9 42 8 93 Zahnašovice 158 94 64 29 52 16 45 16 100 Žeranovice 369 209 160 18 133 46 129 43 248 Holešovsko 10270 5735 4535 570 3691 898 4286 825 4944 Okres KM 53587 29555 24032 3005 17880 4612 24321 3769 23205

PŘÍLOHA P IV: VYJÍŽ ĎKA A DOJÍŽ ĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL (2001)

Vyjíž ďka z obce Dojíž ďka do obce Saldo dojíž ďky Obce ekonom. žáci a stu- vyjíž ďka ek. žáci a stu- dojíž ďka ek. žáci a stu- aktivní denti úhrnem aktivní denti úhrnem aktivní denti Bo řenovice 59 24 88 7 1 8 -52 -23 Holešov 2074 762 2836 2956 998 3954 882 236 Horní Lapa č 96 48 144 10 0 10 -86 -48 Kostelec u Hol. 308 82 380 79 85 164 -229 3 Kurovice 69 49 118 38 2 40 -31 -47 Ludslavice 155 69 224 42 20 62 -113 -49 Martinice 232 103 335 39 27 66 -193 -76 Míškovice 168 84 252 29 2 31 -139 -82 Němčice 122 71 193 24 4 24 -98 -67 Pacetluky 80 45 125 3 2 5 -77 -43 Prusinovice 359 137 496 11 34 45 -348 -103 Přílepy 310 92 402 16 3 18 -294 -89 Rošt ění 252 160 412 44 1 45 -208 -159 Rymice 210 74 284 23 0 23 -187 -74 Třeb ětice 91 54 145 18 0 18 -73 -54 Zahnašovice 93 56 149 65 0 65 -28 -56 Žeranovice 225 78 303 61 5 66 -164 -73 Mikroregion 4903 1988 6886 3465 1184 4644 -1438 -804

PŘÍLOHA P V: PO ČET NEZAM ĚSTNANÝCH OSOB

stav k 31.12 Obec 2000 2001 2002 2003 2004 Bo řenovice 3 3 7 10 6 Holešov 458 463 506 651 660 Horní Lapa č 3 3 4 9 4 Kostelec u Holešova 20 24 27 49 52 Kurovice 6 10 7 7 7 Ludslavice 16 17 16 15 22 Martinice 10 13 17 19 23 Míškovice 9 7 10 14 16 Němčice 14 14 20 15 20 Pacetluky 7 7 11 12 11 Prusinovice 31 43 43 53 46 Přílepy 26 24 36 45 45 Rošt ění 17 25 17 23 23 Rymice 12 6 24 23 21 Třeb ětice 10 8 11 11 13 Zahnašovice 9 11 10 16 14 Žeranovice 15 43 26 28 23 Mikroregion Holešovsko 666 721 782 1000 1006

PŘÍLOHA P VI: PO ČET UCHAZE ČŮ O ZAM ĚSTNÁNÍ PODLE VZD ĚLÁNÍ

Uchaze či o zam ěstnání podle nejvyššího dosaženého vzd ělání bez vzd ělání vyu čení a s úplným s vyšším Územní útvar Stav k a se základním s neúplným st řed.vzd ěláním a VŠ vzd ěláním vzd ěláním st ředním vzd ěl. (s maturitou) Mikroregion 31.12. 2001 24,5 47,5 23,7 4,3 Holešovsko 31.12. 2004 23,7 53,6 19,4 3,4 Okres 31.12. 2001 20,3 49,4 27,1 3,1 Krom ěř íž 31.12. 2004 22,2 47,3 26,6 4,0

PŘÍLOHA P VII: PO ČET UCHAZE ČŮ O ZAM ĚSTNÁNÍ PODLE VĚKU

Uchaze či o zam ěstnání podle v ěku Územní útvar Stav k do 19 let 20 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více Mikroegion 31.12.2001 52 172 72 136 147 137 5 Holešovsko 31.12.2004 54 179 185 238 207 142 1 Okres 31.12.2001 164 1312 689 1023 1050 705 1 Krom ěř íž 31.12.2004 194 1534 805 1741 1445 766 1

PŘÍLOHA P VIII: PO ČET PODNIKATELSKÝCH SUBJEKT Ů K 31.12. 2004

po čet podnikatelských po čet fyzických po čet právnických Obec subjekt ů celkem osob osob Bo řenovice 24 20 4 Holešov 2326 1918 408 Horní Lapa č 55 52 3 Kostelec u Holešova 158 134 24 Kurovice 46 40 6 Ludslavice 113 103 10 Martinice 146 130 16 Míškovice 101 81 20 Němčice 70 64 6 Pacetluky 31 29 2 Prusinovice 164 146 18 Přílepy 162 151 11 Rošt ění 146 134 12 Rymice 86 74 12 Třeb ětice 56 50 6 Zahnašovice 54 41 13 Žeranovice 133 119 14 Mikroregion Holešovsko 3871 3286 585

PŘÍLOHA P IX: PO ČET PODNIKATELSKÝCH SUBJEKT Ů DLE PRÁVNÍ FORMY

Právní forma Obce organizace akciová obchodní podnikatelé družstvo ostatní zřizované obcí spole čnost spole čnost fyzické osoby Bo řenovice 0 0 0 0 20 4 Holešov 2 11 203 6 1918 186 Horní Lapa č 0 0 1 0 52 2 Kostelec u Hol. 0 1 9 1 134 13 Kurovice 0 0 0 0 40 6 Ludslavice 0 0 2 0 103 8 Martinice 0 1 3 1 130 11 Míškovice 0 1 8 0 81 11 Němčice 0 0 1 0 64 5 Pacetluky 0 0 0 0 29 2 Prusinovice 0 1 5 1 146 11 Přílepy 0 0 1 0 151 10 Rošt ění 0 0 2 2 134 8 Rymice 0 0 3 0 74 9 Třeb ětice 0 0 1 0 50 5 Zahnašovice 0 0 3 1 41 9 Žeranovice 0 0 3 0 119 11 Mikroregion Hol. 2 15 245 12 3286 311

PŘÍLOHA P X: PO ČET PODNIKATELSKÝCH SUBJEKT Ů DLE ODV ĚTVOVÉ KLASIFIKACE EK. ČINNOSTÍ (V %) ZA ROK 2002

Právní forma Obce zem ěděl. doprava podnikat. školství pr ůmysl staveb. služby správa lesnictví spoje obchod zdravot. Bo řenovice 13,64 36,36 4,55 4,55 18,18 27,27 0,00 4,55 Holešov 3,77 16,63 10,22 3,99 38,10 23,17 4,08 0,04 Horní Lapa č 34,04 14,89 19,15 0,00 21,28 6,38 2,13 2,13 Kostelec u Hol. 10,34 20,00 20,00 5,52 22,76 19,31 1,38 0,69 Kurovice 20,83 10,42 12,50 2,08 27,08 25,00 0,00 2,08 Ludslavice 14,15 37,74 11,32 2,83 14,15 17,92 0,94 0,94 Martinice 13,04 29,71 15,94 0,72 25,36 14,49 0,00 0,72 Míškovice 19,15 26,60 11,70 1,06 22,34 18,09 0,00 1,06 Němčice 20,83 11,11 15,28 1,39 37,50 12,50 0,00 1,39 Pacetluky 25,00 7,14 21,43 7,14 21,42 14,29 0,00 3,57 Prusinovice 14,84 20,00 13,55 3,23 30,32 16,77 0,65 0,65 Přílepy 4,90 32,17 21,68 2,80 20,28 16,78 0,70 0,70 Rošt ění 22,14 20,71 13,57 2,14 32,14 8,57 0,00 0,71 Rymice 8,24 20,00 21,18 0,00 24,71 24,71 0,00 1,18 Třeb ětice 36,54 17,31 9,62 5,77 15,38 13,46 0,00 1,92 Zahnašovice 12,50 22,92 10,42 6,25 25,00 20,83 0,00 2,08 Žeranovice 11,57 19,83 19,83 7,44 17,48 19,01 0,83 0,83 Mikroregion 8,38 19,13 12,46 3,65 32,68 20,63 2,67 0,46

PŘÍLOHA P XI: PO ČET PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ DLE ODV ĚTVOVÉ KLASIFIKACE EK. ČINNOSTÍ (V %)

zem ědělství a lesnictví pr ůmysl

3% 8% stavebnictví 21% 19% doprava a spoje

13% podnikatelé 32% 4% obchod podnikatelé služby školství a zdravotnictví

PŘÍLOHA P XII: STRUKTURA P ŮDNÍHO FONDU (V HA) ZA ROK 2001

v tom celková zem ědě- v tom nezem ě- v tom Obec vým ěra lská trv.travní dělská vodní zastav. ostat. orná zahrady sady lesní půda porosty půda plochy plochy plochy Bo řenovice 161 136 114 12 4 6 25 8 2 4 12 Holešov 3397 2336 2040 156 15 125 1061 317 46 131 567 Horní Lapa č 80 66 54 10 2 0 14 0 1 6 7 Kostelec u Hol. 1502 613 546 35 15 17 889 826 2 14 47 Kurovice 551 460 430 14 12 4 91 44 2 8 36 Ludslavice 585 521 489 13 7 12 64 14 3 11 36 Martinice 477 431 403 22 2 4 46 2 5 11 28 Míškovice 717 605 581 16 1 7 112 66 5 10 31 Němčice 319 265 242 11 12 0 54 31 1 5 17 Pacetluky 228 203 145 11 4 43 25 1 1 8 15 Prusinovice 1073 858 768 35 5 50 215 116 8 20 71 Přílepy 317 204 143 30 8 23 113 70 4 12 27 Rošt ění 747 657 568 27 20 42 90 37 5 14 35 Rymice 553 508 481 20 1 6 45 6 5 11 22 Třeb ětice 603 558 543 11 3 1 45 3 4 8 30 Zahnašovice 568 462 446 11 5 0 106 5 4 10 87 Žeranovice 538 469 421 31 1 16 69 25 7 12 25 Mikr.Holešovsko 12416 9352 8414 465 117 356 3064 1571 105 295 1093

PŘÍLOHA P XIII: STRUKTURA P ŮDNÍHO FONDU ZA ROK 2001

Struktura p ůdního fondu

25%

zem ědělská p ůda nezem ědělská p ůda

75%

PŘÍLOHA P XIV: STRUKTURA ZEM ĚDĚLSKÉ P ŮDY (ROK 2001)

Struktura zem ědělské p ůdy

1% 4% 5% orná p ůda zahrady sady

90% trvalé travní porosty

PŘÍLOHA P XV: STRUKTURA NEZEM ĚDĚLSKÉ P ŮDY (ROK 2001)

Struktura nezem ědělské p ůdy

36% lesní p ůda vodní plochy

51% zastav ěné plochy ostatní plochy

10% 3%

PŘÍLOHA P XVI: PŘEHLED LINEK AUTOBUSOVÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU HOLEŠOVSKO

Na území mikroregionu Autobusová linka Č-linky Provozovatel vede p řes (není v ozna čení linky) Krom ěř íž - Hulín - Míškovice 770090 ČSAD Krom ěř íž a.s. Kurovice Holešov - Kvasice - Lubná 770091 ČSAD Krom ěř íž a.s. Třeb ětice Krom ěř íž - Byst řice p. Host. - Tesák - Troják 770180 ČSAD Krom ěř íž a.s. Holešov Krom ěř íz - Holešov - Byst řice p.Host - Rajnochovice 770190 ČSAD Krom ěř íž a.s. Třeb ětice Krom ěř íž - Hulín - Kostelec u Holešova - Karlovice 770300 ČSAD Krom ěř íž a.s. Němčice Holešov - Kostelec u Hol. - Karlovice - N ěmčice 770320 ČSAD Krom ěř íž a.s. Rymice, Rošt ění Holešov - Prusinovice 770330 ČSAD Krom ěř íž a.s. Bo řenovice, Pacetluky Holešov - Prusinovice -Byst řice p. Hostýnem 770340 ČSAD Krom ěř íž a.s. Bo řenovice, Pacetluky Holešov - Bo řenovice 770350 ČSAD Krom ěř íž a.s. Holešov - Holešov-Žopy 770360 ČSAD Krom ěř íž a.s. Byst řice p. Hostýnem - Holešov - Fryšták - Zlín 770370 ČSAD Krom ěř íž a.s. Přílepy Holešov - Horní Lapa č – Žeranovice 770390 ČSAD Krom ěř íž a.s. Maritnice, Horní Lapa č Holešov - Ludslavice – Zahanšovice, Kurovice, Otrokovice 770400 ČSAD Krom ěř íž a.s. Míškovice Ludslavice, Zahnašovice, Holešov - Lechotice 770410 ČSAD Krom ěř íž a.s. Kurovice, Míškovice Byst řice p. Hostýnem – Holešov -Krom ěř íž 770420 ČSAD Krom ěř íž a.s. Třeb ětice Byst řice p. Hostýnem - Krom ěř íž -Vyškov - Brno 770430 ČSAD Krom ěř íž a.s. Holešov Rusava - Holešov – Krom ěř íž 770440 ČSAD Krom ěř íž a.s. Třeb ětice Zlín - Lukov - Holešov 820007 K.Housa - HOUSACAR Horní Lapa č, Martinice Zahnašovice, Kurovice, Zlín - Malenovice - Lechotice Racková - Holešov 820022 K.Housa - HOUSACAR Ludslavice, Míškovice Němčice, Kostelec u Hol., Rošt ění, Rymice, P řílepy, Horní Lapa č, Přerov - Holešov - Zlín 9200015 ČSAD Ostrava a.s. Martinice Přerov - Kostelec u Hol. 920018 ČSAD Ostrava a.s. Němčice Zlín - P řerov - Olomouc Přílepy,Horní Lapa č, Martinice, Rymice, Holešov 820271 ČSAD Vsetín a.s. Němčice, Kostelec u Hol. Zlín - Holešov - Krom ěř íž – Horní Lapa č, Martinice, Prost ějov 820811 ČSAD Vsetín a.s. Třeb ětice Zlín -Fryšták - Holešov 820821 ČSAD Vsetín a.s. Přílepy Žeranovice, Martinice, Zlín - Racková - Holešov 820831 ČSAD Vsetín a.s. Horní Lapa č

Prost ějov - Kojetín - Krom ěř íž- Holešov - Zlín 780630 FTL Prost ějov a.s. Třeb ětice, Martinice, Parudbice -Hradec Králové - Olomouc - Zlín - Luha čovice - ČSAD Pieš ťany - Nitra - Levice 000105 BUS Chrudim a.s. Holešov, Horní Lapa č Patizánské - Tren čín - Luha čovice - Olomouc 305701 SAD Prievidza š.p. Holešov Liberec - Hradec Králové Svitavy -Olomouc - P řerov - ČSAD Kostelec u Holešova, Zlín - Luha čovice 540900 Ústí nad Orlicí a.s. Holešov Brno - Krom ěř íž - Zlín - ČSAD Byst řice p.Host. - Vsetín 720721 Brno - m ěsto a.s. Holešov Luha čovice - Zlín - Krom ěř íž - Brno - Praha 820225 ČSAD Vsetín a.s. Holešov Zlín - Holešov - Krom ěř íž - Vyškov - Brno 820826 ČSAD Vsetín a.s. Přílepy Zlín - P řerov - Olomouc – Rýma řov - Přílepy, Holešov , Rymice, Karlova Studánka - Jeseník 820265 ČSAD Vsetín a.s. Kostelec u Holešova Luha čovice - Zlín - P řerov – Olomouc – Poli čka - Holešov, Rymice, Hradec Králové - Praha 820285 ČSAD Vsetín a.s. Kostele u Hol. Vsetín - Val.Mezi říčí - Zlín Holešov - Krom ěř íž - Brno 940035 ČSAD Vsetín a.s. Holešov Jeseník - Zlaté Hory - Karlova Studánka - Rýma řov - ČSAD Kostelec u Holešova, Olomouc - Přerov - Zlín 950104 BUS Ostrava a.s. Holešov Zlín - Krom ěř íž - Brno 820901 ČSAD Krom ěř íž a.s. Horní Lapa č, Holešov

PŘÍLOHA P XVII: ROZSAH PLYNOFIKACE V MIKROREGIONU

Zp ůsob vytáp ění Podíl domácností obce Území domácností v obci vytáp ěných plynem v % Bo řenovice tuhá paliva 25% (místní rozvod propan - butan) Holešov plyn 90% Horní Lapa č plyn 95% Kostelec u Holešova plyn 90% Kurovice plyn 52% Ludslavice plyn 95% Martinice plyn 80% Míškovice plyn 84% Němčice plyn 80% Pacetluky plyn 85% Prusinovice plyn (tuhá paliva, elekt řina) 45% Přílepy plyn 95% Rošt ění plyn 100% Rymice plyn (tuhá paliva) 50% Třeb ětice plyn 86% Zahnašovice plyn 70% Žeranovice plyn 92%

PŘÍLOHA P XVIII: P ŘEHLED PODÍLU DOMÁCNOSTÍ NAPOJENÝCH NA VODOVOD A KANALIZACI

Podíl domácností obce Podíl domácností obce Území napojených na ve řejný vodovod napojených na kanalizaci Bo řenovice ano ano Holešov - Holešov 100% 100% - Všetuly 100% 100% - Koli čín ne 100% - Tu čapy ano 100% - Žopy ano 100% - Dobrotice ne 100% Horní Lapa č 50% 100% Kostelec u Holešova 100% 100% Kurovice 0% 100% Ludslavice 20% 100% Martinice 19% 100% Míškovice 100% 100% Němčice 70% 100% Pacetluky 70% 100% Prusinovice 100% 100% Přílepy 100% 60% Rošt ění 100% 100% Rymice 10% 100% Třeb ětice 0% 86% Zahnašovice 100% 100% Žeranovice 100% 100%

PŘÍLOHA P XIX: OBLASTI MIKROREGIONU HOLEŠOVSKO OHROŽENÉ VODNÍ EROZÍ.

Stupe ň ohrožení p ůdy a její rozloha (v ha) Území velmi slabé slabé st řední silné velmi silné Bo řenovice 150 Holešov 103,5 24,8 135,5 Horní Lapa č Kostelec u Holešova 55 Kurovice 330 52 Ludslavice 1,5 Martinice Míškovice ano Němčice Pacetluky 20 Prusinovice ano Přílepy 40 Rošt ění 100 350 100 Rymice Třeb ětice Zahnašovice ano Žeranovice ano

PŘÍLOHA P XX: PŘEHLED UBYTOVACÍCH A STRAVOVACÍCH A ZA ŘÍZENÍ V MIKROREGIONU HOLEŠOVSKO

Území Penzion Ubytovna Restaurace Pohostinství Bo řenovice 1 Holešov 3 2 13 24 Horní Lapa č 1 Kostelec u Holešova 3 Kurovice 1 Ludslavice 3 Martinice 2 Míškovice 2 Němčice 1 Pacetluky 1 Prusinovice 3 Přílepy 1 3 Rošt ění 2 Rymice 3 Třeb ětice 1 0 Zahnašovice 1 Žeranovice 1 1

PŘÍLOHA P XXI: PŘEHLED NEVÝROBNÍCH SLUŽEB

Území kade řnictví kosmetika čistírna fotograf půjčovna Bo řenovice 1 0 0 0 0 Holešov 9 9 2 1 29 Horní Lapa č 0 0 0 0 0 Kostelec u Hol. 1 1 1 0 videop ůjčovna Kurovice 1 0 0 0 0 Ludslavice 2 1 0 0 0 Martinice 0 0 0 0 0 Míškovice 1 0 0 0 0 Němčice 1 0 0 0 0 Pacetluky 0 0 0 0 0 Prusinovice 2 0 0 0 0 Přílepy 1 0 0 0 0 Rošt ění 0 0 0 0 0 Rymice 0 0 0 0 0 Třeb ětice 0 0 0 0 0 Zahnašovice 0 0 0 0 0 Žeranovice 1 1 0 0 0

PŘÍLOHA P XXII: PŘEHLED SPORTOVNÍCH ZA ŘÍZENÍ

Obec Sportovní za řízení Bo řenovice Holešov 2x fotbalové h řiště,3x sportovní h řišt ě, volejbalové h řišt ě, 2x tenisové kurty, 4x t ělocvi čna, koupališt ě venkovní a kryté Horní Lapa č sportovní h řišt ě, víceú čelové h řišt ě (basketbal, volejbal, tenis hokejové h řišt ě) jízda na koni Kostelec u Holešova fotbalové h řišt ě, volejbalové h řišt ě, basketbalové h řišt ě 2x t ělocvi čna, nabídka jízdy na koni Kurovice sportovní h řišt ě,tenisové kurty, st řelnice, p řírod.koupališt ě přírodní koupališt ě Ludslavice fotbalové h řišt ě, p řír.hokejové h řišt ě, volejbalové h řišt ě, st řelnice venkovní koupališt ě Martinice fotbalové h řišt ě, t ělocvi čna, jízda na koni, víceú čelové h řišt ě (basketbal, volejbal,sezónn ě hokej) Míškovice fotbalové h řišt ě, st řelnice Němčice fotbalové h řišt ě, víceú čelové sportovní h řišt ě (basketbal, volejbal, tenis, v zim ě kluzišt ě) Pacetluky Prusinovice sportovní h řišt ě, sezónní hokejové h řišt ě, jízda na koni střelnice, venkovní koupališt ě, t ělocvi čna Přílepy tělocvi čna Rošt ění fotbalové h řišt ě, t ělocvi čna, venkovní koupališt ě Rymice fotbalové h řišt ě Třeb ětice tělocvi čna Zahnašovice fotbalové h řišt ě, volejbalové h řišt ě, tenisové kurty, sezónní Hokejové hřišt ě, posilovna Žeranovice fotbalové h řišt ě

PŘÍLOHA P XXIII: KULTURNÍ PAMÁTKY OBCÍ MIKROREGIONU Bo řenovice Holešov o kaple P. Marie na cest ě o Trinitá řský klášter s areálem sm ěrem na Pacetluky o kostel sv. Anny o kaple na návsi se zvonicí o stará židovská synagoga o židovský h řbitov Žeranovice o kaple sv. Martina a sv. K říže o zámek, sochy sv. Josefa a o kostel Nanebevzetí P. Marie s Černou kaplí a sv. Vendelína, se sochami, morový sloup o památkov ě chrán ěné území o zámek se zámeckým parkem, Zemanova Hrádek, farní kostel sv. kovárna, pam ětní k říž v poli u vodárny Vav řince, kaple sv. Jána o podstavec s křížem o socha Immaculáty o socha sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého o pomník B. Smetany

Horní Lapa č Kostelec u Holešova o pam ětní k říž z r. 1866 o kamenný kostel sv. Petra a Pavla z r. 1735 o kaple sv. Floriána z r. 1908 o kamenný k říž u kostela o socha P. Marie z r. 1946 Kurovice Ludslavice o kostel sv. Kunhuty o kostel sv. Václava o Tvrz Kurovice z r. 1275 o boží muka a k říže o přírodní rezervace Kurovický lom Míškovice Němčice o filiální kostel sv. Antonína o kaple se zvonicí, prastará tvrz na okraji obce o kaple sv. Floriána o smír čí k říž, jeden ze čty ř k říž ů svého druhu na okrese Prusinovice Přílepy o tvrzišt ě Hrádek o pam ětní k říže se sochami o katolický kostel sv. o areál zámku s kaplí Nanebevzetí P. Marie a Kate řiny, v kostele jsou se zámeckým parkem umíst ěny náhrobní kameny pán ů z Víckova a Prusinovic o evangelický kostel, Boží muka, pam ětní k říž Rošt ění Rymice o římskokatolický kostel sv. o římskokatolický kostel sv. Bartolom ěje z r. Floriána z r. 1933, socha sv. 1786, socha sv. Jana Nepomuckého, Poklona Panny Marie ve sm ěru na Rošt ění, pam ětní k říž, soubor o 3 kamenné k říže lidových staveb – n ěkolik doškových o 2 d řev ěné k říže chaloupek, v ětrný mlýn, kovárna, o 3 boží muka hospodá řská tvrz

Třeb ětice Zahnašovice o římskokatolický kostel sv. o římsko katolický kostel z r. 1937 Vendelína

PŘÍLOHA P XXIV: PŘEHLED ST ŘEDNÍCH ŠKOL V MIKROREGIONU Gymnázium Ladislava Jaroše St řední škola má dv ě formy studia: o čty řleté, které navšt ěvují žáci základních škol po absolvování 9. t řídy o osmileté, ur čené pro absolventy 5. t říd základních škol Gymnázium prošlo v nedávných letech velkou rekonstrukcí, která za čala v roce 199 a nejv ětší investicí bylo vybudování nové t ělocvi čny (sportovní haly) s komplexním příslušenstvím. Žáci se stravují ve vlastní jídeln ě, kam se dováží jídlo ze ZŠ Družby. Gymnázium je po stránce zajišt ění výuky dob ře vybaveno.

St řední policejní škola Ministerstva vnitra Škola je jednou ze t ří nejv ětších policejních škol v ČR. Její sou částí je internát a výcvikové prostory (st řelnice) a výcvikové st ředisko kynologie. Studium je zam ěř eno hlavn ě na základní odbornou p řípravu policist ů v délce jednoho roku, dále je zde čty řleté maturitní studium v oboru bezpe čnostní právní činnosti. Celkový po čet student ů p řesahuje 1000. Škola má dobré podmínky pro výuku.

St řední odborná škola v ul. Pivovarská St řední odborná škola vznikla v roce 1991. P ůvodn ě fungovala v budov ě M ěstského domu dětí a mládeže jako škola rodinná. Od 1. července 1997 se zm ěnila na St řední odbornou školu. Výuka probíhá v 8 t řídách a je zam ěř ena k obchodnické praxi na všech úrovních a jsou vyu čovány p ředm ěty nutné pro obchodn ě-podnikatelskou činnost.

Soukromá podnikatelská škola PaedDr. Jaromír Stratil s.r.o. Tato škola vznikla v roce 1991 a v roce 1992 získala prostory na nám ěstí dr. E. Beneše. Škola zabezpe čuje čty řleté studium pro žáky základních škol a poskytuje jim úplné st ředoškolské vzd ělání ukon čené maturitní zkouškou. Zam ěř uje se na oblast administrativn ě technickou, management obchodu, automobilovou dopravu, od ěvnictví, elektrotechniky a strojírenství. Sou částí školy je Soukromé st řední u čilišt ě (SOU) obor ů kucha ř, číšník, krej čí, truhlá ř. Škola dále organizuje dálkové studium v oborech požární technika, provozní technika, elektrotechnika a podnikání.

Odborné u čilišt ě a praktická škola Tato škola se nachází v budov ě bývalého soudu u vlakového a autobusového nádraží. Škola je p řísp ěvkovou organizací Zlínského kraje. Je zam ěř ena na činnost odborného učilišt ě, dále na tzv. praktickou školu. Sou částí školy je jídelna, sloužící i žák ům z jiného školního za řízení a dob ře vybavený internát. Škola poskytuje tyto u čební obory. Šití od ěvů, kuchařské práce a praktická škola t říletá se zam ěř ením na kucha řské práce nebo na šití od ěvů. Žáci jsou p řijímání ze zvláštních škol a základních škol s nedokon čeným základním vzd ěláním. Škola se ukon čuje praktickými záv ěre čnými zkouškami po t říletém studiu.

PŘÍLOHA P XXV: VÝŠE P ŘÍSP ĚVK Ů OBCÍ MIKROREGIONU Po čet obyvatel Čl. p řísp ěvek Čl. p řísp ěvek Obec k 1.1. 2005 15,-/osoba na obyv. v Kč Bo řenovice 179 15 2 685,00 Holešov 12394 15 185 910,00 Horní Lapa č 252 15 3 780,00 Kostelec u Hol. 948 15 14 220,00 Kurovice 249 15 3735,00 Ludslavice 464 15 6960,00 Martinice 659 15 9885,00 Míškovice 463 15 6945,00 Němčice 351 15 5265,00 Pacetluky 222 15 3300,00 Prusinovice 1208 15 18120,00 Přílepy 843 15 12645,00 Rošt ění 701 15 10515,00 Rymice 557 15 8355,00 Třeb ětice 276 15 4140,00 Zahnašovice 340 15 5100,00 Žeranovice 758 15 11 370,00 Celkem 21 266 15 312 960,00 K č