Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Travel to services in selected region

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Autor: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Jana Brablíková

Brno, červen 2009 Jméno a příjmení autora: Jana Brablíková Název diplomové práce: Spádovost za službami ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Travel to services in selected region Katedra: Regionální ekonomie a správa Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2009 Anotace

Předmětem této diplomové práce je spádovost za službami ve vybraném regionu Kroměřížsko. Šetřené území zahrnuje 76 obcí ze správního obvodu Kroměříže a jeho okolí. V celém šetřeném území byla zjištěna dojížďka do zdravotnických zařízení, dojížďka do škol a dojížďka za maloobchodem a za službami. Podle této dojížďky byly vymezeny parciální regiony zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Na jejich základě byl vymezen komplexní obslužný region. Potřebné informace o dojížďce za službami byly získány na základě dotazníkového šetření. Annotation

The aim of this thesis is travel to services in the selected region Kroměřížsko. The investigation area comprises 76 municipalities of the administrative district Kroměříž and its surroundings. There has been found out commuting to the schools, to the healthcare facilities and commuting for retail and services in the whole investigation territory. According to this commuting the health partial region, partial region of education and partial region of retail and services were specified. The complex region of services was then defined on the basis of the partial regions. Necessary information about the travel to services was obtained on the basis of questionnaire survey. Klíčová slova region, Kroměřížsko, hierarchie služeb, spádovost, zdravotnictví, školství, maloobchod a služby, dotazníkové šetření Keywords region, Kroměřížsko, hierarchy of services, travel, public health, educational system, retail and services, questionnaire survey

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Spádovost za službami ve vybraném regionu“ vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 17. června 2009

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za vedení diplomové práce a za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH

ÚVOD ...... - 7 -

1 VYMEZENÍ REGIONŮ, STŘEDISEK A OBSLUŽNÉ SPÁDOVOSTI...... - 8 -

1.1 DĚLENÍ REGIONŮ ...... - 8 - 1.1.1 Homogenní regiony...... - 8 - 1.1.2 Nodální regiony ...... - 9 - 1.2 HIERARCHIE REGIONŮ ...... - 10 - 1.2.1 Regionotvorné procesy...... - 14 - 1.3 METODIKA VÝBĚRU STŘEDISEK...... - 17 - 1.3.1 Výběr středisek pomocí statistických charakteristik ...... - 17 - 1.3.2 Určení středisek dle dynamických charakteristik...... - 18 - 1.3.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti...... - 19 - 1.4 VYMEZENÍ SFÉR VLIVU OBSLUŽNÝCH STŘEDISEK...... - 20 - 1.4.1 Vymezení sfér vlivu středisek založené na interakčních modelech...... - 20 - 1.4.2 Vymezení sfér vlivu na základě anketárních šetření...... - 21 -

2 TEORETICKÉ VYMEZENÍ DOTAZNÍKU A JEHO TVORBA...... - 24 -

2.1 METODIKA TVORBY DOTAZNÍKU ...... - 24 - 2.1.1 Pravidla návrhu dotazníků...... - 25 - 2.1.2 Metody a techniky sběru dat ...... - 26 - 2.2 PROCES TVORBY VLASTNÍHO DOTAZNÍKU ...... - 29 - 2.2.1 Využitá data ...... - 29 - 2.2.2 Tvorba dotazníku a popis vymezeného území ...... - 30 -

3 VYMEZENÍ REGIONŮ...... - 35 -

3.1 METODIKA PRÁCE ...... - 35 - 3.2 ZDRAVOTNICKÝ REGION...... - 41 - 3.2.1 Nadlokální zdravotnický region ...... - 41 - 3.2.2 Mikroregionální zdravotnický region ...... - 44 - 3.3 ŠKOLSKÝ REGION ...... - 46 - 3.3.1 Nadlokální školský region...... - 46 - 3.3.2 Mikroregionální školský region ...... - 49 - 3.4 REGION MALOOBCHODU A SLUŽEB...... - 51 - 3.4.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb...... - 52 - 3.4.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... - 55 - 3.5 KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ REGION ...... - 57 - 3.5.1 Nadlokální úroveň...... - 57 - 3.5.2 Mikroregionální úroveň ...... - 60 - 4 PŘÍPADOVÁ STUDIE- SROVNÁNÍ VÝPOVĚDÍ OBYVATEL A VEDENÍ OBECNÍCH ÚŘADŮ NA KORYČANSKU ...... - 62 -

5 SROVNÁNÍ...... - 68 -

ZÁVĚR...... - 74 -

SEZNAM LITERATURY ...... - 77 -

INTERNETOVÉ ZDROJE ...... - 79 -

SEZNAM TABULEK ...... - 80 -

SEZNAM OBRÁZKŮ...... - 80 -

SEZNAM PŘÍLOH...... - 81 -

ÚVOD

Společnost dnešní doby je možné charakterizovat stále se zvyšujícími potřebami, nároky a požadavky na různé druhy služeb. Uspokojování celého spektra služeb je možné jen v místech, kde jsou tyto služby dostupné. Vzhledem k tomu, že zařízení, kde lze uspokojovat různé potřeby, se nachází jen v určitém počtu středisek, je nutné do těchto středisek dojíždět. Znamená to, že právě dojížďka za různými druhy služeb představuje prostředek, který zmírňuje nevyrovnané rozmístění obyvatel a zařízení občanské vybavenosti.

Problematikou, kterou budu zkoumat v této práci, je analýza procesů obslužné spádovosti ve vybraném regionu a následné vymezení parciálních regionů a komplexního obslužného regionu v šetřeném území. Vybraným územím pro tuto práci je oblast města Kroměříže a jeho blízkého okolí a zahrnuje celkem 76 obcí. Pomocí dotazníkového šetření jsem v těchto obcích zjišťovala dojížďku obyvatel do zdravotnických zařízení, dojížďku do škol a dojížďku za maloobchodem a službami, přičemž šetření pro celé území bylo provedeno přes obecní úřady.

Na základě analýzy informací z dotazníkového šetření mám dosáhnout několika stanovených cílů.

Jako první cíl jsem si stanovila vymezit pomocí dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol a dojížďky za maloobchodem a službami parciální regiony. Jsou popsány ve 3. kapitole. Konkrétně se jedná o podkapitolu 3.2, v níž je vymezen zdravotnický region, podkapitolu 3.3, kde je vytyčen školský region a podkapitolu 3.4, v níž je stanoven region maloobchodu a služeb. U všech regionů jsou určeny jak nadlokální, tak mikroregionální střediska a jejich sféry vlivu. Tyto výsledky jsou vždy zaneseny do map.

Dalším cílem je vymezit na základě těchto parciálních regionů zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb komplexní obslužný region v šetřeném území. Tento komplexní obslužný region je součástí 3. kapitoly a konkrétně je popsán v podkapitole 3.5.

Třetím cílem je porovnat výsledky zjištěné v mé práci s výsledky jiných prací a s dostupnými informacemi a také srovnat výpovědní hodnotu náhradního šetření provedeného přes obecní úřady s přímým šetřením provedeným u 2% vzorku obyvatel. Srovnání celkových výsledků je provedeno v 5. kapitole a srovnání výpovědní hodnoty obsahuje 4. kapitola.

- 7 - 1 VYMEZENÍ REGIONŮ, STŘEDISEK A OBSLUŽNÉ SPÁDOVOSTI

Tato kapitola bude zaměřena na základní vymezení regionů, regionotvorných procesů a hierarchie služeb a na hierarchii regionů. Dále se budu zabývat zejména metodikou výběru středisek a vymezením sfér vlivu obslužných středisek, jelikož jde o stěžejní problematiku, která bude dále použita pro praktickou část práce.

Obecné vymezení pojmu region je velmi obtížné, jelikož je hojně používán v různých smyslech a v mnoha vědních disciplínách. Nelze přesně stanovit univerzální definici, záleží vždy na tom, pro jaký účel je vymezována. Většinou je region chápán jako část krajiny, resp. nějaké území, které lze vymezit podle společných prvků. „Nejjednodušším způsobem lze region definovat jako určitou část geografické sféry, tedy jako výsledek její prostorové či územní diferenciace. Obecně je přijímána definice chápající region jako složitý dynamický prostorový systém, který se formuje na zemském povrchu na základě určitých znaků a procesů, které jej odlišují od okolí.“ (Anděl 1996, s. 5), (Toušek et al. 2008, s. 372, 373)

1.1 Dělení regionů

Klasifikace, analýza a identifikace regionů je jedním ze základních úkolů geografie a napomáhají zpřesňovat obecné pojetí regionu. Regiony je možné vymezit dle různých kritérií, nicméně nejdůležitější klasifikací regionů je v geografii členění podle formy. V tomto případě jsou pak regiony vymezeny jednak na základě společných znaků, resp. na základě vnitřní podobnosti jevů, které tyto regiony tvoří a mohou být založeny také na intenzitě vazeb spojujících region s jeho různými částmi. Podle tohoto členění lze tedy rozlišit dva základní typy regionů: (Anděl 1996, s. 6, 21), (Toušek et al. 2008, s. 374 - 377)

ƒ homogenní (formální) regiony ƒ nodální (funkční) regiony

1.1.1 Homogenní regiony

Tyto regiony jsou charakteristické svou vnitřní homogenitou a vnější heterogenitou, jinými slovy jsou tedy založeny na vnitřní podobnosti a zároveň na odlišnosti od okolí. Je však nutno poznamenat, že se nemůže jednat o absolutní homogenitu, ale hovoříme o homogenitě

- 8 - relativní. „Homogenní regiony jsou vymezovány na základě podobných vlastností jevů vlastních danému regionu.“ Patří k nim relativně nekomplexní regiony, se kterými se setkáváme ve fyzické geografii, ale také různé politické či administrativní celky, kulturní regiony, založené například na stejném náboženství nebo národnosti, produkční zemědělské regiony, rekreační regiony, a další. Záleží vždy na typu kritérií, dle kterých je region vymezen, ať už jde o kritéria fyzickogeografická či humánněgeografická. (Anděl 1996, s. 6, 21), (Toušek et al. 2008, s. 378, 379)

1.1.2 Nodální regiony

Nodální regiony jsou označovány také jako spádové, či funkční regiony. Na rozdíl od homogenních regionů jsou vnitřně heterogenní. „Jsou založeny jako prostorový systém na vazbách a interakcích mezi jádrem regionu1 a jeho zázemím. Vztahy v území se u tohoto typu regionu uskutečňují typicky ve směru horizontálním. Kritériem pro vymezování těchto regionů je síla, resp. intenzita vazeb mezi střediskem a prvky v zázemí“. Právě středisko a zázemí mají pro tyto regiony hlavní význam. Ve středisku jsou koncentrovány zejména inovace a pokrok. Zázemí se rozkládá okolo střediska a je jím ovlivňováno. Tento vliv střediska se však na různých místech zázemí liší. V bezprostřední blízkosti od centra je největší a se zvětšující se vzdáleností klesá. „Nodální regiony se častěji objevují v humánní geografii. Příkladem jsou regiony dojížďky do zaměstnání, do škol, regiony obslužnosti nebo migrační regiony. Tento typ bývá často označován jako sociogeografický region.“ (Anděl 1996, s. 7,21), (Toušek et al. 2008, s. 379, 380)

Sociogeografický region

„Z obecného pojetí sociálněgeografických resp. sociogeografických2 regionů vyplývá, že rozhodujícím hlediskem při jejich určování a vymezování je hledisko funkční, resp. vztahové. V zásadě jde o vymezení relativně autonomních, objektivně existujících komplexů sociogeografických prvků a jejich vztahů, tj. organických územních celků. Obecně tedy

1 Jádro regionu bývá označováno také jako středisko, ohnisko či nodus. 2 Pojem sociálněgeografický region používají autoři Hampl, Gardavský, Kühnl ve starší publikaci Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR - z roku 1987, pojem sociogeografický region zase používá Hampl v publikaci Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext – z roku 2005. V dalším textu budu používat pojmu sociogeografický region.

- 9 - představuje sociogeografický region komplex rozmanitých sociálněgeografických jevů integrovaných jejich vzájemnými vztahy. Organizace těchto vztahů odráží současně formu příslušné územní dělby práce, vnitřní diferenciaci relativně komplexního celku do základních funkčních – specializovaných – částí. V sociálněgeografické realitě můžeme ovšem rozlišovat množství různých vztahů, resp. regionálních procesů, přičemž často zjišťujeme jejich vzájemnou nesouhlasnost, stejně jako jejich významovou nerovnocennost.“ Z toho tedy vyplývá, že vymezování těchto sociogeografických regionů musí být postaveno na takových vztazích, které mají hlavní význam a integrační úlohu, přičemž platí, že tyto vztahy není možné vymezit jednoúrovňově3. „ Je přirozené, že v závislosti na zvětšování regionů dochází k postupnému relativnímu uzavírání stále většího počtu vztahů, ke zvyšování soběstačnosti regionů atd. Tyto skutečnosti vyjadřují na jedné straně všeobecnou souvislost mezi velikostí a vztahovou uzavřeností regionů a na straně druhé dominantní význam řádovostní diferenciace pro stanovení hlavních region integrujících vztahů.“ Východiskem pro celou regionalizaci je tedy v tomto smyslu sociogeografická regionalizace a její řádovostní úrovně. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 129 - 131)

1.2 Hierarchie regionů

Stejně jako se u mnohých jiných témat setkáváme s hierarchií, tak i pro regiony je charakteristické, že jsou pro ně určeny hierarchické úrovně. V rámci sociogeografické regionalizace jsou tyto hierarchické úrovně vymezovány.

Zpracování sociogeografické regionalizace České republiky je již několikáté v pořadí a vždy bezprostředně navazuje na předchozí práce v této problematice. Zpracování je pokaždé primárně založeno na výsledcích cenzů z příslušných let, které poskytují informace o dojížďkách za prací a do škol, přičemž tyto informace se vyznačují územně podrobným členěním. Tyto dojížďkové procesy považuje Hampl dle jejich hodnocení za natolik reprezentativní, aby na jejich základě mohla být vymezena sociogeografická hierarchie. (Hampl 2005, s. 78, 79)

Hamplova sociogeografická regionalizace se vyznačuje několika hlavními zásadami. V prvé řadě se jedná o vymezení mikroregionů 1. stupně. Jsou označovány jako základní stavební

3 Bližší vymezení vztahů, resp. regionálních procesů bude ještě v této kapitole uvedeno.

- 10 - jednotky celé regionalizace a pro jejich stanovení je nejdůležitější „převládající směr pracovní vyjížďky z jednotlivých obcí do vybraných středisek.“ Dojížďka do zaměstnání je totiž nejintenzivnější a relativně uzavřený regionální proces, vhodný pro vymezení „měřítkově nejnižších funkčních sociogeografických jednotek.“ Další zásada spočívá v tvorbě vyšších sociogeografických jednotek na základě převažujícího směru celkové vyjížďky4. U těchto hierarchických úrovní jsou nejdůležitější dojížďka do zaměstnání i do škol, tedy vztahy mezi středisky. Posledními jsou dvě obecnější zásady. V prvním případě se jedná o „požadavek územní celistvosti vymezovaných regionů – tedy vyloučení enkláv.“ Druhou touto zásadou je „požadavek dostatečné (minimální, kritické) velikosti jak celého regionu, tak samotného zázemí střediska.“ (Hampl 2005, s. 79, 80)

Na základě těchto zásad pak Hampl v rámci celé republiky vymezuje čtyři základní hierarchické úrovně, které se odlišují především velikostí a také uplatňovanými procesy. Těmito úrovněmi jsou mikroregiony 1. stupně, mikroregiony 2. stupně, mezoregiony a makroregion. V rámci úrovně mikroregionů 1. stupně zmiňuje také subregiony, jejichž úroveň je pro potřeby této práce důležitá, proto ji budu charakterizovat samostatně, a to nejen podle Hampla, ale i podle dalších autorů.

ƒ Subregiony

„Subregiony je možné charakterizovat jako relativně nekomplexní územní celky, tedy jako jednotky, v jejichž rámci nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel. V jejich rámci jsou relativně uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a některými základními službami. Ostatní obslužné vztahy, jako např. nákup průmyslového zboží, jsou uzavřeny nedostatečně. Pokud jde o vztahy pracovní, ty jsou v rámci subregionů uzavřeny pouze výjimečně. Orientačně je možné subregiony srovnat se spádovým územím středisek osídlení místního významu.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131) V rámci současného správního členění je možné subregiony do určité míry přirovnat k soustavě obcí II. stupně.

Hampl označuje subregiony jako přechodné jednotky, které nesplňují velikostní kritéria pro mikroregiony 1. stupně a mají jen částečnou mikroregionální funkci. Dělí je na dvě skupiny, subregiony typu A a B. Subregiony typu A splňují podmínku minimální populační velikosti

4 Tyto vyšší sociogeografické jednotky jsou tvořeny seskupováním mikroregionů 1. stupně dle celkové vyjížďky.

- 11 - celého regionu, ale v jejich zázemí už podmínka minimálního počtu obyvatel splněna není. U subregionů typu B je tomu naopak. Jejich zázemí dosahuje potřebné minimální populační velikosti, avšak kritické velikosti celého regionu dosaženo není. (Hampl 2005, s. 81)

ƒ Mikroregiony 1. stupně

„Jedná se o elementární funkční jednotky celého regionálního systému.“ Jejich skladebností jsou tvořeny ostatní vyšší hierarchické úrovně (celky). Tyto regiony jsou silně integrované a typicky nodální. Na této úrovni jsou uzavřeny nejdůležitější regionální procesy, především dojížďka za prací, která je právě hlavním vymezujícím kritériem. Podle jejího převažujícího směru z jednotlivých obcí do vymezených středisek byly tyto mikroregiony především vymezeny. „V některých případech jsou také upraveny podle pravděpodobného obslužného spádu obcí a dojížďky do škol a při konečném výběru byla použita velikostní kritéria.“ Mikroregionům 1. stupně5 ve skutečnosti většinou odpovídá soustava obvodů obcí s rozšířenou působností. (Hampl 2005, s. 79-99)

ƒ Mikroregiony 2. stupně

Na této hierarchické úrovni jsou dle již zmiňovaných zásad sociogeografické regionalizace významné hlavně vztahy mezi středisky samotnými. Integrita těchto regionů je však už slabší. Při výběru středisek této úrovně je také využíváno především kritérium populační velikosti, přičemž jako střediska byla primárně označena ta, kterým byl podřízen nějaký mikroregion 1. stupně. Systém mikroregionů 2. stupně můžeme do určité míry připodobnit k dřívější soustavě okresů. (Hampl 2005, s. 79 – 99)

ƒ Mezoregiony

Mezoregiony jsou již dost rozsáhlými jednotkami. Jejich integrita je značně omezená a také mají na této úrovni hlavní význam poněkud odlišné procesy6 ve srovnání s mikroregiony 1. stupně, jakožto stavebními jednotkami celého regionálního systému. Oproti regionalizaci k roku 1991 však na této úrovni došlo ke změně. U této předchozí regionalizace byly vymezeny i mezoregiony 2. stupně, kam patřila města Brno a Ostrava. V regionalizaci k roku 2001 však

5 Mikroregiony 1. stupně jsou doplněny o několik desítek významnějších subregionálních středisek. 6 V případě mezoregionů se k těmto procesům řadí především nedenní dojížďka do zaměstnání, resp. přechodná migrace, dojížďka studentů do středních a hlavně vysokých škol.

- 12 - Hampl úroveň mezoregionů 2. stupně, jakožto samostatný hierarchický stupeň vyloučil. Na našem území se nachází 12 mezoregionů a dle současného administrativního stavu odpovídají krajům. (Hampl 2005, s. 78 – 98)

ƒ Makroregion

Makroregion představuje v České republice nejvyšší hierarchickou úroveň, tudíž je ztotožňován s celým jejím územím. Praha je tedy jednoznačným makroregionálním střediskem. (Hampl 2005, s. 82 )

Výše popsaná Hamplova regionalizace se od těch z dřívějších let liší jen v nepatrných úpravách jejich úrovní. Pokud ji srovnám s regionalizací uvedenou v publikaci Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR z roku 1987, mohu pozorovat, že má opět čtyři základní řádovostní úrovně, pouze trochu jinak vymezené. Na první úrovni se zde namísto mikroregionů 1. stupně vyskytují subregiony, jakožto „relativně nekomplexní územní celky“7 a jsou zde ztotožňovány s územím středisek osídlení místního významu. Další úrovní jsou mikroregiony, v jejímž rámci lze vymezit první a druhý stupeň.8 První mikroregionální stupeň je zde spojován s územím střediska osídlení obvodního významu9 a druhý je stejně jako u Hampla připodobňován k okresům. Třetí i čtvrtá úroveň jsou již stejné, tedy na třetí úrovni jsou mezoregionální celky a čtvrtá úroveň je představována makroregionem. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131, 132)

Sociogeografická regionalizace z roku 1976 od autorů Hampla, Ježka a Kühnla má opět čtyři hierarchické stupně. První dva se také lehce odlišují a druhé dva jsou stejné jako u předchozích zmiňovaných regionalizací. Na první úrovni jsou tedy subregiony či mikroregiony 1. řádu, na druhé mikroregiony či elementární sociálně geografické regiony a na třetí a čtvrté úrovni jsou opět vymezeny mezoregiony a makroregion. (Hampl, Ježek, Kühnl 1976)

V dalších kapitolách práce budu vymezovat parciální obslužné regiony a komplexní obslužný region. Nejedná se však o klasické komplexní regiony jak je vymezuje Hampl, jelikož ve svém výzkumu nezjišťuji pracovní dojížďku, podle které je Hampl převážně vymezil.

7 Stejným způsobem subregiony vymezuje i Hampl a zmiňuje je v rámci první úrovně – mikroregionů 1. stupně. 8 V Hamplově regionalizaci představuje každý tento mikroregionální stupeň samostatnou úroveň. 9 U Hampla jsou mikroregiony 1. stupně ztotožňovány se soustavou obvodů obcí s rozšířenou působností.

- 13 - Regiony, které budu vymezovat, lze spíše ztotožnit se základními obslužnými regiony10, určenými na základě dojížďky za službami, dojížďky do škol a zdravotnických zařízení. Tyto obslužné regiony jsem vymezovala na nadlokální a mikroregionální úrovni, přičemž nadlokální regiony lze ztotožnit s výše popsanými subregiony a mikroregionální regiony zase s mikroregiony 1. stupně.

1.2.1 Regionotvorné procesy

Regionotvorné procesy jsou důležité zejména z hlediska vymezování regionů. V následující podkapitole obecně zmíním nejdůležitější regionotvorné procesy a podrobněji konkrétní procesy, zjišťované pro účely této práce, kterými jsou dojížďka do zdravotnických zařízení, dojížďka do škol a dojížďka za službami.

„Klíčový význam má zdůraznění vztahů mezi příslušnými prvky i dílčími funkčními systémy (bydliště, pracoviště, služby, atd.), neboť právě vztahy, resp. odpovídající procesy mají rozhodující integrační úlohu. Z rozborů těchto vztahů mezi zmíněnými prvky zároveň vyplývá, že jsou nejintenzivnější a mají nejvyšší kvalitativní význam. Prostřednictvím hodnocení těchto regionálních procesů lze zároveň relativně objektivně a přesně určovat komplexní sounáležitost jednotlivých sídel, resp. jejich elementárních seskupení.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 129 - 131)

K vymezení vztahů regionální podřízenosti a nadřízenosti mezi jednotkami se využívá hlavní kritérium, kterým je převládající spád, podle „významově dominantních regionálních procesů.“ Tyto procesy je zároveň nezbytné při jejich hodnocení kvalitativně rozčlenit na dvě úrovně – na mikroregionální a mezoregionální. Důvodem je uplatňování jiných regionálních procesů, lépe řečeno uplatňování různých významů týchž typů procesů, na obou úrovních. Mikroregionální úrovni jednoznačně dominují dva regionální procesy, a to dojížďka za prací a dojížďka za službami11. „Dojížďka za prací i dojížďka za základními službami patří k vývojově prvotním procesům vyvolaným kvalitativní diferenciací koncentračního procesu a bezprostředně navazuje na předchozí vývoj procesů migračních.“ Pro mezoregionální úroveň

10 Těmito regiony se ve svých pracích zabývá především Maryáš. 11 Výjimku představují některé základní služby, jako obchody potravin, a dále hierarchicky vyšší služby, např. vysoké školy.

- 14 - je zase typická různorodost a četnost regionálních vztahů. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 110 – 139)

Hampl za hlavní regionální procesy označuje zejména dojížďku za prací a dojížďku do škol. Na jejich základě výše popsanou regionalizaci k roku 2001 zpracoval, ale zdůrazňuje také jejich významové změny, ke kterým došlo hlavně v letech 1991 – 2001, oproti předchozím obdobím. (Hampl 2005, s. 78) V této práci jsem ale nezjišťovala dojížďku za prací, nýbrž dojížďku do zdravotnických zařízení, dojížďku do škol a dojížďku za službami, jelikož ty jsou pro účely mé práce stěžejní. Všechny tři zjišťované typy dojížďky je možné nějakým způsobem hierarchizovat.

Dojížďka do zdravotnických zařízení

Protože mají zdravotnická zařízení dánu určitou hierarchickou strukturu, lze na jejím základě zdravotnickou dojížďku rozčlenit. K základním zdravotnickým zařízením, která zajišťují především primární péči, patří hlavně ordinace praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost, ordinace zubních lékařů, gynekologů. Dojížďku za těmito typy péče lze přiřadit k nadlokální úrovni. Mezi další zařízení patří kupříkladu zvláštní zdravotnická zařízení, ordinace lékařů specialistů, polikliniky, nemocnice, aj. Dojížďku za lékaři specialisty a do poliklinik lze řadit k mikroregionální úrovni a dojížďku do nemocnic a jiných zvláštních zařízení k vyšším úrovním. (Zdravotnická ročenka ČR 2007, s. 108 - 110) U přiřazování na nadlokální a mikroregionální úroveň jsem vycházela ze Sítě zdravotnických zařízení pro rok 200712 a z požadavků na hierarchické úrovně dle územně správního členění13. (Maryáš 2003, s. 110)

Dojížďka do škol

Dojížďka do škol je významně hierarchicky diferencovaná. Školská zařízení mají dánu klasickou strukturu. Tu tvoří mateřské školy, základní školy, včetně speciálních základních škol, střední školy a konzervatoře a dále vyšší odborné školy a vysoké školy14. Tuto dojížďku lze rozdělit na příslušné hierarchické úrovně na základě požadavků Nového územně správního členění České republiky. Pro mikroregionální úroveň jsou požadovány „alespoň

12 Elektronická publikace dostupná na internetových stránkách ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. 13 Zde je uvedeno, že pro mikroregionální zdravotnickou úroveň jsou relevantní polikliniky nebo alespoň pět ordinací lékařů specialistů. 14 viz Vzdělávací soustava, dostupná na www.msmt.cz/vzdelavani/vzdelavaci-soustava.

- 15 - dva typy středních škol“. (Maryáš 2003, s.110) Na mikroregionální úroveň lze tedy zařadit návštěvu gymnázií, středních škol a učilišť, na nadlokální pak návštěvu mateřské a základní školy. Návštěva vyšší odborné školy a vysoké školy jsou procesy vyšších hierarchických úrovní. Pro účely této práce jsem se zabývala zejména denní dojížďkou do škol, tedy jejími nižšími hierarchickými úrovněmi. Hamplovo pojetí dojížďky do škol je jiné, protože ji považuje za důležitou zejména pro hierarchizaci vyšších úrovní. (Hampl 2005,s. 78 - 79)

Dojížďka za službami

Tímto typem dojížďky se ve svých pracích zabývá především Maryáš. Označuje dojížďku za službami za „jeden z důležitých regionálně diferencovaných socioekonomických procesů, který vyrovnává nutné disproporce mezi rozmístěním obyvatel a rozmístěním občanské vybavenosti.“ Dojížďka za službami představuje jednak dojížďku do zdravotnických zařízení, dojížďku do škol a dojížďku za službami a maloobchodem. (Maryáš 1988, s. 5, 45) Z autorů současné literatury se dojížďkou za službami zabývá Szczyrba, který sledoval transformaci maloobchodu na území České republiky, nákupní chování a nákupní spád do velkoplošných prodejen. (Szczyrba, 2005) V této práci je dojížďkou za službami chápána čistě jen dojížďka za maloobchodem a službami, nikoliv také dojížďka do zdravotnických zařízení a do škol.

Dojížďku za maloobchodem a za službami je možné hierarchizovat podle typů obslužných procesů a úrovně, do které jsou zařazeny. „Za základní obslužné procesy nadlokální úrovně jsou považovány: dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, knih, nábytku, léků a dojížďka za běžnými službami a speciálními službami.“ Obslužné procesy, jako např. nákup speciálního výběrového zboží, už jsou považovány za vyšší, než nadlokální. Základním obslužným procesem na lokální úrovni je nákup potravin, protože se uskutečňuje převážně v místě bydliště. (Maryáš 1988, s. 17 – 19) Pokud bychom dělili tuto dojížďku podle typů obslužných zařízení, která se na území nachází (tedy na dojížďku za základními, vyššími a nejvyššími službami), je podle ní možné hierarchizovat obslužné regiony na základní, vyšší a nejvyšší. (Anděl 1996, s. 43 – 44)

„V zásadě platí, že obytné, pracovní a obslužné funkce jsou v současné organizaci systému osídlení nejpodstatnější a vyjadřují tři hlavní formy lokalizace obyvatelstva. Dokazuje to především skutečnost, že vztahy bydliště – pracoviště a bydliště – služby jsou realizovány nejintenzivnějšími regionálními procesy a mají proto i dominantní úlohu při integrování sociálněgeografických regionů nižších řádů, které tvoří základ celé regionální organizace.

- 16 - Vymezení rozsahu a stupně autonomie těchto regionů pak umožňuje základním způsobem charakterizovat význam samotných středisek osídlení.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 88 - 129)

Následující část této kapitoly se zaměřuje na problém střediska a zázemí. Důležité je vybrat střediska regionů. Jsou jimi zejména města, která disponují dostatečně velkou spádovou oblastí. Středisko je obklopeno územím ve svém okolí, na které působí. Takové území je označováno jako zázemí, ve kterém je zřejmý vliv střediska, který ovšem s rostoucí vzdáleností slábne. Pro vymezení středisek, resp. jejich regionů je pak rozhodující převládající směr vyjížďky. (Anděl 1996, s. 7 – 47)

1.3 Metodika výběru středisek

Dále se tedy budu věnovat metodickým postupům, které se užívají k výběru obslužných středisek. Nejprve stručně uvedu, jaké postupy je možné použít a poté se blíže zaměřím na ten, který budu dále využívat pro potřeby této práce.

Pokud vybíráme střediska obslužné sféry a hodnotíme jejich hierarchické úrovně, můžeme je vymezit pomocí dvou metodických přístupů15, a to „na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech a dále na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly.“ V prvním případě jsou charakteristiky daných středisek označovány jako statické a využívají běžně zjišťovaná statistická data nebo data zjišťovaná resortními soupisy. U druhého metodického přístupu jsou charakteristiky označovány jako dynamické a používají data z „anketárních šetření spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel.“ (Maryáš 1983, s. 61)

1.3.1 Výběr středisek pomocí statistických charakteristik

Metodické postupy, které se zakládají na statistických charakteristikách, vymezují střediska podle druhů funkcí sídla, podle přebytku významnosti sídla16 a dále podle komplexnějších ukazatelů. V prvním případě záleží na tom, které druhy zařízení maloobchodu a služeb jsou v sídlech soustředěny, či jestli se v nich vyskytují specializované druhy zařízení. Ukazuje se

15 Podle Dickinsona (1964) a Smailese (1967). 16 Někteří autoři nahrazují pojem přebytek významnosti termínem kladný nákupní spád.

- 17 - zde, že počet druhů obslužného zařízení v sídle závisí na počtu obyvatel. V případě vymezení středisek podle přebytku významu zjišťujeme, „zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele než by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel mělo dosahovat.“ Toto vymezení staví zejména na třech ukazatelích: 1) počet obslužných zařízení, 2) kapacita obslužných zařízení, 3) využití obslužných zařízení. Z nich je za nejvhodnější považován třetí ukazatel, který používá údaje o realizovaném maloobchodním obratu. Posledním uvedeným metodickým postupem je vymezení středisek podle komplexnějších ukazatelů, který hodnotí střediska buďto „podle kombinace výše uvedených metodických přístupů, nebo pomocí komplexnějších matematických indexů.“ Obecně je možné považovat tento poslední metodický postup za nejvhodnější z metod založených na statických charakteristikách. (Maryáš 1983, s. 62-68)

1.3.2 Určení středisek dle dynamických charakteristik

Určování středisek dle dynamických charakteristik, zejména pak podle údajů o spádovosti za občanským vybavením, se využívá při vymezování a hierarchickém členění středisek, ale hlavně při stanovení velikosti spádových území jednotlivých středisek a při zjišťování, jaká je síla vztahu středisko – zázemí. Údaje o spádovosti obyvatel za nákupy se obvykle statisticky nezjišťují, ale jsou čerpány z anketárních šetření. Podle Maryáše je možné za metodicky nejpřijatelnější považovat anketární šetření prováděné přímo prostřednictvím domácností. Přitom je možné použít více forem zjišťování, buďto posílání dotazníků poštou, osobní rozhovor nebo zjišťování přes základní školy – kdy odpovídají rodiče dětí. Pokud se však zpracovává velké území, není tento způsob anketárního šetření z technického hlediska proveditelný. V takovém případě je vhodné použít náhradní šetření. To může být provedené přes vedení obecních úřadů nebo učitele škol. Přestože takové výsledky mohou být určitým způsobem zkresleny, jsou určitě mnohem realističtější, než kdyby byly využity statické charakteristiky. (Maryáš 1983, s. 68)

I v případě hodnocení role a úrovně vybavenosti určitého střediska je nutné použít namísto běžného kvantitativního hodnocení kvantitativně – kvalitativní hodnocení. V takovém případě hodnotíme i význam střediska pro celý obslužný systém. Dosavadní plánování vycházelo v případě vybavenosti zejména z populační velikosti střediska. Tím ale vznikaly určité disproporce, proto je důležité brát na vědomí, že počet obyvatel bude stále méně vhodný ukazatel pro faktickou roli střediska v systému osídlení. Nejdůležitější pro stanovení role

- 18 - střediska v tomto systému je koncentrace vztahů a teprve poté koncentrace aktivit. (Maryáš 1990, s. 3)

Z různých literárních rozborů plyne, že k výběru středisek nejvíce vyhovují metody, které využívají dynamické charakteristiky, nebo kombinace metod využívajících dynamické a statické charakteristiky. Maryáš ve své práci, která se zabývá vymezováním obslužných středisek a jejich sfér vlivu, používá metodu hodnocení úrovně vybavenosti obcí a metodu hodnocení obslužné regionální působnosti obcí. U první metody je „základním ukazatelem počet zaměstnaných v zařízeních maloobchodu a nevýrobních služeb lokalizovaných v obci a druhá zmíněná metoda využívá údaje z anketárního šetření.“ (Maryáš 1988, s. 8)

1.3.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti

Tento způsob výběru středisek rozeberu podrobněji, protože jsem ho využila také při zpracování dotazníků. Při rozboru anketárního šetření je ze všeho nejdřív zapotřebí určit úrovně, od kterých se už prosazuje regionální působení obcí, jakožto středisek základní úrovně obsluhy. Za tuto úroveň je považována taková, kde jsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější obslužné procesy, vyšší než lokální úrovně. Podle rozborů odborné literatury jsou takovými procesy dojížďka za nákupy různého průmyslového zboží a dojížďka za komunálními službami. Abychom zjistili, na jaké hierarchické úrovni jsou jednotlivé procesy uzavřeny, hodnotíme jejich vzdušnou vzdálenost cest do hlavních cílů17 a do veškerých uváděných cílů. Uzavřenost procesů je určována podle vzdálenosti, do níž se uskutečnilo 90% cest. Jako hlavní nadlokální obslužné procesy jsou pak označeny „dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, knih, nábytku, léků a dojížďka za běžnými a speciálními službami.“ (Hampl et al., 1978), (Maryáš 1988, s. 17-19)

Dále je nezbytné určit hierarchickou úroveň, na které už může být obec považována za obslužné středisko, tedy vymezit obce nadlokální působnosti v obsluze. Z teoretických prací geografie maloobchodu a služeb vcelku jasně vyplývá, že středisko vyšší obslužné úrovně je zároveň i středisko na všech nižších obslužných úrovních. Proto muselo potencionální nadlokální obslužné středisko splnit předpoklad, že bude zároveň hlavním cílem dojížďky pro všechny procesy nižší úrovně. (Berry, 1967)

17 Obce je uvádí jako převážné cíle.

- 19 - „Za postačující byla zvolena podmínka, aby obec byla alespoň jednou další obcí uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky ve vymezených nadlokálních procesech. Pro zvýšení objektivnosti výběru bylo nutné rozšířit podmínku18 pro určení středisek na základě obslužné regionální působnosti. Obec tedy mohla být obslužným střediskem, když byla uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky alespoň jedním nestřediskovým sídlem trvalého významu. Toto kritérium je však značně volné a odpovídá především koncepci střediska v periferní poloze. V zázemí velkých měst19 byla podmínka zpřísněna. Obec mohla být obslužným střediskem, pokud byla jednoznačným cílem alespoň pro tři obce či sídla trvalého významu“. (Maryáš 1988, s. 23-25)

1.4 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek

Problematika vymezování sfér vlivu obslužných středisek je pro oblast geografie maloobchodu a služeb velmi důležitá, protože „dojížďka za občanským vybavením představuje vedle dojížďky do zaměstnání jeden z nejdůležitějších regionotvorných procesů. Při vymezování zázemí středisek maloobchodu, resp. celé obslužné sféry, jsou používány především metodické přístupy založené jednak na využití interakčních modelů, jednak na využití údajů z anketárních šetření.“ (Maryáš 1983, s. 68)

1.4.1 Vymezení sfér vlivu středisek založené na interakčních modelech

K nejpoužívanějším interakčním modelům, které se využívají k vymezení sfér vlivu obslužných středisek, patří gravitační modely a modely intervenujících příležitostí. Pro gravitační modely je východiskem Newtonův gravitační zákon a byly používány jako první interakční modely. Pro vymezení spádovosti obslužných středisek se začaly používat ve 30. letech 20. století. Jejich prvotní vyjádření20, že „interakce mezi dvěma středisky koncentrace obyvatel se mění přímo úměrně s velikostí počtu obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi,“ později vedlo k zobecňování proměnných. Podle toho, zda nejsou dány všechny proměnné a musíme nějakou nahradit tzv. zástupnou proměnnou, se dělí

18 Důvodem rozšíření podmínky byl probíhající proces integrace obcí, který na některých územích umožnil administrativně spojit obslužná a pracovní zázemí a na některých místech neproběhl. 19 Za velká považuje města s více než 50 tisíci obyvateli a jako vzdálenost nejbližšího zázemí u nich uvádí vzdušnou vzdálenost 16 kilometrů od středu města, do které se uskutečňuje 90% cest do hlavních cílů u nadlokálních obslužných procesů. 20 Autor původního vyjádření je Carrothers, 1956.

- 20 - gravitační modely na modely s omezením a bez omezení. Modely intervenujících příležitostí se od gravitačních liší v tom, že „neměří rozdělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenosti, ale v pojmech intervenujících (možných) příležitostí. Za určitých podmínek je tento model modifikovaným gravitačním modelem.“ (Maryáš 1983, s. 68-75)

1.4.2 Vymezení sfér vlivu na základě anketárních šetření

Pokud zjišťujeme spádovost za nákupy a za službami, pak se používají dva základní způsoby. „Anketa ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska a anketa ve všech sídlech zkoumané oblasti.“ U prvního způsobu je ovšem problematické stanovit kritéria, pomocí kterých je možné určit jak rozsah spádového území, tak intenzitu vztahu středisko – zázemí, proto je za vhodnější způsob považováno anketární šetření ve všech sídlech zkoumané oblasti. (Maryáš 1983, s. 76)

Dále rozeberu metodu, kterou jsem použila pro vymezování sfér vlivu obslužných středisek. Jedná se právě o metodu vymezení sfér vlivu dle anketárních šetření, provedenou skrze náhradní šetření přes vedení obecních úřadů. Je zde popsaná podle Maryáše (1988).

„Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek byly odpovědi z anketárních šetření hodnoceny tím způsobem, že vykazované směry spádu byly roztříděny podle intenzity spádu do tří typů. Převážný spád byl ohodnocen 10 body, částečný spád 5 body a výjimečný spád 1 bodem. Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j, přiřazena hodnota vij. Tato hodnota určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu a je dána vzorcem:“(Maryáš 1988, s. 33)

Tij vij = *100 PCij * PT j

Kde:

Tij – bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j

PCij – počet cílů v tomto typu

PTj – součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.

- 21 - Pro každou obec se součet těchto hodnot vij rovnal 100% u každého obslužného procesu j. Podle jeho významnosti, resp. podle frekvence využívání byl také ke každému procesu j přičleněn koeficient kj. „Celkový relativní význam cvi cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je potom roven:“

∑vij * k j j cvi = *100 ∑∑vij * k j ij

Přitom opět platí, že ∑cvi = 100 % , tedy součet všech relativních významů cvi pro všechny i cíle i dané obce se rovná sto procentům. (Maryáš 1988, s. 33-34)

Hlavní nesnáz v rámci vymezování sfér vlivu obslužných středisek představovalo ohodnocení důležitosti jednotlivých procesů nadmístní úrovně pro uspokojování potřeb obyvatel, tedy jakou frekvencí využívání se tyto jednotlivé obslužné procesy vyznačují. (Maryáš 1988, s. 34)

Východisko představoval počet uváděných cílů v tehdejším Československu, přičemž hlavním předpokladem bylo tvrzení, že „nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších, resp. současně nejfrekventovanějších obslužných procesů.“ Podle analýzy hlavních cílů21 byly v případě Československa rozlišeny čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro potřeby dalšího hodnocení jim byly přiděleny příslušné koeficienty. (Maryáš 1988, s.34)

„Koeficienty byly stanoveny podle poměrů počtů hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, kde byl nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně22. Poměry pak byly následující: speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0.“ (Maryáš 1988, s. 34)

21 Hlavní cíle jsou obcemi uváděné jako cíle převážných nákupů. 22 Dojížďka za speciálními službami byla tedy vzhledem k nejmenšímu počtu hlavních cílů brána jako základ.

- 22 - Tabulka 1-1: Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí

ČSSR – abs. ČSSR - % nákupy běžného textilu a obuvi 2075 27,7 běžné služby 2048 27,3 nákupy běžného průmyslového zboží 1730 23,1 nákupy léků 1054 14,0 nákupy knih 673 9,0 nákupy nábytku 605 8,1 speciální služby 518 6,9 nákupy potravin 7345 97,9 nákupy speciálního výběrového zboží 374 5,0 Zdroj: MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96s.

Koeficienty byly potom stanoveny následovně: (Maryáš 1988, s.35)

ƒ koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží23 ƒ koeficient 2 – nákupy léků ƒ koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží ƒ koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby.

„K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazeny na základě převažujícího spádu – kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Ostatní obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů resp. sfér vlivu obslužných středisek byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska.“ (Maryáš 1988, s. 35-36)

23 Tento proces není podle Maryáše uzavřen na nadmístní úrovni, přesto byl do hodnocení zahrnut zejména kvůli další analýze podřízenosti některých slabších obslužných středisek.

- 23 - 2 TEORETICKÉ VYMEZENÍ DOTAZNÍKU A JEHO TVORBA

Dotazování je nejrozšířenější a nejčastěji používanou metodou při zjišťování informací vůbec, což platí i v případě zjišťování informací o spádovosti za službami. Tato metoda se zakládá na odpovědích dotazovaných osob24. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 79) Nezbytným nástrojem, který tato metoda využívá, je dotazník. Jedná se o „strukturovaný sled otázek, navržených za účelem zjištění názorů a faktů a následného zaznamenání těchto údajů.“ (Hague 2003, str.103).

V této kapitole se nejprve zaměřím na teoretickou oblast tvorby dotazníku a dále pak na samotný průběh sestavování dotazníku používaného ke sběru informací (dat) pro svoji práci.

2.1 Metodika tvorby dotazníku

Hlavní role dotazníku spočívá v získání informací od respondentů. Při dotazování je důležité pokládat všem respondentům stejné otázky, proto je nezbytné vytvořit standardní formulář dotazníku, na který budou zaznamenávány odpovědi. Podmínka standardizace je důležitá, aby byl umožněn celkový pohled na danou problematiku. (Hague 2003, str. 103)

Před samotnou přípravou dotazníku je nutné nejprve důkladně analyzovat a formulovat problém šetření, prostudovat předcházející šetření a zdroje informací a formulovat cíle a hypotézy. Nezbytné je rozhodnutí, jakým způsobem budeme data sbírat. Musíme také vymezit základní soubor a výběrový vzorek. V neposlední řadě bychom měli stanovit období, kdy budeme realizovat zjišťování. Při navrhování otázek bychom měli dbát na to, aby souvisely se stanovenými cíly. Z velkého množství typů otázek25 si zvolíme jen takové, které jsou vhodné pro náš výzkum. Aby byl dotazník přehledný, je dobré rozdělit otázky do tématických oddílů a tyto oddíly pak logicky seřadit. Při sestavování dotazníku je zapotřebí brát v úvahu čas a finanční náklady ze strany tazatele i dotazovaného. Dotazník by měl také splňovat podmínku zdvořilosti, která posiluje pravděpodobnost ochotnějšího poskytnutí

24 Dotazovaní lidé jsou většinou označováni jako respondenti. 25 Může se jednat např. o otázky otevřené, volné, uzavřené, otázky na kvantitativní, resp. kvalitativní údaje, kontrolní, motivační, aj.

- 24 - informací. Celkově by se s dotazníkem mělo dobře pracovat a měl by navodit atmosféru všedního rozhovoru lidí. (Český statistický úřad 2003, s. 28 – 40)

Velmi důležitý je nejen samotný dotazník, ale také jeho průvodní dopis. Na jeho začátku by měl být uveden důvod provedení a důležitost konkrétního výzkumu, a také informace o tazateli (např. adresa, kontakt, atd.). Měli bychom respondentovi přiblížit, proč jsme si ho pro výzkum vybrali – jednoduše ho nějakým způsobem motivovat ke spolupráci, abychom u něj vzbudili pocit účasti na důležité věci. Dále je nezbytné přesně rozepsat instrukce, kterými se má respondent řídit při vyplňování dotazníku. Tím dáme najevo, jak je vyplnění jednoduché. Je důležité ujistit respondenta, že informace, které nám poskytne nebudou nijak zneužity, pouze použity pro účely daného výzkumu. Na závěr průvodního dopisu bychom měli poděkovat za spolupráci. (Hague 2003, str.120)

2.1.1 Pravidla návrhu dotazníků

Kvalita a úspěšnost dotazníku závisí na tom, jak dobře je sestaven. Při jeho návrhu bychom se měli řídit určitými pravidly, která vymezuje Hague: (Hague 2003, s. 115 – 116)

ƒ Přemýšlet hned v začátku o cílech výzkumu a stanovit, čeho chce dosáhnout a jakými metodami. ƒ Ujasnit si, jakým způsobem bude dotazování provedeno, což také souvisí s formováním otázek. ƒ Důležité je přemýšlet o informacích a úvodu. Každý dotazník potřebuje standardní informace (datum provedení, informace o tazateli) a úvod, který dá dotazníku smysl. ƒ Promyslet vzhled dotazníku. Důležité je dotazník vhodně rozvrhnout, aby byl dobře čitelný a poskytoval dostatek místa na vyplňování odpovědí. ƒ Stěžejní je myslet na respondenta. Otázky by měly být logicky seřazeny a lehce plynout. ƒ Promyslet typy otázek. Je možné vybírat z několika typů otázek a pomocí nich dosáhnout požadované struktury dotazníku. ƒ Přemýšlet o možných odpovědích – mohou ovlivnit formulaci otázky. ƒ Důležité je také myslet na způsob zpracování dat. Měl by být zvolen nějaký systém, který bude užíván ve fázi analyzování dat. ƒ Myslet na instrukce tazatele. Jsou důležité v případě, kdy dotazování neprovádí stejná osoba, která navrhla dotazník.

- 25 - Při sestavování dotazníku je také zapotřebí vyvarovat se určitých chyb a zároveň následovat některá doporučení. V případě tvorby otázek je důležité, aby nebyly zaujaté a nenaváděly tak k odpovědím, aby byly krátké, jednoduché, co nejpřesnější a neměly by být dvojsmyslné. Je zapotřebí vyvarovat se používání zkratek a slangu26, nepoužívat sofistikovaná a neznámá slova, ale také neurčitá a dvojsmyslná slova. Nedoporučuje se používat hypotetické a negativní otázky, kterým je obtížnější porozumět. U telefonických rozhovorů není dobré používat slova, která je lehké přeslechnout. Při citlivých otázkách je dobré používat ohraničený rozsah - tím se otázka zjemní. Pokud jsou odpovědi předem dané, je nezbytné se ujistit, že se nepřekrývají. U předem daných odpovědí by také měla být povolena alespoň jedna jiná možnost odpovědi. (Hague 2003, s. 116 – 117)

2.1.2 Metody a techniky sběru dat

Existuje velké množství metod a technik, pomocí kterých lze shromažďovat data. V následující části se proto zaměřím na některé z nich - zejména na ty, které jsem také sama využila při sběru informací o spádovosti za službami. Pokud jde o metodu, použila jsem pro účely této práce metodu dotazování. Jak už jsem zmiňovala výše, jedná se o nejběžnější metodu sběru dat. Dále jsem se pak zaměřila na popis těch dotazovacích technik, které jsem využívala pro sběr informací.

Jednotlivé dotazovací techniky je možné vzájemně odlišit podle řady kritérií, které uvádí literatura. Jedná se zejména o následujících 6: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 81)

ƒ Stupeň standardizace – jsou stanovena pravidla pro průběh dotazování a nesmí se na nich nic měnit. Opačným případem je volný rozhovor, který se rozvíjí dle situace. ƒ Počet respondentů – dle tohoto kritéria rozlišujeme individuální a skupinové dotazování. ƒ Forma dotazování – může být osobní a neosobní, zprostředkovaná některým z médií. ƒ Zaměření dotazování resp. na koho se obrací (spotřebitelský, mediální výzkum, aj.). ƒ Počet témat – podle tohoto hlediska můžeme rozlišit speciální (monotematické) a omnibusové (s několika vzájemně nesouvisejícími tématy) výzkumy. ƒ Provádění výzkumů u souboru respondentů jednorázově či opakovaně.

26 V případě, že takové výrazy nejsou všeobecně známy, nebudou jim respondenti rozumět.

- 26 - K technikám sběru dat, které se nejvíce prosadily v praxi patří: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 82)

ƒ individuální osobní rozhovor ƒ dotazování na ulici ƒ skupinový rozhovor ƒ elektronické dotazování ƒ telefonický rozhovor ƒ písemné dotazování ƒ psychologická explorace

Z těchto uvedených technik dále přiblížím ty, které jsem při sběru dat sama využila. Jedná se o čtyři, resp. pět z nich - konkrétně individuální osobní rozhovor27, telefonický rozhovor, elektronické dotazování a písemné dotazování.

Osobní rozhovor

Tato technika patří k nejvíce využívaným způsobům sběru dat. Rozhovory mohou být vedeny s jednotlivci nebo skupinami a nejčastěji se odehrávají na ulici nebo v domácnostech respondentů. Nejdůležitějším krokem je navázat kontakt s dotazovaným a vzbudit v něm důvěru. Začátek rozhovoru musí být přirozený a nenásilný a celý rozhovor musí být veden v takovém jazyce, kterému respondent dobře rozumí. Při dotazování je také důležité zjišťovat takové informace, které jinak není možné změřit, zjistit či spočítat. „Osobní dotazování je ovlivněno zejména: předmětem dotazování a vztahem obou účastníků k tomuto předmětu; formulářem rozhovoru, podle kterého se vede rozhovor a kam se zapisují odpovědi; prostředím, kde rozhovor probíhá28; osobností tazatele a dotazovaného a jejich vzájemnou interakcí.“ Osobní rozhovor má své výhody i nevýhody. Mezi výhody můžeme zařadit hlavně možnost získat hlubší a širší informace o kvalitativně různorodých skutečnostech a možnost více zatížit respondenta. K nevýhodám naopak patří časová a finanční náročnost, nedostatek respondentů – je těžké je zastihnout a ve spoustě případů nemají na rozhovor čas. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 82 – 95)

27 Tento typ rozhovoru probíhal vždy v ulicích, čili se jedná o kombinaci prvních dvou uvedených technik a jsou tedy popsány společně. 28 Prostředí k rozhovoru může být rušné, klidné nebo může souviset s obsahem dotazování, atd.

- 27 - Elektronické dotazování

Tato technika sběru dat je v podstatě elektronickou obdobou poštovních dotazníků. Elektronické dotazníky mohou být rozeslány prostřednictvím e-mailu nebo zveřejněny na internetových stránkách, kde jsou návštěvníci vybízeni k vyplnění. Mezi výhody elektronického dotazování patří hlavně: rychlá distribuce a vyhodnocení dotazníků, možnost připojit k dotazníku např. ilustrace, zvuk nebo video, možnost zpětné vazby. Hlavní nevýhodou je samozvolení. To znamená, že odpoví jen určitá část respondentů. Problém může představovat také nedostatek předloh. Nezanedbatelným omezením je také fakt, že i přes masové rozšíření internetu (elektronické pošty) k němu nemají všichni respondenti přístup. Vhodné uplatnění má elektronické dotazování například při vnitropodnikových výzkumech, kde mají všichni zaměstnanci přístup k internetu. (Hague 2003, s. 146)

Telefonický rozhovor

Získávání informací pomocí telefonu je ve srovnání s osobním rozhovorem rychlejší a levné. Telefonické dotazování je vhodné použít v případě kratšího rozhovoru, přičemž jeho délka by neměla přesáhnout 15 minut. Představuje také mnohem menší zásah do soukromí ve srovnání s osobním rozhovorem, kdy jsou respondenti často dotazováni přímo u nich doma. Nehodí se naopak pro hloubkové dotazování, v případech, kdy je zapotřebí použít vizuální pomůcky nebo pokud jsou v dotazníku použity variantní (škálové) odpovědi. (Hague 2003, s.138 – 139) Počet úspěšných hovorů v podstatě závisí na tom, jak na dotazovaného zapůsobí tazatel. Velmi důležité je vystupování tazatele, dobrá artikulace a také tón hlasu. V neposlední řadě záleží na tom, aby byla pro rozhovor zvolená vhodná denní doba. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 121)

Písemné dotazování

Sběr informací pomocí této techniky je také hodně rozšířený. Podstatou je, že „respondent sám písemně odpovídá na otázky v dotazníku“. Písemné dotazování můžeme v základní rovině rozdělit na adresné (dotazník) a neadresné (anketa)29. Mezi hlavní výhody písemného dotazování patří: je levnější, tazatel nemůže ovlivnit dotazovaného svým působením, respondent může odpovídat v tu dobu, která mu nejlépe vyhovuje. Nevýhody jsou následující:

29 Výsledky , které získáme pomocí neadresného písemného dotazování mají vždy jen orientační charakter.

- 28 - není možné kontrolovat podmínky a prostředí pro vyplnění dotazníku (rušivé vlivy); nelze kontrolovat, zda dotazník vyplnil skutečně adresát; respondent má čas rozmyslet si odpovědi30; nižší návratnost ve srovnání s osobním dotazováním. (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 115 – 116) Úroveň odezvy závisí na předmětu dotazování a zainteresovanosti respondenta na daném výzkumu. Běžně se pohybuje okolo 30%. Anonymní výzkumy mají většinou vyšší odezvu. Vyplnění dotazníku je také tím pravděpodobnější, čím je dotazník kratší. Adresáty je třeba přesvědčit v průvodním dopise o důležitosti jejich odpovědí a ocenit jejich snahu. Jména a adresy je nutné napsat zcela správně. Důležité je také zvolit pro posílání dotazníků vhodnou roční dobu, ale také konkrétní den v týdnu31. (Hague 2003, s.144 - 145)

2.2 Proces tvorby vlastního dotazníku

Tato podkapitola bude zaměřena na samotný průběh sestavování dotazníku používaného ke sběru informací pro moji práci. Nejprve se zmíním o dostupné datové základně a datech, která jsem pro svoji práci použila a dále popíšu tvorbu dotazníku a také vymezené území, kde bylo šetření uskutečněno.

Dojížďka za službami byla doposud řešena jen na dílčích územích, případně nepřímo za použití interakčních modelů. Hlavním důvodem je nedostatek empirických údajů, tedy značně omezená datová základna. (Maryáš 1988, s. 5)

2.2.1 Využitá data

Datová základna představuje dosud podstatný omezující faktor při hodnocení obslužných středisek a jejich sfér vlivu podle dojížďky za službami. Vhodných údajů je nedostatek (nejsou centrálně zjišťovány a tříděny), což nedovoluje podrobné poznání tohoto procesu mobility obyvatelstva. Zjišťování spádovosti u vzorku obyvatel také nejsou bohužel obvyklá a pokud k nim v minulosti došlo, tak vždy jen na omezených modelových územích. (Maryáš 1990, s. 4)

30 Jeho odpovědi tak nejsou ve většině případů spontánní, přitom právě zachycení spontánních odpovědí je často velice důležité. 31 Nevhodnou roční dobou jsou například letní prázdniny, či Vánoce. Pokud jde o dny v týdnu, za nevýhodné je považováno pondělí a pátek.

- 29 - Zatím nejkomplexnější zjišťování spádovosti za službami bylo provedeno v 70. letech minulého století Geografickým ústavem ČSAV ve spolupráci s Geografickým ústavem SAV. Bylo to na území ČSR (1979) a SSR (1978). Informace byly zjišťovány přes tehdejší národní výbory. Tajemníci uváděli hlavní i vedlejší cíle, kam obyvatelé směřují za různými nákupy. (Maryáš 1990, s. 4)

V případě, že zjišťujeme spádovost za službami pomocí anketárního šetření, je možné použít:

ƒ anketu ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska ƒ anketu ve všech sídlech zkoumané oblasti přičemž za vhodnější se považuje druhá uvedená varianta. Většinou však není technicky možné provést takové šetření ani u reprezentativního vzorku (2%) obyvatel zkoumaného území, zvláště pokud se jedná o hodně rozsáhlé území. V takových případech je vhodné udělat anketární šetření přes obecní úřady, školy nebo vzorek domácností a případně ho doplnit o statistické charakteristiky. (Maryáš, Vystoupil 2004, s. 146)

Pro tuto práci jsem použila data získaná z vlastního dotazníkového šetření. Toto šetření jsem provedla ve všech sídlech zkoumané oblasti, a to náhradní formou, přes starosty/-ky, případně tajemníky obecních úřadů. Dále jsem využila data českého statistického úřadu o vyjížďce za prací a do škol – hlavní směry vyjížděk podle obcí, data ze sčítání lidu, domů a bytů 2001, data zjišťovaná z portálu regionálních informačních servisů, z internetových stránek měst a obcí a jiné podklady. Další zdroj představovala osobně sesbíraná data u 2% reprezentativního vzorku obyvatel v oblasti Koryčanska32, která jsem použila pro zjištění, nakolik se výpovědi obyvatel a starostů (popř. tajemníků obcí) v této oblasti shodují a zda je tedy možné tuto náhradní formu zjišťování dat použít pro celé vymezené území. Srovnání výpovědí obyvatel a vedení obecních úřadů v oblasti Koryčanska bude předmětem šetření ve čtvrté kapitole.

2.2.2 Tvorba dotazníku a popis vymezeného území

Tvorba dotazníku

Pro zjišťování spádovosti obyvatel za službami jsem zvolila metodu dotazování – anketární šetření u 2% reprezentativního vzorku populace v oblasti Koryčanska a zasílání dotazníků

32 V této oblasti byl sběr dat u obyvatelstva proveden v jedenácti vymezených obcích.

- 30 - představitelům všech obcí ve vymezeném území prostřednictvím elektronické pošty. Pro toto šetření jsem musela nejprve vytvořit dotazník33. Skládá se ze dvou hlavních částí – průvodního dopisu a samotného seznamu otázek.

Na začátku průvodního dopisu uvádím základní údaje o sobě, dále motiv provádění šetření a důvod výběru respondenta. Důležitou část tvoří instrukce k vyplnění dotazníku. Součástí je také ujištění, že data nebudou nijak zneužita a poděkování za spolupráci.

Samotná dotazníková část obsahuje 28 otázek. Část těchto otázek jsem převzala z dotazníku použitého pro šetření o spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností, které bylo provedeno v 70. letech 20. století Geografickým ústavem ČSAV ve spolupráci s Geografickým ústavem SAV.34

Jde o otázky z oblasti maloobchodu a služeb, které se týkají: „běžných denních nákupů potravin a domácích potřeb, nákupů běžného textilu a obuvi, běžných služeb (např. holič, kadeřník, čistírny, oprava obuvi, aj.), návštěvy lékárny, nákupů speciálního průmyslového zboží (elektronika, pračky, ledničky, aj.), nákupů knih a gramofonových desek, nákupů nábytku, speciálních služeb (fotograf, oprava hodinek, zakázkové šití, aj.), nákupů speciálního výběrového zboží (klenoty, výběrový textil a obuv, motoristické zboží, aj.), návštěv kina, tanečních zábav, knihovny, návštěv hudebních a estrádních programů, divadel, koncertů, návštěv vinárny, sportovních utkání a návštěv spořitelny.“ (Maryáš 1988, s. 95)

Otázky byly podle potřeby doplněny nebo přeformulovány. K těmto otázkám z oblasti maloobchodu a služeb pak byly přidány další z oblasti zdravotnictví a školství. Otázky zjišťující dojížďku do zdravotnických zařízení se týkaly návštěv praktického lékaře pro dospělé, návštěv praktického lékaře pro děti, návštěv stomatologa (zubního lékaře), gynekologa, návštěv speciálního lékaře a poliklinik, návštěv pohotovostní služby a nemocnic35. Otázkami, které zjišťovaly dojížďku do školských zařízení byly: návštěva mateřské školy, úplné základní školy (1.-9. třída), návštěva gymnázií, středních škol a učilišť,

33 Dotazník používaný pro sběr dat v dotazníkovém šetření je obsahem přílohy A. 34 Výsledky tohoto šetření použil RNDr. Maryáš pro svou výzkumnou práci „Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu“. 35 Otázky tvořeny podle názvosloví ze Zdravotnické ročenky České republiky 2007.

- 31 - návštěva vyšší odborné školy, vysoké školy36. Všechny otázky jsou přímé a otevřené a poskytují velkou svobodu vyjádření. Rozdělila jsem je do tří oddílů, aby byl dotazník přehlednější. První oddíl obsahuje již zmíněné otázky dojížďky do zdravotnických zařízení a má 7 otázek, druhý oddíl se týká dojíždění do školských zařízení a má 5 otázek a třetí nejdelší oddíl se týká maloobchodu a služeb a čítá 16 otázek.

Na otázky se odpovídalo vždy názvem obce, kam občané směřují za danou službou. Pokud bylo za danou službou směřováno převážně do jedné obce (bez ohledu na pravidelnost návštěv), byl vyplněn sloupec převážně. Při vyplnění tohoto sloupce bylo zároveň možné vyplnit i sloupce částečně a výjimečně (pro druhotné a ojedinělé cíle). Pokud byly cesty za službami tak rozdílné, že nebylo možné určit jeden převažující směr, vyplňoval se jen sloupec částečně (musely být ale uvedeny alespoň dvě centra) a výjimečně.

Před použitím dotazníku jsem si ještě udělala malý předvýzkum, kdy jsem dala dotazník vyplnit několika osobám, bez jakéhokoli vysvětlení, abych se přesvědčila, že instrukce jsou jasné a dotazník tak zvládne každý bez problému vyplnit. Ověřila jsem tak, zda je správně sestaven.

Po ověření správnosti dotazníku jsem nejprve provedla anketární šetření u 2% reprezentativního vzorku obyvatel na Koryčansku, abych si ověřila, zda je možné použít pro celé vymezené území náhradní šetření přes obecní úřady. Hlavní techniku dotazování na Koryčansku představoval osobní rozhovor na ulici. Část dotazníků byla také samostatně vyplněna náhodně vybranými respondenty. Celkově byl průběh anketárního šetření na Koryčansku provázen řadou různých obtíží. Jednalo se zejména o tyto problémy: neochota lidí zodpovědět dotazník, vhodně zvolit denní dobu tak, aby bylo možné v ulicích zastihnout co nejvíce lidí, nevlídné počasí, aj. Z celkového počtu oslovených odmítlo zodpovědět dotazník přibližně 20% respondentů. Nicméně i přes různé obtíže se mi podařilo sesbírat všechny dotazníky. Celé šetření na tomto území se uskutečnilo v průběhu října 2008.

Pokud jde o techniky dotazování u náhradního šetření prováděného přes obecní úřady, využila jsem nejvíce elektronické dotazování, částečně telefonický rozhovor a písemné dotazování.

36 Otázky ke školské dojížďce tvořeny podle vzdělávací soustavy dostupné na stránkách ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

- 32 - Starostům všech obcí v rámci vymezeného území jsem poslala dotazník s průvodním dopisem pomocí elektronické pošty. Zpět se mi ale vrátila jen malá část, kterou představovalo asi 30% dotazníků. Dále jsem tedy zkoušela dotazování prostřednictvím telefonu. Do všech obcí jsem vždy volala v době jejich úředních hodin37. Po telefonické domluvě jsem do některých obcí posílala dotazníky znovu a do obcí, ze kterých jsem dotazník stále nezískala nazpět a kam se mi ani nepodařilo dovolat, jsem poslala dotazník poštou. Všechny dotazníky od starostů, příp. tajemníků, se mi posléze podařilo shromáždit v období od listopadu 2008 do poloviny března 2009.

Popis vymezeného území

Šetřené území, které bylo vymezeno pro moji práci, čítá celkem 76 obcí. V převážné míře se rozkládá ve Zlínském kraji, zejména pak v okrese Kroměříž. Mimoto také zasahuje téměř do všech okolních okresů – Zlín, Uherské Hradiště, Hodonín, Vyškov, Prostějov a Přerov. Centrální část celého území je vymezena územím obce s rozšířenou působností Kroměříž (dále jen ORP Kroměříž), do kterého spadá 46 obcí38 : Bařice – Velké Těšany, Bezměrov, Břest, Cetechovice, Dřínov, Honěnice, Hoštice, Hulín, Chropyně, Chvalnov – Lísky, Jarohněvice, Karolín, Koryčany, Kostelany, Kroměříž, Kunkovice, Kvasice, Kyselovice, Litenčice, Lubná, Lutopecny, Morkovice – Slížany, Nítkovice, Nová Dědina, Pačlavice, Počenice – Tetětice, Prasklice, Pravčice, Rataje, Roštín, Skaštice, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Šelešovice, Troubky – Zdislavice, Uhřice, Věžky, Vrbka, Záříčí, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice.

K této centrální části byly přidány okolní obce – zejména na základě vyjížďky za prací a do škol (hlavní směry vyjížděk podle obcí). Jedná se o 30 obcí v okolních okresech. V okrese Zlín to jsou obce Halenkovice, Žlutava, Bělov, Tlumačov. Z okresu Kroměříž jsou ke správnímu obvodu ORP přidány ještě Kurovice, Ludslavice, Třebětice, Němčice. V okrese Přerov se jedná o obce Stará Ves, Říkovice, Vlkoš, Kojetín, Křenovice, Stříbrnice. Z okresu Prostějov jde o obce Vítčice, Srbce, Pavlovice u Kojetína, Tištín, Koválovice – Osíčany. V okrese Vyškov jsou k centrální části přidány obce Dětkovice, Švábenice, Nemochovice, Brankovice, Malínky, Kožušice, Nemotice, Snovídky. V okrese Hodonín jde pouze o jednu

37 Veškeré kontakty, telefonní čísla a údaje o úředních hodinách jsem zjišťovala z webových stránek měst a obcí, tedy www.mesta-obce.cz . 38 http://www.mesta-obce.cz/obce_orp.asp?zujorp=588296

- 33 - obec – Mouchnice a v okrese Uherské Hradiště se jedná o obce Stupava a Staré Hutě. Celé vymezené území je zobrazeno na následujícím obrázku.

Obrázek 2-1: Vymezené území

Zdroj: Vytvořila autorka.

- 34 - 3 VYMEZENÍ REGIONŮ

V následující kapitole se budu věnovat rozboru a kompletnímu zpracování dotazníkového šetření, vymezení dílčích parciálních regionů a komplexního obslužného regionu. Nejprve se zaměřím na metodiku práce, tedy jakým způsobem jsem při zpracování dotazníků postupovala a dále na základě zjištěných údajů provedu vymezení parciálních regionů v oblasti zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. Závěrem kapitoly vymezím i komplexní obslužný region.

3.1 Metodika práce

Při rozboru a zpracovávání celého dotazníkového šetření jsem postupovala podle metodiky, kterou jsem popsala v teoretické kapitole. V prvé řadě jsem si pro oblast zdravotnictví, školství i maloobchodu a služeb vymezila, které procesy zařadím do příslušných hierarchických úrovní.

V oblasti zdravotnictví jsem při přiřazování procesů k nadlokální a mikroregionální úrovni vycházela ze Sítě zdravotnických zařízení pro rok 200739 a také z požadavků na konkrétní hierarchické úrovně podle územně správního členění. V těchto požadavcích je uvedeno, že pro „oblast zdravotnictví na mikroregionální hierarchické úrovni jsou relevantní polikliniky nebo alespoň pět ordinací lékařů – specialistů. K nim se nezahrnují ordinace dětských a dorostových lékařů, ženských lékařů a zubních lékařů.“ (Maryáš 2003, s. 110) Ordinace těchto lékařů zajišťují právě primární péči – z toho primární péče pro dospělé, děti a dorost je poměrně vyrovnaná, zatímco gynekologická a stomatologická péče není srovnatelně dostupná a vykazuje určité rozdíly. (Síť zdravotnických zařízení 2007, s.12 – 13) Na základě těchto informací jsem tedy mezi procesy nadlokální úrovně zařadila návštěvu praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti, návštěvu stomatologa a gynekologa. Na mikroregionální úrovni se pak jednalo o návštěvy speciálních lékařů a poliklinik. Další procesy (návštěva pohotovostní služby a nemocnic), zjišťované v dotazníku, hodnoceny nebyly, protože již přesahují potřebný rámec mikroregionů.

U školství jsem při rozdělování daných procesů na příslušné úrovně vycházela opět z požadavků na hierarchické úrovně podle Nového územně správního členění České

39 Elektronická publikace dostupná na webových stránkách ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. - 35 - republiky a dále ze vzdělávací soustavy ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy40. Požadavkem, který je uveden jako relevantní pro mikroregionální úroveň školství jsou „alespoň dva typy středních škol - gymnázia a střední odborné školy.“ (Maryáš 2003, s.110) Na mikroregionální úroveň jsem proto zařadila návštěvu gymnázií, středních škol a učilišť. Jako proces nadlokální úrovně jsem hodnotila návštěvu úplné základní školy (1.-9. třída). Návštěva vyšší odborné školy a vysoké školy jsou procesy přesahující mikroregionální rámec a nebyly proto hodnoceny.

Rozdělení procesů z oblasti maloobchodu a služeb na nadlokální a mikroregionální hierarchickou úroveň jsem provedla podle metodiky popsané v teoretické kapitole. Z procesů, které byly v dotazníku zjišťovány, jsem na nadlokální úroveň zařadila běžné denní nákupy potravin a drogerie, nákupy textilu a obuvi, běžné služby a návštěvu lékárny. Na mikroregionální úroveň pak byly zařazeny procesy: nákup běžného průmyslového zboží, speciální služby, nákupy knih a mediálních nosičů, nákupy speciálního a výběrového zboží, nákupy nábytku a bytových doplňků. Toto rozdělení procesů v oblasti maloobchodu a služeb na příslušné hierarchické úrovně jsem dále ověřila pomocí hodnocení vzdušných vzdáleností do hlavních i do veškerých uváděných cílů.

Abych zjistila, na jaké hierarchické úrovni jsou jednotlivé procesy relativně uzavřeny, hodnotila jsem u nich vzdušnou vzdálenost cest do hlavních cílů41 a do veškerých uváděných cílů. Uzavřenost procesů je určována podle vzdálenosti, do které se uskutečnilo 90% cest. U všech procesů maloobchodu a služeb, které byly zařazeny na nadlokální a mikroregionální úroveň, jsem vždy zjišťovala vzdušné vzdálenosti mezi obcemi vymezeného území a jejich veškerými cílovými místy. Poté jsem u každého procesu odečetla 10% hodnot, které se nejvíce vychylovaly, abych získala vzdálenosti, do kterých bylo uskutečněno 90% cest. Vzdálenosti jsem zjišťovala pomocí elektronického vyhledávání z map naší republiky. V případě hlavních cílů je 90% cest za běžnými denními nákupy uzavřeno do vzdálenosti 4,1 km. Jedná se o nejnižší vzdálenost v případě hlavních cílů. Tento proces však nebyl hodnocen na nadlokální úrovni, jelikož prodejny potravin se nacházejí téměř ve všech vymezených obcích. Z celkového počtu 76 šetřených obcí se prodejna potravin nenachází v obcích

40 Ze vzdělávací soustavy bylo převzato především názvosloví školských zařízení pro dotazník. Soustava je dostupná na www.msmt.cz/vzdelavani/vzdelavaci-soustava. 41 Obce je uvádí jako převážné cíle.

- 36 - Honěnice, Hoštice, Srbce, Sulimov a Zástřizly, což představuje asi 6,5%. Proto jsem tento proces považovala za lokální a na nadlokální a mikroregionální úroveň jsem tedy rozdělovala zbylých osm procesů. Pokud dále hodnotím hlavní cíle, je u návštěvy lékáren 90% cest uzavřeno do vzdálenosti 4,9 km a u nákupu speciálního a výběrového zboží do vzdálenosti 12,9 km. U veškerých cílů jsou cesty za nákupy a službami uzavřeny na větší vzdálenosti oproti hlavním cílům a největší pak představují nákupy speciálního, výběrového zboží, kde je 90% cest uskutečněno do 19,4 km. Z hlediska rozdílů ve vzdálenostech cest do hlavních cílů jsem mezi nadlokální obslužné procesy zařadila nákupy textilu a obuvi, běžné služby a návštěvu lékáren. K mikroregionálním obslužným procesům jsem pak zařadila zbývajících pět, a to nákup běžného průmyslového zboží, speciální služby, nákupy knih a mediálních nosičů, nákupy speciálního a výběrového zboží, nákupy nábytku a bytových doplňků.

Tabulka 3-1: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90% cest za nákupy a službami

hlavní cíle veškeré cíle běžné denní nákupy (potraviny, drogerie) 4,1 7,6 nákupy textilu a obuvi 7,7 10,9 běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírny, opravny) 5,2 7,0 návštěva lékárny 4,9 6,8 nákup běžného průmyslového zboží (elektronika, sport. potřeby) 9,1 12,2 speciální služby (fotograf, pedikúra, opravy elektroniky,…) 9,4 9,9 nákupy knih a mediálních nosičů 9,4 11,9 nákupy speciálního, výběrového zboží (auta, šperky,…) 12,9 19,4 nákupy nábytku a bytových doplňků 12,3 18,0 Zdroj: Vytvořila autorka na základě dat z dotazníkového šetření.

Po rozdělení obslužných procesů na příslušné hierarchické úrovně jsem dále vymezila střediska pro oblast zdravotnictví, školství i maloobchodu a služeb.

V oblasti zdravotnictví a školství jsem vymezovala střediska nadlokální i mikroregionální úrovně na základě informací z portálu územní samosprávy a z portálu regionálních informačních servisů. Zde jsem vždy nejprve vyhledala příslušnou obec a zjistila jaká zdravotnická či školská zařízení se zde nachází. V případě potřeby jsem dále přes portál územní samosprávy dohledala potřebné informace na webových stránkách příslušných obcí.

V případě zdravotnictví a školství jsou nadlokální střediska určena podle výskytu zařízení. Tedy pokud se v obci nachází požadovaná zdravotnická zařízení, resp. úplná základní škola, - 37 - je tato obec střediskem, i když ji kromě ní samotné nikdo další neuvádí. Na mikroregionální úrovni je situace poněkud jiná. Pokud se v obci nachází kupříkladu jedno učiliště či jeden lékař specialista, nemůže být obec ještě považována za mikroregionální středisko.

Za nadlokální střediska v oblasti zdravotnictví jsem určila ta, která mají alespoň tři druhy služeb ze čtyř uvedených: lékař pro dospělé, lékař pro děti, zubní lékař a gynekolog. Podle zjištěných informací k nim patří: Hulín, Chropyně, Koryčany, Kroměříž, Kvasice, Kojetín, Morkovice – Slížany, Zdounky, Střílky, Napajedla, Ivanovice na Hané, Němčice nad Hanou, Holešov, Přerov, Buchlovice, Nezamyslice, Tlumačov. Dále velká nesporná střediska, která se nachází mimo vymezený prostor, jako jsou Bučovice, Vyškov, Prostějov, Uherské Hradiště, Otrokovice, Zlín, Kyjov, Brno, Olomouc, Bystřice pod Hostýnem, Slavkov u Brna, Lipník nad Bečvou, Uherský Brod. Mikroregionální střediska v oblasti zdravotnictví jsou ta, která mají všechny druhy služeb nadlokální úrovně a navíc polikliniku, či lékaře specialisty. Jsou jimi Kroměříž, Kojetín, Bučovice, Vyškov, Prostějov, Holešov, Přerov, Uherské Hradiště, Otrokovice, Zlín, Kyjov, Brno, Olomouc a další nesporná střediska, jako jsou Bystřice pod Hostýnem, Slavkov u Brna, Lipník nad Bečvou, Uherský Brod.

Pro oblast školství jsem zjišťovala informace a vymezovala střediska stejným způsobem. Za nadlokální školská střediska jsem určila ta, která mají mateřskou školu a úplnou základní školu42. Těmito středisky jsou: Břest, Hulín, Chropyně, Koryčany, Kroměříž, Litenčice, Morkovice – Slížany, Kvasice, Střílky, Zborovice, Zdounky, Brankovice, Kojetín, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Holešov, Otrokovice, Ivanovice na Hané, Kostelec u Holešova, Přerov, Tlumačov, Halenkovice, Napajedla, Buchlovice a další nesporná střediska nacházející se mimo vymezené území, jako Kyjov, Bučovice, Prostějov, Brno, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Bystřice pod Hostýnem, Slavkov u Brna, Lipník nad Bečvou, Uherský Brod. Jako střediska mikroregionální úrovně jsem vymezila ta, která splňují podmínku nadlokálního školského střediska a zároveň mají alespoň dva typy středních škol – tedy gymnázium, střední odbornou školu či střední odborné učiliště. Jedná se o střediska Kroměříž, Kojetín, Kyjov, Otrokovice, Bučovice, Přerov, Prostějov, Holešov, Brno, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Olomouc a také Bystřice pod Hostýnem, Slavkov u Brna, Uherský Brod.

V oblasti maloobchodu a služeb jsem vymezovala střediska pomocí dotazníků, a to podle hlavních cílů, které jednotlivé obce v dotaznících uváděly. U jednotlivých obslužných

42 Úplnou základní školou je myšlena škola, která má 1. – 9. třídu. - 38 - procesů, které jsem hodnotila na nadlokální a mikroregionální úrovni, jsem vždy označila jako potencionální střediska ty obce, které byly jednotlivými obcemi vymezeného území uvedeny jako hlavní cíle, mimo případy, kdy obce v jednotlivých procesech označovaly za střediska samy sebe. Po tomto rozboru jsem mohla vymezení středisek maloobchodu a služeb dokončit. Jako střediska nadlokální úrovně jsem určila ta, která byla uvedena jako hlavní cíle dojížďky alespoň jednou další obcí v případě minimálně dvou druhů služeb ze tří uvedených : nákupy textilu a obuvi, běžné služby, návštěva lékárny. K těmto nadlokální střediskům tedy patří Kroměříž, Kvasice, Morkovice, Zdounky, Koryčany, Otrokovice, Napajedla, Kojetín, Holešov, Němčice nad Hanou, Přerov, Hulín, Bučovice, Vyškov, Chropyně, Brankovice, Nesovice, Buchlovice a další nesporná střediska, která pro omezený prostor nelze určit pomocí hlavních cílů, jako jsou Prostějov, Uherské Hradiště, Zlín, Kyjov, Brno, Olomouc, Bystřice pod Hostýnem, Slavkov u Brna, Lipník nad Bečvou, Uherský Brod. Za mikroregionální střediska jsem určila ta, která splňují podmínku nadlokálního střediska a zároveň je uvádí minimálně jedna další obec jako hlavní cíl pro alespoň čtyři druhy služeb z pěti následujících: nákup běžného průmyslového zboží, speciální služby, nákupy knih a mediálních nosičů, nákupy speciálního a výběrového zboží, nákupy nábytku a bytových doplňků. Mikroregionálními středisky jsou pak Kroměříž, Bučovice, Vyškov, Napajedla, Prostějov, Holešov, Přerov, Uherské Hradiště, Otrokovice, Kojetín, Zlín, Kyjov a další nesporná střediska, která není možné pro omezený prostor vymezit pomocí hlavních cílů, jako Brno, Olomouc, Bystřice pod Hostýnem, Slavkov u Brna, Lipník nad Bečvou, Uherský Brod.

Podle počtu středisek, které se vyskytly u jednotlivých procesů jsem také určila koeficienty významnosti těchto procesů. Vycházela jsem z předpokladu43, že nejvíce cílových obcí, resp. středisek, se objevuje u nejčastěji zmiňovaných, a tím pádem nejvýznamnějších obslužných procesů. Hodnoty těchto koeficientů byly důležité zejména pro další výpočty, které jsem potřebovala udělat pro konečné vyhodnocení dotazníků. Přehled s počty středisek dle hlavních cílů i s hodnotami koeficientů jsou uvedeny v následující tabulce.

43 Podle metodiky, kterou používá Maryáš (1988).

- 39 - Tabulka 3-2 : Koeficienty hodnocených obslužných procesů a počty jejich středisek dle hlavních cílů

koeficient hlavní cíle nákupy textilu a obuvi 1,5 17 běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírny, opravny) 1,9 21 návštěva lékárny 1,6 18 nákup běžného průmyslového zboží (elektronika, sport. potřeby) 1,4 15 speciální služby (fotograf, pedikúra, opravy elektroniky,…) 1,3 14 nákupy knih a mediálních nosičů 1,2 13 nákupy speciálního, výběrového zboží (auta, šperky,…) 1 11 nákupy nábytku a bytových doplňků 1 11 Zdroj: Vytvořila autorka na základě dat z dotazníkového šetření.

Koeficienty jsem stanovila podle poměrů počtu hlavních cílů u nákupů speciálního, výběrového zboží a nákupů nábytku a bytových doplňků, v porovnání s počty hlavních cílů u ostatních procesů. Hodnota dvou jmenovaných procesů byla tedy brána jako základ a podle ní vypočteny ostatní. Poměry jednotlivých procesů jsou pak následující: nákupy speciálního a výběrového zboží spolu s nákupy nábytku a bytových doplňků : nákupy knih a mediálních nosičů : speciální služby : nákup běžného průmyslového zboží : nákupy textilu a obuvi : návštěva lékárny : běžné služby.

V další fázi zpracování dotazníkového šetření jsem prováděla výpočty pro jednotlivé dotazované obce podle metodiky a vzorců, které jsem již popsala v teoretické kapitole, konkrétně v podkapitole 1.4.2. Posledním krokem bylo přiřazování obcí k vymezeným střediskům na základě převažujícího spádu, při kterém bylo zachováno pravidlo zmiňované již v teoretické kapitole, které říká, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvou třetin hodnoty prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly dostatečně významné spádovosti k určitému středisku jsem označila jako oscilační. Poté už jsem získané výsledky pouze zanesla do příslušných map, které podávají přehledné grafické výsledky dotazníkového šetření. Mapy odpovídají administrativnímu stavu k 1.1. 2007.

V následujících částech kapitoly se budu zabývat vymezením a popisem parciálních regionů zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. V samotném závěru vymezím i komplexní obslužný region.

- 40 - 3.2 Zdravotnický region

V případě zdravotnictví je vymezená oblast hodnocena podle dojížďky do zdravotnických zařízení. Tuto dojížďku jsem zpracovávala na nadlokální a mikroregionální úrovni. Jak už jsem zmiňovala výše, na nadlokální úrovni jsem sledovala návštěvu praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti, návštěvu stomatologa a gynekologa. Na mikroregionální úrovni se pak jednalo o návštěvy speciálních lékařů a poliklinik. Za střediska nadlokální úrovně jsem určila ta, ve kterých se nacházely alespoň tři druhy služeb ze čtyř požadovaných pro nadlokální úroveň. Za střediska mikroregionální úrovně jsem stanovila taková, ve kterých se vyskytovaly polikliniky nebo alespoň pět ordinací lékařů specialistů a která byla zároveň střediskem na nadlokální úrovni.

Ze všech šetřených obcí se alespoň nějaké zdravotnické zařízení vyskytuje v 16 obcích. Z toho se minimálně tři potřebné druhy zdravotnických služeb nadlokální úrovně vyskytují u 10 z těchto obcí. Těmito obcemi jsou Hulín, Chropyně, Kojetín, Koryčany, Kroměříž, Kvasice, Morkovice - Slížany, Zdounky, Střílky a Tlumačov. Dalšími nadlokálními středisky v oblasti zdravotnictví jsou obce a města v okolí šetřeného území. Zdravotnická zařízení, jejichž výskyt je vyžadován pro mikroregionální úroveň se vyskytují ve 2 obcích, respektive městech šetřeného území. Jedná se o Kroměříž a Kojetín. Další mikroregionální střediska zdravotnictví představují města v okolí, která byla uváděna v dotazníkovém šetření.

Výpočty pro zdravotnický region jsem prováděla do určité míry podle metodiky v podkapitole 1.4.2. Odlišnost spočívala v tom, že jsem z dotazníku určité obce vypočítala pouze relativní významy všech jejích uvedených cílů, tyto významy jsem pro jednotlivé cíle sečetla a na jejich základě pak prováděla přiřazování ke střediskům. Výpočty tak byly o mnoho jednodušší, než v případě maloobchodu a služeb, kdy se přesně postupovalo podle zmíněné metodiky. Také proto, že důležitost hodnocených procesů je v podstatě dána hierarchií zdravotnických zařízení.

3.2.1 Nadlokální zdravotnický region

Na nadlokální úrovni jsem hodnotila dojížďku za následujícími druhy zdravotnických služeb: praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti, stomatolog, gynekolog. Jako nadlokální střediska jsem pak určila obce, ve kterých se vyskytují alespoň tři druhy služeb z výše jmenovaných. V šetřeném území a jeho okolí jsem vymezila 19 hlavních nadlokálních

- 41 - středisek, která byla zjištěna z dotazníkového šetření44, přičemž další nesporná střediska, jako jsou okresní a jiná větší města by bylo možné stanovit mimo vymezený prostor.

Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsem odpovědi z dotazníkových šetření hodnotila tímto způsobem: U každé obce jsem vypočítala relativní významy všech cílů, které byly obcí v dotazníku pro oblast zdravotnictví zaznamenány. Hodnota relativního významu vždy závisela na tom, kolik cílů obec u daného procesu uvedla. Pro každý uvedený cíl jsem pak sečetla, jakého významu dosáhl a na základě toho jsem pak prováděla přiřazení ke střediskům. Pokud obec u všech nadlokálních procesů zdravotnictví uvedla jen jeden stejný cíl, byla k němu jednoznačně přiřazena. V ostatních případech jsem přiřazování prováděla podle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Obce bez dostatečného převažujícího spádu jsem označila jako oscilační.

Výsledný nadlokální zdravotnický region znázorňuje následující mapa. Uvedená nadlokální střediska si vytvářejí své spádové obvody. Kroměříž vytváří největší spádový obvod s 12 obcemi. Jsou to Kostelany, Šelešovice, Jarohněvice, Rataje, Lutopecny, Zlobice, Bezměrov, Skaštice, Břest, Bařice – Velké Těšany, Lubná a Kunkovice. Všechny, mimo Kunkovice vytváří s Kroměříží ucelené území. Kroměříž tak zabírá i okrajovou část regionu a přesahuje přes spádový obvod Zdounek. Do zázemí Zdounek spadá obec Roštín, Cetechovice, Honěnice, Hoštice, Troubky – Zdislavice, Zborovice a Soběsuky. Morkovice – Slížany jsou nadlokálním střediskem pro Pačlavice, Koválovice – Osíčany, Prasklice, Uhřice, Dřínov, Počenice – Tetětice. Pod Hulín spadají Pravčice a pod Chropyň Kyselovice a Záříčí. Do spádového obvodu Střílek patří Zástřizly a Chvalnov – Lísky. Pod Koryčany spadá Stupava a Mouchnice, pod Kvasice Sulimov, Vrbka a Nová Dědina. Obce ve spádovém obvodu Bučovic se všechny nacházejí za západní hranicí okresu a jedná se o Nemochovice, Brankovice, Malínky, Kožušice, Nemotice a Snovídky. Pod Ivanovice na Hané spadají Dětkovice a Švábenice, pod Napajedla Halenkovice a Žlutava, pod Kojetín Stříbrnice a Křenovice, pod Holešov Ludslavice, Kurovice, Třebětice, Němčice, pod Němčice nad Hanou

44 Těmito hlavními nadlokálními středisky jsou Kroměříž, Zdounky, Morkovice, Hulín, Chropyně, Střílky, Koryčany, Kvasice, Bučovice, Ivanovice na Hané, Napajedla, Kojetín, Holešov, Němčice nad Hanou, Přerov, Buchlovice, Nezamyslice, Tlumačov a Otrokovice.

- 42 - spadají Srbce, Pavlovice u Kojetína a Vitčice a pod Přerov spadá Stará Ves, Vlkoš a Říkovice. Buchlovice jsou nadlokální středisko pro Staré Hutě, Nezamyslice pro Tištín a středisko Tlumačov nevytváří další zázemí. Zbývající obce z šetřeného území jsou oscilační. Střížovice a Karolín oscilují mezi Kvasicemi a Kroměříží, Nítkovice a Litenčice jsou oscilační mezi Střílkami a Kroměříží, Věžky mezi Kroměříží a Morkovicemi, Žalkovice mezi Kroměříží a Hulínem a Bělov mezi Kvasicemi a Otrokovicemi.

Obrázek 3-1: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat z dotazníkového šetření.

- 43 - 3.2.2 Mikroregionální zdravotnický region

Na mikroregionální úrovni jsem hodnotila dojížďku za lékaři specialisty a na polikliniky. Za středisko mikroregionální úrovně byly tedy vymezeny obce, ve kterých se vyskytuje poliklinika nebo alespoň pět ordinací lékařů specialistů. Samozřejmě se předpokládá, že pokud je obec mikroregionálním střediskem, je zároveň střediskem i na nadlokální úrovni. Ve vymezeném území a jeho okolí jsem určila 10 mikroregionálních středisek, která vyplynula z dotazníkového šetření45 a další nesporná střediska, jako jsou okresní a jiná větší města, je možné vymezit mimo šetřený prostor.

Odpovědi z dotazníkových šetření jsem hodnotila tak jako u nadlokální úrovně. U každé obce jsem vypočítala relativní významy pro všechny cíle, které obec v dotazníku u procesu mikroregionálního zdravotnictví uvedla, přičemž relativní význam závisel na počtu uvedených cílů u tohoto procesu. Podle hodnot relativních významů jednotlivých cílů jsem pak prováděla přiřazení ke střediskům. Pokud obec uvedla u mikroregionálního procesu zdravotnictví pouze jeden cíl, byla k němu jednoznačně přiřazena. Jinak jsem přiřazování prováděla podle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Obce bez dostatečného převažujícího spádu jsem označila jako oscilační.

Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu zobrazuje mapa na obrázku 3-2. Vymezené území je rozděleno na 10 spádových obvodů. Jednoznačně největším obvodem je Kroměříž, pod který spadá 44 obcí. Jedná se o všechny obce, které spadají pod ORP Kroměříž, mimo Koryčany. Do zázemí Otrokovic spadají Halenkovice, Žlutava, Bělov a Tlumačov. Bučovice jsou mikroregionální středisko pro Nemochovice, Brankovice, Malínky, Kožušice, Nemotice a Snovídky. Pod Vyškov spadají Švábenice a Dětkovice, pod Kojetín Stříbrnice a Křenovice. Do spádového obvodu Prostějova patří Tištín, Koválovice – Osíčany, Pavlovice u Kojetína, Srbce a Vitčice. Pod Holešov spadají Kurovice, Ludslavice, Třebětice a Němčice. Přerov představuje mikroregionální středisko pro Říkovice, Vlkoš a Starou Ves, Kyjov je střediskem pro Koryčany, Mouchnice, Stupavu a pod Uherské Hradiště spadají Staré

45 Mikroregionální střediska vyplývající z dotazníkového šetření jsou Kroměříž, Kojetín, Bučovice, Vyškov, Prostějov, Holešov, Přerov, Uherské Hradiště, Otrokovice, Kyjov.

- 44 - Hutě. Žádná obec není tentokrát oscilační. Celkově koresponduje rozdělení obcí do spádových obvodů na této mikroregionální úrovni s hranicemi vymezeného území.

Obrázek 3-2: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat z dotazníkového šetření.

- 45 - 3.3 Školský region

Školský region jsem vymezovala podle dojížďky do škol a hodnocení jsem provedla opět pro nadlokální i mikroregionální úroveň. Na nadlokální úrovni byla hodnocena dojížďka do základních škol. Na mikroregionální úrovni se pak jednalo o návštěvu gymnázií, středních škol a učilišť. Za nadlokální střediska pro oblast školství jsem určila obce, ve kterých se nachází úplná základní škola, což znamená, že je zde 1.-9. třída. Střediska vymezená na mikroregionální úrovni byly obce, resp. města, kde se nachází alespoň dva typy středních škol. Takové obce jsou zároveň i střediskem na nadlokální úrovni.

Z celkového počtu šetřených obcí se minimálně předškolní zařízení vyskytuje ve 46 obcích. Úplná základní škola, jejíž přítomnost je nezbytná pro nadlokální úroveň, se nachází v 15 obcích šetřeného území. Jsou to tyto obce: Břest, Hulín, Chropyně, Koryčany, Kroměříž, Litenčice, Morkovice - Slížany, Kvasice, Střílky, Zborovice, Zdounky, Brankovice, Kojetín, Tlumačov a Halenkovice. Další nadlokální střediska školství jsou pak obce a města v okolí šetřeného území. Střední školy, jejichž přítomnost je vyžadována pro mikroregionální úroveň se vyskytují v Kroměříži a v Kojetíně. Dalšími mikroregionálními středisky školství jsou města v okolí, která byla uváděna v dotazníkovém šetření.

Výpočty pro vymezení školského regionu jsem prováděla stejným způsobem, jako v případě zdravotnictví, tedy částečně podle metodiky v podkapitole 1.4.2. Z dotazníku určité obce jsem vždy vypočítala pouze relativní významy všech jejích uvedených cílů pro příslušné procesy, tyto významy jsem pro jednotlivé cíle sečetla a na jejich základě pak prováděla přiřazování ke střediskům. I ve školství platí, že důležitost hodnocených procesů je v podstatě dána vzdělávací soustavou a výskytem školských zařízení.

3.3.1 Nadlokální školský region

V případě nadlokální úrovně jsem hodnotila dojížďku do úplné základní školy. Obec, kde se taková škola nachází jsem určila jako nadlokální středisko. V šetřeném území a jeho blízkém okolí jsem vymezila 23 hlavních nadlokálních středisek, která byla zjištěna z dotazníku46.

46 Těmito středisky jsou: Kroměříž, Břest, Střílky, Morkovice, Litenčice, Hulín, Chropyně, Kvasice, Koryčany, Zdounky, Zborovice, Otrokovice, Brankovice, Ivanovice na Hané, Halenkovice, Kojetín, Holešov, Kostelec u Holešova, Němčice nad Hanou, Přerov, Nezamyslice, Tlumačov, Napajedla.

- 46 - Další nesporná střediska, jako okresní a jiná větší města, by bylo možné určit mimo vymezený prostor.

Odpovědi z dotazníkových šetření jsem hodnotila tak, že pro každou obec jsem vypočítala relativní významy u všech cílů, které v dotazníku v oblasti školství daná obec zaznamenala. Hodnota relativního významu se odvíjela od toho, kolik cílů obec u daného procesu uvedla. Podle finálních významových hodnot jednotlivých cílů jsem pak přiřazovala ke střediskům. Pokud byl u dané obce u sledovaného nadlokálního procesu uveden pouze jeden cíl, byla k němu obec automaticky přiřazena. V ostatních případech jsem přiřazovala dle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Obce, které se vyznačovaly nedostatečným spádem k některému z uvedených cílů, jsem označila jako oscilační.

Výsledný nadlokální školský region je znázorněn na následující mapě. Vyznačuje se největším počtem nadlokálních středisek, ze všech tří sledovaných oblastí, tedy zdravotnictví, školství a služeb. Střediska mají ve většině případů spíše malé spádové obvody nebo nevytváří další zázemí. Největší spádový obvod vytváří opět Kroměříž, pod který spadá 9 obcí, a to Bezměrov, Lutopecny, Zlobice, Rataje, Jarohněvice, Šelešovice, Bařice – Velké Těšany, Kostelany a Lubná. Břest je nadlokálním střediskem pro Kyselovice, Žalkovice a Skaštice. Pod Střílky spadají Cetechovice a Chvalnov – Lísky. Dalším nadlokálním střediskem jsou Morkovice – Slížany a ve svém zázemí mají Pačlavice, Počenice – Tetětice, Dřínov, Uhřice, Koválovice – Osíčany a Prasklice. Litenčice jsou nadlokálním střediskem školství pro Nítkovice, Kunkovice, Hoštice, Honěnice, Hulín představuje středisko pro Pravčice, Chropyně pro Záříčí. Do spádového obvodu Kvasic patří Střížovice, Karolín, Sulimov, Nová Dědina a Vrbka. Pod Koryčany spadají Mouchnice, Stupava, Staré Hutě, pod Zdounky Roštín a Soběsuky, pod Zborovice Troubky – Zdislavice a pod Otrokovice Bělov. Do zázemí Brankovic spadají Nemochovice, Malínky, Kožušice, Nemotice a Snovídky. Pod Ivanovice na Hané spadají Švábenice a Dětkovice, pod Kojetín Stříbrnice a Křenovice. Holešov je střediskem pro Kurovice, Ludslavice, Třebětice, Kostelec u Holešova zase pro Němčice a Starou Ves. Dalším nadlokálním střediskem jsou Němčice nad Hanou a spadají k nim Vitčice, Srbce a Pavlovice u Kojetína. Do zázemí Přerova patří Říkovice a Vlkoš, k Nezamyslicím spadá Tištín a Napajedla jsou střediskem pro Žlutavu. Poslední dvě střediska nevytváří žádné zázemí a jedná se o Halenkovice a Tlumačov. Dvě obce jsou oscilační, a to Věžky mezi Morkovicemi a Kroměříží a Zástřizly, které oscilují mezi Střílkami a Koryčany. - 47 - Obrázek 3-3: Nadlokální střediska školství a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat z dotazníkového šetření.

- 48 - 3.3.2 Mikroregionální školský region

Procesem, který jsem hodnotila na mikroregionální úrovni, byla návštěva středního školství, tedy gymnázií, středních škol a učilišť. Jako střediska mikroregionální úrovně jsem označila obce, kde se nachází alespoň dva typy středních škol. Takové obce jsou samozřejmě také střediskem na nadlokální úrovni. Ve vymezeném území a jeho blízkém okolí jsem určila 12 mikroregionálních středisek, která vyplývají z dotazníkového šetření47. Další nesporná střediska mohou představovat okresní a jiná větší města, která je možné vymezit mimo šetřený prostor.

Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsem odpovědi z dotazníkových šetření hodnotila stejně jako ve zdravotnictví. Opět jsem u každé obce vypočítala relativní významy pro všechny cíle, které se objevily ve výpovědích obcí na mikroregionální úrovni školství. Závislost velikosti relativního významu na počtu uvedených cílů u hodnoceného procesu platila i zde. Na základě hodnot relativních významů jsem pak přiřazovala obce ke střediskům. V případě, že obec uvedla pouze jeden cíl u sledovaného procesu mikroregionální úrovně, byla k němu zrovna přiřazena. V ostatních případech jsem přiřazovala podle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Jako oscilační byly označeny obce bez dostatečného převažujícího spádu.

Mikroregionální střediska školství a jejich sféry vlivu jsou zobrazeny na obrázku 3-4. Ve vymezeném území se nachází 11 spádových obvodů. Největším z nich je obvod Kroměříže, do kterého spadá 40 obcí. Jde o všechny obce, které jsou součástí ORP Kroměříž, mimo Koryčany, Pačlavice, Záříčí, Hulín a Pravčice. Do zázemí Kyjova spadají Koryčany a Stupava. Holešov je střediskem pro Kurovice, Ludslavice, Třebětice, Pravčice a Němčice. Pod Otrokovice spadají Halenkovice a Bělov. Bučovice představují mikroregionální středisko pro Brankovice, Malínky, Kožušice, Nemotice. Do spádového obvodu Kojetína patří Stříbrnice a Křenovice. Pod Prostějov spadají Koválovice – Osíčany, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vitčice a Tištín. Přerov je mikroregionálním střediskem pro Starou Ves, Říkovice a Vlkoš. Pod Brno spadají Snovídky. Do zázemí Vyškova patří Švábenice a Uherské Hradiště

47 Mikroregionální střediska vyplývající z dotazníkového šetření jsou Kroměříž, Kyjov, Holešov, Otrokovice, Bučovice, Kojetín, Prostějov, Přerov, Brno, Vyškov, Uherské Hradiště, Zlín. - 49 - je středisko pro Staré Hutě. Osm obcí z šetřeného území je oscilačních. Hulín osciluje mezi Holešovem a Kroměříží, Pačlavice mezi Vyškovem a Kroměříží, Záříčí mezi Kojetínem a Kroměříží. Mouchnice jsou oscilační obcí mezi Kyjovem a Bučovicemi, Dětkovice a Nemochovice mezi Brnem a Vyškovem a Tlumačov spolu se Žlutavou oscilují mezi Otrokovicemi a Zlínem. Rozdělení obcí do spádových obvodů je na této mikroregionální úrovni více či méně ovlivněno hranicemi vymezeného území.

Obrázek 3-4: Mikroregionální střediska školství a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat z dotazníkového šetření.

- 50 - 3.4 Region maloobchodu a služeb

Tento region jsem vymezovala podle dojížďky za maloobchodem a za službami a zpracovávala jsem ji na nadlokální a mikroregionální úrovni. Jak jsem již uvedla, na nadlokální úrovni jsem hodnotila tyto procesy: nákupy textilu a obuvi, běžné služby, návštěvu lékárny. Na mikroregionální úrovni jsem sledovala nákup běžného průmyslového zboží, speciální služby, nákupy knih a mediálních nosičů, nákupy speciálního, výběrového zboží a nákupy nábytku a bytových doplňků. Středisky nadlokální úrovně jsem označila obce či města, ve kterých jsou poskytovány minimálně dva druhy služeb ze tří uvedených pro nadlokální úroveň. Za středisko mikroregionální úrovně jsem určila obec či město, kde jsou dostupné alespoň čtyři druhy služeb z pěti jmenovaných a zároveň se jedná o středisko nadlokální úrovně.

Ze všech 76 obcí vymezeného území se alespoň nějaké zařízení maloobchodu a služeb vyskytuje v 71 obcích. Obcemi, kde se nenachází žádné zařízení ani prodejna potravin, jsou Honěnice, Hoštice, Srbce, Sulimov a Zástřizly. V 9 obcích vymezeného území se vyskytují potřebné druhy služeb nadlokální úrovně. Těmito obcemi jsou Kroměříž, Kvasice, Zdounky, Morkovice - Slížany, Koryčany, Kojetín, Hulín, Chropyně, Brankovice. Další nadlokální střediska maloobchodu a služeb jsou obce a města v okolí šetřeného území. Procesy vyžadované pro mikroregionální úroveň se vyskytují ve 2 městech šetřeného území. Jsou jimi Kroměříž a Kojetín. Dalšími mikroregionálními středisky jsou města v okolí, která byla uváděna v dotazníkovém šetření.

Pro region maloobchodu a služeb jsem prováděla výpočty podle metodiky popsané v podkapitole 1.4.2. Nejprve jsem z dotazníku určité obce vypočítala relativní významy všech uvedených cílů48. Ke každému hodnocenému procesu byl navíc podle jeho významnosti, resp. frekvence využívání přiřazen koeficient. Způsob, jakým jsem určila a přiřadila koeficienty jsem již popsala v podkapitole 3.1 o metodice práce. Dále jsem vypočítala pro každý uvedený cíl jeho celkový relativní význam a podle těchto hodnot přiřazovala ke střediskům.

48 Pro každou obec se součet těchto relativních významů rovnal 100% u každého obslužného procesu.

- 51 - 3.4.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb

Na nadlokální úrovni jsem hodnotila dojížďku za nákupy textilu a obuvi, za běžnými službami a návštěvy lékáren a jako středisko jsem určila obce, kde se vyskytují alespoň dva tyto jmenované procesy, přičemž vymezování středisek bylo prováděno z dotazníků, a to procesem, který je popsán v podkapitole 3.1. V šetřeném území a jeho okolí jsem vymezila 21 hlavních nadlokálních středisek, která byla zjištěna z dotazníkového šetření49. Další nesporná střediska, jako okresní a jiná větší města, by bylo možné označit mimo vymezený prostor.

Odpovědi z dotazníkových šetření jsem hodnotila tak, že pro každou obec jsem vypočítala relativní významy u všech cílů, které v dotazníku u maloobchodu a služeb zaznamenala. Pro každý uvedený cíl jsem pak spočítala jeho celkový relativní význam a podle těchto hodnot jsem přiřazovala ke střediskům. V případě, že obec u všech nadlokálních procesů uvedla jen jeden stejný cíl, byla k němu hned přiřazena. Jinak jsem přiřazovala podle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Obce bez dostatečného převažujícího spádu byly označeny za oscilační.

Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a jejich sféry vlivu znázorňuje mapa na obrázku 3-5. Je patrné, že ze všech tří sledovaných oblastí je na této úrovni nejvíce oscilačních obcí a spádové obvody jsou poměrně roztříštěné. Do zázemí Kroměříže patří Žalkovice, Břest, Skaštice, Bezměrov, Lutopecny, Zlobice, Rataje, Jarohněvice, Šelešovice, Střížovice, Vrbka, Bařice – Velké Těšany, Lubná, Kostelany, Roštín, Troubky – Zdislavice, Honěnice, Dřínov, Chvalnov – Lísky, Kunkovice, Nítkovice. Pod Koryčany spadají Střílky a Mouchnice, pod Chropyň Kyselovice a Záříčí. Morkovice – Slížany jsou nadlokální středisko pro Uhřice, Počenice – Tetětice, Koválovice – Osíčany a Prasklice. K Hulínu spadají Pravčice, ke Zdounkám Soběsuky a k Otrokovicím Bělov. Do spádového obvodu Vyškova patří Švábenice a Dětkovice. Do zázemí Napajedel patří Halenkovice a Žlutava. Kojetín je nadlokálním střediskem pro Stříbrnice a Křenovice, Holešov pro Kurovice, Ludslavice, Třebětice, Němčice. Pod Němčice nad Hanou spadají Pavlovice u Kojetína, Vitčice a Srbce. Do

49 K těmto nadlokálním střediskům patří Kroměříž, Koryčany, Chropyně, Morkovice, Hulín, Zdounky, Otrokovice, Vyškov, Napajedla, Kojetín, Holešov, Němčice nad Hanou, Přerov, Prostějov, Kvasice, Bučovice, Brankovice, Nesovice, Buchlovice, Uherské Hradiště a Zlín.

- 52 - spádového obvodu Přerova patří Stará Ves, Říkovice, Vlkoš a k Prostějovu spadá Tištín. Zbývající obce z šetřeného území jsou oscilační. Zborovice, Hoštice, Litenčice a Cetechovice oscilují mezi Zdounkami a Kroměříží, Hulín mezi Kroměříží a Hulínem, Chropyň mezi Kroměříží a Chropyní. Karolín, Kvasice, Sulimov a Nová Dědina jsou oscilační mezi Kroměříží a Kvasicemi, Pačlavice a Věžky mezi Kroměříží a Morkovicemi, Zástřizly mezi Koryčany a Kroměříží. Nemochovice, Brankovice a Malínky oscilují mezi Bučovicemi a Brankovicemi, Kožušice mezi Brankovicemi a Koryčany, Nemotice mezi Vyškovem a Koryčany, Snovídky mezi Nesovicemi a Bučovicemi a Staré Hutě mezi Buchlovicemi a Koryčany. Stupava je oscilující obcí mezi Koryčany a Uherským Hradištěm a Tlumačov mezi Zlínem a Otrokovicemi. Celkový počet oscilačních obcí činí 22.

- 53 - Obrázek 3-5: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat z dotazníkového šetření.

- 54 - 3.4.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb

U mikroregionální úrovně jsem hodnotila dojížďku za nákupy běžného průmyslového zboží, za speciálními službami, za nákupy knih a mediálních nosičů, za nákupy speciálního a výběrového zboží a za nákupy nábytku a bytových doplňků. Střediskem mohla být obec, kde jsou poskytovány alespoň čtyři procesy z pěti výše jmenovaných, přičemž vymezování středisek bylo prováděno z dotazníků, jak je popsáno v podkapitole 3.1. Zároveň musela být obec i nadlokálním střediskem. V šetřeném území a jeho okolí jsem vymezila 12 mikroregionálních středisek vyplývajících z dotazníkového šetření50 a další nesporná střediska, jako okresní a jiná větší města, je možné vymezit mimo šetřený prostor.

Pro vymezení sfér vlivu středisek jsem odpovědi z dotazníkových šetření hodnotila stejně jako u nadlokální úrovně. Opět jsem u každé obce vypočítala relativní významy pro všechny cíle, které obec u procesů mikroregionálního maloobchodu a služeb uvedla, pomocí koeficientů významnosti jsem pro všechny uvedené cíle dopočítala celkové relativní významy. Podle nich jsem pak přiřazovala ke střediskům, a to podle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly dostatečně převažující spád k žádnému středisku, byly označeny za oscilační.

Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a jejich sféry vlivu je možné sledovat na obrázku 3-6. Největší spádový obvod vytváří Kroměříž, kam spadají mimo Koryčany, Chropyň a Kyselovice všechny obce ORP Kroměříž. Pod Kyjov spadají Koryčany a Mouchnice a pod Otrokovice Bělov. Bučovice jsou mikroregionální středisko pro Malínky, Brankovice, Kožušice a Snovídky. K Vyškovu patří Švábenice a Dětkovice, k Napajedlům Žlutava a Halenkovice. Do spádového obvodu Prostějova patří Koválovice – Osíčany, Tištín, Pavlovice u Kojetína, Srbce a Vitčice. Do zázemí Kojetína spadají Stříbrnice a Křenovice. Pod Holešov patří Němčice, Kurovice, Ludslavice. Přerov představuje mikroregionální středisko pro Vlkoš, Říkovice a Starou Ves a Uherské Hradiště pro Stupavu a Staré Hutě. Sedm obcí je oscilačních. Kyselovice a Chropyně oscilují mezi Kroměříží a Přerovem, Kojetín mezi Kroměříží a Kojetínem, Nemochovice mezi Vyškovem a Bučovicemi. Nemotice

50 Mikroregionální střediska vyplývající z dotazníkového šetření jsou Kroměříž, Kyjov, Otrokovice, Bučovice, Vyškov, Napajedla, Prostějov, Kojetín, Holešov, Přerov, Uherské Hradiště a Zlín.

- 55 - jsou oscilační obcí mezi Vyškovem a Kyjovem, Tlumačov mezi Zlínem a Otrokovicemi a Třebětice mezi Holešovem a Kroměříží.

Obrázek 3-6: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a jejich sféry vlivu

Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat z dotazníkového šetření. - 56 - 3.5 Komplexní obslužný region

Komplexní obslužný region je vymezen podle předchozích tří parciálních regionů, tedy zdravotnického, školského regionu a regionu maloobchodu a služeb, na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol a dojížďky za maloobchodem a za službami. Nejde tedy o komplexní sociogeografický region, jak je popisován v Hamplově regionalizaci, jelikož ten je vymezován hlavně na základě pracovní dojížďky. Jelikož jsem v této práci nezjišťovala pracovní dojížďku, ale dojížďku za uváděnými typy služeb, je tento region nazván komplexním obslužným regionem. Komplexní střediska na obou úrovních jsem určovala podle již vymezených středisek pro parciální regiony. Střediskem mohla být obec, která byla alespoň dvakrát označena jako středisko u předchozích tří parciálních regionů, přičemž toto vymezování probíhalo zvlášť u nadlokální a mikroregionální úrovně. Na nadlokální úrovni bylo v šetřeném území vymezeno 11 komplexních středisek a další nadlokální střediska, která vyplynula z dotazníků, se nachází v jeho okolí. Na mikroregionální úrovni jsem v šetřeném území vymezila 2 komplexní střediska a další se opět nacházela v jeho blízkém okolí.

3.5.1 Nadlokální úroveň

Komplexním nadlokálním střediskem jsem určila každou obec, která byla alespoň dvakrát vymezena nadlokálním střediskem u předchozích parciálních regionů. K hlavním komplexním nadlokálním střediskům, která se objevují v následující mapě, patří Kroměříž, Zdounky, Morkovice - Slížany, Hulín, Chropyně, Střílky, Kvasice, Koryčany, Otrokovice, Ivanovice na Hané, Napajedla, Kojetín, Brankovice, Holešov, Němčice nad Hanou, Přerov, Bučovice, Nezamyslice, Tlumačov a Buchlovice.

Přiřazování ke komplexním nadlokálním střediskům jsem prováděla takto. Pokud obec ve všech třech parciálních regionech spadala pod stejné středisko, které bylo zároveň i komplexním střediskem, přiřadila jsem ji automaticky k tomuto středisku. Pokud však obec v předchozích parciálních regionech spadala pod více středisek, počítala jsem u ní převažující spádovost, přičemž všem zkoumaným oblastem, zdravotnictví, školství i maloobchodu a službám, jsem přikládala stejnou váhu. Přiřazování podle převažujícího spádu opět splňovalo podmínku, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahuje více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Oscilačními obcemi byly ty, které nedosáhly dostatečného převažujícího spádu.

- 57 - Komplexní obslužný region nadlokální úrovně je na obrázku 3-7. Celkem je zde vytvořeno 19 spádových obvodů. Největším z nich je Kroměříž, pod který spadá patnáct obcí. Území tohoto obvodu není ucelené. Kroměříž mimo své blízké okolí zabírá i okrajovou část regionu, konkrétně obce Nítkovice, Litenčice, Kunkovice, a přesahuje přes spádový obvod Zdounek. Dalšími většími obvody, pod které spadají obce o počtu 4-6, jsou Morkovice – Slížany, Zdounky, Kvasice a Holešov. Ostatní střediska vytvářejí zázemí pro tři a méně obcí. Střediskem, pod které spadá pouze jedna obec jsou Střílky, Otrokovice, Hulín, Brankovice, Bučovice a Nezamyslice. Jediné středisko Tlumačov nevytváří žádné zázemí. Oscilačních obcí je celkem 10. Jedná se o Střížovice, které oscilují mezi Kroměříží a Kvasicemi, Hoštice a Troubky – Zdislavice, oscilační mezi Zdounkami a Kroměříží. Dále Věžky oscilují mezi Morkovicemi a Kroměříží, Zástřizly mezi Koryčany a Střílkami, Staré Hutě mezi Koryčany a Buchlovicemi a Nemochovice, Brankovice, Malínky a Nemotice, které jsou oscilační mezi Brankovicemi a Bučovicemi. Celkově jsou spádové obvody až na Kroměříž spíše malé a celé šetřené území je dost roztříštěné.

- 58 - Obrázek 3-7: Komplexní nadlokální střediska a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat z dotazníkového šetření.

- 59 - 3.5.2 Mikroregionální úroveň

Komplexním střediskem na mikroregionální úrovni jsem označila obce, které byly alespoň dvakrát určeny za mikroregionální středisko u předchozích tří parciálních regionů. K těmto komplexním mikroregionálním střediskům patří Kroměříž, Kyjov, Otrokovice, Bučovice, Vyškov, Kojetín, Prostějov, Holešov, Přerov, Uherské Hradiště a znázorněny jsou na následující mapě.

Ke komplexním mikroregionálním střediskům jsem obce přiřazovala stejným způsobem jako u nadlokální komplexní úrovně. Pokud tedy obec ve zdravotnictví, školství i v maloobchodu a službách spadala pod stejné středisko, které bylo zároveň komplexním mikroregionálním střediskem, byla k němu přímo přiřazena. V ostatních případech jsem za předpokladu stejných vah pro všechny tři zkoumané oblasti počítala převažující spád obcí a podle tohoto spádu přiřazovala ke střediskům, kdy opět platila známá podmínka. Jako oscilační byly označeny obce bez dostatečné převažující spádovosti.

Na komplexní mikroregionální úrovni je vytvořeno 10 spádových obvodů a pouze obec Nemochovice je oscilační. Komplexním obslužným regionem je Kroměřížsko s komplexním střediskem Kroměříž. Až na Koryčany do něj spadají všechny obce zařazené do ORP Kroměříž. Kyjov vytváří zázemí pro Mouchnice a Stupavu. Otrokovice jsou komplexním mikroregionálním střediskem pro Tlumačov, Bělov, Žlutavu a Halenkovice. Pod Bučovice spadají Kožušice, Malínky, Brankovice, Nemotice a Snovídky, pod Vyškov spadají Švábenice a Dětkovice a pod Kojetín Křenovice a Stříbrnice. Do zázemí Prostějova patří Vitčice, Srbce, Pavlovice u Kojetína, Koválovice – Osíčany a Tištín. Do obvodu Holešova spadají Němčice, Třebětice, Ludslavice, Kurovice. Přerov je střediskem pro Vlkoš, Říkovice a Starou Ves a Uherské Hradiště pro Staré Hutě.

- 60 - Obrázek 3-8: Komplexní mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vytvořila autorka na základě zpracovaných dat z dotazníkového šetření.

- 61 - 4 PŘÍPADOVÁ STUDIE- SROVNÁNÍ VÝPOVĚDÍ OBYVATEL A VEDENÍ OBECNÍCH ÚŘADŮ NA KORYČANSKU

Předmětem šetření této kapitoly je porovnat výpovědi získané přímým šetřením u vzorku obyvatelstva a výpovědi získané prostřednictvím náhradního šetření přes starosty či tajemníky obecních úřadů ve vymezené oblasti. Cílem je pak zjistit, nakolik vystihují výpovědi starostů skutečnost, tedy do jaké míry se shodují s výpověďmi občanů, a zda je oprávněné použít toto náhradní šetření v celém vymezeném území.

Vymezenou oblastí, ve které jsem toto přímé šetření prováděla, byly Koryčany a jejich okolí. Celkem se jednalo o jedenáct obcí, konkrétně Chvalnov – Lísky, Koryčany, Kožušice, Malínky, Mouchnice, Nemotice, Snovídky, Staré Hutě, Střílky, Stupava a Zástřizly. Tato oblast byla zvolena zejména kvůli současné nejasné pozici Koryčan, jakožto střediska. V 80. letech byly základním obslužným regionem51, nicméně postupem času mohlo docházet a také pravděpodobně docházelo k určitému oslabování vlivů. Chtěla jsem tedy zjistit, jaký význam mají Koryčany v současné době, zda budou označeny za středisko jako v 80. letech, či nikoliv. Proto jsem zde prováděla přímé šetření, abych mohla posléze stávající situaci spolehlivě srovnat.

Přímé šetření obnášelo získat data od 2% reprezentativního vzorku obyvatel. U každé z jedenácti obcí jsem si zjistila počet obyvatel52 a z těchto údajů si pak stanovila 2% podíl jejích občanů, od nichž jsem měla zjistit odpovědi, přičemž v každé obci musely být zodpovězeny minimálně tři dotazníky. Celkový počet obyvatel ze všech těchto obcí činil 5 641. Z toho představoval 2% podíl 113 respondentů. V některých obcích se mi však podařilo získat i více zodpovězených dotazníků, než jsem měla stanoveno, čili jsem celý vzorek obyvatel trochu rozšířila a celkově jsem získala 126 zodpovězených dotazníků z vymezených jedenácti obcí. Přehled obcí přímého šetření s jejich celkovými počty obyvatel, vypočtenými 2% podíly respondentů a s počty získaných dotazníků zobrazuje následující tabulka 4-1.

51 Údaje jsem zjišťovala z Atlasu obyvatelstva - Dojížďka do škol a za službami. 52 Údaje o počtech obyvatel u obcí zařazených do přímého šetření jsem zjišťovala z portálu územní samosprávy Města a obce online.

- 62 - Tabulka 4-1: Obce přímého šetření

šetřená obec počet obyvatel 2% obyvatel obce počet získaných dotazníků v obci Chvalnov – Lísky 263 5,26 8 Koryčany 2945 58,9 65 Kožušice 117 2,34 3 Malínky 132 2,64 3 Mouchnice 329 6,58 7 Nemotice 363 7,26 8 Snovídky 373 7,46 8 Staré Hutě 138 2,76 3 Střílky 710 14,2 15 Stupava 149 2,98 3 Zástřizly 122 2,44 3 Zdroj:Vytvořila autorka.

Dotazník pro přímé šetření byl samozřejmě stejný jako pro náhradní šetření. Zjišťoval tedy dojížďku do zdravotnických a školských zařízení a dojížďku za maloobchodem a službami. Hlavní dotazovací technikou, kterou jsem využila pro přímé anketární šetření na Koryčansku, byl osobní rozhovor na ulici. Každému respondentovi jsem nejprve vysvětlila účel dotazníku a způsob, jakým je možné odpovídat na otázky. Poté jsem kladla otázky a zapisovala, co respondenti odpovídali. Rozhovory trvaly přibližně pět minut. Část dotazníků mi také vyplnili sami respondenti. Jednalo se hlavně o případy, kdy nespěchali a byli ochotni mi věnovat více času. Pokud jde o výběr respondentů, oslovovala jsem náhodně muže i ženy všech věkových skupin, vyjma dětí.

Výběr respondentů však představuje problém zejména v malých obcích53. Pokud jsem měla získat odpovědi kupříkladu pouze od tří respondentů, byl pak konečný výsledek právě důsledkem náhody výběru. Pro přesnější výsledky by musel být udělán spíše předvýběr nebo by se měl pravděpodobně rozšířit procentní vzorek, případně rozdělit obyvatele na vyjíždějící a stávající, aby nebyl výsledek příliš ovlivněn náhodou výběru.

53 Žije zde většinou málo obyvatel a navíc podíl osob v produktivním věku bývá mnohem nižší ve srovnání s většími obcemi, či městy.

- 63 - Při sběru dat se vyskytly i některé problémy. Nejčastěji se jednalo o neochotu odpovídat na dotazník54. Dalším problémem bylo počasí a způsob dopravy. Kvůli špatnému autobusovému spojení jsem do Koryčan a dalších vymezených obcí jezdila výhradně autem. Důležité bylo také zvolit pro dotazování vhodnou denní dobu, abych v obcích zastihla co nejvíce lidí. Z tohoto hlediska byla situace nejhorší v malých obcích, kde jsem mnohdy v ulicích nepotkala nikoho a musela se sem i několikrát vracet. Přesto se mi bez dalších větších obtíží podařilo shromáždit od respondentů všechny dotazníky v průběhu října 2008.

Poté, co jsem shromáždila všechny dotazníky od respondentů, začala jsem s jejich zpracováváním a vyhodnocením výsledků. Celý postup práce s těmito dotazníky odpovídá metodice, kterou jsem popsala na začátku třetí kapitoly55. Nejprve jsem vymezila nadlokální a mikroregionální střediska pro oblast zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Dále jsem provedla výpočty u všech dotazníků a posledním krokem bylo přiřazení k vymezeným střediskům na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvou třetin hodnoty prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které nevykazovaly dostatečně významné spádovosti k určitému středisku, jsem označila jako oscilační. Výsledné spádovosti obcí přímého šetření u zdravotnictví, školství i služeb podle výpovědí respondentů uvádí tabulka 4-2.

V tabulce jsou uvedeny spádové obvody, ke kterým byly obce přiřazeny na základě výsledků získaných od respondentů z přímého šetření. Ty odpovídají spádovým obvodům podle výsledků získaných z náhradního šetření provedeného přes vedení obecních a městských úřadů. Obce, které nebyly přiřazeny ke spádovým obvodům, jsou oscilační a v tabulce se v několika případech také vyskytují.

54 Z celkového počtu oslovených odmítlo zodpovědět dotazník přibližně 20% respondentů. 55 Použití stejné metodiky zpracování bylo důležité pro porovnání výsledků získaných přímým šetřením s výsledky náhradního šetření prováděného přes vedení obecních a městských úřadů.

- 64 - Tabulka 4-2: Spádovost příslušných obcí vypočtená dle výpovědí respondentů

Zdravotnictví Školství Služby obec nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg. Chvalnov- Lísky Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž Kroměříž os.Koryčany, Kožušice Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Brankovice Bučovice os.Bučovice, Malínky Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Brankovice Bučovice

Mouchnice Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov os.Vyškov, os.Vyškov, Nemotice Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Koryčany Kyjov

Snovídky Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice Bučovice os.Buchlovice, Uherské Staré Hutě Buchlovice Uh.Hradiště Koryčany Uh.Hradiště Koryčany Hradiště

Střílky Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž os.Uh.Hradiště, Uherské Stupava Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Hradiště os.Střílky, os.Koryčany, Zástřizly Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž Kroměříž Kroměříž

Koryčany Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Zdroj:Vytvořila autorka na základě dat z přímého anketárního šetření.

Při porovnání výsledků spádovosti získaných od respondentů prostřednictvím přímého šetření s výsledky spádovosti získanými od vedení obecních úřadů se objevily pouze dva případy, ve kterých nenastala shoda. První se vyskytl v obci Mouchnice v oblasti školství, a to na mikroregionální úrovni. Podle přímého šetření byla tato obec přiřazena ke Kyjovu, kdežto podle náhradního šetření, provedeného přes obecní úřady, byla označena jako oscilační mezi Kyjovem a Bučovicemi. Druhý případ neshody se objevil v obci Snovídky v oblasti maloobchodu a služeb, a to na nadlokální úrovni. Dle přímého šetření byla obec přiřazena k Bučovicím, kdežto podle náhradního šetření byla označena jako oscilační mezi Bučovicemi a Nesovicemi. Ve všech ostatních případech byly konečné spádové výsledky přímého i náhradního šetření stejné.

Je důležité podotknout, že u jednotlivých respondentů se samozřejmě objevovaly někdy i jiné spádovosti, než jsou v přehledu tabulky, ať už se jednalo o oblast zdravotnictví, školství či oblast maloobchodu a služeb. Z těchto jednotlivců byla ovšem finálně vypočítána celková spádovost za respondenty jako celek. Tyto podrobné tabulky, které obsahují výsledky spádovosti u každého jednotlivého respondenta jsou obsahem přílohy C.

- 65 - V rámci srovnávání výsledků jsem ještě dále vypočítala, jaká je procentní shoda výpovědí, získaných přímým šetřením skrze respondenty, s výpověďmi získanými náhradním šetřením přes vedení obecních úřadů. Shoda je vypočítána pro každou obec podle výsledných spádovostí jednotlivých respondentů této obce a podle výsledné spádovosti vypočtené dle výpovědi starosty příslušné obce. Přehled procentní shody výpovědí pro jednotlivé obce přímého šetření v oblasti zdravotnictví , školství i maloobchodu a služeb podává následující tabulka 4-3.

Tabulka 4-3: Shoda výpovědí přímého a náhradního šetření u jednotlivých obcí

Zdravotnictví Školství Služby Obec nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg. nadlokální mikroreg. Chvalnov-Lísky 87,5% 100% 100% 87,5% 75% 100% Kožušice 66,7% 100% 100% 100% 66,7% 100% Malínky 100% 100% 100% 100% 100% 100% Mouchnice 100% 85,7% 100% 71,5% 85,7% 100% Nemotice 87,5% 87,5% 87,5% 87,5% 87,5% 87,5% Snovídky 100% 100% 87,5% 87,5% 62,5% 87,5% Staré Hutě 100% 100% 100% 100% 100% 100% Střílky 100% 100% 93,3% 86,6% 73,2% 93,3% Stupava 100% 100% 100% 66,7% 66,7% 100% Zástřizly 66,7% 100% 66,7% 100% 66,7% 100% Koryčany 100% 84,7% 96,9% 80% 87,8% 78,6% Zdroj: Vytvořila autorka na základě dat z přímého anketárního a náhradního (dotazníkového) šetření.

Procentní hodnota v tabulce vypovídá o tom, do jaké míry odpovídali respondenti v dané oblasti stejně jako vedení obecního úřadu. Čili kupříkladu u obce Chvalnov – Lísky odpovídali respondenti v oblasti nadlokálního zdravotnictví z 87,5% stejně jako jejich starosta ve stejné oblasti. U mikroregionálního zdravotnictví byly výsledné výpovědi respondentů zcela stejné jako výpověď starosty v téže oblasti, tedy 100%.

Tabulka 4-4: Průměrná shoda výpovědí přímého a náhradního šetření všech vymezených obcí

Zdravotnictví Školství Služby nadlokální mikroregionální nadlokální mikroregionální nadlokální mikroregionální 91,7% 96,2% 93,8% 87,9% 79,3% 95,2% Zdroj: Vytvořila autorka na základě dat z přímého a náhradního šetření.

- 66 - Pro úplnost je v tabulce 4-4 uvedena ještě průměrná shoda výpovědí pro všechny obce, ve kterých jsem provedla přímé šetření.

V závěru této kapitoly jsem ještě porovnala komplexní obslužnou spádovost, jak podle výsledků z přímého šetření, tak podle výsledků náhradního šetření. Vymezení komplexních středisek nadlokální i mikroregionální úrovně bylo v obou případech šetření provedeno stejným způsobem, jak je popsáno v podkapitole 3.5 a stejně tomu bylo i v případě přiřazování k těmto střediskům. Z tabulky je patrné, že jsou obce přiřazeny ke stejným komplexním střediskům nebo jsou označeny za oscilační, a to jak podle výsledků získaných přímým šetřením, tak podle výsledků získaných náhradním šetřením přes starosty obecních úřadů.

Tabulka 4-5: Komplexní střediska obcí podle výpovědí respondentů a starostů

Nadlokální Mikroregionální

Obec starosta občané starosta občané

Chvalnov-Lísky Střílky Střílky Kroměříž Kroměříž

Kožušice Brankovice Brankovice Bučovice Bučovice Brankovice, Brankovice, Malínky Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice

Mouchnice Koryčany Koryčany Kyjov Kyjov Brankovice, Brankovice, Nemotice Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice

Snovídky Bučovice Bučovice Bučovice Bučovice Koryčany, Koryčany, Staré Hutě Buchlovice Buchlovice Uh.Hradiště Uh.Hradiště

Střílky Střílky Střílky Kroměříž Kroměříž

Stupava Koryčany Koryčany Kyjov Kyjov

Zástřizly Střílky,Koryčany Střílky,Koryčany Kroměříž Kroměříž

Koryčany Koryčany Koryčany Kyjov Kyjov Zdroj: Vytvořila autorka podle dat získaných z přímého a náhradního šetření

Podle všech zjištěných údajů se dá konstatovat, že výsledky přímého šetření provedeného přes respondenty a výsledky náhradního šetření provedeného přes vedení obecních úřadů jsou srovnatelné, tedy že výpovědi starostů odpovídají reálným výpovědím občanů. Náhradní šetření přes vedení obecních úřadů je tedy možné použít k zjišťování dat na celém vymezeném území.

- 67 - 5 SROVNÁNÍ

Cílem následující kapitoly je srovnat výsledky této práce, zjištěné z dotazníkového šetření, s výsledky z různých dřívějších prací nebo z databází českého statistického úřadu a s jinými dostupnými informacemi. Srovnání jsem provedla, abych zjistila, zda došlo v šetřeném území, v porovnání se situací v 80. letech, k nějakým změnám, případně k jakým. Zajímalo mě především, jaké změny nastaly u jednotlivých typů dojížďky, zda jsou obslužné regiony vymezené v 80. letech stabilní nebo jestli některé z nich zanikly, či naopak vznikly nové a v neposlední řadě mě zajímalo, jak se změnily směry spádu jednotlivých obcí, oproti jejich spádovosti v 80. letech.

Pro toto srovnání jsem využila různé dokumenty a informační zdroje, které jsou dostupné pro šetřenou oblast. Jednalo se konkrétně o informace o územních zdravotnických obvodech Kroměříže (Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče Jihomoravského kraje 1976, s. 46 – 51), informace od ředitelů základních škol, informace o vyjížďce do škol (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – dojížďka do zaměstnání a škol podle okresů), dále mapy dojížďky do škol a za službami (Maryáš, 1987) a Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu (Maryáš, 1988). Srovnávat budu postupně jednotlivé oblasti zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb a nakonec komplexní obslužný region.

V oblasti zdravotnictví jsem porovnala výše vymezený zdravotnický region s obvody zdravotnictví 80.let. (Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče Jihomoravského kraje 1976, s. 46 – 51) Díky dostatku informací jsem mohla provést srovnání šetřeného území u nadlokální i mikroregionální úrovně. Na nadlokální úrovni jsem zjistila následující změny. V 80. letech byly Zborovice zdravotnickým obvodem, v této práci však už střediskem nejsou. Ostatní tehdejší obvody odpovídají vymezeným nadlokálním střediskům v šetřeném území. U spádovosti jednotlivých obvodů jsem zaznamenala následující změny: Do obvodu Střílek patřily v 80. letech mimo jiných obcí i Cetechovice, Litenčice, Kunkovice a Nítkovice. Podle této práce však patří Cetechovice ke spádovému obvodu Zdounek, Kunkovice ke Kroměříži a Litenčice s Nítkovicemi jsou osilačními obcemi mezi Střílkami a Kroměříží. Změna nastala také v regionu Zdounek. Podle této práce k nim spadají všechny obce, které v 80. letech patřily do obvodu Zborovic. Konkrétně se jedná o Troubky – Zdislavice, Hoštice, Honětice i samotné Zborovice. Další změna se objevila u obvodu Morkovic. V 80. letech k nim patřily Věžky, které jsou však podle zjištění této práce oscilační mezi Morkovicemi a Kroměříží a dále k nim navíc vykazuje spád obec Koválovice – Osíčany. - 68 - Změnil se také obvod Kvasic, ke kterému dříve patřily obce Karolín, Bařice, Střížovice a Bělov. Podle této práce jsou však Střížovice a Karolín oscilačními obcemi mezi Kvasicemi a Kroměříží, Bařice patří ke Kroměříži a Bělov je oscilační mezi Kvasicemi a Otrokovicemi. Změna spádu Bělova je ovlivněna také tím, že obec přešla z okresu Kroměříž pod okres Zlín. Změny se vyskytly i u obvodu Hulína, kam v 80. letech spadaly obce Břest a Žalkovice. Břest však patří podle této práce pod Kroměříž a Žalkovice jsou oscilační mezi Hulínem a Kroměříží. Jiné změny nebyly na této úrovni zaznamenány. Obecně lze říci, že menší obvody ztrácí obce ze svého zázemí nebo dokonce úplně zanikají. Na mikroregionální úrovni nebyly zaznamenány téměř žádné změny. V 80. letech patřily všechny obvody s výjimkou Koryčan ke Kroměříži a Koryčany ke Kyjovu. Tato situace vyplývá také z této práce a platí i tehdy, když vezmu v úvahu zmíněné změny nadlokální úrovně. Všechny změny zobrazuje mapa.

Obrázek 5-1: Změny v oblasti zdravotnictví v porovnání s 80. léty

Zdroj: Vytvořila autorka. - 69 - Porovnání výsledků u školského regionu bylo obtížnější, kvůli omezené dostupnosti materiálů z 80. let. Orientační srovnání na nadlokální úrovni jsem tedy provedla na základě informací o spádovosti do škol z 80. letech od ředitelů základních škol a na mikroregionální úrovni podle mapy dojížďky do škol. (Maryáš, 1987) Při porovnání s výsledky této práce jsem dospěla k následujícím závěrům a změnám. Tehdejší spádové obvody škol odpovídají vymezeným nadlokálním střediskům v šetřeném území. Změny spádovosti na nadlokální úrovni jsem pak zaznamenala v těchto případech: Ke středisku Chropyně patřily v 80. letech Kyselovice, kdežto podle této práce spadají pod Břest. Ke změně došlo v regionu Střílek, kam v 80. letech spadala obec Zástřizly, podle mé práce je však oscilační obcí mezi Střílkami a Koryčany. Další změna nastala ve spádovém obvodu Zborovic. V 80. letech k nim patřily Věžky, které jsou podle této práce oscilační obcí mezi Kroměříží a Morkovicemi. Do spádového obvodu Kvasic spadala v 80. letech mimo jiné obce také obec Bělov, ale dle mé práce spadá pod Otrokovice. Změna spádu u této obce může být způsobena také tím, že obec přešla z okresu Kroměříž pod okres Zlín. Další změna nastala u střediska Tlumačov, ke kterému spadala v 80. letech obec Kurovice. Podle této práce však již spadá pod Holešov. Na mikroregionální úrovni jsem zaznamenala tyto změny. Podle mapy dojížďky do škol z atlasu obyvatelstva jsou Napajedla mikroregionálním střediskem a Kojetín nikoliv. V této práci je tomu naopak. Změna nastala v případě spádového obvodu Kojetína, který jsem v práci vymezila, jelikož v 80. letech spadal celý pod Přerov. Další změnu jsem zaznamenala u spádového obvodu Vyškova, kam v 80. letech spadaly obce Dětkovice a Nemochovice. Podle této práce jsou však oscilační mezi Vyškovem a Brnem. Změnil se také obvod Bučovic. V 80. letech k němu spadaly obce Mouchnice, Koryčany a Snovídky, ale podle mé práce spadají Koryčany pod Kyjov, Snovídky pod Brno a Mouchnice jsou oscilační mezi Kyjovem a Bučovicemi. K několika změnám došlo také v obvodu Kroměříže, kam spadaly v 80. letech obce Pačlavice, Záříčí, Hulín a Pravčice. Pačlavice jsou však podle této práce oscilační mezi Vyškovem a Kroměříží, Záříčí je oscilační mezi Kojetínem a Kroměříží, Hulín je oscilační obcí mezi Kroměříží a Holešovem a Pravčice spadají pod Holešov. Změna dále nastala v regionu Uherské Hradiště. V 80. letech sem spadala Stupava, podle této práce však spadá pod Kyjov. K regionu Otrokovic patřila v 80. letech obec Žlutava a k regionu Zlín obec Tlumačov. Podle mé práce jsou však obě obce oscilační mezi Zlínem a Otrokovicemi. Tyto změny jsou znázorněny na následující mapě.

- 70 - Obrázek 5-2: Změny v oblasti školství v porovnání s 80. léty

Zdroj: Vytvořila autorka.

Porovnání zde vymezeného regionu školství s výsledky z elektronických publikací sčítání lidu, domů a bytů k roku 2001 není zcela relevantní, ale přidávám ho pro komplexnější srovnání. Tyto publikace se týkají dojížďky do zaměstnání a škol pro jednotlivé okresy. Porovnání je prováděné především na mikroregionální úrovni. V regionu Kroměříže došlo k několika změnám spádovosti. Obce Hulín a Pačlavice spadaly dle sčítání pod Kroměříž, ale dle této práce je Hulín oscilační mezi Kroměříží a Holešovem a Pačlavice jsou oscilační mezi Vyškovem a Kroměříží. Obce Střílky a Chvalnov – Lísky zas podle této práce spadají pod Kroměříž, ale podle sčítání byly Střílky oscilační mezi Kroměříží a Koryčany a obec Chvalnov – Lísky spadala pod Koryčany. Další změny se objevily v regionu Otrokovice.

- 71 - Podle sčítání k nim spadala obec Tlumačov, která je dle mé práce oscilační mezi Zlínem a Otrokovicemi. Halenkovice zase spadají podle této práce pod Otrokovice a podle sčítání spadaly pod Zlín. Do spádového obvodu Holešova patří podle této práce obec Pravčice, která byla dle sčítání oscilační obcí mezi Kroměříží a Holešovem. K obvodu Vyškova patřily podle sčítání Dětkovice, podle této práce jsou oscilační mezi Vyškovem a Brnem. Změna se vyskytla také u spádového obvodu Brna, kam podle sčítání spadají Nemochovice. Podle práce jsou však oscilační mezi Vyškovem a Brnem. Snovídky zase naopak podle této práce spadají pod Brno a podle sčítání lidu, domů a bytů jsou oscilační mezi Brnem a Bučovicemi.Obec Záříčí byla podle sčítání oscilační mezi Přerovem a Kroměříží a zde je oscilační mezi Kroměříží a Kojetínem. V obvodu Chropyně jsem zjistila změnu na nadlokální úrovni. Dle sčítání sem spadala obec Kyselovice, kdežto podle mé práce spadá pod Břest.

V oblasti maloobchodu a služeb jsem porovnala výše vymezená mikroregionální střediska a jejich spádové obvody s prací Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu (Maryáš, 1988) a s mapou dojížďky za službami (Maryáš, 1987). Na základě srovnání jsem zjistila následující změny: V prvé řadě byly Koryčany v 80. letech mikroregionálním střediskem, ale v mojí práci již vykazují rysy pouze nadlokálního střediska. Výrazné změny nastaly právě v tomto dříve mikroregionálním obvodu Koryčany. V 80. letech sem spadaly obce Mouchnice, Stupava, Staré Hutě a Chvalnov – Lísky. Podle mé práce spadají Mouchnice ke Kyjovu, Stupava a Staré Hutě vykazují spád k Uherskému Hradišti a obec Chvalnov – Lísky spadá pod Kroměříž. K další změně došlo v regionu Bučovic, kam spadá podle této práce obec Snovídky, která byla v 80. letech oscilační obcí. K několika změnám došlo v regionu Kroměříže. Podle Maryáše sem spadaly obce Kyselovice a Chropyně, ale dle mé práce jsou obě oscilační mezi Kroměříží a Přerovem. Obce Střílky a Sulimov zase naopak spadají dle mé práce pod Kroměříž a Maryáš je vymezil jako oscilační obce. Změna nastala i u obvodu Prostějova, kam nyní spadá obec Pavlovice u Kojetína, která byla v 80. letech oscilační. Do spádového obvodu Holešova patřily podle Maryáše Třebětice, ale v práci jsou oscilační mezi Holešovem a Kroměříží. K regionu Otrokovic patřil v 80. letech Tlumačov a k regionu Zlín obec Halenkovice. Podle mé práce je však Tlumačov oscilační mezi Zlínem a Otrokovicemi a Halenkovice jsou zařazeny do spádového obvodu Napajedel. Další změna nastala u Kojetína, který není dle práce sám sobě dostatečným střediskem, ale je oscilační mezi Kojetínem a Kroměříží. Tuto skutečnost však nemohu přesně hodnotit, vzhledem k tomu, že jsem zkoumala pouze obce z vymezeného území. Kojetín tak může být střediskem ve svém zázemí. Podle zjištěných změn je možné usoudit, že menší

- 72 - střediska ztrácí na významu a jejich spádové obvody se zmenšují, či dokonce dochází k zániku takových středisek. Změny jsou znázorněny na následující mapě.

Obrázek 5-3: Změny v oblasti maloobchodu a služeb v porovnání s 80. léty

Zdroj: Vytvořila autorka.

Komplexní obslužný region Kroměřížsko v podstatě odpovídá úrovni mikroregionu 1. stupně. (viz Hampl, 2005) Dá se tedy srovnat s obvodem obce s rozšířenou působností. V práci vymezený komplexní obslužný region vytváří zázemí pro všechny obce ORP Kroměříž s výjimkou Koryčan, které spadají pod Kyjov. Co se týče srovnání počtu obsluhovaných obyvatel, základní obslužný region Kroměříže měl v 80. letech přibližně 66 500 obyvatel a komplexní obslužný region Kroměřížsko vymezený v této práci čítá 67 145 obyvatel. Spádovost u komplexního vymezení vcelku věrohodně koresponduje s hranicemi jednotlivých okresů, což svědčí o vhodně určené oblasti i o dobrém administrativním členění tohoto území.

- 73 - ZÁVĚR

Předkládaná práce se zabývá spádovostí za službami ve vybraném regionu, za který byla stanovena oblast Kroměřížska. Na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol a dojížďky za maloobchodem a službami jsou vymezeny parciální regiony a komplexní obslužný region.

Výzkum je proveden v šetřeném území, které čítá celkem 76 obcí. Základ tvoří obvod obce s rozšířenou působností Kroměříž a další obce v jeho okolí, které byly z části přiřazeny na základě dojížďky za prací a do škol. Celé šetřené území zasahuje do všech okolních okresů Kroměříže, s výjimkou okresu Vsetín. Rozkládá se z převážné části ve Zlínském kraji a z menší části v Olomouckém a Jihomoravském kraji.

V této práci bylo hlavním úkolem zjistit v rámci vymezeného území, kam lidé jezdí za službami a kde uspokojují potřeby a na základě analýzy těchto informací vymezit nadlokální a mikroregionální střediska v oblasti zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu. Na základě těchto parciálních regionů byl pak vymezen komplexní obslužný region s jeho středisky a sférami vlivu. Toto zjišťování bylo provedeno pomocí dotazníkového šetření. Na základě analýzy informací z dotazníkového šetření bylo pak také dosaženo stanovených cílů.

V rámci prvního cíle byly na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol a dojížďky za maloobchodem a službami vymezeny parciální regiony. U všech regionů byly vymezeny jak nadlokální, tak mikroregionální střediska a jejich sféry vlivu. U zdravotnického regionu bylo vymezeno 19 nadlokálních středisek v šetřeném území i jeho okolí, ale jen 9 jich zasahuje do obvodu ORP Kroměříž. Jedná se o Kroměříž, Zdounky, Morkovice - Slížany, Hulín, Chropyň, Střílky, Koryčany, Kvasice a Tlumačov. Všechna nadlokální střediska jsou zpravidla obce s více než 2000 obyvateli. Pouze dvě mají méně obyvatel, a to Střílky a Nezamyslice. Mikroregionálních středisek bylo vymezeno 10, přičemž pouze Kroměříž zasahuje do obvodu ORP Kroměříž. Vyjma Kojetína se jedná o obce s rozšířenou působností a osm z nich má přes 10000 obyvatel. V regionu školství bylo vymezeno 23 nadlokálních středisek a 12 mikroregionálních středisek. Z těchto nadlokálních středisek jich do obvodu ORP Kroměříž zasahuje 11, konkrétně Kroměříž, Břest, Střílky, Morkovice, Litenčice, Hulín, Chropyně, Kvasice, Koryčany, Zdounky a Zborovice a z mikroregionálních pouze Kroměříž. Nadlokální střediska jsou zastoupena jak mezi obcemi s rozšířenou působností, obcemi

- 74 - s pověřeným obecním úřadem, tak mezi malými obcemi, přičemž nejmenší středisko, obec Litenčice, má 473 obyvatel. Mikroregionální střediska jsou až na Kojetín obcemi s rozšířenou působností a zpravidla mají přes 10000 obyvatel. U regionu maloobchodu a služeb bylo v šetřeném území a jeho okolí vymezeno 21 nadlokálních a 12 mikroregionálních středisek. Z nadlokálních středisek jich do obvodu ORP Kroměříž zasahuje jen 7, konkrétně Kroměříž, Koryčany, Chropyně, Morkovice, Hulín, Zdounky a Kvasice a z mikroregionálních opět jen Kroměříž. Nadlokální střediska jsou převážně větší obce, téměř z poloviny se jedná o obce s rozšířenou působností. Na této úrovni bylo také vymezeno nejvíce oscilačních obcí ze všech tří sledovaných oblastí. Mikroregionální střediska jsou, až na dvě, obce s rozšířenou působností a počet obyvatel se u nich pohybuje v rozmezí od 6 do 77 tisíc. Výsledky spádovosti u všech parciálních regionů byly vždy zaneseny do mapy, která odpovídá administrativnímu stavu k 1.1. 2007.

Splnění druhého cíle obnášelo vymezit na základě těchto parciálních regionů zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb komplexní obslužný region v šetřeném území. Podle nadlokálních a mikroregionálních středisek parciálních regionů byly vymezeny také nadlokální a mikroregionální komplexní střediska a jejich sféry vlivu. Vymezený komplexní obslužný regionu je nazvaný Kroměřížsko. Na mikroregionální úrovni v podstatě odpovídá obvodu obce s rozšířenou působností a dá se také přirovnat k Hamplovu mikroregionu 1. stupně. Region Kroměřížsko vytváří zázemí pro všechny obce z obvodu obce s rozšířenou působností Kroměříž s výjimkou Koryčan, které spadají pod Kyjov. Na této úrovni je u komplexního obslužného regionu evidentní, že spádovost vcelku věrohodně koresponduje s hranicemi okresů.

V rámci naplnění třetího cíle jsem porovnala výsledky zjištěné v mé práci s výsledky jiných prací, s dostupnou literaturou a s dostupnými informacemi z databází českého statistického úřadu. Také jsem srovnala výpovědní hodnotu náhradního šetření provedeného přes obecní úřady s přímým šetřením provedeným u 2% vzorku obyvatel.

Pro srovnání jsem konkrétně využila informace o územních zdravotnických obvodech Kroměříže, informace o spádovosti do škol získané prostřednictvím rozhovoru s řediteli základních škol, informace o vyjížďce do škol, mapy z atlasu obyvatelstva a práci Maryáše (1988). Ve zdravotnictví jsem porovnala výše vymezený zdravotnický region s obvody zdravotnictví 80.let. Na nadlokální úrovni zanikly některé malé obvody a jejich obce se zařadily do jiných obvodů a většinou došlo k oslabení vlivu u menších obvodů ve prospěch

- 75 - větších. Na mikroregionální úrovni nebyly zaznamenány žádné výrazné změny. Vymezený školský region jsem porovnala s informacemi od ředitelů základních škol, které se týkaly spádovosti do škol v 80. letech, dále s mapou dojížďky do škol z 80. let a s výsledky z elektronických publikací sčítání lidu, domů a bytů k roku 2001. Srovnání jsem provedla na nadlokální i na mikroregionální úrovni. Změny, které jsem zaznamenala, se na obou úrovních týkaly především změn spádu obcí pod jiné středisko. V oblasti maloobchodu a služeb jsem porovnala výše vymezená mikroregionální střediska a jejich spádové obvody se základními obslužnými regiony a jejich sférami vlivu, které byly Maryášem vymezeny v 80. letech pro naše tehdejší území. Podle zjištěných změn dochází ve většině případů k přesunu obcí pod silnější a větší střediska a dále obce, situované mezi dvěma silnějšími středisky, jsou často oscilační. Dá se tedy říct, že menší střediska ztrácí na významu a jejich spádové obvody se zmenšují, či dokonce dochází k zániku takových středisek. Dle této práce došlo k zániku mikroregionálního střediska Koryčany. U větších středisek dochází naopak k posilování jejich pozice a vlivu. Důležitou změnou, která se v této práci také objevila, je přechod dvou obcí do jiného okresu. Jedná se o obec Bělov a Mouchnice. Bělov přešel z okresu Kroměříž pod okres Zlín. Jeho dřívější spády směřovaly do okresu Kroměříž, v současnosti směřují převážně k Otrokovicím a částečně ke Zlínu. Mouchnice patřily k okresu Vyškov, ale v současnosti patří k okresu Hodonín. Jejich spád převážně směřuje ke Kyjovu a Koryčanům.

Dále jsem provedla srovnání výpovědní hodnoty náhradního šetření provedeného přes obecní úřady s přímým šetřením provedeným ve stanovených obcích u 2% vzorku obyvatel. Toto šetření bylo provedeno v jedenácti obcích na Koryčansku. Podle všech zjištěných údajů se dá konstatovat, že výsledky přímého i náhradního šetření jsou srovnatelné a náhradní šetření lze použít k zjišťování dat na celém vymezeném území.

Přínos mé práce spatřuji ve zjištění spádovostních poměrů v obvodu obce s rozšířenou působností Kroměříž u dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol a dojížďky za maloobchodem a za službami. Na celém území jsem provedla dotazníkové šetření přes starosty obcí a v oblasti Koryčanska anketární šetření u 2% vzorku obyvatel. Po roce 1989 se v podstatě jedná o jednu z prvních prací, která se zabývá danou problematikou v této lokalitě. Domnívám se, že poznatky získané z této práce mohou být užitečné při dalším zkoumání této problematiky.

- 76 - SEZNAM LITERATURY

[1] ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 85 s. ISBN 80-7044-112-7.

[2] BERRY, B.J.L. Geography of Market Centres and Retail Distribution. Englewood Cliffs, New Jersey, Prentice – Hall 1967, 146 s.

[3] HAGUE, P. Průzkum trhu: příprava, výběr metod, provedení, interpretace výsledků. Překlad: V. Jungman, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80-7226-917-8.

[4] HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 255 s. ISBN 60-047-87.

[5] HAMPL, M., JEŽEK, J., KÜHNL, K. Komplexní struktura sociálněgeografického systému. Acta UC, Geographica 11, Praha.1976

[6] HAMPL, M., JEŽEK, J., KÜHNL, K. Sociálněgeorafická regionalizace ČSR. In: Acta Demographica II, Praha, ČSDS při ČSAV 1978, s. 1 – 286.

[7] HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80-86746- 02-X.

[8] MARYÁŠ, J., VYSTOUPIL, J. Ekonomická geografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 153 s.

[9] MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987.

[10] MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy geografického ústavu ČSAV. roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983. s. 61-76. ISSN 0375-6122.

[11] MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96 s.

- 77 - [12] MARYÁŠ, J. Nové územně správní členění České republiky – pověřené obce III. stupně. In: Téoria a prax verejnej správy. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2003. s. 109 – 113. ISBN 80-7097-551-2.

[13] MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužné vybavenosti v Československu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1990. 56 s.

[14] Rajonizace zdravotnických služeb léčebně preventivní péče Jihomoravského kraje. Brno: Krajský ústav národního zdraví v Brně, 1976. 113 s.

[15] Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 – dojížďka do zaměstnání a škol, okres Kroměříž. Praha: Český statistický úřad, 2003. 87 s. ISBN 80-250-0631-X.

[16] Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 – dojížďka do zaměstnání a škol, okres Prostějov. Praha: Český statistický úřad, 2003. 98 s. ISBN 80-250-0628-X.

[17] Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 – dojížďka do zaměstnání a škol, okres Přerov. Praha: Český statistický úřad, 2003. 105 s. ISBN 80-250-0629-8.

[18] Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 – dojížďka do zaměstnání a škol, okres Uherské Hradiště. Praha: Český statistický úřad, 2003. 102 s. ISBN 80-250-0632-8.

[19] Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 – dojížďka do zaměstnání a škol, okres Vyškov. Praha: Český statistický úřad, 2003. 86 s. ISBN 80-250-0624-7.

[20] Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 – dojížďka do zaměstnání a škol, okres Zlín. Praha: Český statistický úřad, 2003. 111 s. ISBN 80-250-0634-4.

[21] SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4.

[22] SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989: Vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 126 s. ISBN 80-244-1274-8.

[23] TOUŠEK, V., et al. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.

- 78 - [24] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Síť zdravotnických zařízení 2007(PDF) [online]. c2007, [cit. 2008-10-30]. Dostupné z WWW: .

[25] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2007(PDF) [online]. c2007, [cit. 2008-09-20]. Dostupné z WWW: .

[26] Zásady pro přípravu statistických výkazů a dotazníků. Praha: Český statistický úřad, 2003. 44 s. ISBN 80-7223-904-X.

INTERNETOVÉ ZDROJE

Český statistický úřad [online]. c2008, [cit. 2008-09-20]. Dostupné z WWW:

Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů – dojížďka do zaměstnání a škol podle okresů [online]. c2009, [cit. 2009-06-01]. Dostupné z WWW:

Mapy české republiky [online]. c2005-08, [cit. 2009-03-20]. Dostupné z WWW:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. c2006, [cit. 2008-09-20]. Dostupné z WWW: .

Portál regionálních informačních servisů [online]. c2005-08, [cit. 2009-03-17]. Dostupné z WWW: .

Portál územní samosprávy [online]. c1996-2008, [cit. 2008-09-13]. Dostupné z WWW:

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. c2007. Dostupné z WWW: .

- 79 - SEZNAM TABULEK

Tabulka 1-1: Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí ...... - 23 - Tabulka 3-1: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90% cest za nákupy a službami...... - 37 - Tabulka 3-2 : Koeficienty hodnocených obslužných procesů a počty jejich středisek dle hlavních cílů...... - 40 - Tabulka 4-1: Obce přímého šetření ...... - 63 - Tabulka 4-2: Spádovost příslušných obcí vypočtená dle výpovědí respondentů...... - 65 - Tabulka 4-3: Shoda výpovědí přímého a náhradního šetření u jednotlivých obcí ...... - 66 - Tabulka 4-4: Průměrná shoda výpovědí přímého a náhradního šetření všech vymezených obcí ...... - 66 - Tabulka 4-5: Komplexní střediska obcí podle výpovědí respondentů a starostů ...... - 67 -

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 2-1: Vymezené území ...... - 34 - Obrázek 3-1: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu ...... - 43 - Obrázek 3-2: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu...... - 45 - Obrázek 3-3: Nadlokální střediska školství a jejich sféry vlivu...... - 48 - Obrázek 3-4: Mikroregionální střediska školství a jejich sféry vlivu...... - 50 - Obrázek 3-5: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a jejich sféry vlivu...... - 54 - Obrázek 3-6: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a jejich sféry vlivu ...... - 56 - Obrázek 3-7: Komplexní nadlokální střediska a sféry jejich vlivu ...... - 59 - Obrázek 3-8: Komplexní mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu ...... - 61 - Obrázek 5-1: Změny v oblasti zdravotnictví v porovnání s 80. léty ...... - 69 - Obrázek 5-2: Změny v oblasti školství v porovnání s 80. léty ...... - 71 - Obrázek 5-3: Změny v oblasti maloobchodu a služeb v porovnání s 80. léty...... - 73 -

- 80 - SEZNAM PŘÍLOH

Příloha A – Vzor dotazníku ...... 82 Příloha B – Spádovost parciálních regionů s % hodnotami...... 84 Příloha C – Výsledky spádovosti respondentů na Koryčansku ...... 89

- 81 - Příloha A – Vzor dotazníku

DOTAZNÍK PRO VEDOUCÍ ORGÁNY OBCÍ

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI

(zjišťování dojížďky za občanskou vybaveností)

Vážený pane starosto, vážená paní starostko.

Jmenuji se Jana Brablíková, studuji Masarykovu univerzitu, konkrétně obor Regionální rozvoj a správa na Ekonomicko – správní fakultě. Zpracovávám diplomovou práci na téma „ Spádovost za službami ve vybraném regionu“. Protože Vaše obec spadá do vymezeného území, kde budu spádovost zkoumat, obracím se na Vás se žádostí o spolupráci v podobě vyplnění přiloženého dotazníku.

Tento dotazník a informace z něj získané poslouží jako podklad ke zpracování mé diplomové práce a budou použity výhradně pro její potřebu.

Děkuji za Váš čas a za spolupráci.

Jana Brablíková

Tel.: 777119718

!!!Vyplňte prosím názvy obcí, kam lidé směřují za danými typy služeb (potřeb)!!!

Pokud lidé za danou službou směřují převážně do jedné obce, (bez ohledu na pravidelnost návštěv) vyplňte sloupec převážně. Při vyplnění tohoto sloupce lze zároveň vyplnit i sloupce částečně a výjimečně (pro druhotné a ojedinělé cíle). Jsou-li cesty za službami tak rozdílné, že nelze určit jeden převažující směr, vyplňte jen sloupec částečně (musíte ale uvést alespoň dvě centra) a výjimečně.

82 Název obce: Dotazník vyplnil:

Obec, kam lidé směřují za daným typem služby

Typ služby (potřeby) PŘEVÁŽNĚ ČÁSTEČNĚ VÝJIMEČNĚ

1. Návštěva praktického lékaře pro dospělé

2. Návštěva praktického lékaře pro děti

3. Návštěva stomatologa (zubního lékaře)

4. Návštěva gynekologa

5. Návštěva speciálního lékaře,poliklinik

6. Návštěva pohotovostní služby

7. Návštěva nemocnice

8. Návštěva Mateřské školy

9. Návštěva úplné Základní školy (1. - 9. ročník)

10. Návštěva gymnázií, středních škol a učilišť

11. Návštěva Vyšší odborné školy

12. Návštěva vysoké školy

13. Běžné denní nákupy (potraviny, drogerie)

14. Nákupy textilu a obuvi Běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírny, 15. opravny)

16. Návštěva lékárny Nákup běžného průmyslového zboží 17. (elektronika,sport.potřeby) Speciální služby (fotograf, pedikúra, opravy 18. elektroniky,..)

19. Nákupy knih a mediálních nosičů Nákupy speciálního, výběrového zboží (auta, 20. šperky,..)

21. Nákupy nábytku a bytových doplňků Návštěva kulturních zařízení 22. (muzea,koncerty,výstavy)

23. Návštěva divadel

24. Návštěva kina

25. Návštěva restaurací , vináren, barů Návštěva zábavních zařízení (kuželky, bowling, 26. diskotéky) Návštěva sportovních zařízení (tělocvičny, fitcentra, 27. bazény)

28. Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny)

83 Příloha B – Spádovost parciálních regionů s % hodnotami

Zdravotnictví

DOTAZOVANÉ OBCE NADLOKÁLNÍ SPÁDOVOST MIKROREGIONÁLNÍ SPÁDOVOST Bařice-Velké Těšany Kroměříž (57%) Kroměříž (78,8%) Bezměrov Kroměříž (75%) Kroměříž (73,3%) Břest Kroměříž (75%) Kroměříž (80%) Cetechovice Zdounky (63,5%) Kroměříž (100%) Dřínov Morkovice (82,3%) Kroměříž (100%) Honětice Zdounky (66,6%) Kroměříž (100%) Hoštice Zdounky (59%) Kroměříž (100%) Hulín (pou) Hulín (62,5%) Kroměříž (86%) Chropyně (pou) Chropyně (82,3%) Kroměříž (76,6%) Chvalnov-Lísky Střílky (65,6%) Kroměříž (100%) Jarohněvice Kroměříž (100%) Kroměříž (92,5%) Karolín osc. Kvasice (47%) a Kroměříž (39%) Kroměříž (70%) Koryčany (pou) Koryčany (82,3%) Kyjov (63%) Kostelany Kroměříž (81,3%) Kroměříž (85%) Kroměříž (orp, pou) Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Kunkovice Kroměříž (87,5%) Kroměříž (100%) Kvasice Kvasice (91,7%) Kroměříž (62,5%) Kyselovice Chropyně (75%) Kroměříž (100%) Litenčice osc. Střílky (41,7%) a Kroměříž (41,7) Kroměříž (100%) Lubná Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Lutopecny Kroměříž (90,6%) Kroměříž (100%) Morkovice-Slížany (pou) Morkovice (81%) Kroměříž (100%) Nítkovice osc. Střílky (37%) a Kroměříž (41,7) Kroměříž (100%) Nová Dědina Kvasice (59%) Kroměříž (67%) Pačlavice Morkovice (68,8%) Kroměříž (94,7%) Počenice-Tetětice Morkovice (66,6%) Kroměříž (100%) Prasklice Morkovice (100%) Kroměříž (100%) Pravčice Hulín (80%) Kroměříž (94,5%) Rataje Kroměříž (100%) Kroměříž (93,3%) Roštín Zdounky (75%) Kroměříž (100%) Skaštice Kroměříž (80%) Kroměříž (100%) Soběsuky Zdounky (66,6%) Kroměříž (100%) Střílky Střílky (83,3%) Kroměříž (71,3%) Střížovice osc. Kvasice (41,7%) a Kroměříž (58,3%) Kroměříž (90%) Sulimov Kvasice (66,7%) Kroměříž (100%) Šelešovice Kroměříž (95,5%) Kroměříž (100%) Troubky-Zdislavice Zdounky (80%) Kroměříž (100%) Uhřice Morkovice (75%) Kroměříž (100%) Věžky osc. Morkovice (48%) a Kroměříž (48%) Kroměříž (91,5%) Vrbka Kvasice (72,7%) Kroměříž (84%) Záříčí Chropyně (91,6%) Kroměříž (87,3%) Zástřizly Střílky (62,5%) Kroměříž (100%) Zborovice Zdounky (62%) Kroměříž (100%) Zdounky Zdounky (91,6%) Kroměříž (87%) Zlobice Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Žalkovice osc. Hulín (54%) a Kroměříž (44%) Kroměříž (84%) Bělov osc. Otrokovice (39%) a Kvasice (54,5%) Otrokovice (78%)

84 Brankovice Bučovice (84,6%) Bučovice (79%) Dětkovice Ivanovice na Hané (83,3%) Vyškov (100%) Halenkovice Napajedla (100%) Otrokovice (100%) Kojetín Kojetín (100%) Kojetín (93,3%) Koválovice-Osíčany Morkovice (60%) Prostějov (75%) Kožušice Bučovice (56%) Bučovice (100%) Křenovice Kojetín (83,3%) Kojetín (80%) Kurovice Holešov (75%) Holešov (73,3%) Ludslavice Holešov (100%) Holešov (100%) Malínky Bučovice (85,4) Bučovice (100%) Mouchnice Koryčany (82,5%) Kyjov (66%) Němčice Holešov (62,5%) Holešov (57%) Nemochovice Bučovice (100%) Bučovice (82%) Nemotice Bučovice (60%) Bučovice (71%) Pavlovice u Kojetína Němčice nad Hanou (66%) Prostějov (81,3%) Říkovice Přerov (58%) Přerov (89%) Snovídky Bučovice (68%) Bučovice (71%) Srbce Němčice nad Hanou (100%) Prostějov (100%) Stará Ves Přerov (63,6%) Přerov (97%) Staré Hutě Buchlovice (55%) Uherské Hradiště (62,5%) Stříbrnice Kojetín (62,5%) Kojetín (62,5%) Stupava Koryčany (72%) Kyjov (75%) Švábenice Ivanovice na Hané (95,5%) Vyškov (100%) Tištín Nezamyslice (67%) Prostějov (80%) Tlumačov Tlumačov (59%) Otrokovice (84%) Třebětice Holešov (79%) Holešov (70%) Vítčice Němčice nad Hanou (100%) Prostějov (100%) Vlkoš Přerov (100%) Přerov (100%) Žlutava Napajedla (83,3%) Otrokovice (80%)

Školství

DOTAZOVANÉ OBCE NADLOKÁLNÍ SPÁDOVOST MIKROREGIONÁLNÍ SPÁDOVOST Bařice-Velké Těšany Kroměříž (100%) Kroměříž (83,5%) Bezměrov Kroměříž (91%) Kroměříž (91%) Břest Břest (100%) Kroměříž (67%) Cetechovice Střílky (62,5%) Kroměříž (100%) Dřínov Morkovice (91%) Kroměříž (100%) Honětice Litenčice (100%) Kroměříž (66,6%) Hoštice Litenčice (66,6%) Kroměříž (75%) Hulín (pou) Hulín (62,5%) osc. Holešov (45,5%) a Kroměříž (50%) Chropyně (pou) Chropyně (66,6%) Kroměříž (46%) Chvalnov-Lísky Střílky (62,5%) Kroměříž (100%) Jarohněvice Kroměříž (100%) Kroměříž (81,3%) Karolín Kvasice (66,6%) Kroměříž (72%) Koryčany (pou) Koryčany (100%) Kyjov (91%) Kostelany Kroměříž (100%) Kroměříž (83,3%) Kroměříž (orp, pou) Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Kunkovice Litenčice (100%) Kroměříž (100%) Kvasice Kvasice (66,6%) Kroměříž (75%) Kyselovice Břest (62,5%) Kroměříž (65%)

85 Litenčice Litenčice(100%) Kroměříž (100%) Lubná Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Lutopecny Kroměříž (100%) Kroměříž (81,2%) Morkovice-Slížany (pou) Morkovice (100%) Kroměříž (62,5%) Nítkovice Litenčice (100%) Kroměříž (91%) Nová Dědina Kvasice (66,6%) Kroměříž (66,6%) Pačlavice Morkovice (91%) osc. Vyškov (54,7%) a Kroměříž (45,3%) Počenice-Tetětice Morkovice (100%) Kroměříž (100%) Prasklice Morkovice (100%) Kroměříž (66,6%) Pravčice Hulín (62,5%) Holešov (60%) Rataje Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Roštín Zdounky (91%) Kroměříž (100%) Skaštice Břest (66,6%) Kroměříž (75%) Soběsuky Zdounky (66,6%) Kroměříž (100%) Střílky Střílky (66,6%) Kroměříž (66,6%) Střížovice Kvasice (66,6%) Kroměříž (71,8%) Sulimov Kvasice (100%) Kroměříž (66,6%) Šelešovice Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Troubky-Zdislavice Zborovice (100%) Kroměříž (100%) Uhřice Morkovice (91%) Kroměříž (69,3%) Věžky osc. Morkovice (50%) a Kroměříž (50%) Kroměříž (94%) Vrbka Kvasice (66,6%) Kroměříž (75%) Záříčí Chropyně (100%) osc. Kojetín (50%) a Kroměříž (50%) Zástřizly osc. Střílky (50%) a Koryčany (50%) Kroměříž (100%) Zborovice Zborovice (66,6%) Kroměříž (71,7%) Zdounky Zdounky (100%) Kroměříž (62,5%) Zlobice Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Žalkovice Břest (66,6%) Kroměříž (75%) Bělov Otrokovice (66,6%) Otrokovice (77,5%) Brankovice Brankovice (100%) Bučovice (66,6%) Dětkovice Ivanovice na Hané (100%) osc. Vyškov (50%) a Brno (50%) Halenkovice Halenkovice (100%) Otrokovice (66,6%) Kojetín Kojetín (100%) Kojetín (58,4%) Koválovice-Osíčany Morkovice (66,6%) Prostějov (62,5%) Kožušice Brankovice (100%) Bučovice (100%) Křenovice Kojetín (100%) Kojetín (66,6%) Kurovice Holešov (100%) Holešov (83,3%) Ludslavice Holešov (100%) Holešov (81,3%) Malínky Brankovice (100%) Bučovice (66,6%) Mouchnice Koryčany (100%) osc. Kyjov (44%) a Bučovice (44%) Němčice Kostelec u Holešova (62,5%) Holešov (71%) Nemochovice Brankovice (91%) osc. Brno (42%) a Vyškov (42%) Nemotice Brankovice (66,6%) Bučovice (66,6%) Pavlovice u Kojetína Němčice nad Hanou (100%) Prostějov (62,5%) Říkovice Přerov (91%) Přerov (82,5%) Snovídky Brankovice (62,5%) Brno (62,5%) Srbce Němčice nad Hanou (100%) Prostějov (66,6%) Stará Ves Kostelec u Holešova (66,6%) Přerov (75%) Staré Hutě Koryčany (91%) Uherské Hradiště (68%) Stříbrnice Kojetín (100%) Kojetín (81,2%) Stupava Koryčany (100%) Kyjov (66,6%) Švábenice Ivanovice na Hané (100%) Vyškov (100%)

86 Tištín Nezamyslice (91%) Prostějov (69,3%) Tlumačov Tlumačov (66,6%) osc. Otrokovice (38%) a Zlín (50%) Třebětice Holešov (91%) Holešov (60,7%) Vítčice Němčice nad Hanou (100%) Prostějov (100%) Vlkoš Přerov (100%) Přerov (100%) Žlutava Napajedla (100%) osc. Zlín (42%) a Otrokovice (42%)

Maloobchod a služby

DOTAZOVANÉ OBCE NADLOKÁLNÍ SPÁDOVOST MIKROREGIONÁLNÍ SPÁDOVOST Bařice-Velké Těšany Kroměříž (66,6%) Kroměříž (83,3%) Bezměrov Kroměříž (90%) Kroměříž (79,8%) Břest Kroměříž (89,3%) Kroměříž (93%) Cetechovice osc. Zdounky (50%) a Kroměříž (50%) Kroměříž (97,6%) Dřínov Kroměříž (78%) Kroměříž (100%) Honětice Kroměříž (74,7%) Kroměříž (86%) Hoštice osc. Zdounky (32%) a Kroměříž (45,7%) Kroměříž (86%) Hulín (pou) osc. Hulín (44%) a Kroměříž (40,5%) Kroměříž (59%) Chropyně (pou) osc. Chropyně (46,6%) a Kroměříž (38,3%) osc. Kroměříž (47,2%) a Přerov (23,1%) Chvalnov-Lísky Kroměříž (71,2%) Kroměříž (83%) Jarohněvice Kroměříž (90%) Kroměříž (84%) Karolín osc. Kvasice (38,7%) a Kroměříž (43,1%) Kroměříž (66%) Koryčany (pou) Koryčany (64%) Kyjov (55%) Kostelany Kroměříž (100%) Kroměříž (88,8%) Kroměříž (orp, pou) Kroměříž (100%) Kroměříž (90,8%) Kunkovice Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Kvasice osc. Kvasice (57%) a Kroměříž (43%) Kroměříž (69%) Kyselovice Chropyně (53%) osc. Kroměříž (53%) a Přerov (37%) Litenčice osc. Kroměříž (38,3%) a Zdounky (43,2%) Kroměříž (82%) Lubná Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Lutopecny Kroměříž (90%) Kroměříž (76%) Morkovice-Slížany (pou) Morkovice (65,3%) Kroměříž (69,3%) Nítkovice Kroměříž (86,7%) Kroměříž (86%) Nová Dědina osc. Kvasice (48%) a Kroměříž (39%) Kroměříž (57%) Pačlavice osc. Kroměříž (46%) a Morkovice (46%) Kroměříž (62,5%) Počenice-Tetětice Morkovice (52%) Kroměříž (65%) Prasklice Morkovice (66,7%) Kroměříž (100%) Pravčice Hulín (66,6%) Kroměříž (83,7%) Rataje Kroměříž (100%) Kroměříž (88,5%) Roštín Kroměříž (89,3%) Kroměříž (100%) Skaštice Kroměříž (88,5%) Kroměříž (78,2%) Soběsuky Zdounky (66,6%) Kroměříž (100%) Střílky Koryčany (68,6%) Kroměříž (68%) Střížovice Kroměříž (65,4%) Kroměříž (77,6%) Sulimov osc. Kroměříž (54%) a Kvasice (43%) Kroměříž (75%) Šelešovice Kroměříž (100%) Kroměříž (81,7%) Troubky-Zdislavice Kroměříž (74%) Kroměříž (92,2%) Uhřice Morkovice (79,3%) Kroměříž (89%) Věžky osc. Kroměříž (48%) a Morkovice (48%) Kroměříž (73,6%) Vrbka Kroměříž (62,5%) Kroměříž (66%) Záříčí Chropyně (50%) Kroměříž (67%)

87 Zástřizly osc. Koryčany (48%) a Kroměříž (48%) Kroměříž (90,7%) Zborovice osc. Kroměříž ( 42%) a Zdounky (58%) Kroměříž (89%) Zdounky Zdounky (87,3%) Kroměříž (80,4%) Zlobice Kroměříž (100%) Kroměříž (100%) Žalkovice Kroměříž (64,1%) Kroměříž (63,7%) Bělov Otrokovice (70,9%) Otrokovice (64%) Brankovice osc. Bučovice (45%) a Brankovice (38%) Bučovice (54%) Dětkovice Vyškov (100%) Vyškov (100%) Halenkovice Napajedla (80%) Napajedla (73%) Kojetín Kojetín (51%) osc.Kojetín (35%) a Kroměříž (35%) Koválovice-Osíčany Morkovice (61%) Prostějov (60%) Kožušice osc. Koryčany (33,3%) a Brankovice (46,7) Bučovice (95%) Křenovice Kojetín (66,6%) Kojetín (61%) Kurovice Holešov (66,7%) Holešov (70,7%) Ludslavice Holešov (97,3%) Holešov (88,8%) Malínky osc. Bučovice (41%) a Brankovice (45%) Bučovice (65%) Mouchnice Koryčany (71,1%) Kyjov (65%) Němčice Holešov (62,5%) Holešov (60%) Nemochovice osc. Bučovice (31,6%) a Brankovice (46,7%) osc. Bučovice (27%) a Vyškov (37%) Nemotice osc. Vyškov (44%) a Koryčany (28%) osc. Vyškov (36,2%) a Kyjov (27,7%) Pavlovice u Kojetína Němčice nad Hanou (90%) Prostějov (70%) Říkovice Přerov (90%) Přerov (70,8%) Snovídky osc. Bučovice (40,6%) a Nesovice (43,8%) Bučovice (63,5%) Srbce Němčice nad Hanou (100%) Prostějov (52%) Stará Ves Přerov (63,4%) Přerov (63,9%) Staré Hutě osc. Buchlovice (45,3%) a Koryčany (27%) Uherské Hradiště (89%) Stříbrnice Kojetín (79,3%) Kojetín (69,3%) Stupava osc. Uh.Hradiště (42,6%) a Koryčany (45%) Uherské Hradiště (84,6%) Švábenice Vyškov (68,6%) Vyškov (77,6%) Tištín Prostějov (73%) Prostějov (100%) Tlumačov osc. Zlín (30,4%) a Otrokovice (40%) osc. Zlín (48,4%) a Otrokovice (42,2%) Třebětice Holešov (69,8%) osc. Holešov (48%) a Kroměříž (32,6%) Vítčice Němčice nad Hanou (100%) Prostějov (83%) Vlkoš Přerov (100%) Přerov (100%) Žlutava Napajedla (71%) Napajedla (56%)

88 Příloha C – Výsledky spádovosti respondentů na Koryčansku

ZDRAVOTNICTVÍ ŠKOLSTVÍ SLUŽBY NADLOKÁLNÍ MIKROREGIONÁLNÍ NADLOKÁLNÍ MIKROREGIONÁLNÍ NADLOKÁLNÍ MIKROREGIONÁLNÍ

CHVALNOV-LÍSKY 87,50% 100% 100% 87,50% 75,00% 100% starosta: Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž Kroměříž občané celkem: Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž Kroměříž jednotlivci: 1 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž Kroměříž 2 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž 3 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž Kroměříž 4 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž Kroměříž 5 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany+Kroměříž Kroměříž 6 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž Kroměříž 7 Kroměříž+Koryčany Kroměříž Střílky Kroměříž+Kyjov Kroměříž Kroměříž 8 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž Kroměříž

KOŽUŠICE 66,70% 100% 100% 100% 66,70% 100% starosta: Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Koryčany+Brankovice Bučovice občané celkem: Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Koryčany+Brankovice Bučovice jednotlivci: 1 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Koryčany+Brankovice Bučovice 2 Bučovice+Brankovice Bučovice Brankovice Bučovice Bučovice+Brankovice Bučovice 3 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Koryčany+Brankovice Bučovice

MALÍNKY 100% 100% 100% 100% 100% 100% starosta: Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Bučovice+Brankovice Bučovice občané celkem: Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Bučovice+Brankovice Bučovice jednotlivci: 1 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Bučovice+Brankovice Bučovice 2 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Bučovice+Brankovice Bučovice 3 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Bučovice+Brankovice Bučovice

MOUCHNICE 100% 85,70% 100% 71,50% 85,70% 100% starosta: Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov+Bučovice Koryčany Kyjov občané celkem: Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov jednotlivci: 1 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 2 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov+Bučovice Koryčany Kyjov 3 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov+Bučovice Koryčany Kyjov 4 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 5 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov+Bučovice Koryčany Kyjov 6 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov+Bučovice Kyjov+Koryčany Kyjov 7 Koryčany Brno Koryčany Kyjov+Bučovice Koryčany Kyjov

NEMOTICE 87,50% 87,50% 87,50% 87,50% 87,50% 87,50% starosta: Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Vyškov+Koryčany Vyškov+Kyjov občané celkem: Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Vyškov+Koryčany Vyškov+Kyjov jednotlivci: 1 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Vyškov+Koryčany Vyškov+Kyjov 2 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Vyškov+Koryčany Vyškov+Kyjov 3 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Vyškov+Koryčany Vyškov+Kyjov 4 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Vyškov+Koryčany Vyškov+Kyjov 5 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Vyškov+Koryčany Vyškov+Kyjov 6 Bučovice Bučovice Brankovice Bučovice Vyškov+Koryčany Vyškov+Kyjov 7 Bučovice Bučovice Koryčany Kyjov Koryčany Vyškov+Kyjov 8 Koryčany Kyjov Brankovice Bučovice Vyškov+Koryčany Kyjov

SNOVÍDKY 100% 100% 87,50% 87,50% 62,50% 87,50% starosta: Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice+Nesovice Bučovice občané celkem: Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice Bučovice jednotlivci: 1 Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice Bučovice 2 Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice+Nesovice Bučovice 3 Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice+Nesovice Bučovice 89 4 Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice+Nesovice Bučovice 5 Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice Bučovice 6 Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice+Nesovice Bučovice+Kyjov 7 Bučovice Bučovice Brankovice Brno Bučovice Bučovice 8 Bučovice Bučovice Koryčany Kyjov Bučovice+Nesovice Bučovice

STARÉ HUTĚ 100% 100% 100% 100% 100% 100% starosta: Buchlovice Uherské Hradiště Koryčany Uherské Hradiště Buchlovice+Koryčany Uherské Hradiště občané celkem: Buchlovice Uherské Hradiště Koryčany Uherské Hradiště Buchlovice+Koryčany Uherské Hradiště jednotlivci: 1 Buchlovice Uherské Hradiště Koryčany Uherské Hradiště Buchlovice+Koryčany Uherské Hradiště 2 Buchlovice Uherské Hradiště Koryčany Uherské Hradiště Buchlovice+Koryčany Uherské Hradiště 3 Buchlovice Uherské Hradiště Koryčany Uherské Hradiště Buchlovice+Koryčany Uherské Hradiště

STŘÍLKY 100% 100% 93,30% 86,60% 73,20% 93,30% starosta: Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž občané celkem: Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž jednotlivci: 1 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž 2 Střílky Kroměříž Střílky Kyjov+Kroměříž Koryčany Kroměříž 3 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž+Koryčany Kroměříž 4 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž 5 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž 6 Střílky Kroměříž Střílky Bučovice Koryčany Kroměříž 7 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž 8 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž+Koryčany Brno+Kroměříž 9 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž 10 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž 11 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž 12 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž Kroměříž 13 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Kroměříž+Koryčany Kroměříž 14 Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž Koryčany Kroměříž 15 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany Kroměříž

STUPAVA 100% 100% 100% 66,70% 66,70% 100% starosta: Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Uh.Hradiště+Koryčany Uherské Hradiště občané celkem: Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Uh.Hradiště+Koryčany Uherské Hradiště jednotlivci: 1 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Uh.Hradiště+Koryčany Uherské Hradiště 2 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov+Kroměříž Uh.Hradiště+Koryčany Uherské Hradiště 3 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Uherské Hradiště Uherské Hradiště

ZÁSTŘIZLY 66,70% 100% 66,70% 100% 66,70% 100% starosta: Střílky Kroměříž Střílky+Koryčany Kroměříž Koryčany+Kroměříž Kroměříž občané celkem: Střílky Kroměříž Střílky+Koryčany Kroměříž Koryčany+Kroměříž Kroměříž jednotlivci: 1 Střílky Kroměříž Střílky+Koryčany Kroměříž Koryčany+Kroměříž Kroměříž 2 Kroměříž Kroměříž Střílky+Koryčany Kroměříž Zdounky+Kroměříž Kroměříž 3 Střílky Kroměříž Střílky Kroměříž Koryčany+Kroměříž Kroměříž

KORYČANY 100% 84,70% 96,90% 80,00% 87,80% 78,55% starosta: Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov občané celkem: Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov jednotlivci: 1 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 2 Koryčany Brno Koryčany Kroměříž Koryčany Kyjov 3 Koryčany Kyjov Koryčany Bučovice Koryčany Brno+Kyjov 4 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Brno+Kyjov 5 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Kyjov 6 Koryčany Kroměříž Koryčany Kyjov Kyjov+Koryčany Kyjov 7 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Kyjov 8 Koryčany Kyjov Koryčany Kroměříž Koryčany Brno 9 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Kyjov+Koryčany Kroměříž+Kyjov 10 Koryčany Kroměříž Koryčany Kyjov - Koryčany Kroměříž+Kyjov

90 11 Koryčany Kyjov Koryčany Kroměříž Kroměříž+Koryčany Brno+Kyjov 12 Koryčany Kroměříž Koryčany Kroměříž Koryčany Kroměříž+Brno 13 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Zlín 14 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Zlín+Koryčany Zlín 15 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 16 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 17 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 18 Koryčany Brno Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 19 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 20 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 21 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 22 Koryčany Brno Koryčany Kyjov Kyjov Kyjov 23 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 24 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 25 Koryčany Kyjov Koryčany Břeclav Koryčany Kyjov 26 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Kyjov 27 Koryčany Brno Kyjov Kyjov Koryčany Kyjov 28 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Kyjov 29 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Kyjov 30 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 31 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Kyjov 32 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 33 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 34 Koryčany Brno Kyjov Kyjov Koryčany Kyjov 35 Koryčany Kyjov Koryčany Kroměříž Koryčany Kroměříž+Brno 36 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 37 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 38 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 39 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Kroměříž+Koryčany Kroměříž 40 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 41 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 42 Koryčany Kroměříž Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 43 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 44 Koryčany Kyjov Koryčany Zlín Koryčany Kyjov 45 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 46 Koryčany Kyjov Koryčany Kroměříž Koryčany Kyjov 47 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 48 Koryčany Kroměříž Koryčany Kyjov - Koryčany Kroměříž 49 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 50 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Kyjov 51 Koryčany Kyjov Koryčany Kroměříž Koryčany Kroměříž 52 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 53 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 54 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 55 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 56 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 57 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov - Koryčany Kyjov 58 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 59 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov 60 Koryčany Kyjov Koryčany Kroměříž Koryčany Kroměříž 61 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Kyjov+Koryčany Kyjov 62 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Kyjov+Koryčany Kyjov 63 Koryčany Kyjov Koryčany Zlín Koryčany Kyjov 64 Koryčany Kyjov Koryčany Bučovice Koryčany Kyjov 65 Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov Koryčany Kyjov

91

92