Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
HODNOCENÍ VÝVOJE NA TRHU PRÁCE V OKRESE KROMĚŘÍŽ Evaluation of Labour Market Development in District Kroměříž Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Autor: Ing. Vladimír ŽÍTEK, Ph.D. Vendula MARTÍNKOVÁ BRNO, květen 2007
Jméno a příjmení autora: Vendula Martínková Název diplomové práce: Hodnocení vývoje na trhu práce v okrese Kroměříž Název práce v angličtině: Evaluation of Labour Market Development in District Kroměříž Katedra: Regionální rozvoj a správa Vedoucí diplomové práce: Ing. Vladimír ŽÍTEK, Ph.D. Rok obhajoby: 2007 Anotace :
Předmětem diplomové práce „Hodnocení vývoje na trhu práce v okrese Kroměříž“ je rozbor a zhodnocení celkového vývoje zaměstnanosti v České republice, Zlínském kraji a zejména v okrese Kroměříž v období po revoluci až do současnosti. První část je věnována východiskům pro trh práce. Druhá část, která je rozdělena do dvou kapitol, se již zabývá analýzou samotného okresu Kroměříž, zhodnocením zaměstnanosti a nezaměstnanosti v okrese a možnými příčinami změn ve srovnání s ostatními okresy v kraji, popř. s celou Českou Republikou. Možnostem řešení vysoké nezaměstnanosti nejen v okrese Kroměříž je věnována poslední kapitola.
Annotation :
The goal of the Master Thesis „Evaluation of Labour Market Development in District Kroměříž“ is to analyse and sum up the evaluation development of employment in the Czech republic, Zlín region and mainly Kroměříž district, after revolution till present. Relevant basis of labour market are described in the first part of this thesis. Second part, which is divided into two chapters, deals with analyses of Kroměříž district, evaluation of employment and unemployment. Gives some causes of changes and compares with the changes in other districts in region and in Czech republic. Posibilities of unemployment problem solving are in last chapter.
Klíčová slova: Nezaměstnanost, zaměstnanost, trh práce, okres Kroměříž, podpora podnikání, Operační programy
Keywords : Unemployment, employment, labour market, Kroměříž district, Business support, Operational Programmes
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci HODNOCENÍ VÝVOJE NA TRHU PRÁCE V OKRESE KROMĚŘÍŽ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Žítka, Ph.D. a uvedla v seznamu všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 30. 4. 2007 ─────────────── vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vladimíru Žítkovi, PhD. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce OBSAH ÚVOD ...... 9 1. VÝCHODISKA TRHU PRÁCE ...... 11 1.1 Klasifikace obyvatelstva ...... 11 1.2 Statická klasifikace ...... 12 1.3 Typy nezaměstnanosti ...... 13 1.4 Měření nezaměstnanosti ...... 16 1.5 Státní politika zaměstnanosti ...... 17 1.5.1 Aktivní politika zaměstnanosti ...... 17 1.5.2 Evropská strategie zaměstnanosti ...... 18 1.6 Trh práce v České republice ...... 20 1.6.1 Aktuální situace na trhu práce ...... 20 1.6.2 Změny ve struktuře zaměstnanosti v České republice ...... 22 1.6.3 Srovnání vývoje nezaměstnanosti v ČR a zemích EU po roce 1989 ...... 23 2. ZAMĚSTNANOST ...... 27 2.1 Charakteristika okresu Kroměříž ...... 27 2.2 Charakteristiky zaměstnanosti v jednotlivých sektorech ...... 30 2.2.1 Současné možnosti analýz dat o zaměstnanosti v ČR ...... 31 2.2.2 Zaměstnanost dle odvětví ...... 33 2.2.3 Průměrné mzdy ...... 36 2.2.4 Organizační struktura v národním hospodářství ...... 38 2.3 Cizinci na trhu práce ...... 40 3. NEZAMĚSTNANOST V OKRESE KROMĚŘÍŽ ...... 45 3.1 Vývoj nezaměstnanosti ...... 45 3.1.1 Počátek 90. let ...... 46 3.1.2 Průběh 90. let ...... 47 3.1.3 Období před vstupem do Evropské unie ...... 49 3.1.4 Vývoj po roce 2004 ...... 54 3.2 Zaměření na problémové skupiny ...... 57 3.3 Problém dlouhodobé nezaměstnanosti ...... 60 3.4 Mikroregiony ...... 63 4. MOŽNOSTI VEŘEJNÉ POLITIKY OVLIVŇOVAT TRH PRÁCE ...... 67 4.1 Aktivní politika zaměstnanosti ...... 67 4.1.1 Zaměření aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Kroměříž ...... 68 4.1.2 Možnosti aktivní politiky zaměstnanosti ...... 71 4.2 Podpora podnikání ...... 71 4.2.1 Formy podpory a jednotlivé programy ...... 72 4.2.2 Případová studie ELKO EP ...... 76 4.2.3 Cíle programového období 2007 – 2013 ...... 77 ZÁVĚR ...... 79 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 83 SEZNAM ZKRATEK ...... 86 SEZNAM TABULEK ...... 87 SEZNAM GRAFŮ ...... 87 SEZNAM PŘÍLOH ...... 88 ÚVOD Práce zaujímá v životě každého z nás důležitou roli, ať už je to výběr vhodného povolání, které nás baví, či práce, kterou děláme pouze za účelem uživení rodiny. Jakákoliv životní změna má vliv na naši psychiku, a pokud je taková změna negativní, spojena např. se ztrátou zaměstnání, podléháme stresům a depresím. Dle psychologů je ztráta zaměstnání na třetím místě 1 v situacích, které mají negativní vliv na psychiku člověka. Ve všech zemích Evropské unie se národní vlády potýkají s nezaměstnaností a její snižování je jednou z hlavních priorit ve všech státech světa. Přitom žádné zázračné řešení neexistuje. Nejvíce je potom zaměřena pozornost na snižování nezaměstnanosti nejohroženějších skupin, což jsou osoby s nízkou kvalifikací, osoby zdravotně postižené a mladí do 25 let, dále pak na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti. Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nejnižší daně (Lucembursko, Irsko či Velká Británie) je současně taky nízká nezaměstnanost. Absolutně nejnižší nezaměstnanost je potom v Lucembursku (4,2 %) a Irsku (4,5 %), tedy v zemích, které nabízí nejlepší podnikatelské podmínky a neustálý rozvoj podnikání s sebou samozřejmě přináší více pracovních míst a zvyšuje zaměstnanost. V České republice se potýkají s nezaměstnaností hlavně strukturálně postižené regiony, Mostecko, Karvinsko, Jesenicko, Teplicko, v některých městech zde dosahuje míra nezaměstnanosti až 20 %. Naopak nejnižší nezaměstnanost je tradičně v okresech Praha východ a Praha západ; relativně nízká nezaměstnanost je také ve Středočeském kraji a Plzeňském.
1 1.smrt jednoho z manželů, 2. odsouzení do vězení, 3. propuštění ze zaměstnání – uvádí Samuelson dle pramene: Holmes, T.H. „The Social Readjustment Rating Scale“, Journal of Psychosomatic Research 1967
9 Kraj Zlínský , zahrnující okresy Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž se pohybuje na stejné úrovni míry nezaměstnanosti jako je republikový průměr, tedy k 31.12.2006 7,7 %. Okres Kroměříž samotný má míru nezaměstnanosti asi o 2 % vyšší. Přestože trend nezaměstnanosti je dnes známý, její příčiny a rychlý vzestup jsou stále diskutovány. V každém hospodářském období se nejen stát, ale i samotné kraje a obce snaží tento jev eliminovat. Výdaje státního rozpočtu a nyní i finance ze Strukturálních fondů Evropské unie se stále zvyšují „ve prospěch“ vytváření nových pracovních míst a zlepšení pracovních podmínek pro obtížně umístitelné občany. Předložená práce zkoumá, zda všechny tyto skutečnosti zachycuje i pracovní trh v okrese Kroměříž a zda li vstup do Evropské unie přinesl nějaké pozitiva pro místní trh práce. Cílem tedy je zhodnotit trh práce a jeho změny za období posledních 15let v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Pozornost je věnována jak makroekonomickým tak mikroekonomickým aspektům jeho vývoje. Lze přepokládat, že vývoj na trhu práce v okrese Kroměříž se shoduje s vývojem v České republice, vzhledem k tomu že tento okres není nějak výrazně strukturálně postižen.
10 1. VÝCHODISKA TRHU PRÁCE
Trh práce je trhem výrobních faktorů, kde na jedné straně vystupují domácnosti, které práci nabízí a na druhé firmy, práci poptávající. Tak jako na ostatních trzích nastává na trhu práce rovnováha, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce. Počet pracovníků (nebo obecněji množství pracovních hodin), které má ekonomika k dispozici tvoří nabídku práce. Hlavními faktory nabídky práce jsou obyvatelstvo, reálné mzdy a společenské tradice 2. Aby mohl trh práce fungovat, musí na něm být vedle osob nabízejících práci i osoby (firmy) práci poptávající. Tyto osoby poptávají práci, protože je jedním z výrobních faktorů, nutných k výrobě (produkci) spotřebních statků. Výrobci zaměstnancům za najatou práci platí odměnu. 1.1 Klasifikace obyvatelstva Základem pro údaje o počtu a struktuře obyvatelstva jsou výsledky sčítání lidu, domů a bytů, která jsou uskutečňována zhruba v desetiletých intervalech. Z výsledků censů jsou k dispozici data o obyvatelstvu v nejpodrobnějším územním členění (až do základních sídelních jednotek). Z hlediska trhu práce je možno dle mezinárodních definic populaci ve věku nad 15 let rozdělit na obyvatelstvo ekonomicky aktivní tj. na zaměstnané a nezaměstnané a na osoby ekonomicky neaktivní . Za zaměstnané jsou považovány ty osoby, které buď podnikají, nebo jsou v placeném pracovním poměru. Nezaměstnané jsou pak ty osoby, které nejsou zaměstnány, ale současně práci aktivně hledají a jsou schopny do zaměstnání nastoupit buď ihned, nebo nejpozději do 14 dnů. Všechny ostatní kategorie obyvatel náleží do skupiny osob ekonomicky neaktivních 3.
2 Samuelson, P.A., Nordhaus,W.D., 1995 3 dle zákona č. 435/2006 Sb., o zaměstnanosti
11 Neaktivní jsou osoby připravující se na povolání, tj. žáci, studenti a učni v produktivním věku 4, osoby v domácnosti, důchodci, rentiéři a osoby v tzv. veřejné péči (bez vlastního důchodu, odkázané na veřejnou podporu). Patří sem i osoby na další rodičovské dovolené. Údaje, které jsou použity pro tuto práci o počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání, jejich struktuře a počtu volných pracovních míst jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Dosažitelní neumístění uchazeči o zaměstnání jsou evidovaní nezaměstnaní (vč. občanů EU a EHP), kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. 1.2 Statická klasifikace V systému české statistiky je v současné době zabudována celé řada statistických klasifikací, přičemž tři z nich jsou vztaženy přímo k problematice lidských zdrojů. Jedná se o Klasifikaci zaměstnání (KZAM R), Klasifikaci kmenových oborů vzdělání (KKOV) a Klasifikaci postavení k zaměstnání (CZ ICSE).
4 produktivní věk 15 64 let – práceschopné obyvatelstvo
12 V této diplomové práci byla využita mezinárodní statistická klasifikace, a to „Odvětvová klasifikace ekonomických činností“ (dále jen OKEČ) a také „Klasifikace územních statistických jednotek“ (CZ NUTS). OKEČ byla do systému české statistiky zařazena v roce 1993 a představuje národní verzi mezinárodní statistické klasifikace ekonomických činností ES – NACE. Klasifikace NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) byla zavedena Statistickým úřadem Evropského společenství (dále jen Eurostat) pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. V legislativě EU je používána od roku 1988. Klasifikace obsahuje 6 úrovní NUTS, které představují velikostní skupiny území. NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. 1.3 Typy nezaměstnanosti Trh práce je nedokonalým trhem zejména z důvodu neúplnosti informací. Lidé nevědí o všech pracovních místech, která jsou k dispozici, a firmy nevědí o všech lidech, kteří hledají práci. Na trhu práce se navzájem vyhledávají zaměstnanci a zaměstnavatelé, kteří „se k sobě hodí“. Ale než se najdou, zůstávají někteří lidé určitou dobu bez práce a některá pracovní místa zůstávají určitou dobu neobsazena. Tyto frikce na pracovních trzích se projevují jako nezaměstnanost 5. Tuto nezaměstnanost ještě více zvětšuje nesprávně nastavená státní podpora v nezaměstnanosti . Když lidé pobírají tyto dávky, mohou si dovolit déle hledat práci a nevzít hned první místo, na které narazí. Podpora v nezaměstnanosti tedy na jedné straně umožňuje lidem najít pro ně vhodnější zaměstnání, na druhé straně prodlužuje dobu hledání práce a zvyšuje tak nezaměstnanost.
5 Holman, R., 2004
13 Míra nezaměstnanosti pak je podíl nezaměstnaných na celkovém počtu lidí ochotných pracovat: u = (U / L + U) x 100 kde u – míra nezaměstnanosti, L – počet zaměstnaných, U – počet nezaměstnaných. Proč je míra nezaměstnanosti tak vysoká? Může vůbec společnost něco dělat proti snížení plýtvání a utrpení, jež způsobují období vysoké nezaměstnanosti? K pochopení těchto problémů se používá pojem přirozená míra nezaměstnanosti , je to míra, při které je trh práce v rovnováze 6. Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře je inflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná; vyjadřuje tedy nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země. Přirozená míra nezaměstnanosti má pak tyto tři složky: nezaměstnanost frikční, strukturální a dobrovolnou. Frikční nezaměstnanost je způsobena tím, že lidé z různých osobních důvodů odcházejí z jednoho zaměstnání a hledají si nové. Strukturální nezaměstnanost je vyvolána tím, že se některá odvětví smršťují a jiná naopak expandují, takže lidé musejí přecházet z jednoho odvětví do jiného, což často vyžaduje rekvalifikace nebo stěhování. Dobrovolná nezaměstnanost je tvořená lidmi, kteří se naučili zneužívat systém podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek a pracovat ve skutečnosti nechtějí. Osoby, které jsou dobrovolně nezaměstnané, sice práci hledají, ale pracovní příležitosti, které jsou jim nabízeny, odmítají, protože je nepokládají za dostatečně atraktivní. Při této logice lze tedy o jisté míře „dobrovolné nezaměstnanosti“ hovořit vždy, když počet 6 poptávka po práci a nabídka práce v rovnováze
14 nezaměstnaných v území je nižší než počet volných pracovních míst. V neposlední řadě existuje také cyklická nezaměstnanost , objevující se při hospodářských recesích, která ovšem není součástí přirozené míry nezaměstnanosti 7. Vedle uvedených typů a vlivů je možno vymezit i některé další, např. sezónní práce, které působí na vývoj nezaměstnanosti a růst či pokles nabídky práce v určitých časových obdobích. V takovém případě se jedná o nezaměstnanost sezónní. Keynesiánská ekonomie také vymezuje termín plná zaměstnanost , používaný v mnoha významech. Původně to byla taková úroveň zaměstnanosti, při níž neexistuje žádná (nebo jen minimální) nedobrovolná nezaměstnanost. Dnes se ekonomové opírají o pojem přirozené míry nezaměstnanosti, aby tak označili nejvýše udržitelnou úroveň zaměstnanosti v dlouhém období 8. Dlouhodobá nezaměstnanost
Další otázka se týká trvání nezaměstnanosti. Jaká část nezaměstnanosti je dlouhodobá, a tím společensky významná, a jaká část je krátkodobá, daná tím, že lidé rychle přecházejí z jedné práce do druhé? Dlouhodobě nezaměstnaný je podle definice ILO (International Labour Organization Mezinárodní organizace práce) ten, kdo aktivně hledá práci déle než jeden rok. V České republice je z půl milionu nezaměstnaných téměř 50 % evidovaných na úřadech práce déle než 12 měsíců. Dlouhodobá nezaměstnanost je výsledkem neschopnosti pracovníka uplatnit se v daném čase na pracovním trhu. Je nepochybné, že délka nezaměstnanosti je závislá na kvalifikaci pracovníka, stupni jeho vzdělání, věku, pohlaví, zdravotního stavu. Ale také na faktorech, které statistiky běžně nezjišťují, jako je flexibilita, pracovitost, ochota věnovat práci volný čas, ochota migrace, popř. k dojíždění za prací atd.
7 Holman, R., 2004 8 Samuelson, P.A., Nordhaus, W.D., 1995
15 Z hospodářského hlediska je podstatné, že dlouhodobá nezaměstnanost značně zvyšuje náklady na státní politiku zaměstnanosti. Pravděpodobně závažnější je ale skutečnost, že současně také rychle snižuje kvalifikaci a kvalitu pracovní síly. Proto je odstranění vzniklé dlouhodobé nezaměstnanosti velmi žádoucí, ovšem také nesmírně obtížné a finančně nákladné 9. 1.4 Měření nezaměstnanosti V ČR se používají dvě oficiální metodiky pro měření míry nezaměstnanosti, metodika Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ), podle které je konstruována tzv. „obecná míra nezaměstnanosti“ a metodika Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV). Z počátku 90. let se výpočet míry nezaměstnanosti opíral pouze o hrubé údaje a výpočet byl plný nedostatků. Jak už z hlediska demografického tak s bilance pracovních sil. Až v roce 1994 MPSV přešlo na výpočet tzv. „ registrované míry nezaměstnanosti “. Rozdíl mezi těmito metodami spočívá ve způsobu zjišťování dat a v metodice, jež používají. Data pro výpočet registrované míry nezaměstnanosti vychází ze statistik úřadů práce a MPSV. Podle metodiky MPSV jsou za nezaměstnané považováni na úřadech práce registrovaní neumístění uchazeči o zaměstnání (od července roku 2004 dosažitelní uchazeči o zaměstnání) a míra nezaměstnanosti se vypočte jako podíl takto neumístěných uchazečů o zaměstnání (popř. dosažitelných uchazečů o zaměstnání) na pracovní síle definované dle MPSV. Data pro výpočet obecné míry nezaměstnanosti dle ČSÚ vychází ze čtvrtletního výběrového šetření pracovních sil, které probíhá v náhodně zvolených domácnostech. Za nezaměstnané jsou podle metodiky ČSÚ považovány osoby, které splňují tři podmínky nezaměstnanosti: během referenčního období nebyly zaměstnány, nepracovaly
9 Pitner, J., 2004
16 a hledaly si aktivně práci. Míra nezaměstnanosti se pak vypočte jako podíl takto nezaměstnaných na pracovní síle definované dle ILO (klouzavý roční průměr) 10 . 1.5 Státní politika zaměstnanosti Základním cílem státní politiky zaměstnanosti je „dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti“. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušné úřady práce. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů 11 . Státní politika zaměstnanosti je realizována ve dvou formách: Pasivní – formy kompenzace za ztrátu výdělku v nezaměstnanosti, pobírání dávek. Aktivní – široká škála opatření, aktivní formy podpory upadajícím odvětvím, podpora flexibility pracovního trhu, kde cílem nezaměstnaného je návrat na trh práce. 1.5.1 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (dále jen APZ) je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Zabezpečují ji MPSV a úřady práce, podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem 12 . Z těchto
10 Statistická ročenka Zlínského kraje 2006, str. 110 11 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §2 12 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech , ve znění pozdějších předpisů
17 prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření APZ. Příspěvky nelze poskytnout organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Nástroje APZ realizované úřady práce k 31. 12. 2005 13 : rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní míst, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí opatření APZ jsou rovněž poradenství, prováděné úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů APZ, dále jsou součástí cílené programy k řešení zaměstnanosti. 1.5.2 Evropská strategie zaměstnanosti Od roku 1999 připravuje každoročně Česká republika Národní akční plán zaměstnanosti (dále jen NAPZ), jenž je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Plán je zpracován v intencích směrnic – „guidelines“ Evropské strategie zaměstnanosti přijaté v roce 1997. Směrnice byly rozvrženy do čtyř oblastí (pilířů) 14 :
1. Podporou zaměstnanosti zajistit, aby nezaměstnaní měli motivaci a správné schopnosti k návratu do zaměstnání, a to na základě principu „pracovního trhu
13 dle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 14 Winkler, J., Žižlavský, M., 2004
18 otevřeného pro všechny“. Pilíř obsahuje dva klíčové přístupy celé strategie, což je „předcházení dlouhodobé nezaměstnanosti“ a tzv. „podpora aktivní spoluúčasti“.
2. Podporou podnikání usnadnit zakládání a provozování podniků. Účelem tohoto „pilíře“ je podporovat vytváření nových pracovních míst, odstraňovat administrativní překážky při zakládání a provozování podniků a přizpůsobovat daňové a pojišťovací systémy tak, aby byly příznivější pro zvyšování zaměstnanosti.
3. Zvyšováním tzv. „adaptibility“ podporovat všestrannou flexibilitu zaměstnavatelů a zaměstnanců.
4. Podporou rovných příležitostí mužů a žen prosadit rovnoprávnost obou pohlaví na trhu práce.
Česká republika přebírá unijní legislativu od roku 1998 a finanční zdroje pobírá od roku 2004, kdy také byl vyhlášen vládou ČR nový NAPZ pro zkrácené období 2004–2006. Finanční zdroje stát získává hlavně ze strukturálních fondů EU a vlastního rozpočtu. Pro programovací období 2004–2006 mohl stát čerpat ze čtyř strukturálních fondů 15 . Přípravu ČR na využívání fondů EU v novém programovacím období 2007–2013 koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj, pro toto období je možnost čerpat ze dvou strukturálních fondů 16 . Evropský sociální fond (dále jen ESF) je klíčovým finančním nástrojem při realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programovací období 2004–2006 činil 456,98 mil. EUR. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů.
15 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) a Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG) 16 ERDF a ESF, problematika rozvoje venkova a rybolovu nebude nadále součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod Společnou zemědělskou politiku.
19 ESF podporuje 17 : pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce, sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce, celoživotní vzdělávání, rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání, zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce, boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce. 1.6 Trh práce v České republice Kapitola pojednává o vývoji na trhu práce na území České republiky. Vývoj nezaměstnanosti se zabývá srovnáním některých ukazatelů s tendencemi na trhu práce v zemích Evropské unie. 1.6.1 Aktuální situace na trhu práce V prvé řadě je třeba odlišovat kvalifikační skladbu nezaměstnaných v ČR od kvalifikační skladby zaměstnanosti. Zatímco v národním hospodářství je skoro 15 % pracovních pozic obsazeno vysokoškoláky, přes 37 % středoškoláky, téměř 43 % pracovních míst je určeno pro pracovníky se středním vzděláním bez maturity a pouhých 6 % pro pracovníky nekvalifikované, v evidenci úřadů práce výrazně převládají lidé s nižší kvalifikací. Přes 30% nezaměstnaných má pouze základní vzdělání, přes 44 % střední vzdělání bez maturity (včetně vyučených), 21 % má střední vzdělání s maturitou a pouze 4 % z evidovaných dosáhlo vysokoškolského vzdělání 18 . 17 dostupné na http://www.strukturalni fondy.cz/ 18 Statistická ročenka trhu práce 2005 a Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ 2005
20 Podle MPSV, které používá odlišnou metodiku výpočtu, činila na konci roku 2006 míra nezaměstnanosti 7,7 %, což je nejnižší za posledních 8 let. Přesto úřady práce evidují téměř půl milionu nezaměstnaných. Volných pracovních míst je k prosinci 2006 evidováno 93,5 tis., což znamená asi 5 uchazečů na jedno volné místo. Z regionálního hlediska územím s nejvyšší evidovanou nezaměstnaností je dlouhodobě Ústecký kraj, zejména pak okresy Most, Teplice, Chomutov a Louny a kraj Moravskoslezský, jmenovitě okresy Karviná, Ostrava a Bruntál. Podle údajů Výběrových šetření pracovních sil bylo v posledním čtvrtletí roku 2005 v České republice zaměstnáno celkem 4026,4 tis. osob. Primární sféra ekonomiky (zemědělství a lesnictví) se na úhrnné zaměstnanosti ve státě podílela necelými 4 %, sekundární sféra (průmysl a stavebnictví) bezmála 40 %, podíl terciární sféry (ostatní odvětví národního hospodářství a služby) pak překročil hranici 56 %. Z odvětvového hlediska byl nejvýznamnějším zaměstnavatelem stále zpracovatelský průmysl, následován s velkým odstupem odvětvím obchodu a stavebnictvím. Zaměstnanost žen je dlouhodobě nižší než zaměstnanost mužů, ženy se podílejí na celkové zaměstnanosti 43 %. Zajímavé je, že zaměstnaní muži jsou dle kvalifikační struktury hlavně vyučení, popř. střední bez maturity a hlavní skupinu tvoří muži ve věku 25–29 let. Kdežto převážná většina žen jsou středoškolačky s maturitou a hlavní skupina je ve věku 45–49 let.
21 1.6.2 Změny ve struktuře zaměstnanosti v České republice
Dlouhodobě reálná projekce vývoje naší populace formovala i vývoj pracovních sil, který se již v období 1948 – 1989 specificky vyvíjel. Např. v roce 1950 se zaměstnanost mužů blížila hranici demografického maxima. Meze 92,3 % pracovního využití obyvatelstva bylo dosaženo v roce 1970. V roce 1975 se ženy podílely na celkovém počtu pracujících 45,3 %, přičemž stupeň pracovního zapojení v České republice byl v tomto roce dokonce 94,7 %. Úroveň zaměstnanosti žen patřila v roce 1989 46 % mezi nejvyšší na světě. Kromě vysokého stupně zaměstnanosti – a žen zvlášť – bylo typické pro naši zaměstnanost značné neplnění požadavku na odbornou profesní přípravu, což mělo později vliv na vývoj nezaměstnanosti. U pracovních míst s požadovaným úplným středním vzděláním nesplňoval v roce 1984 požadavek na vzdělání každý 4. až 5. pracovník. Asi 150 tis. míst bylo obsazeno pracovníky pouze se základním vzděláním, případně vyučenými. Zhruba každý devátý vysokoškolák nevyužíval svoji kvalifikaci, přitom vysokoškolsky vzdělaných pracovníků bylo asi o 200 tis. méně, než byl tehdy počet pracovních míst, na které byl tento stupeň profesní přípravy požadován 19 . Bezprostředně po změně politických poměrů na přelomu let 1989 a 1990 došlo v naší ekonomice k rozsáhlým přesunům pracovních sil. Nejvíce postiženo bylo odvětví zemědělství a lesnictví, kde v průběhu let 1989 až 2005 zanikly přibližně dvě třetiny z původního počtu pracovních míst. V oborech průmyslové výroby úbytek dosáhl téměř 30 %. Naproti tomu ve stavebnictví se počet pracovníků zvýšil zhruba o 7 % a v odvětví služeb o 15 %. Celkově za období 1990–2003 se však úhrnná zaměstnanost v ČR snížila o více než 600 tis. osob. Současné trendy roku 2006 probíhající v ČR v oblasti trhu práce lze sice označit převážně za pozitivní, ovšem intenzita těchto změn je stále nízká. Hospodářský růst není 19 Chalupa, P., Ivanička, K., 1992
22 příliš výrazný a zejména není doprovázen dostatečnou tvorbou nových pracovních příležitostí. Noví zahraniční investoři často zakládají svoje aktivity u nás, při využívání levné a v řadě případů i nekvalifikované pracovní síle. Sektorová a odvětvová skladba zaměstnanosti se jen pomalu přibližuje stavu běžnému ve vyspělých ekonomikách. 1.6.3 Srovnání vývoje nezaměstnanosti v ČR a zemích EU po roce 1989 Novodobá nezaměstnanost vznikla v ČR po změně politických poměrů v závěru roku 1989. K 31. 12. 1989 bylo na tehdejších odborech pracovních sil okresních národních výborů evidováno prvních 324 nezaměstnaných. V průběhu let 1990–1991 nezaměstnanost v ČR intenzivně rostla. V březnu 1990 bylo v ČR 3,5 tis. nezaměstnaných. V srpnu téhož roku se hlásilo o práci 9,2 tis. osob, v říjnu 24,5 osob a v listopadu 30,2 tis. osob. Koncem roku 1990 bylo na úřadech práce evidováno 40 tisíc, o rok později už 220 tis. osob a míra nezaměstnanosti překročila hranici 4 %. V únoru 1991 se poprvé výrazněji projevila územní diferenciace. Hlavní polaritou byla zhruba dvojnásobná relativní nezaměstnanost na Slovensku, kde byla vyšší skrytá nezaměstnanost (přezaměstnanost) než v ČR. V ČR se nejhorší situace jevila nikoliv na severní Moravě, kde bylo nejvíce nezaměstnaných, ale v jižních Čechách, kde bylo relativně nejméně volných míst. Počet soukromých podnikatelů v ČR rostl, to se však neprojevilo na výši zaměstnanosti, protože více než 80 % podnikatelů setrvávalo v původních povolání 20 . Stále vyšší byla nezaměstnanost v SR, kde bylo koncentrováno větší počet průmyslových podniků (převážně zbrojní průmysl). Mimořádně vysoká začala být v té době na Slovensku nezaměstnanost Romů (28,9 tis. osob), kteří v důsledku nízké kvalifikace nemohou najít uplatnění, což řeší migrací do velkých měst jako je Bratislava, Praha, Ostrava aj.
20 Chalupa, P., Ivanička, K., 1992
23 V evropském měřítku patřila tato pro nás velmi vysoká nezaměstnanost mezi ty nejnižší. Ve srovnání se současnými členy Evropské unie, tehdy vykazovalo nižší hodnotu nezaměstnanosti pouze Lucembursko, Švédsko a Rakousko. Počátkem roku 1992 byl předchozí strmý nárůst nezaměstnanosti vystřídán jejím stejně prudkým poklesem. Ještě v průběhu roku 1992 míra nezaměstnanosti klesla pod 3 % a i v dalších čtyřech letech se udržovala na velmi nízké úrovni. Kladný vývoj nezaměstnanosti v první polovině devadesátých let nebyl však odrazem jen relativně dobrého hospodářského růstu, ale do značné míry souvisel i s neobvyklou sociální skladbou tehdejší pracovní síly. Koncem roku 1989 bylo v ČR zaměstnáno 518 tis. tzv. pracujících důchodců, tedy lidí, kteří – pokud byli ze zaměstnání propuštěni – odešli do starobního důchodu. Jako uchazeči o zaměstnání nemohli být na úřadech práce evidování, a tedy nemohli ani zvýšit oficiální míru nezaměstnanosti. Tato skupina pracujících důchodců tak vlastně v úvodu 90. let představovala obrovský polštář úspěšně chránící společnost před růstem registrované nezaměstnanosti. I z tohoto důvodu zůstávala v prvních letech hospodářské transformace míra nezaměstnanosti v ČR obdivuhodně nízká. Až zhoršující se hospodářská situace spolu se vstupem populačně silných ročníků na trh práce v polovině 90. let způsobily, že nezaměstnanost začala po roce 1996 intenzivně růst. Až do ledna 1997 bylo na úřadech práce evidováno trvale méně než 200 tis. osob a míra nezaměstnanosti se pohybovala v rozmezí 2,5 až 3,5 %.
24 Tab. č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v letech 1990 2006
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Míra nezaměstnanosti 0,66 4,13 2,57 3,52 3,19 2,93 3,52 5,23 7,48 (v %)
Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2004* 2005 2006
Míra nezaměstnanosti 9,37 8,78 8,90 9,81 10,31 10,33 9,47 8,88 7,71 (v %)
* vypočteno podle nové metodiky Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Český statistický úřad Z analytického hlediska byl vývoj nezaměstnanosti u nás v období let 1992–1996 velmi nezajímavý. Počet nezaměstnaných byl stabilně nízký, zatímco počet nabízených volných míst naopak velmi vysoký. Na jedno volné pracovní místo nahlášené do evidence úřadů práce připadali v tomto období nejčastěji pouze dva evidovaní nezaměstnaní. Takto výjimečně příznivá situace se potom už nikdy neopakovala. Zajímavé je, že po celé zmíněné pětileté období nezaměstnanost výrazněji neměnila ani svoji vnitřní strukturu. Stabilní zůstávala její kvalifikační i věková skladba, neměnila se ani struktura nezaměstnaných podle délky evidence. I podíl dlouhodobě nezaměstnaných (s délkou evidence nad 12 měsíců) se zvyšoval jen minimálně. Prudké zhoršení na trhu práce pocítila ČR až v roce 1997, kdy míra nezaměstnanosti na konci roku překročila 5 %. Česká ekonomika byla postižena recesí, což vysvětlovalo zvýšení nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných v období 1997–1999 rostl o zhruba 100 tis. ročně a už koncem roku 1999 se přiblížil hranici půl milionu osob. Intenzivní růst nezaměstnanosti výrazně a velmi rychle změnil i její strukturu. Hospodářské podmínky se zhoršily a zaměstnavatelé ve snaze minimalizovat výrobní náklady začali počty svých pracovníků snižovat. Protože nekvalifikovaná pracovní síla byla
25 ze zaměstnání uvolňována již v první polovině devadesátých let, nyní začali o práci ve velké míře přicházet i pracovníci kvalifikovaní. Nepříznivá situace na trhu práce se ovšem následně odrazila ve výrazném zvýšení nároků na kvalitu poptávané pracovní síly. V téže době se naopak v zemích Evropské unie předchozí mnohaletý růst nezaměstnanosti zastavil a ta začala pomalu klesat. Koncem roku 1998 se rostoucí míra nezaměstnanosti v ČR poprvé v historii přiblížila klesající úrovni v EU a v průběhu následujícího roku tuto hodnotu překročila. Zatímco v roce 1996 pouze jediný členský stát EU (Lucembursko) vykazoval míru nezaměstnanosti nižší než ČR, v roce 1999 již bylo těchto států devět 21 . Roky 2000–2002 vykazovaly téměř po celou dobu průměrné míry nezaměstnanosti 8,8 %. Situace se začala zhoršovat až v prosinci roku 2002, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 9,8 %. Ve stejném období byla překročena hranice půl milionu nezaměstnaných. Hned v lednu se míra nezaměstnanosti poprvé v historii dostala přes 10 % a v takovém stavu se Česká republika nacházela až do června roku 2004. Nejhorší situace nastala na počátku roku 2004, kdy míra nezaměstnanosti byla téměř 11 %. Po vstupu České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004 se již míra nezaměstnanosti přes deset procent nedostala. Těsně před změnou metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti v návaznosti na vstup naší země do Unie, byla míra nezaměstnanosti v ČR 9,9 %. Na úřadech práce bylo evidováno 517,5 tis. osob, registrováno 45,4 tis. volných pracovních míst; na každé z nich tedy připadlo asi 11 uchazečů. Na rozdíl od prakticky všech ostatních postsocialistických zemí, které do Unie vstoupily, byla po celou první polovinu devadesátých let míra nezaměstnanosti v ČR velmi nízká; poté v průběhu zhruba dvou let zdvojnásobila a na této poměrně značné úrovní setrvává dosud.
21 Pitner J., 2003
26 2. ZAMĚSTNANOST
Okres Kroměříž vznikl při reformě územně administrativního členění státu dne 1. července 1960, na základě Zákona o územním členění státu č. 36/1960 Sb. spojením politických okresů Holešov, Bystřice pod Hostýnem a Kroměříž. Do konce roku 1999 byl okres Kroměříž součástí Jihomoravského kraje. 2.1 Charakteristika okresu Kroměříž K 1. lednu 2000 se okres Kroměříž začlenil společně s okresem Vsetín, Zlín, a Uherské hradiště do kraje Zlínského. Zlínský kraj vznikl na základě ústavního zákona Parlamentu ČR č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních správních celků jako jeden ze čtrnácti krajů České republiky. Okres Kroměříž se rozprostírá v jeho západní části a svou východní hranicí sousedí se všemi zbývajícími okresy Zlínského kraje – Vsetínským, Zlínským a Uherskohradišťským. Rozlohou 799 km 2 i počtem obyvatel je nejmenším okresem tohoto kraje. Pokrývá 20,2 % jeho území. Sousedy okresu Kroměříž jsou na severu kraj Olomoucký a na jihozápadě kraj Jihomoravský 22 . Převážnou většinu tohoto okresu představuje úrodná rovina Hané, která místy přechází v pahorkatinu. Kopce Hostýnských vrchů lemují okres na severu, Chřibů na jihu. Zemědělská půda pokrývá 62,0 % celkové plochy, lesy 27,3 %. Územím protéká řeka Morava. Vodních srážek, které v okrese dlouhodobě sleduje meteorologická stanice v Holešově, ročně spadne průměrně 615 mm, a dlouhodobá roční teplota vzduchu je 8,5°C. Kroměříž patří tedy k teplejším oblastem naší republiky s průměrným srážkovým úhrnem. Celé území je hustě zalidněno, průměrně na 1 km 2 připadá 135 obyvatel , což je o 5 osob více, než činí republikový údaj. V okrese Kroměříž bylo k 1. 3. 2001 sečteno
22 dostupné na http://www.kromerizsko.cz/
27 108 053 obyvatel, což je 18,2 % obyvatel Zlínského kraje a 1,1 % obyvatel České republiky. Od roku 1991 počet obyvatel vzrostl jen o 65 osob, ale přerušil se pokles z období let 1980 – 1991, který činil 1 212 osob. V okrese bylo registrováno 22 582 domů a 38 023 bytů. Na Moravě i v kraji Zlínském patří k těm menším, celorepublikově je dle rozlohy na 58. místě, 41. místo dle počtu obcí, 39. místo dle počtu obyvatel mezi 77 okresy ČR 23 . Podle ČSÚ k 31. 12. 2006 žilo v okrese celkem 107 564 obyvatel v 80 obcích, z toho v 7 městech. Do 1. ledna 2007 byla v okrese Kroměříž také obec Bělov, po změně hranice okresů je nyní tato obec v okrese Zlín. Tím se okres Kroměříž zmenšil o 264 obyvatel. V okrese jsou 3 gymnázia, 16 středních odborných škol s asi 3500 žáků, 6 středních odborných učilišť s 2000 žáky a 3 vyšší odborné školy, kde studuje přes 400 žáků denního studia. Univerzita se v okrese Kroměříž nenachází, nejbližší vysoká škola je pro středoškolské absolventy dostupná v okrese Olomouc nebo Zlín, jmenovitě Univerzita Palackého v Olomouci a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Životní prostředí v Kroměříži není tak silně narušeno, jako v typicky průmyslových oblastech. Největším zdrojem emisí znečisťujících látek v okrese Kroměříž jsou kotelny sloužící k vytápění vojenských objektů a také Technoplast Chropyně, TON v Bystřici pod Hostýnem a v Holešově. Emise do ovzduší se meziročně snižují. Největší podíl na tom má postupující ekologizace vytápění a využívání nových technologií. Mezi nejvýznamnější akce na snižování znečišťování ovzduší v okrese, realizované v roce 2001 patřily probíhající stavba Biocentra Roštín na spalování biomasy a rekonstrukce obalovny živičných směsí v Hulíně. Ve většině monitorovacích stanic je však naměřeno zvyšující se imisní zatížení NOx v důsledku rostoucí automobilové dopravy. Nejzatíženějším úsekem je ulice Tovačovského v Kroměříži, kde projede denně přes 20 000 vozů. Imisní poškození lesů je malé. Nejvýznamnějšími znečišťovateli povrchových vod jsou obce, které nemají zavedeno čištění odpadních vod. Průměrný věk jeho obyvatel roste a v roce 2005 dosáhl 40 let. Na 1000 obyvatel připadá 3,2 lékaře. 23 dostupné na http://www.czso.cz/slbd/
28 V důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu, přibližně od poloviny 90. let, se začala měnit hospodářsky stabilní pozice okresu i celé východní Moravy. Působí zde i vliv špatné dopravní obslužnosti území. Ta by měla být v nejbližší době zlepšena stavbou dálnice D1 s návazností na rychlostní komunikace. K rozvoji celé oblasti přispějí i připravované průmyslové zóny v Kroměříži, Pravčicích a Holešově v blízkosti napojení rychlostní komunikace 1/55 a R49 na dálnici D1 z Brna do Přerova. Územím prochází 542 km silnic, z toho je 40,6 % silnic I. a II. třídy, a také mezinárodní železniční trať Budapešť – Břeclav – Přerov – Bohumín – Varšava 24 . Železničním uzlem okresu je město Hulín. Kroměřížsko je region s velkou perspektivou rozvoje cestovního ruchu. Předpoklad pro to dávají významné architektonické památky, především Arcibiskupský zámek, Květná a Podzámecká zahrada v Kroměříži, které jsou od roku 1995 zařazeny mezi Národní kulturní památky České republiky a od prosince 1998 zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Kroměříž byla vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky za rok 1997. Dalšími zajímavými místy okresu jsou skanzen lidové architektury v Rymicích, barokní hřbitov ve Střílkách, poutní bazilika na vrcholu Svatého Hostýna, židovský hřbitov a synagoga v Holešově, zřícenina hradu Cimburk, lovecký zámeček v Chropyni a další. Volný čas lze aktivně trávit v oblasti Hostýnských vrchů, kde jsou ideální podmínky pro cykloturistiku a zimní turistiku. Návštěvníkům je k dispozici 53 ubytovacích zařízení s 909 pokoji a 2 713 lůžky. V roce 2001 jejich služeb využilo 30 tis. hostů, z toho bylo 7,9 tis. cizinců, převážně z Německa. I po zrušení Okresního úřadu ke 31. 12. 2002 zůstává okres územní jednotkou NUTS 4, jež je základním systematickým a závazným nástrojem zejména pro statistické účely a pro poskytování statistických informací Evropské unii v rámci čerpání prostředků ze strukturálních fondů (podpůrných programů) EU.
24 dostupné na http://www.zlin.czso.cz/
29 Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajský úřad ve Zlíně a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž (malé okresy) jejichž správní obvody jsou o něco menší než okresy a v některých případech přesahují i přes hranice okresů. Podle vyhlášky č. 513/2006 Sb., která vstupuje v účinnost 1. ledna 2007, se hranice okresů mění tak, že již správní obvod žádné obce nebude zasahovat mimo vlastní okres. 2.2 Charakteristiky zaměstnanosti v jednotlivých sektorech Před rokem 1989 byly všechny podniky v ČR povinny hlásit přesný počet zaměstnanců, neexistovaly výjimky 25 . Ovšem po revoluci tato povinnost snížila na tvrdosti, a tudíž už není jednoduché zjistit přesný počet pracujících za jakoukoli oblast. Český statistický úřad začal zpracovávat publikace o zaměstnanosti a mzdách v podobě Evidenčního počtu zaměstnanců 26 . Údaje o pracujících obsahují počty pracovníků v civilním sektoru národního hospodářství, tzn. zaměstnance v evidenčním počtu ekonomických subjektů zapsaných do obchodního rejstříku; nezahrnuje ženy na mateřské a další mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, osoby vykonávající vojenskou službu (vč. civilní), učně, osoby pracující pro firmu na základě dohod o provedení práce nebo činnosti, apod. Také zde nejsou zahrnuti zaměstnanci části resortu Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a některých dalších ekonomických subjektů statisticky nesledovaných, dále osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev, soudci). Před podrobným rozpracováním zaměstnanosti a průměrných mezd v okrese, jsou nastíněny používané metody při evidenci zaměstnanců v České republice. Analýza se bude týkat i konkrétních firem působících v regionu, se zaměřením na největší zaměstnavatele.
25 Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989, ČSÚ, 1990 26 Od roku 1997 nejsou zahrnuty zaměstnanci podniků do 20 zaměstnanců.
30 2.2.1 Současné možnosti analýz dat o zaměstnanosti v ČR Provádět kvalifikované rozbory v oblasti trhu práce je v České republice v současné době poměrně obtížné. Základním problémem je, že celý systém statistického sběru a vyhodnocování dat o pracovní síle je u nás dodnes realizován po dvou liniích, které ovšem bohužel nejsou prakticky nijak propojeny. Jedná se o dříve převládající systém „statistického podnikového výkaznictví “, který je založen na sběru dat v souboru zaměstnavatelů a o v roce 1992 zavedený systém „ výběrového šetření pracovních sil “, který je prováděn ve vzorku domácností v náhodně vybraných bytech. Statistické podnikové výkaznictví
Pro zpracování údajů o zaměstnancích a průměrných mzdách podle oblastí, krajů a okresů ČR se používaly do roku 2001 dvě metody 27 :
metoda podniková – dle sídla
metoda pracovištní – dle území
Odvětvové třídění je podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností, a to do úrovně kategorií. Kategorie je plně srovnatelná s mezinárodními klasifikacemi a proto takto tříděná data lze použít pro mezinárodní srovnání. Zařazení pracovníků do odvětví provedeno tzv. podnikovou metodou znamená, že i když má ekonomický subjekt nižší organizační složky (závody, provozovny apod.) dislokovány v jiném okrese, je celý zařazen do okresu, v němž sídlí jeho ústředí. Pro účely zjišťování evidenčního počtu pracovníků a výši průměrných mezd za okres Kroměříž je nejvhodnější tzv. pracovištní metoda – pracovníci byli vykázáni v těch okresech, kde měli svá skutečná pracoviště, nikoli podle sídla závodů či provozoven. Toto zjišťování bylo prováděno Českým statistickým úřadem do roku 2001, kdy statistika opustila od této metody. V praxi to znamená, že např. průměrné měsíční platy 27 Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR, ČSÚ, 2001
31 zaměstnanců jsou načítány do regionů podle sídla podniků, nikoli podle skutečného pracoviště, jak tomu bylo dříve. Statistickým důsledkem byl skokový pokles růstu průměrných mezd ve všech regionech, přesto v kontextu celé ČR dynamika růstu mezd zůstala zachována 28 . Výběrová šetření pracovních sil (dále jen VŠPS)
V České republice je VŠPS prováděno Českým statistickým úřadem od roku 1993 čtvrtletně, pomocí speciálního dotazníku. Výběrový vzorek zahrnuje asi 0,6 % všech domácností rozložených na území celé ČR. Tento rozsah souboru umožňuje získat spolehlivé odhady charakteristik trhu práce na úrovni celého státu a s relativně dostatečnou spolehlivostí i odhady oblastních a krajských hodnot (na úrovni NUTS 2 a NUTS 3) Odhady na okresní úrovni však z tohoto zdroje provádět nelze. Obecně samozřejmě platí, že přesnost údajů odvozovaných výběrovými metodami klesá se snižující se velikostí vzorku. Obecně je možné říci, že VŠPS jsou nyní v ČR – stejně jako všude v Evropské Unii – preferovány jako moderní nástroj ke zjištění rozsahu a struktury pracovní síly. Výhodou je, že jsou založeny na mezinárodně platných metodikách a definicích, což zaručuje mezinárodní srovnatelnost. Také oproti podnikovému výkaznictví, kde se sčítají pouze podniky nad 20 zaměstnanců, se VŠPS zaměřuje na domácnosti, tudíž i jednotlivé osoby samostatně výdělečně činné. Nevýhodou ovšem je, že nejsou k dispozici pro menší celky, než jsou dnešní kraje. Srovnatelnost výsledků sčítání 2001 a 1991 29
Podíl ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel v okrese Kroměříž od roku 1980 klesá a tím roste zastoupení osob ekonomicky neaktivních. Jejich podíl v roce 2001 dosáhl hranice 50 %. Z 23,4 % to jsou nepracující důchodci, jejichž počet od roku 1991 vzrostl o 3,3 tis., počet ostatních osob s vlastním zdrojem obživy se zvýšil
28 Žítek, V., Kunc, J., Tonev, P., 2006 29 Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres Kroměříž
32 o 1,9 tis.. Naopak o 4,3 tis. poklesl počet dětí, žáků, studentů a učňů. V počtu ekonomicky aktivních osob převažují muži. K 1. 3. 2001 bylo zjištěno 5,4 tis. osob hledajících zaměstnání, tj. 4,5x více než před 10 lety. Podíl mužů a žen je u této kategorie vyrovnán. Celkově jsou tyto údaje ovšem obtížně srovnatelné vzhledem k novému číselníku OKEČ v roce 2001. Údaje za poslední dvě sčítání tedy nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů 30 . Také podle metodiky ILO byli v roce 2001 zahrnuti do ekonomicky aktivních vojáci základní služby. Vzhledem k této nevhodnosti srovnávání, jsem tedy zaměstnanost v okrese Kroměříž analyzovala pomocí jiných metod evidence zaměstnaných osob 31 . 2.2.2 Zaměstnanost dle odvětví Kroměříž bývala okresem průmyslově zemědělským. Podle odvětví ekonomické činnosti je nadále dle sčítání v roce 2001 nejvíce ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu zaměstnáno v průmyslu (33,4 %), i když je to o 20,1 % méně, než před 10 lety. Naopak o 38,2 % posílilo stavebnictví a ještě více, o 43,4 % odvětví obchodu, stravování a ubytování. Výrazná změna proti sčítání roku 1991 je v zemědělství a lesnictví, kde v roce 2001 pracovalo o 5 tis. ekonomicky aktivních osob méně, tj. o 63,2 %. Následující tabulka ukazuje počet zaměstnanců v okrese Kroměříž na konci roku 2001, tedy poslední rok, kdy se mohly tyto údaje statisticky a dle mého názoru věrohodně srovnávat. Od té doby tato data, přestože jsou praxí vyžadována, nejsou k dispozici.
30 dle Eurostatu v lednu 1997 již nejsou mezi zaměstnané nadále zařazovány osoby na rodičovském příspěvku, ten má plně charakter sociální dávky 31 metody pracovištní a podnikové v Evidenčním počtu zaměstnanců
33 Tab. č. 2: Evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách k 31. 12. 2001
ČESKÁ OKRES REPUBULIKA KROMĚŘÍŽ lokalizační absolutně v % absolutně v % kvocient Zemědělství, lesnictví a rybolov 145 527 4,64 1 843 6,34 1,37 Průmysl celkem 1 196 890 38,12 12 325 42,39 1,11 Stavebnictví 163 922 5,22 2 196 7,55 1,45 Obchod opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 250 262 7,97 1 810 6,22 0,78 Pohostinství a ubytování 43 962 1,4 168 0,58 0,41 Doprava, skladování, pošty a telekom. 265 035 8,44 1 594 5,48 0,65 Peněžnictví a pojišťovnictví 68 724 2,19 224 0,77 0,35 Nemovitosti,výzkum,vývoj,obch.služby 186 735 5,95 882 3,03 0,51 Veřejná správa, obrana,sociální pojištění 191 085 6,09 1 445 4,97 0,82 Školství 291 687 9,29 3 371 11,59 1,25 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 219 144 6,98 2 538 8,73 1,25 Ostatní veřejné sociální a osobní služby 116 412 3,71 682 2,35 0,63 Celkem 3 139 385 100 29 078 100 1 Pramen: ČSÚ – pracovištní metoda, vlastní výpočty V roce 2001 tedy v okrese Kroměříž pracovalo v hlavním i vedlejším pracovním poměru necelých 30 tisíc lidí, což představuje 16,6 % zaměstnanců v celém kraji. Dle počtu zaměstnanců ve skutečných pracovištích okresu tedy pracovalo nejvíce v průmyslu přes 40 %, dále pak ve školství 11,59 % a ve stavebnictví 7,55 %. Dlouhodobý trend, jakožto průmyslového regionu tedy stále přetrvával. Lokalizační kvocient (LQ)
Nejlépe nám situaci v okrese vyjádří tzv. lokalizační kvocient (LQ location quotient), je poměrná hodnota, která udává kolikrát je podíl odvětví na zaměstnanosti v regionu vyšší
34 než celostátní průměr. Pomocí kterého je možné porovnat zastoupení bazických jednotek v regionu a celé zemi a dále kvantifikovat jejich vliv na rozdíly v regionálním růstu 32 . Vypočítá se ze vztahu 33 : x / X LQ = ──── y / Y kde: LQ koeficient zaměstnanosti v regionu x počet zaměstnanců, pracujících v odvětví regionu X celkový počet zaměstnanců v regionu y počet zaměstnanců, pracujících v daném odvětví v ČR Y celkový počet zaměstnanců v ČR 1. Když je LQ < 1 všichni zaměstnanci v odvětví pracují pro místní trh a odvětví tedy není bazické. 2. Když je LQ = 2 polovina zaměstnanců pracuje pro místní trh a polovina pro export, jde tedy o bazické odvětví. 3. Z hlediska exportu patří k nejvýznamnějším to odvětví ke je LQ nejvyšší. Jako nejvíce bazické odvětví v okrese je naopak odvětví stavebnictví (1,45) a odvětví zemědělství (1,37). Bazické odvětví jsou také průmysl, školství a zdravotnictví. Nejméně zastoupené je v okrese Kroměříž právě všeobecně nejsilnější (nejlépe placené) odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, což je jistě příčinou nízkých mezd v regionu. Pokud se zaměříme na vývoj zaměstnanosti dle odvětví, tak jsou tyto údaje těžko srovnatelné, neboť Odvětvová klasifikace se v průběhu let hodně změnila. Přesto díky přesným údajům z roku 1989 lze vyhodnotit nejsilněji zastoupené odvětví v okrese v této 32 Žítek, V., 2004 33 Metodika identifikace klastrů, dostupné na http://www.rpic vic.cz/
35 době, což bylo strojírenství a dřevozpracující průmysl. V průmyslu bylo zaměstnáno téměř dvakrát tolik lidí než dnes (22 tisíc) a v zemědělství dokonce 5 krát (9 tisíc). Celková zaměstnanost v Kroměříži byla dle pracovištní metody vyčíslena na 50 628 zaměstnanců. Znamenalo to, že téměř polovina obyvatel celého okresu pracovala. Ovšem po pádu komunismu se postupně projevovaly důsledky přezaměstnanosti a všechny regiony ČR začaly vykazovat nezaměstnanost. Lidé začali více podnikat a zrušila se povinnost podnikům hlásit své zaměstnance. Tudíž v okrese Kroměříž již v roce 1994 statistiky uvádí pouze 31,5 tisíc zaměstnanců a počet hlášených zaměstnanců se neustále snižoval. V roce 2001 tedy na jednotlivých pracovištích pracovalo 29 078 zaměstnanců; podle sídla podniku byla v okrese vždy zaznamenána zaměstnanost nižší, konkrétně ve stejném roce 24 630 zaměstnanců. Během následujících 5 let se tento počet snížil o 1000 zaměstnanců. V současné době je tedy velmi obtížné zpracovávat jakékoliv přesné údaje o počtu zaměstnaných lidí a za statistické území NUTS 4 téměř nemožné. Samozřejmě existují evidence jednotlivých obecních živnostenských úřadů za osoby samostatně výdělečně činné, ale ty nemají povinnost hlásit počty svých zaměstnanců, tudíž je tento výsledek pouze odhadový. 2.2.3 Průměrné mzdy Trh práce je velmi heterogenním trhem. Práce různých profesí se liší kvalifikací, rizikem a dalšími znaky, které způsobují, že se mzdy liší. V dlouhém období se prosazuje tendence k vyrovnávání mzdových rozdílů mezi profesemi, protože profese s vysokými mzdami lákají více lidí a profese s nízkými mzdami naopak způsobují, že je lidé opouštějí. Ale i tak určité rozdíly ve mzdách přervávají, protože profese vyžadující více lidského kapitálu a profese s vyšším rizikem si udržují permanentně vyšší mzdy 34 . V průměrných mzdách v třídění podle odvětví národního hospodářství je tedy v ČR velká různorodost. Nejvyšší průměrné mzdy jsou dlouhodobě v odvětví finanční
34 Holman, R., 2004
36 zprostředkování, a to s velkým náskokem. Dalším odvětvím, které získávalo do roku 2000, je obchod a opravy, avšak v posledních letech zde již mzdy rostou pomaleji. Také odvětví doprava, skladování a spoje, a činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti zaznamenala nadstandardní růst. Naopak nejvíce ztrácejí odvětví primární sféry, zejména zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov, dále mzdy rostly pomaleji v ubytování a stravování. Stavebnictví také ztrácelo v 90. letech, tam se však již propad zastavil. V letech 2002 a 2003 vzrostla nadstandardně průměrná mzda ve školství v důsledku vládních rozhodnutí, avšak vzhledem k nízkému základu se jí nepodařilo dohnat celkový průměr a zůstává stále „chudším“ odvětvím. Ve Zlínském kraji bylo v roce 2004 zaměstnáno přes 210 tisíc lidí 35 v NH. Nejvíce v průmyslu, konkrétně pak ve výrobě pryžových a plastových výrobků, což je zaručeno hlavním zaměstnavatelem na Zlínsku – Barumem Continental a.s. Také platově je na tom právě toto odvětví velmi dobře. Průměrná mzda ve Zlínském kraji za rok 2004 byla 15 102 Kč a průměrná mzda 18–20 tisíc Kč se pohybuje kromě finančního zprostředkování také v odvětví veřejné správy, výroby pryžových a plastových výrobků, výroby chemických látek a těžkém průmyslu. Nejvýznamnějším odvětvím v okrese Kroměříž je zpracování dřeva, ovšem na strukturu v kraji tato skutečnost nemá příliš velký vliv a z hlediska mzdového ohodnocení tady patří mezi nejhůře placené odvětví.
35 pracovištní metodou, dle VŠPS to je 267,6 tis.
37 Tab. č. 3: Vývoj mezd ve Zlínském kraji a ČR v letech 2000–2005 (v Kč)
2000 2001 2002 2003 2004 2005 KROMĚŘÍŽ 11 249 12 217 12 634 13 627 14 637 15 537 UHERSKÉ HRADIŠTĚ 11 223 12 109 13 120 13 989 14 956 15 642 VSETÍN 12 017 12 939 13 892 14 887 15 677 16 261 ZLÍN 12 565 13 678 14 384 15 380 16 313 17 267 ZLÍNSKÝ KRAJ 11 939 12 957 13 736 14 694 15 629 16 420 ČESKÁ REPUBLIKA 13 491 14 642 15 866 16 917 18 041 19 024 Pramen: ČSÚ Počet zaměstnaných v okrese Kroměříž se tedy v současné době pohybuje kolem 25 tisíc a hlavní část zaujímají lidé s nižší kvalifikací – tedy vzdělání střední bez maturity. Průměrná mzda v okrese Kroměříž k prosinci roku 2005 činí 15 537 Kč , což je již dlouhodobě nejnižší v kraji. Může to být způsobeno tím, že je v okrese nejméně pracovních sil v nejsilnějším odvětví, ve finančním zprostředkování. 2.2.4 Organizační struktura v národním hospodářství V roce 2005 bylo v okrese Kroměříž registrováno 21 360 podnikatelských subjektů, což tvoří 16,5 % všech subjektů Zlínského kraje. Převážnou část však tvoří malé a střední podniky (dále jen MSP) a drobní podnikatelé 36 a pouze 14 společností se z hlediska počtu zaměstnanců řadí mezi velké podniky. Okres Kroměříž má nejnižší zastoupení velkých podniků mezi ostatními okresy v kraji.
36 Za drobného, malého a středního podnikatele se dle Obchodního zákoníku považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR
38 Tab. č. 4: Největší zaměstnavatelé v okrese Kroměříž k 31.12.2005
KATEGORIE PRÁVNÍ POČTU FIRMA OBEC FORMA ZAMĚSTNANCU a.s. 1000 1499 TON a.s. Bystřice pod Host. a.s. 500 999 Kroměřížská nemocnice a.s. Kroměříž a.s. 500 999 MAGNETON a.s. Kroměříž p.o. 500 999 PSYCHIATRICKÁ LĚČEBNA Kroměříž a.s. 250 499 TOSHULIN, a.s. Hulín a.s. 250 499 KORYNA nábytek, a.s. Koryčany a.s. 250 499 PLASTIKA a.s. Kroměříž a.s. 250 499 Nestlé čokoládovny a.s., Sfinx Holešov družstvo 250 499 AGRODRUŽSTVO MORKOVICE Morkovice Slížany družstvo 250 499 Jednota, spotřební družstvo Kroměříž Kroměříž obec 250 499 MĚSTO KROMĚŘÍŽ Kroměříž p.o. 250 499 Sociální služby Města Kroměříže, p.o. Kroměříž s.r.o. 250 499 ROSA market s.r.o. Kroměříž o.s.s. 250 499 Střední policejní škola MV Holešov Pramen: ČSÚ Zlín K významným průmyslovým oborům regionu se řadí již tradičně strojírenství (Hulínsko), nábytkářský průmysl (Koryčansko, Bystřicko), elektrotechnický průmysl (Kroměřížsko) a chemický průmysl (Chropyňsko). Rostoucí význam mají i firmy působící v oboru elektronika (Kroměřížsko). Největší podíl subjektů působí v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel, přes 25 %. Ovšem ještě v roce 2000 bylo podniků nad 250 zaměstnanců celkem 18. Je tedy zřejmé, že v okrese působí spíše trend rozvoje MSP a velké korporace 90. let se rozpadají. Práce jsem se zaměřuje na dva největší zaměstnavatele v okrese: TON a.s. , výroba sedacího nábytku MAGNETON a.s., výroba elektrických zařízení pro stroje a vozidla
39 Obě společnosti se drží na žebříčku největších zaměstnavatelů již několik let, ale pokles počtu jejich zaměstnanců je zřejmý. TON a.s. jako největší společnost ohýbaného nábytku se zastoupením v řadě evropských zemí měla v roce 1994 téměř 2 500 zaměstnanců, dnes je jich o 1000 méně. V roce 2001 zanikl jeden závod v Uherském Hradišti a dá se očekávat další propouštění. Druhý podnik MAGNETON a.s. je případem obdobným. S nástupem revoluce podnik ztratil během 3let 2000 zaměstnanců a k lednu 1994 zde pracovalo 2 500 zaměstnanců a nyní pouhých 884. Oproti tomu je zde zřejmý rozvoj společností zaměřený na elektrotechniku a IT – např. firma NWT Computer s.r.o., která ročně nabírá 20 zaměstnanců, nebo nejrychleji se rozvíjející firma v regionu ELKO EP s.r.o. Tato firma působí v oblasti elektrotechniky – výroba elektronických modulových přístrojů – byla založena v roce 1993 a již nyní má 150 zaměstnanců a tři pobočky v zahraničí. Takových firem ovšem v regionu není mnoho. Každoročně je podán konkurs na zhruba 30 zaměstnavatelů a nejsou to pouze drobní živnostníci. Obecně lze tedy konstatovat, že tradiční řemesla přetrvávají, ale zaměstnanost v nich klesá a celorepublikový rozvoj informačních technologií se dotýká i okresu Kroměříž. Stálý problém regionu je v tom, že zde nepůsobí žádný významný investor (nejlépe zahraniční). Jistou naději dalo vytvoření průmyslové zóny republikového významu v Holešově, kdy v roce 2005 byla tato zóna navržena jako jedna ze tří možných míst na postavení nové automobilky společnosti Hyundai a tím i vytvoření velkého počtu pracovních míst. Společnost si však vybrala pro svůj závod obec Nošovice v Moravskoslezském kraji. Tato zóna tedy stále hledá svého investora, stejně jako celé Kroměřížsko. 2.3 Cizinci na trhu práce I přes rostoucí nezaměstnanost trvá nedostatek pracovních sil v určitých profesích. Proto také trvá zájem zaměstnavatelů o získávání potřebných zaměstnanců ze zahraničí. Tlak na zajišťování pracovníků touto formou byl nejen v okrese Kroměříž značně intenzivní
40 hlavně v období recese v letech 1996–1998. Najímání cizinců se jevilo být nejschůdnějším způsobem řešení současné situace, přičemž většina organizací dováží pracovníky ze zemí s obecně nižšími výdělkovými možnostmi než u nás 37 . Ze zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen EU/EHP) jsou v České republice zaměstnání hlavně cizinci ze Slovenska a Polska. Z ostatních zemí, tzv. třetích zemí jsou to převážně občané Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Do okresu Kroměříž přijeli za prací hlavně cizinci z Ukrajiny a Slovenska. Tito pracovníci jsou zaměstnáni převážně ve stavebnictví jako zedníci, tesaři, kopáči a stavební dělníci, v dřevozpracujícím průmyslu jako dělníci, truhláři či stolaři, dále pak v obuvnickém a textilním průmyslu jako šičky konfekce a obuvi, v menších počtech i v potravinářství a rostl také zájem o jejich zaměstnávání v zemědělství. Počet cizinců ve Zlínském kraji poslední roky klesá, kdežto v okrese Kroměříž již deset let žije stabilní počet obyvatel z jiných zemí a dokonce mírně stoupá, v roce 1996 zde žilo 730 cizinců a na konci roku 2005 už 804. Ve srovnání s jinými okresy v kraji, však situace není nějak závažná a volná místa jsou stále více obsazována občany okresu Kroměříž, než cizinci. Tabulka č. 5 ukazuje počet zaměstnaných a bydlících cizinců a osob EU/EHP v okrese včetně osob podnikajících na živnostenský list. Počet živnostníků nasvědčuje, že v okrese jsou příznivé podmínky pro podnikání.
37 Údaje o zaměstnanosti cizinců na území České republiky vycházejí z evidence Ministerstva práce a sociálních věcí a o vydaných platných povoleních k zaměstnání cizinců a počtu informací o nástupu občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce, registrových úřady práce a z evidence o cizincích s živnostenským oprávněním Ministerstva průmyslu a obchodu.
41 Tab. č. 5: Zaměstnanost cizinců a povolení k pobytu ve Zlínském kraji k 31. 12. 2005
v tom v tom Ostatní Zaměstnaní evidovaní Bydlící s platným s povolením typy OKRES cizinci na cizinci živnostenským k trvalému pobytů celkem úřadech celkem oprávněním pobytu nad 90 práce dní KROMĚŘÍŽ 569 343 226 804 466 338 UHERSKĚ 1 458 1 120 338 1 708 910 798 HRADIŠTĚ VSETÍN 1 709 1 416 293 1 215 676 539 ZLÍN 1 931 1 208 723 2 199 1 241 958 Pramen: Cizinci v České republice, ČSÚ 2006 Statisticky se počet cizinců začal sledovat v roce 1993. V okrese Kroměříž byl zaznamenán historicky nejvyšší počet vydaných pracovních povolení v roce 1997, celkem 361 povolení, a od tohoto roku začal počet povolení značně klesat. Již v roce 1999 klesl počet povolení více než na polovinu, 134 povolení. Existovalo spoustu důvodů, proč k tomuto trendu došlo. Firmy byly nuceny snižovat náklady na zaměstnance, tak přirozeně nejdříve propouštěli cizince, ti si pak zakládali firmy vlastní. Zpřísňovaly se podmínky pro pobyt v naší zemi a za získání pracovního povolení se zavedl správní poplatek, což mnohé zaměstnavatele i žadatele odradilo.
Tento postup vedl také řadu podniků, které doposud využívaly služeb zaměstnanců ze zahraničí k tomu, že rezignovali na jejich další zaměstnávání a pracovní místa raději obsazují českými občany, popř. Slovenskými, kteří podléhají pouze registraci. Lepší situace pro občany okresu Kroměříž se projevila až v roce 2001, kdy počet volných míst oficiálně vzrostl. Nastalo také přísné kontrolování a posuzování podaných žádostí zvláště u nekvalifikovaných profesí s ohledem na situaci na trhu práce, některé větší firmy dokonce musely ukončit svou činnost (OAZA Koplíková, Lukoveček šicí konfekce). Od roku 2000 se počet cizinců stabilizoval a pohybuje se v rozmezí od 80 do 90.
42 Úbytek cizinců s platným pracovním povolením nastal ve 2. pololetí 2004 38 . Došlo tím k úbytku cizinců v oblasti zpracovatelského průmyslu, především v profesi šička konfekce a obuvi z důvodu poklesu zakázek od zahraničních odběratelů. K 31. 12. 2006 zaměstnávalo cizince celkem 20 organizací. Nejvíce cizinců mají firmy: ZEMPRA, družstvo, Kroměříž – 12 svářečů kovů, Agentura práce Břeclav s.r.o., – 11 stavebních dělníků, STAVOKOL, družstvo, Kotojedy – 11 stavebních dělníků, údržbářů a uklízečů, Milada Bednaříková, MIKA, Hulín – 8 šiček oděvní konfekce.
Tab. č. 6: Platná pracovní povolení pro cizince a národnostní struktura
ROK 2003 2004 2005 2006 Pracovní povolení celkem 85 59 136 71 z toho Ukrajinci 48 40 124 48 Mongolci 10 9 6 5 Moldavané 5 4 4 12 Slováci 151 127 191 148 Pramen: Zprávy o situaci na trhu práce, Úřad práce v okrese Kroměříž, 2006 V tabulce č. 6 jsou zachyceni cizinci a Slováci na území okresu Kroměříž a jejich struktura dle národnosti v posledních letech. V následující tabulce č. 7 jsou tito cizinci znázorněni z hlediska kvalifikační struktury 39 . Pokles VŠ vzdělaných v roce 2004 způsobilo zrušení pracovního povolení pro cizince ze států EU, hlavně pak polské lékaře v Kroměřížské nemocnici.
38 Úbytek cizinců byl způsoben vstupem ČR do EU, kdy občané EU již nepotřebují pracovní povolení pro výkon práce na našem území, ale pouze podléhají registraci. 39 Pouze ti, kteří podléhají povinnosti pracovního povolení.
43 Tab. č. 7: Platná pracovní povolení pro cizince a jejich kvalifikace
ROK 2003 2004 2005 2006 Pracovní povolení celkem 85 59 136 71 z toho SŠ a VŠ 17 7 13 11 Kvalifikovaní dělníci 48 40 64 41 Nekvalifikovaní dělníci 20 13 59 19 Pramen: Zprávy o situaci na trhu práce, Úřad práce v okrese Kroměříž V roce 2006 tedy vydal Úřad práce v Kroměříži 71 platných pracovních povolení, pokles oproti minulému roku o 65. Hlavním důvodem tohoto snížení byla situace ve firmě ONERA CZ, v.o.s., Holešov, která se dostala do finančních problémů. Padesát ukrajinských občanů skončila platnost povolení k zaměstnání k 1. 1. 2006 v profesích údržbář a uklízeč ve stavebnictví a ruční balič již nepožádalo o jeho prodloužení. Dalším důvodem je to, že řada cizinců, především v profesi šička, získala trvalý pobyt na území ČR. Firmy, působící v této oblasti však mají dlouhodobý a stálý zájem o cizince, protože úřad práce není schopen obsadit požadované počty volných míst uchazeči.
44 3. NEZAMĚSTNANOST V OKRESE KROMĚŘÍŽ
Okres Kroměříž patří k okresům s průměrnou nezaměstnaností. K 31. 12. 2006 bylo na úřadech práce v okrese Kroměříž evidováno celkem 5 420 osob a míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 9,48 %. V kraji se tak po dvouletém vedení dostal okres Kroměříž za okres Vsetín, který má míru nezaměstnanosti o dvě desetiny větší. Celorepublikově je okres Kroměříž na 23. místě. Míra nezaměstnanosti v České republice za poslední dva roky značně poklesla a k prosinci 2006 se pohybuje na úrovni 7,7 %. Ve Zlínském kraji je míra nezaměstnanosti o jednu desetinu vyšší. K 1. lednu 2007 pak bylo registrováno celkem 853 volných pracovních míst; na každé z nich tedy připadalo 6,4 uchazečů , čímž mezi okresy republiky je okres Kroměříž na 30. místě. Kvalifikační skladba nezaměstnaných se v okrese Kroměříž příliš neodlišuje od kvalifikační skladby zaměstnanosti 40 . V evidenci úřadů práce výrazně převládají lidé s nižší kvalifikací. Přes 22 % z nich má pouze základní vzdělání, střední vzdělání bez maturity (včetně vyučených) má necelých 50 % uchazečů, asi 25 % má střední vzdělání s maturitou a pouze 4 % z evidovaných vykazuje vysokoškolské vzdělání. 3.1 Vývoj nezaměstnanosti Formování trhu práce bezprostředně souvisí se zahájením procesu přechodu od socialistického plánovitého systému řízení ekonomiky k ekonomice tržní. Základní směry tohoto procesu byly stanoveny již v roce 1990, kdy byly položeny institucionální základy služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti. To významně napomohlo ke zvládnutí základních transformačních kroků při nízké úrovni nezaměstnanosti. Počáteční nárůst nezaměstnanosti v okrese Kroměříž, stejně jako v celé ČR z důvodů politických, organizačních a institucionálních změn, odbytových problémů, ztráty trhu
40 tzn. nejvíce zaměstnaných v okrese je pouze vyučených
45 RVHP i neschopnosti vedení některých podniků reagovat na nové podmínky. Největšího vrcholu dosáhl v prosinci 1991, kdy míra nezaměstnanosti byla 6,55 % V tomto roce se na jedno volné pracovní místo hlásilo až 20 nezaměstnaných. Poté však začala nezaměstnanost postupně klesat, až se dlouhodobě stabilizovala a hranici 6 % překročila znovu až v lednu 1998. Historicky nejnižší míra nezaměstnanosti byla v květnu roku 1996, a to 2,84 %. 3.1.1 Počátek 90. let Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Kroměříž v 90. letech v zásadě kopíroval vývoj v ČR s tím, že míra nezaměstnanosti byla zpravidla mírně nad republikovým průměrem. Porevoluční nárůst nezaměstnanosti vznikal v Kroměříži z několika důvodů. Česká republika byla 7. největším výrobcem vojenského zboží na světě. V letech 1987–88 byl dosažen největší rozsah: 29 mld. Kč, 3% HNP (ČR 2%, SR 6%), 11% strojírenské výroby, výrobou se zabývalo asi 100 podniků, 73 tis. lidí bylo zaměstnáno přímo, nepřímo 50 – 70 tis. lidí, z toho v ČR těchto podniků bylo 60. Největší koncentrací vojenské produkce se vyznačovaly v ČR právě region jihomoravský 23% a pražský 17%. Pouze v 1/3 těchto podniků byl podíl vojenské produkce na celkové výrobě vyšší než 20%. Mezi významné podniky v ČR patřil také PAL MAGNETON Kroměříž 41 , kde byl podíl 34% na celkové výrobě. 42 Zaměstnáno ve vojenské výrobě bylo 1300 zaměstnanců, dnes je jich asi 50. Právě PAL MAGNETON byl nejvíce touto dobou postižen. K 1. lednu 1989 měl závod 4773 zaměstnanců a již v roce 1991 jich bylo 2922, nyní se stav stabilizoval na necelých 900 zaměstnancích. Čímž se MAGNETON a.s. stále řadí mezi hlavní zaměstnavatele v tomto průmyslovém okrese.
Další důvody hromadného propouštění na počátku 90. let v PAL Magnetonu Kroměříž: 1. pokles zbrojní výroby v důsledku zmírňování mezinárodního napětí, 2. ztráta zákazníků v ČR, snížení trhu s Tatrou, Karosou, dnes již neexistující Liaz,
41 MAGNETON a.s. od 1.1.1994 42 Šefčík, V., 1999
46 3. privatizace – závodní jídelna (ztráta 40lidí), automobilová doprava (50lidí), úklid, údržba, sklady – vše převedeno na soukromé firmy, 4. přezaměstnanost, 5. přínos techniky.
Tab. č. 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Kroměříž, Zlínském kraji a ČR
STAV K 31. 12. (v %) ÚZEMÍ 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 OKRES 0,73 6,55 3,45 4,32 4,25 3,24 3,47 5,67 KROMĚŘÍŽ
ZLÍNSKÝ KRAJ 0,52 5,84 4,06 4,83 3,03 2,4 3,22 4,71
ČESKÁ 0,66 4,13 2,57 3,52 3,19 2,93 3,52 5,23 REPUBLIKA Pramen: MPSV, statistická ročenka trhu práce 1990–1997 3.1.2 Průběh 90. let Vývoj trhu práce v letech 1992 – 1996 lze charakterizovat jako období relativní stability s nízkou mírou nezaměstnanosti. Pouze v roce 1994 byl rozdíl s republikovým průměrem více než jedno procento. Přesto se již koncem tohoto období začínají objevovat některé problémy, které se výrazně projevily v roce 1997, kdy Česká republika vstoupila do období recese. Do prosince 1997 se počet registrovaných uchazečů o zaměstnání v okrese Kroměříž udržoval pod hranicí 3000 osob. V tomto období se v evidenci úřadů práce stabilizovaly skupiny osob obtížně umístitelných na trhu práce, zároveň se vymezily i problémové regiony s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Mezi těmito regiony se dlouhodobě držel ve Zlínském kraji i okres Vsetín. Okres Kroměříž se do větších problémů dostal až po roce 1999, kdy nezaměstnanost stoupla až na 10,75 % a tím se stal okresem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. Ve struktuře nezaměstnaných se již zformovala skupina dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných. Do konce roku 1997 se počet dlouhodobě
47 nezaměstnaných pohyboval maximálně do 400 nezaměstnaných, ale v kritickém roce 1999 se tento ukazatel zvýšil na 1562 osob. V důsledku zpomalení hospodářského vývoje, procesu snižování přebytečné zaměstnanosti, tím i růstu produktivity práce, začala nabídka pracovních sil převyšovat značně poptávku, což se promítlo v prakticky plošném růstu nezaměstnanosti. Současně s růstem nezaměstnanosti výrazně klesl počet hlášených volných pracovních míst. Od roku 1993 do roku 1999 se počet uchazečů o práci zvětšil celkem 2,5 krát. Kdežto počet volných pracovních míst za stejné období zůstal téměř nezměněn.
Tab. č. 9: Vývoj základních ukazatelů za období 1992–1999 v okrese Kroměříž
STAV K 31. 12. (v %) 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Počet evidovaných uchazečů 1 794 2 247 2 292 1 717 1 955 3 096 4 578 5 620
Počet volných míst 568 293 595 576 794 716 475 348
Počet dlouhodobě 321 294 386 371 290 406 881 1 562 nezaměstnaných
Počet uchazečů na 1 VPM 3,2 7,7 3,9 3 2,5 4,3 9,6 16,1
Pramen: MPSV, statistická ročenka trhu práce 1992–1999 Již zmíněný rok 1996 byl rokem s velmi nízkou nezaměstnaností a na jedno volné pracovní místo připadlo rekordních 2,5 uchazečů. Zatímco o tři roky později, ve stejném období již takovýchto uchazečů bylo 16. Volná místa byla v okrese nabízena hlavně pro vyučené, ti byli a jsou také hlavní kategorií v evidenci nezaměstnaných. Co se věkové struktury týče, nejvíce nezaměstnaných bylo osob ve věku 20–34 let. Nejnižší byl počet absolventů do 19 let, pouze rok 1998 zaznamenal nárůst od ledna do prosince skoro 2,5 krát. Atributem roku 1998 bylo několik skoků v růstu nezaměstnanosti, které nakonec znamenaly nárůst z 3 096 na 4 578 evidovaných uchazečů a zvýšení míry
48 nezaměstnanosti z 5,67% na 8,64%. Absolutní meziroční přírůstek evidovaných uchazečů dosáhl hodnoty 1 482 a byl nejvyšší za posledních 6 let. Přitom bylo téměř po celý rok možné sledovat poměrně silné toky do i z evidence úřadu práce. Počet hlášených volných míst činil 2 588 což je asi o 13% více než roce 1997. Průměrný počet evidovaných volných míst se snížil na 566. Celkově stále převažoval zájem zaměstnavatelů o dělníky nad poptávkou po technických a hospodářských profesích. Dění na nabídkové straně trhu významně ovlivnily velké organizace (MAGNETON a.s. Kroměříž, Technoplast Chropyně atd.), které v rámci restrukturalizace výrazněji redukovaly počty pracovníků, převážně THP. Na poptávkové straně docházelo spíše k útlumu, pokud jde o celkové objemy poptávky; pokud jde o strukturu, byl největší zájem o pracovníky v obecně těžko obsaditelných profesích či oblastech (kovooborech). 3.1.3 Období před vstupem do Evropské unie Překročení hranice 10 % tedy nastala v roce 1999 , kdy začala míra nezaměstnanosti stoupat a do roku 2003 se pod tuto hladinu 10 % nedostala. Počet uchazečů evidovaných na úřadě práce klesal, ale klesal také počet volných míst. Období 2000–2002 bylo relativně klidné, vysoká míra nezaměstnanosti se o jedno procento snížila a celé tři roky se držela na stejné hladině těsně pod 10 %. Také v roce 2001 byl zaznamenán nejvyšší počet VPM od roku 1997, který ovšem ke konci roku 2002 opět klesl o téměř polovinu. A v roce 2003 se situace zhoršila natolik, že na jedno volné pracovní místo se hlásilo až 30 uchazečů. Významný byl také vzrůst dlouhodobé nezaměstnanosti a žádný náznak jejího snížení Absolutně největší počet nezaměstnaných zaznamenaly úřady práce v lednu roku 2005, a to 6798 uchazečů a míra nezaměstnanosti v tomto období byla 12,4 % (dle nové metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti).
49 Tab. č. 10: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Kroměříž, Zlínském kraji a ČR
STAV K 31.12. (v %) ÚZEMÍ 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004* 2005* OKRES 8,64 10,75 9,83 9,83 11,04 11,57 11,86 11,69 KROMĚŘÍŽ ZLÍNSKÝ KRAJ 6,96 8,71 8,14 8,51 10,22 10,61 9,53 9,27 ČESKÁ 7,48 9,37 8,78 8,9 9,81 10,31 9,47 8,88 REPUBLIKA Pramen: MPSV, statistická ročenka trhu práce 1998–2005 *nová metodika od 1. 7. 2004 Z tabulky č. 10 lze vyčíst, že Zlínský kraj se drží na stejné úrovni jako celkový průměr České republiky. Ovšem to samé se nedá říci o okrese Kroměříž, který i po zavedení nové metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti, má míru nezaměstnanosti o 2,5 % vyšší. Tím se opět dostává na první pozici v kraji. 43 Intenzivní růst nezaměstnanosti výrazně změnil i její strukturu. Zaměstnavatelé se snažili minimalizovat výrobní náklady a začali počty svých pracovníků snižovat; a to nejen nekvalifikovanou pracovní sílu, ale o práci ve velké míře přicházeli i pracovníci kvalifikovaní. Opět je zde uveden příklad druhého největšího zaměstnavatele okresu Kroměříž, MAGNETON a.s. Kroměříž. V následujících tabulkách jsou uvedeny důvody nástupu a výstupu zaměstnanců v období 1995–2006. Údaje jsou uvedeny vždy k 1. lednu. V tabulce lze vyčíst, že právě v roce 2003 byl nejmenší nábor zaměstnanců. A v letech 2002 a 2003 bylo poslední velké propouštění v této společnosti, zejména z důvodu uplynutí smlouvy na dobu určitou, dále pak stále z důvodu nadbytečnosti a v neposlední řadě, zaměstnancům nevyhovovala výše mzdy. Poslední 3 roky se žádné významné změny ve firmě neděly
43 Tučně zvýrazněné míry nezaměstnanosti v tabulce č. 11 značí roky, kdy měl okres Kroměříž nejvyšší míru nezaměstnanosti v kraji.
50 a ani do budoucna Magneton a.s. nepočítá s výrazným propouštěním, takže se svými 860 zaměstnanci bude i v dalších letech patřit mezi největší společnosti v regionu.
Tab. č. 11: Přehled nástupu zaměstnanců dle důvodu ve firmě Magneton a.s. Kroměříž
ROK 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Důvod nástupu Sponzorovaný 21 13 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 absolvent Absolvent* 39 36 28 17 38 49 27 19 3 24 9 5 Z mateřské 18 2 1 1 1 1 2 2 0 5 0 1 dovolené Z rodičovské 8 4 2 0 2 2 0 1 0 0 0 1 dovolené Z vojenské služby 27 11 1 0 0 1 0 1 1 0 0 0 Z civilní služby 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z veřejné funkce 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 Opětovný nástup* 8 17 26 36 53 34 14 29 26 47 67 53 Práce důchodce 38 23 14 8 14 4 6 6 7 22 3 6 Brigády studentů 154 121 76 56 19 49 40 37 0 0 0 0 Přistěhování, 25 28 3 1 4 9 2 3 0 1 1 1 dojíždění Lepší uplatnění* 77 77 21 18 19 39 19 27 0 23 9 31 Vyšší mzda než 66 92 9 5 7 6 0 0 0 0 1 10 dosud Zdravotní důvody 11 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z úřadu práce 93 97 45 47 45 90 34 59 3 33 21 41 Nezaměstnaný** 41 10 8 11 12 4 3 0 0 1 0 2 Cizí státní příslušník 2 1 1 0 0 0 0 0 0 1 2 3 Důvod neudán 69 47 3 11 2 1 1 0 0 0 0 0 Celkem 699 587 242 211 217 289 148 184 40 157 113 154 Převzato : Magneton a.s., personální oddělení, 2007 * včetně zaměstnanců evidovaných na ÚP ** zaměstnanci neevidovaní ÚP
51 Dle vnitřních údajů společnosti MAGNETON a.s. je vidět, že rok 2003 byl posledním rokem velkého propouštění. Pouhých 40 nových zaměstnanců navíc bylo přijato, a to převážně bývalých zaměstnanců propuštěných v předchozích obdobích. V souvislosti s oživením poptávky po výrobcích se příjem opět zvedl ke konci roku, převážně byl zájem o již zaučené elektromechaniky. V souvislosti se zvýšením regionální nezaměstnanosti byl přesto v průběhu roku uskutečněn na personálním úseku relativně velký počet jednání (905) se zájemci o zaměstnání, z čehož vyplývá, že na jednoho přijatého zaměstnance se uskutečnilo v průměru 23 jednání. Největší pohyb zaměstnanců pak byl, stejně jako v předchozím roce, ve výrobním úseku (222 propuštěných, 30 přijatých a 317 převedených v rámci úseku i mimo úsek). Positivní trendy: snížení celkového počtu zaměstnanců v souladu s úkolem představenstva společnosti, zvýšení podílu vysokoškoláků a středoškoláků a stabilizace počtu vyučených, zvyšující se flexibilita zaměstnanců umožňující změny pracovišť nebo vykonávané práce. Negativní trendy: zvýšení podílu režijních pracovníků (zejména THP), zhoršení věkové struktury zaměstnanců, vysoký podíl zaměstnanců propuštěných pro nadbytečnost s nároky na odstupné.
52 Tab. č. 12: Přehled výstupu zaměstnanců dle důvodu ve firmě Magneton a.s. Kroměříž
ROK 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Důvod výstupu Starobní důchod 26 26 48 17 8 5 2 11 11 4 3 14 Invalidní důchod 16 19 16 8 1 7 11 9 19 13 2 5 Úmrtí 4 7 1 3 1 0 0 5 1 0 0 0 Mateřská dovolená 21 32 19 11 19 13 10 8 13 6 9 0 Vojenská služba 22 18 21 7 2 2 1 3 0 0 0 0 Uplynutí sjednané doby 209 161 176 112 81 92 82 109 111 40 89 48 Ve zkušební době 39 52 12 44 9 10 7 20 1 9 7 17 Zaměstnavatel Ve zkušební době 2 2 1 2 1 2 0 3 0 2 1 2 Zaměstnanec Hrubé porušení kázně 14 15 18 14 12 9 8 8 3 3 2 3 Opak. porušení kázně 0 0 1 0 2 1 0 1 0 1 1 0 Nadbytečnost 17 62 137 33 146 83 1 25 19 3 9 1 Výpověď zaměstnance 4 6 6 0 3 6 1 1 1 0 4 0 Nízká mzda 22 17 6 3 0 2 3 1 0 3 0 1 Dojíždění, stěhování 6 5 3 2 0 0 0 0 0 1 0 0 Důvod neudán, jiný 3 5 4 2 0 1 0 1 0 0 0 1 Nadbytečnost dohoda 4 6 86 136 109 21 12 100 53 7 23 5 Neuspokojivá práce 3 0 1 4 2 2 2 1 0 2 14 0 Pracovní podmínky 18 19 8 2 2 2 3 3 0 1 1 3 Nízká mzda 73 74 7 56 27 27 22 28 24 7 5 8 Dojíždění, stěhování 8 17 7 1 1 2 2 2 1 0 0 6 Péče o dítě 4 4 3 1 2 1 0 2 0 0 0 5 Zdravotní stav 11 17 9 2 4 7 6 5 0 5 4 4 Studium 7 4 2 2 2 0 1 3 0 0 0 1 Převod do jiné organ. 342 0 0 0 44 0 2 2 1 5 1 0 Jiný důvod 23 19 20 10 7 18 3 2 0 3 1 9 Celkem 898 587 612 472 485 313 179 353 258 115 176 133 Převzato: Magneton a.s., personální oddělení, 2007 V roce 2003 propouštěly mnohé další podniky řádově desítky zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti v České republice poprvé překročila psychologickou hranici 10 %
53 (Zlínský kraj tuto hranici překročil již na konci roku 2002 a okres Kroměříž již v roce 1999). Byla nucena propouštět Kroměřížská nemocnice a.s. a naopak volná místa hlásily pouze malé firmy. Přesto např. požadavek firmy K.T. Kalttech s.r.o. Chropyně, která nahlásila 50 VPM na dobu určitou 6 měsíců, pozitivně ovlivnil pokles míry nezaměstnanosti na Chropyňsku. Dopad reorganizace armády v Kroměříži se projevil na nárůstu nezaměstnanosti, kdy bylo zaevidováno více než 100 bývalých zaměstnanců. Také ukončení výroby firmy NANUK a.s. Zdounky a její přesun do Kunovic (okres Uherské Hradiště) ovlivnil nezaměstnanost v průběhu roku 2004; z avizovaných cca 211 zaměstnanců (z toho 128 ukončilo pracovní poměr uplynutím doby určité a 83 byla nabídnuta práce v Kunovicích) se na úřadě práce zaevidovalo cca 120. 3.1.4 Vývoj po roce 2004 Vstupní rok 2004 byl pro úřady práce plný změn. Především začal 1. 10. 2004 platit nový zákon o zaměstnanosti, vzhledem k tomu došlo mimo jiné ke změně používaných termínů: místo hmotného zabezpečení se používá termín podpora v nezaměstnanosti , osoby se změněnou pracovní schopností se nadále budou uvádět jako osoby se zdravotním postižením atd. Dalšími změnami je například možný souběh evidence a činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek je nižší než polovina minimální mzdy. Případně se může jednat o činnost na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr za výše uvedených podmínek. Byly zpřísněny podmínky pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti (dále jen PvN). Dříve se do odpracované doby započítávalo i studium, nyní nezíská uchazeč podporu v nezaměstnanosti, pokud v posledních 3 letech neodpracoval alespoň 12 měsíců. Tento fakt se výrazně projevil u čerstvých absolventů škol, kteří většinou neměli nárok na PvN, což mělo také vliv na pokles počtu uchazečů s nárokem na PvN v měsíci říjnu o téměř 1000 osob. Naopak uchazečům nad 50 let, respektive 55 let věku byla prodloužena podpůrčí doba na 9, respektive 12 měsíců.
54 Podíl žen na celkové nezaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje kolem cca 50%, v letních měsících 2006 kolísal přes hranici 52 % a tento trend probíhá do současnosti, v říjnu roku 2006 byl dokonce poměr žen v evidenci úřadů práce 57 %. Míra nezaměstnanosti žen v okrese Kroměříž se pohybuje průměrně kolem 14%. Je to způsobeno tím, že ženy mají dlouhodobé problémy s hledáním uplatnění na trhu práce.
Tab. č. 13: Ženy a uchazeči s nárokem na PvN v roce 2004
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ženy 3145 3113 3106 3089 2993 3050 3280 3300 3237 3187 3165 3238 míra nezam. V 14,09 13,95 13,91 14,43 13,98 14,24 14,19 14,34 13,81 13,78 13,79 14,45 % podíl na celkovém počtu 48,5 47,9 48,1 50,1 50,9 51,4 52,4 52,6 51,8 51,4 51,1 49,9 uchazečů v % nárok na 2536 2458 2326 2124 1939 2021 2220 2217 2323 1486 1534 1771 PvN podíl na celkovém počtu 39,1 37,8 36,0 34,5 33,0 34,1 35,5 35,3 37,1 24,0 24,8 27,3 uchazečů v % Pramen: Úřad práce, Kroměříž Od července 2004 došlo také ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti 44 . I přes skutečnost, že se do pracovní síly zahrnují i cizinci, došlo k dalšímu snížení její hodnoty. Zatímco v 1. čtvrtletí 2004 bylo v okrese Kroměříž 52 116 práceschopných obyvatel, ve 4. čtvrtletí se jednalo o 50 677 lidí (a to včetně 472 cizinců). I tento fakt ovlivňuje rostoucí míru nezaměstnanosti.
44 Viz kapitola č. 1
55 Současná situace je příznivá s hlediska počtu uchazečů na jedno pracovní místo, kde je nahlášeno 7,7 uchazečů (leden 2007). Volných pracovních míst je oproti roku 2005 nahlášeno v roce 2006 dvojnásobek. Zde je však nutné brát v úvahu žádosti o vydání k povolení zaměstnávání cizinců, u kterých je zákonná povinnost hlásit tyto pozice jako volná místa.
Tab. č. 14: Struktura nezaměstnanosti v letech 2004 2006
2004 2005 2006 nezam. nezam. nezam. Kvalifikační nezam. VPM na 1 nezam. VPM na 1 nezam. VPM na 1 struktura VPM VPM VPM uchazeči celkem 6 493 358 18,1 6 358 376 16,9 5 420 853 6,4 zakl. vzdělání, bez 1 409 124 11,4 1 364 119 11,5 1 222 242 5,0 vzdělání vyučení, SŠ bez 3 230 165 19,6 3 200 186 17,2 2 676 434 6,2 maturity SOŠ a SOU s 1 599 51 31,4 1 538 62 24,8 1 311 139 9,4 maturitou VŠ, VOŠ 255 18 14,2 256 9 28,4 211 38 5,6 Pramen: Statistická ročenka trhu práce 2003 2006, ČSÚ Lze tedy konstatovat, že po vstupu ČR do EU se s mírným zpožděním začala zlepšovat situace i na lokálních trzích. V roce 2003 připadalo na jedno volné pracovní místo 30 uchazečů a ve všech vzdělanostních skupinách se hlásilo více než 20 osob na jedno volné místo. Ke konci roku 2003 bylo pro osobu s VŠ dokonce nabízeno pouze jedno pracovní místo. Situace se ovšem začala pomalu zlepšovat a volná pracovní místa se rozšiřovala, kdy k 31.12.2006 se hlásilo na jedno volné místo 6,4 uchazečů.
56 Graf č. 1: Vývoj trhu práce v okrese Kroměříž 1990 2006
7 000 14,00
neumístění 6 000 uchazeči 12,00
míra 5 000 nezaměstnanosti 10,00
4 000 8,00
3 000 6,00
2 000 4,00
1 000 2,00
0 0,00
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 2 3 5 6 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2001 2 2 2004 2 2
Pramen: ČSÚ 3.2 Zaměření na problémové skupiny K problémovým skupinám uchazečů a oblastem z hlediska trhu práce jsou řazeny ty, které projevují tendence k vysoké nezaměstnanosti v absolutním měřítku či k nadprůměrné dlouhodobé nezaměstnanosti. V roce 1998 začaly tedy kromě dlouhodobé nezaměstnanosti, také problémy se zprostředkováním zaměstnání uchazečů s některými handicapy na trhu práce. Stejný objem rozpočtovaných finančních prostředků na opatření v rámci APZ v posledních letech umožňoval zařadit do těchto opatření pouze omezený počet uchazečů, zároveň významně stouply výdaje na podpory pro uchazeče, na tzv. „pasivní politiku zaměstnanosti“ (dále jen PPZ).
57 Za nejrizikovější skupiny uchazečů jsou s ohledem na uvedená kritéria označováni především:
osoby se změněnou pracovní schopností (dále jen ZPS),
osoby bez kvalifikace, případně i s nedokončeným základním vzděláním (do této skupiny patří v řadě případů i příslušníci romské etnické menšiny),
absolventi škol a mladiství,
matky pečující o děti školního a předškolního věku,
uchazeči nad 50 let.
Počty osob se ZPS v evidenci úřadu práce během roku neustále rostly. Za jediný rok se tak počet nezaměstnaných občanů se ZPS zvýšil o 218 (na 589 koncem roku), což činí téměř 59% nárůst proti konci roku 1997. Díky zhoršující se hospodářské situaci ubývá zřetelně míst pro tyto uchazeče a řada organizací, které se rozhodují k propouštění, sahala v první řadě právě do řad pracovníků se ZPS. Uchazeči se základním vzděláním patří dlouhodobě mezi početně nejsilnější z problémových skupin v evidenci úřadu práce (922). Jejich podíl na celkové evidenci celoročně překračoval hranici 20 %, přičemž také podíl opakovaně evidovaných (cca 65%) je u této skupiny rekordně vysoký. Osoby starší 50 let se na celkové nezaměstnanosti podílely v průměru 12% až 14% v jednotlivých obdobích roku. Jednotlivé ukazatele nezaměstnanosti v této skupině během roku spíše stagnovaly, což byl s ohledem na ostatní poměrně nezvyklý jev. Ovšem v posledním čtvrtletí roku došlo ke značnému nárůstu počtu evidovaných v této skupině (až 546). Stabilně a dlouhodobě je rizikovou skupina žen matek s dětmi předškolního nebo mladšího školního věku. Svým početním rozsahem patří tato skupina mezi dvě největší
58 a její podíl na celkové nezaměstnanosti málokdy klesá pod 20 %. Koncem roku čítala tato skupina 932 evidovaných uchazeček o zaměstnání.
Tab. č. 15: Počet uchazečů hlavních problémových skupin v roce 1999
k 30.6.1999 k 31.12.1999 k 30.6.1999 k 31.12.1999 Problémové skupiny Celkem uchazečů S evidencí nad 6 měsíců uchazečů Počet % Počet % Počet % Počet % Uchazeči celkem 4879 100 5620 100 2382 48,8 2806 49,9
Občané se ZPS 640 13,1 731 13 428 66,9 442 60,5
Absolventi a mladiství 922 18,9 998 17,8 378 41 320 32,1
Uchazeči se zákl. 993 20,4 1141 20,3 593 59,7 604 52,9 vzděláním
Uchazeči nad 50 let 608 12,5 728 13 298 49 346 47,5
Pečující o děti do 15 let 836 17,1 1005 17,9 420 50,2 478 47,6
Pramen: Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Kroměříž, ÚP Kroměříž, 2000 Patrně nejsledovanější rizikovou skupinou uchazečů o zaměstnání byli v roce 1998 absolventi škol a učilišť (k nimž nutno připočítat i mladistvé), jejichž umisťování na trhu práce patří v současnosti zřejmě k největším problémům služeb zaměstnanosti. Už od roku 1997 neklesal jejich podíl na celkové evidované nezaměstnanosti pod 14%, přičemž v září 1998 přesáhl 26%. Trvá nevyřešená situace odborných učilišť a pokles zájmu o vyučení ze strany rodičů a žáků se projevuje v absolutním nedostatku některých dělnických profesí (především v kovooborech). Řada zaměstnavatelů řeší tuto situaci stoupajícím dovozem zahraniční pracovní síly. Jak úřad práce v Kroměříži uvádí v tabulce č. 10, nejrizikovější skupina z hlediska nezaměstnanosti jsou uchazeči pouze se základním vzděláním. Úřad práce stanovuje dlouhodobou nezaměstnanost již od 6 měsíců evidence, tento faktor je sice uveden nesprávně, ale lze z něj soudit, že problémové skupiny jsou v evidenci typicky déle než
59 občané bez handicapu. Dlouhodobě nezaměstnaných je tedy nejvíce občanů ZPS, a to přes 60 %. Nejhorší kombinací a zcela typickou je kombinace více těchto handicapů.
Tab. č. 16: Počet uchazečů hlavních problémových skupin v roce 2005
k 30.6.2005 k 31.12.2005 k 30.6.2005 k 31.12.2005 Problémové skupiny Celkem uchazečů S evidencí nad 6 měsíců uchazečů Počet % Počet % Počet % Počet % Uchazeči celkem 6071 100 6358 100 3809 62,7 3613 56,8
Občané se ZPS 1027 16,9 1084 17,1 810 78,9 790 72,5
Absolventi a mladiství 1340 22,1 1183 18,6 705 52,6 659 49,9
Uchazeči se základním 1321 21,8 1298 20,4 987 74,7 954 73,6 vzděláním
Uchazeči nad 50 let 1318 21,7 1408 22,1 929 70,5 896 68,5
Pečující o děti do 15 let 1029 16,9 960 15,1 790 76,8 735 72,4
Pramen: Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Kroměříž, ÚP Kroměříž, 2005 Při srovnání obou tabulek č.15 a č.16 lze hodnotit vývoj rizikových skupin za kolísavý. Stále tvoří velkou část uchazečů skupina osob se základním vzděláním i při pohledu na délku evidence. I po novele zákona o zaměstnanosti 45 se umístitelnost občanů ZPS nezlepšuje a patří mezi tři nejrizikovější skupiny z hlediska dlouhodobé evidence. Závěrem je důležité poznamenat, že právě dlouhodobá nezaměstnanost oproti roku 1999 značně vzrostla a tento fakt se odrazil především na problémových skupinách. 3.3 Problém dlouhodobé nezaměstnanosti Nejzávažnějším důsledkem růstu nezaměstnanosti v ČR je výrazné zvýšení počtu osob dlouhodobě nezaměstnaných, tzn. nezaměstnaný evidovaný na úřadě práce déle než 12 měsíců. Za posledních deset let se u nás celkový počet nezaměstnaných zvýšil asi 45 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdrav postižením – §78, Zákona č..435/2004 Sb., o zam.
60 2,5 krát, počet evidovaných dlouhodobě nezaměstnaných však vzrostl osmkrát. Nezaměstnanost v ČR tak získává strukturu, která je nynějšími prostředky aktivní politiky zaměstnanosti (dále APZ) řešitelná jen velmi obtížně. Rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost s sebou přináší obrovské problémy ekonomické i sociální. Člověk dlouhodobě nezaměstnaný přichází nejen o svoji kvalifikaci, ale také ztrácí určité pracovní návyky. Po delší době ve stavu nezaměstnaném, často rezignuje a začne preferovat sociální příjmy před příjmy pracovními. Problémovými skupinami dlouhodobé nezaměstnanosti jsou převážně osoby se zhoršeným zdravotním stavem a absencí kvalifikace, dále také osoby v předdůchodovém věku a matky s malými dětmi atd. Při kumulaci více těchto handicapů jsou postižení pracovníci na trhu práce uplatitelní obvykle pouze díky dotační politice státu z kapitoly APZ, což je ovšem značně finančně nákladné. Pozitivní je, že v rámci dotační pomoci ze Strukturálních fondů EU je skupina osob dlouhodobě nezaměstnaných výrazně preferována 46 . V okrese Kroměříž má dlouhodobá nezaměstnanost posledních deset let silně vzrůstající tendenci. V roce 1998 byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů o práci 19,2 % a v současnosti ke konci roku 2006 je tento poměr již přes 40 %. Podíl skupiny uchazečů v evidenci déle než 2 roky se v roce 2006 pohyboval mezi 25 – 28 %. Nejvíce v okrese Kroměříž jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiženi obyvatelé venkova, kteří se nechtějí za prací stěhovat, občané s nízkou kvalifikací, imigranti a občané předdůchodového věku. Stěhování se za prací je věčný problém Evropanů. Oproti Američanům, kteří se během života několikrát přestěhují za prací, Evropané jsou ke svému rodnému městu a zemi mnohem více vázání. Dalšími důvody, proč Evropané neemigrují do regionů s vysokou poptávkou po práci, a to hlavně do ciziny, jsou především přetrvávající jazykové a informační bariéry. V rámci Evropské unie migruje za prací přes hranice členských států necelé jedno procento ekonomicky aktivního obyvatelstva ročně. Mnoho občanů ani jednoduše nechce pracovat, neboť daňové zatížení práce je v Evropě (oproti Japonsku a USA) vysoké a státy chrání své občany štědrou sociální sítí, která oslabuje 46 Pitner J., 2003
61 motivaci nezaměstnaných k migraci za prací. V České republice tomu není jinak, navíc zde stále přetrvává nedostatek volných a hlavně dostupných bytů V následující tabulce jsou uvedeny absolutní počty uchazečů evidovaných na úřadě práce déle než dvanáct měsíců a to za okres Kroměříž a pro srovnání i za celou Českou republiku. Údaje jsou od roku 2002–2006.
Tab. č. 17: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných
2002 2003 2004 2005 2006 ÚZEMÍ absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % OKRES 1 868 34,0 2 246 37,0 2 567 39,5 2 606 41,0 2 255 41,6 KROMĚŘÍŽ ČESKÁ 191 327 37,2 218 336 40,3 219 730 40,6 212 804 41,7 184 909 41,3 REPUBLIKA Pramen: MPSV, vlastní výpočty Z pohledu celé České republiky situace v okrese ještě před pár lety nebyla tak špatná, okres Kroměříž se držel pod republikovým průměrem. Ovšem tendence, jakou procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných rostl, se již na konci roku 2006 vyrovnal a dokonce překročil republikový průměr. S hlediska srovnání v kraji má větší podíl dlouhodobě nezaměstnaných Vsetínský a Zlínský okres. Celkem 5 okresů České republiky mělo k 31. 12. 2004 v evidenci úřadů práce přes 50 % nezaměstnaných déle než 12 měsíců a okres Most dokonce 64 %. V zemích Evropské unie přesáhly padesáti procentní hranici dlouhodobé nezaměstnanosti Slovensko, Řecko, Německo, Itálie a Belgie. Naopak dobře je na tom Skandinávie, kde jsou velmi nízké sociální dávky, vypláceny pouze na omezenou dobu. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé se prakticky nevracejí do zaměstnání, jen se jim prodlužuje délka nezaměstnanosti. Je zřejmá ekonomická závislost těchto lidí na sociálním státu a jejich adaptace na tento zdroj příjmů. Společnost požaduje, aby nezaměstnaný člověk neustával v aktivitě ani v případě opakovaných neúspěchů
62 při hledání zaměstnání. To však neodpovídá realitě. Od dlouhodobě nezaměstnaných se nedá do budoucna očekávat, že své chování a přístup k práci změní. Ani chování firem není příliš nakloněno k přijímání dlouhodobě nezaměstnaných. Velmi často se stává, že i když je dlouhodobě nezaměstnaný člověk poslán úřadem práce do některé firmy, tak se prezentuje takovým způsobem, ze kterého je zřejmý jeho nezájem o práci 47 . Otázkou času bude, zda systém dotací pro firmy neprobudí jejich zájem a ochotu zaměstnat tyto dlouhodobě nezaměstnané. Podle V. Plesníka (2006) je určitým východiskem z této situace zapojit dlouhodobě nezaměstnané osoby do speciálních programů, které jim poskytnou dostatečnou motivaci a podporu ke změně svého chování a k opětovnému nalezení zaměstnání. Tyto programy připravují a již také v menší míře realizují úřady práce a nestátní neziskové organizace. Nabízí se otázka „Jak by měl takový program vypadat a co by měl obsahovat“? Právě autoři Plesník, Richterová, Quisová navrhli tzv. „Komplexní program integrace“ a snaží se ho implementovat do činnosti všech úřadů práce v České republice. Zdali se program osvědčí a úřad práce v Kroměříži se také zapojí je však otázkou budoucnosti. 3.4 Mikroregiony S ohledem na vyhlášku Ministerstva vnitra č. 437/2000 Sb., o stanovení sídel a správních obvodů pověřených obecních úřadů, se původní rozdělení okresu Kroměříž na 9 celků, zúžil na 7. Původně samostatné mikroregiony Kvasicko, Zdounecko a Kroměřížsko byly sloučeny v jeden celek – Kroměřížsko. Obcí s rozšířenou působností má okres Kroměříž 3 – Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, jsou to tzv. malé okresy. Tyto malé okresy se dále dělí do 7 mikroregionů, které kopírují správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Jedná se o následující mikroregiony: Bystřicko, Holešovsko, Hulínsko, Chropyňsko, Koryčansko, Kroměřížsko a Morkovicko 48 . 47 Plesník, V., 2006 48 podrobnější rozpis obcí v příloze č. 7
63 Pouze dvě obce v okrese mají nad 10 000 obyvatel, je to téměř 30 tisícové okresní město Kroměříž a město Holešov s více jak 12 tisíci obyvatel. Naproti tomu obcí pod 500 obyvatel je v okrese přes polovinu. Přesto více než 60 % obyvatel žije ve městech. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel je tedy na Kroměřížsku, Holešovsku, dále pak na Bystřicku a Hulínsku.
Tab. č. 18: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel k 31. 12. 2006
Uchazeči o Obyvatelstvo Míra Ekonomicko Mikroregiony zaměstnání v produktivním nezaměstnanosti aktivní věku v % obyvatelstvo Bystřicko 867 11 344 8,10% 7 879 Chropyňsko 521 5 035 10,70% 3 615 Holešovsko 1 068 15 148 7,80% 10 634 Hulínsko 563 6 598 8,50% 4 752 Koryčansko 319 2 931 14,60% 1 953 Kroměřížsko 2 553 30 799 9,20% 21 670 Morkovicko 453 4 424 13,40% 3 084 Pramen: ČSÚ – statistická ročenka, 2006 Dlouhodobě nejhorší situace je v západní oblasti okresu Kroměříž, kterou zastupuje Koryčansko a Morkovicko. Ke konci roku 2003 zde přesáhla míra nezaměstnanosti hranici 15 %. Průměrná hodnota míry nezaměstnanosti byla na Koryčansku 15,4 %, na Morkovicku 14,0 %. Na Koryčansku působí pouze jedna velká společnost zaměstnávající více než 400 zaměstnanců (KORYNA Nábytek a.s.), navíc oba mikroregiony leží více než 15 km od okresního města a dostupnost je velmi špatná. V Koryčanech dokonce nevede železniční trať. Naopak dlouhodobě nejlepší situace je na Holešovsku, kde dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti hodnoty 8,5 %. Dlouhodobě nepříznivý vývoj nezaměstnanosti má vliv také na další sledované ukazatele, což je podíl absolventů a mladistvých a podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů (nad 12 měsíců) na celkové nezaměstnanosti. Z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti je situace nejkritičtější opět na Koryčansku, kde se průměrný podíl těchto uchazečů pohybuje okolo 65 %, následuje Kroměřížsko s 61 % a Morkovicko se 60 %. Nejméně dlouhodobě nezaměstnaných vykazuje Holešovsko (46 %) a Bystřicko
64 (51 %). Nejvyšší podíl absolventů a mladistvých vykazuje Bystřicko (20 %) a Holešovsko (19,7 %), naopak nejméně se tato kategorie na nezaměstnanosti podílí na Morkovicku (14,8 %). K 31. 12. 2003 překročilo 20 % ní hranici míry nezaměstnanosti 5 obcí – 2 z Morkovicka (Hoštice 23,5 %, Kunkovice 21,9 %), 1 z Kroměřížska (Honětice 31,0 %), 1 z Chropyňska (Záříčí – 21,0 %) a z Koryčanska (Chvalnov Lísky 20,2 %). Naopak 10 obcí zaznamenalo míru nezaměstnanosti nižší než 7% z Bystřicka obec Blažíce (5,6 %), z Holešovska 6 obcí – Martinice (5,7 %), Míškovice (6,2 %), Ludslavice (6,3 %), Roštění (6,5 %), Kurovice a Lechotice shodně 6,7 % a z Kroměřížska to byly 3 obce – Jarohněvice (5,9 %), Sulimov (6,7 %) a Bělov (6,8 %).
Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech
18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0
o o k sk s ňsko v nsko ž y a ří Bystřicko lešo Hulínsko ryč orkovicko o omě M Chrop Ho K Kr
2003 2004 2005 2006
Pramen: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Kroměříž, ÚP Kroměříž Po změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti se situace zlepšila. K prosinci 2006 stejnou nebo nižší registrovanou míru nezaměstnanosti než průměr ČR má v okrese 25 obcí (pod 7,7 %). Nad 15 % se dostalo už jen 10 obcí , s tím, že nejvyšší míra
65 nezaměstnanosti na území okresu je nyní 18,6 % v obci Prasklice. Nejmenší podíl uchazečů do 25 let vykazuje Kroměřížsko (18,11 %), nejvíce Hulínsko (24,72 %). Z pohledu uchazečů nad 50 let má nejmenší podíl Holešovsko (19,76 %), naopak největší podíl těchto uchazečů vykazuje Chropyňsko (33,96%) Ze všech regionů Zlínského kraje si pak okres Kroměříž drží v počtu nezaměstnaných nelichotivé poslední místo s mírou nezaměstnanosti 9,6 %. Vedle tradičních okresů s nízkou mírou nezaměstnanosti, jako jsou Zlín (6,3 %), Uherské Hradiště (6,5 %), se před Kroměřížsko dostal i okres Vsetín (9,4 %). Celková míra nezaměstnanosti v kraji za měsíc únor je pak 7,7 %, což je o jednu desetinu procenta více než v rámci celé České republiky (únor 2007). Ve snižování míry nezaměstnanosti je tedy důležité se zaměřit nejen na celoplošné snižování, ale hlavně na snižování v regionech, tzn. v obcích s vysokým počtem nezaměstnaných. V okrese Kroměříž je potřeba zlepšit dopravní dostupnost v Koryčanech a Morkovicích, aby zde nejen občané mohli dojíždět do okolních měst (Kroměříž, Kyjov), ale také by se zde zvýšil počet podnikatelů a případných investorů.
66 4. MOŽNOSTI VEŘEJNÉ POLITIKY OVLIVŇOVAT TRH PRÁCE
Na území České republiky jsou v podstatě dvě možnosti podpory zaměstnanosti, buď přímo prostřednictvím Aktivní politiky zaměstnanosti, nebo nepřímo v rámci podpory podnikání. Podporovat podnikání je obecně účinnější neboť podnikání je záležitostí trhu výrobků a služeb, což je primární trh ovlivňovaný nabídkou a poptávkou. Zatímco trh výrobních faktorů (jako je práce, při APZ) je ovlivňován právě trhem výrobků a služeb. Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo 49 . 4.1 Aktivní politika zaměstnanosti Podle T. Sirovátky (1995) „…nezaměstnanost začala být chápána jako sociálně ekonomický jev až od třicátých let dvacátého století; do té doby byla považována především za individuální problém nezaměstnaných. Teprve v důsledcích krize ve 30. letech se ale rozvíjí tzv. „aktivní politika zaměstnanosti“, spojená z počátku spíše s makroekonomickou expanzivní politikou a vycházející z Keynesovy teorie. V této době byly také položeny základy odlišení „pasivní“ politiky zaměstnanosti (kompenzace za ztrátu výdělku v době nezaměstnanosti) a „aktivní“ politiky zaměstnanosti a pracovního trhu (přímé formy intervence na pracovním trhu nebo v ekonomice, se záměrem zvýšit zaměstnanost)“. 49 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 120
67 Aktivní politiku zaměstnanosti v ČR provádějí jednotlivé okresní úřady práce a také přímo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. V rámci APZ byly vytvořeny zvláštní postupy, mechanismy a nástroje, pomocí nichž mají být odstraňovány největší disproporce na trhu práce. K tomuto účelu byla ve státním rozpočtu zřízena samostatná kapitola, na niž jsou shromažďovány finanční prostředky, které mají sloužit k vytváření nových pracovních příležitostí, popřípadě k udržení pracovních míst stávajících a k financování aktivit v oblasti veřejně prospěšných prací. Jsou také určeny na rekvalifikace pracovních sil, na podporu zaměstnanosti osob zdravotně postižených i absolventů škol, na podporu růstu zaměstnanosti v rámci investičních pobídek atd. Rozdělovány jsou jednak prostřednictvím rozpočtů jednotlivých okresních úřadů práce a jednak přímo z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí. Význam APZ by měl být především ve zlepšování kvalifikace a tedy i celkové kvality lidských zdrojů v území a v růstu její celkové flexibility. Účelně vynakládané prostředky APZ působí i proti „sociálnímu vyčleňování“ některých obtížně umístitelných skupin obyvatelstva. Podle T. Sirovátky a I. Řezníčka (1995) je základním cílem aktivní politiky pracovního trhu „jednak snížit riziko nezaměstnanosti obecně a jednak rozložit riziko rovnoměrněji mezi nezaměstnané.“ APZ je tedy v ČR jako „sociální trampolína“, která má nejvíce handicapované jedince vrátit zpět na trhu práce. 4.1.1 Zaměření aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Kroměříž Náklady na APZ v okrese Kroměříž se nyní pohybují kolem 35 mil. Kč, což představuje asi 30 % celkových výdajů na státní politiku zaměstnanosti. Směrnice Evropské unie požadují, aby pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti byla řešena situace u nejméně 20 % evidovaných nezaměstnaných. Samotný okres tedy „normu“ EU dodržuje až v posledních dvou letech 50 , kdy se zvýšil počet rekvalifikačních programů a uchazečů o rekvalifikace je čím dál více. Zvyšuje se také procento „zrekvalifikovaných“ uchazečů, kteří se poté uplatní na trhu práce. Obecně lze říci, že zájem uchazečů o možnosti rekvalifikace roste. Trvalý zájem je o kurzy dovedností; 50 dle tabulky č. 19
68 zejména obsluha výpočetní techniky, které ÚP poskytuje jako necílené rekvalifikace, tj. bez příslibu zaměstnání. Nejvíce uchazečů se uplatní diky rekvalifikaci v dělnické profesi, nebo v méně kvalifikovaných profesích. Nejméně potom právě osoby rekvalifikované ve výpočetní technice, vyřazených z evidence je asi jen 33 %. Dále se provádí cílené rekvalifikace, ty jsou podmíněny příslibem budoucího zaměstnavatele, nebo rozhodnutím zahájit samostatnou výdělečnou činnost.
Tab. č. 19: Umísťování uchazečů o zaměstnání pomocí nástrojů APZ
Podíl uchazečů Počet uchazečů Celkové náklady na Počet zařazených do APZ zařazených do APZ rozpočty ÚP nezaměstnaných na počtu uchazečů APZ za rok (v mil. Kč) (%) 1997 3 096 495 5 102 15,99 1998 4 578 724 8 950 15,81 1999 5 620 676 16 820 12,03 2000 5 079 1028 22 447 20,24 2001 5 957 921 23 042 15,46 2002 5 487 782 16 400 14,25 2003 6 077 982 19 500 16,16 2004 6 493 972 23 999 14,97 2005 6 358 1484 33 762 23,34 2006 5 420 1789 35 233 33,01 Pramen: Úřad práce, Kroměříž, vlastní výpočty Od roku 1997 se počet uchazečů zařazených do APZ postupně zvyšuje, rychleji však roste objem vynakládaných finančních prostředků. Nejvíce se financují dlouhodobě nezaměstnaní a nejvíce nákladů se z rozpočtů ÚP dává na vytvoření Společensky účelná pracovní místa. Dle úřadů práce je výdej těchto prostředků nadmíru vysoký, zvláště pak zavedení příspěvků zaměstnavatelům, zaměstnávajících více než 50 % osob zdravotně postižených.
69 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením – §78 51
Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje čtvrtletně zpětně, na základě jím podané žádosti, příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob dle § 78, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Účelem příspěvku je zaměstnavatelům částečně kompenzovat zvýšené náklady související se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, které spočívají zejména v nezbytných organizačních, technických a personálních opatřeních, v přizpůsobení pracoviště, organizace výroby a podnikatelské činnosti těmto podmínkám. Za 1. až 3. čtvrtletí 2006 zažádalo o tento příspěvek 17 zaměstnavatelů, v roce předcházejícím o příspěvek žádalo 12 subjektů. Zaměstnavatelům bylo v roce 2006, na základě žádostí o příspěvek, vyplaceno 33 715 889 Kč. Jednalo se o firmy: ADAM EXCLUSIVE s.r.o., Antonín Kučera, Dušan Miklík, ELPAX s.r.o., EMEA Telecom s.r.o., Ing. Karel Pálka, JUDr. Petr Žďára, KORD CZECH s.r.o., Libor Maxián, Milena Nedělková, Miroslav Silný – FORT, Občanské sdružení rodičů a přátel Speciální školy pro žáky s více vadami Korálky, ODEMON spol. s r.o., PLASTIKA a.s., Rudolf Kolařík – Tabák, TOPTRADE PRODUCTION spol. s r.o. a Vladimíra Šebestíková.
Tab. č. 20: Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a její uplatnění
2003 2004 2005 umístění uchazeči, umístění umístění popř. uchazeči, uchazeči, vyřazeni popř. popř. vytvořená z vytvořená vyřazeni z vytvořená vyřazeni z Nástroj APZ místa evidence místa evidence místa evidence VPP 161 146 142 135 172 189 SÚPM 272 272 283 284 459 458 Odborné praxe abs. a mlad. 161 161 96 96 11 10 Chráněné dílny 4 3 11 7 4 7 Rekvalifikace 276 115 348 158 378 177 Pramen: Úřad práce, Kroměříž, Statistické ročenky ČSÚ 51 Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti
70 4.1.2 Možnosti aktivní politiky zaměstnanosti Celkem se jeví odliv z registru nezaměstnaných v důsledku programů APZ na slušné úrovni. Zájem o rekvalifikace se zvyšuje každým rokem. Určitým problém je, že programy nemají v řadě případů takový trvalý efekt, aby vyvážily zásadní handicapy nezaměstnaných na trhu práce. Co tedy lze doporučit?52 Směřovat politiku zaměstnanosti alespoň k těm cílovým skupinám nezaměstnaných, jak se to děje doposud (dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi a nezaměstnaní nad 50 let). Využívat programů veřejně prospěšných prací i pro mladé lidi, kde se ukazuje, že působí jako motivace nalézt jiné zaměstnání. Užívat v co největší míře subvencovaných pracovních míst pro osoby se zdravotními problémy, které mají nižší produktivitu práce a nejsou schopny mnohdy jinak nalézt zaměstnání. 4.2 Podpora podnikání Členství v EU přináší naší republice nesporné výhody. Jednou z nich jsou právě možnosti využít strukturálních fondů EU pro rozvoj konkurenceschopnosti naší podnikatelské sféry v regionech ČR, a to s důrazem na přímé propojení osy výzkum vývoj inovace podnikání. Další možností jak se postupně vyrovnávat se současnou nezaměstnaností a hlavně vyrovnávání rozdílu na trhu práce je podpora podnikání. Rozvoj podnikání, zejména malých a středních podniků (dále jen MSP), má pro Českou republiku mimořádný význam, a to jak pro národní hospodářství, tak pro vytváření pracovních příležitostí a podporu rozvoje obcí, měst a regionů. U podpory podnikání ovšem není vytvoření
52 Winkler, J. a Žižlavský, M., 2004
71 nových pracovních míst zpravidla podmínkou získání dotace, ale pracovní místa stabilizuje, popř. v dlouhodobém horizontu přispívá k jejich vytváření 4.2.1 Formy podpory a jednotlivé programy Na změny jsou nejcitlivější právě MSP 53 , které tvoří 99 % všech podniků v ČR a zaměstnávají 60 % pracujícího obyvatelstva. Ani v Kroměříži tomu není jinak, 99 % podniků jsou MSP. Je tedy důležité podporovat MSP, neboť právě MSP zvyšují ekonomický a sociální přínos, jsou citlivé na změny okolí, mají nízkou informovanost na zahraničních trzích, banky nechtějí poskytovat úvěry „rizikovým“ klientům a právě tyto podniky jsou nejvíce spjaty s regionem a tedy místní zaměstnaností. Navíc, každá firma byla na počátku malá (např. Microsoft). Podpora podnikání má však i své nevýhody. Existují nerovná postavení při výběrovém řízení, zvyšuje konkurenční nevýhoda kdy, jeden dotaci dostane, druhý ne a může také dojít k likvidaci jiného podniku. Nelogický taky je systém vyplácení dotací zpětně, kdy podnik dokázal sehnat peníze a dotaci dostane, až po splnění projektu, úvěry jsou proto efektivnější. Jakákoliv podpora podnikání tedy má vliv na růst pracovních pozic, přesto český systém rozděluje různé druhy podpory: 1. Přímá podpora podnikání (Záruky, Zvýhodněné úvěry, Dotace, Grant, Finanční příspěvek) a Nepřímá podpora podnikání (Zjednodušení administrativy pomocí Centrálních registračních míst, Poradenství, Klastry, Podnikatelské inkubátory, Průmyslové zóny),
53 Malý a střední podnik (MSP) je podnik, který zaměstnává < 250 zaměstnanců, má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období < 50 mil EUR, nebo jeho aktiva nepřesahují 43 mil. EUR, dle zákona č. 47/2002 Sb, o podpoře malého a středního podnikání
72 2. Podpory všeobecné, např. tzn. Programy podpory MSP a Program na podporu podnikového výzkumu a vývoje , kde navrhovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, 3. Programy národní spolufinancované ze Strukturálních fondů (OPPP – Operační program Průmysl a podnikání, resp. OPPI – Operační program Podnikání a inovace), Programy regionální (SROP – Společný regionální operační program) a Nadnárodní programy (6. resp. 7. Rámcový program EU). Na regionální úrovni lze tedy získat dotaci a realizovat grantová schémata ze Společného regionálního operačního programu. V rámci Zlínského kraje byly pro období 2004–2006 vyhlášeny tyto programy 54 : 1. Název programu : Grantové schéma podporující drobné podnikatele v ekonomicky slabých regionech Zlínského kraje Forma a výše podpory: Nenávratná dotace, max. 49 % celkových uznatelných nákladů, min. výše uznatelných nákladů projektu 500 000 Kč Uznatelné náklady: Investiční náklady projektu a neinvestiční náklady projektu (neinvestiční náklady max. do 10 % celk. uznatelných nákladů) Územní obvody pověřených obecních úřadů v okrese Kroměříž: Morkovice Slížany, Koryčany, Chropyně, Kroměříž, Hulín, Bystřice pod Hostýnem 2. Název programu : Grantové schéma podporující malé a střední podnikatele v ekonomicky slabých regionech Zlínského kraje Forma a výše podpory: Nenávratná dotace do 10 mil. Kč na jeden projekt, max. 49 % celkových uznatelných nákladů, min. výše uznatelných nákladů projektu 2 mil. Kč Uznatelné náklady: Investiční náklady projektu a neinvestiční náklady projektu (neinvestiční náklady max. do 10 % celk. uznatelných nákladů) Územní obvody pověřených obecních úřadů v okrese Kroměříž: Morkovice Slížany, Koryčany, Chropyně, Kroměříž, Hulín, Bystřice pod Hostýnem 54 Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí, dostupné na http://www.mpo.cz/
73 3. Název programu : RUČITEL – Program ručení za cenově zvýhodněné záruky pro malé a střední podnikatele Zlínského kraje Forma a výše podpory: Malí a střední podnikatelé splňující podmínky programu ZÁRUKA. Cenově zvýhodněné záruky až do výše 90 % jistiny úvěru Uznatelné náklady: Ručení k zárukám ČMZRB vztahujícím se k úvěrům na investiční náklady, podmínkou je tvorba nových nebo udržení stávajících pracovních míst Územní obvody pověřených obecních úřadů v okrese Kroměříž: Celé území Zlínského kraje V rámci programů na podporu MSP byly v období 2005–2006 vyhlášeny tyto programy: ZÁRUKA, TRH, PROGRES, PORADENSTVÍ, DESIGN, ALIANCE a PODPORA MSP, které se aktivně účastní na 6. Rámcového programu EU pro výzkum a vývoj. Navrhovatel je tedy MPO, a podpory pak poskytuje buď samotné ministerstvo, nebo Českomoravská záruční a rozvojová banka (dále jen ČMZRB) a v případě programu Design je to Design centrum ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje na rok 2007 tyto programy TRH, CERTIFIKACE, DESIGN, ALIANCE a VÝVOJ na podporu malého a středního podnikání Ministerstvo průmyslu a obchodu vytváří programy celorepublikové a regionální podpory v oblastech cestovního ruchu, lidských zdrojů, exportu, výzkumu, vývoje, inovací, rozvoje podnikání a infrastruktury. Operační program Průmysl a podnikání je hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu a významným nástrojem realizace „Koncepce rozvoje malého a středního podnikání“. V roce 2006 byly vyhlášeny v oblasti rozvoje podnikání např. tyto celostátní programy v rámci OPPP: jako dotace – PROSPERITA, REALITA, KLASTRY, ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA, ROZVOJ, MARKETING, ÚSPORY ENERGIE a OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE, jako dotace nebo úvěr – INOVACE a jako úvěr – START a KREDIT.
74 Za nejúspěšnější programy min. období v rámci OPPP lze označit dotační programy ROZVOJ, INOVACE a oba úvěrové programy. Úspěšnost realizace těchto a několika dalších programů OPPP se odráží v jejich pokračování v novém Operačním programu. Reálné využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v rámci OPPP prokázalo vysokou absorpční schopnost podniků připravit a realizovat životaschopné projekty splňující kritéria operačního programu, přesahující finanční možnosti OPPP. Celkem tedy bylo za období 2004–2006 přiznáno 2869 projektům dotace a úvěry. Česko však čerpá ve srovnání s ostatními státy málo. Z peněz, které Brusel uvolnil na léta 2004–2006, jsme zatím získali jen čtvrtinu. Dotace je přitom třeba dočerpat do roku 2008. Vyskytuje se také velký problém zamítnutí projektů, kdy např. právě v již zmíněných programech ROZVOJ a INOVACE bylo zamítnuto více než 2/3 projektů. Na mnohé zajímavé projekty se třeba vůbec nedostane. Odmítnutí zájemci se vůbec nedozvědí, v čem byl jejich projekt špatný a také se nemohou porovnat s těmi úspěšnými. Nemohou se poučit od úspěšných žadatelů a zároveň si nemohou ověřit, zda jiný projekt nebyl podpořen z jiných důvodů, než je jeho vyšší kvalita 55 . Ve Zlínském kraji byly nejvíce úspěšných projektů z OPPP v období 2004–2006 programy MARKETING a ROZVOJ a opět oba úvěrové programy START a KREDIT. Ovšem je nutné poznamenat, že např. u programu ROZVOJ bylo sice realizováno 21 projektů, což je v rámci ostatních programů hodně, ovšem navržených bylo 71. Znamená to tedy, že až 50 projektů bylo ať už z jakéhokoli důvodu zavrhnuto. Celkově tedy za minulé programovací období bylo schváleno ve Zlínském kraji 229 projektů. Nepsaná podmínka každého projektu je vytvoření nových pracovních míst. Díky dotacím a úvěrům tedy vzrostla zaměstnanost v okrese Kroměříž např. v společnostech ELKO ep, s.r.o., NWT Computer, s.r.o., D Plast a.s., Miroslav Belli s.r.o., aj.
55 Hruška, B., Peníze z Bruselu? Česko si zatím nepomohlo. Dostupné na http://www.aktualne.cz/
75 4.2.2 Případová studie ELKO EP Tato podkapitola se věnuje konkrétnímu případu realizace úspěšného projektu ve firmě okresu Kroměříž, právě programu ROZVOJ. Firma ELKO EP, sídlem v Holešově se zabývá výrobou elektrotechnických součástek. Motivy k realizaci projektu Firma ELKO EP je dynamicky se rozvíjející společnost, která působí na českém trhu již od roku 1993. Hlavním motivem pro účast v programu ROZVOJ byla snaha využít zdrojů financování z fondů EU pro vybudování nového výrobního zázemí společnosti. Potřeba prostor pro fungování firmy rostla úměrně s jejím zvyšováním a růstem. Právě účast v programu v letech 2004–2006 se stala jedním z mezníků v historii společnosti a pomohla společnosti vybudovat nový areál potřebný k dalšímu rozvoji společnosti. Průběh realizace Společnost realizovala projekt formou výstavby nového výrobního a administrativního centra. Projekt byl rozdělen do dvou hlavních etap. První byla zaměřena na vybudování výrobních prostor, druhá se zaměřila na nákup technologií. Všechnu administrativní agendu spojenou s přípravou, realizací a následnou kontrolou si firma zajistila sama, bez využití služeb externí poradenské agentury. Financování projektu Název projektu: Nový výrobní závod firmy ELKO EP, s.r.o. Program: Rozvoj Celkové náklady na projekt: 34 365 000 Kč Uznatelné náklady projektu: 20 039 000 Kč Celková výše dotace: 9 217 000 Kč Délka trvání projektu: 20 měsíců
76 Protože se jednalo o projekt velkého rozsahu, přibližně 50 % z celkových nákladů projektu bylo financováno pomocí dlouhodobých bankovních úvěrů, zbylou část tvořilo financování z vlastních zdrojů. Přínos projektu Hlavním přínosem realizace daného projektu bylo zvýšení výrobní kapacity tak, aby firma byla schopna uspokojovat poptávku po výrobcích. Zároveň bylo vytvořeno antistatické, bezprašné a klimatizované výrobní prostředí, které současně s novými technologiemi umožňuje zvýšení produktivity práce a kvality výrobků. Vybudováním nové haly se firma ELKO EP začala velmi rychle rozrůstat a velmi zvýšila zaměstnanost na Holešovsku, kdy v roce 2003 měla firma 77 zaměstnanců, v dalším roce hned o 30 více a nyní je tato „inovátorská“ společnost v oblasti elektronických součástek jednou z největších firem v Holešově. Na konci roku 2006 měla 150 zaměstnanců. 4.2.3 Cíle programového období 2007 – 2013 V období 2007–2013 se České republice nabízí až 26,69 mld. €, přibližně 752,70 mld. Kč, které může čerpat z fondů EU. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů. Operační program Podnikání a inovace (dále jen OPPI), který navazuje na OPPP je hlavním dokumentem MPO, na jehož základě je České republice poskytována finanční podpora podnikatelům, a to jak ze zdrojů státního rozpočtu, tak z prostředků Evropské unie. Konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj, zaměřeného na podporu rozvoje a strukturálních změn regionů, jejichž rozvoj zaostává a hospodářská a sociální přeměna čelí strukturálním obtížím.
Globálním cílem OPPI je zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace
77 výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií.
K dosažení globálního cíle budou finanční prostředky v rámci operačního programu koncentrovány na vymezené prioritní osy, charakterizující jednotlivé specifické cíle tak, aby se na hospodářském růstu České republiky v budoucnosti podílely všechny regiony a byly rovněž potlačeny tendence sociálního vyčleňování určitých skupin obyvatelstva.
Specifických cílů je dosahováno pomocí podpory určitých oblastí v rámci speciálně vytvořených programů podpory 56 . Prostřednictvím těchto programů se realizuje konkrétní podpora podnikatelských subjektů. Tuto realizaci zajišťuje kromě agentury CzechInvest také agentura CzechTrade, Česká energetická agentura a Českomoravská záruční a rozvojová banka.
56 více na http://www.mpo.cz/
78 ZÁVĚR
Předložená diplomová práce se věnovala vývoji a změnám na trhu práce, neboť práce v životě člověka zaujímá nezastupitelné postavení, kdy každý z nás hledá to nejvhodnější zaměstnání, s nejlepší mzdou a nejlepším uplatněním. Zaměření je na místní trh práce v okrese Kroměříž. V prvních letech po pádu komunistického režimu (v němž byla nulová nezaměstnanost) nebyli Češi zvyklí na to, být nezaměstnaní. Znamenalo to nejistotu, krok do neznáma, něco, z čeho měli lidé strach. Po čase se ale mnoho lidí „naučilo nezaměstnanosti“. Nezaměstnaný pobírá šest měsíců podporu ve výši 50 % poslední mzdy. Pokud potom krátce pracuje a znovu práci opustí, vznikne mu automaticky nárok na novou podporu. Když se přihlásí do rekvalifikačního programu, podpora se zvyšuje a prodlužuje. Přibývá lidí, kteří jsou oficiálně nezaměstnaní, pobírají podporu, a přitom si „neoficiálně“ přivydělávají. Na takové práci na černo vydělají zaměstnanec i zaměstnavatel, protože neplatí daně a pojištění 57 . Ovšem stát prodělává Cílem diplomové práce byla celková analýza změn, k nimž došlo v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti v letech 1990–2005 v okrese Kroměříž. Tento cíl byl doplněn o současnou situaci nejen v okrese Kroměříž a je ty možné z této práce vycházet pro budoucí analýzy. Předpoklad, že změny na tomto trhu se podobaly změnám na trhu práce probíhající v celé České republice, byl potvrzen. Analýza dokázala, že průběh na místním trhu kopíroval se zpožděním veškeré dění na celostátní úrovni. Důraz byl tedy kladen na zdůvodnění možných příčin těchto změn. Okres Kroměříž je součástí Zlínského kraje a oblasti Střední Moravy, žije zde asi 108 000 obyvatel v 79 obcích, z toho v 7 městech. Z hlediska zaměstnanosti je okres Kroměříž nyní průmyslovým regionem se zaměřením především za zpracovatelský průmysl.
57 Holman, R., 2004
79 Na počátku 90. let se začala projevovat vysoká přezaměstnanost a velké podniky hromadně propouštěly. Česká republika byla 7. největším výrobcem vojenské produkce na světě, po revoluci však ztratila zákazníky a zaměstnanců nebylo více potřeba, což ovlivnilo i sledovaný okres. Hromadné propouštění se nevyhnulo ani v okrese největší strojírenské společnosti MAGNETON a.s., Kroměříž, která jen v prvních 2 letech ztratila téměř 2000 zaměstnanců. Také nastalo malé privatizování, ovšem lidé neměli znalosti ani schopnosti v podnikání, a nebyl nikdo, kdo by prováděl rekvalifikace v takovémto oboru, tudíž nastal v roce 1991 velký nárůst nezaměstnanosti. Poprvé se také projevili rozdíly mezi regiony, a vyprofilovaly se nejhůře postižené okresy. Další velké propouštění postihlo nejen okres Kroměříž na konci 90. let. Okres se poprvé dostal za hranici 10 % míry nezaměstnanosti a tím i na první místo v kraji, velká poptávka byla po profesích montážní dělník, šička, prodavač a zedník. Tyto profese se ovšem nedařilo naplnit občany okresu Kroměříž, tak si zaměstnavatelé najímali cizince a Slováky. Poslední vlna propouštění z důvodu nadbytečnosti byla před rokem 2003 a vysoká míra nezaměstnanosti se držela až do poloviny roku 2005, kdy se začala v okrese Kroměříž projevovat pomoc ze strany Evropské unie, v podobě úvěrů a dotací jednotlivým firmám. Nejzávažnějším důsledkem růstu nezaměstnanosti v ČR je výrazné zvýšení počtu osob dlouhodobě nezaměstnaných, tzn. nezaměstnaných evidovaných na úřadě práce déle než 12 měsíců. V okrese Kroměříž se dlouhodobá nezaměstnanost začala projevovat v roce 2000 a nyní je více než 40 % nezaměstnaných v evidenci déle než jeden rok a asi 25 % déle než dva roky. Nejvíce v okrese Kroměříž jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiženi obyvatelé venkova, kteří se nechtějí za prací stěhovat, občané s nízkou kvalifikací, imigranti a občané předdůchodového věku. S dlouhodobou nezaměstnaností se bude okres potýkat určitě ještě dlouho. Jistou možností pro obce může být zaměstnávat tyto osoby více na veřejně prospěšné práce a využívat je na úklid města. Dále by zadavatel mohl zavést pro zájemce o veřejné zakázky nutnost zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané. Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiženi problémové skupiny, ovšem zaměstnávat např. osoby ZPS je pro některé firmy téměř nemožné.
80 Ve snižování míry nezaměstnanosti je také důležité se zaměřit nejen na celoplošné snižování, ale hlavně na snižování v regionech, tzn. v obcích s vysokým počtem nezaměstnaných. V okrese Kroměříž je potřeba zlepšit dopravní dostupnost v mikroregionech Koryčansko a Morkovicko, aby zde nejen občané mohli dojíždět do okolních měst (Kroměříž, Kyjov), ale také by se zde zvýšil počet podnikatelů a případných investorů. Právě tyto regiony se potýkají s největší nezaměstnaností (více než 14 %). Naopak mikroregion Holešovsko je dlouhodobě na nejlepší úrovni (míra nezaměstnanosti pod 8 %) a také je zde velká soustředěnost rozvoje nových firem. Holešovsko má také „v rukávu“ nově vyhlášenou průmyslovou zónu republikového významu, která stále hledá svého investora. Určitě by bylo nejvhodnější umístit zde podnik se strojírenským zaměřením, protože v blízkém okolí je (či bylo) hodně firem, které v posledních letech buď přešly do likvidace, nebo byly nuceny propouštět (MAGNETON a.s., ELMA THERM spol. s.r.o., Mopas a.s., ZPS a.s., Zlín), tudíž by nebyly nutné rekvalifikace. Zaměřit se na eliminaci nezaměstnaných je hlavním cílem Evropské strategie zaměstnanosti, tím i podpora podnikání. Nejcitlivější na změny na trhu práce jsou malé a střední podniky, které tvoří v okrese Kroměříž 99 % všech podniků. Vstupem ČR do Evropské unie se nám otevřela možnost čerpání dotací pro nejen tyto podniky. Jakákoliv podpora podnikání způsobuje růst pracovních míst. Evropská unie má za cíl podporovat hlavně mladé a vzdělané v podnikání a v rozvoji nových nápadů. Finance jsou České republice poskytovány prostřednictvím Strukturálních fondů EU, ty jsou dále rozdělovány pomocí programů vyhlášených jednotlivými ministerstvy. Programy jsou vyhlašovány na národní i regionální úrovni a zaměření je na snad všechny druhy podnikání. Kromě přímé podpory podnikání by bylo vhodné nezaměstnanost snižovat i změnou legislativy, např. snižovat sociální dávky, dále ochota firem zaměstnávat by se mohla zvednout snížením odvodů sociálního a zdravotního zabezpečením. Nyní raději firma „najme“ osoby pracující na živnostenský list, než aby byla nucena tyto poplatky hradit.
81 Také je zde problém informovanosti. Nezaměstnaný nemá přehled o všech dostupných volných místech a jeho informovanost je tedy nízká a chaotická. Úřady práce v jednotlivých okresech by mohly více komunikovat, nabízet práci i v jiných okresech v kraji, popř. jiného kraje než je Zlínský. Poslední věc je doporučení úřadům práce více spolupracovat se školami, v rámci oddělení střediska volby povolání, kdy by nabízely „nerozhodným“ žákům právě volbu školy se zaměřením na povolání v okrese žádoucím. Informace pro tuto práci v oblasti nezaměstnanosti byly zpravidla dostupné, jak úřady práce, tak Český statistický úřad ve Zlíně poskytl data potřebná pro zpracování bez větších problémů. Avšak data v oblasti zaměstnanosti od roku 2001 v podstatě neexistují, odhady zaměstnanců pro mezinárodní účely se nyní zpracovávají jen na nejnižších úrovních NUTS 3. Přestože jsou tato data praxí vyžadována, např. pro účely výše zmíněných škol, náklady jsou tak vysoké, že se to nevyplatí.
82 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Odborná literatura a články 1. HOLMAN, R. (2004): Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. s.159 171., 1. vydání. Praha. C. H. Beck. ISBN 80 7179 764 2
2. CHALUPA, P., IVANIČKA, K. (1992): Synergetický vztah sociálněekonomických a populačních procesů v ČSFR. s. 24 38. 1.vydání. Masarykova univerzita, Brno. ISBN 80 210 0537 8
3. PITNER, J. (2003) Změny ve struktuře zaměstnanosti v České republice a v zemích Evropské unie po roce 1989, Sociální politika 29 (3). s. 10 13 4. PITNER, J. (2003) Srovnání vývoje nezaměstnanosti v ČR a v zemích EU po roce 1989, Sociální politika 29 (2). s. 7 8
5. PLESNÍK, V., RICHTEROVÁ, B., QUISOVÁ, S. (2006): Problém dlouhodobé nezaměstnanosti. Praxe a východiska. s.17 18. Krnov. Reintegra. ISBN 80 239 7140 9 6. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. (1995): Ekonomie. 2.vydání. Praha: Svoboda, s.286 300. ISBN 80 205 04 95 X 7. SIROVÁTKA, T. (1995): Politika pracovního trhu. Brno. Masarykova univerzita v Brně., 171 s., ISBN 80 210 1246 3
8. SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P. (2003): Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno. Masarykova univerzita v Brně, ISBN 80 210 3048 8 9. SIROVÁTKA, T., ŘEZNÍČEK, I. (1995): Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. Brno. Masarykova univerzita v Brně., 117 s., ISBN 80 210 1246 3
10. ŠEFČÍK, V., (1999): Ekonomika obrany státu. Praha. Ministerstvo obrany České republiky
11. VITURKA, M. a kolektiv (2002): Vybrané aspekty kvality podnikatelského prostředí jako výchozího faktoru efektivnosti regionálních rozvojových projektů . s.72., Brno: Masarykova univerzita v Brně, ISBN 80 210 2813 0
83 12. WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M. (2004): Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno. Masarykova univerzita v Brně, ISBN 80 210 3565 X
13. ŽÍTEK, V., (2004): Regionální ekonomie a politika. s.49. 1.vydání. Masarykova univerzita v Brně. Brno. ISBN 80 210 3478 5 Publikace ČSÚ
14. Cizinci v České republice 2006, Praha.
15. Práce, sociální statistiky : Evidenční počty zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1. – 4. čtvrtletí (1994–2001)
16. Práce, sociální statistiky: Evidenční počty zaměstnanců a jejich mzdy v krajích a okresech ČR (1994 2001)
17. Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odvětví NH v ČSR za rok 1989 , 1990
18. Souborné informace: Okresy České republiky za rok 2004
19. Souborné informace: Obce v číslech 2003
20. Statistická ročenka Zlínského kraje 2006 , Krajská správa Zlín.
21. Statistické ročenky České republiky v archivu ÚP Brno (1990 2005)
22. Práce, sociální statistiky: Trh práce v České republice 1993 2004, VŠPS
23. Sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001 – za okres Kroměříž v archivu ČSÚ Zlín
CD ROM
Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Kroměříž (1997–2006), ÚP Kroměříž
Podpora podnikání (2005,2006) , Ministerstvo průmyslu a obchodu
Zákony Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti , Obchodní zákoník
84 Internetové zdroje www.kroměřížsko.cz www.czso.cz www.portal.mpsv.cz/sz www.mpo.cz/podpora podnikani/ www.czechinvest.org/zl projekty sf www.rrajm.cz/strukturalni fondy www.jvmrpic.cz www.rpic vic.cz www.aktualne.cz
85 SEZNAM ZKRATEK APZ Aktivní politika zaměstnanosti ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EAO Ekonomicky aktivní obyvatelstvo EHP Evropský hospodářský prostor ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie HDP Hrubý národní produkt ILO Mezinárodní organizace práce IT Informační technologie MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSP Malé a střední podniky NAPZ Národní akční plán zaměstnanosti NH Národní hospodářství OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností OPPI Operační program podnikání a inovace OPPP Operační program průmyslu a podnikání PPZ Pasivní politika zaměstnanosti RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci SROP Společný regionální operační program THP Technicko hospodářský pracovník ÚP Úřad práce VPM Volná pracovní místa VŠPS Výběrové šetření pracovních sil
86 SEZNAM TABULEK
Tab. č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v letech 1990 2006 ...... 25 Tab. č. 2: Evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách k 31. 12. 2001 ...... 34 Tab. č. 3: Vývoj mezd ve Zlínském kraji a ČR v letech 2000–2005 (v Kč) ...... 38 Tab. č. 4: Největší zaměstnavatelé v okrese Kroměříž k 31.12.2005 ...... 39 Tab. č. 5: Zaměstnanost cizinců a povolení k pobytu ve Zlínském kraji k 31. 12. 2005 .. 42 Tab. č. 6: Platná pracovní povolení pro cizince a národnostní struktura ...... 43 Tab. č. 7: Platná pracovní povolení pro cizince a jejich kvalifikace ...... 44 Tab. č. 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Kroměříž, Zlínském kraji a ČR ...... 47 Tab. č. 9: Vývoj základních ukazatelů za období 1992–1999 v okrese Kroměříž ...... 48 Tab. č. 10: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Kroměříž, Zlínském kraji a ČR ...... 50 Tab. č. 11: Přehled nástupu zaměstnanců dle důvodu ve firmě Magneton a.s. Kroměříž 51 Tab. č. 12: Přehled výstupu zaměstnanců dle důvodu ve firmě Magneton a.s. Kroměříž 53 Tab. č. 13: Ženy a uchazeči s nárokem na PvN v roce 2004 ...... 55 Tab. č. 14: Struktura nezaměstnanosti v letech 2004 2006 ...... 56 Tab. č. 15: Počet uchazečů hlavních problémových skupin v roce 1999 ...... 59 Tab. č. 16: Počet uchazečů hlavních problémových skupin v roce 2005 ...... 60 Tab. č. 17: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných ...... 62 Tab. č. 18: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel k 31. 12. 2006 ...... 64 Tab. č. 19: Umísťování uchazečů o zaměstnání pomocí nástrojů APZ ...... 69 Tab. č. 20: Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a její uplatnění ...... 70
SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1: Vývoj trhu práce v okrese Kroměříž 1990 2006 ...... 57 Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech ...... 65
87 SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1: Mapa okresu Kroměříž a jednotlivé obce ...... 89 Příloha 2: Mapa Zlínského kraje a správní obvody kraje ...... 90 Příloha 3: Míra nezaměstnanosti v České republice ...... 91 Příloha 4: Seřazení ukazatelů nezaměstnanosti dle okresů...... 92 Příloha 5: Struktura Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) ...... 94 Příloha 6: Klasifikace územních statistických jednotek (CZ NUTS) ...... 95 Příloha 7: Seznam mikroregionů a příslušných obcí ...... 96
88 Příloha 1: Mapa okresu Kroměříž a jednotlivé obce
Příloha 2: Mapa Zlínského kraje a správní obvody kraje
Příloha 3: Míra nezaměstnanosti v České republice 0 5 5 10 10 15 15 20 >20 KA Míra nezaměstnanosti (v %) FM OT VS NJ OP ZL UH PR BR KM OL HO JE VY SU k 31. prosinci 2006 PV BV BK BM BO UO SY RK NA ZN ZR CR TU TR Míra nezaměstnanosti v České republice PU HK JI HB SM JC JN KH PE NB LB KO JH MB BN CL PY TA ME AB DC PZ CB CK PI LT UL KL BE PB TP ST PT RA LN RO MO PJ PM CV KT PS KV DO TC SO CH
Příloha 4: Seřazení ukazatelů nezaměstnanosti dle okresů
S E T Ř Í D Ě N Í Ú Ř A D Ů P R Á C E k 31. prosinci 2006 míra meziměst. počet přírůst. nezam. nezam. uchazečů na 1 v % v % VPM 1 Most 19,5 Litoměřice 11,5 Karviná 34,2 2 Karviná 16,9 Jeseník 11,2 Bruntál 20,6 3 Teplice 15,7 Jindřichův Hrad. 10,4 Teplice 19,1 4 Jeseník 14,7 Pelhřimov 10,3 Most 18,7 5 Znojmo 13,6 Písek 10,2 Jeseník 17,7 6 Bruntál 13,4 Chrudim 10,2 Děčín 13,8 7 Hodonín 13,3 Znojmo 9,7 Hodonín 13,5 8 Ústí nad L. 13,3 Tachov 9,4 Opava 13,1 9 Ostrava měs. 13,3 Rychnov n.K. 8,9 Frýdek Místek 12,9 10 Děčín 12,9 Svitavy 8,5 Louny 11,9 11 Chomutov 12,3 Břeclav 8,3 Břeclav 11,8 12 Louny 12,1 Louny 7,9 Litoměřice 10,2 13 Sokolov 11,5 Cheb 7,7 Šumperk 10,2 14 Třebíč 11,1 Jihlava 7,7 Chomutov 9,8 15 Přerov 10,6 Příbram 7,2 Sokolov 9,7 16 Litoměřice 10,6 Třebíč 6,9 Ústí nad Lab. 9,1 17 Opava 10,4 Kolín 6,9 Vsetín 8,4 18 Frýdek Místek 10,4 Olomouc 6,8 Znojmo 8,4 19 Šumperk 10,4 Tábor 6,6 Přerov 8,0 20 Svitavy 10,3 Kutná Hora 6,5 Tachov 7,5 21 Vsetín 9,7 Náchod 6,5 Brno město 7,4 22 Břeclav 9,6 Vyškov 6,3 Třebíč 7,1 23 Kroměříž 9,5 Strakonice 5,9 Jindřichův Hrad. 7,0 24 Karlovy Vary 9,0 Hodonín 5,8 Jičín 7,0 25 Nový Jičín 8,8 Pardubice 5,7 Svitavy 6,8 26 Trutnov 8,6 Rakovník 5,7 Český Krumlov 6,8 27 Kutná Hora 8,4 Opava 5,7 Karlovy Vary 6,7 28 Český Krumlov 8,2 Přerov 5,7 Kutná Hora 6,5 29 Tachov 8,0 Jičín 5,4 Ostrava město 6,5 30 Nymburk 7,9 Blansko 5,4 Kroměříž 6,4 31 Brno město 7,9 Klatovy 5,4 Vyškov 5,6 32 Klatovy 7,7 Uherské Hrad. 5,3 Žďár nad Sáz. 5,5 33 Olomouc 7,6 Šumperk 5,2 Trutnov 5,5 34 Žďár nad Sáz. 7,5 Kroměříž 5,2 Semily 5,4 35 Liberec 7,4 Plzeň sever 5,2 Nový Jičín 5,1 36 Kladno 7,4 Hradec Králové 5,2 Olomouc 5,1 37 Česká Lípa 7,4 Žďár nad Sáz. 5,2 Česká Lípa 5,1 38 Cheb 7,2 Česká Lípa 4,8 Příbram 5,0 39 Chrudim 7,2 Plzeň jih 4,4 Cheb 5,0 40 Příbram 7,0 Ústí nad Orlicí 4,4 Mělník 4,9 41 Jičín 7,0 Prachatice 4,2 Jihlava 4,8 42 Semily 6,9 Rokycany 4,2 Jablonec n. N. 4,8
43 Písek 6,9 Český Krumlov 4,1 Nymburk 4,7 44 Vyškov 6,8 Havlíčkův Brod 4,1 Prostějov 4,7 45 Mělník 6,8 Nymburk 4,0 Rokycany 4,7 46 Blansko 6,7 Teplice 3,9 Kladno 4,6 47 Strakonice 6,6 Sokolov 3,8 Kolín 4,5 48 Uherské Hrad. 6,5 Bruntál 3,7 Liberec 4,3 49 Zlín 6,3 Benešov 3,6 Náchod 4,3 50 Ústí nad Orlicí 6,3 Frýdek Místek 3,5 Tábor 4,1 51 Prostějov 6,2 Nový Jičín 3,5 Havlíčkův Brod 4,1 52 Jihlava 6,1 Prostějov 3,4 Prachatice 4,0 53 Kolín 6,1 Zlín 3,0 Chrudim 3,9 54 Rakovník 6,1 Mělník 2,8 Klatovy 3,9 55 Náchod 6,1 Domažlice 2,5 Uherské Hrad. 3,8 56 Jindřichův Hrad. 6,0 Vsetín 2,4 Rychnov nad K. 3,7 57 Jablonec n. N. 5,9 Ústí nad L. 2,3 Zlín 3,6 58 Brno venkov 5,7 České Bud. 2,3 Rakovník 3,4 59 Havlíčkův Brod 5,6 Brno venkov 2,1 Blansko 3,4 60 Tábor 5,5 Karlovy Vary 2,0 Brno venkov 3,4 61 Rokycany 5,5 Jablonec n. N. 2,0 Domažlice 3,4 62 Hradec Králové 5,4 Liberec 1,9 Strakonice 3,2 63 Pardubice 5,2 Semily 1,8 Hradec Králové 3,2 64 Prachatice 5,2 Děčín 1,8 Písek 3,1 65 Domažlice 5,1 Trutnov 1,7 Plzeň sever 3,1 66 Plzeň sever 5,1 Mladá Boleslav 1,6 Plzeň jih 3,0 67 Plzeň město 4,9 Most 0,7 České Bud. 2,8 68 Rychnov n.K. 4,5 Kladno 0,6 Benešov 2,2 69 Beroun 4,3 Karviná 0,5 Pelhřimov 2,2 70 České Bud. 4,0 Chomutov 0,5 Ústí nad Orlicí 2,2 71 Plzeň jih 4,0 Beroun 0,4 Pardubice 1,5 72 Benešov 3,9 Brno město 0,3 Praha 1,3 73 Pelhřimov 3,7 Ostrava město 0,4 Plzeň město 1,3 74 Mladá Boleslav 3,1 Praha 0,6 Mladá Boleslav 1,2 75 Praha 2,7 Praha východ 0,7 Praha západ 1,2 76 Praha východ 2,1 Plzeň město 0,7 Beroun 1,2 77 Praha západ 2,1 Praha západ 3,0 Praha východ 0,9 Celkem ČR 7,7 Celkem ČR 3,7 Celkem ČR 4,8
Příloha 5: Struktura Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ)
Dle statistické ročenky vydané Českým statistickým úřadem v roce 2006. A Zemědělství, myslivost, lesnictví B Rybolov C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví G Obchod; opravy mot.vozidel a výr. pro osobní potřebu a převážně pro domácnost H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje J Finanční zprostředkování K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti L Veřejná správa, obrana; povinné sociální zabezpečení M Vzdělávání N Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby P Činnosti domácností Q Exteritoriální organizace a instituce
Příloha 6: Klasifikace územních statistických jednotek (CZ NUTS)
Klasifikace CZ NUTS popisuje územní uspořádání ČR v územních jednotkách, které vyhovují kritériím EU a vstoupila v platnost k 1. lednu 2000, kdy nahradila do té doby platný číselník krajů a okresů (ČKO). Územní uspořádání ČR pak respektuje vymezení NUTS takto: NUTS 1 – celé území České republiky, NUTS 2 – oblasti, regiony soudržnosti (8), NUTS 3 – kraje (14), NUTS 4 – okresy (77).
Příloha 7: Seznam mikroregionů a příslušných obcí
Bystřicko Bystřice pod Hostýnem je město 22 km severovýchodně od Kroměříže a má 8 901 obyvatel. Nad městem se tyčí Svatý Hostýn, nejvýznamnější mariánské poutní místo České republiky. důležité podniky : TON a.s. (nábytkářství), Jihomoravské dřevařské závody (dřevozpracování), KOVONAX Bystřice p. H. (strojírenství) příslušné obce : Bystřice pod Hostýnem, Chvalčova Lhota, Chvalčov, Rajnochovice, Podhradní Lhota, Komárno, Osíčko, Loukov, Libosváry, Vítonice, Mrlínek, Blazice, Sovadina, Rychlov, Bílavsko, Hlinsko p. Host., Chomýž, Brusné, Slavkov p. Host., Rusava. Holešovsko Holešov je město na západním okraji Hostýnských vrchů na hranici mezi Hanou a Valašskem, asi 15 km severovýchodně od Kroměříže a 19 km severně od Zlína. Má necelých 12 500 obyvatel. (1.10.2006 12 266) důležité podniky : TON a.s. (nábytkářství), MOPAS Holešov (strojírenství), Čokoládovny o.z. SFINX Všetuly, Střední policejní škola Ministerstva vnitra příslušné obce : Holešov, Všetuly, Žopy, Dobrotice, Jankovice, Tučapy, Bořenovice, Prusinovice, Pacetluky, Kostelec u Hol., Karlovice, Němčice, Roštění, Rymice, Količín, Třebětice, Ludslavice, Kurovice, Míškovice, Zahnašovice, Lechotice, Horní Lapač, Žeranovice, Martinice, Přílepy. Hulínsko Hulín je hlavní železniční uzel v okrese, město 6 km severovýchodně od Kroměříže. Má přibližně 7 600 obyvatel (7 531 k r.2005) důležité podniky: Pilana a.s. + skupina podniků (strojírenství), TOSHULIN (strojírenství), SANAS s.r.o. (stavebnictví) příslušné obce : Hulín, Chřásťany, Záhlinice, Pravčice.
Chropyňsko Chropyně čítá k 3. 7. 2006 celkem 5165 obyvatel důležité podniky : Technoplast a.s. (plastikářství), Chropyňská strojírna (strojírenství), ZD Žalkovice (zemědělství) příslušné obce : Chropyně, Plešovec, Zářičí, Kyselovice, Žalkovice, Břest Koryčansko Koryčany jsou malé město ležící v jihozápadním cípu okresu Kroměříž na úpatí Chřibů. Má necelé 3000 obyvatel. (2958 k 1.7.2006) důležité podniky : KORYNA nábytek, a.s. (výroba nábytku), FORM a.s. (strojírenství), ZD Koryčany (zemědělství) příslušné obce: Koryčany, Jestřabice, Blišice, Lískovec, Střílky, Zástřizly, Lísky, Chvalnou Kroměřížsko Kroměříž (německy Kremsier), přezdívaná Hanácké Athény, je okresní město ve Zlínském kraji. Leží na řece Moravě a má necelých 30 000 obyvatel 29 374 (2. 10. 2006). Katastrální výměra činí 50,98 km². PSČ je 767 01. důležité podniky : Magneton a.s. (strojírenství), Nemocnice Kroměříž, Psychiatrická léčebna Kroměříž (zdravotnictví), Stavební podnik a.s. (stavebnictví), Jednota, spotřební družstvo, Kroměříž (potravinářství), Manďák a.s. (stavebnictví) příslušné obce : Kroměříž, Bílany, Skaštice, Postoupky Miňůvky, Hradisko, Bezměrov, Zlobice, Bojanovice, Měrůtky, Lutopecny, Rataje, Popovice, Sobělice, Trávník, Kotojedy, Těšnovice, Jarohněvice, Šelešovice, Drahlov, Zlámanka, Velké Těšany, Lhotka, Lubná, Újezdsko, Kostelany, Zdounky, Cvrčovice, Milovice, Soběsuky, Skržice, Nětčice, Zborovice, Medlov, Troubky, Zdislavice, Těšánky, Divoky, Lebedov, Roštín, Cetechovice, Litenčice, Hoštice, Honětice, Strabenice, Kunkovice, Nítkovice, Kvasice, Bělov, Nová Dědina, Sulimov, Vrbka, Karolín, Bařice, Střížovice.
Morkovicko Morkovice Slížany jsou město ležící 18 km jihozápad od Kroměříže. Město má rozlohu 2 123 ha, 848 domů a 2874 obyvatel (3. 7. 2006). Morkovice Slížany vznikly spojením dvou samostatných obcí Morkovice a Slížany v roce 1960. důležité podniky : Hanhartmagneton s.r.o. (strojírenství), Morex s.r.o. (košíkářství), AGRODRUŽSTVO MORKOVICE, družstvo (zemědělství) příslušné obce : Morkovice, Slížany, Počenice, Tetětice, Dřínov, Uhřice, Prasklice, Pačlavice, Pornice, Lhota u Pačlavic