Základní Umělecké Školy Hanáckého Slovácka Jako Pokračovatelé Lidových Tradic
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERSITA FILOSOFICKÁ FAKULTA Ústav hudební vědy Hudební věda Základní umělecké školy Hanáckého Slovácka jako pokračovatelé lidových tradic Bakalářská práce Anna Ondrišíková Vedoucí práce: PhDr. Petr Kalina, Ph.D. Brno, 2014 1 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citované literatury, dalších informací a zdrojů a v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. ……………………………………… podpis 2 Obsah Úvod .................................................................................................................................. 4 1. Charakteristika regionu ............................................................................................. 5 1.1 Demografická situace ............................................................................................ 5 1.2 Lidové slavnosti .................................................................................................... 7 1.3 Hudební projevy .................................................................................................... 9 1.3.1 Hudební nástroje ............................................................................................. 9 1.3.2 Charakteristika hudebních projevů – tance ................................................... 11 1.3.3 Charakteristika hudebních projevů – písně ................................................... 14 2. Základní umělecké školy regionu ........................................................................... 16 2.1 ZUŠ Klobouky u Brna ......................................................................................... 16 2.1.1 Původ hudebního vzdělávání .................................................................... 16 2.1.2 Vznik samostatné instituce ........................................................................ 18 2.1.3 Dětské soubory lidové hudby ZUŠ ........................................................... 19 2.1.4 Aktuální situace na škole .......................................................................... 23 2.2 ZUŠ Velké Pavlovice .......................................................................................... 25 2.2.1 Původ hudebního vzdělávání .................................................................... 25 2.2.2 Vznik samostatné instituce ........................................................................ 26 2.2.3 Dětské soubory lidové hudby ZUŠ ........................................................... 26 2.2.4 Aktuální situace na škole .......................................................................... 30 2.3 ZUŠ Velké Bílovice ............................................................................................ 32 2.3.1 Původ hudebního vzdělávání .................................................................... 32 2.3.2 Vznik samostatné instituce ........................................................................ 33 2.3.3 Dětské soubory lidové hudby ZUŠ ........................................................... 33 2.3.4 Aktuální situace na škole .......................................................................... 37 Závěr .............................................................................................................................. 41 Resumé ........................................................................................................................... 42 Summary ........................................................................................................................ 43 Literatura ....................................................................................................................... 44 Přílohy ............................................................................................................................ 48 3 Úvod Z historického vývoje má základní umělecké školství v naší zemi dlouhou tradici. Zaměřuje se nejen na výchovu dítěte v samostatnou hudební, taneční či výtvarnou osobnost, ale také na formování mladého člověka po stránce estetické. Uvedené oblasti jsou hlavními prioritami základních uměleckých škol v České republice. Součástí uměleckého vzdělání je také výchova mladého člověka k úctě k lidovým tradicím a lidovým estetickým projevům, jako je např. tradice hodových slavností a s ním spojená tradice specifického tance Hanáckého Slovácka, zavádky. Díky různorodosti jednotlivých krajů se do náplně výuky promítá lidová hudba či tanec a lidové výtvarné projevy dle etnoregionů. To se odráţí nejen v konkrétní náplni, ale také v souborech či uskupeních (hudebních, tanečních apod.), které v drtivé většině působí při základních uměleckých školách. V bakalářské práci se zaměřujeme na soubory lidové hudby působící v základních uměleckých školách etnoregionu Hanácké Slovácko. Dané téma bylo zvoleno díky osobní zainteresovanosti v oblasti základního uměleckého školství a také úzkému vztahu k lidové hudbě výše uvedeného kraje. Bakalářská práce je rozčleněna do dvou kapitol. První obsahuje charakteristiku regionu (geografické vymezení regionu a konkrétní demografickou situaci dle různých kritérií, nástin lidových slavností a hudební projevy obsahující nejen hudební nástroje, ale také tance a písně). Druhá, stěţejní, kapitola se detailně zabývá jednotlivými základními školami regionu a soubory lidové hudby působícími pod hlavičkou základních uměleckých škol. Součástí bakalářské práce byla výzkumná analýza základních uměleckých škol a školních souborů lidové hudby zaměřující se na tři oblasti – z historického hlediska, analýza současného stavu a předpokládané vize do budoucna. Pro zpracování analýzy byly vyuţity metody strukturovaného rozhovoru, rozbor historických dokumentů škol i zpracování historických dat z městských kronik uloţených jak v městských archivech, tak v okresním archivu v Mikulově. Výsledky bakalářské práce reflektují výuku v duchu lidových tradic daného regionu (tance, písně, tradice). Oproti očekávání, konkrétní specifika výuky na základních uměleckých školách regionu ukazující na odlišnosti oproti jiným regionům České republiky vzhledem k podpoře folklórní hudby Hanáckého Slovácka, nebyla nalezena. 4 1. Charakteristika regionu 1.1 Demografická situace Pro rozčlenění území na etnografické oblasti se berou v úvahu různá kritéria. Jedním ze základních ukazatelů je jazyk, respektive nářečí, lidový kroj a lidové stavitelství. Pokud je hlavním diferenciačním znakem jazyk, hovoříme o nářečních skupinách. Nahlíţíme-li na etnografickou skupinu ze zeměpisného pohledu, mluvíme o etnografickém rajónu. Pokud posuzujeme jednotu obyvatelstva podle jevů lidové kultury, jedná se o etnokulturní skupinu. Morava a Slezsko jsou z hlediska etnografické diferenciace a rajonizace velmi členité. Je to důsledek vlivu jiných etnik, zejména Poláků a Slováků, ale také kolonizace území jinými národy a vojenských vpádů. Do pásma podél dolnorakouské hranice vstoupili v 16. století uprchlíci z Bavorska, Porýní, Rakouska, severní Itálie a dalších zemí. Obecně se nazývají novokřtěnci, regionálně, na moravsko-slovensko-rakouském pomezí, Habáni. Od 2. poloviny 18. století nacházíme na Slovácku stopy francouzských osadníků. Lidová kultura jiţní Moravy je úzce spojena s charvátskou menšinou. K největší koncentraci charvátského osídlení došlo na pomezí Moravy a Slovenska, přesněji v oblasti kolem Břeclavi. Tyto vlivy formovaly etnografickou mapu Moravy. Moravské Horácko je lokalizováno v oblasti Českomoravské vrchoviny. Od počátku 20. století se v národopisné literatuře objevuje termín Brněnsko, coţ je pojmenování oblasti mezi Horáckem, Hanou a Slováckem. K nejstarším a nejvýraznějším etnografickým oblastem patří Haná. Lze předpokládat, ţe byla od dob středověku historickým a kulturním centrem Moravy. Velkou část jihovýchodní Moravy tvoří Moravské Slovensko nebo Slovácko. Nejjiţnější část oblasti, o níţ jsou zmínky jiţ od počátku 18. století, označujeme Podluţí. Oblast kolem městečka Velká nad Veličkou se nazývá Horňácko, na východ od Uherského Brodu se setkáme s Kopanicemi. Jednou z nejvýraznějších etnografických oblastí je Moravské Valašsko nebo Valašsko.1 Hanácké Slovácko se nachází v jihozápadní části folklórní oblasti Slovácka. Svůj přídomek dostalo dle určitých znaků, do kterých řadíme např. nářečí a kroj, které pronikly z Hané během kolonizačních přesunů obyvatelstva po třicetileté válce. Národopisec Josef Klvaňa na sklonku 19. století jako první pouţil označení regionu 1Jeřábek, Richard: Etnografická diferenciace, In: Slovník české hudební kultury, Fukač Jiří, Vyslouţil Jiří, Macek Petr (edd.), Praha, Editio Supraphon, 1997, s. 193. 5 Hanácké Slovácko a podle lidového kroje rozdělil oblast na severní a jiţní. V těchto oblastech se liší i nářečí. V jiţní části oblasti se hovoří slováckým dialektem, v severní části se projevuje silné ovlivnění nářečím hanáckým. Výsledky výzkumu Josefa Klvani se nalézají v rozsáhlé monografii Moravské Slovensko z roku 1922.2 Zdenka Jelínková lokalizuje oblast takto: „Oblast hanácko-slovácká sousedí na severu s Brněnskem a Slavkovskem, na jihu s Podluţím a Hodonínskem, na severovýchodě pak s Kyjovskem […]. Hranici oblasti pak tvoří směrem západním trať Brno – Břeclav a silniční trať (v úseku Velké Němčice – Šakvice – Starovičky – Rakvice – Podivín). Od Podivína pak vede hranice na Velké Bílovice, Moravský Ţiţkov, Nový Podvorov, Čejkovice. Odtud na Krumvíř a ke Kloboukům. Směrem východním v oblasti Ţdánska tvoří jiţní část hranice obce Nenkovice, Stavěšice,