MASARYKOVA UNIVERSITA FILOSOFICKÁ FAKULTA Ústav hudební vědy Hudební věda Základní umělecké školy Hanáckého Slovácka jako pokračovatelé lidových tradic Bakalářská práce Anna Ondrišíková Vedoucí práce: PhDr. Petr Kalina, Ph.D. Brno, 2014 1 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citované literatury, dalších informací a zdrojů a v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. ……………………………………… podpis 2 Obsah Úvod .................................................................................................................................. 4 1. Charakteristika regionu ............................................................................................. 5 1.1 Demografická situace ............................................................................................ 5 1.2 Lidové slavnosti .................................................................................................... 7 1.3 Hudební projevy .................................................................................................... 9 1.3.1 Hudební nástroje ............................................................................................. 9 1.3.2 Charakteristika hudebních projevů – tance ................................................... 11 1.3.3 Charakteristika hudebních projevů – písně ................................................... 14 2. Základní umělecké školy regionu ........................................................................... 16 2.1 ZUŠ Klobouky u Brna ......................................................................................... 16 2.1.1 Původ hudebního vzdělávání .................................................................... 16 2.1.2 Vznik samostatné instituce ........................................................................ 18 2.1.3 Dětské soubory lidové hudby ZUŠ ........................................................... 19 2.1.4 Aktuální situace na škole .......................................................................... 23 2.2 ZUŠ Velké Pavlovice .......................................................................................... 25 2.2.1 Původ hudebního vzdělávání .................................................................... 25 2.2.2 Vznik samostatné instituce ........................................................................ 26 2.2.3 Dětské soubory lidové hudby ZUŠ ........................................................... 26 2.2.4 Aktuální situace na škole .......................................................................... 30 2.3 ZUŠ Velké Bílovice ............................................................................................ 32 2.3.1 Původ hudebního vzdělávání .................................................................... 32 2.3.2 Vznik samostatné instituce ........................................................................ 33 2.3.3 Dětské soubory lidové hudby ZUŠ ........................................................... 33 2.3.4 Aktuální situace na škole .......................................................................... 37 Závěr .............................................................................................................................. 41 Resumé ........................................................................................................................... 42 Summary ........................................................................................................................ 43 Literatura ....................................................................................................................... 44 Přílohy ............................................................................................................................ 48 3 Úvod Z historického vývoje má základní umělecké školství v naší zemi dlouhou tradici. Zaměřuje se nejen na výchovu dítěte v samostatnou hudební, taneční či výtvarnou osobnost, ale také na formování mladého člověka po stránce estetické. Uvedené oblasti jsou hlavními prioritami základních uměleckých škol v České republice. Součástí uměleckého vzdělání je také výchova mladého člověka k úctě k lidovým tradicím a lidovým estetickým projevům, jako je např. tradice hodových slavností a s ním spojená tradice specifického tance Hanáckého Slovácka, zavádky. Díky různorodosti jednotlivých krajů se do náplně výuky promítá lidová hudba či tanec a lidové výtvarné projevy dle etnoregionů. To se odráţí nejen v konkrétní náplni, ale také v souborech či uskupeních (hudebních, tanečních apod.), které v drtivé většině působí při základních uměleckých školách. V bakalářské práci se zaměřujeme na soubory lidové hudby působící v základních uměleckých školách etnoregionu Hanácké Slovácko. Dané téma bylo zvoleno díky osobní zainteresovanosti v oblasti základního uměleckého školství a také úzkému vztahu k lidové hudbě výše uvedeného kraje. Bakalářská práce je rozčleněna do dvou kapitol. První obsahuje charakteristiku regionu (geografické vymezení regionu a konkrétní demografickou situaci dle různých kritérií, nástin lidových slavností a hudební projevy obsahující nejen hudební nástroje, ale také tance a písně). Druhá, stěţejní, kapitola se detailně zabývá jednotlivými základními školami regionu a soubory lidové hudby působícími pod hlavičkou základních uměleckých škol. Součástí bakalářské práce byla výzkumná analýza základních uměleckých škol a školních souborů lidové hudby zaměřující se na tři oblasti – z historického hlediska, analýza současného stavu a předpokládané vize do budoucna. Pro zpracování analýzy byly vyuţity metody strukturovaného rozhovoru, rozbor historických dokumentů škol i zpracování historických dat z městských kronik uloţených jak v městských archivech, tak v okresním archivu v Mikulově. Výsledky bakalářské práce reflektují výuku v duchu lidových tradic daného regionu (tance, písně, tradice). Oproti očekávání, konkrétní specifika výuky na základních uměleckých školách regionu ukazující na odlišnosti oproti jiným regionům České republiky vzhledem k podpoře folklórní hudby Hanáckého Slovácka, nebyla nalezena. 4 1. Charakteristika regionu 1.1 Demografická situace Pro rozčlenění území na etnografické oblasti se berou v úvahu různá kritéria. Jedním ze základních ukazatelů je jazyk, respektive nářečí, lidový kroj a lidové stavitelství. Pokud je hlavním diferenciačním znakem jazyk, hovoříme o nářečních skupinách. Nahlíţíme-li na etnografickou skupinu ze zeměpisného pohledu, mluvíme o etnografickém rajónu. Pokud posuzujeme jednotu obyvatelstva podle jevů lidové kultury, jedná se o etnokulturní skupinu. Morava a Slezsko jsou z hlediska etnografické diferenciace a rajonizace velmi členité. Je to důsledek vlivu jiných etnik, zejména Poláků a Slováků, ale také kolonizace území jinými národy a vojenských vpádů. Do pásma podél dolnorakouské hranice vstoupili v 16. století uprchlíci z Bavorska, Porýní, Rakouska, severní Itálie a dalších zemí. Obecně se nazývají novokřtěnci, regionálně, na moravsko-slovensko-rakouském pomezí, Habáni. Od 2. poloviny 18. století nacházíme na Slovácku stopy francouzských osadníků. Lidová kultura jiţní Moravy je úzce spojena s charvátskou menšinou. K největší koncentraci charvátského osídlení došlo na pomezí Moravy a Slovenska, přesněji v oblasti kolem Břeclavi. Tyto vlivy formovaly etnografickou mapu Moravy. Moravské Horácko je lokalizováno v oblasti Českomoravské vrchoviny. Od počátku 20. století se v národopisné literatuře objevuje termín Brněnsko, coţ je pojmenování oblasti mezi Horáckem, Hanou a Slováckem. K nejstarším a nejvýraznějším etnografickým oblastem patří Haná. Lze předpokládat, ţe byla od dob středověku historickým a kulturním centrem Moravy. Velkou část jihovýchodní Moravy tvoří Moravské Slovensko nebo Slovácko. Nejjiţnější část oblasti, o níţ jsou zmínky jiţ od počátku 18. století, označujeme Podluţí. Oblast kolem městečka Velká nad Veličkou se nazývá Horňácko, na východ od Uherského Brodu se setkáme s Kopanicemi. Jednou z nejvýraznějších etnografických oblastí je Moravské Valašsko nebo Valašsko.1 Hanácké Slovácko se nachází v jihozápadní části folklórní oblasti Slovácka. Svůj přídomek dostalo dle určitých znaků, do kterých řadíme např. nářečí a kroj, které pronikly z Hané během kolonizačních přesunů obyvatelstva po třicetileté válce. Národopisec Josef Klvaňa na sklonku 19. století jako první pouţil označení regionu 1Jeřábek, Richard: Etnografická diferenciace, In: Slovník české hudební kultury, Fukač Jiří, Vyslouţil Jiří, Macek Petr (edd.), Praha, Editio Supraphon, 1997, s. 193. 5 Hanácké Slovácko a podle lidového kroje rozdělil oblast na severní a jiţní. V těchto oblastech se liší i nářečí. V jiţní části oblasti se hovoří slováckým dialektem, v severní části se projevuje silné ovlivnění nářečím hanáckým. Výsledky výzkumu Josefa Klvani se nalézají v rozsáhlé monografii Moravské Slovensko z roku 1922.2 Zdenka Jelínková lokalizuje oblast takto: „Oblast hanácko-slovácká sousedí na severu s Brněnskem a Slavkovskem, na jihu s Podluţím a Hodonínskem, na severovýchodě pak s Kyjovskem […]. Hranici oblasti pak tvoří směrem západním trať Brno – Břeclav a silniční trať (v úseku Velké Němčice – Šakvice – Starovičky – Rakvice – Podivín). Od Podivína pak vede hranice na Velké Bílovice, Moravský Ţiţkov, Nový Podvorov, Čejkovice. Odtud na Krumvíř a ke Kloboukům. Směrem východním v oblasti Ţdánska tvoří jiţní část hranice obce Nenkovice, Stavěšice,