MASARYKOVA UNIVERZITA
Pedagogická fakulta
katedra historie
Příspěvek k biografii Artura Londona
Diplomová práce
Vedoucí: Prof. PhDr. Jaroslav Vaculík, CSc. Autor: Bc. Martina Sedláčková
Brno 2016
Bibliografický záznam
SEDLÁČKOVÁ, Martina: Příspěvek k biografii Artura Londona. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, katedra historie, 2016. Vedoucí diplomové práce Jaroslav Vaculík.
Anotace
Diplomová práce Příspěvek k biografii Artura Londona přibližuje osudy tohoto komunistického funkcionáře. Předkládaná práce má za cíl zaměřit se na první etapy jeho života, ve kterých se formoval jeho charakter a následně jeho životní kariéra.
Annotation
This master thesis Contribution to Artur London´s biography covers the destinations of this communist official. This thesis focuses on the first stages of his professional career that shaped him later on.
Klíčová slova
Komunismus, interbrigády, Španělsko, španělská občanská válka, KSČ, Moskva, PCE, Ostrava
Keywords
Communism, International Brigades, Spain, Spanish civil war, Communist Party of Czechoslovakia, Moscow, Communist Party of Spain, Ostrava
Čestné prohlášení
„Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Souhlasím, aby má práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.“
Ve Vyškově dne ………………. …………………………….
Poděkování
Mé poděkování patří především vedoucímu a hlavnímu konzultantovi předkládané diplomové práce panu profesorovi Jaroslavu Vaculíkovi. Poděkovat bych také chtěla panu Jiřímu Rajlichovi a Tomáši Baletkovi za jejich cenné rady a pomoc při sbírání materiálů. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem, kteří mě při psaní této práce podpořili.
Obsah
ÚVOD ...... 6
1. CÍLE PRÁCE ...... 10
2. POČÁTKY MLADÉHO KOMUNISTY ...... 11
2. 1. Rodina Artura Londona ...... 11
2. 2. Prožitá léta v Ostravě...... 16
2. 3. Londonovo trestní stíhání ...... 20
3. POBYT V SSSR ...... 31
3. 1. Odchod do Sovětského svazu ...... 31
3. 2. Lise London ...... 32
4. POBYT VE ŠPANĚLSKU ...... 37
4. 1. Španělská občanská válka ...... 37
4. 2. Úloha Londona ve španělské občanské válce ...... 42
4. 3. Odchod z Pyrenejského poloostrova ...... 51
5. LONDONOVI DALŠÍ OSUDY ...... 54
ZÁVĚR ...... 60
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ...... 64
PŘÍLOHY ...... 68
ÚVOD
Pro svoji diplomovou práci jsem si chtěla zvolit téma, které by nebylo pouze regionálního charakteru, ale aby to bylo téma, u něhož bych mohla využívat i cizojazyčnou literaturu a zahraniční zdroje. Již několik let se zajímám o historii Španělska, zejména pak o období španělské občanské války. Rozhodla jsem se proto napsat diplomovou práci o interbrigadistovi, a českém rodákovi, Arturovi Londonovi. Přestože sám Artur London napsal o svém životě knihu, toto téma nebylo nikdy komplexně zpracováno. Vzhledem k tomu, že je to téma velmi obšírné, rozhodla jsem se dát důraz zejména na část od doby jeho narození, do roku 1939, kdy skončila španělská občanská válka. Londonovy knihy mi posloužily pro představu o celém jeho životě, ačkoliv ta stěžejní není brána jako odborná publikace. Prvním dílem je kniha pojmenovaná Doznání, kde Artur London popisuje celý vyšetřovací proces předtím, než ho odsoudili v procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. V knize popisuje nekonečné hodiny výslechů, jeho putování po věznicích, naučené výpovědi, soud a jeho propuštění. Mezi tím vším se ve vzpomínkách vrací ke svému mládí a životu mimo svoji domovinu. Na základě této knihy byl v roce 1970 natočen italsko-francouzský film L'Aveu neboli Doznání.1Tento film nedosáhl velké popularity mezi levicovými kruhy východní Evropy. Byl považován za antistalinovský a antisocialistický.2 Druhá Londonova kniha, kterou vydal v roce 1963, se jmenuje Španělsko, Španělsko. Popisuje v ní španělskou občanskou válku rok po roku včetně okolností, za kterých k válce došlo. Kniha Španělsko, Španělsko, ačkoliv jsem zprvu myslela, že bude popisovat vlastní příběh, byla pojata jako obecný přehled občanské války. To, že byl Artur London společně se svojí ženou významnou osobností, můžeme pozorovat i v zahraničním tisku, který Londona opakovaně zmiňuje. Tak například v roce 1978 vyšel článek ve španělském deníku El País3 o Londonově další knize Se levantaron antes del alba. Tuto knihu prezentoval London v Madridu. Tentýž rok informoval výše zmíněný deník El País o 10. výročí invaze sovětských vojsk
1 Ve dvouhodinovém filmu od francouzského režiséra Costa Gavras si zahráli hlavní roli Yves Montand s manželkou Simone Signoretovou. 2 El País: Eterno acusado [online]. Madrid, 1986 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z:
4 El País: Opiniones de ortodoxos y disidentes comunistas [online]. Madrid, 1977 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z:
7Nefrologie je odvětví medicíny zabývající se diagnózou a léčbou ledvin. Viz ANDREAS, Petr. Novinky.cz: Nefrolog Gérard Michel London, syn Artura Londona: Pokládat otce za zrádce – to ne [online]. 2014 [cit. 2016-03-07]. Dostupné z:
- 9 - 1. CÍLE PRÁCE
Cílem předkládané diplomové práce je přiblížení životních mezníků Artura Londona do konce španělské občanské války a faktorů, které měly vliv na formování jeho osobnosti. Tato práce popisuje rodinnou situaci, dětství, činnost v komunistických organizacích a úlohu, kterou zastával ve španělské občanské válce. Zároveň je první odbornou publikací životopisného charakteru, která kompletuje téměř celý životní příběh Artura Londona.
V této diplomové práci je použito hned několik metod historického výzkumu. Těmi nejstěžejnějšími jsou metoda induktivní a deduktivní. Pomocí induktivní metody se zobecňuje na základě konkrétních faktů. Tato metoda je využita zejména v kapitolách pojednávajících o rodinném zázemí a dětství Artura Londona. Deduktivní metoda, pomocí níž se stanovují premisy na základě předchozího výzkumu, je nejvíce využita v kapitole o činnosti ve Španělsku. V kapitole pojednávající o španělské občanské válce je zastoupena i přímá metoda, jež popisuje minulost na základě studia pramenů. K časovému pojetí práce je použit jak diachronní, tak synchronní přístup. Dle diachronního přístupu je pojata celá diplomová práce, která prostřednictvím progresivní metody sleduje události v jejich časovém sledu. Synchronní přístup za pomoci metody strukturní analýzy sleduje stav na mnoha místech v téže době. Tohoto přístupu bylo využito při objasňování různých jevů především v kapitole o občanské válce, kde byla vysvětlena situace jiných zemí k pochopení situace ve Španělsku.
- 10 - 2. POČÁTKY MLADÉHO KOMUNISTY
Pro studium formování Londonova charakteru je důležitým zdrojem jeho rodina, zejména jeho otec Emil London, jež svého syna nepochybně ovlivnil.
2. 1. Rodina Artura Londona Artur London se narodil do rodiny čalouníka9 Emila Londona narozeného dne 14. listopadu 1878 v Mostu a jeho manželky Berty (rozené Lippeové), narozené 16. února 1822 v Púchově, v Trenčíně.10 Emil London byl synem Aryeha Leiba Londona (1850-1915) a Žofie London. Díky Arturovu otci můžeme dohledat židovský původ, což se následně v nemalé míře podepsalo na jeho budoucím osudu a na osudu celé jeho rodiny. O životě Emila Londona bohužel neexistují téměř žádné záznamy, můžeme tedy vycházet pouze ze vzpomínek jeho syna Artura, který se ve své knize Doznání vrací ke vzpomínkám z dětství. Emil London a Berta Lippeová se vzali v roce 1906 a dle formuláře pro sčítání lidu11 z roku 1910 a roku 1921 byla jejich prvorozená dcera Florenze narozena rok po svatbě, 16. září 1907 v New Yorku.12 O tom, jakým způsobem se Emil London dostal do Spojených států amerických, vzpomíná jeho syn Artur ve své knize Doznání. „Na počátku století odplul do Ameriky, kde se potkal se svými staršími bratry. Udržoval tam přátelské styky s anarchistickými dělníky, i když se stal aktivním členem socialistických skupin. Amerika ho očarovala. V New Yorku se seznámil s mou matkou, která přišla do USA se svou sestrou z nějakého zapadlého slovenského kraje. Ve dne byla pokojskou v jednom hotelu a večer pracovala v kuchyni velké restaurace. Tady ji otec potkal po stávce u Forda, kde pracoval jako čalouník a sedlář. Přijal tu místo jako umývač nádobí, než najde znovu práci ve svém oboru. Brali se v New Yorku a brzy poté se narodila moje sestra Flora.“13 Manželé se se svým prvním dítětem vrátili později zpět do vlasti. S největší pravděpodobností do Púchova, kde se jim 23. července 1909 narodil první syn Jan.
9 Čalounictví je tradiční řemeslo, které bylo hojně využívané v minulosti. Zahrnovalo hlavně opravy veškerého čalouněného zboží, od sedacích souprav, křesel, stěn, dveří i s tepelnou a protihlukovou izolací, matrací atd., jakožto i restaurování uměleckořemeslných předmětů a starožitností. 10 Archiv města Ostravy (dále jen AMO), domovská matrika Moravská Ostrava, sign. 479 – XVII. 11 AMO, fond Okresní úřad Moravská Ostrava (dále jen OÚMO), sčítací operáty z roku 1910, kart. č. 152. 12 V domovské kartotéce je chybně uveden měsíc narození jako leden, na arších ze sčítání lidu je správný měsíc září. 13 LONDON, Artur. Doznání. 2. vyd. Paříž: Gallimard, 1968, s. 211. - 11 - Jan pokračoval v řemeslu svého otce a stal se čalouníkem v matčině rodném městě, Trenčíně. Po narození druhého dítěte se celá rodina v roce 1910 přestěhovala do Moravské Ostravy, kde se 1. listopadu 1911 rozrostla o dalšího syna, jemuž dali jméno Oskar.14 Dle domovské kartotéky zemřel Oskar, jako vysokoškolák, již v roce 1934. O čtyři roky později, 1. února 1915, se Londonovým narodil další syn Artur a 26. listopadu 1916 spatřila světlo světa jejich další dcera Julie, která se později provdala a stala se ženou v domácnosti, stejně jako její matka. Od roku 1910 bydleli Londonovi v části Moravské Ostravy zvané Přívoz.15 Jejich domovem se stal byt č. 2 v přízemí domu č. 446 na ulici Nádražní. V této budově bydleli s dalšími osmi rodinami. Byt pronajali bez vybavení a celkem se skládal ze čtyř místností – ze dvou světnic, komory a kuchyně. Jedna světnice a komora byla také využívána k provozování otcova řemesla. V této době obývalo byt celkem pět rodinných příslušníků Londonových. Otec, matka, prvorozená dcera Florenze, syn Jan a Berthold Lippe.16 Vzhledem k tomu, že se rodina stále rozrůstala, rozhodli se později Londonovi přestěhovat do dalšího pronajatého bytu na stejné ulici. Dům s číslem popisným 53217 vlastnila paní Barbora Messerová a Londonovým dala do pronájmu byt č. 3. Do tohoto bytu se již narodil syn Artur.18 Dle sčítání lidu v roce 1921 obývalo jejich byt celkem 9 osob – Emil London, jeho manželka, všechny jejich děti a navíc Bedřich Justin a London Kubiš.19 Emil London byl původní profesí obchodní příručí20, ale rozhodl se založit čalounickou živnost. Se svojí prací čalounického mistra začal již v roce 1910.21 Během výkonu této činnosti na něho bylo podáno trestní oznámení, a to konkrétně 13. února
14 AMO, fond OÚMO, sčítací operáty z roku 1910, kart. č. 152. 15 Přívoz je dřívější město, které se dnes nachází na území Ostravy a v dnešní době je součástí městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V roce 1992 bylo historické jádro Přívozu prohlášeno za městskou památkovou zónu. 16AMO, fond OÚMO, sčítací operáty z roku 1910, kart. č. 152. 17 V některých materiálech uváděno jako číslo 44, číslo orientační. 18 Viz příloha č. 5. 19 AMO, fond OÚMO, sčítací operáty z roku 1921, kart. č. 155. 20 Jinak také nazýván jako obchodní pomocník, je zastaralé označení pro zaměstnance, který vypomáhal majiteli obchodu. Na toto povolání se dotyčný připravoval vyučením v tomto oboru. Mohlo se jednat o prodejce v odborném závodě, zejména pak v drogérii či obchodu s látkami a podobně, ale i hokynářském krámě. V dnešní době bychom mohli říct, že je tato profese totožná s prací konzultanta prodeje. Koncem 19. století trvalo vyučení na obchodního příručího tři až čtyři roky, během nichž učeň pracoval v obchodě bezplatně. Roční plat obchodního příručího činil 80 až 180 zlatých ročně. V českých zemích bylo celkem asi 30 tisíc obchodních příručích, z nichž někteří nepracovali přímo v obchodě, ale v kanceláři (při vedení účetnictví v případě větších obchodů apod.). 21 Viz příloha č. 6. - 12 - roku 1931, kdy bylo zjištěno, že živnostenskou činnost provozuje bez živnostenského oprávnění, a tím tedy porušuje paragraf 132 živnostenského řádu.22 Díky obvinění můžeme zmapovat, v jaké finanční situaci rodina Londonova byla. Výše zmíněné obvinění bylo Emilovi Londonovi oznámeno dopisem z 18. února, kde mu byla vyměřena peněžní pokuta ve prospěch státní pokladny ve výši 200 Kč, popřípadě odbytí trestu ve vězení po dobu 20 dnů. Rozsudek pro obviněného zněl následovně „Nálezem dne 13. února 1931, číslo 40.586/V-12/31, uložil Vám okresní úřad v Mor. Ostravě podle ustanovení §132 lit. a) živnostenského řádu peněžitou pokutu v částce 200 Kč v případě nedobytnosti vězení 20 dnů pro přestupek § 14 živnostenského řádu, spáchaný tím, že jste provozoval živnost čalounickou v Moravské Ostravě – Přívoz, Nádražní číslo 25, ačkoliv jmenovaná živnost byla odhlášena 26. ledna 1915 advokátem Dr. Wittem jako správcem Vaší konkursní podstaty".23K tomuto rozsudku se mohl obviněný do 14 dnů odvolat, čehož Emil London využil. Jako svoji obhajobu uvedl. „Provozoval jsem od roku 1910 živnost čalounickou na základě živnostenského listu bývalého okresního hejtmanství v Mor. Ostravě ze dne 4. X. 1910, číslo 3267/10. V roce 1915 upadl jsem do konkursu o správu konkursní podstaty. Dr. Witt moji živnost odhlásil. Myslil jsem, že ohlásil tuto živnost pouze jako odpočívající. Koncem roku 1918 začal jsem živnost znovu provozovat, nevěda o tom, že nemám živnostenského listu. Nyní živnost u okresního úřadu znovu do 8 dnů ohlásím.“24 Emil London napsal odvolání i k zemskému úřadu v Brně ještě týž den, kdy se o obvinění dozvěděl. Ve svém odvolání zemskému úřadu prosil o prominutí pokuty. „Bylo to jen neopomenutí zprávu podat okresnímu úřadu."25 Odvolával se tehdy i na špatné hospodářské poměry a na to, že musí živit svoji velkou, sedmičlennou, rodinu. Výsledkem Londonova dopisu bylo zahájení přezkoumání majetkových, výdělkových a rodinných poměrů, dále také jeho mravní a státoobčanské zachovalosti, což bylo uloženo městské radě v Moravské Ostravě dne 20. února 1931.26
Díky zprávě poslané městskou radou okresnímu úřadu máme k dispozici informace o finanční stránce rodiny. Emil London vydělával měsíčně 1 000 Kč.27 Tato
22 AMO, fond OÚMO 1855-1941, karton 130, V/12 – Emil London. 23 Tamtéž. 24 Tamtéž. 25 AMO, fond OÚMO 1855-1941,karton 130, V/12 – Emil London. 26 Tamtéž. - 13 - suma byla na tehdejší dobu poměrně vysoká. Minimální mzda v roce 1930 činila 250 Kč za měsíc, plat rolníků se pohyboval okolo 550 Kč měsíčně.28 Jedinou další výdělečně činnou osobou v rodině se stala prvorozená dcera Flóra, která byla zaměstnána u firmy RIX v Moravské Ostravě a jejíž měsíční plat činil 600 Kč. Syn Jan otci pouze vypomáhal v dílně a ostatní děti doposud navštěvovaly školu.29 Z jednoho platu tak musel London živit téměř celou rodinu. Měsíční nájemné bytu činilo celkem 128 Kč a nájemné za dílnu na ulici Nádražní 25, kde provozoval své řemeslo, činilo 390 Kč. Po zaplacení těchto dvou povinných složek mu tedy zbylo přibližně 480 Kč na měsíc, žádného jiného majetku neměl.30 Londonovo odvolání bylo nakonec zemským úřadem 24. března 1931 odmítnuto. „Zemský úřad nevyhovuje odvolání z nálezu toho podanému, jelikož skutková podstata přestupku Vám za vinu kladeného jest prokázána vlastním Vaším doznáním, i jakož i konaným ošetřením".31 Zemský úřad však alespoň zmírnil uložený trest z částky ve výši 200 Kč na částku 100 Kč, v případě neuhrazení pokuty vězení v délce trvání 10 dní.32 London měl vyměřenou částku zaplatit do 1. května, na což se však dopisem ze dne 21. dubna odvolal s tím, že k 1. květnu není schopen vyinkasovat žádnou částku. V tomt