OBSAH INHALT Židé Na Širším Tachovsku

OBSAH INHALT Židé na širším Tachovsku ...... 5 Juden auf dem Gebiet des heutigen Katalog lokalit se židovským Kreises Tachau ...... 5 osídlením ...... 13 Katalog der Ortschaften mit jüdischer Vysvětlivky odborných Besiedelung ...... 13 termínů ...... 161 Erläuterung von Fachtermini ...... 161 Výběrová dokumentace náhrobků Dokumentation ausgewählter z jednotlivých hřbitovů ...... 163 Grabsteine verschiedener jüdischer Základní literatura a prameny ...... 261 Friedhöfe ...... 163 Grundlegende Literatur Katalog lokalit se židovským osídlením und Quellen ...... 261 (české názvy) Tachov (Tachau) ...... 13 Katalog der Ortschaften mit jüdischer Bernartice (Pernartitz) ...... 43 Besiedelung (deutsche Bezeichnungen) Bezdružice (Weseritz) ...... 47 Altzedlisch (Staré Sedliště) ...... 128 Bor (Haid) ...... 54 Darmschlag (Darmyšl) ...... 60 Butov (Wuttau) ...... 56 Dölitschen (Telice) ...... 154 Cebiv (Zebau) ...... 56 Haid (Bor) ...... 54 Částkov (Schossenreith) ...... 58 Kladrau (Kladruby) ...... 81 Darmyšl (Darmschlag) ...... 60 Kurschin (Kořen) ...... 82 Dlouhý Újezd (Langendörflas) . . . . . 62 Kuttenplan (Chodová Planá) ...... 69 Chodová Planá (Kuttenplan) ...... 69 Labant (Labuť) ...... 86 Kladruby (Kladrau) ...... 81 Langendörflas (Dlouhý Újezd) . . . . . 62 Kořen (Kurschin) ...... 82 Leiter (Řebří) ...... 125 Labuť (Labant) ...... 86 Leskau (Lestkov) ...... 94 Lesná (Schönwald) ...... 87 Mies (Stříbro) ...... 140 Lestkov (Leskau) ...... 94 Mühlloh (Mílov) ...... 97 Lhotka (Vogelsang) ...... 96 Nedraschitz (Nedražice) ...... 97 Mílov (Mühlloh) ...... 97 Neustadtl (Stráž) ...... 129 Nedražice (Nedraschitz) ...... 97 Neuzedlisch (Nové Sedliště) ...... 98 Nové Sedliště (Neuzedlisch) ...... 98 Oschelin (Ošelín) ...... 111 Okrouhlé Hradiště Pernartitz (Bernartice) ...... 43 (Scheibenradisch) ...... 110 Pistau (Pístov) ...... 114 Ošelín (Oschelin) ...... 111 Plan (Planá) ...... 114 Pístov (Pistau) ...... 114 Prostibor (Prostiboř) ...... 122 Planá (Plan) ...... 114 Purschau (Pořejov) ...... 116 Pořejov (Purschau) ...... 116 Scheibenradisch Prostiboř (Prostibor) ...... 122 (Okrouhlé Hradiště) ...... 110

2 3 Řebří (Leiter) ...... 125 Schönbrunn (Studánka) ...... 148 Staré Sedliště (Altzedlisch) ...... 128 Schönwald (Lesná) ...... 87 Stráž (Neustadtl) ...... 129 Schossenreith (Částkov) ...... 58 Stříbro (Mies) ...... 140 Schweißing (Svojšín) ...... 149 Studánka (Schönbrunn) ...... 148 Tachau (Tachov) ...... 13 Svojšín (Schweißing) ...... 149 Tissa (Tisová) ...... 158 Telice (Dölitschen) ...... 154 Vogelsang (Lhotka) ...... 96 Tisová (Tissa) ...... 158 Weseritz (Bezdružice) ...... 47 Wuttau (Butov) ...... 56 Zebau (Cebiv) ...... 56

Mapa židovského osídlení na okrese Tachov – Karte der jüdischen Besiedelung auf dem Gebiet des heutigen Kreises Tachau

Židovské osídlení v roce 1793 – Die jüdische Besiedelung im Jahr 1793 Židovské osídlení v roce 1900 – Die jüdische Besiedelung im Jahr 1900 Židovské náboženské obce v roce 1900 – Jüdische Kultusgemeinden im Jahr 1900

4 ŽIDÉ NA ŠIRŠÍM JUDEN AUF DEM TACHOVSKU GEBIET DES HEUTIGEN Za nejstarší, i když jenom nepřímou KREISES TACHAU zmínku o přítomnosti židů na území dneš- Die älteste, wenn auch nur indirekte ní České republiky bývá obvykle považo- Erwähnung von Juden auf dem Gebiet der ván tzv. raffelstettenský celní řád z roku heutigen Tschechischen Republik kann 906. Jeho latinský text říká, že židé i jiní man in der so genannten Raffelstettener obchodníci z různých zemí (také z Čech Zollordnung aus dem Jahre 906 vermuten. a Moravy), kteří procházejí Podunajím, Ihr lateinischer Text besagt, die Juden und jsou povinni platit clo či mýto ze svých die anderen Kaufleute, die durch das Do- otroků a jiného zboží, tak jako tomu bylo naugebiet zögen, hätten für ihre Sklaven už za dřívějších králů. wie auch für andere Waren einen angemes- V západočeské příhraniční oblasti sahají senen Zoll zu zahlen, wie das zu Zeiten der nejstarší tradované zprávy o přítomnosti früheren Könige der Fall gewesen sei. židů do 13. století, nevíme však, zda jsou Im westböhmischen Grenzgebiet reichen založené na skutečných faktech, nebo zda die ältesten überlieferten Nachrichten über jde o pozdější legendy. S podobnou těžko die Anwesenheit von Juden bis in das řešitelnou otázkou se ostatně setkáváme 13. Jahrhundert zurück, wir wissen jedoch ve středověkých dějinách všude tam, kde nicht, ob sie auf tatsächlichen Fakten beru- se nedochovaly (většinou následkem válek hen oder ob es sich um spätere Legenden a požárů) spolehlivé listinné doklady. handelt. Auf ähnliche schwer lösbare Pro- Prvním přesnějším (i když nepříliš spo- bleme treffen wir in der mittelalterlichen lehlivým) datem je zpráva o chebském Geschichte übrigens überall dort, wo sich požáru v r. 1270, při nmž prý vyhořela (meistens infolge von Kriegen und Feuers- i synagoga. Nejstarším zcela jistým datem brünsten) keine verlässlichen urkundlichen je teprve rok 1331: král Jan Lucemburský Belege erhalten haben. tehdy přenechal městečku Stráži příjmy Das erste genauere (wenn auch nicht all- ze židů, nevíme však spolehlivě, jestli zu sichere) Datum liefert die Nachricht von šlo o židy v městečku usazené, anebo jen dem Stadtbrand von Eger im Jahr 1270, bei projíždějící. Až roku 1368 jsou poprvé pí- dem auch die Synagoge ausgebrannt sein semně doloženi židé ve Stříbře, roku 1456 soll. Es ist nicht auszuschließen, dass etwa v Tachově, v 1. polovině 16. stol. v Boru, zur selben Zeit Juden auch schon in Tach- Novém Sedlišti a Starém Sedlišti, ve 2. po- au lebten: Diese königliche Stadt mit ihrer lovině téhož století v Chodové Plané, Strá- Burg an einem bedeutenden Handelsweg, ži, Tisové a městě Plané, před rokem 1618 dem sog. Nürnberger Steig, wurde wegen v Lesné a Svojšíně, v polovině 17. století ihrer strategischen Lage als „Schlüssel v Dlouhém Újezdě, Nedražicích, Ošelíně, zum Königreich Böhmen“ bezeichnet. Pořejově a Prostiboři, kolem r. 1670 v Bu- Der Gründer der Stadt, König Přemysl tově, Částkově, Řebří a Studánce, kolem Otakar II., war sich der wirtschaftlichen r. 1700 v Bezdružicích, Kořeni, Labuti, Bedeutung seiner jüdischen Untertanen Lestkově a Lhotce, v 18. stol. v mnoha dal- sehr wohl bewusst und bemühte sich, ihre

5 Židovské památky na okrese Tachov – Jüdische Denkmäler im Kreis Tachau

Synagoga Fragment Židovská ulice, čtvrť Židovský hřbitov – Synagoge synagogy – nebo ghetto (urbanisticky – Jüdischer Bauteil einer patrné) – Judengasse, Friedhof Synagoge Judenviertel oder Ghetto (urbanistisch bemerkbar)

ších obcích... – Zdá se, že první židé, kteří Stellung und relative Freiheit auch in recht- se na Tachovsku usadili, pocházeli z jižní- licher Hinsicht zu sichern: Wahrscheinlich ho Německa. A čilý styk (i rodinné a pří- im Jahr 1262 erließ er die sog. Statuta buzenské vazby) se židovskými středisky Judaeorum, ein eigenes Gesetzeswerk zu v sousedním Bavorsku můžeme sledovat 32 Punkten, das die Rechte und Pflichten der Juden regelte. Den jüdischen Kauf- např. v matrikách až do nejnovější doby. leuten wurde so beispielsweise nicht nur Došlo i k mnoha pokusům o vypově- der freie Übergang über die Landesgrenze zení židovských obyvatel, ale pokud je garantiert, sondern im Grunde genommen známo, opustit museli jen města Stříbro sollte jeder Angriff gegen Juden und ihren (snad v 16. stol.) a Planou (ve 2. polovině Besitz als Angriff gegen die Königliche 17. stol.). Kammer bestraft werden. Das Gesetz legte

6 7 Židovské rodiny se směly v jednotlivých auch Strafen für die Beschädigung einer místech usadit pouze se svolením příslušné Synagoge oder die Schändung eines jüdi- feudální vrchnosti, případně panovníka, schen Friedhofs und ähnliche Taten fest. někde byl zapotřebí i souhlas biskupství. Die Existenz einer jüdischen Ansiedlung A mohly se zabývat výhradně povolenými bei einer so bedeutenden Grenzfestung způsoby obživy: byla to především některá wie Tachau wäre also logischerweise zu odvětví obchodu a některá řemesla sloužící erwarten. Das hat dazu geführt, dass der pouze židovskému obyvatelstvu (např. řez- Beiname Taku bzw. Tako des Rabbiners nictví, pekařství, krejčovství a ševcovství). Moses ben Chisdaj, der im 13. Jahrhundert Mezi křesťanskými sousedy se směli živit gelebt hat, als Tachau interpretiert wurde. (ovšem ne vždy a ne všude) např. porážeči Heute wissen wir, dass dieser Rabbiner dobytka, koželuhové, sklenáři, výrobci stu- seinen Sitz in Frankreich hatte. žek a prýmků, v novější době i ranhojiči. Das älteste zuverlässige Datum stellt Vlastnictví zemědělské půdy, pěstování jedoch erst das Jahr 1331 dar: König Jo- plodin a chov dobytka na prodej byly ži- hann von Luxemburg überließ damals dem dům zakázané. Velmi častým zdrojem Städtchen Neustadtl [Stráž] die Einnahmen obživy však bylo provozování drobných von den Juden, wir wissen jedoch nicht vrchnostenských výrobních podniků: židé sicher, ob es sich um in dem Städtchen jako nájemci panských vinopalen (které ansässige Juden handelte oder nur um vyráběly pálenku často i v menších ves- durchziehende Juden. Erst 1368 sind erst- nicích) nebo panských drasloven (vyrábě- mals Juden in Mies schriftlich belegt, 1456 jících potaš pro koželužny a pro sklárny) in Tachau, in der 1. Hälfte des 16. Jahrhun- přinášeli feudální vrchnosti nezanedbatel- derts in Haid [Bor], Neuzedlisch [Nové né zisky. A v novější době působili židé Sedliště] und Altzedlisch [Staré Sedliště], v mnoha městech také jako nájemci (vý- in der 2. Hälfte desselben Jahrhunderts in běrčí) silničního mýta. Kuttenplan [Chodová Planá], Neustadtl Tachovsko se vyznačovalo mimořádně [Stráž], Tissa [Tisová] und in der Stadt hustou sítí venkovských židovských obcí. Plan, vor dem Jahr 1618 in Schönwald (Termínem židovská obec nebo náboženská [Lesná] und Schweißing [Svojšín], im obec v této knížce označujeme židovskou Verlauf des 17. und 18. Jahrhunderts dann komunitu skládající se aspoň z několika in vielen weiteren Gemeinden. Es kam rodin, která měla vlastní modlitebnu nebo auch zu Versuchen, die jüdischen Einwoh- synagogu.) Náboženské obce tu sídlily čas- ner auszuweisen, aber soweit bekannt ist, to i v nevelkých a těsně spolu sousedících mussten sie nur die Städte Mies (wohl im vesnicích. 16. Jahrhundert) und Plan (in der 2. Hälf- Většina židovských obcí na Tachovsku te des 17. Jahrhunderts) verlassen. – Die dosáhla největšího rozvoje a demografic- ersten Juden, die sich im Bereich Tachau kého růstu (tj. počtu rodin a osob) ve dru- ansiedelten, scheinen aus Süddeutschland hé polovině 18. stol. a v první polovině gekommen zu sein. Und lebendige Kontak- 19. stol. Od r. 1849 bylo židům povoleno te (auch familiäre und verwandtschaftliche usazovat se v kterémkoliv městě a obci, Bindungen) mit den jüdischen Zentren im od r. 1852 směli bez omezení nabývat benachbarten Bayern können wir beispiels-

6 7 weise in den Matriken bis in die neueste Zeit verfolgen. Jüdische Familien durften sich in den einzelnen Orten nur mit Genehmigung der betreffenden feudalen Obrigkeit beziehungsweise des Königs niederlassen, an einigen Orten war auch die Zustimmung des Bistums erforderlich. Und sie durften sich ausschließlich mit erlaubten Arten des Lebensunterhalts befassen: Dabei handelte es sich im Wesentlichen um verschiedene Arten des Handels und um einige lediglich der jüdischen Bevölkerung dienende Hand- werke (z. B. Fleischer, Bäcker, Schneider und Schuhmacher). Unter ihren christ- lichen Nachbarn durften sie nur in be- stimmten Berufen (wenn auch nicht immer und nicht überall) ihren Lebensunterhalt Lestkov, židovský dům čp. 101 rodiny Khonovy suchen, beispielsweise als Viehschlächter, před zbořením, třicátá léta 20. století – Leskau, Gerber, Glaser, Schleifen- und Bortenma- das jüdische Haus Nr. 101 der Familie Kohn vor cher, in neuerer Zeit auch als Wundärzte. dem Abriss, 1930er Jahre Das Eigentum an landwirtschaftlichem domy, roku 1859 bylo definitivně potvrze- Boden, die Produktion von Feldfrüchten no právo vlastnit zemědělskou půdu. Toto und das Halten von Vieh zu Zwecken des zrovnoprávnění židů (kteří také na rozdíl Verkaufs waren den Juden verboten. Eine od svých zemědělských sousedů postrá- sehr häufige Quelle des Lebensunterhalts dali tradiční vazbu na „rodnou hroudu“, war jedoch das Betreiben von kleinen der dědenou v rodinách po dlouhé generace) Herrschaft gehörenden Produktionsbetrie- vedlo k rychlému vylidňování vesnických ben: Juden als Pächter herrschaftlicher a maloměstských židovských obcí a k růs- Branntweinbrennereien (die häufig auch tu židovských obcí ve velkých městech. in kleineren Dörfern Schnaps herstellten) Např. v Plzni, Chebu, Karlových Varech oder herrschaftlicher Pottaschesiedereien (a tím spíše v Praze a Vídni) bylo mnohem (die Pottasche für die Gerbereien und víc ekonomických možností: snáze se tu Glashütten produzierten) brachten den zakládaly obchodní podniky i průmyslové Feudalherren beträchtliche Gewinne. Und závody, lepší uplatnění tu měli i vysoko- in neuerer Zeit wirkten Juden in vielen školsky vzdělaní odborníci. Städten auch als Pächter (Einnehmer) der I přes neustálý odchod židovských rodin Straßenmaut. do velkoměst však na Tachovsku přetrva- Das Tachauer Land zeichnete sich durch lo židovské osídlení až do r. 1938 nejen ein enges Netz ländlicher jüdischer Ge- ve všech městech a městečkách (Bez- meinden aus. (Mit dem Terminus „jüdi- družice, Bor, Chodová Planá, Kladruby, sche Gemeinde“ oder „Kultusgemeinde“

8 9 Lestkov, Planá, Přimda, Staré Sedliště, bezeichnen wir in diesem Buch eine min- Stráž, Stříbro, Tachov), ale i na vesnicích destens aus mehreren Familien bestehende (Bernartice, Částkov, Darmyšl, Nedražice, jüdische Kommunität, die einen eigenen Nové Sedliště, Okrouhlé Hradiště, Ošelín, Betraum oder eine eigene Synagoge besaß.) Svojšín, Tisová aj.). Kultusgemeinden gab es hier häufig auch in Smrtelnou ránu zdejšímu židovskému kleineren und eng benachbarten Dörfern. osídlení zasadilo období nacismu. V první Die Mehrzahl der jüdischen Gemeinden fázi se to projevilo mírným vzrůstem židov- im Tachauer Land erreichte ihre größte ských komunit. Ke svým příbuzným sem Blüte und ihr größtes demografisches totiž od r. 1933 přicházeli jednotlivci i celé Wachstum (d. h. der Anzahl der Familien rodiny z Německa, unikající před sílícím und Personen) in der 2. Hälfte des 18. und terorem nacistů, v r. 1938 to byli i uprchlíci in der 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts. Vom z Rakouska. Hned nato, na podzim 1938, Jahr 1849 war es den Juden erlaubt, sich in však následoval hromadný odchod téměř jeder beliebigen Stadt oder Gemeinde nie- všech židovských obyvatel z celého sude- derzulassen, vom Jahr 1852 ab durften sie toněmeckého území buď do českého vnit- ohne Beschränkungen Häuser erwerben, rozemí, anebo do bezpečnějšího zahraničí. 1859 wurde definitiv das Recht garantiert, Po připojení oblasti k Německu byl uplat- landwirtschaftlichen Boden zu besitzen. ňován organizovaný protižidovský teror Diese Gleichstellung der Juden (denen na- türlich im Unterschied zu ihren bäuerlichen Nachbarn die traditionelle, in den Familien über viele Generationen ererbte Bindung an die „heimische Scholle“ fehlte) führte zu einem schnellen Mitgliederschwund der dörflichen und kleinstädtischen jüdi- schen Gemeinden und zum Anwachsen der jüdischen Gemeinden in den großen Städten. Es gab beispielsweise in Pilsen, Eger oder Karlsbad (und umso mehr in Prag und Wien) weit mehr wirtschaftliche Möglichkeiten: Hier war es leichter, Han- delsunternehmen und Industriebetriebe zu gründen, bessere Möglichkeiten fanden hier auch an Hochschulen ausgebildete Fachleute. Trotzdem hielt sich im Tachau- er Land eine jüdische Besiedlung nicht nur in den 11 Städten und Marktflecken, sondern auch in vielen Dörfern bis in das Židovský kalendářík pro rok 5605 (1844–45) Jahr 1938. uložený ve stříbrském muzeu – Jüdischer Den Todesstoß versetzte den hiesigen jü- Kalender für das Jahr 5605 (1844–45) aus dem dischen Ansiedlungen die Zeit des Natio- Museum von Mies nalsozialismus. In der ersten Phase äußerte

8 9 sich das in einem leichten Anwachsen der jüdischen Kommunitäten. Vom Jahr 1933 ab kamen nämlich Einzelpersonen und ganze Familien auf der Flucht vor dem sich verstärkenden Terror der Nazis aus Deutschland hierher zu ihren Verwandten, im Jahr 1938 kamen auch noch die Flücht- linge aus Österreich hinzu. Bald darauf, im Herbst 1938, folgte jedoch die massenhafte Abwanderung fast aller jüdischen Bewoh- ner aus dem gesamten sudetendeutschen Gebiet entweder in das tschechische Landesinnere oder ins sicherere Ausland. Nach der Angliederung dieses Gebiets an das Deutsche Reich fand der organisierte antijüdische Terror auch hier Anwendung. Im Zusammenhang mit dem im gesamten Reichsgebiet organisierten Pogrom, der sog. „Reichskristallnacht“, wurden am 10. November 1938 auch die Synagogen in Tachau und Neustadtl [Stráž] nie- Jeden z hebrejských svitků uložených ve stří- dergebrannt, die Inneneinrichtung der brském muzeu – Eine der im Mieser Museum Synagogen und Beträume in Weseritz aufbewahrten hebräischen Schriftrollen [Bezdružice], Haid [Bor], Kuttenplan i zde. V rámci velkého celoříšského pogro- [Chodová Planá] und Mies zerstört und mu, tzv. „křišťálové noci“ z 9. na 10. listo- jüdische Friedhöfe verwüstet. padu 1938, byly následujícího dne vypáleny Nach den Ergebnissen der Volkszählung synagogy v Tachově a ve Stráži, zničeno vom Mai 1939 lebten auf dem weiten Terri- bylo vnitřní zařízení synagog a modlite- torium des sog. „Regierungsbezirks Eger“ ben v Bezdružicích, Boru, Chodové Plané (der sich von den damaligen Landkreisen a ve Stříbře a zdemolovány byly židovské Tachau und Bischofteinitz [Horšovský hřbitovy. Později byly malé zbytky spoluob- Týn] im Süden bis zu den Kreisen Kaaden čanů tzv. židovského původu, zbavených už [Kadaň] und Saaz [Žatec] im Nordosten občanských práv, internovány ve sběrných erstreckte) nur noch 397 Personen, die sich táborech (jaké byly např. v Milově u Přim- zur jüdischen Religion bekannten („Glau- dy nebo v Olšových Vratech u Karlových bensjuden“). Es ist jedoch möglich, dass Varů) a v r. 1942 deportovány do centrální- eine größere Zahl weiterer Juden bei der ho „ghetta“ v Terezíně. (Stejný osud ovšem Zählung als nicht näher spezifizierte „Gott- čekal i ty, kterým se podařilo uniknout jen gläubige“, gegebenenfalls auch als Per- do „Protektorátu Čechy a Morava“.) V Te- sonen ohne Bekenntnis („Glaubenslose“) rezíně mnoho internovaných zemřelo (mezi registriert wurden. Später wurden die Reste nimi např. i arch. Alfred Grotte, projektant der Mitbürger sog. jüdischer Herkunft, die

10 11 tachovské synagogy), velká většina ostat- ihrer Bürgerrechte bereits vorher beraubt ních byla ale z Terezína odvezena do speci- worden waren, in Sammellagern interniert álních vyhlazovacích táborů v okupovaném (solche gab es beispielsweise in Mühlloh Polsku. Jen židovští partneři ze smíšených [Milov] bei Pfraumberg [Přimda] oder in manželství, deportovaní do Terezína jako Espenthor [Olšová Vrata] und Edersgrün poslední až na konci války, vyhlazovacím [Odeř] bei Karlsbad und dann 1942 in das táborům unikli. zentrale „Ghetto“ Theresienstadt [Terezín] Po válce se do svých původních bydlišť deportiert. (Das gleiche Schicksal erwar- (např. do Tachova a Stráže) vrátilo jenom tete allerdings auch diejenigen, denen die několik zachráněných jednotlivců. Malá sku- Flucht lediglich bis in das „Protektorat pina těch, kteří zavčas odjeli do vzdálenější Böhmen und Mähren“ gelungen war.) In ciziny (a případně bojovali v armádách Spo- Theresienstadt fanden viele der Internier- jenců), se do „macešské vlasti“ už nevrátila: ten den Tod, die große Mehrheit wurde von tito lidé se trvale usadili v zemích, které jim hier später in spezielle Vernichtungslager v nejhorší době jejich života poskytly azyl. im besetzten Polen verbracht. Nur die jüdi- Poválečné Tachovsko tedy zůstalo téměř schen Partner aus Mischehen, die als letzte zcela bez židovských obyvatel. – (Značně erst gegen Ende des Krieges nach Theresi- odlišná situace nastala v bývalých němec- enstadt deportiert worden waren, entgingen kých okresech severních Čech, ale např. den Vernichtungslagern. i v Chebu a Aši, kde se po válce usadilo ně- Nach dem Krieg kehrte nur eine Hand- voll geretteter Einzelpersonen in ihre ursprünglichen Wohnorte (z. B. nach Ta- chau und Neustadtl [Stráž]) zurück. Die kleine Gruppe derjenigen, die rechtzeitig ins fernere Ausland gegangen waren (und gegebenenfalls in den Armeen der Alli- ierten mitgekämpft hatten), kehrten nicht mehr in ihr „stiefmütterliches Vaterland“ zurück: Diese Menschen ließen sich auf Dauer in den Ländern nieder, die ihnen in den schlimmsten Zeiten ihres Lebens Asyl gewährt hatten. Das Tachauer Gebiet blieb also in der Nachkriegszeit fast völlig ohne jüdische Bewohner. Im Verlauf der siebzig Jahre, die seit der „Kristallnacht“ vergangen sind, veränder- ten sich die verwaisten jüdischen Denkma- le häufig bis zur Unkenntlichkeit. Die alten Kořen, obchod Siegmunda Steinera v čp. 11 na Nachbarn und die Neuansiedler der Nach- konci 19. století – Kurschin, Ladengeschäft des kriegszeit demontierten schrittweise die Siegmund Steiner im Haus Nr. 11 am Ende des Grabmäler von den verlassenen Friedhöfen, 19. Jahrhunderts sie rissen die Reste der Synagogen ab und

10 11 kolik tisíc židovských přesídlenců pocházejí- die einstigen jüdischen Viertel und Häuser. cích ze Zakarpatské Ukrajiny [Podkarpatské Erst vom Jahr 1990 an datieren ernsthaftere Rusi], Slovenska a Polska. V r. 1948 se jich Versuche zur Rettung beziehungsweise však většina vystěhovala do nově zřízeného auch würdigen Wiederherrichtung einer státu Izrael i do dalších zemí.) Reihe von jüdischen Friedhöfen (Langen- Během sedmdesáti let, které uplynuly dörflas [Dlouhý Újezd], Kuttenplan [Cho- od „křišťálové noci“, se osiřelé židovské dová Planá], Kurschin [Kořen], Purschau památky změnily často k nepoznání. [Pořejov], Leiter [Řebří], Mies, Tachau, Sousedé i pováleční noví osídlenci si po- Dölitschen [Telice]). Einen wesentlichen stupně rozebírali náhrobky z opuštěných Beitrag zur Information der Öffentlichkeit hřbitovů, bořili zbytky synagog (Chodová über die reiche Geschichte und die Kunst- Planá, Ošelín, Stráž, Pořejov) i někdejší denkmäler der hiesigen Judengemeinden židovské čtvrtě a domy (Dlouhý Újezd, leisteten die Aktivitäten verschiedener Chodová Planá, Labuť, Nedražice, Nové Fachinstitutionen und einzelner Denkmal- Sedliště, Ošelín, Studánka, Telice, Tiso- schützer. Erwähnt werden muss hier neben vá). Teprve od roku 1990 se datují váž- den im Verlag Nakladatelství Českého lesa nější pokusy o záchranu, případně i pietní [Verlag des Böhmischen Walds] in Taus úpravu mnohých hřbitovů (Dlouhý Újezd, [Domažlice] herausgegebenen historisch- Chodová Planá, Kořen, Pořejov, Řebří, heimatkundlichen Publikationen oder Stříbro, Tachov, Telice). K informování der Errichtung des Muzeum Dr. Šimona veřejnosti o bohaté historii a uměleckých Adlera [Dr.-Šimon-Adler-Museum] in památkách zdejších židovských obcí Gutwasser bei Hartmanitz [Dobrá Voda významně přispěly aktivity odborných u Hartmanic] (mit einer den jüdischen institucí i jednotlivých ochránců památek. Denkmälern in Westböhmen gewidmeten Kromě historicko-vlastivědných publikací Dauerausstellung, 1997) vor allem die sys- vydávaných Nakladatelstvím Českého lesa tematische Forschungs- und Rettungstätig- v Domažlicích nebo zřízení Muzea Dr. Ši- keit des Muzeum Českého lesa [Museum mona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic des Böhmischen Walds] in Tachau (Rekon- (s expozicí věnovanou západočeským struktion der Mehrzahl der Friedhöfe, wis- židovským památkám, 1997) je to přede- senschaftliche Erforschung der Grabmäler vším systematická výzkumná a záchranná und Erstellung ihrer Verzeichnisse). Um činnost Muzea Českého lesa v Tachově (re- die Rekonstruktion und die Erforschung konstrukce většiny hřbitovů, odborný prů- des alten Friedhofs in Kuttenplan [Cho- zkum náhrobků a vytváření jejich soupisů). dová Planá] machte sich in entsprechender O rekonstrukci a průzkum starého hřbitova Weise die deutsche Organisation Aktion v Chodové Plané se podobně zasloužilo Sühnezeichen verdient. Und bedeutend německé občanské sdružení Aktion Süh- ist auch die langjährige Forschungs- und nezeichen. A významná je také dlouholetá Popularisierungsarbeit der Eheleute Busl výzkumná a popularizační práce manželů aus Deutschland, die u. a. eine einzigartige Buslových z Německa, mj. autorů unikátní Monographie über die Geschichte der jüdi- monografie o dějinách bezdružické židov- schen Gemeinde in Weseritz [Bezdružice] ské obce. publizierten.

12 13 a nechtěly pokračovat v cestě. Hostie byly Leben. Damals ließen die Eigentümer der nalezeny a židé na základě tohoto vykon- Hostauer Herrschaft, Kristina Kordula zu- struovaného obvinění mučeni a upáleni. sammen mit ihrem Mann Protiva Černín Tragický příběh ožil ve 30. letech 17. z Chudenic, die Fronleichnamskapelle bei století. Na jeho základě obnovili majitelé der Hostauer Kirche erneuern und für sie hostouňského panství Kristina Kordula zwei große Gemälde anfertigen, die an s manželem Protivou Černínem z Chu- diese alte Legende erinnerten. Die beiden denic u hostouňského kostela kapli Těla Bilder im Maß von 360 x 150 cm sind in Kristova, do níž nechali vymalovat dvě sechs selbstständige Szenen geteilt. Der rozměrná plátna připomínající starou Maler versetzte die uralte Geschichte in legendu. Dva obrazy o rozměrech 360 x die Zeit um das Jahr 1630 und gab hier 150 cm jsou rozděleny na šest samostat- neben den Donatoren und anderen konkre- ných výjevů. Malíř dávný příběh přenesl ten Personen auch die Feste von Pernartitz do období kolem roku 1630 a mimo do- mit der Kirche, das Hostauer Schloss und nátorů obrazů a dalších konkrétních osob das Städtchen Hostau mit seiner Kirche zde realisticky zachytil bernartickou tvrz realistisch wieder. Interessant ist auch die s kostelem, hostouňský zámek a městečko zeitgenössische Kleidung der Juden, durch Hostouň s kostelem. Zajímavé je rovněž die sie sich deutlich von den übrigen Ge- dobové oblečení židů, kterým se na obraze stalten unterscheiden. viditelně liší od ostatních postav. Diese Gemälde, die eine Vielzahl bisher Obrazy, které obsahují množství dosud nicht genutzter historischer Informationen nevyužitých historických informací, jsou enthalten, befinden sich heute auf dem uloženy na zámku v Horšovském Týně. Schloss in Bischofteinitz.

BEZDRUŽICE / BEZDRUŽICE / WESERITZ WESERITZ Město 28 km severovýchodně od Tacho- Stadt 28 km nordöstlich von Tachau, va, 16 km severně od Stříbra, psávané dříve 16 km nördlich von Mies. Der seit der i Veseřice. Obec zmiňovaná od 1. poloviny 1. Hälfte des 13. Jahrhunderts belegte Ort 13. stol. byla v r. 1459 povýšena na městeč- wurde im Jahr 1459 zum Städtchen erho- ko a pravděpodobně ve 2. polovině 19. stol. ben und wahrscheinlich in der 2. Hälfte na město. – Barokní zámek, vzniklý pře- des 19. Jahrhunderts zur Stadt. – Barock- stavbami z původního gotického hradu. schloss, entstanden durch Umbau einer Kostel Panny Marie, původně gotický, na- ursprünglich gotischen Burg. Kirche der posledy přestavěný před polovinou 19. stol. Jungfrau Maria, ursprünglich gotisch, zu- – V jihovýchodní části města je zbytek letzt umgebaut vor der Mitte des 19. Jahr- židovské čtvrti se synagogou, severozá- hunderts. padně od města židovský hřbitov. Die jüdische Ansiedlung begann wahr- Židovské osídlení začalo pravděpodob- scheinlich im Jahr 1694 mit der Niederlas- ně roku 1694 usazením 1 rodiny pocháze- sung einer Familie. Zu einem deutlichen

46 47 Bezdružice roku 1893: synagoga (1), domy patřící židovským vlastníkům v 1. polovině 19. stol. označeny křížkovaně, domy zakoupené židovskými vlastníky v polovině 19. stol. označeny šrafovaně – Weseritz im Jahr 1893: kariert = Häuser, die in der 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts jüdischen Eigentümern gehörten; schraffiert = Häuser, die in der Mitte des 19. Jahrhunderts von Juden gekauft wurden; (1) = Synagoge jící ze vsi Skupeč, od r. 1700 pak postupně zahlenmäßigen Anwachsen (verbunden mit přibývaly další rodiny. K výraznému po- der Entstehung einer Kultusgemeinde und četnímu vzrůstu (spojenému se vznikem der Anlage eines Friedhofs) kam es nach náboženské obce a založením hřbitova) der Mitte des 18. Jahrhunderts und erneut došlo po polovině 18. stol. a znovu v 1. tře- im 1. Drittel des 19. Jahrhunderts. Im letz- tině 19. stol. V poslední čtvrtině 19. stol. ten Viertel des 19. Jahrhunderts begann der začal poměrně rychlý odchod židovských verhältnismäßig schnelle Wegzug der jüdi- obyvatel do větších měst, který pokračoval schen Bewohner in größere Städte, der sich i ve 20. stol. auch im 20. Jahrhundert fortsetzte. Početnost židovských obyvatel: Zahl der jüdischen Bewohner: 1724: 5 rodin 1724: 5 Familien 1783-91: 15 rodin nebo manželských párů, 1783: 15 Familien oder Ehepaare, nejméně 70 osob mindestens 72 Personen 1837: 23 rodin 1791: 15 Familien

48 49 1880: 133 osob (11,8 % všech obyvatel) 1837: 23 Familien 1900: 54 osob (5,2 %) 1880: 133 Personen (11,8 % aller 1930: 21 osob (1,9 %). Einwohner) Nejrozšířenější příjmení zdejších ro- 1900: 54 Personen (5,2 %) din byla už od 18. stol. Bäumel, Fischer, 1930: 21 Personen (1,9 %). Gutwillig, Lapper, Müller, Picker, Trexler Den traditionellen Lebensunterhalt (později v podobě Drechsler) a Veit, bildete von der ältesten Zeit an, ähnlich od 19. stol. přibylo mj. typické jméno wie in anderen Gemeinden, die Pacht der Lilling. Familianti bezdružického panství obrigkeitlichen Branntweinbrennerei und žili také v širším okolí, např. na panstvích Pottaschesiederei, im 18. Jahrhundert ist Bor-Bernartice nebo Chyše, zdejší Löw hier jedoch auch der jüdische Pächter einer Neufeld bydlel se svou rodinou na konci Glashütte und einer Textilmanufaktur er- 18. stol. v Kynšperku nad Ohří, kde půso- wähnt. Neben den üblichen Handwerksbe- bil jako učitel. rufen (wie Fleischer, Viehschlächter oder Tradiční obživu představoval od nej- Glaser) waren hier auch Kürschner und starších dob, podobně jako v jiných ob- Buchbinder vertreten. Die Mehrzahl der cích, pronájem vrchnostenské vinopalny Familien ernährte sich jedoch von Handel a draslovny, v 18. stol. je zde však dolože- verschiedenster Art. ný také židovský pachtýř sklárny a textilní Die Kultusgemeinde, deren Anfänge manufaktury. Kromě nejběžnějších řemesel wohl in die 2. Hälfte des 18. Jahrhunderts (jako je řeznictví, porážení dobytka nebo fallen, konstituierte sich im Jahr 1806 neu sklenářství) bylo zastoupeno i kožešnictví (bzw. wurde zu diesem Zeitpunkt amtlich a knihvazačství. Většina rodin se však ži- bestätigt). Im Jahr 1893 gehörten ihr etwa vila obchodem nejrůznějšího typu (hovězí 150 Seelen an, zum Teil auch aus der dobytek a ovce, kůže a kožky, vlna, peří, Umgebung der Stadt, im Jahr 1921 nur plátno a sukno, koření, mouka, železné, noch 72 Seelen. Wohl bis zum Beginn des skleněné a kramářské zboží, výkup starých 20. Jahrhunderts unterhielt die Gemein- hadrů pro papírnu). de eine eigene Schule. Fast zwanzig der Náboženská obec snad z 2. poloviny hiesigen Rabbiner sind uns namentlich 18. stol. (i když nejstarší zmínka o zdej- bekannt, der letzte war Jakob Folkmann ším „rabínovi“ pochází už z 1. poloviny (gest. 1938). Die Kultusgemeinde erlosch století) byla znovu (nebo úředně) konstitu- im Jahr 1938, nachdem alle jüdischen ována roku 1806. V r. 1893 k ní patřilo asi Familien ins tschechische Binnenland ge- 150 duší i z okolí města, v r. 1921 už jen flohen waren. 72 duší. Snad až do počátku 20. stol. obec Spätestens seit dem 18. Jahrhundert udržovala svou vlastní školu. Úředně byla entstand am Südostrand des Städtchens zrušena (po útěku všech židovských rodin schrittweise ein eigenes Judenviertel. Um do českého vnitrozemí) nacistickými orgá- das Jahr 1790 bestand es wahrscheinlich ny v říjnu 1938 a znovu v r. 1946 českoslo- aus 11 Häusern (3 davon gehörten der Ob- venským Ministerstvem školství a osvěty. rigkeit), im Jahr 1839 besaßen jüdische Ei- Dochované listiny uvádějí od 18. stol. gentümer bereits 24 einander benachbarte jména téměř dvaceti bezdružických ra- Häuser (17 gemauerte Häuser und 7 Holz-

48 49 Zaměření synagogy v Bezdružicích z roku 1999 (ing. N. Kunfinke, ing. K. Keßler, vyobrazení z knihy manželů Buslových) – Aufmessung der Synagoge in Weseritz im Jahr 1999 (N. Kunfinke, K. Keßler, Abbildung aus dem Buch der Eheleute Busl)

50 51 bínů. Více let působili v této funkci po- häuser) vor allem in den heutigen Straßen stupně Samuel Wallerstein, Moses Reich, „Švermova ulice“, „Krátká ulice“ und Abraham Kornhütter, Juda Tritsch, Her- „Plzeňská ulice“. Kern und geometrische mann Picker, Samuel Eckstein, Leopold Mitte des Viertels war eine unregelmäßige Weisel, Bernhard Kohn, Hermann Körper, Fläche, genannt Judenhof (entspricht dem ve 20. stol. pak Jakob Drobinsky, Samuel Ostteil der heutigen „Švermova ulice“), die Springer a do r. 1938 Jakob Folkmann. von 10 Häusern und der Synagoge umstan- Mnoho zdejších rabínů je známých i z ji- den war. Den katastrophalsten Brand er- ných českých měst, kde dříve nebo později lebte das Judenviertel im Jahr 1891: Nach působili. einem Blitzschlag sollen damals außer der Nejpozději od 18. stol. se na jihovýchod- Synagoge sämtliche Häuser ausgebrannt ním okraji městečka postupně rozrůstala und anschließend umgebaut worden sein. židovská čtvrť. Kolem r. 1790 ji tvořilo Im 20. Jahrhundert wurde die heutige pravděpodobně 11 domů (3 z nich vlastnila „Švermova ulice“ (der ehemalige Juden- vrchnost), roku 1839 patřilo židovským hof) nach Westen verlängert und verbrei- vlastníkům už 24 sousedících domů (17 tert und dabei verschwanden viele Häuser zděných a 7 dřevěných) především v dneš- (einschließlich des Gemeindehauses, des ní Švermově, Krátké a Plzeňské ulici. Já- sog. Rabbinerhauses). In modernisierter drem a geometrickým středem čtvrtě bylo Gestalt haben sich mehr als 10 ursprüngli- nepravidelné prostranství zvané Židovský che Judenhäuser, vor allem in der heutigen dvůr (základ východní části dnešní Šver- „Plzeňská ulice“ und in der „Švermova movy ulice), obklopené 10 domy a synago- ulice“ erhalten. gou. Toto centrum leželo mimo ulice s dál- Der erste bekannte Betsaal soll sich in kovou dopravou, okrajové židovské domy dem größten Wohnhaus befunden haben, však stály i podél hlavních výpadových das an der Stelle des heutigen Hauses mit komunikací: 8 domů v Plzeňské ulici (ve- der Konskriptions-Nr. 78 auf der Südseite doucí k Nové Vsi a dále k Plzni) a 3 domy der „Švermova ulice“ stand. Eine größere v ulici vedoucí k Dolním Polžicím a dále Synagoge wurde dann im Jahr 1812 zwi- na Tachovsko. Dalších nejméně 6 domů schen der Ostseite des Judenhofs und der v křesťanském vlastnictví, ale s dlouhodo- Pilsener Straße errichtet. Es handelte sich bě prokázanými židovskými nájemníky, um ein mächtiges klassizistisches Gebäude bylo v 1. polovině 19. stol. rozptýleno mit Walmdach, das nach der Zerstörung severně odtud, včetně hlavního náměstí. der Inneneinrichtung im Jahr 1938 als – Nejničivější z požárů postihl židovskou Scheune und Lagerhaus genutzt wurde čtvrť roku 1891: po úderu blesku prý tehdy und sich heute in Privateigentum befindet. vyhořely všechny domy kromě synagogy Erhalten sind die nördliche zweistöckige a později byly přestavěny. Ve 20. stol. byla Frauengalerie, die mit dem Betsaal durch Švermova ulice (bývalý Židovský dvůr) gemauerte Arkaden verbunden ist, der Bet- prodloužena k západu a rozšířena a mnoho saal mit Resten der Stuckausschmückung domů (včetně obecního, tzv. rabínského und einer hölzernen (verputzten) Imita- domu) zaniklo. V modernizované podobě tion eines Gewölbes sowie der wertvolle se dochovalo více než 10 původně židov- Dachstuhl. (Eine ähnliche Frauentribüne

50 51 ských domů, především v Plzeňské a Šver- mit Seitenarkaden, typisch nur für den mově ulici. westlichsten Teil Böhmens, besaßen auch První známá modlitebna byla údajně die nicht erhaltenen Synagogen in Pet- součástí největšího obytného domu, který schau [Bečov nad Teplou], Lichtenstadt stál na místě dnešního domu čp. 78 na jižní [Hroznětín], Kuttenplan [Chodová Planá] straně Švermovy ulice. Větší synagoga und Neuzedlisch [Nové Sedliště].) Das byla postavena roku 1812 mezi východní Bauwerk ist jedoch durch nutzungsbe- stranou Židovského dvora a Plzeňskou dingte Veränderungen stark gestört: Die ulicí. Je to mohutná klasicistní budova ursprünglichen Fenster wurden durch s valbovou střechou, po zničení vnitřního viereckige „Lagerhausfenster“ ersetzt, in zařízení v r. 1938 užívaná jako stodola der Ostwand wurde an der Stelle, wo sich a skladiště, dnes v soukromém vlastnictví. der Thoraschrein befand, eine Einfahrt für Dochované je severní dvoupodlažní ženské Lastwagen durchgebrochen, die auf die oddělení, propojené s modlitebním sálem Frauentribüne führende Treppe wurde be- zděnými arkádami, sál se zbytky štukové seitigt, der Anbau für die Matzenbäckerei výzdoby a dřevěnou (omítnutou) nápodo- wurde abgebrochen und noch um das Jahr bou klenby, cenná dvojitá vazba krovu. 1996 wurde der westliche Vorsaal mit sei- (Podobnou arkádovou tribunu měly také ner Granitverkleidung und der Nische für nedochované synagogy v Bečově nad Tep- das rituelle Waschbecken beseitigt. lou, Hroznětíně, Chodové Plané a Novém Der stark devastierte Friedhof liegt Sedlišti.) Na plánku přízemí a patra syna- 800 m nordwestlich des Stadtplatzes, gogy, který pochází snad z počátku 19. sto- 600 m südöstlich des Dorfplatzes der letí, je sice zobrazena ženská tribuna nejen Gemeinde Rössin [Řešín], auf einem na severní, ale i na jižní straně sálu, zdá se flachen Hang über dem Westufer eines však, že šlo jen o nerealizovaný projekt, Baches. Das Grundstück zur Errichtung kreslený ještě před postavením budovy. dieses Friedhofs teilte die Obrigkeit (das Synagoga je těžce poškozená novodo- Geschlecht der Löwenstein) im Jahr 1760 bými utilitárními úpravami: původní okna von einer ihrer Wiesen ab. In der 1. Hälfte byla nahrazena hranatými „skladištními“, des 19. Jahrhunderts hatte es eine Fläche ve východní zdi byl v místech svatostánku von 1655 m2 und es scheint seit dieser proražen vjezd pro nákladní auta, odstraně- Zeit nicht vergrößert worden zu sein. Hier no bylo schodiště vedoucí na ženskou tri- wurden auch die Verstorbenen aus den bunu, odbourána byla přístavba s pekárnou Kultusgemeinden Zebau [Cebiv], Leskau macesů a ještě kolem r. 1996 byla zbořena [Lestkov] und Skupsch [Skupeč] sowie západní předsíň se žulovým ostěním a vý- aus vielen weiteren Dörfern der Umgebung klenkem pro rituální umývadlo. bestattet. Allein in den Jahren 1840-94 sind Značně devastovaný hřbitov leží 800 m hier etwa 350 Begräbnisse belegt, man severozápadně od náměstí, 600 m jihový- kann hier also mindestens 500 Gräber an- chodně od návsi obce Řešín, na mírném nehmen. Die modernen Grabsteine wurden svahu nad západním břehem potoka. Po- in der Nazizeit wegtransportiert und auch zemek k jeho založení vyčlenila vrchnost viele der alten einteiligen Grabsteine sind (Löwensteinové) ze své louky v r. 1760, verschwunden.

52 53 Bezdružická synagoga dnes – Die Weseritzer Synagoge heute

Interiér bezdružické synagogy (foto z knihy manželů Buslových) – Das Innere der Weseritzer Synagoge (Foto aus dem Buch der Eheleute Busl)

52 53 údajně byl hřbitov založen v následujícím Die Mehrzahl der noch vorhandenen roce. V 1. polovině 19. stol. měl rozlohu Grabsteine ist umgestürzt, die Friedhofsflä- 1655 m2 a zdá se, že od té doby nebyl che ist fast vollständig von Efeu überwach- zvětšen. Pohřbíváni tu byli i zemřelí z ná- sen und teilweise auch von angeflogenen boženských obcí Cebiv, Lestkov a Skupeč Gehölzen (vor allem Eschen). Erhalten a z mnoha okolních vesnic. Jen v letech haben sich ein Torso der steinernen Umfas- 1840-94 je doloženo asi 350 pohřbů, lze tu sungsmauer in einer Höhe bis zu 70 cm, in tedy předpokládat nejméně 500 hrobů. Mo- dem die Stelle des einstigen Friedhofstors derní náhrobní kameny byly v nacistickém gut auszumachen ist, und in der Südoste- období odvezeny a odcizeno bylo i mnoho cke die Grundmauern des Leichenhauses. starých jednodílných náhrobků. Der Friedhof wartet derzeit noch auf eine Většina náhrobků je povalena, plocha würdige Gestaltung. hřbitova je téměř souvisle porostlá brčálem Bisher wurden 128 Grabsteine oder a řídce mladými náletovými dřevinami Grabsteinfragmente aufgefunden. Im Früh- (především jasanem). Dochovalo se torzo jahr 2007 wurden weitere 84 Grabsteine kamenné ohradní zdi o výšce do 70 cm, und Grabsteinfragmente hierher verbracht, v němž je dobře patrné místo někdejší brá- die im Garten eines Einfamilienhauses in ny a v jihovýchodním rohu půdorys márni- Rössin [Řešín] gefunden wurden, am Ort ce. Hřbitov prozatím čeká na svou opravu. eines einstigen Rinderstalls, der in den Dosud bylo nalezeno 128 náhrobků nebo 70. Jahren des 20. Jahrhunderts abgebro- fragmentů. Na jaře 2007 sem bylo navrá- chen worden war. Wir gehen davon aus, ceno dalších 84 náhrobků a fragmentů, dass sich also derzeit auf dem Friedhof nalezených v zahradě rodinného domu insgesamt 212 Grabsteine und Grabstein- v Řešíně, na místě někdejšího kravína, zbořeného v 70. letech 20. stol. Předpoklá- fragmente befinden. Der älteste bisher dáme, že nyní je tedy na hřbitově celkem gefundene lesbare Grabstein trägt das Ster- 212 náhrobků a fragmentů. Nejstarší dosud bedatum 1779. nalezený čitelný náhrobek je datován ro- Soweit in den Grabinschriften der Her- kem úmrtí 1779. kunftsort der Beerdigten angeführt ist, Jsou-li v epitafech uvedeny lokality handelt es sich überwiegend um Weseritz, původu pohřbených, jedná se většinou aber auch um Scheibenradisch [Okrouhlé o Bezdružice, ale také Okrouhlé Hradiště, Hradiště], Skupsch [Skupeč] oder Girsch Skupeč nebo Krsy. [Krsy].

BOR / HAID BOR / HAID Město 13 km jihovýchodně od Tachova. Stadt 13 km südöstlich von Tachau. – Původně gotický hrad v pseudogotické – Ursprünglich gotische Burg in pseudogo- úpravě, barokní kostel sv. Mikuláše s go- tischer Überformung, barocke Kirche St. tickou věží, pozdně gotická špitální kap- Nikolaus mit gotischem Turm, spätgotische le, barokní areál Lorety a další historické Spitalkapelle, barocke Loreto-Anlage und památky. weitere historische Denkmale.

54 55