O R P 3215 T A C H O V

ÚZEMNĚ

ANALYTICKÉ PODKLADY

O R P T A C H O V

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 12/2012

Shrnující rozbor vyhodnocení udržitelného rozvoje území ORP

Zpracoval: M ěÚ Tachov odbor výstavby a územního plánování

Územn ě analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou p ůsobností Tachov byly zpracovány v roce 2008 jako projekt realizovaný a financovaný v rámci Integrovaného opera čního programu. Prioritní osa 6.5: Národní podpora územního rozvoje – Cíl Konvergence Oblast podpory 6.5.3: Modernizace a rozvoj systém ů územních politik Výzva 01: Kontinuální výzva pro oblast podpory 6.5.3a Podpora p ři zavád ění ÚAP obcí a kraj ů Z tohoto programu byly hrazeny náklady m ěsta Tachov na činnosti subdodavatel ů, tj. Georealu, Rozvojové agentury PK a Ing.arch.Míky, p ři zpracování prvních ÚAP ORP Tachov v roce 2008.

Druhá úplná aktualizace územn ě analytických podklad ů pro správní obvod obce s rozší řenou působností Tachov je zpracována v souladu s § 28 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zn ění pozd ějších zm ěn, v rozsahu územn ě analytických podklad ů dle p řílohy č. 1A vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti. Při aktualizaci ÚAP pro správní obvod ORP Tachov bylo postupováno mimo jiné podle aktualizované metodiky MMR ČR pro postup ú řad ů územního plánování a krajských ú řad ů p ři po řizování ÚAP pro správní obvod ORP a pro území kraje, zve řejn ěné 28. 4. 2009, dále podle metodického návodu k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zve řejn ěného 18.12. 2009, metodického sd ělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP – RURÚ zve řejn ěného 31.5. 2010 a s využitím metodiky MMR ČR z výkladového seminá ře MMR, konaného v červnu 2012 a výsledk ů porady ÚÚP na KÚ Plze ňského kraje ze dne 10. 10. 2012, za ú časti MMR ČR, s prezentací rozpracované 2. úplné aktualizace ÚAP ORP Tachov.

Druhou úplnou aktualizaci územn ě analytických podklad ů správního území obce s rozší řenou působností Tachov 2012 zpracoval odbor výstavby a územního plánování M ěÚ Tachov, odd ělení územního plánování vlastními silami. Na aktualizaci rozbor ů udržitelného rozvoje, zejména SWOT analýz, se podíleli poskytnutím informací starostové obcí, m ěst a m ěstys ů ve správním území ORP Tachov, odbory školství a kultury, dopravy a SH, životního prost ředí M ěÚ Tachov a zejména Krajský úřad Plze ňského kraje, odbornou a organiza ční pomocí odboru informatiky a odboru regionálního rozvoje.

2

OBSAH :

I. Ú V O D ...... 4 a) Stru čný popis území ...... 4 b) Vývoj vybraných jev ů v ORP Tachov za období 2006 – 2012 ...... 5 c) Seznam zpracovaných údaj ů o území ( číslováno v souladu s přílohou 1A vyhl. 500/2006 Sb.) ...... 1

II. ZJIŠT ĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP (2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE) ...... 2

1. Horninové prost ředí a geologie ...... 2

2. Vodní režim ...... 2

3. Hygiena životního prost ředí ...... 2

4. Ochrana p řírody a krajiny ...... 3

5. Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa ...... 3

6. Ve řejná dopravní a technická infrastruktura ...... 3

7. Sociodemografické podmínky ...... 4

8. Bydlení ...... 5

9. Rekreace ...... 6

10. Hospodá řské podmínky ...... 6

III. SHRNUJÍCÍ ROZBOR - VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP (AKTUALIZACE)...... 7

Územní podmínky pro p říznivé životní prost ředí ...... 7

Územní podmínky pro hospodá řský rozvoj ...... 8

Územní podmínky pro soudržnost obyvatel území ...... 9

Záv ěr ...... 10

IV. GRAFICKÁ ČÁST...... 11

3 ÚZEMN Ě ANALYTICKÉ PODKLADY ORP Tachov 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2012

I. Ú V O D a) Stru čný popis území

Správní území ORP Tachov je pom ěrn ě r ůznorodé území. V západní části p ři státní hranici jsou hluboké lesy na rozsáhlém tém ěř neobydleném území poho ří Českého lesa. Ve východní části p řevážn ě zem ědělské území Tachovské brázdy – mírná pahorkatina s mnoha rybníky a menšími lesy. V severovýchodní části pak členit ější krajina Tepelské vrchoviny se zalesn ěnými hlubokými údolími Kosího potoka a Hadovky. Do jižní části zasahuje Chodská pahorkatina okrajem Sedmiho ří. Nejvyšší místo území – vrch Havran 894 m n.m. a nejnižší – ústí Kosího potoka do Mže 405 m n.m. Celek Českého lesa odpovídá podhorskému až horskému stupni – 600-900 m n.m. V nejvyšších polohách pat ří do chladné oblasti, jinak do mírn ě teplé. Oblast je charakteristická vysokým ro čním úhrnem srážek – až 1000 mm při pr ůměrné ro ční teplot ě 5 – 7 oC. Východní část území s nadmo řskými výškami 400 – 600 m pat ří k mírn ě teplým oblastem s ro čním úhrnem srážek do 800 mm a pr ůměrnou ro ční teplotou 6 - 8 oC. Územím prochází rozvodnice Severního a Černého mo ře. Do povodí Dunaje spadají potoky odtékající do SRN – Celní, Hu ťský, Hrani ční a také Kate řinský potok. Do povodí Radbuzy spadá Bezd ěkovský potok. Do povodí řeky Mže pat ří všechny ostatní toky, z nichž nejvýznamn ější jsou levob řežní p řítoky – Bílý potok, Hamerský potok, Kosí potok a Hadovka a pravob řežní – Lužní potok, Brtný potok, Sedliš ťský potok, Suchá a Úhlavka. Hadovka a Úhlavka jsou do Mže napojeny až na území ORP St říbro (Hadovka p řes Úterský potok). Zásoby podzemní vody jsou malé, nebo ť v převažujících horninách jsou pouze puklinové podzemní vody. Nejvýznamn ější vodárenským zdrojem je nádrž Lu čina na horním roku Mže, odkud z úpravny vody Svobodka je veden skupinový vodovod Tachov-Bor-Planá. Na celém území prakticky nejsou využitelná ložiska nerostných surovin, s výjimkou n ěkolika pískoven a ložisek stavebního kamene. Ložiska uranu jsou již vyt ěžena, místa t ěžby zabezpe čena a tém ěř dokon čeny rekultivace. Území Tachovska je tedy pouze zdrojem surovin pocházejících ze zem ědělství a lesního hospodá řství. Tyto jsou jen z menší části zde zpracovávány na výrobky nebo polotovary – okna, dve ře, řezivo, maso, uzeniny, mouka, pe čivo a pivo. Krom ě zem ědělství a lesnictví je na území ORP pr ůmysl strojírenský, zpracování plastických hmot, elektrotechnický, d řeva řský, potraviná řský a také stavebnictví, doprava, služby a obchod. Nezanedbatelnými zam ěstnavateli jsou také ve řejná správa, školství a zdravotnictví.

Celé území o rozloze 948 km 2 obývá 36 214 obyvatel (k.1.1.2012), tj. pr ůměrná hustota osídlení 38,2 obyv./km 2. Celkový počet obcí je 27, celkem mají 137 částí obcí a 134 katastrálních území. Nejv ětší – m ěsto Tachov má 12 676 obyvatel, nejmenší - obec 112 obyvatel. Ve 4 m ěstech a 2 m ěstysech žije 26 894 obyvatel, tj. 75 %. Sídelní struktura je ustálená. Na rozlohu je nejmenší obec Studánka 711 ha a nejv ětší m ěsto Bor 11 652 ha, Bor má i nejvyšší po čet částí obce – celkem 22 a katastrálních území – celkem 17. Nejv ětší rozloha lesů je na území obce Lesná 6 363 ha.

Struktura p ůdy na správním území ORP Tachov k 1.1.2012: - Zem ědělská p ůda 43 405 ha (45,8 % území ) - z toho orná 26 363 ha (60,7 %), trvalé travní porosty 16 211 ha, (37,3 %), zahrady a ovocné sady 831 ha (2 %). - Lesní pozemky 43 035 ha (45,4 % území). - Vodní plochy 1 914 ha (2 % území). - Zastav ěné plochy 695 ha (0,8 % území). - Ostatní plochy 5 750 ha (6 % území). V posledních letech se m ěnila zejména struktura zem ědělské p ůdy ve prosp ěch trvalých travních porost ů na úkor orné p ůdy v souvislosti s dota ční politikou ministerstva zem ědělství. Dále docházelo k zábor ům p ůdy pro výstavbu – nejv ětší plochy byly zastav ěny v pr ůmyslové zón ě u Nové Hospody v k.ú. Ostrov u Tachova.

Mezinárodní tranzitní vazby /tranzitní sít ě/ procházející správním územím: - Dálnice D5 Praha – Waidhaus, - železni ční tra ť č.170 Praha – Schirnding, - tranzitní plynovod do SRN, - trasa VVN 400 kV Hradec u Kadan ě – – Etzenricht, - trasa ropovodu Kralupy n.Vlt. – Ingolstadt, - plánovaná trasa vysokorychlostní trat ě Norimberk – Praha. Hranice se SRN p řekra čují také silnice I/5 p řes Vojtanov (okr.Cheb) kon čící na dálni ční k řižovatce Nová Hospoda, dále silnice II/201 p řes Broumov s omezenou nákladní dopravou a II/199 p řes Pavl ův Studenec s omezenou osobní dopravou a vylou čenou nákladní dopravou a II/605 p řes Rozvadov s omezenou nákladní dopravou. 4 b) Vývoj vybraných jev ů v ORP Tachov za období 2006 – 2012

Územn ě analytické podklady ve vybraném SO ORP - vývoj stavových ukazatel ů [1]

Území : SO ORP Tachov [2] Rok Sledovaný jev (1) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1 Po čet obyvatel 35 285 35 732 36 178 36 119 36 154 36214 2 Podíl obyvatel ve v ěku 0 - 14 let na 15,8 15,4 15,2 15,2 15,4 15,2 celkovém po čtu obyvatel (%) 2 Po čet obyvatel ve v ěku 0 - 14 let 5 579 5 498 5 498 5 498 5 577 5 506 3 Podíl obyvatel ve v ěku 65 let a více na 11,2 11,4 11,5 11,8 12,1 12,7 celkovém po čtu obyvatel (%) 3 Po čet obyvatel ve v ěku 65 let a více 3 964 4 066 4 154 4 265 4 387 4 614 6 Po čet částí obce 136 136 136 137 137 137 8 Míra nezam ěstnanosti - dosažitelní (%) 8,8 7,4 9,8 14,4 14,0 11,5 8 Po čet uchaze čů o zam ěstnání - dosažitelní 1 660 1 383 1 836 2 717 2 627 2 158 8 Po čet uchaze čů o zam ěstnání 1 679 1 410 1 846 2 727 2 640 2 171 8 Po čet uchaze čů - absolvent ů 69 52 99 130 126 59 8 Po čet uchaze čů - evidence nad 12 m ěsíc ů 673 509 517 788 1 078 1 021 17 Po čet hromadných ubytovacích za řízení 19 28 29 24 . 23 celkem 18 Po čet láze ňských lé čeben ------22 Podíl zem ědělské p ůdy z celkové vým ěry 46,2 46,2 46,1 46,0 45,9 45,8 (%) 23 Podíl orné p ůdy ze zem ědělské p ůdy (%) 63,7 29,3 63,4 61,9 61,5 60,7 24 Podíl trvalých travních porost ů ze 34,4 34,4 34,7 36,2 36,6 37,3 zem ědělské p ůdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z 6,6 0,7 6,6 6,6 6,7 6,8 celkové vým ěry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové vým ěry 1,9 1,9 2,0 2,0 2,0 2,0 (%) 29 Podíl les ů z celkové vým ěry (%) 45,3 45,3 45,3 45,3 45,4 45,4 30 Orná p ůda - rozloha (ha) 27 895 27 812 27 689 27 019 26 767 26 363 30 Chmelnice - rozloha (ha) ------30 Vinice - rozloha (ha) - - 0 0 0 - 30 Zahrady - rozloha (ha) 601 601 601 603 600 601 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 229 229 229 227 230 230 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 15 065 15 127 15 183 15 803 15 928 16 211 30 Lesní p ůda - rozloha (ha) 42 905 42 906 42 951 42 980 43 011 43 035 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 1 845 1 847 1 858 1 864 1 891 1 914 30 Zastav ěné plochy - rozloha (ha) 685 698 700 703 702 695 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 5 565 5 574 5 583 5 596 5 664 5 750 30 Zem ědělská p ůda - rozloha (ha) 43 790 43 769 43 702 43 652 43 525 43 405 30 Celková vým ěra (ha) 94 791 94 794 94 794 94 795 94 792 94 798 30 Koeficient ekologické stability 1,78 1,78 1,79 1,85 1,86 1,89 37 Pr ůměrný v ěk 38,2 38,4 38,5 38,8 39,1 39,6 37 Po čet obyvatel ve v ěku 15 - 64 let 25 742 26 168 26 526 26 356 26 190 26 094

Poznámky: [1] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle p řílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [2] SO ORP - správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností

5 c) Seznam zpracovaných údaj ů o území ( číslováno v souladu s přílohou 1A vyhl. 500/2006 Sb.)

Číslo Číslo jevu Podrobný popis jevu Podrobný popis 001 Zastav ěné území 057 Dobývací prostor 002 Plochy výroby 058 Chrán ěné ložiskové území 003 Plochy ob čanského vybavení 060 Ložisko nerostných surovin 004 Plochy k obnov ě nebo op ětovnému využití 061 Poddolovaná území 006 Památkové zóny 062 Sesuvné území a území jiných geolog.rizik 008 Nemovité kulturní památky 063 Staré d ůlní dílo 009 Nemovitá národní kulturní památka 064 Staré zátěže území a kontaminované plochy 011 Urbanistické hodnoty 065 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 012 Region lidové architektury 066 Odval, výsypka, odkališt ě, halda 013 Historicky významné stavby 067 Technologický objekt zásobování vodou 014 Architektonicky cenné stavby 068 Vodovodní sí ť 015 Významné stavební dominanty 069 Technologický objekt čišt ění odpadních vod 018 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika 070 Sí ť kanaliza čních stok 019 Místa významných událostí 071 Výroba elekt řiny v č. ochranného pásma 020 Významné vyhlídkové body 072 Elektrická stanice v č. ochranného pásma 021 Územní systém ekologické stability 073 Nadzemní a podzemní vedení el.proudu 022 Registrované významné krajinné prvky 074 Technologický objekt zásobování plynem v č. ochranného a bezpe čnostního pásma 023 Významný krajinný prvek ze zákona 075 Vedení plynovodu v č. ochranného a bezpe čnostního pásma 024 Přechodn ě chrán ěná plocha 076 Technologický objekt zásobování jinými produkty v č. ochranného pásma 026 Chrán ěná krajinná oblast v č. zón 077 Ropovod v č. ochranného pásma 028 Přírodní rezervace 078 Produktovod v č. ochranného pásma 029 Národní p řírodní památka v č. ochr. pásma 079 Technologický objekt zásobování teplem v č. ochranného pásma 030 Přírodní parky 080 Teplovod v četn ě ochranného pásma 031 Přírodní památky 081 Elektronické komunika ční za řízení 032 Památné stromy 082 Komunika ční vedení v č. ochranného pásma 033 Biosférická rezervace UNESCO, geopark 084 Objekty za řazené do skupiny A nebo B UNESCO s uloženými nebezpe čnými látkami. 034 NATURA – evropsky významná lokalita 085 Skládky v č. ochranného pásma 036 Lokality výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů 087 Zařízení na odstra ňování nebezpe čného rostlin a živo čich ů a národním významem odpadu v četn ě ochranného pásma 037 Lesy ochranné 088 Dálnice v č. ochranného pásma 038 Lesy zvláštního ur čení 090 Silnice I. t řídy v č. ochranného pásma 039 Lesy hospodá řské 091 Silnice II. t řídy v č. ochranného pásma 040 Vzdálenost 50 od okraje lesa 092 Silnice III. třídy v č. ochranného pásma 041 Bonitované p ůdn ě ekologické jednotky 093 Místní a ú čelové komunikace 042 Hranice biochor 094 Železni ční dráha celostátní v č. ochr. pásma 043 Investice do p ůdy pro zvýšení úrodnosti 095 Železni ční dráha regionální v č. ochr. pásma 044 Vodní zdroje v č. ochranných pásem 096 Koridor vysokorychlostní železni ční trat ě 045 Chrán ěná oblast p řirozené akumulace vod 097 Vle čka v č. ochranného pásma 046 Zranitelná oblast 102 Letišt ě v č. ochranných pásem 047 Vodní útvar povrchových, podzemních vod 103 Letecká stavba v č. ochranných pásem 048 Vodní nádrže 105 Hrani ční p řechod 049 Povodí vodních tok ů, rozvodnice 106 Cyklotrasy, hipostezky, turistické stezky 050 Záplavové území řeky Mže 107 Objekt d ůležitý pro obranu státu 051 Aktivní zóna záplavového území řeky Mže 110 Objekt civilní ochrany 052 Území ur čené k rozliv ům povodní 111 Objekt požární ochrany 053 Území zvláštní povodn ě pod vodním dílem 112 Objekt pro pln ění úkol ů Policie ČR 054 Zdroj minerální vody v č. ochranných pásem 116 Po čet dokon čených byt ů k 31.12. 055 Přírodní lé čivý zdroj, zdroj p řírodní minerální 117 Zastavitelná plocha vody v č. ochranných pásem

II. Zjišt ění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území ORP (2. úplná aktualizace)

1. Horninové prost ředí a geologie Silné stránky Slabé stránky  Těžená ložiska stavebních písk ůu Skvi řína a u  Nejsou zde významná ložiska nerostných Janova. surovin.  Net ěžené ložisko dekora čního kamene v k.ú.  Vyt ěžená ložiska uranové rudy, poddolovaná Výškovice. území – k.ú. Old řichov, Vítkov, Chodský Újezd a  Pestrá geomorfologická a geologická skladba Zadní Chodov. území.  Vyt ěžené ložisko cihlá řské hlíny u Chodové  Převaha únosných základových p ůd. Plané – rekultivováno.  Hrozby propadu v lokalitách bývalých jam a větracích komín ů – vydány trvalé stavební uzáv ěry.

Příležitosti Hrozby  Využití vyt ěžených prostor po rekultivacích pro  přírod ě blízké plochy

2. Vodní režim Silné stránky Slabé stránky  Dostate čné zastoupení vodních ploch v území –  Plošn ě meliorovaná zem ědělská půda. 2%.  Mnoho upravených tok ů.  Přehrada Lu čina – omezuje povodn ě v horní  Nízká retence vody v krajin ě, velké bloky orné části a stabilizuje minimální pr ůtok v toku Mže, půdy. je zásobníkem pitné vody pro p řevážnou část  Nedostatek spodních vod. správního území.  Není vybudována protipovod ňová ochrana  V oblasti Tachovské brázdy v ětší rybni ční ohrožených území. soustava.

Příležitosti Hrozby  Realizace protipovod ňových val ů a poldr ů  Odklad řešení ohrožení území povodn ěmi. v krajin ě dle územních plán ů.  Omezení rozvoje n ěkterých obcí p ři  Udržení objemu a kvality povrchových a neprovedení protipovod ňových opat ření. podzemních vod, revitalizace vodních tok ů.  Realizace reten čních vodních nádrží Ko čov, Otín a Michalovy Hory

3. Hygiena životního prost ředí Silné stránky Slabé stránky  Relativn ě dobrá kvalita životního prost ředí  Ohrožení hlukem a smogem v okolí silnice I/5 regionu v rámci České republiky. procházející obcemi Chodová Planá, Planá,  Nízký výskyt ekologicky zat ěžujících výrob. Ko čov.  Odvoz odpad ů na skládku u Černošína.  Mchov a Újezd pod P řimdou obt ěžovány hlukem  Větší obce mají vybudovány sb ěrné dvory. z dálnice D5 v sousedství.  Větší obce jsou zásobovány z ve řejných  Ohrožení hlukem a smogem v okolí silnic II. vodovod ů, v ětší část území ze skupinového třídy, nap ř. Bor, Čečkovice, Tachov, Trnová, vodovodu z Lu činy. Tisová, Boje čnice, Bon ětice, Olešná, Horní  Větší obce jsou odkanalizovány a napojeny na Výšina, Broumov, Zadní Chodov a Kyjov. ČOV.  Nedo řešené staré ekologické zát ěže.  Větší obce jsou plynofikovány.  V mnoha malých sídlech není řešena ve řejná  Provedena evidence i kategorizace kanalizace a vodovod. ekologických zát ěží.  V řad ě sídel s ČOV není na ve řejnou kanalizaci  Malé zatížení pr ůmyslovou produkcí a napojena celá obec. souvisejícími nebezpe čnými odpady a  Struktura osídlení neumož ňuje napojení všech zne čiš ťováním ovzduší. obcí na plyn.   Provozování lokálních topeniš ť (malé zdroje zne čiš ťování ovzduší).  St řední až vysoké radonové riziko v území.

2 Příležitosti Hrozby  Realizace obchvat ů Chodové Plané a Ko čova  Zhoršení kvality ovzduší spalováním levn ějších na silnici I/21. Realizace protihlukových druh ů fosilních paliv z vlivem r ůstu cen čistých opat ření. energií (elekt řina, plyn).  Realizace obchvat ů sídel.  Růst emisí z dopravy.  Sanace starých zát ěží.

4. Ochrana p řírody a krajiny Silné stránky Slabé stránky  Rozmanitá krajina s relativn ě vysokou  Nedostate čná ekologická stabilita území – ekologickou stabilitou, s vysokým podílem les ů, místn ě velké plochy orné p ůdy. vodních tok ů a nádrží.  Velký podíl nefunk čních biokoridor ů.  Nadpr ůměrná rozloha chrán ěných území – 2  Nízký stupe ň ekologického uv ědom ění CHKO, 5 p řírodních park ů, 15 p řírodních obyvatelstva – stále ješt ě vznikají černé skládky rezervací a 9 p řírodních památek. a nepo řádek v přírod ě (zejména v lesích a u  26 lokalit památných strom ů a 7 lokalit silnic). chrán ěných alejí a v ětších skupin strom ů.  Nedostate čná prevence vzniku odpad ů.  Mnoho lokalit nelesní zelen ě je chrán ěno jako  Uvažovaná trasa vysokorychlostní trat ě nemá registrované významné krajinné prvky. vazby k tomuto území a m ůže mít negativní vliv  Zvyšující se podíl zatravn ěných ploch na úkor na krajinný ráz území a prostupnost krajiny. orné.  ÚSES je vymezen v územních plánech všech obcí, z části obsahuje prvky nadregionálního a regionálního významu.  Nízké procento území zasažené t ěžbou surovin.

Příležitosti Hrozby  Zvyšování stability krajiny realizací funk čních  Kolize zám ěrů na výstavbu v ětrných elektráren prvk ů územního systému ekologické stability. s estetikou krajiny.  Realizace Státního programu ochrany p řírody a  Rozmach výstavby ve volné krajin ě. využívání podp ůrných program ů.  Fragmentace krajiny a bariérová funkce  Využití vlivu a úzkých vazeb dvou správ CHKO komunika čních koridor ů. pro tvorbu a ochranu krajiny.  Podpora mimoproduk čních funkcí zem ědělství, především pé če o krajinu.

5. Zem ědělský p ůdní fond a pozemky ur čené k pln ění funkce lesa Silné stránky Slabé stránky  Lesní porosty na 45,4 % území, p řevážn ě však  Orná p ůda 60,7% zem ědělské p ůdy, p řevážn ě v západní části. ve východní části území.  Zem ědělská p ůda – 45,8 % území, z toho  Nep říznivá druhová a v ěková skladba les ů. 60,7 % orné p ůdy a 37,3 % trvalých travních  Neexistence ekologického zp ůsobu porost ů. hospoda ření.  Keficient ekologické stability KES = 1,89  Horší p řírodní podmínky pro zem ědělskou výrobu – druhy p ůd, nadmo řská výška, svažitost.  Nedokon čené komplexní pozemkové úpravy.

Příležitosti Hrozby  Realizace komplexních pozemkových úprav.  Rozvoj stavební činnosti na úkor zem ědělské  Dotace na zales ňování pozemků. půdy.  Využití podp ůrných fond ů na údržbu krajiny a přírody.

6. Ve řejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky  Rozvinutá dopravní sí ť, na kterou jsou vázány  Nízký stupe ň vybavenosti rozvojových ploch hlavní rozvojové osy regionu, v č. napojení na dopravní a technickou infrastrukturou. německé okresy Tirschenreuth a Neustadt an  Nedostav ěné části silnice I/21 (prodloužení der Waldnaab. k dálnici D5).

3  Územím prochází dálnice D5, která kon čí  Vedení pr ůjezdné dopravy zastav ěným územím hrani čním p řechodem se SRN Rozvadov – obcí: Waidhaus.  - Chodové Plané na silnici I/21 a II/201  Silnice I. t řídy I/21 s napojením na dálnici D5.  - Ko čova, Janova a Bezd ěkova na silnici I/21,  Několik silnic II. t řídy, II/198 a II/199 slouží jako  - obchvat Čečkovic a Boru na silnici II/200, dálni ční p řivad ěč e. Silnice II/199 a II/201 kon čí  - ochvat Tachova /v č. k řižovatky na Pernolec/ na hrani čními p řechody se SRN s omezenou silnicích II/198 a II/199, nákladní dopravou Pavl ův Studenec – Bärnau  - Trnové /v č.k řižovatky na Pernolec/ a Tisové na (II/199), Broumov – Märing (II/201). silnici II/199.  Územím je vedena celostátní tra ť č. 170 a  - Chodský Újezd na silnici III/19844 ( členitý regionální tra ť č. 184. pr ůjezd, špatné k řižovatky).  Správním územím prochází mezinárodní  Omezování spoj ů hromadné dopravy. tranzitní trasy ropovodu a plynovodu  Zhoršená kvalita silnic II. a hlavn ě III.t řídy s napojením do SRN. vč.most ů – dlouho zanedbávaná údržba.  Tranzitní vedení VVN.  Nedostatek vhodných parkovacích ploch.  Větší obce jsou plynofikovány.  Nízká bezpe čnost zásobování regionu vodou  Vodní nádrž Lu čina je potenciálním zdrojem z jednoho zdroje. pitné vody pro celý region, zásobuje v ětšinu  Dlouhodobé zaostávání budování ve řejné regionu. kanalizace a do čišt ění v menších sídlech. Dostate čná kapacita úpravny vody Svobodka  V západní, mén ě obydlené části (p ři hranici pro další rozvoj území. státu) špatný nebo žádný signál operátor ů  Většina území je zásobována pitnou vodou mobilních telefon ů. z ve řejných vodovod ů.  Obce nad 300 obyvatel mají kanalizaci a ČOV.  Většina v ětších obcí je plynofikována.  Stávající elektrorozvodné sít ě mají rezervu pro rozvoj.  Ve všech v ětších obcích jsou sb ěrné dvory.  TKO z celého území je odvážen na skládku u Černošína.  Řešené území je v plném rozsahu elektrifikováno.  Územím jsou vedeny místní i dálkové komunika ční kabely.  Jsou zde umíst ěny telekomunika ční stožáry operátor ů mobilních telefon ů.  Radioreléová stanice Rozsocha (v obci Studánka) odkud je vedeno množství radioreléových tras.

Příležitosti Hrozby  Plánovaná trasa vysokorychlostní trat ě Praha -  Vy čerpání kapacity skládek TKO. Norinberg v jižní částí území – p řes území obcí  Zanedbání dopravní infrastruktury s ohledem na Rozvadov, P řimda, Stráž a Staré Sedlo. trvalý r ůst motorizace obyvatelstva (zejména  Dostavba ČOV a kanaliza čních stok v obcích – nedostatek parkoviš ť v centrech). řada obcí čeká na rozjetí projektu Čistá  Omezená využitelnost území v koridoru Berounka. vysokorychlostní trat ě VR1 (která nakonec Zkvalit ňování zásobování pitnou vodou. nemusí tímto územím procházet, protože má  Rekonstrukce tangenciální krajské železni ční ješt ě variantu na Mnichov p řes okres Domažlice) trat ě č. 184 Planá – Domažlice ( - Horaž ďovice).  Rekonstrukce Českolesské tangenciály – zde z Boru na hranici okresu za Dehetnou v č. pot řebných obchvat ů na silnicích II/195 a II/200.

7. Sociodemografické podmínky Silné stránky Slabé stránky  Nižší pr ůměrný v ěk obyvatelstva 38,8 let  Nízká hustota zalidn ění a velká rozloha území. (Plze ňský kraj 40,7 let, Česká republika 39,8  Velký podíl malých sídel, jsou i sídla bez trvale let). hlášených ob čan ů.  Relativn ě dobrá úrove ň bezpe čnosti ve m ěstech  Velké vzdálenosti do center. a obcích.  Vyšší nároky na ve řejnou (ale nevyplácející se)

4  Pom ěrn ě vysoký po čet kulturních dom ů dopravu p ři zajiš ťování základní obslužnosti. v obcích, dob ře fungující sí ť ve řejných knihoven  Vysoký podíl obyvatel se základním vzd ěláním. /v ětšina poskytuje i ve řejný internet/.  Nízký podíl obyvatel s vysokoškolským  Ve m ěstech jsou k dispozici kina, muzea, vzd ěláním. galerie.  Relativn ě vyšší nezam ěstnanost v obcích  Část m ěst a v ětších obcí má koupališt ě, vzdálen ějších od m ěst a pr ůmysl.zón 9 – 25 %. v Tachov ě a P řimd ě jsou kryté bazény a  Klesající po čet trvale bydlících obyvatel migrací. lyža řské sjezdovky.  Rostoucí podíl obyvatel v důchodovém v ěku.  V Tachov ě zimní stadion.  Neexistence ob čanské vybavenosti v malých  Většina obcí má vybudována sportovišt ě, min. sídlech. fotbalová h řišt ě, část i víceú čelová h řišt ě nebo  Uzav řená nemocnice v Plané a tím zhoršená volejbalová h řišt ě, p říp. tenisové kurty. dostupnost zdravotní pé če – postupné otevírání  Dostate čná kapacita p ředškolních za řízení, bylo zahájeno v II. pol. roku 2008 a potrvá delší základních a st ředních škol, školy mají období, v nemocnici nebude porodnice). k dispozici t ělocvi čny.  Nedostate čná harmonizace nabídky studijních  Možnost dalšího vzd ělávání v regionu – REVIS obor ů SOŠ a SOU s poptávkou zdejšího trhu Tachov. práce.  V Tachov ě, Plané a Boru jsou polikliniky, ve  Úbytek obyvatelstva ve venkovských obcích větších obcích zdravotní st řediska, kam léka ři vzdálen ějších od m ěst. dojíždí.  Špatné podmínky pro integraci znevýhodn ěných  Významný po čet hodnotných kulturních skupin obyvatelstva v č. p řetrvávajících památek. architektonických bariér.  Volná pracovní místa i v kvalifikovaných  Projevuje se op ět nedostate čná kapacita profesích. mate řských škol.  Z hlediska hodnocení sídelní struktury je zde město Tachov centrem st ředního významu, město Planá centrem nižšího významu a město Bor významným lokálním centrem

Příležitosti Hrozby  Udržení hromadné dopravy pro zabezpe čení  Hrozba nezam ěstnanosti pramenící ze zániku dopravy do práce, na zdravotní za řízení a ú řady. nebo omezení výroby.  Rozvoj sociální pé če s podporou obcí i kraje.  Růst nezam ěstnanosti vlivem špatné dopravní  Optimalizace systému sociální pé če. dostupnosti pracovních p říležitostí.  Optimalizace systému zdravotnictví.  Zánik n ěkterých obecních škol.  Rozvoj vzd ělanosti zam ěř ený na využití  Prohlubování nevyváženosti sídelní struktury potenciálu regionu (pr ůmyslové obory, služby, (posilování pouze center). cestovní ruch, životní prost ředí).  Neúm ěrné vylid ňování venkovských sídel (vedoucí k zániku jejich obytné funkce ve prosp ěch rekrea ční funkce).  Nep říznivý dopad popula čního vývoje na základní školy ve venkovských oblastech.  Odchod mladých vysokoškolsky vzd ělaných lidí.

8. Bydlení Silné stránky Slabé stránky  Zájem o stavební parcely v obcích a m ěstech.  Nedostatek připravených stavebních parcel pro  Dostatek volných ploch pro rozvoj sídel. rodinné domy.  Ve v ětšín ě sídel p řevažuje bydlení v rodinných  Nedostate čná bytová výstavba - nedostatek domech. nájemních byt ů.  Velká část sídel má rekrea ční funkci – slouží pro  Vyšší pot řeba byt ů s pe čovatelskou službou pro druhé bydlení. starší ob čany.  Pozitivní vliv chalupa ření na vzhled malých  Nevyváženost sídelní struktury a velmi nízká sídel. hustota zalidn ění regionu, zejména v západní  Rozmanitá a nenarušená krajina. části.  Relativn ě dobrá čistota ovzduší.

Příležitosti Hrozby  Příprava ploch v č. zasí ťování pro bydlení.  Rezervy reten čních vodních nádrží Ko čov, Otín  Výstavba nájemních byt ů s využitím podpory a Michalovy Hory zasahují stávající zastav ěná státu a kraje, zejména malometrážních. území.  Chyb ějí stavební pozemky s infrastrukturou.  Další vysidlování při úbytku práce. 5

9. Rekreace Silné stránky Slabé stránky  Kvalitní p řírodní zázemí regionu.  Absence (výrazných) tažných památek a  CHKO Český les a Slavkovský les. P řírodní atraktivit v regionu. parky Kosí potok a Sedmiho ří.  Chátrající památky, zejména sakrální - kostely a  Dobré podmínky pro p ěší turistiku a kaple, nap ř. Lestkov, Bon ěnov, Vysoké Sedlišt ě cykloturistiku, a zámky – nap ř. Tisová, Nové Sedlišt ě, Velké  nyní i pro hipoturistiku. Místn ě možnost lyžování. Dvorce, Planá.  Možnost chalupa ření a zahradni čení.  Nedokon čená obnova jízdárny ve Sv ětcích  Tři m ěstské památkové zóny - Tachov, Planá a  Chyb ějící iniciativa a prost ředky na rekonstrukci Bor. památek a rozhledny na Havranu.  Tři vesnické památkové zóny – Chodský Újezd,  Nedostatek služeb pro cestovní ruch – zejména Horní Jadruž a Zadní Chodov. v oblasti Českého lesa.  Koupališt ě, rekrea ční rybníky, bazény, zimní  Nedostate čná propagace hodnot regionu. stadion, sportovní haly a další sportovišt ě.  Nedostate čné využití potenciálu cestovního  Rekrea ční oblasti – Sycherák, Bon ěť ák, ruchu. Kumpolecká p řehrada, Ko řen Karolina Dolina a  Malý rozvoj hipotras a jejich vzájemného údolí řeky Mže – Pavlovice, Zliv, Vížka, propojení. Damnov.  Zna čná část sídel má rekrea ční charakter - převládají chalupá ři.  Vyzna čené turistické a cyklistické trasy.

Příležitosti Hrozby  Rozší ření nabídky a kvality ubytování.  Možné znehodnocení p řírody vlivem  Rekonstrukce rozhledny na Havranu. nekontrolovaného rozvoje cestovního ruchu.  Výstavba nových rozhleden.  Znehodnocení vnímání krajiny fotovoltaickými  Dokon čení obnovy jízdárny ve Sv ětcích. elektrárnami.  Postupné opravy a využití památkových objekt ů.  Realizace reten čních nádrží Ko čov, Otín, Michalovy Hory , by mohla rozší řit možnosti rekrea čních pobyt ů v daných oblastech.  Rozvoj agroturistiky a rodinné turistiky.

10. Hospodá řské podmínky Silné stránky Slabé stránky  V části regionu výhodná poloha v ůč i dálnici D5 a  Dlouhodob ě vysoká nezam ěstnanost. silnici I/21.  Chyb ějící technická a dopravní infrastruktura pro  Regionem prochází trat ě č. 170 a 184. lokalizaci nových výrob – zejména na rozvojové  Velké pr ůmyslové zóny Nová Hospoda a Mlýnec ose. – Vyso čany.  Nadpr ůměrná ú čast zahrani čního kapitálu,  Ve m ěstech a v ětších obcích jsou k dispozici vlastní tém ěř všechny v ětší podniky. pr ůmyslové zóny nebo plochy pro výrobu.  Nevyužíté opušt ěné výrobní prostory.  Přírodní a kulturn ě historický potenciál pro  Nevyužití prostoru a infrastruktury po bývalých rozvoj cestovního ruchu. vojenských areálech pohrani čních rot.  Oborová r ůznorodost pr ůmyslu.  Nedo řešené vlastnické vztahy k zem ědělským  Zam ěstnanost je zabezpe čována ve v ětším pozemk ům a areál ům. po čtu malých firem – v regionu nejsou velké  Nedostate čná úrove ň marketingu regionu podniky. v oblasti cestovního ruchu a rovn ěž  Využití místních surovin pro výrobu energie nedostate čná úrove ň související infrastruktury. a využití slune ční energie.  Nerozvinula se agroturistika.  Nejvýznamn ější zam ěstnavatelé :  Neprovedená revitalizace kulturních památek a  - mikroregion Tachovsko : Jednota SD Tachov, jejich adekvátní využívání. Rotarex Tachov, Alfa Plastic Tachov, Grammer  Tachov, KEY Plastics Czech Tachov, BHS  Nízká flexibilita i mobilita pracovní síly – Tachov nerozvinutý trh s byty (nedostatek byt ů).  - mikroregion Plánsko : Peguform Composites  Neprovedená transformace a diverzifikace s.r.o. Chodová Planá, Stora Enso Timber Planá činností zem ědělských subjekt ů (v ětší podíl s.r.o. finalizace, ekozem ědělství, agroturistika,  - mikroregion Borsko : Willi Betz Logistik s.r.o. intenzifikace výroby energetických surovin – Vyso čany, Eissmann s.r.o. Bor, IDEAL Nová pěstování biomasy, v č. p ěstování lignikultur na Hospoda nevyužívaných zem ědělských pozemcích). 6  Nízká úrove ň zpracování primárních produkt ů (lesnictví, zem ědělství a rybá řství).  Nevyužití v ětrné energie

Příležitosti Hrozby  Investice do technické infrastruktury pro  Neexistující spolupráce subjekt ů cestovního rozvojové plochy pr ůmyslu a bydlení. ruchu v rámci regionu.  Vybudování silnice I/21 (prodloužení k dálnici D5).  Vytvo ření pracovních míst rozvojem cestovního ruchu (agroturistické firmy, turistické trasy, penziony).  Využití brownfields.

III. Shrnující rozbor - vyhodnocení udržitelného rozvoje území ORP (aktualizace) Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro p říznivé životní prost ředí, pro hospodá řský rozvoj a pro soudržnost spole čenství obyvatel území

Územní podmínky pro p říznivé životní prost ředí Životní prost řední je v rámci České republiky na správním území ORP Tachov relativn ě p říznivé. Jsou zde rozsáhlé lesní a vodní plochy, je zde vysoký podíl chrán ěných území a naopak malý podíl negativního ovlivn ění pr ůmyslem. Území je málo osídlené, p řevažují malá sídla - v ětší sídla jsou plynofikována a odkanalizována na čistírny odpadních vod. Část menších obcí v okolí p řehrady Lu čina je projektov ě připravena k odkanalizování v akci Čistá Berounka (Halže /Branka/, Obora, Milí ře, Tachov /Mýto a Velký Rapotín/). Nejv ětším narušitelem životního prost ředí je pr ůjezdná doprava na frekventovaných trasách v některých obcích, tj. hluk, zplodiny, prach, ot řesy a ztížené p řecházení vozovky. U dálnice jsou to vesnice Mchov a Újezd pod P řimdou dosud nechrán ěné od hluku, na silnici I/21 je to Chodová Planá, Janov a Bezd ěkov. Na silnici II/201 je to Kyjov a Zadní Chodov, na silnici II/200 to jsou Čečkovice, Bor a Boje čnice, Bon ětice, Olešná, na silnici II/198 Pernolec a na silnici II/199 jsou to vesnice Horní Výšina, Tisová a Trnová. Zvláštním případem je m ěsto Tachov, kterým prochází silnice II/199 a II/198 a tuto dopravu je pot řeba vést mimo centrum m ěsta severovýchodním obchvatem. P řeložky t ěchto komunikací jsou v územních plánech obcí většinou již zahrnuty. Na silnici II/605 jsou to Rozvadov, P řimda, Velké Dvorce, Vyso čany, Bor, Skvi řín a Holostřevy – na této silnici (bývalé I/5) se po otev ření dálnice intenzita dopravy výrazn ě snížila, m ůže se ale ob čas zvýšit, nap ř. při havárii na dálnici. Dále je to ješt ě pr ůjezd Vysokým Jamným, Lestkovem a Domaslaví na silnici II/201, kde je také nižší intenzita dopravy. Nižší intenzita dopravy je rovn ěž v úsecích silnice II/198 procházejícím Výškovem, Michalovými Horami a Bon ěnovem a v jižní části Novou Vsí. Řešení t ěchto pr ůjezd ů by m ělo p řijít na řadu až po vy řešení výše uvedených frekventovan ějších silnic, u části mén ě frekventovaných úsek ů bude řešení zřejm ě spo čívat.v p řeřazení úseku silnice do III.t řídy. Odvoz odpad ů z celého správního území je provád ěn na skládku u Černošína (kapacita 1 mil. t, od r.1995 do 2010 využito 360 tis. t – stále se snižující závoz skládky umož ňuje t říd ění odpad ů, kompostárna, recyklace stavebních odpad ů apod.). Má povolení do r. 2025 a je reálné prodloužení do r. 2040. M ěsta a v ětší obce mají sb ěrné dvory. Na v ětší části území je st řední až vysoké radonové riziko, u staveb jsou nutná protiradonová opat ření. Zásoby spodní vody jsou omezené. V ětší sídla jsou zásobována z ve řejných vodovod ů, p řevážn ě ze skupinového, jehož zdrojem je vodní nádrž Lu čina na horním toku Mže. Menší část území je odkázána na zásobování z místních ve řejných vodovod ů, ve řejných nebo domovních studní. Záplavová území jsou stanovena na toku řeky Mže a n ěkterých p řítocích, nap ř. Úhlavce, Výrovském a Hamerském potoce. Budou respektována p ři zpracování územních plán ů. Protipovod ňová opat ření jsou nutná v západní části Tachova na Mži, nad Velkým Rapotínem na Brtném potoce, nad Trnovou a Starým Sedlišt ěm na Sedliš ťském potoce, nad Neblažovem na Slatinném potoce, nad Stráží a p řípadn ě Soum ěř í na Úhlavce a nad Brodem nad Tichou na Hamerském potoce. Pozornost je potřeba v ěnovat i ohrožení sídel pod v ětšími rybníky – jejich ohrožení v případ ě protržení hráze. Na území ORP jsou velkoplošná chrán ěná území – CHKO Český les a Slavkovský les, p řírodní parky Český les, Kosí potok, Hadovka, Valcha a Sedmiho ří a maloplošné p řírodní rezervace Broumovská bu čina, Bu čina u Žďáru, Diana, Farské bažiny, Jezírka u Rozvadova, K řížový kámen, M ělký rybník, Ostr ůvek, Pavlova Hu ť, Pavlovická strá ň, Podkovák, P řimda, Tisovské rybníky, Tišina, U rybní čků a p řírodní památky – Bon ětice, Maršovy Chody, Mílov, Prameništ ě Kate řinského potoka, Racovské rybní čky, Valcha, Ž ďár u Chodského Újezda, nov ě vyhlašovaná Kolowrat ův rybník a národní p řírodní památka Na požárech.

7 Prakticky všechny obce v rámci územního plánu vymezily územní systém ekologické stability, je ale nutné jej doplnit v několika obcích a postupn ě také prov ěř it funk čnost prvk ů systému. Do systému jsou vnášeny drobné úpravy p ři komplexních pozemkových úpravách a tyto by m ěly územní plány zp ětn ě p řevzít, stejn ě tak i úpravy vyhlášené Plze ňským krajem a správou CHKO Český les. Ur čitým nedostatkem je, že na funk čnosti sít ě ÚSES nejsou zainteresováni zem ědělci a ani obce, a tak mnoho propojovacích prvk ů je nadále nefunk čních, bez trvalé zelen ě. Významn ější nelesní zele ň je chrán ěna jako registrované významné krajinné prvky – často jsou sou částí biocenter. Na mnoha lokalitách jsou evidovány památné stromy a památné aleje – v alejích p ři silnicích ale v poslední dob ě dochází ke kácení strom ů z bezpe čnostních d ůvod ů a už se ve stejném míst ě neobnovují. Na správním území ORP Tachov jsou výhledov ě plánovány velké reten ční nádrže Ko čov u Ko čova na Mži, Otín a Michalovy Hory u Michalových Hor na Kosím potoce.

Územní podmínky pro hospodá řský rozvoj Správní území ORP Tachov je z hlediska státu i Plzeňského kraje v periferní poloze p ři státní hranici. Možnosti ekonomického rozvoje jsou ale dobré, protože územím je vedena celostátní rozvojová osa OS1 území m ěsta Bor a obcí Částkov, Hoš ťka, Rozvadov, Staré Sedlišt ě, Tisová, část území m ěsta P řimda / - podél dálnice D5. V rámci této osy lze vymezovat i lokality pro výrobní a obslužná za řízení v ětší než 15 ha a to v rozvojovém území 1 (obec Rozvadov – k.ú. St řeble a Svatá Kate řina) a v rozvojovém území 2 (m ěsto Přimda – k.ú. Mlýnec a m ěsto Bor – k.ú. Bor, Čečkovice, Lužná a Vyso čany). Rozvojová osa OR5 podél silnice I/21 zahrnuje k.ú. , Chodová Planá, Ko čov a Planá u Mariánských Lázní. Podél silnice II/195 je vymezena rozvojová osa OR6 zahrnující k.ú. Borek u Tachova, Dehetná a Stráž u Tachova. Samotné m ěsto Tachov je trochu stranou t ěchto os, ale sbíhají se v něm dv ě trasy dálni čních p řivad ěčů II/198 a II/199 a poda ří-li se upravit silnici II/199 k hrani čnímu p řechodu Pavl ův Studenec a rozší řit tak mezinárodní provoz, pak se jeho možnosti rozvoje také zvýší. Celé území m ěsta Tachova je vymezenou rozvojovou oblastí RO6. Tachov má zatím pro pr ůmysl výhodu v ětších lidských zdroj ů. Nejrychleji bude pravd ěpodobn ě i nadále rozvoj akcelerovat v okolí m ěst Bor a P řimda p ři dálnici /mezi dálni čními k řižovatkami Nová Hospoda a Mlýnec/. Ve správním území ORP Tachov se nenachází významné zdroje nerostných surovin. Z hlediska kvality p ůdy převládají mén ě úrodné p ůdy pís čitohlinité, hlinitopís čité a hlinité. Lesy jsou na 45,4 % území. V ětší část je soust řed ěna v západní části území podél státní hranice. Ve východní části území jsou menší lesy pom ěrn ě rovnom ěrn ě rozmíst ěné, jen v okolí Mže, Kosího potoka a Hadovky jsou op ět souvislejší lesní komplexy. Převažují smrkové lesy, v menší jihovýchodní části lesy borové. Orná p ůda (30 % území) p řevažuje v ploše Tachovské brázdy, kde stále p řevládají velké lány. Trvalé travní porosty (16 % území) mají v ětší zastoupení v příhrani čním pásmu Českého lesa. V ětší ovocné sady – cca 175 ha jsou jen v okolí Velkých Dvorc ů, kde je i sklad ovoce s řízenou atmosférou. 2 % celkové plochy správního území jsou vodní plochy. V oblasti Tachovské brázdy je rozmíst ěno několik větších rybni čních soustav – na území městyse Chodová Planá a města Planá, na území obcí Ctibo ř, Chodský Újezd a m ěsta Tachov, na území obcí Tisová a Staré Sedlišt ě a nejjižn ěji na území m ěsta Bor a městyse Stráž. Z hlediska ekonomiky významnou roli má stále zem ědělství a lesní hospodá řství. Pr ůmysl pak je soust řed ěn převážn ě ve m ěstech – Tachov, Planá, Bor a m ěstysech Chodová Planá a Stráž a větších obcích, nap ř. Halže, Staré Sedlišt ě. V posledních letech se také rozvinuly hospodá řské zóny p ři dálnici D5 – Nová Hospoda a Vyso čany na území m ěsta Bor. N ěkteré obce jsou více zainteresovány na cestovním ruchu – Broumov, Halže, Rozvadov, m ěsto P řimda a m ěstyse Chodová Planá a Stráž. Na území ORP nejsou velké podniky – nejv ětší IDEAL Nová Hospoda 690 zam ěstanc ů. Podle odv ětví je zde pr ůmysl strojírenský, elektrotechnický, plastiká řský, textilní, d řeva řský a potraviná řský. Nejvýzna čnějším tradi čním výrobkem je pivo Chodovar, rodinný pivovar Chodovar Chodová Planá získal ochrannou známku Evropské unie CHODSKÉ PIVO. Dalšími ekonomickými odv ětvími zde jsou stavebnictví, doprava, obchod a služby. Do úplného vý čtu zam ěstnavatel ů pat ří ješt ě instituce spadající v ětšinou pod ve řejnou správu – zdravotnictví, sociální pé če, školství, kultura a správní orgány, které jsou rozmíst ěny p řevážn ě ve m ěstech. Zna čná část obyvatel je proto nucena dojížd ět za prací, do škol, na ú řady a k léka ři. Doprava je v mnoha p řípadech omezujícím faktorem zam ěstnanosti. Pro hromadnou dopravu pak je omezujícím faktorem, že jde o velké území s malým po čtem obyvatel, doprava je v ětšinou ztrátová a je nutno ji dotovat z ve řejných prost ředk ů. Z hlediska rozvoje jsou d ůležité investice do p řípravy hospodá řských zón a do ploch pro bytovou výstavbu i bytové výstavby – zde již se za čínají podílet i developerské firmy /soukromý kapitál/. Úkolem obcí bude spíše zabezpe čit pot řebnou ob čanskou vybavenost, místní dopravní a technickou infrastrukturu a podílet se na fungování hromadné dopravy a usilovat o vyt ěsn ění nadm ěrné dopravy z center. Na tomto správním území stále nejsou vy čerpány možnosti rozvoje cestovního ruchu, zejména v oblasti Českého lesa – je zahrnuta mezi specifické oblasti nadmístního významu SON1 Specifická oblast Český les - a to z hlediska rozvoje atraktivit, služeb, aktivit a informa čních tok ů. Pro Český les by m ěla být zpracována studie rozvoje pro p řim ěř ené rekrea ční zatížení území, respektující požadavky CHKO. Studie by m ěla zmapovat stávající nabídku i možnosti rozší ření a pot řebu rozmíst ění služeb na území Českého lesa.

8 Územní podmínky pro soudržnost obyvatel území Obyvatelstvo ve správní území ORP Tachov má nižší pr ůměrný v ěk (38,8 let) než je v Plze ňském kraji (40,7 let) nebo v celé České republice (39,8 let). Je zde ale vyšší podíl obyvatel se základním vzd ěláním a nižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzd ěláním ( část vysokoškolák ů se po dokon čení studia nevrátí, z ůstávají ve větších m ěstech). Na okrese Tachov, byla tradi čně nejvyšší nezam ěstnanost v Plze ňském kraji. Na správním území ORP Tachov bývalo nejvíce postiženo Borsko. Nyní díky rozší ření pr ůmyslové zóny Nová Hospoda pr ůměrná nezam ěstnanost v roce 2009 na Borsku, Tachovsku i Plánsku je již tém ěř vyrovnaná – mezi 12,7-16,7 %. Limitujícím činitelem pro snížení nezam ěstnanosti je doprava – pracovní p říležitosti jsou p řevážn ě ve městech, m ěstysech a pr ůmyslových zónách p ři dálnici. Spoje hromadné dopravy jsou v ětšinou zabezpe čeny na všední dny pro dopravu na ranní sm ěnu a do škol. Výhodu mají obce u železni čních tratí, vlaky jezdí i víkendech a svátcích. Další omezování spoj ů hromadné dopravy je naprosto nežádoucí. Místn ě bude pot řeba řešit nedostate čnou kapacitu mate řských škol vyvolanou sou časným nár ůstem potomk ů silných ro čník ů ze 70. let minulého století. Nepo čítá se již s obnovováním zaniklých základních škol. Stávající školy na venkov ě nebudou mít n ějaký čas starosti s udržením provozu. Na správním území ORP Tachov je 31 základních škol, 2 st řední školy a 2 st řední odborná u čilišt ě. Tém ěř všechny obce poskytují obyvatel ům ve řejný internet, v ětšinou v obecních knihovnách. M ěsto Tachov zřídilo pro další vzd ělávání obyvatelstva a poradenskou službu REgionální Vzd ělávací a Informa ční St ředisko (REVIS). V období socialismu byly v mnoha obcích postaveny kulturní domy a prodejny. Kulturního domu se zbavila jen obec Hoš ťka, Zadní Chodov a m ěsto Planá, ostatní se je snaží udržovat a využívat. Prodejny na mnoha místech p řežívají jen s podporou obce /obecní majetek, levný pronájem/, nebo pokud jsou v soukromém objektu. V obcích ve správním území, až na výjimky (nap ř.Staré Sedlišt ě), nejsou problémy s nep řizp ůsobivými ob čany a da ří se udržovat po řádek. Nejsou známy další vyhrocené vztahy mezi skupinami obyvatel (náboženské, národnostní a pod.). Nejv ětší problémy činí vandalismus mládeže na obecním majetku, který se vyskytuje v každé v ětší obci je také odpadová kriminalita. Uzav řená okresní nemocnice v Plané za číná od r. 2008 postupn ě obnovovat provoz – zpo čátku jen malá chirurgie (zákroky po nichž je pacient do 2 dn ů propušt ěn) a kuchyn ě. Domovy d ůchodc ů, penziony a domy s pe čovatelskou službou jsou ve v ětších m ěstech.

Z hlediska hodnocení sídelní struktury se na území ORP Tachov nacházejí t ři centra. Vlastní m ěsto Tachov je centrem st ředního významu, město Planá centrem nižšího významu a město Bor významným lokálním centrem (zdroj ÚAP Plze ňského kraje2011). Dle úrovn ě ob čanské vybavenosti, hospodá řského rozvoje daného p ředevším možností pracovních p říležitostí lze rozd ělit obce na obsluhující, částe čně obsluhující, částe čně obsluhované a obsluhované. V ORP Tachov byly jednotlivé obce za řazeny do t ěchto kategorií : obsluhující obce : Tachov, Bor, Planá, P řimda částe čně obsluhující obce : Chodová Planá, Stráž, Halže obsluhované obce : Brod nad Tichou, Broumov, Ctibo ř, Částkov, Dlouhý Újezd, Hoš ťka, Chodský Újezd, Ko čov, Lesná, Lestkov, , Milí ře, Obora, Rozvadov, Staré Sedlišt ě, Staré Sedlo, Studánka, Tisová, T řemešné, Zadní Chodov

Na silnici I/21 byl dokon čen obchvat Ko čova, Janova a Bezd ěkova a je nutné p řipravit akci Planá – Trst ěnice s obchvatem Chodové Plané. Na silnici II/201 zahrnout obchvaty Kyjova, Zadního Chodova a Chodové Plané. Křižovatka I/21 s dálnicí D5 – výjezd od Prahy – byla přebudována na kruhovou v č. p řipojení stávající čerpací stanice. Stávající propojku z II/199 od dálni ční k řižovatky Mlýnec do IZB Vyso čany prodloužit až na II/605 obchvatem areálu IZB a opat řit na silnici II/198 kruhovou k řižovatkou. Severn ě podél této propojky bude veden koridor inženýrských sítí pro zásobování komer čně industriální zóny Mlýnec - Vyso čany, zejména rozvod el.energie z nové rozvodny 110 kV Vyso čany, st ředotlaký plynovod z vysokotlaké regula ční stanice Vyso čany a vodovod. Nadále po čítat s realizací železni ční vle čky z Boru do pr ůmyslové zóny Mlýnec – Vyso čany. Vzhledem ke stavu silnic je pot řeba silnici III/19920 Tachov - Halže a silnici III/19923 Halže - k řižovatka se silnicí II/199 mezi Brankou a Horní Výšinou p řeřadit na II/199 a naopak stávající silnici II/199 z Tachova po zmín ěnou k řižovatku se silnicí II/19923 zm ěnit na silnici III/19920. Dále budoucí silnici min. v úseku Horní Výšina – návrší za Brankou upravit tak aby nebyla ohrožena kvalita vody v p řehrad ě Lu čina a řešit ji obchvatem okolo Horní Výšiny. Toto opat ření by umožnilo otev řít hrani ční p řechod Pavl ův Studenec – Bärnau pro neomezenou osobní dopravu, což by významn ě prosp ělo cestovnímu ruchu v sídlech Branka, Halže a v Tachov ě. Dále na silnici II/199 zahrnout obchvaty Tachova (spole čný obchvat s II/198), Trnové a Tisové – dle dopravní studie z 12/2007, var.C. Silnice II/198 bude v úseku P řimda – k řižovatka se silnicí II/197 přeřazena na silnici III. t řídy. Výhledové zm ěny zat říd ění silnic podle koncepce dopravy Plze ňského kraje: Silnice II/195 v úseku Bor–jižní hranice okresu Tachov /Pob ěžovice/ a silnice II/200 v úseku Bor–Nová Hospoda /křižovatka s D5/ – p řebudování na silnici I/22. Silnice II/198 v úseku Planá-severní hranice okresu 9 Tachov /Teplá/ a v úseku P řimda-jižní hranice okresu Tachov /Železná/, silnice II/200 v úseku Bor-jižní hranice okresu Tachov /H.Týn/ a silnice II/230 v úseku Chodová Planá-severní hranice okresu /M.Lázn ě/ budou p řevedeny do silnic III. třídy. V návaznosti na dopravní koncepci Plze ňského kraje je pot řeba rozpracovat i tzv. Českolesskou tangenciálu – budoucí silnici I/22, v úseku Nová Hospoda – Bor (silnice II/200) a Bor – Stráž – Dehetná – hranice okresu DO (silnice II/195). Nadále je pot řeba ochránit koridor plánované vysokorychlostní trat ě Norimberk – Praha v jižní části správního území. V územních plánech bude rovn ěž zahrnut koridor pro modernizovanou tra ť č. 170 Praha – Cheb. V koridorech ropovodu a tranzitního plynovodu /projekt Gazela/ je nutno po čítat s pokládkou dalšího potrubí.

Při s čítání v r. 2001 bylo na území obcí ve správním území ORP Tachov 13472 byt ů. Od s čítání do konce roku 2009 bylo postaveno 988 byt ů, p řičemž ro ční p řír ůstek kolísal mezi 1,74 – 5 novými byty na 1000 obyvatel. Ze socialistické minulosti p řevládá ve m ěstech a v ětších obcích bydlení v bytovkách, z nich mnohé již vyžadují opravy a zateplení. Přestože se trend pomalu obrací k individuální výstavb ě rodinných domk ů za využití hypoték, stále ješt ě mnoho lidí stojí o bydlení v bytovkách, z valné části o nájemní bydlení. M ěsta vedou po řadníky neuspokojených zájemc ů o byty. Pro nastolení volného trhu s byty je žádoucí, aby nedostatek byt ů byl vy řešen – též zapojením soukromého kapitálu a p říp. družstevní výstavby. M ěsta a n ěkteré v ětší obce investují do výstavby sociálních byt ů na které je státní podpora. Z toho d ůvodu je pot řeba ve m ěstech nadále plánovat rozvojové plochy pro bytovou výstavbu z části i pro bytové domy. Na vesnicích, zejména v okolí m ěst a s dobrou p řístupností do m ěsta je p ředpoklad, že zde bude mít zájem bydlet i část stávajících obyvatel m ěst – zde je pot řeba plánovat plochy pro bytovou výstavbu větší, než je pot řeba obyvatel t ěchto vesnic. Pozornost je pot řeba v ěnovat i kapacitám dom ů s pe čovatelskou službou a domov ům d ůchodc ů, jejichž pot řeba se s rostoucím po čtem senior ů trvale zvyšuje. Velký podíl činí objekty druhého bydlení, využívané k rekreaci a později v seniorském v ěku část i k trvalému bydlení. Plochy pro objekty druhého bydlení je pot řeba plánovat zejména v oblasti SON1 Specifická oblast Český les a to s ohledem na únosné rekrea ční zatížení území. Zvláštním jevem je velký po čet zrušených sídel, v ětšinou podél státní hranice. V rámci zpracování územních plán ů by m ěla být p řezkoumána možnost a ú čelnost jejich obnovy k obytnému nebo rekreačnímu využití a to ve všech souvislostech (ochrana p řírody, dopravní p řipojení, odpady apod.).

Rekreace je řešena v jednotlivých m ěstech a obcích v ětšinou sportovním a kulturním vybavením a také rekrea čními zelenými plochami. N ěkteré obce mají nadobecní vybavení, nap ř. m ěstys Stráž – rekrea ční st řediska Sycherák a Bon ěť ák, m ěstys Chodová Planá – rekrea ční rybník Regent, pivovar Chodovar s jeho originálními restauracemi a pivními lázn ěmi, koupališt ě jsou v Plané, Halži, Studánce a Rozvadov ě, kryté plavecké bazény v Tachov ě a P řimd ě a zimní stadion v Tachov ě, lyža řské sjezdovky na P řimd ě a v Tachov ě. Většinu cyklotras vyzna čily mikroregiony Borsko a Lu čina, o sí ť turistických tras pe čuje Klub českých turist ů. U Old řichova byly vyzna čeny hipotrasy. Nau čné stezky mají na svém území vyzna čeny obce Halže, Lesná, Přimda a Rozvadov. Na území obce Lesná jsou i vyzna čené b ěžka řské trasy napojené na n ěmecký skiareál Silberhütte. Odpovídajícím zp ůsobem ke stávajícímu cestovnímu ruchu jsou vybaveny m ěsta a obce přechodným ubytováním a ve řejným stravováním. Část ubytovacích kapacit je trvale obsazena pracovníky z východních zemí. Schází levné a také kvalitn ější ubytování. Zatím podnikatelé nereagovali na vyzna čené cyklotrasy, jen n ěkteré obce plánují z řízení turistických ubytoven. Nedo řešen nadále je rozvoj turistiky v oblasti Českého lesa, kde nejsou služby pro turisty. Kina p řežila jen ve t řech m ěstech. V ětšina obcí má kulturní domy, ve kterých jsou po řádány r ůzné akce místní i zajímavé pro návšt ěvníky. Obce a jejich spolky se snaží také rozvíjet tradi ční akce – pout ě, slavnosti, sportovní a kulturní akce, které posilují sounáležitost ob čan ů s tímto regionem a p řitahují turisty.

Záv ěr Rozborem udržitelného rozvoje byl zjišt ěn v rámci správního území ORP nevyvážený stav. Relativn ě nejlépe je hodnocen pilí ř environmentální. Jako více zaostávající se jeví pilí ř ekonomický a po n ěm sociodemografický. Území je řídce osídleno a je zde mén ě pracovních p říležitostí, sídla jsou p řevážn ě malá s omezenou vybaveností. V územních plánech obcí bude nutné vyváženost podmínek území sledovat a postupn ě vyrovnávat – regulovat jejich optimální územní vztahy (rozmíst ění, velikost).

10 IV. Grafická část

1. Správní území ORP Tachov – hranice obcí a katastrálních území

2. Dopravní infrastruktura – dálnice, silnice I. II. a III. t řídy, celostátní a regionální železnice

3. Technická infrastruktura – vedení VVN a VN, plynovody VVTL,VTL a STL, ropovod, informa ční sít ě

4. Ochrana p řírody – CHKO, p řírodní parky, p řírodní rezervace, p řírodní památky, EVL, VKP

5. Územní systém ekologické stability - sou časný stav

6. P ředpoklady rozvoje – rozvojová osa OS1, oblasti rozvoje OR5 (v č. rozvojového území Planá) a OR6, rozvojová oblast RO6, rozvojová území RU1 a RU2 a specifická oblast Český les SON1

7. Výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických

8. Výkres limit ů využití území

9. Výkres zám ěrů na provedení zm ěn

10. Výkres problém ů k řešení v územn ě plánovacích dokumentacích (problémový výkres)

11. Vztah území obcí podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

12. Místní pracovištní systémy (LLS), funk ční urbanizovaná území (FUA)

11