UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodov ědecká fakulta Katedra geografie

Bc. Ivana ŠLUPINOVÁ

Návrh u čebnice a pracovních list ů pro výuku tématu místní krajina ve školách na Novoji čínsku

Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Miloš FŇUKAL, Ph.D.

Olomouc 2014

Bibliografický záznam

Autor (osobní číslo): Bc. Ivana Šlupinová (R120081) Studijní obor: Učitelství geografie pro SŠ (kombinace M-Z)

Název práce: Návrh u čebnice a pracovních list ů pro výuku tématu místní krajina ve školách na Novoji čínsku Title of thesis: Project of textbook and learning materials for field learning in the District of Nový Ji čín

Vedoucí práce: RNDr. Miloš F ňukal, Ph.D. Rozsah práce: 170 stran, 2 vázané p řílohy

Abstrakt: Cílem diplomové práce je vytvo ření u čebního textu pro st řední školy o Novoji čínsku. M ěl by co nejvíce spl ňovat nároky, které jsou kladeny na učební texty z hlediska odbornosti, náro čnosti a didaktické vybavenosti. Obsahov ě budou v textu informace o p řírodních, historických, spole čenských a ekonomických pom ěrech regionu. V teoretické části práce bude pojednáno o teorii učebnic a bude provedeno srovnání u čebnic, které jsou ur čené pro výuku místního regionu.

Klí čová slova: učebnice, hodnocení u čebnice, místní region, okres Nový Ji čín

Abstract: The aim of the thesis is to create a textbook for secondary schools on Novoji čínsko. It should as far as possible meet the demands that are placed on textbooks in terms of expertise, performance and teaching facilities. The content will be text information on natural, historical, social and economic conditions of the region. The theoretical part of the thesis will deal with the theory of textbooks and will be carried out by a comparison of textbooks that are designed to teach the local region.

Keywords: textbooks, assessment books, local region: District of Nový Ji čín

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatn ě a použila jsem literárních pramen ů a informací, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury a zdrojů informací.

V Olomouci, dne 24. dubna 2014 ……......

podpis

Ráda bych zde pod ěkovala RNDr. Miloši Fňukalovi Ph.D. za odborné vedení a poskytování rad b ěhem vypracovávání diplomové práce.

OBSAH

ÚVOD …………………………………………………………………………………… 10 CÍLE PRÁCE ………………………………………………………………...……..…… 11 METODY ZPRACOVÁNÍ ……………………………………………………………… 12 1 Učebnice v procesu vyu čování a u čení ……………………………………...... ……… 13 1.1 Definice u čebnice ………………………………………………………….….….. 13 1.2 Funkce u čebnice …………………………………………………...... …………… 14 1.3 Charakteristika kvalitní u čebnice ………………………………………………… 15 1.4 U čebnice a sou časnost ………………………………………………….………… 16 2 Evaluace u čebnic ……………………………………………………………………… 18 2.1 Výzkum učebnic v ČR …………………………………………….……………... 18 2.2 Zp ůsoby hodnocení u čebnic ……………………………………………………… 19 2.2.1 M ěř ení didaktické vybavenosti u čebnic ……………………….…………… 20 2.2.2 Analýza vlastností verbálního textu u čebnic ……………………………….. 21 2.2.3 Optimální hodnoty koeficient ů Ts, Tp, i a h pro výkladový text učebnice ...... 23 3 Analýza dostupných u čebnic pro výuku geografie místního regionu metodou výpo čtu koeficient ů T a E ………………………………………………………………..….… 25 3.1 P říklad výpo čtu koeficient ů T a E pro konkrétní u čebnici ……………………….. 28 3.1.1 M ěř ení didaktické vybavenosti u čebnice …………………………………... 28 3.1.2 Analýza obtížnosti textu u čebnice …………………………………...…….. 28 4 Systém kurikulárních dokument ů a postavení problematiky místního regionu ……..... 31 4.1 Vymezení Rámcového vzd ělávacího programu ………………………….…….... 31 4.2 Za řazení tématu místního regionu do výuky dle RVP …………………………… 32 4.2.1 Základní vzd ělávání ……………………………………………………….. 32 4.2.2 Vzd ělávání na čty řletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií …………………………………………………………………... 34 5 Návrh u čebního textu „Geografie Novoji čínska“ …………………………………….. 37 5.1 Výchozí p ředpoklady tvorby u čebního textu ……………………….…………….. 37 5.2 U čební text …………………………………………………………………...…… 37 I. VYMEZENÍ OBLASTI ………………………………………………...…….. 39 II. P ŘÍRODNÍ PODMÍNKY ………………………………………………….… 42

1 Základní geologický vývoj okresu Nový Ji čín ……………………………… 42 1.1 Variské horstvo ……………………………………………………...…. 43 1.2 Vn ější Západní Karpaty ………………………………………………… 45 1.3 Karpatské p ředhlubn ě ……………………………………………...…… 47 1.4 Mladší t řetihory a čtvrtohory ………………………………….………... 48 2 Reliéf ……………………………………………………………………...… 51 3 Podnebí ……………………………………………………………………… 59 4 Vodstvo ……………………………………………………….…………….. 65 5 P ůdy …………………………………………………...…………………….. 71 6 Živá p říroda …………………………………………………………………. 76 7 Ochrana životního prost ředí ………………...………………………………. 80 III. OBYVATELSTVO A SÍDLA ……………………………………….……… 89 8 Historie Novoji čínska …………………………………………...... ……….. 89 9 Významné osobnosti Novoji čínska ………………………………………... 95 10 Obyvatelstvo ………………………………………………………...... … 99 10.1 Vývoj po čtu obyvatel ………………………………………………. 99 10.2 Struktura obyvatelstva …………………………….………...…….. 100 11 Sídla ……………………………………………………………….……. 105 IV. HOSPODÁ ŘSTVÍ …………………………………………………………. 107 12 Pr ůmysl …………………………………………………………………. 107 12.1 Historie pr ůmyslu Novoji čínska ………………………………….. 107 12.2 Pr ůmysl Novoji čínska v sou časnosti ……………………….…….. 109 13 Nerostné suroviny na území okresu Nový Ji čín …………….………….. 113 13.1 Energetické suroviny ………….……………………………...…... 114 13.2 Rudy ….…………………………………………………………… 116 13.3 Vápence a stavební suroviny ……….…………………………….. 116 14 Zem ědělství ……………………………………………………………... 119 15 Doprava v okrese Nový Ji čín …………………………………………… 123 16 Cestovní ruch a rekreace na Novoji čínsku ……………………………… 127 V. ADMINISTRATIVN Ě-SPRÁVNÍ ČLEN ĚNÍ ……………………………… 132 17 Správní a územní vývoj Novoji čínska …………………………………… 132 18 Správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností …………………………… 135 VI. PRACOVNÍ LISTY ……………………………………………………….. 137 Pracovní list č. 1 …………………………………………………………... 137 Pracovní list č. 2 …………………………………………………………... 140 Pracovní list č. 3 …………………………………………………………... 142 Pracovní list č. 4 …………………………………………………………... 144 Pracovní list č. 5 …………………………………………………………... 147 ZÁV ĚR ………………………………………………………………………………… 149 SUMMARY …………………………………………………………………….……… 150 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ………………………………………..………… 151 PŘÍLOHY

ÚVOD

Výuka geografie na školách má dlouhou tradici a je ji p řikládán velký význam. Dává mladému člov ěku nejen základní informace o Zemi, její historii, místopisu, obyvatelstvu, p řispívá k všeobecnému rozvoji člov ěka, pomáhá ale i v chápání souvislostí v dnešním složitém sv ětě. Žáci na základních i st ředních školách mají znalosti na úrovni vesmíru, sv ěta, kontinent ů, jednotlivých stát ů, ale i ČR, znalosti na úrovni místního regionu, svého rodišt ě, místa, kde vyr ůstají nebo se vzd ělávají, jim ale chybí. Pro dnešní dobu je charakteristické velké p řesídlování obyvatelstva, jeho odlivu, především mladých, z venkova do m ěst, do metropolí, opoušt ění svého rodišt ě, vysídlování venkova. Je to dáno p ředevším odchodem za prací, za zábavou a snadn ějším životem. Znalost místního regionu – jeho historie, tradic, významu a místopisu, životního prost ředí, kultury, významu v rámci územního celku, pomáhá formovat člov ěka a jeho vztah k němu, a tím i k možnému dalšímu rozvoji této oblasti. Podle ŠVP školy a oboru, na kterém jsem získala své st ředoškolské vzd ělání, je této problematice v ěnováno pouze 2 % času ve výuce zem ěpisu. Jedním z možných d ůvod ů tohoto stavu m ůže být i malý po čet u čebnic a u čebních text ů k dané problematice, které by sloužily u čitel ům i žák ům k výuce. Tím, že pocházím z Novoji čínska, z města Kop řivnice, a po ukon čení mého vysokoškolského studia bych se cht ěla v ěnovat práv ě zde povolání u čitelky a vyu čovat geografii s daleko v ětším zam ěř ením na geografii místního regionu, zvolila jsem si práv ě téma dle zadání s vypracováním učebnice a pracovních list ů pro výuku tématu místní krajina na Novoji čínsku.

10 CÍLE PRÁCE

Cílem práce je vytvo ření u čebního pracovního textu a pracovních list ů k tématu Geografie Novoji čínska. Vytvo řené texty pak mohou být využívány k výuce místního regionu na st ředních školách, pop řípad ě poslouží i k vedení výuky učitel ům základních škol. Učební text musí pochopiteln ě spl ňovat nároky, které jsou kladeny na u čební texty z hlediska odbornosti, náro čnosti textu a didaktické vybavenosti. Vedle vlastního zpracování u čebního textu proto bude v práci provedeno stru čné teoretické zamyšlení nad funkcí u čebnice v učebním procesu, jejího hodnocení a budou srovnány dostupné učebnice, sloužící k výuce místního regionu.

11 METODY ZPRACOVÁNÍ

Celá práce je rozd ělena do n ěkolika nosných částí. Všechny části tvo ří jeden celek a sm ěř ují k tomu, aby jejich pochopení napomohlo k vytvo ření u čebního textu, který bude spl ňovat všechna pot řebná kritéria kladená na moderní učebnici. Každá z částí bude vytvá řena s použitím odlišného souboru metod, proto se jimi v tomto oddílu budeme zabývat podrobn ěji. První část práce čerpá z publikovaných odborných statí a literatury a věnuje se teorii u čebnic a jejich tvorby. Na první část úzce navazuje druhá, která se zabývá teorií hodnocení u čebnic z hlediska jejich odborné a didaktické vybavenosti a přim ěř ené náro čnosti pro ur čenou skupinu žák ů. Také zde posloužilo ke zpracování této části studium odborné literatury, která se zabývá danou problematikou. Pro t řetí část práce byly vybrány čty ři dostupné u čebnice, zam ěř ené svou náplní na výuku místního regionu a následn ě byly podrobeny hodnocení zvolenými metodami. Následující část práce se zaobírá za řazením výuky místního regionu do školských kurikulárních dokument ů. Pro zpracování této části jsou využity Rámcové vzd ělávací programy pro základní vzd ělávání a gymnázia; podle nich jsou formulovány očekávané výstupy okruh ů, které se zabývají místním regionem. V páté, nosné části práce, je provedeno vlastní zpracování u čebního textu Geografie Novoji čínska a pracovních list ů. Jako podklad pro toto zpracování je využito celé řady odborné literatury, která se daným regionem zabývá, pro dokreslení řady faktografických údaj ů je použito mnoha tabulek a diagram ů; podklady pro n ě byly čerpány z oficiálních statistických zdroj ů. Fotografické obrazové p řílohy textu jsou ve v ětšin ě p řípad ů vytvo řeny autorem práce.

12 1 Učebnice v procesu vyu čování a u čení

1.1 Definice učebnice V odborné literatu ře dosud neexistuje jedna všeobecn ě p řijímaná definice u čebnice, naopak se zdá, že ambicí každého pedagoga je vytvo řit definici vlastní. Tak nap ř.: Dole ček, Řešátko, Skoupil uvádí: „U čebnice je školní pom ůcka, která obsahuje pro žáka nové u čivo, cvi čení, otázky a úkoly, zpracované didakticky a s ohledem na cíle výchovy a vyu čování a na zvláštnosti u čících se. U čebnice je prost ředkem u čení.“ Pr ůcha (1989, s. 25). Pr ůcha považuje za správné, ale málo komplexní definice u čebnic uplat ňované v pedagogické literatu ře podle Wahla (1983, s. 12) „u čebnice … vychází z obsahové normy u čebních osnov a vymezuje a konkretizuje obsah a rozsah u čiva daného vyu čovacího p ředm ětu v daném postupném ro čníku.“, i podle Meyers Kleines Lexikon – Pädagogik (1988, s. 259): „U čebnice: Prost ředek vyu čování a u čení v knižní form ě, ve kterém jsou ur čitá odborná témata a okruhy daného p ředm ětu metodicky uspořádány a didakticky ztvárn ěny tak, že umož ňuje u čení…“ (citováno podle Pr ůcha, 1998, s. 12-13). Pr ůcha (1998, s. 13) navrhuje vlastní definici u čebnice: „… u čebnice je za člen ěna nejmén ě do t ří systém ů jakožto eduka ční konstrukt, tj. jako výtvor zkonstruovaný pro specifické ú čely edukace.“ Dále podle Pr ůchy (1998, s. 18) učebnice „… mají spole čnou podstatu: Z hlediska informatiky jsou to tzv. sumariza ční texty, tj. p ředkládají informace, které reprezentují souhrnné a obecn ě uznávané poznatky z daného oboru či tematického okruhu.“ Pedagogický slovník (Pr ůcha, Mareš, Walterová, 2001) chápe u čebnici jako druh knižní publikace uzp ůsobené k didaktické komunikaci. U čebnice jsou tradi čně pojímány jako d ůležitý regulátor výuky, který v jednotlivých vyu čovacích p ředm ětech konkretizuje požadavky na vzd ělání (Ma ňák, 2007, s. 24). Ma ňák a Švec (2003, s. 67-68) upozor ňují na skute čnost, že školní u čebnice jsou odedávna st ředem zájmu pedagogické teorie i praxe, proto pat ří k d ůležitým školským dokument ům i k nejd ůležit ějším školním pom ůckám. P ředstavují u čební text p řizp ůsobený specifickým pot řebám žák ů podle typu školy, ur čitého vyu čovacího p ředm ětu a ro čníku. Mikk ve své studii U čebnice: budoucnost národa vyslovuje názor, že „… je pom ěrn ě obtížné vytvo řit definici u čebnice. Na prvním míst ě jsou za u čebnice považovány takové knihy, které byly vytvá řeny cílen ě pro vyu čování a u čení, ale také další psané

13 materiály mohou být využívány p ři výuce a ty pak jsou také považovány za u čebnice“ (Mikk, 2007, s. 13). Naopak Vanecek (1995) považuje za u čebnici pouze takové texty, které vyhovují následujícím kritériím: jsou v souladu s kurikulárními dokumenty, prezentace u čiva je didakticky promyšlená, vedou žáka k dalšímu u čení pomocí pokyn ů a aparát ů řídících žákovo u čení aj. (Mikk, 2007, s. 13). Podle Armbrusterové a Andersona (1988) jsou u čebnice také základním zdrojem vědomostí v mnoha vyu čovacích p ředm ětech (Mikk, 2007, s. 11). Podle Knechta v úvodu k publikaci Hodnocení u čebnic je u čebnice charakterizována velmi široce: „U čebnici m ůžeme nazvat eduka čním konstruktem, nebo ť představuje složitý celek n ěkolika komponent, které mají být pokud možno v rovnováze. Textové komponenty by m ěly být vhodn ě dopln ěny komponentami obrazovými a ob ě tyto komponenty by m ěly zárove ň respektovat nejen všechny výše uvedené funkce u čebnice, ale i osobnost žáka, kterému je u čebnice ur čena p ředevším. Dobrá u čebnice nejen že m ůže být d ůležitým a nezastupitelným prost ředkem pro vzd ělávání a sebevzd ělávání žák ů, ale měla by také usnadnit a zp říjemnit práci u čitel ům. Prost řednictvím u čebnic lze u žák ů zvýšit motivaci ke studiu, pokud je psaná z jejich pohledu poutavým a srozumitelným textem, dopln ěným vhodn ě zvoleným obrazovým materiálem (který má p ředevším didaktickou funkci, nikoliv pouze funkci ozdobnou). Pokud dále u čebnice obsahuje nap říklad rozši řující u čivo pro nadané žáky, vybízí svým charakterem k využití r ůzných výukových metod a je p řípadn ě dopln ěna modern ě zpracovanou metodickou p říru čkou, stane se bezpochyby i vítaným pomocníkem pro u čitele“ (citováno podle Ma ňák, Knecht, 2007, s. 8).

1.2 Funkce u čebnice V dnešní dob ě se jako základní a klíčové funkce u čebnice jeví její úloha motivovat žáky k učení. To ale dovede pouze u čebnice, která je zajímavá co do obsahu i zpracování. Učebnice ur čují výb ěr obsahu vzd ělávání pro daný p ředm ět a reprezentují kurikulum, z toho vyplývá jejich základní funkce – prezentovat informace. Přitom však předkládané texty jsou v učebnici psány cílen ě v souladu s cíli a podmínkami u čení – učebnice informace transformuje. Učebnice musí dále plnit funkci koordina ční – musí za čle ňovat informace do systém ů a sladit je s používáním dalších didaktických materiál ů.

14 U každé u čebnice je velmi d ůležitá, p ředevším p ři u čení žák ů bez u čitele, funkce řízení učení. Poskytuje návody, jak se nau čit konkrétní u čební látku a vede žáky k používání vhodné strategie u čení. Za jeden aspekt řízení žákova u čení je možné považovat sebehodnocení u čení ; časté zjiš ťování výsledk ů u čení dává obraz o efektivit ě u čení. Dobrá u čebnice proto obsahuje správné odpov ědi úloh. Správná u čebnice by m ěla také umožnit žák ům diferencující p řístup k učení – podle zájmu žáka o daný p ředm ět poskytovat stru čnější nebo hlubší informace. Snad jedna z nejd ůležit ějších funkcí u čebnice je vytvá ření žádoucích postoj ů a hodnot , p řispívání k morálnímu rozvoji žák ů – každá spole čnost pot řebuje lidi, kte ří vyznávají vysoké morální, mravní a ob čanské postoje. Učiteli i žáky je u čebnice hodnocena p ředevším podle její didaktické funkce. Proto se v pedagogické teorii, ale také ve školní praxi hodnotí tzv. didaktická vybavenost učebnice. Sem pat ří nap ř. metodické zpracování u čiva, řízení výuky, orientace v učebnici, vizuální výbava aj. (Mikk, 2007).

1.3 Charakteristika kvalitní u čebnice Aby u čebnice plnila v co nejvyšší mí ře výše popsané funkce, musí mít ur čité charakteristiky. Obsah u čebnice musí být v souladu s kurikulárními dokumenty, odborn ě správný a vyložený pro žáky srozumiteln ě, nesmí být odtržen od života. Je vždy volen s ohledem na cíle vzd ělávání. Další významnou vlastností u čebnice je její srozumitelnost ; obtížné u čebnice žáky přet ěžují a odrazují od u čení a od problematiky daného p ředm ětu v ůbec. Pouze srozumitelné u čebnice umož ňují realizovat cíle vzd ělávání. Srozumitelnost u čebnice podporuje její strukturování . U čivo v učebnici je uspo řádáno do tématických celk ů, podle jeho d ůležitosti pro snadn ější pochopení, podle toho, jak je ve vyu čovací jednotce probíráno. Hlavní myšlenky jsou odlišeny typograficky, do u čiva jsou za řazovány p řehledné tabulky a diagramy. Kvalitní u čebnice by m ěly také podporovat a rozvíjet myšlení žák ů; u čebnice by měly mít širokou nabídku problémových úloh, soubory úkol ů a cvi čení, otázky a pokyny k pozorování a experimenty.

15 Knihy obecn ě a u čebnice zvlášt ě by m ěly motivovat k snaze o poznávání a u čení, předpokladem této funkce u čebnice je to, aby byla u čebnice zajímavá . Míra oblíbenosti či zajímavosti souvisí s mírou srozumitelnosti u čebnice – pouze srozumitelné u čebnice mohou být pro žáky zajímavé. Zajímavost u čebnice umoc ňují ilustrace. Většina u čebnic obsahuje množství ilustrací, podstatné jsou ale p ředevším ty, které pomáhají rozvíjet myšlení žák ů a vedou k jejich estetickému cít ění. Učebnice by m ěla také žákovi umož ňovat sebehodnocení dosažených výsledk ů učení, procvi čovat a opakovat probrané u čivo, propojovat ur čité znalosti r ůzných obor ů apod. Toto umož ňují do textu za řazené otázky, problémové úlohy a testy či jiné nástroje pro sebehodnocení (Mikk, 2007).

Tab. 1 Hlavní charakteristiky funkcí u čebnic Funkce Charakteristiky ilustrovaná zajímavá motiva ční obsahující problémové úlohy snadno čitelná snadno čitelná informa ční související s každodenním životem vědecky správná strukturovaná systematiza ční a koordina ční související s ostatními u čebnicemi diferencia ční stup ňovaná obtížnost řídící návody k u čení rozvíjející u čební strategii podpora samostatného u čení sebehodnotící otázky a testy vzd ělávání k hodnotám personifikace Zdroj: Mikk (2007), s. 18

1.4 U čebnice a sou časnost Učebnice nejsou prvotními a závaznými výukovými dokumenty, ale svou závislost na prvotních školských dokumentech (Rámcových vzd ělávacích programech) respektují, pon ěvadž jinak by byly v dané vzd ělávací soustav ě nepoužitelné. Ovšem tato závislost vždy byla relativní a dnes se postupn ě snižuje, o čemž sv ědčí velké množství u čebnic, které trh školám nabízí a jejichž zpracování se n ěkdy diametráln ě liší.

16 Učebnice je specifickým zt ělesn ěním vzdělávacího programu (kurikula), který není pro u čitele závazný ani po stránce obsahové, ani metodické. Přesto sou časné u čebnice tradi čně obsah respektují, odlišnosti se týkají hlavn ě rozsahu u čiva a jeho metodického pojetí. U čebnice poskytuje relativní ucelený systém požadovaných informací, který je lehce dostupný, p řehledný a mobilní. Tím, že u čebnice do zna čné míry zt ěles ňuje požadavky eduka čních norem, je t řeba jí v ěnovat zvýšenou pozornost, nebo ť reprezentuje jak obsahovou dimenzi kurikula, tak i ostatní dimenze, což ostatní didaktické konstrukty v této oblasti nezajiš ťují. Učebnice se tak stává organizujícím faktorem výuky (Ma ňák, 2007).

17 2 Evaluace u čebnic

Nové a lepší u čebnice mohou vzniknout pouze tehdy, pokud se opírají o výsledky odborných výzkum ů v této oblasti. P ředevším by m ěl být zaveden kvalitní systém evaluace učebnic vycházející z hodnocení mnoha vlastností u čebnic, který by odhalil nedostatky učebnic používaných ve školách. Evaluace u čebnic tak p ředstavuje posouzení míry shody mezi vlastnostmi posuzované u čebnice a vlastnostmi, které by podle didaktických výzkum ů byly žádoucí. V praxi se k hodnocení u čebnice zpravidla používá kombinace dvou nebo více metod. Metody hodnocení u čebnic lze řadit do t ří skupin: • názory respondent ů, • hodnocení s využitím experimentu • a analýza u čebnic. Analýzy u čebnic se snaží o propojení výhod obou p ředcházejících p řístup ů. Obsahují pravidla pro výpo čet n ěkterých parametr ů u čebnice, jejichž výsledkem jsou objektivn ě získaná a srovnatelná data (Mikk, 2007). Hodnocení u čebnic je pom ěrn ě obtížnou a časov ě náro čnou činností . Teorie a výzkum u čebnice p ředstavuje dnes již velmi rozsáhlý a rozvinutý obor pedagogické v ědy. Podle n ěkterých odborník ů jde o autonomní disciplínu o eduka čních médiích celkov ě, tj. nejen tišt ěných a verbálních, ale též vizuálních a audiovizuálních, elektronických, multimediálních (jako jsou nap ř. elektronické výukové programy). To je vyjád řeno i v názvu Mezinárodní asociace pro výzkum u čebnic a eduka čních médií (IARTEM – International Association for Research on Textbooks and Educational Media) (Pr ůcha, 2006, s. 10).

2.1 Výzkum u čebnic v ČR Ačkoliv jsou u čebnice sou částí každodenní výuky na všech stupních a typech škol, je výzkum u čebnic v rámci pedagogického výzkumu v ČR zatím spíše okrajovou oblastí. Otázkou hodnocení u čebnic se zde žádná v ětší odborná instituce systematicky nezabývá. Výjimkou je pouze Ministerstvo školství, mládeže a t ělovýchovy, které hodnotí u čebnice prost řednictvím procesu ud ělování tzv. schvalovacích doložek (Sd ělení MŠMT k postupu

18 při za řazování u čebnic a u čebních text ů do seznamu u čebnic vydávaného na základ ě § 40 odst. 1 školského zákona č. j. 29 996/2002-20, V ěstník MŠMT sešit 5/2003.). Ačkoliv jsou sou časná kritéria ud ělování pom ěrn ě p řísná, bývají v n ěkterých p řípadech u čebnice odlišné, a to i takové, které jsou ur čeny pro stejný vyu čovací p ředm ět, ro čník i typ školy. Neliší se pouze technickým či grafickým zpracováním (formát, barevnost), ale liší se také nap říklad v rozsahu a náro čnosti výkladového textu, množstvím a kvalitou používaných obrazových komponent, ale i v intelektuální náro čnosti uvád ěných otázek a úkol ů pro žáky. V této souvislosti je ale t řeba poznamenat, že kritéria pro ud ělení schvalovací doložky se zam ěř ují na v ěcnou správnost textu u čebnic a na jeho soulad s právním řádem státu (nap ř. soulad s ústavou nebo s právy menšin), ne na didaktický aparát. Nej čast ěji se v souvislosti s učebnicemi hovo ří o jejich didaktických funkcích, o p řim ěř ené náro čnosti textu, vedle toho by u čebnice m ěla být ale i nositelem a zprost ředkovatelem d ůležitých spole čenských hodnot. Z uvedeného vyplývá, že u čebnice není možné hodnotit pouze dle jejich ceny, nebo ť cena nesouvisí s jejich didaktickou kvalitou (Ma ňák, Knecht, 2007).

2.2 Zp ůsoby hodnocení u čebnic Každá u čebnice – jako kterékoliv eduka ční médium – má ur čité vlastnosti. Cílem výzkumu je tyto vlastnosti přesn ě vymezit a identifikovat , pokud je to možné, tyto vlastnosti n ějak zm ěř it a vyhodnotit a následn ě predikovat , jaké efekty mohou mít vlastnosti konkrétní u čebnice v reálné školní edukaci (Pr ůcha, 2006).

Tab. 2 Model struktury učebnice

UČEBNICE

VERBÁLNÍ SLOŽKA NEVERBÁLNÍ SLOŽKA (strukturovaná do specifických (strukturovaná do specifických komponent ů) komponent ů)

Zdroj: Pr ůcha (2006), s. 12

19 Vhodné proporce mezi verbální a neverbální složkou u čebnice řeší psychodidaktika a závisí na v ěku a schopnostech žák ů, jejich vnímavosti k vyu čovanému p ředm ětu apod. Za tímto ú čelem stanovit a posoudit kvalitu u čebnice byly vyvinuty mnohé postupy a evalua ční nástroje. Základní stanovení vhodnosti dané u čebnice je její zhodnocení z hlediska didaktické vybavenosti a zhodnocení vlastností verbálního textu u čebnice (Pr ůcha, 2006, s. 12).

2.2.1 Měř ení didaktické vybavenosti u čebnic Pro identifikaci didaktických vlastností u čebnic byly vypracovány r ůzné taxonomie strukturních komponent ů u čebnice. Nap ř. Pr ůcha (1998) rozlišuje ve struktu ře u čebnice 36 komponent ů (27 verbálních a 9 obrazových). Každý z komponent ů plní v učebnici ur čitou didaktickou funkci a k tomu používá specifickou formu vyjád ření. Komponenty jsou klasifikovány do t ří kategorií, podle toho jakou funkci v u čebnici plní: − Aparát prezentace u čiva – nap ř. výkladový text, shrnutí u čiva, schémata, modely, statistické tabulky aj. − Aparát řízení u čení – nap ř. otázky a úkoly k témat ům, cvi čení, užití zvláštního písma nebo barvy pro ur čité části u čiva aj. − Aparát orientace v u čebnici – nap ř. člen ění na lekce, živá záhlaví, rejst řík aj. Na základ ě toho, které komponenty daných kategorií jsou v u čebnici zastoupeny, se vypo čítávají koeficienty: Díl čí koeficienty pak definují učebnici z hlediska její didaktické vybavenosti: − koeficient využití aparátu prezentace u čiva (E I) − koeficient využití aparátu řízení u čení (E II) − koeficient využití aparátu orienta čního (E III) − koeficient využití verbálních komponent ů (E v) − koeficient využití obrazových komponent ů (E o) Celkový koeficient didaktické vybavenosti u čebnice (E) Všechny uvedené koeficienty se vypo čítají jako procentuální podíl po čtu skute čně využitých komponent ů z po čtu možných komponent ů, tedy platí: A E = (%) B A … po čet skute čně využitých komponent ů

20 B … po čet možných komponent ů Všechny uvedené koeficienty nabývají teoretických hodnot v mezích 0–100 %. Čím více se pro ur čitou u čebnici hodnota (E) blíží horní (maximální) mezi, tím je její didaktická vybavenost vyšší. Maximální hodnota (E = 100 %) p ředstavuje teoretickou (ideální) hodnotu, která slouží jako porovnávací kritérium p ři vyhodnocování konkrétních učebnic. Kone čným cílem analýzy je pomocí koeficient ů ur čit, jak konkrétní u čebnice využívají, resp. nevyužívají možnosti z existujícího repertoáru strukturních komponent ů učebnice. Z toho lze vyvozovat, ve kterých didaktických funkcích je ta či ona u čebnice vhodn ě či nevhodn ě konstruována a p řípadnou nevybavenost lze p řed tiskem u čebnice korigovat (Pr ůcha, 2006, s. 12-13 ).

2.2.2 Analýza vlastností verbálního textu u čebnic Verbální text je nejd ůležit ějším zprost ředkovatelem obsahu u čebnice, a proto záleží především na jeho vlastnostech. Ve výzkumu u čebnic byla v posledních desetiletích vyvinuta řada metod pro evaluaci textu u čebnic, které vyhodnocují text u čebnic podle kritéria přístupnosti u čiva pro žáky. Toto kritérium se dá objas ňovat na základ ě metody, která byla u nás zkonstruována a aplikována jako míra T (Nestlerová–Pr ůcha–Pluskal) a umož ňuje stanovit stupe ň obtížnosti textu, jenž koreluje (jak bylo prokázáno psychologickou verifikací) s p řístupností obsahu u čiva pro žáky. Princip hodnocení obtížnosti textu podle této metody je zobrazen v Tab. 3 (Pr ůcha, 2006, s. 14-15). Tab. 3 Hodnocení obtížnosti textu podle míry T

Zdroj: Pr ůcha (2006), s. 15 21 Tato míra se vypo čítává podle specifického vzorce T = Ts + Tp, který umož ňuje stanovit, jaké syntaktické a sémantické vlastnosti má ur čitý text (Pr ůcha, 2006, s. 15).

Podle Pr ůchy (1998) syntaktická obtížnost textu Ts vyjad řuje složitost v ětných struktur a ur čí se dle vzorce Ts = 0,1 ⋅ V ⋅ U ΣN ΣN kde V = je pr ůměrná délka v ěty a U = pr ůměrná délka v ětných úsek ů; ΣV ΣU ΣN je po čet slov, ΣV po čet v ět a ΣU po čet sloves.

Sémantická obtížnost textu Tp vyjad řuje pojmovou obtížnost výkladového textu a ur čí se dle vzorce ΣP ΣP + 3ΣP + 2ΣP + 2ΣP + ΣP Tp = 100 ⋅ ⋅ 1 2 3 4 5 (%) ΣN ΣN kde je ΣN po čet slov ΣP po čet všech pojm ů

ΣP1 po čet b ěžných pojm ů

ΣP2 po čet odborných pojm ů

ΣP3 po čet faktografických pojm ů

ΣP4 číselné údaje

ΣP5 opakované pojmy Celková obtížnost textu je pak dána jako T = Ts + Tp Obtížnost textu T m ůže nabývat hodnot v bodovém rozp ětí 1 (minimální obtížnost) až 100 (maximální obtížnost). Hustotu odborné informace v textu udávají koeficienty i a h vyjád řené v %.

Proporce odborných a faktografických pojm ů v celkové sum ě slov je dána koeficientem i dle vzorce ΣP + ΣP + ΣP i = 100 ⋅ 2 3 4 (%) ΣN

Proporce odborných a faktografických pojm ů v celkové sum ě pojm ů je dána koeficientem ΣP + ΣP + ΣP h dle vzorce h = 100 ⋅ 2 3 4 (%) ΣP

22 2.2.3 Optimální hodnoty koeficient ů Ts, Tp, i a h pro výkladový text u čebnice Podle Klapka (2006, s. 57-58) „… bohužel v našem eduka čním prost ředí nejsou dosud standardizována kritéria povolené obtížnosti u čebních text ů, podle kterých by se tv ůrci u čebnic museli řídit“. Dále zde Klapko konstatuje, že náro čnost metody ur čování syntaktické, sémantické a celkové obtížnosti textu a ur čování koeficient ů odborné informace spo čívá rovn ěž v kategorizaci pojm ů. Zde záleží na citu a zkušenostech badatele, aby dokázal správn ě rozlišit, zda se jedná o pojem b ěžný nebo odborný či faktografický. Tento problém m ůže vzniknout p ři kategorizaci odborných termín ů z jiných obor ů objevujících se ve výkladové části námi analyzovaného didaktického textu. Komplikace mohou nastat zvlášt ě tehdy, když neexistuje terminologický slovník pojmů daného oboru. Podle Janouškové (2007, s. 109-110) „Má-li u čebnice splnit sv ůj ú čel, musí být text nejen obsahov ě, ale i svou syntaktickou a sémantickou strukturou přizp ůsoben kognitivní úrovni žák ů. Pokud není tato podmínka spln ěna, nezachrání kvalitu u čebnice ani solidní didaktická vybavenost. Pokud je hodnota syntaktické obtížnosti p říliš vysoká, vyvolává text nedorozum ění, a tím i nezájem žák ů. Klesne-li však pod ur čitou úrove ň díky snaze autora co nejvíce p řizp ůsobit text, m ůže vést ke snižování dovedností žák ů číst texty a operovat s jejich informacemi“ (Pr ůcha, 2002). Úrove ň souvisí p ředevším s v ěkem žáka. Ješt ě v ětší d ůležitost je p řikládána sémantické struktu ře textu. Jestliže má u čebnice splnit sv ůj ú čel, je nezbytné, aby autor co nejvíce p řizp ůsobil text kognitivní úrovni žáka. Zejména, aby správn ě odhadl množství odborných informací, které hodlá do textu za členit. Podobné záv ěry potvrzuje i Weinhöfer (2007, s. 120), kdy konstatuje „… krátké větné úseky, dob ře formulované v ěty, kvalitn ě vysv ětlené abstraktní pojmy, či p říznivé množství po čtu odborných pojm ů v textu, ješt ě není zárukou didakticky kvalitní u čebnice. … didakticky kvalitní u čebnice je taková, která je napsána textem, který odpovídá dosavadnímu stupni vývoje jazykových a komunika čních kompetencí žáka. Tento text musí být navíc ješt ě vhodn ě a p řehledn ě člen ěn.“ Konkrétní hodnoty po čítaných koeficient ů pro r ůzné u čebnice, vyu čované předm ěty a ro čníky uvád ějí r ůzní autoři ve svých publikovaných pracích. Janoušková (2007, s. 111) říká, že optimální hodnoty jednotlivých koeficient ů je obtížné stanovit, lze spíše vycházet z údaj ů zjišt ěných v předchozích výzkumech. Dále zmi ňuje, že na základ ě četných analýz doporu čuje J. Pr ůcha stanovit maximální hodnoty T pro jednotlivé ro čníky základní školy. Nap ř. pro čtvrtý ro čník T = 22 bod ů, pro pátý ro čník T = 24 bod ů. Konstatuje, že v učebnicích pro ZŠ se empirické hodnoty pohybují v mezích 23 T = 27 až 63 bod ů, v učebnicích 1. ro čníku SOU v mezích T = 26 až 49 bod ů. Nejvyšší dosud zjišt ěná hodnota T = 75,4 bod ů byla nam ěř ena v učebnici léka řské chemie a biochemie (Pr ůcha, 1998). Hodnocení (Pluskal, 1996) tématického celku Atmosféra ur čeného pro pátý ro čník ZŠ bylo zjišt ěno 42,09 bod ů a pro celou u čebnici pak 35,35 bod ů. Vlastním m ěř ením Janoušková hodnotí 14 u čebnic zem ěpisu pro st řední školy. Míra Ts a Tp se u ní pohybuje mezi hodnotami Ts = 14,66 až 25,05 bod ů, Tp = 19,86 až 30,74 bod ů a celková T = 35,23 až 49,25 bod ů. Hustota odborné informace posouzená koeficientem i a h je v rozmezí i = 10,94 až 23,86 %, h = 31,45 až 63,23 %; Janoušková (2006, s. 82) uvádí pro hodnocené u čebnice hodnoty celkového koeficientu didaktické vybavenosti E = 33,3 až 66,7 %. Weinhöfer (2007) analyzuje čty ři vybrané u čebnice zem ěpisu pro základní školy (t ři pro šestý ro čník, jednu pro osmý ro čník) a dochází k hodnotám Ts = 7,48 až 14,55 bod ů, Tp = 17,34 až 23,18 bod ů, T = 24,82 až 37,73 bod ů, i = 9,6 až 16 %, h = 27 až 44 %. Nejvyšších hodnot koeficient ů dosahovala u čebnice pro osmý ro čník. V záv ěru konstatuje, že ve srovnání s učebnicemi pro 6. ro čník používanými v 80. letech 20. století jsou posuzované dnešní u čebnice psány pom ěrn ě málo obtížným textem.

24 3 Analýza dostupných u čebnic pro výuku geografie místního regionu metodou výpo čtu koeficient ů T a E

Pro hodnocení byly vybrány u čebnice, které jsou ur čeny pro výuku problematiky místního regionu; nabídka u čebnic zabývající se tímto tématem je však omezená, proto byly zvoleny níže uvedené u čebnice (mají schvalovací doložku MŠMT).

Učebnice 1: VENCÁLEK, Jaroslav a kol. Severní Morava a české Slezsko: geografie místního regionu pro základní školy . Český T ěšín: Olza, 1995.

Učebnice 2: KÜHNLOVÁ, Hana. Tady jsem doma: aneb Poznej dob ře svoje bydlišt ě. Český T ěšín: MOBY DICK, 1998. ISBN 80-86237-02-8.

Učebnice 3: KÜHNLOVÁ, Hana. Život v našem regionu: pracovní u čebnice pro základní školy a víceletá gymnázia . Plze ň: Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-489-1.

Učebnice 4: SMOLOVÁ, Irena a Zden ěk SZCZYRBA. Místo, kde žijeme: U čebnice pro 4. a 5. ro čník základní školy . Olomouc: Prodos, 2008. ISBN 978-80-7230-221-5.

Tab. 4 Hodnocení didaktické vybavenosti u čebnice

1 2 3 4

Strukturní komponenty u čebnice

I. Aparát prezentace u čiva a) verbální komponenty výkladový text prostý A A A A

25 výkladový text zp řehledn ěný (p řehledová A A A schémata, tabulky aj. k výkladu u čiva) shrnutí u čiva k celému ro čníku A shrnutí u čiva k témat ům (kapitolám, A lekcím) shrnutí u čiva k p ředchozímu ro čníku A dopl ňující texty (dokumenta ční materiál, A A A citace z pramen ů, statistické tabulky aj.) poznámky a vysv ětlivky podtexty k vyobrazení A A A A slovní čky pojm ů, cizích slov aj. A (s vysv ětlením) b) obrazové komponenty um ělecká ilustrace A A nauková ilustrace, schematické kresby, A A A modely fotografie A A A A mapy, kartogramy, plánky, grafy, A A A A diagramy aj. obrazová prezentace barevná (tj. použití nejmén ě jedné barvy odlišné od barvy A A A A běžného textu) II. Aparát řídící u čení c) verbální komponenty předmluva (úvod do p ředm ětu, ro čníku A A A A pro žáky) návod k práci s u čebnicí (pro žáky A a/nebo pro u čitele) stimulace celková (podn ěty k zamyšlení, otázky aj. p řed celkovým u čivem A A ro čníku) stimulace detailní (podn ěty k zamyšlení, otázky aj. p řed nebo v pr ůběhu lekcí, A A A A témat) odlišení úrovní u čiva (základní – A rozši řující, povinné – nepovinné apod.) otázky a úkoly za tématy, lekcemi A A A otázky a úkoly k celému ro čníku A (opakování) otázky a úkoly k p ředchozímu ro čníku

(opakování) ilustrace k úkol ům komplexn ější povahy (návody k pokus ům, laboratorním A A pracím, pozorováním aj.) nám ěty pro mimoškolní činnost A A s využitím u čiva (aplikace) explicitní vyjád ření cíl ů u čení pro žáky A A prost ředky a/nebo instrukce k sebehodnocení pro žáky (testy a jiné A zp ůsoby hodnocení výsledk ů u čení) výsledky úkol ů a cvi čení (správná řešení, správné odpov ědi) odkazy na jiné zdroje informací A A (bibliografie, doporu čená literatura aj.) d) obrazové komponenty grafické symboly vyzna čující ur čité části textu (pou čky, pravidla, úkoly, cvi čení A A A aj.) užití zvláštní barvy pro ur čité části A verbálního textu užití zvláštního písma pro ur čité části A A A verbálního textu využití p řední nebo zadní obálky pro schémata, tabulky

III. Aparát orienta ční e) verbální komponenty obsah u čiva A A A A člen ění u čebnice na tematické bloky, A A A A kapitoly, lekce aj. marginálie, výhmaty, živá záhlaví aj. A A rejst řík (v ěcný, jmenný, smíšený) Zdroj: Vlastní zpracování dle Pr ůcha (1998), s. 141-142 A … komponenta je v u čebnici zastoupena

Tab. 5 Výsledky hodnocení u čebnic podle obtížnosti textu dle míry T a didaktické vybavenosti E

Analýza obtížnosti textu Učebnice Ts Tp T i (%) h (%) 1 23,16 25,11 48,27 20,29 56,06 2 19,96 20,53 40,50 9,90 26,50 3 22,82 21,64 44,46 13,67 38,27 4 9,65 27,50 37,15 25,15 71,59 Zdroj: Vlastní zpracování dle Pr ůcha (1998)

27 Tab. 6 Výsledky hodnocení u čebnic podle obtížnosti textu dle didaktické vybavenosti E

Měř ení didaktické vybavenosti Učebnice E I (%) E II (%) E III (%) E v (%) E o (%) E (%) 1 50,0 22,2 50,0 37,0 33,3 36,1 2 50,0 38,8 50,0 33,3 77,7 44,4 3 64,3 61,1 75,0 59,3 77,8 63,9 4 85,7 55,6 75,0 66,7 77,8 69,4 Zdroj: Vlastní zpracování dle Pr ůcha (1998)

3.1 Příklad výpo čtu koeficient ů T a E pro konkrétní u čebnici Zvolená u čebnice VENCÁLEK, Jaroslav a kol. Severní Morava a české Slezsko: geografie místního regionu pro základní školy . Český T ěšín: Olza, 1995.

3.1.1 Měř ení didaktické vybavenosti u čebnice Dle Tab. 4 byla pro hodnocenou u čebnici zjišt ěna p řítomnost verbálních a obrazových komponent ů, z jejich po čtů lze zjistit jednotlivé koeficienty E.

7 Koeficient využití aparátu prezentace u čiva E I = ⋅100 = 50 % 14 4 Koeficient využití aparátu řídícího učení E II = ⋅100 = 22,2 % 18 2 Koeficient využití aparátu orienta čního E III = ⋅100 = 50 % 4 10 Koeficient využití verbálních komponent ů vE = ⋅100 = 37,0 % 27 3 Koeficient využití obrazových komponent ů E o = ⋅100 = 33,3 % 9 13 Celkový koeficient didaktické vybavenosti u čebnice E = ⋅100 = 36,1 % 36

3.1.2 Analýza obtížnosti textu u čebnice Pr ůcha (1998) vybírá pro vlastní analýzu obtížnosti textu (u čebnice) z daného textu (u čebnice) 5 vzork ů výkladového textu o rozsahu 200 slov; pokud se dvousté slovo

28 nekrylo s koncem v ěty, dopo čítal se vzorek až k nejbližšímu konci v ěty. Vzorky byly voleny tak, že pokrývaly celý posuzovaný text (u čebnici) a tvo řily souvislý text. Definice termín ů slovo, v ěta, pojem, odborný pojem , … dle Pr ůchy (1998). Vybrané hodnocené vzorky textu viz P říloha 1.

Výpo čet stupn ě syntaktické obtížnost Ts po čet slov ΣN = 1025 po čet v ět ΣV = 56 po čet sloves ΣU = 81 ΣN 1025 pr ůměrná délka v ěty V = = = 18,3 1 ΣV 56 ΣN 1025 pr ůměrná délka v ětných úsek ů U = = = 12,65 ΣU 81 syntaktická obtížnost textu Ts = 0,1 ⋅ V ⋅ U = 0,1 ⋅18,31 ⋅12,65 = 23,16 bod ů

Výpo čet stupn ě sémantické obtížnost Tp po čet slov ΣN = 1025 po čet všech pojm ů ΣP = 371 po čet b ěžných pojm ů ΣP1 = 163 po čet odborných pojm ů ΣP2 = 97 po čet faktografických pojm ů ΣP3 = 69

číselné údaje ΣP4 = 42 opakované pojmy ΣP5 = 35

Sémantická obtížnost textu ΣP ΣP + 3ΣP + 2ΣP + 2ΣP + ΣP 371 163 + 3⋅ 97 + 2 ⋅ 69 + 2 ⋅ 42 + 35 Tp = 100 ⋅ ⋅ 1 2 3 4 5 = 100 ⋅ ⋅ = 25,11 ΣN ΣN 1025 1025 bod ů

Výpo čet stupn ě celkové obtížnost T Celková obtížnost textu T = Ts + Tp = 23,16 + 25,11 = 48,27 bod ů

29 Výpo čet koeficient ů hustoty odborné informace i, h Koeficient hustoty odborné informace ΣP + ΣP + ΣP 97 + 69 + 42 i = 100 ⋅ 2 3 4 = 100 ⋅ = 20,29 % ΣN 1025

ΣP + ΣP + ΣP 97 + 69 + 42 h = 100 ⋅ 2 3 4 = 100 ⋅ = 56,06 % ΣP 371

30 4 Systém kurikulárních dokument ů a postavení problematiky místního regionu

4.1 Vymezení Rámcového vzd ělávacího programu Zákon o p ředškolním, základním, st ředním, vyšším odborném a jiném vzd ělávání (dále jen „školský zákon“), zavádí do vzd ělávací soustavy nový systém kurikulárních dokument ů pro vzd ělávání žák ů od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvá řeny na dvou úrovních – státní a školní. Státní úrove ň v systému kurikulárních dokument ů p ředstavují Národní program vzd ělávání (NPV) a rámcové vzd ělávací programy (RVP). Zatímco NPV formuluje požadavky na vzd ělávání, které jsou platné v po čáte čním vzd ělávání jako celku, RVP vymezují závazné rámce vzd ělávání pro jeho jednotlivé etapy (pro p ředškolní, základní a st řední vzd ělávání). Zd ůraz ňují klí čové kompetence, jejich provázanost se vzd ělávacím obsahem a uplatn ění získaných v ědomostí a dovedností v praktickém život ě, za řazují jako závaznou sou část vzd ělávání pr ůř ezová témata s výrazn ě formativními funkcemi; formulují o čekávanou úrove ň vzd ělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzd ělávání. Školní úrove ň p ředstavují školní vzd ělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskute čň uje vzd ělávání na jednotlivých školách. Školní vzd ělávací program si vytvá ří každá škola podle zásad stanovených v p říslušném RVP (RVP G, 2007, s. 5). Systém kurikoulárních dokument ů zobrazuje Obr. 1 .

Obr. 1 Systém kurikulárních dokument ů v ČR Zdroj: RVP G (2007), s. 5 31 Legenda: RVP PV – Rámcový vzd ělávací program pro p ředškolní vzd ělávání; RVP ZV – Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání; RVP G – Rámcový vzd ělávací program pro gymnázia; RVP GSP – Rámcový vzd ělávací program pro gymnázia se sportovní p řípravou; RVP SOV – Rámcový vzd ělávací program (programy) pro st řední odborné vzd ělávání. * Ostatní RVP – rámcové vzd ělávací programy, které krom ě výše uvedených vymezuje školský zákon.

Vzhledem k tomu, že se na nižším stupni víceletých gymnázií realizuje základní vzd ělávání, a žáci zde vzd ělávaní tak plní povinnou školní docházku, řídí se vzd ělávání na nižším stupni víceletých gymnázií Rámcovým vzd ělávacím programem pro základní vzd ělávání (RVP ZV). Rámcový vzd ělávací program pro gymnázia (RVP G) se vztahuje pouze na vzd ělávání ve čty řletých gymnáziích a na vzd ělávání na vyšším stupni víceletých gymnázií (RVP G, 2007, s. 7).

4.2 Za řazení tématu místního regionu do výuky dle RVP Vzd ělávací obsah základního vzd ělávání je v RVP ZV orienta čně rozd ělen do devíti vzd ělávacích oblastí , na čty řletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií je v RVP G orienta čně rozd ělen do osmi vzd ělávacích oblastí. Jednotlivé vzd ělávací oblasti jsou tvo řeny jedním vzd ělávacím oborem nebo více obsahov ě blízkými vzd ělávacími obory.

4.2.1 Základní vzd ělávání V Rámcovém vzd ělávacím programu pro základní vzd ělávání je téma místního regionu za člen ěno na 1. stupni základního vzd ělávání do vzd ělávací oblasti Člov ěk a jeho sv ět; tato oblast je jedinou vzd ělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupe ň základního vzd ělávání. Dále je pak člen ěna do p ěti tematických okruh ů. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci u čí na základ ě poznávání nejbližšího okolí, vztah ů a souvislostí v n ěm chápat organizaci života ve spole čnosti. U čí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a p ředstavami, hledat nové i zajímavé v ěci a bezpe čně se v tomto sv ětě pohybovat. Krom ě jiného je d ůraz kladen na praktické poznávání místních a regionálních skute čností a na utvá ření p římých zkušeností žák ů. R ůzné činnosti a úkoly by m ěly p řirozeným zp ůsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydlišt ě, postupn ě rozvíjet jejich národní cít ění a vztah k naší zemi (RVP ZV, 2007, s. 37).

32 Očekávané výstupy tématického okruhu Místo, kde žijeme žák − vyzna čí v jednoduchém plánu místo svého bydlišt ě a školy, cestu na ur čené místo a rozliší možná nebezpe čí v nejbližším okolí − za člení svou obec (m ěsto) do p říslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše zm ěny v nejbližším okolí, obci (m ěst ě) − rozliší p řírodní a um ělé prvky v okolní krajin ě a vyjád ří r ůznými zp ůsoby její estetické hodnoty a rozmanitost − ur čí a vysv ětlí polohu svého bydlišt ě nebo pobytu vzhledem ke krajin ě a státu − ur čí sv ětové strany v p řírod ě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpe čného pohybu a pobytu v p řírod ě − rozlišuje mezi ná črty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí − vyhledá typické regionální zvláštnosti p řírody, osídlení, hospodá řství a kultury, jednoduchým zp ůsobem posoudí jejich význam z hlediska p řírodního, historického, politického, správního a vlastnického − zprost ředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná zp ůsob života a p řírodu v naší vlasti i v jiných zemích − rozlišuje hlavní orgány státní moci a n ěkteré jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam (RVP ZV, 2007, s. 39).

Na 2. stupni základního vzd ělávání je téma místního regionu za člen ěno do vzd ělávací oblasti Člov ěk a p říroda, do vzd ělávacího oboru Zem ěpis (ten je zde za řazen z důvodu vzd ělávacího obsahu, který má p řírodov ědný i spole čenskov ědní charakter a je v zájmu zachování celistvosti oboru umíst ěn celý do této vzd ělávací oblasti). Vzd ělávací oblast Člov ěk a p říroda navazuje na vzd ělávací oblast Člov ěk a jeho sv ět, která na elementární úrovni p řibližuje p řírodov ědné poznávání žák ům 1. stupn ě základního vzd ělávání. Vzd ělávací obor Zem ěpis (Geografie) se dále člení na okruhy, kde v okruhu Česká republika je za řazena problematika výuky tématu místního regionu. Učivem dle RVP ZV je zde ur čování zem ěpisné polohy, stanovení kritérií pro vymezení místního regionu, vztahy k okolním region ům, základní p řírodní a socioekonomické charakteristiky s d ůrazem na specifika regionu d ůležitá pro jeho další rozvoj (potenciál x bariéry) (RVP ZV, 2007). 33 Očekávané výstupy tématického okruhu Česká republika žák − vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydlišt ě nebo školy − hodnotí na p řim ěř ené úrovni p řírodní, hospodá řské a kulturní pom ěry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, p řim ěř en ě analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celk ům − hodnotí a porovnává na p řim ěř ené úrovni polohu, p řírodní pom ěry, p řírodní zdroje, lidský a hospodá řský potenciál České republiky v evropském a sv ětovém kontextu − lokalizuje na mapách jednotlivé kraje české republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodá řských aktivit − uvádí p říklady ú časti a p ůsobnosti České republiky ve sv ětových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích stát ů (RVP ZV, 2007, s. 63).

Výuka tématu místní krajina se zam ěř ením na terénní výuku je v RVP ZV za řazena na 2. stupni do vzd ělávací oblasti Člov ěk a p říroda, okruhu Terénní geografická výuka, praxe a aplikace . Očekávané výstupy tématického okruhu jsou žák − ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu − aplikuje v terénu praktické postupy p ři pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny − uplat ňuje v praxi zásady bezpe čného pohybu a pobytu ve volné p řírod ě

Výuka je zam ěř ena na cvi čení a pozorování v terénu místní krajiny a absolvování geografické exkurze. Zde se provádí úkoly se zam ěř ením na orienta ční body, jevy, pom ůcky a p řístroje, stanovišt ě; ur čování hlavních a vedlejších sv ětových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objekt ů v terénu; jednoduché panoramatické ná črtky krajiny, situa ční plány, schematické ná črtky pochodové osy, hodnocení p řírodních jev ů a ukazatel ů (RVP ZV, 2007, s. 63).

4.2.2 Vzd ělávání na čty řletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií Při vzd ělávání na čty řletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií je téma místního regionu za člen ěno do vzd ělávací oblasti Člov ěk a p říroda, do vzd ělávacího oboru Geografie (vzd ělávací obsah p řírodov ědného i spole čenskov ědního

34 charakteru oboru Geografie byl v zájmu zachování jeho celistvosti za řazen do této vzd ělávací oblasti). Vzd ělávací obor Geografie se dále člení na okruhy, kde v okruhu Regiony je za řazena problematika výuky tématu místního regionu (RVP G, 2007).

Očekávané výstupy výuky jsou žák − rozlišuje na konkrétních územních p říkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi − vymezí místní region (podle bydlišt ě, školy) na map ě podle zvolených kritérií, zhodnotí p řírodní, hospodá řské a kulturní pom ěry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celk ům a region ům − zhodnotí polohu, p řírodní pom ěry a zdroje České republiky − lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika − lokalizuje na mapách makroregiony sv ěta, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodá řské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemn ě porovná

Učivo zahrnuje místní region – možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní plánování; Česká republika – hospodá řské a politické postavení České republiky v Evrop ě a ve sv ětě, charakteristiky obyvatelstva a sídel, transforma ční ekonomické procesy, struktura hospodá řství, regiony, euroregiony; makroregiony sv ěta – jádra, periferie, modelový region, modelové problémy s d ůrazem na Evropu a Evropskou unii (RVP G, 2007, s. 36).

Výuka tématu místní krajina se zam ěř ením na terénní výuku je v RVP G za řazena do vzd ělávací oblasti Člov ěk a p říroda, okruhu Geografické informace a terénní vyu čování . Očekávané výstupy okruhu jsou žák − používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tišt ěné i elektronické podob ě pro řešení geografických problém ů − orientuje se s pomocí map v krajin ě 35 − používá s porozum ěním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii − vytvá ří a využívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území − čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

Učivo: geografická kartografie a topografie, geografický a kartografický vyjad řovací jazyk, geografické informa ční a naviga ční systémy, terénní geografická výuka, praxe a aplikace – geografické exkurze a terénní cvi čení lze vhodn ě p řizp ůsobit tématu místní region (RVP G, 2007, s. 36).

36 5 Návrh u čebního textu „Geografie Novoji čínska“

5.1 Výchozí p ředpoklady tvorby u čebního textu Vlastní tvorba učebního textu navazuje na teoretickou část práce, která je obsažena v předchozích kapitolách. Ta m ěla teoreticky p řipravit na zpracování, které by co nejvíce spl ňovalo nároky, které jsou kladeny na u čební texty z hlediska odbornosti, náro čnosti textu a didaktické vybavenosti. Přisp ět k tomu mělo i studium a hodnocení sou časných dostupných u čebnic, zabývajících se stejným nebo podobným tématem. Získané odborné poznatky pak napomohly k vytvo ření u čebního textu „Geografie Novoji čínska“.

5.2 U čební text

GEOGRAFIE NOVOJI ČÍNSKA Milí žáci, dostává se vám do rukou u čebnice, která není ur čena žák ům jediného ro čníku, ale může být využita všude tam, kde se chcete n ěco dov ědět nebo se u číte o místním regionu – míst ě, kde žijete, kde je váš domov nebo vaše škola. Region Novoji čínska, často spojován s administrativním uspo řádáním okresu Nový Ji čín, se vyzna čuje nejen bohatostí a pestrostí krajiny a jejich prom ěn, ale i množstvím vývojových zm ěn, jimiž procházeli naši p ředkové a kterých jsme sv ědky i my, aniž je ale podstatn ěji vnímáme. O krajin ě, v níž jste se narodili, v níž bydlíte a chodíte do školy, byste m ěli v ědět co nejvíce. Nep ůjde však jen o to, abyste dokázali pojmenovat potok nebo řeku protékající vaší obcí, ale p ůjde o mnohem více. Poznáním svého bydlišt ě, porozum ěním jev ům, proces ům a vztah ům, které v krajin ě a mezi lidmi vznikají, p ůsobí a zanikají, budujete sv ůj vztah k p řírod ě, k rodišti, zájem o rozvoj vaší obce i vztah k sob ě samým či ostatním lidem. Na stránkách této u čebnice se seznámíte s velkým množstvím činitel ů, které se spolupodíleli na utvá ření regionu Novoji čínska. N ěkteré jevy budou popsány obecn ěji, jiné naopak s výrazným regionálním zam ěř ením. Jednotlivým témat ům je v ěnována vždy celá kapitola, obsahující vedle textu a obrazových p říloh i otázky. K jejich zodpov ězení budete často pot řebovat turistické mapy, školní atlas, ale i sd ělení rodi čů nebo informaci u čitele. Ať se vám putování regionem Novoji čínska líbí a umožní se dov ědět hodn ě o minulosti a porozum ět sou časnosti místa, kde žijete. Autorka

37 Báje a pov ěsti o našem kraji A jak vid ěli místa, ve kterých prožili v ětšinou celý sv ůj život, naši p ředci? To si můžeme domyslet z bájí a pov ěstí, které si o n ěkterých z nich vytvo řili.

V kv ětnu roku 1421 p řepadávali Moravu krutí Tata ři. Vtrhli také do starého měste čka Štramberka. Vyd ěšení obyvatelé hledali úto čišt ě na nep řístupné ho ře Kotou č, kterou Tata ři obklí čili a chystali se k útoku. V noci, p řed svátkem Nanebevstoupení Pán ě, se však strhla bou ře s p řívalem vod. Ukrytí k řes ťané toho využili, prokopali hráze rybníka a tatarské ležení zatopili. Po opadnutí vod bylo v prostorách tábora Obr. 1 Tatarský bojovník pohan ů nalezeno n ěkolik pytl ů s nasolenýma lidskýma ušima, které m ěli Tata ři odevzdat svému chánovi na d ůkaz poroby k řes ťan ů. Dodnes se na památku t ěchto událostí koná ve Štramberku tradi ční pou ť, ke které neodmysliteln ě pat ří pe čení „štramberských uší“.

Nedaleké skalisko mezi Štramberkem a Kop řivnicí si p ředci vysv ětlovali takto: „Za davnych časuv žila v Lide čku jedna d ěvucha. Ale ta d ěvucha chcela se da ť zapsa ť čertovi, esi obrati vodu, co t ěč e Lide čkem, aby t ěkla hore d ědinu, eš kohut zakokyryka. Čert za čal obira ť kameni, a dyž už m ěl velku ze ď, eš če mu chyb ělo do prost ředka. Tak šel pro ty kamen ě a ulomil je z Kotu ča. Jak už byl u tej zdi, kohut zakokyrykal. Čert se rozhn ěval a mrštil t ěma kame ňama. Jeden odlet ěl do Raškovca a to je Raškuv kame ň, druhy na Va ňovu rolu a to je Va ňuv kame ň.“ To je také d ůvod, pro č se kamenu říká i Čert ův kámen.

Hora Radhoš ť, na dohled od Štramberka, má velmi bohatou mystickou tradici. Nejprve byla posvátným místem starých Slovan ů, mocný, rohatý Radegast byl jejich hlavním bohem. Ve st ředov ěku se hora považovala za oblíbené místo konání čarod ějnických sabat ů. Čarod ějnice se prý o filipojakubské noci slétaly na tam ější Skalíkovu louku.

38 Původní Radegastova ob ří socha prý byla vy řezána ze d řeva, na sob ě m ěla pancí ř z ryzího zlata a na hlav ě strašlivou helmu. Byla sou částí svatyn ě, kde byli, krom ě zví řat, ob ětováni snad i lidé. V ěrozv ěsti Cyril a Metod ěj p řikázali pohanskou modlu strhnout, rozsekat a spálit, pohanští kn ěží ji ale zachránili a ukryli ji n ěkde uvnit ř hory, v podzemní svatyni. Dovnit ř svatyn ě je prý možné se dostat hlubokou propastí, tzv. Radochovou studnou, na cest ě k ní je třeba p řekonat podzemní říčku. To není v ůbec jednoduché, protože p řes ni vede jen jediná uzou čká lávka a tu st řeží drak a velký černý pes. Jan Šebesta Obr. 2 Socha pohanského v roce 1830 v rukopise uloženém dnes ve boha Radegasta z roku 1931 od Albína Poláška Vlastiv ědném muzeu v Olomouci varuje: „Na špici tej lávky nevstupuj! Neb za ni leži drak, od kterého jde drát. Když se drátu dotkneš, vysko či ten drak tebje naprotiv, a čkoliv jenom kumštem, tj. vymyšlino ten drak."

I. VYMEZENÍ OBLASTI

Okres Nový Ji čín leží v jižní části ostravské pr ůmyslové aglomerace. Svou rozlohou se řadí spíše mezi menší okresy České republiky. Je okresem pr ůmyslov ě zem ědělským. Bezprost řední kontakt s ostravskou pr ůmyslovou aglomerací umožnil rozvoj rozsáhlé pr ůmyslové výroby, p řevážn ě strojírenské. Ta je soust řed ěna do m ěstských center (Kop řivnice, Nový Ji čín, Studénka, Frenštát p. R., P říbor, Mošnov). Bohatost srážek a pom ěrn ě kvalitní zem ědělská p ůda v nižších polohách (hn ědozem ě a hn ědé p ůdy) dávají dobrý p ředpoklad pro zem ědělskou výrobu. Strategická poloha okresu v koridoru Moravské brány p ředur čuje budování významných za řízení technické infrastruktury celostátního i mezinárodního významu, jako jsou dálnice z Brna do Ostravy, železni ční vysokorychlostní trat ě a p řenosové energetické sít ě. Letecký provoz je dislokován na letišti v Mošnov ě.

39 Okres Nový Ji čín se nachází v Moravskoslezském kraji ve východní části České republiky na hranici s Olomouckým a Zlínským krajem mezi 17°40'56" a 18°17'37" východní zem ěpisné délky (západn ě od Spálova, východn ě od vrcholu Tane čnice) a mezi 49°28'59" a 49°49'25" severní zem ěpisné ší řky (u sochy Radegasta na radhošťském hřebenu, na potoce Sedina severn ě od obce Výškovice). Délka okresní hranice je 189 km, na severozápad ě s okresem Opava 52 km, na severovýchod ě s okresem Ostrava-město 17,5 km, na východ ě s okresem Frýdek-Místek 42,5 km, na jihu s okresem Vsetín 34 km, na západ ě s okresy P řerov 38 km a Olomouc 5 km. 1

Obr. 3 Poloha okresu Nový Ji čín v rámci ČR a Moravskoslezského kraje

Území okresu má zhruba tvar pravoúhlého trojúhelníka s vn ě vydutou p řeponou a svou rozlohou 882 km 2 se řadí spíše mezi menší okresy České republiky. Na zem ědělskou p ůdu p řipadá 566 km 2, na lesní p ůdu 202 km 2. Podle s čítání lidu v roce 2011 má 148 074 obyvatel , hustota zalidn ění je 172 obyvatel na km 2. Většina území má pahorkatinný ráz s pr ůměrnou nadmo řskou výškou 681 m, s výškovým rozdílem nejvyššího a nejnižšího místa okresu 896 m (233 m n. m. u Jistebnických rybník ů a 1 129 m n. m. výšková kóta Radhošt ě). Historicky pat ří Novoji čínsko k Morav ě. V sou časnosti se okres administrativn ě člení do 54 obcí , z toho je 9 m ěst . Centrem novoji čínského regionu je m ěsto Nový Ji čín. I p řesto, že po čtem obyvatel kolem 150 tis. je druhým nejmenším okresem v rámci kraje, v rámci republiky mu pat ří 16. místo mezi všemi 76 okresy.

1 Délky hranic jsou platné p řed 1. 1. 2007, tj. p řed odd ělením obcí V řesina, Klimkovice, Olbramice a Zbyslavice. 40

Obr. 4 Okres Nový Ji čín na map ě

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Zem ěpisné sou řadnice, nadmo řská výška, Čechy a Morava, kraje a okresy České republiky, rozloha a po čet obyvatel, nejvyšší a nejnižší bod České republiky.

Otázky a úkoly: 1. Se kterými kraji sousedí Moravskoslezský kraj? 2. Kolik a které okresy jsou v Moravskoslezském kraji? 3. Se kterými okresy sousedí okres Nový Ji čín? Se kterým má nejdelší a nejkratší hranici? 4. Jakou rozlohu a kolik obyvatel má okres Nový Ji čín? 5. Jaká je nadmo řská výška a kde se nachází nejnižší a nejvyšší místo Novoji čínska? 6. Kolik obcí je v okrese Nový Ji čín? 7. Na map ě novoji čínského regionu najd ěte svou obec, ve které žijete.

41 II. P ŘÍRODNÍ PODMÍNKY

1 Základní geologický vývoj okresu Nový Ji čín

Pestrá geologická stavba, složitý geomorfologický vývoj a na nich závislé utvá ření a rozložení tvar ů nyn ějšího povrchu na území okresu jsou podmín ěny jeho polohou na rozhraní p ředprvohorního a prvohorního Českého masívu a druhohorní a t řetihorní Karpatské soustavy, odd ělených tektonickými sníženinami Moravské brány a Ostravské pánve. Území prošlo variským (hercynským) a alpínským vrásn ěním (orogenezí) s p řem ěnou hornin a s velkými tektonickými deformacemi, obdobími pom ěrného tektonického klidu se zarovnáváním zvrásn ěných a rozlámaných struktur, obdobími mo řských záplav a kone čně nejmén ě dv ěma obdobími zaledn ění.

Území Novoji čínska leží v geomorfologicky velmi členité a r ůznorodé krajin ě. Stýkají se zde dv ě základní geologické jednotky, které tvo ří západní Evropu. Menší severní část okresu tvo ří Český masív , který je sou částí prvohorního variského horstva. To se táhne po zemském povrchu z Bretan ě p řes severní území Francie, Belgii a v ětší část Spolkové republiky N ěmecko a dále p řes celou Českou republiku až po styk s alpsko-karpatskou soustavou, pod kterou se no ří a pokra čuje dále k jihovýchodu jako její hluboký podklad až po hranici České republiky se Slovenskem. Větší jižní část Novoji čínska náleží Vn ějším Západním Karpat ům, které představují část nejsevern ějšího segmentu rozsáhlé alpsko- karpatské soustavy, která se táhne ze Severní Afriky a Špan ělska, p řes Itálii, jihovýchodní Francii, Švýcarsko, jižní část Spolkové republiky N ěmecko a Rakouska Obr. 5 Postavení Českého masívu a Západních Karpat v Evrop ě 42 přes východní část České republiky, Slovensko a Polsko na jihozápadní Ukrajinu a do Rumunska a dále p řes Balkán, Turecko do Asie. Toto horstvo se vyvrásnilo v druhohorách a t řetihorách a jeho intenzivní vývoj místy pokra čuje ješt ě dnes. Ob ě horstva se v pásmu širokém n ěkolik desítek kilometr ů (místn ě od Moravské brány po údolí Váhu) vzájemn ě p řekrývají . Na rozhraní t ěchto horských soustav vzniklo v mladších t řetihorách pásmo tzv. p ředhlubní , jejichž vznik a vývoj geologicky ovlivnil vývoj a charakter širší oblasti na jejich styku. Ve čtvrtohorách byla část území dnešního Novoji čínska p římo zasažena kontinentálním ledovcem , který se sem rozší řil ze Skandinávie. Zbývající území okresu postihly geologické pochody spojené s tuhými mrazy. Na čtvrtohorní modelaci, která dala dnešní vzhled krajin ě, se dále podílely ješt ě voda a vítr. Každá z t ěchto geologicky zcela rozdílných oblastí se skládá z jiných hornin a to se osobitým zp ůsobem projevuje i ve tvá řnosti území novoji čínského okresu.

1.1 Variské horstvo Vznik v prvohorách p řed 545–248 miliony lety. Nachází se v severní části území Novoji čínska na povrchu, v jižní části území tvo ří hlubší podklad. Hluboké vrty a geofyzikální m ěř ení prokázaly, že dosud nejhlubší známý podklad celého území tvo ří předprvohorní krystalické b řidlice (starší než 600 milion ů let), které byly zvrásn ěny na rozhraní prahor a prvohor . P ři tomto vrásn ění vznikla rozsáhlá pevnina, která se po dlouhou dobu uplat ňovala jako významný prvek cele oblasti. Zvlášt ě stabilní byla její

Obr. 6 Stratigrafická 43 tabulka část, ležící zhruba na východ od spojnice Orlová–Kozlovice, která se n ěkdy ozna čuje jako hornoslezský blok . Od vrásn ění, až snad na krátký časový úsek v nejstarších prvohorách, v kambriu , bylo p ředprvohorn ě zvrásn ěné území tém ěř po dv ě stovky milion ů let, až do staršího devonu , souší . Asi p řed 390 miliony let, v devonu , tuto souš zaplavilo postupn ě mo ře, ve kterém se nejprve usadily ve st ředním devonu křemenné pískovce a po nich vápence , které vznikly v m ělkém, teplém mo ři. N ěkteré tyto vápence, podle nalezených zkamen ělin, představují zkamen ělé korálové útesy. Devonské mo ře se prohlubovalo od východu sm ěrem k západu. V dnešním Nízkém Jeseníku se již v nejvyšším devonu a spodním karbonu ukládaly uloženiny, vyzna čující se mnohonásobným opakováním drob a b řidlic. Tyto uloženiny se nazývají kulm .

Obr. 7 Dv ě úplné, krásn ě vypreparované Obr. 8 Kompletní schránka se misky h řebenatek (Štramberk – Kotou č) zachovalými nejstaršími i nejmladšími závity. (Štramberk – Kotou č)

Spodnokarbonské (kulmské) mo ře se postupn ě zm ělčovalo a zanikalo. Usazování pískovc ů a jílovc ů se poznenáhlu p řesouvalo i k východu tam, kde se i po čátkem spodního karbonu usazovaly ješt ě vápence. Když v nejspodn ější části svrchního karbonu mo ře z této oblasti ustoupilo, vytvo řila se tu rozsáhlá delta, ve které, zprvu na okraji mo ře a pozd ěji i v její vnit řní části, vznikaly uhelné sloje , které daly vznik bohatým ložisk ům hornoslezské kamenouhelné pánve . Uhlonosný svrchní karbon je vyvinut ve východní části území okresu Nový Ji čín, východn ě od spojnice Ostrava-Poruba – Nový Ji čín – Valašské Mezi říčí. Nejv ětší uhelné zásoby na území okresu leží v okolí Frenštátu pod Radhošt ěm.

44 1.2 Vn ější Západní Karpaty Vývoj v druhohorách a t řetihorách, období p řed 248–24 miliony let. Jako svrchní stavba se nachází v jižní části okresu Nový Ji čín. Jižní část území okresu Nový Ji čín prod ělala v druhohorách a v třetihorách zcela odlišný, mnohem složitější vývoj než část severní. Jižní území, které dnes leží pod karpatskými p říkrovy, bylo tehdy p ředpolím vznikajícího alpínského poho ří, v našem případ ě Západních Karpat . Vlastní sedimenta ční pánve, ve kterých se usazovaly horniny dnes tvo řící Moravskoslezské Beskydy a jejich podh ůř í, ležely dál sm ěrem k jihovýchodu desítky až stovky kilometr ů. Odtud byla část hornin jako tzv. příkrovy p řesunuta p řes okraj euroasijské litosférické desky p ři její srážce s africkou litosférickou deskou a zbylá část pánevních výplní byla pono řena do hloubky. Odezvou t ěchto obrovských p řesun ů hornin p ři vzniku alpínského horstva byly záplavy , které vycházely v obdobích celosv ětového výzdvihu mo řské hladiny ze zbytkových, postupn ě zanikajících mo řských pánví, které se tvo řily v čele vrásnících se Karpat. Tyto záplavy zasáhly n ěkdy i dosti daleko do p ředpolí vznikajícího horstva a pokryly erozí zbrázd ěný povrch nyní již zarovnaného staroprvohorního horstva. Na území okresu Nový Ji čín byly p ři vyhledávání ložisek uhlí nalezeny hluboko pod dnešním povrchem uloženiny, které vznikly ze záplavy v mladších t řetihorách. Vypl ňují místy stará, poh řbená údolí vyhloubená ve zbroušeném variském horstvu a částe čně je plošn ě pokrývají. Vlastní druhohorní a t řetihorní horniny skládající dnešní Vn ější Západní Karpaty se tedy usadily dále východn ě až jihovýchodn ě od míst svého dnešního výskytu, na okraji rozsáhlého oceánu Tethys. Ten se v druhohorách a t řetihorách Obr. 9 Poloha prehistorického oceánu Tethys v triasu (p řed 200 mil. let) rozkládal zhruba v míst ě dnešního St ředozemního mo ře a dále od n ěj na východ, v čase se ale dále vyvíjel. Jeho vývoj ur čovaly pohyby litosférických desek a vrásn ění. Po čátkem druhohor , nejprve v triasu a pak v ju ře, se Tethys rozši řovala sm ěrem k severu p řes okraje zbroušeného mladoprvohorního horstva, na jehož podklad ě vznikla soustava protažených sedimenta čních pánví a p říkop ů. 45 Nejblíže okraji dnešního Českého masívu ležela sedimenta ční pánev ždánicko-podslezské jednotky , která po vrásn ění leží naspodu soustavy p říkrov ů. P řevážn ě ji tvo ří jílovce svrchní k řídy až nejvyššího paleogénu. Jílovce provázejí mén ě zastoupené pískovce ě a vápence . Na okraji sm rem do Obr. 10 Chlebovické slepence s valouny Karpat byla sedimenta ční pánev štramberských a kop řivnických vápenc ů ždánicko-podslezské jednotky omezena vyno řeným valem, tzv. bašskou kordillerou , který ji odd ěloval od dalšího příkopu, sedimenta ční pánve slezské jednotky . Sedimentace slezské jednotky probíhala od svrchní jury do nejvyššího paleogénu . Usadil se v ní mohutný soubor hornin – v nejvyšší ju ře a spodní k říd ě převážn ě jílovce a slínovce , doprovázené pískovci a slepenci . Tyto slepence obsahují především vápence a bloky mělkovodních štramberských vápenc ů. Tyto sv ětlé vápence, často velmi bohaté na zkamen ěliny, pocházejí z rozrušeného korálového útesu, který se vyvinul na rozhraní mezi jurou a křídou na h řbet ě (bašské kordille ře), odd ělujícím slezskou jednotku od jednotky

ždánicko-podslezské. Usazováni Obr. 11 Výchozy štramberských vápenc ů spodnok řídových hornin slezské odkryté v bývalém lomu Horní kamenárka u Štramberka ř jednotky provázela podmo ská sope čná činnost, p ři níž vznikly vyv řeliny t ěšínitové asociace . Ve svrchní k říd ě p řevažovala ve slezské jednotce sedimentace význa čná st řídavým usazováním pískovc ů a jílovc ů – tzv. flyš . Na území okresu jsou zachovány jen usazeniny spodní části svrchní k řídy, tzv. godulské souvrství , jehož pevné pískovce tvo ří páte ř Moravskoslezských Beskyd . Mladší horniny slezské jednotky na území okresu Nový Ji čín nevystupují. 46 1.3 Karpatské p ředhlubn ě Vývoj v mladších t řetihorách v období p řed 23–15 miliony let. Po čátkem mladších t řetihor , asi p řed 23 miliony let, když se za čaly vrásnit Vn ější Západní Karpaty , došlo k mohutnému bo čnímu stla čení usazenin v původních sedimenta čních pánvích. Vznikly mohutné horninové p říkrovy sunoucí se na své p ředpolí (dnešní Český masív a jeho pokra čování k jihovýchodu). Svou hmotností zat ěžovaly podklad. Aby se vyrovnaly vzniklé tlaky, došlo k průhybu litosféry t ěsn ě p řed čely sunoucích se p říkrov ů a ke vzniku sedimenta čních pánví , tzv. předhlubní . Z t ěchto nov ě vznikajících sedimenta čních pánví vycházely záplavy a ty ob čas zasáhly daleko k západu, až hluboko do oblasti dnešního Českého masívu . Na území okresu Nový Ji čín nebo v jeho okolí se zachovaly usazeniny po t řech těchto záplavách. Byly to záplavy eggenburgská (asi p řed 20 miliony let), ottnangská (asi před 18,5 milionu let) a karpatská (asi p řed 17 miliony let). Tyto záplavy se p řednostn ě soust řeďovaly do starých údolí, které brázdily mírn ě zvln ěný starý povrch tehdejšího Českého masívu a dále, pokud byly dostate čně rozsáhlé, vytvá řely vodní plochy.

Obr. 12 Chrán ěná lokalita Jerlochovické st ěny ve Fulneku je jedním z nejlepších výchoz ů spodnobadenské p ředhlubn ě a tvo ří ji vápnité st ředn ě zrnité písky až pískovce

Následn ě se p řes nov ě vzniklé uloženiny p řesunul spodn ější (,,starší") příkrov ždánicko-podslezské jednotky a vzáp ětí potom, asi p řed 15,5 miliony let, se vytvo řila poslední z p ředhlubní – spodnobadenská (která probíhá v míst ě dnešní oderské části Moravské brány ). Vznik a povaha této spodnobadenské p ředhlubn ě je od starších p ředhlubní odchylná. Postupné sunutí velmi hmotných horninových p říkrov ů enormn ě zat ěžovalo podklad, který se pod touto tíhou elasticky prohýbal. V p ředpolí tohoto pr ůhybu litosféry

47 se vytvo řila tzv. čelní výdu ť o n ěkolikakilometrovém rozm ěru. V její vrcholové části došlo k silnému tahu, který lokáln ě narušil pevnost litosféry. Jako d ůsledek tohoto nap ětí se vytvo řily zlomy, podle kterých zaklesla do hloubky až 1000 m vrcholová část klenby spole čně se zbytky karpatských uloženin a částmi spodního p říkrovu ždánicko-podslezské jednotky Vn ějších Západních Karpat. Ten se do této oblasti p řesunul ješt ě p řed vznikem čelní výdut ě. Vznikl tak p říkop, který vyplnily spodnobadenské uloženiny. Vypl ňování spodnobadenské p ředhlubn ě asi p řed 15 miliony let bylo ukon čeno nasunutím vyššího (,,mladšího") p říkrovu ždánicko-podslezské jednotky a p říkrov ů jednotky slezské. Tyto geologické pochody také zakon čily hlavní vývoj Vn ějších Západních Karpat . Tím se vytvo řil základ, z n ěhož se postupn ě vyvinula dnešní podoba krajiny.

1.4 Mladší t řetihory a čtvrtohory Vývoj v období p řed 15 miliony let až do sou časnosti. Asi p řed 15 miliony let mo ře z našeho území natrvalo ustoupilo. Celá oblast byla potom vystavena zv ětrávání a odnosu. Sou časn ě došlo k postupnému ochlazování podnebí. Do za čátku čtvrtohor také vznikl základ dnešní říční sít ě. Krajina za čala postupn ě nabývat dnešního vzhledu. Její kone čnou modelaci dovršil až nejvýznamn ější geologický pochod, který na našem území prob ěhl ve starších čtvrtohorách – kontinentální zaledn ění . Pevninský ledovec v dob ě svého maxima dvakrát zasáhl (období halštrovského a sálského zaledn ění) až na Opavsko a Ostravsko. Halštrovský ledovec zasáhl v Oderské brán ě na jihu nejmén ě do okolí Fulneku, kam zasahují jeho glacilakustrinní a glacifluvialní písky a šedé souvkové hlíny. P řed 350–250 tisíci let v dob ě sálského zaledn ění pronikl ledovec dokonce až do oderské částí Moravské brány , a ve své poslední fázi až do Porubské brány. Zanechal zde své usazeniny i na okrajích p řilehlých vrchovin a pahorkatin. Ty mají zna čnou mocnost a jejich povrch leží v Oderské brán ě ve výškách 320–350 m n. m. a v jesenické oblasti až 400 m n. m. Krajina, která nebyla postižena p římo zaledn ěním, byla vystavena p ůsobení mrazu.

Obr. 13 Mrazový srub u Nové Vsi je skalní stupe ň, vzniklý ve svahu mrazovým zv ětráváním a následným odnosem v obdobích pleistocenních zaledn ění 48 V obdobích zaledn ění se zm ěnila vždy do časn ě vodní sí ť a neexistovalo nyn ější evropské rozvodí, protože litosféra pod hmotností ledovce poklesla. To do časn ě zm ěnilo regionální náklon území. Ledovec zahradil odtok vody do dnešního povodí Odry a voda odtékala do údolí Be čvy Porubskou bránou. Po ústupu došlo k elastickému vyrovnání litosféry a k obnovení p ůvodních odtokových pom ěrů. Poslední úpravy krajiny po ústupu ledovce zp ůsobily tekoucí voda a vítr, které zp ůsobovaly jednak erozi a jednak usazování. Vodní toky rozrušily po ústupu ledovce jeho nánosy i usazeniny jezer, která se vytvo řila před ledovcovým čelem, a uložily je na jiných místech. Krom ě toho byly tyto sedimenty roz řezány v pahorkatinu a pokryty sprašovými hlínami. K jeho usazeninám krom ě jezerních písk ů a št ěrk ů a žlutých souvkových hlín pat ří zejména četné ,,bludné kameny" (eratika), pocházející od Baltského mo ře. Byly nalezeny u Bernartic, Nového Ji čína, Pala čova, Fulneku, Obr. 14 Bludné balvany v Janá čkových sadech č ě Jerlochovic, Skorotína, Lubiny aj. v Novém Ji ín

V nejmladších čtvrtohorách – holocénu , v geologickém období, které trvá až dodnes, se stal velmi d ůležitým geologickým činitelem člov ěk, který svou činností, jako je mýcení les ů, neodborné obd ělávání p ůdy aj. usnadnil p ůsobení povodní, vznik skluz ů a sesuv ů, a mnohde vyvolal zvýšenou erozi půdy, tj. zesílil p ůsobení t ěch nejvýznamn ějších geologických pochod ů, které ovliv ňují vývoj krajiny i nyní. Sou časné poznání ukazuje, jak je důležité znát geologické pochody a podle toho pozorn ě hospoda řit v p řírod ě a jaký Obr. 15 Sesuv p ůdy na svahu v Moravskoslezských Beskydech význam má ochrana p řírody a krajiny p řed nep ředloženými zásahy, které mohou vést k trvalému poškození a obrovským škodám.

49

Obr. 16 Geologická stavba okresu Nový Ji čín

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Geologický a geomorfologický vývoj – prahory, starohory, prvohory, druhohory, t řetihory, čtvrtohory. Vrásn ění. Litosférické desky. Horniny, nerosty, minerály.

Otázky a úkoly: 1. Kterými základními geologickými jednotkami je tvořeno území Novoji čínska? Které oblasti okresu pat ří do t ěchto jednotek? 2. Jaký vývoj a kde probíhal v období prvohor? 3. Co je a čím je tvo řen tzv. kulm? 4. Kdy, kde a jak vznikaly uhelné sloje? 5. Co se d ělo na Novoji čínsku v druhohorách a t řetihorách? 6. Jak a kdy vznikly štramberské vápence? 7. Co je to a kdy vznikal tzv. flyš? 8. Co to jsou a kde se nacházejí na Novoji čínsku tzv. p ředhlubn ě? 9. Jaký vývoj probíhal na Novoji čínsku v období mladších t řetihor a čtvrtohor? 10. Co zp ůsobil na území okresu Nový Ji čín pevninský ledovec?

50 2 Reliéf

Reliéf, geomorfologický ráz krajiny, je jedním z jejich základních prvk ů. Ovliv ňuje i ostatní fyzikáln ě geografické složky krajiny, jako jsou podnebí, vodstvo a vegetace. Proto spolu s vodními toky, lesy, loukami, zem ědělskou vegetací a lidskými sídly ur čuje charakter krajiny. Tím, že porozumíme reliéfu a jeho vývoji, porozumíme lépe i krajin ě a budeme schopn ější ji chránit. Tento pohled je zvlášt ě nutný pro tak složité a r ůznorodé území, jakým je okres Nový Ji čín, které prod ělalo dlouhý geologický vývoj.

V sou časném reliéfu území okresu lze rozlišit n ěkolik geomorfologických jednotek, které jsou uvedeny v následující tabulce:

Tab. 1 Taxonomický p řehled geomorfologických jednotek okresu Nový Ji čín

Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Česká vyso čina Krkonošsko-jesenická Jesenická Nízký Jeseník Vítkovská vrchovina Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy Radhoš ťská hornatina

Vn ější Západní Příborská pahorkatina Karpaty ůř Západní Západobeskydské podh í Podbeskydská pahorkatina Štramberská vrchovina Karpaty Frenštácká brázda

Vn ěkarpatské Severní Vn ěkarpatské sníženiny Ostravská pánev — sníženiny Západní Vn ěkarpatské sníženiny Moravská brána Oderská brána

Západní a severozápadní část okresu vypl ňuje Vítkovská vrchovina , která je východní částí jesenické geomorfologické podsoustavy krkonošsko-jesenické soustavy České vyso činy . St řední, jihovýchodní a jižní část okresu pat ří ke geomorfologické provincii Západní Karpaty , a to k jejím soustavám Vn ější Západní Karpaty a Vn ěkarpatské sníženiny . Vn ější Západní Karpaty sem zasahují podsoustavami Západobeskydské podh ůř í a Západní Beskydy . Ze Západobeskydského podh ůř í se na území okresu rozkládá západní část celku Podbeskydská pahorkatina se svými podcelky Příborská pahorkatina, Štramberská vrchovina a Frenštátská brázda , ze Západních Beskyd celek Moravskoslezské Beskydy svým podcelkem Radhoš ťská hornatina . Z Vn ěkarpatských sníženin sem pat ří podsoustava Severní vn ěkarpatské sníženiny , jejíž celek Ostravská pánev zasahuje jen malým výb ěžkem do severní části okresu. Ze Západních Vn ěkarpatských sníženin sem zasahuje geomorfologický celek Moravská brána , jejíž podcelek Oderská brána zaujímá st řední část území okresu. 51 Vítkovská vrchovina Nízkého Jeseníku je tvo řena prvohorním Českým masívem . Je to území, jehož základní rysy se zformovaly již koncem prvohor, ale od té doby stále odráželo i geologické pochody probíhající v jeho okolí v pom ěrn ě plochém reliéfu s dominujícími plošinami a širokými zaoblenými h řbety. Ty se zvolna sklán ějí k východu a jsou odd ěleny rychle se prohlubujícími úzkými údolími, místy s pr ůlomovými úseky, ústícími do okrajových kotlin nebo p římo do Oderské brány. Údolí se vytvo řila v mladších t řetihorách, kdy se ve východním p ředpolí Nízkého Jeseníku p ři nasouvání karpatských p říkrov ů obnovily tektonické pohyby a zaklesla spodnobadenská předhlube ň. Dnešní tvá řnost Vítkovské vrchoviny vznikla ve čtvrtohorách, kdy její okolí zasáhl skandinávský ledovec a kdy celé území bylo vystaveno st řídav ě p ůsobení mrazu a sn ěhu p ři zaledn ění a teplejšímu vlh čímu klimatu v dobách meziledových. H řbety a strmé svahy jsou tvo řeny pevnými horninami, prvohorními drobami, které všem t ěmto pochod ům lépe vzdorovaly. M ěkké b řidlice, které droby provázejí, tak odolné nebyly a proto spíše vytvá řejí m ělké prohlubn ě. Plošiny dosahují nejvyšších poloh jz. od Jakub čovic n. O. (Varta 594 m n. m., Suchá 578 m n. m.), st řední nadmo řská výška vrchoviny činí 429 m. Zcela jinou tvá ř krajiny má oderská část Moravské brány – Oderská brána s údolím Odry. Moravskou bránu tvo ří pom ěrn ě úzký p říkop probíhající od jihozápadu k severovýchodu. Oderská brána se vyzna čuje rovinným povrchem jak na vyšším suchdolském stupni p ři úpatí Vítkovské vrchoviny, tak na široké údolní niv ě Odry.

Obr. 17 Pohled na Moravskou bránu ze z říceniny hradu Starý Ji čín

Na severozápad ě, v okolí Oder a Fulneku jej v ůč i Nízkému Jeseníku omezuji strmé svahy, které se sm ěrem k severovýchodu, do okolí Bílovce a Klimkovic zmír ňují. Pro suchdolský stupe ň jsou p řízna čné ploché rozvodní h řbety a široce rozev řená, n ěkdy suchá, nesoum ěrná údolí. Nejvyšší a nej členit ější je tento povrch v západním okolí Jeseníku n. O. s morfologicky výraznou úpatní su ťovou haldou mezi Hyn čicemi a Kletným. Nivu lemují plošiny ve dvou úrovních (230–285 m n. m., 280–320 m n. m.) na ledovcových výplních Oderské brány, které vznikly p ři ústupu sálského ledovce. P říkop moravské brány je

52 otev řený k jihovýchodu do Podbeskydské pahorkatiny. Oderskou část Moravské brány svým p ůsobením p římo poznamenal skandinávský ledovec, který svým výběžkem zasáhl až do okolí obce Dub. Zanechal zde uloženiny tzv. morén, úlomkovitého materiálu usazeného p římo z ledovce a také tzv. fluvioglaciální ( říčně-ledovcové) uloženiny, které se usadily z vod pocházejících z tajícího ledovce. Po vzniku spodnobadenské p ředhlubn ě Moravské brány se do svahu Nízkého Jeseníku za řízla zp ětná eroze. Toky ústící do předhlubn ě vytvo řily výše zmín ěná hluboko za říznutá údolí se strmými svahy, která ješt ě dnes pozorujeme v Odrách, Fulneku a na řad ě dalších míst na okraji Vítkovské vrchoviny. St řední nadmo řská výška sníženiny činí 263 m. Nejnižší nadmo řská výška je 233 m u Jistebnických rybník ů.

Obr. 18 Geomorfologické člen ění Novoji čínska

Ostravská pánev s plochým akumula čním reliéfem zasahuje na území okresu jen malým výb ěžkem u V řesiny, kde p řechází plynule do povrchu Oderské brány. Pánev nemá výraznou orografickou hranici ani v ůč i P říborské pahorkatin ě. Základní rysy rovinného povrchu Ostravské pánve ur čila akumulace ledovcových, jezerních, říčních i eolických usazenin m ělce roz řezaných vodními toky. Na jihovýchod ě navazují na Moravskou bránu pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny soustavy Vn ějších Západních Karpat nižší podsoustavou Západobeskydské podh ůř í a vyšší podsoustavou Západních Beskyd . Z podh ůř í leží na území okresu celek

53 Podbeskydská pahorkatina , podcelky Příborská pahorkatina , Štramberská vrchovina a Frenštátská brázda . Je to území tvo řené mladým, členitým reliéfem, který vznikl po mladot řetihorním vrásn ění Karpat a který výrazn ě odráží odolnost jednotlivých typ ů hornin vůč i erozi. Dominantou kraje jsou Moravskoslezské Beskydy , tvo řené pevnými, odolnými pískovci usazenými ve svrchní k říd ě. Níže ležící Podbeskydská pahorkatina je podle odolnosti hornin v ůč i denudaci a erozi výrazn ě člen ěna do často izolovaných výrazných kopc ů jako jsou Bílá hora, Červený kámen a další a do plochých, jen mírn ě zvln ěných rovin a širokých údolí. Ve vyšší a členit ější Štramberské vrchovin ě se uplat ňují pevn ější horniny než v Příborské pahorkatin ě a Frenštátské brázd ě s mírným zvln ěným až plochým, proti okolí sníženým reliéfem. Příborská pahorkatina mezi Ostravskou pánví, Oderskou bránou a Štramberskou vrchovinou je výstižným p říkladem, jak citliv ě m ůže reliéf odrážet geologickou stavbu. Pahorkatina se vyzna čuje povrchem, jehož rysy ur čila pokro čilá destrukce slezského příkrovu. Jen jeho malé izolované erozní zbytky (p říkrovové vrchy) se zvedají nad pliocenní základní povrch na obnažených, zvrásn ěných vrstvách podslezského p říkrovu v úrovni 350–400 m n. m. Obr. 19 Na Starojickém kopci stojí z řícenina ř ů ě Rychle se st ídající r zn hradu Starý Ji čín (pohled ze Svince) odolné horniny jsou p říčinou vzniku menších kotlin a pr ůlomových údolních úsek ů. Dna kotlin a nižší části základního povrchu pahorkatiny byly zakryty ledovcovými, jezerními a říčními usazeninami sálského zaledn ění s plošinami v 300–350 m n. m. p ři okrajích Oderské brány. U Nového Ji čína a Kop řivnice byly kotliny zbaveny svých ledovcových výplní, ale znovu zaneseny sedimenty Ji čínky, Sedlnice a Lubiny. Údolní nivy jsou zde lemovány dv ěma stupni akumula čních teras, pokrytých sprašovými hlínami. St řední nadmo řská výška P říborské pahorkatiny je 320 m, nejvyšším bodem je Starojický kopec s výškou 496 m n. m. Příborskou pahorkatinu protíná mezi Starojickou Lhotou a Porubou výrazná sníženina severojižního sm ěru, tzv. Porubská brána , staré čtvrtohorní údolí na jehož modelaci se podílely tavné vody odtékající ve starších čtvrtohorách z tajícího pevninského 54 ledovce sm ěrem k jihu, do povodí dnešní Be čvy. Znamená to, že v období maximálního rozší ření severského ledovce tudy neprobíhalo evropské rozvodí, které nyní od sebe odd ěluje povodí Odry a prost řednictvím Be čvy a Moravy povodí Dunaje. Štramberská vrchovina má siln ě roz řezaný reliéf. Její základní povrch tvo ří pahorkatiny v b řidlicích a pískovcích podslezského p říkrovu se zbytky nejnižší mladotřetihorní erozn ě denuda ční úrovn ě (450–500 m n. m.). Je význa čná skupinami i izolovanými nápadnými vrchy budovanými erozními zbytky rozrušeného slezského příkrovu (nap ř. Tichavská h ůrka 544 m n. m., Hlásnice 558 m n. m., Pet řkovická hora 608 m n. m., Kotou č 539 m n. m., Bílá hora 557 m n. m., aj.). V Šostýnských vrších dosahuje p říkrovová troska Červeného kamene výšky 690 m n. m. a p ředstavuje nejvyšší bod novoji čínské části vrchoviny. Vrcholová hladina p říkrovových vrch ů p ředstavuje zbytky vyššího, mladot řetihorního zarovnaného povrchu. Severní a severozápadní svahy Štramberské vrchoviny zadržely ve starších čtvrtohorách postup pevninského ledovce.

Obr. 20 Brdy, Pískovna a Červený kámen, v údolí kop řivnické sídlišt ě

Ve vápencových vrších jsou vyvinuty krasové jevy. Štramberské vápence bradel Kotou če a Bílé hory zkrasov ěly již v nejspodn ější k říd ě (výpln ě spodnok řídových mo řských sediment ů). Další zkrasov ění prob ěhlo patrn ě v sarmatu (pr ůtokové jeskyn ě Šipka, Psí kostelík a zaniklá Čertova díra v úrovni 440–450 m n. m.). Mechanickým zv ětráváním podél puklin vznikly propas ťovité jeskyn ě a jeskynní výklenky (Jurova jeskyn ě, Slámova sluj a jeskyn ě na západním svahu Kotou če). Prolomením stropu Šipky vznikla propast hluboká 10 m (Malá propástka). Z povrchových jev ů jsou vyvinuty

55 zejména škrapy a závrty. Krasového p ůvodu mohou být n ěkteré prameny, m ěnící siln ě svou vydatnost. St řední nadmo řská výška Štramberské vrchoviny je 444 m.

Obr. 21 Štramberk a štramberský lom, vzadu Oderská brána (pohled z Velkého Javorníka)

Mezi Štramberskou vrchovinou a severním úpatím okrajového svahu Moravskoslezských Beskyd leží Frenštátská brázda s mírn ě zvln ěným až plochým, oproti okolí sníženým reliéfem. Je typická svými náplavovými kužely vodních tok ů vytékajících ze Západních Beskyd. Chybí zde glacigenní sedimenty, protože hradba Štramberské vrchoviny zabránila postupu pevninského ledovce k jihu. St řední nadmo řská výška brázdy je 454 m, nejvyšším bodem je Žár (630 m n. m.).

Obr. 22 Pohled na Frenštátskou brázdu z vrcholu Velkého Javorníku (úpln ě vlevo Lysá hora, vpravo Radhoš ť)

Moravskoslezské Beskydy se zvedají jako siln ě roz řezané poho ří mezi Frenštátskou a Rožnovskou brázdou a jsou tvo řeny odolnými godulskými pískovci slezské jednotky. Zasahují do okresu jen severním okrajem své západní části – Radhoš ťskou

56 hornatinou s jejími okrsky Radhoš ťským h řbetem se skupinou Tane čnice (1084 m n. m.) a nejvyšším bodem Novoji čínska Radhošt ěm (1129 m n. m.) a okrskem Hodslavický Javorník (Velký Javorník 918 m n. m., Malý Javorník 840 m n. m., Ky čera 875 m n. m., Kamenárka, Dlouhá 860 m n. m, Krátká 758 m n. m. a Huštýn 749 m n. m.).

Obr. 23 Chata a rozhledna na vrcholu Velkého Javorníka (918 m n. m.)

Radhoš ťský h řbet je od Hodslavického Javorníku odd ělen Pindulským sedlem . Na západ ě omezuje horský h řbet Hodslavického Javorníku v ůč i P říborské pahorkatin ě údolí Krhovského potoka (p řítok Be čvy) a Domorazské sedlo (391 m n. m.). Reliéf hornatiny, po jejímž h řbetu vede jižní hranice okresu, p ředstavuje mladot řetihorní isoklinální strukturní stup ňovinu s výraznými stopami t řístup ňového destruk čního vývoje (t ři mladot řetihorní úrovn ě erozn ě denuda čního zarovnaného povrchu). Nejvyšší úrove ň je vázána na odolné pískovce a slepence ve výškách nad 900 m. St řední je vyvinuta v tektonicky porušených zónách t ěchto hornin a v mén ě odolných jílovcích, od okraj ů hornatiny do centra stoupá ze 750 m n. m. do 850 m n. m. Nejnižší úrove ň je vázána na údolí v ětších vodních tok ů a stoupá od okraj ů do nitra hornatiny z výšek kolem 525 m do výšek 750 m. Ve starších čtvrtohorách vznikly mrazové sruby a terasy, niva ční kotle, balvanové valy a proudy a su ťové haldy. Na výchozech pískovc ů došlo k mohutným skalním sesuv ům a ke vzniku strukturních teras. Na svazích v málo odolných b řidlicích převládala soliflukce a p ři úpatí tvorba mocných solifluk čních pláš ťů . V mladších čtvrtohorách dochází v hornatin ě k erozn ě denuda čnímu rozrušování zv ětralinových pláš ťů a ke vzniku sufózních jev ů, strží, sesuv ů a b řehových nátrží. Pseudokrasové rozsedlinové

57 propasti a jeskyn ě, vyvinuté zejména v úrovni nejvyššího zarovnaného povrchu hlavního hřbetu, jsou zatím neznámého stá ří.

Obr. 24 Panoramatický pohled na Moravskoslezské Beskydy

Geomorfologický a geologický vývoj krajiny však není ješt ě ukon čen. Geologické pochody stale p ůsobí, i když si to uv ědomíme jen p říležitostn ě. Celé území se i nyní stále modeluje hlavn ě tekoucí vodou, p ředevším p ři velkých záplavách, jako v roce 1997. Stále se také opakují skluzy a sesuvy i na mírn ě uklon ěných svazích. D ůležitou obranou proti katastrofálním následk ům řady sou časných geologických pochod ů, nebo alespo ň faktorem, který je zeslabuje, je v mnoha p řípadech d ůsledná ochrana p řírodního prost ředí.

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Geomorfologie, reliéf. Geomorfologické člen ění, geomorfologické jednotky ČR. Geologie, horniny, nerosty, minerály. Geologická období. Vrásn ění. Práce s mapou, orientace na map ě.

Otázky a úkoly: 1. Do kterých geomorfologických jednotek se řadí území Novoji čínska? 2. Na území okresu se vyskytují r ůzné tvary georeliéfu. Vyjmenuj je. 3. Vyjmenuj, které pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny a ostatní uskupení se nacházejí na území Novoji čínska. Kde je najdeme? 4. Co je charakteristické pro tyto jednotlivé uskupení? Stru čně ur či.

58 5. Kde se nacházejí body s nejnižší a nejvyšší nadmo řskou výškou v popisovaném území? Najdi je na map ě, jaké jsou jejich názvy a nadmo řská výška? 6. Ve které geomorfologické části okresu se nachází tvoje bydlišt ě nebo škola? Shr ň, co víš o tomto území z geomorfologického hlediska. 7. Které nejvyšší poho ří se na Novoji čínsku nachází? Co o n ěm víš? Znáš o n ěm n ěco dalšího, co ses ve škole nedov ěděl? 8. Najdi na map ě a stru čně charakterizuj: Vítkovská vrchovina, Oderská brána, Moravskoslezské Beskydy, Jakub čovic n. O., vrch Varta, Odra, obec Dub, Ostravská pánev, P říborská pahorkatina, Štramberská vrchovina, Frenštátská brázda, Červený kámen, Tichavská h ůrka, Hlásnice, Pet řkovická hora, Kotou č, Bílá hora, Šostýnské vrchy, jeskyn ě Šipka, Tane čnice, Radhoš ť, Velký Javorník, Malý Javorník, Ky čera, Kamenárka, Dlouhá, Krátka, Huštýn, Pindulské sedlo, Starojický kopec. 9. Které jiné geomorfologické části Novoji čínska než svoje bydlišt ě jsi navštívil? Co sis o nich zapamatoval?

3 Podnebí

Členitost povrchu Novoji čínska zap říčiňuje, že jednotlivé klimatické pom ěry se v jednotlivých částech okresu pom ěrn ě odlišují. Celkový ráz podnebí je ur čen příslušností území okresu k st ředoevropské části mírného klimatického pásu. Nejv ětší množství srážek padá na náv ětrných svazích Radhoš ťské hornatiny, nejmén ě ve Vítkovské vrchovin ě. Nejnižší teploty b ěhem roku jsou v Radhoš ťské hornatin ě, nejvyšší v Oderské brán ě. Z hlediska srážek i teplot se tu projevuje výšková pásmovitost.

Nejv ětší množství srážek spadne v nejteplejším m ěsíci roku, avšak jejich ro ční pr ůměrné množství se m ění od severozápadu k jihovýchodu. Ve Vítkovské vrchovin ě je to 650–800 mm, v Radhoš ťské hornatin ě 800–1450 mm.

59 Nejsušší m ěsíc je únor, v n ěmž v Radhoš ťské hornatin ě spadne 90 mm srážek, ve Štramberské vrchovin ě a P říborské pahorkatin ě 40–60 mm, v Oderské brán ě 25–40 mm a nejmén ě, vlivem deš ťového stínu, ve Vítkovské vrchovin ě v okolí Bílovce jen 16–25 mm. V nejdeštiv ějším m ěsíci červenci naprší v jesenické oblasti Obr. 25 Hájenka na Janíkov ě sedle nad 90–110 mm, v Oderské brán ě Kop řivnicí 100–125 mm a v Radhoš ťské hornatin ě až 175 mm. M ěsí ční maxima srážek bývají nej čast ěji v červenci a nejmén ě často v b řeznu, minima nej čast ěji v únoru a nejmén ě často v srpnu. V ětšina srážek padá v lét ě, zatímco podzim bývá suchý, a zejména jesenická oblast trpívá suchem. Nejv ětší podíl letních srážek mají nížinné části okresu. V Oderské brán ě je přes 140 srážkových dn ů v roce. Vítkovská vrchovina má sice více srážkových dní než Radhoš ťská hornatina, kde však spadne v ětší množství srážek. Významný je vliv nadmo řské výšky i tvaru povrchu. Nejv ětší p řír ůstek srážek s p řibývající výškou je na náv ětrných svazích Radhoš ťské hornatiny, kde do výšky 400 m přibývá na každých 100 m 226 mm srážek, ale ve v ětších výškách p řír ůstek výrazn ě klesá. V záv ětrných částech Vítkovské vrchoviny, ve výškách 500–600 m, je vlivem deš ťového stínu srážkový gradient dokonce záporný. Po čet dní se sn ěhem roste úm ěrn ě s nadmo řskou výškou. Nejnižší je v Oderské brán ě a v okolí Nového Ji čína (35–40 dn ů), v jesenické oblasti (45 dn ů) a nejvyšší v Radhoš ťské hornatin ě (70 dn ů v roce). Nejv ětší množství sn ěhových srážek spadne v únoru, lednu, prosinci a b řeznu. Délka trvání sn ěhové pokrývky je v Oderské brán ě 50–60 dn ů, ve Vítkovské vrchovin ě 60–80 dn ů a v Radhoš ťské hornatin ě až 140 dn ů v roce.

60

Obr. 26 Bílá hora z Janíkova sedla, dole v inverzi Kop řivnice

Pr ůměrná ro ční obla čnost ve Vítkovské vrchovin ě činí 60–65 %, v Oderské brán ě 55–60 % a v Radhoš ťské hornatin ě 65–70 % (100 % je úpln ě zatažená obloha). Pr ůměrný po čet dní s úpln ě zataženou oblohou je v Oderské brán ě 110–140, v Radhoš ťské hornatin ě až 160. Na v ětšin ě území okresu svítí slunce ro čně 1800–2000 hodin, v Radhoš ťské hornatin ě 1600–1800 hodin. Pr ůměrná teplota v ětšiny území okresu je 7–8 °C, Oderská brána 8 °C, Vítkovská vrchovina 6 °C, Radhoš ť 4 °C. Pr ůměrné červencové teploty v Oderské bráně činí 18–19 °C, ve Vitkovské vrchovin ě 16 °C a v Radhoš ťské hornatin ě 14–15 °C. Pr ůměrné lednové teploty jsou v Oderské brán ě -2 až -3 °C, ve Vitkovské vrchovin ě -3 až -4 °C a v Radhoš ťské hornatin ě až -5 °C. Mrazivých dn ů s minimální teplotou -0,1 °C a nižší je do roka v Oderské brán ě 40, ve Vítkovské vrchovin ě až 60 a v Radhoš ťské hornatin ě až 80.

Obr. 27 Meteorologická budka s vybavením

61

Obr. 28 Klimatické oblasti Moravskoslezského kraje a Novojičínska

Tab. 2 Charakteristiky klimatických oblastí

Klimatické oblasti Klimaticke charakteristiky Chladné Mírn ě teplé CH6 CH7 MT2 MT7 MT9 MT10 Po čet letních dn ů 10–30 10–30 20–30 30–40 40–50 40–50 Po čet dn ů s pr ůměrnou teplotou 10 °C a více 80–120 120–140 110-130 110–160 110–160 110–160 Po čet mrazových dn ů 160–180 140–160 120–140 140–160 140–160 140–160 Po čet ledových dn ů 60–70 50–60 40–50 40–50 30–40 30–40 Pr ůměrná teplota v lednu v °C -4 – -5 -3 – -4 -3 – -4 -2 – -3 -3 – -4 -2 – -3 Pr ůměrná teplota v červenci v °C 14–15 15–16 16–17 16–17 17–18 17–18 Pr ůměrná teplota v dubnu v °C 2–4 4–6 6–7 6–7 6–7 7–8 Pr ůměrná teplota v říjnu v °C 5–6 6–7 6–7 7–8 7–8 7–8 Pr ůměrný po čet dn ů se srážkami 1 mm a více 140–160 120–130 120–130 100–120 100–120 100–120 Srážkový úhrn ve vegeta čním období v mm 600–700 500–600 450–500 400–450 400–450 400–450 Srážkový úhrn v zimní'm období v mm 400–500 350–400 250–300 250–300 250–300 200–250 Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 120–140 100–120 80–100 60–80 60–80 50–60 Po čet dn ů zamra čených 150–160 150–160 150–160 120–150 120–150 120–150 Po čet dn ů jasných 40–50 40–50 40–50 40–50 40–50 40–50

62 Sm ěr a proud ění v ětru na území okresu je velmi r ůznorodé a je ovliv ňováno ro čním obdobím a tvarem povrchu. V zim ě se st řídají v ětry západní a jihozápadní (p řevládají ve Vítkovské vrchovin ě) s v ětry jižními a jihovýchodními (p řevládají v karpatské oblasti). V Oderské brán ě p řevládají v b řeznu jihozápadní a západní v ětry, v dubnu severní v ětry, které se vlivem reliéfu m ění na severovýchodní v ětry. V lét ě pak op ět p řevažují severozápadní v ětry (v červenci a srpnu západní). V ětry sm ěru západ a severozápad se nárazem na h řbet Radhoš ťské hornatiny stá čejí k severovýchodu, severní větry vnikají na území okresu bez p řekážek. Pokud jde o ro ční pr ůběh rychlosti v ětru , je významné maximum v březnu a vedlejší v říjnu; minima jsou v červenci, srpnu a zá ři. Nejv ětrn ější jsou vrcholové oblasti Radhoš ťské hornatiny. V Oderské brán ě je pr ůměrná ro ční rychlost v ětru až 2 m/s.

Tab. 3 Pr ůměrná m ěsí ční teplota vzduchu (°C) v Novém Ji čín ě v roce 2006

Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Teplota -1 až -1 až 2 až 7 až 12 až 15 až 18 až 16 až 13 až 8 až 3 až -1 až [°C] -2 0 3 8 13 16 19 17 14 9 4 0

Tab. 4 Ro ční chod teploty (°C) v Mošnov ě v období 1961–1990

Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Teplota -2,4 -0,7 3,2 8,2 13,2 16,4 17,8 17,2 13,6 8,9 3,7 -0,4 [°C]

20

15

10 t t [°C] 5

0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

-5

Obr. 29 Ro ční chod teploty (°C) v Mošnov ě v období 1961–1990

63 Tab. 5 Pr ůměrný m ěsí ční úhrn srážek (mm) v Novém Ji čín ě za rok 2006

Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 100 100 Srážky 30 až 30 až 40 až 50 až 80 až 80 až 60 až 50 až 50 až 40 až až až [mm] 40 40 50 60 100 100 80 60 60 50 120 120

Tab. 6 Ro ční chod srážek (mm) v Mošnov ě v období 1961–1990 Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Srážky 26,7 30,2 34 52,4 91,2 104,4 91,1 91,8 58,8 42,3 44,6 34,3 [mm]

120

100

80

60 R[mm]

40

20

0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Obr. 30 Roční chod srážek (mm) v Mošnov ě v období 1961–1990

Tab. 7 Pr ůměrný m ěsí ční po čet dní se sn ěhovou pokrývkou v Novém Ji čín ě za rok 2006 Měsíc XII I II III Sn ěhová pokrývka 15 až 20 15 až 20 15 až 20 5 až 10 [den]

Tab. 8 Pr ůměr m ěsí čních maxim výšky sn ěhové pokrývky v Novém Ji čín ě za rok 2006 Měsíc XII I II III

Sn ěhová pokrývka [cm] 10 až 15 15 až 20 15 až 20 10 až 15

64 Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Charakteristika jednotlivých klimatických oblastí. Za řízení a p řístroje pro m ěř ení teploty, tlaku, vlhkosti, srážek a dalších veli čin a ukazatel ů.

Otázky a úkoly: 1. Do kterého klimatického pásu lze p řiřadit podnebí okresu Nový Ji čín? Co je pro n ěj charakteristické? Pro vysv ětlení použij mapku klimatických oblastí Moravskoslezského kraje. 2. Která oblast Novoji čínska má nejvydatn ější srážky a která naopak nejmén ě vydatné? Srovnej je s pr ůměrnými srážkami pro celou ČR. 3. Co nejvýrazn ěji ovliv ňuje po čet dn ů se sn ěhem na Novoji čínsku? Kde je sn ěhová pokrývka nejdéle? 4. Shr ň základní poznatky, které popisují teplotu ovzduší na Novoji čínsku b ěhem roku. 5. Které meteorologické stanice se v okrese nebo jeho blízkosti vyskytují? Které znáš další? Ukaž je na map ě.

4 Vodstvo

Vodopisn ě svou polohou pat ří území Novoji čínska do pramenné oblasti vodních tok ů. Tím je dán jejich nízký pr ůměr pr ůtok ů a zna čně kolísavý vodní stav. P řirozenou hydrografickou osou okresu je protékající řeka Odra. Všechny vodní toky jsou odvád ěny do Baltského mo ře, jen malé území na jihozápad ě a jihu odvod ňuje Be čva do Černého mo ře. Pro území okresu je charakteristický v ětší po čet rybník ů, doprovázejících tok Odry.

Pokud jde o povrchové vody, pat ří p řevážná část okresu do povodí Odry. Jen malá území na jihozápad ě (okolí Pet řkovic, Janovic a Pala čova) a na jihu (okolí Domoraze u Hostašovic) odvod ňují Jasénka a Krhovský potok do Be čvy (povodí Moravy). Hlavní evropské rozvodí mezi úmo řími Baltského a Černého mo ře, odd ělující povodí Odry a Be čvy, leží mezi Vysokou a Pala čovem ve výšce jen kolem 300 m n. m.

65

Obr. 31 Hydrografická sí ť okresu Nový Ji čín

Odra protéká územím okresu v délce asi 75 km p ři celkovém spádu 148 m (pr ůměrný spád 1,97 m na 1 km). Úsek horního toku (Kloko čů vek – Odry), dlouhý 18 km, má však celkový spád 80 m (pr ůměrný spád 4,4 m na 1 km). Řeka tu má byst řinný ráz a te če balvanitým korytem lemovaným úpatními su ťovými haldami a náplavovými kužely na dn ě hlubokého (až 100 m) a úzkého svahového údolí. U Jeseníka n. O. nabývá rázu nížinné řeky. St řední tok Odry v Oderské brán ě až po Polanku m ěř í asi 57 km a jeho celkový spád je pouze 88 m (pr ůměrný spád 1,5 m na 1 km). Říční koryto je jen m ělce zahloubeno a siln ě meandruje. Nachází se tu široká niva se zbytky lužních les ů a pásem zaškrcených meandr ů i stálých Obr. 32 Meandr na hlavním toku Odry

66 a periodických pr ůto čných rybník ů. Koryto je p řerušeno n ěkolika jezy (Bernartice, Bartošovice, Studénka, Albrechti čky). Pr ůměrný ro ční pr ůtok Odry p ři ústí Opavy (mimo území okresu) je 13,8 m 3/s. Jeho prom ěnlivost b ěhem roku je zna čná (minimum 0,5 m 3/s, maximum 500 m 3/s). Povodn ě p řicházejí zejména na ja ře p ři prudkém tání sn ěhu a v lét ě při dlouhotrvajících deštích.

Obr. 33 Řeka Odra mezi Albrechti čkami a Studénkou pod Oderskou lávkou

Z Vítkovské vrchoviny p řijímá Odra zleva Čermnou, He řmanický potok, Husí potok s Kamenným, Gru čovickým a Děrenským potokem, Butovický potok, Bílovku s Jamníkem a Sezinou a Polan čicí (ústí mimo území okresu), zprava pak Něč inský potok, Suchou, Dobešovský potok a Luhu . Také jejich údolí, vyvinutá podél zlomu východního okraje Vítkovské vrchoviny, jsou hluboko za říznuta a mají velký spád, takže říčky a potoky mají byst řinný ráz. Pro vodní stavy Odry však mají mnohem menší význam než vodné přítoky beskydské, protože ty pramení na severních svazích Radhoš ťské hornatiny, srážkov ě mnohem bohatší. Beskydské p řítoky Odry p řitékají do Oderské brány sev řenými i rozlehlými svahovými údolími, která protínají Frenštátskou brázdu a rozši řují se v erozně denuda ční kotliny. Nejvýznamn ější jsou Ji čínka se Zrzavkou (16 km dlouhá, pr ůměrný ro ční pr ůtok 1,21 m 3/s), Bartošovický potok , Sedlnice s Libotínem a Rybským potokem (21 km dlouhá, pr ůměrný ro ční pr ůtok 0,57 m 3/s) a Lubina se zdrojnicemi Rokytná, Radhoštnice, Lomná, Bystrý potok a Dlouhý potok , levými pobo čkami Lichnovský potok a Kop řivni čka a pravými p řítoky Tichava , Lubinka , Hájovský potok a Trnávka (40 km dlouhá, pr ůměrný ro ční pr ůtok 2,37 m 3/s).

67

ř č Obr. 34 Řeka Lubina v P říboru Obr. 35 Soutok Lubiny a Kop ivni ky u P říboru

Vlivem pestré geologické stavby, nestejného množství srážek a jiných faktor ů je hustota vodní sít ě na území okresu velmi rozdílná. Ve Vítkovské vrchovin ě mezi Odrami a Fulnekem je jen 0,15–0,40 km na 1 km 2, v Oderské brán ě a v novoji čínské části Příborské pahorkatiny 0,40–0,70 km na 1 km 2, v p říborské části 0,70 až 1,10 km na 1 km 2 a v Radhoš ťské hornatin ě ješt ě v ětší. Okres je starou rybniká řskou oblastí . Velké i malé rybníky byly d říve tak řka ve všech obcích. Zbytky hrází zaniklých rybník ů se zachovaly nap ř. u P říbora, Ženklavy, Libhošt ě a Starojícké Lhoty. Zadržovaly povod ňové vody a sloužily k pohonu mlýn ů. V sou časné dob ě slouží rybníky jak k chovu ryb, tak pro sklize ň rákosu. Nejv ětší p řevážn ě pr ůto čné a stálé rybníky jsou v Oderské brán ě podél Odry, kde tvo ří n ěkolik velkých skupin (u Vražného, Bartošovic, Studénky a Jistebníku). Menší rybníky jsou i p ři ústí do Odry a na Jamníku u Bílovce, na Sezin ě u Bravantic, na Polan čici u Klimkovic, na Sedlnici v Borovci, na Zrzávce nad Hodslavicemi a v povodí Lubiny u V ětřkovic a v Trnávce.

Obr. 36 Horní Bartošovický rybník – Obr. 37 Komorový rybník Borovec – soustava Bartošovických rybník ů soustava Boroveckých rybník ů 68 Krom ě toho jsou v okrese i četné malé vodní nádrže , sloužící p řevážn ě jako protipovod ňové, hospodá řské nebo protipožárním. Je to v Bartošovicích na Bartošovickém a Hukovickém potoku, v Lubin ě V ětřkovicích na Sv ěceném potoku, na horním toku Lubiny u sedla Pindula, ve Obr. 38 Vodní nádrž Bartošovice I Štramberku na Sedlnici, na Zrzávce na Bartošovickém potoce mezi obcemi Bartošovice a Libhoš ť u Hodslavic . Z přirozených vodních ploch lze uvést jen bažinaté jezírko na severním svahu Troja čky a Mo řské oko na Pustevnách.

Obr. 39 Malá vodní nádrž Čer ťák na Kojetínském potoce u Nového Ji čína

Obr. 40 V ětřkovická p řehrada na Sv ěceném potoce je využívaná k rekrea čním ú čel ům

Pokud jde o podzemní vody , pat ří území okresu ke t řem hydrogeologickým oblastem. Jesenická oblast, budovaná prvohorními horninami se slabým zv ětralinovým a p ůdním pokryvem, trpí nedostatkem vydatn ějších zdroj ů podzemní vody. P řevažují tu puklinové vody vyv ěrající zejména v hlubokých údolích. Meziúdolní plošiny, zejména jsou-li pokryté špatn ě propustnými zv ětralinami, jsou na podzemní vodu velmi chudé 69 (území mezi Bílovcem a Klimkovicemi), takže i zásobování malých obcí pitnou vodou je velmi obtížné. Nížinná oblast Oderské brány, tvo řená hlavn ě št ěrkopískovými usazeninami, má velké zásoby pr ůlinových podzemních vod. N ěkdy jsou siln ě mineralizované, s vysokým obsahem Cl nebo SO 4, takže pro vodárenské využití je nutná jejich úprava. Beskydská flyšová oblast tvo ří osobitou hydrogeologickou jednotku. Vedle nepropustných vrstev je tu mnoho poloh se zna čnou propustností puklinovou. Prameny jsou sice časté, ale rozptýlené a mají malou vydatnost. Prameny pitné vody s nejvydatn ějším zdrojem v okrese jsou v obcích Bernartice- -Hůrka (80 1/s) a dále Stachovice (40 1/s). Krom ě prostých podzemních vod vyv ěrají na území okresu i minerální vody dvou genetických typ ů – prosté minerální vody a kyselky . K prvnímu typu pat ři prameny ho řkých sirovodíkových vod, zejména u Nového Ji čína Sirkové lázn ě, Hostašovic a Libhošt ě. K druhému typu pat ří prameny alkalické kyselky u Jeseníku n. O. nebo při železni ční trati u Suchdola n. O. a Hostašovic.

Obr. 41 Pramen s vodou s obsahem síranu železitého, druhý pramen s obsahem sirovodíku – oba prameny se ihned stékají a tvo ří Zrzávku

Velkým problémem je rostoucí zne čišt ění povrchových i podzemních vod pr ůmyslovou i zem ědělskou výrobou (zejména spad škodlivých látek z ostravské pr ůmyslové oblasti), zne čišt ění odpadními vodami ze stokových sítí sídel a úniky ropných produkt ů i výfukovými plyny dopravních prost ředk ů.

70 Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Povodí, rozvodí, úmo ří. Pramenné oblasti vodních tok ů. Povrchové a podzemní vody. Hydrografická sí ť, hustota vodní sít ě. Pr ůtok a spád toku. Niva, lužní les, meandr, pr ůto čný rybník, jez. P řirozené vodní plochy, malé vodní nádrže, rybníky.

Otázky a úkoly: 1. Do povodí kterých řek pat ří území Novoji čínska? Vysv ětli a povodí ukaž na map ě. 2. Ke kterým úmo řím pat ří toto území? Kde leží rozvodí a co ho tvo ří? 3. Vysv ětli pojem hustota říční sít ě a aplikuj ho na okres Nový Ji čín. 4. Jaký je charakter toku řeky Odry? Co si p ředstavuješ pod pojmem byst řinný charakter řeky? 5. Co je to říční meandr? Kde a pro č meandruje řeka Odra? 6. Které jsou levostranné p řítoky Odry? Vyjmenuj je a ukaž na map ě. 7. Vyjmenuj pravostranné p řítoky řeky Odry, ukaž na map ě. Které jsou významn ější a pro č. 8. Charakterizuj rybniká řství na Novoji čínsku. Kde je jejich centrum? 9. Čím se liší p řirozené vodní plochy a malé vodní nádrže? Zamysli se, jaký plní v krajin ě úkol. 10. Co je základním problémem vodních tok ů nejen na Novoji čínsku? Co ho zap říčiňuje? Zamysli se, rozve ď a vysv ětli.

5 P ůdy

Převládajícími typy p ůd jsou kambizem, hn ědozem a fluvizem. Nejv ětší část území však pokrývá kambizem. Jedná se o hn ědé lesní p ůdy, které se zde vytvo řily p ředevším na svazích Vítkovské vrchoviny a Podbeskydské pahorkatiny. V menší mí ře se vyskytují i v rovinách Oderské brány. Druhým nejrozší řen ějším p ůdním typem je hn ědozem. Vyskytuje se p ředevším v málo členitých oblastech okresu Nový Ji čín a je zem ědělsky využívaná. T řetím nejrozší řen ějším type je fluvizem (nivní p ůda). Tento typ p ůdy se zde vyskytuje p řevážn ě podél nivy řeky Odry a jejich p řítok ů.

71 Celková rozloha okresu činila k 31. 12. 2012 88 165 ha; z toho je zem ědělské půdy 56 606 ha, tj. 64,2 % z celkové rozlohy okresu, nezem ědělské 31 559 ha. Orné půdy je 41 928 ha, tj. 74,1 % celkové rozlohy zem ědělské p ůdy. Úhrnné hodnoty druh ů pozemk ů v okrese Nový Ji čín ukazuje Tab. 9.

Tab. 9 Úhrnné hodnoty druhů pozemk ů v okrese Nový Ji čín k 31. 12. 2012 (v hektarech)

Zem ědělská p ůda 56 606 orná p ůda zahrada trvalý travní porost ovocný sad chmelnice vinice 41 928 3 513 11 089 76 0 0 Nezem ědělská p ůda lesní pozemek vodní plocha zastav ěná plocha ostatní plocha 20 187 1 813 1 758 7 801

2% 9% 2% 20% 6% 23%

0,1% 64% 74% orná p ůda ovocný sad zem ědělská p ůda lesní pozemek trvalý travní porost zahrada vodní plocha zastav ěná plocha ostatní plocha chmelnice 0 % vinice %

Obr. 42 Podíl zem ědělské p ůdy a nezem ědělských pozemk ů a roz člen ění zem ědělské p ůdy v okrese Nový Ji čín k 31. 12. 2012

Zem ědělská p ůda se d ěli na p ůdu ornou, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalý travní porost (louky, pastviny). K nezem ědělské p ůdě pat ří lesní p ůda, vodní plochy, zastav ěné plochy a ostatní plochy. Zem ědělské p ůdy okresu zahrnují tyto půdní typy : hn ědé p ůdy (v četn ě kyselých) zaujímají 46 %, hn ědozemní p ůdy 17,6 % plochy, oglejené p ůdy 12,2 %, illimerizované půdy 11,7 %, nivní p ůdy 10 %, glejové p ůdy 1,7 %, rendziny 1,1 %. Černozem ě, lužní p ůdy, rašeliny a nevyvinuté p ůdy se v okrese nevyskytují. Z celkové vým ěry zem ědělské p ůdy je hlubokých p ůd 82 %, st ředn ě hlubokých 9,4 % a m ělkých 8,6 %, zamok řených do časn ě 20 %, trvale 1,3 %.

72

Obr. 43 Podíl zem ědělské p ůdy v procentech v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje v roce 2012

Obr. 44 Půdní profily hlavních p ůdních typ ů na území ČR

Hn ědé p ůdy (kambizem ě) jsou nejrozší řen ějším typem p ůd v okrese (46 %). Půdotvorný substrát tvo ří p řevážn ě horniny karpatského flyše se st řídáním pískovc ů

73 a b řidlic, ve v ětšin ě slab ě vápnitých. Jsou hluboké, s m ělkou a st ředn ě hlubokou ornicí, se st ředním sklonem k hrudovat ění, mírn ě až st ředn ě kyselé, mírn ě až st ředn ě humózní, st ředn ě propustné až propustné. Vytvo řily se na mírných a st ředních svazích. Vyskytují se ve dvou částech okresu, odd ělených územím Pood ří. Od úzké části severní se území jejich výskytu rozši řuje jihozápadním sm ěrem, od Vřesiny p řes Tísek, Slatinu, Lukavec, Vrchy, He řmanice až k Lubom ěř i. V samostatné jižní části se vyskytují v pásu za čínajícím u Pet řkovic, Janovic a pokra čují p řes Starý a Nový Ji čín, Rybí, Libhoš ť a kon čí na Příborsku. Jižn ější v ětev se táhne od Straníku, Hodslavic, Ve řovic na Frenštátsko a Kop řivnicko. Hn ědozemní p ůdy zaujímají podle rozsahu druhé místo v okrese. P ředstavují nejlepší část p ůd pro své dobré fyzikální a fyzikáln ě chemické vlastnosti a zaujímají mén ě členitý reliéf. Vytvo řeny jsou na spraši a sprašových hlínách se st ředn ě t ěžkou zrnitostí a s vysokým podílem prachových částic. Na nich vznikly hluboké p ůdy s p říznivým vodním režimem, agronomicky velmi hodnotné. V okrese Nový Ji čín vytvo řily souvislý pás procházející st ředem okresu od severovýchodu k jihozápadu po obou stranách řeky Odry . Illimerizované p ůdy , místy slab ě oglejené, se p řibližují agronomickou hodnotou půdám hn ědozemního typu. Tvo ří p řechod k oglejeným p ůdám, agronomicky pom ěrn ě horším v d ůsledku periodického dlouhodob ějšího p řevlh čení a s náchylností k tvrdnutí p ři vysýchání povrchu. Navazují na území podél řeky Odry v linii Klimkovice – Bílovec – Fulnek – Hyn čice. Na všech t ěchto p ůdách došlo ke zhoršení p ůdní reakce, a proto vyžadují pravidelné udržovací vápn ění, zvlášt ě p ři používání zvýšených dávek pr ůmyslových hnojiv. Oglejené p ůdy představují p ůdy s velmi narušeným vodním režimem, dlouhodob ě periodicky povrchov ě p řevlh čované srážkovou vodou. Jsou hluboké až st ředn ě hluboké, s m ělkou až st ředn ě hlubokou ornicí 16–26 cm. Nacházejí se severozápadn ě a jihovýchodn ě od pásu nížinných p ůd podél řeky Odry na mírn ě a st ředn ě svažitém reliéfu . Nivní p ůdy (fluvizem ě) se rozkládají podél řeky Odry . Jejich celá plocha leží na území, na které se každoro čně řeka vylévá, a proto je zatravn ěno a tvo ři výnosné lu ční porosty. P řes v ětšinu dobrých vlastností t ěchto p ůd není vždy zem ědělsky pln ě využita. Půdy mají slab ě kyselou p ůdní reakci; hladina spodní vody kolísá v hloubce 50–60 cm pod povrchem.

74 Glejové p ůdy s nepatrnou celkovou vým ěrou pat ří k p ůdám trvale ovliv ňovaným vysokou hladinou podzemní vody s velmi nep říznivým vodním a vzdušným režimem. Půdní reakce je kyselá. P ři jejich využívání je nutná úprava vodního režimu. Jsou vhodné pro trvalý travní porost. Glejové p ůdy se nacházejí podél řeky Odry .

Obr. 45 Typy p ůd v okrese Nový Ji čín

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Převod plošných jednotek (km 2, ha). Geomorfologické člen ění Novoji čínska. Základní typy p ůd a jejich charakteristiky.

Otázky a úkoly: 1. Jaká je rozloha okresu Nový Ji čín? Ur či v km 2 a ha. 2. Které druhy pozemk ů pat ří do zem ědělské p ůdy? Jaký je procentuální podíl zem ědělské půdy na rozloze Novoji čínska? 3. Které druhy pozemk ů pat ří do nezem ědělské p ůdy? 4. Které p ůdní typy se vyskytují na Novoji čínsku? Které jsou nej čast ější? 5. Na které lokality jsou vázány jednotlivé typy p ůd, které vlastnosti jsou pro n ě typické?

75 6 Živá p říroda

I když zna čná část území Novoji čínska podléhala v pr ůběhu historického vývoje intenzivní činnosti člov ěka, je možné považovat toto území za krajinu s relativně zachovanou vegetací. Území je zajímavé nejen z botanického hlediska, ale má i velmi zajímavou a druhov ě bohatou faunu. Bohatost druh ů je dána p ředevším p řítomností většího po čtu biotop ů než v sousedních okresech. Velký vliv na pestrost fauny i flóry má i okolnost, že území okresu leží na rozhraní dvou horotvorných soustav.

Kv ětena okresu Nový Ji čín pat ří ke dv ěma fytogeografickým oblastem . Převážnou část zaujímá karpatské mezofytikum reprezentované částmi fytogeografických okres ů Ve řovické vrchy, Podbeskydská pahorkatina, Ostravská pánev a Moravská brána; nejvyšší vrcholy západních výb ěžk ů Moravskoslezských Beskyd náleží ke karpatskému oreofytiku . Pom ěrn ě malá západní část území okresu spadá do českého mezofytika nazvaného Jesenické podh ůř í. Území okresu p řísluší (od nejnižších poloh do nejvyšších) do 3. až 7. vegeta čního stupn ě, tj. 3. dubovo-bukového, 4. bukového (resp. v pánevní časti dubovo-jehli čnatého), 5. jedlovo-bukového, 6. smrkovo-bukovo-jedlového a 7. smrkového. P řirozený charakter mají horské výb ěžky Moravskoslezských Beskyd (skupina Radhošt ě) s vegetací souvislých lesních porost ů bukového stupn ě s kv ětnatými bu činami a smrkovo-bukovo- -jedlového vegeta čního stupn ě. V nejvyšších polohách nad 1000 m n. m. je vytvo řený smrkový stupe ň; v hluboce zaklesnutých údolích horských potok ů se nacházejí roklinové lesy s javorem, klenem a jasanem. T ěžišt ě výskytu zde má především řada vzácných a chrán ěných horských druh ů. Vrchovinné pásmo západních výb ěžk ů Moravskoslezských Beskyd západn ě od skupiny Velkého Javorníka (Ve řovické vrchy), náležející k fytochorionu St řední Pobe čví , p ředstavují komplexy p řirozených les ů jedlobukových, reprezentované kv ětnatými bu činami a lokáln ě na Obr. 46 Dev ětsil bílý příkrých svazích i su ťovými lesy s javorem, bukem

76 a jilmem horským s bohatou flórou. Na severovýchodní podh ůř í zasahují jen částe čně série podbeskydských pahorkatin v okolí P řibora (Kazni čov, Tichavská h ůrka) a Frenštátu p. R. (Hore čky) se smíšenými lesy dubovo-bukového stupn ě s častou lípou a dubem letním. Z nelesních biotop ů zde p řevládají vlhké louky, zvlášt ě podél údolních tok ů. St řed okresu je fytogeneticky zajímavý. A čkoli je pro p říznivé podmínky již tradi čně zem ědělsky využíván, z lesních jsou to v ětší komplexy i enklávy lípových les ů. K charakteristickým forma čním útvar ům krajiny pat ří křovinaté lemy pahork ů, strání a pastvin. Zvlášt ě pozoruhodnou lokalitou s teplomilnou kv ětenou je Štramberk s okolím (Kotou č, Zámecký vrch, Skalky), i když stanovišt ě skalní stepi na jižních svazích Kotou če byly poni čeny t ěžbou vápence. Ve sníženinách Moravské brány , zvlášt ě podél přirozených meandr ů a slepých ramen Odry, se rozkládají zbytky lužních les ů, které p řecházejí ve smíšené a místy lipové lesy. Na ob čas zaplavovaných místech jsou zastoupeny Obr. 47 Kosatec žlutý st řemchové olšiny s jasanem a dubem. Zajímavostí je, že v lesích i pob řežních k řovinách Pood ří jsou krom ě jiných ješt ě i karpatské druhy, které se dále na západ již nevyskytují. Na rozsáhlých zem ědělsky využívaných lu čních porostech dominují hospodá řsky cenné trávy, v podmá čených sníženinách a lu čních t ůň kách roste množství druh ů vodních rostlin. Pob řežní porosty jistebnicko-polanecké soustavy rybník ů lemují bažinatá spole čenstva s rákosem, orobincem a chrán ěným kosatcem žlutým. Klidné stojaté hladiny rybník ů zdobí zajímavé vodní rostliny. K vzácným pat ří t řetihorní relikt – kotvice plovoucí Obr. 48 Kotvice plovoucí u Albrechti ček a Studénky. Vítkovská vrchovina tvo ří hrani ční linii ke kv ěten ě jesenického podh ůř í. Odlesn ěné vrcholové části jsou v ětšinou zem ědělsky využívány. Úbo ční svahy nad údolními toky pokrývají jehli čnaté, smíšené a vzácn ěji listnaté lesy, ve vyšších polohách bukové. V nižších polohách a na svazích p ři údolích p řevládají dubohabrové háje, které kolem řek p řecházejí v maloplošné luhy (orsej jarní, sasanka hajní aj.). Lesní okraje,

77 pastviny a meze provázejí n ěkteré druhy, kterými se tato stanovišt ě pon ěkud odlišují od podobných útvar ů v karpatské oblasti. Území okresu Nový Ji čín má i velmi zajímavou a druhov ě bohatou zvír ěnu . To je dáno okolností, že území okresu leží na rozhraní dvou horotvorných soustav s p řítomností v ětšího po čtu biotop ů než v sousedních okresech. Četné meandry, slepá ramena, t ůně a mok řiny řeky Odry vytvá řejí spolu se zbytky lužních les ů a četných rybník ů optimální podmínky pro výskyt vodních druh ů Obr. 49 Racek chechtavý pták ů. Dominantním druhem celé oblasti je racek chechtavý. Moravská brána je významnou tahovou cestou pták ů, proto se zde každoro čně na ja ře i na podzim vyskytují i další druhy, které podnikají své cesty do zimoviš ť. V období jarního a podzimního tahu doprovázejí po četná hejna pták ů i vzácní dravci . Tém ěř každým rokem jsou v oblasti Moravské brány pozorováni orli mo řští a orlovci říční. Krom ě obvyklých druh ů zemních savc ů je zde dominantním druhem vodních biotop ů ondatra pižmová , která území našeho okresu za čala osidlovat teprve ve 20. letech tohoto století, a vzácné druhy netopýr ů. V tekoucích i klidných vodách se vyskytuje mnoho druh ů ryb . Obr. 50 Ondatra pižmová Karpatskou část okresu charakterizují krom ě b ěžných druh ů živo čich ů p ředevším horské druhy pták ů, velmi vzácn ě se zde vyskytuje i tet řev hlušec. Moravskoslezské Beskydy jsou známou jelená řskou oblastí s relativn ě vysokými stavy jelení zv ěř e, ob čas se zde vyskytují i vzácní zatoulanci ze Slovenska – rys ostrovid, vlk obecný a medv ěd hn ědý . V nižších polohách lze sporadicky zastihnout na nezne čišt ěných tocích i vydru říční . Ve Štramberku se vyskytuje jeho známý endemit – jaso ň červenooký , p ůvodní štramberský motýl, Obr. 51 Jaso ň červenooký

78 hojn ě se vyskytující na slune čných vápencových svazích Kotou če. Je vázán na skalní stepi s porosty rozchodníku bílého a velkého, živné rostliny pro larvy motýla. Tento motýl je považován za t řetihorní relikt – druh, který od t řetihor p řežil do dneška. Op ětovný výskyt tohoto chrán ěného druhu ve Štramberku je výsledkem reintrodukce (znovuvysazení) motýla, provád ěné v 80. letech minulého století Českým svazem ochránc ů p řírody.

Obr. 52 Vydra říční

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Geomorfologické člen ění Novoji čínska. Horotvorné soustavy. Fytogeografické oblasti, okresy, fytochoriony. Meandr, slepé rameno, lužní les. Biotop. Fauna, flóra. Rostlinné a živo čišné druhy.

Otázky a úkoly: 1. Čím je dána rostlinná a živo čišná pestrost, druhová pestrost Novoji čínska? 2. Do kterých vegeta čních stup ňů přísluší území okresu? Charakterizuj tyto stupn ě. 3. Stru čně charakterizuj pom ěry, flóru a faunu Moravskoslezských Beskyd. Co je pro n ě typické? 4. Stru čně charakterizuj pom ěry, flóru a faunu severovýchodního podh ůř í Beskyd a st ředu okresu. Co je pro toto území typické? 5. Stru čně charakterizuj pom ěry, flóru a faunu Moravské brány. Co je pro ni typické? Co si p ředstavuješ pod pojmem tah pták ů? 6. Stru čně charakterizuj pom ěry, flóru a faunu Jesenické části okresu. Co je pro ni typické? 7. S jakou lokalitou je spojena kotvice plovoucí? Co o ní víš?

79 7 Ochrana životního prost ředí

Intenzivní ekonomické využívání území Novoji čínska a jeho bezprost ředního okolí, především blízké ostravské pr ůmyslové aglomerace, má za následek nep říznivé působení na p řírodu a na utvá ření krajiny. Naléhavá nutnost ochrany p řírodních zdroj ů je navíc podtržena zvláštním a zcela specifickým člen ěním jeho území. Mimo vlastní ochranu p řirozených biotop ů je posláním chrán ěných území vytvo řit sí ť stabiliza čních prvk ů v krajin ě narušené civilizací. Chrán ěná území mají také nezastupitelné místo v kulturn ě výchovné činnosti. Milovníci p řírody mají na Novoji čínsku možnost navštívit dv ě chrán ěné krajinné oblasti – Beskydy a Pood ří, dva velkoplošné p řírodní parky i velký po čet p řírodních rezervací a památek. V tomto oddíle budou stru čně p ředstaveny.

Tab. 10 Zvlášt ě chrán ěná území a p řírodní parky Novoji čínska k 1. 1. 2004

Kategorie zvlášt ě Název Vyhlášeno Vým ěra (ha) Katastrální území chrán ěného území PP Domorazské louky 1989 7,18 Hostašovice PP Kamenárka 2001 4,46 (2,14)* Štramberk PR Královec 2000 4,89 (6,33)* Spálov PP Na Čermence 1990 9,27 (28,07)* Kaménka PP Pikritové mandlovce u Kojetína 1997 0,23 Kojetím u Starého Ji čína PP Polštá řové lávy ve Straníku 1997 0,04 (0,45)* Straník PP Pramen Zrzávky 1993 0,47 (10,94)* Hostašovice PR Rybníky v Trnávce 2002 14,28 (10,61)* Trnávka PP Sedlnické sn ěženky 1988 11,00 Sedlnice PP St říbrné jezírko 1990 0,22 (3,22)* Jest řábí u Fulneku PR Suchá Dora 1969 17,60 Dobešov, Jakub čovice n. O PR Svinec 1995 38,25 (162,00)* Kojetín u Starého Ji čína NPP Šipka 1960 29,00 Štramberk PP Travertinová kaskáda 1988 1,26 (12,00)* Tichá PP Vá ňů v kámen 1993 0,77 (5,35)* Kop řivnice PP Vrásový soubor u Kloko čů vku 1998 1,24 (0,63)* Kloko čů vek PR Huštýn 1999 11,91 Mo řkov PR No říčí 1955 (1999)** 37,90 Trojanovice NPP Radhoš ť 1955 (1989)** 144,93 Trojanovice PR Troja čka 1966 9,86 Mo řkov PP Velký kámen 1999 3,65 Ve řovice PR Koryta 1998 12,93 Bartošovice, Nová Horka PR Kotvice 1970 105,48 Nová Horka PP Meandry Staré Odry 1999 25,77 Jeseník n. O, Mankovice PP Pusté nivy 1998 0,74 Kunín PR Rákosina 2002 16,25 Jistebník CHKO Beskydy 1973 1160 km 2 Správa CHKO Rožnov p. R CHKO Pood ří 1991 81 km 2 Správa CHKO Studénka Přírodní park Oderské vrchy 1994 287 km 2 Přírodní park Podbeskydí 1994 128 km 2 * údaj v závorce je vým ěra ochranného pásma ** údaj v závorce je datum přehlášení na v ětší rozlohu 80

1 PP Domorazské louky 11 PR Suchá Dora 21 PP Velký kámen 2 PP Kamenárka 12 PR Svinec 22 PR Koryta 3 PR Královec 13 NPP Šipka 23 PR Kotvice 4 PP Na Čermence 14 PP Travertinová kaskáda 24 PP Meandry Staré Odry 5 PP Pikritové mandlovce u Kojetína 15 PP Vá ňů v kámen 25 PP Pusté nivy 6 PP Polštá řové lávy ve Straníku 16 PP Vrásový soubor u Kloko čů vku 26 PR Rákosina 7 PP Pramen Zrzávky 17 PR Huštýn 27 CHKO Beskydy 8 PR Rybníky v Trnávce 18 PR No říčí 28 CHKO Pood ří 9 PP Sedlnické sn ěženky 19 NPR Radhoš ť 29 P řírodní park Oderské vrchy 10 PP St říbrné jezírko 20 PR Troja čka 30 Přírodní park Podbeskydí

PP – p řírodní památka NPP – národní p řírodní památka PR – p řírodní rezervace NPR – národní p řírodní rezervace CHKO – chrán ěná p řírodní oblast

Obr. 52 Rozmíst ění zvlášt ě chrán ěných území a p řírodních park ů na Novoji čínsku

81 Chrán ěná krajinná oblast (CHKO) Beskydy Rozkládá se na území okresu Frýdek-Místek, Vsetín a Nový Ji čín. Na novoji čínský okres zasahuje v jeho jižní a jihovýchodní částí. Nadmo řská výška : 350–1323 m Vým ěra : 1 160 km 2, svou rozlohou největší chrán ěná krajinná oblast v České republice Vyhlášeno : 1973 Území je výjime čné z přírodov ědeckého hlediska , a to jak po botanické nebo zoologické stránce, tak i pro jedine čnou a neopakovatelnou krajinu dopln ěnou lidovou architekturou . Nachází se zde původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živo čich ů a rostlin, druhov ě pestrá lu ční spole čenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovn ěž mimo řádná estetická hodnota a pestrost ojedin ělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člov ěka s přírodou. Význam chrán ěné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením řady maloplošných zvlášt ě chrán ěných území .

Chrán ěná krajinná oblast (CHKO) Pood ří Nachází se v severovýchodní části Oderské brány mezi obcí Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem m ěsta Ostravy; tvo ří ji 0,5 až 4,5 široký a asi 34 km dlouhý pruh rovinného a pahorkatinného terénu kolem řeky Odry. Nadmo řská výška : 214,1–293,5 m Vým ěra : 81,5 km 2 Vyhlášeno : 1993 Území tvo ří zachovalá údolní niva řeky Odry. Je typické ojedin ěle zachovalým vodním režimem s každoro čním zaplavováním rozsáhlých částí nivy, meandrujícím korytem a navazujícími systémy mrtvých ramen a t ůní . Nacházejí se zde trvalé travní porosty s hojnou rozptýlenou zelení, lužní lesy a v neposlední řad ě rozlehlé rybni ční soustavy . Význam chrán ěné krajinné oblasti Pood ří je podtržen vyhlášením 10 maloplošných zvlášt ě chrán ěných území ; na území okresu Nový Ji čín jich leží p ět.

82 Oderské vrchy – P řírodní park Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku a na okraji Moravské brány. Pr ůměrná nadmo řská výška : 650 m Vým ěra : 287 km 2 Vyhlášeno : 1994 Typickým rysem krajinného rázu p řírodního parku jsou plošiny a hluboce za říznutá údolí vodních tok ů, p ředevším řeky Odry, do podkladu prvotních kulmských hornin s převládajícími drobami a b řidlicemi. Tyto horniny byly t ěženy v celé řad ě b řidli čných štol a lom ů – nejznám ější je v Jakub čovicích nad Odrou, nejv ětší lom na droby v České republice. Na jeho výsypkách a na obnažených skalkách se vyvinula teplomilná spole čenstva rostlin.

Přírodní park Podbeskydí Nachází se v Podbeskydské pahorkatin ě, vznikl p řehlášením oblastí klidu Červený kámen a Kojetín. Vým ěra : 128 km 2 Vyhlášeno : 1994 Krajina p řírodního parku má mírn ě zvln ěný povrch s roztroušenými kv ětnatými lesíky. Sou časná povrchová geologická skladba celé oblasti nese znaky mlad ě vyvrásn ěného poho ří. Celkem je odtud známo p řibližn ě 600 druh ů fosilních organism ů, p ředevším šesti četných korál ů, m ěkkýš ů, b řichonožc ů a hlavonožc ů.

Radhoš ť – Národní p řírodní rezervace Na severním svahu nejznám ější beskydské hory Radhoš ť (1129 m n. m.) se nachází stejnojmenná NPR. Zaujímá velmi prudký čelní svah Moravskoslezských Beskyd v délce 2,8 km. Nejbližšími m ěsty jsou Rožnov pod Radhošt ěm a Frenštát pod Radhošt ěm. Nadmo řská výška : 660–1120 m Obr. 53 Lesní porosty ve vrcholové části ť ě Vým ěra : 144,93 ha NPR Radhoš obalené sn hem a námrazou Vyhlášeno : 1955 83 Rozsáhlý komplex porost ů charakteristický pro vrcholové části Radhoš ťské hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Ve vrcholových polohách severních a severovýchodních svah ů jsou lesy vystaveny nep říznivým klimatickým vliv ům, zejména v ětru, sn ěhu a námraze.

No říčí – P řírodní rezervace Vrchol rozsochy No řící (1047,0 m n. m.) spolu s přilehlými severními a východními svahy, asi 2 km východn ě od Trojanovic . Nadmo řská výška : 680–1047 m Vým ěra : 37,9 ha Vyhlášeno : 1995, zv ětšeno na v ětší vým ěru 1999 Lesní porost na kamenitých svazích s bohatstvím lesních typ ů a s přirozenou d řevinnou skladbou typickou pro západokarpatskou oblast.

Huštýn – P řírodní rezervace Prudké severní svahy pod kótou Huštýn (748,6 m n. m.) v Hodslavickém Javorníku , 2 km jižn ě od obce Mo řkov . Nadmo řská výška : 650–749 m Vým ěra : 11,91 ha Vyhlášeno : 1999 Porosty se vzácnými a ohroženými druhy rostlin a rozsáhlý mrazový srub ve vrcholové části.

Pramen Zrzávky – P řírodní památka Pramenné výv ěry nedaleko obce Hostašovice asi 200 m od k řižovatky silnic I. t řídy Nový Ji čín – Valašské Mezi říčí. Nadmo řská výška : 393 –397 m Vým ěra : 0,47 ha, ochranné pásmo 10,94 ha Vyhlášeno : 1993 Dva vydatné prameny rozdílného chemického složení v těsné blízkosti. Voda prvního z nich obsahuje síran železitý, voda Obr. 54 Dva prameny Zrzávky

84 druhého sirovodík. T řetí samostatný sirovodíkový pramen se nachází v údolním žlábku dalšího p řítoku, 300 m jihozápadn ě od p ředchozích pramen ů.

Svinec – P řírodní rezervace Kv ětnaté louky, lesíky a remízky přibližn ě 1,5 km jihovýchodn ě od obce Starý Ji čín . Nadmo řská výška : 402 –546 m Vým ěra : 38,25 ha, ochranné pásmo 162 ha Vyhlášeno : 1995 Vrchol Svince (546,1 m n. m.) je bezlesý, severní svahy jsou porostlé smíšenými

lesními porosty. Louky na svazích jsou Obr. 55 Pohled z vrcholu Svince do druhov ě velmi bohaté a cenné p řítomností Moravské brány chrán ěných rostlin, zejména orchidejí.

Šipka – Národní p řírodní památka Jeskyn ě Šipka je významná archeologická lokalita , její okolí na severních a východních svazích vrchu Kotou če je botanicky a zoologicky velmi cenné. Nadmo řská výška : 360 –517 m Vým ěra : 29,00 ha Vyhlášeno : 1960 Geomorfologicky pozoruhodn ě modelované území skalních Obr. 56 Jeskyn ě Šipka vápencových útvar ů, krasových jev ů a su ťového georeliéfu. V jeskyni Šipka byly v letech 1879 –1880 nalezeny kosterní zbytky člov ěka s neandrtálskými znaky. Velmi cenná je skalní, travinobylinná a lesní vegetace s teplomilnými a vápnomilnými prvky na výchozech jurského štramberského vápence.

85 Kamenárka – P řírodní památka Bývalý lom na jihozápadním svahu Bílé hory v těsné blízkosti města Štramberka . Nadmo řská výška : 450–480 m Vým ěra : 4,46 ha, ochranné pásmo 2,14 ha Vyhlášeno : 2001 Starý vápencový lom okrouhlého tvaru s přístupem z jedné strany, z ostatních stran obklopený tém ěř Obr. 57 Bývalý lom Kamenárka s jezírkem kolmými st ěnami. V sou časnosti jde o poslední voln ě p řístupnou ukázku blok ů tithonských štramberských vápenc ů. Na tento geologický podklad je vázán výskyt n ěkterých zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů.

Vá ňů v kámen – P řírodní památka Skalisko tvo řené krou štramberského vápence, jihozápadn ě od m ěsta Kop řivnice na jižním úbo čí Bílé hory. Nadmo řská výška : 416 –447 m Vým ěra : 0,77 ha, ochranné pásmo 5,35 ha Vyhlášeno : 1993 Výchoz jurského vápence je výraznou krajinnou dominantou. Jeden z mála přirozených vápencových útvar ů v okolí Obr. 58 Vá ňů v kámen Štramberka, který nebyl podstatn ě narušen těžbou vápence.

Rybníky v Trnávce – P řírodní rezervace Vodní rezervace a mok řadní ekosystém u obce Trnávka . Nadmo řská výška : 260 m Vým ěra : 14,28 ha, ochranné pásmo 10,61 ha Vyhlášeno : 2002 86 Rybni ční plochy, mok řadní louky a p řirozen ě meandrující tok Trnávky s doprovodným porostem poto čního luhu. Významná lokalita výskytu zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů.

Sedlnické sn ěženky – P řírodní památka Široká údolní niva Sedlnice u obce Sedlnice. Nadmo řská výška : 246 –268 m Vým ěra : 11,00 ha Vyhlášeno : 1988 Louky a fragmenty lužních porost ů s bohatou populací sn ěženky podsn ěžníku . Lokalita je odvod ňována Sedlnicí ústící do Odry. Obr. 59 Kv ěty chrán ěné sn ěženky podsn ěžníku

Suchá Dora – P řírodní rezervace Lesní porost na severn ě orientovaných svazích hlubokého údolí potoka Suchá přibližn ě 800 m od obce Jakub čovice nad Odrou poblíž silnice I. t řídy vedoucí z Oder do Potštátu a Olomouce. Nadmo řská výška : 356 –524 m Vým ěra : 17,60 ha Vyhlášeno : 1969 Přirozené kv ětnaté bu činy kamenitých svah ů charakteristické pro oblast Nízkého Jeseníku p ředstavují z hlediska lesnického nejvýznamn ější p řírodní rezervaci okresu Nový Ji čín. Území je odvod ňováno Suchým potokem – pravostranným p řítokem Odry.

Meandry Staré Odry – P řírodní Památka Velmi pestrý porost s kvalitními d řevinami na starém, tém ěř zazemn ěném levém bo čním rameni Odry mezi Mankovicemi a Jeseníkem nad Odrou. Nadmo řská výška : 255,5 –259 m Vým ěra : 25,77 ha Vyhlášeno : 1999 Periodické i trvalé tůně s břehovými p orosty v bohat ě zarostlém úseku starého toku Odry. První dochovaný systém bo čních ramen na toku Odry po opušt ění Nízkého Jeseníku.

87 Kotvice – P řírodní rezervace Část albrechti čské rybni ční soustavy na pravém b řehu Odry . Nadmo řská výška : 232 –251 m Vým ěra : 105,48 ha Vyhlášeno : 1970 Rybníky napájené vodami Sedlni čky a okolní podmá čené lesy . Lokalita je významná p ředevším bohatou vodní kv ětenou a hnízdišti vzácného ptactva. Obr. 60 Vypušt ěný rybník Kotvice, vzadu rybník Karl ův Sou časn ě je d ůležitou tahovou zastávkou ptactva.

Rákosina – P řírodní rezervace Nadmo řská výška : 224 m Vým ěra : 16,25 ha Vyhlášeno : 2002 Nejrozsáhlejší rákosovina v CHKO Pood ří s několika drobnými vodními plochami s trvalou m ělkou vodní hladinou. V okolí podmá čené louky je drobný lesní porost. Hlavním motivem ochrany území je zachování vodních a mok řadních rostlinných č spole enstev. Obr. 61 Rákosí v přírodní rezervaci

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: CHKO, maloplošné chrán ěné území. P řírodní rezervace, p řírodní památka, p řírodní park, biokoridor. Slepá ramena a mok řady.

Otázky a úkoly: 1. Které CHKO se na území Novoji čínska nacházejí? Stru čně je charakterizuj a vymez, vysv ětli rozdíly mezi nimi a ukaž na map ě. 2. Kde se nachází CHKO Beskydy, čím je území výjime čné?

88 3. Která maloplošná chrán ěná území se na území Novoji čínska v CHKO Beskydy nacházejí? Stru čně je charakterizuj a ukaž na map ě. 4. Kde se nachází CHKO Pood ří, čím je území výjime čné? 5. Která maloplošná chrán ěná území se na území Novoji čínska v CHKO Pood ří nacházejí? Stru čně je charakterizuj a ukaž na map ě. 6. Jmenuj n ěkteré p řírodní rezervace v CHKO Pood ří. 7. Vyjmenuj a charakterizuj maloplošná území Novoji čínska, které je nejbližší tvému bydlišti nebo sídlu školy. 8. Která p řírodní rezervace je z hlediska vyhlášení nejstarší? Pro č byla vyhlášena, zd ůvodni. 9. Vysv ětli, jaký význam má ochrana p řírody pro člov ěka. V čem ho obohacuje? Zamysli se a zkus najít d ůvody, pro č n ěkte ří lidé jsou proti jejich dalšímu rozši řování.

III. OBYVATELSTVO A SÍDLA

8 Historie Novoji čínska

Novoji čínsko je region s nebývalou koncentrací architektonických památek, které dokládají dlouhou a bohatou historii tohoto území. V historicky nejcenn ějších částech měst Nový Ji čín, Štramberk a P říbor byly vyhlášeny m ěstské památkové rezervace, ve městech Fulnek, Bílovec a Odry m ěstské památkové zóny. Okresní m ěsto Nový Ji čín má historické, velmi zachovalé nám ěstí, Žerotínský zámek a celý soubor dalších kulturních památek. Pod hradní v ěží Trúbou ve Štramberku je zachován ojedin ělý urbanistický soubor rázovitých d řev ěných domk ů. Starobylý P říbor je spjat s piaristickou kolejí a u čitelským ústavem, jedním z nejstarších na Morav ě. Dlouhodobé výrobní tradice jsou zachyceny v unikátních sbírkách technického muzea automobilové výroby v Kop řivnici, vagoná řského muzea v zámku ve Studénce či novoji čínského muzea se stálou expozicí klobou čnické výroby.

89 Podle archeologických nález ů se člov ěk objevil na území dnešního okresu Nový Ji čín již v paleolitu , p řed více než 250 000 lety . Lidé se zde usadili v jeskyních Šipce a Čertov ě dí ře ve vápencovém vrchu Kotou či u Štramberka. V Šipce byla nalezena dolní čelist dít ěte člov ěka neandrtálského. Z mladšího paleolitu (40 000 až 10 000 let) již známe více lokalit, nap ř. v Novém Ji čín ě, u Fulneku, v Bílovci, Kop řivnici aj. První zem ědělci sem přicházeli ve druhé polovin ě 5. tisíciletí p ř. Obr. 62 Prav ěký kamenný nástroj n. l . Četn ější poz ůstatky osídlení pocházejí z pazourku získaný na úpatí Bílé hory z neolitu (3000–1900 p ř. n. l.). V mladších obdobích lze p ředpokládat pobyt Kelt ů, by ť nebyl doložen. Nálezy jejich keramiky v Kop řivnici pocházejí z 2. a 1. století p ř. n. l. V po čátku nástupu Slovan ů (4. až 6. století n. l.) zájem o osídlování oblasti mizí. Příčinou byly zdejší husté a neprostupné pralesy. Výjimkou bylo až v 11. nebo 12. století malé osídlení území Štramberska kolem Kotou če, patrn ě v souvislosti s napojením na starobylé severojižní trasy dálkového obchodu (Jantarová stezka). Prales byl pomezním hvozdem st ředov ěkého p řemyslovského státu. Osídlení se vzhledem k zalesn ění, vyšším polohám s nižší bonitou p ůdy a obtížné dostupnosti rozvíjelo pomalu. Situaci zm ěnila teprve vrcholn ě st ředov ěká kolonizace , ovlivn ěná také proudy obyvatel ze zahrani čí, p ředevším z německých zemí. Prvními kolonisty Novoji čínska byli bu ď benediktini z Rajhradu, nebo premonstráti z Hradiska. Základním centrem osídlování se stal hrad (Starý) Ji čín , který p ůvodn ě náležel zem ěpánovi, tj. českému králi resp. moravskému markrab ěti. Pozd ěji, kolem roku 1230, ho získal i s velkou državou hrab ě Arnold z Hückeswagen, diplomat P řemysla Otakara I. Na p řelomu 13. a 14. století vzniklo nové tržní st ředisko – m ěsto Nový Ji čín , ve Obr. 63 Strážní v ěž zříceniny hradu Starý Ji čín

90 40. letech 13. století m ěsto Příbor , dále byla založena m ěstská centra Fulnek, Frenštát, Klimkovice, Odry, Bílovec . Pokra čovala také výstavba hradů a tvrzí (Starý Ji čín, Fulnek, Šostýn, Štramberk aj.).

Obr. 64 Pravd ěpodobný vzhled hradu Obr. 65 Zřícenina hradu Šostýn Šostýn v dob ě, kdy byl osídlen

Ve m ěstech vedle sebe žili, nikoli bez konflikt ů, n ěme čtí p řist ěhovalci a vrstvy původního obyvatelstva, n ěkde, nap ř. v Novém Ji čín ě, se vyvinula také komunita židovská. Na území mezi Moravskoslezskými Beskydami a řekami Odrou, Ostravicí a Be čvou osídlilo n ěmecké obyvatelstvo pás po obou b řezích Odry, vytvo řilo také ostr ůvky okolo Příbora a Bílovce, v blízkosti Fulneku a Oder. Husitské války zp ůsobily úbytek obyvatelstva – p ři tažení Jana Tovačovského z Cimburka na Moravu na p řelomu let 1426–1427 byly mj. dobyty Nový Ji čín, Fulnek a Odry, jejich obyvatelstvo z části pobito, Fulnek a Nový Ji čín vyho řely. V po čátcích novov ěku, p ředevším kolem roku 1500, na Novoji čínsko zasáhla paseká řská kolonizace . Ta probíhala po tři staletí. Je spojena s příchodem valašských pastý řských kmen ů z Rumunska . Rumunští pastevci postupovali karpatským obloukem až do oblasti Moravskoslezských Beskyd. Obr. 66 Pohled na Frenštát z roku 1856 Severovýchodní Morava, p ředevším neúrodné podhorské a horské oblasti, byla řídce osídlená. Valaši využili k osídlení tyto kopcovité oblasti, kde pokra čovali ve své tradi ční obživ ě z původní vlasti – pastevectví. Proto vrchnost p řenechala od konce 15. století valach ům části les ů pro chov ovcí a koz.

91 Rozvoj řemeslné výroby vedl ve m ěstech ke z řizování cech ů. Nový Ji čín a P říbor jich m ěly p řes 20, Frenštát, Bílovec a Fulnek 10–12, Odry 8. Třicetiletá válka zp ůsobila velké ztráty na životech a hospodá řský rozvrat. Úbytek obyvatelstva byl vyrovnán do konce 17. století jednak p řirozeným p řír ůstkem, jednak přist ěhovalectvím z mén ě postižených oblastí, p řijímáni byli i uprchlíci z Polska. Po čet obyvatelstva vzr ůstal p řes všechny ztráty p ůsobené válkami, epidemiemi, živelnými pohromami a emigrací pro víru. Od poloviny 18. století se rozvíjela výroba . Rostl po čet tkalc ů plátna a podomáckých p řadlák ů vlny, kte ří pracovali pro m ěstské mistry, pozd ěji pro manufaktury. Rozkvétá m ěstské soukenictví v Novém Ji čín ě, Fulneku, Bílovci, Odrách, Frenštát ě, P říbo ře, Štramberku. V Novém Ji čín ě vzrostl po čet obyvatel z 2 000 v roce 1570 na cca 7 000 v roce 1843. Na venkov ě dochází k zakládání nových osad . V druhé polovin ě 19. století se za čaly vytvá řet p ředpoklady k rozvoji pr ůmyslu , zejména textilních odv ětví, industrializace zde však nikdy nedosáhla takové Obr. 6 7 Dobové foto z výroby klobouk ů ve firm ě J. Hückel´s Söhne v Novém Ji čín ě z roku 1900 ů intenzity, aby vznikla pr myslová oblast. Dynamický r ůst t ěžkého pr ůmyslu s velkou pot řebou pracovních sil na nedalekém Ostravsku naopak zp ůsobil zpomalování místního vývoje. Docházelo k migraci jak do ostravsko-karvinské aglomerace, tak do zahrani čí, zejména do USA. S technologickým pokrokem nabízela textilní výroba stále mén ě pracovních příležitostí a v regionu se za čaly rozvíjet další obory – velkovýroba klobouk ů č (Nový Ji ín, Šenov), tabáková továrna Obr. 68 Objekt starého fojtství v Kop řivnici (Nový Ji čín), gumárny (Odry), továrna na knoflíky (Bílovec), výroba bry ček , cestovních ko čár ů, pozd ěji automobil ů (Kop řivnice) a železni čních vagónů (Butovice).

92

Obr. 69 Pam ětní deska umíst ěná na Obr. 70 Ukázka expozice Muzea Fojtství ě ě ě č ů č budov Muzea Fojtství v novaná výrob ko ár , bry ek a saní Okres byl dvojjazy čný, což se zejména v 19. století až do roku 1918 projevovalo sílícím germaniza čním tlakem. První sv ětová válka poznamenala pr ůmysl i obyvatelstvo. Po vzniku Československa nastala ve 20. letech konjunktura. Velmi složité období prožívali obyvatelé po mnichovské dohod ě v roce 1938, řada podnik ů se dostala pod svrchovanost hitlerovského N ěmecka a byla zapojena do jeho vále čné výroby . Druhá sv ětová válka přinesla genocidu Žid ů, léta 1945 až 1948 pak odsun obyvatel n ěmecké národnosti . Poté následovalo dosídlování opušt ěných vsí obyvatelstvem z vnitrozemí. V etap ě tzv. socialistické industrializace byla uplatn ěna koncepce rovnom ěrného rozmíst ění pr ůmyslu s nabídkou pracovní příležitostí v míst ě zdroj ů pracovních sil, což vedlo k postupnému r ůstu lidnatosti okresu. Zatímco v 60. letech činil p řír ůstek populace přes 5 %, v 70. letech p řesáhl 10 %, ě v 80. letech se výrazn zpomalil na Obr. 71 Pohled z Červeného kamene na 3,4 %. Kop řivnici V sou časnosti prochází okres celkovou restrukturalizací , která diferencuje význam m ěst. Relativn ě nejz řeteln ěji se nové tendence (tzn. r ůst terciéru a kvartéru) projevují u Nového Ji čína (23 731 obyvatel) a Kop řivnice (22 649 obyvatel). Vícemén ě stagnují Bílovec (7 551), P říbor (8 541), Studénka (9 928), Fulnek (5 877), Frenštát pod Radhošt ěm (10 958 obyvatel – po čty obyvatel u všech uvád ěných m ěst k 1. 1. 2013).

93 Do p řelomu tisíciletí v okrese stále ješt ě rostl po čet obyvatel, v sou časné dob ě dochází k jeho poklesu .

Obr. 72 Archeologické nálezy v okrese Nový Ji čín

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Paleolit. Keltové, Slované. Kolonizace. Husitské války. T řicetiletá válka. Cechy. Germanizační tlaky. Manufaktura. Industrializace. Restrukturalizace.

Otázky a úkoly: 1. Kdy a kde došlo k osídlení Novoji čínska?. 2. Jaké bylo osídlení oblasti do po čátku 13. století? 3. Která centra na území existovala do po čátku Husitských válek? Najdi je na map ě. 4. Kdy a jaká kolonizace probíhala na území dnešního Novoji čínska? 5. Co p řineslo pro popisované území období 1. a 2. sv ětové války?

94 9 Významné osobnosti Novoji čínska

Každý region má svoje význa čné osobnosti, o jejichž život ě, práci, významu a p řínosu se ví nejen zde, ale i za jeho hranicemi. Tyto osobnosti zná široká ve řejnost a b ěh času ukázal jejich význam pro člov ěka, národ, pro celé lidstvo. Obce, ve kterých se narodili, vyr ůstali nebo pracovali se k nim hrd ě hlásí. S Novoji čínskem je spjata řada jmen, která dnes zná celý sv ět.

Sigmund Freud 6. 5. 1856 – 23. 9. 1939 Léka ř, psycholog, zakladatel psychoanalýzy

Narodil se v roce 1856 v Příbo ře, v d ětství se jeho rodina p řest ěhovala z existen čních d ůvod ů do Vídn ě. Zde po absolvování gymnázia, léka řské fakulty víde ňské univerzity a krátké léka řské praxe ve všeobecné nemocnici si otev řel soukromou ordinaci pro lé čení nervových chorob. P řednášel také na univerzit ě, kde byl v roce 1885 jmenován docentem neuropatologie. Po obsazení Rakouska nacistickým N ěmeckem emigroval v roce 1938 do Velké Británie, kde v roce 1939 zem řel. Při lé čbě pacient ů, u nichž neznal p říčinu jejich neuróz, využíval Freud často metody hypnotické sugesce a jeho teorie osobnosti je dodnes uplat ňovaná v psychologické praxi. V Příboru – jeho rodném m ěst ě, najdeme Obr. 73 Pomník Sigmunda Freuda řadu míst, kde se o n ěm a jeho p ůsobení m ůžeme v P říboru dozv ědět mnoho zajímavého. Navštivte tedy město P říbor a v něm Rodný d ům Sigmunda Freuda se stálou expozicí k jeho osobnosti , Pam ětní sí ň Sigmunda Freuda v muzeu v piaristickém klášte ře nebo Pomník Sigmunda Freuda .

95 Jan Amos Komenský 28. 3. 1592 – 15. 11. 1670 Pedagog, filozof, spisovatel, teolog a poslední biskup Jednoty bratrské

Jan Amos Komenský se narodil 28. b řezna 1592. Po studiích ve Strážnici, P řerov ě, Heidelbergu a Herbornu se stal u čitelem na školách v Přerov ě a ve Fulneku. Ve Fulneku působil i jako bratrský kn ěz a správce sboru. Po porážce českého stavovského povstání v roce 1621 byl donucen opustit Fulnek a pozd ěji odešel do exilu v polském Lešn ě, kde s krátkými přestávkami p ůsobil až do roku 1656. Po dobytí Lešna Švédy a požáru m ěsta odešel do nizozemského Amsterodamu, kde 15. listopadu 1670 zem řel. Je poh řben v Naardenu a zde je i jeho muzeum.

Duchovní dílo tohoto u čitele, spisovatele Obr. 74 Bronzová socha Jana Amose Komenského ve Fulneku a autora pedagogické literatury, velikána, žije i v našem regionu, kde ve Fulneku, jak sám prohlásil, strávil t ři nejš ťastn ější léta svého života (1618–1621). S životem a dílem Jana Amose Komenského se lze seznámit ve Fulneku v Památníku Jana Amose Komenského ( první expozice byla otev řena v roce 1954).

Obr. 75 Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku

96 Johann Gregor Mendel 20. 7. 1822 – 8. 1. 1884 Přírodov ědec, biolog, zakladatel genetiky

Johann Gregor Mendel se narodil v Hyn čicích u Oder 20. července 1822. Po studiích u piarist ů v Lipníku nad Be čvou, Opav ě a Olomouci vstoupil do kláštera augustinián ů u sv. Tomáše na Starém Brn ě. Tam prožil celý život a stal se nejprve kn ězem a poté opatem tohoto kláštera. Na zahrad ě kláštera provád ěl své pokusy s křížením hrachu a jiných rostlin, p ři kterých objevil zákony d ědi čnosti. P řínos jeho výzkumu byl objeven až po jeho smrti. Konal také meteorologická pozorování a pokusy s dědi čností znak ů u v čel. Zem řel 8. ledna 1884 v Brn ě. Obr. 76 Johann Gregor Mendel V Hyn čicích je v rodném dom ě Johana Gregora Mendela otev řena Muzejní expozice v ěnovaná jeho životu a dílu s pohledem do historie i sou časnosti genetiky.

František Palacký 14. 6. 1798 – 26. 5. 1876 Historik, politik, filosof

František Palacký se narodil 14. června 1798 v Hodslavicích v rodin ě evangelického kn ěze a vesnického u čitele. Po studiích v Kunín ě, Tren čín ě a Bratislav ě odešel v roce 1823 do Prahy. V Praze se záhy stal zemským historiografem Českého království a redaktorem Časopisu Spole čnosti vlasteneckého muzea v Čechách. Po roce 1848 stanul v čele českého politického života jako p ředseda Slovanského sjezdu v Praze. Zem řel 26. kv ětna 1876 v Praze. Obr. 77 Socha Františka Palackého v Hodslavicích

97 Je autorem D ějin národu českého v Čechách a na Morav ě (1836–1876, 2. vyd. 1870–1872) a vydavatelem sbírek pramen ů Sta ří letopiscové čeští od r. 1378 do r. 1527 (1829). V Hodslavicích se dochoval rodný domek Františka Palackého, který je dnes zárove ň sídlem Památníku Františka Palackého . Byl postaven v roce 1796 jeho otcem Ji řím, který zde z řídil evangelickou školu, v níž sám vyu čoval. Na st ěně u hlavního vchodu je na mramorové desce napsáno: „Zde narozen František Palacký, historiograf království českého dne 14. června 1798.“ V ěnuje beseda ob čanská ve Frenštát ě 1868. Zajímavostí expozice je genealogický strom p ředk ů Františka Palackého. Rodný domek byl v roce 1978 prohlášen národní kulturní památkou. P řed rodným domem Františka Palackého stojí jeho socha od akademického socha ře V. Navrátila, která byla odhalena u p říležitosti 170. výro čí narozenin v roce 1968.

Obr. 78 Rodný d ům Františka Palackého v Hodslavicích

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Psychologie a psychoanalýza. Život a dílo Jana Amose Komenského. Zákon d ědi čnosti. Život a dílo Františka Palackého.

Otázky a úkoly: 1. Které významné osobnosti a kde se narodily na Novoji čínsku? 2. Jaký byl jejich p řínos pro život člov ěka? 3. Která místa spojená s jejich dílem a životem m ůžeme navštívit? 4. Znáš n ěkteré další osobnosti spojené s naším regionem? V jaké oblasti vynikaly?

98 10 Obyvatelstvo

Okres Nový Ji čín je rozlohou t řetí nejmenší okres Moravskoslezského kraje hned po okresech Ostrava–město a Karviná, po čtem obyvatel druhý nejmenší po okrese Bruntál. V rámci České republiky se v po čtu obyvatel řadí na 16. místo mezi všemi 76 okresy, na celkovém po čtu obyvatel kraje se podílel 12,6 %.

10.1 Vývoj po čtu obyvatel Podle s čítání lidu v roce 2011 žilo v okrese Nový Ji čín celkem 148 074 obyvatel . Vývoj po čtu obyvatelstva za posledních 100 let m ůžeme považovat vcelku za rovnom ěrný až do 1. sv ětové války. P ři s čítání lidu v roce 1869 bydlelo na území okresu necelých 105 tisíc obyvatel, p řír ůstky mezi jednotlivými s čítáními v desetiletých intervalech do roku 1900 se pohybovaly od 2,0 do 5,0 %. Větší p řír ůstky obyvatelstva m ěla n ěkterá m ěsta, spojená s rozvojem pr ůmyslu. Město Nový Ji čín v letech 1890–1900 rostlo s rozvojem klobou čnictví, po čet obyvatel v tomto období se zvýšil z 19 050 na 20 437, v dalším desetiletí činil p řír ůstek obyvatel tém ěř 3 000 osob. V tomto období se za čala s rozmachem výroby automobil ů rozr ůstat pom ěrn ě malá obec Kop řivnice. V roce 1869 m ěla jen 1 324 obyvatel, do roku 1910 se jejich po čet zvýšil na 4 072, tj. více než ztrojnásobil. V období obou sv ětových válek byl demografický vývoj v okrese narušen (nízké po čty narozených, vysoká úmrtnost), 2. sv ětová válka m ěla i rozhodující vliv na migra ční pohyb. P ři s čítání v roce 1950 vykazovala zvýšení po čtu obyvatel pouze pr ůmyslová st řediska okresu, hlavn ě Kop řivnice a Studénka. Padesátá léta znamenala v souvislosti s obnovou a rozvojem pr ůmyslu prudký vzestup po čtu obyvatel, ovlivn ěný p ředevším imigrací. V dalším desetiletém období do roku 1970 se v demografickém vývoji odrazil nedostatek zdroj ů pracovních sil na Ostravsku. To se projevilo opa čným vývojem – odchodem obyvatel z Novoji čínska. V okrese za t ěchto 10 let ubylo st ěhováním 2 100 obyvatel. I p řes tento jev se ale po čet obyvatel okresu zvýšil o 6 973 osob (5,1 %). O deset let pozd ěji, v roce 1980 se k roku 1970 zvýšil po čet obyvatel o 10,1 % a v následujícím desetiletí se zvýšil o další 3,4 %. V roce 2001 okres vykázal ve srovnání k roku 1991 p řír ůstek celkem 1 158 obyvatel (tj. 0,7 %).

99 Sčítání v Po čet obyvatel Po čet dom ů roce 1869 104 879 14 676 1880 108 611 15 701 1890 112 537 15 328 1900 119 075 15 698 1910 129 511 16 819 1921 123 377 17 397 1930 130 567 20 298 1950 110 343 22 602 1961 126 155 22 053 1970 133 176 23 070 1980 146 740 23 816 1991 151 802 26 646 2001 152 766 27 808 2011 148 074 28 316

Obr. 79 Po čet obyvatel a dom ů v okrese Nový Ji čín podle výsledk ů s čítání v letech 1869–1991

Demografický vývoj obyvatelstva je formován komplexem vliv ů ekonomických, politických, sociálních, psychologických i etických. Situace v okrese v tomto sm ěru kopíruje celostátní tendence. Základním popula čním vývojovým ukazatelem v devadesátých letech až do sou časnosti je nízká porodnost . V po čtu obyvatel v okrese Nový Ji čín stejn ě jako v celé České republice je od roku 1995 až do sou časnosti zaznamenáván každoro ční úbytek . Tento jev se vysv ětluje p řebíráním západoevropského stylu života, tj. odkládání s ňatk ů, resp. uzavírání stálých partnerských svazk ů, a s tím související možný r ůst porodnosti. Vliv má také zm ěna stylu života, nezam ěstnanost, ekonomická stagnace i menší bytová výstavba. Nejlidnat ějšími m ěsty jsou Nový Ji čín (23 731 obyvatel), Kop řivnice (22 649 obyvatel) a Frenštát pod Radhošt ěm (10 958 obyvatel – k 1. 1. 2013). Hustota osídlení Novoji čínska je 172 obyvatel/km 2 (hustota osídlení Moravskoslezského kraje je 226 obyvatel/km 2).

10.2 Struktura obyvatelstva Podle výsledk ů s čítání 2011 bylo z celkového po čtu obyvatel okresu Nový Ji čín 72 398 muž ů (49 %) a 75 676 žen (51 %) – p řevaha žen nad muži má v obyvatelstvu novoji čínského okresu vzestupný trend. Pr ůměrný v ěk obyvatele okresu dosáhl 37,2 let, proti roku 1991 se zvýšil o 2,7 roku. Obyvatelstvo v okrese stárne .

100

Obr. 80 Věková struktura obyvatelstva okresu Nový Ji čín

Poklesem porodnosti a tím d ětí ve v ěku do 15 let kleslo zastoupení d ětí v obyvatelstvu, sou časn ě tedy vzrostl po čet obyvatelstva v produktivním v ěku a také po čet osob v poproduktivním v ěku – senior ů. Z dlouhodobého hodnocení vzd ělanosti lze říci, že úrove ň vzd ělání se u obyvatelstva zvyšuje (podle vzd ělání je posuzováno obyvatelstvo starší 15 let). Zastoupení vysokoškolsky vzd ělaného obyvatelstva z celkové skupiny nad 15 let dlouhodob ě trvale roste, což odpovídá i trendu celé České republiky. Podle typu vysokoškolského vzd ělání každoro čně ubývá obyvatel se vzd ěláním zem ědělským a veterinárním. Nejvíce naopak p řibylo absolvent ů vysokých škol ekonomických, univerzitních a technických sm ěrů. U vysokoškolsky vzd ělaných muž ů p řevažuje zam ěř ení technické a univerzitní, u žen univerzitní a ekonomické.

Obr. 81 Procentuální zastoupení obyvatel okresu Nový Ji čín starších 15 let podle pohlaví a dosaženého vzd ělání v roce 2011

101

Obr. 82 Po čty obyvatel okresu Nový Ji čín starších 15 let podle pohlaví a dosaženého vzd ělání v roce 2011

Pokud jde o národnostní složení , v okrese Nový Ji čín se v roce 2011 k české národnosti p řihlásilo 90,8 % z celkového po čtu obyvatel, k moravské národnosti se hlásilo 4,2 % a ke slovenské 2,0 % obyvatel. Osob jiné národnosti žilo v okrese pouze 1,35 %. K romské národnosti se v okrese Nový Ji čín p řihlásilo pouze 332 osob, tj. 0,2 % z celkového po čtu obyvatel. Z celkového po čtu obyvatel okresu m ělo 99,4 % státní ob čanství České republiky, 0,2 % (267 osob) státní ob čanství Slovenské republiky a zbývajících 0,4 % byli obyvatelé jiné státní p říslušnosti.

Náboženské vyznání v okrese Nový Ji čín nep řiznalo v roce 2011 8,2 % z celkového po čtu obyvatel, v ěř ících je 39,1 %. Od s čítání lidu v roce 2001 se snížil po čet věř ících o 32 %. Tento úbytek je p řibližn ě shodný se snížením po čtu obyvatel, kte ří se přihlásili k římskokatolické církvi. Nadále však byla tato církev po čtem v ěř ících 88,3 % nejv ětší v okrese. Tradičně v ětší podíl podle pohlaví z celkového po čtu v ěř ících je u žen s 55,9 %.

102

Obr. 83 Obyvatelstvo podle národnosti

Obr. 84 Obyvatelstvo podle náboženské víry

103 Míra nezam ěstnanosti v roce 2012 činila 9,67 % – v Moravskoslezském kraji je druhá nejnižší po okrese Frýdek-Místek (v kraji v tomto roce byla 12,34 %, nejvyšší pak v okrese Bruntál 17,97 %).

Obr. 85 Míra nezam ěstnanosti v % v jednotlivých správních obvodech obcí s rozší řenou působností (SO ORP) Moravskoslezského kraje a okresu Nový Ji čín

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Demografie. Demografická revoluce. Demografický p řechod. V ěková pyramida. Hustota zalidn ění. Národnost. Migrace. Církve a náboženství. Nezaměstnanost, míra nezam ěstnanosti.

Otázky a úkoly: 1. Kam lze řadit okres Nový Ji čín podle po čtu obyvatel? Kolik p řibližn ě žije v okrese obyvatel? 2. Jaké d ůvody v historii sledování stavu po čtu obyvatel na Novoji čínsku vedly k poklesu po čtu obyvatel, mírnému nebo rychlému r ůstu? Jak je to v sou časnosti? 3. Která jsou nejlidnat ější m ěsta Novoji čínska, kolik mají p řibližn ě obyvatel? Která další města okresu mají v ětší po čet obyvatel – vyjmenuj podle tvé zkušenosti. 4. Žije v okrese více muž ů nebo žen? Zamysli se a zkus najít d ůvody, pro č tomu tak je. 5. Prohlédni si diagram v ěkové struktury obyvatelstva okresu Nový Ji čín – jaká v ěková skupina obyvatelstva je zde nejv ětší? 6. Prohlédni si diagram po čtu obyvatel okresu Nový Ji čín podle pohlaví a dosaženého vzd ělání – jaké nejvyšší dosažené vzd ělání je nej čast ější?

104 7. Které jsou t ři nej čast ější národnosti obyvatel v okrese? Které národnosti zde nejspíše žije více než uvedlo? Zamysli se, pro č to asi ud ělali. 8. Prohlédni si diagram popisující po čty obyvatel okresu Nový Ji čín podle náboženské víry. Jak by jsi charakterizoval rozložení obyvatelstva? Která církev má nejvíce příznivc ů? 9. Jak je na tom okres Nový Ji čín z hlediska nezam ěstnanosti?

11 Sídla

V místech, kde řeka Ji čínka opouští Štramberskou vrchovinu, vznikla v nadmo řské výšce 285 m pod masívem Svince nedaleko Moravské brány obchodní osada, která se pozd ěji rozvinula ve významné m ěsto Nový Ji čín. St ředov ěké m ěsto, opevn ěné ve 14. století hradbami, rychle vzkvétalo. Jeho sou částí byl gotický hrad, pozd ěji přestav ěný na renesan ční zámek. Hospodá řský a spole čenský rozvoj m ěsta v 16. století byl potvrzen m ěstskými výsadami rovnocennými s právy královských měst. Sou částí zpr ůmysln ění p ředchozích soukenických činností bylo v roce 1799 založení továrny na klobouky. Dodnes se zde vyrábí klobouky pro muže mnoha zemí sv ěta. P ůdorys historického jádra m ěsta náleží k nejpravideln ějším m ěstským kompozicím v České republice. Je proto právem vyhlášeno m ěstskou památkovou rezervací.

V okrese Nový Ji čín se nachází 54 obcí , z toho 9 m ěst . M ěsty jsou obce Bílovec, Frenštát p. Radhošt ěm, Fulnek, Kop řivnice, Nový Ji čín, Odry, P říbor, Studénka a Štramberk. Nejv ětším m ěstem podle po čtu obyvatel je okresní m ěsto Nový Ji čín.

Tab. 11 Velikostní struktura obcí v okrese Nový Ji čín k 31. 12. 2012

Po čet obcí Podíl na Podíl na Obce s po čtem Po čet Obyvatel v Rozloha z celkového obyvatelstvu rozloze obyvatel obcí těchto obcích obcí (ha) po čtu v % okresu v % okresu v % do 199 1 1,9 175 0,1 331 0,38 200 – 499 4 7,4 1 344 0,9 3 452 3,93 500 – 999 21 38,9 16 038 10,6 19 665 22,39 1 000 – 1 999 14 25,9 22 080 14,5 20 909 23,81 2 000 – 4 999 6 11,1 15 730 10,4 12 816 14,59 5 000 – 9 999 5 9,3 39 255 25,8 23 443 26,69 10 000 a více 3 5,6 57 338 37,7 7 543 8,59

105 Ve všech městech okresu žije 66 % (2/3) všeho obyvatelstva okresu, rozlohou však města tvo ří pouze 36 % rozlohy okresu. Ve t řech nejlidnat ějších m ěstech (m ěstech nad 10 000 obyvatel) žije tém ěř 38 % obyvatel Novoji čínska, tato m ěsta však zaujímají pouze necelých 9 % rozlohy okresu. Nejv ětší po čet obcí tvo ří obce s po čtem obyvatel 500 až 2000 obyvatel – je to 66 % všech obcí. Tab. 12 Velikostní struktura m ěst v okrese Nový Ji čín k 31. 12. 2012

Katastrální Obydlené Název obce Po čet obyvatel vým ěra Obydlené byty domy (ha)

Bílovec 7 558 3 882 1 414 2 817 Frenštát pod Radhošt ěm 10 990 1 143 1 466 4 441 Fulnek 5 921 6 847 1 141 2 135 Kop řivnice 22 825 2 748 2 037 9 141 Nový Ji čín 23 867 3 652 2 633 9 695 Odry 7 423 7 408 1 408 2 624 Příbor 8 642 2 215 1 420 3 371 Studénka 9 984 3 091 1 442 3 876 Štramberk 3 385 933 801 1 319

Zástavba jednotlivých obcí je velmi r ůznorodá. Ve všech m ěstech okresu je zastoupena panelová zástavba ze 70. a 80. let minulého století, v některých m ěstech (p ředevším Kop řivnice), p řevažuje nad zástavbou rodinných dom ů. Na okrajích v ětšiny měst Novoji čínska vznikají čtvrti nové zástavby, podobné satelitním m ěste čkům velkých měst (Nový Ji čín). Většina m ěst si zachovala svoje historické jádro – platí to zejména o Štramberku, Novém Ji čín ě, P říboru a Frenštát ě pod Radhošt ěm.

Obr. 86 Štramberk od jeskyn ě Šipka a celkový pohled na historické nám ěstí z Trúby

106 Sou časnost p řináší v ětšin ě obcí Novoji čínska sice menší výstavbu nových objekt ů, prost ředky se však o to více vkládají do jejich oprav a estetizace.

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Obec, vesnice, m ěsto. Status m ěsta. M ěstský zp ůsob života. Zástavba. Katastr, katastrální vým ěra. Satelitní m ěste čko.

Otázky a úkoly: 1. Kolik obcí je v okrese Nový Ji čín, kolik je m ěst? Vyjmenuj je podle po čtu obyvatel. 2. Vyjmenuj t ři nejlidnat ější m ěsta a ur či u nich po čty obyvatel. 3. Které obce podle po čtu obyvatel jsou na Novoji čínsku nejvíce zastoupeny? 4. Ve kterých obcích žije procentuáln ě nejvíce obyvatel? 5. Jak si vysv ětluješ skute čnost, že ve m ěstech je podstatn ě více byt ů než dom ů?

IV. HOSPODÁ ŘSTVÍ

12 Pr ůmysl

Pr ůmysl je rozhodující sou částí hospodá řství Novoji čínska. Svou výrobou bezprost ředn ě navazuje na ostravskou pr ůmyslovou aglomeraci a její hutní základnu, objemem výroby se podniky v okrese jak v minulosti, tak i v sou časnosti, významn ě podílí na pr ůmyslové produkci nejen Moravskoslezského kraje, ale i celé ČR. Hlavním odv ětvím je pr ůmysl strojírenský a obráb ění kov ů a pr ůmysl chemický se zpracováním plast ů. Vyskytují se i další typy pr ůmyslové výroby, z hlediska objemu produkce však již nejsou tak významné.

12.1 Historie pr ůmyslu Novoji čínska Novoji čínský region pat řil vždy k pom ěrn ě vysoce industrializovaným oblastem Moravy, i když vždy z ůstával ve stínu samotného Ostravska a jeho nejbližšího okolí. Přední postavení zde zaujímal textilní pr ůmysl (p ředevším Nový Ji čín, P říbor a Fulnek,

107 Štramberk) a pr ůmysl strojírenský (jeho centrem byla Kop řivnice, zastoupení však m ěl i jinde). Vývoj novoji čínského pr ůmyslu sahá hluboko do st ředov ěku. Jeho základem byly až do 19. století cechy. Ty se vyskytovaly v Novém Ji čín ě, Fulneku, P říboru, Starém Ji čín ě a ve Štramberku. Ve všech m ěstech byly svázány s textilní produkcí. Novoji čínské soukenictví se v 17. století stává pojmem a základem m ěstské prosperity. O století pozd ěji pak dosahuje svého vrcholu a Novoji čínsko se stává centrem soukenické výroby. V Příboru a Fulneku tém ěř Obr. 87 Za tkalcovským polovina všech majitel ů dom ů pat řila soukenickým stavem mistr ům nebo tovaryš ům. Během 19. století se novoji čínský region hluboce prom ěnil. Textilní výroba za čala být i zde mohutn ě industrializována a postupn ě se k ní p řidávala další odv ětví, zejména strojírenství. Do vývoje pr ůmyslu na území Novoji čínska zasáhla železnice . Ta byla roku 1847 dovedena až do Bohumína a na Novoji čínsku m ěla svou zastávku v Suchdole nad Odrou. Na konci roku 1881 pak byl k Severní dráze ve Studénce p řipojen další úsek vedoucí sm ěrem na Skotnici, P říbor, Kop řivnici a Štramberk. Železnice umožnila jednodušší spojení s okolním sv ětem a dopravu surovin a výrobk ů. Novoji čínský pr ůmysl se v 19. století stává motorem rozvoje okresu a textilní výroba je samoz řejm ě jeho t ěžišt ěm. Již v roce 1810 se zde objevuje první stroj na sp řádání vlny , v roce 1832 parní stroj a vzniká první továrna. Další výrobní odv ětví, díky kterému se stal Nový Ji čín sv ětov ě proslulým, je klobou čnictví . Jeho pr ůkopníkem je rodina Hückel ů, v roce 1865 zavádí Jan Hückel ve svém podniku parní stroje a stává se tak zakladatelem tovární výroby klobouk ů v Rakousku. Firma je nejv ětším podnikem ve m ěst ě, p řed první sv ětovou válkou má 2 000 zam ěstnanc ů. Ve druhé polovin ě 19. století za číná v Novém Ji čín ě pracovat továrna na zpracování tabáku a výrobu cigaret . Ta se ve m ěst ě usadila v roce 1870 v podob ě státní tabákové továrny. V 19. století se za čínají rozvíjet na Novoji čínsku i další pr ůmyslová odv ětví, především strojírenství . Vzniká další pr ůmyslové centrum. Je jím Kop řivnice , p ůvodn ě malá, zem ědělská obec. První továrnou, která zde vznikla v roce 1812, byl podnik na

108 výrobu hlin ěného zboží . Kop řivnici však proslavila továrna ko čár ů a pozd ěji automobil ů a železni čních vagón ů Tatra. Její po čátky se datují do roku 1850 a jsou spojeny se jménem Ignáce Šustaly. V 19. století se na Novoji čínsku rozvíjí ješt ě jedno odv ětví pr ůmyslu. V roce 1820 se ve Štramberku otev řel vápencový lom , v roce 1880 brat ři Gutmannové nechávají odborn ě prozkoumat místní vápencové skály a vzáp ětí z řizují velký lom na ho ře Kotou či. Dobývaný vápenec slouží především pro pot řeby ostravského Obr. 88 Pohled na Kotou č v roce 1898 hutnictví. Za čátek 20. století p řináší vznik ješt ě jednoho pr ůmyslového podniku, který významn ě ovlivnil podobu hospodá řství Novoji čínska. Roku 1901 Adolf Šustala, syn Ignáce Šustaly, zakladatele kop řivnické továrny, odchází z Kop řivnice a v tehdy samostatné obci Butovice, dnešní Studénce, zakládá továrnu na vagóny . Hospodá řská krize 30. let p řinesla likvidaci mnoha textilním továrnám Novoji čínska, jejich další omezování znamenají povále čná léta socialistické industrializace, kdy je výroba p řevád ěna do jiných región ů republiky. Tato doba však přináší velký rozvoj strojírenských podnik ů, zejména Tatry Kop řivnice a Vagónky Studénka , které se stávají jedn ěmi z nejv ětších podnik ů v oboru v rámci tehdejšího socialistického bloku.

Obr. 89 Železni ční motorový v ůz Obr. 90 První automobil v Rakousku- Slovenská strela z roku 1936 -Uhersku – President 109 12.2 Pr ůmysl Novoji čínska v sou časnosti Sou časná pr ůmyslová výroba na Novoji čínsku navazuje na její historický vývoj, přizp ůsobila se však novým ekonomickým a spole čenským podmínkám 21. století. Rozvíjí se p ředevším strojírenská výroba. V 90. letech minulého století, po spole čenských zm ěnách, které p řinesl rok 1989, se ukázalo, že pr ůmyslové podniky nejsou p řipraveny na prost ředí volného trhu a jejich výrobky jsou nekonkurenceschopné. Podniky novoji čínského regionu (podobn ě jako v celé ČR) byly privatizovány a p řevedeny na akciové spole čnosti nebo spole čnosti s ru čením omezeným . Perspektivní výrobu p řevzali zahrani ční vlastníci, kte ří svými financemi podpo řili její rozvoj. N ěkteré velké podniky se rozd ělily na řadu menších, mate řské firmy z nich vytvo řily tzv. dce řiné spole čnosti . Neperspektivní podniky zanikly. N ěkteré podniky si zachovaly sv ůj p ůvodní název, některé se p řejmenovaly; ve v ětšin ě podnik ů však pokra čovala výroba stejného nebo podobného zam ěř ení, jako byla p ůvodní výroba. Typické zam ěř ení pr ůmyslu okresu Nový Ji čín je na automobilní výrobu – na výrobu komponent pro automobily (firmy Brose, Dura, Varrog, Visteon, Plakor aj.) nebo přímo celých vozidel (Tatra) – jedná se v ětšinou o výrobu jednotlivých díl ů nebo jejich montáž do v ětších celk ů a vývoz do sv ětových automobilek. Toto je dáno p ředevším tradicí výroby automobil ů v novoji čínském regionu, zkušenostmi a znalostmi místních kvalifikovaných zam ěstnanc ů a také blízkostí velkých výrobních celk ů s automobilní výrobou a vysokou koncentrací této výroby v ČR. Rozhodující je i dobrá dopravní obslužnost regionu. Podporou pro rozvoj pr ůmyslové výroby na Novoji čínsku byl vznik pr ůmyslových park ů, které zřídily obce Nový Ji čín, Kop řivnice Obr. 91 Pr ůmyslový park Kop řivnice (také s využitím zastav ěného území, brownfieldu) a Mošnov (nejv ětší pr ůmyslový park okresu v blízkosti letišt ě, částe čně na brownfieldu). P ředpokladem vstupu investor ů do těchto park ů byla jejich rozvinutá infrastruktura, dostatek ekonomicky výhodné pracovní síly, kterou Novoji čínsko poskytuje a komunika ční dostupnost.

110 Tab. 13 Pr ůmyslové podniky v ORP Kop řivnice

Po čet Zahrani ční Podnik Odv ětví Sortiment pracovník ů vlastník nákladní Tatra, a.s. 1 800 automobilní pr ůmysl ano automobily uzamykací dve řní Brose CZ spol. s.r.o. 1 400 automobilní pr ůmysl systémy, části ano sedadel ná řadí, plechové Tawesco s.r.o. 700 strojírenství ano výlisky DURA Automotive Systems CZ, 350 automobilní pr ůmysl autokabeláž ano s.r.o. kovárna Taforge a.s. 270 strojírenství zápustkových ano výkovk ů Tafonco a.s. 230 strojírenství odlitky z kov ů ano elektrotechnický Bang & Olufsen, s.r.o. 220 audioelektronika ano pr ůmysl Rieger Automotive International, 130 strojírenství autop říslušenství ano a.s. Röchling Automotive Kop řivnice díly pro 120 automobilní pr ůmysl ano s.r.o. automobily díly pro Erich Jaeger, s.r.o. 110 automobilní pr ůmysl ano automobily Cirex CZ s.r.o. 100 strojírenství přesné odlitky ne BIKE FUN International s.r.o. 90 strojírenství jízdní kola ne Komterm, a.s. 42 energetika výroba tepla ne výroba lé čebných FAVEA, spol. s.r.o. 25 farmaceutický pr ůmysl ne přípravk ů Vágner – výroba nábytku 20 nábytká řský pr ůmysl výroba nábytku ne ECORRA, spol. s.r.o. 18 automobilní pr ůmysl renovace veterán ů ne

Tab. 14 Pr ůmyslové podniky v okrese Nový Ji čín s po čtem zam ěstnanc ů vyšším než 100

Zahrani ční Obec Podnik Odv ětví Sortiment vlastník Nový Ji čín Visteon-Autopal, s.r.o. automobilní pr ůmysl chladi če ano Nový Ji čín Varroc Automotive Systems s.r.o. automobilní pr ůmysl osv ětlovací technika ano Nový Ji čín DOTEX, spol. s r.o. strojírenství klobou čnické stroje ano výroba klobouk ů, Nový Ji čín Tonak, a.s. textilní pr ůmysl ano čepic opravy vojenské Šenov u NJ VOP CZ, s.p. strojírenství ne techniky Siemens Automobilové systémy Frenštát p. R. automobilní pr ůmysl elektronika ano s.r.o. Continental elektrotechnický Frenštát p. R. Siemens, s.r.o., Elektromotory elektromotory ano pr ůmysl Mošnov PLAKOR CZECH s.r.o. automobilní pr ůmysl autodíly ano Mošnov Behr Ostrava s.r.o. automobilní pr ůmysl autodíly ano Mošnov Cromodora Wheels s.r.o. automobilní pr ůmysl autodíly ano Příbor DERUTEX, s.r.o. strojírenství měř idla, ná řadí ne za řízení pro Příbor Primus International s.r.o. strojírenství ano prádelny Ve řovice ALVE spol. s.r.o. strojírenství hliníkové žeb říky ne KOTOU Č ŠTRAMBERK, spol. vápenec, vápno, Štramberk těžební pr ůmysl ano s.r.o. cement díl ů pro kolejová Studénka MSV Studénka s.r.o. strojírenství ano vozidla zápustkové Studénka MSV Metal Studénka, a.s. strojírenství ano výkovky, výlisky autodíly, Bílovec Massag a.s strojírenství ne pokovování Bílovec DENAS COLOR a.s. chemický pr ůmysl barvy ne Fulnek R-FIN s.r.o. spot řební pr ůmysl pra čky ROMO ne Fulnek MERON, a.s. spot řební pr ůmysl za řízení prádelen ne Odry Semperflex Optimit, s.r.o. chemický pr ůmysl hydraulické hadice ano

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Hospodá řství, pr ůmysl, zem ědělství. Industrializace. D ělení pr ůmyslu. Rok 1989. Privatizace. Pr ůmyslový park. Investor. Infrastruktura.

Otázky a úkoly: 1. Jaká výroba byla typická pro Novoji čínsko v 17. až 19. století? 2. K jaké zm ěně došlo b ěhem 19. století? Co p řisp ělo k této zm ěně a v čem se nejvíce projevila? 3. Které oblasti nebo m ěsta byla centry pr ůmyslu v minulosti? Jaká výroba tam převažovala? 4. Co p řinesl za spole čenské zm ěny rok 1989? Jak se tyto zm ěny projevily na organizaci pr ůmyslových podnik ů v našem regionu? 5. Jaká výroba je typická pro Novoji čínsko? Pro č práv ě tato výroba p řevažuje? Zamysli se a vyjmenuj klady a zápory tohoto stavu. 6. Co je to pr ůmyslový park a kde tyto parky vznikly? Zamysli se a řekni, co negativního vznik t ěchto park ů provází, co dobrého ale také p řinášejí obyvatel ům okolních obcí? 7. Vyjmenuj pr ůmyslové podniky ve tvém m ěst ě nebo sídle školy. V jakém zam ěstnání pracují tvoji rodi če nebo p říbuzní – pracují v pr ůmyslové výrob ě? Co o jejich práci víš?

112 13 Nerostné suroviny na území okresu Nový Ji čín

Významnou sou částí horninového prost ředí jsou ložiska nerostných surovin, a ť již byla vyt ěžena, t ěží se nebo na své využití čekají. V každém p řípad ě p ředstavují na jedné stran ě potenciální nebo existující ohrožení životního prost ředí, na druhé stran ě z ekonomického a často i sociálního hlediska též hledaný zdroj obživy. Na území novoji čínského okresu sice není ložisek mnoho, ale n ěkterá z nich jsou významná i z celostátního hlediska. Složitá geologická stavba území okresu Nový Ji čín se odráží i v rozmanitosti nerostných zdroj ů, které se zde vyskytují. Z hlavních komodit se tu nalézají jak zdroje energetických, tak stavebních surovin, vápence, dekora ční kameny a v historickém pohledu i rudy.

Jednotlivé surovinové zdroje mají v sou časnosti r ůzný význam. Nejvýznamn ější z dlouhodobého hlediska je kamenouhelné ložisko Frenštát pod Radhošt ěm, které má celostátní význam jako poslední velké kamenouhelné ložisko v České republice. Dnes již naprosto nevýznamné jsou nap ř. polymetalické rudy ve Vítkovské vrchovin ě. Také již jen historický význam jako zdroj železné rudy mají pelosiderity v Moravskoslezských Beskydech a v Podbeskydské pahorkatin ě. Vývoj trhu č v sou asnosti snížil význam vápencového ložiska Obr. 92 Pelosiderit Štramberk . Těžbu každé suroviny je nutné posuzovat i podle toho, jak naruší vzhled krajiny a vyvolá další možné nep říznivé dopady (hlu čnost, prašnost, n ěkdy t řeba i zdravotní postižení lidí v okolí t ěženého ložiska). P říklady narušeného životního prost ředí poskytuje okolí velkolom ů ve Štramberku a Jakub čovicích. N ěkteré, t řeba i malé výskyty nerostných surovin, je nutné chránit i z v ědeckého hlediska. V p řípad ě uhelného ložiska Frenštát pod Radhošt ěm, kdy se jedná o surovinu významnou z celostátního hlediska, je nutné dbát na její ochranu z dlouhodobého hlediska, protože je to surovina neobnovitelná a svým zp ůsobem po vyt ěžení nyní dobývaných zdroj ů uhlí jedine čná.

113 Nerostné suroviny v okrese Nový Ji čín se nalézají ve t řech geologických celcích: a) Český masív – uhlí a sorbovaný plyn v uhelných slojích (CBM), stavební suroviny, dekora ční kameny, polymetalické rudy; b) Vn ější Západní Karpaty – uhlí, ho řlavý zemní plyn ropného typu (jeho vy čerpaná ložiska slouží jako podzemní zásobníky plynu), stavební suroviny, vápenec, železné rudy; c) čtvrtohorní pokryv – stavební suroviny.

13.1 Energetické suroviny Z energetických surovin se na území okresu Nový Ji čín vyskytují kamenné uhlí , zemní plyn ropného p ůvodu , ho řlavý zemní plyn sorbovaný v uhelných slojích (tzv. CBM – coal-bed methane). Do této skupiny surovinových zdroj ů řadíme i podzemní zásobník plynu , který byl z řízen v již vy čerpaném plynovém ložisku. Hlubokými vrty provád ěnými po roce 1950 na území okresu Nový Ji čín v podloží karpatských p říkrov ů a p ředhlubní byl zjišt ěn v území ležícím východn ě od spojnice Nového Ji čína s Valašským Mezi říčím uhlonosný karbon s četnými uhelnými slojemi. Tyto svrchnokarbonské uloženiny p ředstavují p římé pokra čování Hornoslezské černouhelné pánve. Bylo tu prošet řeno n ěkolik tzv. pr ůzkumných oblastí, ale z hornicko-geologického Obr. 93 Podzemní skladování zemního plynu a ekonomického pohledu se ukázalo, že jediným ložiskem, které by bylo výhodné v budoucnu t ěžit, je dobývací prostor dolu Frenštát pod Radhošt ěm. Má geologické zásoby p řes 1,5 miliardy tun kamenného uhlí a hornicky vyt ěžitelné zásoby dosahují 359 milion ů tun. Je to poslední velké uhelné ložisko v celé České republice a p ředstavuje d ůležitou strategickou palivo- -energetickou rezervu státu. Jako taková vyžaduje maximální ochranu a v případ ě těžby odpov ědný p řístup a co nejv ětší Obr. 94 D ůl Frenštát I, vzadu Radhoš ťský h řbet

114 vyt ěžení uhelných zásob p ři zachování odpovídajících ekologických požadavk ů. Ekologické zajišt ění p ři p řípadné t ěžb ě tohoto ložiska musí být o to d ůsledn ější, protože je naprosto nep řijatelné, aby se zhoršily životní a p řírodní podmínky v jedné z krajinn ě nejcenn ějších oblastí našeho státu, v CHKO Beskydy. Při rozhodování o tomto ložisku je d ůležité si uv ědomit, že uhlí není jen palivem a zdrojem energie, ale i d ůležitou a nenahraditelnou chemickou surovinou, jejíž význam v budoucnu poroste. Je proto dobré, že se zde o t ěžb ě zatím neuvažuje. Ekonomická hlediska a stále rostoucí ekologické požadavky zesilují tlak na vyhledávání co nej čistších druh ů energie. Od poloviny osmdesátých let minulého století se vedle klasických ložisek zemního plynu (ropného typu) za číná využívat jako netradi ční zdroj i metan uvol ňovaný desorpcí z uhelné hmoty uhelných slojí (tzn. CBM – z anglického coal-bed methane). Metan v uhelných slojích je částe čně usazen v puklinách, ale p ředevším je vázaný v uhelné hmot ě. Z ní se uvol ňuje samovoln ě p ři t ěžb ě uhlí nebo řízenou t ěžbou. Navrtaná sloj se vhán ěním vhodné kapaliny pod tlakem rozšt ěpí, aby se v ní otev řelo co nejvíc puklinek a trhlinek, z kterých by se mohl uvol ňovat metan. Následným čerpáním ložiskové vody se v rozšt ěpené sloji sníží tlak a umožní se únik absorbn ě vázaného plynu z uhelné hmoty. Tímto pochodem se nejen získá ho řlavý zemní plyn, ale zárove ň se odstraní z oblasti možné budoucí t ěžby, což zvyšuje bezpe čnost práce v dolech. Potenciální zdroje CBM byly zjišt ěny i v české části hornoslezské černouhelné pánve . Uhelné sloje v ní obsahují v pr ůměru 10 m 3 metanu na 1 tunu uhlí (maximáln ě až 24 m 3/t). V sou časné dob ě probíhá pr ůzkum možných zdroj ů CBM v okolí P říbora a v širším okolí Frenštátu pod Radhošt ěm. Výzkumy dosud nejsou Obr. 95 Podzemí Dolu Frenštát dokon čeny. Na území okresu Nový Ji čín se také poda řilo zjistit i n ěkolik malých ložisek zemního plynu , která se soust řeďují do okolí P říbora, Kop řivnice a Štramberka . Z geologického hlediska tato ložiska náleží do širší chorynsko-ostravské ropoplynonosné oblasti. Obsahuje zejména plyn uhelného původu, p řemíst ěný z uhelných slojí a hromadí se

115 zpravidla v hloubkách 400–700 m pod povrchem. V okrese jsou známy t ři ložiska: ložisko Příbor–jih , ložisko Příbor–Kloko čov a ložisko Kop řivnice–Tichá . Tato ložiska jsou pom ěrn ě malá a celkov ě obsahovala okolo 1,5 miliardy m 3 plynu. Byla t ěžena od roku 1945 a dnes jsou již z v ětší části vyt ěžena (na území okresu svou východní částí zasahuje ze sousedního okresu Vsetín část ložiska zemního plynu ropného p ůvodu Choryn ě, které je dosud využíváno). Pro podzemní zásobník plynu Štramberk bylo použito vyt ěžené ložisko zemního plynu P říbor–jih. Tento podzemní zásobník plynu byl dán do provozu v roce 1985. Rozkládá se na katastrech Kop řivnice, Štramberka, Rybího a Závišic. Celkov ě jej tvo ří 57 sond, které jsou zahloubené do skladovacího horizontu – pískovc ů, které leží Obr. 96 Povrchové obslužné pracovišt ě podzemního zásobníku plynu Štramberk, vzadu Bílá hora a v pr ůměrné hloubce 550 m pod Červený kámen povrchem. Krycími horninami jsou jíly a horniny flyšových p říkrov ů. Aktivní skladovací kapacita tohoto podzemního zásobníku plynu je 429 milion ů m 3 plynu, tj. spolu s tzv. poduškou, která tvo ří základní nápl ň „prázdného“ zásobníku 840 milion ů m 3. P ři provozu zásobníku se používají pracovní tlaky 2,2–4,4 MPa. Denní výkon tohoto zásobníku je až 6 milion ů m 3 plynu. Podzemní zásobníky plynu p ředstavují bezpe čné, ekonomicky výhodné prostory pro velkokapacitní skladování ho řlavého zemního plynu. Jsou velmi vhodné i z ekologického hlediska, protože minimáln ě narušují vzhled krajiny a nejsou zdrojem podstatného zne čist ění horninového ani životního prost ředí.

13.2 Rudy Rudní ložiska na území okresu Nový Ji čín jsou jednak vzácná, jednak pom ěrn ě malá a navíc vy čerpaná nebo nevhodná k t ěžb ě a úprav ě, takže již delší dobu nemají žádný jiný význam než historický a v ědecký.

116 13.3 Vápence a stavební suroviny K nejcenn ějším ložisk ům, která se nalézají na území okresu Nový Ji čín, pat ří ložisko vysokoprocentního vápence ve Štramberku na Kotou či. Tyto svrchnojurské a spodnok řídové vápence jsou otev řeny osmietážovým lomem, který t ěží v pr ůměru velmi kvalitní vápenec (pr ůměrný obsah CaO 54,3 %, MgO 0,4 %, nerozpustný zbytek 1,7 %). V sou časné dob ě je t ěžba štramberských vápenc ů omezena. Vápenec se zpracovává na kvalitní vápno ur čené pro odsi řování a pro stavební výrobu. V dob ě maximální t ěžby (2–3 miliony tun vápence ro čně) byl vápenec p ředevším používán pro hutní a chemickou výrobu, v gumárenství a mén ě čisté části vápence byly zpracovávány na velmi kvalitní cement.

Obr. 97 Vápencový lom Kotou č a Bílá hora

Velkolom na Kotou či je klasickým p říkladem toho, jak dlouhodobá intenzivní t ěžba ovliv ňuje krajinu. Lom je nápadným objektem, patrným p ři pohledu z dalekého okolí. Protože štramberské vápence p ředstavují jedny z nej čistších vápenc ů v republice, vhodných i pro chemický pr ůmysl, je nutná jejich ochrana jako jakostní suroviny. Území okresu Nový Ji čín je pom ěrn ě chudé na ložiska stavebního kamene . Z v ětších ložisek jsou to pouze Jakub čovice (spodní karbon – kulm Českého masívu) a Ráztoka (svrchní k řída slezské jednotky Vn ějších Západních Karpat). Ložisko Jakub čovice těží v šestietážovém lomu o výšce až 130 m st ředn ě až hrub ě zrnité droby a slepence spodního karbonu, které v ložisku představují vrstvy 1–2 m mocné. T ěžbu komplikuje složité zvrásn ění ložiska a porušení četnými zlomy. Hornina je

117 Obr. 98 Ložisko stavebního kamene Jakub čovice a kamenolom prom ěnlivá, proto se m ění i kvalita t ěženého kamene. Ten se p řevážn ě zpracovává na drcené kamenivo. Ložisko Ráztoka u Trojanovic t ěží tlusté lavicovité pískovce godulského souvrství godulského vývoje slezské jednotky. Vyt ěžená surovina se zpracovává jako stavební kamenivo (nap ř. št ěrk do betonu). Další ložiska lomového kamene na území okresu jsou menší a nejsou pr ůmyslov ě těžena. Ložiska št ěrkopísků na území okresu jsou pom ěrn ě malá a chudá, t ěžená zpravidla jen p říležitostn ě. Surovinou mohou být bu ď čtvrtohorní náplavy řeky Odry nebo jejích přítok ů, p řípadn ě ledovcovo-říční uloženiny. Ob čas t ěžená ložiska št ěrkopísk ů jsou nap ř. ve Vražném . Pon ěkud rozší řen ější je t ěžba maltových písk ů, které se t ěží v Libhošti , Bernarticích , Blahutovicích , Bartošovicích a Velkých Albrechticích . Jejich zásoby jsou ov ěř eny i na dalších lokalitách. Obr. 99 Lom Bernartice Existují i ur čité možnosti t ěžby tzv. technických zemin , to je materiál ů, které se používají na násypy, jako stabiliza ční nebo i t ěsnící hmoty. Zdrojem cihlá řských surovin na území okresu Nový Ji čín jsou spraše a sprašové hlíny. Jediným ložiskem cihlá řských surovin, které je nyní využíváno, je cihelna v Kunín ě, která je otev řená t řemi t ěžebními etážemi. Ze získané suroviny se vyráb ějí rozmanité druhy cihlá řských výrobk ů. Další potenciáln ě využitelné zásoby cihlá řských surovin byly zjišt ěny v Odrách , p řípadn ě v Bravanticích .

118 Obr. 100 Cihelna Kunín

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyučovacích hodin a ro čník ů: Nerostné suroviny. Energetické, stavební suroviny, rudy. Kamenné uhlí. Černé, hn ědé uhlí. Zemní plyn. Železná ruda. Vápenec.

Otázky a úkoly: 1. Jaké nerostné zdroje a kde se na území Novoji čínska vyskytují? Najdi na map ě. 2. Které energetické suroviny a kde se na území okresu Nový Ji čín vyskytují? 3. Vysv ětli složitosti dolu Frenštát pod Radhošt ěm. 4. Vysv ětli pojem sorbovaný zemní plyn (tzv. CBM). 5. Jak vznikly a k čemu se využívají podzemní zásobníky? Ve kterých lokalitách se na území Novoji čínska nacházejí? Najdi na map ě. 6. Jaká jsou negativa t ěžby nerostných surovin? 7. Stru čně charakterizuj pom ěry na Novoji čínsku ohledn ě nerostných zdroj ů.

119 14 Zem ědělství

Okres Nový Ji čín je okresem pr ůmyslov ě zem ědělským. Nejintenzivn ější zem ědělská výroba je v severovýchodní části okresu a postupn ě se s p řibývající nadmo řskou výškou snižuje. Nízké výnosy jsou n ěkde výsledkem i zhoršené bonity p ůdy a severovýchodní orientací zem ědělských pozemk ů. Stejn ě tak neprospívá úrod ě otev řená v ětrná poloha a vyšší spad deš ťových srážek.

Zem ědělství má k dispozici 56 606 ha zem ědělské p ůdy, tj. 64,2 % z celkové rozlohy okresu, z toho je 41 928 ha orné p ůdy tj. 74,1 % celkové rozlohy zem ědělské p ůdy. Nejúrodn ější p ůdy v okrese – hn ědozem ě, jsou v oblasti Bílovce, Klimkovic, Pust ějova, Pet řvaldu, Hladkých Životic a Jeseníku n. O. P řes zna čnou rozdílnost klimatických podmínek je celé území s ohledem na klima vhodné pro zem ědělskou rostlinnou výrobu, zejména st řed okresu, kde p ři správné agrotechnice lze úsp ěšn ě p ěstovat i náro čné plodiny příslušné produk ční oblasti (cukrovka, pšenice, je čmen). Výroba je zam ěř ena na pěstování obilovin (pšenice, je čmen – 53 % orné p ůdy), olejnin (5,2 %), trav na semeno (3,5 %) a cukrovky v Oderské brán ě (2,20 %). Okrajová území okresu jsou vhodná pro mén ě náro čné plodiny (žito, oves a hlavn ě pícniny). Dříve bývaly významné i osázené plochy brambor v oblasti Vítkovské vrchoviny; z ekonomických d ůvod ů však v ětšina zem ědělských podnik ů od p ěstování ustoupila. Dopl ňkovou výrobou je p ěstování lušt ěnin, lnu, zeleniny, kmínu, lé čivek apod. Živo čišná výroba ve velké mí ře následuje výrobu rostlinnou s produkcí pícnin , které se p ěstují v podhorských a horských oblastech Moravskoslezských Beskyd a v podh ůř í Nízkého Jeseníku ve Obr. 101 Len v kv ětu Vítkovské vrchovin ě. Jednoleté pícniny (kuku řice, bob jarní a ozimé sm ěsky) se zpracovávají p ředevším v zelené hmot ě, víceleté pícniny (vojt ěška, víceleté trávy na krmení) se zpracovávají v suchém stavu a slouží jako krmné sm ěsi pro chovaná zví řata. V živo čišné produkci je pom ěrn ě rovnom ěrné zastoupení chovu skotu, dojnic a prasat, chov slepic a ku řat se podstatn ě omezil z ekonomických

120 důvod ů. V chovu ovcí v horských a podhorských oblastech po výrazném snížení v minulých letech dochází v sou časnosti k růstu v d ůsledku nového využití produkované vlny (izola ční materiál ve stavebnictví). V okrese je vedle pom ěrn ě velkého množství malých zem ědělských farem i n ěkolik velkých zem ědělských podnik ů. Ty hospoda ří podle p řírodních podmínek a jsou specializovány vždy na ur čitou plodinu nebo živo čišnou výrobu. Významné zem ědělské podniky okresu jsou agrární spole čnost Moravan, a.s. (vým ěra p ůdy 2 926 ha, produkce mléka, p ěstování obilovin, olejnin, technických plodin a pícnin), Zem ědělská Spálov a.s. (1 400 ha, d říve brambory, nyní chov skotu na maso, žito, je čmen), Agro Odersko, a.s. (2 500 ha, d říve brambory, nyní skot na maso, obilí, řepka), Zem ědělské družstvo Vrchovina Fulnek (pouze rostlinná výroba). Přírodní podmínky umožnily vznik velkého množství rybník ů. V sou časnosti jsou nejv ětším centrem rybni čního hospodá řství na Novoji čínsku soustavy rybník ů v oderské části Moravské brány. V údolí řeky Odry od hranice okresu u Polanky nad Odrou až po Odry se nachází n ěkolik rybni čních soustav (nejznám ější jsou rybníky u Jistebníka, Studénky, Albrechti ček Obr. 102 Horní Bartošovický rybník a Bartošovic ). Stejn ě jako v ětšina rybník ů v České republice jsou i zdejší rybníky s celkovou rozlohou 680 ha využívány p ředevším k chovu tržních ryb . Hlavním chovaným druhem je ušlechtilý kapr obecný, který za dva a p ůl roku dosahuje hmotnosti 1,5 až 2 kg. Z kaprovitých ryb jsou v menších množstvích chováni líni, tolstolobici a amu ři. Z dravých ryb jsou v rybnících spolu s kapry chovány štiky a candáti, kte ří zde plní roli konzumenta plevelných ryb. Krom ě produkce ryb se v pooderských soustavách rybá ři zabývají ješt ě chovem kachen . V rybnících bylo chováno 100–250 kachen na 1 ha vodní plochy. Kachny zde svými výkaly zvyšovaly výživnost vody, což se p řízniv ě projevovalo na r ůstu ryb. V sou časnosti, kdy se snížila poptávka po kachním mase, se však chovy podstatn ě snížily.

121 Tab. 15 Velikostní struktura zem ědělských podnik ů v Moravskoslezském kraji a okrese Nový Ji čín

Administrativní Podnik ů V tom rozlohou zem ědělské p ůdy v hektarech jednotka celkem žádná 0–4,99 5–9,99 10 –49,99 50 –99,99 100 –499,99 500 a více Moravskoslezský kraj 3 942 140 2 071 554 750 150 166 111 Okres Nový Ji čín 663 19 285 115 165 39 25 15

Tab. 16 Vybrané údaje zem ědělství v roce 2011 Moravskoslezský Údaj ČR Okres Nový Ji čín kraj Osevní plochy celkem 2 963 117 169 156 44 704 Osevní plochy v ha na 100 ha orné p ůdy 96,40 94,00 99,30 Osevní plochy obilovin 1 626 785 82 152 21 598 Sklize ň obilovin celkem na 1 obyvatele v kg 719 263 537

Pro Novoji čínsko má velký význam lesnictví . Podle vým ěry lesních pozemk ů se novoji čínský okres řadí mezi okresy s nižší lesnatostí . Celková vým ěra les ů činí 20 622 ha, což p ředstavuje lesnatost 22,6 % (k 1. 1. 2006; ČR 33,4 %). Z hlediska územního uspo řádání je charakteristická zna čná rozt říšt ěnost lesních pozemk ů s výjimkou jihovýchodní části, kterou tvo ří ucelené lesní porosty Beskyd. Rozhodující plocha les ů na Novoji čínsku je v územní p ůsobnosti Krajského ředitelství Les ů ČR, s.p. Frýdek-Místek, příslušnou lesní správou je LS Frenštát pod Radhošt ěm, v menší části i LS Vítkov (Odry). Na k.ú. Hostašovice obhospoda řují státní lesy Vojenské lesy a statky, s.p. Zhruba 50 % les ů je ve vlastnictví státu, 10 % obcí a 40 % soukromých vlastník ů. Zdravotní stav lesních porost ů, zejména v beskydské části okresu, se v posledních obdobích vyvíjí. V 80. letech minulého století došlo k podstatnému zhoršení. Dlouhodobé p ůsobení Obr. 103 Zalesn ěný vrchol Bílé hory pr ůmyslových exhalací na lesní porosty s loukami a polí čky na jejím úpatí představovalo svým rozsahem doposud nejv ětší katastrofu v lesních komplexech Beskyd. Po spole čenských zm ěnách po roce 1989 vlivem restrukturalizace pr ůmyslu, ale p ředevším velkých investic do za řízení, která omezují vypoušt ění škodlivých exhalací do ovzduší, došlo k podstatnému zlepšení stavu. Ten stále, p ředevším vlivem neuspokojivé situace na polské straně hranice, není ideální

122 a dnes znovu dochází ke zhoršování pom ěrů. Situace je o to komplikovan ější, že jde o chrán ěnou krajinnou oblast Beskyd a oblast p řirozené akumulace vod. Nejintenzivn ější poškození porost ů všech v ěkových stup ňů se projevilo v polesí Frenštát p. R a Kozlovice (část Trojanovice). Z dřevin byl nejvíce poškozen smrk, jedle a buk. Holiny po t ěžbách, vyvolaných nutností vyt ěžit postižený les, jsou urychlen ě zales ňovány d řevinami odolnými vůč i p ůsobení exhalát ů.

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Půdy. Rostlinná a živo čišná výroba. Obiloviny, olejniny, pícniny. Pr ůmyslové exhalace.

Otázky a úkoly: 1. Jak se dá stru čně charakterizovat z hlediska produkce okres Nový Ji čín? Co si pod tím pojmem p ředstavuješ? 2. Jaká je rozloha zem ědělské a orné p ůdy v procentuálním vyjád ření k celkové rozloze okresu? 3. Kde se nachází nejúrodn ější p ůda v okrese? Co se zde p ěstuje? 4. Které plodiny se p ěstují v hornat ějších oblastech Novoji čínska? Zd ůvodni, pro č tomu tak je. 5. Stru čně charakterizuj živo čišnou výrobu na Novoji čínsku a chov ryb.

123 15 Doprava v okrese Nový Ji čín

Vysoká koncentrace obyvatel a výroby na Novoji čínsku vyžaduje co nejlepší dopravní obslužnost jednotlivých míst regionu z hlediska p řepravy osob, pot řebného materiálu i vyrobeného zboží. V dnešní dob ě je možnost jednoduché, ekonomicky výhodné a p ředevším rychlé p řepravy zboží jedním z hlavních faktor ů, který ovliv ňuje potenciální investory p ři jejich rozhodování o umíst ění investic a zakládání nových podnik ů. Pro zam ěstnance je pak d ůležitá z hlediska možnosti zam ěstnání mimo místo trvalého pobytu.

Pro novoji čínský region je rozhodující i hledisko ekologi čnosti dopravy . Okres trpí ekologickou zát ěží ovzduší z ostravské aglomerace a polského p říhrani čí a doprava tuto situaci ješt ě dále zhoršuje. Výhodným druhem dopravy pak bude místo kamionové přepravy zboží doprava železni ční a ve řejná doprava osob místo individuální. Celková délka železni čních tratí v okrese Nový Ji čín je 140,3 km. Vedou zde tyto železni ční trat ě: č. 270: Praha – Česká T řebová – P řerov – Bohumín č. 276: Suchdol n. 0. – Budišov n. B. č. 277: Suchdol n. 0. – Fulnek č. 278: Suchdol n. 0. – Nový Ji čín-město č. 279: Studénka – Bílovec č. 325: Studénka – Kop řivnice – Ve řovice č. 323: Ostrava – Valašské Mezi říčí

Nejd ůležit ější je tra ť č. 270 Praha – Bohumín , která spojuje západ a východ republiky a vede také dále za hranice státu. Pat ří mezi nejstarší železni ční trat ě na území naší republiky, je to tra ť dvoukolejná a je zcela elektrifikovaná. Vedle rychlíkové dopravy osobní je jí využíváno také pro dálkovou dopravu nákladní. Ostatní železni ční trat ě mají spíše místní význam . Do konce roku 2015 bude provedeno železni ční spojení letišt ě a rozvojových zón v Mošnov ě vybudováním nového úseku trat ě Studénka – Štramberk – Ve řovice s odbo čením v Sedlnici.

124

Obr. 104 Železni ční trat ě v okrese Nový Ji čín

V dnešní dob ě má rozhodující význam doprava silni ční . Její význam pro okres Nový Ji čín ješt ě vzrostl po dokon čení dálnice D1 v roce 2009, která již propojuje hlavní město Prahu s polskou hranicí u Bohumína. Vede p řes severní část okresu od jihozápadu od obce Hyn čice a opouští hranice okresu na severovýchod ě za obcí Bravantice. Její délka na území okresu je 29 km. Celková silni ční sí ť okresu má 652 km; krom ě dálnice je to 136 km silnic I. t řídy, 94 km II. t řídy a 393 km silnic III. t řídy. Vedle dálnice nejd ůležit ější silni ční trasou, která prochází okresem, je mezinárodni silnice E 462 , která vede od Hranic k Českému T ěšínu a T řinci a jež pat ří mezi vybranou silni ční sí ť evropského

125 charakteru; po vybudování dálnice však její význam částe čně poklesl. Z ostatních silnic pat ří mezi d ůležité silnice č. 1/58 Rožnov p. R. – Ostrava, č. 1/57 Opava – Valašské Mezi říčí a silnice č. 1/47 Odry – Bílovec – Ostrava. Okresem vedou i d ůležité dálkové autobusové trat ě se zastávkami v Příbo ře a Novém Ji čín ě.

Obr. 105 Silni ční a dálni ční sí ť okresu Nový Ji čín

Na území okresu v obci Mošnov leží „Letišt ě Leoše Janá čka Ostrava“ , zabezpe čující letecké spojení s Prahou a n ěkterými dalšími evropskými m ěsty; p ředevším v turistické sezón ě jsou odtud vypravovány rekrea ční charterové lety. Letišt ě bylo

126 v posledních letech podstatn ě modernizováno, je významné délkou p řistávací dráhy, která jako jediná vedle pražského letišt ě umož ňuje p řistávat i t ěm nejv ětším letadl ům.

Obr. 106 Celkový pohled na mezinárodní Obr. 107 Hlavní terminál letišt ě Letišt ě Leoše Janá čka Ostrava

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Ekologická zát ěž, ekologi čnost dopravy. Silni ční sí ť, dálnice, silnice I. t řídy, II. t řídy, III. t řídy.

Otázky a úkoly: 1. Pro č je dopravní obslužnost regionu d ůležitá? 2. Které železni ční trat ě vedou okresem Nový Ji čín? Kterou tra ť nej čast ěji využíváš ty sám? 3. Podle mapy ur či trat ě a obce, p řes které je možné cestovat z tvého bydlišt ě do m ěsta Valašské Mezi říčí. Zpáte ční cestu ve ď jinou tratí, je-li to možné. 4. Zamysli se a shr ň klady a zápory železni ční dopravy. 5. Zamysli se a vysv ětli, pro č je v dnešní dob ě nejd ůležit ější silni ční doprava. 6. Čím se od sebe liší dálnice a ostatní silnice? 7. Co je to charterový let?

127 16 Cestovní ruch a rekreace na Novoji čínsku

Okres Nový Ji čín pat ří k nejzajímav ějším a hojn ě navšt ěvovaným region ům severní Moravy. Leží v úvalu Moravské brány, lemované výb ěžky Oderských vrch ů a horským pásmem Beskyd. Milovníky p řírody nadchnou turistické vycházky a vyjíž ďky do dvou Chrán ěných krajinných oblastí Beskydy a Pood ří, do mnoha p řírodních park ů a rezervací. Novoji čínsko je také region s nebývalou koncentrací architektonických památek. V historicky nejcenn ějších částech m ěst Nový Ji čín, Štramberk a P říbor byly vyhlášeny m ěstské památkové rezervace, ve m ěstech Fulnek, Bílovec a Odry m ěstské památkové zóny. Bohatou kulturní minulost okresu dokládají osobností, které se zde narodily a vyr ůstaly nebo i žily.

Pro letní i zimní rekrea ční a sportovní vyžití je území okresu vybaveno přírodními i um ělými vodními nádržemi, plaveckými bazény, lyža řskými vleky, zimními stadiony i jezdeckými areály. Celé území okresu má více než 210 km zna čených cyklotras. Hlavní osu tvo ří dálková trasa Moravská brána, která je sou částí celoevropské cykloturistické sít ě. Kopíruje dnes již historickou „Jantarovou stezku“, propojující St ředozemí a Baltské mo ře. Na ni navazuje hustá sí ť regionálních i místních cyklotras. V okrese se nachází řada nau čných stezek , nap ř. v okolí Kop řivnice a Štramberka Lašská nau čná stezka, v okolí Hodslavic a Nového Ji čína Palackého nau čná stezka, Nau čná stezka Borovecké rybníky, nau čné stezky v CHKO Pood ří Kotvice a Zámecká stezka a mnohé další. Obr. 1 08 Jedna z informa čních tabulí nau čné stezky Kotvice

Níže jsou uvedena pouze n ěkterá místa, která stojí za to navštívit.

128 Nový Ji čín Je centrem kulturního života a turistického ruchu Novoji čínska. Toto m ěsto již za feudalismu bylo nositelem hospodá řského života širokého kraje. Pozornost jeho návšt ěvník ů je soust řed ěna především na historické jádro , které je jedine čným dokladem vývoje architektonické tvorby. Proto bylo prohlášeno za městskou památkovou rezervací . Jádro tvo ří centráln ě položené nám ěstí, jehož obrys tvo ří čtverec o stran ě dlouhé 90 m s domy s dochovanými renesan čními dispozicemi a s barokním pr ůč elím. Na jednom z dom ů v rohu nám ěstí je ě ř pam tní deska, která dokládá p ítomnost Obr. 109 Nám ěstí v Novém Ji čín ě a zdejší úmrtí rakouského generála Laudona. Ulice do nám ěstí ústí ve čty řech rozích a jsou p říkladem českého gotického urbanismu z druhé poloviny 13. století. Do druhé poloviny 16. století spadá nejv ětší část výstavby m ěšťanských dom ů. Architektonicky nejp řitažliv ější je objekt zvaný Stará pošta, renesan ční stavba s výrazným arkádovým pr ůč elím, postavená v roce 1563. Žerotínský zámek , nejvýznamn ější pozdn ě gotická stavba z poloviny 15. století, byla v roce 1540 p řestav ěna a rozší řena na renesan ční trojk řídlý objekt. Dnes zde sídlí Muzeum Novoji čínska s expozicí klobouk ů.

Štramberk Je rázovité malebné m ěsto na úpatí Bílé hory a Zámeckého kopce se zachovalou lidovou architekturou. Město je vyhlášeno památkovou rezervací . Nad m ěstem se vypíná válcová v ěž Trúba, upravená v roce 1904 na rozhlednu. St ředov ěké opevn ění se krom ě bran zachovalo tém ěř v celém rozsahu. Na severní

Obr. 110 Starobylý Štramberk pod rozhlednou Trúba 129 stran ě Kotou če se nalézá archeologická rezervace s jeskyní Šipka , která je významná nálezem úlomku čelisti neandertálského člov ěka.

Fulnek Město J. A. Komenského, ve kterém strávil část života. Vévodí mu zámek nad městem, p ůvodn ě gotický hrad , n ěkolikrát p řestav ěný do dnešní barokní podoby. Pod Zámeckým vrchem byl postaven bývalý Bratrský sbor, dnes Památník J. A. Komenského .

Příbor Upoutá řadou m ěšťanských dom ů na nám ěstí a budovou nedávno rekonstruované bývalé piaristické koleje (1693). Jedním ze šedesáti památkov ě chrán ěných objekt ů je rodný d ům Sigmunda Freuda , jedné z nejvýrazn ějších vědeckých osob- ností 20. století. Je mu rovn ěž věnována Pam ětní sí ň Sigmunda Freuda v Muzeu Novoji čínska, které Obr. 111 Piaristická kolej sídlí v budov ě piaristického kláštera.

Frenštát pod Radhošt ěm Centrum Moravskoslezských Beskyd, výchozí místo k turistickým vycházkám a cyklovyjíž ďkám a k návšt ěvě národní přírodní rezervace Radhoš ť a p řírodní rezervace No říčí. V nedalekých Trojanovicích- -Ráztoce je lanovka na Pustevny, jedno z nejnavšt ěvovan ějších míst regionu. Frenštát je i oblastí zimních sport ů, je zde areál skokanských m ůstk ů. M ěsto bylo založeno ve Obr. 112 Skokanský areál Ji řího č 14. století. Jeho centrum tvo ří nám ěstí Rašky na Hore kách s barokními plastikami. 130 Kop řivnice Je známá svou historií výroby automobil ů a její expozicí v Technickém muzeu Tatra , které je sou částí Regionálního muzea Kop řivnice. Pozornost je zde v ěnována i slavným jmén ům spojených s Kop řivnicí – manžel ům Zátopkovým a malí ři Zde ňku Burianovi. Zajímavá je i místní krajina Šostýnských vrch ů se z říceninou hradu Šostýn z konce 13. století.

Hodslavice Jsou známé jako rodišt ě Františka Palackého . Je zde k vid ění jeho rodný d ům a škola, ve které vyu čoval jeho otec, poblíž pak kostelík sv. Ond řeje. Na nám ěstí je socha „otce národa“ v nadživotní velikosti. Na okraji obce je větrný mlýn holandského typu.

Obr. 113 Kostel sv. Ond řeje

Kunín Jeden z nejcenn ějších barokních zámk ů v regionu, který vznikl přestavbou tvrze v první polovin ě 18. století. Zámek získal sv ůj v ěhlas jako místo vzd ělávacího ústavu hrab ěnky z Waldburgu, jehož absolventem byl v letech 1807–1809 i František Palacký. Po rozsáhlé rekonstrukci je zámek ě ů vyhledávaným cílem návšt vník . Obr. 114 Zámek Kunín

Starý Ji čín Turisty láká romantická zřícenina hradu Starý Ji čín (14.–15. století) s rázovitým měste čkem stejného jména pod hradem.

131 Pustevny Sedlo (1 018 m n. m.) mezi Radhošt ěm a Tane čnicí, nejvýznamn ější a nejnavšt ěvovan ější horské st ředisko v Beskydech , dostupné silnicí z Prost řední Be čvy nebo od Trojanovic-Ráztoky seda čkovou lanovkou z roku 1940. Jméno pochází od poustevník ů, kte ří žili v okolních jeskyních v 18. a 19. století. Pat ří k prvním turisticky „objeveným“ beskydským míst ům. V roce 1886 tu Pohorská jednota Radhoš ť zakoupila pozemek a nechala postavit n ěkolik staveb. Mam ěnku a Libušín projektoval architekt Dušan Jurkovi č, který se inspiroval stylem valašských lidových staveb. Jídelnu Libušína zdobily malby podle karton ů Mikoláše Alše, v březnu 2014 ale celý objekt vyho řel, dnes se však chystá jeho rekonstrukce. Pustevny Obr. 115 Socha Cyrila a Metod ěje na ho ře Radhoš ť na hranici okresu jsou významným st řediskem letní i zimní rekreace. Sm ěrem k Tane čnici stojí skokanské m ůstky, na okolních svazích jsou sjezdovky a lyža řské vleky. S oblibou sem jezdí i b ěžka ři, kte ří odtud vyrážejí sm ěrem na Radhoš ť a Kn ěhyni. Z Pusteven na Radhoš ť po h řebeni po hranici okresu vede turistická cesta a nau čná stezka až k horskému hotelu Radhoš ť a Kapli svatého Cyrila a Metod ěje (oba objekty však již leží n ěkolik metr ů za hranicí okresu ve Zlínském kraji).

Obr. 116 Restaurace Libušín a hotel Mam ěnka (1899, Libušín vlevo p řed požárem)

132

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Chrán ěná krajinná oblast. P řírodní a archeologická rezervace. P řírodní park. M ěstská památková rezervace. Nau čná stezka.

Otázky a úkoly: 1. Jaké aktivity m ůže návšt ěvník na Novoji čínsku provozovat? Vyjmenuj r ůzná za řízení, která se zde nacházejí a p řispívají k aktivnímu trávení volného času. Kde je najdeme? Která jsi už ty navštívil? 2. Vyjmenuj z hlediska turistického ruchu zajímavá místa okresu. A čím jsou zajímavá? 3. Která místa na Novoji čínsku bys z vlastní zkušenost návšt ěvníkovi doporu čil ty? Co by si nem ěli nechat ujít? 4. Která z těchto míst jsi již navštívil?

V. ADMINISTRATIVN Ě-SPRÁVNÍ ČLEN ĚNÍ

17 Správní a územní vývoj Novoji čínska

Historický vývoj okresu jako správního celku za číná v roce 1850, kdy se Nový Ji čín stává okresním m ěstem. Území jeho politického okresu bylo tvo řeno soudními okresy Fulnek, Nový Ji čín a P říbor. Tento stav trval s výjimkou let 1855–1868, kdy Nový Ji čín byl sídlem krajského ú řadu, až do roku 1938.

Podle mnichovské dohody byla v roce 1938 naprostá většina okresu v četn ě okresního m ěsta okupována a až do kv ětna 1945 byla sou částí N ěmecka. Po osvobození v roce 1945 byl okres obnoven ve svých historických hranicích podle p ředvále čného stavu; m ěl 69 obcí v četn ě Butovic a Nového Vrbna, které byly moravskými enklávami v bývalé zemi Slezské (v okrese Bílovec a Opava). V roce 1949, po zrušení zemského zřízení, se okres stal sou částí ostravského kraje. Jeho rozloha se zmenšila o katastrální území obcí p řevedených do jiných okres ů. Do okresu Bílovec tehdy byly p řevedeny obce Butovice, Kujavy, Poho řílky; do okresu Ostrava Košatka nad Odrou; do okresu

133 Frenštát p. R. obce Ve řovice, Ženklava, Mniší; do okresu Vítkov obce Fulnek, Gru čovice, Jest řabí, Moravské Vlkovice, Stachovice a Vrchy. Naproti tomu do okresu byly p řičlen ěny obce Horní Vražné, Hyn čice a Mankovice z opavského okresu. Takto nov ě vytvo řený územní celek m ěl rozlohu 412,44 km 2 a v jeho 49 obcích žilo 62 946 obyvatel.

Obr. 117 Historický vývoj území od roku 1949 do roku 2013

Sou časnou podobu dostal okres v polovin ě roku 1960. Tehdy byl po čet okres ů Severomoravského kraje redukován. Do novoji čínského okresu se vrátily krom ě jedné obce všechny obce, které v roce 1949 byly odlou čeny. Navíc p řibylo 24 obcí zrušeného okresu Bílovec, 20 obcí bývalého okresu Vítkov, 9 obcí bývalého okresu Frenštát p. R. a 2 obce bývalého okresu Hranice. Okres tak čítal 104 obce se 136 974 obyvatel. Od roku 1970 došlo k postupnému slu čování n ěkterých obcí ve v ětší správní celky. V dalších letech došlo dvakrát ke zmenšení rozlohy okresu – v roce 1976 se obec Polanka nad Odrou stala částí m ěsta Ostrava a s platností od 1. 1. 2007 byly p řevedeny do okresu Ostrava-město obce Klimkovice, Olbramice, V řesina a Zbyslavice. Sou časná rozloha okresu je 882 km 2. V roce 2003 byly zrušeny i okresní ú řady a okresy jako administrativní jednotky. Nadále však z ůstala zachována okresní organizace u soud ů, policie a archiv ů a okresy jsou také používány pro pot řeby statistické a územn ě-orienta ční.

134 V sou časnosti se okres administrativn ě člení do 54 obcí , z toho je 9 m ěst, z nichž po čtem obyvatel nejv ětší jsou Nový Ji čín a Kop řivnice. S ú činností od 1. 1. 2003 zajiš ťují města Bílovec, Frenštát pod Radhošt ěm, Kop řivnice, Nový Jičín a Odry jako obce s rozší řenou p ůsobností výkon státní správy. Ke stejnému datu byly rovn ěž stanoveny obvody obcí s pov ěř eným obecním ú řadem, jejímiž st ředisky jsou vedle d říve jmenovaných, m ěsta Fulnek, P říbor a Studénka. Od 1. 1. 2000 je okres sou částí Moravskoslezského kraje .

Obr. 1 17 Sou časná podoba okresu Nový Ji čín (do roku 2007)

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Obec, m ěsto, obec s pov ěř eným obecním ú řadem, obec s rozší řenou p ůsobností. Okres. Mnichovská dohoda. 1. a 2. sv ětová válka. Moravskoslezský kraj.

Otázky a úkoly: 1. Ke kterému roku se váže vznik okresu Nový Ji čín? Jak se okres dále členil? 2. Jaká byla situace v okrese mezi lety 1938 až 1945? 3. Ve kterém roce dostal okres p řibližn ě sou časnou podobu, co to provázelo? 4. Kdy došlo k poslední zm ěně hranic okresu? Co myslíš, že bylo d ůvodem této zm ěny? K odpov ědi m ůžeš použít mapu. 5. Jaká je sou časná rozloha okresu Nový Ji čín? 6. Jaký je úkol okresu jako územní jednotky v sou časné dob ě? Jak se okres člení ? Kolik je na Novoji čínsku m ěst a obcí? 7. Kdo zajiš ťuje výkon státní správy na území okresu?

135 18 Správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností

Správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností (SO ORP) jsou ur čeny vyhláškou ministerstva vnitra z roku 2002. Obce s rozší řenou p ůsobností (ORP, obce III) jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy.

V n ěkterých p řípadech je jeden správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností totožný s územím okresu, v ětšinou ale tvo ří část okresu – tak je tomu i v okrese Nový Ji čín. Do roku 2006 n ěkteré správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností zasahovaly v rámci samosprávného kraje do více okres ů, od 1. ledna 2007 se hranice okres ů zm ěnily tak, že již správní obvod žádné obce s rozší řenou p ůsobností nezasahuje mimo vlastní okres.

Obr. 119 Administrativní rozd ělení okresu Nový Ji čín k 1. 1. 2008

V okrese Nový Ji čín je p ět správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností. Od 1. 1. 2003 zajiš ťují výkon státní správy v těchto obvodech obce s rozší řenou p ůsobností – města Bílovec, Frenštát pod Radhošt ěm, Kop řivnice, Nový Ji čín a Odry .

136 V jimi spravovaném území se nacházejí i obce s pov ěř eným obecním ú řadem (POU, obce II; obec I je každá obec). Jsou to obce, na které stát p řenáší část svých pravomocí, ovšem ne v takovém rozsahu, v jakém je přenáší na obce s rozší řenou působností. Je to tedy obec menší, než obec s rozší řenou p ůsobností, a vždy spadá do správního obvodu n ějaké obce s rozší řenou p ůsobností. Obec s pov ěř eným obecním úřadem vykonává státní správu ve svém obvod ě (SO POU). Na území okresu Nový Ji čín existují 3 správní obvody obcí s pov ěř eným obecním ú řadem, jejichž st ředisky jsou m ěsta Fulnek, Příbor a Studénka . Dostupnost statistických ukazatel ů obcí s rozší řenou působností je omezena, nebo ť statistické údaje za správní obvody nejsou sledovány v takovém rozsahu jako u vyšších správních celk ů. Tab. 17 Vybrané geografické údaje správních obvod ů ORP k 1. 1. 2013

Rozloha Po čet Po čet obyvatel Hustota Po čet Z toho Správní obvod ORP v km 2 obyvatel sídla ORP osídlení obcí měst

Bílovec 162 25 873 7 551 159 12 2 Frenštát pod Radhošt ěm 99 19 120 10 958 194 6 1 Kop řivnice 121 41 256 22 649 340 10 3 Nový Ji čín 275 48 410 23 731 176 16 1 Odry 224 17 301 7 358 77 10 2

Nejv ětší hustota osídlení je v SO ORP Kop řivnice – ta je daná druhou nejmenší rozlohou obvodu v okrese Nový Ji čín a druhým nejv ětším po čtem obyvatel. V SO ORP Kop řivnice je také nejv ětší po čet m ěst. Rozlohou je nejmenší SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm, po čtem obyvatel SO ORP Odry a Bílovec. Velká rozloha SO ORP Odry přispívá k výrazn ě nejmenší hustot ě osídlení v tomto obvodu.

Zopakuj si znalosti a pojmy z minulých vyu čovacích hodin a ro čník ů: Administrativní člen ění ČR. Kraje, okresy.

Otázky a úkoly: 1. Kdy došlo k poslední reform ě ve řejné správy? 2. Vysv ětli rozdíl mezi pov ěř enými obcemi II. a III. stupn ě. Jaká je obec I. stupn ě? 3. Vyjmenuj SO ORP a POU okresu Nový Ji čín. Kolik jich zde je? 4. Řekni p říklady obcí III., II. a I. stupn ě v míst ě tvého bydlišt ě nebo školy a v míst ě tvého spolužáka s nejvzdálen ějším bydlišt ěm. 5. Čím jsou charakteristické jednotlivé SO ORP z hlediska polohy, dopravní dostupnosti, pracovních p říležitostí, p řírody apod.?

137 VI. PRACOVNÍ LISTY

ÚKOL č. 1: Se kterými okresy sousedí okres Nový Ji čín – vyzna č na map ě. Vyzna č nejdelší a nejkratší hranici se sousedním okresem.

ÚKOL č. 2: Vypiš p řehledn ě základní údaje o okresu Nový Ji čín: Pat ří do kraje …………………………………………………………………… Rozloha, z toho zem ědělské p ůdy, orné p ůdy ………………….……………………….

138 Po čet obyvatel …………………………………………………………. Hustota zalidn ění ……………………………………………………….… Po čet obcí, z toho m ěst …………………………………………………………. Nejnižší a nejvyšší bod okresu (kde se nachází, popř. název, nadmo řská výška) ………………………………………………………………………………………………

ÚKOL č. 3: Napiš, do které zem ě se Novoji čínsko řadí historicky. Které další historické zem ě se na území dnešní České republiky nacházely? ………………………………………………………………………………………………

ÚKOL č. 4: Přiřaď přibližnému po čtu obyvatel název města okresu Nový Ji čín

PO ČET NÁZEV M ĚSTA OBYVATEL

7 500 11 000 6 000 23 000 24 000 7 500 8 500 10 000 3 500

ÚKOL č. 5: Vypiš m ěsta, která jsi už v okrese navštívil a co jsi o nich doposud v ěděl: ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ….……………………………………………………………………………………………

ÚKOL č. 6: Odpov ěz: 1. Jak se jmenuje a do které velikostní skupiny patří obec, ve které žiješ ……………………………………………………………………………………………….

139 2. Které m ěsto okresu Nový Ji čín je nejblíže tvému bydlišt ě ….……………………………...... 3. Které m ěsto okresu Nový Ji čín je nejblíže k sídlu tvé školy .…………………………...... 4. Které m ěsto okresu Nový Ji čín je nejvzdálen ější od tvého bydlišt ě …………………...... 5. Která t ři m ěsta okresu jsou nejv ětší po čtem obyvatel (vypiš od nejv ětšího) ………………………………………………………………………………………………. 6. Která t ři m ěsta okresu jsou nejv ětší rozlohou (vypiš od nejv ětšího) …………………………………………………………….…………………………………

ÚKOL č. 7: Ve které geomorfologické oblasti leží obce: 1. Odry, Spálov ………………………………………. 2. Studénka ………………………………………. 3. Frenštát pod Radhošt ěm ………………………………………. 4. Kop řivnice ………………………………………. 5. Nový Ji čín ………………………………………. 6. Příbor .……………………………………….

ÚKOL č. 8: Řeš tajenku – sousední okres s nejdelší hranicí 1. Novoji čínsko pat ří k historické zemi … 2. druhé nejv ětší m ěsto okresu 3. město se starou lidovou architekturou 4. bývalé správní, nejv ětší m ěsto Novoji čínska 5. údaj 882 km 2 je …………. okresu Nový Ji čín

1. 2. 3. 4. 5.

140

ÚKOL č. 1: V map ě vyzna č jednotlivé geomorfologické oblasti Novoji čínska (hornatiny, vrchoviny, pahorkatiny, …).

ÚKOL č. 2: Ke kterým geomorfologických jednotkám pat ří následující oblasti Novoji čínska:

Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Vítkovská vrchovina Radhoš ťská

hornatina Štramberská

vrchovina Frenštácká brázda Ostravská pánev Oderská brána

141 ÚKOL č. 3: Ur či nejvyšší vrcholy a jejich nadmo řské výšky daných oblastí Novoji čínska: Příborská pahorkatina …………………………………………………………………… Štramberská vrchovina ……………………………………………………………………. Frenštácká brázda ……………………………………………………………………. Vítkovská vrchovina .…………………………………………………………………… Radhoš ťská hornatina …………………………………………………………………….

ÚKOL č. 4: Vyzna č na map ě místo s nejnižší nadmořskou výškou Novoji čínska. Napiš, kde se nachází a jaké nadmo řské výšky dosahuje. ………………………………………………………………………………………………..

ÚKOL č. 5: Kde leží hlavní evropské rozvodí mezi úmo řími Baltského a Černého mo ře. Který horský h řbet ho tvo ří? Najdi na map ě. ………………………………………………………………………………………………

ÚKOL č. 6: Ur či, kde leží:

Radhoš ť Moravská brána Kotou č Štramberská vrchovina Dlouhá, Krátká Hodslavický Javorník Huštýn Moravskoslezské Beskydy Oderská brána Hodslavický Javorník Červený kámen Štramberská vrchovina

ÚKOL č. 7: Ve které oblasti leží obce: 7. Odry, Spálov ………………………………………. 1. Studénka ………………………………………. 2. Frenštát pod Radhošt ěm ………………………………………. 3. Kop řivnice ………………………………………. 4. Nový Ji čín ………………………………………. 5. Příbor .……………………………………….

142 ÚKOL č. 8: Řeš tajenku – vápencový vrch u Štramberka 1. vrchol Hodslavického Javorníku 2. nejvyšší vrchol

Novoji čínska 1. 3. obec s jeskyní Šipka 2. 4. Frenštácká … (novoji čínská 3. 4. část Moravskoslezských 5. Beskyd) 6. 5. vrchol v blízkosti Velkého Javorníku 6. zaniklá jeskyn ě u Štramberka

143 ÚKOL č. 1: V map ě vyzna č tok řeky Odry.

ÚKOL č. 2: Vypiš pravostranné p řítoky řeky Odry a vyzna č je na map ě: ……………………………………………………………………………………………….

ÚKOL č. 3: Vypiš levostranné p řítoky řeky Odry a vyzna č je na map ě: ………………………………………………………………………………………………

ÚKOL č. 4: Které velké rybni ční soustavy se vyskytují na Novoji čínsku? Vyhledej je a vyzna č na p řiložené map ě. ……………………………………………………………………………………………… ÚKOL č. 5: Kde leží hlavní evropské rozvodí mezi úmo řími Baltského a Černého mo ře. Najdi na map ě. Které řeky odvád ějí vody Novoji čínska do t ěchto mo ří? ………………………………………………………………………………………………

ÚKOL č. 6: Ur či, čeho je p řítokem:

Kop řivni čka Ji čínka Lubina Lubina Tichava Odra Husí potok Sedlnice Zrzávka Odra Rybský potok Odra Sedlnice Lubina

ÚKOL č. 7: P řiřaď podle mapy k nejbližší v ětší obci: 1. Borovecké rybníky ………………………………………. 2. Ka čák, Kotvice ………………………………………. 3. malá vodní nádrž Kacabaja ………………………………………. 4. Sirkové lázn ě ………………………………………. 5. Čer ťák na Kojetínském potoce ………………………………………. 6. vodní nádrž V ětřkovice .……………………………………….

144 ÚKOL č. 8: Řeš tajenku – sirnatý pramen u Hostašovic 1. nejv ětší tok Novoji čínska 2. množství vody protékající vodním tokem 3. zákrut řeky 4. významn ější p řítok řeky Odry z hlediska strany 5. obec se soustavou rybník ů

6. rovina kolem říčního toku, 1. někdy zaplavovaná 2. 3. 7. rybník v soustav ě rybník ů 4. u Albrechti ček 5. 6. 7.

ÚKOL č. 1: Ve kterých centrech výroby v minulosti byla následující výroba:

ko čáry Nový Ji čín klobouky Štramberk automobily Kop řivnice těžba vápence Fulnek vagóny Studénka textilní produkce Příbor tabákové výrobky Starý Ji čín

ÚKOL č. 2: V map ě vyzna č pr ůmyslová centra výroby minulosti.

145

ÚKOL č. 3: P řiřaď obec, podnik, odv ětví, výrobní sortiment pr ůmyslových podnik ů Novoji čínska.

Obec Podnik Odv ětví Sortiment

Visteon-Autopal, s.r.o. osv ětlení automobil ů výroba klobouk ů, čepic Šenov u NJ Siemens Automobilové systémy s.r.o.

Continental Siemens, s.r.o., Elektromotory Mošnov Tatra, a.s. Bang & Olufsen, s.r.o. uzamykací dve řní

systémy, části sedadel Primus International s.r.o. Ve řovice Štramberk Studénka Bílovec

146 ÚKOL č. 4: Vypiš plodiny vázané na úrodné oblasti Novoji čínska a na oblasti mén ě úrodné: úrodné oblasti: ……………………………………………………………………………. mén ě úrodné oblasti: ….……………………………………………………………...……

ÚKOL č. 5: Vypiš oblasti Novoji čínska s nejúrodn ější p ůdou. Zakresli je do mapy. ……………………………………………………………………………………………… Vypiš mén ě úrodné oblasti Novoji čínska. Zakresli je do mapy. ……………………………………………………………………………………………….

ÚKOL č. 6: Vyhledej a vyzna č na p řiložené map ě rybni ční soustavy, které se vyskytují na Novoji čínsku. Vypiš je. ………………………………………………………………………………………………

ÚKOL č. 7: Vyzna č na map ě oblasti s nejv ětší lesnatostí v okrese Nový Ji čín.

ÚKOL č. 8: Řeš tajenku – automobilní firma 1. nejrozší řen ější výroba Novoji čínska v minulosti 2. továrna na výrobu Klobouk ů 3. město vagón ů 4. obec se soustavou rybník ů 5. míra zalesnění

1. 2. 3. 4. 5.

147

ÚKOL č. 1: Dopl ň k událostem data, pop ř. odpov ěz: 1. vznik okresu jako správního celku ……………………………………………………. 2. okupace Novoji čínska N ěmeckem trvala v letech ……………………………………. 3. zrušení zemského člen ění státu a p řičlen ění okresu do ostravského kraje ...... 4. územní úpravy do sou časné podoby okresu Nový Ji čín ………………………………… 5. poslední územní zm ěna okresu (co se událo ?) …………………………………………. 6. zrušení okresních ú řad ů a okres ů jako administrativních jednotek (jakou funkci plní okres nyní?) ………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………………….. 7. okres Nový Ji čín sou částí Moravskoslezského kraje …………...………………………. 8. vznik správních obvod ů a obcí s rozší řenou p ůsobností ………………………...………

ÚKOL č. 2: Odpov ěz. Na Novoji čínsku je ……… (po čet) obcí s rozší řenou p ůsobnost, jsou to: ……………………………………………………………………………………………….. .K nim pat ří ……… (po čet) správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností. Rozlohou je nejv ětší SO ORP ………………….…… , nejmenší je ………………………. Po čtem obyvatel je nejv ětší SO ORP ………………….…… , nejmenší je ……………….. Hustota zalidn ění je nejvyšší v SO ORP ……………………, nejmenší je v .……………… Nejv ětší po čet m ěst je v SO ORP ………………….., jsou to m ěsta ………………………………………………………………………………………………..

ÚKOL č. 3: Do mapy okresu Nový Ji čín zakresli obce s rozší řenou p ůsobností a jejich správní obvody:

148

ÚKOL č. 4: Odpov ěz. Co znamená zkratka SO POU …………………………………………………………….. Na území okresu Nový Ji čín existují …… SO POU, jejichž st ředisky jsou m ěsta ………………………………………………………………………………………………

ÚKOL č. 5: Uve ď p říklady tří obcí z Novoji čínska: obce III: …………………………………………………………………………………… obce II: ………………………………..…………………………………………………… obce I: ………………………………………………………………………………………

ÚKOL č. 6: Podle mapy odhadni a napiš obec, která je v okrese Nový Jičín nejvzdálen ější od její ORP: ………………………………………………………………………………..

ÚKOL č. 7: Řeš tajenku – nejmenší sídlo SO ORP v okrese Nový Jičín 1. obce s nejširším rozsahem výkonu státní správy – zkratkou 2. kterým ORP protéká řeka Odra 3. ORP nahradily ve výkonu státní správy d řív ější územní celky. Které? 4. SO ORP s nejv ětším po čtem obcí

1. 2. 3. 4. ZÁV ĚR

Zpracovaná diplomová práce se snaží najít a shrnout to nejpodstatn ější z problematiky teorie u čebnic a jejich hodnocení; tyto poznatky pak využívá k tvorb ě učebního textu „Geografie Novoji čínska“. Přínos práce lze posuzovat a hodnotit ve dvou rovinách. Z pohledu autora především podle toho, co studiem zdroj ů, a ť teorie u čebnic, jejich hodnocení nebo tvorby, se dov ěděl nového a užite čného. Nemén ě stejnou d ůležitost má pro n ěho však i to, co objevil a dov ěděl se nového o svém rodišti a míst ě, kde žije a o jeho bezprost ředním okolí. Byly to v mnoha p řípadech nové skute čnosti a informace, nebo jen detaily o místech a minulé dob ě. V širším pohledu pak lze vyslovit názor, že p ředevším druhá část, zabývající se geografií Novoji čínska, bude užite čná i dalším čitatel ům, kte ří na ni t řeba i náhodn ě narazí nebo si ji najdou zám ěrn ě a budou z ní čerpat informace k sebevzd ělávání nebo dokonce k výuce žák ů, pro kterou je prvotn ě ur čena. Při tvorb ě práce autorka stále narážela na jeden základní problém a to na přim ěř enou náro čnost a odbornost textu na jedné stran ě a vlastní pot řebu poskytnout případnému uživateli textu co nejvíce zajímavých informací. Při studiu dostupných u čebnic o místním regionu se jen ve výjime čných p řípadech neobjevilo n ěco, co by podle názoru autorky nešlo ud ělat jinak, možná vhodn ěji. Auto ři všech u čebnic byli ale zkušení, často lidé s pedagogickou praxí. Je proto pravd ěpodobné, že p ředkládaný text se nejspíše nevyhnul z pohledu čitatele ur čitému pochybení. Ne snad ale takovému, které by bránilo využití, kterému je ur čen. Aby z textu vznikla u čebnice, je pot řeba vynaložit ješt ě mnoho práce, p ředevším v grafickém zpracování, které by ho u činilo atraktivn ějším. Pracovní listy jsou sou částí p ředkládané práce a pln ě vycházejí z učebního textu. Jejich úkolem je vytvo řit obraz o pochopení a zapamatování poskytnutých informací.

150 SUMMARY

Processed thesis tries to find and summarize the essence of the issue of the theory of textbooks and assessment; then uses this knowledge to create a textbook “Geography Novoji čínska “. Contribution of work can be assessed and evaluated in two ways. From the perspective of the author mainly depending on what study resources, both theory textbooks, their evaluation or work, learned new and useful. Equally important is the same for him but what i discovered and learned new about his hometown and the place where he lives and its immediate surroundings. They were, in many cases, new facts and information, or just details about the places and past times. In a broader perspective it is possible to express the opinion that especially the second part, dealing with geography Novoji čínska will be useful to other users who her even accidentally hit or you can find it on purpose and it will draw on the self or even to teach pupils for which it is primarily intended. In developing the thesis still bumping into one basic problem for an appropriate effort and expertise of the text on the one hand and the need to provide their own potential users of text as much interesting information. When studying textbooks available on the local area only in exceptional cases appeared something that would, in the opinion of the author was not done differently, perhaps more appropriately. Authors of textbooks were experienced but often people with teaching experience. It is therefore likely that the present text will probably avoid the numerator in terms of specific misconduct. But perhaps not such that would prevent the use to which it is intended. To the text was textbook, you need to spend a lot of work, especially in the graphics processing that would make him attractive. Worksheets are included in the present study and fully based on the textbook. Their task is to create an image of understanding and remembering information provided.

151 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literatura použitá v teoretické části ARMBUSTER, B. B. a T. H. ANDERSON. On selecting „considerate“ content area text- books. Remedial and Special Education , 1988, vol. 9, issue 1, s. 47-52.

EBERLE, Bernard a Axel HILLIG. Meyers Kleines Lexikon - Pädagogik . Mannheim: Bibliographisches Institut, 1988.

JANOUŠKOVÁ, Eva. M ěř ení obtížnosti výkladového textu vybraných českých u čebnic zem ěpisu pro st řední školy. In: MA ŇÁK a Petr KNECHT (eds.). Hodnocení u čebnic . Brno: Paido, 2007, s. 109-114. ISBN 978-80-7315-148-5. Dostupné z: http://www.paido.cz/pdf/hodnoceni_ucebnic.pdf

KLAPKO, Dušan. Analýza u čebnic d ějepisu pro ZŠ jako evalua ční nástroj k zefektivn ění kvality didaktických text ů. In: MA ŇÁK a Dušan KLAPKO (ed.). Učebnice pod lupou . Brno: Paido, 2006. Pedagogický výzkum v teorii a praxi, sv. 4. s. 53-72. ISBN 80-7315- 124-3. Dostupné z: http://www.paido.cz/pdf/ucebnice_pod_lupou.pdf

MA ŇÁK, Josef. U čebnice jako kurikulární projekt. In: MA ŇÁK a Petr KNECHT (eds.). Hodnocení u čebnic . Brno: Paido, 2007, s. 24-30. ISBN 978-80-7315-148-5. Dostupné z: http://www.paido.cz/pdf/hodnoceni_ucebnic.pdf

MA ŇÁK, Josef a Dušan KLAPKO. Učebnice pod lupou . Brno: Paido, 2006. Pedagogický výzkum v teorii a praxi, sv. 4. ISBN 80-7315-124-3. Dostupné z: http://www.paido.cz/pdf/ucebnice_pod_lupou.pdf

MA ŇÁK, Josef a Petr KNECHT. Hodnocení u čebnic . Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80- 7315-148-5. Dostupné z: http://www.paido.cz/pdf/hodnoceni_ucebnic.pdf

MA ŇÁK, Josef. a ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody . Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315- 039-5.

152 MIKK, Jaan. U čebnice: budoucnost národa. In: MA ŇÁK a Petr KNECHT (eds.). Hodnocení u čebnic . Brno: Paido, 2007, s. 11-23. ISBN 978-80-7315-148-5. Dostupné z: http://www.paido.cz/pdf/hodnoceni_ucebnic.pdf

PR ŮCHA, Jan. Studijní p říru čka: teorie, tvorba a hodnocení u čebnic . Praha: ÚÚVPP, 1989.

PR ŮCHA, Jan. Učebnice: teorie a analýzy eduka čního média: p říru čka pro studenty, učitele, autory u čebnic a výzkumné pracovníky . Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-49-4.

PR ŮCHA, Jan. U čebnice: teorie, výzkum a pot řeby praxe. In: MA ŇÁK a Dušan KLAPKO (ed.). Učebnice pod lupou . Brno: Paido, 2006. Pedagogický výzkum v teorii a praxi, sv. 4. s. 9-21. ISBN 80-7315-124-3. Dostupné z: http://www.paido.cz/pdf/ucebnice_pod_lupou.pdf

PR ŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška. a MAREŠ, Ji ří. Pedagogický slovník . Praha: Portál, 1995.

Rámcový vzd ělávací program pro základní vzd ělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z WWW:< http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV-pomucka-ucitelum.pdf>.

Rámcový vzd ělávací program pro gymnázia . [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z WWW: < http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPG-2007-07_final.pdf>. ISBN 978-80-87000-11-3.

VANECEK, Erich. Zur Frage der Verständlichkeit und Lernbarkeit von Schulbüchern. In OLECHOWSKI, Richard (Hrsg.). Schulbuchforschung . Frankfurt am Main : Peter Lang, Europäischer Verlag der Wissenschaften, 1995, s. 195-215.

WAHLA, Arnošt. Strukturní složky u čebnice geografie . Praha: SPN, 1983.

153 WEINHÖFER, Martin. Obtížnost textu vybraných u čebnic zem ěpisu pro základní školy. In: MA ŇÁK a Petr KNECHT (eds.). Hodnocení u čebnic . Brno: Paido, 2007, s. 115-120. ISBN 978-80-7315-148-5. Dostupné z: http://www.paido.cz/pdf/hodnoceni_ucebnic.pdf

Učebnice: KÜHNLOVÁ, Hana. Tady jsem doma: aneb Poznej dob ře svoje bydlišt ě. Český T ěšín: MOBY DICK, 1998. ISBN 80-86237-02-8.

KÜHNLOVÁ, Hana. Život v našem regionu: pracovní u čebnice pro základní školy a víceletá gymnázia . Plze ň: Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-489-1.

SMOLOVÁ, Irena a Zden ěk SZCZYRBA. Místo, kde žijeme: U čebnice pro 4. a 5. ro čník základní školy . Olomouc: Prodos, 2008. ISBN 978-80-7230-221-5.

VENCÁLEK, Jaroslav a kol. Severní Morava a české Slezsko: geografie místního regionu pro základní školy . Český T ěšín: Olza, 1995.

Literatura použitá v praktické části

Knižní zdroje: BARTOŠ, Václav, Milan HRONEK, Vladimír KUBI ČÍK, Vladimír PANOŠ, B řen ěk POŠTOLKA a František SCHWARZ. Okres Nový Ji čín . Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1984.

DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Moravskoslezský kraj. Praha: Knižní klub, 2009. ISBN 978-80-242-2389-6.

ELIÁŠ, Mojmír a kol. Kamenná krása Novoji čínska . Nový Ji čín: Okresní ú řad Nový Ji čín - referát životního prost ředí, 2000.

QUIT, Evžen. Klimatické oblasti Československa . 2. vyd. Brno : Geografický ústav Brno, 1971.

154 TOLASZ, Radim, et al. Atlas podnebí Česka . Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2007. ISBN 978-80-86690-26-1.

VENCÁLEK, Jaroslav a kol. Severní Morava a české Slezsko: geografie místního regionu pro základní školy . Český T ěšín: Olza, 1995.

WEISSMANNOVÁ, Hana. Ostravsko . Chrán ěná území ČR, sv. X. Praha: Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. ISBN 80-86064-67-0.

Internetové zdroje: Český hydrometeorologický ústav [online]. 1995-2005, 7.1.2005 [cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: .

Demografická ro čenka správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností (2002 až 2011). Český statistický ú řad [online]. 2012 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/4030-12-r_2012-13000

Demografická ro čenka správních obvod ů obcí s rozšířenou p ůsobností (2002 až 2011). Český statistický ú řad [online]. 2012 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/B10031CF69/$File/403012195.XLS

DVO ŘÁK, Pavel. Pr ůmysl Novoji čínska a Velká hospodá řská krize (1929–1934) . Brno, 2009. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217380/ff_b/Bakalarka-Dvorak.pdf. Bakalá řská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brn ě. Vedoucí práce PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D.

Charakteristika okresu Nový Ji čín. Český statistický ú řad: Krajská správa ČSÚ v Ostrav ě [online]. 2012 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_novy_jicin

Informace z oblasti životního prost ředí: P řírodní park Podbeskydí. M ĚSTO KOP ŘIVNICE. Kop řivnice: Oficiální web m ěsta [online]. 2008 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://zivotniprostredi.koprivnice.org/index.php?art=342

155 LENKOVÁ, Jitka. Radhoš ť a pov ěsti o n ěm. Turistika.cz: pro v ětší zážitek z cesty i výletu [online]. 2007-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/radhost- a-povesti-o-nem

Malý lexikon obcí ČR 2012. Český statistický ú řad [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/1302-12

Malý lexikon obcí ČR 2012. Český statistický ú řad [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E704/$File/130212097.pdf

Malý lexikon obcí ČR 2012. Český statistický ú řad [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E704/$File/130212097.xls

Obce - ČR. CRR ČR. RIS: Regionální informa ční servis [online]. 2012 - 2014 [cit. 2014- 04-08]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/

Obyvatelstvo, domy, byty a domácnosti podle S čítání lidu, dom ů a byt ů 2011 - ČR, kraje, okresy, SO ORP, správní obvody Prahy a m ěsta (sídla SO ORP). Český statistický ú řad [online]. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/20000-13

Okresy České republiky 2012. Český statistický ú řad [online]. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/1303-13

Okres Nový Ji čín. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Ústav územního rozvoje [online]. 2001-2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=144

Po stopách osobností Moravskoslezského kraje. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ. Moravskoslezský region [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/assets/propagacni-materialy/osobnosti_cs.pdf

156 Po čet obcí a obyvatel podle velikostních skupin obcí. Český statistický ú řad: Ve řejná databáze [online]. 2011 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=RSO5032PU_OK&vo=null

Požadavky na zem ědělské hospoda ření v územích CHKO a NATURA 2000. SPRÁVA CHKO BESKYDY. Kulturní d ědictví [online]. 2008-2010 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.kulturnidedictvi.cz/files/CHKO_material.pdf

Sčítání lidu, dom ů a byt ů 2011 - Moravskoslezský kraj – analýza výsledk ů. Český statistický ú řad: Krajská správa ČSÚ v Ostrav ě [online]. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/804135-13-xt

Souhrnné p řehledy o p ůdním fondu z údaj ů katastru nemovitostí České republiky . Praha: Český ú řad zem ěměř ický a katastrální, 2013. ISBN 978-80-86918-67-9. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho- fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2013.aspx

Správa CHKO Pood ří a Krajské st ředisko Ostrava. Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://poodri.ochranaprirody.cz/

Správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. RIS: Regionální Informa ční Servis [online]. 2012-2014 [cit. 2014- 03-22]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/moravskoslezsky-kraj/obce-s-rozsir- pusobnosti/

Statistická data. CRR ČR. RIS: Regionální informa ční servis [online]. 2012 - 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/statisticka-data

Statistická data - Doprava a dopravní sí ť. CRR ČR. RIS: Regionální informa ční servis [online]. 2012 – 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/statisticka- data/detail?Kapitola=18&Ukazatel=180102&RokOd=1995&RokDo=2012&UrovenNuts= 4&MapaRok=2012 157 Statistická ro čenka Moravskoslezského kraje. Český statistický ú řad: Krajská správa ČSÚ v Ostrav ě [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/801011-13-xt

TOP Firmy. ABC Českého Hospodá řství: Získejte nové zakázky [online]. 1996-2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://firmy.abc.cz/

Toulky Novoji čínskem. Toulky Novoji čínskem [online]. 1998-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://toulkynovojicinskem.cz/tema/tema.phtml?id=2558

Vá ňů v kámen. TURISTICKÉ INFORMA ČNÍ CENTRUM KOP ŘIVNICE A OBCÍ LAŠSKÉ BRÁNY BESKYD. Kop řivnice: Lašská brána Beskyd [online]. 2011-2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/koprivnice/-cl102.html

Vše o území: Nový Ji čín - okres. ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD. Sčítání lidu, dom ů a byt ů 2011 [online]. 2009-2011 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz

Základní výsledky S čítání lidu, dom ů a byt ů 2011 - Moravskoslezský kraj. Český statistický ú řad: Krajská správa ČSÚ v Ostrav ě [online]. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/06080-12-xt

Zdroje obrázk ů a tabulek v učebním textu

Obr. 1: http://geocaching.msregion.cz/cz/beskydy/pro-aktivni/msgc/poklady/povesti-msk:- 5---stramberske-usi-20454/ Obr. 2: http://www.fototuristika.cz/tips/detail/306 Obr. 3: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/40/Okres_novy_jicin.PNG http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/okresy_zaloha Obr. 4: https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl Obr. 5: http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/10_kapitola.htm Obr. 6: KARTOGRAFIE PRAHA. Školní atlas České republiky . Praha: Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-657-9.

158 Obr. 7: http://www.esbirky.cz/detail/95770/?series=07d59f6e5da4b3b47bffa5 Obr. 8: http://www.esbirky.cz/detail/95847/?series=07d59f6e5da4b3b47bffa5 Obr. 9: http://pedagogie.ac-montpellier.fr/svt/litho/argeliers/interpretation.htm Obr. 10: http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/10_kapitola.htm Obr. 11: Ivana Šlupinová, 4. 11. 2012 Obr. 12: http://lokality.geology.cz/2802 Obr. 13: http://www.casopispoodri.cz/starsicisla/2009.php?r=2009&c=1 Obr. 14: http://novy-jicin.mic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=73137 Obr. 15: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Girova_sesuv.jpg Obr. 16: BARTOŠ, Václav, Milan HRONEK, Vladimír KUBI ČÍK, Vladimír PANOŠ, Břen ěk POŠTOLKA a František SCHWARZ. Okres Nový Ji čín . Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1984. Tab. 1: BARTOŠ, Václav, Milan HRONEK, Vladimír KUBI ČÍK, Vladimír PANOŠ, Břen ěk POŠTOLKA a František SCHWARZ. Okres Nový Ji čín . Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1984.; vlastní zpracování Obr. 17: Ivana Šlupinová, 8. 2. 2014 Obr. 18: BARTOŠ, Václav, Milan HRONEK, Vladimír KUBI ČÍK, Vladimír PANOŠ, Břen ěk POŠTOLKA a František SCHWARZ. Okres Nový Ji čín . Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1984. Obr. 19: Ivana Šlupinová, 20. 10. 2013 Obr. 20: Ivana Šlupinová, 21. 10. 2011 Obr. 21: Ivana Šlupinová, 21. 8. 2013 Obr. 22: Ivana Šlupinová, 10. 9. 2013 Obr. 23: Ivana Šlupinová, 10. 9. 2013 Obr. 24: http://www.maplist.cz/map-point/eshop/14-1-Pohlednice/0/5/736-Beskydy Obr. 25: Ivana Šlupinová, 8. 1. 2006 Obr. 26: Ivana Šlupinová, 8. 1. 2006 Obr. 27: http://maruska.ordoz.com/meteorologie/meteorologicke_stanice Obr. 28: BARTOŠ, Václav, Milan HRONEK, Vladimír KUBI ČÍK, Vladimír PANOŠ, Břen ěk POŠTOLKA a František SCHWARZ. Okres Nový Ji čín . Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1984. Tab. 2: WEISSMANNOVÁ, Hana. Ostravsko . Chrán ěná území ČR, sv. X. Praha: Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. ISBN 80-86064-67-0.; vlastní zpracování 159 Tab. 3: TOLASZ, Radim, et al. Atlas podnebí Česka . Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2007. ISBN 978-80-86690-26-1.; vlastní zpracování Tab. 4: http://www.chmi.cz/meteo/ok/okdata12.html#prumtv; vlastní zpracování Tab. 5: TOLASZ, Radim, et al. Atlas podnebí Česka . Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2007. ISBN 978-80-86690-26-1.; vlastní zpracování Tab. 6: http://www.chmi.cz/meteo/ok/okdata12.html#prumtv; vlastní zpracování Obr. 29: http://www.chmi.cz/meteo/ok/okdata12.html#prumtv; vlastní zpracování Obr. 30: http://www.chmi.cz/meteo/ok/okdata12.html#prumtv; vlastní zpracování Tab. 7: TOLASZ, Radim, et al. Atlas podnebí Česka . Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2007. ISBN 978-80-86690-26-1.; vlastní zpracování Tab. 8: TOLASZ, Radim, et al. Atlas podnebí Česka . Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2007. ISBN 978-80-86690-26-1.; vlastní zpracování Obr. 31: BARTOŠ, Václav, Milan HRONEK, Vladimír KUBI ČÍK, Vladimír PANOŠ, Břen ěk POŠTOLKA a František SCHWARZ. Okres Nový Ji čín . Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1984. Obr. 32: Ivana Šlupinová, 31. 10. 2009 Obr. 33: Ivana Šlupinová, 31. 10. 2009 Obr. 34: Ivana Šlupinová, 17. 3. 2014 Obr. 35: Ivana Šlupinová, 17. 3. 2014 Obr. 36: Ivana Šlupinová, 25. 10. 2009 Obr. 37: Ivana Šlupinová, 25. 10. 2009 Obr. 38: Ivana Šlupinová, 25. 10. 2009 Obr. 39: Ivana Šlupinová, 17. 3. 2014 Obr. 40: Ivana Šlupinová, 18. 3. 2014 Obr. 41: Ivana Šlupinová, 20. 10. 2013 Tab. 9: Souhrnné p řehledy o p ůdním fondu z údaj ů katastru nemovitostí České republiky . Praha: Český ú řad zem ěměř ický a katastrální, 2013. ISBN 978-80-86918-67-9. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho- fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2013.aspx; vlastní zpracování Obr. 42: Souhrnné p řehledy o p ůdním fondu z údaj ů katastru nemovitostí České republiky . Praha: Český ú řad zem ěměř ický a katastrální, 2013. ISBN 978-80-86918-67-9. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho- fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2013.aspx; vlastní zpracování

160 Obr. 43: Souhrnné p řehledy o p ůdním fondu z údaj ů katastru nemovitostí České republiky . Praha: Český ú řad zem ěměř ický a katastrální, 2013. ISBN 978-80-86918-67-9. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho- fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2013.aspx; vlastní zpracování Obr. 44: KARTOGRAFIE PRAHA. Školní atlas České republiky . Praha: Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-657-9. Obr. 45: BARTOŠ, Václav, Milan HRONEK, Vladimír KUBI ČÍK, Vladimír PANOŠ, Břen ěk POŠTOLKA a František SCHWARZ. Okres Nový Ji čín . Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1984. Obr. 46: http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=199 Obr. 47: http://www.kvetena.com/kotvicovite.html Obr. 48: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Obr. 49: http://www.biolib.cz/cz/image/id152279/ Obr. 50: http://www.wildlifefotoforum.cz/viewtopic.php?p=12459&sid=ec5eb989506692 e28bc3a0cbf8d8067b Obr. 51: http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?obrazok_id=159702 Tab. 10: WEISSMANNOVÁ, Hana. Ostravsko . Chrán ěná území ČR, sv. X. Praha: Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. ISBN 80-86064-67-0.; vlastní zpracování Obr. 52: WEISSMANNOVÁ, Hana. Ostravsko . Chrán ěná území ČR, sv. X. Praha: Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. ISBN 80-86064-67-0. Obr. 53: Ivana Šlupinová, 29. 12. 2005 Obr. 54: Ivana Šlupinová, 20. 10. 2013 Obr. 55: Ivana Šlupinová, 19. 10. 2013 Obr. 56: Ivana Šlupinová, 26. 10. 2011 Obr. 57: Ivana Šlupinová, 21. 10. 2011 Obr. 58: Ivana Šlupinová, 21. 10. 2011 Obr. 59: Ivana Šlupinová, 17. 3. 2014 Obr. 60: Ivana Šlupinová, 31. 10. 2009 Obr. 61: http://www.turistik.sk/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-novy- jicin/jistebnik/rakosina-prirodni-rezervace/galerie/ Obr. 62: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=strucna-historie-koprivnice Obr. 63: Ivana Šlupinová, 8. 2. 2014 Obr. 64: http://www.hrady.cz/?OID=299&PARAM=2&start=60 161 Obr. 65: Ivana Šlupinová, 16. 10. 2013 Obr. 66: http://www.muzeumfrenstat.cz/cs/expozice/expozice-i-pamet-mesta Obr. 67: http://www.uniformni-knofliky.cz/pokryvky-hlavy.html Obr. 68: Ivana Šlupinová, 20. 6. 2012 Obr. 69: Ivana Šlupinová, 25. 3. 2014 Obr. 70: Ivana Šlupinová, 25. 3. 2014 Obr. 71: Ivana Šlupinová, 14. 4. 2007 Obr. 72: BARTOŠ, Václav, Milan HRONEK, Vladimír KUBI ČÍK, Vladimír PANOŠ, Břen ěk POŠTOLKA a František SCHWARZ. Okres Nový Ji čín . Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1984. Obr. 73: http://www.pribor.cz/www/cz/pomnik-sigmunda-freuda/#prettyPhoto[2094]/2/ Obr. 74: http://beskydy-valassko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=63354 Obr. 75: http://www.pametnik.cz/detail/335/261/medaile-pametnik-ceska- republika/fulnek-pamatnik-j-a-komenskeho Obr. 76: http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/cesko-ziskalo-unikatni-rukopis-johanna- gregora-mendela Obr. 77: Ivana Šlupinová, 10. 8. 2013 Obr. 78: Ivana Šlupinová, 10. 8. 2013 Obr. 79: http://www.czso.cz/sldb/sldb10.nsf/obydomy_ok?openform&:CZ0804 Obr. 80: http://vdb.czso.cz Obr. 81: http://notes2.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/podrobne_udaje_v_publikacich_ze_sldb_20 01_analyzy/$File/13-812203.pdf; vlastní zpracování Obr. 82: http://vdb.czso.cz Obr. 83: http://vdb.czso.cz Obr. 84: http://vdb.czso.cz Obr. 85: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/moravskoslezsky-kraj/obce-s-rozsir- pusobnosti/hospodarske-prostredi/ Tab. 11: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=RSO5032PU_OK&vo=null http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E704/$File/130212097.xls; vlastní zpracování Tab. 12: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D00034E704/$File/130212097.pdf; vlastní zpracování

162 Obr. 86: Ivana Šlupinová, 26. 10. 2011 Ivana Šlupinová, 11. 9. 2013 Obr. 87: http://www.kctkoprivnice.cz/akce/rok2008/beseda-rozvoj-prumyslu-v-nasem- kraji/zhodnoceni/ Obr. 88: http://www.kctkoprivnice.cz/akce/rok2008/beseda-rozvoj-prumyslu-v-nasem- kraji/zhodnoceni/ Obr. 89: Ivana Šlupinová, 11. 9. 2013 Obr. 90: Ivana Šlupinová, 25. 3. 2014 Obr. 91: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=prumyslovy-park-koprivnice Tab. 13: http://firmy.abc.cz/; vlastní zpracování Tab. 14: http://firmy.abc.cz/; vlastní zpracování Obr. 92: http://www.taggmanager.cz/poi_images/1602/2570_pelosideri.jpg Obr. 93: http://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie- energetiky/06/plynojem_1.html Obr. 94: http://www.stalo-se.cz/wp-content/uploads/2013/12/D ůl-Frenštát-I.jpg Obr. 95: http://www.dulfrenstat.cz/cs/fotogalerie Obr. 96: http://3pol.cz/1097/print Obr. 97: Ivana Šlupinová, 26. 10. 2011 Obr. 98: http://www.euroviakamenolomy.cz/Fotogalerie_detail.aspx?fotografie_id=241 Obr. 99: http://www.betonserver.cz/shb-bernartice Obr. 100: http://www.mzp.cz/natura/kraje/Moravskoslezsky_kraj.html http://www.biolib.cz/cz/image/id137523/ Obr. 101: http://www.lnarskysvaz.cz/new/index.php Obr. 102: Ivana Šlupinová, 25. 10. 2009 Tab. 15: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/statisticka- data/detail?Kapitola=10&Ukazatel=100407&RokOd=1995&RokDo=2012&UrovenNuts= 4&Nuts4=CZ0804&MapaRok=2012; vlastní zpracování Tab. 16: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/1303-13; vlastní zpracování Obr. 103: Ivana Šlupinová, 21. 10. 2011 Obr. 104: http://www.szdc.cz/soubory/knizni-jizdni-rady-131215/mapa-trati.pdf Obr. 105 : http://www.rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/mo.jpg Obr. 106: http://www.aviation-fan-club.com/bulletin_129.htm Obr. 107: http://www.ostravainfo.cz/ois-letiste Obr. 108: Ivana Šlupinová, 31. 10. 2009 163 Obr. 109: Ivana Šlupinová, 10. 9. 2013 Obr. 110: Ivana Šlupinová, 1. 7. 2013 Obr. 111: http://www.pribor.cz/www/cz/muzeum-a-pametni-sin-sigmunda-freuda/ Obr. 112: http://frenstat.info/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1413&p1=4371 Obr. 113: Ivana Šlupinová, 10. 8. 2013 Obr. 114: Ivana Šlupinová, 20. 10. 2013 Obr. 115: Ivana Šlupinová, 14. 11. 2010 Obr. 116: http://grossmanfoto.cz/?zdroj=obrazek&id=308 Obr. 117: BARTOŠ, Václav, Milan HRONEK, Vladimír KUBI ČÍK, Vladimír PANOŠ, Břen ěk POŠTOLKA a František SCHWARZ. Okres Nový Ji čín . Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1984. Obr. 118: http://www.novyjicin.cz/customers/novy-jicin/ftp/File/straplan/Profil_mesta.pdf Obr. 119: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_novy_jici n_k_1_1_2008/$File/Nový%20Ji čín.gif Tab. 17: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/moravskoslezsky-kraj/obce-s-rozsir- pusobnosti/; vlastní zpracování

164

PŘÍLOHY

SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha 1: Výb ěr pojm ů pro analýzu obtížnosti textu u čebnice „Severní Morava a české Slezsko“ podle komplexní míry T

Příloha 2: Řešení ÚKOL Ů č. 8 (k řížovek) Pracovních list ů č.1. – č. 5.

Příloha 1: Výb ěr pojm ů pro analýzu obtížnosti textu u čebnice „Severní Morava a české Slezsko“ podle komplexní míry T

Poznámka: Níže uvedený text pro analýzu byl vybrán z naskenované u čebnice (soubor ve formátu .pdf) a následn ě nakopírován do souboru formátu .doc. P ři tomto kroku došlo k deformaci některých slov (dlouhé samohlásky, slova s há čky apod.), smysl slov se však zachoval a pro vlastní analýzu to nebylo na obtíž; z důvodu pracnosti oprav tyto nebyly provedeny. Přílohu je nutné chápat pouze jako pracovní list autorky, do práce byla za řazena pouze pro dokreslení, jak bylo p ři analýze postupováno. Po čty slov, v ět a pojm ů byly použity k dalšímu zpracování.

Vzorek č. 1 V jihovychodni casti regionu severnf Moravy a ceskeho Slezska se nachazi mohutny horsky masiv Moravskoslezskych Beskyd (obr. 5). Jeho zapadnf cast, rozprostfrajfcf se od udolf Ostravice az k Valasskemu Meziffcf, je podle legendarnf hory Radhoste (1 129 m n. m.) nazyvana Radhost'skou hornatinou. Toto misto ma ve slovanske mytologii nevsedni vyznam. Betonova socha pohanskeho boha urody a pohostinnosti byla zhotovena podle modelu frenstatskeho rodaka Albfna Polaska zijfcfho v americke Floride (obr. 283). V roce 1868 byl z masivu hory Radhoste odvezen jeden ze zakladnfch kamenu Narodnfho divadla v Praze. Na vrcholu hory byla v roce 1898 vystavena kaple a sousosi slovanskych verozvestu Cyrila a Metodeje. Nedaleke Pustevny, dnes jedno z nejnavstevovanejsfch rekreacnfch mi'st Moravskoslezskych Beskyd, majf svuj nazev patrne odvozen od poustevnfku, kteri zde jeste v prubehu 19. stoletf bydleli. O dulezitosti Radhoste svedcf i jeho zobrazenf na Komenskeho mape Moravy z roku 1627. Z vrcholu a hlavnfho hrbetu Radhoste (obr. 4) se odkryvajf nadherne pohledy temer na celou Radhosfskou hornatinu, Podbeskydskou pahorkatinu a nekdy Ize dohlednout az k Nfzkemu Jesenfku a Ostrave. Divame-li se jiznfm smerem, naskyta se nam nadherny pohled na roznovskou část Valasska. Nejvyssfm vrcholem Radhost'ske hqrnatiny je Smrk (1 276 m n. m.) mezi udolfm Ostravice a Celadenky. po čet slov 202 po čet v ět 11 slovesa 14 po čet pojm ů 90 odborné pojmy 16 opakované pojmy 13 faktografické pojmy 31 číselné údaje 9 běžné pojmy 34

Vzorek č. 2 Od Jeseniku nad Odrou, kde se reka Odra pravouhle staci k severovychodu, aby sve vody provedla Oderskou branou az k okraji Ostravy, rozklada se zajfmave a biologicky vyznamne uzemf Chranene krajinne oblasti Poodrf. Dlouhodobym prirozenym vyvojem koryta reky a jejfho blfzkeho okolf se na plose 80 km 2 vyvinula vzacna mokradnf spolecenstvf. Zatociny reky byly clovekem Jen velmi malo pozmeneny a upravovany. Proto zde muzeme pozorovat prirozene zakruty (meandry) a mrtva ramena Odry. Remfzky a osamocene (soliterni) stromy podel reky, spolu se zbytky luznfch lesu vytvarejf v sousedstvf prumyslove Ostravy neopakovatelne prirodnf scenerie (obr. 48). Soustava rybnfku mezi Bartosovicemi a Polankou, zakladana jiz od 15. stoletf, je dodnes uspesne vyuzfvana. Uzemi chranene krajinne oblasti je soucastf evropskych biokoridoru, tj. mfst, jimiz tahnou vodnf i suchozemstf zivocichove pri svych pravidelnych kazdorocnfch cestach k jihu a posleze zpet na sever. Jsou to predevsfm stovky druhu taznych ptaku. Z vodnfch druhu pak zvlaste uhori rfcnf, kterf po dospenf v pntocfch hornfho toku Odry, kde jsou umele vysazovani, odplouvajf do more, aby se v dalekych vodach Atlantickeho oceanu mohli znovu rozmnozit. V chranene oblasti dochazf ke styku biologicky rozdflnych celku Karpatske soustavy a Ceskeho masivu. Z hlediska ochrany prfrody majf nejvetsf krajinarskou a biologickou hodnotu ta mfsta, ktera poskytujf rostlinam a zivocichum nejlepsf podmi'nky k zivotu. po čet slov 211 po čet v ět 11 slovesa 16 po čet pojm ů 67 odborné pojmy 18 opakované pojmy 4 faktografické pojmy 13 číselné údaje 4 běžné pojmy 32

Vzorek č. 3 Rozmfstenf obyvatelstva na severnf Morave a v ceskem Slezsku je nepochybne nejvyrazneji ovlivneno rozvojem prumyslu v 19. stoletf. Vznik zavodu hutnictvf zeleza, uhelneho (banskeho), strojfrenskeho, chemickeho a textilnfho prumyslu spolu se stavbou dopravnfch cest vedl k neobycejne razsahlemu stehovanf obyvatel. Za novymi pracovnfmi prflezitostmi prichazeli lide jak z blfzkeho okolf prumyslovych center, tak i vzdalenejsfch regionu. V zapadnf cast! ceskeho Slezska byla hustota zalidnenf ovlivnena cetnymi migracnfmi vlnami (rozsahla stehovanf). Po uzavrenf Mnichovske'dohody v race 1938 odeslo nebo bylo pozdeji nasilne vystehovano mnoho Cechu. Konec druhe svetove valky je provazen dalsfm nasilnym vystehovanfm, tentokrate nemeckeho obyvatelstva. Jen z Jesenicka bylo takto vystehovano 52 tis. obyvatel. Do vysfdlenych oblastf se vracf cast puvodnfho ceskeho obyvatelstva, avsak mnohem pocetnejsi je pffchod novych osfdlencu z Hane, Moravskeho Slovacka, Valasska, Vysociny (Ceskomoravska vrchovina), ale i vzdalenejsfho Sloven ska. Ve vychodnf cast! severnf Moravy a ceskeho Slezska dochazf po roce 1945 ke druhe nejvyraznejsf promene lidnatosti krajiny (obr. 123). Zvysujfcf se pocet pracovnfch prflezitostf na Ostravsku v hutnickem, banskem, strojfrenskem, energetickem a chemickem prumyslu je provazen rozsahlym pristehovalectvfm, zejmena mladych lidf, z uzemf temer celeho Ceskoslovenska. V roce 1950, kdy na severnf Morave a v ceskem Slezsku zilo 909 tis. obyvatel, cinila prumerna hustota zalidnenf 146 obyvatel na km 2. po čet slov 203 po čet v ět 11 slovesa 14 po čet pojm ů 73 odborné pojmy 12 opakované pojmy 8 faktografické pojmy 17 číselné údaje 9 běžné pojmy 35

Vzorek č. 4 Rozvoj venkovskych obcf vyrazne ovlivnuje vedle jejich lidnatosti, vekove skladby obyvatel ci jejich podnikatelskych aktivit i poloha obce vzhledem k ostravske aglomeraci. Vesnice nachazeji'cf se v dalekem dosahu teto aglomerace nebo jinych velkych mest regionu v uplynulych vfce nez sto letech zaznamenaly snizenf poctu bydlfcich obyvatel. Napr. ve Starych Hamrech (obr. 147), kde v race 1869 bydlelo 2315 obyvatel, vystavbou prehrady na pitnou vodu doslo k zakazu vsech stavebne-bytovych aktivit, a proto v race,1991 bydlelo v obci Jen 698 obyvatel. Vaclavov u Bruntalu (obr. 148), majfcf v race 1869 vlivem velkeho poctu pracovni'ch prflezitostf 1 308 obyvatel, jejich ztratou pozbyl i rozhodujfci cast obyvatelstva. V race 1991 zde zilo Jen 438 obyvatel. Naopak venkovske obce nalezajfcf se v ostravske aglomeraci si obyvatelstvo stabilne udrzovaly. Napf. Velka Polom (obr. 150) v sousedstvi Ostravy mela v race 1869 jen 907 obyvatel, v race 1991 to bylo jiz 1 523 obyvatel. Sedliste v blfzkosti Frydku-Mfstku zvysily ve stejnem obdobf (1869- 1991) pocet obyvatel z 997 na 1 087. Venkovska sfdla v ostravske aglomeraci si sice zachovala nebo zvysila pocty bydlfcich obyvatel, avsak zcela se zmenila jejich profesnf struktura. Puvodne pfevazujicf praci v zemedelstvf a lesnictvf lide zamenili za praci v prumyslu a socialne-infrastrukturnfch zanzenich mest, kam vetsina z nich za pracf dojfzdi.

po čet slov 209 po čet v ět 10 slovesa 16 po čet pojm ů 84 odborné pojmy 12 opakované pojmy 6 faktografické pojmy 5 číselné údaje 19 běžné pojmy 48

Vzorek č. 5 Za nerostne suroviny povazujeme horniny a nerosty, které muzeme prfmo nebo po urcite uprave vyuzft v nekterem odvetvf narodnfho hospodarstvf. Obvykle se nerostne suroviny clenf na rudy, nerudy a energeticke suroviny, které slouzf k vyrobe energie. Jsou to hlavne horlave organicke suroviny (kaustobiolity), ale i radioaktivnf suroviny. Do skupiny hydromineralnich surovin patrf predevsfm voda, a to prosta i mineralnf, vzduch a netecne plyny. Vyznam pojmu ,,nerostna surovina" se historicky menil. Historickou nerostnou surovinou mohou byt i beskydske a jesenicke rudy, ktere svym nfzkym obsahem zeleza nemohou vyhovovat podmfnkam soucasneho prumyslu. Tezba mnohych nerostnych surovin se proto vyrazne omezovala nebo zcela zastavila. Je tomu tak proto, ponevadz naklady na jejich tezbu, upravu a obnovu historicky narusene krajiny mnohonasobne prevysovaly cenu techto surovin na svetovych trzfch. Kamenne u h l f se vyskytuje v uhlonosnem svrchnim karbonu Ostravske panve. Prevlada zde uhlf koksovatelne s nepatrnym obsahem sfry. Spaliny pri jeho horenf proto zatezujf prostredf mene, nez je tomu napr. u hnedeho uhlf ze severnfch Cech. V soucasnosti se jeho tezba snizuje a bude probfhat jen na Karvinsku a Frydecko-Mfstecku. Zasoby uhlf predstavujf vfce nez 8 miliard tun a stacf na desftky let. Hnede u h l f se v regionu nikde netezf. po čet slov 200 po čet v ět 13 slovesa 21 po čet pojm ů 57 odborné pojmy 39 opakované pojmy 4 faktografické pojmy 3 číselné údaje 1 běžné pojmy 14

Příloha 2: Řešení ÚKOL Ů č. 8 (k řížovek) Pracovních listů č.1. – č. 5.

Pracovní list č. 1 Řešení tajenky: Opava Odpov ědi: Morava, Kop řivnice, Štramberk, Nový Ji čín, rozloha.

Pracovní list č. 2 Řešení tajenky: Kotou č Odpov ědi: Krátká, Radhoš ť, Štramberk, hornatina, Huštýn, Čertova.

Pracovní list č. 3 Řešení tajenky: Domorac Odpov ědi: Odra, pr ůtok, meandr, pravostranný, Bartošovice, niva, Kotvice.

Pracovní list č. 4 Řešení tajenky: Odry Odpov ědi: ORP, Studénka, okresy, Novy Ji čín.

Pracovní list č. 5 Řešení tajenky: Odry Odpov ědi: Textilní, TONAK, Studénka, Bartošovice, lesnatost.