„Poodří – Přívětivý Region“ MAS Je Uveden V Příloze, Jako „Výstup Č

„Poodří – přívětivý

region“

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří na období 20142020

1. Aktualizace 2015

Zpracování materiálů pro strategii bylo finančně podpořeno Moravskoslezským krajem

Vážení spoluobčané, příznivci a podporovatelé Poodří, Místní akční skupina Regionu Poodří, z.s. (dále jen MAS nebo MAS RP) zpracovávala v letech 2012–2015 Strategii komunitně vedeného místního rozvoje na programové období 2014–2020 Evropské unie s přesahem do roku 2023. Vyhotovení tohoto rozvojového dokumentu bylo podpořeno dotací z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci programu Podpora Místních akčních skupin Moravskoslezského kraje 2012. Integrovaná strategie území byla zpracovávaná způsobem komunitně vedeného místního rozvoje, tj. způsobem „zdola nahoru“. Bylo uspořádáno několik pracovních stolů, prostřednictvím těchto byly získávány informace o území, o jeho potřebě k dalšímu rozvoji venkovského prostoru. Pracovní stoly byly doplněny anketou, výstupy z pracovních skupin „Ženy“ a „Zemědělci“ a v neposlední řadě také veřejným projednáváním. Do přípravy byla zapojena nejen samospráva, ale také neziskové organizace a podnikatelské subjekty, a to zemědělci a drobní podnikatelé. Integrovaná strategie území MAS RP má 4 základní části: Část I. – Popis území a zdůvodnění jeho výběru Část II. – Analytická část Část III. – Strategická část Část IV. – Implementační část Část V. – Přílohy Součástí Strategické části je tzv. Akční plán MAS. Akční plán je v podstatě dotačním programem MAS, který popisuje naplnění strategie z fondů ESI metodou CLLD. Tvoří jej čtyři programové rámce. Pro každý relevantní dotační program podporovaný z fondů ESI může, na základě rozhodnutí aktérů v území, být zpracován samostatný Programový rámec, který musí být v souladu s dotačními programy 2014 – 2020. Závěrem mi dovolte, abych poděkoval všem, kteří se aktivně na zpracování Integrované strategie území MAS Regionu Poodří podíleli, a to nejen svou osobní účastí v rámci veřejných projednávání. Děkujeme aktivním zástupcům obcí, neziskového sektoru a veřejné zprávy, občanům, pracovníkům firmy SMARV o.p.s., prostě všem, kteří nám pomohli se zpracováním strategie na leta 2014 – 2020 s přesahem do roku 2023.

Bartošovice, listopad 2015

Ing. Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří, z.s.

Schéma součástí strategie v kontextu teorie změny

Obrázek č. 1: Schéma Strategie komunitně vedeného místního rozvoje - zpracování a součásti dokumentu

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

MAS Regionu Poodří, z.s. v letech 2014–2020

Popis území a zdůvodnění jeho výběru Část I.

ZZhhoottoovviitteell:: MMAASS RReeggiioonnuu PPooooddřříí,,zz..ss.. BBaarrttooššoovviiccee

KKoonnzzuullttaanntt:: SSMMAARRVV oo..pp..ss..,, KKoosstteelleecc uu HHoolleeššoovvaa

Obsah

1 Základní informace o MAS ...... 7 1.1 Identifikace právnické osoby ...... 7 1.2 Stanovy MAS Regionu Poodří ...... 8 1.2.1 Preambule ...... 8

1.2.2 Účel spolku ...... 8

1.3 Základní údaje o území místní akční skupiny ...... 9 1.4 Podrobné údaje o území místní akční skupiny Regionu Poodří ...... 10 1.4.1 Region Poodří ...... 11

1.4.2 Sdružení obcí Bílovecka ...... 11

1.4.3 Mikroregion Odersko ...... 11

1.4.4 Město Fulnek ...... 12

1.4.5 Město Studénka ...... 12

1.4.6 Obec Vrchy ...... 12

1.4.7 Obec Libhošť...... 12

1.5 Území MAS Regionu Poodří – zdůvodnění územní působnosti ...... 13 1.6 Popis místního partnerství a jeho orgány ...... 14 1.6.1 Členové MAS ...... 14

1.6.2 Organizační struktura MAS ...... 15

2 Historie, zkušenosti a aktivity MAS ...... 16

2.1 Založení MAS Regionu Poodří ...... 16 2.2 Rozšíření MAS Regionu Poodří v letech 2007 a 2012 ...... 17 2.3 MAS Regionu Poodří a období let 20042007 ...... 18 2.4 Národní a mezinárodní partnerství MAS Regionu Poodří ...... 19 2.5 Leader MAS Regionu Poodří v letech 2007–2013 ...... 20 2.5.1 MAS Regionu Poodří vyhlásila sedm výzev v období 2008–2013 ...... 21

2.5.2 Výběr projektů 2008–2013 ...... 22

2.5.3 Realizace projektů 2008–2013 dle fichí ...... 22

2.6 Projekty spolupráce realizované v období 2008–2013 ...... 24 2.7 Zapojení MAS Regionu Poodří do projektu EACEA ...... 25 2.8 Realizace projektu „Vzděláváním ke zvýšení zaměstnanosti v Regionu Poodří“ ...... 25 2.9 Činnost pracovních skupin ...... 26 2.10 Vydávání Zpravodaje „Poodří plné příležitostí“ ...... 27 2.11 Prezentace na výstavách ...... 27

2.12 Pořádání a spolupořádání společenských a kulturních akcí ...... 27 2.13 Návštěvy v Poodří ...... 29 2.14 Úspěchy členských obcí MAS Regionu Poodří ...... 29 2.15 Regionální značka „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“ ...... 30 2.16 Hodnocení MAS Regionu Poodří v letech 20102012 ...... 30 3 Odpovědnost za realizaci strategie ...... 31

4 Způsob zpracování strategie ...... 32

4.1 Metody ...... 32 4.2 Postup prací, provedené kroky ...... 33 5 Zapojení veřejnosti a místního partnerství ...... 35 5.1 Anketa ...... 35 5.2 Dotazníky pro obce ...... 35 5.3 Sběr projektových záměrů ...... 36 5.4 Stálé pracovní skupiny ...... 36 5.5 Veřejná projednávání ...... 36 5.5.1 Veřejné projednání 1 – VRAŽNÉ, 30.10.2012 ...... 36

5.5.2 Veřejné projednání 2 – BARTOŠOVICE, 8.11.2012 ...... 37

5.5.3 Veřejné projednání 3 – BÍLOVEC, 13.11.2012 ...... 39

5.5.4 Veřejné projednání 4 – FULNEK, 28.11.2012 ...... 40

5.5.5 Veřejné projednání 5 – VRAŽNÉ, 10. 9.2014 ...... 41

5.5.6 Veřejné projednání 6 – BARTOŠOVICE, 11.9.2014 ...... 42

5.5.7 Veřejné projednání 7 – BÍLOVEC, 17.9.2014 ...... 43

5.5.8 Jednání rozšířeného výboru MAS ...... 43

6 Sociální vyloučení a boj s chudobou v území MAS ...... 44

6.1 Záměry pro oblast a absorpční kapacitu v regionu MAS Regionu Poodří ...... 44 7 Přehled členů týmu pro zpracování strategie ...... 45 7.1 Pracovníci kanceláře MAS...... 45 7.2 Členové rozšířeného výboru – základní pracovní skupina ...... 45 7.3 Členové stálých pracovních skupin ...... 46 7.3.1 Pracovní skupina Ženy ...... 46

7.3.2 Pracovní skupina Zemědělci ...... 46

7.4 Poradci ...... 46 8 Seznam výstupů ...... 46

1 Základní informace o MAS

1.1 Identifikace právnické osoby

Název: Místní akční skupina Regionu Poodří, z.s. Adresa: Bartošovice čp. 1 – zámek, 742 54 Bartošovice, okres Nový Jičín Kraj: Moravskoslezský Statutární zástupci: MVDr. Kateřina Křenková, předsedkyně spolku Ing. Vladimír Nippert, místopředseda spolku IČ: 26661578 Tel.: + 420 556 720 491 Mobil: + 420 737 874 248 ID datové schránky: mu59984 E-mail: [email protected] web: www.mas.regionpoodri.cz Datum zapsání do registru MV: 20.4.2004

Obrázek č. 2: Lokalizace MAS Regionu Poodří, z.s.

Zdroj: vlastní zpracování

1.2 Stanovy MAS Regionu Poodří

1.2.1 Preambule Cílem spolku je využití aktivit a potenciálu Místní akční skupiny k vytváření podmínek ke konstituování silného venkovského území spolku se spokojenými obyvateli. Tohoto cíle spolek hodlá dosáhnout podporou diverzifikované ekonomiky postavené na malých a středních podnicích, aplikujících špičkové výrobní technologie. Aktivity budou zaměřeny na podporu rozvoje sektoru služeb, cestovního ruchu a volného času, zemědělství i navazujícího zpracovatelského sektoru, péčí o kulturní a přírodní dědictví a zlepšováním životního prostředí, nabídkou kvalitního a dostupného vzdělání a četných příležitostí k seberealizaci pro všechny skupiny obyvatel. 1.2.2 Účel spolku Účelem spolku je udržitelný rozvoj území, naplňováním společných zájmů členů spolku, koordinací spolupráce veřejné správy, neziskového (občanského) sektoru a podnikatelské sféry nejen metodou komunitně vedeného místního rozvoje (dále jen „CLLD“), realizací rozvojové strategie území prostřednictvím následujících činností: a) tvorba strategií a plánů rozvoje regionu, b) koordinace rozvoje regionu ve všech oblastech, c) všestranný rozvoj regionu (včetně obnovy a zhodnocení kulturního a přírodního dědictví regionu), d) propagace regionu a jeho turistického potenciálu, e) podpora a vytváření nových forem ekonomického a turistického využití krajiny se zřetelem na uchování a zlepšování jejich hodnot, f) ochrana krajiny, sídel a jejich hodnot jako jediného základního prostředku pro spokojený a zdravý život obyvatel regionu a rozvoj odvětví podnikání, zejména turistického ruchu a zemědělství, g) podpora cyklistické dopravy v regionu, h) podpora ochrany sídel před povodněmi obnovou vodního režimu v krajině a šetrným hospodařením, i) obnova a údržba kulturních památek nebo charakteristických stavebních prvků v krajině, j) podpora multifunkčního zemědělství, k) podpora zlepšování a ochrany stavu životního prostředí v regionu, l) služby při financování projektů k rozvoji regionu, m) vytváření a provoz informačního systému za účelem shromáždění informací prospěšných k rozvoji regionu, n) součinnost se zahraničními subjekty majícími vztah k regionu, o) příprava informačních a metodických materiálů a školních pomůcek, p) výchova, vzdělávání a osvěta dětí a mládeže, q) spolupráce na rozvoji lidských zdrojů,

r) zvyšování potenciálu obyvatel regionu zajištěním možnosti vzdělávání a soustavné osvěty, s) provoz informačního centra a jeho koordinace a rozvoj, t) spolupráce s orgány státní správy a samosprávy na rozvojových aktivitách, u) partnerství se subjekty, které významně ovlivňují a podílí se na rozvoji regionu, v) poradenská činnost, w) spolupráce – společné projekty spolku v rámci České republiky, Evropské unie a dalších zemí, x) činnosti spojené se spoluprací s orgány Evropské unie v rámci rozvoje regionu, y) vydávání tiskovin a publikací, z) koordinace značky „Moravské Kravařsko regionální produkt®“.

1.3 Základní údaje o území místní akční skupiny

Území Místní akční skupiny Regionu Poodří pro nové plánovací období 2014–2020 Evropské unie sdružuje 39 obcí s 68 575 (k 31.12.2013) obyvateli a územím o rozloze 626 km2. Celé území spolku spadá do bývalého okresu Nový Jičín, Moravskoslezského kraje, v rámci NUTS II Moravskoslezsko. Území spolku se nachází podél řeky Odry, jde o území mezi Jeseníky a Beskydami. Na území MAS se rozkládá Chráněná krajinná oblast Poodří, která byla vyhlášena v březnu 1991 k ochraně mezinárodně cenných mokřadních biotopů v nivě řeky Odry. CHKO se stala součástí Ramsarské úmluvy, byla zařazena do soustavy NATURA 2000 a je Evropsky významnou lokalitou a Ptačí oblastí. A přírodní park Oderské vrchy, který se nachází mezi Nízkým Jeseníkem a Moravskou bránou, na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Přírodním parkem bylo toto území o rozloze asi 287 km2 prohlášeno v roce 1994. Charakteristické jsou pro tuto oblast plošiny a hluboce zaříznutá údolí vodních toků. Lesní porosty Oderských vrchů jsou smíšené lesy smrků a buků. MAS Regionu Poodří zahrnuje území těchto 39 obcí: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Luboměř, Mankovice, Mošnov, Odry, Olbramice, Petřvald, Pustějov, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Tísek, Trnávka, Velké Albrechtice, Vražné, Vrchy, Zbyslavice.

Obrázek č. 3: Obce MAS Regionu Poodří

Zdroj: vlastní zpracování

1.4 Podrobné údaje o území místní akční skupiny Regionu Poodří

Území MAS Regionu Poodří je tvořeno územím Mikroregionu Odersko, Sdružením obcí Bílovecka, Regionem Poodří, městy Fulnek a Studénka a obcemi Libhošť a Vrchy.

Obrázek č. 4: Partneři a členové MAS Regionu Poodří

Zdroj: vlastní zpracování

1.4.1 Region Poodří Sídlo Bartošovice, jedná se o svazek 21 obcí, ležících u řeky Odry a v jejím blízkém okolí, vznikl v roce 1999 za účelem společného postupu při rozvoji aktivit a k podpoře udržitelného života na venkově. Členskými obcemi svazku jsou Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Hladké Životice, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřince, Kujavy, Kunín, Mošnov, Petřvald, Pustějov, Sedlnice, Skotnice, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Trnávka, Velké Albrechtice a Vražné. Dvanáct obcí svazku se nachází na území CHKO Poodří, což silně ovlivňuje charakter celé oblasti. Místně region náleží k oblasti Novojičínska, která je nazývána kulturní pokladnicí Severní Moravy, historicky pak k regionu Moravského Kravařska, oblasti se zajímavou a svébytnou tradicí. Bližší informace a kontakty: www.regionpoodri.cz. 1.4.2 Sdružení obcí Bílovecka Sídlo Bílovec, Sdruženi obcí Bílovecka bylo založeno k prosazování společných cílů obcí v historicky přirozeném spádovém území Bílovce. Území mikroregionu Bílovecko zasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a z části se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Mikroregion sdružuje celkem 10 obcí a to Bílovec, Bítov, Jistebník, Klimkovice, Olbramice, Slatina, Těškovice, Tísek, Velké Albrechtice a Zbyslavice. Jednotlivé obce mikroregionu leží v okrese Nový Jičín kromě obce Těškovice, která je součástí okresu Opava, město Klimkovice a obce Olbramice a Zbyslavice spadají do okresu Ostrava – město. Bližší informace a kontakty: www.bilovecko.cz. 1.4.3 Mikroregion Odersko Sídlo Odry, mikroregion je tvořen územím deseti obcí v západní časti okresu Nový Jičín. Správním centrem mikroregionu je město Odry, které obklopují obce Luboměř, Spálov, Heřmánky, Heřmanice u Oder, Jakubčovice nad Odrou, Vražné, Makovice, Jeseník nad Odrou a Kunín. Mikroregion má dvě informační centra v Odrách a Jeseníku nad Odrou. Ta zajišťují propagaci dané oblasti tištěnými materiály a internetovými stránkami, účastní na veletrzích cestovního ruchu, propaguje oblast v tisku a médiích. Bližší informace a kontakty: www.odersko.cz, www.odry.cz.

1.4.4 Město Fulnek Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První písemná doložená zmínka o městě je z roku 1293. Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se z části počeštilo. V 16. století byla úřední řečí na radnici němčina. V této době bylo prosperujícím renesančním městem. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské. V této souvislosti nutno vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské a učitele národů Jana Amose Komenského, který v letech 16181621 ve Fulneku pobýval. Bližší informace a kontakty: www.fulnek.cz. 1.4.5 Město Studénka Město Studénka vzniklo roku 1959 správním sloučením po staletí samostatných obcí Studénky a Butovic. Obec Nová Horka byla k městu připojena v roce 1975. První písemná zmínka o Studénce se váže k roku 1436 (nedoloženě 1412), ale ves existovala patrně již dříve. Nejstaršími známými majiteli byli Čeněk z Tvorkova a Jan Třebíčský. Další majitelé se zde rychle střídali a v letech 1467–1569 patřila Studénka pánům z Fulštejna, později Pražmům z Bílkova, kteří ji připojili ke svému rozsáhlému bíloveckému panství. Studénka leží v chráněné krajinné oblasti Poodří a je obklopena rybníky a loukami se zbytky lužních lesů. Katastrem obce protéká řeka Odra s přirozenými meandry a tvoří krásné přírodní okolí s jedinečnou flórou a faunou. V roce 1970 byla mezi Studénkou a Novou Horkou zřízena přírodní rezervace „Kotvice“, v roce 2009 vznikla ve Studénce přírodní rezervace Bažantula. Bližší informace a kontakty: www.mesto-studenka.cz. 1.4.6 Obec Vrchy První písemná zmínka o obci je již roku 1412. Založena byla v ose místní vodoteče Vršského potoka jako lesní lánová ves. Osídlena převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které se živilo zpravidla zemědělskou výrobou. Dříve Waltersdorf i Valteřovice, dnes Vrchy, se nachází na rozsáhlé náhorní plošině Nízkého Jeseníku v Oderských vrších. Od 1. ledna roku 1992 se obec oddělila od města Fulneku a začala psát svou novodobou historii. Bližší informace a kontakty: www.obec-vrchy.cz 1.4.7 Obec Libhošť První písemná zmínka o obci pochází z roku 1411, ale věří se, že počátky obce spadají až do doby kolem roku 1230. Mezi významné památky a stavby v obci patří budova Fojtství, větrný mlýn či kostel sv. Jakuba. Obec leží

v Moravskoslezském kraji, asi 4 km severovýchodně od města Nový Jičín, jehož byla také až do roku 2011 součástí. V dubnu 2010 proběhlo v obci s kladným výsledkem referendum o odtržení od Nového Jičína. Obec se tak od 1.1.2011 stala opět samostatnou. Bližší informace a kontakty: www.libhost.cz

1.5 Území MAS Regionu Poodří – zdůvodnění územní působnosti

Území MAS Regionu Poodří se rozkládá v údolní nivě řeky Odry, v podhůří Beskyd a Nízkého Jeseníku, území je součástí Moravské brány. MAS Regionu Poodří působí v územní působnosti 39 obcí, které se nacházejí v popsaném území, a tyto mají společný zájem podporující rozvoj v území, mají zájem podílet se na udržitelném životě na venkově, podílet se na zachování přírodního bohatství v území, společně využít historický potenciál území, a to nejen k podpoře rozvoje cestovního ruchu. Na základě jednání bylo přistoupeno k rozšíření MAS Regionu Poodří, a to z těchto důvodů: - některé obce Mikroregionu Odersko a Sdružení obcí Bílovecka jsou členy Regionu Poodří, a tím spadají do územní působnosti MAS Regionu Poodří: Vražné, Jeseník nad Odrou, Kunín – Mikroregion Odersko, Jistebník, Velké Albrechtice – Sdružení obcí Bílovecka, - Region Poodří, Mikroregion Odersko a Sdružení obcí Bílovecka společně s městem Fulnek od roku 2003 spolupracovaly v oblasti rozvoje cestovního ruchu, a to účastí na výstavách (Regiontour Brno, ITF Slovakiatour Bratislava, Holiday World Praha, Dovolená a Region Ostrava), vydáváním propagačních a prezentačních materiálů, spolupráci na úrovni činnosti informačních center, - území rozšířené MAS pro období 2014-2020 je téměř totožné s územím Turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko, jako turistické destinace. Ne všechny obce se staly členy Destinačního managementu turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko o.p.s. Obce, které nejsou členy: Bítov, Bravantice, Jistebník, Klimkovice – člen DM Ostravsko, Olbramice, Slatina, Tísek, Těškovice – člen MAS Opavsko, Velké Albrechtice, Zbyslavice a Vrchy. DM TO Poodří – MK ale vyvíjí některé své aktivity také na území těchto obcí a tudíž na uceleném území MAS. - historicky převážná část území MAS patřila do území německé oblasti Kühlendchen, oblasti Moravského Kravařska, bývalého politického okresu novojického. Toto území nemělo dáno přesné hranice, bylo dáno vládnutím jednotlivých rodů. Území MAS Regionu Poodří je nyní uceleným územím, které má hranice ve tvaru obdélníku, má typický venkovský charakter, který je ovlivněn přírodními podmínkami, zemědělskou činností a existencí CHKO Poodří. Území se nachází v povodí řeky Odry, kde všechny potoky, potůčky a strouhy z území obcí MAS tečou do Odry. Území se rovněž spádově nachází po obou stranách dálnice D1: Bohumín – Praha.

1.6 Popis místního partnerství a jeho orgány

1.6.1 Členové MAS Místní akční skupina Regionu Poodří má celkem 35 členů, z toho 13 zástupců veřejné sféry, 10 zástupců neziskového sektoru a 8 zástupců podnikatelské sféry.

Tabulka č. 1: Členové MAS Regionu Poodří Subjekt Jméno Orgán Veřejná správa Obec Kateřinice Radek Novák VS Obec Sedlnice František Jordánek VK Obec Albrechtičky Ing. Miloslav Čegan Obec Skotnice Bc. Anna Mužná KK Obec Kunín Dagmar Novosadová VK Městys Suchdol nad Odrou Ing. Richard Ehler VS Obec Libhošť Ing. Helena Šimíčková VK Obec Vrchy Jiřina Pešlová Město Studénka Lubomír Šobich VK Město Fulnek Ing. Radka Krištofová Region Poodří MVDr. Kateřina Křenková VS Sdružení obcí Bílovecka Mgr. Pavel Mrva VS Mikroregion Odersko Ing. Libor Helis Nevládní neziskové organizace Bayerův odkaz, o.s., Jeseník nad Odrou Ing. Karel Glogar VS NF RD J. G. Mendela, Vražné – Hynčice Ing. Vladimír Nippert VS ČSOP Bartošovice Ing. Vladimír Petřvalský KK ČSOP Studénka Mgr. Ivan Bartoš TJ Slavoj Jeseník nad Odrou Libor Machač VK Československý zálesák Studénka Ing. Radim Silber VK ČSOP Jeseník nad Odrou Ing. Jana Kellarová VK COMENIUS Fulnek, a.s. Bc. Pavlína Ambrosch SDH Vrchy Karel Pešl Školní sportovní klub Bílovec PaeDr. Peter Šloff Domov Kateřinice o.p.s. Václav Podstavek VK Charita Odry Bc. Petr Kučerka Zemědělské podnikatelské subjekty Zemspol Studénka a.s., Pustějov Ing. Jaroslav Smolen KK Agrosumak a.s., Suchdol nad Odrou Ing. Václav Majkus VK SHR – zahradnictví, Kunín Ing. Jaroslav Kubálek SHR, Kateřinice Radek Matěj VS SHR, Kateřinice Jaroslav Lys SHR, Jerlechovice Jiří Ševčík Ostatní podnikatelské subjekty OSVČ, Pustějov Ing. Oldřich Usvald LOCAL TV PLUS s.r.o., Klimkovice Ing. Jiří Kubečka OSVČ, Odry Ing. Eva Janošová VS OSVČ Petřvald Lenka Dostálová VS Legenda: VS – Výbor spolku, VK – Výběrová komise, KK – Kontrolní komise Zdroj: vlastní zpracování

Místní akční skupina Regionu Poodří spolupracuje s mnoha organizacemi působícími v území, kteří nejsou členy, ale s MAS sympatizují nebo nemohou se stát řádnými členy MAS. Partnerskou smlouvu má MAS uzavřenou s CHKO Poodří. 1.6.2 Organizační struktura MAS Orgány spolku a MAS Místní akční skupina je právní formou zapsaný spolek a má tyto orgány: • Valná hromada – nejvyšší orgán, sdružuje všechny členy spolku • Výbor spolku – rozhodovací orgán volí předsedu a místopředsedu MAS • Předseda a místopředseda spolku – zastupují MAS navenek, jsou voleni ze členů výboru • Kontrolní komise – kontrolní a revizní orgán spolku, zodpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD • Výběrová komise – stanovuje pořadí projektů podle přínosu těchto operací k plnění záměrů a cílů SCLLD

Kancelář MAS Chod MAS zajišťuje kancelář se sídlem v Bartošovicích čp. 1 - zámek, bližší popis je uveden v implementační části.

Tabulka č. 2 - Přehled členů v orgánech MAS Název Valná hromada Výbor spolku Kontrolní komise Výběrová komise orgánu Počet % Počet % Počet % Počet MAS % Veřejná 13 37,1 4 44,4 1 33,3 4 44,4 správaNeziskový 12 34,3 2 22,2 1 33,3 4 44,4 sektorPodnikatelé 10 28,6 3 33,4 1 33,4 1 11,2 Celkem 35 100,0 9 100,0 3 100,0 9 100,0 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek č. 5 - Organizační struktura MAS pro období 2014 - 2020

Zdroj: vlastní zpracování

2 Historie, zkušenosti a aktivity MAS MAS Regionu Poodří prošla od zaregistrování v roce 2004 svým vývojem, který vyplynul z územní působnosti a naplňování principů iniciativy LEADER.

2.1 Založení MAS Regionu Poodří

Místní akční skupina Regionu Poodří byla založena v roce 2004, a to oficiálně dne 20. dubna 2004 zapsáním do registru Ministerstva vnitra jako občanské sdružení. Sdružení bylo založeno Regionem Poodří, svazkem 21 obcí, který vznikl v roce 1999. Místní akční skupina vyvíjela a vyvíjí činnost v zájmovém území řeky Odry v partnerství s neziskovými organizacemi a podnikatelskou sférou. Sdružení mělo 15 členů – 7 zástupců veřejné správy a 8 členů neziskového sektoru a podnikatelské sféry: 1 zástupce Nadačního fondu 1 zástupce zemědělské a.s. 1 zástupce OSVČ – konzultační a poradenské služby 3 zástupci OSVČ – SHR 2 zástupci NNO 1 zástupce SCHKO Poodří 1 zástupce Regionu Poodří

5 zástupců obcí Obrázek č. 6: Území MAS v letech 20042006

Zdroj: vlastní zpracování

2.2 Rozšíření MAS Regionu Poodří v letech 2007 a 2012

Ke dni 31. května 2007 přistupuje město Studénka a to v době zahájení příprav na plánovací období 2007–2013 Evropské unie. Sdružení má v této době 21 obcí a město Studénku. Sdružení v této době zaujímá rozlohu 312 km2 a má 34 696 obyvatel. V roce 2012 ke sdružení přistupuje obec Libhošť, která se osamostatnila od města Nový Jičín. V té době MAS sdružuje 36 749 obyvatele na území 320,2 km2. Sdružení realizuje SPL – „Poodří plné příležitostí“ ve struktuře 23 členů – 10 zástupců veřejné správy a 13 členů neziskového sektoru a podnikatelské sféry: 1 zástupce Nadačního fondu 2 zástupci zemědělské a.s. 1 zástupce OSVČ – konzultační a poradenské služby 3 zástupci OSVČ – SHR 6 zástupci NNO 1 zástupce SCHKO Poodří 1 zástupce Regionu Poodří

8 zástupců obcí a měst

Obrázek č. 7 - Území MAS v letech 2007 - 2013

Zdroj: vlastní zpracování

2.3 MAS Regionu Poodří a období let 20042007

Místní akční skupina se aktivně zapojila a prezentovala při činnostech v souvislosti se seznamováním s programem Leader již od roku 2002. V dalším období získala dotace v rámci programu Leader ČR 2004, Leader ČR 2005 a dotace MMR - Leader 2006, dotační titul č. 7.

Tabulka č. 3: Náklady a dotace podpořených projektů Podpořené Rok Celkové náklady Dotace Režie MAS RP projekty 2004 9.866.916,- 4.701.000,- 3 300.000,- 2005 5.058.641,- 2.817.386,- 5 180.000,- 2006 8.563.695,- 4.200.000,- 5 200.000,-

Tabulka č. 4: Leader ČR 2004 Subjekt a název projektu Celkové náklady Dotace Obec Suchdol nad Odrou – „Rekonstrukce budov kult. a 1 1.772.250,- 1.418.000,- sport. vybavení obce“ AGROSUMAK a.s. Suchdol nad Odrou – „Změna 2 3.989.166,- 1.676.000,- technologie zastýlání“ ZEMSPOL, a.s. Studénka – „Řešení odpadového 3 4.105.500,- 1.606.000,- hospodářství v CHKO Poodří“

Tabulka č. 5: Leader ČR 2005 Subjekt a název projektu Celkové náklady Dotace o.s. Bayerův odkaz – „Komunitní centrum – klášter 1 442.000,- 332.000,- Blahutovice“ Obec Bartošovice – „Zámecký park 2 715.786,- 477.786,- v Bartošovicích,centrum oddechu a relaxace“ Obec Skotnice – „Veřejná prostranství pro místní 3 603.600,- 451.600,- občany a návštěvníky Regionu Poodří“ Obec Albrechtičky – „Půdní vestavba v základní škole 4 835.000,- 611.000,- Albrechtičky“ Genoservis,.a.s. – „Řešení odpadového hospodářství 5 2.462.255,- 945.000,- v CHKO Poodří–aplikace kejdy“ Tabulka č. 6: MMR 2006, dotační titul č. 7: Subjekt a název projektu Celkové náklady Dotace Obec Kateřinice – „Přístavba sociálního zařízení na 1 2.253.828,- 1.050.000,- sportovišti“ Obec Jeseník nad Odrou – „Stavební úpravy základní 2 2.566.107,- 910.000,- školy Jeseník nad Odrou“ Obec Kunín – „Zámecký park v Kuníně – pohádková 3 1.334.272,- 800.000,- zahrada Poodří – II. etapa“ Obec Suchdol nad Odrou – „Moravští bratři – odkaz 4 1.240.059,- 740.000,- dějin dnešku“ Obec Skotnice – „Náves Skotnice – oživení tradic a 5 1.169.429,- 700.000,- historie“ Zdroje tabulek 3, 4, 5, 6: vlastní zpracování

2.4 Národní a mezinárodní partnerství MAS Regionu Poodří

V tomto období bylo budováno partnerství, byla uzavřena partnerská smlouva – s MAS Moravská cesta, o.s. (18.9.2007) a MAS Moravský kras, o. s. (18.9.2007), a to pod marketingovou značkou „Moravská brána do Evropy“.

Obrázek č. 8: „Moravská brána do Evropy“

Zdroj: webové stránky MAS

Všechny tři regiony mají společné zázemí: • CHKO (Poodří, Litovelské Pomoraví, Moravský kras) • Blízkost velkých měst (Ostrava, Brno a Olomouc) • Priority strategie v rozvoji cestovního ruchu • Certifikace značení místních produktů Dále byla uzavřena partnerská smlouva s OZ Podpoľanie (24.10.2007), které má rovněž na svém území CHKO, nachází se v blízkosti Banské Bystrice, mezi priority patří cestovního ruchu a zavádění regionálního značení. V této době ještě Podpoľanie nemá statut MAS a naše sdružení svými zkušenostmi pomáhalo při přípravě rozvojové strategie a získání statutu, což se ve svém výsledku podařilo. Dne 13.5.2011, u příležitosti „Otevírání Poodří a pooderského koštování“, byla uzavřena „Trojdohoda“ o partnerství a spolupráci mezi maďarskou MAS 36 Jó Palóc se sídlem v Kazáre, slovenskou MAS Podpoľanie se sídlem v Detve a MAS Regionu Poodří.

2.5 Leader MAS Regionu Poodří v letech 2007–2013

K realizaci aktivit, činnosti a k získání podpory v letech 2007–2013 zpracovalo sdružení Integrovanou strategii rozvoje území „Dveře Poodří dokořán“ a v rámci Strategického plánu Leader pak strategii „Poodří plné příležitosti“. Rozvojové dokumenty byly realizovány v rámci projektu „Strategický plán rozvoje MAS Regionu Poodří, o.s. v letech 2007–2013“, který byl podpořen POV 2007 Moravskoslezského kraje. Vize MAS Regionu Poodří v rámci SPL: „V roce 2013 je oblast Poodří příjemným místem pro život a atraktivní turistickou destinací. Turisté a návštěvníci mají přístup k poutavým informacím na internetu a v propagačních materiálech. Na území MAS je k dispozici kvalitní ubytování, propracovaný informační systém, dostatek turistických atrakcí, udržované cyklotrasy a cyklostezky a možnost zastavení u obnovených kulturních památek, které mapují místní historické události či rodáky. Oblast Poodří je propagována jako „kraj rybníků a vody“ s obnovenou rybniční soustavou a minimálními zásahy do říční sítě. Oblast nabízí mimo rybích produktů řadu místních výrobků a specialit. Rozvíjí se a podporuje ekologické zemědělství, tradiční řemesla a domácí výrobky. Podporujeme v rozvoji místní podnikatele. V obcích existuje pestrá nabídka sportovních, kulturních, vzdělávacích a společenských aktivit pro všechny věkové skupiny obyvatel, které mají dostatečné zázemí pro svou činnost. Máme

zajištěnou péči o seniory, matky na mateřské dovolené a invalidní občany). Usilujeme o spolupráci napříč generacemi. V obcích je k dispozici odpovídající nabídka bydlení a služeb, nemusíme za nimi dojíždět do města. Netrpíme znečištěným životním prostředím a usilujeme o další zlepšení. Využíváme obnovitelné zdroje energie, vysazujeme zeleň uvnitř i vně obcí, zachováváme biocentra a biokoridory v krajině. V přírodě chráníme původní faunu. Život na venkově má svůj typický ráz, na který jsme hrdí. Poodří je plné příležitostí.“

Tabulka č. 7: Fiche 2007 – 2013 Fiche Název fiche F 1 Cesty poznání venkova F 2 Oživení kulturního dědictví Poodří F 3 Chceme být dobří v Poodří F 4 Venkov – místo pro život F 5 Zlepšení kvality života v Poodří F 6* Podporujeme řemesla a živnosti Zdroj: vlastní zpracování *od roku 2010

Titulní stránky ISRÚ a SPL

Místní akční skupina Regionu Poodří byla mezi 48 MAS České republiky, které byly vybrány v rámci 1. kola výběru k podpoře pro období 2007–2013 Evropské unie. 2.5.1 MAS Regionu Poodří vyhlásila sedm výzev v období 2008–2013 V období 2008 – 2013 sdružení vyhlásilo celkem sedm výzev, kdy v jednom roce byly vyhlášeny fiche sudé a ve druhém roce pak liché. Jen fiche č. 3 byla vyhlášena i mimo takto nastavený systém a to z důvodu, že zemědělští podnikatelé žádali přímo z PRV, osa III

a nevyužívali možnosti v rámci programu Leader. Přehled čerpání dotací v rámci jednotlivých výzev uvádí následující tabulka.

Tabulka č. 8: Přehled čerpání dotací v rámci jednotlivých výzev Výzva Podpořené Celkové Dotace projekty náklady 1. výzva 2008 6 6.620.181,- 4.922.033,- 2. výzva 2009 11 13.533.142,- 8.974.057,- 3. výzva 2010 7 10.462.675,- 7.704.689,- 4. výzva 2010 3 3.062.998,- 1.837.266,- 5. výzva 2011 8 9.240.195,- 6.693.985,- 6. výzva 2012 10 14.244.436,- 6.426.560,- 7. výzva 2013 12 10.452.362,- 7.199.908,- celkem 57 67.615.989,- 43.758.498,- Zdroj: vlastní zpracování 2.5.2 Výběr projektů 2008–2013 V rámci programu Leader 2007–2013 bylo podáno celkem 75 žádostí o dotaci a podpořeno bylo 57 projektů: nevládním neziskovým organizacím – 6 projektů, podnikatelským subjektům – 5, zemědělským podnikatelům – 9, církevním organizacím 5 a obcím – 32 projektů. Popis průběhu hodnocení projektů: Každý žadatel po podání žádosti a provedené administrativní kontrole byl vyzván k veřejné prezentaci svého záměru. Na této prezentaci byli přítomni členové výběrové komise. Výběr členů výběrové komise proběhl losováním pro danou výzvu. Následně losováním byly hodnotiteli přiděleny projekty k hodnocení. Před vlastním hodnocení musel hodnotitel podepsat tzv. etický kodex. Každou žádost hodnotili tři hodnotitelé, přidělené body se sčítaly a v dané fichi se vytvořilo pořadí dle největšího počtu přidělený bodů. Žádosti byly podpořeny na základě výše finanční alokace pro danou fichi. Vše bylo organizováno a kontrolováno výborem MAS a kontrolní komisí. 2.5.3 Realizace projektů 2008–2013 dle fichí Při zpracování SPL bylo nastaveno, kolik projektů v procentech z celkového množství bude podáno do jednotlivých fichí. Nutno podotknout, že původně bylo vytvořeno 5 fichí, ale v důsledku, kdy zemědělci především využívali možnosti čerpání přímo z PRV, byla v roce 2010 vytvořena fiche č. 6, ve které byly oprávněnými žadateli podnikající fyzické a právnické osoby, které splňovaly podmínku zařazení do kategorie mikropodniků.

Tabulka č. 9: Plnění žádostí dle jednotlivých fichíí Fiche Název fiche Plán SPL v % Skutečnost v % F 1 Cesty poznání venkova 5 4,36 F 2 Oživení kulturního dědictví Poodří 25 19,75 F 3 Chceme být dobří v Poodří 5 9,98 F 4 Venkov – místo pro život 27 23,58 F 5 Zlepšení kvality života v Poodří 35 35,39 F 6 Podporujeme řemesla a živnosti 3 6,94 Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedeného rozboru je patrné, že i přes skutečnost, že procentuální plnění předkládaných žádostí do jednotlivých fichí SPL nebylo upravováno, jen doplněno, bylo

ve své podstatě naplněno. K většímu rozdílu došlo u fiche č. 3 pro zemědělce a fiche č. 6 pro drobné podnikatele. Tento rozdíl byl způsoben propagací a oslovením obou skupin v letech 2011 – 2013, snahou o získání většího počtu žádostí do těchto dvou fichí. A pak skutečností, že finance z PRV pro zemědělce byly ke konci programového období již vyčerpány. Také bylo zemědělcům v rámci programu Leader umožněno čerpat dotace na mobilní zemědělskou techniku.

Tabulka č. 10 - Celkový přehled podpořených projektů v rámci SPL (2008 – 2013) Žadatel Název projektu Fiche 1. VÝZVA – srpen/září 2008 Ing. Jaroslav 1. Rekonstrukce fóliového skleníku v Kuníně 3 Kubálek 2. Obec Petřvald Duhový domeček aneb Kdo si hraje, nezlobí 5 Modernizace areálu výletiště "ZA KLEČKOU" ve 3. SDH Studénka 5 Studénce - I. etapa 4. Obec Jeseník n/O Děti, pojďte si hrát 5 Komunitní centrum Klášter v Blahutovicích otvírá svou 5. Bayerův odkaz, o.s. 5 náruč 6. Obec Bartošovice Stodolní v Bartošovicích - místo, kde to žije 5 2. VÝZVA – duben 2009 7. Petr Kašpárek Ranč Zlámaná podkova-rozvoj venkovské turistiky 1 Muzeum venkovského života a zemědělství v obci 8. Obec Skotnice 2 Skotnice 9. Obec Petřvald Připomenutí historie, Památník zaniklé obce Harty 2 10. ŘKF Bílov Oprava venkovních omítek kostela sv. Vavřince v Bílově 2 Městys Suchdol 11. Oprava střechy kaple sv. Františka 2 n/O Oprava věže římskokatolického kostela sv. Mikuláše v 12. ŘKF Albrechtičky 2 Albrechtičkách Ing. Jaroslav 13. Stavební úpravy přípravny zahradnictví 3 Kubálek Zlepšení vzhledu rekreačního areálu v Jeseníku nad 14. Obec Jeseník n/O. 4 Odrou 15. Obec Albrechtičky Úprava víceúčelového areálu v Albrechtičkách 4 16. Obec Petřvald Úprava místní komunikace v Petřvaldíku 4 17. Obec Kunín Obnova parku v Kuníně 4 3. VÝZVA – duben 2010 Městys Suchdol Přístavba depozitáře Muzea městyse Suchdolu nad 18. 5 n/O Odrou 19. Obec Bartošovice Výstavba centra spolkového života v Hukovicích 5 Vybudování sport.-rekreačního areálu v lok. u zim. 20. Město Studénka 5 stadionu ve Stud. 21. Obec Sedlnice Sportovní areál Sedlnice 5 22. FK Pustějov Dostavba víceúčelového objektu Pustějov 5 23. Obec Mošnov Skate park Mošnov 5 24. Pavel Holiš Nové stroje a zázemí pro rozvoj podnikání 6 4. VÝZVA – září 2010 25. Karel Hasal Turistická ubytovna Hůrka 1 Rekonstrukce a ozvučení sálu kulturního domu v obci 26. Obec Kateřinice 5 Kateřinice 27. Obec Petřvald SLUNÍČKOVÁ ZAHRADA aneb Když mám chuť si hrát 5 5. VÝZVA – květen 2011 ŘKF Hladké 28. Rekonstrukce věže řk. kostela v Hladkých Životicích 2 Životice 29. ZKO Suchdol n/O Rekreační areál "SOKOLÁK" 4

Obec 30. Veřejné prostranství obce – místo pro setkávání občanů 4 Hladké Životice 31. Obec Albrechtičky Nová náves v Albrechtičkách 4 32. Obec Vražné Úprava návsi v místní části Hynčice 4 Odstranění bezpečnostních rizik dopravní obslužnost na 33. Město Studénka 4 ulici Mírové 34. Ing. Karel Černoch Pásová pila pro pořez kulatiny 6 35. Pavel Holiš Nové stroje a zařízení pro rozvoj podnikání 6 6. VÝZVA – květen 2012 36. Radek Štěpán Inovace zemědělské techniky farmy Radka Štěpána 3 Zemspol Studénka, 37. Údržba trávních porostů v CHKO Poodří 3 a.s. 38. Tomáš Míček Oprava střechy zámecké jízdárny v Jeseníku nad Odrou 3 39. Ing. Petr Klečka Nákup zemědělské techniky pro zpracování biomasy 3 40. Milan Valenta Výstavba hospodářské budovy na rodinné farmě 3 41. Michal Bouchal Nákup rozmetadla průmyslových hnojiv s GPS 3 42. Obec Bartošovice Rekonstrukce obecního sálu v Bartošovicích 5 43. Obec Skotnice Přírodní komunitní centrum Partnerství v obci Skotnice 5 FK Prosperita 44. Zelená je tráva, fotbal to je hra 5 Bartošovice Víceúčelové zařízení – zlepšení občanské vybavenosti v 45. Obec Jeseník n/O 5 Jeseníku nad Odrou 7. VÝZVA – duben 2013 Restaurování kamenných náhrobků šlechtického rodu 46. O Obec Albrechtičky 2 hrabat Vetterů 47. Obec Petřvald Úprava hřbitova 2 48. ŘKF Jistebník Záchrana kostela sv. Petra a Pavla v Jistebníku 2 49. Obec Jeseník n/O Obnova kaple v Hraběticích 2 Moravian Historicko.- 50. Pamětní zeď, park Moravských bratří 2 vlastivědná spol., z.s. Obec Hladké Místo pro setkávání občanů za účelem zdravého 51. 4 Životice životního stylu Bezpečnostní a bezbariérová úprava přechodu u 52. Město Studénka 4 městského úřadu 53. ŘKF Jeseník n/O Revitalizace okolí kostela v Jeseníku nad Odrou 4 Obec Bernartice 54. Úprava veřejného prostranství v centru obce 4 n/O Realizace opatření na zlepšení stavu dopravní 55. Obec Vražné 4 infrastruktury v obci 56. Josef Zátopek Vybavení stolařské dílny 6 57. Vít Škarka Nákup a modernizace strojního vybavení 6 Zdroj: vlastní zpracování

2.6 Projekty spolupráce realizované v období 2008–2013

MAS Regionu Poodří v plánovacím období 2007–2013 Evropské unie realizovala projekty Spolupráce v partnerství „MBE – Moravská brána do Evropy“ společně s MAS Moravská cesta a MAS Moravský kras, dále v partnerství „MP 4“ – MAS Moravská cesta, MAS – Partnerství Moštěnka, MAS Podhostýnska a MAS Regionu Poodří, s dalšími MAS, které problematika řešení projektu spolupráce interesovala a v neposlední řadě se slovenským partnerem MAS Podpoľanie. Z podaných 9 žádostí bylo podpořeno 8 projektů, a to 6 národních a 2 mezinárodní. Ve 4 projektech byla MAS Regionu Poodří Koordinační MAS a ve 4 projektech Partnerskou MAS.

Tabulka č. 11: Náklady, dotace a partneři projektů Název projektu Partneři Náklady Dotace KMAS: MAS Moravská cesta „MBE – nové venkovské expozice PMAS: MAS Regionu Poodří 1.582.474,- 1.385.503,- a muzea“ PMAS: MAS Moravský kras „MBE – mapování a studie KMAS: MAS Regionu Poodří technicko-historických památek PMAS: MAS Moravská cesta 1.176.957,- 1.084.392,- na venkově“ PMAS: MAS Moravský kras „MBE – nové zázemí pro činnost KMAS: MAS Moravský kras spolků a propagaci MAS na PMAS: MAS Moravská cesta 621.115,- 566.653,- venkově“ PMAS: MAS Regionu Poodří KMAS: MAS Nízký Jeseník PMAS: MAS – Part. Moštěnka PMAS: MAS Bojkovska „Moravské a slezské ovocné PMAS: MAS Horňácko a Ostrožsko 580.868,- 510.217,- stezky“ PMAS: Rýmařovsko, o.p.s. PMAS: RPR Hranicko PMAS: MAS Regionu Poodří „Regionální značení místních KMAS: MAS Regionu Poodří výrobků a služeb – podpora PMAS: MAS Podpoľanie 462.931,- 416.637,- rozvoje regionálního trhu“ „Chuť a vůně regionálních jídel a KMAS: MAS Regionu Poodří 636.473,- 572.393,- specialit v Poodří a Podpolaní“ PMAS: MAS Podpoľanie KMAS: MAS – Part. Moštěnka PMAS: MAS Regionu Poodří „Příběhy našich kronik“ 313.992,- 275.464,- PMAS: MAS Moravská cesta PMAS: MAS Hanácké Království „Zábavná vlastivěda z našich KMAS: MAS Regionu Poodří 652.134,- 586.920,- vesnic“ PMAS: MAS Hanácké Království Zdroj: vlastní zpracování

2.7 Zapojení MAS Regionu Poodří do projektu EACEA

Místní akční skupina se také jako partnerská MAS zúčastnila mezinárodního projektu „Aktivní občané pro Evropu – sítě partnerských měst“ v létech 2012–2013. Cílem tohoto programu bylo přiblížit Evropu občanům a umožnit jim plně se podílet na budování Evropy. Prostřednictvím tohoto programu měli občané možnost zapojit se do mezinárodních výměn a spolupráce, přispět k rozvoji pocitu sounáležitosti ke společným evropským ideálům a podporovat proces evropské integrace. Dále pak vytvoření sítě partnerských měst a obcí zúčastněných států a vytvoření dialogu mezi zúčastněnými subjekty.

2.8 Realizace projektu „Vzděláváním ke zvýšení zaměstnanosti v Regionu Poodří“

V roce 2011 jsme započali s přípravou a v květnu byla zahájena realizace projektu „Vzděláváním ke zvýšení zaměstnanosti v Regionu Poodří“, který byl podpořen Evropským sociálním fondem, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Nositelem projektu byla společnost 4PEOPLE, o.s. Ostrava a MAS byla partnerem a realizátorem projektu v regionu. Hlavním cílem projektu bylo zvýšení vzdělání účastníků projektu prostřednictvím účasti na individuálním poradenství, pracovní

diagnostice, semináři orientace na trhu práce, rekvalifikaci a odborné praxi ve třech kurzech: „Údržba zeleně“, „Administrativní pracovník“ a „Odborný pracovník se zaměřením na fondy EU“. Na projektu spolupracovaly zapojené obce MAS a úřady práce v okrese Nový Jičín.

2.9 Činnost pracovních skupin

Místní akční skupina má vytvořeny dvě pracovní skupiny, pracovní skupinu „Ženy“ a „Zemědělci“. Pracovní skupiny se scházejí nepravidelně, dle potřeby, 2 – 3 x ročně. Aktivně zapojují do činnosti sdružení. V rámci skupin jsou rovněž projednávány záměry MAS, její zapojení do dalších projektů a v neposlední řadě jsou na jednáních projednávány strategické záměry sdružení včetně rozvoje území ve venkovském prostoru. Obě pracovní skupiny jsou otevřené, základ členů je uveden v tabulce a účast dalších zájemců je možná. Bohužel se nepodařilo vytvořit pracovní skupinu „Mládež“. A důvod, většina mládeže, resp. studentů je přes týden na školách, někdy i o víkendech a jejich zapojení je složitější. Složení pracovní skupiny „Ženy“ ukazuje následující tabulka:

Tabulka č. 12: Složení pracovní skupiny „Ženy“ Příjmení, jméno Obec Činnost Anna Mužná Skotnice starostka Božena Londinová Trnávka starostka Eva Rusková Kunín pracovnice OÚ Ilona Jahodařová Petřvald pracovnice OÚ Irena Ravčuková Hladké Životice starostka Květoslava Hrbáčková Petřvald MORAVAN Petřvald Marie Mertová Bernartice nad Odrou místostarostka Zdeňka Blažková Mošnov pracovnice OÚ Iva Ličková Sedlnice Zahradnictví Lička Pavla Borkovcová Kateřinice pracovnice OÚ Iva Hrabovská Suchdol nad Odrou místostarostka Zdroj: vlastní zpracování Složení pracovní skupiny „Zemědělci“ ukazuje následující tabulka:

Tabulka č. 13: Složení pracovní skupiny „Zemědělci“ Příjmení, jméno Obec Činnost Radek Matěj Kateřinice SHR Jaroslav Lys Kateřinice SHR Ing. Jiří Blažek Kateřinice SHR Ing. Petr Klečka Bartošovice SHR Michal Bouchal Sedlnice SHR Gabriela Šelongová Pustějov SHR Pavel Šelong Pustějov SHR Radek Štěpán Libhošť SHR Přemysl Kelner Petřvaldík SHR Milan Valenta Bartošovice SHR Evžen Koždoň Pustějov SHR Zdroj: vlastní zpracování

2.10 Vydávání Zpravodaje „Poodří plné příležitostí“

Pravidelně dvakrát ročně, a to v prosinci a v červnu daného roku, vydává sdružení Zpravodaj MAS Regionu Poodří – „Poodří plné příležitostí“. První výtisk Zpravodaje byl vydán jako číslo 1, zima 2008 a poslední č. 12, léto 2014.

Titulní stránky Zpravodajů „Poodří plné příležitostí“

2.11 Prezentace na výstavách

Místní akční skupina se pravidelně v rámci propagace a prezentace zúčastňuje různých výstav. V roce 2007 to bylo poprvé, kdy se MAS České republiky prezentovaly na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích a to v pavilonu F3. Na této výstavě se prezentovalo 23 MAS, naše sdružení společně na stánku s MAS Pobeskydí. Od roku 2007 do 2013 jsme se této výstavy zúčastňovali pravidelně, samostatně, v partnerství s MAS Moravská cesta, MAS – Partnerství Moštěnka a MAS Podhostýnsko, v roce 2014 a 2015 pak společně s MAS Moravskoslezského kraje v rámci KS NS MAS MSK. V roce 2011 a 2012 jsme se společně se slovenským partnerem MAS Podpolanie zúčastnili výstavy Agrokomplex v Nitře. Společně s Regionem Poodří a Destinačním managementem turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko se již od roku 2004 zúčastňujeme výstav cestovního ruchu  Regiontour Brno, ITF Slovakiatour Bratislava, Holiday World Praha a Dovolená a Region Ostrava.

2.12 Pořádání a spolupořádání společenských a kulturních akcí

V rámci partnerství a spolupráce je MAS pořadatelem, resp. spolupořadatelem mnoha společenských a kulturních akcí v regionu.

Tabulka č. 14: Společenské a kulturní akce v regionu spolupořádané MAS Regionu Poodří, z. s. Akce Termín Místo 8. ročník „Otevírání Poodří“ 16.5.2009 Zámecký areál Bartošovice LeaderFest 2009 18. – 19.6.2009 Hradec nad Moravicí „Poodří plné příležitostí“ aneb setkání 22.4.2010 Skotnice

ve Skotnici 9. ročník „Otevírání Poodří“ 15.5.2010 Zámecký areál Bartošovice Podzimní pooderské rybářské 6.11.2010 Zámecký areál Bartošovice slavnosti Slavnostní otevření expozice Zámek Bartošovice, MAS RP je 5.11.2010 Moravského Kravařska provozovatelem expozice Poodří plné příležitostí“ aneb Vánoce 22.11.2010 Kulturní dům Petřvald v regionu „Poodří plné příležitostí“ aneb Komunitní centrum Klášter 9. – 17.4.2011 Velikonoční výstava v Blahutovicích „Poodří plné příležitostí“ aneb pálení Informační centrum Sněženka v 29.4.2011 čarodějnic Sedlnici 10. ročník „Otevírání Poodří“ 14.5.2011 Zámecký areál Bartošovice LeaderFest 2011 17. – 18.5.2011 Štramberk Podzimní pooderské rybářské 5.11.2011 Zámecký areál Bartošovice slavnosti 11. ročník „Otevírání Poodří“ 12.5.2012 Zámecký areál Bartošovice Podzimní pooderské rybářské 3.11.2012 Zámecký areál Bartošovice slavnosti 12. ročník „Otevírání Poodří“ 18.5.2013 Zámecký areál Bartošovice „Poodří plné příležitostí“ aneb Den 16.6.2013 Restaurace „U Žabáka“ otců ve Skotnici „Zemědělství v Poodří“ 20. – 21.6.2013 Kynologický klub Suchdol Kateřínské dožínky 2013 14.9.2013 Kateřinice – sportovní areál Podzimní pooderské rybářské 2.11.2013 Zámecký areál Bartošovice slavnosti 10 let MAS Regionu Poodří 24.4.2014 Zámek Bartošovice 13. ročník „Otevírání Poodří“ 17.5.2014 Zámecký areál Bartošovice Podzimní pooderské rybářské 1.11.2014 Zámecký areál Bartošovice slavnosti 14. ročník „Otevírání Poodří“ 16.5.2015 Zámecký areál Bartošovice Zemědělství v Poodří – 28.9.2015 Zámecký areál Bartošovice výrobky a regionální značka Podzimní pooderské rybářské 7.11.2015 Zámecký areál Bartošovice slavnosti Zdroj: vlastní zpracování

Fotografie č. 1 a 2 z akce „Zemědělství v Poodří“ a 13. ročník „Otevírání Poodří“

2.13 Návštěvy v Poodří

Region MAS je často navštěvován různými neziskovými organizaci, obcemi a také MAS i ze zahraničí, které území Poodří láká za účelem poznání včetně seznámení s činností a aktivitami MAS Regionu Poodří. Návštěvy mají především zájem seznámit se s úspěšně realizovanými projekty, jako je např. „Muzeum zemědělství a venkova ve Skotnici“ a další. V rámci návštěv jsou mezi účastníky předávány získané zkušenosti a příklady dobré praxe.

Tabulka č. 15: Návštěvy u MAS Regionu Poodří Datum Místo Poznámka Vinická oblast, střední Ukrajina, Luhanská 4.–5.8.2010 oblast 20.–21.10.2010 Univerzita Mateja Bela, Bánská Bystrica Účast studentů MAS Lev z okresu Levoča a MAS Šafrán 11.11.2010 z okresu Prešov 28.6.–1.7.2011 MAS „36 Jó Palóc“ 19.– 21.10.2011 MAS Podpolanie Účast na worshopu 16.3.2012 Obec Veselíčko 25.–27.5.2012 MAS „36 Jó Palóc“ 3.–4.7.2012 Evropský parlament - Štrasburk Zájezd MAS RP 19.9.2012 MAS Střední Povltaví, o.s. Národní sítě rozvoje venkova Žilinského 10.10.2012 kraje 8.10.2013 MAS Podhostýnska MAS Kopaničiarský region, MAS Podhoran 13.–14.5.2014 a Partnersvo pro Horné Záhorie o.z. 4.–6.6.2014 OOCR Turistický Novohrad a Podpolanie Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 16: Návštěvy zástupců MAS Regionu Poodří u partnerů Datum Partnerské MAS Místo konání MAS Podpolanie MAS Podpolanie 5.–6.2.2011 MAS 36 Jó Palóc MAS Regionu Poodří MAS Podpolanie MAS 36 Jó Palóc 27.–29.5.2011 MAS 36 Jó Palóc MAS Podpolanie MAS Regionu Poodří Další návštěvy se uskutečnily v rámci realizace projektů Spolupráce, v rámci projektu EACEA. Zdroj: vlastní zpracování

2.14 Úspěchy členských obcí MAS Regionu Poodří

Tabulka č. 17: Ocenění členských obcí MAS Regionu Poodří Obec Ocenění Skotnice Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2011 Region Poodří Titul evropské excelentní destinace EDEN – Poodří – Moravské Kravařsko, cena za mimořádné partnerství a udržitelnost Jeseník nad Odrou Modrá stuha za společenský život – „Vesnice Moravskoslezského kraje 2012“ Albrechtičky 2. místo v krajské soutěži obcí, Mimořádné ocenění za nejlepší projekt ze Strukturálních fondů Jeseník nad Odrou Vesnice roku 2013 ČR Slatina Modrá stuha za společenský život – 2014 Kunín Bílá stuha za činnost mládeže – 2014, Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2015 Olbramice Diplom za pospolitost občanů – 2014 Kunín Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2015

Zdroj: vlastní zpracování, webové stránky obcí

2.15 Regionální značka „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“

Místní akční skupina Regionu Poodří je koordinátorem regionální značky „Moravské Kravařsko regionální produkt®“ a zakládajícím členem Asociace regionálních značek České republiky. Certifikace regionálních značek se provádí na území turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařko. V současné době je držitelem regionální značky 21 výrobců s 26 certifikovanými výrobky. Od roku 2012 jsou značkou certifikovány rovněž služby a to celkem 3 zařízení.

Obrázek 9: Regionální značky v ČR

Zdroj: webové stránky www.regionalni-znacky.cz

2.16 Hodnocení MAS Regionu Poodří v letech 20102012

Hodnocení 112 místních akčních skupin podpořených v rámci opatření IV.1.1 Místní akční skupina Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 probíhalo ve spolupráci Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu a Národní sítě MAS a to v létech 2010, 2011 a 2012. Členy hodnotitelské komise byli zástupci Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu. Jako podklad pro hodnocení sloužil vždy hodnotitelské komisi dotazník, který vyplnila každá Místní akční skupina. Následně byla

uskutečněna kontrola v sídle MAS, a to v roce 2010, v roce 2011 a 2012 probíhala veřejná prezentace MAS na MZe. Hodnoceno bylo období od července do června následujícího roku. Hodnocení Místní akční skupiny Regionu Poodří: Rok 2010 – skupina A – 121 bodů Rok 2011 – skupina A – 167 bodů Rok 2012 – skupina A – 133 bodů

3 Odpovědnost za realizaci strategie

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) MAS je komplexním dokumentem, který má ambici zachycovat potřeby všech subjektů a občanů daného regionu. Tvůrcem, majitelem a tedy i realizátorem strategie je MAS jako taková. Ve strategii jsou stanoveny cíle, kterých chceme dosáhnout. Dosahování těchto cílů se bude dít jednak prostřednictvím čerpání financí z různých zdrojů, ale i nefinančně. Nesoustředíme se tedy na evropské ani jiné fondy, ale na popis, analýzu a strategii celého území bez ohledu na zdroje financí. Pro část aktivit MAS, která se týká čerpání evropských fondů, slouží tzv. programové rámce sdružené do Akčního plánu MAS. Všichni členové MAS, potažmo i obyvatelé přispívají svým dílem k realizaci strategie. Praktickou odpovědnost za realizaci strategie nese především programový výbor. Programový výbor tvoří také jádro základní pracovní skupiny, která se pravidelně scházela a pracovala společně na textech strategie. Mimo programový výbor se jednání této skupiny účastnili ještě zástupci z nových regionů – mikroregionu Odersko a Bílovecko a další zájemci. Tito lidé budou pokračovat ve své práci při naplňování stanovených cílů strategie. Naplňování cílů bude sledováno v celkové šíři strategie, nejen na úrovni programových rámců. Vyhodnocování strategie je předmětem samostatné kapitoly v implementační části.

4 Způsob zpracování strategie SCLLD MAS Regionu Poodří byla zpracována na principech „zdola – nahoru“.

4.1 Metody

Při zpracování SCLLD byla použita celá řada různých činností, které se v zásadě rozčlenit na tzv. expertní a participativní. Tyto dvě součásti prací nelze ovšem striktně oddělovat. Spíše lze říci, že strategie vznikala na třech místech: U jednacích stolů – pracovní skupiny, jednání programového výboru, veřejná projednávání V terénu – anketní šetření, informování veřejnosti V kancelářích - při psaní textů Podněty a postřehy členů MAS a občanů jsou vedle statistických dat základním zdrojem textů předkládané strategie. Běžní občané ovšem nemají čas sledovat a studovat metodiky, manuály a související legislativu. Je proto úkolem poradců převést požadavky na MAS do normální řeči, vysvětlit účastníkům jednání, jak bude MAS v období 20142020 fungovat a co je pro to od nich potřeba. Následně experti zpracovávají podněty tak, aby vznikl text, který splňuje nejen požadavky ze strany úřadů, které budou strategii posuzovat, ale je hlavně přínosným dokumentem s platností pro celý region. MAS Regionu Poodří si pro zpracování strategie přizvala Středomoravskou agenturu rozvoje venkova, o.p.s., zastoupenou především třemi poradci - Hana Slováková, Marie Tesařová a Tomáš Šulák. V případě větších jednání byly k dispozici další dvě spolupracovnice.

Při zpracování SCLLD MAS Regionu Poodří na léta 20142020 bylo využito stávajících strategických dokumentů regionu a to: MAS Regionu Poodří, Regionu Poodří, Mikroregionu Odersko, Sdružení obcí Bílovecka, strategii rozvoje území jednotlivých členských obcí spolku a měst: Fulneku a Studénky a dalších strategických dokumentů. Jejich přehled je uveden ve strategické části SCLLD. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří na období 2014–2020 byla realizována v rámci projektu „Rozvoj území MAS Regionu Poodří v letech 20142020“, který byl podpořen dotačním programem KÚ Moravskoslezského kraje: „Podpora Místních akčních skupin Moravskoslezského kraje 2012“. Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje evidenční číslo 02231/2012/RRC ze dne 2.10.2012 byla změněna dodatkem, který prodloužil termín realizace do 31.12.2014. V rámci realizace SCLLD projektu „Rozvoj území MAS Regionu Poodří v letech 2014 – 2020“ proběhla jednání pracovní skupiny pro přípravu SCLLD, dále pak pracovních skupin MAS Regionu Poodří – „PS ženy“ a „PS zemědělci“. Rovněž se uskutečnila veřejná projednávání k přípravě SWOT analýzy, určení priorit a opatření a další. Jednotlivých jednání

se zúčastnili zástupci NNO, podnikatelské sféry, samosprávy a zástupci CHKO Poodří. Výstupy z pracovních jednání byly průběžně zpracovávány a projednány na veřejných jednáních za účasti veřejnosti včetně prezentace na webových stránkách MAS Regionu Poodří.

4.2 Postup prací, provedené kroky

Zpracování Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří na roky 2014–2020 započalo v polovině roku 2012 anketním šetřením, sběrem dotazníků a projektových záměrů. Paralelně s tím probíhala setkání stálých pracovních skupin (ženy, zemědělci) a začala užší jednání pracovníků kanceláře MAS s poradci. Koncem roku 2012 se konalo první kolo veřejných projednání. Byla ustanovena základní pracovní skupina, kterou jsme nazvali „rozšířený výbor pro strategii“. Tato skupina se schází dle potřeby a průběžně pracuje na strategii. Pracovní skupina se zabývá vypořádáním připomínek a prací na jednotlivých kapitolách. Průběžně s tím probíhala tvorba textů dle aktuálních verzí Metodiky pro integrované nástroje a Manuálu pro tvorbu strategie CLLD. V průběhu srpna – září 2014 se konalo druhé kolo veřejných projednání ke strategii. Proces byl zakončen schválením strategie Valnou hromadou MAS v září 2014 a následně schválením aktualizace č. 1 v prosinci roku 2015.

Tabulka č. 18: Proces tvorby strategie Počet Místo konání Činnost Datum zúčastněných Obce spadající do Provedení dotazníkového šetření – území MAS navráceno 737 dotazníků, z toho 24.7.2012 – 27.9.2012 737 Regionu Poodří 71 elektr. Vražné-Hynčice – Spolupráce s CHKO Poodří, slabé 30.10.2012 41 RD J.G. Mendela a silné stránky, SWOT analýza SWOT analýza, projektové náměty, Bartošovice – priority rozvoje, společné projekty 8.11.2012 34 zámek MAS RP Bílovec – Kulturní Rekapitulace z minulých jednáních, 13.11.2012 19 dům priority, rozpracování do opatření SWOT analýza, diskuze Fulnek – budova k navrženým opatřením a prioritám, 28.11.2012 31 MěÚ společné projekty Zdroj: vlastní zpracování

Pracovní skupina pro přípravu SCLLD se sešla na následujících jednáních:

Tabulka č. 19: Jednání pracovní skupiny pro přípravu ISÚ Počet Místo konání Datum a čas konání zúčastněných Zámek Bartošovice – PV 12.7.2012 ve 13:00 hodin 9 Zámek Bartošovice – PV 16.10.2012 v 15:00 hodin 10 Zámek Bartošovice – PS 14.2.2013 v 15.00 hodin 10 Zámek Bartošovice – PS 21.3.2013 ve 13:30 hodin 10 Zámek Bartošovice – PS 16.4.2013 v 9:00 hodin 10 Zámek Bartošovice – PS 5.12.2013 v 15:00 hodin 8 Zámek Bartošovice – PS 27.5.2014 ve 13:00 hodin 12 Zámek Bartošovice – CHKO Poodří 20.8.2014 v 15:00 hodin 8

Zámek Bartošovice – PS 26.8.2014 v 9:00 hodin 5 Zámek Bartošovice – PS 16.7.2015 ve 13:00 hodin 9 Zámek Bartošovice – PS 5.11.2015 ve 13:00 hodin 8 Zdroj: vlastní zpracování Do přípravy Strategie se zapojily stávající pracovní skupiny MAS RP a to „PS Ženy“ a „PS Zemědělci“:

Tabulka č. 20: Jednání pracovních skupin „Ženy“ a „Zemědělci“ Počet Místo konání Datum a čas konání zúčastněných Petřvald – „Moravan“ 7.8.2012 v 10:00 hodin – „Ž“ 14 Kateřinice – „Komunitní centrum“ 23.11.2012 v 18:00 hodin – „Z“ 6 Zámek Bartošovice 14.12.2012 v 9:00 hodin – „Ž“ 10 Zámek Bartošovice 21.1.2013 v 16:00 hodin – „Z“ 8 Skotnice – OÚ 1.3.2013 v 9:00 hodin – „Ž“ 14 Skotnice – OÚ 5.6.2013 ve 13:00 hodin – „Ž“ 8 Kateřinice – farma SHR 7.6.2013 v 18:00 hodin – „Z“ 6 Zámek Bartošovice 6.12.2013 ve 14:00 hodin – „Z“ 6 Zámek Bartošovice 13.12.2013 v 9:00 hodin – „Ž“ 7 Zámek Bartošovice 2.11.2015 v 15:00 hodin – „Z“ 8 Zdroj: vlastní zpracování

Fotografie č. 3, 4 a 5 z jednání pracovních skupin

Veřejné projednání Strategie před schválením VH MAS Regionu Poodří:

Tabulka č. 21: Veřejná projednávání před schválením Strategie VH MAS Regionu Poodří Počet Místo konání Datum a čas konání zúčastněných Vražné – RD J. G. Mendela 10.9.2014 v 16:00 hodin 14 Zámek Bartošovice 11.9.2014 v 15:00 hodin 9

Kulturní dům Bílovec 17.9.2014 v 15:00 hodin 6 Jednání VH MAS Regionu Poodří 23.9.2014 v 15:00 hodin 17 Jednání VH MAS Regionu Poodří 24.3.2015 v 15:00 hodin 28 Jednání VH MAS Regionu Poodří 10.12.2015 v 15:00 hodin 24 Zdroj: vlastní zpracování

5 Zapojení veřejnosti a místního partnerství

Zapojení veřejnosti se odehrávalo těmito způsoby: • Anketa • Dotazníky pro obce • Sběr projektových záměrů • Stálé pracovní skupiny – zemědělci, ženy • Veřejná projednávání • Jednání rozšířeného výboru MAS • Komunikace prostřednictvím webových stránek • Osobní, telefonická a emailová komunikace s občany

5.1 Anketa

V první fázi přípravných prací na strategii MAS Regionu Poodří na roky 2014–2020 uspořádala MAS anketní šetření. Záměrem bylo ve velmi obecné rovině zjistit, co občanům v regionu nejvíce schází. Anketní otázka měla následující znění: Dotazník na záměry ve Vaší obci, ve Vašem městě! Pro účely statistického šetření a strategického plánování

Místní akční skupiny Regionu Poodří, z.s. na období 20142020 Co chybí Vám nebo Vašim spoluobčanům v obci ……………………… Současně byla u respondentů zjišťována demografická data – věk, pohlaví, vzdělání a ekonomická aktivita. Anketní šetření se uskutečnilo v termínu: 24.7.2012 – 27.9.2012, celkem bylo navráceno 737 anketních lístků, z toho 71 elektronicky přes webovou aplikaci. V některých případech bylo na anketním lístku zaznamenáno více skutečností. Výsledky anketního šetření jsou popsány v analytické části strategie a identifikované potřeby se samozřejmě promítají do části strategické.

5.2 Dotazníky pro obce

Všem obcím MAS byl zaslán formulář „Pasport obce“, prostřednictvím kterého se zjišťovaly základní informace o obci, jako jsou identifikační údaje, údaje o infrastruktuře, institucích, službách, školství, kultuře, sportu, daňové výtěžnosti, podnikatelích a další. Dále byly mapovány informace prostřednictvím „Dotazníku pro obce“, který mapoval stav všech zařízení v obci a požadavky na rekonstrukci, modernizaci, případně výstavbu nových zařízení.

5.3 Sběr projektových záměrů

Obce, neziskové organizace i podnikatelé spolupracovali při sběru projektových záměrů, které přinesly informace o potřebě území, co je v území nutné řešit a jaké finanční prostředky potřebuje území, aby naplnilo vizi v roce 2020.

5.4 Stálé pracovní skupiny

Místní akční skupina má vytvořeny dvě pracovní skupiny, pracovní skupiny „Ženy“ a „Zemědělci“. Pracovní skupiny se scházejí nepravidelně, dle potřeby, 2 – 3 x ročně. Aktivně zapojují do činnosti sdružení. V rámci skupin jsou rovněž projednávány záměry MAS, její zapojení do dalších projektů a v neposlední řadě jsou na jednáních projednávány strategické záměry sdružení včetně rozvoje území ve venkovském prostoru. Obě pracovní skupiny jsou otevřené.

5.5 Veřejná projednávání

V rámci respektování komunitního přístupu při tvorbě strategie se konalo celkem 7 veřejných projednání budoucí strategie. Níže je uveden přehled a popis jednotlivých akcí.

Tabulka č. 22: Přehled veřejných projednávání Datum Místo Pořadí 30.10.2012 Vražné Veřejné projednávání 1 8.11.2012 Bartošovice Veřejné projednávání 2 13.11.2012 Bílovec Veřejné projednávání 3 28.11.2012 Fulnek Veřejné projednávání 4 10.9.2014 Vražné Veřejné projednávání 5 11.9.2014 Bartošovice Veřejné projednávání 6 17.9.2014 Bílovec Veřejné projednávání 7 Zdroj: vlastní zpracování 5.5.1 Veřejné projednání 1 – VRAŽNÉ, 30.10.2012 Účastníci: celkem 41 osob dle prezenční listiny, MAS – 3 osoby, SMARV – T. Šulák, H. Slováková, L. Klimková, M. Tesařová, 5 zástupců správy CHKO Poodří. Veřejný i soukromý sektor zastoupeny z cca 50%. Program: 1. Zahájení 2. Úvod – O. Usvald 3. Prezentace o strategii – potřebnost, harmonogram atd. – T. Šulák 4. Prezentace Správa CHKO Poodří - aktivní partnerství v regionu – P. Birklen 5. Silné a slabé stránky regionu, příležitosti a ohrožení – práce ve 4 skupinách 6. Vlastní náměty na projekty, přiřazení ke SWOT 7. Diskuze o se zástupci SCHKO o problémech v regionu 8. Závěr Popis: Při vstupu do sálu si každý účastník vybral barevnou vizitku (celkem 4 barvy). Po úvodních prezentacích se účastníci rozdělili podle těchto barev do 4 skupin. Každá skupina

poté diskutovala postupně cca 10 – 15 minut o každé položce SWOT analýzy – silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Podněty byly zapisovány na flipchartový arch, vzniklo tak celkem 16 archů SWOT. Všechny položky byly pak postupně přečteny před celou skupinou. Dále účastníci dostali samolepící lístky, na které měli zaznamenat své náměty na projekt do příštího programovacího období. Tyto náměty byly pak přiřazeny k jednotlivým položkám ve SWOT. Na závěr proběhla diskuse se zástupci CHKO. Výstupy pro strategii: SWOT analýza regionu, databáze cca 60ti projektových námětů – podklad pro priority a opatření ve strategii.

Fotografie č. 6 a 7 z veřejného projednávání ve Vražném 30.10.2012

Fotografie č. 8 a 9 z veřejného projednávání ve Vražném 30.10.2012

5.5.2 Veřejné projednání 2 – BARTOŠOVICE, 8.11.2012 Účastníci: celkem 34 osob dle prezenční listiny, MAS – 3 osoby, SMARV – T. Šulák, H. Slováková, M. Tesařová, účastníci 19 soukromý sektor / 17 veřejný sektor Program: 1. Úvodní slovo, analytická část strategie - O. Usvald 2. Prezentace o strategii obecná - T. Šulák 3. Rekapitulace minulých projednání - H. Slováková 4. SWOT analýza – doplnění

5. Projektové náměty, diskuse o společném projektu MAS 6. Formulování priorit rozvoje, stanovení důležitosti priorit 7. Závěr - O. Usvald Popis: Při vstupu do sálu si každý účastník vybral barevnou vizitku (celkem 3 barvy). Po úvodních prezentacích byla přečtena SWOT analýza z minulého jednání, účastníci měli možnost se k ní vyjádřit. Dále dostali lepící lístky, na které zaznamenali své projektové náměty. Ty byly následně přidány k námětům z projednání ve Vražném. Bylo tak k dispozici cca 90 lístků s náměty. Dále proběhl brainstorming k integrovanému projektu MAS a vznesené nápady byly zapsány. Účastníci se poté rozdělili do tří skupin podle barev. Každá skupina k dispozici flipchart nadepsaný dvěmi z těchto témat: 1. občanská vybavenost, spolkový život a kultura, 2. podnikání, 3. infrastruktura, 4. vzdělání, zaměstnanost, sociální oblast, 5. životní prostředí, 6. cestovní ruch. Úkolem skupiny bylo do „svých“ témat přiřadit náměty a poté vymyslet možný název „priority“. V závěru proběhlo zhodnocení, diskuse, přeskupení témat před celou skupinou. Poté co se účastníci v rámci možností shodli na prioritách, byly tyto názvy priorit přepsány na barevné lepící lístky. Úkolem skupiny bylo dohodnout se na seřazení priorit podle důležitosti a následně je přenést do „terče“, kdy nejdůležitější priorita byla umístěna ve středu terče a nejméně důležitá na vnější straně. Výstupy pro strategii: První návrh priorit do strategie včetně návzvů, jejich seřazení dle důležitosti; další náměty na integrovaný projekt, jehož potenciálním příjemcem je MAS a může být navržen k přímé podpoře v rámci strategie.

Fotografie č. 10, 11 a 12 z veřejného projednávání v Bartošovicích 8.11.2012

5.5.3 Veřejné projednání 3 – BÍLOVEC, 13.11.2012 Účastníci: celkem 19 osob dle prezenční listiny, MAS – 3 osoby, SMARV – T. Šulák, H. Slováková, M. Tesařová, M. Kropáčková; zastoupení veřejný sektor 10 osob / soukromý sektor 9 osob. Program: 1. Úvod - O. Usvald 2. Důvod zpracování strategie, struktura strategie – T. Šulák 3. Rekapitulace předešlých jednání (podle účastníků)+ krabice - H. Slováková 4. Priority – rozdělení financí 5. Priority – rozpracování opatření, finance 6. Diskuse 7. Závěr - O. Usvald Popis:V rámci úvodních prezentací byla zrekapitulována minulá projednání a dále dostali účastníci k dispozici papíry a tužky, na které mohli v průběhu setkání zapsat dotazy / podněty do závěrečné diskuse. Pro tyto podněty byla připravena papírová krabice. Dále se účastníci rozdělili do tří skupin. Prvním úkolem bylo rozdělit potenciálních 100 mil. Kč (100% financí) mezi 6 navržených priorit. Výsledky pak prezentoval vždy zástupce z každé skupiny, uvedl procentní podíly a důvody, proč se tak skupina rozhodla. Tyto výstupy byly zkonfrontovány s „terčem“ z minulého projednání, byla shledána víceméně shoda v důležitosti priorit. Druhým úkolem bylo rozpracování priorit. Každá ze skupin pracovala na dvou prioritách strategie. Dostala k dispozici ke každé prioritě list papíru, na kterém byl název priority, seznam námětů, které do ní spadají a první návrh možných opatření. Úkolem skupinky bylo diskutovat o těchto opatřeních, doplnit je, popř. zúžit a následně mezi výsledná opatření opět rozdělit finance. Následovaly prezentace výstupů každé skupiny zvlášť. Dalším bodem byla diskuse na základě dotazů v krabici (sešly se pouze dva). Výstup pro strategii: priority rozpracované do opatření. Každá priorita budo obsahovat jedno „měkké opatření“ a bude navržena průřezová priorita zaměřená na propagaci, zázemí MAS a rozvoj spolupráce. Dále vznikl první návrh finančního plánu.

Fotografie č. 13, 14 a 15 z veřejného projednávní v Bílovci 13.11.2012

5.5.4 Veřejné projednání 4 – FULNEK, 28.11.2012 Účastníci: celkem 31 osob dle prezenční listiny, MAS – 3 osoby, SMARV – T. Šulák, M. Kropáčková Program: 1. Úvod, přivítání - Bc. J. Mocová, starostka 2. Informace o MAS - O. Usvald 3. Obecná prezentace o strategii, rekapitulace minulých jednání - T. Šulák 4. SWOT analýza připomínkování, diskuse 5. Projektové náměty 6. Závěr - O. Usvald Popis: Po úvodních prezentacích byla promítnuta upravená SWOT analýza, účastníci měli možnosti vznést své návrhy, ty byly zapisovány. Dále účastníci dostali samolepící lístky, na které zaznamenali své projektové náměty a následně je přiřadili k navrženým prioritám, resp. opatřením ve strategii. Projektové náměty byly zaznamenány. Poté proběhla diskuse k integrovanému projektu MAS. Výstupy pro strategii: doplnění SWOT analýzy, projektové náměty, návrhy na integrovaný projekt, jehož potenciálním příjemcem je MAS a může být navržen k přímé podpoře v rámci strategie.

Fotografie č. 16, 17 a 18 z vvřejného projednávání ve Fulneku 28.11.2012

5.5.5 Veřejné projednání 5 – VRAŽNÉ, 10. 9.2014 Účastníci: celkem 14 osob dle prezenční listiny, MAS RP – 2 osoby, SMARV – T. Šulák, H. Slováková Program: 1. Zahájení 2. ISÚ MAS Regionu Poodří na léta 2014–2020 3. Společné projekty MAS Regionu Poodří na období 2014–2020 4. Název ISÚ MAS Regionu Poodří na léta 2014–2020 5. Různé 6. Závěr Popis: Po zahájení byli přítomní seznámeni s programem jednání a v krátkosti také s dosavadním průběhem zpracování a projednávání Integrované strategie MAS RP na léta 2014–2020. V rámci části III – Strategickou část byla pozornost zaměřena na možnost čerpání jednotlivých opatření z Operačních programů na léta 2014–2020. Následně byli účastníci projednávání seznámeni s návrhy společných projektů k uvedení do implementační části ISÚ MAS RP na léta 2014–2020 a byli vyzvání k bodování těchto společných projektů. Při projednávání názvu ISÚ byly návrhy názvu doplněny o nové. Výstupy pro strategii: doplnění návrhů názvu ISÚ, obodování návrhů společných projektů.

Fotografie č. 19, 20 a 21 z veřejného projednávání ve Vražném 10.9.2014

5.5.6 Veřejné projednání 6 – BARTOŠOVICE, 11.9.2014 Účastníci: celkem 9 osob dle prezenční listiny, MAS RP – 4 osoby, SMARV - T. Šulák, H. Slováková Program: 1. Zahájení 2. ISÚ MAS Regionu Poodří na léta 2014–2020 3. Společné projekty MAS Regionu Poodří na období 2014–2020 4. Název ISÚ MAS Regionu Poodří na léta 2014–2020 5. Různé 6. Závěr Popis: Po zahájení byli přítomní seznámeni s programem jednání a v krátkosti také s dosavadním průběhem zpracování a projednávání Integrované strategie MAS RP na léta 2014–2020. V rámci části III – Strategickou část byla pozornost zaměřena na možnost čerpání jednotlivých opatření z Operačních programů na léta 2014–2020. Následně byli účastníci projednávání seznámeni s návrhy společných projektů k uvedení do implementační části ISÚ MAS RP na léta 2014 – 2020 a byli vyzvání k bodování těchto společných projektů. Všichni se seznámili s návrhy názvu ISÚ MAS RP na léta 2014–2020, vč. návrhů z VP dne 10.9.2014 ve Vražném – Hynčicích. Tyto návrhy byly doplněny o nové názvy. Výstupy pro strategii: doplnění návrhů názvu ISÚ, obodování návrhů společných projektů.

Fotografie č. 22, 23 a 24 z veřejného projednávání v Bartošovicích 11.9.2014

5.5.7 Veřejné projednání 7 – BÍLOVEC, 17.9.2014 Účastníci: celkem 6 osob dle prezenční listiny, MAS RP – 2 osoby, SMARV - T. Šulák, H. Slováková Program: 1. Zahájení 2. ISÚ MAS Regionu Poodří na léta 2014–2020 3. Společné projekty MAS Regionu Poodří na období 2014–2020 4. Název ISÚ MAS Regionu Poodří na léta 2014–2020 5. Různé 6. Závěr Popis: Po zahájení byli přítomní seznámeni s programem jednání a v krátkosti také s dosavadním průběhem zpracování a projednávání Integrované strategie MAS RP na léta 2014–2020. V rámci části III – Strategickou část byla pozornost zaměřena na možnost čerpání jednotlivých opatření z Operačních programů na léta 2014–2020. Následně byli účastníci projednávání seznámeni s návrhy společných projektů k uvedení do implementační části ISÚ MAS RP na léta 2014–2020 a byli vyzvání k bodování těchto společných projektů. Všichni se seznámili s návrhy názvu ISÚ MAS RP na léta 2014–2020, vč. návrhů z VP dne 10.9.2014 ve Vražném – Hynčicích. Tyto návrhy byly doplněny o nové názvy. Výstupy pro strategii: doplnění návrhů názvu ISÚ, obodování návrhů společných projektů. 5.5.8 Jednání rozšířeného výboru MAS Jednání rozšířeného výboru MAS, který je hlavní pracovní skupinou pro zpracování strategie, se konala v Bartošovicích na zámku - v sídle MAS. Účastnili se jej členové programového výboru, zástupci města Studénky, Fulneku a zástupci mikroregionů Odersko a Bílovecko. Dále samozřejmě také pracovníci kanceláře MAS a poradci. Přehled konkrétních členů týmu pro zpracování strategie je uveden v kapitole 6. Objem práce byl skutečně velký, diskuse živé a ne vše, co bylo naplánováno, se stihlo na jednáních probrat. Proto téměř z každého setkání dostávali účastníci k vypracování „domácí úkol“, např. připomínkování priorit strategie, komentáře ke SWOT analýze, zamyšlení nad vizí atd. Setkávání pracovní skupiny byla

několikrát přerušena z důvodu toho, že nebyla vydána finální závazná verze metodických postupů pro tvorbu integrované strategie a také se odsouval termín pro předkládání strategie.

Tabulka č. 23 - Přehled jednání rozšířeného výboru MAS Datum Řešená témata Seznámení s Komunitně vedeným místním rozvojem v praxi, Metodika 12.7.2012 ISRÚ, program „Podpora MAS Moravskoslezského kraje 2012“ – RRC/07/2012 Úvod do nového programovacího období, prezentace výsledků ankety, 16.10.2012 harmonogram přípravy ISÚ, zhodnocení minulého období, návrhy na společný projekt MAS Priority a opatření - úprava, diskuse o zapojení mladých do 14.2.2013 strategického plánování, 21.3.2013 Právní forma MAS, Formulování vize a cílů strategie Představení manuálu pro tvorbu integrované strategie, role CHKO ve 16.4.2013 strategii, SWOT analýza, strategická část – aktuální stav 5.12.2013 Standardy MAS, strategická část 27.5.2014 Strategická část ISRÚ – vize, mise, realizační (vlastní) projekty MAS ISÚ – charakteristika území, analytická část, strategická část – vize, 26.8.2014 mise, realizační (vlastní) projekty MAS, název strategie 16.7.2015 Implementační část ISÚ 5.11.2015 Implementační část ISÚ, programové rámce, finanční plán Zdroj: vlastní zpracování

6 Sociální vyloučení a boj s chudobou v území MAS V rámci tvorby SCLLD byly dotazníkem osloveny obce, místní poskytovatele sociálních a komunitních služeb a podnikatele, abychom zjistili absorpční kapacitu a jejich plány pro další programové období. 6.1 Záměry pro oblast a absorpční kapacitu v regionu MAS Regionu Poodří

Z uvedené databáze záměrů oslovených partnerů v MAS vyplývá, že velká část z nich se do budoucna orientuje převážně na oblast registrovaných sociálních služeb – jejich vznik, nebo rozšiřování a další rozvoj. Nejvíce jsou zde zmiňovány služby pro seniory, dále pro zdravotně postižené a rodiny (včetně poradenství v oblasti dluhů), případně služby na pomoc osobám bez přístřeší. Díky několika významným sociálním podnikatelům, je v regionu možnost stavět na jejich několikaleté a úspěšné zkušenosti.

Dále partneři chtějí řešit oblast bydlení, nejčastěji se orientují na bydlení pro seniory (domy s pečovatelskou službou), dále je také zmiňováno startovací bydlení pro rodiny, nebo obecně sociální bydlení či rekonstrukce stávajícího bytového fondu.

V menší míře se mezi záměry také vyskytují vzdělávací aktivity (finanční gramotnost, vzdělávání pro venkovské obyvatelstvo, jazykové vzdělávání pro zdravotně postižené).

V databázi záměrů se také vyskytuje několik aktivit na podporu zaměstnanosti a podnikání, jako například výstavba zázemí pro sociální firmu, podnikatelský inkubátor, rekvalifikace, nebo poradenská činnost pro sociální firmy a jejich pracovníky (zde by zřejmě šlo spíše o odborné sociální poradenství).

Zcela ojedinělým je záměr v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality, zřídit pozici asistenta prevence kriminality (Spálov).

Tabulka č. 10: Dotazník pro sociální oblast a absorpční kapacitu

Záměry pro sociální oblast a absorpční kapacita v regionu MAS Regionu Poodří Název organizace/instituce Obec/obce působnosti Kontakt Oblast činnosti Co, podle Vašeho názoru, funguje v sociální oblasti a v oblasti podpory zaměstnanosti v našem regionu dobře? Kde vidíte v sociální oblasti a v oblasti podpory zaměstnanosti v našem regionu nedostatky? Jaké projekty a aktivity Vaše organizace/instituce plánuje do budoucna, které by byly potenciálně hraditelné z dotací? Zde, prosím, napište, máte-li další náměty k rozvoji našeho regionu.

7 Přehled členů týmu pro zpracování strategie

Jak již bylo uvedeno výše, na textech ve strategii pracovaly v zásadě tyto skupiny lidí: pracovníci kanceláře MAS, členové rozšířeného výboru, stálé pracovní skupiny a poradci.

7.1 Pracovníci kanceláře MAS

Ing. Oldřich Usvald – manažer MAS Pavla Bělehrádková – asistentka MAS

7.2 Členové rozšířeného výboru – základní pracovní skupina

Tabulka č. 24: Přehled členů rozšířeného výboru Jméno Organizace Bc. Pavlína Ambrosch Comenius Fulnek, o.s. Ing. Kamila Ambrožová Mikroregion Odersko Ing. Karel Glogar Bayerův odkaz, o.s. Ing. Zdeněk Husťák Sdružení obcí Bílovecka Ing. Eva Janošová OSVČ Mgr. Pavel Mrva Sdružení obcí Bílovecka Lenka Dostálová OSVČ Ing. Jiří Kubečka LOCAL TV PLUS, spol. s r.o. MVDr. Kateřina Křenková Region Poodří Ing. Radka Krištofová Město Fulnek Ing. Vladimír Nippert NF Rodný dům J.G.Mendela Radek Novák Obec Kateřinice Ing. Richard Ehler Městys Suchdol nad Odrou Ing. Jiří Šindler HEIPark Tošovice Radek Matěj SHR Zdroj: vlastní zpracování k 31.10.2015

7.3 Členové stálých pracovních skupin

7.3.1 Pracovní skupina Ženy Tabulka č. 25: Přehled členů pracovní skupiny Ženy Jméno Organizace Bc. Anna Mužná Obec Skotnice Božena Londinová Obec Trnávka Eva Rusková Obec Kunín Ilona Jahodařová Obec Petřvald Irena Ravčuková Obec Hladké Životice Mgr. Dana Klosová Obec Bernartice nad Odrou Zdeňka Blažková Obec Mošnov Iva Ličková Zahradnictví Lička, Sedlnice Pavla Borkovcová Obec Kateřinice Iva Hrabovská Městys Suchdol nad Odrou 7.3.2 Pracovní skupina Zemědělci Tabulka č. 26: Přehled členů pracovní skupiny Zemědělci Jméno Obec Radek Matěj Kateřinice Jaroslav Lys Kateřinice Ing. Jiří Blažek Kateřinice Ing. Petr Klečka Bartošovice Michal Bouchal Sedlnice Gabriela Šelongová Pustějov Pavel Šelong Pustějov Radek Štěpán Libhošť Přemysl Kelner Petřvald-Petřvaldík Milan Valenta Bartošovice Evžen Koždoň Pustějov Zdroj tabulek č. 25 a 26:vlastní zpracování k 31.10.2015 7.4 Poradci

Mgr. Hana Slováková – Středomoravská agentura rozvoje venkova, o.p.s. Bc. Tomáš Šulák – Středomoravská agentura rozvoje venkova, o.p.s. Marie Tesařová – Středomoravská agentura rozvoje venkova, o.p.s. PhDr. Vladimír Jan Kružík – lokální konzultant pro Odry, odbor pro sociální začleňování (Agentura)

8 Seznam výstupů Výstup č. 1: Sociální vyloučení a boj s chudobou v území MAS Regionu Poodří Výstup č. 2: Výsledky ankety pro účely strategického plánování na roky 2014 – 2020

SSttrraatteeggiiee kkoommuunniittnněě vveeddeennééhhoo mmííssttnnííhhoo rroozzvvoojjee

MMAASS RReeggiioonnuu PPooooddřříí,,zz..ss.. vv lleetteecchh 22001144––22002200

AAnnaallyyttiicckkáá ččáásstt ČČáásstt IIII..

ZZhhoottoovviitteell:: MMAASS RReeggiioonnuu PPooooddřříí,,zz..ss.. BBaarrttooššoovviiccee

KKoonnzzuullttaanntt:: SSMMAARRVV oo..pp..ss..,, KKoosstteelleecc uu HHoolleeššoovvaa

1. Aktualizace 2015

OBSAH

1 ÚVOD ...... 5 Socio-ekonomická analýza ...... 6 2 OBCE, OBYVATELSTVO A SOCIÁLNÍ POLITIKA REGIONU ...... 6 2.1 PŘEHLED OBCÍ A KONTAKTY NA OBECNÍ ÚŘADY MAS REGIONU POODŘÍ ...... 6 2.2 GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY JEDNOTLIVÝCH OBCÍ REGIONU ...... 6 2.3 FINANČNÍ CHARAKTERISTIKY ...... 7 2.4 ZAMĚSTNANCI OBCÍ ...... 7 2.5 DOTAČNÍ TITULY A ZKUŠENOSTI OBCÍ S JEJICH VYUŽÍVÁNÍM...... 7 2.6 OBYVATELSTVO ...... 8 2.6.1 Vývoj počtu obyvatel ...... 8 2.6.2 Obyvatelstvo a migrace ...... 10 2.6.3 Demografický vývoj ...... 12 2.6.4 Věková struktura obyvatelstva ...... 12 2.6.5 Vzdělanostní struktura ...... 14 2.6.6 Struktura obyvatel dle národností ...... 15 2.6.7 Náboženská struktura - religiozita ...... 15 2.6.8 Bydlení a domácnosti ...... 16 2.6.9 Druhy pozemků na území MAS Regionu Poodří ...... 16 2.7 OBLAST SOCIÁLNÍ POLITIKY REGIONU ...... 17 2.7.1 Vyplácení dávek hmotné nouze ...... 17 2.7.2 Index sociální problémovosti v Moravskoslezském kraji ...... 18 2.7.3 Sociální vyloučení a sociální začleňování v Poodří ...... 18 2.7.4 Zdroje sociálního vyloučení v Odrách ...... 19 2.7.5 Analýza sociálně vyloučených lokalit MSK...... 19 2.7.6 Sociální podnikání ...... 20 3 INFRASTRUKTURA ...... 21 3.1 DOPRAVNÍ ...... 21 3.1.1 Silniční doprava ...... 21 3.1.2 Bezpečnost dopravy a dopravní obslužnost...... 21 3.1.3 Železniční doprava ...... 22 3.1.4 Plán výstavby: Vysokorychlostní trať – „VRT“ ...... 22 3.1.5 Letecká doprava ...... 23 3.1.6 Cyklistická doprava ...... 25 3.1.7 Turistické trasy ...... 27 3.1.8 Naučné stezky ...... 27 3.1.9 Vodní cesta Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) ...... 28 3.1.10 Stručné hodnocení vlivu D-O-L na přírodu Poodří: ...... 28 3.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (ENERGETICKÉ, VODOHOSPODÁŘSKÉ A SPOJOVÉ SÍTĚ) ...... 30 4 HOSPODÁŘSTVÍ ...... 31 4.1 ODVĚTVOVÁ STRUKTURA EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V REGIONU ...... 31 4.1.1 Typy podniků ...... 32 4.2 ZEMĚDĚLSKÁ ČINNOST V POODŘÍ ...... 33 4.3 RYBÁŘSTVÍ ...... 34 5 TRH PRÁCE ...... 35 5.1 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL ...... 35 5.2 NEZAMĚSTNANOST ...... 36 5.2.1 Uchazeči o zaměstnání, volná místa ...... 37 5.2.2 Nezaměstnanost dle ohrožených skupin v okrese Nový Jičín ...... 39 5.2.3 Nezaměstnání dle doby evidence na ÚP ...... 40 5.2.4 Zaměstnanost žen ...... 41 6 SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA ...... 42

6.1 ŠKOLSTVÍ ...... 42 6.2 OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBCÍCH MAS REGIONU POODŘÍ ...... 42 6.3 KULTURA A SPORT ...... 44 7 BEZPEČNOST ...... 44 7.1 POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A MĚSTSKÁ POLICIE ...... 44 7.1.1 Kriminalita v obvodních odděleních PČR na území MAS Regionu Poodří ...... 45 7.1.2 Kriminalita v okrese Nový Jičín v období 01/2014 – 06/2014 a 01/2013 – 06/2013 ..... 45 7.2 SBORY DOBROVOLNÝCH HASIČŮ, PROFESIONÁLNÍ HASIČI ...... 46 7.2.1 Hasičská stanice Bílovec ...... 46 7.3 BEZPEČNOST DOPRAVY A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ...... 46 8 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...... 47 8.1 GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ MAS REGIONU POODŘÍ ...... 47 8.2 RELIÉF A KLIMATICKÉ PODMÍNKY ...... 49 8.3 LOUKY, LESY A VODNÍ PLOCHY ...... 50 8.4 PÉČE O KRAJINU, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ...... 52 8.4.1 CHKO Poodří ...... 52 8.4.2 Přírodní park Oderské vrchy ...... 53 8.4.3 Národní geopark Podbeskydí ...... 53 8.5 PRAMENY A STUDÁNKY ...... 55 8.5.1 Jesenická kyselka ...... 55 8.5.2 Minerální voda z Poodří k léčebným účelům ...... 55 8.6 KVALITA OVZDUŠÍ A VOD ...... 56 8.6.1 Klimatické oblasti ...... 56 8.6.2 Kvalita ovzduší ...... 56 8.6.3 Znečištění hlukem ...... 59 8.6.4 SWOT analýza ...... 61 8.6.5 Kvalita vod ...... 61 8.7 POVODNĚ V POODŘÍ ...... 62 8.7.1 Povodněmi ohrožené plochy v obcích MAS Regionu Poodří...... 62 8.7.2 Stanovená záplavová území vodních toků (ve správě Povodí Odry, státní podnik) ..... 62 8.7.3 Povodňové problémy a navrhovaná řešení v Regionu Poodří ...... 63 8.8 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ...... 63 8.9 VZDĚLÁVÁNÍ, OSVĚTA, VYUŽITÍ PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ ...... 64 9 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ...... 66 9.1 KULTURNÍ A HISTORICKÉ PAMÁTKY ...... 66 9.2 OSOBNOSTI MAS REGIONU POODŘÍ ...... 66 9.3 TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 67 9.3.1 Turistická informační centra ...... 67 9.2.2 Ubytovací služby ...... 68 9.4 TEMATICKÁ TURISTIKA V POODŘÍ ...... 68 9.5 PREZENTACE HISTORICKÉHO DĚDICTVÍ POODŘÍ ...... 68 10 BROWNFIELDS, ROZVOJOVÉ PLOCHY A PRŮMYSLOVÉ PLOCHY ...... 69 10.1 BROWNFIELDS ...... 69 10.2 ROZVOJOVÉ PLOCHY ...... 70 10.3 PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ...... 70 10.3.1 Průmyslová zóna u D1 Exit 330 – Hladké Životice ...... 71 10.3.2 Multimodální Logistické Centrum Ostrava - Mošnov ...... 71 10.3.3 Technická infrastruktura Letiště Leoše Janáčka v Ostravě ...... 72 10.4 ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ...... 72 11 SWOT ANALÝZA A VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...... 73 11.1 SWOT ANALÝZA ...... 73 11.1.1 Vymezení SWOT analýzy...... 73 11.1.2 Metody tvorby SWOT ...... 74 11.1.3 Sporné položky ...... 74

11.2 SWOT ANALÝZA CELKOVÁ ...... 75 11.3 SWOT ANALÝZA VYBRANÝCH OBLASTÍ ROZVOJE ...... 76 12 ANALÝZA PROBLÉMŮ A POTŘEB REGIONU ...... 80 12.1 OBČANSKÁ VYBAVENOST A ÚZEMNÍ ROZVOJ OBCÍ ...... 81 12.2 PODNIKÁNÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ ...... 82 12.3 ZAMĚSTNANOST ...... 84 12.4 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 85 12.5 VÝCHOVA A VZDĚLÁNÍ ...... 87 12.6 SOCIÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI ...... 88 12.7 SPOLEČENSKÝ, SPOLKOVÝ A KULTURNÍ ŽIVOT ...... 89 12.8 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...... 90 12.9 CESTOVNÍ RUCH ...... 92 12.10 PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCE ...... 93 13 PROVÁZANOST KAPITOL STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE ..... 93

14 SEZNAM TABULEK A MAP ...... 97 14.1 SEZNAM TABULEK ...... 97 14.2 SEZNAM MAP...... 98

1 Úvod

Místní akční skupina Regionu Poodří, jako zapsaný spolek, byla registrována dne 24. dubna 2004 u Ministerstva vnitra a dne 29. července 2014 došlo k registraci dle Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. u Krajského soudu v Ostravě. MAS Regionu Poodří má 35 partnerů, sdružuje 3 svazky obcí, 10 podnikatelských subjektů, 12 nevládních neziskových organizací a 10 obcí. Celé území svazku spadá do bývalého okresu Nový Jičín, Moravskoslezského kraje, v rámci NUTS II Moravskoslezsko. Šestnáct obcí MAS Regionu Poodří spadá svými katastry do území Chráněné krajinné oblasti Poodří, která byla vyhlášena v březnu 1991 na ploše 81,5 km2 k ochraně mezinárodně cen- ných mokřadních biotopů v nivě řeky Odry. Devět obcí pak do území geoparku Pobeskydí. Dvacet dva obcí spadá svými katastry, a to i jen okrajově, do přírodního parku Oderské vrchy. V MAS Regionu Poodří žije 68 575 obyvatel (ČSÚ – 31.12.2013) a to na území 615 km2, t.j. 111 obyvatel/km2. Nejmenší obcí je obec Heřmánky – 173 obyvatel, největší pak město Studénka, které má 9 867 obyvatel. Z toho je zřejmé, že oblast Poodří je venkovským regionem.

Obrázek č. 1: Lokalizace území MAS Regionu Poodří v rámci ČR

Zdroj: vlastní zpracování Hospodářství oblasti Poodří je velmi výrazně ovlivňováno charakterem krajiny a příznivými podmínkami pro činnost v zemědělské výrobě. Poodří je zajímavé především svými krajinnými hodnotami, ale rovněž mnohými kulturními památkami.

5 5

SOCIO-EKONOMICKÁ ANALÝZA

2 Obce, obyvatelstvo a sociální politika regionu

MAS Regionu Poodří zahrnuje území těchto 39 obcí: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Luboměř, Mankovice, Mošnov, Odry, Olbramice, Petřvald, Pustě- jov, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičí- na, Tísek, Trnávka, Velké Albrechtice, Vražné, Vrchy, Zbyslavice.

2.1 Přehled obcí a kontakty na obecní úřady MAS Regionu Poodří MAS Regionu Poodří sdružuje obce zájmového území řeky Odry a jeho blízkého okolí, celkem 39 obcí, které spadají do regionu pěti obcí s rozšířenou působností. Viz. příloha – Tabulka č. 1: Přehled obcí Viz. příloha – Mapa č. 1: Přehled obcí Viz. příloha – Tabulka č. 2: Příslušnost k ORP Viz. Příloha – Mapa č. 2: Rozdělení obcí MAS Regionu Poodří podle SO ORP

2.2 Geografické charakteristiky jednotlivých obcí regionu V roce 2013 žilo na území MAS Regionu Poodří celkem 68 575 obyvatel, průměrná celková hustota osídlení je 111,46 obyvatel na km2. Čtyři obce MAS Regionu Poodří mají méně než 500 obyvatel (Bítov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Luboměř a Vrchy). Hustota v obcích se pohybuje od 20,40 obyvatel/km2 v obci Vrchy až po 319,22 obyvatel/km2 ve městě Studénka. Viz. příloha – Tabulka č. 3: Geografické charakteristiky Viz. příloha – Mapa č. 3: Hustota obyvatel v MAS Regionu Poodří Rozlohou největší obcí v regionu je město Odry s rozlohou přesahující 74 km2. Město má druhý nejvyšší počet obyvatel (7 361 obyvatel), nejvíce obyvatel má město Studénka a to 9 867 obyvatel. Oproti tomu nejmenší obcí je obec Heřmánky o rozloze 3,31 km2, kde žije celkem 173 obyvatel a to je zároveň nejméně obyvatel v rámci spolku. Třicet šest obcí MAS Regionu Poodří, bez 3 obcí okresu Ostrava, zaujímají rozlohou 66,62% území okresu Nový Jičín a ve srovnání k počtu obyvatel pak 41,41%. Nižší procento obyvatel je dáno skutečností, že v části okresu Nový Jičín, na kterém spolek nepůsobí, jsou větší města: Nový Jičín (23 676 obyvatel), Kopřivnice (22 597 obyvatel), Frenštát pod Radhoštěm (10 887 obyvatel) a Příbor (8 529 obyvatel), celkem 65 689 obyvatel, to představuje 43,22% všech obyvatel okresu Nový Jičín, a to je více obyvatel než na území obcí MAS Regionu Poodří patřících do území okresu Nový Jičín.

6 6

Tabulka č. 1: Číselné charakteristiky Subjekt Počet obyvatel Výměra v km2 Hustota/km2 MAS Regionu Poodří 68 575 615 111,46 MAS RP bez obcí Ov 62 924/41,41%⃰ 587,58/66,62%⃰ 107,09/62,13%⃰ Okres Nový Jičín (2012) 151 899 882 172,29 Moravskoslezský kraj 1 221 832 5 427 225,14 Česká republika 10 512 419 78 865 133,30 Zdroj: vlastní zpracování ⃰ procentický podíl k okresu Nový Jičín

2.3 Finanční charakteristiky Celkové rozpočty jednotlivých obcí v rámci území MAS Regionu Poodří byly v roce 2013 tvořeny příjmy ve výši 1 347,001 tis. Kč a výdaje 1 382,994 tis. Kč. Celkově tak v roce 2013 hospodařilo celé území MAS Regionu Poodří s kladným hospodářským výsledkem ve výši 41,768 tis. Kč. V roce 2013 měla největší příjmy v rámci MAS Poodří obec Bartošovice a to z důvodu vý- stavby obecního vodovodu. Tato obec měla rovněž v roce 2013 největší záporný hospodářský výsledek a to: - 11,645 tis. Kč. Viz. příloha – Tabulka č. 4: Rozpočty obcí

2.4 Zaměstnanci obcí V rámci MAS Regionu Poodří působí starostové obcí převážně v uvolněné funkci neuvolnění starostové jsou ve 4 obcích: Heřmánky, Olbramice, Vrchy a Zbyslavice. Na druhou stranu většina místostarostů v obcích MAS Regionu Poodří působí v neuvolněné funkci, pouze v 10 případech je místostarosta uvolněn, především ve městech a větších ob- cích: Bílovec, Fulnek, Jeseník nad Odrou, Kunín. Libhošť, Luboměř, Odry, Pustějov, Studén- ka a Suchdol nad Odrou. Nejvíce zaměstnanců mají na obecním úřadě ve městě Bílovec, nejméně, a to jednoho za- městnance, mají na obecním úřadě v Heřmanicích u Oder, Trnávce a Zbyslavicích. Jako za- městnanci byli v tomto případě evidování stálí, bez sezónních, jako VPP, apod. Viz. příloha – Tabulka č. 5: Zaměstnanci obcí

2.5 Dotační tituly a zkušenosti obcí s jejich využíváním V rámci MAS Regionu Poodří čerpaly jednotlivé obce dotační tituly nejčastěji v rámci dotač- ního řízení KÚ Moravskoslezského kraje, a to ve 166 případech. Dále dotace z Ministerstva pro místní rozvoj v 83 případech. Nejméně žádostí bylo ze státního rozpočtu. Také byly dotace čerpány v rámci operačního programu ROP, OPŽP, SFŽP, MV a dalších. Celková částka, kterou získaly jednotlivé obce v rámci MAS Regionu Poodří z dotací je ve výši 1,655 mld. Kč. Celkem bylo podpořeno 527 projektů.

7 7

Nejvyšší dotační podporu ve sledovaném období získalo město Studénka ve výši 252,9 mil.. Kč. Sledováno bylo období 2008 – 2013, na základě podkladů poskytnutých jednotlivými obcemi. Do přehledu nebyly zahrnuty dotace na: volby, czech-point, činnost jednotek SDH, apod. Viz. příloha – Tabulka č. 6: Zkušenosti s dotačními tituly

2.6 Obyvatelstvo 2.6.1 Vývoj počtu obyvatel Celkový vývoj počtu obyvatel v MAS Regionu Poodří má rostoucí tendenci. Za období 1980 - 2011 přibylo v MAS Regionu Poodří celkem 706 obyvatel. S ohledem na snížení počtu obyvatel okresu Nový Jičín o 11 851 a Moravskoslezského kraje o 59 185 obyvatel v rozmezí let 2001 až 2011, je zjištění nárůstu počtu obyvatel v MAS Regionu Poodří pozitivní skutečností. Nejvyšší nárůst počtu obyvatel v rozmezí od roku 1980 do roku 2011 zaznamenalo město Klimkovice, a to 687 obyvatel. Naopak největší pokles počtu obyvatel v těchto létech zaznamenalo město Studénka, kde lze sledovat úbytek o 806 obyvatel. Proč takové rozdíly: město Klimkovice se stává zajímavou lokalitou pro bydlení, nedaleko Ostravy a jedná se o lázeňské město, město Studénka končí jako město s tradiční průmyslovou výrobou – Vagonka Studén- ka. Při srovnání počtů obyvatel od posledního sčítání, tj. 26.3.2011 ke dni 31.12.2013, došlo v MAS Regionu Poodří k nárůstu o 67 obyvatel. V tomto období se rovněž zvýšil počet obyvatel v okrese Nový Jičín – o 3 825 obyvatel a Moravskoslezského kraje o 15 998 obyvatel. Viz. příloha – Tabulka č. 7: Vývoj počtu obyvatel

8 8

Obrázek č. 3: Srovnání počtu obyvatel

Zdroj: ČSÚ, za jednotlivá SLBD

9 9

2.6.2 Obyvatelstvo a migrace Migrace obyvatelstva je významným faktorem, který ovlivňuje prostorové rozložení obyvatelstva a zároveň úzce souvisí s širším politickým, ekonomickým a sociálním kontextem živo- ta společnosti. V populačním vývoji České republiky během 90. let oproti minulosti značně vzrostl význam zahraniční migrace. Také důsledkem rychlého snížení porodnosti, které nemohlo být kompen- zováno postupným prodlužováním naděje na dožití, bylo snížení přirozeného přírůstku obyvatelstva. Přirozený přírůstek, úbytek (narození a zemřelí) obyvatel ve spolku je v létech 2011 – 2013 přibližně stejný: -42, -58 a -56, největší přírůstek ve sledovaném období tří let vykazuje obec Sedlnice a to: +15 , největší úbytek pak město Studénka a to: -69 a město Odry -48. Trendy vnitřního stěhování a jeho regionální struktura se během posledních let radikálně změnily v důsledku ekonomických a sociálních proměn. Zvýšila se migrační atraktivita obyvatel menších obcí. Mládež, která studuje mimo region, často zůstává v místě studia nebo větších městech, nevrací se do regionu, a to z důvodu lepší možnosti sehnání práce. Migrační saldo (přistěhován a odstěhován) vykazuje ve sledovaných létech mírný pokles: +108, +94 a +87. Největší úbytek obyvatel v rámci migračního salda za toto období vykazuje město Studénka a to: -118, z města se vystěhovali: v roce 2011 – -224, 2012 – -182 a 2013 – -211 obyvatel, největší přírůstek má město Klimkovice a to: +208, z obcí pak obec Bravantice a to: +60 obyvatel. Ve sledovaném období došlo k nepatrnému nárůstu počtu obyvatel MAS Regionu Poodří a to: v roce 2011 – +66, 2012 – +36 a 2013 – +31 obyvatel. Největší nárůst v počtu obyvatel je ve městě Klimkovice, v létech 2011 – 2013 je to: +220 obyvatel, u obcí pak obec Sedlnice a to: +66 obyvatel a obec Bravantice: +65 obyvatel. Viz. příloha – Tabulka č. 8: Celková změna počtu obyvatel v létech 2005 – 2013 Viz. příloha – Tabulka č. 9: Přírůstek a úbytek obyvatel Viz. příloha – Mapa č. 4: Migrační přírůstek obyvatel

10 10

Obrázek č. 4: Celková změna počtu obyvatel v MAS Regionu Poodří

Zdroj dat: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ,

Ve sledovaném období 2005 – 2013 celkový počet obyvatel v místní akční skupině měl tendenci růstovou, i když v posledních třech létech to byl celkový přírůstek jen nepatrný: +66, + 36 a +31 obyvatel, celkově za období 2005 – 2013 se počet obyvatel v MAS Regionu Poodří zvýšil o 1 265 obyvatel.

Obrázek č. 5: Celková změna počtu obyvatel (narození/zemřelí) v obcích MAS Regionu Poodří

Zdroj dat: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ,

11 11

Obrázek č. 6: Celková změna počtu obyvatel (přistěhovalí/vystěhovalí) v obcích MAS RP

Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ,

2.6.3 Demografický vývoj Demografický vývoj MAS Regionu Poodří kopíruje celospolečenské tendence v České republice. Vysoká reprodukce v 70. a 80. letech podpořená sociálními podporami a existencí soci- álních jistot byla v 90. letech vystřídána zásadní změnou reprodukčního chování. Demogra- fické chování mladé generace se přizpůsobilo novým podmínkám, rodičovství ztratilo priorit- ní postavení, nové možnosti seberealizace a na druhé straně negativní důsledky ekonomic- kých změn vedly ke snižování počtu narozených dětí, zvyšování průměrného věku rodiček a celkovému stárnutí obyvatelstva. Podle prognóz demografického vývoje bude tento trend pokračovat včetně výrazného stárnutí naší populace.

2.6.4 Věková struktura obyvatelstva Údaje dokumentují, že v obcích MAS Regionu Poodří je možné sledovat jev převahy obyvatel ve věku 65 a více let celkem nad skupinou obyvatel ve věku 0 – 14 let celkem, a to 103,7%. Tento poměr se nazývá index stáří. Skupina „seniorů“ převyšuje skupinu „mládeže“ do 14 let u MAS Regionu Poodří o 392 obyvatel. Tato skutečnost je na všech úrovních a to okresu Nový Jičín (103,2%), Mo- ravskoslezského kraje (116,0%) i České republiky (115,7%). Viz. příloha – Tabulka č. 10: Věkové složení obyvatel Viz. příloha – Mapa č. 5: Věková struktura obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří

12 12

Tabulka č. 2: Obyvatelé MAS Regionu Poodří dle věkových skupin a index ekonomického zatížení

Obyvatelé MAS Regionu Poodří dle věkových skupin a index ekonomického zatížení

Index Počet oby- Obyvatelé Obyvatelé Obyvatelé Index Index ekono- Index vatel ve věku ve věku ve věku závis závis Obec název mického stáří k 31.12. 0–14 let 15–64 let 65 a více losti losti zatížení (%) celkem celkem celkem let celkem I. (%) II. (%) (%) MAS RP 68 575 10 610 46 963 11 002 46,0 103,7 22,6 23,4 Okres Nový Jičín 151 899 23 183 104 007 24 709 46,0 106,6 22,3 23,8 MSK 1 221 832 178 789 835 577 207 466 46,2 116,0 21,4 24,8 Česká republika 10 512 419 1 577 455 7 109 420 1 825 544 47,9 115,7 22,2 25,7 Zdroj: ČSÚ – podklady k 31.12.2013 Index ekonomického zatížení znázorňuje počet dětí ve věku 0-14 let a počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15-64 let. Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. První index závislosti vychází ze srovnání počtu dětí ve věku 0-14 let na 100 osob ve věku 15-64 let. Druhý index závislosti udává počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15-64 let. Viz. příloha – Tabulka č. 11: Index ekonomické zátěže Viz. příloha – Mapa č. 6: Index stáří v obcích MAS Regionu Poodří

Obrázek č. 7: Věková struktura obyvatel v roce 2013

Zdroj: ČSÚ – k datu 31.12.2013

13 13

Z grafu je zřejmý rozdíl v počtu obyvatel mezi pohlavími v obcích spolku, a to ženy a muži dle věkových skupin. Rozdíl je vidět především v kategorii „60 a více let“. Odráží se zde skutečnost, že ženy se dožívají vyššího věku než muži. Naproti tomu v kategorii „0 – 14 let“ převažují muži nad ženami, stejně tak i v kategorii „15 – 64 let“.

2.6.5 Vzdělanostní struktura Tabulka č. 3: Vývoj vzdělanostní struktury v letech sčítání 1991, 2001, 2011

Nejvyšší dokončené vzdělání 1991 2001 2011 Bez vzdělání 256 339 311 Základní a neukončené vzdělání 19 972 14 892 11 707 Vyuč. a střední odborné bez maturity 27 702 23 322 21 668 Úplné střední s maturitou 1 521 11 585 13 812 Vyšší odborné a nástavbové studium 32 1 486 1 809 Vysokoškolské studium 2 038 3 052 5 181 Celkem 51 521 54 676 54 488 Zdroj: ČSÚ, SLBD 1991, 2001, 2011 Z tabulky i grafu je zřejmý pokles vzdělání ve dvou skupinách: Základní a neukončené vzdě- lání a Vyuč. a střední odborné bez maturity. Na druhé straně je markantní nárůst ve skupině Úplné střední a maturitou a také ve skupině Vysokoškolské vzdělání.

Obrázek č. 8: Vzdělanostní struktura v letech 1991, 2001 a 2011

Zdroj: ČSÚ, SLDB 1991, 2001, 2011

14 14

Obrázek č. 9: Vzdělanostní struktura celkem dle SDLB 2011 v obcích MAS Regionu Poodří

Zdroj: ČSÚ 2011, SLDB 2011 Vzdělanostní struktura je počítána z celku obyvatel ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání. V MAS Regionu Poodří převažuje v rámci vzdělanostní struktury skupina obyvatel se středním vzděláním včetně vyučení. Toto vzdělání má celých 38,45 % obyvatel regionu nad 15 let. Další početnou skupinou je obyvatelstvo, které má úplné střední vzdělání - , tj. 24,51%.. Vy- sokoškolské vzdělání má 9,19% obyvatelstva MAS Regionu Poodří. Při sčítání ke dni 26.3.2011 vznikla vzdělanostní skupina „Nezjištěno“, tyto obyvatele nelze začlenit do sledo- vaných vzdělanostních skupin a tato skupina představuje 3,32%, to je 1 869 obyvatel. Viz. příloha – Tabulka č. 12: Vzdělanostní struktura

2.6.6 Struktura obyvatel dle národností Data obyvatelstva dle národností byla analyzována k datu SLDB, tj. ke dni 26.3.2011. Vý- sledky jsou uvedeny v tabulce, která je přílohou. Vzhledem k tomu, že tento údaj není ve sčí- tání údajem povinným, celkem 18 791 obyvatel neuvedlo svoji národnost, k národností Rom- ské se přihlásilo 24 obyvatel.

Viz. příloha – Tabulka č. 13: Obyvatelstvo dle národností

2.6.7 Náboženská struktura - religiozita Rovněž při uvedení náboženské víry se mnoho obyvatel regionu zařadilo do kolonky neuve- deno, celkem 29 928 obyvatel, tj. 44,91%. 20 893 obyvatel, tj. 31,35% uvedlo „Bez nábožen- ské víry“. Viz. příloha – Tabulka č. 14: Věřící v obcích – religiozita

15 15

2.6.8 Bydlení a domácnosti V rámci MAS Regionu Poodří tvoří bytový fond celkem 16 463 bytů. Domovní fond je tvořen celkem 15 089 rodinnými domy, bytovými domy pak ve výši 1 111 a 263 ostatními budovami. Viz. příloha – Tabulka č. 15: Domovní a bytový fond Viz. příloha – Tabulka č. 16: Dokončené byty v letech 2001 – 2013 Viz. příloha – Mapa č. 7: Počet dokončených bytů 2001 – 2013

Obrázek č. 10: Počet vystavěných bytů na území MAS RP v daných obdobích

Zdroj: Historický lexikon a SDLB 2011, ČSÚ 2014 [online]. Dostupné z 2.6.9 Druhy pozemků na území MAS Regionu Poodří Z tabulkové části vyplývá, že na území MAS Regionu Poodří o celkové výměře 61 533 ha převažuje zemědělská půda (tj. orná půda, vinice, chmelnice, sady, zahrady a trvalé travní porosty), která představuje 41 632 ha, tj. 67,66% celkové výměry. Dále následují s 19,73% lesy, pak vodní a nakonec zastavěné plochy. Vodní plochy představují 2,43% celkového půdního fondu, což představuje vlastní tok řeky Odrou s jejími slepými rameny a jezery, ale také bohatá síť rybníků, která přispívá k rozvinutému chovu ryb. Viz. příloha – Tabulka č. 17: Druhy pozemků Viz. příloha – Tabulka č. 18: Druhy pozemků v rámci zemědělské půdy Viz. příloha – Mapa č. 8: Půdní fond obcích v MAS Regionu Poodří

16 16

Dobré podmínky pro zemědělskou výrobu zajišťuje kvalitní orná půda, která tvoří přes 53,84% zemědělské půdy. Trvalé travní porosty zaujímají rozlohu 10,50 ha, zahrady pak 3,22% a ovocné sady tvoří jen dvě setiny procenta.

Obrázek č. 11: Podíl ploch na celkové výměře

Zdroj: ČSÚ – k datu 31.12.2013

2.7 Oblast sociální politiky regionu 2.7.1 Vyplácení dávek hmotné nouze Hmotná nouze je stav, kdy člověk, občan nemá dostatečné příjmy, aby si vlastním přičiněním zabezpečil základní životní podmínky. Občan, který nemůže vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny tyto podmínky splnit (typicky v důsledku nízkého nebo žádného příjmu), má nárok na pomoc od státu. Hmotná nouze je tedy klíčovým ukazatelem pro identifikaci sociálně slabých (a potenciálně vyloučených) oblastí. Systém pomoci v hmotné nouzi je jed- ním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. V období 2007 – 2011 se stav v MSK nejvíce zhoršil na severozápadě kraje. V posledních letech došlo v Moravskoslezském kraji k nárůstu vyplácených pomocí v hmotné nouzi na obyvatele, přičemž k nejvýraznějšímu přírůstku došlo ve správním obvodu pověřeného obecního úřadu Vítkov, dále Odry a Bílovec.

Tabulka č. 4: Počet vyplácených dávek hmotné nouze podle typu a počet dávek na 1 000 obyvatel v letech 2007 – 2011 v SO POÚ MSK Doplatek na bydlení Příspěvek na živobytí Název SO Počet obyva- Dávek/1000 Dávek/1000 POÚ tel (2010) Počet Počet obyvatel obyvatel Bílovec 14 142 775 54,80 2 122 150,05 Fulnek 6 146 769 125,12 1 896 308,49

17 17

Odry 11 297 428 37,89 2 515 222,63 Studénka 11 798 564 47,80 1 701 144,18 Kopřivnice 28 214 1 437 50,93 3 199 113,38 Nový Jičín 48 520 1 596 32.89 7 036 145,01 Příbor 13 297 506 38,05 1 203 90,47 Zdroj: Socioekonomický atlas MSK, Luboš Hruška a kol., Ostrava 2012

2.7.2 Index sociální problémovosti v Moravskoslezském kraji Sociálně slabé oblasti, kde je zvýšená poptávka po sociálních službách, jsou identifikované především v oblastech, ve kterých dochází k významným dopadům desindustrializace a v oblasti vnitřní periferie kraje a dále v oblastech, ve kterých dochází k vylidňování. Sociálně slabé oblasti jsou identifikovány indexem sociální problémovosti jednak v rámci ORP Karviná, Bohumín a Havířov, kde dochází k výrazným dopadům desindustrializace projevující se růstem nezaměstnanosti, a to především dlouhodobého charakteru, který ovliv- ňuje zvýšenou migrací z této oblasti a rovněž i negativním přirozeným přírůstkem. V této oblasti je i vysoká rozvodovost, vyšší výplata dávek v hmotné nouzi a nižší počet pracovních míst. Další problémovou oblastí je vnitřní periférie tvořená SO ORP Vítkov, jižní část SO ORP Bruntál a Rýmařov, a také v částech SO ORP Krnov, Opava a Odry a to v rámci města Oder a v území obcí – Luboměř, Spálov, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou. V těchto oblastech je identifikována zvýšená míra nezaměstnanosti a s tím spojená vysoká výplata dávek hmotné nouze. Vnitřní periferie kraje má nízký ekonomický potenciál rozvoje daný nízkou daňovou výtěžností a nízkou mírou podnikatelské aktivity. Oblast je postižena i výrazným dopadem ekonomické recese v roce 2008. V oblasti dochází k jejímu sociálnímu uzavírání a k prohlubujícím se sociálním problémům. Dochází i ke kumulaci sociálně problémového obyvatelstva. Rozvoj této oblasti by měl být založen na využití přírodního potenciálu s vyšší přídavnou hodnotou (biozemědělství, kozí farmy, apod.), podpoře drobného podnikání a soci- álního podnikání. Zdroj: Socioekonomický atlas MSK, Luboš Hruška a kol., Ostrava 2012

2.7.3 Sociální vyloučení a sociální začleňování v Poodří V období květen – září 2013 byla zpracována situační analýza „Zpráva o vybraných otázkách sociálního vyloučení a nástrojích sociálního začleňování v Odrách“, která byla zpracována Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i, Brno (VÚPSV rilsa). Výstupy z této analýzy, které lze přenést i do jiných oblastí MAS Regionu Poodří, protože jsou identické se stavem a skutečnostmi v celé republice. Bydlení: pokud se podíváme na obyvatele objektů, které jsou z větší či menší intenzitou spo- jovány se sociálním vyloučením, perspektivou výsledků našeho dotazníkového šetření (viz. výstup č. 1), můžeme z hlediska projevů sociálního vyloučení konstatovat (ve srovnání s je-

18 18

jich neromskými sousedy, případně - v závislosti na dostupnosti dat - s obyvateli v Odrách či populací ČR):

 větší počty osob v domácnostech a jejich koncentraci na obytné místnosti  vysoký podíl osob se základním vzděláním jako nejvyšším dokončeným

 vysokou míru nezaměstnanosti

 vysoký podíl nájemním smluv na dobu určitou

 vysoký podíl bytů, ve kterých zdroj tepla představují kamna na tuhá paliva (byty 2. kategorie)  vysoký podíl bytů, ve kterých je podle vyjádření jejich obyvatel vlhko a plísně

 vysoký podíl zadlužení a zkušeností s exekucemi Z uvedených výsledků lze usuzovat na určitou míru sociální vyloučení a ve srovnání s nerom- skými obyvateli stejných adres i na jeho determinovanost etnicitou. Nicméně, v případě ně- kterých klíčových atributů sociálního vyloučení, jako je zejména míra zaměstnanosti či kvalita bydlení, není situace ve srovnání s jinými vyloučenými lokalitami, o kterých víme, kritická.

2.7.4 Zdroje sociálního vyloučení v Odrách K procesům sociálního vyloučení v kontextu Oder dochází z několika zdrojů. Kromě obecně se zhoršující (či zhoršené) ekonomické a sociální situace ve společnosti jako takové (růst ne- zaměstnanosti, nárůst chudých domácností apod.) lze identifikovat:

 růst zadluženosti domácností a zhoršování schopnosti dluhy splatit

 past nezaměstnanosti a prohlubující se závislost na sociálních dávkách

 řízené sestěhování sociálně slabých domácností v soukromých objektech (zejména Slunečná, ale i jiné)  negativní důsledky nevhodně implementovaného projektu (objekt Veselí)

 znevýhodnění v možnostech dosáhnout vyššího vzdělání

 stigmatizace, sociální distance, znevýhodnění až diskriminace na etnickém principu v běžném životě a v přístupu institucí

 absence efektivních zdrojů ke zlepšení sociální a ekonomické situace 2.7.5 Analýza sociálně vyloučených lokalit MSK Moravskoslezský kraj v roce 2013 realizoval Analýzu sociálně vyloučených lokalit Morav- skoslezského kraje (dále jen „Analýza“). Sběr dat Analýzy se uskutečnil ve spolupráci se všemi obcemi Moravskoslezského kraje, kdy byli zástupci všech obcí osloveni ze strany vý-

19 19

zkumných pracovníků a sami se vyjadřovali ke skutečnosti, zda je na jejich území vyloučená lokalita či nikoliv. Analýza Moravskoslezského kraje identifikovala 3 obce na území MAS Regionu Poodří, na jejichž území se nachází vyloučená lokalita nebo jde o z tohoto pohledu rizikovou oblast. Jedná se o obce Jakubčovice nad Odrou, Odry a Velké Albrechtice. Jakubčovice nad Odrou Jedná se o jednu nemovitost typu rodinného domu (č. p. 8), která je v majetku soukromého vlastníka. Nemovitost je částečně prostorově vyloučená, lokalitu v době realizace Analýzy obývalo cca 5 - 10 osob. Oslovení partneři při realizaci výzkumu tuto oblast identifikovali jako rizikovou s ohledem na výskyt drobné kriminality. Odry Analýza kraje v tomto případě vycházela dat dostupných z výzkumné zprávy „Situační analý- za – Zpráva o vybraných otázkách sociálního vyloučení a nástrojích sociálního začleňování v Odrách“ vypracovanou v roce 2013 Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí pro Agen- turu pro sociální začleňování, viz odkaz: http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-pro-lokalitu-odry Velké Albrechtice Jedná se o nemovitost ve vlastnictví soukromého vlastníka č. p. 100 a 101. Jedná se o bývalou zemědělskou usedlost, kde dříve bydleli dělníci. Před dvěma lety přešla usedlost pozůstalostí na jinou osobu, která začala pronajímat prostory. V době realizace Analýzy prostory obývala nízkopříjmová skupina osob.

2.7.6 Sociální podnikání Na Odersku, které spadá do území MAS Regionu Poodří, je otázka sociální ekonomiky včet- ně budování a provozu sociálních podniků řešena v rámci zpracované situační analýzy v roce 2013. V území Oderska jsou zkušenosti s činností sociálních podniků, v oblasti existuji tyto sociální podniky: firma Stavzem Vražné, která se zaměřuje především na stavební práce, firma AC AERO Odry, jež se zaměřuje na několik oblastí, jako jsou například úpravy zahrad a sadů, údržba zeleně, vyrábí hřiště pro děti, seniory i pro nevidomé. Nabytých zkušeností s fungováním sociálních podniků na Odersku lze využít také v jiných postižených lokalitách v Poodří. Při budování nových sociálních podniků bude využito obou forem sociálního pod- nikání – integrační i environmentální sociální podniky.

Viz. příloha – Výstup č. 1 – Sociální vyloučení a boj s chudobou v území MAS Regionu Po- odří

20 20

SHRNUTÍ: Obce mají zkušenosti s čerpáním dotací, nedostatek financí na vlastní podíl projektů u men- ších obcí. Studenti po ukončení studia na SŠ a VŠ se nevrací do regionu. Schází motivace k návratu studentů, případně mladých lidí do regionu. Málo stavebních míst pro RD a neexistence obecních bytů pro mladé rodiny. Není zmapováno celé území MAS v souvislosti s vyloučenýma lokalitami, komplexně v rámci sociální politiky. Na Odersku zkušeností v oblastech sociálního vyloučení a sociálního začleňování, aplikace na celém území MAS.

3 Infrastruktura

3.1 Dopravní 3.1.1 Silniční doprava Přetrvávající příležitostí regionu je jeho poloha a existující napojení na velkou dopravní infrastrukturu umožňující podnikání a další příliv kapitálu s využitím dálnice D1, včetně propo- jení regionu silnicemi I. třídy: E 47, E 48, E 57 a E 58. Silniční síť území je propojena dosta- tečným počtem silnic, bohužel jejich kvalita není vždy na patřičné úrovni (převážně se jedná o silnice IV. tříd a místní komunikace). Většina obcí MAS Regionu Poodří je provázána sítí cyklotras, v regionu schází cyklostezky nejen s využitím pro turistiku, ale především s využitím k dojezdu do škol a do zaměstnání. Region by přivítal také stezku pro on-line brusle nebo víceúčelové úseky cyklostezek s využitím pro bruslení, případně pěší turistiku. V posledním období dochází na území MAS Regionu Poodří ke snížení počtu autobusových spojů. Špatná dostupnost je především o víkendech, kdy autobusová doprava je velice omeze- ná. 3.1.2 Bezpečnost dopravy a dopravní obslužnost Území MAS má rozvinutou síť silnic, železnic, ale někdy schází udržitelnost dopravní ob- služnosti, a to autobusové i vlakové. Některé spoje nejsou vytížené, ekonomicky udržitelné a dochází k jejich rušení. Dělá to následně problémy s dojezdem za prací, do zaměstnání, do měst za návštěvou lékaře, do škol, za nákupy a také to nepomáhá rozvoji cestovního ruchu s využitím potenciálu Poodří. Dopravní dostupnost schází především v malých obcích, které se nacházejí mimo tranzitní dopravní cesty nebo na okraji, jako jsou obce na Odersku. Problémem k nutnosti řešení v území je kumulace provozu na pozemních komunikacích a cyklistické dopravy, která se rozmáhá a v letních měsících je provoz na některých silnicích

21 21

více než nebezpečný. V území je spousta cyklotras, ale jen zlomek cyklostezek. Záměry exis- tují, ale ne vždy lze projít ve vedení trasy krajinou. V obcích je nutné řešit bezpečnost budováním chodníků a přechodů, které by měly odpovídat novým trendům, měly by být osvětlené a vybaveni moderními reflexními prvky. Dalším prvkem v mozaice posílení bezpečnosti je montáž radarů měřících rychlost v obcích a také těch, údaje kterých lze využít k pokutování neukázněných řidičů.

Viz. příloha – Mapa č. 9: Vzdálenost MAS od vybraných středoevropských center

3.1.3 Železniční doprava Město Studénka a městys Suchdol nad Odrou jsou železničními uzly s rychlíkovou zastávkou na mezinárodní železniční trati Praha – Olomouc – Ostrava – Bohumín, železniční trat č. 270. Dvě železniční stanice se nacházejí ve městě Studénka a v obci Hladké Životice, v obci Jese- ník nad Odrou, Jistebník, Sedlnice, Skotnice, Kunín, Bílovec, Velké Albrechtice, Suchdol nad Odrou, Fulnek, Mankovice, Odry, Jakubčovice a Heřmánky pak jedna železniční stanice. Železniční tratě vedoucí přes území spolku: 270: Přerov – Jeseník nad Odrou – Suchdol nad Odrou – Studénka – Jistebník – Ostrava 276: Suchdol nad Odrou – Makovice – Odry – Jakubčovice – Heřmánky – Klokočov – Vít- kov – Černá ve Slezsku – Svatoňovice – Budišov nad Budišovkou 277: Suchdol nad Odrou – Hladké Životice – Stachovice – Fulnek 278: Suchdol nad Odrou – Kunín – Nový Jičín 279: Bílovec – Velké Albrechtice – Studénka (od roku 1890) 325: Studénka – Sedlnice – Skotnice – Příbor – Kopřivnice – Štramberk – Ženklava – Veřo- vice (od roku 1881)

Viz. příloha – Mapa č. 10: Silniční a železniční síť

3.1.4 Plán výstavby: Vysokorychlostní trať – „VRT“ Moravskoslezský kraj leží na historické dopravní cestě mezi severem a jihem Evropy, mezi Baltským a Středozemním mořem, historicky vzato na jedné větvi „Jantarové stezky“. Zároveň zaujímá strategickou polohu na rozmezí tří států - České republiky, Polska a Slovenska a svou polohou nabízí i výhodnou výchozí pozici pro dopravní vazby směrem do východní Evropy. S ohledem na tyto skutečnosti a s rozvojem železniční dopravy je již dlou- hodobě počítáno s výstavbou vysokorychlostní tratě (VRT), která je charakterizována u nové tratě rychlostí min. 250 km/hod., u modernizovaných úseků pak 200 km/hod.

22 22

Obrázek č. 12: Plánovaná vysokorychlostní trať procházející územím MAS Reginu Poodří

Zdroj: Odůvodnění zásad územního rozvoje MS kraje – výkres 2010 [online], dostupné z Legenda: Vysokorychlostní železnice Územní rezerva pro zabezpečení zájmu státu vyplývající z mezinárodních závazků Dálnice Nadregionální biocentrum Silnice I. třídy čtyřpruhová Rychlostní silnice

Cíle budování VRT: - zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti (atraktivita pro investice, tranzit). - vnitrostátní konkurenceschopnost, - získání kapacity, využití pro kombinovanou nákladní přepravu, - uvolnění tratí pro příměstskou dopravu, - podstatné zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy s dopravou silniční, - zabránění tomu, aby se z ČR stala jakási „vnitřní periferie“ bez napojení na meziná- rodní vysokorychlostní tratě, které by se ČR vyhnuly.

3.1.5 Letecká doprava Civilní letecká doprava je provozována z letiště Ostrava - Mošnov, které se po vstupu obce Mošnov do svazku stalo součástí Regionu Poodří. Mezinárodní letiště pro veřejnou dopravu v Mošnově - letiště Leoše Janáčka Ostrava je schopno odbavit všechny typy letadel včetně

23 23

Boeingu 747. Provozní doba letiště, celní i pasové odbavení jsou dvacet čtyři hodin denně. Průměrná kapacita letištní haly je 500 cestujících za hodinu na příletu a 500 na odletu. Historie mezinárodního letiště Ostrava - Mošnov sahá až do prvního desetiletí minulého století. Zde v tehdejší obci Harty žili bratři Žurovcové, regionální letečtí průkopníci, kteří své práce a pokusy prováděli v letech 1909 - 1914. Novodobá historie začíná rokem 1956 zahájením stavebních prací na současném letišti. Nutno říci, že od počátku bylo jasné, že zde nebude jen dopravní provoz, ale že letiště bude především sloužit potřebám armády. Oficiální zahájení civilního letového provozu je datováno 16. říjnem 1959, kdy zde přistál letoun TU - 104 A a současně byl přenesen veškerý provoz z již nevyhovujícího letiště Ostrava – Hrabůvka. Letiště v Mošnově je největším regionálním letištěm v České republice. Vzhledem k povaze regionu, je letiště považováno za neopomenutelný vstupní bod do průmyslového regionu Moravy a Slezska, jež se řadí mezi regiony s největší koncentrací ekonomického potenciálu v České republice. Nemalý význam hraje také poloha v blízkosti hranic s Polskem a Slovenskem. V současné době je letiště významným podpůrným faktorem pro zahraniční investory směřující do regionu. Od 1. července 2004 bylo letiště Ostrava převedeno z majetku České správy letišť, s.p. do vlastnictví Moravskoslezského kraje. Provozovatelem letiště se stala společnost Letiště Ostrava, a.s. Současně se spuštěním zkušebního provozu nové odletové haly v roce 2006 bylo letišti uděleno čestné jméno Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Rok 2013: nízkonákladová spol. Ryanair začíná provozovat linku do Londýna. Započala a byla dokončena stavba železniční trati: přímé kolejové napojení nového tříkilometrového úseku z letiště na regionální trať Studénka–Veřovice. V roce 2013 výrazný meziroční pokles zaznamenaly charterové, tedy letní turistické lety. Pravidelné lety se uskutečňovaly do 2 destinací. Letiště Leoše Janáčka přepravilo v roce 2013 celkem 260 tisíc cestujících, což je o deset procent méně než předloni. Počet cestujících pravidelnými lety stoupl ze 130 tisíc na 170 tisíc. O téměř 20 procent pokleslo také množství přepravovaného nákladu. Potenciál letiště: Možnost přistávání velkých nákladních letadel, cargo terminál, blízkost průmyslové zóny Mošnov, lokalizace 5 km od dálnice. Výhody můžeme spatřovat v geografické poloze (polycentrický region, blízkost polské průmyslové aglomerace), s potenciálem západo-východního spojení - dodnes je to nevyužitá šance. 38 km severně od Moravskoslezského kraje se nachází průmyslová katowická (hornoslezská) aglomerace s 2,5 mil. obyvatel. Potenciál můžeme spatřovat ve spojení aglomerací s centrem, naproti tomu letiště Brno – Tuřany leží uprostřed mezi Vídní a Prahou, tedy tento potenciál nemá. Krajem prochází multimodální koridor.

24 24

Další výhody: letiště lokalizováno 25 km jižně od centra Ostravy, 20 km od firmy Hyundaie v Nošovicích, napojení na blízkou silnici I 58. Terminál Mošnov = kooperace letecké, železniční, silniční dopravy = rozvoj sítí v MSK

 napojení na D 47 a RI 48

 rozšiřování průmyslové zóny a terminálu v Mošnově (cca 300 EA). Budoucnost: Státní podnik Řízení letového provozu ČR zahájil projekt výstavby nového provozního střediska a letištní řídící věže. Přechod má proběhnout v letech 2015 - 2016. Rozvoj tzv. leteckého carga podporuje vybudovaná podnikatelská a logistická zóna v blízkosti letiště. V roce 2009 rozhodnuto o projektu nového světelného zabezpečovacího systému, druhého nejmodernější v ČR. Zahájení poskytování služeb: 2015-2016. Dlouhodobý cíl: Růst nabídky nízkonákladových letů. MS kraj chce dotovat linky do turisticky atraktivních destinací, proto musí jednat o notifikaci veřejné podpory s Evropskou komisí. Viz. příloha – Mapa č. 11: Letecká dopravní síť na území MAS

3.1.6 Cyklistická doprava Na území MAS Regionu Poodří je rozsáhlá síť cyklostezek, které jsou využívány nejen místními obyvateli při vyjížďkách za poznáním regionu, ale některé úseky cyklotras slouží jako doprava do zaměstnání nebo do škol. Bohužel ne vždy je na odpovídající úrovní jejich značení a průchodnost terénem, především na špatných klimatických podmínek, deštivého počasí. Tyto cyklotrasy jsou také hojně využívaný zahraničními cyklisty a to v souvislosti s propagací trasy Greenways Krakow – Morava – Vídeň, která je součástí mezinárodních cyklotras Euro- Velo, označení č. 4 (www.greenways.cz/eurovelo). V současnosti jsou připravovány a částečně realizovány tři projekty: Region Poodří: Cyklostezka Odra – Morava - Dunaj Mezinárodní cyklostezka Odra - Morava – Dunaj je jedním z šesti prioritních koridorů cyklis- tické dopravy v ČR. Je trasována podél řek Odry, Bečvy, Moravy až k Dunajské cyklostezce, jako součást evropské sítě Euro-Velo. Jedná se současně o trasu Greenways, projekt spojující podporu infrastruktury a služeb šetrné turistiky s ochranou kulturního a přírodního dědictví v regionech, kudy prochází. V Moravskoslezském kraji bude mít stezka velký význam nejen jako magistrála pro návštěv- níky kraje z Polska, středu Moravy a Slovenska, ale i jako bezpečný cyklistický přivaděč z Ostravska do Poodří a Oderských vrchů. V Poodří bude stezka hrát významnou roli spojni- ce mezi obcemi v oblasti, kde cyklistickou dopravu zkomplikovala výstavba dálnice D 1.

25 25

Trasa mezinárodní cyklostezky Odra - Morava – Dunaj byla zahrnuta do územního plánu vel- kého územního celku Beskydy. V souběhu s budovanou dálnicí probíhají v levobřežních kata- strech pozemkové úpravy, které vymezí pro vybudování stezky vhodné parcely, bude-li k dispozici studie průchodu trasy jednotlivými katastry. Průchod trasy v křížení s dálničními přivaděči je projekčně řešen společným využitím podjezdů určených pro migraci zvěře i prů- jezd cyklistů. Důležité souvislosti: - cyklostezka Odra-Morava-Dunaj je jedním z nejdůležitějších severojižních cyklistických koridorů v Evropě spojující Balt s populární Dunajskou cyklostezkou - projekt se dotýká regionů Polska, Moravy, Slovenska a Rakouska - projekt souvisí se snahou krajů a regionů rozvíjet udržitelný cestovní ruch - kolaudace cyklostezky v realizovaných úsecích se uskuteční do 31.12.2015 - nutnost dořešit a vybudovat chybějící úseky cyklostezky Odra-Morava-Dunaj

Obrázek č. 13: Mapa vedení trasy v regionu Poodří

Zdroj: GREENWAYS.CZ, www.greenways.cz

Mikoregion Odersko: Cyklostezka Střecha Evropa dry – Klokočůvek, Maria skála Město Odry vybudovalo v rámci projektu cyklostezku „Střecha Evropy“ trasu Odry - Kloko- čůvek v roce 2015 v délce 8,9 km. Další úseky nejsou rozestavěné, pouze v projektové přípravě, avšak je stále platné územní rozhodnutí na celou trasu cyklostezky a je počítáno s jejich výstavbou v územní působnosti Mikroregionu Odersko a také mimo:

26 26

- obce v OC kraji (Hranice, Střítež nad Ludinou, Bělotín) plánují výstavbu části "Stře- chy Evropy" v úseku Hranice - Střítež n. Ludinou - Bělotín-Nejdek, - obce v ORP Vítkov plánují výstavbu úseku Budišov n. B. - Hadinka - poutní místo Panny Marie ve skále. Město Studénka: Cyklistická stezka Studénka – Nová Horka Předmětem realizace je výstavba cyklostezky v celkové délce cca 1 km spojující místní části Butovice a Nová Horka. Trasa je navržena podél komunikace II/464 vedoucí z Mošnova do Bílovce, která je přivaděčem k dálnici D1. Vybudováním dojde k rozšíření a stabilizaci stáva- jícího náspu komunikace, na kterém bude nově vybudována cyklostezka v šířce 2,5 m. Realizaci projektu dojde k přesunu cyklistů z prostoru komunikace II/464 na cyklistickou stezku, a tím ke zvýšení bezpečnosti, využívání jízdního kola na každodenních cestách za prací (či např. do škol, za nákupy či službami), zvýšení nabídky cyklistických stezek pro cykloturisty atd. Viz. příloha – Tabulka č. 19: Cyklotrasy v MAS Viz. příloha – Mapa č. 12: Cyklotrasy na území MAS Viz. příloha – Tabulka č. 20: Přehled cyklotras a jejich profily

3.1.7 Turistické trasy Tabulka č. 5: Turistické trasy v území MAS Regionu Poodří Označení Obtížnost Vedení trasy Délka Poznámka Oderské vrchy Modrá Bílovec – Výškovice – Skřípov – Fulnek – č. 17 16 km po červené turis- značka Kletné – Jakubčovice n.O.- Heřmánky tické značce Červená Bílovec – Bravinné – Děrné – Fulnek – č. 32 13 km značka Odry – Vítovka – Heřmanice u Oder Žlutá č. 45 Bílovec – Bítov – Panský mlýn 10,5 km značka Žlutá znač- č. 52 Bílovec – Velké Albrechtice – Studénka 9 km ka Modrá Suchdol n. O. – Hl. Životice – Pustějov – 24 km CHKO Poodří značka Bartošovice – Studénka – Jistebník Zdroj:vlastní zpracování 3.1.8 Naučné stezky Naučná stezka Kotvice – Studénka Zámecká naučná stezka – Bartošovice Naučná stezka „Člověče zastav se“ – Fulnek Naučná stezka Stříbrný chodník – Odry Naučná stezka – Františková cesta v Blahutovicích Naučná stezka krajinou povodní – Jeseník nad Odrou-Suchdol nad Odrou

27 27

3.1.9 Vodní cesta Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) Vodní cesta D-O-L je součástí transevropských dopravních sítí TEN-T. Hlavní funkce průplavního spojení D-O-L je plavební s využitím především pro přepravu nákladů na dlouhé vzdálenosti. V souladu se strategií evropské dopravní politiky (Bílá kniha) je spolu se železnicí integrační součástí výhledových logistických dopravních systémů a řetězců s cílem postupného omezování silniční, zvláště kamionové dopravy na dlouhé vzdálenosti. Přínos realizace stavby lze spatřovat ve vytvoření nových pracovních příležitostí po dobu výstavby, případně pak také při údržbě a rozvoji cestovního ruchu. 3.1.10 Stručné hodnocení vlivu D-O-L na přírodu Poodří: Trasa D-O-L vede na území MAS skrze CHKO v podélném směru v oblasti od Bartošovic až k Jeseníku nad Odrou. Souběžně s CHKO vede na území Petřvaldíku, Albrechtiček a Nové Horky. Vliv souběžného vedení trasy je stejně devastující jako trasování skrze CHKO, protože zničí unikátní vodní režim podzemních vod, které vyvěrají v pásu pramenišť na svazích terasy na pravobřežní Odry (předmět ochrany CHKO, druhy a společenstva zde se vyskytující jsou předměty ochrany CHKO i Evropsky významné lokalitě Poodří). Problém je neřešitelný technickými opatřeními. Zmiňovaná hydraulická ochrana problém nevyřeší – naopak povede k vyschnutí nejcennějších mokřadních lokalit. Z nedostatku vody zaniknou rybníky v lokalitě Svárov. Dojde k záboru a trvalé ztrátě potravních zón předmětu ochrany Ptačí oblasti Poodří – motáka pochopa, jehož hnízdní populace v CHKO tím bude závažně ohrožena. Významně negativně budou dotčeny cenné dubohabřiny na svazích pravobřežních teras. Vliv trasování v CHKO bude mít stejné a horší dopady jako trasování v souběhu, navíc budou likvidovány předměty ochrany v přírodních rezervacích Koryta, Bartošovický luh a Bařiny. Výrazně bude narušen krajinný ráz Poodří. Realizací záměru bude docházet k šíření nepůvodních druhů vázaných na vodní prostředí, omezí se tím druhové bohatství v CHKO i okolí. Dojde k závažnému omezení průchodnosti krajiny jak pro živočichy, tak pro člověka a také k nevratnému záboru nejlepší zemědělské půdy. Velmi závažná je i ztráta kvalitních zdrojů podzemních vod využitelných a využívaných jako pitná voda. Dojde ke zhoršení znečištění ovzduší emisemi a nárůstu hlukové zátěže jak provozem průplavu, tak navazujícími aktivitami. Oderská větev – Poodří Průplavní těleso je vedeno mimo řeku Odru, v území na jejím pravém břehu. Průplav prochází většinou okrajovými částmi území CHKO Poodří, které je současně i územím soustavy NATURA 2000 jako PO i EVL a Ramsarským mokřadem (územní vymezení se vzájemně mírně liší). V několika místech prochází i centrálními územími s vysokým stupněm ochrany (I. a II. zóna CHKO), ve středním úseku je trasa průplavu vymezena východně mimo území CHKO (NATURA 2000, Ramsarský mokřad). Střet průplav versus CHKO (NATURA 2000,

28 28

Ramsarský mokřad) byl v minulosti podrobně zkoumán, na základě čehož byla původní trasa korigována. Faktor významného negativního ovlivnění území Poodří však zůstává v platnosti. Riziko změny režimu podzemních vod lze nesporně snížit technickými opatřeními (hydraulická ochrana). Lužní lesy a mokřadní společenstva jsou velmi citlivá již na změny v úrovni několika desítek centimetrů, které v přiříčním režimu podzemní vody s obvyklou hladinou v hloubce 2 – 4 m) nelze vyloučit. Celkovou změnou v režimu vod dojde k omezení rozkolísanosti průtoků vod povrchových a rozkyvu hladiny vod podzemních, které mají pro lužní ekosystémy životodárný význam. Zásadním negativním vlivem je průchod stavby nejcennějšími územími, která budou zničena. Z míst stavby se bude šířit několik invazních druhů rostlin, v důsledku toho poklesne druhová diverzita na území CHKO. Těleso průplavu způsobí fragmentaci biotopů s rizikem, že vzhledem ke stávajícímu plošně nevelkému rozsahu poklesne výměra pod mez, která je dostatečná pro stabilitu celého mokřadního ekosystému. Na území CHKO jsou umístěny celkem 2 plavební stupně (Kunín, Proskovice) s plavebními komorami – v těchto místech bude negativní ovlivnění mnohem rozsáhlejší. Základní charakteristika Oderské větve: Délka větve na území ČR: 98 km (Bohumín; varianta pravobřežní – 102,34 km), z toho průplavní úsek 91 km a říční úsek 7 km.

Tabulka č. 6: Objekty úseku Oderské větve D-O-L na území MAS Regionu Poodří Poř. č. Název PK Staničení (v km) u PK výška; u TJ a MD délka (v m) Plavební komory (PK) 1. Kunín 53 25 2. Petřvald 69 25 Akvadukty (MD - plavební most dvoulodní) 1. MD Bartošovice 60,3 - 60,5 160 Zdroj: Územní studie reálnosti a účelnosti územní ochrany průplavního spojení D-O-L 2007, str. 17

29 29

Obrázek č. 14: Trasa kanálu Dunaj – Odra – Labe v Poodří

Zdroj: Vodní koridor D-O-L [online], dostupné z http://www.d-o-l.cz/index.php/cs/oprojektu/trasadol/dolmap

3.2. Technická infrastruktura (energetické, vodohospodářské a spojové sítě) Každá obec má veřejný vodovod. V několika případech je stav zařízení neuspokojivý, dokonce havarijní a to tam, kde je vedení zhotoveno z litiny – Bartošovice a Petřvald a špatný stav je v obci Vrchy. Plynofikovány nejsou čtyři obce: Heřmanice u Oder, Luboměř, Spálov a Vrchy. Celé území MAS Regionu Poodří je pokryto TV signálem i mobilní sítí. V některých místech není mobilní síť ideální, jedná se o oblast Oderska. Všechny obce mají zpracovány územní plány kromě obce Vrchy, která nyní zpracovává nový ÚP. Některé obce aktualizují své plány formou změn a některé zpracovávají nové územní plány: Bartošovice, Kunín, Olbramice, Sedlnice, Studénka a Šenov u Nového Jičína.

SHRNUTÍ: Dochází k omezení zastavování vlaků v železničních zastávkách – např. Hladké Životice a Studénka – expressy Ostrava-Praha. Potenciál spojení: Letiště Leoše Janáčka, Ostrava – Mošnov a železniční stanice Studénka: nové železniční propojení, možnost dalšího rozvoje. Železniční zastávka Studénka – větší využití, více zastávek expresních vlaků. Špatná kvalita místních a obecních komunikací včetně propustí, mostků a mostů. Velký provoz na silnicích ohrožuje kolaře a snižuje možnosti rozvoje cykloturistiky. Požadavek na rozvoj sítě cyklostezek, dobudování rozestavěných úseků. Obyvatelé se vracejí k topení ve starých, neekologických kotlích. Vše by vyřešila nižší cena

30 30

plynu. Požadavek na řešení odkanalizování obcí pod 2 000 obyvatel, vody tečou do Odry.

4 Hospodářství

Vzhledem k vzniku nových průmyslových zón a zlepšující se dopravní dostupnosti je v MAS Regionu Poodří potenciál vzniku nových pracovních míst. Dobré podmínky pro zemědělskou výrobu, chov skotu a rozvinutý chov ryb a rybníkářství, ale také existence regionálního centra Svazu ekologických zemědělců a diverzifikace činností, zajišťují regionu stabilní základnu pro rozvoj podnikání, převážně v oblasti obchodu a zemědělství.

4.1 Odvětvová struktura ekonomických subjektů v regionu V rámci odvětvové struktury ekonomických subjektů převažují organizace a podniky zabýva- jící se poskytováním služeb (21,1%). Následují subjekty „Těžba a průmysl“ (17,2%), „Ob- chod“ (15,4%), „Stavebnictví“ (13,3%). Ke snížení došlo na úseku zemědělství, kde začleně- ní do odvětvové struktury ekonomických subjektů „Zemědělství, lesnictví a rybářství“ před- stavuje 8,3% . Viz. příloha – Tabulka 21: Počet ekonomických subjektů dle odvětví

Obrázek č. 15: Počet ekonomických subjektů dle odvětví v MAS Regionu Poodří

Zdroj: Data pro MAS, ČSÚ 2014 [online], (údaje z RES) Poznámka: Specifikace subjektů „Služby“ – informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitosti, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a podpůrné

31 31

Obrázek č. 16: Podíl odvětví ekonomických subjektů na celkové struktuře

Zdroj: Data pro MAS, ČSÚ 2014 [online], údaje z RES Toto široké spektrum jednotlivých odvětví ekonomických subjektů působících na území MAS vyžaduje podporu v odvětvích zaměřených na poskytování služeb s využitím místního histo- rického i přírodního potenciálu. Nutno zabezpečit služby v obcích a podporovat rozvoj míst- ních řemesel. S ohledem na přírodní jedinečnosti Poodří neopomenout podporu ubytovacích a stravovacích kapacit. Území MAS také vyžaduje podporu malých a středních podnikatel- ských subjektů v širokém spektru činností.

4.1.1 Typy podniků Oblast byla známa nejen zemědělskou výrobou, ale také výrobou průmyslovou: Vagónka Studénka, Romo Fulnek, Koh-i-noor Bílovec, Optimit Odry. Před těmito průmyslovými podniky v území působily malé podniky, řemeslníci a drobní zemědělci. V současné době malé a střední podnikání schází a bude v budoucnu vyžadovat podporu. Celkem je evidováno na území MAS evidováno 6 544 podniků. V území převažují fyzické osoby, jako podnikatelé, nad ostatními typy podnikatelských subjektů, jejich podíl je 82,49%. Další skupinou jsou obchodní společnosti: 794 subjektů (12,1%). Vzhledem k dobrým přírod- ním a půdním podmínkám pro zemědělství v Poodří jsou další skupinou samostatně hospoda- řící rolníci (SHR) – 239 subjektů (3,6%). Největším zaměstnavatelem v MAS je firma VARROC LIGHTING SYSTEMS s.r.o., Šenov u Nového Jičína, která má sídlo firmy v Novém Jičíně, ale působnost na území obce Šenov u Nového Jičína. Jeho výroba je zaměřena na automobilový průmysl, výroba světel. V regionu působí ještě několik dalších významných zaměstnavatelů s orientací na automobilový

32 32

průmysl a to především v podnikatelské zóně letiště Mošnov (CROMODORA Wheels s.r.o., PLAKOR Czech Moravia, s.r.o., MAHLE Behr Ostrava, s.r.o.). Výrobní program těchto pod- niků je orientovaná na automobilku Hundai v Nošovicích. Viz. příloha – Tabulka č. 22: Typy podniků Viz. příloha – Tabulka č. 23: Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů Viz. příloha – Tabulka č. 24: Počet podniků se zjištěnou aktivitou dle počtu zaměstnanců

4.2 Zemědělská činnost v Poodří V minulosti bylo území známo zemědělskou výrobou. Pěstovalo se: obilí – pšenice, ječmen, kukuřice, řepka, cukrovka a pícniny na orné půdě. Živočišná výroba byla zaměřena na výrobu mléka, chovala se stáda hovězího dobytka, která v začátcích využívala pooderské louky k pastevním účelům. V současné době na území působí několik větších zemědělských společností: Agrosumak a.s. Suchdol nad Odrou, Agro Jesenicko a.s., Zemspol a.s. Studénka, ZD Vrchovina Děrné, Ze- mědělská a.s. Spálov, Moravan a.s. Petřvald, Agro Odersko a.s. a Agrocorn Hájek s.r.o. Bra- vantice. Rovněž soukromě hospodařící rolníci působí na výměře kolem 500 ha zemědělské půdy, v některých případech do 1 000 ha. Všechny subjekty se zaměřením na zemědělskou činnost mají v území potenciál vycházející z historického zaměření této oblasti, a to je intenzivní zemědělská výroba zaměřená na výrobu mléka a masa i jejich zpracování v regionu. Také produkce brambor a dalších zemědělských komodit patří do Poodří. Neopomenutelné je sadařství, využití a rozšíření dochovaného geno- fondu ovocných stromů a následné zpracování produkce jako je sušení, pálení, výroba povidel. V minulosti byl v území velice rozšířen chov koní, který se v rámci soukromého země- dělství obnovuje včetně akcí, které propagují jeho chov a aktivity s tím spojené. Místní zemědělci mají potenciál společně řešit likvidaci rostlinného odpadu kompostováním, výrobou dřevní štěpky, případně také výrobou briket. Prostor u zemědělců je v prohloubení spolupráce. Samostatnou skupinou jsou zemědělci orientování na ekologickou výrobu zemědělských pro- duktů. Celkem působí v nějakém systému ekozemědělství v Poodří 49 výrobců, kteří obhos- podařují 2 620,51 ha v systému ekologického zemědělství a v systému přechodného období je nyní 99,69 ha. V území se rozvíjí prodej ze zdroje v rámci eko-plodin a to bedýnkovým způsobem: „Bedýn- ky z Poodří“. Podporu by si zasloužil prodej ze dvora živočišných produktů a výrobků: mlé- ko, sýry, masné výrobky a další.

33 33

Také zaměření a podpora zpracování zemědělské produkce v regionu s výrobou místních, regionálních specialit.

4.3 Rybářství Poodří a rybníky – dvě slova, která patří neodmyslitelně k sobě. Pokud jde o rybníky v Pood- ří, jsou k dispozici spíše zprávy o jejich existenci, než o tom, kdy a kdo je založil. Už v druhé polovině 15. století existovaly rybníky u Jeseníku nad Odrou, Kunína, Bartošovic, Hladkých Životic a Suchdolu nad Odrou. Kolem poloviny 16. století jsou uváděny rybníky bernartické i mankovické a na přelomu 16. a 17. století rybníky na statku Nová Horka. Na levém břehu Odry existovala již koncem 15. století značná rybniční síť se zvláštním náhonem (Oderská strouha, Mlýnka), který přiváděl vodu z Odry přímo na rybníky u Studénky a Jistebníku. Mi- nimálně od 15. století byly na řekách i potocích obvyklým technickým zařízením jezy. Z vět- šího vodního roku se nemohla voda na rybníky vést hned do náhonu, který vedl přímo do rybníka. Bylo nutno zřídit ještě větší strouhu, v níž by se průtok reguloval. Někdy v druhé polovině 15. století vzniká v Poodří obdivuhodné technické dílo – známá Oderská strouha neboli Mlýnka, která začíná nad jezem ve Studénce. V současné době je význam existujících rybníků primárně samozřejmě rybochovný, hlavně k produkci kapra, bývají však vysazováni lín, cejn, štika, candát, sumec, tolstolobik bílý, tols- tolobec pestrý, místy i amur bílý a další druhy ryb. Rybníky však mají i významné mimoprodukční funkce, vytváří malebný krajinný ráz Poodří, vyrovnávají vodní režim a mikroklima v krajině, jsou „místem k životu“ pro řadu rostlin a živočichů, z nichž mnozí patří k vzácným druhům, slouží jako významné místo odpočinku na tahu vodního ptactva a mnoho druhů ptáků zde také hnízdí. Poodří je tak i díky rybníkům, nejen chráněnou krajinnou oblastí ale i území významné v mezinárodním měřítku. A konečně jsou rybníky místem vycházek místních obyvatel i turistů. Bez rybníků by Poodří nebylo Po- odřím… Rybníky v Poodří jsou především obhospodařovány dvěma společnostmi: DENAS spol. s r.o. se sídlem ve Studénce a Chov ryb Jistebník s.r.o. Menší rybníky jsou ve vlastnictví obcí, místních rybářských spolků, v menší míře také ve vlastnictví soukromých osob. Na některých rybnících je provozován sportovní rybolov. V Poodří existují rovněž jezera, jde o zarybněná slepá ramena bývalého toku řeky Odry. Firma DENAS spol. s r.o. obhospodařuje 25 rybníků. Tyto jsou soustředěné do 5 soustav: ve Studénce, Albrechtičkách a Nové Horce, Bartošovicích, Odrách a Bravanticích. Všechny ryb- níky zaujímají celkovou rozlohu 430 hektarů. Většina rybníků, minimálně 80 %, patří do chráněné krajinné oblasti Poodří, což přináší velmi velké omezení ve výrobě. Největší rybník Bartošovický dolní zaujímá rozlohu 73,7 ha. Chov ryb Jistebník s.r.o. hospodaří na rybniční soustavě s 27 rybníky v Jistebníku a v Polance nad Odrou. Mezi nejznámější rybníky z tohoto komplexu patří: Kukla, Prosňák, Oderský

34 34

rybník, Křivý, Bažantní rybník a rybník Bezruč, který je v této rybniční soustavě největší a zaujímá rozlohu 75 ha. Romantická cesta mezi rybníky Bezruč a Křivý je lemována starými vrbami a patří mezi nejkrásnější cesty v Poodří. Poodří má velký potenciál pro chov a produkci ryb, a to nejen modernizaci stávajících rybo- chovných zařízení, ale také budováním nových rybníků, které jsou také schopny plnit úlohu zadržení vody v krajině.

SHRNUTÍ: V regionu schází střední a drobní podnikatele, řemeslná výroba je na ústupu. V území je zájem i potenciál k eko-zemědělství. Území proslulo zemědělskou výrobou, je zde tradice pěstování tradičních plodin a chov dobytka vč. ovocnářství. V území se nachází rybníky a vodní plochy, je zde tradice pro chov ryb, a to včetně podmí- nek pro rozvoj rybářství i rybnikářství. Prezentace a propagace rybnikářství, region by přivítal nějakou expozici nebo muzeum s tématikou chovu ryb a vody, jako také rybářskou baštu. Zemědělství: schází možnost prodeje ze dvora, zjednodušení podmínek. V území je zájem a potenciál o zhodnocení zemědělské produkce zpracováním do výrobků, výroby místních specialit. Prostor pro spolupráci zemědělských subjektů, popř. zpracovatelů zemědělské produkce a výrobců potravin.

5 Trh práce

5.1 Ekonomická aktivita obyvatel Podíl ekonomicky aktivních obyvatel se znázorňuje jako počet osob ve věku 15-64 let na da- ném místě (v našem případě podle jednotlivých obcí a oblastí) ke všem obyvatelům těchto jednotlivých území. V MAS Regionu Poodří je ekonomicky aktivních 46 963, což je celých 68,48 % všech obyvatel. Porovnáme-li zájmové oblasti, tak vidíme, že podíl ekonomicky aktivních obyvatel (dále EAO) je v rozmezí 1,5 procentních bodů. Nejnižší hodnotu má Česká republika, u Moravsko- slezského kraje je nárůst oproti ČR o 0,76 procentního bodu, u MAS Regionu Poodří o dal- ších 0,09 procentního bodu a u okresu Nový Jičín je nárůst o dalších 0,6 procentního bodu. Z toho můžeme vyvodit, že oblasti mají podobný charakter jevu. Kartogram nám ukazuje, které obce mají nejvyšší podíl EAO a které malý. Nejvyšší zastou- pení EAO mají obce Vrchy, Luboměř, Jakubčovice nad Odrou, Mankovice, Bravantice a Heřmanice u Oder. Všechny tyto obce se vyznačují hodnotami nad 70%. Nejnižší hodnoty

35 35

jevu mají obce Bítov, Spálov, Šenov u Nového Jičína a Slatina – tyto obce mají podíl nižší než 66%, avšak jsou pořád blízko celorepublikovým hodnotám.

Obrázek č. 17: Ekonomická aktivita obyvatel dle odvětví ke sčítání 2011

Zdroj: ČSÚ 2011, SLDB 2011 Poznámka: Obchod - velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Činnost v obl. nemovitostí, administrativa - činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a tech- nické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti Viz. příloha – Tabulka č. 25: Ekonomicky aktivní obyvatelé Viz. příloha – Mapa č. 13: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří

5.2 Nezaměstnanost Sledování nezaměstnanosti zpětně ke srovnání nelze, protože evidence za rok 2012 do obcí se nesledovala a od 1.1.2013 přešlo MPSV na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem „podíl nezaměstnaných osob“, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o za- městnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel stejného věku. Průměrně to v počátcích pře- chodu na nový výpočet znamenalo okolo 2% nižší nezaměstnanost. Od dubna 2014 je novin- kou obnovení statistik obcí, každý měsíc má být k nalezení na stánkách jednotlivých poboček ÚP, což se neděle a např. ÚP Ostrava statistiky vede jen čtvrtletně. Viz. příloha – Tabulka č. 26: Nezaměstnanost v letech 2008 – 2013 Pokud porovnáme aktuální míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích k 30.6.2014, došlo v období od roku 2013 ke snížení a to z 8,0% na 6,98%, což bylo způsobeno zaměstnáním sezónních pracovníků. Největší nezaměstnanost k 30.6.2014 je evidovaná v obci Bílov a to

36 36

13,86% a dále pak: Heřmánky 9,84%,Vražné 9,57%, Fulnek 9,21%. Jedná se o menší obce, ale také město. Z dostupných podkladů není možné jednoznačně stanovit důvod zvýšené ne- zaměstnanosti u těchto obcí. Rovněž jako měsíční sledování nezaměstnanosti obcí vedených u ÚP Ostrava, který vedl statistiku čtvrtletně. Viz. příloha – Tabulka č. 27: Nezaměstnanost v obcích dubnu až červnu 2014 Nezaměstnanost v rámci MAS Regionu Poodří má historicky klesající tendenci a to především díky investicím ze zahraničí (vliv podniků v průmyslových zónách). Výroba v regionu je ale navázána na automobilový průmysl a to výrobu v Nošovicích – firma Hundai. Jedná se o výroby v průmyslové zóně Mošnov, v Odrách a v dalších menších podnicích orientovaných na automobilový průmysl. I přesto však region patří díky dalším aspektům k silně problémovým oblastem nejen v rámci severní Moravy a Slezska, ale v rámci celé ČR.

Obrázek č. 18: Míra nezaměstnanosti IV. – VIII. 2014

Zdroj: Měsíční statistické zprávy ÚP Nový Jičín Poznámka: Bez obcí ÚP Ostrava – město (Klimkovice, Olbramice, Zbyslavice)

5.2.1 Uchazeči o zaměstnání, volná místa Tabulka č. 7: Počty uchazečů o zaměstnání, počty uchazečů na 1 volné místo a počty volných míst v MAS Regionu Poodří Počet uchazečů Počet uchazečů na Počty volných míst o zaměstnání 1 volné místo 31.1.2014 9 032 406 22,2 28.2.2014 8 861 542 16,3 31.3.2014 8 657 546 15,9 30.4.2014 8 123 653 12,4

37 37

31.5.2014 7 712 719 10,7 30.6.2014 7 580 651 11,6 Zdroj: Měsíční statistické zprávy ÚP Nový Jičín Viz. příloha – Mapa č. 14: Podíl nezaměstnaných osob v obcích MAS Regionu Poodří Viz. příloha – Mapa č. 15: Podíl vyjíždějících obyvatel (do škol, do zaměstnání) v MAS Re- gionu Poodří

Obrázek č. 19: Uchazeči o zaměstnání a počet volných míst leden – červen 2014 v okrese NJ

Zdroj : Měsíční statistické zprávy ÚP Nový Jičín, 2014

38 38

Obrázek č. 20: Počet uchazečů na 1 volné místo v okrese NJ

Zdroj : Měsíční statistické zprávy ÚP Nový Jičín, 2014 Z předchozího grafu je patrné, že počet uchazečů na jedno volné místo v okrese se v období leden – červen snížil. Tento trend je pravidelným, kdy dochází v první polovině roku k za- městnávání sezónních pracovníků. K mírnému nárůstu došlo v měsíci červnu, což je přičítáno k evidenci středoškoláků a vysokoškoláků na ÚP.

5.2.2 Nezaměstnanost dle ohrožených skupin v okrese Nový Jičín Tabulka č. 8: Počet nezaměstnaných z vybraných ohrožených skupin uchazečů o zaměstnání v okrese

Nový Jičín

Ohrožená skupina

31.12.2012 31.12.2013 31.1.2014 28.2.2014 31.3.2014 30.4.2014 31.5.2014 30.6.2014 OZP 1052 1002 976 997 987 950 940 933 Absolventi a mladiství 613 629 608 588 433 408 348 302 Ve věku 50 let a více 2424 2697 X X 2775 2673 2566 2532 Nekvalifikovaní 2176 2238 X X 2271 2190 2155 2105

Zdroj: Statistické zprávy ÚP Nový Jičín a Zpráva o situaci na trhu práce v MS kraji 2014, KOP 2014 Poznámka: (X) v daném období nesledováno, není zaznamenáno v grafu Nekvalifikovaní: uchazeči bez vzdělání, s neúplným vzděláním a se základním vzděláním

39 39

Obrázek č. 21: Vývoj nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání z vybraných ohrožených skupin uchazečů

Zdroj: Statistické zprávy ÚP Nový Jičín a Zpráva o situaci na trhu práce v MS kraji 2014 V okrese Nový Jičín jsou dle výše získaných podkladů především ohroženými skupinami „Nekvalifikovaní“ a obyvatelé „Ve věku 50 let a více“. U skupiny nad 50 let je patrná stagna- ce, počty uchazečů o zaměstnání dle měsíců jsou nevyrovnané. U skupiny uchazečů o za- městnání „Nekvalifikovaní“ došlo k mírnému snížení, což je způsobeno sezónní zaměstnanos- tí. Ke snížení uchazečů o zaměstnání došlo ve sledované skupině „Absolventi a mladiství“, a to o 306 obyvatel za sledované období leden – červen 2014.

5.2.3 Nezaměstnání dle doby evidence na ÚP

Tabulka č. 9: Počet uchazečů o zaměstnání dle doby evidence na ÚP v okrese Nový Jičín

Doba evidence

31.1.2014 28.2.2014 31.3.2014 30.4.2014 31.5.2014 30.6.2014 Do 6 měsíců X X 3668 3298 3040 2993 6 - 12 měsíců X X 1544 1464 1370 1306 12 - 24 měsíců X X 1564 1487 1446 1401 více než 24 měsíců X X 1881 1874 1856 1880 Zdroj: Měsíční zpráva o situaci na trhu práce k 30. 6. 2014, ÚP Nový Jičín Poznámka: (X) nesledováno

40 40

Obrázek č. 22: Počet nezaměstnaných dle doby evidence na ÚP v okrese NJ za sledované období březen – červen 2014

Zdroj: Měsíční zpráva o situaci na trhu práce k 30. 6. 2014, ÚP Nový Jičín K největšímu poklesu (o 675) nezaměstnaných v období březen – červen 2014 v okrese Nový Jičín došlo ve skupině nezaměstnaných do 6 měsíců. V dalších skupinách již bylo snížení menší: skupina 6-12měsíců – 238 nezaměstnaných, skupina 12-24 měsíců – 163 nezaměstna- ných a skupina více než 24 měsíců – 1 nezaměstnaný. Z tohoto přehledu je zřejmé, že ohrože- nou skupinou, které je nutno věnovat největší pozornost jsou dlouhodobě nezaměstnání, tzn. více než 24 měsíců. Viz. příloha – Tabulka č. 28: Registrovaní dosažitelní uchazeči k 31.3.2014

5.2.4 Zaměstnanost žen Ženy po rodičovské dovolené se složitě vracejí zpět do pracovního procesu. Ne vždy se poda- ří návrat do původního zaměstnání nebo do zaměstnání odpovídající profesnímu zaměření ženy. Takovýto návrat vyžaduje pak rekvalifikaci. Dřívější návrat po mateřské dovolené by ženám usnadnil zabezpečení péče o dítě mladší tří let tzn.: před nástupem do mateřské školy.

SHRNUTÍ: Přijatelná výše nezaměstnanosti, místní průmysl je ale odvislý od výroby automobilů. Největší skupinu nezaměstnaných z tzv. ohrožených skupin obyvatel tvoří nezaměstnaní nad 50 let. Rekvalifikace: matky po návratu po mateřské dovolené do zaměstnaneckého poměru. Podpora péče o dítě mladší tří let. Zaměstnávání mladých lidí, chybí atraktivní pracovní místa pro mladé lidi. Zapojení obcí při vytváření nových pracovních míst, resp. vytvoření podmínek.

41 41

6 Sociální a kulturní infrastruktura

6.1 Školství Silnou stránkou MAS Regionu Poodří je dostatečné vybavení obcí základními školami a fun- gující systém předškolní výchovy. Základní škola není v 6 obcích: Bítov, Heřmánky, Kate- řinice, Luboměř, Skotnice a Vrchy. Kapacita základních škol je dostatečná, v žádné obci ne- dochází ke 100% naplnění kapacity objektu. Nutná je modernizace školských zařízení a uče- ben a také zateplení školních budov. Horší situace je u MŠ, kde ne vždy je dostačující kapacita zařízení, ale ani v této oblasti není situace vyhrocená a je řešitelná. Mateřská škola není v 6 obcích: Bítov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Luboměř, Trnávka a Vrchy. V MAS Regionu Poodří schází 78 (k 30.6.2014) míst v mateřských školách, při kapacitě předškolních zařízení 2 485 tj. 3,14%. Nejvíce míst v MŠ schází v Libhošti a to 11, dále pak 10 ve Fulneku a v Olbramicích. Možnost získání středoškolského vzdělání je zajišťována ve městech: Bílovec: Gymnázium Mikuláše Koperníka, p.o., Klimkovice: Střední škola podnikatelská Klimkovice s.r.o. a Střední škola odborná a speciál- ní, Odry: Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České, Střední škola Odry, p.o., Studénka: Střední škola ekonomicko-podnikatelská, o.p.s. Možnost získání vysokoškolského vzdělání je zajišťována ve městech: Opava: Slezská univerzita Ostrava: Ostravská univerzita, VŠB, Vysoká škola podnikání a.s. a další. Viz. příloha – Tabulka č. 29: Přehled školských zařízení

Mimoškolní péče o školní mládež Při základních školách jsou zřízeny školní družiny, které mnohdy končí svoji činnost v 15 nebo 16 hodin. Rodiče by přivítali možnost prodloužení této doby, v mnoha případech vytvo- ření školních klubů s provozem do 18 hodin. Rovněž také vyvstal požadavek pomoci pracují- cím rodičům při péči o školní mládež po dobu školních prázdnin. Pozornost věnovat péči školní mládeži mimo školní docházku vyvstala na veřejných projednáváních a z průzkumu území.

6.2 Občanská vybavenost v obcích MAS Regionu Poodří Zdravotní péče a občanská vybavenost je v obcích MAS Regionu Poodří na úrovni odpovída- jící potřebám místních obyvatel a hlavně možnostem obcí. Ordinace fungují ve větších obcích a městech, která poskytují kromě zdravotních středisek, také nemocniční ošetření, která se nacházejí v Bílovci (Bílovecká nemocnice, a.s.) a v Odrách (městská nemocnice).

42 42

Nedostatečné kapacity jsou v Zařízeních sociálních služeb ( dříve Domovy s pečovatelskou službou, Domovy důchodců, apod.). Žádosti o umístěni mnohonásobně převyšují kapacitu zařízení: Bílovec – 90%, Klimkovice – 258%, Odry – 143%, Charita Studénka – 63% a další. Zákon o sociálních službách upravuje poskytované sociální služby, které se poskytují jako pobytové, ambulantní nebo terénní. Pro poskytování sociálních služeb se zřizují zařízení soci- álních služeb, pro seniory to jsou: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem,, chráněné bydlení, azylové domy. Viz. příloha – Tabulka č. 30: Zařízení sociálních služeb

Tabulka č. 10: Zdravotnická zařízení v MAS Regionu Poodří

Zdravotnická zařízení Adresa Oddělení Lůžková kapacita Bílovecká nemocnice, 17. Listopadu 538/57, Chirurgické oddělení Více než 30 a.s. 743 01 Bílovec 1 lůžkové Interní oddělení 26 + 4 IP Oddělení následné 80 (na max. 3 lůžko- péče vých) Poliklinika Bílovec HU- Nová Cesta 531, 743 01 MANITAS, spol. s r.o. Bílovec Městská nemocnice Nadační č. 1, 742 35 Interní oddělení - JIP 4 v Odrách, p.o. Odry Standardní lůžkové 20 Následná péče - LDN 75 Zdroj: Webové stránky zdravotnických zařízení Z dotazníkového šetření pro obce vyplynula nejen potřeba rekonstrukcí a modernizací objektů občanské vybaveností, ale také výstavba nových, a zachování stávajících služeb na venkově. Jde o zachování poskytovaných služeb poštovních úřadů, zabezpečení lékařské péče pro děti i pro dospělé, zabezpečení prodeje potravin, resp. smíšeného zboží, rozšíření nabídky služeb venkovských knihoven, jejich modernizace. Snahou je vytvoření podmínek ke stabilizaci a navýšení počtu obyvatel na venkově, oslovení mladých s nabídkou služeb pro plněhodnotný život na venkově. Součástí zabezpečení základní občanské vybavenosti je vytvoření podmínek pro drobné podnikatele, především s nabídkou poskytování řemeslných služeb v obci, které v minulosti byly na venkově samozřejmostí a dle průzkumu mezi obyvateli v mnoha obcích tyto služby chybí. Starostové rovněž požadovali v rámci dotazníkového šetření modernizaci budov obecních úřadů. Jedná se o vytvoření kulturního pracovního prostředí nejen pro zaměstnance úřadu, ale také vytvoření důstojného prostředí pro jednání s občany, zasedání komisí, případně k využití pro spolkovou činnost. Obcím schází klubovny pro mládež.

43 43

6.3 Kultura a sport V obcích MAS Regionu Poodří je zajištěn dostatek příležitostí pro aktivní sportovní i kulturní vyžití. V regionu je tradicí, díky bohatému kulturnímu a společenskému životu, organizování tradičních akcí jako jsou Dny města a obcí, jarmarky a různé tematické akce pro širokou ve- řejnost, jakými je např. Oldřivousovy slavnosti – Bílovec, Lázeňské kulturní léto – Klimkovi- ce, Zámecká slavnost v Kuníně, Oderské den v Odrách, Erbovní slavnosti v Petřvaldě, Gu- lášFest v Mošnově, BůčekFest v Sedlnici, Šenovský škrpál – Šenov u Nového Jičína, Slav- nosti obce Vražné a mnoho dalších Téměř každá obec disponuje kulturním zařízením, stejně tomu je při provozování obecních knihoven, ve všech městech jsou městské knihovny. Ve všech obcích a městech působí celá řada spolků, kterými jsou především různé tělový- chovné jednoty včetně fotbalových klubů, tenisových. Dalšími spolky jsou sbory dobrovol- ných hasičů, zahrádkáři, rybáři, myslivci, ochotnické společnosti, kluby, chovatelé koní a dal- ší. Členská základna ve spolcích stárne a v budoucnu je potřeba větší pozornost věnovat mlá- deží, oslovit a motivovat tuto skupinu. Viz. příloha – Tabulka č. 31: Stav společenské a sportovní infrastruktury

SHRNUTÍ: Nedostatečná kapacita mateřských škol, řešení v návaznosti vývoj dle demografické křivky – požadavek na podrobnou analýzu. Dostatečná kapacita ZŠ, ale zastaralé školní učebny, potřeba specializovaných pracovišť. Potřeba péče školní mládeže v době mimoškolní činnosti (příměstské tábory, apod.). Nedostatečná kapacita zařízení poskytující sociální služby. Modernizace regionálních nemocnic. Dostatečná infrastruktura pro kulturní, sportovní a společenské vyžití v obcích – nutná modernizace těchto zařízení. Schází mládež, která by se aktivně zapojovalo do spolkové činnosti v obcích.

7 Bezpečnost

7.1 Policie České republiky a městská policie Na území MAS Regionu Poodří se ve 4 městech nachází obvodní oddělení Policie České republiky – Bílovec, Fulnek, Odry a Studénka. Kromě těchto čtyř obvodních oddělení, která mají sídlo na území MAS, jsou ještě 3 oddělení, která svojí spádovosti řeší obce MAS a to OO Nový Jičín, OO Příbor a OO Ostrava – Poruba. Obvodní oddělení zahrnují tyto obce MAS Regionu Poodří: OO Nový Jičín: Suchdol n. O., Kunín, Bernartice n. O., Jeseník n. O., Libhošť, Šenov u NJ OO Příbor: Sedlnice, Skotnice, Mošnov, Trnávka, Petřvald, Kateřinice

44 44

OO Studénka: Studénka, Albrechtičky, Bartošovice, Pustějov OO Bílovec: Bílovec, Bítov, Bílov, Slatina, Tísek, Bravantice, Jistebník, Velké Albrechtice OO Ostrava – Poruba: Olbramice, Zbyslavice, Klimkovice OO Fulnek: Fulnek, Kujavy, Vrchy, Hladké Životice OO Odry: Odry, Spálov, Heřmánky, Heřmanice u Oder, Vražné, Jakubčovice n. O., Manko- vice, Luboměř Ve čtyřech městech je zřízená městská policie – Bílovec, Klimkovice, Odry a Studénka.

7.1.1 Kriminalita v obvodních odděleních PČR na území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 11: Kriminality na území MAS Regionu Poodří Trestné činy celkem Objasněno Index kriminality Obvodní odděle- červen červen červen červen červen červen ní 2013 2014 2013 2014 2013 2014 Bílovec 24 22 79% 86% 17,50 16,00 Fulnek 8 7 100% 86% 10,50 9,20 Nový Jičín 110 62 78% 79% 24,90 14,00 Odry 19 13 32% 77% 16,70 11,40 Ostrava-Poruba 168 125 25% 44% 32,90 24,50 Příbor 23 30 87% 40% 15,70 20,40 Studénka 11 21 100% 100% 7,50 14,20 MS kraj celkem 3651 3177 45% 48% 28,60 24,90 ČR 26730 24455 42% 48% 25,20 23,00 Zdroj: http://www.mapakriminality.cz Index kriminality = počet zjištěných skutků za zvolené období přepočtený na 10 000 obyvatel

7.1.2 Kriminalita v okrese Nový Jičín v období 01/2014 – 06/2014 a 01/2013 – 06/2013 Tabulka č. 12: Srovnání kriminality v okrese Nový Jičín v daných obdobích Násilné Mravnostní Krádeže Rok Krádeže činy činy vloupáním Uskutečněno 122 13 309 496 2014 Objasněno 80 7 74 156 % 65,57 53,85 23,95 31,45 Uskutečněno 148 8 518 564 2013 Objasněno 87 4 132 173 % 58,78 50,00 25,48 30,67 Zdroj: PČR – územní odbor Nový Jičín

Obrázek č. 23: Orientační index kriminality okresu Nový Jičín a ČR

Zdroj: PČR – územní odbor Nový Jičín

45 45

7.2 Sbory dobrovolných hasičů, profesionální hasiči Činnost dobrovolných hasičů v území má svoji dlouholetou tradicí. Jedná se nejen o bezpeč- nost v obci, ale také pro zajištění bezpečnosti v okolí, pro sousední obce. V obci hasiči neod- myslitelně patří ke spolkové činnosti, kdy tato skupina hrála a snad stále bude hrát důležitou roli v rámci společenského života na venkově. Mnohdy hasičské sbory slaví 100 let a více svého trvání. Sbor dobrovolných hasičů není ve třech obcích: Bílov, Kunín a Šenov u Nového Jičína.

7.2.1 Hasičská stanice Bílovec Na území MAS působí Hasičská stanice Bílovec, která spadá do Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje v rámci územního odboru Nový Jičín. Do hasebního obvodu stanice patří katastrální území měst Bílovec, Fulnek, Odry a Studénka, včetně jejich místních částí. Dále pak katastry obcí Albrechtičky, Bílov, Bítov, Bravantice, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké životice, Jakubčovice nad Odrou, Jistebník, Kujavy, Luboměř, Petřvald, Pustějov, Slatina, Spálov, Tísek, Velké Albrechtice, Vrchy a také Hlubo- čec, Kyjovice, Skřípov, Těškovice, Klimkovice - Josefovice, Olbramice, Zbyslavice. Charak- ter krajiny se mění od údolní nivy řeky Odry po zalesněné svahy Oderských vrchů. Hasební obvod stanice protínají významné dopravní tepny – železniční trať Přerov - Bohumín, dálnice D1, silnice I/47 a I/57. V hasebním obvodu se nachází výškové obytné budovy v Bílovci, Studénce, Odrách, nemocnice v Bílovci a v Odrách, zimní stadion ve Studénce, nebo další objekty jako Semperflex - Optimit a.s. Odry, televizní vysílač na Veselském kopci. Hasební obvod stanice bezprostředně sousedí s areálem letiště v Mošnově a tamní průmyslovou zónou. Jednotka hasičského zá- chranného sboru je předurčena pro zásahy na dálnici D1 a také v tunelu Klimkovice. V sou- časné době se v hasebním obvodu stanice nachází 20 objektů, které mají zpracovanou dokumentaci zdolávání požárů. Viz. příloha – Tabulka č. 32: Kategorie jednotky požární ochrany

7.3 Bezpečnost dopravy a dopravní obslužnost Území MAS má rozvinutou síť silnic, železnic, ale někdy schází udržitelnost dopravní ob- služnosti, a to autobusové i vlakové. Některé spoje nejsou vytížené, ekonomicky udržitelné a dochází k jejich rušení. Dělá to následně problémy s dojezdem za prací, do zaměstnání, do měst za návštěvou lékaře, do škol, za nákupy a také to nepomáhá rozvoji cestovního ruchu s využitím potenciálu Poodří. Dopravní dostupnost schází především v malých obcích, které se nacházejí mimo tranzitní dopravní cesty nebo na okraji, jako jsou obce na Odersku. Problémem k nutnosti řešení v území je kumulace provozu na pozemních komunikacích a cyklistické dopravy, která se rozmáhá a v letních měsících je provoz na některých silnicích

46 46

SHRNUTÍ: Služebny městské policie neodpovídají potřebám a náročnosti práce. Posílení městských služeben, nové služebny pro skupinu obcí v rámci spádovosti. SDH stále patří mezi aktivní spolky s dlouholetou historií. Modernizace vybavení SDH včetně zázemí, tj. garáže, sklady, klubovna. Schází osvěta, vytváření podmínek k zapojení mládeže do SDH výchovou a novými trendy.

8 Životní prostředí

Přirozenou osou Poodří je neregulovaný tok řeky Odry s pozůstatky slepých ramen, procháze- jící Moravskou bránou, ležící převážně v okrese Nový Jičín, v kraji Moravskoslezském. Na severovýchodní straně do oblasti zasahují výběžky Nízkého Jeseníku (konkrétně jeho podcelek Vítkovská vrchovina) a na jihozápadní straně to jsou Karpaty s Pobeskydskou pa- horkatinou a Moravskoslezskými Beskydami. Území Moravské brány podél toku řeky Odry odděluje obě horopisné jednotky úrodným pruhem údolní nivy. Nadmořská výška jed- notlivých obcí regionu je bez větších výkyvů v rozmezí od 234 - 370 m n.m. Region se na- chází ve středu mírně teplé klimatické oblasti, přičemž směrem k západu i východu se s při- bývající nadmořskou výškou klimatické poměry zdrsňují. Území regionu je protkáno četnými vodními toky. Z minulosti se dochovala a hospodářským účelům dosud slouží část dřívější rozsáhlé rybníkářské soustavy v oblasti Jistebníku, Studén- ky, Bartošovic a Oder. K dosud funkčním rybníkům postupně přibyla řada nových vodních nádrží s víceúčelovým využitím. Na území regionu se nacházejí zásoby surovin pro výrobu stavebních hmot (např. štěrkopísky, cihlářské hlíny, stavební kámen, apod.). 8.1 Geomorfologické členění MAS Regionu Poodří Geomorfologický systém je jednotka nejvyšší úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku. Typicky jde o rozsáhlou oblast, jejíž horniny se vesměs dostaly na povrch v jednom geologickém ob- dobí. Podle Demka (1987) je systém „nejvyšší geomorfologická jednotka, odpovídá základní strukturně-tektonické jednotce."

47 47

Na území MAS se nachází dva geomorfologické systémy: Hercynský a Alpsko-himálajský. Zdroj: DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Acade- mia, 1987. 584 s.

Obrázek č. 24: Georeliéf území MAS Regionu Poodří

Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka č. 13: Geomorfologické členění MAS Regionu Poodří Systém Subprovincie Provincie Podcelek Okrsek Potštátská vrchovina Heřmanická vrchovina Melčská vrchovina Krkonošsko- Česká Vítkovská Fulnecká kotlina Hercynský Jesenická vysočina vrchovina Oderská kotlina Tošovická vrchovina Těškovická pahorkatina Děhylovská pahorkatina Klimkovická pahorkatina Oderská Oderská niva brána Bartošovická pahorkatina Bělotínská pahorkatina Alpsko- Vněkarpatské Západní Novojičínská pahorkatina himalájský sníženiny karpaty Palačovská brázda Příborská Hluzovská pahorkatina pahorkatina Libhošťská pahorkatina Staříčská pahorkatina

48 48

Štramberská Libotínské vrchy vrchovina Zdroj: BALATKA, Břetislav. Zeměpisný lexikon ČR. Vyd. II. Editor Jaromír Demek, Peter Mackovčin. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN 80-860-6499-9.

Viz. příloha – Mapa č. 16: Geomorfologické členění Viz. příloha – Mapa č. 17: Plochy v rámci surovinového informačního systému na území MAS Regionu Poodří Mapa se věnuje Nerostnému surovinovému potenciálu. Pomocí surovinového informačního systému jsou v území MAS RP zobrazené vybrané lokality (plochy). Surovinový informační systém se věnuje velkému počtu databází a některé z nich byly využity pro zpracování mapy. Jedná se o chráněná ložisková území, ložiska nevyhrazených nerostů - plocha, ložiska – vý- hradní plocha, důlní plochy netěžené a důlní plochy těžené. Pomocí mapy lze vidět, že mnohé lokality se překrývají. Jako ideální příklad se jeví lokalita v Mankovicích, která představuje čtyři tyto plochy (mimo důlní plochy netěžené), víceméně se překrývající. Největší plochu zaujímají chráněná ložisková území v západní části MAS RP, kde zasahuje Hornoslezská pá- nev, a nacházejí se zde ložiska surovin černého uhlí a zemního plynu. Blíže: http://www.geology.cz/extranet/sgs/nerostne-suroviny/surovinovy-informacni-system Viz. příloha – Mapa č. 18: Registrovaná místa sesuvů na území MAS Regionu Poodří Mapa zobrazuje registrované bodově a plošně lokalizované sesuvy na území MAS. Bodově lokalizovaných sesuvů máme 13 a plošně lokalizovaných 32. Blíže: http://www.geology.cz/svahovenestability/registr

8.2 Reliéf a klimatické podmínky Přirozenou osou Poodří je neregulovaný tok řeky Odry s pozůstatky slepých ramen, procháze- jící Moravskou bránou, ležící převážně v okrese Nový Jičín, v kraji Moravskoslezském. Na severovýchodní straně do oblasti zasahují výběžky Nízkého Jeseníku (konkrétně jeho podcelek Vítkovská vrchovina) a na jihozápadní straně to jsou Karpaty s Pobeskydskou pa- horkatinou a Moravskoslezskými Beskydami. Území Moravské brány podél toku řeky Odry odděluje obě horopisné jednotky úrodným pruhem údolní nivy. Nadmořská výška jed- notlivých obcí regionu je bez větších výkyvů v rozmezí od 234 - 370 m n.m. Region se na- chází ve středu mírně teplé klimatické oblasti, přičemž směrem k západu i východu se s při- bývající nadmořskou výškou klimatické poměry zdrsňují. Území regionu je protkáno četnými vodními toky. Z minulosti se dochovala a hospodářským účelům dosud slouží část dřívější rozsáhlé rybníkářské soustavy v oblasti Jistebníku, Studén- ky, Bartošovic a Oder. K dosud funkčním rybníkům postupně přibyla řada nových vodních nádrží s víceúčelovým využitím.

49 49

Na území regionu se nacházejí zásoby surovin pro výrobu stavebních hmot (např. štěrkopísky, cihlářské hlíny, stavební kámen, apod.). Nadmořská výška Moravské brány se pohybuje mezi 250 až 350 m, výjimkou je v jižní části hřeben Maleník (479 m). Vyskytující se porost je tvořen listnatými lesy – převládají duby, habry, olše a břízy. Moravskou bránou protéká kromě Odry také Bečva. K zajímavostem pat- ří, že každá z těchto řek teče do jiného moře, takže se zde vlastně nachází rozhraní těchto mo- ří, a to moře Baltského a moře Černého. Teplotně můžeme tuto oblast zařadit mezi mírně tep- lé se zimními průměrnými teplotami -3 až -5°C a letními teplotami 14 až 17°C. Počet dnů v roce se sněhovou pokrývkou činí 60 až 100, počet letních dnů 20 až 30. Oderské vrchy do- sahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680 m), Strážisko (675 m) a Strážná (641 m). Oderské vrchy jsou charakteristické lužními lesy a nivami v přírodním prostředí neregulovaného toku řeky Odry. Území Poodří se rozprostírá převážně v klimatické oblasti mírně teplé, s přibývající nadmoř- skou výškou se klimatické podmínky zdrsňují. Teplotní poměry v povodí Odry jsou silně ovlivněny Baltským mořem, které bývá na jaře dlouho zamrzlé. Proto je jaro v této oblasti chladnější, naproti tomu podzim dlouho teplý. V hlubokých údolích řeky Odry vznikají jezera přechlazeného vzduchu klesajícího z hor do údolí. V těchto údolních zvratových polohách je místy teplota nižší než ve vyšších polohách. Celkově na území převládají severozápadní a v důsledku orientace Moravské brány též severovýchodní větry. Přes rozdílnost klimatic- kých podmínek v rámci území je toto s ohledem na klima vhodné pro zemědělskou výrobu. V povodí Odry lze pěstovat cukrovku, pšenici, ječmen, severozápadní část s poněkud drsněj- šími klimatickými podmínkami je vhodná pro méně náročné plodiny jako žito, oves, brambo- ry a hlavně pícniny. Výše uvedená mírně teplá klimatická oblast, je charakteristická průměr- nou roční teplotou vzduchu asi 7 – 8,5°C, přičemž v červenci je průměrná teplota 14 až 17 °C a v lednu -3 až -6 °C. Průměrný počet letních dní je 10 až 30, průměrný počet mrazových dní 110 až 160. Průměrný roční úhrn atmosférických srážek je 600-800 mm, za rok zde spadne okolo 1 m sněhu.

8.3 Louky, lesy a vodní plochy Louky tvoří jedinečný souvislý komplex o ploše více než 6 464 ha. V závislosti na vlhkostních poměrech stanoviště a způsobu obhospodařování na nich lze spatřit několik typů druhově odlišných společenstev. Na nejvlhčích místech jako jsou např. terénní sníženiny rostou druhově poměrně chudé porosty vysokých ostřic např. ostřice štíhlé (Carex acuta), o. pobřežní (Carex riparia). Méně vlhkostně náročná jsou pcháčová společenstva s pcháčem potočním (Cirsium rivulare), pcháčem šedým (Cirsium canum) či pcháčem zelinným (Cirsium oleraceum) a psárkové louky s typickými druhy psárkou luční (Alopecurus pratensis) nebo krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis). Nekosením mohou tato společenstva přecházet v tužebníková lada s častou dominantou tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). Vlhkostně nejméně náročné jsou pak ovsíkové louky s ovsíkem

50 50

vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), nápadně kvetoucími druhy zvonkem rozkladitým (Campanula patula), škardou dvouletou (Crepis biennis), kopretinou bílou (Leucanthemum vulgare) aj. Rybníky a rybníkářství mají v oblasti Poodří více než 500-letou tradici a dnes je zde téměř 60 rybníků. Na rybnících, kde se hospodaří méně intenzivním způsobem, se nachází poměrně bohatě vyvinutá vegetace. Při okrajích to mohou být porosty rákosin či vysokých ostřic, dále od břehů se pak mohou vyskytovat rdesty, bublinatky, kriticky ohrožené druhy jako kotvice plovoucí (Trapa natans) či vodní kapradina nepukalka plovoucí (Salvinia natans). Tůně a mrtvá ramena představují zase vhodné stanoviště pro některé druhy lakušníků, ohroženou žebratku bahenní (Hottonia palustris) nebo stulík žlutý (Nuphar lutea), při okrajích mohou růst např. žabníky. Vodní plochy v území MAS zaujímají rozlohu 1 498 ha.

Obrázek č. 25: Hydrologické členění v MAS Regionu Poodří

Zdroj: vlastní zpracování Lesy zaujímají v MAS Regionu Poodří 12 141 ha rozlohy regionu, a to převážně v oblasti Oderských vrchů. V Poodří jsou jednotlivé lesní komplexy jsou z velké části součástí vyhlášených přírodních rezervací (zejména PR Polanský les, NPR Polanská niva, PR Koryta, PR Bartošovický luh a PR Bařiny), či území, kde se vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území připravuje. Poměrně hojně jsou v nich zastoupená společenstva tvrdých luhů s dubem letním (Quercus robur), lípou srdčitou (Tilia cordata), habrem obecným

51 51

(Carpinus betulus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), bylinné patro se vyznačuje barevně nápadným jarním aspektem složeným z ohrožené sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis), orseje jarního (Ficaria verna), dymnivky duté (Corydalis cava), sasanky hajní (Anemone nemorosa), česneku medvědího (Allium ursinum) aj. Vhodné podmínky pro svou existenci nacházejí v oblasti i údolní jasanovo-olšové luhy především s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) ve stromovém patře. Průzkum v souvislosti s aktivitami v lesích, které jsou v majetku obcí a některé jsou obhospodařovány pověřenými organizacemi, a to také organizacemi ve 100% podílem veřejného subjektu, zjistil požadavky na zalesňování, obnovu lesů postižených nejen kůrovcem, ale také požárem a vichřicí. Velkou pozornost je potřebné věnovat obnově lesních cest, a to nejen opravou, ale také výstavbou nových. Subjekty hospodařící v lesích požadují modernizaci strojního vybavení včetně zařízení navazující na zpracování vytěžené dřevní hmoty, jedná se o podporu dřevozpracujících subjektů. Pozornost je také zaměřena na posílení retenční schopnosti lesa, zavádění protierozních opatření, vhodné druhové skladbě porostu a v neposlední řadě také rozšíření nabídky a možného využití lesa, jako určitého rekreačního prvku s nabídkou relaxace a odpočinku.

8.4 Péče o krajinu, chráněná území Chráněným územím, na jehož větší části leží MAS Regionu Poodří, je CHKO Poodří. Jedná se o zachovalou údolní nivu Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve čtvr- tohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním roz- sáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku charakterem meandrujícího toku Odry s na- vazujícími systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění, značným podílem trvalých trav- ních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex cca 2 300 ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50 %), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami.

8.4.1 CHKO Poodří Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráně- ných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrože- ných druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, řečanečka menší, bublinatka obecná, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků a vydra říční. Rozloha: 82 km2 Geografická orientace: 49° 36' - 49° 48' N, 17° 52' - 18° 13' E

52 52

Nadmořská výška: 298 m. n. m. (u obce Hůrka) - 212 m. n. m. (Odra) Vyhlášení: vyhláška MŽP ČR č. 155 / 1991 Sb. Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: - 1 národní přírodní rezervace - 7 přírodních rezervací - 1 přírodní památky Viz. příloha – Mapa č. 19: Maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území v MAS Regionu Poodří Viz. příloha – Mapa č. 20: Natura 2000 v MAS Regionu Poodří Viz. příloha – Mapa č. 21: Obecná ochrana v MAS Regionu Poodří Viz. příloha – Mapa č. 22: Památné stromy v území MAS Regionu Poodří

Viz. příloha – Tabulka č. 33: Památné stromy v území MAS Regionu Poodří 8.4.2 Přírodní park Oderské vrchy Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 vyhlášeny přírodním parkem. Bohaté lesy s množstvím přírodních zajímavostí vybízejí po celý rok k vycházkám, koncem léta a na podzim se stávají houbařským rájem. Oderské vrchy se rozkládají mezi Nízkým Jeseníkem a Moravskou bránou. Jejich geologická stavba je tvořena drobami, slepenci, sprašemi a štěrkopísky. Oderské vrchy dosahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680 m), Strážisko (675 m), Radeška (671 m) a Strážná (641 m). Hlavní hřeben Oderských vrchů včetně nejvyšších vrcholů se nachází ve vojenském prostoru Libavá, který zde byl vybudován po druhé světové válce, a proto je zde pouze omezený přístup. Svahy Oderských vrchů pokrývají rozlehlé smíšené lesy, kolem neregulovaného toku řeky Odry se rozkládají lužní lesy s nivami. Řeka Odra pramení na svazích Fidlova kopce nedaleko osady Kozlov ve výšce 633 m. Na území přírodního parku Oderské vrchy se nachází několik zvláště chráněných území. Jedná se o přírodní rezervace Suchá Dora a Královec a o přírodní památky Na Čermence a Vrásový soubor u Klokočůvku.

8.4.3 Národní geopark Podbeskydí Rozloha: 530 km2 Geopark Podbeskydí leží na území Moravskoslezského a částečně Zlínského kraje. Hranice geoparku je vedena po hranicích katastrálních území okrajových obcí.

53 53

V území MAS Regionu Poodří se jedná o tyto obce: Bartošovice, Bartošovice -Hukovice, Bernartice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jeseník nad Odrou -Hůrka, Kateřinice, Kunín, Libhošť, Sedlnice, Skotnice, Šenov u Nového Jičína. Webové stránky Národního geoparku Podpeskydí: www.geoparkpodbeskydi.cz Viz. příloha – Mapa č. 23: Přírodní parky a geopark v MAS Regionu Poodří

8.4.4 Obnova a zachování krajinného rázu Krajina Poodří je charakteristická kontrastem mezi chráněným územím říční nivy v CHKO a relativně stabilními lesními komplexy Oderských vrchů na jedné straně a nestabilními plochami rozsáhlých intenzivně obhospodařovanými polností na straně druhé. Zemědělsky intenzivně obdělávaná krajina je pro člověka neprostupná, s minimálním podílem mimolesní zeleně. Charakteristický ráz krajiny Poodří byl rozvrácen kolektivizací a typické krajinné prvky byly cíleně zničeny zemědělskou velkovýrobou. Taková krajina nejenže ztratila svůj přírodní a rekreační potenciál, ale stále častěji ohrožuje lidská sídla přívalovými povodněmi. Zbývající fragmenty zeleně ve volné krajině i obcích jsou likvidovány invazí jmelí bílého. Jednotlivé kroky k nápravě a obnově krajiny Poodří spočívají v opětovném zpřístupnění krajiny pro veřejnost obnovou remízů, polních cest a úvozů. S tím by měla být spojena výsadba zeleně a údržba jejích dosud zachovalých fragmentů. Péče o krajinný ráz Poodří by se měla projevit i obnovou dalších typických krajinných prvků, např. drobné architektury, ovocných sadů, studánek, tůní a napajedel. Rovněž by se měla realizovat a dále rozvíjet opatření k obnově krajiny, která se objevuje v návrzích KPÚ, nejvíce práce však zůstává na obcích, vlastnících pozemků a hospodářích, kteří si při úsilí o obnovu krajiny Poodří zaslouží plnou podporu.

8.4.5 Druhová pestrost bez invazivních druhů v Poodří Součástí přírodního dědictví bývala velká rozmanitosti stanovišť a druhová pestrost flóry a fauny, daná nejen pestrým reliéfem území MAS, ale zároveň různorodými hospodářskými aktivitami místních obyvatel. Tato druhová rozmanitost je již v nemalé míře minulostí, příčina tkví hlavně v zániku drobného zemědělského hospodaření, zcelování pozemků a nástupu in- tenzivního zemědělství. Podpora obnovy a rozmanitosti stanovišť a druhové pestrosti fauny a flóry nejenže přispívá k uchování a obnově přírodního dědictví regionu, ale vytváří rovněž podmínky pro plnohod- notný život místních obyvatel v zajímavém a přívětivém přírodním prostředí. Území s ohledem na své přírodní podmínky vyžaduje podporu druhé pestrosti. Významným ohrožením přírodní rozmanitosti je šíření invazních druhů rostlin, které pro mnohá stanoviště i druhy představuje aktuálně největší hrozbu. Likvidace invazních druhů

54 54

představuje pro území Poodří jednu z priorit a pro obnovu krajiny Poodří má zásadní význam. V území se v malé míře vyskytuje bolševník velkolepý, křídlatka byla likvidována v rámci OP ŽP v letech 2010 – 2013 a její výskyt je v malé míře. Ale vyskytují se zde další invazivní druhy, které mohou být pro Poodří hrozbou. Jde o slunečnici topinambur a zlatobýl kanadský, ale také jmelí bílé.

8.5 Prameny a studánky Příroda Poodří a Oderské vrchy, jako přírodní park, má vliv na kvalitu vody v území. Tato je měřitelná počtem různých pramenišť, množstvím a kvalitou vody ve studánkách. V posledním období došlo v obnovení těchto studánek a to díky organizacím jako jsou České svazy ochránců přírody. Viz. příloha – Tabulka č. 34: Studánky na území MAS Regionu Poodří

8.5.1 Jesenická kyselka První zprávy o vývěru minerální vody v Německém Jeseníku (Deutsch-Jassnik) se objevují kolem roku 1830. Jeseník patřil v té době se 143 domy a asi 1000 obyvateli mezi větší obce. Vývěr minerální vody byl zaregistrován mezi selskými usedlostmi č.8 a č.160 v Krátké čtvrti. Obec bývala v minulosti rozdělena na čtyři čtvrtě - Dlouhou, Kostelní, Kapličkovou a Krát- kou. Dělící hranice tvořil potok Luha a silnice spojující obce Hůrku a Vražné. Tedy v Krátké čtvrti, ve které byly pouze čtyři selské dvory; kyselka vyvěrala volně na povrch a tvořila studánky, které lidé dle potřeby zpevňovali kameny. Později, kolem roku 1880, byla již kyselka zachycena i do studní vystrojených skružemi. V té době byla používána k běžné potřebě jako běžná pitná voda. Její odlišnosti nebylo věnováno mnoho pozornosti - zvykli si na ni lidé i zvířata. V současné době je v obci Jeseník nad Odrou pramen zpřístupněn veřejnosti, zastavují se u něj nejen lidé místní a z okolí, kteří o kvalitě vody vědí, ale také turisté. Zároveň je tato mi- nerální voda stáčena do 5l kanystrů a prodávána.

8.5.2 Minerální voda z Poodří k léčebným účelům Přírodním léčivým zdrojem, který využívají Sanatoria Klimkovice, je jodobromová solanka, původem mořská přírodní léčivá minerální voda, která se vytvořila v období třetihorního vrásnění. Její pramen se nachází na území CHKO Poodří a do Klimkovic je minerální voda dopravována potrubím. Klimkovice jsou malé slezské město při jihozápadním okraji Ostravy, na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. V místní části Klimkovic Hýlov se nachází moderní lázeňské zařízení Sanatoria Klimkovice.

55 55

8.6 Kvalita ovzduší a vod 8.6.1 Klimatické oblasti Podle E. Quitta (1971) řadíme MAS Poodří převážně do klimatické oblasti MT 10 – mírně teplá oblast, kterou lze slovně charakterizovat dlouhým létem, teplým a mírně suchým, krát- kým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Okrajově zasahuje také do oblasti MT9 a MT7. Kvantitativní hodnoty pro klimatickou oblast MT 10 jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 14: Příslušnost území ke klimatické oblasti Klimatická oblast MT 10 Počet letních dnů 40 – 50 Počet mrazivých dnů 110 – 130 Průměrná teplota v lednu -2 až -3°C Průměrná teplota v červenci 17 – 18°C Srážkový úhrn ve vegetačním období 400 – 450 mm Srážkový úhrn v zimním období 200 – 250 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 50 – 60 Zdroj: ČHMÚ 2013

Viz. příloha – Mapa č. 24: Klimatické oblasti v MAS Regionu Poodří 8.6.2 Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší v MAS Regionu Poodří je úzce spojena s průmyslovou výrobou, dopravou a lokálními topeništi. Oblast MAS se nachází v bezprostředním v sousedství ostravské prů- myslové oblasti a je tedy vystavena intenzívnímu přenosu znečišťujících látek z této oblasti, čímž je negativně ovlivňována kvalita zdejšího ovzduší. Toto je navíc umocněno častým prouděním větru ve směru sever-jih přes Moravskou Bránu. Z datového modelu ČHMÚ vyplývá, že v území jsou překračovány imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro polétavý prach (PM10) a benzo(a)pyren (polycyklické aromatické uhlovodíky).

Jsou dodržovány imisní limity pro roční průměr u PM10, avšak jsou překračovány imisní limity pro denní koncentrace polétavého prachu. Výše překročení klesá od severu k jihu se vzdá- leností od Ostravy. Situace v MAS Regionu Poodří je mírně lepší než situace na Ostravsku a Karvinsku, avšak v rámci ČR patří mezi více znečištěné regiony. Na většině území jsou také překročeny imisní limity pro přízemní ozon, což je ovšem dlouho- době celorepublikový problém. Ostatní imisní limity jsou dodržovány, což je významný po- krok např. oproti období na počátku devadesátých let. Na území MAS Regionu Poodří se nachází jedna stanice imisního monitoringu, a to ve

Studénce. Z hlediska kvality ovzduší se zde měří imisní koncentrace pro SO2 – oxid siřičitý,

NOx – oxidy dusíku, O3 – ozón a polétavý prach PM10. Hlavní informace o kvalitě ovzduší na území města Studénka v roce 2013 z hlediska poléta- vého prachu jsou uvedeny v následujícím grafu. Zcela jednoznačně jsou patrné zvýšené kon-

56 56

centrace v zimních měsících, především od prosince do února. Roční imisní limit pro polétavý prach není překračován. Obdobný trend se dá předpokládat také v dalších obcích.

Obrázek č. 26: Měsíční průměry polétavého prachu PM10 vypočtené z denních průměrů v roce 2013 ve Studénce (µg/m3)

Zdroj: ČHMÚ 2013 Ačkoliv je území MAS Regionu Poodří velmi ovlivňováno zdroji znečištění z Ostravska, lo- kálně je kvalita ovzduší dána také vytápěním v rodinných domech. Ve většině obcí je zajiště- na plynofikace, přičemž vytápění plynem je často kombinováno (z důvodu úspory finančních prostředků) s vytápěním uhlím, biomasou nebo elektřinou. Problémem z hlediska znečištění ovzduší je zejména nekvalitní spalování tuhých paliv, případně spolu spalování domovního odpadu. Zde je prostor ke zlepšení, kdy jednotlivé obce mohou podporou ekologických způ- sobů vytápění a zateplování výrazně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Dalším zdrojem znečištění ovzduší je doprava. Pochopitelně, že největší zdrojem je dálnice D1, která ovšem odvádí auta mimo obce, takže se její negativní vliv na kvalitu ovzduší neprojevuje, naopak se jedná o pozitivní působení. Dále je zdrojem znečištění silnice I/57, a to zejména ve Vrchách, Kuníně a Šenově u Nového Jičína a dále méně významné silniční tahy v Odrách a Fulneku (II/647 – po dostavbě dálnice méně frekventované), Bílovci (II/463, II/464 a II/647) a Skotnici (I/58). Automobilová doprava je také zdrojem hlukového znečiště- ní. Roční imisní limit pro imisní koncentrace polétavého prachu je 40 µg/m3. Mapa znázorňuje roční průměry imisních koncentrací v čtvercové síti 1krát 1 km za období 2008-2012. Z mapy je patrné, že dlouhodobě nedochází k překračování tohoto imisního limitu v MAS. Mapový podklad znázorňuje 36. průměrnou nejvyšší denní imisní koncentraci v čtvercové síti 1krát 1 km. Maximální možný počet překročení hodnoty 50 µg/m3 pro denní koncentrace po- létavého prachu je 35 krát za rok. Pokud je 36. nejvyšší hodnota nižší než 50 µg/m3, znamená to, že imisní limit byl dodržen. Dle mapy tedy došlo k překročení imisního limitu na většině

57 57

území MAS Regionu Poodří s výjimkou okrajových částí území obcí Spálov, Luboměř a Odry. Roční imisní limit pro imisní koncentrace benzo(a)pyrenu je 1 ng/m3. Mapa znázorňuje roční průměry imisních koncentrací v čtvercové síti 1krát 1 km za období 2008-2012. Z toho je patrné, že dlouhodobě dochází k překračování tohoto imisního limitu na většině území MAS í s výjimkou obcí Spálov, Luboměř, Heřmánek a Heřmanic u Oder. Situace se zlepšuje s rostoucí vzdáleností od Ostravy. Na obecní úrovni jsou možnosti řešení omezené. Spočívají především v environmentální osvětě, realizaci úspor energie, modernizaci spalovacích zařízení (kotle), případně výsadbách zeleně do vhodných lokalit a výstavbě obchvatů.

Viz. příloha – Mapa č. 25: Průměrná roční koncentrace polétavého prachu PM10 v MAS Regi- onu Poodří

Viz. příloha – Mapa č. 26: 36. nejvyšší denní imisní koncentrace polétavého prachu PM10 v MAS Regionu Poodří Viz. příloha – Mapa č. 27: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu v MAS Regionu Po- odří Viz. příloha – Mapa č. 28: Kontaminovaná území v MAS Regionu Poodří Viz. příloha – Tabulka č. 35: Únik látek do ovzduší v obcích MAS Regionu Poodří, ohlašova- cí rok 2012 Viz. příloha – Tabulka č. 36 – Kontaminace v obcích MAS Regionu Poodří, seznam společ- ností a firem S kvalitou ovzduší souvisí využití alternativních zdrojů vytápění. Možností je využití dřevní hmoty především na Odersku, dále pak dřevní štěpky, případně využití řepkové a obilní slámy a jiných zdrojů, mezi které se řadí také sluneční energie. Sluneční záření se v Poodří využívá k výrobě elektrické energií pomocí fotovoltaických člán- ků, domácích fotovoltaických elektráren. V Poodří je celkem 145 takových to zařízení o vý- konu 2,831 MW. Dalšími zdroji elektrické energie jsou bioplynové stanice, vodní elektrárny a jedna ČOV. Pro- stor k řešení je využití odpadního tepla u bioplynových stanic, kterých v Poodří je pět.

58 58

Obrázek č. 28: Bioplynové stanice na území MAS Regionu Poodří

Zdroj: Česká bioplynová asociace GBA,

Legenda:

Viz. příloha – Tabulka č. 37: Výroba elektrické energie z alternativních zdrojů 8.6.3 Znečištění hlukem Hluk je významným faktorem ovlivňujícím hygienickou nezávadnost životního prostředí, ale také zdraví a pohodu obyvatelstva. Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru je obecně pozemní doprava, a to především doprava silniční a železniční. V blízkosti letišť (Mošnov) je zdrojem hluku také doprava letecká. Dalším zdrojem hluku může být průmysl, ale to pouze v závislosti na druhu výroby a lokalizaci výrobních ploch. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 dB pro denní dobu (tj. 6.00 – 22.00 hod.) a 50 dB (resp. 55 dB v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj. 22.00 – 6.00 hod.). V rámci zájmového území MAS Poodří je významným zdrojem hluku doprava. Největší zdrojem hluku je dálnice D1, která ovšem odvedla velkou část dopravního proudu mimo zá- stavbu obcí, což lze hodnotit pozitivně. Problémem jsou silniční tahy s vysokou intenzitou dopravu, které procházejí sídly. V tomto případě se jedná zejména o silnice I/57, a to v obcích Vrchy, Kunín a Šenov u Nového Jičína. Méně významným zdrojem hluku jsou další méně významné silniční tahy v Odrách a Fulneku (II/647), Bílovci (II/463, II/464 a II/647) a Skot- nici (I/58). Dalším zdrojem hluku je železnice – trať č. 270 ve směru Hranice – Ostrava, a to

59 59

např. v obcích Jeseník nad Odrou nebo Suchdol nad Odrou. Její vliv je pouze v blízkosti že- lezniční trati, která není vedena nejhustěji osídlenou zástavbou. Ukázka ze strategické hluko- vé mapy železnic je zobrazena níže.

Obrázek č. 29: Hlukové znečištění ze železnice v městysu Suchdol nad Odrou

Zdroj: MZ ČR Z hlediska letecké dopravy je zdrojem hluku letecký provoz na mezinárodním letišti Leoše Janáčka. Podle hlukové studie z roku 2010 je území v okolí letiště vystavené hluku z letecké- ho provozu o hladinách vyšších než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku (Ldvn = 65 dB) co do rozsahu malé. Pro letecký provoz v roce 2010 izofona Ldvn = 65 dB nevystupuje z pozemku letiště. Hluk má řadu nepříznivých vlivů na lidské zdraví. Má negativní vliv na psychiku jednotlivce, často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí. Hluk během spánku snižuje jeho kvalitu i hloubku. K poškození sluchu může vést i dlouhodobé vystavování se hluku kolem 70 dB, což je běžná úroveň hluku podél hlavních silnic. Snížení a předcházení hlukové zátěže je možno oddělením výroby od ploch k bydlení a rekreace a především odklonem maximálního možného podílu dopravy z center obcí a měst a hustě osídlených oblastí. Mezi další možnosti patří lokální instalace protihlukových stěn, výměny oken, zpomalování dopravy ve vybraných úsecích a další.

60 60

8.6.4 SWOT analýza SWOT analýza vypracována pro problematiku kvality ovzduší a vod včetně znečištění hlukem a jejich dopady.

Tabulka č. 15: SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky  Realizována řada opatření přispívajících ke  Znečištění ovzduší způsobené lokálními to- snížení vypouštěného komunálního znečiš- peništi v topné sezóně (nedokonalé spalování, tění do vodních toků. spoluspalování komunálního odpadu), dopravou a zdroji znečištění z Ostravska.  Znečištění vodních toků odpadními vodami a zemědělskými hnojivy.  Doprava je v některých obcích zdrojem hluko- vého znečištění. Příležitosti Ohrožení  Zvyšující se environmentální povědomí oby-  Nárůst emisí z vytápění domácností v důsledku vatel. používání nešetrných technologií spalování a  Dotace na pořízení kvalitnějších kotlů a spoluspalování komunálního odpadu energeticky úsporná opatření.  Zdražování energií s následkem přechodu do-  Připravuje se Operační program životní pro- mácností na levnější fosilní paliva s větším ne- středí a běží program Zelená úsporám. gativním dopadem na životní prostředí  Nárůst automobilové dopravy zvyšující emise prachu a hluk Zdroj: vlastní zpracování

8.6.5 Kvalita vod Jakost vod je sledována celorepublikově, ovšem pouze na významnějších tocích. V rámci MAS Regionu Poodří je sledován tok řeky Odry, Lubiny, Bílovky a Jičínky, kdy jakost vody v Odře je v celém úseku zařazena do III. třídy jako mírně znečištěná voda. Oproti období de- vadesátých let se jedná o významný posun, neboť v roce 1992 byla jakost vody v Odře hodnocena jako velmi silně znečištěná (V. třída). Je to dáno řadou opatření (především výstavbou kanalizací a čistíren odpadních vod), které byly v předchozích letech realizovány. Kvalita vody v Odře je mírně znečištěná od průtoku městem Odry, následně si již svou kvalitu zacho- vává. Jakost vody v tocích Jičínka, Lubina a Bílovka je hodnocena v roce 2012 jako silně znečištěná (IV. třída). Viz. příloha – Mapa č. 29: Jakost povrchových vod v MAS Regionu Poodří Dle Plánu oblasti povodí Odry je většina vodních toků hodnocena jako nevyhovující. Např. u Odry je konstatován nevyhovující ekologický stav a vyhovující chemický stav. Snížená jakost vod je způsobena plošným znečištěním a vypouštěním komunálních odpadních vod z měst a obcí v povodí řek.

61 61

8.7 Povodně v Poodří Voda k Poodří patří. Jsou to rybniční soustavy a vlastní tok řeky Odry. Poodří, jako součást Moravské brány, je územím, kde stékají vody z Oderských vrchů a z Beskyd. Řeka Odra má ve své nivě možnosti rozlivu. Tato údolní niva má schopnost absorbovat velké množství vody. Rozliv byl v minulosti pravidelný, nejméně 2x ročně a nedocházelo k ohrožení zastavěné části území. A to díky schopnosti Pooderských lužních luk, které mají schopnost retence. Bohužel přívalové deště v roce 1997 a 2009 byly tak vydatné, že retenční schopnost Poodří na toto neskutečné množství vody nestačila. Významné toky, které jsou zasaženy povodněmi pravidelně: Bílovka, Husí potok, Jičínka, Lubina, Luha, Odra, Sedlnice a Sezina.

8.7.1 Povodněmi ohrožené plochy v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 16: Povodněmi ohrožené plochy v obcích MAS Regionu Poodří Kvantitativní bilance povodněmi ohrožených ploch dle správních obvodů obcí MAS Regionu Poodří Záplavová území Zasažená plocha objektů (budov) v m2 Obec Průmysl. Zeměděl. Sklad, Tok Ř. km Celkem Obytný Škola Neznámý objekt objekt obchod 0 - 17,13 Bílovec 12736 10476 2062 117 0 6 75 Bílovka V. Albrechtice 17812 13420 4149 0 242 0 0 Husí 0 - 21,2 Fulnek 6905 6791 114 0 0 0 0 potok Hl. Životice 33169 19668 0 3096 0 0 10405 0 - 10,39 Kunín 1247 1247 0 0 0 0 0 Jičínka Šenov u N.J. 1122 1015 11 0 0 96 0 12,85 - 16,86 Skotnice 239 239 0 0 0 0 0 Lubina 3,35 - 12,850 Mošnov 11056 11056 0 0 0 0 0 Petřvald 2568 2364 0 204 0 0 0 Luha 0 - 3,965 Jeseník n. O. 10202 10201 0 1 0 0 0 28,5 - 80,8 Hl. Životice 774 774 0 0 0 0 0 Jeseník n. O. 1075 7075 0 0 0 0 0 Jistebník 247 0 0 247 0 0 0 Kunín 713 713 0 0 0 0 0 Odra Suchdol n. O. 360 224 0 0 0 136 0 80,8 - 93,8 Heřmánky 46 0 46 0 0 0 0 Odry 98626 36560 56326 975 4704 0 0 Spálov 1096 1096 0 0 0 0 0 Vražné 2721 1843 0 878 0 0

Sedlnice 0,0 - 23,670 Sedlnice 5140 5133 0 7 0 0 0 0,0 - 6,5 Bílovec 1716 1716 0 0 0 0 0 Sezina Bravantice 11380 8731 0 0 0 2649 0 Zdroj: Plán oblasti povodí Odry,

8.7.2 Stanovená záplavová území vodních toků (ve správě Povodí Odry, státní podnik) Tabulka č. 17: Záplavová území na území MAS Regionu Poodří Úsek (ř. km) Délka Stanovení záplavového území Vodní tok úseku od do Vodoprávní úřad Číslo jednací opatření Datum (km) Bílovka 0,000 6,900 6,900 KÚ MSK ŽPZ/6332/03 13.8.2003 6,900 8,700 1,800 KÚ MSK MSK 86796/2010 19.7.2010

62 62

8,700 17,130 8,430 KÚ MSK ŽPZ/6332/03 13.8.2003 Husí potok 0,000 21,200 21,200 OkÚ Nový Jičín ŽP-8639/00/Ko-231/2 21.5.2001 Jičínka 0,000 10,390 10,390 KÚ MSK 3112/2005/ŽPZ/Hec/0002 25.5.2005 Lubina 0,000 28,900 28,900 KÚ MSK MSK 61439/2011 22.7.2011 Luha 0,000 3,865 3,865 KÚ MSK ŽPZ/3557/03 20.5.2003 Odra 0,000 8,700 8,700 KÚ MSK MSK 159936/2011 25.10.2011 8,400 29,400 21,000 KÚ MSK MSK 125761/2010 19.1.2011 29,400 80,800 51,400 KÚ MSK MSK 37663/2006 23.2.2006 80,800 93,800 13,000 KÚ MSK ŽPZ/3558/03 23.5.2003 Sedlnice 0,000 23,670 23,670 KÚ MSK MSK 860/2008 8.2.2008 Sezina 0,000 6,500 6,500 KÚ MSK MSK 37613/2006 23.2.2006 Zdroj: MSK – Povodňová ochrana a záplavová území, k 1.4.2013 Převzato a upraveno z webu Moravskoslezského kraje: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/voda/povodnova_ochrana/zaplavova-uzemi-29/ Viz. příloha – Mapa č. 30: Záplavová území na území MAS Regionu Poodří

8.7.3 Povodňové problémy a navrhovaná řešení v Regionu Poodří Projekt „Studie proveditelnosti k realizaci přírodně blízkých protipovodňových opatření v Regionu Poodří“ byl realizován společností EKOTOXA, s.r.o. v roce 2012 pro Region Poodří, rozděleném do těchto oblastí: střed, východ, západ, sever. Hlavním cílem tohoto projektu bylo navrhnout, projednat a na úrovni studie proveditelnosti zpracovat realizovatelná protipovodňová a protierozní opatření, která povedou k omezení vzniku eroze, ke snížení škod z lokálních záplav a k revitalizacím vodních toků a jejich niv. Projekt je rozvržen do 3 etap, které na sebe navazují: Analytická část, Návrhová část (s dílčí částí – návrhy opatření v ploše povodí) a Závěrečné vyhodnocení. Analytická část byla vypracována dle metodických pokynů a návodů vydaných ve věstníku MŽP 11/2008 („metodika ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření“). V návrhové části byly zpracovány 3 tematické celky, které odpovídají zadání: - Stanovení problémů k řešení a místní určení řešených oblastní - Návrh liniových opatření - Návrh plošných opatření 8.8 Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je v současné době v popředí zájmu řešení obcí, které této problema- tice v posledním období věnují velkou pozornost. Obce se zaměřují na třídění odpadu, které snižuje náklady na likvidaci komunálního odpadu a v neposlední řadě pak řešení likvidace biologického rozložitelného odpadu. Tato likvidace se řeší obecními kontejnery na BRO, bu- dovanými kompostárny, které jsou obecní nebo jsou budovány podnikatelským sektorem: zemědělci a v Poodří také majitelem zahradnictví. Pro využití v území a také jako přínosný, se jeví způsob nakládání s domovním odpadem formou systému evidence třídění odpadu pomocí čárových kódů na pytlích na separovaný odpad. Občané, kteří poctivě třídí odpad, díky tomu získávají za množství vytříděného

63 63

odpadu slevu z ročního paušálního poplatku na odpad, a to formou úlevy. Úleva je odečtena od poplatku, a to: za každý naplněný ,-pytel plastu se sazba snižuje o 10,- Kč a za každý započtený 1 kg papíru se sazba snižuje o 2,- Kč (viz. zkušenosti města Budišov nad Budišovkou, se kterým byli starostové seznámeni formou prezentace systému). V MAS Regionu Poodří zabezpečuje svoz domovního odpadu celkem 10 společností. Sedm- náct obcí využívá služeb firmy OZO Ostrava, s.r.o. a jedenáct obcí pak firmy AVE CZ s.r.o., Frýdlant n. Ostravicí. Některé obce využívají svozu Technickými službami měst, a to městem Nový Jičín, Kopřivnice, Vítkov nebo městské společnosti města Bílovec – SLUMBI spol. s r.o. Bílovec. Obec Šenov u Nového Jičína má vlastní technické služby, které zabezpečují svoz komunálního odpadu v obci a obec Trnávka, jako jediná v Poodří, využívá služeb firmy A.S.A, spol. s r.o. – provozovna Ostrava. Obce mají možnost se zapojit do systému se zaměřením na tříděný sběr - „Systém EKO- KOM“, který zabezpečuje stejnojmenná firma. Tato společnost zajišťuje plnění povinností zpětného odběru. Systém EKO-KOM“, založený na spolupráci průmyslových podniků, měst a obcí zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, svezeny sběro- vou technikou, dotříděny a konečně využity jako druhotná surovina nebo případně jako zdroj energie. Pokud jsou obce zapojeny do tohoto systému, tak jsou povinny vypracovat Dotazník za daný kalendářní rok o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr. Ze zákona je obec povinna ještě zpracovat a zaslat na příslušný odbor životního prostředí ORP. Na základě těchto dokumentů a ve spolupráci s úřadem se jeví jako snadné evidovat nakládání s komunálním odpadem obce a také následně MAS. Bohužel, ne všechny údaje obcí jsou kompatibilní, jsou jednoznačně specifikované a dají se použít ke srovnání. Získané údaje na základě výše uvedeného jsou v přílohách, bez obcí, které podklady neposkytly (Hladké Životice, Pustějov, Vražné a Vrchy). Viz. příloha – Tabulka č. 38: Odpadové hospodářství v obcích MAS Regionu Poodří Viz. příloha – Tabulka č. 39: Produkce odpadu v obcích MAS Regionu Poodří v kg/obyvatele za rok 2013 Viz. příloha – Tabulka č. 40: Náklady na svoz odpadu v obcích MAS Regionu Poodří na jednoho obyvatele

8.9 Vzdělávání, osvěta, využití přírodního dědictví Stav povědomí místních lidí o životním prostředí je různý a liší se podle lokalit i věkových a sociálních skupin. Obecně lze tvrdit, že je neuspokojivý. Příčin je celá řada, od vysídlení nemalé části regionu po válce až po nedostatek sounáležitosti s místní krajinou a komunitou u současných „nových venkovanů“. Pokud má v této oblasti dojít ke změně, je třeba začít v místě, posílením lokálního patriotismu interpretací kulturního a přírodního dědictví a zapo- jením dětí a mladých lidí do zajímavých aktivit. Pro interpretaci místního dědictví v sídlech se

64 64

jako jeden z osvědčených prostředků jeví komunitní zahrady a mimo sídla pak interaktivní naučné stezky. V oblasti environmentální osvěty v regionu výrazně chybí tým, který by upozorňoval na regi- onální ekologické problémy, spolu s partnery navrhoval jejich koncepční řešení a zároveň zjišťoval enviromentální osvětu a zpětnou vazbu až na úroveň domácností, obcí či sociálních skupin. MAS bude vytvoření takového týmu podporovat a v rámci trvalého partnerství ho zapojovat do koncepčního řešení regionálních problémů. V regionu významně chybí výchovné a osvětové programy s regionální enviromentální tema- tikou zaměřené na děti, mládež i veřejnost. To se projevuje nízkou environmentální gramot- ností místních obyvatel a promítá se i do nízké kvality životního prostředí v regionu. Bude podpořena tvorba moderně koncipovaných výchovných a osvětových programů využívající v maximální míře moderní informační technologie k oslovení co největšího počtu obyvatel regionu. Jedním z nejefektivnějších prostředků posílení vědomí příslušnosti k místu je kvalitní interpretace místního kulturního a přírodního dědictví. Taková se ovšem v Poodří zatím objevuje spíš vyjmečně. Kvalitní interpretace místního kulturního a přírodního dědictví na regionální i místní úrovni buíde MAS podporována rovněž s ohledem na zapojení místních lidí a kon- krétní přínos praktického využití takové interpretace. Bude podpořeno vytvoření koncepční- ho dokumentu - interpretačního plánu pro území MAS Regionu Poodří, stejnou váhu ovšem mají interpretace zásadních témat místního dědictví jednotlivých lokalit.

SHRNUTÍ: Správa CHKO Poodří – možnosti rozvoje v území spoluprací. V území se vyrábí elektrická energie pomocí fotovoltaických článků, domácích fotovoltaic- kých elektráren. Existence bioplynových stanic – využití odpadního tepla. Požadavek na zlepšení kvality ovzduší: modernizace kotlů, realizace úsporných opatření, realizace obchvatů, výsadba izolační zeleně podél cest a výrobních areálů, čištění komunika- cí, environmentální osvěta. Ovzduší v území v návaznosti na ostravskou aglomeraci vyžaduje řešení. Výskyt nových invazivních druhů rostlin - slunečnice topinambur a zlatobýl kanadský. Posílení enviromentální výchovy, interpretace kulturního a přírodního dědictví. Voda z řek a potoků teče do Odry – zlepšit kvalitu čištění odpadních vod. Posílení retenční funkce krajiny, obnova polních cest, remízků, výsadba původních druhů rostlin, keřů a stromů, obnova sadů s původními odrůdami ovoce. Nejednotný systém nakládaní a likvidace domovního odpadu, pozornost věnovat dalšímu stupni třídění, spolupráce obcí při nakládaní s odpady.

65 65

9 Rekreace a cestovní ruch

Oblast MAS Regionu Poodří je krajinářsky velmi zachovalé území rozprostírající se podél řeky Odry přecházející do přírodního parku Oderské vrchy. Přírodní dominantou je Chráněná krajinná oblast Poodří s unikátními lužními lesy, která je jako mokřad evropského významu chráněná Ramsarskou úmluvou. MAS sousedí na východě s přírodním parkem Podbeskydím a geoparkem Podbeskydí. Poodří je ideální pro zájemce o pěší a cykloturistiku, převážně díky existenci místních i mezinárodních cyklotras, např. Greenways, spojující Krakov, Brno a Ví- deň a dále „Jantarová stezka“. Na své si díky existenci rybničních soustav přijdou i milovníci rybaření. Zajímavé cíle pro toulky přírodou lze nalézt v Poodří a v přírodním parku Oderské vrchy. I samotná venkovská krajina nabízí množství kulturních a historických památek. Region je rodištěm a působištěm řady významných osobností veřejného, vědeckého, duchovního i umě- leckého života. A to nejen celosvětového významu (J. A. Komenský, J. G. Mendel, kardinál Tomášek), ale také regionálního i místního – obecního.

9.1 Kulturní a historické památky Kromě bohaté nabídky kulturních akcí téměř každá obec, městys či město má kulturní dům. Muzeum nalezneme ve městě Studénka (Vagonářské muzeum), v Suchdolu nad Odrou (Mu- zeum městyse a Muzeum Moravských bratří), ve Vrážném (Rodný dům J. G. Mendela) a obecní muzeum v Albrechtičkách, Muzeum zemědělství a venkova ve Skotnici, ve Fulneku jsou je to Muzeum J. A. Komenského a dále. Na území MAS se nachází:

- 1 památka označená jako Národní kulturní památka – Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského),

- 1 památka uvedena v Indikativním seznamu národních kulturních památek – Kostel Nejsvě- tější Trojice s farou (pův. děkanství).

9.2 Osobnosti MAS Regionu Poodří V každé z obcí MAS Regionu Poodří se narodila nebo působila osobnost, která byla spjata se životem v obci, v regionu, ale také v České republice a ve světě. Na počátku 18. století to byli Moravští bratři. Jedná se o duchovní i pokrevní potomky Jednoty bratrské, kteří pro svou víru emigrovali ze Suchdolu nad Odrou a blízkého okolí do Saska, kde si založili město Herrnhut, česky Ochranov. Tam obnovili Jednotu bratrskou, zakládali pak osady a misijní stanice na šesti kontinentech světa. Viz. příloha – Tabulka č. 41: Osobnosti působící v obcích MAS Regionu Poodří

66 66

9.3 Turistická infrastruktura Velmi příhodná je dopravní dostupnost regionu a stoupá zde zájem návštěvníků o rodinnou rekreaci na venkově, agroturistiku a také o krátkodobé pobyty na venkově s využitím nabídky historického kulturního dědictví regionu (Kuhländchen – Turistický region Poodří – Morav- ské Kravařsko). Pozornost je v poslední době věnována pobytům se zaměřením na wellness (Relaxko Fulnek, SAK Studénka, HEIpark Tošovice) a na koňskou turistiku ( Jarošův statek Studénka – Příroda kolem nás, o.p.s.). Viz. příloha – Tabulka č. 42: Turistická infrastruktura v obcích MAS Regionu Poodří

9.3.1 Turistická informační centra Na území MAS Regionu Poodří, v rámci turistické destinace Poodří – Moravské Kravařsko, působí několik informačních center, která jsou vedena jako městské informační centrum nebo také v působnosti obce nebo mikroregionu. Ve své působnosti mají propagaci a prezentaci území, účast na výstavách cestovního ruchu, vydávání propagačních a prezentačních materiá- lů a některé také pořádání kulturních a společenských akcí.

Tabulka č. 18: Seznam informačních center v obcích MAS Regionu Poodří IC Adresa Telefon E-mail, www Slezské náměstí 1, 743 [email protected] Městské IC Bílovec 556 411 545 01 Bílovec www.bilovec.cz Lidická 1, 742 83 Klimko- [email protected] IC Klimkovice 730 514 850 vice www.mesto-klimkovice.cz Masarykovo nám. 25, 742 [email protected] Městské IC Odry 556 768 162-3 35 Odry www.infocentrum.odry.cz [email protected] IC Albrechtičky 742 55 Albrechtičky 76 558 272 414 www.albrechticky.cz 742 54 Bartošovice 1 - [email protected] IC Regionu Poodří 556 720 490 zámek www.regionpoodri.cz IC Jeseník nad [email protected] 742 33 Jeseník n. O. 159 556 739 016 Odrou www.jeseniknadodrou.cz [email protected] IC Kunín 742 53 Kunín 1 - zámek 556 749 420 www.zamek.kunin.cz IC a centrum pro 556 756 578 [email protected] 742 51 Mošnov 96 mládež Mošnov 733 399 533 www.mosnov.cz KIC Sněženka [email protected] 742 56 Sedlnice 106 556 712 637 Sedlnice www.snezenka.cz Sborová 81, 742 45 Ful- [email protected] Městské IC Fulnek 556 713 713 nek www.ic-fulnek.cz nám. Republiky 762, 742 [email protected] IC Studénka 556 414 387 13 Studénka www.ic.mesto-studenka.cz Zdroj: webové stránky obcí

67 67

9.2.2 Ubytovací služby S rozvojem cestovního ruchu v Poodří, propagací a prezentací na výstavách cestovního ruchu, se v území také rozšiřuje nabídka ubytovacích služeb a to různých kategoriích. Ubytovací služby včetně kapacity: Penzióny: 18/326 lůžek Hotely: 13/428 lůžek Turistická ubytovna, ubytovna: 15/334 lůžek Chatky: 2/160 lůžek Autokemp: 1/kapacita 80 Tábořiště: 1 Viz. příloha – Tabulka č. 43: Ubytování v MAS Regionu Poodří

9.4 Tematická turistika v Poodří Možnosti tematické turistiky v Poodří vychází z historie a z doby, kdy oblast Poodří, historicky oblast Moravského Kravařsko, byla prosperujícím územím s rozvinutou zemědělskou vý- robou, sadařstvím, s tím souvisejícím chovem včel a v nepolední řadě rybnikářstvím. Země- dělské aktivity a přetrvávající potenciál zemědělské činnosti vytváří prostor pro agroturistiku a hipoturistiku. V Poodří byla zmapována oblast stravování, byly sesbírány recepty tradičních jídel a vydána byla kuchařka. Těchto podkladů je možno využít v gastronomii, k podpoře na- bídce gastoproduktů specializovaných pro oblast Poodří. V Poodří je také potenciál různých pramenů, které jsou a byly využívaný nejen v lázeňství. V minulosti existovaly lázně v obci Kujavy, v současnosti pak léčebné procedury nabízí Sana- toria Klimkovice, které poskytují léčebně-rehabilitační péči dospělým i dětským klientům trpícím spektrem nemocí pohybového ústrojí, nemocí neurologických, gynekologických one- mocnění, onemocnění oběhového systému a poruch látkové výměny. Ale je zde určitě ještě další prostor k využití pramenů z Poodří k léčebným účelům. V obci Jeseník nad Odrou existuje se svoji jedinečnou historií „Jesenický pramen“. V součas- nosti je voda z pramene prezentována jako pramenitá voda s obsahem minerálů.

9.5 Prezentace historického dědictví Poodří Oblast Poodří, historicky Moravského Kravařska, byla dlouho v zapomnění a moc se o historii tohoto regionu, s původními německými obyvateli, nemluvilo, nevědělo. Situace se mění, vznikají obecní výstavní expozice, na zámku v Bartošovicích se prezentuje „Expozice Morav- ského Kravařska“, vydávají se různé publikace, které přibližují historii tohoto regionu včetně rybářství a rybnikářství. Území by si ale zasloužilo větší pozornost, více muzejních expozic. Každá obec by měla prezentovat svoji historii, svůj svébytný život v obci, zanechat pro bu-

68 68

doucí generace část své historie prostřednictvím obecního muzea, expozice. Měly by být pre- zentovány osobnosti, které se významně podílely na rozvoji obce a regionu. Historie nabízí také návrat k tradicím, zvykům a využití těchto poznatků k jejich další prezentaci na různých akcích, kterými jsou pravidelné akce jako Dny obce, Obecní dožínky a další. Neopomenutelnou součástí historie Moravského Kravařska jsou místní kroje. A také ještě prostor ke spolupráci s německými obyvateli, kteří se v regionu narodili, nyní žijí v Německu, kde provozují Muzeum Moravského Kravařska a vydávají časopis Kuhländchen.

SHRNUTÍ: Existence Destinačního managementu Poodří – Moravské Kravařsko na podporu rozvoje turistiky v regionu a cestovního ruchu. Zkušenosti s různými formami propagace a prezentace regionu, účast na výstavách k prezentaci území i spolku. V území se narodilo, působilo několik osobností regionálního, celorepublikového i celosvě- tového významu. MAS je nositelem regionální značky „Moravské Kravařsko regionální produkt®". Existence historie rybnikářství, rybářství a historie jako takové k posílení cestovního ruchu. Využití sakrálních staveb v nabídce církevní turistiky. V území se nachází jedna národní kulturní památka a jedna zapsána v indikativním seznamu památek.

10 Brownfields, rozvojové plochy a průmyslové plochy

10.1 Brownfields Území označovaná jako brownfields mají mnoho definic a popisů. Výstižně lze brownfield definovat jako: „Opuštěné či nevyužívané území, které je oproti zeleným plochám postiženo vlivem předcho- zího využívání (ekologická a jiná rizika), a které vyžaduje zvláštní péči při jeho regeneraci.“ Na území MAS Regionu Poodří evidujeme relativně velké množství území, která odpovídají předchozí definici. Tato místa jsou v různém režimu využití či zcela opuštěná, jsou vlastněna privátním nebo veřejným sektorem a již mají či teprve hledají budoucí účel. Jedná se o menší areály do 2,5 hektaru (výjimkou je Věznice v Jakubčovicích n. Odrou – 16 ha a bývalá va- gónka ve Studénce – 7,15 ha). Mezi areály brownfields patří:  areály průmyslových podniků (včetně areálů, které výhledově vzniknou po ukončení průmyslové výroby)

 areály dolů

69 69

 odkaliště

 skládky průmyslových odpadů, chemické skládky

 důlní a průmyslové odvaly

 skládky tuhých komunálních odpadů a zeminy

 rekultivace – důsledek důlních vlivů apod.

 opuštěné areály bývalých zemědělských družstev

 opuštěné historické a vojenské areály a další Viz. příloha – Tabulka č. 44: Brownfields v MAS Regionu Poodří

10.2 Rozvojové plochy Území označovaná jako „rozvojové plochy“ můžeme definovat takto: „Území připravené pro vstup investora, které je možné využít v souladu s platným územním plánem. Jejich budoucí využití je rozděleno do těchto kategorií:  bydlení,

 rekreace, sport, cestovní ruch, kultura,

 komerční vybavenost,

 zdravotní, sociální a školská vybavenost,

 smíšená vybavenost,

 ostatní vybavenost.“ V Moravskoslezském kraji jsou evidována území, která odpovídají výše uvedené definici. Moravskoslezský kraj chce zpřístupnit informace všem, kteří chtějí v kraji začít nebo rozšířit své stávající podnikatelské aktivity. Databáze rozvojových ploch v Moravskoslezském kraji slouží pro investory, kteří chtějí na území Moravskoslezského kraje realizovat svůj podnikatelský záměr. Viz. příloha – Tabulka č. 45: Rozvojové plochy v obcích MAS Regionu Poodří

10.3 Průmyslové zóny Průmyslové zóny jsou významné a perspektivní plochy, eventuálně plochy spolu s objekty, které jsou po všech stránkách připraveny k zahájení investičních projektů. Moravskoslezský kraj podporuje od 90. let přípravu těchto zón, jejich dokumentaci a eventuálně výstavbu infrastruktury a hledá pro tyto zóny za velmi výhodných podmínek vhodné investory. V Moravskoslezském kraji se nachází množství průmyslových zón v různém stavu připrave- nosti a především obsazenosti. Právě využití a obsazení nabízených ploch investory je velmi pozorně sledovaným měřítkem posuzování úspěšnosti těchto lokalit. Průměrná obsazenost

70 70

průmyslových zón v kraji se pohybuje kolem 74 %. V MAS Regionu Poodří nalezneme 2 průmyslové zóny.

10.3.1 Průmyslová zóna u D1 Exit 330 – Hladké Životice Průmyslová zóna se nachází v katastrálním území obce Hladké Životice v bezprostřední blíz- kosti křižovatky dálnice D1 a přeložky silnice I. třídy I/57 Opava – Nový Jičín. Komunikační napojení zóny je řešeno dvěma sjezdy z komunikace I/57 ve vzdálenosti 300m od křižovatky s D1, je hotovo rovněž přímé napojení zóny z mimoúrovňové křižovatky přeložky silnice I. třídy I/57 a dálnice D 47. Vlastní plocha zóny činí 31,5 ha, je členěna na část A – 22 ha a část B – 7,5 ha ‚ cca 2,0 ha činí plocha navrhované infrastruktury. Obě části zóny jsou pro- pojeny podjezdem pod přeložkou silnice I/57. Rozloha: 31,5 ha K dispozici: 31,5 ha Silné stránky: Dopravní dostupnost - Ostrava (30 km - 20 min), Opava (35 km, 30 min), Nový Jičín (10 km, 10 min), Olomouc (55 km, 30 min), Letiště Mošnov (15 km, 10 min), Polsko (45 km, 30 min), Slovensko (70 km, 55 min). Obyvatelstvo - Kvalifikovaná pracovní síla v regionu. Připravenost - Vyřešené majetkoprávní vztahy, vydána veškerá stavební povolení na inženýr- ské sítě a komunikace v zóně, zpracována dokumentace pro realizaci inženýrských sítí a komunikace v zóně.

10.3.2 Multimodální Logistické Centrum Ostrava - Mošnov Multimodální Logistické Centrum na Letišti Leoše Janáčka v Ostravě je důležitou součástí plánovaného rozvoje ostravského letiště a přilehlé oblasti. Celá zóna nabídne více než 300 000 m2 průmyslových ploch, které jsou vhodné nejen pro logistiku a skladování, ale i lehkou výrobu a další služby s vyšší přidanou hodnotou. V rámci ČR park představuje unikátní kombinaci využití silniční, letecké a železniční dopravy, díky čemuž je projekt schopen vyhovět požadavkům i nejnáročnějších klientů. Lze využít synergie s blízkými výrobními linkami společností Hyundai, Kia či Opel nebo například celních služeb v rámci sousedícího letiště. Park se nachází mezi dálnicí D1 a rychlostní komunikací R48, takže nabízí výtečné dopravní napojení jak do zbytku ČR, tak i do Slovenska a Polska. Díky spojení s letištěm je pak možné letecké spojení do celého světa. Rozloha: 30 ha + 50 ha

71 71

10.3.3 Technická infrastruktura Letiště Leoše Janáčka v Ostravě Technická infrastruktura zajišťuje dostatečné kapacity vody, plynu a elektrické energie pro současné investory i nově příchozí společnosti. Datové spojení lze realizovat přes optické sítě, které provozují dva nezávislé subjekty. Multimodální Logistické Centrum je navrženo tak, aby splňovalo požadavky klientů nejen z oblasti logistiky a dopravy, ale i lehké výroby. Air Cargo Terminál svým umístěním nabízí možnost přímého vstupu na runway ze skladové Haly A a tímto je ideálním řešením pro společnosti z oblasti air cargo logitistiky. Záměrem Rail Cargo terminálu je nabídnout logistické haly A-CLASS standardu doplněné o možnosti železničního napojení vybraných hal. Viz. příloha – Mapa č.31: Brownfields, průmyslové a rozvojové plochy

10.4 Rozvojové dokumenty Na území MAS se tvoří několik rozvojových dokumentů: Strategické plány rozvoje obcí, Strategické plány rozvoje DSO, Územně analytické podklady ORP, Strategie rozvoje turistic- ké oblasti Poodří – Moravské Kravařsko v působnosti Destinačního managementu a další jako Územní plány obcí, Plán péče CHKO Poodří, dokumentace při komplexní pozemkové úpra- vy. Tyto rozvojové dokumenty nejsou tak úplně v souladu a nevycházejí z té nejmenší statis- tické jednotky, kterou je obec. Ne vždy jsou tyto strategie zpracovávaný „leadrovsky“, resp. způsobem „zdola – nahoru“. Těmto strategiím také schází jednotnost, jednotný způsob zpra- cování, který by se dal využít jako stavebnice od Strategického plánu rozvoje obce až po Stra- tegický plán rozvoje kraje i následně ČR. Snahy jsou, MMR vytvořilo webovou aplikaci www.obcepro.cz, která je on-line nástrojem pro podporu strategického plánování v obcích. Využití této aplikace pro tvorbu programu rozvoje obce – PRO ale není povinné. Tato možnost nabízí kompatibilitu s údaji ČSÚ a další. Problém je se získáváním informací z úřadu práce, většina údajů v souvislosti s chudobou a poskytováním sociálních dávek není veřejná. Rovněž metodika zpracování měsíčních zpráv jednotlivých poboček úřadu práce není jednotná. MAS Regionu Poodří nabízí možnost zpracování případně součinnost při zpracování Strate- gických plánů rozvoje obce v územní působnosti MAS, DSO i vyšším územním celkům.

SHRNUTÍ: Existence brownfields a rozvojových ploch v regionu. Zpracovávání programů rozvoje a strategií v jednotné metodice. Existence dvou průmyslových zón v regionu. Vznik nových firem s orientací na automobilový průmysl – jednostranné zaměření. Nedostatek malých a středních podniků s různým výrobním programem.

72 72

11 SWOT analýza a výstupy dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření se uskutečnilo v termínu: 24. 7. 2012 – 27. 9. 2012, celkem bylo navrá- ceno 737 dotazníků, z toho 71 elektronicky přes webovou aplikaci. V některých případech bylo na anketním lístku zaznamenáno více skutečností. V rámci dotazníku byla současně u respondentů zjišťována demografická data – věk, pohlaví, vzdělání a ekonomická aktivita. Nejčastější odpovědi na otázku „Co chybí Vám nebo Vašim spoluobčanům v obci?“ v rámci ankety uvádíme v následující tabulce.

Tabulka č. 19: Nejčastější odpovědi v anketě Záměr Počet hlasů Oprava a vybudování chodníků 134 Koupaliště/bazén 125 Dětské hřiště 118 Kanalizace, vodovod a ČOV 99 Oprava komunikací 96 Obchody a služby 78 Cyklostezky a in - line stezky 76 Zdroj: výsledky dotazníkového šetření Viz. příloha – Výstup č. 2 – Výsledky ankety pro účely strategického plánování na roky 2014 – 2020

11.1 SWOT analýza 11.1.1 Vymezení SWOT analýzy SWOT je plánovacím nástrojem k pochopení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v regionu, jehož se týká zhodnocení zdrojů. Zahrnuje identifikaci vnitřních a vnějších faktorů, které jsou pozitivní nebo naopak nepříznivé. SWOT analýza jako nástroj je využívána pro zlepšení chápání situace v dané oblasti – regionu nebo obci. Poskytuje výbornou kostru k posouzení strategie, pozice a směru obce/regionu. Je to proces identifikace, kde je daný region silný a kde je naopak zranitelný. Silné stránky jsou pozitivní hmotné a nehmotné vlastnosti, interní v rámci regionu. Slabé stránky jsou faktory, které jsou dané v rámci určité oblasti, ale snižují její možnost dosáhnout vytyčeného cíle a mohou být zlepšeny. Příležitosti jsou zpravidla vnější faktory, objevují se v prostředí a představují důvod, proč daná oblast funguje a může se rozvíjet. Hrozby jsou zpravidla vnější faktory, které mohou být rizikové pro potenciální rozvoj na zá- kladě identifikovaných příležitostí. Je nutné s nimi počítat, pokud by se mohly objevit v plá- novaném rozvoji.

73 73

11.1.2 Metody tvorby SWOT Zdrojem údajů ve SWOT analýze jsou zjištění ze situační analýzy, analýzy problémů a po- třeb, podklady z existujících strategických dokumentů pro dané území, ale především podněty z veřejných projednání MAS. Účastníci akcí se vyjadřovali postupně ke všem stránkám – sil- ným, slabým, příležitostem i hrozbám. Výsledkem je seznam položek, které byly následně upraveny do níže uvedených tabulek – seřazení dle témat a odstranění duplicit. SWOT analý- za byla několikrát projednána na jednáních rozšířeného výboru MAS a otevřena k připomínkování. SWOT analýza je zpracována ve dvou úrovních: SWOT analýza celková – zahrnuje obecné problémy a především činnost kanceláře MAS jako takové, obsahuje také zhodnocení fungování MAS. Týká se ve velké míře záležitostí v oblasti čerpání dotací (navazuje především na specifický cíl č. 7 a shrnuje nejdůležitější charakteristiky MAS). SWOT analýza vybraných oblastí rozvoje – vybrané oblasti rozvoje jsou: - Kvalita života v obcích – zahrnuje občanskou vybavenost, kulturu, sport, zaměstnanost, vzdělávání, sociální oblast a bydlení (navazuje především na specifické cíle 1 a 4) - Ekonomika a infrastruktura – zahrnuje podnikání zemědělské i nezemědělské a infrastrukturu (návaznost na specifické cíle 2 a 3) - Atraktivita regionu – životní prostředí a cestovní ruch (návaznost na specifické cíle 5 a 6) SWOT analýza poskytuje regionu přehled a pomáhá identifikovat silné stránky, které je vhodné využít a v těchto aspektech usilovat minimálně o uchování stávajícího stavu. Na slabé stránky je třeba reagovat, identifikované příležitosti využít a vyhnout se hrozbám.

11.1.3 Sporné položky SWOT analýza obsahuje několik položek, které jsou různými aktéry vnímány odlišně. Roz- dílnost názorů je přirozenou věcí, nicméně pro SWOT to představuje problém jednoznačného zařazení jednotlivých bodů i po několika projednáních. Jedná se například o tyto body:

 Jaderná elektrárna Blahutovice

 Vodní nádrž Spálov

 Kanál Odra-Dunaj-Labe

 Blízkost krajského města Ostrava V těchto otázkách vidí někteří občané příležitost rozvoje regionu (především ekonomickou), jiní ohrožení z hlediska negativního vlivu na životní prostředí nebo jiné oblasti života. Zařa- zení těchto bodů je tedy takové, že se mohou objevovat i v položkách „příležitosti“ stejně jako „ohrožení“.

74 74

11.2 SWOT analýza celková

Tabulka č. 20: SWOT analýza celková SILNÉ STRÁNKY  Zkušenosti a zázemí úspěšné MAS, úspěchy v získávání finančních prostředků, nastavená ná- rodní i mezinárodní spolupráce MAS  Území MAS – ucelená obdélníková plocha s dálnicí uprostřed  Velikost MAS – dle počtu obyvatel třináctá největší v ČR, druhá v kraji  Zachovalý venkovský charakter území, nicméně s dobrou dostupností do velkých měst  Existence Destinačního managementu Poodří – Moravské Kravařsko na podporu rozvoje turistiky v regionu a cestovního ruchu  Existence velmi cenných a atraktivních chráněných území - CHKO Poodří a přírodní park Oderské vrchy  Území bohaté na tradice a historii, rodiště a působiště významných osobností  Dobrá úroveň komunikace a vzájemné informovanosti uvnitř regionu, snaha partnerů řešit spo- lečně budoucnost území  Kvalifikovaný a schopný personál MAS

SLABÉ STRÁNKY  Nízké povědomí o MAS mezi nejširší veřejností  Nízké povědomí o regionální značce Moravské Kravařsko mezi nejširší veřejností  Stále okrajové zapojení všech obcí do řízení, strategického projektování a financování MAS Regionu Poodří  Nízký příspěvek obcí a dalších subjektů MAS Regionu Poodří  Existence sociálně slabých oblastí na území MAS  Znečištění ovzduší způsobené lokálními topeništi v topné sezóně (nedokonalé spalování, spolu- spalování komunálního odpadu), dopravou a zdroji znečištění z Ostravska.

PŘÍLEŽITOSTI  Prostor pro další rozvoj spolupráce obcí, neziskových organizací, podnikatelů a dalších subjektů v regionu – ekonomika, kultura, školství atd.  Prohloubení spolupráce s okolními městy, partnerská spolupráce s jinými MAS  Rozvoj informačních technologií (zpravodaj, web stránky)  Vytvoření existenčního a ekonomického společenství zajištěním odbytu pro výrobu právě na území MAS Regionu Poodří  Vytvoření projektového, reprezentativního a odborného týmu garantujícího rozvoj celého území MAS Regionu Poodří  Rozšíření MAS Regionu Poodří o obce Těškovice, Vřesina, Čavisov, Kyjovice, Horní Lhota, Dolní Lhota, Polanka nad Odrou, Stará Ves nad Ondřejnicí, Krmelín, Brušperk, Příbor, Závišice, Štramberk, Rybí, Starý Jičín  Inspirace příklady dobré praxe z ČR i ze zahraničí  Pouze 4 obce mají pod 500 obyvatel, naprostá většina pozic starostů je uvolněných  Rostoucí počet obyvatel MAS  Dálnice, železnice a letiště přímo na území MAS  Dobré podmínky pro zemědělství  Um lidí, kteří žijí (umí se postavit k práci), starý vesnický způsob života

OHROŽENÍ  Malá podpora místního rozvoje a venkova ze strany státu  Omezující podmínky pro získání dotací, nespolehlivost finančních zdrojů

75 75

 Složitá legislativa a administrace, byrokracie  Příslušnost obcí MAS do 5 ORP  Konkurence ostatních MAS a obdobných sdružení (mikroregiony, sdružení obcí)  Složitá koordinace různých a nesourodých subjektů v rámci MAS  Závislost na dotacích a úspěšnosti MAS v programovém období 2014-2020  Nízká míra angažovanosti občanů, nezájem ze strany některých obcí, spolků a podnikatelů  Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce  Vzdělaní mladí lidé odchází za prací mimo region  Stárnutí obyvatelstva Zdroj: vlastní zpracování

11.3 SWOT analýza vybraných oblastí rozvoje

Tabulka č. 21: SWOT analýza - Kvalita života v obcích KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH

SILNÉ STRÁNKY  Atraktivita území pro bydlení – na venkově a přitom dobrá dostupnost do měst  Dostatek volných ploch pro bytovou výstavbu a občanskou vybavenost  Vzrůstající kulturní, sportovní a spolková činnost obyvatel  Dostupná zdravotní péče  Komunitní a soudržný způsob života především v malých obcích  Dostatečné vybavení obcí základními školami a fungující systém předškolní výchovy  Dostatek příležitostí pro aktivní sportovní i kulturní vyžití  Organizování tradičních akcí – společenských, kulturních, sportovních

KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH

SLABÉ STRÁNKY  Problém nezaměstnanosti především u specifických skupin obyvatel, málo pracovních příleži- tostí  Málo atraktivní podmínky pro uplatnění vzdělaných lidí , mladí lidé nenachází v regionu odpoví- dající zaměstnání  Nedostatečná kapacita zařízení sociálních služeb, vč. péče o seniory  Malé zapojení mladé generace do života v obcích, nebezpečí zanedbávání kulturních tradic  Nedostatečná síť obchodů a služeb pro občany  Nezájem mladé generace o místní rozvoj, malá angažovanost občanů  Nízká úroveň místní demokracie, malá informovanost  Málo měkkých vzdělávacích projektů pro dospělé  Malá podpora rodin s dětmi, chybějící bydlení pro mladé rodiny  Existence sociálně slabých oblastí – Odry, Jakubčovice, Velké Albrechtice  Chybějící místa v mateřských školách  Schází osvěta, vytváření podmínek k zapojení mládeže do spolkové činnosti výchovou a přilá- kání novými trendy KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH

PŘÍLEŽITOSTI  Spolupráce měst, obcí a NNO napříč regiony  Možnost využití dotačních zdrojů  Vybudování infrastruktury pro bydlení

76 76

 Dostatek míst ve školách – mohou se přilákat noví obyvatelé  Potenciál v dalším rozvoji mimoškolních aktivit, např. sportovní vyžití pro děti  Potenciál aktivních místních lidí pro rozvoj zájmové kulturní činnosti, snadná participace na spo- lečných aktivitách obce  Narůstající počet obyvatel z důvodu zdravějšího ŽP než ve městech  Existence památkových objektů  Potenciál nových obyvatel - přivdání, přiženění do obce  Propojení činnosti spolků mezi obcemi  Potenciál místních vysokoškoláků – posílení místních kapacit  Nový energetický zdroj v regionu – pozitivní vliv na zaměstnanost  Existující lidský potenciál, přívětiví obyvatelé s vazbou k regionu KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH OHROŽENÍ  Nedostatek financí pro obce, chybějící zdroje na rekonstrukci stávajících budov občanské vybavenosti  Hrozba růstu nezaměstnanosti, problémy se zaměstnáváním osob starších 50-ti let  Odliv mladých a vzdělaných lidí z vesnic do větších měst  Morální úpadek ve společnosti  Klesající kvalita výchovy a vzdělávání dětí  Rozpad rodinných vazeb (rozvody, není zajištěna péče o seniory v domácím prostředí)  Výstavba satelitů na vesnicích se soc. důsledky – nezájem lidí, anonymita  Stárnutí obyvatelstva na venkově, klesající porodnost  Vrstvení společnosti dle majetku  Přílišná státní regulace aktivit pro děti – hygiena, bezpečnost  Neustálé reformování státní policie a její absence v celém území MAS  Zánik venkovských a střediskových kin vlivem plošné digitalizace  Nebezpečí rušení základních a mateřských škol  Závist, sobeckost Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka č. 22: SWOT analýza – Ekonomika a infrastruktura EKONOMIKA A INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY  Nabídka průmyslových zón v regionu  Dobrá spolupráce obcí s podnikatelskými subjekty (obec, řemeslníci, zemědělci)  Existence regionální značka Moravské Kravařsko regionální produkt  Dobré podmínky pro zemědělství – dostatek orné půdy, v území působí řada zemědělců - 200 samostatně hospodařících rolníků, z toho téměř 50 ekologických zemědělců  Vhodné podmínky pro rybníkářství  Pokrytí převážné části území infrastrukturou občanské vybavenosti (plynofikace, vodovod, elek- trifikace pokrytí TV signálem, mobilními operátory atd.)  Dopravní dostupnost regionu, existence dálnice, železničního tahu a letiště  Hustá železniční a silniční síť EKONOMIKA A INFRASTRUKTURA SLABÉ STRÁNKY

77 77

 Chybějící drobné a střední podnikání, nedostatky v zajištění místních služeb (např. zámečnictví)  Pokles řemeslné výroby  Převažující intenzivní způsob zemědělství  Existence brownfields  Nedostatek podnikavých lidí  Malá vzdělanost pracovníků v sektoru zemědělství a lesnictví  Zastaralé nebo chybějící budovy, technologie a vybavení pro rostlinnou a živočišnou výrobu a zpracování zemědělských produktů  Nedostatečná podpora zemědělců, malých a středních podnikatelů, především ve službách  Špatná dopravní obslužnost  Místy špatná nebo chybějící infrastruktura – např. kanalizace  Špatný technický stav dopravní infrastruktury – především komunikací nižších tříd, místních komunikací, chodníků, mostů, mostových těles  Chybějící parkovací místa v obcích, úzké ulice  Špatný stav silnic nižších tříd a místních komunikací  Nedostatečné bezpečnostní prvky na komunikacích

EKONOMIKA A INFRASTRUKTURA PŘÍLEŽITOSTI  Potenciál lidské práce, řemeslné tradice, potenciál rozvoje drobných služeb  Zájem a potenciál o zhodnocení zemědělské produkce zpracováním do výrobků, výroby míst- ních specialit  Dotace do oblasti agroturistiky, např. hipostezky, ubytování na farmě  Zkvalitnění a zvýšení počtu stezek v lesích a polních cest  Využití brownfields , využití zaniklé části voj. prostoru Libavá  Příznivé předpoklady pro rozvoj ekologických a mimoprodukčních forem zemědělství, potenciál pro diverzifikované zemědělství, např. ovocnářství  Potenciál výroby a prodeje lesnických produktů  Distribuce místních výrobků v území, např. místní farmářské trhy, prodej ze dvora  Potenciální nabídka volné pracovní síly s umírněnými mzdovými požadavky  Dobrá dopravní dostupnost do Olomouce i Ostravy  Nové energetické zdroje v regionu  Plánovaná výstavba kanálu Dunaj – Odra - Labe  Vznik rychlodráhy Varšava - Vídeň  Prostor pro rozvoj cyklostezek EKONOMIKA A INFRASTRUKTURA OHROŽENÍ  Složitá, nesrozumitelná legislativa a administrativa, špatná vymahatelnost vyhlášek a zákonů  Ekonomická situace státu a EU, korupce  Chybějící finance do infrastruktury  Plánována výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe  Nevhodně nastavené dotací do zemědělství, klesající živočišná výroba  Velký úbytek orné půdy – zástavba volných pozemků místo stávajících nevyužitých  Rušení autobusových spojů Zdroj: vlastní zpracování

78 78

Tabulka č. 23: SWOT analýza – Atraktivita regionu ATRAKTIVITA REGIONU – CESTOVNÍ RUCH A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY  Rozmanitost regionu - přírodní i kulturní  Přírodní, maloměstská a venkovská atraktivita regionu, oblast představuje zázemí k odpočinku pro obyvatele měst  Vhodnost terénu pro cykloturistiku a hippoturistiku  Charakteristická místní gastronomie  Existence lázeňského města Klimkovice  Existence naučných stezek  Existence chráněných oblastí - CHKO Poodří, Přírodní park Oderské vrchy, Geopark Pobes- kydí, ochranná pásma minerálních vod  Zvyšující se environmentální povědomí obyvatel.  Realizována řada opatření přispívajících ke snížení vypouštěného komunálního znečištění do vodních toků. • V území se vyrábí elektrická energie pomocí fotovoltaických článků, domácích fotovoltaických elektráren. • Existence bioplynových stanic – využití odpadního tepla. ATRAKTIVITA REGIONU – CESTOVNÍ RUCH A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SLABÉ STRÁNKY  Slabá propagace regionu - malá atraktivita regionu z důvodu nedostatečného marketingu  Stále nedokonalá turistická infrastruktura (značení, služby, ubytovací a stravovací kapacity aj.)  Absence cyklotras, hipostezek, turistických a běžkařských a in-line tras  Znečištění vodních toků odpadními vodami a hnojivy  Nefunkční protipovodňová opatření, neudržovaná koryta vodních toků, nedostatečný systém zadržování vody v krajině  Špatné meliorace, opomenuté místní cesty – úvozy, meze  Nepůvodní druhy v krajině  Nedokončené pozemkové úpravy a místy nerealizovaná opatření dle KPÚ  Nejednotný systém nakládaní a likvidace domovního odpadu, chybějící vhodné prostory pro ná- doby na separovaný odpad v ulicích  Znečištění ovzduší způsobené lokálními topeništi v topné sezóně (nedokonalé spalování, spolu- spalování komunálního odpadu), dopravou a zdroji znečištění z Ostravska.  Zastaralá lokální topeniště  Energetická náročnost budov  Nedostatečná izolační zeleň podél cest a výrobních areálů  Hlukové znečištění z dopravy.  Dálnice blokující migraci zvěře ATRAKTIVITA REGIONU – CESTOVNÍ RUCH A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘÍLEŽITOSTI  Blízkost do Ostravy (zaměstnanost v turistickém ruchu, návštěvnická infrastruktura)  Blízkost letiště Mošnov – příletová turistika  CHKO Poodří – zachovalá příroda a příležitost pro cestovní ruch, potenciál užší spolupráce správy CHKO Poodří a MAS  Poptávka po službách cestovního ruchu, po dalších ubytovacích a stravovacích kapacitách  Potenciál pro rozvoj agroturistiky, především na Oderských vrších  Potenciál pro využití lesů a rozvoj hipoturistiky  Potenciál pro další rozvoj cykloturistiky – cyklostezky, cyklotrasy, singltrekové stezky pro cyklisty

79 79

apod.  Potenciál pro rozvoj gastroturistiky, houbařské a rybníkářské turistiky  Nabídka památek pro rozvoj cestovního ruchu  Potenciál v obnově staré technické infrastruktury (průmyslová turistika – Studénka)  Možnost vzniku dalších lázeňských míst, v Jeseníku nad Odrou a Spálově  Potenciál pro rozvoj wellnessové a kongresové turistiky  Kanál D-O-L – rozvoj plavební turistiky  Rekonstrukce množství panských sídel pro turistiku –„Zámky Poodří“(Kunín, Fulnek, Bartošovi- ce, Bílovec, Klimkovice, Bravantice, Nová Horka, Jeseník nad Odrou, Spálov, Slatina, Pustějov, Studénka, Hukovice, Trnávka)  Obnova malebnosti krajiny – polních cest a drobných nemovitých památek (kaple, pomníky, ob- rázky svatých, boží muka, hraniční kameny, bludné balvany, naučné stezky, lavičky se stoly).  Dotace do oblasti životního prostředí v novém programovém období  Tvorba protipovodňových opatření  Prostor pro kontinuální environmentální osvětu  Rozvoj elektromobility a sítě dobíjecích stanic ATRAKTIVITA REGIONU – CESTOVNÍ RUCH A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OHROŽENÍ  Špatná environmentální a sociologická pověst kraje  Chátrající památkový fond  Nedůvěra obyvatel k rozvoji turistiky  Absence historických pramenů k hlubší propagaci historie Moravského Kravařska  Absence výrazné atraktivity cestovního ruchu, u níž by byla šance na kandidaturu na seznam UNESCO  Agresívní formy turistiky (čtyřkolky, sběrači lesních plodů, hledači pokladů)  Přírodní katastrofy (přívalové povodně a sníh)  Výstavba bioplynových stanic a solárních elektráren, změny krajinného rázu větrnými elektrár- nami  Špatné životní prostředí na Ostravsku – ovzduší, hluk (železnice, dálnice, letecká doprava) , zdroje znečištění ovzduší z Polska  Úbytek zemědělské půdy, znehodnocování půdy  Plánovaná výstavba kanálu Odra – Dunaj – Labe  Plánovaná výstavba vodní nádrže Spálov  Plánovaná výstavba jaderné elektrárny Blahutovice – vliv na krajinný ráz i klima • Zdražování energií s následkem přechodu domácností na levnější fosilní paliva s větším nega- tivním dopadem na životní prostředí  Nárůst automobilové dopravy zvyšující emise prachu a hluk Zdroj: vlastní zpracování

12 Analýza problémů a potřeb regionu

Na základě zjištění ze statistických dat, dotazníkového šetření, pracovních skupin, veřejných projednání, SWOT analýzy a dalších informačních zdrojů pro analytickou část SCLLD lze formulovat shrnující analýzu problémů a potřeb. Analýza je rozčleněna do několika oblastí - témat. V každém tématu jsou uvedeny následující položky:

 Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy v dané oblasti – souhrn poznatků

80 80

 Formulace potřeb regionu – uveden výčet potřeb, který nemusí být vyčerpávající

 Návaznost na strategickou část – jaké specifické cíle (opatření, podopatření) strategic- ké části se dané oblasti týkají. Přiřazení nelze provést vždy jednoznačně, protože jed- notlivé cíle strategické části jsou integrované, což znamená, že naplňují více oblastí současně. Např. strategický cíl 2 Oživit podnikatelské prostředí přispívá k rozvoji místní ekonomiky, ale také přispívá řešení nezaměstnanosti, řeší částečně sociální problémy apod. Nicméně rámcové přiřazení ke strategické části je u každé oblasti vždy uvedeno. Analýza problémů a potřeb je tak nezbytným spojovacím prvkem analytické a strategické části SCLLD MAS Regionu Poodří. V závěru uvádíme formou přehledné tabulky provázanost jednotlivých částí SCLLD, kde je základem strategická část a k ní jsou navázány ostatní části - analytická, SWOT a analýza problémů a potřeb.

12.1 Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Občanské vybavení jsou podle stavebního zákona stavby, zařízení a pozemky sloužící napří- klad pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, ve- řejnou správu, ochranu obyvatelstva a pozemky související. Některé objekty, jako např. infrastruktura, pozemky staveb a zařízení pro vzdělávání, výchovu, sociální a zdravotní služby a další jsou v analýze problémů a potřeb analyzovány i v jiných částech. Základní občanská vybavenost je v obcích MAS Regionu Poodří na úrovni odpovídající po- třebám místních obyvatel a hlavně možnostem obcí. Z dotazníkového šetření pro obce vyplynula nejen potřeba rekonstrukcí a modernizací objektů občanské vybaveností, ale také výstavba nových, a zachování stávajících služeb na venkově. Jde o zachování poskytovaných služeb poštovních úřadů, zabezpečení lékařské péče pro děti i pro dospělé, zabezpečení prodeje potravin, resp. smíšeného zboží, rozšíření nabídky služeb venkovských knihoven, jejich modernizace. Snahou je vytvoření podmínek ke stabilizaci a navýšení počtu obyvatel na venkově, oslovení mladých s nabídkou služeb pro plněhodnotný život na venkově. Součástí zabezpečení základní občanské vybavenosti je vytvoření podmínek pro drobné podnikatele, především s nabídkou poskytování řemeslných služeb v obci, které v minulosti byly na venkově samozřejmostí a dle průzkumu mezi obyvateli v mnoha obcích tyto služby chybí. Starostové rovněž požadovali v rámci dotazníkového šetření modernizaci budov obecních úřadů. Jedná se o vytvoření kulturního pracovního prostředí nejen pro zaměstnance úřadu, ale také vytvoření důstojného prostředí pro jednání s občany, zasedání komisí, případně k využití pro spolkovou činnost. Obcím schází klubovny pro mládež.

81 81

Všechny obce mají zpracovány územní plány kromě obce Vrchy, která nyní zpracovává nový ÚP. Některé obce aktualizují své plány formou změn a některé zpracovávají nové územní plány. Ordinace praktických lékařů fungují ve větších obcích a městech, která poskytují kromě zdra- votních středisek, také nemocniční ošetření, která se nacházejí v Bílovci (Bílovecká nemocnice, a.s.) a v Odrách (městská nemocnice). Formulace potřeb:  Neobjevila se poptávka po realizaci územních plánů jednotlivých obcí, ale je třeba vě- novat pozornost nadobecním strategickým a rozvojovým dokumentům  Je nutno vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatel v území.

 Je třeba podporovat rodinný život na venkově a to také výstavbou rodinných domů při zachování charakteru a stylu venkovské zástavby.

 V některých obcích se objevuje požadavek na rekonstrukci budov obecních úřadů a úpravu veřejných prostranství

 Je nutno posílit činnost městských strážníků a zkvalitnit jejich zázemí a také rozšířit počet příslušníků městské policie o oddělení ve větších obcích.  Je třeba posílit složky integrovaného záchranného systému pro zajištění zvýšené odolnosti území vůči změnám klimatu a novým rizikům. Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 – Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Specifický cíl 1 – Zlepšit vzhled a život v obcích 1.1. Zlepšení základní vybavenosti obcí 1.6. Tvorba a implementace rozvojových dokumentů Specifický cíl 4 – Zlepšovat prostor pro život, práci a vzdělávání 4.3. Rozvoj služeb občanské vybavenosti 4.4. Rozvoj bydlení

12.2 Podnikání a zemědělství Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Celkem je na území MAS evidováno 6 544 podniků. V území převažují fyzické osoby, jako podnikatelé, nad ostatními typy podnikatelských subjektů, jejich podíl je 82,49%. Největším zaměstnavatelem v MAS je firma VARROC LIGHTING SYSTEMS s.r.o., Šenov u Nového Jičína. Jeho výroba je zaměřena na automobilový průmysl, výroba světel. V regio-

82 82

nu působí ještě několik dalších významných zaměstnavatelů s orientací na automobilový průmysl a to především v podnikatelské zóně letiště Mošnov. Výrobní program těchto podni- ků je orientován na automobilku Hyundai v Nošovicích. V minulosti bylo území známo zemědělskou výrobou. Je zde tradice pěstování tradičních plodin (obilí, kukuřice, řepka, pícniny), ale také např. ovocnářství a chov dobytka. V regionu se nachází rybníky a vodní plochy, je zde tradice pro chov ryb. V území je zájem i potenciál k ekozemědělství. V území je zájem o zhodnocení zemědělské produkce zpraco- váním do výrobků, výroby místních specialit. Dnes na území MAS působí 8 větších zemědělských podniků. Soukromě hospodařící rolníci působí na výměře kolem 500 ha zemědělské půdy, v některých případech do 1 000 ha. V regionu schází střední a drobní podnikatele, řemeslná výroba je na ústupu. Oblast byla známa nejen zemědělskou výrobou, ale také výrobou průmyslovou: Vagónka Studénka, Romo Fulnek, Koh-i-noor Bílovec, Optimit Odry. Před těmito průmyslovými podniky v území působily malé podniky, řemeslníci a drobní zemědělci. V současné době malé a střední podnikání schází a bude v budoucnu vyžadovat podporu.

Formulace potřeb:  Je nezbytné podporovat malé a střední podnikání a to především formou rozvoje řeme- sel a služeb. Dále pak podporovat prodej výrobků prostřednictvím místních trhů.  V území je nutné maximálně využívat stávající volné podnikatelské plochy pro malé a střední podnikání.

 U větších lokalit je vhodné umístit vždy několik malých podnikatelských subjektů.

 Při tvorbě nových územních plánů jednotlivých obcí je třeba se soustředit na tvorbu ploch pro aktivity malých firem.  V oblasti zemědělství je žádoucí podpora rostlinné a živočišné výroby a to zejména pro rodinné a menší farmy.

 Je nutné zlepšovat podmínky pro zpracování a prodej zemědělských výrobků, např. zpřístupnění prodeje ze dvora.

 Je třeba podporovat vznik výrobních zemědělských i nezemědělských činností a pod- niků, především menšího rozsahu.

 U stávajících zemědělských a lesnických podniků je třeba podporovat jejich dlouho- dobou udržitelnost, zvyšování jejich kapacity a efektivity, mj. formou modernizace provozoven a vybavení.

 U stávajících i nových zemědělských subjektů je vhodné zaměřit se na diverzifikaci činností.

83 83

 Je třeba podporovat ekologické zemědělství a chránit zemědělskou půdu pro zeměděl- skou výrobu.

 Zemědělcům a lesníkům je třeba poskytovat odborné vzdělávání a zajišťovat jejich informovanost. S tím souvisí také rozvoj spolupráce subjektů, jejímž prostředníkem mů- že být právě MAS.

 Je žádoucí zvýšení efektivity výroby a celkové konkurenceschopnosti v oblasti zpra- cování zemědělských produktů  Založení nebo rozvoj nezemědělských činností vedoucí k diverzifikaci příjmů země- dělských podnikatelů a vytváření nových pracovních míst  Investice do lesní techniky a postupů práce, které zvyšují hospodářskou hodnotu lesů a prostřednictvím využití šetrnějších technologií a strojů při hospodaření v lesích, ome- zujících poškození lesní půdy a porostů, techniky a technologií určených pro výchovu lesních porostů či investic do produkce kvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin  Sdílení zařízení a zdrojů. Efektivní využití zdrojů a dosažení úspor  Rozvíjet spolupráci v rámci krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů  Pro řešení lokální nezaměstnanosti je vhodné zaměřit se na oblast sociálního podniká- ní Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 2 – Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb

12.3 Zaměstnanost Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Oblast zaměstnanosti úzce souvisí s tématem podnikání a také s tématem sociálních záležitos- tí. Přesto je tomuto tématu v rámci analýzy problémů a potřeb věnována zvláštní kapitola. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel je v MAS Regionu Poodří vyšší než celorepublikový průměr, nejvíce osob je zaměstnáno v průmyslu. Region se jako celek nevyznačuje extrémně vysokou mírou nezaměstnanosti, přesto má v této oblasti řadu problémů. Zejména se jedná o to, že mladí vzdělaní lidé se ani nepokoušejí nalézt zaměstnání v regionu a prakticky ihned po ukončení vzdělání odchází za prací do jiných měst, regionů nebo do zahraničí. Dalším speci- fikem je nezaměstnanost určitých skupin obyvatelstva, zejména menšin, sociálně slabších obyvatel, matek vracejících se na trh práce po rodičovské dovolené a osob nad 50 let, dlouho- době nezaměstnaní, zdravotně postižení. Zde se otevírá možnost pro aktivní podporu zaměst- nanosti a pro sociální podnikání. Vytváření nových pracovních míst je tedy velmi žádoucí. Další důležitou součástí problému je vzdělávání a rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání a podpora zahájení podnikatelské

84 84

činnosti nezaměstnaných. V dnešní době je pohled na tuto oblast již jiný než v předchozích letech. Nejedná se o pouhé pořádání rekvalifikačních kurzů bez návaznosti na praxi, ale je třeba nastavit spolupráci všech aktérů, kterých se téma zaměstnanosti týká – úřadu práce, za- městnanců, zaměstnavatelů, nezaměstnaných, studentů, škol, NNO pracující ve prospěch so- ciálně slabých atd. V některých jiných regionech se již realizuje – jedná se o tzv. „místní pak- ty zaměstnanosti“ a jeho obdoba vzniká i v MAS Regionu Poodří. Formulace potřeb:  K řešení nezaměstnanosti je nutné přistupovat komplexně – je třeba nastavit fungující spolupráci aktérů na místní úrovni při řešení lokální nezaměstnanosti – zjišťovat po- třeby místních zaměstnavatelů, vzdělávat obyvatele a zlepšit systém poskytování po- radenství pro získání zaměstnání.

 Při tvorbě nových pracovních míst a řešení nezaměstnanosti se nespoléhat na pomoc zvenčí, ale hledat vlastní kapacity a využít místní zdroje a potenciál, což značnou mě- rou přispívá k udržitelnosti pracovních míst.

 Je třeba nabídnout na venkově nová pracovní místa, např. vytvořením podmínek pro malé a střední podnikání.

 Je nutné vyvinout snahu pro omezení sezónního zaměstnávání obyvatel Poodří, vytvo- řit podmínky pro celoroční zaměstnání.  Je žádoucí pracovat se skupinami obyvatel znevýhodněnými na trhu práce, např. s ne- zaměstnanými ve věku 50 a více, zdravotně postižení a dlouhodobě nezaměstnaní.

 Je nutné zlepšit postavení rodičů s malými dětmi, pečujících osob a žen začínajících podnikání na trhu práce a zvýšit jejich zaměstnanost  Je třeba usilovat o návrat studentů do regionu, do obcí MAS Regionu Poodří.

 Je nutné udržovat a rozvíjet sociální podniky v regionu Návaznost na strategickou část: Problematika zaměstnanosti je vnímána jako průřezová, objevuje se v několika specifických cílech týkajících se např. sociálních záležitostí, podnikání, cestovního ruchu. Proto byla v rámci struktury strategie zařazena do specifického cíle 7 – Posilovat roli místního partner- ství, opatření 7.5. Podpora zaměstnanosti na území MAS.

12.4 Dopravní a technická infrastruktura Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Region protíná dálnice D1. Silniční síť území je propojena dostatečným počtem silnic, bohu- žel jejich kvalita není vždy na patřičné úrovni, převážně se jedná o silnice IV. tříd a místní komunikace. V posledním období dochází na území MAS Regionu Poodří ke snížení

85 85

počtu autobusových spojů. Špatná dostupnost je především o víkendech, kdy je autobusová doprava velice omezená. Na území MAS Regionu Poodří je rozsáhlá síť cyklotras, které jsou využívány nejen místními obyvateli při vyjížďkách za poznáním regionu, ale některé úseky cyklotras slouží jako doprava do zaměstnání nebo do škol. Bohužel ne vždy je na odpovídající úrovní jejich značení a průchodnost terénem, především na špatných klimatických podmínek, deštivého počasí. Tyto cyklotrasy jsou také hojně využívaný zahraničními cyklisty a to v souvislosti s propagací trasy Greenways Krakow – Morava – Vídeň, která je součástí mezinárodních cyklotras Euro- Velo. Územím MAS vede páteřní železniční trať č. 270 – Praha – Bohumín a pět dalších železnič- ních tratí. Je zde plánována výstavba vysokorychlostní trati. V regionu se nachází mezinárodní letiště pro veřejnou dopravu v Mošnově - letiště Leoše Ja- náčka Ostrava, které přináší své stinné stránky, ale také potenciál pro další rozvoj regionu. Technická infrastruktura má své rezervy. Každá obec má veřejný vodovod. V několika přípa- dech je stav zařízení neuspokojivý, dokonce havarijní a to tam, kde je vedení zhotoveno z litiny. Plynofikovány nejsou čtyři obce. Celé území MAS Regionu Poodří je pokryto TV signálem i mobilní sítí. V některých místech není mobilní síť ideální, jedná se o oblast Oder- ska. Formulace potřeb:  Byla identifikována potřeba rekonstruovat silnice nižších tříd, a to IV. a místních ko- munikací, včetně oprav silničních mostů a mostků.  V území MAS se v několika lokalitách projevuje nutnost výstavby cyklostezek k do- pravě do zaměstnání a do škol, s možností využití pro bruslaře.  Existují rezervy v dopravní obslužnosti, které je třeba řešit.  Je třeba snižovat množství emisí pocházejících z dopravy  Je třeba kombinovat více druhů dopravy, např. výstavbou parkovacích míst u stávají- cích zastávek hromadné dopravy, realizací přestupních terminálů, budováním parko- vacích míst pro jízdní kola apod.  Projevil se zájem o rekonstrukci a budování chodníků v obcích.  Je zapotřebí zvyšovat bezpečnost dopravy, především budovat bezpečnostní prvky na komunikacích.  Ve městě Klimkovice se objevuje požadavek na rozvoj dopravy s využitím elektromo- bilů.  Je nutné zkvalitňovat technickou infrastrukturu. Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 – Zlepšit kvalitu života místních obyvatel

86 86

Specifický cíl 3 – Zabezpečovat evropský standard infrastruktury

12.5 Výchova a vzdělání Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Ve všech obcích MAS Regionu Poodří s výjimkou šesti existuje mateřská a základní škola. Na území MAS funguje 7 institucí středoškolského vzdělávání. Vysokoškolské vzdělání je možné získat nejblíže ve městech Opava a Ostrava. Systém předškolní výchovy je fungující. Kapacita mateřských škol není vždy dostačující. Vybavení obcí základními školami lze hodnotit jako dostatečné. V žádné obci nedochází k 100 % naplnění kapacity objektu ZŠ. Školní budovy a vybavení neodpovídají vždy dnešním standardům a požadavkům na moderní výuku. V oblasti výchovy v rodinách se objevuje potřeba pomoci sociálně slabším rodinám, ale také pracujícím rodičům při péči o nezletilé děti v době mimo školní vyučování a provozní dobu předškolních zařízení. Formulace potřeb:  Je třeba zabezpečit dostačenou kapacitu a kvalitu mateřských škol v území.

 Na základních školách je vhodné v rámci vzdělávacích programů zaměřit školní výuku na seznamování žáků s historií území a s místem, ve kterém žijí. Tím dojde k posílení sounáležitosti žáků s regionem.

 Je nutná modernizace školských zařízení a učeben a také zateplení školních budov.

 V oblasti primárního a sekundárního vzdělávání se neprojevuje výrazná potřeba zvy- šování kapacit, ale je potřebné zkvalitnit výukové programy vybavením tříd a kabinetů moderními pomůckami a technologiemi.  Je vhodné rozšířit nabídku vzdělávání pro všechny věkové kategorie zapojením knihoven do činnosti v obcích na území MAS.

 Je nutno vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatel v území a návrat studentů do regionu, do obcí MAS Regionu Poodří.

 Je třeba podporovat rodinný život na venkově a to také výstavbou rodinných domů při zachování charakteru a stylu venkovské zástavby

 Nutnost zajistit rodičům v případě potřeby péči o předškolní i školní děti formou zři- zování a rozšiřování služeb dětských skupin, mateřských škol, družin, zájmových kroužků, mimoškolních a volnočasových aktivit a dalších. Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 – Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Specifický cíl č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání

87 87

Opatření 4.1. Podpora výchovy a vzdělávání

12.6 Sociální záležitosti Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Jako „sociální záležitosti“ v rámci této analýzy chápeme problémy obyvatel sociálně vylouče- ných nebo sociálním vyloučením ohrožených – např. národnostní menšiny, nízkopříjmové skupiny obyvatel, nezaměstnané, seniory, rodiče vracející se na trh práce po rodičovské dovo- lené apod. V posledních letech došlo v Moravskoslezském kraji k nárůstu vyplácených pomocí v hmotné nouzi na obyvatele, přičemž k nejvýraznějšímu přírůstku došlo ve správním obvodu pověře- ného obecního úřadu Vítkov, dále Odry a Bílovec. Z těchto tří spadají Odry a Bílovec do území MAS. Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje definuje tzv. „sociálně slabé oblasti“ ve vnitřní periferii kraje, do kterých v území MAS spadá ORP Odry a to v rámci města Oder a v území obcí Luboměř, Spálov, Heřmánky a Jakubčovice nad Odrou. V těchto oblastech je identifikována zvýšená míra nezaměstnanosti a s tím spojená vysoká výplata dá- vek hmotné nouze. Vnitřní periferie kraje má nízký ekonomický potenciál rozvoje daný níz- kou daňovou výtěžností a nízkou mírou podnikatelské aktivity. Oblast je postižena i výraz- ným dopadem ekonomické recese v roce 2008. V oblasti dochází k jejímu sociálnímu uzaví- rání a k prohlubujícím se sociálním problémům. Analýza Moravskoslezského kraje identifikovala 3 obce na území MAS Regionu Poodří, na jejichž území se nachází „vyloučená lokalita“ nebo jde o z tohoto pohledu rizikovou oblast. Jedná se o obce Jakubčovice nad Odrou, Odry a Velké Albrechtice. Nedostatečné kapacity jsou v Zařízeních sociálních služeb ( dříve Domovy s pečovatelskou službou, Domovy důchodců, apod.). Žádosti o umístěni mnohonásobně převyšují kapacitu zařízení: Bílovec – 90%, Klimkovice – 258%, Odry – 143%, Charita Studénka – 63% a další. V regionu se objevují i další sociální problémy – např. kriminalita, hazard, užívání návyko- vých látek, alkoholismus apod. Míra jejich výskytu není v dnešní době příliš velká, nicméně i tyto problémy je třeba brát v potaz. V území Oderska jsou zkušenosti s činností sociálních podniků, v oblasti existuji tyto sociální podniky: firma Stavzem Vražné, která se zaměřuje především na stavební práce, firma AC AERO Odry, jež se zaměřuje na několik oblastí, jako jsou například úpravy zahrad a sadů, údržba zeleně, vyrábí hřiště pro děti, seniory i pro nevidomé. Formulace potřeb:  Velmi důležitou oblastí je zkvalitnění života seniorů – je nutné rozšířit nabídku umís- tění této skupiny obyvatel do pobytových i ambulantních zařízení: centra denních slu- žeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, apod.

88 88

 Je nutné pečovat o sociálně znevýhodněné osoby prostřednictvím rozvoje terénních i ambulantních sociálních služeb, např. formou výstavby chráněného bydlení, azylo- vých domů, komunitních center a mnoho dalších.  Pro sociálně vyloučené lokality je třeba aplikovat koordinovaný přístup k řešení pro- blémů se zapojením všech relevantních partnerů – úřad práce, agentura pro sociální začleňování, neziskové organizace apod.

 Je třeba cíleně podporovat skupiny obyvatel, které jsou sociálním vyloučením ohrože- né, aby se neocitly na okraji společnosti a to mj. aktivitami sociálního podnikání Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 – Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Specifický cíl č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Opatření 4.2. Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel

12.7 Společenský, spolkový a kulturní život Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: V obcích MAS Regionu Poodří je zajištěn dostatek příležitostí pro aktivní sportovní i kulturní vyžití. V regionu je tradicí, díky bohatému kulturnímu a společenskému životu, or- ganizování tradičních akcí jako jsou Dny města a obcí, jarmarky a různé tematické akce pro širokou veřejnost. Téměř každá obec disponuje kulturním zařízením, stejně tomu je při provo- zování obecních knihoven, ve všech městech jsou městské knihovny. Ve všech obcích a měs- tech působí celá řada spolků, kterými jsou především různé tělovýchovné jednoty včetně fot- balových klubů, tenisových. Dalšími spolky jsou sbory dobrovolných hasičů, zahrádkáři, ry- báři, myslivci, ochotnické společnosti, kluby, chovatelé koní a další. Členská základna ve spolcích stárne a v budoucnu je potřeba větší pozornost věnovat mládeži, oslovit a motivovat tuto skupinu. Formulace potřeb:  Obecně je třeba podporovat spolkovou činnost v obcích a zapojovat mládež do činnos- ti těchto spolků.

 U značného počtu obcí regionu byla identifkována potřeba obnovy, rekonstrukce, modernizace nebo výstavby kulturních a multifunkčních zařízení pro místní a obyvatele okolních obcí.

 Je nutné zaměřit se na uchování a zlepšování kulturního života v obcích – podporovat místní kulturní akce a tradice  Je zapotřebí vytvořit podmínky pro mládež na úseku sportovních aktivit, a to s ohledem na sporty, které „táhnou“.

 Byla zjištěna potřeba obnovy a výstavby koupališť a dětských hřišť.

89 89

 Je potřebné posílit fungování dobrovolných hasičů na venkově, jako spolku, který plní nejen funkci bezpečnostní, ale neodmyslitelně patří ke kulturnímu i sportovnímu živo- tu na venkově.  Je třeba zapojit mládež do činnosti mládežnických spolků dobrovolných hasičů. Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 – Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Specifický cíl 1 – Zlepšit vzhled a život v obcích Opatření 1.3. Rozvoj kulturního, společenského a spolkového života Opatření 1.4. Rozvoj sportovních a volnočasových aktivit Specifický cíl č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 4.3. Rozvoj služeb občanské vybavenosti

12.8 Životní prostředí Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Nejvýznamnějšími charakteristikami území z hlediska životního prostředí jsou existence Chráněné krajinné oblasti Poodří na území MAS, ale také blízkost regionu ke značným zdro- jům znečištění ovzduší z města Ostravy a dalších. Problémem z hlediska znečištění ovzduší je kromě dopravy a velkých znečišťovatelů zejména nekvalitní spalování tuhých paliv, případně spoluspalování domovního odpadu. Zde je prostor ke zlepšení, kdy lze podporou ekologických způsobů vytápění a zateplování výrazně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Automobilová doprava je také zdrojem hlukového znečištění. V oblasti odpadového hospodářství se v poslední době řada věcí mění, odpady jsou v popředí zájmu obecních úřadů. V obcích je nejednotný systém v nakládaní a likvidaci domovního odpadu. Obce se zaměřují na třídění odpadu, které snižuje náklady na likvidaci komunálního odpadu a v neposlední řadě pak řešení likvidace biologického rozložitelného odpadu. V regionu je také problém s ekologickými zátěžemi a skládkami, u kterých bohužel neexistuje oficiální evidence. Kvalita vody ve většině vodních toků je hodnocena jako nevyhovující. Snížená jakost vod je způsobena plošným znečištěním a vypouštěním komunálních odpadních vod z měst a obcí v povodí řek. Dalšími problémy týkajícími se vodních toků a ploch jsou povodňové situace a nutnost údržby koryt a břehů. S tím souvisí také ochrana půdy, která je kromě zaplavování znehodnocována také nevhodným hospodařením a výstavbou. V oblasti ochrany krajiny a biodiverzity je nejvýznamnější výše zmíněná Chráněná krajinná oblast Poodří. Dále na území působí Český svaz ochránců přírody. Ochrana krajiny mimo území CHKO by měla být zaměřena na obnovování krajinného rázu, ochranu půdy, výsadbu apod.

90 90

V oblasti péče o lesy se objevují požadavky na zalesňování, obnovu lesů postižených nejen kůrovcem, ale také požárem a vichřicí. Velká pozornost je potřebné věnovat obnově lesních cest, a to nejen opravou, ale také výstavbou nových. Subjekty hospodařící v lesích požadují modernizaci strojního vybavení včetně zařízení navazující na zpracování vytěžené dřevní hmoty, jedná se o podporu dřevozpracujících subjektů. Pozornost je také zaměřena na posílení retenční schopnosti lesa, zavádění protierozních opat- ření, vhodné druhové skladbě porostu a v neposlední řadě také rozšíření nabídky a možného využití lesa, např. k rekreačním účelům. Je nutné realizovat opatření dle komplexních pozemkových úprav a to mj. za účelem zajištění adekvátního přístupu k zemědělské a lesní půdě. V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost vzdělávání a osvětě, což se v oblasti díky pří- rodním hodnotám přímo nabízí. Jedním z příkladů může být Dům přírody a záchranná stanice v Bartošovicích. Formulace potřeb:  V oblasti zlepšování kvality ovzduší je třeba se zaměřit na výměnu kotlů na tuhá paliva, realizaci obchvatů a výsadbu izolační zeleně podél cest a výrobních areálů.

 Je třeba zaměřit se na zlepšení čištění odpadních vod vybudováním a obnovou splaš- kových kanalizací se zakončením v čistírnách odpadních vod, s využitím nových a moderních technologií.

 Je žádoucí výsadba biocenter, biokoridorů a interakčních prvků územního systému ekologické stability, výsadba pro směřování bezpečné migrace živočichů, výsadba břehové zeleně, obnova a nová výsadba alejí a stromořadí podél silnic, polních cest, pěšin a cyklostezek, výsadba remízů, výsadba solitérů jako krajinných dominant. Vý- sadba dřevin v nivě jako opatření pro zpomalení kulminace povodňové vlny, výsadba dřevin jako opatření k zadržení vody v krajině, protierozní opatření a opatření ke zpo- malení průtoku přívalových vod. Nová výsadba a obnova extenzivních sadů místních a starých odrůd.

 Je třeba chránit půdu před erozí, např. výsadbou melioračních a zpevňujících dřevin. V případě území CHKO je nutné provádět odpovídající výsadbu v souladu s platným plánem péče.  Je nutné realizovat povodňová opatření v krajině, především vytvářet podmínky k za- držení vody v krajině.

 Protipovodňová opatření je třeba řešit komplexně plánováním s dalšími aktéry v úze- mí.

 Je třeba zachovat a dále rozvíjet aktivity v oblasti environmentálního vzdělávání a osvěty nejen ve školách, ale i pro širokou veřejnost.

91 91

Návaznost na strategickou část: Specifický cíl 5 – Zkvalitnit životní prostředí

12.9 Cestovní ruch Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Region MAS je téměř totožný s turistickou oblastí Poodří – Moravské Kravařsko. Tato oblast nabízí jak přírodní, tak kulturní památky a vyžití. V neposlední řadě je domovem mnoha vý- znamných osobností a má originální ráz i co se týká gastronomie. Již několik let existuje obecně prospěšná společnost Destinační management turistické oblasti Poodří - Moravské Kravařsko, která sídlí ve Fulneku – www.moravskekravarsko.cz. MAS je nositelem regionál- ní značky „Moravské Kravařsko regionální produkt“. Cestovní ruch je nutné trvale rozvíjet, protože je nepochybné, že region má co nabídnout. V rámci České republiky se stále jedná o opomíjenou oblast. Formulace potřeb:  V obecné rovině je potřebné využívat intenzivněji místní potenciál k větší nabídce pro návštěvníky a turisty v regionu.

 Je žádoucí zkvalitnit systém propagace cestovního ruchu pro území celé rozšířené MAS – oblast Moravské Kravařsko.  Je třeba neustále zdokonalovat turistickou infrastrukturu – stravování, ubytování, od- počívky, informační panely apod.

 Je třeba podporovat pěší turistiku v Poodří mj. prostřednictvím rozvoje naučných stezek.

 Na základě zdrojů identifikovaných v území je vhodné zaměřit pozornost k nabídce venkovské turistiky a agroturistiky, např. týden života na statku.  Poodří disponuje velmi dobrými podmínkami pro nenáročnou turistiku – je vhodné oslovit návštěvníky ze specifických skupin: senioři, rodiny s dětmi, školní výlety.

 Zaměřit pozornost na zpřístupnění a zatraktivnění stávajících památek a také na odkaz osobností, které se v regionu narodily a působily.  Pečovat o památkové objekty v obcích – národní kulturní památky, kulturní památky a místní památky a další.

 Využít potenciálu spojeného s kulinářstvím, k tomu využít nejen rybářství, ale také chovů hovězího dobytka, včelařství, ovocnářství, apod.  Využít potenciálů chráněných oblastí - CHKO Poodří, přírodního parku Oderské vrchy a národního geoparku Podbeskydí - k turistice šetrné k životnímu prostředí.

 Využití podmínek v území k relaxaci, oddychu a k léčebným účelům.

92 92

Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 3 - Zviditelnit region mezi Jeseníky a Beskydami Specifický cíl 6 – Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch 12.10 Partnerství a spolupráce Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: MAS má již více než desetiletou tradici, byla vybrána do všech dotačních titulů typu Leader v České republice. Již před vznikem MAS začal na území působit dobrovolný svazek obcí Region Poodří, který je stále aktivní. Partnerství a spolupráci v regionu je třeba vhodnými prostředky udržovat a rozvíjet. Formulace potřeb:  Je třeba zkvalitnit spolupráci a komunikaci jednotlivých aktérů v regionu.

 Je nutné zvýšit povědomí občanů o činnosti MAS a zaktivizovat nové potenciální čle- ny a partnery MAS.

 Je potřebné rozvíjet spolupráci s jinými MAS v ČR i v zahraničí.

 Je nutné zkvalitnit propagaci činnosti MAS Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 4 – Rozvinout spolupráci v regionu Specifický cíl 7 – Posilovat roli místního partnerství

13 Provázanost kapitol Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

Provázanost jednotlivých kapitol Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regi- onu Poodří je uvedena v tabulce č. 25.

93 93

Tabulka č. 25 - Provázanost kapitol Strategie komunitně vedeného místního rozvoje STRATEGICKÁ ČÁST ANALYTICKÁ ČÁST

Strategický Specifický cíl Opatření Analytická část - kapitola SWOT – oblast Analýza problémů a potřeb - kapitola cíl

Y- 1.1.Zlepšení základní vybavenosti 6.2. Občanská vybavenost v obcích MAS Regi- Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí

obcí onu Poodří

1.2. Obnova památek a význam- 9.1. Kulturní a historické památky Kvalita života v obcích Cestovní ruch ných objektů

1.3. Rozvoj kulturního, společen- 6. Sociální a kulturní infrastruktura Kvalita života v obcích Společenská, spolková a kulturní infrastruk- ského a spolkového života tura 6.3. Kultura a sport

VATEL 1.4. Rozvoj sportovních a volnoča- 6. Sociální a kulturní infrastruktura Kvalita života v obcích Společenská, spolková a kulturní infrastruk- sových aktivit tura 6.3. Kultura a sport

1.5. Zvýšení bezpečnosti obyvatel 7. Bezpečnost Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí

1.6. Tvorba a implementace rozvo- 10.4. Rozvojové dokumenty Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí 1. ZLEPŠIT VZHLED A ŽIVOT V OBCÍCH V ŽIVOT A VZHLED 1. ZLEPŠIT

jových dokumentů 1. ZLEPŠIT KVALITU ŽIVOTA MÍSTNÍCH OB MÍSTNÍCH ŽIVOTA KVALITU 1. ZLEPŠIT 2.1. Brownfields a podnikatelské 10.Brownfields, rozvojové plochy a průmyslové Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství

zóny plochy ra

2.2. Podpora regionální produkce Nevyskytuje se v analytické části, popsáno Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství

v části Charakteristika MAS ra

2.3. Rozvoj rybářství 4.3. Rybářství Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství

ra SKÉ PROSTŘEDÍ SKÉ

2.4. Podpora rozvoje rostlinné a 4. Hospodářství, 4.2. Zemědělská činnost Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství živočišné výroby v zemědělských v Poodří ra

podnicích

ROZVOJI SLUŽEB ROZVOJI

V 2.5. Podpora lesnických podniků a 8. Životní prostředí, 8.3. Půda Ekonomika a infrastruktu- Životní prostředí

hospodaření v lesích ra 2. OŽIVIT PODNIKATEL 2. OŽIVIT

2. PODPOŘIT PODNIKÁNÍ A KREATIVITU KREATIVITU A PODNIKÁNÍ 2. PODPOŘIT 2.6. Rozvoj lesnické infrastruktury 8. Životní prostředí, 8.3. Půda Ekonomika a infrastruktu- Životní prostředí ra

2.7. Podpora spolupráce v rámci 4. Hospodářství, 4.2. Zemědělská činnost Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství krátkých dodavatelských řetězců v Poodří ra

2.8. Podpora rozvoje nezeměděl- 4. Hospodářství, 4.2. Zemědělská činnost Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství ských činností v Poodří ra

2.9. Podpora podnikání s využitím 8. Životní prostředí, 8.6. Kvalita ovzduší a vod Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství obnovitelných zdrojů ra

2.10. Zajištění servisu pro podnika- 4. Hospodářství Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství telské subjekty ra

2.11. Zajištění informovanosti 4. Hospodářství Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství v oblasti zemědělství a lesnictví ra

2.12. Podpora spolupráce podnika- 4. Hospodářství Ekonomika a infrastruktu- Podnikání a zemědělství telských subjektů ra

3.1. Rozvoj dopravní infrastruktury Část 3. Infrastruktura, 3.1. Dopravní Ekonomika a infrastruktu- Dopravní a technická infrastruktura K-

N- ra

3.2. Rozvoj technické infrastruktury Část 3. Infrastruktura, 3.2. Technická Ekonomika a infrastruktu- Dopravní a technická infrastruktura TEL

A ra

TURY BEZPEČOVAT BEZPEČOVAT

3.3. Zajištění bezpečné a udržitel- 7.3. Bezpečná a udržitelná doprava Ekonomika a infrastruktu- Bezpečnost obyvatel EVROPSKÝ STA EVROPSKÝ

3. ZA né dopravy ra DARD INFRASTRU DARD

4.1. Podpora výchovy a vzdělávání 6. Sociální a kulturní infrastruktura, 6.1. Školství Kvalita života v obcích Výchova a vzdělávání

4.2. Péče o znevýhodněné skupiny 2. Obce, obyvatelstvo a sociální politika regionu, Kvalita života v obcích Sociální záležitosti obyvatel 2.7. Oblast sociální politiky regionu

4.3. Rozvoj služeb občanské vyba- 6. Sociální a kulturní infrastruktura, 6.2. Občan- Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí venosti ská vybavenost v obcích MAS Regionu Poodří

4.4. Rozvoj bydlení 2. Obce, obyvatelstvo a sociální politika regionu, Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí

2.6. Obyvatelstvo

VOT, PRÁCI A VZDĚLÁVÁNÍ A PRÁCI VOT, I

Ž 4.5. Podpora sociální ekonomiky 2. Obce, obyvatelstvo a sociální politika regionu Kvalita života v obcích Zaměstnanost, Sociální záležitosti

4. ZLEPŠOVAT PROSTOR PRO PRO PROSTOR 4. ZLEPŠOVAT

1. ZLEPŠIT KVALITU ŽIVOTA MÍSTNÍCH OBYV MÍSTNÍCH ŽIVOTA KVALITU 1. ZLEPŠIT

A- 5.1. Zkvalitnění nakládání 8. Životní prostředí, 8.8. Odpadové hospodářství Atraktivita regionu Životní prostředí

O- s odpady a řešení starých ekolo-

PR LITNIT LITNIT

STŘEDÍ gických zátěží

ŽIVOTNÍ ŽIVOTNÍ 5. ZKV

5.2. Zmírnění hlukové zátěže a 8. Životní prostředí, 8.6. Kvalita ovzduší a vod Atraktivita regionu Životní prostředí negativních dopadů na ovzduší

5.3. Zlepšení vodního režimu 8. Životní prostředí, 8.6. Kvalita ovzduší a vod, Atraktivita regionu Životní prostředí v krajině a ochrany půdy 8.7. Povodně v Poodří

5.4. Údržba krajiny vč. výsadby a 8.4.4 Obnova a zachování krajinného rázu Atraktivita regionu Životní prostředí údržby zeleně

5.5. Péče o druhovou rozmanitost 8.4.5 Druhová pestrost bez invazivních druhů v Atraktivita regionu Životní prostředí Poodří

5.6. Zajištění environmentální 8.9 Vzdělávání, osvěta, využití přírodního dědic- Atraktivita regionu Životní prostředí osvěty tví

6.1. Stezky a cesty k poznání 9. Rekreace a cestovní ruch, 3.1.7. Naučné Atraktivita regionu Cestovní ruch

MI stezky A

6.2. Rozvoj tematické turistiky 9. Rekreace a cestovní ruch - 9.4 Tematická Atraktivita regionu Cestovní ruch

turistika v Poodří PRO CESTOVNÍ PRO CESTOVNÍ

RUCH 6.3. Rozvoj informačního a orien- 9. Rekreace a cestovní ruch, 9.3. Turistická Atraktivita regionu Cestovní ruch tačního systému v cestovním ruchu infrastruktura

6.4. Odkrývání historické paměti 9.5 Prezentace historického dědictví Poodří Atraktivita regionu Cestovní ruch

TENCIÁLU TENCIÁLU

JESENÍKY A BESKYD A JESENÍKY 6. VYUŽÍT REGIONÁLNÍHO REGIONÁLNÍHO 6. VYUŽÍT

O regionu

3. ZVIDITELNIT REGION MEZI MEZI REGION 3. ZVIDITELNIT

7.1. Propagace regionu --- SWOT analýza celková Partnerství a spolupráce

U-

7.2. Profesionalizace MAS --- SWOT analýza celková Partnerství a spolupráce GIONU

E 7.3. Rozvoj spolupráce --- SWOT analýza celková Partnerství a spolupráce

7.4. Naplňování SCLLD --- SWOT analýza celková ---

7.5. Podpora zaměstnanosti na 5. Trh práce, 5.2. Nezaměstnanost SWOT analýza celková Zaměstnanost

PRÁCI V R V PRÁCI 7. POSILOVAT ROLI ROLI 7. POSILOVAT

4. ROZVINOUT SPOL 4. ROZVINOUT území MAS MÍSTNÍHO PARTNERSTVÍ MÍSTNÍHO

14 Seznam tabulek a map

14.1 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled obcí a obecních úřadů MAS Regionu Poodří Tabulka č. 2: Charakteristika obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 3: Geografická charakteristika obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 4: Rozpočty obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 5: Zaměstnanci obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 6: Zkušenosti jednotlivých obcí MAS Regionu Poodří s dotačními tituly Tabulka č. 7: Vývoj počtu obyvatel dle sčítání a k 31.12.2013 Tabulka č. 8: Migrace obyvatelstva obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 9: Vývoj počtu obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří v letech 2011 – 2013 Tabulka č. 10: Bilance počtu obyvatel a věkové složení obyvatel Tabulka č. 11: Obyvatelé MAS Regionu Poodří dle věkových skupin a index ekonomického zatížení Tabulka č. 12: Vzdělanostní struktura v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 13: Obyvatelstvo v obcích MAS Regionu Poodří dle národnosti Tabulka č. 14: Věřící v obcích MAS Regionu Poodří - religiozita Tabulka č. 15: Domovní fond v obcích MAS Regionu Poodří v letech 19192011 Tabulka č. 16: Dokončené byty v obcích MAS Regionu Poodří v letech 20012013 Tabulka č. 17: Druhy pozemků v území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 18: Druhy pozemků v rámci zemědělské půdy Tabulka č. 19: Cyklotrasy na území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 20: Přehled některých cyklotras a jejich profily Tabulka č. 21: Počet ekonomických subjektů dle odvětví v MAS Regionu Poodří Tabulka č. 22: Typy podniků v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 23: Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů v MAS Regionu Poodří Tabulka č. 24: Počet podniků se zjištěnou aktivitou dle počtu zaměstnanců za rok 2013 v jednotlivých obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 25: Ekonomicky aktivní obyvatelé obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 26: Nezaměstnanost v obcích MAS Regionu Poodří v letech 2008 - 2013 Tabulka č. 27: Nezaměstnanost v obcích MAS Regionu Poodří v dubnu až červnu 2014 Tabulka č. 28: Registrovaní dosažitelní uchazeči k 31.3.2014 Tabulka č. 29: Přehled školských zařízení (A: k 30.6.2014, B: Počet žáků ve školním roce 20142015)

97 97

Tabulka č. 30: Zařízení sociálních služeb v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 31: Stav společenské a sportovní infrastruktury Tabulka č. 32: Kategorie jednotky požární ochrany Tabulka č. 33: Památné stromy v území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 34: Studánky na území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 35: Únik látek do ovzduší v obcích MAS Regionu Poodří, ohlašovací rok 2012 Tabulka č. 36: Kontaminace v obcích MAS Regionu Poodří, seznam společností a firem Tabulka č. 37: Výroba elektrické energie z alternativních zdrojů Tabulka č. 38: Odpadové hospodářství v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 39: Produkce odpadu v obcích MAS Regionu Poodří v kg/obyvatele za rok 2013 Tabulka č. 40: Náklady na svoz odpadu v obcích MAS Regionu Poodří na jednoho obyvatele Tabulka č. 41: Osobnosti působící v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 42: Turistické infrastruktura v MAS Regionu Poodří Tabulka č. 43: Ubytování v MAS Regionu Poodří Tabulka č. 44: Brownfields v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 45: Rozvojové plochy v obcích MAS Regionu Poodří

14.2 Seznam map Mapa č. 1: Přehled obcí MAS Regionu Poodří Mapa č. 2: Rozdělení obcí MAS Regionu Poodří podle SO ORP Mapa č. 3: Hustota obyvatel v MAS Regionu Poodří (k 31.12.2013) Mapa č. 4: Migrační přírůstek obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří (2013) Mapa č. 5: Věková struktura obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří (k 31.12.2013) Mapa č. 6: Index stáří v obcích MAS Regionu Poodří (2013) Mapa č. 7: Počet dokončených bytů 2001 – 2013 v obcích MAS Regionu Poodří (k 31.12.2013) Mapa č. 8: Půdní fond obcí v MAS Regionu Poodří (k 31.12.2013) Mapa č. 9: Vzdálenost MAS Regionu Poodří od vybraných středoevropských center Mapa č. 10: Silniční a železniční síť v MAS Regionu Poodří Mapa č. 11: Letecká dopravní síť na území MAS Regionu Poodří Mapa č. 12: Cyklotrasy na území MAS Regionu Poodří Mapa č. 13: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří (k 31.12.2013) Mapa č. 14: Podíl nezaměstnaných osob v obcích MAS Regionu Poodří (k 31.3.2014) Mapa č. 15: Podíl vyjíždějících obyvatel (do škol, do zaměstnání) v MAS Regionu Poodří (k 26.3.2011)

98 98

Mapa č. 16: Geomorfologické členění MAS Regionu Poodří Mapa č. 17: Plochy v rámci surovinového informačního systému na území MAS Regionu Poodří (březen 2014) Mapa č. 18: Registrovaná místa sesuvů na území MAS Regionu Poodří (březen 2014) Mapa č. 19: Maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území v MAS Regionu Poodří Mapa č. 20: Natura 2000 v MAS Regionu Poodří Mapa č. 21: Obecná ochrana v MAS Regionu Poodří Mapa č. 22: Památné stromy v MAS Regionu Poodří Mapa č. 23: Přírodní parky a geopark v MAS Regionu Poodří Mapa č. 24: Klimatické oblasti v MAS Regionu Poodří

Mapa č. 25: Průměrná roční koncentrace polétavého prachu PM10 v MAS Regionu Poodří (2008 – 2012)

Mapa č. 26: 36. Nejvyšší denní imisní koncentrace polétavého prachu PM10 v MAS Regionu Poodří (2008 – 2012) Mapa č. 27: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu v MAS Regionu Poodří (2008 – 2012) Mapa č. 28. Kontaminovaná území v MAS Regionu Poodří (listopad 2010) Mapa č. 29: Jakost povrchových vod v MAS Regionu Poodří Mapa č. 30: Záplavová území na území MAS Regionu Poodří (2014) Mapa č. 31: Brownfields, průmyslové a rozvojové plochy v MAS Regionu Poodří (2014)

99 99

SSttrraatteeggiiee kkoommuunniittnněě vveeddeennééhhoo mmííssttnnííhhoo rroozzvvoojjee

MMAASS RReeggiioonnuu PPooooddřříí,,zz..ss.. vv lleetteecchh 22001144––22002200

SSttrraatteeggiicckkáá ččáásstt ČČáásstt IIIIII..

1 ZZhhoottoovviitteell:: MMAASS RReeggiioonnuu PPooooddřříí,,zz..ss.. BBaarrttooššoovviiccee

KKoonnzzuullttaanntt:: SSMMAARRVV oo..pp..ss..,, KKoosstteelleecc uu HHoolleeššoovvaa

Obsah 1 STRUKTURA STRATEGICKÉ ČÁSTI...... 4

2 VIZE MAS REGIONU POODŘÍ ...... 5

3 MISE MAS REGIONU POODŘÍ ...... 5

4 HLAVNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI A PRINCIPY ROZVOJE ...... 6 4.1 HLAVNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI ...... 6 4.2 PRINCIPY ROZVOJE ...... 6 5 STRATEGICKÉ CÍLE ...... 7 5.1 ZLEPŠIT KVALITU ŽIVOTA MÍSTNÍCH OBYVATEL ...... 7 5.2 OŽIVIT PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ...... 7 5.3 ZVIDITELNIT REGION MEZI JESENÍKY A BESKYDAMI ...... 8 5.4 ROZVINOUT SPOLUPRÁCI V REGIONU ...... 8 6 SPECIFICKÉ CÍLE ROZVOJE ÚZEMÍ ...... 8 6.1 SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 – ZLEPŠIT VZHLED A ŽIVOT V OBCÍCH ...... 11 6.2 SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 – PODPOŘIT PODNIKÁNÍ A KREATIVITU V ROZVOJI SLUŽEB ...... 12 6.3 SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 – ZABEZPEČOVAT EVROPSKÝ STANDARD INFRASTRUKTURY ...... 14 6.4 SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – ZAJISTIT PROSTOR PRO ŽIVOT, PRÁCI A VZDĚLÁVÁNÍ...... 15 6.5 SPECIFICKÝ CÍL Č. 5 – ZKVALITNIT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...... 16 6.6 SPECIFICKÝ CÍL Č. 6 – VYUŽÍT REGIONÁLNÍHO POTENCIÁLU PRO CESTOVNÍ RUCH ...... 18 6.7 SPECIFICKÝ CÍL Č. 7 – POSILOVAT ROLI MÍSTNÍHO PARTNERSTVÍ ...... 19 7 INSPIRACE ...... 20 7.1 ÚVOD ...... 20 7.2 INSPIRACE PRO JEDNOTLIVÉ SPECIFICKÉ CÍLE STRATEGIE MAS REGIONU POODŘÍ...... 20 8 INOVATIVNÍ PRVKY VE STRATEGII MAS ...... 22

9 INTEGRACE ...... 24 9.1 POJETÍ INTEGRACE Z POHLEDU ZPRACOVÁNÍ STRATEGIE ...... 24 9.2 POJETÍ INTEGRACE Z POHLEDU REGIONÁLNÍCH SPECIFIK ...... 25 9.3 POJETÍ INTEGRACE Z POHLEDU PROJEKTŮ ...... 26 10 NÁVAZNOST NA EXISTUJÍCÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY ...... 27 10.1 PŘEHLED STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ A JEJICH VZTAHU KE STRATEGII MAS ...... 27 2 10.2 VZTAH INTEGROVANÉ STRATEGIE A PLÁNU PÉČE O CHKO POODŘÍ ...... 28 10.3 VZTAH INTEGROVANÉ STRATEGIE A STRATEGICKÉHO PLÁNU SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ ODRY ..... 32 11 AKČNÍ PLÁN MAS REGIONU POODŘÍ V RÁMCI PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ 2014 – 2020 PRO EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ A INVESTIČNÍ FONDY ...... 33 11.1 PROGRAMOVÝ RÁMEC INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU ...... 35 11.2 PROGRAMOVÝ RÁMEC PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ 2014 – 2020 .... 43 11.3 PROGRAMOVÝ RÁMEC OPERAČNÍHO PROGRAMU ZAMĚSTNANOST ...... 60 11.4 PROGRAMOVÝ RÁMEC OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...... 69 12 POPIS INTEGROVANÉHO PŘÍSTUPU NAPŘÍČ PROGRAMOVÝMI RÁMCI ...... 71 12.1 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ STRUKTURY PROGRAMOVÝCH RÁMCŮ SCLLD ...... 72 12.2 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VAZEB NA OPATŘENÍ MIMO PROGRAMOVÉ RÁMCE – OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST ...... 73 12.3 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VAZEB NA OPATŘENÍ MIMO PROGRAMOVÉ RÁMCE – INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM ...... 74

12.4 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VAZEB NA OPATŘENÍ MIMO PROGRAMOVÉ RÁMCE – PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ...... 75 12.5 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VAZEB NA OPATŘENÍ MIMO PROGRAMOVÉ RÁMCE – OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...... 76 13 VAZBA NA HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ...... 77 13.1 ÚVOD ...... 77 13.2 PRŮŘEZOVÉ CÍLE PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA ...... 79 13.3 HORIZONTÁLNÍ TÉMATA PŘI IMPLEMENTACI STRATEGIE ...... 79 14 SEZNAM TABULEK, MAP A VÝSTUPŮ ...... 80 14.1 SEZNAM VÝSTUPŮ ...... 80

1 Struktura strategické části Strategická část dokumentu byla zpracována podle metodického pokynu pro využití integro- vaných nástrojů v programovém období 2014 – 2020. Kromě samotné strategie (vize, cíle, opatření) obsahuje tedy mj. také popis integrovaných a inovativních rysů , vazbu na strate- gické dokumenty, akční plán a popis vazby na horizontální témata. Pro samotnou strategii je dle metodického pokynu používána následující struktura: - Vize - Strategické cíle - popis cílového stavu ve čtyřech základních aspektech - Specifické cíle – témata, jehichž rozvoj se má řešit - Opatření – rozpracovávají dále jednotlivé specifické cíle - Podopatření / aktivity – rozpracovávají dále jednotlivá opatření

Všechny složky strategické části - vize, cíle, opatření, podopatření a na ně navazující projekty jsou uspořádány v hierarchické struktuře. Individuální projekty žadatelů naplňují nejnižší úro- veň podrobnosti strategie – tzv. podopatření, ta jsou seskupena do opatření tvořících jednotli- vé specifické cíle. Cíle strategie pak vedou k naplňování vize MAS.

Obrázek č. 1: Struktura strategie MAS Regionu Poodří

Zdroj: vlastní zpracování

Cíle strategie jsou definovány ve dvou úrovních, tzv. strategické cíle a specifické cíle. Při stanovování cílů byla snaha o uplatnění pravidla SMART, resp. SMARTER, což je anglická zkratka pro jednotlivé vlastnosti, které by cíle měly mít. Cíle jsou tedy: Konkrétní (specific), Měřitelné (measurable), Odsouhlasené (agreed), Realistické (realistic), Definované v čase (timely), Vyhodnocené, popř. Zajímavé (evaluated, exciting), Odměněné, popř. Zhodnocené (rewarded, reviewed).

2 Vize MAS Regionu Poodří Vize zahrnuje základní představu o budoucnosti celého regionu. Definuje směry, kterými se chce region ubírat a cíle, kterých chce v budoucnu dosáhnout.

VIZE MAS REGIONU POODŘÍ

V roce 2022 je území MAS příjemným místem pro život a po všech stránkách má vysoký standard a nezaměnitelný venkovský ráz ve srovnání se životem ve velkých městech. Obce jsou sídly aktivních obyvatel. Památky jsou obnovené, je vybudováno odpovídající zázemí pro kulturu, sport a společenský život. Je zajištěno vzdělávání, jsou uspokojeny potřeby byd- lení, je zajištěna celá škála potřebných služeb. Je zaveden systém péče o seniory a další po- třebné skupiny obyvatel. Veřejná prostranství jsou úhledná a funkční jak pro turisty, tak pro obyvatele.

Podnikatelské prostředí odpovídá potřebám regionu. V území jsou činné fungující malé a střední podniky. Zvyšuje se počet držitelů regionální značky a prodej místních výrobků. Cestovní ruch je navázán na přírodní atraktivity a historický potenciál území. Dopravní a technická infrastruktura je kvalitní, obslužnost odpovídající a doprava bezpečná.

Příroda a životní prostředí jsou vnímány jako hodnoty, které jsou předností regionu, zvláště pak řeka Odra, rybníky a další vodní plochy. Péče o životní prostředí je přirozenou každo- denní součástí života.

Region je systematicky propagován jako atraktivní turistická oblast. Jsou zde široké mož- nosti odpočinku, relaxace i péče o zdraví, cykloturistiky a tematické turistiky. Občané jsou informováni o činnosti MAS a cítí sounáležitost se svým regionem. MAS účinně zastřešuje fungující spolupráci všech zúčastněných subjektů. Území je místem pro spokojený rodinný život - budoucí generace mají zelenou. 5

3 Mise MAS Regionu Poodří Mise, neboli prohlášení o poslání, říká jednoduše, proč MAS existuje a co vykonává. Nastiňu- je zásadní, jedinečný účel organizace, a to stručným popsáním toho, co organizace dělá a pro koho to dělá. Může také obsahovat popis, jak bude dosahovat svého účelu existence, aby její poslání bylo unikátní a odlišovalo je od konkurentů a podobných organizací. Na rozdíl od vize je více orientována na přítomnost.

MISE MAS REGIONU POODŘÍ

Posláním MAS Regionu Poodří je prostřednictvím své strategie udržovat a zlepšovat kvalitu života obyvatel celého území MAS a propagovat historickou a turistickou jedinečnost. Usi- luje o zachování a obnovu přírodního bohatství, historických sídel a venkovského charakteru oblasti Poodří.

Organizace funguje jako prostředek pro posilování mezilidských vztahů, spolupráce a part- nerství mezi veřejnou správou, neziskovým sektorem a podnikatelskou sférou a také jako poskytovatel dotací.

4 Hlavní rozvojové oblasti a principy rozvoje

4.1 Hlavní rozvojové oblasti V souladu se SWOT analýzou uvádíme níže hlavní rozvojové oblasti strategie MAS Regionu Poodří a jejich návaznost na jednotlivé specifické cíle, které jsou popsány dále. Oblast A - Kvalita života v obcích – zahrnuje občanskou vybavenost, kulturu, sport, za- městnanost, vzdělávání, sociální oblast a bydlení (navazuje především na specifické cíle 1 a 4) Oblast B - Ekonomika a infrastruktura – zahrnuje podnikání zemědělské i nezemědělské a infrastrukturu (návaznost na specifické cíle 2 a 3) Oblast C - Atraktivita regionu – životní prostředí a cestovní ruch (návaznost na specifické cíle 5 a 6)

Oblast D - Propagace, profesionalizace, spolupráce (návaznost na specifický cíl 7)

4.2 Principy rozvoje MAS se při svém rozvoji řídí především základními principy udržitelného rozvoje, což jsou tyto: 1. Propojení základních oblastí života – ekonomické, sociální a životního prostředí – řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní a udržitel- né. 6 2. Dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodo- bých dopadů, je třeba strategicky plánovat. 3. Kapacita životního prostředí je omezená – nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu. 4. Předběžná opatrnost - naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní. 5. Prevence – je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských).

6. Kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další. 7. Sociální spravedlnost – příležitosti a zodpovědnost by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny; chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; udržitelný rozvoj je chápán jako „trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země“. 8. Vztah lokální a globální – činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit a naopak. 9. Odpovědnost k budoucím generacím – zajišťujeme budoucím generacím možnost života ve zdravém prostředí? Nebudou muset spíše řešit problémy, které dnes my vy- tváříme a nad kterými přivíráme oči? 10. Demokratické procesy – zapojením veřejnosti již do plánování vytváříme nejen ob- jektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci.

Nicméně MAS sleduje aktuální trendy a je jasné, že obecné principy rozvoje se v posledních letech posunují od udržitelnosti k tzv. odolnosti (resilienci) území. Resilience je definována jako kapacita systému přežít, adaptovat se a růst i v podmínkách nepředvídaných změn a kata- strofických událostí. Bohužel území MAS – zejména obec Jeseník nad Odrou - má s takovou událostí svou vlastní krutou zkušenost v podobě bleskových povodní v červnu roku 2009. Výše uvedené principy tedy doplňujeme ještě o potenciál odolávat nepředvídaným událos- tem.

5 Strategické cíle Pro období 2014 – 2020 si MAS vytyčila čtyři základní strategické cíle: 5.1 Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Zlepšení kvality života místních obyvatel je chápáno jako rozvoj v několika oblastech každo- denního života obyvatel. Jedná se o zkvalitnění občanské vybavenosti, služeb, rozvoj vzděla- nosti, spolkové činnosti, společenského a kulturního života, infrastruktury technické i doprav- ní, péči o životní prostředí a zajištění bezpečnosti obyvatel. 7

5.2 Oživit podnikatelské prostředí Hospodářská činnost je důležitou oblastí života, kterou je třeba neustále zlepšovat, protože zajišťuje lidem práci a zvyšuje životní úroveň obyvatel. Snahou je přispívat k rozvoji podni- kání tak, aby vznikaly a prospívaly dlouhodobě udržitelné a životaschopné obory a firmy od- povídající velikosti. Proto se projevuje snaha podporovat především malé a střední podnikání. V podnikatelském sektoru budou podporovány nové kreativní myšlenky a technologie, modernizace a zavádění inovací. Je třeba rozvíjet podnikání navázané na cestovní ruch. Podpora podnikání se týká subjektů zemědělských i nezemědělských.

5.3 Zviditelnit region mezi Jeseníky a Beskydami V rámci České republiky, potažmo Moravy, je území MAS stále ještě jednou z „opomenu- tých“ oblastí. Lidé si pod pojmy severní a střední Morava často představí Ostravu, Beskydy, Jeseníky a Olomouc a ostatní místa jsou jakoby „hluchá“. Přitom Moravská brána má co na- bídnout a proto je jedním ze základních cílů zviditelnit a zvýraznit svébytnost regionu, ve kterém se MAS nachází a rozvíjet dále nabídku cestovního ruchu. K dosažení tohoto cíle disponuje MAS širokým spektrem zdrojů zejména v oblasti tradic a osobností. Jedná se např. o tradice řemeslné, dále např. rybníkářství, ovocnářství, výroba místních produktů. Území je také tradičně vnímáno jako oblast s kvalitním životním prostředím. V neposlední řadě je atraktivita regionu dána působením významných osobností (např. J. G. Mendel, J. A. Komen- ský).

5.4 Rozvinout spolupráci v regionu

Členové MAS i obyvatelé si uvědomují, že MAS není jen o penězích a investicích, ale přede- vším o spolupráci, vzájemné komunikaci a informovanosti. To pak přispívá k rozvoji spole- čenského života a vzdělanosti, čímž se zvyšuje kvalita života na venkově a celková atraktivita místa pro život.

6 Specifické cíle rozvoje území Strategické cíle jsou naplňovány jednotlivými specifickými cíli rozvoje. Témata rozvoje regionu se napříč jednotlivými cíli prolínají. Níže uvedené specifické cíle a v nich stanovená opatření a podopatření jsou nástroji k naplňování strategických cílů. Předložený přehled specifických cílů a opatření je výsledkem analýz, veřejných projednání a užších jednání MAS, která se konala kontinuálně od října 2012. Tyto specifické cíle v maximální možné míře navazují na existující strategické dokumenty jak vyšších, tak nižších územních celků (podrobný popis návaznosti viz níže). Odráží se v nich nejen stávající dokumenty, ale také se opírá o cca 750 projektových záměrů, které byly sesbírány. Dále reflektuje anketní šetření provedené v období červenec až září 2012 a projektové náměty vznesené na 8 veřejných projednáních. Vzhledem k tomu, že MAS oproti minulému programovému období značně zvětšila své území, bylo třeba skutečně zahrnout velmi široké spektrum podnětů jak z hlediska geografického, tak tematického. V programovém období 2007 – 2013 tvořilo MAS celkem 22 obcí (členské obce Regionu Poodří a město Studénka). V současnosti je území MAS tvořeno katastry 39 obcí – k území se připojil mikroregion Odersko, Svazek obcí Bílo- vecka a město Fulnek. Tato výsledná rozšířená oblast prakticky kopíruje oblast Moravské Kravařsko, realizující jednotný destinační management. Pro programové období 2014 – 2020 si MAS zvolila celkem sedm specifických cílů (ozna- čených čísly 1 – 7. Každý specifický cíl má pak různý počet opatření označených dále 1.1, 1.2, atd. Tato opatření jsou rozdělena dále ještě do úrovně podopatření, např. 1.1.1, 1.1.2. Po- řadí specifických cílů odráží jejich důležitost a také množství finančních prostředků, které by na daný cíl u mělo být vynaloženo. Znamená to tedy, že specifický cíl č. 1 – Sídla aktiv-

ních obyvatel, je místními aktéry vnímán jako nejzásadnější oblast, která by měla být řešena a při rozdělování financí by na ni náleželo nejvíce peněz, další v pořadí je rozvoj podnikání atd. . Pořadí specifických cílů bylo stanoveno dvěma metodami při veřejných projednáních – jednak metodou cvičného rozdělování financí, kdy měli účastníci k dispozici imaginárních 100 mil. Kč (100%) k rozdělení a také metodou tzv. terče, kdy byly jednotlivé názvy umisťo- vány do připraveného terče, přičemž do středu terče se měla umístit nejdůležitější oblast a na vnější stranu nejméně důležitá. V obou případech se jednalo o skupinové práce. Následně byl výsledek konfrontován s databází projektových záměrů MAS. Strategie jako celek je tedy rozdělena do sedmi specifických cílů , z nichž šest je „tematic- kých“ a sedmý je „průřezový“, která v sobě zahrnuje prvky všech předchozích. Přehled specifických cílů MAS Regionu Poodří: 1. Zlepšit vzhled a život v obcích 2. Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb 3. Zabezpečovat evropský standard infrastruktury 4. Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 5. Zkvalitnit životní prostředí 6. Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch 7. Posilovat roli místního partnerství Specifické cíle 1 – 6. zahrnují aktivity investiční i neinvestiční. Specifický cíl 7 je neinves- tiční. Právě neinvestiční aktivity jsou spojovacím prvkem všech specifických cílů. Pro účely strategie používáme u investičních akcí obecný pojem obnova, který v sobě zahrnuje opravy, rekonstrukce i modernizace stávajícího majetku1. V případě, že se plánuje pořízení nebo vý- stavba zcela nové věci či nemovitosti, je používán zpravidla pojem výstavba. Nejen s ohledem na existenci chráněné krajinné oblasti na území MAS má oblast dlouhodobě image regionu, který má jako jeden ze základních pilířů environmentální otázky. Proto se průřezově všemi cíli nese myšlenka ochrany životního prostředí, např. u budování nových areálů a budov budou preferovány akce s nižší energetickou náročností, u koupališť to jsou taková, která využívají přírodě blízkou technologii udržení čistoty vody, pro podnikání budou 9 využívány přednostně stávající areály apod. Tyto zásady se budou odrážet i v preferenčních kritériích pro výběr projektů. Tyto specifické cíle jsou graficky zpracovány do „DNA“ – šroubovice MAS Regionu Poodří, která vycházejí z genetiky v návaznosti na osobnost Johanna Gregora Mendela, přírodovědce, zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti, který se narodil ve Vražném – Hynčicích, v územní působnosti MAS. Zpracována „DNA“ znázorňuje návaznost a propojení jednotlivých specifických cílů a tyto jsou postaveny na pevném základě strategického cíle č. 7, a to na Posilování role místního partnerství !!!

1 Obnova se liší od běžných oprav. Opravou majetku se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození. Cílem opravy je uvedení majetku do provozuschopného stavu. Opravou nedochází k technickému zhodnocení, na rozdíl od obnovy.

Obrázek č.2: „DNA“ specifických cílů MAS:

6.1 SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 – Zlepšit vzhled a život v obcích Jedná se o specifický cíl zaměřený na zkvalitnění vzhledu a funkce veřejných prostor v obcích, obnovení zdroje historického dědictví (architektura, památky, původní infrastruktura, atd.), vytvoření odpovídajících podmínek pro kulturní a společenský život a sportovní využití obyvatel přímo v místě bydliště. Důležitou součástí jsou také investice do bezpečnostních opatření v ostraze veřejného i soukromého majetku i ve veřejné dopravě. Opatření a podopatření: 1.1 Zlepšení základní vybavenosti obcí 1.1.1 Úpravy veřejných prostranství 1.1.2 Zakládání lesoparků a parků, obnova zeleně v obcích 1.1.3 Obnova místních rozhlasů a veřejného osvětlení, snižování energetické nároč- nosti 1.1.4 Podpora zavádění informačních technologií 1.2 Obnova památek a významných objektů 1.2.1 Obnova místních památek a historických objektů v obcích 1.2.2 Obnova zámků a zámeckých parků 1.2.3 Obnova kostelů, far, kapliček a drobných sakrálních staveb 1.2.4 Úprava stávajících pohřebišť i výstavba nových hřbitovů, smutečních síní a sou- visejících drobných staveb. 1.3 Rozvoj kulturního, společenského a spolkového života 1.3.1 Výstavba a obnova prostor a vybavení pro kulturní a společenský život 1.3.2 Výstavba a obnova prostor a vybavení pro spolkovou činnost 1.4 Rozvoj sportovních a volnočasových aktivit 1.4.1 Obnova a výstavba sportovišť 1.4.2 Obnova a budování koupališť a bazénů 1.4.3 Výstavba a obnova dětských hřišť 1.4.4 Rozvoj zázemí pro volnočasové aktivity 1.4.5 Neinvestiční podpora společenských, kulturních a sportovních akcí 1.5 Zvýšení bezpečnosti obyvatel 11 1.5.1 Zkvalitnění připravenosti na mimořádné události 1.5.2 Zvyšování bezpečnosti v obcích – kamerový systém, varovný protipovodňový apod. 1.6 Tvorba a implementace rozvojových dokumentů 1.6.1 Podpora pořizování a uplatňování plánů rozvoje obcí 1.6.2 Podpora pořizování a realizace územních plánů, regulačních plánů a územních studií 1.6.3 Podpora komplexních pozemkových úprav 1.6.4 Podpora pořizování a implementace nadobecních strategických dokumentů

6.2 SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb Tento specifický cíl je zaměřen na podporu ekonomických činností na území MAS, tzn. je za- měřen výhradně na subjekty s jasně doloženým působením v regionu MAS. Jedná se přede- vším o rozvinutí podnikání v návaznosti na cestovní ruch i mimo něj, podpoření zemědělských a lesnických subjektů, zlepšení a zviditelnění místní produkce a služeb. Ekonomické činnosti lze rozdělit do dvou kategorií – první kategorií jsou podnikatelské aktivity vázané na cestovní ruch v regionu, druhou kategorií je podnikání na území MAS jako takové, bez vazby na ces- tovní ruch. V opatření 2.1. Brownfields a podnikatelské zóny bude preferováno využití stáva- jících areálů před budováním nových. Stejně tak u zlepšování mechanizace v zemědělství budou preferovány stroje s lepšími dopady provozu na hospodaření v krajině. V některých pří- padech je v rámci jednoho opatření zahrnuto jak podnikání v cestovním ruchu, tak mimo něj. Důraz je kladen na využití inovativních a kreativních prvků. Podnikání bude rozvíjeno se za- měřením na vytváření nových pracovních míst, podporu menších podniků a mladých zeměděl- ců s kratší než pětiletou historií. Opatření a podopatření: 2.1 Brownfields a podnikatelské zóny 2.1.1 Nové využití pro zanedbané objekty (brownfields) 2.1.2 Vznik nových a využití stávajících podnikatelských zón 2.2 Podpora regionální produkce 2.2.1 Podpora výroby, zpracování a prodeje regionálních výrobků (vč. prodeje ze dvora, bedýnkový systém, farmářské trhy) 2.2.2 Výrobní a odbytová družstva 2.2.3 Podpora bioprodukce 2.3 Rozvoj rybářství 2.3.1 Výstavba a obnova rybníků a rybničních soustav vč. modernizace a odbahnění 2.3.2 Zlepšení podmínek chovu ryb 2.3.3 Propagace a prezentace chovu a konzumace ryb 2.3.4 Pořádání vzdělávacích a společenských akcí s rybí tématikou, podpora mládeže 12 2.4 Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zemědělských podnicích 2.4.1 Pořízení strojního zařízení pro rozvoj živočišné výroby 2.4.2 Výstavba a rekonstrukce staveb pro rozvoj živočišné výroby 2.4.3 Pořízení strojního zařízení pro rostlinnou výrobu 2.4.4 Výstavba a rekonstrukce staveb pro rozvoj rostlinné výroby 2.4.5 Podpora zahradnictví včetně sadařství 2.5 Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích 2.5.1 Obnova lesů poškozených přírodními katastrofami včetně požárů 2.5.2 Posílení rekreační funkce lesa 2.5.3 Pořízení techniky a technologií k hospodářskému využití lesů 2.5.4 Pořízení technologického vybavení pro dřevozpracující podniky

2.6 Rozvoj zemědělské a lesnické infrastruktury 2.6.1 Výstavba a rekonstrukce polních cest vč. souvisejících objektů a tech. vybavení 2.6.2 Výstavba a rekonstrukce lesních cest vč. souvisejících objektů a tech. vybavení 2.6.3 Zabezpečení protierozního opatření v lesích, zvýšení retence lesa 2.7 Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatelských řetězců 2.7.1 Vytváření a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů 2.7.2 Příprava strategií, podnikatelských plánů a dalších dokumentů v rámci spoluprá- ce a partnerství vč. podpory propagačních činností 2.7.3 Podpora prodeje v rámci spolupráce a partnerství 2.8 Podpora rozvoje nezemědělských činností 2.8.1 Obnova a výstavba zařízení pro ubytování, stravování a pohostinství 2.8.2 Podpora řemesel a služeb 2.8.3 Podpora nezemědělské výroby 2.9 Podpora podnikání s využitím obnovitelných zdrojů 2.9.1 Výroba štěpky, briket, pelet a dalších komodit na bázi dřeva 2.9.2 Využití vodní energie – pouze mimo CHKO 2.10 Zajištění servisu pro podnikatelské subjekty 2.10.1 Právní a poradenské služby 2.10.2 Propagace a prezentace místních podnikatelů 2.11 Zajištění informovanosti v oblasti zemědělství lesnictví 2.11.1 Realizace vzdělávacích projektů 2.11.2 Realizace odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností 2.11.3 Zabezpečení celoživotního vzdělávání 2.12 Podpora spolupráce podnikatelských subjektů 2.12.1 Spolupráce na tvorbě studií, podnikatelského plánu a další relevantní dokumentace 2.12.2 Pořízení konkrétní technologie či stroje při společné investici 2.12.3 Modernizace nebo výstavba skladovacích a výrobních prostor v rámci společné 13 investice 2.12.4 Provedení stavebních prací potřebných k umožnění efektivního využití zdrojů

6.3 SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 – Zabezpečovat Evropský standard infrastruktury Předmětem tohoto specifického cíle je zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a zajiš- tění bezpečnosti dopravy. Investice do infrastruktury jsou obyvateli stále vnímány jako velmi důležité a potřebné. Bohužel i v dnešní době existují lokality, kde je základní infrastruktura nedostatečná a vyžaduje řešení odpovídající aktuálním standardům. Infrastruktura je rozdě- lena na dopravní a technickou, třetím odděleným opatřením je bezpečnost dopravy. Ta navazuje na opatření 1.5 bezpečnost obyvatel z prvního specifického cíle. Opatření a podopatření: 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury 3.1.1 Obnova a výstavba místních a účelových komunikací 3.1.2 Výstavba a obnova parkovišť, chodníků a zastávek veřejné dopravy 3.1.3 Vytváření a obnova komunikací mezi obcemi 3.1.4 Obnova a výstavba mostů a lávek 3.1.5 Zlepšení dopravní obslužnosti a dostupnosti 3.2 Rozvoj technické infrastruktury 3.2.1 Obnova a výstavba vodovodů 3.2.2 Obnova a výstavba kanalizací vč. ČOV 3.2.3 Plynofikace obcí 3.2.4 Infrastruktura pro informační systémy (rozhlas, televize, internet apod.) 3.2.5 Modernizace zdrojů a rozvodů tepla 3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy 3.3.1 Podpora udržitelných forem motorové dopravy 3.3.2 Rozvoj cyklistické dopravy 3.3.3 Podpora hromadné dopravy

6.4 SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Tento specifický cíl je velmi různorodý, zahrnuje aktivity jak investičního tak neinvestičního charakteru v oblasti sociální, vzdělávací, rozvoje bydlení a dopravy. Jedná se o vytvoření podmínek pro kvalitní primární a sekundární vzdělávání obyvatel MAS, uspokojení potřeby bydlení a dopravy, zajištění dostupnosti služeb občanské vybavenosti, zkvalitnění péče o po- třebné a zlepšení rodinných vazeb. Opatření a podopatření: 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání 4.1.1 Obnova a výstavba škol a souvisejících zařízení a mimoškolních vzdělávacích zařízení 4.1.2 Zkvalitňování výuky, pedagogicko-psychologického poradenství a kompetencí pedagogů 4.1.3 Podpora soukromých mateřských škol, mateřských a rodinných center, dětských skupin, individuální péče o děti, školních družin, klubů, příměstských táborů 4.1.4 Podpora kvalitní výchovy v rodinách (POR) 4.1.5 Podpora celoživotního vzdělávání 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 4.2.1 Podpora činnosti sociálních služeb a sociálního začlenění a komunitních center 4.2.2 Obnova a výstavba zařízení sociálních služeb komunitních center 4.2.3 Podpora sociálního bydlení 4.3 Rozvoj služeb občanské vybavenosti 4.3.1 Obnova a rozšíření nabídky služeb občanům (pošta, zdravotní středisko, knihov- na, prodejna apod.) 4.3.2 Obnova a výstavba budov obecních a městských úřadů 4.3.3 Podpora obnovy řemeslných služeb občanům v obcích 4.4 Rozvoj bydlení 4.4.1 Podpora vzniku nových stavebních míst 4.4.2 Výstavba a obnova RD, bytů a bytových domů 15 4.5 Podpora sociální ekonomiky 4.5.1 Podpora podnikatelských činnosti v oblasti sociálního podnikání 4.5.2 Obnova a výstavba sociálních podniků

6.5 SPECIFICKÝ CÍL Č. 5 – Zkvalitnit životní prostředí Charakter území MAS Regionu Poodří předurčuje k tomu, že problematika životního prostře- dí jsou vnímána jako velmi důležitá. Proto vznikl samostatný specifický cíl rozvoje, zabývající se environmentální tématikou. Jedná se o udržení stávající přírodní hodnoty v území, zkvalit- nění environmentální osvěty a zkvalitnění péče o všechny složky životního prostředí. Opatření a podopatření: 5.1 Zkvalitnění nakládání s odpady a řešení starých ekologických zátěží 5.1.1 Podpora vzniku sběrných dvorů a kompostáren 5.1.2 Projekty využití a recyklace odpadních materiálů (mimo bioplynové stanice) 5.1.3 Odstraňování skládek a starých ekologických zátěží 5.2 Zmírnění hlukové zátěže a negativních dopadů na ovzduší 5.2.1 Snížení spotřeby energie v budovách 5.2.2 Snížení spotřeby el. energie v sítích veřejného osvětlení 5.2.3 Modernizace zdrojů a rozvodů tepla 5.2.4 Výsadba stromořadí a ochranných pásů zeleně kolem sídel (snížení prašnosti a hlučnosti) 5.2.5 Budování ochranných valů z odpadní zeminy a recyklované stavební suti 5.2.6 Podpora alternativního, ekologicky šetrného vytápění domácností 5.2.7 Podpora elektromoblity 5.3 Zlepšení vodního režimu v krajině a ochrany půdy 5.3.1 Protipovodňová a protierozní opatření 5.3.2 Obnova vodního režimu v krajině 5.3.3 Obnova rybníků, vodních nádrží, studánek a pramenišť 5.3.4 Obnova vodních mlýnů a náhonů 5.3.5 Obnova historických povrchových odvodňovacích systémů na vybraných pozemcích 16 5.4 Obnova prvků v krajině 5.4.1 Obnova remízků, polních cest, pěšin a úvozů 5.4.2 Výsadba a údržba zeleně 5.4.3 Péče o krajinný ráz, obnova typických krajinných prvků 5.4.4 Realizace opatření dle KPÚ 5.5 Péče o druhovou rozmanitost 5.5.1 Podpora rozmanitosti stanovišť a druhové pestrosti flóry a fauny 5.5.2 Likvidace invazních druhů rostlin 5.6 Zajištění environmentální osvěty

5.6.1 Podpora vzniku interaktivních naučných stezek a komunitních zahrad (obecní, školní) 5.6.2 Poradenské ekocentrum zaměřené na regionální problémy a „ekologii“ v domácnostech. 5.6.3 Výchovné a osvětové programy zaměřené na děti, mládež i veřejnost 5.6.4 Podpora interpretace místního kulturního a přírodního dědictví (např. interaktivní publikace)

6.6 SPECIFICKÝ CÍL Č. 6 – Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch Jedná se o specifický cíl zaměřený na zatraktivnění území v oblasti cestovního ruchu a to zvýšením atraktivity regionu pro návštěvníky a turisty s využitím zdrojů přírodního, historic- kého a kulturního dědictví a vytvořením kvalitního informačního systému pro cestovní ruch.Velmi důležitými body jsou cykloturistika a agroturistika, zvláštní opatření je věnováno rozvoji turistiky na základě rybářství a vodního hospodářství. Specifický cíl je rozsáhlý, pro- tože region MAS má v oblasti cestovního ruchu opravdu co nabídnout. Opatření a podopatření: 6.1 Stezky a cesty k poznání 6.1.1 Budování cyklostezek, cyklotras a pěších tras vč. tematických naučných stezek 6.1.2 Obnova a budování rozhleden a rozhledových míst 6.2 Rozvoj tematické turistiky 6.2.1 Rozvoj turistiky založené na vodním hospodářství a rybářství 6.2.2 Rozvoj turistiky založené na ovocnářství, včelařství vč. gastroturistiky 6.2.3 Rozvoj agroturistiky a hipoturistiky 6.2.4 Rozvoj lázeňské turistiky 6.2.5 Rozvoj dalších forem turistiky v regionu 6.3 Rozvoj informačního a orientačního systému v cestovním ruchu 6.3.1 Podpora činnosti informačních center 6.3.2 Značení turistických cílů, stezek a tras 6.3.3 Zlepšení informovanosti o turistických zajímavostech prostřednictvím internetu a dalších mediálních prostředků 6.3.4 Publikační a průvodcovská činnost 6.4. Odkrývání historické paměti regionu 6.4.1 Budování muzejních expozic a výstav, vydávání knih, publikací 6.4.2 Doprovodné programy muzeí a výstav, festivaly a slavnosti apod.

6.7 SPECIFICKÝ CÍL Č. 7 – Posilovat roli místního partnerství Tento specifický cíl je zařazen jako poslední, jedná se o tzv. průřezový, který zasahuje svým zaměřením do všech předchozích. V každém ze specifických cílů 1 – 6 jsou zařazena i neinves- tiční opatření, která by měla být zastřešována prostřednictvím kanceláře MAS, ať už na bázi vlastních projektů MAS nebo projektů individuálních žadatelů. Jedná se především o zkvalit- nění propagace regionu jako atraktivní turistické oblasti, zlepšení informovanosti obyvatel o činnosti MAS a zajištění rozvoje lidských zdrojů. Opatření a podopatření: 7.1 Propagace regionu 7.1.1 Propagace cestovního ruchu, regionálních produktů a služeb – spolupráce s Destinačním managementem TO Poodří – Moravské Kravařsko 7.1.2 Propagace podnikatelských subjektů 7.1.3 Regionální rozhlasové a televizní vysílání 7.1.4 Účast na výstavách 7.2 Profesionalizace MAS 7.2.1 Vzdělávání pracovníků a členů MAS 7.2.2 Propagace činnosti MAS 7.2.3 Podpora inovací pro subjekty a činnosti v MAS 7.3 Rozvoj spolupráce 7.3.1 Národní spolupráce 7.3.2 Mezinárodní spolupráce 7.3.3 Spolupráce uvnitř MAS – mezi partnery i ostatními subjekty a jednotlivci 7.3.4 Prohloubení spolupráce s okolními městy a jejich místními částmi 7.3.5 Společné projekty MAS 7.4 Naplňování SCLLD 7.4.1 Podpůrné aktivity 7.4.2 Provozní aktivity 19 7.4.3 Animační aktivity 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS 7.5.1 Spolupráce s podnikatelskými subjekty v území MAS 7.5.2 Spolupráce s krajskou pobočkou ÚP Ostrava (kontaktní pracoviště – Bílovec, Odry, Nový Jičín a Ostrava) v oblasti podpory uplatnění na trhu práce 7.5.3 Podpůrné programy pro zaměstnanost, změnu a zvýšení kvalifikace obyvatel (vzdělávání, praxe, poradenství apod.)

7 Inspirace

7.1 Úvod Přestože MAS Regionu Poodří má za sebou bohatou historii a řadu zkušeností, které sama předává dál, je otevřená k novým inspirativním nápadům. Proto se při tvorbě strategie nechá- me inspirovat příklady dobré praxe a to konkrétně k tématům v jednotlivých specifických cílech. Zdroj inspirace hledáme jak v ČR, tak v zahraničí prostřednictvím návštěv v jiných regionech ČR, na Slovensku a v Maďarsku. Přitom vyhledáváme příklady, které jsou co nejaktuálnější. Pro inspiraci byly použity tyto materiály:  Publikace Místní akční skupiny Moravskoslezského kraje 2007 – 2013, KS MAS Moravskoslezský kraj  Databáze příkladů dobré praxe - http://dobrapraxe.cz/, Národní síť zdravých měst  Publikace Aktivity Celostátní sítě pro venkov a jejích partnerů – příklady dobré praxe, MZE ČR, Celostátní síť pro venkov 2013 http://nsmascr.cz/content/uploads/2013/01/Aktivity-CSV.pdf  Databáze příkladů dobré praxe DG Agriculture and rural development v oblasti komunikace o společné zemědělské politice a jejich výsledcích http://ec.europa.eu/agriculture/cap-communication-network/best- practices/index_en.htm  Venkovské noviny – rubrika příklady dobré praxe http://www.venkovskenoviny.cz/rubriky/priklady-dobre-praxe.html  Brožura „Inspirational Rural Women – A sharing practice guide“, Rural Network Northern Ireland  Brožura „Best practices of rural development in Hungary“, Hungarian National Rural Network 20 7.2 Inspirace pro jednotlivé specifické cíle strategie MAS Regionu Poodří V dalším textu jsou uvedeny příklady možné inspirace pro budoucí programové období a k nim krátký popis. Inspirativní aktivity jsou rozčleněny podle specifických cílů integrované strategie, tedy podle jednotlivých témat. Snahou je vyhledávat takové příklady, které mohou být zdrojem inspirace pro místní subjekty a jsou tedy přenositelné do prostředí MAS Regionu Poodří. Příkladů inspirace existuje v republice i ve světě celá řada, níže popisujeme pouze několik z nich

7.2.1 Specifický cíl č. 1:  Přírodní tělocvična v Andělské Hoře (MAS Hrubý Jeseník) – Chvíle odpočinku, relaxace, možnost sportovního vyžití u rybníka.

 Projekt spolupráce „Dětem pro radost“ (MAS Společná CIDLINA, o.s., MAS Hradecký venkov, o.p.s.) – Instalace dětských herních prvků do veřejných prostran- ství v několika obcích a doprovodné aktivity zaměřené na bezpečnost dětí. 7.2.2 Specifický cíl č. 2:  Agnew General Engeneering (Severní Irsko) – Rodinná firma s 8 zaměstnanci za- bývající se výrobou ocelových výrobků rozšířila své produkty o zařízení pro čištění obuvi pro sportovce a farmáře po celé zemi, www.agnewengineering.com.  Clough Banne Farm (Velká Británie) – Pořádání dní otevřených dveří na farmě, provoz obchodu s farmářskými výrobky, zásobování prodejen v okolí, www.cloughbanefarm.com.

 Sušení švestek a výroba povidel (Maďarsko) – Interaktivní vzdělávací kurz pro ve- řejnost. 7.2.3 Specifický cíl č. 3:  Bezdrátový rozhlas – obec Hostěradice (MAS Znojemské vinařství) - Předmětem projektu je modernizace veřejného rozhlasu v obci Hostěradice a místních částech. Pomocí nového zařízení může obec vysílat obecní hlášení bez fyzické přítomnosti za- stupitelů, je umožněno jeho nahrávání a záloha, lze zasílat hlášení formou SMS. 7.2.4. Specifický cíl č. 4:  Primrose Hill Day Nursery (Severní Irsko) – Podnikání na farmě bylo rozšířeno o provozování mateřské školy, kde se děti během dne starají o slepice, králíky, kozy a pěstují zeleninu. Školka má kapacitu 39 míst a zaměstnává 5 zaměstnanců na plný a 5 na částečný úvazek, www.primrosehilldaynursery.com

 Stavíme most mezi generacemi (Deblín, Jihomoravský kraj) - Žáci 6. třídy jezdí po skupinkách do domova pro seniory a chystají aktivity, které s klienty absolvují. Probě- hl tak turnaj v kuželkách; podzimní vystoupení sboru; hrací dopoledne s vědomostní- mi hrami Česko a Kvíz; rozhovory s klienty o jejich životě, dětství a zkušenostech s totalitou, které by měly být zpracovány do „knižní“ podoby, na Vánoce nachystali 21 přáníčka a svíčky, vystoupil pěvecký sbor a následovalo společné zpívání koled; zú- častnili se canisterapie; absolvovali výtvarné dopoledne, kdy střídavě žáci i senioři tvořili obrázky „po čárkách“.  Senior taxi (Bohumín) – Protože město Bohumín nemá MHD, byl důvod pro zavede- ní přepravní služby pro seniory, tzv. Senior taxi. Slouží pro lidi ve věku od 70 let, funguje v pracovní dny od 6:00 do 14:00 hodin, objednává se telefonicky, má určená pře- pravní místa a cena za každou cestu je 15,- Kč/osobu.

7.2.5 Specifický cíl č. 5:  Čistá Vysočina – Osvětová akce spojená s jarním úklidem přírody, na kterém pracují dobrovolníci. Veřejnost si může prostřednictvím webu vybrat na interaktivní mapě

místo k úklidu. Odvoz nasbíraného odpadu a jeho likvidaci pomáhá zajistit Krajská správa a údržba silnic Vysočiny.

8.2.6 Specifický cíl č. 6:  Aplikace pro mobilní telefony o atraktivitách (MAS Opavsko)  Kostely Osoblažska (mikroregion Osoblažsko) – Propojení kostelů a kaplí celého regionu prostřednictvím naučné stezky.

 Rekreační ohniště na území města (Prachatice) – Vybudování dvou veřejných oh- nišť, na bezpečných ohništích se mohou obyvatelé a návštěvníci scházet a za splnění daných podmínek rozdělávat oheň.

8.2.7 Specifický cíl č. 7:  Europe in the field – Evropa na poli (Itálie) – Tvorba a následné vysílání týdenních 15-ti minutových epizod v regionálních televizích v regionech Trentino a Emiglia Romana. Epizody byly zaměřeny na Společnou zemědělskou politiku a projekty z ní financované.

 "Il a plu sur le grand paysage" (Belgie) – Vytvoření a následné promítání dokumen- tárního filmu o realitě farmářského světa ve východní Belgii. Film byl promítán v komerčních kinech, televizi a distribuován na DVD a VOD.

 Državne in Mednarodne Kmečke Igre - Národní a mezinárodní farmářské hry (Slovinsko) – Soutěž mladých lidí ve farmářských dovednostech.

 Ruralbus (Itálie) – Komunikace se širokou veřejností prostřednictvím autobusu s atraktivním designem. Distribuce informačních materiálů, promítání, propagační předměty, tvoření pro děti, atd.

8 Inovativní prvky ve strategii MAS Uvědomujeme si, že inovace jsou v Evropě aktuálním tématem, což je patrné jak ze strategie Evropa 2020, tak z Dohody o partnerství a dalších dokumentů. V integrované strategii MAS 22 Regionu Poodří vnímáme inovace v několika rovinách: a) Inovativní – nová řešení určitého problému Jedná se například o propojování aktivit a spolupráce více subjektů v rámci jednoho projektu. Příkladem může být modernizace občanského vybavení v několika obcích najednou a návazné společenské akce. b) Sociální inovace Sociální inovace je řešení nějakého dříve neřešeného či neefektivně řešeného společenského problému inovativním způsobem. Sociální inovace se mohou týkat vzdělávání, sociální integrace vyloučených či znevýhodněných skupin, rozvoje komunit, úspory finančních nákladů pro občany a podobně. Potenciálem pro rozvoj sociálních inovací je bezpochyby internet.

c) Zavádění novinek technického a technologického charakteru Příkladem takových inovací je například modernizace zemědělských provozů – pořizování technicky vyspělých strojů apod. K zavádění takovýchto inovací je třeba navázat spolupráci s výzkumnými institucemi, pro MAS regionu Poodří se nabízí např. spolupráce s vědeckotechnologickým parkem při Vysoké škole báňské v Ostravě. d) Používání vyspělých technologií v běžném životě, orientovat se na budoucnost na poli mobilních aplikací, rozšiřování bezdrátového internetu atd.

Ve všech případech se může jednat o radikální nebo přírůstkové inovace. Radikální inovace představuje podstatnou změnu oproti stávajícímu stavu, přírůstková inovace navazuje na současný stav. Radikální inovací může být například koupě nového zařízení pro zpracování ovoce, přírůstkovou inovací pak zvýšení kapacity stávajícího skladovacího zařízení.

Snahou v MAS je najít taková inovativní řešení, která jsou hlavně udržitelná do budoucna, což je velká výzva. Příkladem sociální inovace mohou být webové stránky podnikatelů a ob- čanů, kde si budou lidé navzájem nabízet služby a výrobky a to jak placené, tak zdarma. Z praxe víme, že životnost podobné webové stránky jen málokdy převyšuje životnost projektu. Proto se budeme snažit o udržení této inovace – neustálou propagací, spoluprací, zajiště- ním převoditelnosti (využití v jiných regionech – aktivita se tak dostává do širšího povědomí). Stránka se pak může rozšířit o rady a tipy pro začínající i stávající podnikatele, kdy si budou radit navzájem, což také přispívá k udržení inovace.

Nositeli konkrétních inovací v projektech budou jednotlivé subjekty, především podnikatel- ské. V území lze identifikovat některé subjekty, které jsou nositeli inovativních řešení (výčet není vyčerpávající) a lze předpokládat, že nové inovativní nápady budou vznikat i do budoucna.

 Členem MAS je lokální televize LTV Plus se sídlem v Klimkovicích, jejíž lokální program se v posledních letech začal měnit na standardní TV formát regionálního ty- 23 pu. Regionální televize má široký potenciál v oblasti šíření povědomí o MAS a jednot- livých subjektech.

 Region je znám jako oblast se zachovalou přírodou a dbá se zde na environmentální výchovu, kterou zajišťuje např. Dům přírody a záchranná stanice v Bartošovicích nebo organizace Příroda kolem nás, o.p.s., která provozuje Jarošův statek ve Studén- ce nabízející aktivity s poníky a velkými koňmi a chovatelský kroužek. V této souvislosti se objevují inovativní nápady, např. možnost druhotného využití koňského trusu k výrobě pelet.

 Inovativním subjektem je bezpochyby společnost Stavzem z Oder, která se specializu- je na revitalizaci hal pro živočišnou výrobu. Tím přispívá k regeneraci brownfields

v regionu. Kromě toho nabízí tesařské a natěračské práce a údržbu zeleně. Stavzem funguje jako sociální podnik zaměstnávající sociálně vyloučené nebo sociálním vy- loučením ohrožené obyvatele.

 Město Klimkovice jako první v republice provozuje tzv. elektrotaxi. Pro objednání dobíjecího automobilu lze mj. využít aplikaci Liftago. Taxi nabízí zvýhodněné ceny pro místní občany.

 V území existuje řada místních výrobců a služeb, z nichž někteří jsou nositeli regio- nální značky. Např. Ekofarma Šťastná koza Velké Albrechtice – Faremní mléčné vý- robky a mléko, Kovostyl Hladké Životice – Kovářské a uměleckořemeslné výrobky, Lenka Dostálová Petřvald – Dekorační a užitkové předměty vyrobené technikou pat- chworku, Květoslava Bartošová Bílovec – Ručně malované sklo a drátkovaná filigrá- nová bižuterie, Alena Jermářová Bílovec – Ručně malované hedvábí a trička a bižute- rie z minerálů a skla, Lumír Kuchařík Jeseník nad Odrou – Užitkové a dekorační předměty z vlny, Gerlich Odry – Dřevěné výrobky pro děti a další. V území existuje řada dalších subjektů, které nejsou certifikovány, ale nabízí nové nápady, např. Abuba - výroba kreativních sad v Odrách. Regionální poskytovatelé služeb mnohdy nabízí nové přístupy, např. realizace ekozahrad v zahradnictví Kunín.

 Regionální výrobky nabízejí výrobci tradičních specialit, jako jsou např. Bartošo- vický chleba, Oderský kapr, Příborské šifle, Gilarovic perníčky, Bartošovický koláček, Uzenářské výrobky ze Sedlnic, včelí med a další.

Inovace budou v integrované strategii sledovány a vyhodnocovány. Popis inovace bude povinnou součástí projektů předkládaných v rámci CLLD. Inovativní projekty a aktivity budeme řádně propagovat.

9 Integrace

24 9.1 Pojetí integrace z pohledu zpracování strategie Celou strategii ze své povahy chápeme jako integrovanou, protože pokrývá celé území MAS a integruje v sobě potřeby různých skupin obyvatel. Mezi opatřeními logicky existuje návaz- nost a podmíněnost (např. specifický cíl 2: Opatření 2.1. Brownfields a podnikatelské zóny je navázáno na ostatní – podpora regionální produkce, rozvoj nezemědělských činností, ale obecně i na zvyšování zaměstnanosti, sociální podnikání apod.)

Při zpracování strategické části jsme se nesoustředili primárně na možnosti financování jed- notlivých opatření z evropských fondů nebo jiných zdrojů, ale především na pokrytí výše zmíněných potřeb. Otázky naplňování strategie jsou řešeny v rámci implementace a finanční- ho plánování. Naplňování celé strategie bude aktivně podporováno prostřednictvím animač- ních činností MAS.

Provázanost opatření podporovaných z ESI fondů je schematicky znázorněna v akčním plánu MAS.

Obrázek č. 3: Naplňování integrované strategie MAS

9.2 Pojetí integrace z pohledu regionálních specifik

Hlavními integračními prvky na úrovni celého regionu jsou:  důraz na zlepšování kvality životního prostředí - existence Chráněné krajinné oblasti 25 Poodří,  důraz na rozvoj cestovního ruchu - oblast Moravské Kravařsko V regionu se objevují požadavky na realizaci hned několika větších integrovaných projektů, resp. aktivit, které jsou zacíleny do různých oblastí rozvoje. Lze je tedy zařadit k jednotlivým specifickým cílům: Specifický cíl č. 2:  Podpora pro začínající i stávající podnikatele – kontaktní osoba na MAS

Specifický cíl č. 4:  Spolupráce škol a MAS, učňovské školy - praxe v obcích

 Síťování škol v celé MAS (vzájemná spolupráce škol prostřednictvím manažera) – zjiš- ťování potřeb a jejich naplňování  Podpora jazykového a vlastivědného vzdělávání na základních školách  Zajišťování péče o znevýhodněné osoby (senioři, zdravotně postižení, sociálně znevý- hodnění atd.)  Centrum vzdělávání o přírodě, vodě a rybníkářství Specifický cíl č. 5:  Protipovodňová opatření, přírodě blízké úpravy vodních toků  Obnova alejí, obnova krajinných prvků  Pořízení větší komunální techniky (např. drtič stavební suti) – se zapojením místních podnikatelů Specifický cíl č. 6: . Agroturistické stezky, hippostezky (návaznost na rozhledny, přírodní koupaliště a další infrastrukturu CR) + táborové základny . Podpora propagace a prodeje regionálních potravin a výrobků – v místních restaura- cích atd. . Společný informační marketingový systém celého regionu MAS – web, facebook, elek- tronická pošta + regionální televizní vysílání . Páteřní cyklostezka

9.3 Pojetí integrace z pohledu projektů Celou strategii budou naplňovat jednotlivé projekty, které (jak již bylo uvedeno výše) nebude často možné zařadit pouze do jednoho opatření / podopatření. Integrace na úrovni specifických cílů Projekty naplňující více než jeden specifický cíl, např. projekt podnikatele rozšiřujícího uby- tování a současně značení cyklotrasy k němu vedoucí. Takový projekt naplňuje současně spe- cifický cíl č. 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb a 6 – Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch. 26

Integrace na úrovni opatření Projekty naplňující více než jedno opatření v rámci jednoho specifického cíle. Příkladem ta- kového projektu může být např. vybudování komunitní kompostárny a současně s tím vzdělá- vací program pro školy. Tento projekt naplňuje opatření 5. 1. a 5. 8. ve specifickém cíli 5 – Zkvalitnit životní prostředí.

Integrace na úrovni podopatření: Projekty naplňující více než jedno podopatření v rámci opatření, např. projekt realizující obnovu mateřské školy a současně i jejího hřiště naplňuje dvě podopatření v rámci opatření 4.1. Podpora výchovy a vzdělávání.

Integrace bude sledována pokud možno u každého projektu, který se bude v území realizovat. Popis integrace bude povinnou součástí projektů předkládaných v rámci CLLD.

10 Návaznost na existující strategické dokumenty Přehled strategických dokumentů, se kterými bylo pracováno jsou uvedeny v tabulce č. 1 – Strategické dokumenty, na které navazuje SCLLD MAS. Podrobnější provázanost těchto do- kumentů s SCLLD „Poodří – přívětivý region“ MAS je uveden v příloze, jako „Výstup č. 3“.

10.1 Přehled strategických dokumentů a jejich vztahu ke strategii MAS Při zpracování Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří na ob- dobí 2014 – 2020 bylo využito těchto rozvojových a strategických dokumentů, které analyzují území MAS a stanovují jeho další rozvoj a směřování do budoucna. Při tvorbě integrované strategie se zohledňují strategické dokumenty jak pro nižší, tak pro vyšší územní celky.

Tabulka č. 1 - Strategické dokumenty, na které navazuje SCLLD MAS Dokument Zpracováno Zpracovatel, poznámka Lokální úroveň Územní plány obcí MAS Regionu Poodří Strategické plány rozvoje obcí MAS Regionu Poodří Marketingová strategie a organizace cestovního ruchu Duben 2011 v TO Poodří – Moravské Kravařsko 2010 – 2015 Strategie růstu a konkurenceschopnosti v kontextu Září 2012 vývoje relevantního trhu Strategický plán rozvoje města Odry 2007 – 2013 (+2) 2007 Strategický plán rozvoje města Fulnek (na léta 2013 – Září 2012 2020) Strategický plán rozvoje města Klimkovice 2014 – Duben 2014 2020 Program rozvoje města Studénka 2015 – 2020 Březen 2015 Program rozvoje Bílovce 2015 – 2018 Květen 2015 27 Regionální úroveň Strategický plán rozvoje Regionu Poodří Strategický plán rozvoje Mikroregionu Odersko Enterprise plc, s. r.o., Marketingová strategie a organizace cestovního ruchu Duben 2011 Ostrava, v TO Poodří – Moravské Kravařsko VŠP Ostrava Výzkum cestovního ruchu v turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko a následný přenos klí- Leden – Březen Vysoká škola podniká- čových poznatků a výstupů směrem k místním akté- 2012 ní Ostrava rům cestovního ruchu Územně analytické podklady ORP Bílovec Prosinec 2012 2. úplná aktualizace Územně analytických Prosinec 2012

podkladů ORP Kopřivnice 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území 2. aktualizace ÚAP obce s rozšířenou působností No- Prosinec 2012 vý Jičín (r. 2012) Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod Prosinec 2012 ORP Odry, Úplná aktualizace 2012 Územně analytické podklady pro správní obvod statu- Prosinec 2012 tárního města Ostravy, Aktualizace 2012 Strategický plán sociálního začleňování pro město Agentura pro sociální 2013 Odry začleňování Strategický plán rozvoje Sdružení obcí Bílovecka Prosinec 2013 ARR, a.s. Ostrava Krajská úroveň Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na leta Aktualizace 2012 2009 – 2020 Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského Září 2014 kraje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Morav- Září 2014 skoslezském kraji na léta 2015 – 2020 Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském 2014 kraji pro léta 2014 – 2020 Regionální inovační strategie MSK 2010 - 2020 ARR, a.s., Ostrava Celostátní Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020 Září 2012 Aktualizace Státní kulturní politiky na léta 2013 – 2014 Leden 2013 s výhledem na roky 2015 – 2020 Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – Duben 2013 MMR ČR 2020 Strategie sociálního začleňování 2014 – 2020 Leden 2014 Únor 2014 – ver- Dohoda o partnerství pro programové období 2014 – ze pro SEA hod- MMR ČR 2020, Česká republika nocení dokumentu Návrhy operačních programů na období 2014 – 2020 Červenec 2014 MMR ČR 28 Dohoda o partnerství 2014 – 2020 Srpen 2014 Plán odpadového hospodářství ČR 2015 – 2024 Listopad 2014 Koncepce podpory mládeže na léta 2014 – 2020 MŠMT Evropská úroveň Evropa 2020 2010 Evropská komise Zdroj: vlastní zpracování 10.2 Vztah integrované strategie a plánu péče o CHKO Poodří Následující text byl Správou CHKO Poodří zpracován jako návodný pro účely Strategie ko- munitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří (2014-2020), zejména část zamě- řenou na území CHKO, případně aktivity, které s územím CHKO souvisí. Zpracovatelem je Mgr. Petr Birklen, bývalý vedoucí AOPK ČR, SCHKO Poodří a KS Ostrava. Text byl ná-

sledně projednán tematickou pracovní skupinou zaměřenou na ochranu životního prostředí složenou ze zástupců Správy CHKO Poodří, Českého svazu ochránců přírody Studénka a představitelů obcí Suchdol nad Odrou a Bartošovice. Strategické cíle CHKO vychází z cílů ochrany přírody na území CHKO uvedených a rozpra- covaných v plánu péče o CHKO Poodří. Plán péče o CHKO je přitom neopomenutelný podklad, který musí zpracovatel SCLLD v důsledku a dle podrobnosti řešených témat zohlednit.

10.2.1 Úvodní teze Předkládané Strategické cíle CHKO Poodří se věnují především okruhům, k jejichž řešení je zapotřebí aktivní účastí partnerů z regionu a které nejsou dosažitelné pouze výkonem státní správy a dalších působností při správě CHKO Poodří. Naplnění těchto cílů může přinést širší pozitivní efekty, jak z hlediska ochrany přírody, tak z pohledu rozvoje regionu Poodří. Sdíle- ná odpovědnost za rozvoj území je žádoucí a zaručuje udržitelnost realizovaných aktivit. Rea- lizace těchto cílů je pak závislá od jejich implementace do SCLLD a následně do struktury podporovaných opatření v rámci finanční podpory rozvojových projektů. Koncentrace přírodních hodnot v nivě řeky Odry, zachovalá (kulturní) krajina a v neposlední řadě rovněž fragmenty tradiční urbanistické struktury stály na počátku vyhlášení CHKO. Ochrana území je tedy až důsledkem samotné existence těchto hodnot, které zde se v území uchovaly. Smyslem ochrany území je především uchování těchto hodnot budoucím genera- cím, ale současně také udržitelný rozvoj v území, který zajistí jeho „živoucnost“. Význam území lze bezesporu interpretovat v mnoha souvislostech přínosných pro samotný region. Tradiční hospodaření ve zdravém (přírodním) prostředí představuje záruku kvalitních surovin pro regionální produkty. Zachovalost historických struktur a omezený rozvoj v nivě Odry umožňuje sledovat řadu autentických historických zajímavostí a tradic. Zachovalost a jedinečnost přírodního prostředí skýtá možnosti pro odpočinek, poznání a vzdělávání. Je přitom důležité, aby potenciální atraktivnost regionu nepřekrývaly atrakce motivované krátkodobými trendy s důrazem na okamžitý (ekonomický) efekt. Takové směřování by ve svém důsledku skutečné hodnoty potlačily, což je nežádoucí. 29 AOPK Správa CHKO Poodří se hodlá na naplňování strategických cílů a rovněž také SCLLD (bude-li tyto cíle implementovat) podílet v rámci možností finančními prostředky, které jsou určeny zejména na péči o přírodní hodnoty území, ale rovněž svými odbornými kapacitami, konzultacemi a dalšími prostředky, kterými disponuje.

10.2.2 Strategické cíle 10.2.2.1 Strategický cíl č. 1: Udržet a rozvíjet přírodní hodnoty v CHKO a v území, které CHKO bezprostředně ovlivňuje Podrobný rozsah péče o přírodní prostředí je vymezen plánem péče o CHKO Poodří a jednot- livými plány péče o maloplošná chráněná území v CHKO.

Cílem je uchování krajiny a přírodních fenoménů, zejména biotopů, které jsou pro krajinu Poodří typické. S výjimkou péče zajištěné Správou CHKO Poodří je potřeba soustředit se zejména na hospodařící subjekty, které v ploše CHKO hospodaří a přírodní prostředí CHKO bezprostředně ovlivňují. a) Podporovat tradičních způsoby obhospodařování: - podpora pastvy v CHKO (vytvoření pastevního zázemí zejména pro pastvu koz a ovcí), - podpora hospodaření v nelesních dřevinných porostech (výmladkové hospodaře ní), - podpora alternativních managementů v lesích (nízké a střední lesy), - podpora ovocnářství a zelinářství, - podpora extenzivního rybářství. b) Podpora menších hospodařících subjektů a inovativních technologií: - např. podpora farem s regionálně certifikovanou produkcí, podpora zpracování biomasy (paletkárny apod.) a produktů z pastevního hospodaření. c) Podpora opatření v krajině: - výsadba nelesní (solitérní i souvislé) zeleně, zakládání sadů s místními odrůda- mi, tvorba tůní, zatravňování, protierozní opatření, revitalizace toků.

10.2.2.2 Strategický cíl č. 2: Zkvalitnit návštěvnickou infrastrukturu Návštěvnická infrastruktura v CHKO je stále nedostatečná. I přes snahu o její dobudování a zejména soulad s aktuálními standardy neodpovídá požadavkům na ucelené řešení s informacemi o hodnotách regionu, jejich provázanosti a využití moderních technologii.

Cílem je dobudování a zlepšení služeb v rámci návštěvnické infrastruktury – zejména nauč- ných stezek, informačních panelů a informačních center, virtuálních produktů (aplikací) aby odpovídaly současným standardům a byly dostatečně atraktivní pro širokou veřejnost. 30 a) Podporovat šetrný turismus: - vytvořit interpretační plán (včetně grafického manuálu závazný pro celý region Poodří), - rozvoj sítě cyklostezek, doplnění mobiliáře a informačních prvků, - podpora hippostezek, - podporovat zvýšení nabídky agroturismu, - podpora vzniku muzea rybářství. b) Dobudovat interaktivní naučné stezky: - sever CHKO, obnova školní naučné stezky, rybářská stezka. c) Podpořit geocaching a questing:

- zakládat trasy geocachingu a questingu a propojovat historicky či kulturně zajímavá místa, prostřednictvím těchto aktivit informovat zejména mladší gene- raci o významu území. d) Podpora aktualizace a propojení mobilních aplikací. 10.2.2.3 Strategický cíl č. 3: Podporovat vztah obyvatel k regionu Osvěta a zejména vzdělávání mladší generace představuje obrovský potenciál pro prohloubení povědomí o regionu, posílení vztahu k místu a v konečném důsledku také zapouštění kořenů v regionu. Cílem je oslovení co největšího počtu školní mládeže, ale také ostatních obyvatel prostřednic- tvím různých vzdělávacích aktivit a programů, publikací, komunitních akcí, které podpoří aktivitu obyvatel a jejich zájem a místní komunitu. a) Zpracovat interpretační příručku pro interpretaci místního dědictví (návaznost na interpretační plán – dílčí cíl 7.3.2 – a). b) Podpořit přebudování bývalého vojenského areálu Koryta na naučně-osvětový park s ukázkami podpory biodiverzity v CHKO, případně antropogenně ovlivněných lokalitách. c) Vytvořit vzdělávací programy (pracovní listy) pro školy s regionálními tématy (přírodní, kulturní a historické zajímavosti). d) Podporovat komentované vycházky s využitím zázemí Domu přírody Poodří a Záchran- né stanice v Bartošovicích. e) Podporovat kulturní akce s vazbou na region (např. Koncert pro Poodří apod.).

10.2.3 Vazba strategických cílů ochrany přírody a specifických cílů strategie MAS Jak již bylo uvedeno v předchozích částech dokumentu, environmentální otázky jsou pro MAS Regionu Poodří velice důležité. Zlepšování stavu životního prostředí je tématem, 31 ve kterém bude i samotná MAS aktivní. Strategické cíle ochrany přírody popsané výše se vztahují k území CHKO, které pokrývá území MAS pouze částečně. Níže tedy uvádíme ta- bulku vztahů strategických cílů ochrany přírody a specifických cílů integrované strategie MAS.

Tabulka č. 2- Vztah strategie MAS a cílů CHKO Strategický cíl Dílčí cíle MAS Strategický cíl 1: Udržet 1.a) podporovat tradiční způsoby obhospodařování 2. Podpořit podnikání a a rozvíjet přírodní hodno- kreativitu v rozvoji služeb ty v CHKO a v území, které CHKO bezpro- 1.b) podpora menších hospodařících subjektů a inovativních 7.2.3 .Podpora inovací pro středně ovlivňuje technologií subjekty a činnosti v MAS

1.c) podpora opatření v krajině Opatření 5.4 Obnova prvků v krajině

Strategický cíl 2: Zkva- 2.a) Podporovat šetrný turismus 6. Využít regionálního litnit návštěvnickou potenciálu pro cestovní infrastrukturu ruch

2.b) Dobudovat interaktivní naučné stezky

2.c) Podpořit geocachingu a questingu

2.d) Podpora aktualizace a propojení mobilních aplikací

Strategický cíl 3 - Podpo- 3.a)Zpracovat interpretační příručku pro interpretaci místního 5.6. Zajištění environmen- rovat vztah obyvatel dědictví tální osvěty k regionu 3.b) Podpořit přebudování bývalého vojenského areálu Koryta na naučně-osvětový park s ukázkami podpory biodiverzity v CHKO, případně antropogenně ovlivněných lokalitách 3.c) Vytvořit vzdělávací programy (pracovní listy) pro školy s regionálními tématy (přírodní, kulturní a historické zajímavosti) 3.d) Podporovat komentované vycházky s využitím zázemí Do- mu přírody Poodří a Záchranné stanice v Bartošovicích

3.e) Podporovat kulturní akce s vazbou na region (např. Koncert 1.4.5. Neinvestiční podpora pro Poodří apod.) společenských, kulturních a sportovních akcí

Zdroj: vlastní zpracování

10.3 Vztah integrované strategie a Strategického plánu sociálního začleňování Odry V rámci území MAS Regionu Poodří je realizován Koordinovaný přístup k sociálně vylouče- ným lokalitám (KPSVL) – jedná se o sociálně vyloučené lokality na území města Odry a jeho městských částí. Zastupitelstvo města Odry schválilo na svém zasedání dne 24.06.2015 Stra- tegický plán sociálního začleňování (SPSZ)2, na který navazují projektové záměry místních aktérů, které mají být v území realizovány za podpory operačních programů OP Zaměstna- nost, IROP a OP Vzdělávání, věda a výzkum. V rámci zamezení duplicit je oblast sociálního začleňování, vybraných sociálních služeb 32 a sociálního podnikání ve městě Odry pokryta do roku 2018 z KPSVL. Pro koordinaci reali- zovaných projektů v rámci výzev pro MAS a KPSVL se stal zástupce MAS Regionu Poodří členem Lokálního partnerství Odry, které dohlíží na realizaci záměrů obsažených v SPSZ Odry. Zároveň bylo dne 27.11.2015 uzavřeno memorandum o spolupráci mezi MAS a Agen- turou pro sociální začleňování (ASZ). Mezi zástupci MAS a ASZ probíhá pravidelná komunikace a výměna informací. V rámci KPSVL na území města Oder jsou připraveny tyto projektové záměry, které počítají s podporou z OP Zaměstnanost: 10.3.1 Sociální služby a sociální začleňování

2 V plném znění na http://odry.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=10908&id_dokumenty=437660

Tabulka č. Sociální služby a sociální začleňování Projektový záměr Komentář Operační program Navýšení kapacity sociálně Rozšíření stávající sociální služby OPZ aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Podpora terénní práce a pre- Podpora sociální práce na obci OPZ vence ztráty bydlení a bez- domovectví v rámci MěÚ Odry Odborné sociální poradenství Vznik nové sociální služby OPZ v Odrách Rozšíření provozu nízkopra- Rozšíření stávající sociální služby OPZ hového zařízení pro děti a mládež v Odrách

10.3.2 Zaměstnanost V této oblasti nejsou v SPSZ identifikovány žádné záměry. 10.3.3 Sociální podnikání Tabulka č. Projektový záměr Komentář Operační program Rozvoj firmy STAVZEM, s.r.o. Rozšíření stávající sociální firmy OPZ 10.3.4 Prorodinná opatření V této oblasti nejsou v SPSZ identifikovány žádné záměry. Propojení aktivit Strategického plánu sociálního začleňování města Oder a OP Zaměstnanost bylo zpracováno v rámci prioritní osy 2 Sociální začleňování a boj s chudobou, Investiční prioritě 2.3 a specifického cíle 2.3.1 Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů za- městnanosti a sociálního začleňování ve venkovských oblastech, a to ve spolupráci s Agentu- rou pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR.

11 Akční plán MAS Regionu Poodří v rámci programového období 2014 – 2020 pro evropské strukturální a investiční fondy

MAS Regionu Poodří bude v období 2014 – 2020 realizovat aktivity v rámci všech čtyř ope- račních programů umožňující CLLD: 33 Integrovaný regionální operační program – IROP, Program rozvoje venkova – PRV, Operační program Zaměstnanost – OPZ, Operační program Životní prostředí – OPŽP.

Pro tyto čtyři operační programy jsou vytvořeny programové rámce. Tyto programové rámce jsou v souladu s Integrovanou strategií území MAS Regionu Poodří „Poodří – přívětivý region“.

Operační program Opatření/Fiche Finance Integrovaný regionální operační program Celkem: 91 760,91 tis. Kč Podpora výchovy a vzdělávání 15% Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 25% Podpora sociální ekonomiky 5% Obnova památek a významných objektů 5% Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy 50% Program rozvoje venkova – operace 19.2.1 Celkem: 36 741,29 tis. Kč Podpora rozvoje rostlinné a živočišné 40% výroby v zemědělských podnicích Podpora regionální produkce 15% Podpora rozvoje nezemědělských činností 25% Podpora lesnických podniků a hospoda- 5% ření v lesích Podpora spolupráce podnikatelských sub- 10% jektů Podpora spolupráce v rámci krátkých 5% dodavatelských řetězců Program rozvoje venkova – ope- Rozvoj spolupráce 1 753,00 tis. Kč race 19.3.1 Operační program Zaměstnanost Celkem: 14 482,00 tis. Kč Podpora výchovy a vzdělávání 20% Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 45% Podpora sociální ekonomiky 25% Podpora zaměstnanosti a zaměstnatel- 10% nosti na území MAS Operační program Životní pro- středí Celkem: 9 521,44 tis. Kč Údržba krajiny vč. výsadby a údržby zele- 9 521,44 tis. Kč ně Celkem 154 258,64 tis. Kč

11.1 Programový rámec Integrovaného regionálního operačního programu

MAS Regionu Poodří řeší v rámci IROP celkem 5 opatření pro konečné žadatele, která byla vybrána na základě veřejného projednávání, zjištěné absorpční kapacity území a po projednání v pracovní skupině pro přípravu SCLLD. Zpracovaná opatření jsou v souladu se specifickými cíli IROP a také v souladu s SCLLD MAS Regionu Poodří. Na realizaci Integrovaného regionálního operačního programu MAS Regionu Poodří byla přiznána na období 2014 – 2020 indikativní alokace v celkové výši 91 760 912,- Kč.

Opatření Opatření dle IROP Opatření dle SCLLD MAS RP Alokace v % O 1: Podpora výchovy a SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktu- 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání 15,0 vzdělávání ry pro vzdělávání a celoživotní učení O 2: Péče o znevýhod- SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb ve- 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny 25,0 něné skupiny obyvatel doucí k sociální inkluzi, zaměřené na investice obyvatel v sociální oblasti O 3: Podpora sociální SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podni- 4.5 Podpora sociální ekonomiky 5,0 ekonomiky katelských aktivit v oblasti sociálního podnikání O 4: Obnova památek a SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochra- 1.2 Obnova památek a významných 5,0 významných objektů ny a rozvoje kulturního dědictví objektů O 5: Zajištění bezpečné SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopra- 3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné 50,0 a udržitelné dopravy vy dopravy Celkem 100,0

Opatření číslo 1 Název opatření Podpora výchovy a vzdělávání Specifický cíl strategie SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Název opatření CLLD 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýše- ní kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenci- Vazba na SC IROP álu SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Opatření 4.1. SCLLD MAS Regionu Poodří bude financováno souběžně ze dvou operačních programů – IROP a OP Zaměstnanost. Pro jednotli- vé OP stanovila MAS samostatná podopatření. Cíl opatření: Cílem opatření je zajištění rovného přístupu ke vzdělávání a k získávání klíčových schopností prostřednictvím kvalitní a dostupné infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení. Zdůvodnění potřeb: V území byl identifikován požadavek na zajištění a rozvoj vzdělávání a to jak formálního, tak zájmového a neformálního vzdělávání mládeže a dalšího vzdělávání dospělých. U předškolních zařízení byl zjištěn výrazný nedostatek kapacit. Na zá- kladních, středních a vyšších odborných školách je potřeba se zaměřit Popis opatření na podporu kvalitní infrastruktury pro výuku klíčových kompetencí v oblastech komunikace v cizích jazycích, v oblasti technických a řeme- slných oborů, přírodních věd a ve schopnosti práce s digitálními technologiemi, které žáci využijí v praxi. Je třeba přispět k odstranění nesoula- du nabídky a poptávky na regionálním trhu práce, což bude zajištěno také rozvojem neformálního a zájmového učení v oblastech komunikace v cizích jazycích, v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd a ve schopnosti práce s digitálními technologiemi. Viz. Analytická část kapitola 12.5 Výchova a vzdělání Viz. Analytická část kapitola 6.1 Školství Předmět opatření: Opatření bude zaměřeno na podporu investic do výstavby, stavebních úprav a pořízení vybavení za účelem zajištění rovného přístupu ke kva- litnímu vzdělávání a s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí. 36

 Podpora infrastruktury pro předškolní vzdělávání – podpora mateř- ských škol  Podpora infrastruktury pro základní vzdělávání v základních školách v následujících klíčových kompetencích: - v oblastech komunikace v cizích jazycích - v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd Typy projektů - ve schopnosti práce s digitálními technologiemi  Podpora infrastruktury škol a školských zařízení pro střední a vyšší odborné vzdělávání v následujících klíčových kompetencích: - v oblastech komunikace v cizích jazycích - v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd - ve schopnosti práce s digitálními technologiemi  Podpora infrastruktury pro zájmové a neformální vzdělávání mládeže

v následujících klíčových kompetencích: - v oblastech komunikace v cizích jazycích - v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd - ve schopnosti práce s digitálními technologiemi Zařízení péče o děti do 3 let; školy a školská zařízení v oblasti předškol- ního, základního a středního vzdělávání a vyšší odborné školy; další subjekty podílející se na realizaci vzdělávacích aktivit; kraje; organizace Příjemci podpory zřizované nebo zakládané kraji; obce; organizace zřizované nebo zaklá- dané obcemi; nestátní neziskové organizace; církve; církevní organizace; organizační složky státu; příspěvkové organizace organizačních slo- žek státu.

Minimální a maximální Minimální a maximální výše způsobilých výdajů bude stanovena výše způsobilých výdajů v konkrétní výzvě v souladu s pravidly pro žadatele.

Principy preferenčních Preferenční kritéria budou stanovená v konkrétní výzvě. kritérií

Indikátory výstupů Číslo Název 50000 Počet podpořených vzdělávacích zařízení 50001 Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení

Indikátory výsledků Číslo Název 50020 Podíl tříletých dětí zmístěných v předškolním zařízení 50030 Podíl osob předčasně opouštějící vzdělávací systém 50120 Počet osob využívající zařízení péče o děti do 3 let

Opatření číslo 2 Název opatření Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Specifický cíl strategie SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 37 Název opatření CLLD 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýše- ní kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenci- Vazba na SC IROP álu SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi, zaměřené na investice v sociální oblasti Opatření 4.1. SCLLD MAS Regionu Poodří bude financováno souběžně ze dvou operačních programů – IROP a OP Zaměstnanost. Pro jednotli- vé OP stanovila MAS samostatná podopatření.

Popis opatření Cíl opatření: Cílem opatření je zlepšení dostupnosti a kvality služeb, vedoucí k sociální inkluzi, podpora sociálního bydlení potřebným a snížení počtu osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením a chudobou.

Zdůvodnění potřeb: Na základě analýzy v území byla zjištěna potřeba se zaměřit na zkvalit- nění péče o sociálně znevýhodněné osoby prostřednictvím zlepšení infrastruktury pro poskytování sociálních služeb. Viz. Analytická část kapitola 12.6 Sociální záležitosti Viz. Analytická část kapitola 6.2 Občanská vybavenost v obcích MAS Regionu Poodří Předmět opatření: V rámci opatření bude podpora směřovat na investice k dobudování infrastruktury pro poskytování sociálních služeb a doprovodných pro- gramů. Bude se jednat o zlepšení služeb terénního, ambulantního a pobytového charakteru, které odpovídají současným principům sociální- ho začleňování. V rámci operačního programu Zaměstnanost bude opatření zaměřeno na podporu činnosti sociálních služeb a sociálního začleňování.  Podporovány budou projekty s infrastrukturou pro dostupnost a rozvoj sociální služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních Typy projektů službách, ve znění pozdějších předpisů – stavební úpravy, nákup za- řízení a vybavení.  Sociální bydlení Sociální služby Nestátní neziskové organizace; organizační složky státu; příspěvkové organizace organizačních složek státu; kraje; zřizované nebo zakládané kraji; obce; organizace zřizované nebo zakládané obcemi; dobrovolné svazky obcí; organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky Příjemci podpory obcí; církve; církevní organizace. Sociální bydlení Obce; nestátní neziskové organizace, církve; církevní organizace Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě.

Minimální a maximální Výše způsobilých výdajů budou stanoveny v konkrétní výzvě v souladu s výše způsobilých výdajů pravidly pro žadatele.

Principy preferenčních Preferenční kritéria budou stanovená v konkrétní výzvě. kritérií

38 Indikátory výstupů Číslo Název 55401 Počet podpořených zázemí pro služby a sociální práci 55402 Počet poskytovaných druhů sociálních služeb 55301 Počet podpořených bytů pro sociální bydlení

Indikátory výsledků Číslo Název 55320 Průměrný počet osob využívající sociální bydlení 55310 Nárůst kapacity sociálních bytů 67510 Kapacita služeb a sociální práce

Opatření číslo 3 Název opatření Podpora sociální ekonomiky Specifický cíl strategie SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Název opatření CLLD 4.5 Podpora sociální ekonomiky SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýše- ní kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenci- Vazba na SC IROP álu SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Opatření 4.1. SCLLD MAS Regionu Poodří bude financováno souběžně ze dvou operačních programů – IROP a OP Zaměstnanost. Pro jednotli- vé OP stanovila MAS samostatná podopatření. Cíl opatření: Cílem opatření je podpořit podnikatelské prostředí zohledňující potřeby a specifika cílových skupin při jejich začleňování na trh práce a zohledňují- cí potřeby a možnosti regionu. Zdůvodnění potřeb: Na základě analýzy v území byla zjištěna potřeba cíleně podporovat skupiny obyvatel, které jsou sociálním vyloučením ohrožené, aby se neocitly na okraji společnosti a to rozvojem sociálních podniků. Viz. Analytická část kapitola 12.6 Sociální záležitosti Viz. Analytická část kapitola 2.7.6 Sociální podnikání Popis opatření Předmět opatření: Předmětem opatření je přispět ke zlepšení sociální ekonomiky a to podporou akcí investičního a neinvestičního charakteru v oblasti sociálního podnikání. Jedná se o podporu vzniku a rozvoje sociálních podniků, kde získají uplatnění osoby, které jsou na trhu práce ohroženy. Realizací projektu vznikne nová podnikatelská aktivita nebo dojde k rozšíření nabí- zených produktů a služeb. Osoba samostatně výdělečně činná spadá do znevýhodněných cílových skupin a zároveň splňuje principy sociálního podnikání. V rámci IROP budou podporovány projekty zamřené dominantně na investiční aktivity, jedná se zejména o obnovu a výstavbu sociálních podniků. V rámci operačního programu zaměstnanost se bude jednat o podporu 39 podnikatelských činnosti v oblasti sociálního podnikání. Typy projektů  Výstavba, rekonstrukce a vybavení sociálních podniků Osoby samostatně výdělečné činné; malé a střední podniky; obce; kraje; organizace zřizované nebo zakládané kraji; organizace zřizované nebo zakládané obcemi; dobrovolné svazky obcí; organizace zřizované nebo Příjemci podpory zakládané dobrovolnými svazky obcí; nestátní neziskové organizace; církve; církevní organizace Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Minimální a maximální Výše způsobilých výdajů budou stanoveny v konkrétní výzvě v souladu s výše způsobilých výdajů pravidly pro žadatele.

Principy preferenčních Preferenční kritéria budou stanovené v konkrétní výzvě. kritérií

Indikátory výstupů Číslo Název 10000 Počet podniků pobírajících podporu 10102 Počet podniků pobírajících granty 10105 Počet nových podniků, které dostávají podporu 10400 Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích 10300 Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře podniků (granty) Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích se zaměřením na znevýhodněné skupi- 10403 ny

Indikátory výsledků Číslo Název 10411 Míra nezaměstnanosti osob s nejnižším vzděláním

Opatření číslo 4 Název opatření Obnova památek a významných objektů Specifický cíl strategie SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 – Zlepšit vzhled a život v obcích Název opatření CLLD 1.2 Obnova památek a významných objektů SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýše- ní kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenci- Vazba na SC IROP álu SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví Cíl opatření: Cílem opatření je zachovat, ochránit a rozvíjet potenciál kulturního dědic- tví a využít ho k vyváženému rozvoji území. Zdůvodnění potřeb: Na základě analýzy v území byla zjištěna potřeba pečovat o památkové objekty a zaměřit pozornost na zlepšení jejich zpřístupnění a zatraktiv- nění. V regionu se nachází dvě památky způsobilé pro podporu z IROP, obě ve městě Fulnek: 1. Národní kulturní památka Bratrský sbor ve Fulneku (Památník 40 Jana Ámose Komenského) Popis opatření 2. Památka na Indikativním seznamu národních kulturních památek Kostel Nejsvětější Trojice s farou (původní děkanství) Viz. Analytická část kapitola 12.9 Cestovní ruch Viz. Analytická část kapitola 9.1 Kulturní a historické památky Předmět opatření: Podpora toho opatření směřuje na obnovu a rozvoj kulturních objektů, které mají největší potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj regionu. Jedná se zejména o národní kulturní památky a památky evidované na indikovaném seznamu národních kulturních památek. Typy projektů  Revitalizace souboru vybraných památek Vlastníci památek nebo subjekty s právem hospodaření (dle zápisu v Příjemci podpory katastru nemovitostí), kromě fyzických osob nepodnikajících

Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Minimální a maximální Výše způsobilých výdajů budou stanoveny v konkrétní výzvě v souladu s výše způsobilých výdajů pravidly pro žadatele.

Principy preferenčních Preferenční kritéria budou stanovené v konkrétní výzvě. kritérií

Indikátory výstupů Číslo Název 90501 Počet revitalizovaných památkových objektů Zvýšení očekávaného počtu návštěv podporovaných kulturních a přírodních památek a 91005 atrakcí

Indikátory výsledků Číslo Název 91010 Počet návštěv kulturních památek a paměťových institucí zpřístupněných za vstupné

Opatření číslo 5 Název opatření Bezpečná a udržitelná doprava Specifický cíl strategie SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 – Zabezpečovat Evropský standard infrastruktury Název opatření CLLD 3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýše- ní kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenci- Vazba na SC IROP álu SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Cíl opatření: Opatření by mělo přispět k poklesu využívání automobilové dopravy ve prospěch šetrnějších způsobů přepravy, kterými jsou doprava veřejná, cyklistická a pěší. Opatření dále povede k rozvoji alternativních způsobů přepravy a tím k poklesu množství dopravních nehod, kongescí, zlepšení životního prostředí snížením emisí, vibrací a hluku. Opatření je zaměře- no také na zvyšování bezpečnosti provozu a zajištění bezbariérového přístupu. Zdůvodnění potřeb: 41 V rámci zlepšení dopravní infrastruktury cítíme potřebu kombinovat více druhů dopravy, např. realizací přestupních terminálů, budováním parko- Popis opatření vacích míst v návaznosti na přestupní terminály, apod. Byly identifikovány požadavky na rozvoj cyklodopravy a alternativních způsobů dopravy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. V obcích byla zjištěna potřeba podpory bezbariérového přístupu zastá- vek hromadné dopravy, zvyšování bezpečnosti účastníků silničního provozu a bezbariérového přístupu nejen pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Viz. Analytická část kapitola 12.4 Dopravní a technická infrastruktura Viz. Analytická část kapitola 3.1.1 Silniční doprava Viz. Analytická část kapitola 3.1.2 Bezpečnost dopravy a dopravní ob- služnost

Viz. Analytická část kapitola 3.1.6 Cyklistická doprava Předmět opatření: Předmětem opatření je posílení přepravních výkonů veřejné dopravy, rozvinutí vozového parku, zajištění bezpečnosti a bezbariérovosti dopravy, využití potenciálu nemotorové dopravy a vytvoření podmínek pro mobilitu a optimalizaci sítě cyklostezek sloužících k dopravě do zaměst- nání, škol a za službami.  Terminály – výstavba a rekonstrukce přestupních terminálů, souvise- jících záchytných parkovišť a parkovacích domů v přímé návaznosti na veřejnou hromadnou dopravu  Bezpečnost – bezbariérový přístup zastávek, zvuková a jiná signali- zace pro nevidomé, přizpůsobení komunikací pro nemotorovou do- Typy projektů pravu osobám s omezenou pohyblivostí nebo orientací  Nízkoemisní vozidla a související plnící stanice – nákup nízkoemis- ních a bezemisních vozidel, výstavba plnících a dobíjecích stanic pro nízkoemisní a bezemisní vozidla  Cyklodoprava – výstavba cyklostezek Obce; dobrovolné svazky obcí; organizace zřizované nebo zakládané obcemi; organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí; provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách; dopravci ve veřejné linkové dopravě podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě; subjekty zajišťující dopravní obslužnost, uvedené v § 8 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných Příjemci podpory službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, tedy stát, kraje a obce, pokud poskytují veřejné služby v přepravě cestujících samy, a dopravci, kteří jsou provozovateli veřejné linkové dopravy podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Minimální a maximální Výše způsobilých výdajů budou stanoveny v konkrétní výzvě v souladu s výše způsobilých výdajů pravidly pro žadatele.

Principy preferenčních Preferenční kritéria budou stanovené v konkrétní výzvě. kritérií

Indikátory výstupů 42 Číslo Název 75201 Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů ve veřejné dopravě 74001 Počet vytvořených parkovacích míst 74801 Počet nově pořízených vozidel pro veřejnou dopravu 75001 Počet realizací vedoucích ke zvýšení bezpečnosti v dopravě 76100 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras 76401 Počet parkovacích míst pro jízdní kola

Indikátory výsledků Číslo Název 75120 Podíl veřejné osobní dopravy na celkových výkonech v osobní dopravě 76310 Podíl cyklistiky na přepravních výkonech

11.2 Programový rámec Programu rozvoje venkova programového období 2014 – 2020 MAS Regionu Poodří řeší v rámci PRV celkem 6 fichí pro konečné žadatele, které byly vybrány na základě absorpční kapacity území po projed- nání v pracovní skupině „Zemědělci“ a v pracovní skupině pro přípravu SCLLD. Zpracované fiche jsou v souladu z opatřeními PRV a také v souladu s SCLLD MAS Regionu Poodří. Na realizaci Programu rozvoje venkova MAS Regionu Poodří byla přiznána na období 2014 – 2020 indikativní alokace v celkové výši 36 741 299,- Kč pro operaci 19.2.1 a pro operaci 19.3.1 pak 1 753 007,- Kč.

Fiche Opatření dle PRV Opatření dle SCLLD MAS RP Alokace Alokace v % v tis. Kč F 1: Podpora rozvoje rostlinné a 4.1 - Podpora na investice do zemědělských podniků 2.4 - Podpora rozvoje rostlinné a živo- 40,0 14 696,52 živočišné výroby v zeměděl- čišné výroby v zemědělských podni- ských podnicích cích F 2: Podpora regionální produk- 4.2 - Podpora na investice do zpracování / uvádění na 2.2 - Podpora regionální produkce 15,0 5 511,20 ce trh a/nebo vývoje zemědělských produktů F 3: Podpora rozvoje nezemě- 6.4 - Podpora na investice na založení a rozvoj neze- 2.8 - Podpora rozvoje nezemědělských 25,0 9 185,32 dělských činností mědělské činnosti činností F 4: Podpora lesnických podni- 8.6 - Podpora investic do lesnických technologií a zpra- 2.5 - Podpora lesnických podniků a 5,0 1 837,06 ků a hospodaření v lesích cování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění hospodaření v lesích na trh F 5: Podpora spolupráce podni- 16.3 – (ostatní) spolupráce mezi malými hospodářskými 2.12 - Podpora spolupráce podnikatel- 10,0 3 674,13 katelských subjektů subjekty při organizování společných pracovních proce- ských subjektů sů a sdílení zařízení a zdrojů a pro rozvoj služeb ces- tovního ruchu nebo jejich uvádění na trh F 6: Podpora spolupráce v rám- 16.4 – podpora horizontální a vertikální spolupráce mezi 2.7 Podpora spolupráce v rámci krát- 5,0 1 837,06 ci krátkých dodavatelských ře- účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji kých dodavatelských řetězců tězců krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů a podpora propagačních činností v místním kontextu, které souvisí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů 100,0 36 741,29 F 7: Rozvoj spolupráce 19.3 – Příprava a provádění kooperačních činností míst- 7.3 Rozvoj spolupráce ní akční skupiny 1 753,00

Fiche číslo 1 Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zeměděl- Název Fiche ských podnicích Článek 17, odstavec 1., písmeno a) – Investice do zemědělských Vazba na článek Nařízení PRV podniků

Vymezení Fiche Podpora je zaměřena na zvýšení celkové výkonnosti a udržitel- nosti zemědělského podniku. Podpora přispívá ke zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské čin- - stručný popis Fiche nosti ve všech regionech a k podpoře inovativních zemědělských technologií. Dále pak ke zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností. Strategický cíl č. 2 – Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji - vazba na cíle SCLLD služeb Opatření: 2.4 – Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zemědělských podnicích

Podpora zahrnuje hmotné a nehmotné investice v živočišné a rostlinné výrobě, je určena na investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou a rostlinnou výrobu a pro školkař- Oblasti podpory – PRV skou produkci. Podporovány budou též investice na pořízení mobilních strojů pro zemědělskou výrobu a investice do pořízení peletovacích zařízení pro vlastní spotřebu v zemědělském podniku. Pořízení strojního zařízení pro rozvoj živočišné výroby. Výstavba a rekonstrukce staveb pro rozvoj živočišné výroby. Oblasti podpory SCLLD MAS RP Pořízení strojního zařízení pro rostlinnou výrobu.

Výstavba a rekonstrukce staveb pro rozvoj rostlinné výroby. Podpora zahradnictví včetně sadařství. 44 Dotaci lze poskytnout pouze na investiční výdaje:. 1) Stavby, stroje a technologie v živočišné výrobě 2) Stavby, stroje a technologie pro rostlinnou a školkařskou vý- robu 3) Peletárny, jejichž veškerá produkce bude spotřebována přímo Způsobilé náklady v zemědělském podniku 4) Nákup nemovitosti „Investičním výdajem“ se rozumí ten,, který musí splňovat pod- mínky pro klasifikaci hmotného a nehmotného majetku dle § 26 a 32a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění poz- dějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů). Žada- tel/příjemce dotace, který je účetní jednotkou, může využít vlast- ní klasifikaci hmotného a nehmotného majetku v případě, kdy to umožňuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozděj- ších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví), a jeho prováděcí

vyhlášky. Toto je podmíněno doložením příslušného dokumentu vymezujícího tuto hranici v souladu s platnou legislativou, a to při kontrole na místě. V případě nedoložení tohoto dokumentu bude hmotný a nehmotný majetek klasifikován v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za investiční výdaj je dále považován nákup pozemku.

Zemědělský podnikatel - fyzická nebo právnická osoba, která podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. Definice příjemce dotace 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů; k datu podání Žádosti o dotaci je evidována v Evidenci zeměděl- ského podnikatele.

min. 50 tis. Kč Výše způsobilých výdajů max. 5 mil. Kč

Preferenční kritéria 1. Řešení problematiky horizontálních témat – klima, inovace, (pro účely 19.2.1 se jedná o prin- životní prostředí. cipy pro stanovení preferenčních 2. Vytvoření pracovního místa kritérií) 3. Řešení aktivit v zemědělské prvovýrobě, a to v rostlinné i ži- vočišné a v ekologickém zemědělství 4. Specifikace zemědělce – mladý zemědělec, délka praxe 5. Podpora projektů v závislosti na výdajích, ze kterých je stanovena dotace 6. Délka realizace projektu

Indikátory výstupů - číslo 93701 - název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 2 - cílový stav 10

Indikátory výsledků - číslo 94800 - název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů 45 - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2

Fiche číslo 2 Název Fiche Podpora regionální produkce Článek 17, odstavec 1., písmeno b) - Zpracování a uvádění na Vazba na článek Nařízení PRV trh zemědělských produktů

Vymezení Fiche Podpora je zaměřena na investice, které se týkají zpracování, - stručný popis Fiche uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v

příloze I Smlouvy o fungování EU nebo bavlny, s výjimkou pro- duktů rybolovu a akvakultury, přičemž výstupem procesu produkce může být produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje. Podpora přispívá k podpoře organizace potravinového řetězce, včetně zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zeměděl- ství, zejména v rámci zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrob- ců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělským produktům a podporou místních trhů a krátkodo- bých řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioboro- vých organizací. Strategický cíl č. 2 – Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji - vazba na cíle SCLLD služeb Opatření: 2.2 – Podpora regionální produkce

Podpora zahrnuje hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Způ- sobilé výdaje jsou investice do výstavby a rekonstrukce budov včetně nezbytných manipulačních ploch, pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zemědělských produktů, finální úpra- vu, balení, značení výrobků (včetně technologií souvisejících s Oblasti podpory – PRV dohledatelností produktů) a investic souvisejících se skladová- ním zpracovávané suroviny, výrobků a druhotných surovin vzni- kajících při zpracování. Způsobilé jsou rovněž investice vedoucí ke zvyšování a monitorovaní kvality produktů, investice souvise- jící s uváděním zemědělských a potravinářských produktů na trh (včetně investic do marketingu) a investice do zařízení na čištění odpadních vod ve zpracovatelském provozu. Podpora výroby, zpracování a prodeje regionálních výrobků (vč. Oblasti podpory SCLLD MAS RP prodeje ze dvora, bedýnkový systém, farmářské trhy). Výrobní a odbytová družstva. Podpora bioprodukce. Dotaci lze poskytnout pouze na investiční výdaje:. 1) Pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zeměděl- ských produktů, finální úpravu, balení, značení výrobků (včetně technologií souvisejících s dohledatelností produktů) 2) Výstavba, modernizace a rekonstrukce budov (včetně nezbyt- 46 ných manipulačních ploch) ve vlastnictví žadatele 3) Investice související se skladováním zpracovávané suroviny, výrobků a druhotných surovin vznikajících při zpracování s vý- Způsobilé náklady jimkou odpadních vod 4) Investice vedoucí ke zvyšování a monitorování kvality produk- tů 5) Investice související s uváděním vlastních produktů na trh včetně marketingu (výstavba a rekonstrukce vlastních prodejen, pojízdné prodejny, stánky, prodej ze dvora, vybavení prodejen, reklamní tabule apod.) 6) Pořízení užitkových vozů kategorie N1 a N2 7) Investice do zařízení na čištění odpadních vod ve zpracova- telském provozu 8) Nákup nemovitosti „Investičním výdajem“ se rozumí ten,, který musí splňovat pod-

mínky pro klasifikaci hmotného a nehmotného majetku dle § 26 a 32a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění poz- dějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů). Žada- tel/příjemce dotace, který je účetní jednotkou, může využít vlast- ní klasifikaci hmotného a nehmotného majetku v případě, kdy to umožňuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozděj- ších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví), a jeho prováděcí vyhlášky. Toto je podmíněno doložením příslušného dokumentu vymezujícího tuto hranici v souladu s platnou legislativou, a to při kontrole na místě. V případě nedoložení tohoto dokumentu bude hmotný a nehmotný majetek klasifikován v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za investiční výdaj je dále považován nákup pozemku,

Zemědělský podnikatel, výrobce potravin, výrobce krmiv nebo jiné subjekty aktivní ve zpracování, uvádění na trh a vývoji ze- Definice příjemce dotace mědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU jako vstupní produkt.

min. 50 tis. Kč Výše způsobilých výdajů max. 5 mil. Kč

Preferenční kritéria 1. Řešení problematiky horizontálních témat – klima, inovace, (pro účely 19.2.1 se jedná o prin- životní prostředí. cipy pro stanovení preferenčních 2. Vytvoření pracovního místa kritérií) 3. Specifikace zemědělce – mladý zemědělec, délka praxe 4. Řešení efektivity technologie, její umístění 5. Zaměření na specifickou zemědělskou produkci 6. Podpora produkce potravin a zemědělských výrobků s ozna- čením kvality 7. Realizace v návaznosti na velikost podniku 8. Délka realizace projektu

Indikátory výstupů - číslo 93701 - název Počet podpořených podniků/příjemců 47 - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 3 - cílový stav 6

Indikátory výsledků - číslo 94800 - název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 0 - cílový stav 0,5

Fiche číslo 3 Název Fiche Podpora rozvoje nezemědělských činností Článek 19, odstavec 1., písmeno b) - Podpora investic na zalo- Vazba na článek Nařízení PRV žení nebo rozvoj nezemědělských činností

Vymezení Fiche Podpora v rámci tohoto článku zahrnuje investice na založení a rozvoj nezemědělských činností.

- stručný popis Fiche Podpora přispívá k podpoře sociálního začleňování, snižování chudoby a podpora hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech, zejména usnadněním diverzifikace, vytváření malých podniků a pracovních míst. Strategický cíl č. 2 – Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji - vazba na cíle SCLLD služeb Opatření: 2.8 – Podpora rozvoje nezemědělských činností

Podporovány budou investice do vybraných nezemědělských činností dle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE): C (Zpracovatelský průmysl s výjimkou činností v odvětví oceli, v uhelném průmyslu, v odvětví stavby lodí, v odvětví výroby synte- tických vláken dle čl. 13 písm. a) NK (EU) č. 651/2014, a dále s výjimkou tříd 12.00 Výroba tabákových výrobků a 25.40 Výroba zbraní a střeliva), F (Stavebnictví s výjimkou skupiny 41.1 Deve- loperská činnost), G (Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel s výjimkou oddílu 46 a skupiny 47.3 Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodej- nách), I (Ubytování, stravování a pohostinství), J (Informační a komunikační činnosti s výjimkou oddílů 60 a 61), M (Profesní, vědecké a technické činnosti s výjimkou oddílu 70), N 79 (Čin- nosti cestovních kanceláří a agentur a ostatní rezervační služby), N 81 (Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny s výjim- kou skupiny 81.1), N 82.1 (Administrativní a kancelářské činnos- Oblasti podpory – PRV ti), N 82.3 (Pořádání konferencí a hospodářských výstav), N 82.92 (Balicí činnosti), P 85.59 (Ostatní vzdělávání j. n.), R 93 (Sportovní, zábavní a rekreační činnosti), S 95 (Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost) a S 96 (Poskytování ostatních osobních služeb); 48 2) Činnosti R 93 (Sportovní, zábavní a rekreační činnosti) a I 56 (Stravování a pohostinství) mohou být realizovány pouze ve vazbě na venkovskou turistiku nebo ubytovací kapacitu; C. 3) V případě uvádění produktů na trh, jsou na trh uváděny produkty, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU, případně v kombinaci s produkty uvedenými v příloze I Smlouvy o fungování EU (převažovat musí produkty neuvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU); C. Bude tedy možné podpořit maloobchod se smíšeným zbožím, ve kterém jsou prodávány jak produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU, tak produkty zde neuvedené. 4) V případě zpracování produktů, jsou výstupem procesu produkty, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU Obnova a výstavba zařízení pro ubytování, stravování Oblasti podpory SCLLD MAS RP a pohostinství.

Podpora řemesel a služeb.

Podpora nezemědělské výroby. Dotaci lze poskytnout pouze na investiční výdaje: 1) Stavební obnova (přestavba, modernizace, statické zabezpe- čení) či nová výstavba provozovny, kanceláře (včetně nezbytné- ho zázemí pro zaměstnance) či malokapacitního ubytovacího zařízení (včetně stravování a dalších budov a ploch v rámci turis- tické infrastruktury, sportoviště a příslušné zázemí) 2) Pořízení strojů, technologií a dalšího vybavení sloužícího pro nezemědělskou činnost (nákup zařízení, užitkových vozů kategorie N1, vybavení, hardware, software) v souvislosti s projektem (včetně montáže a zkoušky před uvedením pořizovaného majetku do stavu způsobilého k užívání) 3) Doplňující výdaje jako součást projektu (úprava povrchů, ná- Způsobilé náklady klady na výstavbu odstavných a parkovacích stání, oplocení, nákup a výsadba doprovodné zeleně) 4) Nákup nemovitosti „Investičním výdajem“ se rozumí ten,, který musí splňovat pod- mínky pro klasifikaci hmotného a nehmotného majetku dle § 26 a 32a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění poz- dějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů). Žada- tel/příjemce dotace, který je účetní jednotkou, může využít vlast- ní klasifikaci hmotného a nehmotného majetku v případě, kdy to umožňuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozděj- ších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví), a jeho prováděcí vyhlášky. Toto je podmíněno doložením příslušného dokumentu vymezujícího tuto hranici v souladu s platnou legislativou, a to při kontrole na místě. V případě nedoložení tohoto dokumentu bude hmotný a nehmotný majetek klasifikován v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za investiční výdaj je dále považován nákup pozemku.

Podnikatelské subjekty (FO a PO) - mikropodniky a malé podni- Definice příjemce dotace ky ve venkovských oblastech, jakož i zemědělci.

min. 50 tis. Kč Výše způsobilých výdajů max. 5 mil. Kč 49 Preferenční kritéria 1. Řešení problematiky horizontálních témat – klima, inovace, (pro účely 19.2.1 se jedná o prin- životní prostředí. cipy pro stanovení preferenčních 2. Vytvoření pracovního místa kritérií) 3. Řešení projektů v závislosti na výdajích, ze kterých je stanovena dotace 4. Řešení aktivit v návaznosti na velikost obce 5. Podpora obnovitelných zdrojů energií 6. Podpora mladých zemědělců, mladých podnikatelů 7. Realizace v návaznosti na velikost podniku 8. Délka realizace projektu

Indikátory výstupů - číslo 93701

- název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 3 - cílový stav 7

Indikátory výsledků - číslo 94800 - název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 1,5

Fiche číslo 4 Název Fiche Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích Článek 26 - Investice do lesnických technologií a zpracování Vazba na článek Nařízení PRV lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh

Vymezení Fiche Podpora je zaměřena na investice do lesnických technologií a do strojů a technologií vedoucích k efektivnímu zpracování dřeva. Podpora přispívá ke zvýšení životaschopnosti zemědělských - stručný popis Fiche podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské čin- nosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, zejména zlep- šení ekonomické výkonnosti lesního hospodářství. Strategický cíl č. 2 – Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji - vazba na cíle SCLLD služeb Opatření: 2.5 – Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích

Podpora je poskytována na pořízení strojů a technologií urče- ných pro hospodaření na lesních pozemcích jako např. stroje a technologie pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů včetně 50 přibližování, stroje ke zpracování potěžebních zbytků, stroje pro Oblasti podpory – PRV přípravu půdy před zalesněním, stroje, technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost. Podpora se může týkat též vý- stavby či modernizace dřevozpracujících provozoven včetně technologického vybavení. Obnova lesů poškozených přírodními katastrofami včetně požá- rů. Oblasti podpory SCLLD MAS RP Posílení rekreační funkce lesa. Pořízení techniky a technologií k hospodářskému využití lesů. Pořízení technologického vybavení pro dřevozpracující podniky. Způsobilé výdaje: 1) Stroje a technologie (včetně koně) pro obnovu, výchovu a Způsobilé náklady těžbu lesních porostů včetně přibližování 2) Stroje ke zpracování potěžebních zbytků

3) Stroje pro přípravu půdy před zalesněním 4) Stroje, technologie, zařízení a stavby pro lesní školkařskou činnost 5) Stroje a zařízení pro údržbu a opravy lesních cest 6) Mobilní stroje pro sortimentaci a pořez dříví 7) Výstavba či modernizace dřevozpracujícího provozu - stavba a technologické vybavení 8) Nákup nemovitosti v případě dřevozpracujícího provozu

Soukromí držitelé lesů, obce, svazky obcí a malé a střední podniky zaměřené na investice, které zvyšují lesnický potenciál nebo souvisejí se zpracováním, mobilizací lesnických produktů a jejich uváděním na trh. Držitelé (vlastníci, nájemci, pachtýři nebo vypůjčitelé) lesů, kteří jsou soukromými osobami, jejich sdruženími s právní subjektivi- tou nebo spolky, vysokými školami se školním lesním podnikem, středními školami nebo učilišti se školním polesím, obcemi, právnickými osobami zřízenými nebo založenými obcemi nebo Definice příjemce dotace kraji nebo jsou dobrovolnými svazky obcí. V případě způsobilého výdaje kůň a vyvážecí vlek za koně může být žadatelem/příjemcem dotace rovněž fyzická nebo právnická osoba poskytující služby v lesnictví, pokud je malým nebo střed- ním podnikem. U dřevozpracujícího provozu pak fyzické nebo právnické osoby podnikající v lesnictví nebo souvisejícím odvětví, které splňují definici malého a středního podniku, a obce a právnické osoby založené nebo zřízené obcemi, dobrovolné svazky obcí.

min. 50 tis. Kč Výše způsobilých výdajů max. 5 mil. Kč

Indikátory výstupů - číslo 93701 - název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 3

Indikátory výsledků - číslo 94800 - název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů

- výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 0 - cílový stav 0,5

Fiche číslo 5 Název Fiche Podpora spolupráce podnikatelských subjektů Vazba na článek Nařízení PRV Článek 35. odstavec 2., písmeno c) - Sdílení zařízení a zdrojů

Vymezení Fiche Podpora je zaměřena na spolupráci minimálně dvou subjektů při společném sdílení zařízení a zdrojů. Cílem spolupráce je efektiv- ní využití zdrojů a dosažení úspor, kterých by při individuálním postupu nemohlo být dosaženo. Podpora přispívá ke zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské čin- nosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, a to zejména zlepšením hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků - stručný popis Fiche a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností. Podpora má vedlejší efekt na zlepšení ekonomické výkonnosti lesního hospodářství a na zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začle- něním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělským produktům a podporou místních trhů a krátkodobých řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací. Strategický cíl č. 2 – Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji - vazba na cíle SCLLD služeb Opatření: 2.12 – Podpora spolupráce podnikatelských subjektů

Výsledky spolupráce jsou přínosem do odvětví zemědělství, lesnictví nebo směřují do venkovských oblastí. Podporovány 52 budou společné investice, tzn. pořízení konkrétní technologie či stroje k výkonu činnosti spolupracujících subjektů. Modernizace nebo nová výstavba skladovacích a výrobních prostor nebo pro- vedení stavebních prací potřebných k umožnění efektivního vyu- žití zdrojů (např. přírodních, energetických či genetických zdro- jů). V souvislosti s realizovanou investicí může být podpora po- skytnuta též na vznik a koordinaci spolupracujících subjektů, tzn. Oblasti podpory – PRV spolupráce na tvorbě studií a podnikatelského plánu. V případě spolupráce v odvětví zemědělství se projekt týká zemědělské prvovýroby nebo zpracování zemědělských produktů nebo uvá- dění zemědělských produktů na trh. Spolupráce je umožněna v následujících záměrech: a. Spolupráce v oblasti výroby, zpracování a uvádění na trh ze- mědělských produktů b. Ostatní spolupráce v oblasti zemědělství a potravinářství (ne- spadající pod záměr a)) – spolupráce ve venkovských oblastech

c. Spolupráce v odvětví lesnictví Spolupráce na tvorbě studií, podnikatelského plánu a další rele- vantní dokumentace. Pořízení konkrétní technologie či stroje při společné investici. Oblasti podpory SCLLD MAS RP Modernizace nebo výstavba skladovacích a výrobních prostor v rámci společné investice. Provedení stavebních prací potřebných k umožnění efektivního využití zdrojů. 1) Náklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti, vypracování podnikatelského plánu, vypracování lesních hospodářských plánů 2) Přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu a. společné pořízení zemědělských strojů pro živočišnou výrobu b. společné pořízení zemědělských strojů pro rostlinnou výrobu c. společné pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zemědělských produktů i ostatních produktů zemědělského podniku, jejich finální úpravu, balení, značení výrobků (včetně tech- nologií souvisejících s dohledatelností produktů) Způsobilé náklady d. investice související se skladováním zpracovávané suroviny, výrobků a druhotných surovin vznikajících při zpracování s vý- jimkou odpadních vod e. investice související se skladováním zemědělských produktů f. stroje a technologie (včetně koně a vleku za koně k vyvážení dříví) pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů včetně přibli- žování dříví a strojů pro přípravu půdy před zalesněním g. stroje ke zpracování potěžebních zbytků h. stroje, technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost (dotaci nelze poskytnout na závlahové systémy) i. stroje a zařízení na údržbu a opravy lesních cest

Na projektu spolupracují minimálně dva subjekty, které se sdruží jako společníci do společnosti dle § 2716 a následných zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Definice žadatele/příjemce dotace v případě záměru a. a b.: a) Zemědělský podnikatel, tj. fyzická nebo právnická osoba, kte- rá podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 53 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a který splňuje definici mikropodniku b) Výrobce potravin nebo surovin určených pro lidskou spotřebu definovaných zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabáko- Definice příjemce dotace vých výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a který splňuje definici mikropodniku (žadatel má Živnostenský list/výpis z ob- chodního rejstříku na činnost odpovídající předmětu dotace). Definice žadatele/příjemce dotace v případě záměru c): a) Držitel (vlastník, nájemce, pachtýř, vypůjčitel) lesa, který spl- ňuje definici mikropodniku b) Fyzická osoba nepodnikající Držitelem lesa se rozumí osoba, která má podle § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění někte- rých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, práva a povinnosti vlastníka lesa.

min. 50 tis. Kč Výše způsobilých výdajů max. 5 mil. Kč

Preferenční kritéria 1. Řešení problematiky horizontálních témat – klima, inovace, (pro účely 19.2.1 se jedná o prin- životní prostředí. cipy pro stanovení preferenčních 2. Vytvoření pracovního místa kritérií) 3. Řešení aktivit v zemědělské prvovýrobě, a to v rostlinné i ži- vočišné a v ekologickém zemědělství 4. Charakteristika zemědělce – mladý zemědělec, délka praxe 5. Délka realizace projektu 6. Podpora projektů v závislosti na výdajích, ze kterých je stanovena dotace

Indikátory výstupů - číslo 93701 - název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2

- číslo 93102 - název Počet podpořených kooperačních činností - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2

Indikátory výsledků - číslo 94800 - název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 1 54

Fiche číslo 6 Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatelských řetěz- Název Fiche ců Článek 35, odstavec 2., písmeno d) - Horizontální a vertikální Vazba na článek Nařízení PRV spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů

Vymezení Fiche Podpora je zaměřena na spolupráci minimálně dvou subjektů, která vede k vytváření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců - stručný popis Fiche (KDŘ) a místních trhů. Podpora přispívá k podpoře organizace potravinového řetězce,

včetně zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zeměděl- ství, a to zejména zlepšením konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetěz- ce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty země- dělským produktům a podporou místních trhů a krátkodobých řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací. Podpora má vedlejší efekt na zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zeměděl- ských činností. Strategický cíl č. 2 – Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji - vazba na cíle SCLLD služeb Opatření: 2.7 – Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatel- ských řetězců

Účelem podpory je začlenění prvovýrobců do dodavatelských řetězců a posílení jejich konkurenceschopnosti. Podpora je ur- čena pro společné investice na vznik, rozvoj a společnou propagaci KDŘ nebo místního trhu. Způsobilé jsou aktivity např. spo- Oblasti podpory – PRV lečné pořízení strojů, technologie a vybavení, stavební náklady na novou výstavbu nebo modernizaci nemovitého majetku, poří- zení počítačového softwaru, propagační činnost, tvorba studií a podnikatelského plánu. Vytváření a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů. Příprava strategií, podnikatelských plánů a dalších dokumentů Oblasti podpory SCLLD MAS RP v rámci spolupráce a partnerství vč. podpory propagačních čin- ností. Podpora prodeje v rámci spolupráce a partnerství 1) Náklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti, vypracování podnikatelského plánu 2) Náklady na propagační činnost v místním kontextu, která sou- visí se vznikem nebo rozvojem krátkého dodavatelského řetězce nebo místního trhu 55 3) Přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu v souvislosti se společným prodejem v místní prodejně, společným prodejem ze dvora, společnou orga- nizací přímého prodeje spotřebiteli (tzv. bedýnkový prodej), Způsobilé náklady místním trhem: a. společné pořízení strojů, technologie a vybavení související s projektem (např. vybavení prodejny, vybavení tržiště, investice do technologie na úpravu produktů k prodeji, investice do spo- lečného mobilního zařízení – pojízdná prodejna, pořízení prodej- ního stánku a vybavení určeného k prodeji ze dvora, společná investice na vybavení (bedýnky, apod.) b. stavební náklady na novou výstavbu nebo modernizaci nemo- vitého majetku (např. stavební výdaje na výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci prodejny) c. náklady na pořízení počítačového softwaru související s pro-

jektem.

„Místním trhem“ se rozumí území, ve kterém dochází k produkci hlavních surovin použitých při výrobě, zpracování a prodeji ko- nečnému spotřebiteli; toto území je vymezeno okruhem 75 km, v němž se nachází zemědělský podnik, z něhož produkt (hlavní suroviny použité při výrobě) pochází,

Uskupení minimálně dvou subjektů, přičemž minimálně jeden musí prokázat podnikatelskou činnost v odvětví zemědělství nebo potravinářství. Může se jednat o následující subjekty: ze- mědělský podnikatel, výrobce potravin, nevládní neziskové or- Definice příjemce dotace ganizace zastupující zemědělce nebo zpracovatele potravin, obce nebo svazky obcí. Uskupení žádá prostřednictvím zemědělského podnikatele nebo výrobce potravin nebo prostřednictvím nevládní neziskové organizace.

min. 50 tis. Kč Výše způsobilých výdajů max. 5 mil. Kč

Preferenční kritéria 1. Řešení problematiky horizontálních témat – klima, inovace, (pro účely 19.2.1 se jedná o prin- životní prostředí. cipy pro stanovení preferenčních 2. Vytvoření pracovního místa kritérií) 3. Specifikace zemědělce – mladý zemědělec, délka praxe 4. Řešení v rámci krátkých dodavatelských řetězců 5. Řešení efektivity technologie, její umístění 6. Zaměření na specifickou zemědělskou produkci 7. Podpora produkce potravin a zemědělských výrobků s ozna- čením kvality 8. Realizace v návaznosti na velikost podniku 9. Délka realizace projektu

Indikátory výstupů 56 - číslo 93701 - název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2

- číslo 93102 - název Počet podpořených kooperačních činností - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2

Indikátory výsledků

- číslo 94800 - název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 0 - cílový stav 0,5

Fiche číslo 7 Název Fiche Rozvoj spolupráce Vazba na článek Nařízení PRV Článek 44 - Činnosti spolupráce v rámci iniciativy Leader

Vymezení Fiche Spolupráce dle čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ve smyslu těchto Pravidel je proces, který začíná řešením společného zájmu několika subjektů a v průběhu vytváření projektu získává více úrovní. V rámci projektu spolu- práce spolupracují subjekty na řešení společných problémů, potřeb daného území nebo využití/ rozvinutí existujícího potenci- álu území. V rámci této operace je možno poskytnout předběžnou technickou podporu na přípravu projektu, podporu na vlastní realizaci projektu spolupráce mezi MAS a dalšími partnerstvími a podporu - stručný popis Fiche na řízení projektu. Zaměření projektů se odvíjí od způsobilých výdajů a SCLLD MAS resp. programového rámce pro PRV popř. strategií jejich partnerů. Předběžná technická podpora projektu spolupráce v první řadě umožní ověřit myšlenky projektu s po- tencionálními partnery a pomůže připravit Smlouvu o spolupráci. Jsou podporovány jak projekty založené na spolupráci v rámci členského státu, tak projekty založené na spolupráci mezi územ- ními celky v několika členských státech či ve třetích zemích. Projekt musí být zaměřen na témata, která mají význam pro všechny spolupracující subjekty. Strategický cíl č. 4 – Rozvinout spolupráci v regionu - vazba na cíle SCLLD Specifický cíl č. 7 – Posilovat roli místního partnerství Opatření: 7.3 – Rozvoj spolupráce 57 V rámci projektu lze realizovat měkké akce (propagační, infor- mační, vzdělávací a volnočasové) zaměřené na témata, která jsou řešena v SCLLD daných MAS. Jako hmotné a nehmotné investice včetně stavebních úprav je možné realizovat pouze následující výdaje: - investice týkající se zajištění odbytu místní produkce včetně zavedení značení místních výrobků a služeb, Oblasti podpory – PRV - investice související se vzdělávacími aktivitami, - investice do informačních a turistických center. Výdaje do investic jsou způsobilé pouze za předpokladu, že jsou společně provozovány spolupracujícími subjekty. Za měkké akce lze považovat především pořádání konferencí, festivalů, workshopů, exkurzí, výstav, přenosů příkladů správné praxe, včetně produktů s tím spojených (publikace, brožury, letá- ky apod.). Investice mohou být realizovány pouze takové, které

budou provozovat po celou dobu lhůty vázanosti projektu na účel samy MAS. Způsobilá pro podporu je i předběžná technická podpora projek- tů spolupráce, kdy MAS musí prokázat, že plánovala provedení konkrétního projektu. Na předběžnou technickou podporu projek- tů spolupráce může MAS využít maximálně 10 % z alokace při- dělené MAS na realizaci projektů spolupráce. Podpora je zaměřena na prohloubení a posílení národní spolu- práce, mezinárodní spolupráce, spolupráce uvnitř MAS – mezi partnery i ostatními subjekty a jednotlivci. V neposlední řadě pak prohloubení spolupráce s okolními městy a jejich místními část- mi. Témata projektů spolupráce MAS: - interpretace a prezentace přírodního a kulturního dědictví a historického potenciálu regionu Poodří – Moravské Kravařsko - podpora vzdělávacích projektů, propagačních a prezentačních Oblasti podpory SCLLD MAS RP aktivit v území - podpora a prezentace regionálních produktů, řemesel, služeb, zážitků včetně regionální značky „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“ - podpora aktivit v oblasti rozšíření spolupráce mezi obcemi, spolky, podnikateli, školami a dalšími aktéry ve venkovském prostoru - vzdělávací akce s tématikou příkladů dobré praxe, předávání zkušeností mezi MAS na národní i na mezinárodní úrovni - předběžná technická podpora projektů Způsobilé náklady - náklady na řízení projektů - vlastní realizace projektů - nákup nemovitosti v souvislosti s projektem

MAS, jejíž SCLLD byla schválena k podpoře z PRV. Definice partnera MAS: 1. V rámci České republiky: a) MAS, která obdržela Osvědčení o standardizaci, b) Nositel Integrované územní investice (ITI), jehož strategie byla schválena k podpoře v programovém období 2014 – 2020, c) Nositel Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ), jehož stra- 58 tegie byla schválena k podpoře v programovém období 2014 – Definice příjemce dotace/ partne- 2020. ra MAS 2. V rámci EU a třetích zemí: a) MAS, jejíž strategie byla schválena v souladu s článkem 33, odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013, b) skupina místních veřejných a soukromých partnerů na ven- kovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci Unie či mimo ni, c) skupina místních veřejných a soukromých partnerů na jiném než venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci EU.

min. 50 tis. Kč (nevztahuje se na předběžnou technickou podpo- Výše způsobilých výdajů ru)

max. 5 mil. Kč, resp. dle stanovené alokace MAS

Preferenční kritéria Preferenční kritéria budou stanovena Pravidly pro operaci 19.3.1 (pro účely 19.2.1 se jedná o prin------cipy pro stanovení preferenčních kritérií)

Indikátory výstupů - číslo 92501 - název Celkové veřejné výdaje - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 0 - cílový stav 64 811

Indikátory výsledků - číslo - název - výchozí stav - hodnota pro mid-term (r. 2018) - cílový stav

11.3 Programový rámec Operačního programu Zaměstnanost

MAS Regionu Poodří řeší v rámci OPZ celkem 4 opatření pro konečné žadatele, která byla vybrána na základě zjištěné absorpční kapacity území a po projednání v pracovní skupině pro přípravu SCLLD. Zpracované opatření jsou v souladu se specifickými cíli OPZ a také v souladu s SCLLD MAS Regionu Poodří. Na realizaci Operačního programu Zaměstnanost MAS Regionu Poodří byla přiznána na období 2014 – 2020 indikativní alokace v celkové výši 14 482 000,- Kč.

Opatření Opatření dle OPZ Opatření dle SCLLD MAS RP Alokace Alokace v % v tis. Kč O 1: Podpora výchovy a vzdělává- SC 1.2.1 Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání 20,0 2 896,40 ní trhu práce O 2: Péče o znevýhodněné skupi- SC 2.1.1 Zvýšit uplatitelnost osob ohrožených soci- 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny 45,0 6 516,90 ny obyvatel álním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve obyvatel společnosti na trhu práce O 3: Podpora sociální ekonomiky SC 2.1.2 Rozvoj sektoru sociální ekonomiky 4.5 Podpora sociální ekonomiky 25,0 3 620,50 O 4: Podpora zaměstnanosti a SC 1.1.1 Zvýšit zaměstnanost podpořených osob, 7.5 Podpora zaměstnanosti a za- 10,0 1 448,20 zaměstnatelnosti na území MAS zejména starších nízkokvalifikovaných a znevýhod- městnatelnosti na území MAS něných Celkem 100,0 14 482,00

Harmonogram vyhlašování výzev v rámci OPZ

Alokace v tis. Kč Název opatření 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023

Podpora výchovy a vzdělávání 1 400,00 1 496,40

Péče o znevýhodněné skupiny 2 500,00 2 500,00 1 516,90 obyvatel

Podpora sociální ekonomiky 2 000,00 1 620,50

Podpora zaměstnanosti a za- 1 448,20 městnatelnosti na území MAS

Čerpání rozpočtu v rámci OPZ

Alokace v tis. Kč Název opatření 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023

Podpora výchovy a vzdělávání 460,00 480,00 460,00 498,80 498,80 498,80

Péče o znevýhodněné skupiny 833,00 1 667,00 1 667,00 833,00 505,60 505,60 505,70 obyvatel

Podpora sociální ekonomiky 660,00 680,00 660,00 540,00 540,50 540,00

Podpora zaměstnanosti a za- 482,00 484,20 482,00 městnatelnosti na území MAS

Opatření číslo 1 Název opatření Podpora výchovy a vzdělávání Specifický cíl strategie: SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Název opatření CLLD 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání Opatření SCLLD 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání je v souladu Popis vazby opatření na s aktivitami SC 2.3.1 OPZ. SC 2.3.1 OPZ Opatření přispěje k podpoře prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni. Účelem opatření je přispět ke zlepšení infrastruktury v oblasti vzdělávání a celoživotního učení. Jedná se o podporu akcí zaměřených na podporu škol a souvisejících zařízení, zajištění dopravy do škol, podporu mimo- školních vzdělávacích zařízení a aktivit, zkvalitňování výuky a pedagogicko-psychologického poradenství a kompetencí pedagogů, podporu soukromých mateřských škol a mateřských a rodinných center, dětských skupin, individuální péče o děti, školních družin, klubů, pří- Popis cíle opatření městských táborů, podporu kvalitní výchovy v rodinách a podporu celoži- votního vzdělávání. V rámci operačního programu zaměstnanost bude opatření zaměřeno na podporu prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni. Opatření přispěje ke slaďování pracovního a rodinného života, k podpoře rodiny a k předcházení sociálního vyloučení osob včetně jejich uplatitelnosti na trhu práce. Opatření SCLLD 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání přímo navazuje na opatření: - 3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy - 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Popis provázanosti navr- - 4.5 Podpora sociální ekonomiky hovaných opatření - 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Opatření navazuje na Integrovaný regionální operační program na speci- fický cíl: - 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Priorizace navrhovaných opatření a) Opatřeni financovaná z alokované částky Časový harmonogram realizace ve vazbě na Opatření bude realizováno od 01/2017 do 12/2023. 62 finanční plán

 Zařízení péče o děti zajišťující péči o děti v době mimo školní vyučo- vání  Doprovody na kroužky a zájmové aktivity Popis možných zaměření  Příměstské tábory projektů  Společná doprava dětí do/ze školy, dětské skupiny a/nebo příměst- ského tábora  Dětské skupiny  Vzdělávání pečujících osob

Podporované cílové sku- Osoby pečující o malé děti a osoby vracející se na trh práce po návratu piny z mateřské/rodičovské dovolené. Obce; Dobrovolné svazky obcí; Organizace zřizované obcemi; Organi- Typy příjemců podpory zace zřizované kraji; Příspěvkové organizace; Nestátní neziskové orga-

nizace; Obchodní korporace; OSVČ; Poradenské a vzdělávací instituce; Poskytovatelé sociálních služeb; Profesní a podnikatelská sdružení; Sociální partneři; Školy a školská zařízení. Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Na území působí řada organizací, které zabezpečují volnočasové aktivity pro děti jako např.: pořádání příměstských táborů. Jedná se zejména o neziskové organizace, obce, školní kluby, školní družiny, mateřská Absorpční kapacita MAS a rodinná centra. Rozšířením, rozvíjením a vytvořením zázemí pro další činnost těchto služeb by se podařilo zabezpečit potřebu pomoci pracují- cím rodičům při péči o nezletilé děti v době mimo školního vyučování a školních prázdnin. Udržitelný rozvoj Opatření má neutrální dopad na udržitelný rozvoj. Aktivity nejsou přímo zaměřeny na tuto oblast, ale budou respektovat principy udržitelného rozvoje. Rovné příležitosti a nediskriminace Vliv opatření na naplňo- Opatření má pozitivní dopad na rovné příležitosti a nediskriminaci. Opat- vání horizontálních témat ření je zaměřeno na zlepšení přístupu ke kvalitním a udržitelným služ- OPZ bám pro rodiny s dětmi. Rovnost žen a mužů Opatření má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. Podporou služeb péče o děti dojde ke zvýšení zaměstnanosti a ke zlepšení postavení pečujících osob na trhu práce. Jedná se zejména o ženy po mateřské a rodičovské, pečující ženy a ženy ve starším věku.

Principy pro určení prefe- Zvýhodněny budou projekty, které mají přímý pozitivní dopad na proble- renčních kritérií matiku zaměstnanosti, horizontálních témat, integrace a inovace.

Indikátory výstupů Měrná Výchozí Cílový Číslo Název jednotka stav stav 60000 Celkový počet účastníků Osoby 0 40 Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo 50001 Osoby 0 6 vzdělávacích zařízení Počet podpořených zařízení péče o děti nebo vzdělá- 50100 Zařízení 0 2 vacích zařízení

Indikátory výsledků 63 Měrná Výchozí Cílový Číslo Název jednotka stav stav Počet osob využívajících zařízení péče o děti předškol- 50110 Osoby 0 20 ního věku Počet osob využívajících zařízení péče o děti ve věku 50120 Osoby 0 10 do 3 let

Opatření číslo 2 Název opatření Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Specifický cíl strategie: SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Název opatření CLLD 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Popis vazby opatření na Opatření SCLLD 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel je SC 2.3.1 OPZ v souladu s aktivitami SC 2.3.1 OPZ.

Opatření přispěje k podpoře sociálního začleňování osob sociálně vylou- čených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím aktivit za- měřených na prevenci sociálního vyloučení osob, služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podporu komunitní sociální práce. Toto opatření zahrnuje aktivity investičního a neinvestičního charakteru v oblasti péče o znevýhodněné skupiny obyvatel. Jedná se zejména o podporu sociálních služeb a sociálního začlenění, podporu komunit- ních center a jejich činností a podporu sociálního bydlení. Popis cíle opatření V rámci operačního programu zaměstnanost bude opatření zaměřeno na podporu sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím poskytování vybraných sociál- ních služeb a prostřednictvím dalších programů a činností v oblasti soci- álního začleňování. Opatření SCLLD 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel přímo navazuje na opatření: - 3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy - 4.5 Podpora sociální ekonomiky - 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Popis provázanosti navr- Opatření navazuje na Integrovaný regionální operační program na speci- hovaných opatření fické cíle: - 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi - 2.2 Vznik a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Priorizace navrhovaných opatření a) Opatřeni financovaná z alokované částky Časový harmonogram realizace ve vazbě na Opatření bude realizováno od 01/2017 do 12/2023. finanční plán

Popis možných zaměření  Sociální služby projektů  Další programy a činnosti v oblasti sociálního začleňování Osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, např. osoby se zdravotním postižením, osoby s kombinovanými diagnó- zami, osoby ohrožené domácím násilím a závislostmi, oběti trestné čin- Podporované cílové sku- nosti, osoby ohrožené předlužeností, osoby ohrožené vícenásobnými piny riziky, osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, osoby opouštějící 64 institucionální zařízení, bezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování, osoby pečující o jiné závislé osoby, neformální pe- čovatelé atd. Obce; Dobrovolné svazky obcí; Organizace zřizované obcemi; Organi- zace zřizované kraji; Příspěvkové organizace; Nestátní neziskové organizace; Obchodní korporace; OSVČ; Poradenské a vzdělávací instituce; Typy příjemců podpory Poskytovatelé sociálních služeb; Profesní a podnikatelská sdružení; Sociální partneři; Školy a školská zařízení. Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Na území MAS Regionu Poodří se nachází 18 zařízení, které poskytují služby v sociální oblasti dle zákona o sociálních službách. Zřizovateli Absorpční kapacita MAS sociálních služeb jsou obce, organizace zřízené krajem, církve a neziskové organizace. Jedná se o poskytování služeb formou odlehčo- vací, terénní a ambulantní.

Vliv opatření na naplňo- Udržitelný rozvoj

vání horizontálních témat Opatření má neutrální dopad na udržitelný rozvoj. Aktivity nejsou přímo OPZ zaměřeny na tuto oblast, ale budou respektovat principy udržitelného rozvoje. Rovné příležitosti a nediskriminace Opatření má pozitivní vliv na rovné příležitosti a nediskriminaci. Opatření je zaměřeno na zlepšení přístupu ke kvalitním sociálním službám. Rovnost žen a mužů Opatření má neutrální dopad na rovné příležitosti žen a mužů. Aktivity nejsou přímo zaměřeny na tuto oblast, ale budou respektovat principy rovnosti žen a mužů. Principy pro určení prefe- Zvýhodněny budou projekty, které mají přímý pozitivní dopad na proble- renčních kritérií matiku zaměstnanosti, horizontálních témat, integrace a inovace.

Indikátory výstupů Měrná Výchozí Cílový Číslo Název jednotka stav stav 67001 Kapacita podpořených služeb Místa 0 15 60000 Celkový počet účastníků Osoby 0 15 Počet projektů, které zcela nebo zčásti provádějí soci- 62000 projekty 0 7 ální partneři nebo nevládní organizace

Indikátory výsledků Měrná Výchozí Cílový Číslo Název jednotka stav stav 67010 Využívání podpořených služeb Osoby 0 20 Bývalí účastníci projektů, u nichž intervence formou 67310 Osoby 0 1 sociální práce naplnila svůj účel Bývalí účastníci projektů v oblasti sociálních služeb, u 67315 Osoby 0 1 nichž služba naplnila svůj účel

Opatření číslo 3 Název opatření Podpora sociální ekonomiky Specifický cíl strategie: SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Název opatření CLLD 4.5 Podpora sociální ekonomiky 65 Opatření SCLLD 4.5 Podpora sociální ekonomiky je v souladu Popis vazby opatření na s aktivitami SC 2.3.1 OPZ. SC 2.3.1 OPZ Opatření přispěje k podpoře a vytváření podmínek pro vznik a rozvoj sociálních podniků. Cílem opatření je přispět ke zlepšení sociální ekonomiky a to podporou akcí investičního a neinvestičního charakteru v oblasti sociálního podni- Popis cíle opatření kání. Jedná se o podporu vzniku a rozvoje sociálních podniků, kde získa- jí uplatnění osoby, které jsou na trhu práce ohroženy. Opatření SCLLD 4.5 Podpora sociální ekonomiky na území MAS přímo navazuje na opatření: - 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání Popis provázanosti navr- - 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel hovaných opatření - 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Opatření navazuje na Integrovaný regionální operační program na speci- fické cíle:

- 2.2 Vznik a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Priorizace navrhovaných opatření a) Opatřeni financovaná z alokované částky Časový harmonogram realizace ve vazbě na Opatření bude realizováno od 01/2018 do 12/2023. finanční plán a) Vznik a rozvoj (rozšíření kapacity podniku) nových podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání – integrační sociální podnik Popis možných zaměření b) Vznik a rozvoj (rozšíření kapacity podniku) nových podnikatelských projektů aktivit v oblasti sociálního podnikání – environmentální sociální podnik Zaměření projektu a): Osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, a to: osoby dlouhodobě či opakovaně, osoby se zdravotním postižením - pro účely této aktivity podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, osoby v nebo po výkonu trestu, osoby opouštějící institucionální zařízení, azylanti do 12 měsíců od získání azylu, kteří jsou současně uchazeči o zaměstnání evidovanými na Úřadu práce ČR Podporované cílové sku- Zaměření projektu b): piny Osoby nezaměstnané déle než 5 měsíců; osoby se zdravotním postiže- ním podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění poz- dějších předpisů; osoby v nebo po výkonu trestu; osoby opouštějící insti- tucionální zařízení; azylanti do 12 měsíců od získání azylu, kteří jsou současně uchazeči o zaměstnání evidovanými na Úřadu práce; neaktivní osoby; osoby pečující o malé děti; uchazeči a zájemce o zaměstnání a neaktivní osoby ve věku 50 a více let; lidé mladší 30 let, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání nebo v profesní přípravě; osoby vracející se na trh práce po návratu z mateřské/rodičovské dovolené; osoby pečující o jiné závislé osoby Osoby samostatně výdělečně činné dle zákona č. 155/1995 Sb., o dů- chodovém pojištění a obchodní korporace vymezené zákonem č. Typy příjemců podpory 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Na území MAS Regionu Poodří se nachází 4 firmy, které mají zkušenosti Absorpční kapacita MAS s činnosti sociálních podniků. Na veřejných projednáváních projevily i další subjekty zájem o založení sociálního podniku. 66 Udržitelný rozvoj Opatření má neutrální dopad na udržitelný rozvoj. Aktivity nejsou přímo zaměřeny na tuto oblast, ale budou respektovat principy udržitelného rozvoje. Rovné příležitosti a nediskriminace Vliv opatření na naplňo- Opatření má pozitivní vliv na rovné příležitosti a nediskriminaci. Opatření vání horizontálních témat je zaměřeno na zvýšení uplatitelnosti osob ohrožených sociálním vylou- OPZ čením nebo sociálně vyloučených na trhu práce, přičemž právě tyto osoby se často potýkají s problémy znevýhodnění a v důsledku toho čelí nepřímé nediskriminaci nejčastěji. Rovnost žen a mužů Opatření má neutrální dopad na rovnost žen a mužů. Aktivity opatření budou respektovat principy rovnosti žen a mužů.

Principy pro určení prefe- Zvýhodněny budou projekty, které mají přímý pozitivní dopad na proble-

renčních kritérií matiku zaměstnanosti, horizontálních témat, integrace a inovace.

Indikátory výstupů Měrná jed- Výchozí Cílový Číslo Název notka stav stav 10212 Počet podpořených již existujících sociálních podniků Organizace 0 1 10213 Počet sociálních podniků vzniklých díky podpoře Organizace 0 1 60000 Celkový počet účastníků Osoby 0 4

Indikátory výsledků Měrná jed- Výchozí Cílový Číslo Název notka stav stav Účastníci zaměstnání po ukončení své účasti, včetně 62700 Osoby 0 1 OSVČ Počet sociálních podniků vzniklých díky podpoře, 10211 Organizace 0 1 které fungují i po ukončení podpory

Opatření číslo 4 Název opatření Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Specifický cíl strategie: SPECIFICKÝ CÍL Č. 7 – Posilovat roli místního partnerství Název opatření CLLD 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Opatření SCLLD 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS je v souladu s aktivitami SC 2.3.1 OPZ. Popis vazby opatření na Opatření přispěje k podpoře vytváření nových pracovních míst na lokální SC 2.3.1 OPZ úrovni, podpoře spolupráce aktérů na místní úrovni při řešení lokální nezaměstnanosti, zjišťování potřeb lokálních zaměstnavatelů a vzdělávání venkovského obyvatelstva v oblastech relevantních pro zvýšení lokální zaměstnanosti a poradenství pro získání zaměstnání. Cílem opatření je přispět ke zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti uchazečů a zájemců o zaměstnání. Jedná se o aktivity zaměřené na spolupráci s podnikatelskými subjekty v území MAS, spolupráci Popis cíle opatření s krajskou pobočkou ÚP Ostrava v oblasti podpory uplatnění na trhu práce a podpůrné programy pro zaměstnanost, změnu a zvýšení kvalifikace obyvatel. 67 Opatření SCLLD 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS přímo navazuje na opatření: - 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání - 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel - 4.5 Podpora sociální ekonomiky Popis provázanosti navr- hovaných opatření Opatření navazuje na Integrovaný regionální operační program na speci- fické cíle: - 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi - 2.2 Vznik a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Priorizace navrhovaných opatření a) Opatřeni financovaná z alokované částky Časový harmonogram Opatření bude realizováno od 01/2018 do 12/2020. realizace ve vazbě na

finanční plán

 Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce Popis možných zaměření  Zvyšování zaměstnanosti cílových skupin projektů  Podpora udržitelnosti cílových skupin na trhu práce  Podpora postupného zaměstnávání

Podporované cílové sku- Zaměstnanci, uchazeči o zaměstnání, zájemci o zaměstnání a neaktivní piny osoby Obce; Dobrovolné svazky obcí; Organizace zřizované obcemi; Organi- zace zřizované kraji; Příspěvkové organizace; Nestátní neziskové organizace; Obchodní korporace; OSVČ; Poradenské a vzdělávací instituce; Typy příjemců podpory Poskytovatelé sociálních služeb; Profesní a podnikatelská sdružení; Sociální partneři; Školy a školská zařízení. Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Při zjišťování potřeb a aktuálního stavu v oblasti zaměstnanosti spolu- pracujeme s kontaktním pracovištěm úřadu práce v Novém Jičíně. Na veřejných projednáváních projevily organizace, podnikatelé a obce zá- Absorpční kapacita MAS jem o aktivity v oblasti zaměstnanosti. Organizace zabývající se otázkou zaměstnanosti působí většinou ve větších městech, proto je potřeba se zaměřit na území venkova. Udržitelný rozvoj Opatření má neutrální dopad na udržitelný rozvoj. Rovné příležitosti a nediskriminace Vliv opatření na naplňo- Opatření má neutrální dopad na rovné příležitosti a nediskriminaci. vání horizontálních témat Rovnost žen a mužů OPZ Opatření má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. Podporou služeb péče o děti dojde ke zvýšení zaměstnanosti a ke zlepšení postavení pečujících osob na trhu práce. Jedná se zejména o ženy po mateřské a rodičovské, pečující ženy a ženy ve starším věku. Principy pro určení prefe- Zvýhodněny budou projekty, které mají přímý pozitivní dopad na proble- renčních kritérií matiku zaměstnanosti, horizontálních témat, integrace a inovace.

Indikátory výstupů Měrná Výchozí Cílový Číslo Název jednotka stav stav 60000 Celkový počet účastníků Osoby 0 15 68

Indikátory výsledků Měrná Výchozí Cílový Číslo Název jednotka stav stav Účastníci zaměstnání po ukončení své účasti, včetně 62700 Osoby 0 4 OSVČ Znevýhodnění účastníci, kteří po ukončení své účasti hledají zaměstnání, jsou v procesu vzdělávání/ odborné 62800 Osoby 0 2 přípravy, rozšiřují si kvalifikaci nebo jsou zaměstnání, a to i OSVČ Účastníci zaměstnání 6 měsíců po ukončení své účasti, 62900 Osoby 0 3 včetně OSVČ Účastníci ve věku nad 54 let zaměstnání 6 měsíců po 63100 Osoby 0 1 ukončení své účasti, včetně OSVČ 63200 Znevýhodnění účastníci zaměstnání 6 měsíců po ukon- Osoby 0 1

čení své účasti včetně OSVČ 50130 Počet osob pracujících v rámci flexibilních forem práce Osoby 0 2 Počet zaměstnavatelů, kteří podporují flexibilní formy 50105 Osoby 0 1 práce

11.4 Programový rámec OP Životní prostředí MAS Regionu Poodří byla v rámci OPŽP přiznána alokace na likvidaci křídlatky a bolševníku a také na výsadbu dřevin.

Aktivita 4.2.3: Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů (včetně jejich sledování, hodnocení rizik a tvorby metodických a koncepčních podkladů a nástrojů) v rámci Prioritní osy 4, specifický cíl 4.2: Posílit biodiverzitu nebude v MAS realizována. K realizaci a využití finančních prostředků v rámci aktivity 4.2.3: Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů by došlo v případě, kdy bude rozšířen seznam invazních druhů.

Zdůvodnění: V letech 2009 – 2013 byly na území CHKO Poodří realizovány dva projekty, jeden v letech 2009 – 2011 a v letech 2010 a 2013 to byl projekt „Likvidace křídlatky v povodí Odry I. a II.“ Na realizaci obou projektů se podílel ČSOP Salamandr se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. Druhý projekt pak zmíněný ČSOP realizoval ve spolupráci s Povodím Odry, Správou CHKO Poodří a Moravskoslezským krajem, který byl podpořen OP ŽP na leta 2007 – 2013. S ohledem na výše uvedené a na základě našich interních zjištění by náklady na likvidaci kří- dlatky v současné době v Poodří činily max. 1,5 – 2,0 mil. Kč. Ale není vyjasněno, a dle na- šich zkušeností není možné, případné čerpání těchto financí v návaznosti na udržitelnost reali- zovaných projektů na likvidaci křídlatky v Poodří již v letech 2009 – 2013. Vzniklý stav byl konzultován na úrovni MŽP a řešen s náměstkem pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů, s Ing. Janem Křížem.

Aktivita 4.3.2: Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur, pod- porované opatření: liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, remízy), za- ložení nebo obnova krajinného prvku bude v MAS realizována. 69 Strategický cíl Alokace v tis Kč Poznámka PO 4, SC 4.2: Posílit biodiverzitu, aktivita 4.2.3: Pre- 35 014,14 Nebude realizováno vence šíření a omezování výskytu invazních druhů PO 4, SC 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny, aktivita 9 521,44 Opatření č. 1 4.3.2: Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur

Opatření číslo 1 Název opatření Obnova prvků v krajině Prioritní osa OP Ochrana a péče o přírodu a krajinu Vazba ba SC OP 4.3 – Posílit přirozené funkce krajiny Strategický cíl 4.3 naplňuje cíle Státní politiky životního prostředí ČR 2012– 2020, mezi něž patří mj. zvýšení ekologické stability krajiny a obnovení vod- ního režimu krajiny. Zohledňuje též základní principy návrhu Strategie při-

způsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která ke klíčovým opatře- ním řadí ekosystémově založené adaptace, udržování konektivity a prostupnosti krajiny a zachování a obnovu cenných biotopů a ekosystémových funkcí. Aktivita OP 4.3.2 – Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur Podporované podo- Liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, remízy), zalo- patření v rámci CLLD žení nebo obnova krajinného prvku, a to výsadbou dřevin na orné i na ostatní nelesní půdě v územích se schválenými plány péče. Cíl opatření CLLD Cílem realizace opatření je zvýšení ekologické stability krajiny Poodří, zlep- šení vodního režimu (zadržování vody v krajině, ochrana před přívalovými vodami a vodní erozí), zvýšení prostupnosti krajiny, obnova přírodních a přírodě blízkých společenstev. Témata projektů Výsadba biocenter, biokoridorů a interakčních prvků územního systému ekologické stability, výsadba pro směřování bezpečné migrace živočichů, výsadba zeleně nivě vodotečí, obnova a nová výsadba alejí a stromořadí podél silnic, polních cest, pěšin a cyklostezek, výsadba remízů, výsadba solitérů jako krajinných dominant. Výsadba dřevin v nivě jako opatření pro zpomalení kulminace povodňové vlny, výsadba dřevin jako opatření k zadržení vody v krajině, Nová výsadba a obnova extenzivních sadů míst- ních a starých odrůd. Příjemci dotace - kraje - obce - dobrovolné svazky obcí - organizační složky státu (s výjimkou pozemkových úřadů a AOPK ČR) - státní podniky - státní organizace - veřejné výzkumné instituce - veřejnoprávní instituce - příspěvkové organizace - vysoké školy, školy a školská zařízení - nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, ústavy, spolky) - církve a náboženské společnosti a jejich svazy - podnikatelské subjekty - obchodní společnosti a družstva - fyzické osoby podnikající Hranice celkových MAS Regionu Poodří byla přiznána celková dotace v rámci SC 4.3 – Posílit 70 způsobilých výdajů přirozené funkce krajiny v celkové výši 9 521 442,- Kč. (min. – max.) Podpora bude poskytována s maximální hranicí 85 % celkových způsobilých výdajů a je vyžadována finanční účast příjemce podpory na spolufinancová- ní projektu ve výši 15 %.

Minimální způsobilé výdaje na projekt budou stanoveny ve výzvě MAS v souladu s aktuálními podmínkami OPŽP a výzvou ŘO, maximální způsobi- lé výdaje na projekt jsou stanoveny na 50 mil. EUR (nutné zohlednění výše alokace pro MAS Regionu Poodří). Principy pro určení Lokality – národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní preferenčních kritérií památka, přírodní památka v CHKO Poodří. Projekt je zaměřen na obnovu či zachování přírodních hodnot v daném území. Vazba na horizontální témata.

Příklady projektů Výsadba regionálního biokoridoru s významnou migrační funkcí v katastru Bartošovic a Hukovic, výsadba remízů, jako opatření ke zpomalení přívalo- vých vod v katastru Jeseníku nad Odrou, obnova zeleně v nivě Husího potoka (nová výsadba za nepůvodní kanadské topoly), výsadba zelena v nivě příkopu pod Rektorovým (nová výsadba v nivě Bílovky za nepůvodní ka- nadské topoly), výsadba stromořadí podél nové polní cesty mezi Bartošovi- cemi a Koryty, výsadba sadu starých odrůd v bývalém vojenském areálu v Bartošovicích (areál Koryta). Obnova selských sadů v Bartošovicích a Bernarticích nad Odrou.

Indikátory výstupu a výsledku OP Měrná jed- Druh in- Cílová Kód Ukazatel notka dikátoru hodnota Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem ha výstup 6 46500 zlepšit jejich stav zachování Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce lokality výsledek 2 45415 krajiny

Konkrétní pravidla, která je nutné v rámci projektů i administrace dodržovat, jsou uvedena pro PO 4, SC 4.3 v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory OPŽP pro období 2014 – 2020.

12 Popis integrovaného přístupu napříč programovými rámci

Programové rámce jsou vzájemně provázané. Charakter a intenzita vazeb je různá dle typu opatření. Vazby mezi jednotlivými opatřeními jsou zobrazeny v tabulce. Je zde uvedena klasifikace vazeb – 0: bez zřejmé vazby, 1: slabá vazba, 2: silná vazba, vzájemná podmíněnost. Opatření v programových rámcích byla tvořena s vědomím toho, aby byly naplněny stanovené cíle SCLLD, proto je žádoucí maximální provázanost. Nicméně i přesto u některých kombinací opatření provazbu nepředpokládáme. Oproti tomu silná vazba mezi opatřeními předpokládá vznik synergických efektů ve prospěch regionu. To znamená, že sou- časným zavedením dvou opatření dojde k většímu efektu, než kdyby byla realizována odděle- ně

12.1 Grafické znázornění struktury programových rámců SCLLD

0 bez vazby 1 slabá vazba 2 silná vazba, vzájemná podmíněnost

12.2 Schematické znázornění vazeb na opatření mimo programové rámce – Operační program Zaměstnanost

12.3 Schematické znázornění vazeb na opatření mimo programové rámce – Integrovaný regionální operační program

12.4 Schematické znázornění vazeb na opatření mimo programové rámce – Program rozvoje venkova

12.5 Schematické znázornění vazeb na opatření mimo programové rámce – Operační program životní prostředí

13 Vazba na horizontální témata

13.1 Úvod Veškeré strategické dokumenty, prostřednictvím kterých se v České republice čerpají finance z evropských fondů, musí respektovat tzv. horizontální principy. Výjimkou není ani Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří. Horizontálními principy rozu- míme: . Udržitelný rozvoj . Rovné příležitosti a nediskriminace . Rovnost mezi muži a ženami Tyto horizontální priority nevnímáme jako povinnost, ale jako přirozenou, samozřejmou součást celé strategie. Nicméně v některých specifických cílech a opatřeních je na horizon- tální témata kladen větší důraz a jinde naopak méně. Konkrétní vliv jednotlivých specifických cílů na horizontální témata uvádíme v následujícím textu. 13.1.1 Popis horizontálních témat Udržitelný rozvoj - jde o dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmen- tální oblastí. Téma udržitelného rozvoje je často pojímáno tak, že realizace projektů nesmí přispět ke zhoršení životního prostředí. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří je plně v souladu se Strategickým rámcem udržitelného rozvoje ČR. Udrži- telný rozvoj chápeme jako takový rozvoj, který umožňuje zlepšování životní úrovně a bla- hobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné i příští generace. V užším slova smyslu se jedná o ochranu životního prostředí, účinné využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, odolnost vůči katastrofám a předcházení rizikům a řešení rizik při výběru projek- tů. U investičních i neinvestičních projektů bude zohledněno snižování energetické náročnos- ti, zvyšování energetické účinnosti a nalézání vhodných energetických zdrojů nezatěžujících životní prostředí. Dále se budeme soustředit na to, aby výrobky a služby byly zajišťovány při co nejmenších nárocích na materiály a energie. Budou zvýhodněny projekty, které budou v maximální míře využívat místní zdroje. Materiální a energetické potřeby budou přednostně 77 uspokojovány z obnovitelných zdrojů. Při realizaci projektů bude dbáno na prevenci vzniku odpadů a jejich recyklaci a minimalizace zdravotně rizikových emisí do všech složek životní- ho prostředí. Specifické nároky budou kladeny na projekty realizované v území chráněné kra- jinné oblasti Poodří a dalších chráněných území. Rovné příležitosti a nediskriminace – znamenají zákaz diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Slouží k dosažení cíle sociální spravedlnosti a soudržnosti a zakládají se na podpoře sociálního začlenění, dodržování základních lidských práv a zacho- vání kulturní rozmanitosti. Budeme dbát na transparentnost procesů, zajistíme nediskriminač- ní přístup a rovné podmínky všem zájemcům bez rozdílu a to jak při vyhlašování výzev, tak při dalších činnostech MAS. Některá opatření strategie MAS financovaná z ESI fondů jsou přímo zaměřená na toto téma. Jedná se především o opatření financovaná z operačního programu Zaměstnanost – sociální začleňování a sociální podnikání. Ty jsou zaměřeny na pro-

jekty přispívající ke zlepšení životní situace osob z ohrožených skupin (osoby se zdravotním postižením, matky s dětmi a další pečující osoby, senioři, příslušníci etnických menšin včetně romské menšiny, cizinci atd.). U projektů naplňujících tato opatření budou rovné příležitosti stěžejní částí výstupů. Nicméně u všech projektů budeme volit taková řešení, která zajišťují rovné zacházení ke všem dotčeným skupinám. Jedná se například o bezbariérovost, nízkopodlažní dopravní pro- středky, vytváření orientačních systémů pro slabozraké apod. Rovnost mužů a žen - jedná o podporu rovnosti mužů a žen v různých společenských a ži- votních aspektech. Prorodinná opatření financovaná z operačního programu zaměstnanost jsou přímo zaměřena na tuto oblast. Zde se jedná o řešení problémů na místní úrovni, které se týkají rozdílů v míře zaměstnanosti mužů a žen, nedostatečné kapacity zařízení péče o děti předškolního věku, malé využívání flexibilních forem práce apod. Ostatní opatření financova- ná z ESI fondů se rovnosti mezi muži a ženami týkají nepřímo. Všechny projekty MAS by měly přispívat k rovnosti žen a mužů. Bude zajištěn rovný přístup mužů a žen jakožto cílo- vých skupin do aktivit realizovaných projekty a bude zajištěno, aby nedocházelo k diskrimi- naci na základě pohlaví. Jedná se také o to, aby realizátoři projektů zohledňovali specifické potřeby cílových skupin a využívali doprovodná opatření k odstranění možných bariér, které ženám brání v účasti v projektech, např. péče o děti a další členy rodiny nebo dopravní dostupnost. 13.1.2 Vazba strategické části na horizontální témata V této kapitole uvádíme jednotlivé specifické cíle strategie a k nim přiřazujeme klasifikaci vlivu na horizontální témata v následující struktuře: . Pozitivní vliv – specifický cíl (opatření, aktivity) má přímý pozitivní vliv na udrži- telný rozvoj, rovné příležitosti nebo nediskriminaci. Cílové skupiny mohou přímo profitovat ze zlepšení, která tyto intervence přináší. . Neutrální vliv – specifický cíl (opatření, aktivity) nemá ze své povahy přímo po- zitivní vliv na horizontální témata, ale ani je nijak negativně neovlivňuje . Negativní vliv na horizontální témata se v rámci strategie nevyskytuje. V rámci projektů předkládaných žadateli mohou žadatelé přijít s originální novou součástí 78 projektu, která bude mít na horizontální témata vliv pozitivní, i když je daný specifický cíl např. označen jako cíl s neutrálním vlivem. Proto je níže uvedené rozdělení orientační. Specifické cíle s jasně pozitivním vlivem na horizontální témata: SC č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání SC č. 5 – Zkvalitnit životní prostředí Komentář: Specifický cíl č. 4 – Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání „Jedná se o vytvoření podmínek pro kvalitní primární a sekundární vzdělávání obyvatel MAS, uspokojení potřeby bydlení a dopravy, zajištění dostupnosti služeb občanské vybavenosti, zkvalitnění péče o potřebné a zlepšení rodinných vazeb“ Specifický cíl č. 4 míří do „sociální oblasti“, zahrnuje mj. péči o znevýhodněné skupiny obyvatel, sociální ekonomiku i prorodinná opatření. Znevýhodněnými skupinami obyvatel mohou

být zdravotně postižení, senioři, národnostní menšiny a další. Proto tento cíl beze zbytku na- plňuje horizontální princip nediskriminace. Pozitivní vliv na princip rovnosti žen a mužů vnímáme v prorodinných opatřeních, kdy bude MAS usilovat např. o zlepšení přístupu a zvý- šení možností na trhu práce pro rodiče s dětmi. Specifický cíl č. 5 – Zkvalitnit životní prostředí Jedná se o udržení stávající přírodní hodnoty v území, zkvalitnění environmentální osvěty a zkvalitnění péče o všechny složky životního prostředí. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří jako celek usiluje o zlepšení kvality života obyvatel v regionu a je zaměřena nejen na prosperitu ekonomickou, ale dbá také na zlepšování životního prostředí. Projekty, jež budou naplňovat specifický cíl 5, jsou přímo zaměřeny na environmentální aspekt udržitelného rozvoje a tedy vyvažování do- padů strategie i na životní prostředí, vedle zlepšování situace v oblasti hospodářské a spole- čenské. Specifické cíle s pozitivním až neutrálním vlivem na horizontální témata: SC č. 1 – Zlepšit vzhled a život v obcích SC č. 2 – Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb SC č. 3 - Zabezpečovat evropský standard infrastruktury SC č. 6 – Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch SC č. 7 – Posilovat roli místního partnerství Komentář: Tyto specifické cíle byly tvořeny s vědomím toho, že v území MAS jde o vyvážený rozvoj území po všech stránkách a jak již bylo uvedeno výše, horizontální principy jsou jejich přiro- zenou součástí.

13.2 Průřezové cíle Programu rozvoje venkova Program rozvoje venkova dále definuje tři tzv. průřezové cíle: 1. Strategie pro implementaci inovací, 2. Strategie pro implementaci zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně 3. Ochrana životního prostředí včetně specifických potřeb oblastí sítě Natura 2000. 79 Téma inovací je ve strategii MAS obsaženo ve specifickém cíli 7. Specifický cíl 7 obsahuje témata, která prostupují celou strategií – zaměstnanost, rozvoj partnerství a spolupráce, propagace, profesionalizace, inovace a další. Proto je zřejmé, že téma inovací chápeme tak, že je součástí celé strategie. Inovace technického charakteru předpokládáme především ve speci- fickém cíli 2, sociální inovace pak ve specifickém cíli 4. Pojetí inovací je věnována samostat- ná kapitola ve strategické části SCLLD. Inovace jsou součástí preferenčních kritérií MAS. Druhé a třetí téma je obsaženo v horizontálním tématu udržitelný rozvoj (viz výše).

13.3 Horizontální témata při implementaci strategie Při naplňování strategie bude důsledně dbáno na to, aby dopady veškerých realizovaných čin- ností byly v souladu s horizontálními tématy. Žádný z projektů (nejen v rámci CLLD) nesmí být v rozporu s horizontálními prioritami. Nebudou podporovány projekty, které by negativně ovlivňovaly horizontální témata. Konkrétní požadavky na horizontální témata projektů ko-

nečných žadatelů specifikuje dokumentace k výzvám. Horizontální témata budou obsažena v preferenčních kritériích pro výběr projektů. To znamená, že budou zvýhodněny projekty s pozitivním dopadem na oblasti vyjmenované v horizontálních tématech. Vliv na horizontál- ní témata bude také popsán v monitorovacích a výročních zprávách MAS.

14 Seznam tabulek, map a výstupů

14.1 Seznam výstupů Výstup č. 3: Vazba na strategické dokumenty

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

MAS Regionu Poodří,z.s. v letech 2014–2020

Implementační část Část IV.

ZZhhoottoovviitteell:: MMAASS RReeggiioonnuu PPooooddřříí,, zz..ss.. BBaarrttooššoovviiccee

KKoonnzzuullttaanntt:: SSMMAARRVV oo..pp..ss..,, KKoosstteelleecc uu HHoolleeššoovvaa

22001155

Obsah

1 Specifikace MAS Regionu Poodří, z.s...... 4 1.1 Identifikace právnické osoby ...... 4 1.2 Obce MAS Regionu Poodří ...... 5 2 Řízení MAS Regionu Poodří ...... 5 2.1 Orgány MAS Regionu Poodří ...... 5 2.2 Kancelář MAS Regionu Poodří ...... 8 2.3 Organizační struktura MAS Regionu Poodří ...... 8 2.4 Pracovní zařazení pracovníků kanceláře MAS Regionu Poodří ...... 9 3 Popis administrativních postupů pro vyhlašování výzev MAS, hodnocení a výběr projektů s uvedením plánované kapacity ...... 9

3.1 Výzva MAS Regionu Poodří ...... 9 3.2 Seminář pro žadatele MAS Regionu Poodří ...... 10 3.3 Příjem žádostí žadatelů MAS Regionu Poodří ...... 10 3.4 Hodnocení projektů žadatelů MAS Regionu Poodří...... 10 3.5 Odvolání žadatele MAS Regionu Poodří ...... 10 3.6 Věcné hodnocení žádostí žadatelů MAS Regionu Poodří ...... 10 3.7 Veřejné slyšení žadatelů MAS Regionu Poodří ...... 11 3.8 Losování projektů členy výběrové komise ...... 11 3.9 Hodnocení projektů žadatelů MAS Regionu Poodří...... 12 3.10 Principy pro určení preferenčních kritérií ...... 12 3.11 Jednání výboru spolku Regionu Poodří ...... 13 3.12 Registrace žádostí o dotaci na ŘO/SZIF (v případě PRV)...... 13 3.13 Hodnocení projektů ŘO/SZIF (v případě PRV) ...... 13 3.14 Schválení a vydání právního aktu ŘO/SZIF (v případě PRV) ...... 13 3.15 Změny v období realizace projektů ...... 13 3.16 Žádost o proplácení ...... 14 3.17 Hodnocení souladu projektů se SCLLD ...... 14 3.18 Zajištění auditní stopy – archivace, udržitelnost projektu ...... 14 3.18 Plánována personální kapacita ...... 14 4 Animační aktivity ...... 15

4.1 Zkušenosti s prezentací aktivit v letech 2007 – 2013 ...... 15 4.2 Pracovník animace MAS Regionu Poodří ...... 16 5 Spolupráce MAS Regionu Poodří, partnerství na národní i mezinárodní úrovní ...... 16 5.1 Spolupráce v programovém období 2007–2013 – realizace projektů ...... 16 5.2 Smluvní vztah MAS Regionu Poodří...... 17 5.3 Rozvoj a rozšíření spolupráce MAS Regionu Poodří ...... 18

6 Opatření pro hodnocení – monitoring a evaluace ...... 18

6.1 Plán monitoringů a evaluací ...... 18 6.2 Výklad pojmů ...... 19 6.3 Organizační zabezpečení monitoringu a evaluace ...... 20 6.4 Indikátorová soustava strategie MAS Regionu Poodří ...... 20 6.5 Zpráva o plnění integrované strategie ...... 21 6.6 Evaluační otázky ...... 21 6.7 Monitorovací a evaluační zprávy ...... 22

1 Specifikace MAS Regionu Poodří, z.s.

1.1 Identifikace právnické osoby Název: Místní akční skupina Regionu Poodří, z.s. Adresa: Bartošovice čp. 1 – zámek, 742 54 Bartošovice, okres Nový Jičín Kraj: Moravskoslezský Statutární zástupci: MVDr. Kateřina Křenková, předsedkyně spolku Ing. Vladimír Nippert, místopředseda spolku IČ: 26661578 Tel.: + 420 556 720 491 + 420 552 302 729 Mobil: + 420 737 874 248 ID datové schránky: mu59984 E-mail: [email protected] web: www.mas.regionpoodri.cz Datum zapsání do registru MV: 20.4.2004

Obrázek č. 1: Lokalizace MAS Regionu Poodří, z.s.

Zdroj: vlastní zpracování

Ukončení procesu Standardizace – získání nultého chybníku: červen 2015 Vydání osvědčení o splnění Standardů MAS: 4. listopadu 2015

1.2 Obce MAS Regionu Poodří MAS Regionu Poodří působí na území 39 obcí: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Luboměř, Mankovice, Mošnov, Odry, Olbramice, Petřvald, Pustějov, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Tísek, Trnávka, Velké Albrechtice, Vražné, Vrchy, Zbyslavice. Počet obyvatel: 68 575 k 31.12.2013 Rozloha: 626 km2 Celé území spolku spadá do bývalého okresu Nový Jičín, Moravskoslezského kraje, v rámci NUTS II Moravskoslezsko.

Obrázek č. 2: Obce MAS Regionu Poodří

2 Řízení MAS Regionu Poodří Nejvyšším orgánem spolku je valná hromada, která je tvořena všemi partnery spolku. Rozhodovacím orgánem je výbor spolku, kontrolním orgánem kontrolní komise a výběrovým orgánem výběrová komise.

2.1 Orgány MAS Regionu Poodří Valná hromada je nejvyšším orgánem spolku a je tvořena všemi partnery spolku, přičemž veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepředstavuje více než 49% hlasovacích práv.

Valné hromadě přísluší: a) rozhodovat o změnách stanov spolku, b) vydávat jednací řád valné hromady a další vnitřní předpisy, c) volit a odvolávat členy výboru spolku, schvaluje jeho jednací řád, d) volit a odvolávat členy kontrolní komise, schvaluje její jednací řád, e) volit a odvolávat členy výběrové komise, schvaluje její jednací řád, f) schvalovat úkoly spolku pro příslušné období, výroční zprávu o činnosti a hospodaření spolku předkládané výborem spolku, rozpočet spolku a účetní závěrku, g) schvalovat Strategii komunitně vedeného místního rozvoje (dále jen SCLLD“), rozpočet realizace SCLLD, h) rozhodovat o určení zájmových skupin, i) rozhodovat o druzích, výši a způsobu úhrady partnerských příspěvků a o podmínkách nutných pro rozhodnutí o osvobození od jejich úhrady, j) rozhodovat o fúzi a zrušení spolku, k) rozhodovat o všech dalších otázkách, které jí předloží k rozhodnutí výbor spolku, popř. které si k rozhodnutí vyhradí. Valná hromada nese zodpovědnost za distribuci veřejných prostředků a provádění SCLLD v území působnosti MAS. Výbor spolku je výkonným orgánem spolku a rozhodovacím orgánem podle Standardů MAS, který je ze své činnosti odpovědný valné hromadě a naplňuje její rozhodnutí. Výbor spolku řídí činnost spolku v období mezi valnými hromadami, respektujíce rozhodnutí valné hromady. Všichni členové výboru spolku při své činnosti respektují rozhodnutí výboru spolku a valné hromady. Výbor spolku je volen valnou hromadou z partnerů spolku na dobu maximálně 4 let, má 9 členů a opakované zvolení je možné. Veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepředstavuje více než 49% hlasovacích práv. Výboru spolku přísluší: a) volit a odvolávat z řad členů výboru spolku předsedu výboru, b) volit a odvolávat z řad členů výboru spolku místopředsedu výboru, c) zpracovávat způsob hodnocení a výběru projektů spolku, d) schvalovat výzvy k podání žádostí, způsob hodnocení a výběrů projektů, včetně výběrových kritérií pro výběr projektů, e) stanovovat výši podpory a vybírat projekty k realizaci na základě návrhu výběrové komise, f) vydávat interní řády a předpisy spolku ve všech věcech s výjimkou věcí výhradně svěřených do pravomoci valné hromady, g) rozhodovat o přijetí nových partnerů spolku, h) rozhodovat o vyloučení partnerů spolku, i) spravovat majetek spolku, j) svolávat jednání valné hromady,

k) podávat valné hromadě ke schválení návrh valnou hromadou schvalovaných dokumentů, l) jmenovat vedoucího zaměstnance pro realizaci SCLLD a navrhovat jeho ukončení smluvního vztahu, jmenování je podkladem pro uzavření smlouvy s vedoucím zaměstnancem, m) informovat partnera o návrhu na jeho vyloučení a jeho odůvodnění, n) informovat partnera o jeho vyloučení ze spolku, o) zřizovat pracovní skupiny, jako poradní orgán výboru spolku, p) provádět další činnosti určené jí rozhodnutím valné hromady, q) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti spolku. Kontrolní komise je kontrolním a revizním orgánem spolku, zodpovídá se valné hromadě, které nejméně jednou ročně podává zprávu o své kontrolní činnosti. Kontrolní komise je volena valnou z partnerů spolku hromadou na dobu max. 4 let, opakované zvolení je možné, kontrolní komise má 3 členy. Kontrolní komisi přísluší: a) projednávání řádné a mimořádné účetní závěrky a výroční zprávy spolku, b) dohlížet na činnost spolku v souladu se zákony, platnými pravidly, standardy MAS a SCLLD, c) nahlížet do účetních knih a jiných dokladů spolku v kanceláři spolku, kontrolovat tam obsažené údaje, d) svolávat mimořádné jednání valné hromady a výboru spolku, jestliže to vyžadují zájmy spolku, e) kontrolovat metodiku způsobu výběru projektů MAS a její dodržování, včetně vyřizování odvolání žadatelů proti výběru MAS, f) zodpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD (zpracovává a předkládá ke schválení výboru spolku indikátory a evaluační plán SCLLD). Výběrová komise je volena valnou hromadou na dobu 1 roku, má minimálně 9 členů, opakované zvolení je možné. Veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepředstavuje více než 49% hlasovacích práv. Při každém rozhodnutí musí být dodrženo pravidlo, že alespoň 50% hlasů musí být z neveřejného sektoru. Konečné rozhodnutí o předvýběru projektů musí výběrová komise učinit ve sboru. Výběrové komisi přísluší: a) předvýběr projektů na základě objektivních kritérií, stanovuje jejich pořadí podle přínosu těchto operací k plnění záměrů a cílů SCLLD, b) organizuje veřejné obhajoby žádostí. Předseda výboru je statutárním orgánem spolku, naplňuje rozhodnutí výboru spolku, zastupuje spolek navenek, je volen výborem spolku. Předseda výboru připravuje a zodpovídá za podklady pro jednání výboru spolku i valné hromady spolku, zodpovídá za vedení evidence partnerů spolku.

Zájmové skupiny MAS jsou vytvořeny z partnerů spolku. MAS Regionu Poodří má 35 partnerů a celkem 6 zájmových skupin: Veřejná správa, Sociální oblast a školství, Spolkové, společenské a kulturní aktivity, Zemědělství, lesnictví, potravinářství, rybářství, Nezemědělská činnost nebo podnikání v ostatních oblastech a Životní prostředí.

2.2 Kancelář MAS Regionu Poodří Kancelář MAS je organizačním útvarem spolku, který organizačně a administrativně zajišťuje činnost spolku. Činnost kanceláře místní akční skupiny řídí vedoucí zaměstnanec pro realizaci SCLLD. MAS Regionu Poodří má sídlo spolku i kanceláře v prostorách zámku v Bartošovicích, a to dvě samostatné kanceláře, vybavené základní kancelářskou technikou, včetně dvou telefonních linek – 556 720 491, provozovatel O2 + připojení na Internet a 552 302 729, provozovatel M.NET Studénka, s.r.o. + připojení na internet. Součástí prostor je sklad, který je současně archívem MAS. Dále má MAS možnost využívat přilehlé učebny Komunitní školy Bartošovice, prostor s kapacitou cca 25 míst a prostor v prvním patře zámku s kapacitou 58 míst vč. stolového uspořádání a 90 míst uspořádání v řadách, bez stolů. Součástí těchto prostor je kuchyně, které provoz zabezpečuje obec Bartošovice. Oba prostory lze využívat pro různá jednání, školení, semináře nebo workshopy.

2.3 Organizační struktura MAS Regionu Poodří Obrázek č.3: Schéma organizační struktury

2.4 Pracovní zařazení pracovníků kanceláře MAS Regionu Poodří Manažer MAS Regionu Poodří: - je pracovníkem odpovědným za činnost kanceláře spolku a zároveň vedoucím zaměstnancem pro realizaci SCLLD v MAS Regionu Poodří, Asistent a účetní, monitoring a evaluaci: - zajišťuje administrativní podporu činnosti kanceláře MAS, - vede účetní a mzdovou agendu MAS, připravuje ekonomické rozbory vč. roční účetní závěrky, výroční zprávy za účetní rok a další účetní operace - zabezpečuje monitoring a evaluaci Pracovník SCLLD (IROP a OPZ): - je zodpovědný za implementaci strategie v rámci IROP a OPZ Pracovník SCLLD (PRV a OP ŽP): - je zodpovědný za implementaci strategie v rámci PRV a OP ŽP Animace SCLLD: - zajišťuje animaci všech činností MAS v rámci CLLD, mimo administraci projektů konečných žadatelů/příjemců

3 Popis administrativních postupů pro vyhlašování výzev MAS, hodnocení a výběr projektů s uvedením plánované kapacity Administrativní postupy v souvislosti s vyhlašováním výzev, hodnocením a výběrem projektů pro programové období 204 – 2020 byly stanoveny na základě ověřených postupů, které byly realizovány v rámci programového období 2007 – 2013 iniciativy Leader. Tyto způsoby a postupy byly transparentní a během všech sedmi výzev nedošlo k žádnému pochybení a k případnému odvolání.

3.1 Výzva MAS Regionu Poodří MAS na základě vyhlášené specifické výzvy ŘO, vyhlásí výzvu na předkládání žádostí o podporu v rámci své SCLLD. Výzva bude vyhlášená programovým výborem spolku a kancelář bude zodpovídat za její zveřejnění, a to minimálně na webových stránkách MAS. Vyhlášenou výzvou budou obeslaní partneři MAS a obce v územní působnosti MAS k dalšímu zveřejnění způsobem v místě obvyklým. Text každé výzvy odesílá MAS před vyhlášením k odsouhlasení na ŘO/SZIF (v případě PRV) prostřednictvím systému MS2014+/IS SZIF (v případě PRV), a to pro každý OP samostatně. V rámci výzvy bude uveden přesný popis způsobu výběru projektů, v případě PRV bude vymezena alokace na jednotlivé fiche SCLLD vyhlášené výzvy. Výzva bude rovněž osahovat kritéria pro hodnocení a výběr integrovaných projektů stanovená s důrazem na soulad projektu s SCLLD a příslušným programem (soulad s podmínkami stanovenými ve výzvě ŘO) a v souladu s principy pro určení preferenčních (hodnoticími) kritérií MAS.

3.2 Seminář pro žadatele MAS Regionu Poodří MAS bude pořádat semináře pro předkladatele projektů z území MAS Regionu Poodří. Účastníci semináře budou seznámeni se zaměřením SCLLD, se všemi důležitými pravidly pro zpracování a vlastní realizaci projektů. Seminář bude zaměřen na informace týkající se vyplnění žádosti o podporu, sestavení projektu dle předepsané osnovy, jak a kde opatřit povinné či nepovinné přílohy, vysvětlení bodovacích tabulek a jejich naplnění. Semináře povede manažer SCLLD s pracovníkem SCLLD dle daného OP a zúčastní se jej asistent MAS a další aktéři MAS, případně další konzultanti. MAS bude nabízet individuální konzultace a poradenství v kanceláři MAS.

3.3 Příjem žádostí žadatelů MAS Regionu Poodří Na základě výzvy bude probíhat příjem žádostí o podporu dle předem stanoveného termínu. Žádosti o podporu vč. příloh budou přijímány prostřednictvím systému MS2014+/IS SZIF (v případě PRV). Každý žadatel bude informován o povinnostech a pravidlech o poskytnutí dotace.

3.4 Hodnocení projektů žadatelů MAS Regionu Poodří Po přijetí všech žádostí o podporu provede pracovník SCLLD daného OP základní administrativní kontrolu, která obsahuje kontrolu přijatelnosti a kontrolu formálních náležitostí podle předem stanovených obecných a specifických kritérií. Po provedení kontroly bude MAS žadatele informovat o výsledku kontroly. V případě, že po kontrole formálních náležitostí MAS zjistí, že žádost o podporu včetně příloh je neúplná nebo obsahuje zjevně chybné údaje, oznámí žadateli konkrétní závady s výzvou k jejich odstranění. Po kontrole odstraněných závad budou žadatelé o výsledku dodatečné kontroly informováni. Jestliže projekt nesplní některé z kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí, bude vyloučen z dalšího hodnocení. Nedojde-li k odstranění závad žádosti o podporu, projektu a příloh, považuje se žádost za neúplnou a bude z registrace MAS vyřazena. Dodatečné předkládání nepovinných příloh není možné.

3.5 Odvolání žadatele MAS Regionu Poodří Žadatel, jehož žádost o podporu byla na základě kontroly přijatelnosti nebo kontroly formálních náležitostí MAS vyřazena, má možnost podat výboru spolku žádost o přezkoumání postupu MAS. Informace o výsledku přezkumu bude žadateli sdělena písemně. V případě, že nedojde ke shodnému závěru MAS a žadatele, má konečný žadatel právo podat žádost o přezkoumání postupu MAS příslušnému ŘO a pokud tak učiní, má zároveň povinnost dát tuto skutečnost MAS na vědomí.

3.6 Věcné hodnocení žádostí žadatelů MAS Regionu Poodří U projektů, které splní kontrolu přijatelnosti a kontrolu formálních náležitostí, bude provedeno věcné hodnocení za každé opatření/fiche (v případě PRV) podle předem stanovených preferenčních kritérií. Věcné hodnocení projektů provádí nezávisle tři

hodnotitelé z řad členů výběrové komise. Před vlastním hodnocením se uskuteční veřejné slyšení, jde o veřejnou prezentaci projektu, kterou předkládá žadatel. Každý člen výběrové komise podepíše před vlastním hodnocením žádostí tzv. Etický kodex, který bude nastaven proti možnému střetu zájmu a povede člena komise k objektivnímu hodnocení.

3.7 Veřejné slyšení žadatelů MAS Regionu Poodří Veřejné slyšení – veřejné představení projektů se uskuteční před výběrovou komisí a zájemců z řad veřejnosti. Každý žadatel dostane 10 minutový prostor k představení svého projektu. Každý člen výběrové komise a účastník jednání bude mít možnost se předkladatele projektu zeptat na nejasnou okolnost či doplňující dotaz, časový prostor je 5 minut. Veřejné slyšení se netýká žadatelů v rámci OP Životního prostředí.

3.8 Losování projektů členy výběrové komise Každý člen výběrové komise si na úvod vylosuje písmeno, které mu stanoví, v jakém pořadí si bude losovat čísla projektů pro další hodnocení. Předseda výběrové komise určí podle počtu přihlášených projektů, kolik projektů bude každý hodnotitel bodovat a to tak, že vyšší počet projektů k bodování se přidělí prvním písmenům abecedy postupně až do vyčerpání nutnosti bodovat více projektů. K následnému losování se bude přistupovat postupně podle zvolené abecedy. Čísla projektů k losování budou stanovena přesně podle pořadového čísla projektu předloženého MAS. Čísla projektů budou napsána na lístku a před losováním vloženy do tří krabic tak, aby v každé krabici byla čísla od „1“ do „N“, kde „N“ znamená nejvyšší pořadové číslo. Každý člen výběrové komise si (postupně podle vylosované abecedy) vylosuje z předložených projektů ty, které bude hodnotit, a to tak že si vylosuje z první krabice tolik projektů, kolik mu bylo určeno, že bude hodnotit. Až bude počet lístků z první krabice vyčerpán, přistoupí se k losování z druhé krabice. Stejný postup se zopakuje i v případě vyčerpání lístků z druhé krabice. Pokaždé, když si člen výběrové komise vylosuje číslo projektu, který má bodovat, je povinen sdělit, zda má k projektu nějaký vztah. Pokud řekne, že „ano“ (např. projekt předkládá jeho obec, žadatel z obce kde bydlí, má k žadateli příbuzenský vztah apod.), nebo nechce projekt z dalších důvodů hodnotit, odloží lístek k losovacímu koši (krabici) a losuje si další číslo projektu. Po vylosování určeného počtu projektů se odložený lístek (lístky) vrátí zpět do krabice tak, aby mezi nimi mohl vybírat další hodnotitel. Pokud si hodnotitel vylosuje z jedné krabice číslo, které si vytáhne i z druhé krabice, odloží lístek k losovacímu koši (krabici) a losuje si další číslo projektu. Po vylosování určeného počtu projektů se odložený lístek (lístky) vrátí zpět do krabice tak, aby mezi nimi mohl vybírat další hodnotitel. Každý člen výběrové komise má právo vznést námitku k tomu, aby kterýkoliv hodnotitel bodoval určitý projekt. Pokud nedojdou oba dotčení k souhlasnému stanovisku, rozhodne výběrová komise hlasováním. Pokud je členem hodnotící komise žadatel jednoho z projektů, měl by se vzdát hodnocení projektů pro celé opatření, do kterého předkládá projekt a hodnotit projekty z ostatních opatření. V případě, že není možno stanovit takovýto postup, rozhodne výběrová

komise o tom, že dotyčný hodnotitel může hodnotit projekty ze stejného opatření. Hodnocení projektů OP Životního prostředí provádí hodnotitel s odbornými předpoklady, bez losování.

3.9 Hodnocení projektů žadatelů MAS Regionu Poodří Hodnotitelé budou bodovat na základě preferenčních (bodovacích) kritérií a s pomocí manuálu pro hodnotitele do připravených bodovacích protokolů. Každý hodnotitel ke každému projektu, který hodnotil, spočítá výsledný součet bodů, podepíše protokol a předá jej předsedovi výběrové komise. Předseda výběrové komise společně s manažerem SCLLD překontrolují výsledné součty, zapíší je do připraveného protokolu a dopočítají průměrnou výslednou bodovou hodnotu pro každý hodnocený projekt. Na základě těchto hodnot potom projekty seřadí v pořadí od nejlépe hodnoceného k nejhůře hodnocenému. Tímto okamžikem končí zasedání výběrové komise.

3.10 Principy pro určení preferenčních kritérií Součástí transparentního výběru projektů je mimo formální kontrolu a hodnocení podle specifických pravidel daného operačního programu také hodnocení na základě preferenčních kritérií stanovených samotnou MAS. Preferenční kritéria budou vždy přesně stanovena v konkrétní výzvě MAS. Níže uvádíme pouze principy, které budou při tvorbě preferenčních kritérií použity. Na základě zkušeností z minulého programového období a logiky SCLLD se MAS rozhodla pro 4 základní principy pro hodnocení projektů preferenčními kritérii: 1. Princip č. 1 – Zaměstnanost Budou zvýhodněny projekty, které mají pozitivní vliv na zaměstnanost. To znamená, že budou kladně hodnoceny projekty, které vytvoří a udrží nové pracovní místo. Pozitivní vliv na zaměstnanost lze kladně hodnotit i u projektů, které přímo pracovní místo nevytváří. Zde se jedná o přínos do místní ekonomiky a potažmo zaměstnanosti např. použitím výrobků místních firem, využití služeb z území MAS atd. 2. Princip č. 2 – Horizontální témata Budou zvýhodněny projekty, které jasně popíší a budou schopny prokázat pozitivní vliv na horizontální témata – rovné příležitosti, udržitelný rozvoj a nediskriminaci. Více o horizontálních tématech v samostatné kapitole SCLLD. 3. Princip č. 3 – Integrace Princip integrace znamená, že bude kladen důraz na integraci a synergický efekt projektů. To bude v praxi ošetřeno tak, že bude kladně hodnocen projekt, který naplňuje několik cílů, resp. opatření a podopatření SCLLD současně. Synergií pak rozumíme provázanost s jiným projektem nebo aktivitou (financovanou i mimo CLLD) za účelem vytvoření co největší přidané hodnoty v území. 4. Princip č. 4 – Inovace Budou preferovány projekty, které přinesou inovativní řešení a to nejen ve smyslu technickém a technologickém, ale také např. sociálním apod. Žadatel ve své žádosti konkrétní inovaci popíše, stanoví její přínosy, způsob jejího prokazování a také metody, jakými svou inovaci udrží, popřípadě rozvine v budoucnu. Více o inovacích v samostatné kapitole SCLLD.

3.11 Jednání výboru spolku Regionu Poodří Po ukončení jednání výběrové komise zasedne výbor spolku za účasti předsedy výběrové komise, který na tomto zasedání seznámí přítomné s pořadím hodnocených projektů. Na základě návrhu výběrové komise budou vybrány projekty k finanční podpoře. Výběr projektů k finanční podpoře se musí řídit těmito zásadami: - musí se respektovat pořadí, v jakém jsou projekty seřazeny dle bodového hodnocení, - musí se respektovat alokace stanovená na jednotlivé opatření CLLD/fiche (v případě PRV). Alokace se nesmí překročit, ale může se nedočerpat v případě, že nebylo podáno dostatek projektů, které splnily kritéria přijatelnosti. Na základě výsledku jednání výboru spolku provede asistent administrativní úkony v rámci dané výzvy. Zpracuje seznam vybraných/nevybraných žádostí, podle bodového hodnocení a aktuálních finančních prostředků. Seznam vybraných žádostí bude uveřejněn na webových stánkách MAS. MAS zašle žadatelům nejpozději do 7 kalendářních dnů po jednání výběrové komise doporučený dopis s výsledky hodnocení za jednotlivá preferenční kritéria. V případě nevybrané žádosti o dotaci uvede důvody, proč byla žádost nepodpořená. V případě, že nedojde MAS ke shodnému závěru se žadatelem, má žadatel právo podat žádost o přezkoumání postupu MAS na příslušný ŘO a pokud tak učiní, má zároveň povinnost dát tuto skutečnost MAS na vědomí.

3.12 Registrace žádostí o dotaci na ŘO/SZIF (v případě PRV) Žádosti o podporu vč. příloh budou přijímány prostřednictvím systému MS2014+/IS SZIF (v případě PRV). Předání žádostí o podporu ŘO/SZIF (v případě PRV) zajistí manažer SCLLD. ŘO/SZIF (v případě PRV) žádosti zaregistruje, žadatelé budou o této skutečnosti informováni.

3.13 Hodnocení projektů ŘO/SZIF (v případě PRV) Po přijetí žádostí o podporu provede ŘO/SZIF (v případě PRV) kontrolu způsobilosti vybraných projektů a kontrolu administrativních postupů MAS. V případě, že po kontrole formálních náležitostí ŘO/SZIF (v případě PRV) zjistí nedostatky, vyzve žadatele k doplnění. Po kontrole odstraněných závad budou žadatelé o výsledku dodatečné kontroly informováni.

3.14 Schválení a vydání právního aktu ŘO/SZIF (v případě PRV) Po hodnocení projektů ŘO/SZIF (v případě PRV) schválí způsobilé projekty, v pořadí a výši podpory schválené MAS k realizaci. ŘO/SZIF (v případě PRV) může schválenou výši podpory snížit, jen v případě pokud o to požádá žadatel nebo nebudou požadované výdaje způsobilé v plné výši. Následně ŘO/SZIF (v případě PRV) vydá příjemci dotace právní akt o poskytnutí podpory.

3.15 Změny v období realizace projektů Veškeré změny musí respektovat splnění účelu projektu, nastavené limity v Pravidlech, dále max. výši dotace uvedenou v Dohodě a podmínky vyplývající z preferenčních kritérií.

Žadatel/příjemce má povinnost oznámit ŘO/SZIF (v případě PRV) jakékoliv změny v průběhu realizace a udržitelnosti projektu. Oznámení provádí prostřednictvím Žádosti o změnu (dále jen „ŽoZ“), podané v MS2014+ na záložce Žádost o změnu. Příjemce vybere datové oblasti, ve kterých je třeba provést změnu. Z vybraných oblastí dat je sestaven formulář ŽoZ, do kterého příjemce zanese změněná data. Rozhodující je datum podání ŽoZ. Veškeré změny v projektu konzultuje žadatel s pracovníkem SCLLD MAS. MAS eviduje všechny žádosti o podporu a v průběhu realizace projektů aktivně spolupracuje s jednotlivými příjemci dotace. Příjemci dotace jsou průběžně informování o veškerých skutečnostech a důležitých termínech a to od podání žádosti o podporu až do doby ukončení udržitelnosti projektu. Pracovník MAS, odpovědný za administraci daného operačního programu, je k dispozici pro konzultační a poradenskou činnost všem příjemcům dotace.

3.16 Žádost o proplácení Po ukončení projektu předloží příjemce na MAS žádost o platbu (ŽoP) a zprávu o realizaci (ZoR), v případě PRV monitorovací zprávu projektu vč. všech požadovaných příloh. Pracovník SCLLD provede kontrolu předložené dokumentace. V případě zjištění nedostatků je příjemce vyzván k doplnění. Příjemce poté podá ŽoP a ZoR/monitorovací zprávu projektu vč. příloh na ŘO prostřednictvím systému MS2014+/ IS SZIF (v případě PRV).

3.17 Hodnocení souladu projektů se SCLLD MAS bude požadovat v rámci předložení žádostí o podporu, stanovisko žadatele o souladu projektu se SCLLD „Poodří – přívětivý region“. Toto stanovisko bude zkontrolováno pracovníkem daného operačního programu, do kterého je žádost o podporu předložena a tímto pracovníkem bude potvrzena správnost a soulad záměrů s touto strategii.

3.18 Zajištění auditní stopy – archivace, udržitelnost projektu Zajištění auditní stopy bude zajištěno v souladu s platnou legislativou, spisovým a skartačním řádem MAS Regionu Poodří a s podmínkami jednotlivých operačních programů. Spisový a archivační řád stanovuje postup zacházení s dokumenty a zásad kvalitního vedení spisové služby uvnitř organizace. Spisovou agendu a archivaci dokumentů provádí asistent MAS, který je rovněž odpovědný za úplnost a ukládání všech dokumentů. Pro archivaci je vyčleněná samostatná místnost, která se nachází v objektu zámku vedle kanceláře MAS. Po ukončení realizovaných projektů bude probíhat kontrola udržitelnosti projektu, a to 2x po dobu jeho udržitelnosti. O kontrole bude sepsán samostatný protokol o plnění indikátorů vč. pořízení fotodokumentace předmětu projektu. Doba udržitelnosti projektu je stanovena jednotlivými operačními programy. 3.18 Plánována personální kapacita Pracovníci MAS mají zkušenosti nejen s realizací iniciativy Leader v rámci SPL „Poodří plné příležitostí“, ale také v rámci realizace aktivit a projektů na podporu udržitelného života v území, a to v době od roku 2004.

Organizační struktura MAS Regionu Poodří na leta 2014 – 2020, resp. 2023 k realizaci Integrované strategie území „Poodří – přívětivý region“ počítá celkem s pěti pracovníky. Ing. Oldřich Usvald, manažer MAS je zaměstnancem MAS Regionu Poodří od 16.7.2007, v letech 2007 – 2013 byl zodpovědný za realizaci ISRÚ „Dveře Poodří dokořán“ a Strategického plánu Leader „Poodří plné příležitostí“. Od roku 2002 se podílel na přípravě a vytváření podmínek pro založení MAS, a to dne 20.4.2004. Následně realizoval program Leader ČR. Pavla Bělehrádková, asistent a účetní je zaměstnancem MAS Regionu Poodří od 2.6.2008, podílela se na realizaci programu Leader v letech 2007 – 2014. Součástí činnosti byl monitoring a evaluace. Pracovnice vede účetnictví spolku od 1.9.2014, a to na programu ve vlastnictví MAS. Mzdovou agendu vede od roku 2008. Pracovník SCLLD bude vybrán na základě výběrové řízení, které bude zveřejněno na webu MAS Regionu Poodří, a také budou osloveny obce v územní působnosti MAS. Pracovník na pozici Animace SCLLD bude vybrán na základě zveřejněného výběrového řízení, popř. bude využito zkušeností spolupracujících osob MAS. Členové výběrové komise budou absolvovat interní školení, tematicky zaměřené na instruktáž o bodových kritériích a systému hodnocení žádostí a při výběru projektů se budou řídit k tomu vyhotoveným manuálem. Někteří členové komise mají zkušenosti z programového období 2007 – 2013.

4 Animační aktivity

4.1 Zkušenosti s prezentací aktivit v letech 2007 – 2013 - vydávání Zpravodaje MAS RP – dvakrát ročně: červen a prosinec daného roku, který byl distribuován na obce MAS, pracoviště SCHKO Poodří Studénka a jako vkládaná inzerce do časopisu „Poodří“, který vydává Společnost přátel Poodří, Ostrava, - zveřejňování a prezentace z činnosti MAS na webu: www.mas.regionpoodri.cz, mapa stránek webového prostoru byla dvakrát aktualizována a přizpůsobena potřebám, které vycházely z činností MAS, - jednání pracovní skupiny „Zemědělci“ a „Ženy“, které byly neformální, byla oslovena ustálená skupina, zúčastnil se, kdo měl v danou dobu čas, - prezentace na výstavách cestovního ruchu Regiontour Brno, ITF Slovakiatour Bratislava, Holiday World Praha a Dovolená a Region Ostrava, - pořádání dvou ročníků „Zemědělství v Poodří“ ve spolupráci se zemědělci, - prezentace na tradičních akcích pořádaných v partnerství s Regionem Poodří a obcí Bartošovice – „Otevírání Poodří a pooderské koštování“, Podzimní pooderské rybářské slavnosti“, - pravidelné vydávání stolního týdenního kalendáře MAS s informacemi o podpořených projektech úspěšných žadatelů, o členech MAS RP, případně o obcích v územní působnosti MAS.

Tyto komunikační aktivity bude MAS nejen vykonávat, ale rozšiřovat také v období 2014 – 2020.

4.2 Pracovník animace MAS Regionu Poodří Animační aktivity zahrnují všechny činnosti MAS v rámci CLLD mimo administraci projektů konečných žadatelů, resp. příjemců. Jedná se zejména o koordinaci aktivit místních aktérů směřujících k naplňování SCLLD. Animační aktivity bude mít na starosti pracovník pro animaci. Tento bude zajišťovat animaci všech činností MAS v rámci SCLLD a také animaci vlastních aktivit a činností spolku. Smyslem činnosti animátora bude zajišťovat co největší naplnění cílů strategie prostřednictvím projektů. K tomu bude využívat nejen praxí osvědčených prostředků, jako webového prostoru MAS, letáků, Zpravodaje MAS, prezentace na jednáních DSO, případně obecních zastupitelstev, ale také nových, moderních mediálních prostředků, zejména internet a lokální televizní vysílání. Větší pozornost bude věnována zveřejňování informací z činnosti MAS v obecních zpravodajích obcí v územní působnosti MAS, bude zmapováno vydávání těchto obecních periodik vč. termínů vydávání, bude navázaná lepší a kvalitnější spolupráce s obecními redakčními radami. Pracovník bude zabezpečovat prezentaci MAS Regionu Poodří na obecních akcích, a to využitím propagačního stánku a propagačních materiálů MAS, jako letáků k výzvám, propagačních materiálů z činností MAS, Zpravodajů a propagačních předmětů MAS. Pracovník bude také oslovovat potenciální žadatele, motivovat je k rozvíjení projektových záměrů a informovat je o způsobu výběru projektů a nastavení procesů MAS. Bude iniciovat vznik nových tematických pracovních skupin a partnerství, pokud taková potřeba vznikne. V neposlední řadě bude zabezpečovat propagaci a prezentaci regionální značky „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“.

5 Spolupráce MAS Regionu Poodří, partnerství na národní i mezinárodní úrovní

5.1 Spolupráce v programovém období 2007–2013 – realizace projektů MAS Regionu Poodří od svého založení spolupracuje s MAS na území Moravy, se kterými nachází společné náměty k řešení a to v rámci projektů spolupráce iniciativy Leader. Na začátku programovém období 2007 – 2013 to byly projekty s MAS Moravská cesta a MAS Moravský kras pod marketingovou značkou „Moravská brána do Evropy“ – „MBE“. V rámci této spolupráce byly zrealizovány 3 projekty spolupráce: „MBE – nové venkovské expozice a muzea“ „MBE – mapování a studie technicko-historických památek na venkově“ „MBE – nové zázemí pro činnost spolků a propagaci MAS na venkově“ Další realizované projekty spolupráce v rámci iniciativy Leader:

„Moravské a slezské ovocné stezky“ – KMAS: MAS Nízký Jeseník, PMAS: MAS – Partnerství Moštěnka, MAS Bojkovska, MAS Horňácko a Ostrožsko, Rýmařovsko, o.p.s., RPR Hranicko a MAS Regionu Poodří „Regionální značení místních výrobků a služeb – podpora rozvoje regionálního trhu“ – KMAS: MAS Regionu Poodří a PMAS: MAS Podpoľanie „Chuť a vůně regionálních jídel a specialit v Poodří a Podpolaní“ – KMAS: MAS Regionu Poodří a PMAS: MAS Podpoľanie „Příběhy našich kronik“ – KMAS: MAS – Partnerství Moštěnka, PMAS: MAS Regionu Poodří, MAS Moravská cesta, MAS Hříběcí hory a MAS Hanácké Království „Zábavná vlastivěda našich vesnic“ – KMAS: MAS Regionu Poodří a PMAS: MAS Hanácké Království Všechny realizované projekty spolupráce v intencích iniciativy Leader byly přínosem pro území MAS. Projekty se zaměřením na historii území a cílovou skupinu mládež, školní mládež, měly více než pozitivní zpětnou vazbu. Pracovníci MAS byli potěšení a uvědomili si, že jejich práce měla smysl, že padla na úrodnou půdu. Ve spolupráci s aktivními obcemi MAS byl v roce 2011 realizován projekt „Vzděláváním ke zvýšení zaměstnanosti v Regionu Poodří“, který byl podpořen Evropským sociálním fondem, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Nositelem projektu byla společnost 4PEOPLE, o.s. se sídlem v Ostravě a MAS byla partnerem a realizátorem projektu v regionu Poodří. MAS Regionu Poodří se v partnerství s MAS – Partnerství Moštěnka, Střední Haná, o.p.s., MAS Vizovicko a Slušovicko, MAS Moravská brána a MAS Moravská cesta zapojila do projektu opatření IV.2.1 Realizace projektů spolupráce – 22. kolo příjmu žádostí s projektem „EMI 6“, na téma „Monitoring a evaluace MAS“. Projekt byl realizován v MAS Regionu Poodří v období I. – VI. 2015.

5.2 Smluvní vztah MAS Regionu Poodří MAS Regionu Poodří uzavřela 24.10.2007 partnerskou smlouvu s OZ Podpoľanie. Tato slovenská MAS má na svém území CHKO, nachází se v blízkosti Banské Bystrice, tak jako naše MAS nedaleko krajského města Ostravy. Mezi priority k řešení jsou společnými tématy podpora rozvoje cestovního ruchu, regionální značení, udržitelný život na venkově, obnova a udržitelnost přírodního bohatství v území. MAS Podpoľanie byla rovněž podpořenou MAS v programovém období 2007 – 2013. Dne 13.5.2011, u příležitosti „Otevírání Poodří a pooderského koštování“, byla uzavřena „Trojdohoda“ o partnerství a spolupráci mezi maďarskou MAS 36 Jó Palóc se sídlem v Kazáre, slovenskou MAS Podpoľanie se sídlem v Detve a MAS Regionu Poodří. V rámci tohoto partnerství se MAS Regionu Poodří, jako partnerská MAS, zúčastnila mezinárodního projektu „Aktivní občané pro Evropu – sítě partnerských měst“ v létech 2012–2013. MAS 36 Jó Palóc byla podpořenou MAS v programovém období 2007 – 2013. MAS Regionu Poodří je členem Národní sítě MAS České republiky a Krajské sítě NS MAS Moravskoslezského kraje.

Dále pak je členem Asociace regionálních značek České republiky a nositelem regionální značky „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“.

5.3 Rozvoj a rozšíření spolupráce MAS Regionu Poodří MAS Regionu Poodří má zájem navázat nová mezinárodní partnerství, a to: - s MAS Žilinského kraje v návaznosti na možnosti realizace projektů přeshraniční spolupráce a skutečností, že Moravskoslezský kraj má podepsanou partnerskou dohodu se Žilinským krajem, - s MAS v Polsku, která se nachází v povodí řeky Odry, má případně na svém území CHKO a blízkost nějakého většího města, - s MAS v Bulharsku, Rumunsku, případně v některých dalších zemích tzv. východního bloku, - a v neposlední řadě s německou MAS v územní působnosti, kde v současné době bydlí původní obyvatelé Kuhländchen, oblasti Moravského Kravařska, regionu Poodří, současná územní působnost MAS Regionu Poodří. - s MAS pod marketingovou značkou „EMI6“ (spolupráce 6 MAS – MAS-Partnerství Moštěnka, Střední Haná, o.p.s., MAS Vizovicko a Slušovicko, MAS Moravská brána, MAS Moravská cesta a MAS Regionu Poodří) – na základě dosavadních zkušeností a spolupráce budou realizovány projekty v rámci Programu rozvoje venkova, operace 19.3.1 a dalších finančních zdrojů. MAS budou spolupracovat ve vybraných tématech, která jsou obsažena v jejich SCLLD. Spolupráce bude zaměřena například na podporu výroby a odbytu místních výrobků a služeb různými formami, sdílení inovací a nápadů, podporu stávajících i nově vznikajících podnikatelských subjektů a další.

6 Opatření pro hodnocení – monitoring a evaluace

6.1 Plán monitoringů a evaluací Ve srovnání s programovým obdobím 2007 – 2013 je na monitoring a evaluaci na úrovni MAS kladen větší důraz. Výsledky práce MAS je také třeba odpovídajícím způsobem sdělit řídícím orgánům, partnerům MAS a veřejnosti. Z tohoto důvodu si MAS vytvořila svůj vlastní systém sledování a vyhodnocování strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro období 2014 – 2020. MAS bude odděleně sledovat a vyhodnocovat výkon strategie směrem k řídícím orgánům operačních programů. Dále pak budou sledovány a vyhodnocovány vlastní monitorovací indikátory MAS, které se nesoustředí pouze na programové rámce, ale na celou strategii. Pro sledování a vyhodnocování strategie MAS Regionu Poodří bude sloužit samostatný plán. Plán bude do konečné podoby zpracován po vydání rozhodnutí o podpoře SCLLD. Tento plán je v souladu s „Metodikou monitoringu a evaluace“, která vznikla v rámci projektu EMI6 v první polovině roku 2015. Jednalo se o projekt spolupráce šesti místních akčních skupin podpořený z prostředků programu rozvoje venkova. Plán monitoringu a evaluace zpracovává monitorovací výbor MAS společně se zaměstnanci MAS s případným zapojením externího

odborníka. Plán lze průběžně dle potřeby MAS aktualizovat. Plán stanoví:

 metody práce a postupy  organizační zabezpečení monitoringu - kompetence a odpovědnosti zaměstnanců, orgánů a žadatelů MAS  indikátorovou soustavu a evaluační otázky  termíny pro vyhodnocování strategie  způsob a frekvenci publikování výsledků monitoringu a evaluací Níže uvádíme opatření pro monitoring a evaluaci, které budou součástí tohoto plánu.

6.2 Výklad pojmů Monitoring (monitorování, sledování) – znamená průběžné zjišťování stavu a pokroku realizace strategie prostřednictvím projektů a porovnávání získaných informací s výchozími hodnotami a předpokládaným plánem. Monitoring se zaměřuje jednak na finanční plnění smluvně zakotvené části dané strategie a také se soustředí na věcné plnění hodnot stanovených monitorovacích indikátorů. Monitorováním se rozumí vytváření systému sběru dat a informací a provádění sběru a shromažďování dat a informací. Pro adekvátní nastavení monitoringu je nezbytná vazba na cíle a měřitelné indikátory a vytvoření odpovídajícího systému sledování a průběžného záznamu sledovaných dat a informací. Monitorovací indikátory výstupu Charakterizují činnost projektů, tzn.: poskytují informace o výstupech jednotlivých operací / akcí. Jsou zpravidla vyjadřovány ve fyzikálních jednotkách (kilometry, kusy apod.). Výstupové indikátory je nutné sledovat z projektové úrovně a musí mít vazbu na indikátory výsledku, které měří výsledky prováděných opatření a aktivit. Příklady: plocha revitalizovaného území v ha, počet podpořených podniků Monitorovací indikátory výsledku Výsledkové indikátory prokazují účinky strategie. Nezbytnou podmínkou jejich využitelnosti je stanovení výchozí a cílové hodnoty. Výběr vhodných indikátorů výsledku usnadní posuzování naplňování stanovených cílů. Indikátory výsledku charakterizují jevy, které lze posuzovat spíše v naturálních nebo peněžních jednotkách. Indikátor by měl mít vazbu na indikátory výstupu. Příklady: Snížení energetické náročnosti budov v kWh za rok, Zvýšení zaměstnanosti podpořené skupiny obyvatel v % Kontextové indikátory Statistické (kontextové) ukazatele jsou vhodné pro sledování celkové situace v regionu, nikoliv aktuálních stavů věcného plnění strategie. U kontextových indikátorů nestanovujeme cílové hodnoty. Na vývoj kontextových indikátorů mají vliv i jiné faktory než realizace strategie MAS. Vhodně zvolené kontextové indikátory jsou takové, které jsou pravidelně dostupné v rámci statistického šetření státu a jejich hodnoty byly využity při definování strategie MAS. Zvolená sada kontextových indikátorů by měla mít vazbu na indikátory výsledku. V tomto ohledu je nezbytné vzít v úvahu zpoždění statistických údajů a jejich omezení při využití v rámci pravidelných hodnocení. Příklady: celková výměra zemědělské půdy v ha, počet dokončených bytů celkem Evaluace (hodnocení, vyhodnocování) – je proces založený na důkladném sběru primárních

i sekundárních dat a na jejich odborném vyhodnocování s cílem získat spolehlivé podklady pro strategické řízení. Evaluací se tedy rozumí zpracování informací získaných v rámci monitoringu i mimo něj, interpretace informací a formulace závěrů a doporučení ke zlepšení implementace. Evaluace vyžaduje předchozí monitoring, stanovení jasného účelu hodnocení a relevantní nastavení pro poskytnutí zpětné vazby. Hodnocení přispívá k hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Záměrem evaluace je také vyhodnocení relevance a naplnění cílů. Hodnocení lze z časového a věcného hlediska členit na mnoho druhů.

6.3 Organizační zabezpečení monitoringu a evaluace Monitoring a evaluaci zabezpečuje kancelář MAS, orgány MAS a případně externí odborník. Základem pro monitoring a evaluaci je indikátorová soustava MAS. Kancelář MAS: − vede evidenci k jednotlivým monitorovacím indikátorům,  průběžně sleduje plnění monitorovacích indikátorů,  zálohuje data týkající se monitoringu v elektronické podobě,  provádí šetření v místě realizace projektů,  účastní se kontrol u konečných žadatelů, které bude provádět řídící orgán. Ve vztahu k monitoringu a evaluaci budou zpracovávány tyto dokumenty, které připomínkuje a schvaluje určený orgán MAS:  plán monitoringu a evaluace – zpracování na začátku čerpání z ESI fondů, průběžná aktualizace (vlastní iniciativa MAS)  monitorovací a evaluační zprávy – jedenkrát ročně (vlastní iniciativa MAS)  zprávy o plnění integrované strategie – dvakrát ročně (povinné)  mid-term evaluace – k 31. 12.2018 (povinné)

6.4 Indikátorová soustava strategie MAS Regionu Poodří MAS má stanoveno celkem 5 kategorií monitorovacích indikátorů, které tvoří indikátorovou soustavu. Indikátorová soustava slouží k vyhodnocení výkonu strategie jako celku. Indikátorovou soustavu sestavuje kancelář MAS s případným zapojením externího odborníka. Monitorovací indikátory jsou základem pro vyhodnocování – evaluaci – strategie a výsledky evaluací slouží k provádění případných změn ve strategii. Jednotlivé kategorie indikátorů jsou odděleny vlastními kódy pro potřeby MAS: 1) Indikátory sledované v monitorovacím systému MS 2014+ pro jednotlivé programové rámce (kódy začínající písmeny RPOP: RPOPZ01.., RPOPZP01.., RPOPRV01.., RPOPIR01... ) 2) vlastní indikátory MAS přiřazení strategickým cílům (RPSTRA01..) 3) vlastní indikátory MAS dle specifických cílů (kódy RPCIL101..). Tyto indikátory

jsou sledovány pro jednotlivá opatření. Mohou se obsahově překrývat s indikátory sledovanými v MS2014+ 4) indikátory Českého statistického úřadu (kódy RPCSU01..) 5) indikátory stanovené v rámci partnerského projektu, které sleduje a společně vyhodnocuje 6 partnerských MAS - Region Poodří, Moravská brána, Moravská cesta, Vizovicko a Slušovicko, Střední Haná, Partnerství Moštěnka – tzv. Partnerství EMI6 (kódy RPEMI01..). Slouží k porovnání situace a výkonu v partnerských MAS

Kategorie Typy monitorovacích indikátorů Počet Zdroj informací 1 RPOP – indikátory pro programové rámce 42 MS 2014+ 2 RPSTRA – indikátory pro strategické cíle 12 Načítání z RPCIL 3 RPCIL – indikátory pro specifické cíle 119 MS 2014+, poskytovatelé dotací, subjekty v území 4 RPCSU – indikátory statistické 124 Český statistický úřad 5 RPEMI – indikátory společné (srovnání 6 MAS) 22 ČSÚ, MAS Přehled monitorovacích indikátorů – viz tabulková příloha.

6.5 Zpráva o plnění integrované strategie Z hlediska naplňování strategie z ESI fondů jsou nejdůležitější indikátory uvedené v kategorii 1, které slouží jako podklad pro zprávu o plnění integrované strategie. Zprávu o plnění integrované strategie projednává a schvaluje orgán MAS dle nastavených postupů. Zpráva se zpracovává dvakrát ročně (do 15. 1. vždy s použitím údajů k 31. 12., resp. 15. 7. vždy s použitím údajů k 30. 6.). Zpráva o plnění integrované strategie bude obsahovat i informace o celkovém kontextu, k čemuž slouží další kategorie indikátorů. Součástí Zprávy bude přehled vývoje realizace IN, schválených a realizovaných projektů a plnění podmínek IN včetně plnění indikátorů, dodržení finančního plánu. Zpráva má tyto datové položky:  identifikace integrovaného nástroje  sledované období  stav  finanční plán  popis realizace integrovaného nástroje  indikátory (název, kód, měrná jednotka, výchozí hodnota, cílová hodnota, dosažená hodnota)  přílohy

6.6 Evaluační otázky Hodnotící otázky respektují princip 3 E (Effectiveness – efficiency – economy), v překladu účelnost – účinnost – úspornost. Tyto tři charakteristiky jsou doplněny ještě o užitečnost

a udržitelnost. V tomto kontextu hovoříme o tzv.: 5 U. Níže jsou uvedeny stručné popisy a hodnotící otázky, kterými se budeme zabývat v evaluačních zprávách. Účelnost (Effectiveness) – je nejdůležitějším „U“. Zaměřuje se na vztah mezi intervencemi a jejich výsledky. To znamená, že hodnotí, zda realizované intervence splnily svůj účel, tedy zdali a v jaké míře byly naplněny cíle strategie. Účelnost tedy poměřuje skutečnost (výstupy a výsledky) se stanovenými cíli. Evaluačních otázky: BYL SPLNĚN STANOVENÝ CÍL XY? Ano/ne DO JAKÉ MÍRY BYL CÍL NAPLNĚN? Zcela / částečně / na x % Účinnost (Efficiency) – jedná se o posouzení poměru zdrojů (vynaložených prostředků, času a práce) vůči stanoveným cílům. Evaluační otázky: MOHLO BÝT PŘI DANÝCH VSTUPECH DOSAŽENO LEPŠÍHO VÝSTUPU? Ano/ne Úspornost (Economy) – obnáší posouzení dosažených výsledků vůči vynaloženým prostředkům. Posuzujeme tedy, zda daného výsledku bylo možno dosáhnout při nižších vstupech. Evaluační otázky: BYLO VÝSTUPU DOSAŽENO ZA CENU V MÍSTĚ A ČASE OBVYKLOU? Ano/ne Užitečnost (Utility) – vztahuje se k prospěšnosti strategie a hodnotí vztah mezi problémy, které měly být řešeny a dosaženými výsledky. Jedná se tedy o zodpovězení otázky, zda byla podpora zaměřena smysluplně. Evaluační otázky: BYLO OPATŘENÍ SKUTEČNĚ ÚČINNÉ? Ano/ne MOHLA BÝT POTŘEBA ŘEŠENA JINÝM ZPŮSOBEM? Ano/ne Udržitelnost (Sustainability) – vztahuje se k tomu, zda dané opatření dosáhlo cíle trvale nebo jen dočasně. EXISTUJE PŘEDPOKLAD, ŽE BUDOU VÝSTUPY A VÝSLEDKY ZACHOVÁNY I PO UKONČENÍ INTERVENCE?

6.7 Monitorovací a evaluační zprávy MAS Regionu Poodří je jako nositel integrovaného nástroje povinna zpracovat mid-term evaluaci provádění a plnění strategie (procesní a výsledková evaluace) s údaji platnými k 31. 12. 2017. Kromě toho bude MAS vydávat každoročně monitorovací a evaluační zprávy, které budou odpovídat na jednotlivé hodnotící otázky uvedené výše. Jako podklad pro vyhodnocení otázek slouží indikátorová soustava. Monitorovací a evaluační zpráva bude vydávána samostatně nebo jako součást výroční zprávy MAS.