ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

BLOK II - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HROZNOVÁ LHOTA

SOUHRNNÝ INFORMATIVNÍ OBSAH BLOKŮ DOKUMENTACE ÚP:

TEXTOVÁ ČÁST / BLOK/ TITULNÍ 1 + 1 str I - ÚP 47 str II - ODŮVODNĚNÍ ÚP 68 str VÝKRESOVÁ ČÁST /název/ měřítko počet listů ÚZEMNÍ PLÁN HROZNOVÁ LHOTA 5 1a Výkres základního členění území 1 : 5 000 1 1b Hlavní výkres 1 : 5 000 1 1bv Schema hlavního výkresu - vodní hospodářství 1 : 2 000 1 1be Schema hlavního výkresu - energetika a spoje 1 : 2 000 1 1c Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000 1 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HROZNOVÁ LHOTA 4 2a Koordinační výkres 1 : 5 000 1 2aa Koordinační výkres - výřez detail 1 : 2 000 1 2b Výkres širších vztahů 1 : 50 000 1 2c Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000 1

***

Úvod s vymezením pojmů a podrobný obsah bloků s uvedením členění podle příl. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. jsou uvedeny v závěru textu BLOKU II – podle požadavku pořizovatele na úpravu

II/1.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ (včetně souladu s územně plánovací dokumentací, vydanou krajem)

Z dokumentace Politiky územního rozvoje 2008, která byla schválena usnesením vlády č. 929 ze dne 20. července 2009 nevyplývají pro k.ú. nevyplývají pro k.ú. Hroznová Lhota žádné specifické požadavky nad rámec limitů a priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Požadavek PÚR na vymezení koridoru rychlostní komunikace R55 a železničního koridoru č. 330 Přerov-Břeclav (II. tranzitní železniční koridor) se řešeného území přímo nedotýká, bude mít vliv na širší vztahy. Řešené území se dotýká vymezené rozvojové osy (OS11 Lipník nad Bečvou– Přerov–Uherské Hradiště–Břeclav–hranice ČR/Rakousko) v širších územních vztazích. Důvody vymezení: Území ovlivněné připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Přerov–Uherské Hradiště–Břeclav, železničními tratěmi č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou–Přerov (III. tranzitní železniční koridor), č. 330 Přerov–Břeclav (II. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Přerov, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav.

Pro širší území, jehož je řešený katastr součástí, byla zpracována (návrh červen 2009), avšak nebyla schválena a vydána územně plánovací dokumentace (ZUR). Požadavky, vyplývající z širších vztahů, limity a trasy nadřazených inženýrských sítí jsou respektovány.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 1 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Územně plánovací dokumentace vydaná krajem - ÚPN VÚC Hodonínsko (Terplan 1998), závazná část vyhlášena 09/1998), konstatuje limity k.ú. Hroznová Lhota, které je nutno dále respektovat v následné územně plánovací dokumentaci. Z uvedené územně plánovací dokumentace nevyplývají pro změnu územního plánu žádné specifické požadavky.

Nebyl zpracován plán rozvoje regionu.

***

II/2.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚP HROZNOVÁ LHOTA

Zadání bylo projednáno v roce 2009, schváleno bylo zastupitelstvem Hroznové Lhoty dne 12.srpna 2009. Požadavky zadání byly v průběhu zpracování ÚP Hroznová Lhota akceptovány s doplněním podle požadavků, vyplývajících ze zák. č. 183/2006 Sb a vyhl. č. 500/2006 Sb. Řešení bylo dílčím způsobem upraveno podle požadavků obecní samosprávy v rozsahu, respektujícím Zadání, urbanistickou koncepci a ochranu krajiny. Byly akceptovány a naplněny požadavky DO a okolních obcí.

***

II/3.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ (včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území)

Zdůvodnění přijatého řešení

obsahuje odůvodnění v členění kapitol ÚP (blok I) s předsunutím indexu "Z" před kód.

Z.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Z.1.1 Vymezení řešeného území

Zájmové území obce Hroznová Lhota je vymezeno jejím katastrálním územím. Zastavěné území obce má v současné době rozlohu cca 78 ha a v roce 2008 zde žilo trvale 1240 obyvatel. Katastrální území má rozlohu 904 ha. Obec má příznivé podmínky pro další vývoj i stabilizaci. Významné jsou přírodní hodnoty krajiny, z hlediska urbanizace jsou významné možnosti pro plošný rozvoj zejména obytných funkcí (dostatek ploch pro novou obytnou zástavbu), funkce výrobní a komerčně-podnikatelské. Obec se svým katastrálním územím skýtá velmi příznivé podmínky pro místní rekreaci, nabízí zázemí pro pobytovou rekreaci, sport a turistiku - perspektivní je rozvoj rekreačních funkcí, vázaných na krajinu CHKO Bílé Karpaty, specifickým druhem aktivní rekreace je zemědělská prvovýroba, vázaná na drobnou strukturu sadů, zahrad, vinohradů a políček na úbočí Bílých Karpat v tratích Rozsocháč, Dolní kopec a Horní kopec. Ve struktuře osídlení byla Hroznová Lhota v minulosti před rokem 1990 střediskovou obcí trvalého významu se spádujícími obcemi Kozojídky, Tasov a Žeraviny, dnes samosprávnými, tyto obce tvoří společně s obcí Kněždub dobrovolný svazek obcí "Velička" m.j. s cílem řešení odkanalizování a likvidace odpadních vod. Hroznová Lhota spáduje k městům Veselí nad Moravou (sídlo ORP), Strážnice a Hodonín - přirozeným spádovým centrům tohoto regionu. Z hlediska

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 2 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI významu má Hroznová Lhota místní charakter, jedná se o svébytnou stabilizovanou obec s kvalitními podmínkami a zachovalými kulturně-společenskými a duchovními hodnotami, s dobrým rozvojovým potenciálem, významným především pro růst obytných funkcí, rekreace a šetrných podnikatelských aktivit.

Zájmové území se nachází v východní části okresu Hodonín, od krajského města Brna je Hroznová Lhota vzdálena cca 70 km JV směrem. Vlastní obec sousedí na západě s k.ú. obcí Kozojídky a Žeraviny, na jihovýchodě s k.ú. Kněždub, na jihu ve hřbetní části Bílých Karpat s k.ú. Hrubá Vrbka, na východě s k.ú. obce Tasov a Lipov, a na severozápadě s k.ú. města Veselí nad Moravou.

***

Z.2 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A OCHRANY JEHO HODNOT

Z.2.1 Zásady koncepce rozvoje obce Zásady koncepce rozvoje obce vycházejí z vyhodnocení potenciálů krajiny a sídla a vůle samosprávy obce. Zaměření na kvalitní bydlení, rekreaci, ochranu krajiny a přírody je preferováno v souladu s prvovýrobními potenciály a proporcionálním rozvojem výrobních aktivit.

Pozitivní hodnoty území obce tvoří zejména: a/ územní hodnoty - poloha v relativně harmonické vyvážené přehledné krajině, - urbanistická stopa a historicky kontinuální charakter zástavby sídla, - obytný potenciál sídla, - struktura drobné držby v klidové části zázemí obytných zón, zóně zahrad a v prostoru úbočí Bílých Karpat, - přírodní potenciál vázaný na krajinu Bílých Karpat a údolnice niv vodních toků v zemědělské krajině - vrch Radošov s areálem vinic a viničního hospodářství, - rekreační potenciál krajiny, její prostupnost - zemědělský malovýrobní i velkovýrobní potenciál - druhovýrobní potenciál ve stabilizovaných i přestavbových plochách - polyfunkční potenciál lesních ploch - vodohospodářský potenciál b/ stavby, tradice, ostatní - kostel, fara, řada staveb, nesoucích tradiční hodnoty tvarosloví v centrální obytné zóně, - památkově chráněné objekty podle kapitoly č. 2.6, - areál hřbitova - areál školy - sportovně-rekreační areál - tradice rodáka - malíře Joži Úprky a areál jeho obytného dvora, obytný dvůr Pavlica v centru obce - drobné neregistované památky podle kapitoly Z.2.6. - kulturními tradice a pospolitost, - dominantní stromořadí podél silnice při centrální ulicovce, - pestré krajinné struktury přírodních ploch a prvků v kombinaci s tradičními formami malovýrobního zemědělského využívání , - spolupráce obcí v mikroregionu Strážnicko (Kněždub, Petrov, Radějov, Strážnice, Sudoměřice, Tvarožná Lhota, Hroznová Lhota, Žeraviny, Kozojídky, Tasov) a DSO ČOV Velička (Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Tasov, Žeraviny).

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 3 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.2.2 Hlavní cíle řešení územního plánu a rozvoje obce

Hlavní cíle řešení ÚP Hroznová Lhota jsou principiálně v souladu s obecnými cíli územního plánování, viz §18 zák. č. 183/2006 Sb v platném znění. Autor ÚP se neztotožňuje s institutem výjimky podle odst. 6 citovaného ustanovení z důvodu možného obcházení koncepčních zásad, stanovených v ÚP.

Z. 2.3. Rámcová kvantifikace navrženého rozvoje, časový průběh.

Vychází z vyhodnocení tendencí demografického vývoje a předpokladů samosprávy.

Obyvatelstvo (ČSÚ 2001, RISY 2008)

stav návrh bilanční (ČSÚ) (samospráva, LAND-studio) rok 1930 1961 1970 1991 2001 2008 2015 2020 počet obyvatel 1009 1264 1268 1306 1279 1240 do 1270 do 1320

Předpokládáme řízený neskokový nárůst a stabilizaci - rozvoj, pro který je potřeba vytvořit územní podmínky. Odhad počtu obyvatel do r. 2020 bude využíván pro bilanční úvahy. Předpokládaný nárůst je tedy do 80 obyvatel. Stabilizace počtu obyvatel obce je závislá na jejím ekonomickém a obytném potenciálu a vůli místní samosprávy. Neřízený skokový, nebo neuměřený růst pod tlakem trhu a developerů by mohl vést k funkční nebo sociální destabilizaci harmonického sídla, krajiny a jejich hodnot.

Ukazuje se potřeba zajistit možnosti nové obytné výstavby i plochy pro rekreační a ekonomické aktivity. Část domovního fondu bude podle předpokladů využíván i nadále pro rekreaci, resp. funkci "druhého bydlení".

Ekonomická aktivita

ekonomicky aktivní ekonomicky neaktivní z toho celkem nezjištěno celkem nepracující důchodci žáci,studenti,učni absolutně 601 2 671 324 225 % 47,1 0,16 52,7 25,4 17,7

vyjížďka do zaměstnání

vyjíždějící do zaměstnání vyjíždějící do zaměstnání žáci vyjíždějící celkem v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje denně mimo obec denně mimo obec 480 79 323 8 53 333 65

Domovní a bytový fond (ČSÚ 2001)

A) Domy

úhrnem z toho obydlené z toho neobydlené celkem z toho rod. domy z toho byt. domy absolutně % 389 342 336 3 6 1,54

B) Byty

úhrnem z toho obydlené z toho neobydlené celkem v rod. domech v byt. domech celkem k přech. bydlení k rekreaci 412 362 347 12 47 6 7

Obsazenost bytů je 3,45 obyvatel na 1 obydlený byt. Při standardu 3,0 obyv./byt je v bilančním období do r. 2020 celk. potřeba 440 bytů, což znamená statisticky potřebu nárůstu počtu bytů, 78 bytů k počtu obydlených - tento předpoklad bude výchozí pro návrh rozvoje bydlení v obci. S odpadem bytového fondu lze počítat v rozsahu bytů nezpůsobilých obývání, resp. části bytů neobydlených. Je nutno v předpokladech ÚP počítat s rekonstrukcí neobydleného byt. fondu a novou výstavbou v uvedeném rozsahu. Ploch pro novou výstavbu je v podmínkách obce Hroznová Lhota podle uvedené bilance dostatek.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 4 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Část domovního fondu bude podle předpokladů využíván i nadále pro rekreaci, resp. funkci "druhého bydlení", předpokládáme nárůst tohoto způsobu využití části ploch obytné zóny.

Z.2.4 Zhodnocení vztahů dříve zpracované a schválené ÚPD

Z dokumentace Politiky územního rozvoje České republiky vydané vládou České republiky 2008, která byla schválena usnesením vlády č. 929 ze dne 20. července 2009, nevyplývají pro k.ú. Hroznová Lhota žádné specifické požadavky nad rámec limitů a priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. OS11 Rozvojová osa Lipník nad Bečvou-Přerov-Uherské Hradiště-Břeclav-hranice ČR/Rakousko. Území ovlivněné připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Přerov-Uherské Hradiště- Břeclav, železničními tratěmi č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou-Přerov (III. tranzitní železniční koridor), č. 330 Přerov-Břeclav (II. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Přerov, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. Důvody vymezení: Řešené území obce s rozšířenou působností (dále ORP) Veselí nad Moravou je součástí rozvojové osy OS11, jako tradičního průchodního směru mezi jižní a severní Evropou. Dopad na řešené území je nepřímý a v podstatě zanedbatelný.

Území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území l) Hodonínsko (části území ORP Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou). Zájmové území obce Hroznová Lhota je v souladu se zásadami udržitelného rozvoje v koncepci ÚP řešeno.

Obec Hroznová Lhota nemá platný územní plán sídelního útvaru, resp. obce, v minulosti zpracovaná urbanistická studie nebyla v rozvoji obce koncepčně využívána pro nedosažitelnost navrhovaných rozvojových ploch. V rozpracování ÚP byla koncepce ÚP konzultována s obecní samosprávou, byly provedeny požadované úpravy, které jsou v souladu se zadáním, urbanistickou koncepcí a zásadami ochrany krajiny.

Z.2.5 Ochrana přírody a krajiny, NATURA 2000

Katastrální území Hroznové Lhoty není součástí soustavy NATURA 2000, nesousedí s jejím evidovaným územím, nejsou navrhována ÚP opatření. Nejsou zde registrované VKP, kromě niv vodních toků - ve stanovisku DO (OŽP MěÚ Veselí nad Moravou) je v průběhu projednávání uváděn VKP Velička u Kněždubu, avšak nebyl součástí ÚAP, podklady nebyly na vyžádání doplněny; na základě průzkumů území zpracovaných kolektivem ÚP byly přírodně hodnotné plochy zahrnuty do zóny s prioritou ochrany krajiny. Řešené území zasahuje velkoplošné chráněné území přírody a krajiny - CHKO Bílé Karpaty, hranice je zakreslena ve výkrese 2a. Respektovány jsou lesní i nelesní plochy v masivu Bílých Karpat, tvořící podstatu hodnot území v dané rozmanitosti i struktuře (ochrana krajiny je jednou z priorit samosprávy). Pro podporu a stabilizaci struktury ploch je významné zachování ploch drobné držby zemědělské půdy ve struktuře sadů, zahrad, vinic a orné půdy, na které jsou dlouhodobě vázány šetrné formy rekreace s regulovaným stavem i vývojem. Obec má zájem tyto struktury v proporcionální šetrné míře podporovat v rovnováze se zájmy ochrany přírody a krajiny. Významné údolní nivy toků Veličky a Kuželovského potoka (Mlýnské strouhy) jsou vymezeny jako součást zóny s prioritou ochrany krajiny, jsou uplatňována regulační opatření. Obecně jsou respektovány i ostatní nivy vodních toků.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 5 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.2.6 Ochrana památek

Historie

Hroznová Lhota se původně jmenovala Lhota Veselská. Na jejím katastru byly nalezeny nástroje z doby kamenné, významný je nález tří mincí z císařského období. Obec vznikla pravděpodobně koncem 14. století, poprvé se připomíná v roce 1371. Obec má protáhlou obdélníkovou náves s oboustrannou alejí lip. Náves je zakončena budovou kostela a má typicky okapové orientované domy mnohé s barevnou vápennou omítkou. Tradiční dolňácká dědina, roku 1560 povýšená Císařem Ferdinandem I. na žádost Jana z Kunovic r. 1560 na městečko, vynikala zemědělstvím, ovocnictvím a vinařstvím. Ve znaku obce v hlavě červeného štítu se kříží dvě révové ratolesti, na nichž visí dva zelené hrozny vedle sebe. Kolem roku 1595 byla Lhota nazvána Hroznovou, patrně proto, že měla být v této nejjižnější výspě panství střediskem vinařského pěstitelství. Během staletí patřila Hroznová Lhota střídavě k panství Ostrožskému a Veselskému. Škola byla v Hroznové Lhotě zřízena už v 18. století. Po požáru v roce 1807, kdy shořela většina obce byla škola zřízena na faře. V roce 1878 byla otevřena obecní škola, která byla koncem padesátých let adaptována na zdravotní středisko a tomuto účelu slouží dodnes. V roce 1951 byl zahájen provoz nové školy, která zajišťuje vzdělání také pro děti ze 4 okolních obcí. V Hroznové Lhotě žil a pracoval i slovácký malíř, mistr Joža Úprka. Jeho dům s ateliérem byl přestavěn r. 1904 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Při příležitosti udělení záslužného kříže starostovi a zemskému poslanci Josefu Pavlicovi byla v roce 1905 vysázena lipová alej, tvořící osu vesnice. V roce 1930 byl postaven Lidový dům, kde se již od roku 1930 promítalo kino. Budova prošla rekonstrukcemi koncem 70 let a v roce 2000 .

Archeologické památky

Území katastru obce je nutno považovat za území s archeologickými nálezy. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v katastru obce je jejich investor povinen dle ust. § 22 odst. 2 zák.č. 20/1987 Sb. v platném znění již v době přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí oprávněnou k jejich provádění.

Naleziště - jejich vymezení v k.ú. obce Hroznová Lhota není specifikováno, v území nebyl proveden systematický průzkum.

Stavební památky

V obci nejsou registrované chráněné památky. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Jana Křtitele, vybudovaný v roce 1654 a přestavěný v roce 1902 v historizujícím slohu. Interiér byl zmodernizován v letech 1986-1989 podle brněnského výtvarníka Ludvíka Kolka a 1902. Architektonickou zajímavostí je dům a bývalý ateliér malíře Joži Uprky, přestavěný v roce 1904 podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. Na přelomu století hostil řadu kulturních osobností, např. Aloise a Viléma Mrštíkovy nebo Zdenku Braunerovou. V roce 1902 navštívil Hroznovou Lhotu francouzský sochař Auguste Rodin. Dům, obývaný malířovými potomky, se nachází na soukromém pozemku, není přístupný veřejnosti (fyzicky i pohledově). V dokumentaci (výkres 2a) jsou zakresleny drobné sakrální stavby, i když nejsou památkově chráněny. Doporučujeme široce prezentovat neregistrované památky v zájmovém území obce. V rámci realizace informačního systému ve správním území obce formou mobiliáře (instalace odpočinkových míst pro turistiku) navrhujeme tyto památky vyznačit včetně přístupových tras a využít je k propagaci území.

Tradiční stavení v sídle doporučujeme při stavebních úpravách sledovat a poskytnout stavebníkům odbornou technickou pomoc. V katastru obce se nacházejí pozoruhodné stavby, které odrážejí kulturu, či ráz a tvarosloví tradiční lidové architektury a jsou pro obraz obce a jejích dílčích prostorů velmi cenné. Jedná se např. o kříže v krajině a studánky, některé historické domy. Doporučujeme provést jejich odborné

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 6 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI posouzení z hlediska památkové ochrany i zájmu obce a zvážit možnost registrace či ochrany na úrovni nižší, t.j. nestátní (např. regionální či obecní). Jmenovitě navrhujeme prověřit k památkové ochraně plochy s objekty: - objekt kostela a fary, - komplex domu Joži Úprky - hospodářský dvůr Františka Pavlicy - oboustranná alej, lemující hlavní ulicovku - objekty p.č. 42/2 a 231/1 - kříž při odbočce k tratím Kopce ze silnice směrem na Kněždub (1939) - kříž na J-okraji obce u bytovky - hospodářské objekty (stodoly) na V-okraji obce lemující záhumenní cestu

Doporučujeme obnovit kříž v trati Záhliničí, popř. na dalších významných místech podle znalosti tradic.

Při nové zástavbě, rekonstrukcích a dostavbách je nezbytné tyto harmonizovat se stávající zástavbou a hodnotami obce (historická stopa, urbanistická struktura, silueta a zástavbový rytmus a řád - viz kap.Z.3.1 a Z.6.4).

Plošná chráněná území, ochranná pásma památek

Památkové zóny Památkové zóny nejsou v řešeném území vyhlášeny ani navrhovány. Ochranná pásma (OP) památek Ochranná pásma památek v území nejsou vyhlášena, nejsou navrhována.

Válečné hroby

Zákonem č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech jsou na k. ú. Hroznová

Lhota evidován válečný pomník: Poř. číslo č. záznamu historická událost Typ č. parcely lokalizace ORP 11 CZE18-17743 2. světová válka Pietní místo – objekt 202 U kostela 12 CZE18-17744 1. světová válka Pietní místo – objekt 202 U kostela

Z.3. URBANISTICKÁ KONCEPCE

Urbanistická koncepce vychází z vyhodnocení potenciálů řešeného území.

Z.3.1 Urbanistická koncepce-návrh

Kladné předpoklady - potenciály - obce tvoří zejména: - krajinný rámec obce, přírodní a krajinné zázemí - kulturně historické hodnoty tradiční zástavby obce - kulturně společenské tradice - občanská vybavenost na úrovni odpovídající potřebám obce - dobrá dopravní přístupnost obce silniční dopravou - síť dostupné technické infrastruktury - plošně rozvojové možnosti funkcí obytné, rekreační - dostatek výrobních ploch, rozvojový potenciál pro smíšenou výrobu - postupné harmonické úpravy v obytné a centrální obytné zóně obce - kvalitní půdní fond v části katastru - vinařský potenciál - koncepční příprava kanalizačního systému a ČOV ve svazku obcí

Záporné potenciály: - nevyřešená kanalizace a likvidace odpadních vod, znečištění vodních toků - průjezdná doprava a její kolizní vliv na obytné funkce

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 7 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI - zčásti zchátralý výrobní areál v kontaktu s obytnou zónou, potenciální ohrožení obytných hodnot sídla - nedostatek rozvojových ploch pro drobné výrobce - dopravní obsluha výrobních ploch zatěžuje obec - kolizní umístění zastávek veřejné dopravy, chybějící vymezené plochy - nevyřešené plochy pro odstavování vozidel - relativně nízké zastoupení zeleně v agrární části katastru obce - kvalitní půdní fond a ochrana krajiny je v kolizi s některými rozvojovými zájmy - absence vodních ploch - absence malovýrobních vinných sklepů, podporujících tradice a prezentaci vinařství a vinařské kultury

Další nedostatky v současné době tvoří : - nízký stav uvědomělosti č ásti obyvatel obce z hlediska ochrany hodnot typického rázu vlastní obce, zachování hodnot venkovského prostoru, uživatelských, estetických a krajinářských hodnot obce, - nevhodná územní organizace, architektura (a nepraktičnost) některých nově realizovaných obytných ploch a objektů bydlení a staveb občanské vybavenosti, narušující harmonický ráz obce, - zčásti omezená prostupnost zemědělské krajiny, - zátěž části území sítěmi technické infrastruktury.

Z.3.1.1 Strategická rozhodnutí a zásady

Návrh urbanistické koncepce obce vychází vyhodnocení ÚAP, provedení komplexního průzkumu řešeného území, z výsledků podrobných terenních průzkumů, rozborů funkčních vztahů uvnitř obce i v krajině, komunikace a konzultací se zástupci samosprávy obce. Byly vytipovány problémové okruhy a náměty a návrhy k prověření územně-plánovacím procesem.

Stávající funkční uspořádání území

Vlastní obec Hroznová Lhota leží v bezlesé mírně zvlněné rovině s enklávami sídel, obklopených polnostmi. Z hlediska krajiny katastru je významným určujícím krajinotvorným prvkem především masiv Bílých Karpat se zalesněnými vrcholovými partiemi, přecházející přes pestrou mozaiku, luk, pastvin, polí, sadů, vinic a zahrad do mělké nivy toku Kuželovského potoka a Veličky, protékající územím od V směrem Z a přecházející přes rovinatou nivní krajinu do mírně se zvedajících poloh S-směrem s návrším Radošova v SV cípu katastru. Území obce je otevřené a přehledné. Z hlediska funkčnosti se v území uplatňuje především funkce obytná, rekreační, zemědělská a výrobní, funkce prvovýrobní lesní je vázána na ochranářské hodnoty CHKO Bílé Karpaty. V minulosti z hlediska územních bilancí předimenzované zemědělské výrobní areály se zčásti postupně mění na areály se smíšenou funkcí či s funkcí výrobní ve více sektorech. Funkční složky jsou z hlediska územních průmětů v zásadě stabilizované. Perspektivní je další rozvoj funkcí obytných, rekreačních a výrobních, vhodné je rozšíření ploch pro místní rekreaci obyvatel a zapojení území obce do systému rekreace na regionální i vyšší úrovni.

Stávající zástavba obce Jádro obce Hroznová Lhota tvoří široká návesní ulicovka, se silnicí, překrytou pásem oboustranného stromořadí lip, se zúžením na koncích, s dominantou kostela Sv. Jana Křtitele na severním ukončení návsi s významným křížením silnic, obsluhujících území. V severní menší části obce okolí a zázemí kostela se nachází struktura domkářské zástavby v kombinaci blokového a ulicového uspořádání, na severním okraji obce je situován areál školy se zázemím. Hlavní těžiště občanské vybavenosti je v centrální části návesního prostoru, kde se vyformoval blok (společenský dům, budova obecního úřadu, pošty, obchodu, hasičské zbrojnice, v blízkosti je školka) se zázemím parku, sloužícího pro kulturně-společenské akce. Dalším

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 8 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI významným prostorem z hlediska občanské vybavenosti je v okolí křižovatky před kostelem (pohostinství, obchod, zdrav. středisko). Hřbitov je situován na východně od křižovatky na okraji obce. Zástavba v obci tvořena obytnými domy do max 2 nadzemních podlaží převážně historicky protáhlého obdélníkového popř. hákového půdorysu v sevřeném typu zástavby, se sedlovými a polovalbovými střechami souměrnými se sklonem 35° až 45°, s hřebenem nad hlavním objemem stavby, orientovaným rovnoběžně s ulicí. Výškové osazení vstupního obytného podlaží je v jeho blízkosti bez předsazených schodišť či ramp, s upravenou předzahrádkou. Dochovaný půdorysný typ zástavby, tj. půdorys silniční, tvoří okapově orientované domy (obráceny delší stranou k cestě) jsou seřazeny těsně vedle sebe podél komunikace po obou jejích stranách, takže jednotlivé sousední domy jsou svými štíty navzájem spojeny a vytvářejí souvislou domovní frontu. Toto uspořádání tvoří základní hodnotový rys urbanistické struktury.

Zčásti hmotově nevhodná, převýšená nová zástavba, nebo přestavby s nevhodnými typy střech i cizorodým tvaroslovím značně znehodnotily typický charakter architektury obce. Regulační opatření, obecně navržená v tomto územním plánu mají chránit tradiční hodnoty zástavby v plochách a tím celého obytného prostoru obce, nástroje jsou však omezené, nemohou určovat některé významné parametry staveb (územní plán stanoví základní koncepci, další parametry může prověřit a nastavit územní studie, popř. regulační plán – ten však není v podmínkách Hroznové Lhoty vhodným nástrojem) . Změny rázu a měřítka zástavby jsou totiž nevratné, zejména pokud nenesou vizi, novou zástavbu harmonizující.

Z hlediska kompozice se obec vzhledem k centrální S-J ose rozšiřovala v minulosti nerovnoměrně obestavováním silnic a cesty směrem východním k sousední obci Tasov, se kterou se stavebně propojila. Další rozvoj obytné zástavby směřoval do ulice vedené souběžně s návsí na V- straně humen od prostoru pod hřbitovem k ulici směrem na Tasov a rovněž SV okraj obce v sousedství školy (pod vodojemem) - tato rozvojová plocha pro bydlení nevycházela z koncepčních rozhodnutí, opírajících se o potenciály, ale byla spíše důsledkem dosažitelnosti pozemků (obyvatelé obce jsou k půdní držbě pevně vázání a nejsou ochotni ji pro rozvojové záměry opouštět.

Rozvoj zástavby obce

Při úvahách o prostorovém rozšíření zástavby je nutné zvláštní ohled brát zejména na dopady záměrů nové výstavby na krajinu a obec jako celek a respektovat její dosavadní relativně harmonický ráz (což samozřejmě neznamená konzervaci stavu, ale hledání harmonické jednoty nové výstavby s kulturně-historickými hodnotami obce, které jsou nesporné).

Bydlení Pro rozvoj bydlení budou akceptovány dosavadní předpoklady dokončení urbanizace v lokalitě Přední čtvrtky – pod vodojemem (lokalita A), bude prověřena možnost zastavění proluky u školy při zachování prostupnosti pro pěší a technické sítě k navrhované lokalitě vinných sklepů S1, S2), možnost doplnění zástavby u školy v lokalitě B bez dopravní zátěže prostoru před školou, bude sledována možnost doplnění zástavby na oboustrannou při silnici směrem na Kozojídky (lokalita C). Z rozložení stávajících obytných urbanizovaných ploch a limitů (výrobní areál JZ navazující na obec, sportovně-rekreační areál na jihu, chráněné okolí hřbitova a ochrana rozvojového potenciálu zázemí areálu školy), jakož i vyhodnocení nevhodnosti dalšího rozšiřování formou obestavování silniční sítě směrem ven ze sídla, vychází jako vhodná vize vytvoření dalšího propojení obytných struktur sousedících obcí Hroznová Lhota a Tasov jižně od stávající zástavby obce propojující (lokality D1 a D2). Tato linie ve směru Z-V vytvoří paralelně další urbanizační koridor s výhledem možného dalšího rozvoje (rezervní plochy pro bydlení). Další rezervní plocha je vymezena jihovýchodně od hřbitova pod silnicí směr Tasov (lokalita E), avšak z prostorově - funkčních vztahů a dopadů na identitu sídel není prioritou její využití při dostupnosti harmoničtějších řešení potřeb rozvoje obytných ploch.

Vymezené plochy nejsou uvažovány pro kobercovou zástavbu (tzv. "sídelní kaše" – viz „Základní použité pojmy“) developerského trendového typu, sledující cíle maximálního zahuštění

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 9 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI a "vytěžení" území rozvojových lokalit. Předpokládáme způsob zástavby, reflektující zástavbový rytmus a řád tradičního ulicového typu s klidovým zázemím zahrad, které zachovají ráz, parametry a hodnoty venkovské zástavby (z tohoto pohledu je lokalita A odlišná, nenese uvedené hodnoty).

Z hlediska kompozice se tedy obec, její obytné části, budou spojovat do funkčně, dopravně a prostorově kompaktního celku s respektováním centra v jeho stabilizované poloze, přípustné je prorůstání obslužných funkcí (občanské vybavenosti) do obytných ploch v harmonii s vymezenou funkční prioritou.

Občanská vybavenost Předpokládá se stabilizace a kultivace ve stávajících plochách s dílčím rozšířením a zlepšením podmínek. Pro širší spektrum funkcí je vymezena územní rezerva - lokalita J (je tím i chráněn potenciál místa) pro rozvoj obslužných funkcí (veřejné formy sportu, občanská vybavenost, výletiště, park).

Sport a rekreace Pro sport a rekreaci je vhodné využít plochy ve funkční a prostorové návaznosti na stávající sportoviště (lokalita K1) v trati Trní - rozvojové lokality K2 stávající kynologický areál) a K3. V širší návaznosti na zázemí a areál u školy je vymezena rezervní lokalita J s možností rozvoje sportu a veřejných forem rekreace. Prostor na úpatí Bílých Karpat v tratích Rozsocháč, Dolní a Horní kopec nese rozvojový potenciál pro aktivní rekreaci vázanou na malovýrobní zemědělské hospodaření, vinařství a sadařství, respektován však musí být klidový charakter a pestrá struktura prostoru, nejedná se o plochy s dominantní, nebo čistě rekreační funkcí, ani o území určené k urbanizaci, resp. vzniku urbanizačních jader ve volné hospodářské krajině. Prostor zůstává součástí neurbanizované krajiny, v plochách s vymezeným příslušným podrobným funkčním regulativem je zde (označení širšího území jako lok. R) podmíněně v regulovaném režimu (CHKO) předpokládána možnost realizace vázaných přístřešků a drobných staveb pro úkryt a uskladnění hospodářských potřeb v definované rozvolněné struktuře, nenarušující krajinný ráz a neurbanizovaný charakter území.

Vinné sklepy Obec nesoucí atributy vinařství postrádá skupinu malovýrobních vinných sklepů, z iniciativy obecní samosprávy byly navrženy plochy S1, S2 - řeší potřebu vymezení vhodných ploch pro uličku malovýrobních vinných sklepů, podporujících vinařské tradice, pospolitost a reprezentativní společenskou funkci. Velmi významná je potřeba zajištění pěší dopravní a technické obsluhy přes stávající proluku u školy ke klidové části obce. Hospodářská dopravní obslužnost bude vedena výhradně od severozápadu od navrženého systému zaokruhování účelové dopravy. Pro možnost vzniku vinařského dvora – vícefunkčního zařízení, vázaného na vinohradnictví a vinařství, podporujícího vinohradnický potenciál území obce a tradice je v lokalitě pod Radošovem (lok. V) jedná se o plochu z hlediska krajiny neurbanizovaného charakteru, která nevytvoří urbanizační jádro (plošně omezený rozsah bez dalšího plošného rozvoje).

Výroba průmyslová Zůstane s ohledem na únosnost území a dosavadní rozsah vázána na stávající areály, potenciální konflikt s obytnou zónou je navrženo řešit formou vymezení přestavbové plochy na části fyzicky zastaralého areálu statku (lokality M2 a M3) s cílem ochrany obytné zóny a vytvoření územních podmínek pro podporu malého a středního podnikání nesoucí zaměstnanost a vyšší přidanou hodnotu zde usazených aktivit. Lokalita T1, která je součástí výrobního areálu s přístupem od Tasova je respektována, lze ji podmíněně rozšířit o plochu T2, která odpovídá prostorově užívané ploše, příslušející k původnímu areálu naddimenzované a jednoúčelově organizačně vymezené plochy živočišné výroby, limitem je zde zátěž dopravní obslužností pro obec Tasov, lze ji však zabezpečit po účelové komunikaci od silnice III/4992. Dalším limitem je ochrana ZPF. Areál je jinak relativně izolovaný bez ostatních kolizí.

Výroba smíšená

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 10 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Je uvažována pro rozvoj řemesel a drobného podnikání, podle podmínek s možností vázaného bydlení, resp. ubytování, zčásti je vyčleněna z výrobních ploch průmyslových přestavbových (M3) - viz výše - zčásti jsou pro rozvoj těchto aktivit dále navrženy rozvojové lokality N2, N3 a N4.

Z.3.1.2 Vymezení a uspořádání funkčních ploch území

Prohloubena je základní funkční diferenciace v sídle i krajině formou návrhu funkční zonace (vymezení struktury prioritního funkčního využívání v souladu s vyhl.č. 501/2006 Sb.) – je jádrem tvorby urbanistické koncepce území. Navržena je koncepce zásadně diferencovaného komunikačního systému formou doplňující funkce, plochy dopravy formou samostatné zóny jsou navrhovány v minimálním rozsahu, nestírajícím urbanistickou koncepci celku. Obdobně je navrhován systém technické infrastruktury, pouze plocha zařízení DSO kanalizace splňuje podmínky urbanistické funkční priority (nadmístní význam). Návrh změn stávajících stabilizovaných, resp. přestavbových ploch je průmětem urbanistické koncepce do funkčních změn a společně s návrhem systému regulativů podle kapitoly č. 6 tvoří podstatu návrhu ÚP Hroznová Lhota.

Systém podrobných funkčních regulativů úrovně „B“ vytváří vějíř funkcí nad základním funkčním uspořádáním úrovně „A“ s cílem zajištění maximální flexibility využívání území při zachování podstaty urbanistického řešení 

Z.3.2 Vymezení zastavitelných ploch

Kromě nově vymezených zastavitelných ploch je možné stávající plochy zástavby v souladu se systémem regulativů podle kapitoly č. 6 ÚP Hroznová Lhota podle místních podmínek (podmínkou je vždy zachování hodnot území a zástavby) přiměřeně zahustit při zachování kladných hodnot stávající zástavby. Tyto plochy nejsou v ÚP specificky vymezovány, dány jsou podmínkami systému regulativů (kapitola č. 6 ÚP).

Z.3.2.1 Plochy pro bydlení

Potřeby ploch pro obytnou výstavbu se mohou lišit podle zájmu místní samosprávy a jejích aktivit. Zároveň je nutno respektovat majetkové vztahy (neexistuje nátlaková legislativa pro vynucení zastavění vymezených ploch). Proto jsou vymezeny potenciálně zastavitelné plochy pro obytnou zástavbu v míře větší, než je reálná potřeba. Bilance domovního fondu je uvedena v kapitole č. Z.2.3.

ORIENTAČNÍ KAPACITA NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ

KÓD TRAŤ, LOKALITA typ zástavby* počet jednotek návrh označení informativní územní hustota (RD) studie ** A Přední čtvrtky od žabince S, O 14 ne U vodojemu B u školy S, O 2 ne C u silnice S, O 4 ne směr Kozojídky D1 Zárybničí S, O 25 ano D2 Zárybničí S, O 22 ano CELKEM - 67 - LEGENDA: - funkční regulativ úrovně “B” viz kap.6.2- tab. T2; * typ zástavby: O= otevřená (bez regulace bloku v uliční frontě); S = sevřená (t. j. např. řadová, v uliční stavební čáře vytvářející souvislou frontu blokové zástavby)

** Plochy jsou podmíněně zastavitelné – při splnění podmínek zpracované dokumentace, která vymezí organizaci ploch, koridory pro dopravu a technické sítě a účelné podrobnější regulativy

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 11 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Etapizace není v koncepci ÚP závazně navržena, lze ji doporučit na základě zpracování podrobnějšího řešení - obecně doporučujeme pro rozvojové lokality, které nemají předepsanou územní studii, zpracovat minimální koordinační podrobnější projektové řešení formou jednoduché zastavovací studie, která usadí komunikaci, plochu pro technické sítě, stanoví uliční stavební čáru, popřípadě další regulativy pro lokalitu (US, DUR). Pro realizaci je vhodné z hlediska etapizace volit nejvýhodnější „variantu“ v době potřeby. Vzájemné porovnání aktuálnosti využití jednotlivých lokalit společně s obecním zájmem pak pomocí nástrojů (finanční účast, výkup nebo delimitace pozemků) vede ke kvalifikovanému a dlouhodobě vyváženému hospodaření s územím obce. Plošný rozvoj území obce váže i plošný rozvoj sítí základní technické infrastruktury, na jejímž financování (i údržbě) se bude podílet každý daňový poplatník. Žádoucí je m.j. i z těchto důvodů udržet kompaktní zástavbu ve vazbě na historický půdorys sídla, nepodporovat skokový (developerský) způsob urbanizace, nesoucí i nebezpečí narušení sociálních vazeb v sídle a pospolitosti. Nezbytné je respektovat krajinářsko-estetická kriteria - zájmy ochrany krajiny, primárních zdrojů a hygieny prostředí. S ohledem na výše uvedené zásady je vždy vůle jednotlivce - majitele nebo uživatele konkrétního pozemku, regulována společenským zájmem obce, který bude odrážet tyto obecně uznávané zájmy ostatních obyvatel.

Ve výkresech č. 1b, resp 2a, (2aa detail) jsou vymezeny zastavitelné plochy pro novou obytnou výstavbu, velikost pozemků pro jednotlivé objekty není stanovena (doporučit lze regulovat stupeň využití ploch s obecními investicemi - koeficient využití plochy), obecně je hustota zástavby v nově navrhovaných lokalitách limitována minimální velikostí plochy pro RD 400m2/1 RD (dle kap. 6.3), a to zejména z důvodu eliminace vlivů developerů, sledujících maximální zahuštění bez ohledu na kvality prostředí (v širším slova smyslu). Při respektování regulativů bude velikost pozemků nad uvedený limit dána majetkově-tržními vztahy a vůli obce - samosprávy. Hustota zástavby má v souvislostech vliv m.j. na podíl zpevněných ploch a zvýšení odtoku z lokality, což je rovněž součástí systému regulativů.

Informace k možnosti zástavby jednotlivých lokalit:

Zahuštění ve stáv. zástavbě - možnost zástavby je dána vůlí a zájmem stávajících uživatelů resp. vlastníků domů a zahrad. Časově nelze vymezit etapizaci. Výhodou je existující infrastruktura a zapojení do stabilizované zástavby sídla. Je přípustné v prolukách, dále v polohách stávající zástavby s hlubokými zahradami a záhumenní zpevněnou cestou, není-li ve výkrese 1b regulativem tato plocha z obytné zástavby vyloučena. Dostavbu je třeba řešit v harmonii se stávající obytnou zástavbou, důsledně řešit dopravní obsluhu a odstavování vozidel na pozemku stavebníka. Rozvoj výstavby uvnitř bloků zahrad za obytnou zástavbou je přípustný podmíněně v souladu s regulativy ÚP Hroznová Lhota (hlavní výkres; text) a podle konkrétních podmínek místa.

A - Přední čtvrtky od žabince (u vodojemu) - prostorové uspořádání vychází z celkové koncepce, která je ze dvou třetin realizovaná, záměrem samosprávy je podmínky využití vymezené plochy zachovat (oboustranná zástavba podél středem lokality navržené zklidněné komunikace. Dostavbu řešit v harmonii se stávající obytnou zástavbou v prostoru.

B - u š koly – jedná se o zástavbu zahrad v jižní části lokality způsobem, který nezvýší dopravní zátěž prostoru před školou, obytná zástavba je hloubkou omezena s ohledem na izolaci obytných ploch zahradami od provozu školy. Měřítko a forma zástavby by měly harmonizovat s tradičním rázem nízkopodlažní zástavby, nevytvářející dominanty. Dopravní obsluha lokality je výhradně ze zklidněné komunikace od jihu z důvodu zachování izolačního pásu zeleně směrem ke škole.

C - u silnice směr Kozojídky, severní strana - doporučujeme přizpůsobit řešení a umístění objektů bydlení v plochách poloze u frekventované komunikace a cyklostezky, systém zástavby přizpůsobit stávajícímu charakteru stabilizované obytné zástavby. Lokalita není vhodná pro hustou sevřenou zástavbu, což by poškozovalo ráz zástavby na vjezdu do obce a urbanisticko-architektonické vztahy s rozvojovými lokalitami pro uličku vinných sklepů (lok. S1, S2).

D1, D2 - Zárybničí - respektovat prostupnost do záhumenních poloh pro zachování obytných hodnot. Charakter zástavby přizpůsobit rázu stabilizované obytné zástavby obce, umístění průčelí

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 12 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI objektů a podmínky pro formování veřejného prostranství prověřit územní studií, která stanoví podrobnější podmínky pro harmonické formování prostoru. Lokalita není vhodná pro hustou sevřenou zástavbu developerského typu s maximalizací vytěžování ploch, doporučujeme min. šířku pozemků 12m v uliční frontě pro zástavbu sevřenou, cca 18m pro zástavbu volnou.

Z.3.2.2 Plochy pro sport a rekreaci

Z.3.2.2.1 Plochy pro sport a veřejnou rekreaci

LOKALITY, VYUŽITELNÉ DLE ÚP:

KÓD TRAŤ, FUNKCE, (popis záměru urbanizace) podrobný územní studie LOKALITA POZNÁMKA funkční nařízena regulativ stávající - K1 areál hřiště sportovně-rekreační areál SO - Trní K2 stáv. kynolog. kynologický areál SO ano areál Trní navržené - K3 u Veličky rozšíření sportovně-rekreačního areálu, SO ano Trní sportoviště, služby, vázané ubytování

K1 - areál hřiště Trní – Jádrem a podstatou stabilizovaného areálu je hřiště na kopanou, charakter plochy bude koncepčně zachován. Pro pohotovostní parkování bude využita stávající plocha před vstupem do areálu a rovněž vymezená lokalita N5, tvořící obslužné plochy rozvojových lokalit smíšené zóny.

K2 - stávající kynolog. areál Trní – prověřit je vhodné organizaci a využití prostoru společně s plochou K3 územní studií v provázanosti na plochu K1, respektovat přilehlý biokoridor Velička, respektovat přilehlé komunikační plochy, řešit plochy zeleně, parkování a odstavování vozidel. Možnosti intenzivnější urbanizace areálu jsou dány především potenciálem místa s přírodním zázemím toku Veličky a návaznost na lokalitu K1 a K3, umožňuje to širší spektrum řešení podrobného využití dílčích ploch, což má za úkol prověřit územní studie s cílem harmonizace a koordinace území. Po severní straně areálu vymezený obslužný koridor řeší i perspektivní obslužnost ploch v trati Zárybničí včetně rezervy K4. Pro pohotovostní parkování bude využita koordinovaně i stávající plocha před vstupem do areálu hřiště v lok. K1 a rovněž vymezená lokalita N5, tvořící obslužné plochy rozvojových lokalit smíšené zóny.

K3 - u Veličky - Trní – vhodné je prověřit organizaci a využití prostoru společně s plochou K2 územní studií v provázanosti na plochu K1, respektovat přilehlý biokoridor Velička, jeho klidový charakter, přírodně-estetické hodnoty, regulovat kapacitu ubytovacích zařízení a zastavitelnost plochy. Respektovat přilehlé komunikační plochy, obsluhu plochy řešit od navržené komunikace na severním okraji plochy, řešit plochy zeleně, parkování a odstavování vozidel.

Z. 3.2.2.2 Plochy individuální rekreace – plochy „staveb pro rodinnou rekreaci“ ve smyslu vyhl. č. 501/2006 Sb. §2 písm. b (t.j. pro individuální pobytovou rekreaci) v plochách ve volné krajině nebudou rozvíjeny s ohledem na zachování hodnot krajiny, stávající budou respektovány v souladu s podmínkami ochranného režimu CHKO. Kompaktní formou nebudou rozvíjeny v obci ani krajině. Plochy zastavěného území jsou v souladu s legislativou vyznačeny ve výkresové části dokumentace. Z terenních průzkumů dále vyplývá existence katastrem nemovitostí neevidovaných ploch, tyto nejsou proto ÚP Hroznová Lhota respektovány v souladu s legislativou (zák. č. 183/2006 Sb. a prováděcí vyhlášky). Doporučujeme zpracovat pasport objektů, potenciálně využívaných k rekreaci v území obce s dokumentací stavu objektu (půdorys, funkční využití, objem), jejich evidenci a úpravu ve vztahu ke katastru nemovitostí.

R - Rozsocháč, Dolní kopec, Horní kopec - zachován bude neurbanizovaný charakter krajinného

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 13 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI prostoru a jeho ráz, zástavba vázaných přístřešků pro úkryt a nářadí v plochách bude s tímto cílem regulována, stávající evidované objekty budou respektovány, nebudou vytvářena urbanizační jádra a krajinné dominanty. Budou respektovány podmínky ochranného režimu CHKO. Vázaná existence stávající rozptýlené zástavby v plochách zemědělské malovýrobní prvovýroby ve vymezené zóně krajinné smíšené je dána historickým vývojem a cílem zachování hodnot pestré struktury smíšené kulturní krajiny (polyfunkčnosti a funkční rozmanitosti v plochách). Vymezení plochy má za cíl podporu potenciálu prostoru a jeho zachování v neurbanizované stávající struktuře. Regulační opatření jsou nezbytná pro předcházení rozvoji individuální rekreace např. dělení ploch s „plíživým“ cílem neúměrného zahušťování, nebo naopak slučování ploch by v následně vedly ke změně funkční a krajinné struktury. Nezbytné zachovat klidový statut této části území.

Z.3.2.2.3 Plochy pro stezky, plochy zařízení pro pěší turistiku a cykloturistiku

Rekreační nadmístní značené trasy pěších stezek a cyklostezek, procházející územím jsou respektovány - viz též kapitola 4.1.8. Nové trasy cyklostezek doplňují stávající systém do územně provázaného celku. Mohou vázat potřebné plochy pro příslušenství - mobiliář, informační prvky popř. rozhledny.

Pěší turistika: Katastr zájmového území je vhodný pro pěší turistiku letní i zimní. Prochází zde značená turistická trasa modrá ze směru od (Bzence) Veselí nad Moravou na Radošov, po SV hranici katastru a polní cestě do Hroznové Lhoty k lokalitě U vodojemu přes náves k lokalitám D1, D2 a dále do Tasova

(k.ú. Lipov, velká nad Veličkou).

Cykloturistika: Katastrem obce prochází cyklostezka (č.15) ve směru od Veselí nad Moravou přes Kozojídky, do prostoru ke škole, dále navazuje trasa po návsi k lokalitám D1, D2 a dále směrem k obci Tasov.

Cyklotrasy: přes území k.ú. Hroznová Lhota je vedena Strážnická vinařská stezka (Bzenec-Vnorovy- Veselí nad Moravou-Uherský ostroh-Ostrožská Nová Ves-Blatnice pod Sv. Antonínkem-Louka- Lipov-Hroznová Lhota-Kněždub-Radějov-Strážnice-Petrov-Sudoměřice-Rohatec).

Doporučení: - regulovat turistických a rekreačních činností v krajině, zejména v zónách ochrany krajiny a smíšené krajinné tak, aby nedocházelo ke snižování klidového stavu a narušování stability území a volných ploch (např. pohybem zejména koní, bicyklů a motorových i jiných vozidel), - vybavit krajinu komponovaným informačním systémem, doplněným mobiliářem a enklávami zeleně i mimo les.

Z.3.2.3 Plochy pro vinné sklepy

Plochy pro vinné sklepy jsou vymezovány pro zlepšení podmínek pro drobné vinařství, podporu pospolitosti, zvýšení atraktivity obce a pro reprezentativní funkce vinařské obce.

ROZVOJOVÉ PLOCHY:

S1, S2 - Záhliničí pod školou - lokalizace ploch byla vytipována obecní samosprávou a prověřena z hlediska dopravní a technické obsluhy s provázaností na stabilizované i rozvojové plochy obce. Pro uspořádání lokalit a jejich řízený rozvoj je využití prostoru podmíněno prověřením územní studií, která dále vymezí podrobnější regulativy pro usměrňování funkční stavební činnosti v plochách. Význam regulace stoupá s ohledem na pohledově exponovanou polohu a zajištění harmonických vztahů k urbanizovaným i volným plochám. V – Zadní čtvrtky pod Radošovem – lokalizace je dána polohovým potenciálem uprostřed vymezené vinohradnické zóny a existencí účelového zařízení, pohledově významná poloha nad obcí, dobrá dopravní dostupnost. Z hlediska zachování hodnot krajinného prostoru je třeba respektovat charakter krajiny, výstavba nebude tvořit urbanizační jádro, bude podporovat vinohradnictví a na něj vázané aktivity, parkování a odstavování vozidel a techniky řešit ve vymezené ploše.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 14 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI LOKALITY VYUŽITELNÉ:

KÓD TRAŤ, FUNKCE, (popis záměru podmínka / LOKALITA urbanizace) POZNÁMKA územní studie nařízena S1 Záhliničí vinné sklepy malovýrobní ano pod školou S2 Záhliničí vinné sklepy malovýrobní ano pod školou V Zadní vinařský dvůr s možností ne čtvrtky pod vázaného bydlení, ubytování Radošovem

Z.3.2.4 Plochy pro občanské vybavení

V Hroznové Lhotě se nachází zařízení občanské vybavenosti v rozsahu pro vlastní sídlo dostatečném. Prostorově-funkční vztahy a existence významných tří prostorově oddělených samostatných lokalit (centrální blok, areál školy a areál hřbitova) jsou určující pro vymezení ploch funkční zóny občanské vybavenosti podle kapitoly 6 - územního plánu. Na některé tyto plochy jsou vázány navrhované rozvojové lokality a návrh změny, resp. úpravy funkčního využití.

LOKALITY, VYUŽITELNÉ DLE ÚP:

KÓD TRAŤ, FUNKCE, (popis záměru urbanizace) podrobnější dokumentace LOKALITA POZNÁMKA nařízena stávající - blok v centru obslužné, společenské a reprezentativní ano funkce - areál školy školství ne - hřbitov hřbitov, klidové veř. prostranství ne navržené H1 před dopravní obsluha pro hřbitov, (služby) ne hřbitovem H2 nad rozšíření hřbitova, veřejné klidové plochy, ano ∆ hřbitovem (dopravní obsluha) LEGENDA: ∆ = ve vyznačené lokalitě je nařízena územní studie, která stanoví koncepci využití lokality, území prověří a vymezí podmínky pro zástavbu jako podklad pro ÚŘ.

Blok v centru - je významným reprezentativním prostorem obce, který tvoří její obslužné a společenské jádro, je specifickou součástí vymezené centrální obytné zóny sídla. Tento prostor má spolu s „překryvnou“ plochou centrálního parku svébytný ráz, který charakterizuje jedinečnost vlastní obce a vytváří její obraz. Charakter tohoto prostoru a jeho architektonický ráz je nutno v souladu s požadavky nových nároků na obytné a obslužné hodnoty citlivě rozvíjet. Při rozvojových úvahách doporučujeme dílčí záměry vždy koordinovat v širších souvislostech prostoru (kapitola č. 13). Doporučujeme zpracovat komplexní studii, řešící podrobně v měř. cca 1 : 500 organizaci ploch, základní architektonické regulace a sadovnickou koncepci. Plochy samostatného bydlení v bloku doporučujeme postupně nahradit smíšenými obslužnými v souladu s rozvojovými záměry centra. Tyto budou prověřeny územní studií, podmiňující změny v území.

Areál školy - tvoří další významný reprezentativní a společenský prostor obce, doporučujeme zpracovat ideovou studii, řešící organizaci prostoru s potenciální návazností na navrženou rezervní plochu J (členění dílčích funkčních ploch, ozelenění areálu a jeho propojení s lokalitou Záhliničí-Pod vodojemem (A) a ostatními navazujícími prostory. Smyslem návrhu ÚP je zabezpečit strategicky významné plochy pro zajištění dnešních i výhledových potřeb školství a kultivovaný rozvoj prostoru bez vnášení potenciálních střetů (např. realizace rozvoje obytných funkcí v kontaktu s provozy školy a navrhovanými plochami rezervy pro obslužné funkce (lok. J).

Hřbitov, H1, H2 - navrhujeme zpracovat ideovou studii úprav prostoru v provázanosti na rozvojové plochy H1 a H2 i okolí v rozsahu OP z důvodu klidového charakteru místa a eliminace jevů

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 15 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI neslučitelných s pietou místa - prioritou je vždy specifická funkce hřbitova. Pro navrženou rozvojovou plochu H2 je podmínkou změn v území zpracování územní studie z důvodu prověření možností plochy a volbu vyvážené koncepce a uspořádání, resp. podrobnějších regulativů. Pro ochranu pietního prostoru kolem hřbitova je vymezeno ochranné pásmo hřbitova v hloubce 100m od obezdění (viz zák. č. 256 o pohřebnictví ve smyslu novely z roku 2006). Jedná se zároveň o společensky a pohledově významnou polohu, obec reprezentující. Vhodné je řešit komplexní sadovnickou úpravu s cílem odclonění nežádoucích průhledů (např. od silnice před hřbitovem k lokalitě bydlení pod vodojemem), ohrožující svébytnost místa a jeho hodnotová kriteria.

Vyšší občanská vybavenost je zejména ve Veselí nad Moravou, Strážnici, Hodoníně, Uherském Hradišti, resp. v Brně. Spádové vztahy za vyšší vybaveností jsou stabilizované.

Podmíněně přípustné umístění ploch (a objektů) pro občanskou vybavenost určují regulativy dle tabulky T 1.1 a textu kapitoly č. 6.

Z.3.2.5 Plochy pro veřejná prostranství

Jako samostatnou funkční zónu není účelné tyto plochy vymezovat, neboť nejsou zásadně významné rozsahem. Nemá smysl je vydělovat z vymezených funkčních zón, stírala by se tím urbanistická koncepce ve své podstatě. Jako veřejná prostranství slouží části zóny obytné, centrální obytné, zóny občanské vybavenosti, a ostatních. Zřizovat tyto plochy je přípustné podle kapitoly č. 6 územního plánu. Pro rozvoj a úpravy veřejných prostranství doporučujeme zpracovávat jednoduché územní studie (urbanisticko-architektonické), které umožní prověřit potenciály místa. Charakter a funkci dominantního veřejného prostranství má především veřejná část obytné a centrální obytné zóny (vymezená zde podrobným f. regulativem DTP a DT), tyto plochy není vhodné zmenšovat či jinak degradovat (např. živelným parkováním, objekty měření a správy technické infrastruktury apod.).

Z.3.2.6 Plochy smíšené obytné

V obci není účelné tento druh ploch samostatně vymezovat, neodpovídají charakteristikám a potřebám prostoru řešené obce v úrovni vymezení urbanistické koncepce.

Z.3.2.7 Plochy dopravní infrastruktury

V obci jsou vymezeny v rozsahu nezbytném podle výkresu 1b a v souladu s podmínkami kapitoly č. 6.

Z.3.2.8 Plochy technické infrastruktury

V obci je tento druh ploch samostatně vymezován pro zařízení systému zabezpečení funkce odkanalizování podle schválené koncepce svazku obcí DSO Velička.

KÓD TRAŤ, FUNKCE, POPIS záměru podrobný doporučená maximální územní studie LOKALITA urbanizace, POZNÁMKA funkční regulativ pdlažnost/ nařízena /max výška hal (m) P Záhumenice zařízení systému DT 1+ / 6 ne kanalizace

P - Záhumenice – lokalizace plochy je dáno schválenými územně technickými podklady, areál je nezbytné začlenit do krajiny z důvodu ochrany obrazu obce a krajiny a zachování hodnot místa, resp. eliminaci negativních dopadů, vymezit potřebné PHO a zabezpečit prostupnost krajiny a její bezkolizní multifunkční využívání v souladu s urbanistickou koncepcí a systémem regulativů ÚP.

Zařízení a plochy technické infrastruktury lze je umisťovat v ostatních funkčních zónách v souladu s podmínkami kapitoly č. 6.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 16 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.3.2.9 Plochy pro výrobu a skladování

Výrobní potenciál území vychází z přírodních potenciálů území (základna prvovýroby, primár) a vybudované hospodářské základny v urbanizovaných plochách (druhovýroba, sekundár). Zájmové území je mimo urbanizovanou část (vlastní obec) a lesní masiv tvořen zemědělskou krajinou s poměrně nízkým zastoupením rozptýlené zeleně. Ekonomický profil zájmového území tvoří převážně zemědělská prvovýroba v menší míře lesní prvovýroba, z druhovýroby průmysl, stavebnictví, řemesla a služby. V zájmovém území se nenachází těžební prostory, nejsou zde evidované zásoby nerostných surovin. Výrobní plochy urbanizované slouží pro zejména výrobní aktivity průmyslu, zemědělství a skladů (i prodejních). V souč. době se JZ od obce v prostorové návaznosti na ni vyskytuje původně zemědělské výrobní středisko, které je využíváno i k nezemědělským činnostem, na ně jsou vázány další rozvojové plochy pro výrobu smíšeného charakteru, nezatěžující životní prostředí. Další výrobní plochy (původně rovněž zemědělského střediska) se nachází východně od obce při hranici katastru se sousední obcí Tasov, kde je jádro tohoto areálu. Oba tyto prostory tvoří základnu výroby v řešeném území. V zásadě se jedná o dostatečný rozsah ploch při navrženém rozšíření střediska u Tasova o plochy, které byly jako neurbanizované plochy součástí poměrně předimenzovaného areálu zem. velkovýroby.

LOKALITY, VYUŽITELNÉ DLE NÁVRHU ÚP – PŘEHLED PLOCH PRO VÝROBNÍ AKTIVITY

A SKLADY: KÓD TRAŤ, FUNKCE, POPIS záměru podrobný funkční maximální územní studie LOKALITA urbanizace, POZNÁMKA regulativ pdlažnost/ nařízena /max výška hal (m) stávající M1 Újezdy výroba, sklady dle kap. 6 - / 18 ne T1 Zadní čtvrtky výroba , sklady dle kap. 6 2+ / 12 ano nad Tasovem transformační M2 Patočiny transformace plochy na dle kap. 6 / 2+ / 12 ne nezátěžovou výroba, na části plochy Vb sklady navržené T2 Zadní čtvrtky výroba , sklady dle kap. 6 2+ / 12 ne nad Tasovem M5 Újezdy výroba, sklady, dle kap. 6 2+ / 12 ne

M1 - Újezdy - lokalizace mimo sousedství s obytnou zónou vytváří podmínky pro možné využití pro výrobu s částečnými dopady na životní prostředí - vždy však v souladu se zásadami podle kapitol 2 a 3 ÚP. Areál nemá vyhlášeno PHO. Limitní PHO je po kontakt se Z-hranicí ploch M3, M4 a N1, smyslem je ochrana přilehlé smíšené, resp. dále obytné zóny a předchází tak potenciálním střetům. Při úvahách o využití areálu je vhodné podporovat činnosti, vytvářející pracovní místa a vyšší přidanou hodnotu (v souladu s požadavky ÚAP), dopravní obsluhu zátěžovou dopravou je nezbytné organizačně usměrnit tak, aby byly důsledně využívány navržené obslužné trasy po účelových komunikacích - navrženém obchvatu obce pro zátěžovou dopravu - a nebyla zatěžována obytná zóna sídla.

T1 - Zadní čtvrtky nad Tasovem - prostor je součástí výrobní zóny sousedního sídla Tasova, část na k.ú. Hroznové Lhoty je dopravně obsluhována od Tasova, je zčásti stabilizovaná bez významných zátěží. Areál původně zemědělského velkovýrobního střediska zahrnoval i volné plochy výběhů ohraničenou větrolamy, tento prostor tvoří možnost rozšíření areálu, při hodnocení záměrů využití plochy je třeba respektovat zájmy obce Tasov a nezatěžovat ji nadměrnou dopravou. Areál nemá vyhlášeno PHO.

M2 - Patočiny – areál je stavebně a organizačně z větší části dožitý, lze jej považovat za území transformační, a to i z důvodu sousedství s obytnými plochami obce, resp. se zázemím bydlení. Smyslem nezbytnosti prověření plochy územní studií je organizačně - funkční a prostorová restrukturalizace ploch a podpora výroby, nesoucí pracovní místa a vyšší přidanou hodnotu.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 17 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

T2 - Zadní čtvrtky nad Tasovem – rozsah plochy pokrývá plochy býv. střediska zem. velkovýroby, resp. jeho neurbanizované části. Plochu lze dopravně obsloužit v trase stávající účelové komunikace vedené od silnice III/4992 po hranici katastru.

M5 - Újezdy - navržené rozšíření výrobní zóny územně uceluje stávající plochy, umožňuje rozvoj výroby a využití např. pro FVE. Plocha je dopravně v kontaktu se strategickou účelovou komunikací, technické sítě jsou v dosahu.

Druhy pozemků (2011 - RISY) ,toto členění odráží i převažující potenciály prvovýroby v území: výměra pozemků celkem (ha) % celkem 905 100 Orná půda 652 72,04 Chmelnice 0 0 Vinice 31 3,43 Zahrady 21 2,32 Ovocné sady 1 0,43 Trvalé trávní porosty 51 5,64 Zemědělská půda celkem 755 83,43 Lesní půda 70 7,73 Vodní plochy 9 0,99 Zastavěné plochy 26 2,87 Ostatní plochy 44 4,86

Přehled hospodářské činnosti je dostupný na adrese: http://www.risy.cz/

Rostlinná výroba

Držba půdy je rozdělena mezi soukromě hospodařící subjekty. Struktura zemědělské půdního fondu je v řešeném území dlouhodobě stabilizována. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilnin, olejnin, pícnin, a krmných plodin. Koncepce zemědělského využívání v území není zpracována, výrobní vztahy jsou v zásadě stabilizované. Spolupráce s obecním zastupitelstvem při využívání katastru je nezbytností s ohledem na stabilizaci a kultivaci multifunkční krajiny.

Živočišná výroba

V katastru obce byla v minulosti vybudována rozsáhlá střediska zemědělské výroby s ustajovacími kapacitami (lokality M, T), jsou i nadále zčásti využívána pro živočišnou výrobu, další rozvoj se nepředpokládá. Perspektivní je využití středisek pro smíšenou zemědělskou a nezem. výrobu, využití a provoz střediska Potočiny je limitován blízkostí obytné zóny obce a prioritami a zásadami využívání území obce, bylo vymezeno jako transformační plochy.

Pro možnost umístění zemědělských dvorů nejsou navrhovány specifické funkční rozvojové plochy, neboť o ně není aktuální zájem. Případné provozní jednotky je možno umístit v rámci navržených ploch s regulativem Vp mimo kontakt s obytnou zónou vlastního sídla Hroznová Lhota.

Doporučujeme: - minimálně zatěžovat dopravou cestní síť obce, vybudovat síť polních cest a účelových komunikací mimo obytnou zónu a silniční síť, - ozelenit zemědělskou krajinu katastru, polní cesty doplňovat výsadbami alejí. Pro zachování měřítka krajiny vysazovat v zorněné ploché části katastru do liniových výsadeb dřeviny většího vzrůstu, - zachovat alespoň současný rozsah zatravnění, rozšířit jej o zamokřované, resp. zaplavované plochy, - v intenzivně zemědělsky využívané krajině vysazovat ovocné stromy, především v blízkosti obce (záhumenní polní cesty a meze), - dbát na zachování dobré zoohygieny chovů (ovlivňuje podstatně úroveň imisí), - pasivní ochranu krajiny podle ekonomických možností a podporovaných programů doplnit ochranou aktivní, udržující krajinu a využívající extenzivně přírodní zdroje např. pro produkci “ekologických” potravin.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 18 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Zemědělská doprava Obytnou zónu obce je nepřípustné zatěžovat účelovou dopravou, zejména dopravou páchnoucích a jinak znečišťujících látek, dopravu je nutné řešit mimo kontakt s obytnou zástavbou obce, což umístění středisek dovoluje. Síť polních cest je v zásadě dostatečná, vyhovující současným potřebám. Navrhujeme zachování sítě účelových komunikací a polních cest mimo obytnou zónu kolem obce tak, aby byla zajištěna bezkolizní dopravní obslužnost zemědělských pozemků a zem. výrobních provozů.

Pozemkové úpravy V území nebyly dosud prováděny komplexní pozemkové úpravy, nebyly zahájeny. Jednoduché pozemkové úpravy proběhly v dílčích částech řešeného území.

Zemědělské hospodářství v obytné zóně: Pro orientaci při posuzování záměrů zřizování či již provozujících chovů hospodářských zvířat v obytné zóně uvádíme základní přehled hloubky pásma hygienické ochrany pro jednotlivé druhy a množství běžně chovaných zvířat. Při kombinaci druhů zvířat lze orientačně hodnoty, které jsou uvedeny v metrech, sčítat. Každý chov je však nutno vzhledem k individuálním podmínkám lokality chovu specificky posoudit.

Orientační hodnoty hloubky ochr. pásma v m:

Množství v kusech Druh zvířat 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 kráva (500 kg) 6,0 9,0 11,0 13,0 15,0 17,0 18,5 20,0 21,5 22,5 tele (120 kg) 3,5 5,5 6,75 8,0 9,0 jalovice-býk(350kg) 5,0 7,5 9,5 11,0 12,5 14,0 15,0 16,0 17,0 18,0 vepř-výkrm (70kg) 5,0 7,0 9,0 10,5 12,0 13,5 15,0 16,0 17,0 18,0 prasnice + selata (200kg) 9,0 13,5 16,5 19,0 22,0 24,0 26,5 29,0 31,0 32,5 ovce, koza 3,0 4,5 6,0 7,0 7,5 8,0 8,5 9,0 9,0 9,5 slepice 0,65 2,5 3,5 4,5 5,5 6,0 výkrm drůbeže 0,5 2,0 3,0 3,5 4,0 4,5

Protierozní ochrana zemědělské půdy

Relief katastrálního území Hroznové Lhoty je ohrožován vodní erozí pouze v polohách se sklonitými pozemky, popř. v polohách s velkou délkou svahu, ohroženo je cca 25 % zem. pozemků. Větrnou erozí je zem. půda ohrožena zejména v místech, provětrávaných větry. Erozi lze dobře eliminovat, např. pěstováním méně erozně ohrožených plodin, plošné terenní úpravy nejsou nutné ani vhodné. Ve výkrese č. 1b jsou regulativem označeny plochy s nutnou protierozní ochranou. Návrh ÚSES rovněž nese částečnou eliminaci eroze.

Lesní výroba

V katastrálním území obce Hroznová Lhota se nachází evidované plochy lesní půdy, nacházejí se beze zbytku v krajině CHKO Bílé Karpaty, jsou využívány v souladu s ochranným režimem CHKO. Neuvažuje se o rozšíření zájmů LČR v zájmovém území, nejsou požadovány zastavitelné plochy pro související aktivity. Zábory ploch lesa pro urbanizaci nebo jiné zájmy navrhovány nejsou. Plochy lesa jsou v CHKO převážně jako součást zóny ochrany krajiny (regulativ úrovně A), hospodaření v lese je nezbytné přizpůsobit přírodním podmínkám a hodnotám krajiny.

Výroba, sklady, výrobní služby

Jsou v obci v současnosti zastoupeny provozy stavebnictví, průmyslu (kovovýroby, dřevovýroby) a služeb. Zásadou při umisťování nových výrobních aktivit je předcházet možné kolizi s prioritní funkcí bydlení při perspektivním růstu případné výrobní jednotky (pásmo hygienické ochrany, dopravní vazby, krajinářsko-estetická kriteria).

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 19 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Z.3.2.10 Plochy pro smíšenou výrobu

Tvoří přechodový prvek mezi obytnou zónou obce a zónou výrobní, resp. prvovýrobní. Smyslem je umožnit rozvoj nezatěžující výroby, řemesel a služeb společně s možností integrovaného bydlení provozovatele nebo správce ve vymezených sektorech ploch (mimo dosah PHO sousední lokality M1, M2, resp. M5). Stávající plochy tohoto charakteru (M4) lze výrazně rozšířit podél účelové komunikace k výrobní zóně M1 od hřiště (lok. N2, N3, N4) a dále podél záhumenní komunikace (lok. M3). Návrh funkčních ploch tohoto druhu má za cíl podporovat výrobu, řemesla a služby, umožnit jejich rozvoj, který obytná zóna neumožňuje s ohledem na zachování hodnot a stability obytných a obslužných funkcí sídla (viz kap. 2 a 3 - urbanistická koncepce).

LOKALITY, VYUŽITELNÉ DLE ÚP – PŘEHLED PLOCH PRO SMÍŠENOU VÝROBU:

KÓD TRAŤ, FUNKCE, POPIS záměru urbanizace, POZNÁMKA podrobnější dokumentace LOKALITA nařízena stávající N1 Patočiny nezátěžová výroba a služby ne M4 Padělky nad nezátěžová výroba a služby ne zahradou transformační M3 Patočiny transformace plochy na smíšenou výrobu s možností ano vázaného bydlení, ubytování navržené N2 Patočiny nezatěžující výroba, sklady, administrativa, možnost bydlení ne v části s regulativem Vb v integrovaném objektu N3 Patočiny nezatěžující výroba, sklady, administrativa, ne N4 Patočiny nezatěžující výroba, sklady, administrativa ne CELKEM - -

Z.3.3 Vymezení ploch přestavby

ÚP Hroznová Lhota vymezuje plochu přestavby z důvodu vyhodnocení stávajícího stavu lokality, potenciálu místa a vytvoření vyhovujících prostorově-funkčních vztahů, předcházejících funkčním a provozním střetům. Navržena je rekonstrukce a částečná změna funkčního využívání plochy střediska statku v kontaktu s obytnou zónou sídla. Cílem je vytvářet dlouhodobě stabilizované funkčně - prostorové vztahy v území, zvýšení variability využití potenciálu ploch sekundární výroby, vytváření harmonických prostorově-funkčních vztahů a podmínek pro trvale udržitelný rozvoj území.

Z.3.4 Vymezení systému sídelní zeleně

Vymezení samostatné funkční plochy formou regulativu úrovně A nemá v podmínkách obce účelné z hlediska charakteru ploch a jejich rozsahu. Sídelní zeleň se nachází v plochách vymezených funkčních zón. V části plochy návsi je ve výkrese 2a vymezena plocha „centrální park“ v centrální obytné zóně, bude zachována plocha komponované zeleně nad dopravní osou obce (zahrnující všechny dopravní cesty vedené v hlavní ose od křižovatky u kostela po bytovku na konci návesní ulicovky na jižním okraji obytné zóny obce.) . Cílem je zachování pro hodnoty obce významné zeleně; jedná se o hodnoty funkční, estetické, uživatelské i kulturně-historické. Plocha zeleně v ploše při dopravní ose návesní ulicovky vytváří jedinečný charakter (identitu) hlavního prostoru obce a spoluvytváří spolu s tradičními hodnotami zástavby (zástavbový rytmus a řád) příznivé podmínky pro obytné funkce i sociální soudržnost. Sídelní zeleň v obci doporučujeme řešit v rámci úprav veřejných prostranství. Navrhujeme zpracovat architektonicko-sadovnickou studii pro dílčí urbanistické celky. Při úpravách veřejných prostranství doporučujeme používat dřevin, odpovídajících přírodnímu stanovišti a vyloučit nebo omezit konifery, zejména cizorodé. ***

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 20 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY (včetně podmínek pro její umisťování)

Z.4.1 DOPRAVA

Přepravní vztahy

V přepravních vztazích je dominantní silniční doprava, a to jak v dopravě individuální, tak hromadné. Cyklistická doprava má větší význam s ohledem na spojení se sousedními obcemi a na rekreační využívání širšího území. Pěší doprava má význam v místním měřítku v rámci obce a jejího nejbližšího okolí. Přepravní vztahy jsou stabilizované, územním plánem jsou respektovány.

Železniční doprava

Zařízení železniční dopravy se v katastru nevyskytuje, není v interakci s ÚP. Nejbližší železniční stanice je cca 3,5 km vzdálený Lipov na trati č. 343 Hodonín - Vrbovce. Zařízení železniční dopravy se v katastru nevyskytuje, nejsou navrhována ÚP opatření.

Z.4.1.1 Silniční doprava

Obec Hroznová Lhota je dopravně napojena silnicí III/4992 na západě přes Žeraviny na silnici I/55 (Strážnice – Veselí nad Moravou) a na východě přes Lipov na silnici I/71 (Uherský Ostroh – Velká nad Veličkou), silnicí III/4994 přes Kozojídky na silnici I/54 (Veselí nad Moravou) a silnicí III/4995 přes Kněždub na silnici I/55 (Strážnice). Dle sčítání dopravy v roce 2005 je intenzita dopravy na silnici III/4992 v úseku západně od zaústění silnice III/4995 od Kněždubu 1956 vozidel/24h a v úseku východně 1722 vozidel/24h. V intravilánu obce jsou průtahy silnic III. tříd zařazeny jako místní komunikace do funkční skupiny B – sběrné komunikace. Ochranné pásmo silnic III. tříd je 15 m od osy silnice na obě strany.

Katastrálním územím Hroznové Lhoty procházejí tyto krajské silnice:

silnice trasa III/4992 Strážnice (sil. I/55) – Hroznová Lhota – Louka (sil. I/71) III/4994 Veselí nad Moravou (sil. I/54) – Kozojídky – Hroznová Lhota III/4995 Strážnice (sil. I/55) – Tvarožná Lhota – Hroznová Lhota

Úpravy na krajských silnicích

Silnice budou upravovány pro zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu, zlepšení podmínek pohybu chodců a cyklistů a optimalizaci funkčního využití komunikace a jejího okolí (opatření na vjezdu do obce, úprava šířky jízdních pruhů a chodníků, parkovací pruhy a zálivy, přechody pro chodce, zeleň, aj.). Silnice budou upravovány ve stávajících trasách, aby dosáhly minimálně těchto parametrů

silnice kategorie typ příčného uspořádání mimo obec v obci III/4992 S 7,5/70 MS2 10/7/50 III/4994 S 7,5/70 MS2 10/7/50 III/4995 S 7,5/70 MS2 10/7/50

V obci je nutné upravit průtahy silnic III. tříd dle zásad dopravního zklidňování s cílem harmonizace funkcí a předcházení střetům

Řešení dopravních záv závad na krajských silnicích.

Dopravní závady budou řešeny v následujících stupních dokumentace, ÚP zajišťuje dostatečné plochy, vymezené podrobným funkčním regulativem „DT“, resp. „DTP“.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 21 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Návrh diferenciace ploch pro dopravu (dopravních cest v členění na silnice, místní, zklidněné, zóna 30, účelové, cyklostezky, pěší) je základním urbanistickým nástrojem - jedná se o funkční zatřídění, uvedeno je v koordinačním výkrese, podle výkladu pořizovatele nebylo přípustné toto vyjádření ve výkrese hlavním. Urbanistický návrh obecně sleduje cíle naplnění urbanistické koncepce v diferenciaci funkčního využívání území a z toho plynoucí požadavky na zajištění ploch v nezbytných parametrech a zajištění územních hodnot v interakci takto vymezených ploch. Každé relevantní urbanistické řešení musí využít funkční diferenciace v dopravních plochách (funkční zatřídění), nelze z urbanistického hlediska posuzovat veškeré „plochy pro dopravu“ za rovnocenné, popíral by se tím smysl řešení základní koncepce dopravy v území, může to mít za následek libovůli výkladu systému a vést k mylným závěrům správního orgánu vč. např. i NSS. Doprava v obci nemá dominantní charakter a postavení v urbanistické koncepci.

Řešení dopravních závad na krajských silnicích

dopravní závada - lokalizace Popis / doporučení DZ 1 - křižovatka silnic III/4992 a III/4994 v západní nevhodný úhel připojení větve od Ž eravin, příliš velká části obcee plocha křižovatky, nepřehledné / zaslepit výjezd nevhodný úhel připojení vě v západní části obce z parkoviště nebo ho zjednosměrnit – pouze vjezd - úprava v ploše DZ 2 - křižovatka silnic III/4992 a III/4995 v centru obce příliš velká plocha křižovatky, nevyhovující rozhledové poměry z důvodu existující zástavby, fyzicky chybí zcela zastávka směr Tasov, napojení komunikace před hostincem na silnici II/4992 (doporučujeme zaslepit) DZ 3 - autobusová zastávka v křižovatce silnic III/4992 Umístění zastávky v úzkém nepřehledném místě, a III/4995 v rozhledovém poli křižovatky DZ 4 - připojení účelové komunikace vedoucí mezi nevhodný úhel připojení účelové komunikace vinohrady na silnici III/4995 umožňující přímý průjezd z ní směrem do Hroznové Lhoty, fyzicky není ú.k. oddělena od silnice (např. sníženým obrubníkem)

Z.4.1.2. Síť ostatních místních komunikací

Respektována je stávající MK od jižního okraje návsi do záhumenní polohy v trati Zárybničí.

Příčné uspořádání místních obslužných komunikací

Místní obslužné komunikace budou řešeny v těchto základních typech příčného uspořádání: - dvoupruhové obousměrné – MO2 10/7(6,5)/30 - jednopruhové obousměrné s výhybnami (pouze výjimečně) – MO1 6,5/4,5/30 - jednopruhové jednosměrné – MO1 6,5/4,5/30

Šířkového uspořádání je nezbytné uzpůsobit stávající historické zástavbě.

- Zklidnění některých místních obslužných komunikací je vhodné řešit jako zóny s dopravním omezením – Zóny 30, tyto jsou zakresleny ve výkrese 2a, resp. 2aa. Návrh komunikací určených jako Zóna 30 - komunikace odpovídají navrženému zařazení charakterem, parametry a zátěží:

- komunikace spojující sil. III/4995 a sil. III/4992 od centrálního bloku zóny občanské vybavenosti k Tasovu, - navržená komunikace od jižního okraje centrální obytné zóny k obsluze návrhových lokalit D1, D2 směrem k Tasovu.

Zklidnění zón s dopravním omezením - tyto jsou zakresleny ve výkrese 2a, resp. 2aa - je třeba řešit formou stavebních úprav v plochách a dopravním značením. Zóna 30 je místní komunikace s max. rychlostí 30 km/h. Rychlost je omezena dopravním značením a stavebními úpravami nepřipouštějícími její překročení (zpomalovací prahy, směrové šikany, apod.).

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 22 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Úpravy místních komunikací na obytné zóny

Vhodně vytipované místní komunikace ve stávajících a nových obytných souborech v obci budou řešeny jako komunikace funkční podskupiny Dl – obytné zóny. Jedná se o komunikace se smíšeným provozem a s přizpůsobením provozu vozidel pobytové funkci přilehlé zástavby. Pobytová funkce převládá nad funkcí dopravní a toto bude zdůrazněno i jejich stavebním řešením. To platí i pro stávající místní komunikace pouze označené jako obytné zóny dopravním značením. Tyto komunikace budou postupně upravovány i stavebně, aby naplňovaly základní funkční podmínky a vlastnosti obytných zón. Zklidnění provozu zajišťuje funkčnost obytné zóny (převažující způsob využívání plochy, předcházení kolizím a střetům, bezpečnost a soudržnost). Ke zklidnění jsou takto navrženy komunikace jednak v historické zástavbě a v nově urbanizovaných polohách bez významné průjezdné dopravy, kde je vhodné omezení dopravní zátěže a zejména regulace parametrů dopravy vč. dopravy v klidu - je nutné zajistit dostatečný počet odstavných a parkovacích stání.

Stávající MK od jižního okraje návsi do záhumenní polohy v trati Zárybničí přenáší kromě obsluhy přilehlé obytné zástavby i účelovou dopravu výhledově bude zabezpečovat dostupnost rezervní lokality K4.

Návrh nových tras místních komunikací

Navržená místní komunikace od sil. III/4992 podél hřbitova a lokality A k hranici k.ú.zabezpečuje dopravní dostupnost zejména nové obytné zástavby a rozvojových lokalit A a rezervy J s napojením na stávající účelovou komunikaci (ÚK) v sousedním k.ú. a dále navrhovanou ÚK v souběhu s cyklostezkou od Z-cípu lokality J k silnici III/4994 s další návazností na navrhovanou UK a obchvat obce k výrobní zóně JZ od obce.

Z.4.1.3 Doprava v klidu

S ohledem na prostorové podmínky ve stávající zástavbě je výpočet potřebných parkovacích stání pro objekty občanské vybavenosti v obci dle ČSN 73 6110 problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat spíše podle místních možností. Výstavbu parkovacích stání v ulicích s dostatečnými prostorovými parametry, popřípadě zřizování parkovacích pruhů a zálivů na stávajících komunikacích je nutno řešit dle prostorových možností jednotlivých lokalit na základě podrobnější dokumentace. Organizaci a rozsah je třeba prověřit následnými stupni dokumentace. Účelná je výstavba parkovacích stání v ulicích s dostatečnými prostorovými parametry, popřípadě zřizování parkovacích pruhů a zálivů na stávajících komunikacích (vč. průtahů silnic III/4992 a III/4994) na úkor lokálně zbytečně širokých jízdních pruhů. Toto je nutno řešit dle prostorových možností jednotlivých lokalit na základě podrobnější dokumentace lokality. Odstavná stání pro odstavení vozidel v místě bydliště v obytné zástavbě je nezbytné řešit především na vlastních pozemcích rodinných domů, příp. na veřejném prostranství na plochách vymezených pro parkování.

Návrh nových míst pro dopravu v klidu vychází z potřeb zajištění zejména u ploch veřejné vybavenosti, resp. u rozvojových ploch: - v prostoru vinných sklepů S1, S2 pro zajištění provozu lokality (prověřit v nařízené územní studii), nezatěžujícího okolní plochy, - u školy v rozsahu nezbytném, např. na Z-straně, - v lokalitě N5 pro podporu funkce smíšené výrobní a výrobní zóny při současném zabezpečení kapacity pro přilehlou lokalitu sportovně-rekreačních ploch v trati Trní (kromě vlastních odst. ploch), - u sportovně rekreačních ploch K1, K2 a K3 je nezbytné zabezpečit plochy v rozsahu pro běžný nezátěžový provoz, v případě rozsáhlých akcí bude k dispozici kapacita navržené lokality N5 – předpoklad uvolnění v nepracovních dnech,

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 23 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI - u hřbitova je vymezeno běžné provozní parkoviště lokalitou H1, pro zátěžové období bude územní studií řešeno odstavování vozidel na části rozvojové plochy H2 (předepsána územní studie), která může na části plochy vymezit i menší provozní parkoviště v kontaktní poloze s lokalitou bydlení pod vodojemem. - u zdravotního střediska lze řešit ve vnitrobloku plochy

Principy řešení dopravy v klidu při nové výstavbě a rekonstrukcích budou uplatňovány systémově za účelem ochrany prostupnosti dopravního skeletu a hodnot obytných zón a veřejných prostranství obce.

Z.4.1.4 Veřejná hromadná doprava osob

Veřejná hromadná doprava osob v řešeném území je zajišťována pouze autobusovou dopravou. Navržený přesun (zrušení) nevyhovujících a vybudování nových ploch autobusových zastávek (ploch pro zastávky) vč. zastávkových zálivů podle návrhu sleduje zabezpečení bezkolizního a bezpečného umístění zastávek v příznivých dostupových vzdálenostech podle konkrétních podmínek zástavby a místa. Jedná se o zajištění ploch formou rozšíření veřejných prostranství na potřebné parametry v konkrétních vhodných místech (jediných vhodných ve stávajícím prostorově-funkčním uspořádání). Nástrojem je veřejně prospěšné opatření – případné nezbytné vyvlastnění ve prospěch obce.

Z.4.1.5 Účelová doprava, komunikace

Stávající systém je doplněn s cílem zajištění obslužnosti a vyloučení průjezdu zemědělské techniky a zátěžové dopravy přes obytné zóny. Pro tento druh dopravy je nutno využívat místní a účelové komunikace mimo obytné zóny. Vyloučení průjezdu zemědělské techniky přes obytné zóny sleduje cíl zabezpečení funkčnost vymezené funkční zonace ÚP a zklidnění provozu ve veřejných prostranstvích sídla. Navržený systém umožňuje obchvat obytných ploch, vedený po místních a účelových komunikacích dle příslušného dopravního značení. Obsluha smíšené a výrobní zóny bude vedena jednak po silnicích a dále po účelových komunikacích mimo zastavěnou a obytnou část obce. Všechny stávající i nově navržené účelové komunikace je třeba důsledně fyzicky oddělit od místních komunikací (snížený obrubník) pro jednoznačné určení přednosti v jízdě a zvýšení bezpečnosti provozu.

Návrh nových tras účelových komunikací – odůvodnění: a. západní „obchvat“ obce a s možností zokruhování s komunikací od hřbitova řeší kolizi zátěže stávajících obytných zón a potřebu řešení dopravní obslužnosti navazujících rozvojových ploch, zlepšuje hodnoty bydlení v obci b. přístupová komunikace mezi vinné sklepy S1 a S2 řeší základní obsluhu rozvojových ploch, c. přístupová komunikace mezi rekreační plochy K1 a K2 řeší dostupnost a variabilitu uspořádání prostoru rekreační zóny společně s dostupností plochy prameniště v lokalitě Zárybničí (LBC6), d. návrh vychází z potřeb výstavby kanalizace, dostupnosti a provozu zařízení v lokalitě P, převzato je z územně-technických podkladů, e. komunikace umožňuje obsluhu ploch v kontaktu, doplňuje systém dopravy s cílem vyloučení potřeby průjezdů hospodářské dopravy přes obytné plochy sídla,, f. smyslem je zajištění obsluhy a údržby vodního toku a jeho dostupnost pro polyfunkční využívání území (m.j. cyklistická a pěší prostupnost od bloku centrální vybavenosti mimo zónu obytnou), g. smyslem je zajištění obsluhy a údržby vodního toku a jeho dostupnost pro polyfunkční využívání území, h. smyslem je zajištění obsluhy a údržby vodního toku a jeho dostupnost pro polyfunkční využívání území.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 24 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Návrh úpravy stávajících účelových komunikací - odůvodnění: a. šířkové poměry UK v prostoru jsou pro navrhované využití lokalit nedostatečné, b. šířkové poměry UK v prostoru jsou pro navrhovaný význam a předpokládané zátěže využití lokalit nedostatečné, c. stávající nájezd vytváří kolizní poměry vzhledem k různým významům komunikací a jejich předpokládaného využití. Návrh plochy pro „šikanu“ umožňuje řešení usměrněného nájezdu z UK od lokality R (Dolní Kopec - Rozsocháč) na silnici III/4995 v J-části k.ú., d. jedná se o stávající historickou komunikaci, která není vydělena, slouží k dostupnosti humen obytných ploch a přilehlých ploch zemědělských, zabezpečuje základní dopravní obsluhu území jako součást systému.

Z.4.1.6 Pěší a cyklistická doprava

Plochy pro pěší trasy Stávající pěší trasy jsou návrhem ÚP respektovány a v dílčích částech doplněny. Pro prostupnost pěší dopravy mimo urbanizované plochy je nezbytné zachovat a rozvíjet systém chodníků, pěšin a stezek. Snižování prostupnosti krajiny např. oplocováním rozsáhlých areálů bez opatření pro zajištění přiměřené pěší prostupnosti je nepřípustné. Rekreační značené trasy procházející územím jsou respektovány. Je třeba dobudovat chodníky především podél průtahů sil. III. třídy.

Návrh ploch nových pěších tras: a. navržená stezka řeší pěší dostupnost pro obec reprezentativní lokality s navázáním na klidové zóny obce b. stávající dostupnost školy od lokality A je nepřímá, návrh zvýší obecnou prostupnost pro pěší a zvyšuje kvalitu obytného prostředí, umožňuje zapojení nových ploch bydlení do systému obce a podporu soudržnosti obyvatel (lokality pod vodojemem jsou zčásti izolované), c. chodníky doporučujeme dobudovat v koridorech „DT“ minimálně jednostranně podél silnic, procházejících obcí; cílem je zajištění pěší prostupnosti a bezpečnosti (předcházení kolizním situacím a podpora hodnot bydlení).

Plochy pro cyklostezky Doplnění cyklostezek sleduje kvalitativní i faktické zlepšení prostupnosti pro nemotorovou dopravu, podporuje polyfunkční využívání území a zvyšuje jeho užitné hodnoty a bezpečnost . Značené stávající cyklotrasy vedené v plochách krajských silnic a místních komunikací jsou respektovány. Na uzlových bodech komunikací, tvořících základní kostru cyklotras a v oblasti poblíž lesního masivu navrhujeme doplnit o plochy pro mobiliář s informační a odpočinkovou funkcí. Návrh doplnění o plochy pro mobiliář s informační a odpočinkovou funkcí sleduje cíl polyfunkčního využívání krajiny a podporu regulace pohybu v krajině v souladu se zonací – urbanistickou koncepcí.

Návrh nových cyklistických tras a cyklistických stezek a odůvodnění: a – návrh sleduje ucelení systému stezek pro zvýšení atraktivity a dostupnosti krajiny při zajištění bezpečného provozu, b, c - návrh podporuje bezpečnou dostupnost atraktivní krajiny Bílých Karpat s diferencovaně využívanými plochami, umožní další rozvoj systému cyklistické dopravy směrem na Kněždub. stezka pro cyklisty a chodce se společným provozem od jižního okraje návesního prostoru ve východním souběhu silnice III/4995 až po stávající účelovou komunikaci vedoucí na jih mezi vinohrady s usměrněným napojením podle kap. 4.1.7, d, e – doplnění systému cyklostezek v zájmu propojení obcí regionu V- směrem, d - návrh uspořádání v centru - oboustranné jednosměrné cyklistické pruhy podél sil. III/4995 od křižovatky se sil. III/4992 po zúžení návsi na úkor zbytečně širokých jízdních pruhů, široké jízdní pruhy podporují zvýšení rychlosti a živelné odstavování vozidel v prostoru návsi i na plochách

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 25 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI veřejné zeleně; vedení cyklostezky umožní vyloučení cyklistické dopravy z chodníků, kde ohrožuje klidový režim; navíc vedení cyklostezky plochou mezi unikátním obec reprezentujícím stromořadím umožní cyklistům vnímat jedinečnost a hodnoty tohoto prostoru; celkově jde o diferenciaci dopravy a zlepšení hodnot obytného prostředí, podporu soudržnosti obyvatel,

Z.4.1.7 Vliv dopravy na životní prostředí

V území bylo provedeno sčítání intenzity dopravy v roce 2005, kde bylo na silnici III/4992 ve sčítacím úseku č. 6 zjištěno 1956 vozidel. Pro konkrétní místa, u nichž by mohly vzniknout pochybnosti o hlukové zátěži je nutno při nové výstavbě ověřit hladiny hluku podrobnějším rozborem a hlukovou studií, příp. přesvědčivěji měřením.

***

Z.4.2 ENERGETIKA

Lokalizace technických sítí ve výkresové části ÚP odpovídá přesnosti poskytnutých (v případě energetiky zčásti velmi nepřesných, resp. zcela neodpovídajících skutečnosti) podkladů v rámci ÚAP. Takto zjištěné nesoulady byly podle zajištěných jiných profesních podkladů, terenních průzkumů a dalších dostupných informačních zdrojů upřesněny; odpovídají věcnému, nikoli měřickému usazení.

Z.4.2.1. Zásobování elektrickou energií

Návrh ÚP respektuje trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní, navrhované dílčí úpravy VN sledují koordinované uvolnění návrhových ploch.

Z.4.2.1.1 Přenosové soustavy a výrobny

V řešeném území obce nejsou vybudované žádné výrobny elektrické energie, které zajišťují její dodávku do distribučních sítí, ani rozvodny VVN/VN, nejsou navrhovány výrobny. Severním okrajem k.ú. prochází stávající vedení distribuční soustavy č. 540 v napěťové hladině 110 kV spojující rozvodny R110/22 kV Veselí nad Moravou-Velká nad Veličkou, nejsou nové větve přenosové soustavy.

Z.4.2.1.2 Zásobování obce

Řešené území obce je zásobováno energiemi dvojcestně a to elektřinou a zemním plynem. Nepředpokládá se tedy výrazné zvyšování nároků na zajištění elektrického příkonu pro vytápění, vaření a ohřev TUV, neboť pro tyto účely je uvažováno v převážné míře s využíváním plynu – v současné době cca 95 %. Elektrickým vytápěním je v současné době vybaveno cca do 5 % bytového fondu, s jeho rozšiřováním se v bilančním období do r. 2020 plošně neuvažuje-pouze v individuálních případech včetně nové výstavby v rozsahu cca do 10 % s ohledem na možnost využití dostatečně kapacitně dimenzované plynovodní sítě. Řešené území obce je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Veselí nad Moravou z hlavního primárního venkovního vedení VN 22 kV č. 701. Stávající vedení vyhovuje současným i výhledovým přenosovým požadavkům, nepředpokládají se žádné zásadní úpravy. Pouze je uvažováno s úpravou VN trasy nadzemního vedení na východním okraji obce, které je trasováno přes návrhové plochy pro bydlení D1-D3. Kabelové rozvody VN se v území nevyskytují, pouze přípojka pro trafostanici TR 8 Kostel procházející zastavěnou částí obce v úseku od TR 2 Padělky v délce cca 400 m. Vlastní obec a ostatní odběratelé řešeného k.ú. jsou z hlediska současných požadavků na dodávku elektrické energie plně zajištěni. Rozsah stávajících distribučních sítí VN 22kV

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 26 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI je dostačující návrhové plochy - zajistí výhledové nároky na potřebný příkon v území, a to postupně podle vyvolané potřeby na zajištění výkonu v daných lokalitách. Předpokládaný potřebný příkon s ohledem na plánovaný rozvoj obce bude zajištěn ze stávající distribuční soustavy po její úpravě, rozšíření a výstavbě nových zahušťovacích distribučních, případně odběratelských trafostanic.

Transformační stanice 22/0,4kV (TS)

Na řešeném území je v současné době vybudováno celkem 8 transformačních stanic. Z toho 4 TS jsou v majetku E-ON a slouží pro zajištění distribučního odběru, další čtyři jsou provozovány jako odběratelské a slouží pro potřeby jednotlivých odběratelů. Provozované trafostanice jsou venkovní, stožárové konstrukce, pouze DTS TS 8 Kostel je kiosková.

Přehled stávajících transformačních stanic

Označení TS Název Konstrukční Max. výkon Stávající TR Využití Poznámka provedení (kVA) (kVA) (uživatel) TS1 2. sl. bet. E.ON. Mlýn 400 400 rekonstrukce 510596 BTS 400 distr. TS2 2 sl. bet. E.ON. Padělky 400 400 510597 BTS 400 distr. TS 3 2. sl. bet. E.ON. Zelničky 400 250 510548 A/2 distr. TS 4 2 sl. bet. BTS cizí Křižan 400 100 rekonstrukce 510599 400 odběratelská TS 5 Fe-RPZ cizí Vodárna 250 100 510600 250 odběratelská. TS 6 2 sl. bet. BTS cizí ZD 400 250 510601 400 odběratelská TS 7 2. sl. ocel. cizí Gigant 400 250 510602 400 odběratelská TS 8 zd. kiosková E.ON. přesunout, Kostel 630 400 510948 630 distr. zakomponovat

Celková současná přípojná hodnota území obce 3 280 1 450 z toho pro distrib. odběr obce 1 830 1 450 ostatní odběratelé 1 450 700 Umístění stávajících distribučních trafostanic je z hlediska plošného pokrytí území obce transformačním výkonem vyhovující a je respektováno i pro návrh.

Rozvodná síť NN

Stávající rozvodná síť NN zůstává základním článkem rozvodu v bilančním období do roku 2020 při zachování současné koncepce-venkovní vedení s úseky kabelového rozvodu. Návrh: a - pro nově navrhované lokality soustředěné zástavby RD navrhujeme její rozšíření a provedení kabelovým rozvodem v zemi, stejně tak i pro objekty občanského vybavení, případně podnikatelské aktivity. Její další úpravy a dílčí modernizace budou prováděny podle vyvolané potřeby při nové zástavbě s navázáním na stávající stav. V nových lokalitách soustředěné zástavby RD doporučujeme řešit rozvodnou síť NN kabelem v zemi. U nové zástavby v zastavěném území obce řešit podle koncepce stávající rozvodné sítě. b - pro lokality S1-S2 (vinné sklepy) provést rozšíření kabelové sítě z prostoru od navrhované lokality B1 - bydlení v ploše navrhované pěší komunikace. Distribuční rozvodná síť NN je provedena převážně nadzemním vedením na betonových sloupech a č ástečně na síťových nástřešnících vodiči AlFe, částe čně je realizována podzemním kabelovým vedením. V minulém období byla provedena její rekonstrukce, vyhovuje i pro bilanční období do r. 2020.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 27 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Veřejné osvětlení

Veřejné osvětlení je v obci provedeno převážně samostatnou kabelovou sítí v zemi se svítidly osazenými na samostatných stožárech

Bilance elektrického příkonu

Výchozí údaje Počet obyvatel - současný stav cca 1250 Počet obyvatel - výhled (kapacita území) cca1330 Počet bytů - současný stav 412 trvale obydlených 362 Předpoklad v návrhu (vč. neobydlených a rekreace) 450 Předpokládaná plynofikace území min. do 95 % kapacity bytového fondu a občanského vybavení- pro vytápění Ostatní druhy vytápění do 10%-elektrické vytápění, dřevo, dřevní odpad, obnovitelné zdroje, uhlí minimalizovat Stupeň elektrifikace dle směrnice č.13/98 JME, a.s. Brno, tabulka č.15 Výhledový rozvoj-- drobné podnikatelské aktivity v rozptýlené zástavbě obce, občanská vybavenost, smíšená-výrobní

Zpracovaná výkonová bilance vychází pro výhledové období ze stávajícího odběru z DTS a ze stanovení podílových maxim vč. nových odběrů u jednotlivých odběratelských sfér, t.j. bytového fondu, občanské výstavby (nevýrobní sféry) a podnikatelských aktivit. Pro novou výstavbu dle návrhu je uvažován stupeň elektrizace bytového fondu B a C-do 10% s ohledem na současný stav a předpokládané užití elektrické energie - zvyšující se standard v domácnostech (fritézy, grily, mikrovlnné trouby, myčky nádobí apod.), které jsou energeticky náročnější. Bilance potřebného příkonu je zpracována podle směrnice JME č.13/98 a uvažuje s výhledovou hodnotou měrného zatížení na jednu bytovou jednotku v RD při elektrickém vytápění do 10% 2,1 kW. Pro nebytový odběr je uvažován podíl 0,35 kW /b.j. Pro podnikatelské aktivity je stanoveno zatížení odhadem podle předpokládaného rozvoje obce v jednotlivých návrhových lokalitách. Ve sféře podnikání je uvažováno s využitím ploch ve stávajícím areálu zemědělských farem (plocha M1-bývalý Gigant a M2- ZD), navržené ploše M5 a nově navrhované plochy pro smíšenou funkci-plocha M3 severně od farmy ZD a plochy N1-N3 navazující na jižní okraj farmy. Dále je uvažováno s využitím stávajícího areálu bývalého statku navazujícím na jihovýchodním okraji cípu k.ú. Hroznová Lhota na k.ú. Tasov. Aktivity realizované v zastavěném území obce včetně nové bytové a občanské výstavby budou zásobovány ze stávajících distribučních TR po jejich případném posílení a z nově navrhovaných zahušťovacích transformačních stanic. Pro drobné živnostníky a malé podnikatelské subjekty rozmístěné rozptýleně v zastavěné části obce a ve stávající bytové zástavbě je možné potřebný příkon zajistit přímo z distribuční rozvodné sítě NN, případně samostatným vývodem z příslušné distribuční trafostanice. Výstavba nových TS pro tento účel se nepředpokládá.

Předpokládaný příkon území 1. bytový fond - stávající - 412 b. j. (vč. neobydlených a rekreačních) návrh - 38 b. j. - celkem 450 b. j. x 2,1 kW = 945 kW 2. nebytové odběry - OV, komunální sféra, drobné podnik. aktivity, služby, 450 b. j. x 0,35 kW = 158 kW 3. podnikat. aktivity - výroba, ČOV - napojeno z DTS (odb. odhad-předpokl. rozvoj.) 250 kW celková potřeba obce pro zajištění z DTS 1 353 kW

Potřebný transformační výkon na úrovni TR je uvažován při účiníku v síti 0,95 a optimálním

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 28 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI využití transformátorů na 80%. Potom pro distribuční odběr bude v území zapotřebí na úrovni TS dle návrhu ÚP zajistit cca 1780 kVA

4. výrobní sféra a ostatní odběratelé zásobeni z vlastních (TS 4 a TS7) a) vychází se ze současného stavu a předpokládaných odběrů odborný odhad - současný stav 700 kVA b) rozvojové záměry – odborný odhad 150 kVA celkem stávající výrobní a návrhové plochy 850 kVA

Celkové maximální zatížení řešeného území obce na úrovni TR dle návrhu ÚP se předpokládá cca 2 630 kVA = (1 780 kVA + 850 kVA) Reálná hodnota se však s ohledem na soudobost mezi jednotlivými skupinami odběru předpokládá nižší. Je předpoklad, že i ve výhledu bude potřebný výkon pro obec a řešené katastrální území obce zajišťován ze stávající distribuční soustavy - z vedení VN č. 701. Se zásadním rozšířením distribuční sítě 22 kV se v návrhu neuvažuje. Její rozšíření a úpravy budou prováděny postupně podle vyvolané potřeby na základě požadavků nové zástavby v navržených lokalitách vč. nově navrhovaných zahušťovacích transformačních stanic, případně rekonstrukcí stávajících. Připojování nových odběratelů bude řešeno v souladu s platnou legislativou. V místech, kde současné trasy prochází územím navrhovaným pro novou zástavbu, musí být respektováno stávající ochranné pásmo. V případě, že tato vedení budou výrazně omezovat optimální využití ploch, je možné požádat E.ON o udělení výjimky ke snížení současného OP ve smyslu Zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zák č. 670/2004 Sb. a změny zákona č. 158/2009 Sb., případně provést jeho přeložení.

Úprava tras vedení VN a přípojek k TR v obci

Návrhem nových rozvojových ploch pro výstavbu řešených ÚP obce dochází ke kolizi s trasováním stávajícího vedení VN 22 kV - přípojek k transformačním stanicím TS 1 Mlýn, TS 4 Křižan a odbočky ke dvěma transformačním stanicím v Tasově (Kohutince a Statek), toto trasování vedení výrazně omezuje využití návrhových ploch pro bydlení D1, D2 a D3, návrh řešení vymezuje koncepční uvolnění návrhových ploch a perspektivní rozvoj a provoz sítě VN. Navrhované přeložení stávajícího vedení bude realizováno jako nadzemní. Při realizaci doporučujeme zvážit jeho provedení izolovanými vodiči s ohledem na částečný souběh se záhumenními zahradami.

Transformační stanice 22/0,4 kV (TS)

Navrhované rekonstrukce stávajících trafostanic a výstavba nových:

Stávající TS jsou ve vyhovujícím stavu, v případě potřeby budou vyměněny současné transformátory za vyšší výkonové jednotky postupně, podle vyvolané potřeby na zajištění příkonu v daných lokalitách. V rámci navrhované přeložky vedení VN v prostoru lokalit D1 až D3 je navrhována rekonstrukce stávající TS 1 Mlýn a TR 4 Křižan. Umístění TR 1 se předpokládá v daném prostoru u mlýna a s ohledem na exponovanou plochu je navrhována jako zděný kiosek 1x 630 kVA připojením smyčkou podzemním kabelovým vedením. Dále je navrhována rekonstrukce stávající TR 4 z důvodů potřeby vymístit stávající přípojku VN k TR 4 jižním směrem mimo navrhovanou lokalitu D 2. Nové umístění TR 4 je navrhováno stožárového provedení (jednosloupová do 400 kVA). Nové umístění TR 4 je navrhováno z důvodu uvolnění společensky významného prostoru před kostelem do skrytější polohy cca 70m severně v kioskovém provedení, zakomponovaném k ohrazení parku u kostela.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 29 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Nově navrhované trafostanice

TS 9 – Újezdy - při lokalitách N 1- N 3- řemesla, služby, bydlení-venkovní stožárová do 400 kVA s nadzemní přípojkou VN TS 10 – Zárybničí – při lokalitách D 1- D 2 výstavba RD -zděný kiosek 1x630 kVA s kabelovou přípojkou VN umístěnou na rozhranní k.ú. Hroznová Lhota-Tasov (možnost připojení odběratelů v Tasově). V době realizace zvážit možnost výstavby průchozí stožárové trafostanice do přeložené trasy vedení VN.

Veřejné osvětlení Jeho rozšíření pro návrhové lokality bude navazovat na stávající (modernizovanou) soustavu ve vymezených plochách veřejných prostranství (DT).

Koncepce navrhovaného řešení na výhledové zásobování el. energii byla konzultována na E.ON Česká Republika,a. s., RSS VN, NN Hodonín v průběhu zpracování ÚP - květen 2010.

Ochranná pásma

Při rekonstrukci sítí nebo výstavbě nových tras vedení VN a TS je nutné soustředit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke střetům funkčního využívání ploch (ochranná pásma jednotlivých zařízení, omezení činností nebo plánované výstavby apod.). Tento požadavek je nutno respektovat i u podzemních inženýrských sítí ve smyslu ČSN 73 6005. Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění různých stavebně-montážních nebo podzemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras energetických vedení a zařízení jejich ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem energetických děl je dáno Energetickým zákonem č.458/2000 Sb., § 46 a § 98 ve znění zákona č. 670/2004 Sb a změny zákona č. 158/2009 Sb.

Při rekonstrukci sítí nebo výstavbě nových tras vedení VN a TS je nutné soustředit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke střetům funkčního využívání ploch (ochranná pásma jednotlivých zařízení, omezení činností nebo plánované výstavby apod.). Tento požadavek je nutno respektovat i u podzemních inženýrských sítí ve smyslu ČSN 73 6005. Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče.

vedení vystavěná vedení stavěná do 31.12.1994 po 1.1.1995 VN - nad 1kV do 35 kV vč. 10 m 7 m VVN-nad 35 kV do 110 kV vč. 15 m 12 m -nad 110 kV do 220 kV vč. 20 m 15 m

Pro vedení stavěná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty:

a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m 2. pro vodiče s izolací základní 2 m 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m 2. pro vodiče s izolací základní 5 m

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně 1 m po obou stranách krajního kabelu

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 30 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: - zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky, - provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob. - provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, - provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno: - vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m,

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: - vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva. b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, u stanic stavěných do 31.12. 1994 - 10 m c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění. Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu, případně výjimky z velikosti ochranného pásma uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují. Prostor ochranného pásma je určen k zabezpečení plynulého provozu energetického díla a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená OP energetických děl nelze uplatňovat z hlediska záboru půdního fondu, ale pouze jako omezující faktor z hlediska výstavby a některých činností podle Energetického zákona a navazujících předpisů. Ochranná pásma stanovená podle dřívějších předpisů, vč. udělených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech, zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení OP.

Z.4.2.2. Zásobování plynem

Nadřazené sítě - VTL, VVTL plynovody se v řešeném území nenacházejí, nejsou navrhovány.

Zásobování obce

Veškeré požadavky na dodávku potřebného množství ZP vyplývající z návrhu ÚP lze zajistit prostřednictvím stávající sítě v obci po jejím rozšíření do příslušných lokalit případně k jednotlivým odběratelům.

Stav plynofikace Obec je v celém rozsahu plynofikována. Připojena je středotlakým přivaděčem DN 100 v souběhu se státní silnicí ze směru od Kozojídek, kde je umístěna společná regulační stanice RS 1 200 VTL/STL pro obce Kozojídky, Žeraviny, Hroznovou Lhotu a Tasov.

Zpracovaný generel plynofikace, který předcházel vlastní realizaci řeší celoplošnou plynofikaci obcí včetně možnosti připojení všech potenciálních odběratelů. Stávající soustava bude kapacitně podle konzultace s JMP postačující i pro navrhovaný rozvoj řešený ÚP. Plynofikací obce došlo ke snížení nároků na používání a zajištění el. energie pro vytápění, vaření i ohřev TUV, neboť pro tyto účely se uvažuje s maximálním využitím plynu.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 31 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Využití plynu v domácnostech je uvažováno v rozsahu cca 95%, rovněž i u dalších odběratelů – podnikatelských provozů a ostatních subjektů komunální sféry. Specifická potřeba plynu v kat. „C“ - obyvatelstvo je uvažovaná 1,8 m³/hod. při roční spotřebě 2800 m³/rok na jednoho odběratele. Tato spotřeba je plně pokryta včetně ostatní skupiny maloodběratelů, případně potenciálních velkoodběratelů. V rámci návrhu ÚP je uvažováno s výstavbou cca 40 RD, jejichž potřebu bude možné pokrýt příkonem ze stávající soustavy. V rozsahu návrhu dojde k navýšení u nových odběratelů a zvýšení hodinového příkonu cca o: 40 b.j.x 1,8 m³/h tj. cca 72 m³/h 40 b.j.x 2 800 m³/r . 112 000 m³/r ostatní odběratelé (OV, služby, drobná výroba) cca 25 m³/h 50 000 m³/r Předpokládaný nárůst 97 m³/h 162 000 m³/r Reálná hodnota se však předpokládá nižší s ohledem na koeficient současnosti. Je však možné výhledově uvažovat se zvýšením příkonu i pro podnikatelskou a komunální sféru. Veškeré plynovodní zařízení je ve správě RWE – JMP, a.s. Brno, závod Hodonín.

Rozvody v obci Vlastní zásobování obce - místní rozvodná síť je provedena výhradně středotlakým rozvodem (STL) s provozním přetlakem do 0,3 MPa. U všech odběratelů je tedy nutné provádět doregulaci na provozní tlak plynospotřebičů. Síť v obci je provedena tak, aby v max. možné míře pokryla potřeby zemního plynu (ZP) všech obyvatel a podnikatelských subjektů, kteří projeví o připojení zájem a to včetně výhledových záměrů. Provedena je-přivaděč a vlastní průtah obcí ve směru do Tasova-ocelovým potrubím DN 100. Ostatní část sítě plastovým potrubím LPE 63-90 mm.

Ochranná pásma

Pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynovodů je nutno při provádění zemních prací, výstavbě objektů, inženýrských sítí, zřizování skládek apod. respektovat ochranná pásma plyn. potrubí a RS ve smyslu Energetického zákona 458/2000 Sb., § 68, § 69, § 98. Též je nutno respektovat ustanovení ČSN EN 1594, ČSN EN 12 007 - 1-4, TPG-G 70 204 a ČSN 73 6005. Ochranné a bezpečnostní pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od půdorysu zařízení (potrubí) na obě strany. Ochranné pásmo činí: a) u NTL a STL plynovodů a přípojek jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1 m b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m c) u technologických objektů 4 m Veškeré stavební činnosti, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálů v OP a BP lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. Ochranná pásma, stanovená podle dřívějších předpisů včetně udělených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících plynárenských zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení OP a BP.

Z.4.2.3. Zásobování teplem

V obci není vybudován žádný centrální tepelný zdroj s ohledem na charakter zástavby, kde převažují nízkopodlažní rodinné domky. V současné době je zásobování teplem zajišťováno ve všech RD individuálně. Převážná část bytového fondu využívá pro vytápění zemní plyn formou ústředního vytápění cca 95%, další skupinu tvoří v minimálním rozsahu vytápění elektrickou energií a ve zbývající části jsou využívány obnovitelné zdroje a tuhá paliva. Tato skupina se však zmenšuje

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 32 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI ve prospěch zemního plynu, který bude i výhledově představovat v obci zásadní topné médium. Skupina elektrického vytápění se vyskytuje cca do 5% bytového fondu, výhledově je s elektrickým vytápěním uvažováno max. do 10% bytového fondu s ohledem na dostatečnou dimenzi místní STL plynovodní sítě a kapacitu RS, kdy bylo při zpracovávání generelu plynofikace obce uvažováno s max. využitím ZP i pro vytápění. Obdobná situace je i u objektů občanské vybavenosti. V rámci dalšího rozvoje obce, zejména v oblasti výstavby RD se předpokládá pro vytápění využít. v max. míře ušlechtilých paliv, zejména zemního plynu, neboť se uvažuje s rozšířením plynovodní sítě i do nově navrhovaných lokalit zástavby. Užití elektrické energie u nové zástavby se neuvažuje plošně, pouze v individuálních případech. Při realizaci elektrického vytápění se předpokládá měrný příkon 12 kW na domácnost, při využití plynu 1,8 m³/hod. Pro občanskou vybavenost, komunální odběry a podnikatelské subjekty je nutné určit potřebný příkon individuálně - podle druhu použitého média, rozsahu vytápěných prostor, účelu a velikosti objektu. Z hlediska rozvoje vytápění doporučujeme maximální využívání ekologických topných médií, plyn, elektrická energie, tepelná čerpadla, dřevní odpady-obnovitelné zdroje čímž se výrazně zlepší životní prostředí v obci a okolí.

Z.4.3. Elektronická komunikační zařízení

Z.4.3.1. Dálkové kabely

V katastru obce a její zastavěné části se vyskytují stávající trasy podzemní přenosové kabelové sítě-DOK (dálkový optický kabel), který je ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s. MPO Brno. Do území vstupuje ze směru od Kozojídek v souběhu se silnicí, pokračuje zastavěnou částí obce do RSU Hroznová Lhota a odtud dále ve směru do Tasova a Velké nad Veličkou. Nové trasy a zařízení nejsou navrhovány. Další podzemní zařízení se v řešeném území nepředpokládají, ani nejsou známé další záměry. Ochranné pásmo telekomunikačních zařízení je stanoveno zákonem č. 127/2005 Sb. § 102, 103 a činí u podzemních vedení 1,5 m po obou stranách krajního vedení.

Z.4.3.2. Telefonní zařízení - přístupová síť

V obci je vybudována účastnická telefonní síť, která je návrhem ÚP respektována. Ze spojových zařízení je v obci vybudována účastnická telefonní síť, která je ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s. MPO Brno, je dimenzována je na 100 % telefonizaci bytového fondu s účelovou rezervou pro její rozšíření do nových lokalit výstavby a pro připojení ostatních uživatelů podle návrhu ÚP. V rámci digitalizace telefonního provozu byla provedena modernizace místní přístupové sítě. Tato je provedena podzemní kabelovou sítí. Dimenzována je na 100 % telefonizaci bytového fondu s účelovou rezervou pro její rozšíření do nových lokalit výstavby a pro připojení ostatních uživatelů - t.j. obč. vybavenost, podnikatelskou sféru apod. Účastnické telefonní stanice v obci jsou připojeny do telekomunikační sítě O2, TO Jihomoravský z digitální ústředny Hroznová Lhota, ze které jsou dále připojeni účastníci v Kněždubu a Tasově. V obci jsou též provozovány dva veřejné telefonní automat (VTA) umístěné u objektu pošty a zdravotního střediska. Pro rozvojové období je současný stav vyhovující.

V rozvojovém období v návaznosti na realizaci výstavby v nově navrhovaných lokalitách bude místní účastnická síť podle potřeby a požadavků na zřízení nových účastnických stanic operativně rozšiřována navázáním na stávající stav, její rozšiřování v nových lokalitách bude řešeno podzemní kabelovou sítí (ve vymezených plochách DT, DTP).

Vzhledem k tomu, že v obci i mimo její intravilán jsou a budou uložena v zemi spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoliv zemních prací, případně před povolovacím řízením všech druhů staveb a inženýrských sítí, bylo investorem,

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 33 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI případně jiným pověřeným pracovníkem požádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení, a to jak ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s., tak i jiných uživatelů – provozovatelů (ČD, MV, MO, RWE, ObÚ apod.). Tato zařízení jsou ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. § 102, 103 chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat a činní 1,5 m na každou stranu od krajního vedení. Pro ukládání kabelového vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související.

Mobilní telefonní síť

Území obce je pokryto signálem operátorů mobilní telefonní sítě GSM. Základnová stanice operátorů je umístěna v severní části obce na objektu vodojemu, tato je respektována, nové plochy pro zařízení sítě nejsou navrhovány.

Radiokomunikace

Radiokomunikace Praha neprovozují v řešeném území TV převaděče ani jiné provozní objekty. Jiné požadavky nejsou nárokovány. Přes severní část zájmového území prochází radioreleová trasa, průmět je zakreslen v koordinačním výkrese, její OP je respektováno, nová zařízení a RR trasy nejsou navrhovány.

Televizní signál

Příjem TV signálu je zajišťován pouze individuálním příjmem jednotlivých TV vysílačů pokrývajících území. Nejsou evidována zařízení šíření tel. signálu, není s ními uvažováno.

V případě záměru realizovat rozvodnou síť v obci, bude tato uložena v plochách s regulativem DT.

Internet

Zařízení nejsou evidována, ani navrhována. V rámci služeb mají občané možnost využít veřejně přístupný internet umístěný v obecní knihovně. Kromě toho je zde provozován bezdrátový Internet s připojením do sítě dalších provozovatelů

Místní rozhlas (MR)

V obci je vybudován místní rozhlas (MR), který je ve správě OÚ. Rozvodná síť MR je provedena částečně nadzemním vedením, částečně je využito společné trasy s veřejným osvětlením. V rozsahu návrhových ploch bydlení, sportu a občanské vybavenosti bude podle potřeby provedeno rozšíření navázáním na stávající stav podzemní kabelovou sítí (ve vymezených plochách DT, DTP).

Ochranná pásma - komunikační zařízení

K ochraně komunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma podle zákona č.127/2005Sb., §102, 103 Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

V OP podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno: a - provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce b - zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekom. vedení c - vysazovat trvalé porosty

Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranná pásma nadzemních telekomunikačních vedení vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu (zákon č.183/2006 Sb.,-stavební zákon) a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 34 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení.

Toto ustanovení se týká i radioreleových tras (RRT). Rozsah OP a jejich výšku nad terénem vymezují Radiokomunikace Praha (Ra). Ustanovení o OP podle zákona 127/2005 Sb. se týká všech komunikačních zařízení, sloužících danému účelu bez ohledu na oprávněného provozovatele (uživatele) tzn. např. Telefonica O2 a.s., ČD, Ra, MO, MV, Transgas a další pokud nejsou uložena v OP daného zařízení, pro které slouží - dálkové trasy plynu, produktovodů, ČD apod. v Pro ukládání kabelového vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související.

***

Z.4.4. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ

Obdobně lokalizace technických sítí odpovídá přesnosti poskytnutých (v případě energetiky a vodního hospodářství zčásti velmi nepřesných, resp. zcela neodpovídajících skutečnosti) podkladů v rámci ÚAP. Takto zjištěné nesoulady byly podle zjištěných jiných profesních podkladů, terenních průzkumů a dalších dostupných informačních zdrojů upřesněny, odpovídají věcnému, nikoli měřickému usazení.

Z.4.4.1 Vodní zdroje

Obecní vodovod je zásobován pitnou vodou z místního zdroje, tzn. z jímacího území Hroznová Lhota o celkové kapacitě 11,94 l/s. Povolené odebírané množství 2,5 l/s. Je vybudováno na pravém břehu řeky Veličky, jižně od obce. Sestává ze tří úplných jímacích hydrogeologických vrtů (HV-1, HV-2 a HV-3), provedených do hloubky 9m. Využitelná vydatnost: celkem Qmin=11,94 l/s při snížení hladiny podzemní vody o 1,5 – 2 m. Qmin HV-1=3,63 l/s HV-2=4,87 l/s HV-3=3,44 l/s Okresním úřadem Hodonín, referátem životního prostředí bylo rozhodnutím č.j. Vod-2608- 1990/91/Hu-235 ze dne 4.1.1991 povoleno jímání vody v objektu Louka v množství Qprům = 2,5 l/s, max. 3 l/s v kvalitě „Pitná voda“. Vrty byly provedeny o prům. 80 cm a byly vybaveny ocelovými pažnicemi o průměru 63 cm. Nad vrty jsou vybudovány vstupní šachty ze studničních skruží o průměru 150 cm. Z uvedených tří studní je voda dopravována do sběrné studny pomocí násosky. Sběrná studna je umístěna u čerpací stanice, je provedena jako spouštěná z betonových skruží o průměru 150 cm. Voda ze sběrné studny je čerpána čerpací stanicí Hroznová Lhota o výkonu Q = 9 l/s do věžového vodojemu Hroznová Lhota o objemu 1x200 m3 s max. hl. 246,43 m n.m. Plnění VDJ se provádí přes rozvodnou síť obce.

Ochranná pásma Rozhodnutím odboru ŽP Okresního úřadu Hodonín č.j. ŽP/91/203/219/-235 ze dne 20. 2.1991 byla stanovena ochranná pásma kolem vodního zdroje „Hroznová Lhota“ určeného k hromadnému zásobování pitnou vodou obcí Hroznová Lhota a Tasov.

PHO 1.stupně Jedná se o území o rozloze 4,4040 ha v užívání Obce Hroznová Lhota. Část PHO 1.st. asi 1/5 leží na k.ú. Tasov nad Veličkou. V areálu PHO 1.st. se nachází tyto objekty HV-1, HV-2, HV-3 , zděný objekt ČS, zděný objekt sběrné studny a stožárová trafostanice.

V ochranném pásmu 1.stupně platí následující zákazy a požadavky - je zakázáno : - vstupovat nepovolaným osobám

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 35 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI - provádět zemní práce narušující půdní pokryv - na území provádět jakékoliv činnosti nebo budovat stavby s výjimkou těch, souvisí přímo s vodohosp. využíváním zařízení - vykonávat zde právo myslivosti - budovat skládky, provozovat rekreaci, sportovní činnost, aj. - používání chemických prostředků při ošetřování rostlin - pást zvířata - používat trhaviny a toxických látek požaduje se : - povrch pásma musí být pokryt vhodným vegetačním porostem - záchytné příkopy k odvedení přívalových povrchových vod - rovný povrch pásma

PHO 2.stupně, vnitřní

Jedná se o zemědělsky využívané území o rozloze cca 7,2 ha orné půdy. Část uzemí asi 1/3 leží v k.ú.Tasov nad Veličkou. V PHO 2.stupně vnitřním musí být respektovány zásady a požadavky : zakazuje se : - používat chemické přípravky pro ochranu rostlin - těžit zeminy a zemní hmoty - budovat tábořiště a rekreační objekty - provádět ochranu mechanismů a doplňování pohonných hmot - skladovat hnojiva, pesticidy a pohonné hmoty - používat hnojůvku, kejdu prasat a skotu, surový hnůj prasat - používat močoviny, dusíkaté vápno a čpavek - požaduje se : - dodržování „Zásad hospodaření v PHO vodních zdrojů“ v zemědělském porostu

PHO 2.stupně, vnější

Nachází se rovněž v území zemědělsky využívaném a obydleném.

V PHO 2.stupně vnějším je zakázáno : - skladovat přípravky pro chemickou ochranu lesa a rostlin a pohonné hmoty - napájení zvířat z vodního toku a přechod zvířat přes toky brodem - letecká aplikace pesticidů a hnojiv - rozmetat celoplošně průmyslová hnojiva - zakládat školky a školkařská činnost - ponechávat nebo zahrabávat zbytky uhynulé nebo zhaslé zvěře požaduje se : - používání pesticidů s povolením VH orgánu - provádět přípravu a likvidace postřikovacích roztoků na místech, kde nehrozí nebezpečí znečištění povrchových a podzemních vod - dodržování „Zásad režimu činností v PHO

Návrh Stávající zdroj není dostatečně kapacitní pro zásobování obce po realizaci výhledové zástavby a s tím spojeného nárůstu potřeby vody při 100 % napojení všech obyvatel na obecní vodovod. Navrhujeme zpracovat HG studii s cílem prověřit možnost zvýšení odběrného množství z JÚ, využitelná kapacita prameniště je dle podkladů vyšší než povolené množství. Z porovnání současného stavu vyplývá, že cca 1/3 potřeby vody je saturována z místních zdrojů. Při zachování tohoto stavu, bude stávající zdroj dostatečně kapacitní i pro výhledový stav.

Ochranná pásma všech stávajících zdrojů budou respektována.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 36 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Ostatní zdroje Ostatní vodní zdroje v řešeném katastru jsou využívány pouze pro individuální odběry, tyto budou respektovány.

Nouzové zásobování pitnou vodou dle PRVK:

Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje): V případě přerušení dodávky pitné vody ze stávajícího zdroje, z důvodu zhoršení kvality vody, bude nutno vodu dovážet v cisternách. Jestliže by tento stav byl dlouhodobějšího charakteru nebo by to byl trvalý stav, bylo by nutno zajistit pitnou vodou ze SV Veselí - Strážnice, z VDJ Dražky, do kterého je dodávána voda z ÚV Bzenec. Toto je však podmíněno výstavbou přívodního řadu z VDJ Dražky do obce Hroznová Lhota. Když dojde k přerušení dodávky vody ze všech zdrojů, bude nutno na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách. Voda pro veřejnou potřebu ( na pití a vaření ) za krizové situace se bude dovážet ze zdroje NZV - Vrt Bzenec I, nacházející se ve vzdálenosti cca 13 km. Při nouzovém zásobování se budou rovněž využívat místní zdroje - studny, jako zdroje užitkové vody.

Jestliže by tento stav byl dlouhodobějšího rázu nebo by to byl trvalý stav, bylo by nutno zřídit nový zdroj.

Z.4.4.2 Zásobování vodou

Vodovodní síť bude nadále provozována v rámci jednoho tlakového pásma.

Výpočet potřeby vody

Bilance dle PRVK Jihomoravského kraje (Aquatis Brno 2004)

Položka 2000 2004 2015

Počet zásob.obyvatel Nz obyv. 880 906 976 Voda vyrobená celkem VVR tis. m3/r 55.2 56.1 58.8 Voda fakturovaná VFC tis. m3/r 42.2 43.2 45.8 Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis. m3/r 24.2 25.1 27.8

Spec. potř. fakt. obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 75 76 78

Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 131 131 129

Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 172 170 165 3 Prům. denní potřeba Qp m /d 151.1 153.8 161.0 3 Max. denní potřeba Qd m /d 204.0 207.6 217.4

Výpočet potřeby vody - pro návrh ÚP

Obyvatelstvo Počet obyvatel s tab. spotřebou 120 l/den 1340 Spotřeba vody pro obyvatelstvo celkem m3/den 160,8 Koeficient denní nerovnoměr. Kd 1,4 Potřeba pro obyvatelstvo m3/den (max. m3/den) 160,8 (225,12) Základní vybavenost specifická potřeba vody l/os/den 30 celkem m3/den 40,2

C. PRŮMYSL¨ Ve výhledu - počítáno s využitím navržených ploch pro průmysl - odhad Přímá spotřeba l/os/den 5 Spotřeba na mytí l/os/den 120

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 37 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Počet osob 150 Potřeba pro pracovníky m3/den 18,75

Potřeba vody - prům. (max. denní) Obyvatelstvo 219,75 (225,12) Obč. vybavenost 40,2 Průmysl 18,75 CELKEM 219,75 (284,07)

3 Qp = 219,75 m /den qp = 2,54 l/s 3 Qm = 225,12 m /den qm = 3,29 l/s

Popis obecního vodovodu

V obci je vybudován vodovod, jehož provozovatelem je majitel - obec Hroznová Lhota. Vodovod je provozován v jednom tlakovém pásmu, pod tlakem věžového vodojemu Hroznová Lhota o objemu 1x200 m3 s max. hl. 246,43 m n.m. Plnění VDJ se provádí přes rozvodnou síť obce. Velká část obce je zásobována pitnou vodou z výtlačného řadu, který je zároveň i zásobním řadem. Výtlačný řad prochází od čerpací stanice až po vodojem, téměř po celé délce zástavbou, převážně hlavní ulicí obce. Ostatní ulice, obce Hroznová Lhota a Tasov jsou zásobovány rozvodnými zásobovacími řady, napojenými na hlavní řad. Potrubí jednotlivých řadů je provedeno z trub PVC průměr 110 mm, jen řad „B“ je profilu prům. 160 mm. Hrdlové oblouky v trasách potrubí jsou rovněž z PVC. Ostatní tvarovky jak jednoosé tak odbočné jsou litinové Armatury navržené na jednotlivých řadech jsou především podzemní hydranty a vodárenská šoupátka. Šoupátka jsou převážně se zemní zákopovou soupravou Některé požární hydranty osazené na nejvyšších nebo nejnižších místech nivelety potrubí slouží zároveň jako vzdušníky nebo kalosvody. Podchody potrubí pod komunikacemi státními jsou navrženy v ocelových chráničkách. Křížení vodovodu v místních komunikacích je provedeno bez chrániček. Dle dostupných podkladů je vodovodní síť vzhledem ke stávající zástavbě téměř kompletní, řady jsou v relativně dobrém technickém stavu.

Návrh-odůvodnění:

Stávající vodovodní trubní síť bude doplněna o nové řady, které budou sloužit pro zásobování vodou ploch určených k nové zástavbě. Rozsah a trasování navrženého vodovodního potrubí je patrné z výkresové části předkládané dokumentace (výkr. „1bv“ 1 : 2000). Vodovodní síť bude nadále provozována v rámci jednoho tlakového pásma. V návrhu jsou rozvodné řady v maximální míře zaokruhovány z důvodu zajištění podmínek údržby a plynulosti zásobování, pouze v místech, kde by okruh nebyl efektivní, byly navrženy větve. Materiál a profily nového potrubí budou řešit následující stupně PD na základě podrobného výpočtu, vzhledem k průtoku požární vody (u zástavby do tří podlaží 6,7 l/s) však předpokládáme v zaokruhovaných řadech DN min. 100 a u větví min. DN 80. (Při výpočtech stanovujících profily potrubí je nutné zejména v koncových úsecích vzít v úvahu možnou stagnaci vody v potrubí při normálním provozu, která může mít negativní vliv na jakost vody v potrubí). Při případných podchodech pod silnicí bude potrubí opatřeno chráničkou, rýha vyplněna betonem, aby nedošlo k pozdějšímu sedání vozovky. Požární hydranty budou zbudovány jako podzemní, jejich umístění vyplyne při podrobnějším zpracování na základě podélného profilu, kdy se osadí do zlomových bodů a budou zároveň plnit funkci kalosvodů a vzdušníků. Při návrhu bude dále dodržena podmínka max. vzdálenosti mezi jednotlivými požárními hydranty a největší vzdálenost od objektů dle ČSN. Vzhledem ke stáří původního litinového potrubí vodovodu, budou původní řady postupně rekonstruovány ve stávajících trasách.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 38 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.4.4.3 Odvádění a čištění odpadních vod

4.4.3.1 Kanalizace

V obci je vybudována jednotná kanalizace, která v současné době pokrývá celé zastavěné území obce a odvádí odpadní vody (dešťové vody a přepady ze septiků) do Mlýnského náhonu. Veškerá kanalizační síť je kruhového profilu 300 až 800 mm. Jako materiálu potrubí kanalizace je použito betonových trub. Na kanalizační síti jsou osazeny betonové kanalizační šachty a dešťové vpusti. Kanalizace v obci je zkolaudována a má výjimku k vypouštění nečištěných odpadních vod do vodoteče podle NV 82/1999 Sb.

Provozovatelem kanalizace je obec. Stávající jednotná kanalizace, která odvádí odpadní vody do zatrubněné části Mlýnského náhonu bude zčásti využita v nově navrženém systému jednotného odkanalizování.

Návrh kanalizace - odůvodnění

V obci bude realizována nová kanalizace v rámci stavby „Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Tasov, Žeraviny – kanalizace a ČOV“. Stavba řeší odvedení odpadních vod z uvedených obcí na společnou mechanicko-biologickou ČOV, navrhovanou na levém břehu řeky Veličky v ř. km 12,900 mezi obcemi Kněždub a Žeraviny. Návrh odkanalizování každé jednotlivé obce je řešen odděleně s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám, (jako podklad pro stanovení rozsahu využitelnosti stávajících kanalizačních stok byl proveden jejich stavebně-technický průzkum). Je navržena kombinovaná stoková síť, tzn. že část kanalizace má být provedena jako oddílná a část jako jednotná s využitím části stávajících stok. Na kanalizační síti má být vybudováno 8 čerpacích stanic, 8 odlehčovacích komor a 2 dešťové zdrže. Páteř kanalizační sítě mají tvořit kmenové stoky A - E jednotlivých napojených obcí, v dimenzích DN 300 – 2000 mm. Pro obec Hroznová Lhota je navržen páteřní gravitační sběrač - Kmenová stoka B. Dimenze výtlaků - DN 80 -150 mm (dle DSP 80 – 125 mm). Odlehčovací komory jsou navrhovány s bočním přepadem a s regulací odtoku. Všechny čerpací stanice mají být vybaveny čerpadly pro splaškový odtok (1 + 0) a pro dešťový odtok (1 + 0), mají mít bezpečnostní přepady do recipientů, signalizace o jejich provozu má být přenášena pomocí dálkového přenosu dat na velín ČOV. Dešťové zdrže mají být vybaveny vírovým regulátorem odtoku a jejich vypouštění má být gravitační. Urbanisticky i spádově je obec Hroznová Lhota orientována severojižně. Zatrubněným Mlýnským náhonem je obec rozdělena na poloviny. Severní část obce je napojena na kmenovou stoku B, která vede v souběhu s Mlýnským náhonem gravitačně. Jižní část obce je navrženo napojit na kmenovou stoku B nepřímo pomocí výtlaku z čerpací stanice, která je navržena v blízkosti obecního úřadu. Pro jižní část obce je navržen oddílný systém odkanalizování. Nová kanalizace bude splašková a stávající kanalizace, která je zaústěna do řeky Veličky, bude nadále využívána jako dešťová. Severní část obce budou odkanalizovávat stávající sběrače jednotné kanalizace, které odkanalizovávají území obce Hroznová Lhota spádově inklinující k potoku Kozojídka. Proto není tato část kanalizace napojena na kmenovou stoku B, ale napojuje se přes odlehčovací komoru OK2 na kmenovou stoku D z Kozojídek. Severní část obce Hroznová Lhota bude dále odkanalizovávat také nový splaškový sběrač napojený na stoku B. Stávající sběrač a uliční stoky v této lokalitě budou zkapacitněny. Pod obcí pak bude na kmenové stoce B vybudována záchytná dešťová nádrž s odlehčovací komorou. Pod dešťovou zdrží je navržena čerpací stanice, která bude odpadní vody z obcí Hroznová Lhota a Tasov přečerpávat do stokové sítě obce Žeraviny. Výtlak z čerpací stanice bude trasován v extravilánu obou obcí podél otevřeného koryta Mlýnského náhonu. Navrhovaná kanalizace je dále v ÚP doplněna o stoky obsluhující plochy navržené k nové zástavbě. Profily navrženého potrubí budou stanoveny výpočtem v dalších stupních PD. Při návrhu nové zástavby doporučujeme minimalizovat rozsah zpevněných ploch a nezvyšovat odtokový součinitel (viz kapitola Z.6.3) dané lokality. Pro toto řešení je nezbytné při návrhu přísně dodržovat zásady povrchové retence, včetně budování retenčních prostorů v zelených plochách (miskovité sníženiny se škrtícím odtokem apod.). U nově navržených RD se předpokládá s vyvedením dešťových vod ze střech na terén a s jejich zachycováním pro závlahu. S ohledem na hydraulické a spádové poměry jsou v obci Hroznová Lhota

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 39 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI navrženy 4 ks přečerpávacích jímek a 2 ks odlehčovacích komor – viz. výkres vodního hospodářství (1bv).

Z.4.4.3.2 Čištění odpadních vod

V obci není vybudováno zařízení nA čištění splaškových odpadních vod.

Stanovení množství odpadních vod - dle PRVK Jihomoravského kraje

Položka 2000 2004 2015 Počet trvale bydlících obyvatel obyv. 1215 1215 1268 napojených na kanalizaci Počet trvale bydlících obyvatel obyv. 0 0 1268 napojených na ČOV Počet EO obyv. 1257 1256 1285 Produkce odpadních vod m3/den 163.57 163.33 167.34

BSK5 kg/den 75.45 75.36 77.08 NL kg/den 69.16 69.08 70.66 CHSK kg/den 150.89 150.71 154.16

Při stanovení množství OV přitékajících na ČOV vycházíme z vypočtené potřeby vody pro obyvatelstvo, občanskou vybavenost a pracovníky - výhled 3 Qp = 219,75 m /den qp = 2,54 l/s 3 Qm = 225,12 m /den qm = 3,29 l/s

Výpočet znečištění odpadních vod - počet obyvatel 1340

Znečištění na jednoho obyvatele Celkové množství

BSK5 60 g/den BSK5 = 1340 x 0,060 = 80,40 kg/den NL 49,5 g/den NL = 1340 x 0,0495 = 66,33 kg/den

Ncelk 9,9 g/den Ncelk = 1340 x 0,0099 = 13,27 kg/den Pcelk 2,25 g/den Pcelk = 1340 x 0,0025 = 3,35 kg/den

Čištění odpadních vod z obce bude řešeno v rámci stavby „Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Tasov, Žeraviny – kanalizace a ČOV“ Tato stavba řeší odvedení odpadních vod z obcí Hroznová Lhota (1279 obyvatel), Kněždub (1102 obyvatel), Kozojídky (480 obyvatel), Tasov (545 obyvatel) a Žeraviny (196 obyvatel) na společnou mechanicko-biologickou ČOV o kapacitě 3600 EO, navrhovanou na levém břehu řeky Veličky v ř. km 12,900 mezi obcemi Kněždub a Žeraviny. Vlastní ČOV je navrhována jako mechanicko-biologická, s nízkozatěžovanou aktivací, s nitrifikací a denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. Dvě oběhové aktivační a dosazovací nádrže mají být řešeny jako dvě jednotky. 3 Hydraulické zatížení ČOV je v DÚR uváděno QV = QD = 518,68 m /den, tj. 6,0 l/s, Qh = 52,78 m3/h, tj. 14,66 l/s. Je požadováno povolit vypouštění odpadních vod v množství průměrně 7,8 l.s-1, 245 980 m3.rok-1. Látkové zatížení při počtu EO 3.600 a 60 g/os/den má činit v ukazateli BSK5 = 216,12 kg/den, CHSK = 433,24 kg/den, NL = 198,11 kg/den, Ncelk. = 39,62 kg/den. V DÚR i v DSP jsou uvedeny garantované hodnoty zbytkového znečištění ve vyčištěných odpadních vodách a to: u BSK5 „p“ = 15 mg/l, „m“ = 50 mg/l, u CHSKCr „p“ = 80 mg/l, „m“ = 150 mg/l, u NL „p“ = 25 mg/l, „m“ = 50 mg/l, a u N-NH4 „p“ = 10 mg/l, „m“ = 30 mg/l. Recipientem přečištěných vod je tok Velička.

Z.4.4.4 Vodní toky

Hydrologické poměry

Katastr obce náleží k povodí III. řádu 4-13-02 Morava od Olšavy po Myjavu, přesněji do povodí 4- 13-02-039 Velička po Kuželovský potok, 4-13-02-044 Kuželovský potok – ústí, 4-13-02-045 Velička po Kozojídku, 4-13-02-046 Kozojídka – ústí a , 4-13-02-048 Kněždubský potok.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 40 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Charakteristika vodních toků Voda z katastru obce Hroznová Lhota je odváděna následujícími vodními toky

název vod. toku č. povodí správce Velička 4-13-02-039, 4-13-02-045 Povodí Moravy s.p. Kuželovský potok 4-13-02-044 ZVHS Mlýnský náhon 4-13-02-046 ZVHS

Hlavní osu hydrografické sítě tvoří tok Velička, který je trasován ji¨žně od zastavěného území obce. Do toku se na území řešeného katastru z levé strany vlévá Kuželovský potok. Ze zastavěné části obce odvádí vody tok Mlýnský náhon, který je přes zastavěné území obce zatrubněn. Do zatrubněné části toku jsou zaústěny stávající stoky jednotné kanalizace. Rozvodnice dílčích povodí jsou zakresleny ve výkrese 2a. Veškeré toky byly upraveny, napřímeny, mají pravidelné lichoběžníkové koryto, řeka Velička má v řešeném území složený příčný profil s bermami a ohrázováním. Výškové vedení nivelety je řešeno pomocí betonových spádových stupňů. Břehové porosty jsou nespojité, zapojené, navrženy jsou dílčí plochy pro rozšíření a zajištění funkce ÚSES.

Návrh - odůvodnění:

- Na tocích bude prováděna běžná údržba – čištění od sedimentu a údržba břehových porostů. - Pro revitalizační úpravy byly v mapových podkladech vymezeny plochy u jednotlivých toků.

Z.4.4.5 Vodní nádrže

V řešeném území nejsou stávající vodní nádrže.

Návrhy - odůvodnění:

Nové vodní nádrže - lokalita "W"

V rámci revitalizace vodních toků byla na levém břehu Kuželovského potoka v lokalitě „Noviny“ vymezena plocha pro výstavbu mokřadních ploch a vodních nádrží. Koncepci ploch a konkrétní řešení bude prověřeno nařízenou územní studií, podmiňující změny v území, parametry nádrží budou stanoveny v dalších stupních PD. Předpokládá se využití levostranného přítoku Kuželovského potoka pro napájení systému. Účelem těchto staveb bude zadržení vody v krajině a zlepšení hydrologické situace, ochrana přírody a tvorba krajiny.

Z.4.4.6 Povrchový odtok a eroze

Územní plán doporučuje hospodaření na orné půdě v katastru obce s ohledem na zvýšené nebezpečí ohrožení orné půdy na svazích vodní erozí. V tomto ohledu bude nezbytné vyhodnotit erozní ohroženost pozemků orné půdy a zejména na pozemcích v jižní části řešeného katastru realizovat některá z protierozních opatření: - zmenšení výměry pozemků orné půdy (střídání plodin), používání ochranných osevních postupů apod. – není předmětem územního plánu - vložit travobylinné pásy či průlehy, případně meze s dřevinným doprovodem - není předmětem územního plánu Návrhy konkrétních protierozních opatření budou předmětem protierozních studií popř. komplexních pozemkových úprav.

Z.4.4.7 Záplavová území

V řešeném území byla stanovena Okresním úřadem v Hodoníně záplavová území kolem toku Velička. Záplavové území stanovil Okresní úřad Hodonín, referát životního prostředí dne 27.2.2002 pod. č.j. ŽP/02/21/1651/231. Do výkresu 2a bylo převzato území pro rozliv při stoleté povodni. Při umísťování staveb do záplavového území je nutné respektovat podmínky uvedené ve výše uvedených rozhodnutích Okú OŽP Hodonín. ÚP Hroznová Lhota zde stavby nenavrhuje.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 41 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.4.4.8 Ochranná pásma

Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace (dle zák. 274/2001 §23 odst. 3): - potrubí do DN 500 včetně - 1,5 m na obě strany od vnějšího líce potrubí, - potrubí nad DN 500 - 2,5 m na obě strany od vnějšího líce potrubí, - ochranná pásma vodních toků - 6 m od břehových hran - ochranná pásma vodních zdrojů viz kap. Z.4.4.1

***

Z.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY (včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně,)

Z.5.1 Koncepce uspořádání krajiny

Vychází z vyhodnocení aktuálního stavu krajiny. Území obce bude využíváno při zachování a ochraně přírodních potenciálů zejména jako území pro bydlení, rekreaci, zemědělskou prvovýrobu a lesní prvovýrobu v ochranném režimu CHKO. Plochy pro služby, obchod, řemesla a pro území a sídlo nezátěžovou výrobu budou vázány na zastavěnou část sídla a plochy stávajících středisek výroby (vymezené rozvojové plochy). Navržené zóny – plochy s rozdílným způsobem využívání s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití podle vyhl. č. 501/2006 Sb. hlava II.) - funkční zóny - pokrývají beze zbytku celé katastrální území obce. Zonace je rozvedena v kapitole č. 6, včetně podmínek pro změny využití ploch. Návrh neurbanizačních změn (bez návrhu zastavitelných ploch) v neurbanizovaném území sleduje zájmy a cíle ochrany krajiny, zvýšení její pestrosti a stability – návrhy v plochách označených jako lokality W (vodní plochy, mokřady) a X (změna charakteru funkčního využívání.

Katastrální území Hroznové Lhoty je výrazně diferencováno do tří krajinných typů. Severní, větší část katastru je souvisle zorněna a intenzivně zemědělsky využívána. V částech území, navazující na intravilán obce a za Kuželovským potokem, kde se reliéf začíná zvedat, je zemědělská půda obhospodařovaná maloplošně. Součástí zemědělsky obhospodařovaných ploch jsou i trvalé kultury, především sady a vinohrady. Druhý krajinný typ představuje typická krajina Bílých Karpat, tvořená mozaikou luk se ßsoliterními stromy (duby, oskerušemi), rozčleněná porosty na mezích a podél cest. Třetí krajinný typ zaujímá nejjižnější část katastru a představuje ho krajina lesní. Z abiotického prostředí a zbytků přírodě blízkých vegetačních formací vyplývá, že katastr Hroznové Lhoty patří v převážné části do 2. bukodubového vegetačního stupně. Jižní část území, kterou tvoří k severu exponované svahy náleží do 3. dubobukového stupně. Z trofických kategorií má největší zastoupení mezotrofně bazická meziřada BD a mezotrofní řada B, která místy přechází do oligotrofně mezotrofní meziřady AB. Potoční nivy patří do mezotrofně nitrofilní meziřady BC. Z hydrických řad naprosto převládá normální hydrická řada (3), v potočních nivách a v depresích jsou lokalizovány segmenty hydrické řady zamokřené (4) s přechody do řady mokré. Uvedené nadstavbové jednotky geobiocenologické typizace, tedy určitý vegetační stupeň, určitá trofická a hydrická řada vytváří rámec určitých ekologických podmínek, na který je vázána i určitá přírodní potenciální vegetace. Tento rámec se nazývá skupina typů geobiocénů. Katastr Hroznové Lhoty lze diferencovat do následujících STG: 2 AB 3: Fagi-querceta (bukové doubravy) 2 B 3: Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy) 2 BD 3: Fagi-querceta tiliae (lipové bukové doubravy) 2-3 BC 4-5: Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně) 3 AB 3: Querci-fageta (dubové bučiny)

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 42 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI 3 B 3: Querci-fageta typica (typické dubové bučiny) 3 BD 3: Querci-fageta tiliae (lipové dubové bučiny)

Ze zastoupení STG v řešeném území vyplývá, že hlavní dřevinou přírodních lesních společenstev by byl dub zimní, přidružovaly by se habr, lípa malolistá i velkolistá, buk, jeřáb břek a javory (babyka, mléč i klen). Potoční luhy v úzkých nivách by tvořily olše lepkavá, jasan ztepilý, vrba křehká aj.

Jižní polovina katastru obce Hroznová Lhota je součástí CHKO Bílé Karpaty. Na katastr zasahují tři ze čtyř zón CHKO. II. zóna přírodě blízká ochranná je vymezena v nejjižnější části katastru. Je tvořena souvislou plochou lesa s vysokou přírodní hodnotou, s průměrnou mírou přirozenosti a drobnými enklávami vícedruhových luk. III: zóna kulturně-krajinná navazuje na zalesněnou, nejvýše položenou část katastru a je tvořena mozaikou luk, sadů a porosty dřevin na mezích. Tyto dvě zóny jsou zahrnuty v ÚP jako zóna s prioritou ochrany krajiny. IV. zóna okrajová sídelní byla vymezena v návaznosti na III. zónu a zahrnuje kromě zemědělsky využívané části i jihovýchodní zastavěné území Hroznové Lhoty.

Současný stav vegetace

Z rozboru aktuálních vegetačních formací a jejich rozložení v krajině vyplývá řada negativních skutečností, zejména: a) Trvalé vegetační formace jsou v katastru disproporčně rozloženy. Severní zemědělská polovina katastru se vyznačuje jejich naprostým nedostatkem. b) Vodní toky, protékající řešeným územím ve směru V-Z (Velička, Kuželovský potok) jsou napřímené a zahloubené. Velička je ohrázovaná a břehové porosty tvoří z větší části nepůvodní dřeviny (topolové kultivary). c) Vlivem splachů z polí dochází k ruderalizaci bylinných lemů cest a břehových porostů. d) Staré vysokokmenné aleje ovocných stromů nejsou udržovány a začínají zarůstat náletovými keři (bez černý, růže šípková). e) Některé staré neobhospodařované sady nebo lada zarůstají nálety keřů (hlavně trnkou obecnou a svídou krvavou). f) Druhové složení lesních porostů je dosud pestré (převládají listnaté druhy), přesto jsou významně zastoupeny i druhy jehličnaté (borovice lesní, smrk a modřín).

Pro zlepšení současného stavu vegetačního krytu jakožto významné krajinné složky, podmiňující ekologickou stabilitu i atraktivnost rázu krajiny, je třeba zejména: - Realizovat chybějící části ÚSES v severní, intenzivně zemědělsky obhospodařované části území. Veškeré mladé výsadby důsledně chránit proti okusu zvěří. - Břehové porosty obhospodařovat plynule, jednotlivým výběrem, žádoucí je zvýšit jejich druhovou i věkovou heterogenitu. Ve výsadbách nahradit nevhodné topolové kultivary domácími dřevinami. - Podél vybraných polních cest a silnic vysadit (s ohledem na průjezdnost pro těžké zemědělské stroje alespoň jednostranné) aleje, které budou působit jednak jako interakční prvky ÚSES, jednak zvýší atraktivitu krajinného rázu. Vhodnými dřevinami pro zemědělskou krajinu na pomezí 2. a 3.vegetačního stupně jsou ze stromů např. dub zimní (Quercus petraea), habr (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), javor mléč (A.platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (T.platyphyllos). U polních cest je vhodné vysazovat i ovocné dřeviny - třešeň ptačí (Prunus avium), hrušeň obecnou (Pyrus communis), ořešák (Juglans regia) - Nepřipustit další výsadby nepůvodních dřevin jako je akát (Robinia pseudoacacia), javor jasanolistý (Acer negundo) nebo kustovnice (Lycium sp.), které jsou zatím pouze součástí porostů v SV cípu katastru.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 43 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI - Zachovat současný způsob maloplošného obhospodařování na svazích v jižní části katastru (mozaiku políček, vinic a sadů). - Na vhodná místa (do luk a vinic na svazích) vysadit typickou dřevinu Bílých Karpat – jeřáb oskeruši. - V lesích podporovat přirozenou obnovu listnatých dřevin, postupně zvyšovat jejich podíl na úkor jehličnatých dřevin. - Zachovat a podporovat biodiverzitu především ve vymezené zóně priority ochrany přírody. - Údržbou polních a lesních cest zachovat průchodnost krajiny pro pěší.

Vymezení zóny s prioritou ochrany přírody a krajiny

Řešené území má kontrastní charakter. Ve větší, severní části intenzivně zemědělsky využívané krajiny tvoří kostru ekologické stability (KES) břehové a doprovodné porosty Veličky, Kuželovského potoka a Mlýnského náhonu. Druhová složení těchto porostů je poměrně pestré, kromě umělých výsadeb topolů kanadských jsou zde zastoupeny topol černý, topol osika, olše lepkavá i šedá, vrby bílá a křehká, jasan ztepilý, javor babyka, javor mléč, místy jsou přimíšeny i ovocné dřeviny. Z keřů je nejhojnější bez černý, trnka obecná, svída krvavá, hlohy, růže šípková, ojediněle i řešetlák počistivý a brslen evropský. Ke kostře ekologické stability lze přiřadit i aleje vysokokmenných ovocných stromů (jabloní, třešní, hrušní, ořešáků a švestek) podél polních cest. V severní části území tvoří KES lesní porosty s přírodě blízkou listnatou druhovou skladbou (dub zimní, habr obecný, lípy, javor mléč, javor babyka, jasan ztepilý, třešeň ptačí) a porosty dřevin na mezích a podél svodnic. Ekologicky i krajinářsky cenné jsou trvalé travní porosty se soliterními dřevinami (duby, oskeruše), které tvoří přechod mezi mozaikou maloplošných políček, vinic, sadů a lesem.

Hodnoty krajiny

Katastrální území Hroznové Lhoty lze zhruba rozdělit do tří nápadně odlišných krajinných typů. Severní polovinu území po Kuželovský potok tvoří intenzivně obhospodařovaná zemědělská krajina s nízkým podílem trvalých vegetačních formací. Od nivy Kuželovského potoka se zvedající svahy již zasahují do chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty jsou pokryty mozaikou políček, sadů a vinic v drobné držbě. Tyto struktury pozvolna přecházejí v typickou „parkovou“ krajinu Bílých Karpat s loukami a skupinami dřevin na mezích a podél svodnic. Nejjižnější část území zaujímají lesní porosty s převahou nebo vysokým podílem listnatých dřevin.

Z.5.2 Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Podkladem pro vymezení územního systému ekologické stability v zájmovém území byly územně analytické podklady a podklady, poskytnuté správou CHKO Bílé Karpaty. V rámci zpracovávané dokumentace byl na základě terénního šetření místní ÚSES upřesněn a doplněn zejména o nezbytné interakční prvky.

Nadregionální a regionální ÚSES Do řešeného katastrálního území nezasahuje nadregionální ÚSES, plochy nejsou navrhovány.

Z. 5.2.1 Regionální ÚSES Do řešeného katastrálního území zasahující část RBC Čertoryje v hřebenové části jižního okraje katastru Hroznové Lhoty, tvoří krajinářsky hodnotný provazující prvek území, vrchol Výzkum .

Z.5.2.2 Lokální (místní) ÚSES Lokální územní systém ekologické stability krajiny je trasován v šesti větvích, z toho čtyři protínají řešené území ve směru východ – západ. Podél Veličky a Kuželovského potoka jsou vedeny lokální biokoridory, reprezentující společenstva hydricky zamokřených a mokrých řad, na kterých jsou vymezena tři lokální biocentra (LBC 4 Na Veličce, LBC 5 Na soutoku, LBC 6 Zárybničí).

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 44 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Ve stejném směru V-Z přecházejí ze sousedních katastrů dvě větve lokálního ÚSES, reprezentující společenstva hydricky normální. Biokoridor č.9 propojuje LBC Veselé (k.ú.Kněždub) s LBC Nahé (k.ú.Tasov). V nejjižnějším cípu katastru je na páté větvi biokoridoru vymezeno lesní biocentrum „Knížecí“. Další dvě větve hydricky normálních řad jsou trasovány na východním a západním okraji katastru a jsou trasovány ve své větší části ve směru severojižním. Z částečně funkčního LBC Radošov, které zasahuje i mimo řešené území vychází biokoridory č.1 a 2. V západní části území navazuje LBK 3 na ÚSES, vymezený v k.ú. Kotojídky. Na této větvi ÚSES jsou vymezena dvě biocentra (LBC 2 Široké padělky a LBC 3 Mlýnský náhon).

Interakční prvky MÚSES jsou navrženy jen tam, kde je jejich rozmístění jednoznačně dáno, tj. podél stávajících silnic a polních cest. Funkci navržených interakčních prvků mohou plnit i jednostranné aleje (v řešeném území především z důvodů vedení inženýrských sítí a z provozních důvodů pro umožnění průjezdu zemědělské techniky). biocentra - charakteristika vymezených biocenter: V řešeném území je vymezeno sedm lokálních biocenter, z nichž většina jsou biocentra kombinovaná - zahrnují společenstva lesní, ale i části vodních toků s přilehlými břehovými porosty případně travinobylinnými porosty.

Prvek Název Popis Návrh opatření (rozloha Cílové STG návrh) společenstvo LBC 1 Radošov Akátový lesík s podrostem bezu lesní, luční 2 B (AB)3 Nepřipustit další rozšiřování (3ha) černého a starý vysokokmenný sad akátu, na chybějící části (do (třešně), zarůstající nálety keřů. V plochy 3 ha) vysadit dřeviny lemu i trnka obecná. Součástí plochy ze společenstva typických výletiště. bukových doubrav a bukových doubrav LBC 2 Široké Orná půda v rozlehlém bloku. dřevinná 2 BD 3 Vysadit biocentrum ze dřevin padělky společenstva lipových bukových (3ha) doubrav. LBC 3 Mlýnský Kulturní lesík (vrby, javor babyka, dřevinná 2 BD 3 (4) ¨Stávající porosty ponechat náhon klen, smrk, z keřů hlavně trnka samovolnému vývoji. V chybějící (3ha) obecná, hloh, bez černý a růže části vysadit dřeviny šípková), v části i ovocné stromy, ze společenstva lipových bukových hojně i chmel. doubrav. LBC 4 Na Veličce Břehový porost Veličky, orná půda. dřevinná, 2 BC (BD) Z břehového porostu postupně (3ha) luční 4(5) vybírat topol kanadský, na orné půdě vysadit dřeviny ze společenstva lipových bukových doubrav a jasanových olšin nižšího stupně. LBC 5 Na soutoku Zbytek původního lužního lesa kolem dřevinná, 2 BC (BD) Z porostů vybrat nepůvodní dřeviny (7,5ha) meandrů Veličky (topoly, vrby, javor luční, vodní 4(5) (topol kanadský, a javor babyka, klen, jasan, z keřů líska, hloh, jasanolistý), zbytek ponechat svída krvavá, řešetlák, trnka obecná, samovolnému vývoji. Ladem ležící brslen evropský, ptačí zob, bez černý plochu alespoň 1x ročně pokosit a ), uprostřed plochy ladem ležící doplnit několika skupinami dřevin políčko zarůstá topinamburem a ze společenstva lipových bukových štětkou barvířskou. doubrav LBC 6 Zárybničí Travnatá niva za ohrázovanou dřevinná, 2 BC (BD) Nové výsadby důsledně chránit (5,8ha) Veličkou se skupinami vzrostlých luční 4(5) proti okusu, pokračovat v dřevin i nových výsadeb (topol postupném nahrazování kanadský, olše lepkavá, vrby, dub dožívajících topolů kanadských, zimní, javor mléč). likvidovat jednotlivou příměs akátu. LBC 7 Knížecí Lesní porost s převahou listnatých lesní 3 BD 3, 3 B Nepřipustit jednorázové smýcení (7,6ha) dřevin (dub zimní, habr s příměsí lip, 3 porostu, při obnově využít i javorů, jasanu a třešně) přirozeného zmlazení.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 45 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI biokoridory - charakteristika Část biokoridorů je trasována stávajícími trvalými vegetačními formacemi, které v řešeném území představují lesní porosty, břehové a doprovodné porosty vodních toků nebo stávajícími travnatými porosty členěnými dřevinami na mezích. Vzhledem k tomu, že je šířka těchto formací proměnlivá, tak místy přesahuje minimální parametry, stanovené metodikou. Čtyři z 11 biokoridorů budou muset být založeny výsadbou na orné půdě (LBK 1, 2, 4 a 5). Šířka těchto biokoridor bude 15 metrů.

Prvek Název Cílové STG Návrh opatření (délka) společenstvo LBK 1 LBC 1 – k.ú. dřevinná 2 B (AB)3 Založit výsadbou na orné půdě (dřeviny Veselí n. Moravou ze společenstva bukových doubrav a typických (850m) bukových doubrav) LBK 2 LBC 1 – k.ú. Lipov dřevinná 2 BD 3 Založit výsadbou na orné půdě (dřeviny (1050m) ze společenstva lipových bukových doubrav) LBK 3 LBC 2 – k.ú. dřevinná 2 BD 3 Stávající nově vysazený úsek š.4 m doplnit , Kozojídky dosadit chybějící část k LBC 2. Použít dřeviny (537m) ze společenstva lipových bukových doubrav. LBK 4 LBC 2 - LBC 3 dřevinná 2 BD 3 Založit výsadbou na orné půdě (dřeviny (525m) ze společenstva lipových bukových doubrav ) LBK 5 LBC 3 - LBC 4 dřevinná 2 BD 3 Založit výsadbou na orné půdě (dřeviny (1100m) ze společenstva lipových bukových doubrav ) LBK 6 LBC 4 – LBC 5 vodní, dřevinná 2 BC (BD) 4(5) Ve stávajícím břehovém a doprovodném porostu (200m) Veličky provádět pouze jednotlivý sanitární výběr. LBK 7 LBC 5 – LBC 6 vodní, dřevinná 2 BC (BD) 4(5) Ve stávajícím břehovém a doprovodném porostu (700m) Veličky provádět sanitární výběr, postupně nahrazovat výsadby topolu kanadského. LBK 8 LBC 5 – k.ú. Tasov vodní, dřevinná 2 BC (BD) 4(5) Nepřipustit jednorázovou obnovu stávajících (825m) břehových porostů, provádět jen jednotlivý výběr (odstranění topolů kanadských). LBK 9 k.ú Kněždub - k.ú. dřevinná, luční 3 BD 3, 3 B 3 Mozaika luk a porostů dřevin na mezích – Tasov ponechat přirozenému vývoji, trvalé travní (1025m) porosty pravidelně kosit. LBK 10 k.ú. Kněždub – LBC lesní 3 B 3 Trasu biokoridoru zohlednit v LHP, 7 ve stávajícím lesním porostu zachovat vysoký (375m) podíl listnatých dřevin. LBK 11 LBC 7 – k.ú.Tasov lesní 3 B 3 Trasu biokoridoru zohlednit v LHP, (450m) ve stávajícím lesním porostu zachovat vysoký podíl listnatých dřevin.

Z.5.2.4 Interakční prvky Navrhujeme je tam, kde je jejich rozmístění jednoznačně dáno. Za interakční prvky je nutno v intenzivně kultivované zemědělské krajině považovat všechny stávající trvalé vegetační formace (travinobylinné porosty na mezích a podél komunikací, meze porostlé dřevinami, aleje), při využívání a úpravách v krajině je nezbytné je přiměřeně respektovat a rozvíjet. Interakční prvky vymezené mimo zónu ochrany krajiny jsou rovněž důležité pro zachování krajinných hodnot v území. Stávající interakční prvky, které jsou tvořeny především liniemi ovocných stromů podél polních cest a souvislými porosty podél Mlýnského náhonu a svodnic byly navrženy k doplnění. Podél vybraných polních cest a silnic jsou jako interakční prvky navrženy aleje. Tyto aleje mohou být s ohledem na provoz zemědělské techniky a vedení inženýrských sítí i jednostranné. U silnic je vhodnější vysazovat domácí vzrůstnější dřeviny (lípy nebo javory), podél polních cest je důležité pro zachování krajinného rázu vysazovat stromy ovocné.

V rámci návrhu ÚP byly doplněny jednoznačně dané interakční prvky podél silnic a polních cest – viz výkres 2a, jejich návrh v hlavním výkrese 1b byl na pokyn pořizovatele z důvodu jeho metodického výkladu vypuštěn, další je možno navrhovat v rámci komplexních pozemkových úprav v souladu s rozvržením půdní držby, realizací protierozních opatření, revitalizaci prvků krajiny aj.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 46 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Všechny vymezené prvky ÚSES je nutno plně respektovat a chránit. Jeho nejednoznačně vymezené části v lesních porostech je nutno upřesnit v rámci zpracování LHP. komentář, resp. odůvodnění řešení ÚSES Navrhovaný ÚSES se liší od generelu ÚSES v následujících změnách: - chybějící lokální biocentrum, které bylo v generelu vymezeno mezi LBC 3 Mlýnský náhon a LBC 4 Na Veličce bylo zrušeno. Důvodem byl fakt, že síť chybějících biocenter by byla v této části území zbytečně hustá (jedná se o nově navrhovaná biocentra na orné půdě ve stejné STG. - trasa LBK 9 byla upřesněna tak, aby oddělila maloplošně obhospodařovanou část území s mozaikou sadů, vinic a políček od zóny s prioritou ochrany přírody.

Z.5.2.5. Významné krajinné prvky (VKP)

V katastru Hroznové Lhoty nejsou evidovány VKP, kromě niv vodních toků – viz kap. Z.2.5. Nenachází se zde ZCHÚ.

Z.5.3 Ochrana krajinného rázu

Krajinný ráz je spoluvytvářen volnou neurbanizovanou krajinou s pestrou šíří využívání a urbanizační činností. Složky přírodní, prvovýrobní a urbanizační by měly vytvářet model, předcházející střetům a narušování stability a hodnot krajinného prostředí. Je to jedním z cílů územního plánování. Vzhled krajiny Bílých Karpat utvářely zejména extenzivní formy zemědělského hospodaření. V jižní části katastru Hroznové Lhoty, která je zahrnuta do nárazníkové zóny této biosférické rezervace, se dochovaly mozaikovité, po vrstevnici uspořádané struktury drobných políček, vinohradů, sadů a luk doplněných skupinami stromů, zejména dubů a oskeruší. Jedná se o krajinářsky velmi cenné a působivé území.

Návrh opatření v krajině: - Respektovat vymezené zóny CHKO a v nich upřednostňovat jemné způsoby hospodaření. Cílem hospodaření ve II a III. zóně je uchovat a vytvořit druhově a prostorově rozmanité ekosystémy, - Realizovat chybějící části ÚSES – především biocentra a biokoridory, - Zachovat a podporovat biodiverzitu především ve vymezené zóně priority ochrany přírody.

Doporučená opatření v krajině: - Podél vybraných polních cest a silnic vysadit aleje; tyto aleje mohou být s ohledem na provoz zemědělské techniky a vedení inženýrských sítí i jednostranné - Ošetřovat stávající aleje starých vysokokmenných ovocných dřevin, nedopustit jejich zarůstání náletovými keři. Po fyzickém dožití tyto aleje obnovit. - Důsledně chránit soliterní stromy v lukách na úpatí lesa (jeřáby oskeruše, duby). Na vhodných místech vysadit nové jedince pro další generace. - Břehové porosty obhospodařovat plynule, jednotlivým výběrem, žádoucí je zvýšit jejich druhovou i věkovou heterogenitu. - Nerozšiřovat výsadby nepůvodních dřevin jako je akát (Robinia pseudoacacia), javor jasanolistý (Acer negundo) nebo kustovnice (Lycium sp.). - V lesích zachovat stávající, převážně listnatou druhovou skladbu, podporovat přirozenou obnovu lesa. - Údržbou polních a lesních cest zachovat průchodnost krajiny pro pěší.

Doporučená opatření v urbanizovaném území: - Záměry zástavby v urbanizovaných plochách přizpůsobit kontextu krajiny, nevytvářet rušivé dominanty, formy zástavby a způsoby využívání.

Z.5.4 Prostupnost krajiny

Prostupnost krajiny navrhujeme regulovat prostřednictvím komplexního informačního systému v krajině, provázaného na úpravy atraktivit krajiny pro turistiku, zejména pěší

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 47 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI a cykloturistiku, obdobně je třeba regulovat prostupnost krajiny pro pohyb cyklistů, koní apod. po nezpevněných cestách v zóně ochrany krajiny. Doporučujeme zpracovat komplexní studii s návrhem postupných úprav včetně návrhu osazení mobiliáře. V části území, zasahující do CHKO je nutné při návrzích rekreačního využití respektovat regulativy CHKO. Pro zvýšení prostupnosti krajiny je navrženo doplnění systému dopravy území - viz kapitola č. 4.1. Při realizaci navrhovaných biokoridorů je nutné ponechat při oplocování těchto výsadeb průchody pro zvěř.

Z.5.5 Protierozní opatření

Jsou řešena v kapitole č. Z.4.4.7. a systémem regulativů - kapitola 6.2., organizační opatření a uspořádání zemědělské krajiny bude řešeno v rámci souhrnných pozemkových úprav. V krajině je navržen systém opatření pro snížení erozního ohrožení a eliminaci eroze - interakční prvky (kapitola 5.2.4), revitalizační vodní nádrže, revitalizace vodoteče (viz kapitolu č. 4, resp. 4.4.5 a 4.4.6). Protierozní opatření jsou v zemědělské krajině (prvovýrobní zóně) dílčím způsobem řešena rovněž systémem regulativů - kapitola 6.2. Ve svažité jižní části území bude zachován a podporován stávající způsob maloplošného zemědělského využívání s pozemky uspořádanými po vrstevnici. Navrženo je doplnit stávající aleje podél silnic a polních cest - navržené výsadby chybějících částí ÚSES a liniové zeleně rovněž přispívají k protierozní ochraně. Podél polních cest jsou z provozních důvodů navrhovány jen jednostranné aleje, pro jejichž výsadbu by měl být podél cesty vyčleněn travnatý pás o šířce cca 2 metry.

Z.5.6 Ochrana před povodněmí

Územní plán nenavrhuje specifická opatření k ochraně před povodněmi - viz kap. 4.4.7. Ochrana před povodněmi formou územně plánovacích opatření není v zájmovém území účelná vzhledem k charakteru vodních toků a poměrům v území, rozlivy jsou přirozenou součástí přírodních procesů v dotčených plochách evidovaného záplavového území. Proti důsledkům přívalových srážek je aplikován systém revitalizačních opatření v krajině podle dříve přijaté koncepce (viz kapitola 4.4.7), tento systém je částečně modifikován a zapojen do ÚSES. Způsob zemědělského využití krajiny okolí obce a odtokové poměry vyžadují opatření, která byla v rámci řešení katastru obce navržena.

Z.5.7 Rekreace v krajině

Rekreace v krajině katastru obce Hroznová Lhota je jednou z významných složek vyváženého funkčního využívání území, tvoří jednu z priorit, přijatých urbanistickou koncepcí. Její rozsah je regulován s ohledem na ochranu přírody a krajiny podle kapitoly (6), (3.2.2) a (4.1). Důvodem je ochrana ploch s prioritou ochrany krajiny, její stabilita a ochrana území a jeho dílčích složek před devastací, potenciálně možnou neuměřeným nebo pro stabilitu nevhodným způsobem využívání. V části území, zasahující do CHKO je nutné při návrzích rekreačního využití respektovat regulativy CHKO.

Pěší turistika je přípustná v celém katastru, včetně umístění mobiliáře na uzlových, odpočinkových a vyhlídkových bodech. V části území, zasahující do CHKO je nutné respektovat regulativy CHKO.

Cykloturistika je přípustná pouze po dopravním skeletu podle hlavního výkresu Ib, v zóně priority ochrany krajiny s regulací v souladu s principy ochrany přírody a krajiny resp. regulativy CHKO Bílé Karpaty.

Rekreační objekty v plochách (ve smyslu vyhl. č. 501/2006 Sb. §2 písm. b, c) ve volné krajině mimo plochy ÚP respektované (zastavěné území) jsou nepřípustné.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 48 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.5.8 Dobývání nerostů (a podobně)

V k.ú. Hroznová Lhota nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózních zdrojů a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ), není evidován dobývací prostor.

Z.5.9 Lesní prvovýroba

II. zóna CHKO (zóna přírodě blízká ochranná) - obecně platí, že v ní jde o lesní porosty, ve kterých jsou zvýšené zájmy ochrany přírody a proto jsou zde upřednostňovány jemné způsoby hospodaření. Jejích cílem je uchovat a vytvořit druhově a prostorově rozmanité lesní ekosystémy sloužící zároveň jako funkční ochranné pásmo 1.zóny. Regulativy doporučené: v rámci LHP více zohledňovat stanovištní podmínky a v co největší míře zachovat stávající pestrou listnatou druhovou skladbu porostů. V částech lesního komplexu, kde převažují jehličnaté druhy vysazovat porosty s přírodě blízkou skladbou, tj. dřeviny ze společenstev typických a lipových dubových bučin. Preferovat ekologické způsoby hospodaření, při pěstebních zásazích se zaměřit se i na estetiku lesa.

Z.5.10 Zemědělská prvovýroba

Při zemědělském hospodaření v krajině je nezbytné zohledňovat její stabilitu a polyfunkčnost, zejména vztah k ochraně přírody a krajiny, obytným a rekreačním funkcím a hodnotám. ***

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 49 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ - SYSTÉM REGULATIVŮ s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možno jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách)

Systém regulativů je průmětem urbanistické koncepce do nástrojů pro její realizaci.

Metoda vymezení systému regulativů v hierarchii nadřazení funkční priority zóny (je to jakési vymezení na "ústavní úrovni" řešeného území obce) umožňuje generalizaci ÚP zejména při převodu do GIS měřítek, aniž by se vytrácela podstata základního funkčního členění území a z toho vyplývající funkční priority. Zejména při pestřejší skladbě různých funkčních ploch např. v urbanizovaném území se urbanistická podstata územního členění při použití jiných metod (např. "klasických" s členěním na např. bloky či provozní plochy) může vytrácet, popř. se stávat "méně zřetelnou".

Nižší úrovně systému regulativů základní funkční členění doplňují, v každé definované funkční zóně je v textu (podle požadavku vyhl. č. 501/2006 Sb.) definováno spektrum (vějíř) regulativů úrovně B (funkčních typů) v hierarchii „přípustné“, „podmíněně přípustné“ resp. „nepřípustné“, což dává možnost polyfunkčního využívání zón v definovaném spektru.

Z.6.1. Regulativ A - základní funkční regulativ - zóna - f. zonace území - regulativ úrovně "A" Návrh funkčního využití ploch je zakreslen ve výkresové dokumentaci - hlavní výkres 1b. Navržená funkční zonace vymezující plochy určeného prioritního funkčního využití, vychází ze strategie vymezení a respektování společensky (ve smyslu samosprávy i nepominutelných nadmístních zájmů) žádoucí dohodnuté priority ve spektru funkcí vycházejících z vyhl. č. 501/2006 Sb, hlava II., podle specifických podmínek řešeného území rozvinutých do specificky definovaných zón.

Prohloubení diferenciace využití území obce formou vymezení funkčních zón směřuje k zajištění zájmů harmonického budoucího rozvoje obce (předcházení následným zásadním funkčním střetům).

Odůvodnění vymezení plochy s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) jiných, resp. modifikovaných podle vyhl. 501/2006 Sb. Hlava II:

4b - Centrální obytná

Funkční podstatou zóny je bydlení v jádru obce a ostatní činnosti, bydlení a funkci centra podporující. Smyslem vymezení tohoto typu ploch (zóny) je uvědomělá ochrana historického jádra a stopy sídla, tvořící jeho společensko-obslužné jádro. Nacházejí se zde historicky cenné, i když někdy dosud nedoceněné objekty původních obytných staveb, které je vhodné zachovat. Prostor centrální obytné zóny tvoří základní veřejné prostranství, zahrnující kromě veřejného prostoru i přilehlé stavební soubory.

5b vinné sklepy

Smyslem vymezení zóny je podpora malovýrobního vinařství a svébytné lidové kultury, tradic a rekreace, na malovýrobní vinařství vázaných. Malovinařství je v podmínkách jihomoravských obcí především specifickou formou aktivní rekreace a relaxace, nikoli prioritně vinařským byznysem.

9a dopravy

Doprava nemá v řešeném zájmovém území dominantní charakter - plochy tohoto významu a rozsahu se v řešeném území nevyskytují. Má charakter obslužně-překryvný, jako samostatná funkční zóna je vymezena na požadavek pořizovatele zejména ve vztahu k vymezení veřejně prospěšných staveb dopravního charakteru. Důsledně je třeba uplatňovat diferenciaci dle funkčních skupin – viz text bloku návrhu ÚP.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 50 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

10a technické infrastruktury

Nemá v řešeném území s výjimkou plochy DSO (lok. P) dominantní charakter. Liniové prvky (koridory) mají charakter obslužně-překryvný, jako samostatná funkční zóna jsou vymezeny na požadavek pořizovatele ve vztahu k vymezení veřejně prospěšných staveb technické infrastruktury.

11a - výrobní

Smyslem omezení využití některých lokalit pro logistiku, resp. fotovoltaiku sleduje cíl podpory vzniku pracovních příležitostí a výroby s vyšší přidanou hodnotou, předchází vyčerpání takto navržených ploch urbanizovaného charakteru pro činnosti, které požadované atributy nenesou a v důsledku vyvolávají tlak na další rozšiřování zastavitelných ploch a zabírání zemědělské půdy.

12a - smíšená výrobní

Smyslem vymezení zóny je podpora polyfunkčnosti vázané na obytné potenciály obce s možností rozvoje řemesel, výrobních služeb a ve vymezeném sektoru vázaného bydlení. Tvoří přechodový článek obytné zóny do krajiny, resp. do poloh se sníženou kvalitou životního prostředí (např. výrobní zóna – A.11a). Omezení využití pro logistiku sleduje cíl podpory vzniku pracovních příležitostí a výroby s vyšší přidanou hodnotou, předchází vyčerpání takto navržených ploch urbanizovaného charakteru pro činnosti, které požadované atributy nenesou a v důsledku vyvolávají tlak na další rozšiřování zastavitelných ploch a zabírání zemědělské půdy.

14b - Zahrad

Smyslem vymezení zóny je odlišení a zachování neurbanizovaných ploch zázemí sídla, podporující urbanistické i obytné hodnoty sídla, harmonizuje začlenění sídla do krajiny.

14c - Vinohradnická

Smyslem vymezení zóny je podpora krajinářských a uživatelských hodnot pestré krajiny s převahou malého a středního vinohradnictví. Sleduje zachování specifického vinohradnického prostoru v pohledově exponované poloze pod vrchem Radošova v zázemí obce.

14d - Smíšená krajinná Smyslem vymezení zóny je zachování a podpora polyfunkčnosti a krajinářsko-estetických hodnot neurbanizovaného území se samotami hospodářských a rekreačních objektů vázaných na zemědělskou malovýrobu ve struktuře drobné držby v krajině úbočí Bílých Karpat s významným potenciálem zemědělským prvovýrobním a vázaným rekreačním (aktivní rekreace vázaná na zemědělskou malovýrobu).

Z.6.2 Regulativ B - podrobné funkční regulativy - (regulativ úrovně "B")

Systém vymezení podrobných funkčních regulativů umožňuje vymezovat spektrum přípustných, podmíněně přípustných a nepřípustných funkcí (skupin funkcí, funkčních typů) v jednotlivých vymezených funkčních zónách. Systém vytváří pružný způsob (vějíř) využití umožňující aplikaci v praxi tak, aby některé plochy nebyly příliš atomizovány, resp. přeurčeny tam, kde to není nezbytné. Snižuje se tak i potřeba a četnost změn ÚP, pokud není dotčeno základní funkční členění - regulativ úrovně "A" - zonace. (cílem je zachování hodnot území a strategické stability využívání území - udržitelné způsoby využívání). Systém nenese obecný „příkaz" k úzkému, nebo naopak velmi obecnému funkčnímu vymezení a lépe vyjadřuje smysl regulace - odůvodněných případech však takový způsob regulace umožňuje.

Tabulka T2, obsahuje přehled všech použitých podrobných funkčních regulativů (též v praxi ÚP uváděných tzv. „funkčních typů“) %

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 51 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

kód specifikace přípustného využití plochy pro: Oa občanskou vybavenost bez funkce bydlení či ubytování Ob občanskou vybavenost s možností integrovaného bydlení správce Oh občanskou vybavenost - hřbitov s příslušenstvím OB smíšené obslužné funkce - Ob, SO Ov vinařský minipenzion Ba bydlení v rodinných domcích s příslušenstvím v přípustné kombinaci s obchodní činností, službami, integrovanou drobnou výrobou, hygienicky, dopravně a esteticky neobtěžující sousední pozemky, možnost chovu hospodářských zvířat v nekomerčním rozsahu, PHO nesmí zasáhnout sousední pozemky. Rozsah bydlení min. 50% zastavěných ploch Bb bydlení v bungalovech Bč bydlení čisté, bez chovu hospodářského zvířectva a výroby, možnost maloobchodu a nevýrobních služeb Bd bydlení v bytových domech bez hospodářského zázemí, s přípustnou integrovanou maloobchodní činností a nevýrobními službami Sa sport a rekreaci bez rekreace rodinného typu (individuální rekreace) bez ubytování a bydlení Sc individuální (rodinnou) rekreaci bez rozvoje, bez funkce trvalého bydlení Sd sport a rekreaci bez budov, s možností mobiliáře a oplocení SI servisní a informační služby pro turistiku a rekreaci SO sport, rekreaci a rekreační objekty s možností ubytování, bez objektů rekreace rodinného typu resp. individuální rekreace SR rozhlednu s příslušenstvím SKb vinné sklepy malovýrobní s možností integrovaného ubytování SKm vinné sklepy malovýrobní bez ubytování SKV vinařské dvory Vb čistou výrobu, komerci, kanceláře, s možností integrovaného bydlení správce Vč čistou výrobu, komerci, kanceláře, bez možností bydlení správce Vkb hospodářský dvůr s ustájením koní s možností bydlení správce Vp průmysl, zemědělská střediska, sklady a rozvoj drobných výrobců bez možnosti bydlení a ubytování Vr výrobu, sklady a rozvoj drobných výrobců bez živočišné výroby a bez bydlení Vz uskladnění, zpracování a distribuce zemědělské rostlinné produkce bez bydlení a ubytování DG hromadné garáže DL polní letiště s příslušenstvím DT dopravu a technické vybavení s plochami veřejné a rozptýlené zeleně, přípustný mobiliář, drobná architektura v plochách DTP dopravu a technické vybavení “DT” s funkcí veřejného prostranství reprezentujícího sídlo DE ekodvůr TE zařízení fotovoltaické elektrárny s nezbytným příslušenstvím Ka ochranu a stabilizaci přírodních systémů (CHÚ, PP, VKP, ÚSES) KT management CHKO, terenní stanice KW prvky ÚSES a VKP s významnou funkcí vodohospodářskou Kz krajinnou a užitkovou zeleň s funkcí půdoochrannou, stabilizační a doplňkovou hospodářskou UR užitkovou zeleň s možností umístění drobných staveb příslušenství v plochách UZ užitkovou zeleň, zahrady, extenzivní sady bez nadzemních staveb s možností oplocení Wz vodní plochy a toky, ochranné a záchytné příkopy Wm vsakování povrchových vod, poldry, mokřady Za zemědělskou velkovýrobu - orná půda a trvalé kultury Zm zemědělskou prvovýrobu malovýrobního charakteru ZK zemědělskou výrobu v souladu s (ochranným) režimem zóny (regulativ úrovně A) ZS zemědělskou prvovýrobu malovýrobního charakteru s převahou sadů, zahrad a vinohradů, s možností vázaných objektů drobných staveb pro uložení příslušenství prvovýroby a úkryt v neurbanizované struktuře v plochách Pa veřejná prostranství - parky, zeleň, polyfunkční klidové plochy s přípustným zpevněním a drobnými stavbami příslušenství v plochách do 20% PV veřejnou zeleň komponovanou PZ veřejnou zeleň, parky s přípustným zpevněním ploch do 5% s možností umístění drobné architektury v plochách La lesy s převážně produkční funkcí Lk lesy s převažující funkcí ekologickou a krajinářskou Lo lesy s převažující funkcí půdoochrannou a izolační LS areál správy lesního hospodářství s možností bydlení, ubytování - zastavitelnost max. 50% plochy areálu

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 52 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Spektrum definovaných podrobných funkčních regulativů odpovídá specifikám obce a krajiny. Základní rozsah, obvyklý ve většině obcí je doplněn tak, aby pokrýval specifické podmínky obce a potřebu nezbytné účelné regulace. Definici některých pojmů uvádí kap.0. „Úvod, základní použité pojmy“ za kap. II/5 Odůvodnění ÚP Hroznová Lhota – toto uspořádání textu je realizováno na požadavek pořizovatele. Ve výkresové části uvedené podrobné funkční regulativy odpovídají matrici podle plného textu kapitoly 6.2., tzn. že uvedeny jsou pouze ty, jejichž uvedení matrice vyžaduje.

Hranice podrobných funkčních regulativů určuje věcné vymezení dané funkce s ohledem na měřítko tiskových výstupů (1 : 5000, resp.1 : 2000) a přesnost, resp. aktuálnost použitého digitálního mapového podkladu (poskytnutého pořizovatelem). Hranice je určena hranicí funkčních ploch, cestami, popř. regulační čarou, ve výkrese 2aa pouze regulační čarou. Obdobně lokalizace technických sítí odpovídá přesnosti poskytnutých (v případě energetiky a vodního hospodářství zčásti nepřesných, resp. ne zcela neodpovídajících) podkladů v rámci ÚAP. Zjištěné nesoulady byly podle zjištěných jiných profesních podkladů, terenních průzkumů a dalších dostupných informačních zdrojů upřesněny, odpovídají věcnému, nikoli měřickému usazení.

Z.6.3 Regulativ C - prostorová (objemová) regulace - regulativ úrovně "C"

Smyslem vymezení prostorové regulace není v území "projektovat stavby", ale vymezit základní rámec, ve kterém bude zástavba v plochách přípustná s ohledem na kontext - stávající charakter utváření a formování zástavby - zachování hodnot sídla - a s ohledem na ochranu obrazu krajiny. Ráz krajiny je m.j. formován i stavbami, které její obyvatelé a uživatelé v rámci své činnosti realizují. Prostorové (objemové) regulativy jsou navrženy v míře, která odpovídá přípustnému spektru nástrojů "prostorového uspořádání" podle současného výkladu nadřízeného orgánu ÚP. Rozsah přípustných nástrojů je takto omezen na obecné formulace v urbanistické koncepci (kapitola č. 3 ÚP) a dále výškové hladiny vyjádřené pouze podlažností staveb a charakterem zástavby. Za nepřípustné jsou považována jakákoliv další konkrétní kriteria. Z uvedených důvodů bylo od vymezení spektra dalších nástrojů upuštěno, i když to může vést ve svých důsledcích k nedostatečné ochraně hodnot v praxi a k negativním dopadům na obraz obce a krajiny. ad a - Zástavbový rytmus a řád sídla – je dán komplexními pozitivně působícími v kontextu historického vývoje sídla hodnotovými kriterii, která není přípustné v ÚP technicky exaktně specifikovat, obsahuje však zejména ukazatele podle informace, uvedené v kap. Z.6.5. ad b - výšková hladina zástavby - je základním nástrojem, formujícím sídlo ve vztahu k jeho vnitřnímu uspořádání a hodnotám obytného prostředí (ráz sídla – např. ochrana prostoru okolí kostela se zázemím a centrálních prostorů sídla, měřítko zástavby ve vztahu k urbanizovaným plochám i působení sídla v krajině, spoluvytvářející krajinný ráz) - zástavba lokalit v pohledově exponovaných polohách - A, B, C, J, S1, S2, V. Maximální úroveň vstupního podlaží do objektu je v sídle obvykle+60 cm nad terén v uliční frontě v centrální obytné zóně, 80 cm v ostatních polohách obytné zóny, beze změny jeho dosavadního charakteru při harmonickém uspořádání je respektována návaznost na okolní objekty. Vstup do objektu, viditelný z uličního prostoru, je řešen v blízkosti terénu. ad c - charakter zástavby – smyslem vymezení regulativu je uchování tradičních urbanisticko- architektonických hodnot obytného prostoru sídla. Při volném charakteru (volně stojící jednotlivé domy či skupiny domů) doporučujeme zabezpečit odstup stavby od přilehlé hranice sousedního pozemku min. 4 m pro zachování uživatelských hodnot takového prostoru, jinak doporučujeme řešit zástavbu jako sevřenou, t.zn. řešit v proj. dokumentaci návaznost na okolní stavby na sousedním pozemku v uliční frontě. Důvodem je zajistit ekonomické využití prostoru mezi sousedními nemovitostmi a řešení řádu zástavby, eliminovat dopady individualistické bezradnosti na úzkých parcelách. ad d - hustota obytné zástavby - smyslem vymezení regulativu je ochrana před nevhodným typem zástavby s vysokým koeficientem zastavění (podřízenou např. výhradně utilitárním zájmům) nezbytné regulovat z důvodů zachování minimálních plošných a prostorových podmínek

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 53 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI pro umístění rodinných domků, měřítka a rázu zástavby obce. Tuto regulaci podporuje i plošné vymezení sektorů ploch pro bydlení, kde je nepřípustné realizovat stavby pro bydlení v plochách, lze zde realizovat jejich příslušenství (cílem je i utvářet harmonické vztahy v obytné zástavbě – vymezení klidové části obytných ploch). ad e - intenzita zástavby, zastavitelnost pozemku - smyslem vymezení regulativu je ochrana hydrologického režimu - při návrhu nové zástavby je vhodné minimalizovat rozsah zpevněných ploch a nezvyšovat odtokový součinitel* dané lokality. Pro toto řešení je nezbytné při návrhu přísně dodržovat zásady povrchové retence, včetně budování retenčních prostorů v zelených plochách. U nově navržených RD se předpokládá s vyvedením dešťových vod ze střech na terén a s jejich zadržováním a zasakováním, což zajišťuje zlepšování retenční schopnosti krajiny (§ 27 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách). Při návrhu nové zástavby bude upřednostněno zasakování dešťových vod na pozemcích investorů a omezení povrchového odtoku kanalizací.

* Odtokový součinitel: - Pro zjednodušení výpočtu odtoku se běžně používá metoda součinitel odtoku, ve které jsou ztráty množství odtoku (smáčení, výpar, infiltrace, povrchová retence) zakomponovány do empiricky stanovených hodnot odtokového koeficientu. Tento součinitel je možno definovat jako poměr mezi objemem odtoku a srážky za určitý časový interval. - Koeficient odtoku používá racionální metoda a také metody z ní odvozené (Bartoškova, Máslova, atd.). Pro potřeby praxe byly stanoveny koeficienty odtoku pro jednotlivé typy ploch a pomocí těchto koeficientů je pak určován "střední koeficient odtoku" pro danou část povodí. Standardní stanovení odtoku dešťových vod touto metodou je popsáno v ČSN 75 6101 „Stokové sít a kanalizační přípojky“.

Z.6.4. Stávající zástavbový rytmus a řád sídla

Je reprezentován kriterii prostorového uspořádání, jejichž stručnou charakteristiku pro orientaci

uvádíme: - charakter střech, otvory - na objektech v zónách obytných a rekreační převažuje tvar sedlových střech (zřídka s valbou či polovalbou) se sklonem min. 35°, max. 50° nad hlavním objemem stavby s oboustranně stejným sklonem i délkou střešních rovin (souměrné střechy), hřebenem v souladu s tradiční zástavbou rovnoběžným s obslužnou komunikací, s krytinou pálenou, případně napodobeninami z masivních materiálů, bez použití nestruktivních materiálů, např. tzv. „bonského či kanadského šindele“, eternitu, skolaminátových šablon apod. Objekty občanské vybavenosti, výroby a skladů nesou i odlišný typ střechy resp. krytiny a odlišné tvarosloví otvorů. Ve štítech obytných staveb v sevřené zástavbě, orientovaných přímo do uličního prostoru se obvykle nevyskytují loggie, balkony, francouzská okna. - Rovné střechy se v obci vyskytují spíše v trendové zástavbě 2. poloviny 20. stol, často bez harmonické kompozice a respektu, tyto hodnoty zástavby sídla spíše potlačují (v době svého vzniku tendenčně). - Vegetační střechy se v obci nevyskytují.

Objekty občanské vybavenosti, výroby a skladů nesou i odlišný typ střechy resp. krytiny a odlišné tvarosloví otvorů.

- Vikýře k prosvětlení podkroví z veřejného prostoru nevytvářejí vystupující podlaží a střešní lodžie či balkony - tyto tvaroslovné prvky se vyskytují mimo optický dosah z veřejného prostoru, obvykle se vyskytují v 1 úrovni v harmonické kompozici a rytmu.

- uliční stavební čára - u sevřené zástavby je obvyklá souvislá sevřená linie zástavby podél obslužné komunikace v odstupu, daném historickou stopou.

- materiály fasád v obytné zóně obce - u fasád, orientovaných do veřejného prostoru se obvykle nevyskytují z materiálů živičných, eternitových, skolaminátových, keramických interiérového charakteru, plastových, sklobetonu apod.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 54 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

- vstupní schodiště - se obvykle nevyskytuje formou předsunutého schodiště bez podstupnic.

- oplocení - oplocení v uliční frontě v sevřené obytné zástavbě se obvykle nevyskytuje. V obci se rovněž nevyskytuje rušivé vysoké oplocení (nad 1500 mm) izolujícího se bloku jedné obytné stavby nebo skupiny staveb s výjimkou dvorů smíšeného charakteru (např. s regulativem Vb).

- ve veřejném prostoru - se obvykle nevyskytují balkony, orientované do hlavních veřejných prostorů. Objekty měření a regulace technické infrastruktury jsou obvykle zakomponovány do fasády staveb, resp. oplocení a nenarušují veřejná prostranství.

Z.6.6 Zeleň - pro úpravu veřejných prostor v obci vč. předzahrádek doporučujeme užívat místních druhů dřevin či jejich kultivarů, s vyloučením zejména cizích konifer.

***

Z.7. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou vymezovány v minimálním nezbytném rozsahu pro zajištění a ochranu veřejných zájmů. Vymezené plochy resp. koridory mohou být dílčím způsobem upřesněny v lokalizaci, resp. trase na základě prověření technickou dokumentací (územně technickými podklady), zpracovanými nad měřeným polohopisem, zatímco ÚP je zpracován nad polohopisem, vydaným autorovi ÚP pro potřebu ÚP. Při vymezování VPS a VPO je tedy relevantní vymezení věcné, nikoli měřické

Z.7.1 Veřejně prospěšné stavby (VPS), pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (§170 zák.183/2006 Sb.),

Koridory pro dopravu a technickou infrastrukturu jsou vymezovány k zajištění dostupnosti veřejné infrastruktury (doprava a technické sítě) na úrovni obce (včetně zaokruhování systémů), k rozvojovým lokalitám návrhu ÚP, stávajícím urbanizovaným plochám i koridory pro prostupnost k lokalitám vymezených územních rezerv pro urbanizaci. Jsou obvykle součástí vymezených veřejných prostranství. Cílem je rovněž zvýšení dopravní prostupnosti krajiny a sídla, zejména pěší a účelové. Zaokruhování sítí technické infrastruktury sleduje vytváření podmínek pro zlepšení provozně-technických možností využití systému (řešení údržby a havarijních stavů).

Z.7.2 Veřejně prospěšná opatření (VPO), pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (§170 zák.183/2006 Sb.),

Z.7.2. VR - Revitalizace

VPO č. 48: smyslem návrhu je ochrana hodnot krajiny, zpomalení odtoku, zadržení vody v krajině, se současným posílením ekologické a krajinotvorné funkce. Návrh ploch je generelový, t.zn. že jednoznačně lze plochu vymezit podrobnější dokumentací na podkladě měřických výstupů. Návrh vychází z oborového koncepčního názoru. Úpravy, např. zádrže, hradítka, meandry apod, spolu se stabilizací koryta toku pomocí zeleně přinese zvýšení samočistící schopnosti. Zároveň bude zvýšena hodnota a atraktivita krajiny.

Z.7.2.2 VV - Revitalizační vodní plochy, mokřady

VPO č. 49: cílem návrhu je zvýšení stability vodního režimu, zvýšení pestrosti a polyfunkčnosti krajiny, zadržení vody v krajině, posílení ekologické a krajinotvorné funkce. Návrh ploch je generelový, t.zn. že jednoznačně lze plochy vymezit podrobnější dokumentací na podkladě měřických výstupů. Návrh vychází z podnětu samosprávy a vyhodnocení potenciálu místa.

Z.7.2.3 VU - ÚSES (územní systém ekologické stability) – biocentra, biokoridory VPO č. 50 - ÚSES zahrnuje plochy nově navržených prvků lokálního (místního) systému, usazeného v konkrétní poloze v měřítku zpracování ÚP Hroznová Lhota podle schválených územně technických podkladů. Stávající funkční, resp. částečně funkční prvky ÚSES nejsou navrhovány

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 55 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI jako VPO (nenesou nároky na zásadní změnu způsobu využívání ploch, vyžadující použití institutu VPS a VPO).

Z.7.3 Asanace - VA

Nejsou v podmínkách obce Hroznová Lhota navrhovány, nejsou známé potřeby.

Z.7.4 Požadavky civilní ochrany, požární ochrany, ochrana zvláštních zájmů

Jsou pro zájmové území katastrálního území obce Hroznová Lhota zpracována ve smyslu požadavků, vyplývajících z platné legislativy: - vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, - zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (se změnami a doplňky zák. č. 320/2002 Sb.) s účinností k 1.1.2003, - vyhláška č. 380/2002 Sb. MVČR ze dne 9.8.2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. obsah: vychází z požadavků vyhlášky č. 380/2002 Sb., §20 a orgánu, zajišťujícího systém a organizaci civilní ochrany, Hasičského záchranného sboru (HZS) Jihomoravského kraje v Brně:

- ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, - zón havarijního plánování, - ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, - evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, - skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, - vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, - záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, - ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, - nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

- ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zájmové území není ohroženo povodní, zátopové území není vyhlášeno. K omezení špičkových průtoků je v povodí vodních toků navržena revitalizace vč. víceúčelových nádrží. Obec Hroznová Lhota není významně ohrožena přívalovými srážkovými vodami z poloh nad obcí.

- zóny havarijního plánování Zóny havarijního plánování stanovuje krajský úřad, odbor životního prostředí, eviduje a zabezpečuje je HZS JmK v Brně s řešením komplexních opatření vč. evakuace s ohledem na zák. 353/99 Sb a vyhl. 383/99 Sb, podle které se stanovují zóny ohrožení. Zájmové území obce Hroznová Lhota není součástí zón havarijního plánování.

- ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí obyvatelstva je řešeno s ohledem na potenciální zdroje ohrožení. Návrh ÚP požadavky naplňuje vytvořením technických a prostorových podmínek pro prostupnost území a umožnění činnosti HZS. Improvizované úkryty (IÚ) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavou radiací, kontaminací radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. IÚ se navrhují v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout stálé úkryty.

IÚ se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv budově či objektu (sklepy i v patře) individuálně podle konkrétní situace v předem vybraných, optimálně vyhovujících prostorech, ve vhodných částech domů, bytů, provozních a výrobních objektů. Tyto prostory budou

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 56 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI upravovány před účinky mimořádných událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců. Protiradiační úkryt, budovaný svépomocí (PRÚ-BS) je improvizovaným úkrytem (IÚ), využitelný za třech krizových stavů: 1. nouzového stavu 2. stavu ohrožení státu 3. válečného stavu Přehled stávajících PRÚ-BS je evidován samosprávou obce na obecním úřadě. Požadovaná kapacita je přibližně 1m2 na osobu. Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkám, kladeným na improvizované úkryty. Doběhová vzdálenost pro úkryty je 500 m, což odpovídá izochroně15 minut.

- evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, Organizační zabezpečení je nutno řešit na úrovni samosprávy, není řešitelné metodou územního plánu (ÚP).

- skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci

Umístění skladů materiálu CO a humanitární pomoci je řešeno dle vyhlášky č. 380/2000 Sb., § 17. Sklady prostředků CO v obcích nebudou zajišťovány (materiály CO byly celoplošně staženy).

- vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. V obci nejsou a podle podmínek urbanistické koncepce ÚP nebudou skladovány nebezpečné látky, z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných látek uvažováno. V případě možného výskytu takových látek v technologických procesech ve výrobních zónách je nutno tyto požadavky řešit ve stavebním řízení. Pro případné havarijní úložiště je nutno provést výběr dle povahy nebezpečných látek tak, aby nebyla dotčena obytná zóna obce (při respektování vlivu meteorologických podmínek), vodní zdroje, povrchové a podzemní vody. Organizační zabezpečení je nutno řešit v úrovni samosprávy, není řešitelné metodou ÚP.

- záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklé při mimořádné události Práce organizuje obecní samospráva. Přípravu určených pracovníků obce pro řešení úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech (MU) organizuje obecní úřad (OÚ) a Hasičský záchranný sbor (HZS) kraje. Při vzniku MU, jejíž rozsah je nad rámec možností obce, budou opatření zabezpečována z krajské úrovně.

-nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií - sítě technické infrastruktury - pro zásobování vodou navrhujeme udržovat v provozu a vyhovující hygieně drobné a ostatní obecní zdroje vody, které je možno i přes stávající znečištění nouzově po úpravě (využít v případě mimořádných situací.) Pro nouzové zásobování obce pitnou vodou lze využít dovoz z nezasažené oblasti (cisterny, balená voda) - jedná se o organizační opatření, není řešitelné metodou ÚP. - dopravu - umístění resp. řešení důležitých místních komunikací musí zabezpečit jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba hraničí s těmito komunikacemi, musí jejich šířka být minimálně [(V1+V2)/2 + 6]m, kde V1 a V2 je průměrná výška budov po střešní římsu v metrech. Při jednostranné zástavbě se připočítávají 3 m namísto 6 m. - energetické zdroje lze nouzově nahradit dieselagregáty fy EON či HZS - jedná se o organizační opatření, není řešitelné metodou ÚP. ***

Z.8. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO) pro které lze uplatnit předkupní právo

Z.8.1 Občanská a veřejná vybavenost a na ni vázaná veřejná prostranství

VPS č. 51, 52 - rozšíření hřbitova se zázemím

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 57 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Návrh sleduje dlouhodobou koncepci zajištění podmínek bezkolizního provozu a rozvoje hřbitova jako společensky a urbanisticky významného prostoru sídla. Rozsah vychází z vyhodnocení potenciálu místa a interakce funkcí v daném prostoru obce.

Poznámka: rozsah VPS a VPO není možné přesně vymezit v měřítku zpracování ÚP a použité katastrální mapy. Pokud byly k dispozici přesnější územně-technické podklady, byly pro vymezení ploch VPS a VPO využity. Poskytnuté ÚAP v některých případech (energetika a vodní hospodářství) nesou kusé, nebo i zásadně nepřesné informace a podklady. Zjištěné nesoulady byly podle dostupných informací, terenního průzkumu a informací obecní samosprávy v rámci daných možností eliminovány – mohou být dále upřesněny následně pořízenou podrobnější dokumentací při zachování věcné podstaty vymezeného břemene.

Z.9. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně podmínek pro jejich prověření

Z.9. 1. Plochy vymezené jako územní rezervy:

Z.9.1.1 Rezervy pro bydlení:

lokalita odůvodnění vymezení ozn. E prostor je z hlediska vazby na obytnou zónu a dostupnosti technických sítí k urbanizaci potenciálně Záhumenice vhodný, problémem je zachování pietního prostoru OP hřbitova a nezbytnost variantního prověření organizace a využití plochy, popř. etapizace. S ohledem na existenci z hlediska území obce vhodnějších ploch v trati Zárybničí není využití lokality E územní prioritou D3 plocha navazuje na návrhové plochy, kapacitně je nad rámec současných reálných požadavků na rozvoj Zárybničí ploch bydlení v sídle, územní potenciál však tato poloha dlouhodobě skýtá, v případě prověřování rezervy je třeba respektovat klidový koridor vodoteče a prostupnost pro pěší a údržbu podél ní

Z.9.1.2 Rezerva pro sport a rekreaci:

lokalita odůvodnění vymezení ozn. K4 prostorová provázanost na stávající a návrhové lokality sportu a rekreace, možnost rozšíření ploch Zárybničí sportovišť a rozptylových klidových ploch (veřejná zeleň) v klidové poloze zázemí obce, která není vhodná pro intenzivní urbanizaci (PHO vodního zdroje)

Z.9.1.3 Rezerva pro občanskou vybavenost:

lokalita odůvodnění vymezení ozn. J plocha je svým polohovým potenciálem pro obec velmi cenná z hlediska zajištění u školy dlouhodobých možností rozvoje obslužných funkcí - jedná se o návaznost na Záhliničí stabilizované i rozvojové plochy bydlení, klidovou část obce s areálem školy a rozvojovou plochu pro vinařskou uličku. Významná je rovněž reprezentativní pohledově exponovaná poloha a vztah k návrší Radošova.

Z.9.2 Koridory územních rezerv

Nejsou vyžadovány, bez odůvodnění.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 58 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.10. Vymezení ploch a koridorů ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování (a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti)

Z.10.1 plochy

plocha odůvodnění a cíle územní studie označení D1, D2 prověření podrobnějších podmínek prostorového a funkčního uspořádání, zajištění podmínek prostupnosti území lokality pro dopravu a tech. infrastrukturu podle koncepce ÚP H2 plocha zabezpečuje rozvojový potenciál pro obec významného (pieta, reprezentace, pospolitost) prostoru hřbitova, jeho dostupnost ze severní strany od lokalit bydlení pod vodojemem a mimo kontakt se silnicí (bez významných potenciálních dopravních kolizí). Plochu lze organizačně a funkčně členit různými způsoby, prověřit a zvolit nejvhodnější způsob je cílem územní studie centrální společensky významný prostor, sloužící rovněž pro kulturně-společenské akce, jeho koncepční blok obč. formování a úpravy s provozními vazbami na ostatní funkční plochy je nezbytné komplexně vybavenosti prověřovat s ohledem na specifické požadavky polyfunkčního využití ploch centrálního bloku K2, K3 sportovně-rekreační prostor je možné variantně formovat, celek je potřeba koncepčně rozvíjet, podle potřeby v čase prověřit možnosti funkční a prostorové provázanosti dílčích ploch komplexu, stanovit podrobnější regulace v plochách i s ohledem na harmonickou architektonickou formu S1, S2 potenciální význam je kromě malovinařské výroby a prezentace i společenský a pro obec s přesahem reprezentativní. Nezbytné je prověřit a koordinovat komplexní řešení v provázanosti na dopravní dle výkr. 1a a technickou obsluhu i urbanisticko-architektonickou formu M3 přestavbovou plochu lze v kontextu s okolními funkčními plochami organizačně a funkčně formovat, prověřit podmínky a provázanost je hlavním cílem územní studie R krajinářsky a společensky významný areál v drobné struktuře, zájem na zachování ve struktuře, rozsahu a způsobů využívání. Potřeba prověření případných záměrů, které by mohly mít významný vliv na hodnoty prostoru W potenciálně významný krajinotvorný areál, potřeba prověření prostorového a funkčního uspořádání na základě měřických podkladů a vyhodnocení majetkových poměrů ***

Z.10.2 koridory

Bez odůvodnění.

Z.11. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č.9 vyhl. č. 500/2006 Sb

V podmínkách Hroznové Lhoty nejsou vymezovány, nenachází se zde plochy, které by bylo nezbytné řešit regulačním plánem, při uplatňování urbanistické koncepce a systému regulativů je to nadbytečné s ohledem na charakter obce a jejích prostorů..

***

Z.12. Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

Etapizace není v podmínkách obce a v navrženém uspořádání návrhových ploch účelná, vlastnictví ploch a jejich rozsah to z pozice návrhu ÚP nevyžaduje Návrh etapizace může být výsledkem prověření ploch s nařízenou územní studií - viz kap. č. 10. ***

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 59 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Z.13. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt

Z.13.1 Územní plán obce Hroznová Lhota vymezuje:

název - stavba, soubor staveb odůvodnění vymezení, poznámka objekt a areál kostela dominanta obce a prostoru, spoluurčuje ráz zástavby okolí kostela areál školy a bytovek u školy urbanisticky a architektonicky cenný prostor obce spoluurčuje ráz zástavby prostoru mateřská škola urbanisticky a architektonicky cenný prostor obce objekty v centrálním bloku občanské vybavenosti významný prostor reprezentující sídlo a centrální prostor obce Vinné sklepy lokality S1, S2 lokalita ovládá místo, reprezentativní rázovitý prvek obce sportovně-rekreační areál Trní významný prostor sídla areál lokality J významný prostor sídla a krajiny, možné dopady na ráz obce blok hřbitova významný reprezentativní prostor sídla vinařský dvůr pod Radošovem – lok. V lokalita ovládá místo, specifický prvek ve volné krajině rozhledny (v případě realizace podle kapitoly č. 6) prvek ovládá místo, resp.krajinu

Z.13.2 Územní plán vymezuje urbanisticky cenné prostory:

označení název, popis prostoru odůvodnění vymezení, poznámka I urbanistická stopa obce historicky významná urbanistická stopa, zahrnuje návesní prostor ve směru S-J a blok okolí kostela reprezentující prostor sídla a jeho vývoj (centrální obytná zóna od silnice III/4992 jižním směrem (náves s dominantním stromořadím, okolí a navazující návesní prostor po kontakt s bytovkou na J- kostela s farou, domkářská zástavba, areál okraji obce ), dále rázovitou zástavbu v blocích, dvora malíře Joži Úprky) vymezenými prostorem mezi ulicí směrem ke škole komunikační linií jihovýchodně před školou a ulicí od vodojemu k silnici III/4992 podle výkresu 1c II blok hřbitova urbanisticky a architektonicky cenný prostor zahrnuje stávající hřbitov a navržené rozvojové plochy H1, obce, významný společenský H2, rozšířené o přilehlé nezastavitelné plochy v OP hřbitova a reprezentativní prostor obce (100m od oplocení) III sportovně-rekreační areál Trní urbanisticky cenný prostor obce, významný v rozsahu stávajících i návrhových ploch (K1, K2, K3) společenský a reprezentativní prostor obce na přechodu urbanizovaných ploch do volné krajiny, přírodní charakter zázemí charakteristika, předmět zájmu obce ad I : Respektovat dominantu kostela, funkční priority, zástavbový rytmus a řád, zachovat historickou stopu průčelí staveb v plochách s umístěním hlavního objemu v uliční stavební čáře, zachování maximální výškové hladiny staveb, v harmonickém kontextu s celkem i okolím, omezení hmotových dominant, regulace prostoru cizorodého tvarosloví a zásahů záporným způsobem měnící hodnoty prostoru. Parková úprava volných ploch, nezvyšovat podíl zpevněných ploch. Komponovat zeleň veřejných prostranství. Jedná se o historickou jádrovou část sídla s plochami občanské vybaveností. Tvořena je zástavbou se zachovalou urbanistickou stopou i tvaroslovím části staveb v harmonii s prostorovou konfigurací zástavby i terénu krajiny. Tyto atributy je vhodné při rekonstrukci nebo dostavbách respektovat. Některé stavby v tomto prostoru významným způsobem odrážejí nebo podmiňují hodnoty historické zástavby. Jde o urbanisticky a architektonicky usazené domy se zachovalou hlavní hmotou. Uvedený prostor a stavby spoluvytváří výraz obce, který je vhodné s ohledem na priority funkčního využívání území rozvíjet v souladu s kulturními hodnotami a tradicemi sídla. Smyslem vymezení je ochrana rázu zástavby obce a zachování charakteru rázovitých, pro obraz sídla významných staveb, resp. jejich charakteru při rekonstrukcích nebo náhradách. Pro využití a úpravu prostoru doporučujeme zpracovat podrobnou urbanisticko-architektonickou a sadovnickou dokumentaci řešící organizaci ploch, drobnou architekturu, technické prvky a ozelenění. ad II : Hřbitov sousedí nepřímo s centrální obytnou zónou. Širší území tvoří OP hřbitova v hloubce 100m. Respektovat klidový charakter prostoru a jeho autonomní ráz bez propojení s ostatní

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 60 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI zástavbou, harmonicky rozšířit vlastní hřbitov i pro výhledové potřeby, kompozice zeleně (parková úprava volných ploch), odclonění nesourodých stavebních ploch, nezvyšovat podíl zpevněných ploch, kromě regulovaného rozsahu parkování podle nařízené územní studie. Prostor je nezbytné řešit územní studií s cílem harmonického řešení organizace ploch, regulovaného parkování, a generelu zeleně. ad III : Respektovat převážně neurbanizovaný ráz na přechodu do přírodních ploch při toku Veličky, zachovat celistvost a veřejný charakter prostoru. Měřítko zástavby je nezbytné vždy podřídit kontextu krajinného prostoru.

*** Z.14. Vymezení staveb, nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona

Smyslem je zachování řízení k možnosti uplatnění námitek a připomínek, s cílem splnění podmínek vymezeného systému regulativů. Důvodem vymezování je praxe, která z rozhodnutí NSS prohlásila rozhodování autorizovaného inspektora za nepřezkoumatelné.

***

II/4.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo zadáním ÚP Hroznová Lhota vyžadováno, nebylo provedeno. Chráněná území a evidované plochy ochrany přírody jsou plně respektovány, jsou zahrnuty do návrhu ÚP. Vymezením zóny ochrany krajiny vytváří předpoklady a nástroje pro účinnou ochranu hodnot řešeného území s ohledem na jeho udržitelný rozvoj.

***

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 61 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

II/5.

vyhodnocení vlivů předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL)

II/5.1. ZPF, VYHODNOCENÍ NAVRHOVANÝCH ZÁBORŮ

Základní informaci o záměrech záborů ZPF umožňuje vymezení BPEJ (bonitované půdně- ekologické jednotky). Výpočet konkrétních případných odvodů je pak nutno provést podle skutečně zabírané plochy a příslušné BPEJ. Následující přehled půd a vyhodnocení POTENCIÁLNÍCH záborů ZPF je zpracován dle Metodického pokynu odboru Ochrany lesa a půdy Min. ŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, ve znění zák. ČNR č. 10/1993 Sb. Nově vymezuje třídy ochrany zemědělské půdy vyhláška č. 48/2011 Sb., účinná od 08.03.2011.

Přehled zařazení BPEJ do tříd ochrany a ocenění zemědělské půdy Třídy ochrany zemědělské půdy byly vytvořeny jako účelové agregace bonitovaných půdně ekologických jednotek. Přehled půd v k.ú. Hroznová Lhota a jejich hodnocení :

kód BPEJ třída ochrany cena zem.půdy (Kč.m2)* 0.01.00 I. 14,62 0.03.00 I. 15,78 0.01.10 II 13,02 0.05.01 II. 8,00 0.06.00 II. 15,14 0.06.10 II. 10,23 0.08.10 II. 10,29 0.24.11 IV. 6,67 0.61.00 II. 13,13 3.03.00 I. 17,25 3.06.00 II. 13,64 3.06.10 III. 12,50 3.20.11 IV. 7,28 3.20.51 IV. 6,35 3.24.11 IV. 7,66 3.24.51 IV. 6,68 3.41.77 V. 1,09 6.23.12 V. 4,14 7.24.11 III. 5,15

Pozn.: Úředně je oprávněn k oficiálnímu stanovení kódu BPEJ příslušný katastrální úřad. *Ceny dle Přílohy č. 22 k vyhlášce Ministerstva financí č. 3/2008 Sb. s účinností od 1.2.2008 se změnami dle vyhlášky č. 456/2008 Sb. a vyhlášky 460/2009 s účinností od 1.1.2010. Základní ceny zemědělských pozemků jsou dále upravovány např. podle vzdálenosti od nejbližších míst souvisle zastavěné části obce a podle prokazatelně sníženého zemědělského využití (zvýšenou balvanitostí, zvýšeným výskytem stožárů elektrovodných zařízení, potřebou odvodnění v důsledku zhoršení vodního režimu nad rámec charakteristiky příslušných BPEJ, lokalizací ve zvláště chráněných územích se zvýšenou ochranou životního prostředí).

CENA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY PODLE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ (tato cena se využívá např. pro výpočet daně z nemovitostí) Katastrální území Okres Kód ČSÚ Cena pro rok 2011 Hroznová Lhota Hodonín 648540 11,42 Kč/m²

PŘEHLED LOKALIT, NAVRŽENÝCH PRO ZÁSTAVBU (URBANIZACI) označení odpovídá zákresu ve výkrese vyhodnocení potenciálních záborů ZPF v měř. 1 : 5 000 (č. 2c) VYZNAČENY A VYHODNOCENY JSOU PLOCHY obvykle od 0,1 ha

Označení Rozloha BPEJ Třída Poloha kultura Účel potenciálního záboru lokality (ha) ochrany (SZÚ/extr) převažující 1 1,5 0.01.00 I. ext O Bydlení lok. A 2 0,1 0.01.00 I. SZÚ Z Bydlení lok. B (zahuštění) 3 0,3 0.05.01 II. ext O Bydlení lok. C 4 2,0 0.03.00 I. ext O Bydlení lok. D1 0.01.00 I. 5 1,7 0.03.00 I. ext O Bydlení lok. D2 0.01.00 I.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 62 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI ∑ bydlení 5,6

------z výsledků projednání vypuštěna 7 0,6 0.01.00 I. ext/SZÚ O, ost Hřbitov – zázemí, lok. H2 ∑obč. vybav. 0,6

8 1,3 ext O Sport, rekreace, lok. K3 9 0,35 O Sport, rekreace, lok. K2 ∑sport 1,65 10 0,6 0.08.10 II. ext O Vinné sklepy lok. S1 11 0,6 0.08.10 II. ext O Vinné sklepy lok. S2 ∑vinné sklepy 1,2

12 1,0 0.05.01 II. ext O Smíšená výroba lok. N2 13 1,2 0.05.01 II. ext O Smíšená výroba lok. N3 14 0,2 0.05.01 II. ext O Smíšená výroba lok. N4 ∑smíš. výroba 2,4

15 1,9 0.01.00 I. ext O Výroba lok. T2 16 0,3 0.06.00 II. ext O Technická infrastruktura 0.05.01 II. 35 1,8 0.06.00 II. ext O Výroba lok. M5 ∑výroba, tech. 4 infrastruktura 17 0,01 0.01.00 I. ext O Doprava - parkoviště u hřbitova 18 0,03 0.01.00 I. SZÚ Z Doprava – zastávkový záliv 19 0,05 0.08.10 II. SZÚ Z Doprava – zastávkový záliv 20 0,2 0.05.01 II. ext O Doprava – parkoviště u výroby 21 0,03 0.05.01 II. ext O Doprava – zastávkový záliv ∑doprava 0,32

22 3,1 0.03.00 I. ext O, ost Vodní plochy revitalizační 23 0,2 0.01.10 II. ext O Vinařský dvůr 36 0,5 0.01.00 I. ext O Vodní plochy revitalizační lok.Y1 0.03.00 I. 37 1,4 0.06.00 II. ext O Vodní plochy revitalizační lok.Y2 ∑ ostatní 5,2 24 0,6 0.01.00 I. ext O ÚSES - biokoridor 0.08.10 II. 0.05.01 II. 25 3,2 0.05.01 II. ext O ÚSES - biocentrum 26 0,8 0.05.01 II. ext O ÚSES - biokoridor 0.06.00 II. 27 3,1 0.06.00 I. ext O ÚSES - biocentrum 28 1,7 0.06.00 I. ext O ÚSES - biokoridor 29 3,6 0.06.00 I. ext O ÚSES - biocentrum 30 0,6 0.03.00 I. ext O ÚSES – biokoridor-rozšíření 31 0,7 0.03.00 I. ext O ÚSES – biokoridor-rozšíření 0.05.01 II. 32 0,2 0.05.01 II. ext O ÚSES – biokoridor-rozšíření 33 1,2 0.03.00 I. ext O ÚSES – biokoridor-rozšíření 34 0,6 0.03.00 I. ext O ÚSES – biokoridor-rozšíření ∑ ÚSES 16,3 - -

∑zábory celkem 41,27 -

LEGENDA:extr = extravilan; zú = zastavěné území; O = orná půda; Z = sady, zahrady; ost =ostatní plochy;

ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU Návrh jednotlivých ploch vychází z urbanistické koncepce a prostorově - funkčních možností rozvoje obce. V podmínkách obce Hroznová Lhota jsou omezené možnosti rozvoje uvnitř zastavěného území - existují nevelké možnosti zahuštění stávající zástavby na úkor zahrad a v „prolukách“, popř. možnosti rekonstrukce stávajících zastavěných ploch. Urbanistická koncepce sleduje cíl rozvoje funkčních struktur zastavitelných ploch v návaznosti na stávající urbanizované plochy. Grafický zákres potenciálních záborů ZPF dle návrhu ÚPN je obsahem výkresové přílohy č. 2c této dokumentace. Zakresleny a vyhodnoceny jsou plochy obvykle od 0,1 ha výše.

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 63 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI Lokalita č. 1- je tvořena plochou navazující na stávající rozvojové plochy bydlení, Plocha je dlouhodobě koncepčně připravována (stávající ÚTP), nachází se v poloze mimo intenzivní prvovýrobní plochy, hospodárně nakládá s územím obce, technické sítě jsou v dosahu, srovnání s jiným řešením není účelné, jedná se o koncepční záměr, podporovaný komplexními podmínkami. Lokalita č. 2 – je součástí zastavěného území v historické části zástavby, tvořena zahradami. Lokalitě přiléhá zklidněná komunikace, tech. sítě jsou v kontaktu. Lokalita č. 3 – tvoří frontu při silnici, protilehlou ustávající obytné zástavbě. Uceluje půdorys obce, nezhoršuje podmínky využívání drobné držby půdního fondu, srovnání s jiným řešením není účelné. Lokality č. 4, 5 –tvoři nejvýznamnější rozvojovou plochu pro bydlení oboustranně podél stávající dopravní trasy (účelová komunikace, cyklostezka). Využití lokality je dlouhodobě koncepčně sledovanou možností, vycházející z potenciálu klidového prostoru zázemí obce – plochy drobné držby podél dopravní osy, dopravní návaznost na rozvojovou obytnou zónu sousední obce Tasov, se kterou obec Hroznová Lhota plošně a funkčně souvisí. Návrh nezhoršuje podmínky pro dostupnost a obdělávání ploch ZPF, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu. Lokalita č. 6 – z výsledků projednávání vypuštěna, přeřazena do rezervních ploch Lokalita č. 7 – je tvořena plochami severně od hřbitova, zčásti ve vlastnictví obce, tvoří potenciálně významný prostor pro rozšíření hřbitova a perspektivní řešení jeho komplexního zázemí ve funkční provázanosti na historicky urbanizované i nově realizované plochy bydlení. Je tvořena plochami drobné držby, nelimituje organizaci a dostupnost dalších ploch ZPF, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu. Lokalita č. 8 – lokalita doplňuje stávající plochy sportu a rekreace v návaznosti na současně využívané plochy hřiště a kynologického areálu, je tvořena klínem navazujícím na tyto plochy, koridor toku Veličky a silnici, nenavazuje na další plochy ZPF, neovlivňuje jejich organizaci, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově- funkčních vztahů alternativu. Lokalita č. 9 – je tvořena převážně neurbanizovanou plochou kynologického areálu v sevřené poloze mimo organizační kontakt s jinými plochami ZPF, v návaznosti na hřiště a rozvojovou plochu lok. č. 8, jedná se o plochu s možností realizAce komplexního sportovně-rekreačního využití s potřebným zázemím služeb a veřejné vybavenosti, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu.. Lokality č. 10 a 11 – nepřímo navazuje na okraj obytné zástavby obce ve vhodné poloze a funkčních vazbách, na plochách drobné držby. Je vymezena pro možnost realizace pro stabilizaci obce a rozvoj podpůrných aktivit – malovýrobních vinných sklepů (podpora drobného zem. Hospodaření v souladu s ÚAP). Využití a organizace lokality bude prověřena nařízenou územní studií, která prověří bezkolizní podmínky pro harmonizaci vztahů v prostoru. Jedná se o jednu z mála vhodných poloh pro záměr z hlediska územně-prostorových vazeb, dopravní dostupnosti a reprezentativní poloze. Lokality č. 12, 13 a 14 - tvoří rozvojové plochy v poloze přímo navazující na stávající výrobní zónu, určenou k revitalizaci, vytváří vhodné podmínky pro rozvoj drobných výrobců a podporu vzniku pracovních příležitostí. Navazují vhodně na stávající plochu obdobného charakteru a již stabilizovanou trau účelové komunikace. Nejsou v kolizi s organizací ostatních ploch ZPF, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu. Lokalita č. 15 – plocha je součástí bývalého areálu hospodaření zaniklého statku (dosud neurbanizovaná, byly zde rozptylové plochy a výběhy), tvoří nejrozsáhlejší rozvojovou plochu pro výrobu v poloze přímo navazující na stávající výrobní zónu střediska obce Tasov. Plocha je z hlediska vazeb na chráněné objekty izolovaná. Nezhoršuje podmínky organizace a obdělávání ZPF. Lokalita č. 16 – plocha byla vymezena územně-technickými podklady na základě řešení problematiky odkanalizování obce a likvidace odp. Vod na společné ČOV mimo řešené území, poloha je dána geografickými a technickými podmínkami, srovnání s jiným řešením není z hlediska funkčnosti a nákladů relevantní. Lokalita č. 17 – návrh plochy pro dopravu v klidu řeší kolizní stav v obsluze hřbitova, srovnání

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 64 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu. Lokalita č. 18, 19, 21 – řeší dopravní závady formou vymezení ploch pro umístění zastávkových zálivů a odstranění kolizního stavu perspektivním způsobem, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu. Lokalita č. 20 – parkoviště pro podporu navrhovaných rozvojových ploch pro smíšenou výrobu (nabídka pracovních příležitostí v souladu s ÚAP) zároveň řeší pohotovostní parkování při příležitostných společenských a sportovních akcích na přilehlých plochách rekreační zóny, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově- funkčních vztahů alternativu. Lokalita č. 22 - určena pro revitalizační vodní nádrže (popř. i mokřady) v údolnici toku Kuželovského potoka, sleduje revitalizaci, zadržení vody v krajině, zvýšení ekologických a přírodně- estetických hodnot, tvořena plochami ve vlastnictví obce, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu, využití ploch je podmíněno prověřením územní studií.

Lokalita č. 23 – se nachází uprostřed vinohradů v poloze nad obcí, je zde stávající účelové zařízení, návrh podporuje existenci vinohradnictví, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu. Lokality č. 24 až 34 - jsou určeny k doplnění systému ÚSES, biocenter a tras biokoridorů resp. jejich rozšíření v plochách, kde se nenacházejí funkční plochy ÚSES v potřebných parametrech podle metodiky vymezování ÚSES a v souladu se schválenými územně-technickými podklady (generel ÚSES), srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu. Lokalita č. 35 – navazuje na stávající výrobní zónu, dopravně a technicky na stávající infrastrukturu mimo organizačně ucelené plochy ZPF. Tvoří jedinou rozvojovou enklávu dostupnou z územních vazeb v daném sektoru řešeného území, variantní řešení není z hlediska ochrany ZPF ve výhodnějších podmínkách. Lokality č. 36 a 37 – jsou vymezeny určena pro podélnou revitalizaci vodního toku Mlýnského potoka a náhradu v minulosti zaniklého nivního biotopu, smyslem je náprava necitlivých úprav toku v minulosti (tok je technicistního charakteru s lichoběžníkovým tvarem koryta, zrychluje odtok vod z území. Návrh sleduje revitalizaci, zadržení vody v krajině, zvýšení ekologických a přírodně- estetických hodnot, srovnání s jiným řešením v podmínkách obce nemá z hlediska zájmů ochrany ZPF a prostorově-funkčních vztahů alternativu. Vymezený pás do 5m oboustranně umožní realizaci revitalizačních opatření, rozsah záboru přesně stanoví dokumentace následujících stupňů.

***

II/5.2. PUPFL - VYHODNOCENÍ NAVRHOVANÝCH ZÁBORŮ

Zábory PUPFL nejsou ÚP Hroznová Lhota navrhovány.

***

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 65 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Macintosh HD:OKR_HODONÍN:Hroznová Lhota:HROZNOVKA_ÚP:HROZNOVKA_ÚP_N1:HROZ-ZBR_ODŮ_N1.doc 2.12.2011 10:36

0. ÚVOD, ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Zpracování územního plánu (ÚP) Hroznová Lhota objednala u firmy Ing arch Ivo Kabeláč, autorizovaný architekt (ČKA 00618, ochr. známka LAND-studio®) obec Hroznová Lhota. Smlouva o dílo byla uzavřena 04. dubna 2008 pod zak. číslem 0902. Obsah dokumentace odpovídá zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, vyhlášce 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti a vyhlášce č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Formální členění textové části ÚP bylo striktně převzato dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Obsah se tak stal osnovou.

0.1 ZÁKLADNÍ POUŽITÉ POJMY

Název-pojem Definice (vysvětlení) pojmu pro účely tohoto ÚP Poznámka Zóna (funkční zóna) plocha, vymezená územním plánem jako funkční „zóna“ je pojem tradičně urbanistický, plocha "s rozdílným způsobem využití s určením „plocha“ je pojem zcela obecný převažujícího účelu využití (hlavní využití)" podle vyhl 501/2006 Sb. Hlava II Tvaroslovný limit je limitní hodnota prvku prostorové regulace - v plochách, obvykle číselně, resp. velikostně specifikovaná, udávající krajní hodnoty přípustného rozmezí jednoho nebo více parametrů tvaroslovného stavebního prvku např. podlažnosti, sklonu apod. Sídelní kaše urbanistický termín vyjadřující zpravidla rychlé příklady viz web územní rozšiřování měst a vesnic, označuje zároveň způsob zástavby, kdy neexistuje (nebo není respektován) zastavovací plán a jednotlivé budovy jsou rozmísťovány bez ohledu na tradiční urbanistickou stopu a charakter sídla, často v šachovnicovém, soustředně kruhovém či jiném mechanicky aplikovaném formátu, maximálně vytěžujícím území. Obvykle nesleduje hodnotová měřítka stávajícího sídla a hodnotný ráz stabilizované zástavby, ani uživatelský komfort venkovského bydlení, ale maximalizuje zejména zisk nekvalitního prvoplánového developera resp. investora. V krajním případě jde o živelný rozvoj bez ohledu na další stavby či veřejná prostranství. V odborné i populární literatuře má sídelní kaše většinou negativní podtext. Často bývá tento systém zástavby pejorativně označován jako „paneláky naležato“. Blízký je ekvivalent kobercová či disperzní zástavba – popř. angl. pojem sprawl (viz Wikipedie). Vinařský dvůr zařízení pro zpracování produkce vinařské příklady viz web prvovýroby, skladování a prezentaci vinařské produkce včetně sídla společnosti s možností vázaného zařízení pro ubytování správce a penzionu v rozsahu do 10 pokojů, resp. „ostatního ubytovacího zařízení“ ve smyslu §2 blok.c odst.4. vyhl. č. 501/2006 Sb. Zemědělské středisko komplexní nebo specializované výrobní areály, historicky zaužívaný pojem orientované zpravidla na technickou a provozní podporu zemědělské prvovýroby, živočišnou výrobu, zpracování jejich produkce, skladování a distribuci vč. přípustných servisních doplňkových funkcí a přidružených výrobních ploch, nerušících dominantní funkční určení

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 66 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

Název-pojem Definice (vysvětlení) pojmu pro účely tohoto ÚP Poznámka Nezátěžová výroba výroba, neprodukující škodlivé vlivy do okolních smyslem je ochrana ploch bydlení též „čistá“ ploch v míře, přesahující limity pro bydlení resp. smíšených ploch Drobnými stavbami jsou stavby, které obvykle plní doplňkovou funkci - ke stavbě hlavní, a to stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3m. Za drobnou stavbu se považuje připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní Minipenzion ostatní ubytovací zařízení dle §2 písm. c) odst.4. - vyhl. 501/2006 Sb uvádí zpravidla s horní limitní kapacitou max 5 pokojů a celkové minimální velikosti ubytovacích kapacity zařízení max. 20 lůžek zařízení, horní limity nejsou uváděny, což není pro ÚP venkovského sídla a jeho měřítka obecně použitelné Vinařský minipenzion minipenzion – viz výše – vázaný na činnosti, smyslem je podpora tradičních podporující vinařství a vinohradnictví činností, stabilizujících obyvatele Garáž stavba pro kryté parkování zpravidla 1 automobilu - Dvougaráž stavba pro kryté parkování 2 automobilů. - Hromadné garáže více než 2 garáže v integrované nebo skupinové - formě Bungalov rodinný dům podle §2, písm.a), odst.2., umístěný typ individuálního bydlení, na pozemku min plochy 2500 m2 bez objektů výroby v urbanistické struktuře se specificky a služeb, zpravidla umístěný uvnitř v plochách nedominantně uplatňující soukromé zeleně stavebníka Plochy (stavby) bez bez zvětšování rozsahu zastavěných ploch, jejich do 4000 l/rok, bydlení min. 50% rozvoje objemu a podlažnosti. zastavěných ploch Drobná architektura pietní, orientační, výtvarné prvky v krajině, altány doplňuje obytné a estetické hodnoty v rozsahu drobné stavby a menší krajiny i urbanizovaných struktur Ekodvůr zařízení pro kontrolovaný sběr a distribuci odpadu obecně zaužívaný pojem mimo dikci zpravidla z komunálního výskytu stav. zákona a jeho vyhlášek

02 ZÁKLADNÍ POUŽITÉ PODKLADY :

- Územní prognóza Jihomoravského kraje (UAD studio Brno - 2004), - digitalizovaná (KMD) mapa 1: 2 000 (poskytl pořizovatel - MěÚ Veselí nad Moravou, úřad územního plánování), - výškopis digitalizovaný z map 1 : 5000 - Územně analytické podklady obce z rozšířenou působností Veselí nad Moravou 2009, - Podrobný terenní průzkum do map 1 : 2000 a 1 : 5 000 - Biogeografické členění České republiky - Martin Culek a kol., Enigma Praha 1996 - Retrospektivní lexikon obci - FSÚ 1978 - Vyhláška č 13/94, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a vyhl. č. 48/2011 Sb. - Rukověť projektanta MÚSES (LÖW & comp.) 1995, - Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje - návrh - Atelier T-plan, s.r.o. - Zadání ÚP Hroznová Lhota - Pokyny pořizovatele k úpravě návrhu

PODROBNÝ OBSAH TEXTOVÉ A TABULKOVÉ ČÁSTI

BLOK I

kód kapitola-obsah hlavních kapitol podle příl. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., označení str č. (název kapitoly je zvýrazněn) 1a Vymezení zastavěného území 1 2 1b Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2 2 1c Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému 3 3 sídelní zeleně 3.1 Vymezení zastavitelných ploch 3.2 5 Vymezení ploch přestavby 3.3 9 Vymezení systému sídelní zeleně 3.4 9 1d Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování 4 9 Doprava 4.1 9 Energetika 4.2 11

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 67 ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI kód kapitola-obsah hlavních kapitol podle příl. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., označení str č. (název kapitoly je zvýrazněn) Elektronická komunikační zařízení 4.3 12 Vodní hospodářství 4.4 12 1e Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich 5 13 využití 5.1 Územní systém ekologické stability (ÚSES) 5.2 13 Ochrana krajinného rázu 5.3 14 Prostupnost krajiny 5.4 14 Protierozní opatření 5.5 14 Ochrana před povodněmi 5.6 14 Rekreace v krajině 5.7 14 Dobývání nerostů a podobně 5.8 14 Lesní prvovýroba 5.9 14 Zemědělská prvovýroba 5.10 14 1f Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího 6 15 účelu využití (hlavní využití), pokud je možno jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. ...) Regulativ A - základní funkční regulativ - zóna 6.1 15 Regulativ B - podrobný funkční regulativ 6.2 41 Regulativ C - prostorová (objemová) regulace 6.3 41 1g Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření 7 42 k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejně prospěšné stavby (VPS), pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 7.1 42 Veřejně prospěšná opatření (VPO), pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 7.2 43 Asanace 7.3 43 Požadavky civilní ochrany, požární ochrany, ochrana zvláštních zájmů 7.4 44 1h Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO) 8 45 pro které lze uplatnit předkupní právo 2a Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně 9 45 podmínek pro jejich prověření 2b Vymezení ploch a koridorů ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií 10 46 podmínkou pro rozhodování a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, jejíž schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti 2c Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou 11 46 pro rozhodování o jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č.9 vyhl. č. 500/2006 Sb 2d Stanovení pořadí změn v území (etapizace) 12 46 2e Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může 13 46 vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt 2f Vymezení staveb, nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního 14 47 zákona (1i) Údaje o počtu listů ÚP a počtu výkresů k němu připojené grafické části 15 47

BLOK II kód kapitola-obsah hlavních kapitol podle příl. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., označení str č. (název kapitoly je zvýrazněn) kapitoly 1a Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území II/1 1 včetně souladu s územně plánovací dokumentací, vydanou krajem 1b Údaje o splnění zadání (v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů II/2 2 pro zpracování návrhu) 1c Komplexní zdůvodnění přijatého řešení II/3 2 a vybrané varianty včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 1d Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území II/4 61 spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno 1e vyhodnocení vlivů předpokládaných důsledků navrhovaného řešení II/5 62 na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) - ÚVOD, ZÁKLADNÍ ÚDAJE 0 66 *** *** Spolufinancováno z rozpočtu Jihomoravského kraje ***

* ÚP HROZNOVÁ LHOTA - BLOK II - ODŮVODNĚNÍ * Stránka č. 68 ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM

• Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo obce Hroznová Lhota rozhodlo na svém zasedání dne 12.11.2007 o pořízení územního plánu (dále jen ÚP) Hroznová Lhota. Následně byla pořizovatelem, tj. odborem ŽPÚP, odd. ÚP, MěÚ Veselí nad Mor., vypracováno zadání územního plánu. Návrh zadání byl ve smyslu ust. § 47 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) v platném znění, vystaven po dobu 30 dnů za účelem veřejného nahlédnutí, o čemž byly vyrozuměny dotčené orgány, sousední obce a krajský úřad oznámením ze dne 3.6.2009. Do 30 dnů ode dne obdržení návrhu zadání mohly dotčené orgány a krajský úřad uplatnit své požadavky, sousední obce mohly uplatnit své podněty. Návrh zadání zaslal pořizovatel vždy jednotlivě dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu. Dle uplatněných požadavků pořizovatel upravil návrh zadání, a předložil zastupitelstvu obce ke schválení dne 12.8.2009. Následný návrh ÚP zpracovala firma LAND-studio, Ing. arch. Kabeláč, Brno. Společné jednání k územnímu plánu se konalo dne 13.10.2010 na Městském úřadě ve Veselí nad Moravou. O vystavení návrhu změny byly vyrozuměny dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce oznámením ze dne 20.9.2010. Lhůta pro vyjádření byla stanovena do 30 dnů ode dne společného jednání. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, posoudil návrh ÚP a stanoviskem ze dne 20.5.2011 doporučil, aby bylo zahájeno řízení o vydání ÚP Hroznová Lhota ve smyslu § 52 - § 54 stavebního zákona. Řízení spojené s veřejným projednáním o posouzeném návrhu změny se konalo dne 10.10.2011 na OÚ Hroznová Lhota. Při veřejném projednání byly podány písemné námitky (viz kap. rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění). Pořizovatel vyhodnotil výsledky projednání návrhu a předložil Zastupitelstvu obce Hroznová Lhota návrh na vydání územního plánu obce Hroznová Lhota s jeho odůvodněním.

• Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ÚP Hroznová Lhota není v rozporu s územním plánem VÚC Hodonínsko, který byl schválen usnesením Vlády ČR č. 187 dne 19.3.1998. ÚP není ani v rozporu s vydanými ZÚR JmK. ÚP Hroznová Lhota se rovněž nedotýká úkolů vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR.

• Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Cílem územního plánu je vytvořit vhodné urbanistické a organizační skladby funkčních zón s ohledem na identitu, tradici a historii obce a společensko-ekonomické podmínky. ÚP Hroznová Lhota je řešen s ohledem na vztah přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území.

• Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ÚP Hroznová Lhota byl zpracován v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy (příloha č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti).

stránka č. 1 ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM

• Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Stanoviska dotčených orgánů jsou plně respektována.

• Vyhodnocení splnění zadání Schválené zadání ÚP Hroznová Lhota bylo pro zpracovatele závazné a bylo akceptováno.

• Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

Obec Hroznová Lhota se bude dle návrhu ÚP rozvíjet jako sídlo a území s prioritou funkcí obytných při respektování měřítka a rázu krajiny, její ochrany a proporcionálním využíváním jejího rekreačního a prvovýrobního potenciálu.

• Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vypracování Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo příslušným dotčeným orgánem požadováno, tedy nebylo zpracováno.

• Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa Při návrhu nových rozvojových ploch bylo přihlíženo ke kvalitě zemědělské půdy. Územní plán nevyvolává nároky na zábor pozemků určených k plnění funkce lesa.

• Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 1) Ing. Jan Stanislav a Marie Stanislavová, Hroznová Lhota 251, PSČ 696 63; Obsah námitky: Žádost o obnovení přístupové komunikace k zahradám rodinných domů č.p. 264, 273, 251, 154, 311, 258 a 259. Tato cesta zde byla v minulosti, o čemž svědčí vybudované východy a branky ze zahrad patřících k těmto domům.

Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Hroznová Lhota podané námitce nevyhovuje.

Odůvodnění rozhodnutí o podané námitce: Dříve zaužívaná přístupová cesta k zahradám rodinných domů není jako vedena v katastru nemovitostí jako komunikace či jako ostatní plocha. Naopak je součástí soukromého pozemku určeného k zemědělskému využití (orná půda). Vymezit tuto požadovanou komunikace jako veřejně prospěšnou stavbu nelze, neboť nelze prokázat její vymezení ve veřejném zájmu, a to především z důvodu, že všechny výše uvedené rodinné domy mají zajištěn přístup od hlavní komunikace.

2) p. Josef Macek, Hroznová Lhota 52, PSČ 696 63; Obsah námitky: Majitelé pozemků v části „Záhliničí“ nesouhlasí s návrhem ÚP k vyčlenění jejich pozemků pro sportovní účely. Požadují, aby byly jejich dotčené pozemky řešeny jako plocha pro bydlení v rodinných domech.

Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Hroznová Lhota podané námitce nevyhovuje.

stránka č. 2 ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM

Odůvodnění rozhodnutí o podané námitce: Předmětná lokalita „Záhliničí“ (za školou) byla návrhem územního plánu řešena jako plocha pro občanskou vybavenost. Na základě projednání návrhu ÚP s dotčenými orgány - Krajským úřadem JmK, odboru ŽP – byla tato plocha z důvodů ochrany zemědělského půdního fondu převedena do tzv. územních rezerv. Toto řešení umožní prověřit navrhované možnosti budoucího využití pro občanskou vybavenost. Dosavadní využití dané plochy nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně stížil prověřované budoucí využití.

3) Rolnická a.s. Hr. Lhota, Agrokop, a.s., Hr. Lhota, Bioalta s.r.o, Hr.Lhota Obsah námitky: Zástupci dotčených společností požadují upravit návrh územního plánu tak, aby nebyly dotčeny jejich výrobní aktivity.

Návrh rozhodnutí o námitce: Zastupitelstvo obce Hroznová Lhota podané námitce vyhovuje.

Odůvodnění rozhodnutí o podané námitce: Na základě jednání mezi zúčastněnými stranami byla dohodnuta následující úprava textové části ÚP: V kap. 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití - 11a – výrobní - bude text charakteristiky plochy nahrazen textem: Charakteristika: výroba, výrobní služby, skladové areály, velkoobchodní zařízení, střediska zemědělské výroby apod., není určena pro logistiku (např. překladiště) nad 0,5 ha a provozy, které by svým negativním vlivem na životní prostředí zasáhly hranici obytné zóny; konkrétní vlivy stavby na životní prostředí budou posouzeny až v rámci navazujících řízení;

V kap. 3. Urbanistická koncepce – ochrana hodnot území – bude poslední odrážka nahrazena textem – v katastru obce nebudou vyráběny nebo skladovány nebezpečné látky, nebudou zde umísťovány provozy životní prostředí narušující nebo potenciálně narušující při havárii, nebudou zde rozvíjeny velké a střední zdroje znečištění, které by svým negativním vlivem na životní prostředí zasáhly hranici obytné zóny; konkrétní vlivy stavby na životní prostředí budou posouzeny až v rámci navazujících řízení;

• Vyhodnocení připomínek Při veřejném projednání ÚP Hroznová Lhota nebyly podány žádné písemné připomínky.

POUČENÍ Proti opatření obecné povahy – ÚP Hroznová Lhota nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). ÚČINNOST ÚP Hroznová Lhota nabývá účinnosti ode dne účinnosti opatření obecné povahy (§ 173 odst. 1 správního řádu) .

Razítko obce

……….....………………… ……..…………………….… Ing. Petr Hanák Ing. Karel Machala starosta obce místostarosta obce

stránka č. 3