Tvrze,Hrady a Zámky V Bývalém Okrese Hodonín Z Hlediska

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Hodonín z hlediska přístupu pro handicapované občany

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila žádná autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále také „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užití své bakalářské práce či poskytnutí licence k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 8.12.2017

……………………………………

Podpis

Poděkování

Ráda bych poděkovala především vedoucímu své bakalářské práce, ak. mal, Vladimíru Netoličkovi za odborné rady, poskytnuté materiály a pomoc při zpracování bakalářské práce.

Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům za velkou podporu při studiu a jejich velkou trpělivost a shovívavost. A také za ochotu objet a vyfotografovat všechny památky, které jsou součástí výzkumu v praktické části mé práce. Poděkování patří také mojí mladší sestře, která souhlasila a pomohla mi s terénním výzkumem a nechala se vyfotografovat.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Hodonín z hlediska přístupu pro handicapované občany

Bakalářská práce

Autor: Veronika Lískovcová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Místo: Jihlava Rok: 2018

Abstrakt

LÍSKOVCOVÁ, Veronika: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Hodonín z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2018. 80 stran.

Tato práce se zabývá celkovým zmapováním dostupnosti tvrzí, hradů a zámků v okrese Hodonín na základě osobní návštěvy, vlastní fotogenické dokumentace i slovního popisu a následné vlastní posouzení z hlediska přístupnosti pro handicapované občany. Bakalářská práce je součástí mapování celé republiky.

Klíčová slova: Zdravotní postižení. Tvrz. Hrad. Zámek. Přístupnost. Hodonín.

Abstract

LISKOVCOVA, Veronika: Fortresses, Castles and Chateaux in the Former District of Hodonín in Terms of Access for the Handicapped. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervizor: ak. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2018. 80 pages.

This thesis deals with the overall mapping of the availability of fortresses, castles and chateaux in the district of Hodonín, based on a personal visit, my own photographic documentation and description and subsequent self-assessment from the point of view of accessibility for handicapped citizens. This Bachelor’s thesis is part of a project of overall mapping of the whole Czech Republic.

Key words: Handicap. Fortresses. Castle. Chateau. Accessibility. Hodonín.

Předmluva

Vždy jsem měla jasno, čím bych se chtěla ve své bakalářské práci zabývat. Od mala ráda cestuji po České republice a navštěvuji hrady a zámky bez ohledu na to, ve kterém století a slohu byly vystavěny.

Po prohlédnutí vypsaných témat bakalářských prací v IS mě nejvíce zaujala témata vypsané ak. mal. Vladimírem Netoličkou, která kombinují sociální cestovní ruch a kulturní dědictví, tedy tvrze, hrady a zámky z hlediska přístupnosti pro handicapované občany. Po osobní návštěvě u ak. mal. Netoličky, kdy jsem vyjádřila velký zájem o tohle téma, jsme se shodli, že jelikož bydlím v okrese Břeclav, na který už je bohužel pro mě práce zpracována, jsem si nakonec vybrala sousední okres Hodonín.

Obsah

Abstrakt ...... 7 Předmluva ...... 8 Seznam ilustrací ...... 12 Seznam fotografií ...... 12 Seznam tabulek ...... 15 Seznam map ...... 15 Seznam zkratek ...... 15 Úvod ...... 16 Teoretická část ...... 17 1 Vymezení pojmu Hodonínsko ...... 17 2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti ...... 19 2.1 Lokalizační předpoklady ...... 19 2.1.1 Přírodní předpoklady ...... 19 2.1.2 Kulturně historické předpoklady ...... 20 2.2 Realizační předpoklady ...... 22 2.3 Selektivní předpoklady ...... 23 3 Zdravotní postižení ...... 24 3.1 Charakteristika zdravotního postižení ...... 24 3.2 Postižení podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ...... 25 3.3 Druhy zdravotního postižení ...... 25 3.2.1 Osoby s tělesným postižením ...... 25 3.2.2 Osoby se smyslovým postižením ...... 26 3.2.3 Osoby s mentálním postižením ...... 28 3.2.4 Osoby s kombinovaným postižením ...... 28 4 Druhy průkazů osob se zdravotním postižením ...... 29 4.1 Průkaz TP ...... 29 4.2 Průkaz ZTP ...... 29 4.3 Průkaz ZTP/P ...... 30 Praktická část ...... 31 5 Metodický postup práce ...... 31 6 Seznam navštívených památek ...... 32 6.1 Objekty s reliéfními náznaky ...... 32

6.2 Přístupné tvrze, hrady a zámky ...... 32 6.3 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky ...... 32 7 Veřejnosti přístupné objekty ...... 33 7.1 Objekty s reliéfními náznaky ...... 33 7.1.1 Bohuslavice (tvrz) ...... 33 7.1.2 Bzenec (hrad) ...... 35 7.1.3 Mikulčice - Valy ...... 37 7.1.4 Nechvalín (tvrz) ...... 40 7.1.5 Suchov – hrad Kanšperk ...... 41 7.1.6 Věteřov (tvrz ...... 43 7.1.7 Vlkoš (tvrz) ...... 45 7.1.8 Ždánice – hrad Palánek ...... 46 7.2 Zámky ...... 48 7.2.1 Bzenec ...... 48 7.2.2 Hodonín ...... 50 7.2.3 Kyjov ...... 52 7.2.4 Milotice ...... 54 7.2.5 Strážnice ...... 58 7.2.6 Šardice ...... 60 7.2.7 Ždánice ...... 61 8 Veřejnosti nepřístupné objekty ...... 63 8.1 Tvrze ...... 63 8.1.1 Čejkovice ...... 63 8.1.2 Louka ...... 65 8.2 Zámky ...... 66 8.2.1 Dolní Moštěnice - Hýsly ...... 66 8.2.2 Kostelec u Kyjova ...... 67 8.2.3 Strážovice u Kyjova ...... 68 8.2.4 Svatobořice – Mistřín ...... 69 8.2.5 Veselí nad Moravou ...... 70 9 Celkové zhodnocení přístupnosti objektů ...... 72 9.1 Osoby tělesně postižené ...... 72 9.2 Osoby zrakově postižené ...... 73 9.3 Osoby sluchově postižené ...... 74

9.4 Osoby mentálně postižené ...... 74 Shrnutí ...... 76 Závěr ...... 77 Seznam použité literatury ...... 79

Seznam ilustrací

Seznam fotografií

Kde není uveden autor, jsou ilustrace prací autorky.

Obrázek 1: Bohuslavice – přístupová cesta ...... 33 Obrázek 2: Bohuslavice – valy ...... 33 Obrázek 3: Bohuslavice – tvrz ...... 34 Obrázek 4: Bohuslavice – valy ...... 34 Obrázek 5: Bzenec – cesta ...... 35 Obrázek 6: Bzenec – cesta ...... 35 Obrázek 7: Bzenec – zbytky opevnění ...... 36 Obrázek 8: Bzenec – kaple ...... 36 Obrázek 9: Mikulčice – knížecí palác (autor: ak. mal. V. Netolička) ...... 38 Obrázek 10: Mikulčice – haptický model baziliky (autor: ak. mal. V. Netolička) ...... 38 Obrázek 11: Mikulčice – pohled z rozhledny ...... 38 Obrázek 12: Mikulčice – parkování ...... 39 Obrázek 13: Mikulčice – prohlídka ...... 39 Obrázek 14: Nechvalín – cesta ...... 40 Obrázek 15: Nechvalín – tvrz ...... 40 Obrázek 16: Nechvalín – valy ...... 40 Obrázek 17: Nechvalín – valy ...... 40 Obrázek 18: Suchov – hrad Kanšperk ...... 41 Obrázek 19: Suchov – valy ...... 41 Obrázek 20: Suchov – pozůstatky zdí ...... 42 Obrázek 21: Suchov – jádro hradu ...... 42 Obrázek 22: Věteřov – cesta ...... 43 Obrázek 23: Věteřov – pozůstatky tvrze ...... 43 Obrázek 24: Věteřov – valy ...... 43 Obrázek 25: Věteřov – tvrz ...... 43 Obrázek 26: Vlkoš – pozůstatky tvrze ...... 45 Obrázek 27: Vlkoš – tvrz ...... 45 Obrázek 28: Ždánice Palánek – cesta k hradu ...... 46

Obrázek 29: Ždánice Palánek – cesta k hradu ...... 46 Obrázek 30: Ždánice Palánek – valy ...... 47 Obrázek 31: Ždánice Palánek – pozůstatky zdí ...... 47 Obrázek 32: Bzenec – parkování ...... 48 Obrázek 33: Bzenec – nádvoří zámku ...... 49 Obrázek 34: Bzenec – zámecký park ...... 49 Obrázek 35: Bzenec – vchod do zámku ...... 49 Obrázek 36: Bzenec – schodiště ...... 49 Obrázek 37: Hodonín – zámek ...... 51 Obrázek 38: Hodonín – hlavní vchod ...... 51 Obrázek 39: Kyjov – muzeum ...... 52 Obrázek 40: Kyjov – zámek ...... 52 Obrázek 41: Kyjov – boční vchod ...... 53 Obrázek 42: Kyjov – nájezd ...... 53 Obrázek 43: Milotice – pohled na zámek ...... 54 Obrázek 44: Milotice – parkoviště ...... 54 Obrázek 45: Milotice – pohled z parku ...... 55 Obrázek 46: Milotice – květná zahrádka ...... 55 Obrázek 47: Milotice – vchod na nádvoří z parku ...... 55 Obrázek 48: Milotice – pokladna ...... 55 Obrázek 49: Milotice – začátek prohlídky ...... 56 Obrázek 50: Milotice – hlavní schodiště ...... 56 Obrázek 51: Milotice – chodba ...... 56 Obrázek 52: Milotice – interiér ...... 56 Obrázek 53: Milotice – WC ...... 57 Obrázek 54: Milotice – WC ...... 57 Obrázek 55: Strážnice – zámek ...... 58 Obrázek 56: Strážnice – parkování ...... 58 Obrázek 57: Strážnice – hlavní vchod ...... 59 Obrázek 58: Strážnice – hala ...... 59 Obrázek 59: Strážnice – schodiště ...... 59 Obrázek 60: Strážnice – výtah ...... 59 Obrázek 61: Šardice – zámek ...... 60 Obrázek 62: Šardice – zámek ...... 60

Obrázek 63: Ždánice – parkování ...... 61 Obrázek 64: Ždánice – hlavní vchod ...... 61 Obrázek 65: Ždánice – vchod do parku ...... 62 Obrázek 66: Ždánice – zámecký park ...... 62 Obrázek 67: Ždánice – vstup do muzea ...... 62 Obrázek 68: Ždánice – záchody ...... 62 Obrázek 69: Čejkovice – celkový pohled ...... 63 Obrázek 70: Čejkovice – parkování ...... 64 Obrázek 71: Čejkovice – schodiště ...... 64 Obrázek 72: Čejkovice – malé nádvoří ...... 64 Obrázek 73: Čejkovice – WC ...... 64 Obrázek 74: Louka – tvrz ...... 65 Obrázek 75: Louka – tvrz ...... 65 Obrázek 76: Dolní Moštěnice – Hýsly – zámek ...... 66 Obrázek 77: Dolní Moštěnice – Hýsly – park ...... 66 Obrázek 78: Kostelec – zámek ...... 67 Obrázek 79: Kostelec – erb ...... 67 Obrázek 80: Strážovice – zámek ...... 68 Obrázek 81: Svatobořice – brána ...... 69 Obrázek 82: Svatobořice – bývalý zámek ...... 69 Obrázek 83: Veselí nad Moravou – hlavní vchod ...... 70 Obrázek 84: Veselí nad Moravou – pohled z parku ...... 70 Obrázek 85: Veselí nad Moravou – parkoviště ...... 71 Obrázek 86: Veselí nad Moravou – vchod do parku ...... 71

Seznam tabulek

Tabulka 1: Hodnocení přístupnosti tvrze Bohuslavice ...... 34 Tabulka 2: Hodnocení přístupnosti hradu Bzenec ...... 36 Tabulka 3: Hodnocení přístupnosti Mikulčic ...... 39 Tabulka 4: Hodnocení přístupnosti tvrze Nechvalín ...... 40 Tabulka 5: Hodnocení přístupnosti hradu Kanšperk – Suchov ...... 42 Tabulka 6: Hodnocení přístupnosti tvrze Věteřov ...... 44 Tabulka 7: Hodnocení přístupnosti tvrze Vlkoš ...... 45 Tabulka 8: Hodnocení přístupnosti hradu Palánek - Ždánice ...... 47 Tabulka 9: Hodnocení přístupnosti zámku Bzenec ...... 49 Tabulka 10: Hodnocení přístupnosti zámku Hodonín ...... 51 Tabulka 11: Hodnocení přístupnosti zámku Kyjov ...... 53 Tabulka 12: Hodnocení přístupnosti zámku Milotice ...... 57 Tabulka 13: Hodnocení přístupnosti zámku Strážnice ...... 59 Tabulka 14: Hodnocení přístupnosti zámku Šardice ...... 60 Tabulka 15: Hodnocení přístupnosti zámku Ždánice ...... 62

Seznam map Mapa 1: Rozdělení okresů v rámci České republiky ...... 17 Mapa 2: Charakteristika území okresu Hodonín s katastry obcí ...... 18 Mapa 3: Přístupnost pro tělesně postižené ...... 72 Mapa 4: Přístupnost pro nevidomé ...... 73 Mapa 5: Přístupnost pro sluchově postižené ...... 74 Mapa 6: Přístupnost pro mentálně postižené ...... 75

Seznam zkratek MR – mikroregion DMO – dětská mozková obrna CNS – centrální nervový systém WHO – World Health Organization – Světová zdravotnická organizace TP – těžce postižený ZTP – zvlášť těžce postižený ZTP/P – zvlášť těžce postižený s průvodcem

Úvod

Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Hodonín z hlediska přístupu pro handicapované občany. Téma jsem si vybrala proto, že s rodiči a mladší sestrou od útlého dětství velmi rádi navštěvujeme hrady a zámky a celkově máme všichni rádi historii. Ale také proto, že moje mladší sestra se narodila s diagnózou DMO, celá rodina snaží, aby žádná sebemenší bariéra nebyla problémem. Téma bakalářské práce se zaměřuje především na handicapované osoby a z vlastní zkušenosti vím, jak může být obtížné navštívit jakoukoliv památku.

O zámcích, tvrzích i hradech v okolí Hodonína jsou napsány spousty knih a podrobný seznam lze nalézt i na webových stránkách Národního památkového ústavu, podle kterého se budu snažit strukturovat praktickou část bakalářské práce. Všechny památky jsem rozdělila na veřejně přístupné a nepřístupné. Do své práce jsem také zahrnula i zaniklé hrady a tvrze, po kterých zůstaly pouze archeologické stopy a naleziště. Informace jsem čerpala z tištěných a elektronických zdrojů. Ve školní knihovně jsem si prostudovala bakalářské práce stejného tématu z ostatních okresů, které už byly vypracovány a jsou součástí celorepublikového mapování.

Cílem práce je zmapování tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Hodonín na základě osobní návštěvy, vlastní fotografické dokumentace i slovního popisu a následné vlastní posouzení jejich přístupnosti pro handicapované občany. Bakalářská práce je součástí mapování celé republiky.

V teoretické části si nejdříve přiblížíme region, ve kterém jsem výzkum vykonávala. Dále uvedu lokalizační, realizační a selektivní předpoklady, které jsou nedílnou součástí pro cestovní ruch v dané oblasti. Poté se budu zabývat druhy postižení a také rozdělení stupňů zdravotních postižení s nárokem na užívání průkazů (TP, ZTP, ZTP/P). Rozeberu, kdo má na který průkaz nárok a jaké výhody pro držitele přináší.

V praktické části podrobně uvedu všechny objekty, které jsem osobně navštívila a vše podrobně fotograficky zdokumentovala. Prověřila jsem dostupnost památek a možnost pohybu po nich, dále zda jsou v objektu nebo poblíž bezbariérové toalety a blízké parkování. Každý objekt slovně okomentuji. Poté shrnu všechny své poznatky.

Teoretická část

1 Vymezení pojmu Hodonínsko

V dnešní době se pod názvem Hodonínsko představí kraj vína, slunce a živých lidových tradic, které může návštěvníkům nabídnout řadu přírodních krás, pozoruhodných památek a folklórních zážitků. [1]

Okres Hodonín leží na jihovýchodní Moravě při hranici se Slovenskou republikou. Území okresu o celkové rozloze 1 099 km2 zaujímá 15,3 % rozlohy území Jihomoravského kraje a je charakteristické svým protáhlým tvarem ze západu na východ. Z hlediska podnebí leží okres v nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky. Nejteplejší část okresu je reprezentována stanicemi Strážnice a Hodonín s průměrnou roční teplotou 9,4 až 9,5°C. Díky příhodným přírodním podmínkám se dlouhodobý vývoj území podřizoval zejména zemědělskému využití. [2]

Na níže vyobrazené mapě je znázorněna poloha bývalého okresu Hodonín v rámci celé České republiky. Na mapě jsem polohu okresu Hodonín vyznačila modrou barvou.

Mapa 1: Rozdělení okresů v rámci České republiky [10]

Administrativně se okres Hodonín člení po narovnání hranic k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) na 82 obcí a dále pak na 93 částí. Celkem 75 obcí má pouze 1 část obce, 7 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Kyjov má 4 části obce. Celkem 8 obcí má statut města (Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice). Počtem obyvatel je okres Hodonín po brněnských okresech v kraji 3. největší. [2]

Mapa 2: Charakteristika území okresu Hodonín s katastry obcí [11]

2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti

2.1 Lokalizační předpoklady

Bývalý okres Hodonín se nachází v jižní části Moravy na hranicích se Slovenskem. Této části se lidově říká Slovácko či Podluží. Krajina je zde velmi členitá, střídají se zde pole, louky, vodní plochy a toky, lesy, ale hlavně vinohrady.

2.1.1 Přírodní předpoklady

Z geologického hlediska je pro okres charakteristický členitý terén. Severní část Hodonínska tvoří listnaté lesy Ždánického lesa a Chřibů, jižní část lemují hřebeny Bílých Karpat, které byly pro své mimořádné bohatství rostlinných i živočišných druhů v roce 1980 vyhlášeny na ploše 715 km2 chráněnou krajinnou oblastí a v roce 1996 získaly statut biosférické rezervace UNESCO. Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty zasahuje do okresů Hodonín, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. [2]

Hodonínská Doubrava je komplex mimořádně pestrých lužních lesů vymezený pomyslným trojúhelníkem, na jehož vrcholech leží města Mutěnice, Hodonín a Dubňany. Lesy jsou charakteristické vysokým podílem teplomilných dubových porostů rostoucích na písku. Vyskytují se tu chráněné druhy rostlin, např. mečík bahenní nebo kosatec různobarvý. Najdeme zde i vzácné druhy živočichů, kupř. netopýra černého, kuňku ohnivou, a chráněné druhy hmyzu – roháče velkého a přástevníka kostivalového. [3]

Evropsky významná lokalita Čejkovické Špidláky je charakterizována stepními trávníky s druhově bohatým zastoupením teplomilných trav, mezi nimiž najdeme řadu zvláště ohrožených a chráněných druhů rostlin. Roste zde, jako na jednom z pouhých tří míst v naší zemi, pelyněk jihomoravský a objevíme tu taktéž katrán tatarský. Stepní charakter lokality vyhovuje i vzácnému brouku střevlíkovi. [3]

Středem území prochází úrodný Dolnomoravský úval. Střední nadmořská výška okresu je 263 metrů. Nejníže položený bod (159,5 m n. m.) leží u obce Mikulčice, v místě, kde řeka Morava opouští území okresu. Nejvyšší nadmořskou výšku dosahuje území okresu na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem v blízkosti kóty Durda (842 m n. m). [2]

Území okresu Hodonín náleží jako téměř celá Morava k povodí řeky Moravy, ze kterého lze vyčlenit tři dílčí povodí řek Moravy, Dyje a Myjavy. Většina povrchových toků vykazuje mírný až silný stupeň znečištění, v posledních letech se však jejich kvalita zlepšuje. Na území okresu se nachází několik z mála zdrojů minerálních vod jižní Moravy. V současné době jsou však využívány pouze chlorido- jodidové vody v lázních Hodonín. [2]

Na území okresu se nachází četná ložiska ropy a plynu, jejichž těžba se soustředí především na severní okraj území do okolí Ždánic a Uhřic. Významná jsou ložiska lignitu v okolí Hodonína, Dubňan a Šardic. Nesporné jsou také zásoby cihlářských surovin v okolí Hodonína, Kyjova a Velké nad Veličkou, štěrkopísků v okolí Vracova, Bzence a Strážnice. [2]

2.1.2 Kulturně historické předpoklady

V okrese Hodonín nalezneme nejenom přírodní bohatství, ale i značné kulturní poklady.

Slovácko je bohaté na lidové kroje, zvyky a obyčeje, lidové písně, hudbu a slovesnost. V národopisných oblastech - Horňácku, Dolňácku, Podluží, Moravských Kopanicích - se dodnes udržují tradice a zvyky. Krásu krojů, množství lidových muzik, zpěváků a tanečníků je možné obdivovat na folklorních slavnostech, z nichž mnohé mají mezinárodní proslulost, ale také o svátcích, lidových i církevních slavnostech, tvořících součást pravidelného rytmu čtyř ročních období.

K nejveselejším slavnostem na přelomu měsíce února a března patří fašank - masopustní obchůzky tanečníků, muzikantů a masek. Vidět je můžete v Kyjově. V týdnu před Velikonocemi - o Zeleném čtvrtku, Velkém pátku a Bílé sobotě - je možno v mnoha slováckých vsích a městech vidět průvody chlapců s klepači a hrkači. O Velikonočním pondělí se na obchůzku za děvčaty a ženami vydají s mladými chlapci i dospělí muži.

Poslední den v dubnu je v obcích na Slovácku časem stavění májí s ozdobeným vrškem, které dříve chlapci stavěli i pod okny domů svých "galánek". Mezi nejznámější a zároveň i nejstarší slavnosti patří "jízda králů". Průvod královské družiny za doprovodu řady jezdců na ozdobených koních i "vyvolávky "jezdců mají i v dnešní době neopakovatelnou atmosféru. Tento starodávný zvyk můžete shlédnout v Kyjově.

Každá slovácká obec slaví hody, některé i hodky, v mnoha probíhají slavnosti vinobraní, zarážání a otevírání hory, koštů a další.

Slovácké obce jsou jako vymalované. Protože se tu dodnes zachovala tradice "maléreček", které zdobí kapličky, Boží muka, ale i okna a dveře obyčejných domů ozdobené barevnými květinovými motivy. Na Slovácku se dochovalo velké bohatství lidových staveb, ať už to jsou bohaté statky, sklepy a sklepní uličky, větrné mlýny nebo křížky a kapličky. Největší soubor 65 objektů najdete v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici, kde můžete vidět osady z Moravských Kopanic nebo vodní či vinohradnické stavby. Jedinečné jsou i soubory sklepů „Plže“ u Petrova a „Nechory“ v Prušánkách.

Slovácko se může pochlubit řadou zajímavých muzeí. Například regionální muzeum v Kyjově, ve Ždánicích, Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši.

Milovníci umění najdou ve slováckých galeriích významná díla historického i soudobého výtvarného umění. V galeriích v Hodoníně, které se specializují na české výtvarné umění 20. století. Vedle stálých expozic však jsou k zhlédnutí i krátkodobé výstavy českého a evropského umění, jejichž aktuální nabídka je k dispozici v informačních centrech. Pozornost si zaslouží rovněž desítky menších soukromých prodejních galerií nabízejících zajímavé soudobé práce i suvenýry ze Slovácka.

K unikátům patří strážnický skanzen a expozice hudebních nástrojů, větrný mlýn v Kuželově. O prezidentu Masarykovi se můžete dozvědět Masarykově muzeu v rodném Hodoníně nebo v domku T. G. Masaryka v Čejkovicích.

Slovácko se může pochlubit řadou zajímavých technických památek, jako je vodní elektrárna ve Veselí nad Moravou s funkčním strojním zařízením z počátku 20. století. Zajímavou technickou památkou je také historická vodní cesta - Baťův kanál. A zapomenout nesmíme ani na mlýny. Známý je například kuželovský větrný mlýn nebo mlýny v údolí Veličky.

Slovácko bývá spojováno hlavně s křesťanstvím, ale po staletí zde žili a pracovali také Židé. Nejstarší židovské osídlení je doloženo ve Strážnici, Bzenci. V Bzenci se můžete projít židovskou čtvrtí, která byla z větší části zachována. Ve Strážnici zase stojí za pozornost synagoga ze tří stran obklopena hřbitovem. [1]

2.2 Realizační předpoklady

Hodonínsko patří k územím s vysokou intenzitou především silniční dopravy. Mobilitu obyvatelstva a dopravu vůbec zajišťuje ve směru severovýchod – jihozápad železnice Přerov – Břeclav, která po přestavbě koridoru zrychlila a odhlučnila okolí, a téměř souběžná silnice.

Ve směru západ – východ komunikace Znojmo – Kyjov – Veselí nad Moravou – Nové Město nad Váhom a ve směru na severozápad komunikace Hodonín – Čejč – Brno. Se Slovenskou republikou jsou na východě území dva hraniční přechody. [2]

Nejvíce ubytovacích a stravovacích objektů se nachází v Hodoníně, Kyjově, Vracově či Mutěnicích. S nejčastějším typem ubytování se můžete setkat s ubytováním v soukromých apartmánech nebo velmi oblíbené je ubytování na vinných sklepích s ochutnávkou místních vín v již zmíněných Mutěnicích. Největším hotelem v Hodoníně je Hotel Krystal *** s celkovou ubytovací kapacitou až 259 osob. Oblíbeným je i zrekonstruovaný Hotel Panon *** s maximální ubytovací kapacitou 64 osob. [5]

Největší nabídka stravovacích zařízení se nachází ve větších městech. A to v Hodoníně, Kyjově a Veselí nad Moravou. Je zde velká nabídka rychlých občerstvení, pizzerií, bister, kaváren, cukráren, ale hlavně vináren a vinoték. V Hodoníně stojí za zmínku například restaurace Rybářská bašta specializovaná na mořské a sladkovodní rybí speciality. V Kyjově stojí za zmínku restaurace Gastronom (stařeček) na Masarykově náměstí.

Lázně Hodonín, lázně rodinného typu jsou situovány v prostředí malebného parku. Poskytují všechny typy péče od rehabilitace přes relaxaci až po rekondici. Hlavní účinnou složkou léčby je unikátní třetihorní moře pod povrchem země, poskytující jodobromovou minerální vodu zvanou solanka. Za pomoci tohoto zázraku přírody jsou zde léčeny především nemoci cévní, neurologické, potíže pohybového aparátu a stavy po úrazech a operacích. Jsou také ideálním místem pro kongresovou a poznávací turistiku. Léčené nemoci pohybového ústrojí, onemocnění cévní, neurologické, stavy po úrazech a operacích, artrózy, bolestivé stavy a degenerativní onemocnění kloubů a páteře, stavy po kloubních náhradách, Bechtěrevova nemoc, funkční poruchy kloubů po zánětech. [1]

2.3 Selektivní předpoklady

Základním pilířem pro rozvoj cestovního ruchu je aktivní přístup Ministerstva pro místní rozvoj. Které prostřednictvím portálu CzechTourism prezentuje a podporuje destinační management regionů.

Na portálu kudyznudy.cz se v kostce dozvíte, co stojí v Hodoníně a jeho okolí za navštívení. K velmi oblíbeným místům patří lázně s nabídkou wellness procedur, zoologická zahrada, galerie výtvarného umění a Muzeum naftového dobývání a geologie, jediné tuzemské muzeum věnované těžbě ropy. [6]

Hlavní roli v rozvoji cestovního ruchu v okrese mají spolupráce měst a obcí spojených do mikroregionů. Na Hodonínsku jich je celkem devět. Za zmínku stojí MR Strážnicko, MR Bzenecko či MR Nový dvůr (Milotice).

V praxi se zpravidla jedná o účelové mikroregiony, sdružení obcí. V ČR jsou často vytvářeny za účelem získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů EU. [7]

3 Zdravotní postižení

3.1 Charakteristika zdravotního postižení

„Jednotná definice pojmu postižení neexistuje ani v České republice, ani v žádné z evropských zemí. Patrný je však posun od označování osob s postižením: protože už nemluvíme o postiženém, ale o člověku, osobě nebo jedinci s postižením, v českém jazyce se zdravotním postižením. Také došlo ke změně paradigmatu: při definování osob s postižením se už nezabýváme jejich postižením, jejich nedostatky, ale jejich potenciálem a potřebou pomoci a podpory.“ (Opatřilová a Procházková, 2011, str. 103)

„Za jedince s postižením se považují všechny děti, mladí lidé a dospělí, kteří jsou v učení, sociálním chování, v komunikaci a řeči nebo v psychomotorických schopnostech tak omezení, že jejich spoluúčast na životě ve společnosti je podstatně ztížena.

Jednotlivé druhy postižení mají svoje východisko v omezení zraku, sluchu, řeči, podpůrných a pohybových funkcí, inteligence, emocionality, která se projevují klinickým obrazem nebo určitým chronickým onemocněním. Častým případem jsou kombinace postižení.“ (Pipeková, 2010, str. 111)

Pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se zdravotním postižením se rozumí „tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby“. (§ 3 zákona č. 108/2006 Sb., 2006)

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti pak vymezuje osoby se zdravotním postižením takto: Jedná se o fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány jako invalidní ve třetím stupni (tj. osoby s těžším zdravotním postižením) nebo v prvním či druhém stupni. Mezi osoby se zdravotním postižením se řadí i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Naopak osobami se zdravotním postižením už nejsou fyzické osoby, které byly podle předchozí a nyní už neúčinné právní úpravy rozhodnutím úřadu práce uznány jako zdravotně znevýhodněné.

V oblasti zdravotního pojištění se v ČR pojem postižení definuje jako stav závažného a trvalého snížení funkční schopnosti vzniklého v důsledku úrazu, nemoci či vrozené vady. (Opatřilová, 2011, str. 104)

3.2 Postižení podle Světové zdravotnické organizace (WHO)

Definování pojmu postižení prošlo od roku 1980 značným vývojem. V roce 1997 upravila Světová zdravotnická organizace (WHO) vlastní pojmový aparát používaný od roku 1980 a nahradila pojmy poškození, omezení a postižení pojmy poškození, aktivita a participace.

Nový přístup ke klasifikaci WHO směřuje podstatně více k umožnění samostatnějšího života osob s poškozením při rozsáhlé společenské integraci. (Pipeková, 2010, str. 113)

3.3 Druhy zdravotního postižení

Podle druhu postižení lze zdravotně postižené dělit do několika skupin:  Tělesné postižení  Smyslové postižení  Mentální postižení  Kombinované postižení

3.2.1 Osoby s tělesným postižením

Podle Potměšilové (2013, str. 94) rozlišujeme tělesná postižení vrozená a získaná. Ta dále členíme na obrny, amputace, deformace a malformace.

Příčiny tělesných postižení se různí podle toho, jestli jde o vady vrozené, nebo získané. Při vrozeném postižení bývají poruchy hybnosti spojeny nejčastěji s dětskou mozkovou obrnou (DMO), její příčiny nacházíme v poškození CNS v prenatálním nebo perinatálním období (nejčastěji jsou to komplikace během porodu). Méně časté jsou vrozené vývojové vady (tělesné malformace, chybějící končetiny nebo jejich části, rozštěpové vady apod.), které vznikají během těhotenství ve 20. – 40. týdnu. (Slowik, 2007, str. 98)

„Ze získaných tělesných a pohybových handicapů dominují úrazy (poranění páteře a míchy, amputace končetin atd.) a následky závažných nemocí.“ (Slowik, 2007, str. 98)

Nejčastější jsou problémy vázané na špatný životní styl ( tedy vady a deformace páteře vlivem nesprávného držení těla a také nedostatkem pohybu, poškození kloubů při nadváze), kde je nejlepším doporučením včasná prevence. Mezi nejčastější deformity páteře patří skoliózy (zakřivení páteře do strany) nebo patologické kyfózy a lordózy (fyziologicky neúměrné prohnutí v předozadním směru – v oblasti krční a bederní lordózy a hrudní kyfózy), případně naopak tzv. plochá záda. (Slowik, 2007, str. 98)

Tělesná postižení získaná po nemoci mohou být: revmatická onemocnění, dětské infekční obrny (způsobuje svalové ochabnutí a často až ochrnutí), Perthesova choroba (postihuje děti ve věku 5 – 7 let a to zánětlivým procesem hlavice stehenní kosti), Myopatie (nemoc, která je také nazývána progresivní svalová dystrofie vyznačující se úbytkem svalové síly). (Potměšilová, 2013, str. 95 – 96)

3.2.2 Osoby se smyslovým postižením

Osoby se zrakovým postižením

„Zrak můžeme bez nadsázky považovat za jeden z nejdůležitějších smyslů pro člověka. Využíváme jej jako primární smysl při získávání až 90% všech informací. Jakékoliv zrakové omezení ztěžuje především orientaci – a pokud jde o dlouhodobé nebo trvalé postižení, pak je jím výrazně ovlivněna také komunikace psychická integrita a celkově i sociální existence lidského jedince.“ (Slowik, 2007, str. 59)

Podle Slowika (2007, str. 59) považujeme za osobu se zrakovým postižením toho jedince, který i po optimální korelaci (medikamentózní, chirurgické, brýlové apod.) má v běžném životě problémy se získáváním a zpracováváním informací zrakovou cestou.

Dělení skupiny osob se zrakovým postižením podle stupně postižení se rozčleňuje na:  Osoby nevidomé – nevidomost (slepota) je vada zraku, která se projevuje úplným nevyvinutím a tím nemožností zrakového vnímání.  Osoby se zbytky zraku – se nachází na hranici mezi osobami slabozrakými a nevidomými.  Osoby slabozraké – snížení zrakové ostrosti obou očí na úroveň slabozrakosti.  Osoby s poruchou binokulárního vidění – patří sem šilhavost nebo tupozrakost. (Potměšilová, 2013, str. 23 – 24)

Osoby se sluchovým postižením

Ztrátou sluchu přijdeme o 60% informací, což je méně než při ztrátě zraku, ale také by to nebylo o moc snazší. Lidé neslyšící od narození nebo těžce sluchově postižení mají rozvinuté určité kompenzační schopnosti, sluchový handicap však dopadá na jejich život podstatně výrazněji, protože vytváří komunikační bariéru (narušený vývoj řeči, omezená schopnost porozumění), deficit v orientačních schopnostech (člověk si nemůže sluchem doplňovat zrakovou orientaci mimo zorné pole), psychickou zátěž (ticho), omezení sítě sociálních vztahů (komunikace). Sluch má kromě jiného i bezpečnostní funkci, protože je jediným smyslem, který zůstává stále aktivní, dokonce i ve spánku. (Slowik, 2007, str. 71)

Vady sluchu jsou popisovány z hlediska mohutnosti ztráty. Patří sem ohluchlost, kterou dělíme na ohluchlost prelingvální, což je ztráta, která vznikla v období před dokončením vývoje mluvené řeči (do šesti let), postlingvální ohluchlost, která se projeví ve formální složce mluvené řeči. Kdy cílem logopedické péče je udržet co nejvíce kvalitu formální stránky mluveného projevu a zároveň rozšiřovat slovní zásobu, podporovat rozvoj odezírání a cvičit mluvní pohotovost. (Potměšilová, 2013, str. 46 – 47)

„Další vadou sluchu je hluchota. Absence sluchu se projevuje jako zásadní omezující faktor při akvizici jazyka a rozvoji komunikačních kompetencí. Jednou z možností je uměle (s pomocí logopeda) vybavovaná řeč a konstrukce jazyka. Další možností je rozvoj a komunikace vizuálně-motoristická, tedy s využitím Znakového jazyka.“ (Potměšilová, 2013, str. 47)

Další úrovně sluchových ztrát jsou hodnoceny jako nedoslýchavosti. Jedná se o získané sluchové vady. Dělíme je na: velmi těžká nedoslýchavost (postižený vnímá mluvenou řeč v těsné blízkosti u ucha ve značně deformované podobě), těžká nedoslýchavost (označena porucha, která umožňuje slyšení mluvené řeči do vzdálenosti jednoho metru od ucha), střední nedoslýchavost (umožňuje poslech a rozumění mluvené řeči ve vzdálenostech jeden až tři metry od ucha mluvícího) a lehká nedoslýchavost (je porucha, která nepřináší nápadnější potíže postiženému a umožňuje mu využití sluchu pro běžnou komunikaci s jistými omezeními v případě komunikace v hlučném prostředí nebo při použití tiché – šeptané mluvené řeči). (Potměšilová, 2013, str. 47)

3.2.3 Osoby s mentálním postižením

Je to postižení charakteristické dezorientací ve světě a ve společnosti, která omezuje zvládat vlastní sociální existenci samostatně bez cizí pomoci. V právu se můžeme setkat s definováním mentálního postižení jako, snížená způsobilos k samostatnému právnímu jednání (provádění složitých právních úkonů a rozhodnutí). (Slowik, 2007, str. 110)

Kromě pojmu mentální postižení se můžeme v odborné literatuře setkat také s pojmem mentální retardace.

Mentální retardace je duševní porucha, která je charakterizována sníženou inteligencí. Vliv snížené inteligence se pak může projevovat v sociálních schopnostech, v používání i porozumění řeči.

Mentální postižení pak můžeme charakterizovat jako širší či nadřazený pojem pojmu mentální retardace. Jedná se o ty osoby, které nesplňují diagnostická kritéria mentální retardace, ale jejich rozumové schopnosti jim neumožňují plnohodnotné vzdělávání v běžných školách, jedná se tedy o všechny osoby s IQ pod 85. (Potměšilová, 2013, str. 81)

3.2.4 Osoby s kombinovaným postižením

Každé postižení popisujeme a kvalifikujeme zvlášť, v praxi se můžeme setkat s kombinací dvou a více různých poruch a postižení u jediného člověka. Ovšem jde o obrovskou skupinu, která nemá jednotné klasifikování. Proto se často používají pojmy kombinované postižení, postižení více vadami, vícenásobné postižení. Kombinace několika druhů postižení bývají často zapříčiněny genetickými anomáliemi a někdy se projevují formou mnoha příznaků – tedy syndromů. (Slowik, 2013, str. 147)

Často se vyskytuje kombinace mentálního postižení s tělesnými, případně smyslovými vadami. Mentální postižení se vyskytuje společně s tělesným handicapem nejčastěji u dětské mozkové obrny (DMO). Kombinaci s mentální retardací nacházíme také v případě diagnózy autismu. Mentální postižení se může vyskytovat také v kombinaci se smyslovými vadami ve vyšším množství u jedinců s Downovým syndromem. Pozoruhodná je kombinace zrakové a sluchové vady, který je samostatně vymezený jako specifický druh postižení zvaný hluchoslepota. (Slowik, 2013, str. 147 – 148)

4 Druhy průkazů osob se zdravotním postižením

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. [4]

Průkazy mimořádných výhod jsou postupně nahrazovány průkazy osob se zdravotním postižením. Do konce roku 2015 budou průkazy mimořádných výhod zcela zrušeny. Pomalu se stahují z oběhu také průkazy osob se zdravotním postižením, které jsou v podobě plastové nebo do lamina zatavené karty sociálních systémů. Od 1. 1. 2014 lze průkaz osob se zdravotním postižením získat jedině na základě žádosti u krajské pobočky Úřadu práce České republiky a následného správního řízení. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013, str. 6)

4.1 Průkaz TP

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. [4]

4.2 Průkaz ZTP

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy

29 osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. [4]

4.3 Průkaz ZTP/P

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. [4]

Praktická část

5 Metodický postup práce

Ve své bakalářské práci jsem uvedla všechny tvrze, hrady a zámky, které Národní památkový ústav na svých internetových stránkách má uvedené v seznamu nemovitých památek. Zařadila jsem zde i objekty s reliéfními náznaky, archeologická naleziště, která jsem získala z internetového portálu www.hrady.cz. Všechny tvrze, hrady, zámky, objekty s reliéfními náznaky jsem osobně navštívila a zdokumentovala. Za pomoci fotografického materiálu ve své práci popisuji blízkou dostupnost z parkoviště, cestu k památce, jednoduchý pohyb po památce, ale také bezbariérovost toalet.

Protože jsem se rozhodla zaměřit svou práci více pro osoby s postižením pohybového aparátu, zajímala jsem se nejvíce o to, jestli se dá parkovat autem přímo před památkou, nebo je-li parkoviště pro vozíčkáře v těsné blízkosti hradu nebo zámku, jestli nejsou po cestě žádné překážky v podobě schodů, obrubníků nebo výmolů na chodníku či cestě, ale také pohyb po památce a jestli jsou k dispozici bezbariérové toalety.

U objektů s reliéfními náznaky a pozůstatky opevnění mě naopak zajímalo, jestli se nachází ve snadno přístupném terénu, zda se dá v těsné blízkosti památky parkovat, nebo je nutno nechat auto stát někde u lesa nebo u silnice a zbytek cesty jít pěšky.

Každou veřejně dostupnou památku jsem ohodnotila známkou jako ve škole a zapsala do přehledné tabulky.

Některé památky jsou v soukromém vlastnictví a jsou uzavřené veřejnosti a chátrají nebo jsou opravené a zmodernizované a slouží jako hotel. Tyto památky jsem označila jako veřejnosti nepřístupné.

Všechny fotografie, tabulky o přístupnosti a mapky s označenými přístupnými památkami jsou mým vlastním dílem. Pokud nejsou, je označen pravý autor.

6 Seznam navštívených památek

6.1 Objekty s reliéfními náznaky

Hrad Bzenec Hrad Kanšperk – Suchov Hrad Palánek – Ždánice Mikulčice Valy Tvrz Bohuslavice Tvrz Nechvalín Tvrz Věteřov Tvrz Vlkoš

6.2 Přístupné tvrze, hrady a zámky

Zámek Bzenec Zámek Hodonín Zámek Kyjov Zámek Milotice Zámek Strážnice Zámek Šardice Zámek Ždánice

6.3 Nepřístupné tvrze, hrady a zámky

Tvrz Čejkovice Tvrz Louka Zámek Dolní Moštěnice – Hýsly Zámek Kostelec u Kyjova Zámek Strážovice u Kyjova Zámek Svatobořice – Mistřín Zámek Veselí nad Moravou

7 Veřejnosti přístupné objekty

7.1 Objekty s reliéfními náznaky

7.1.1 Bohuslavice (tvrz)

Stručná historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1356, kdy je připomínán Beneš z Bohuslavic. Již v té době zde stála tvrz, která měla obrannou funkci. V roce 1371 se stal majitelem zdejšího panství markrabě Jan Jindřich a roku 1407 jej získávají jako zástavu páni z Holštejna. (Heider a Tkáč, 2016, str. 11 – 12)

Přístupnost k objektu

Pozůstatky tvrze se nachází na jihozápadní straně obce Bohuslavice jižně od hřbitova.

K památce vede upravená panelová cesta, která pokračuje přes pole až k lesu. Auto jsme nechali zaparkované na malém odpočívadle u cesty a šli do kopce označeného cedulí – přírodní památka.

Samotné pozůstatky tvrze mají velmi členitý a náročný terén.

Obrázek 1: Bohuslavice – přístupová cesta Obrázek 2: Bohuslavice – valy

Dnes je součástí přírodní památky Bohuslavické stráně. Památku bych označila jako nedostupnou pro tělesně a zrakově postižené osoby.

Obrázek 3: Bohuslavice – tvrz Obrázek 4: Bohuslavice – valy

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně Snížená Zrakově Sluchově Vozíček postižení pohyblivost postižení postižení Parkování 5 5 5 5 5 Cesta k památce 5 4 4 2 2 Pohyb po památce 5 5 5 2 2 Toalety 5 5 5 5 5 Tabulka 1: Hodnocení přístupnosti tvrze Bohuslavice

7.1.2 Bzenec (hrad)

Stručná historie

Nad severním okrajem města se příkře zvedá Horní hora a právě tady stával starý hrad. Který byl založen královnou Konstancií ( manželkou Přemysla Otakara I.) v roce 1231. (Soukup a David, 2005, str. 91)

Roku 1428 jej zničili husité, protože představoval důležitou pevnost krále Zikmunda. Na jeho místě byla v 17. století vystavěna kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána. Která byla v roce 1945 zničena ustupující německou armádou. (Heider a Tkáč, 2016, str. 21)

Přístupnost k objektu

Před pár lety se město Bzenec rozhodlo bývalou kapli obnovit. Když jsem sem přijela já, byla obnova už téměř celá hotová.

Obrázek 5: Bzenec – cesta Obrázek 6: Bzenec – cesta

Z města se k vyhlídce a kapli dostaneme po kamenité cestě, která vede z uličky vinných sklepů, kolem lesíku. Protože kaple ještě není hotová, tak jsme mohli auto zaparkovat v těsné blízkosti kaple. Ale po jejím dokončení se nejspíš nebude moct vyjet s autem až nahoru, protože na cestě už byla připravená zábrana pro vjezd.

Z vrcholu kopce je nádherný výhled nejen na celé město Bzenec, ale i na jeho vzdálené okolí. V dáli na východě byly vidět vrcholky Karpat a Nízkých Tater a na jihu je možno spatřit vysílač na vrcholu Pálavy.

Obrázek 7: Bzenec – zbytky opevnění Obrázek 8: Bzenec – kaple

Pro veřejnost je kaple zatím nepřístupná.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně Snížená Zrakově Sluchově Vozíček postižení pohyblivost postižení postižení Parkování 4 4 4 4 4 Cesta k památce 4 4 4 1 1 Pohyb po památce 4 4 5 1 1 Toalety 5 5 5 5 5 Tabulka 2: Hodnocení přístupnosti hradu Bzenec

7.1.3 Mikulčice - Valy

Stručná historie

Archeologické naleziště připomíná existenci Velké Moravy, prvního státního útvaru západních Slovanů. Rozsáhlé výzkumy v 50. letech objevily osídlení v této lokalitě již v 7. století, kdy zde stávalo blatné hradiště. Počátkem 9. století bylo rozšířeno a opevněno valy. Zakladatelem Velkomoravské říše byl historicky doložený kníže Mojmír I., spojil Pomoraví s nitranským knížectvím. Mikulčice se staly zřejmě hlavním městem Velké Moravy, centrem církevní správy i vojenskou pevností.

Velkomoravský hrad byl součástí rozlehlé aglomerace, ležící na ostrovech řeky Moravy. Jádro o rozloze asi 10 ha tvořila akropole a předhradí. Nalezené základy objektu 25 m dlouhého a 9 m širokého, bez apsidy, ukazují na světskou stavbu – knížecí palác. Akropoli s opevněným předhradím obepínala řeka a dřevěné mosty ji spojovaly s podhradím. Celý areál měl rozlohu asi 100 ha.

Archeologický výzkum objevil více než 2500 hrobů, staveb a zanesených říčních ramen odhalil cenné předměty, keramiku, železné výrobky, bohatě zdobené šperky a zbraně, jedinečné jsou dubové čluny zvané monokly, dlouhé 10 m. Na modelaci terénu zapracovala během staletí řeka, přicházely časté povodně a přikryly zbytky hradiště až 3 m vysokou vrstvou země. (Soukup a David, 2005, str. 55 – 57)

Přístupnost k objektu

Celý areál je rozdělen na několik částí. Její jádro tvoří hrad se dvěma velkými přilehlými předhradími, z nichž jedno bylo nejspíše vojenským táborem a druhé bylo valem chráněné sídliště. Na nejvyšším místě akropole byly situovány dvě stavby reprezentující knížecí prostředí, knížecí palác a bazilika.

Oba tyhle objekty tvořily samostatný okrsek, které bylo opevněno příkopem, a bazilika se hřbitovem byla oddělena plotem.

Obrázek 9: Mikulčice – knížecí palác (autor: ak. mal. V. Netolička)

K hradišti vede nově upravená asfaltová cesta. Celý areál je dobře přístupný pro všechny handicapované osoby. Všechny cesty a pěšiny jsou upravené bez jakýchkoliv překážek. Díky plastikám kostelíků a tvrzí si lépe můžeme představit, jak vypadaly. Nevidomým lidem je povoleno plastiky si osahat.

Obrázek 10: Mikulčice – haptický model baziliky (autor: ak. mal. V. Netolička)

Jediné místo, které bych moc k návštěvě nedoporučovala, je rozhledna. Vedou na ni příkré točité schody, ale výhled na celé hradiště je úžasný.

Obrázek 11: Mikulčice – pohled z rozhledny

Obrázek 12: Mikulčice – parkování

Parkoviště bylo dost velké, aby pojalo několik aut a autobusů, a nachází se před hlavní budovou, ve které jsou pokladny a bezbariérové toalety.

Obrázek 13: Mikulčice – prohlídka

Tuto památku považuji za přístupnou pro všechny druhy postižení.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně

Zrakově Sluchově postižení Vozíček Snížená pohyblivost postižení postižení Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 2 2 2 1 1 Pohyb po památce 2 2 2 1 2 Toalety 1 1 1 1 1 Tabulka 3: Hodnocení přístupnosti Mikulčic

7.1.4 Nechvalín (tvrz)

Stručná historie

Je pravděpodobné, že nechvalínská tvrz existovala již ve 14. století, jelikož v letech 1319 – 1341 byl majitelem vsi Hynek z Nechvalína. Roku 1529 se stala ves i s tvrzí biskupským lénem a o deset let později je tvrz uváděna jako pustá. K jejímu zničení došlo pravděpodobně v době česko-uherských válek. Zbytky tvrze jsou v současné době nemovitou kulturní památkou. (Heider a Tkáč, 2016, str. 85)

Přístupnost k objektu

Pozůstatkem po bývalé tvrzi je reliéfní náznak na kopci na severu obce, který je vidět z velké dálky. Přístup je po travnaté pěšině do příkrého kopce, proto návštěva handicapovaných osob není vhodná. Také chybí informační tabule s historií tvrze.

Obrázek 14: Nechvalín – cesta Obrázek 15: Nechvalín – tvrz

Obrázek 16: Nechvalín – valy Obrázek 17: Nechvalín – valy

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně Snížená Zrakově Sluchově Vozíček postižení pohyblivost postižení postižení Parkování 5 5 5 5 5 Cesta k památce 5 5 5 2 5 Pohyb po památce 5 5 5 2 5 Toalety 5 5 5 5 5 Tabulka 4: Hodnocení přístupnosti tvrze Nechvalín

7.1.5 Suchov – hrad Kanšperk

Stručná historie

Hrad se poprvé připomíná v r. 1360, kdy sirotci Milota a Beneš z Kanšperku odevzdali hrad a třetinu Dolního a Horního Němčí, Korytné a část Volenova Franku a Petru z Kunovic. V r. 1404 byl vlastníkem hradu Beneš Doupovec z Kanšperku a v r. 1417 Jan Lysek z Brandýsa. Lysek byl nepřítelem husitů, a proto se hradu v husitských válkách zmocnil Petr Strážnický z Kravař, který kanšperský statek s hradem zastavil. Jiří Stážnický z Kravař tuto zástavu obnovil.

Hrad byl pravděpodobně zničen za česko-uherských válek, poněvadž je v r. 1486 uváděn jako pustý. Dodnes se z něho zachovaly jen malé zbytky. [9]

Přístupnost k objektu

K pozůstatkům hradu je možné se dostat západně od vesnice přes pole kolem sadu do údolíčka, kde se ve větrolamu nachází malá vyvýšenina.

Auto je nutné zaparkovat u silnice ve sjezdu na pole a dále jít pěšky.

Obrázek 18: Suchov – hrad Kanšperk Obrázek 19: Suchov – valy

Na stromě je umístěna malá cedulka s informací, že se nacházíme na místě bývalého hradu, ale chybí informační tabule s historií hradu. Uprostřed jádra hradu je spousta kamenů naskládaných na sebe a to dokládá, že by se mohlo jednat o kamenný hrad.

Obrázek 20: Suchov – pozůstatky zdí Obrázek 21: Suchov – jádro hradu

Pozůstatky hradu jsou přístupné pouze pro osoby se sluchovým postižením.

7.1.6 Věteřov (tvrz)

Stručná historie

Roku 1340 je v písemných listech uváděn vladyka Buzek v Věteřova, a tak je pravděpodobné, že již tehdy ve vsi existovala tvrz, která je prvně připomínána roku 1397. Od roku 1409 vlastnili zdejší panství Kuželové ze Žeravic.

K zániku tvrze došlo v období husitských válek, neboť roku 1447 je uváděna jako tvrziště. Z tvrze se dochovaly zbytky opevnění a valů. (Heider a Tkáč, 2016, str. 132)

Přístupnost k objektu

Místo, kde kdysi tvrz stávala, se nachází na jihovýchodní straně obce. Auto je nutné zaparkovat poblíž cesty na trávníku a pak jít pěšky do příkrého kopce. K pozůstatkům tvrze se jde přes malý sad po velmi příkré pěšině do kopce.

Obrázek 22: Věteřov – cesta Obrázek 23: Věteřov – pozůstatky tvrze

Terén samotné tvrze je velmi členitý. A samotný výšlap dá zabrat i zdatnému člověku.

Pozůstatky tvrze jsou nedostupné pro osoby všech druhů postižení, kromě osob s postižením sluchového aparátu.

Obrázek 24: Věteřov – valy Obrázek 25: Věteřov – tvrz

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně

Zrakově Sluchově postižení Vozíček Snížená pohyblivost postižení postižení Parkování 5 5 5 5 5 Cesta k památce 5 5 5 3 3 Pohyb po památce 5 5 5 3 3 Toalety 5 5 5 5 5 Tabulka 6: Hodnocení přístupnosti tvrze Věteřov

7.1.7 Vlkoš (tvrz)

Stručná historie

Tvrz byla ve vsi zbudována koncem 13. století. Byla sídlem zdejších vladyků, kteří jsou připomínáni roku 1283 (Hrut a Jakub z Vlkoše). K zániku tvrze došlo ve druhé polovině 15. Století a to v průběhu česko – uherských válek. Do dnešních časů se dochovaly zbytky tvrziště. (Heider a Tkáč, 2016, str. 133)

Přístupnost k objektu

Pozůstatky tvrze se nachází na jihozápadní straně obce nad cvičištěm pro psy. Kolem tvrze vede panelová cesta do polí, takže přístup k ní je bez problémů, ovšem vystoupat na samotnou tvrz je velmi složité, protože se nachází na příkrém kopci.

Obrázek 26: Vlkoš – pozůstatky tvrze Obrázek 27: Vlkoš – tvrz

Tvrz je pro veřejnost přístupná, ale nevhodná pro handicapované osoby.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně Snížená Zrakově Sluchově Vozíček postižení pohyblivost postižení postižení Parkování 5 5 5 5 5 Cesta k památce 5 5 5 2 3 Pohyb po památce 5 5 5 2 3 Toalety 5 5 5 5 5 Tabulka 7: Hodnocení přístupnosti tvrze Vlkoš

7.1.8 Ždánice – hrad Palánek

Stručná historie

Na kopci Palánku stával od roku 1286 zeměpanský hrad. Hrad je písemně však zmíněn až roku 1349, kdy byl majetkem Vítka z Fulštejna. V průběhu česko – uherských válek se stal jeho držitelem uherský král Matyáš Korvín, který jej dobyl. K jeho zániku došlo až v roce 1538, kdy vyhořel a postupně zpustl. (Heider a Tkáč, 2016, str. 146)

Přístupnost k objektu

Pozůstatky hradu Palánku jsou součástí naučné stezky, která vede od náměstí kolem hřbitova přes hrad na vyhlídku a dále lesem. Upravené parkoviště je u městského úřadu nebo u obchodního domu, odkud začíná naučná stezka. K hradu vede upravená cesta podél zahrad, která se pravděpodobně používala už ve 13. století.

Obrázek 28: Ždánice Palánek – cesta k hradu Obrázek 29: Ždánice Palánek – cesta k hradu Po cestě k hradu se na malé vyhlídce nachází cedule s označením pozůstatků hradu s jeho stručnou historií a historií města Ždánic.

Valy hradu a jeho samotné jádro se nachází na vrcholku kopce, ale je zarostlé vysokými stromy a hustým křovím, a proto není dobře rozpoznatelný.

Během posledních padesáti let probíhaly na hradě vykopávky, které odhalily pozůstatky zdí, ale hlavním důvodem bylo nalezení ukrytého pokladu, který by se měl na hradě nacházet. Ovšem vykopávky ani zavedené sondy žádný poklad neobjevily.

Obrázek 30: Ždánice Palánek – valy Obrázek 31: Ždánice Palánek – pozůstatky zdí Pozůstatky hradu jsou přístupné pouze pro osoby s postižením sluchového aparátu.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně Snížená Zrakově Sluchově Vozíček postižení pohyblivost postižení postižení Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 5 4 4 2 4 Pohyb po památce 5 5 5 2 3 Toalety 5 5 5 5 5 Tabulka 8: Hodnocení přístupnosti hradu Palánek - Ždánice

7.2 Zámky

7.2.1 Bzenec

Stručná historie

Písemné je město Bzenec zmíněno roku 1330 v listině krále Jana Lucemburského. Roku 1450 zde vystavěl majitel bzeneckého panství – Jiří z Kravař, v místě dnešního zámku tvrz. Kolem roku 1600 došlo ke zboření tvrze a na jejím místě byl šlechtickým rodem Proskovských vystavěn renesanční zámek. V letech 1709 – 1710 hrabě Erdman Proskovský nechal zámek zbořit a na jeho místě vystavět nový barokní zámek. V roce 1917 se stal majitelem zámku hrabě Antoním Magnis, který jej pronajal vojenské správě jako sklad léčiv. Od roku 1938 byl v majetku vinařů. (Heider a Tkáč, 2016, str. 21)

V současné době je zámek s historickým zámeckým parkem v majetku města Bzenec.

Přístupnost k objektu

Město Bzenec se nachází na hlavní silnici vedoucí z Veselí nad Moravou do Kyjova. Zámek se nachází kousek od náměstí.

Obrázek 32: Bzenec – parkování

Parkoviště je umístěno přímo před vjezdem do areálu bzeneckého zámku. Není na něm vyhrazeno parkovací místo přímo pro osoby se zdravotním postižením. Vstup do areálu také není bezproblémový, protože na nádvoří zámku se nachází asfaltový povrch, který je značně popraskaný a handicapovaný by mohl potřebovat pomoci.

Obrázek 33: Bzenec – nádvoří zámku Obrázek 34: Bzenec – zámecký park

Bezbariérový a celodenně přístupný je zámecký park, ve kterém se prochází skupinka pávů. Jsou zde hliněné chodníky ohraničené žulovými kostkami, upravené záhony kvetoucích květin, trávník a lavičky pod stromy.

Obrázek 35: Bzenec – vchod do zámku Obrázek 36: Bzenec – schodiště

Do zámku vedou troje ploché schody, ovšem do patra jsou schody natolik vysoké, že vozíčkář je nepřekoná. Zámek působí spíše jako ve stará škola. Uvnitř je zámek prázdný a nenachází se zde žádné vybavení, není bezbariérový. Občas se v zámku konají výstavy. Bezbariérové toalety se tam nenachází.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně

Zrakově Sluchově postižení Vozíček Snížená pohyblivost postižení postižení Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 2 2 2 2 2 Pohyb po památce 5 3 3 2 3 Toalety 5 5 5 5 5 Tabulka 9: Hodnocení přístupnosti zámku Bzenec

7.2.2 Hodonín

Stručná historie

Počátkem 13. století se zdejší území stalo majetkem královny Konstancie (manželka českého krále Přemysla Otakara II.), která zde roku 1228 založila město Hodonín. Také nechala přestavět hrad, rozšířením jádra zvětšením paláce a přístavbou obranné věže. V roce 1556 přebudovali tehdejší majitelé zdejšího zboží – páni z Lipé, hrad na renesanční čtyřkřídlý zámek s arkádami. V polovině 17. století, nový majitel panství – hrabě Bedřich z Oppersdorfu přestavěl částečně renesanční zámek ve stylu baroka. Další úpravy zámku nechala uskutečnit ve čtyřicátých letech 18. století Antonie Marie z Lichtenštejna, přebudováním hlavní fasády, vysoké dominantní věže a honosného portálu. V roce 1762 se majitelem zámku stal František Štěpán Lotrinský (manžel císařovny Marie Terezie), zámek ztratil význam šlechtického sídla a roku 1787 byl přebudován na tabákovou továrnu.

Současný tzv. nový zámek byl postaven jako náhrada za starý zámek. Pochází z poloviny 17. století, v roce 1746 za vlády Lichtenštejnů byl rekonstruován jako lovecký zámeček a v roce 1946 v něm bylo zřízeno muzeum, které zde sídlí i v dnešní době. V muzeu je instalována stálá expozice, která je věnována nejvýznamnějšímu hodonínskému rodáku, 1. československému prezidentu T. G. Masarykovi. (Heider a Tkáč, 2016, str. 36)

Přístupnost k objektu

Hodonínský zámek se nachází přímo v centru na Zámeckém náměstí. Parkoviště je pár metrů přímo před zámkem, nebo lze parkovat také na nedalekém náměstí.

Do zámeckého areálu je přístup po rovině bez sebemenších překážek. Na nádvoří zámku je z plochých kamenů utvořený chodník, po kterém se pohodlně dostanete jak k pokladně, tak ke vstupu do muzea.

Do zámku a na prohlídkový okruh vede jeden schod, pro vozíčkáře slouží nájezdy, tzv. lyže. Prohlídkový okruh v přízemí je bez problémů. Ovšem do expozice ve druhém patře se už vozíčkář na elektrickém vozíčku nedostane. Pokud má handicapovaný mechanický vozík, pomohou jej vynést zaměstnanci.

Obrázek 37: Hodonín – zámek Obrázek 38: Hodonín – hlavní vchod

Dle mého názoru je zámek přístupný osobám se všemi druhy postižení.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně

Zrakově Sluchově postižení Vozíček Snížená pohyblivost postižení postižení Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 2 1 1 Pohyb po památce 2 1 2 1 2 Toalety 2 1 2 1 3 Tabulka 10: Hodnocení přístupnosti zámku Hodonín

7.2.3 Kyjov

Stručná historie

Renesanční zámek postavil po roce 1539 Jan Kuna z Kunštátu, tehdejší majitel města. Sto let později se Kyjov stal královským městem a zámek připadl jeho správě. Bydleli v něm úředníci a důstojníci místní vojenské posádky. V roce 1911 bylo jižní a západní průčelí zámku ozdobeno sgrafity Jano Köhlera, na kterých jsou zobrazeny postavy Jana Kuny z Kunštátu a Jana Kropáče z Nevědomí a jeho dějiny.

Na zámku od roku 1928 sídlí zdejší Vlastivědné muzeum, ve kterém jsou umístěny stálé expozice archeologická, etnografrická, přírodovědná a dále expozice Příroda Kyjovska. Na zámku se také nachází rozsáhlá zámecká knihovna, ve které jsou mj. vzácné tisky z 15. až 18. století (celkem více než 15 000 svazků, ve sbírkách je přes 40 000 předmětů). (Heider a Tkáč, 2016, str. 57)

Přístupnost k objektu

Kyjovský zámek se nachází v centru města na konci náměstí. Na náměstí je velké parkoviště s několika parkovacími místy pro držitele průkazů ZTP, ale dá se parkovat i přímo před zámkem.

Obrázek 39: Kyjov – muzeum Obrázek 40: Kyjov – zámek

V prostorách zámečku jsou instalovány stálé expozice Pravěk Kyjovska, Lidová kultura na Kyjovsku a Příroda na Kyjovsku.

Boční vchod (viz fotografie níže) se využívá jen ve výjimečných situacích. Hlavní vstup do muzea vede přes novou budovu a po schodech, ale bezbariérový nájezd pro vozíčkáře je umožněn přes boční bránu.

Obrázek 41: Kyjov – boční vchod Obrázek 42: Kyjov – nájezd

Zámek bych označila za dostupný pro osoby se všemi druhy postižení.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně

Snížená Zrakově Sluchově postižení Vozíček pohyblivost postižení postižení Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 2 2 2 1 2 Toalety 1 1 2 1 1 Tabulka 11: Hodnocení přístupnosti zámku Kyjov

7.2.4 Milotice

Stručná historie

V první polovině 15. století zde stála vodní tvrz, postavená moravskou větví Vítkovců. Za jejich držení byly Milotice důležitou oporou husitů na jihu Moravy. Obytná budova tvrze byla zřejmě pojata do budovy renesančního zámku, jak svědčí nepravidelnost půdorysu. Přestavbu v renesanční opevněný zámek zahájili další majitelé páni z Žerotína, dokončil ji však až Václav Haugvic z Biskupis na konci 16. století. Patrové arkádové chodby byly částečně ponechány i po barokní přestavbě. Čtyřkřídlý zámek měl v nárožích na koso postavené věže. Renesanční vnější opevnění bylo opatřeno velkými nárožními bastiony, později zastavěnými. Zámek byl poškozen za tureckého a tatarského vpádu roku 1663. Opravil jej další vlastník Jan Karel Serényi. Zásadní přestavbu však provedl až Karel Anton téhož rodu po požáru roku 1705. V letech 1720 – 1725 byl přestavěn v barokní komplex. Dostavbou jízdárny, stájí a spojovacích chodeb na starém opevnění vznikl čestný dvůr. Souběžně se stavbou zámku byla zřízena osová barokní zahrada s francouzským parkem geometricky členěnými alejemi. (Dvořáček, 2000, str. 141)

Přístupnost k objektu

Zámek Milotice se nachází na samém okraji městečka na hlavní cestě směrem na Kyjov.

Když jsme jej s rodinou v minulosti navštívili, dostali jsme informaci, že zámek není bezbariérový a že nám nemohou pomoci vynést sestru na invalidním vozíku do patra. Doporučili nám prohlédnout si pouze květnou zahradu a oranžérii, které bezbariérové jsou. V současnosti ke změně nedošlo.

Obrázek 43: Milotice – pohled na zámek Obrázek 44: Milotice – parkoviště

Parkovat se může přímo před zámkem, ovšem pouze se speciálním povolením. Parkoviště se nachází přímo před vchodem do areálu zámku. Je však třeba přejít přes frekventovanou hlavní silnici vedoucí do Kyjova. Přistup k zámku i na nádvoří je bez větších bariér po štěrkové cestě.

Obrázek 45: Milotice – pohled z parku Obrázek 46: Milotice – květná zahrádka

Areál zámku je obrovský. Když se zámek obejde přes květnou zahrádku, kde je nutné překonat jeden schod nebo se zahrádka obejde kolem zábradlí, nastává problém s přístupem do dolního parku. Abychom se tam dostali, musíme sejít po velkém schodišti. Do zámeckého parku se dá ovšem dostat přes město, kde je bezbariérový přístup. Park je rozdělený na dvě části. Pod zámkem se nachází francouzský symetrický park s keři a fontánou uprostřed a po levé straně se nachází anglický park plný vzrostlých listnatých stromů.

Obrázek 47: Milotice – vchod na Obrázek 48: Milotice – pokladna nádvoří z parku Ze zahrady se na nádvoří vchází přes průchod, ve kterém se nachází čtyři docela vysoké schody. Pokladna je umístěna na nádvoří a vedou k ní dva schody. Prohlídka začíná na nádvoří v podloubí, odkud vedou čtyři široké schody. S mechanickým vozíkem by nebyl problém handicapovaného vynést. Problém však přináší hlavní schodiště.

Obrázek 49: Milotice – začátek prohlídky Obrázek 50: Milotice – hlavní schodiště

Prohlídka zámku začíná u hlavního schodiště, kde vás průvodce seznámí se stručnou historií zámku i blízké obce. Absolvovala jsem prohlídku interiérů zámku v prvním patře, takže pohyb po prohlídkovém okruhu byl podle mého názoru bez sebemenších problémů.

Obrázek 51: Milotice – chodba Obrázek 52: Milotice – interiér

Na prohlídce byl přítomen i nevidomý muž, jehož celou dobu doprovázela manželka a vedla ho po zámku.

Zámek a celý zámecký areál je přístupný téměř pro všechny druhy postižené osoby, ale pro vozíčkáře na elektrickém vozíku bohužel není.

Obrázek 53: Milotice – WC Obrázek 54: Milotice – WC

Bezbariérové toalety na zámku jsou v levém podloubí v předzámčí a jsou bez jakékoliv překážky.

Zámek bych označila za dostupný pro osoby se všemi druhy postižení, ale pro tělesně postižené pouze s výpomocí personálu nebo dobrovolníků z řad návštěvníků.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně

Zrakově Sluchově postižení Vozíček Snížená pohyblivost postižení postižení Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 2 2 2 1 2 Pohyb po památce 3 2 2 1 2 Toalety 2 1 1 1 1 Tabulka 12: Hodnocení přístupnosti zámku Milotice

7.2.5 Strážnice

Stručná historie

Strážní tvrz ve Strážnici existovala již v 11. století, místo bylo důležitým bodem obrany proti uherským vpádům. Do podoby gotického hradu byla přestavěna za Miloty z Dědic. Roku 1376 objekt získali páni z Kravař, ve druhé polovině 16. století pak Žerotínové, kteří objekt přestavěli v renesančním slohu. Po bitvě na Bílé hoře připadlo panství Magnisům, ti své sídlo v padesátých letech 19. století přestavěli do dnešní romantizující podoby.

Z původního vybavení zámku se dochovala pouze část rodinné galerie bývalých majitelů Magnisů a zámecká knihovna. V zámku nyní sídlí Národní ústav lidové kultury. (Heider a Tkáč, 2016, str. 109)

Přístupnost k objektu

Zámek se nachází na okraji Strážnice směrem na Bzenec. Kousek od strážnického skanzenu je parkoviště se dvěma dvě parkovacími místy pro vozíčkáře a držitele průkazu ZTP a přístaviště Baťova kanálu.

Obrázek 55: Strážnice – zámek Obrázek 56: Strážnice – parkování

Zámek je z venku nově zrekonstruován i s přístupovou cestou k zámku. Vchod do zámku je bez sebemenších překážek. Ovšem problém nastává po vstupu do zámku.

V hale se nachází po obou stranách dva sloupy a dva schody. Nalevo jsou záchody, do nichž se handicapovaný člověk sám nedostane, jelikož potřebuje pomoci nejen do schodů, ale i přes dvoje úzké dveře, které se musí otevřít a podržet.

Obrázek 57: Strážnice – hlavní vchod Obrázek 58: Strážnice – hala

Napravo se nachází pokladna a vstup na prohlídku zámku, do níž je zahrnuto pouze pár komnat, jinak ve zbytku zámku jsou vystavené různé expozice. V době mé a sestřiny návštěvy se zde konala výstava krojů.

Obrázek 59: Strážnice – schodiště Obrázek 60: Strážnice – výtah

Expozice a prohlídková trasa je samozřejmě v patře, do kterého se dá dostat po schodišti s pomocí personálu, nebo může vozíčkář jet výtahem, ten je však k dispozici pouze do snížených pater, do kterých vedou dva schody, takže i tak bude potřebovat pomoc personálu.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně

Snížená Zrakově Sluchově postižení Vozíček pohyblivost postižení postižení Parkování 2 2 2 2 2 Cesta k památce 2 2 2 1 1 Pohyb po památce 5 4 2 1 2 Toalety 5 4 2 1 2 Tabulka 13: Hodnocení přístupnosti zámku Strážnice

7.2.6 Šardice

Historie objektu

Zdejší tvrz byla ve vsi vybudována někdy na přelomu 13. a 14. století, jelikož roku 1286 v Šardicích sídlil místní vladyka Soběbor ze Šardic a roku 1300 Soběhrd ze Šardic. První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1400. V průběhu historie se další vlastníci tvrze a vsi často střídali. K zániku tvrze pravděpodobně došlo za česko- uherských válek a na jejím místě byl v průběhu 16. století vystavěn brněnskými augustiány hospodářský dvůr.

V letech 1740 – 1742 si ve vsi augustiniáni postavili svou rezidenci – zámek, která vznikla přestavbou starší sýpky. Zámek se stal letním sídlem augustiniánského řádu na Starém Brně. Pobýval zde také zakladatel genetiky J. G. Mendel. (Heider a Tkáč, 2016, str. 113)

Přístupnost k objektu

V současné době zámek slouží jako kulturně společenské centrum obce a součástí zámku je i obřadní síň. Parkoviště se nachází přímo před zámečkem.

Obrázek 61: Šardice – zámek Obrázek 62: Šardice – zámek

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně

Snížená Zrakově Sluchově postižení Vozíček pohyblivost postižení postižení Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 3 2 3 1 1 Toalety 3 2 2 2 2 Tabulka 14: Hodnocení přístupnosti zámku Šardice

7.2.7 Ždánice

Stručná historie

Ždánice jsou v písemných pramenech zmíněny roku 1286 a je pravděpodobné, že již tehdy zde stával zeměpanský hrad na kopci Palánku. Hrad je písemně však zmíněn až roku 1349, kdy byl majetkem Vítka z Fulštejna. Jeho funkce byla vojensko-politická a také byl důležitým hospodářským centrem zdejší oblasti. V průběhu česko-uherských válek se stal jeho držitelem uherský král Matyáš Korvín, který jej dobyl. K jeho zániku došlo až v roce 1538, kdy vyhořel a postupně zpustl. Ždánický renesanční zámek nechal v roce 1569 vystavět Oldřich Kounic. Po bitvě na Bílé hoře (1620) získali panství Lichtenštejnové, kteří jej drželi až do roku 1945. Za nich byl zámek částečně upraven do barokní podoby. V 19. století sloužil zámek úřadům lichtenštejnského panství a také se stal sídlem okresního soudu a berního úřadu. V současné době je zámek v soukromém držení a v jeho přízemí se nachází Vrbasovo muzeum. Muzeum založil před více než 60 lety milovník památek, historik, badatel, publicista a učitel Jakub Vrbas, který žil v letech 1858 – 1952. (Heider a Tkáč, 2016, str. 146)

Přístupnost k objektu

Celý zámecký areál se nachází na kopci na okraji Ždánic.

Parkovat se může přímo před hlavním vchodem do zámku na malém asfaltovém místě nebo vedle zámeckého parku na označeném parkovišti.

Obrázek 63: Ždánice – parkování Obrázek 64: Ždánice – hlavní vchod

Z parkoviště se dá projít malou brankou do zámeckého parku po asfaltové cestičce. Zámecký park má upravené pěšiny s lavičkami a příjemnými zákoutími a je dostupný pro veřejnost po celý rok.

Obrázek 65: Ždánice – vchod do parku Obrázek 66: Ždánice – zámecký park

Vstup do zámeckého muzea je přes park a není přímo bezbariérový, ale zbytek prohlídky už ano. Expozice Vrbasova muzea se nachází v přízemí zámku. Horní patro zámku je veřejnosti nepřístupné, protože zámek patří soukromému majiteli.

Obrázek 67: Ždánice – vstup do muzea Obrázek 68: Ždánice – záchody

Zámek bych označila za dostupný pro všechny druhy postižení.

Tělesně postižení Smyslové postižení Mentálně Zrakově Sluchově postižení Vozíček Snížená pohyblivost postižení postižení Parkování 1 1 1 1 1 Cesta k památce 1 1 1 1 1 Pohyb po památce 2 1 1 1 1 Toalety 2 2 2 1 2 Tabulka 15: Hodnocení přístupnosti zámku Ždánice

8 Veřejnosti nepřístupné objekty

8.1 Tvrze

8.1.1 Čejkovice

Stručná historie

V roce 1232 se v Čejkovicích usídlili templáři, kteří zde začali budovat gotickou tvrz a templářské sklepy. Počátkem 14. století byl řád templářů zrušen a tvrz se zdejším panstvím přešla do majetku pánů z Lipé a později Šternberků. Areál střídal majitele až přešel do držav pánů z Víckova. Pan Adam z Víckova patřil k významným představitelům odboje proti Habsburkům. Po bitvě na Bílé hořem mu byl majetek konfiskován a do počátku 20. století patřil Habsburkům. Po zestátnění zpustl. (Heider a Tkáč, 2016, str. 23)

Přístupnost k objektu

Obrázek 69: Čejkovice – celkový pohled

Tvrz Čejkovice byla v 70. letech minulého století zrekonstruována. Je v soukromém vlastnictví a slouží jako hotel. Na nádvoří tvrze se nachází restaurace. Tvrz se nachází na kopci a příjezdová cesta je z velkých kamenů. Proto bych doporučila vjet do areálu přes parkoviště a přilehlý parčík.

Obrázek 70: Čejkovice – parkování Obrázek 71: Čejkovice – schodiště

Hotel samotný bezbariérový není. Chybí výtah, plošina i schodolez. Proto, když přijede handicapovaný zákazník, musí mu pomoci zaměstnanci hotelu, kteří člověka i s vozíkem vynesou nahoru do patra.

Obrázek 72: Čejkovice – malé nádvoří Obrázek 73: Čejkovice – WC

Dokonce ani hotelové WC není bezbariérové zevnitř hotelu, protože se musí jít dolů po schodech, ale pro vozíčkáře je přístupné přes malé nádvoří.

8.1.2 Louka

Stručná historie

Tvrz, která ve vsi stávala, je v písemných pramenech zmíněna roku 1478. V letech 1552 až 1564 bylo zdejší území majetkem Jana z Kunovic, který byl znám jako věhlasný učenec, literát a diplomat. Ten také přestavěl tvrz na renesanční zámeček, který byl ovšem pro své menší rozměry ještě v roce 1625 zván tvrzí. V letech 1625 – 1945 vlastnili zdejší zboží Lichtenštejnové. V dobách novějších sloužila tvrz zemědělským účelům. (Heider a Tkáč, 2016, str. )

Přístupnost k objektu

Tvrz byla součástí hospodářského dvora, ale v současné době je ve velmi zanedbaném stavu.

Je v soukromém držení a pro veřejnost nepřístupný.

Obrázek 74: Louka – tvrz Obrázek 75: Louka – tvrz

8.2 Zámky

8.2.1 Dolní Moštěnice - Hýsly

Stručná historie

Počátkem 15. Století byla ve vsi postavena tvrz, kterou koncem 17. století přestavěli tehdejší majitelé panství – Petřvaldští z Petřvaldu v barokní zámek. Zámek ve vsi vybudoval v roce 1799 tehdejší majitel panství – Rudolf z Löwenfeldu. V dobách pozdějších byl užíván ke kulturním účelům. (Heider a Tkáč, 2016, str. 72)

Přístupnost k objektu

Zámek se nachází na okraji obce Hýsly. Ale obyvatelé této části říkají Dolní Moštěnice a to po bývalé osadě, ke které zámek i s pár domky patřil. Je lehce přehlédnutelný, jelikož nachází na zanedbaném a veřejnosti nepřístupném pozemku. Kolem zámku stojí zchátralé budovy bývalého hospodářského dvora.

Obrázek 76: Dolní Moštěnice – Hýsly – Obrázek 77: Dolní Moštěnice – Hýsly – park zámek K zámku patří také zámecký park s několika desítkami stromů, je zarostlý a ponechán vlastnímu osudu, takže se pomalu mění v prales. Kousek od cesty roste 250 let starý chráněný jasan.

8.2.2 Kostelec u Kyjova

Stručná historie

Je pravděpodobné, že již ve druhé polovině 14. století v Kostelci stála tvrz, která byla v držení šlechtického rodu ze Žeravic. Písemně je tvrz zmíněna až roku 1552. K opuštění tvrze došlo za vpádu Bočkajovců či Turků. Byla poškozena a postupně chátrala. V roce 1719 byla tvrz přestavěna na barokní zámek Janem Alexandrem Görtzem z Asteinu a do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1764 – 1766, kdy došlo k jeho zvýšení. V pozdějších dobách zámek střídal majitele. Po roce 1945 sloužil zemědělským účelům. Koncem 20. století byl celý areál zámku rekonstruován a nyní je v soukromém vlastnictví. (Heider a Tkáč, 2016, str. 53)

Přístupnost k objektu

Zámek se nachází uprostřed obce, ale je lehce přehlédnutelný, protože z původní podoby se dochovala pouze deska se znakem pánů z Mazzuchelli, posledních majitelů.

Obrázek 78: Kostelec – zámek Obrázek 79: Kostelec – erb

V současné době je veřejnosti nepřístupný a chátrá.

8.2.3 Strážovice u Kyjova

Stručná historie

Již ve 14. století zde byla vystavěna větší tvrz, na které sídlili biskupští manové. Písemně je tvrz prvně doložena roku 1375. V dobách pozdějších se na panství často střídali její držitelé a to včetně dalšího zboží. V druhé čtvrtině 18. století přestavěl tvrz na barokní zámek bratr olomouckého biskupa František Zikmund ze Schrattenbachu. V letech 1726 – 1753 byla postavena zámecká kaple. V roce 1864 se stal majitelem zámku kníže Jan z Lichtenštejna, který zdejší zboží připojil k ždánickému velkostatku a zámek začal být užíván k bydlení úředníků panství, hospodářským účelům a také jako sýpka. V dnešní době slouží obecním účelům. (Heider a Tkáč, 2016, str. 111)

Přístupnost k objektu

Zámek stojí uprostřed obce u hlavní silnice vedoucí do Kyjova.

Obrázek 80: Strážovice – zámek

Objekt je v soukromém držení a je stále využíván k obecním účelům. V současné době je zámek v rekonstrukci.

8.2.4 Svatobořice – Mistřín

Stručná historie

Tvrz je ve Svatobořicích písemně zmíněna roku 1355, kdy byla v majetku Bolky, která byla manželkou Mikše z Otaslavic. K zániku tvrze došlo pravděpodobně v údobí husitských válek, jelikož roku 1464 je zvána pouze tvrzištěm. Později bylo tvrziště přestavěno na hospodářský dvůr.

Nová tvrz byla ve vsi vystavěna koncem 15. století – Václavem z Ludanic. Roku 1580 byla tvrz, Bohušem Morkovským ze Zástřizl přestavěna v zámek, který byl po třicetileté válce upraven. V 18. století, kdy došlo k připojení Svatobořic k milotickému panství, byl přestavěn na pivovar a později sloužil k zemědělským účelům. Pozůstatkem zámku jsou dvě kamenné hlavy s podobou starověkého římského boha Januse se dvěma tvářemi z poloviny 17. Století – tzn. Svatobořické opice. Dnes je zámek v soukromém držení. (Heider a Tkáč, 2016, str. 112)

Přístup k objektu

Zámek se nachází na hlavní cestě vedoucí ze Svatobořic do Mistřína.

Obrázek 81: Svatobořice – brána Obrázek 82: Svatobořice – bývalý zámek

Areál je nepřehlédnutelný díky typické modrobílé fasádě a vstupní bráně, nad kterou vzhlíží dvě kamenné tváře. Po areálu mě provedl správce, který mi budovu zámku ukázal.

Zámek je veřejnosti nepřístupný a chátrá.

8.2.5 Veselí nad Moravou

Stručná historie

Zámek zbudovaný v 16. století, stojí v místech staršího hradu. Ten byl postaven na přelomu 13. a 14. století, s cílem zabezpečení hranic, jako zemská bašta. Hrad získali v roce 1506 Bílikové z Kornice a nechali jej přestavět v opevněný renesanční zámek. Pevnost měla sloužit jako obrana před vpády z Uher, přesto byla dvakrát vydrancována – roku 1621 Uhry a za čtvrtstoletí – 1664, ještě Švédy. Poté byla zahájena jeho stoletá přestavba, realizována nejdříve v barokním slohu. V závěru pak byl zámek upraven do empírové podoby, s centrální, hranolovou věží. (Heider a Tkáč, 2016, str. 131)

Přístupnost k objektu

Zámek je umístěn na hlavní cestě z Veselí nad Moravou směrem na Bzenec a Kyjov.

Obrázek 83: Veselí nad Moravou – hlavní Obrázek 84: Veselí nad Moravou – pohled vchod z parku

Zámek Veselí nad Moravou je už spoustu let ve velmi špatném stavu. Je v soukromém vlastnictví a je nepřístupný.

Zámek byl vystavěn a upraven do pozdně klasicistního slohu. Před lety zde probíhaly vykopávky a na nádvoří byly nalezeny základy a pozůstatky mohutného dřevěného hradu.

Obrázek 85: Veselí nad Moravou – Obrázek 86: Veselí nad Moravou – vchod parkoviště do parku

Parkoviště pro vozíčkáře se nachází několik metrů před vchodem do zámeckého parku, do něhož vede široký chodník z žulových kostek.

Přístupný je pouze rozlehlý zámecký park, ve kterém se nachází vzácné dřeviny, a bažantnice.

9 Celkové zhodnocení přístupnosti objektů

Přístupnost k jednotlivým památkám se liší dle druhu zdravotního postižení. Proto jsem rozdělila přístupnost památek pro osoby s jednotlivými druhy postižení zvlášť do kapitol. Uvedla jsem pouze tvrze, hrady a zámky, které jsou veřejnosti přístupné, označila je na mapě. Ovšem musím konstatovat, že jsem neshledala žádnou památku jako nepřístupnou pro osoby s postižením sluchového aparátu.

Jedná se o můj subjektivní názor, proto záleží v jaké zdravotní kondici se jakákoliv osoba s handicapem cítí a zda by náročný terén zvládla. Do výzkumu jsem nezahrnula památky, které nejsou přístupné veřejnosti.

9.1 Osoby tělesně postižené

Z celkově patnácti veřejnosti přístupných památek je k návštěvě pro vozíčkáře a pro osoby se sníženou pohyblivostí vhodných šest a ty jsem na mapě vyznačila specifickou značkou. Jmenovitě to jsou muzea v Hodoníně, Kyjově, vykopávky v Mikulčicích, barokní zámek Milotice, zámek a skanzen ve Strážnici a muzeum na zámku ve Ždánicích.

Mapa 3: Přístupnost pro tělesně postižené

Zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz

Ostatní památky jsou nedostupné. A to z důvodu, že v blízkosti památky není parkování, přístup k památce není udržovaný a už vůbec ne bezbariérový a také pohyb po samotné památce, obzvlášť u objektů s reliéfním náznakem, kde je terén velmi členitý, není vhodný pro návštěvu tělesně handicapovaných.

9.2 Osoby zrakově postižené

Tak jako u tělesně postižených, tak i u nevidomých jsem z celkově patnácti veřejnosti přístupných památek označila vhodných pouze šest, ty jsem v mapě vyznačila specifickou značkou. Jsou to muzea v Hodoníně, Kyjově, archeologické naleziště v Mikulčicích, barokní zámek Milotice, zámek a skanzen ve Strážnici a muzeum na zámku ve Ždánicích.

Mapa 4: Přístupnost pro nevidomé

Zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz

Ostatní památky považuji za nedostupné, u nichž v blízkosti není parkování nebo k památkám je nevhodný přístup, v prostoru památky je členitý terén a povrch skrytý v neudržované vegetaci.

9.3 Osoby sluchově postižené

Všechny památky přístupné veřejnosti jsem uznala jako dostupné pro osoby se sluchovým postižením. A to i objekty s reliéfními pozůstatky po hradech a tvrzích, přestože se v blízkosti památky nenachází parkoviště nebo veřejné záchody. Památky jsem rovněž označila specifickou značkou.

Mapa 5: Přístupnost pro sluchově postižené

Zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz

9.4 Osoby mentálně postižené

Pokud jsou osoby mentálně postižené pouze duševně a nemají další kombinované vady, jsou pro ně všechny památky rovněž přístupné, ale doporučila bych doprovod druhé osoby. I přes absenci veřejných toalet a chybějícího parkoviště.

Mapa 6: Přístupnost pro mentálně postižené

Zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz

Shrnutí

V bývalém okrese Hodonín nenajdeme ani jednu památku, která by byla naprosto přístupná pro osoby s jednotlivými druhy postižení. Většina památek nemá dokonalý přístup bez jediné překážky, nejsou vybaveny bezbariérovými toaletami, u archeologických nalezišť a pozůstatků tvrzí a hradů nejsou parkoviště, kvalitní přístupové cesty, stěží se po nich pohybuje, chybí toalety.

Z tabulkových hodnocení také vyplývá, že nejmenší problémy s návštěvou jakýchkoliv památek, ať už zámků či pozůstatků tvrzí a hradů, mají sluchově a mentálně postižené osoby. Naopak velké problémy s překážkami mají osoby tělesně postižené a nevidomí lidé.

Velkou výhodou pro návštěvníky je, že na malém území se nachází několik málo zámků, které jsou přístupné veřejnosti, a dají se navštívit během prodlouženého víkendu.

Závěr

Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat a vyhodnotit přístupnost tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Hodonín z hlediska přístupnosti pro handicapované občany a také jejich fotografické zdokumentování. Všechny uvedené památky jsem osobně navštívila. Veškeré návštěvy jsem uskutečnila na podzim roku 2017, vykopávky v Mikulčicích jsem navštívila už v roce 2001 se základní školou a znovu v létě 2016 kvůli výzkumu ke své práci, zámek v Miloticích jsem navštívila už celkem třikrát kvůli jeho zvláštnímu kouzlu.

Ve výzkumu jsem se konkrétně zaměřila na možnosti parkování, přístupovou cestu k památce, na pohyb po vnitřních i venkovních prostorách památky a na vzdálenost bezbariérových toalet bez ohledu na druh postižení. Z vlastní zkušenosti vím, že největší problémy s překonáním různých překážek mají tělesně postižené osoby, a to zejména ty, jež jsou upoutány na invalidní vozík. K zámkům, které nebylo nutné kvůli nedobytnosti stavět na kopcích, se dá dostat po rovných upravených cestách, zaparkovat přímo u nich a také do interiéru vstoupit bez větších obtíží nebo s pomocí další osoby. Ovšem žádný pozůstatek hradu ani tvrze není pro imobilní osoby přístupný ani s pomocí druhé osoby. Jediné přístupné je archeologické naleziště v Mikulčicích, které bych doporučovala navštívit nejenom handicapovaným, ale i všem milovníkům naší české historie. Ze stejného důvodu bych doporučila návštěvu zámků také zrakově postiženým osobám. Dále bych nedoporučovala návštěvy pozůstatků hradů a tvrzí kvůli neupraveným cestám a kamenitému terénu. Také považuji za velký nedostatek nepřítomnost informačních tabulí v Braillově písmu nebo s hlasovým komentářem. Pro osoby se sluchovým postižením vidím nedostatek pouze v nepřítomnosti informačních tabulí se stručnými informacemi o historií objektů pro doplnění znalostí. Pro osoby s mentálním postižením nepovažuji všechny zmíněné překážky za omezující, ale s ohledem na druh postižení bych doporučila návštěvy památek s doprovodem

U všech navštívených památek, s výjimkou objektů s reliéfními náznaky, jsem se snažila komunikovat s personálem, abych zjistila, jak postupují, když jim přijede na prohlídku handicapovaná osoba,a jaké pomůcky k dostupnosti objektu pro tělesně postižené osoby mají. Většinou jsou součástí nájezdy nebo mobilní plošiny.

Během návštěv památek jsem měla možnost pozorovat osoby s handicapem, např. když jsem absolvovala prohlídku zámku v Miloticích společně s nevidomým mužem, nebo ve Strážnici ve skanzenu i na vykopávkách v Mikulčicích se skupinou neslyšících, kteří s sebou měli tištěnou verzi prohlídky s očíslovanými fotografiemi zastávek během exkurze. Ke všem fotografiím tvrzí, hradů a zámků jsem přiložila slovní komentáře, ve kterých jsem se snažila vysvětlit všechny nedostatky v době mé osobní návštěvy.

Mým osobním přáním je, aby má práce předvedla bývalý hodonínský okres s jeho pamětihodnostmi v co nejlepším světle a aby sem lidé jezdili více za památkami nemovitými, ale i za těmi přírodními a technickými.

Tato práce se zaměřením na handicapované spoluobčany je součástí mapování celé České republiky. Doufám, že výzkum jim pomůže s rozhodováním, které kulturní památky stojí za návštěvu.

Seznam použité literatury

Tištěné zdroje

§ 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ze 14. března 2006

DAVID, Petr, Věra DOBROVOLNÁ a Vladimír SOUKUP. Slovácko - Hodonínsko. Praha: S & D, 2005. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. ISBN 80-86899-01-2.

HEIDER, Jaroslav a Vladimír TKÁČ. Hrady, zámky, tvrze: a další turistické zajímavosti. Opava: Dědictví národů, o.s., 2016. ISBN 978-80-905132-4-2.

OPATŘILOVÁ, Dagmar a Lucie PROCHÁZKOVÁ. Předprofesní a profesní příprava jedinců se zdravotním postižením. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN 978-80- 210-5536-0.

PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-198-0.

POTMĚŠILOVÁ, Petra. Speciální pedagogika nejen pro sociální pedagogy. Praha: Parta, 2013. ISBN 978-80-7320-179-1.

Elektronické zdroje [1] Slovácko: Úplný průvodce regionem [online]. 2017 [cit. 2017-10-29]. Dostupné z: http://www.slovacko.cz/lokalita/6475/hodoninsko

[2] Český statistický úřad: Charakteristika okresu Hodonín[online]. 2013 [cit. 2017-11- 05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/charakteristika_okresu_hodonin

[3] Jižní Slovácko: Fauna a flora [online]. 2017 [cit. 2017-11-05]. Dostupné z: http://jiznislovacko.cz/hodoninsko/pro-turisty/turisticke-cile-hodoninsko/turisticke-cile- seznam-hodoninsko/123-fauna-a-flora

[4] Ministerstvo práce a sociálních věcí: Zdravotní postižení[online]. Praha [cit. 2017- 11-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8

[5] Ubytování Česká republika: Okres Hodonín [online]. 2017 [cit. 2017-11-05]. Dostupné z: http://ubytovani.pampeliska.cz/cesko/okres-hodonin/?page=2

[6] Okres Hodonín: Slovácko [online]. 2017 [cit. 2017-11-05]. Dostupné z: https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/jizni-morava/slovacko/hodonin.aspx

[7] Mikroregiony [online]. 2017 [cit. 2017-11-05]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravsky-kraj/regionalni- informace/mikroregiony/

[8] Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. 2017 [cit. 2017-10-29]. Dostupné z: http://www.pamatkovykatalog.cz/

[9] Hrad Kanšperk: Historie [online]. 2010 [cit. 2017-11-22]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=652

[10] Český statistický úřad: Mapa administrativního členění České republiky [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20534098/1400013m1.jpg/05feef66-758d-470d- 868f-c1fc0bd5f53d?version=1.0&t=1418277444279

[11] Charakteristika území okresu Hodonín s katastry obcí [online]. [cit. 2017-11-22]. Dostupné z: http://docplayer.cz/docs-images/47/21273663/images/page_19.jpg