MASARYKOVA UNIVERZITA
EKONOMICKO SPRÁVNÍ FAKULTA
Studijní obor: Regionální rozvoj a správa Vývoj učňovského školství
v okrese Hodonín
Development of apprentice education in district Hodonín
Bakalářská práce
AUTOR: Simona Něničková
VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Vladimír Žítek, Ph.D. Brno, červen 2008 Jméno a příjmení autora: Simona Něničková Název bakalářské práce: Vývoj učňovského školství v okrese Hodonín Název práce v angličtině: Development of apprentice education in district Hodonín Katedra: Regionálního rozvoje a správy Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vladimír Žítek, Ph.D. Rok obhajoby: 2008
Anotace
Neustále klesající počet absolventů středních odborných učilišť je v současnosti jedním z vážných problémů v oblasti školství. Tato skutečnost se negativně promítá v nedostatku kvalifikovaných odborných pracovních sil. Cílem bakalářské práce je zmapování vývoje učňovského školství v okrese Hodonín a analýza uplatnění absolventů odborných učilišť na regionálním trhu práce.
Annotation
An increasingly declining number of school leavers from professional training centres is currently one of the serious probléme of the education systém. Negative implication of this fact is a lack of qualified professional labour. The bachelor´s thesis is aimed at mapping of the development of apprentice education in the Hodonín district and the analysis of chances of school leavers from professional training centres at the regional labour market.
Klíčová slova
Učňovské školství, absolventi, regionální trh práce, vzdělávání, zaměstnanost
Keywords
Apprentice education, school leavers, regional labour market, education, employment
2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vývoj učňovského školství v okrese Hodonín vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Žítka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární i jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko správní fakulty MU. V Kyjově dne 26. června 2008 ______ v l a s t n o r u č n í p o d p i s a u t o r a
3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vladimíru Žítkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
4 OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………………7 1 CHARAKTERISTIKA UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ A JEHO HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TENDENCE……………………………………………………………….. 9 VYMEZENÍ POJMU UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ ………………………………………... 9 HISTORIE UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ DO ROKU 1989…………………………….. 12 VÝVOJ UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ PO ROCE 1989…………………………………13 STRATEGIE ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ………………… 14 FINANCOVÁNÍ UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ ………………………………………...15 AKTUÁLNÍ TRENDY V UČŇOVSKÉM ŠKOLSTVÍ …………………………………..17 Reforma odborného školství …………………………………………...17 Zvyšování podílu všeobecného vzdělávání …………………………….17 AKTUÁLNÍ PROBLÉMY UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ ………………………………..18 Ztráta prestiže SOU ……………………………………………………18 Přijímání žáků s nízkými předpoklady ke střednímu vzdělávání s maturitou ….. ………………………………………………………...19 Nedostatečnost státní školské politiky …………………………………19 Demografický úbytek žáků ……………………………………………..20 2 CHARAKTERISTIKA OKRESU HODONÍN…………………………………… …21 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ …………………………………………………..…... .21 EKONOMICKÁ STRUKTURA OKRESU ………………………………………….…23 NEZAMĚSTNANOST ………………………………………………………….….25 Nezaměstnanost absolventů ……………………………………….…...26 Kvalifikační struktura nezaměstnaných vyučených absolventů …….….27 ZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ S VÝUČNÍM LISTEM …………………………….….28 3 UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ V OKRESE HODONÍN…………………………….…...31 3.1 VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ SOU V ČESKÉ REPUBLICE ………………………………...31 3.2 VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ SOU V OKRESE HODONÍN ………………………………...32 3.3 VÝVOJ POČTU VYUČENÝCH ABSOLVENTŮ ………………………………….…...34 3.4 VZDĚLÁVACÍ NABÍDKA OKRESU V RÁMCI UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ …………..…34 3.4.1 ORP Hodonín ……………………………………………………....35 3.4.2 ORP Veselí nad Moravou ………………………………………….36 3.4.3 ORP Kyjov ………………………………………………………....39 3.5 STRUKTURA UČEBNÍCH OBORŮ V OKRESE HODONÍN …………………….……..40 4 MOŽNÉ UPLATNĚNÍ VYUČENÝCH ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE…....43 4.1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ …………………………………….………………..…43 4.1.1 Výsledky dotazníkového šetření – ztotožnění žáků s oborem ……...45 4.1.2 Výsledky dotazníkového šetření – očekávání uplatnění na trhu práce …… ………………………………………………………...46 4.2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ………………………………………………………..…. 49 ZÁVĚR………………………………………………………………………………..….50
5 SEZNAM ZKRATEK………………………………………………………………..…..52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………………………….…….53 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………………..…..55 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ…………………………………………………….....56 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………….…..57
6 ÚVOD Ve vývoji středního školství v České republice dochází k závažným změnám v počtech a struktuře žáků středních škol, přitom největší změny se týkají středních odborných učilišť, která připravují do pracovního procesu kvalifikované řemeslníky a dělníky. Před sedmnácti lety vstupovalo v České republice do učilišť kolem 106 tisíc absolventů základních škol, před deseti lety jich bylo asi 75 tisíc, v současnosti je to už jen 50 tisíc žáků. Přitom počty žáků a absolventů gymnázií a středních odborných škol, které vzdělávají žáky v oborech maturitních, se téměř nezměnily. 1 Kromě negativního demografického vývoje je tato skutečnost zapříčiněna zejména změnou v prestiži povolání, k níž ve společnosti došlo. Zvýšila se prestiž oborů maturitních, ekonomických a obchodních na úkor řemeslných a dělnických činností, a to se samozřejmě odrazilo v poptávce uchazečů o středoškolské vzdělávání. Poptávka je ovlivňována zejména přáním žáků a jejich rodičů, ale ta jsou velmi odlišná od potřeb zaměstnavatelů a od reálné situace na trhu práce. A trh práce začíná důsledky velmi silně pociťovat – pro zaměstnavatele je nedostatek absolventů učilišť a malý zájem o studium učňovských oborů závažným problémem, který se citelně dotýká některých oborů průmyslu. Na trhu pracovních sil chybí kvalifikovaní zámečníci, strojní obráběči, elektrikáři, zedníci či pokrývači a další technické a stavební profese. Cílem bakalářské práce je vytvořit přehled o stavu a vývoji učňovského školství v České republice se zaměřením na okres Hodonín. Součástí cíle je postihnout změny v učňovském školství v institucionální i v oborové struktuře, s důrazem na možnost uplatnění a zaměstnanosti vyučených absolventů, jako chybějícího prvku na regionálním trhu práce. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř stěžejních kapitol. První kapitola se věnuje učňovskému školství v kontextu vývoje celého středního vzdělávání v České republice a je zde naznačena současná problematika a status učňovského školství u nás. Druhá kapitola 1 COUFALÍK, J: Jaký bude další vývoj učilišť? Týdeník Učitelské noviny, 2007, roč.110, č. 32, s.16 7 popisuje socioekonomický charakter okresu Hodonín a pozici vyučených absolventů na regionálním trhu práce. Vývoji institucionální a oborové struktury a poptávce po učňovském školství v okrese Hodonín je věnována kapitola třetí. Čtvrtá kapitola prostřednictvím dotazníkového šetření nahlíží na možnosti uplatnění vyučených absolventů na trhu práce.
8 1 CHARAKTERISTIKA UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ A JEHO HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TENDENCE Strukturu vzdělávací soustavy v České republice vymezuje současný školský zákon neboli zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 2. Definuje jednotlivé druhy škol a školských zařízení a jejich právní postavení, stupně poskytovaného vzdělávání, formy, průběh i ukončování studia a definuje rovněž působnost orgánů státní správy a postavení soukromých a církevních škol. 1.1 Vymezení pojmu učňovského školství Školský zákon upravuje všechny typy vzdělávání v České republice, kromě vysokoškolského a dle něj lze získat středoškolským studiem tyto stupně vzdělání: • Střední vzdělání – po úspěšném ukončení vzdělávání v délce jednoho roku nebo dvou let denní formy vzdělávání • Střední vzdělání s výučním listem – po úspěšném ukončení vzdělávání v délce tří nebo dvou let denní formy vzdělávání. Absolventi jsou připraveni pro uplatnění v dělnických profesích a pro převážně manuální a obslužné činnosti v oblasti služeb. • Střední vzdělání s maturitní zkouškou – po úspěšném ukončení vzdělávání v šestiletém nebo osmiletém gymnáziu nebo vzdělávání v délce čtyř let denní formy nebo vzdělávání v nástavbovém studiu pro vyučené v délce dvou let denní formy vzdělávání. 3 Stupně vzdělávání jsou tedy odvozeny od délky a charakteru vzdělávacích programů, nikoliv od typů středních škol. Střední školy jsou rozlišovány podle poskytovaného vzdělání jako gymnázium, střední odborné školy (průmyslové, hotelové, zdravotnické), střední odborná učiliště, odborná
2 Zákon č. 561/2004 Sb., účinný od 1. ledna 2005 (školský zákon) 3 Zákon č. 561/2004 Sb. 9 učiliště a praktické školy. Různé typy středních škol jsou v důsledku demografického poklesu slučovány do větších celků a poskytují víceúrovňové vzdělávání. Pro názvy škol jsou občas užívána obecná označení Střední odborná škola , Integrovaná škola , která již neumožňují rozlišit , jaké stupně středního vzdělání škola nabízí. Střední odborná učiliště (SOU) vzdělávají žáky (učně) pro odborné činnosti odpovídající příslušným učebním oborům. Do prvních ročníků se přijímají žáci s ukončenou povinnou školní docházkou. Odborná, většinou tříletá příprava, je zakončena závěrečnou zkouškou a absolventi získávají výuční list, přičemž jim není umožněn vstup na vysokou či vyšší odbornou školu. V dalším studiu mohou pokračovat pouze po doplnění studia dvouletou nástavbou a složení maturitní zkoušky. Střední odborná učiliště mají rovněž možnost vzdělávat žáky ve čtyřletých studijních oborech, které je zakončeno maturitní zkouškou a absolventi těchto oborů mají umožněn vstup na terciární úroveň vzdělávání. Obory vzdělávání jsou rozčleněny podle stupně vzdělání, z hlediska přípravy pro uplatnění na trhu práce a podle obtížnosti do kategorií, které jsou určeny Klasifikací kmenových oborů vzdělávání (KKOV). Toto statistické členění popisuje celou soustavu vzdělávacích programů vyučovaných v ČR. Jednotlivé kategorie jsou označovány písmenem v kódu oboru. • Kategorie C, D, J – střední vzdělání bez výučního listu • Kategorie H, E – střední vzdělání s výučním listem • Kategorie K – střední vzdělání s maturitní zkouškou na gymnáziu • Kategorie L, M – střední vzdělání s maturitní zkouškou 4 V bakalářské práci je pracováno s dvěma kategoriemi KKOV, kategorií H, která odpovídá střednímu odbornému vzdělání s výučním listem a kategorií E, která odpovídá nižšímu střednímu odborné vzdělání, rovněž s výučním listem. 5 Pro tyto dvě kategorie vzdělávání je v bakalářské práci používán neoficiální, avšak běžně užívaný pojem učňovské školství .
4 Pojmy podle školského zákona č. 561/2004 Sb. Pro snazší orientaci jsou v práci jsou používány rovněž pojmy učební obor (střední vzdělání s výučním listem) a studijní obor (střední vzdělání s maturitou). 5 Toto členění je používáno ve statistikách od roku 2004, kdy byly stupně vzdělávání odvozeny od typů středních škol: dříve žáci SOU – nyní odpovídají kategorii H, dříve žáci OU a U (žáci s nedokončeným základním vzděláním se speciálními vzdělávacími potřebami) – nyní odpovídají kategorii E. 10 Žáci jsou na středních odborných učilištích vzděláváni jak teoreticky, tak prakticky. Do učebních plánů tříletých učebních oborů jsou zařazeny jak všeobecně vzdělávací předměty (český jazyk, matematika, cizí jazyky), tak odborné předměty (odborné kreslení, technologie, ekonomika) a odborný výcvik (praktické vyučování), kterému je vyhrazeno 35 45 % vyučovacího času. Odborný výcvik je nedílnou součástí vzdělávání na učilištích. 6 Je uskutečňován především ve cvičných školních dílnách či na provozních pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu praktického vyučování. 7 Žáci se tak dostávají do kontaktu s reálným pracovním prostředím, což je velmi důležité pro jejich další pracovní uplatnění. Škola, jako právnická osoba, má povinnost při odborné praxi žáků dodržovat ustanovení platného a účinného zákoníku práce. 8 Pracovní doba žáka mladšího 18 let nesmí přesahovat 30 hodin týdně, tedy 6 hodin denně. Kromě získaných zkušeností může přinášet odborný výcvik učňům finanční odměnu, tzv. odměnu za produktivní činnost. „Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.“ 9
Absolventi těchto dvou kategorií učebních oborů mohou být pro zjednodušení dále v práci pojmenováni jako „vyučení“. 6 Zkrácený název pro střední odborné učiliště, dále v práci používaný 7 Zákon č. 561/2004 Sb. (školský zákon), §65 odst.2. 8 Zákon č.561/2004 Sb. (školský zákon), § 65 odst.3, v návaznosti s ustanovením §79 Zákona č. 262/2006 Sb. 9 Zákon č. 561/2004 Sb (školský zákon) § 122 odst.1 11 1.2 Historie učňovského školství do roku 1989 10 Již ve středověku, koncem 13. století, začaly v českých zemích vznikat stavovské organizace řemeslníků, tzv. cechy, které sloužily k ochraně zájmů řemeslníků různých oborů. Cechy vytvořily během doby celou soustavu přípravy k povolání zahrnující jak učně, tak později i tovaryše. Učení bylo podmínkou pro přípravu k povolání a výuční list předpokladem pro samostatné podnikání či složení mistrovské zkoušky. Nastupující průmyslová revoluce v 60. letech 18. století přinesla přeměnu cechovních řemeslníků a málo výkonných manufaktur na tovární výrobu s vysokou produktivitou práce. V učňovském školství byly zřizovány tzv. pokračovací školy , které většinou nebyly specializovány a neměly vlastní budovy, ani vyučující personál. Velký rozmach v učňovském školství nastal po roce 1930, kdy se název pokračovací škola změnil na samostatná živnostenská pokračovací škola . Začaly se stavět nové budovy, byly zavedeny odborné předměty, které vyučovali odborní učitelé, vyučování probíhalo dvakrát týdně. Školy již byly specializovány, jednotlivé druhy řemesel měly své dílny. Na přípravě svých učňů se tenkrát podílely i některé velké podniky Po druhé světové válce nastaly v učňovském školství pronikavé změny. V padesátých letech nejprve vznikala odborná učiliště státních záloh, příprava učňů přešla zcela do rukou státu, byl plánován výběr žáků pro povolání. V roce 1958 po přijetí tzv. učňovského zákona se učiliště vrátila k podnikům formou odborných učilišť , která zajišťovala výuku teoretickou i praktickou. Tam, kde nebylo možné komplexní výuku zajistit, byla zakládána učňovská střediska , pro něž zajišťovaly teoretické vyučování učňovské školy. Poslední výraznou změnou před rokem 1989 bylo zřizování středních odborných učilišť v 70. letech, kdy zřizovateli byly národní a státní podniky, generální ředitelství i jednotlivé resorty a učňovské školství povýšilo na střední. Střední odborná učiliště byla financována zčásti státem, zčásti budoucími zaměstnavateli.
10 PaedDr. FLORA, V., et al. Stoletá historie SOU Kyjov 12 1.3 Vývoj učňovského školství po roce 1989 V polistopadovém období se systém odborného vzdělávání, jehož je učňovské školství nedílnou součástí, zásadně změnil. Před rokem 1989 uzavíraly výrobní podniky smlouvy na přípravu odborných pracovníků přímo se středními odbornými učilišti a za jejich přípravu hradily část nákladů. Tak byla zajištěna přirozená regulace počtu učňů v SOU podle potřeb trhu práce. Po roce 1989 některé výrobní organizace zanikaly nebo byly privatizovány a náklady na učně hradit přestávaly. Novela školského zákona č. 522/1990 Sb. umožnila přijímat učně ke studiu i bez smlouvy s konkrétní výrobní organizací a veškeré náklady na učně byly hrazeny ze státního rozpočtu. Tato situace poskytovala středním školám i učilištím volnost ve struktuře učebních a studijních oborů. Střední odborná učiliště i střední školy se snažily maximálně rozšířit nabídku oborů vzdělávání a vyhovět žákům, kteří se do školy hlásili. Důvodem byl zejména tzv. normativní systém financování, který zajišťoval státní příspěvek škole v přímé vazbě na počty žáků, délku studia a různou náročnost potřeby výdajů na vzdělávací programy.11 Byly tak zřizovány i obory, velmi často úzce zaměřené, na které neměly školy potřebné vybavení, ani kvalifikované pedagogické pracovníky, a které se později ukázaly jako nevhodné a neodpovídaly potřebám trhu práce. Došlo k velkému nárůstu počtu středních škol, zejména gymnázií, lyceí a středních odborných škol na úkor středních odborných učilišť. V roce 1990 bylo v ČR 375 středních odborných škol, poskytujících vzdělání v oborech s maturitou, tzn. 27 % z celkového počtu středních škol. Jejich počet do roku 1998 vzrostl téměř trojnásobně, tvořily 46 % celkového počtu středních škol (SŠ). Naproti tomu podíl středních odborných učilišť poklesl na celkovém počtu SŠ z 52 % v roce 1990 na 34 % v roce 1998. 12 V České republice nebyla dlouho zpracována koncepce vzdělávací politiky státu ani učňovského školství. Nepříznivou situaci učilišť v tomto období komplikovala také skutečnost, že školy velmi často měnily svého zřizovatele, než byly zřizovatelské funkce
11 PĚLUCHA, J. Lidské zdroje pro 21. století. [on line], [cit. 1. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.trz.cz/TRZ/Prilohy.nsf/(viewPublic)/person2/$FILE/Pelucha_SUZ.doc 12 PaedDr. FLORA, V., et al. Stoletá historie SOU Kyjov 13 v roce 2001 převedeny z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na kraje 13 a učiliště získala právní subjektivitu. 14 Důležitým bodem polistopadového vývoje bylo rovněž zřizování neveřejných, soukromých středních škol a učilišť, v minimálním počtu byla zřizována učiliště církevní. V soukromých středních odborných učilištích je v současnosti vzděláváno kolem 10% žáků. Tato školská zařízení mohou na rozdíl od veřejných škol vybírat školné. Soustavný demografický pokles populace, dlouhodobá preference studijních oborů ukončených maturitní zkouškou, oborů ekonomických či oborů obchodu a služeb, nezájem žáků o studium oborů strojírenských, elektrotechnických a stavebních, z toho vyplývající přebytek vzdělávacích kapacit; tato fakta vedla v roce 2004 ke změnám v institucionální struktuře středních škol, tzv. optimalizaci sítě středních škol . Hlavním cílem tohoto procesu, jehož první etapa zahrnovala slučování především středních odborných učilišť, a který není dosud plně dokončen, je snižování počtu škol a vytvoření efektivní sítě středních škol, která by byla schopna reagovat na vzdělávací poptávku na regionální i národní úrovni. Kraje, jako zřizovatelé středních škol, vycházely z celé řady podkladů, analýz, návštěv na konkrétních školách a podle kritérií ve svých Dlouhodobých záměrech rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy. U jednotlivých škol byl hodnocen soulad s tímto záměrem: velikost školy, ekonomická náročnost provozu, potřeba dalších investic, spádovost, dostupnost, zájem o studium, demografický vývoj v regionu, potřeba absolventů na trhu práce a pokrytí regionů nabídkou středoškolského studia. 15 1.4 Strategie rozvoje vzdělávání v Jihomoravském kraji Dlouhodobé cíle ve vzdělávání v rámci České republiky byly stanoveny v Národním programu rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy ČR 16 z roku 2001 a v Dlouhodobém
13 Území Územně samosprávného celku dle zákona č. 129/2000 Sb. 14 Zřizovateli středních odborných učilišť po roce 1989 byla kromě MŠMT rovněž oborově příbuzná ministerstva: Ministerstvo hospodářství, průmyslu, zemědělství, vnitra, kultury a obchodu. 15 PaedDr. FLORA, V., et al. Stoletá historie SOU Kyjov 16 Tzv. Bílá kniha. Koncepční dokument, ve kterém je formulována vize rozvoje českého školství s cílovými daty pro změnu v letech 2005 a 2010. 14 záměru rozvoje vzdělávání v ČR z roku 2002. Cíle a směry vývoje vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji pak byly stanoveny v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 17 z roku 2003. Základní tendence uvedené v těchto materiálech jsou dosud páteří koncepce krajského školství. Přijetím nového školského zákona č. 561/2004 Sb. a zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících došlo v roce 2004 v legislativním rámci českého školství k zásadním změnám, kdy byly nastaveny nové podmínky pro další vývoj vzdělávací soustavy v ČR. Dlouhodobý záměr kraje, jenž je v souladu s Dlouhodobým záměrem České republiky, je Krajským úřadem zpracováván, vyhodnocován a upravován každé dva roky. Přitom vychází z analýzy dosavadního vývoje vzdělávání, z vývoje trhu práce, z demografických předpokladů a z hospodářských cílů na území Jihomoravského kraje. Jsou v něm stanoveny cíle pro jednotlivé oblasti vzdělávání, především pro strukturu oborů a jejich kapacitu a návrh na financování. Rada kraje poté předkládá Zastupitelstvu kraje ke schválení tu část záměru, která se týká škol zřizovaných krajem. 18 V Dlouhodobém záměru kraje jsou rovněž nastavena kritéria, která mají napomoci zachování učňovského školství v kraji. Počet přijímaných do prvních ročníků oborů s výučním listem by neměl klesnout pod 30 35 % absolventů základních škol, podíl vyučených absolventů odcházejících do denní formy nástavbového studia by se měl ustálit na 30 %. 1.5 Financování učňovského školství Financování středního učňovského školství je vícezdrojové, část nákladů je hrazena ze státního rozpočtu, část hradí zřizovatel. Postavení školy z hlediska financování je závislé na
17 Dále jen Dlouhodobý záměr kraje. 18 Dlouhodobý záměr kraje vychází především z těchto dokumentů: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, Programové prohlášení Rady Jihomoravského kraje, Program rozvoje Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje (odpovídajícím požadavkům příslušných zákonů). Dalšími podklady zpravidla jsou Výroční zprávy o stavu školství v JMK, analytické práce Národního ústavu odborného vzdělávání, informace Českého statistického úřadu nebo Ústavu pro informace ve vzdělávání. 15 tom, kdo je jejím zřizovatelem, přitom nárok na finanční prostředky ze státního rozpočtu mají pouze školy zařazené do školského rejstříku. 19 Výdaje ze státního rozpočtu, kapitoly 333 Ministerstva práce, školství a tělovýchovy, jsou členěny na výdaje kapitálové (investiční) a běžné (neinvestiční). Kapitálové výdaje jsou hrazeny celé z prostředků zřizovatele, běžné výdaje představují neinvestiční výdaje potřebné k zabezpečení chodu školy. Zahrnují jak výdaje nepřímé, provozní 20 , jejichž výši přiděluje školám zřizovatel, tzn. kraj a výdaje přímé 21 , jenž jsou hrazeny z rozpočtu MŠMT, a jejichž rozpis je založen na normativní metodě. 22 Financování školství prostřednictvím normativů je častou formou financování právě odborného vzdělávání. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jsou rozdělovány prostředky na regionální školství na jednotlivé kraje, přitom jsou stanoveny závazné zásady a postupy rozpisu rozpočtu z krajů na jednotlivé školy a doporučené normativy výdajů na jednoho žáka. Krajské úřady stanovují na základě krajských normativů rozpočty jednotlivým školám. 23 Agregované normativy jsou vypočteny podle skutečného počtu žáků ve škole, podle jednotlivých oborů a forem vzdělávání a jsou odstupňovány podle čtyř věkových kategorií a bohužel nezohledňují nákladovost regionálního školství. Právě učební obory středních odborných učilišť patří mezi ty, jež vysoké náklady mají. Náklady na vybavení odborných učeben názornými učebními pomůckami, příslušnou moderní technikou a zajištění údržby této techniky jsou mnohem vyšší, než u jiných typů škol.
19 Školský rejstřík je veřejný seznam obsahující rejstřík škol a školských zařízení a rejstřík školských právnických osob, ve smyslu ustanovení §141 zákona č. 561/2004 Sb. 20 Plánované výdaje na provoz, tzn. materiál, spotřeba energie, služby, odpisy. 21 Výdaje na mzdy pracovníků, povinné odvody, učebnice, pomůcky, školní potřeby apod. 22 WASSERBAUEROVÁ, J. Ekonomická specifika školství. [on line], [cit. 1. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http:\\www.fse1.ujep.cz/materialy/KFU_huncova_wasserbauerova.pdf 23 WASSERBAUEROVÁ, J. Ekonomická specifika školství. [on line], [cit. 1. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http:\\www.fse1.ujep.cz/materialy/KFU_huncova_wasserbauerova.pdf 16 1.6 Aktuální trendy v učňovském školství V současnosti probíhá v České republice největší změna v učňovském školství za poslední desítky let, která přináší změny nejen v oblasti vzdělávacích programů, ale především v soustavě oborů odborného vzdělávání. 1.6.1 Reforma odborného školství Reforma odborného školství má za úkol zmodernizovat a zkvalitnit odborné vzdělávání, přitom je kladen především důraz na to, aby žáci získali potřebné odborné kompetence potřebné pro uplatnění na pracovním trhu. Základním prvkem kurikulární reformy odborného školství jsou rámcové vzdělávací programy. Představují státem stanovené minimum, podle něhož si školy musí do dvou let připravit svůj školní vzdělávací program, který bude nejlépe vyhovovat škole a požadavkům regionu. 24 Cílem tohoto složitého procesu je zároveň redukce původních osmi set oborů na dvě stě oborů, které budou šířeji koncipovány. 25 V rámci reformy by mělo docházet k výraznému posilování role sociálních partnerů, firem v regionech a tím k úzké provázanosti škol s trhem práce. Ke zkvalitnění a modernizaci učňovského vzdělání by mělo rovněž přispět nové pojetí závěrečných zkoušek učebních oborů, na jejichž přípravě se podílí pedagogové ze středních škol, odborní pracovníci i zaměstnavatelé. Zadání pro jednotlivé obory budou sjednocena a pod vlivem zaměstnavatelů budou zkoušky více zaměřeny na praxi a absolventi by měli poté lépe obstát na trhu práce. 1.6.2 Zvyšování podílu všeobecného vzdělávání U učňovského vzdělávání je patrný ústup od úzce oborově zaměřeného, profesionalizovaného studia a snížení míry specializace vzdělávání zredukováním počtu
24 Rámcové vzdělávací programy pro odborné školství připravuje Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) ve spolupráci se školami a sociálními partnery. První skupina rámcových vzdělávacích programů (pro 61 oborů vzdělání) byla schválena v červnu 2007. Tvorba dalších RVP by měla být ukončena do roku 2009. V rámci připomínkového řízení se k rámcovým vzdělávacím programům vyjadřují příslušná ministerstva, ústřední odborové orgány, celostátní organizace zaměstnavatelů a kraje. To vše probíhá podle § 4, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Současně s tvorbou RVP vzniká nová soustava oborů vzdělání. Vydání rámcových vzdělávacích programů je proto podmíněno zařazením příslušných oborů vzdělání do soustavy oborů. Po vydání RVP mají školy 2 roky na to, aby si vytvořily svůj školní vzdělávací program a začaly podle něj učit. 25 NÚOV. Rámcové vzdělávací programy.[on line] [cit. 3. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.nuov.cz/index.php?page=ramcove_vzdelavaci_programy_ _pripominkove_rizeni 17 oborů. a příprava učňů pro uplatnění v co možná nejširších oblastech. Žáci by měli být v budoucnosti vzděláváni v šířeji zaměřených oborech a jejich uplatnění na trhu práce budou stále více ovlivňovat jiné faktory, zejména flexibilita, adaptabilita a schopnost a ochota učit se. 26 1.7 Aktuální problémy učňovského školství V následujících čtyřech podkapitolách jsou nastíněny nejproblematičtější oblasti učňovského školství a jejich možná řešení. 1.7.1 Ztráta prestiže SOU Učiliště jsou na okraji zájmu zájemců o studium, jsou mnohými považovány za méně kvalitní školy. Veřejnost není dostatečně informovaná o potřebě odborného vzdělávání a o přípravě žáků pro rozvoj regionu. Důležitá je propagace učňovského školství cílenou mediální kampaní, efektivní prezentací učebních oborů žákům a jejich rodičům nejen na dnech otevřených dveří, větší propagací řemesel a technických oborů na veletrzích a výstavách či pořádáním řemeslných soutěží a olympiád. Nezastupitelnou úlohu při podpoře středního odborného vzdělávání mají školní poradci pro volbu povolání na základních školách. Kariérové poradenství by mělo žákům pomáhat v rozhodování o vzdělávací dráze a povolání. Nabízená podpora by měla být komplexní a měla by tvořit ucelený a propojený celek, měl by to být přístup zaměřený na informacích, poradenství, na výchově a vzdělávání. Poradenství by se nemělo jen omezit na podávání informací o existenci střední školy a na vyřizování administrativy spojené s podáváním přihlášek. Základní školu by měl žák opouštět s dostatečnými znalostmi a všeobecným přehledem a schopnostmi, které bude umět využít k úspěšnému prosazení a uplatnění na trhu práce. 27
26 NÚOV. Analýza profesní struktury pracovních sil v ČR z pohledu sféry vzdělávání. [on line] [cit. 5. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.nuov.cz/public/File/periodika_a_publikace/Analyza%20struktury%20prac sil 2008.pdf 27 MALACH A., VITURKA M.: Odborné vzdělávání v procesu evropské integrace 18 1.7.2 Přijímání žáků s nízkými předpoklady ke střednímu vzdělávání s maturitou Laťka náročnosti přijetí na střední školy s maturitou se snižuje, z toho plynou důsledky pro střední odborná učiliště. Zde jsou přijímáni žáci jednak s horším prospěchem a jednak ti, kteří nemají o studium učebního oboru zájem. Mnozí žáci pocházejí ze sociálně slabých rodin nebo rodin s dlouhodobě nezaměstnanými rodiči, přičemž rodiny těchto žáků často nejsou schopni docenit význam vzdělání. Nízké ztotožnění studentů s oborem vede často k předčasným odchodům ze studia, fluktuaci a velmi vysoké absenci žáků. 1.7.3 Nedostatečnost státní školské politiky Hlavním cílem formování vzdělanostní struktury na úrovni státu je nalezení formy, která by byla schopna pružně reagovat na požadavky trhu práce . Současná koncepce rozvoje vzdělání v ČR nastavuje vysoké parametry – jejím cílem je 86 % obyvatelstva s vyšším středoškolským a vysokoškolským vzděláním, přičemž v současnosti má vzdělání s maturitou 67 % populace. 28 V dlouhodobých záměrech vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy je potřeba posílit pozici učňovského školství a připravit návrh na financování odborné přípravy. Je nezbytné vytvořit funkční nástroje v úzké spolupráci státu a podniků k finanční stimulaci v průběhu vzdělávání. 29 Nejvhodnějšími motivačními programy pro nábor učňů na střední odborná učiliště by měly být hmotné stimuly konkrétních firem; především stipendijní podpora učňů vázaná na jejich prospěch či úhrada nákladů spojených s vyučováním – pracovní oblečení, učební pomůcky, příspěvky na ubytování či stravu. Přitom by stát zaměstnavatelům, poskytující dané finanční ohodnocení a podporující odborný výcvik a praxi učňů, kompenzoval náklady spojené s touto činností daňovými úlevami.
28 SPS v ČR: Krize učňovského školství ve stavebnictví a návrh jejího řešení. [on line] [cit. 20. května 2008].Dostupný na WWW: http://www.casopisstavebnictvi.cz/tisk.php?ID=524. 29 Perspektivy učňovského školství z pohledu školských odborů. Týdeník Učitelské noviny, 2008, roč. 111, č.14, s. 15 19 1.7.4. Demografický úbytek žáků Z důvodu dlouhodobé preference středního vzdělání s maturitní zkouškou, se demografický propad, který se za dva roky přesune ze základních škol na střední školy, maximální měrou promítne zejména v učňovském školství. Pravděpodobnou budoucí poptávku žáků po studiu na středních školách ilustruje následující graf. Graf č.1: Prognóza poptávky po studiu na středních školách v letech 2006 2020
140000
120000
100000
80000 Počet patnáctiletých žáků 60000 v ČR
40000
20000
0 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 Pramen: ČSÚ. Složení obyvatel podle pohlaví a jednotek věku v roce 2006.[on line]. [cit. 29. dubna 2008]. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/FE003FE2E4/$File/0001070402.xls V roce 2006 vycházelo ze základních škol v ČR přibližně 129 000 žáků ve věku 15 let. Z grafu je zřejmé, že pokud počítáme s tím, že do středních škol nastupuje mládež ve věku 15 let, počátek prudkého demografického úbytku žáků můžeme očekávat od roku 2009, kdy žáci dvanáctiletí v roce 2006 budou vycházet ze základních škol a začínat studium na školách středních. Další úbytky žáků budou následovat, a to až do roku 2014, kdy na střední školy bude nastupovat přibližně 88 000 žáků, což bude o 32 % méně, než v současnosti.
20 2 CHARAKTERISTIKA OKRESU HODONÍN Okres Hodonín leží na území Jihomoravského kraje, v jihovýchodní části Moravy, při hranici se Slovenskou republikou. Jeho rozloha je 1 099 km 2 , z toho téměř sedm desetin území tvoří zemědělská půda a pouze jednu čtvrtinu tvoří lesy – okres má jednu z nejnižších lesnatostí v kraji. Jako v jednom z mála okresů v rámci České republiky se zde nachází ložiska ropy, lignitu a zemního plynu. V dalších lokalitách se nachází rovněž zásoby cihlářských surovin a štěrkopísků. Díky dobré geografické poloze i příhodnému podnebí jsou zde velmi dobré podmínky pro rozvoj zemědělství, zejména vinařství a ovocnářství. 30 Na území okresu Hodonín se nachází celkem 82 obcí, z toho osm jich má statut města (Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice). Největší sídla okresu, Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou, jsou zároveň obcemi s rozšířenou působností (ORP); dále je okres členěn na sedm správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. 31 Tabulka č.1: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) v okrese Hodonín (k 31. 12. 2006) Počet Rozloha Podíl v % ORP Obcí Části Obyvatel v ha Zemědělská Lesní Zastavěné obcí půda pozemky plochy Hodonín 18 19 61 711 28 607 60,9 23,5 2,8 Kyjov 42 48 56 040 47 026 61,8 28,4 2,2 Veselí nad 22 26 39 540 34 276 67,9 22,3 2,0 Moravou Pramen: ČSÚ. Vybrané údaje za správní obvody s rozšířenou působností. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_za_spravni_obvody_obci_s_rozsirenou_pusobnosti_za_rok _2006 2.1 Demografický vývoj Okres Hodonín je třetím nejlidnatějším okresem Jihomoravského kraje, k 31. 12. 2007 zde žilo 157 176 obyvatel, z toho 50,9 % žen a 49,1 % mužů, přičemž hustota obyvatel okresu je 144 obyvatel/km 2. 30 ČSÚ. Charakteristika okresu Hodonín [on line], [cit. 17. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.notes.czso.cz/xb/redakce/nsf/i/charakteristika_okresu_hodonín 31 ČSÚ. Charakteristika okresu Hodonín [on line], [cit. 17. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.notes.czso.cz/xb/redakce/nsf/i/charakteristika_okresu_hodonín 21 Demografický vývoj regionu kopíruje vývoj celé České republiky, kdy česká populace prochází od 90. let bouřlivými změnami demografického chování. Jedním z nejtypičtějších znaků tohoto období je prudké snižování úrovně porodnosti, což má za následek znatelný úbytek nejmladší generace. Přitom počet narozených dětí je nejdůležitějším aspektem, který nejvíce ovlivňuje počet dětí a mládeže vstupujících do jednotlivých úrovní školské soustavy. V letech 1991 až 2006 se podíl dětí 0 – 14 let v populaci snížil z 21,8 % na 14,3 %, v roce 2006 zde bylo živě narozených 1 551 dětí oproti roku 1991, kdy se v okrese Hodonín narodilo 2 120 dětí. 32 Graf č. 2 :Vývoj věkové struktury obyvatel od roku 1991 do roku 2006 v okrese Hodonín (vždy k 31. 12.)
2005 2003 2001 1999 0 14 let 15 64 let 1997 65 a více let 1995 1993 1991 0 50000 100000 150000 Pramen: Vlastní zpracování podle ČSÚ. Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji v roce 2006).[on line]. [cit. 17. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/13 6203 07 Snižování porodnosti se projevuje ve stárnutí populace, což se projevuje zejména zvýšeným podílem obyvatel v produktivním věku, v roce 2006 tvořilo 71,4 % z celkového počtu obyvatel. Podíl obyvatel v postproduktivním věku se zvyšuje zatím jen pomalu, v roce 2006 žilo v okrese Hodonín 22 529 obyvatel ve věku 65 a více let, což je 14,4 % celkové populace. Průměrný věk obyvatel okresu vzrostl od roku 1991 do roku 2006 téměř o čtyři roky, na 39,9 roku. 33
32 ČSÚ. Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin v letech 1991 – 2006.[on line] [cit. 17. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/01004D980B/$File/13 620307a1.pdf 33 ČSÚ. Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin v letech 1991 – 2006.[on line] [cit. 17. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/01004D980B/$File/13 620307a1.pdf 22 2.2 Ekonomická struktura okresu Ekonomická základna okresu Hodonín je poměrně rozmanitá. Struktura hospodářství je do jisté míry dána dlouhodobým historickým vývojem. Významnou pozici v regionu má strojírenský, potravinářský, dřevozpracující i textilní průmysl. Důležité strojírenské a kovozpracovatelské společnosti jsou umístěny v Hodoníně i v Kyjově. Potravinářský průmysl je rozmístěn po celém regionu, s větší koncentrací v Hodoníně a okolí. V Hodoníně lze najít rovněž několik významných zpracovatelů dřeva (ZPD – překližky, DYAS – dýhy a řezivo). Sklářský průmysl je zastoupen společností vlastněnou švýcarským kapitálem Vetropack Moravia Glass v Kyjově, věnující se výrobě skleněných lahví. Společnosti zabývající se oblastí těžby nerostných surovin jsou umístěny v Hodoníně, významným zaměstnavatelem hodonínského regionu jsou Moravské naftové doly, zabývající se těžbou ropy. Přesto, že odvětví textilního průmyslu zažilo během devadesátých let několik propadů, v okrese Hodonín se nacházejí podniky, které jsou tradičním zaměstnavatelem v tomto odvětví, zejména v jihovýchodní oblasti v ORP Veselí nad Moravou. 34 Velký podíl v odvětvové struktuře hospodářství okresu má zemědělství, což je dáno zejména vhodnými klimatickými podmínkami a vysokému podílu úrodné zeminy. Stále zde působí velká zemědělská družstva, akciové společnosti či společnosti s ručením omezením, zaměstnávající více než 100 zaměstnanců. Z hlediska struktury podnikatelské sféry bylo zapsáno k 31. 12. 2007 do registru ekonomických subjektů (RES) 31 550 podnikatelských subjektů. To představuje 11,7 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 83,6 %, právnické osoby 16,4 %. 35 V okrese bylo evidováno 5 179 podniků zabývajících se průmyslovou činnosti, tj. 16,4 % z celkového počtu podniků okresu Hodonín, z toho převážná část, 5 151 podniků, se zabývalo zpracovatelským průmyslem. Stavebnictvím se zabývalo 4 344 podniků, tj. 13,7 %
34 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje – Aktualizace profilu kraje. [on line] [cit. 17. dubna 2008].Dostupný na WWW: http://www.kr jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=16119&TypeID=2. 35 ČSÚ. Počet subjektů zapsaných v RES v Jihomoravském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2007. [on line] [cit. 17. dubna 2008].Dostupný na WWW: http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/2100251B77/$File/13 620207q4h2.pdf 23 a zemědělství se věnovalo 3 294 subjektů, tj. 10,4 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES v okrese Hodonín. 36 Tabulka č.2: Nejvýznamnější zaměstnavatelé okresu Hodonín v odvětví průmyslu – subjekty s více než 250 zaměstnanci ( k 31. 5. 2007) Odvětví průmyslu Průmyslové firmy Těžební průmysl – těžba hnědého uhlí LIGNIT Hodonín, s.r.o. Hodonín Těžební průmysl – těžba ropy MORAVSKÉ NAFTOVÉ DOLY, a.s., Hodonín Hutní průmysl ŽELEZÁRNY Veselí, a.s.,Veselí nad Moravou Hutní průmysl FERROMET GROUP, s.r.o., Veselí nad Moravou Strojírenský průmysl ŠROUBÁRNA Kyjov, s.r.o., Kyjov Strojírenský průmysl MND SERVISNÍ, a.s., Lužice Strojírenský průmysl JIHOMORAVSKÁ ARMATURKA, a.s. Hodonín Strojírenský průmysl T MACHINERY, a.s., Ratíškovice Strojírenský průmysl INTERSTROJ, a.s., Veselí nad Moravou Kovodělný průmysl MWG, s.r.o., Bzenec Kovodělný průmysl UNIKOV, s.r.o., Vracov Výroba obalového skla VETROPACK MORAVIA GLASS, a.s., Kyjov Dřevozpracující průmysl PLOMA, a.s., Hodonín Dřevozpracující průmysl DYAS Hodonín (Jáchymov Invest, a.s.) Automobilový průmysl INTERNATIONAL AUTOMOTIVE COMPONENTS GROUP, s.r.o., Hodonín Potravinářský průmysl DELIMAX, a.s., Hodonín Potravinářský průmysl PIKA, a.s., Bzenec Potravinářský průmysl THE CANDY PLUS SWEET FACTORY, s.r.o., Rohatec Potravinářský průmysl TPK, s.r.o. Hodonín Textilní průmysl KORDÁRNA, a.s., Velká nad Veličkou Zpracovatelský průmysl – ruční PELIKAN HARDCOPY CZ, s.r.o., Kyjov montáž výrobků Výroba stavebních materiálů KM BETA, a.s. Hodonín Vodárenství Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., Hodonín Pramen: Zpracováno podle údajů na stránkách Ústavu územního rozvoje [on line][cit. 30. března 2008].Dostupný na WWW:http://www.uur.cz/default.asp?ID=2614 Co se týče zemědělství v regionu Hodonín, k 31. 12. 2007 bylo v registru ekonomických subjektů zapsáno 2 127 soukromých rolníků, což je 20 % z celkového počtu v Jihomoravském kraji a 641 zemědělských podnikatelů, tj. 21 % z celkového počtu Jihomoravského kraje. 36 ČSÚ. Počet subjektů zapsaných v RES v Jihomoravském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2007. [on line] [cit. 17. dubna 2008].Dostupný na WWW: http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/2100251B77/$File/13 620207q4h2.pdf 24 2.3 Nezaměstnanost Okres Hodonín je okresem s nejvyšší nezaměstnaností v Jihomoravském kraji. V období od zahájení transformace ekonomiky na přelomu let 1989 – 1990 až do roku 1995 byl rozsah nezaměstnanosti v okrese nízký, míra nezaměstnanosti se pohybovala pod hranicí 4 %. V polovině roku 1995 se nezaměstnanost začala výrazně zvyšovat. Ve vysoké míře nezaměstnanosti obyvatelstva se projevil zánik a transformace velkých průmyslových podniků, patřících dříve k hlavním zaměstnavatelům okresu Hodonín. Na trhu práce se zde výrazněji projevil vzestup české ekonomiky, trvající již několik let, až v roce 2006, kdy registrovaná míra nezaměstnanosti poklesla na 13,33 %. Přestože k 31. 12. 2007 dosáhla míra nezaměstnanosti v regionu jen 10,70 %, z dlouhodobého hlediska v meziokresním srovnání je stále jednou z nejvyšších v České republice. 37 Graf č.3: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti od roku 1995 do roku 2007 38 (v %)
18 16 14 12
10 okres Hodonín % 8 Česká republika 6 4 2 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na www.mpsv.cz K 31. 12. 2007 bylo na Úřadě práce v Hodoníně evidováno 8 908 uchazečů o zaměstnání. Z toho 40,5 % tvořili uchazeči z ORP Hodonín, kde byla zaznamenána registrovaná míra nezaměstnanosti 11,4 %, což tento mikroregion řadí mezi nejohroženější z celého Jihomoravského kraje. 37 70. místo v pořadí okresů ČR, patří mezi deset okresů v ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti 38 k 31. 12. 2007 25 2.3.1 Nezaměstnanost absolventů V regionu se projevuje tendence, která je typická pro vývoj v celé České republice, a to snižování míry nezaměstnanosti absolventů 39 středních škol, kteří již nepředstavují problematickou skupinu nezaměstnaných. Snižování nezaměstnanosti všech absolventů je důsledkem celkového zlepšení ekonomické situace v ČR i zvýšením nabídky nových pracovních příležitostí, kterou vytváří především zahraniční investoři. Podíl na snížení nezaměstnanosti má i fakt, že absolventi mají více možností pokračovat ve vzdělávání díky větší nabídce terciárního vzdělávání; na trh práce jich přichází menší část. Graf č.4: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů středního vzdělání s výučním listem od roku 2000 do roku 2007 v okrese Hodonín 40
1200
1000
800
600 Absolventi stupně vzdělání E Absolventi stupně vzdělání H 400
200
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Pramen: Vlastní zpracování podle interních materiálů Úřadu práce v Hodoníně, DiP. Kyjov Výrazný pokles nezaměstnanosti u vyučených absolventů souvisí s rostoucí poptávkou zaměstnavatelů a současně s klesajícím počtem žáků učebních oborů. Na konci roku 2000 bylo registrováno v okrese 1 087 nezaměstnaných absolventů s výučním listem, což bylo 10,5 % všech nezaměstnaných v regionu Hodonín. V roce 2001 se počet nezaměstnaných vyučených absolventů nepatrně zvedl na 1 118, ale od roku 2002 vykazuje
39 Absolvent je od 1. 1. 2004 definován jako uchazeč o zaměstnání evidovaný na ÚP (Úřadu práce) podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu, u kterého doba od ukončení jeho studia nepřekročila dva roky bez ohledu na to, zda a jak dlouho pracoval v oboru, který vystudoval. To znamená, že mezi uchazeče o zaměstnání je zahrnuto i mnoho dalších absolventů, kteří absolvovali i před více lety. 40 Neboť se absolventi škol hlásí do evidence úřadů práce podle místa svého trvalého bydliště, mohou se jako nezaměstnaní objevit v jiném okrese, než v jakém studovali. 26 nezaměstnanost vyučených setrvalý pokles. O sedm let později, k 31. 12. 2007, se snížil počet nezaměstnaných vyučených absolventů o 876, nezaměstnaných absolventů bylo evidováno pouze 211, z toho 85 % absolventů stupně vzdělání H a 15 % absolventů stupně vzdělání E. Podíl nezaměstnaných vyučených absolventů na všech nezaměstnaných se během sedmi let snížil na 2,5 %. 41 Snižuje se rovněž podíl nezaměstnaných vyučených absolventů na nezaměstnaných absolventech celkem, v roce 2000 tvořili nezaměstnaní vyučení absolventi 46 % všech absolventů, během sedmi let se tento podíl snížil na 34 %. 2.3.2 Kvalifikační struktura nezaměstnaných vyučených absolventů Z grafu č.2 je patrný razantní pokles nezaměstnaných vyučených absolventů. Za povšimnutí stojí rovněž skutečnost, jak se změnily počty nezaměstnaných absolventů v jednotlivých skupinách oborů během čtyř po sobě následujících období, od konce roku 2004 do konce roku 2007. Tabulka č.3: Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů stupně vzdělání H v okrese Hodonín v letech 2004 až 2007 ( k 31. 12.) Název skupiny oborů 42 2004 2005 2006 2007 Strojírenství a strojírenská výroba 87 73 65 27 Elektrotechnika, výpočetní technika 52 32 22 12 Potravinářství a potravinářská chemie 21 17 8 3 Textilní výroba a oděvnictví 22 21 7 6 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 40 35 36 20 Stavebnictví, geodézie a kartografie 71 45 22 20 Zemědělství a lesnictví 88 49 36 25 Gastronomie, hotelnictví a turismus 57 95 80 52 Obchod 30 30 25 13 Osobní a provozní služby 57 41 29 20 Ostatní 1 2 1 3 Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na Integrovaném portálu MPSV. [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/ksa Nejvíce ubylo nezaměstnaných absolventů s výučním listem v technických oborech, jako jsou strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika a stavebnictví. To je dáno, již výše uvedenou, zvýšenou nabídkou nových pracovních příležitostí vytvářenou zejména
41 Interní materiály ÚP v Hodoníně, DiP. Kyjov 42 Klasifikace zaměstnání (KZAM R). Více na www.czso.cz 27 zahraničními investory. Pokles nezaměstnaných absolventů oborů zemědělství je naopak dán zejména nedostatečným zájmem žáků o vyučení v tomto oboru, která souvisí zřejmě s neperspektivností budoucího zaměstnání. Naopak počet nezaměstnaných absolventů v oborech gastronomie, hotelnictví a turismu během let 2005 a 2006 vzrostl téměř o polovinu, poté o 35 % klesl. Graf č. 5: Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů oboru vzdělávání H v okrese Hodonín v roce 2007 (k 31. 12.)
10% 14% 7% 6% 2%
3%
25% 10%
10% 13%
Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, výpočetní technika Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Stavebnictví, geodézie a kartografie Zemědělství a lesnictví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Osobní a provozní služby
Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na Integrovaném portálu MPSV. [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/ksa Největší podíl z celkového počtu 201 nezaměstnaných absolventů bylo evidováno v kategorii gastronomie, hotelnictví a turismus (27 %), s odstupem následovala kategorie strojírenství (14 %) a zemědělství a lesnictví (12 %). 2.4 Zaměstnanost absolventů s výučním listem Dle informací, poskytnutých Úřadem práce v Hodoníně, DiP.(dislokované pracoviště) Kyjov, nejsou k dispozici data, která by se týkala zaměstnanosti a uplatnění absolventů v okrese, ať už v jednotlivých odvětvích či u zaměstnavatelů. Tato fakta lze tedy pouze odvodit z poptávky firem v regionu, kteří mají své požadavky zadány na příslušném úřadě zprostředkujícím zaměstnání.
28 Pro zachycení situace potencionálního uplatnění vyučených absolventů SOU na regionálním trhu práce, byla ve dvou časových obdobích sledována poptávka po vyučených pracovních silách na Úřadě práce v Hodoníně. 43 K 23. 1. 2008 bylo na ÚP v Hodoníně evidováno celkem 229 volných pracovních míst pro uchazeče se středním vzděláním s výučním listem. Největší podíl (23%) tvořila poptávka po nezaměstnaných vyučených ve strojírenských oborech zámečník a svářeč. Druhou početnější poptávanou profesí byl řidič, především nákladní dopravy (13,5 %), toto povolání ovšem může být obsazováno zaměstnanci nevyučenými v oboru. Vysoká je poptávka zaměstnavatelů po stavebních profesích zedník (9,5 %), tesař (4,5 %), přitom lze počítat s rostoucí poptávkou po nich v jarním období. Tabulka č.4: Poptávka po pracovních místech na ÚP v Hodoníně 44 Počet volných Počet volných Název profese pracovních míst pracovních míst (leden 2008) (červen 2008) Zámečníci, svářeči 52 17 Řidiči 31 16 Zedníci (dlaždiči, obkladači) 22 47 CNC seřizovači 19 0 Soustružníci, nástrojaři 16 10 Švadleny, šičky 15 5 Kuchaři, číšníci 12 29 Tesaři 10 0 Řezníci 10 0 Seřizovači, údržbáři, opraváři 8 3 Elektromechanici, elektrikáři 5 21 Pracovníci v zemědělství 3 0 Automechanici 0 2 Pekaři 0 2 Hutní dělníci 0 8 Malíři 0 8 Truhláři, stolaři 0 15 Pracovníci u montážních linek 0 29 Ostatní 45 27 49 Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na Integrovaném portálu MPSV. [on line]. [cit. 23. ledna 2008 a 6. června 2008].Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno?nokres=3706&vzdel=H&send=1
43 Jsou to ovšem jen volná pracovní místa uvedená na integrovaném portálu MPSV. Skutečný počet poptávaných pracovních míst je o něco vyšší, neboť ne všichni zaměstnavatelé dají souhlas s uveřejněním na www.portal.mpsv.cz. 44 Tzn. nabídka pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání 45 Skladníci, telefonní operátoři, topiči, prodavači, obchodní zástupci a detektivové 29 Ve druhém sledovaném období, k 6. 6. 2008, bylo na ÚP v Hodoníně evidováno 261 volných pracovních míst pro vyučené uchazeče. Potvrzuje se stálý zájem firem o nezaměstnané vyučené v oborech strojních (zámečníci, soustružníci, elektrikáři) i stavebních (poptávka po zednících tvoří 18 % všech pracovních míst), jak je patrné z tabulky č.4. S nadcházející letní sezónou zřejmě vzrostla poptávka po kuchařích a číšnících
30 3 UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ V OKRESE HODONÍN Jak vývoj celého středního vzdělávání, tak vývoj učňovského školství v regionu Hodonín je dlouhodobě srovnatelný se situaci v celé České republice. Poptávka žáků po studijních oborech roste, již několik let převyšuje poptávku po oborech učebních. V rámci oborové struktury učebních oborů je evidována největší poptávka zejména po oborech služeb, jejichž absolventi nenacházejí na trhu práce odpovídající uplatnění. 3.1 Vývoj počtu žáků SOU v České republice Nárůst počtu středních odborných učilišť je zaznamenáván až do roku 1996, kdy jich bylo v celé České republice 732, tzn. ještě o 3 % více, než v roce 1995. Pak následoval pokles a ve školním roce 2004/2005 byli žáci vyučování celkem na 504 učilištích. 46 Zájem o denní studium na SOU ze strany uchazečů v období let 1993 – 1997 klesal a v roku 1998 zde studuje stále méně žáků. Důvodem rychlého poklesu žáků v tomto období je jednak pokles populace a odchod žáků základních škol do víceletých gymnázií, jednak rychlý rozvoj středních odborných škol, které „bojují“ o žáka a především nabízejí studium v oborech s maturitou. Střední odborné školy připravují studenty na povolání především v oblasti ekonomické, technické, zdravotnické, sociálně správní nebo zemědělské, studium je zakončenou maturitou, přičemž jsou na těchto typech škol vyučovány rovněž obory bez maturity (střední vzdělávání), tyto jsou v grafu rovněž zahrnuty. Je nutno ovšem dodat, že výuka těchto nematuritních oborů má klesající tendenci, v roce 2006 tvořili žáci těchto oborů pouze 0,1 %. Do roku 1997 poskytovaly SOŠ vzdělávání v pomaturitním studiu a dosud nabízí nástavbové studium, tyto dvě položky zde nejsou evidovány. Na poklesu žáků všech středních škol se podepsal jeden chybějící ročník, když ve školním roce 1996/1997 byla zavedena povinná devítiletá školní docházka na základní škole a do středních škol nenastoupili žádní noví žáci. 47 V roce 1999 se naplnily všechny postupové ročníky v učebních oborech a počet žáků učilišť mírně vzrostl na 137 780. Ještě následující 46 Vývojová ročenka školství v České republice 1995/96 – 2004/05 47 Vývojová ročenka školství v České republice 1995/96 – 2004/05 31 rok počet žáků SOU nepatrně vzrostl na 141 372, od té doby je zde patrná klesající tendence. S neustálým poklesem žáků SOU se dají v následujících letech očekávat rostoucí rozdíly mezi počty žáků SOU a SOŠ, kdy je žáky upřednostňováno studium v maturitních oborech, a které jsou naznačeny v grafu „rozevírajícími se nůžkami“. Graf č.6: Srovnání vývoje počtu žáků SOU a SOŠ v České republice v letech 1993–2006
250000
200000
150000
100000
50000
0
0 994 995 001 002 003 /1 1 /2 2 94/ 95/1996 96/1997 97/1998 02/ 03/2004 04/2005 05/2006 1993 19 19 19 19 1998/1999 1999/200 2000/2 2001 20 20 20 20 2006/2007
Počet žáků SOU v oborech s výučním listem Počet žáků SOŠ v oborech s maturitou a bez maturity
Pramen: Vlastní zpracování podle Vývojové ročenky školství v České republice 1995/96 – 2004/05 a databáze ÚIV, dostupné na http://www.uiv.cz/rubrika/101 3.2 Vývoj počtu žáků SOU v okrese Hodonín V okrese Hodonín měla na počet žáků učilišť vliv optimalizace středních škol v roce 2004, kdy počet středních odborných učilišť během pěti let klesl ze třinácti na osm. Stejně tak se snižují počty studujících učňů, zatímco v roce 2001 se na středních odborných učilištích připravovalo 3 883 žáků, v roce 2006 už jen 2 359 žáků, což je o 39 % žáků méně. Z grafu je patrné, že počet žáků studujících na gymnáziích je setrvalý, o studium na středních odborných školách v oborech s maturitou je stálý zájem a počty studujících na SOŠ neustále rostou. Na středních odborných školách v regionu studovalo v roce 2001 2 240 žáků, o pět let později to bylo už 2 457 žáků, což je o 9 % více. 48 48 ÚIV. Vývojová ročenka školství [on line] [cit. 20. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/rubrika/101 32 Graf č. 7:Vývoj počtu žáků SOU, SOŠ a gymnázií v okrese Hodonín v letech 2001 2006 49
4000
3000
SOU 2000 SOŠ Gymnázia
1000
0 2 3 4 5 6 7 00 00 00 00 00 00 /2 /2 /2 /2 /2 /2 01 02 03 04 05 06 20 20 20 20 20 20 Pramen: Vlastní zpracování podle údajů ve Výročních zprávách o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní rok 2001 – 2007. Dostupné na WWW: http://ppjmk.kr jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=14927&TypeID=2 Vývoj počtu žáků připravujících se v učilištích je v grafu poněkud zavádějící. Statistiky uvádí do roku 2004 žáky vyučené na středních odborných učilištích jak v oborech učebních, tak v oborech studijních s maturitou. S přijetím nového školského zákona v roce 2004 jsou uváděny počty žáků v jednotlivých stupních vzdělání; studijní obory s maturitou, které poskytují SOU, už nejsou v grafu znázorněny. Přitom však lze předpokládat, že počty maturitních studijních oborů situaci na SOU nijak výrazně neovlivňují Ve školním roce 2001/2002 bylo na středních odborných učilištích v okrese Hodonín vyučováno 3 883 žáků v oborech s výučním listem ve 13 školách poskytujících dané vzdělání, v celém Jihomoravském kraji se vzdělávalo 24 557 žáků v 57 školách. V meziokresním srovnání je z údajů zřejmý vysoký podíl počtu učilišť vyskytujících se v regionu Hodonín; zatímco na Hodonínsku připadalo na 13 škol 3 883 žáků, v celém Jihomoravském kraji připadalo na 57 škol 24 557 žáků. To vypovídá o rozdílných průměrných velikostech škol, přičemž v okrese Hodonín se vyskytovalo velké množství škol s poměrně malým počtem žáků. 50 49 V práci jsou uváděny vždy jen statistiky žáků denního studia. 50 Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní roky 2001 – 2007. Dostupné na WWW: http://ppjmk.kr jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=14927&TypeID=2 33 3.3 Vývoj počtu vyučených absolventů Vývoj počtu absolventů oborů vzdělávání H a E v okrese Hodonín ilustruje následující tabulka. Zatímco v roce 2002 (školní rok 2001/2002) opustilo střední odborná učiliště 899 vyučených absolventů, v roce 2007 to bylo již jen 713 vyučených absolventů. Tabulka č. 5: Vývoj počtu vyučených absolventů učebních oborů v okrese Hodonín Rok ukončení vzdělávání 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet absolventů 899 816 775 786 964 713 Pramen: Vlastní zpracování podle údajů ve Výročních zprávách o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní roky 2001 – 2007. Dostupné na WWW: http://ppjmk.kr jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=14927&TypeID=2 Okres produkuje poměrně hodně absolventů s výučním listem v poměru s vyučenými v celém Jihomoravském kraji. Tento poměr je stabilní, v roce 2002 činil 20 % žáků a v roce 19 % žáků. 3.4 Vzdělávací nabídka okresu v rámci učňovského školství V současné době, k 31. 12. 2007, se nachází v okrese Hodonín čtrnáct středních škol, z toho osm jich poskytuje žákům střední vzdělání s výučním listem 51 . Sedm veřejných, jejichž zřizovatelem je Jihomoravský kraj a jedna střední škola se soukromým zřizovatelem. Střední odborná učiliště jsou umístěny v pěti obcích, z toho jedna v Hodoníně, dvě v Kyjově, dvě ve Veselí nad Moravou, dvě ve Strážnici a jedna v Bzenci. Do roku 2004 existovalo v okrese Hodonín 21 středních škol, z toho 13 středních odborných učilišť, která zajišťovala výuku žáků v celé škále oborů, které měly zajišťovat soulad mezi profesní strukturou absolventů a potřebami trhu práce. Byl to velmi vysoký počet poměrně malých učilišť, která se často překrývala svojí vzdělávací nabídkou, v roce 2003 bylo evidováno 55 učebních oborů typu H a 19 učebních oborů typu E. 52 V roce 2004, v rámci prvního kola optimalizace středních škol, došlo ke sloučení škol, šest učilišť bylo zrušeno, jejich kompetence a veškeré jmění a závazky byly převedeny na učiliště jiné. Jeden nový
51 Pro zjednodušení v práci dále jen střední odborná učiliště = školy poskytující střední vzdělávání s výučním listem (v učebních oborech). 52 Např. obory elektrikář pro silnoproud a obráběč kovů byly vyučovány na třech SOU v okrese Hodonín. 34 subjekt vznikl spojením dvou, v jednom případě rovněž došlo k přesunu dvou učebních oborů a byla stanovena nová struktura vzdělávací nabídky. (viz příloha č.1) 53 Sloučení středních škol proběhlo na územním principu, tzn., že školy nebyly sloučeny podle struktury vyučovaných oborů vzdělávání, ale podle místa výskytu. I když proces optimalizace byl v rámci okresu Hodonín vyhodnocen poměrně kladně, jako úspěšný, přesto tento způsob mnozí nepovažují jako příliš vhodný. Na jednom učilišti jsou tak vyučovány učební obory bez jakékoliv příbuznosti, které spolu mnohdy oborově nesouvisí (např. strojírenské x gastronomické). Při současném stavu, neustále klesajícím počtu žáků učilišť, dochází ke snižování počtu žáků ve třídách, třídy s různým oborovým zaměřením jsou slučovány a výuka se tak stává velmi neefektivní. 3.4.1 ORP Hodonín
Hodonín Integrovanou střední školu, Hodonín (ISŠ Hodonín) vybudovaly tehdejší hodonínské podniky ZPD a Sigma, zabývající se dřevovýrobou. Byly zde nejprve vyučovány obory zaměřené na zpracování kovů a dřeva. Od roku 1990 škola postupně doplňovala nové učební obory, a to zejména obory z oblasti služeb. Na základě optimalizačního procesu byla ISŠ Hodonín sloučena v roce 2004 s dalšími dvěma hodonínskými středními odbornými učilišti. Těmi byly Střední odborné učiliště potravinářské T. G. Masaryka a Střední odborné učiliště stavební .54 Optimalizovaná Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21 55 v současnosti nabízí žákům vzdělávání v následujících učebních oborech: • Technické a stavební obory – klempíř pro stavební výrobu, elektrikář pro silnoproud, truhlář, malíř, tesař • Potravinářské obory – řezník uzenář, cukrovinkář, kuchař, kuchař číšník, prodavač
53 Změny v institucionální struktuře středních škol zřizovaných Jihomoravským krajem v okrese Hodonín schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 22. zasedání dne 18. 12. 2003 svým usnesením č. 837/03/Z 22. 54 Výroční zpráva o činnosti příspěvkové organizace. [on line] [cit. 30. května 2008]. Dostupné na WWW: http://www.issho.cz/iss/vystup.pdf 55 Je vždy uveden úplný, celý a správný název učiliště. 35 • Obory služeb – kadeřník Sloučením tří středních odborných škol, poskytujících celou škálu oborů, vznikl obrovský komplex, jehož celková kapacita činí 1 220 žáků, z toho polovina je vzdělávána v učebních oborech. Kromě spektra učebních oborů nabízí škola vzdělání v pěti oborech maturitních a v nástavbovém studiu v denní i dálkové formě. V současnosti je ISŠ Hodonín v počtu žáků největší střední školou v hodonínském regionu. 3.4.2 ORP Veselí nad Moravou
Veselí nad Moravou Střední odborná škola ekonomická a střední odborné učiliště, Veselí nad Moravou je střední odborná škola, která vznikla optimalizačním procesem dne 1. 7. 2004 sloučením Obchodní akademie, Středního odborného učiliště strojírenského a Středního odborného učiliště zemědělského. 56 Na Středním odborném učilišti zemědělském byly vyučovány tříleté i dvouleté učební obory poskytující učňům takové vzdělání, aby našli uplatnění v zemědělství, typickém pro region. Tím, jak po roce 1989 postupně klesal zájem o učební obory zemědělského charakteru, byla mnohá zemědělská učiliště nucena zavádět do výuky i učební obory, které se zemědělstvím nesouvisely, a které umožnily některým z nich udržení chodu školy na optimální úrovni. Na SOU zemědělském tak byly vyučovány obory opravář zemědělských strojů, kovář a podkovář, zemědělec hospodyňka, ale i provoz služeb či dvouletý obor dělník technických služeb. Střední odborné učiliště strojírenské je škola s dlouholetou tradicí, byla založena v počátcích 60. let minulého století, od té doby připravovala učně v oborech strojírenských, jako např. elektrikář, obráběč kovů, zámečník. Střední odborné učiliště v současné době nabízí žákům vzdělání ve čtyřech tříletých oborech s výučním listem. • Zemědělský obor opravář zemědělských strojů • Technické obory obráběč kovů, zámečník, hutník, truhlář
56 SOŠE a SOU Veselí nad Moravou [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.oaveseli.cz/index.php?page=historie 36 Strážnice Cílem Střední odborné školy oděvní a Středního odborného učiliště, Strážnice, Úprkova 1733 je poskytovat studentům střední a úplné střední odborné vzdělání a připravovat kvalifikované odborníky v oborech oděvní výroby a módní tvorby a podporovat tak rozvoj tradičního odvětví regionu. Střední škola byla založena v roce 1956, kdy největší výrobce košil v Československu, oděvní podnik Šohaj Strážnice, zřídil svou Závodní učňovskou školu s výukou učebního oboru švadlena. Rozmach oděvního průmyslu vedlo ke vzniku mnohých dalších učňovských středisek podniku. V roce 1988 vzniklo SOU oděvní, byly postupně zaváděny nové tříleté učební i čtyřleté studijní obory a nástavbové studium. 57 V současnosti škola nabízí pouze dva tříleté učební obory: • Oděvní obory – aranžér, krejčí Střední odborná škola obchodu, služeb a provozu hotelů a střední odborné učiliště, spol. s r.o. působí v hodonínském regionu deset let. Škola je jedinou soukromou střední školou v okrese, tudíž je od žáků vybíráno školné. Jsou zde vzděláváni studenti v oblasti služeb, především hotelových a turistických a služeb v oborech kosmetička a kadeřník. Poskytuje zejména maturitní formy studia a to v denní i dálkové formě. 58 Žáci mají možnost studovat v jednom tříletém učebním oboru. • Obor služeb – kadeřník/kadeřnice
Bzenec Bzenec a celá bzenecká oblast byla odedávna významným zemědělským střediskem vynikajícím vinařstvím zelinářstvím a ovocnictvím. Už v roce 1885 zde byla proto založena jedna z prvních zemědělských škol na jižní Moravě. V roce 1946 byla při škole zřízena jednoroční Konzervárenská škola, tehdy jediná v Československu, později přejmenována na střední průmyslovou školu potravinářské technologie. K zemědělské škole bylo časem 57 Historie SOŠ oděvní a SOU Strážnice. [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.sosostraznice.cz/kontakt.htm. 58 SOŠ obchodu, služeb a provozu hotelů a SOU [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.hs straznice.cz/default.asp?cont=1 37 připojeno Zemědělské odborné učiliště, jehož obor zahradník byl dlouhou dobu nosným oborem školy. Postupem času se učiliště potravinářské a zemědělské sloučila a přibývaly nové obory, jak z gastronomie, tak z hotelnictví a turismu. 59 Na střední škole průmyslové byly zařazovány nové obory, které měly připravovat odborníky pro potřeby potravinářského průmyslu na Moravě. Zásadní změnou zde bylo zavedení vyššího odborného vzdělávání. K 1. 7. 2004 proběhlo v rámci optimalizace školství sloučení všech středních škol ve městě a vznikla škola s velmi rozsáhlým názvem Vyšší odborná škola, Střední odborná škola, a Střední odborné učiliště, Bzenec, nám. Svobody 318. Škola má čtyři pracoviště a v současnosti poskytuje vyšší odborné vzdělání, vzdělání v pěti studijních oborech, několika učebních oborech a v oborech se speciálně upravenými učebními plány pro žáky s nedokončenou školní docházkou (stupeň vzdělání E). • Potravinářské obory cukrář, číšník – servírka, kuchař, konzervář, kuchař – číšník pro pohostinství • Obory služeb – prodavač a výrobce lahůdek, prodavač – smíšené zboží, zahradník • Obory stupně vzdělání E cukrářské práce, květinářské a aranžérské práce Střední odborné učiliště lesnické, Bzenec, Přívoz 725 vzešlo z potřeby kvalifikované přípravy pracovníků pro lesní hospodářství v poválečných letech minulého století. Bylo založeno v roce 1951 jako Středisko pracujícího dorostu v příhodných přírodních podmínkách, v centru lesní oblasti Doubrava. Učiliště bylo později přejmenováno na Základní učňovskou školu lesnickou, v roce 1971 na Lesnickou školu a o čtyři roky později bylo zřízeno Střední odborné učiliště lesnické. 60 Škola již od svého vzniku poskytovala učňům vzdělání a výchovu pro lesní provoz a dřevozpracující průmysl a to buď v dvouleté nebo tříleté formě. Zvláštností bylo zřízení
59 Historie školy VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec. [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.sosbzenec.cz/. 60 Historie školy SOU lesnické a rybářské Bzenec. [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.soules bzenec.cz/o%20nas/o%20nas.html. 38 Lesnické mistrovské školy, která vyučovala „mistry“, vedoucí lesních provozů, kteří sem byli přijímáni ke vzdělání po vlastní minimálně tříleté praxi v provozu. Střední odborné učiliště patří počtem žáků mezi nejmenší učiliště v okrese, připravuje se zde 254 žáků. Poskytuje žákům vzdělání v jednom oboru maturitním a třech tříletých oborech s výučním listem. • Mechanizátor lesní výroby, rybář, zpracovatel dřeva 3.4.3 ORP Kyjov
Kyjov Střední odborná škola a Střední odborné učiliště automobilní, Kyjov, Nádražní 471 byla založena pod názvem Učňovské středisko při ČSAD v roce 1967. Až do roku 1991, kdy došlo k osamostatnění, bylo učiliště, později SOU dopravní, součástí ČSAD Brno. Škola po celou dobu své existence připravovala žáky v učebních a studijních oborech se zaměřením na automobily a silniční dopravu. Nabízí vzdělání ve třech studijních oborech a dvou oborech učebních. 61 • Automechanik • Klempíř – strojírenská výroba Střední odborné učiliště, Kyjov, Havlíčkova 1223/17 zahájilo činnost v roce 2004, kdy vzniklo sloučením tří kyjovských školských organizací. Střední odborné učiliště, Kyjov, Havlíčkova 1223/17 bylo založeno v roce 1960 na základě potřeb přípravy odborníků ve výrobě obalového skla, žáci byli připravováni v oborech strojník sklářských automatů, sklářská výroba, strojník pro duté sklo. Postupně zajišťovalo výuku celé škály technických učebních oborů, jako obráběč kovů, stavební, provozní a strojní zámečník, elektro obory. 62 Druhou součástí SOU se stalo bývalé Střední odborné učiliště stavební, které vzniklo jako Učňovské středisko při Zemědělské stavebním podniku Kyjov, a kde se prováděla výuka
61 Historie školy. [on line] [cit. 10. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.sossoukyjov.cz/skola_historie.htm 62 PaedDr. FLORA, V., et al. Stoletá historie SOU Kyjov 39 učebních oborů tesař, instalatér, stolař, pokrývač, klempíř, zámečník, automechanik. Byly zde rovněž zavedeny učební obory pro žáky ze zvláštních škol a s nedokončeným základním vzděláním. Nejdelší tradici mělo Střední odborné učiliště zemědělské, třetí část nástupnického SOU. Založeno bylo roku 1907, který lze pokládat za počátek zemědělského odborného školství v Kyjově. Nejprve zde byly vyučovány tradiční zemědělské obory chovatel, pěstitel, mechanizátor, které vycházely z tehdejší zemědělské výroby a praxe. Po roce 1989 se učiliště zaměřovalo i na výuku oborů nezemědělských, které vycházely z požadavků trhu práce, jednalo se zejména o různé obory služeb. 63 Optimalizací vznikl poměrně velký komplex, který se stal centrem technicko–stavebně zemědělského a speciálního školství Hodonínska. V SOU se v současnosti vzdělává kolem 600 žáků, ve dvou oborech studijních a v poměrně širokém spektru tříletých učebních oborů. • Technické obory – zámečník, elektrikář – slaboproud, instalatér • Stavební obory – zedník, pokrývač • Obory stupně vzdělání E – zednické práce, tesařské práce, pokrývačské práce, malířské a natěračské práce, farmářské práce, kuchařské práce, pečovatelské práce 3.5 Struktura učebních oborů v okrese Hodonín Veškerá střední odborná učiliště v regionu poskytují v současnosti vzdělání v devětadvaceti učebních oborech kategorie H a devíti učebních oborech kategorie E. Tabulka č. 5 podává přehled o převisu, či poptávce po daném oboru, cílové kapacitě 64 přijímaných žáků do daných oborů a naplněnosti v jednotlivých oborech ve školním roce 2007/2008. Největší zájem žáků je zaměřen na obory gastronomické a potravinářské (kuchař, číšník, cukrář, prodavač lahůdek) a dále na obory automobilového průmyslu automechanik a klempíř – strojírenská výroba, kde poptávka převyšuje nabídku. Rovněž obory spjaté s dřevařským průmyslem, zpracovatel dřeva a mechanizátor lesní výroby, jsou zcela naplněny. Důvodem je jejich jedinečnost: obor zpracovatel dřeva je nabízen jako jediný
63 PaedDr. FLORA, V., et al. Stoletá historie SOU Kyjov 64 Cílová kapacita je uvedená v Rozhodnutí o zařazení školy nebo její součásti do rejstříku škol. 40 v Jihomoravském kraji a obor mechanizátor lesní výroby je vyučován jako jediný v České republice. Tabulka č. 6: Počet žáků prvních ročníků učebních oborů kategorie H a E v okrese Hodonín ve školním roce 2007/2008 KKOV Název oboru Kapacita Přihlášeno Přijato Naplněnost 2007/2008 2007/2008 1. ročníku 21 52 H/005 Hutník 24 0 0 0 % 23 51 H/001 Zámečník 54 43 43 80 % 23 55 H/002 Klempíř (strojírenská výroba) 12 14 12 100 % 23 56 H/001 Obráběč kovů 24 12 12 50 % 23 68 H/001 Automechanik 48 61 48 100 % 26 51 H/001 Elektrikář – slaboproud 30 26 26 87 % 26 51 H/003 Elektrikář – silnoproud 24 12 12 50 % 36 52 H/001 Instalatér 30 24 24 80 % 29 54 H/002 Cukrář – výroba 30 27 27 90 % 29 54 H/003 Cukrovinkář pečivář 24 0 0 0 % 29 58 H/001 Konzervář 20 0 0 0 % 31 58 H/001 Krejčí 30 0 0 0 % 33 56 H/001 Truhlář 60 56 56 93 % 36 57 H/001 Malíř 24 0 0 0 % 36 64 H/001 Tesař 30 11 11 37 % 36 67 H/001 Zedník 30 13 13 43 % 36 69 H/001 Pokrývač 12 6 6 50 % 41 52 H/001 Zahradník 30 19 19 63 % 41 53 H/001 Rybář 20 16 16 80 % 41 55 H/003 Opravář zemědělských strojů 60 41 41 68 % 41 56 H/001 Mechanizátor lesní výroby 60 60 60 100 % 41 57 H/001 Zpracovatel dřeva 10 10 10 100 % 65 51 H/002 Kuchař číšník pohostinství 90 90 90 100 % 65 52 H/001 Kuchař 52 41 41 79 % 65 53 H/001 Číšník – servírka 38 28 28 74 % 66 51 H/022 Prodavač a výrobce lahůdek 12 20 20 100 % 66 51 H/004 Prodavač smíšeného zboží 48 14 14 29 % 66 52 H/001 Aranžér 30 28 28 93 % 69 51 H/001 Kadeřník 50 45 43 86 % 29 54 E/003 Cukrářské práce 14 14 14 100 % 36 57 E/005 Malířské a natěračské práce 14 9 9 64 % 36 64 E/002 Tesařské práce 12 7 7 58 % 36 67 E/001 Zednické práce 28 12 12 43 % 36 69 E/006 Pokrývačské práce 8 0 0 0 % 41 51 E/006 Farmářské práce 8 6 6 75 % 41 52 E/008 Květinářské a aranžérské práce 14 2 2 14 % 65 52 E/001 Kuchařské práce 28 26 26 93 % 69 55 E/005 Pečovatelské práce 14 10 10 71 % Pramen: Vlastní zpracování podle údajů na www.atlasskolstvi.cz a www.infoabsolvent.cz
41 Kritičtější je situace u oborů strojírenských, rozpětí jejich naplněnosti se pohybuje od 50 % (obráběč kovů) do 87 % (elektrikář slaboproud). Obory stavební se potýkají s velkým nedostatkem žáků, jejich už tak nízké kapacity nejsou využity mnohdy ani na 50 % (zedník). Zcela mimo zájem absolventů základních škol v regionu zůstávají obory konzervář, cukrovinkář, hutník. Stejná situace je u oboru krejčí, i přesto, že ze strany konkrétních výrobních organizací je po absolventech velká poptávka, kterou není škola schopna uspokojit. 65 Některé učební obory středních odborných učilišť se nacházejí v tzv. útlumu, školy je kvůli minimálnímu zájmu žáků vůbec neotvírají. Jedná se bohužel většinou o tradiční řemeslné obory jako zedník, malíř, pekař, řezník, a po kterých je na poptávkové straně trhu práce zájem a nedají se pokrýt absolventy bez potřebné kvalifikace.
65 Výroční zpráva o činnosti školy.[on line] [cit. 30. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.sosostraznice.cz/kontakt.htm 42 4 MOŽNÉ UPLATNĚNÍ VYUČENÝCH ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE „Přechod absolventů středních škol do pracovního procesu je jedním z nejdůležitějších životních okamžiků. Spektrum možností, které absolventi středních škol mají, je významně ovlivněno dosaženou úrovní vzdělání i vystudovaným oborem. Úspěšný vstup na trh práce do značné míry závisí na celé řadě předchozích rozhodnutí, zejména volbě druhu studia a studijního či učebního oboru. Nevhodně vybraný obor, o který není mezi zaměstnavateli na trhu práce zájem nebo který neodpovídá schopnostem a zájmům studenta, zvyšuje riziko nezaměstnanosti či odchodu absolventa za prací do jiného oboru.“ 66 Důležitým aspektem při analýze možného uplatnění vyučených absolventů na trhu práce je informace, týkající se jejich subjektivního vnímání této situace. V současné době, kdy na trh práce odchází ze středních odborných učilišť takový počet absolventů strojírenských a stavebních oborů, který neuspokojuje poptávku na trhu práce, je velmi aktuální otázka vztahu žáků posledních ročníků učilišť, budoucích absolventů, k jejich oboru a k připravenosti na vstup do zaměstnání. Nejvhodnější formou zjištění výše uvedených skutečností bylo zvoleno dotazníkové šetření, přičemž cílovou skupinou byli žáci středních odborných učilišť posledních ročníků učebních oborů před závěrečnými zkouškami. Při formování dotazníku mě zčásti inspiroval rozsáhlý průzkum, prováděný NÚOV v roce 2000 „Přechod absolventů středních škol do praxe a jejich uplatnění“, který byl rozdělen na několik etap a zahrnoval mimo jiné následné uplatnění absolventů škol v praxi. 4.1 Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit: Jak se budoucí absolventi identifikují s vybraným oborem a jaká jsou jejich očekávání k možnostem uplatnění na trhu práce?
66 NÚOV. Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce. [on line] [1. června 2008]. Dostupné na WWW:http://www.nuov.cz/public/File/periodika_a_publikace/Uplatneni%20absolventu%20SOU.pdf 43 Dotazníkové šetření bylo provedeno na Středním odborném učilišti, Kyjov, Havlíčkova 1223/17 v Kyjově, ve dnech 21. – 24. dubna 2008. Učiliště bylo vybráno z toho důvodu, že jako jediné v okrese Hodonín připravuje pro regionální trh práce učně v oborech elektrikář pro slaboproud, instalatér a zedník , pouze obor zámečník je vyučován rovněž na učilišti ve Veselí nad Moravou. V učebním oboru provoz služeb , který je do šetření rovněž zařazen, jsou vyučovány poslední dva ročníky budoucích absolventek v okrese Hodonín. Bylo osloveno celkem 64 respondentů , žáků třetích, tedy posledních ročníků pěti vyučovaných učebních oborů: 57 chlapců oborů zedník, elektrikář, zámečník, instalatér a 7 dívek oboru provoz služeb. Dotazníky byly rozdány mezi žáky v počtu šedesáti čtyř, všechny byly vyplněny a vráceny. Byly voleny otázky uzavřené, s možností volby odpovědi, v kombinaci s otázkami polootevřenými, kdy měli respondenti možnost vypsat odpověď. U těchto otázek, bohužel, žáci často možnost doplnění odpovědi nevyužili. Dotazník byl rozdělen na dvě pomyslné poloviny. První polovinu tvořily otázky týkající se ztotožnění učňů se svým oborem. Druhou polovinu tvořily otázky, které se týkaly učňů, jako brzkých účastníků trhu práce a jejich očekávání k budoucí profesi. Graf č. 8: Počet respondentů v jednotlivých učebních oborech
Zámečník 7 16 Elektrikář Instalatér 16 Zedník Provoz služeb 11 14
44 4.1.1 Výsledky dotazníkového šetření – ztotožnění žáků s oborem
Naprostá většina, 78 % učňů, Graf č. 9: Důvod profesní Rozhodnutí rodičů odpověděla, že se při volbě volby Vlastní rozhodnutí učebního oboru rozhodovali Výchovný poradce na 11% 1,5% ZŠ sami, bez pomoci rodičů či 9,5% 0% Nedostal jsem se na výchovných poradců, přitom jinou školu (obor) Jiná možnost pomoci výchovného poradce 78,0% v 9. ročníku základní školy nevyužil ani jeden žák a pouze jeden žák byl ovlivněn rodiči. Tato skutečnost ovšem může být zkreslena tím, že žáci již proces rozhodování volby studia nemají v živé paměti. Východiskem z nouze byla volba oboru pro 9,5 % žáků, kteří volili svůj obor jako druhou volbu při přijímacím řízení na střední školy, z toho byly čtyři žákyně oboru provoz služeb. Odpověď „jiná možnost“ volilo celých 11 % respondentů, až na vyjímky („nevěděl jsem kam mám jít“), bez uvedení jakékoliv možnosti. Padesát žáků si zvolilo svůj obor Graf č.10: Důvod Zájem o obor vlastního rozhodnutí z vlastního rozhodnutí a pouze oni Snadné uplatnění, snadné získání odpovídali na otázku týkající se 2% zaměstnání 0% Dobré budoucí finanční faktorů, které je ovlivnily při volbě 30% ohodnocení 46% Blízkost školy k bydlišti budoucí profese. 46 % respondentů bylo motivováno profesním zájmem 22% Jiná možnost o obor, z toho převážnou většinu Pra tvořili učňové „zámečníci“ a „instalatéři“. Naopak žáci oboru zedník upřednostňovali volbu snadného, perspektivního uplatnění. Stranou samozřejmě nezůstal ani faktor dobrého finančního ohodnocení v dané profesi – dobré platové podmínky upřednostnilo 30 % žáků a to zejména žáci oborů elektrikář a zedník. To, jak se student „identifikuje“ Graf č.11: Možnost pakované volby oboru s daným oborem, souvisí už s otázkou samotné prvotní volby; pokud si žák 39% 45% Určitě ano Určitě ne zvolí studium oboru podle svého přání Nevím 16%
45 a svých reálných možností, snadněji se s ním samozřejmě ztotožní a bude ho bavit výuka i praxe. Z dotazníku vyplývá, že 45 % žáků by si opět zvolilo studium stejného oboru, což není ani jedna polovina dotazovaných. Kladně odpovídali především učňové „zedníci“, 75 % by si obor znovu vybralo, což zřejmě souvisí s jejich motivací snadno získaného zaměstnání. 39 % žáků si ani po téměř třech Graf č.12: Důvod letech studia nebylo jisto, zda si vybrali neopakování volby Přestal mě zajímat profesi dobře. Pro možnost „určitě bych si Nechtěl jsem jej 10% 0% studovat znovu nezvolil tento obor“ se rozhodlo deset 30% Studium je dotazovaných. Těmto respondentům byla náročné Studium je položena další otázka, týkající se důvodu 60% nedostačující jejich volby: Proč byste si tento obor znovu nezvolil? 60 % žáků jej studovat nechtělo původně vůbec (což koresponduje s otázkou č.1 a faktem, že se v oboru nechtěli vůbec vyučit), třetina uvedla, že je obor přestal zajímat, a to z jakéhokoliv důvodu a náročnost studia jako příčinu uvedl pouze jeden žák. 4.1.2 Výsledky dotazníkového šetření – očekávání uplatnění na trhu práce Další otázky směřovaly k učňům, jako k budoucím absolventům, kteří se brzy stanou účastníky trhu práce. Výsledky šetření ukázaly, kolik vyučených absolventů by mohlo teoreticky po ukončení studia zůstat pracovat ve svém oboru, jaká je jejich představa o budoucím zaměstnání a jaké jiné plány mají budoucí absolventi po vyučení. Po obdržení výučního listu nemá zájem pracovat ve svém oboru pouze 6 % dotazovaných, v oboru by chtělo zůstat pracovat 71 % žáků, což je velmi vysoký podíl. Z hlediska oborů mají největší zájem o práci v oboru zámečníci (81 %), naopak z dívek v oboru provoz služeb nechce zůstat pracovat ve svém oboru žádná z nich. Graf č.13: Zájem o práci v oboru Pro práci v oboru se kladně rozhodlo mnohem větší procentu učňů, než tomu bylo u Ano, určitě 23% Určitě ne opakované volby oboru. Na to, jestli Nevím 6% absolvent projevuje zájem o práci v oboru, má 71% mimo jiné velký vliv kvalita výuky na SOU, zejména praktického vyučování, odborného výcviku.
46 Graf č.14: Způsob hledání Přes úřad práce nebo Zajímavé a ne příliš zaměstnání personální agenturu Prostřednictvím optimistické výsledky přinesla rodičů, známého 7,5% 19% Vyhledáváním na otázka č. 6: Jakým způsobem si inzerát, přes internet 30% budete hledat práci? 29,5 % Práci mám již nyní zajištěnu žáků spoléhá při hledání 29,5% Jiná možnost 14% zaměstnání na své rodiče nebo známé (na rozdíl od volby oboru) a to zejména učňové zedníci. Stejný podíl, 30 % žáků, má již práci zajištěnu nyní, v průběhu studia. Velmi zajímavé by bylo u těchto žáků zjistit, jakým způsobem k zaměstnání přišli, zda opět prostřednictvím rodičů a podobných kontaktů nebo prostřednictvím brigády či díky odborné praxi konané v podnicích, což by bylo potvrzením významu odborné praxe pro uplatnění na trhu práce. Na úřady práce při hledání zaměstnání spoléhá 19 % budoucích absolventů, prostřednictvím inzerátů by si práci hledalo 14 % respondentů. Na pasivní postoj žáků při hledání zaměstnání ukazuje to, že pouze dva žáci z šedesáti čtyř napsali, že si práci po ukončení studia budou hledat sami, osobními návštěvami ve firmách. Při volbě budoucího zaměstnavatele je pro Graf č.15: Faktory ovlivňující volbu zaměstnavatele
žáky nejdůležitější dobré finanční Uspokojivá práce ohodnocení, tomu dalo přednost 58 % 8% 8% 20% Dobré finanční ohodnocení respondentů, pro 20 % budoucích 6% Vzdálenost od absolventů je důležitá uspokojivá práce. místa bydliště Dobré pracovní Dobré pracovní podmínky preferuje pět 58% podmínky Jiná možnost žáků (všichni z oboru zedník) a pro čtyři žáky je důležitá vzdálenost zaměstnání od místa bydliště. V odpovědi „jiná možnost“ odpověděli téměř všichni učňové, že důležitá je dobrá mzda i uspokojivá práce; pokud by byla možnost více odpovědí, možná by respondenti volili kombinaci více odpovědí. Další otázka se dotýkala představ budoucího finančního ohodnocení, které je motivujícím faktorem při hledání zaměstnání, jak vyplývá z předchozí otázky. Z okresu Hodonín odchází velmi mnoho absolventů za lepšími platovými podmínkami, ať už do jiných okresů nebo do zahraničí. Mzdová úroveň na Hodonínsku je nízká, mnohem nižší, než v jiných regionech. 67
67 Šťáva V.:Musíme se smířit s tím, že budeme periférie. [on line] [cit. 23. února 2008]. Dostupný na WWW: http://hodoninsky.denik.cz/zprávy_region/musime se smirit s tim ze budeme periferie 47
Přitom Český statistický úřad přestal sledovat průměrné mzdy za jednotlivé okresy v roce 2006. Naposledy je evidována průměrná mzda v okrese Hodonín v roce 2005, kdy činila 15 579 korun, oproti průměru v České republice, který tehdy byl 18 992 korun. K 31. 12. 2007 byly evidovány následující průměrné hrubé měsíční nominální mzdy: v Jihomoravském kraji 19 926 korun, v ČR 21 694 korun. Respondenti měli na výběr čtyři možnosti, Graf č.16: Představy o mzdě Do 10 000 Kč které se týkaly jejich čisté měsíční mzdy, 10 000 15 000 Kč tzn. mzdy po odečtení zákonných srážek a 16% 5% 15 000 20 000 Kč pojištění. Představy žáků o jejich platě Nad 20 000 Kč jsou poměrně idealistické: 50 % z nich 30% 49% zvolilo možnost druhou, čistou mzdu v rozmezí od 10 000 do 15 000 korun, 30 % respondentů má představu o mzdě v rozmezí 15 000 – 20 000 korun a 15 % žáků uvažuje o platu ještě vyšším, nad 20 000 korun. Z toho „nejnáročnější“ jsou žáci oborů elektrikář a zedník, právě pro ně bylo v otázce profesní volby (č.2) velmi důležité dobré finanční ohodnocení v zaměstnání. Určitě ano Zda jsou ochotni se absolventi dále Graf č.17: Ochota dalšího vzdělávat u svého budoucího vzdělávání Určitě ne zaměstnavatele, přičemž pod tímto 5% Záleží na tom, v 39% jaké oblasti pojmem si mohli žáci představit Nevím 54% jakákoliv školení či kurzy, na to měla 2% odpovědět devátá otázka. 39 % žáků je ochotno se dále vzdělávat, přičemž nejvíce instalatéři (57%) a elektrikáři (73%). Větší podíl učňů, 55 %, uvedlo, že jim záleží na tom, v jaké oblasti by zaměstnavatel vzdělání požadoval (75% zámečníků a 69 % zedníků). Velké procento žáků se bude po vyučení dále vzdělávat ve dvouletém denním nástavbovém studiu s maturitou, což trh práce
Graf č.18: Zájem o maturitní studium prozatím „ochudí“ o další čerstvé
11% Ano absolventy. 62,5 % žáků nastoupí do 38% Ne pracovního procesu, 37,5 % žáků by Možná později, při chtělo pokračovat ve studiu a zvýšit si 51% zaměstnání
48 kvalifikaci. 68 Přitom největší vzdělávací aspirace mají žáci oboru elektrikář (73 %), nejmenší zájem o další vzdělávání mají žáci oboru zedník (25%). 11 % žáků připouští, že by v budoucnosti mohli studovat v dálkové formě při zaměstnání. Co se týče dotazovaných žáků a zájmu o práci v zahraničí, 59 % by pracovat v zahraničí chtělo nebo o této možnosti alespoň uvažovalo, zejména učňové oborů zámečník a zedník a pouze 11 % dotazovaných o práci v zahraničí nestojí. 30 % respondentů o možnosti práce v zahraničí ještě nepřemýšlelo. O poměrně aktivním přístupu některých učňů k životu, svědčí výsledky otázky poslední. O podnikání, založení živnosti po ukončení studia uvažuje 39 % žáků, pouze 22% žáků podnikat určitě nikdy nebude a 39% není dosud rozhodnuto. O podnikání, jako svém způsobu obživy přitom přemýšlí 64
% žáků oboru elektrikář. Ano Graf č.19: Zájem o podnikání 39% 39% Ne Budoucím absolventům by měla v začátcích podnikání pomoci Nevím, 22% nepřemýšlel(a) novela živnostenského zákona, která jsem o tom vstoupí v platnost v červenci roku 2008. Podle ní již nebude nutná pro začátek podnikání praxe a tak budou moci začít s podnikáním i čerství absolventi odborných škol a učilišť. 4.2 Shrnutí výsledků Žáci se převážně rozhodovali pro studium učebního oboru na středním odborném učilišti sami, přitom nejdůležitější motivací byl jejich zájem o obor. Přibližně jedna polovina dotazovaných by si obor zvolila znovu, více než jedna třetina učňů byla v této otázce nerozhodná. Ve vystudovaném oboru si přeje pracovat cca 71% respondentů. Zaměstnání si budou hledat převážně s pomocí rodičů či známých nebo mají práci již zajištěnu. Při volbě zaměstnavatele budou absolventi preferovat dobré finanční podmínky, přičemž polovina všech počítá s nástupním platem od 10 000 do 15 000 korun čisté mzdy měsíčně. Další vzdělávání u zaměstnavatele připouští 39 % žáků. V nástavbovém studiu s maturitou chce ihned po závěrečných zkouškách pokračovat téměř 40% učňů, o práci v zahraničí má zájem jedna třetina žáků. Podnikání jako řešení profesního uplatnění by volilo 39 % dotazovaných. 68 V době, kdy žáci dotazník vyplňovali, již měli podány přihlášky do nástavbového studia oboru podnikání, ale nebyly známy výsledky přijímacího řízení. 49 ZÁVĚR Učňovské školství, jako součást odborného školství, předurčuje další rozvoj regionů i celé naší společnosti, neboť má zajišťovat dostatek kvalitních kvalifikovaných odborných sil, řemeslníků a dělníků pro potřeby výrobních podniků, stavebnictví i živnostenského podnikání. Tuto funkci však v posledních několika letech dostatečně nenaplňuje, počty žáků nastupujících ke střednímu vzdělávání s výučním listem a posléze i počty vyučených absolventů v technických učebních oborech začínají rapidně klesat. Zájem uchazečů o studium na středních školách je dán atraktivitou oborů a možností získat vyšší stupeň vzdělání, což umožňuje a podporuje současný trend ve středním vzdělávání. Poptávce uchazečů se přitom střední odborná učiliště přizpůsobují a vzniká tak nevhodná struktura nabídky učebních oborů, která neodpovídá struktuře a potřebám průmyslu a zemědělství. Řešení kritické situace v učňovském školství má v rukou jednak stát, z jehož strany by měla být učilištím věnována ve školské politice mnohem větší pozornost a jednak přímo podniky, jako budoucí zaměstnavatelé, zodpovědní za vzdělání svých budoucích pracovních sil. Důležitým a nezbytným prvkem posílení učňovského vzdělávání je aktivní spolupráce a propojenost učilišť se sociálními partnery, tedy představiteli regionu, kde působí, s místními institucemi, s rodiči žáků a zejména se zaměstnavateli. Především podnikatelská sféra by měla být zainteresovaná už při počátečním získávání žáků středních odborných učilišť, měla by se aktivně podílet na odborné výuce, poskytnout potřebné profesionální i materiální zázemí pro rozvoj odborného vzdělávání a aktivně se zapojit do vzdělávacího procesu. Zapojení firem do vzdělávání žáků je nezbytné pro získání zkušeností žáků ve zvoleném oboru a návyků v reálném pracovním prostředí, s možností lepšího a úspěšnějšího uplatnění na trhu práce. Nejvhodnějším a nejúčinnějším nástrojem pro nábor žáků na střední odborná učiliště jsou hmotné stimuly, přímá podpora firem jednotlivým žákům. Ať už se jedná o různé druhy kapesného, stipendií či nepeněžních náhrad anebo finanční prospěchové zvýhodnění nadaných žáků, která by měla za cíl vychovat kvalitní řemeslníky.
50 Cílem bakalářské práce Vývoj učňovského školství v okrese Hodonín bylo vytvoření přehledu o stavu a vývoji učňovského školství v České republice se zaměřením na okres Hodonín, přičemž úkolem bylo zachytit změny v učňovském školství v institucionální i v oborové struktuře, s důrazem na možnost uplatnění vyučených absolventů, jako chybějícího prvku na trhu práce. Cíl byl v průběhu práce postupně naplňován, přičemž na zjištění možného uplatnění absolventů s výučním listem v okrese Hodonín bylo zaměřeno dotazníkové šetření. Výsledky dotazníkového šetření utvořily náhled na faktory ovlivňující rozhodování žáků o učebním oboru, na uplatnění, profesní aspirace, adaptabilitu a orientaci budoucích vyučených absolventů na trhu práce. Přitom byl průzkum zaměřen především na žáky těch učebních oborů, po kterých je na regionálním trhu práce maximální poptávka ze strany zaměstnavatelů. Přesto, že šlo jen o pocity a subjektivní názory mladých lidí, získané informace do jisté míry odrazily reálné postavení této skupiny na trhu práce.
51 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČSÚ Český statistický úřad DiP Dislokované pracoviště ISŠ Integrovaná střední škola KKOV Klasifikace kmenových oborů vzdělávání MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT Ministerstvo práce, školství a tělovýchovy NÚOV Národní ústav odborného vzdělávání ORP Správní obvod s rozšířenou působností OU Odborné učiliště RES Registr ekonomických subjektů RVP Rámcový vzdělávací program SOŠ Střední odborná škola SOU Střední odborné učiliště SŠ Střední škola U Učiliště ÚIV Ústav pro informace ve vzdělávání ÚP Úřad práce VOŠ Vyšší odborná škola ZŠ Základní škola
52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ COUFALÍK, J: Jaký bude další vývoj učilišť? Týdeník Učitelské noviny, 2007, roč.110, č. 32, s.16 MALACH A., VITURKA M.: Odborné vzdělávání v procesu evropské integrace, s. 59. 1. vydání, Masarykova univerzita v Brně 2003. ISBN 80 210 3207 3. PaedDr. FLORA, V., et al. Stoletá historie SOU Kyjov. 1. vydání, Střední odborné učiliště, Kyjov, Havlíčkova 1223/17, Kyjov, 2007 Perspektivy učňovského školství z pohledu školských odborů. Týdeník Učitelské noviny, 2008, roč. 111, č.14, s. 15 Vývojová ročenka školství v České republice 1995/96 – 2004/05. 1. vydání: Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha, 2005. ISBN 80 211 0493 7 LEGISLATIVA: Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) INTERNETOVÉ ZDROJE: Informační portál o uplatnění absolventů škol na trhu práce: www.infoabsolvent.cz Integrovaný portál MPSV: [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/ksa Integrovaný portál MPSV. [on line]. [cit. 23. ledna 2008 a 6. června 2008] Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno?nokres=3706&vzdel=H&send=1 Internetový atlas školství. [on line] [cit. 3. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.atlasskolstvi.cz/searchss.asp?nDistrictID=13&sAction=search&nDepartmentID= 144&nLanguageID=1 Internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky: www.mpsv.cz Historie SOŠ oděvní a SOU Strážnice. [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.sosostraznice.cz/kontakt.htm Historie školy. [on line] [cit. 10. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.sossoukyjov.cz/skola_historie.htm Historie školy SOU lesnické a rybářské Bzenec. [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.soules bzenec.cz/o nas/o nas.html. Historie školy VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec. [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.sosbzenec.cz/
53 ČSÚ. Charakteristika okresu Hodonín [on line] [cit. 17. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.notes.czso.cz/xb/redakce/nsf/i/charakteristika_okresu_hodonín ČSÚ. Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin v letech 1991 – 2006.[on line] [cit. 17. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/01004D980B/$File/13 620307a1.pdf ČSÚ. Složení obyvatel podle pohlaví a jednotek věku v roce 2006. [on line] [cit. 29. dubna 2008] Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/FE003FE2E4/$File/0001070402.xls ČSÚ. Věkové složení a pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji v roce 2006).[on line] [cit. 17. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/13 6203 07 ČSÚ. Vybrané údaje za správní obvody s rozšířenou působností. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_za_spravni_obvody_obci_s_rozsirenou_ pusobnosti_za_rok_2006 ČSÚ. Počet subjektů zapsaných v RES v Jihomoravském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2007. [on line] [cit. 17. dubna 2008].Dostupný na WWW: http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/2100251B77/$File/13 620207q4h2.pdf NÚOV. Analýza profesní struktury pracovních sil v ČR z pohledu sféry vzdělávání. [on line] [cit. 5. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.nuov.cz/public/File/periodika_a_publikace/Analyza struktury prac sil 2008.pdf NÚOV. Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce. [on line] [1. června 2008]. Dostupný na WWW: http://www.nuov.cz/public/File/periodika_a_publikace/Uplatneni absolventu SOU.pdf NÚOV. Rámcové vzdělávací programy.[on line] [cit. 3. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.nuov.cz/index.php?page=ramcove_vzdelavaci_programy_ _pripominkove_rizeni PĚLUCHA, J. Lidské zdroje pro 21. století. [on line] [cit. 1. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.trz.cz/TRZ/Prilohy.nsf/(viewPublic)/person2/$FILE/Pelucha_SUZ.doc SOŠ obchodu, služeb a provozu hotelů a SOU [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.hs straznice.cz/default.asp?cont=1 SOŠE a SOU Veselí nad Moravou [on line] [cit. 15. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.oaveseli.cz/index.php?page=historie SPS v ČR: Krize učňovského školství ve stavebnictví a návrh jejího řešení. [on line] [cit. 20. května 2008].Dostupný na WWW: http://www.casopisstavebnictvi.cz/tisk.php?ID=524
54 Stránky Ústavu územního rozvoje [on line] [cit. 30. března 2008].Dostupný na WWW: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2614 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. Aktualizace profilu kraje. [on line] [cit. 17. dubna 2008].Dostupný na WWW: http://www.kr jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=16119&TypeID=2 Šťáva V.: Musíme se smířit s tím, že budeme periférie. [on line] [cit. 23. února 2008]. Dostupný na WWW: http://hodoninsky.denik.cz/zprávy_region/musime se smirit s tim ze budeme periferie ÚIV. Vývojová ročenka školství. [on line] [cit. 20. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/rubrika/101 Výroční zpráva o činnosti školy.[on line] [cit. 30. května 2008]. Dostupný na WWW: http://www.sosostraznice.cz/kontakt.htm Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní roky 2001 – 2007. Dostupné na WWW: http://ppjmk.kr jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=14927&TypeID=2 WASSERBAUEROVÁ, J. Ekonomická specifika školství. [on line] [cit. 1. dubna 2008]. Dostupný na WWW: http://www.fse1.ujep.cz/materialy/KFU_huncova_wasserbauerova.pdf OSTATNÍ PRAMENY: Interní materiály SOU, Kyjov, Havlíčkova 1223/17 Interní materiály ÚP v Hodoníně, DiP. Kyjov SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1: Schéma změn v institucionální struktuře vybraných středních škol okresu Hodonín zřizovaných Jihomoravským krajem v roce 2004 ………………………………………….………..56 Příloha č.2: Vzor dotazníku..…………………………………………………………………….….57
55 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č.1: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností v okrese Hodonín………………………………………………………………………………………………21 Tabulka č.2: Nejvýznamnější zaměstnavatelé okresu Hodonín v odvětví průmyslu – subjekty s více než 250 zaměstnanci …………………………………………………………………………………24 Tabulka č.3: Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů stupně vzdělání H v okrese Hodonín v letech 2004 až 2007 ………………………………………………………………………………..27 Tabulka č.4: Poptávka po pracovních místech na ÚP v Hodoníně………………………………….29 Tabulka č. 5: Vývoj počtu vyučených absolventů učebních oborů v okrese Hodonín……………...34 Tabulka č. 6: Počet žáků prvních ročníků učebních oborů kategorie H a E v okrese Hodonín ve školním roce 2007/2008…………………………………………………………………...…………41 Graf č.1: Prognóza poptávky po studiu na středních školách v letech 2006 – 2020……………….20 Graf č. 2: Vývoj věkové struktury obyvatel od roku 1991 do roku 2006 v okrese Hodonín ……….22 Graf č.3: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti od roku 1995 do roku 2007…………………..25 Graf č.4: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů středního vzdělání s výučním listem od roku 2000 do roku 2007 v okrese Hodonín………………………………………………………………..26 Graf č. 5: Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů oboru vzdělávání H v okrese Hodonín v roce 2007 …………………………………………………………………………………………..28 Graf č.6: Srovnání vývoje počtu žáků SOU a SOŠ v České republice v letech 1993–2006……..….32 Graf č. 7: Vývoj počtu žáků SOU, SOŠ a gymnázií v okrese Hodonín v letech 2001 2006………..33 Graf č. 8: Počet respondentů v jednotlivých učebních oborech……………………………………..44 Graf č. 9: Důvod profesní volby……………………………………………………………………..45 Graf č.10: Důvod vlastního rozhodnutí……………………………………………………………...45 Graf č.11: Možnost pakované volby oboru…………………………………………………….……45 Graf č.12: Důvod neopakování volby……………………………………………………………….46 Graf č.13: Zájem o práci v oboru……………………………………………………………………46 Graf č.14: Způsob hledání zaměstnání………………………………………………………………47 Graf č.15: Faktory ovlivňující volbu zaměstnavatele……………………………………………….47 Graf č.16: Představy o mzdě…………………………………………………………………….…..48 Graf č.17: Ochota dalšího vzdělávání……………………………………………………………….48 Graf č.18: Zájem o maturitní studium……………………………………………………………….48 Graf č.19: Podnikání po ukončení studia……………………………………………………………49 Chyba!
56 Příloha č.1: Schéma změn v institucionální struktuře vybraných středních škol v okrese Hodonín v roce 2004 SOU stavební Hodonín COP Kyjov počet žáků: 222 počet žáků: 320 provozní náklady: 3 417 provozní náklady: 6 268 ISŠ Hodonín tis. Kč tis. Kč počet žáků: 496 provozní náklady: 5 219 tis. Kč SOU potravinářské SOU a U oděvní Hodonín Strážnice počet žáků: 466 počet žáků: 327 provozní náklady: 3 480 provozní náklady: 3 085 tis.Kč tis. Kč
SOŠ, SOU, OU Bzenec SOU lesnické Bzenec počet žáků: 696 počet žáků: 243 provozní náklady: 6 130 provozní náklady: 6 050 tis. Kč tis. Kč VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec nově vzniklý subjekt SPŠ a VOŠ Bzenec počet žáků: 276 provozní náklady: 4 628 tis. Kč
SOU zemědělské Kyjov počet žáků: 308 provozní náklady: 2 244 tis. Kč SOU Kyjov, Havlíčkova 1223/17 počet žáků: 312 prov.náklady: 3 417 tis.Kč SOU stavební, OU a U Kyjov počet žáků: 164 prov. náklady: 2 861 tis. Kč
SOU zemědělské a U Veselí nad Moravou OA Veselí nad Moravou počet žáků: 213 počet žáků: 261 prov.náklady:4 273 tis.Kč provozní náklady: 3 604 tis.Kč SOU strojírenské Veselí nad Moravou počet žáků. 185 prov.náklady.3 619 tis.Kč Pramen: Vlastní zpracování podle interních materiálů SOU, Kyjov, Havlíčkova 1223/17 57 Příloha č. 2: VZOR DOTAZNÍKU Prosím o vyplnění následujícího krátkého dotazníku, který bude sloužit pouze pro vypracování mé bakalářské práce s názvem „Vývoj učňovského školství v okrese Hodonín“. Dotazník je anonymní, vypište jen název oboru, který studujete. Na otázky neodpovídejte slovně, zatrhněte jen jednu z nabízených možností. Pouze u otázek č. 1, 2, 4, 6, 7 je možné vypsat odpověď. Předem Vám děkuji za Váš čas. ______ Jsem žák – žákyně *prosím označte Studuji 3. ročník učebního oboru ………………………………….* prosím doplňte 1. Co Vás vedlo ke studiu zvoleného oboru? a) Rozhodnutí rodičů b) Vlastní rozhodnutí c) Výchovný poradce na základní škole d) Nedostal jsem se na jinou školu (jiný obor) e) Jiná možnost…………………………………… Na otázku č. 2 odpovídejte pouze v případě odpovědi b) v otázce č.1 2. Pokud jste se rozhodl(a) pro studium sám, které faktory při volbě oboru pro Vás byly nejdůležitější? a) Zájem o obor b) Snadné uplatnění na trhu práce, snadné získání zaměstnání c) Dobré budoucí finanční ohodnocení d) Blízkost školy k bydlišti e) Jiná možnost …………………………………….. 3. Kdybyste měl(a) možnost, zvolil(a) by sis znovu studium stejného oboru? a) Určitě ano b) Určitě ne c) Nevím Na otázku č. 4 odpovídejte pouze v případě odpovědi b) v otázce č. 3 4. Proč byste si tento znovu obor nezvolil(a)? a) Přestal mě zajímat, nebaví mě b) Nechtěl(a) jsem jej vůbec studovat c) Studium je náročné d) Studium je nedostačující e) Jiná možnost …………………………………….. 5. Plánujete po ukončení studia pracovat ve vystudovaném oboru? a) Ano, určitě b) Určitě ne
58 c) Nevím 6. Jakým způsobem si budete po ukončení studia hledat práci? a) Přes úřad práce nebo personální agenturu b) Prostřednictvím rodičů, známého c) Vyhledáváním na inzerát, přes internet d) Práci mám již nyní zajištěnu e) Jiná možnost………………………………………. 7. Který faktor bude pro Vás nejdůležitější při volbě zaměstnavatele? a) Uspokojivá práce b) Dobré finanční ohodnocení c) Vzdálenost od místa bydliště, nutnost dojíždění d) Dobré pracovní podmínky e) Jiná možnost……………………………………… 8. Jakou máte představu o svém budoucím finančním ohodnocení, nástupním platu (čistá mzda měsíčně)? a) Do 10 000, Kč b) 10 000 – 15 000, Kč c) 15 000 20 000, Kč d) Více než 20 000, Kč 9. Jste ochotni se dále vzdělávat, kdyby to Váš zaměstnavatel vyžadoval? a) Určitě ano b) Určitě ne c) Záleží na tom, v jaké oblasti d) Nevím 10. Budete pokračovat v maturitním nástavbovém studiu? a) Ano b) Ne d) Možná později, při zaměstnání 11 . Uvažujete v budoucnosti o práci v zahraničí? a) Ano b) Ne c) Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom 12. Uvažujete o podnikání, založení své vlastní živnosti po ukončení studia? a) Ano b) Ne c) Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
59