SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Travel to Services in Selected Region

Masarykova univerzita Ekonomickosprávní fakulta

Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Travel to services in selected region

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Bc. Hana LAŠTŮVKOVÁ

Brno, listopad 2012 Masarykova univerzita Ekonomickosprávní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy

Akademický rok 2010/2011

ZADÁÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro: L A Š T Ů V K O V Á H a n a

Obor: Regionální rozvoj a správa

ázev tématu: Spádovost za službami ve vybraném regionu

Travel to services in selected region

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb, vývojové tendence

Cíl práce: Cílem práce je analýza procesů obslužné spádovosti ve vybraném regionu, včetně vymezení parciálních mikroregionů. Doporučuji před vlastní analýzou diskuzi s literaturou týkající se pojetí regionu, resp mikroregionu, regionotvorných procesů a hierarchie služeb. Základem pak bude analýza základních mikroregionálních obslužných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod, služby), současný stav a vývoj. Zde je nezbytné vlastní anketární šetření.

Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací.

Rozsah grafických prací: nespecifikováno

Rozsah práce bez příloh: 65 80 stran

Seznam odborné literatury: Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Praha 2005. Maryáš, J.: Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.] Geografický ústav ČSAV, Brno 1989. Maryáš, J.: Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Federální statistický úřad, Brno Praha 1987. Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování diplomové práce.

Vedoucí diplomové práce: RDr. Jaroslav Maryáš, CSc.

Datum zadání diplomové práce: 10. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… ………………………………………… vedoucí katedry děkan

V Brně dne 10. 3. 2011

Jméno a příjmení autora: Bc. Hana Laštůvková Název bakalářské práce: Spádovost za službami ve vybraném regionu Název práce v angličtině: Travel to services in selected region Katedra: Regionální ekonomie a správa Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2013

Anotace Předmětem diplomové práce „Spádovost za službami ve vybraném regionu“ bylo zjištění dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol a za maloobchodem a službami. Údaje o dojížďkách byly získány prostřednictvím dotazníkového šetření. Toto šetření probíhalo ve vymezeném území, a to okresech Hodonín a Břeclav, které čítá 145 obcí. Na základě takto zjištěné dojížďky byly vymezeny parciální regiony zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. Podle těchto parciálních regionů pak byly určeny komplexní obslužné regiony.

Annotation The subject of the thesis titled „Travel to services in selected region“ is the determination of commuting to heatlh care institutions, educational facilities, retail and services. Data of commuting were obtained by means of a quationnaire survey. This survey took place in the investigation area, the region of Hodonín and the region of Břeclav, which include 145 municipalities altogether. On the basis of commuting were defined the health partial regions, partial region of education and partial regions of retail and services. According to these partial regions, the complex regions of services were specified.

Klíčová slova region, služby, spádovost, zdravotnictví, školství, maloobchod a služby, dotazníkové šetření

Keywords region, services, travel, public health, educational system, detail and services, questionnaire survey

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami ve vybraném regionu vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomickosprávní fakulty MU.

V Brně dne 30. listopadu 2012 vlastnoruční podpis autora Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Obsah

OBSAH ………………………………………………………………………………………. 7 ÚVOD ………………………………………………………………………………………... 9 1 VYMEZEÍ TEORETICKÝCH POJMŮ ...... 11 1.1 Region...... 11 1.2 Dělení regionů...... 11 1.2.1 Homogenní region ...... 12 1.2.2 Nodální region ...... 13 1.2.3 Sociálněgeografický region ...... 14 1.3 Sociálněgeografická regionalizace ...... 15 1.3.1 Hierarchie regionů ...... 16 1.4 Metodika výběru středisek...... 20 1.4.1 Výběr středisek na základě statistických charakteristik ...... 20 1.4.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik...... 22 1.4.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti...... 23 1.5 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek ...... 25 1.5.1 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek na základě interakčních modelů....26 1.5.2 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek na základě anketárního šetření...... 27 2 DOTAZÍK A JEHO TVORBA...... 31 2.1 Metodika tvorby dotazníku...... 31 2.1.1 Pravidla návrhu dotazníku ...... 31 2.1.2 Na co si dát pozor ...... 32 2.1.3 Průvodní dopis...... 33 2.1.4 Metody a techniky sběru dat...... 33 2.2 Tvorba vlastního dotazníku ...... 37 2.2.1 Datová základna...... 37 2.2.2 Vlastní tvorba dotazníku...... 38 3 VYMEZEÍ ZKOUMAÉHO ÚZEMÍ...... 42 3.1 Okres Hodonín...... 42 3.2 Okres Břeclav ...... 43 4 VYMEZEÍ REGIOŮ OKRESU HODOÍ...... 46 4.1 Zdravotnický region...... 46 4.1.1 Nadlokální zdravotnický region...... 47 4.1.2 Mikroregionální zdravotnický region...... 50 4.2 Školský region ...... 52 4.2.1 Nadlokální školský region ...... 53 4.2.2 Mikroregionální školský region...... 55 4.3 Region maloobchodu a služeb...... 57 4.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb...... 59 4.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... 62 5 KOMPLEXÍ OBSLUŽÝ REGIO – OKRES HODOÍ...... 64 5.1 Nadlokální úroveň...... 64 5.2 Mikroregionální úroveň...... 66 6 VYMEZEÍ REGIOŮ OKRESU BŘECLAV...... 68 6.1 Zdravotnický region...... 68 6.1.1 Nadlokální zdravotnický region...... 68 6.1.2 Mikroregionální zdravotnický region...... 70 6.2 Školský region ...... 71 6.2.1 Nadlokální školský region...... 71 6.2.2 Mikroregionální školský region...... 73 6.3 Region maloobchodu a služeb...... 75 6.3.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb...... 77 6.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb...... 79 7 KOMPLEXÍ OBSLUŽÝ REGIO – OKRES BŘECLAV ...... 81 7.1 Nadlokální úroveň ...... 81 7.2 Mikroregionální úroveň...... 82 8 SROVÁÍ...... 84 Závěr ...... 86 POUŽITÁ LITERATURA ...... 88 SEZAM TABULEK ……………………………………………………………………... 90 SEZAM OBRÁZKŮ …………………………………………………………………….. 91 SEZAM PŘÍLOH ………………………………………………………………………... 92

Úvod

Člověk jako spotřebitel se snaží uspokojovat své potřeby co možno nejlépe. Spotřebitel má s postupem času stále vyšší a vyšší nároky jak na kvalitu, tak na kvantitu služeb. Jenže uspokojování potřeb a nároku jedinců je možné jen tam, kde jsou tyto služby dostupné, a to je jen v určitém počtu středisek. Většinou najdeme širší nabídku služeb ve městech či městysích. Proto lidé, pokud chtějí danou službou uspokojit své požadavky a nároky, musí do střediska dojíždět. S rozvojem společnosti patří dojížďka za službami do míst mimo jejich bydliště ke každodennímu životu. A právě dojížďka je tedy prostředkem vedoucí ke zmírnění rozdílů mezi rozmístěním obyvatelstva a rozmístěním zařízení občanské vybavenosti.

Ve své diplomové práci se budu zabývat analýzou procesů obslužné spádovosti ve vybraných regionech. Tedy, zda mají lidé vybrané služby v místě jejich bydliště či za nimi musejí dojíždět. V případě, že musejí dojíždět, tak kam a jak daleko se daná služba od místa jejich bydliště nachází.

Po provedení zmíněné analýzy vymezím parciální regiony a komplexní obslužný region v šetřeném území. Zkoumanými územími pro tuto práci jsou okresy Hodonín a Břeclav. Vybrané území zahrnuje celkem 145 obcí, 82 v okrese Hodonín a 63 v břeclavském okrese.

Dojížďku obyvatelstva do zdravotnických zařízení, do škol a za maloobchodem a službami budu v těchto 145 obcích zjišťovat pomocí dotazníkového šetření. Šetření provedu prostřednictvím obecních úřadů. Dotazníky budu směřovat především starostům, dále pak ostatním zaměstnancům obecního úřadu.

Na základě analyzování získaných informací z dotazníkového šetření mám v této práci dosáhnout několika stanovených cílů.

Hlavním cílem diplomové práce je určení parciálních regionů, a to pomocí dojížďky do zdravotnických zařízení, do školských zařízení a za maloobchodem a službami. Jednotlivé regiony popíši spolu s grafických vymezením v kapitole čtvrté a kapitole šesté, vždy zvlášť pro okres Hodonín a Břeclav. U všech regionů určím jak nadlokální , tak mikroregionální střediska a jejich sféry vlivu.

Dalším cílem je vymezení komplexního obslužného regionu v šetřeném území, a to na základě již vymezených parciálních regionů zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. Komplexní obslužný region popíši v kapitole páté a sedmé.

Posledním cílem bude srovnat získané poznatky z této práce spolu s výsledky a stavem v 80. letech.

V rámci struktury je diplomová práce rozdělena do osmi kapitol. První kapitola práce je zaměřena na vymezení teoretických pojmů, definice regionu, jeho rozdělení, hierarchie.

Druhá kapitola je v první části teoretická, kde charakterizuji dotazník, jak se tvoří, jeho výhody, nevýhody, možná úskalí. V druhé části již přejdu do popisování tvorby vlastního dotazníku, který je určen pro starosty.

Kapitola třetí se zaměřuje na vymezení zkoumaného území, okresu Hodonín a Břeclav.

Budou následovat čtyři kapitoly tvořící praktickou část předložené práce. Jak již jsem zmínila výše, kapitola čtvrtá a šestá se zabývá vymezením parciálních regionů okresů Hodonín a Břeclav a kapitola pátá a sedmá vymezením komplexního obslužného regionu. A v kapitole osmé se pokusím srovnat výsledky této práce s výsledky z dřívějších studií.

V závěru provedu celkové shrnutí poznatků a stanovím, zda bylo dosaženo cílů této práce.

V průběhu tvorby práce použiji zejména metodu analýzy a písemné dotazování jako hlavní techniku sběru dat. V menším rozsahu pak využiji dalších technik sběru dat, a to telefonický rozhovor a individuální osobní rozhovor.

1 VYMEZEÍ TEORETICKÝCH POJMŮ

1.1 Region

Region je jedním ze základním konceptů v geografii. V geografických disciplínách je pojem region používán již od dob antických, nicméně v průběhu času se obsah jeho pojmu měnil a vyvíjel. Postupně se tento pojem začlenil mezi řadu jiných vědních disciplín, jako regionální věda, prostorová ekonomie nebo prostorová sociologie a je tedy používán v různých smyslech. 1 Proto je samotné vymezení pojmu region velmi obtížnou problematikou. V podstatě nelze stanovit obecně platnou definici, vždy je podstatné si uvědomit, pro jaký účel je vymezována. Termín region pochází z latinského regio ( což znamená „říše, království“ ). 2 Podle Anděla 3 chápeme region jako složitý dynamický prostorový systém ( či dílčí geografický systém ), který se formuje na zemském povrchu na základě určitých znaků, které jej odlišují od okolí. Dále uvádí, že je pro region důležitá jeho lokalizace, tedy poloha na Zemi. Lokalizace může být buď absolutní, nebo relativní. Absolutní je určena pomocí zeměpisné šířky a délky. Daleko praktičtější je však lokalizace relativní ( v případě střední Evropy plyne přímo z názvu ). Anděl dále uvádí, že regiony mohou být chápány také jako systémy. Některé regiony nejsou založeny na vnitřní podobnosti jevů, které jej tvoří, ale na intenzitě vazeb, které je propojují s různými jeho částmi ( například velká města obklopena zázemím, pro které nabízejí služby, zboží a pracovní příležitosti ) – jedná se o vztah město zázemí. Tyto regiony označujeme jako nodální .4

1.2 Dělení regionů 5

Klasifikace regionů je jedním ze stěžejních úkolů geografie a je výborným prostředkem pro zpřesnění obecného, příliš širokého, pojetí regionu. Regiony je možné klasifikovat na základě různých kriterií.

Jednoduchým členěním regionů je podle odvětví rozlišuje tři typy regionů:

1 TOUŠEK a kol.. Ekonomická a sociální geografie. 1.vyd. Plzeň, vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 411s. ISBN 9788073801144, s.371 2 ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 85 s. ISBN 8070441127, s. 5. 3 ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 85 s. ISBN 8070441127, s. 5. 4 O problematice nodálních regionů je pojednáno níže 5 TOUŠEK a kol.: 2008, s.375379; ANDĚL,J.: 1996, s.2123

• fyzickogeografický ( přírodní ) region – zahrnuje například klimatické, hydrogeografické • sociálněgeografický ( humánněgeografický ) region – zahrnuje například zemědělské, administrativní, průmyslové, rekreační • komplexní geografický region – doposud není stanovené obecně přijímané řešení této problematiky

Další možností členění je podle metodologického hlediska. V tomto případě nás zajímá, k čemu regiony slouží a jaký je důvod jejich vymezení: • region jako nástroj geografického výzkumu – region jako statistická jednotka • region jako objekt geografického výzkumu – region jako cíl výzkumu • region jako nástroj managementu území

Regiony mohou být rozdělovány také na základě taxonomického hlediska: • individuální – neopakovatelné, mají unikátní a specifické znaky, mívají vlastní jméno ( např.: Krkonoše ) • typologické – opakovatelné, definovány na základě obecných a typických vlastností ( např.: regiony s určitou hustotou železniční sítě )

Nejvýznamnějším členěním regionů pro geografii je podle formy. Regiony dělíme na: • homogenní ( formální ) • nodální ( funkčí )

1.2.1 Homogenní region 6

Je vymezován na základě podobných vlastností jevů vlastnících danému regionu. Jsou to regiony vnitřně stejnorodě, jejich znakem je tedy vnitřní homogenita. Řadí se sem relativně nekomplexní regiony, se kterými se setkáváme ve fyzické geografii. Charakteristikou je pro ně co nejvyšší vnitřní jednotnost ( stejnorodost ) a co nejvyšší odlišnost od okolní. Homogenní regiony jsou založené spíše na stavových veličinách, a pokud zde má nějaký proces význam, odehrává se ve vertikálním směru. Typickým příkladem je region zemědělský, region povodí řeky, region založený na stejném náboženství, administrativní celky.

6 TOUŠEK a kol.: 2008, s.378379; ANDĚL,J.: 1996, s.21

Za zmínku jistě stojí skutečnost, že pro potřeby koordinace jednotlivých regionálních politik v rámci EU vznikla potřeba vytvořit rozdělení území členských států na územní celky, pro které jsou charakteristické stejnorodé základní znaky ( prvky ). Podle Evropské charty 7 regionálního plánování lze všechny členské země členit do následujících typů regionů: • Venkovské oblasti • Městské oblasti • Pohraniční oblasti • Horské oblasti • Hospodářsky slabé oblasti • Strukturálně postižené oblasti • Pobřežní oblasti a ostrovy

1.2.2 odální region 8

Nodální regiony, jinak také nazývány funkční či spádové, jsou založeny jako prostorový systém na vazbách a interakcích mezi jádrem ( centrem, ohniskem ) a jeho zázemím. Samotný název vychází z významné role centra regionu ( node ). Na rozdíl od regionů homogenních jsou regiony nodální většinou dynamické a mohou se měnit a také vnitřně heterogenní. Kriteriem pro vymezování těchto regionů je síla vazeb mezi centrem a prvky v zázemí. Jsou založeny na protikladu koncentrace určitých jevů v regionálním jádru a rozptylu těchto jevů v okolí střediska. Charakteristické je pro ně nerovnoměrné uspořádání jevů. Pro nodální regiony je důležité, jak je již zmíněno výše, středisko. Středisko bývá obvykle nositelem pokroku a inovací. Zázemí je území, které jádro obklopuje a je v něm rozpoznatelný jeho vliv. Tento vliv ale není v celém zázemí stejný. S rostoucí vzdáleností se vliv jádra snižuje a projevuje se vliv jader sousedních regionů. Proto hranice regionů nejsou většinou ostré, ale měkké. Nodální regiony se nejčastěji objevují v humánní geografii. Příkladem jsou regiony dojížďky do zaměstnání, regiony obslužnosti, spádové regiony nemocnic, migrační regiony. Těmto typům regionů se říká sociogeografické regiony.

7 Recommendation No. R (84) 2 of the Committee of ministers to member states on the European regional/spatial planning charter. 1984. Dostupný z WWW: . 8 TOUŠEK a kol.: 2008, s.379385; ANDĚL,J.: 1996, s.21

Obrázek č.1: Struktura nodálního regionu

zdroj: vytvořeno autorem na základě zpracování Touškem a kol.

1.2.3 Sociálněgeografický region 9

Z obecného pojetí sociálněgeografických regionů je zřejmé, že rozhodujícím hlediskem při jejich určování a vymezování je funkční, resp. vztahové hledisko. V podstatě se jedná o relativně autonomní komplexy sociálněgeografických prvků a jejich vztahů, tj. organických územních celků. Sociálněgeografický region představuje tedy komplex rozmanitých sociálněgeografických jevů integrovaných jejich vzájemnými vztahy. Klíčový význam mají právě vztahy mezi příslušnými prvky a dílčími funkčními systémy jako jsou bydliště, pracoviště, služby, apod, neboť právě tyto vztahy mají rozhodující integrační úlohu. Organizace těchto vztahů odráží současně formu příslušné územní dělby práce, vnitřní diferenciaci relativně komplexního celku do základních funkčních části, již výše zmíněných. Avšak v sociálněgeografické realitě nacházíme celou řadu nejrůznějších vztahů, u nichž zjišťujeme jejich vzájemnou nesouhlasnost, stejně jako jejich významovou nerovnocennost. Proto je nutné sociálněgeografický region rozpoznávat na základě významově primárních vztahů, které nelze vymezit jednoúrovňově. Přirozeným jevem je, že se zvětšováním regionů dochází k relativnímu uzavírání většího počtu vztahů, ke zvyšování soběstačnosti atd. Tyto skutečnosti vyjadřují na jedné straně všeobecnou souvislost mezi velikostí a vztahovou uzavřeností regionů a na straně druhé dominantní význam řádovostní diferenciace pro stanovení hlavních region integrujících vztahů. Východiskem celé regionalizace je tedy sociálněgeografické regionalizace a její čtyři, resp. pět řádovostních úrovní.

9 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 6004787. Strana 129131

1.3 Sociálněgeografická regionalizace

Sociálněgeografická regionalizace, jinak také proces formování regionů, je jedním ze základních nástrojů či metodou sociální geografie a zároveň je i rozhodujícím prostorovým rámcem pro geografii regionální. 10

Samotný pojem regionalizace je klíčově významným pojmem pro celou geografii. Regionalizaci lze definovat jako proces, při kterém dochází k vymezování územních jednotek na základě určitých znaků a oddělování od území, kterým tyto znaky chybí. Jde o proces, při kterém je velké území členěno na dílčí celky. Provádí kvalifikovanou generalizaci a navíc hodnotí význam, polohu a funkce regionu i jeho postavení v regionálním systému. 11

Celá problematika sociálněgeografické regionalizace se může základním způsobem rozdělit do dvou částí, resp. na dvě úrovně hodnocení. V první části jsou řešeny otázky kvantitativně kvalitativního charakteru a následně vymezeny sociálněgeografické regiony podle řádů. Pro tuto část se používá již zavedená metodologie. Obsahem druhé části je pak stanovení významové charakteristiky středisek a regionů a zvláště pak bude zhodnocena celková hierarchická organizace regionálního systému a její tendence. 12

Za nesyntetičtější část studia komplexní organizace sociálněgeografických systémů je považováno vymezení sociálněgeografických regionů různých řádů a určení jejich hierarchické organizace. 13

Hampl se ve své práci 14 mimo jiné zabývá hodnocením současných změn a dosažených vztahů v geografické organizaci vztahů v rámci systému osídlení. Za nejdůležitější považuje dvě kategorie vztahů, které podmiňují integritu dvou hlavních typů sociografických jednotek. Jedná se o regiony a metropolitní areály. První zmíněné jsou v podstatě komplexní celky a v rámci nich je rozvíjena nejdůležitější forma územní dělby práce, resp. funkce spojená primárně s polaritou jádra a zázemí i s hierarchickým uspořádáním soustav polarit tohoto druhu. Hierarchický aspekt považuje při hodnocení vztahů za rozhodující, a to právě díky

10 ANDĚL:1996, s. 25 11 ANDĚL:1996, s.25 12 HAMPL, GARDAVSKÝ, KÜHNL: 1987, s.130 13 HAMPL, GARDAVSKÝ, KÜHNL: 1987, s.129 14 HAMPL,M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 808764602X.

faktu, že integrita regionů je ovlivněna nerovnocenností jejich částí a odpovídajícím formováním vztahů podřízenosti a nadřízenosti. Druhé zmíněné, metropolitní areály, nepovažuje Hampl za komplexní regiony, ale za jádra regionů vyšších řádů. Tyto jádra jsou v rámci center vyšších ( nadnodálních )řádů jejich nejdůležitější částí a hlavní integrující funkcí.

1.3.1 Hierarchie regionů

Stejně tak jako je běžné provádět u různých problematik v nejrůznějších oborech členění a hierarchii, nacházíme i u regionů jejich členění do jednotlivých hierarchických úrovní. Mimo jiné i touhle otázkou se zabývá sociálněgeografická regionalizace.

Zpracování sociálněgeografické regionalizace České republiky je již několikáté v pořadí a vždy bezprostředně navazuje na dříve zpracované práce, zabývající se touto problematikou. Vypracování je vždy především založeno na výsledcích cenzů předchozích let, které poskytují informace o dojížďce za prací a do škol, přičemž jsou tyto informace podrobně členěny z hlediska území. Hampl považuje právě výše zmíněné informace ( o dojížďce za prací a do škol ) za nejfrekventovanější regionální procesy. Taktéž právě tyto dva procesy shledává dostatečně reprezentativní pro následné vymezování sociálněgeografických regionů a pro jejich hierarchické určení. 15

Hampl při svojí regionalizaci vychází z informací o dojížďce za prací a do škol a dále ze tří důležitých zásad ( k roku 2001 ): 16 • Primárním úkolem je vymezení základních funkčních regionů – mikroregionů 1.stupně. Tyto regiony považuje za elementární stavební jednotky celého regionálního systému. Mikroregiony 1.stupně vymezuje na základě převládajícího směru pracovní vyjížďky z jednotlivých obcí do středisek. Nesleduje přitom vyjížďku do škol ( z důvodu smíšenosti vztahů k různým stupňům škol ). Intenzita dojížďky za prací významně převyšuje intenzitu ostatních forem prostorové mobility obyvatelstva. Právě z tohoto důvodu je její relativní uzavřenost v rámci mikroregionů základním kriteriem pro stanovení měřítkově nejnižších funkčních sociálněgeografických jednotek. • Druhou zásadou je seskupování mikroregionů 1.stupně do vyšších hierarchických úrovní. Hlavním kriteriem pro toto seskupování je nejsilnější směr celkové vyjížďky

15 HAMPL,M.: 2005, s.78 16 HAMPL,M.: 2005, s.79

( důležitost je kladena jednak na dojížďkou za prací, tak do škol ). Nejvýznamnější vztah je mezi samotnými středisky. Hodnocení na základě celkové vyjížďky zvyšuje reprezentativnost hierarchizačního kriteria. • K základním přístupům regionalizace patří ještě dvě obecnější zásady. Jako první zmíníme požadavek území celistvosti vymezování regionů ( rozhodující je další hlavní směr spádu nižší jednotky vůči vyšší ). Druhou zásadou je dostatečná velikost jak celého regionu, tak zázemí střediska. Na základě uvedených zásad vymezuje Hampl čtyři základní hierarchické úrovně regionů a jednu podúroveň, která je ale pro danou práci taktéž důležitá. Proto tedy v následující části definujeme všech pět úrovní. Jednotlivé úrovně se odlišují hlavně velikostí, ale i převládajícími procesy.

• Subregiony

Subregiony můžeme charakterizovat jako relativně nekomplexní územní celky, tedy jako jednotky, ve kterých nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel. V jejich rámci jsou relativně uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a některými základními službami. Jiné základní obslužné vztahy, mezi které můžeme zařadit například nákup průmyslového zboží jsou v rámci této hierarchické úrovně uzavírány je částečně, v podstatě nedostatečně. Ještě větší neuzavřenost vztahů však vidíme u vztahů pracovních , které jsou uzavírány opravdu výjimečně. Orientačně můžeme subregiony ztotožňovat se spádovými územími středisek osídlení místního významu. 17 Subregiony můžeme, podle současného správního členění, přirovnat k obcím II. stupně ( obce s pověřeným obecním úřadem ).

Podle Hampla 18 je to část mikroregionů 1. stupně, které ovšem nesplňují kriterium velikosti pro zařazení právě do úrovně mikroregionu 1. stupně a vyznačují se jen částečnou mikroregionální funkcí. Jedná se o dva typy subregionů. Subregion typu A je charakteristický tím, že jeho pracovní obvod čitá potřebných 15 tisíc obyvatel, ale v zázemí žije pouze 2500 – 4 999 obyvatel. Pro subregion typu B platí, že pracovní obvod má pouze 10 000 – 14 999 obyvatel, avšak v zázemí žije přes 5 tisíc obyvatel.

17 HAMPL, GARDAVSKÝ, KÜHNL: 1987, s.131 18 HAMPL,M.: 2005, s.81

• Mikroregiony 1. stupně

Jedná se o základní stavební jednotky celého regionálního systému. Podle Hampla, Gardavského a Kühnla 19 můžeme mikroregiony charakterizovat jako územní celky, ve kterým jsou relativně uzavřeny nejintenzivnější regionální procesy, především dojížďka za prací a za základními druhy služeb. Tento typ regionů je velmi silně integrován a je, až na vzácné výjimky, typicky nodální ( vztah středisko – zázemí ). Hampl 20 definuje mikroregiony 1. stupně primárně jako regiony pracovní dojížďky a sekundárně podle obslužného spádu obcí a dojížďky do škol. Pro jejich konečný výběr byla stanovena velikostní kriteria – minimální velikost celého regionu 15 tisíc obyvatel a velikost zázemí alespoň 5 tisíc obyvatel. Mikroregiony 1. stupně můžeme v současné době ztotožnit s obcemi III. Stupně, tedy obcemi s rozšířenou působností.

• Mikroregiony 2. stupně

Taktéž u tohoto typu hierarchického členění regionů je podstatné kriterium populační velikosti. Počet obyvatel regionu, nejširší působnost střediska, byla stanovena na 40 tisíc obyvatel. Nejdůležitějšími vztahy jsou zde vztahy mezi samotnými středisky. Za střediska pak byla vybrána především ta, která si podřizovala jiný mikroregion 1. stupně ( jako příklad můžeme uvést mikroregion 1. stupně Kutnou Horu s 35,3 tisíc obyvateli, pod který spadá mikroregion 1. stupně Čáslav s 32,6 tisíci obyvateli ). Při finálním výběru mikroregionálních středisek 2. stupně učinil Hampl nějaké výjimky. Především vyloučil ta střediska, která sice měla dostatečně velký region, ale dojížďkové vztahy k jiným centrům měla silnější. Na druhé straně zařadil do této úrovně Tachov, jehož region nesplňuje velikostní kriterium. Byl zda zařazen kvůli své izolované poloze a slabým vnějším vztahům. Mikroregiony 2. stupně můžeme částečně ztotožnit s dřívějším systémem okresů. 21

19 HAMPL, GARDAVSKÝ, KÜHNL: 1987, s.131132 20 HAMPL,M.: 2005, s.8199 21 HAMPL,M.: 2005, s.8199

• Mezoregiony

Podle Hampla, Gardavského a Kühnla 22 jsou meziregiony územně rozsáhlé jednotky, jejichž integrita je už jen částečně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva. Z těchto vztahů jsou nejdůležitější nedenní dojížďka za prací, kterou můžeme ztotožnit s přechodnou migrací, migrace obyvatelstva, dojížďka do vyšších školských zařízení a dojížďka do vyšších druhů občanské vybavenosti. V rámci České republiky je poměrně snadné, díky jejich nízkému počtu, vymezit mezoregiony. Oproti roku 1991, kdy Hampl 23 ještě charakterizoval skupinu mezoregionů 2. stupně, mezi které patřilo Brno a Ostrava, došlo ke změně. Kategorie mezoregionů 2. stupně byla vyloučena. Tedy k roku 2001 se na území Česká republika nachází 12 mezoregionů. V současném administrativním členění odpovídají krajům.

• Makroregiony

Makroregion představuje v rámci České republiky nejvyšší hierarchickou úroveň, je tedy totožný s územím celého státu. Zároveň můžeme říci, že jediným jednoznačným makroregionálním centrem je Praha, to i z nodální formy organizace. 24

Výše jsme si krátce definovali regiony na čtyřech, resp. pěti hierarchických úrovních. Tyto úrovně je možné chápat také jako několikastupňovité významové hodnocení středisek. Bohužel veškerá tato hodnocení jsou pouze parciální a jen omezeně postihují integrální regionální význam středisek. Proto také Hampl 25 definuje agregátního, neboli syntetického ukazatele regionálního významu středisek a označuje ho jako „komplexní regionální význam“ ( KRV ). Zahrnuje jednak působnost středisek na různých hierarchických úrovních, jednak intenzitu vazeb mezi střediskem a zázemím. Obecně můžeme říci, že se intenzita snižuje v závislosti na zvyšování velikosti regionů. V mikroregionech 1. stupně jsou regionální procesy nejfrekventovanější a k výraznému poklesu intenzity dochází již od úrovně mikroregionů 2. stupně. Tyto zákonitosti můžeme zjednodušeně popsat pomocí následujících vah pro přiřazování obyvatelstva k jednotlivým střediskům a nestřediskům: o 40% je přiřazeno podle místa trvalého bydliště;

22 HAMPL, GARDAVSKÝ, KÜHNL: 1987, s.132 23 HAMPL,M.: 2005, s.82 24 HAMPL, GARDAVSKÝ, KÜHNL: 1987, s.132 25 HAMPL,M.: 2005, s.82

o 30% je přiřazeno k příslušným střediskům mikroregionů 1. stupně; o 15% k příslušným střediskům mikroregionů 2. stupně; o 10% k příslušným střediskům mezoregionů; o 5% k makroregionálnímu centru, tedy k Praze. 26

1.4 Metodika výběru středisek

V této podkapitole se budeme zabývat jednotlivými metodickými postupy, které lze využít pro výběr obslužných středisek. Nejprve uvedeme postupy, které lze použít, a poté si přiblížíme ten, který je stěžejní pro potřeby této práce. Významná část uvedené podkapitoly vychází z výzkumných prací prováděné Maryášem z roku 1983 a 1988.

Při výběru středisek obslužné sféry a hodnocení jejich hierarchické úrovně můžeme podle Dickinsona ( 1964 ) a Smailese ( 1967 ) použít následující metodické přístupy:

1. vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech 2. vymezení středisek na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly.

První zmíněná metoda využívá data běžně zjišťovaná statistickými úřady nebo různými resortními soupisy a nazývá se také statickou charakteristikou. V druhém případě můžeme použít označení dynamické charakteristiky a metoda využívá data z anketárních šetření spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel. 27

1.4.1 Výběr středisek na základě statistických charakteristik

Tato metoda vychází z teorie centrálních míst, jejímž zakladatelem je Christaller. Christaller v této teorii popisuje střediska jako sídla, která obsluhují určité území tzv. centrálním zbožím a službami. Centrální zboží a služby definujeme jako zboží a služby vytvářené a poskytované

26 HAMPL,M.: 2005, s.82 27 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 03756122. s.61

ve střediskových sídlech, které jsou využívané jednak obyvateli střediskových sídel, jednak obyvateli ze sídel v zázemí středisek. Střediska mají různý význam a můžeme je rozdělit do několika hierarchických stupňů. Přičemž platí, že střediska vyššího řádu mají větší výběr tzv. centrálního zboží a služeb než střediska nižšího řádu. 28

Výběr středisek na základě statistických charakteristik můžeme dále dělit na:

1. Určení střediskovosti sídla podle druhů funkcí sídla 29

V tomto případě se střediskovost sídel určí podle toho, které druhy zařízení maloobchodu a služeb se v sídlech nacházejí, nebo podle toho, zda se zde vyskytují specializované druhy zařízení. Přičemž je zde odhalena závislost mezi počtem druhů zařízení v sídle a počtem obyvatel. Avšak určení střediskovosti sídla založené na této metodě můžeme považovat za málo výstižné, neboť bere v úvahu pouze potenciální možnost být střediskem. Nezjistíme, zda sídlo skutečně funguje jako středisko i pro své zázemí.

2. Určení střediskovosti sídla podle tzv. přebytku významu 30

Tento metodický přístup je založen na kvantifikaci tzv. přebytku významu sídla, což znamená, že zjišťujeme, zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele než by podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle mělo dosahovat. Toto vymezení se opírá o tři základní ukazatele: I. počet obslužných zařízení II. kapacita obslužných zařízení III. využití obslužných zařízení. Za nejvhodnější je považován třetí zmíněný ukazatel, využití obslužných zařízení, který využívá údaje o realizovaném maloobchodním obratu.

28 MARYÁŠ, J.:1983,s.6162 29 MARYÁŠ, J.:1983,s.62 30 MARYÁŠ, J.:1983,s.6465

3. Určení střediskovosti sídla podle komplexnějších ukazatelů 31

V tomto případě se střediska maloobchodu hodnotí buď na základě kombinace dvou výše uvedených metodických postupů ( 1. a 2. ), nebo pomocí komplexnějších matematických indexů. Pro příklad uvedeme metodu prováděnou Carruthersem, která je založena na třech ukazatelích, a to podílu maloobchodního obratu za průmyslové zboží na celkovém maloobchodním obratu, velikosti kladného nákupního salda a počtu obchodů vybraných sortimentních skupin průmyslového zboží v sídle.

Obecně můžeme považovat poslední zmíněnou metodu za nejvhodnější z metod založených na statických charakteristikách.

1.4.2 Výběr středisek na základě dynamických charakteristik

Určování středisek na základě dynamických charakteristik, převážně podle údajů o spádovosti obyvatel za občanským vybavením, se využívá nejen pro výběr a hierarchické členění středisek, ale zejména pak pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vazeb ( vztahů ) střediska a zázemí. Údaje o pohybu ( spádovosti ) obyvatelstva za nákupy nejsou běžně zjišťovány na základě statistiky, ale získávají s využitím anketárních šetření. Za nejvhodnější, z metodického hlediska, považujeme anketární šetření prováděné přímo v domácnostech. Přitom si můžeme volit z několika forem zjišťování, a to z interview , z rozesílání dotazníků poštou nebo prostřednictvím základních škol, kde odpovídají přímo rodiče dětí. Avšak při zpracovávání velkého území je tento způsob jen stěží technicky proveditelný. V tomto případě Maryáš doporučuje použít náhradní dotazníkové šetření prováděného přes učitele škol nebo tajemníky MNV, v dnešním pojetí přes starosty obcí nebo jiné zodpovědné osoby na obecních úřadech. A právě tento způsob byl také použit pro získání informací důležitých pro tuto práci. Maryáš dále upozorňuje, že takto získané výsledky sice nemusí být vždy plně reprezentativní, avšak odrážejí realitu mnohem více než při použití statických charakteristik. 32

31 MARYÁŠ, J.:1983, s.6667 32 MARYÁŠ, J.:1983, s.68

Z rozborů literatury, která se zabývá touto problematikou vyplývá, že nejvhodnější pro výběr obslužných středisek jsou metody, které používají dynamické ukazatele, případně ještě kombinace metod založených na statických a dynamických ukazatelích. Maryáš ve své výzkumné práci z roku 1988, která pojednává o výběru středisek a jejich sfér vlivu používá dvě základní metody. První z nich je metoda hodnocení úrovně vybavenosti obcí, u které je základním ukazatelem počet zaměstnaných v zařízeních maloobchodu a nevýrobních služeb lokalizovaných v obci. Druhá pak metoda hodnocení obslužné regionální působnosti obcí, která využívá údajů z anketárního šetření. 33

1.4.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti

Tento způsob výběru středisek popíšeme trošku podrobněji, jelikož je použit pro zpracování této práce.

Při rozboru anketárního šetření je hlavním úkolem nejdříve určit úroveň, od které se již uplatňuje regionální působnost obcí, jakožto středisek základní obslužné úrovně. Základní obslužnou úrovní myslíme úroveň, na které jsou uzavřeny nejpodstatnější a nejvíce frekventované obslužné procesy, které se projevují na vyšší než lokální hierarchické úrovni. Na základě literatury, české i zahraniční, zabývající se touto problematikou vyplývá, že těmito procesy jsou dojížďka za nákupy různého průmyslového zboží a dojížďka za komunálními službami. 34

Jestliže budeme hodnotit „vzdušnou“ vzdálenost cest do hlavních cílů 35 , pak 90 % cest u nákupu běžného textilu a obuvi je uskutečňována do 11 km a u nákupu speciálního výběrového zboží je tato vzdálenost do 20 km. U nákupu potravin je 90 % cest uskutečňováno ve vzdálenosti 0 km, což znamená, že obyvatelé nakupují v místě bydliště. 36

Pokud však hodnotíme vzdálenost všech uváděných cílů, tedy nejen převážný cíl, ale i částečný nebo výjimečný, cesty za nákupy speciálního výběrového zboží se uzavírají na podstatně větší vzdálenosti než ostatní cesty – vzdálenost, do které se uskutečňuje 90 % cest

33 MARYÁŠ, J.: admístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [Výzkumná zpráva.], Brno 1988, Geografický ústav ČSAV.s.8 34 MARYÁŠ, J.:1988, s.17 35 hlavními cíly máme na mysli cíle, které respondenti označili jako převážný cíl 36 MARYÁŠ, J.:1988, s.17

je 38 km, zatímco u ostatních obslužných procesů nadmístní úrovně se pohybuje v rozmezí 16 až 24 km. 37

Následující tabulka zachycuje vzdálenost v km, do které se uskutečňovalo 90 % cest za nákupy a službami v ČSSR, ČSR a SSR.

Tabulka č. 1: Vzdálenost v km, do kterých se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami ČSSR ČSR SSR hl. cíle veškeré hl. cíle veškeré hl. cíle veškeré Nákupy potravin 0 12 0 11 0 14 Nákupy běžného textilu a 11 20 10 18 13 23 obuvi Běžné služby 12 16 10 14 14 19 Nákupy léků 12 18 11 16 13 20 Nákupy běžného prům. 13 21 11 20 15 24 zboží Speciální služby 16 22 15 20 18 26 Nákupy knih 16 23 15 21 18 27 Nákupy nábytku 16 24 15 23 17 26 Nákupy spec. výběr. zboží 20 38 20 34 21 45 Návštěvy divadel 37 50 34 48 44 56

Zdroj: MARYÁŠ, J. admístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. s. 18

Na základě rozdílů ve vzdálenosti cest do hlavních cílů nákupů a služeb Maryáš 38 ve své práci vyčleňuje u obslužných procesů nadlokální úrovně tři subúrovně: 1. nákupy běžného textilu a obuvi, léků, běžného průmyslového zboží a běžné služby 2. nákupy knih, nábytku a speciální služby 3. nákupy speciálního výběrového zboží

Mezi hlavní obslužné procesy nadlokální úrovně řadí dojížďku za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, knih, nábytku, léků, dojížďku za běžnými službami

37 MARYÁŠ, J.:1988, s.17 38 MARYÁŠ, J.:1988, s.1819

( osobní služby, čistírna, oprava obuvi, … ) a speciálními službami ( fotograf, švadlena, … ). 39

Pro vymezení obslužných procesů nadlokální úrovně je dále nutné stanovit hierarchickou úroveň, od které se již obec může projevovat jako obslužné středisko ( tedy úroveň, na které obsluhuje obce ve svém zázemí ). Z teoretických prací v geografii maloobchodu a služeb, jedním z autorů je Berry, vyplývá, že střediska vyšší obslužné úrovně jsou zároveň středisky na všech nižších obslužných úrovních. Proto pro výběr obslužného střediska nadlokální úrovně byla stanovena podmínka, že obec musí být střediskem ( hlavník cílem dojížďky ) i v dojížďce za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, léků a běžných služeb. 40

Za postačující byla zvolena podmínka, aby obec byla alespoň jednou další obcí uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky ve výše vymezených nadlokálních procesech. Z důvodu dříve probíhajícího procesu integrace obcí bylo potřeba pro zvýšení objektivnosti výběru rozšířit podmínku pro určení středisek na základě obslužné regionální působnosti. Obec mohla tedy být obslužným střediskem, když byla uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky alespoň jedním nestřediskovým sídlem trvalého významu. Toto kriterium je však dosti volné a odpovídá především koncepci střediska v periferní poloze. V zázemí velkým měst 41 byla podmínka ještě zpřísněna. Obec mohla být obslužným střediskem pouze v případě, pokud byl jednoznačným cílem alespoň pro tři obce nebo sídla trvalého významu. 42

1.5 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek

Vymezení sfér vlivu obslužných středisek je jedním z hlavních problémů geografie maloobchodu a služeb, protože dojížďka za občanským vybavením je vedle dojížďky do zaměstnání jedním z důležitých regionotvorných procesů. Při vymezování zázemí středisek

39 MARYÁŠ, J.:1988, s.19 40 MARYÁŠ, J.:1988, s.23 41 za velká města, podle Maryáše, byla považována města s více než 50 tis. Obyvateli a vzdálenost nejbližšího zázemí byla vymezena jako vzdušná vzdálenost 16 km od středu města, do které se uskutečňuje 90 % cest do hlavních cílů u nadlokálních obslužných procesů 42 MARYÁŠ, J.:1988, s.23

maloobchodu, resp. celé obslužné sféry, se používají především metodické postupy založené jak na využití interakčních modelů, tak na využití údajů z anketárního šetření. 43

1.5.1 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek na základě interakčních modelů

Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů zahrnují jednak gravitační modely, jednak model intervenujících příležitostí.

Gravitační modely Gravitační modely vychází přímo z Newtonova gravitačního zákona a byly nejdříve používaným druhem interakčních modelů. Jako první, kdo použil tento druh modelů, patří Carey. Použití těchto modelů bylo nejdříve omezeno jen na demografické výzkumy, až od 30. let 20. století se začaly využívat i na vymezení spádových území nákupních, resp. obslužných středisek. Prvotní interpretace ( znění ) gravitačního zákona byla, že interakce mezi dvěma středisky koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s velikostí obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi. Tato původní interpretace však vedla s postupem času ke zobecnění proměnných ( např. počet obyvatel byl nahrazen produkční proměnnou, tedy úrovní poptávky v sídle ). Podle toho, jestli nebyly dány všechny proměnné a musely se nahradit zástupnou proměnnou se gravitační modely dále dělí na gravitační modely bez omezení a gravitační modely s omezením. 44

Gravitační modely bez omezení jsou v podstatě gravitační modely v původním znění, které použil Carey. Reif tuto podskupinu ještě dělí na modely, které se zabývají měřením celkové interakce mezi dvěma sídly a na modely, které měří přitažlivost středisek pro sídlo ležící mezi nimi. Přičemž v geografii maloobchodu a služeb byly užívány spíše druhé zmíněné. 45

Gravitační modely s omezením jsou podskupinou, která využívá zástupné proměnné, protože nemáme k dispozici údaje za produkční proměnnou nebo proměnou atraktivity. V podstatě mohou nastat tři případy těchto modelů: produkčně omezení případ, atrakčně omezený a produkčně atrakčně omezený. V geografii maloobchodu a služeb se využívá nejvíce

43 MARYÁŠ, J.:1983, s.68 44 MARYÁŠ, J.:1983, s.6970 45 MARYÁŠ, J.:1983, s.70

produkčně omezený případ, u kterého nahrazujeme proměnnou atraktivity zástupnou proměnnou. Tuto proměnnou můžeme nahradit například počtem druhů zařízení nebo počtem zaměstnaných v maloobchodě. Mezi nejznámější modely tohoto typu patří Huffův model, který definuje podíl cest za nákupy u určitého sídla do všech středisek zkoumané oblasti. 46

Modely intervenujících příležitostí Za určitých podmínek je tento model jakousi modifikací gravitačního modelu. Avšak od gravitačního modelu se liší především v tom, že neměří rozdělení v prostoru v pojmech času nebo vzdálenosti, ale pojmy intervenujících příležitostí. Stouffer model definuje následovně: počet cest do cílového sídla je přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu intervenujících ostatních příležitostí. Model intervenujících příležitostí poprvé v maloobchodě použil Harris. Model se používá především pro vymezení nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích. Jeho omezenost pro vymezení spádových území spočívá v následujících bodech: • požaduje rovnovážný stav zkoumaného jevu • požaduje prostorový systém za uzavřený, neuvažuje cesty za nákupy mimo zkoumané území • je založen na bydlišti obyvatelstva, tedy neuvažuje spádovost za nákupy, která je založena na pracovišti • je omezen výběrem ukazatelů, kterými se určuje střediskovost sídla a dopravní funkci • předpokládá pokles výdajů se vzdáleností, resp. Počtem intervenujících příležitostí. 47

1.5.2 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek na základě anketárního šetření

Pro vymezení sfér vlivu středisek pomocí anketárního šetření rozlišujeme dva základní způsoby, a to následující: 1. anketu ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska 2. anketu ve všech sídlech zkoumané oblasti

Při anketárním šetření vy vybraných zařízeních obslužné sféry střediska se ovšem dosti problematické stanovit kriteria, kterými se určuje jednak rozsah spádového území, jednak

46 MARYÁŠ, J.:1983, s.73 47 MARYÁŠ, J.:1983, s.7576

intenzita vztahu středisko – zázemí. Proto je vhodnější používat anketární šetření prováděné ve všech sídlech zkoumané oblasti. 48

Níže je popsána metoda, která byla využila pro vymezování sfér vlivu obslužných středisek v praktické části této práce. Jedná se o metodu vymezování sfér vlivu podle anketárního šetření uskutečňovanou přes náhradní šetření u vedoucích obecních úřadu.

Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek byly odpovědi z anketárního šetření hodnoceny následovně: vykazované směry spádu byly kategorizovány dle intenzity spádu do tří typů: • převážný spád – 10 bodů, • částečný spád – 5 bodů, • výjimečný spád – 1 bod.

Pro jednotlivé obce byla každému cíli „i“, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu „j“, přižazena hodnota „v ij “, která určuje relativní význam cíle „i“ pro vykazující obec v tomto obslužném procesu a je vyjádřena vzorcem: 49

Tij Vij = *100 PCij *PTj

kde: Tij – bodová hodnota typu spádu do cíle „i“ v obslužném procesu „j“

PC ij – počet cílů v tomto typu

PT j – součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu „j“.

Součet hodnot „v ij “ pro každou obec byl roven 100 % pro každý obslužný proces „j“. Dále byl každému obslužnému procesu přiřazen koeficient „k j“ podle významu, resp. frekvence využívání. Celkový relativní význam „cv i“ cíle „i“ pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy je pak roven:

∑ vij *k j cv = j *100 i v *k ∑∑i j ij j

50 Opět zde platí, že součet hodnot „cv i“ v každé obci je roven 100 %.

48 MARYÁŠ, J.:1983, s.76 49 MARYÁŠ, J.:1988, s.33

Zásadním problémem pro vymezování sfér vlivu obslužných středisek bylo ohodnocení jednotlivých obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání, čímž máme na mysli vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Východiskem se stal počet uváděných cílů v tehdejším ČSSR za předpokladu, že nejvíce „cílových obcí“ je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších, resp. současně nejfrekventovanějších obslužných procesů. 51

Maryáš 52 tedy na základě analýzy hlavních cílů ( cílů uváděných jako cíle převážných nákupů ) rozlišil pro ČSSR čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro další hodnocení těmto podskupinám přiřadil rozdílný koeficient.

Tento koeficient stanovil podle poměrů počtů hlavních cílů uváděných v daných obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, kde je nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně. Poměry jsou následující: speciální služby: nákupy nábytku: nákupy knih: nákupy léků: nákupy běžného průmyslového zboží: běžné služby: nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0. 53

Tabulka č. 2: Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí ČSSR – abs. ČSSR % nákupy běžného textilu a obuvi 2075 27,7 běžné služby 2048 27,3 nákupy běžného průmyslového zboží 1730 23,1 nákupy léků 1054 14,0 nákupy knih 673 9,0 nákupy nábytku 605 8,1 speciální služby 518 6,9 nákupy potravin 7345 97,9 nákupy speciálního výběrového zboží 374 5,0

Zdroj : MARYÁŠ, J. admístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. s. 36

50 MARYÁŠ, J.:1988, s. 3334 51 MARYÁŠ, J.:1988, s.34 52 MARYÁŠ, J.:1988, s. 34 53 MARYÁŠ, J.:1988, s. 34

Koeficienty byly potom stanoveny následovně: 54 • koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží 55 • koeficient 2 – nákupy léků • koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží • koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby.

K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazeny na základě převažujícího spádu – kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Ostatní obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku byly považovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů resp. sfér vlivu obslužných středisek byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska. 56

54 MARYÁŠ, J.:1988, s. 3435 55 podle Maryáše tento proces není uzavřen na nadmístní úrovní, do hodnocení byl však zařazen, a to kvůli další analýze podřízenosti některých slabších obslužných středisek 56 MARYÁŠ, J.:1988, s. 3536

2 DOTAZÍK A JEHO TVORBA

Tato kapitola se skládá ze dvou zásadních částí. Obsahem první části je teoretická charakteristika dotazníku. Následovat pak bude praktická část, tedy vlastní sestavování dotazníku pro tuto práci.

Podle Surynka, Komárkové a Kašparové 57 je dotazování nejběžnější a nejčastěji používaná metoda pro získávání potřebných informací a je založena na odpovědích dotazovaných osob, neboli respondentů. Samotné dotazování se děje prostřednictvím dotazníku, který má podobu strukturovaného sledu otázek, které jsou navrženy za účelem zjistit názory a fakta a následného zaznamenání těchto údajů. 58

Mezi hlavní záměry dotazníku Hague 59 řadí: • již zmiňovaná potřeba získání informací od respondentů, • dát rozhovorům strukturu, • jistá standardizace – vytvoření standardního formuláře, do kterého budou zaznamenávány odpovědi, komentáře a stanoviska.

2.1 Metodika tvorby dotazníku

2.1.1 Pravidla návrhu dotazníku

Pro úspěch dotazníku a jeho vysokou vypovídající schopnost je důležité dodržet několik základních pravidel. Jak Hague 60 totiž tvrdí, neúspěch dotazníku může spočívat ve vynechání otázek, špatné konstrukci otázek, komplikovanosti nebo příliš dlouhých otázkách, u kterých než přečtete konec otázky, tak si respondent nepamatuje začátek. Pokud se budeme při sestavování dotazníku řídit následujícími pravidly, úspěch by měl být zaručen: • Přemýšlet hned od začátku o cílech výzkumu, stanovit si, čeho chceme dosáhnout a jaké metody použijeme. Vytvoříme hrubý seznam témat, z kterých následně formulujeme přesnější otázky.

57 SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 8072610384, s. 79 58 HAGUE, P. N. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení interpretace získaných údajů . 1. vyd. Praha : Computer Press, 2003. ISBN 8071798878. s.103 59 HAGUE, P.:2001, s.103 60 HAGUE, P.:2001, s.115

• Přemýšlet o způsobu provedení interview, jelikož způsob dotazování má spojitost s formováním otázek. • Přemýšlet o informacích a úvodu. Každý dotazník potřebuje standardní informace ( jméno a adresu respondenta, datum rozhovoru, jméno tazatele ) a úvod, ve kterém je uvedeno, proč chceme dotazník vyplnit. • Přemýšlet nad vzhledem. Tedy dotazník navrhnout tak, aby byl dobře čitelný a byl tam dostatek místa na doplnění informací. • Myslet také na respondenta. V tomto případě se jedná o to, aby otázky plynuly jedna za druhou v logickém pořadí a byly rozděleny do ucelených tématických okruhů. • Promyslet typ otázek, které použijeme. Nabízí se nám otázky s otevřeným koncem, uzavřené otázky nebo použití stupnice. Typy otázek můžeme kombinovat. • Již při sestavování přemýšlet o odpovědích. • Myslet na způsob zpracování dat. Měl by být zvolen nějaký systém, kterým budou data analyzována. • Instrukce tazatele jsou velmi důležité. Dotazník často provádí někdo jiný než tazatel, a tedy respondent potřebuje jasné a přesné informace o tom, jak má dotazník vyplnit. Použití tučných, velkých písmen není na škodu. 61

2.1.2 a co si dát pozor V následujícím odstavci shrneme základní chyby, kterých je potřeba, při navrhování dotazníku, se vyvarovat: 62 • Nezaujatost otázek. Otázky by měly být formulovány tak, abychom jimi neovlivňovali ( nenaváděli ) respondenta k určité odpovědi. • V jednoduchosti je úspěch. Tedy snažit se vymyslet a formulovat otázky krátce, jasně, srozumitelně. • Ať jsou otázky co nejpřesnější. • Nepoužívat slang a zkratky. Respondent by výraz nemusel pochopit. • Zabraňte použití sofistikovaných a neznámých slov. Používejte běžná slova, kterým budou všichni rozumět. • Vyřaďte všechny dvojsmysly. • Nepoužívejte negativní otázky.

61 HAGUE, P.:2001, s.115116 62 HAGUE, P.:2001, s.116117

• Nepoužívejte hypotetické otázky. • U telefonických interview nepoužívejte slova, která jde lehce přeslechnout. • Snižte citlivost otázek na věk nebo obrat firmy zadáním limitů. • Ujistěte se, že se předem dané odpovědi nepřekrývají. • U předem daných odpovědí zařaďte i možnost „jiná“.

2.1.3 Průvodní dopis

Stejně tak jako je důležité samotné navrhnutí dotazníku, jehož základní zásady, rady a chyby, kterých se má tazatel vyvazovat jsme právě popsali, je důležitý i průvodní dopis. Průvodní dopis přikládáme k dotazníku, ať už ho posíláme poštou či elektronicky. Všude, kde je to možné, používáme jméno respondenta, což vytvoří pocit osobního kontaktu, což má za následek získání dobré odpovědi. Ovšem v případě, že si nejsme jisti, zda osoba, které dotazník chceme zaslat, v dané firmě ještě pracuje, je namístě konkrétní jméno neuvádět.

Na začátku průvodního dopisu, mimo zmiňovaného oslovení, je důležité uvést informace o tazateli ( pozice, adresa ) a důvod zaslání dotazníku. Uvedeme nejen důvod, pro jaký je dotazník vyplňován, ale také proč jsme si vybrali právě daného respondenta – nejlepším způsobem je snaha motivovat respondenta, ať se cítí být významný a důležitý pro daný výzkum. Další částí je popsat přesné instrukce pro vyplnění dotazníku. Účelné je instrukce napsat velkými písmeny a napsat je jasně, stručně a výstižně. Instrukce dáváme nejen pro vyplnění dotazníku, ale také, kam jej má následně zaslat ( vrátit ). Přitom respondenta ubezpečíme, že po přečtení instrukcí je vyplnění velmi snadné. Pokud je to možné, uvedeme, že získané informace budou použity pouze pro účely zpracování daného problému. Na konci nezapomeneme poděkovat, podepsat se, popřípadě napíšeme telefonní číslo pro případné nejasnosti.

Na závěr si znovu dotazník i průvodní dopis přečteme a zjišťujeme, zda nemáme nějaké překlepy či gramatické chyby. Úplně nejlepším způsobem je, když celou naši „práci“ dáme přečíst jiné osobě a zároveň ji požádáme, ať si zkusí na otázky odpovědět, jestli jim rozumí.

2.1.4 Metody a techniky sběru dat

Za techniky dotazování pokládáme nástroje, které se opírají o výpovědi respondentů. Následně můžeme jednotlivé techniky rozlišit na základě celé řady kriterií. Mezi tato kriteria patří:

• První rozlišovací znak je stupeň standardizace. Na základě tohoto znaku stojí na jednom konci standardizovaný rozhovor příznačný předem jasně danou strukturou, sledem otázek, normami pro hodnocení, na druhém konci volný rozhovor, u kterého je zadáno pouze téma a rozvíjí se na základě odpovědí respondenta. • Druhým rozlišovacím kriteriem je počet respondentů. Podle tohoto znaku rozlišujeme individuální osobní dotazování a skupinové rozhovory. • Dále je důležitá forma dotazování. Rozlišujeme osobní a neosobní, zprostředkovanou některým z médií. • Dalším kriteriem je zaměření dotazování, tedy na koho se obrací. Jako příklad uvedeme spotřebitelský výzkum, mediální výzkum. • Počet témat je dalším znakem. Rozlišujeme monotématický ( speciální ) výzkum a omnibusový výzkum (spojuje několik témat, které spolu nesouvisí ). • A konečným kriteriem je, zdali se výzkum provádí jednorázově či opakovaně. 63

Mezi techniky sběru dat, které se prosadily v praxi patří následující: • individuální osobní rozhovor, • psychologická explorace, • dotazování na ulici, • skupinový rozhovor, • písemné dotazování, • telefonické dotazování, • elektronické dotazování. 64

Z výše uvedených technik blíže přiblížím ty, které by připadaly v úvahu použít pro získávání informací k této práci – konkrétně se jedná o individuální osobní rozhovor, písemné dotazování, telefonické dotazování a konečně elektronické dotazování.

Osobní rozhovor 65

Osobní rozhovor je stále ještě nejčastější metodou získávání informací. Většina osobních rozhovorů je prováděna v domovech respondenta nebo na ulici. Velmi důležitý je první dojem,

63 SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E: 2001, s.8081 64 SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E: 2001, s.82 65 SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E: 2001, s.8294

který zanechá tazatel na respondenta v prvních pár vteřinách. Navázání kontaktu s respondentem je tedy nesmírně důležitý. Tazatel musí umět vzbudit důvěru. Rozhodně musí sdělit účel výzkumu, ale velmi krátce. Také je namístě sdělit dotazované osobě, že ji nebudeme příliš zdržovat, že chápeme její drahocenný čas a stanovíme průměrnou délku rozhovoru. Stěžejní pro osobní rozhovor je konstruovat dotazník tak, aby v něm byly co nejkratší otázky, srozumitelné, jasné na běžné komunikační úrovni. Otázky by měly být položeny objektivně. Tazatel by se měl vyvarovat nabádání k odpovědi. Formulace otázek musí být jednoznačný, dvojsmysly se nepřipouštějí. Pokud respondent něčemu nerozumí, vysvětlujeme danou problematiku všem respondentům stejně. Také souslednost otázek by měla být uspořádána logicky – žádné přeskakování z jednoho tématu na druhé. Rozhovor zakončíme poděkováním.

Mezi nevýhody osobního rozhovoru řadíme především časovou náročnost, nedostatek respondentů, neochota odpovídat. Naopak k hlavním výhodám patří získání informací hlubšího a širšího zaměření o kvalitativně různorodých skutečnostech.

Písemné dotazování

Písemné dotazování spočívá v tom, že respondent sám písemně odpovídá na otázky v dotazníku. Členíme ho na adresné ( dotazník ) a neadresné ( anketa ). Výsledky ankety mají pouze orientační charakter. 66 Běžná úroveň odezvy je 30% s tím, že anonymita dotazníku tuto úroveň zvyšuje. Úroveň návratnosti zvýšíme tím, že dotazníky rozešleme znovu, většinou až třikrát. Vhodné je v druhém a třetím kole rozeslat dotazníky pouze těm, kteří neodpověděli, což s sebou nese vysoké náklady na čas. Dále zvyšuje návratnost délka dotazníku. Čím kratší a přehlednější dotazník je, tím raději a ochotněji ho respondent vyplní. Kromě délky dotazníku hraje roli i objekt zájmu, tedy to, čeho se dotazník týká. Určitě větší návratnost bude u dotazníku, jehož předmětem je automobil než psací pero, které respondent právě používá. 67

Nesmíme opomenout důležitost průvodního dopisu. Spolu s písemně zaslaným dotazníkem, pošleme i průvodní dopis, který obsahuje již výše uvedené náležitosti v části „průvodní dopis“. Tedy stručné a jasné vymezení důvodu výzkumu, zdvořilá výzva k zodpovězení otázek,

66 SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E: 2001, s.115116 67 HAGUE, P.:2001, s.144

veškeré instrukce a pokyny k vyplnění dotazníku, kontaktní údaje tazatele a poděkování. V rámci zasílání poštou je vhodné podepsat průvodní dopis ručně.

Zřetelnými výhodami jsou: nízké finanční náklady, nedochází k nežádoucímu ovlivňování působením osoby tazatele, respondent si sám zvolí denní dobu, kdy dotazník vyplní. Nevýhodami jsou: nižší návratnost než u osobního dotazování, čas na rozmyšlenou nezachycuje spontánní odpovědi, omezená kontrola, kdo dotazník skutečně vyplnil. 68

Telefonické dotazování

Dotazování prostřednictvím telefonu je v dnešní době velmi rozšířenou metodou sběru primárních empirických dat. Jde o metodu relativně levnou a rychlou. Tyto výhody se ocení nejvíce u businesstobusiness marketingových výzkumů. Ve spotřebních trzích nejsou výhody úspory času a peněz sice tak jednoznačné, nicméně, pokud srovnáme rozhovory prostřednictvím telefonu a osobní rozhovory, kdy navštívíme respondenta u něj doma, jednoznačně vyhrává telefonické dotazování. Nejen, že je levnější a rychlejší ( nemusíme ztrácet čas přejížděním od jednoho respondenta ke druhému ), ale také nenarušujeme soukromí respondenta tím, že přijdeme k němu domů. 69

K telefonickému dotazování jsou tazatelé speciálně vybráni. Prochází speciálním školením, které je zaměřeno na získání speciálních sociálních dovedností. Procento odmítnutých hovorů do jisté míry totiž závisí na tom, jak tazatel na respondenta zapůsobí. Proto je důležitá také srozumitelná artikulace a příjemný hlas. Dále rozhovor musí být krátký, jasný, výstižný, žádné dlouhosáhlé vyjadřování tazatele. Taktéž hraje roli denní doba telefonického rozhovoru. Do firem se nejčastěji volá v dopoledních hodinách, do domácností je pak ideální doba mezi 17 a 20 hodinou. S tím, že pokud respondentovi narušuje soukromí, tazatel se omluví a navrhne jiný den a čas. 70

Doposud jsou popsány spíše výhody této metody. Nicméně existují i situace, kdy není vhodné telefonický rozhovor použit. Je to v případech, kdy chceme použít vizuální pomůcky, tedy

68 SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E: 2001, s.115 69 HAGUE, P.:2001, s.138 70 SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E: 2001, s.121

ukázat předmět dotazované osobě a dále v případě, kdy respondentovi nabízíme výběr z několika variant. Dotazovaná osoba si po telefonu zapamatuje obvykle nanejvýš 6 faktorů. 71

Elektronické dotazování

V posledních letech zaznamenáváme u sběru dat prostřednictvím internetu velký boom. V podstatě můžeme říci, že se jedná o elektronickou podobu poštovních dotazníků, tedy jejich obdobu. S tím rozdílem, že tato metoda je značně rychlejší. Rozeslání dotazníků je možné provést buď prostřednictvím emailu, nebo prostřednictvím internetových stránek, kdy jsou návštěvníci stránek vyzýváni k jeho vyplnění. Díky podobě zasílání dotazníku je možné k němu připojit jakoukoliv ilustraci – video, fotky, apod. Na druhé straně hlavní nevýhodou je samozvolení. Jedná se o problém, že neodpoví všichni dotazovaní, ale jen určitá část. Tedy návratnost odpovědí je značně nižší než u osobního rozhovoru. Dalším problémem je nedostatek předloh a nebo také fakt, že si respondenti hrají na někoho jiného. Jistou nezanedbatelnou nevýhodou je fakt, že i přes obrovský rozmach elektronické pošty ji nemá celá populace. Tedy nejvhodnější je tuto metodu použít při vnitrofiremních výzkumech, kde všichni zaměstnanci mají přístup k internetu. 72

2.2 Tvorba vlastního dotazníku

2.2.1 Datová základna

Doposud zásadní omezující faktor při hodnocení obslužných středisek a jejich sfér vlivu podle dojížďky za službami představuje datová základna. Bohužel doposud neexistuje žádný systém, který by centrálně zjišťoval a následně třídil vhodné údaje ohledně dojížděk za službami a nákupy, je tedy značným problémem detailně analyzovat procesy mobility obyvatelstva. Zjišťování spádovosti u vzorku obyvatel také nejsou bohužel obvyklá a pokud k nim v minulosti došlo, tak vždy jen na omezených modelových územích.73

Doposud nejúplnější zjišťování spádovosti za službami bylo provedeno v 70. letech minulého století. Tímto šetřením se zabýval Geografický ústav ČSAV ve spolupráci s Geografickým ústavem SAV. Jednalo se o území ČSR ( 1979 ) a SSR ( 1978 ). Sběr dat pro toto šetření bylo

71 HAGUE, P.:2001, s.139 72 HAGUE, P.:2001, s.146 73 MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužné vybavenosti v Československu .( Výzkumná zpráva) Brno, Geografický ústav ČSAV:1990, s.4

zjišťováno prostřednictvím tehdejších národních výborů. Tajemníci uváděli hlavní i vedlejší cíle, kam obyvatelé směřují za různými nákupy. 74 Podobným způsobem byly informace zjišťovány i pro tuto práci. Více bude popsáno v další části.

Při zjišťování spádovosti za službami anketárním šetřením se v podstatě používají dva možné způsoby: • anketa ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska • anketa ve všech sídlech zkoumané oblasti přičemž za vhodnější považuje Maryáš a Vystoupil 75 možnost uvedenou druhou v pořadí. Většinou však není technicky možné provést takové šetření ani u reprezentativního vzorku (2%) obyvatel zkoumaného území, zvláště pokud se jedná o hodně rozsáhlé území. V takových případech je vhodné udělat anketární šetření přes obecní úřady, školy nebo vzorek domácností a případně ho doplnit o statistické charakteristiky.

2.2.2 Vlastní tvorba dotazníku

Pro zjišťování informací týkající se spádovosti za službami jsem zvolila anketární šetření. Po domluvě s vedoucím diplomové práce, panem RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc., jsme vypustili dotazování lidí na ulici ( pro získání 2% reprezentativního vzorku ), a to z důvodu náročnosti vyhodnocování dotazníku velkého počtu obcí. Stěžejním úkolem byla tvorba samotného dotazníku. 76 Dotazník se skládá ze dvou hlavních částí – průvodního dopisu a vlastního dotazníku.

Na začátku průvodního dopisu obecně oslovuji starosty/starostky a dále se krátce představuji – uvádím základní informace o sobě. Dále je uveden účel šetření a důvod výběru daného respondenta. Následují informace o tom, kam mají vyplněný dotazník poslat, poděkování, podpis a kontaktní telefon pro případná neporozumění. Dále následuje velmi důležitá část, která je oddělena od zbytku, aby byla výrazná a přehledná, a to jsou instrukce pro správné vyplnění dotazníku.

74 MARYÁŠ, J.:1990, s.4 75 MARYÁŠ, J., VYSTOUPIL, J. Ekonomická geografie . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s.146 76 dotazník zasílaný na jednotlivé úřady je v příloze A

Po průvodním dopisu následuje samotný dotazník. Dotazník je vytvořen v přehledné tabulce, kde se ve sloupcích nachází výběr ze tří možností a v jednotlivých řádcích se nacházejí otázky. Výběr otázek byl velmi inspirován z již provedeným dotazníkem vytvořeným pro potřebu anketárního šetření o spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností, jenž bylo provedeno v 70. letech minulého století. ( o němž je zmiňováno výše ). Některé otázky byly lehce upraveny. Dotazník čítá celkem 27 otázek.

Otázky jsou pro větší přehlednost rozděleny do tří tématických bloků – školství, zdravotnictví a ostatní služby. Největší část otázek představuje právě poslední zmíněný blok, a to celkem 15, následuje zdravotnictví se 7 otázkami a konečně školství, pod kterým najdeme 5 otázek.

Cílem bylo zjistit dojížďku obyvatel za těmito službami: • běžné denní nákupy ( nákup potravin, drogistického zboží ) • nákupy textilu a obuvi • běžné služby ( kadeřník, holič, opravny ) • speciální služby ( pedikúra, manikúra, fotograf ) • návštěva lékárny • nákupy běžného průmyslového zboží ( elektronika, sportovní potřeby ) • nákupy speciálního výběrového zboží ( šperky, automobil ) • nákupy knih a mediálních nosičů • nákupy nábytku a bytových doplňků • návštěva kina • návštěva kulturních zařízení ( divadla, muzea, galerie, koncerty, výstavy ) • návštěva restaurací, barů a vináren • návštěva zábavních zařízení ( diskotéka, bowling, kulečník ) • návštěva sportovních zařízení ( aerobic, tělocvičny, fitcentra, bazén ) • návštěva finančních institucí ( banky, pojišťovny ).

K tomuto oddílu byly přidány dva další, které již obsahují výrazně menší počet otázek. Jedním z nich je zdravotnictví a jeho otázky: • návštěva praktického lékaře pro dospělé • návštěva dětského lékaře • návštěva zubního lékaře

• návštěva gynekologa • návštěva speciálního lékaře, polikliniky • návštěva pohotovosti • návštěva nemocnice.

Otázkami, které zjišťovaly dojížďku do školských zařízení, byly: • návštěva mateřské školy • návštěva základní školy ( 1. – 9. stupeň ) • návštěva středních škol, gymnázií a učilišť • návštěva vyšší odborné školy • návštěva vysoké školy.

Otázky jsou konstruovány tak, aby se do kolonky pro odpověď vyplnil název obce, do které obyvatelé jezdí uspokojovat své potřeby. Pokud obyvatelé směřovali za danou službou převážně do jedné obce, vyplnil se sloupec převážně. Pokud cesty za službami jsou tak rozdílné, že není možné určit převažující hlavní směr, vyplní se sloupec částečně a výjimečně .

Jelikož jsem si nebyla stoprocentně jistá, zda jsou instrukce napsány tak, aby je jednotliví zástupci obci zcela dobře pochopili, zkusila jsem dotazník dát pár lidem v okolí, včetně rodiny, ať jej zkusí bez dalšího vysvětlování vyplnit. Tím jsem si ověřila, že instrukce jsou pochopitelné.

Co se týče techniky u náhradního šetření prováděného přes jednotlivé obecní úřady, využila jsem nejvíce elektronické dotazování, méně často telefonický rozhovor a výjimečně písemné dotazování.

Na úřady dotčených obcí, na území vymezeném pro tuto práci, jsem zaslala dotazník spolu s průvodním dopisem prostřednictvím elektronické pošty ( emailu ). 77 Jelikož dotazníky byly určeny pro starosty a starostky obcí, vždy jsem se snažila najít emailovou adresu směrovanou právě přímo jim. U větších obcí a měst se mi to ve většině případů podařilo, ovšem malé obce mají jednu univerzální emailovou adresu, takže jsem si nemohla vybírat. Z prvního kola se mi vrátila pouze něco málo přes třetinu vyplněných dotazníků. Proto jsem

77 všechny potřebné kontakty jsem nejčastěji hledala na webových stránkách jednotlivých obcí, výjimečně pak na portálu www.mestaobce.cz

přistoupila k druhému kolu. Poslala jsem znovu dotazníky na emaily, ale pouze těm, kteří dotazník neposlali zpět.

3 VYMEZEÍ ZKOUMAÉHO ÚZEMÍ

Na základě předchozí dohody s vedoucím této diplomové práce RNDr. Jaroslavem Maryášem, CSc. byly vybrány jako zkoumané území obce nacházející se v okresech Hodonín a Břeclav.

3.1 Okres Hodonín

Okres Hodonín leží na jihovýchodní Moravě při hranici se Slovenskou republikou. Území okresu o celkové rozloze 1 099 km 2 zaujímá 15,3 % rozlohy území Jihomoravského kraje a je charakteristické svým protáhlým tvarem ze západu na východ. Touto rozlohou je třetí největší okres Jihomoravského kraje. Díky příhodným přírodním podmínkám se dlouhodobý vývoj území podřizoval zejména zemědělskému využití. 78

Administrativně se okres Hodonín člení na 82 obcí a dále pak na 93 částí. Celkem 75 obcí má pouze 1 část obce, 7 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Kyjov má 4 části obce. Celkem 8 obcí má statut města – jimi jsou: Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice. Dále 12 obcí má statut městyse, a to: Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Čejč, Čejkovice, Dambořice, Hroznová Lhota, Lipov, Mutěnice, Velká nad Veličkou, Vnorovy, Žarošice a Žeravice. Počtem obyvatel je okres Hodonín po brněnských okresech v kraji 3. největší. 79

Na území okresu Hodonín se nacházejí celkem tři obce s rozšířenou působností (ORP) ( obce 3. stupně ) – Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou. Od počátku roku 2007 byla k okresu Hodonín přidána jedna obec, která dříve spadala do okresu Vyškov, a to Mouchnice. ORP Kyjov má také největší rozlohu (470 km 2) a spadá pod něj nejvíce obcí – 42, následuje ORP Veselí nad Moravou s rozlohou 343 km 2 a 22 obcemi. V obvodu ORP Hodonín 18 obcí rozlohou zaujímá 286 km 2.80

Tento okres tvoří následující obce: Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Bukovany, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Hýsly, Javorník, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec, Kozojídky, Kuželov, Kyjov, Labuty, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Malá Vrbka, Mikulčice, Milotice, Moravany, Moravský Písek,

78 dostupné na portálu Českého statistického úřadu 79 dostupné na portálu Českého statistického úřadu 80 dostupné na portálu Českého statistického úřadu

Mouchnice, Mutěnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nová Lhota, Nový Poddvorov, Ostrovánky, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Sudoměřice, Suchov, Svatobořice – Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov, Těmice, Terezín, Tvarožná Lhota, Uhřice, Vacenovice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice, Žeraviny. 81

Obrázek č.2: Vymezení zkoumaného území – okres Hodonín

Zdroj: Český statistický úřad – online

3.2 Okres Břeclav

Okres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Na jihu hraničí s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, na severu s okresem Brnovenkov, na západě s okresem Znojmo

81 dostupné z portálu Veřejné správy online ( mesta.obce.cz )

a na severovýchodě s okresy Hodonín a Vyškov. Se svou rozlohou 1 038 km 2 se řadí na čtvrtou pozici ze všech okresů v Jihomoravském kraji. 82

Administrativně se okres Břeclav člení na 63 obcí a dále pak na 69 částí obcí. Celkem 58 obcí má pouze jednu část, 4 obce se dělí na dvě části a město Břeclav má tři části. Celkem 9 obcí má statut města, jsou jimi: Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Obce Boleradice, Drnholec, Moravská Nová Ves a Velké Němčice mají statut městyse. 83

Na území okresu Břeclav působí tři obce s rozšířenou působností (ORP) ( obce 3. stupně ) – Břeclav, Hustopeče a Mikulov. Po změnách k 1. lednu 2007 byly narovnány hranice okresu, a tak 7 obcí přešlo pod okres Brnovenkov (Cvrčovice, Ivaň, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Vlasatice a Vranovice). Správní obvod Břeclav má největší rozlohu – 439 km 2, patří sem 18 obcí, následuje správní obvod Hustopeče s rozlohou 355 km 2 a 28 obcemi, správní obvod Mikulov má rozlohu 245 km 2 a 17 obcí. 84

Pod okres Břeclav spadají následující obce: Bavory, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Brumovice, Břeclav, Březí, Bulhary, Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky, Hustopeče, Jevišovka, Kašnice, Klenotnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Ladná, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Novosedly, Nový Přerov, Pavlov, Perná, Podivín, Popice, Pouzdřany, Přítluky, Rakvice, Sedlec, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec, Uherčice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice a Zaječí. 85

82 dostupné na portálu Českého statistického úřadu 83 dostupné na portálu Českého statistického úřadu 84 dostupné na portálu Českého statistického úřadu 85 dostupné z portálu Veřejné správy online ( mesta.obce.cz )

Obrázek č.3: Vymezení zkoumaného území – okres Břeclav

Zdroj: Český statistický úřad – online

4 VYMEZEÍ REGIOŮ OKRESU HODOÍ

Hlavním stěžejním cílem práce je analyzování procesů obslužné spádovosti v okresech Hodonín a Břeclav a následné určení parciálních mikroregionů. Na základě analýzy obslužných procesů v oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a služeb byla stanovena obslužná střediska nadlokálního i mikroregionálního významu a sféry jejich vlivu. Následné pak byly určeny parciální obslužné mikroregiony – školský, zdravotnický, maloobchodu a služeb. V této kapitole se zaměřím na analýzu okresu Hodonín, v následující pak na okres Břeclav. Podrobněji se analýze Hodonínska věnuje ve své rigorózní práci Tomšíčková.

Vymezení školského, zdravotnického mikroregionu, stejně tak mikroregionu maloobchodu a služeb vycházelo z informací, které doplnili zástupci obecních úřadů do dotazníků v průběhu vlastního anketárního šetření. Vymezení zdravotnického mikroregionu v předem stanoveném území proběhlo na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, vymezení školského mikroregionu vycházelo z dojížďky do základních a středních škol. A konečně mikroregion maloobchodu a služeb byl vymezen na základě vyhodnocení dojížďky za nákupy a službami.

4.1 Zdravotnický region

Vymezování parciálního zdravotnického regionu proběhlo podle toho, jaká zdravotnická zařízení se v obci nacházejí a podle provedení analýzy dojížďky do zdravotnických zařízení z dotazníkového šetření. Informace o vybavenosti jednotlivých obcí zdravotnickými zařízeními jsem zjišťovala v Registru zdravotnických zařízení Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR 86 a dále na internetových stránkách jednotlivých obcí.

Dojížďka do zdravotnických zařízení byla zkoumána jednak na nadlokální úrovni, jednak na mikroregionální úrovni. Na nadlokální úrovni byla hodnocena návštěva praktického lékaře pro dospělé, návštěva dětského lékaře, návštěva ženského lékaře a návštěva zubaře. Za středisko nadlokální úrovně byly pak označeny ty obce, ve kterých se nacházelo alespoň tři ze čtyř jmenovaných procesů. Na mikroregionální úrovni byla hodnocena návštěva odborných lékařů ( specialistů ) a poliklinik. Aby se obec stala střediskem mikroregionální úrovně, musí být střediskem nadlokální úrovně ( disponovat všemi čtyřmi obslužnými procesy ) a současně se v ní musí nacházet ordinace specialistů nebo poliklinika.

86 www.uzis.cz

Za nadlokální střediska bylo stanoveno 28 obcí ze zkoumaného území: Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Hovorny, Hroznová Lhota, Ježov, Kyjov, Lipov, Lužice, Milotice, Moravský Písek, Mutěnice, Prušánky, Ratíškovice, Rohatec, Strážnice, SvatobořiceMistřín, Šardice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vracov, Ždánice. A dále 8 obcí, které se nacházejí mimo zkoumané území: Koryčany, Osvětimany, Polešovice, Slavkou u Brna, Uherské Hradiště, Brno, Bučovice, Břeclav.

Středisky mikroregionální úrovně jsou 3 obce, resp. města ze zkoumaného území: Kyjov, Hodonín a Veselí nad Moravou a dále 4 města, která se nacházejí mimo zkoumané území. Jimi jsou: Bučovice, Břeclav, Brno, Uherské Hradiště.

Dojížďka do nemocnic a návštěva pohotovosti, které byly taktéž zjišťovány v dotazníkovém šetření nebyla dále hodnocena. Důvodem je, že tyto procesy jsou uzavřeny na vyšší hierarchické úrovni než naše zkoumané nadlokální a mikroregionální.

Výpočty pro zdravotnický region jsem prováděla víceméně podle metodiky popsané v teoretické části, konkrétně v podkapitole 1.5.2. Rozdíl byl v tom, že jsem z dotazníků obcí vypočítala jen relativní významy všech jejich uvedených cílů. Tento výpočet byl dosti jednodušší než u maloobchodu a služeb, kde jsem postupovala přesně podle popsané metodiky.

4.1.1 adlokální zdravotnický region Jak jsem již zmiňovala výše, na nadlokální úrovni jsem hodnotila návštěvu praktického lékaře pro dospělé, návštěvu dětského lékaře, návštěvu stomatologa a gynekologa. S tím, že za nadlokální středisko jsem určila ty obce, v nichž se nachází alespoň tři lékaři ze čtyřech uvedených.

Po vyhodnocení dotazníkového šetření jsem zjistila, že alespoň jedna z výše uvedených služeb je občanům poskytována ve 48 obcích ze zkoumaného území a v dalších 9 obcích mimo vymezené území. Veškeré informace jsem zjišťovala z portálů jednotlivých obcí a především z portálu Ústavu zdravotnických zařízení a statistik ČR, kde jsem si vyhledala aktuální Registr zdravotnických zařízení. Na základě zjištěných informací jsem určila celkem

36 středisek nadlokálního významu, z nichž se 28 nachází ve zkoumaném území. Těmito středisky jsou následující obce: Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznová Lhota, Ježov, Kyjov, Lipov, Lužice, Milotice, Moravský Písek, Mutěnice, Prušánky, Ratíškovice, Rohatec, Strážnice, SvatobořiceMistřín, Šardice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vracov, Ždánice, Koryčany, Osvětimany, Polešovice, Slavkou u Brna, Uherské Hradiště, Brno, Bučovice, Břeclav.

Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek nadlokální úrovně jsem odpovědi z dotazníkového šetření hodnotila následovně: u každé obce jsem vypočítala relativní významy všech cílů 87 ( tedy hlavních, vedlejších i výjimečných ) které zástupci obcí do dotazníku napsali. Hodnota relativního významu pak vždy záležela na tom, kolik cílů obcí bylo uvedeno. Pro každý cíl jsem pak sečetla, jakého relativního významu dosáhl celkem a následně byla obec přiřazena ke středisku. Jestliže obec u všech nadlokálních procesů zdravotnictví uvedla pouze jeden cíl, byla k němu automaticky přiřazena. V ostatních případech jsem přiřazování prováděla na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které neměly k žádnému středisku převažující spád, byly označeny za oscilační.

Jednotlivá nadlokální střediska vytvářejí svá spádová území ( obvody ). Největším spádovým územím se 17 obcemi tvoří Kyjov. Jsou to obce: Bukovany, Čeložnice, Hýsly, Kostelec, Moravany, Násedlovice, Nenkovice, Ostrovánky, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Věteřov, Vlkoš, Žádovice, Želetice a Žeravice. Následuje spádové území Velké nad Veličkou s 5 obcemi: Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Malá Vrbka a Nová Lhota. Bzenec je nadlokálním střediskem pro obce Domanín, Syrovín a Těmice. Pod Veselí nad Moravou spadají obce Blatnička, Kněždub a Vnorovy. Do spádového obvodu Strážnice patří Petrov, Radějov a Sudoměřice. Pod Hroznovou Lhotu řadíme Tasov a Žeraviny. Do zázemí Prušánek patří Josefov. Lužice jsou nadlokálním střediskem pro Mikulčice. Ždánice pro Nechvalín. Pod Čejkovice zařadíme Nový Poddvorov. Čejč tvoří nadlokální středisko pro Terezín. Pod Ježov

87 U přiřazování jednotlivých obcí ke střediskům jsem vždy pro výpočet uvažovala obce uvedené jako hlavní, vedlejší i výjimečný cíl. Postupovala jsem tak u okresu Hodonín i Břeclav, a to u nadlokálních a mikroregionálních regionů zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. Při hodnocení jednotlivých cílů jsem vycházela z metodiky popsané v kapitole 1.5.2, obec uvedená ve sloupci hlavního cíle dostala 10 bodů, obce ve sloupci vedlejšího cíle 5 bodů a 1 bodem byly hodnoceny obce uvedené ve sloupci výjimečného cíle.

spadají Vřesovice. Pod Milotice patří Vacenovice. Koryčany, které se nacházejí mimo zkoumané území, jsou nadlokálním střediskem pro obec Mouchnice. Zbývající obce ze zkoumaného území jsou oscilační. Dražůvky, Uhřice a Žarošice oscilují mezi Archlebovem a Kyjovem. Labuty a Skalka oscilují mezi Kyjovem a Ježovem. Obec Karlín je oscilující mezi Čejčem a Hovoranama; Kelčany mezi Kyjovem a Vracovem; Kozojídky mezi Veselí nad Moravou a Hroznovou Lhotou; Louka mezi Lipovem a Veselí nad Moravou; obec Lovčice mezi Ždánicemi a Kyjovem; Suchov mezi Veselí nad Moravou a Blatnicí pod Svatým Antonínkem; Tvarožná Lhota mezi Veselí nad Moravou a Strážnicí a Starý Poddvorov mezi Hodonínem a Dolními Bojanovicemi.

Obrázek č. 4: adlokální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní tvorba autora na základě získaných dat

4.1.2 Mikroregionální zdravotnický region

Na mikroregionální úrovni jsem hodnotila návštěvu odborných lékařů, specialistů, a návštěvu poliklinik. Střediskem mikroregionální úrovně byla označena ta obec, v níž se nachází ordinace lékařů specialistů ( alespoň 5 ) nebo polikliniky. Dále musela být splněna podmínka, že středisko na vyšší hierarchické úrovni je zároveň střediskem na nižší hierarchické úrovni. Z toho vyplývá, že pokud jsem označila obec jako středisko mikroregionální úrovně je zároveň i střediskem na nadlokální úrovni.

Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření jsem za střediska mikroregionální úrovně označila 7 obcí, resp. měst, z nichž se 3 nacházejí ve zkoumaném území a 4 mimo něj. Těmito městy jsou Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou a dále Uherské Hradiště, Bučovice, Břeclav a Brno.

Při vymezování sfér vlivu obslužných středisek mikroregionální úrovně jsem odpovědi z dotazníkového šetření vyhodnocovala obdobným způsobem jako u nadlokální úrovně. U každé obce jsem vypočítala relativní významy pro každý z uvedených cílů ( hlavních, vedlejších i výjimečných ), které se v dotazníku objevily, přitom záleželo na počtu uvedených cílů. Následně jsem přiřadila jednotlivé obce ke střediskům. Pokud obec uvedla u mikroregionálního procesu pouze jeden cíl, byla k němu automaticky přiřazena. V ostatních případech jsem přiřazování prováděla na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které neměly k žádnému středisku převažující spád, byly označeny za oscilační.

Na základě vyhodnocení dotazníků jsem zkoumané území rozdělila na 3 spádové obvody. Jednoznačně největším obvodem je Kyjov, pod který spadá 37obcí. Jimi jsou: Archlebov, Bukovany, Čeložnice, Dambořice, Dražůvky, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Labuty, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, SvatobořiceMistřín, Syrovín, Šardice, Těmice, Uhřice, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice a Žeravice. Následuje s celkovým počtem 22 obcí spádový obvod Veselí nad Moravou, který zahrnuje tyto obce: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Bzenec, Domanín, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Javorník, Kněždub, Kozojídky, Kuželov, Lipov, Louka, Malá

Vrbka, Moravský Písek, Nová Lhota, Strážnice, Suchov, Tasov, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou, Vnorovy a Žeraviny. A konečně nejmenším spádovým obvodem a počtem 15 obcí je Hodonín: Čejkovice, Dolní Bojanovice, Josefov, Karlín, Lužice, Mikulčice, Mutěnice, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Starý Poddvorov, Sudoměřice a Terezín. Zbývající obce jsou oscilační. Čejč, Dubňany, Nový Poddvorov a Vacenovice oscilují mezi Hodonínem a Kyjovem. A Vřesovice osciluje mezi Kyjovem a Uherským Hradištěm.

Obrázek č. 5: Mikroregionální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora na základě získaných dat

4.2 Školský region

Školský region jsem vymezovala podle dojížďky do škol, a tu jsem analyzovala jak z pohledu nadlokální úrovně, tak z mikroregionální. Na nadlokální úrovni jsem hodnotila dojížďku do základních škol. Na úrovni mikroregionální jsem hodnotila dojížďku do středních škol, gymnázií a středních odborných učilišť. Za nadlokální střediska jsem určila ty obce, v nichž se nachází úplná základní škola, tedy 1. – 9. třída. Obce, v nichž se nacházely základní školy pouze s nižším stupněm ( 1. – 5. třída ) nebyla považována za nadlokální střediska. Střediskem mikroregionální úrovně byly ty obce, ve kterých se nacházejí alespoň dva typy středních škol – gymnázium, střední škola, střední odborné učiliště. Přitom musí platit podmínka, že středisko mikroregionální úrovně musí být zároveň střediskem nadlokální úrovně.

Z celkového počtu 82 šetřených obcí v okrese Hodonín se mateřská škola nachází v 69 obcích. Úplná základní škola, což je nezbytné kriterium pro určení obce nadlokálním střediskem, se nachází ve 35 obcích, z nichž 1 obec leží mimo vymezené území. Jedná se o tyto obce: Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznová Lhota, Ježov, Kuželov, Kyjov, Lipov, Mikulčice, Milotice, Moravský Písek, Mutěnice, Nenkovice, Nová Lhota, Prušánky, Ratíškovice, Rohatec, Strážnice, Svatobořice – Mistřín, Šardice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Vracov, Žarošice, Ždánice, Žeravice a Koryčany. Poslední zmíněné se nachází mimo zkoumané území, konkrétně v okrese Kroměříž.

Střediskem mikroregionální úrovně jsou ve vymezeném území 4 obce, resp. města, a to Hodonín, Kyjov, Strážnice a Veselí nad Moravou. Další mikroregionální střediska, určená podle odpovědí v dotazníkách, se nacházejí mimo vymezené území. Jsou to Brno, Uherské Hradiště, Břeclav, Klobouky u Brna, Bučovice, Zlín a Slavkov u Brna.

Návštěva vyšších odborných škol a vysokých škol, k nimž byly odpovědi prostřednictvím dotazníku také zjišťovány, nevstupují do hodnocení, neboť přesahují mikroregionální úroveň.

Výpočty pro region v oblasti školství jsem prováděla obdobným způsobem jako u zdravotnictví, víceméně podle metodiky popsané v teoretické části, konkrétně v podkapitole 1.5.2. Z dotazníků jsem pro každou obec vypočítala relativní významy všech jejich

uvedených cílů pro dané procesy. Tyto významy jsem následně sečetla pro každý z cílů a přiřadila jsem obec ke středisku.

4.2.1 adlokální školský region

Pro určení nadlokálních středisek jsem zkoumala dojížďku do úplné základní školy ( 1. – 9. třída ). Po vyhodnocení všech odpovědí ze získaných dotazníků jsem za nadlokální střediska určila celkem 35 obcí. Těmito středisky jsou: Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznová Lhota, Ježov, Kuželov, Kyjov, Lipov, Mikulčice, Milotice, Moravský Písek, Mutěnice, Nenkovice, Nová Lhota, Prušánky, Ratíškovice, Rohatec, Strážnice, Svatobořice – Mistřín, Šardice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Vracov, Žarošice, Ždánice, Žeravice a Koryčany. Koryčany jsou nadlokální střediskem mimo šetřené území.

Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek nadlokální úrovně v oblasti školství jsem postupovala následovně: u každé obce jsem vypočítala relativní významy všech cílů, které byly v dotazníku uvedeny. Hodnota relativního významu pak vždy záležela na tom, kolik cílů obcí bylo uvedeno. Pro každý cíl jsem pak sečetla, jakého relativního významu dosáhl celkem, a následně byla obec přiřazena ke středisku. Jestliže obec u všech nadlokálních procesů v oblasti školství uvedla pouze jeden cíl, byla k němu automaticky přiřazena. V ostatních případech jsem přiřazování prováděla na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Obce, které neměly k žádnému středisku převažující spád, byly označeny za oscilační.

Nadlokální školský region je tvořen velkým počtem nadlokálních středisek. Tato střediska vytváří spíše malé spádové obvody, u řady případů ani další zázemí nevytváří. Největší spádový obvod, do něhož patří 15 obcí, tvoří Kyjov: Bukovany, Čeložnice, Hýsly, Kostelec, Lovčice, Moravany, Ostrovánky, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Větěřov, Vlkoš, Žádovice a Želetice. Dalším nadlokálním střediskem je Ježov a ve svém zázemí mají obce Kelčany, Labuty, Skalku a Vřesovice. Hroznová Lhota je nadlokálním střediskem školství pro Kněždub, Kozojídky, Tasov a Žeraviny. Zázemí Strážnice tvoří obce: Petrov, Radějov, Sudoměřice a Tvarožná Lhota. Pod Čejč spadá Karlín a Terezín. Pod Velkou nad Veličkou patří obce Javorník a Louka. Do spádového obvodu Žarošic spadají Násedlovice a Uhřice. Dále je nadlokálním střediskem také Blatnice pod Svatým Antonínkem pro obce: Blatnička a

Suchov. Pod Kuželov patří Hrubá Vrbka a Malá Vrbka. Pod Čejkovice řadíme Nový Poddvorov a Starý Poddvorov. Pod Žeravice spadají obce: Těmice a Syrovín. Další střediska jsou zázemím vždy pouze pro jednu další obec. Jsou to: Moravský Písek pro Domanín, Archlebov pro Dražůvky, Prušánky pro Josefov, Hodonín pro Lužice, Milotice pro Vacenovice a Koryčany pro Mouchnice. Pouze jedna obec je oscilační, a to Nechvalín mezi Kyjovem a Ždánicemi.

Obrázek č. 6: adlokální střediska školství a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora na základě získaných dat

4.2.2 Mikroregionální školský region

Na mikroregionální úrovni jsem analyzovala dojížďku do středních škol, středních odborných učilišť a gymnázií. Aby mohla být obec označena za mikroregionální středisko, musela se v ní nacházet alespoň dva typy středních škol. Současně přitom musí být splněna podmínka, že aby mohla být obec střediskem na mikroregionální úrovni, musí být také nadlokálním střediskem. Vybavenost jednotlivých obcí školami zmíněného typy jsem zjišťovala a ověřovala na portálu Rejstřík škol a školských zařízení 88 . Tato databáze spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Následně jsem stanovila 5 takových středisek. Jsou jimi: Kyjov, Hodonín, Strážnice, Veselí nad Moravou a Brno, které leží mimo vymezené území.

Pro určení sfér vlivu obslužných středisek jsem odpovědi z dotazníků hodnotila stejným způsobem jako u nadlokální úrovně školství, ale i zdravotnictví. U každé obce jsem vypočítala relativní významy všech cílů, které byly v dotazníku uvedeny. Hodnota relativního významu pak vždy záležela na tom, kolik cílů obcí bylo uvedeno. Pro každý cíl jsem pak sečetla, jakého relativního významu dosáhl celkem, a následně byla obec přiřazena ke středisku. Jestliže obec u všech mikroregionálních procesů v oblasti školství uvedla pouze jeden cíl, byla k němu automaticky přiřazena. V ostatních případech jsem přiřazování prováděla na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Za oscilační byly označeny ty obce, které neměly k žádnému středisku převažující spád.

Na základě provedené analýzy jsem identifikovala 5 mikroregionálních středisek, které vytvářejí spádové obvody. Čtyři z nich se nacházejí v šetřeném okresu. Největší spádový obvod tvoří s mikroregionálním střediskem Kyjov 33 následujících obcí: Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čeložnice, Dambořice, Domanín, Dražůvky, Hýsly, Ježov, Kostelec, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Svatobořice – Mistřín, Syrovín, Šardice, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice. Zázemí pro mikroregionální středisko Hodonín tvoří těchto 15 obcí: Čejč, Čejkovice, Hovorany, Josefov, Karlín,Lužice, Mikulčice, Mutěnice, Nový Poddvorov, Prušánky, Ratíškovice, Rohatec, Starý

88 http://rejskol.msmt.cz/

Poddvorov, Terezín a Vacenovice. Pod Strážnici spadají obce: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Javorník, Louka, Nová Lhota, Petrov, Radějov, Sudoměřice, Tasov, Tvarožná Lhota a Vnorovy. Do zázemí Veselí nad Moravou patří Hroznová Lhota, Kozojídky, Kuželov, Lipov, Malá Vrbka, Moravský Písek, Suchov, Velká nad Veličkou a Žeraviny. Pod Brno spadají obce Věteřov a Uhřice. Celkem osm obcí z šetřeného území je oscilačních. Těmice, Labuty, Kelčany a Dubňany oscilují mezi Kyjovem a Hodonínem. Kněždub a Hrubá Vrbka osciluje mezi Veselí nad Moravou a Strážnicí. Dolní Bojanovice mezi Hodonínem a Brnem a Strážovice mezi Kyjovem a Brnem.

Obrázek č. 7: Mikroregionální střediska školství a sféry jejich vlivu

Zdroj: Vlastní tvorba autora na základě získaných dat

4.3 Region maloobchodu a služeb

Region maloobchodu a služeb jsem vymezovala na základě dojížďky za nákupy a službami. Zpracovávala jsem je jak na nadlokální, tak na mikroregionální úrovni. Na nadlokální úrovni jsem hodnotila následující procesy: nákupy textilu a obuvi, běžné služby, speciální služby a návštěva lékárny. Na mikroregionální úrovni to pak byly tyto procesy: nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy speciálního výběrového zboží, nákupy knih a mediálních nosičů a nákupy nábytku a bytových doplňků. Takové rozdělení procesů pro oblast maloobchodu a služeb na příslušné hierarchické úrovni jsem ověřila pomocí vzdušných vzdáleností do hlavních, ale i do veškerých uváděných cílů.

Pro zjištění úrovně, na které jsou jednotlivé obslužné procesy uzavřeny, jsem hodnotila jejich vzdušnou vzdálenost cest do hlavních cílů ( v dotaznících uvedeno jako „převážný cíl“ ) a do veškerých uváděných cílů. Uzavřenost jednotlivých obslužných procesů je určována pomocí vzdáleností, do které se uskuteční 90 % cest. U všech procesů maloobchodu a služeb, které byly zařazeny na nadlokální a mikroregionální úroveň, jsem zjišťovala vzdušné vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi ve zkoumaném území a jejich veškerými cíly dojížďky. Všechny vzdálenosti jsem zjišťovala pomocí internetového portálu MAPY.cz. Následně jsem ze zjištěných údajů vypočetla devadesátý percentil, a tím jsem zjistila u každého obslužného procesu vzdálenost, do které se uskutečňuje 90 % cest.

Tabulka č. 3: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90 % cest obslužný proces hlavní cíle veškeré cíle běžné denní nákupy 0 19 nákupy textilu a obuvi 17,6 50,6 běžné služby 9 17 speciální služby 14 21 návštěva lékárny 8,7 17 nákupy běžného průmyslového zboží 20,8 64 nákupy speciálního výběrového zboží 18,5 45,9 nákupy knih a mediálních nosičů 11,8 42 nákupy nábytku a bytových doplňků 28 58 Zdroj: vytvořila autorka na základě získaných dat z dotazníkového šetření

Na úplně nejnižší vzdálenosti je uzavřen proces běžných denních nákupů, které jsou podle Maryáše na lokální úrovni. U 90 % cest pro běžné potraviny je vzdálenost rovna 0, což tedy znamená, že lidé nakupují přímo v místě. Proto také běžné denní nákupy nebudou vstupovat do dalšího hodnocení. Na základě zjištěných vzdáleností jsem k procesům na nadlokální úrovni přiřadila: nákupy textilu a obuvi, běžné služby, speciální služby a návštěvu lékárny. Při hodnocení hlavních cílů je u návštěvy lékáren 90 % cest uzavřeno do vzdálenosti 8,7 km, u běžných služeb do 9 km, u speciálních služeb do 14 km a u nákupu textilu a obuvi do vzdálenosti 17,6 km. Jestliže budu hodnotit vzdálenost u veškerých cílů, jsou cesty uzavřeny na větší vzdálenosti. U procesů nadlokální úrovně se vzdálenost, do které se uskuteční 90 % cest pohybuje v rozmezí od 17 do 50,6 km.

Na mikroregionální úroveň jsem tedy zařadila zbylé čtyři obslužné procesy: nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy speciálního výběrového zboží, nákupy knih a mediálních nosičů a nákupy nábytku a bytových doplňků. Při hodnocení vzdáleností cest do hlavních cílů, je 90 % cest uzavřena do vzdálenosti 11,8 km u nákupů knih a mediálních nosičů, do 20,8 km u nákupů běžného průmyslového zboží, do 28 km u nákupů nábytku a bytových doplňků a konečně do vzdálenosti 18,5 km u nákupů speciálního výběrového zboží. Pro procesy mikroregionální úrovně jsou vzdálenosti do všech cílů opět větší než u hlavních cílů. 90 % cest se uskuteční v rozmezí 42 až 64 km.

Za středisko nadlokální úrovně jsem zvolila ty obce, v nichž se nacházejí alespoň dva obslužné procesy ze čtyř možných. Přičemž muselo toto středisko být zvoleno jako hlavní cíl ještě alespoň jednou další obcí. Na základě vymezených podmínek jsem vymezila ve zkoumaném území a jeho okolí celkem 17 nadlokálních středisek, přičemž se 4 nacházejí mimo zkoumané území.Těmito středisky jsou následující obce: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Bzenec, Čejč, Dolní Bojanovice, Hodonín, Hrubá Vrbka, Kyjov, Lužice, Strážnice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Žarošice, Ždánice, Koryčany, Slavkov, Uherské Hradiště a Brno. Poslední čtyři zmíněné se nacházejí mimo vymezené území.

Jako středisko mikroregionální úrovně jsem označila ty obce, ve kterých se nacházejí alespoň dva obslužné procesy ze čtyř určujících a zároveň je obec nadlokálním střediskem. Současně muselo být středisko uvedeno jako hlavní cíl dojížďky minimálně jednou další obcí. Tyto podmínky splňuje celkem 7 obcí, z nich poslední dvě zmíněná neleží ve zkoumaném území.

Mikroregionálními středisky jsou obce: Bzenec, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Brno a Uherské Hradiště.

Na základě počtu hlavních cílů, které dotčené obce v dotaznících uváděly pro jednotlivé obslužné procesy, jsem vypočítala pro tyto procesy jejich koeficienty významnosti. Hodnoty koeficientu významnosti jsou důležité zejména pro další výpočty, které jsou potřeba pro konečné vyhodnocení dotazníků. V následující tabulce je uveden přehled počtů středisek podle hlavních cílů spolu s koeficienty. Tabulka č. 4: Koeficienty hodnocených obslužných procesů a počty jejich středisek dle hlavních cílů obslužný proces hlavní cíle koeficient nákupy knih a mediálních nosičů 6 1 nákupy nábytku a bytových doplňků 7 1,2 nákupy speciálního výběrového zboží 10 1,7 nákupy běžného průmyslového zboží 13 2,2 nákupy textilu a obuvi 15 2,5 speciální služby 24 4,0 návštěva lékárny 27 4,5 běžné služby 33 5,5 Zdroj: vytvořila autorka na základě získaných dat

Koeficienty jsem stanovila následujícím způsobem. Nejdříve jsem si jednotlivé druhy obslužných procesů seřadila pro větší přehlednost podle počtů hlavních cílů u každého z procesů od nejmenšího k největšímu. Následně jsem hodnotu koeficientu stanovila podle poměrů počtu hlavních cílů uvedených u jednotlivých obslužných procesů a počtu hlavních cílů u nákupů knih a mediálních nosičů, u něhož byl uveden nejmenší počet hlavních cílů. Poměry jednotlivých procesů jsou následující: nákupy knih a mediálních nosičů : nákupy nábytku a bytových doplňků : nákupy speciálního výběrového zboží : nákupy běžného průmyslového zboží : nákupy textilu a obuvi : speciální služby : návštěva lékárny : běžné služby = 1 : 1,2 : 1,7 : 2,2 : 2,5 : 4,0 : 4,5 : 5,5.

4.3.1 adlokální region maloobchodu a služeb

Pro vymezení nadlokálního regionu maloobchodu a služeb jsem hodnotila čtyři obslužné procesy, a to dojížďku za nákupy textilu a obuvi, za běžnými službami, návštěvu lékárny a

dojížďku za speciálními službami. Střediskem nadlokální úrovně jsem určila obce, v nichž se vyskytují alespoň dva obslužné procesy ze čtyřech výše uvedených. Zároveň muselo být středisko uvedeno jako hlavní cíl dojížďky alespoň jednou další obcí. Ve zkoumaném území a jeho okolí jsem vymezila těchto 17 nadlokálních středisek: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Bzenec, Čejč, Dolní Bojanovice, Hodonín, Hrubá Vrbka, Kyjov, Lužice, Strážnice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Žarošice, Ždánice, Koryčany, Slavkov, Uherské Hradiště a Brno. Poslední čtyři střediska leží mimo vymezené území.

Při vymezování sfér vlivu obslužných středisek pro oblast maloobchodu a služeb jsem postupovala následujícím způsobem: odpovědi z dotazníkového šetření jsem hodnotila tak, že pro každou obec jsem vypočítala relativní významy jednotlivých cílů, které se v dotaznících objevily. Následně jsem pro každý cíl vypočítala jeho celkový relativní význam a na základě získaných hodnot jsem obce přiřazovala ke střediskům. Jestliže obec uvedla u všech nadlokálních procesů pouze jeden stejný cíl, byla k němu rovnou přiřazena. V ostatních případech jsem přiřazování prováděla na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Za oscilační byly označeny ty obce, které neměly k žádnému středisku převažující spád.

Největší spádový obvod vytváří středisko Kyjov, pod které spadá 29 následujících obcí: Archlebov, Bukovany, Čeložnice, Dambořice, Dražůvky, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Labuty, Milotice, Moravany, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice – Mistřín, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Želetice, Žeravice. Následuje Veselí nad Moravou, které vytváří zázemí pro 11 okolních obcí: Blatnička, Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Nová Lhota, Suchov, Tasov, Vnorovy a Žeraviny. Pod Hodonín spadají Čejkovice, Dubňany, Josefov, Mutěnice, Nový Poddvorov, Prušánky, Ratíškovice, Rohatec a Terezín. Další střediska vytváří již jen spádový obvod s malým počtem obcí. Jedná se o Bzenec, pod který spadá Domanín, Syrovín, Těmice. Zázemí Strážnice vytváří obce Petrov, Radějov a Tvarožná Lhota. Dolní Bojanovice jsou nadlokálním střediskem pouze pro obec Starý Poddvorov. Pod Velkou nad Veličkou spadá Kuželov. Obec Lovčice patří ke středisku Ždánice a obec Mouchnice ke středisku Koryčany. Ostatní obce, které jsem označila nadlokálními středisky jsou středisky jen pro sebe bez spádových obcí. Zbývající obce ze zkoumaného území jsou oscilační. Hovorany, Šardice a Vacenovice oscilují mezi Kyjovem a Hodonínem. Obce

Javorník a Malá Vrbka oscilují mezi Velkou nad Veličkou a Veselí nad Moravou. Karlín osciluje mezi Hodonínem a Čejčem, Mikulčice mezi Hodonínem a Lužicemi, Moravský Písek mezi Veselí a Bzencem, Sudoměřice mezi Strážnicí a Hodonínem a Uhřice mezi Kyjovem a Slavkovem. Následující mapa znázorňuje popsané skutečnosti.

Obrázek č. 8: adlokální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora na základě získaných dat

4.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb

Na mikroregionální úrovni jsem analyzovala nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy speciálního výběrového zboží, nákupy knih a mediálních nosičů a nákupy nábytku a bytových doplňků. Aby mohla být obec označena za mikroregionální středisko, musely se v ní nacházet alespoň dva typy z těchto čtyřech služeb. Zároveň muselo být středisko uvedeno jako hlavní cíl dojížďky alespoň jednou další obcí. Současně přitom musí být splněna podmínka, že aby mohla být obec střediskem na mikroregionální úrovni, musí být také nadlokálním střediskem. V šetřeném území a jeho okolí jsem určila 7 mikroregionálních středisek: Bzenec, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, a Brno a Uherské Hradiště, které se nacházejí mimo zkoumané území.

Při vymezování sfér vlivu obslužných středisek pro oblast maloobchodu a služeb na mikroregionální úrovni jsem postupovala obdobným způsobem jako u určování sfér vlivu obslužných středisek na nadlokální úrovni, a to tímto způsobem: odpovědi z dotazníkového šetření jsem hodnotila tak, že pro každou obec jsem vypočítala relativní významy jednotlivých cílů, které se v dotaznících objevily. Následně jsem pro každý cíl vypočítala jeho celkový relativní význam a na základě získaných hodnot jsem obce přiřazovala ke střediskům. Jestliže obec uvedla u všech mikroregionálních procesů pouze jeden stejný cíl, byla k němu rovnou přiřazena. V ostatních případech jsem přiřazování prováděla na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Za oscilační byly označeny ty obce, které neměly k žádnému středisku převažující spád.

Jednoznačně největší spádový obvod vytváří Kyjov se 17 obcemi: Archlebov, Ježov, Kelčany, Kostelec, Milotice, Násedlovice, Nechvalín, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Strážovice, Svatobořice – Mistřín, Těmice, Vřesovice, Žádovice a Ždánice. Druhým největším spádovým obvodem je Hodonín spolu s 8 obcemi v jeho okolí: Čejkovice, Dubňany, Karlín, Lužice, Mikulčice, Mutěnice, Nový Poddvorov a Prušánky. Následuje Veselí nad Moravou, které tvoří zázemí pro Blatnici pod Svatým Antonínkem, Blatničku, Hrubou Vrbku, Javorník, Kněždub, Louku, Malou Vrbku a Suchov. Brno je zázemím pro Čejč, Mouchnice, Velkou nad Veličkou a Věteřov. Strážnice je mikroregionálním střediskem pro Radějov a Tvarožnou Lhotu. Domanín spadá pod Bzenec. Zbylé obce vždy oscilují mezi dvěma mikroregionálními středisky. Největší počet obcí osciluje mezi Kyjovem a Brnem, jsou to:

Bukovany, Čeložnice, Dambořice, Dražůvky, Hýsly, Labuty, Lovčice, Moravany, Nenkovice, Syrovín, Uhřice, Vlkoš, Vracov, Žarošice, Želetice a Žeravice. Dolní Bojanovice, Josefov, Petrov, Rohatec, Starý Poddvorov, Sudoměřice a Terezín oscilují mezi Hodonínem a Brnem. Obce Hovorany, Ratíškovice, Stavěšice, Šardice a Vacenovice oscilují mezi Kyjovem a Hodonínem. Mezi Veselí nad Moravou a Brnem oscilují obce Kozojídky, Kuželov, Lipov, Moravský Písek a Vnorovy. Hroznová Lhota, Tasov a Žeraviny oscilují mezi Veselí nad Moravou a Hodonínem. A konečně Nová Lhota osciluje mezi Veselí nad Moravou a Uherským Hradištěm.

Obrázek č. 9: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora na základě získaných dat

5 KOMPLEXÍ OBSLUŽÝ REGIO – OKRES HODOÍ

Komplexní obslužný region jsem vymezila na základě předchozích tří parciálních regionů, a to zdravotnického, školského regionu a regionu maloobchodu a služeb, podle dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do škol a dojížďky za maloobchodem a službami. Vzhledem k tomu, že jsem v dotazníkových šetření v rámci práce nezjišťovala pracovní dojížďku, nejedná se o komplexní sociogeografický region, jak ho ve své regionalizaci popisuje Hampl. Tedy z důvodu absence pracovní dojížďky jej nazýváme komplexním obslužným regionem.

Komplexní obslužná střediska, na úrovni nadlokální i mikroregionální, jsem určovala podle již určených středisek u parciálních regionů. Komplexním střediskem mohla být obec, která byla alespoň dvakrát označena jako středisko u předchozích tří parciálních regionů. Komplexní střediska jsem určovala jak na nadlokální, tak na mikroregionální úrovní, a to zvlášť.

5.1 adlokální úroveň

Jako komplexní nadlokální středisko jsem určila ty obce, které byly určeny jako nadlokální středisko alespoň u dvou ze tří předchozích parciálních regionů. Na nadlokální úrovni jsem vymezila celkem 32 komplexních středisek, avšak řada z nich je střediskem samo pro sebe, bez jakýchkoli spádových obcí, jak můžeme vidět na obrázku č. 10. K hlavním komplexním nadlokálním střediskům patří: Veselí nad Moravou, Strážnice, Kyjov, Koryčany, Bzenec, Velká nad Veličkou, Milotice, Dolní Bojanovice, Lužice a Čejč.

Přiřazování obcí ke komplexním nadlokálním střediskům jsem prováděla následovně. Jestliže obec u všech třech parciálních regionech spadala pod stejné středisko, které jsem zároveň označila za komplexní středisko, přiřadila jsem ji automaticky k tomuto středisku. Pokud obec podle předchozích parciálních regionů spadala pod více středisek, počítala jsem u ní převažující spádovost. Střediskům vymezeným ve zdravotnickém regionu a regionu maloobchodu a služeb jsem přiřadila koeficient 2, střediskům ve školském regionu koeficient 1, a to z důvodu, že zahrnuje pouze dojížďku žáků a studentů, nikoliv všech obyvatel. Jako ve všech předchozích případech pak musela být splněna podmínka, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahuje více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního

významu prvního nejsilnějšího střediska. Za oscilační jsem určila ty obce, u kterých nebyla dostatečná převažující spádovost.

Komplexní obslužný region na nadlokální úrovni pro okres Hodonín je znázorněn na následující mapě. Jednoznačně největší spádový obvod tvoří Kyjov s 19 obcemi: Bukovany, Čeložnice, Hýsly, Kelčany, Kostelec, Moravany, Násedlovice, Nenkovice, Ostrovánky, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Uhřice, Věteřov, Vlkoš, Žádovice, Želetice a Žeravice. Dalšími většimi obvody, pod které spadají vždy 4 obce, jsou Veselí nad Moravou, Strážnice, Velká nad Veličkou. V jejich těsném závěsu je Bzenec se 3 obcemi. Středisky, pod které spadá pouze jedna obec jsou Koryčany, Milotice, Dolní Bojanovice, Lužice a Čejč. Řada středisek nevytváří žádná zázemí. Zbylé obce jsou oscilační. Vřesovice, Skalka a Labuty oscilují mezi Ježovem a Kyjovem. Žeraviny, Tasov, Kozojídky mezi Veselím a Hroznovou Lhotou; Terezín a Nový Poddvorov mezi Hodonínem a Čejčem; Nechvalín a Lovčice mezi Kyjovem a Ždánicemi; Suchov mezi Blatnicí a Veselím; Nová Lhota mezi Veselím nad Moravou a Velkou nad Veličkou; Josefov mezi Prušánkami a Hodonínem a Dražůvky mezi Kyjovem a Archlebovem. Celkově jsou spádové obvody až na Kyjov spíše malé a celé území je značně roztříštěné.

Obrázek č. 10: Komplexní region na nadlokální úrovni

Zdroj: Vytvořila autorka na základě získaných dat

5.2 Mikroregionální úroveň

Komplexním střediskem na mikroregionální úrovni jsem označila ty obce, které byly alespoň dvakrát označeny za mikroregionální středisko u předchozích tří parciálních regionů. K hlavním komplexním střediskům patří Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou a Brno.

Obce jsem ke komplexním mikroregionálním střediskům přiřazovala stejným způsobem jako tomu bylo u nadlokální úrovně v podkapitole 5.1.

Jednoznačně největší spádový obvod tvoří Kyjov s 34 obcemi. Další velké zázemí tvoří Veselí nad Moravou, pod které spadá 17 obcí v jeho okolí. A následuje Hodonín, které je

střediskem pro 14 obcí. Jediné středisko Srážnice nevytváří žádné zázemí. Zbylé obce jsou oscilační. Obce Bzenec a Domanín oscilují mezi Veselím nad Moravou a Kyjovem; Čejč, Dolní Bojanovice a Petrov mezi Brnem a Hodonínem; Hovorany a Vacenovice mezi Kyjovem a Hodonínem; Mouchnice, Uhřice a Věteřov mezi Kyjovem a Brnem; Radějov mezi Strážnicí a Hodonínem; Tvarožná Lhota mezi Veselím a Strážnicí a Velká nad Veličkou osciluje mezi Veselím a Brnem. Na následující mapě můžeme vidět popsané skutečnosti a také to, že spádové obvody jsou docela ucelené.

Obrázek č.11: Komplexní region na mikroregionální úrovni

Zdroj: Vytvořila autorka na základě získaných dat

6 VYMEZEÍ REGIOŮ OKRESU BŘECLAV

Tato kapitola řeší druhou stěžejní oblast diplomové práce, okres Břeclav. Její struktura bude kopírovat předchozí kapitolu, především pro lepší přehlednost a orientaci.

6.1 Zdravotnický region

Veškerá metodika a postupy pro zpracování a vyhodnocení dotazníků byla shodná jako u okresu Hodonín. Při zpracování a vyhodnocování dotazníků jsem postupovala naprosto stejným způsobem, je tedy zbytečné jej opakovat. Přistoupím tedy rovnou k výsledkům.

6.1.1 adlokální zdravotnický region

Na nadlokální úrovni jsem hodnotila návštěvu praktického lékaře pro dospělé, návštěvu dětského lékaře, návštěvu stomatologa a gynekologa. S tím, že za nadlokální středisko jsem určila ty obce, v nichž se nachází alespoň tři lékaři ze čtyřech uvedených.

Po vyhodnocení dotazníkového šetření jsem zjistila, že alespoň jedna z výše uvedených služeb je občanům poskytována v 50 obcích ve zkoumaném území a v dalších 11 obcích mimo toto území.

Za nadlokální střediska bylo stanoveno celkem 28 obcí, z nichž se 18 nachází ve zkoumaném území. Zbylých deset se nachází mimo okres Břeclav, ale 5 z nich najdeme v již dříve popsaném okrese Hodonín. Dále jsou vypsány všechny střediska nadlokálního významu vyplývající z dotazníků: Břeclav, Drnholec, Hustopeče, Klobouky u Brna, Kobylí, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Moravská Nová Ves, Novosedly, Podivín, Rakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Těšany, Brno, Lužice, Hrušovany nad Jevišovkou, Čejč, Vranovice, Kyjov, Hodonín, Otnice a Dambořice.

Jednotlivá nadlokální střediska vytvářejí spádové obvody. Největším spádovým obvodem je se svými 11 obcemi Mikulov: Bavory, Březí, Bulhary, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Milovice, Pavlov, Perná a Sedlec. Následuje spádové území Hustopeče, které je tvořeno 9 obcemi: Kurdějov, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice a Uherčice. Klobouky u Brna jsou nadlokálním střediskem pro Boleradice, Borkovany, Kašnice, Morkůvky a Velké Hostěrádky. Pod Novosedly spadá Jevišovka a Nový Přerov. Následují nadlokální střediska, která jsou spádová vždy jen pro jednu obec ze zkoumaného území. Břeclav pro obec Ladná; Velké Pavlovice pro Němčičky;

Lednice pro Hlohovec; Lužice pro Hrušky; Rakvice pro Přítluky; Kobylí pro Vrbice; Velké Bílovice pro Moravský Žižkov a Brno pro Bořetice. Zbylé obce jsou oscilační. Obce Diváky a Krumvíř oscilují mezi Klobouky u Brna a Hustopečemi; Horní Bojanovice a Zaječí oscilují mezi Velkými Pavlovicemi a Hustopečemi; Brod nad Dyjí mezi Drnholcem a Mikulovem; Brumovice mezi Klobouky u Brna a Kobylím; Dobré Pole mezi Mikulovem a Novosedly; Kostice mezi Tvrdonicemi a Břeclaví; Křepice mezi Brnem a Hustopečemi a konečně Týnec mezi Lanžhotem a Břeclaví.

Obrázek č. 12: adlokální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora

6.1.2 Mikroregionální zdravotnický region

Na základě analýzy dotazníkového šetření jsem dospěla k závěru, že za střediska na mikroregionální úrovni mohu označit celkem 7 obcí, resp. měst, z nichž se 3 nacházejí v okrese Břeclav. Zbylá 4 se nachází mimo toto zkoumané území. Jsou jimi Břeclav, Hustopeče, Mikulov, Kyjov, Hodonín, Brno, Hrušovany nad Jevišovkou.

Na základě vyhodnocení dotazníků jsem zkoumané území rozdělila na 5 spádových obvodů. Největšími z nich jsou Břeclav a Hustopeče, které zahrnují každý po 18 obcích. Pro Břeclav jsou to obce: Hlohovec, Hrušky, Kobylí, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Moravský Žižkov, Podivín, Přítluky, Rakvice, Tvrdonice, Týnec, Valtice a Velké Bílovice. Pro Hustopeče pak: Boleradice, Brumovice, Horní Bojanovice, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice a Zaječí. Následuje Mikulov, který je spádovým obvodem pro obce: Bavory, Brod nad Dyjí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pavlov, Sedlec, Pernou a Klenotnice. Dále je to Brno, které je mikroregionálním střediskem mimo šetřené území a zároveň tvoří spádový obvod pro obce: Bořetice, Kašnice, Klobouky u Brna, Starovičky a Velké Pavlovice. Hodonín je zázemím pro Moravskou Novou Ves. Zbylé obce jsou oscilační. Borkovany a Diváky oscilují mezi Brnem a Hustopečemi. Obec Březí osciluje mezi Brnem a Mikulovem a Vrbice osciluje mezi Brnem a Břeclaví.

Obrázek č. 13: Mikroregionální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora

6.2 Školský region

Opět byla veškerá metodika stejná jako u okresu Hodonín, proto přistoupím rovnou k závěrům.

6.2.1 adlokální školský region

Z celkového počtu 63 obcí se mateřská škola nachází v 57 z nich. Na nadlokální úrovni jsem hodnotila dojížďku do úplné základní školy ( 1. – 9. třída ). Po vyhodnocení všech dotazníků jsem za nadlokální střediska označila celkem 27 obcí, z nichž se 25 nachází v šetřeném okrese Břeclav. Jedná se o obce: Břeclav, Březí, Diváky, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hustopeče, Klobouky u Brna, Kobylí, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Moravská Nová

Ves, Moravský Žižkov, Nikolčice, Podivín, Rakvice, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Němčice, Velké Pavlovice a Zaječí. Dvě obce, které jsem na základě dotazníku určila nadlokálními středisky a současně se nachází mimo zkoumané území, jsou Vranovice a Dambořice. Dále ale nehrají žádný význam, neboť z analýzy dotazníků vyplývá, že netvoří zázemí pro žádnou obec z šetřeného území.

Jednotlivá nadlokální střediska vytvářejí spádové obvody. Podobně jako u okresu Hodonín vytvářejí střediska malé spádové obvody, řada nadlokálních středisek vytváří zázemí pouze pro jednu další obec a některé nadlokální střediska ani zázemí nevytvářejí. Největší spádový obvod, do něhož řadíme 8 obcí, tvoří Hustopeče: Horní Bojanovice, Kurdějov, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín a Uherčice. Druhý největší spádový obvod tvoří s 5 obcemi Klobouky u Brna: Borkovany, Kašnice, Krumvíř, , Morkůvky a Velké Hostěrádky. Pod nadlokální středisko Dolní Dunajovice řadíme: Brod nad Dyjí, Bulhary, Klentnice a Pernou. Pod Drnholec patří následující obce: Jevišovka, Novosedly, Nový Přerov. K Moravské Nové Vsi patří Hrušky a Týnec. Do zázemí Dolních Věstonic náleží Horní Věstonice a Pavlov. Mikulov je nadlokálním střediskem pro Bavory a Sedlec. Velké Pavlovice tvoří zázemí obcím Bořetice a Němčičky. Pod Kobylí spadají Brumovice a Vrbice. . Další střediska jsou zázemím vždy pouze pro jednu další obec. Jsou to: Březí pro Dobré Pole, Lednice pro Hlohovec, Tvrdonice pro Kostice, Nikolčice pro Křepice, Břeclav pro Ladnou, Zaječí pro Milovice a Rakvice pro Přítluky. Pouze jedna obec, Boleradice, je oscilační, a to mezi Hustopečemi a Klobouky u Brna.

Obrázek č. 14: adlokální střediska školství a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora

6.2.2 Mikroregionální školský region

Po provedení analýzy odpovědí z dotazníků jsem určila celkem 6 mikroregionálních středisek, které splňovaly výše uvedené předpoklady. Jsou jimi Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Mikulov, Brno a Hodonín. První čtyři zmíněné se nacházejí v šetřeném okrese Břeclav. Tato střediska vytvářejí spádové obvody, jsou tak zázemím pro celou řadu obcí. Na prvním místě je Břeclav, která vytváří největší spádový obvod s dalšími 20 obcemi: Brod nad Dyjí, Březí,

Dolní Dunajovice, Drnholec, Hlohovec, Hrušky, Jevišovka, Kostice, Ladná, Lanžhot, Milovice, Moravský Žižkov, Podivín, Přítluky, Sedlec, Tvrdonice, Týnec, Valtice, Velké Bílovice a Zaječí. Na druhém místě je Brno, které je zázemím pro 13 následujících obcí: Bavory, Borkovany, Bořetice, Krumvíř, Křepice, Nikolčice, Novosedly, Rakvice, Strachotín, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky a Velké Němčice. Dále je mikroregionálním střediskem Mikulov s obcemi: Bulhary, Dobré Pole, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Nový Přerov, Pavlov, Perná. Hustopeče jsou zázemím pro Diváky, Kurdějov, Popice, Starovice a Starovičky. Mikroregionální středisko Klobouky u Brna tvoří zázemí pro Brumovice, Kašnice a Morkůvky. Hodonín je zázemím pro obec Moravská Nová Ves. Následuje 9 obcí, které oscilují mezi dvěma mikroregionálními středisky. Kobylí, Němčičky a Vrbice oscilují mezi Hustopečemi a Břeclaví. Boleradice, Horní Bojanovice a Šakvice oscilují mezi Hustopečemi a Klobouky u Brna; Lednice a Velké Pavlovice mezi Břeclaví a Brnem a Pouzdřany mezi Brnem a Hustopečemi.

Obrázek č. 15: Mikroregionální střediska školství a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora

6.3 Region maloobchodu a služeb

Pro zjištění úrovně, na které jsou jednotlivé obslužné procesy uzavřeny, jsem hodnotila jejich vzdušnou vzdálenost cest do hlavních cílů ( v dotaznících uvedeno jako „převážný cíl“ ) a do veškerých uváděných cílů. Uzavřenost jednotlivých obslužných procesů je určována pomocí vzdáleností, do které se uskuteční 90 % cest. U všech procesů maloobchodu a služeb, které byly zařazeny na nadlokální a mikroregionální úroveň, jsem zjišťovala vzdušné vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi ve zkoumaném území a jejich veškerými cíli dojížďky. Všechny vzdálenosti jsem zjišťovala pomocí internetového portálu MAPY.cz. Následně jsem ze zjištěných údajů vypočetla devadesátý percentil, a tím jsem zjistila u každého obslužného procesu vzdálenost, do které se uskutečňuje 90 % cest.

Tabulka č. 5: Vzdálenosti v km, do kterých se uskuteční 90 % cest obslužný proces hlavní cíle veškeré cíle běžné denní nákupy 2,08 21 nákupy textilu a obuvi 15 47 běžné služby 12 17 speciální služby 14 19,4 návštěva lékárny 9,8 29 nákupy běžného průmyslového zboží 18,5 49,4 nákupy speciálního výběrového zboží 21,5 52 nákupy knih a mediálních nosičů 12,5 50 nákupy nábytku a bytových doplňků 24,8 53 Zdroj: vytvořila autorka na základě získaných dat z dotazníkového šetření

Na nejnižší vzdálenosti je uzavřen proces běžných denních nákupů, u 90 % cest pro běžné potraviny je vzdálenost hlavních cílů rovna 2,08, což znamená, že lidé nakupují buď přímo v místě bydliště, či v jeho těsné blízkosti. Tedy tento proces je lokálním procesem a nevstupuje do další analýzy. Na základě zjištěných vzdáleností jsem k procesům na nadlokální úrovni přiřadila, stejně jako u okresu Hodonín: nákupy textilu a obuvi, běžné služby, speciální služby a návštěvu lékárny. Při hodnocení hlavních cílů je u návštěvy lékáren 90 % cest uzavřeno do vzdálenosti 9,8 km, u běžných služeb do 12 km, u speciálních služeb do 14 km a u nákupu textilu a obuvi do vzdálenosti 15 km. Jestliže budu hodnotit vzdálenost u veškerých cílů, jsou cesty uzavřeny na větší vzdálenosti. U procesů nadlokální úrovně se vzdálenost, do které se uskuteční 90 % cest pohybuje v rozmezí od 17 do 47 km.

Na mikroregionální úroveň jsem tedy zařadila zbylé čtyři obslužné procesy: nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy speciálního výběrového zboží, nákupy knih a mediálních nosičů a nákupy nábytku a bytových doplňků. Při hodnocení vzdáleností cest do hlavních cílů, je 90 % cest uzavřena do vzdálenosti 12,5 km u nákupů knih a mediálních nosičů, do 18,5 km u nákupů běžného průmyslového zboží, do 24,8 km u nákupů nábytku a bytových doplňků a konečně do vzdálenosti 21,5 km u nákupů speciálního výběrového zboží. Opět platí, že při hodnocení vzdáleností veškerých cílů, je vzdálenost větší. U 90 % cest se vzdálenost pohybuje v rozmezí od 49,4 do 53 km.

Středisky nadlokální úrovně jsem zvolila ty obce, v nichž se nacházejí alespoň dva obslužné procesy ze čtyř určujících. Přičemž muselo toto středisko být zvoleno jako hlavní cíl ještě alespoň jednou další obcí. Na základě vymezených podmínek jsem určila středisky na nadlokální úrovni celkem 12 obcí, z nichž se 9 nachází v šetřeném území. Těmito středisky jsou: Břeclav, Dolní Dunajovice, Hustopeče, Klobouky u Brna, Kobylí, Mikulov, Novosedly, Rakvice, Velké Pavlovice, Hodonín, Hrušovany nad Jevišovkou a Brno.

Jako střediska mikroregionální úrovně jsem označila ty obce, ve kterých se nacházejí alespoň dva obslužné procesy ze čtyř výše zmíněných a zároveň je obec nadlokálním střediskem. Současně muselo být středisko uvedeno jako hlavní cíl dojížďky minimálně jednou další obcí. Tyto podmínky splňuje celkem 7 obcí v šetřeném území a jeho okolí. Pouze 4 z těchto obcí se nachází v námi zkoumaném území. Jsou to: Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna a Mikulov. Mimo území se nachází mikroregionální střediska Brno, Hrušovany nad Jevišovkou a Hodonín.

Stejně jako u okresu Hodonín jsem i v tomto případě počítala koeficienty významnosti, které dále vstupují do dalších výpočtů.V následující tabulce je uveden přehled počtů středisek podle hlavních cílů spolu s koeficienty. Tabulka č. 6: Koeficienty hodnocených obslužných procesů a počty jejich středisek dle hl.cílů hlavní cíle koeficienty nákupy knih a mediálních nosičů 6 1 nákupy nábytku a bytových doplňků 8 1,3 nákupy speciálního výběrového zboží 8 1,3 nákupy běžného průmyslového zboží 9 1,5 nákupy textilu a obuvi 11 1,8 návštěva lékárny 18 3,0 speciální služby 21 3,5 běžné služby 30 5,0 Zdroj: vytvořila autorka na základě získaných dat

Koeficienty jsem stanovila následujícím způsobem. Nejdříve jsem si jednotlivé druhy obslužných procesů seřadila pro větší přehlednost podle počtů hlavních cílů u každého z procesů od nejmenšího k největšímu. Následně jsem hodnotu koeficientu stanovila podle poměrů počtu hlavních cílů uvedených u jednotlivých obslužných procesů a počtu hlavních cílů u nákupů knih a mediálních nosičů, u něhož byl uveden nejmenší počet hlavních cílů. Poměry jednotlivých procesů jsou následující: nákupy knih a mediálních nosičů : nákupy nábytku a bytových doplňků : nákupy speciálního výběrového zboží : nákupy běžného průmyslového zboží : nákupy textilu a obuvi : návštěva lékárny : speciální služby : běžné služby = 1 : 1,3 : 1,3 : 1,5 : 1,8 : 3,0 : 3,5 : 5,0.

6.3.1 adlokální region maloobchodu a služeb

Pro vymezení nadlokálního regionu maloobchodu a služeb jsem hodnotila čtyři obslužné procesy, a to dojížďku za nákupy textilu a obuvi, za běžnými službami, návštěvu lékárny a dojížďku za speciálními službami. Střediskem nadlokální úrovně jsem určila obce, v nichž se vyskytují alespoň dva obslužné procesy ze čtyřech výše uvedených. Zároveň muselo být středisko uvedeno jako hlavní cíl dojížďky alespoň jednou další obcí. Ve zkoumaném území a jeho okolí jsem vymezila těchto 12 nadlokálních středisek: Břeclav, Dolní Dunajovice,

Hustopeče, Klobouky u Brna, Kobylí, Mikulov, Novosedly, Rakvice, Velké Pavlovice, Brno, Hodonín a Hrušovany nad Jevišovkou. Přičemž poslední tři uvedené neleží v šetřeném území. Dále je vhodné zmínit, že z těchto 12 nadlokálních středisek je 7 středisek bez spádových obcí, tedy nevytváří zázemí pro jiné obce. Jsou jimi Dolní Dunajovice, Kobylí, Novosedly, Rakvice, Velké Pavlovice, Brno a Hrušovany nad Jevišovkou. Některé z nich jsou ale střediskem, mezi nímž a dalším obce oscilují. Konkrétní případy jsou uvedeny níže.

Jednotlivá střediska vytvářejí spádové obvody. Jednoznačně největší obvod tvoří spolu s 15 obcemi Hustopeče: Boleradice, Diváky, Křepice, Kurdějov, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky a Velké Němčice. Dále je to Mikulov, který je zázemím pro těchto 12 obcí: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Drhnolec, Jevišovka, Klentnice, Milovice, Pavlov, Perná a Sedlec. Obce Hlohovec, Hrušky, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Moravský Žižkov, Podivín, Tvrdonice, Týnec, Valtice a Velké Bílovice patří pod nadlokální středisko Břeclav.Pod Klobouky u Brna spadají Borkovany, Kašnice, Krumvíř a Morkůvky. Pod nadlokální středisko Hodonín, které se nachází mimo okres Břeclav spadá Moravská Nová Ves. Zbylé obce oscilují vždy mezi dvěma nadlokálními středisky. Dolní a Horní Věstonice oscilují mezi Mikulovem a Hustopečemi, Horní Bojanovice a Němčičky mezi Hustopečemi a Velkými Pavlovicemi a Vrbice a Zaječí mezi Hustopečemi a Břeclaví. Bořetice oscilují mezi Brnem a Velkými Pavlovicemi, Brumovice mezi Klobouky a Kobylím, Nový Přerov mezi Mikulovem a Novosedly, Přítluky mezi Rakvicemi a Břeclaví.

Obrázek č. 16: adlokální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora

6.3.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb

Na mikroregionální úrovni jsem analyzovala nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy speciálního výběrového zboží, nákupy knih a mediálních nosičů a nákupy nábytku a bytových doplňků. Aby mohla být obec označena za mikroregionální středisko, musely se v ní nacházet alespoň dva typy z těchto čtyřech služeb. Zároveň muselo být středisko uvedeno jako hlavní cíl dojížďky alespoň jednou další obcí. Současně přitom musí být splněna podmínka, že aby mohla být obec střediskem na mikroregionální úrovni, musí být také nadlokálním střediskem. V šetřeném území a jeho okolí jsem určila 7 mikroregionálních středisek: Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Mikulov, Brno, Hrušovany nad Jevišovkou a Hodonín.

Jednotlivá střediska vytvářejí zázemí pro řadu přilehlých obcí. Úplně největším spádovým obvodem je spolu s 25 obcemi Brno: Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Bulhary, Diváky,

Dolní Věstonice, Drnholec, Klentnice, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Lednice, Moravský Žižkov, Morkůvky, Nikolčice, Pavlov, Popice, Poudřany, Starovice, Starovičky, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky a Velké Pavlovice. Břeclav je zázemím pro Hrušky, Ladnou, Lanžhot, Podivín, Tvrdonice, Týnec, Valtice a Velké Bílovice. Horní Bojanovice, Kurdějov a Strachotín patří pod Hustopeče. Pod mikroregionální středisko Klobouky u Brna patří jen Brumovice a Kašnice a pod Mikulov jen Bavory. Zbylé obce jsou oscilační. Mezi Mikulovem a Brnem osciluje těchto 7 obcí: Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Milovice, Novosedly, Nový Přerov a Perná. Mezi Brnem a Břeclaví osciluje 5 obcí: Hlohovec, Horní Věstonice, Kostice, Přítluky a Zaječí. Moravská Nová Ves spolu s Rakvicemi oscilují mezi Břeclaví a Hodonínem. Velké Němčice a Vrbice oscilují mezi Brnem a Hustopečemi. Boleradice oscilují mezi Klobouky a Hustopečemi, Jevišovka mezi Hrušovany a Mikulovem, Sedlec mezi Mikulovem a Břeclaví a konečně Němčičky mezi Velkými Pavlovicemi a Hustopečemi. Obrázek č. 17: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu

Zdroj: vlastní tvorba autora

7 KOMPLEXÍ OBSLUŽÝ REGIO – OKRES BŘECLAV

Komplexní obslužný region jsem vymezila na základě předchozích tří parciálních regionů, stejně jako jsem jej vymezovala u okresu Hodonín. Komplexní obslužná střediska, na úrovni nadlokální i mikroregionální, jsem určovala podle již určených středisek u parciálních regionů. Komplexním střediskem mohla být obec, která byla alespoň dvakrát označena jako středisko u předchozích tří parciálních regionů. Komplexní střediska jsem určovala jak na nadlokální, tak na mikroregionální úrovní, a to zvlášť.

7.1 adlokální úroveň

Jak bylo již výše uvedeno, za nadlokální komplexní středisko jsem určila obec, která je již nadlokálním střediskem alespoň u dvou ze tří parciálních regionů. Tuto podmínku splňuje 22 obcí ve zkoumaném území a jeho těsném okolí, nicméně spousta z nich nevytváří zázemí. Jako hlavní komplexní střediska na nadlokální úrovni tedy můžu označit Mikulov, Klobouky u Brna, Hustopeče, Břeclav, Kobylí, Rakvice, Velké Pavlovice a Novosedly.

Přiřazování jednotlivých obcí ke střediskům probíhalo úplně stejným způsobem, jako u okresu Hodonín. Tento postup je již popsán v kapitole 5.

Největší spádový obvod tvoří Hustopeče spolu se 12 obcemi. Následuje Mikulov, který tvoří zázemí pro 10 obcí. Další dva obvody, pod které spadají obce o počtu 3 – 4, jsou Klobouky u Brna a Břeclav. Středisky, pod které spadá pouze jedna obec jsou Kobylí, Rakvice, Velké Pavlovice a Novosedly. Následuje 11 středisek, které nevytvářejí zázemí pro další obce. Zbylé obce jsou oscilační. Boleradice a Velké Hostěrádky oscilují mezi Hustopečemi a Klobouky; Bořetice mezi Brnem a Velkými Pavlovicemi; Brumovice mezi Klobouky a Kobylím; Dolní a Horní Věstonice mezi Mikulovem a Hustopečemi; Hlohovec mezi Břeclaví a Lednicí; Horní Bojanovice mezi Hustopečemi a Velkými Pavlovicemi; Jevišovka mezi Mikulovem a Novosedly; Kostice mezi Tvrdonicemi a Břeclaví a Moravský Žižkov mezi Velkými Bílovicemi a Břeclaví.

Obrázek č. 18: Komplexní region na nadlokální úrovni

Zdroj: vytvořila autorka na základě získaných dat

7.2 Mikroregionální úroveň

Určení komplexních středisek na mikroregionální úrovni i přiřazování obcí ke střediskům probíhal totožně jako u kapitoly 5.

Hlavními komplexními středisky na mikroregionální úrovni jsou Břeclav, Hustopeče, Brno, Mikulov a Hodonín. Největší zázemí tvoří spolu se 12 obcemi Břeclav. Následují střediska Mikulov, pod které spadá 8 obcí a Brno se 6 obcemi. Dále jsou to Hustopeče, které spolu s Kurdějovem, Němčinkami, Strachotínem a Horními Bojanovicemi tvoří menší obvod. Střediskem, pod které spadá pouze jedna obec je Hodonín. Klobouky u Brna jsou komplexním střediskem, které vytváří zázemí pro Kašnici a Brumovice. Zbylé obce oscilují mezi dvěma středisky. Mezi Brnem a Hustopečemi oscilují Diváky, Krumvíř, Křepice,

Morkůvky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky a Velké Němčice. Mezi Brnem a Mikulovem oscilují obce Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dolní Věstonice, Drnholec, Novosedly a Pavlov. Klentnice, Kobylí, Lednice, Moravský Žižkov a Starovičky oscilují mezi Břeclaví a Brnem. Boleradice oscilují mezi Hustopečemi a Klobouky; Sedlec mezi Mikulovem a Břeclaví; Zaječí mezi Břeclaví a Hustopečemi.

Obrázek č. 19: Komplexní region na mikroregionální úrovní

Zdroj: Vytvořila autorka na základě získaných dat

8 SROVÁÍ

V této kapitole se zaměřím na srovnání výsledků své práce, které jsem získala na základě analyzování získaných dotazníků, s výsledky studií z 80. let a diplomové práce Blanky Ždánské. 89 Jelikož se mi nepodařilo z Ministerstva zdravotnictví ani z Ministerstva školství získat relevantní data pro stav v 80. letech, zaměřím se především na oblast maloobchodu a služeb. Při srovnání jsem vycházela z prací Maryáše Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu a s mapou dojížďky za službami. Nicméně srovnání výsledků není úplně relevantní, neboť dávám do komparace Maryášovy regiony maloobchodu a služeb spolu s mým komplexním regionem ( tedy kromě oblasti maloobchodu a služeb zahrnuje i oblast zdravotnictví a školství ). Nejvíce však vypovídací schopnost srovnání zkresluje skutečnost, že Maryáš své mikroregiony počítal na základě všech procesů v maloobchodu a službách, tedy i těch procesů, s kterými ve své práci počítám pouze na nadlokální úrovni, a také do výpočtů nezahrnoval nákupy výběrového zboží.

V okrese Hodonín došlo jen k nepatrným změnám. Podle Maryáše byly obce Ždánice, Milotice a Moravský Písek oscilačními, avšak na základě vyhodnocení dotazníkového šetření jsou nyní obce Ždánice a Milotice spádové do Kyjova a Moravský Písek do Veselí nad Moravou. V 80. letech patřily ke Bzenci obce Domanín, Syrovín, Těmice a Ježov, ale nyní k němu patří pouze Domanín a zbylé zmíněné obce vykazují spád do Kyjova. Obce Vacenovice, Hovorany, Čejč a Dolní Bojanovice podle Maryáše patřily k Hodonínu. Podle nynějších výsledků jsou všechny obce oscilační, Vacenovice a Hovorany mezi Kyjovem a Hodonínem, Čejč a Dolní Bojanovice mezi Hodonínem a Brnem. Další rozdíl je u obce Velká nad Veličkou, která podle mých závěrů osciluje mezi Veselím nad Moravou a Brnem, ale podle Maryáše spadala k Veselí nad Moravou. Obec Radějov vykazovala spád ke Strážnici, kdežto nyní jsem ji označila za oscilační, a to mezi Hodonínem a Strážnicí.

Naproti tomu v okrese Břeclav pozoruji výraznější rozdíly. Značná skupina obcí ležících kolem střediska Hustopeče spadala v 80. letech právě k tomuto středisku. Avšak nyní jsou tyto obce, Pouzdřany, Popice, Uherčice, Velké Nemčice, Křepice, Nikolčice a Diváky, obcemi oscilačními mezi zmíněnými Hustopečemi a Brnem. Maryáš ve své práci určuje obec Moravskou Novou Ves za oscilační, podle získaných dotazníků je ale nyní spádová do

89 Blanka Ždánská vypracovala v roce 2007 diplomovou práci na téma Spádovost za službami v mikroregionu Kyjovsko, Tedy značná část jejího zkoumaného území se objevuje i v této práci, proto je srovnání na místě.

střediska Hodonín ležící ve vedlejším okrese. Obce Sedlec a Perná přiřadil Maryáš ke spádovému obvodu Mikulov, avšak ve své práci jsem je určila jako obce oscilační. Lednice spadala dříve ke středisku Břeclav, nyní osciluje mezi Břeclaví a Brnem. Skupina pěti obcí ležící v těsné blízkosti střediska Klobouky u Brna, Morkůvky, Brumovice, Krumvíř, Velké Hostěrádky a Borkovany, patřila právě k tomuto středisku. Nyní ovšem obce Morkůvky, Krumvíř a Velké Hostěrádky oscilují mezi Brnem a Hustopečemi, obce Brumovice a Boleradice mezi Hustopečemi a Klobouky u Brna a poslední obec Borkovany spadá pod Brno.

Druhým zdrojem pro srovnání výsledků je právě diplomová práce Blanky Ždánské. Při porovnání věnuji pozornost parciálním regionům na mikroregionální úrovních v oblasti zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb, následně pak komplexnímu regionu. V oblasti zdravotnictví jsem obce Dubňany a Čejč označila za oscilující mezi Kyjovem a Hodonínem, Ždánská je řadí pod Hodonín. Naopak Karlín a Terezín podle mým výsledků spadají pod Hodonín, podle Ždánské oscilují mezo Kyjovem a Hodonínem. V oblasti školství se pak lišíme následovně: obce Věteřov a Uhřice v mé práci mají spád k Brnu, Ždánská vymezila, že Věteřov spadá pod Kyjov a Uhřice oscilují mezi Kyjovem a Brnem. Naopak podle vyhodnocení mých dotazníků mezi Kyjovem a Brnem oscilují Strážovice, v její práci patří ke Kyjovu. Obce Kelčany, Těmice a Labuty jsou pro mě oscilující mezi Kyjovem a Hodonínem, Ždánská je jednoznačně řadí ke Kyjovu. Co se týče oblasti maloobchodu a služeb není možné relevantní srovnání, neboť se částečně lišíme v zahrnutých procesech do hodnocení na nadlokální í mikroregionální úrovni. Ve své práci jsou pro hodnocení dotazníků zařadila na nadlokální úroveň následující procesy: nákupy textilu a obuvi, běžné služby, speciální služby a návštěva lékárny. Ždánská ve své práci na tuto úroveň řadí nákupy textilu a obuvi, návštěva lékárny, běžné služby a také nákupy potravin. Na mikroregionální úrovni pak hodnotím procesy nákupy běžného průmyslového zboží, speciální výběrové zboží, nákupy knih a nákupy nábytku. Ždánská k těmto ještě hodnotí nákupy speciálního zboží. Nakonec porovnám výsledky komplexního regionu na mikroregionální úrovni. Obce Uhřice a Věteřov v mé práci oscilují mezi Kyjovem a Brnem, v práci Ždánské patří ke Kyjovu. Pod Kyjov podle ní dále patří také Bzenec a Domanín, z mé analýzy vyplývá, že oscilují mezi Kyjovem a Veselím nad Moravou. Obce Hovorany a Čejč Ždánská řadí k Hodonínu, já je označuji opět oscilujícími. A Milotice v mé práci spadají pod Kyjov, kdežto Ždánská je označuje za oscilační mezi Kyjovem a Hodonínem.

Závěr

Předložené diplomová práce byla psána na téma spádovost za službami ve vybraném regionu. Za tento region jsme společně s vedoucím práce stanovili okresy Hodonín a Břeclav. Tyto dva okresy čítají celkem 145 obcí. 82 obcí v hodonínském okrese se rozděluje mezi tři obce s rozšířenou působností ( ORP ), a to Kyjov, Veselí nad Moravou a Hodonín. Taktéž v okrese Břeclav spadá 63 obcí do jedné ze tří ORP – Břeclav, Hustopeče a Mikulov.

Na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do školských zařízení a dojížďky za maloobchodem a službami byly vymezeny parciální regiony a komplexní obslužný region.

Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické.

Teoretickou část tvoří menší část celé práce a zabývá se především vymezením základních teoretických pojmů týkající se tématu, dále metod, postupů a přístupů, z nichž byly některé využity v praktické části. Jedná se o kapitolu první a kapitolu druhou. Třetí kapitola se věnuje vymezení zkoumaného území, tedy okresům Hodonín a Břeclav.

Následuje stěžejní část práce, praktická, kterou tvoří následujících pět kapitol ( kapitoly čtvrtá až osmá ).

Hlavním úkolem v této práci bylo v rámci zkoumaného území zjistit, zda lidé mají vybrané služby k dispozici v místě jejich bydliště či nikoli. A pokud musejí pro uspokojení svých potřeb dojíždět, tak jak daleko a kam. A právě na základě analýzy informací získaných prostřednictvím dotazníkového šetření byly vymezeny jak nadlokální, tak mikroregionální střediska pro oblast zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb a také sféry jejich vlivu. Na základě takto vymezených parciálních regionů byl následně určen komplexní obslužný region, zvlášť pro okres Hodonín a zvlášť pro Břeclav, spolu se svými středisky a taktéž sféry jejich vlivu.

Prvním cílem bylo tedy určit, na základě dojížďky do zdravotnických zařízení, dojížďky do školských zařízení a dojížďky za nákupy a službami, parciální regiony spolu s jejich středisky a sféry jejich vlivu, a to jak na nadlokální, tak i mikroregionální úrovni.

Pro okres Hodonín bylo u zdravotnického regionu vymezeno celkem 36 obcí, které splňovaly podmínky pro nadlokální středisko. 28 z nich se nachází ve zkoumaném území. Středisek na mikroregionální úrovni bylo určeno 7, z nichž se 4 nachází mimo vymezené území. V parciálním školském regionu bylo vymezeno 35 nadlokálních středisek, z nichž pouze 1 leží mimo šetřené území, a to jsou Koryčany. Středisky mikroregionální úrovně jsou ve vymezeném území 4 obce a dalších 7 obcí mimo toto území. U parciálního regionu maloobchodu a služeb bylo určeno 17 středisek na nadlokální úrovni, z nichž se 4 nachází mimo území – Koryčany, Slavkov u Brna, Uherské Hradiště a Brno, a 7 mikroregionálních středisek ve zkoumaném území a jeho okolí.

Ve zdravotnickém regionu okresu Břeclav bylo určeno za nadlokální střediska celkem 28 obcí, 18 z nich leží ve vymezeném území. Mikroregionálních středisek zde najdeme celkem 7, ale pouze 3 leží ve zkoumaném území – Břeclav, Hustopeče a Mikulov. V oblasti školství bylo vymezeno celkem 27 nadlokálních středisek, z nichž pouze 2 se nachází mimo území, a 6 středisek na mikroregionální úrovni. U regionu maloobchodu a služeb bylo určeno celkem 12 nadlokálních a 7 mikroregionálních středisek. Některá střediska ležící mimo okres Břeclav leží právě v prvním zkoumaném území, okresu Hodonín.

Prvního cíle bylo v práci dosaženo.

Druhým cílem bylo určit komplexní region na nadlokální i mikroregionální úrovni. Pro stanovení komplexního regionu se vycházelo z již určených parciálních regionů zdravotnictví, školství a maloobchodu a služeb. Grafické přehledné znázornění těchto regionů je v kapitole páté a kapitole sedmé.Taktéž tento cíl byl v práci naplněn.

Můžeme říci, že i poslední, třetí, cíl byl naplněn, neboť bylo provedeno srovnání výsledků získaných analýzou dotazníků v této práci společně s výsledky studií z 80. let a s prací Blanky Ždánské.

Tato práce nám dává ucelený přehled na spádovost za službami v okresech Hodonín a Břeclav.

SEZAM POUŽITÉ LITERATURY

Knižní publikace:

[1] TOUŠEK a kol.: Ekonomická a sociální geografie. 1.vyd. Plzeň, vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 411s. ISBN 9788073801144

[2] ANDĚL, J.: Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 85 s. ISBN 8070441127

[3] HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR . Prof. RNDr. Václav Prosser, CSc.. 1. vyd. Praha : Polygrafia, n. p., 1987. 255 s. Univerzita Karlova. ISBN 6004787

[4] HAMPL,M.: Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext . 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 8087646 02X

[5] MARYÁŠ, J.: K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno : Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3. ISSN 03756122

[6] MARYÁŠ, J.: admístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [Výzkumná zpráva.], Brno 1988, Geografický ústav ČSAV, 96 s.

[7] SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E.: Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 8072610384

[8] HAGUE, P. N.: Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení interpretace získaných údajů . 1.vyd. Praha : Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80 71798878

[9] MARYÁŠ, J.: Vybrané aspekty hodnocení obslužné vybavenosti v Československu.( Výzkumná zpráva) Brno, Geografický ústav ČSAV: 1990, 56 s.

[10] MARYÁŠ, J., VYSTOUPIL, J. Ekonomická geografie . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 153 s.

[11] TOMŠÍČKOVÁ, B.: Hodonínsko ( regionálně geografická studie s důrazem na analýzu kontaktu občanů ČR a SR ) . Rigorózní práce, Přírodovědecká fakulta MU, Brno 2002. 101 s.

Internetové zdroje:

[12] Registr zdravotnických zařízení [online] Dostupný na www: < https://snzr.uzis.cz/viewzz/rzz.htm >

[13] Rejstřík škol a školských zařízení [online]. Dostupný na www: < http://rejskol.msmt.cz/ >

[14] Český statistický úřad, administrativní rozdělení okresu Hodonín [online]. Dostupné na www:

[15] Český statistický úřad, administrativní rozdělení okresu Břeclav [online]. Dostupné na www:

[16] Český statistický úřad, charakteristika okresu Hodonín [online]. Dostupné na www:

[17] Český statistický úřad, charakteristika okresu Břeclav [online]. Dostupné na www:

[18] Veřejná správa online, seznam obcí v okrese Hodonín [online]. Dostupné na www:

[19] Veřejná správa online, seznam obcí v okrese Břeclav [online]. Dostupné na www: < http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3704>

[20] Zpráva Evropské rady, Recommendation No. R (84) 2 of the Committee of ministers to member states on the European regional/spatial planning charter. 1984. Dostupný z WWW:

[21] Diplomová práce Blanky Dánské na téma Spádovost za službami v mikroregionu Kyjovsko [online]. Dostupné na www: < http://is.muni.cz/th/76658/esf_m/ >

SEZAM TABULEK

Tabulka č. 1:Vzdálenost v km, do kterých se uskuteční 90 % cest za nákupy a službami ...24 Tabulka č. 2: Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrn u obcí ………..29 Tabulka č. 3: Vzdálenost v km, do kterých se uskuteční 90 % cest – okr. Hodonín …….. 57 Tabulka č. 4: Koeficienty hodnocených obslužných procesů a počty jejich středisek dle hlavních cílů ………………………………………………………………………………. 59 Tabulka č. 5: Vzdálenost v km, do kterých se uskuteční 90 % cest – okr. Břeclav ……… 75 Tabulka č. 6: Koeficienty hodnocených obslužných procesů a počty jejich středisek dle hlavních cílů ……………………………………………………………………………… 77

SEZAM OBRÁZKŮ

Obrázek č. 1: Struktura nodálního regionu ……………………………………………….. 14 Obrázek č. 2: Vymezení zkoumaného území – okres Hodonín ………………………….. 43 Obrázek č. 3: Vymezení zkoumaného území – okres Břeclav …………………………… 45 Obrázek č. 4: Nadlokální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu ( HO ) ……………. 49 Obrázek č. 5: Mikroregionální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu ( HO ) ……… 51 Obrázek č. 6: Nadlokální střediska školství a sféry jejich vlivu ( HO ) …………………. 54 Obrázek č. 7: Mikroregionální střediska školství a sféry jejich vlivu ( HO ) …………… 56 Obrázek č. 8: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu ( HO ) …. 61 Obrázek č. 9: Mikroregionální stř. maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu ( HO ) ….. 63 Obrázek č. 10: Komplexní region na nadlokální úrovni ( HO ) ………………………… 66 Obrázek č. 11: Komplexní region na mikroregionální úrovni ( HO ) …………………….. 67 Obrázek č. 12: Nadlokální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu ( BV ) …………… 69 Obrázek č. 13: Mikroregionální střediska zdravotnictví a sféry jejich vlivu ( BV ) ……… 71 Obrázek č. 14: Nadlokální střediska školství a sféry jejich vlivu ( BV ) ………………… 73 Obrázek č. 15: Mikroregionální střediska školství a sféry jejich vlivu ( BV ) …………… 74 Obrázek č. 16: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu ( BV ) … 79 Obrázek č. 17: Mikroregionální stř. maloobchodu a služeb a sféry jejich vlivu ( BV ) .... 80 Obrázek č. 18: Komplexní region na nadlokální úrovni ( BV ) …………………………. 82 Obrázek č. 19: Komplexní region na mikroregionální úrovni ( BV ) …………………….. 83

SEZAM PŘÍLOH

Příloha A: Vzor dotazníku

DOTAZNÍK PRO VEDOUCÍ ORGÁNY OBCÍ

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI

Vážená paní starostko, vážený pane starosto, jmenuji se Hana Laštůvková, studuji Ekonomickosprávní fakultu na Masarykově univerzitě, konkrétně obor Regionální rozvoj a správa. Zpracovávám diplomovou práci na téma „Spádovost za službami ve vybraném regionu“. Jelikož Vaše obec spadá do území, kterým se budu zabývat, obracím se na Vás s žádostí o spolupráci v podobě vyplnění přiloženého dotazníku. ( Vyplněný dotazník mi prosím pošlete emailem zpět ).

Děkuji za Váš čas a spolupráci

S pozdravem

Bc. Hana Laštůvková

Tel.: 721 577 585

Pokyny pro vyplnění :

!!! Vyplňte prosím názvy obcí, kam lidé směřují za danými druhy služeb ( potřeb ) !!!

Pokud lidí za danou službou směřují převážně do jedné obce, vyplňte název obce do sloupce převážně. Při vyplnění tohoto sloupce můžete zároveň vyplnit i sloupce částečně a výjimečně ( pro druhotné a ojedinělé cíle ). Jsouli cesty za službami tak rozdílné, že nelze určit jeden převažující směr, vyplňte jen sloupec částečně a výjimečně .

Název obce:

Dotazník vyplnil:

Obec, kam lidé směřují za daným druhem služby PŘEVÁŽĚ ČÁSTEČĚ VÝJIMEČĚ Druh služby ( potřeby ) ( pravidelně ) ( méně často ) ( velmi zřídka ) ŠKOLSTVÍ 1. Návštěva mateřské školy 2. Návštěva základní školy 3. Návštěva středních škol, gymnázií, učilišť 4. Návštěva vyšší odborné školy 5. Návštěva vysoké školy ZDRAVOTICTVÍ 6. Návštěva praktického lékaře pro dospělé 7. Návštěva dětského lékaře 8. Návštěva zubního lékaře 9. Návštěva gynekologa 10. Návštěva speciálního lékaře, polikliniky 11. Návštěva pohotovosti 12. Návštěva nemocnice OSTATÍ SLUŽBY 13. Běžné denní nákupy ( potraviny, drogerie ) 14. Nákupy textilu a obuvi 15. Běžné služby ( kadeřník, holič, opravny ) Speciální služby ( pedikúra, manikúra, 16. fotograf, krejčovství ) 17. Návštěva lékárny Nákupy běžného prům.zboží ( elektronika, 18. sportovní potřeby ) Nákupy speciálního výběrového zboží 19. ( šperky, auto, … ) 20. Nákupy knih a mediálních nosičů 21. Nákupy nábytku a bytových doplňků 22. Návštěva kina Návštěva kulturních zařízení ( divadla, 23. muzea, galerie, výstavy, koncerty ) 24. Návštěva restaurací, barů, vináren Návštěva zábavních zařízení ( diskotéka, 25. bowling, kulečník, .. ) Návštěva sportovních zařízení ( tělocvičny, 26. fitcentra, bazény, aerobic, .. ) Návštěva finančních institucí ( banky, 27. pojišťovny )