Hudba Hanse Zimmera Se Zaměřením Na Funkci V Animovaném Filmu the Lion King
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Šárka Masopustová Hudba Hanse Zimmera se zaměřením na funkci v animovaném filmu The Lion King Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Martin Flašar, Ph.D. Brno 2010 Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Šárka Masopustová, Brno, květen 2010 …………………………………………………………….. Poděkování Děkuji Mgr. Martinu Flašarovi, Ph.D. za cenné rady k realizaci této práce a každému, kdo mi jakkoli pomohl a podpořil mě. Obsah OBSAH ........................................................................................................................................... 4 1 ÚVOD .................................................................................................................................... 5 2 FILMOVÁ HUDBA ................................................................................................................... 7 2.1 VZNIK FILMOVÉ AUDITIVNÍ SLOŽKY .................................................................................................. 7 2.2 FILMOVÁ HUDBA A JEJÍ VÝVOJ ........................................................................................................ 9 2.3 PROFESE SKLADATELE FILMOVÉ HUDBY .......................................................................................... 12 2.4 SPOJENÍ NOVÝCH MÉDIÍ A FILMOVÉ HUDBY ..................................................................................... 13 3 ŽIVOT A DÍLO HANSE ZIMMERA ........................................................................................... 15 3.1 POČÁTKY SE STANLEY MYERSEM A PRVNÍ NOMINACE NA CENY AKADEMIE ............................................ 15 3.2 CESTA KE LVÍMU KRÁLI A 2. POL. 90. LET VE ZNAMENÍ RCP ............................................................... 22 3.3 UPEVNĚNÍ POZICE DVORNÍHO SKLADATELE RIDLEY SCOTTA ................................................................ 32 3.4 POKRAČOVÁNÍ PIRÁTŮ, SPOLUPRÁCE S CHRISTOPHEREM NOLANEM A UNIKÁTNÍ MODERN WALFARE II ..... 45 3.5 SOUČASNOST, BUDOUCÍ PLÁNY A ZAJÍMAVOSTI ............................................................................... 52 4 NEZAMĚNITELNÝ RUKOPIS .................................................................................................. 54 5 THE LION KING .................................................................................................................... 58 5.1 POHLED DO SVĚTA HUDBY K ANIMOVANÝM FILMŮM AMERICKÉ PRODUKCE ........................................... 58 5.2 FENOMÉN JMÉNEM LVÍ KRÁL ....................................................................................................... 60 5.2.1 Obecné informace, souvislosti, zajímavosti a chyby ...................................................... 60 5.2.2 Hudba ............................................................................................................................. 66 6 ZÁVĚR ................................................................................................................................. 74 7 RESUMÉ .............................................................................................................................. 76 8 SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY .......................................................................................... 77 9 PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 80 1 Úvod Zvuk a hudba tvoří, společně s obrazem, výsledný produkt filmu, přesto je auditivní část stále neprávem opomíjenou složkou - chápána jako něco nedůležitého a podřadného. V minulosti byl zvukový film, nahrazující němý film, považován za obrovskou senzaci. Dnes se pro nás stala filmová tvorba médiem, pomocí něhož můžeme příběh vidět i slyšet, a výjimečně v některých speciálně upravených sálech díky aroma efektům, i cítit. Podíl zvuku ve filmu si už ani neuvědomujeme. Je to ale právě zvuk a hudba, které dokreslují výsledný divákův pocit a těžko si představit strach u hororového snímku, pokud by nás na něj nepřipravovaly tajemné zvuky a ponuré gradující tóny. Auditivní složka filmu se stala významným prvkem, který by neměl být opomíjen. Kvalitní filmová hudba může i průměrnému snímku dodat hodnotu, ale její skladatelé stále bojují s nedoceněním. Teoretici a publicisté se zabývají filmovou hudbou komplexně, ne však z hlediska jednotlivých osobností a dílčí tvorby. Biografie nevycházejí. Pokud se chceme o konkrétním skladateli dozvědět více, jsme odkázáni na útržkovité informace cizojazyčně psaných webových stránek, booklety soundtracků a rozhovory. Můžeme mluvit o velkém štěstí, pokud nalezneme DVD, jehož bonusový materiál neopomenul tuto část auditivní složky. Postavení filmové hudby se vyvíjí k lepšímu. Jestliže v 60. letech vycházelo kolem tuctu soundtracků ročně, v dnešní době je jich kolem 500. „Within any year I see 90 no, maybe 98 percent horrible stuff and two percent quality. (Každý rok vidím 90, možná 98 procent strašných věcí a dvě procenta kvalitních.)“1 Názor Hanse Zimmera ale bohužel dokládá, že i když došlo k jisté popularizaci, filmová hudba zůstává jen na pozici dalšího kroku z mnoha komerčních tahů. Cílem této práce je podat ucelený přehled informací o kontroverzně přijímané osobnosti Hanse Zimmera, označovaného za pionýra mixu syntetizérového a 1 Interview by Edwin Black *cit. 10. květen 2010+. Dostupné z <http://www.filmscoremonthly.com/features/zimmer.asp> 5 orchestrálního stylu, a jeho tvorbě, ve které nepochybně svým úspěchem vyniká animovaný film The Lion King (Lví král). Projdeme jeho životem a dílem s jeho charakteristickými rysy. Zaměříme se na tvorbu, která byla důležitá z hlediska skladatelova vývoje. Vyzvedneme její zajímavosti, klady i zápory, podložené fakty a názory oficiálních webových serverů. Seznámíme se s kolegy z Remote Control Productions, tandemy s režiséry a producenty i konkurencí. Na příkladech notových partitur vysvětlíme skladatelův nezaměnitelný rukopis. K nastínění charakteru doby, ve které Hans Zimmer začal komponovat, se nejprve vrátíme zpět na začátek – ke vzniku auditivní složky filmového průmyslu, významu a historii filmové hudby, představíme profesi filmového skladatele a zavítáme do světa nových médií prostřednictvím syntetizérů. Těmto pojmům věnujeme pouze souhrn potřebný k porozumění následujícím stěžejním kapitolám. Podrobné informace obsahuje tištěná literatura uvedená v použitých zdrojích. V poslední části práce krátkým exkurzem zavítáme do světa animovaných filmů hollywoodské produkce a podrobně představíme snímek The Lion King. Objasníme, proč je právě tento film označován jako „fenomén“, čím byl ve své době revoluční a seznámíme se s dalšími osobnostmi skladatelského tria. Vysvětlíme funkčnost nezapomenutelné hudby ve vztahu k příběhu, její inspiraci africkou kulturou a podíváme se na skladatelovy přístupy k jiným animovaným snímkům. Součástí práce jsou přílohy s kompletní diskografií, citáty, galerií a přehledem ocenění skladatele, informacemi o dalších výrazných osobnostech, na které odkazují poznámky pod čarou, soupisem týmu Remote Control Productions, oceněními filmu The Lion King a texty vybraných skladeb. 6 2 Filmová hudba 2.1 Vznik filmové auditivní složky Zvukové podněty vnímáme již v matčině lůně a sluch je jedna z dovedností, která utváří lidskou osobnost. Napovídá, pomáhá nám a nemalou měrou náš život obohacuje. Malým dětem pouštíme Wolfganga Amadea Mozarta a rozvíjíme jejich představivost. Z jednotlivých kakofonních zvuků a zvučivých tónu si dle svého vkusu vytváříme prostředí kolem sebe. Zvuk ve filmu je něčím jiným, není tvořen dle našeho vkusu. Jeho základní dovedností je plně rozvíjet děj, přičemž vždy platí, že kvalitní filmová hudba a zvuky mohou i průměrnému filmu dodat hodnotu. Mýlí se člověk, který si myslí, že zvuk nemá co dočinění s němým filmem. Vznik kinematografie je datován do doby prudkého rozvoje průmyslu a technologií přelomu devatenáctého a dvacátého století. Pro venkovské obyvatelstvo migrující do měst se stala tato podívaná novým druhem kulturního vyžití, snadno dostupným zdrojem zábavy, ale i poučením, protože přinášela záplavu nových informací. Počátky filmu byly spjaty s vynálezem kinematografu. 28. 12. 1895 se konalo první filmové představení na světě, kdy bratři Lumièrové2 odhalili veřejnosti svůj vynález. Později byl kinematograf patentován a uveden do provozu. Brzy se stal centrem pozornosti podnikatelů a postupně se zabydlel ve střediscích organizované zábavy. Díky tomu se zvýšila popularita filmové tvorby a docházelo ke změnám způsobu života. Film se pomalu stával oblíbenou zábavou, cenově dostupnou každému divákovi a nahradil umění provozované v divadlech či koncertních sálech. V počátcích byl film záležitostí vědců a techniků. Šlo v podstatě o pohyb fotografie. Filmu byla v té době věnována pozornost spíše jako technické vymoženosti než jako potencionálnímu novému druhu umění. 2 Lumièrové uskutečnili své první neveřejné filmové představení již 22. března 1895. Veřejně představili své filmy 28. prosince 1895, v pařížském Grand Café. Toto historické představení bylo zahájeno promítáním jejich prvního filmu, 45 sekund dlouhého Sortie de l'usine Lumière à Lyon (Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny), který v roce 1894 natočil Léon Bouly pomocí kinematografu patentovaného rok předtím. 7 O teoretickém spojení obrazu a zvuku se poprvé mluví kolem roku 1896, kdy kvůli mechanickému hluku projekčního přístroje vznikala nepopiratelná zvuková