Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

MAPOVÁNÍ NABÍDKY VOLNOČASOVÝCH POHYBOVÝCH AKTIVIT PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V OKRESECH SEMILY A TRUTNOV Bakalářská práce

Autor: Michal Šmíd, Aplikované pohybové aktivity Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Ješina, Ph.D. Olomouc 2016 Bibliografické údaje

Jméno a příjmení autora: Michal Šmíd

Název bakalářské práce: Mapování nabídky volnočasových pohybových aktivit pro osoby s postižením v okresech Semily a Trutnov

Pracoviště: Katedra aplikovaných pohybových aktivit

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ondřej Ješina, Ph.D.

Rok obhajoby bakalářské práce: 2016

Abstrakt:

V bakalářské práci se zabývám mapováním nabídky volnočasových pohybových a sportovních aktivit pro osoby s postižením ve vybraných okresech Semily a Trutnov. Hlavním cílem práce je zmapovat nabídku aktivit, včetně informací o cílové skupině, nabízených aktivitách a zároveň zjistit úroveň jednotlivých zařízení nabízející sportovní a volnočasové využití. Dalším cílem bakalářské práce je zjištění spokojenosti klientů využívající služby nabízené organizacemi. Sběr dat pro výzkumné šetření probíhal prostřednictvím 2 anket vlastní konstrukce. Organizace pro osoby s postižením nabízejí z hlediska pohybových aktivit nejčastěji bocciu, plavání a stolní tenis. Hlavní cílovou skupinou jsou osoby s mentálním postižením. Anketa zaměřená na klienty vykázala přesvědčivé výsledky se spokojeností nabízených aktivit, jejich průběhem i náplní v rámci fungování, jsou spokojeni také s širokou nabídkou možností aktivit a nevyžadují výrazné změny.

Klíčová slova: Aplikované pohybové aktivity, životní styl, kvalita života

Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

Bibliographical identification

Author’s first name and Surname: Michal Šmíd

Title of the master thesis: Monitoring the offer of a physical activities for persons with disabilities in selected districts Semily and Trutnov

Department: Adapted physical activity

Supervisor: Mgr. Ondřej Ješina, Ph.D.

The year of presentation: 2016

Abstract: In this bachelor thesis I describe the offer of physical activities in leisure time, which are offered to people with disabilities of the Semily and Trutnov districts in the Czech republic. The main goal is to map the range of activities offered by organizations, including informations about the target group, offered activities and discover the level of individual facilities which offer sports and leisure activities. Another goal of this bachelor thesis is to determine how the clients are satisfied with the range of activities used in the organization. Data collection was carried out through research realised by two questionnaires of own design. The result of first questionnaire research point to that organizations offer especially bociia, swimming and table tennis for people with intellectual disability. A second questionnaire was focused on clients and the result show the satisfaction with the offer and process of leisure activities. They do not require changes.

Keywords: Adapted Physical Activity, lifestyle, quality of life

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně pod vedením Mgr. Ondřeje Ješiny, Ph.D., uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a řídil se zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 28. 4. 2016 ……………………………………

Poděkování: Svému vedoucímu práce Mgr. Ondřejovi Ješinovi, Ph.D. za vedení práce, za cenné připomínky a komentáře při realizaci této bakalářské práce, za veškerý čas, který mi věnoval při konzultacích. Poděkování patří dále Mgr. Zuzaně Kornatovské, Ph. D., Dis za laskavé poskytnutí a svolení užití metodiky její disertační práce. Poděkování patří i Mgr. Martině Semerádové z neziskové organizace SPOLU Olomouc za zkušební vyplnění ankety určené pro sběr dat od organizací v kontextu bakalářské práce, poradenství s drobnými úpravami ankety a umožnění získání přístupu k odborné literatuře z knihovny SPOLU Olomouc. Rád bych poděkoval i své spolužačce a spolutvůrkyni anket, Daniele Šamšulové za vstřícnou spolupráci a podporu při vypracovávání bakalářské práce. Za úpravu anket pro osoby se sluchovým postižením patří poděkování Pavlíně Zendulkové z Centra podpory studentů se specifickými potřebami na FTK UP v Olomouci. Touto cestou bych také rád poděkoval představitelům organizací, kteří byli ochotni poskytnout data a za anketu spokojenosti klientů konkrétně Ivaně Vyvlečkové ze Střediska volného času při Obchodní akademii v Janských Lázní za ochotu a zprostředkování anketního šetření u žáků školy. Květě Charvátové z SK Krkonoše Vrchlabí děkuji za poskytnutí rozhovoru. Děkuji taktéž své rodině a blízkým přátelům za podporu, kterou mi projevovali během celého bakalářského studia na FTK UP v Olomouci.

Obsah 1 ÚVOD ...... 7 2 PŘEHLED POZNATKŮ ...... 8 2.1 Postižení ...... 8 2.1.1 Tělesné postižení ...... 9 2.1.2 Zrakové postižení ...... 13 2.1.3 Sluchové postižení ...... 16 2.1.4 Mentální postižení ...... 17 2.2 Aplikované pohybové aktivity ...... 21 2.2.3 Aplikovaný sport ...... 22 2.2.2 Volný čas ...... 27 2.2.3 Aplikovaná tělesná výchova ...... 28 2.2.4 Význam aplikovaných pohybových aktivit v komplexní rehabilitaci ...... 29 3 CÍLE, ÚKOLY ...... 30 4 METODIKA ...... 31 4.1 Charakteristika výzkumného souboru ...... 31 4.2 Techniky sběru a zpracování dat ...... 32 4.3 Vyhodnocení dat ...... 32 4.4 Postup práce ...... 33 5 VÝSLEDKY PRÁCE ...... 35 5.1 Výsledky ankety určené pro organizace ...... 35 5.1.1 Medailonky organizací ...... 38 5.2 Výsledky ankety určené klientům vybrané organizace ...... 40 5.3 Rozhovor ...... 45 6 DISKUSE ...... 49 7 ZÁVĚR ...... 51 8 SOUHRN ...... 52 9 SUMMARY ...... 53 Referenční seznam ...... 54 Přílohy ...... 57

1 ÚVOD

Zdravotní postižení nemusí být ke spokojenému životu nezdolatelnou překážkou. Každý typ postižení má sice své specifické projevy, které člověka ovlivňují v mnoha životních situacích i běžném životě, nicméně i přesto se dá prožít plnohodnotný a aktivní život. A právě pohybové aktivity hrají často velmi významnou roli při socializaci. Setkáváte se s kamarády, poznáváte nové lidi, místa, překonáváte sami sebe, zvyšujete si sebevědomí a především podporujete své zdraví, to jsou všechno benefity, které přinášejí pohybové aktivity, včetně u lidí s postižením. Tělesná výchova, soutěžní sport i většina volnočasových pohybových aktivit si pro osoby s postižením vyžaduje určité změny, ať už v podobě komunikačních, prostorových podmínek, personálních možností, tak převážně materiálních pomůcek. Osoby se zdravotním postižením mohou využívat široké spektrum služeb, které nabízejí organizace, jejichž cílem a posláním je právě podpora, rozvoj a integrace osob s postižením do společnosti. Jedná se převážně o nestátní neziskové organizace nabízející sociální služby, mezi které patří i různé pohybové, sportovní a jiné, často skupinové, programy. Další možností pravidelného sportu přinášejí sportovní kluby. Bakalářská práce je zaměřena na zjištění nabídky možností provozování pravidelné pohybové aktivity pro osoby s postižením v sousedních okresech Semily a Trutnov. Rád bych představil konkrétní informace o nabídkách, které mohou přinést lidem větší přehled o možnosti provozování pravidelné pohybové aktivity, u náhodně vybrané organizace jsem se zaměřil na spokojenost klientů s využívanými programy ve volném čase. Jak se říká: „Ve zdravém těle, zdravý duch“.

7 2 PŘEHLED POZNATKŮ

V této části najdete přehled základních poznatků týkajících se tématu závěrečné bakalářské práce. Především se zde pokusím vytyčit základní pojmy, které budou v textu užívány a které nám pomohou objasnit téma nabídky volnočasových a sportovních aktivit pro osoby s postižením ve vybraných okresech Semily a Trutnov.

2.1 Postižení „Postižení je určitá odchylka ve zdravotním stavu člověk, která jej omezuje v určité činnosti (pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti)“ (Kudláček et al., 2013, 6). Pipeková s Vítkovou (2010) uvádí, že jednotlivé druhy postižení se projevují omezením zrakové, sluchové, řečové, podpůrné, pohybové, emocionální či inteligenční stránky daného jedince. Je nezbytně nutné zmínit i další aspekty, jako personální a sociální, které se podílejí na utváření osobnosti. Poměrně častým případem jsou i kombinace jednotlivých druhů postižení.

Z terminologického hlediska je nutné rozlišovat pojmy: zdravotní omezení a postižení. V současné době jsou čím dál více tito lidé charakterizování jako jedinci se specifickými potřebami. V podobě Gaussovy křivky se početně jedná o minoritní společnost v okrajovém spektru křivky. Mezinárodní klasifikace funkčnosti, postižení a zdraví (ICF) světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1980 uváděla termíny: poškození, omezení a postižení.

Poškození – Je charakterizováno jako vyjádření zdravotního stavu a tělesné struktury (např. nedostatečné procento svalové hmoty). Ve světové terminologii se využívá slovo impairment.

Omezení – Souvisí jako důsledek poškození v rámci kompetencí a možností jedince. Anglickým ekvivalentem je disability.

Postižení – Je v tomto případě chápáno jako výsledné spojení vlivu poškození a omezení v sociální sféře jedince. WHO využívá pojmu handicap.

Světová zdravotnická organizace v roce 1997 upravila vlastní terminologii pojmenování a nový model využíval označení: poškození, aktivita a participace (Pipeková & Vítková, 2010).

Průlomový dokument vydala WHO v roce 2001. Aktuální model ICF 2001 (obr. 1) má za cíl poskytnout jednotnou a standardní terminologii.

8

Obrázek 1. Model ICF 2001 (dle WHO) In Ješina & Kudláček (2012)

„Ve srovnání se systémem z roku 1980 se zaměřuje na možnost provádět aktivity a zapojovat se do dění v komunitě. Odděluje tedy přímou souvislost mezi poruchou či postižením a dopady na společenský život (handicap). Namísto toho vnímá poruchu tělesné funkce (lokomoce) či struktury (kosterně svalová) jako prvek, který může ovlivňovat aktivitu a participaci jedince s postižením“ (Ješina & Kudláček, 2012, 32).

Autoři Ješina a Kudláček (2012) dále popisují klíčové pojmy aktivita a participace v souvislosti s vyjádřením zdravotního stavu na základě výše zmíněného modelu. Aktivitou je myšleno provedení určitého úkolu daným jedincem, který se při plnění může setkat se specifickými limity. Participace vyjadřuje zapojení jedince do životních situací, což souvisí se společenským životem. To vše souvisí i na základě osobnosti a faktorů prostředí, v němž daný člověk s postižením žije a realizuje se.

Rozlišujeme typy postižení: tělesné, mentální, zrakové a sluchové a každé si žádá specifický přístup, komunikaci, podporu a myšlení při plánování i samotné realizaci výchovně vzdělávacího procesu a pohybových aktivit.

2.1.1 Tělesné postižení Jako tělesné postižení označujeme poruchu tělesné stránky jedince. Osoby s tělesným postižením (dále jen TP) tvoří největší a velmi heterogenní skupinu lidí s postižením. Znakem TP je celkové či částečné omezení hybnosti a to v kontextu vlastního hybného aparátu (svaly, kosti) označované jako prvotní nebo druhotného omezení, kde se jedná nejčastěji o poškození vlivem kardiovaskulárního onemocnění na vlastní lokomoci jedince (Vítková, 2014). Mezi prvotní = primární poruchy hybnosti řadíme např. dětskou mozkovou obrnu, rozštěp páteře,

9 progresivní svalovou dystrofii, amputace atd., příčinami druhotného poškození hybnosti jsou nejčastěji poruchy kardiovaskulárního a metabolického systému, kdy nastává stav jedince s omezením hybnosti, který není primárně způsoben vlastním pohybovým aparátem.

Základním rozdělením TP je podle etiologie na vrozené a získané. Vrozené, neboli kongenitální vznikají během prenatálního vývoje dítěte, při porodu nebo jak uvádí Fischer et al. (2014) i krátce po narození dítěte. Postižení získané vzniká jako důsledek úrazu nebo různých chorob s vlivem na pohybové ústrojí. Vítková (1999) chápe TP jako vadu pohybového a nosného ústrojí, to znamená kostí, kloubů, šlach, svalů a krevních cév či poškození nebo porušení nervového systému, jež se projevuje poruchou hybnosti.

Speciálně pedagogickým vědním oborem, který se zabývá TP se nazývá somatopedie. Jedná se o složeninu řeckých slov soma = tělo a paideia = výchova. Označení somatopedie začal na našem území užívat od roku 1956 František Kábele (Vítková, 2014). Do té doby se používalo pojmenování defektologie ortopedická. Kromě oficiálního označení vědního oboru se v dnešní době můžeme setkat i s pojmenováním: pedagogika osob s tělesným postižením, případně výchova a vzdělávání jedinců s tělesným postižením. Terminologické označení se navíc drobně liší i v různých státech světa.

V úzkém pojetí se somatopedie zabývá výchovou a vzděláváním jedinců s tělesným postižením. Z širšího hlediska, je podle Kábeleho et al. (1993) důležité se i věnovat oblastem socializace, resocializace, nácviku sebeobsluhy v běžných denních činnostech, psychické přípravě atd. Zdůrazňuje věnování se individuálním rysům a potřebám každého jedince s tělesným postižením.

Každý typ tělesného postižení má více stupňů podle rozsahu a důsledků na celkovou stránku jedince. Nejčastěji se setkáváme s obrnami, myopatií, rozštěpy páteře, transverzální míšní lézí, amputacemi a malformacemi.

Dětská mozková obrna: Jedná se o skupinu onemocnění, kde příčinou je poškození centrální nervové soustavy, ke kterému může dojít v prenatálním, perinatálním (při porodu) i postnatálním období vývoje. Ke klinickým projevům DMO dle Kotagala (1996) patří: vývojová retardace, odchylný vývoj hybnosti, odchylky svalového tonu, abnormální kinézy a postury, reflexologické odchylky, poruchy somatického růstu a další případné ortopedické komplikace, jako např. zkrácené šlachy.

10 DMO se často sdružuje s mentálním postižením, případně s vývojovými vadami zraku, sluchu, řeči. Komárek, Zumrová, et al. (2000) uvádějí tři základní formy DMO:

1) spastická forma – Tvoří až 70% všech případů. Projevuje se zvýšeným svalovým napětím, charakteristická je i zvýšená dráždivost. Svaly jsou napjaté, tvoří odpor pasivnímu pohybu. Dle stupně a lokalizace rozlišujeme: diparézy/diplegie (postižení dolních končetin); hemiparézy/hemiplegie (postižení v rozsahu jedné poloviny těla včetně horní končetiny) a kvadruparézy/kvadruplegie (závažné postižení všech čtyř končetin). 2) Diskinetická forma – Uvádí se, že postihuje přibližně 20% jedinců s DMO a kromě hybnosti končetin jsou poškozeny i svaly obličeje a mluvidel. Charakteristickým znakem této formy je výskyt nepotlačitelných pomalých, často kroutivých pohybů. 3) Mozečková forma – Ojedinělé, výskyt přibližně u 5-10% případů. Hlavními znaky jsou hypotonie (snížený svalový tonus) končetin a trupu, a opožděný vývoj lokomoce. Velmi často je tato forma přidružena k těžšímu stupni mentálního postižení.

Pro účely klasifikace jedinců s DMO ve sportovních soutěžích slouží funkčně sportovní klasifikační systém, jehož cílem je spravedlivé rozdělení sportovců do soutěžních skupin podle stupně postižení, úrovně motorických schopností a dovedností tak, aby byl průběh soutěže zaměřen na výkon sportovců. Setkáváme se tak s označením CP 1 až CP 8, kde funkční profil CP 1 je označení pro skupinu s nejtěžším typem postižení a naopak sportovci profilu CP 8 jsou jedinci s lehkým postižením, ale musí být zřetelná spasticita (křečovitost), mimovolní pohyby či výrazná porucha koordinace (Kudláček et al., 2013).

Mezi další závažné poškození hybnosti vlivem poruchy centrální nervové soustavy řadíme dle Vítkové (2010) např. dětskou obrnu – infekční onemocnění, které mělo za následek ochrnutí končetin, ale v dnešní době je již k dispozici vakcína proti výskytu onemocnění, různé druhy mozkových zánětů, nádorů, traumatické obrny vlivem úrazu mozku a hlavy, degenerativní onemocnění mozku nebo např. velmi závažná roztroušená skleróza.

Myopatie je závažným stavem, kde příčinou je poškození svalových vláken. Může vzniknout na základě genetického předpokladu, či jako následek zánětů, úrazů, intoxikací (Fischer et al., 2014). Nejvíce případů se vyskytuje ve formě progresivní svalové dystrofie, při které svalová vlákna postupně a nezastavitelně ochabují a končí úplnou degenerací příčně pruhované svalové hmoty, která je nahrazována funkčně bezvýznamným vazivem a tukem. U každého postiženého jedince se myopatie projevuje a šíří různou rychlostí.

11 Kudláček et al. (2013) rozdělují progresivní svalovou dystrofii na dva základní typy: sestupný, při němž ochabování svalstva začíná na ramenním pletenci a následně se šíří na horní končetiny, trup až k dolním končetinám. Druhým typem je vzestupný, který začíná na dolních končetinách a končí na svalech horních končetin.

Spina bifida neboli rozštěp páteře patří mezi nejrozšířenější druh tělesného postižení, uvádí se, že je výskytem nejčastějším hned po dětské mozkové obrně. Toto vrozené postižení vzniká důsledkem nedokonalého uzavření medulární trubice následovaným výhřezem míchy z páteřního kanálu. Nejčastěji se jedná o bederní část páteře (Kudláček et al., 2013).

Transverzální míšní léze je druhem tělesného postižení, ke kterému dochází nejčastěji po závažném úrazu páteře, při kterých dochází k ochrnutí části těla vzhledem k místu poranění. Kudláček et al. (2013) uvádějí typy ochrnutí dle výšky páteře, ve které došlo k poranění na: poúrazovou chabou parézu, poúrazovou paraplegii, poúrazovou kvadruplegii a poúrazovou kvadruparézu. V prvních dvou případech se jedná o částečné a úplné ochrnutí dolních končetin. Při paréze je s použitím vhodných kompenzačních pomůcek většinou možná chůze. Paraplegie vyžaduje užívání vozíku po celý den, ale díky funkčnímu profilu horní poloviny těla se využívá mechanický vozík. Kvadruplegie vzniká v důsledku poranění míchy v oblasti krční páteře, což se projevuje i na částečném, ve výjimečných případech i úplném ochrnutí horních končetin, kromě dolních. Poúrazová kvadruparéza znamená částečné ochrnutí horních i dolních končetin. Svým profilem se však vyskytuje pouze zřídka.

Amputace a malformace patří mezi druhy TP s poškozením vnitřní struktury kosterní soustavy. K amputaci dochází na základě nevratné devastace např. cévní soustavy v části končetiny, či v případě nezvládnutelné infekce s ohledem na možné ohrožení života. Proces amputace končetiny provádí kvalifikovaný odborný lékař. Amputovaná končetina je následně chirurgicky nahrazována pahýlem, který musí být odolný, výkonný a dobře pohyblivý a nesmí bránit případnému užívání protézy (Kudláček et al., 2013). Amputace dělíme z hlediska končetiny, o kterou se jedná a následně podle části dané končetiny, kde byla amputace provedena. Mluvíme poté např. o podkolenní/nadkolenní amputaci dolní končetiny, předloketní/nadloketní amputace horní končetiny nebo amputace končetiny v celém rozsahu. V případě malformací se jedná o nedokonalé, patologické vyvinutí částí těla. Můžeme sem zařadit např. srůst prstů nebo abnormální uspořádání tkání kosterní soustavy. Obecně malformace řadíme do skupiny vrozených vývojových vad (Vítková, 2010).

12 Většina druhů TP vyžaduje možnost využívání kompenzačních pomůcek, které slouží k vyrovnání funkčních omezení, zvýšení a posílení nezávislosti, pohyblivosti, dále napomáhají sebeobsluze, komunikaci a tím zvyšují celkovou kvalitu života osoby s TP.

2.1.2 Zrakové postižení Pomocí zraku přijímá člověk nejvíce informací ze svého okolí, napomáhá orientaci, komunikaci, přehledu o okolním prostředí atd. a je tak velice důležitým smyslem. V případě výskytu zrakové vady se objevují problémy a potíže, které ovlivňují psychický vývoj osobnosti a má i výrazný podíl v osobním a společenském životě. Finková, Ludíková, & Růžičková (2007) uvádí, že chceme-li se bavit o zrakovém postižení, je nejprve třeba vymezit si přesnou charakteristiku, bohužel v České republice neexistuje jednotná terminologie. V oblasti speciální pedagogiky uvažujeme o osobě se zrakovým postižením jako jedinci trpícím vadou nebo závažnou chorobou zraku, která i přes snahu kompenzace a korekce se jeví stálým narušením zrakového vnímání.

Stejní autoři uvádějí, že hlavním kritériem hodnocení kvality zrakového vnímání je ostrost a dalším důležitým hlediskem je kvalita zorného pole (Finková, Ludíková, & Růžičková, 2007), podle nichž se setkáváme s kategorizací zrakového postižení. Ani ta však není zcela sjednocena a různé resorty nahlíží na rozdělení druhů postižení zraku podle svých kritérií. Pro přehled uvádím 4 základní druhy z hlediska speciální pedagogiky, která vychází především z medicínského hlediska, ale kromě problémů ostrosti a zrakového pole uvažuje i nad dobou vzniku, jestli se jedná o progresivní vadu, případně další problémy ve vývoji jedince dle věku (Ludíková, Finková, & Stejskalová, 2013):

Osoby nevidomé – jedná se o nejtěžší typ zrakového postižení, kdy zrakové vnímání je natolik narušeno, že je na stupni slepoty. „Nevidomost můžeme ještě rozdělit na několik stupňů, a to na: nevidomost praktickou, skutečnou a plnou“ (Finková, 2010, 8).

Osoby se zbytky zraku – Růžičková (2006), Finková, Ludíková, & Růžičková (2007) uvádějí, že se jedná o specifickou hraniční kategorii mezi slabozrakostí a nevidomostí. Orientace v prostoru je možná v kvalitně osvětleném prostředí a dostatečně reflexními prvky zabezpečení (např. barevné kontrasty).

Osoby slabozraké – je označení pro kategorii, kdy i s brýlovou korekcí je zrakové vnímání narušeno. „Slabozrakost je ve smyslu speciální pedagogiky orgánová vada zraku, která se

13 projevuje částečným nevyvinutím, snížením nebo zkreslující činností zrakového analyzátoru obou očí a tím i poruchou zrakového vnímání“ (Flenerová, 1985, 9).

Osoby s poruchami binokulárního vidění, kam řadíme funkční vady zraku: strabismus (šilhavost) a amblyopii (tupozrakost).

Pro úplnost uvádím ještě dělení WHO, ze kterého do jisté míry předcházející tyflopedické dělení vychází. Světová zdravotnická organizace pracuje s rozdělením: střední slabozrakost, silná slabozrakost, těžce slabý zrak, praktická nevidomost a úplná nevidomost. Z hlediska etiologie zrakového postižení uvažujeme, zda-li se jedná o orgánovou či funkční vadu a jestli je postižení vrozené nebo získané. Další členění může být podle hlediska délky trvání vady a to na: krátkodobé, dlouhodobé a opakující se (Finková, Ludíková, & Růžičková, 2007).

V systému speciální pedagogiky se výchovou, vzděláváním a rozvojem lidí se zrakovým postižením zabývá vědní obor Tyflopedie, jehož název vznikl složením řeckého slova tyflos = slepý a paidea = výchova. Ludíková (1988) uvádí další názvy oboru, se kterými se lidstvo setkávalo v minulých letech. Od 50. let 20. století se na našem území užíval především termín Termín oftalmopedie, bývá některými odborníky (např. Květoňová, Vítková, v kinantropologii jej používá např. Skotáková) považován za synonymum. Dalšími názvy souvisejícími s vývojem tyflopedie jsou: okulopedie, tyflopedagogika či optopedie. Předmětem zkoumání tyflopedie jsou vazby mezi zrakovými vadami a osobami postiženými danou poruchou zrakového vnímání v návaznosti na výchovu a vzdělávání osob se zrakovým postižením. „Cílem tyflopedie je všestranný rozvoj osobnosti zrakově postiženého jedince, jeho vhodná příprava na povolání, úspěšné pracovní a společenské uplatnění“ (Ludíková, 1988, 8). Je tedy důležité si uvědomit, že jedním z cílů je i samotný proces integrace a socializace osob se zrakovým postižením do běžné populace. V rámci mezioborových vztahů najdeme úzké vazby s pedagogikou, psychologií, sociologií i právní sféře.

Výchovu, vzdělávání, poradenství a další služby pro osoby se zrakovým postižením zajišťuje soubor opatření, který můžeme souhrnně nazvat jako komplexní služby, které by měli pomáhat a podporovat kvalitní život osobám se zrakovým postižením po celý život (Ludíková, Finková, & Stejskalová, 2013). Služby jsou nabízeny přímo z resortů Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Velice významnou roli zaujímá neziskový sektor v podobě různých nestátních organizací nabízející širokou škálu aktivit.

14 Uvádím např. Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých (SONS), nabízející poradenství, pomoc a podporu při hledání pracovního uplatnění, odbourávání bariér a mimo jiné se věnuje i výcviku vodících psů. Důležitým posláním organizace SONS je sdružování osob se zrakovým postižením a snaha o co největší míru socializace. Odborná střediska organizace fungují v převážné většině českých okresů (Ludíková, Finková, & Stejskalová, 2013). Další z významných organizací na našem území je Tyfloservis nabízející terénní i ambulantní sociální rehabilitaci. Snahou Tyfloservisu je zprostředkovat kontakt lidí se zrakovým postižením s širokou veřejností, předat populaci informace, rady, dovednosti a tím odbourávat mezilidské bariéry a také podpora klientů služeb ve vedení k samostatnosti a odpovědnosti v životě. „Služby tyfloservisu jsou určeny všem lidem ve věku patnácti a více let, kteří mají výrazné potíže se zrakem nebo jsou zcela nevidomí. K dispozici jsou informace, pomůcky a systematický nácvik dovedností, které pomohou zvýšit samostatnost v každodenních činnostech“ (Ludíková, Finková, & Stejskalová, 2013, 92). Neziskových organizací nabízející např. poradenství, chráněné dílny, volnočasové využití, sociální služby či podporu zaměstnávání je mnohem více.

Pracujeme-li jakkoliv s osobami se zrakovým postižením, je potřeba chápat a respektovat určitá specifika v přístupu. To se týká především dětí v době školní docházky, v rámci školství jsou zřizovány mateřské školy, základní školy, střední školy a odborná učiliště určené přímo pro děti a žáky se zrakovým postižením. Další možnou formou vzdělávání je integrace žáka s postižením do běžné třídy na běžné škole. Při nástupu do školy je důležité rovnoměrně rozvinout schopnosti a dovednosti pro zvládání úkolů a nároků nejen od školy, ale později i v životě. Ludíková a Stoklasová (2006) uvádějí konkrétní specifika žáka se zrakovým postižením, kterým by se měl tým pracovníků zabývat a úzce spolupracovat. Zdůraznil bych tři, dle mého klíčová, specifika: 1) Obsah vzdělávání u žáků se zrakovým postižením vychází z důkladně vypracovaného individuálního vzdělávacího plánu vycházejícího ho z učiva obsaženého v školním vzdělávacím programu vzhledem k možnostem a dovednostem daného žáka. 2) Nutnost udržovat důkladně zásady zrakové hygieny při práci se slabozrakými dětmi, např. osvětlení místnosti, velikosti písma, zajištění možnosti odpočinku, zajištění kontrastních barev předmětů pro zlepšení orientaci a bezpečnosti atd. 3) Výchova a vzdělávání nevidomých žáků probíhá s důrazem na zbylé smysly, především sluchu a hmatu (Ludíková & Stoklasová, 2006).

Jedinci se zrakovým postižením využívají speciální přístroje, zařízení a pomůcky, které jim umožňují alespoň z části kompenzovat ztrátu zrakového vnímání. Mezi běžně užívané

15 kompenzační pomůcky řadíme bílou hůlku, která kromě orientace v prostoru slouží i jako identifikační prvek informující širokou veřejnost. Dále mezi tyflopomůcky patří předčítací programy v mobilních telefonech a počítačích, braillský řádek pro čtení transformovaného textu z digitální podoby do braillského písma, pomůcky pro užívání v domácnosti, např. dávkovač, teploměr s hlasovým výstupem, navlékač nití, indikátor barev atd., pomůcky ke studiu, zvětšovací lupy, lupové brýle a mnoho dalších (Finková, Ludíková, & Růžičková, 2007), které osobám se zrakovým postižením napomáhají sebeobslužným úkonům, vzdělávání, komunikaci a celkově rozvoji osobnosti.

2.1.3 Sluchové postižení Mluvíme-li o osobách se sluchovým postižením, myslíme tím souhrnně všechny osoby, kteří mají určitou ztrátu sluchu. Sluchové postižení chápeme jako sociální důsledek na základě sluchové vady, poruchy či ztráty, která negativně ovlivňuje kvalitu života jedince. Zmiňovaná ztráta sluchu je na takové úrovni, že ji nelze zcela nahradit pomocí kompenzačních pomůcek (Langer, 2014). Problémem může být, že sluchové postižení není na rozdíl od jiných typů většinou viditelné na první pohled, což přináší negativní následky vyplývající z komunikace běžné populace k těmto lidem. „Snížení funkce sluchového analyzátoru může vyústit ve sluchové postižení, které daného jedince více či méně limituje v mezilidské komunikaci a způsobuje tak řadu obtíží“ (Langer, 2014, 65).

Schopnost slyšet je pro zdravého člověka jedním z klíčových smyslů, pokud je tato schopnost snížena pod určitou úroveň nebo chybí úplně, mluvíme o sluchové vadě. Dle dělení WHO, které uvádí např. Panská (2013) nejčastěji dělíme sluchové vady podle: velikosti sluchové ztráty, místa vzniku a doby vzniku sluchové vady. Z hlediska velikosti sluchové ztráty uvádíme:

Lehká nedoslýchavost, uvádí se ztráta sluchu 26 – 40 dB a danému člověku nepřináší zásadní omezení. Osoba s lehkou nedoslýchavostí může mít problémy v hlučném prostředí nebo naopak při šepotu. Střední nedoslýchavost se vyznačuje ztrátou sluchu v rozmezí 41 – 55 dB. Lidé s tímto problémem již potřebují sluchadla, aby porozuměli mluvenému slovu, dalším problémem může být špatná akustika prostředí, která příjem informace zhoršuje a člověk ji tak nemusí porozumět. Těžká nedoslýchavost, zde již je ztráta v rozmezí 56 – 70 dB a zpravidla jsou tito lidé schopni porozumět mluvenému slovu do vzdálenosti 1 metru od ucha. Kompenzační pomůcky jsou již potřebné pro mezilidskou komunikaci. V případě zhoršených podmínek (hluk, šum, větší vzdálenost,…) je zachycení informace velice obtížné. Dále se setkáváme s pojmem praktická hluchota, kde je velikost ztráty 71 – 90 dB a člověk

16 je schopen slyšet vjem za pomoci sluchadla z těsné blízkosti, pro běžnou komunikaci osoby s praktickou hluchotou využívají běžně odezírání. Pokud je ztráta více než 90 dB, jedná se o úplnou hluchotu jako nejtěžší stupeň sluchové vady. Úplně neslyšící člověk není schopen komunikovat s okolím běžným způsobem, využívá odezírání či znakového jazyka, případně jiného způsobu komunikace zaměřené na zrakové vnímání.

Podle místa vzniku rozdělujeme sluchové vady na periferní a centrální. Periferní znamená, že k poškození došlo v části sluchového analyzátoru, naopak u centrální poruchy se jedná o poškození neuronu sluchové dráhy.

Z hlediska doby vzniku rozlišujeme sluchové vady vrozené a získané. Vrozené vady jsou nejčastěji dědičné nebo způsobeny např. infekčním onemocněním matky v době těhotenství (Souralová & Langer, 2005). Získaná vada vzniká až po narození dítěte a podle vývoje řeči dělíme získané vady na prelingvální, tedy před dokončením vývoje mluvidel a tím pádem se u dítěte nevyvíjí řeč a postlingvální vznikající po ukončení vývoje řeči. Dítě je v tomto případě schopno využívat naučenou řeč ke komunikaci a dále ji rozvíjet (Panská, 2013).

Speciálně pedagogická disciplína zabývající se výchovou, vzděláváním a rozvojem lidí se sluchovým postižením se nazývá Surdopedie. Terminologické vymezení oboru vzniklo složením latinského slova surdus = hluchý a řeckého paidea = výchova (Horáková, 2010). Surdopedie jako samostatný vědní obor speciální pedagogiky vznikl v roce 1983, do té doby byla problematika výchovy a vzdělávání osob se sluchovým postižením součástí oboru logopedie.

2.1.4 Mentální postižení Podle Valenty (2014) patří mentální postižení mezi nejčastěji se vyskytující poruchy v celé populaci. Terminologie vyplývající z poruch se často setkává s problémy a mnohdy se stává společensky nepřijatelnými. Synonymem pro mentální postižení je mentální retardace. Obecně se dá říci, že mentální retardace je vývojovou poruchou centrální nervové soustavy, která daného jedince postihuje ve všech složkách osobnosti – tělesné, duševní, sociální (Bazalová, 2010).

„Mentální retardace je stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností (schopnosti myslet, učit se a přizpůsobovat se svému okolí), k němuž dochází v průběhu vývoje jedince. Jde o stav trvalý, který je buď vrozený, nebo časně získaný (do 2 let života dítěte)“ (Bazalová 2010, 289).

17 Příčiny vzniku mentálního postižení rozdělujeme dle období, ve kterém došli k poruše vývoje dítěte. Před narozením se jedná o prenatální období, kdy příčinou jsou nejčastěji infekční onemocnění matky během těhotenství či působením toxických látek. Vývojová porucha může vzniknout i při samotném porodu – perinatální období a to především z důvodů nedostatku kyslíku, či např. při protahovaném a komplikovaném porodu. O mentálním postižení mluvíme, jestliže se poruchy intelektu objeví v důsledku infekce, úrazu, zánětu mozku, atd. u novorozeněte do druhého roku věku. Tento případ charakterizujeme jako postnatální období vývoje dítěte. Mentální postižení z prenatálního období je tedy vrozené, při čemž vliv může mít i genetika. Perinatální a postnatální etiologie postižení označujeme jako získané. Valenta (2014) uvádí, že pokud se vývojová porucha objeví do 2 let života, jedná se o primární mentální postižení = oligofrenii, po druhém roce života vlivem např. úrazu hlavy, při kterém došlo k poruše inteligence, označuje se jako sekundární mentální postižení = demence.

Speciálně- pedagogickou disciplínou, která se zabývá osobami s mentálním a dalším duševním postižením, se nazývá psychopedie. Název je složen z řeckých slov psýché = duše a paidea = výchova. Z užšího hlediska se psychopedie zabývá vzděláváním osob s mentálním postižením a zkoumáním výchovných a vzdělávacích vlivů na vývoj jedince. Širší pojetí v sobě zahrnuje i prevenci a prognostiku s důrazem na vzdělávání, diagnostiku, ucelenou rehabilitaci, integraci a socializaci člověka s mentálním postižením či jinou duševní poruchou do společnosti.

Vašek et al. (1993) vymezuje mentální postižení jako zastřešující pojem, který zahrnuje všechny poruchy intelektu pod IQ 85 (včetně širšího pásmu intelektové normy). Mezinárodní klasifikace nemocí uvádí stupně mentální retardace na základě posouzení struktury inteligence, schopnosti adaptability, inteligenčního kvocientu (IQ) a také mírou zvládání běžných a samostatných denních činností na (Valenta et al., 2012):

F70 – lehká mentální retardace, dříve nazývaná pojmem debilita. IQ se v tomto případě pohybuje mezi 50 – 69.

F71 – středně těžká mentální retardace, v minulosti užívaným pojmem byla imbecilita a IQ je v rozmezí 35 – 49.

F72 – těžká mentální retardace, v terminologii se užíval termín idioimbecilita a IQ je v tomto případě mezi 20 až 35.

18 F73 – hluboká mentální retardace, dříve idiocie je charakteristická úrovní IQ pod 19.

Dále se setkáváme s klasifikací F78 – jiná mentální retardace a F79 – nespecifická mentální retardace.

Fischer et al. (2014), Valenta et al. (2012) a Valenta (2014) uvádějí specifické znaky mentálního postižení, které jsou charakteristické pro vývoj osobnosti, projevy chování apod. „U mentální retardace nejde jen o prosté časové opožďování duševního vývoje, ale též o strukturální vývojové změny“ (Valenta, 2014, 30). Je tedy zřejmé, že osobnostní rysy člověka s MP je nutné zkoumat ze všech složek osobnosti. Pro větší přehlednost rozdělujeme charakteristické specifické znaky osobnosti na smyslové (percepční) a zprostředkované, mezi něž řadíme myšlení, pozornost, paměť atd.

Percepční znaky se zpravidla vyznačují zpomalením vývoje smyslových orgánů a sníženým rozsahem vnímání. Pro člověka s MP je většinou velice složité vnímat detaily a drobné odlišnosti tvarů, barev, předmětů. Běžně se setkáváme také s problémy prostorového a časového vnímání. Takové odchylky se za pomoci speciálně-pedagogických postupů daří poměrně dobře vyrovnávat.

Myšlení je základní proces poznávání, u jedinců s mentálním postižením je myšlení zjednodušené, podle stupně inteligence omezené a většinou vázané k určité skutečnosti. Fischer et al. (2014) uvádí, že myšlení u lidí s mentálním postižením je charakteristické znaky stereotypností, rigiditou a naučenými projevy a způsoby řešení úloh.

Řeč se projevuje formálními i obsahovými odchylkami. Nejčastěji se mezi odlišnosti řeči uvádí přesná výslovnost, snížená schopnost porozumění verbální komunikace, slovní zásoba je značně omezená, jednoduché vyjadřování. Častým problémem bývá nepochopení složitějších sdělení, ironie, vtipů (Fischer et al. 2014).

Paměť nám umožňuje vybavovat si vzpomínky, poznatky získané procesem učení atd. Osoby s mentálním postižením potřebují většinou další čas a více opakování při osvojování poznatků a informací než populace bez postižení. Mezi další, často se vyskytující, zvláštnosti paměti u osob s MP uvádí Valenta (2014), např. nekvalitní selekci získaných poznatků, nepřesné vybavování a problémy při jejich uplatnění v praxi.

Pozornost je další z charakteristických specifik u lidí s mentální retardací. Na rozdíl od zdravého jedince je snížena schopnost udržení pozornosti po delší dobu. Pozornost je

19 vyznačována značnou nestálostí a rychlou unavitelností. Důležitá je přítomnost relaxace a odpočinku, která by měla následovat po soustředění (Valenta, 2014).

Odborná literatura se dále zabývá specifickými znaky z hlediska emoční stránky, vývoje jemné i hrubé motoriky, motorických schopností a dovedností důležité pro potenciál pohybových předpokladů, grafomotoriky, tedy jak dítě vnímá kresby a samo se následně pokouší o kreslení, čárání apod. s výhledem na možnost naučit se psané písmo. Nemůžeme opomenout ani specifika spojená např. s komunikací, motivací, sebeobsluhou, které často souvisí s adaptabilitou a případnou socializací do společnosti.

Síť edukačních zařízení pro děti s mentálním postižením dle Valenty (2014) je tvořen mateřskou školou speciální, základní školu praktickou pro děti s lehčím typem postižení, základní školou speciální, praktickou školou dvouletou a praktickou školou s jednoletou přípravou. Poslední dvě zmiňované slouží k rozšíření vzdělání a přípravou na možnost následného pracovního uplatnění podle zaměření příprav.

Oblast sociálních služeb spadá pod resort Ministerstva práce a sociálních věcí a zaměřuje se především na zabezpečení bydlení, zdravotní péče, zprostředkování kontaktu se společností, stravování atd. Sociální služby zajišťují denní, týdenní i celoroční stacionáře, velmi často se jedná o neziskové organizace, které nabízejí pro své klienty osobní asistenci, aktivizační a rozvojové programy, podporované zaměstnání, chráněné dílny, chráněné bydlení, a svým působením napomáhají a podporují osoby s mentálním postižením v jejich osobnostním rozvoji s cílem následné socializace do běžné společnosti.

Valenta et al. (2012) uvádí důležité aspekty sociálních služeb u lidí s mentálním postižením. Zmiňuje např. nárok na příspěvek na péči, jehož hodnota je dána stupněm závislosti postižené osoby na pomoc jiné fyzické osoby (Tab. 1). Stupeň závislosti se posuzuje z hlediska soběstačnosti v jednotlivých úkonech jako je např. příprava, podávání a přijímání stravy, hygienická péče o tělo, různé typy chůze, vstávání z lůžka, oblékání, orientace v běžném prostředí apod… Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí aktuální údaje platné od 2. 1. 2015, přičemž příspěvek na péči pro osobu do 18 let při středně těžké závislosti činí 6000 Kč. Portál uvádí i podmínky pro případné mimořádné zvýšení příspěvku s povinnostmi účastníků řízení, které o zvýšení požádají.

20 Tabulka 1. Výše příspěvku a stupeň závislosti na péči vycházející ze Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (Valenta et al. 2012, 110)

Stupeň závislosti Výše příspěvku pro osobu v Kč (číslo za lomítkem udává počet úkonů u osoby do Do 18 let Zletilá 18 let věku I (lehká závislost) – osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12/4 úkonech péče 3000 800 o vlastní osobu a soběstačnosti II (středně těžká závislost) – osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18/10 5000 4000 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti III (těžká závislost) - osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24/15 úkonech 9000 8000 péče o vlastní osobu a soběstačnosti IV (úplná závislost) - osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30/20 úkonech 12000 12000 péče o vlastní osobu a soběstačnosti

Sociální služby nabízejí terapeutické přístupy, např. rodinné terapie, zooterapie, terapie hrou, pracovní a činnostní terapie, expresivní = umělecké terapie atd., které jsou důležitou součástí komplexní rehabilitace osoby s mentálním postižením.

2.2 Aplikované pohybové aktivity Podstatou aplikovaných pohybových aktivit (dále jen APA) je umožnit pohybové aktivity různého druhu pro osoby se specifickými potřebami. Autoři Vyskočilová & Ješina (2012) dodávají, že je důležité zpřístupnit pohyb všem bez ohledu na stupeň zdraví, typ a úroveň zdravotního postižení či sociálního znevýhodnění.

„Termín „aplikovaný“ je významovým překladem termínu „adapted“ a znamená, že pohybové aktivity musejí být upraveny/modifikovány/aplikovány na základě specifických potřeb osob se zdravotním postižením, či osob s jinými speciálními potřebami“ (Kudláček et al., 2013, 5).

Definic APA je velice mnoho, jedno mají ale společné. Vysvětlují specifický přístup, zahrnující úpravu komunikace, obsah činností, podmínky přístupu a další požadované změny.

21 2.2.3 Aplikovaný sport Sport je velmi významným společenským fenoménem ve světě. Sbližuje lidi, národy, překonává hranice. Sport je zaměřen především na soutěž a výkon, v širším pojetí však souvisí se zábavou i zdravím. Hodaň (1997) popisuje sport jako druh tělocvičné aktivity, jejímž obsahem je uspokojení potřeb pohybu, prožitek a seberealizace jedince. Dodává, že účelem je podat co nejlepší výkon v přesně vymezených podmínkách soutěže.

V jisté míře souhlasí s přechozím popisem i Janečka (2012), který uvádí, že se sport lidí se specifickými potřebami stává přirozeným prostředkem integrace sportovců se zdravotním postižením do společnosti. Každý sport má svá specifika a u osob s postižením je nutné a důležité přizpůsobit pravidla a podmínky sportů vzhledem k jejich handicapu. Jedním z důležitých dokumentů podporující sport osob s postižením je Evropská charta sportu pro všechny: zdravotně postižené osoby, která vysvětluje, že se jedná o jistou strategii, snažící se rozšířit sport co nejvíce lidem. Závodit a sportovat se dá na i na té nejvyšší možné úrovni – paralympijské hry pro tělesně a zrakově postižené, deaflympijské hry pro sluchově postižené, nebo světové hry a speciální olympiády pro osoby s mentálním postižením.

Sporty TP

Historie sportu osob s tělesným postižením sahá do poválečného období 50. let 20. století. V rehabilitačních ústavech začali organizovaně sportovat lidi s míšní lézí (Kudláček et al., 2013) a postupně se přidávali amputáři a další typy tělesného postižení. V roce 1948 se uskutečnily první hry vozíčkářů ve Stoke-Mandeville. O zorganizování události se postaral neurolog sir Ludwig Guttman, který odstartoval další vlnu a rozvoj participace osob s TP ve sportovním odvětví. V roce 1960 proběhly v Římě první paralympijské hry, kterých se zúčastnilo 400 sportovců s paraplegií ze 23 států světa (Kudláček, 2012). S vývojem sportu vznikaly i jednotlivé výbory, a v roce 1989 vznikl Mezinárodní paralympijský výbor (IPC), který funguje dodnes a zastřešuje sportovní organizace pro tělesné postižené sportovce.

Nejvyšší sportovní událostí jsou letní a zimní paralympijské hry, jednotlivé sporty mají vlastní pravidla a klasifikaci sportovců dle stupňů postižení, aby byly boje o medaile co nejvíce vyrovnané. Kromě sportovců s tělesným postižením se her účastní i sportovci se zrakovým postižením a v určitých případech i s mentálním postižením. Poslední skupinou sportovců je kategorie Les Autres, volně přeloženo jako „Ti ostatní“. V současnosti jsou na programu letních paralympijských her zařazeny tyto sporty: lukostřelba, parajezdectví, judo, atletika dráhová a atletika v poli, fotbal, vzpírání, jachting, boccia, střelba, stolní tenis, kánoe,

22 dráhová cyklistika, silniční cyklistika, šerm na vozíku, volejbal sedících, triathlon, rugby na vozíku, veslování, plavání, basketbal na vozíku, tenis na vozíku a goalball, který je určený pouze pro sportovce se zrakovým postižením.

První zimní paralympisjké hry se konaly v roce 1974 ve švédském Örnskoldsvik. Zimní sporty se rozvíjely pomaleji, vzhledem i k vývoji sportovních kompenzačních pomůcek potřebné pro zimní sporty. V programu her jsou v současnosti tyto sporty: běh na lyžích, alpské lyžování, snowboarding, sledge hokej, curling vozíčkářů a biathlon. Běžecké lyžování, biathlon a alpské lyžování se dále rozděluje do 2 hlavních skupin a to sedících, kteří využívají sit-ski pro běh a monoski pro alpské disciplíny a stojících. Stejně jako při letních, i na zimních kromě osob s TP soutěží sportovci se zrakovým postižením.

Kromě paralympijských sportů je mezi sportovci oblíbený např. i florbal na vozíku, adrenalinové sporty či bowling. Ze sportovních událostí se dále pořádají mistrovství světa, mistrovství Evropy či národní šampionáty pořádané národními svazy jednotlivých sportů.

Sporty ZrP

Sport lidí se zrakovým postižením se začal na našem území rozvíjet již v roce 1929, od té doby vznikaly samostatné sportovní kluby, prvním z nich byl pražský klub STELLA (Janečka, 2012). V současnosti v České republice funguje od roku 1991 Český svaz zrakově postižených sportovců (ČSZPS), který je součástí světové sportovní federace nevidomých sportovců (IBSA) a v rámci paralympijského hnutí i IPC.

„Posláním ČSZPS je organizovat, koordinovat a řídit sport pro všechny věkové kategorie a všechny typy zrakových vad. Organizačně svoji činnosti vykonává prostřednictvím tělovýchovných jednot, sportovních klubů a sportovních oddílů s působností po celé České republice“ (Janečka, 2012, 71).

Sportovci se zrakovým postižením jsou klasifikování dle platných dokumentů IBSA na základě míry svého postižení do kategorií B1, B2 a B3 (Trnka, 2012), podle kterých soupeří proti sobě při sportovních klání. Sportovní soutěže jsou u jednotlivých sportů na národní i mezinárodní úrovni. Mezinárodní soutěže jsou mistrovství Evropy, Mistrovství světa, letní a zimní paralympijské hry. Seznam sportů, které jsou v České republice provozovány v rámci ČSZPS: alpské lyžování, atletika, bowling, běžecké lyžování, cyklistika, futsal, goalball, judo, kuželky, plavání, showdown, silový trojboj, tandemová cyklistika, šachy a zvuková střelba. Ve světě se dále provozují např. torball, jezdectví, veslování, biathlon, golf a další.

23 Sport osob se zrakovým postižením vyžaduje důležité modifikace, které sportovcům napomáhají a podporují je při svém snažení, mezi úpravy patří např. vodící linie, ozvučený míč, funkce traséra a vodiče, co nejlepší akustické podmínky apod.

Sporty SP

Historie sportu osob se sluchovým postižením na našem území se začala psát roku 1922, kdy v Praze vznikl z dosavadního sportovního kroužku I. Pražský sportovní klub hluchoněmých (dnes nese název První sportovní klub neslyšících) a věnovali se fotbalu, házené a lehké atletice (Panská, 2013). Organizovaný sport sluchově postižených byl i ve světě mimo zájem veřejnosti, ovšem v jednotlivých státech se podařilo vybudovat zastřešující organizace již od od roku 1910. Na základě iniciativy evropských států byla v roce 1924 založena organizace CISS (Mezinárodní výbor sportů neslyšících) a do funkce viceprezidenta byl zvolen Jaroslav Říha (Kurková, 2012), který založil již zmíněný sportovní klub v Praze. V roce 1924 se také uskutečnily 1. mezinárodní hry (International Silent Games) v Paříži, zúčastnilo se jich celkem 148 sportovců se sluchovým postižením a soutěžili ve sportech: fotbal, střelba, cyklistika, atletika, plavání, tenis a ukázkově se představila gymnastika (Panská, 2013).

Letní světové hry se konaly každé 4 roky, ovšem po roce 1939 se hry z důvodu 2. světové války nekonaly a obnoveny byly v 1949 v Kodani. Ve stejném roce se uskutečnily i první zimní světové hry neslyšících v rakouském Seefeldu, účastnilo se jich 33 sportovců z 5 zemí v běžeckém a alpském lyžování. První mimoevropská sportovní událost pro sportovce se sluchovým postižením se odehrály v roce 1974 ve Venezuele jako Panamerické hry.

Roku 2001 byla schválena výborem CISS změna názvu ze Světových her neslyšících na Daeaflympics. Prvním hostitelem největší sportovní akce pro neslyšící sportovce byl italský Řím právě v roce 2001. V současné době jsou na letní Deaflympijské hry zařazeny sporty: atletika, badminton, basktetbal, plážový volejbal, bowling, fotbal, házená, silniční cyklistika, horská kola, judo, karate, orientační běh, střelba, plavání, tenis, stolní tenis, Taekwondo, volejbal, řecko-římský zápas a zápas ve volném stylu. Na zimní Deaflympiádě sportovci soutěží v klasickém lyžování, alpském lyžování, curlingu, ledním hokeji a snowboardingu. Česká republika patří mezi úspěšné státy Deaflympijských her, za zmínku určitě stojí úspěch sjezdařky Terezy Kmochové, která na zimní Deaflympiádě v Rusku roku 2015 vybojovala 5 zlatých medailí.

24 Mimo největší světové události se od roku 1967 pořádá i Mistrovství Evropy neslyšících pod záštitou EDSO (Evropská sportovní federace neslyšících) a mnoho sportů má vlastní národní šampionáty, turnaje. V České republice funguje Český svaz neslyšících sportovců, který má za úkol prosazovat zájmy sportovců a umožnit jim reprezentovat na mezinárodních soutěžích. ČSNS provozuje kolektivní sporty (fotbal, volejbal, lední hokej a plážový volejbal) i individuální (atletika, lyžování, orientační běh, kuželky, střelecké sporty, cyklistika, tenis, stolní tenis, šachy, plavání a bowling).

Autorka Panská (2013) uvádí směrnice, které musí sportovec splnit, aby mohl reprezentovat na mezinárodních soutěžích:

1. Sportovec musí splňovat míru ztráty sluchu alespoň 55dB na lepším uchu. 2. Sportovec musí být členem národního svazu a být občanem tohoto státu.

Ve sportu sluchově postižených se musí respektovat určitá specifika vyplývající z postižení sluchu. Např. startovní signály, přerušení hry v kolektivních sportech apod. musí probíhat pomocí praporků, rukou, aby sportovci mohli vizuálně vnímat podmínky a průběh soutěže. V případě pořádání jakékoliv sportovní události je povinen organizátor zajistit odpovídající podmínky, např. dostatečný počet tlumočníků do znakového jazyka.

Sporty MP

Soutěžní klání a měření sil je umožněno i osobám s mentálním postižením. Na rozdíl od ostatních druhů postižení ve sportu, sport osob s MP probíhá od národní až po mezinárodní úroveň ve dvou směrech: INAS-FID a Speciální olympiády, oba směry mají odlišnou filozofii, avšak společně přispívají k vytváření možností sportovního zapojení jedince s MP.

Sportovní směr INAS-FID je představitelem vrcholového sportu spadající pod mezinárodní sportovní federaci pro osoby s postižením intelektu. V České republice funguje Český svaz mentálně postižených sportovců, spadající pod INAS-FID. ČSMPS tvoří sportovní kluby, které jsou většinou přidruženy ke školským zařízením, nebo fungují jako samostatné spolky, případně spadají pod sportovní centra či běžným sportovním klubům jako oddíl sportovců s MP. Sportovní filozofie směru INAS-FID je charakteristická přístupem „normality“, podobající se běžným pojetím soutěžního sportu. Sportovci musí splnit určitý limit, aby mohli reprezentovat svoji zemi na základě určitých pravidel kvalifikace (Válková, 2012). Od roku 1992 se účastil INAS-FID paralympijských her ve vybraných sportech, ovšem v roce 2000 na paralympiádě v Sydney se přišlo na závažné porušení pravidel fair-play u španělského

25 družstva basketbalistů, za který hráli sportovci bez postižení se zfalšovanou diagnostikou. Na základě toho byl INAS-FID vyloučen z paralympijských her, ovšem v roce 2009 byl valným shromážděním IPC schválen návrat sportovců s MP na paralympijské hry v Londýně (2012) ve sportech: atletika, plavání a stolní tenis (Válková, 2012). V České republice ČSMPS provozuje a prosazuje tyto sporty: venkovní i halovou atletiku, cyklistiku, florbal, basketbal, alpské i běžecké lyžování, plavání, přespolní běh, tenis, stolní tenis a organizovanou turistiku. V daných sportech se na národní úrovni pořádají mistrovství republiky a různá setkávání. Registrovaní sportovci se řídí oficiálními pravidly sportů příslušných mezinárodních sportovních federací.

Sportovní směr speciální olympiády je hnutí, které vzniklo již v 60. letech 20. století, v České republice funguje od roku 1991 České hnutí speciálních olympiád, pod které spadají sportovní kluby vytvořené buď jako samostatné spolky, případně kluby školských zařízení, stacionářů pro jedince s MP. Filozofie sportu je zaměřená na dosažení sportovního výkonu vzhledem ke stupni a míře postižení a dovedností po důkladné kvalifikaci do finálových skupin. Kudláček et al. (2013) uvádí, že speciální olympiády probíhají na základě čestného soutěžení, a sportovcům s MP přináší silný prožitek, osobnostní rozvoj, úctu k ostatním účastníkům apod. Speciální olympiády jako vrcholná světová akce hnutí je pořádána jednou za 4 roky. v České republice ČHSO zastřešuje i národní turnaje, regionální speciální olympiády. Speciální olympiády se snaží umožnit sportovní aktivity registrovaným sportovcům s jakýmkoliv typem a stupněm mentálního postižení, včetně kombinovaných vad.

Sportovní programy Speciálních olympiád jsou charakteristické určitými specifiky. Kudláček et al. (2013) uvádí rozdělení obsah sportovních aktivit na běžné letní a zimní sporty (atletika, cyklistika, plavání), modifikované olympijské sporty (běh na 50m, přehazovaná místo volejbalu a další), sporty individuální i týmové (Bocce) a typické sporty pro daný národ (badminton, golf, přehazovaná). Charakteristickým prvkem Speciálních olympiád jsou tzv. přizpůsobené sporty, které jsou zaměřené na prožitek ze zvládnutí aktivity, které nemá oficiálně uznaná pravidla a tyto aktivity jsou určené i pro jedince s těžkým nebo kombinovaným postižením, např. hod raketkou do dálky, skok do dálky z místa, slalom apod. Dalším specifikem je i další kategorie: sjednocené (unified) sporty. Jedná se především o týmové, kde společně kooperují sportovec s postižením společně s partnerem bez postižení. Jednotlivé sporty v pravidlech udávají přesný počet možného zapojení počtu partnerů v týmu. Program Speciálních olympiád doplňují ještě doplňkové programy, které se snaží udržet propojení jedinců s MP s veřejností a poukazovat na schopnosti a dovednosti sportovců.

26 Doplňkové programy mají funkce: kulturní, společenské, rozvíjení samostatnosti, výzkumný vzdělávací či dobrovolnický. Jedná se např. o vzdělávací programy, besedy, rukodělné a umělecké činnosti, přednášení sportovního slibu apod. (Válková, 2012).

2.2.2 Volný čas Volný čas můžeme nejlépe definovat jako část dne, která nám zbývá po práci, škole, domácích povinnostech apod. a věnujeme se svým zálibám, zábavě, pohybu.

„Volný čas lze v souladu definovat jako dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav či pocitů úzkosti“ (Slepičková, 14, 2005).

Participace osob s postižením ve volnočasových aktivitách je žádoucí vzhledem k otázkám zlepšení zdraví, kvality života, životní spokojenosti, socializace apod. a podpora volnočasových aktivit by neměla být zanedbávána. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je důležitým dokumentem OSN, který má za cíl zajistit a podpořit podmínky vedoucí k vytvoření rovnocenných možností a nezávislého života osob s postižením ve společnosti (Ješina, Hamřík, et al., 2011). Dalšími legislativními kroky vedoucí k podpoře smysluplného využití volného času jsou nadnárodní strategické dokumenty, vládní zákony a vyhlášky, regionální dokumenty měst a obcí, které mají dle WHO klíčovou roli při vytváření příležitostí uplatnění.

V kontextu volnočasových aktivit pro osoby s postižením se setkáváme např. s pohybovou rekreací, ať už ve formě individuální či skupinové, kulturních činností (divadla, koncerty, besedy) s odpovídajícím přístupem, sociálním zařízením apod. nebo umělecké a výtvarné činnosti. Nejčastěji se o možnosti využití volného času prezentují neziskové organizace, které nabízejí určitě služby a programy pro klienty vedoucí k podpoře osobnosti, komunikace, sebevědomí a především socializace. Aktivity ve volném čase však můžou probíhat i neorganizovaně, důležité však je dbát na bezpečnost. Aktivní trávení volného času je jedním z hlavních aspektů zdravého životního stylu a je nepřeberné množství aktivit a možností seberealizace jedince s postižením. I přes to se však setkáváme s mnoha bariérami, které ovlivňují průběh aktivit. Klíčové jsou postojové bariéry veřejnosti, společně s architektonickými, prostorovými, finančními, materiálními i personálními limity (Ješina, Hamřík, et al., 2011).

27 2.2.3 Aplikovaná tělesná výchova Jednou z možností zapojení žáka se SVP ve školní TV je prostřednictvím Aplikované tělesné výchovy (dále jen ATV), která má i své legislativní vymezení a navazuje na myšlenku, že všichni mají právo na vzdělání. Jestliže mluvíme o ATV, myslíme tím tělesnou výchovu, v níž je participován jeden nebo více žáků se SVP a jsou modifikovány podmínky a obsah pohybových aktivit (Ješina & Kudláček, 2009).

Podle Ješiny, Kudláčka, et al, (2012) by ATV měl vyučovat pedagog, který má odborné znalosti z běžné tělesné výchovy, speciální pedagogiky a psychologie. „Realizátorem vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami ve školním předmětu tělesná výchova by měl v ideálním případě být učitel aplikované tělesné výchovy“ (Baloun & Kudláček, 2012, 51). Díky tomu, že integrace je podpořena legislativou a školskými systémy, předpokládá se, že současní i budoucí učitelé TV budou připraveni k zapojení žáka se SVP do hodiny běžné školní TV (Kudláček, Ješina, Bláha, & Janečka, 2010).

Základ pro kvalitní průběh ATV se vyznačuje důkladným plánováním a strukturou pedagogického procesu. Pro lepší pochopení nám může posloužit model PAPTECA (obr. 2.), který znázorňuje základní pilíře vzdělávání osob se SVP v ATV.

Zastřešující oblastí je legislativa a poradenství, které napomáhají vytvoření dokumentů a vnějších podmínek ATV. Následuje velmi důkladné a důležité plánování, jež se odráží např. z typu školy, počtu žáků, či materiálních podmínek. Dalším stavebním kamenem modelu je diagnostika, při které jsou veškeré podklady o stávajícím stavu žáka zpracovány do kurikula individuálního vzdělávacího plánu. Koordinační schůzka rozhoduje o ATV daného žáka. Výuka je samotným průběhem pedagogického procesu školní TV, která je pečlivě a systematicky evaluována (Ješina, Kudláček, et al., 2012).

Obrázek 2. Model PAPTECA (Sherill, 2004) In Ješina, Kudláček, et al., (2012).

28 Autoři Ješina, Kudláček, et al. (2012) jsou přesvědčení, že tento teoretický model, který je uplatňovaný na mnoha místech v USA i v Evropě, představuje dobrý rámec pro rozvoj aktivit v rámci aplikovaných pohybových aktivit (APA) i ATV.

2.2.4 Význam aplikovaných pohybových aktivit v komplexní rehabilitaci Komplexní neboli ucelená rehabilitace je systém, který má za cíl pomoci lidem se specifickými potřebami. Nejedná se pouze o zdravotnickou rehabilitaci v podobě fyzioterapie, ale spíše o propojení zdravotnické, pedagogické, psychologické, sociální i právní oblasti (Jetelinová, 2011). Autor Jesenský (1995) uvádí 4 složky komplexní rehabilitace: léčebnou, pedagogickou, sociální a pracovní. Všechny složky se vzájemně podporují a doplňují, aby rehabilitace dosáhla svého cíle.

Výše zmíněné 4 složky komplexní rehabilitace mají určité prostředky (Jetelinová, 2011):

Léčebná složka: Vojtova metoda reflexní lokomoce, Bobath koncept, lázeňská léčba, psychoterapie, zooterapie, arteterapie a další.

Pedagogická složka: Výchovně-vzdělávací proces, Individuální vzdělávací plán, přítomnost asistenta pedagoga, poradenské služby SPC, PPP a další.

Sociální složka: Poradenství, sociální služby terénní i ambulantní, příspěvky na péči atd.

Pracovní složka: Služby podporovaného zaměstnávání, chráněné dílny, ergoterapie a jiné.

V kontextu komplexní rehabilitace jedince s postižením je důležité uvědomit si význam APA. Každá cílová skupina má svá specifika, která je nutno respektovat a dodržovat specifický přístup vyplývající z druhu postižení. Provozování pohybových aktivit přináší pozitivní účinky na fyzickou, psychickou i sociální stránku jedince. Mezi fyzické řadíme např. rozvoj motoriky vedoucí k rozvoji samostatnosti, redukci tělesného tuku atd., po psychické stránce APA rozvíjí sebevědomí a v sociální sféře podporuje vztahy, komunikaci, rozvoj empatie a další. Mimo jiné se provozování pravidelné aktivity projevuje na kladném sebehodnocení a redukci stresu (Ješina, Hamřík, et al., 2011). Svým průběhem a benefity zaujímá APA významný přínos v komplexní rehabilitaci.

29 3 CÍLE, ÚKOLY

V této části vydefinuji cíl a dílčí cíle mé bakalářské práce. Uvedu úkoly, pomocí nichž v práci splním stanovené cílů bakalářské práce.

Hlavním cílem mé bakalářské práce je zmapovat nabídku volnočasových a pohybových aktivit nabízené pro osoby s postižením v okresech Semily a Trutnov.

Dílčí cíle práce jsou:

Provést komparaci nabídky služeb mezi vybranými okresy.

Provést analýzu spokojenosti u vybrané organizace.

Provést rozhovor se záměrně vybraným pedagogickým pracovníkem.

Na základě stanovených cílů jsem si vytyčil tyto konkrétní úkoly:

 Provést analýzu zdrojů pro zjištění existence relevantních organizací – internetových.  Vytvořit anketu vlastní konstrukce.  Provést anketní šetření zaměřené na vedoucí pracovníky organizací.  Provést anketní šetření zaměřené na klienty náhodně vybrané organizace.  Provést strukturovaný rozhovor s vybraným pedagogickým pracovníkem.  Analýza získaných informací.  Provést komparaci a vyhodnocení dat.

Výzkumná otázka

1) Jaká je nabídka služeb v oblasti volnočasových pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením vybraných organizací v regionech Semily a Trutnov?

30 4 METODIKA

Pro psaní bakalářské práce byla se souhlasem autorky částečně použita metodika disertační práce Mgr. Zuzany Kornatovské, Ph. D., Dis (2014), kromě procedury „Analytického investigativního šetření“ vybraných okresů.

Práce je zaměřena na zmapování nabídky volnočasových a sportovních aktivit pro osoby s tělesným, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením ve vybraných okresech Semily a Trutnov. Osoby s kombinovaným postižením nejsou předmětem bakalářské práce.

Kapitola výsledky je vypracována na základě reflexe a evaluace dat získaných z výzkumných šetření anket vlastní konstrukce. První anketa byla určena pro organizace a sloužila ke zjištění nabídky pohybových aktivit ve volném čase pro osoby s postižením a jejich kvality. Druhá anketa sloužila ke zjištění spokojenosti klientů využívající služeb náhodně vybrané organizace.

4.1 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumná šetření zahrnovala organizace, spolky, sportovní kluby zabývající pohybovými aktivitami osob s postižením ve vybraných okresech Semily a Trutnov. Pomocí internetu a okresních úřadů jsem získal kontakty na 14 organizací v okresu Semily a 21 v okrese Trutnov.

Anketní výzkumné šetření probíhalo v březnu a dubnu roku 2016. Pro výzkum byly vybrány okresy Semily a Trutnov z důvodu, vzhledem k regionální příslušnosti autora. Důvodem spojení a komparace právě těchto dvou okresů je fakt, že v jejich katastru je nejvyšší české pohoří Krkonoše. Zároveň se jedná o sousední okresy, navíc každý z jiného kraje, okres Semily se nachází v Libereckém kraji, okres Trutnov v Královéhradeckém kraji. Přesto mají historicky a geograficky obdobné charakteristiky.

Pro výzkumné šetření byly osloveny organizace nabízející pohybové aktivity ve volném čase pro osoby s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením bez ohledu na cílovou věkovou skupinu. Součástí práce je i anketa určená pro klienty náhodně vybrané organizace, která se zabývá realizováním pravidelných pohybových aktivit pro osoby s postižením. Anketní dotazovací metoda, zaměřená na spokojenost klientů s nabídkou aktivit byla uskutečněna ve spolupráci s Obchodní akademií, odbornou školou a praktickou školou Olgy Havlové v Janských Lázní

31 s žáky, kteří ve volném čase využívají sportovní kroužky nabízené tamním školním klubem. Anketu vyplnilo dohromady 33 žáků nad 18 let s tělesným postižením.

4.2 Techniky sběru a zpracování dat  Analýza zdrojů – na základě analýzy převážně internetových a doplňkově tradičních knižních a dalších (např. letáky organizací) zdrojů byli vydefinovány relevantní organizace. Zpracování dat má charakter deskriptivní a slouží k vytvoření seznamu relevantních organizací.  Metoda dotazování, anketní šetření vlastní konstrukce pro organizace (viz příloha I)– slouží ke zjištění nabídky služeb a činností vydefinovaných organizací.  Metoda dotazování, anketní šetření vlastní konstrukce pro uživatele služeb jedné vybrané organizace (viz příloha II) – slouží k zjištění spokojenosti s nabízenými aktivitami. Vyhodnocení těchto anket je realizováno prostřednictvím běžných postupů deskriptivní matematiky a statistiky.

4.3 Vyhodnocení dat 1. Analýzou literárních zdrojů byl vytvořen přehled poznatků sloužící k širšímu pochopení problematiky. Analýzou internetových zdrojů, dat získaných od okresních úřadů, odbornými časopiseckými zdroji (např. Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi) byl vytvořen seznam organizací v okresech Semily a Trutnov, které mají ve svém působení uvedenou nabídku služeb pro osoby s postižením. 2. Technikou ankety vlastní konstrukce určené pro organizace byla získána data a informace o konkrétním působení zúčastněných organizací vzhledem k nabídce pohybových aktivit ve volném čase. Anketa obsahuje uzavřené i otevřené otázky a slouží ke zmapování nabídky pohybových aktivit pro osoby s postižením ve výše zmíněných okresech. Cílem druhé ankety vlastní konstrukce je zjištění spokojenosti klientů náhodně vybrané organizace s nabídkou, vlastním průběhem aktivit i motivaci klientů k pravidelné pohybové aktivitě. Anketu tvoří uzavřené i otevřené otázky a vyplnění této ankety předcházelo seznámení se a podepsání informovaného souhlasu.

32 4.4 Postup práce Postup práce odstartovala analýza literárních zdrojů, ze které vznikl přehled poznatků, který slouží k bližšímu pochopení jednotlivých typů postižení z hlediska speciální pedagogiky a aplikovaných pohybových aktivit, včetně významu jejich provozování. Následně byl vytvořen z internetových zdrojů a spolupráce s okresními úřady seznam organizací, které se prezentují sociálními službami či tělovýchovou, sportem a volným časem pro osoby s postižením v okresech Semily a Trutnov. Jako relevantní internetové zdroje vyhledávání sportovních klubů pro osoby s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením byly využity internetové webové stránky národních sportovních federací a zastřešujících organizací sdružující kluby, konkrétně Českého svazu tělesně postižených sportovců, České asociace tělesně handicapovaných sportovců, Českého svazu zrakově postižených sportovců, Českého svazu neslyšících sportovců, Českého svazu mentálně postižených sportovců a také Českého hnutí speciálních olympiád, kde jsem využil interaktivní mapu s vyhledáváním všech sportovních klubů ze zadaného regionu. U národních svazů byly klíčové seznamy sportovních klubů, které jsou v rámci svazů sdružovány. Informace, případně další kontakty na vedoucí pracovníky jsem vyhledával taktéž na webové stránce Centra Aplikovaných pohybových aktivit, kde jsou kluby uvedeny pro konkrétní regiony. Údaje a informace jsem získával mimo jiné i prostřednictvím vyhledávače Google se zadávanými hesly: organizace pro osoby s postižením okres Semily; organizace pro osoby s postižením okres Trutnov. Tato hesla mě odkázala na databáze webu firmy.cz pro vyhledávací oblasti neziskové organizace a cíleně organizace pro zdravotně postižené. Okresní úřady mě informovaly o subjektech, které jsou uvedeny v sociálních službách. V neposlední řadě jsem pracoval i s informačními letáčky, vývěsními skříněmi, údaji o sportovních klubech v literatuře Centra APA. Celkově se mi podařilo vytvořit seznam 14 organizací se zapsaným působením v okresu Semily a 21 organizací s působností v okrese Trutnov.

Během měsíce března jsem kontaktoval organizace na uvedené e-mailové adresy s žádostí o vyplnění ankety k bakalářské práci zaměřené na zmapování nabídky řízených volnočasových pohybových aktivit pro osoby s postižením. V první informační vlně žádostí odpověděly pouze 4 organizace, které byly ochotny vyplnit anketu. Ve druhé informační vlně reagovalo dalších 11 organizací, přičemž pouze 4 ve výsledku splňovaly požadavek v podobě realizování volnočasových pohybových aktivit pro osoby s postižením. Ostatní organizace vůbec nekomunikovaly. Vzhledem k velmi nízkému počtu reakcí se zájmem podílet se na výzkumu jsem absolvoval cestu do okresního města Semily, kde jsem chtěl určitý počet

33 organizací navštívit, během předchozích dní jsem vyhlédnuté organizace opět kontaktoval s možností osobního setkání, avšak i tato iniciativa se obešla bez reakce. Na kontaktních adresách mi však v ten den nikdo nereagoval. Pro vyhodnocení výzkumu jsem se rozhodl použít 8 vyplněných anket od organizací, které se věnují pohybovým aktivitám.

Z 8 subjektů, které mi poskytly data vyplněním ankety, byla stratifikovanou metodou losu vybrána jedna organizace, které jsem chtěl předložit doplňkovou anketu zaměřenou na spokojenost klientů s využívanými aktivitami. První vybraná organizace se zaměřením na osoby s mentálním postižením odmítla zprostředkovat anketní šetření s jejich klienty. Druhým náhodným výběrem, opět losem jsem se zacílil na Středisko volného času Obchodní akademie, odborné školy a praktické školy Olgy Havlové v Janských Lázní, který využívají žáci převážně s tělesným postižením v pravidelných volnočasových a sportovních kroužcích, jako např. boccia, plavání, stolní tenis, florbal na vozíku a další.

Po domluvě s Ivanou Vyvlečkovou ze Střediska volného času mi škola umožnila 15. dubna 2016 sběr dat prostřednictvím ankety určené v tomto případě žákům školy, kteří během týdne navštěvují kroužky pohybového či sportovního charakteru. Školu jsem navštívil v době běžného vyučování a s vedením školy navštívil postupně 5 školních tříd. Žáci byli nejprve seznámeni s cílem anketního šetření, poté jim byl předložen informovaný souhlas pro rozhodnutí, zda-li mají o účast ve výzkumu zájem a v kladném případě v klidných podmínkách a bez nátlaku žáci vyplnili anketu bez účasti dalších pedagogů či jiných pracovníků střediska volného času. Anketu dobrovolně vyplnilo celkem 33 žáků.

34 5 VÝSLEDKY PRÁCE

Vyhledávání a vytvoření seznamu organizací probíhalo v závěru měsíce února, během března a dubna byly oslovovány vyhledané subjekty s prosbou o vyplnění ankety určené k bakalářské práci. Výsledkem je vyhodnocení získaných dat z ankety určené organizacím a následně i vyhodnocení výzkumného šetření zaměřené na spokojenost a názory klientů s postižením využívající volnočasové pohybové aktivity nabízené vybranou organizací stratifikovanou metodou výběru

5.1 Výsledky ankety určené pro organizace Anketní šetření zaměřené na organizace zabývajícími se nabídkou pohybových aktivit ve volném čase pro osoby s postižením vykázalo následující výsledky.

Z osloveného počtu 21 organizací v okresu Trutnov poskytlo data pro anketu 7 organizací, z nichž 1 nenabízí pohybové aktivity ve volném čase, ostatních 6 se věnuje nabídce. Pro okres Semily z kontaktovaných 14 vyplnilo anketu pouze 5 organizací, 2 se nevěnují volnočasovým pohybovým aktivitám a 1 organizace zprostředkovává pro své klienty výlety s krajskou pobočkou. Pohybovým aktivitám se aktivně věnují 2 organizace.

Z celkových 8 organizací nabízející řízené pohybové aktivity či sportovní kroužky ve volném čase pro okresy Trutnov a Semily jsou všechny neziskového charakteru. Celkový výčet nabízených aktivit je znázorněn v grafu č. 1. Je zřejmé, že organizace se ve většině případů věnují více možnostem pohybových aktivit pro své klienty.

Graf č. 1 Četnost nabízených pravidelných volnočasových pohybových aktivit v okresech Semily a Trutnov 5

4

3

2

1

0

Počet organizací věnující se dané aktivitě

35 Podíl cílových skupin nabídky pravidelných pohybových aktivit vyjadřuje graf č. 2, organizace měli možnost označit více odpovědí s upřesněním primární cílové skupiny. Z 8 odpovídajících organizací se žádná nevěnuje primárně osobám se zrakovým postižením.

Graf č. 2 Primární cílové skupiny organizací

1

Osoby s MP 2 Osoby s TP

5 Osoby se SP

Nabízené aktivity jsou u organizací realizovány pravidelně v rámci týdne. Možnosti 1x týdně a 3x a více týdně označily 3 organizace, centrum handicapovaných lyžařů v Janských Lázní realizují v zimních měsících pravidelné výcvikové kurzy lyžování pro osoby s postižením na monoski. Graf č. 3 představuje zobrazení realizovaných aktivit vzhledem k vybraným věkovým kategoriím. Organizace měly možnost zaškrtnout všechny vyhovující kategorie.

Graf č. 3 Věkové kategorie, pro které organizace nabízí pravidelné pohybové aktivity ve volném čase 7 6 5 4 3 2 1 0 Předškolní věk Mladší školní věk Starší školní věk Adolescence Dospělost Seniorský věk (3-5 let) (6-10 let) (11-14 let) (15-19 let) (20-64 let) (65 a více let)

Počet organizací věnující se dané věkové skupině

Na otázku, zda-li si myslí, že organizace a aktivity jsou dobře přístupné z hlediska bezbariérovosti, dopravy a dalších aspektů, odpověděly ve 100% Ano, že jsou dobře přístupní. Několik organizací se však potýká s bariérami, které by mohli ovlivňovat účast klientů v pravidelných pohybových aktivitách, kvalitu programu či samotné fungování

36 organizace. Výsledek je znázorněn v Tab. 2, včetně všech odpovědí, které mohly být označeny.

Tabulka 2. Bariéry organizací nabízející volnočasové pohybové aktivity

POČET OZNAČENÝCH ODPOVĚDÍ / BARIÉRY VYSVĚTLENÍ FINANČNÍ 3 PERSONÁLNÍ 1 ARCHITEKTONICKÉ 0 MATERIÁLNÍ 0 POSTOJOVÉ 0 BEZPEČNOSTNÍ 0 JINÉ Časový rozpis tělocvičny

Jedna z dalších otázek ankety byla zaměřena na vzdělání pracovníků tázaných organizací. Z počtu zodpovězených 8 anket vyplývá, že 5 organizací má na pozicích pracovníků ve volnočasových pohybových programech pracovníky v sociálních službách, či pracovníků v přímé péči. Zbylé 3 organizace uvedly, že vedoucí, trenéři, lektoři sportovních kroužků a dalších volnočasových pohybových programů mají vysokoškolské vzdělání v oboru speciální pedagogiky, aplikovaných pohybových aktivit či aplikované tělesné výchovy a klasické tělesné výchovy s kombinací dalších získaných kurzů či trenérských licencí.

Zkoumány byly také způsoby propagace organizací, za účelem zjištění podnětů, jak se osoby s postižením mohou o nabídce aktivit ve vybraných okresech dozvědět, či kde a jak se může široká veřejnost blíže seznámit s problematikou aplikovaných pohybových aktivit. Vyhodnocené výsledky vyobrazuje Graf č. 4, organizace zaznamenávaly všechny platné odpovědi. Nejvíce preferovaným způsobem propagace je prostřednictvím webových stránek v kombinaci s účty na sociálních sítích. Ostatní způsoby jsou využívány pouze doplňkově.

Graf č. 4 Způsob propagace organizací

Vlastní webové stránky 7 Sociální sítě 4 Letáky a plakáty 3 Masmédia (noviny, televize, rozhlas) 1 Prezentace na akcích 1 Prezentace skrze smluvní partnery 1

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Počet organizací, které označily odpověď

37 5.1.1 Medailonky organizací Do anketního šetření se zapojilo 8 organizací z okresů Semily a Trutnov, které vyhovovaly podmínce provozování sportovních či pohybových aktivit pro své klienty ve volném čase. V této podkapitole přináším krátké medailonky se základními informacemi fungování jednotlivých subjektů. Pořadí jsem stanovil dle abecedního seznamu pro větší přehlednost.

Centrum handicapovaných lyžařů, Janské Lázně

Okres: Trutnov Cílová skupina: osoby s tělesným postižením Nabízená pravidelná aktivita: zimní kurzy lyžování na monoski Věkové kategorie: všechny Popis: Nezisková organizace, pořádající pro své klienty a zájemce pravidelné zimní týdenní a víkendové kurzy lyžování pro osoby s tělesným postižením. Kurzů se účastní průměrně 6 lidí a v rámci Centra pracuje přes 20 lidí s vysokoškolským vzděláním včetně dalších získaných vzdělávacích licencí, např. instruktora monoski. Odkaz na webové stránky: http://www.monoski.info/

Fokus Turnov, Turnov

Okres: Semily Cílová skupina: osoby s mentálním postižením Nabízená pravidelná aktivita: pohybový program Věkové kategorie: adolescence, dospělost Popis: Nestátní nezisková organizace s posláním pomáhat a podporovat osoby s duševním onemocněním a mentálním postižením při socializaci do společnosti. Mimo jiné služby nabízí i pravidelný pohybový program pro své klienty. Činnost organizace zajišťují pracovníci v sociálních službách. Odkaz na webové stránky: http://www.fokusturnov.cz/

Podkrkonošská společnost přátel dětí zdravotně postižených, Semily

Okres: Semily Cílová skupina: osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením Nabízená pravidelná aktivita: Pravidelné sportovní akce a turnaje Věkové kategorie: mladší školní věk, starší školní věk, adolescence, dospělost Popis: Spolek poskytující sociální služby pro osoby, a rodiny se zdravotním postižením. Hlavní náplní je pořádání festivalu „Patříme k sobě“ za účelem představit široké veřejnosti

38 aktivity a dovednostní vystoupení osob s postižením. Mimo další společenské akce organizuje spolek i pravidelné sportovní události Krakonošův trojboj, turnaj v bowlingu a turnaj v přehazované. Odkaz na webové stránky: http://www.podkrk.eu/

SK Krkonoše, Vrchlabí

Okres: Trutnov Cílová skupina: osoby s mentálním postižením Nabízená pravidelná aktivita: Boccia, stolní tenis, plavání Věkové kategorie: mladší školní věk, starší školní věk, adolescence, dospělost Popis: Sportovní klub při TJ Spartak Vrchlabí zapsaný pod Českým hnutím speciálních olympiád nabízí pro sportovce pravidelné tréninky vybraných sportů i účast na sportovních akcí po celé České republice. Ve spolupráci se střediskem Světlo – diakonie ve Vrchlabí pracují ve sportovním klubu pracovníci v sociálních službách s vysokoškolským vzděláním a dalšími licenčními kurzy, např. instruktor speciálních olympiád. Odkaz na webové stránky: http://www.spartak-vrchlabi.cz/sk-krkonose

SK Trautenberg, Trutnov

Okres: Trutnov Cílová skupina: osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením Nabízená pravidelná aktivita: plavání, stolní tenis, boccia Věkové kategorie: dospělost Popis: Sportovní klub Českého hnutí speciálních olympiád, který se soutěžně věnuje stolnímu tenisu sportovců s mentálním postižením. Doplňkově nabízí možnost využití i dalších programů plavání a boccia i lidem s tělesným postižením. Sportovní klub je vybudován pod stacionářem v Trutnově.

Stacionář, Trutnov

Okres: Trutnov Cílová skupina: osoby s mentálním, tělesným, kombinovaným postižením Nabízená pravidelná aktivita: pohybový kroužek Věkové kategorie: dospělost Popis: Denní stacionář pro osoby s mentálním a tělesným postižením nabízí sociální služby pro své klienty mnoha charakterů. Hlavním cílem je podpora a rozvoj lidí s postižením.

39 Z nabídky programů klienti využívají pravidelný skupinový pohybový kroužek. Zaměstnanci stacionáře jsou pracovníci v sociálních službách. Odkaz na webové stránky: http://www.stacionartrutnov.cz/

Středisko volného času při OA, OŠ a PŠ Olgy Havlové, Janské Lázně

Okres: Trutnov Cílová skupina: osoby s tělesným postižením Nabízená pravidelná aktivita: boccia, plavání, kuželky, plážový volejbal, florbal stojících, florbal vozíčkářů, badminton, stolní tenis Věkové kategorie: adolescence, dospělost Popis: Středisko volného času při OA, OŠ a PŠ Olgy Havlové v Janských Lázní nabízí pro žáky a studenty školy široký program volnočasových a sportovních kroužků. Středisko spolupracuje i s mnoha dalšími organizacemi, např. FTK UP v Olomouci, Českou asociací paraplegiků aj. Hlavním cílem střediska je nabídka smysluplného využití volného času. Pro sportovní kroužky zajišťuje i účasti na soutěžích a závodech. Odkaz na webové stránky: http://svc.oajl.cz/

Svaz neslyšících a nedoslýchavých, Trutnov

Okres: Trutnov Cílová skupina: osoby se sluchovým postižením Nabízená pravidelná aktivita: Turistika, výlety Věkové kategorie: starší školní věk, adolescence, dospělost Popis: Okresní pobočka národního spolku sdružující osoby se sluchovým postižením. Hlavním posláním je podporovat a hájit práva a zájmy klientů. Svaz nabízí sociální služby širokého charakteru, z pohybového se zaměřuje na organizaci pravidelných výletů a turistické činnosti ve spolupráci s krajskou pobočkou Královéhradeckého kraje. Odkaz na webové stránky: http://www.snncr.cz/Trutnov.html

5.2 Výsledky ankety určené klientům vybrané organizace Výzkumu anketního šetření se aktivně zúčastnilo 33 žáků s tělesným postižením z Obchodní akademie, odborné školy a praktické školy Olgy Havlové v Janských Lázní a zde jsou představeny výsledky sledující spokojenost žáků s nabízenými kroužky v rámci volného

40 času po škole, kvalitou a průběhem kroužků a mimo jiné i motivací k provozování aktivit řízené Střediskem volného času.

Graf č. 5 vyobrazuje demografické údaje účastníků výzkumu, na kterém se podíleli muži i ženy 2 věkových skupin. Z výsledku je zřejmé, že nabídku volnočasových aktivit využívají více muži než ženy. Nejčastější věk účastníků je 18 – 26 let, vyplývající z působnosti školy, kterou navštěvují žáci a studenti převážně s tělesným postižením.

Graf č. 5 podíl účastníků volnočasových pohybových programů 25 22

20

15

10 7

5 3 1 0 Věk 18 - 26 let Věk 27 - 62 let Muži Ženy n = 33

Účastníci výzkumu měli vybrat právě jednu volnočasovou pohybovou aktivitu, které se v rámci nabídky Střediska volného času věnují a pravidelně provozují. Četnost odpovědí je znázorněna v grafu č. 6 – vybrané volnočasové aktivity. Výsledek poukazuje na široké spektrum řízených aktivit v rámci působení Střediska, které mohou žáci a studenti využívat.

Graf č. 6 - Vybrané volnočasové pohybové aktivity

Plavání 1 1 1 Boccia 1 1 9 Florbal 2 Stolní tenis Florbal vozíčkářů 3 Plážový volejbal Tenis 3 6 Kuželky Lukostřelba 5 Fotbal

41 Účastníci uvedli, že tréninky/ lekce vybraných volnočasových pohybových aktivit trvají nejčastěji 60 a více minut (16), délku jedné lekce/tréninku 30 – 60 minut uvedlo 12 lidí a délku do 30 minut označili 4 tázaní. Současně na další oblast ankety, která se ptala na otázku, jak často zmíněnou aktivitu provozují, odpovědělo 15 lidí 1x týdně, 11 lidí 2x týdně, 4 osoby odpověděly 3x a více krát týdně, poslední 3 účastníci označili odpověď několikrát měsíčně.

Výsledek vypovídá o skutečnosti aktivního trávení volného času pohybovými aktivitami v rámci celého týdne, pouze malé procento se vybraným aktivitám věnuje několikrát měsíčně.

Další část výzkumu sloužila ke zjištění spokojenosti účastníků s náplní, dobou trvání, trenérem, prostředím, ve kterém aktivita probíhá a dostupností vybrané volnočasové pohybové aktivity. Tab. 3 ukazuje počet označených odpovědí ke každé položce ankety.

Tab. 3 Spokojenost účastníků výzkumu s:

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Náplní lekce, 26 6 0 1 tréninku Dobou trvání 19 11 3 0 lekce/tréninku Trénerem/ 28 4 1 0 lektorem Prostředím 23 8 2 0 průběhu aktivity Dostupností 25 7 0 0 místa aktivity

Výsledek jednoznačně prokazuje vysokou spokojenost žáků a studentů s nabízenými aktivitami včetně jednotlivých ukazatelů. Celkem 11 účastníků shodně uvedlo u všech položek, že jsou maximálně spokojeni. Pouze 7x z celkového počtu 165 odpovědí, v rámci celé oblasti otázek, vykázalo negativní odpovědi: spíše nebo nebo určitě ne.

Na otázky zaměřené na spokojenost navázala další oblast otázek ptající se na to, zda-li by účastníci ocenili určité změny u provozované aktivity. Počet odpovědí k jednotlivým otázkám znázorňuje tab. 4. V několika případech se účastníci rozhodli neodpovídat.

42 Tab. 4 Ocenili by účastníci tyto případné změny?

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Neodpověděli Delší doba 6 5 12 8 2 trvání Kratší doba 2 2 10 17 2 trvání Více lekcí/ 8 7 10 6 2 tréninků týdně Méně lekcí/ 3 0 6 22 2 tréninků týdně Nové nářadí, 8 6 8 10 1 náčiní, pomůcky Změna trenéra/ 0 1 7 24 1 lektora Více asistentů 3 2 14 13 1 trenéra /lektora

Z uvedených odpovědí vyplývá, že velká většina tázaných si spíše nepřeje jakoukoliv změnu doby trvání lekcí či tréninků vybraných aktivit. Naopak zhruba polovina by ráda uvítala více lekcí či tréninků u dané aktivity týdně. Převážná většina účastníků výzkumu je zcela spokojeno s trenérem/lektorem a nepřejí si změnu. Názory u položky na více asistentů u programů pohybových aktivit vykazují odpovědi, že není potřeba více lidí. Dotazovaní měli i možnost otevřené odpovědi na jiné, libovolné návrhy úprav vybraných aktivit. V rámci výzkumného šetření se zde objevily tyto odpovědi: Zlepšení přístupu trenéra k zúčastněným, více času na odhod všech míčků, lepší finanční podmínky pro rozvoj aktivity.

Výzkumné šetření obsahovalo taktéž otázky zaměřené na důvody a jejich důležitost, které mají účastníci k provozování pravidelných pohybových aktivit ve volném čase. Tabulka č. 5 ukazuje výčet počtu odpovědí k jednotlivým položkám, u které měli účastníci 3 možnosti odpovědi, jak je pro ně určitá iniciativa k pohybu důležitá. Otázka je zaměřena obecně na všeobecné volnočasové aktivity.

43 Tabulka č. 5 Důvody a jejich důležitost k provozování pravidelné pohybové aktivity

Velmi důležité Důležité Nedůležité Neodpověděli

Pohyb pro zábavu/ 17 16 0 0 pro zábavu Být dobrý(á) ve 14 9 8 2 sportu

Vyhrávat 4 11 16 2

Seznámit se 12 18 2 1 s novými lidmi Setkávat se s 21 9 3 0 přáteli

Zlepšit své zdraví 22 8 2 1

Udržovat dobrou 22 10 0 1 kondici

Udržovat svoji váhu 16 8 7 2

Vypadat dobře 15 12 5 1

Dokázat si, že na to 11 13 8 1 mám Zvyšovat své 16 13 3 1 sebevědomí Odpočinout si od 19 10 3 1 starostí

Nejvíce důležité je pro účastníky výzkumu zdravotní a sociální přínos pravidelné pohybové aktivity. Hýbat se pro ně znamená odpočinout si od starostí, vyčistit si hlavu a užít si radost z pohybu jako formy zábavy. Naopak být dobrý ve sportu a vyhrávat, jako jednoho ze základních motivů soutěžního sportu považuje většina tázaných za nedůležité, což poukazuje na předchozí odpovědi, že sportují převážně pro zábavu.

44 Mimo jednu vybranou pravidelnou pohybovou aktivitu, na základě které účastníci odpovídali v předchozích blocích otázek, měli možnost vypsat i všechny ostatní aktivity pohybového rázu, které ve svém volném čase realizují. Odpovědi byly rozděleny na pravidelné a jednorázové. Z výsledků je patrné, že mnoho žáků a studentů se věnují více aktivitám. Mezi ostatní pravidelné aktivity najdeme odpovědi: plavání, cyklistika, boccia, florbal, tanec, turistika, hokej, badminton, fotbal, lukostřelba, plážový volejbal a stolní tenis. Jednorázově (např. jednou či dvakrát do roka) dotazovaní realizují: plavání, tanec, šipky, lyžování, turistiku, stolní tenis, cyklistiku, badminton, nordic walking, aerobic a plážový volejbal. Obecně se dá říci, že pohyb znamená pro zúčastněné výzkumu důležitou položku volného času, které se aktivně věnují nejen po celý týden.

Závěrečnou otázkou anketního šetření byla odpověď, zda-li by účastníci ocenili rozšíření nabídky Střediska o další pohybové aktivity a konkrétně o kterou by případně měli zájem. Celkem 14 lidí označilo, že s aktuální nabídkou jsou spokojeni, ostatní zaznamenali buď odpověď nevím či ano, že by ocenilo rozšíření nabídky. Konkrétně se objevily tipy: golf, hokej, nordic walking, aqua aerobic, cvičení pilates, rugby a squash.

5.3 Rozhovor Pro účely práce jsem uskutečnil strukturovaný rozhovor s Květou Charvátovou, trenérkou SK Krkonoše Vrchlabí.

1) Základní informace o sportovním klubu, v němž jako trenérka působíte, jaké sporty trénujete? Sportovní klub Krkonoše jsem založila spolu s klienty dne 3.5.2001 a přihlásila jsem ho k Českému hnutí speciálních olympiád (ČHSO). Název klubu si zvolili klienti. Důvod? Bylo třeba směřovat pohybovou aktivitu klientů k nějakému cíli a tak je motivovat.

Začali jsme na darovaném stole v hale střediska hrát stolní tenis. Naše procházky se tematicky zaměřovaly - hod na cíl čímkoli, skok do dálky, běh, vrh koulí (na hřišti manželů Zátopkových)... Já jsem si udělala trenérské zkoušky v Olomouci u prof. Válkové.

Přihlásila jsem náš klub do TJ Spartak ve Vrchlabí, protože mi to připadalo výhodné - jednak jsme se zviditelnili a navíc jsme za získané body v turnajích (regionálních, republikových i mezinárodních) dostali dotace na činnost. Díky tomu se mi podařilo za dva roky koupit kvalitní stůl na stolní tenis.

Každoročně se zúčastňujeme olympiád nyní v boccie a ve stolním tenise (prvních 5 let atletika, dále lyžování do roku 2013, boccia od roku 2010 dosud, stolní tenis od začátku).

45 Klienti, kteří nejsou příliš nadaní na sport a mají problémy s pohybem, měli zájem o bocciu, proto jsem je registrovala na bocciu.

Městský úřad Vrchlabí spolu s TJ Spartak pořádá jednou za rok akci "Nejlepší sportovec roku". Začátkem ledna se v KD Střelnice koná slavnostní vyhlášení nejlepších sportovců jednotlivých disciplín, Vítězové dostávají diplom, zlatý pohár a finanční odměnu od TJ.

2) Jaká byla a je, Vaše motivace k trénování mentálně postižených sportovců?

Pracuji v Diakonii ČCE ve Vrchlabí jako pracovnice v sociálních službách.

Dostala jsem za úkol veškeré pohybové aktivity uživatelů. Bylo třeba směřovat pohybovou aktivitu klientů k nějakému cíli a tak je motivovat. Tato práce mě baví.

3) Co Vás na této profesi baví nejvíce?

Když s přiměřeným rizikem dosáhne sportovec úspěchu nebo je vidět alespoň malý posun dopředu.

4) Jaké je Vaše vzdělání? Absolvovala jste další kurzy rozvíjející Vaše spektrum možností uplatnění?

Středoškolské, zdravotní laborantka, pracuji v Diakonii 22.rok, 2-3x ročně na kurzu, například Výcvik pro klíčové pracovníky, Muzikoterapie, Komunikace a spolupráce s rodinou klienta, Sexualita pro mentálně postižené, Techniky práce s agresivním klientem, Instruktor speciálních olympiád, Manipulace ve vztahu uživatel-poskytovatel v sociálních službách, Autorehabilitace a autoaktivační trénink, Nedirektivní komunikace v sociálních službách.

5) Jak funguje podpora města nebo kraje pro fungování sportovního klubu?

Město Vrchlabí vyhlašuje grantový program, který využívám pro jarní turnaj v boccie. TJ Spartak, kde je náš sportovní klub Krkonoše členem, vychází vstříc sníženou sazbou za pronájem tělocvičen, kam chodíme.

46 6) Účastníte se pouze akcí pod ČHSO, nebo se aktivně zapojujete i při ČSMPS?

Především při ČHSO, dále se účastníme regionálních turnajů, například turnaj ve stolním tenise v Novém Bydžově.

7) Co je pro, Vás, osobně na práci trenérky sportovců s MP nejtěžší?

Přesvědčit ty, kteří se neradi hýbou k jakémukoli pohybu. A některým rodičům (kteří příliš nevnímají pokroky u svých MP dětí) dokázat, že je důležité se zúčastnit, i když nevyhraje.

8) Co je podle, Vás, největším přínosem sportu a obecně pohybových aktivit pro osoby s MP?

Osvojení sportovního chování a návyků.

Umožnění MP účast na sportovních soutěžích.

Přispění k integraci MP do společnosti.

Posílení motorické a psychické zdatnosti.

Zachování práva MP na aktivní využívání volného času, například sportem.

Získat praktické dovednosti do života (příprava na cestu, cestování, sebeobsluha při hygieně, jídle, strávit noc bez rodičů, orientace v jiných prostorách, apod.)

9) Jaké jsou, Vaše, největší trenérské úspěchy v práci se sportovci s MP?

2x účast na světových hrách (Irsko 2003, stolní tenis Ivan Ikri 5. místo – z 8.

Řecko 2011 boccia Petra Červenková 2.místo).

Celkem 12 zlatých medailí, 8 stříbrných a 13 bronzových.

Vyznamenání Cena hejtmana královehradeckého kraje 2010 (za aktivity, přispívající k poznání problémů občanů se zdravotním postižením a podporující myšlenku jejich společné integrace).

Nejlepší trenér lidí s MP - při slavnosti Sportovec roku 2011

47 10) Jaký je, Váš názor na integraci MP s intaktní populací?

Naše společnost není ještě vyzrálá k tomu, aby dokázala být zcela tolerantní k MP, dovede to jen částečně. Je to tím, že není to tak dlouho, co se přestali MP izolovat jenom v ústavech (od roku 1990). Jsou ale takoví, kteří se dokáží prosadit.

11) Jaký je Váš aktuální cíl, co byste jako trenérka chtěla dokázat?

Rozšířit základnu MP sportovců, udržet jim radost z pohybu a úspěchů.

12) Je něco, co byste ráda v systému tělesné výchovy, sportu a volného času u osob s MP ráda změnila a proč?

Olympiáda je o dobrovolnosti a ochotě lidí, kteří sympatizují s MP a baví je práce s nimi.

MŠMT upřednostňuje více a raději zdravotně postižené občany. Přispívají k tomu média, která bohužel dokáží podtrhnout nepříznivý stav člověka lépe než úspěch.

Co bych ráda změnila a proč ?

Větší informovanost zejména rodičů, kteří žijí se svým MP dítětem, o možnostech využití volného času pohybovými aktivitami, a to jejich aktivním přístupem k problematice MP=kurzy, přednášky, semináře.

Více optimističtějších pořadů v TV, co se týká sportování a dalších aktivit MP.

Myšlení lidí nelze změnit, pokud sami nechtějí.

48 6 DISKUSE

Během procesu vyhledávání jsem zaregistroval dohromady za oba okresy 35 organizací hlásající ve svém portfoliu působnosti sociální práce sportovní aktivity či jiné služby cílené pro osoby s postižením. Otázkou je, jestli je toto číslo vysoké vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o 2 sousedící okresy České republiky. Faktem může být, že některé organizace se mi nepodařilo najít, jelikož nemusí být evidování na internetových stránkách, sociálních sítí apod. Přesto dle mého názoru není zmíněné číslo příliš pozitivní vzhledem ke vztahu počtu osob s jakýmkoliv typem postižení, kteří žijí mezi námi a mají právo na plnohodnotný život. Pokládám si otázky, proč se návratnost anketního šetření určené pro organizace pohybuje pouze ve výši 31%, z nichž navíc ne všechny organizace nabízejí pro své klienty volnočasové pohybové aktivity. Může být důvodem nezájem organizací podílet se na výzkumu, nezájem poskytovat data své organizace či přílišné časové vytížení vedoucích pracovníků vzhledem k počtu administrativních a dalších úkonů spjaté s fungováním organizace? Zřejmě věčné otázky většiny výzkumných šetření. Když se podívám na charakter organizací, zarazilo mě, jaký je inter-okresní nepoměr v počtu sportovních klubů Českého hnutí speciálních olympiád. Zatímco v okresu Trutnov aktivně působí 5 klubů sportovců s mentálním postižením, v okresu Semily se nenachází žádný klub. Napadá mě myšlenka, že ačkoliv mají oba porovnávané okresy velmi podobné historické i geografické podmínky, že je zřejmě zjevný rozdílný přístup k podpoře aktivního životního stylu u osob s postižením od jednotlivých krajů, jejímiž správními celky jsou okresy Semily a Trutnov. Nabízí se tedy i komparace přístupu a podpory Libereckého a Královéhradeckého kraje. Při osobní návštěvě Obchodní akademie, odborné školy a praktické školy Olgy Havlové v Janských Lázní jsem byl překvapen vysokou úrovní školského prostředí, vybavení pomůcek, kolektivního ducha a samozřejmě i pestrou nabídkou sportovních a dalších volnočasových aktivit, které pro své žáky a studenty nabízí tamní Středisko volného času. Navíc žáci a studenti velmi rádi využívají nabídku, protože pohyb, hry, aktivity je pro ně možnost jak jinak a lépe trávit volný čas, než jen prostým sezením u počítače. Navíc jedním z hlavních motivů k provozování aktivit je udržování kontaktů s kamarády a prohlubování vzájemných vztahů. Nebojím se říci, že přístupem, podporou, pedagogickým sborem a celkovým prostředím dokazuje škola jasnou známku kvality a oblíbenosti, i díky atraktivnímu zaměření pro osoby s tělesným postižením.

49 Je tedy nabídka organizací pro osoby s postižením ve vybraných okresech dostatečná? Otázka, na kterou se nedá uceleně zodpovědět, nicméně dle mého názoru je nevyrovnaná. Většinou se jedná o organizace charakteru sociálních služeb, které uskutečňují pravidelné pohybové kroužky, ovšem pracovníky jsou převážně lidé bez odborného vzdělání na pohybové aktivity, což může mít za následek nízký počet nabízených programů pohybového charakteru. V závěru mě napadá ještě myšlenka, jestli např. v okrese Semily funguje spojení nabídka – poptávka, protože mám pocit, že pokud v tomto okrese žijí lidé s postižením a chtějí se věnovat aktivitám, využívat osvědčené služby atd. rozhodnou se navštěvovat vyhlášené organizace, např. v Jičíně, Nové Pace a na dalších místech, která již spadají pod jiný správní okresní celek. Případně může jistou roli hrát i migrace, přeci jen v podmínkách Podkrkonoší nebo přímo Krkonoš se bude osobám s postižením žít složitěji vzhledem k dostupnosti zařízení, obchodů, geografickým podmínkám atd. hůře, než když se přestěhují do většího města, kde je vše jak se říká nadosah.

50 7 ZÁVĚR

Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapování nabídky volnočasových sportovních a pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením v sousedních okresech Semily a Trutnov. Celkem jsem vyhledal a následně oslovil 14 organizací pro okres Semily a 21 pro okres Trutnov. Z uvedeného počtu odpovědělo a ochotně vyplnilo anketní šetření 5 organizací ze semilského okresu, přičemž pravidelnou pohybovou volnočasovou aktivitu nabízí pouze organizace Fokus Turnov. Zbylé organizace buď zprostředkovávají výlety s partnerskou společností, nebo pro své klienty nenabízí pohybovou aktivitu ve volném čase či organizují pravidelné sportovní události v rámci ročního cyklu. Z okresu Trutnov odpovědělo dohromady 7 organizací, mezi nimiž byly jak organizace zabezpečující sociální služby, tak i např. sportovní kluby. Pohybovou volnočasovou aktivitu z uvedených 7 nabízí 6 subjektů různého zaměření. Komparace počtu nabídek je vzhledem k nízkému procentu návratnosti velice náročná, nicméně je zřejmé, že oba okresy, respektive kraje přistupují k osobám s postižením rozdílným názorem, minimálně co se týče sportu a pohybových aktivit, přitom oba okresy mají velice podobné geografické podmínky území. Další podmínky pro rozvoj nabídky služeb v uvedených okresech je předmětem diskuse. Dalším dílčím cílem bylo zjištění spokojenosti klientů s využívanými pohybovými aktivitami ve volném čase. Pro výzkum bylo náhodným výběrem zvoleno Středisko volného času při Obchodní akademii, odborné škole a praktické škole Olgy Havlové v Janských Lázní. Žáci a studenti školy mají ve volném čase k dispozici široké spektrum nabídky pohybových a sportovních kroužků, např. plavání, bocciu, stolní tenis, lukostřelbu, kuželky, florbal stojících i florbal vozíčkářů a jiné, a s nabídkou i kvalitou nabízených aktivit jsou velmi spokojeni. Průzkum taktéž poukázal na skutečnost, že žáci a studenti sportují převážně pro radost, pro zlepšení zdraví a aby se mohli stýkat s kamarády či s novými lidmi. Dílčí cíl provést rozhovor se záměrně vybraným pedagogickým pracovníkem byl jednoznačně splněn. Strukturovaný rozhovor jsem uskutečnil s Květou Charvátovou, trenérkou ze sportovního klubu SK Krkonoše Vrchlabí pro sportovce s mentálním postižením. Nabídka služeb v oblasti volnočasových pohybových aktivit pro osoby se zdravotním postižením je v okrese Trutnov více rozšířená a nabízí širší spektrum pohybového využití než okres Semily.

51 8 SOUHRN

Bakalářská práce je zaměřena na zmapování organizací v okresech Semily a Trutnov, nabízející pro své klienty a zájemce volnočasové pohybové či sportovní aktivity pro osoby se zdravotním postižením. Cílem práce je poukázat na možnosti provozování pravidelných pohybových aktivit u lidí s postižením v rámci výše zmíněných okresů s bližšími informacemi o konkrétních nabídkách organizací zapojených do výzkumného šetření. Teoretická část práce obsahuje přehled poznatků zaměřený na jednotlivé typy zdravotního postižení z hlediska speciální pedagogiky jako vědního oboru. Prostřednictvím práce s odbornou literaturou jsem popsal základní znaky, rozdělení, etiologii a další aspekty. tělesného, zrakového, sluchového i mentálního postižení. Připojil jsem taktéž důležité informace o speciálně-pedagogických disciplínách, které se věnují daným typům postižení. Další kapitola popisuje Aplikované pohybové aktivity se zaměřením na 3 oblasti působnosti – soutěžní sport, včetně důležitých specifik oproti sportu osob bez postižení, volnému času a taktéž aplikované tělesné výchově v rámci školství. Poslední okruh teoretické části se věnuje problematice významu aplikovaných pohybových aktivit pro osoby s postižením v rámci komplexní rehabilitace. Praktická část je rozdělena na výsledky 2 výzkumů, které byly pro práci realizovány. Anketní šetření zaměřené na organizace přineslo údaje o nabídce aktivit, které pro osoby s postižením nabízejí organizace v okresech Semily a Trutnov. Vytvořil jsem přehledný seznam organizací zapojených do výzkumu s informacemi o typu nabídky, cílové skupině a s krátkým popiskem fungování organizace. Z průběhu a výsledku anketního šetření je patrné, že okres Trutnov nabízí více možností a kvalitnějších služeb než okres Semily. Druhá anketa byla směřována žákům a studentům Obchodní akademie, odborné školy a praktické školy Olgy Havlové v Janských Lázní. Výzkum byl zaměřen na spokojenost s pravidelnými pohybovými a sportovními kroužky, které pro účastníky nabízí tamní Středisko volného času. Ankety se zúčastnilo 33 lidí a výsledky prokazují vysoké procento spokojenosti s nabídkou, průběhem i dobou trvání aktivit. Následující oblasti vykazují skutečnosti, že až na výjimky nepotřebují žáci nic měnit. Poslední část výzkumu poukázala na motivaci a důležitosti provozování pohybové aktivity u každého jedince. Účastnící sportují především pro radost, zdravotní a sociální benefity získaných z pohybu. Vyhrávat není pro tázané příliš důležité. Ve strukturovaném rozhovoru ohledně sportovního klubu, působení, trenérských zkušeností, motivace k trénování osob s MP a jiné odpovídala Květa Charvátová, trenérka z SK Krkonoše ve Vrchlabí.

52 9 SUMMARY

This thesis deals with monitoring the organizations of the Semily ad Trutnov disticts, which offer adapted physical activity for persons with disabilities in leisure time. The main goal is find out range of physical activities for people with disabilitiest in these districts with accurate informations about the participating organizations in research. The theoretical part is focused on the characteristics of disabilities from terms of special education. Through literature analysis, I described the basic characteristics, classification, etiology, and other aspects of physical, visual, hearing and intellectual disability. I described also an important informations about specially-pedagogical disciplines of specific types of disability. Another part is focus on the term Adapted Physical Activity and 3 areas of action APA – adapted sport, physical recreation and PE lessons. The last chapter of theoretical part is dedicated to the importance of adapted physical activity for persons with disability in the context of a comprehensive rehabilitation. The practical part is divided into results of two surveys, which were implemented for the thesis. First questionnaire survey is aimed for data of activities for persons with disabilities offered by organizations in the districts Semily and Trutnov. I created a list of organizations involved in research with informations about the type offer, target group and annotation of organizations with link to more informating. Results of this research showed that the Trutnov district offers more physical activities than Semily district. The second survey was directed to pupils and students with physical disability from the selected school of Olga Havlová in Janské Lázně. The research was focused on the satisfaction of the participating with physical and sports actities realising by leisure centre of the school. Research was attended by 33 people, and the results show a high percentage of satisfaction with the offer, the course and duration of activities and they not require specially changes of programmes. Results of the research shows motivation and views on the importance of physical activities in their lives. Primarily they do sports and physical aktivity in leisure time to pleasure of movement, healthy and social benefits. Winning is not important for participants. I also did a interview with a Květa Charvátová, trainer of special olympics club called SK Krkonoše in Vrchlabí.

53 Referenční seznam

Baloun, L., & Kudláček, M. (2012). Deskripce amerických standardů z oblasti aplikované tělesné výchovy. Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi, 3(2), 51-65. Bazalová, B. (2010). Psychopedie. In Pipeková, J., et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido. Finková, D. (2010). Základy tyflopedie – Předmět, cíle, techniky prostorové orientace a komunikace. Olomouc: Univerzita Palackého. Finková, D., Ludíková, L., & Růžičková, V. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Fischer, S., Škoda, J., Svoboda, Z., & Zilcher, L. (2014). Speciální pedagogika. Praha: Triton. Flenerová, H. (1985). Kapitoly z tyflopedie. Praha: SPN. Hodaň, B. (1997). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého. Horáková, R. (2010). Uvedení do surdopedie. In Pipeková, J., et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido. Janečka, Z. (2012). Sport osob se zrakovým postižením. In Janečka, Z., et al. Vybrané kapitoly ze sportu osob se zdravotním postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Janečka, Z., et al. (2012). Vybrané kapitoly ze sportu osob se zdravotním postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Jesenský, J. (1995). Uvedení do rehabilitace zdravotně postižených. Praha: Karolinum. Ješina, O., & Kudláček, M. (2009). Modifikace pohybových aktivit pro participaci dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v integrované školní tělesné výchově*. Univerzita Karlova v Praze. Retrieved from http://dspace.specpeda.cz/handle/0/315. Ješina, O., & Kudláček, M. (2012). Aplikovaná tělesná výchova. Olomouc: Univerzita Palackého. Ješina, O., Hamřík, Z., et al. (2011). Podpora aplikovaných pohybových aktivit v kontextu volného času. Olomouc: Univerzita Palackého. Jetelinová, J. (2011). Komplexní rehabilitace u dětí se speciálními potřebami. Olomouc: Univerzita Palackého. Kábele, F., Kollárová, E., Kočí, J., & Kracík, J. (1993). Somatopedie. Praha: Karolinum. Komárek, V., Zumrová, A., et al. (2000). Dětská neurologie: vybrané kapitoly. Praha: Galén. Kotagal, S. (1996). Základy dětské neurologie. Praha: Triton.

54 Kudláček, M. (2012). Paralympijské sporty a další vybrané sporty osob s tělesným postižením. In Janečka, Z., et al. Vybrané kapitoly ze sportu osob se zdravotním postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Kudláček, M., et al. (2013). Aplikované pohybové aktivity osob s tělesným postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Kudláček, M., et al. (2013). Základy aplikovaných pohybových aktivit. Olomouc: Univerzita Palackého. Kudláček, M., Ješina, O., Bláha, L., & Janečka, Z. (2010). Kompetence učitelů tělesné výchovy ve vztahu k integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školní tělesné výchově. Tělesná Kultura, 33(1), 41–56. Kurková, P. (2012). Pohybová aktivita a sport osob se sluchovým postižením. In Janečka, Z., et al. Vybrané kapitoly ze sportu osob se zdravotním postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Langer, M. (2014). Speciální pedagogika osob se sluchovým postižením. In Valenta, M. et al. Přehled speciální pedagogiky. Praha: Portál. Ludíková, L. (1988). Tyflopedie. Olomouc: Univerzita Palackého. Ludíková, L., Finková, D., & Stejskalová, K. (2013). Teoretická východiska speciální pedagogiky osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Ludíková, L., & Stoklasová, V. (2006). Tyflopedie pro výchovné pracovníky. Olomouc: Univerzita Palackého. Panská, S. (2013). Aplikované pohybové aktivity osob se sluchovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Pipeková, J., et al. (2010). Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido. Pipeková, J., & Vítková, M. (2010). Uvedení do speciální pedagogiky. In Pipeková, J., et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido. Růžičková, V. (2006). Integrace zrakově postiženého žáka do základní školy. Olomouc: Univerzita Palackého. Slepičková, I. (2005). Sport a volný čas. Praha: Karolinum. Souralová, E., & Langer, J. (2005). Surdopedie. Olomouc: Univerzita Palackého. Trnka, V. (2012). Charakteristika a organizace sportu osob se zrakovým postižením v České republice. Univerzita Karlova. Valenta, M., et al. (2014). Přehled speciální pedagogiky. Praha: Portál. Valenta, M., Michalík, J., Lečbych, M., et al. (2012). Mentální postižení. Praha: Grada.

55 Válková, H. (2012). Sport osob s mentálním postižením. In Janečka, Z., et al. Vybrané kapitoly ze sportu osob se zdravotním postižením. Olomouc: Univerzita Palackého. Vašek, Š. et al. (1993). Špeciálna pedagogika – terminologický a výkladový slovník. Bratislava: SPN. Vítková, M. (1999). Somatopedické aspekty. Brno: Paido. Vítková, M. (2010). Klasifikace pohybových vad. In Pipeková, J., et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido. Vítková, M. (2014). Speciální pedagogika osob s tělesným a zrakovým postižením. In Valenta, M. et al. Přehled speciální pedagogiky. Praha: Portál. Vyskočilová, A., & Ješina, O. (2012). Centra podpory integrace: závěrečná zpráva projektu. Olomouc: Univerzita Palackého.

Legislativní dokumenty: MPSV. (2015). Příspěvek na péči dle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Retrieved 26. 2. 2016 from the World Wide Web: https://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek

56 Přílohy

Příloha I – anketa vlastní konstrukce určená vedoucím organizací. Příloha II – doplňková anketa vlastní konstrukce určená klientům vybraných organizací. Příloha III – seznam vyhledaných a oslovených organizací.

57 Příloha I: Organizace: Měsíc a rok sběru dat: (Pozn.: Anketu vytvořili Daniela Šamšulová a Michal Šmíd pro účely získání dat k bakalářské práci na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci) Prosíme Vás o vyplnění ankety za účelem získání dat k bakalářské práci týkající se mapování organizací, které nabízejí aplikované pohybové aktivity v oblasti sportu a pohybové rekreace ve volném čase. Své odpovědi, prosím, zaznamenávejte křížkem do příslušného políčka, u otevřených otázek popište vlastními slovy. Osobami se zdravotním postižením, případně cílovou skupinou, jsou myšleny osoby s postižením zrakovým, sluchovým, mentálním nebo tělesným. Pravidelnou pohybovou aktivitou je myšlena sportovní či rekreačně-pohybová aktivita realizovaná v pravidelném časovém intervalu, např. 1x týdně. V případě zájmu Vám budou výsledky průzkumu po obhájení bakalářské práce zaslány na Vámi uvedený e-mail: ☐ zašlete mi výsledky průzkumu na e-mail: ☐ nemám zájem o výsledky průzkumu

1) Jaký typ organizace je ta Vaše? (Připište prosím konkrétní druh – spolek, obecně prospěšná společnost, nadace, ústav, příspěvková organizace, s.r.o., a.s. nebo jiné.) ☐ zisková ☐ nezisková

…………………………………………………………………………………………………...

2) Realizuje Vaše organizace nějakou pravidelnou pohybovou aktivitu/pravidelné pohybové aktivity pro osoby se zdravotním postižením? Pokud ANO, napište jakou/jaké: ☐ ano ☐ ne

…………………………………………………………………………………………………...

3) Pro kterou cílovou skupinu organizujete pravidelnou pohybovou aktivitu/ pravidelné pohybové aktivity? (Možno zaškrtnout více odpovědí.) ☐ osoby se zrakovým postižením ☐ osoby se sluchovým postižením ☐ osoby s mentálním postižením ☐ osoby s tělesným postižením

Pokud jste zaškrtli více možností, vypište prosím, které cílové skupině se věnujete primárně: ………………………………………………………………………………………..

4) Pro jakou věkovou kategorii osob se zdravotním postižením realizujete pohybové aktivity? (Možno zaškrtnout více odpovědí, roky v závorce jsou orientační.) ☐ předškolní věk (3 – 5 let) ☐ adolescence (15 – 19 let) ☐ mladší školní věk (6 – 10 let) ☐ dospělost (20 – 64 let) ☐ starší školní věk (11 – 14 let)

5) Jak často realizujete pravidelné pohybové aktivity? 1x týdně ☐ 3 a více krát týdně ☐ 2x týdně ☐ několikrát měsíčně ☐

6) Napište prosím, alespoň přibližně, kolik klientů se účastní jednotlivých aktivit …………………………………………………………………………………………

7) Myslíte, že je Vaše organizace dobře dostupná? (Berte z hlediska dopravy k budově, dostupnosti bezbariérové MHD, vysvětlete.) ☐ ano ☐ ne ☐ nevím ……………………………………………………………………………………………………

8) Existují nějaké bariéry, které by mohly ovlivňovat účast klientů na pohybových aktivitách realizovaných Vaší organizací? (Možno zaškrtnout více odpovědí.) ☐ architektonické ☐ materiální ☐ finanční ☐ personální ☐ postojové ☐ bezpečnostní

Jiné, prosím uveďte: …………………………………………………………………………

9) Kdo ve Vaší organizaci vede pravidelné pohybové aktivity? Doplňte číslicí, kolik daných pozic ve Vaší organizaci pracuje, a vypište, jaké konkrétní aktivity vedou. (Možno zaškrtnout více odpovědí.)

☐ koordinátor: ,

☐ vedoucí (programu, sekce): ,

☐ instruktor (lektor, cvičitel): ,

☐ trenér: ,

10) Napište prosím, jaké vzdělání mají pracovníci Vaší organizace. (Licence, kurzy, vysokoškolské vzdělání – pokud možno napsat obor či kombinaci oborů, atp.)

☐ koordinátor: ,

☐ vedoucí (programu, sekce): ,

☐ instruktor (lektor, cvičitel): ,

☐ trenér: ,

11) Jakým způsobem Vaši organizaci propagujete? (Možno zaškrtnout více odpovědí.) ☐ vlastní webové stránky ☐ masmédia (noviny, televize, rozhlas) ☐ sociální sítě ☐ prezentace na akcích ☐ letáky a plakáty ☐ prezentace skrze smluvní partnery

Příloha II:

Organizace: …………………………...... Měsíc a rok sběru dat: ………………….. (Pozn.: Anketu vytvořili Daniela Šamšulová a Michal Šmíd pro účely získání dat k bakalářské práci na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci) Prosíme Vás o vyplnění ankety za účelem získání dat k bakalářské práci týkající se mapování organizací, které nabízejí aplikované pohybové aktivity v oblasti sportu a pohybové rekreace. Své odpovědi, prosím, zaznamenávejte křížkem do příslušného políčka, u otevřených otázek popište vlastními slovy.

Pohlaví:

Muž ☐ Žena ☐

Věk:

méně než 18 ☐ 27 – 62 let ☐ 18 – 26 let ☐ 63 a víc let ☐

1) Vyberte jednu pravidelnou pohybovou aktivitu, kterou provozujete v rámci Vámi navštěvované volnočasové organizace.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………… 2) Jak často výše zmíněnou aktivitu provozujete?

1x týdně ☐ 3 a více krát týdně ☐ 2x týdně ☐ několikrát měsíčně ☐

3) Jak dlouho trvá jedna lekce/trénink?

Do 30 minut ☐ 60 minut a více ☐ 30 – 60 minut ☐

4) Jaké další pohybové aktivity ve svém volném čase provozujete? Jedná se o pravidelné týdenní nebo měsíční aktivity nebo jen jednorázové (např. jednou nebo dvakrát do roka)? Pokud jich děláte víc, prosím doplňte.

a) Pravidelné - ………………………., ………………………………, ………………………………….

b) Jednorázové - ……………………., ……………………………., …………………………………..

5) Zaškrtněte prosím, jak jste spokojeni s:

Určitě Spíše Spíše Určitě ano ano ne ne Náplní lekce/tréninku ☐ ☐ ☐ ☐

Dobou trvání lekce/tréninku ☐ ☐ ☐ ☐

Vaším trenérem/lektorem ☐ ☐ ☐ ☐ Prostředím, ve kterém lekce /trénink probíhá ☐ ☐ ☐ ☐ Dostupností místa konání lekce/tréninku ☐ ☐ ☐ ☐

6) Ocenili byste u provozované aktivity, uvedené v otázce č.1, tyto případné změny?

Určitě Spíše Spíše Určitě ano ano ne ne Delší doba trvání jedné lekce/tréninku ☐ ☐ ☐ ☐ Kratší doba trvání jedné lekce/tréninku ☐ ☐ ☐ ☐ Více lekcí/tréninků týdně ☐ ☐ ☐ ☐

Méně lekcí/tréninků týdně ☐ ☐ ☐ ☐

Nové nářadí, náčiní, pomůcky ☐ ☐ ☐ ☐

Změna trenéra/lektora ☐ ☐ ☐ ☐

Více asistentů trenéra/lektora ☐ ☐ ☐ ☐

Pokud máte jiné návrhy úprav, vypište je prosím………………………………………………………………

7) Zaškrtněte prosím, v jaké míře jsou pro Vás důležité tyto důvody pro provozování pohybových aktivit ve vašem volném čase: Velmi Důležité Nedůležité důležité Pohyb pro zábavu/pro radost ☐ ☐ ☐

Být dobrý(á) ve sportu ☐ ☐ ☐

Vyhrávat ☐ ☐ ☐

Seznámit se s novými lidmi ☐ ☐ ☐

Setkávat se s přáteli ☐ ☐ ☐

Zlepšit své zdraví ☐ ☐ ☐

Udržovat dobrou kondici ☐ ☐ ☐

Udržovat svoji váhu ☐ ☐ ☐

Vypadat dobře ☐ ☐ ☐

Dokázat si, že na to mám ☐ ☐ ☐

Zvyšovat své sebevědomí ☐ ☐ ☐

Odpočinout si od starostí ☐ ☐ ☐

8) Ocenili byste, kdyby organizace rozšířila nabídku volnočasových pohybových aktivit? Uveďte prosím, o které aktivity, programy byste měli zájem.

☐ Ano, mám zájem o: ……………………………………………………………………………………………………..

☐ Nevím

☐ Ne, s nabídkou jsem spokojen

Příloha III: Seznam vyhledaných a oslovených organizací pro účely výzkumného šetření práce. Okres Semily:  Centrum pro zdravotně postižené, Semily  Dětské centrum, Jilemnice  Dětské centrum, Semily  Fokus, Turnov  Podkrkonošská společnost přátel dětí zdravotně postižených  SONS, Semily  Svaz tělesně postižených, Jilemnice  Svaz tělesně postižených, Libštát  Svaz tělesně postižených, Rovensko pod Troskami  Svaz tělesně postižených, Semily  Tereza, Benešov u Semil  Tyflocentrum, Semily  Tyflocentrum, Trutnov  Zrnko naděje, Semily

Okres Trutnov:  I. krkonošský curlingový klub, Trutnov  Centrum handicapovaných lyžařů, Janské Lázně  Centrum pro zdravotně postižené, Trutnov  Kamat Team, Janské Lázně  Klokani, Hajnice  Klub vozíčkářů Bukovinka, Trutnov  Lokomotiva TU, Trutnov  Malý princ, Úpice  No Limits, Prostřední Lánov  Občanské sdružení Klíč, Trutnov  Okresní organizace SPMP, Dvůr Králové nad Labem  SK Krkonoše, Vrchlabí  SK Lvíčata, Dolní Lánov  SK Souhra Hostinné  Stacionář, Trutnov  SONS, Trutnov  Svaz neslyšících a nedoslýchavých, Trutnov  Svaz tělesně postižených, Rtyně v Podkrkonoší  Svaz tělesně postižených, Trutnov  Středisko volného času při OA, OŠ a PŠ, Janské Lázně  TJ Sparta, Úpice  Trautenberg, Trutnov