MASARYKOVA UNIVERZITA

Přírodov ědecká fakulta

Geografický ústav

Lenka PATO ČKOVÁ

TRVALÁ UDRŽITELNOST CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE SEMILY

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.

______Brno 2010 Jméno a p říjmení autora: Lenka PATO ČKOVÁ

Název diplomové práce: Trvalá udržitelnost cestovního ruchu v okrese

Semily

Název v angli čtin ě: Sustainable tourism in the Semily-district

Studijní obor (sm ěr): regionální geografie a regionální rozvoj

Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.

Rok obhajoby: 2010

Anotace Diplomová práce se zabývá trvalou udržitelností cestovního ruchu v okrese Semily. Nejprve se obecn ě v ěnuje trvale udržitelnému rozvoji a cestovnímu ruchu. V práci jsou zmín ěny i vlivy cestovního ruchu na p řírodní a antropogenní prost ředí. V části zahrani ční zkušenosti s trvale udržitelným cestovním ruchem se v ěnuji organizacím, které p ůsobí v oblasti udržitelného cestovního ruchu a jsou zde uvedeny p říklady podpory udržitelného cestovního ruchu z jiných zemí. V části týkající se okresu Semily se práce zabývá sou časným stavem cestovního ruchu a možnostmi udržitelného cestovního ruchu. V záv ěru práce jsou řešeny návrhy projekt ů udržitelného cestovního ruchu.

Annotation This work deals with sustainable tourism in the Semily-district. At first the work describes sustainable development and sustainable tourism. The work contains impact of tourism to nature and anthropogenic environment. In the part of international experiences of sustainable tourism I deal with organizations, which are active in the fiel of sustainable tourism and there are some examples of supporting sustainable tourism from others countries. The work also deals with actual state of tourism and possibilities of sustainable tourism. At the close of the work are solving projects of sustainable tourism.

Klí čová slova: trvale udržitelný cestovní ruch, okres Semily, vlivy cestovního ruchu, organizace trvale udržitelného cestovního ruchu, geopark

Keywords: sustainable tourism, the Semily-district, impact of tourism, organization of sustainable tourism, geopark

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatn ě pod vedením doc. RNDr. Aloise Hynka, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brn ě dne 12.5.2010 ______vlastnoru ční podpis autora

Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala Doc. RNDr. Aloisi Hynkovi, CSc. za odborné vedení, konzultace, poskytnuté podkladové materiály a za ochotu, se kterou zodpovídal všechny mé dotazy. OBSAH

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE...... 9 2 VYMEZENÍ ÚZEMÍ...... 10 3 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ...... 12 3.1 Trvale udržitelný rozvoj...... 12 4 TRVALE UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH...... 16 4.1 Cestovní ruch a jeho definice...... 16 4.2 Vlivy cestovního ruchu ...... 16 4.3 Definice trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu ...... 19 4.4 Základy trvale udržitelné rozvoje cestovního ruchu ...... 20 4.5 Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu...... 25 4.5.1 Únosná kapacita prost ředí ...... 26 4.5.2 Další ukazatelé intenzity cestovního ruchu v destinaci ...... 28 4.6 Marketing dlouhodob ě udržitelného cestovního ruchu ...... 28 4.6.1. Nástroje a aktivity marketingu...... 28 4.7 Geoparky jako nový nástroj udržitelného rozvoje cestovního ruchu...... 29 4.7.1 Geoparky v České republice ...... 31 5 ZAHRANI ČNÍ ZKUŠENOSTI S TRVALE UDRŽITELNÝM CESTOVNÍM RUCHEM ...... 33 5.1 Významné organizace zabývající se udržitelným cestovním ruchem ...... 33 5.2 P řípadové studie...... 36 5.2.1 Cinque Terre v severní Itálii ...... 36 5.2.2 Clippesby Hall, Velká Británie...... 37 5.2.3 Hotel Ucliva, Waltensburg, Graubunden, Švýcarsko ...... 38 5.3 Geoparky ve sv ětě ...... 38 5.3.1.Vulkaneifel European Geopark (N ěmecko)...... 39 5.3.2 Novohrad - Nógrád geopark, (Slovensko,Ma ďarsko) ...... 40 6 SOU ČASNÝ STAV CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE SEMILY...... 41 6.1 Marketingové turistické regiony a oblasti v okrese Semily ...... 41 6.2 Potenciál cestovního ruchu...... 43 6.3 Hromadná ubytovací za řízení a stravovací za řízení...... 44 6.3.1 Problematika výstavby dalších hromadných ubytovacích za řízení ...... 49 7 MOŽNOSTI TRVALE UDRŽITELNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE SEMILY...... 52 7.1 P ěší turistika...... 52 7.1.1 Nau čné stezky...... 52 7.1.2 Pojmenované stezky...... 53 7.2 Cykloturistika...... 54 7.3 Turistické autobusy ...... 56 7.4 Ekofarmy, agroturismus ...... 57 7.5 Jízdárny a jezdecké stanice...... 59 7.6 Rekreace u vody a vodní turistika...... 60 7.7 Ostatní turistické aktivity...... 61 7.8 Geopark Český ráj...... 61 7.8.1 Turistická zastavení v Geoparku...... 65

8 NÁVRHY PROJEKT Ů TRVALE UDRŽITELNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE SEMILY...... 67 8.1 Regionální produkty ...... 67 8.1.1 Regionální produkt Český ráj ...... 67 8.1.2 Krkonoše – originální produkt...... 68 8.2 Zelený hotel...... 69 8.3 Singletrack aneb prom ěna cyklistických stezek...... 71 8.3.1 Coed-y-Brenin, Wales...... 72 8.4 Zelené stezky - Greenways...... 72 8.4.1 Greenway Jizera...... 73 ZÁV ĚR...... 75 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 77 POUŽITÉ ZDROJE ...... 78

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE

Cestovní ruch v poslední dob ě p ředstavuje nejrychleji rostoucí hospodá řské odv ětví, následuje ho automobilový a petrochemický pr ůmysl Významn ě se podílí na tvorb ě hrubého domácího produktu, má vliv na tvorbu pracovních míst, platební bilanci a ovliv ňuje výši p říjm ů místních rozpo čtů, to vše se d ěje díky multiplika čnímu efektu cestovního ruchu. Cestovní ruch je závislý na lokálních podmínkách, slouží jako podpora pro investi ční aktivity v regionu a m ůže p ředstavovat jeden z nástroj ů na podporu hospodá řsky slabších oblastí. Pro sou časnou spole čnost je často velmi d ůležitý pouze ekonomický zisk, ale pokud chceme, abychom m ěli z rozvoje cestovního ruchu zajišt ěn dlouhodobý p řínos, je nutné vedle pozitivního vlivu cestovního ruchu na ekonomiku brát v úvahu také možné negativní vlivy na životní prost ředí, život místních obyvatel a další. Proto se v poslední dob ě za číná stále více mluvit o konceptu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Také zájem turist ů o šetrn ější formy cestovního ruchu rok od roku roste. Pro zpracování mé diplomové práce jsem si vybrala území okresu Semily. Jedním z důvod ů byl fakt, že na území okresu Semily jsou pestré p řírodní podmínky, dovolující rozvoj n ěkolika druh ů cestovního ruchu. Najdeme zde st řediska cestovního ruchu, která jsou turisticky hojn ě navšt ěvovaná (m ůžeme říci, že n ěkterá z nich pat ří k jedn ěm z nejnavšt ěvovan ějších v rámci České republiky), ale také místa, která turisty p říliš nep řitahují. Práv ě tato místa by mohla být vhodná pro rozvoj venkovské turistiky, ekoturistiky nebo agroturistiky. Cílem diplomové práce je přiblížit problematiku trvale udržitelného rozvoje, který je aplikovaný na oblast cestovního ruchu. Podat p řehled o sou časném stavu cestovního ruchu a o možnostech trvale udržitelného cestovního ruchu na území okresu Semily. Dále by měla práce čtená ře seznámit s plánovanými nebo již uskute čň ovanými projekty v oblasti udržitelného cestovního ruchu, které mají spojitost se sledovaným územím. Práce má p řevážn ě popisný a p řehledový charakter a je člen ěna do osmi kapitol, přičemž první část práce má spíše teoretický charakter, poslední kapitoly jsou pak více zam ěř eny na praktickou část.

9 2 VYMEZENÍ ÚZEMÍ

Pro svoji diplomovou práci jsem zvolila území okresu Semily. Okres Semily leží v jihovýchodní části Libereckého kraje, v severní části hrani čí s Polskem, na západ ě sousedí s okresy Jablonec nad Nisou a Liberec, na jihu s okresy Mladá Boleslav a Ji čín a na východ ě s okresem Trutnov. K 1. 1. 2003 nabyla platnosti reforma státní správy, p ři které byly zrušeny okresní úřady a sou časn ě byly stanoveny územní obvody pov ěř ených obcí II. stupn ě a správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností III. stupn ě. Tato reforma však nezrušila okresy jako územní jednotky. ( Český statistický ú řad, 2010) Na území okresu Semily leží tři správní obvody obce s rozší řenou p ůsobností Semily, Jilemnice a Turnov. Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Turnov je tvo řen obcemi z okresů Semily, Jablonec nad Nisou a Liberec.

Obr. 1 Velkoplošná chrán ěná území v okrese Semily

10 Přírodní podmínky okresu nabízejí možnost celoro čního využití pro rekreaci, na území okresu se nachází dva turistické regiony a to turistický region Český ráj a turistický region Krkonoše. Ve sledovaném území najdeme i dv ě velkoplošná chrán ěná území, kterými jsou Chrán ěná krajinná oblast Český ráj a Krkonošský národní park. Oblast Krkonoš je známa svými st ředisky Harrachov, Benecko, Rokytnice nad Jizerou, Vysoké nad Jizerou. Dominantou Českého ráje je st ředov ěký hrad Trosky, typické jsou pískovcové skály hojn ě navšt ěvované milovníky horolezectví. O širokém rekrea čním využití okresu Semily sv ědčí vysoký po čet rekrea čních za řízení hromadného i individuálního charakteru.

11 3 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

3.1 Trvale udržitelný rozvoj Hospodá řský a vývoj nemá ve sv ětovém m ěř ítku ani v rámci žádného jednotlivého státu trvale udržitelný charakter. Hlavními hnacími silami této nerovnováhy jsou r ůst populace a hospodá řský r ůst, což má za následek r ůst poptávky po energii a zdrojích v souvislosti s tím roste objem sv ětového obchodu i dopravy a dochází k exploataci přírodních zdroj ů a životního prost ředí. (Moldan, B., 1996) Pojem trvale udržitelného rozvoje se za čal dostávat do politických, ekonomických a sociálních strategií v dob ě, kdy se pot řeby lidstva p řiblížily limit ům stanoveným p řírodním prost ředím. Po celá tisíciletí považoval člov ěk krajinu, která ho obklopovala za nevy čerpatelný zdroj všeho, co pot řeboval ke svému životu. Postupem času na sv ětě p řibývalo stále více lidí, nástroje se stávaly stále dokonalejší a člov ěk si ned ělal žádné starosti s dobýváním nerost ů, s kácením les ů ani s vybíjením zví řectva a ni čením vzácných rostlinných druh ů. Lidé si neuv ědomovali, že svoji činností produkují stále v ětší množství odpad ů, které zne čis ťuje jak ovzduší tak i vodu a p ůdu. (Žá ček, R., 2005) V pr ůběhu 19. století se objevují první za čátky ochrany n ěkterých částí krajiny a p řírody, které byly motivovány ur čitým zájmem o zachování hodnot, z nichž se mohl člov ěk t ěšit. Vědomí ur čité pevné vazby mezi člov ěkem a životním prost ředím se za čalo prosazovat teprve nedávno a omezovala se hlavn ě na v ědecké instituce, nadšené jedince a jejich sdružení. První sv ětové akce (nap ř. Mezinárodní geofyzikální rok 1957-1958, Mezinárodní biologický program 1964-1970 nebo program Člov ěk a biosféra), které se konaly, nevyvolávaly velký zájem. (Žá ček, R., 2005). V 70.letech 20.století je zaznamenán vzr ůstající zájem ve řejnosti o životní prost ředí z důvodu tzv. energetické krize, která přivedla lidstvo k myšlence, že energetické zdroje na naší planet ě nejsou neomezené. Už v roce 1969 tehdejší generální tajemník Organizace spojených národ ů (OSN) U Thant v projevu na Valném shromážd ění vyzýval sv ětovou spole čnost k zahájení globální spolupráce s cílem zastavení závod ů ve zbrojení, zlepšení životního prost ředí, zvládnutí popula ční exploze a v ěnovat podstatn ě v ětší úsilí rozvoji.

12 Organizace spojených národ ů (OSN) pak k této problematice uspo řádala n ěkolik konferencí. V roce 1972 prob ěhla Stockholmská konference Spojených národ ů o lidském životním prost ředí. Byly zde identifikovány hlavní problémy a bylo poukázáno na globální charakter ekologického ohrožení. Konference se v ěnovala hlavn ě analýze projev ů a d ůsledk ů zne čist ění a jejich bezprost ředním p říčinám.Cílem bylo dosáhnout harmonie hospodá řského rozvoje a ochrany prost ředí. Na po čátku 70.let se projel vážný rozpor mezi snahami o ú činnou ochranu prost ředí a hospodá řským rozvojem. K těmto rozpor ům přisp ěla i sama Stockholmská konference navzdory svým nepochybn ě dobrým úmysl ům. Upozornila na nutnost chránit prost ředí ohrožené lidskou hospodá řskou činností, ale nerozebrala d ůkladn ě negativní aspekty činnosti samotné. (Moldan, B., 1996) Tento rozpor zdramatizovala publikace ,,Meze r ůstu“ (D.H. Meadows a kol., The limits to Growth, 1972), vydaná Římským klubem 1 a která významn ě ovlivnila atmosféru této doby. Auto ři této knihy analyzovali hospodá řský vývoj ve sv ětovém měř ítku od roku 1900 do roku 1970. S růstem výroby a spot řeby dochází ke stále rychlejšímu čerpání zdroj ů a v ětšímu zne čiš ťování prost ředí. Jelikož zdroje planety Zem ě i kapacita absorpce prost ředí pro všechny typy zne čišt ění jsou kone čné, je z řejmé, že dosavadní hospodá řský vývoj nem ůže pokra čovat v delší budoucnosti. Auto ři tedy dochází k záv ěru, že hospodá řský r ůst je t řeba zastavit jinak neodvratn ě hrozí jak vy čerpání zdroj ů, tak zamo ření prost ředí. Sv ětová ve řejnost toto doporu čení nep řijala, otázky z ůstaly nezodpov ězeny a rozpor z ůstal nevy řešen. (Moldan, B., 1996). O harmonii požadavk ů ú činné ochrany životního prost ředí, p řírody a p řírodních zdroj ů s hospodá řských rozvojem se pokouší koncepce trvale udržitelného rozvoje, která byla rozvinuta ve zpráv ě Sv ětové komise pro životní prost ředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development) nazvaná ,,Naše spole čná budoucnost“ publikovaná v roce 1987, která je známá i jako zpráva Bruntladové nebo Tokijská deklarace. Práv ě v této zpráv ě je poprvé uvedena definice trvale udržitelného rozvoje: „takový rozvoj spole čnosti, p ři kterém sou časná generace uspokojuje své pot řeby, aniž by ohrozila schopnost budoucích generací uspokojovat jejich potřeby“. Sv ětová komise pro životní prost ředí a rozvoj za čala pracovat v roce 1984 v čele s předsedkyní G.H. Bruntlandovou. Hlavními úkoly bylo navrhnout dlouhodobou ekologickou strategii zajiš ťující udržitelný rozvoj

1 Římský klub byl založen v roce 1968 jako mezinárodní sdružení v ědc ů, ekonom ů a politik ů, kte ří se zabývali budoucností lidstva.

13 do roku 2000 a dále, formulovat spole čné p ředstavy o dlouhodobých otázkách životního prost ředí a jeho zlepšení. V textu ,,Naše spole čná budoucnost“ je jak charakteristika sou časné situace ve sv ětě, tak i vyjád ření hlavních sm ěrů a úkol ů do budoucna, je zde poprvé zmi ňován udržitelný rozvoj na globální úrovni. Toto prohlášení bylo p řijato na Valném shromážd ění OSN a to také rozhodlo o nutnosti svolání konference s názvem Konference o životním prost ředí a rozvoji (známá též jako ,,Summit Zem ě“) na rok 1992 v Riu de Janeiru. Byla zde p řijata ,,Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji“, která je tvo řena 27 zásadami a dosažení trvale udržitelného rozvoje je zde považováno za jeden z hlavních cíl ů sv ětového spole čenství. Dalšími základními dokumenty z této konference jsou: Úmluva o zm ěně klimatu, Úmluva o biologické rozmanitosti a Principy hospoda ření v lesích, který je nezávazný. K základním dokument ům m ěla být p řipojena i ,,Charta Zem ě“, ale nakonec se tak nestalo, pozd ěji došlo ke zm ěně na Agendu 21, která řeší mezinárodní spolupráci, boj proti chudob ě, zm ěny zp ůsob ů spot řeby, vztah demografické dynamiky a udržitelnosti, podporu udržitelného rozvoje lidských sídel, za člen ění problematiky prost ředí a rozvoje do rozhodovací činnosti a také pot řebu vytvo ření indikátor ů, které by poskytly hodnocení pokroku sm ěrem k trvalé udržitelnosti. Pro sledování a podporu t ěchto cíl ů byla z řízena Komise OSN pro udržitelný rozvoj a Mezinárodní komise pro místní iniciativu ve sfé ře prost ředí, protože práv ě na místní a regionální iniciativu je kladen dokumenty z Ria de Janeira nejv ětší d ůraz. V roce 1997 se v New Yorku konalo Zvláštní zasedání Valného shromážd ění OSN, kde se posuzoval pokrok dosažený v napl ňování záv ěrů ze Summitu Zem ě. Hlavními tématy byla integrace politiky, lidská populace, d ůležitá hospodá řská odv ětví a složky životního prost ředí. Z tohoto zasedání nevznikly žádné nové závazky a ani úmluvy.Bylo zde kladn ě zhodnoceno napl ňování myšlenek Agendy 21. Ve stejném roce prob ěhla konference členských stát ů Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjótu, zde se zástupci stát ů dohodli, že se jejich zem ě pokusí snižovat spot řebu zásadních energetických zdroj ů. Základním dokumentem vycházející z této konference byla Úmluva o ochran ě klimatu (tzv. ,,Kjótský protokol“). Pokra čováním byla v roce 2000 konference v Haagu, kde m ěl být dohodnut konkrétní postup ke snižování emisí skleníkových plyn ů v celosv ětovém m ěř ítku.

14 Ve stejném roce se konala v New Yorku další konference pod záštitou OSN (ozna čována jako ,,Millenium Summit“), kde hlavním tématem byla ochrana životního prost ředí a trvale udržitelný rozvoj. V roce 2002 se konal v Johannesburgu Sv ětový summit o udržitelném rozvoji, který byl zam ěř en na propracování koncepce udržitelného rozvoje, navazoval na Agendu 21. Výsledkem této konference byl Implementa ční plán Sv ětového summitu o udržitelném rozvoji, který zd ůraz ňuje, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi t řemi základními pilí ři - ekonomickým, sociálním a environmentálním, p řičemž úst ředním pojmem udržitelného rozvoje není životní prost ředí ani ekonomický rozvoj, ale kvalita života. V souladu s napl ňováním Implementa čního plánu se státy zavázaly, že do roku 2005 vypracují národní strategie trvale udržitelného rozvoje a bude zapo čata jejich implementace. V roce 2005 byl zakon čen projekt „Hodnocení ekosystém ů na p řelomu tisíciletí“ (Millennium Ecosystem Assessment), který vycházel ze základních mezinárodních smluv o ochran ě p řírody - Úmluva o biologické rozmanitosti, Úmluva o boji proti rozši řování pouští, Úmluva o mok řadech, Úmluva o ochran ě st ěhovavých druh ů. Projekt provedl syntézu v ědeckých poznatk ů o zm ěnách ekosystém ů a jejich dopadech na kvalitu života.

15 4 TRVALE UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH

4.1 Cestovní ruch a jeho definice Cestovní ruch hraje významnou roli v rozvoji území. Po desetiletích nep řetržitého rozvoje se stal jedním z celosv ětov ě nejvýznamn ějších pr ůmyslových odv ětví (vytvá ří 11 % sv ětového HDP). Enviromentálním dopad ům rozvoje cestovního ruchu, které jsou srovnatelné s dopady kteréhokoli jiného pr ůmyslového odv ětví, nebyla dlouho v ěnována dostate čná pozornost. Teprve mohutný rozvoj cestovního ruchu v posledních letech, spojený s r ůstem životní úrovn ě ve vysp ělých zemích, upozornil na nutnost řešení otázky jeho trvalé udržitelnosti. Prognóza rozvoje tohoto perspektivního odv ětví národních ekonomik tento fakt ješt ě podtrhuje. Existuje n ěkolik definicí cestovního ruchu, všeobecn ě uznávanou je definice vytvo řená na konferenci Sv ětové organizace cestovního ruchu (WTO) v roce 1991, která zní takto: ,,Cestovní ruch znamená do časnou zm ěnu místa pobytu, tj. cestování a p řebývání mimo místo trvalého bydlišt ě, ne déle ne 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“

4.2 Vlivy cestovního ruchu Cestovní ruch zaznamenal v pr ůběhu 20. století velký rozkv ět a to hlavn ě díky technickému a hospodá řskému pokroku. Cestovní ruch p ředstavuje stále významn ější roli v život ě člov ěka. Člov ěk i s rozvíjející se industrializací a urbanizací stále touží po zachovaném životním prost ředí. P říroda je místo, kde si člov ěk m ůže odpo činout a zregenerovat svoje síly. Cestovní ruch ale zasahuje do životního prost ředí a pro p řírodu představuje ur čitou ekologickou zát ěž. Podle D. Mourka (2005) může být p říkladem zát ěže životního prost ředí cestovním ruchem řet ěz poskytovaných služeb turist ům, který je analogický prakticky všem druh ům turistiky. Ten za číná tvorbou tišt ěných publikací, pokra čuje spot řebou energie p ři cest ě do cílové destinace, zne čišt ěním vzduchu, amortizací dopravního prost ředku, záb ěrem půdy na stavbu rekrea čních za řízení, sběrem a zpracováním odpadu, spot řebou energie při p říprav ě jídla či energetickou zát ěží p ři samotné mechanické aktivit ě. K t ěmto vliv ům se p řidává samotné poškození p řírody p ři vykonávání turistických aktivit, které se vyzna čují erozí p ůdy, poškozením a ni čením vegetace a živo čišstva, záb ěrem p ůdy, odles ňováním, hnojením, či negativními vlivy zp ůsobenými hlukem.

16 Je nutné, aby v procesech souvisejících s cestovním ruchem nastaly zm ěny jinak by to mohlo vést k nežádoucím globálním i lokálním vliv ům na životní prost ředí. Následující schéma vystihuje základní aspekty cestovního ruchu vzhledem k přírodnímu a socio-kulturnímu (antropogennímu) prost ředí. Dále je vyzna čen vztah mezi klienty a poskytovateli služeb. Genius loci je složen ob ěma složkami životního prost ředí a zpravidla je negativn ě ovliv ňován cestovním ruchem. Negativní vlivy cestovního ruchu jsou vyzna čeny pro p řírodní prost ředí i když by mohly být obdobn ě uvedeny i dopady na socio-kulturní (antropogenní) prost ředí. (Zelenka, J., Pásková M., 2007 c)

Obr. 2 Vlivy cestovního ruchu na p řírodní a antropogenní prost ředí (p řevzato: Zelenka, J., Pásková, M., 2007 c.)

Podle Páskové (2009) je jedním z nejvýrazn ějších nežádoucích dopad ů cestovního ruchu přem ěna p ůvodního prost ředí, tedy primárního zdroje cestovního ruchu na ,,turistický sv ět“, který je cílen ě vytvá řený pro návšt ěvníky a málokdy je využívaný nebo využitelný pro místní obyvatelstvo. Cestovní kancelá ře nabízejí pobyty v panenském území doposud neobjeveným turistikou nebo návšt ěvu p ůvodních vesni ček s místní atmosférou, tedy cestovním ruchem nedot čenou krajinu, která p ředstavuje významnou

17 atraktivitu destinace avšak vlivem zvyšování turistického ruchu v dané destinaci tato atraktivita postupn ě vymizí. Dochází k výstavb ě turistické infrastruktury, která je často necitlivá k okolní krajin ě i místní komunit ě (její architektu ře, tradicím i pot řebám). Krajina agrární spole čnosti m ěla p ředevším produk ční funkci, tato funkce byla ve vysp ělých zemích dopln ěna dalšími funkcemi, venkovský prostor se stal územím spot řeby m ěstských obyvatel. Řada t ěchto nových funkcí není pro místní obyvatelstvo nutná. Problémem jsou rozdílné zájmy a pot řeby místních obyvatel a návšt ěvník ů. Jako dva extrémní vlivy cestovního ruchu na krajinu lze na jedné stran ě uvést snahu o konzervaci (skanzenizaci) na stran ě druhé univerzalizaci krajiny, která se odehrává v režii nadnárodních firem. Vlivy cestovního ruchu, jejich dopady na krajinu a místní obyvatelstvo v čase lze popsat pomocí konceptu životního cyklu destinace. Koncept je zam ěř en na sledování dynamiky destina čního prost ředí, tedy zm ěn zp ůsobených primárn ě cestovním ruchem. Z hlediska potenciálu cestovního ruchu se jedná p ředevším o vývoj hodnoty únosné kapacity území. Mimo negativních vliv ů s sebou cestovní ruch p řináší i n ěkteré pozitivní vlivy (r ůzné finan ční a nefinan ční p řínosy). Aby cestovní ruch p řinášel spíše pozitivní vlivy pro spole čnost a životní prost ředí, pak musí být kvalifikovan ě řízen a to ve spolupráci všech aktér ů dané destinace. Podle Páskové (2009) nej čast ějšími žádoucími vlivy cestovního ruchu jsou:
tlumení nežádoucích dopad ů ekonomické restrukturalizace na krajinu (podpora alternativního zem ědělství a pé če o krajinu jako jedné z funkcí zem ědělství, využívaní upadajících výrobních, zem ědělských a jiných objekt ů pro agroturismus, venkovský cestovní ruch, atd.)
působení proti trendu ekonomické marginalizace a vylid ňování venkova
růst úrovn ě i intenzity ochrany krajiny a pé če o ni, udržitelnosti využívání krajinného d ědictví (,,zelené“ standardy v oblasti cestovního ruchu)
růst investic do zvyšování schopnosti interpretace krajinného d ědictví
růst kulturní identity u návšt ěvník ů i místních obyvatel, jejich schopnosti ocenit přírodní, kulturn ě historické aspekty krajiny
zvyšování p řístupnosti a prostupnosti krajiny i pro místní obyvatele, budování cyklotras a nau čných stezek

18
ekonomické opodstatn ění ochrany p řírody a krajiny formou maloplošných a velkoplošných chrán ěných území

4.3 Definice trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu vychází z koncepce udržitelného rozvoje, jedná se v podstat ě o aplikaci princip ů udržitelného rozvoje na odv ětví cestovního ruchu. Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu se snaží vymezit velké množství definic. Uvádím zde pro p říklad definici trvale udržitelného cestovního ruchu z Výkladového slovníku cestovního ruchu a definici World tourism organization.
Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu (Pásková M., Zelenka J., 2002) je udržitelný cestovní ruch chápán jako takový cestovní ruch, který dlouhodob ě nenarušuje p řírodní, kulturní a sociální prost ředí. Jsou zde uvedeny t ři vymezení udržitelného cestovního ruchu: 1. environmentální vymezení - pat ří sem takové koncepce rozvoje a plánování cestovního ruchu, jejíž cílem je ochrana a zachování životního prost ředí a respektování životního stylu místních obyvatel. 2. holistická definice - ,,cestovní ruch, kdy aktivity a služby poskytované návšt ěvník ům a vlastní aktivity návšt ěvník ů ovliv ňují p řírodní a antropogenní životní prost ředí, místní komunitu a biosféru jako celek pouze v takové mí ře a kvalit ě, která neobnoviteln ě negativn ě nem ění globální ani lokální životní prost ředí, místní komunitu a biosféru jako celek a neomezuje tak možnost využití cestovním ruchem a další antropogenní využití destinace v budoucnosti, stejně jako funkce biosféry“ (cit. Pásková M., Zelenka J., 2002, str. 302) 3. ekonomicko-environmentální vymezení (World trade organization - WTO) - ,,schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v sout ěži s novými, historicky mén ě využívanými destinacemi, p řitáhnout první i opakované návšt ěvy, podržet si kulturní jedine čnost, být v rovnováze se životním prost ředím“ (cit. Pásková M., Zelenka J., 2002, str. 302)
Podle World tourism organization (WTO), která se v roce 2003 p řem ěnila na p řidruženou organizaci Organizace spojených národ ů na podporu cestovního ruchu (UNWTO) - ,,udržitelný rozvoj turistiky uspokojuje pot řeby sou časných turist ů a hostitelských region ů a zárove ň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdroj ů, a to tak, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické

19 pot řeby p ři zachování kulturní integrity, nejd ůležit ějších ekologických proces ů, biologické r ůznorodosti a proces ů, které umož ňují život.“ (Agenda 21 for the Travel and Tourism Industry, 1996)

Ve všech definicích a p řístupech k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu můžeme najít spole čný základ. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu lze pokládat za manažerský p řístup, který se snaží optimáln ě využít stávající zdroje a zachovat p ři tom ekonomickou, sociální a environmentální vyváženost, která by m ěla zabezpe čit pozitivní přínosy pro všechny ú častníky cestovního ruchu a p řisp ět k aktivn ější ochran ě životního prost ředí, které p ředstavuje primární složku rozvoje cestovního ruchu. (Kraus, D., 2006) Někdy je udržitelný cestovní ruch považován za zvláštní druh cestovního ruchu, který se zam ěř uje na tu část trhu, která je citlivá na environmentální a sociální vlivy, poskytuje specifické druhy produkt ů specializovanými operátory a oby čejn ě je v rozporu s masovým cestovním ruchem. Toto je mylné podání, jelikož musí být z řejmé, že „udržitelný cestovní ruch“ znamená cestovní ruch, který je založen na principech udržitelného rozvoje. Z toho vyplývá, že do budoucna by veškerý cestovní ruch m ěl být udržitelným cestovním ruchem. (Kraus, D., 2006) Velice často je udržitelný cestovní ruch zaměň ován s ekoturistikou. Zatímco ekoturistika je formou cestovního ruchu, který se odehrává v přírod ě (p řírodních rezervacích, národních parcích) často v malých skupinách tak, aby nebyla příroda cestovním ruchem nadm ěrn ě narušována a z ůstalo zachováno životní prost ředí. Snaží se podporovat místní obyvatelstvo a atmosféru a obvykle je ekoturistika spojena s nějakým vzd ělávacím programem. Koncepce udržitelného rozvoje by m ěla být použita pro všechny formy cestovního ruchu. Pokud jsou zásady udržitelnosti uplat ňovány, pak druh cestovního ruchu m ůže být tzv. trvale udržitelným cestovním ruchem - tedy m ůže vztahovat na všechny cestovního ruchu. (European travel commissions, 2010)

4.4 Základy trvale udržitelné rozvoje cestovního ruchu V 80. letech 20. století vzrostla kritika negativních dopad ů cestovního ruchu. Důsledkem této kritiky vznikla koncepce „m ěkkého cestovního ruchu“ 2. Za čaly se objevovat další termíny pro nové zp ůsoby cestování nap ř. ,,cestovní ruch přátelský

2 druh cestovního ruchu, který minimalizuje vliv nežádoucích aktivit spojených s cestovním ruchem na místní komunitu a životní prost ředí. Základními principy jsou maximalizace zapojení místních zdroj ů a malokapacitní cestovní ruch. (Pásková, Zelenka, 2002)

20 k životnímu prost ředí“, „zodpov ědné cestování“ a „trvale udržitelný cestovní ruch“. Tyto pojmy m ěly podobný význam a byly používány soub ěžn ě, protože neexistovala jasná a všeobecn ě p řijímaná definice. V roce 1980 prob ěhla Manilská deklarace o sv ětovém cestovním ruchu, vymezující pozici a roli cestovního ruchu ve sv ětě. P ředpokládá, že státy mají odpov ědnost za rozvoj cestovního ruchu. Tato deklarace tvo ří základ pro další dohody a jiné deklarace - nap říklad Globální etický kodex cestovního ruchu. (Pásková M., Zelenka J., 2002) Následovaly Akapulkské dokumenty o právech na dovolenou (1982), Listina práv s svobod cestovního ruchu a turistický zákoník (1985) a Haagská deklarace cestovního ruchu (1989). Dalším mezníkem byl tzv. Summit Zem ě v Rio de Janeiru v roce 1992, byly zde p řijaty dokumenty, které jasn ě deklarovaly, že starostlivost o životní prost ředí je nejvyšší prioritou na naší planet ě. Od tohoto summitu získával na významu pojem „trvale udržitelný cestovní ruch“, který postupem času nahradil ostatní pojmy. Trvale udržitelný cestovní ruch je charakterizován takovým zp ůsobem cestování, které je ohleduplné k lidem i k přírod ě. Následovala Ósácká deklarace cestovního ruchu vyhlášená Sv ětovou konferencí ministr ů cestovního ruchu v roce 1994. Tato deklarace vymezuje význam cestovního ruchu, shrnuje podmínky rozvoje cestovního ruchu, diskutuje vliv cestovního ruchu na životní prost ředí a úlohu vlád p ři podpo ře rozvoje cestovního ruchu. (Pásková M., Zelenka, J., 2002) V dubnu 1995 prob ěhla pod záštitou UNESCO, UNWTO a OSN konference o udržitelném cestovním ruchu v Lanzarote na Kanárských ostrovech, kde byla p řijata „Charta udržitelného cestovního ruchu“. Obsah charty vychází z požadavku udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu a shrnuje řadu základních požadavk ů jako je pozornost k p řírodnímu a kulturnímu prost ředí, respektování k řehkosti místních ekosystém ů a hostitelské komunity, solidaritu a zapojení všech, udržitelný rozvoj jako prioritu strategií cestovního ruchu a plánování aktivit cestovního ruchu, věnovat zvláštní pozornost přírodním a kulturním ohroženým oblastem. (Kostková, M., 2007) Agenda 21 pro pr ůmysl cestovního ruchu (1996) p ředstavuje rozpracovanou Agendu 21 pro podmínky a specifika cestovního ruchu. Tento dokument vznikl spoluprací Sv ětové rady cestovního ruchu (World Travel & Tourism Council - WTTC), Sv ětové turistické organizace (World Tourism Organisation - WTO) a Rady Zem ě (Earth Council). Agenda 21 specifikuje kroky, které m ůže pr ůmysl cestovního ruchu ud ělat, aby se zasadil

21 o udržitelný rozvoj a aby pomohl v tomto procesu vládám. Jeho cílem je pomoci ministerstv ům, zodpov ědným za cestovní ruch, národním turistickým centrálám, představitel ům asociací a firem, p ůsobících v cestovním ruchu dosáhnout udržitelného rozvoje na místních a národních úrovních. Je nutné zavést systémy a postupy, které by za členily udržitelný vývoj do jádra rozhodovacího procesu a ur čit postup, nezbytný k uskute čnění udržitelného vývoje turistiky. Rozlišuje se dev ět prioritních oblastí pro ministerstva a národní centrály cestovního ruchu. 1. stanovit kapacity existujících regula čních, ekonomických a dobrovolných struktur, schopných zajistit udržitelnou turistiku 2. vyhodnotit ekonomické, spole čenské, kulturní a ekologické d ůsledky jednání vlastní organizace 3. zajistit výcvik, vzd ělání a obecné pov ědomí 4. plánovat udržitelný vývoj turistiky 5. usnadnit vým ěny informací, kvalifikace a technologií se vztahem k udržitelné turistice mezi vysp ělými a rozvojovými zem ěmi 6. dbát na to, aby se tohoto procesu ú častnily všechny složky spole čnosti 7. navrhovat nové turistické produkty, které již ve své podstat ě obsahují udržitelnost 8. sledovat a vyhodnocovat pokroky v dosahování udržitelného vývoje 9. rozvíjet partnerství pro udržitelný vývoj. Spole čnosti a firmy by m ěly zavést systémy a postupy, které by za členily udržitelný rozvoj do jejich managementu a ur čit postup, nezbytný k uskute čnění udržitelného vývoje turistiky. I pro firmy jsou vymezeny prioritní oblasti, je jich celkem deset. 1. minimalizace odpadu, op ětovné použití, recyklace 2. hospodárné využití energií a jejich úspora 3. hospoda ření se zdroji vody 4. hospoda ření s odpadovou vodou 5. zacházení s nebezpe čnými látkami 6. doprava 7. využití p ůdy a hospoda ření s ní 8. zapojení personálu, zákazník ů a ve řejnosti do problematiky životního prost ředí 9. projekty udržitelnosti 10. partnerství pro udržitelný rozvoj.

22 Cíle tohoto dokumentu vyžadují základní zm ěnu orientace, ale cena, kterou bychom zaplatili, kdybychom nic neud ělali, by byla mnohem v ětší. Budoucí vývoj cestovního ruchu tak bude z dlouhodobého hlediska záviset na krocích, které ud ěláme te ď. (COT Business, 2006) V roce 1997 byla vydána Berlínská deklarace o biodiverzit ě a udržitelném cestovním ruchu. Tato deklarace, je výsledkem Berlínské konference ministr ů životního prost ředí a zástupc ů vlád, obsahuje 7 obecných princip ů (nap ř. ochrana p řírody a biodiverzity ve spojení s neustálým monitorováním, podpora pro BAT - Best Available Technique) a 13 specifických princip ů vztahu cestovního ruchu a biosféry. Zásadní je stanovisko (obdobné stanovisku WTO), že aktivity cestovního ruchu mohou být environmentáln ě, ekonomicky a sociáln ě udržitelné. (Pásková M., Zelenka, J., 2002) Evropská charta pro udržitelnou turistiku v chrán ěných oblastech se zabývá principy udržitelného cestovního ruchu v chrán ěných oblastech, mimo jiné povinností pro odpov ědné orgány vytvo řit strategii udržitelného rozvoje cestovního ruchu v chrán ěných oblastech, požadavkem vytvo ření strategie sm ěř ující k udržitelnému rozvoji pro organizace cestovního ruchu, zp ůsobem, jak mají informovat média o aktivitách v chrán ěných oblastech. Tato charta je aplikována od roku 2001. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002) Dalším mezinárodním dokumentem obsahující informace o udržitelném rozvoji cestovního ruchu je Globální etický kodex cestovního ruchu, který obsahuje základní žádoucí principy pro cestovní ruch ve sv ětě. Dokument obsahuje 10 článk ů, které se zabývají mimo jiné právy a odpov ědností návšt ěvník ů a organizátor ů cestovního ruchu, svobodou cestovat, rolí cestovního ruchu v rozvoji osobnosti. Článek 3 pojednává o cestovním ruchu jako o faktoru udržitelného rozvoje a d ělí se na 5 částí:
všichni ú častníci rozvoje cestovního ruchu by m ěli chránit životní prost ředí s cílem dosažení udržitelného ekonomického rozvoje
měly by se up řednost ňovat všechny formy rozvoje cestovního ruchu, které vedou k zachování drahých a vzácných zdroj ů
usilovat o rozložení toku turist ů a návšt ěvník ů v čase a prostoru (nap ř. rovnom ěrn ějším rozd ělením dovolených), aby se snížily dopady aktivit cestovního ruchu na životní prost ředí
infrastruktura a aktivity cestovního ruchu by m ěly být plánovány tak, aby chránily p řírodní d ědictví

23
uznává p řírodní turistiku a ekoturistiku jako vhodné formy cestovního ruchu (Globální etický kodex cestovního ruchu, 2008)

V roce 2002 se konal Sv ětový summit v Johannesburgu v Jihoafrické republice, výsledkem je zpráva Sv ětového summitu o udržitelném rozvoji z Johannesburgu. Udržitelnému rozvoji cestovního ruchu se v ěnuje část „Chrán ění a řízení p řírodních zdroj ů založené na ekonomickém a sociálním rozvoji“. Je zde pojednáváno o nutné podpo ře udržitelného cestovního ruchu, hlavn ě díky p řínosu pro hostitelské komunity, zachování jejich kulturní integrity a dále jako nástroje pro ochranu p řírodního d ědictví. Jsou zde i uvedeny činnosti, které by m ěly napomoci k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu: mezinárodní spolupráce, zahrani ční p římé investice, spoluú čast soukromého a ve řejného sektoru na všech úrovních, rozvojové programy, technická podpora rozvojovým zemím a pomoc hostitelským spole čenstvím v řízení návšt ěvnosti jejich turistických atraktivit. (Kraus, D., 2006) Ve stejném roce se konal Sv ětový ekoturistický summit v kanadském Quebecu pod patronací organizací UNEP (United Nations Envirinment Programme) 3 a WTO. Výstupem z této konference je hodnocení sou časného stavu ekoturistiky ve sv ětě, soubor nástroj ů a doporu čení pro všechny zainteresované strany v ekoturistice. (The World Ecotourism Summit, 2002) Tento rok také byla vydána Hajtská Deklarace, která se zabývala trvale udržitelným cestovním ruchem na ostrovech v Asijsko-Pacifické oblasti. Následující rok prob ěhla první mezinárodní konference o cestovním ruchu a zm ěně klimatu v Tunisku. Výsledkem je Djerbská deklarace o cestovním ruchu a klimatických zm ěnách, která uznává, že dopady zp ůsobené zm ěnou klimatu se již vyskytují u n ěkterých turistických destinací a p ředpokládá jejich rozší ření do budoucnosti, proto je t řeba tyto dopady zmírnit. Obsahuje řadu doporu čení pro mezinárodní organizace, vlády a soukromý sektor pro spolupráci na mezinárodní, národní a místní úrovni. (World Tourism Organization, 2003) Druhá mezinárodní konference o cestovním ruchu a změně klimatu prob ěhla v říjnu 2007 v Davosu ve Švýcarsku. Tato deklarace p ředstavovala základ pro UNWTO Minister’s Summit on Tourism and Climate Change, který prob ěhl v listopadu 2007 v Londýn ě v rámci World Travel Market. (World Tourism Organization, 2007)

3 Program OSN pro životní prost ředí

24 V listopadu 2008 prob ěhla konference v Austrálii na téma: Green travel, Climate Change and Ecotourism. Konference podala informace o tom, jak snížit naší ekologickou stopu a snažila se p ředpov ědět jaké zm ěny se vyskytnout v celkovém turistickém pr ůmyslu vlivem zm ěny klimatu. (Ecotourism Australia, 2008)

4.5 Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu Nejprve budu definovat pojem indikátor udržitelného rozvoje. Indikátorem udržitelného rozvoje je vhodn ě zvolená veli čina, kterou m ůžeme bu ď zm ěř it nebo získat výpo čtem a která má z řejmý vztah k vyhodnocení globálního vývoje, vývoje státu, regionu nebo ekosystému. Indikátory nám pomáhají p ři monitorování vlivu lidských aktivit v různých oblastech, rozlišujeme bioindikátory, ekonomické indikátory, sociální indikátory, indikátory kvality životního prost ředí a další. Pro cestovní ruch byly zpracovány indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu. (Pásková M., Zelenka, J., 2002) Mezinárodní pracovní skupina pro indikátory udržitelného cestovního ruchu při UNWTO v roce 1992 pro specifika cestovního ruchu zpracovala soubor deseti klí čových indikátor ů udržitelného rozvoje. Tyto indikátory mají dv ě formy: klí čové indikátory využitelné univerzáln ě ve všech destinacích (ochrana území, stres, intenzita užívání, sociální dopady, kontrola rozvoje, odpadové hospodá řství, proces plánování, kritické ekosystémy, spokojenost spot řebitel ů, spokojenost místních obyvatel, p řísp ěvek cestovního ruchu místní ekonomice, únosná kapacita územního rozvoje cestovního ruchu, tlak na místo a atraktivnost) a specifické indikátory pro vybrané typy destinací (malé ostrovy, chrán ěné území a horské oblasti, místa s kulturními atraktivitami, pob řežní oblasti, osídlená místa a destinace pro ekoturismus). Jak vidíme mezi oblastmi m ůže nastat p řekryv (nap říklad mezi destinací pro ekoturismus a chrán ěným územím), v takovém p řípad ě je vhodné indikátory pro konkrétní oblast kombinovat a modifikovat. (Pásková, M., 2009)

25 Tab. 1 Klí čové indikátory udržitelného cestovního ruchu podle Zelenky, J. a Páskové, M., 2007 a Indikátor zp ůsob vytvo ření a zjiš ťování indikátoru ochrana území kategorie ochrany území podle indexu IUCN po čty turist ů navšt ěvujících místo (za rok, nejnavšt ěvovan ější stres měsíc) intenzita užívání po čty osob /ha v hlavní sezón ě pom ěr po čtu turist ů a místních obyvatel (v hlavní sezón ě a sociální dopady pr ůměrn ě) existence procedury environmentálního ov ěř ení nebo kontrola rozvoje formální kontroly rozvoje místa a intenzity užívání management odpad ů podíl odpadu podléhající zpracování existence organizovaného regionálního plánu pro turistickou proces plánování destinaci, který zahrnuje oblast cestovního ruchu kritické ekosystémy po čty vzácných/ ohrožených biologických druh ů spokojenost spot řebitel ů míra spokojenosti návšt ěvník ů (dotazníky) spokojenost místních obyvatel míra spokojenosti místních obyvatel (dotazníky) přísp ěvek cestovního podíl celkové ekonomické aktivity, která souvisí pouze s ruchu místní ekonomice cestovním ruchem složené indikátory měř ení klí čových faktor ů ovliv ňujících schopnost místa nosná kapacita absorbovat r ůznou intenzitu cestovního ruchu měření míry vlivu cestovního ruchu a kumulovaných vlivů dalších odv ětví na dané místo, p řírodní a kulturní atributy tlak na místo vlivu kvantitativní m ěř ení t ěch atribut ů místa, které je d ělají atraktivnost přitažlivé pro cestovní ruch a mohou se m ěnit v čase Zdroj: Zelenka, Pásková, 2007 a.

4.5.1 Únosná kapacita prost ředí Únosná kapacita prost ředí je ukazatel, který udává maximální zatížení území antropogennímu vlivy bez snížení kvality životního prost ředí a ekosystém ů. Únosná kapacita v cestovním ruchu, pak znamená maximální zatížení daného území cestovním ruchem bez snížení kvality životního prost ředí a ekosystém ů, zážitk ů a spokojenosti návšt ěvník ů, bez negativních vliv ů na místní komunitu a kulturu dané oblasti. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002) Zpravidla jde o m ěř ítko, které se skládá z ukazatel ů kvantity, kvality a citlivosti přírodních i lidmi vytvo řených zdroj ů a místní komunity dané lokality. Cílem tohoto skladebného indikátoru je odhadnout mezní hodnoty po čtu návšt ěvník ů provozujících formy cestovního ruchu, jež jsou typické pro danou lokalitu. Tyto meze mohou být

26 posunuty vzh ůru pomocí kvalitního managementu místního cestovního ruchu nebo sníženy v případ ě neexistence či nízké úrovn ě takového managementu. (Pásková M., Zelenka, J., 2002) Únosná kapacita je veli činou prom ěnnou, která se m ění v čase v řešeném prostoru v závislosti p ředevším na následujících vzájemn ě souvisejících faktorech: úrove ň návšt ěvnického managementu (zejména p řístupového managementu), míra sezónnosti, míra prostorové koncentrace, úrove ň environmentální technologie, struktura a profily návšt ěvnických segment ů, úrove ň údržby a technických inovací, rekonstrukcí, regulačních mechanism ů a úrove ň destina čního managementu obecn ě. V mnoha destinacích cestovního ruchu již byla únosná kapacita p řekro čena. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002) Podle druhu p ůsobení a rozlišování aspekt ů rozlišujeme p ět hlavních typ ů únosné kapacity:
fyzicky únosná kapacita - ur čuje maximální množství osob, které m ůže destinace pojmout, aniž by došlo k její fyzické destrukci (jde o nejvyšší hodnotu, kterou m ůže destinace snést nárazov ě, ne však opakovan ě či dokonce pravideln ě)
ekologicky únosná kapacita - maximální úrove ň dlouhodob ě chápané zát ěže cestovním ruchem, se kterou se destinace vyrovná bez trvalých následk ů
ekonomicky únosná kapacita - ur čuje dlouhodob ě udržitelný kompromis mezi ekonomickou výt ěžností a kvalitou životního prost ředí v destinaci: stanovuje tedy míru maximálního ekonomického p řínosu cestovního ruchu pro destinaci p ři sou časné minimalizaci čerpání kapitálu cestovního ruchu
socio-kulturn ě únosná kapacita - ozna čuje tu hranici rozvoje cestovního ruchu, při překro čení které aktivity cestovního ruchu zp ůsobují v místní komunit ě nevratné zm ěny, nap ř. v životním stylu, v hodnotové hierarchii a podobně.
psychologicky únosná kapacita (percep ční kapacita) - tvo ří subjektivní ukazatele maximálního stupn ě rozvoje CR, který ješt ě umož ňuje využívat v destinaci o čekávané aktivity (Kirá ľová, A., 2004)

27 4.5.2 Další ukazatelé intenzity cestovního ruchu v destinaci Intenzitu cestovního ruchu v destinaci je možné m ěř it n ěkolika zp ůsoby. Uvádím zde několik nej čast ěji používaných ukazatel ů:

hustota výskytu turist ů - pom ěř uje celkový po čet dní strávených za rok v destinaci turisty s plochou dané destinace, výsledná hodnota se p řepo čítává na jeden den.
míra turistické intenzity - vypo čítáme jako podíl po čtu turist ů a po čtu resident ů a vynásobíme stem
míra turistické penetrace - tento ukazatel pom ěř uje po čet dní strávených za rok v destinaci turisty s po čtem dní strávených v destinaci místními obyvateli. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002)

4.6 Marketing dlouhodob ě udržitelného cestovního ruchu Jednu z hlavních rolí v udržování dlouhodob ě udržitelného cestovního ruchu hraje marketing cestovního ruchu. Důležitým cílem marketingu je podpora dlouhodob ě udržitelných druh ů a forem cestovního ruchu a to ve vztahu k návšt ěvník ům, externím i interním podnikatel ům, místní správ ě a samospráv ě i státní správ ě. Dále je d ůležité ovliv ňování časoprostorové koncentrace návšt ěvník ů a jejich aktivit v destinaci, využívání specificky řízených tok ů návšt ěvník ů. Nutná je také zm ěna chování, uvažování i motivace podnikatelských subjekt ů. Měla by se podporovat spolupráce různých subjekt ů v regionu (jak ve řejného tak podnikatelského sektoru), jejichž spole čným cílem je udržitelný rozvoj cestovního ruchu. V neposlední řad ě motivovat místní komunitu a to jak ve zm ěnách vzorc ů spot řeby, tak i v chování k návšt ěvník ům a snažit se o udržení a rozvoj místních tradic. (Zelenka, J., 2004)

4.6.1. Nástroje a aktivity marketingu Mezi hlavní aktivity a nástroje marketingu dlouhodob ě udržitelného cestovního ruchu pat ří:
propagovat území, která jsou vhodná pro p řim ěř ený rozvoj cestovního ruchu (samoz řejm ě v souladu s koncepcí rozvoje cestovního ruchu na daném území)
vytvá řet programové nabídky
provád ět pr ůzkum mezi návšt ěvníky a rezidenty
využívat zna ček propagujících environmentáln ě šetrné výrobky
propagace environmentální etických kodex ů

28
informovanost návšt ěvník ů
demarketing p ředstavuje potla čení poptávky po p řetížených územích (možností je negativní publicita, výrazná propagace jiných území a jiných aktivit, vymazání území z map)
podpora zavád ění EMS (Environmental Management Systém), EMAS (Environmental Management & Audit Schneme) a dalších systém ů environmentálního managementu
EMS p ředstavuje systém environmentálního managementu, resp. systém ekologicky orientovaného řízení (tj. systém řízení respektující požadavek snížení vlivu firmy na životní prost ředí). Část celkového systému managementu, která zahrnuje organizační struktury, plánovací aktivity, odpov ědnosti, procedury a zdroje pro implementaci a dosažení environmentální politiky a environmentálních cíl ů.Typickými nástroji jsou environmentální audit, monitorování, analýza dopad ů aktivit organizace na životní prost ředí. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002)
EMAS je environmentáln ě orientovaný evropský model manažerského systému, který vznikl na základ ě direktivy ES č. 1836/93. Hlavní p řístupy jsou obdobné modelu podle ISO 14000+, liší se mimo jiné povinností podle EMAS vydávat každoro čně environmentální prohlášení o vlivu firmy na životní prost ředí. Představuje jeden z nástroj ů pro udržitelný cestovní ruch. (Pásková, M., Zelenka, J., 2002)

4.7 Geoparky jako nový nástroj udržitelného rozvoje cestovního ruchu Koncept geopark ů je p říkladem pozitivního a komplexního p řístupu k trvale udržitelnému cestovnímu ruchu v destinacích. Tento koncept se snaží narušit sou časnou praxi pasivní ochrany (tedy v přírodn ě cenných lokalitách nepovolovat žádné rozvojové aktivity) a p řinést nový dlouhodob ě ú činn ější pohled na ochranu p řírodního prost ředí. (Vystoupil, J., Šauer, M., 2008) Geopark je oblast, která zahrnuje lokality významné z pohledu geologických v ěd. Důležitá jsou i estetická hlediska, jejich neopakovatelnost a vzácnost, která umož ňuje jejich využití nap říklad pro vzd ělávání. Geopark má jasn ě ur čené hranice a dostate čně velkou rozlohu proto, aby území mohlo být úsp ěšn ě používáno pro cestovní ruch a aby znamenalo p řínos pro hospodá řský rozvoji oblasti. Vedle geologických jsou d ůležité i další zajímavosti, jako jsou kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky významné z celoevropského hlediska. Geopark spojuje propagaci geologického d ědictví s

29 regionálním rozvojem. Rozvoj území geoparku probíhá ve spolupráci s místními samosprávami, podniky i jednotlivci, kte ří jsou zapojeni do činnosti geoparku a jejich hlavním cílem je rozvíjet území v souladu s principy udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Ve řejnost se jejich prost řednictvím m ůže seznámit nejen s geologickými procesy, ale m ůže poznat význam p řírodních zdroj ů a jejich využití v hospodá řské a kulturní historii. (Geopark Český ráj, 2006) V roce 2000 na konferenci Sv ětových geopark ů vznikla Sí ť evropských geopark ů spojením prvních čty ř geopark ů (francouzského Réserve Géologique de Haute-Provence, řeckého Lesboského zkamen ělého lesa, n ěmeckého Vulkaneifel a špan ělského Kulturního park Maestrazgo). (Vystoupil, J., Šauer, M., 2008) Dnes má tato sí ť 37 geopark ů z 15 evropských zemí. Česká republika má v této síti také zastoupení a je jím geopark ů Český ráj. O ozna čení český národní geopark usilují další území: Česko-Bavorský Geopark, Geopark Barrandien, Geopark Moravský kras, Železné hory a n ěkolik dalších. (Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR, 2009) Pro geoparky je typická spolupráce jak na místní tak mezinárodní úrovni. Zástupci jednotlivých geopark ů musí aktivn ě pracovat pro celou sí ť, která slouží jako jakési fórum pro vým ěnu informací. Od roku 2004 funguje vedle Sít ě evropských geopark ů Sv ětová sí ť geopark ů UNESCO, která vznikla na základ ě Pekingské deklarace o ochran ě sv ětového geologického d ědictví a Madonské deklarace schválené na první mezinárodní konferenci o geoparcích v Pekingu. Tyto dokumenty se zabývají posláním geopark ů, jejich definicí a vymezením vztah ů mezi jednotlivými sít ěmi. Nap říklad, na základ ě Madonské deklarace se členové Sít ě evropských geopark ů automaticky stávají i členy sít ě sv ětové. Tento vztah platí i opa čně, v případ ě vylou čení geoparku ze sít ě. (Vystoupil, J., Šauer, M., 2008) Představou obou sítí je spojit jedine čnost území ve form ě geologické rozmanitosti s vhodnou prezentací neživé p řírody široké ve řejnosti. Uskute čň uje se to prost řednictvím registrovaných zna ček, které jsou na jedné stran ě pro potenciální návšt ěvníky zárukou kvality poskytovaných služeb, na druhé stran ě p řispívají k formování image výjime čných a exkluzivních destinací cestovního ruchu. Poskytování zna čky kvality pro udržiteln ě spravovaná území má za cíl propagovat a podporovat produkty zam ěř ené na odpov ědný hospodá řský rozvoj. Sí ť geopark ů nep ůsobí pouze navenek, ale také dovnit ř každého geoparku. Jedním z kritérií pro členství v síti evropských, potažmo sv ětových geopark ů je vybudování řídících struktur, které zajistí dlouhodobou udržitelnost veškerých aktivit parku a zapojení místních aktér ů do tohoto procesu. Zárove ň sí ť geopark ů slouží jako

30 fórum pro vým ěnu znalostí, zkušeností a osv ědčených postup ů. (Vystoupil, J., Šauer, M., 2008) Podstatu geopark ů lze charakterizovat prost řednictvím jeho cíl ů, kterými jsou:
ochrana a zachování původního geologického bohatství a geologických celk ů
podpora udržitelného rozvoje p říslušného regionu
umožn ění vzd ělávání ve řejnosti o hodnotách p říslušného regionu a přisp ění k výuce a výzkumu v geologických v ědách
prost řednictvím vhodných aktivit, neohrožujících bezprostředn ě geologickou hodnotu území, vzbudit zájem místní i turistické ve řejnosti o poznání geologické hodnoty území
prost řednictvím řídícího orgánu geoparku spolupracovat s orgány ochrany přírody a krajiny p ři vytvá ření vhodných produkt ů spojujících interpretaci geologického d ědictví a jeho udržitelné využívání s aktivitami ekologicky šetrného cestovního ruchu (sm ěrnice Ministerstva životního prost ředí č.6/2007 2007 k zabezpe čení jednotného postupu rezortu p ři nominaci území na národní geopark)

4.7.1 Geoparky v České republice Aby se zájmové území mohlo stát sou částí nadnárodní sít ě geopark ů, je nutné, aby nejprve získalo titul národní geopark. Titul národní geopark ud ěluje ministr životního prost ředí na základ ě doporu čení Rady národních geopark ů4. Národní geoparky vyhlašuje Ministerstvo životního prost ředí, které se řídí sm ěrnicí č. 6/2007 k zabezpe čení jednotného postupu rezortu p ři nominaci území na národní geopark. Tato sm ěrnice vymezuje postup a podmínky pro ud ělení titulu národní geopark a upravuje i následnou kontrolu provozu národních geopark ů. Kritéria používaná p ři hodnocení území p ři nominaci na užívání titulu národní geopark:
geologie a terén území navrhovaného národního geoparku - hodnotí se samotné území, jeho velikost a vymezení a také geologické pop řípad ě p řírodní a kulturní dědictví
řídící orgán národního geoparku - zde se jedná p ředevším o zajišt ění správy geoparku. Řeší se zde právní forma řídícího subjektu (m ůže to být jak fyzická tak

4 Rada národních geopark ů je poradním orgánem ministra a je složena ze zástupc ů a odborník ů institucí z oblasti geologie, vzd ělávání, archeologie, ochrany p řírody a krajiny, památkové pé če a specialist ů na udržitelný rozvoj

31 i právnická osoba), geopark by m ěl mít vybudovanou infrastrukturu cestovního ruchu pop řípad ě by m ěl mít plán na její z řízení, který by m ěl obsahovat informa ční centrum, informa ční panely, geologické stezky a muzeum orientované mimo jiné na geologické d ědictví. D ůležitá je i marketingová strategie geoparku.
informa ční, interpreta ční a výzkumné aktivity a environmentální osv ěta - důraz je kladen na podávání informací a uskute čň ování vzd ělávacích projekt ů spojených s územím geopark ů. Na území geoparku by m ěli fungovat geo-pr ůvodci, alespo ň 30% pr ůvodc ů by m ělo mít trvalé bydlišt ě v některé z obcí, která spadá pod území geoparku. Dále je d ůležitý výzkum a monitoring geotop ů.
geoturismus - v této oblasti se hodnotí informa ční a propaga ční činnost, zajišt ění infrastruktury pro turistické aktivity v národním geoparku a systém návšt ěvnického managementu zahrnující pr ůběžný monitoring pohybu návšt ěvník ů
regionální udržitelný rozvoj - jedná se o podporu regionálních produkt ů a o aktivní zapojení místních obyvatel do činností geoparku (směrnice Ministerstva životního prost ředí č.6/2007 2007 k zabezpe čení jednotného postupu rezortu p ři nominaci území na národní geopark) Z výše uvedených informací je z řejmé, že získání titulu národní geopark p ředpokládá spln ění celé řady požadavk ů, které vyžadují nemalé finan ční prost ředky. Jelikož alespo ň v první fázi projektu nejde o samofinancovatelný projekt, musí řídící orgány hledat externí zdroje financování, nej čast ěji ze strukturálních fond ů Evropské unie. P ři hledání vhodných organiza čních forem geopark ů a jeho finan čního zajišt ění lze uvažovat o spolupráci či za člení t ěchto struktur do systému destina čního řízení. (Vystoupil, J., Šauer, M., 2008)

32 5 ZAHRANI ČNÍ ZKUŠENOSTI S TRVALE UDRŽITELNÝM

CESTOVNÍM RUCHEM

5.1 Významné organizace zabývající se udržitelným cestovním ruchem Organizací, které se zabývají cestovním ruchem nebo jsou s cestovním ruchem n ějak propojeny existuje velké množství. V této části bych ráda zmínila n ěkolik významných organizací, které se v ěnují trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu, nebudu zde vypisovat organizace, které sdružují cestovní kancelá ře, cestovní agentury nebo hotelové řet ězce, pop řípad ě se zabývají vzd ěláváním v cestovním ruchu nebo po řádáním konferencí.

UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) dříve WTO (World travel organization). UNWTO vznikla p řem ěnou organizace nevládního charakteru IUOTO (International Union of Official Travel Organizations, z řízena v roce 1947) na vládní organizaci (WTO), jejíž stanovy nabyly platnost v roce 1974. Od roku 2003 je UNWTO specializovanou agenturou OSN pro oblast cestovního ruchu. UNWTO hraje významnou roli p ři podporování rozvoje zodpov ědného a udržitelného cestovního ruchu se zvláštním d ůrazem na zájmy rozvojových zemí. K tématu týkajícího se udržitelného cestovního ruchu vydala n ěkolik publikaci (nap říklad: Sustainable Development of Tourism: A Compilation of Good Practices (2000), Sustainable Development of Tourism: An Annotated Bibliography (2000), Guide for Local Authorities on Developing Sustainable Tourism (1999), Global Code of Ethics for Tourism (1999). Organizace podporuje dodržování globálního etického kodexu cestovního ruchu, s cílem zajistit, aby členské zem ě, turistické cíle a také podniky zabývající se cestovním ruchem maximalizovaly pozitivní ekonomické, sociální a kulturní dopady cestovního ruchu a pln ě využily jeho výhod a zárove ň, aby minimalizovaly negativní sociální a environmentální dopady cestovního ruchu. Organizace má v sou časnosti 154 členských stát ů, které jsou rozd ěleny podle region ů (Afrika, Amerika, jižní Asie, východní Asie a Pacifik, Evropa a St řední východ) a každý region má svého zástupce. (United Nations World Tourism Organisation, 2010)

WTTC (World Travel and Tourism Council) v rámci této organizace je ud ělována cena Tourism for Tomorrow Awards, která byla založena v 1989 federací cestovních kancelá ří, které cht ěly podpo řit činnost všech odv ětví pr ůmyslu k ochran ě životního

33 prost ředí. V roce 2004 p řevzala Tourism for Tomorrow Awards tato organizace. Cena podporuje p říklady osv ědčených postup ů v oblasti cestovního ruchu a je ud ělována každoro čně ve čty řech kategoriích (cena za správu destinace, cena za ochranu životního prost ředí, cena za podporu místních obyvatel, cena za celkové podnikání v oblasti cestovního ruchu). WTTC také po řádá The Global Travel and Tourism summit, letos se summit uskute ční na konci kv ětna v Pekingu a jeho téma je Nejv ětší pr ůmyslové odv ětví na sv ětě - dosažení nových hranic ('World's Leading Industry - Reaching New Frontiers'). (World Travel and Tourism Council, 2010)

ICER (International Centre for Ecotourism Research) - založeno v roce 1993, sídlo v Queenslandu v Austrálii, výzkumné centrum je sou částí Griffith University. Zabývá se udržitelným cestovním ruchem, ekoturismem a dobrodružným cestovním ruchem. Krom ě akademických článk ů bylo vydáno i n ěkolik knih. (Griffith University, 2010)

ECEAT (European Center for Eco Agro Tourism) je ob čanským sdružením pro podporu ekoagroturismu se sídlem v Amsterodamu. Tato nadace má i českou pobo čku, vydala mimo jiné publikace Stezky d ědictví (mapy českého p řírodního, kulturního a technického d ědictví) a Venkovský pr ůvodce (ubytovací za řízení na venkov ě). Podniky, které splní podmínky ECEAT, mohou používat zna čku ECEAT QUALITY LABEL, což je mezinárodní zna čka pro podniky cestovního ruchu s přínosem pro udržitelný rozvoj. Podniky jsou hodnoceny podle následujících kritérií: poskytování relevantních „eko“ informací host ům, podpora ekologického hospoda ření, efektivní využívání vody a energie, nakládání s odpady, podpora šetrné dopravy, p řispívání k ochran ě p řírodního a kulturního d ědictví, podpora místní ekonomiky a další. (European Centre for Ecology and Tourism, 2010)

The International Ecotourism Society - organizace zabývající se ekoturistikou. Vydala ,,pr ůvodce šetrným cestováním“, najdeme zde informace o organizacích zabývajících se ekoturistikou, o univerzitách v ěnujících se udržitelnému cestovnímu ruchu a jsou zde uvedeny p říklady možných cíl ů pro ekoturistiku. (The International Ecotourism Society, 2010)

34
Conservation International - tato organizace byla založena v roce 1987 a ekoturismus považuje za jeden z prost ředk ů ochrany p řírodních ekosystém ů. V oblasti cestovního ruchu ud ěluje vlastní environmentální cenu a to jak pro spole čnosti tak i jednotlivce. Pro ud ělení této ceny používá následující kritéria: environmentální závazky (snaha o minimalizaci negativních dopad ů cestovního ruchu, podpora environmentálního vzd ělávání, pozitivní p řísp ěvky k ochran ě životního prost ředí), citlivost pro environmentální aspekty, citlivost pro kulturu a k místnímu profitu (snaha minimalizace sociálních negativních dopad ů cestovního ruchu a zvýšení jeho prosp ěšnosti pro hostitelskou komunitu) (Conservation International, 2010)

STRING (Sustainable Tourism Research Interest Group) - zájmová skupina zam ěř ující se na výzkum ú činnosti koncepcí udržitelného cestovního ruchu, dále se v ěnuje propagaci národních a mezinárodních organizací zabývajících se udržitelným cestovním ruchem a na jejích internetových stránkách nalezneme i články o udržitelném cestovním ruchu. (Sustainable Tourism Research Interest Group, 2001)

FICC (Fédération Internationale de Camping et de Caravaning) - Mezinárodní federace podporující kempování a tábo ření.
ATS (Adventure Travel Society) - zam ěř ení na dobrodužný cestovní ruch, propagace udržitelného cestovního ruchu
The International Society for Eco-Tourism Management

Dále to jsou organizace, které se zabývají udržitelným rozvojem cestovního ruchu ne celosv ětov ě, ale nap říklad na území kontinentu nebo státu. Nej čast ěji jsou tyto organizace zam ěř eny na ochranu p řírody a propagaci environmentáln ě odpov ědného cestovního ruchu a sledování dopad ů cestovního ruchu.
European Greenways Association - založena v roce 1998, zaměř ena na koordinaci evropských Greenways, podporu rozvoje venkova, cestovního ruchu a místní zam ěstnaností. Snaží se ,,sbližovat“ Evropany s jejich p řírodním a kulturním prost ředím. Podporuje ochranu, rozvoj a využívání r ůzných druh ů stezek (nap říklad historické stezky, stezky pastevc ů). (European Greenways Association, 2010)

35
ERA (European Ramblers Association) - Evropská asociace p ěší turistiky, založená v roce 1969 v Německu, která v sou časné dob ě sdružuje 50 turistických spolk ů z 26 stát ů Evropy (European Ramblers Association, 2010)
Tourism Concern - organizace p ůsobící ve Velké Británii zabývající se vlivem cestovního ruchu na životní prost ředí a místní komunitu
Ecumenical Coalition on Third World Tourism (ECTWT) - nevládní organizace, která se zabývá snižováním negativních dopad ů cestovního ruchu na spole čnost a p řírodu v tzv. t řetím sv ětě.
Ecotourism Association of Australia (EAA) - vydala vlastní zásady pro šetrný cestovní ruch
Green Tourism Association - propagace environmentáln ě šetrného turismu v obydlených oblastech, p ředevším v oblasti Kanady
Inter-Sectoral Unit for Tourism of the Organization of Ameri čan States
Belize Ecotourism Association (BETA)
Alaska Wilderness Recreation and Tourism Association (AWRTA)
Hawai Ecotourism Association
Caribbean Hotel Association (CHA)
Toledo Ecotourism Association (TEA)
Indian Ocean Tourism Organization (IOTO)
Pacifik Asia Travel Association (PATA) - p řidružený člen WTO

5.2 P řípadové studie Trh udržitelného cestovního ruchu se rozvijí hlavn ě ve státech severní Evropy (Švédsko, Norsko, Dánsko), N ěmecku, Švýcarsku, Velké Británii a Nizozemí. Podstatnou část zákazník ů p ředstavují turisté z Kanady, USA, Austrálie a Nového Zélandu, tyto zem ě jsou také hlavními p ředstaviteli trhu udržitelného turismu. V následující části práce uvádím t ři p řípadové studie z různých evropských stát ů týkající se podpory udržitelného cestovního ruchu. Jedná se o jednu z nejzachovalejších oblastí ve St ředomo ří Cinque Terre v severní Itálii, Clippesby Hall Holiday Park v národním parku Norfolk Broads ve Velké Británii a Hotel Ucliva ve Švýcarsku.

5.2.1 Cinque Terre v severní Itálii Území Cinque Terre se nachází na pob řeží severovýchodní Itálie a byl zde zaveden projekt udržitelného cestovního ruchu na ochranu kulturního dědictví a životního prost ředí.

36 Cinque Terre je jednou z nejzachovalejších oblastí v rámci celého St ředomo ří, díky své poloze a historii si zachovala sv ůj charakter. Je to oblast skalnatého pob řeží ležící mezi dv ěma útesy lemovaného n ěkolika kilometry kamenných hradeb, kde na skalnatých výb ěžcích v miniaturních zátokách najdeme p ět m ěste ček (Monterosso, Vernazza, Corniglia, Manarola a Riomaggore), která jsou p řístupná vlakem, lodí nebo pěšky. Dostat se autem do této oblasti je pon ěkud problematické, do m ěsteček mají dovolen vjezd pouze místní obyvatelé, ostatní musí své auto odstavit na placeném parkovišti p řed m ěstem, tato parkovišt ě ale bývají často pln ě obsazená. Toto omezení má sv ůj význam, velký po čet turist ů představuje významný dopad na udržitelnost v regionu. Tato oblast byla vyhlášená národním parkem v roce 1999, pod ochranou UNESCO je od roku 1997. Je zde zaveden systém návšt ěvnických karet. Každý návšt ěvník, si m ůže zakoupit cinque terre kartu, na které jsou napsány pokyny pro turisty a další informace o ochran ě území. Tato karta slouží i ke kontrole po čtu turist ů, kte ří danou oblast navštíví. Existují t ři typy karet (na 1, 2, 3 nebo 7 dní), ze kterých si návšt ěvník m ůže vybrat. Karta zahrnuje přístup do vlak ů a ekologických autobus ů mezi obcemi, dále nap říklad přístup do muzeí v obci Manarola a Riomaggore, vstup do staré lisovny oleje v Groppo, vstup do virtuálního akvária v Monterosso al Mare, možnost p ůjčit si zdarma kolo pokud je k dispozici a slevu na výrobky zakoupené v informa čních centrech na území parku. Výnosy z prodeje karet jsou použity na obnovu a údržbu území, poskytování dopravních a informa čních služeb a na podporu místních výrobk ů. (Národní park Cinque Terre, 2010)

5.2.2 Clippesby Hall, Velká Británie Clippesby Hall Holiday Park najdeme v národním parku Norfolk Broads p ři pob řeží Norfolku a m ěsta Norwich. Tento park je v soukromém vlastnictví rodiny Lindsay. Park získal zlaté ocen ění od Davida Bellamy za ochranu p řírody. Tuto cenu nedostává jen jeden rekrea ční park (v lo ňském roce to bylo asi 500 rekrea čních park ů), d ůležité je, aby park prokázal sv ůj závazek k zachování a zlepšení životního prost ředí. Tato cena sleduje několik aspekt ů od managementu parku, p řes ochranu rostlin a živo čich ů k efektivnímu využívaní energie a recyklaci. Další d ůležitou funkcí je pomoci návšt ěvník ům pochopit udržování o ochranu životního prost ředí. Cestování po parku si návšt ěvníci mohou naplánovat samy nebo mohou využít služeb informa čního centra a najmout si pr ůvodce. Typickými sportovními aktivitami je turistika, cykloturistika, jízda na koni, vodní sporty, pozorování ptactva a rybolov. V parku najdeme

37 velké množství vybavení: plavecký bazén, tenisové kurty, minigolf, p ůjčovnu kol, WiFi připojení, kavárnu, bar a restaurace. Ubytování je zajiš ťováno n ěkolika chatami a chalupami, které jsou rozptýlené v několika částech parku. (Clippesby Hall, 2010)

5.2.3 Hotel Ucliva, Waltensburg, Graubunden, Švýcarsko Hotel Ucliva byl postaven ve vesnici daleko od hlavních turistických oblastí ve Švýcarsku, aby pomohl udržet i rozší řit zam ěstnanost a služby v upadající venkovské oblasti.Je to klasický holistický p řístup, kdy se udržitelný cestovní ruch m ůže rozvíjet šetrn ě k životnímu prost ředí. Hotel má v sou časné dob ě 72 l ůžek a zam ěř uje se p ředevším na rodinné dovolené a konference. Hotel byl postaven jako nízkoenergetický, využívá solární energii a d řevo. V restaura čním za řízení jsou k příprav ě jídel používány místní zdroje a potraviny, které dodávají ekologi čtí zem ědělci z okolí. Hotel byl plánován a vyvinut s přisp ěním univerzity architektury. Ekologické provedení hotelu a jeho speciální funkce zap říčinily jedine čnou obchodní známku, díky níž vyhrál řadu ocen ění. V roce 1995 za čal klesat po čet zákazník ů a tím došlo i ke snížení p říjm ů, což vedlo ke zm ěně managementu hotelu a za čaly se zavád ět nové marketingové strategie a jiná vylepšení. Od dubna do června letošního roku v hotelu probíhá rekonstrukce. V hotelu bylo vytvo řeno 18 pracovních míst na plný úvazek a 18 pracovních míst na částe čný úvazek a dále n ěkolik dalších pracovních míst především v zem ědělství v důsledku multiplika čního efektu. (Hotel Ucliva, 2010 )

5.3 Geoparky ve sv ětě V sou časné dob ě existují kategorie "Evropský geopark" a od února 2004 ozna čení "Sv ětový Geopark" nebo "Geopark UNESCO". Geoparky tvo ří sí ť, která slouží k propagaci území i jako fórum pro vým ěnu zkušeností. Sí ť má vlastní logo "Evropský geopark" registrované ve všech zemích Evropského spole čenství. Evropské geoparky hrají aktivní úlohu v hospodá řském rozvoji svého území prost řednictvím spojení geologických fenomén ů s rozvojem turismu. Cílem je umožnit obyvatel ům, aby se aktivn ě zapojili do všestranné revitalizace území jako celku a lepší využití hodnot krajiny a kulturního dědictví na svém území. V Evrop ě se po čet člen ů od roku 2000 rozrostl z původních čty ř na třicetsedm (duben 2010). Vytvá řením globální sít ě geopark ů UNESCO, která v sou časnosti zahrnuje 64 geopark ů, se myšlenky geopark ů prosazují po celém sv ětě. V Evrop ě je nejvíce

38 geopark ů ve Velké Británii (8 geopark ů), dále v Německu a v Itálii (v obou zemích 5 geopark ů), a ve Špan ělsku ( 4 geoparky). Mimo Evropu je nejvíce geopark ů v Čín ě a to 22, dále po jednom geoparku mají zem ě: Malajsie, Irán, Brazílie a Austrálie. (Global Network of National Geoparks, 2009) Vybrala jsem si dva geoparky, kterým se budu v ěnovat trochu podrobn ěji. Prvním z nich je Vulkaneifel European Geopark v Německu, který byl mezi zakládajícími členy sít ě Evropských geopark ů. Druhý geopark Novohrad - Nógrád geopark, který leží na území dvou stát ů a to Ma ďarska a Slovenska se jak do sít ě Evropských geopark ů, tak i do sít ě Sv ětových geopark ů za členil teprve nedávno. Informace byly získány z oficiálních internetových stránek geopark ů, o geoparku Novohrad - Nógrád zatím není p říliš mnoho informací, internetové stránky se ješt ě vytvá řejí.

5.3.1.Vulkaneifel European Geopark (N ěmecko) Vulkaneifel European Geopark byl v roce 2000 jedním ze čty ř zakladatel ů Evropských geopark ů a v roce 2004 se stal sou částí geopark ů globální sít ě UNESCO. Hlavním cílem geoparku je podobn ě jako u všech geopark ů seznámení návšt ěvník ů s přírodním d ědictvím parku a zvýšit jejich pov ědomí o nutnosti ochrany a šetrného zacházení s krajinou. Dominantou geoparku jsou nápadné sope čné kopce, v této oblasti bylo v minulosti velké množství sope čných erupcí, které daly krajin ě typický geomorfologický vzhled a název Vulkaneifel. Ve zbytku kráteru jsou často rašeliništ ě s jezerem jiné jsou suché. V této oblasti stále probíhají jak národní, tak mezinárodní výzkumy a zjišt ěná data ukazují, že podmínky pro sope čnou činnost pod povrchem zem ě stále existují. Na území geoparku najdeme n ěkolik muzeí z nichž každé je zam ěř eno na jiné téma. Prvním je Eifel Volcano muzeum (Daun) se zam ěř ením na sope čnou činnost a vulkanické horniny, speciální exponátem je model sopky. Muzeum železa (Jünkerath), které návšt ěvník ů p řipomíná, že zde bylo v historii po dlouhou dobu t ěženo a zpracováváno železo. Dále Muzeum p řírodní historie (Gerolstein), které je zam ěř eno na archeologii, horniny a zkamen ěliny z regionu. Posledním je Maarmuseum (Manderscheid), které je také zam ěř eno hlavn ě na zkamen ěliny. Geopark po řádá r ůzné aktivity a to pro r ůzné skupiny obyvatelstva (pro d ěti, rodiny a ostatní skupiny). Pro d ěti je nap říklad p řipraven malý výzkum na stezce ,,Po stopách minerální vody“, kde se d ěti u čí o tom, jak funguje kolob ěh vody, dostanou odpov ědi na otázky: pro č má každá voda jinou chu ť a pro č je zrovna tato oblast bohatá na minerální prameny a na záv ěr je čeká malý experiment.

39 Na svých internetových stránkách geopark zve řej ňuje kalendá ř po řádaných akcí pro ve řejnost. Kalendá ř akcí je sestaven na celý rok a vždy je tam uveden název akce (Geologické exkurze, Odlévání a tvarování kov ů, "Festival maar Eifel", Geopr ůvodce: dobrodružná ch ůze a další), čas konání a výchozí místo.

5.3.2 Novohrad - Nógrád geopark, (Slovensko,Ma ďarsko) Geopark Novohrad - Nógrád je prvním geoparkem ve světové síti geopark ů pod ochranou UNESCO, který se rozkládá na území dvou stát ů v tomto p řípad ě na území Ma ďarska a Slovenska. Geopark byl do sít ě Evropských geopark ů p řijat 27.3.2010 na zasedání v Luberone ve Francii. Tím, že geopark získal členství v Evropské síti geopark ů, stává se členem i globální sít ě UNESCO, tento formální krok se uskute čnil v dubnu na konferenci v Malajsii, kde byl tento geopark také oficiáln ě p ředstaven. V druhé polovin ě 90. let 20. století Správa Chrán ěné krajinné oblasti Cerové vrchoviny, a Správa národního parku Bükki spole čně zahájili mapování tohoto území, zjistili, že území má nejenom výjime čné geologické hodnoty, ale je také vhodné pro vědecký výzkum a jiné vzd ělávací ú čely i pro širokou ve řejnost. Od roku 2003 podávali spole čně několik projekt ů, z nichž byl úsp ěšný projekt ,,Novohradský geopark“ v rámci programu INTERREG III A. Geopark se rozkládá v oblasti v okolí Fi ľakova na Slovensku až po Bér v Ma ďarsku. Geopark se rozkládá na území 28 slovenských a 63 ma ďarských obcí. Tento region má krom ě přírodních také kulturní a etnologické hodnoty. Turisty by m ěly p řilákat mimo jiné i minerální prameny, které se v oblasti vyskytují. V sou časné dob ě je zapot řebí vybudování infrastruktury na celém území geoparku, p řes kterou se bude moci dál rozvíjet cestovní ruch v ostatních obcích. Obr.: 3 Vymezení hranic Geoparku Novohrad - Nógrád Zdroj: Novohrad - Nógrád geopark, 2010

40 6 SOU ČASNÝ STAV CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE SEMILY

6.1 Marketingové turistické regiony a oblasti v okrese Semily Česká republika je z pohledu cestovního ruchu rozd ělena do turistických region ů. Turistické regiony jsou definovány jako území, pro n ěž je typický ur čitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zárove ň i odlišuje od ostatních region ů. Hlavní myšlenkou vzniku turistických region ů je možnost ucelené prezentace jednotlivých oblastí. Výsledkem jednání v regionech v letech 1998 – 1999 bylo území České republiky roz člen ěno na 15 turistických region ů, které se dále člení na turistické oblasti. Turistické regiony ani oblasti pak v ětšinou nekorespondují s územn ěsprávním člen ěním státu. ( Český statistický ú řad, 2009 b) Na území Libereckého kraje se nacházejí marketingové turistické regiony Krkonoše, Český ráj a Český sever. Na území okresu Semily zasahují následující marketingové turistické oblasti: Krkonoše - západ, Český ráj (jeho severní část) a pouze okrajov ě Krkonoše - st řed (spadají sem pouze obce Vítkovice, Benecko a Horní Branná, s celkovou rozlohou 69 km 2). Turistické oblasti se dále člení na podoblasti, t ěch je na území okresu Semily celkem 7: Harrachovsko, Rokytnicko, Špindlerovsko, Vrchlabsko, Jilemnicko, Pojize ří a Český ráj.

Obr. 4 Turistické regiony na území Libereckého kraje Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, 2002

41

Obr. 5 Turistické oblasti na území Libereckého kraje Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, 2002

Obr. 6 Turistické podoblasti na území Libereckého kraje Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, 2002

42 6.2 Potenciál cestovního ruchu V p ředchozích dekádách (p řibližn ě v období od konce druhé sv ětové války) je možné sledovat kombinaci faktor ů (nap říklad omezené možnosti cestování do zahrani čí nebo zv ětšování fondu volného času), které p ředur čily celou oblast Libereckého kraje k rozvoji chalupa ření a chata ření. Zájem o tento zp ůsob trávení volného času m ůžeme doložit i údaji zjišt ěnými p ři S čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 1991 a 2001. Hlavním d ůvodem pro č byly některé domy neobydlené jak ve s čítaní v roce 1991, tak v roce 2001 byl práv ě rekrea ční charakter daných objekt ů. V roce 2001 bylo v okrese Semily 34,2 neobydlených byt ů. V roce 2001 zpracoval Ústav územního rozvoje v Brn ě na základ ě požadavku Ministerstva pro místní rozvoj studii zam ěř enou na potenciál cestovního ruchu na území České republiky do úrovn ě obcí, ve kterém jsou zhodnoceny územní podmínky a p ředpoklady pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Aktivity cestovního ruchu skladebn ě vstupují do dvou subsystém ů a to p řírodního a kulturního. Potenciál p řírodního subsystému zahrnuje přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro p ěší turistiku, cykloturistiku, sjezdové zimní sporty, lyža řskou turistiku, rekreaci u vody, rekreaci typu lesy/hory, venkovskou turistiku, vodní turistiku, horolezectví, záv ěsné létání, sportovní myslivost, sportovní rybolov a pozorování vodních pták ů. Potenciál kulturního subsystému zahrnuje kulturn ě historické památky a soubory, skanzeny a muzea, láze ňská funkce, kongresy a konference, kulturní, sportovní a církevní akce, veletrhy a tématické trhy, místní produkty, možnost p říhrani čních nákupních a zábavních činností, tzv. p říhrani ční specifika. Rozvojové podmínky a p ředpoklady v rámci jednotlivých aktivit cestovního ruchu jsou na r ůzné úrovni, proto byly ve studii zavedeny čty ři intenzitní stupn ě – nulový, stupe ň 1 (potenciál v základní úrovni), stupe ň 2 (zvýšená úrove ň) a stupe ň 3 (vysoká úrove ň). Další skute čností, která byla p ři posouzení potenciálu cestovního ruchu zohledn ěna, je významnost jednotlivých aktivit - použití váhového hodnocení pomocí bodové metody, kdy byl ur čitý stanovený po čet bod ů p řiřazen každému vykázanému intenzitnímu stupni jednotlivého díl čího potenciálu cestovního ruchu. ( Český statistický úřad, 2009 a) Následující tabulka ukazuje celkový, p řírodní a kulturní potenciál v obcích v okrese Semily. Pokud se podíváme na p řírodní potenciál, tak nejvíce obcí (63%) spadá do kategorie vysoký p řírodní potenciál, do kategorie velmi vysoký potenciál spadá 20% obcí. Žádná obec není bez potenciálu nebo pouze se základním potenciálem, stejn ě tak

43 žádná obec nemá potenciál výjime čný. U kulturního potenciálu je situace úpln ě jiná. Bez kulturního potenciálu je 69% obcí, 17% obcí má základní potenciál. Zvýšený a vysoký potenciál má pouze malý po čet obcí. Pokud se podíváme na celkový potenciál, tak vidíme, že nejvíce obcí spadá do kategorie s vysokým potenciálem (asi 70%). Po čet obcí v kategoriích se zvýšeným(15% obcí) a velmi vysokým potenciálem (tém ěř 14%) je velmi podobný. Tab. 2 Potenciál cestovního ruchu v obcích okresu Semily v roce 2001 celkový potenciál přírodní potenciál kulturní potenciál absolutní relativní absolutní relativní absolutní relativní po čet po čet [%] po čet po čet [%] po čet po čet [%] po čet obcí 65 100 65 100 65 100 v tom s potenciálem bez potenciálu - - - - 45 69,2 základním - - - - 11 16,9 zvýšeným 10 15,4 11 16,9 5 7,7 vysokým 46 70,8 41 63,1 4 6,2 velmi vysokým 9 13,8 13 20,0 - - výjime čným ------Zdroj: Český statistický ú řad, Potenciál cestovního ruchu, 2009 a.

6.3 Hromadná ubytovací za řízení a stravovací za řízení V následující části se v ěnuji hromadným ubytovacím za řízením, jejich po čtu a struktu ře. Data jsem čerpala z Českého statistického ú řadu. Následující tabulka a grafy by nám m ěly dát alespo ň základní p řehled o návšt ěvnosti této oblasti. Následující tabulka ukazuje po čet hromadných ubytovacích za řízení a jejich kapacitu v roce 2008 ve vybraných okresech a turistických oblastech. Pro lepší srovnání jsem do tabulky za řadila nejenom data za samotný okres Semily ale i data za sousední okresy. To samé jsem ud ělala i s daty pro turistickou oblast. Do tabulky jsem dopo čítala vlastní údaj po čet l ůžek na km 2 a to z toho d ůvodu, že jednotlivé okresy mají r ůznou rozlohu a tento údaj nám umožní lepší srovnání. Z tabulky vy čteme, že nejvíce ubytovacích za řízení má okres Trutnov, následují okresy Semily a Jablonec nad Nisou, nejmén ě ubytovacích za řízení mají okresy Mladá Boleslav a Ji čín. Pokud se podíváme na po čet l ůžek, tak nejvíce jich je v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Když po čet l ůžek p řepo čteme na km 2 tak se nám po řadí zm ění, nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele má okres Jablonec nad Nisou, následují okresy Trutnov a Semily, nejmenší hodnotu tohoto ukazatele má okres Mladá Boleslav (hodnota je přibližn ě 8x menší než u okresu Jablonec nad Nisou).

44 Pokud se podíváme na kapacitu hromadných ubytovacích za řízení podle turistických oblastí, tak vidíme, že nejvyšší po čet ubytovacích za řízení mají turistické oblasti Krkonoše- st řed a Krkonoše - západ, Jizerské hory a s větším odstupem následuje turistická oblast Český ráj, stejné po řadí turistických oblastí platí i pro po čet l ůžek a po řadí jednotlivých turistických oblastí se nám nem ění ani u ukazatele po čet l ůžek na km 2. V turistických oblastech Krkonoše - st řed a Krkonoše - západ dosahuje tento ukazatel hodnot vyšších než 30 l ůžek na km 2. U turistické oblasti Český ráj je tato hodnota necelých 7 l ůžek na km 2, takto nízká hodnota je zp ůsobena i tím, že v této oblasti je více míst pro stany a karavany (p řes 2300), avšak tato místa se nepo čítají mezi l ůžka. Nejnižší hodnotu má turistická oblast Podzvi čínsko a to mén ě než 4 l ůžka na km 2. Tab. 3 Po čet hromadných ubytovacích za řízení a jejich kapacita v roce 2008 ve vybraných okresech a turistických oblastech. po čet míst po čet po čet ubyt. po čet po čet rozloha pro stany 2 lůžek za řízení pokoj ů lůžek km a karavany na km 2 Semily 359 4 843 14 549 780 699 20,81 Jablonec nad Nisou 293 3 269 10 287 54 402 25,59 okres Liberec 103 2 748 7 082 947 925 7,66 Mladá Boleslav 61 932 2 892 1 068 1 058 2,73 Ji čín 66 1 563 4 719 1 313 887 5,32 Trutnov 655 9 926 27 878 2 023 1 147 24,31 Krkonoše - západ 307 3 950 12 144 235 382 31,79 Krkonoše ř turistická - st ed 333 5 293 14 691 1 538 423 34,73 oblast Podzvi čínsko 36 885 2 670 322 694 3,85 Český ráj 133 2 405 7 179 2 364 1 091 6,58 Jizerské hory 254 3 955 11 144 144 494 22,56 Frýdlantsko 32 739 1 864 310 349 5,34 Zdroj: Český statistický ú řad, Kapacita hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie ubytovacího za řízení v roce 2008, (2009 c.) + vlastní výpo čet

Následující obrázek nám ukazuje strukturu ubytovacích za řízení v okrese Semily v roce 2008. Nejv ětší podíl (40%) tvo ří penziony, následují t říhv ězdi čkový hotel (10%) a turistická ubytovna (9%). Nízké procento tvo ří jednohv ězdi čkový a dvouhv ězdi čkový hotel, kemp, čty řhv ězdi čkový hotel a chatová osada. Pom ěrn ě velké procento ubytovacích za řízení se řadí mezi ostatní (celých 33%).

45 Struktura ubytovacích za řízení v okrese Semily v roce 2008

penzion 33% hotel *** 40% turistická ubytovna hotel ** hotel * kemp hotel garni hotel **** 0% chatová osada 1% 2% ostatní 2% 3% 10% 9%

Obr. 7 Struktura ubytovacích za řízení v okrese Semily v roce 2008 Poznámka: Hotel garni je ubytovací za řízení s nejmén ě 10 pokoji pro hosty. Zabezpe čuje rozsah služeb jako hotel p říslušné t řídy, avšak s omezeným rozsahem stravování (pouze snídan ě). T řída stanovuje požadavky na vybavení, úrove ň a rozsah služeb spojených s ubytováním v ubytovacím za řízení. Zdroj: Český statistický ú řad, Kapacita hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie ubytovacího za řízení v roce 2008, (2009 c.)

Další graf znázor ňuje po čet hromadných ubytovacích za řízení a po čet míst pro stany a karavany ve vybraných obcích v okrese Semily v roce 2008. Do grafu jsem za řadila 14 obcí z okresu Semily, které m ěly nejvyšší po čet ubytovacích za řízení. Nejv ětší po čet ubytovacích za řízení mají obce Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Vítkovice a Benecko. Všechny toto obce leží v turistické oblasti Krkonoše a jsou známé p ředevším jako významná horská zimní st řediska. Z turistické oblasti Český ráj zde máme Hrubou Skálu, Turnov a Mírovou pod Kozákovem. Z tabulky dále vidíme, že místa pro stany a karavany najdeme v obcích Hrubá Skála, Jablonec nad Jizerou, Harrachov a Paseky nad Jizerou. Všechny kempy se nachází u řeky Jizery s výjimkou kempu v Harrachov ě, kde je pouze p řírodní koupališt ě.

46 Po čet hromadných ubytovacích za řízení a po čet míst pro stany a karavany po čet ve vybraných obcích v okrese Semily v roce 2008 100 po čet ubytovacích za řízení 90 po čet míst pro stany a karavany 80

70

60

50

40

30 20

10 0 obec abí v ř Turnov Semily Benecko Vítkovice Jilemnice Jizerou Jizerou Harrachov Jizerou Mírová p. Jest Rokytnice Popelkou Krkonoších nad Jizerou nad Kozákovem Vysoké nad Paseky nad Hrubá Skála Hrubá Lomnice Lomnice nad Jablonec Jablonec nad Obr. 8 Po čet hromadných ubytovacích za řízení ve vybraných obcích v okrese Semily v roce 2008 Zdroj: Český statistický ú řad, Kapacita hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie ubytovacího za řízení v roce 2008, (2009 c.)

Tab. 4 Po čet ubytovacích za řízení a jejich kapacita ve vybraných obcích v okrese Semily v roce 2008 po čet pr ůměrný po čet pr ůměrný po čet po čet obec ubytovacích pokoj ů v 1 po čet l ůžek v 1 pokoj ů lůžek za řízení ubyt. za řízení ubyt. za řízení Rokytnice nad Jizerou 99 1 041 3 401 11 34 Harrachov 78 1 470 3 917 19 50 Vítkovice 42 444 1 546 11 37 Benecko 40 517 1 471 13 37 Jablonec nad Jizerou 18 206 612 11 34 Vysoké nad Jizerou 10 178 567 18 57 Jest řabí v Krkonoších 9 96 349 11 39 Paseky nad Jizerou 9 96 365 11 41 Jilemnice 8 113 303 14 38 Turnov 7 88 180 13 26 Hrubá Skála 6 221 576 37 96 Semily 4 60 166 15 42 Mírová p. Kozákovem 3 45 140 15 47 Lomnice nad Popelkou 3 35 105 12 35 Zdroj: Český statistický ú řad, Kapacita hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie ubytovacího za řízení v roce 2008 (2009 c.)

47 Předchozí tabulka ukazuje po čet ubytovacích za řízení a jejich kapacitu ve vybraných obcích v okrese Semily v roce 2008. Dále tabulka obsahuje údaje o pr ůměrném po čtu pokoj ů v jednom ubytovacím za řízení a o údaje o pr ůměrném po čtu l ůžek v jednom ubytovacím za řízení. V tabulce je 14 obcí, které m ěly nejvyšší po čet ubytovacích za řízení. Z tabulky vidíme, že nejvíce ubytovacích za řízení má Rokytnice nad Jizerou, ale nejvíce l ůžek má Harrachov. Rokytnice nad Jizerou má více ubytovacích za řízení menší kapacity (pr ůměrn ě 11 pokoj ů na jedno ubytovací za řízení s pr ůměrným po čtem 34 l ůžek, toto číslo pat ří k nejnižším). V Harrachov ě pak je sice mén ě ubytovacích za řízení, ale mají vyšší pr ůměrný po čet pokoj ů i l ůžek na jedno ubytovací za řízení. Nejvyšší pr ůměrný po čet l ůžek na jedno ubytovací za řízení (96) má obec Hrubá Skála.

Tab. 5 Po čet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb ve vybraných okresech v roce 2002 Po čet pohostinských provozoven v tom po čet obyvatel okres na jednu celkem s podáváním s podáváním s ostatními pohostinskou jídel nápoj ů službami provozovnu Semily 234 132 91 11 323 Jablonec nad Nisou 253 122 117 14 351 Liberec 395 193 182 20 406 Mladá Boleslav 309 124 168 17 372 Ji čín 197 82 108 7 397 Trutnov 328 186 124 18 371 Zdroj: Český statistický ú řad, Po čet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb (2002 a.), Po čet obyvatel na 1 pohostinskou provozovnu podle typu poskytovaných služeb (2002 b.)

Předchozí tabulka ukazuje počet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb ve vybraných okresech v roce 2002. Vybranými okresy jsou op ět sousední okresy okresu Semily. V tabulce najdeme i údaj o po čtu obyvatel p řipadající na jednu pohostinskou provozovnu, tento údaj je nejnižší v okrese Semily (323 obyvatel na jednu provozovnu) naopak nejvyšší hodnotu má v okresech Liberec a Ji čín (hodnota p řibližn ě 400 obyvatel na jednu provozovnu).

48 6.3.1 Problematika výstavby dalších hromadných ubytovacích za řízení V 70. a 80. letech minulého století bylo pro v ětšinu českých rodin, hlavn ě t ěch žijících ve m ěstech, typické trávení víkend ů na chatách a chalupách. Toto ,,druhé bydlení“ (objekty ur čené k rekrea čním ú čel ům, p řípadn ě m ůže jít i o druhý byt či d ům, který jeho majitelé nevyužívají k trvalému bydlení) má v České republice dlouhou tradici a v posledních letech docházelo op ět k jeho renesanci avšak v trochu jiné podob ě. Lidé místo chat a chalup stále více využívají k rekreaci jednotlivé byty, které si kupují do osobního vlastnictví a také apartmány, které nejsou tak náročné na udržování a dop řávají lidem, více času na relaxaci a odpo činek. V první fázi během 90. let 20. století vznikaly rekrea ční objekty často p řestavbou již stávajících objekt ů (bytových dom ů, ubytoven nebo hotel ů), po roce 2000 nastává druhá fáze, která se týká p ředevším výstavby apartmán ů, často na zelené louce. Stav ělo se všude tam, kde územní plán dovoloval výstavbu obytného domu. V sou časné dob ě zájem o apartmány poklesl. Develope ři zajiš ťující výstavbu apartmán ů se snaží, aby se komplex, alespo ň trochu podobal horské chat ě, by ť s pon ěkud v ětšími rozm ěry. P řesto mnohdy výstavba nevhodn ě zasahuje do krajiny a ni čí tak krajinný ráz. I zastupitelé obce si uv ědomují, že z výstavby těchto objekt ů nic nemají. Majitelé apartmán ů mají trvalý pobyt hlášený jinde, takže obec nedostane více pen ěz ze státního rozpo čtu a od majitel ů apartmán ů nedostane ani rekrea ční da ň, kterou by jinak platili, kdyby byli hosté. Navíc takovýto p řísun host ů nárazov ě zvyšuje poptávku po službách a mimo sezónu jsou apartmány často opušt ěné. S tím souvisí i odchod místních obyvatel z těchto oblastí, p ředevším mladých lidí. Velký zájem o nové byty a apartmány výrazn ě zvyšuje cenu všech nemovitostí, v nejatraktivn ějších lokalitách se ceny oproti 90. let ům až zdvojnásobily. Zastupitelé n ěkterých obcí se proto rozhodli vydat tzv. stavební záv ěrku a nebo vydávají stavební povolení pouze za podmínky, že vlastníci budou p řispívat do místní obecní pokladny (jednorázovou částkou nebo pravideln ě). (Hrstková, J., 2008) Problém s výstavbou nových apartmán ů mají hlavn ě rekrea ční st řediska v Krkonoších, na území okresu Semily jsou to obce Harrachov a Rokytnice nad Jizerou (ob ě m ěsta vyhlásila stavební uzáv ěru). V poslední dob ě se také hodn ě mluví o výstavb ě apartmán ů na Horních Míse čkách (turistické st ředisko leží ve výšce 1040 m n.m.), které leží v blízkosti hranic okresu Semily a Trutnov nedaleko Špindlerova Mlýna.

49 Nejv ětší ,,apartmánové sídlišt ě“ v Krkonoších vyr ůstá už po dobu čty ř let v Horních Míse čkách. Ubytovací kapacita areálu, který se má skládat z desítky horských dom ů s dvoul ůžkovými apartmány, by se m ěla po dokon čení pohybovat okolo 500 l ůžek. Dále by zde m ělo být 300 podzemních parkovacích stání, n ěkolik komer čních objekt ů a parkovišt ě pro osobní automobily a autobusy. Cena se pohybuje kolem částky 50 000 K č za m 2. Souhlas s výstavbou t ěchto apartmán ů vydala Správa Krkonošského národního parku ve druhé polovin ě 90. let. Schválená povolení nelze vzít zp ět a tak se Správa KRNAPu snaží vyjednávat alespo ň zmenšení projektu a to jak s obcí, tak i s investorem. Celý projekt už m ěl být dokon čen, ale realizována byla zatím pouze první etapa, kdy bylo postaveno 5 dom ů se 109 apartmány a podzemní parkovišt ě k těmto apartmán ům. V sou časné dob ě je výstavba pozastavena, protože probíhají jednání o kone čné podob ě projektu. Nakonec by pravd ěpodobn ě mělo být postaveno o 40 apartmán ů mén ě, (tedy celkem 210 s kapacitou 420 l ůžek), dále se po čítá s výstavbou restaurací, službami, relaxa čním za řízením a podzemními garážemi. (Ho ření, J., 2010)

Obr. 9 Apartmány na Horních Míse čkách Zdroj: Ho ření, J., 2010

Stavební uzáv ěra byla nakonec p řijata i v Harrachov ě, po n ěkolika neúsp ěšn ě podaných návrzích se zastupitelstvo m ěsta Harrachov dohodlo a vyhlásilo stavební uzáv ěru (ve řejnou vyhláškou v roce 2007), která bude trvat do doby, než bude zpracován nový územní plán, to znamená, že zatím nebude povolena žádná velká výstavba. Na stavbu sportovních za řízení nebo dopravní infrastrukturu se omezení nevztahuje. Omezení vítají hlavn ě odp ůrci výstavby apartmán ů. Na území m ěsta Harrachov je nejv ětší po čet byt ů ur čených k rekreaci v celých Krkonoších a to celkem 1186 bytů (v Harrachov ě žije kolem 1700 obyvatel). V Rokytnici nad Jizerou byla vydána stavební uzáv ěra v dubnu 2006 a upravuje ji na řízení m ěsta č.5/2006 o vyhlášení stavební uzáv ěry na území m ěsta Rokytnice

50 nad Jizerou. Účelem stavební uzáv ěry byla podobn ě jako v Harrachov ě ochrana území pro jeho využití po dobu zpracovávání nového územního plánu m ěsta Rokytnice nad Jizerou a schválení obecn ě závazné vyhlášky o závazných částech územního plánu. Stavební uzáv ěra se nevztahuje na stavby, využití a opat ření v území, pro které bylo vydáno ke dni ú činnosti tohoto na řízení územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Toto na řízení bylo vydáno na dobu ur čitou, a to do 31. 12. 2007. (na řízení m ěsta č.5/2006 o vyhlášení stavební uzáv ěry na území m ěsta Rokytnice nad Jizerou) Nelze zcela úpln ě zakázat novou výstavbu na celém území Krkonoš, ale je nutné zabránit tomu, aby se nestav ěly další velké apartmány narušující nejenom ráz krajiny. Přijatelným řešením jak pro Správu KRNAP, tak pro obce i investory by se mohly stát menší objekty s maximální kapacitou do dvaceti ubytovaných osob. Tyto objekty by m ěly ctít stavební tradice a splynout lépe jak se stávající zástavbou, tak i s krajinou. (Truhli čka, I., 2007) Následující tabulka ukazuje po čet byt ů postavených za posledních 10 let v Krkonoších. Jak vidíme nejvíce byt ů bylo postaveno v již zmi ňovaném Harrachov ě, Špindlerov ě Mlýn ě, Peci pod Sn ěžkou a v Rokytnici nad Jizerou.

Tab.: 6 Výstavba byt ů v Krkonoších za posledních 10 let (data z roku 2007) obec dokon čené plánované celkem Harrachov 657 529 1186 Rokytnice n. J. 334 0 334 Paseky nad Jizerou 11 0 11 Bratrouchov 0 20 20 Bu řany 23 0 23 Vítkovice 9 132 141 Horní Míse čky 109 141 250 celkem okres Semily 1143 822 1965 Jánské Lázn ě 44 65 109 Svoboda nad Úpou 19 0 19 Horní Maršov 47 0 47 Malá Úpa 12 21 33 Pec pod Sn ěžkou 107 385 492 Špindler ův Mlýn 548 338 886 celkem 1920 1631 3551 Zdroj: TRUHLI ČKA, I., 2007

51 7 MOŽNOSTI TRVALE UDRŽITELNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU

V OKRESE SEMILY

Tato kapitola se zabývá možnostmi udržitelného cestovního ruchu. Nejprve bych ráda uvedla p říklady aktivit, které jsou v rámci cestovního ruchu šetrné k životnímu prost ředí a mají tedy relativn ě malý vliv na okolní ekosystémy. Jedná se p ředevším o p ěší turistiku, cykloturistiku, jízdu na kajaku, fotografování, pozorování voln ě žijících živo čich ů a plan ě rostoucích rostlin, pozorování ptactva, účast na kulturních akcích a další.

7.1 P ěší turistika Na území okresu najdeme pom ěrn ě velké množství zna čených turistický cest, nejvíce turistických tras se nachází v oblasti Krkonošského národního parku a v chrán ěné krajinné oblasti Český ráj. Turisty velmi oblíbené jsou nau čné stezky a také pojmenované stezky.

7.1.1 Nau čné stezky
zámecká nau čná stezka Turnov - Hrubý Rohozec, stezka o délce 2 km se 7 zastaveními
nau čná stezka Údolí Jizery - Riegrova stezka, délka 3 km, 12 zastávek. Stezka za číná v Bitouchov ě u Semil a kon čí Podspálovem. Informa ční panely na stezce nejsou dokon čené.
nau čná stezka Podtrosecká údolí, délka 8 km, 13 zastávek. Za číná v obci Borek pod Troskami kon čí na Troskách.
nau čná stezka Hruboskalsko, délka 4km, 12 zastávek. Stezka vede z Hrubé Skály na skalní vyhlídku na Hlavatici
Lesní nau čná stezka Sedmihorky, délka 3 km, 17 zastavení. Stezka prochází okolím kempu Sedmihorky podél p řírodních rezervací Bažantník a Hruboskalsko.
nau čná stezka U Mlejna - nau čná stezka leží mezi obcemi Martinice v Podkrkonoší a Horní Brannou, v oblasti Martinických rybník ů, je zam ěř ena na hospoda ření a historický vývoj zdejších les ů. Za číná nedaleko roubeného objektu tzv. Martinického mlýna, m ěř í p řibližn ě 2 km a na její trase je rozmíst ěno 7 zastávek s informa čními panely.
nau čná stezka ,,Jilemnice známá neznámá“ - procházka městem Jilemnice (je zde městská památková rezervace) seznamuje návšt ěvníky se zajímavostmi a krásami města.

52
nau čná stezka "Okolo Rokytnice" - stezka návšt ěvníky provádí okolím Rokytnice nad Jizerou. Celková délka trasy je 11 km s celkem 12 zastaveními.
Pašerácká stezka v Rokytnici nad Jizerou - na čty řech zastaveních se návšt ěvníci dozv ědí zajímavé informace o historii pašování v Krkonoších. Stezka je dlouhá 1,3 km. Za číná na Dolním nám ěstí v Rokytnici nad Jizerou a kon čí na Rozcestí Studenov - Kostelní cesta.
Tématická stezka "D řevosochání" - stezka navazuje na nau čnou stezku ,,Okolo Rokytnice“, je dlouhá 1,1 km se 4 informa čními panely. Podél cesty jsou rozmíst ěny um ělecké d řev ěné sochy a lavi čky, které vznikly ve Františkov ě na D řevosochání. Sympozium výtvarník ů se tu koná každoro čně první týden v červenci.

7.1.2 Pojmenované stezky
Zlatá stezka Českého ráje - je jedna z nejstarších turistických stezek, která propojuje všechny nejzajímav ější oblasti Českého ráje. Některé zdroje nezahrnují do Zlaté stezky po čáte ční úsek z Mladé Boleslavi do Mnichova Hradišt ě, místo 118 km pak takto zkrácená trasa m ěř í jen 93 km, konec trasy je v Ji čín ě. Původní trasa z roku 1937 byla dlouhá přes 160 km, protože vedla navíc p řes Železný Brod a Semily. Obr. 10 Sou časná a historická trasa Zlaté stezky Českého ráje Zdroj: Marek Pochop, 2009

Z obrázku vidíme, že na území okresu Semily jsou celkem dva úseky, které byly nahrazeny novou trasou. Jedná se o úsek vedoucí z Železnice do Lomnice nad Popelkou a o úsek vedoucí p řes Semily a Železný Brod. V obou p řípadech je hlavní p říčinou fakt, že v ětšina turistických tras v této oblasti vede po silnicích.

53
Cesta česko-polského p řátelství - územím prochází pouze krátký po čáte ční úsek. Stezka za číná v západních Krkonoších na rozcestí pod Tvarožníkem a p řes h řebeny pokra čuje až na Pomezní boudy ve východních Krkonoších.
Bucharova cesta - stezka vede z Jilemnice p řes Horní Míse čky a Labskou boudu až k prameni Labe
Angrova stezka - turistická trasa z Valdštejna do Sedmihorek
Palackého cesta - stezka za číná v Podspálov ě p ři soutoku řek Jizery a Kamenice, kde navazuje na Riegrovu stezku, dále pokračuje údolím řeky Kamenice.

7.2 Cykloturistika Na území okresu Semily najdeme velké množství cyklistických tras, podobn ě jako u p ěších turistických tras je nejv ětší množství v oblasti Českého ráje a Krkonoš. Najdeme zde dv ě trasy, které byly navržené v rámci projektu Naše kope čky, sou částí těchto stezek je hra, kdy turisté hledají indicie, které je dovedou k uloženému pokladu. Tuto hru p řipravily d ěti z Dětského domova Semily. Jsou to stezky Kozákovské a Táborské rozhledy.
Kozákovské rozhledy - trasa za číná na vlakovém nádraží v Semilech odkud pokra čuje na Kozákov, celková délka je 7,5 km.
Táborské rozhledy - trasa o délce 5 km vede z Lomnice nad Popelkou na vrchol Tábor

Dalším typem cyklistických tras jsou ,,dlouhé sjezdy v Krkonoších“. Krkonoše - svazek m ěst a obcí ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku vybrali dev ět dlouhých cykloturistických sjezd ů. Cyklobusem, pop řípad ě lanovkou se i s kolem turisté vyvezou co nejvýše a potom pouze sjížd ějí dol ů z kopce. Na území okresu Semily se jedná o tyto dlouhé sjezdy (poslední dva zasahují na území okresu pouze částe čně):
Do kraje zapadlých vlastenc ů - trasa dlouhá 19 km za číná v Harrachov ě na Čertov ě ho ře a pokra čuje p řes Paseky nad Jizerou a Blansko do Jablonce nad Jizerou.
Za rozhledy západních Krkonoš - trasa za číná na Čertov ě ho ře v Harrachov ě, kam se turisté vyvezou lanovkou a dále pokra čuje p řes Ru čičky a Dvora čky do Jilemnice, délka trasy je 28 km.
Po lyža řských trasách v lét ě - ze Špindlerova Mlýna se turisté nechají lanovkou vyvézt na Medv ědín, kde tato trasa za číná, dále pokra čuje p řes Benecko až do Jilemnice.

54
Kam te če Labe - turisté se vyvezou lanovkou z Herlíkovic na P řední Žalý a pokra čují přes Vrchlabí do Hostinného.

Jak jsem již zmi ňovala cyklistických tras je na tomto území opravdu hodn ě, v následující části uvádím alespo ň n ěkteré.
Cyklotrasy v okolí Krkonoš:
Cyklotrasa Čer ťák - okruh mezi Harrachovem a Rokytnicí nad Jizerou
Kolem Kobyly, Kolem Vl čího h řebenu kolem - trasy v okolí Rezku
Cykloturistický okruh Jilemnice k řížem krážem
Cyklotrasa P řední i Zadní - z Benecka na P řední Žalý v délce 10,2 km
Cyklotrasa Mumlavská
Cyklotrasy v okolí Turnova:
Turnovský cyklookruh - trasa o délce 24 km, která opisuje kružnici kolem m ěsta Turnov
okruhy: Turnov - Sychrov, Turnov - Malá Skála, Turnov - Kost, Turnov - Tábor
Cyklotrasy v okolí Vysokého nad Jizerou a Bozkova:
Bozkov - Vysoké nad Jizerou, Bozkov - Železný Brod
Cyklotrasa kolem Vošmendy kolem, Okolo Bozkova údolím Vošmendy
Cyklotrasy v okolí Semil:
Semilský západní okruh, Cyklotrasa ze Semil za ponorkou, Podkozákovskem, Semily - Kozákov
Okruh Horním Pojize řím - lze si vybrat ze dvou tras:

Semily - Železný Brod - Kozákov - Bozkovské jeskyn ě - Semily (34,5 km)

Podbozkov - Jesenný - Roztoky u Semil - Loukov a Semily (27 km)
Cyklotrasy v okolí Hrubé Skály a Rovenska pod Troskami
Okolo Rovenska pod Troskami - z této obce vedou 3 možné okruhy: na Kozákov, Tábor a Trosky
Cyklotrasa Hruboskalská - trasa v délce 15,8 km vede p řes hrad Valdštejn, zámek Hrubá Skála a Hruboskalské skalní m ěsto

V Krkonoších v Rokytnici nad Jizerou najdeme Bikepark Horní Domky, který byl otev řen v červenci v roce 2008 a zatím má dv ě trasy: leh čí p řekážkovou tra ť a t ěžší sjezdovou tra ť. Ob ě trat ě jsou dlouhé 1,5 km s převýšením 350 m.

55 7.3 Turistické autobusy Turisté mohou jak v Českém ráji tak v oblasti Krkonoš využít turistické autobusy, které jsou speciáln ě upraveny pro p řevoz jízdních kol (kapacita jednoho autobusu je až 15 jízdních kol). Nositelem projektu letních turistických autobus ů v Českém ráji je mikroregion Český ráj, který jej realizuje ve spolupráci s m ěsty a obcemi turistického regionu Český ráj. Celkem se na projektu podílí 31 měst a obcí. V letošním roce vyjedou letní turistické autobusy po Českém ráji již po jedenácté, jejich provoz je zajišt ěn na p ěti linkách. (Letní turistické autobusy v Českém ráji, 2009)

Obr. 11 Trasy letních turistických autobus ů Český ráj Zdroj: Letní turistické autobusy v Českém ráji, 2009

Turistické autobusy jsou v Krkokoších provozovány na šesti linkách, na sledovaném území jsou provozovány dv ě linky (linka číslo 1, která vede z Harrachova do Horní Malé Úpy a linka číslo 2 z Jilemnice na Horní Míse čky). Letní turistické linky budou v provozu od 29.kv ětna 2010 do 26.zá ří 2010.

Obr. 12 Trasy letních turistických autobus ů Krkonoše Zdroj: ČSAD Semily, 2009

56 7.4 Ekofarmy, agroturismus Další možnost udržitelného cestovního ruchu p ředstavují ekofarmy, s kterými je často spojená agroturistika. Mnohé ekofarmy se zapojily do ekologického hospoda ření, nepoužívají žádné chemické hnojiva a post řiky, zví řata jsou chována voln ě bez stresu. Návšt ěvníci p ři pobytech na ekofarmách mohou p ři svém pobytu ochutnat produkty ekofarem, nej čast ěji jde o mléko, tvaroh, sýry, maso nebo ovoce a zeleninu. Oblíbenost produkt ů ekofarem stále roste. Dále uvádím n ěkolik ekofarem z okresu Semily. Informace o následujících ekofarmách byly získány z internetových stránek jednotlivých ekofarem.

Ekofarma U Kotyk ů se nachází v Roztokách u Jilemnice. Je to rodinná farma, která vznikla v roce 1992. Od roku 1997 je na farm ě zavedeno ekologické hospoda ření, o dva roky pozd ěji byl farm ě ud ělen certifikát ekologického chovu na veškerou produkci farmy. Farma se zabývá chovem masného skotu a chovem ovcí, celkem obhospoda řují 30 ha půdy, p řevážn ě pastvin. Sou časná ubytovací kapacita je maximáln ě 18 l ůžek. Farma nabízí projíž ďky na koni, projíž ďky po okolí v bry čce nebo v zim ě na saních v případ ě p říznivých podmínek. Hosté se mohou pohybovat v celém areálu ekofarmy a v případ ě zájmu se mohou zapojit do r ůzných prací.

Obr. 13 Ekofarma u Kotyk ů Zdroj: Ekofarma u Kotyk ů, 2010

Horská Farma Hucul se nachází v obci Vítkovice v Krkonoších na Janov ě ho ře. K farm ě náleží asi 300 ha pastvin, jež sahají až do nadmo řské výšky 1100 metr ů. Farma je zam ěř ena především na chov huculských koní, které se po čtem i kvalitou chovných klisen a hřebc ů řadí mezi nejlepší chovy t ěchto koní v ČR. Obr. 14 Farma Hucul na Janov ě ho ře Zdroj: Farma Hucul, 2010

57 Mimo koní je zde chov horského skotu a koz. Farma je od roku 1998 řazena mezi ekologicky hospoda řící subjekty. Farma Hucul svým návšt ěvník ům nabízí výuku jízdy na koni, vyjíž ďky do terénu, d ětské tábory, ubytování a samoz řejm ě ob čerstvení v hosp ůdce.

Farma Zlatá podkova - Agrofarmu s penzionem najdeme v Rokytnici nad Jizerou, sou časná ubytovací kapacita je kolem 40míst, v restauraci jsou z části využívány produkty vlastní zem ědělské výroby. Farma nabízí jízdy na koních pro za čáte čníky i pokro čilé, jízdy ve voze a bry čkách, v zimním období v saních. V období od kv ětna do října po řádají 1-2 týdenní kursy výuky jízdy na koni pro zájemce starší 10 let. Obr. 15 Farma Zlatá podkova Zdroj: Farma Zlatá podkova, 2010

Ran č Montara je v obci Čistá u Horek a funguje od roku 2000. Ran č je zam ěř en na chov koní, v sou časné dob ě vlastní 19 koní a 3 poníky. Farma nabízí i možnost ustájení vlastního kon ě o kterého se zákazníkovi postará. Ubytování je zajiš ťováno v penzionu, který pat ří k ran či. Obr. 16 Ran č Montara Zdroj: Ran č Montara, 2010

Penzion Farma Lánská leží v obci Klímkovice nedaleko Semil. Na farm ě se provádí vyjíž ďky na koních pro za čáte čníky i pokro čilé, farma nabízí možnost výuky jízdy na koni. Pro tyto aktivity je možné využít nov ě zbudovanou zast řešenou jízdárnu. Celková ubytovací kapacita penzionu je 30 l ůžek. Obr. 17 Penzion Farma Lánská Zdroj: Penzion Farma Lánská 2010

58 Farma nabízí školní a zájmové pobyty s možností agroturistiky pro p ředškolní d ěti, základní i st řední školy.

Ran č Kocanda najdeme v obci Mříčná nedaleko Jilemnice. Ran č se zam ěř uje především na chov koní, majitelé ran če se snaží neustále rozši řovat možnosti využití svých koní nap říklad v hippoterapii nebo napojením ran če na ko ňské stezky. Je zde také možnost ubytování.

Obr. 18 Ran č Kocanda Zdroj: Ran č Kocanda, 2010

Farma Kloko čí se nachází v obci Kloko čí nedaleko Turnova. Je to malá rodinná farma zam ěř ená na ekologické zem ědělství (p ěstují ovoce a zeleninu, chovají kozy, ovce, slepice, prasata, v čely). Na farm ě je možnost koupit si vyp ěstovanou zeleninu nebo ovoce p řípadn ě jiné živo čišné produkty. Farma je držitelem zna čky Regionální produkt Českého ráje. Dále k farm ě náleží i p ůjčovna lodí na řece Jize ře.

7.5 Jízdárny a jezdecké stanice V okrese Semily dále nalezneme jízdárny a jezdecké stanice. Jízdárny v ětšinou nabízejí vyjíž ďky na koních pop řípad ě ustájení vlastního kon ě a zajišt ění potravy pro kon ě. Jezdecké stanice jsou často v blízkosti jezdeckých stezek (hipostezek, ko ňských stezek) a krom ě ustájení kon ě nabízejí i možnost p řespaní pro jezdce. V sou časné dob ě není jednoduché, získat kvalitní a ucelené informace o jezdeckých stezkách. V Libereckém kraji působí ob čanské sdružení Jezdecké stezky Libereckého kraje, jehož cílem je na svých internetových stránkách zve řejnit seznam jezdeckých stanic a v budoucnu bychom zde měli najít i seznam jezdeckých stezek s jejich popisem. Zatím zde je pro každou oblast uveden kontakt na osobu, která návšt ěvník ům m ůže pomoci s plánováním trasy (nej čast ěji to jsou majitelé jízdáren a jezdeckých stanic). V okrese Semily jsou tyto jízdárny a jezdecké stanice v závorce je uvedena obec, ve které se nachází.
Penzion Míra (Rovensko pod Troskami)
Jezdecká stanice Čikvásky (Koš ťálov)
Stáj Hnanice (Rovensko pod Troskami)

59
Jízdárna Dv ůr Bor čice (Turnov)
Statek u Škod ů (Mírová p Kozákovem - Hrachovice)
Jezdecká stanice Bu řany - Kašparka (Jablonec nad Jizerou - Bu řany)
Jezdecká farma Blatiny (Stružinec)
Jízdárna Nad ěje (Turnov - Nudvojovice)

7.6 Rekreace u vody a vodní turistika Pro letní rekreaci u vody nemá okres Semily p říliš vhodné podmínky, nenajdeme zde žádnou v ětší vodní plochu, která by se dala využít ke koupání pop řípad ě k jiným vodním sport ům. Jsou zde pouze n ěkolik kemp ů, které jsou v blízkosti vodní plochy. Nejv ětším z nich je Autocamp Sedmihorky v Českém ráji.
Autocamp Sedmihorky - kemp Sedmihorky leží v blízkosti rybníku Bažantníku nedaleko Hrubé skály. Sou částí kempu je i malá farma s domácími zví řaty, která je návšt ěvník ům k dispozici. Kemp nabízí pom ěrn ě pestrou nabídku program ů pro trávení volného času, zam ěř uje se p ředevším na rodiny s dětmi (p ři vytvá ření n ěkterých program ů spolupracuje s Ekocentrem Sedmihorky).
Autocamp Kacanovy
Tábo řišt ě Svita čka (Rovensko pod Troskami)
Rekrea ční st ředisko PALDA (Rovensko pod Troskami)
Rekrea ční areál Čertoryje (Turnov)
Camping Jiskra v Harrachov ě v Krkonoších
Autokemp Zátiší (Jablonec nad Jizerou)
Autokemp a koupališt ě Koš ťálov

Krom ě rekreace u vody do vodní turistiky m ůžeme za řadit i vodáckou turistiku. Možnosti pro vodáckou turistiku nabízejí tyto řeky: Jizera, Kamenice, Oleška, Mumlava a Jizerka. Řeky Kamenice a Jizera jsou splavné na ja ře nebo po v ětších deštích. Místo, odkud je řeka Jizera splavná záleží p ředevším na výši vodní hladiny. Podle vodo čtu v Železném Brod ě m ůžeme orienta čně poznat odkud bude řeka splavná. Pokud vodo čet ukazuje vodní stav nad 160 cm, je pravd ěpodobné, že je Jizera splavná již od horní části kolem Mýta a nebo Vilémova, pokud je vodní stav 110 cm, pak je řeka sjízdná od soutoku s Kamenicí. Tyto hodnoty jsou pouze orienta ční, protože hodnota vodo čtu je ovliv ňována řekou Kamenicí a odpoušt ěným množstvím vody z vodní nádrže Josef ův D ůl. V úseku od Mýta

60 po Jablonec nad Jizerou řeka prochází Krkonošským národním parkem, proto lze za čít řeku splavovat pouze z vyzna čených míst. Na řece Jize ře najdeme dva kempy, jeden v Jablonci nad Jizerou a druhý v Benešov ě u Semil. Řeka Kamenice je na území okresu splavná po celé své části (od obce Jesenný po obec Spálov, kde se vlévá do řeky Jizery). Oleška je sjízdná na st ředním a dolním toku a to pouze na ja ře p ři tání sn ěhu ve st ředních polohách. Řeky Mumlava a Jizerka jsou také splavné pouze p ři jarním tání sn ěhu nebo po trvalejším dešti.

7.7 Ostatní turistické aktivity Různé turistické aktivity také nejen pro turisty po řádá St ředisko ekologické výchovy Český ráj a odd ělení ekologické výchovy Správy Krkonošského národního parku. Odd ělení ekologické výchovy p ři Správ ě Krkonošského národního parku je z řízeno od poloviny 70. let 20. století a sídlí ve Vrchlabí (toto m ěsto leží již v okrese Trutnov, ale některé akce, které Odd ělení ekologické výchovy po řádá zasahují i na území okresu Semily). Několikrát za rok po řádá r ůzné akce, nap říklad: mimo p řednášek na r ůzná témata se jedná o vítaní pta čího zp ěvu, o r ůzné exkurze s odborným doprovodem nebo pomoc při hrabání luk se vzácnou kv ětenou. Cílem ekologické výchovy je probouzet vztah k p řírod ě a motivovat k ochran ě životního prost ředí širokou ve řejnost, zejména pak školní mládež. St ředisko ekologické výchovy Český ráj je provozováno regionálním sdružením základních organizací Českého svazu ochránc ů p řírody a spolupracuje se Správou Chrán ěné krajinné oblasti Český ráj. Sou částí st řediska ekologické výchovy jsou ekocentrum V ěžák, ekocentrum Sedmihorky a informa ční st ředisko Bukovina v arboretu u Hrubé Skály. St ředisko seznamuje širokou ve řejnost s problematikou ochrany p řírody a krajiny Českého ráje formou osv ětových program ů, p řednášek a terénních exkurzí..

7.8 Geopark Český ráj Geopark Český ráj se do Sít ě evropských geopark ů a sou časn ě i do Sv ětové sít ě geopark ů za řadil v říjnu 2005. Smyslem činnosti geoparku je podpora trvale udržitelného rozvoje regionu, výzkum a vzd ěláváni ve řejnosti. Geopark má rozlohu skoro 700 km 2 a výrazn ě tak p řesahuje Chrán ěnou krajinnou oblast Český ráj (rozloha CHKO Český ráj je asi 180 km 2). Území je p řibližn ě vymezeno t ěmito m ěsty a obcemi: Ji čín, Sobotka,

61 Kn ěžmost, Turnov, Železný Brod, Bozkov, Jilemnice a Nová Paka. Rozkládá se na území tří kraj ů Libereckého, St ředo českého a Královéhradeckého. Vymezení hranic Geoparku Český ráj a Chrán ěné krajinné oblasti Český ráj ukazuje následující mapka. Krom ě vymezení hranic je na obrázku ješt ě znázorn ěno 22 zastavení na zajímavých místech geoparku, ke kterým se vrátím pozd ěji.

Obr. 19 Vymezení hranic Geoparku Český ráj a Chrán ěné krajinné oblasti Český ráj Zdroj: Geopark Český ráj, 2006

,,Oblast geoparku zahrnuje širokou škálu geologických fenomén ů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky.“ (Vystoupil, Šauer, 2008) Území bylo v pr ůběhu tém ěř 500 milión ů let trvající historie Zem ě opakovan ě zatopeno a ť už jezerem nebo mo řem, n ěkolikrát zde probíhala sope čná činnost. Usazeniny druhohorního mo ře tak vytvo řily základ dnešních pískovcových skalních m ěst. Nalezneme zde i unikátní Bozkovské jeskyn ě se zajímavými krasovými jevy, které vznikly p ůsobením vody pod zemským povrchem. Pestré geologické procesy vytvo řily ložiska rud železa, mědi a rtuti, nalezišt ě drahých kamen ů, uhlí, stavebního kamene, pokrýva čských b řidlic, sklá řských písk ů, vápenc ů, hrn čířských a cihlá řských hlín. Zdejší zpracování drahých kamen ů pat ří k nejstarším v Evrop ě. Zajímavý je i výskyt zkamen ělých zbytk ů rostlin a živo čich ů. Na území geoparku se nachází stovky archeologických lokalit. Nejhodnotn ější části geoparku leží na území Chrán ěné krajinné oblasti Český ráj. (Geopark Český ráj, 2006)

62 Management geoparku je zajiš ťován t řemi hlavními subjekty, kterými jsou: Muzeum Českého ráje v Turnov ě, Sdružení Český ráj a Správa chrán ěné krajinné oblasti Český ráj. Muzeum Českého ráje v Turnov ě zajiš ťuje v ědeckou a vzd ělávací funkci geoparku, vyvíjí vlastní v ědeckovýzkumnou činnost a aktivn ě se zapojuje do kulturního života regionu. Sdružení Český ráj je zájmové sdružení m ěst, obcí a právnických osob. Hlavním cílem tohoto sdružení je rozvíjet v oblasti cestovní ruch p ři zachování p řírodních a kulturních hodnot. Je odpov ědné za marketingovou činnost a tvorbu produkt ů cestovního ruchu. Posledním subjektem je Správa chrán ěné krajinné oblasti Český ráj, která plní funkci ochrany p řírodního bohatství v nejcenn ějších lokalitách geoparku a usm ěrňuje hospodá řskou a rekrea ční činnost tak, aby nedocházelo k porušování p řírodních a krajinných hodnot. (Vystoupil, J., Šauer, M., 2008) V geoparku m ůžou návšt ěvníci b ěhem sezóny využít turistické autobusy, jízdní řády jednotlivých linek v četn ě p řestup ů v návaznosti na vybrané spoje českých drah a dálkových autobusových linek jsou k dispozici ve vydávaných turistických novinách Český ráj nebo na internetových stránkách http://www.cesky-raj.info, kde nalezneme i informace o památkových objektech, zajímavostech a dále také informace o kulturních, sportovních a spole čenských akcích v Českém ráji. Geopark Český ráj nabízí velké množství možností pro provozování aktivní turistiky. Nachází se zde rozsáhlá sí ť zna čených tras pro p ěší turistiku a stezek pro cykloturistiku. Problém často p ředstavují terénní cyklisté, kte ří zám ěrn ě hledají nezpevn ěné cesty. Skalní města jsou vyhledávaná milovníky horolezectví (dodržování etiky a pravidel lezení na skalách), najdou se zde i místa vhodná pro paragliding. Velké množství rybník ů, řek a koupališ ť nabízí možnost koupání. Obdivovatelé koní mohou navštívit jízdárny. Za řazení Geoparku Českého ráje do Sv ětové sít ě geopark ů ur čit ě pom ůže p řisp ět k rozvoji udržitelné turistiky, ekologicky výchovných aktivit v regionu a usnadní také přístup k evropským fond ům, z kterých bude možné čerpat dotace na spln ění požadavk ů geoparku. Nejedná se pouze o vylepšení zázemí pro turisty, ale také o vzd ělání místních obyvatel a jejich zapojení do šetrného rozvoje krajiny. Obce si od za člen ění Geoparku Český ráj mezi geoparky UNESCO slibují hlavn ě zvýšení po čtu turist ů a rozší ření cestovního ruchu. To bude z řejm ě znamenat další vybudování nau čných stezek, informa čních systém ů, které by umožnily turist ům geologické útvary shlédnout. Na n ěkterých místech možná bude pot řeba zavést pr ůvodcovské služby.

63 Práv ě d ůraz na rozvoj cestovního ruchu na území geoparku vytvá ří obavy obcí, které jsou v sou časné dob ě turisty p řehlceny. Jedná se hlavn ě o obce na ose Trosky, Hrubá Skála a Valdštejn, které jsou rok od roku stále více navšt ěvované a chybí zde turistická infrastruktura (záchytné parkovišt ě se sociálním za řízením, čisti čky odpadních vod, kanalizace, informa ční centra, ubytovací kapacita a další). Geopark pod ochranou UNESCO je p řitažlivý i pro zahrani ční turisty, ale pokud zde nebude pot řebné zázemí, jen těžko se sem znovu vrátí. Další problém se týká ochrany p řírody, která je již v sou časné dob ě p řet ěžovaná. V některých oblastech jsou již znatelné negativní vlivy turist ů (nap říklad zá řezy od lan na pískovcových skálách, poškozování b řeh ů v míst ě koupání, vytvá ření paralelních cest v místech rozbahn ění, poškození turisticky frekventované cesty, nápisy na skalách, narušení vegetace a mnoho dalších). Tím, že se v oblasti Českého ráje stále zvyšuje po čet turist ů, nemá p říroda dostatek p říležitostí k pot řebné regeneraci. Podle ochránc ů p řírody by proto pomohlo, kdyby se pr ůběžn ě uzavíraly nap říklad n ěkteré vyhlídkové okruhy v centrech skalních m ěst. N ěkterá místa by se na ur čitou dobu bu ď uzav řela nebo by se musela hledat jiná opat ření. Pro regeneraci p řírody by bylo nejlepší, kdyby se ve skalních městech pr ůběžn ě na dobu p ěti let uzavíraly n ěkteré stezky a vyhlídky. D ůležitou roli zde bude hrát management cestovního ruchu. Existuje možnost usm ěrňování turistických tok ů na mén ě využívané stezky a trasy. Návšt ěvníci jsou p řesm ěrováni do míst, která v sou časné dob ě nejsou tak vyhledávaná a naopak jsou staženi z míst, která jsou zranitelná. (Petrásková, 2007) Pohyb návšt ěvník ů by m ěl být vylou čen na biologicky vzácných lokalitách a p řilehlém území v závislosti na jejich charakteru, nem ěl by se pohybovat mimo zpevn ěné cesty na podmá čených lokalitách a nezpevn ěných píscích a na poškozených plochách v pr ůběhu jejich asanace. Také si je nutné uv ědomit, že žádná p řírodní památka nacházející se na seznamu UNESCO není pro turisty dostupná jako celek. Řada t ěchto lokalit je pro ve řejnost dokonce uzav řena a slouží pouze pro ú čely výzkumu, p řípadn ě jsou zp řístupn ěny jen z velmi malé části.

64 7.8.1 Turistická zastavení v Geoparku Z velkého množství zajímavých míst v Geoparku Český ráj bylo vybráno 22 lokalit, které opravdu stojí za pozornost návšt ěvník ů. P řehled těchto míst umožní návšt ěvníkovi ud ělat si p ředstavu o ohromné geologické diverzit ě celého území. 1. Pokrýva čské b řidlice u Železného Brodu - staré mo řské jílovité b řidlice byly přem ěněny na fylity, které se využívají jako st řešní krytina 2. Skalní ze ď u Železného Brodu - ze ď tvo řena až 20 m vysokou vypreparovanou st ěnou odolného křemence o mocnosti 10 m. 3. Okno do geologické minulosti na Riegrov ě stezce - řeka Jizera vytvá ří v délce zhruba 3 km mezi Bítouchovem a Podspálovem hluboké skalnaté údolí. 4. Podzemní jezero u Bozkova - Bozkovské jeskyn ě p ředstavují nejrozsáhlejší zp řístupn ěný jeskynní systém v severovýchodních Čechách. Nejhlubší části jeskyn ě jsou zatopeny vodou a vytvá ří podzemní jezero. 5. Kamenné mo ře a skalní m ěsto na Strážníku - Strážník je známý nejen výskytem ,,hv ězdového k řemene“, ale také melafyrovým sklaním m ěstem, které je evropskou raritou. 6. Ob ří hrnce - pod obcí Háje vyhloubila řeka krátkou sout ěsku se strmými útesy, ve skalnatých b řezích a korytech najdeme desítky ob řích hrnc ů 7. Kozinec (561m n.m.) u Jilemnice - krom ě rud m ědi je oblast zajímavá výskyty zkamen ělých kmen ů prvohorních d řevin. 8. Frydštejn - ve výplních mandlovce se vyskytují drahé kameny k řiš ťály, záhn ědy, ametysty, acháty a jaspisy. 9. Kozákov (744 m n.m.) - n ěkolikrát zde prob ěhla sope čná činnost, vyskytují se zde acháty a dutiny s k řiš ťálem, ametystem, citrínem a dalšími. 10. Čedi čové lávové proudy s drahokamovým olivínem - na severní stran ě Kozákova leží lávové proudy čedi čů mocné až 30 m, známé hojným výskytem tzv. olivinických koulí. 11. Zkamen ělý prales - zkamen ělá d řeva je možné najít v oblasti od Újezdce pod Bradlcem na západ ě p řes Novou Paku až do okolí Pecky. 12. Trosky (488 m n.m.) - p ředstavují obnažené zbytky sopky, které byly vypreparovány do podoby dvou v ěží,které pat ří k symbol ům Českého ráje. 13. Apolena - skalní m ěsto 14. Prachovské skály - členitý zbytek pískovcové plošiny s hlubokými stržemi, ve které eroze vytvo řila vysoké, výrazn ě protažené skalní v ěže.

65 15. Podtrosecká údolí - krajina s rybníky a skálami 16. Hruboskalské skalní m ěsto - nejdokonaleji vyvinutý fenomén pískovcového skalního města v Českém ráji se stovkami impozantních skalních v ěží. 17. Kloko čské a Betlémské skály - na ploše 2 km 2 v k řemenných pískovcích 300 jeskyní. 18. Skalní m ěsto Kozlov – Chlum - ukázka skal, které tvo ří navzájem nep říliš od sebe vzdálené bloky. Pískovcová deska, vytvá řející výchozy, je mocná pouze asi 20 m. 19. Suché skály - jsou roz člen ěny podél t ří zlomových sm ěrů do t ří v ěží a celé řady samostatných „zub ů“, které vytvá řejí charakteristickou siluetu 20. Sokol - tvo ří malou skalní oblast nad Malou Skálou s nejsložit ějším a nejpest řejším reliéfem v Českém ráji. 21. Příhrazské skály - lemují okraj členité náhorní plošiny Mužského. 22. Údolí Plakánek - zakon čené skalní v ěží, na které byl postaven gotický skalní hrad Kost. (Geopark Český ráj, 2006)

Obr. 20 Zřícenina hradu Trosky Zdroj: Oficiální stránky státního hradu Trosky, 2010

66 8 NÁVRHY PROJEKT Ů TRVALE UDRŽITELNÉHO

CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE SEMILY

8.1 Regionální produkty Každý region je n ěč ím výjime čný, má sv ůj vlastní neopakovatelný charakter daný přírodní bohatstvím, kulturou a dlouhodobými tradicemi jeho obyvatel. Část tohoto charakteru v sob ě nesou i výrobky, které z toho regionu pocházejí. Práv ě ozna čení výrobk ů, které garantuje jejich p ůvod v ur čitém regionu je jednou z možností, jak zviditelnit produkci místních výrobc ů a zárove ň posílit u místních obyvatel vztah k regionu, ve kterém žijí. V dnešní dob ě globalizace a masové produkce zákazníci stále více oce ňují jedine čnost výrobk ů spojenou s p ůvodem v daném regionu a s osobním p řístupem řemeslník ů nebo zem ědělc ů ke každému jednotlivému produktu. Zna čka p řidává výrobk ům novou hodnotu, tou je již zmi ňovaný původ v ur čitém výjime čném území (krásy p řírody, zdravé prost ředí, místní kultura a tradice) a zamezuje zneužití jména a symbol ů regionu výrobci z jiné oblasti, tím p řináší výrobc ům spole čnou konkuren ční výhodu oproti výrobc ům mimo region. Mělo by postupn ě dojít k vytvo ření sít ě místních podnikatel ů (výrobc ů, zem ědělc ů, prodejc ů, poskytovatel ů služeb a dalších), kte ří si vzájemn ě budou dodávat zboží a využívat svoje služby. Ozna čení je určeno nakupujícím p římo v regionech, turist ům i místním obyvatel ům, kte ří mohou nákupem takto ozna čených výrobk ů podporovat místní výrobce. Zna čení regionálních produkt ů m ůže být používáno v několika regionech, protože ona čené výrobky z jednotlivých oblastí by si nem ěly konkurovat. Zna čka by m ěla znamenat pro výrobce i prodejce efektivní formu reklamy a propagace, která otvírá další možnosti prodeje výrobk ů jak v regionu, tak i mimo n ěj.

8.1.1 Regionální produkt Český ráj S cílem podpo řit a propagovat místní výrobky vytvo řilo Sdružení Český ráj ve spolupráci s dalšími partnery v regionu zna čku „Regionální produkt Český ráj“. Tato registrovaná ochranná známka je místním výrobc ům prop ůjčována p ři spln ění p řísných kritérií, která zohled ňují p ředevším p ůvod výrobku v regionu, originalitu, ekologickou šetrnost a podíl ru ční práce. Seznam nositel ů zna čky Regionální produkt Český ráj.

67
Atelier Kamila – Kamila Parsi Ž ďárská - výrobky se skla, Turnov
Doubravka Fišerová – hrn čířské zboží, výtvarné kurzy, Turnov
DUV Granát - výroba zlatých a st říbrných šperk ů s českými granáty, p řírodními kameny a syntetickými kameny, Turnov
Farma Kloko čí (Anna Hudská) - p ěstování ovoce a zeleniny, chov králík ů, Kloko čí
Galerie Radost (Lenka Neumannová) – batikovaný textil, obrazy malované na hedvábí, výrobky z proutí, Sychrov
Glass Lucie (Lenka Vanclová) – sklen ěné korále a figurky, Semily
Jan Hoffmann – d řev ěné hra čky, Bozkov
Jatky Lomnice a. s. - masné výrobky, lah ůdkové uzeniny a uzená řské speciality, Lomnice nad Popelkou
Pivovar Rohozec, a.s - pivo vyráb ěné dle tradi čních receptur bez chemických p řísad (Podskalák, Skalák 11%, Skalák 12%, Skalák 13%, Skalák 13% tmavý), Turnov - Malý Rohozec
Pekárna Mikula – sladké i slané pe čivo vyráb ěné dle tradi čních receptur, Turnov
Tomovy parky, s.r.o. - d řev ěné proléza čky pro d ěti, Karlovice – Radvánovice
Zlatnictví Beršram (Beršram šperk) - Daniel Šrámek, Iva Bernardová - zlaté a st říbrné šperky s regionálními p řírodními kameny, Turnov
Malá kozí farma Kamínka - Hana Maturová – mlé čné výrobky kozí: sýry p řírodní i ochucené, žervé, tvaroh, jogurt – zatím oficiáln ě neprodejné! Chuchelna Semily (Oficiální internetové stránky turistického regionu Český ráj, 2010)

8.1.2 Krkonoše – originální produkt Ozna čení výrobku logem Krkonoše - originální produkt znamená, že výrobek prošel přísným procesem certifikace, který zákazníkovi garantuje jeho skute čný p ůvod v Krkonoších. Místní p ůvod však není jedinou podmínkou pro ud ělení této zna čky. Výrobky nesoucí toto ozna čení musí p řispívat k dobrému jménu regionu, proto musí být také dostate čně kvalitní, šetrné v ůč i životnímu prost ředí, jedine čné ve vztahu ke Krkonoším – vyrobené tradi ční technologií, ru čně nebo z místních surovin. U každého výrobku hodnotí spln ění všech t ěchto kritérií komise, která ud ěluje certifikáty. Zna čku Krkonoše – originální produkt ud ěluje Místní ak ční skupina Krkonoše, o.s. a to jak řemeslným výrobk ům, tak i zem ědělským. (Regionální zna čení výrobk ů, 2006) Cílem zna čení místních výrobk ů je zviditelnit region Krkonoš a pomoci zdejším výrobc ům. Zna čka usnadní orientaci zákazník ům – a to jak turist ům, kte ří si cht ějí odvézt

68 skute čně pravý suvenýr z Krkonoš, tak místním obyvatel ům, kte ří cht ějí nákupem podpo řit především „své” krkonošské výrobce. Zna čení pom ůže zamezit výrobc ům mimo region ve „zneužívání” názv ů a symbol ů spojených s Krkonošemi. V sou časnosti toto ozna čení mohou na území okresu Semily používat následující výrobci:
Drátované objekty, Harrachov, vyrábí: Ladislav Šlechta
Drátované výrobky, Roztoky u Jilemnice, vyrábí: Jan Procházka
Perli čkové váno ční ozdoby, Poniklá, vyrábí: Rautis, a.s.
Řezbá řské práce, um ělecko řemeslné zpracování d řeva, Studenec, vyrábí: Tomáš Brejša
Archivní, kancelá řské a školní pot řeby z recyklované lepenky, Paseky nad Jizerou, vyrábí: EMBA spol. s r.o. (Oficiální turistické stránky Krkonoš, 2010)

8.2 Zelený hotel Zelený hotel p ředstavuje ekologicky šetrný zp ůsob ubytovacích služeb. Ekozna čka pro turistické ubytovací služby je ur čena provozovatel ům všech druh ů ubytovacích za řízení. Byla vytvo řena za ú čelem ocen ění ubytovacích služeb a zárove ň slouží jako pom ůcka pro turisty, kte ří respektují životní prost ředí. Host takového ubytovacího za řízení má pak garanci nejenom profesionálních služeb, ale i produkt ů od místních výrobc ů. Obr. 21 Logo ekologického zna čení pro Českou republiku a Evropskou unii Zdroj: Certifikovaná ubytovací za řízení v ČR - Zelený hotel , Česká informa ční agentura životního prost ředí, 2008

V Evropské unii m ůže toto logo v sou časné dob ě používat 135 hotel ů a 27 kemp ů. Na území České republiky m ůže toto ozna čení používat pouze 9 ubytovacích za řízení (k dubnu 2010), mezi kterými jsou hotely, residence, penzion, ale i autokemp nebo vzd ělávací centrum. Na území okresu Semily nenajdeme žádné ubytovací za řízení ozna čené ekozna čkou. Ubytovací za řízení m ůže být ozna čeno ekozna čkou Evropské unie (kv ětina) nebo ekozna čkou České republiky (ekologicky šetrný výrobek), ob ě loga se ud ělují na základ ě spln ění stejných podmínek a provozovatel si m ůže vybrat jestli bude používat jedno logo nebo ob ě dv ě.

69 V čem se zelené hotely liší od t ěch klasických? P ředevším využívají obnovitelné zdroje energie a kladou d ůraz na spot řebu vody a spot řebu elektrické energie, vybírají si takové dodavatele, kte ří berou ohled na životní prost ředí a používají ekologicky šetrné výrobky ozna čené ekozna čkou, také se snaží minimalizovat odpady a samoz řejmostí je jejich tříd ění. Jak nap říklad vypadá takový hotelový pokoj v praxi? Snížit množství energie pot řebné k vytáp ění pokoje, lze n ěkolika zp ůsoby: za čít m ůžeme kvalitní izolací oken, dále by všechny pokoje m ěly mít individuální ovládání teploty v pokoji, je to jednak pohodlné pro hosta a jednak je to výhodné z důvodu úspor p ři nižší obsazenosti hotelu. Pom ěrn ě velká část vody je v pokojích používána na splachování toalet, tento objem lze snížit zmenšením objemu splachovací nádržky z 12 litr ů na 7 litr ů vody. Vhodné je také v koupeln ě nainstalovat individuáln ě ovládané suši če na koupelnové prádlo, aby bylo suché a se souhlasem hosta nemuselo být každý den m ěněno (vym ění se na požádání hosta). Toto opat ření má pozitivní vliv jak na opot řebení prádla, tak na snížení objem ů praného prádla a tím i snížení používaného množství pracích prost ředk ů. Elektrickou energii ušet ří primární osv ětlení chodeb v pr ůběhu dne, p ři snížené viditelnosti a v noci lze využít no ční senzor a omezené no ční bezpe čnostní osv ětlení chodeb hotelové části. (Hák, T., Kolá řová, H., Moldan, B., 2002 b.) Vyjmenovány jsou zde pouze některá opat ření, ve skute čnosti je možností, jak ušet řit a ť už energii nebo vodu mnohem více. Obecn ě lze říci, že hosté mají pochopení pro ekologická opat ření, avšak smyslem t ěchto opat ření není omezování pohodlí host ů. Jaké výhody turistovi p řináší ubytování v hotelu ozna čeném ekozna čkou? P ředevším je to garance vysoké kvality služeb, nabídka místních výrobk ů, neku řácké prostory, minimum škodlivých látek v interiéru a také p říjemné prost ředí. Zelený hotelový marketing má p řed sebou velkou budoucnost a to nejen z pohledu pozitivního vnímání širokou ve řejností, ale i skute čnou úsporou zdroj ů, materiálu a energie.

70 8.3 Singletrack aneb prom ěna cyklistických stezek Novinkou jsou v oblasti cyklistiky jsou takzvané singletracky 5, jedná se o cyklostezky v přírod ě, které úsp ěšn ě fungují již řadu let v USA a v posledních letech také ve Velké Británii. První stezky se za čínají pomalu objevovat už i v České republice. Singletrack představuje úzkou stezku pro cyklisty budovanou v terénu s ohledem na udržitelný rozvoj (metodika výstavby byla vyvinuta s důrazem na minimalizaci vliv ů na životní prost ředí). (Št ěpánek, V., 2010) Oproti vybetonovaným stezkám za n ěkolik milion ů korun, které krajinu navždy poznamenají a stojí často velké finan ční částky, jsou singletracky k p řírod ě relativn ě šetrné a další jejich výhodou je, že jsou také podstatn ě levn ější. Povrch singletracku je tvo řen přírodními materiály, stezka nesmí nikdy stoupat víc než polovinu sklonu spádnice a úsek trasy by nikdy nem ěl mít celkový sklon v ětší než 15 %. Koruna stezky je celá za řízlá do svahu a mírn ě se v p říčném sm ěru sklání, aby odvád ěla vodu. Ve sm ěru jízdy stezka často alespo ň na krátký čas m ění sm ěr a sklon. To zabra ňuje tomu, aby voda stékající po jejím povrchu nabrala rychlost zp ůsobující erozi. Vinoucí se charakter cesty a r ůzné terénní nerovnosti také slouží k regulaci rychlosti, s kterou se po ní cyklisté m ůžou pohybovat. (Hermová, H., 2007) Singletrack má navíc pro ochranu p řírody jednu velmi významnou vlastnost, kterou je přirozené usm ěrňování návšt ěvník ů. Singletrack tak m ůže „stáhnout“ návšt ěvníky z přírodn ě velmi citlivých oblastí, kde vysoký turistický provoz m ůže p ůsobit poškození přírody. V České republice jsou zatím takovéto stezky pouze dv ě, první je v okolí Černé Vody v podh ůř í Rychlebských hor a m ěř í 24 km, druhá stezka je v Jizerských horách mezi městy Nové M ěsto pod Smrkem a Lázn ě Libverda, singletrack má délku 13 km a je sou částí 20 km okruhu. Zájem o singletrack projevila i Správa Krkonošského národního parku, která oslovila Českou mountainbikovou asociaci a ve řejnost s žádostí o spolupráci p ři vyhledávání vhodných tras pro terénní cyklistiku. Mělo by se jednat o staré lesní stezky, které se nacházejí nejlépe v ochranném pásmu nebo pop řípad ě ve III. zóně Krkonošského národního parku, kde nedochází k zásadním problém ům s cyklisty z hlediska ochrany přírody.

5 Z anglického singletrack - "single" proto, že jsou úzké (ší řka do 1,8 m), jednosm ěrné a to v celé délce, "track" ozna čuje trasu či stezku.

71 Zkušenosti ze zahrani čí ukazují, že cesty pro terénní cyklisty v sob ě skrývají nebývalý ekonomický potenciál. Lze jich proto také využít jako nástroje regionálního rozvoje oblastí, které cht ějí podpo řit k p řírod ě citlivé formy turistického ruchu. Podle mého názoru plánovaný nov ě vybudovaný singletrack nemusí v ůbec zasahovat na území Krkonošského národního parku. Na základ ě zkušenostní ze zahrani čí by bylo vhodné plánovat umíst ění tohoto projektu v mén ě navšt ěvované oblasti podh ůř í Krkonoš, tedy mimo III. zónu i ochranné pásmo, tento krok by mohl pomoci ke snížení koncentrace turist ů v nejvíce navšt ěvovaných oblastech.

8.3.1 Coed-y-Brenin, Wales V odlehlém regionu velšského venkova u vesnice Coed-y-Brenin byla na zadání velšských lesník ů vybudována sí ť přírodních rekrea čních stezek, která m ěla zvýšit návšt ěvnost chudé oblasti. Lokalita nabízí p řibližn ě 100 kilometr ů tras. Nové rekrea ční stezky jsou ú čeln ě napojeny na stávající sí ť lesních cest a poskytují možnost kvalitní rekreace pro terénní cyklisty, rodinné vycházky i invalidní rekreanty. Díky nim se b ěhem několika let lokalita Coed-y-Brenin stala vyhledávanou destinací v celosv ětovém m ěř ítku - nyní ji ro čně navštíví p řes 150 000 turist ů, ve velké v ětšin ě se jedná o terénní cyklisty, kte ří p řinášejí v p řepo čtu p řibližn ě 200 milion ů korun za rok. Návšt ěvníci p řitom oce ňují vysokou kvalitu zážitk ů díky p řírodním stezkám, p řístupnost i mén ě pokro čilým skupinám cyklist ů a pevný standard garantující o čekávané zážitky. Výhodou lokality je detailní plánování, které zajiš ťuje ideální toky návšt ěvník ů, minimalizuje riziko zran ění a vliv na přírodu, v neposlední řad ě p řináší také ekonomický prosp ěch místní komunit ě. Úsp ěch tohoto projektu inicioval p řijetí sítí p řírodních rekrea čních stezek jako pilí ře oficiální politiky podpory turismu Walesu. (Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013, 2008)

8.4 Zelené stezky - Greenways V sou časné dob ě, kdy lidská spole čenství bojují o udržení jedine čnosti místa, kde žijí, představují Greenways efektivní cestu k zachování kvality života, ke zp řístupn ění v ětšího rekrea čního zázemí pro turisty a obyvatele sídel a k ochran ě p řírodních zdroj ů. Myšlenka a realizace Greenways rovn ěž pomáhá vytvá řet historické a kulturní pov ědomí regionu a podporovat aktivity p římo svázané s životním prost ředím a zdravým životním stylem. Greenways jsou trasy, komunikace nebo p řírodní koridory využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a s potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. P řinášejí užitek v oblasti

72 ochrany p řírody a pov ědomí o kulturním d ědictví, zlepšují možnosti pro bezmotorovou dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdrav ějšímu životnímu stylu (projekt Bezpe čné stezky do škol) a udržitelnému využívání místních zdroj ů. Greenways vedou ob čany, ve řejnou správu a podnikatele ke spole čnému plánování a zlepšování života v jejich obci. (Flamik, J., 2008) Rozlišuje dálkové (Greenway Praha-Víde ň), místní a regionální (Moravské vina řské stezky) a m ěstské greenways. Vybudování zelené stezky má pro oblast i ekonomický p řínos, vytvá ří pracovní příležitosti jednak p ři budování a následn ě i p ři údržb ě stezky, rozvíjí se služby pro volný čas, sport a turistiku, rozvíjí se místní podnikání a m ůže dojít ke zvýšení hodnoty budov a parcel ležících v blízkosti stezky.

8.4.1 Greenway Jizera Projekt Greenway Jizera by m ěl na principech partnerské spolupráce a trvale udržitelného rozvoje území vytvo řit pln ě vybavený multifunk ční koridor podél řeky Jizery s páte řní cyklostezkou a sítí bezpe čných stezek pro bezmotorovou dopravu, která bude využívaná jak místními obyvateli, tak i návšt ěvníky. Zakládající organizace tohoto projektu byly: Sdružení Český ráj, Zlatý pruh Polabí, o. p. s., Krkonoše - svazek m ěst a obcí a m ěsta Mladá Boleslav, Turnov, Semily, Železný Brod a Mnichovo Hradišt ě. Partnery projektu jsou Liberecký a St ředo český kraj. Myšlenka tohoto projektu se zrodila po čátkem 90. let. a k jejímu napl ňování dochází od roku 2004, kdy se nositelé projektu dohodli na spole čném postupu řízení projektu. Cyklotrasa Jizera je rozd ělena na sedm úsek ů, z nichž každý má svého garanta, který koordinuje práce na projektu ve smyslu zachování jednotné myšlenky. Hlavním koordinátorem projektu v celém koridoru Jizery je Sdružení Český ráj. Hlavním cílem projektu je do roku 2015 vybudovat páte řní cyklostezku, která bude za čínat na okraji Prahy a kolem soutoku s Labem bude pokra čovat podél toku řeky Jizery až k jejímu prameni a dále na polské území. Stezka by m ěla být p řibližn ě 190 km dlouhá a měly by na ni být napojeny jak transevropské, tak nadregionální a regionální cyklistické trasy v četn ě polských cyklotras. Sou částí zám ěru je také vybudování dopravní a turistické infrastruktury a zajišt ění dlouhodobé udržitelnosti projektu prost řednictvím funk čního managementu. Cyklostezka by m ěla sloužit jak místním obyvatel ům nap říklad p ři cest ě do školy, za nákupem či do práce, tak i návšt ěvník ům regionu. Jednotlivé obce na trase byly vyzvány,

73 aby se k projektu p řipojily formou podpisu memoranda, protože se p ředpokládá, že budoucí cyklostezka by mohla zárove ň podpo řit i další aktivity v obcích a regionech.

Obr. 22 Vymezení plánované cyklotrasy podél řeky Jizery na území okresu Semily Zdroj: Oficiální internetové stránky turistického regionu Český ráj, 2010

Takto rozsáhlý projekt, jakým cyklistická stezka údolím Jizery je, by m ěl d ůsledn ě rozlišovat mezi p řím ěstskými úseky a úseky vedoucími krajinou. Úseky poblíž m ěst by měly být navrženy tak, aby byly schopny zvládnout intenzivní využívání r ůznými typy návšt ěvník ů. Úseky vedoucí volnou krajinou údolí řeky Jizery by m ěly zprost ředkovávat přírodní zážitky. T ěmto požadavk ům by také m ělo odpovídat r ůzné technické provedení stezky a jejího zasazení do terénu. V krajinn ě a p řírodn ě cenných územích by stezka m ěla preferovat p řírod ě blízký povrch a umožnit tak sdílené využívání p ěšími a cyklistickými výletníky. (Lukeš, J., 2008) V sou časné dob ě je zpracovaná projektová dokumentace v úseku Zelene č – Benátky a Dalovice – Hrdlo řezy (St ředo český kraj), Spálov - Semily - Dolní Sytová (M ěsto Semily) a je ozna čená cyklotrasa č. 223 Malá B ělá – Klášter Hradišt ě nad Jizerou a Loukov – P řepe ře (Sdružení Český ráj). (Oficiální stránky turistického regionu Český ráj, 2010).

74 ZÁV ĚR

Cestovní ruch p ředstavuje pro území velké množství p říležitostí. M ůže být p řínosem jak pro podnikatele, ve řejnou správu tak i místní obyvatele, sta čí aby byli dodržovány zásady udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Nem ělo by docházet k up řednost ňování krátkodobé ziskovosti p řed dlouhodobou udržitelností, to by pak mohlo vést ke ztrát ě nejen přírodních atraktivit a zdroj ů za kterými turisté d říve p řijížd ěli, ale také ke snížení po čtu turist ů. V úvodní části práce se v ěnuji vývoji konceptu trvale udržitelného rozvoje, poté přecházím k vliv ům cestovního ruchu na p řírodní a antropogenní prost ředí. S cestovním ruchem nejsou spojeny pouze pozitivní vlivy, ale také negativní vlivy, které jsou často opomíjeny a v souvislosti s dlouhodobým udržitelným rozvojem jim musíme v ěnovat dostate čnou pozornost. Udržitelný cestovní ruch m ůže významn ě p řisp ět k ochran ě životního prost ředí, zachování biologické diverzity a trvalého využívání p řírodních zdroj ů. Sou časn ě m ůže pomoci zlepšit vnímání hodnot sv ětového kulturního a p řírodního bohatství. Cestovní ruch také m ůže p řisp ět k tomu, aby si místní obyvatelé uv ědomili hodnotu turisticky významných míst, aby na tyto místa byli hrdí a cítili se odpov ědní za jejich ochranu. Obecn ě lze říci, že zapojení místní komunity do rozvoje cestovního ruchu a jeho managementu je d ůležitou podmínkou ochrany turistických atraktivit, jejich zachování a trvalé využitelnosti. Následující kapitola se zabývá zkušenostmi s trvale udržitelným rozvojem v zahrani čí. Jsou zde uvedeny organizace zabývající trvale udržitelným cestovním ruchem a p říklady případovým studií ze zahrani čí v četn ě části týkající se geopark ů, které p ředstavují nový trend udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Další kapitola se v ěnuje sou časnému stavu cestovního ruchu na území okresu Semily. Území je za řazeno do turistických region ů a oblastí a je zde zhodnocen potenciál cestovního ruchu jednotlivých obcí. Také zde najdeme informace týkající se po čtu a kapacity hromadných ubytovacích za řízení a to jak v porovnání se sousedními okresy, tak i v rámci jednotlivých obcí okresu Semily. V rámci hromadných ubytovacích za řízení je část textu v ěnována problematice týkající se výstavby nových hromadných ubytovacích za řízení a to p ředevším apartmán ů na území Krkonoš.

75 Předpolední kapitola se zam ěř uje na sou časné možnosti trvale udržitelného cestovního ruchu na území okresu Semily. Jedná se p ředevším o p ěší turistiku, cykloturistiku, ekofarmy a s nimi spojenou agroturistiku. Záv ěre čná část je v ěnována návrh ům na trvale udržitelný cestovní ruch v okrese Semily, mezi návrhy jsou za řazeny regionální produkty Českého ráje i oblasti Krkonoš, návrh na podporu zeleného hotelu, který je ekologicky šetrn ější k životnímu prost ředí. Další možností udržitelného rozvoje jsou greenways a singletracky, které p ředstavují novinku v oblasti cyklistických stezek. Práv ě vybudování greenway Jizera a singletracku mimo hlavní turisticky navšt ěvovaná centra by pomohlo rozptýlit návšt ěvníky této oblasti do v ětšího prostoru o oživit tak hospodá řsky slabší oblasti okresu. I p řesto, že je cestovní ruch jedním z nejvýznamn ějších odv ětví, na trvale udržitelný rozvoj bývá často pozapomínáno a z plánovaných návrh ů se uskute ční pouze relativn ě malá část. Na záv ěr bych cht ěla dodat, že okruh témat n ějakým zp ůsobem souvisejících s trvale udržitelným rozvojem cestovního ruchu je pom ěrn ě široký, proto některá témata nebyla v této práci řešena.

76 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ATS - Spole čnost dobrodružného cestovního ruchu FICC - Organizace pro kempování a tábo ření EAA - Asociace ekoturismu v Austrálii ECEAT - Evropské centrum pro ekoagroturistiky ECTWT - Organizace cestovního ruchu ve t řetím sv ětě EMAS - Environmentální a auditní manažerské schéma EMS - Systém environmentální managementu ERA - Evropská asociace p ěší turistiky ICER - Mezinárodní centrum pro výzkum ekoturismus CHKO - Chrán ěná krajinná oblast KRNAP - Krkonošský národní park OSN - Organizace spojených národ ů STRING - Organizace pro výzkum udržitelného cestovního ruchu UNESCO - Organizace OSN pro výchovu, v ědu a kulturu UNWTO - Sv ětová organizace cestovního ruchu p ři OSN WTO - Sv ětová organizace cestovního ruchu WTTC - Sv ětová rada cestování a cestovního ruchu

77 POUŽITÉ ZDROJE

Knihy:

FORET, M., FORETOVÁ, V., Jak rozvíjet místní cestovní ruch . 1. vyd. Grada, Praha, 2001. 178 s. ISBN 802470207X

GALVASOVÁ, I., et al., Pr ůmysl cestovního ruchu , 1. vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2008. 262 s. ISBN 9788087147061

HÁK, T., KOLÁ ŘOVÁ, H., MOLDAN, B., K udržitelnému rozvoji České republiky : vytvá ření podmínek . Sv.2 Teoretická východiska, souvislosti, instituce. 1. vyd. Univerzita Karlova, Praha, 2002 a. 386 s. ISBN 802388378X

HÁK, T., KOLÁ ŘOVÁ, H., MOLDAN, B., K udržitelnému rozvoji České republiky : vytvá ření podmínek . Sv.3 Hospodá řské sektory a environmentální integrace. 1. vyd. Univerzita Karlova, Praha, 2002 b. 554 s. ISBN 802388378X.

KRAUS, D., Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Diplomová práce. Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno, 2006

MOLDAN, B., Indikátory trvale udržitelného rozvoje . Svazek II., 1. vyd. Vysoká škola bá ňská - Technická univerzita Ostrava, 1996. 87 s. ISBN 80-7078-380-X

PÁSKOVÁ, M., Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu . 2.vyd. Gaudeamus, Hradec Králové, 2009. 298s. ISBN 9788074350061

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch-výkladový slovník. 1. vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2002. 448 s.

VYSTOUPIL, J.et al.: Atlas cestovního ruchu České republiky . 1. vyd., Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2006 a. 157 s. ISBN 8023972561

VYSTOUPIL, J. et al.. Základy cestovního ruchu . 1.vyd., Masarykova univerzita, Brno, 2006 b. 119s. ISBN 8021041676

ŽÁ ČEK, R., Trvale udržitelný rozvoj venkovské krajiny . Diplomová práce. Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Brno, 2005.

Online dokumenty:

Agenda 21 for the Travel and Tourism Industry, Towards Environmentally Sustainable Development [online]. 1996 [cit. 3. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Bedrník, časopis pro ekogramotnost [online]. 2004, ro čník 2, číslo 3, 36 s [cit. 4. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Certifikovaná ubytovací za řízení v ČR - Zelený hotel, Ekologicky šetrné ubytovací služby [online]. Cenia, Česká informa ční agentura životního prost ředí, 2008

78 [cit. 25. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW: < http://www.cenia.cz/web/www/web- pub2.nsf/$pid/CENMSFNRQ91O/$FILE/zeleny_hotel_final_k%20tisku.pdf>

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD , Kapacita hromadných ubytovacích za řízení podle kategorie ubytovacího za řízení v roce 2008 . [online]. 2009 c [cit. 3. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD, Po čet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb. [online]. Regionální struktura pohostinských a ubytovacích provozoven za rok 2001, 2002 a [cit. 3. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD, Po čet obyvatel na 1 pohostinskou provozovnu podle typu poskytovaných služeb. [online]. Regionální struktura pohostinských a ubytovacích provozoven za rok 2001, 2002 b [cit. 3. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

FLAMIK, J., GREENWAYS stezky pro udržitelný rozvoj. [online]. Nadace Partnerství, Stezky Greenways, 2008. [cit. 30. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Global Network of National Geoparks [online]. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, 2009. [cit. 15. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Globální etický kodex cestovního ruchu [online]. United Nations, World Tourism Organization 2008, 8 s. [cit. 22. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

KOSTKOVÁ, M., Vzd ělávací program vytvo řený v rámci projektu: „Vrbno pod Prad ědem – Dve ře k dalšímu vzd ělávání“, Modul 3: Rozvoj místního cestovního ruchu, Blok 3: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu. [online]. 2007. 47 s. [cit. 20. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Kirá ľová, A., Management destinace cestovního ruchu. [online]. III. ro čník odborných seminá řů Český Krumlov, Český Krumlov, 2004. [cit. 16. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

LUKEŠ, J., Greenway Jizera [online]. p řednáška na seminá ři Greenway Jizera 2008, Sdružení Český ráj, 2008. [cit. 29. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

MOUREK, D., Cestovní ruch a životní prost ředí . [online]. Česká centrála cestovního ruchu, 2005. 46 s. [cit. 20. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

79
Na řízení m ěsta č.5/2006 o vyhlášení stavební uzáv ěry na území m ěsta Rokytnice nad Jizerou [online]. Městský ú řad Rokytnice nad Jizerou, 2006. [cit. 6. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Návrh České republiky pro vyhlášení Evropského geoparku UNESCO, Sklaní m ěsta Českého ráje, chrán ěná krajinná oblast [online]. Správa Chrán ěné krajinné oblasti Český ráj ve spolupráci s Ministerstvem životního prost ředí, 2004 40 s. [cit. 27. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

PETRÁSKOVÁ, K., Geoparky, Český ráj. [online]. Seminární práce. 2007. 7 s. [cit. 5. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 - 2013. [online]. Centrum dopravního výzkumu, 2008. 85 s. [cit. 27. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW: < http://www.kraj-lbc.cz/public/kultura/1_prcdlk_21_10_0fddd0da3f.pdf>

Program rozvoje Libereckého kraje [online]. GaREP - Spole čnost pro regionální ekonomické poradenství. 2002. [cit. 27. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Sm ěrnice Ministerstva životního prost ředí č.6/2007k zabezpe čení jednotného postupu rezortu p ři nominaci území na národní geopark [online]. Ministerstvo životního prost ředí, 2007. 5 s. [cit. 22. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., Geoparky - nový nástroj udržitelného rozvoje cestovního ruchu. [online]. Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno, 2008. 5 s. [cit. 11. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ZELENKA, J., Marketing dlouhodob ě udržitelného cestovního ruchu . [online]. 2004 [cit. 10. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M., Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu. [online]. 2007 a [cit. 6. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M., Regulace CR - plánování, územní plánování, únosná kapacita, oce ňování potenciálu území, EIA, monitorování. [online]. 2007 b [cit. 3. března 2010 ]. Dostupné na WWW:

80
ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M., Vlivy cestovního ruchu na p řírodní a socio-kulturní prost ředí. SWOT analýza. Masový a individuální cestovní ruch . [online]. 2007 c [cit. 2. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Internetové články:

AGENTURA OCHRANY P ŘÍRODY A KRAJINY ČR, Geoparky. [online]. 2009 [cit. 21. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD , Liberecký kraj, Charakteristika okresu Semily [online]. 2010 [cit. 17. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD , Liberecký kraj, Potenciál cestovního ruchu [online]. 2009 a [cit. 8. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD , Liberecký kraj, Turistické regiony a oblasti [online]. 2009 b [cit. 8. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

C.O.T. BUSSINESS, Agenda 21 pro pr ůmysl cestovního ruchu - k ekologicky udržitelnému vývoji. [online]. 2006 [cit. 5. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ČT24 , Radnice v Harrachov ě nechce povolit výstavbu , [online]. 2008. [cit. 7. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ECOTOURISM AUSTRALIA, Inaugural National Conference on green travel, climate change and ecotourism [online]. [cit. 2010-31-03 ]. Dostupné na WWW:

EUROPEAN TRAVEL COMMISSION , Sustainable tourism, Definitions: Ecotourism vs. Sustainable Tourism [online]. 2010. [cit. 17. b řezna 2010 ]. Dostupné na WWW:

GRIFFITH UNIVERSITY, International Centre for Ecotourism Research [online]. 2010. [cit. 2010-14-04 ]. Dostupné na WWW:

HERMOVÁ, H., Budování cyklostezek: Asfalt te če krajinou [online]. 2007. [cit. 2. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

81

HO ŘENÍ, J., Přírodu Krkonoš válcuje byznys. Na h řebeni vyroste p řes 200 apartmán ů. [online]. Cestování iDNES.cz, 2010. [cit. 4. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

HRSTKOVÁ, J., Hory v obležení apartmán ů, Analytický a komentá řový server týdeníku Ekonom [online]. 2008. [cit. 4. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

POCHOP, M., Zlatá stezka Českého ráje , Turistický pr ůvodce Zlatou stezkou Českého ráje [online]. 2009. [cit. 26. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

STEJSKAL, J., Kam sm ěř ují Krkonoše? Rozhovor s ředitelem KRNAPu Janem Hřeba čkem [online]. 2009. [cit. 5. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

ŠT ĚPÁNEK, V., Singltrek v Jizerkách, nová éra cykloturistiky v Česku . [online]. Cestování iDNES.cz, 2010. [cit. 1. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

THE WORLD ECOTOURISM SUMMIT , Québec Declaration on Ecotourism [online]. 2002 [cit. 28 b řezna 2010 ] Dostupné na WWW:

TRUHLI ČKA, I., Krkonoše: p říroda, nebo ob ří sídlišt ě? [online]. Cestování iDNES.cz, 2007. [cit. 5. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

WORLD TOURISM ORGANIZATION, 1st Conference on Climate Change and Tourism [online]. 2003 [cit. 5. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

WORLD TOURISM ORGANIZATION, 2st Conference on Climate Change and Tourism [online]. 2007 [cit. 5. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Webové stránky:

Clippesby Hall [online]. 2010 [cit. 8. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Conservation International [online]. 2010 [cit. 4. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Česká mountainbiková asociace [online]. 2010 [cit. 7. kv ětna 2010 ] Dostupné na WWW:

82

ČSAD Semily, Smluvní doprava a sezónní linky [online]. 2009 [cit. 30. dubna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Ekofarma u Kotyk ů [online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

European Centre for Ecology and Tourism [online]. 2010 [cit. 4. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

European Ramblers Association [online]. 2010 [cit. 4. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

European Greenways Association [online]. 2010 [cit. 4. dubna 2010 ] Dostupné na WWW: < http://www.aevv-egwa.org/site/hp_en.asp>

Farma Hucul [online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Farma Kloko čí [online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Farma Zlatá podkova [online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Geopark Český ráj [online]. 2006 [cit. 13. b řezna 2010 ] Dostupné na WWW:

Hotel Ucliva [online]. 2010 [cit. 8. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Jezdecké stezky Libereckého kraje [online]. 2010 [cit.29. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Krkonošský národní park [online]. 2010 [cit. 27. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Letní turistické autobusy v Českém ráji [online]. 2009 [cit. 26. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Městský ú řad v Harrachov ě [online]. [cit. 2. kv ětna 2010 ] Dostupné na WWW:

Nadace partnerství [online]. 2010 [cit. 7. kv ětna 2010 ] Dostupné na WWW:

Národní park Cinque Terre [online]. 2010 [cit. 7. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Novohrad - Nógrád geopark [online]. 2010 [cit. 4. kv ětna 2010 ] Dostupné na WWW:

83
Oficiální internetové stránky turistického regionu Český ráj [online]. 2010 [cit. 3. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW:

Oficiální internetové stránky státního hradu Trosky [online]. 2010 [cit. 9. kv ětna 2010 ]. Dostupné na WWW: < http://www.hrad-trosky.eu>

Oficiální turistické stránky Krkonoš [online]. 2010 [cit. 4. kv ětna 2010 ] Dostupné na WWW:

Penzion - farma Lánská [online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Ran č Kocanda [online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Ran č Montara [online]. 2010 [cit. 30. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Regionální zna čení výrobk ů [online]. 2006 [cit. 7 kv ětna 2010 ] Dostupné na WWW:

St ředisko ekologické výchovy Český ráj [online]. 2010 [cit. 27. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

Sustainable Tourism Research Interest Group [online]. 2001 [cit. 4.dubna 2010 ] Dostupné na WWW: < http://www.yorku.ca/dkproj/string/rohr/about.htm>

The International Ecotourism Society [online]. 2010 [cit. 4. dubna 2010 ] Dostupné na WWW:

United Nations World Tourism Organisation [online]. 2010 [cit. 31. b řezna 2010 ] Dostupné na WWW:

Vulkaneifel European geopark [online]. 2010 [cit. 4. kv ětna 2010 ] Dostupné z:

World travel and tourism council [online]. 2010 [cit. 31. b řezna 2010 ] Dostupné na WWW:

84