Josef Platzer
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra dějin umění Obor: Dějiny výtvarných umění Josef Platzer (1751–1806) Magisterská diplomová práce Jiří Bláha Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D. Olomouc 2009 Prohlašuji, že tuto práci jsem napsal sám s využitím uvedené literatury a pramenů. V Praze v červnu 2009 Obsah Svazek I 1. Úvod 2 2. Problémy studia a přehled dosavadního bádání 4 3. Životopis 10 4. Obrazy 24 5. Kresby a divadelní dekorace 41 6. Význam a vliv 46 7. Závěr 50 Katalog Přehled katalogových hesel 51 I. Obrazy 55 II. Kresby 101 III. Grafika podle Platzerových předloh 169 IV. Divadelní dekorace 183 V. Díla Platzerovi mylně připsaná 204 Přílohy 1. Dlabacžův životopis 225 2. Freimüthige 1803 (zpráva o obrazu kat. I. 19) 231 3. Konkordance Bittnerových rytin a kreseb z vídeňské Akademie 232 Seznam literatury a pramenů 237 Summary 257 Anotace 258 Svazek II Seznam obrázků Obrazová příloha 1. Úvod Tvorba Josefa Ignáce Platzera (Praha 1751–Vídeň 1806), ve své době jednoho z nejvýznam- nějších umělců, nebyla dosud, více než dvě stě let od jeho smrti, v celku zmapována a popsána. Cílem této práce je tedy především shromáždění dostupných informací o jeho díle. Důraz bude kladen na dosud nejméně poznanou Platzerovu malířskou tvorbu, o které jsem se snažil získat maximum informací. Přibližně třetinu nalezených obrazů zde popisuji vůbec poprvé. Velká část početnějšího Platzerova kresebného odkazu (více než půl tisícovky dosud zná- mých kreseb) se dnes nachází v majetku amerických muzeí a tedy pro tuto práci nepřístupná. Platzerova nejvýznamnější díla, dekorace veřejných i soukromých divadel, se až na jednu vzácnou výjimku nedochovala a jsou známa pouze z kresebných návrhů; jejich interpretace tak s sebou přináší nejeden metodologický problém. I v případě litomyšlských dekorací, které se dochovaly dokonce ve svém původním prostředí, neznáme dnes jejich skutečné prostorové možnosti na jevišti ani působení v originálních světelných podmínkách a v kontextu divadel- ního představení. Tato práce je tedy především faktografická. Co možná nejúplnější přehled děl, zbavený nánosu dlouho tradovaných omylů a nepřesností, představuje prvním nutný krok ke každému hlubšímu průzkumu nejen Platzerovy tvorby. Teprve po utřídění dostupných informací bude možné tato díla podrobit dalšímu zkoumání a interpretaci, v Platzerově případě ostatně ztíže- né i jeho pozicí na pomezí výtvarného umění a divadla a zatím také jen velmi málo poznanou tvorbou jeho předchůdců a současníků. Hlavní částí práce tvoří katalog zjištěných Platzero- vých děl, doplněný také soupisem děl, která byla Platzerovi v minulosti připsána omylem. V textu před katalogem se pokusím shrnout známá fakta o Platzerově životě a alespoň stručně naznačit okruh otázek, kterých by se potenciální budoucí podrobnější interpretace Platzerových děl mohla týkat. Vědomě jsem se vyhnul podrobnějším syntetickým kapitolám, protože k jejich napsání by bylo nutné buď časově náročné studium, neodpovídající rozsahu a charakteru diplomové práce, nebo vědomé zjednodušování a zkreslování dosud málo zma- 2 povaných oblastí umělecké tvorby. Celá práce je v mnoha ohledech spíše soupisem námětů a otázek pro navazující studium než souvislou monografií, která na tyto otázky předkládá odpověď. Odkazy na literaturu jsou v textu i katalogu uváděny jménem autora (případně zkratkou názvu) a rokem vydání; podrobné citace jsou pod stejným označením uvedeny v závěrečném seznamu. Odkazy na katalogová hesla jsou složeny z římské a arabské číslice (kat. IV. 4), tisknu je polotučně stejně jako odkazy na obrazovou přílohu, tvořené arabskou číslicí v hranaté závor- ce [156]. 3 2. Problémy studia a přehled dosavadního bádání Už při letmém pohledu na osobnost a dílo Josefa Platzera si nelze nevšimnout jistého nepo- měru mezi dobovým věhlasem jeho díla a dnešními znalostmi o něm. Podobný osud ostatně postihl celou řadu umělců různých dob, kteří, ačkoli ve své době uznávaní a známí, se do schémat vývojově pojatých dějin umění, sestavovaných přednostně z osamělých géniů, prostě nevešli. Jejich pozici dobře charakterizuje název recenze nedávno vydané monografie sochaře Josefa Maxe: mezi uznáním a amnézií.1 Platzerovým handicapem je už to, že nejdůležitější část své práce zasvětil divadlu. Scéno- grafie, výtvarná složka divadelního představení, stojí kdesi na rozhraní obou oblastí a je přes jisté zlepšení v poslední době stále na okraji zájmu jak divadelních vědců, tak uměleckých historiků. Výzkum díla Josefa Platzera je tedy ve 20. století rozštěpen na dvě téměř samostat- né části, mezi badatele z oblasti dějin divadla nebo scénografie a mezi čisté historiky umění. V tom Platzer jistě není sám; podobný osud postihl většinu scénografů, jejichž dílo je stejně pomíjivé jako divadelní představení, které spoluvytváří. Přitom měl Platzer větší štěstí než většina jeho kolegů v tomto oboru, o kterých nevíme ve srovnání s ním téměř nic: kromě bo- haté kresebné dokumentace jeho jevištních děl se dodnes zachoval i soubor jeho dekorací pro divadlo v litomyšlském zámku. Platzerova malířská tvorba, jen částečně, ikdyž v porovnání s dekoracemi pořád mnohem lépe dochovaná, zatím stojí jaksi na okraji pozornosti a většinou je odbývána s poukazem na to, že jde o derivát Platzerovy tvorby pro divadlo, z čehož přede- vším v minulosti pramenil sice nevyslovený, ale v podtextu zjevný dojem, že takováto kom- binace není hodna seriózního zkoumání. Dokladem toho, že Platzer se zapsal spíše do divadelní historie než do dějin umění, je už porovnání textů ve dvou srovnatelných referenčních publikacích – ve stejně starých encyklo- pedických slovnících opery a výtvarného umění od stejného vydavatele. Zatímco v The Dicti- onary of Opera je o Platzerově scénografickém díle uveden zasvěcený text opřený o nejno- vější literaturu, v The Dictionary of Art najdeme v textu Ivo Kořána o sochařské rodině 1 Hájek 2009. 4 Platzerů pouze zmínku o tom, že malíř Josef Platzer, uvedený zde už tradičně s nesprávným datem úmrtí, maloval ve Vídni divadelní dekorace.2 Podobný výsledek by však přineslo srov- nání i textů o jiných umělcích, kteří pracovali převážně pro divadlo. Z okruhu zájmů českých historiků umění Platzera také částečně vyřazuje fakt, že ačkoli se narodil v Praze, většinu života prožil ve Vídni, jeho dílo vyrůstá z tamějšího v té době téměř multikulturního prostředí a vazeb na české resp. pražské prostředí v něm najdeme jen málo. Důvodů, proč stojí za to nepřenechat zkoumání jeho díla rakouským historikům umění, je však více; přitom to, že byl Platzer synem pražského sochaře, který patří k nejvýznamnějším zdejším umělcům 2. poloviny 18. století, je možná ten nejméně důležitý. Naše znalosti o umě- lecké tvorbě konce 18. století jsou stále kusé; je to trochu pochopitelné vzhledem k tomu, že tehdy v našich zemích nevznikala díla srovnatelná s výtvory předchozích ani následujících desetiletí. Kupodivu to ale platí i o vídeňském prostředí, přestože Vídeň patřila na konci 18. století k nejdůležitějším uměleckým centrům přinejmenším střední Evropy. Otázky tehdejších vzájemných vztahů Prahy a Vídně přitom zatím stojí zcela na okraji zájmu. Významná část Platzerova díla se však stále nachází na našem území. Jeho dekorace pro Nosticovo divadlo spoluvytvářely počátky novodobého českého divadla a jeho obrazy byly součástí významných českých obrazáren. Dekorace, shodou náhod zachované na zámku v Litomyšli, jsou památkou evropského významu a péče o ně je důležitou vizitkou našeho dnešního přístupu ke kulturnímu dědictví. Platzera a jeho dílo je tak s jistou nadsázkou možné chápat jako jeden z mnoha mostů mezi uměleckým životem Prahy a Vídně na konci 18. století. Stejně tak zkoumání jeho díla umož- ňuje seznámit se se současným probouzejícím se zájmem o tvorbu konce 18. století v rakous- kých dějinách umění; stejně jako tehdy, i dnes platí, že uzavírání se impulsům zvenčí a dialo- gu s nimi urychluje ztrátu vědomí souvislosti a upadání do jisté provinčnosti. Stejně tak jsou omezující snahy umístit Platzera (a další podobně mezioborově rozkročené umělce) buď pou- ze do sféry divadla, nebo jen do sféry výtvarného umění; přitom zkoumání vzájemných sou- vislostí těchto na konci 18. století naprosto provázaných oborů může být pro obě strany jistě obohacující. Jaká je tedy bilance dosavadního bádání o Platzerově životě a díle?3 Protože už za svého života si vydobyl jistou proslulost, pochopitelně o něm a o jeho práci vyšla řada novinových 2 Baker 1996; Kořán 1996. 3 Odkazy na konkrétní práce zmíněné v následujícím přehledu jsou nutně výběrové. Podrobnější od- kazy na literaturu pochopitelně obsahuje další text a zejména katalogová hesla. 5 zpráv a kritik; Y. A. Haase, který je ve své pozdější práci shromáždil, mimo to vyhledal i řadu zmínek např. v pamětech Platzerových současníků.4 Základním zdrojem našich znalostí o Platzerově životě i kariéře je obsažné heslo v Dlaba- cžově slovníku umělců v českých zemích z roku 1815. Strahovský knihovník Johann Gottf- ried Dlabacž při jeho psaní vycházel přímo z informací od Platzera samotného, se kterým se znal, navštívil jej v roce 1795 ve Vídni a setkal se s ním i při jeho pražském pobytu v červenci 1802.5 Stručné zmínky o Platzerovi v biografických lexikonech až do 20. století pak většinou pouze opakují, někdy doslova, Dlabacžovy údaje.6 Na počátku vědeckého zájmu o Platzerovo dílo u nás stojí práce Jana Porta. Jako jeden z prvních se soustavně věnoval historii scénografie u nás; ve své disertaci shromáždil zprávy o Platzerově působení v Nosticově divadle a jako první také poukázal na jeho možné autorství