Kefalonia (Geografické Předpoklady Udržitelného Turismu Na Ostrově Kefal Onia a Vývoj Životního Cyklu Destinace)

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra r ekreologie a cestovního ruchu

Geografické předpoklady rozvoje udržitelného turismu ve zvolených regionech – Kefalonia (Geografické předpoklady udržitelného turismu na ostrově Kefal onia a vývoj životního cyklu destinace)

Bakalářská práce

Autor: Šárka Petrásková Studijní obor: Management cestovního ruchu

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc.

Hradec Králové duben 2016 I

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalá ř skou práci zpracoval a samostatn ě s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové dne 2 9 .4.2016 Šárka Petrásková

Poděkování :

Ráda bych poděkovala panu doc. PaedDr. Jiřímu Štyrskému za jeho čas, ochotu a mnoho cenných rad při vedení mé baka lářské práce a mým rodičům za jejich podporu.

III

Anotace

Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku životního cyklu ostrovní destinace Kefalonie a řešení pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v této destinaci. Teoretická část se zabývá koncepčním rámcem pro st udium destinace a jeho jednotlivými ukazateli vývoje z pohledu životního cyklu destinace.Praktická část je věnována primárnímu a sekundárnímu výzkumu se zaměřením na zatížení destinace cestovním ruchem.Součástí práce je zhodnocení stavu cestovního r uchu v destinaci Kefalonie.

An n otation

Title: Geographical preconditions of developing sustainable tourism in selected regions - Kefalonia Island

This bachelor thesis focuses on life cycle of destinatio n Kefallinia and possible solutions for sustainab le development of tourism in the destination. The paper aims to explain tourism area life c ycle theoretical concept and its particular methods as descriptive tools for analyzing the destination development . A survey focuses on possible strain of tourism on the destination and reveals the current state of the industry.

Obsah

1 Úvod ...... 1 1.1 Cíl práce ...... 1 1.1.1 Hypotéza 1 ...... 2 1.1.2 Hypotéza 2 ...... 2 1.1.3 Hypotéza 3 ...... 2 1.2 Literární rešerše – zdroje literatury a jejich hodnocení ...... 3 1.3 Teoretická a metodologická východiska ...... 4 1.3.1 Sekundární výzkum ...... 5 1.3.2 Primární výzkum ...... 5

1.4 Klíčová slova ...... 6 2 Hlavní část ...... 10 2.1 Informační minimum Řecka ...... 10 2.1.1 Politický systém ...... 11 2.1.2 Administrativní členění ...... 11 2.1.3 Demografické údaje ...... 12 2.1.4 Geografické údaje ...... 13 2.1.5 Ekonomické údaje ...... 14 2.1.6 Moderní historie Řecka ...... 17 2.1.7 Řecké ostrovy ...... 18 2.1.8 Evropská migrační krize ...... 20 2.2 Předpoklady cestov ního ruchu - Kefalonie ...... 21 2.2.1 Lokalizační předpoklady přírodní ...... 21 2.2.2 Lokalizační předpoklady kulturně - municipální - historické ...... 25 2.3 Koncept životního cyklu destinace ...... 37 2.3.1 Teoretický rámec konceptu ...... 38 2.3.2 Fáze objevení ...... 39 2.3.3 Fáze vtažení ...... 39 2.3.4 Fáze rozvoje ...... 40 2.3.5 Fáze konsolidace ...... 40 2.3.6 Fáze stagnace ...... 41

2.3.7 Fáze poststagnace ...... 41 2.4 Životní cyklus destinace Kefalonie ...... 42 2.5 Praktická část ...... 48 2.5.1 Příjezdový cestovní ruch na Kefalonii ...... 48 2.5.2 Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu ...... 48 2.5.3 Alternativní formy cestovního ruchu ...... 55 2.5.4 SWOT analýza ostrova Kefalonie ...... 56 2.5.5 Dotazníkové šetření – cestovatelé ...... 57 2.5.6 Řízený rozhovor – profesionál v cestovním ruchu ...... 63 3 Shrnutí výsledků ...... 67 4 Závěry a doporučení ...... 68 5 Přílohy ...... 72 5.1 Obrazová příloha ...... 74 5.2 Tabulky ...... 77 5.3 Mapy ...... 78 6 Zdroje ...... 80

1 Ú vod

Autorka opakovaně navštívila ostrov Kefalonii, kter á ji učarovala překrásnou panenskou přírodou, průzračným mořem, nezaměnitelným přírodním rázem tak charakteristickým pro tuto krajinu, zahrnujícím jak divoké strmé útesy, tak i dlouhé písečné pláže červenající se pískem navátým z daleké Sahary.

A zejména pak přátelskost, srdečnost a neuvěřitelná pohostinnost místních obyvatel utvářela celkový neopakovatelný zážitek z pobytů na ostrově.

Během nich měla autorka, díky svým řeckým přátelům , možnost v dodávce procestovat ostrov mimo hlavní turistické trasy a objevit tak místa mimo zájem cestovních kanceláří , přesto ( a nebo právě proto ) neskutečně nádherná. Neméně ne zapomenutelným zážitkem pak byla přítomnost na tradiční řecké svatbě a nebo účast při sklizni a následném zpracování vinné révy na rodinné vinici.

Tato osobní zkušenost byla impulsem pro volbu tématu této práce. Autorka si klade za cíl zhodnocení stavu cestovního ruchu na ostrově z hlediska konceptu životního cyklu a na základě těchto zjištění navrhnout možná řešení pro jeho udržitelný rozvoj. Z ejm éna se zajímá o možné alternativní formy cestovního ruchu, pro jejich šetrnost k tomuto jedinečnému ekosystému a schopnosti zprostředkovat zážitek genia loci tohoto úchvatného ostrova.

1.1 Cíl práce

Hlavním cílem práce bylo zjistit, v jaké fázi životního cyk lu se destinace Kefalonie nachází, jaký je stav cestovní ho ruch u na ostrově a navrhnout řešení pro jeho udržitelný rozvoj.

Za tímto účelem byly formulovány následující hypotézy:

1.1.1 Hypotéza 1 Cestovní ruch na ostrově se nachází v kontextu životního cyklu des tinace ve fázi rozvoje.

1.1.2 Hypotéza 2 Z hlediska destinačního managementu chybí p ro tuto destinaci koncept udržitelného rozvoje cestovního ruchu a proto je v budoucnosti ohrožen masivním turismem a jeho negativními dopady.

1.1.3 Hypotéza 3 Destinace je zaměřena výh radně na rekreační pobytový cestovní ruch a nenabízí alternativní formy cestovního ruchu .

Na základě těchto hypotéz byly stanoveny tyto výzkumné otázky:

1. Jak se dlouhodobě vyv íjí cestovní ruch na Kefalonii? 2. Existuje koncept udržitelného rozvoje cestovníh o ruchu pro tuto destinaci ? 3. Existuje nabídka alternativních forem cestovního ruchu , např. eno turismus, agroturismus , ekoturistika apod.?

V první části práce se autorka zabývá zhodnocením potenciálu ostrova Kefalonie jako žto destinace cestovního ruchu, s důrazem na genius loci .

V teoretické č ásti práce je popisován koncept životního cyklu destinace, jakožto výchozí rámec pro praktickou část práce. Výsledky praktické části jsou následně na tento koncept životního cyklu destinace aplikovány a z nich je vyvo zeno, ve které fázi životního cyklu se destinace Kefalonie nachází.

Na základě provedeného výzkumu v praktické části jsou pak v závěru práce navržena konkrétní doporučení pro destinační management .

1.2 Literární rešerše – zdroje literatury a jejich hodnoce ní

DITTRICH, K .: Korfu , Jónské ostrovy, 2 .vyd. Praha: Nakladatelství Vašut 2006 , 128 s, ISBN 80 - 7236 - 518 - 5

Průvodce zaměřený na Jónské ostrovy se věnuje ostrovu Kefalonie 9 stran, kde se čtenář dočte nejen o nejvýznamnějších památkách a přírodních krásá ch ostrova, nalezne zde také doplňující informace o možnostech ubytování , tipy na stravování, kontakty na veřejné instituce (muzea, infocentra...) a subjekty poskytující služ by tu - ristům (půjčovny aut, potápěčské školy, apod.) . Uvedeny jsou včetně orienta ční ceny a kontaktu. Součástí publikace je mapa a návrhy autotras . Autorka u vítala zejména velmi přehledné, stručné a přitom zajímavostmi jinde neuvedenými nabité informace , týkající se hlavních atraktivit ostrova .

DUBIN M.: Řecké ostrovy - Společník ce stovatele, 2.vyd. Praha: Ikar 2004, 400 s, ISBN : 80 - 249 - 0297 - 4

Pěkně zpracovaný průvodce po řeckých ostrovech. Čá st publikace seznamuje čtenáře s historii, filosofii a uměním antického Řecka. Další části jsou pak věnovány jednotlivým souostrovím. Množství fotografií, ilustrací, plánků a map dokresluje jedinečnost řecké kultury. První vydání bylo publikováno v roce 1997 a ačkoli nakladatel deklaroval svůj záměr o maximální aktuálnost informací, je zjevné, že některé informace jsou již v kontextu dnešní doby spíše úsměvné (např. tvrzení, že u vesnice Asos nelze nalézt žádné ubytování) a autorku utvrdili v e správnosti základního předpokladu této práce – totiž vývoji destinace a rozvoji cestovního ruchu.

LORD M. : Průvodce Zakynthos a Kefalonie, 1.vyd. Brno: Li ngea 2013 , 159 s, ISBN 978 – 80 - 87819 - 40 - 1

Jak ji ž název napovídá, jedná se o průvodce po dvou největších J ónských ostrovech - Kefalonii a Zakyntu. Jedná se o ojedinělou publikaci z hlediska rozsahu 3

poskytnutých informací. Autor se podrobně věnuje nejen tur istickým atraktivitám a praktickým doporučením pro návštěvníky ostrovů , ale také seznamuje čtenáře se zvyklostmi místních obyvatel, tradiční kuchyn í, jedinečnostmi flóry a fauny, za jímavostmi z mytologie a mnohým dalším. Autorka v této publikaci získala cenné informace o histori i Kefalonie a zejména pak podrobné informace o sousedním ostrově Zakynthu, jež jí poskytly ucelený obraz o celé oblasti a také rozdílnosti těchto dvou, dá se říci konkurenčních , destinací.

PÁSKOVÁ M., Udržitelnost rozvoje cest ovního ruchu, 2.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus 2009, 297 s, ISBN 978 - 80 - 7435 - 006 - 1

Tato publikace se podrobně věnuje problematice cestovního ruchu, zejména jeho udržitelnosti. Popisuje teoretické koncepty st udia cestovního ruchu (koncept životního cyklu destinace, koncept sociální směny, koncept únosné kapacity úz emí, teorie „jádro - periferie“...), zabývá se managemen tem a marketingem udržitelného cestovního ruchu, seznamuje čtenáře s en vironmentálně šetrnými formami cestovního ruchu a v neposlední řadě uk azuje na v ybraných destinacích praktické využití výše zmíněných teoretických přísupů. Informace uvedené v této publikaci sloužili zejména jako velmi kvalitní a ucelená teoretická opora pro uskutečněný primární a sekundární výzkum, jež je stěžejní pro tuto práci.

1.3 Teoretická a metodologická východiska

Ověřování platnosti výše formulovaných hypotéz autorka prováděla pomocí primárního a sekundárního výzkumu.

1.3.1 Sekundární výzkum

Pro určení fáze životního cyklu destinace Kefalonie byla klíčová analýza stat istických dat příjezdového cestovního ruchu , poskytnutých Řeckým statistickým úřadem (ELSTAT) a Asociací řeckých podnikatelů v cestovním ruchu (SETE). Cenným zdr ojem informací by bezesporu byla i data z Řecké centrály cestovního ruchu ( Greek national touri sm organisation – GNTO ), ale bohužel veškeré informace jsou dostupné pouze v řečtině.

V další fázi výzkumu autorka analyzovala faktory , které měly z historického hlediska zásadn í vliv na roz voj cestovního ruchu na ostrově. S yntézou těchto poznatků a stat istických dat získala autorka ucelený přehled o jednotlivých fázích vývoje z hlediska konceptu životního cyklu destinace.

Pro zhodnocení stavu cestovního ruchu v destinaci , jakožto základního východiska pro predikci možného budoucího vývoje, byly po užity klíčové indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu.

Autorka se dále zabývala analýzou nabídky produktů alternativních forem cestovního ruchu nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu na Kefalonii – Velké Británie. Výsledkem této an alýzy je ucelený obraz nabídky produktů cestovního ruchu pro tuto destinaci.

S oučást í práce je zhodnocení aplikované SWOT analýzy destinace Kefalonie a její doplnění na základě výsledků výše uvedeného výzkumu.

1.3.2 Primární výzkum

Součástí primárního výzkumu je dotazníkového šetření zaměřené na účastníky individuálního a organizovaného cestovního ruchu, kteří destinaci v minulosti navštívili. Výzkum b yl proveden na základě dotazníku, adresovaného

vybraným respondentům, splňujícím výše uvedenou podmínku. Vyhod nocení je zpracováno pomocí grafů, společně s vysvětlením daných zjištění. Cenné informace týkající se dopadů cestovního ruchu přímo v destinaci, získala autorka během řízeného rozhovoru s profesionálem v cestovním ruchu, dlouhodobě působícím na ostrově K efalonie. Záměrem bylo získat cenné informace , týkající se dopadů cestovního ruchu na destinaci a místní komunitu . Otázky byly směřovány tak, aby bylo následně možno zhodnotit zejména ty dopady cestovního ruchu, jež podléhají subjektivnímu měření . V zhlede m k celkovému času strávené mu v destinaci, četnosti setkání jak s místními podnikateli, tak obyvateli neangažujícími se v cestovním ruchu, a v neposlední řadě k množství zprostředkovaných informací týkajících se subjektivních zkušeností klientů cestovní ka nceláře, mají získané odpovědi značnou výpovědní hodnotu o stavu, vývoji a dopadech cestovního ruchu v destinaci.

1.4 Klíčová slova

 Udržitelný c estovní ruch

„ Cestovní ruch, který díky koncepčnímu rozvoji a plánování dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí, neboť jeho cílem je ochrana a zachování životního prostředí ve všech jeho aspektech a respektování životního stylu místních obyvatel “ [ 2 5 :591]

Podle UNWTO ( United Nations World Tourism Organization ): „ Udržitelný rozvoj cestovníh o ru chu splňuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů, zatímco chrání a zvyšuje příležitosti do budoucna. Je chápán jako směřování všech zdrojů takovým způsobem, že mohou být naplněny ekonomické, sociální a estetické potřeby, zatímco budou udržová ny kulturní integrita, základní ekologické procesy, biologická rozmanitost a životu podpůrné systémy . “ (Bartlett, 2007)

„ Udržitelný cestovní ruch je takový cestovní ruch, který naplňuje potřeby účastníků cestovního ruchu, uspokojuje ekonomické potřeby sub jektů podnikajících

v cestovním ruchu, s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na místní komunitu a ekosystém.“ (Autorka, 2016 )

Problematice u držitelnému cestovnímu ruchu se autorka věnuje v praktické části, v rámci analýzy destinačního managementu a nabídky produktů udržitelného CR v destinaci a dále pak v části Závěry a doporučení.

 P ředpoklady cestovního ruchu

„souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovníhu ruchu . Podle funkčně chronologického členění (Mariot 1983) je lze členit (základní klasifikace) na lokalizační předpoklady CR, selektivní předpoklady CR (které se dělí na politické, demografické, administrativní, urbanizační, sociologické, personální a ekologic ké) a realizační předpoklady CR (dále se dělí na komunikační a materiálně technické). Lokalizační předpoklady CR se dále dělí na přírodní předpoklady CR a antropogenní předpoklady CR“ [ 30 :454]

„Předpoklady cestovního ruchu jsou souhrn em přírodních a uměl e vytvořených složek životního prostředí , antropogenních aspektů a materiálně - technické základny pro realizaci cestovního ruchu .“(Autorka, 2016)

Předpokladům cestovního ruchu Kefalonie se autorka věnuje v samostatné kapitole.

 Potenciál cestovního ruchu

„Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu je možné označit jako schopnost primárních zdrojů na území destinace přitahovat určitý objem návštěvosti a podporovat určitý objem rozvoje cestovního ruchu na jejím území“ [25 :142]

„ souhrnná hodnota všech předp okladů CR, při jeho kvantitativním hodnocení oceněná na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu, zejména o špatný stav složek životního prostředí, konfliktní land - use daného území, časté živelné událo sti a katastrofy, vysoká kriminalita, nestabilní politická situace, epidemie a výskyt nakažlivých chorob. Potenciál cestovního ruchu je navíc časově závislý zejména pro přírodně determinované druhy cestovního ruchu a formy cestovního ruchu, neboť jej ovli vňují sezónní klimatické jevy a také regulace pohybu návštěvníků spojená s ochranou druhů nebo přírodních hodnot obecně zejména v chráněných územích “ [33 :433]

„Potenciál cestovního ruchu je souhrn všech přírodních podmínek, determinujících atraktivitu úz emí z hlediska rozvoje cestovního ruchu.“(Autorka, 2016)

Téma potenciálu cestovního ruchu Kefalonie je zpracováno v rámci kapitoly věnující se předpokladům cestovního ruchu.

 Koncept životního cyklu destinace

Koncept životního cyklu destinace (původně Tourism Areal Life Cycle, TALC) je pokládán za jediný vlastní teoretický koncept studií cestovního ruchu (Wall 1982).

„ Tento model vytváří vhodnou platformou pro ověřování a aplikaci dalších významných konceptů , používaných v cestovním ruchu, jejich vzá jemné provázanosti , při reflektování multidisciplinarity a komplexicity cestovního ruchu. Tento koncept totiž l eží na průniku konceptu únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu, konceptu sociální směny a geografických konceptů ( např. teorie „jádro - periferie“) , přičemž synergicky sdružuje jejich klíčové teze do jednoho konzistentního evolučního modelu.“ [ 25 :68]

Koncept je jednou z mnoha aplikací klasické křivky životního cyklu produktu ekonomů Vernon (1966), Polli a Cook (1969). 8

„ Pro výzkum, ale i management cestovního ruchu má tyto základní funkce: deskriptivní (popisnou), explanační (objasňující), prediktivní (předvídací) a preskriptivní (předpisující) “ . [5 :70]

„ Sleduje zejména vývoj velikosti a míry využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu a vývoj velikosti a míry dosažení únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu. Nejčastěji p oužívanými indikátory jsou např. růst počtu návštěvníků , růst podílu přenocujících návštěvníků , změna počtu konkurenčních destinací, průměrné výdaje náv štěvníků, změna v segmentační struktuře, tržní podíl, příjmy z CR na obyvatele, počet uživatelů (návštěvníků a místních obyvatel) na jednotku plochy, iritační index (Doxey 1975) ; intenzita a způsob propagace (náklady, účast na mezinárodních veletrzích) a c enová inflace tažená cestovním ruchem. “ [5 :74]

Jako první tento model představil v roce 1980 Butler, kde uvedl 6 fází vývoje destinace. Jedná se o tyto fáze: objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace. Po poslední z uvedených fází nastává fáze posts tagnace, jejíž konkrétní podoba je do velké míry závislá na destinačním managementu. Může mít podobu úpadku, poklesu, stabilizace, adaptace nebo omlazení.

„ Dynamická povaha tohoto destinačního modelu...umožňuje zohlednit časový i prostorový vývoj cestovní ho ruchu a také jeho vlivy na fyzické a sociální prostředí dané destinace“ ... „Pomocí modelu lze popisovat vývoj počtu návštěvníků včetně míry sezónnosti a změny v segmentační struktuře, resp. V provozovaných formách cestovního ruchu, motivacích k návštěv ě“... „Pomáhá ilustrovat vývoj trhu cestovního ruchu z hlediska podílu zdrojových oblastí na celkové návštěvnosti.“ [5 :74]

„Koncept životního cyklu destinace jakožto teoretický rámec pro studium, výzkum a management cestovního ruchu, umožňuje na základě a nalýzy souboru ukazatelů (klíčových indikátorů) zhodnotit stav CR v destinaci (jeho dopad na přírodně - sociální prostředí) , predikovat jeho možný vývoj (růst, stagnac i, pokles ) a navrhovat řešení pro jeho trvale udržitelný rozvoj (destinační management) . “ ( Autorka, 2016) 9

Koncept životního cyklu destinace byl použit pro aplikovaný výzkum vývoje turistické destinace Kefalonie , v praktické části této práce.

 SWOT analýza

SWOT analýza se využívá ve strategickém plánování, v managementu a marketingu, soustřeďuje se na kritické faktory úspěchu organizace (destinace), je jednou z metod zhodnocení potenciálu dalšího rozvoje a jeho rizik. Je jedním z podkladů pro vytvoření marketingové strategie.

„ V kontextu cestovního ruchu se jedná o metodu analýzy vnitřních fakt orů organizace destinace (silných a slabých stránek) a jejích vnějších příležitostí (ekonomická situace, demografické změny, nové trhy, technologie...) a vnějších hrozeb a omezení (aktivity konkurence, d emografické změny, legislativa, atd. ) “ [6 :556]

SWOT analýza destinace byla použita , jakožto jedna z výzkumných metod , v rámci sekundárního výzkumu v praktické části práce.

2 Hlavní část

2.1 Informační minimum Řecka

Dle The World Factbook [44 ] jsou základní informace o Řecku následující:

Oficiální název státu : Řecká republika (Elliniki Dimokratia) Rozloha: 131 957 km 2 (pevnina 130 647 km 2 , vodní plocha 1 310 km 2 ) Délka hranic: 1 110 km (Albánie 212 km, Bulharsko 472 km, Makedonie 234 km, Turecko 192 km) Délka pobřeží: 13 676 km Hlavní město: Athény ( Athínai, 3 052 000 obyvatel ) Oficiální jazyk: novo řečtina

Počet obyvatel: 10 775 643 (Řekové tvoří 93% obyvatel) Administrativní členění: 13 krajů a 1 oblast se zvláštním statutem Náboženství: ř e cké ortodoxní náboženství (94,5 % obyvatelstva )

2.1.1 Politický systém

Ře cko je parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident, jenž je arbitrem státních institucí a spoluvykonavatelem moci zákonodárné (spolu s parlament em) a moci výkonné (spolu s vládou). Od března roku 2015 je řeckým prezidentem Prokopis Pavlopulos. Ře cký parlament je jednokomorový. Národní shromáždění (Vouli) se skládá z 300 poslanců , volební období pro které jsou voleni trvá 4 roky. Výkonnou moc má řecká vláda, jíž od 26.ledna 2015 vede Alexis Tsipras (Sy riza). Řecko je členem Evropské unie. V Radě E U má 12 hlasů, do Evropského parlamentu volí 21 posl anců. Řecko je od roku 1992 členem Schengenu. [ 3 2]

2.1.2 Administrativní členění

Administrativně je země rozdělena na 13 krajů (periferies): Východní Makedonie a Thrákie, Střední Makedonie, Západní Makedonie, Épeiros, Thessalie, Jónské ostrovy, Západní Řecko, Sterea Ellada (Pevninské Řecko), Attika, Peloponés, Sev erní Egeis, Jižní Egeis a Kréta. Kraje se dále člení na 51 okresů (nomi). Autonomní postavení mají Athény s Pireem. [ 17 ]

Zcela zvláštní správní jedn otkou je tzv. mnišská republika Athos na hoře Athosu „Agion Oros“. Vstup na území této republiky je povolen pouze osobám mužského pohlaví na základě zvláštního povolení. [17 ]

Největším městem je hlavní město Athény , ležící v region Atika ( 664 tis.obyv. – v regionu Attika pak 3.800 tis.obyv. ) – s trvalým pobytem, jinak se odhaduje že v Aténách a přilehlých oblastech žije až 3 mil.obyv.) Druhým největším městem je Soluň (Thesaloniki, 325 tis .obyv. ) nacházející se v regionu Makedonie , dalšími 11

významnými městy jsou Patras ( 214 tis .obyv. ) severní Peloponés , Heraklion ( Irakleio, 1 74 tis .obyv. ) ostrov Kréta, Pireu s (164 tis.obyv.) poloostrov Attika , Larisa (163 tis .obyv. ) ve střední Thesálii, Volos (1 44 tis .obyv. ) v západní Thesálii .

Na ostrovech žije přibližně 1 5% obyvatelstva. Nejlidnatějšími ostrovy jsou Kréta (537 tis), Evvia (209 tis) a Korfu (105 tis).

2.1.3 Demografické údaje

Dle The World Factbook [30 ] jsou základní demografické údaje Řecka následující:

Počet obyvatel : 10 775 643 Hustota obyvatel/ km 2 : 82 Pod íl ekonomicky činného obyvatelstva: 42, 4 % Roční přírůstek obyvatelstva: - 0,01% (2015)

Demografické složení obyvatelstva M uži : 5 263 103 (49 %) - střední délka života: 77 ,8 let Ž eny : 5 512 540 (51 %) - střední délka života: 83,2 let

Věková struktura 0 - 14 let : 14.01% (m uži 777 647/ženy 732 137) 15 - 24 let : 9.72% (m uži 534 855/ženy 512 183) 25 - 54 let : 42.97% (m uži 2 306 832/ ženy 2 323 787) 55 - 64 let : 12.84% (m uži 679 033/ženy 704 833) 65 let a více : 20.46% (m uži 964 736/ ženy 1 239 600)

Národnostní složení: Řekové: 91,6% (9 904 000) Cizinci: 8,4% (912 000)

Cizí národnosti : Albánie (480 851), Bulharsko (75 917), Rumunsko (46 524), Pákistán (34 178), Gruzie (27 407), Ukrajina (17 008), Velká Británie (15 338), Kypr (14 448 ), Polsko (14 145 ), Ruská federa ce (13 809 ), Indie (11 333 ), Bangladéš (11 076 ), Německo (10 782 ), Egypt (10 455), Moldávie (10 391), Filipíny (9 807), Ostatní země (108 481)

Národnostní menšiny Jedinou oficiálně uzn ávanou národnostní menšinou je menšina muslimská (97 000, přibližně 1% obyvat el), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.

Náboženské složení: Ř ecká pravoslavná církev (94,5 % obyvatel) M uslimové (1,5 % obyvatel) O st atní církve (1,2 % obyvatel) B ez víry (2,8 %)

Jazyk Úředním jazykem je novořečtina , indoevropský jazyk používaný ta ké na Kypru a v Tureck u jako autochtonní jazyk. Řečtina tvoří samostatnou vývojovou větev indoevropských jazyků, to znamená, že nemá příbuzné jazyky a nepatří do žádné indoevropské podskupiny. Původní obyvatelé používali starořečtinu, ze které novořečtina přímo vychází. Nejstarší podoba starořečtiny pochází z ostrova Kréta, kde byla zapsána lineárním písmem, rozluštěným v padesátých letech dvacátého století. Dnešní podob a řečtiny se začala formovat v helénském období z původního antického nářečí. [ 20 ]

2.1.4 Geografické údaje

Řecko je stát, nacházející se v jižní Evropě na Balkánském a Peloponéském poloostrově. Sousedními zeměmi jsou Albánie, Makedonie a Bulharsko na severu a Turecko na východě. Západní pobřeží omývá Jónské moře, na jihu Středozemní moře

a mezi Tureckem a Řeckem se nachází Egejské moře. P obřeží Řecka je dlouhé 15 tisíc kilometrů, t eritoriální vody mají rozlohu 400 000 km 2 . [17 ]

P ovrch Řecka je převážně hornat ý. Z emědělská půda zabírá 63.4% plochy, z toho 19,7% je orná půda, 8,9% kulturní plodiny a 34,8% pastviny, ostatní 6,1%. Lesy pokrývají 30,5% povrchu Řecka . [1 0 ]

P lošně největším pohořím je Pindos táhnoucí se pevninským Řeckem ze severu na jih až k Pelopo nésu. Nejvyšším pohořím je však Olymp , s nejvyšším horou Mytikas (2917 m.n.m.) . [17 ]

Prakticky celé Řecko se nachází v jedné ze seizmicky nejaktivnějších částí světa. Ve Východním Středomoří do sebe naráží hned tři kontinentální desky, euroasijská, africk á a arabská. Soustava má dva zlomy. Zlom pod Severním egejským mořem procházející mezi Řeckem a Tureckem je nejaktivnější. Méně aktivní, ale o to více ničivý je severní anatolský zlom probíhající Tureckem. Právě ten způsobil zemětřesení 17. srpna 1999 o sí le 7.4 Richterovy stupnice, které si v Turecku vyžádalo více než 40 000 obětí. [5]

Podnebí Řecka je středo mořské, avšak rozlišujeme přímořský typ , vyznačující se mírnou zimou a horkým suchým létem, s teplotami dosahujícími až 40°C (poloostrov Attika, Pelop onés, jižní ostrovy v Egejském moři – Kyklady a Kréta), mírný typ - jež je na přechodu přímořského a horského typu (poloostrovy Chalkidiki a Pilio, severní Egejské ostrovy a Jónské ostrovy) a horský typ s mrazivými zimami a horkými vlhkými zimami (severní Makedonie a severní Épeiros) . Nejvíce srážek spadne na podzim a v zimě, a to i v podobě sněhových srážek , přinášených na hory ze severu vanoucím větrem bóra . [17 ]

2.1.5 Ekonomické údaje

Řecko se bohužel dlouhodobě zařazuje mezi členské země EU s nejnižším HDP a trápí ji velmi vysoká nezaměstnanost , která dosáhla v roce 2015 hodnoty 25.8% [ 30 ] N a n epříznivé hospodářské výsledky Řecka má dopad dluhová krize , která vznikla v roce 2009, díky podávání zkreslených údajů kdy deficit rozpočtu Řecka dosáhl 12,5 % HDP a v dubnu 2010 požádalo Řecko, nacházející se na pokraji státního bankrotu, o u o aktivaci dosud největšího mezinárodního balíku finanční pomoci ve výši 45 miliard eur (asi 1,1 bilionu Kč) a v květnu pak byla částka navýšena na 110 miliard . [11 ] Díky pod poře ostatních členských států Evropské unie , monetární a hospodářské politice Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu a za cenu bolestivých úsporných opatření a restriktivní výdajové politiky, můžeme konstatovat, že v roce 2014 zaznamenalo ekonomické klima první pozitivní signály a hospodářský výsledek zaznamenal poprvé od roku 2009 mírné oživení.

Nad očekávání dobře si vedl cestovní ruch a s ním související obory a profese, mírně vzrostl také export a zemědělská výroba.

V roce 2015 stabi litou země otřásaly předčasné parlamentní volby spolu s h rozbou odchodu z eurozóny (tzv.grexit ), v případě že by Řecko nebylo schopno uhradit splátky dluhu v celkové výši 10 mld. EUR a nedohodne se se svými věřiteli na podmínkách, za jakých bude Řecku um ožněno čerpání další finanční podpory. V červnu Alexis Tsipras oznámil vypsání referenda o přijetí návrhů věřitelů na řešení dluhové krize na 5.července 2015 a uzavření řeckých bank, spojené s omezením výběrů hotovosti z bankomatů. Také bylo oznámeno, , že červnová splátka MMF ve výši 1,6 mld. EUR nebude uhrazena. [11 ] Při masivních demonstracích občané vyjádřili podporu vládě v otázce odmítnutí dalších škrtů a plnění závazků vůči věřitelům . Tsipras na jednu stranu v otevřeném dopise přislíbil, že přijme pod mínky věřitelů, na druhou stranu vyzval občany, aby v referendu volili „ne“ restrikcím. Referendum skončilo výsledkem 61 ,31 % proti škrtům [11 ] , což ještě více posílilo názory, že Řecko eurozónu opustí. V důsledku událostí se řecká krize ještě prohloubila a nastal neočekávaný vzrat, kdy ž se 12.července 2015 Alexis Tsipras setkal s představiteli Evropské 15

měnové unie (EMU) , aby požádal o jednání o řešení řecké dluhové krize, bez ohledu na výsledek referenda. Dne 13.července byla v Bruselu podepsána předběžná d ohoda o poskytnutí nových úvěrů z prostředků Evropského stabilizačního mechanismu (EMS), v rámci třetí vlny záchanného programu, za podmínky že parlament schválí opatření, nutných pro restrukturalizaci státního dluhu. Mezi nej podstatnější patří zvýšení saz by DPH , zrušení daňových výhod, výjimky v sazbách DPH pro některé ostrovy nebo neodůvodněné dotace, snížení výdajů na obranu, odstranění neefektivity veřejných výdajů a další. [1 1 ] 30.července 2015 se po několika týdnech opět otevřely řecké banky, řecká vl áda odeslala věřitelům splátky dluhu ve výši 6,25 mld. EUR a obdržela překlenovací úvěr ve výši 7,1 mld. EUR. [11 ] Řecko a Evropská unie pokračuje i nadále v nelehkých jednáních, jež si tato křehká stabilita žádá.

2.1.5.1 Hospodářství

2.1.5.1.1 Služby

Služby se podílejí na HDP Řecka 82.8%, cestovní ruch pak tvoří 18% HDP. [ 30 ]

V oblasti cestovního ruchu reprezentují země EU 60 % návštěvníků Řecka. V roce 2014 jich přijelo více než 13 mil. (2014/13 +26 %), což představovalo tržby v hodnotě 8,25 mld. eur (61 % celkových tržeb z cestovního ruchu, 2014/13 +15 %). [32 ] Bilance vzájemného obchodu službami mezi Řeckem a Českou Republikou je dlouhodobě deficitní a její schodek se zvyšuje. Mezi službami je nejvýznamnější oboustranný cestovní ruch s asi 80 % obratu. P oklesem řeck ých turistů navštěvujících Českou Republiku a nárůstem českých turistů navštěvujících Řecko se zvyšuje celkový deficit bilance služeb. [12] V r. 2014 navštívilo Českou Republiku 37 000 řeckých turistů (0,5 % celkového počtu zahraničních návštěvníků České R epubliky ), což z namená meziroční nárůst o 9,4 %. Oproti tomu Řecko navštívilo 348 000 turistů z Č eské Republiky (1,6

% celkového počtu zahraničních návštěvníků Řecka ), tzn. meziroční nárůst o 21 %. [32 ]

2.1.5.1.2 Zemědělství

Zemědělství tradičně patřilo k základnímu pilíři řecké ekonomiky. Nicméně v posledních dvou dekádách, se změnou orientace především na služby a s tím způsobeným odlivem obyvatel z venkova do aglomerací, došlo k úpadku řeckého zemědělství (podíl na HDP 10,1 % v roce 1994 a necelých 3,9 % v roce 20 16 . [30 ] V souvislostí s hospodářskou krizí však tento sektor nabývá na významu, vzhledem k tomu, že má potenciál zaměstnat pracovní síly z měst a nahradit drahé dovážené potraviny. Mezi tradiční plodiny patří obiloviny (pšenice), bavlna, cukrové třtina, ta bák, vinná réva, olivy a ovoce. V živočišné výrobě převládá chov skotu, ovcí, koz a drůbeže. [30 ]

2.1.5.1.3 Průmysl

Podíl průmyslu na HDP je 13,3%. Podíl primárních komodit na řeckém vývozu se dlouhodobě pohybuje okolo 60 %. Největší část připadá na energetické pro dukty (minerální paliva a oleje), které reprezentují téměř 40 % vývozu. Mezi významné nerostné zdroje patří bauxit, chromové a niklové rudy. [ 30 ]

2.1.6 Moderní historie Řecka Uvedeny jsou pouze hlavní milníky řecké novodobé historie [21 ] – podrobněji se bude a utorka historii věnovat v části práce , zabývající se předpoklady cestovního ruchu.

2015 skončila dlouholetá dominance socialistic ké strany PASOK a konzervativní strany Nová demokracie v řecké politice. Volby vyhrála krajně levicová k oalice Syriza. 2012 Řecko přijalo 2. záchranný úvěr od EU a MMF v hodnotě 130 miliard eur.

2010 EU a MMF poskytly Řecku úvěr ve výši 110 miliard eur. 2002 Řecko členem eurozóny. 2000 Řecko součástí Schengenu. 1981 Řecko členem Evropských společenství. 1981 řeckým prem iérem se stal socialista A ndreas Papandreu, který založil Panhelénské socialistické hnutí (PASOS). Zemi vládl v letech 1981 - 1989 a 1993 - 1996. 1973 pád vojensk é vlády a přechod k demokracii. Prvním demokratickým premiérem byl zakladatel strany No vá demokracie Konstantinos Karamanlis (1974 - 1980). 1967 vojenský převrat v Ře cku (tzv. vláda plukovníků). Ze strany EHS zmražena vyjednávání o vstupu. 1961 podepsána asociační dohoda mezi Řeckem a Evropským hospodářským společenstvím. 1952 Řecko čl enem NATO. Na jeho území je významná námořní a letecká základna Souda Bay 1946 - 49 Řecká občanská válka, kt erá skončila porážkou komunistů

2.1.7 Řecké ostrovy

Kromě pevninské části mu náleží také přes 2000 ostrovů, z nichž je zhruba 170 trvale osídleno. Na méně než 80 ostrovech žije více než stovka stálých obyvatel a jen 18 ostrovů má pak více než 10 tisíc obyvatel. Největšími ostrovy jsou Kréta, Rhodos, Lesbos, Kefalonie a Korfu. [26 ]

Ostrovy jsou rozděleny do několika skupin – souostroví.

Jónské ostr ovy (Korfu, Lefkada, Kefalonie, Ithaka a Zakynthos) se nacházející u západního pobřeží v Jónském moři a pro své příjemné klima a bujnou vegetaci jsou oblíbenou turistickou destinací. [26 ]

Saronské ostrovy (Aigina, Salamina, Poros, Hydra a Spetses) lemuj í severovýchodní pobřeží Peloponésu a vzhledem ke své nevelké vzdálenosti od Atén bývají právě ony vyhledávaným výletním cílem obyvatel tohoto velkoměsta. [26]

Množství ostrovů a ostrůvků řadících se mezi Severní egejské ostrovy jsou doslova rozeseta v Egejském moři, nedaleko Turecka. Vzhledem ke své vzdálenosti od centrálního Řecka nebývají zase až tak navštěvovány Řeky a řadí se mezi poklidnější lokality. Mezi nejznámější patří Thassos, Lesbos, Limnos a Chios a také ostrůvek Samothraki. [26 ]

Souostr oví Sporady se nachází v Egejském moři a dělí se na Severní a Jižní. Severní Sporady se táhnou kolem pobřeží Thesálie a jsou tvořeny více než 135 převážně neobydlenými ostrovy, jež slouží zejména k pastvě ovcí. Mezi nejznámější obydlené ostrovy patří Skyro s, Skopelos, Alonissos a Skiathos a někdy sem bývá řazen i ostrov Evia. Jižní Sporady se nacházejí u jihozápadního pobřeží Turecka a tvoří je přibližně 170 ostrovů, z nichž je pouze 30 obydlených. Mezi nejznámějsí patří Samos, Ikaria, Patmos, Lipsi a Fourn i. [26 ]

Dodekanéské ostrovy se nacházejí u Tureckého pobřeží a díky této poloze byli vždy ve středu mocenských zájmů Řecka, Turecka a Itálie. Nejznámějšími ostrovy jsou Kos, Kalymnos, Karpathos a také největší a pro své významné antické památky nejvyhle dávanější z nich – ostrov Rhodos. [26 ]

Kyklady najdeme v centrální části Egejského moře a tvoří je do kruhu uspořádané ostrovy a ostrůvky, vinoucí se kolem posvátného ostrova Delos. Pro tyto ostrovy je typická architektura bílých krychlových domů s modr ými dveřmi a okenicemi. Mezi nejznámější ostrovy patří Mykonos, Andros, Paros, Naxos, Amorgos, Ios, Milos a půvabný ostrov Santorini. [26 ]

Nespočetnými mýty a bájemi opředený ostrov Kréta, jež je kolébkou Minojské kultury, nepatří do žádného ze souostro ví, nicméně jako největší a také nejnavštěvovanější z řeckých ostrovů by neměla být opomenuta. Kréta fakticky tvoří jižní hranici Řecka. [26 ] 19

2.1.8 Evropská migrační krize

Evropská migrační krize je od roku 2015 trvající uprchlická krize, jejíž příčiny jsou v ztahovány k vojenským intervencím v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu, v důsledku čehož došlo k destabilizaci celého regionu.

Během roku 2015 došlo zamířilo do Evropské unie 894 000 žadatelů o azyl. Nejvýznamnějšími zdrojovými zeměmi j sou Sýrie (19%), západní balkán (17%), Eritrea (7%), Afghánistán (3%) a Pákistán (3%). Zeměmi, které obdržely nejvíce žádostí o azyl, jsou Německo, Maďarsko, Itálie, Švédsko a Francie, kdy nejvíce žádostem (62%) vyhovělo Německo, Itálie, Švédsko a Francie. V současné době čeká na vyřízení své žádosti o azyl více než 500 000 žadatelů. [8 ]

Migranti využívají dvě trasy, jak se do Evropy dostat. Je to Středomořská (Středozemní) migrační trasa a Balkánská migrační trasa.

Středomořská migrační trasa vede ze ze mí jako je Lybie, Tunisko nebo Maroko a vede přes Středozemní moře do Itálie, v menší míře do Španělska a Malty a uprchlíci pocházejí nejčastěji z Eritreje, Nigérie, Somálska a Súdánu. Balkánská trasa vede ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Pákistánu do Řecka . V první polovině čítali početné množství také uprchlíci z balkánských zemí, zejména Kosova, ale tato vlna opadla potom, co Německo rozšířilo počet takzvaných bezpečných zemí o Albánii, Kosovo a Černou Horu. Balkánská trasa je mnohem využívanější - v roce 2015 dorazilo do Řecka celkem 856 723 migrantů, do Itálie pak 153 842 migrantů. 3771 migrantů utonulo ve Středozemním moři, nebo je nezvěstných. [8]

Z výše uvedených informací je zřejmé, že Řecko bylo jakožto tranzitní země nejmarkantněji zasaženo touto migrační krizí, konkrétně ostrovy Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos, kde je dlouhodobě sledován nejvyšší počet uprchlíků . Grafický přehled migrační krize na řeckých ostrovech v roce 2015 je součástí obrazové přílohy.

2.2 P ředpoklady cestovního ruchu - Kefalon ie

2.2.1 Lokalizační předpoklady přírodn í

2.2.1.1 Morfologické podmínky

Ostrov Kefalonii nalezneme v Iónském moři, západně od pevninského Řecka. S rozlohou 781 km 2 je největším z Iónských ostrovů. Do této soustavy ostrovů dále patří Lefkada (severně), Zakynthos (jižně ) a malý ostrov Ithaka (východně). Celková délka pobřeží je více než 250 km. [28 ]

Ostrov je tvořen silně zvrásněným vápencem, vzniklým v období křídy. Tato zvrásnění poukazuj í na bohatou geologickou minulost. Ostrov totiž leží na rozhraní euroasijské a af rické litosférické desky. Toto rozhraní, nazývané Kefalonským transformním zlomem (tento zlom také odděluje ostrov Korfu od o st aních Iónských ostrovů), se táhne přes jižní Jónské moře, východně od Peloponésu až po jih Kréty a končí na ostrově Rhodos. N ení tedy překvapující, že se na Kefalonii pravidelně vyskytují zemětřesení , to poslední v roce 2014 . Avšak právě díky této bouřlivé minulosti můžeme dnes obdivovat jedinečné jeskynní systémy ukryté v podzemí ostrova . [21 ]

Pobřeží Kefalonie je rozmanité. Divok é pobřeží na s ever ozápad ě ostrova je tvořen o příkrými útesy lemujícími malebné zálivy, schovávající panenské pláže. Pro jižní pobřeží jsou pak typické dlouhé písčité pláže . Na Kefalonii se nachází celkem 11 certifikovaných „Blue flag“ pláží (Petani, Myrtos , Antisamos, AragiaPorou, Skala, Kateleios, Lourdas, Avythos, Ammes, Makrys Gialos, Xi) [3 ]

Ostrovu dominuje pohoří Énos s vrcholem Mega Soros (1617 m.n.m.), na něž na západě navazuje planina Livatho. Je to jedna z mála rovinatých oblastí ostrova a proto je hojně využívána zemědělstvím. [21 ]

2.2.1.2 Klima

Kefalonie má středomořské podnebí, její k limatické podmínky jsou charakteristické suchým horkým létem a mírnou, vzhledem k ostatním oblas tem Řecka srážkově nadprůměrnou zimou. Obecně jsou Iónské ostrovy znám é tí m, že průměrné srážky na ostrovech jsou až 3x vyšší než v jiných oblastech Řecka . Díky tomu je na ostrovech bujná vegetace, kterou bychom na jiných místech Řecka jen těžko hledali. Nejbližší oblast (ve vzdálenosti do 40 km) je tvořena Iónským mořem (81%) a pevninou, která je pak pokryta křovinatým porostem (11%), hospodářskou půdou (5%) a lesy (3%). Přítomnost moře má největší vliv na celkový charakter počasí v oblasti. T eplé období nastává mezi 12.červnem a 13.zářím, kdy průměrné denní teploty přesahují 2 7 °C. Studené období trvá od 4.prosince do 1.dubna. V tomto období dosahují nejvyšší denní teploty maxima 17°C. [2 ]

Délka slunečního svitu je značně ovlivněna ročním obdobím. Nejkra tším dnem je 21.prosinec s 9:31 hodinami denního světla. Nejdelším dnem je pak 20.červen s 14:49 hodinami denního světla. [2 ]

Oblačnost v kombinaci se srážkami bývá pozo rována v různých obdobích roku, srážky se vyskytují ve formě bouřek (46% všech výskytů), mírného (19% výskytů) a slabého deště (24% výskytů srážek). Zcela mimořá dně se mohou v zimním období objevit i srážky ve formě sněžení. Vítr většinou vane ze severo - západu rychlostí 0 - 7 m/s, zcela vyjímečně přesáhne 10 m/s. [2 ]

2.2.1.3 Hydrologické podmínky

Břehy ostrova Kefalonie jsou omývány Jónsk ým moře m [27 ], je ž je součástí Stř edozemního moře. Na severu hraničí s Jaderským mořem s kterým je spojuje Otrantský průliv. Na západě končí Jónské moře u Sicílie, kde je Messinským průlivem spojeno s Tyrhénským mořem. S Egejským mořem je propojeno Korintským průplavem.

Jeho celková ploch a je 169 000 km², jeho ne jvětší hloubka je 5 121 m (současně nejhlubší místo Středozemního moře). Průměrné teploty se pohybují od - 14 ° C (únor) , do 25,5 ° C ( srp e n ) . S alanita přesahuje 38 ‰. Příliv dosahuje výšky až 0,4 m . [2 7 ]

Jónské moř e je díky vhod ným povětrnostním podmínkám oblíbenou yachtařskou destinací. Jedním z nejoblíbenějších přístavů na ostrově je Fiskardo , na severu ostrova.

Průzračné a klidné vody u pobřeží Kefalonie, s viditelností až 50 metrů, lákají k šnorchlování a potápění s přístro ji. Ve větších turistických centrech je pak možnost věnovat se vodním sportům – windsurfingu nebo například vodním lyžím.

Na ostrově nejsou žádné významnější toky – na povrchu nalezneme pouze říčky a potoky, a to zejména v pohoří Enos . N ej větší sílu mají na jaře, v době tání sněhových pokrývek vrcholů zdejších hor.

Z environmentálního hlediska jsou důležitou oblastí m okřady Livady , které se nacházejí necelých 8 kilometrů od města Lixouri na poloostrově Palliki. Jsou hnízdištěm volavek, labutí, divokých k achen a dalších vzácných druhů ptactva. [21 ]

2.2.1.4 Flóra a Fauna

Nejvyšší hora Mount Enos (1627 m), též známá pod svým benátským názvem “Monte Nero” – Černá hora, získala svůj název díky hustému porostu endemického druh u Kefalonské jedle (Abies Cephalonensis) , dorůstající výšky až 30m. [21 ] Její výskyt je v současnosti chráněn národním parkem Enos. Další zajímavostí parku je stádo divokých koní .

Ostrov je také významnou lokalitou pro mořské želvy - karety obecné (Caretta Caretta), které mají na plážích Potomak ia a Kaminia , nedaleko Skaly, svá hnízdiště. Ochran ou populace želv se na ostrově již déle než 30 let zabývají organizace Katelios Group a Wildlife Sense Kefalonia . [21 ] 23

V jeskyních na severním pobřeží se pak vyskytuje menší kolonie nejohroženějšího druhu tuleně středomořského (Monachus Monachus) . Celková populace tohoto tuleně se odhaduje na 600 jedinců, z nichž polovina se vyskytuje v Řecku. Tomuto druhu bohužel hrozí vyhynutí . [ 1 4]

2.2.1.5 Přírodní atraktivity

 Jeskyně Dro gara ti K rápníková jeskyně Drogarati ( Dračí jeskyně) o neuvěřitelné rozloze přes 1000 m2 , se nachází 4 kilometry od Sa mi . J e součástí rozlehlého jeskynního systému , jehož s táří se odhaduje na 150 milionů l et. P řístupná veřejnosti je od roku 1963 a návštěvníci zde mohou obdivovat množství stalagnitů a stalagnátů , zdobící ch její prostory. D íky skvělé akustice v ní bývají pořádány koncerty. [21]

 Jeskyně Melissa ni Nedaleko jeskyně Drogarati se nachází další úc hvatná jeskyně – Melissani, se stejnojmenným jezerem, přezdívaným „modrá laguna“ a to kvůli modré vodě, která v kombinaci se slunečními paprsky dopadajícími skrze propadlý strop jeskyně, vytváří kouzelnou atmosféru. Podle mytologie se v jeskyni nacházela s vatyně boha Pána. Po jezeře je možno projet se na lo ďkách, na kterých se dostanete až do uzavřeného prostoru, kde se prý utopila nymfa Melissáni. Z geologického hlediska je jeskyně zajímavá proto, že zde vyvěrá voda, která se propadá do podzemí do mnohakil ometrové hloubky u mořských mlýnu Katavóthres v Argostoli. [21]

 Kouno petra – pohyblivá skála Velmi slavným fenoménem je skála Kounopetra , nacházející se na nejjižnějším cípu východního poloostrova Paliki. V doslovném překladu znamená „Pohybující se kámen“ . Tento jedinečný geologický úkaz se ještě před velkým zemětřesením v roce 1953 podle síly vln pohyboval z východu na západ, podél pobřeží. [4]

 Zátoka Myrtos Zátoka Myrtos patří k nejfotografovanějším místům v Řecku. Právem je opakovaně zařazována mezi nejkrásnějších pláže nejen Řecka, ale celého Středomoří. Pláž bývá pravidelně oceňována modrou vlajkou.

2.2.2 Lokalizační předpoklady kulturně - municipální - historické

2.2.2.1 Historické předpoklady

2.2.2.1.1 Paleolit

Narozdíl od ostatních Iónských ostrovů, existují důkazy o osí dlení ostrova již z doby středního paleolitu (cca 50 000 př.n.l.), kdy byl vzhledem k nižší hladině moří ostrov spojen s pevninou. Bylo nalezeno mnoho artefaktů z tohoto období, z nichž část je vystavena v archeologickém muzeu v Argostoli. [4]

2.2.2.1.2 Doba bronzo vá

Existují důkazy, že se na ostrově Kefalonie nacházela vyspělá mykénská kultura. Antická Kefalonie byla tvořena čtyřmi nezávislými městskými státy (tzv.tetrapolis), založenými v pozdní heladské době (1500 - 1050 př.n.l.) - Pali, Krani, Sami a Proni. Jako p rvní se o Kefalonii zmiňuje významný antický historik Hérodotos (5.stol.př.n.l.) či historik a politik Thúkydidés (5 stol. př.n.l.). Mezi významné archeologické lokality z této doby patří komorové hroby u Mazarakaty a pozdně heladské komorové hroby u Metax aty, z nichž pocházejí nejbohatší nálezy z doby bronzové. [4]

2.2.2.1.3 Archaické, klasické a helénské období

V průběhu archaického či klasického období (kolem 750 př.n.l.) se staly státy demokratickými. Kefalonští demos – občané s volebním právem (nepatřili mezi n ě

ženy a otroci) se podíleli na politickém rozhodování a vouli - městský parlament, byl na ostrově hlavní institucí. Konec helénského období nastává s příchodem Římanů, kteří v roce 189 př.n.l. pod vedením Marka Fulvia Nobilia ostrov dobývají. [21 ]

2.2.2.1.4 Byzant ská a Normanská nadvláda

Počátek byzantské nadvlády se datuje do doby kolem 337 n.l., kdy se o strov stal, stejně tak jako dalších 64 provincií a 935 měst, součástí Byzantské říše. V roce 850 n.l. se Kefalonie stala sídlem themy – militarizované správní jed notky, jejímž hlavním úkolem bylo chránit ostrov před útoky zejména arabských pirátů. Jak ale moc byzancie ochabovala, útoků přibývalo. R oku 1085 n.l. napadl Kefalonii v místě dnešního Fiskarda (pojmenovaném po svém dobyvateli), normanský válečník Robert G uiscard. [ 21 ]

2.2.2.1.5 Turci a Benátčané

Po čtvrté křížové výpravě připadla Kefalonie benátské rodině Orsini, která ovládala ostrov dalších 150 let, než přešel v roce 1357 ostrov z rozhodnutí neapolského krále pod vládu dynastie Tocco. Nejvýznamnější představitelk ou byla manželka krále Karla I. – Francesca. Ta vládla po jeho smrti a svůj „dvůr dam“ ustanovila na hradě Agios Georgios. [ 21 ] V roce 1479 byla Kefalonie napadena otomanskými turky vedenými Ahmedem Pašou. Benátčané, další významná mocnost té doby. [21 ] Be nátčané se však nevzdávali naděje o opětovné získání ostrova a tak v roce 1500 společně se španělským vojskem převzali opět kontrolu nad ostrovem. Kefalonie se tak jako jedna z mála oblastí Řecka nedostala až na krátké období do područí Otomanské říše. Nej významnšjšími památkami z tohoto období jsou pevnosti Agios Georgios (za benátsk é vlády byla metropolí) a Assos. [ 21 ] Dalším významným dědictvím, které zde benátčané zanechali, je množství kostelů s krásnými barokními interiéry a ikonami . Na ostrově vznikl nový umělecký styl známý jako jónská malířská škola. [ 21 ]

2.2.2.1.6 Francouzská nadvláda a Republika sedmi ostrovů

V roce 1797 přistála u bře hů Kefalonie Napoleonova vojska a mírovou dohodou podepsanou v Campo Formio byla oficiálně deklarována francouzská nadvláda a Kefalonie se tak stala součástí Francie. Sílející vliv Napoleona v Evropě se však příliš nezamlouval další z mocností – Rusku a tak se zanedlouho po porážce Francie u Abúkíru (dnešní Egypt) vylodila na pobřeží Kefalonie anglicko - turecko - ruská vojska . [2 1 ] V roce 1800 byla v Konstantinopoli uzavřena turecko - ruská dohoda, kdy bylo rozhodnuto že se Iónské ostrovy přidruží k prvnímu nezávislému řeckému státu, republice Eptonisos Politia a na více než 7 let tak navrálila vládu do rukou původní šlechty, až do příchodu francouzských vojsk v roce 1807, kteří na základě smlouvy z Tilsit opět získali nadvládu nad ostrovem. [ 21 ]

2.2.2.1.7 Britská nadvláda a Řecké království

Když se v roce 1809 objevila u pobřeží ostrova anglická flotila vedená generálem Johnem Oswaldem, byla s vidinou osvobození od francouzské nadvlády obyvateli Kefalonie vítána. [21 ] Velké Británie se stala oficiální vládnoucí mocností nad ostrovem v roce 1814 v rámci Pařížské mírové smlouvy, uzavřené mezi Francií a protifrancouzskou koalicí tvořenou Velkou Británií , Ruskem , Rakouskem , Švédskem , Portugalskem a Pruskem , a trvala až do roku 1864. [21 ] Za britské nadvlády bylo na ostrově vybudováno mnoho obecně prospěšných staveb, jako například most Drapano či maják Agios Georgios. Významnými osobnostm i tohoto období byl i Thomas Maitland , Charles Napier nebo také Sir Stewart Macken zie. V roce 1823 Kefalonii navštívil Lord George Gordon Byron, anglický básník a filhelén. Usadil se v Metaxatě a na ostrově strávil několik měsíců. [21 ] 21.května 1864 byla Kefalonie společně s ostatními jónskými ostrovy připojena k Řecku. V červnu 1864 navštívil ostrov král Jiří I. Řecký. [21 ]

2.2.2.1.8 2.světová válka

Během druhé světové války byl ostrov několikrát okupován. Nejprve v letech 1941 - 1943 italskými vojsky Osy, konkrétn ě 33.horskou divizí Acqui, vedenou Antoniem Gandinem, čítající na jónských ostrovech 11 500 vojáků a 525 důstojníků. Další okupace přichází v roce 1943, tentokrát německými jednotkami wehrmachtu. [22 ] 11.června 1943 Itálie kapitulovala před Spojeneckými si lami a poměrně velká část vojáků upadá jak do spo jeneckého, tak německého zajetí, k de je na ně pohlíženo jako na zrádce a p opravy italských zajatců jsou zcela běžné. Německo se snaží ob sadit co největší italské území ( včetně italskými jednotkami okupovanýc h území ) , s cílem odzbrojit je a ukořistěný vojenský materiál použít k dosažení vítězství. [22 ] Hlavn í velitel italských sil v Řecku se k otázce dalšího postupu vyjádřil tal, že by italské jednotky v žádném případě neměli před němci kapitulovat. Německá o kupace ostrova začala 13.září 1943, kdy se u břehů poblíž Argostoli objevuje německý vyloďovací konvoj. Italské dělostřelectv o na něj, bez větší šance na vítězství, zaútočilo. Po nesplněném vydaném ultimátu vzdát se, byly 15.září italské jednotky napadeny německými bombardéry, proti jejichž útokům neměli obranu. Následně se na ostrově vylodila bojová skupina ,,Hirschfeld" a i přes pomoc místní partyzánské skupiny ELAS, se Italům nepodařilo německé jednotky odrazit. Po několika dalších střetech se italové 22 .září 1943 vzdali. [22] Krátce po italské kapitulaci byl vydán rozkaz říšským kancléřem Adolfem Hitlerem, že každý italský důstojník, který padne do německého zajetí, musí být zabit. Italští zajatci na Kefalonii tak byli hromadně popravováni. B ěhem 4 hodin bylo zabito asi 4750 příslušníků italské divize Acqui. Dalších 3000 italských zajatců se utopilo, když se lodě Sinfra a Ardena, které je měly převézt do německých pracovních táborů, potopily nedaleko ostrova po nárazu na námořní miny. [2 2 ] Z válečných zlo činů na Kefalonii bylo usvědčeno a následně odsouzeno několik účastníků masakru. Posledním přeživší, někdejší důstojník německého wehrmachtu, byl v roce 2013 ve věku 90 let odsouzen římským vojenským soudem na doživotí.

Tyto události se staly předlohou pr o knihu a posléze i film „Mandolína kapitána Corelliho“.

2.2.2.1.9 Zemětřesení 1953

Další ranou osudu, která zasáhla Kefalonii jen 9 let po konci 2.světové války, bylo ničiv é zemětřesení v srpnu roku 1953. Epicentrum se nacházelo pouhých 10 km pod hladinou moře mez i Kefalonií a Ithakou. Při opakovaných otřesech, jichž bylo mezi 9. a 13.srpnem zaznamenáno celkem 113, dosahovaly nejsilnější z nich síly 7,3 stupně Richterovy škály. Otřesy byly tak silné, že jižní cíp ostrova byl nadzvednut o 60 cm. Na ostrově byly znič eny téměř všechny budovy – ušetřen byl pouze sever ostrova v okolí Fiscarda. Hlavní město Argostolion bylo srovnáno se zemí. Přes 600 lidí přišlo o život, mnoho jich bylo zraněno, téměř 150 000 lidí přišlo o své domovy. [1 ] Ostrovu okamžitě přispěchaly na pomoc evro pské státy s humanitární pomocí a následnou obnovou o strov a. Největším dopadem zemětřesení byl exodus téměř 100 000 obyvatel z ostrova, nejčastěji do Ameriky, Austrálie a Jižní Afriky.

2.2.2.2 Kulturní předpoklady

2.2.2.2.1 A rcheologické lokality

Vzhledem k boh até historii ostrova, sahající až do klasického období, nacházíme všude na ostrově stopy dávných civilizací obývajících Kefalonii. Mezi nejvýznamnější lokality archeologických nalezišť patří:

 Kyklopské zdi starověkého Krani Kyklopské zdi starověkého města Krani můžeme nalézt nedaleko vesnice Razata, zhruba 3km východně od Argostoli a pocházejí z doby 7. - 6.stol. př.n.l. a jsou jednou z nejnavštěvovanějších archeologických památek na Kefalonii. Zdi jsou tvořeny obrovskými kvádry, které na rozdíl od jiných t ypů zdiva, nebyly pojeny maltou. Tento stavební postup je charakteristický pro mykénské fortifikace. Věřilo se, že zdi byly postaveny jednookými obry, v řecké mytologii zvanými Kyklopy, odtud pochází jejich název. [4 ]

 Starověká akropole Sami Ruiny antick é městské akropole Sami můžeme nalézt nad stejnojmenným přístavním městem . C itadela byla svou velikostí vskutku impozantní. Sestávala ze dvou akropolí na vrcholcích kopců Palaiokastro a Ayioi Fanentes , spojených dlouhými hradbami . Jednalo se o impozantní s tavbu , jejíž vznik se datuje do klasického a helénského období (5. - 2 - stol. př.n.l.) V zhledem k rozsáhlosti opevnění zde můžeme nalézt různé prvky obranné architektury a typy zděných konstrukcí. [4 ]

 Mykénské pohřebiště u Mazaraka ty Toto starověké pohřebišt ě bylo objeveno roku 1908 archeologem P.Kavvadiasem pocházejícím z Kefalonie. Je dosud největším objeveným mykénským pohřebištěm na ostrově a nachází se zhruba 9 km od Argostoli. Během vykopávek bylo objeveno 17 zcela nepoškozených komorových hrobek, jež byly naplněny krásně barevnou keramikou a zlatými komponenty ze skla. Hrobky se nachází v podzemí, jsou v y tesané do přírodního podloží. [4 ]

 Římské pohřebiště ve Fiskardu Tato archeologická památka byla náhodně objevena roku 1993 a datuje se do období 2.st o l . př.n.l. až 4 .stol.n.l. Vykopávky odkryly část velkého hřbitova sestávajícího ze dvou obdélníkových částí a také 27 hrobek. Hrobky měly různorodé architektonické formy, uvnitř byly nalezeny obětiny, např. keramika a skleněné vázy, šperky, kovové předmě ty a mince. [4 ]

 Římská vi l la ve Skale V roce 1956 byly během vykopávek objeveny na samotném okraji města Skala pozůstatky Římské vil l y, postavené kolem 2.stol.n.l. Jedná se o venkovské stavení typu villa urbana . Toto venkovské sídlo poskytovalo svým ob yvatelům veškerý luxus a pohodlí městského života. 6 místností bylo zachováno, z nichž čtyři mají podlahy tvořeny mozaikou, zatímco zbylé dvě tvoří otevřené nádvoří. Nejpůsobivější mozaika se nachází ve druhém patře budovy a znázor ňuje alegorický obraz „ft honos“ - závisti , 30

jež je reprezentována ženou trpící když vidí štěstí ostatních . Vila byla zřejmě zničena ohněm, někdy ve 4.stol.n.l. [4 ]

 Mykénská hrobka v Tzannatě Stopy mykénské kultury byly nalezeny také nedaleko vesnice Poros. Byla zde objevena monum entální hrobka úlovitého tvaru (tzv.t holos) , dosud největší objevená hrobka na Iónských ostrovech a naprosto jedinečná. J edná se velmi pravděpodobně o královskou hrobku. Zlaté šperky, drahé kameny, královské pečeti a další drahocenné artefakty , nalezené uv nitř hrobky, jsou nyní vystaveny v Archeologickém muzeu v Argostoli. [ 21 ] Existují dohady o tom, že by se právě zde mohlo nacházet místo, kde byl pohřben Odysseus.

2.2.2.2.2 M uzea a galerie

Nejvýznamnější sbírky jsou uloženy ve sbírkách archeologického a národopis ně - historického muzea v hlavním městě ostrova – Argostoli . Nebylo by ale správné opomenout Církevní muzeum v bývalém klášteře Agios Andreas a Knihovnu a městské muzeum v Lixouri, která mají návštěvníkům také co nabídnout.

 Archeologické muzeum Archeologic ké nálezy jsou uspořádány ve třech místnostech – v první jsou artefakty z období od paleolitu po mykénské období (pazourkové nástroje ; hliněné figurky z kultovního centra nymf v jeskyni Drakinas, osídlené již v dobách pozdního neolitu; hliněné nádoby kanth aros z helénských megalitických hrobů a mykénských komorových hrobek ) , v druhé nálezy z mykénského období (nálezy z komorové hrobky v Tzannata – zejména pak bronzová spona, jež má doklád at přesnou lokalizaci někdejší polohy mytického království - Home rovi Ithaky [5 ] , egyptský skarabeus z období vlády Thutmose III., dokládající čilé obchodní styky s faraonským Egyptem ) a ve třetí z klasického a římského období (podlahová mozaika s delfíny ze svatyně boha Poseidona z Valtsy na poloostrově Palliki , zlatá okříd lená Niké z Menegaty, bronzová mužská hlava ze Sami) . [21 ]

 Korgialeniosovo národopisně historické muzeum 31

Muzeum bylo založeno po ničivém zemětřesení v roce 1953 a uchovává předměty zachráněné ze sutin zřícených domů. Přibližuje návštěvníkům domácí život n a Kefalonii v 19.století. Zajímavostí je zaměření části expozice na život kefalonských žen zejména ze střední třídy. Bohatá kolekce oděvů a doplňků z let 1878 - 1910 nám dává ucelený obraz života kefalonské aristokracie na sklonku 19.století. Součástí expozi ce je zajímavá výstava fotografií Argostoli, pořízených místním fotografem N.Trikardosem (nejstarší z let 1904 - 6) a fotografií členů rodiny Kosmetatou z 30.let 20.století. V šokujícím kontrastu jsou pak vystavené fotografie ukazující město zdevastované zem ětřesením v roce 1953. [21 ]

 Muzeum nadace Foka - Kosmetatou Nadace byla založena z majetku vlivné kefa lonské rodiny Kosmetatou, jejíž rodinné sídlo bylo posléze přeměněno na muzeum. Vystaveny zde jsou soukromé rodinné sbírky, prostor je oživen náboženskými ikonami, litografiemi významných osob ostrova a dalšími zajímavostmi. [21 ]

 Knihovna a městské muzeum L akovátos v Lixouri V pěkné neoklasicistní budově postavené roku 1866 se nachází městské muzeum a knihovna. Ve 14 místnostech je vystaveno asi 20 000 svaz ků knih, ponejvíce ze 16. - 19.století. Muzeum vystavuje 3 ručně psaná evangelia a obřadní roucha z 18. a 19.století. Nejvzácnější exponátem je kniha Corpus Hippocraticum , publikovaná v roce 1595 . [21 ]

 Církevní muzeum Agios Andreas Muzeum se nachází v jedin é budově bývalého kláštěra Agios Andreas, která přestála zemětřesení v roce 1953. V expozicích muzea nalezneme ikony posbírané z kostelů zničených při zemětřesení . S oučástí jsou vzácné sbírky z 16. - 18.století, kromě jiných autorů také od Immanuela Lambardo sse a Athanassiose Anninose. Kromě maleb představitelů j ónské školy je zde k vidění i pěkná sbírka obřadních rouch. [ 21 ]

2.2.2.2.3 Architektonické památky

 Most Drapano Kamenný most táhnoucí se přes zátoku Koutavos u hlavního města Argostoli, postavený Brity roku 1 810. Uprostřed mostu se nachází obelisk oslavující Britské imperium. [4]

 pevnost Agios Georgios Pevnost zde stávala již za byzantských dob, kdy byl a postaven a kolem kostela sv.Jiří. V roce 1185 připadla na 3 století pevnost Frankům, kteří ostrov obývali. Od 15.století pak připadla Benátčanům . Z této doby se dochovala její stávající podoba. V roce 1757 přestěhovali Benátčané centrum dolů do města Argostoli a zde začal úpadek pevnosti. Nachází se n ecelých 5 kilometrů od hlavního města Argostoli , poblíž vesnice Kastro, ve výšce 320 metrů nad mořem . [4]

 kláštěr Agios Gera simos Tento kláštěr, založený v roce 1554 svatým Gerasimem (svatořečen roku 1 622), patronem ostrova, se stal nejdůležitějším poutním místem na ostrově . Uvnitř kostela se nachází schránka se světcovými ostatky. [4]

 pevnost Ássos Benátská pevnost, jejíž výstavba byla započata roku 1593. Chránila Kefalonii před nájezdy otomanských tu rků a pirátů. Do dneška se bohužel dochovaly pouze hradby a vstupní brána. [4]

 Apollonův chrám ve Skale Torzo Apollonova chrámu ve skale, pocházejícího ze 7.stol. př.n.l. [4]

2.2.2.2.4 Te chnické památky

 Mořské mlýny Katavóthres Mořské mlýny postavené za britské na dvlády, sloužící k mletí obilí, v yužívaly sílu proudů vody, propadajících se do podzemních jeskynních systémů pod povrchem

ostrova . Voda opět v yvěr á na povrch téměř o 20 kilometrů dále , v zátoce Sami , kde se vlévá d o jezer Karavomilos a Mel issani. [21 ]

2.2.2.2.5 Sv átky a festivaly , lidové slavnosti, náboženské slavnosti

Slavnosti na Kefalonii [19 ] jsou, podobně jako v celém Řecku, spojeny s náboženskými svátky orthodoxní církve a probíhají v průběhu celého roku. Mezi turisticky nejzajímavější patří:

 Slavnosti vína Mantzavinata Pořádají se každoročně nedaleko osady Xi. Během slavnosti lze shlédnout vystoupení taneční školy z Lixouri. K tanci a poslechu hraje tradiční řecká živá hudba. Každoročně 8.srpna. [19 ]

 Valsamata – slavnosti svatého Gerasima Slavnosti v klášte ře sv. Gerasima – první den se koná odpoledne velká pouť, poutníci se chodí poklonit patronu Kefalonie do velkého kostela, celou noc davy lidí míří ke svatému patronu. Dopoledne se vynášejí ostatky patrona cca kol. 11 h procesí k platanu a zpět do kostela . Každoročně 16.srpna. [27,4]

 Oslavy Panigiria Každoročně 15.srpna se slaví Svátek zesnutí Panny Marie v kostele Panny Marie Lagouvarda (Panny Marie Hadí) , ležící u vesnice Markopoulo . Od svátku Proměnění Páně se uvnitř chrámu a v jeho okolí objevují hadi , místními obyvateli nazývaní "Bohorodiční hadi" Jejich počet postupně roste , až zaplaví celé okolí i vnitřek kostela, kdy p ři bohoslužbě lezou po věřících a vůbec nikomu neublíží. Po svátcích hadi zase zmizí. Jejich nepřítomnost je vykládána jako zlé zna mení. [ 21 ]

 Masopustní karneval Apokreas Slavnosti začínají jedenáct dní před Popeleční středou, kdy věřící vstupují do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. V ulicích Lixouri se koná velký masopustní průvod, v němž mě stem prochází tzv. Karnavalos 34

v barevných maskách. V ulicích hraje živá hudba, lidé se baví a tančí, taverny jsou plné oslavujících obyvatel ostrova. Jedna z největších slavností na ostrově, t rvající 10 dní do začátku postní doby. [21 ]

2.2.2.3 Realizační předpok lady

2.2.2.3.1 Infrastruktura cestovního ruchu

„ S ouhrn organizačně technických předpokladů pro uspokojování potřeb účastníků v dané destinaci (doprava, komunikacezásobování elektřinou, pitnou vodou, kanalizace, maloobchodní síť , banky, směnárny,kulturní zařízení, z ábavní zařízen í, sportovní zařízení atd.).“ [6 :235]

„ Infrastrukturu cestovního ruchu lze rozdělit na základní (doprava, ubytovací a stravovací služby) a doplňkovou. Jádrem infrastruktury cestovního ruchu je suprastruktura cestovního ruchu (ubytovací, str avovací, turistické, dopravní služby a doplňkové služby cestovního ruchu), která je budo ván zejména pro návštěvníky.“ [6 :235]

Suprastruktuře cestovního ruchu Kefalonie se podrobně věnuje praktická část této práce. Studuje mimo jiné rozmístění, stav, struk turu (kategorizaci zařízení), kapacitu (počet lůžek, počet lůžkodní) a typ ubytovacích kapacit (hromadná, individuální).

2.2.2.3.2 Základní infrastruktura

2.2.2.3.2.1 Dopravní infrastruktura

Na ostrov je možné se dostat letecky – letiště, postavené v roce 1971, se nachází zhru ba 5 kilometrů od hlavního města Argostoli. Ročně odbaví asi 400 000 [15 ] cestujících, většinu během letních měsíců. Letiště zajišťuje denní přímé letecké spojení do Athén. Ostrov je s pevninským Řeckem spojen pravidelnou linkou trajektu mezi přístavem Pa tras na Peloponnesu a přístavem Sami na Kefalonii. Další trajekt pak 35

spojuje přístav Kyllini a Argostoli. Dále je provozována denní dálková autobusová linka z Athén do Argostoli a Livathi. [ 21 ] Dopravní obslužnost na Kefalonii je zajišťována fungujícími a spolehlivými autobusovými spoji. Přímé autobusové spojení existuje mezi hlavním městem Argostoli a všemi většími městy (Poros, Sami, Skala, Fiskardo). Méně dopravně pokrytý je poloostrov Palliki. Argostoli a Lixouri spojuje pravidelná linka trajektu. [21 ] Kefaloni e má poměrně kvalitní infrastrukturu silnic , takže cestovaní autem nebo skútrem, ať už vlastním nebo půjčeným, je pohodlné a rychlé. Po zemětřesení v roce 2014 byla infrastruktura poškozena zemětřesením, nicméně dotčené úseky se průběžně opravují z prostředků získaných z Evropského fondu solidarity.

2.2.2.3.2.2 Stravovací služby Stravovací služby jsou jednak zajiš ťovány přímo v ubytovacích zařízeních, tak v bezpočtu tradičních restauracích – tavernas , které jsou oblíbené a hojně navštěvované také místními obyva teli. V hlavní turistické sezóně jsou pak na větších plážích otevřeny plážové bary, nabízející kromě nápojů také tradiční (nejčastěji grilované) pokrmy.

2.2.2.3.3 Doplňková infrastruktura

Kefalonie disponuje rozvinutou doplňkovou infrastrukturou cestovního ruchu. Na ostrově je několik turistických informačních center a také mnoho cestovních kanceláří , nabízejících výlety a komentované prohlídky. V e většině turistických středisek se nachází půjčovna vozidel , skůtrů a čtyřkolek , na větších plážích pak půjčovny vybave ní pro vodní sporty (paraglyding, windsurfing, vodní skútry, vodní lyže, atd.). Tur istům jsou k dispozici směnárny a síť bankomatů přijímajících platební karty většiny hlavních evropských bankovních institucí. Připojení na intenet je možné ve většině hotel ů, v turistických centrech se pak nacházejí internetové kavárny. Samozřejmostí jsou lékárny s prodlouženou otevírací dobou , včetně pohotovostních lékáren . Na ostrově je také provozována taxi služba.

2.3 Koncept ž ivo tní ho cyklu de s t inace

Destinace se v průbě hu času vyvíjí. V rámci cestovního ruchu dochází k interakci mezi místní komunitou a návštěvní ky destinace. Jedná se o mnohavrstvý proces. S vývojem turismu v destinaci dochází ke změnám. Atraktivity mohou být poškozeny nebo nenávratně zničeny. Místní komunita může začít být iritována návštěvníky. Návštěvník již nenachází to, kvůli čemu do destinac e přijel. Koncept životního cyklu destinace se snaží všechny tyto procesy popsat a vysvětlit. A na základě těchto zjištění předpovědět možný budoucí vývoj destinace a navrhnout možná řešení pro udržitelný rozvoj této destinace. Má tedy funkci deskriptivní , explanační, prediktivní a preskriptivní. Model životního cyklu destinace je vhodnou základnou pro aplikaci dalších významných konceptů, využívaných v cestovním ruchu, jež synergicky slučuje do jednotného evolučního modelu. Jedná se především o provázanos t s konceptem sociální směny (např. Doxey 1975, Švehla 1996, Akis – Paristianis – Werner 1996), konceptem únosné kapacity území (např. Wall 1982, Martin a Uysal 1990) a geografickým konceptem - teorií “jádro - periferie”. Christaller (1963) zřejmě jako první popisuje skutečnost, že turistická letoviska procházejí během svého vývoje předvídatelnými fázemi. Vývoj destinace, jak jej Christaller popisuje, směřuje od neznámé lokality vyhledávané dalo by se říci dobrodruhy, k destinaci masového cestovního ruchu, na vštěvované konzumní klientelou. V průběhu času se tedy mění preference a motivace návštěvníků. Autorem první typologie návštěvníků byl Cohen (1972), rozlišuje 4 typy: drifter, objevitel, individuální masový návštěvník, organizovaný masový návštěvník. Plog (1973) konstatuje, že pro každý typ návštěvníka je destinace přitažlivá v jiné fázi jejího vývoje. Přidává tedy psycho - grafickou rovinu typologie: allocentrik až kvaziallocentrik (“poznání”), mezocentrik (“pohodlí”), kvazipsychocentrik až psychocentrik (“ bezpečí”). Z hlediska vývoje destinace můžeme dělit cestovní ruch na individuálně provozovaný a masově provozovaný (hromadný). Též “měkký” cestovní ruch a “tvrdý” cestovní ruch (Krippendorf 1987) Aplikací sociologické teorie směny na cestovní ruch vzniká t eorie tzv. turistické iritace (Doxey 1975), kdy jednotlivé vývojové fáze destinace jsou 37

provázeny měnícími se postoji místního obyvatelstva k cestovnímu ruchu a jeho účastníkům – Doxeyho iritační index. Miossec (1976) upozornil na skutečnost, že se dopady cestovního ruchu na destinaci v jednotlivých fázích mění. Prostorovou dynamiku cestovního ruchu zachycuje pomocí 4 hlavních indikátorů: střediska cestovního ruchu, doprava, chování návštěvníků a postoj zprostředkovatelů k místní komunitě. Environmentální d opady cestovního ruchu v průběhu vývoje destinace zkoumá Wolfe (1983). Tzv.Ellisova křivka znázorňuje vývoj ekonomických a environmentálních změn vyvolaných cestovním ruchem, kdy zpočátku obě hodnoty rostou, v období růstu návštěvnosti ekonomika roste, ale dopady na životní prostředí jsou negativní, až v poslední fázi je ekonomický i environmentální stav nepříznivý.

2.3.1 Teoretický rámec konceptu

Koncept životního cyklu destinace vychází z klasické křivky životního cyklu produktu (Vernon 1966, Polli a Cook 196 9), jež má 4 fáze: zavedení, růst, kulminace, útlum. V souvislosti s cestovním ruchem jej poprvé zmiňuje Richard Butler (1980), kdy do tohoto teoretického rámce implementuje myšlenky Ploga, Cohena, Miosseca, Doxeyho a dalších. Butler představil model o 6 fázích jimiž jsou: objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace a poststagnace. Jaký vývoj bude mít křivka v období poststagnace závisí do velké míry na destinačním managementu. Křivka modelu zachycuje časoprostorový vývoj hodnot míry využití potenciál u a únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu. Používanými identifikátory jsou například objem návštěvnosti, počet uživatelů (místních a návštěvníků) na jednotku plochy, hlukové znečištění, míra sezónnosti, příjmy z cestovního ruchu, iritační index , atd.

Graf 1 Životní cyklus destinace – Butler (1980), Noronha (1979), Plog (1973)

2.3.2 Fáze objevení Destinace je vyhledávána především kvůli svým jedinečným přírodním a kulturním atraktivitám. V místě je málo rozvinuá nebo žádná infrastruktura cestovního ruchu. Poměrně malý počet neorganizovaných návštěvníků typu alocentrik (Plog 1973)/objevovatel (Cohen 1972), pocházejících většinou ze vzdálených zdrojových oblastí (Christaller 1963). Návštěvnost dosud nevykazuje žádné prvky pravidelnosti. Značný kontakt s místní komunitou (ubytování, stravování), přesto minimální vliv na sociáln í prostředí destinace. Iritační index: euforie (Doxey 1975)/“nadšené přijetí“(Ap – Crompton 1998)

2.3.3 Fáze vtažení Počet návštěvníků mírně roste, objevuje se pravidelnost. Místní podnikatelé začínají nabízet omezené množství již specializovaných služeb cestov ního ruchu návštěvníkům. Projevují se rozdíly v sociální struktuře – zejména mezi obyvateli podílejícími se na cestovním ruchu a zbytkem populace. Vzrůstá místní iniciativa - požadavky na veřejné investice do infrastruktury, přinášející rozvoj trhu cestovn ího ruchu. Příjmi v privátním sektoru dosud na nízké úrovni, přesto se již formuje

cestovní ruch jako hospodářský faktor. Kontakt s místním obyvatelstvem je stále silný, ale nese již prvky komercializace. Propagace destinace a první vymezování zdrojových oblastí. Iritační index – kombinace euforie a apatie (Doxey 1975)

2.3.4 Fáze rozvoje Prudký nárust návštěvnosti, díky velmi dobré propagace destinace – již dobře vymezený okruh zdrojových oblastí. S nárůstem návštěvnosti však klesá místní kontrola nad vývojem cestovního ruchu v destinaci. Modernizace stávající infrastruktury, dle požadavků nyní již náročnějších návštěvníků destinace, typu midcentrik (Plog 1973)/“individuální masový návštěvník“ (Cohen 1972) - často financováno zahraničními investory. Změny ve fy zickém vzhledu území, negativně přijímány místními obyvateli. Komercializace původních atraktivit, vytváření umělých za účelem ještě větší atraktivity destinace. Kulminace sezónnosti, v hlavní sezóně převyšuje počet návštěvníků počet místních obyvatel. Iri tační index – apatie (Doxey 1975). Nutnost uvědomit si potřebu systematického plánování cestovního ruchu ze strany místních autorit.

2.3.5 Fáze konsolidace Zpomalení tempa růstu počtu návštěvníků, ale ještě stále roste. Cestovní ruch má nezastupitelnou roli v místní ekonomice (příjmy, zaměstnanost). Nárůst saprastruktury cestovního ruchu (starší zařízení cestovního ruchu jsou považována za druhořadá), často monokulturního charakteru - vznik „turistických ghett“. Vytlačení původní funkce části sídel komerční fun kcí, což má za následek snížení dostupnosti zboží denní potřeby pro místní obyvatele. Turistická inflace. Snaha o zvrácení zpomalení tempa růstu ještě intenzivnější propagací a rozšířením zdrojových oblastí, usilování o prodloužení turistické sezóny. Zisko vost se snižuje, v důsledku čehož dochází k odlivu investorů. Masový cestovní ruch – návštěvník typu kvazipsychocentrik (Plog 1973). Někteří návštěvníci přestávají tuto destinaci vyhledávat – vnímají ji jako podřadnou. Iritační index – znechucení (Doxey 19 75)/“přizpůsobení se obyvatel přítomnosti a aktivitám návštěvníků v destinaci“ (Ap – Crompton 1998)

2.3.6 Fáze stagnace Kritická fáze životního cyklu - počet návštěvníků i únosná kapacita území dosáhli vrcholu. Průměrná délka pobytu stejně tak jako průměrná denn í útrata vykazuje klesající tendenci. Destinace má sice dobrou image, ale není „moderní“. Destinační management se spoléhá na zavedenou klientelu a orientuje na kongresovou turistiku. I v době hlavní sezóny jsou ubytovací kapacity nenaplněny. Přínosy pro d estinaci klesají, zatímco nežádoucí vlivy narůstají. Klientem je „organizovaný masový návštěvník“ (Cohen 1972)/kvazipsychocentrik (Plog 1973). Postoj místních obyvatel mezi znechucením a antagonismem (Doxey 1975)

2.3.7 Fáze poststagnace Fáze poststagnace má něk olik možností průběhu, závisející na vývoji v předchozí fázi a také na konkrétních krocích destinačního managementu. Jsou to tyto varianty: úpadek, pokles, stabilizace, adaptace a omlazení.  Úpadek – nejhorší scénář vývoje – destinace se v důsledku vyčerpán í zdrojů, poklesu kvality životního prostředí a ztráty genia loci, zcela ztrácí funkci destinace cestovního ruchu a mění se na tzv.turistický slum.  Pokles – je charakterizován útlumem cestovního ruchu v destinaci, v důsledku překročení únosné kapacity dest inace a nedostatečnými investicemi do infrastruktury cestovního ruchu.  Stabilizace – vyznačuje se stabilizací míry návštěvnosti  Adaptace – je výsledkem přizpůsobení cestovního ruchu únosné kapacitě destinace  Omlazení – lze ho dosáhnout kvalitním strategi ckým řízením ze strany destinačního managementu, za podpory intenzivního marketingu. Změna image destinace. Účelem je nalezení nových segmentů s poptávkovým potenciálem. Dle Butlera toho lze dosáhnout dvěma způsoby. První možností je investice do moderniza ce infrastruktury a vytvoření umělých atraktivit cestovního ruchu, a tou druhou je zaměření se na některou dosud nevyužitou přírodní atraktivitu.

2.4 Životní cyklus destinace Kefalonie

V 80.letech 20.století začal rozvoj cestovního ruchu na Iónských ostrovec h. V roce 1982 přijížděly na sousední ostrov Zakynthos první zájezdy [ 21 ] , organizované britským tour operátoem Sunmed. Tento náhlý a prudký rozvoj turismu vedl k investicím do infrastruktury cestovního ruchu, tyto aktivity byly však nekoordinované a bohuž el si vybraly svou daň, ve podobě velkých hotelových komplexů, přetížených turistických center a s tím spojených negativním dopadům masového cestovního ruchu .

Oproti tomu se cestovní ruch na Kefalonii vyvíjel pozvolna. Důležitým předpokladem rozvoje ces tovního ruchu na Kefalonii byla zajisté výstavba letiště nedaleko hlavního města Argostoli, v roce 1971. Ale přesto ještě v roce 1986 disponoval ostrov ubytovacími kapacitami v počtu pouhých 46 hotelů . [9 ] Infrastruktura cestovního ruchu byla tedy minimál ní. Počet turistů v destinaci stoupal jen pozvolna a společně s průběžným růstem jejich počtů se současně přirozeně rozvíjela i infrastruktura cestovního ruchu.

Graf 2 Vývoj ubytovacích kapacit (hotelů a lůžek) v letech 1986 - 1996 Zdroj: Autorka

Z grafu je patrné, že v průběhu 80. a 90.let nedocházelo k výstavbě velkých hotelových komplexů, což by se projevilo strmou křivkou oproti počtu hotelů. Dalším typem ubytování bylo a ubytování v apartmánech s licencí EOT (Řecké národní turi stické organizace - Ελληνικός Οργανισμός Τουρισμού).

Graf 3 Vývoj ubytovacích kapacit (hotelů a apartmánů) v letech 1986 - 1996 Zdroj: Autorka Rozvoj těchto ubytovacích kapacit je o poznání dynamičtější (viz Graf.3 ) a to zejména dí ky relativně nenáročné legislativě provázející jejich zřízení a také, oproti hotelovým objektům, nízkým nákladům na realizaci.

V roce 1981 žilo na ostrově 27 649 obyvatel . [9] První statistika týkající se cestovního ruchu v Řecku byla zpracována Řeckou s tatistickou orgnizací (ELSTAT) v roce 1981. Uvádí, že ostrov v tomto roce navštívilo 3631 zahraničních návštěvníků. Ostrov disponoval 31 ubytovacími zařízeními (hotely) a celkovou kapacitou 1838 lůžek. [9 ] Lze tedy vyvodit míru turistické intenzity. D(f) = (l x 100)/PO D(f) = (1838x100)/27649 = 6,647 1 Hodnota v rozmezí 4 - 10 značí nevýraznou turistickou aktivitu.

V roce 1988 ostrov navštívilo 58 458 zahraničních turistů [9 ] , což byl oproti předchozímu roku 70% nárůst. Této příležitosti se chopili místní pod nikatelé a

1 hodnota menší než 4 = téměř žádná turistická aktivita hodnota 4 - 10 = nevýraz ná turistická aktivita hodnota 10 – 40 = významná, ale nepřevažující turistická aktivita hodnota 40 - 100 = převážně turistická destinace hodnota 100 - 500 = významná destinace hodnota překračující 500 = hyperturistická destinace

investovali do rozvoje ubytovacích kapacit. A dá se říci, že tento trend ubytování „v soukromí“ nebo menších rodinných hotelech pokračuje až do současnosti. V roce 1988 disponoval ostrov 52 hotely o celkové kapacitě 2860 lůžek. [9]

D(f) = (l x 100)/PO D(f) = (l x 100)/PO = (2860x100)/28356 = 10,086 (mírná turistická aktivita)

Opravdový rozmach cestovního ruchu však destinace zažila v roce 2001, po tom co byl uveden do kin film Mandolina Kapitána Corelliho, který se na ostrově natáčel.

Film “ M andolina Kapitána Corelliho ” je natočený podle stejnojmenného bestselleru autora Louise de Bernierese, která byla vydána v roce 1994 a jíž se prodalo více než 1,5 milionu výtisků [18 ] . Natáčení probíhalo na ostrově Kefalonie v lokalitě Sami, od března do z áří roku 2000. Film i kniha sledují příběh lásky mezi italským důstojníkem (Nicholas Cage) a řeckou dívkou Pelagií (Penelope Cruz), odehrávající se během období okupace ostrova za druhé světové války. Promítání filmu v roce 2001 mělo velmi pozitivní dopad na turismus na ostrově. Zatímco příjezdy do Řecka zaznamenaly pokles o 1% v roce 2002 a o 4% v roce 2003, příjezdový cestovní ruch na ostrově vzrostl o 14 - 16%. [18 ] Propagace destinace využili zejména britští tour - operátoři ( Hudson & Ritchie, 2006 ) , díky čemuž v roce 2000 navštívilo ostrov o 12.4% vice Britských turistů, v roce 2001 pak dokonce o 22% více. (Moira, 2009)

44 Tabulka 1 Počet příjezdů na Kef alonii podle zdrojové země 1999 - 2004 Zdroj: [ 7 ]

Uvedení do kin předcházela masivní propagace filmu v mnoha mezinárodních mediích. Bylo napsáno nespočetné množství editorialů, obdiv ujícíh překrásné scenerie ostrova. Manchester Travel News (28/09/ 2004) zařadil Kefalonii na seznam top 5 film ových prázdninových destinací pro turisty z Velké Británie, následovně: 1.Nový Zéland (Pán prstenů, 2001, ržie: Peter Jackson ), 2.Kefalonie , Řecko ( Mandolína kapitána Corel liho, 2001, režie: John Madden ), 3 .Thajsko (Pláž, 2000, režie: Danny Boyle ), 4.Malta (T rója, 2004, režie: Wolfgang Petersen), 5.Kenya (Vzpomínky na Afriku, 1985, režie: Sydney Pollack ). [35] Kromě toho některé internetové servery zabývající se kinematografií, zařadili Kefalonii a lokality kde se točily filmové scény a místa která stojí za to navštívit. Bohužel, budo vy které byly postaveny kvůli filmovým scénám byly po natáčení filmu zbourány a zbylo tedy jen málo, na co lze k filmu odkázat a naplnit tak očekávání návštěvníků. Přesto této popularity využilo několik místních podnikatelů a založili své podnikání na tomt o filmu. Bohužel Řecká centrála cestovního ruchu plně nevyužila potenciál, který s sebou natáčení tohoto filmu na ostrově nabízelo a neučinilo žádné kroky k tomu, aby ostrov profitoval z pozitivní ho obrazu, který získal [ 24 ].

V souvislosti se zvýšeným záj mem o tuto destinaci zaznamenal ostrov výstavbu prvních luxusních resortů. Opět ale v poměru k tradičnímu typu ubytování v apartmánech a rodinných hotelech je jejich počet velmi nízký. První 5*hotel byl na Kefalonii postaven v roce 2009 a měl kapacitu 29 p okojů. [29 ] V současnosti se na ostrově nachází 5 hotelů této kategorie, nabízejících ve 371 pokojů (825 lůžek), z celkových 5203 pokojů (10 282 lůžek) ve všech kategoriích hotelů (7,1% ubytovacích kapacit hotelů), apartmánové kapacity nezahrnujíc. [19 ]

Dí ky propagaci destinace v souvislosti s natáčením se stala Velká Británie nejvýznamnější zdrojovou oblastí příjezdového cestovního ruchu na Kefalonii, kde tvoří až 70% celkového objemu příjezdového cestovního ruchu. Dalšími zdrojovými oblastmi jsou Itálie ( 10%), Holandsko (6,5 %) , Polsko (5%) a Švédsko (4%). [19 ]

Graf 4 Zastoupení z drojových oblastí 2014 Zdroj: [19 ]

V roce 2001 čítala populace ostrova 36 404 obyvatel a kapacita lůžek v ubytovacích zařízeních čítala 6235.

D(f) = (l x 100)/PO = (6235x100)/36404 = 17,127 (významná, ale nepřevažují cí turistická aktivita)

Stávající trend vývoje cestovního ruchu vykazuje stabilní růst. Po propadu v roce 2008, kdy bylo Řecké destinace, stejně tak jako turistické destinace kompetivních zemí, zasaženo globální finanční krizí, došlo v roce 2012 ke stabil izaci situace a opětovnému růstu příjezdového cestovního ruchu.

Graf 5 Vývoj příjezdového cestovního ruchu 1980 - 2015 (Zdroj: Autorka)

V současnosti je v pohostinství a ubytovacích službách zaměstnáno 17,5% celkového ekonomicky aktivního obyvatelstva, ve městech a turistických centrech však může dosahovat až 50%. C estovní ruch je tedy hlavním zdrojem pracovních příležitostí a příjmů. [13 ] Pro cestovní ruch je i nadále hlavním trendem užší nabídka vysoce kvalitních služeb, za účelem dosažení maximálních zisků.

Graf 6 Zas toupení profesí obyvatelstva Kefalonie Zdroj: Cenus 2011

Graf 7 Obyvatelstvo pracující v CR – vybrané locality Zdroj: Census

V roce 2015 disponovalo 141 ubytovac ích zařízení celkovou kapacitou 10 282 lůžek. Počet obyvatel na ostrově bylo dle posledního sčítání (v roc e 201 1) 39579. 47

D(f) = (10282x100)/39579 = 25,978 (významná, ale nepřevažující turistická aktivita)

2.5 Praktická část

2.5.1 Příjezdový cestovní ruch na Kefal onii

Z hlediska vývoje cestovního ruchu byla pro práci klíčová analýza statistických dat příjezdového cestovního ruchu a demografických statistických dat, uveřejněných na webových stránkách a v digitálním archivu Řeckého statistického úřadu (ELSTAT). Přín osná byla take statistická data Asociace řeckých podnikatelů v cestovním ruchu (SETE). Cenným zdrojem byla i data z Řecké centrály cestovního ruchu ( Greek national tourism organisation – GNTO ) Zejména Řecký statistický úřad disponuje velmi detailními info rmacemi o jednotlivých ukazatelích (příletech, pokojonocích, délce pobytu, útrata...), avšak bohužel ne všechny údaje jsou dostupné pro území na úrovni NUTS 3.

Konkrétní výstupy týkající se příjezdového cestovního ruchu Kefalonie jsou zpracovány v prakti cké části , v rámci indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu .

2.5.2 Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu

„Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu se využívají pro monitorování stavu, vývoje a udržitelnosti cestovního ruchu v desti naci. Indikátory v praxi nejvíce užívané pro specifika cestovního ruchu zpracovala UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) a mají dvě formy – klíčové indikátory využitelné univerzálně ve všech typech destinací cestovního ruchu (ochrana území, stres, in tenzita užívání, sociální dopady, intenzita rozvoje, odpadové hospodářství, kritické ekosystémy,

spokojenost spotřebitelů a spokojenost místních obyvatel) a specifické indikátory pro vybrané typy destinací cestovního ruchu.” [6:228 ]

2.5.2.1 Klíčové indikátory

Ta bulkaTabulka 3 Klíčové 2 Klíčové indikátory indikátory udržitelného udržitelného cestovního cestovního ruchu ruchu Zdroj: (UNWTO,1998) UNWTO, 1998

Autorka se bude v následujícím textu věnovat vybraným indikátorům, aplikovaným na destinaci ostrova Kefalonie.

2.5.2.1.1 Chráněné oblasti Kefalonie

Na úbočích hory Mount Ainos a přilehlých kopcích se na 2 862 hektarech rozpr ostírá stejnojmenný národní park, založ ený roku 1962. Chráněné oblasti představují 12,75% celkové rozlohy ostrova ( Tzoufi & Vagiona, 2011) Park byl zložen za účelem ochrany endemického jehličnanu – Kefalonské jedle ( Abies Cephalonensis ), který pokrývá vrcholky horn a rozloze přibližně 1973 hekt arů, 49

jejíž výskyt byl v průběhu historie několikrát ohrožen. Nejprve rozsáhlými požáry v 16.stol. a 18.stol., pak také za doby kdy ostrov obývali benátčané, kteří její kmeny hojně využívali na výrobu lodních stožárů pro své lodě. Dolní svahy hor se pak sta ly útočištěm ohroženého druhu divokých koní ( Equus cabalus ). [ 21 ] Pobřežní vody Kefalonie jsou domovem populace tuleně středomořského ( Monachus monachus) , některé pláže ostrova jsou hnízdišti karety obecné (Caretta caretta) a moře obklopující ostrov je cho vnou oblastí velryb. Vybrané oblasti patří do soustavy chráněných území Natura 2000 (viz. Příloha – Obr. 9)

2.5.2.1.2 Stres

Kefalonie se, jakožto pobřežní destinace, vyznačuje značnou sezónností. Zahraniční návštěvníci destinaci navštěvují zpravidla od května do ří jna, nejvyšší koncentrace turistů je v měsících červenci a srpnu. Meziročně cestovní ruch stabilně roste.

Graf 8 Počty zahraničních turistů v jednotlivých měsícíh roku 2015 Zdroj: Autorka

Graf 9 Počty zah raničních turistů v letech 2013 - 2015 Zdroj: Autorka

2.5.2.1.3 Intenzita užívání

Graf 10 Počet osob na 1ha v jednotlivých měsících roku 2015 (zdroj: Autorka)

2.5.2.1.4 Sociální dopady

Na grafu vidíme, jak se mění proporcionalita počtu místních obyvat el a turistů v destinaci v průběhu turistické sezóny. Zatímco v květnu se nachází v destinaci 0,62 osob turistů na 1 místního obyvatele, v červnu na 1 místního obyvatele připadá 1 turista, v červenci a srpnu pak na 1 místního obyvatele připadá 1,29 respekt ive 1,34 turisty. (Na Zakynthu je to 3,64 turista/obyvatele v červenci a 3,5 8 turista/obyvatele v srpnu). [15 ] V dalších měsících je pak již tendence opět klesající.

Graf 11 Poměr počtu turistů a místních obyvatel v měsících rok u 2015 Z droj: Autorka

2.5.2.1.5 Kontrola rozvoje

Dle informace oddělení cestovního ruchu Kefalonie , v současnosti není nastaven konkrétní postup monitorování dopadů cestovního ruchu na životní prostředí.

2.5.2.1.6 Odpadové hospodářství

Veškerý komunální odpad je zpracováván na ostrově. K dispozici je flotila 8 moderních sběrných vozů, doplněná o další 3 vozy během turistické sezóny. Hotely jsou vybaveny velkokapacitními kontejnery, jejichž svoz probíhá v průběhu celého týdne. Během posledních let se flotila rozšířila také o sběrné vozy tříděného odpadu. Svoz probíhá mezi 3.00 - 5.00, aby nerušil turisty a také kvůli vysokým teplotám během dne. [6 ]

2.5.2.1.7 Proces plánování

Od dělení rozvoje cestovníhu ruchu, jež administrativně spadá pod magistrát sídlící v Argostoli , již druhý rok za sebou vydává plán rozvoje turismu , jež zaštiťuje Řecká organizace cestovního ruchu (EOT) . Jedná se o koncept, kde jsou formulovány dlouhodobé cíle rozvoje cestovního ruchu na ostrově. Jsou v něm stanoveny

konkrétní kroky k dosažení těchto cílů, včetně har monogramu a finančních prostředků vymezených na realizaci. Součástí materiálu je analýza stavu cestovního ruchu na ostrově. [19 ] Hlavním cílem plánu je prodloužení turistické sezóny, čehož bude dosaženo zvýšením propagace na stávajících trzích , vst oupením na nové dynamické trhy a zejména propagací alternativních forem cestovního ruchu. Vzhledem k omezujícímu počtu u bytovacích kapacit a jejich plné vytíženost i zejména v měsících červenci a srpnu, se jeví jako nejvhodnější nástroj pro dosažení rozvoje turisti ckého ruchu právě prodloužení turistické sezóny. Na základě studie vypracované organizací SETE ( ΕΛΛΗΝΙΚΟΣ ΤΟΥΡΙΣΜΟΣ 2020 ) definuje dokument produktový mix Kefalonie. Nejvýznamnějšími produkty jsou "Slunce a moře”, “Kulturní cestovní ruch ", “ Turistika ” a “ N ámořní cestovní ruch ”, které jsou dále specifikovány. Další potenciálně zajímavé formy cestovního ruchu jsou gastroturismus, svatební cestovní ruch a sportovní cestovní ruch.

"Slunce a “Námořní “Kulturní cestovní ruch" “ Poznávání ” moře” cestovní ruch”

Muzea Motoristické v ýlety Okružní plavby

Památky Cyklo turistika J achting

Archeologické památky Pěší t uristika

Hrady Enoturistika

Kulturní události Olivové sady

Jeskyně a další přírodní Náboženský turismus krásy

Tabulka 4 Produktový mix Kefalonie Zdroj: [19 ]

Dále jsou definovány hlavní zdrojové trhy, kdy nejvýznamnější je Velká Británie, Rusko a Itálie , kde bude snaha získat větší podíl na trhu. Další významnou oblastí je domácí cestovní ruch a následuje trh s rost oucím potenciálem, kam patří Nizozemí, Rakousko a skandinávské země. Jako základní předpoklad propagace je vytvoření korporátní identity (viz. Příloha - obr. 5), odlišující destinaci od konkurence. Dokument dále definuje propagační mix, jeho

jedno tlivé prvk y a způsoby realizace. Propagace je rozdělena do čtyř sekcí, jimiž jsou internet, tištěná média a rádio, vlastní propagační materiály a veletrhy cestovního ruchu. Důraz je kladen zejména na vytvoření kvalitní ch webových stránek , nabízejících návštěvníkům p odrobné informace v atraktivní formě pomocí moderních informační ch technologií (360 º virtuální prohlídky, 2D a 3D zobrazování informací, atd.), včetně dostupné mobilní aplikace. Záměrem je vytvořit integrovaný informační systém, který bude vzhledem ke zamě ření se na alternativní cestovní ruch, obsahovat kromě i nformací o veškerých turistických atraktivitách, historii, tradicích, kulturních akcích, také například informace o produktech s chráněným označením původu . Významá propagace destinace v rámci námořní ho cestovního ruchu, se zaměřením na okružní plavby , pak bude probíhat na specializovaných veletrzích. V rámci sledování a kontroly účinnosti tohoto plánu bude prováděn průzkum trhu, (průzkum spokojenosti zákazníků, způsob a faktory ovlivňující volbu práz dninové destinace, atd) jejímž výsledkem bude studie, jako výchozí podklad pro tvorbu akčního plánu pro koncepci cestovního ruchu pro nadcházející roky.

2.5.2.1.8 Kritické ekosystémy

Na Kefalonii se nachází 4 oblasti spadající pod síť Natura 2000, jež je stěžejním nástrojem Evropské komise pro zajištění přežití nejcennějších a nejvíce ohrožených druhů a přírodních stanovišť v Evropě. Na ostrově a v přilehlých mořských oblastech je evidováno 43 chráněných druhů (z toho 32 vzácných/velmi vzácných druhů ptactva) a 10 chráněných habitatů. [14 ] Savci: Monachus monachus (Tuleň středomořský), Tursiops truncatus (Delfín skákavý), Myotis blithii (Netopýr východní) Plazi: Caretta caretta (Kareta obecná), E laphe situla (Užovka levhartí), Testudo hermanni (Želva zelenavá) Ro stliny: Abies cephalonica (Jedle řecká), Quercus coccifera (Dub kermesový), Posidonion oceanicae (Posidonie mořská), Sarcopoterium spinosum (Astivida trnitá) Ptáci: Gyps fulvus (Sup bělohlavý) , Falco biarmicus (Raroh jižní), Circaetus gallicus (Orlík krátk oprstý), Bubo bubo (Výr velký) , B uteo rufinus (Káně bělochvostá) a mnoho dalších. [14 ]

2.5.2.1.9 Míra spokojenosti návštěvníků

Zkoumání míry spokojenosti návštěvníků je již běžnou praxí. Šetření jsou prováděna většinou formou dotazníkového šetření přímo v destinace, nebo po návratu formou e - mailu. Dotazníkové šetření, zaměřující se na spokojenost českých turistů s pobytem na Kefalonii, je součástí této práce a jehož výsledky naleznete níže.

2.5.2.1.10 Míra spokojenosti místních obyvatel

V rámci primárního výzkumu byl realizová n řízený rozhovor s odborníkem v cestovním ruchu, který v rámci svého pracovního zařazení strávil několik let pracovně přímo v destinaci. Jeho zkušenosti a postřehy mají značnou výpovědní hodnotu, výsledky dotazování budou shrnuty v praktické části této p ráce.

2.5.3 Alternativní formy cestovního ruchu Autorka se dále zabývala analýzou zdrojů především britských cestovních kanceláří, jakožto nejvýznamnější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu na Kefalonii. Výsledkem této analýzy je ucelený obraz nabízený ch produktů CR pro tuto destinaci.

„Alternativní cestovní ruch je obecné označení pro cestovní ruch alternativní k masovému cestovnímu ruchu. Zpravidla cestovní ruch v malých skupinách, který respektuje životní styl, potřeby a zvyklosti místní komunity a její životní prostředí. Alternativním cestovním ruchem je zejména ekoagroturismus, měkký cestovní ruch, odpovšdný cestovní ruch, pravý ekoturismus, geoturismus.“ [1:32]

Autorka zkoumala komplexnost nabídky produktů alternativních forem cestovního ruchu, v rámci produktového mixu definovaném odborem cestovního ruchu v plánu rozvoje turismu. Specializované cestovní kanceláře nabízejí produkty alternativních forem cestovního ruchu, deklarující ekologicky šetrný přístup ve všech fázích realizace, využívající ch služeb místních dodavatelů, výběr ubytovacích kapacit s ohledem na

minimální environmentální zátěží, s omezením využití motorizované dopravy, za účelem ochrany životního prostředí. Často je propojována pěší turistika a cykloturistika , velmi oblíbený je pa k mořský kayaking, slibující jedinečný zážitek a možnost vychutnat si krásu, rozmanitost a nedotčenou přírodu ostrova, v měsících mimo hlavní turistickou sezónu (duben/říjen) . Na ostrově se na chází několik vinařství p rodukujících , kromě dalších 47 tradičn ích odrůd, lokální odrůdu Robola. Produkují vína oceněná ve světových soutěžích. [40] Ve spojení s místní tradiční gastronomií představuje zajímavý produkt pro potenciální návštěvníky destinace. Dobrovolnický cestovní ruch je organizován přes organizace Th e Katelios Group a Wildlife Sense , zabývající se výzkumem a ochranou populace želv Caretta Caretta. Pro potápění má Kefalonie ideální podmínky . Kromě vzácných živočišných druhů, naleznou příznivci potápění u břehů Kefalonie také vrak ponorky z období I.sv ětové války . Neopakovatelným zážitkem je pak potápění v jeskyních Melissani a Drogarati. Překvapivě nabídka produktů náboženského cestovního ruchu ( pilgrimage tours ) je velmi rozšířená , oproti téměř nulové nabídce produktů ekoturismu, zejména se zaměřením na pozorování ptáků, pro něž má ostrov bezesporu vhodné podmínky, zejména v dubnu v období migrace.

2.5.4 SWOT analýza ostrova Kefalonie

Autorka aplikuje svá zjištění na SWOT analýzu (viz. Příloha – Tabulka č.9) , uveřejněnou v roce 2012 v odborném článku , zabý vajícím se alternativními formami cestovního ruchu a udržitelným rozvojem cestovního ruchu na ostrově Kefaloniii [3 1 ]

Byly hodnoceny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby z hlediska udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Za silnou stránku autorka p ovažuje nabídku produktů cestovního ruchu založených na přírodním bohatství destinace, nabídku produktů založených na

historickém a kulturním bohatství vnímá jako příležitost pro další rozvoj, stejně tak rozvoj forem alternativních forem cestovního ruchu. Autorka z žádných dostupných zdrojů nevyvodila nepřiměřenou koncentraci turistů v chráněných oblastech v destinaci, proto toto tvrzení neshledává relevantním a tedy ani slabou stránkou destinace. Slabou stránkou je však nedostatek specifických forem altern ativního cestovního ruchu (konkrétní formy budou blíže pojednány v části Závěry a doporučení). Vysoké ceny autorka hodnotí jako nástroj regulace masivního cestovního ruchu a proto je nehodnotí jako slabou stránku, ale naopak jako silnou stránku destinace. Organizaci cestovního ruchu a další specializaci pak hodnotí jako příležitost pro udržitelný růst cestovního ruchu v destinaci. Vzhledem k dlouhodobému neměnnému uskupení hlavních zdrojových trhů. nespatřuje autorka příležitost v hledání nových zdrojových trhů v Evropě, příležitosti spatřuje v nových formách cestovního ruchu a propagace destinace těmto novým cílovým skupinám. A především ve vytvoření unikátního produktu, jenž by se stal klíčovou konkurenční výhodou destinace. Příležitost autorka vidí zejmén a ve vzdělávání profesionálů podílejících se na destinačním řízení, v účasti na specializovaných veletrzích, konferencích se zaměřením na alternativní formy cestovního ruchu , v networkingu a sdílení dobré praxe pro udržitelný cestovní ruch na národní a nad národní úrovni. Jako hrozbu pak autorka uvádí orientaci na produkt námořních okružních plaveb (viz. kapitola Závěry a doporučení) a ztrátu dobré image destinace v důsledku znehodnocení přírodních atraktivit ostrova.

2.5.5 Dotazníkové šetření – cestovatelé

Souč ástí primárního výzkumu je dotazníkového šetření zaměřené na účastníky individuálního a organiz ovaného cestovního ruchu, kteří v minulosti de stinaci navštívili. Záměrem bylo získat kromě motivací a způsobů realizace pobytu v destinaci, také informace o sub jektivním vnímání negativních dopadů cestovního

ruchu – konkrétně míry iritace, turistifikace,atd. Vyhodnocení je zpracováno pomocí grafů, společně s vysvětlením daných zjištění.

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 81 respondentů, z nichž 59% byly ženy a 41% muži. Téměř polovina dotázaných (46,91%) byla ve věku 46 - 64 let, ted y ve zralém produktivním věku. Zhruba p olovina respondentů má středoškolské vzdělání zakončené maturitou a bezmála 36% měla vysokoškolské vzdělání.

Graf 12 Věková struktura dotazovaných

85% dotázaných navštívilo Kefalonii v rámci zájezdu org anizovaného cestovní kanceláří, v 15% respondenti cestovali individuálně. U otázky, jak se o Kefalonii dozvěděli, 50% respondentů uvedlo internet/televizi/tisk, cel ých 43% pak katalog cestovní kanceláře. 16% dotázaných dostali doporučení od přátel, kteří ostrov již navštívili. V otázce týkající se motivace návštěvy ostrova, 72% respondentů uvedlo „S lunce a moře “ , 5% přijelo za kultur ou a poznáváním a 4% za zážitky, 9% kombinaci výše uvedených , 10% respondentů uvedl jako důvod ostatní (jiné) důvody pro návštěvu.

Graf 13 Motivace pro návštěvu ostrova Na otázk u týkající se dopravy odpověděly téměř tři čtvrtiny d otázaných, že cestovali letecky. Vlastní dopravu (automobil) využilo 6% respondentů, přepravu lodí pak 4%. Zbylé odpovědi jsou kombin ací ostatních forem dopravy (auto, trajekt, autobus ) , z toho 4 respondenti využily při zpáteční cestě letadlo.

Graf 14 Způsob dopr avy na ostrov 43% respondentů bylo ubytovaných v hotelu. Čtvrtina dotázaných byla ubytována v soukromí. Ostatní uvedli ubytováni v apartmánech a studiích , 2 dotazovaní byli ubytováni v kempu. Tři čtvrtiny respondentů nevyužívaly stravování, 10% responden tů mělo zajištěnou snídani. 7 respondentů mělo polopenzi a 5 respondentů program all - i nclusive. 59

Graf 15 Typ ubytování 93% dotazovaných během svého pobytu navštívilo i jiné letovisko, než v kterém byli ubytováni. Pouhých 6 osob z celkových 81 zůstalo po celý pobyt v místě, k de byli ubytováni. Pro poznávání ostrova si 59% návštěvníků vypůjčilo automobil , 16% využilo automobil vlastní. 9% pak využilo nabídky fakultativního výletu pořádaného cestovní kanc eláří .

Graf 16 Forma cestování po ostrově Respond enti kteří cestovali po ostrov ě individuálně navštěvoval i: historické památky, pláže, hlavní město Argostoli , vinařství, malebná městečka, chrámy a kostely, podzemní jezera, nejvyšší horu Mt.Ainos . U fakultativních výletů se jednalo o okružní jízdy po ostr ově a lodní výlety na sousední ostrovy.

Co se propagace týče, 5% hodnotí propagaci destinace jako výbornou, 45% respondentů si myslí že je propagace dostatečná, 30% respondentů , že je naopak nedostatečná . Č tvrtina nedovede posoudit.

Graf 17 Kvalita propagace destinace Na dotaz, zda respondenti vnímali některá místa jako turisticky přetížená, 63% odpovědělo že ne, 37% odpovědělo ano. Jako nejvíce přetížen é bylo vnímáno středisko Skala - přeplněnost britskými turisty, hluk, přizpůsobe ní gastronomické nabídky této cílové skupině (hamburgery, apod.) .

Graf 18 Turistické zatížení určitých lokalit Za největší atraktivitu ostrova považují téměř všichni respondenti krásné pláže (konkrétně jmenovány Myrtos, P etani, Pla tia Amos, Lepeda, Xi , Antisamos ) a moře. Často je zmiňován klid. Dále krásná příroda, přírodní rarity - jeskyně Melissani a Drogarati, městečko Fiskardo a Assos. Jako další pozitiva byla uvedena: málo

turistů, víno a vinařství, řecká kuchyně, m ilí lidé , v n itrozemsk é malebné vesničky a vnitrozemí, park Ainos a m ořské mlýny. Jako negativa pak byla uvedena : vysoká cena, letecké spojení pouze z Prahy, malá propagace místních atraktivit a s tím spojené špatné značení místní infrastruktury , místní jsou méně přát elští než na jiných místech Řecka, zemětřesení – poničení historických památek a původní architektury .

Na otázku, zda Kefalonie nabízí něco jedinečného a zvláštního pro cestovní ruch, velká část respondentů uvedla, že každý řecký ostrov je unikátní a Kefa lonie též. Zmíněny byly přírodní rarity, rozmanitost (hory, pláže, přístavy), nízký počet turistů a velká rozloha ostrov a – stále se dá něco objevovat. 12 respondentů uvedlo, že nic nenabízí.

Během svého pobytu 80% respondentů přišlo do kontaktu s místní komunitou. Většina dotazovaných má pozitivní zkušenost – používají násedující adjektiva : vstřícní, milí, přátelští, ochotní, pohostinní, přátelští. Asi 7% respondentů si myslí, že v ostatních částech Řecka jsou lidé přátelštější. Úroveň služeb hodnotily re spondenti velmi kladně, pouze 1 dotazovaný byl nespokojený s kvalitou služeb, téměř 59% si myslí, že je kvalita služeb na dobré úrovni, 40% hodnotí kvalitu služeb velmi dobře.

Graf 19 Kvalita služeb Na otázku, zda je cestovní ruch pro Kefalonii přínosný, odpovědělo 41% respondentů, že je pro ostrov přínosný. Téměř polovina si pak myslí, že je spíše přínosný, 11% si myslí, že spíše ne. 62

2.5.6 Řízený rozhovor – profesionál v cestovním ruchu

Cenné informace získala a utorka během řízeného roz hovoru s profesionálem v cestovní m ruchu , působícím několik let v destinaci Kefalonie na pozici delegáta cestovní kanceláře . Záměrem bylo získat informace týkající se vývoje cestovního ruchu na ostrově, jeho dopadů na životní prostředí, postojů místní kom unity k cestovnímu ruchu, zhodnocení destinačního managementu z po hledu subjektu podnikajícího v cestovním ruchu.

1. Kdy a u jaké příležitosti jste poprvé navštívila ostrov Kefalonii?

Ostrov jsem poprvé navštívila v roce 2004 . Na Kefalonii jsem pracovala d o roku 2001 jako delegátka cestovní kanceláře.

2. Během svého působení jste byla jistě v úzkém vztahu jak se subjekty působícími v cestovním ruchu na ostrově, tak s místní komunitou. Mohla byste popsat, jaký byl všeobecně jejich vztah k návštěvníkům ostrova (turistům) a cestovnímu ruchu obecně?

V době kdy jsem působila na Kefalonii (2004 - 2011) , ostrov zažíval „zlatý věk“ cestovního ruchu, všem se velice dařilo. Turisté hodně podnikali výlety po ostrově, dali místním hodně vydělat. Hotelové kapacity byly nap rosto vyprodané. Turisté byli vítáni. Místní obyvatelé , myslím si , také vnímají turisty vesměs pozitivně. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by někdo z místních lidí například chtěl, aby už skončila sezóna a turisté odjeli. Naopak si myslím, že jsou pyšní na to co mají a jsou rádi že to mohou nabídnout.

3. Vnímala jste, že by se jejich vztah k turistům v průběhu Vašeho pobytu změnil k horšímu?

Ne, rozhodně ne.

4. Vzhledem k Vaší profesi jste byla v úzkém kontaktu se samotnými návštěvníky ostrova. Dokázala by ste krátce zhodnotit jejich celkové dojmy z návštěvy této destinace? Čím byli okouzleni nebo naopak co vnímali negativně?

Velká většina klientů odjížděla s dobrým pocitem, ostrov je nadchl. Samozřejmě nikdy nejsou všichni spokojení. Věřím ale, že většina z nich se bude na ostrov vracet .

5. Jak vy osobně hodnotíte životní prostředí ostrova? Myslíte, že jsou podniknuty dostatečné kroky k jeho ochraně (z hlediska ohrožení cestovním ruchem)

Vnímám to tak, že je v pořádku. Nezaznamenala jsem, že by třeba ze st rany místních obyvatel s ním nějak špatně zacházeli. Myslím, že si uvědomují , že si musí ostrov chránit. Překvapilo mě, jaký je dáván důraz například na třídění odpadu . Například v televizi. V ychovávají děti a mládež k zodpovědnosti. Při svém předcházející m pobytu na ostrově Kréta, kde jsem také pracovala, jsem to takto nevnímala. Uvědomují si, že pokud znečistí životní prostředí, mohli by přijít o turisty a s nimi o příjem, na který se spoléhají. Přejí si zachovat životní prostředí pro sebe i své hosty. Lodní doprava a trajekty, jak známo moře znečišťují, ale jako laik nejsem schopná posoudit jak moc. Odhozené odpadky ale moře ani pláže, oproti minulosti, ne znečisťují. Co se vodních sportů týče, existuje kontrola ze strany samosprávy Kefalonie. B yla jsem svědkem kontrol úředníky přímo na pláži, pokud jsou porušena pravidla, hrozí vysoké pokuty.

6. Nyní pracujete v cestovní kanceláři Viamare – Jaké další destinace nabízí Vaše cestovní kancelář?

Egejské ostrovy Kos, Rhodos, Samos, Karpathos a další řecké ostr ovy .

7. Jak hodnotíte infrastrukturu cestovního ruchu na Kefalonii v porovnání s ostatními (Iónskými ostrovy)? Mám tím namysli dostupnost různých typů ubytování, dopravní dostupnost atraktivit, kvalitu nabízených služeb.

Silnice si myslím , že jsou dobré. Ev ropská Unie hodně investovala do rozvoje. Co se ubytování týče, vypozorovala jsem, že posledním trendem je výstavba vil, nabízejících svým uživatelům plný komfort . Nevím zda to je finančně dostupné pro čes ké klienty, hodně jsou nabízeny anglickými cestovní mi kancelářemi. Často jsou na odlehlých mís tech, na úbočích s nádhernými výhl edy na moře. Nemyslím si , že je Kefalonie destinací s velkými hotelovými resorty. Typičtější jsou menší ubytovací kapacity, studia a apartmány – tímto směrem se ubírají.

8. Jak bys te hodnotila povědomí Vašich klientů o této destinaci?

Informace si naši klienti hledají na internetu, zřejmě v okamžiku kdy se rozhodují, kterou řeckou destinaci navštíví. Všeobecně jsou ale řecké ostrovy Kréta nebo C orfu známější.

9. Jaký je zhruba poměr klientů, kteří navštíví tuto destinaci poprvé a kteří jezdí na již ostrov v minulosti navštívili (jezdí opakovaně)?

Zhruba 50% jede poprvé, 50% již na ostrově byli. Jedná se většinou o páry, nebo rodiny s dětmi.

10. Jaká myslíte, že je nejčastější motivace Vašich klientů pro návštěvu Kefalonie?

Nádherná příroda, moře a západní pobřeží, které je asi největší tahák pro všechny. Krásné pláže Myrtos a Petani. Panenská pláž Plaia Amos, jejíž návštěva je zážitkem na celý život. Nyní se na ni bohužel nejde dostat – po zemětřesení byly poškozeny schody k ní vedoucí.

11. Jak vnímáte zájem klientů o tuto destinaci v průběhu čas u? Roste zájem o ni, nebo spíše upadá?

Všeobecně roste zájem o Ionské ostrovy. Oblíbená je ved le Kefalonie také Lefkada. Za ně se pak řadí Zak ynthos a C orfu. Dosud létala na Kefalonii pouze

společnost ČSA (Travelservice), od loňského listopadu létá na ostrov nově take společnost Smartwings.

12. Jak hodnotíte propagaci této destinace ze strany Řecké centrály cestovního ruchu?

Z globálního hlediska - myslím s i, že je dostatečně propagovaná. M ístní dělají všechno proto, aby se o jejich ostrově vědělo. Jezdí tam hodně Angličanů a Holanďanů , kdyby destinaci nepropagovali, určitě by se jich na ostrov nedostalo takové množství. V České Republice není tol ik propagována , vzhledem k tomu, že tam moc cestovních kanceláří nejezdí.

13. V obecné rovině – myslíte si, že je tato destinace ohrožena masivním cestovním ruchem? Mám tím namysli celkovou situaci – nejedná se tedy pouze o český outgoingový cestovní ruch.

Doufám, že se cestovní ruch na Kefalonii bude vyvíjet tak jako doposud, že tam nevyrostou žádné obrovské hotelové komplexy, že takhle to bude příjemné jak pro místní, tak pro turisty kteří tam přijíždí.

14. Ještě bych se ráda zeptala na zvyklosti Vašich klien tů týkajících se doprovodných služeb. Mají Vaši zákazníci zájem o poznávání místní kultury a tradic, mají zájem o kontakt s místní komunitou? Zapojují se do místních kulturních akcí?

Stoprocentně. Naši klienti jsou vzdělaní a zvídaví, prahnou po informací ch, rádi si nechají doporučit, často cestují po ostrově ve vypůjčeném automobilu. Velmi rádi nav štěvují různé kulturní akce. Naštěstí jsem je mohla informovat , díky komplexní mu přehledu akcí vydávaném místním oddělením cestovního ruchu , který vychází pře d začátkem sezóny a je v něm uvedeno místo i čas, kdy se konkrétní k ul - turní událost koná. Nezapomenutelné jsou slavnosti vína v Manzavina tě, dále pak s lavnosti Varkarola v Lixouri a nespočet dalších, kterých se naši klienti rádi účastní.

15. Mají Vaši zákaz níci zájem o návštěvu míst, spojených například s tradiční výrobou a ochutnávkou? Nabízí Vaše CK takové produkty? 66

Naši klienti rádi ochutnávají tradiční řeckou kuchyni, v tomto směru je kon cipována i naše nabídka zájezdů. N abízíme ve většině příkladů stud ia a apartmány bez stravování, nebo hotely se snídaní. K lienti tak mají možnost ochutnat tradiční kuchyni v některé z místních restaurac í . Nabízíme také fakultativní výlet y do přilehlých vinařství, kde mohou naši klienti ochutnat místní odrůdu Robola , a i si produkty zakoupit. Také jsem například zaznamenala nadšený zájem ze strany klientů o místní endemické léčivé byliny, které nabízel u kláštera svatého Gerassima jeden z místních obyvatelů. Mám takovou zkušenost, že pokud klietům poskytneme informace a po radíme jim, tak rádi různé věci zkouší.

16. Jaký druh zájezdů na Kefalonii máte ve Vaší nabídce a podle jakých kriterií tuto nabídku připravujete?

Ve spolupráci s místními partnery nabízíme několik fakultativních výletů. Mezi nejoblíbenější patří okružní výl et po ostrově, dale pak pořádáme lodní výlety na Ithaku a Lefkadu, se zastávkami na ostrovech Meganissi a Skorpios.

17. Zvažoval/a by Vaše CK možnost zorganizovat zájezd se zaměřením na formy udržitelného cestovního ruchu, jako např. pobyt v areálu vinařství spojený s pomocí při výrobě vína, pobyt na farmě, outdoorově zaměřený pobyt, cyklopobyt apod.?

To nedokážu odhadnout, zda by se chtěli přímo účastnit například na výrobě vína.

3 Shrnutí výsledků Ostrov Kefalonie má veškeré předpoklady pro úspěšnou realiza ci cestovního ruchu. Klíčové indikátory poukazují na to, že stav cestovního ruchu v destinaci a podmínky pro jeho udržitelný rozvoj, jsou příznivé . Z hlediska ochrany p řírodní ch podmínek a životního prostředí destinace , jsou nastaveny procesy na ochranu b iodiversity a vzácných druhů, v rámci sítě Natura 2000 . N a lokální úrovni probíhá ochrana environmentálního prostředí v několika vrstvách. Týká se jednak modernizace odpadového hospodářství , ale napříkl ad také 67

instalace odpadových nádoby na plážích a jinýc h veřejných místech, jako součást procesu nakládání s odpady. Investice do procesu e nvironmentální ho vzdělávání, regulac e a kontrola subjektů, znečištujících životního prostředí. Další oblastí je stav cestovního ruchu v destinaci. P ro přímořské a ostrovní destinaci Středomoří je typická vysoká sez ónnost. V hlavních měsících sezóny (červenci/srpnu) je poměr turistů k počtu místních obyvatel relativně nízký ( 1,34 resp. 1,29 ) , stejně tak jako intenzita užívání prostoru, kdy se v hlavní ch měsících sez óny nachá zí 0,75 os. /ha (Zakyntos - 3,6 os. /ha) . Je to mimo jiné dáno počtem ubytovacích kapacit na ostrově, kdy v porovnání s ostatními ostrovy, je poměr ně nízký. Na ostrově se nachází minimální množství hromadných ubytovacích zařízení, ubytovací služby jsou posk ytovány v menších ubytovacích zařízeních (< 50 pokojů), provozovaných místními podnikateli. Příjmy z cestovního ruchu tedy zůstávají v destinaci, z čehož pramení spokojenost místních subjektů v cestovním ruchu a vzhledem ke kapacitě základní infrastruktury nneí pozorována iritace místní komunity cestovním ruchem. Příjezdový cestovní ruch vykazuje, až na období ekonomické recese v roce 2008 - 2010, dlouhodobý stabilní růst. Hlavní zdrojovou zemí destinace je Velká Británie, s podílem téměř 75% trhu. K líčovým i partnery pro realitaci cestovního ruchu v destinaci jsou tedy především britští tour - operátoři. Z hlediska plánování rozvoje cestovního ruchu, je již několik let vypracováván plán pro rozvoj jednotlivých turistických region ů Řeckou centrálou cestovního r uchu . V posledních dvou letech vyvíjí odbor cestovního ruchu Kefalonie aktivitu, s cílem propagace destinace Kefalonie.

4 Závěry a doporučení

Na základě analýzy dat, v teoretické části této práce, lze v průběhu vývoje cestovního ruchu na Kefalonii jednozn ačně určit jednotlivé fáze životního cyklu této destinace. S ouběžným efektem rozvoje cestovního ruchu na sousedním ostrově Zakynthos v 80. letech 20. století je zviditelnění oblasti Ións kých ostrovů jako takové. První zahraniční návštěvníci, netoužící po s tandardizovaných produktech

organizovaného masového cestovního ruchu, začínají objevovat přírodní atraktivity Kefalonie. Destinace v této fázi disponuje pouze základní, omezenou infrastrukturou cestovního ruchu. Potřeby těchto návštěvníků jsou uspokojován y v rámci stávající infrastruktury, sloužící potřebám místních obyvatel. Destinace se nachází ve fázi objevení. V roce 1988 došlo ke skokovému nárustu příjezdového cestovního ruchu (o 70%). Místní komunita si všímá potenciálu turismu a aktivně se do něj z apojuje, probíhá výstavba apartmánů a studií. Destinace se v tomto období nachází ve fázi vtažení V roce 2001 došlo k nárůstu příjezdového cestovního ruchu, došlo k rozšíření infrastruktury. Ačkoli míra turistické intenzity dosahuje stále relativně nízkých hodnot, destinace se nachází ve fázi rozvoje. Období po finanční krizi bylo zatěžkávací zkouškou pro většinu destinací. Cestovní ruch vykazuje růst. Značná část obyvatelstva se podílí na cestovním ruchu a je na příjmech z něj závislá. Tuto skutečnost si u vědomuje a proto se snaží cestovní ruch rozvíjet, ale přitom chránit jedinečnost ostrova, jakožto přírodně - kulturně - historického dědictví, zaručující budoucí prosperitu destinace. I nadále probíhají investice do rozvoje suprastr uktury (vily mimo hlavní cen tra cestovního ruchu), obyvatelstvo se na cestovním ruchu aktivně podílí. Většina ubytovacích kapacit , je vlastněna a provozována místními obyvateli, podíl hotelových řetězců je minimální. Destinace není zasažena masovým turismem . Hypotéza č.1 je tedy potv rzena.

Odbor cestovního ruchu magistrátu v Argostoli každoročně vypracovává plán propagace Kefalonie pro nadcházející rok, s cílem rozvíjet cestovní ruch v destinaci. V současném plánu pro rok 2016 jsou vytyčeny dva hlavní cíle. Prvním je podporovat alter nativní formy cestovního ruchu, díky čemuž dojde k prodloužení turistické sez óny. Tí m druhým je snaha získat větší podíl na trhu výletních plaveb . Hypotéza č.2 byla vyvrácena.

Autorka se domnívá, že ačkoli má segment výletních plaveb potenciál pro příjezd ový cestovní ruch, pro destinaci není v ý hodný. Z výšená doprava v oblasti znečišťuje křehký moř ský ekosystém a podstatně zvyšuje nebezpečí ekologické 69

havárie. Z hlediska cestovního ruchu se pak jedná o návštěvníky, kteří stráví na ostrově jen velmi krátký č as ( max. 8 hodin) . Prohlídka ostrova je organizovaná, přeprava po ostrově je zajišťována autobusovy . Zpravidla se nedaří uspokojit rozdílné potřeby všech účastníků , následkem čehož vzniká frustrace . Tito turisté již nepřinesou destinaci žádné dodatečné pří jmy – stravování v destinaci je součástí „balíčku“, který uhradili plavební společnosti a ta pak obj ednala službu v destinaci (vzhledem k objemu j iž za nižší cenu ) . P ravděpodobnost , že se tito návštěvníci v budoucnosti vrátí , je vzhledem k velmi krátké dob ě strávené na ostrově nižší , než u jiných forem cestovního ruchu. Oproti tomu yachting má podstatně menší negativní dopad na životní prostředí a ačkoli tito návštěvníci nečerpají ubytovací s luž b y , využívají však plně služby ostatní.

A utorka vidí potenciál udržitelného rozvoje cestovního ruchu v e specifických ( z hlediska odlišných potřeb a způsobů jejich naplnění ) nových trzích . Fenoménem současnosti je segment LOHAS , jež je akronymem slov Lifestyl e of Health and Sustainability (Everage, 2002) . Zastánci toh oto životního mají v rámci populace vyšší vzdělání a nadprůměrné finanční příjmy. Za j í m ají se o zdravý životní styl, jehož součástí je minimalizace ekologické stopy. S tím je spojená uvědomělost týkající se lokalizace svých finančních prostředků ( bio potra viny, „fair trade“ , výrobky z recyklovaných materiálů , vozidla na alternativní po hon, alternativní/přírodní léčba apod.) , za tyto produkty jsou však ochotni zaplatit více. Často jsou označováni jako „zelení“ zákazníci. Orientace na tyto zákazníky přináší „ win - win“ řešení(minimální negativní dopady CR a vysoké příjmy z CR). Základním předpokladem cílové destinace jsou přírodní podmínky a absence masov ého cestovní ho ruch u . Součástí infrastruktury cestovního ruchu by měly být ubytovací kapacit y aplikující gree n management ( eco - labelling) . Zajímavý m produktem by pro tuto cílovou skupinu mohl být pobyt spojující relaxaci , jógu, tai - chi nebo jinou formu cvičení, meditace, vzdělávání v oblasti osobního rozvoje, apod.)

Další možností prodloužení turistické sezóny je rozšíření , dosud ve formě doplňkových služeb n abízených , produktů zážitkového cestovního ruchu. Na ostrově se nachází jezdecké stáje, vy budováním ubytovacích kapacit , přímo v areálu těchto jezdeckých škol , vzniká příležitost pro realizaci hipoturismu. 70

Středomořská kuchyně byla zařazena organizací UNESCO na R eprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva . [2 3] Další formou zážitkového turismu je gurmánský turismus, v ideálním případě nabízející možnost vynikající řeckou kuchyni nejen o chutnat , ale i se ji naučit připravovat. Pro realizaci enoturismu , jakožto součást i gurmánského turismu, jsou v destinaci vynikající podmínky. Spojení enoturismu a rurálního turismu, nabízí úplně nové formy zážitkové turistiky.

Destinace má díky rozsáhl ým podzemním jeskynním systémům velmi dobré přírodní předpoklady pro speleologický turismus (může být spojený s potápěním) a mokřady Livadi jsou ideální lokalitou pro pozorování ptáků ( birdwatching ). Konkrétní aktivity by měly být doprovázeny odborným výkl adem z řad místní komunity . Vzhledem k realizaci mimo hlavní turistickou sezónu by měly být zajištěny také vhodné doplňkové služby. Homer ova Odysseia je velice zajímavá z pohledu potenciálu pro realizaci vědeckého turismu na Kefalonii . Bylo napsáno několi k odborných textů, zabývajících se rozborem tohoto díla a podle mnoha indicií by se bájné království Ithaka mohlo nachá zet právě na ostrově Kefalonie. [5 ]

Autorka se dále zabývala předpoklady destinace pro realizaci některé z netradičních forem alternat ivního cestovního ruchu. Ve vytvoření produktu, který by byl v rámci jónského souostroví naprosto unikátní, spatřuje autorka největší příležitost pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu destinace. Vytvořením takového produktu cestovního ruchu může Kefalonie získat klíčovou konkurenční výhodu. Divoký reliéf západního pobřeží ostrova nabízí podmínky pro některou z forem dobrodružného cestovního ruchu, např. tandemparaglyding (paragly ding), z vodních sportů například kiting. Další jedinečnou příležitostí (z dl ouhodobého hlediska) je propagace destinace j ako místa vhodného pro pořádání sportovních soutěží, jako je např. RedBull cliff diving , jež by mohli návštěvníci sledovat z nejkrásnější pláže Řecka - Myrtosu . Další možnost í jak zvýšit atraktivitu destinace pr o adrenalinový cestovní ruch je vybudování tratě pro „ downhill mountain biking“ z vrcholu Mt.Ainos , jako rozšíření 71

možností pro již probíhající cykloturismus . Tyto tratě bývají tvořeny lehkou dřevěn ou konstrukcí , zabraňující erozi p ovrchu jízdou . R espektuj e prvky krajiny a lze je kdykoliv jednoduše odstranit.

Destinace nyní nabízí produkty alternativní ch forem cestovního ruchu, zejména c ykloturistiky , horské turistiky a vodní turistiky. Hypotéza č.3 byla tedy vyvrácena.

V ypracování marketingové analýzy a průzkum u trhu v hlavní zdrojové zemi , s e zaměřením na alternativní cestovní ruch , je základním předpokladem správných manažerských rozhodnutí a dalšího úspěšného plánování. Na základě výsledků bude možné vytvořit zajímavý a kvalitní produkt , určit klíčové partnery a zvolit nejvhodnější formy propagace. Velmi přínosná může být ú čast na s pecializovaných veletrzích cestovního ruchu . Subjekty , podílející se na organizaci cestovního ruchu v destinaci , by měli kontinuálně sledovat vývojové trendy a eventuelně při způsobovat a/ nebo rozšiřovat nabídku prodůktů alternativního cestovního ruchu , s ohledem na změny v preferencích potenciálních návštěvníků . Instituce a organizace zabývající se udržitelností rozvoje cestovního ruchu , ( na národní i nadnárodní úrovni ) , mohou být zdrojem užitečných informací a podpory při implementaci. Komunikace plánu udržitelného rozvoje a následná úzká spolupráce destinačního managemntu a místních subjektů podnikajících v cestovním ruchu při jeho realizaci, je esenciálním předpokladem úspě chu . P odpora veškerých aktivit směřujících k certifikaci služeb a výrobků (ecolabellingu), jako žto základního předpokladu pro vstup na nové trhy, je tedy žádoucí.

5 Přílohy

Dotazník 1. Pohlaví 2. Věk 3. Vzdělání 4. Znáte destinaci Řecko? 5. Znáte ostrov Kefalonii? 6. Nav štívil/a jste ji někdy v minulosti? 7. V případě, že jste odpověděl/a ano, jak jste se o destinaci dozvěděl/a? 8. Kde jste před cestou zjišťoval/a informace o Kefalonii a čeho se týkaly, co Vás zajímalo? 9. Cestoval/a jste individuálně, nebo s CK? 10. Za jakým účelem? 11. Jakým druhem dopravy jste cestoval/a? 12. Jaký typ ubytování jste využívala/a? 13. Jaký typ stravy jste využívala/a? 14. Navštívil/a jste v destinaci i jiné letovisko, než v kterém jste byl/a ubytován/a? 15. V případě, že v minulé otázce odpověděl/a ano, využil/a jste nab ídky fakultativních zájezdů CK a nebo jste si pro poznávání ostrova zvolil/a individuální dopravu? 16. V případě, že jste zvolili fakultativní výlet nabízený CK, o jaký typ výletu se jednalo (návštěva vinařství, návštěva historických památek, …)? Jak jste byli se službami spokojeni? 17. Co si myslíte o propagaci dané destinace? 18. Vnímal/a jste některá místa jako “turisticky přetížená”? 19. Co je dle Vašeho názoru největší atraktivitou ostrova, kvůli které jej turisté navštěvují? 20. Co je naopak z Vašeho pohledu největším zá porem? 21. Myslíte si, že Kefalonie nabízí něco jedinečného a zvláštního pro cestovní ruch? 22. Dostal/a jste se během Vašeho pobytu do kontaktu s místní komunitou? 23. V případě, že jste odpověděl/a ano, byla Vaše zkušenost pozitivní nebo negat ivní? Prosím specifikuj te blíže. 24. Jak hodnotíte úroveň služeb? 25. Vnímáte cestovní ruch pro Kefalonii jako spíše přínosný?

5.1 Obrazová příloh a

Obrázek 1 Evropská migrační krize - Řecko 2016 (Zdroj: UNHCR)

Obrázek 2 Logo a identita značky

Obrázek 3 Pláž Myrthos (Autor: Thomi Sol, National Geographic)

Obrázek 4 Jeskyně Melisani ( Autor : Dimitris Tsakiris, National Geographic) 75

Obrázek 5 Caretta Caretta (Autor: Martin Green, National Geographic)

Obrázek 6 Pláž Xi s červeným saharským pískem (Autor: Antonis Argyros , National Geographic)

5.2 Tabulky

Tabulka 5 SWOT analýza ostrova Kefalonie (Dimitra Vagiona, 2012)

5.3 Mapy

Obrázek 7 Geografická mapa Kefalonie (Zdroj: reckovdetailech.cz)

Obrázek 8 Silniční síť a turistická centra Kefalonie (Zdroj: visitgreece.gr)

Obrázek 9 Přírodní a historické památky Kefalonie (Zdroj: in2greece.com)

Obrázek 10 Oblastí spadající do sítě Natura 2000 (Zdroj: Evropská komise)

6 Zdroje

[1] 1953 Earthquake [o nline]. [cit.2016 - 03 - 20] Přístup z Internetu : URL: http://www.ionian - island.co.uk/greece/index.php/en/kefalonia/history /18 - ionian - island/kefalonia/history/84 - 1953 - earthquake

[2] Average Weather For Kefalonia (Kefallinia Cephallonia), Greece – WeatherSpark [online]. [cit.2016 - 02 - 08] Přístup z Internetu: URL: https://weatherspark.com/averages/32187/Kefalonia - Kefallinia - Cephallonia - Ionian - Islands - Greece

[3] Beaches2 – Blue Flag [online].[cit.2016 - 04 - 01] Přístup z Internetu: URL: http://www.blueflag.global/beaches2

[4] Best Archaeological sites in Kefalonia [online]. 18.1.2016 [cit.2016 - 03 - 20] Přístup z Internetu: URL: http://uniquek efalonia.com/best - archaeological - sites - in - kefalonia/

[5] BITTLESTONE, R., DIGGLE, J., UNDERHILL, J . Odysseus unbound: the search for Homer's Ithaca . Cambridge University Press, 2005

[6] BYRNE, Timothy. Case Study - Waste Collection on the Island of Ke falonia « Recycling « Waste Management World [online]. 13.12.2013 [ cit.2016 - 04 - 19] Přístup z Internetu: URL: https://waste - management - world.com/a/case - study - waste - collection - on - the - island - of - kefalonia

[7] CRANG, M - TRAVLOU, P. The island that was not there: producing Corelli’s island, staging Kefalonia. Cultures of Mass Tourism: Doing the Mediterranean in the Age of Banal Mobilities , 2009, s.75 - 90

[8] UNHCR. Refugees/Migrants Emergency Response - Mediterranean - Document [online]. [ cit. 2016 - 02 - 07] Přístup z Internetu: URL: https://data.unhcr.org/ mediterranean/documents.php?page=3&view=grid&Country []=83&Type[]=1

[9] Digital Library EL.STAT [databáze online]. Athens: National Statistical Service of Greece, 1983 [cit.2016 - 04 - 15] Přístup z Internetu: URL: http://dlib.statistics.gr/portal/page/portal/ESYE

[10] DITTRICH, K.: Korfu , Jónské ostrovy, 2.vyd. Praha: Nakladatelství Vašut 2006, 128 s, ISBN 80 - 7236 - 518 - 5

[11] Dluhová krize v Řecku – Wikipedie [online]. poslední revi ze 2016 - 0 1 - 28 [cit.2016 - 01 - 31].Přístup z Internetu: URL:https://cs.wikipedia.org/wiki/Dluhová_krize_v_Řecku

[12] DUBIN M.: Řecké ostrovy - Společník cestovatele, 2.vyd. Praha: Ikar 2004, 400 s, ISBN 80 - 249 - 0297 - 4 80

[13] EL.STAT. Χαρτογραφικό Πανόραμα Απογραφικών Δεδομένων 1991 - 2011 [ online ] . [cit.2016 - 04 - 15] Přístup z Internetu: URL: http://panoramaps.statistics.gr/panorama/

[14] EUNIS - Site name result [online]. [cit.2016 - 04 - 22] Přístup z Internetu: URL: http://eunis.eea.europa.eu/sites - names - result.jsp

[15] Hellenic Civil Aviation Authority - Annual and Monthly Statistic al Data [online]. [cit.2016 - 04 - 03] Přístup z Internetu: URL: http://www.ypa.gr/en/profile/statistics/yearstatistics/

[16] HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu, 3.upr.vyd. Praha: IDEA SERVIS 1997, 166 s., ISBN 80 - 85970 - 04 - X

[17] HRUŠKOVÁ, Irena. Řecko: Fakta o zemi [online]. 19.1.2007 [cit.2016 - 01 - 31]. Přístup z Internetu: URL: http://www.desperado.cz/recko - fakta - o - zemi/

[1 8] HUDSON, Simon ; RITCHIE, JR Brent. Film tourism and destination m arketing: The case of Captain Corelli's Mandolin. Journal of Vacation Marketing , 2006, 12.3: 256 - 268

[19] KEKATOS, E - KOURIS, S.K. - AIKATE, A. ΣΧΕΔΙΟ ΤΟΥΡΙΣΤΙΚΗΣ ΠΡΟΒΟΛΗΣ 2016 [online]. [cit.2016 - 04 - 15] Přístup z Internetu: URL:http://kefalonianews.gr/wp - content/uploads/2015/12/kek2.pdf

[20] KREJČÍK, Jiří. Úřední jazyk v Řecku [ online ] . 2010 [cit.2016 - 01 - 3 1]. Přístup z Internetu: URL: http://recko.lmz.cz/uredni - jazyk/

[21] LORD M.: Průvodce Zakynthos a Kefalonie, 1.vyd. Brno: Lingea 2013, 159 s, ISBN 978 – 80 - 87819 - 40 - 1

[22 ] Masakr italské divize Acqui (Kefa lonia) [online]. [cit.2016 - 03 - 20] Přístup z Internetu: URL: http://www.panzernet.net/php/index.php/topic,4549.msg83114.html?PH PSESSID=b 34b4c7256e88640eb12a00b3ec5d99d#msg83114

[23] Mediterranean diet - intangible heritage - Culture Sector – UNESCO [online]. [cit.2016 - 04 - 24] Přístup z Internetu: URL: http://www.unesco.org/culture/ich/en/RL/mediterranean - diet - 00884

[24 ] M OIRA , P . , M YLONOPOULOS , D., KONDOUDAKI, A. Using f ilms as a Tourism Promotional Tool: The Case of Greece . In The 2nd International Conference on Impact of Movies & Television on Tourism, The Hong Kong Polytechnic University, School of Hotel & Tourism Management, 21 - 23 May 2009, Hong Kong , Conference Proc eedings , 2009, s . 230 - 248. (ISBN: 978 - 962 - 367 - 651 - 9)

[25] PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové: GAUDEAMUS Univerzita Hradec Králové, 2009, 298 s, ISBN 978 - 80 - 7435 - 006 - 1

[26] Řecké ostrovy | Řecko na Světadílec h [on line]. [ cit. 2016 - 02 - 07] Přístup z Internetu: URL: http://recko.svetadily.cz/recke - ostrovy

[27] Řecko.net | Jónské moře (Iónské moře) [online]. [cit.2016 - 03 - 26] Přístup z Internetu: URL: http://řecko.net/jonske - more.html

[28] ŠENKYŘÍK, Zdeněk. Kefalonia – ostrov přírodních krás i bolestných vzpomínek – Řecko nás baví [online]. 24.5.2015 [cit.2016 - 02 - 08] Přístup z Internetu: URL: http://www.reckonasbavi.cz/kefalonia - ostrov - prirodnich - kras - i - bolestnych - vzpominek/

[29] The Greek Tourism Confederation (SETE). Statistics repository [online]. [cit.2016 - 04 - 15 ] Přístup z Internetu: URL: http://sete.gr/en/statistical - data - library/statistics - repository/?c=&cat=&key=&dates=2009&thematics =

[30] The W orld Factbook [online]. Poslední revize: 8.4.2016 [cit. 2016 - 04 - 18]. Přístup z Internetu: URL: https://www.cia.gov/library/publications/the - world - factbook/geos/gr.html

[31] VAGIONA, Dimitra G.; TZOUFI, Myrto. Towards alternatives forms of tourism: increasing sustainability in the Kefalonia Island - Greece. South - Eastern European Journal of Earth Observation and Geomatics , 2012, 1.2: 41 - 57

[32] Zastupitelský úřad ČR v Athénách (Řecko). Řecko | BusinessInfo.cz [online]. [ cit. 2016 - 02 - 05] Přístup z Internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko - vztahy - zeme - s - eu - 19221.html

[33] ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2.vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 76 8 s, ISBN 978 - 80 - 7201 - 880 - 2