Organizovaný Zločin V První Polovině 20. Století

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Organizovaný Zločin V První Polovině 20. Století Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Diplomová práce Organizovaný zlo čin v první polovin ě 20. století Kokaislová Lucie Plze ň 2014 Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra historických v ěd Studijní program Historické v ědy Studijní obor Moderní d ějiny Diplomová práce Organizovaný zlo čin v první polovin ě 20. století Kokaislová Lucie Vedoucí práce: PhDr. Roman Kodet, Ph.D. Katedra historických v ěd Fakulta filozofická Západo české univerzity v Plzni Plze ň 2014 Prohlašuji, že jsem práci vypracoval(a) samostatn ě a použil(a) jen uvedených pramen ů a literatury. Plze ň, duben 2014 ......................................... Obsah Úvod .................................................................................................................. 5 1 Italská mafie................................................................................................ 11 1.1. Sicilská mafie ........................................................................................................... 13 1.1.1. Pojem, struktura a inicia ční rituál ..................................................................... 14 1.1.2. Otázka vzniku a p ůvodu, a dokumenty popisující uskupení podobná mafii ...... 17 1.1.3. Vývoj .................................................................................................................. 20 1.2. Camorra ................................................................................................................... 25 1.2.1. P ůvod, pojem, inicia ční rituál a struktura ......................................................... 26 1.2.2. Vývoj .................................................................................................................. 28 1.3. ’Ndrangheta ............................................................................................................. 34 1.3.1. Pojem, struktura a inicia ční rituál ..................................................................... 35 1.3.2. Vývoj .................................................................................................................. 37 2 Situace v USA ............................................................................................. 40 2.1. Americké gangy v 19. století .................................................................................. 40 2.2. Po čátky mafie v Americe: migrace, Černá ruka, Morell ův gang a Joe Petrosino ......................................................................................................................... 45 3 Italská mafie v mezivále čném období ...................................................... 53 3.2. Camorra ................................................................................................................... 58 3.3. ’Ndrangheta ............................................................................................................. 59 4 Situace v USA ve 20. a 30. letech 20. století ............................................. 61 4.1. Prohibice .................................................................................................................. 61 4.2. Hlavní p ředstavitelé chicagského podsv ětí ........................................................... 63 4.2.1. „Big“ Jim Colosimo .......................................................................................... 63 4.2.2. Johnny Torrio .................................................................................................... 66 4.2.3. Al Capone .......................................................................................................... 73 4.2.4. Dion O’Banion ................................................................................................... 93 4.2.5. Earl „Hymie“ Weiss .......................................................................................... 95 4.2.6. Frank Yale .......................................................................................................... 98 4.3. Hlavní p ředstavitelé mafie v New Yorku ............................................................ 100 4.3.1. Giuseppe Masseria, Salvatore Maranzano a Castellammarská válka ............ 100 4.3.2. Charles „Lucky“Luciano ................................................................................. 104 5 Obnovení pozice mafie v Itálii ................................................................. 111 Záv ěr ............................................................................................................. 116 3 Bibliografie ................................................................................................... 123 Resumé ......................................................................................................... 127 4 Úvod Podobn ě jako píše James Finckenauer v předmluv ě k monografii Donalda Raye Cresseyho Theft of The Nation: The Structure and Operations of Organized Crime in America , bych též ráda zd ůraznila, že veškeré záv ěry a informace o vývoji, struktuře či fungování mafie uvedené v této diplomové práci, vychází z poznatk ů, kterých bylo v sou časnosti v oblasti této problematiky dosaženo. Zd ůraz ňuji tuto premisu z důvodu, že studium zabývající se mafií, jíž je v ěnována v této práci hlavní pozornost, je oborem relativn ě mladým, a tudíž je možné p ředpokládat, že budoucí výzkumy mohou odhalit nové prameny, na jejichž základ ě badatelé dosáhnout nových úsudk ů, jež by se nemusely shodovat s poznatky uvedenými v této práci. Situaci, kdy bylo nutné přehodnotit záv ěry, dokazuje nalezení zprávy ze 30. let 20. století v palermském státním archivu roku 2007 jedním z předních italských historik ů. Studovaný pramen poukázal, že domněnky o úsp ěchu Mussoliniho kampan ě proti mafii či p řesv ědčení o chatrném stavu hierarchie byly mylné, nebo ť dobový dokument dokazuje, že mafie byla již ve 30. letech 20. století zna čně strukturovanou organizací, a že se stáhla do pozadí na základ ě dohody mezi jednotlivými „rodinami“ nikoliv úsp ěchem Mussoliniho. Diplomová práce nese název Organizovaný zlo čin v 1. polovin ě 20. století, ale hlavní pozornost je zam ěř ena p ředevším na problematiku mafie, která tvo ří jen jednu složku organizovaného zlo činu. Není možné nalézt jednotnou a p řesnou definici pojm ů mafie či organizovaný zlo čin, jelikož ob ě složky jsou mnohem více spojeny s ur čitým typem kriminální činnosti, v případ ě mafie též s jistým typem chování. Studium samotného organizovaného zlo činu potažmo mafie je zna čně komplikované, jelikož si tyto organizace nevedou žádné záznamy ze svých jednání či neuzavírají písemné smlouvy o rozd ělení sfér vlivu, navíc jsou badatelé nuceni studovat tuto problematiku zp ětn ě a vycházet p ředevším z poznatk ů noviná řů , zpráv silových složek či ú řad ů zabývajících se touto problematikou. Cílem diplomové práce je charakterizovat vývoj italské mafie na území Itálie od vzniku do Mussoliniho kampan ě, která p řisp ěla k ustoupení mafie v Itálii do pozadí a odchodu n ěkterých p ředstavitel ů do USA, a popsat vývoj italské mafie na území USA. Krom ě sledování vývoje se práce pokusí zachytit rozdíly mezi v sou časnosti nejznám ějšími italskými mafiemi, a odlišnosti mezi italskou a americkou mafií. Vzhledem ke zmín ěným cíl ům byla zvolena metoda synchronní a komparativní. Cíle a zvolené metody ovlivnily strukturu p ředkládané práce, jež je rozd ělena do pěti kapitol. První kapitola se na svém po čátku soust ředí na zachycení n ěkterých 5 z hlavních obecných charakteristik mafie. V druhé části se první kapitola zam ěřuje na tři v sou časnosti nejznám ější a nejvlivn ější italské mafie, jimiž jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra a kalábrijská ’Ndrangehta. Rozsah t ěchto podkapitol je ovlivn ěn dostupností materiál ů a délkou studování jednotlivých v ětví italské mafie, z toho d ůvodu je nejrozsáhlejší částí úsek v ěnující se sicilské Cose Nost ře. Zbylé dv ě podkapitoly se soust ředí na neapolskou Camorru a kalábrijskou ’Ndrangehtu, která je ze třech zmín ěných mafií studována nejkratší dobu. První část diplomové práce se pokouší zachytit vývoj t ří zmín ěných mafií od jejich vzniku p řibližn ě do období po první sv ětové válce, charakterizovat každou z větví z italské mafie, popsat je po stránce hierarchické a zmínit jejich hlavní oblasti p ůsobení. Druhá kapitola poskytne čtená ři informace o situaci panující na území USA od 19. století p řibližn ě do období krátce po ukon čení první sv ětové války. První podkapitola se soustředí na problematiku gang ů, které sužovaly americkou spole čnost již od 19. století, druhá podkapitola se soust ředí p ředevším na problematiku Černé ruky, Morellova gangu, ale též na jednoho z prvních p ředstavitel ů policie Joea Petrosina, jenž se stal jedním z prvních bojovník ů proti mafii. Podobn ě jako u první kapitoly i zde je snaha zachytit vývoj amerických gang ů, Černé ruky a Morellova gangu. Zahrnutí této problematiky bylo ovlivn ěno tím, že v ětšina hlavních p ředstavitel ů mafie z období prohibice ve 20. a 30. letech 20. století byla členy gang ů vzniklých v pr ůběhu 19. století, či Černé ruky. Třetí kapitola se vrací zp ět na území Itálie, kde sleduje vývoj jednotlivých větví italské mafie v mezivále čné dob ě, a proto je hlavním jmenovatel této kapitoly zahájení, pr ůběh a dopady Mussoliniho tažení proti mafii, jímž pověř il Železného prefekta Cesare Moriho. Předposlední kapitola op ět soust ředí sv ůj pohled na vývoj mafie v USA ve 20. a 30. letech nebo-li v období, kdy byl zaveden Volstead ův zákon a XVIII. dodatek americké ústavy, a proto se jedna
Recommended publications
  • STRUTTURE Cosa Nostra E 'Ndrangheta a Confronto
    STRUTTURE Cosa Nostra e ‘ndrangheta a confronto Francesco Gaetano Moiraghi Andrea Zolea WikiMafia – Libera Enciclopedia sulle Mafie www.wikimafia.it Strutture: Cosa Nostra e ‘ndrangheta a confronto, di Francesco Gaetano Moiraghi e Andrea Zolea La mafia dura da decenni: un motivo ci deve essere. Non si può andare contro i missili con arco e frecce: in queste vicende certe intemperanze si pagano duramente. Con il terrorismo, con il consenso sociale, potevi permettertele: con la mafia non è così. Nella società c’è un consenso distorto. Altro che bubbone in un tessuto sociale sano. Il tessuto non è affatto sano. Noi estirperemo Michele Greco, poi arriverà il secondo, poi il terzo, poi il quarto. Giovanni Falcone 1 www.wikimafia.it Strutture: Cosa Nostra e ‘ndrangheta a confronto, di Francesco Gaetano Moiraghi e Andrea Zolea PREMESSA Questo lavoro ha lo scopo di offrire uno sguardo d’insieme sulle articolazioni strutturali delle organizzazioni mafiose denominate Cosa nostra e ‘ndrangheta . La prima sezione, curata da Francesco Gaetano Moiraghi, si concentra sull’analisi di Cosa nostra. La seconda sezione, che sposta il focus sulla ‘ndrangheta, è curata da Andrea Zolea. Come si potrà notare, le due sezioni non sono state realizzate secondo uno stesso modello, ma analizzano le due organizzazioni con un approccio differente. Ad esempio, la parte su Cosa nostra avrà un orientamento maggiormente diacronico, diversamente da quella sulla ‘ndrangheta, basata su un approccio sincronico. Il presente testo ha infatti l’obiettivo di offrire due proposte di analisi differenti che riescano a mettere in luce le analogie e le differenze delle strutture delle due organizzazioni mafiose.
    [Show full text]
  • Algapo]Ie Mavie
    ALGAPO]IE MAVIE I l,l lmdl ,do*o6oo, El Dapel de la Coca www.matUacoca.org PREFACE AL CAPONE, SA VIE... On peut obtenir beaucoup plus,avec un mot gentil et un revolver, qu'avec un mot gentil tout seul (Attribu6 I Al Capone) Al Capone est sans doute avec Pablo Escobar, le criminel le plus cilEbre du monde. Et les deux hommes partagent nombre de points communs: une origine modeste, mais pas pauvre, une envie de s'impliquer dans la politique et rsBN 978-2-35887 -L26-6 une mddiatisation I outrance qui a particip6 i leur chute. (tssN 978-2-35 887 -097 -9, 1'" publication) Cette mddiatisation leur a attir6 non seulement la coldre des autoritds, qui ont mis tout en euvre pour les faire tomber, Si vous souhaitez recevoir notre catalogue mais 6galement de leurs associds, m6contents d'attirer sur et 6tre tenu au courant de nos publications, eirx les lumidres des m6dias. envoyez vos nom et adresse, en citant ce livre I: Dans les ann6es trente, Al Capone a 6t6 le symbole du crime en Amdrique, son nom 6tant attachd I jamais i la La Manufacture de livres, 101 rue de Sdvres, 75006 Paris ou folle pCriode de la prohibition. Le < boss > de Chicago est [email protected] devenu cdldbre par ses interviews i la presse, reprises par les journaux europdens. Sa c6l6britd est telle qu'un te code de la propridtd intellduelle interdit les copies ou reproductions destin6es e une utilisation colledive. Toule repr6sentation ou reproduciion int6grale ou panielle faite par quelques proc6d6s journaliste ddtective va se mettre au travers de sa route.
    [Show full text]
  • Eau Brummels of Gangland and the Killing They Did in Feuds Ho" It
    1 9 -- THE SUN; SUNDAY, AtlGtlSTriSWi 1! eau Brummels of Gangland and the Killing They Did in Feuds ho" it v" A!. W4x 1WJ HERMAN ROSEHTHAL WHOSE K.1LLINQ- - POLICE COMMISSIOKER. EH RIGHT WHO IS IN $ MARKED T?e expressed great indignation that a KEEPING TJe GANGS SUBdECTIOK. BEGINNING-O- F crime had been committed. Ploggl .TAe stayed in. hiding for a few days whllo tho politicians who controlled the elec END FOR. tion services of the Five Points ar- ranged certain matters, and then ho Slaying of Rosenthal Marked the Be surrendered. Of courso ho pleaded e. ginning of the End for Gangs Whose "Biff" Ellison, who was sent to Sing Sing for his part In the killing of by Bill Harrington in Paul Kelly's New Grimes Had Been Covered a Brighton dive, came to the Bowery from Maryland when he was in his Crooked Politicians Some of WHERE early twenties. Ho got a Job' as ARTHUR. WOOD5P WHO PUT T5e GANGS bouncer in Pat Flynn's saloon in 34 Reformed THEY ObLUncr. Bond street, and advanced rapidly in Old Leaders Who tho estimation of gangland, because he was young and husky when he and zenship back Tanner Smith becamo as approaching tho end of his activities. hit a man that man went down and r 0 as anybody. Ho got Besides these there were numerous stayed down. That was how he got decent a citizen Murders Resulting From Rivalry Among Gangsters Were a Job as beef handler on the docks, other fights. bis nickname ho used to be always stevedore, and threatening to someone.
    [Show full text]
  • Nixon's Caribbean Milieu, 1950–1968
    Dark Quadrant: Organized Crime, Big Business, and the Corruption of American Democracy Online Appendix: Nixon’s Caribbean Milieu, 1950–1968 By Jonathan Marshall “Though his working life has been passed chiefly on the far shores of the continent, close by the Pacific and the Atlantic, some emotion always brings Richard Nixon back to the Caribbean waters off Key Biscayne and Florida.”—T. H. White, The Making of the President, 19681 Richard Nixon, like millions of other Americans, enjoyed Florida and the nearby islands of Cuba and the Bahamas as refuges where he could leave behind his many cares and inhibitions. But he also returned again and again to the region as an important ongoing source of political and financial support. In the process, the lax ethics of its shadier operators left its mark on his career. This Sunbelt frontier had long attracted more than its share of sleazy businessmen, promoters, and politicians who shared a get-rich-quick spirit. In Florida, hustlers made quick fortunes selling worthless land to gullible northerners and fleecing vacationers at illegal but wide-open gambling joints. Sheriffs and governors protected bookmakers and casino operators in return for campaign contributions and bribes. In nearby island nations, as described in chapter 4, dictators forged alliances with US mobsters to create havens for offshore gambling and to wield political influence in Washington. Nixon’s Caribbean milieu had roots in the mobster-infested Florida of the 1940s. He was introduced to that circle through banker and real estate investor Bebe Rebozo, lawyer Richard Danner, and Rep. George Smathers. Later this chapter will explore some of the diverse connections of this group by following the activities of Danner during the 1968 presidential campaign, as they touched on Nixon’s financial and political ties to Howard Hughes, the South Florida crime organization of Santo Trafficante, and mobbed-up hotels and casinos in Las Vegas and Miami.
    [Show full text]
  • Società E Cultura 65
    Società e Cultura Collana promossa dalla Fondazione di studi storici “Filippo Turati” diretta da Maurizio Degl’Innocenti 65 1 Manica.indd 1 19-11-2010 12:16:48 2 Manica.indd 2 19-11-2010 12:16:48 Giustina Manica 3 Manica.indd 3 19-11-2010 12:16:53 Questo volume è stato pubblicato grazie al contributo di fondi di ricerca del Dipartimento di studi sullo stato dell’Università de- gli Studi di Firenze. © Piero Lacaita Editore - Manduria-Bari-Roma - 2010 Sede legale: Manduria - Vico degli Albanesi, 4 - Tel.-Fax 099/9711124 www.lacaita.com - [email protected] 4 Manica.indd 4 19-11-2010 12:16:54 La mafia non è affatto invincibile; è un fatto uma- no e come tutti i fatti umani ha un inizio e avrà anche una fine. Piuttosto, bisogna rendersi conto che è un fe- nomeno terribilmente serio e molto grave; e che si può vincere non pretendendo l’eroismo da inermi cittadini, ma impegnando in questa battaglia tutte le forze mi- gliori delle istituzioni. Giovanni Falcone La lotta alla mafia deve essere innanzitutto un mo- vimento culturale che abitui tutti a sentire la bellezza del fresco profumo della libertà che si oppone al puzzo del compromesso, dell’indifferenza, della contiguità e quindi della complicità… Paolo Borsellino 5 Manica.indd 5 19-11-2010 12:16:54 6 Manica.indd 6 19-11-2010 12:16:54 Alla mia famiglia 7 Manica.indd 7 19-11-2010 12:16:54 Leggenda Archivio centrale dello stato: Acs Archivio di stato di Palermo: Asp Public record office, Foreign office: Pro, Fo Gabinetto prefettura: Gab.
    [Show full text]
  • Archivio Nisseno N. 3
    Associazione “Officina del libro Luciano Scarabelli” - Caltanissetta ARCHIVIO NISSENO Rassegna di storia, lettere, arte e società Anno II - N. 3 Luglio-Dicembre 2008 Paruzzo Printer editore - Caltanissetta 1 ARCHIVIO NISSENO Rassegna semestrale di storia, lettere, arte e società dell’Associazione “Officina del libro Luciano Scarabelli” di Caltanissetta Anno II - N. 3 Luglio-Dicembre 2008 2 Torniamo a parlare dei Fasci dei Lavoratori. La drammatica vicenda dei Fasci dei Lavoratori in Sicilia rappresenta la fase conclusiva di un lungo processo di crisi che si manifestò nel distorto svi- luppo dell’economia siciliana dell’Ottocento e nelle forme che assunse la politica a livello delle amministrazioni locali ma anche a livello nazionale. Se si guarda bene alle cause di questa crisi, molte di esse vanno individua- te nel mancato “governo” dei processi che determinarono una aberrante ridi- stribuzione della grande proprietà fondiaria. L’idea che fu alla base dell’ever- sione delle terre feudali (1812) e delle ricorrenti confische delle terre eccle- siastiche, cioè che si potesse creare una piccola proprietà contadina attraver- so la quotizzazione delle proprietà divenute demaniali, fallì miseramente a causa dell’ingordigia dei proprietari terrieri che aggirarono in tanti modi la legge, grazie anche alla connivenza del potere politico. Si andò così determinando, specialmente dal 1860 in poi, una situazione paradossale: la ridistribuzione delle terre, che era una delle grandi aspirazio- ni dei contadini siciliani alimentata anche dalle promesse di Garibaldi, non solo non si realizzò nei modi sperati, ma divenne un grande inganno che determinò un progressivo impoverimento del mondo contadino e braccianti- le, fino a giungere alle condizioni di estremo degrado e di miseria dei primi anni ‘90.
    [Show full text]
  • AL CAPONE, “Scarface”, Impone La Sua Impronta
    AL CAPONE, “Scarface”, impone la sua impronta Pubblicato su Rivista Informatica "GRAFFITI on line" (www.graffiti-on- line.com), del mese di ottobre 2019 con il titolo: “I GANGSTER DI COSA NOSTRA E LE MAFIE ITALO AMERICANE”, Atto 2°) http://www.graffiti-on-line.com/home/opera.asp?srvCodiceOpera=900 Originario dal Brooklyn della gang, il giovane Al Capone raggiunge il suo mentore Johnny fox Torrio a Chicago, dove imporrà la sua legge a colpi di pistola e di mazzette, alla guida della potente organizzazione mafiosa della Chicago Outfit. olamente Al Capone (1899-1947) uccide la gente in questo modo”. Ovvero di schiena con proiettili da 45 mm. sparati da una mitraglietta Thompson. SL’uomo che parla in questi termini si chiama George “Bugs” Moran, al secolo Adelard Cunin (1893-1957). Solo per un caso della sorte egli non si trovava in quel posto durante il massacro della giornata di San Valentino, il 14 febbraio 1929, dove ci furono ben 7 morti. Ma Capone ha ucciso o fatto uccidere ben molti di più nella sua lunga carriera di nemico pubblico n. 1. René Reouven (1925 - ), nel suo Dizionario degli Assassini ne ha fatto il conto: ben 700 assassinii in 14 anni di attività ! Un record che penso non potrà, a titolo individuale, rivendicare nessun altro del suo malfamato quartiere di Brooklyn. Alfonso Gabriele Capone nasce dunque proprio a Brooklyn, dove viene allevato da una famiglia di origini napoletane, molto religiosa: suo padre, barbiere e sua madre, sarta. Egli è il quarto figlio di una nidiata di nove. Evidentemente, il giovane passa più tempo per la strada che in classe, poiché, all’età di 14 anni, egli viene espulso dalla scuola per aver colpito un professore.
    [Show full text]
  • Community and Politics in Antebellum New York City Irish Gang Subculture James
    The Communal Legitimacy of Collective Violence: Community and Politics in Antebellum New York City Irish Gang Subculture by James Peter Phelan A thesis submitted in partial fulfillment of the requirements for the degree of Master of Arts in History Department of History and Classics University of Alberta ©James Phelan, 2014 ii Abstract This thesis examines the influences that New York City‘s Irish-Americans had on the violence, politics, and underground subcultures of the antebellum era. During the Great Famine era of the Irish Diaspora, Irish-Americans in Five Points, New York City, formed strong community bonds, traditions, and a spirit of resistance as an amalgamation of rural Irish and urban American influences. By the middle of the nineteenth century, Irish immigrants and their descendants combined community traditions with concepts of American individualism and upward mobility to become an important part of the antebellum era‘s ―Shirtless Democracy‖ movement. The proto-gang political clubs formed during this era became so powerful that by the late 1850s, clashes with Know Nothing and Republican forces, particularly over New York‘s Police force, resulted in extreme outbursts of violence in June and July, 1857. By tracking the Five Points Irish from famine to riot, this thesis as whole illuminates how communal violence and the riots of 1857 may be understood, moralised, and even legitimised given the community and culture unique to Five Points in the antebellum era. iii Table of Contents Introduction ...................................................................................................................................
    [Show full text]
  • PUNKS! TOPICALITY and the 1950S GANGSTER BIO-PIC CYCLE
    cHAPTER 6 PUnKs! TOPIcALItY AnD tHe 1950s gANGSTER BIo-PIc cYcLe ------------------------------- PeteR stAnfield “This is a re-creation of an era. An era of jazz Jalopies Prohibition And Trigger-Happy Punks.” — Baby Face Nelson this essay examines a distinctive and coherent cycle of films, pro- duced in the late 1950s and early 1960s, which exploited the notoriety of Prohibition-era gangsters such as Baby Face Nelson, Al Capone, Bonnie Parker, Ma Barker, Mad Dog Coll, Pretty Boy Floyd, Machine Gun Kelly, John Dillinger, and Legs Diamond. Despite the historical specificity of the gangsters portrayed in these “bio-pics,” the films each display a marked interest in relating their exploits to contemporary topical con- cerns. Not the least of these was a desire to exploit headline-grabbing, sensational stories of delinquent youth in the 1950s and to link these to equally sensational stories of punk hoodlums from 1920s and 1930s. In the following pages, some of the crossovers and overlaps between cycles of juvenile delinquency films and gangster bio-pics will be critically eval- uated. At the centre of analysis is the manner in which many of the films in the 1950s bio-pic gangster cycle present only a passing interest in pe- riod verisimilitude; producing a display of complex alignments between the historical and the contemporary. 185 peter stanfield DeLInQUENTS, gANGSTERs, AnD PUnKs In the 1950s, the representation of gangsters and of juvenile delinquents shared a common concern with explaining deviancy in terms of a rudi- mentary psychology,
    [Show full text]
  • Cosa Nostra V USA)
    Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut - AMBIS Regionální rozvoj REGULACE NÁSILNÝCH NESTÁTNÍCH AKTÉRŮ V MEZINÁRODNÍM SYSTÉMU:PROBLÉMY A PERSPEKTIVY (Cosa Nostra v USA) Bakalářská práce Autor: Jan Vokněr Bezpečnostní management v regionech Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Ludvík, PhD. Praha 2019 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 30. 6. 2019 Jan Vokněr Poděkování: Rád bych poděkoval panu PhDr. Zdeňku Ludvíkovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky poskytnuté před a během zpracování této práce. Velký dík patří také mé rodině za velkou trpělivost a podporu při mém studiu. Jan Vokněr ANOTACE A KLÍČOVÁ SLOVA Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou organizovaného zločinu, přesněji řečeno Cosa Nostrou v USA. Je zde popsána historie, vznik, tradice, vztahové vazby mafie jako uceleného tajného společenství na Sicílii a její přesun do USA koncem 19. století. V práci jsou popsány principy chování mafie a její důsledky na široké okolí v rozdílných časových souvislostech. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, teoretická část je naplněna informačním minimem o problematice k vytvoření si bližšího náhledu. V praktické části se věnuji analyzování získaných informací z knižních zdrojů. Součástí práce je i nastínění hlavních úseků v časové ose, ve kterých se podařilo regulátorům tohoto nestátního aktéra o dočasnou či úplnou eliminaci nezákonných aktivit mafie. Práce je doplněna o vlastní názor či doporučení autora, jak by do budoucna měla být tato problematika řešena.
    [Show full text]
  • ILLICIT MARKETS, ORGANIZED CRIME, and GLOBAL SECURITY Hanna Samir Kassab Jonathan D
    ILLICIT MARKETS, ORGANIZED CRIME, AND GLOBAL SECURITY Hanna Samir Kassab Jonathan D. Rosen Illicit Markets, Organized Crime, and Global Security Hanna Samir Kassab • Jonathan D. Rosen Illicit Markets, Organized Crime, and Global Security Hanna Samir Kassab Jonathan D. Rosen Department of Political Science Holy Family University Northern Michigan University Philadelphia, PA, USA Marquette, MI, USA ISBN 978-3-319-90634-8 ISBN 978-3-319-90635-5 (eBook) https://doi.org/10.1007/978-3-319-90635-5 Library of Congress Control Number: 2018942903 © The Editor(s) (if applicable) and The Author(s), under exclusive licence to Springer International Publishing AG, part of Springer Nature 2019 This work is subject to copyright. All rights are solely and exclusively licensed by the Publisher, whether the whole or part of the material is concerned, specifically the rights of translation, reprinting, reuse of illustrations, recitation, broadcasting, reproduction on microfilms or in any other physical way, and transmission or information storage and retrieval, electronic adaptation, computer software, or by similar or dissimilar methodology now known or hereafter developed. The use of general descriptive names, registered names, trademarks, service marks, etc. in this publication does not imply, even in the absence of a specific statement, that such names are exempt from the relevant protective laws and regulations and therefore free for general use. The publisher, the authors, and the editors are safe to assume that the advice and information in this book are believed to be true and accurate at the date of publication. Neither the publisher nor the authors or the editors give a warranty, express or implied, with respect to the material contained herein or for any errors or omissions that may have been made.
    [Show full text]
  • KM Thesis-Master 20160925-Final
    The Construction of the Gang in British Columbia: Mafioso, Gangster, or Thug? An Examination of the Uniqueness of the BC Gangster Phenomenon By Keiron McConnell M.Sc. Public Order Policing, Leicester University, 2004 B.G.S., Open University of BC, 2002 Thesis Submitted in Partial Fulfilment of the Requirements for the Degree of Doctor of Policing, Security and Community Safety John Grieve Centre Faculty of Social Sciences and Humanities © Keiron McConnell 2015 London Metropolitan University September 2015 Abstract This thesis explores the structure, demographics, and history of gangs in British Columbia (BC), Canada, through a social constructionist lens. The purpose of this research is for the reader to consider the current state of gangs in BC as inherently different from other places in the world, to assist in understanding why there may be misconceptions, and to promote the research and implementation of more appropriate context-specific interventions. Building on previous work conducted as a Vancouver Police officer of over 27 years, I participated in field observations with gang units in Toronto and Hobbema, Canada; Chicago and Los Angeles, USA; and London, England. I also examined gang typologies and definitions in academic literature as a segment of the historical context of gang research and highlight how these bodies of literature contribute to the social construction of gangs. A historical review of media-reported gang violence in BC from 1903 to 2012 demonstrates that gang violence is not a new phenomenon, and its history is an essential element in the constructed concept of the gang. As well, I conducted semi-structured interviews with participants who either police gangs, work with gangs, or were former gang members to get their perspectives on the issue.
    [Show full text]