Bohemia centralis, Praha, 34: 279–343, 2018

Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, zjištěné negativní faktory a návrhy managementu Amphibians and reptiles of the Brdy Protected Landscape Area, current threats and management suggestions

David Fischer1, Jana Fischerová2 a Lenka Jeřábková3 1 Hornické muzeum Příbram, Hynka Kličky 293, 261 01 Příbram VI; e-mail: [email protected] 2 Voltuš 97, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem; e-mail: [email protected] 3 Agentura ochrana přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 - Chodov; e-mail: [email protected]

▒ Abstract. The Brdy Protected Landscape Area (PLA) was established in 2016 and became the newest large protected area in the Czech Republic. Most of the area was used as military training grounds for 65 to 90 years. As a result the area was kept from other negative human impact, f. e. synthetic fertilizers in agriculture, connected with landscape changes and its contamination. A large part of the PLA territory has been overgrown with agricultural forests recently. However, according to former military usage, unique deforested areas suitable for amphibians and reptiles were preserved, as well as many reservoirs, serving amphibians as a reproductive sites. Due to the existance of the restricted military area, there are limited historical data concerning the occurence of amphibians and reptiles in the Central Brdy region. Despite many partial studies, the present work is the first wide scale attempt to document the occurrence of amphibians and reptiles in Brdy. From March to November 2017, we surveyed 109 sites for amphibians and reptiles. Standard faunistic methods were used. Both natural and manmade areas were surveyed. Thirteen species of amphibians and 6 species of reptiles are reported from the Brdy PLA. It is a good result compared to other similar areas. The richest localities are those created by military activities and large water-supply reservoirs and their surroundings. Oversized fish stock in ponds (predation pressure on amphibians), landscape hydrological regime changes and the disappearance of unique military training grounds after army withdrawal are having important negative impacts on amphibians and reptiles in the Brdy region. These problems must be primarily solved within the scope of PLA protection. The fish stock in reservoirs must be reduced or eliminated and small streams and spring areas must be revitalized.

279 BOHEMIA CENTRALIS 34

Specific management of former military training grounds (disturbance, deforestation, controlled fires) must be implemented to prevent reforestation.

▒ Key words: amphibians, reptiles, faunistics, conservation, Brdy PLA

1. Úvod

Chráněná krajinná oblast Brdy (dále jen CHKO Brdy) je nejmladším velkoplošným chráněným územím v ČR. Vznikla k 1. 1. 2016 na ploše 345 km2 a zahrnuje zrušený Vojenský újezd Brdy a část jihozápadních Brd (obr. 1); blíže viz též Fischer et al. (2018). CHKO Brdy zasahuje na území dvou krajů (Plzeňského a Středočeského). Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí cca 420–865 m n. m. (nejvyšším vrcholem je Tok), přičemž průměrná nadmořská výška převyšuje 600 m n. m. Geologické podloží je tvořeno většinou prvohorními sedimenty (často slepence; na Jinecku ale i břidlice s významnými nalezišti kambrických trilobitů). Místy se sice vyskytuje úživnější podloží, jako např. spility (např. oblast kolem Okrouhlíku či Getsemanky), Brdy jsou nicméně většinově velmi kyselé – v podmáčených partiích s tendencí k rašelinění. V CHKO nejsou až na několik výjimek (např. Míšov, Teslíny) žádné obce a naprostá většina území je v současné době zalesněna, a to převážně hospodářskými lesy s drtivou převahou smrku. Můžeme zde ale narazit i na přirozenější porosty, jako jsou např. rašelinné smrčiny, kyselé i květnaté bučiny s kleny, suťové lesy či potoční olšiny. Až na výjimky (potoční olšiny) se ale jedná o maloplošné fragmenty, které jsou často již dlouhodobě chráněny formou zvláště chráněných území (dále jen MZCHÚ) – jako příklad lze zmínit PR Getsemanka, PR Na skalách, PR Chynínské buky či PR Kokšín. Brdským specifikem jsou rozsáhlé sukcesní lesy, většinou s převahou břízy bělokoré, vznikající původně při okrajích uměle odlesněných vojenských cvičišť (např. dopadové plochy Jordán a Tok nebo cvičiště Přední a Zadní Bahna). Aktuálně tyto porosty expandují v důsledku ukončení vojenské činnosti a ohrožují tak velmi cenné a po dlouhé desítky let specifickým vojenským managementem udržované bezlesí. Z pohledu zájmových skupin živočichů, tedy obojživelníků a plazů, hraje velmi významnou roli bezlesí. Kromě několika dlouhodobě obhospodařovaných a ochranářsky velmi významných lučních komplexů (např. EVL Úličky, louky v okolí Kotelského potoka, Teslín či Beliny) se v rámci CHKO jedná především o bývalá či současná vojenská cvičiště. Z těch nejvýznamnějších lze na tomto místě zmínit na jedné straně např. Padrťsko, Kolvín či Hrachoviště jako plochy, které vznikly v místě vysídlených obcí (tedy v lokalitách, kde nebylo bezlesí vytvořeno nově se vznikem vojenského cvičiště), na straně druhé pak Tok, Jordán či Brdu –

280 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu dopadové plochy vzniklé se založením dělostřelecké střelnice odlesněním rozsáhlých vrcholových partií Brd. Velmi atraktivní bezlesí vzniklo nově také v rámci různých cvičišť, střelnic apod. – např. Přední a Zadní Bahna, okolí Felbabky, Sýkorky atd. Specifikem a průvodním jevem většiny vojenských cvičišť v CHKO je množství drobných vodních ploch (tůně vzniklé zaplavením kráterů po výbuších munice, zaplavené vyježděné koleje po těžké technice, zaplavené okopy apod.). Pro obojživelníky a plazy tak představuje bezlesí v rámci CHKO jednoznačně nejatraktivnější stanoviště. Stanovišti s obrovským potenciálem z pohledu obojživelníků jsou i četné umělé vodní nádrže, popř. tůně (okolí větších vodních děl a jejich hráze ale obývají i početné populace plazů). Jedná se o klasické rybníky (např. Padrťské rybníky, rybník V Úličkách, Kotelské rybníky, rybníky na Mitrovicku, Tisý rybník atd.), vodárenské nádrže (především Pilská, Láz, Obecnice = Octárna) a řadu různých malých vodních ploch (rezervoáry vody pro případné hašení požárů na dopadových plochách, drobné lesní rybníky atd.). Malé vodní plochy zde v minulosti byly budovány i přímo za účelem podpory místních populací obojživelníků, a to jak v ploše bývalého vojenského újezdu (tůně v EVL Felbabka), tak mimo ni (např. soustava tůní u Strašic, hrazená z krajinotvorných programů MŽP). Specifickými stanovišti, vzniklými v návaznosti na vodní nádrže, jsou přechodová rašeliniště, nejlépe vyvinutá v litorálních partiích VN Pilská. Zejména z pohledu obojživelníků je nesmírně významná i hustá síť vodotečí s četnými prameništi – oblast spadá do rozvodí pěti říček, a to Klabavy, Bradavy, Lomnice, Skalice a Litavky. Brdy jsou, mimo jiné, i chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Drobné toky a prameniště jsou ale bohužel velmi významně poznamenány dlouhodobými a stále přetrvávajícími snahami o odvodnění místních hospodářských lesů, což má za následek destrukci přirozeného hydrologického režimu a zcela jistě se to, mimo jiné, negativně odráží i na populacích místních druhů obojživelníků (blíže viz též Fischer et al. 2018). Jak bylo zmíněno výše, tvoří většinu plochy CHKO zrušený Vojenský újezd Brdy. Ten v centrálních Brdech vznikl již v roce 1926 a do podoby, která přetrvala v podstatě až do jeho zrušení ke konci roku 2015, byl rozšířen mezi lety 1949 a 1952. Území bylo tak ve zvláštním vojenském režimu 90, resp. cca 65 let! Převážné části dnešní CHKO Brdy se tak zcela vyhnuly některé zásadní antropogenní vlivy, jako je např. znečištění vod komunálními a průmyslovými odpady či intenzifikace zemědělské výroby, včetně její masivní chemizace. To má samozřejmě na faunu obojživelníků a plazů zcela zásadní pozitivní vliv. Bohužel ani Brdům, včetně těch „vojenských“, se nevyhnula poslední masivní intenzifikace chovu ryb, která nastala po roce 1990 na celém území ČR. Zřejmě nejvýznamněji se to projevuje v Padrťských rybnících, které jsou i přes svůj oligotrofní charakter využívány k produkčnímu chovu kaprů, což vede k významné degradaci celého rybničního ekosystému. Velmi intenzivně jsou ale využívány i některé další nádrže v CHKO (Kotelské rybníky, některé rybníky na Mitrovicku atd.). Samostatnou

281 BOHEMIA CENTRALIS 34 kapitolou se značným negativním dopadem na faunu obojživelníků je pak „divoké“ zarybňování většiny ostatních vodních ploch na území CHKO, a to velmi často okounem říčním, který pak vyvíjí neúměrný predační tlak na vývojová stadia obojživelníků (VN Pilská, VN Láz, VN Obecnice = Octárna, Velký rybník, Mlýnský rybník ve Velcí, Pstruhový rybník a další). Existenci vojenského újezdu, resp. dlouhodobému omezení vstupu do převážné části území dnešního CHKO, lze přičítat na straně jedné celou řadu pozitivních dopadů na místní batrachofaunu a herpetofaunu (viz výše), na straně druhé je ale příčinou absence starších historických údajů o výskytu obojživelníků a plazů v této části Brd. První konkrétní data o výskytu obojživelníků – většinou ale spíše z okrajových partií Brd – tak přinášejí až na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století Zavadil et al. (1988), Šapovaliv (1989), Zavadil et al. (1988), Zavadil & Šapovaliv (1990), Zavadil (1991), Lažanský (1991), Zavadil & Lažanský (1991), Souček et al. (1993) a Zavadil & Kolman (1992). Rozšíření obojživelníků pak shrnuje Moravec [red.] (1994). Dílčí údaje z několika lokalit pak uvádí ještě Hovorka (1996). Co se týká plazů, byly poznatky o jejich rozšíření v Brdech a okolí v devadesátých letech spíše sporadické. Známo bylo celkové druhové složení místní herpetofauny a několik konkrétních lokalit, které uvádějí např. Šapovaliv (1989) nebo Zavadil & Lažanský (1991). Nejkomplexnější přehled výskytu plazů z území bývalého vojenského újezdu pak přináší Zavadil (1991). Obecné informace o výskytu některých druhů v Brdech uvádí též Pecina (1991). Větší část výše uvedených poznatků shrnuje Fischer (1998a). Situace se výrazněji změnila po roce 1999, a to zejména díky batrachologickým a herpetologickým průzkumům tohoto území, prováděným zoologickým pracovištěm Okresního muzea v Příbrami a díky mapování výskytu vybraných druhů obojživelníků v rámci programu NATURA 2000. Výsledky těchto průzkumů přináší řada nepublikovaných zpráv (Fischer 1998b; Fischer 1999a, b; Fischer 2000; Fischer 2001; Fischer & Fischerová 2001a, b; Fischer 2002a, b; Fischer & Fischerová 2002), ucelený přehled dosavadních znalostí pak uvádí Fischer (2005a, b). Kvalita místních populací vybraných druhů obojživelníků se odrazila i v zařazení celé řady lokalit do soustavy Natura 2000 a jejich pozdější vyhlášení jako EVL (bohužel součástí CHKO Brdy se navzdory prvnímu velkorysejšímu návrhu staly pouze dvě z těchto lokalit, a to EVL Hrachoviště a EVL Felbabka – v obou případech je hlavním předmětem ochrany kuňka žlutobřichá). Těsně za hranicemi CHKO tak zůstaly další 4 EVL s hlavním předmětem ochrany čolek velký (EVL Rožmitál pod Třemšínem, EVL Bezděkov) a kuňka obecná (EVL Velký Raputovský rybník, EVL Vočert a Lazy). V letech 2008 a 2014 proběhly na vybraných lokalitách v Brdech průzkumy populací obojživelníků a plazů v rámci celostátního mapování organizovaného AOPK ČR (Fischerová in NDOP 2017, Melichar in NDOP 2017). Výsledky průzkumů některých dílčích lokalit přinášejí i zprávy z posuzování různých záměrů – např. budování několika nových ČOV v povodí významných toků (Fischer & Paul 2007), záměru opravy nádrže Velcí (Fischer 2016a) či záměru

282 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu vybudování suché nádrže Amerika (Fischer 2016b). V roce 2015 proběhl podrobný inventarizační průzkum se zaměřením na obojživelníky v rámci EVL Hrachoviště a EVL Felbabka (Fischerová & Fischer 2015; Fischer & Fischer 2015a). Na obou zmíněných lokalitách (EVL Hrachoviště, EVL Felbabka) probíhá také pod patronací AOPK ČR dlouhodobý pravidelný každoroční monitoring vybraných druhů obojživelníků. Cenné informace o výskytu plazů na několika významných lokalitách v centrálních Brdech přináší bakalářská a zejména pak diplomová práce Vosky (2013, 2017). Výsledky řady dalších dílčích průzkumů jsou pak dále uloženy v databázi Hornického muzea Příbram či v soukromých archivech prvních dvou autorů. I přes výše uvedené skutečnosti lze konstatovat, že systematický batrachologický a herpetologický průzkum celého území, zahrnutého do CHKO Brdy, dosud neproběhl. Výše uvedené průzkumy byly totiž v převážné většině případů opakovaně směřovány maximálně do několika desítek nejatraktivnějších lokalit. Z důvodu absence dat (popř. aktuálních dat) z celé řady dalších významných ploch na území současné CHKO Brdy tak vyvstala potřeba realizace podrobného průzkumu celého území CHKO se zaměřením na obojživelníky a plazy. Významnou součástí aktualizačních průzkumů byla i identifikace případných negativních faktorů a návrhy jejich řešení tak, aby výsledky průzkumu přispěly k realizaci příslušného plánu péče o CHKO (Anonymus 2015). Z těchto důvodů byl na základě objednávky AOPK ČR proveden v roce 2017 komplexní průzkum batrachofauny a herpetofauny celého území CHKO, jehož výsledky jsou hlavním předmětem tohoto příspěvku.

2. Materiál a metodika

Terénní průzkumy byly realizovány především prvními dvěma autory, a to v období březen–počátek listopadu 2017 a zahrnovaly tak celou jednu periodu aktivity obojživelníků a plazů. Na jednotlivých průzkumech se dále nárazově podíleli Kateřina Fischerová, Zuzana Fischerová, Antonín Reiter, Lenka Reiterová, Daniela Reiterová, Hanka Reiterová, Lucie Reiterová, Jaroslav Pipek a Pavel Moravec. V průběhu vymezeného období bylo v území CHKO provedeno celkem 51 terénních šeření (území bylo navštíveno v rámci 51 různých dnů), přičemž v rámci jednoho šetření bylo většinou prozkoumáno několik vybraných lokalit. S využitím mapových podkladů, literárních údajů a především pak na základě poměrně podrobné znalosti území, kterou disponuje první z autorů, bylo v území vymezeno celkem 109 zájmových lokalit (blíže viz mapu 1, tab. 1), v rámci kterých byl následně realizován herpetologický a batrachologický průzkum s využitím níže uvedených metod (v převážné většině případů byl na lokalitě proveden průzkum jak obojživelníků, tak plazů). Zájmové lokality byly vymezeny jako: a) plochy různé výměry, od řádově nižších tisíců m2 (např. menší rybníky a jejich okolí) po více než 200 ha (dopadové plochy): 101 lokalit; menší a dobře 283 BOHEMIA CENTRALIS 34 přístupné plochy byly zkoumány plošně, většími či částečně nepřístupnými plochami byly vedeny reprezentativní transekty (viz tab. 1); vymezené plochy byly v drtivé většině případů navštěvovány opakovaně; b) linie – především okraje cest, ale i jednorázové transekty většími územními celky (délka i více než 10 km): 4 lokality; c) body – lokality o plochách řádově do nižších desítek m2 (např. kaluže v okolí cest, části komunikací apod.): 4 lokality; většinou se jedná o jednorázové záznamy.

Obr. 1. Mapa CHKO Brdy s vyznačením zkoumaných lokalit (č. 1–109). Fig. 1. Map of the Brdy PLA with representation of localities surveyed (No. 1–109).

284 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

2.1 Obojživelníci

Průzkumy byly zaměřeny především na potenciální reprodukční stanoviště (výjimku představovaly průzkumy zaměřené na mloka skvrnitého, kde hrál hlavní roli průzkum terestrických biotopů). Každá lokalita, která byla po primární jarní návštěvě vyhodnocena jako potenciálně vhodná pro reprodukci obojživelníků, byla následně zkoumána opakovaně, a to v období páření a kladení snůšek a v období vývoje larev (to umožní do budoucna vyhodnotit např. i úspěšnost reprodukce obojživelníků na jednotlivých lokalitách v závislosti na různých abiotických i biotických faktorech). Vybrané lokality byly navštíveny minimálně 1× i v noci, za účelem odposlechu hlasových projevů žab (především se jednalo o potvrzení výskytu rosničky zelené, kuňky obecné, popř. ropuchy zelené). Obojživelníkům byla dále věnována pozornost i v rámci průzkumů terestrických stanovišť (často souběžně s průzkumy zaměřenými na plazy). Jednotlivé návštěvy byly realizovány s ohledem na co možná nejpříznivější podmínky (teplota, srážky, ...) tak, aby byla jejich efektivita co možná nejvyšší. Např. průzkumy zaměřené na mloka skvrnitého probíhaly ve dnech s trvalejšími a vydatnějšími srážkami, průzkumy zaměřené na odposlech vokalizujících „hnědých“ skokanů či blatnic za teplejších slunečných dnů apod.

V rámci batrachologických průzkumů byly využity následující metody: - vyhledávání snůšek (žáby), vizuální pozorování adultních, subadultních a juvenilních jedinců v rámci plošného procházení menších vodních ploch (včetně drobných vodotečí za účelem vyhledávání larev mloků) či transektů kolem pobřeží větších nádrží; v převážné většině případů se jednalo o denní průzkumy; - odposlech hlasových projevů žab; denní i noční návštěvy; - namátkové odlovy síťkou (cedníkem) – průzkumy zaměřené především na adulty čolků a larvy všech druhů obojživelníků; denní průzkumy; - transekty terestrickými biotopy obojživelníků, včetně prohledávání potenciálních úkrytů – velký význam hrál tento typ průzkumu zejména při ověřování výskytu mloka skvrnitého; denní až večerní průzkumy; - vyhledávání usmrcených jedinců např. na komunikacích, pokosených loukách nebo po realizaci různých managementů; denní průzkumy.

Pozn.: Určování jednotlivých druhů komplexu tzv. „vodních“ skokanů (Pelophylax esculentus complex) probíhalo na základě vnějších morfologických znaků (tvar a velikost patních hrbolů, délka zadních končetin, zbarvení rezonančních měchýřků, zbarvení těla samců během páření) a na základě hlasových projevů vokalizujících samců.

285 BOHEMIA CENTRALIS 34

2.2 Plazi

Zkoumána byla každá lokalita, která byla vyhodnocena jako potenciálně vhodná pro plazy – většina takových ploch byla poté navštívena opakovaně. Plazům byla také věnována pozornost v rámci všech návštěv za účelem realizace batrachologických průzkumů. Průzkumy vybraných lokalit byly prováděny s ohledem na ekologii a etologii jednotlivých druhů plazů tak, aby byla jejich efektivita co možná nejvyšší (volba vhodného ročního období, dnů s vhodným počasím a teplotami, vedení transektů atraktivními částmi lokalit – např. ekotony atd.).

V rámci herpetologických průzkumů byly využity následující metody: - vyhledávání juvenilních, subadultních a adultních jedinců v rámci procházení vymezenými lokalitami; u menších ploch se jednalo v podstatě o plošný průzkum, rozsáhlejšími územími byly vedeny transekty jejich nejatraktivnějšími partiemi (ekotony, plochy s vyšší koncentrací potenciálních úkrytů apod.); průzkum byl zaměřen většinou na vizuální vyhledávání slunících se jedinců, zastiženi byli takto ale i např. jedinci při páření, vyhledávání potravy, exploračním chování apod.; - prohledávání potenciálních úkrytů (prostory pod kameny, kmeny, různým zbytky vojenských terčů a dalšími předměty antropogenního původu atd.); - vyhledávání svleček (jak volně v terénu při procházení lokalitami, tak v různých úkrytech); - vyhledávání usmrcených jedinců např. na komunikacích, pokosených loukách nebo po realizaci různých managementů.

Tab. 1. Přehled zkoumaných lokalit. Tab. 1. List of localities sampled.

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 1 Amerika- 49,7127540455; obojživelníci, zpevněná asfaltová komunikace; bod silnice 13,7734316627 plazi 2 Alianka- 49,7243222955; obojživelníci, drobná oligotrofní nádržka a její požární nádrž a 13,8841677584 plazi převážně zalesněné okolí; plocha, okolí plošný průzkum 3 Bahna-Zadní 49,7069543409; obojživelníci, stále využívané vojenské cvičiště; Bahna 13,7230040848 plazi plocha, transekty 4 Bahna-Přední 49,715061697; obojživelníci, bývalé vojenské cvičiště; plocha, Bahna 13,7396938407 plazi transekty 5 Baština II. 49,7462840291; obojživelníci, lesní rybníček a okolní jehličnaté 13,8960950127 plazi porosty; plocha, plošný průzkum

286 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 6 bezejmenná 49,6525607889; obojživelníci, malá nádržka s rybami a navazující nádrž u rozcestí 13,7778542179 plazi luční porost; plocha, plošný průzkum U Studánky 7 bezejmenná 49,6616635842; obojživelníci, malá oligotrofní nádržka bez ryb nádržka – 13,77811148 plazi a navazující plochy bývalého Padrťsko vojenského cvičiště; plocha, plošný průzkum 8 bezejmenný 49,5842800605; obojživelníci, malý rybník s okolím; nasazeny rybník u 13,6828960659 plazi ryby; v některých mapách jako Nových Seitzův rybník; plocha, transekt Mitrovic 9 bezejmenný 49,663333422; obojživelníci, malý rybník s okolím (plocha rybník – 13,7632727916 plazi bývalého voj. cvičiště); chov ryb; Padrťsko v některých mapách jako Výtažník; plocha, transekt 10 bezejmenný 49,667260124; obojživelníci, malý rybník s okolím (plocha rybník – 13,7643322259 plazi bývalého voj. cvičiště); chov ryb; Padrťsko v některých mapách jako Šindelka; plocha, transekt 11 bezejmenný 49,6720823739; obojživelníci, malý rybník s okolím (plocha rybník – 13,7639153486 plazi bývalého voj. cvičiště); chov ryb; Padrťsko v některých mapách jako Ledvinka; plocha, transekt 12 bezejmenný 49,6697336809; obojživelníci, malý rybník s okolím (plocha rybník – 13,7644457509 plazi bývalého voj. cvičiště); chov ryb; Padrťsko v některých mapách jako Gricák; plocha, transekt 13 bezejmenný 49,8069066451; obojživelníci, malý lesní rybník; nasazeny ryby; rybník 13,9256732601 plazi plocha, transekt u Felbabky 14 Bor-rybníček 49,6880896278; obojživelníci, oligotrofní zrašelinělý rybníček a okolí 13,8530068391 plazi s okolním bezlesím; bez ryb; plocha, transekty 15 Belina- 49,6312253394; obojživelníci, malá nádržka s předimenzovanou rybníček a 13,8723339557 plazi rybí obsádkou, mozaika luk a porostů okolí dřevin, lesní mokřad; plocha, transekty 16 Bílá Huť 49,7654087414; obojživelníci, chovný rybník na okraji CHKO 14,0071190109 plazi s okolními lučními a lesními porosty; odchytové bariéry (záchranný přenos obojživelníků) 17 Brda-dopadová 49,7496027817; obojživelníci, aktivní dopadová plocha, zaplavené plocha 13,9200732395 plazi krátery po výbuších munice, rozsáhlé odlesněné území; plocha, transekty

287 BOHEMIA CENTRALIS 34

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 18 Dolejší 49,6545926878; obojživelníci, velký, původně oligotrofní rybník; Padrťský 13,7639583938 plazi předimenzovaná obsádka kaprů; rybník a okolí cenné epilitorály s navazujícími lučními lady; plocha, transekty 19 Drahota 49,5764863841; obojživelníci, lesní rybník využívaný ke 13,7003763015 plazi sportovnímu rybolovu; navazují luční komplexy; plocha, transekty 20 Drmotova 49,7497854607; obojživelníci, studánka, drobná vodoteč a malá studánka a 13,894583578 plazi oligotrofní nádržka bez ryb; navazuje okolí les a luční porost; plocha, plošný průzkum 21 Faimanovy 49,5848089519; obojživelníci, rozsáhlá lesní rezervace se skalními skály a klenky 13,7210374359 plazi výchozy a kamennými moři; na + okolí lesních cestách zaplavené vyježděné koleje; plocha, transekty 22 Felbabka 49,8073953048; obojživelníci, odlesněná vojenská plocha 13,9329480121 plazi s množstvím kaluží a drobných tůní, mimo jiné na nezpevněné cestě; plocha, transekty 23 Hořejší 49,6409535775; obojživelníci, velký, původně oligotrofní rybník; Padrťský 13,7673164925 plazi předimenzovaná obsádka kaprů; rybník a okolí cenné epilitorály s navazující rašelinnou smrčinou a listnatými porosty; lesní porosty degradovány plošným odvodněním; plocha, transekty 24 Hrachoviště 49,7902008039; obojživelníci, aktivní cvičiště vojenské autoškoly 13,8987925559 plazi s navazujícím komplexem vlhkých luk; množství drobných vodních ploch různého charakteru; plocha, transekty 25 Hutě pod 49,5809809969; obojživelníci, zrašelinělý lesní rybníček s dobře Třemšínem- 13,7928777417 plazi vyvinutými litorálními porosty bezejmenný a okolní luční biotopy; atraktivní rybník ekotony; plocha, transekt 26 Hutě pod 49,5919276321; obojživelníci, maloplošné vlhčí luční lado; plocha, Třemšínem- 13,8017392808 plazi plošný průzkum luční lado 27 Chynínské 49,5816654819; obojživelníci, lesní rezervace se starými bukovými buky a okolí 13,7382564955 plazi porosty, množstvím mrtvého dřeva, lesním prameništěm a drobnými skalními výchozy; plocha, transekty 28 Chynín- 49,5590199444; obojživelníci, nedávno rekonstruovaný rybník bez bezejmenný 13,7080792882 plazi litorálních porostů s nasazenými rybník a okolí rybami; navazují cenné vlhké louky; plocha, transekty

288 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 29 Chynín-návesní 49,5591059568; obojživelníci malý návesní rybníček bez litorálních rybník 13,7092613818 porostů; plocha, plošný průzkum 30 Jince-bývalá 49,7776690702; obojživelníci, bývalá technická plocha obalovna 13,9714144523 plazi s betonovými bazény, zadržujícími trvalý vodní sloupec; plocha, plošný průzkum 31 Jindřichova 49,7691994184; obojživelníci, vzrostlé lesní porosty, skalní útvar, skála a okolí 13,887788829 plazi kamenné moře; na lesních cestách ojediněle zaplavené vyjeté koleje; drobné vodoteče; linie 32 Jordán-letiště 49,7486403672; obojživelníci, panelové letiště v lesním porostu; 13,8702031711 plazi atraktivní ekotony; 2 drobné vodní plochy s nasazenými rybami a maloplošným litorálním porostem; plocha, plošný průzkum 33 Jordán, požární 49,7332707857; obojživelníci, drobná oligotrofní nádržka na nádržka okolí 13,8634814438 plazi Mourovém potoce; bez ryb; okolí tvoří řídký sukcesní les na bývalé cílové ploše; plocha, plošný průzkum 34 Jordán-lom 49,7363869725; obojživelníci, drobný zarůstající lom při okraji 13,8656991655 plazi bývalé dopadové plochy Jordán; okolí – řídký sukcesní les; plocha, plošný průzkum 35 Jordán-východ 49,727132281; obojživelníci, bývalá dopadová plocha; vřesoviště, 13,867477485 plazi porosty borůvek a brusinek, roztroušeně dřeviny, disturbované plošky; plocha, transekty 36 Jordán-západ 49,7239322629; obojživelníci, bývalá dopadová plocha; vřesoviště, 13,8536602055 plazi porosty borůvek a brusinek, roztroušeně dřeviny a jejich skupiny; část zrašelinělá s množstvím tůní v kráterech po explozích munice; plocha, transekty 37 kaluže u lesní 49,5755485078; obojživelníci drobné kaluže ve vyjetých kolejích cesty 13,7341599468 po lesnické technice u cesty mezi PR Fajmanovy skály a klenky a PR Chynínské buky; plocha, plošný průzkum 38 Klobouček 49,7066818622; obojživelníci, skalní útvar, kamenné moře 13,918481623 plazi zarůstající vzrostlým smíšeným porostem; plocha, transekt 39 Kolářík 49,5773062575; obojživelníci, chovný rybník s orobincovými 13,687415059 plazi litorály při okraji intravilánu obce Nové Mitrovice; plocha, transekt

289 BOHEMIA CENTRALIS 34

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 40 Kolvín-rybník 49,6611560397; obojživelníci, mělký chovný rybník se zajímavými 1 13,7216516753 plazi litorálními porosty v centru bývalé výcvikové plochy Kolvín (roztroušené porosty křovin); plocha, transekty 41 Kolvín-rybník 49,6625531888; obojživelníci, malý rybník se zajímavými 2 13,7210549388 plazi litorálními porosty v centru bývalé výcvikové plochy Kolvín (roztroušené porosty křovin); nasazeny ryby; plocha, transekt 42 Kolvín- 49,6702748825; obojživelníci, malá nádržka bez litorálních porostů bezejmenná 13,7216847638 plazi při západním okraji bývalé vojenské nádrž a okolí plochy Kolvín; nasazeny ryby; plocha, plošný průzkum 43 Kolvín- 49,671671668; obojživelníci, malá nádrž bez litorálních porostů při bezejmenná 13,7195615725 plazi západním okraji bývalé vojenské nádrž a okolí plochy Kolvín; nasazeny ryby; v těsném sousedství vybudováno asfaltové parkoviště; plocha, plošný průzkum 44 Kolvín-lesní 49,6720259737; obojživelníci lesní mokřad; v pozdně jarním tůně 13,7268892999 období 2017 vodní plochy vyschly; plocha, plošný průzkum 45 Kolvín-Pod 49,6701393722; obojživelníci, drobný opuštěný lom v bývalé Palcířem, lom 13,7337862912 plazi vojenské ploše Kolvín; ve dně drobné vodní plochy, v roce 2017 již na jaře prakticky vyschlé; plocha, transekty 46 Kokšín 49,6051738637; obojživelníci, lesní rezervace se starými porosty 13,6717988556 plazi buků a klenů, prameništěm, drobnou vodotečí a kamenným mořem; plocha, transekty 47 Koukalka 49,6142801693; obojživelníci, lesní rybník bez litorálních porostů; 13,7074253511 plazi chov ryb; navazuje potoční olšina lemující tok Bradavy; plocha, transekt 48 Láz-pískovna 49,6585936088; obojživelníci, malý opuštěný lom s drobnými 13,9046214728 plazi tůněmi; plocha, plošný průzkum

49 lesní tůň 49,7872639913; obojživelníci malá lesní tůň (možná zaplavený 13,9189539007 vojenský okop) zarůstající porostem vachty; do tůně nasazeni koi kapři! plocha, plošný průzkum 50 maloplošné 49,6935136698; plazi malá, trvale odlesněná plocha bezlesí 13,7963921845 u silnice Padrť – Tři trubky; atraktivní ekotony; plocha, plošný průzkum

290 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 51 Míšov- 49,6217528871; obojživelníci, 2 malé nádrže (jedna mělká, rybníčky 13,7322547788 plazi s porosty vodní a mokřadní vegetace, vysychající, druhá hluboká s nasazenými rybami); okolí – atraktivní luční lada a kosené vlhké louky; plocha, plošný průzkum 52 Mlýnský 49,7703971639; obojživelníci, rybník bez litorálních porostů, rybník a okolí 13,9595635138 plazi početná rybí obsádka s vysokým podílem okouna; plocha, transekt 53 Moricka a 49,5740086344; obojživelníci, malá lesní nádrž prakticky bez okolí 13,7481058161 plazi litorálních porostů, v nádrži jsou nasazeny ryby, v okolí maloplošné bezlesí; atraktivní ekotony; plocha, plošný průzkum 54 Na Marásku 49,6036367543; obojživelníci, několik km dlouhá linie různými a okolí 13,7334576203 plazi typy lesních porostů, místy se skalními výchozy; paseky; atraktivní ekotony; linie 55 Na Ptačáku 49,7910485266; obojživelníci, vojenské cvičiště, bezlesí, místy 13,9204669959 plazi s porosty vřesu; vyjeté zaplavené koleje; plocha, transekt 56 Nahořov 49,5631967736; obojživelníci suťový a balvanitý svah se skalnatým 13,7673813477 hřebenem; listnaté porosty (buk, klen); plocha, transekt 57 niva Červeného 49,7748377765; obojživelníci, často zrašelinělá niva toku; zarostlá potoka 13,8908484324 plazi lesem, místy paseky; plocha, transekt 58 niva 49,6025128684; obojživelníci, rozsáhlé komplexy vlhkých luk Kotelského 13,8187810385 plazi a potočních olšin s drobnými tůněmi; potoka drobné slatiniště; obora s napajedlem; plocha, transekt 59 Nové 49,5734465307; obojživelníci, malý lesní rybník bez litorálních Mitrovice-lesní 13,7049787493 plazi porostů; čerstvě „odbahněný“; okolí rybník a okolí lesní cesty s pasekou; plocha, transekt 60 Nové 49,571077943; obojživelníci, malý lesní rybník bez litorálních Mitrovice-lesní 13,7118462419 plazi porostů; nasazeny ryby; okolí lesní rybník 1 a cesty; plocha, transekt okolí 61 Nové 49,578485767; obojživelníci, malý rybník na okraji intravilánu; Mitrovice- 13,6859731601 plazi prakticky bez litorálních porostů; bezejmenný silně zarybněný; plocha, transekt rybník (Pod kostelem) a okolí 62 Nové Podlesí 49,6958290193; plazi zahrada místní nemovitosti; bod 13,9773376552

291 BOHEMIA CENTRALIS 34

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 63 Nový rybník 49,7549278723; obojživelníci, mělký rybník s rozsáhlými a velmi a okolí 13,8171840345 plazi pestrými litorálními porosty; rozumně dimenzované rybí obsádky; osluněná hráz; pod hrází křoviny s tůněmi; plocha, plošný průzkum 64 Oborský rybník 49,5578595426; obojživelníci, mělký rybník s rozsáhlými a velmi a okolí 13,7051705586 plazi pestrými litorálními porosty; pravděpodobně prakticky bez ryb; v okolí pestré a velmi cenné luční porosty; plocha, transekt 65 Octárna 49,7177907918; obojživelníci, vodárenská nádrž s rozsáhlými 13,9250581858 plazi litorálními porosty; zarybněna obsádkou s vysokým podílem okounů; hráz na vzdušném i vodním líci se záhozem z velkých kamenů; okolí les; plocha, transekt 66 odpočívadlo 49,7922285528; obojživelníci, drobné bezlesí sloužící jako občasné u silnice Sýkor- 13,9325108733 plazi parkoviště vojenské techniky či ky – Křešín skládka dřeva; zaplavené vyjeté koleje; plocha, plošný průzkum 67 okolí cesty 49,5818829198; plazi odlesněný lem zpevněné lesní 13,7492914351 komunikace; atraktivní ekotony; plocha, plošný průzkum 68 Oseč 49,7042190952; plazi asfaltová komunikace v obci; 13,9618087654 navazuje zástavba a vlhké luční lado; bod 69 Padrťsko-lesní 49,6512956935; obojživelníci zarostlé zaplavené strouhy podél strouhy 13,7478502141 lesní cesty; plocha, plošný průzkum

70 Padrťsko- 49,6590656745; obojživelníci, zarůstající nově vybudovaná strouha 13,7589167374 plazi odvodňovací strouha při okraji rozsáhlých lučních lad; plocha, plošný průzkum 71 Padrťsko- 49,6545743836; obojživelníci, několik km dlouhý transekt bývalým Okrouhlík 13,7505944696 plazi vojenským bezlesím a různými typy lesních porostů; drobné lesní strouhy, skalní útvary, kamenná pole; linie 72 Planiny- 49,6041917986; obojživelníci, malá nádržka s vodní vegetací při bezejmenná 13,6945247983 plazi okraji osady; v nádrži sporadicky nádrž pozorovány ryby; plocha, plošný průzkum 73 Planiny- 49,5517308586; obojživelníci, drobná lesní nádržka bez litorálních rybníček 13,7786654197 plazi porostů; bez ryb; okolí – les; plocha, plošný průzkum

292 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 74 Pourka 49,6423054039; obojživelníci, plochy kolem samoty Pourka + 13,8809675316 plazi okolní luční porosty a opuštěný sad; atraktivní ekotony; plocha, transekt

75 PR 49,5968763439; obojživelníci, lesní PR; květnatá bučina; okolí lesní Getsemanka 13,7628096139 plazi cesty; plocha, transekt 76 PR Na skalách 49,6052498542; obojživelníci, lesní rezervace; kyselá bučina se 13,770387856 plazi smrky; množství mrtvého dřeva, suťové a kamenité svahy, skalní hřeben; zaplavený příkop kolem lesní cesty; plocha, transekt 77 Pstruhový 49,763348606; obojživelníci, malá lesní nádrž s dobře vyvinutými rybník a okolí 13,9539209921 plazi litorálními porosty s okolními lesními porosty; v minulosti zarybněna okouny; osluněná travnatá hráz; plocha, plošný průzkum 78 rybník Dolní 49,6158325402; obojživelníci, malý rybník na okraji obce, Borovno 13,6989601459 plazi maloplošné litorální porosty; v nádrži a okolí jsou nasazeny ryby; okolí zpevněné komunikace; plocha, plošně 79 rybník 49,6099032934; obojživelníci, průtočný rybník na Bradavě; dobře Hořehledy 13,6565115844 plazi vyvinuté litorální porosty, rozumně a okolí dimenzovaná rybí obsádka; osluněná hráz, okolí les; plocha, transekt 80 rybník 49,5567001217; obojživelníci, velký mělký rybník s velmi V Úličkách 13,6867394238 plazi rozsáhlými a pestrými litorálními a okolí porosty s navazujícími komplexy cenných vlhkých luk; chov ryb; plocha, transekt 81 Skelná Huť 49,6691173812; obojživelníci, bezlesí s malou vodní nádrží 13,8800043537 plazi prakticky bez litorálních porostů; v nádrži nasazeni okouni; plocha, transekt 82 Slonovec 49,770302949; obojživelníci, lesnaté údolí drobné vodoteče; skalní a okolí 13,9977057329 plazi útvary a zalesněná kamenná moře; plocha, transekt 83 Strašice-lesní 49,719089083; obojživelníci malý lesní mokřad; zrašelinělé vodní mokřad 13,7689452693 plochy; plocha, plošný průzkum 84 Sýkorky 49,7884474178; obojživelníci, plocha bývalých palpostů, vřesoviště, 13,9289894941 plazi bahnité cesty se zaplavenými kolejemi; plocha, transekt 85 Teslínský kláš- 49,640041668; obojživelníci, malá lesní nádrž; zarybněná, ter-rybník 1 13,7513454986 plazi prakticky bez litorálních porostů; plocha, plošný průzkum

293 BOHEMIA CENTRALIS 34

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 86 Teslínský kláš- 49,6392778239; obojživelníci, malá lesní nádrž s bohatě vyvinutými ter-rybník 2 13,7530573935 plazi litorálními porosty, zarybněná; plocha, plošný průzkum 87 Teslínský 49,6396347048; obojživelníci velmi kvalitní, převážně listnatý klášter-les 13,7477430721 porost (buk) s drobnou vodotečí a prameništěm; plocha, transekty

88 Tissý rybník 49,7399889378; obojživelníci velký chovný rybník; vypouštění 13,7794629018 v jarním období; okolí – les, louky, pole; plocha, transekt 89 Tok-bývalá 49,7065473039; obojživelníci, bývalá dopadová plocha s rozsáhlým dopadová 13,8828723762 plazi vřesovištěm a vrchovištěm; desítky plocha drobných tůní po dopadu munice, většinou zrašelinělých; velké vodní plochy na rozježděném protipožárním pásu; plocha, transekty 90 Třemšín-jižní 49,5649601203; obojživelníci zalesněné svahy (převaha buku, klen, svahy 13,7783571447 smrk) s kamenným mořem; plocha, transekt 91 Tři Trubky 49,7048349156; obojživelníci, bezlesí v okolí zámečku Tři Trubky 13,7915855203 plazi s malou oligotrofní nádržkou na Třítrubeckém potoce; plocha, transekty 92 Tři Trubky- 49,7032629498; plazi asfaltová lesní cesta; bod silnice 13,7920659498 93 Tři Trubky- 49,7124170507; obojživelníci malý lesní mokřad; zrašelinělé vodní lesní mokřad 13,7734236813 plochy; plocha, plošný průzkum

94 tůně-Roželov 49,5461538696; obojživelníci, uměle vybudované tůně pro 13,7857576812 plazi obojživelníky a okolní vlhké louky; plocha, plošný průzkum 95 tůně u 49,6500642799; obojživelníci, zrašelinělé tůně s ostřicemi při okraji Dolejšího 13,756960579 plazi lučních lad u Dolejšího Padrťského Padrťského rybníka; plocha, plošný průzkum rybníka 96 tůně-Strašice 49,7269307112; obojživelníci, uměle vybudované tůně pro 13,7486682106 plazi obojživelníky ve zrašelinělé ploše a okolní vlhké louky; plocha, plošný průzkum 97 Těně-rybník 49,7460510571; obojživelníci, malý rybníček bez litorálních porostů a okolí 13,7937580853 plazi (po rekonstrukci); nasazeny ryby; okolí – bezlesí, ekotony; plocha, plošný průzkum 98 Valdek 49,7748169597; obojživelníci, areál hradu Valdek s navazujícím 13,8935326478 plazi kamenným mořem a porosty listnatých dřevin; plocha, transekt

294 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 99 Václavka 49,6331992749; obojživelníci, drobné bezlesí s malou, silně 13,7796152068 plazi zarybněnou vodní nádrží s úzkým lemem litorální vegetace; plocha, plošný průzkum 100 Velci 49,7671705259; plazi drobná odlesněná plocha s navazující 13,9568161635 lesní nivou Pstruhového potoka; plocha, plošný průzkum 101 Velký rybník 49,7654586276; obojživelníci, mělký lesní rybník na Červeném 13,8993416703 plazi potoce; oligotrofní; zrašelinělé litorály; zarybněn (mimo jiné okounem); navazují zrašelinělé smrčiny a vlhká loučka; plocha, transekt 102 Velký Kotelský 49,597977363; obojživelníci, chovný rybník s neúměrně vysokou rybník a okolí 13,8110050255 plazi obsádkou kaprů a vysazenými polodivokými kachnami; jarní výlov; maloplošné litorální porosty; okolí – louky, potoční olšina; plocha, transekt 103 VN Láz a okolí 49,6614253024; obojživelníci, vodárenská nádrž s rozsáhlými 13,8926955824 plazi litorálními porosty; zarybněna obsádkou s vysokým podílem okounů; osluněná hráz; okolí les; atraktivní ekotony, zatravněné plochy; plocha, transekt 104 VN Pilská 49,677594552; obojživelníci, vodárenská nádrž s rozsáhlými a okolí 13,9050483034 plazi litorálními porosty; zarybněna obsádkou s vysokým podílem okounů; osluněná hráz; okolí les; atraktivní ekotony, přechodové rašeliniště a rašelinná smrčina; zatravněné plochy; plocha, transekt 105 VN Velci 49,7585796934; obojživelníci, menší přehradní nádrž na a okolí 13,9402007032 plazi Pstruhovém potoce; zarybněna; pouze úzké lemy litorálních porostů; okolní lesní porosty, místy vlhké; zaplavené příkopy v okolí komunikace; plocha, transekt 106 Vystrkov 49,7788793017; plazi dobře osluněné svahy zarůstající 13,9686067083 křovinami; rozsáhlé disturbance v důsledku nelegální těžby trilobitů; místy stepní charakter; plocha, transekt

295 BOHEMIA CENTRALIS 34

GPS středu – stručný popis, poznámky číslo zkoumané název WGS84 (šířka; k charakteru plochy a formě lokality skupiny délka [º] ) průzkumu 107 zaplavený 7395765399; obojživelníci zaplavené zarostlé příkopy u lesní příkop 13,7939984239 komunikace Strašice – Těně; v letním období kompletně vyfrézovány; plocha, plošný průzkum 108 zaplavený 49,7385559032; obojživelníci zaplavené zarostlé příkopy u lesní příkop 13,7930087508 komunikace Strašice – Těně; v letním období kompletně vyfrézovány; plocha, plošný průzkum 109 zaplavený 49,5791346997; obojživelníci zaplavený zarostlý příkop u lesní příkop u cesty 13,745634916 komunikace JV od PR Chynínské buky; plocha, plošný průzkum

3. Výsledky a diskuse

3.1 Obojživelníci

Při aktualizačním průzkumu území CHKO Brdy byl v roce 2017 v rámci vymezených studijních ploch doložen výskyt celkem třinácti druhů obojživelníků (viz tab. 2). Navíc se na jedné z lokalit (Hrachoviště) vyskytuje pravděpodobně hybrid kuňky žlutobřiché a kuňky obecné. Nově byl v rámci zkoumaného území doložen výskyt blatnice skvrnité, jejíž prakticky souvislý výskyt je znám bezprostředně za hranicemi CHKO na Hvožďansku (např. Zavadil & Šapovaliv 1990; Fischer 2000; Fischer & Fischerová 2001a; Fischer & Fischer 2015b, c; Fischer – vlastní údaje; databáze Hornického muzea Příbram). Naopak neprokázán zůstal výskyt dříve uváděné kuňky obecné – Bombina bombina. Historicky jsou uváděny četné lokality tohoto druhu z jihozápadní a jižní části Brd a Podbrdska (např. okolí Hvožďan, Roželova a Hutí pod Třemšínem) či z okolí Pičína, Hostomic a Příbrami (Zavadil & Šapovaliv 1990). Přímo v ploše současné CHKO byla dříve zaznamenána ve VN Octárna u Obecnice (Šapovaliv & Zavadil 1989, Zavadil 1991) a VN Láz (Moravec 1994), zhruba od roku 1999 nebyl již ale ani na jedné z uvedených lokalit výskyt kuňky obecné prokázán (Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram, aktualizační průzkumy). Kuňky navíc vymizely i z dalších oblastí, jako je např. okolí Hutí pod Třemšínem či Příbrami (Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram). Zajímavé jsou historické údaje o výskytu kuňky obecné z okolí Zaječova (Zavadil 1991, NDOP 2017) – v dané oblasti lze totiž očekávat spíše výskyt kuňky žlutobřiché. Ani zde se aktuálně nepodařilo výskyt kuněk prokázat. Relativně početné populace tak stále

296 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu přežívají již jen na jižním Podbrdsku v širším okolí Hvožďan (Fischer – vlastní údaje; Fischer & Fischer 2015b,c; databáze Hornického muzea Příbram) a sporadicky se kuňka obecná vyskytuje např. v okolí Bezděkova (Fischer – vlastní údaje, Sedláček in verb.) či Pňovic (Fischer – vlastní údaje). Nepotvrzen, a to i v navazujícím Podbrdsku (Fischer, Fischerová – vlastní data), zůstal dále i výskyt ropuchy zelené (Bufotes viridis). Zřejmě nejstarší doložený nález tohoto druhu, který učinil při okraji obce Strašice Dittrich v roce 1979, udává Zavadil (1991). Ze severozápadního Podbrdska byla pak ropucha zelená v minulosti známa ještě ze Zaječova (Šapovaliv in Moravec 1994). Přímo na území současné CHKO ji pak nalezl na lokalitě Zadní Bahna Malkus (NDOP 2017). Z Rožmitálu pod Třemšínem, Vševil a Hvožďanska (Starý Smolivec, Pozdyně, Leletice, Vacíkov) ji uvádějí Zavadil & Šapovaliv (1990). V okolí Mladého Smolivce a na Hvožďansku byla sporadicky doložena ještě v roce 2008 (Fischerová in NDOP 2017, Fischer – vlastní údaje) a v tomto období byla naposledy nalezena i na Rožmitálsku, konkrétně v obci Voltuš (Fischer – vlastní údaje). Zdá se však, že přinejmenším z Rožmitálska a Hvožďanska tento druh aktuálně zřejmě prakticky nebo již zcela vymizel. Příčinou může být, zejména v oblasti Hvožďan, např. masivní chemizace zemědělské výroby (mimo jiné plošné a opakované používání glyfosátů i při obnově luk a ošetřování polí atd.), ke které zde dochází zhruba v posledním desetiletí (Fischer – vlastní údaje). Na tomto místě lze nicméně konstatovat, že se třinácti doloženými druhy obojživelníků (a jedním hybridem) patří CHKO Brdy v rámci ČR mezi unikátní oblasti. Nejhojnějším druhem obojživelníka je na území CHKO ropucha obecná (prokázána byla v cca 60 % zkoumaných ploch). Tento výsledek koresponduje se skutečností, že ropucha obecná je na našem území stále nejběžnějším druhem obojživelníka – i když i stavy jejích populací v posledních letech celorepublikově zjevně povážlivě klesají (např. Fischer et al. 2015). V aktuálním červeném seznamu (Jeřábková et al. 2017) je ropucha obecná nově zařazena do kategorie VU. Druhým nejpočetnějším druhem je s 56 % pozitivních lokalit ale již skokan hnědý, který patří ve volné krajině dlouhodobě k velmi ohroženým druhům kvůli negativním změnám v terestrických biotopech i úbytku vhodných reprodukčních stanovišť (v červeném seznamu – Jeřábková et al. 2017 – aktuálně zařazen do kategorie VU). Ještě povzbudivějším zjištěním je pak skutečnost, že na 3. a 4. místě v tabulce nejpočetněji zaznamenaných druhů se umístily dva druhy čolků – čolek horský (43 % pozitivních záznamů) a čolek obecný (32 % pozitivních záznamů). Čolci přitom kvůli změnám v zemědělství a díky současné intenzitě chovu ryb z naší krajiny plošně velmi rychle mizí (Fischer et al. 2015, Fischer – vlastní údaje).

297 BOHEMIA CENTRALIS 34

Tab. 2. CHKO Brdy – přehled aktuálně zjištěných druhů obojživelníků a jejich lokalit. Tab. 2. The Brdy PLA – list of recently found species of amphibians and their localities.

počet druh česky vědecké jméno čísla lokalit / poznámka záznamů mlok skvrnitý Salamandra 1 76 salamandra čolek obecný Lissotriton 33 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 16, 17, 20, 22, 23, 30, vulgaris 32, 40, 41, 48, 55, 63, 64, 65, 72, 77, 80, 86, 89, 94, 99, 101, 103, 107 čolek horský Ichthyosaura 44 2, 3, 5, 6, 7, 11, 14, 16, 17, 20, 21, 22, 23, 24, 27, alpestris 32, 33, 36, 40, 41, 45, 46, 48, 55, 58, 63, 64, 65, 66, 69, 72, 76, 77, 84, 86, 89, 94, 96, 99, 101, 105, 107, 108, 109 čolek velký Triturus 7 10, 11, 16, 22, 24, 64, 80 / lok. 64 a 80 = stejná cristatus populace kuňka Bombina 5 22, 24, 55, 66, 87 / populace na lok. 24 zřejmě žlutobřichá variegata hybrid B. variegata × B. bombina (popř. hybrid s k. obecnou) blatnice skvrnitá Pelobates 2 64, 80 / stejná populace fuscus ropucha obecná Bufo bufo 61 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 25, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 38, 39, 40, 41, 45, 49, 51, 52, 53, 57, 58, 59, 60, 61, 63, 64, 65, 70, 71, 72, 74, 77, 78, 79, 80, 81, 84, 86, 88, 96, 97, 98, 99, 101, 102, 103, 104, 105

rosnička zelená Hyla arborea 5 28, 58, 64, 80, 94 skokan hnědý Rana 57 3, 5, 8, 9, 11, 12, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 25, temporaria 27, 31, 32, 36, 39, 40, 41, 46, 47, 51, 52, 53, 57, 58, 59, 61, 63, 64, 65, 66, 70, 71, 72, 77, 78, 79, 80, 81, 83, 84, 87, 89, 91, 93, 94, 95, 96, 99, 101, 103, 104, 105, 108 skokan štíhlý Rana dalmatina 13 13, 16, 22, 30, 32, 49, 55, 63, 64, 65, 66, 84, 103 skokan ostronosý Rana arvalis 1 23 skokan zelený Pelophylax 26 3, 4, 6, 9, 10, 11, 15, 19, 23, 37, 40, 48, 53, 59, esculentus 63, 64, 65, 80, 81, 86, 94, 95, 96, 99, 103, 104 skokan Pelophylax 14 3, 4, 6, 9, 10, 11, 15, 21, 28, 63, 64, 80, 86, 103 krátkonohý lessonae komplex Pelophylax 3 12, 21, 103 zelených esculentus skokanů complex (bez bližšího určení)

298 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

0,03 complex esculentus Pelophylax 0,14 lessonae Pelophylax 0,25 esculentus 0,01 Rana arvalisRana Pelophylax 0,13 Rana dalmatina 0,56 temporaria ve vzorku zkoumaných ploch (n = 102). ploch zkoumaných ve vzorku ů 0,05 druh 0,6 ies in102). selected analysed (n localities = Bufo bufoBufo arborea Hyla Rana obojživelník ů 0,02 fuscus Pelobates ných druh ných ě 0,05 B.v. x B. B.v. x Bombina bombina) variegata (+ 0,07 Triturus cristatus 0,43 alpestris Ichthyosaura 0,32 vulgaris Lissotriton The BrdyThe PLA – the frequency amphibianof spec CHKO Brdy – frekvence výskytu zjišt výskytu – frekvence Brdy CHKO 0,01 salamandra Salamandra 0

0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 frekvence Graf 1. 1. Graph 299 BOHEMIA CENTRALIS 34

Nejvzácnějšími druhy obojživelníků jsou na území CHKO Brdy mlok skvrnitý, skokan ostronosý a blatnice skvrnitá. Všechny tyto druhy zde byly zjištěny vždy pouze na jediné lokalitě (v případě blatnice reprezentované dvěma studijními plochami). Zatímco v případě blatnice se jedná o odraz přirozeného rozšíření druhu, které je v krajině limitováno, mimo jiné, abiotickými faktory, jako je např. charakter půd (půdy v Brdech jsou většinově těžké, jílovité, a tak pro život blatnic nevhodné), je situace v případě dalších dvou druhů zcela odlišná. Mlok byl s největší pravděpodobností v dané oblasti historicky mnohem běžnější a doplatil na plošnou změnu charakteru místních porostů – přechod od většinově listnatých či smíšených porostů k monokulturním hospodářským smrčinám, ke kterému docházelo zhruba od poloviny 18. století (Sofron et al. 2005). Minimálně za zvláštní lze ale označit skutečnost, že se tento druh nevyskytuje ve zbytcích místních listnatých porostů přeci jen četněji (blíže viz text, věnovaný přímo tomuto druhu). V případě skokana ostronosého lze pouze spekulovat, zda lokalita na Padrťsku představuje pouze výběžek plošnějšího rozšíření tohoto druhu na Hvožďansku nebo zbytek jeho souvislejšího výskytu v minulosti (viz též dále).

Tab. 3: CHKO Brdy – počty druhů obojživelníků zjištěné na zkoumaných lokalitách. Tab. 3: The Brdy PLA – numbers of species of amphibians found in observed localities.

počet druhů lokality č. celkem lokalit 0 1, 26, 34, 35, 42, 43, 44, 54, 56, 73, 75, 82, 85, 90 14 1 2, 13, 14, 29, 37, 38, 47, 60, 69, 74, 76, 83, 88, 91, 93, 97, 98, 19 102, 109 2 8, 15, 18, 25, 30, 31, 33, 36, 39, 45, 46, 49, 51, 52, 57, 61, 70, 24 71, 78, 79, 87, 95, 107, 108 3 4, 7, 17, 19, 20, 24, 27, 28, 48, 53, 59, 81, 89, 104, 105 15 4 5, 12, 41, 55, 58, 66, 72, 77, 84, 96, 101 11 5 6, 9, 10, 21, 32, 40, 86, 94, 99 9 6 3, 16, 23, 65, 103 5 7 11, 22, 63 3 8 80 1 9 - - 10 64 1 11 - - 12 - - 13 - - celkem 102

Počty druhů, zjištěných v rámci jednotlivých lokalit, se pohybovaly v rozmezí 0–10, přičemž nejběžnější (celkem zhruba 42 % případů) byla situace, kdy byla na zkoumané ploše doložena přítomnost jednoho nebo dvou taxonů. V cca 44 %

300 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu případů byla na lokalitě doložena přítomnost 3 a více druhů (viz graf 2). Druhově nejbohatšími lokalitami jsou velmi zachovalé plochy s mozaikou vlhkých luk, remízů a lesů s vodními nádržemi s nízkou intenzitou chovu ryb v okrajových partiích CHKO – v daném případě se jedná o území v okolí Chynína (lokality 64 a 80, kde bylo doloženo celkem 10 druhů obojživelníků) či okolí Nového rybníka u Zaječova (7 druhů). Mezi další velmi bohaté lokality pak patří bývalé vojenské plochy (dvě ze tří lokalit s výskytem sedmi druhů, dvě z pěti lokalit s výskytem šesti druhů a čtyři z devíti lokalit s výskytem pěti druhů), vodárenské nádrže a jejich okolí (dvě z pěti lokalit s výskytem šesti druhů) nebo malé nádržky či umělé tůně a jejich okolí (čtyři z devíti lokalit s výskytem pěti druhů).

25 23,5

20 18,6

14,7 15 13,7

10,8

10 8,8

4,9

procentuální zastoupení 5 2,9

1 1 0 000 0 012345678910111213 počet druhů

Graf 2. CHKO Brdy – počet druhů obojživelníků na zkoumaných lokalitách – procentuální zastoupení jednotlivých kategorií (n = 102). Graph 2. The Brdy PLA – the proportional representation of analysed localities according to the number of present (discovered) amphibian species (n = 102).

Samotný počet nalezených druhů však v Brdech rozhodně nelze využít jako jediné kritérium kvality daného stanoviště. Na straně jedné je zde totiž celá řada lokalit, které mohou, díky přirozeným biotickým i abiotickým podmínkám, hostit pouze omezené spektrum druhů – např. lesní biotopy s chladnými stinnými tůněmi v okolí vodotečí, zavodněnými strouhami a vyjetými kolejemi od lesnické techniky, zrašelinělé plochy ve vysokých nadmořských výškách apod. (v případě lokalit s výskytem jednoho či dvou druhů bylo takových ploch v rámci zkoumaného vzorku celkem zhruba 51 %; blíže viz graf 3). Na straně druhé lze i na území CHKO narazit na lokality, kde sice bylo zaznamenáno značné množství druhů, nicméně za atraktivní je aktuálně z pohledu obojživelníků označit nelze. 301 BOHEMIA CENTRALIS 34

Jako příklad můžeme na tomto místě uvést Hořejší Padrťský rybník: v oblasti Padrťska byl doložen výskyt osmi druhů obojživelníků, přičemž jen v Hořejším Padrťském rybníku jich bylo v jarním období (období kladení snůšek) zaznamenáno celkem 6. Při kontrole, zaměřené na larvy obojživelníků, nebyla však při cca 4 km dlouhém transektu kolem pobřeží nádrže odlovena přímo v rybníku ani jediná. Příčinou je v daném případě zcela jistě především předimenzovaná rybí obsádka. V roce 2017 navíc díky extrémnímu suchu již v pozdně jarním období v nádrži poklesla hladina vody tak, že kompletně ustoupila z litorálních porostů. Larvy obojživelníků tak z části uhynuly, z větší části byly ale zřejmě zlikvidovány právě rybami.

70% 63% 58% 60%

50% 42% 37% 40%

30%

20%

10%

0% přirozený stav negativní vlivy přirozený stav negativní vlivy 1 druh 2 druhy

Graf 3. CHKO Brdy – lokality se zaznamenaným výskytem jednoho, resp. dvou druhů obojživelníků – procentuální zastoupení ploch, kde se jedná o přirozený stav a kde je tato skutečnost důsledkem negativních, většinou antropogenních vlivů (n = 44). Graph 3. The Brdy PLA – localities with occurrence of just one or two amphibian species – the representation of areas, where this state is natural and where it results from negative, mostly anthropogenic activities (n = 44).

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) – mapa rozšíření na obr. 2 (str. 317)

Aktuálně byl tento druh na území CHKO potvrzen v rámci jediné studijní plochy – PR Na skalách (plocha 76). Jedná se současně o jedinou lokalitu v ploše CHKO, kde je během posledních téměř dvaceti let mlok pravidelně pozorován (do deseti jedinců v rámci transektu lokalitou), a kde byla prokázána i jeho reprodukce, ke které využívá zavodněný

302 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu příkop kolem lesní cesty při JV okraji PR (Hutr in verb. 1998; Fischer 2005a; Fischer in NDOP 2017, Fischer 2008 – vlastní údaje; databáze Hornického muzea Příbram). Z minulosti nicméně existují údaje o výskytu tohoto druhu i na jiných lokalitách v Brdech a jejich bezprostředním okolí. Z okolí Třítrubeckého potoka JZ pod vrcholem Tok jej uvádí Zavadil (1991) a Zavadil & Lažanský (1991), z okolí Nových Mitrovic (PR Faimanovy skály a klenky) pak Sofron in Moravec (1994). V obou případech se jedná o lokality, které stále nabízejí z pohledu mloků atraktivní prostředí. V rámci opakovaných průzkumů jak v minulých cca dvaceti letech (Fischer – vlastní údaje; databáze Hornického muzea Příbram), tak např. v roce 2016 (Fischer 2016b, Voska in verb.) se zde ale výskyt mloka znovu potvrdit nepodařilo. Zajímavá je i situace v oblasti Jinecka – odtud byl v minulosti udáván výskyt mloků např. ze svahů východně od obce Čenkov (Bubeníček 1999 in verb.) či z plochy PP Vinice (Vejrová in verb., Knížek in verb.). Na základě těchto údajů nelze vyloučit výskyt mloka v přilehlých partiích CHKO – vhodné podmínky nabízejí např. suťové svahy v okolí Slonovce. Aktuálně se jej ani zde prokázat nepodařilo, a to ani v plochách mimo CHKO v okolí Čenkova. Informace o výskytu mloka skvrnitého v západní a jihozápadní části Brd jsou dostupné pouze sporadicky, často od místních usedlíků. Pozorování mloka je takto uváděno např. z PR Kokšín (Hofmeisterová in NDOP 2017, Anonymus in verb. 2017), z ploch bezprostředně za hranicemi CHKO pak z Roželova (Anonymus in verb. 2007) či z období před cca třiceti lety z Voltuše (Havrlík in verb.). Zatímco první dva uvedené nálezy korespondují s vhodným charakterem lokalit (Kokšín – plocha 46) či jejich okolí (nález v Roželově by mohl souviset s možným výskytem mloků v oblasti Třemšína či Nahořova – plochy 90, resp. 56), výskyt mloků v okolí Voltuše lze považovat za pouze velmi málo pravděpodobný. Velmi zajímavý je údaj Waldhausera z roku 2016 (Waldhauser in NDOP 2017) o nálezu larvy mloka v drobné vodoteči východně od Hořejšího Padrťského rybníka – tedy z oblasti, odkud neexistují ani historické záznamy o výskytu tohoto druhu. Charakter stanoviště (smrkové monokultury, v oblasti kolem rybníka pak degradující zbytky rašelinných smrčin) a absence např. fotografického dokladu daného nálezu, nabízí i otázku, zda nemohlo dojít např. k záměně se vzrostlou larvou čolka horského, který je v dané části Brd pro podobné biotopy charakteristický. V letech 2016 i 2017 byly v dané lokalitě i jejím širším okolí, zahrnujícím, mimo jiné, i oblast s množstvím drobných vodotečí a listnatými porosty při západním pobřeží Hořejšího Padrťského rybníka, provedeny podrobné průzkumy. Výskyt mloka se v dané oblasti prokázat nepodařilo. Z výše uvedených informací je patrno, že výskyt mloka skvrnitého na území CHKO Brdy je velmi vzácný a vyskytuje-li se zde stále na větším množství lokalit, jedná se nejspíše o populace s velmi nízkou početností. Tomuto druhu by tak bylo rozhodně v budoucnosti potřeba věnovat zvýšenou pozornost.

Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) – mapa rozšíření na obr. 3 (str. 318)

Tento druh je na území CHKO i v přilehlých územích rozšířen prakticky plošně a jeho výskyt je zde limitován, mimo jiné, přítomností vhodných reprodukčních stanovišť, což jsou v případě tohoto druhu především rybníky a jiné vodní nádrže bez ryb či s rozumně dimenzovanými obsádkami, uměle zbudované tůně a v neposlední řadě vodní plochy

303 BOHEMIA CENTRALIS 34 vznikající na intenzivně využívaných vojenských cvičištích. Nebyl doložen v rozsáhlejších lesních komplexech bez přítomnosti bezlesí. Zaznamenán byl celkem ve 32 % zkoumaných ploch, což jej řadí mezi nejhojnější obojživelníky CHKO (viz graf 1). Doložen byl i v nejvýše položených místech Brd – přímo v blízkosti vrcholu Tok (865 m n. m., plocha 89). Již z minulosti je z území dnešní CHKO známa celá řada lokalit – zaznamenán byl např. v nivě Kotelského potoka (Fischer 1998; Fischer 1999a, b; Fischer 2000; databáze Hornického muzea Příbram), v ploše cvičiště na Felbabce (Fischer 2001; Fischer 2002a; Fischer & Fischer 2015a; databáze Hornického muzea Příbram, Šultys in NDOP 2017), na Hrachovišti (Fischer 2001, Fischer 2002a, z roku 2014 Čížek & Slánská in NDOP 2017, Fischerová & Fischer 2015, databáze Hornického muzea Příbram), na Padrťsku (např. Zavadil 1991, Fischer & Sedláček 2007), na Kolvíně (Zavadil 1991) či v roce 2009 v okolí Chynína (Čížek & Malkus in NDOP 2017). Početné populace uvádí Zavadil 1991 z VN Láz a Pilská. Další údaje pocházejí např. z Jinecka (Urban in verb., Fischer – vlastní údaje), vyskytuje se na Příbramsku, Rožmitálsku i v dalších oblastech v Podbrdsku (Fischer 1985 – 2016 – vlastní údaje, Zavadil 1991, Melichar & Musilová in NDOP 2017, Kolář in NDOP 2017, Vejrová in NDOP 2017, Sedláček in NDOP 2017). Z okolí Strašic či Zaječova jej uvádí Zavadil (1991), u Tění jej např. v roce 2008 zaznamenal Malkus (NDOP 2017) či v roce 2014 Melichar (NDOP 2017).

Čolek horský (Ichthyosaura alpestris) – mapa rozšíření na obr. 4 (str. 319)

Spolu s ropuchou obecnou a skokanem hnědým je se 43 % obsazených zkoumaných ploch nejrozšířenějším obojživelníkem na území CHKO Brdy (viz graf 1). Jeho výskyt je zde pravděpodobně prakticky plošný a vyskytuje se i v rozsáhlejších lesních komplexech. K rozmnožování využívá různé vodní nádrže bez ryb či s nízkými obsádkami, uměle zbudované tůně a v neposlední řadě vodní plochy vznikající na intenzivně využívaných vojenských cvičištích, kde tvoří pravděpodobně nejpočetnější populace. Jako jeden z mála druhů ale k reprodukci využívá i kaluže na lesních cestách, zaplavené koleje od lesnické techniky a velmi významným reprodukčním stanovištěm jsou pro něj zaplavené příkopy kolem lesních cest. Často jediným zaznamenaným rozmnožujícím se druhem byl v silně zrašelinělých jezírkách a tůních (např. na některých dopadových plochách). Již z minulosti je z území současné CHKO známa celá řada lokalit – zaznamenán byl např. v nivě Kotelského potoka (Fischer 1998; Fischer 1999a, b; Fischer 2000; databáze Hornického muzea Příbram), v ploše cvičiště na Felbabce (Fischer & Fischerová 2001a; Melichar in NDOP 2017, Fischer & Fischer 2015a; databáze Hornického muzea Příbram), na Hrachovišti (Fischer 2001, Fischer 2002a, Fischerová & Fischer 2015, databáze Hornického muzea Příbram), na Padrťsku (např. Zavadil 1991, Fischer & Sedláček 2007, Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram), v nivě Pstruhového potoka (Fischer 2000, databáze Hornického muzea Příbram), ve VN Obecnice a jejím okolí (Zavadil 1991, Fischer 2000, databáze Hornického muzea Příbram), VN Velcí (Fischer 2016a), VN Láz (Zavadil 1991) a VN Pilská (Zavadil 1991, Fischer in NDOP 2017), v roce 2015 na Toku (Šípek in NDOP 2017), opakovaně v letech 1989–2016 na Kolvíně (Zavadil 1991, Čížek in NDOP 2017, Pipek in NDOP 2017, Fischer – vlastní údaje). Další lokality jsou pak známy z Podbrdska na Příbramsku, Rožmitálsku či Hvožďansku (Fischer 1985 – 2016 – vlastní údaje, Zavadil 1991, databáze Hornického muzea Příbram, Melichar in

304 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

NDOP 2017, Kolář in NDOP 2017). Z okolí Orlova jej uvádí z roku 2015 např. Šípek (NDOP 2017) či z roku 2016 Brůčková (in verb.). Hojný výskyt čolka horského z okolí Zaječova a Strašic (např. Nový rybník, Tisý rybník) uvádí Zavadil (1991), v Těních jej zaznamenal např. Fischer (2000 – vlastní údaje) či v roce 2014 Melichar (NDOP 2017).

Čolek velký (Triturus cristatus) – mapa rozšíření na obr. 5 (str. 320)

Čolek velký patří v rámci CHKO Brdy mezi vzácnější druhy obojživelníků (prokázán byl aktuálně pouze v rámci 7 % zkoumaných ploch – viz graf 1). Ve většině případů se jedná buďto o bývalé či současné výcvikové plochy (Hrachoviště – plocha 24, Felbabka – plocha 22, Padrťsko – plochy 10, 11) nebo o rozsáhlé komplexy vlhkých luk a remízů s přítomností nádrží s nízkou rybí obsádkou (komplex luk a vodních ploch v okolí Chynína – plochy 64 a 80). Pouze jednou byl ojediněle zaznamenán v lesním komplexu (Bílá Huť). Aktuálně se vyskytuje i v některých oblastech sousedících s CHKO, a to zejména v okolí Rožmitálu pod Třemšínem a Bezděkova (Fischer & Fischer 2015d, Fischer – vlastní údaje, Sedláček in verb.) a nově byl zaznamenán i v okolí Voltuše (Fischer & Fischerová 2017 – vlastní údaje). Z oblasti v okolí Bezděkova či Rožmitálu pod Třemšínem je výskyt tohoto druhu znám zhruba od roku 2000 (Fischer 2000; Fischer 2001a; Fischer & Fischerová 2001a, b; databáze Hornického muzea Příbram, Kolář in NDOP 2017), stejně jako např. z Hvožďanska (Fischer 2000, Fischer 2001a, Fischer & Fischerová 2001a, databáze Hornického muzea Příbram). Z území dnešní CHKO pak existují historické záznamy např. z Felbabky (Fischer & Fischerová 2001a, Fischer 2001, Fischer 2002a, Fischer & Fischer 2015a, Voska in verb., databáze Hornického muzea Příbram), Hrachoviště (Fischer & Fischerová 2015, Voska in verb., databáze Hornického muzea Příbram) a z okolí Chynína, kde jej zaznamenali postupně v roce 2009 Čížek & Malkus (NDOP 2017), v roce 2011 Říš (NDOP 2017) a v roce 2014 Skořepa (NDOP 2017). Z minulosti byl výskyt čolka velkého uváděn i z dalších míst Podbrdska, jako je okolí Věšína (Zavadil et al. 1988, Zavadil 1991), Hutí pod Třemšínem (Zavadil in Moravec 1994) či Zaječova (Šapovaliv & Zavadil in Moravec 1994). Západně od území CHKO se pak čolek velký vyskytuje např. v okolí Rakové či Kakejcova (např. Fischer & Fischerová 2002, Fischer – vlastní údaje).

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) – mapa rozšíření na obr. 6 (str. 321)

Aktuálně byl tento druh na území CHKO Brdy prokázán na celkem 5 % zkoumaných ploch (viz graf 1), přičemž minimálně v rámci jedné z nich se, dle vnějších morfologických znaků a hlasových projevů, vyskytují hybridi s kuňkou obecnou (Hrachoviště – plocha 24). Lokality s prokázaným výskytem kuňky žlutobřiché jsou soustředěny jednak kolem vojenských cvičišť (a v přilehlých lesních komplexech, kde využívají např. zaplavené koleje od lesnické techniky) v severovýchodní části CHKO (Felbabka – plocha 22, Hrachoviště – plocha 24, Sýkorky – plocha 84, Na Ptačáku – plocha 55, plocha 66) a jednak v západní části zkoumaného území, kde se jedná o výběžek souvislejšího rozšíření druhu v Plzeňském kraji. V západní části území jsou ale k dispozici pouze údaje z minulosti – aktuálně se tu kuňku žlutobřichou doložit nepodařilo. Velmi zajímavý je ale nález jednoho adultního jedince z okolí Teslínského kláštera (plocha 87) – pravděpodobně se jednalo o migranta ze západněji položených lokalit např. v okolí Skořického potoka, kde 305 BOHEMIA CENTRALIS 34 byl v minulosti výskyt kuňky žlutobřiché opakovaně prokázán (Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram). Nálezy v severovýchodní části CHKO Brdy korespondují i s daty z minulých let, kdy jsou kuňky uváděny právě z ploch Felbabka – plocha 22 (např. Fischer & Fischerová 2001a, b; Fischer 2001; Fischer 2002a; Fischer & Fischer 2015a), Hrachoviště – plocha 24 (např. Fischer & Fischerová 2001a, b; Fischer 2001; Fischer 2002a; Fischerová & Fischer 2015), Sýkorky – plocha 84 (Fischer & Fischerová 2001b), Ohrazenice (Vejrová & Dandová in NDOP 2017) či z aktuální plochy 66 (např. Fischer & Fischerová 2001b). Ze západní a jihozápadní části současného území CHKO Brdy existují starší údaje o výskytu kuňky žlutobřiché z okolí Chynína (Moravec 1994), později pak z roku 2008 z mítovského lomu (Fischerová in NDOP 2017, Fischer – vlastní údaje) a z okolí Skořického potoka (Fischer in NDOP 2017) a z roku 2009 z Kolvína (Čížek in NDOP 2017). Dále byl tento druh zaznamenán v okolí toku Bojovka v Číčově (Fischer & Paul 2007), v okolí Mešenského potoka u obce Vísky (Fischer & Paul 2007) a v Hořehledech (Fischer & Paul 2007). Výskyt kuňky žlutobřiché je z roku 2013 uváděn i z okolí Mítovského potoka u rybníku Drahota (Adamec in NDOP 2017). V NDOP (2017) figuruje i záznam z roku 2013 o nálezu kuňky žlutobřiché z okolí Kotelského potoka nedaleko Hutí pod Třemšínem (Adamec in NDOP 2017). Vzhledem k tomu, že v této oblasti nebyl výskyt tohoto druhu nikdy v minulosti zaznamenán – naopak zde byla historicky rozšířena kuňka obecná (Zavadil & Šapovaliv 1990, Fischer – vlastní údaje), lze tento údaj pokládat za málo pravděpodobný.

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) – mapa rozšíření na obr. 7 (str. 322)

Výskyt tohoto druhu se na území CHKO podařilo prokázat pouze v komplexech luk a nádrží v okolí Chynína (plochy 64 a 80). Vzhledem k charakteru půd na většině území CHKO (těžké, jílovité) nelze její výskyt na dalších lokalitách předpokládat. Hojně se tento druh nicméně vyskytuje v území, navazujícím na jižní část CHKO – na Hvožďansku. Odtud je udáván již Zavadilem a Šapovalivem (Zavadil & Šapovaliv 1990) z rybníků Vočert a Velký Raputovský a blatnice je v celé oblasti relativně hojná dodnes (např. Fischer & Fischer 2015b,c; Fischer – vlastní údaje; databáze Hornického muzea Příbram).

Ropucha obecná (Bufo bufo) – mapa rozšíření na obr. 8 (str. 323)

S 60 % obsazených lokalit se jedná o nejhojnějšího obojživelníka CHKO Brdy (viz graf 1). Ropucha je zde rozšířena pravděpodobně téměř plošně, k rozmnožování využívá různé typy vodních nádrží a reprodukce byla potvrzena i v menších vodních plochách vzniklých činností vojenské techniky (např. tůně na ploše Zadní Bahna – plocha 3). Nemnoží se ale v silně zrašelinělých tůních a nádržkách (např. tůně v dopadové ploše Tok – plocha 89 nebo rybníček Bor – plocha 14). Z minulosti je známa z mnoha lokalit na území současné CHKO – např. z okolí Strašic a Tění (Zavadil 1991; Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram), z VN Obecnice, VN Láz a VN Pilská (Zavadil 1991, Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram), z Kolvína (Zavadil 1991) a Padrťska (Zavadil 1991, Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Přibram ), z nivy Kotelského potoka a přilehlých nádrží (Fischer 1998, Fischer 1999a, b), z Felbabky 306 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

(Fischer 2002a, Fischer & Fischer 2015a), Hrachoviště (Fischerová & Fischer 2015), Pstruhového rybníka (Fischer 2002b) a VN Velcí (Fischer 2016a), z Číčova (Fischer & Paul 2007) nebo z okolí Tří Trubek (Zavadil 1991, Fischer 2016b). Celá řada dalších lokalit z plochy současné CHKO i jejího blízkého okolí je uváděna různými autory i v NDOP (2017).

Rosnička zelená (Hyla arborea) – mapa rozšíření na obr. 9 (str. 324)

V rámci CHKO Brdy patří rosnička zelená s 5 % obsazených lokalit k nejméně běžným druhům (viz graf 1). Její výskyt je navíc soustředěn pouze do okrajových partií CHKO, a to v její jihovýchodní (okolí Chynína – plochy 28, 64, 80) a jižní části (niva Kotelského potoka – plocha 58 a tůně u Roželova – plocha 94). V tomto kontextu jsou zajímavé historické údaje o výskytu rosničky zelené v okolí vodárenských nádrží Láz a Octárna, popř. dokonce v Dolejším Padrťském rybníku (Zavadil & Lažanský 1991). Zavadil (1991), z jehož zprávy zřejmě výše uvedený manuskript vychází, ale uvádí výskyt rosničky pouze z VN Láz a nález Soukupa z roku 1987 od Obecnice. Otázkou tak zůstává, zda nedošlo ve zprávě Zavadil & Lažanský (1991) v případě Dolejšího Padrťského rybníka k uvedení nesprávného údaje. I přes zvýšenou pozornost, věnovanou výše uvedeným lokalitám v posledních cca dvaceti letech, se zde výskyt rosničky prokazatelně doložit nepodařilo (Fischer – vlastní data, databáze Hornického muzea Příbram, Voska in verb.). Stejně tak se již nepodařilo potvrdit údaj o výskytu rosničky zelené v okolí Jinec, který uvádí Moravec (1994). Za poměrně nepravděpodobný lze považovat i údaj z roku 2013 o výskytu rosničky z VN Pilská (Adamec in NDOP 2017). Aktuální výskyt tohoto druhu tak navazuje především na souvislé a stále relativně hojné rozšíření v oblasti jižně a jihozápadně od hranic CHKO (hlavně na Hvožďansku), které je zde uváděno z okolí Hvožďan, Pozdyně, Leletic či Vacíkova již Zavadilem a Kolmanem (Zavadil & Kolman 1992) a bylo opakovaně doloženo i v dalších desetiletích (např. Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram). Z oblasti kolem Rožmitálu pod Třemšínem byla rosnička v minulosti uváděna Zavadilem a Kolmanem (Zavadil & Kolman 1992) a z osmdesátých a devadesátých let 20. století byl znám její nepříliš hojný výskyt např. i z nedalekých lokalit kolem Voltuše (Fischer – vlastní údaje). Aktuální výskyt v nivě Kotelského potoka pak souvisí se skutečností, že rosnička se po prakticky úplném vymizení z oblasti Rožmitálska, ke kterému došlo zhruba na přelomu 20. a 21. století, do této oblasti v posledních letech pomalu navrací (Fischer – vlastní údaje, Sedláček in verb., databáze Hornického muzea Příbram). S touto skutečností souvisí zřejmě i např. nálezy Melichara a Musilové z roku 2013 z okolí Hoděmyšle a Vranovic (Melichar & Musilová in NDOP 2017).

Skokan hnědý (Rana temporaria) – mapa rozšíření na obr. 10 (str. 325)

Po ropuše obecné se jedná s 56 % obsazených lokalit o druhý nejrozšířenější druh obojživelníka v CHKO Brdy (viz graf 1). K rozmnožování využívá různé typy vodních nádrží, menší vodní plochy vzniklé činností vojenské techniky, ale i zaplavené příkopy, malé zrašelinělé lesní mokřady či klidnější partie místních vodotečí. Je znám z mnoha lokalit v Brdech i z minulosti, kdy byl zjištěn např. ve VN Octárna, Láz a Pilská (Zavadil 307 BOHEMIA CENTRALIS 34

1991, Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram), v širším okolí Strašic (Zavadil 1991, Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram), v nivě Kotelského potoka (Fischer 1999a, b; Fischer – vlastní údaje; databáze Hornického muzea Příbram), na Hrachovišti (Fischer 2001, Fischer 2002a, Fischerová & Fischer 2015) a Felbabce (např. Fischer 2002a, Fischer & Fischer 2015a), v nivě Pstruhového potoka (Zavadil 1991, Fischer 2002b, 2016a), Bojovky a Mešenského potoka (Fischer & Paul 2007), na Padrťsku (např. Zavadil 1991, Fischer & Sedláček 2007), Kolvíně (Zavadil 1991) či v okolí Klabavy (Fischer 2016b). Celá řada dalších lokalit z plochy současné CHKO i jejího blízkého okolí je uváděna různými autory v NDOP (2017). I na základě aktualizačních průzkumů se zdá, že tento druh, který z volné krajiny velmi rychle mizí, je na území CHKO dosud hojný a jediným limitem jeho výskytu zůstává přítomnost vhodných vodních ploch k reprodukci a vlhčích lesních i nelesních terestrických biotopů. Velmi významným stanovištěm jsou pak nivy místních vodotečí.

Skokan ostronosý (Rana arvalis) – mapa rozšíření na obr. 11 (str. 326)

Skokan ostronosý je z území CHKO Brdy dlouhodobě uváděn pouze z jediné oblasti, kterou je okolí Padrťských rybníků. První údaje o výskytu tohoto druhu odtud z roku 1988 a 1991 přináší Zavadil (1991). Ze Záběhlé jej pak uvádí Hovorka (1996). Z nedávné minulosti existují z okolí Dolejšího Padrťského rybníka pozorování Pipka a Moravce z roku 2013 (NDOP 2017) a Pipka z roku 2015 (NDOP 2017). V rámci aktuálního mapování se sporadický výskyt tohoto druhu podařilo na území CHKO doložit pouze v okolí Hořejšího Padrťského rybníka – plocha 23 (do deseti vokalizujících samců v době páření, úspěšná reprodukce ale prokázána nebyla). Zdá se, že skokan ostronosý je zde reprodukčně vázán především na litorální partie Hořejšího, popř. Dolejšího Padrťského rybníka. Vzhledem ke skutečnosti, že obě tyto nádrže jsou v posledních téměř dvaceti letech velmi intenzivně a nešetrně hospodářsky využívány, a to včetně masivního jarního vápnění přítoků, v rámci kterého byly v minulých letech dokonce zaznamenány masivní úhyny obojživelníků v Hořejším Padrťském rybníku (Karlík in verb.), lze místní populaci považovat za extrémně ohroženou. V blízkém sousedství CHKO se skokan ostronosý aktuálně vyskytuje pouze v širším okolí Hvožďan, odkud byl z rybníků Vočert či Raputovský udáván již v roce 1992 (Zavadil & Kolman 1992), a kde je cca od roku 1998 pravidelně monitorován (např. Fischer & Fischer 2015b, c; Fischer – vlastní údaje; databáze Hornického muzea Příbram).

Skokan štíhlý (Rana dalmatina) – mapa rozšíření na obr. 12 (str. 327)

Nejhojněji se na území CHKO Brdy tento druh aktuálně vyskytuje v její severovýchodní části, kde jeho početnost např. v okolí Felbabky v posledním desetiletí prakticky kontinuálně vzrůstá (Fischer – vlastní údaje). Jinak se vyskytuje sporadicky spíše v okrajových partiích jihozápadních, jižních, jihovýchodních a východních Brd. Velmi zajímavý je údaj Melichara z roku 2014 (NDOP 2017) z Padrťska (Záběhlá) – zde je ale otázkou, zda nedošlo k záměně se skokanem hnědým či ostronosým (sám autor určení snůšek částečně zpochybňuje). Jedná se nicméně o druh, který se v posledních letech v daném území prokazatelně šíří do vyšších nadmořských výšek. Zatímco v devadesátých 308 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu letech 20. století a na počátku 21. století byl z dané oblasti znám pouze z širšího okolí Dobříše (Voznice, Holšiny, Pičín – Zavadil & Kolman 1992) a širšího okolí Jinec – např. Felbabka (Fischer & Fischerová 2001a, b; Fischer 2001; Fischer 2002a) nebo Bílá Huť (Fischer – vlastní údaje), aktuálně se vyskytuje např. v Příbrami (Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram, Bodnár in NDOP 2017), v okolí Rožmitálu pod Třemšínem (Fischer & Fischer 2015d, Fischer – vlastní údaje, Sedláček in verb.) či Hvožďan (Fischer & Fischer 2015d, Fischer – vlastní údaje). Na území CHKO byl v roce 2015 doložen i např. v okolí Orlova (Šípek et al. in NDOP 2017), v roce 2013 od Nových Mitrovic a Hořehled (Adamec in NDOP 2017) nebo v roce 2016 z okolí Tří Trubek (Fischer 2016b).

Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) – mapa rozšíření na obr. 13 (str. 328)

Obývá vhodné biotopy v různých částech CHKO Brdy (vodní nádrže s mělkými, osluněnými a litorální vegetací zarostlými zónami; tůně vzniklé činností vojenské techniky apod.). Chybí pouze v severovýchodní části území. Již v minulosti je udáván z celé řady lokalit na území dnešní CHKO i bezprostředně za jejími hranicemi. Jedná se např. o Padrťsko (např. Zavadil 1991, Hovorka 1996, Fischer & Sedláček 2007, Moravec in NDOP 2017), Kolvín (Melichar in NDOP 2017), okolí Zaječova a Strašic (Zavadil 1991, Souček et al. 1993), VN Octárna, Kozičín, VN Láz (Zavadil 1991, Souček et al. 1993, Fischer 2000, Melichar & Musilová in NDOP 2017) a mnoho lokalit v okolí Hvožďan a Vacíkova (např. Souček et al. 1993). Dále je znám např. z okolí Kotelského potoka (Fischer 1999b, Fischer 2000, Fischer – vlastní údaje) či Rožmitálska (Fischer & Fischer 2015d, Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram, Melichar & Musilová in NDOP 2017).

Skokan zelený (Pelophylax esculentus) – mapa rozšíření na obr. 14 (str. 329)

Jeho rozšíření je velmi podobné, jako v případě skokana krátkonohého, se kterým většinou vytváří smíšené populace. Na rozdíl od skokana krátkonohého byl ale v minulosti zaznamenán i v severovýchodní části CHKO – např. na Hrachovišti (Fischer 2001, Fischer 2002a) či Felbabce (Fischer 2002a). Zajímavé je, že v posledních letech zde jeho výskyt opakovaně potvrzen nebyl (Fischer & Fischer 2015a, Fischerová & Fischer 2015, databáze Hornického muzea Příbram, aktuální průzkumy). V minulosti je udáván z celé řady lokalit na území dnešní CHKO i bezprostředně za jejími hranicemi. Jedná se např. o Padrťsko (např. Zavadil 1991, Zavadil & Lažanský 1991, Hovorka 1996, Fischer & Sedláček 2007, Fischer 1999–2016 – vlastní údaje), VN Octárna, VN Pilská, VN Láz (Zavadil 1991, Zavadil & Lažanský 1991, databáze Hornického muzea Příbram, Fischer 1999–2016 – vlastní údaje), okolí Mourového potoka (Souček et al. 1993) či okolí Hvožďan (např. Souček et al. 1993). Dále je znám např. z okolí Kotelského potoka (Fischer 1998; Fischer 1999a, b; Fischer – vlastní údaje), Rožmitálska (např. Fischer & Fischer 2015d, Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram) či Strašic (Fischer 2016b).

309 BOHEMIA CENTRALIS 34

3.2 Plazi

Při aktualizačním průzkumu území CHKO Brdy byl v roce 2017 v rámci vymezených studijních ploch doložen výskyt celkem šesti druhů plazů (viz tab. 4), což znamená, že zde byly prokázány všechny taxony, které mohou danou oblast teoreticky obývat. Výskyt všech zaznamenaných druhů byl z oblasti Brd sice znám již z minulosti (např. Šapovaliv & Zavadil 1989; Zavadil 1991, Zavadil & Lažanský 1991; Fischer 1998a; Fischer 1999a, b; Fischer 2000; Fischer 2002a, b; Fischer 2005b; Fischer & Sedláček 2007; Fischer 2016b; Voska 2017), v průběhu roku 2017 se ale rozhodně podařilo významně „zahustit“ síť známých lokalit. Na základě dosavadních i nově získaných poznatků lze konstatovat, že z pohledu plazů patří CHKO Brdy rozhodně mezi velmi významné a cenné oblasti.

Tab. 4. CHKO Brdy – přehled aktuálně zjištěných druhů plazů a jejich lokalit. Tab. 4. The Brdy PLA – list of recently found species of reptiles and their localities. vědecké počet druh česky lokality č. jméno záznamů ještěrka Lacerta agilis 21 3, 4, 16, 17, 22, 23, 24, 32, 34, 35, 36, 63, 65, 71, 84, obecná 89, 96, 100, 101, 103, 104 ještěrka Zootoca 24 3, 14, 19, 21, 23, 26, 27, 32, 36, 45, 50, 54, 57, 58, živorodá vivipara 65, 67, 74, 75, 77, 80, 89, 91, 101, 104 slepýš Anguis fragilis 18 1, 3, 4, 10, 16, 21, 22, 23, 27, 35, 36, 48, 54, 58, 65, křehký 91, 92, 96 užovka Natrix natrix 12 3, 23, 45, 51, 58, 64, 65, 80, 91, 94, 96, 103 obojková užovka Coronella 5 3, 17, 22, 35, 106 hladká austriaca zmije obecná Vipera berus 12 3, 4, 17, 18, 22, 24, 58, 62, 67, 68, 82, 89

Největší počet lokalit byl zaznamenán u ještěrky živorodé (prokázána byla v cca 25 % zkoumaných ploch), v těsném závěsu pak figuruje s 22 % pozitivních záznamů ještěrka obecná (viz graf 4). Zatímco v případě ještěrky živorodé se jedná o očekávanou skutečnost, v případě ještěrky obecné je výsledek poměrně překvapivý (průměrná nadmořská výška daného území se pohybuje nad 600 m n. m., cca 90 % území je zalesněno jehličnatými lesy). Aktuální rozšíření tohoto druhu je ale v Brdech jednoznačně podpořeno antropogenní činností (výstavba přehradních nádrží a především pak odlesnění a specifický management vojensky využívaných ploch). Za očekáváním naopak zůstaly druhy, jako je slepýš křehký (pouze 19 % lokalit s pozitivním výsledkem) a zmije obecná (13 % pozitivních lokalit) – viz graf 4. Zatímco v případě slepýše lze daný výsledek přičíst především skrytému způsobu života, v případě zmije obecné lze o příčinách pouze spekulovat (viz dále). Nejvzácnějším plazem CHKO Brdy je zcela jistě užovka hladká (5 % lokalit s pozitivními záznamy – viz graf 4), zdá se ale, že se v dané oblasti tento druh v posledních letech šíří (viz dále). 310 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

0,3

0,25 0,25 0,22 0,19 0,2

0,15 0,13 0,13 frekvence 0,1

0,05 0,05

0 Lacerta agilis Zootoca vivipara Anguis fragilis Natrix natrix Coronella Vipera berus austriaca druh

Graf 4. CHKO Brdy – frekvence výskytu zjištěných druhů plazů ve vzorku zkoumaných ploch (n = 95). Graph 4. The Brdy PLA – the frequency of reptile species in selected analysed localities (n = 95).

Na tomto místě lze konstatovat, že celkový počet lokalit se záznamy jakéhoko- liv druhu plaza je nižší, než bylo předpokládáno, a než by odpovídalo charakteru zkoumaných ploch (celkem pouze 52 % lokalit s pozitivními záznamy plazů). Jako nejpravděpodobnější vysvětlení této skutečnosti se jeví charakter klimatických podmínek, které panovaly v průběhu roku 2017. V porovnání s posledními lety byla poměrně tuhá zima, chladné jaro, extrémně suché a velmi teplé pozdní jaro a léto a velmi chladné období pozdního léta a časného podzimu (v podstatě počína- je zářím již nemohly být průzkumy, až na několik dnů, vůbec prováděny). Uvedené skutečnosti mohly být příčinou jak zvýšené mortality plazů během zimování, tak snížené aktivity jedinců během chladných nebo naopak velmi teplých a suchých dnů. To samozřejmě snižuje pravděpodobnost jejich nálezu během průzkumu. Vzhledem k množství vymezených ploch a skutečnosti, že průzkumu byla vyhraze- na pouze jediná sezóna, byly také lokality navštěvovány i v ne zcela optimálních podmínkách. Uvedené domněnce o obecně silně snížené aktivitě plazů v roce 2017 odpovídají i výsledky monitoringu řady lokalit mimo CHKO Brdy, kde byly počty zaznamenaných jedinců mnohdy až řádově nižší, nežli v předchozích letech (Fischer – vlastní data, Voska in verb.). Také srovnání dat z transektů identickými plochami (Tok, Jordán, Hrachoviště, Felbabka, Padrťsko), realizovaných v rámci aktualizačních průzkumů v roce 2017 a v rámci diplomové práce Vosky (2017) ukazuje, že počty zaznamenaných jedinců i nalezených druhů během jedné návštěvy byly v minulých letech výrazně vyšší (při srovnatelném úsilí). 311 BOHEMIA CENTRALIS 34

Tab. 5. CHKO Brdy – počty druhů plazů zjištěné na zkoumaných lokalitách. Tab. 5. The Brdy PLA – numbers of species of reptiles found in observed localities.

počet celkem lokality č. druhů lokalit 0 2, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 15, 20, 25, 28, 30, 31, 33, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 46, 46 47, 52, 53, 55, 59, 60, 61, 66, 70, 72, 73, 76, 78, 79, 81, 85, 86, 95, 97, 98, 99, 102, 105 1 1, 10, 14, 18, 19, 26, 34, 48, 50, 51, 57, 62, 63, 64, 68, 71, 74, 75, 77, 82, 84, 25 92, 94, 100, 106 2 16, 21, 24, 27, 32, 45, 54, 67, 80, 101, 103, 104 12 3 4, 17, 35, 36, 89, 91, 96 7 4 22, 23, 58, 65 4 5 - - 6 3 1 celkem 95

Počty druhů, zjištěných v rámci jednotlivých lokalit, se pohybovaly v rozmezí 0–6, přičemž nejběžnější (48,4 % případů) byla situace, kdy nebyla přítomnost plazů na zkoumané lokalitě vůbec doložena. S 26,3 % případů následoval stav, kdy byl na lokalitě prokázán výskyt jediného druhu. Výskyt dvou a více druhů byl tak zjištěn pouze v 25,3 % případů. V jednom případě (1,1 %) byl na jedné ploše prokázán výskyt všech šesti druhů, zaznamenaných v rámci celé CHKO (vojenské cvičiště Zadní Bahna – lokalita 3) – viz graf 5. Druhově nejbohatšími lokalitami jsou evidentně plochy, vzniklé a udržované lidskou činností, přičemž mezi ty nejatraktivnější patří jednoznačně plochy udržované specifickým vojenským managementem. Další velmi atraktivní biotopy vznikly v Brdech vytvořením velkých vodních nádrží – obzvláště mají-li hráze s hrubým kamenným záhozem a navazuje-li na ně alespoň maloplošné bezlesí (např. VN Octárna, VN Láz, Hořejší Padrťský rybník). Další velmi atraktivní plochou je mozaika vlhkých luk, lučních lad, remízků, slatinišť a potoční olšiny v okolí Kotelského potoka. Na rozdíl od obojživelníků lze konstatovat, že počet nalezených druhů plazů do značné míry přímo indikuje kvalitu zkoumaného biotopu. Vzhledem k výše uvedeným informacím je nasnadě, že největším nebezpečím pro místní populace plazů je ukončení vojenského managementu (popř. adekvátní alternativy této specifické činnosti), popř. managementu dalších uměle odlesněných a udržovaných ploch (lokality s výskytem 3 a více druhů plazů jsou pouze plochy vzniklé a udržované lidskou činností – viz graf 6). Jinými slovy: největší pohromou pro populace plazů na území CHKO Brdy by bylo ponechání rozsáhlých bezlesí přirozené sukcesi.

312 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

60

48,4 50

40

30 26,3

20 12,6 7,4 procentuální zastoupení procentuální 10 4,2 0 1,1 0 0123456 počet druhů

Graf 5. CHKO Brdy – počet druhů plazů na zkoumaných lokalitách – procentuální zastoupení jednotlivých kategorií (n = 95). Graph 5. The Brdy PLA – the proportional representation of analysed localities according to the number of present (discovered) reptile species (n = 95).

Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) – mapa rozšíření na obr. 15 (str. 330)

S 25 % pozitivních záznamů byla ještěrka živorodá nejčastěji zaznamenaným druhem plaza v rámci realizovaných aktualizačních průzkumů (viz graf 4). Její výskyt na území CHKO Brdy lze považovat za plošný – obývá zde pravděpodobně veškerá vhodná stanoviště (bezlesí, lesní paseky, okraje cest, vojenské plochy, suťová pole, různé typy ekotonů i zahrady lidských sídel atd.). Jejímu hojnému výskytu nasvědčuje i četnost doložených záznamů z minulosti, kdy ji např. Šapovaliv & Zavadil (1989) uvádějí z Padrťska, Valdeku či okolí Velci, Zavadil (1991) či Zavadil & Lažanský (1991) pak z Toku, Padrtí, Kolvína, Tří Trubek, Boru či okolí VN Pilská. Z okolí Pstruhového potoka ji pak uvádí Fischer (2000, 2002b) a z nivy Kotelského potoka Fischer (1998, 1999a, b). Zaznamenána byla i na Bahnech (Tájek & Tájková in NDOP 2017) či v Míšově (Fischer – vlastní údaje, Melichar in NDOP 2017). Opakovaně byla doložena i z okolí VN Octárna (Fischer 2000, Fischer – vlastní údaje), z Hrachoviště (Fischer 2002a, Voska 2017, Fischer – vlastní údaje), Felbabky (Fischer 2002a, Voska 2017, Fischer – vlastní údaje) a z okolí Klabavy u Strašic (Fischer 2016b). Na Toku či Padrťsku ji v posledních letech opakovaně zaznamenal i např. Voska (2017) nebo Fischer (vlastní údaje). Z dalších bývalých výcvikových ploch je hojná i např. na Jordánu (Fischer – vlastní údaje, Voska 2017). Celá řada dalších údajů je k dispozici v NDOP (2017). Spolu se slepýšem křehkým (viz dále) se jedná o nejběžnějšího zástupce plazů na území CHKO.

313 BOHEMIA CENTRALIS 34

Ještěrka obecná (Lacerta agilis) – mapa rozšíření na obr. 16 (str. 331)

Ještěrka obecná byla prokázána na 22 % zkoumaných ploch, což z ní překvapivě činí druhý nejčastěji zaznamenaný druh plaza na území CHKO (viz graf 4). Zatímco ještěrka živorodá se zde ale vyskytuje plošně i na řadě přirozených stanovišť, je ještěrka obecná na území CHKO vázána prakticky pouze na stanoviště umělá, vzniklá převážně vojenskou činností nebo např. v důsledku budování přehradních nádrží. Na těchto stanovištích totiž druhotně vznikají vhodné biotopové i mikroklimatické podmínky pro prosperitu tohoto druhu, který zde pak vystupuje i do vrcholových partií Brd (Tok – 865 m n. m.). I vzhledem k rozšíření tohoto druhu v území, bezprostředně navazujícím na CHKO, lze dovozovat, že za situace, kdy by dané území nebylo dlouhodobě využíváno vysoce specifickým způsobem, souvisejícím s výcvikem armády, by zde byl tento druh nepoměrně vzácnější a vyskytoval by se zřejmě pouze v některých lokalitách v okrajových partiích Brd (např. na Jinecku). Otázkou, která již bohužel zůstane zřejmě nezodpovězena, zůstává, zda se ještěrka obecná vyskytovala např. v okolí některých zrušených obcí již před vznikem vojenského újezdu (Padrť, Horní a Dolní Záběhlá apod.). V navazujících partiích Podbrdska se totiž ani v nižších nadmořských výškách většinou nevyskytuje (např. Rožmitálsko). Ještěrka obecná je z oblasti současné CHKO i jejího bezprostředního okolí z minulosti uváděna z celé řady lokalit, které až na výjimky (např. okolí Pstruhového potoka, související s výskytem na Jinecku – Fischer 2000, 2005b; okolí Tění – Čížek & Slánská in NDOP 2017; okolí Zaječova – Čížek in NDOP 2017; Mirošov – Bušek in NDOP 2017; Trokavec – Melichar in NDOP 2017), potvrzují vazbu tohoto druhu na stanoviště vzniklá a udržovaná lidskou činností. Z okolí VN Octárna ji uvádí např. Šapovaliv & Zavadil (1989), Zavadil (1991), Fischer (2000) nebo Fischer & Sedláček (2007), z okolí VN Láz či od Hořejšího Padrťského rybníka pak Zavadil (1991) a Zavadil & Lažanský (1991). Z Padrťska ji dále uvádějí např. Fischer & Sedláček (2007) nebo Voska (2017). Na Kolvíně ji zaznamenal v roce 2011 Čížek (NDOP 2017). Dále byla doložena na Jordánu (Fischer & Sedláček 2007, Voska 2017, databáze Hornického muzea Příbram), Toku (Voska 2017), Felbabce (Fischer – vlastní data, Voska 2017), Hrachovišti (Fischer – vlastní data, Voska 2017) či ve Strašicích (Fischer 2016b). Vazba na uměle udržované biotopy činí z ještěrky obecné, společně s užovkou hladkou (viz dále), v podstatě nejohroženější druh plaza na území CHKO. Ohrožení obou druhů plyne z ukončení vojenské činnosti na většině v minulosti využívaných výcvikových ploch. V případě, že na těchto lokalitách nebude rychle zaveden odpovídající náhradní management, tato unikátní stanoviště totiž postupně zaniknou (nejspíše budou nahrazena lesem).

Slepýš křehký (Anguis fragilis) – mapa rozšíření na obr. 17 (str. 332)

I přes skutečnost, že tento druh patří na základě frekvence nálezů (19 % obsazených lokalit – viz graf 4) až na třetí místo, jedná se s největší pravděpodobností o nejhojnějšího plaza CHKO, jehož rozšíření zde lze pokládat v podstatě za plošné. Menší počet záznamů je v případě slepýše jednoznačně zapříčiněn skrytým způsobem života, a tak i mnohonásob- ně nižší pravděpodobností jeho nálezu. Z minulosti je slepýš křehký znám z celé řady lokalit – např. Kolvín, VN Láz, VN Octárna, okolí Nového rybníka u Zaječova (Šapovaliv

314 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

& Zavadil 1989, Zavadil 1991, databáze Hornického muzea Příbram); Tisý rybník, Padrťsko (Zavadil 1991, Zavadil & Lažanský 1991, databáze Hornického muzea Příbram, Voska 2017); Tři Trubky (Zavadil 1991, Zavadil & Lažanský 1991, Fischer 2016b); VN Pilská, Bor (Zavadil & Lažanský 1991); Niva Kotelského potoka (Fischer 1998, Fischer 1999a, b); Niva Pstruhového potoka (Fischer 2000); Hrachoviště (Fischer 2002a, Fischer – vlastní údaje, Voska 2017); Felbabka (Fischer 2002a, Fischer – vlastní údaje, Voska 20017); Tok (Fischer – vlastní údaje, Voska 2017) nebo Jordán (Fischer – vlastní údaje, Voska 2017). Celou řadu dalších nálezů z plochy CHKO i jejího bezprostředního okolí obsahuje NDOP (2017).

Užovka obojková (Natrix natrix) – mapa rozšíření na obr. 18 (str. 333)

Užovka obojková byla zaznamenána na 13 % zkoumaných ploch (viz graf 4). Jedná se o druh, který je v rámci CHKO rozšířen prakticky plošně – s výraznou vazbou na okolí vodních ploch a obecně na lokality s výskytem početných populací obojživelníků. I v minulosti je tak její výskyt udáván především od vodních nádrží, z blízkosti potoků a z ploch s výskytem drobných tůní (často armádní cvičiště). Její výskyt byl tak v minulosti zaznamenán např. v okolí VN Octárna (Šapovaliv & Zavadil 1989, Zavadil 1991, Fischer 2000, databáze Hornického muzea Příbram), VN Pilská (Muška in NDOP 2017) a VN Láz (Melichar & Musilová in NDOP 2017, Muška in NDOP 2017), u Hořejšího Padrťského rybníka (Zavadil 1991, Zavadil & Lažanský 1991, Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram, Tomášek in NDOP 2017, Voska 2017), Kotelského potoka (Fischer 1999b, Fischer 2000, Fischer in NDOP 2017), okolí Pstruhového potoka (Fischer 2000), na Hrachovišti (Fischer 2002a, Voska 2017), na Felbabce (např. Fischer 2002a, Voska 2017), v okolí Tění (Čížek in NDOP 2017), Míšova (Melichar in NDOP 2017) či v okolí Tří Trubek (Fischer 2016b). Velmi zajímavá jsou pozorování Vosky (2017) z dopadových ploch Tok a Jordán, kdy zejména Jordán je lokalitou s nepříliš početnými populacemi obojživelníků (hlavní složka potravy užovky obojkové).

Užovka hladká (Coronella austriaca) – mapa rozšíření na obr. 19 (str. 334)

Užovka hladká je jednoznačně nejvzácnějším plazem CHKO Brdy (5 % lokalit s potvrzeným výskytem – viz graf 4). Její rozšíření zde, stejně jako v případě ještěrky obecné, evidentně přímo souvisí s vojenskou činností nebo budováním přehradních nádrží s vysokými hrázemi zpevněnými kamenným záhozem. Četnost záznamů tohoto druhu (a to i v Podbrdsku) v posledních letech navíc poměrně rychle roste, což může souviset s jejím šířením do vyšších nadmořských výšek v souvislosti s klimatickými změnami (podobně, jako je tomu např. v případě skokana štíhlého – viz výše). První zmínku o výskytu užovky hladké v Brdech přináší Zavadil (in verb.), kde ji u VN Pilská společně se Šapovalivem odchytili v přilehlém smrkovém lese již v roce 1989. Bez bližšího uvedení lokalit ji z Brd uvádí i Lažanský (1991). Velmi zajímavý je pak nález jednoho jedince u obce Voltuš z roku 1996 (Fischer 2005b) – tento druh tam byl za posledních 40 let nalezen právě pouze v tomto jediném případě (Fischer – vlastní údaje). Další údaje pak pocházejí až z období po roce 2000 – užovka hladká je uváděna z Felbabky (Fischer 2002a, Fischer 2005b, Fischer & Sedláček 2007, Voska 2017), z Hrachoviště

315 BOHEMIA CENTRALIS 34

(Voska 2017), z roku 2011 z Tění (Čížek & Slánská in NDOP 2017) a z Kolvína (Čížek in NDOP 2017), z okolí Ohrazenice (Fischer 2005b) a doložena byla v letech 2009–2017 opakovaně i v oblasti Vystrkova (Fischerová in NDOP 2017, Fischer in NDOP 2017, Kadeřábková in NDOP 2017, Zicha in NDOP 2017, Urban in verb., Dandová 2017 in verb.). Zajímavé jsou i nálezy z okolí hájovny Pourka nedaleko Lázu (Fischer 2010 – vlastní údaje). V roce 2008 byla zaznamenána Urbanem (in verb., fotodokumentace) poprvé na dopadové ploše Jordán, odkud ji pak uvádí i např. Voska (2017). Nově byla nalezena i na Padrťsku (Voska 2017). Společně s ještěrkou obecnou je užovka hladká druhem, jehož aktuální rozšíření na území CHKO souvisí do značné míry s činností člověka – především pak s tzv. vojenským managementem. Po ukončení vojenského výcviku ve většině plochy CHKO tak patří v důsledku absence vhodného managementu mezi extrémně ohrožené druhy plazů.

Zmije obecná (Vipera berus) – mapa rozšíření na obr. 20 (str. 335)

Zmije obecná byla sice v rámci aktualizačních průzkumů zaznamenána pouze ve 13 % zkoumaných ploch (viz graf 4), její rozšíření lze však v Brdech považovat za víceméně plošné (do značné míry bude kopírovat výskyt ještěrky živorodé, se kterou obývá podobná stanoviště). Menší počet pozitivních záznamů v roce 2017 lze přičíst, mimo jiné, i extrémně suchému a teplému počasí v letních měsících a naopak velmi chladnému počasí v období prakticky již od počátku září. Díky těmto skutečnostem byla aktivita všech plazů, včetně zmijí, v porovnání s jinými sezónami výrazně nižší. V minulosti byla na území současné CHKO zjištěna na celé řadě lokalit: okolí VN Octárna (Šapovaliv & Zavadil 1989, Zavadil 1991, Fischer 2000), VN Láz a VN Pilská (Zavadil 1991, Zavadil & Lažanský 1991), Padrťsko (Zavadil 1991, Zavadil & Lažanský 1991), Tok (Zavadil 1991, Zavadil & Lažanský 1991, Pola in NDOP 2017, Voska 2017), okolí Kotelského potoka (Fischer 2000, Fischer in NDOP 2017, Fischer 2016 – vlastní údaje), niva Pstruhového potoka (Fischer 2000), Hrachoviště (Fischer 2002a, Spilka & Pipek in NDOP 2017, Fischer in NDOP 2017, Voska 2017, Fischer 1999–2016 – vlastní údaje), Felbabka (Fischer 2002a, Fischer 2013 – vlastní údaje, Voska 2017), okolí Klabavy u Strašic: základna „Amerika“ (Fischer 2016b), Těně (Hübner in NDOP 2017), Zaječov (Čížek & Čížková in NDOP 2017), Chaloupky (Dandová in NDOP 2017), Míšov (Fischer in NDOP 2017), Padrťsko (Fischer 1999–2016 – vlastní údaje, Urban in verb., Melichar in NDOP 2017, Voska 2017), Kolvín (Melichar in NDOP 2017), Nové Mitrovice (Dandová in NDOP 2017), dopadová plocha Jordán (Urban in verb., Tájek & Tájková in NDOP 2017, Voska 2017). Dále je výskyt zmijí znám i z území navazujícího na CHKO – např. údolí Litavky v okolí Bratkovic (Urban in verb., Fischer – vlastní údaje), okolí Orlova, Drahlína, Obecnice, Oseče, Příbrami, Kozičína, Lázu, Vranovic, Zalán, Nepomuku, Voltuše či Hvožďan (Fischer – vlastní údaje, databáze Hornického muzea Příbram, Šípek et al. in NDOP 2017, Sedláček in NDOP 2017). Vzhledem ke skutečnosti, že zmije jsou stále vysokou měrou ohrožovány individuálním vybíjením, je otázkou, zda zpřístupnění dlouhodobě uzavřené oblasti centrálních Brd masové turistice nebude mít na populace těchto živočichů negativní dopady i v této podobě. Vzhledem k tomu, že zmije často využívají bezlesí vznikající a udržované vojenskou činností, může být dalším negativním aspektem absence vojenského managementu na řadě bývalých cvičišť. 316 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 2. Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) – nálezy evidované v NDOP (2017). Viz komentář na str. 302–303.

Fig. 2. Salamandra salamandra – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 302–303.

317 BOHEMIA CENTRALIS 34

Obr. 3. Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 303–304.

Fig. 3. Lissotriton vulgaris – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 303– 304.

318 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 4. Čolek horský (Ichthyosaura alpestris) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 304–305.

Fig. 4. Ichthyosaura alpestris – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 304–305.

319 BOHEMIA CENTRALIS 34

Obr. 5. Čolek velký (Triturus cristatus) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 305.

Fig. 5. Triturus cristatus – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 305.

320 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 6. Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 305–306.

Fig. 6. Bombina variegata – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 305– 306.

321 BOHEMIA CENTRALIS 34

Obr. 7. Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 306.

Fig. 7. Pelobates fuscus – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 306.

322 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 8. Ropucha obecná (Bufo bufo) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 306–307.

Fig. 8. Bufo bufo – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 306–307.

323 BOHEMIA CENTRALIS 34

Obr. 9. Rosnička zelená (Hyla arborea) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 307.

Fig. 9. Hyla arborea – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 307.

324 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 10. Skokan hnědý (Rana temporaria) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 307–308.

Fig. 10. Rana temporaria – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 307– 308.

325 BOHEMIA CENTRALIS 34

Obr. 11. Skokan ostronosý (Rana arvalis) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 308.

Fig. 11. Rana arvalis – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 308.

326 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 12. Skokan štíhlý (Rana dalmatina) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 308–309.

Fig. 12. Rana dalmatina – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 308– 309.

327 BOHEMIA CENTRALIS 34

Obr. 13. Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 309.

Fig. 13. Pelophylax lessonae – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 309.

328 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 14. Skokan zelený (Pelophylax esculentus) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 309.

Fig. 14. Pelophylax esculentus – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 309.

329 BOHEMIA CENTRALIS 34

Obr. 15. Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 313.

Fig. 15. Zootoca vivipara – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 313.

330 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 16. Ještěrka obecná (Lacerta agilis) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 314.

Fig. 16. Lacerta agilis – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 314.

331 BOHEMIA CENTRALIS 34

Obr. 17. Slepýš křehký (Anguis fragilis) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 314–315.

Fig. 17. Anguis fragilis – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 314–315.

332 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 18. Užovka obojková (Natrix natrix) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 315.

Fig. 18. Natrix natrix – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 315.

333 BOHEMIA CENTRALIS 34

Obr. 19. Užovka hladká (Coronella austriaca) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 315–316.

Fig. 19. Coronella austriaca – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 315–316.

334 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Obr. 20. Zmije obecná (Vipera berus) – nálezy evidované v NDOP. Viz komentář na str. 316.

Fig. 20. Vipera berus – reports stored in SOD (2017). See the comment on page 316.

335 BOHEMIA CENTRALIS 34

3.3 Zjištěné negativní faktory a možnosti jejich řešení (návrhy managementu)

3.3.1 Obojživelníci

Vysoká intenzita cíleného chovu ryb v některých nádržích. Jedná se jak o chovné nádrže, tak nádrže sloužící k tzv. sportovnímu rybolovu. V níže jmenovaných rybnících byl zaznamenán vysoký tlak rybích obsádek na celý ekosystém, jehož důsledkem je likvidace submerzní a natantní vegetace, redukce emerzní litorální vegetace, výrazný zákal vody (vegetační i mechanický) a pravděpodobně velmi významná predace vývojových stadií obojživelníků (přes potvrzené páření a jarní kladení snůšek později nebyly nalezeny larvy nebo byly zaznamenány jen ve velmi nízkých počtech). Jev byl zaznamenán v následujících lokalitách: Hořejší a Dolejší Padrťský rybník (plochy 23 a 18), Velký Kotelský rybník (plocha 102), rybníky Kolářík (plocha 39), Drahota (plocha19), Nové Mitrovice-bezejmenný rybník (plocha 61) a Teslínský klášter-rybník 1 (plocha 85).

Návrh managementu: je třeba co nejrychleji upravit početnosti, druhové složení a věkovou strukturu rybích obsádek tak, aby nádrže plnily i svou mimoprodukční funkci. Prioritně by takto mělo být postupováno v cennějších zónách CHKO – tedy např. tam, kde jsou nádrže součástí II. zón či EVL (lokality 28, 23, 85 a 102). Jako příklad mohou posloužit mnohé další nádrže, které i přes hospodářské využití představují velmi atraktivní reprodukční stanoviště pro obojživelníky (lok. 9–12 a 86 na Padrťsku, či lok. 80 – rybník V Úličkách).

Vysazování ryb do nádrží, které nejsou primárně určeny k rybochovu. Živelné zarybňování veškerých vhodných i nevhodných vodních ploch na území CHKO, a to velmi často okounem říčním, patří k nejvýznamnějším negativním jevům, zaznamenaným zde ve vztahu k obojživelníkům. Ryby jsou predátory obojživelníků a jejich larev a navíc často negativně ovlivňují celý rybniční ekosystém (např. potlačováním vodní vegetace), čímž dále snižují jeho atraktivitu pro obojživelníky. Závažnost situace demonstruje nejen např. masivní zarybnění všech vodárenských nádrží na území CHKO, ale i např. tak absurdní počin, jako je nasazení koi kaprů do lesní tůně o ploše cca 150 m2 (plocha 49). Zarybnění bylo zaznamenáno u následujících lokalit, které nejsou primárně určeny k chovu ryb: 6, 13, 15, 25, 28, 29, 32, 42, 43, 49, 51, 52, 53, 60, 65, 72, 77, 81, 97, 99, 101, 103, 104, 105. Přítomnost ryb tak nebyla zaznamenána pouze na lokalitách 2, 5, 7, 14, 20, 59, 73, 94, 95 a 96. Důvodem je pravděpodobně ale pouze skutečnost, že se jedná buďto o lokality přímo zbudované za účelem podpory populací obojživelníků (plochy 94, 96), lokalitu zkoumanou bezprostředně po rekonstrukci (plocha 59) nebo o vodní plochy nevhodné pro přežívání ryb z důvodu nevyhovujících fyzikálně-chemických parametrů vody (všechny ostatní plochy).

336 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Návrh managementu: pokud je to možné (menší vodní plochy), je třeba nádrže zcela zbavit rybích obsádek a nadále je v tomto stavu udržovat (jejich primární funkcí není chov ryb, ale zadržení vody, mimo jiné pro hašení požárů). Průtočné vodní nádrže by bylo vhodné vypustit, zbavit nežádoucích druhů ryb a poté ponechat přirozenému vývoji – tedy pravděpodobně ustavení salmonidní obsádky, popř. společenstva s bohatým zastoupením střevle potoční a mřenky mramorované. V případě lokalit, které vypustit a slovit nelze (vodárenské přehradní nádrže), pak lze výše uvedeného cíle postupně dosáhnout biomanipulativními zásahy a cíleným odlovem nežádoucích druhů ryb do tenat či zátahových sítí.

Nevhodná manipulace s vodou ve vodních nádržích. V rámci CHKO byl tento jev zaznamenán na dvou lokalitách, kterými jsou Tissý rybník (plocha 88) a Velký Kotelský rybník (lok. 102). Rybníky byly v roce 2017 vypuštěny a loveny v jarním období, tedy v době, kdy sem kladly snůšky časně se množící druhy obojživelníků. Pokud se tento jev pravidelně opakuje (minimálně u plochy 102 tomu tak je), je v takových nádržích reprodukce některých druhů obojživelníků kontinuálně neúspěšná (taková nádrž pro ně pak představuje dokonalou past – každoročně sem nakladou snůšky, které jsou pak při vypuštění a výlovu nádrže zničeny).

Návrh managementu: je třeba buďto přejít na režim chovu ryb, umožňující podzimní výlovy nebo jarní výlov provádět ještě před zahájením reprodukce obojživelníků – to znamená v podstatě bezprostředně po rozmrznutí ledu. Jarní výlovy by měly být zakázány ideálně v rámci všech nádrží v CHKO, jednoznačně pak tam, kde jsou rybníky součástí II. zón nebo EVL.

Frézování příkopů. Zarostlé zaplavené příkopy kolem cest představují v rozsáhlých lesních porostech často jedinou příležitost pro reprodukci obojživelníků. V případě CHKO Brdy se jedná především o čolky horské a skokana hnědého, s největší pravděpodobností se v podobném biotopu rozmnožuje i jediná aktuálně doložená populace mloka skvrnitého. V posledních letech dochází na území bývalého vojenského újezdu k velmi necitlivé a plošné obnově těchto příkopů jejich frézováním. To má za následek přímou likvidaci přítomných jedinců obojživelníků, likvidaci vhodných reprodukčních stanovišť a zrychlený odtok vody z daného území, což přispívá k vysychání Brd (viz též dále). Ze sledovaných lokalit byl tento jev v roce 2017 zaznamenán např. v rámci ploch 107 a 108.

Návrh managementu: obnova příkopů by měla být realizována pouze tam, kde je to skutečně nutné, nikoliv plošně. Mělo by k ní docházet mimo období reprodukce obojživelníků (podzim) a vzhledem k tomu, že se jedná často o biotop zvláště chráněných druhů, měly by být splněny i náležité legislativní podmínky. Ideálním

337 BOHEMIA CENTRALIS 34

řešením je v případě obnovy příkopů instalace nízkých přehrážek. Vzniká zde tak kaskáda drobných tůní a příkop tak představuje i nadále důležité reprodukční stanoviště pro obojživelníky, ale např. i pro vodní hmyz apod. Tento model byl již po dohodě s Arcibiskupstvím pražským úspěšně realizován např. v blízkosti PR Na Skalách, kde se ve strouze množil čolek horský a právě výše zmiňovaný mlok skvrnitý (Fischer – vlastní údaje).

Výstavba nových vodních nádrží. Výstavba nových malých nádrží by sama o sobě byla z pohledu obojživelníků spíše pozitivním jevem (nová reprodukční stanoviště). Nádrže jsou ale aktuálně budovány na území bývalého vojenského újezdu často ve velmi cenných stanovištích, jako jsou prameniště, podmáčená luční lada či zrašelinělé plochy (v roce 2017 tak byla např. výstavbou dvou rybníků zdevastována jedna z nejcennějších částí bývalé vojenské plochy Zadní Bahna – plocha 3). Dalším problémem je, že následně prakticky nelze zamezit živelnému vysazení ryb. Takové nádrže pak představují pro obojživelníky velmi efektivní pasti (kladou sem vajíčka, ale jejich vývojová stadia jsou masivně likvidována rybami).

Návrh managementu: lokality pro případnou výstavbu malých nádrží je třeba vybírat tak, aby nedošlo k devastaci cenných stanovišť. Podmínkou pro povolení případné výstavby nové nádrže by měl být vždy zákaz vysazování ryb. V případě, že by byl výskyt nežádoucích druhů ryb v takové nádrži zjištěn, měla by mít ochrana přírody vždy právo nařídit likvidaci nežádoucí obsádky. Jednodušší i finančně méně nákladnou variantou je pak budování nádrží pouze takového charakteru, které přežití ryb neumožní (nejlépe mělké zemní tůně).

Nevhodná struktura lesa (druhové složení, věková struktura). Až na výjimky pokrývají Brdy stejnověké jehličnaté monokultury a podíl listnatých či smíšených porostů je zde minimální. Kromě maloplošných ZCHÚ se navíc jedná většinou o hospodářské lesy (bez podílu mrtvého dřeva apod.). Z pohledu obojživelníků nejsou tyto porosty příliš atraktivní.

Návrh managementu: v dlouhodobém horizontu směřovat porosty k přirozenějšímu druhovému složení i přirozenější věkové struktuře. Inspirovat se lze některými lesními plochami v JZ Brdech (aktuálně ve vlastnictví Arcibiskupství pražského), kde je již dlouhodobě aplikován odlišný způsob hospodaření (výběrová těžba, přirozené zmlazení), díky čemuž zde postupně vznikají velmi kvalitní a atraktivní porosty.

Plošné odvodňování. Až na výjimky jsou lesy na území CHKO důsledně odvodněny (systémy struh, odvodnění pramenišť, prohloubení koryt vodních toků). Důvodem je snaha dosáhnout maximálního hospodářského zisku. Úpravy celé řady

338 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu odvodňovacích struh a drobných vodotečí proběhly přitom ještě bezprostředně před zrušením vojenského újezdu. Výrazně narušený hydrologický režim se zcela jistě promítá i do početnosti a vitality zdejších populací obojživelníků.

Návrh managementu: dosavadní praxi, směřující k důslednému odvodňování lesních, ale i lučních pozemků, je třeba rychle ukončit. Prameniště a významnější odvodňovací systémy je třeba revitalizovat, méně významné úpravy lze nechat „dožít“, resp. přirozeně renaturovat. Náprava hydrologického režimu musí jít ruku v ruce se změnou struktury a druhového složení lesních porostů.

Absence vojenského managementu, sukcese. S ukončením vojenské činnosti nastupuje na nejcennějších plochách v CHKO rychlá sukcese. Plochy zarůstají náletovými dřevinami a křovinami (např. Kolvín, Padrťsko, Přední Bahna – plocha 4, Jordán-západ – plocha 36, Tok – plocha 89), drobné tůně zarůstají mechy a mokřadní vegetací a pomalu zanikají (Tok – plocha 89, Jordán-západ – plocha 36), popř. jsou zastiňovány rozrůstajícími se porosty keřů a dřevin (Přední Bahna – plocha 4). V důsledku absence disturbancí (výbuchy munice, pojezdy těžké techniky) nevznikají nové vodní plochy a společně s absencí požárů dochází k degradaci místních porostů.

Návrh managementu: vojenské bezlesí je z pohledu obojživelníků (i plazů – viz dále) to nejcennější, co území CHKO nabízí. Z tohoto důvodu je třeba udržet tyto plochy minimálně ve výměrách, shodných se stavem ke vzniku CHKO a rychle na nich zavádět management, který bude dosavadní „péči“ plnohodnotně suplovat. Nabízí se kombinace několika různých opatření: kácení náletových dřevin; řízená pastva velkých hospodářských zvířat; vypuštění „divokých“ velkých zvířat, jako jsou zubři, pratuři či koně; pojezdy těžkou technikou (nejlépe ve spolupráci s armádou); vystřelování nových vodních ploch pomocí trhavin a v neposlední řadě řízené požáry. Bez rychlého zavedení účinného managementu tyto unikátní plochy během několika málo let zaniknou.

Likvidace vhodných biotopů. V několika případech bylo zaznamenáno např. zavážení drobných vodních ploch stavební sutí či biologickým odpadem ze zahrad (Felbabka – plocha 22, Hrachoviště – plocha 24). Ve srovnání s výše uvedenými vlivy se ale jedná spíše o marginální problémy lokálního charakteru.

Návrh managementu: podobné excesy je třeba tvrdě postihovat, podaří-li se nalézt viníka. Obecně by bylo vhodné ztížit přístup automobilů na vybrané plochy (umístění závor, bariér překonatelných pouze vojenskou technikou apod.).

339 BOHEMIA CENTRALIS 34

3.3.2 Plazi

Absence vojenského managementu, sukcese. Viz výše kapitolu věnovanou obojživelníkům.

Usmrcování plazů na komunikacích, popř. jejich individuální vybíjení. Se zrušením vojenského újezdu a zpřístupněním jeho větší části turistům se objevil pro toto území zcela nový jev – masivní turistika, a to jak pěší, tak cyklistická. S přílivem turistů se násobně zvýšil počet případů individuálního usmrcování plazů, a to jak na komunikacích (cyklisté – týká se především slepýše křehkého, nalezena byla ale i takto usmrcená juvenilní zmije), tak pravděpodobně jejich přímým zabíjením (týká se především hadů).

Návrh managementu: osvěta.

Přímá likvidace atraktivních biotopů. V daném případě se jedná především o umisťování staveb do atraktivních stanovišť pro plazy. Jako zřejmě nejhrůznější realizovaný příklad (2017) lze uvést výstavbu rybníků v nesmírně cenné ploše s výskytem všech šesti druhů plazů, zjištěných na území CHKO – v ploše Zadní Bahna (plocha 3). Dalším velmi drastickým zásahem do biotopů řady druhů plazů (i obojživelníků) by bylo např. plánované zbudování suché nádrže Amerika (Fischer 2016b).

Návrh managementu: umisťování jakýchkoliv staveb musí podléhat platným legislativním procesům (mimo jiné i žádost o udělení výjimek ze základních ochranných podmínek u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů) a musí být řádně odborně posouzeno (což se např. u výstavby rybníků v ploše Zadní Bahna nestalo).

Poděkování Autoři děkují Antonínu, Lence, Daniele, Haně a Lucii Reiterovým, Kateřině Fischerové, Zuzaně Fischerové, Jaroslavu Pipkovi, Pavlu Moravcovi a Heleně Vejrové za nezištnou pomoc při terénních průzkumech a Janu Vrbovi za pomoc se zpracováním map (obr. 2–20). Poděkování přísluší i oběma recenzentům, RNDr. Jiřímu Moravcovi, CSc. a MUDr. Vítu Zavadilovi, za cenné připomínky a podněty k předloženému textu.

Použité zkratky: AOPK ČR – Agentura ochrany přírody PLA – Protected Landscape Area a krajiny České republiky PP – přírodní památka EVL – evropsky významná lokalita PR – přírodní rezervace CHKO – chráněná krajinná oblast SOD – Species Occurence Database of Nature NDOP – Nálezová databáze ochrany přírody Conservation Agency of the Czech Republic

340 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Graf 6. CHKO Brdy – procentuální zastoupení jednotlivých typů biotopů v závislosti na počtu zjištěných druhů plazů. Graph 6. The Brdy PLA – the representation of biotope types and its dependence on the number of present (discovered) reptile species.

Použité podklady Anonymus [kolektiv pracovníků pod vedením AOPK ČR] (2015): Plán péče o CHKO Brdy na období 2015–2024. – Ms., 44 s. + 2 přílohy [depon. in: AOPK ČR]. Fischer D. (1998a): Ichtyofauna a herpetofauna Brd a přilehlého okolí. In: Příroda Brd a perspektivy její ochrany. – Příbram, s. 96–99. Fischer D. (1998b): Zpráva o výsledcích orientačního faunistického průzkumu lokality Kotelský potok. – Ms., 2 s. [depon. in: Hornické muzeum Příbram] Fischer D. (1999a): Zpráva o výsledcích orientačního faunistického průzkumu lokality Kotelský potok a návrhy managementu této lokality. – Ms., 4 s. [depon. in: Hornické muzeum Příbram]. Fischer D. (1999b): I. Výsledky herpetologického průzkumu navrhované přírodní rezervace Kotelský potok. II. Výsledky Ichtyologického průzkumu navrhované přírodní rezervace Kotelský potok. III. Návrhy managementu navrhované přírodní rezervace Kotelský potok. – Ms., 10 s. [depon. in bývalý archiv Okresního úřadu Příbram a archiv autora]. 341 BOHEMIA CENTRALIS 34

Fischer D. (2000): Přehled lokalit druhů Lampetra planeri, Cottus gobio, Triturus cristatus a Bombina bombina na území okresu Příbram, zjištěných v letech 1998–2000. – Ms., 40 s. [depon. in: AOPK ČR a archiv autora]. Fischer D. (2001): Významné zoologické lokality na území VVP Brdy – podklad pro nově zpracovávaný územní plán VVP Brdy. – Ms., 6 s. [depon. in: VPÚ Plzeň, Hornické muzeum Příbram]. Fischer D. (2002a): Zpráva o výsledcích zoologického průzkumu území VVP Brdy v roce 2001. – Ms., 7 s. [depon. in: Hornické muzeum Příbram]. Fischer D. (2002b): Zhodnocení konečných úprav rybníka „Pstruhový“ na Pstruhovém potoce, biologické posouzení lokality. – Ms., 3 s. [depon. in: VUSS Plzeň, Hornické muzeum Příbram]. Fischer D. (2005a): Obojživelníci. In: Cílek et al. [red.]: Střední Brdy. – Příbram, s. 154–158. Fischer D. (2005b): Plazi. In: Cílek et al. [red.]: Střední Brdy. – Příbram, s. 158–159. Fischer D. (2016a): Nádrž Velcí + Pstruhový potok – průzkum zaměřený na mihuli potoční, ryby, popř. další živočichy vázané na vodní ekosystémy. Posouzení možného vlivu plánované opravy nádrže a jejího odbahnění na zjištění druhy živočichů. Závěrečná zpráva. – Ms., 13 s. [depon. in: Geo Vision s.r.o. a archiv autora]. Fischer D. (2016b): Suchá nádrž Amerika – astakologický, ichtyologický, batrachologický a herpetologický průzkum. Závěrečná zpráva. – Ms., 20 s. [depon. in: Geo Vision s.r.o. a archiv autora]. Fischer D. & Fischerová J. (2001a): Přehled lokalit druhů Triturus cristatus, Bombina bombina a Bombina variegata, zjištěných v roce 2001 v rámci území, vymezeném spojnicemi obcí: Hostomice – Neumětely – Libomyšl – Praskolesy – Hořovice – Olešná – Strašice – Dobřív – Mirošov – Nové Mitrovice – Železný Újezd – Čičovice – Čmeliny – Hornosín – Uzeničky – Mirovice – Orlík nad Vltavou – Kovářov – Hněvanice – Chyšky – Starcova Lhota – Sedlec Prčice – Maršovice – Bělice – Jablonná – Slapy – Bratřínov – Mníšek p. Brdy – Řevnice – Svinaře – Osov – Hostomice. – Ms., 92 s. [depon. in: AOPK ČR a archiv autorů]. Fischer D. & Fischerová J. (2001b): Dodatek k seznamu lokalit čolka velkého (Triturus cristatus), kuňky obecné (Bombina bombina) a kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), na území, vymezeném spojnicemi obcí: Hostomice – Neumětely – Libomyšl – Praskolesy – Hořovice – Olešná – Strašice – Dobřív – Mirošov – Nové Mitrovice – Železný Újezd – Čičovice – Čmeliny – Hornosín – Uzeničky – Mirovice – Orlík nad Vltavou – Kovářov – Hněvanice – Chyšky – Starcova Lhota – Sedlec Prčice – Maršovice – Bělice – Jablonná – Slapy – Bratřínov – Mníšek p. Brdy – Řevnice – Svinaře – Osov – Hostomice. – Ms., 32 s. [depon. in: AOPK ČR a archiv autorů]. Fischer D. & Fischerová J. (2002): Seznam zjištěných lokalit čolka velkého (Triturus cristatus), kuňky obecné (Bombina bombina) a kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) na území, vymezeném zhruba spojnicemi obcí: Rokycany – Dobřív – Skořice – Míšov – Březí – Koupě – Zalužany – Lety – Čimelice – Cerhonice – Předotice – Sedlice – Blatná – Tchořovice – Lnáře – Kasejovice – Životice – Nepomuk – Týniště – Dolce – Přeštice – Horní Lukavice – Lhota Útušice – Rokycany. – Ms., 16 s. [depon. in: AOPK ČR a archiv autorů]. Fischer D., Jeřábková L. & Vlach P. (2015): Jsou čolek obecný a ropucha obecná stále ještě obecní? – Ochrana přírody, Praha, 2: 32–36. Fischer D., Muška M., Vlach P., Dort H., Ťuláková A., Blabolil P., Vašek M. & Kočvara L. (2018): Ichtyofauna CHKO Brdy, zjištěné negativní faktory a návrhy managementu. – Bohemia centralis, Praha, 34: 231–278. Fischer D. & Paul J. (2007): Výsledky biologických (zejména zoologických) průzkumů vodních toků a dalších stanovišť dotčených plánovanou výstavbou vodovodu v obcích Těnovice, Záluží, Lučiště, Číčov a Dolní Lipnice a čistíren odpadních vod v obcích Hořehledy, Číčov a Lipnice; posouzení dopadu plánovaných staveb na zjištěné druhy organismů a jejich biotopy. – Ms., 12 pp. [depon. in: Město Spálené Poříčí a archiv autorů]. Fischer D. & Sedláček O. (2007): Vybrané skupiny živočichů Vojenského újezdu Brdy – možnosti a perspektivy jejich ochrany. In: Petříček V. & Kuchařová P. [red.]: Ochrana přírody a krajiny ve vojenských újezdech. Sborník z konference Libavá 3.–4. května 2006. – Praha, s. 173–184. Fischer L. & Fischer D. (2015a): EVL Felbabka. – Ms., 3 s. [depon. in: AOPK ČR a archiv autorů]. Fischer L. & Fischer D. (2015b): EVL Vočert a Lazy. – Ms., 6 s. [depon. in: AOPK ČR a archiv autorů]. Fischer L. & Fischer D. (2015c): EVL Velký Raputovský rybník. – Ms., 5 s. [depon. in: AOPK ČR a archiv autorů]. Fischer L. & Fischer D. (2015d): EVL Rožmitál pod Třemšínem. – Ms., 4 s. [depon. in: AOPK ČR a archiv autorů]. Fischerová J. & Fischer D. (2015): EVL Hrachoviště. – Ms., 3 s. [depon. in: AOPK ČR a archiv autorů]. Hovorka O. (1996): Inventarizační průzkum fauny vybraných lokalit v Brdech – vojenském újezdu Jince. – Ms. [depon. in: bývalý archiv Okresního úřadu Příbram, fond ČÚOP]. Jeřábková L., Krása A., Zavadil V., Mikátová B. & Rozínek R. (2017): Červený seznam obojživelníků a plazů České republiky. In: Chobot K. & Němec M. [red.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 83–106.

342 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu

Lažanský M. (1991): Příspěvek k zoologickému poznání Brd. Závěrečná zpráva pro Okresní úřad Příbram. – Ms. [depon. in bývalý archiv Okresního úřadu Příbram]. Moravec J. [red.] (1994): Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. – Národní muzeum, Praha, 136 s. NDOP (2017): Nálezová databáze ochrany přírody. – URL: http://portal.nature.cz/ Pecina P. (1991): Živočichové červeného seznamu ČR ve Středočeském kraji. I. Kruhoústí, ryby, obojživelníci a plazi. – Bohemia centralis, Praha, 20: 61–107. Sofron J., Hlaváček R., Karlík P. & Nesvadbová J. (2005): Flóra a vegetace. In: Cílek et al. [red.]: Střední Brdy. – Příbram, s. 101–119. Souček Z., Kolman P. & Zavadil V. (1993): Rozšíření žab ve středních Čechách III – zelení skokani (Rana esculenta synklepton). – Bohemia centralis, Praha, 22: 7–34. Šapovaliv P. & Zavadil V. (1989): Stručná zpráva o výsledcích herpetologického výzkumu v prostoru vojenského újezdu Brdy-Jince v roce 1989. – Ms. [depon. in: bývalý archiv Okresního úřadu Příbram, fond ČÚOP].*) Voska V. (2013): Vliv vojenské činnosti na výskyt a chování plazů a obojživelníků v oblasti VVP Brdy. Bakalářská práce. – Ms., 24 s. [depon. in: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a archiv autora]. Voska V. (2017): Vliv vojenské činnosti na diverzitu a výskyt plazů v CHKO Brdy. Diplomová práce. – Ms., 41 s. [depon. in: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a archiv autora]. Zavadil V. & Lažanský M. (1991): Výsledky zoologického průzkumu ve VÚ Brdy a těsném okolí. In: Přírodovědecký průzkum Brd – zpráva o I. etapě. – Ms. [depon. in: bývalý archiv Okresního úřadu Příbram, archiv ČSOP, Praha]. *) Zavadil V. (1991): Výsledky zoologického průzkumu ve VÚ Brdy a těsném okolí. – Ms., 4 s. [depon. in: archiv AOPK ČR, Praha]. Zavadil V., Dittrich M. & Šapovaliv P. (1988): Rozšíření ocasatých obojživelníků ve Středočeském kraji. – Bohemia centralis, Praha, 17: 169–209. Zavadil V. & Kolman P. (1992): Rozšíření žab ve středních Čechách II. – Bohemia centralis, Praha, 21: 141–220. Zavadil V. & Šapovaliv P. (1990): Rozšíření žab ve Středočeském kraji – I. – Bohemia centralis, Praha, 19: 147– 234.

*) Jedná se o nepublikované zprávy, původně uložené na odboru životního prostředí Okresního úřadu Příbram, které měl první z autorů dočasně k dispozici při zpracování příspěvku shrnujícího dosavadní poznatky o výskytu mihulí, ryb, obojživelníků a plazů v Brdech (Fischer 1998a). Po zrušení Okresního úřadu se zprávy již nepodařilo dohledat ani v příslušných archivech a údaje z nich jsou tak aktuálně k dispozici zřejmě pouze v daném příspěvku (Fischer 1998a).

Recenzovali: RNDr. Jiří Moravec, CSc. MUDr. Vít Zavadil

343