PlzeňskýPROSTORU REGENERACE kraj atraktivní Ing. Miloslava Veselá generální fieditelka a pfiedsedkynû pfiedstavenstva ABF, a.s.

„Moderní firma jakéhokoliv zamûfiení nemÛÏe pÛsobit v jediné oblasti. Hlavním oborem pÛsobnosti na‰í spoleãnosti bude i nadále stavitelství a architektura, a to ve v˘stavní, informaãní, kniÏní i ãasopisecké produkci. Kromû toho povaÏuji za pod- statné rozvíjet nové programy ve sféfie vzdûlávání, konferencí a semináfiÛ a hlavnû posílit na‰i práci pro kraje, mûsta a obce, a tak dát vy‰‰í smysl cyklu v˘stav FOR SYSTÉM a pfiedstavit jejich úspûchy.”

„No modern firm of any focus can afford to operate in only one field. Also in the future the main focus of our company will be civil engineering and architecture, exhibition information, book as well as magazine productions. Besides the above I deem it essential to develop new programmes in the sphere of education, conferences and seminars and especially to strenghten our work for regions, towns and communities, to add a higher dimension to the FOR SYSTÉM exhibition and to introduce the success achieved by individual regions.“

PROMĚNY KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Vminul˘ch 10 letech vytvofiila ABF síÈ stavebních v˘stav FOR systém, která se stala nosnou osou projektu. Na kaÏdou v˘stavu navazuje fiada zajímav˘ch doprovodn˘ch akcí, ze kter˘ch se prÛbûÏnû stávají odborné krajské konference a semináfie. Postupnû vydávané publikace z cyklu Regenerace prostoru mapují stavební promûny jednotliv˘ch krajÛ. Vydány jiÏ byly tituly PlzeÀ a okolí, JiÏní âechy, Karlovarsk˘ kraj, Jihoãesk˘ kraj, Praha ve stavebních promûnách a PlzeÀsk˘ kraj atraktivní. V pfiípravû jsou Zlínsk˘ kraj a Jihoãesk˘ kraj II. Projekt byl pfiedstaven v‰em hejtmanÛm na lednovém zasedání Asociace hejtmanÛ âR a je rozvíjen se zástupci krajÛ, resortních ministerstev a podporován stavebními firmami s celorepublikovou pÛsobností. Opíráme se o zku‰enosti místních odborníkÛ z fiad âKAIT, âKA, âSSI a SPS. Cílem projektu Promûny krajÛ je sledovat proces zmûn správy krajÛ, restrukturalizace a promûn prÛmyslu, obchodu, infrastruktury, regenerace památek, krajiny, bydlení a pfiedstavit to nejzajímavûj‰í na mezinárodním stavebním veletrhu FOR ARCH nebo v˘stavû KRAJE • MùSTA • OBCE, konané v soubûhu s veletrhy FOR HABITAT a ECO CITY. Rádi bychom touto formou pfiispûli k lep‰í vzájemné informovanosti, propojení programÛ a cílÛ jednotliv˘ch krajÛ âR s celostátními koncepcemi, podpofie podnikání, obchodu a vzdûlanosti.

In the last ten years ABF created the cycle of regional building exhibitions FOR SYSTÉM. Each exhibition is accompained by series of regional conferences and workshops. Gradually issued cycle of publications entitled „Regeneration of Area“ monnitors building and architectural changes of each regions. We have already edited titles „PlzeÀ a okolí“, „JiÏní âechy“, „Karlovarsk˘ kraj“, „Jihoãesk˘ kraj”, „Praha ve stavebních promûnách“ and „PlzeÀsk˘ kraj atraktivní . At present we are preparing publications „Zlínsk˘ kraj“ and „Jihoãesk˘ kraj II“. This project was introduced to the presidents of all regions and is supported by the delegates of regions, ministries, building companies and specialists in this field. The aim of the project „Changes in the Regions“ is to monitor the process of changes of the regions, restructuralisation and changes in industry, trade, infrastructure, regeneration of historical sights, landscape, housing and present the most interesting on the international building fair FOR ARCH or on the exhibition Regions • Towns • Communities. We would like to contribute to better transinformations. VáÏení ãtenáfii, Dear Readers,

hlavní úlohou Ministerstva pro místní rozvoj, jak sám název napovídá, je Main role of the Ministry for Regional Development, as the title itself suggests, peãovat o rozvoj jednotliv˘ch regionÛ âeské republiky. Tato péãe zahrnuje is to care for development of individual regions within the Czech Republic. This zejména podporu oblastí, jako jsou tvorba pracovních pfiíleÏitostí, rozvoj care involves support of areas such as creating of employment, development of malého a stfiedního podnikání, bytová v˘stavba, cestovní ruch ãi obnova small and medium sized businesses, housing development, tourist industry or venkova. Cílem regionální politiky je, aby regiony mûly stejné ‰ance a moÏ- regeneration of countryside. The target of the regional policy is to give all regi- nosti a aby jejich demografick˘, hospodáfisk˘ a pfiírodní potenciál byl ons equal opportunities and to make full use of their demographic, economical plnohodnotnû vyuÏíván. and natural potential. RovnûÏ s pokraãujícím procesem evropské integrace se âeské republice Also with the ongoing process of integration into European Union, to the otevírá fiada moÏností podpory regionÛ. MoÏnosti rozvoje plynoucí z ãlenství Czech Republic opens a number of new opportunities for regional subsidies. v EU se nedot˘kají pouze velk˘ch a fungujících prÛmyslov˘ch a mûstsk˘ch The possibilities for development arising from the membership of EU do not center, ale Evropská unie klade velk˘ v˘znam pfiedev‰ím na pomoc concern only the large and functioning industrial and urban centres, the zaostávajícím regionÛm. Pfii vyuÏívání prostfiedkÛ z nejdÛleÏitûj‰ích fondÛ European Union places a great emphasis on help to underdeveloped regions. In Evropské unie sehrává Ministerstvo pro místní rozvoj klíãovou roli. Po vstupu making use of the most important funds of the EU, the Ministry for Regional do EU se dÛleÏitost tohoto ministerstva je‰tû zv˘razní. Development plays a key role. After entry into the EU, the importance of this Hlavními smûry, kter˘mi se oblasti politiky evropského regionálního rozvoje Ministry shall increase. Main directions of the policies for European Regional ubírají – a kter˘mi se chceme vydat po vstupu i my – jsou napfiíklad Development - and the direction we also want to take after our entry – are for produktivní investice k zachování pracovních míst, investice do infrastruktury example productive investment for protection of employment, investment into a rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ. infrastructure and development of human resources. Na rozvoj vnitfiního potenciálu a aktivit malého a stfiedního podnikání je For development of internal potential and activities of small and medium size pamatováno rÛzn˘mi formami podpor, jako je napfiíklad podpora sluÏeb pro businesses are available various types of subsidies, such as subsidy for services podniky v oblasti managementu, marketingu a v˘zkumu a sluÏeb pro více in business management, marketing and research and services for group of podnikÛ. RovnûÏ stojí za zmínku financování transferu technologií, vãetnû businesses. Also noteworthy is financing of technology transfer, including tran- transferu a sbûru informací, spolupráce mezi podniky a v˘zkumn˘mi sfer and collecting of information, co-operation between companies and rese- pracovi‰ti a financování zavádûní inovací v podnicích. V˘znamná je i moÏnost arch establishments and financing of introduction of innovations in business. pfiímé investiãní pomoci podnikÛm, podpora infrastruktury nezbytné Important is also a possibility of direct investment assistance to companies or pro lokální rozvoj. V neposlední fiadû lze získávat prostfiedky na investice subsidies for infrastructure essential for local development. Not least is it pos- do rozvoje vzdûlávání a zdraví obyvatelstva, které pfiispívají k vyrovnání sible to acquire investment into development of education and health of citi- rozdílÛ mezi regiony. zens that contribute towards equalising the difference between regions. V rámci strukturální politiky jsou preferovány zejména principy koncentrace Within the framework of structural policy preferred are especially principles of (soustfiedûní regionálních aktivit na konkrétní cíle), programování (tvorba concentration (focusing regional activities onto concrete targets), programming vícelet˘ch plánÛ regionálního rozvoje), partnerství (tûsná spolupráce (creating long-term plans of regional development), partnership (close co-ope- s národními a regionálními orgány pfii plánování a realizaci programÛ) ration with national and regional organs in planning and executing programs) a adicionality (ãinnost Spoleãenství pouze doplÀuje, nikoliv nahrazuje and additionality (activities that the Union only supplements and not replaces aktivity národních vlád). activities of national governments). Velká pozornost Ministerstva pro místní rozvoj je vûnována nové bytové The Ministry for Regional Development is paying close attention to housing v˘stavbû, kde úãinnû pomáhá Státní fond rozvoje bydlení. V fiadû mûst jsou development where it successfully helps to enlarge state housing stock. In vidût také v˘sledky programÛ zamûfien˘ch na regeneraci bytÛ a domÛ a number of towns are visible also the results of program directed to regenera- postaven˘ch panelov˘mi technologiemi a programu obnovy venkova. tion of housing built with prefabricated technology and to program of regene- Vûfiím, Ïe i nadcházející období pfiinese v oblasti rozvoje regionÛ âeské ration of the countryside. republiky mnoho úspûchÛ. I believe that the coming era will bring a lot of success in the area of develop- ment of regions of the Czech Republic. Mgr. Pavel Nûmec Mgr Pavel Nemec ministr pro místní rozvoj Minister for Regional Development

regenerace prostoru /1 Obsah PlzeňskýPROSTORU REGENERACE kraj atraktivní

43 Mikroregion Úslava 85 Modrava str. 6 – Středověké hrady žijí 46 BezdruÏice 86 Energie (z) ‰umavsk˘ch vod 6 Stfiedovûké hrady Ïijí 47 Svûtce u Tachova 87 Îeleznorudsko 10 PlzeÀ 48 Bor u Tachova 28 Zruã-Senec 49 StráÏ 29 Tfiemo‰ná 50 DomaÏlice 30 Kralovice 51 PobûÏovice 31 Neãtiny 52 Klatovy 32 Tluãná 56 Chudenice 33 Pfie‰tice 60 ·vihov 34 Dobfiany 64 âervené Pofiíãí str. 87 – Železnorudsko 36 StfiíÏovice 65 Mûãín 88 Venkovská sídla a lidové 37 Nezvûstice 66 Klenová stavby v krajinû 38 Rokycany 68 N˘rsko ãeského západu 39 Hrádek u Rokycan 69 Plánice 90 Drobné památky 40 Dobfiív 70 Chanovice v krajinû PlzeÀska 41 Spálené Pofiíãí 72 Mikroregion Stfiední 94 Obnova historick˘ch mostÛ 42 Blovice Po‰umaví v PlzeÀském kraji 81 NalÏovské Hory 98 Radniãní budovy 82 Rozvoj cykloturistiky 101 Vztyãené prsty krajiny v Po‰umaví 102 Krajina je poklad 84 Su‰ice str. 42 – Blovice

2/ regenerace prostoru VáÏení ãtenáfii, Dear Readers,

nikomu z nás neuniklo, Ïe se postupnû, ale v˘raznû mûní tváfi mnoha staveb None of us would have missed the gradual but significant change in the a cel˘ch mûst. Za poslední desetiletí do‰lo k fiadû rekonstrukcí a oprav nejen appearance of many buildings and entire towns. During the last decade historick˘ch budov. Z na‰eho okolí se ztrácí zchátralé a opu‰tûné objekty, a number of reconstruction and repairs were carried out not only on historic které byly ponechány napospas svému osudu. ·eì, dfiíve tak typická buildings. The empty and derelict building sites that had been left to their pro vût‰inu ãesk˘ch mûst, mizí a do ulic se vrací barva, Ïivot a lidé. fate are now disappearing from our surroundings. Grey, so typical of majority of Czech towns of the past, is also disappearing as into the streets return DÛleÏitou roli hraje i zeleÀ, která má své nepostradatelné místo v na‰í spoleã- colour, life and people. nosti a stává se neodmyslitelnou souãástí architektury mûst. Obnovené Important role belongs to green areas, whose undeniable place in our society a novû vzniklé parky a vefiejná prostranství oÏivená zelení lákají k odpoãinku is becoming an integral part of town architecture. Renovated and newly a relaxaci a nutí nás, i pfies uspûchanost dne‰ní doby, k zastavení. created parks and open public spaces livened up with greenery, entice rest and relaxation and despite everyday haste, compel us to stop. Díky probíhající regeneraci památek máme moÏnost poznávat nové a nové Due to the current regeneration program of historic monuments we have krásy na‰eho regionu a obdivovat mistrovství ãesk˘ch stavitelÛ a umûlcÛ. Hrady, the opportunity to discover new beauties of our region and to admire the zámky, historická mûsta, sakrální díla ãi rázovité stavby lidové architektury – to mastery of Czech builders and artists. Fortresses, castles, historic towns, v‰e PlzeÀsk˘ kraj má. Neustále roste zájem o náv‰tûvu a poznání na‰eho kraje religious places and the distinctive buildings of folk architecture are all nejen ze strany zahraniãních turistÛ, ale i ãeské vefiejnosti, která oceÀuje present in the Pilsen Region. There is a growing interest in visits and learning autenticitu a rozsah dochovan˘ch památek. about our region not only among foreign visitors but also among the Czech public, who appreciates the authenticity and the extent of preserved monu- Doufám, Ïe publikace, kterou právû drÏíte ve sv˘ch rukou, pro Vás bude ments. pozvánkou k náv‰tûvû PlzeÀského kraje, jeÏ Vám umoÏní poznat dal‰í I hope that this publication you are now holding in your hands will become pamûtihodnosti a zajímavosti tohoto regionu, které se bohuÏel na tyto your invitation to visit the Pilsen Region and will give you the opportunity to stránky neve‰ly. discover other monuments and interests we could not fit into these pages. To all that have been, or still are contributing towards the changes of the V‰em, ktefií i sebemen‰ím dílem k promûnû svûta kolem nás pfiispûli world around us, however small that contribution might be, I owe my a pfiispívají, patfií mÛj dík a obdiv. gratitude and admiration.

MUDr. Petr Zimmermann MUDr Peter Zimmermann hejtman PlzeÀského kraje President of Pilsen Region

regenerace prostoru /3 Mapa Plzeňského kraje

4/ regenerace prostoru Motto: Regenerace – uvedení do pÛvodního Motto: Regenerate – Generate again, bring into (dobrého, Ïádoucího) stavu, dodání nové kvality, obnova renewed existence, form afresh (COD) sil, svûÏesti; obrození apod.

Je tfietí nejvût‰í, poãtem obyvatel se v‰ak fiadí na deváté místo v âeské It is the third largest region but by number of inhabitants it is the ninth largest republice, je pln˘ lesÛ a vod, hovofií fieãí mnoha ptákÛ i zvífiat, d˘chá historií one of the Czech Republic, there are forests and rivers, it speaks the language i souãasností… o kom je fieã? O na‰em kraji – o na‰em PlzeÀském kraji. of many birds and animals, we can feel history all around... what are we tal- king about? About our region – about our Pilsen Region. Certainly we could Na‰li bychom je‰tû mnoho dal‰ích pfiívlastkÛ, kter˘mi by se dal find many more attributes to characterise it. Without a doubt it is an attrac- charakterizovat. Zcela urãitû je krajem pfiitaÏliv˘m. SvÛj zájem zde uspokojí tive region. Interest of a history enthusiast would be satisfied thanks to the díky bohatství kulturních památek jak milovník historie, tak i ten, kdo hledá profusion of the cultural monuments, but also an interest of whom seeking poÏitek z nepo‰kozené pfiírody, kterou chrání Národní park ·umava i novû enjoyment in undamaged countryside, guarded by the National park Sumava vyhla‰ovaná chránûná krajinná oblast âesk˘ les. Proto je nutné vytváfiet v kraji as well as the newly declared protected zone of the Bohemian Forest. Because dostateãnou infrastrukturu a kvalitní zázemí pro rozvoj cestovního ruchu. of that it is essential to establish sufficient infrastructure and quality back- K nûmu patfií pfiedev‰ím dobfie zpracované a dostupné informace, pfiehlednû ground for development of tourist industry in the region. Therefore well prepa- znaãené turistické trasy a síÈ cyklostezek. Podpora venkovské turistiky pfiinese red and accessible information, clearly marked tourist routes and a network of potfiebná pracovní místa a moÏnost pro alternativní vyuÏití zemûdûlského cycle paths are needed above all. Support of tourist industry will bring needed prostoru. Turistika jako ekonomické odvûtví má v regionu obrovsk˘ potenciál. job positions and other use of agricultural land. Tourism as other branch of Aby sem v‰ak na‰li cestu lidé nejen z âeské republiky, ale ze v‰ech ãástí economy represents a great potential of the region. It is essential therefore, to svûta, je tfieba, aby byl nበkraj krajem dostupn˘m. K tomu jistû pfiispûje make our region accessible, so that not only people from the Czech Republic, zprovoznûní dálniãního obchvatu kolem Plznû (ãásteãnû jiÏ v r. 2003), otev- but also people from all over the world will find their way to come here. An fiení dálniãních pfiivadûãÛ, obchvaty mûst Klatov, Îelezné Rudy, StaÀkova. opening of motorway by-pass of Pilsen (partially in 2003), opening of motor- Modernizovat se bude napojení Ïelezniãních tratí smûrem na Bavorsko. Pak way slip roads, by-pass of towns Klatovy, Zelezna Ruda, and Stankov will be nebude problémem vyuÏívat toto rychlé spojení na leti‰tû v Mnichovû. Cílem helpfull. Also a rail track to Bavaria will be modernised. After that it will be je téÏ cestovat vlakem z Plznû do Prahy v jízdním ãase krat‰ím neÏ jedna easier to use this quick access to the airport in Munich. One of the targets is hodina. Sílící nezamûstnanost, vylidÀování venkova staví obce i kraj pfied also shortening of the train tine from Pilsen to Prague under one-hour. nesnadn˘ úkol: zajistit, aby PlzeÀsk˘ kraj byl krajem prosperity. Growing unemployment, depopulation of countryside put parishes and district before an uneasy task: to ensure that the Pilsen Region is a Region of Jednou z nejvût‰ích ambicí totalitního reÏimu bylo vybudovat co nejvût‰í Prosperity. One of the biggest ambitions of the totalitarian communist regime vojensk˘ potenciál, zejména v pfiíhraniãních oblastech. Témûfi na kaÏdém was to build the largest military potential, especially in border areas. Almost at kroku existovalo vojenské zafiízení, které je jiÏ dnes nevyuÏívané. K úspûchÛm every step there was a military establishment, today abandoned. Among patfií ty projekty, u nichÏ se podafiilo sladit nové vyuÏití tûchto zafiízení, successful projects are those projects where it was possible to harmonise new a zaãlenit je do Ïivota obcí. Pfiíkladem mÛÏe b˘t oÏivení b˘valého vojenského use with incorporation into the life of villages. A good example can be the revi- újezdu Dobrá Voda u Hartmanic a celého Prá‰ilska. ¤ada budov a areálÛ na val of a former military object in Dobra Voda near Hartmanice and the entire svÛj ãas je‰tû ãeká. Je to velká pfiíleÏitost pro investory, která se jiÏ nebude Prasily region. A number of buildings and complexes are still waiting for their opakovat. Jim na pomoc jsou pfiipravovány potfiebné dokumenty ve formû time. It is a great opportunity for new investors that will never repeat. In order koncepcí, územních plánÛ, konkrétních rozvojov˘ch zón vãetnû pfiipravované to facilitate this, essential documents are being prepared in form of concep- zóny na jih od Plznû v okolí leti‰tû Línû. Dobr˘ investiãní a ekonomick˘ zámûr tions, land plans and specific development zones including the zone which is by nebyl uskuteãniteln˘ bez kvalifikovan˘ch lidí. V tomto ohledu platí jistû pfií- being prepared south of Pilsen near airfield Line. Good investment and eco- vlastek kraj vzdûlanosti. Témûfi dvû stovky ‰kol a vzdûlávacích institucí na nomic intention would not be possible without qualified personnel. In this území PlzeÀského kraje poskytuje moÏnost vzdûlávání i rekvalifikací. Poãtem aspect it is surely valid the attribute Region of Education. Almost two hund- i v˘znamem vysok˘ch ‰kol se fiadíme na pfiední místo v âeské republice. red schools and educational institutions in the territory of Pilsen Region offer the possibility of education and re-training. With the number and importance of V ãase 21. století jiÏ nelze opominout dÛleÏit˘ komunikaãní prostfiedek – universities we are at the forefront. In the 21st century we cannot miss impor- internet. I v tomto pfiípadû musí b˘t nበkraj krajem pfiipraven˘m. Pokud se tant communication tool – the Internet. Even in this case our region has to podafií dosáhnout pfiipojení v‰ech obcí, pokud bude naplnûna vize otevfie- become a prepared region. ného portálu PlzeÀského kraje jako regionálního rozcestníku, pokud bude If connection is available in all villages and the server, if an idea of an open port vyuÏíván pfieshraniãní hospodáfisk˘ portál „Regioport“ a pokud se podafií pfii- for the region is realised as a regional crossing, if a cross-border economical pravit dostateãné mnoÏství rozvojov˘ch projektÛ a finanãních zdrojÛ pro "Regioport" is operating, if it is possible to prepare adequate projects and úãast v evropsk˘ch fondech, pak budeme moci mluvit o na‰em kraji jako financial sources for participation in European funds, then we could call our o kraji v pravém slova smyslu evropském. region to be a true Region of Europe.

regenerace prostoru /5 Hrad Rábí Hrad a zámek Horšovský Týn Středověké hrady žijí

Na pfielomu 15. a 16. století se mûní zpÛsob boje, kterému doposud silné hradní zdi neodolají. Tím b˘vá odÛvodÀováno opou‰tûní dosavadních ‰lechtick˘ch sídel, hradÛ a tvrzí a jejich následná, témûfi v‰eobecná zkáza. Zdaleka to v‰ak není jedin˘ dÛvod opu‰tûní a rozvratu systému hradních obydlí. Pfiedev‰ím nastupující rene- sance pfiinesla zcela nové, od gotiky odli‰né nazírání na pozemsk˘ Ïivot a jeho Ïití.

Horšovský Týn – Erbovní sál v průběhu rekonstrukce Horšovský Týn – obnovený Erbovní sál

Stavby se pfiizpÛsobují ãlovûku, jeho pohodlí, do temné, namnoze obtíÏnû pfiístupné, stísnûné hrady zchátralosti, ãi stavu zcela zfiíceném, kdy jenom veli- domÛ proniká svûtlo. ZároveÀ se mûní spoleãnost, ztrácí nejen vojensk˘, ale i uÏitn˘ smysl a jsou pone- kost ãi nedostupnost hradu jej zachránila pfied úpln˘m která dostává fiád a pravidla. Mûní se i krajina, mizí chány zubu ãasu a rukám nenechavcÛ. V lep‰ím pfií- zmizením. Pfii v˘hodnûj‰í poloze, nebo tradicionalismu neprostupné pralesy a baÏiny, nastupuje zemûdûlsky padû jsou pfiestavovány na moderní bydlení nebo ales- panstva, byl hrad pfiestavován a upravován pro obdûlávaná plocha, baÏiny jsou kroceny rybníky, poÀ ponechány k uÏití hospodáfiskému. moderní bydlení. potoky a fieky jsou usmûrÀovány navigacemi, krajinu Tak se z ohromného mnoÏství stfiedovûk˘ch sídel Jedním z nejzajímavûj‰ích a bezesporu nejv˘znamnûj- protkávají jiÏ sjízdné cesty. To v‰e zpÛsobuje, Ïe zachovala vcelku nepatrná ãást, nadto v rÛzném stavu ‰ích stfiedoevropsk˘ch památek vÛbec je hrad

regenerace prostoru /7 a zámek Hor‰ovsk˘ T˘n. Objekt s velice bohatou renesanãní zámek. V tomto stavu, pfies vût‰inou jiÏ kter˘m je soubor prostorÛ nazvan˘ podle nejvût‰ího, historií, která sahá aÏ k poãátkÛm 13. století, kdy zde degradující úpravy pozdûj‰ího panstva v 19. století, mimofiádnû cenného Erbovního sálu, je, spolu s obno- b˘val biskupsk˘ dvorec. Na jeho místû vznikl kolem zÛstal v podstatû dodnes. Ve správû Národního venou jízdárnou, i stfiediskem kulturního a spoleãen- poloviny 13. století hrad, jeden ze tfií v zemích Koruny památkového ústavu se v posledních deseti letech ského Ïivota, slouÏícím setkání v celostátním mûfiítku. ãeské, kter˘ náleÏel praÏsk˘m biskupÛm. Hrad po tento mimofiádn˘ historick˘ objekt stal „zvenãí A to zdaleka je‰tû moÏnosti tohoto objektu nejsou husitsk˘ch válkách pfie‰el do rukou pansk˘ch mal˘m, ale uvnitfi velk˘m“, postupnou rekonstrukcí vyãerpány. Pouze nedostatek finanãních prostfiedkÛ avr. 1547 spolu s cel˘m mûstem vyhofiel. Po‰kozenou interiérÛ zde totiÏ bylo vytvofieno neuvûfiiteln˘ch pût na obnovu vnûj‰ího plá‰tû je hlavní pfiíãinou náv‰tûv- stavbu nechal majitel Jan Popel z Lobkovic opravit náv‰tûvnick˘ch okruhÛ. TakÏe si kaÏd˘ pfiijde podle nosti, která poskytovan˘m zdrojÛm je‰tû neodpovídá. a pfiístavbami a vestavbami, zejména do parkánového své chuti na své. Prohlídkové moÏnosti doplÀuje roz- Tady se uplatÀuje úsloví o tom, Ïe kabát prodává. prostoru a do nádvofií, upravit na moderní a pohodln˘ sáhl˘ krajináfisk˘ park. Pát˘ náv‰tûvnick˘ okruh, Vût‰í ãást PlzeÀského kraje byla v prÛbûhu historie formována v klá‰terních dominiích. Proto jsou také na tomto území velké klá‰terní areály, ale málo ‰lechtic- k˘ch sídel. Pouze v jiÏní ãásti kraje, zejména na Klatovsku, je zachováno ranû stfiedovûké pozemkové dûlení i v mnoÏství drobn˘ch tvrzí, zámeãkÛ. Ale v této ãásti kraje je i nûkolik stfiedovûk˘ch pansk˘ch sídel, které mají nejménû republikovou jedineãnost. Pfiedev‰ím je to nejvût‰í ze stfiedovûk˘ch ãesk˘ch pev- ností, hrad Rábí. Dnes je sice rozebrán na stavební materiál okolními obyvateli, poloviãní, ale pfiesto je pfiekvapivou, monumentální dominantou kraje. Od 13. století v prÛbûhu dal‰ích tfií set let stavûn, dvakrát pobofien husity a znovu dostavován, zÛstal po tfiiceti- leté válce opu‰tûn. Teprve ve 20. století byl ochraÀo- ván a nyní ve správû Národního památkového ústavu postupuje úspû‰nû jeho nároãná oprava, která ov‰em nemÛÏe b˘t nikdy dokonãena. Na celém rozsáhlém hradû totiÏ není, kromû kostela, jediná stfiecha. Otevfiené zdivo v délce nûkolika kilometrÛ nemÛÏe b˘t nikdy dokonale zabezpeãeno. PfiestoÏe se jedná

Vodní hrad Švihov o velice finanãnû i profesnû nároãné práce, podafiilo se v posledním desetiletí v‰echny havarijní stavy zajis- tit a zpfiístupnit dal‰í prostory, takÏe dnes je v tomto hradû moÏno uÏít dva prohlídkové okruhy. Navíc tato „nejvût‰í hromada kamení v republice“ slouÏí jako spoleãensk˘ a kulturní prostor s moÏnostmi, jaké architektonizované objekty zámkÛ nemají. Na pozadí hrub˘ch stfiedovûk˘ch zdí, které jsou nabity dûjinami, je moÏno pofiádat koncerty soudobé hudby nebo v˘stavy dûl soudob˘ch umûlcÛ, jeÏ získají na gotickém zdivu v˘jimeãnou pÛsobivost. Jako „nejkrásnûj‰í vodní hrad“ b˘vá oznaãován hrad ve ·vihovû. To proto, Ïe i ãásteãnû dochované opev- nûní ukazuje, Ïe ochrana tohoto hradu byla posta- vena na vodním systému. Asi nikdy ve své historii se ale hrad nedostal do takového vodního zaplavení jako pfii záplavách v létû 2002. Pfiesto odolal a dál posky- tuje sluÏby a potû‰ení, v jaké nedoufali ani jeho stavi- telé na pfielomu 15. a 16. století. Tato unikátní fortifi- kaãní stavba byla urãena pfiedev‰ím jako pevnost, a neb˘t zrady, nebyla by také dobyta. PfiestoÏe mûla b˘t v druhé polovinû 17. století z císafiského rozkazu zbofiena, zÛstala v podstatû zachována alespoÀ jako hospodáfisk˘ objekt. Dnes se prezentuje ve dvou pro- hlídkov˘ch okruzích jako obydlen˘ hrad. A i zde je samozfiejmostí, Ïe Národní památkov˘ ústav, kter˘ Švihov – hodovní síň tento objekt spravuje, zde sám pofiádá a umoÏÀuje

8/ regenerace prostoru pÛsobivé setkávání pfii kulturních, odborn˘ch i spole- takÏe dnes jsou v historii ãeské architektury bezespor- slouÏí jako jedna z nejaktivnûj‰ích v˘tvarn˘ch galerií ãensk˘ch akcích. V pfiilehl˘ch hospodáfisk˘ch objek- n˘m unikátem. Cel˘ hrad a vût‰í ãást zámku byly v republice. V areálu se pofiádají spoleãenské a kulturní tech se pofiádají v˘stavy, ke spoleãenskému uÏití se nedávno, poprvé za svou historii, zpfiístupnûny vefiej- akce, nav‰tûvované osobnostmi kultury z celé Evropy. pfiipravuje i stfiedovûk˘ ‰p˘char. nosti jako turistick˘ objekt. V duchu instalace je v are- Klenovou spojuje s dal‰ím pozoruhodn˘m objektem, Ojedinûlé dílo ãeské hradní architektury hrad álu pofiádáno mnoÏství pozoruhodn˘ch kulturních tentokráte na Tachovsku, BezdruÏicemi, nejen Velhartice je v˘jimeãné svou protáhlou dispozicí, ale a historick˘ch akcí, zejména pro dûti a mládeÏ. jméno majitelÛ, ale i urãitá podobnost osudu – nejvíce proslulé je evropsky unikátním mohutn˘m V˘stavy v obnoveném stfiedovûkém pivovaru jsou také v˘stavba barokního zámku na zbytcích gotického kamenn˘m mostem, kter˘ spojuje po hfiebeni skály smûrovány vût‰inou k uÏití volného ãasu a k prezen- hradu, tfiebaÏe tady je hrad jiÏ málo patrn˘. Tato dva hradní paláce. Hrad, kter˘ byl zaloÏen na pfielomu taci krás Po‰umaví. v˘razná krajinná dominanta, která dlouho slouÏila 13. a 14. století, je proslul˘ zejména jako sídlo rodu Urãitou podobnost s Velharticemi lze nalézt u dal‰ího jako objekt pro podnikovou rekreaci, mûla mít smutn˘ Bu‰kÛ, pfiátel a spoleãníkÛ císafie Karla IV., jehoÏ koru- hradu a zámku na Klatovsku, v Klenové. Do hradu, osud pfievodÛ a zástav a chátrání jako fiada obdob- novaãní klenoty zde byly také na ãas ukryty. Nikdo uÏ kter˘ byl zaloÏen jako souãást hraniãních pevností kon- n˘ch. Díky kultivovanosti nového majitele a. s. Bayton se asi nedozví, proã si pobûlohorsk˘ majitel Huerta dal cem 13. století, byl v období renesance vestavûn sou- sluÏby Praha a jeho fieditele se podafiilo uchránit tento v dobû nastupujícího baroka do tûÏko pfiístupného dob˘ palác, pozdûji upravovan˘, zejména v novogotic- objekt pfied smutn˘m osudem a dnes je intenzivnû hradu, uÏ ve stavu zfiíceniny, postavit své malé kém stylu v 19. století. Zde se narodil i jeden rekonstruován. V nejbliωí dobû se lze nadít, Ïe bude zámecké sídlo. A jenom se mÛÏeme domnívat, proã z nejpozoruhodnûj‰ích muÏÛ pozdní renesance Kry‰tof slouÏit nejen k prezentaci a reprezentaci podniku, tady byly v této dobû postaveny otevfiené arkády dle Harant z PolÏic a BezdruÏic, humanista a spisovatel jako turistick˘ cíl díky unikátní kolekci moderního renesanãních vzorÛ, ale s nesmírnû pÛvabn˘m lidov˘m popraven˘ v roce 1623 na Staromûstském námûstí umûní, ale i ke spoleãensk˘m a kulturním akcím. projevem. Tyto arkády byly nedávno objeveny v témûfi vPraze za úãast na stavovském povstání. Dnes je Ing. Karel Drhovsk˘ nedotãeném stavu v pozdûj‰í zazdívce a restaurovány, hradní zfiícenina postupnû konzervována a cel˘ areál Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû PlzeÀ

Hrad Velhartice

regenerace prostoru /9 Plzeň

Foto: Jiří Berger

10/ regenerace prostoru Publikace o promûnách PlzeÀského kraje Publication about transformation of the Pilsen Region PlzeÀsk˘ kraj atraktivní Pilsen Region attractive

Pfiem˘‰leje o PlzeÀském kraji, neodpustím si zaãít u jeho metropole. Tak jako While thinking of the Pilsen Region I could not but start with its metropolis. Just ovlivÀuje po staletí kraj, tak je jím na druhou stranu determinována. PlzeÀ je as it has influenced the region for centuries, so itself became determined by its pfiirozen˘m historick˘m centrem regionu. VÏdy ovlivÀovala jeho Ïivot a sama region. Pilsen is a natural historical centre of the region. Always influencing its pfiijímala vlivy ze svého okolí. Od poãátkÛ fungovala jako obchodní life and itself accepting influence of its surroundings. Since the beginning it kfiiÏovatka. ·estero Ïelezniãních tratí a patero silnic, které z ní vycházejí do functioned as commercial cross road. Six railway lines and five roads are proof v‰ech stran, jsou toho dÛkazem. VÏdyÈ vedou vesmûs ve stopû star˘ch of this. After all, they run almost in the track of the old merchant routes and obchodních cest a císafisk˘ch silnic. I dálniãní trasa Praha–PlzeÀ–Rozvadov imperial roads. Even motorway Prague–Pilsen–Rozvadov follows the historical sleduje historickou Viu Carolinu, cestu ãesk˘ch králÛ na fií‰ské snûmy. Via Carolina, the road the Czech Kings took to the Imperial Diet.

Osídlení zdej‰í krajiny sahá do hluboké minulosti a její památky jsou vskutku Settlement of the local countryside reaches into deep past and its relics are mimofiádné. Ve Starém Plzenci stojí nejstar‰í zachovaná stavba u nás, truly outstanding. In Old Plzenec stands the oldest extant building of this rotunda sv. Petra. Lze tu nalézt rozsáhlé hradní komplexy, jako je Rabí nebo area, the Rotunda of St Peter. Here it is possible to find extensive castle Velhartice, pÛvabné zámeãky, venkovské kostelíky, kapliãky ãi BoÏí muka. complexes such as Rabi or Velhartice, charming chateaux, small village Ale také technické památky a v‰udypfiítomné stopy po dávné prÛmyslové churches, village chapels or shrines. Also technical monuments and ubiqui- ãinnosti zdej‰ích obyvatel. tous marks of ancient industrial activities of local inhabitants.

Souãasnû cel˘ kraj sk˘tá fiadu pfiekrásn˘ch pfiírodních scenerií At present, whole region offers a variety of delightful natural scenery and a zákoutí, nûkdy panensk˘ch, jindy dotvofien˘ch lidskou rukou, secluded spots, sometimes untouched, sometimes created by human hand vedenou citliv˘m duchem. guided by sensitive spirit.

Bûh ãasu znamená fiadu promûn, ale krásnou a pfiátelskou du‰i tohoto koutu Passing of time brings a number of changes, but the beautiful and friendly âech nemûní. PlzeÀsk˘ kraj je atraktivní a pfiitaÏliv˘ region a já doufám, spirit of this corner of Bohemia remains unchanged. Pilsen Region is an Ïe tato publikace Vás o tom pfiesvûdãí. attractive place and I hope this publication will convince you of that.

Ing. Jifií ·neberger Ing Jiri Sneberger Primátor mûsta Plznû Lord Mayor of Pilsen Town

regenerace prostoru /11 Rekonstrukce dopravní tepny v Plzni Konãila první fáze obnovy sadÛ PûtatfiicátníkÛ

KaÏd˘, kdo zná alespoÀ trochu PlzeÀ, ví, jak dÛleÏitou roli v plzeÀské dopravû i celém organismu mûst hraje tepna vedoucí skrze sady PûtatfiicátníkÛ. Jedna z nej- ru‰nûj‰ích ulic Plznû spojující jiÏní a severní pfiedmûstí doznala po dokonãení první fáze celkové rekonstrukce zásadní zmûny k lep‰ímu. O mûsíc dfiíve, neÏ byl pláno- van˘ termín ukonãení, byl slavnostnû otevfien nejexponovanûj‰í úsek, kter˘m jsou kfiiÏovatky u hlavní po‰ty a pod synagogou právû v sadech PûtatfiicátníkÛ.

Historická tramvaj

Sady Pětatřicátníků, 1969

Rekonstrukce lokality zaãala v listopadu pod Divadlem ulicí. Nutno dodat, Ïe nûktefií odborníci na dopravu se Josefa Kajetána Tyla. Odtud se zavádûl nov˘ vodovodní obávali, Ïe koncentrace nynûj‰ích tfií zastávek tramvaje fiad smûrem k protûj‰í Velké synagoze. Pro ru‰nou na jedno místo by mohla v budoucnu v sadech a velmi frekventovanou lokalitu, kde se mimo jiné kfiíÏí PûtatfiicátníkÛ komplikovat provoz na dvou frekventova- v‰echny plzeÀské tramvajové linky, znamenaly tyto n˘ch kfiiÏovatkách pod synagogou a u hlavní po‰ty. v˘znamné rekonstrukãní práce nejen velké zmûny Bûhem nejvût‰í dopravní ‰piãky by se mohlo napfiíklad v dopravû (tramvaje jezdily po jin˘ch trasách, automobi- stát, Ïe pro jednu z tramvajov˘ch souprav by mohl b˘t lová doprava byla omezena), ale také nepfiíjemné kom- problém odboãit ze zastávky smûrem k námûstí Sady Pětatřicátníků, 2003 plikace. V bfieznu zaãala rekonstrukce tramvajového Republiky. Bude pfiitom hodnû záleÏet na koordinaci tûlesa, celá pfiestavba pak má trvat aÏ do roku 2004. svûtelné signalizace a na tom, jak se podafií vyladit har- v alejov˘ch úpravách. PfievaÏovat bude lípa palida, které Místo dvou zastávek tramvají ãíslo 2 a 4 U Synagogy monogram jízd tramvají. Pokud by ale vznikl dlouho- nevadí zneãi‰tûné mûstské prostfiedí. Nová v˘sadba kfio- atramvají 1 a 4 U Hlavní po‰ty podle projektu vznikne dob˘ problém, pak by se linka ãíslo 2 vrátila na dne‰ní vin také oddûlí komunikaci od chodcÛ a navrhované jedna spoleãná zastávka, která se bude nacházet upro- zastávku pod synagogou v Palackého ulici. cyklostezky. stfied sadÛ PûtatfiicátníkÛ. Tudy mají podle projektu pro- Úpravám v sadech PûtatfiicátníkÛ se nevyhnula ani mûst- Mgr. Radek VáÀa, foto: archiv NPÚ jíÏdût v‰echny tfii tramvajové linky ãíslo 1, 2 i 4. ská zeleÀ, která se má podle plánu do sadÛ vrátit aÏ po Celkové náklady na akci ãiní pfies 200 milionÛ korun, skonãení generální rekonstrukce, tedy zhruba v ãervnu O projektu rekonstrukce z toho 180 milionÛ zaplatí mûsto, zbytek ¤editelství sil- roku 2004. Sadovnické úpravy v‰ak budou pfiizpÛso- nic a dálnic âR. Vlastní rekonstrukce tramvajov˘ch tratí, bené nov˘m prostorov˘m dispozicím zrekonstruované Lokalita: Sady PûtatfiicátníkÛ, PlzeÀ která byla nyní slavnostnû dokonãena, pfiedstavovala komunikace a chodníkÛ. Plán poãítá se zachováním Investor: Mûsto PlzeÀ, ¤editelství silnic a dálnic âR první fázi: termín dokonãení v‰ech vozovek, chodníkÛ podobn˘ch proporcí stávající zelenû, nicménû její plocha Plán. ukonãení i sadov˘ch úprav je plánován na kvûten roku 2004. se mírnû zmen‰í ve prospûch cyklistické stezky a komu- rekonstrukce: pfielom jara a léta 2004 Celkové náklady: pfies 200 mil. korun (180 mil. Kã zaplatí mûsto, Zahrnuje také rekonstrukce chodníkÛ i parkové úpravy nikací. ZúÏen bude napfiíklad zelen˘ pás u Pekla. 20 mil. Kã ¤editelství silnic a dálnic âR) v prostoru mezi mostem Generála Pattona a Divadelní Dohromady bude vysazeno náhradou asi tfiicet stromÛ

12/ regenerace prostoru Rekonstrukce sídla Krajského úřadu Plzeňského kraje

Budova byla pÛvodnû postavena v roce 1927 podle projektu v˘znamného praÏ- ského architekta Franti‰ka Roitha jako finanãní úfiad a nazvána Ra‰ínÛv dÛm. Je situována v centru Plznû, kde zaujímá více neÏ jednu polovinu bloku mezi ulicemi ·kroupovou, Jagellonskou, PurkyÀovou a Petákovou.

velk˘ch ‰kod, a tak vedle vnûj‰ího plá‰tû mohly b˘t podrobeny restaurá- torskému zásahu kamenné obklady a sklenûné vitráÏe oken hlavního scho- di‰tû a jeho podlaÏních hal. (Objekt figuruje mezi návrhy na památkovou ochranu.) Stavebnû-technické fie‰ení bylo z kon- strukãního hlediska nenároãné; nedo- ‰lo k Ïádn˘m zásadním zmûnám. Práce byly rozdûleny na dvû etapy. V první ‰lo o nové vodovodní pfiípojky a úpravu nádvofií, v interiéru do‰lo k pfiestavbû sociálního zafiízení a v˘tahÛ, k rekonstrukci vût‰iny tech- Hlavní průčelí po rekonstrukci Hlavní průčelí – stav před rekonstrukcí nick˘ch rozvodÛ a instalaci spu‰tûn˘ch podhledÛ, dále ke kompletní v˘mûnû podlah a v‰ech dfievûn˘ch dvefií Kfiídla budovy vymezují vnitfiní obdélné nádvofií, podél soklem s bosáÏí, sedlové stfiechy jsou v˘‰kovû odstupÀo- vãetnû zárubní s obloÏkami. prodlouÏeného traktu s hlavním prÛãelím se na nepravi- vané. Z pÛvodních ãlánkÛ fasád zmizelo v minulosti Ve druhé etapû byla vedle dokonãení rekonstrukce zb˘- delném pÛdorysu rozkládá druh˘ dvÛr, otevfien˘ vÛãi pouze jmenné oznaãení. Sochafiská v˘zdoba, tvofiená vající ãásti rozvodÛ, kanceláfisk˘ch místností a nové zase- sousedÛm v bloku a vyuÏívan˘ jako spoleãná parkovací státním znakem na ‰títu, provázen˘m dvûma alegoric- dací místnosti provedena oprava vnûj‰ího plá‰tû. Pfii té plocha s upravenou zelení. Za uÏívání objektu Krajsk˘m k˘mi figurami sochafie Jaroslava Hru‰ky a medailony byl rozpadající se pískovec na soklu vymûnûn za Ïulu pfií- národním v˘borem byl ãtyfipodlaÏní objekt zv˘‰en s vyobrazením dukátÛ sochafie Franti‰ka Rouse pod buzné barevnosti a byly osazeny repliky vstupních dvefií. o dal‰í, páté podlaÏí stfie‰ní vestavbou do dvora, z ulic okny 3. nadzemního podlaÏí ve vstupním rizalitu, Budovû, jejíÏ náv‰tûva b˘vala vnímána jako záÏitek spí‰e neviditelnou. PrÛãelí jsou ãlenûna vysok˘m fiádem zÛstala zachována. Na‰tûstí ani zásadní architektonické nepfiíjemn˘, vrátila rekonstrukce dÛstojn˘ reprezenta- pilastrÛ z reÏného zdiva nad mohutn˘m kamenn˘m vybavení interiérÛ spoleãn˘ch prostorÛ nedoznalo tivní vzhled, a obohatila tak i celé mûsto o architekto- nicky v˘raznou vefiejnou budovu. Ing. arch. Anna Hostiãková Útvar koncepce a rozvoje mûsta Plznû

Investor: Okresní úfiad PlzeÀ-sever InÏen˘rská ãinnost:D plus, projektov˘ a inÏen˘rsk˘ podnik Ing. DoleÏal, Ing. Palka Projektant: FHK Stavební projekty, s. r. o. vedoucí projektant: Ing. arch. Lumír Kydlíãek spolupráce na interiéru velké zasedací místnosti: Ing. arch. TomበBlahovec Restaurátorské práce: SPOP PlzeÀ akad. mal. Jaroslav ·indeláfi Dodavatel stavby: PrÛmstav, a. s. stavbyvedoucí: Ing. Wolesk˘ Termín obnovy: 1. etapa ãerven 2000–ãervenec 2001 2. etapa srpen 2001–kvûten 2002 Schodišťová hala Hlavní schodiště

regenerace prostoru /13 Plzeň

Regeneraãní proces se v na‰ich mûstech t˘ká nejen jednotliv˘ch objektÛ, ale celého Ïivotního prostoru jejich obyvatel. Zatímco v historick˘ch centrech se rozbûhl a v˘sledky jsou jiÏ patrné na první pohled, u novûj‰ích ãástí mûst tomu tak není. Jedním z dÛleÏit˘ch úkolÛ, kter˘m vûnuje mûsto PlzeÀ znaãnou pozornost, je regenerace sídli‰È.

i za pfiispûní soukromé podnikatelské sféry, která jako první vla‰tovky jiÏ realizovala parkovací domy na Severním pfiedmûstí. Jedná se napfiíklad o kapacitní halové garáÏe s ãerpací stanicí pohonn˘ch hmot, myã- kou a rychloservisem v sídli‰ti Lochotín pfii Gerské ulici, dále o halové garáÏe v sídli‰ti Ko‰utka ve Îlutické ulici avprostoru mezi TouÏimskou a Studentskou ulicí. V síd- li‰ti Vinice byl realizován obdobn˘ objekt garáÏí pfii ulici Na Chmelnicích. Z hlediska finanãní nároãnosti – a to jak investiãní, tak uÏivatelské – je zajímav˘ polokryt˘ par- king vedle obchodního centra Hypernova v sídli‰ti Ko‰utka. V roce 2001 byly pfiipraveny Projekty regenerace sídli‰È Ko‰utka a Vinice a dal‰í podklady pro Ïádosti o dotace z Programu regenerace sídli‰È. Schválením ProjektÛ regenerace sídli‰È v Zastupitelstvu mûsta Plznû byla splnûna nezbytná podmínka pro vyu- Ïití podpory státu z Programu regenerace sídli‰È Ministerstva pro místní rozvoj âR. O dotaci Ïádalo celkem 70 obcí, získalo ji pouze 16. Celková suma k rozdûlení byla 70 milionÛ Kã. Mûsto PlzeÀ bohuÏel dotaci nezískalo, protoÏe bylo hodnoceno jako progresivní a relativnû bohaté mûsto s nízk˘m pro- centem nezamûstnanosti. Na regeneraci sídli‰È se proto vyuÏily pouze prostfiedky mûsta. Velká plzeÀská sídli‰tû z období sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch let se stejnû jako Pro rok 2003 nebyly Ministerstvem pro místní roz- v jin˘ch mûstech vyznaãují málo pfiízniv˘m vnitfiním prostfiedím. Jsou charakteris- voj âR vyãlenûny Ïádné finanãní prostfiedky na tická nedostateãn˘mi plochami kvalitní zelenû, namnoze suplovan˘mi bezútû‰n˘mi Program regenerace panelov˘ch sídli‰È z dÛvodu odstranûní následkÛ katastrofálních povodní travnat˘mi plochami s náletem pleveln˘ch rostlin, absencí nûkter˘ch typÛ obãan- v srpnu 2002. Ministerstvo pro místní rozvoj âR ského vybavení, zejména nekomerãního charakteru, a omezen˘mi nedostateãn˘mi pfiedpokládá obnovení Programu v roce 2004. moÏnostmi pro parkování a garáÏování osobních vozÛ. Pfiíklady realizovan˘ch a pfiipravova- n˘ch akcí v rámci regenerace sídli‰È Program regenerace sídli‰È je zamûfien na postupné Mûsto PlzeÀ povaÏuje úpravy v sídli‰tích za jeden Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 1 odstraÀování tûchto nedostatkÛ. ze zásadních úkolÛ ve zlep‰ování Ïivotních podmí- Realizovány byly pfiedev‰ím chodníky a nové plochy pro Hlavní cíle regenerace jsou tedy následující: nek obyvatel, a proto investovalo a investuje ze parkování, napfiíklad: ■ úprava zelen˘ch ploch, doplnûní urbanistického par- sv˘ch prostfiedkÛ znaãné finanãní ãástky na dovy- v sídli‰ti Ko‰utka: teru bavení sídli‰È. Kromû finanãních prostfiedkÛ z roz- ■ chodník v Kralovické (130 tis. Kã) ■ vytvofiení podmínek pro kaÏdodenní rekreaci obyvatel poãtu mûsta a jednotliv˘ch obvodÛ se mûstská ■ parkovi‰tû Manûtínská (1130 tis. Kã) ■ doplnûní chybûjícího obãanského vybavení správa od roku 2001 snaÏí o získání dotací ■ parkovi‰tû Rab‰tejnská (1080 tis. Kã) ■ návrh nov˘ch vhodn˘ch ploch pro parkování z Programu regenerace sídli‰È vyhlá‰eného ■ parkovi‰tû Kralovická (950 tis. Kã) ■ pfiíprava lokalit pro v˘stavbu halov˘ch garáÏí Ministerstvem pro místní rozvoj âR. v sídli‰ti Vinice: ■ opravy stávajících chodníkÛ a vozovek Deficit parkovacích stání by mohl b˘t postupnû sniÏován ■ parkovi‰tû Bzenecká (1205 tis. Kã)

14/ regenerace prostoru Parkovací garáže na sídlišti Košutka „Park na přání” na sídlišti Košutka

■ parkovi‰tû Hodonínská (695 tis. Kã) ■ vnitroblok Koterovská – Spojovací – Brojova regeneraci vefiejn˘ch prostorÛ, i kdyÏ právû zde nejsou Dal‰í prostfiedky byly investovány na úpravy zelenû ■ vnitroblok Francouzská – U Jalty rozsáhlé sídli‰tní celky. a v˘sadby stromÛ. ■ obytná zóna v území Kyjevská – Rychtafiíkova Pfiíkladem regenerace jsou: V roce 2003 se pfiedpokládá realizace dal‰ích akcí, ■ vnitroblok Neumannova – Francouzská ■ sadové úpravy a parkovi‰tû v Moravské ulici napfiíklad: Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 3 ■ sadové úpravy a chodníky ve vnitrobloku Zábûlská v sídli‰ti Ko‰utka: Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 3 pofiídil ve vlastní reÏii v roce 2001 ■ sadové úpravy, chodníky a mobiliáfi na Habrmannovû ■ chodníky v Rab‰tejnské, Manûtínské, Studentské urbanistickou studii „Regenerace sídli‰tû Zadní SkvrÀany“, námûstí ■ parkovi‰tû Îlutická, Manûtínská která je nejen vhodn˘m podkladem pro zpracování Projektu v sídli‰ti Vinice: regenerace, ale i koncepãním materiálem pro jednotlivé Proces regenerace sídli‰È se i v souvislosti s masivní zmû- ■ chodníky v Hodonínské, Bzenecké investiãní akce, které pomohou zlep‰it obyvatelnost sídli‰tû. nou majetkov˘ch vztahÛ k obytn˘m domÛm rozvine i na ■ parkovi‰tû StráÏnická Dal‰ím z podkladÛ pro regeneraci, v tomto pfiípadû síd- samotné objekty. Vedle „neviditeln˘ch” úprav interiérÛ Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 2 – Slovany li‰tû Bory, je vyhledávací studie vhodn˘ch ploch pro par- vlastních bytÛ jsme v této oblasti jiÏ zaznamenali fiadu Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 2 – Slovany se od roku 1997 kování, která vznikla ve spolupráci se Správou vefiejného úspû‰n˘ch pokusÛ o zateplení panelov˘ch plá‰ÈÛ (napfi. zamûfiil pfiedev‰ím na rekonstrukce vnitroblokÛ, které statku mûsta Plznû. ve Vojanovû ãi Lábkovû ulici na sídli‰ti SkvrÀany), nûkde postupnû realizuje. Jako zdafiil˘ pfiíklad zlep‰ení prostfiedí lze ve tfietím mûst- isv˘mûnou oken a vstupních dvefií, ãi se zasklením log- Jako velmi zdafiilé realizace lze jmenovat napfiíklad: ském obvodu uvést realizaci I. etapy stavebních úprav gií. Samozfiejm˘m prÛvodním jevem tûchto prací b˘vá ■ vnitroblok námûstí generála Píky – âástkova – v Heyrovského ulici na sídli‰ti Bory. i v˘raznûj‰í barevnost, coÏ v kombinaci s ãastûj‰í pfiítom- Suvorovova Nyní se projektuje II. etapa této akce. ností osázen˘ch kvûtinov˘ch truhlíkÛ vná‰í do dfiíve stro- ■ vnitroblok Blatenská – Koterovská Dal‰í z pfiipravovan˘ch akcí je napfiíklad úprava vnitro- hého prostfiedí jiskru a oÏivení. ■ parkovi‰tû Blatenská – Su‰ická bloku Skupova. V rÛzném stupni projektové pfiípravy a realizace jsou Mûstsk˘ obvod PlzeÀ 4 Ing. arch. Irena Králová napfiíklad: RovnûÏ v tomto mûstském obvodu je vûnována pozornost Útvar koncepce a rozvoje mûsta Plznû

regenerace prostoru /15 Budova Západočeského muzea v Plzni

Dne 12. listopadu 1998 byla fieditelem muzea Dr. Franti‰kem Fr˘dou znovu slavnostnû uvedena do provozu historická budova Západoãeského muzea v Plzni. Stalo se tak ke 120. v˘roãí zaloÏení muzea v Plzni, po rekonstrukci, která byla zahájena v roce 1985. Rekonstrukãní práce nejsou sice zcela ukonãeny, ale pfiesto jiÏ muzeum sv˘m náv‰tûvníkÛm mnoho nabízí.

Budova muzea neodmyslitelnû patfií k panoramatu a vûdecká knihovna. Rozkvût muzea se datuje aÏ od pfie- Koncept budovy je jednoduch˘, pÛsobiv˘ a úãeln˘. centra mûsta. Zaujímá dominantní polohu na jihov˘- lomu století, kdy byl jeho fieditelem architekt Josef ·kor- Vhodnû vyuÏívá své nároÏní polohy ke zdÛraznûní pÛso- chodním nároÏí historického jádra a vítá náv‰tûvníky, pil. Jemu se podafiilo pfiesvûdãit v‰echny dÛleÏité osob- bivosti své hmoty a bravurnû se vyrovnává s hlavním ktefií pfiicestovali do Plznû vlakem, cestou od nádraÏí. nosti o nutnosti vlastní budovy. Sám vypracoval nedostatkem staveni‰tû, to je s pomûrnû úzkou parcelou Svou v˘stavností pfiedznamenává, Ïe v Plzni je muzeum, architektonick˘ návrh i projekt stavby a zadal jej k prove- na okraji bloku historického jádra. Stfied budovy je posta- jehoÏ sbírky patfií k tomu nejlep‰ímu, co lze v ãesk˘ch dení staviteli Ing. Eduardu Krohovi. Na plastické v˘zdobû ven nakoso k ortogonálnímu systému stfiedu mûsta, muzeích nalézt. pracoval profesor UmûleckoprÛmyslové ‰koly Celda a vytváfií tak v˘raznou nároÏní dominantu. Zde je situo- Jak je v‰ak bûÏné, vyrostlo ze skromn˘ch poãátkÛ. První Klouãek. Ten navázal na novorenesanãnû cítûnou stavbu ván hlavní vstup do budovy, v patrech pak pfiedná‰kov˘, ãtvrtstoletí své existence nemûlo ani vlastní sídlo. Sbírky jemn˘m a kultivovan˘m secesním dekorem, kter˘ vytvo- v˘stavní a tzv. Jubilejní sál, kter˘ je hlavním prostorem byly umístûny ve dvou místnostech gymnázia v b˘valém fiil pfiekvapivû harmonické souznûní jinak protichÛdn˘ch sbírkové ãásti. Jsou zde téÏ administrativní prostory fiedi- klá‰tefie sv. Anny, kter˘ dnes slouÏí jako Studijní slohÛ. telství a novû vytvofiená ‰atna pro náv‰tûvníky. Kfiídla

Západočeské muzeum v Plzni

16/ regenerace prostoru obsahují monumentální v˘stavní sály. V pfiízemí levého Co náv‰tûvník uvidí pfii své dne‰ní Od dubna 2000 jsou v˘stavní prostory roz‰ífieny o repre- kfiídla je umístûna muzejní knihovna. náv‰tûvû? zentativní Jubilejní sál, zfiízen˘ k oslavû 50 let vlády císafie JiÏ v 70. letech se ukázaly technické závady, vyvolané a krále Franti‰ka Josefa I., nabízející krátkodobé expozice, neúdrÏbou stavby v dobû komunistické vlády. Vzletná Z roz‰ífiené vstupní haly jsou pfiístupny v‰echny prostory napfi. antického uÏitého umûní. slova o podpofie kultury dostala pouze podobu likvidace muzea. Nov˘m schodi‰tûm se dostane do suterénu, ve V budoucnosti se je‰tû doãkáme znovuotevfiení expozice poloviny expozice umûlecko historick˘ch sbírek, která které je mûstská zbrojnice. Jedná se o jedineãnou expozici, umûlecko historick˘ch sbírek, kter˘m bude vûnováno celé byla nahrazena v˘stavou dûlnického hnutí. V dal‰ím dese- v níÏ se pfiedstaví sbírka stfiedovûk˘ch paln˘ch zbraní, která 2. patro. Tyto sbírky budou instalovány v pÛvodních vyni- tiletí bylo zji‰tûno napadení dfievûn˘ch konstrukcí dfievo- je z mû‰Èanského prostfiedí nejvût‰í na svûtû! Její prohlídka kajících dfievûn˘ch vitrínách z let 1903–1913, v nichÏ uvi- morkou a nastal obvykl˘ proces postupného uzavírání je i procházkou zbrojnicí století 17. a mÛÏeme nav‰tívit díme antické i stfiedovûké sklo, v˘robky umûleck˘ch fieme- budovy a likvidace prezentace sbírek. Tento osud se dotkl i podzemí zbrojnice, kde byla na autentickém místû obje- sel i orientální sbírku. Není bez zajímavosti, Ïe tehdy na i Západoãeské galerie, jejíÏ vynikající sbírky byly vystaveny vena ba‰ta mûstského opevnûní, která je tak sama muzej- zaãátku 20. století mûl architekt tak pfiísné poÏadavky na v ãásti muzea, a jeÏ dosud nemají své stálé sídlo. ním exponátem. Tento prostor je doplnûn novou iluzivní kvalitu vitrín, Ïe renomovaná praÏská firma Navrátil nebyla Náprava se zaãala v roce 1985, kdy byla zpracována stu- malbou malífiÛ Kotyzy a âecha „Dob˘vání mûsta schopna jim dostát a pfii jejich realizaci zkrachovala. die na opravu a po ní následoval projekt. Mansfeldem”, která je 14 m dlouhá a evokuje boj. Právû Pak budou na fiadû pfiírodovûdné a historické sbírky, Hlavním problémem byla oprava krovu a stfiechy a hned v tûchto místech vzplál v listopadu roku 1618 na samém vãetnû archeologie. Koneãn˘ termín se odhadnout nedá, zde byl stfiet s moÏnostmi socialistického stavebnictví. poãátku tfiicetileté války. snad mÛÏeme vyslovit pfiání, abychom pfiíli‰ nepfiekroãili Nebylo fiezivo poÏadované profilace, nebyli tesafii, ktefií by V pfiízemí je pfiedná‰kov˘ sál, patfiící k nejvyuÏívanûj‰ím 15 let od zahájení opravy. Tak dlouho totiÏ trvalo na‰im byli „ochotni“ protézovat, opravovat a vymûÀovat vadné prostorÛm muzea, aÈ uÏ pro svou vynikající akustiku, ãi pfiedkÛm budovu postavit a zafiídit – od roku 1898 do ãásti. Nebyl pokr˘vaã na bfiidlici, nebyla ani bfiidlice. vhodné skloubení secese s moderní audiovizuální techni- roku 1913. V˘mûna stfiechy se plánovala na mûsíce a léta. kou. Je i místem nezapomenuteln˘ch setkání pfii koncer- Ing. arch. Jan Soukup Rekonstrukce se proto podfiídila reáln˘m moÏnostem a na tech, pfii posezení s osobnostmi ãeské kultury, ale i místem muzeu se nejprve realizovala plochá stfiecha s izolaãními konferencí, semináfiÛ a prezentací rÛzn˘ch firem, kdy je vrstvami jako na panelovém domû, aby voda dál neniãila vyuÏíváno dokonalé propojení projekãní techniky ve formû investor: Západoãeské muzeum v Plzni vnitfiky, a teprve potom se rozebral krov. Nov˘ krov byl vizualizéru (kamerového snímání pfiedmûtÛ), videa, DVD proveden ocelov˘ a pokryt tehdy jedinou pfiijatelnou pfiehrávaãe a poãítaãové projekce vãetnû DVD ROMu. inÏen˘rská ãinnost: KIO PlzeÀ, od roku 1991 Helena trvanlivou krytinou – mûdûn˘m plechem. Aby se neztratil Pokud má náv‰tûvník touhu po získání nov˘ch poznatkÛ, Kermesová drobn˘ design bfiidlicové krytiny, byly vytvofieny ãtyfi a ‰es- mÛÏe nav‰tívit muzejní knihovnu se studovnou. Knihovna dodavatelé stavby: v letech 1985–96 OSP PlzeÀ sever, tiboké plechové ‰ablony. V roce 1991 se ukonãila oprava má zhruba 70 tisíc svazkÛ. Její fond zahrnuje pfiedev‰ím následnû OPS se sídlem v Litém fasády vãetnû osazení replik oken. odbornou literaturu historickou, umûnovûdnou, etnogra- Souãástí této etapy byla i v˘stavba komunikaãních vûÏí. fickou a pfiírodovûdnou. Specifickou ãástí jsou dva sbír- hlavní subdodavatelé: ocel. konstrukce krovu: Jejich potfieba vyvstala na základû skuteãnosti, Ïe tento kové fondy – sbírka cca 1400 rukopisÛ, kde jsou vynikající ·koda – DIZ PlzeÀ 120 m dlouh˘ objekt mûl pouze jedno schodi‰tû. práce stfiedovûk˘ch písafiÛ vãetnû tzv. plzeÀského kancio- Schodi‰tû v komunikaãních vûÏích zkracují únikové cesty nálu, prvotiskÛ, star˘ch tiskÛ, vzácn˘ch tiskÛ a umûlecké truhláfiské práce: fa Vladyka PlzeÀ na poÏadované normové a pfiidruÏené v˘tahy umoÏÀují vazby. Druh˘m sbírkov˘m fondem je soubor cca 4000 EXPO Partners Blovice kromû dopravy exponátÛ i pohyb nemobilních osob. svazkÛ regionální, pfieváÏnû odborné literatury, a hlavnû Vzhledem k jednoduchosti pÛdorysu byly vûÏe postaveny pilsensií. kamenické práce: Západokámen PlzeÀ mimo budovu v jejích pÛdorysn˘ch zlomech ve dvorním Vybavení knihovny, které bylo pofiízeno v letech 1902 aÏ Kavex PlzeÀ prostoru. 1906 nasadilo vysokou v˘tvarnou laÈku pro nutné roz‰í- ‰tukatérské práce: ·tuko Praha Kolem roku 1990 zapoãaly práce na vnitfiku stavby. fiení. MoÏno s uspokojením konstatovat, Ïe na‰i fiemeslníci Jejich obsahem byla technická a v˘tvarná rehabilitace se, ve srovnání s pfiedchÛdci, vÛbec nemusí stydût. osvûtlení: Etna Praha pÛvodní stavby. Pouze v suterénu do‰lo k v˘raznûj‰ím Vestavûná patra a empory s knihovními pulty a se ‰neko- zmûnám, protoÏe byl pÛvodnû vûnován technickému v˘mi schodi‰ti harmonicky doplÀují pÛvodní nábytek. v˘tvarná spolupráce: malba zbrojnice zázemí muzea, a rekonstrukcí zde byly roz‰ífieny expo- Pozoruhodná jsou dfievûná ‰neková schodi‰tû na ochozy, akad.mal. Vladivoj Kotyza, ziãní prostory. Zde byla umístûna mûstská zbrojnice která se opírají o samonosné spirálové schodnice. akad. mal. Miroslav âech, a ‰atnov˘ komplex. Aby se tyto prostory zpfiístupnily, Na mezipodestû hlavního schodi‰tû se zaskvûla opravená vitráÏe akad. mal. Vladivoj Kotyza byla otevfiením boãních stûn schodi‰tû vytvofiena monu- Dívãí válka, 16 m dlouh˘ plastick˘ v˘jev od sochafie mentální vstupní hala. Postupnû byla zpfiístupnûna Vojtûcha ·affa z roku 1900. Do velk˘ch oken se téÏ vrátila autor rekonstrukce a gen. projektant: zbrojnice (1995) a v roce 1998 knihovna, pfiedná‰kov˘ monumentální vitráÏ, rekonstruovaná podle dílãí fotogra- Ing. arch. Jan Soukup a v˘stavní sál. fie a nepatrn˘ch zbytkÛ, které se zachovaly po v˘buchu spolupráce: Ing. arch. Jifií Opl Bûhem rekonstrukce se ukázala pozoruhodná a snad bomby na konci 2. svûtové války. PÛsobiv˘ celek schodi‰tû i optimistická skuteãnost. Opût se náhle objevila fiemeslná doplÀují mosazné lampy, renovované pÛvodní i novû pofií- interiér zbrojnice: REVI-EX, Ing. arch. Volek a kol. dovednost, o které se léta tvrdilo, Ïe není. Po roce 1990 zené kopie jiÏ ztracen˘ch. najednou ‰lo to, o ãem jsem snil jako o neuskuteãnitel- Tímto schodi‰tûm se dostaneme do 1. patra, kde nás ãeká NÁKLADY ném. Hovofiím zejména o truhláfisk˘ch a kamenick˘ch v˘stavní sál pro pfiíleÏitostné v˘stavy. Sál je rozdûlen dvûma dosud: 162 mil Kã, hrazeno z prostfiedkÛ Ministerstva pracích, ale t˘ká se to snad v‰ech fiemesel. Oprava budovy dvojicemi sloupÛ na tfii ãásti. Stfiední ãást je osvûtlena vel- kultury, (do roku 1990 z prostfiedkÛ KNV.) muzea se tak rozpadla na dvû ãasové etapy, které jako by k˘m prosklen˘m stropem, kter˘ je drÏen vysok˘m fabio- pfiedpoklad nákladÛ do ukonãení: 80 mil. Kã se odb˘valy v rÛzn˘ch svûtech. nem se zlacen˘mi ‰tukov˘mi motivy.

regenerace prostoru /17 Velká synagoga v Plzni

KaÏd˘m dnem vedou kroky PlzeÀanÛ a náv‰tûvníkÛ mûsta kolem Velké synagogy, stojící pfies sto let v centru mûsta na jedné z hlavních tfiíd. Stojí sice v fiadû domÛ, ale jakoby si vûdoma své v˘luãnosti – osamocena. Snad tím dává najevo, Ïe je svûdkem závaÏn˘ch tajemství ãi stráÏcem památky neuvûfiitelnû krutého osudu cel˘ch generací ÎidÛ. Zvlá‰tû v posledních desetiletích 20. století stála jako v pavuãinû spánku, uzavfiená, aÏ se pomalu z obrazu mûsta vytrácela.

Velká synagoga je jiÏ pátou synagogou na území mûsta. Synagogy se stavûly a bouraly právû tak, jak promûnlivé bylo postavení ÏidÛ v âechách. Ani v Plzni nemûli na rÛÏích ustláno, pfiísnû katolické mûsto se jinovûrcÛm urputnû bránilo. AÏ v polovinû 19. století do‰lo ke zrov- noprávnûní s ostatním obyvatelstvem, a tím byl poloÏen základ k rÛstu Ïidovské populace a jejího ekonomického potenciálu. Koncem 19. století Ïilo v Plzni jiÏ pfies dva tisíce ÏidÛ, hospodáfiská prosperita jejich komunity stála velmi vysoko a stará synagoga pfiestala postaãovat. V roce 1888 bylo zadáno architektu Fleischerovi z Vídnû prove- dení návrhu nové synagogy. Ten navrhl monumentální stavbu ve stylu severské gotiky, zadavatelé v‰ak s realizací natolik otáleli, aÏ se architekt Fleischer urazil. Návrh pfiepracoval plzeÀsk˘ architekt Emanuel Klotz a stavba nové synagogy byla zadána v˘znamnému plzeÀ- skému staviteli Rudolfu ·techovi, jehoÏ ãinnost ozdobila mûsto ãetn˘mi stavbami. PÛdorysn˘ koncept FleischerÛv zÛstal zachován, ale vzhled se zmûnil. Pfiedev‰ím byly o 20 m sníÏeny vûÏe a namísto tvarosloví gotického bylo uÏito tvarosloví románského slohu, v boãních chodbách i ãeské verze monumentální novorenesance. V‰e bylo ve v˘zdobû doplnûno orientální ornamentikou. V˘raz stavby tak pfiedznamenává vnímavému divákovi, Ïe se nejedná o kfiesÈansk˘ kostel, ale o stavbu se vztahem k orientu. I kdyÏ tvarosloví vychází ze slohÛ v Evropû bûÏn˘ch, jeho vyuÏití je kosmopolitní, právû tak, jako se stal kosmopo- litní Ïidovsk˘ národ rozpt˘len˘ do celého svûta. Korunou stavby jsou cibulovité kopule, které nezakr˘vají vût‰í inspi- raci vzdálenûj‰ím ortodoxním orientem neÏ bliωím baro- kem. Vyvrcholením vûÏí jsou Davidovy hvûzdy, které byly na zaãátku války sneseny, ukryty a nyní nalezeny pod uhlím v kotelnû. Typovû je synagoga trojlodní pseudohalou s vestavûn˘mi emporami. Celková kapacita je 1300 náv‰tûvníkÛ. V pÛdorysu se projevuje zvlá‰tnost, vypl˘vající z nutnosti orientace hlavního prostoru k v˘chodu a protilehle umís- tûného hlavního vstupu. Synagoga má vstup z ulice umís- tûn právû na v˘chodní stranû a západní prÛãelí má orien- tované do zahrad vnitrobloku. Architekt Fleischer tuto nepfiíznivou skuteãnost obratnû vyfie‰il pfiedstavûním vstupní haly z ulice a pfiidáním pfiístupov˘ch chodeb z boku, které pfiivedou náv‰tûvníky k západní ãásti

18/ regenerace prostoru hlavního prostoru. Tím se vlastní prostor synagogy dostal a hlavním vstupem je varhanní kÛr. Synagoga dobfie slou- synagogy, na kamenn˘ch deskách Desatera u pfiikázání do odlehlej‰í situace od ru‰né komunikace, coÏ oceníme Ïila aÏ do realizace zrÛdného plánu vyhubení ÎidÛ. Na „Nezabije‰!“. zfiejmû aÏ v dne‰ní dobû, kdy hluk z ní by zcela jistû ru‰il poãátkÛ 2. svûtové války mûla b˘t zniãena, tak jako fiada Po válce byla synagoga navrácena Îidovské obci, která vnitfiní prostor synagogy. Hlavní vchod byl sice zfiízen na jin˘ch synagog. Zachránila ji zfiejmû poloha mezi domy v‰ak byla znaãnû zmen‰ena váleãn˘mi událostmi a dále se svém správném místû v západní fasádû, ale je zcela for- a také potfieba skladovat konfiskovan˘ Ïidovsk˘ majetek. zmen‰ovala emigrací do Izraele a Spojen˘ch státÛ. mální a dnes je upraven na malou modlitebnu. V ãele Stala se velk˘m bazarem, kde se prodávalo vybavení Postupnû byly bohosluÏby a shromáÏdûní pfieneseny do synagogy je schránka na tóru – tzv. Aron ha kode‰. Pfied z Ïidovsk˘ch domácností i jin˘ch synagog. Po vyprázdnûní místností Îidovské obce ve Smetanov˘ch sadech a Velká ní je fieãni‰tû rabína ãi kantora a o nûkolik stupÀÛ níÏe zde byla zfiízena dílna na ‰ití nûmeck˘ch vojensk˘ch uni- synagoga byla uzavfiena. Snahy o obnovu se datují od bima – fieãni‰tû pro ãtení tóry. Po stranách je vstup do forem. Pfii osvobozování Plznû americkou armádou do‰lo osmdesát˘ch let. Byly navrhovány rÛzné druhy vyuÏití, vedlej‰ích, pfiípravn˘ch prostor. Vstupy jsou velmi zdobné ke stfielbû na vûÏe, kde si nûmeãtí vojáci udûlali kulo- a protoÏe my‰lenka Ïidovského muzea nenacházela Ïádné a jsou souãástí míst k sezení pro v˘znamné osoby. metné hnízdo a chtûli zvrátit v˘sledek války. ·kody byly na pochopení u mocn˘ch mûsta a státu, hledaly se moÏnosti Z postranních chodeb je téÏ vstup na schodi‰tû, která reÏném zdivu vûÏe zfiejmé aÏ do roku 1995. Poslední vyuÏití pro koncertní sál, galerii apod. Finanãní prostfiedky vedou do patra na Ïenské empory. Mezi uliãní frontou stfielu ponechali restaurátofii na samém vrcholu ‰títu se v‰ak stejnû nena‰ly, a tak synagoga chátrala dál. Okna byla vytloukána a severní vûÏ se pováÏlivû nahnula. Závod s ãasem byl odstartován. Zlom nastal v roce 1995, kdy se naplno rozvinuly práce na opravû vnûj‰ího plá‰tû budovy. Tato etapa, která trvala skoro dva roky a byla plnû hrazena z úãelové dotace Ministerstva financí, zahrnovala opravu krovÛ a stfiech synagogy vãetnû vûÏí, fasád a v‰ech v˘plní otvorÛ, zejména vitráÏí. V období 1995–1997 byly dokonãeny tfii etapy s celkov˘mi hrub˘mi náklady 58 milionÛ Kã. Jejich cílem byla obnova technického vybavení, doplnûní objektu hygienick˘m zafií- zením pro náv‰tûvníky a fixace nástûnn˘ch maleb. Podafiilo se téÏ obnovit západní pfiedsíÀ pro mal˘ bohosluÏebn˘ prostor. Dne 11. února 1998 pfii pfiíleÏitosti Ïidovského svátku Tu Bi·vat byla synagoga otevfiena pro vefiejnost. Od jejího otevfiení se v synagoze uskuteãnilo velké mnoÏ- ství kulturních akcí, jako napfi. vystoupení svûtovû uznáva- n˘ch operních pûvcÛ Josepha Malowanyho a Petera Dvorského, a fiada v˘stav. Dne 20. záfií 1998 v den Ïidovského svátku Erev Ro‰ Ha·ana se v synagoze uskuteãnila první bohosluÏba po mnoha letech. Od té doby se v zadní ãásti synagogy zvané zimní modlitebna konají bohosluÏby pravidelnû. Pfies dosaÏené úspûchy zÛstává stále potfieba dokonãit následující ãinnosti: restaurování nástûnn˘ch maleb, var- han, dokonãit truhláfiské (sacrarium a schránku na Tóru) a dal‰í, kováfiské a ãalounické práce. Koneãné vyuÏití stavby bude nejen pro potfieby náboÏen- sk˘ch obfiadÛ, ale i pro dal‰í kulturní aktivity. V první fiadû pÛjde o pofiádání koncertÛ a dramatick˘ch pofiadÛ. Boãní prostory synagogy jsou zase vhodné pro v˘stavy. Na emporách se pfiedpokládá zfiízení Îidovského muzea, které bude prezentovat historii plzeÀsk˘ch ÏidÛ v âechách, dokumentovanou téÏ synagogálními umûleckofiemesl- n˘mi pfiedmûty. Ing. arch. Jan Soukup

Majitel a investor: Îidovská obec PlzeÀ Zastupující investor: Útvar investic mûsta Plznû Generální dodavatel: SPOP s. r. o. Projektant: Ing. arch. Jan Soukup Náklady na obnovu: cca 110 mil. Kã Prostavûno: cca 70 mil. Kã Zahájení stavby: záfií 1995 Ukonãení 1. a 2. etapy: prosinec 1997

regenerace prostoru /19 Znovuzrozené pražské předměstí Plzně-Petrohrad

Petrohrad je ãtvrÈ, která se na mapû Plznû objevila v souvislosti s pfiíchodem Ïelez- nice do mûsta kolem poloviny 19. století, resp. spolu s v˘stavbou Ïelezniãního uzlu – dne‰ního Hlavního nádraÏí. ·lo o ãtvrÈ bydlení dráÏních zamûstnancÛ, ktefií se stali nov˘mi obyvateli mûsta.

Vût‰ina objektÛ je ukázkou dobového stavitelství konce 19. a zaãátku 20. století a teprve po první svûtové válce se tu zaãaly ov‰em velmi sporadicky objevovat stavby, které se vymykaly prÛmûru. Je mezi nimi i pár domÛ, jejichÏ architekturu mÛÏeme oznaãit za v˘jimeãnou. V první fiadû je to budova druhé ãeské reálky architekta KfiíÏeneckého (dne‰ní gymnázium) a také nûkolik obyt- n˘ch domÛ z dvacát˘ch let s architektonick˘mi prvky rondokubismu – napfi. na rohu Sladkovského a Jablon- ského ulice ãi v Hou‰kovû ulici. V podstatû v‰ak lze fiíci, Ïe od svého vzniku do poãátku devadesát˘ch let dvacátého století se poãítal Petrohrad ke spí‰e chud‰ím ãástem mûsta a doba po druhé svû- tové válce opakovanû odsuzovala celou ãtvrÈ k totální asanaci. Na‰tûstí pro nedostatek finanãních prostfiedkÛ k tomu nedo‰lo a pfies nepfiíli‰ zdafiené „modernizaãní” pokusy zÛstala podstata urbanistické struktury zacho- vána. Poslední desetiletí 20. století tak zde mohlo „objevit” zasuté hodnoty a pfiistoupit ke skuteãné regeneraci. Dvû velké v˘znamné investice silnû ovlivÀují dne‰ní obraz této ãtvrti: Pfiemostûní Hlavního nádraÏí a areál Zápa- doãeské energetiky, kde jde o soubor v˘razn˘ch staveb, které nahradily urbanisticky nestabilizovanou zástavbu Západočeská energetika dílen, skladÛ a provozoven na pfiímém kontaktu s nádra- Ïím. Do prostoru vnesly fiád pravideln˘m uspofiádáním s následn˘m zafiízením interiérÛ a uvedením do provozu vÛãi nárazu. Most má osm polí rozdílného rozpûtí od 31 sv˘ch objemÛ, které jsou mimochodem i velmi dÛstoj- v prvním ãtvrtletí roku 2004. do 58 metrÛ, je ãásteãnû smûrovû rozdûlen˘ a jeho nosná n˘m protipólem prvorepublikov˘ch „Kroftov˘ch domÛ“ Pfiemostûní Hlavního nádraÏí je souãástí stavby propojení konstrukce je tvofiena ocelov˘mi nosníky se spfiaÏenou plzeÀského pivovaru, leÏících na opaãném konci mostu Lobezská–U Prazdroje, ãásti vnitfiního mûstského okruhu, Ïelezobetonovou deskou. Most je zakfiiven˘ v obou rovi- Nad nádraÏím. Mozaika odrazÛ okolního svûta ve sklech která by mûla obstarávat pfievedení dopravy z jiÏnû polo- nách. Celá spodní stavba mostu má kamenn˘ obklad pilífiÛ obl˘ch nároÏí posouvá architekturu areálu blíÏe v˘tvarnu, Ïen˘ch ãástí mûsta mimo obytnou ãást a mimo historické z liberecké Ïuly o nestejn˘ch fiádkách se zv˘raznûn˘mi loÏ- neÏ by se na první pohled zdálo. Ïelezniãní podjezdy dnes jiÏ nevyhovujících parametrÛ. n˘mi a potlaãen˘mi styãn˘mi spárami. Chodníky jsou tvo- V1 etapû bylo vytvofieno 254 administrativních praco- Trasa sleduje Ïelezniãní traÈ PlzeÀ–âeské Budûjovice a nad fieny kamennou mozaikou z velmi svûtlé ‰tûkeÀské Ïuly, vi‰È, 8 jednacích místností, ‰kolící místnost – uãebna, jeho koleji‰tûm pfiechází za Hlavním nádraÏím v prostoru pfieru‰ované tmavo‰ed˘mi pásy v místech, kde je zábradlí kuchynû, jídelna s 84 místy, salonek, rekondiãní cent- pfied areálem plzeÀského pivovaru. Od samého poãátku kotveno do trojdíln˘ch betonov˘ch pilífiÛ, v jejichÏ stfiední rum, ordinace závodního lékafie, podatelna, reprogra- byl zdÛrazÀován poÏadavek na architektonické ztvárnûní ãásti jsou kotveny stoÏáry vefiejného osvûtlení. Kovové fie, pracovi‰tû tiskov˘ch sluÏeb, vnitropodniková v‰ech konstrukcí, zvlá‰tû pak konstrukce mostu, neboÈ zábradlí, dûlené vÏdy po tfiech polích je jakousi reminis- pokladna a záloÏna, bankomat, specializovaná praco- ten, leÏí-li na hranici centrální oblasti mûsta a bezpro- cencí pÛvodního oplocení Ïelezniãního areálu z poãátku vi‰tû pro informaãní technologie. Na vnûj‰ím parkovi‰ti, stfiednû navazuje na památkovû chránûn˘ areál nádraÏí, 20. století. Jeho sloupky jsou zároveÀ nosiãi závûsn˘ch tyãí ozelenûném podle poÏadavkÛ mûsta vÏdy jedním stro- není jen stavbou dopravní, ale pfiedev‰ím mûstskou archi- ochrany proti doteku trolejí elektrifikovan˘ch tratí. mem na 5 zaparkovan˘ch aut bylo vytvofieno 84 parko- tekturou. Pfii hledání v˘sledné podoby bylo nutno poãítat Na obou koncích mostu jsou zfiízeny betonové lávky pro vacích míst, dal‰ích 63 parkovacích stání se nachází i se zatím mlhavou ideou pfiestavby Ïelezniãního koleji‰tû snaz‰í pohyb pû‰ích, neboÈ most nahradil i pÛvodní lávku uvnitfi areálu a 18 je jich v suterénu. a nalézt fie‰ení v podstatû univerzální. Podpûry mostu jsou ocelovou. Druhá etapa je v souãasné dobû v realizaci a ukonãení koncipovány podle rozmístûní jednotliv˘ch kolejí Hlavního Ing. arch. Anna Hostiãková, stavebních prací se pfiedpokládá v listopadu 2003 nádraÏí a podle poÏadavku âesk˘ch drah musí b˘t odolné Útvar koncepce a rozvoje mûsta Plznû

20/ regenerace prostoru Základní údaje o stavbû PROPOJENÍ LOBEZSKÁ–U PRAZDROJE:

Investor: Magistrát mûsta Plznû, zastoupen˘ Útvarem investic mûsta Plznû Generální projektant: PRAGOPROJEKT, a. s., Praha Závodní jídelna HIP: Ing.Pilvein Projekt mostu: PONTEX, s.r.o., Praha: Ing. Paulus architektonická spolupráce: Ing. arch. Kfiivan Dodavatel stavby: „SdruÏení Lobezská“ Vedoucí sdruÏení: Stavby silnic a Ïeleznic, a. s., OZ 01 PlzeÀ Úãastníci sdruÏení: Dopravní stavby Holding, a. s., závod 77 – Mosty Metrostav a. s. Vefiejné osvûtlení: Hellux Elektra, a. s., âeské Budûjovice Celková délka pfiemostûní: 253,3 m V˘‰ka mostu nad terénem: 12 m Náklady na stavbu celkem: 518 mil. Kã Z toho most: 183 mil. Kã Zahájení stavby: listopad 2000 Dokonãení stavby: ãervenec 2002

Údaje o stavbû AREÁLU ZÁPADOâESKÉ ENERGETIKY:

▲ Respirium Investor: Západoãeská energetika, a. s. ▼ Most Nad nádražím, foto: Hellux Elektra, a. s. Projektant: PlzeÀsk˘ projektov˘ a architektonick˘ ateliér, s. r. o. Ing. arch.Václav Drchal a kolektiv Generální dodavatel: Stavební podnik Klatovy, a. s. V˘znamní subdodavatelé: zakládání, Ïelezobetonov˘ skelet: Vodní stavby Bohemia, a. s. ocelov˘ skelet: MontáÏe Pfiíbram, a. s. prosklené a keramické fasády: Alumil CZ, s. r. o. zabezpeãovací a protipoÏární technika: Alsig, s. r. o. vybavení kuchyní: Citus Praha, a. s. strukturovaná poãítaãová a telefonní síÈ: Expand, s. r. o. docházkov˘ systém: Cominfo, a. s. interiéry: Linstram, s. r. o. Interior PFD, s. r. o. ·koda Hutû PlzeÀ, s. r. o. podlahové krytiny: CAS Moravia, a. s. Ïaluzie: G Interier projekãní technika: AV media, s. r. o.

Termíny: projekt: 07/1997–02/1998 realizace: 04/1998–10/1999 Finanãní náklady stavby: administrativní budova: 311 mil. Kã provozní zázemí: 34,5 mil. Kã obestavûn˘ prostor: 56 000 m3

regenerace prostoru /21 Obnova objektu Měšťanské besedy v Plzni

„Mû‰Èanská beseda sv˘m úãeln˘m moderním a útuln˘m zafiízením, hlavnû v‰ak odborn˘m vedením stala se plzeÀskou reprezentaãní budovou, v níÏ se centralizuje kulturní, hospodáfisk˘ i spoleãensk˘ Ïivot Plznû. V nádherné velké dvoranû konají se reprezentaãní plesy, v rozsáhl˘ch místnostech kavárensk˘ch, kuleãníkov˘ch a restauraãních schází se nejvybranûj‰í plzeÀská spoleãnost i v˘znamné osobnosti ze zahraniãí, které pfiekvapuje velkomûstsk˘ ráz spoleãenské Plznû, jeÏ za poledních, anebo veãerních koncertÛ umûlecké kapely, druÏnou zábavou a leskem toilet zvy‰uje efekt komfortních a vzdu‰n˘ch sálÛ.“

Mû‰Èanská Beseda, PlzeÀ, propagaãní broÏura, asi 1929 Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, celkový pohled na hlavní průčelí, 1989, foto: Vaneš, Plzeň V místech b˘valého plzeÀského mûstského opevnûní vznikly v první polovinû 19. století okruÏní sady. V dobû nejvût‰í prosperity mûsta na pfielomu 19. a 20. století byly v sadech a po jejich obvodû postaveny monumen- tální budovy divadla, muzea, spofiitelny, po‰ty, obchodní a Ïivnostenské komory a dal‰ích institucí. Mezi nejv˘- znamnûj‰í stavby reprezentaãního okruÏního parkového bulváru patfií i budova Mû‰Èanské besedy. Stejnojmenn˘ spolek ji za pfiispûní mûsta Plznû nechal postavit v roce 1901. Projekt A. âenského (1896–1902 prof. ães. st. prÛm. ‰koly v Plzni) vznikl na základû jednoho z jeho návrhÛ, ocennûn˘ch v soutûÏi v roce 1898 1. a 2. místem. TfiípodlaÏní budova na obdélníkovém pÛdorysu je umís- tûna v souvislé zástavbû jiÏní strany Kopeckého sadÛ. Zasahuje hluboko do vnitrobloku. PÛdorys je vnitfiním atriem rozdûlen do dvou ãástí. V pfiední – men‰í ãásti budovy, orientované smûrem do sadÛ, navazuje na vstupní prostory a chodbu kavárna a schodi‰tû, z nûhoÏ jsou v dal‰ích podlaÏích pfiístupné jednotlivé salonky. V prostoru atria za schodi‰tûm na hlavní chodbu nava- zuje b˘valá kuleãníková síÀ (dnes restaurace) s proskle- nou stropní konstrukcí. Ve vût‰í zadní ãásti budovy k chodbû pfiiléhá prostor b˘valé restaurace, monumen- tální schodi‰tû do 2. podlaÏí a mal˘ sál. Nad ním je pro- stor velkého sálu o v˘‰i dvou podlaÏí. Z malého sálu je moÏné vstoupit do zahrady s men‰ími dfievûn˘mi objekty (hudebním pavilonem apod.). Hlavní prÛãelí budovy, obrácené do Kopeckého sadÛ, je osovû symetrické. âlení je po stranách dva uωí rizality zakonãené ‰títy a upro- stfied ‰ir‰í rizalit zavr‰en˘ vûÏicí. V pfiízemí jsou rozmûrné prosklené v˘kladce kavárny. V architektonickém fie‰ení budovy pfievládá novorenesanãní sloh, u nûkter˘ch prvkÛ se uplatÀuje secese. Na prÛãelí jsou mj. malby od L. Nováka a plastiky dudáka a selské dvojice od J. Pekárka. Bohatou plastickou i malífiskou v˘zdobu nesou také nej- v˘znamnûj‰í vnitfiní prostory – pfiedev‰ím velk˘ sál a kavárna s nástûnn˘mi malbami od V. Olivy.

22/ regenerace prostoru V nov˘ch spoleãensk˘ch pomûrech ve 2. polovinû 40. let byl spolek Mû‰Èanská beseda pfiejmenován. Pfiedsednictvo KV KSâ v Plzni pak 27. února 1950 urãilo budoucnost spolku i budovy: „Spolek Slovanská beseda bude rozpu‰- tûn a v únorov˘ch dnech bude slavnostnû majetek pfiedán krajskému v˘boru strany. Budovy budou propÛjãeny závodnímu klubu ·koda, ...“ Nov˘ uÏivatel úpravou hlav- ního vstupu a interiérÛ postupnû potlaãoval reprezentaãní charakter budovy. ZaráÏející je z dne‰ního pohledu napfií- klad kompletní v˘mûna v‰ech dvefií, pfiiãemÏ nespornû více opotfiebovaná okna zÛstala zachována. Neodborn˘mi zásahy byla bûhem nûkolika desetiletí po‰kozována nebo niãena také umûlecká v˘zdoba hlavního prÛãelí i vnitfiních prostor, ke zniãení nejv˘znamnûj‰ích umûleck˘ch dûl na‰tûstí nedo‰lo. „Doporuãujeme, aby byla zachována nástûnná malba Viktora Olivy v prostorách restauraãních (dne‰ní kavárna, pozn. aut.), a to jak z dÛvodÛ umûlecko- -historick˘ch, tak ze zfietelÛ estetick˘ch. Pfii nûkteré z dal- ‰ích úprav restauraãní haly by bylo moÏno uvaÏovati

▲ Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, interiér kavárny, 2003, foto R. Kodera

Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, interiér ▲ kavárny, 1993, foto R. Kodera

o pfiíp. doplnûní v˘zdoby protûj‰kem – moderní malbou s Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, původní nadsvětlík dveří do schodišťového prostoru po odstranění tematikou víÏící se k nynûj‰ímu poslání ZK (závodního novodobého obkladu, 2001, foto P. Domanický klubu ZávodÛ V. I. Lenina, dfiíve ZK ·koda, pozn. aut.).“ (z dopisu F. ·ika za vedoucího odboru ‰kolství a kultury Krajského národního v˘boru v Plzni podnikovému fieditel- ství Restaurací a jídelen z 8. dubna 1958). Vût‰ina prací v budovû mûla charakter údrÏby a nedo‰lo na‰tûstí k uva- Ïované celkové rekonstrukci, pfii níÏ by patrnû byla budova radikálnû pfiestavûna. Dne 10. listopadu 1994 byla Ministerstvem kultury âeské republiky budova prohlá‰ena za kulturní památku na návrh Spolku Za starou PlzeÀ z 12. kvûtna 1993. Na kon- zultaci úprav budovy v 90. letech spolupracoval plzeÀsk˘ památkov˘ ústav. Pfied sedmist˘m v˘roãím zaloÏení Plznû probûhla v letech 1993–5 rekonstrukce stfiechy a kvalitní Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, mechanismus na spouštění okna výkladce kavárny, stav před opravou, 2001, oprava hlavního prÛãelí, na nûmÏ byla obnovena nejen foto P. Domanický malífiská v˘zdoba, ale také nápis „Mù·ËANSKÁ BESEDA“.

regenerace prostoru /23 novodob˘ch nátûrÛ a doplnûní chybûjících úsekÛ v˘zdoby byla vût‰inou obnovena její pÛvodní povrchová úprava. V prostoru restaurace musela b˘t z dÛvodu znaãného roz- sahu po‰kození a následné rekonstrukce úÏlabí stfiechy mezi svûtlíkem a stûnou atria plastická v˘zdoba stropu ãás- teãnû sejmuta a nahrazena kopiemi. Nové v˘malby jedno- tliv˘ch místností vycházejí z fragmentÛ pÛvodních úprav, zji‰tûn˘ch prÛzkumem, a náznakovû obnovují pÛvodní stav. Kompletnû byl obnoven prostor kavárny. Na základû nálezÛ fragmentÛ pod novûj‰ími zrcadly byla obnovena barevná dekorativní v˘malba stûn s kvûtinov˘mi motivy. Obnoven byl také fládrovan˘ povrch a zlacení stropu. Restaurovány byly nástûnné obrazy. Repliky pÛvodních lustrÛ a nástûnn˘ch svítidel zhotovil I. Houska z Bu‰tûhradu. Místo novodob˘ch ocelov˘ch v˘kladcÛ byly osazeny dfievûné repliky pÛvodních. Unikátní dochované mechanismy na spou‰tûní oken v˘kladcÛ do suterénu byly konzervovány, jeden z nich jako technická kuriozita byl po osazení repliky pÛvodního v˘kladce obnoven a zprovoz- nûn. Práce na 1. etapû rekonstrukce zavr‰ila oprava hlav-

Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, interiér ního prÛãelí v úrovni parteru budovy, vãetnû osazení pro- kavárny, 1993, foto R. Kodera sklené mark˘zy nad hlavním vstupem. Plzeň, Kopeckého sady 13, Měšťanská beseda, interiér Dne 1. fiíjna 2002 byla rekonstruovaná ãást budovy slav- kavárny, 2003, foto R. Kodera rování byly osazeny na pÛvodní místa. Zásadní v˘znam nostnû otevfiena pro vefiejnost. Je ukázkou pfiíkladné spo- mûlo rozhodnutí o zmûnû projektu vstupu do budovy jako lupráce investora, projektanta, provádûjících firem a pra- Dne 13. kvûtna 1999 Zastupitelstvo mûsta Plznû pfied- obnovy jeho pÛvodní podoby, na základû doporuãení covníkÛ památkové péãe. Pfiipravuje se 2. etapa obnovy, bûÏnû odsouhlasilo odkoupení Mû‰Èanské besedy do SPÚ, kter˘ zajistil historickou fotodokumentaci pÛvodního která bude zahrnovat sálovou ãást budovy. V závûreãné majetku mûsta Plznû „a to z dÛvodu zachování tohoto stavu. Na základû dokumentace, nalezené archivním prÛ- etapû dojde k obnovû zahrady s drobnou dfievûnou archi- kulturního centra pro obyvatele mûsta Plznû“ (Radniãní zkumem, proveden˘m SPÚ, byla navrÏena také obnova tekturou. listy 3/1999 s.7). Dne 9. záfií 1999 ZMP schválilo odkou- pÛvodní podoby interiéru kavárny. SPÚ, vykonávající Ing. arch. Petr Domanick˘, Národní památkov˘ ústav, pení objektu Mû‰Èanské besedy na základû nabídky památkov˘ dozor nad provádûním stavby, konzultoval územní odborné pracovi‰tû PlzeÀ, foto: archiv NPÚ ·koda, a. s., do majetku mûsta Plznû. nejen jednotlivé ãásti projektové dokumentace, ale také Pfiíprava projektu rekonstrukce byla zadána Atelieru technologické postupy restaurátorsk˘ch prací, fie‰ení Prameny a literatura: Soukup s. r. o., PlzeÀ (Ing. arch. J. Opl, Ing. arch. J. detailÛ, barevn˘ch úprav apod. Havlic V., Z historie PlzeÀského spolkového Ïivota, Soukup). Cílem byla postupná modernizace budovy pro Bûhem prací do‰lo k odstranûní novodob˘ch pfiíãek, PlzeÀsko, r. XXII, ã. 5-6, PlzeÀ 1995. kulturní a reprezentaãní potfieby a zároveÀ rehabilitace v˘plní, dlaÏeb, nátûrÛ apod. Provedení nové stropní kon- Kováfi J., PrÛmyslová ‰kola stavební v Plzni a v˘stavba pÛvodního fie‰ení fasád a nejv˘znamnûj‰ích interiérÛ. Jako strukce pod prostorem kavárny umoÏnilo v suterénu vybu- mûsta, Minulostí Západoãeského kraje XVI, PlzeÀ 1980. podklad pro pfiípravu dokumentace byl zpracován pasport dovat divadelní sál. K nûmu bylo od hlavní chodby v pfií- Mû‰Èanská Beseda, PlzeÀ, propagaãní broÏura, PlzeÀ umûleckofiemesln˘ch a umûleck˘ch prvkÛ v celé budovû zemí zfiízeno nové schodi‰tû. Rozdûlením vyrovnávacích asi 1929. a proveden restaurátorsk˘ prÛzkum nûkter˘ch prvkÛ schodÛ do dvou krátk˘ch ramen a pfiemístûním hlavních Architektonick˘ obzor I., Praha 1902. v˘zdoby v pfiední ãásti budovy, která tvofiila 1. etapu dvefií byl do pÛvodního stavu obnoven vstupní vestibul, do Radniãní listy ã. 3/1999 s.7, Radniãní listy ã. 4/1999 s. 7. rekonstrukce. Projektant v archivech získal v kopiích his- rekonstrukce prostorovû degradovan˘. Ve vstupní chodbû Spisov˘ archiv Národního památkového ústavu, územ- torickou plánovou dokumentaci. byla poloÏena nová keramická dlaÏba, zhotovená jako ního odborného pracovi‰tû v Plzni. Rekonstrukãní práce zahájila v roce 2001 jako generální replika pÛvodní silnû po‰kozené dlaÏby, jejíÏ dochované Generální projektant: Atelier Soukup, s. r. o., PlzeÀ dodavatel firma Metrostav a. s., divize 1, PlzeÀ, vût‰inu fragmenty byly uloÏeny pro uplatnûní ve 2. etapû rekon- Autofii: Ing. arch. Jifií Opl restaurátorsk˘ch prací zaji‰Èovala firma AVERS spol. s r. o. strukce. Podlahy z litého terazza byly zachovány a odbornû a Ing. arch. Jan Soukup z Prahy. V úzké spolupráci Státního památkového ústavu opraveny, chybûjící úseky doplnily nové plochy zhotovené Arch. spolupráce v Plzni (dnes Národní památkov˘ ústav, územní odborné stejnou technologií. PÛvodní okna byla repasována nebo interiéry: Ing. arch. Petr Podgorn˘, pracovi‰tû v Plzni) a odboru památkové péãe Magistrátu nahrazena pfiesn˘mi replikami. Interiérové dvefie a pro- Ing. arch. TomበBlahovec mûsta Plznû s projektantem a provádûjící firmou a restau- sklené stûny byly navrÏeny novû na základû nalezen˘ch Dodavatel stavby: Metrostav a. s. rátory byly postupnû jednotlivé práce upfiesÀovány na fragmentÛ. V˘plnû doplnily pÛvodní nebo nové prvky Dodavatel základû prohloubeného studia historické dokumentace mosazného kování a skla s leptan˘mi motivy. Zábradlí restaurátorsk˘ch prací: Avers, s. r. o., Praha a vyhodnocování sond do jednotliv˘ch novodob˘ch povr- hlavního schodi‰tû bylo repasováno a doplnûno o chybû- Náklady etapy chÛ a konstrukcí. V nûkolika pfiípadech se pod novûj‰ími jící zdobné prvky. Po dÛkladné opravû pÛvodní ocelové obnovy klubové ãásti: 88 mil. Kã povrchy podafiilo nalézt fragmenty pÛvodních oken, dvefií n˘tované konstrukce byla obnovena funkce svûtlíku nad Termín obnovy: ãervenec 2001–záfií 2002 Vlastník budovy: Mûsto PlzeÀ a dfievûn˘ch obkladÛ. Tyto detaily vût‰inou poslouÏily jako prostorem restaurace. Restaurováním pro‰la kompletnû Provozovatel: Esprit, plzeÀsk˘ kulturní servis pfiedlohy pro návrhy replik truhláfisk˘ch prvkÛ a po restau- plastická ‰tuková v˘zdoba stûn i stropÛ. Po sejmutí vrstev

24/ regenerace prostoru Nové bytové domy na sídlišti Sylván

Hospodářská komora Plzeň ·afafiíkovy sady 5, 301 15 PlzeÀ, Tel.: 377220642, 377220672, Fax: 377222886, e-mail: [email protected], http://www.hkplzen.cz

Hospodáfiská komora PlzeÀ v souãasné podobû vznikla v roce 1993, kdy byla podle zákona 301/92 Sb. krajsk˘m soudem registrována jako samostatná a samosprávná právnická osoba.

SdruÏuje na základû dobrovolného ãlenství podniky a spolu pak na vytváfiení pfiíznivûj‰ího podnikatelského a podnikatele rÛzn˘ch oborÛ, ktefií správnû chápou prostfiedí v oboru. Na sv˘ch schÛzkách a setkáních bese- poslání komory i skuteãnost, co je to samosprávná orga- dují na aktuální témata s pozvan˘mi hosty, zástupci nizace. Práce v sekcích pfiispívá k vytváfiení podoby vzá- mûsta i kraje, politick˘mi pfiedstaviteli ãi zástupci âKAIT. jemného respektu a spolupráce. Projednávaná témata Zástupci sekce zasedají v odborn˘ch komisích Rady potvrzují zájem se nejen zastávat sv˘ch ãlenÛ, ale mûsta Plznû i Rady PlzeÀského kraje. Zastoupení má aktivnû se podílet na hospodáfiském rozvoji mûsta ivparlamentním Podv˘boru pro stavebnictví a dopravu a regionu. PS PâR.

Oborovû spfiíznûní ãlenové mají moÏnost se potkávat Jednotliví ãlenové se podílí na fiadû v˘znamn˘ch staveb- v odborn˘ch sekcích, které jsou zároveÀ i poradními ních aktivit. Z nejaktuálnûj‰ích lze jmenovat napfi. podíl orgány pfiedstavenstva. V leto‰ním roce, kdy komora na v˘stavbû a projekãní pfiípravû prÛmyslové zóny slaví 10. v˘roãí svého zaloÏení, pracuje 6 takov˘chto Borská pole, na obnovû stavebních památek, na sekcí. Dopravní, ekologická, energetická, stavební, vnûj- v˘stavbû bytov˘ch domÛ sídli‰tû Sylván ãi na dlouho dis- ‰ích vztahÛ a zdravotnická. Jako první v HK PlzeÀ vznikla kutovaném dálniãním obchvatu mûsta Plznû. jiÏ v roce 1994 sekce stavební. Té se za její ãinnost I na fiadû oficiálnû ocenûn˘ch staveb se podílí ãlenové povedlo sdruÏit mnoho v˘znamn˘ch stavební firem Hospodáfiské komory PlzeÀ a její stavební sekce. Z nej- a projekãních, realitních a architektonick˘ch kanceláfií. v˘znamnûj‰ích lze jmenovat silniãní komunikaci v Plzni – Po nedávném ustavení Krajské hospodáfiské komory most Milénia pfies fieku Radbuzu, a novou budovu ÚMO PlzeÀského kraje se ãinnost postupnû rozrÛstá i do kraj- PlzeÀ 2 – Slovany, ocenûnou v roce 2000 titulem Stavba ského mûfiítka. roku.

Vût‰ina firem sdruÏen˘ch v sekci se aktivnû podílí na Miloslav KuÏílek spolupráci se Svazem podnikatelÛ ve stavebnictví pfiedseda stavební sekce HK PlzeÀ

regenerace prostoru /25 Historické budovy ZČU v sadech Pětatřicátníků

Univerzitní areál ZČU v Plzni na Borech

Západočeská univerzita V˘znamná souãást mûsta i regionu

V˘znamn˘m pfiínosem pro zv˘‰ení atraktivity mûst a regi- základu i na ostatních fakultách (zejména ekonomické, onÛ, pro jejich rozvoj je pÛsobení univerzit. elektrotechnické a strojní). Vefiejné vysoké ‰kolství v regionu dnes reprezentují Fakulta ekonomická vznikla rovnûÏ v r. 1990 a velmi rychle Západoãeská univerzita a Lékafiská fakulta Univerzity si na‰la své místo jak v rámci matefiské vysoké ‰koly, tak Karlovy. Tyto dvû vysoké ‰koly pokr˘vají znaãnou ãást ivsektoru 18 ekonomick˘ch fakult âeské republiky. Jako spektra vysoko‰kolského vzdûlávání, takÏe PlzeÀ, jako uni- jediná z fakult ZâU je dislokována i mimo sídelní mûsto Zámek Nečtiny, výukové středisko ZČU uprostřed překrás- verzitní mûsto, vyhledávají studenti nejen z regionu, ale univerzity, a to v Chebu. Fakulta má akreditovány jak ných lesů stále více z celé republiky. bakaláfiské, tak i magisterské (inÏen˘rské) studijní pro- JiÏ v roce 1919 tehdej‰í prezident T. G. Masaryk pfii gramy. Fakulta pedagogická je nejvût‰í a nejstar‰í fakultou uni- náv‰tûvû Plznû doporuãil zde zfiízení vysoké ‰koly. To se Fakulta elektrotechnická je jednou z „historick˘ch“ fakult verzity a pfiipravuje zejména uãitele základních a stfied- v‰ak stalo aÏ po 2. svûtové válce. Vysoko‰kolské vzdûlávání ZâU. Její historie se datuje od r. 1960, kdy byly na b˘valé ních ‰kol. Kromû toho i odborníky v nûkolika neuãitel- má v Plzni tedy více neÏ padesátiletou tradici. V roce 1945 Vysoké ‰kole strojní a elektrotechnické zfiízeny 2 fakulty sk˘ch studijních programech. Patfií mezi zakládající byla zfiízena Lékafiská fakulta Univerzity Karlovy, v roce (elektrotechnická a strojní). Fakulta se velmi rychle po r. fakulty univerzity. 1948 Pedagogická fakulta a v roce 1949 Vysoká ‰kola 1990 pfiizpÛsobila nov˘m poÏadavkÛm trhu práce a akre- Fakulta strojní je rovnûÏ zakládající fakultou ZâU se stejnû strojní a elektrotechnická. Dvû poslednû jmenované ditovala podle jeho potfieb nové studijní programy, dlouhou historií jako fakulta elektrotechnická. Její ãinnost vysoké ‰koly pak spoleãnû v roce 1991 vytvofiily zejména bakaláfiské. do r. 1990 byla velmi úzce spjata s plzeÀsk˘m strojíren- Západoãeskou univerzitu (ZâU). Univerzita má sedm Fakulta humanitních studií je nejmlad‰í souãástí univerzity stvím (zejména se ·kodovkou). Po sametové revoluci se fakult: Fakultu aplikovan˘ch vûd, Fakultu ekonomickou, (zaloÏena v roce 1999). Nabízí studium v fiadû studijních velmi rychle pfiizpÛsobila potfiebám a zájmu a poskytuje Fakultu elektrotechnickou, Fakultu humanitních studií, programÛ a oborÛ, které bylo dfiíve nutno studovat na vzdûlání v fiadû moderních studijních programÛ. Fakultu pedagogickou, Fakultu právnickou a Fakultu jin˘ch vysok˘ch ‰kolách mimo PlzeÀ a i fiadu jedineãn˘ch, Souãástí vzdûlávacích aktivit ZâU je i zaji‰Èování celoÏivot- strojní. V souãasné dobû studuje na ZâU více neÏ 13 tisíc které lze studovat pouze na ZâU. ního vzdûlávání obãanÛ. Univerzitou (zejména jejím Ústa- studentÛ a je zamûstnáno více jak 1700 pracovníkÛ. Jedná Fakulta právnická je nejmlad‰í právnickou fakultou v âR. vem celoÏivotního vzdûlávání) jsou vytváfieny podmínky pro se tedy o nejvût‰í instituci celého regionu. Její vznik byl provázen fiadou tûÏkostí, ale nakonec zvítûzila rozvoj forem dal‰ího vzdûlávání. Pfiedná‰kami a krátkodo- Fakulta aplikovan˘ch vûd byla zaloÏena v r. 1990. SdruÏuje snaha vyjít vstfiíc potfiebám státu a zájmu vefiejnosti o stu- b˘mi, stfiednûdob˘mi i dlouhodob˘mi kursy pro studenty, katedry pfiírodovûdné (matematiky, fyziky) a dal‰í, pfie- dium práv. Vznikla pod zá‰titou Ústavu státu a práva zamûstnance ZâU i ‰irokou vefiejnost poãínaje váÏnû „teoretického“ zamûfiení (informatiky, kybernetiky, Akademie vûd âeské republiky a s pomocí Krajského a Univerzitou tfietího vûku konãe vychází ZâU nejen vstfiíc mechaniky), které v‰echny mají v˘znamnû interfakultní soudu v Plzni, z jejichÏ fiad se rekrutovali a rekrutují dosud poÏadavkÛm trhu práce, ale i individuálním zájmÛm charakter tj. zabezpeãují v˘uku pfiedmûtÛ teoretického i uãitelé fakulty. obãanÛ.

26/ regenerace prostoru Rektor ZČU prof. Vostracký předává diplom čestného doktora ZČU Akademické obřady jsou významnou událostí každé univerzity prof. Sterlingovi, rektoru Univerzity Brunel, Londýn

Univerzita je nejen v˘znamnou vzdûlávací institucí, ale r. 1990. Jejím obsahem je jednak intenzivní jazyková humanitních oborÛ i práva a pedagogiky. Univerzita je i stfiediskem v˘zkumu a v˘voje. Fakulty fie‰í v˘zkumné v˘uka angliãtiny, nûmãiny, francouz‰tiny, ‰panûl‰tiny, pro mûsto i region drahokamem, kter˘ v˘raznû posiluje granty a v˘zkumné úkoly v rámci v˘zkumn˘ch zámûrÛ. ru‰tiny a ãe‰tiny, jednak rÛzné specializované jazykové jejich kulturní, ekonomick˘ i politick˘ v˘znam. V roce 2000 bylo na ZâU zaloÏeno regionální v˘zkumné kurzy (napfi. pro uãitele Z· a S·, vojáky apod.) a dopl- ZâU je dislokována do celkem 65 budov v PlzeÀském centrum „Nové technologie“. Fakulty spolupracují jak Àující kulturní a spoleãensk˘ program. a2 budov v Karlovarském kraji. Vût‰ina budov je star- v rámci programu M·MT „V˘zkumná centra“, tak Ve v˘zkumu a v˘voji má mimofiádn˘ v˘znam spolupráce ‰ích s v˘jimkou univerzitního kampusu v Plzni na isostatními vysok˘mi ‰kolami a ústavy Akademie vûd s podniky a institucemi, které v˘sledky v˘zkumu „Zeleném trojúhelníku“, kter˘ vznikl na poãátku deva- âeské republiky. realizují. desát˘ch let minulého století a stále se rozvíjí. Univerzita je zároveÀ pfiirozen˘m mostem k navazování Univerzita má rovnûÏ v˘znamnou úãast v konkrétních Kromû budov v mûstech Plzni a Chebu vlastní ZâU i tfii odborné spolupráce i osobních vztahÛ. Spolupracuje projektech mûsta i regionu. Pfiítomnost univerzity ve v˘uková a v˘cviková stfiediska v Neãtinech, Perninku s mnoha univerzitami nejen v Evropû, ale i ve svûtû. mûstû i regionu je v˘znamná i z demografického hle- aRybníku, o nûÏ peãuje, a tím napomáhá i ke zv˘‰ení Snahu o efektivní otevírání univerzity vÛãi Evropû diska. Studenti oÏivují svojí aktivitou i spoleãensk˘ Ïivot atraktivity obcí. a svûtu realizuje ZâU i tfiít˘denní Mezinárodní letní jazy- a jsou zdrojem talentÛ pro uplatnûní ve spoleãnosti doc. Ing. Josef PrÛ‰a, CSc. kovou ‰kolou, která je organizována kaÏdoroãnû od v oblasti pfiírodních vûd, inÏen˘rství, ekonomiky, kancléfi ZâU

Běh Terryho Foxe je každoroční významnou sportovně-společenskou aktivitou ZČU

regenerace prostoru /27 Zruč-Senec

Obec se nachází pfii silnici 7 km severov˘chodnû od Plznû. První písemná zpráva o Zruãi je z roku 1252, kdy ves patfiila tfiem bratfiím: PÛtovi, VaÀkovi a Purkartovi z Vlko‰ova, ktefií ji prodali Janu z Klenového. Od nûho ji roku 1507 koupil Albrecht z Kolowrat, pán na hradû Lib‰tejnû s vesnicemi Dolany, Senec, Chrást a Druztová s hradem VûÏka. Jan z Vald‰tejna, nevlastní syn Albrechta z Kolowrat, prodal v roce 1517 tyto obce mûstu PlzeÀ, které je drÏelo do roku 1850.

Vroce 1574 bylo ve Zruãi sedm selsk˘ch dvorÛ. V roce V druhé polovinû 20. století do‰lo k podstatnému roz‰í- domkÛ v klidném a hezkém prostfiedí. V souãasné dobû 1567 zaloÏilo mûsto PlzeÀ rybník Drahotín o rozloze fiení sluÏeb a vzniku nov˘ch podnikÛ. Byl zaloÏen je v obci 1000 rodinn˘ch domÛ, 250 chat a Ïije zde 10 ha asi 1 km v˘chodnû od Zruãe. Barokní sloup umu- Okresní stavební podnik PlzeÀ-sever, v roce 1956 bylo 2500 obyvatel. Budoucnost obce Zruã-Senec je nastí- ãení z r. 1763 stojí pfii cestû za vsí do Druztové. Kolem otevfieno zdravotní stfiedisko a po‰tovní úfiad. Dále byly nûna v urbanistické studii s perspektivou vytváfiení vhod- roku 1780 byly na návsi zaloÏeny dva rybníky a v roce postupnû postavena: poÏární zbrojnice v roce 1960, n˘ch lokalit pro bydlení a podnikání. 1806 postavena kapliãka. V roce 1902 bylo v obci 75 samoobsluha v roce 1975, tûlocviãna v r. 1977, matefi- Materiál poskytla Obec Zruã-Senec domÛ a 623 obyvatel, v roce 1924 jiÏ 84 domÛ a 641 ská ‰kola v roce 1981 a v letech 1984–1990 obyvatel. V roce 1926 vznikla ãást obce, tzv. Pila. V roce ãistiãka odpadních vod. Od roku 1990 se 1936 byla slavnostnû otevfiena nová obecná ‰kola, která postupnû realizuje kanalizace a vodovod, byla v roce 1963 roz‰ífiena na základní devítiletou ‰kolu. vãetnû oprav komunikací. Pfii v˘jezdu z obce V obci Senec, která vznikla v r. 1295, Ïilo v roce 1861 ve smûrem na Tfiemo‰nou se nachází letecké 48 domech 238 obyvatel, v roce 1921 jiÏ 447 obyvatel muzeum. V roce 1991 byl zmûnûn název a bylo zde 68 domÛ. U kfiiÏovatky cesty od Tfiemo‰né se obce Zruã na Zruã-Senec. V roce 2000 byla silnicí do Plznû se nachází smírãí kámen z 16. století. ukonãena plo‰ná plynofikace vãetnû likvidace V roce 1927 bylo zapoãato s elektrifikací obce. V roce velk˘ch uheln˘ch kotelen, coÏ rozhodujícím 1931 bylo otevfieno hfii‰tû DTJ. V této dobû Ïilo v obci zpÛsobem pfiispûlo ke zlep‰ení Ïivotního pro- Senec 556 obyvatel ve 106 domech a v roce 1936 jiÏ 710 stfiedí. V˘hodná poloha obce v tûsné blízkosti obyvatel v 150 domech. V roce 1953 do‰lo k politickému mûsta Plznû mimo hlavní trasy silnic se proje- slouãení obou obcí s názvem Zruã. vuje velk˘m zájmem o v˘stavbu rodinn˘ch

28/ regenerace prostoru Třemošná

Mûsto Tfiemo‰ná leÏí zhruba 9 km severnû od Plznû v ‰iroké, táhlé kotlinû, jejímÏ stfiedem protéká potok, zvan˘ Tfiemo‰enka, dokládan˘ archivním záznamem jiÏ z roku 1238.

V roce 1300 bylo Mûlnické probo‰ství opût obnoveno ãp. 51 byl SdruÏením obãanÛ Exodus vybudován víceúãe- a po sporu s plask˘m opatem Janem získalo Tfiemo‰nou lov˘ bezbariérov˘ dÛm a v nûm zfiízeno rekvalifikaãní, uÏ jen za 100 hfiiven stfiíbra. Po roce 1379 byla Tfiemo‰ná ubytovací a ‰kolicí zafiízení pro zdravotnû postiÏené nûkolikrát pronajata jin˘m pánÛm ãi klá‰terÛm. Po smrti obãany. Vyrábûjí tu drobné keramické pfiedmûty, pofiádají mûlnického probo‰ta Zikmunda v roce 1436 zcela zanikla kulturní akce, konají se tu i m‰e a akce jin˘ch organizací. kapitula v Mûlníce a právním drÏitelem Tfiemo‰né se stal Druhá ãást obce na pravé stranû potoka se rozvíjela Petr z Chrástu, kter˘ darem od krále Václava IV. získal v návaznosti na zdej‰í prÛmyslovou v˘robu. PrÛmysl zde i tvrz, o níÏ je v souvislosti s Tfiemo‰nou zmínka na pÛvodnû vznikl u kamenouheln˘ch loÏisek. V roce 1832 poãátku 15. století. zakoupil doly J. D. Stark a zaloÏil zde sklárnu. Vyrábûlo se Po Petrovi z Chrástu drÏel Tfiemo‰nou Pfiibík z Klenové. tu tabulové a zrcadlové sklo. Kolem roku 1910 zamûst- Pozdûji se Tfiemo‰ná a fiada dal‰ích vsí dostává k hradu návala sklárna 400 dûlníkÛ a úfiedníkÛ. V r. 1911 zde byla v Bûlé. V roce 1509 byl majitel vsi Jan z Gut‰tejna pfiinu- zahájena strojní v˘roba tabulového skla jako v první cen panství Bûlá s Tfiemo‰nou a dal‰ími obcemi podstou- sklárnû v Evropû. Pro skupinu obytn˘ch domÛ za Ïelez- pit Albrechtovi z Kolowrat a na Lib‰tejnû. Po roce 1570 niãní tratí je dodnes pouÏíván název Na Sklárnû. získali panství Jan a Bernard z Vald‰tejna, ktefií ãást svého Poãátek rozvoje keramického prÛmyslu v Tfiemo‰né je

V centru rovinaté návsi byla v r. 1853–55 vystavěna zděná majetku zastavili mûstu PlzeÀ. Na sklonku feudalismu se spojen se jménem Gustava Oberraitha, kter˘ pfii hledání čtyřboká kaple. Vysvěcena byla 14. 6. 1857. Tfiemo‰ná stala souãástí nekmífiského panství, které uhlí objevil v r. 1855 v blízkosti silnice do Plznû kaolín. tehdy patfiilo rodinû Zikmunda, hrabûte z GötzÛ. V roce Následnû byla zahájena tûÏba. V r. 1887 zakoupil závod 1707 pfie‰lo panství v Nekmífii do rukou rodu pánÛ Emil ·koda a zavedl zde v˘robu Ïáruvzdorného zboÏí z Vrtby. pro vyzdívky slévárensk˘ch pecí. V r. 1906 si závod pro- Po smrti posledního ãlena rodu pánÛ z Vrtby v r. 1830 najaly Západoãeské továrny kaolinové a ‰amotové a. s. zdûdil panství Jan, kníÏe z Lobkowitz. Toto panství se avr. 1908 jej získaly definitivnû. skládalo ze vsí Nekmífi, Lhotka, Tatiná, Îilov, NevfieÀ, V r. 1875 zaloÏila belgická akciová spoleãnost plavírnu Pfií‰ov, Ledce, ZáluÏí, St˘skaly a Tfiemo‰ná. V té dobû mûla kaolinu a továrnu na hlinûné zboÏí. Dodnes se tato pro- Tfiemo‰ná 458 obyvatel a 57 domÛ. Jana, dcera kníÏete vozovna keramick˘ch závodÛ naz˘vá „belgická”. Továrnu z Lobkowitz, se provdala za Karla, hrabûte ze koupil v r. 1890 Kurt Foerster z Berlína, provedl její rekon- SchönbornÛ. V drÏení této rodiny zÛstalo nekmífiské pan- strukci a zavedl v˘robu kameninového zboÏí, dodávaného ství aÏ do roku 1895, kdy bylo prodáno JUDr. Stanislavu do v‰ech zemí Rakouska-Uherska, Ruska a Polska. Od r. Při silnici do České Břízy býval hamr. Zachoval se zde Wopr‰álkovi, kter˘ je vlastnil aÏ do roku 1948. 1916 je továrna pfii záluÏské silnici majetkem v novější úpravě obytný domek čp. 57, kde se narodil Obec zaãala pozvolna mûnit svoji tváfi jiÏ od poãátku Západoãesk˘ch továren kaolinov˘ch a ‰amotov˘ch 5. března 1851 malíř Václav Brožík (1851–1901). Na domku 19. století v souvislosti s rozvojem tûÏby nerostn˘ch suro- v Horní Bfiíze, dnes Keramika Horní Bfiíza. Dnes je v ní je umístěna pamětní deska. vin a prÛmyslu. Stabilní katastr z r. 1839 zachycuje v˘roba zastavena. V návaznosti na tûÏbu a zpracování Vznik Tfiemo‰né se podle písemn˘ch dokumentÛ datuje zástavbu vsi jako pfieváÏnû nespalnou, s fiadou dfievûn˘ch kaolinu, jílu a dal‰ích nerostÛ byl zaloÏen je‰tû objekt do let 1181–1182. PÛvodem jejího názvu je slovo „stfiem- objektÛ vesmûs hospodáfiské povahy.V blízkosti kaple firmy Platinon, továrna na ‰amotové zboÏí pfii Ïelezniãním cha“, coÏ je kefi s drobn˘mi bíl˘mi kvûty, kter˘ v té dobû stojí hodnotná, zfiejmû aÏ pozdnû klasicistní usedlost pfiejezdu silnice do Zruãe a podnik bratfií MráãkÛ, továrna s dal‰ími listnat˘mi stromy rostl podél potoka tehdej‰í ãp. 40 s polopatrov˘m domem, jehoÏ fasádu ãlení boso- na kameninové zboÏí a tavicí kelímky. je‰tû malé osady. vané pilastry. V areálu tfiemo‰enského hfibitova stojí velk˘ Kromû tûchto hlavních továren byla v obci strojírna pro Dal‰í písemná zmínka o Tfiemo‰né je z r. 1191 ve dvor- krucifix s litinovou plastikou Krista. Severov˘chodnû od vsi v˘robu a opravy hospodáfisk˘ch a jin˘ch strojÛ, závod na ském vídeÀském archivu. Tehdy Tfiemo‰ná patfiila vlady- se nacházela uhelná ‰achta. Uhlí zde bylo objeveno jiÏ v˘robu m˘del a svíãek a ãtyfii truhláfiské dílny. Majitelé kovi Radostovi z Tfiemo‰né, kter˘ zemfiel v roce 1200 v roce 1817 Augustem Königsdorfem. továren a podniku vystavûli v Tfiemo‰né nûkolik pozoru- a téhoÏ roku byla osada Tfiemo‰ná prodána kapitule V severní ãásti obce stojí z novûj‰ích staveb za pozornost hodn˘ch obytn˘ch sídel a vil. K v˘znaãn˘m objektÛm patfií v Mûlníce. V roce 1293 ji za 300 hfiiven stfiíbra spolu s obcí pfiedev‰ím ‰kolní budova, postavená plzeÀskou firmou i novû zrekonstruovaná secesní budova s lékárnou ãp. Senec odkoupil klá‰ter v Plasích. Od roku 1295 patfiilo Müller a Kapsa v r. 1894, objekt âeské spofiitelny ãp. 7 200, postavená pro lékárníka Kubáta v r. 1910. Mûlnické probo‰ství se v‰emi sv˘mi statky, tedy a funkcionalistick˘ obytn˘ dÛm ãp. 18. Ten byl vybudován isTfiemo‰nou, ke kapli V‰ech Svat˘ch na PraÏském hradû. v r. 1940 vlastníkem – stavitelem Neubauerem. Z budovy Materiál poskytlo Mûsto Tfiemo‰ná

regenerace prostoru /29 Rekonstruované náměstí Osvobození s novou kašnou

Rekonstrukce budovy předválečného sídla kralovického okresu na městský úřad s rozší- řenou působností

Novostavba závodu HANSA ČESKO, s. r. o., na výrobu vodoinstalačních armatur Obnova významné kulturní památky probošství v Mariánské Týnici, dnes Muzeum a galerie severního Plzeňska

Novostavba budovy finančního úřadu Kralovice leÏí 40 km severnû od Plznû. Byly zaloÏeny v roce 1183 a v roce 1547 Kralovice pov˘‰eny na mûsto. Staly se stfiediskem zemûdûlství a fiemeslné v˘roby, pozdûji i drobného prÛmyslu a od poloviny 19. století sídlem okresního úfiadu. V˘razem prosperity mûsta byla i v˘stavba ãetn˘ch vefiejn˘ch budov a roz‰ífiení zástavby mimo historické centrum v 1. polovinû 20. století. Od roku 1949 bylo sídlo okresu pfiene- seno jinam. Kralovice ale nadále zÛstávají pfiirozen˘m centrem oblasti. Tato funkce se v˘raznû zv˘‰ila po roce 1989, kdy také nastává nové období kultivace mûsta,

Materiál poskytlo Mûsto Kralovice avroce 2003, kdy se Kralovice stávají mûstem s roz‰ífienou pÛsobností.

30/ regenerace prostoru Nečtiny z balonu. Pohled na kostel sv. Jakuba a část obce pod koste- lem, 1993 Nečtiny

Obec Neãtiny najdete 12 km od spojnice PlzeÀ–Karlovy Vary, asi 37 km od Plznû. Území, které obec spravuje, má kromû Neãtin je‰tû ãást Bfiezín, âestûtín, Nové Mûsteãko, Hrad, Plachtín, Le‰ovice, Doubravice, Kamenná Hora, Leopoldov, Jedvaniny a Raãín. Celkem zde na 5200 ha trvale Ïije kolem 600 obyvatel. Krajina je velmi ãlenitá a kromû 3000 ha lesa je zde asi 1800 ha zemûdûlské pÛdy s pfievahou luk a pastvin. V souãasné dobû prochází obec obdobím obnovy.

Rok 1989 nastartoval zmûny ve spoleãnosti, které nutí pfiipravena zóna pro podnikání, ãásteãnû roz‰ífien bytov˘ lidi, aby se chovali jako individuality a plnû rozvíjeli fond a pfiipravují se dal‰í kroky pro rozvoj a stabilitu v‰echny své schopnosti. Lidé zaãínají chápat, Ïe záleÏí území. Pfies nesporné úspûchy pfii obnovû Neãtinska hlavnû na nich, jaké prostfiedí pro Ïivot si v místû je‰tû v‰ak zb˘vá mnohé udûlat. Ve v˘sledku jde o to, aby Zámek Nečtiny – hlavní věž po opravě fasády, 1987 vytvofií. byly zaji‰tûny podmínky pro plnohodnotn˘ Ïivot zdej‰ích V dvanáctiletém procesu obnovy byla opravena nebo lidí. Proto je nutné celé území pochopit v jeho vazbách, zrekonstruována vût‰ina nemovitostí ve vlastnictví obce. rozvíjet ho a peãovat o v‰e, co je tu cenné. A budeme-li Postavila se ãistiãka odpadních vod, kanalizace, byl vyfie- navíc vstfiícní a pohostinní, mÛÏeme tyto hodnoty nabíd- ‰en nedostatek pitné vody v letních mûsících, zabezpe- nout v‰em, ktefií by si mohli zdej‰í kraj zamilovat. ãena energetická, telefonní a dopravnû obsluÏná síÈ. Je Materiál poskytla Obec Neãtiny

Opravená budova OÚ a knihovna, ordinace lékaře Budova OÚ Nečtiny před rekonstrukcí, 1994 a zubní, dokončeno 1995

Rodinná hrobka sv. Terezie – posledních vlastníků nečtinského panství – rod Mensdorff-Pouilly Kostel sv. Jakuba v Nečtinech před opravou, 1999 Kostel sv. Jakuba v Nečtinech (po opravě, 1994)

regenerace prostoru /31 Souãasnost

Poãátkem 60. let 20. století obec vybudovala nové koupa- li‰tû se skluzavkami a skokansk˘m mÛstkem. Nynûj‰í zastupitelstvo pokraãuje v pfietváfiení obce, zvy‰uje se poãet domÛ i obyvatel na souãasn˘ch 2470. Tluãná je ply- nofikována, má novou ãistírnu odpadních vod spoleãnou pro sousední N˘fiany a Vejprnice, pokraãuje v˘stavba kanalizace, zpevÀování místních komunikací, budování chodníkÛ, v˘stavba rodinn˘ch, fiadov˘ch domÛ a domÛ bytov˘ch. Díky pracovitosti tluãensk˘ch v minul˘ch desetiletích máme tûlocviãnu se sálem na házenou ãi malou kopanou Celkový pohled (k pronajmutí), pfiíjemn˘ dÛm s peãovatelskou sluÏbou pro 15 potfiebn˘ch spoluobãanÛ a krásnou matefiskou ‰kolu. Tlučná Zavedení autobusu MHD mûsta Plznû ãp. 55 do Tluãné obecní pokladnu nûco stojí, obãané v‰ak oceÀují pfiedví- davost radních – mají nejlevnûj‰í dopravu do ‰kol, zamûst- Historie rytífiem, z tluãensk˘ch vladykÛ nejmajetnûj‰í. Na jejich nání i na nákup, zvy‰uje se zájem o levné pozemky a byd- Pí‰e se rok 1115, ãesk˘ kníÏe Vladislav I. daruje zemi ve erbovním znamení je bfievno kosmo pfietínající ‰tít. Císafi lení v pfiíjemn˘ch lokalitách v obci. Zdá se, Ïe v Tluãné vsi Tluãná klá‰teru Kladrubskému. Jméno zfiejmû vzniklo Zikmund v roce 1434 daruje popluÏí s krãmou Oldfiichovi, Ïijeme v pohodû. Ano, ale radnice usiluje vytrvale o novou z obecného „tluã“, znaãící jeãmen nebo jiné obilí stluãené kter˘ se v˘znamnû podílel na vítûzství nad husity v západ- ‰kolu a také solidní kulturáãek by rozhodnû nevadil. (tluã, obilní ‰rot), kter˘m se Ïivilo místní obyvatelstvo. ních âechách. Právní nejistotu na popud zemského V roce 2003 obec Tluãná slaví 888 let od svého vzniku. Také Telzna, Tlcna ãi Tluãná, je obec pfii Vejprnickém správce Jifiího z Podûbrad ukonãil aÏ roku 1454 mlad˘ král Více informací naleznete na internetové adrese potoku 8 km západnû od Plznû ve v˘‰ce 343 m n. m. Na Ladislav. Daruje královskou odúmrÈ bratrÛm ZdeÀkovi www.obecni-urad.net/tlucna. listinû kníÏete Bedfiicha z toku 1186 se pfiipomíná v Tluãné a Janovi z Lukavice. Nikdo z tluãensk˘ch vladykÛ nepro- Materiál poskytla Obec Tluãná celé popluÏí, v papeÏské listinû z let 1235–5 je ve v˘ãtu vsí testuje, zfiejmû zemané kosého bfievna vymírají po meãi. opût Tluãná potvrzena Kladrubsk˘m benediktinÛm. Dle Dva nejvût‰í popluÏní dvory, KuÏelovsk˘ a Zachafiovsk˘, chotû‰ovského urbáfie z roku 1367 klá‰ter a premon- nakonec kupuje klá‰ter chotû‰ovsk˘, jemuÏ patfiila vût‰ina strátky vlastní v Tluãné devût a pÛl zemû. poddansk˘ch usedlostí. Probo‰t ves zastavil v roce 1515 Po celou tuto dobu Ïili v Tluãné také svobodní rolníci, Jindfiichu Loskému z Rab‰tejna, kterou dûdí dcery Katefiina drobní zemané, u vladykÛ pfievládají osobní jména a Mariana. Král Ferdinand toto právo r. 1549 pfievádí na Oldfiich. V pfiedhusitské dobû zde byly ãtyfii zemanské Jifiíka Strojetického, erbu jeleních parohÛ, manÏela dvory, jeden poddan˘ (sedlák), nejménû dva poddaní (cha- Katefiiny za zásluhy proti TurkÛm. Jifiík staví tvrz a r. 1574 lupníci) a nûkolik poddan˘ch chotû‰ovského klá‰tera. je prvnû uvádûn ovãín s tisícem ovcí. Vystavûl ml˘n, krãmu, Koupaliště pojme i tisíc návštěvníků Objevují se jména Dûtleb, Zachafi, Dûtfiich, Oldfiich – vnuk rybníky a také 8 nov˘ch chalup. Syn Jindfiich a poté r. 1603 a také Rupert (Ruprecht, Robert), roku 1408 naz˘van˘ vnuk Jan Jindfiich dûdí tvrz i majetek v Tluãné, uvádí se 96 poddan˘ch. Odchází v‰ak na Kfiimice, kde dûdí po své Vprosinci 2001 byla dokončena rekonstrukce kaple sv. Petra z roku 1905. Kaple je v péči evangelického sboru matce, podruhé vdané za Purkarta Toãníka, a Tluãnou po luteránské církve v Plzni, který nechal rovněž pro kapli nûm získává Sezima z Vrtby, nejlep‰í pfiítel, neboÈ urozen˘ vytvořit zvon sv. Petra a stateãn˘ rytífi Jan Jindfiich Strojetick˘ v roce 1627, pov˘- ‰en do stavu panského, umírá r. 1646 bez potomkÛ. Také za tfiicetileté války Tluãná procházela nelehk˘m obdobím. Roku 1701 se pfiipomíná Franti‰ek Václav z Vrtby, majitel panství. V roce 1830 byly dvÛr a panství Tělocvična se sálem 18 x 36 m v Tluãné odkázány Janu Karlovi, kníÏeti z Lobkowicz za to, Ïe Franti‰ku Josefu z Vrtby zachránil Ïivot. V roce 1838 bylo ve vsi 238 obyvatel, pansk˘ dvÛr, hosti- nec, ovãín, hájovna. Sommerova topografie uvádí, Ïe pÛda kolem Tluãné je ménû úrodná, písãitá se ‰tûrkem. Pûstuje se zelí, lu‰tûniny, fiepa a brambory. I louky jsou hor‰í kvality. obec náleÏí k fafie Vejprnice, kde se nachází kostel sv. Vojtûcha, postaven˘ v letech 1722–26 hrabû- tem Franti‰kem Václavem z Vrtby. Rozvoji obce pfiispívá vyuÏití ãerného kvalitního uhlí, kterého je v podzemí dostatek. Zemûdûlská obec se postupnû pfietváfií v hornickou. Hřiště

32/ regenerace prostoru Budova městského úřadu a finančního úřadu Přeštice Chrám Nanebevzetí Pany Marie Dům histori Přešticka

Základní škola Přeštice Severní strana náměstí Sedmitisícové mûsto, ke kterému náleÏí nedaleké ãásti Skoãice, Îerovice Přeštice a Zastávka, leÏí v malebném údolí na levém bfiehu fieky Úhlavy asi 15 km jiÏnû od Plznû.

Vznik mûsta je spojen s obchodní cestou vedoucí z plzeÀ- Chrám Nanebevzetí Panny Marie ovál, hfii‰tû s travnat˘m a umûl˘m povrchem a mûl by ské kotliny proti proudu fieky do Bavor. První písemná Chrám je skvostnou dominantou Pfie‰tic a jejich okolí. Byl b˘t doplnûn o plaveck˘ a zimní stadion, pfiedev‰ím v‰ak zmínka o Pfie‰ticích pochází z roku 1226. Na mûsto byly vybudován v letech 1705–1785 kladrubsk˘m klá‰terem o trakt budoucí stfiední ‰koly. Tím by byly vytvofieny pov˘‰eny roku 1525 Ferdinandem I., tehdy byl udûlen benediktinÛ. Stavbu vedl stavitel K. I. Dientzenhofera. velmi dobré podmínky pro plnohodnotn˘ rozvoj i znak. V 18. století patfiili Pfie‰tice kladrubskému klá‰teru, Skvûlá akustika chrámové lodi dává vyniknout zvukÛm a sportovní vyÏití talentované mládeÏe i vefiejnosti mûsta kter˘ zde v letech 1750–1775 vybudoval barokní chrám vlastních restaurovan˘ch varhan a ãast˘ch umûleck˘ch ãi regionu. Nanebevzetí Panny Marie, dominantu mûsta. Rozvoj pfiedstavení. mûsta v˘znamnû ovlivnilo vybudování Ïeleznice r. 1874. Severní strana námûstí Období první republiky pfiineslo velk˘ stavební rozmach. DÛm historie Pfie‰ticka Vedle rodinn˘ch domkÛ to byly zejména velké úfiední Po necitlivé destrukci budov severní strany námûstí budovy jako okresní hejtmanství, okresní záloÏna hospo- Od svého otevfiení v r. 2000 si získal pro svou pestrou anavazujícího bloku rodinn˘ch domkÛ zde vznikl dáfiská, okresní nemocenská poji‰Èovna, okresní soud, v˘stavní ãinnost nejen stovky vdûãn˘ch pfiíznivcÛ prázdn˘ prostor vnitrobloku s vûncem panelov˘ch po‰ta a nová velká sokolovna. Pováleãn˘ v˘voj mûsta je a náv‰tûvníkÛ, ale také zaslouÏenou pozornost odbor- domÛ. Regeneraci zmínûného frekventovaného Ïivot- ukázkou typické degradace sídla. Bylo zru‰eno mnohé, níkÛ a médií. Vedle neotfiel˘ch tématick˘ch v˘stav pfied- ního prostoru zapoãala rekonstrukce severní strany okresními úfiady poãínaje, ‰kolami a muzeem konãe. Po stavuje vefiejnosti klasické hodnoty, pfiipomíná díla slav- námûstí v˘stavbou fiadov˘ch domÛ inspirovan˘ch silue- roce 1989 nastává nov˘ v˘razn˘ rozvoj mûsta, které n˘ch osobností, vãetnû pfie‰tick˘ch rodákÛ skladatele tou pÛvodní zástavby, její podstatnou regeneraãní se snaÏí navázat na své tradice v˘znamného stfie- Jana Jakuba Ryby, architekta a mecená‰e Josefa Hlávky funkci by mûl plnit novû koncipovan˘ rozlehl˘ park diska jiÏního PlzeÀska. ãi finanãníka Jaroslava Preisse. zelenû konej‰ící své náv‰tûvníky od konce r. 2003.

Budova MûÚ a FÚ Pfie‰tice Základní ‰kola Pfie‰tice ¤adové domky V Hájeãku

V novû zrekonstruované mûstské budovû sídlí mûstsk˘ Pfies tisíc ÏákÛ místní základní ‰koly, ktefií projdou Aãkoli v posledních letech bylo vystavûno pfies sto byto- úfiad a finanãní úfiad. dvûma pfie‰tick˘mi a dal‰ími regionálními matefisk˘mi v˘ch jednotek v bytov˘ch domech a obdobné mnoÏství Pfiirozené centrum Mikroregionu Pfie‰ticko (22 obcí) ‰kolami, je vyuãováno ve dvou budovách. Druhá z nich, v rodinn˘ch domcích, zájem o bydlení ve vhodnû situo- vykonává státní správu pro 30 obcí s 20 000 obyvateli otevfiená v r. 1996, je souãástí etapovû budovaného van˘ch Pfie‰ticích s kompletnû vybaven˘mi podstatn˘mi a vûfií, Ïe jejím v˘konem zpût získá atraktivitu i pro dal‰í ‰kolského areálu s vybavením vysokého standardu. Ten prvky infrastruktury pfievy‰uje souãasné moÏnosti správní instituce. v souãasné dobû zahrnuje moderní tûlocviãny, atletick˘ nabídky. Pfiíprava dal‰í rozvojové plochy pro bydlení, obdobnû jako rozvoj právû startující prÛmyslové zóny, v‰ak na sebe nenechají dlouho ãekat a mûsto vûfií v dal‰í pfiírÛstek sv˘ch obyvatel. Materiál poskytlo Mûsto Pfie‰tice

▲ Řadové domky V Háječku Dobřany

Mûsto Dobfiany se fiadí mezi nejstar‰í historická sídla na PlzeÀsku. Okolní dobrá pÛda a voda dala jméno DobfianÛm, obyvatelÛm pÛvodní osady existující jiÏ pfied první písemnou zprávou z roku 1243, kdy patfiil samostatn˘ dobfiansk˘ statek Závi‰i z Dobfian. Jeho syn Jan z Dobfian promûnil dfiívûj‰í osadu pfied rokem 1259 v pod- danské mûsteãko s trÏním centrem pro ‰iroké okolí.

Mûsto Dobfiany se fiadí mezi nejstar‰í historická sídla na a hospodáfiské zmûny, které nastaly ve spoleãnosti po roce Kostel sv. Víta s unikátním barokním dvouoltářem PlzeÀsku. Okolní dobrá pÛda a voda dala jméno 1989, ovlivnily cel˘ dal‰í v˘voj mûsta. Mûstské zastupitel- DobfianÛm, obyvatelÛm pÛvodní osady existující jiÏ pfied stvo v ãervnu 1993 rozhodlo o pfiipojení mûsta k Programu první písemnou zprávou z roku 1243, kdy patfiil samo- regenerace mûstsk˘ch památkov˘ch rezervací a zón statn˘ dobfiansk˘ statek Závi‰i z Dobfian. Jeho syn Jan aozpracování Programu regenerace. Byly vybudovány z Dobfian promûnil dfiívûj‰í osadu pfied rokem 1259 v pod- nové inÏen˘rské sítû, plynofikace kotelen, roz‰ífiení âOV, danské mûsteãko s trÏním centrem pro ‰iroké okolí. K prá- rekonstrukce památek, nov˘ dÛm s peãovatelskou sluÏ- vÛm mûsta náleÏelo vedle trhÛ a opevnûní i vafiení piva bou, bytová v˘stavba a dal‰í. Bûhem posledního desetiletí (1378) a samospráva. V roce 1790 byl zfiízen pro mûsto mûsto dostalo novou podobu, stalo se krásnûj‰ím a z hle- Dobfiany magistrát se samostatnou politickou a soudní diska turistického ruchu i zajímavûj‰ím. K v˘znamn˘m mocí a po roce 1848 se mûstu dostalo vût‰í samostatnosti. památkov˘m objektÛm mûsta patfií kostel sv. Víta, histo- První prÛmyslová revoluce ovlivnila v˘voj mûsta aÏ ve rická budova radnice a kostel sv. Mikulá‰e. druhé polovinû 19. století. Mûsto se v této dobû poãalo Kostel sv.Víta je centrální barokní stavba, ‰estnáctiboká na rychle mûnit a dosavadní zemûdûlské a fiemeslné mûs- oválném pÛdorysu s boky stfiídavû konvexními. Kostel byl teãko se stalo prÛmyslov˘m stfiediskem, dostalo nov˘ ráz. sevfien mezi domy, kdysi masn˘mi krámy, a obklopen hfibi- Byl zde dostatek pracovních sil pro prÛmyslové okolí, tovem. V roce 1992 byly masné krámy zbofieny, ãímÏ se zpracování kaolínu, hornictví a pivovarnictví. Politické kostel stal snáze pfiístupn˘m a dobfie viditeln˘m z námûstí.

34/ regenerace prostoru V rámci schváleného programu regenerace mûstské památkové zóny byly v roce 1994 zahájeny práce na gene- rální opravû kostela sv. Víta spoleãností pro obnovu pamá- tek Murus Praha. Kostel sv. Mikulá‰e byl pÛvodnû gotick˘. V 17. století byl dvakrát pfiestavován a do koneãné podoby jej vystavûl sta- vitel Martin Glaser radikální pozdnû barokní pfiestavbou v letech 1756 aÏ 1758. Vybavení interiéru trvalo je‰tû více neÏ jedno desetiletí. JiÏnû od presbyteria kostela stojí zvo- nice. Pfii náletu na Dobfiany v roce 1943 byla zniãena pseudobarokní vûÏ kostela, jejíÏ replika byla navrácena na pÛvodní místo v roce 2000. Radnice byla vystavûna podle plánÛ E. Klotze a stavitele J. Kopfiivy. Jednopatrová budova je ve slohu novorene- sanãním. V návaznosti na Program regenerace památkové zóny byla radnice v roce 1995 pod ãíslem 10280 zafiazena do Ústfiedního seznamu kulturních památek. TéhoÏ roku byla zahájena její rekonstrukce. Pfii rekonstrukci pÛdy byl za dfievûn˘m trámkem nalezen balíãek písemností, kter˘ obsahoval 240 dokumentÛ z konce 19. století. Jedná se o fiadu bohatû zdoben˘ch faktur psan˘ch na pfiedti‰tûn˘ch blanketech jednotliv˘ch firem. V roce 1997 pokraãovala rekonstrukce radnice II. etapou pÛdní vestavby. Nebytové prostory, které dfiíve pouÏívala Policie âR, byly stavebnû upraveny na kanceláfie Stavebního úfiadu a jeho archiv.

Stavební úpravy pokraãovaly aÏ do roku 2002. Pohled na kostel sv. Mikuláše Provedenou celkovou generální obnovou budovy radnice bylo dosaÏeno jejího plného vyuÏití se zachováním novo- renesanãního slohu a pÛvodních stavebních prvkÛ vãetnû interiéru. Více informací naleznete na www.dobrany.cz. Materiál poskytlo Mûsto Dobfiany

Těžištěm kulturního dění v Dobřanech je Základní umělecká škola, která od roku 2000 nese jméno světového hudebního skladatele J. S. Bacha

Silniční průtah výrazně zlepšil dopravní obslužnost města

Dobřany se v posledních letech proslavily nejen dobrým chlebem, ale i 12 a 14stupňovým pivem „Modrá Hvězda“, které je vařeno a čepováno Fara v Dobřanech výhradně jen v tomto restaurantu

regenerace prostoru /35 Celkový pohled Střížovice

Obec StfiíÏovice se nachází v PlzeÀském kraji 20 km na jih od Plznû a 9 km na seve- rozápad od Blovic. PÛvodnû byla na‰e obec zaloÏena klá‰terem nepomuck˘m zaãát- kem 13. století. Svoje jméno odvozuje od slova stfieÏiti (stfiíci), tj. stráÏ konati, a to na blízké obchodní cestû z Budûjovic do Plznû.

Vsouãasné dobû má 344 obyvatel. V obci je zaveden plyn, vodovod a letos se zaãíná s v˘stavbou ãistírny odpadních vod. Z obãanské vybavenosti se v obci nachází nákupní stfiedisko, hostinec, koupali‰tû, fotbalové hfii‰tû, hfii‰tû na nohejbal. Do matefiské ‰koly docházejí na‰e dûti do Chlumu vzdáleného 2 km a ‰kolní docházku plní v Blovicích, kde je i gymnázium. Velmi aktivní je hasiãsk˘ sbor, kter˘ byl zaloÏen dne 16. 1. 1898. Ve spolupráci s obecním úfiadem pofiádají hasiãi jiÏ sedm˘m rokem soutûÏ o pohár starosty obce. TaktéÏ zde máme TJ Sokol StfiíÏovice zaloÏen˘ dne 21. 8. 1931, kter˘ se plnû zapojuje do dûní v obci. V dubnu roku 2002 vznikl v obci Cyklistick˘ klub, kter˘ soustfieìuje 77 ãlenÛ, hlavnû mládeÏ, a pofiádá minimálnû pût spoleãn˘ch jízd do roka a dal‰í akce. Celkovû se dá fiíci, Ïe v˘‰e jmenované orga- nizace se zab˘vají vyuÏitím volného ãasu mládeÏe. V dal‰ích letech je v obci plánována oprava chodníkÛ a obecních budov, v˘stavba cca osmi podkrovních pokojÛ nad hostincem, které by mûly slouÏit jako turistická uby- tovna. Pfiipravuje se rovnûÏ v˘stavba kempu u koupali‰tû, neboÈ pfies obec vede nûkolik cyklotras, které se zde kfii- Ïují, a tímto chceme nabídnout projíÏdûjícím cyklistÛm moÏnost ubytování. Statek ve Střížovicích Materiál poskytla Obec StfiíÏovice

36/ regenerace prostoru Nezvěstice

Obec Nezvûstice vznikla v polovinû 14. století pod v˘bûÏky lesnat˘ch Brd pfii sou- toku fieky Úslavy s vodami potokÛ Bradavy a Ole‰enského potoka. Obec leÏí v ãleni- tém terénu. Nad ní se vypíná vrch Varta. Jeho název svûdãí o tom, Ïe v minulosti b˘val stráÏním místem tohoto kraje.

Kostel Všech Svatých Pohled na Nezvěstice

Z archeologick˘ch nálezÛ vypl˘vá, Ïe krajina kolem Uprostfied obce se vypíná od poloviny 14. století Nezvûstic byla osídlena jiÏ v dobû bronzové. V nedale- kostel V‰ech Svat˘ch s fiadou gotick˘ch prvkÛ. kém lese Svárãi byla archeologem Franti‰kem Francem V roce 1872 vzniká most pfies Úslavu, kter˘ se stal odkryta mohylová pohfiebi‰tû a cenné nálezy byly spojnicí s obcemi na podbrdsku. Velk˘ v˘znam z odkryt˘ch mohyl uloÏeny v Západoãeském muzeu pro rozvoj obce a její vzhled mûla v˘stavba státní v Plzni. Zbytky nádob a hlinûn˘ch stfiepÛ byly nalezeny dráhy PlzeÀ–âeské Budûjovice v roce 1867 pfii polních pracích hlavnû na Vartû a pfii lámání kamene a âeské obchodní dráhy, tzv. Miro‰ovky, dosta- na Îákavské skále. Pfii plynofikaci obce byly objeveny vûné roku 1883, kdy bylo postaveno téÏ nádraÏí. dÛkazy osídlení v 15.–17. století v prostoru blízko V roce 1963 byla traÈ elektrifikována. Zámeãku. V roce 1903 byla vybudována obecná ‰kola, byla Nejstar‰í písemné prameny o existenci obce pocházejí ze v pozdûj‰ích letech modernizována a dnes ji nav- 14. století. V té dobû stála nedaleko Úslavy tvrz zvaná ‰tûvují Ïáci z Nezvûstic a okolních obcí. V sou- „Pod Zámeãkem“. V ní vznikla ves Nezvûstice, jejíÏ maji- ãasné dobû se v obci buduje DÛm s peãovatel- telé postupnû byli páni Ale‰ z Nezvûstic, z Litic, skou sluÏbou s 19 bytov˘mi jednotkami. z RoÏmberka, Blahuta a Zdenûk, Kokofiovci, âernínové. Poslední majitelé byli Vald‰tejnové, a to aÏ do pozem- Materiál poskytla Obec Nezvûstice, foto: Jifií Berger kové reformy v roce 1924.

regenerace prostoru /37 Rokycany

Mûsto Rokycany má 15 tisíc obyvatel, první písemná zmínka je z roku 1110. Jako mûsto jsou Rokycany poprvé zmiÀovány kolem roku 1290 a na mûsto královské byly pov˘‰eny císafiem Rudolfem II. v r. 1584. V historii mûsta i regi- onu se stfiídala období rozkvûtu i úpadku pod vlivem ‰ir‰ích historick˘ch udá- lostí. Nejvût‰í úpadek nastal po tfiicetileté válce a pfietrval aÏ do 18. století. Zhoubn˘ poÏár v r. 1784 zniãil mûsto Rokycany prakticky celé, aãkoliv v té dobû se zvolna zaãalo rozvíjet díky lesnímu hospodáfiství a Ïelezárnám. Dominantami mûsta jsou kostel Panny Marie SnûÏné z 12. století, mûstská radnice z 1. poloviny 18. století, Mariánsk˘ sloup a ka‰na na námûstí. Stfied Kostel Panny Marie Sněžné mûsta byl v roce 1992 vyhlá‰en Mûstskou památkovou zónou. Ve mûstû je rovnûÏ hvûzdárna, jediná svého druhu v regionu a Muzeum Dr. Bohuslava Horáka se specializací na Ïelezáfiství a paleontologii. Muzejní sbírka pfiedstavující více neÏ 80 tisíc zkamenûlin patfií k nejvût‰ím a nejv˘- znamnûj‰ím v âeské republice. Novodobou historii zahájilo osvobození mûsta Rokycan americkou armádou dne 7. kvûtna 1945. V˘znamnou historickou skuteãností je, Ïe se zde dne 10. kvûtna 1945 poprvé setkaly dvû armády protifa‰istické koalice – armáda americká a sovûtská – na demarkaãní linii mezi Borkem a Rokycany. Pfiipomínkou této události je památník a stálá muzejní expozice „Vojenského a historického muzea na demarkaãní linii“ v Rokycanech. Koncem roku 2002 byla dokonãena stavba plaveckého bazénu, kter˘ spolu s vedle umístûn˘m koupali‰tûm tvofií ucelen˘ komplex odpoãinku a relaxace. V areálu bazénu je kromû tfií 25metrov˘ch plaveck˘ch drah, dûtského bazénu se skluzavkou, tobogánu, vífiivek a chrliãÛ vody moÏno vyuÏít téÏ sluÏeb páry, sauny, masáÏí a lymfodrenáÏí. K obãerstvení slouÏí bar, kter˘ je umístûn v hor- ním patfie bazénu. V záfií roku 2001 byl otevfien u Z· âechova nov˘ sportovní areál s umûl˘m povr- chem, kde je k dispozici atletick˘ ovál – uzavfiená ãtyfidráha délky 333,33 m se dvûma sprintersk˘mi rovinkami, travnaté hfii‰tû s umûl˘m trávníkem, dvû víceúãelová hfii‰tû s hfii‰tûm na basketbal a odbíjenou, tenisov˘ kurt, hfii‰tû na streetball s cviãnou tenisovou stûnou, technick˘ sektor pro vrh koulí ãi dosko- Radnice ãi‰tû pro skok dalek˘ a trojskok. Tento areál je moÏno vyuÏívat i ke komerã- ním úãelÛm. Materiál poskytlo Mûsto Rokycany

Plavecký stadion Sportovní areál u ZŠ Čechova

38/ regenerace prostoru Letecký pohled na Hrádek u Rokycan

Městský úřad Hrádek Hrádek u Rokycan

Mladé mûsto Hrádek – mûsto zelenû, leÏí v údolí PadrÈského potoka uprostfied malebné lesnaté krajiny mezi trojicí vrchÛ Îìár, Kotel a Hrádeck˘ necel˘ch ‰est kilometrÛ v˘chodnû od Rokycan. Obci Hrádek-Nová HuÈ se tfiemi tisíci obyvateli byl udûlen statut mûsta v roce 1975.

Nejstar‰í dochovanou písemnou zmínkou je darovací lis- tina ãeského krále Jana Lucemburského ze dne 7. 11. 1325 (originál je uloÏen ve Státním archivu v Tfieboni), v níÏ daruje za vûrné sluÏby Petrovi z RoÏmberka nûko- lik obcí, mezi nimiÏ je také hrádek. Vznik Nové Huti, která získala název jako obec aÏ v roce 1845, je spojen pfiedev‰ím s poãátky ãeského Ïelezáfiství. Velká tradice hutnictví a prÛmyslové v˘roby se prolíná historií celého údolí PadrÈského, dfiíve âerného potoka, a je spojena s postupn˘m vznikem fiady kujn˘ch hutí avodních hamrÛ. Jeden z tûchto dochovan˘ch technic- k˘ch unikátÛ ze 16. století v nedalekém Dobfiívû dnes slouÏí jako muzejní expozice. I dnes je Hrádek pfies svÛj „zelen˘“ charakter prÛmyslov˘m

Letecký pohled na město

mûstem. Ve mûstû jsou i nové v˘znamné firmy, jako sportovní stadion, hfii‰tû pro házenou, koupali‰tû, dÛm Monteferro nebo Borgers, které poskytnou dal‰í pra- kultury, knihovna a kouzelnû poloÏené pfiírodní divadlo. covní pfiíleÏitosti. Hrádek má optimální autobusové i vlakové spojení Mûsto v prÛbûhu let narostlo zejména podnikovou byto- s okresním mûstem Rokycany i metropolí západních vou v˘stavbou zdej‰ích Ïelezáren. Nezanedbatelná je âech – Plzní. Okolí mûsta je vyhledávanou turistickou také druÏstevní v˘stavba a stavûní rodinn˘ch domkÛ. lokalitou, rájem rybáfiÛ a houbafiÛ. Pro zlep‰ení Ïivotních podmínek byla v pfieváÏné ãásti Pohled na přírodní divadlo mûsta provedena kanalizace a plynofikace. Ve mûstû je Materiál poskytl Mûstsk˘ úfiad Hrádek, foto: FS Publishing

regenerace prostoru /39 Dobřív

V málokteré obci v západních âechách najdeme tolik pÛvabn˘ch památek jako v Dobfiívû. Jsou zde dochovány památky na staré brdské Ïelezáfiství a na lidové stavitelství, je zde ojedinûlé lipové stromofiadí i vzácné stromy solitérní.

Obec obklopují hluboké brdské lesy, stále je‰tû zdravé a stfiedem protéká pstruhová fiíãka, PadrÈsk˘ potok. To v‰e tvofií neopakovatelnou atmosféru místa, takÏe kaÏd˘ náv‰tûvník se sem rád vrací. Stfied obce pro svou neobvyklou hodnotu kulturnûhisto- rickou byl vyhlá‰en v roce 1995 Ministerstvem kultury âeské republiky památkovou zónou. Zachovalou lidovou architekturu v obci reprezentuje cel- kem 27 rouben˘ch dfievûn˘ch domÛ a 8 rouben˘ch sto- dol a dal‰í zajímavé stavby. Roubené domy patfií do oblasti dfievûného domu jihoãeského, kter˘ proniká úzk˘m pruhem pfies Spálenopofiíãsko, Miro‰ovsko na Stra‰icko a po okraji Kfiivoklátska k Berounce. PadrÈsk˘ potok pfiekraãuje prastar˘ kamenn˘ tzv. ·védsk˘ most, zbudovan˘ za ãasÛ tfiicetileté války. Na oblouku mostu je umístûna socha patronky havífiÛ sv. Barbory. Na bfiehu, poblíÏ mostu stojí socha Jana Nepomuckého, patrona v‰ech, kdo mají co do ãinûní s vodními toky. Stará hospoda pfiipomínaná jiÏ v roce 1731 stojí pár krokÛ od ·védského mostu. Ve Staré hospodû je zfiízena pamûtní jizba herce Národního divadla Jindfiicha Mo‰ny. Z této hospody pocházela Mo‰nova Ïena Josefina. Nejvût‰ím magnetem pro náv‰tûvníky je Ïelezáfisk˘ hamr, zapsan˘ jako památka první kategorie do svûtového seznamu UNESCO. Unikátní památka z 16. století má zachováno pÛvodní vnitfiní zafiízení – malé hamry zvané ‰vanchamry, dva velké hamry, váhy k váÏení Ïeleza, vyhfií- vací pec, nÛÏky na stfiíhání Ïeleza. Zafiízení je pohánûno vodní silou pomocí vodních kol a transmise. Materiál poskytla Obec Dobfiív

Švédský most – Dobřív Vodní hamr v Dobřívě

40/ regenerace prostoru Renesanční zámek ve Spáleném Poříčí Penzion a vinárna Joachima Lewidta Spálené Poříčí

Regenerace, obnova. Tato slova velmi dobfie vystihují úsilí mûst a obcí devadesát˘ch let. Zejména roz‰ífiíme-li regeneraci prostoru o obnovu lidsk˘ch vztahÛ, tradic a chá- pání duchovních hodnot. Obnovovat mûsto neznamená kopírovat minulé, ale súctou k tradici nacházet nové pohledy, v˘znamy a vztahy mezi prostorem a lidmi. O obnovu se stále pokou‰íme od roku 1990 i ve Spáleném Pofiíãí.

V roce 1990 bylo Spálené Pofiíãí stfiediskovou obcí se strukturou. Jen novûj‰í ãást obce na levém bfiehu byl pfied demolicí uchránûn b˘val˘ Ïidovsk˘ kupeck˘ zchátral˘mi domy v historickém stfiedu s fiadou necitli- potoka na tom byla o nûco lépe. Obnova mûsta byla dÛm ãp. 161 – dnes obnoven na Penzion a vinárnu v˘ch úprav ze 70. a 80. let a se zcela chybûjící infra- proto zahájena v˘stavbou infrastruktury (vodovod, Joachima Lewidta s unikátnû zachovalou ãernou kanalizace, âOV, plynofikace, elektrorozvody, telefon). kuchyní, dále b˘val˘ pivovar ãp. 2 i lidov˘ rouben˘ dÛm V roce 1992 byl na Ïádost obce stfied Spáleného Pofiíãí ãp. 138 vedle fary – dnes upravovan˘ na turistické infor- prohlá‰en mûstskou památkovou zónou. Obnova byla maãní stfiedisko. Opraveny byly i památkové objekty poté zamûfiena nejprve na nemovité kulturní památky. v soukromém vlastnictví. Se zásadním dÛrazem na vyuÏití památek, tedy na sku- Po záchranû kulturních památek bylo moÏné pfiistoupit teãnou, nejen materiální obnovu. k obnovû vefiejného prostoru v památkové zónû. Byl opraven kostel sv. Mikulá‰e a barokní budova Ve‰keré domy jsou opravovány dle Programu regene- dûkanství (z roku 1780). Spálené Pofiíãí se po mnoha race. Obnova jednotliv˘ch ulic má za cíl zachování dis- letech opût stalo sídlem farnosti, která zaujímá pevné pozice místa a zv˘raznûní jeho atmosféry. Na úpravû místo v PlzeÀské diecézi. i drobn˘ch prostorÛ se podílejí architekti i sochafii. Nejvût‰ím problémem byla regenerace zdevastovaného ZdÛraznûním obnovy a v˘znamu Spáleného Pofiíãí bylo a opu‰tûného renesanãního zámku z roku 1617. Mûsto znovuudûlení statutu mûsta v roce 1996 a vznik povû- dosud zaji‰Èuje jeho postupné opravy. Zámek je nyní síd- fieného úfiadu v roce 2002. lem Církevní stfiední odborné ‰koly s obory Rodinná Regenerace venkovského prostoru je stál˘m procesem, ‰kola a Ochrana pfiírody a prostfiedí a v˘znamné místo kter˘ v sobû zahrnuje citliv˘ rozvoj, ochranu sídelní v nûm zaujímá historická expozice s v˘stavními a repre- struktury – (zamezení stavbám mimo sídla v krajinû), zentaãními prostory mûsta. Obnoveno bylo i vlastnictví investice do inÏen˘rsk˘ch sítí i vlastní obnovu památek. Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, která objekt Doufejme, Ïe tento proces bude na Spálenopofiíãsku vlastnila 200 let a podvakrát v nûm uloÏila velkou ãást pokraãovat je‰tû dlouhá léta. svatovítského pokladu. K turisticky zajímav˘m cílÛm patfií napfiíklad památková Jedním z prvních obnoven˘ch objektÛ byl malebn˘ zóna Lipnice ãi rozhledna Îelezn˘ Újezd. Ïidovsk˘ hfibitov. Poté byly na Ïádost mûsta prohlá- Kostel svatého Mikuláše ‰eny nemovitou kulturní památkou dal‰í objekty, a tak Ing. Pavel âíÏek, starosta mûsta

regenerace prostoru /41 Blovice – kostel sv. Jana Evangelisty Blovice Mûsto Blovice má dlouholetou tradici. První zmínky pochází z konce 13. století a na konci 14. století se o Blovicích mluví jako o mûsteãku. Blovice jsou pfiirozen˘m historick˘m a kulturním centrem regionu v povodí fieky Úslavy asi 23 km jihov˘chodnû od Plznû.

Narodily se zde nebo urãit˘ ãas Ïily, nûkteré v˘znamné ãp. 24 probûhla v roce 1996 a v souãasné dobû je objekt Stavební ãinnost po r. 1989 osobnosti, nacházejí se tu kulturní památky a turistické cíle. ãásteãnû vyuÏíván jako prodejna mobilních telefonÛ. Roku 2003 se stalo mûsto Blovice obcí s roz‰ífienou U domu ãp. 23 byla vhodnû opravena ãelní fasáda, V blízkosti centra bylo v 80. a 90. letech 20. století vybu- pÛsobností a navázalo tak na tradici okresního mûsta, v roce 1993 je zde prodejna auto-moto potfieb. dováno nûkolik domÛ panelového typu. Na pfielomu tisí- která byla pfieru‰ena roku 1960. Dal‰í nemovitou kulturní památkou je dÛm ãp. 31 na ciletí se postavily je‰tû tfii bytové domy, a tím vzniklo dal- Americké ulici, kter˘ slouÏí jako prodejna textilního ‰ích 54 nov˘ch bytov˘ch jednotek. Byl také postaven Nemovité kulturní památky zboÏí po úpravách v roce 2001. Je postaven ve stylu dÛm s peãovatelskou sluÏbou, kde Ïije v souãasné dobû pozdního biedermeieru pfied polovinou 19. století. Je to 34 obyvatel. a jejich obnova typick˘ ‰títov˘ zdûn˘ dÛm venkovského charakteru Nestaví se ale jen z iniciativy mûsta. Blízko námûstí Dominantou mûsta je pÛvodnû gotick˘ kostel sv. Jana v fiadové zástavbû se ‰tukovou fasádou. vyrostla nová lékárna. Nové rodinné domky byly posta- Evangelisty ze 14. století baroknû pfiestavûn˘ podle plánÛ Hradi‰tû – kdysi samostatná ves s tvrzí, je dnes souãástí veny a dále se staví nejen v centru, ale i v okrajov˘ch J. F. Jöndla v letech 1760–1767. Z pÛvodního hfibitova, mûsta. PÛvodní tvrz poprvé zmiÀovaná roku 1545 pro- ãástech mûsta. rozkládajícího se kolem kostela zbyla pouze pohfiební ‰la mnoha úpravami a do souãasné podoby byla pfiesta- ·kolství má v Blovicích dlouholetou tradici. Nová budova kaple Sv. KfiíÏe s hrobkou KolowratÛ a ostatky rodu vûna roku 1873 ve slohu anglické gotiky Eduardem základní ‰koly a gymnázia, postavená v letech 1960–62, PálffyÛ. Kostel pro‰el bûhem své existence nûkolika opra- Pálffym z Erdödu dle návrhÛ J. F. Jöndla. Zámek Hradi‰tû pro‰la celkovou rekonstrukcí v roce 2000, ale jiÏ o dva vami, z nichÏ ta poslední probíhala v letech 1995–1998. byl po roce 1945 pfiizpÛsoben pro potfieby zemûdûl- roky dfiíve zde byl vybudován bazén pro v˘uku ÏákÛ Na blovickém námûstí je jednou z nejv˘raznûj‰ích staveb ského ‰kolství a byl tak devastován aÏ do roku 2000, matefisk˘ch a základních ‰kol. Kapacita budovy v‰ak budova radnice. Byla postavena roku 1825 a pozdûji kdy pfie‰el do majetku okresního muzea i se zámeck˘m nestaãila, a tak byla 1. záfií 1994 zahájena stavba nové roz‰ífiena a pfiestavûna v pseudorenesanãní podobû parkem. Vnitfiní ãást zámku bylo nutno celkovû rekon- budovy gymnázia a o devût mûsícÛ pozdûji zde pfiivítali s vûÏiãkou v nároÏí a hodinami. struovat a probûhly pfiípravné práce pro restaurování první studenty. Ke gymnáziu se v krátké dobû pfiipojil Na námûstí se nachází ‰títové pozdnû klasicistní domy zámecké kaple. V roce 2002 byl zámek zpfiístupnûn i nov˘ pavilon s tûlocviãnou, ‰atnami, sklady, kabinetem ãp. 23 a 24 ze zaãátku 19. století vhodnû dokumentující vefiejnosti a otevfiena ãást jeho historick˘ch expozic a soc. zafiízením. Tento areál dotváfií opravená budova star‰í mûstskou zástavbu. Tyto domy spoleãnû dokládají a v˘stavních síní. ‰kolní jídelny a ‰kolní druÏiny dokonãená v roce 2000. stfiídáním domu s dvorkem a vzadu hospodáfiskou ãástí V blízkosti zámku stojí Rau‰arÛv dÛm ãp. 148 – empí- V souãasné dobû probíhají práce na opravû budovy nûkdej‰í zemûdûlsk˘ charakter mûsta. Rekonstrukce rová stavba z 1. poloviny 19. století s jednoduchou fasá- tûlocviãny základní ‰koly. Po jejím dokonãení bude mít dou oÏivenou ‰tukem a s dochovanou dispozicí, zãásti mûsto Blovice moderní ‰kolní areál. s klenbami. PÛvodnû mû‰Èansk˘ dÛm fieditele ‰koly Franti‰ka Rau‰ara, kter˘ vûnoval mûstu pro zfiízení muzea. Okresní muzeum PlzeÀ-jih zde sídlilo do roku 2002 a poté bylo pfiemístûno do areálu zrekonstruova- ného zámku Hradi‰tû. Nyní se v budovû po pfiestavbû nachází kanceláfie Mûstského úfiadu Blovice. DÛm ãp. 149 v ulici Hradi‰Èská je empírová stavba z 1. poloviny 19. století. Spolu s hospodáfisk˘mi objekty tvofií architektonicky komponovan˘ celek. Jedná se o zdûn˘, pfiízemní omítan˘ dÛm uprostfied zahrady. Stavební Blovice – dům s pečovatelskou službou úpravy byly zahájeny v roce 2000 a pokraãují dodnes. Blovice – nově opravené pavilony základní školy

42/ regenerace prostoru Mikroregion Úslava

SdruÏuje celkem 14 obcí: Blovice, Borovno, Drahkov, Chlum, Chocenice, Jarov, Letiny, Seã, StfiíÏovice, Únûtice, Vlãtejn, Zdemyslice, Îákava, Îdírec

Borovno

Obec Borovno leÏí ve svahu nad potokem Bradavou asi 6 km v˘chodnû od Spáleného Pofiíãí. První zmínka o vsi pochází z roku 1347, kdy pfiíslu‰ela k RoÏmitálu. Nebyly zde pfiíli‰ vhodné podmínky pro hospodafiení, ale byla zde sklárna, dva hamry, ml˘n s pilou. Hamry pracovaly je‰tû v 19. století a roku 1880 mûla obec 363 obyvatel. Na pfielomu století do‰lo k silnému úbytku obyvatelstva. V souãasnosti zde sídlí obecní úfiad, polovina domÛ je trvale obydlena a asi polovina je vyuÏíván a k rekreaãním úãelÛm.

Drahkov

Je poloÏená v mírném svahu v údolí Podhrázského potoka asi 5 km jihozápadnû od Blovic. Dle první zmínky z roku 1379 byla ves majetkem vladyky Ondfieje a mûla dva dvory. V 18. století zde stálo jiÏ 17 domÛ a v 19. sto- letí – 42 domÛ s 258 obyvateli. Stával tu pansk˘ dvÛr, ovãín, ml˘n, hospoda a hájovna. Dnes zde sídlí obecní úfiad a obec ãítá 140 obyvatel ve 45 trvale obydlen˘ch domech.

Chlum

Obec Chlum se nachází 15 km jihozápadnû od Plznû. První písemná zpráva o existenci obce se datuje rokem 1379, údajnû existovala jiÏ kolem roku 1100 ve spojení s tvrzí Vlãtejn. Název obce pochází od pÛvodního názvu pro zalesnûn˘ vrch s nadmofiskou v˘‰kou 545 m poblíÏ obce a nese název Pahorek. V roce 1789 mûla obec 34 popisn˘ch ãísel, v dne‰ní dobû je jich 75. Tûsnû po 2. sv. válce zde Ïilo 378 osob. Nyní zde trvale Ïije 187 obyvatel, 49 obyvatel není v obci oficiálnû pfiihlá‰eno, pfiijíÏdûjí pfiedev‰ím na víkendové pobyty. Dominantou obce je barokní kruhová náves s kapliãkou a Ïelezn˘m kfiíÏem, evidovan˘m Státní památkovou péãí. Vedle se nachází pomník padl˘ch, z 1. a 2. sv. války. Ve stfiedu obce se téÏ rozprostírá jeden z obecních rybníkÛ, dále je zde prodejna smí‰e- ného zboÏí Západoãeské konzumní druÏstvo (ZKD) a hasiãská zbrojnice. Pro rekreaãní vyÏití obyvatel slouÏí víceúãelová vodní nádrÏ, zrekonstruovaná v roce 1992, v jejímÏ sousedství je sportovní hfii‰tû. Od roku 1929 existuje v obci vlastní ‰kola, která byla v roce 1981 Zřícenina hradu Vlčtejn

regenerace prostoru /43 pfiebudována na matefiskou ‰kolku, nav‰tûvovanou postaveny v‰echny lázeÀské budovy, r. 1882 Myslivna, Únûtice i dûtmi z okolních obcí. r. 1900 vila Anna, r. 1901 hlavní lázeÀská budova, Obecní hospoda je centrem dûní v obci. V posledních které byly propojeny dfievûnou kolonádou. Do zdej- Ves byla postavena v prudkém svahu asi 4 km letech objekt získal nová plastová okna a mûdûné ‰ích lázní jezdili hosté z domova i ze zahraniãí. Mezi západnû od Blovic. První písemná zpráva pochází okapy. Kuchynû i lokál jsou plynofikovány. Po rekon- vzácné hosty patfií napfi. spisovatel Alois Jirásek, K. M. z roku 1358, pozdûji zde byla postavena tvrz, která strukci jsou pánské i dámské toalety. K dispozici âapek-Chod, Karel âapek, Karel Klostermann, F. X. byla za husitsk˘ch válek zniãena. V polovinû 18. sto- náv‰tûvníkÛm jsou napfi. elektronické ‰ipky, kuleãník ·alda, z umûlcÛ napfi. Pavel Ludikar, vûdci P. J. ·afa- letí bylo ve vsi 15 hospodáfiÛ, tkadlec a kováfi s farní a televizor. Sál kromû kulturního vyÏití pfii spoleãensk˘ch fiík, J. Ko‰tliv˘, ale i znám˘ herec Miroslav Horníãek. pfiíslu‰ností do Seãe. Roku 1900 mûla vesnice 197 zábavách umoÏÀuje sportovní aktivity jako softtenis Kdo zavítá do Letin, rád zajde do lázní, které nyní obyvatel a 36 domÛ. V souãasné dobû je ve 40 avzimû aerobik. Jevi‰tû je ãasto vyuÏíváno jako oddû- slouÏí pacientÛm z Psychiatrické léãebny Dobfiany. domech na 132 obyvatel. len˘ salónek pro schÛzovní a spolkovou ãinnost. V tep- Pfiesto zÛstávají láznû – zvlá‰tû svou pfiírodou – mís- l˘ch letních dnech se náv‰tûvníci mohou obãerstvovat tem procházek a odpoãinku i místních obãanÛ. Vlãtejn pod pûknou novou pergolou s dvefimi ve stylu kovboj- Dominantou vsi je kostel sv. Prokopa, pÛvodnû sk˘ch saloonÛ a kapacitou 50 míst, stylov˘m osvûtlením gotická stavba ze 14. století upravovaná v prÛbûhu Malá vesnice na vrcholu návr‰í pod buliÏníkovou skálou a udírnou. Na svépomocném vybudování se nejvíce pra- 17., 18. a 19. století. Je to jednolodní objekt s gotic- se zfiíceninou hradu leÏí asi 4 km severozápadnû od covnû podíleli p. ¤íha, Kocourek a Va‰ta, obecní lesy k˘m trojboce zakonãen˘m presbyteriem se sakristií na Blovic. V 19. století zde krátce fungovala po‰tovní sta- dodaly materiál. MoÏnosti posezení pod pergolou hosté severní stranû. Loì je plochostropá, presbyterium je nice, byl postaven popluÏní dvÛr a naproti hospoda. V té hojnû vyuÏívají. Sportovní areál na pozemcích patfiících sklenuto jedním polem kfiíÏové klenby. V interiéru se dobû zde Ïilo 62 obyvatel v 18 domech. Dnes na obci, tvofien˘ travnat˘m fotbalov˘m hfii‰tûm s dvûma tri- zachovala barokní pískovcová kfititelnice z první polo- Vlãtejnû bydlí 98 obyvatel. bunami, víceúãelovou nádrÏí – koupali‰tûm a betono- viny 17. století a náhrobník z období kolem roku Nad obcí Vlãtejn se nachází zfiícenina gotického hradu v˘m stolem na stolní tenis bude doplnûn o dal‰í spor- 1600. ze 14. stol. Název je odvozen od starobylého hradu ze tovní víceúãelové hfii‰tû. Bude umoÏÀovat hraní 13. stol. s názvem Wildstein („divok˘ kámen”). volejbalu, nohejbalu, tenisu a basketbalu. Snad bude Seã V r. 1421 byl dobyt husitsk˘m vojskem Jana ÎiÏky a v r. vybudován téÏ rusk˘ kuÏelník. Od silnice dûlí v‰echna 1450 zde byla uzavfiena mírová smlouva mezi jednotou sportovi‰tû smrkov˘ Ïiv˘ plot. Obec leÏící asi 3 km západnû od Blovic a první zmínkou strakonickou a jednotou podûbradskou, zastoupenou je spojovanou se vsí je záznam z roku 1318, kter˘ hovofií Jifiím z Podûbrad. Roku 1611 zde pob˘val i Kry‰tof Chocenice o Oldfiichovi ze Seãe. V polovinû 18. století zde bylo 11 Harrant z PolÏic a BezdruÏic, manÏel jedné z dcer maji- hospodáfiÛ, dvÛr, ml˘n a 87 obyvatel. Na konci 19. sto- tele Vlãtejna – Jana Hradi‰Èského z Hofiivic. Hrad byl Vesnice ranû feudálního pÛvodu leÏící v mûlkém údolí letí Ïilo v 58 domech 385 obyvatel. V souãasné dobû je nûkolikrát opu‰tûn a opût zveleben. Naposledy byla zfií- asi 4 km jihozápadnû od Blovic je poprvé zmiÀována jiÏ v obci 78 domÛ, z nichÏ 10 je vyuÏíváno k rekreaci 278 cenina opravována kolem poloviny 20. století okra‰lova- roku 1115. V 16. století zde majitel Kry‰tof Kokofiovec obyvateli. cím spolkem a vznikl zde parket a mal˘ amfiteátr. z Kokofiova nechal vybudovat tvrz se dvorem, ovãínem Dominantou obce je barokní kostel Nanebevzetí P. a pivovarem. Do 19. století se obec rozrostla na 59 Marie z roku 1737. Z pÛvodnû gotického kostela zÛstala Zdemyslice domÛ s 481 obyvateli, zámek, pansk˘ dvÛr, hospodu, pouze zvonice a jsou vidût nûkteré druhotnû pouÏité nûkolik ml˘nÛ a faru. V 80. letech 20. století se zde gotické zdobné ãásti ostûní. Prostorná stavba kfiíÏového První písemná zmínka o vsi Zdemyslice je z roku 1115 stavûly bytovky a objekty druÏstva. Dnes v obci Ïije pÛdorysu a trojbok˘m uzavfien˘m presbytáfiem má na z období panování ãeského kníÏete Vladislava I., kdy kolem 400 obyvatel ve 106 domech a dal‰ích 27 je bocích gotickou vûÏ s mlad‰í nástavbou. Vybavení kos- obec patfiila ke kladrubskému klá‰teru. Nachází se pfii rekreaãních. tela je barokní a nachází se zde náhrobník Jáchyma hra- fiece Úslavû asi 2 km severnû od Blovic. Ve 13. století bûte ze Sinzendorfu z roku 1707. BohuÏel stavba je pfie‰la ves do majetku nepomuck˘ch cisterciákÛ. Po v havarijním stavu a v souãasné dobû se sbírají finanãní vypálení nepomuckého klá‰tera husity v roce 1420 klá‰- Jarov prostfiedky na její renovaci. ter pustl. Za vlády Ferdinanda I. (1526–1564) byl klá‰ter Aã se o Jarovû písemné prameny zmiÀují aÏ v roce 1558, zru‰en a celé klá‰terní zboÏí (vãetnû obce Zdemyslice) je pfiedpoklad jejího dfiívûj‰ího data zaloÏení. Nachází se StfiíÏovice bylo udûleno v dûdiãné drÏení Adamu ze ·ternberka. AÏ asi 7 km jiÏnû od Blovic a pÛvodní název znûl Rájov. Na do roku 1850 mûly Zdemyslice, tak jako v‰echny obce, konci 19. století zde stálo 62 domÛ, ‰kola a samota Obec StfiíÏovice se nachází v okrese PlzeÀ-jih. LeÏí 20 km svého rychtáfie. V roce 1850 byla zavedena obecní âábuzí s 447 obyvateli. Dnes je obec sídlem obecního na jih od Plznû a 9 km na západ od Blovic. Nadmofiská zastupitelstva v ãele s pfiedstaven˘m obce, pro kterého úfiadu a v 70 domech Ïije 230 obyvatel. v˘‰ka obce je 474 m. se pozdûji uÏíval název starosta. Roku 1900 mûla ves Katastr obce i celé okolí bylo osídleno jiÏ 3000 let pfi. n. 414 obyvatel Ïijící v 68 domech. Dnes je sídlem obec- Letiny l. Byl to lid doby bronzové, po kterém zÛstala ãetná ního úfiadu se zastupitelstvem v ãele se starostou a 490 pohfiebi‰tû s velk˘m poãtem mohyl v okolí. PÛvodnû obyvateli. Obec Letiny leÏí mezi mûsty Pfie‰tice, Blovice, byla obec zaloÏena klá‰terem nepomuck˘m zaãátkem Obec se py‰ní novû opraven˘m kostelem sv. Mikulá‰e, Nepomuk, pouh˘ch 32 km od Plznû. Letiny proslavily 13. století. Svojí polohou a vzdáleností od Plznû vytváfií kter˘ pochází minimálnû ze 14. století. Je baroknû upra- hlavnû láznû, ve kter˘ch se léãilo mnoho v˘znamn˘ch dobré prostfiedí pro stavbu nov˘ch rodinn˘ch domÛ, ven a novogoticky roz‰ífien o nov˘ ‰tít s vûÏí. Okna mají lidí. Nejvût‰í povûst mûly láznû koncem 19. a poãát- a proto se pfiipravuje stavební obvod s plnou infrastruk- pÛvodní gotické kamenné ostûní. Interiér lodi má ploch˘ kem 20. století, kdy byl fieditelem lázní balneolog svû- turou na jejich v˘stavbu. strop, ale v ãásti je dochovaná kfiíÏová klenba bez kon- tového jména MUDr. Vojtûch Mrázek. Tehdy byly Obec StfiíÏovice má 326 obyvatel. zol se svorníky.

44/ regenerace prostoru Îákava z Nezvûstic a Milínova. Pro mal˘ poãet dûtí byla v roce celek propojily v r. 1960, tehdy pod MNV Îdírec. Nyní se 1975 zavfiena zdej‰í ‰kola a v roce 1997 i ‰kolka. poãet obyvatel obce pohybuje kolem 420. Obec Îákava leÏí v údolí mezi fiekou Úslavou a potokem V budovû ‰koly je dnes úfiadovna obecního úfiadu a ãást Nejdfiíve se historické dokumenty zmiÀují o Îdáru, jehoÏ Bradavou. Je to jediná obec tohoto jména a jedna z nej- slouÏí jako sál hospody „U ·pejcharu“, která byla ke poãátky jsou z let 1326, kdy zde byl také postaven star‰ích v PlzeÀském kraji. ‰kole pfiistavena. Dnes má obec 364 obyvatel, ktefií Ïijí gotick˘ kostel Sv. Václava. Dodnes se zachovaly nûkteré Soudí se tak podle starobylého kostelíka sv. Vavfiince, ve 113 domech. gotické stavební prvky – klenby, lomená okna, interiér kter˘ je ze 13. století a kter˘ pamatuje, kdyÏ v únoru Obec Îákava má od 4. ãervna 2001 svÛj vlastní znak zdobí gotická v˘malba asi z první poloviny 14.století. 1421 táhla ÎiÏkova vojska údolím Úslavy na PlzeÀ. a prapor. V roce 2000 na jafie byl osloven heraldik Îdírec je zhruba o 50 let mlad‰í a Smederov, kde nejdfiíve Pozdûji byl v 18.–19. století renesanãnû upraven. Stanislav Kasík z Roudnice nad Labem, aby vytvofiil vyrostla rytífiská tvrz a pansk˘ dvÛr se datuje od r. 1654. Trojboce uzavfiené knûÏi‰tû má nezvykle pfiipojenu vûÏ návrh znaku a praporu. Ten vyhotovil ãtyfii návrhy V r. 1789 se ke Îdírci zaãala pfiipojovat druhá polovina s jehlancovou stfiechou. Interiér kostela je plochostrop˘, a jeden z nich zastupitelstvo schválilo. Návrh na podzim zvaná MyÈ, neboÈ název zfiejmû pochází od slova m˘titi. místy se zbytky Ïebrov˘ch kleneb. Poslední opravy pro- roku 2000 poslalo zastupitelstvo do Parlamentu âeské Dnes je MyÈ nejvût‰ím satelitem obce, která se tak bûhly v roce 1995. republiky spolu se Ïádostí o jejich schválení. A v ãervnu nachází na obou bfiezích fieky Úslavy. V 17. století se zde PÛvodnû zde také na hranû skalnaté terasy stávala obdrÏel starosta kladné písemné rozhodnutí od pfied- také tûÏila Ïelezná ruda , neboÈ názvy pfiilehl˘ch osad s kostelem a ‰kolou i tvrz. Ta je ãásteãnû dochovaná ve sedy snûmovny Václava Klause. HuÈ a Vilémov (Hamry ) dávají tu‰it , Ïe se zde i ruda velké kamenné s˘pce za kostelem. Jsou zde vidût zpracovávala. ProtoÏe tento ruch se nepfienesl do zazdûná renesanãní okna, ale interiér je pfiestavûn na Îdírec novûj‰í doby, láká dnes obec spí‰e rekreanty, ktefií vyu- byt. Ïívají zdej‰ího klidu a dobrého spojení do obce. Pfies léto Obec Îákava byla jedna z prvních, kde byla zfiízena Nynûj‰í obec Îdírec leÏící v údolí fieky Úslavy asi 4 km obec dosahuje nûkdej‰ího poãtu obyvatel, kdy se ãíslo obecná ‰kola, a to v roce 1796. Do ní chodilo 111 dûtí jihov˘chodnû od Blovic se skládá ze 3 ãástí, a sice Îdí- pohybovalo ve v˘‰i 650 obyvatel. – 56 hochÛ a 55 dívek. Tuto ‰kolu nav‰tûvovaly téÏ dûti rec-MyÈ, Îdár a Smederov. Tyto ãásti se jako správní Materiál poskytlo Mûsto Blovice, foto: Emil S˘kora

Zdemyslice – kostel sv. Mikuláše Žákava – kostel sv. Vavřince

regenerace prostoru /45 Bezdružice

Nejstar‰í snímky o BezdruÏicích jsou z roku 1227, kdy je vlastnil velmoÏ Kojata z Mostu. Ve 14. století se ves vlastní vladykové z BezdruÏic, ktefií jsou povaÏováni za pfiedky zná- mého ãeského humanisty, skladatele, hudebníka a cesto- vatele Kry‰tofa Haranta z PolÏic a BezdruÏic. Od roku 1390 vlastnili bezdruÏické panství Kolowratové. Za nich byly BezdruÏice roku 1459 pov˘‰eny na mûsteãko. Rozvoj loka- lity negativnû poznamenala tfiicetiletá válka, kdy bylo mûs- Zámek Bezdružice teãko postiÏeno morovou epidemií a vypáleno ‰védsk˘mi vojsky. V roce 1711 získává zadluÏené bezdruÏické panství K nejv˘znamnûj‰ím panovnick˘m rodÛm, které zámek kníÏe Maxmilián Karel Löwenstein, jehoÏ rod je vlastnil aÏ vlastnily, patfií rod KolowratÛ, ElpognarÛ, ·vamberkÛ do roku 1945. V letech 1850–1949 byly BezdruÏice sídlem a LöwensteinÛ. Po roce 1848 postoupili Löwesteinové soudního okresu. Roku 1901 byla zprovoznûna Ïelezniãní ãást objektu pro potfieby vznikajících státních úfiadÛ. Od lokálka Nov˘ DvÛr (PÀovany)–BezdruÏice. roku 1952 slouÏil zámek jako podnikové rekreaãní zafií- Nejhodnotnûj‰í a nejlépe zachovanou ãástí mûsteãka je zení. obdélné námûstí jehoÏ nejv˘raznûj‰í dominantu tvofií bez- Z dobov˘ch interiérÛ se na zámku nezachoval Ïádn˘ druÏick˘ zámek. Historicky cenné jsou i domy v jiÏní frontû inventáfi, pouze zde mÛÏeme nalézt fiadu historicky hod- námûstí. Naproti nim stojí rozlehlá budova b˘valé bezdru- notn˘ch prvkÛ – gotické klenby v nejstar‰í ãásti hradu, Ïické radnice, vystavûná v roce 1842 a vyuÏívaná jiÏ nûko- fresková v˘zdoba zámecké kaple, renesanãní portál scho- lik desetiletí k prÛmyslovému podnikání. V jihov˘chodní di‰tní vûÏe, parapet hlavního zámeckého schodi‰tû, ãásti mûsteãka stojí b˘valá Ïidovská synagoga. Uprostfied kamenné krakorce na fasádû jihozápadního kfiídla, trá- námûstí se vypíná sloup se svat˘m Floriánem, kter˘ nechali mov˘ strop, fragmenty malífiské v˘zdoby stropÛ a oken- mû‰Èané postavit v roce 1732. ních záklenkÛ. Nejv˘znamnûj‰í památkou mûsteãka je vedle zámku kostel Souãasn˘ vlastník objektu akciová spoleãnost BAYTON Nanebevzetí Panny Marie. Zmínky o této svatyni jsou SLUÎBY zaãal v roce 1999 s rozsáhlou rekonstrukcí pomûrnû pozdní a vztahují se k roku 1515. V letech zámku. V roce 2003 bude ãásteãnû vefiejnosti pfiístupn˘ 1710–1711 byl star˘ kostel zbofien a nahrazen stavbou, a náv‰tûvníci budou mít jedineãnou pfiíleÏitost shlédnout která se bez v˘raznûj‰ích úprav udrÏela dodnes. Od roku v gotick˘ch prostorách umûlecké v˘robky novodobé 1993 probíhá postupná rekonstrukce kostela. ãeské skláfiské tvorby, která zahrnuje díla vynikajících Zámek BezdruÏice tvofií dominantní a nedílnou souãást umûlcÛ a b˘val˘ch ÏákÛ profesora Libenského. Souãasnû Kostel Nanebevzetí Panny Marie obce a je národní kulturní památkou. Byl postaven jako si budou moci prohlédnout expozici sledující neuvûfiiteln˘ opevnûn˘ hrad ve 13. století. Hrad, resp. zámek zmûnil Ïivotní pfiíbûh v˘znamného rodáka a ‰lechtice Kry‰tofa nûkolikrát majitele, ktefií ho pfietváfieli v pfiíslu‰n˘ch histo- Haranta z PolÏic a BezdruÏic. Po dokonãení druhé etapy ricko-architektonick˘ch stylech. Z vnitfiního a vnûj‰ího uspo- rekonstrukce v roce 2004 bude zpfiístupnûna úplná expo- fiádání je patrné, kdy zámek slouÏil jako objekt obrany, ‰le- zice souãasného umûleckého skla Galerie Prager chtické sídlo, hospodáfiské centrum panství, soud Kabinett, dále zámecká kaple, ve které bude umístûn ori- a vûznice. ginální sklenûn˘ betlém z díla Jaromíra Rybáka. Otevfiena bude stylová cukrárna a prodejna drob- n˘ch umûleck˘ch pfiedmûtÛ. V letních mûsících vybízí náv‰tûvníky BezdruÏic ke koupání pfiírodní koupali‰tû na Nezdickém potoce poloÏené v hlubo- kém údolí mezi BezdruÏicemi a Kfiivcemi. Turisté se do BezdruÏic dostanou po zelenû, modfie ãi Ïlutû znaãen˘ch turis- tick˘ch stezkách. Rozcestník tûchto zna- ãen˘ch turistick˘ch stezek na námûstí Kry‰tofa Haranta je v˘chozím místem okruÏní nauãné stezky „Údolím Úter- ského a Nezdického potoka“, která je dlouhá 13,5 km. Sloup se svatým Florianem Železniční most přes Hracholuskou přehradu na trati Pňovany–Bezdružice Materiál poskytla Obec BezdruÏice

46/ regenerace prostoru Světce u Tachova Jízdárna

Jízdárna ve Svûtcích u Tachova byla postavena majitelem panství generálem Alfrédem Windischgrätzem v letech 1858–1860. V této rozsáhlé stavbû vybudované pouze pro potfiebu jezdeckého sportu a koní bylo pamatováno i na pohodlí hostÛ. Jízdárna je postavena ve slohu renesanã- ním a románském. Unikátní krov nad jízdárenskou halou,

která má rozmûry 20 x 40 m, je velmi subtilní a technicky dokonale proveden˘. Jízdárna ve Svûtcích u Tachova je po vídeÀské císafiské jízdárnû nejvût‰í ve stfiední Evropû. Objekt byl celá desetiletí ponechán bez údrÏby a v roce 1981 byl v˘nosem Ministerstva kultury odpamátnûn a na Ïádost Mûsta Tachova byl v roce 1991 opût zapsán do seznamu kulturních památek. Zastupitelstvo mûsta Tachova rozhodlo o záchranû jízdárny a v srpnu roku 2000 zaãaly práce na objektu. Stavba je financována z rozpoãtu mûsta a dotacemi Ministerstva kultury âR z Programu záchrany architektonického dûdictví. Projektovou doku- mentaci zpracovala firma ARISTA GLOBAL s. r. o. a sta- vební práce provádí firma BKV Stavební spoleãnost s. r. o. Od srpna 2000 do prosince roku 2002 bylo na stavbû pro- financováno 21,5 mil. Kã. Text: SoÀa Vrbová, foto: Pavel Bluma

regenerace prostoru /47 Městské kino

Radnice

Bor u Tachova Loreta – v pozadí zámek Zámek Bor

Malé západoãeské mûsto Bor leÏí v okrese Tachov asi 20 km od státní hranice se SRN. SvÛj slovansk˘ název získalo mûsto dle pÛvodního porostu zdej‰í krajiny – borového lesa; název nûmeck˘ (Haid), popfi. latinsk˘ (Merica) pak podle okolních, kdysi ãetn˘ch vfiesovi‰È (vfies = nûm. die Heide, lat. erica).

Měšťanský dům na náměstí

Nejstar‰í osada vznikla v borské kotlinû na kfiiÏovatce pfiesnûji hrabûnka Isabela Marie, roz. Trãková z Lípy, man- kaplí sv. Jana Kfititele, radnice, Pansk˘ dÛm ãp. 286 vedle dvou prastar˘ch obchodních cest – norimberské a pasov- Ïelka Zikmunda Bedfiicha, dala r. 1668 v Boru vybudovat radnice. ské – které se protínaly zhruba v místech dne‰ního domu mariánské poutní místo – u zámku stojící loretu. V roce Dnes Ïije ve mûstû, k nûmuÏ náleÏí je‰tû 21 dal‰ích obcí, ãp. 291. První zmínka o Boru (patrnû tvrzi pochází z 26. 1720 mûní Bor své majitele – jeho pány se aÏ do r. 1945 pfies 2500 obyvatel. Nachází se zde základní ‰kola, stfiední 2. 1263 z listiny Ratmira ze ·vamberka, datované „in stávají kníÏata z Löwensteinu-Wertheimu-Rosenbergu. Za odborné uãili‰tû zemûdûlské, dvû matefiské ‰koly, polikli- Hayda“. jejich vlády získal borsk˘ zámek svoji dne‰ní, novogotic- nika s lékárnou, kino, banka, fiada obchodÛ; sportovci Prvními majiteli zdej‰ího panství a zakladateli hradu (dne‰- kou podobu a rovnûÏ byl novû vybudován farní kostel vyuÏívají budovu sokolovny, tenisové kurty ãi místní sta- ního zámku) byli jiÏ zmiÀovaní ·vamberkové. Své první sv. Mikulá‰e (poprvé pfiipomínán jiÏ v roce 1282). dion. privilegium získalo mûsto r. 1369 od Bohuslava III. ze V kvûtnov˘ch bojích roku 1945 bylo mûsto po‰kozeno V poslední dobû dochází k postupn˘m rekonstrukcím ·vamberka. Císafi Rudolf II. propÛjãil Boru mûstsk˘ znak, apo vysídlení nûmeckého obyvatelstva postupnû dosíd- borsk˘ch historick˘ch památek – byl opraven kostel mûstskou peãeÈ a právo peãetit ãerven˘m voskem. ·vam- leno a pfiestavûno do dne‰ní podoby. Ve mûstû se zacho- sv. Mikulá‰e, radnice i Pansk˘ dÛm, práce pokraãují berkové drÏeli Bor aÏ do r. 1650, kdy jej Jan Vilém prodal vala fiada historick˘ch památek: novogotick˘ zámek, v loretû a na zámeckém komplexu. Janu Zikmundu Bedfiichovi, hrabûti z GötzÛ. Götzové, dûkansk˘ kostel sv. Mikulá‰e, loreta, ‰pitál s gotickou Materiál poskytlo Mûsto Bor u Tachova

48/ regenerace prostoru Stráž

StráÏ, jak název hlásá, je místo, kde byla ve stfiedovûku stráÏena zemská stezka, která vedla z Plznû do Bavor. V jejím okolí Ïilo chodské obyvatelstvo. Sama StráÏ byla stfiediskem tak zvan˘ch pfiimdsk˘ch ChodÛ, a zde byla dokonce vykonávána soudní pravomoc. První písemná zmínka je z roku 1331. Tehdy byla komorním mûsteãkem, tedy místem spravovan˘m královskou komorou. V tomto roce bylo vydáno StráÏi právo t˘denního trhu kaÏdou sobotu a fiada dal‰ích v˘sad. Za husitsk˘ch válek v‰ak byla StráÏ i s okolím znaãnû poniãena.

Po husitsk˘ch válkách byl kraj tak vylidnûn, Ïe do‰lo k náboru nového obyvatelstva aÏ v Bavorsku. Tehdy zaãalo ponûmãení obyvatelstva, jeÏ mûlo souvislost i s pfiílivem odborníkÛ na tûÏbu kovÛ, ktefií pfiicházeli nejen z Bavor, ale také z jin˘ch zemí, napfiíklad z Vlach. V 15. století se stalo mûsteãko panstvím ·vamberkÛ, a tím pfiestalo b˘t krá- lovsk˘m majetkem. ·vamberkové byli pfiísn˘mi pány, ktefií nerespektovali chodské v˘sady obyvatel. Proto do‰lo vroce 1567 ze strany stráÏsk˘ch i k Ïalobû na vrchnost, která skonãila ve prospûch ·vamberkÛ. Ti v prÛbûhu sporÛ nûkolikrát vojensky pfiepadli StráÏ, a rozpoutali tak malou domácí válku. Kostel sv. Jana Křtitele s opravenou věží StráÏ se opakovanû pokou‰ela z poddanství vyplatit, ale kromû velk˘ch dluhÛ jejich snaha nemûla dobr˘ v˘sledek. a střechou V roce 1876 postihl StráÏ katastrofální poÏár, pfii nûmÏ shofiely dvû tfietiny v‰ech domÛ. Tehdy mûlo mûsto 1400 obyvatel, coÏ je zhruba o tfietinu více neÏ dnes. Úbytek zpÛsobil odsun nûmeck˘ch obyvatel po 2. svûtové válce, nahrazen nov˘mi osídlenci byl pouze ãásteãnû. V dne‰ní dobû je zde dfievozpracující prÛmysl a nûkteré soukromé podnikatelské aktivity. DÛleÏité v‰ak je, Ïe se tu stále více prohlubuje vztah k tomuto místu jako k domovu. S tím souvisí i pohled na tradici místa, na památky, které tuto tradici zosobÀují. I kdyÏ na to mûsto na první pohled nevypadá, je v nûm pomûrnû hodnû zachovan˘ch pamá- tek. Mnohé nenápadné domy mají je‰tû stfiedovûké jádro. Uprostfied protáhlého námûstí stojí kostel sv. Václava. Písemnû je doloÏen z poloviny 14. století, i kdyÏ je mnohem star‰í, snad z 12. století. Pfii poÏáru v roce 1876 patfiil kpostiÏen˘m stavbám, a proto byl následnû upraven do dne‰ní podoby. Symbolem jeho sloÏitého v˘voje je trojice portálÛ na jiÏním prÛãelí, kde je vedle sebe portál románsk˘, gotick˘ a barokní. Na kaÏdém konci historického osídlení stojí dal‰í dva kostely. Na v˘chodní stranû je to poutní kostel sv. Ducha, kter˘ byl postaven na zaãátku 18. století vedle star‰í kaple z roku 1525, situované u populárního léãivého pramene. Na západní stranû je kostel sv. Jana Kfititele, postaven˘ v roce 1734 na místû opevnûného sídla, z nûhoÏ zbyly pouze valy. Kostel sv. Jana Křtitele před zahájením opravy v roce 1999 Jako první byl opravován hlavní kostel, kter˘ dostal nové fasády a stfiechy jiÏ kolem roku 1995. Jeho obnovená vûÏ zasvítila do mûsteãka a vyprovokovala opravu dal‰ích budov. V posledních letech pfii‰el na fiadu kostel sv. Jana Kfititele. Opravena byla stfiecha i krov, letos budou opravy pokraãovat obnovou stropu a oken. A pfií‰tí rok by mûla b˘t opravena fasáda vãetnû restaurování zajímavého a bohatého portálu. Ing. arch. Jan Soukup

Kostel sv. Václava

Od leva románský, barokní a gotický portál kostela Portál kostela sv. Jana Křtitele bude letos sv. Václava restaurován Starobylé náměstí (nám. Míru) – pohled od západu Domažlice

Toto nejzápadnûj‰í královské mûsto, které je typické sv˘m protáhl˘m námûstím, domy s malebn˘m podloubím a dominantou dvou vûÏí, patfií mezi nejv˘znamnûj‰í mûstské památkové rezervace âeské republiky. Nejstar‰í dûjiny mûsta jsou spjaty s celní osadou, která vznikla na dÛleÏité obchodní cestû z ¤ezna do âech uÏ koncem 9. století. Naz˘vala se nûmecky Taus, latinsky Tausus.

Nûkdy v letech 1262 aÏ 1266 Pfiemysl Otakar II. pov˘- Branka – malá v˘padní branka na jiÏní stranû je námûstí, kterému spolu s dûkansk˘m kostelem a bránou ‰il trhovou osadu na mûsto. PfiitaÏlivost DomaÏlicka baroknû opravenou renesanãní stavbou. Prochází jí nyní vévodí i novorenesanãní radnice z let 1891–1893. udrÏují dosud no‰ené kroje i kaÏdoroãnû v srpnu rázovitá uliãka, která si uchovává své „kouzlo místa“. Tyto domy spolu s jejich men‰ím poãtem v pfiilehl˘ch uli- konané Chodské slavnosti navazující na slavné tradice Mû‰Èanské domy – stavebnû hodnotná zástavba cích tvofií nejhodnotnûj‰í zástavbu historického stfiedu vavfiineck˘ch poutí se slavnostní bohosluÏbou u kaple tûchto domÛ má cenné portály (gotika, renesance, mûsta. sv. Vavfiince na Veselé hofie. baroko, klasicismus. Podloubí bylo postaveno pravdûpo- Dnes mají DomaÏlice 11 tis. obyvatel. LeÏí ve v˘‰ce dobnû v 15. století). Nachází se pfieváÏnû na starobylém Materiál poskytlo Mûsto DomaÏlice 428 m n. m., jsou situovány cca 60 km jihozápadnû od Plznû a staly se od 1. 1. 2003 jako obec s roz‰ífie- nou pÛsobností centrem novû vytvofieného správního obvodu.

V˘znamné mûstské památkové stavby

Dûkansk˘ kostel narození Panny Marie – vystavûn ve stfiedu mûsta, jeho neodmyslitelnou souãástí je 56 metrÛ vysoká vûÏ, která je sv˘m nezvykl˘m válcov˘m tvarem pozoruhodná navíc vych˘lením témûfi o 70 cm od svislé osy. Dolní brána – je nejzajímavûj‰ím zbytkem starého mûstského opevnûní stojícím na v˘chodním konci námûstí. Augustiniánsk˘ klá‰ter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – klá‰terní refektáfi zdoben˘ nástropními malbami barokního malífie Juliusa Luxe je vyuÏíván jako v˘stavní a koncertní místnost. Chodsk˘ hrad – byl jako souãást mûstského opevnûní postaven v dobû zaloÏení mûsta. Dnes jsou zde umís- tûny bohaté sbírky národopisu, obrazÛ, umûlecké v˘robky, doklady o historii mûsta s dal‰ími místními zají- mavostmi. Spolu s Muzeem Jindfiicha Jindfiicha a Galerií bratfií ·pilarÛ je jedním ze subjektÛ Muzea Chodska. Chodský hrad Historická ulička (pohled z Branky)

50/ regenerace prostoru Letecký pohled na město Pohled na město Poběžovice

Mûsto PobûÏovice najdete nedaleko hranice s Bavorskem na úpatí âeského lesa. Pfiipomíná se jiÏ v roce 1359. V 15. stol. zde byl vystavûn rozsáhl˘ pozdnû gotick˘ hrad a mûstsk˘ kostel. Mûsto bylo opevnûno hradbami se tfiemi branami.

manÏelka rakouského diplomata a majitele panství zaloÏen kolem roku 1500 Dobrohostem z Ron‰perka. Jindfiicha Coudenhove-Kalergi, Micuko Aojamy. Ve druhé polovinû 17. století promûnila stavbu vyhofie- Souãasné PobûÏovice pfiedstavují správní a hospodáfiské lého kostela barokní pfiestavba. Svatynû mûla pÛvodnû centrum pro ‰iroké spádové území. Vãetnû ‰esti pfiidru- v prÛãelí dvû vûÏe. Kolem roku 1900 byla vûÏ napravo Kostel Nanebevzetí Panny Marie Ïen˘ch osad mají 1752 obyvatel. V˘konem státní správy od vstupu po zásahu blesku snesena a cel˘ objekt opra- Zaãátkem 16. století byly PobûÏovice pov˘‰eny na jsou PobûÏovice povûfieny pro 12 obecních a 1 mûstsk˘ ven. Interiér kostela, kryt˘ dfievûn˘m, kazetov˘m stro- mûsto, obdrÏely soudní právo, mûstsk˘ znak a peãeÈ. úfiad, celkem pro více neÏ 6500 obãanÛ. K pozoruhod- pem, obsahuje zafiízení, které pochází ze 17.–19. století. V letech 1682–1695 byl na místû zaniklého hradu vysta- n˘m kulturním památkám patfií socha sv. Jana V presbyteriu jsou zachovány kromû náhrobních desek vûn ranû barokní zámek, kter˘ byl aÏ do 20. století Nepomuckého od Jana Brokoffa, mariánsk˘ sloup, kos- Dobrohosta z Ron‰perka (+1506) a Petra ·vamberka postupnû upravován. Na zámku jako uãitel hudby pÛso- tel Nanebevzetí Panny Marie, pÛvodnû dvouvûÏov˘, (+1575), dva náhrobky rodiny von Coudenhove. bil mlad˘ Bedfiich Smetana. fara, Ïidovsk˘ hfibitov aj. V roce 1995 byla ve mûstû Pro dûti zfiídilo mûsto uprostfied sídli‰tû hfii‰tû s prolé- V drÏení panství se stfiídali dal‰í majitelé, v roce 1846 vyhlá‰ena mûstská památková zóna a v místním zámku zaãkami, houpaãkami a pískovi‰tûm, kde tráví malí koupili PobûÏovice s nedalekou Pivoní pfiíslu‰níci rodu probíhá nároãná, dlouhodobá rekonstrukce. obãánkové ãást volného ãasu pod dohledem maminek. Coudenhove a setrvali zde aÏ do roku 1945. Majitel V PobûÏovicích je zdravotní stfiedisko, lékárna, kino, Okolí mûsta tvofií krásné pfiírodní scenérie lákající turisty zámku, doktor filosofie, hrabû Richard Mikulበpo‰ta, knihovna, banka se smûnárnou, oddûlení Policie k procházkám nebo v˘letÛm na kole. Pfieshraniãní pro- Coudenhove-Kalergi byl duchovním otcem my‰lenky âR, dvû hfii‰tû na kopanou, tenisové a volejbalové kurty, gram cyklostezek dovolí nav‰tívit nejhezãí partie âes- Spojen˘ch státÛ evropsk˘ch. Právû na pobûÏovickém koupali‰tû, benzinová ãerpací stanice, sluÏby pro moto- kého i Bavorského lesa. V nejbliωí dobû získá âesk˘ les zámku formuloval filosofické základy organizace, která risty, hotel, ubytovna a 3 restaurace. PobûÏovice pfied- statut chránûné krajinné oblasti. V blízkém okolí je mûla b˘t obdobou dne‰ní Evropské unie. stavují rovnûÏ v˘znamn˘ Ïelezniãní a autobusov˘ uzel. i fiada kulturních památek pevnû spojen˘ch s historií Po dlouhá léta Ïili v PobûÏovicích pospolu Nûmci a âe‰i, Pozdnû gotick˘ kostel Nanebevzetí Panny Marie byl osídlení âeské kotliny od pravûku – milaveãská kultura, katolíci i rozsáhlá Ïidovská komunita. Pro Ïidovskou pfies keltské vlivy – Tasnovice, aÏ po známé chodské tra- sektu chasidÛ byly PobûÏovice dokonce poutním místem dice – Postfiekov ãi DomaÏlice. s oãistnou lázní – mikve, znám˘m po celé Evropû. Ke Materiál poskytlo Mûsto PobûÏovice zvlá‰tnostem mûsta patfiilo jistû i to, Ïe zde Ïila japonská

Zámek

Náměstí v Poběžovicích Nově zřízené dětské hřiště na sídlišti Studna ve Václavské ul. (rekonstrukce v r. 1996)

Klatovy Mûstská památková zóna v Klatovech byla vyhlá‰ena v roce 1992 zákonem 476 Sb. Její jádro tvofií nejstar‰í ãást mûsta vymezená mûstsk˘mi hradbami. K nûmu se pak Regenerace klatovské pfiimyká nûkolik pfiilehl˘ch lokalit, které charakterizují hospodáfisk˘ a sociální v˘voj památkové zóny mûsta v 19. století.

Od poãátku 90. let zaãala rozsáhlá regenerace klatov- ské památkové zóny. Byla to zprvu spontánní, posléze plánovitá reakce na nûkolik pfiedchozích desetiletí, v jejichÏ prÛbûhu docházelo k postupné degeneraci a deklasaci historického stfiedu mûsta. B˘val˘ reÏim soustfiedil svou pozornost pfiedev‰ím k naplÀování praktické funkce laciného masového bydlení. Tu reali- zoval zejména panelovou v˘stavbou sídli‰tních celkÛ, která mnohdy zcela neorganicky obklíãila pÛvodní sídlo a zamezila pohledu na nû. Stfied mûsta byl zane- dbáván, byty v nûm zastaraly, poklesly do niωích kate- gorií, a proto z nich pfiedev‰ím mladí lidé odcházeli. Proto má i pojem regenerace ‰ir‰í a podstatnûj‰í v˘znam. Neznamená jenom faktickou stavební rekon- strukci staveb. Dot˘ká se prvotnû obnovení hodnot a funkcí s tûmito hodnotami spojen˘ch. To pochopíme, budeme-li posuzovat ranou fázi pro- cesu regenerace klatovské památkové zóny. Jejími prv- ními kroky na poãátku 90. let byla obnova stfie‰ního plá‰tû kostela sv. Vavfiince, rekonstrukce sokolovny a okresního muzea. Ve v‰ech tfiech pfiípadech ‰lo o zfie- telnou manifestaci hodnot, které pfiedlistopadov˘ reÏim potlaãoval. V prvém pfiípadû to byla hodnota Budova okresního muzea (rekonstrukce v r. 1995)

52/ regenerace prostoru ryze duchovní. Je zajímavé, Ïe teprve v prÛbûhu prací Podobnû tomu bylo i u sokolovny a muzea. Sokolovna v letech 1994–1998 o ãísla popisná 133/IV a 194/I, se zaãalo uvaÏovat o vyuÏití tohoto objektu patfiícího mûla b˘t za totality dokonce strÏena, muzeum bylo po v nichÏ je umístûna základní ‰kola. Byly totiÏ v havarijním mûstu pro urãité praktické kulturní zámûry, napfi. pro dvacet let zavfieno. VÛle zrekonstruovat tyto stavby stavu a mûsto je muselo opravit je‰tû dfiíve, neÏ pfiistou- sbírku sakrálního umûní nebo jako koncertní síÀ. Dnes vycházela ze znovu zrozené potfieby pfiihlásit se k tradici pilo k plánovitému a postupnému realizování programu je tento barokní kostel z let 1694–1707 od M. A. a identifikovat se s místem. A tak záhy po listopadové regenerace. K tomu zaãalo docházet od 30. 1. 1996, kdy Gilmettiho prázdn˘, není osazen Ïádn˘m mobiliáfiem. revoluci byly obnoveny tyto dvû v˘znamné novodobé zastupitelstvo mûsta schválilo Program regenerace mûsta Ale tím více udivuje ãistotou architektonického budovy (1906,1905) vytvofiené architektem R. ·techem Klatov. Ten obsahuje nûkolik základních principÛ. ztvárnûní. ve stylu ãeské secese. Jejich repertoár byl je‰tû roz‰ífien Pfiedev‰ím princip soustavnosti, která ukládá postupné a návazné fie‰ení problémÛ. Dále Program usiluje o kom- plexnost, znamenající fie‰ení v‰ech poÏadavkÛ sociologic- k˘ch (napfiíklad modernizaci bytÛ v historickém jádru mûsta), technick˘ch (modernizace infrastruktury), estetic- k˘ch aj. ZávaÏn˘ je i zfietel na hledání optimálních funkcí, které mají naplnit objekty s pÛvodnû jin˘m urãením. V˘znamn˘m rysem tohoto programu je i to, Ïe jiÏ nefie‰í jednotlivé objekty jako záleÏitosti solitérní, ale chápe mûsto jako jedin˘ strukturovan˘ prostor. Je to patrné iztoho, Ïe jedním z prvních projektÛ se stala

▲ Radnice čp. 62/I (rekonstrukce v r. 2002)

Interiér městské knihovny (rekonstrukce v r. 1999) t

Vnitřní trakt budovy čp. 66/I (rekonstrukce v r. 1999)

regenerace prostoru /53 rekonstrukce komunikací v centru a v pfiilehl˘ch lokali- v posledních letech nájemní prostory pro provozy Prostor znovu oÏiven˘ tách. Bylo rozhodnuto, Ïe aÏ na prÛjezdové komunikace obchodÛ a sluÏeb. Tyto funkce v‰ak pfiirozenû zanikaly budou v‰echny pÛvodní stfiedovûké ulice provedeny a mûsto proto hledalo novou, adekvátnûj‰í náplÀ pro Velk˘m urbanistick˘m problémem, kter˘ musela a stále v dlaÏbû. ZároveÀ s jejich pfiedláÏdûním byly vymûnûny tuto stavbu. Zcela optimálnû se mu to podafiilo v letech musí fie‰it mnohá ãeská mûsta, bylo a je vypofiádat se v‰echny technické sítû, aby nedocházelo k poruchám 1999–2000, kdy do jednoho kfiídla tohoto areálu byla s opu‰tûn˘mi vojensk˘mi objekty. Ty byly mnohdy sou- a dal‰ím zásahÛm do upraven˘ch povrchÛ. Tato akce umístûna mûstská knihovna. stfiedûny do relativnû velikého uzavfieného celku a ten zapoãala v roce 1996 a v zásadû byla dokonãena roku Ta mÛÏe b˘t dodnes pfiíkladem citlivého vyuÏití architek- byl ãasto mechanicky vklínûn do mûstské zástavby nebo 2002. Dotkla se ulice Václavské, Krameriovy, âsl. legií, tonického dûdictví. Dnes, v roce 2003, se zam˘‰líme se alespoÀ dot˘kal jejích okrajÛ. Také Klatovy byly v roce Balbínovy, Denisovy, Vanãurovy, Hosta‰ovy, Podbranské nad tím, jak se budeme dále vyrovnávat s touto neod- 1993 postaveny pfied tento úkol, protoÏe tehdy ode‰la a ãásteãnû i námûstí. Celkové náklady na ni byly bytnou architektonickou v˘zvou. Víme, Ïe ji nelze zná- armáda z Machníkov˘ch kasáren. Ta tvofiila rozsáhl˘ 33,7 mil. Kã. Souãástí tohoto úsilí vytvofiit dÛstojn˘ hori- silnit ledajakou aktuální efemerní potfiebou, ale i to, Ïe oplocen˘ areál o plo‰e 16,7 ha. Jeho vnitfiní uspofiádání zontální základ, z nûhoÏ pak vyrÛstají vertikály mûsta, nelze podlehnout lákavému idylickému klamu jakéhosi bylo rozmanité. MÛÏeme je rozli‰it na ãást ubytovací byla i úprava nûkter˘ch prostranství, zejména místa pod návratu do dávného ãasu. (vãetnû ‰tábu) a ãást technickou. Ubytovací sektor tvo- Bílou vûÏí kolem Dûkanského kostela Narození P. Marie. Velmi ãasto se v‰ak zásadnû urãujícím aspektem rege- fiily dvû rozsáhlé tfiípodlaÏní budovy, 4 ‰tábní objekty I zde do‰lo k splynutí nûkolika funkcí v jediném zámûru: nerace a zachování architektonick˘ch památek stává a nûkolik pomocn˘ch budov z konce 30. let, dále vojen- kromû celkové úpravy prostoru s v˘znamn˘m uvolnûním otázka financování. Mûsto Klatovy kaÏdoroãnû vyna- ská jídelna a 3 ubytovací budovy z 60. a 70. let. K tech- pohledu na hmotu gotické stavby a kromû utvofiení kli- kládá znaãné ãástky na jejich obnovu a doplÀuje své nické ãásti náleÏely zdûné garáÏe a nûkolik fiad otevfie- dového místa byl tento stavební zásah proveden i kvÛli zdroje ze státního Programu regenerace památkov˘ch n˘ch pfiístfie‰kÛ. Souãástí areálu byla i men‰í tûlocviãna, odvodnûní kostela. zón. O tyto peníze se pak dûlí i s jin˘mi investory, napfi. sportovní kurty, ‰kvárové hfii‰tû na kopanou a vojenská Pfii rekonstrukci ulic vnitfiního mûsta byla respektována s církví (Bílá vûÏ) nebo také se soukrom˘mi vlastníky. stfielnice. Celá kasárna byla pochopitelnû ohrazena a ze i jedna zvlá‰tnost, která se dnes stává urãitou specifikou Kromû toho mûsto utvofiilo zvlá‰tní fond, z nûhoÏ hradí dvou stran se dot˘kala zástavby panelov˘ch nebo rodin- památkové zóny – totiÏ existence mûstsk˘ch studní. pfii rekonstrukci budov památkové zónû rozdíl mezi n˘ch domÛ. Zbylé dvû strany sousedí s poli nebo zahrád- Dosud byly oÏiveny tfii: ve Václavské a Dragounské ulici náklady na technickou úpravu budovy a poÏadavky kami. Byla napojena na jedinou pomûrnû frekventova- a ve Vrchlického sadech. Vybízejí ke krátkému zastavení, památkáfiÛ. nou komunikaci II. tfiídy vedoucí do Plánice. poutají sv˘m okrouhl˘m tvarem, kamenn˘m osazením Za posledních 12 let se historické centrum mûsta Klatov Prvním úkolem, kter˘ bylo zapotfiebí vyfie‰it, byla otázka i kovanou mfiíÏí. Tvofií tichá zákoutí vyprávûjící o dávné zmûnilo k nepoznání. Pfiesto stále pociÈujeme urãit˘ dluh majetkoprávní. Bylo nutno najít nového vlastníka. âást kaÏdodennosti. vÛãi nûkter˘m památkám. Nescházejí jen peníze, ale majetku si ponechal stát zastoupen˘ okresním úfiadem, Program regenerace architektonick˘ch památek Klatov také úãel jejich nového vyuÏití. T˘ká se to pfiedev‰ím proto se mohl stát i prvním investorem. V roce 1994 zís- stanovil i své priority. Tou základní bylo postupovat b˘valého dominikánského klá‰tera. KéÏ by se vbrzku kala obec 4 budovy jako historick˘ majetek a teprve z centra k okrajÛm. Proto byla prvofiadá pozornost na‰lo jedno i druhé. v r.1998 získaly nûkteré pozemky a objekty technické vûnována chloubû mûsta – jeho jedineãnému ãtverco- vému námûstí. Mûsto si ponechalo ve vlastním majetku nároÏní dÛm 155/I (asi z roku 1550), aby mohlo regulovat jeho funkce. Umístilo do nûj provoz rychlého obãerstvení, kter˘ na námûstí bezpochyby patfií, a osm bytov˘ch jednotek. V souladu se zámûry mûsta rekonstruoval okresní úfiad s vynaloÏením vel- k˘ch nákladÛ dal‰í rohov˘ dÛm na námûstí, ãp. 66/I. Ten patfií k nejv˘znamnûj‰ím mû‰Èansk˘m renesanãním domÛm Klatov. Jeho nádvofií je z jedné strany lemo- váno lehounk˘mi arkádami nesen˘mi toskánsk˘mi sloupy. Dnes je souãástí mûstského úfiadu. Péãí okresního muzea byl obnoven portál barokní lékárny a mûsto zaji- stilo potfiebnou konzervaci mumií v katakombách. Je tfieba fiíci, Ïe také soukromé subjekty a instituce dbaly na to, aby v‰echny domy na klatovském námûstí byly uvedeny do náleÏitého pofiádku. A tak posledním aktem tohoto v‰eobecného ‰perkování byla v roce 2002 rekon- strukce klatovské radnice, jejíÏ fasády a ‰títy na rene- sanãním základu navrhl architekt Josef Fanta. Neménû závaÏné pro mûsto je postupné oÏivení rozsáh- lého komplexu budov, jehoÏ jádrem je barokní jezuitská kolej. Tato mohutná stavba z druhé poloviny 17. století pfiestala svému pÛvodnímu úãelu slouÏit uÏ od roku 1774, kdy byla zmûnûna v kasárna. V této podobû je v roce 1994 pfievzalo mûsto od armády. Ta z ní uãinila Výstavba 53 nových bytových jednotek

54/ regenerace prostoru ãásti soukromé subjekty. To uÏ samozfiejmû probûhla dosud zámûrnû izolovan˘ prostor otevfiít mûstu a zaãle- mírnû svaÏitého nástupi‰tû. UÏ v polovinû 90. let se poda- fáze pusto‰ivé devastace. Ale tehdej‰í legislativa neu- nit ho do nûj. fiilo okresnímu úfiadu optimálnû vyuÏít 4 dvoupodlaÏní tvofiila podmínky k ãasnûj‰ímu prodeji za reálné ceny. S tím v‰ím ov‰em souvisel i úkol tfietí – nalézt dostatek ‰tábní budovy k rekonstrukci na úfiady státní správy a na Druh˘ úkol byl aÏ pov˘tce urbanistick˘. Musel vyfie‰it finanãních zdrojÛ k realizaci zvolen˘ch zámûrÛ. okresní archiv. Souãasnû v kasárenské budovû z 60. let nûkolik dílãích otázek. Pfiedev‰ím vyhledat nejvhodnûj‰í Pozornost mûsta se soustfiedila pfiedev‰ím na ubytovací byla zfiízena zvlá‰tní ‰kola. funkce, které by mohly plnit novû rekonstruované kasá- (zhruba osmihektarovou) ãást kasáren. Ta je v˘raznû cent- Tím byla stavebnû vyfie‰ena západní ãást „námûstí“. Po renské objekty. A dále bylo nutné najít zpÛsob, jak ralizována kolem obdélníkového, rozsáhlého (8718 m2), nûkolik let zÛstaly v‰ak tyto objekty jen docházkov˘m mís- tem do zamûstnání. Teprve v roce 1998 obec soustfiedila dostatek prostfiedkÛ, aby mohla radikálnû zasáhnout. Jedna z dvojice nejvût‰ích budov se zaãala rekonstruovat na 18tfiídní základní ‰kolu vybavenou nejmodernûj‰ím pra- covním zázemím. Nav‰tûvuje ji kolem 500 ÏákÛ. SoubûÏnû se ‰kolou byla vybudována ‰kolní jídelna, a to úpravou dfií- vûj‰í kuchynû a jídelny pro vojáky. ·kolní kuchynû vafií i pro vefiejnost a pro ni a pro Ïáky zfiídila i denní bufet. ·kola a jídelna byly otevfieny v roce 2000. V té dobû se zároveÀ pfiestûhovali lidé do 20 bytov˘ch jednotek zfiíze- n˘ch v dal‰í z budov areálu. Tím byl dán trend, kter˘ bude v roce 2003 v ubytovací ãásti b˘val˘ch Machníkov˘ch kasáren dovr‰en. Letos totiÏ zfiídíme dal‰ích 53 bytÛ v budovû – dvojãeti základní ‰koly, a pro tuto ‰kolu otevfieme ‰kolní spor- tovní halu, která bude plnit i funkci haly mûstské. B˘valá kasárna tak budou opût zalidnûna a budou v nich pro- bíhat v‰echny Ïivotní funkce. V‰ím tím, co jsme popsali, vzniká v Klatovech zcela zvlá‰tní lokalita. Není uÏ umûle uzavfien˘m prostorem, mnohá ohrazení jsou strÏena, a pfiece zÛstává jasnû vymezen˘m územím, které není zaãlenûno do komuni- kaãního systému mûsta, není souãástí denních ekonomic- k˘ch aktivit. Stále si zachovává (stavebním uspofiádáním Základní škola Čapkova i sv˘mi funkcemi) charakter vnitfiní organizované „areálo- vosti“. To utváfií jeho specifiku. Mezi objekty ‰kol, byto- v˘ch domÛ i úfiadÛ je dostatek vnitfiního prostoru, pro- storu neohroÏeného a jaksi chránûného. Proto zde cel˘ rok lidé nacházejí místo k volnému pohybu, ke hrám akodpoãinku. To bude je‰tû podtrÏeno uvedením do provozu sportovní haly, nebo dokonce plánovan˘m pfie- krytím ‰kvárového hfii‰tû umûl˘m trávníkem. Zatím zde musí mûsto vyfie‰it je‰tû mnoho otazníkÛ. T˘kají se napfiíklad budoucnosti centrálního místa – nástupi‰tû. Dosud je tvofií obrovská asfaltová plocha. O ni se svádí dvojí zápas: mûsto na jedné stranû potfiebuje „technickou plochu“ pro pouÈ, obãasné parkovi‰tû ãi pro hasiãská cviãení. Na stranû druhé v‰e hovofií pro sadovou úpravu a zru‰ení ‰edivé monotónnosti. Dal‰ím otazníkem je pokraãování integrace tohoto pro- storu do mûsta, jeho dal‰í urbanizace. Dnes je jiÏ patrné, Ïe území b˘valé stfielnice umístûné do areálu bude roz- parcelováno na v˘stavbu rodinn˘ch domkÛ. To se stane ispoli vnû kasáren. Tím bude areál napojen sítí ulic na komunikaãní systém mûsta. A tak se z tohoto prostoru nebude jen vyjíÏdût a do nûj vjíÏdût – stane se prÛjezd- n˘m. Jeho dne‰ní vnitfiní semknutost se naru‰í. Doufejme, Ïe ne absolutnû.

Výstavba školní sportovní haly Karel Mráz, starosta mûsta

regenerace prostoru /55 Starý zámek v Chudenicích počal být opravován v roce 1999. Nejprve se započalo s opravou interiérů, které jsou čás- tečně přístupné veřejnosti, od roku 2002 se započalo s rekonstrukcí exteriéru. Velká jídelna byla opravena a zpřístupněna Chudenice veřejnosti v roce 2001

V˘znamn˘m datem pro Chudenice byl rok 1592, kdy byly Obec Chudenice leÏí 15 km severozápadnû od Klatov a v písemn˘ch pramenech se na Ïádost Humprechta Czernina z Chudenic pov˘‰eny císa- fiem Rudolfem II. na mûsteãko s právem peãeti, erbu a trhu. poprvé vyskytuje v roce 1200 v souvislosti s kostelem sv. Jana Kfititele. Je tedy jed- Tím zaãal hospodáfisk˘ rozvoj obce, kter˘ byl zastaven aÏ nou z nejstar‰ích osad na území âeské republiky a od 13. století do roku 1945 také rokem 1948, kdy do‰lo k naru‰ení majetkov˘ch vztahÛ sídelním mûsteãkem jednoho z nejstar‰ích a nejpfiednûj‰ích ãesk˘ch ‰lechtick˘ch ataké k naru‰ení tradic. Chudenice jistû zaujmou velk˘m mnoÏstvím slavn˘ch rodÛ CzerninÛ (âernínÛ) z Chudenic, ktefií toto své panství drÏeli ve sv˘ch rukách rodákÛ, ale také vzácn˘ch a v˘znaãn˘ch osobností, které si nepfietrÏitû po více neÏ 700 let. Chudenicko velmi zamilovaly a rády se sem vracely. Za v˘znamné hosty mÛÏeme jmenovat ãeského národního buditele Josefa Dobrovského, kter˘ v Chudenicích u CzerninÛ pob˘val s pfiestávkami posledních 16 let svého Ïivota, Franti‰ka Palackého, kter˘ sem zajíÏdûl z nedalekého Otína. Z v˘znamn˘ch rodákÛ pak jmenujme alespoÀ bás- níka a spisovatele Jaroslava Kvapila, hudebního skladatele Josefa Rejchu ãi vûhlasného entomologa prof. Jana Rou- bala. Po roce 1989 dochází k postupné regeneraci obce jako takové i pfiilehlého okolí, které bylo v roce 1996 prohlá‰eno krajinnou památkovou zónou. Dochází postupnû k regene- raci nejen soukrom˘ch domÛ, ale také vefiejn˘ch ploch, Kaple sv. Anny byla Starého zámku a okolních pfiírodních a památkov˘ch zají- postavena roku 1766 původně jako mavostí. poutní na náklad Pfiedstavenstvo obce Chudenice vze‰lé z komunálních voleb vrchního ředitele v roce 2002 si vytklo za hlavní cíl smûfiovat Chudenicko do panství Václava Podivína Holečka. pozice turisticky a rezidenãnû zajímavé lokality. A tak je také Rekonstrukcí prošla obec a její okolí stále více a ãastûji pfiedstavována vefiejnosti. v letech 1988–1991

56/ regenerace prostoru Mariánský dům byl postaven hrabětem Jaromírem Czerninem a jeho manžel- Kostel sv. Jana Křtitele je nejstarší chudenickou památkou a jeho současná stavební hmota kou hraběnkou Paarovou jako „domov důchodců“ pro hraběcí pracovníky pochází ze 14. století. V letošním roce byla za přispění obce dokončena náročná rekonstrukce v důchodovém věku. Po odprodeji soukromému vlastníkovi se objekt dočká varhan z 19. století rekonstrukce v letech 2003–2005

Kvapilova ulice v Chudenicích

Chudenický rodák, básník a spisovatel Jaroslav Kvapil je pochován v Chudenicích u kaple sv. Anny

Barokní fara v Chudenicích

regenerace prostoru /57 Chudenicko

K obci Chudenice patfií pût spádov˘ch obcí a osad, které spolu s mnoÏstvím pfiírodních zajímavostí tvofií krajinnou památkovou zónu Chudenicko. Zatímco v Chudenicích lze vidût velké mnoÏství lidov˘ch stavebních památek zdûn˘ch, v okolních obcích, zejména pak v Luãici a Bezpravovicích lze nalézt také lidovou zástavbu roubenou.

Nejstarší roubená chalupa v Čechách v Lučici Čp. 17 v Bezpravovicích

Zajímavou lidovou stavbou je roubená chalupa sv. Wolfganga, postaveného roku 1721 hrabûtem Snad nejnav‰tûvovanûj‰í turistickou atrakcí Chudenicka v Luãici, údajnû nejstar‰í dfievûná lidová stavba Franti‰kem Josefem Czerninem podle plánÛ architekta je arboretum Americká zahrada, které bylo zaloÏeno na území âeské republiky, z 1. poloviny 16. století. F. M. KaÀky. Kostel byl roku 1810 zbourán a o 35 let v roce 1828 jako okrasná ‰kolka. V roce 1842 byla upra- V Bezpravovicích pak náv‰tûvníka okouzlí krásná rou- pozdûji byla vûÏ upravena na rozhlednu. Pfii rozhlednû vena Eugenem I. Czerninem na arboretum, ve kterém bená chalupa ãp. 17 a pÛvabn˘ rouben˘ ‰p˘chárek stojí kaple sv. Wolfganga a pod ní stará hájovna. mají nejvût‰í zastoupení dfieviny ze Severní Ameriky. u ãp. 5. K romantické procházce láká Kvapilovo jezírko, kde Arboretum se mÛÏe pochlubit napfi. nejstar‰í jedlí Pamûtihodnostmi je doslova protkán lesní komplex Jaroslav Kvapil ãerpal inspiraci k sepsání libreta opery Douglasovou na Evropském kontinentû. Îìár, na nûjÏ navazuje anglick˘ krajináfisk˘ park Rusalka skladatele Antonína Dvofiáka. Jen kousek V okolí Chudenic pak lze nalézt mnoho dal‰ích zajíma- obklopující empírov˘ zámek LázeÀ. Na vrchu Îár se od jezírka pak lze vidût mal˘ pavilonek „KuchyÀka“, vostí. Asi 3 km severním smûrem od Chudenic stojí tyãí rozhledna Bolfánek, pÛvodnû vûÏ kostela o nûmÏ první správy hovofií jiÏ roku 1735. barokní, bohuÏel zdevastovan˘ zámek Chocomy‰l.

58/ regenerace prostoru Rozhledna Bolfánek u Chudenic. Postupnou rekonstrukcí prochází od Kvapilovo jezírko roku 1991

Americká zahrada – jedle Douglasova. Od roku 2001 prochází arbore- Zámek Lázeň tum regenerací. Dochází k prosvětlování porostu a dosadbě uhynulých dřevin

Kuchyňka

Opaãn˘m smûrem, asi 3 km jiÏnû od Chudenic se nalézá pfiírodní rezervace „Chudenická baÏantnice“ s pÛvab- nou barokní správní budovou a náv‰tûvník Chudenicka se odsud mÛÏe vydat starou alejí ke zfiíceninû hradu Pu‰perk. Je‰tû jedna zajímavá památka pak upomíná na staré osídlení zdej‰í krajiny. PozÛstatky starého hradu Ruchomperka na vrchu Velk˘ Koufiim asi 5 km západnû Barokní zámek Chocomyšl od Chudenic. Materiál poskytla Obec Chudenice

Hrad Ruchomperk (Kouřim). Terénní náčrt situace hradu (podle Z. Procházky) Švihov

Mûsto ·vihov se nachází v údolí fieky Úhlavy asi 10 km severnû od Klatov. Jak celkovou katastrální v˘mûrou 3448 ha, tak poãtem 1540 obyvatel, Ïijících v 11 ãástech (·vihov, Bezdûkov, Jíno, Kali‰tû, Kam˘k, Kok‰ín, Lhovice, Stropãice, Tû‰nice, Tfieb˘cinka, Vosí) je nejvût‰ím a nejv˘znamnûj‰ím stfiediskem osídlení lokálního v˘znamu s v˘razn˘mi vazbami na mûsto Klatovy.

Historie mûsta, tvrze a hradu

První zemanské sídlo ve ·vihovû bylo zfiejmû uÏ kolem r. 1194, pfiestoÏe první písemná zmínka o vsi ·vihov pochází aÏ z r. 1245, kdy byla v drÏení DrÏkaje, syna Budivoje ze ·vihova. Ov‰em jméno DrÏkaj, bez pfií- domku, je uvádûno uÏ 51 let pfiedtím a je moÏno pfied- pokládat existenci malého panského sídla uÏ v tomto

60/ regenerace prostoru Kostel sv. Jiljí

Kostel sv. Václava

Židovský hřbitov

Pomník padlým

Rekonstrukce Komenského ulice, která byla zakončena výstavbou kruhové křižovatky V blízkosti hradu bude v roce 2003 dokončeno 32 bytů ve 4 bytových domech v horní části náměstí T. G. Masaryka

regenerace prostoru /61 roce. Stálo na návr‰í na pravém bfiehu Úhlavy, v místech kter˘ byl pfiedáván z jednoho ãlena na druhého, zÛstal objekty bránit. V pfiípadû nejvy‰‰ího ohroÏení bylo dne‰ního hfibitova. Z této tvrze, chránûné svahem, fiekou hrad aÏ do r. 1918. Byl ov‰em ve velmi zuboÏeném stavu, moÏno zaplavit vodou i nádvofií mezi paláci. a valy se zachoval kostel a zbytky terénních obrann˘ch od úplné zkázy ho zachránilo pouze to, Ïe mohl b˘t vyu- Jako nezbytn˘ objekt pro Ïivot ve hradû, snad aÏ symbo- úprav. Ïíván jako hospodáfiské stavení. I kaple, která byla stále licky pojat˘ ochránce Ïivota a zároveÀ i símû pro pfií‰tí V první polovinû 14. století postavil patrnû Vilém ze ·vi- ctûna, byla zru‰ením v dÛsledku reformy Josefa II. pfiemû- léta, byl na v˘znamném místû postaven ‰p˘char. A jako hova velikou tvrz na místû dne‰ního hradu, uÏ s pouÏitím nûna na skladi‰tû. Ani po r. 1918 nebylo o hrad lépe ironie se mÛÏe jevit v jeho sousedství umístûná hlado- vody jako hlavního obranného systému. Pfii této tvrzi peãováno. KdyÏ pfiestal slouÏit jako s˘pky, shnily a zfiítily morna, témûfi vystrãená z hradebního systému, zvaná vzniklo na pravidelném pÛdorysu mûsteãko s farním kos- se krovy nad obûma paláci, ãást zdí a v r. 1928 byl ozna- vûÏ Ka‰perka. telem, které se mûlo stát centrem rozsáhlého panství. ãován jako zfiícenina. Pfii hlavní, témûfi jiÏ zfiícené bránû Nedaleké Klatovy v‰ak svou konkurencí naplnûní tûchto bylo ale postaveno v r. 1925 obytné stavení. Teprve po r. Pamûtihodnosti plánÛ nedovolily. 1930 byly provizornû zastfie‰eny oba paláce nízkou stfie- V druhé polovinû 14. století se ãlen rodu a majitel panství chou (dochováno dodnes), obnoveny stfiechy na âervené Kostel sv. Jiljí, dnes hfibitovní, je pozÛstatkem prvotního Bfienûk ·vihovsk˘ z R˘zmberka stal ãlenem odbojné pan- ba‰tû, kapli a vûÏi. zemanského sídla ve ·vihovû. Byl pfiímou souãástí pan- ské jednoty, která se postavila proti králi Václavu IV. Po r. 1949, kdy byl hrad uÏ pfieveden do majetku státu, ského sídla. Je to tribunov˘ kostel s mnoh˘mi zachova- Ov‰em kdyÏ se stal r. 1396 dvorním sudím, pfiiklonil se zaãaly programové obnovné práce, které s pfiestávkami l˘mi románsk˘mi prvky. Ubourávání, pfiístavby a pfie- zpût ke králi a v r. 1407 daroval roãní plat dominikán- pokraãují dodnes. stavby, které postupnû zasahovaly kostel aÏ do 18. skému klá‰teru v Klatovech. Jeho nástupce Vilém byl jako století, znaãnû setfiely jeho pÛvodní v˘raz. vûrn˘ stoupenec katolíkÛ nebezpeãn˘m odpÛrcem Architektura hradu Prvotní farní kostel sv. Václava stál na tomto místû jiÏ v r. husitÛ. Ale teprve v r. 1425 se podafiilo pevnou ‰vihov- 1384, byl postupnû pfiestavován a zvût‰ován. V r. 1744 skou tvrz, obrovskou pfiesilou 8 tisíc pû‰ích a tisíce jízd- ·vihovsk˘ hrad je pozoruhodn˘ dvûma témûfi identick˘mi zcela vyhofiel, zÛstaly jen pevné zdi, které pro svou sílu ních vojákÛ dob˘t. A to aÏ potom, kdy se sama posádka paláci, spojen˘mi na v˘chodní stranû kaplí a na západní byly pouÏity k nové, zaklenuté stavbû (pÛvodní mûl dfie- po 15 dnech vzdala, kdyÏ byly prokopány pfiíkopy vstupním traktem se schodi‰ti. Oba paláce mûly nejdfiíve vûné stropy). Kostel byl jiÏ v r. 1746 vysvûcen, v den a vypu‰tûna voda z obrann˘ch pfiíkopÛ. V r. 1436, kdy se dfievûné stropy, pozdûji nahrazené klenbou, podle svátku sv. Václava. Kolem kostela byl hfibitov, naz˘van˘ ujal vlády král Zikmund, dostal Vilém, kterému se mezitím návrhÛ Benedikta Rejta z Pístova, kter˘ byl v té dobû sta- mûstsk˘. Ten byl zru‰en patentem z r. 1784, kter˘ nafii- podafiilo uprchnout z husitského zajetí, svÛj ·vihov zpût. vitelem na PraÏském hradû a realizoval dal‰í projekty zoval z hygienick˘ch dÛvodÛ zru‰ení hfibitovÛ uvnitfi Jedin˘ VilémÛv syn, PÛta, kter˘ zastával v˘znamn˘ úfiad v království. Pouze v nejvy‰‰ím patfie zÛstaly po celém mûst. Pfii stavbû nové silnice, vedené pfies b˘val˘ hfibitov, nejvy‰‰ího sudího âeského království, si vyÏádal od krále prostoru rozlehlé sály se stropy dfievûn˘mi (severní byly nalezené kosti uloÏeny ke stûnû kostela a místo Vladislava II. právo k postavení nûkolika hradÛ na sv˘ch pozdûji pfiedûlen). Hradní kaple s hvûzdicovou klenbou je oznaãeno dfievûn˘m kfiíÏem s klekátkem. panstvích. V r. 1480 s pouÏitím dochovan˘ch zdí a kon- mimofiádnû rozmûrn˘m a reprezentaãním sakrálním pro- Ze ‰pitálu, kter˘ zde stál uÏ v r. 1342, zÛstal zachován jen strukcí tvrze na jejím místû zaãal stavût rozsáhl˘ hrad. storem, v této dobû na hradech neobvykl˘m. kostelík, zasvûcen˘ sv. Janu Evangelistovi. Ke star‰í lodi Patfiil k nejbohat‰ím velmoÏÛm království, získal je‰tû pfie- Reprezentativní pûtipatrová vstupní vûÏ je pfiedsunuta byl presbytáfi pfiistavûn koncem 15. století. Kostelík se ‰tické panství s 10 vesnicemi, HoraÏìovice, PrácheÀ, pan- nad vnitfiní vodní pfiíkop. I celá koncepce, která reflekto- tfiemi oltáfii a kÛrem s varhanami byl Josefem II. zru‰en r. ství Rábí, Roudnice a Ka‰perské Hory s právem dob˘vat vala svûtov˘ v˘voj v opevÀovací technice a slohové 1788 a prodán mû‰Èanu Mar‰álkovi, kter˘ z nûj vytvofiil zlato. Pfiesto mûl, vzhledem ke sv˘m velk˘m stavebním „módû“ napovídá, Ïe jejím autorem byl také Benedikt obytn˘ dÛm. aktivitám, finanãní potíÏe, které vyrovnával tvrd˘m zpÛso- Rejt z Pístova. Vnitfiní objekt, sestávající z obou palácÛ byl Radnice, pfiízemní budova s vûÏiãkou a vût‰inou dfievû- bem hospodafiení a zavádûním dal‰ích pracovních pod- oddûlen úzk˘m parkánem od vnitfiní hradby, na rozích n˘ch konstrukcí, byla pozoruhodná zvonkem zvan˘m dansk˘ch povinností. Tím si vyslouÏil nenávist obyvatel- determinované ãtyfimi ba‰tami, âervenou (zachována), „hlásníãek“. Ten o jarmarcích ohla‰oval „frejunk“, tedy stva, které jeho náhlou smrt v r. 1504 uvítalo. Bílou (rekonstruována), Zelenou (ve zdivu ãásteãnû ãas, od kterého smûli uÏ nakupovat pfiespolní, kdyÏ Jeho ãtyfii synové se o majetek rozdûlili, rozdûlen mezi dva zachována) a Zlatou (zbofiena na pfiíkaz Ferdinanda II.). domácí pfiedtím mûli pfiednost. Zchátralá budova dûlala bratry byl i samotn˘ hrad. Oba bratfii pak ve svornosti Cel˘ hrad byl perfektnû chránûn vnûj‰ím opevÀovacím obci ostudu, takÏe se r. 1800 usnesli na stavbû nové rad- dostavûli hrad i jeho dÛmysln˘ obrann˘ systém. Ov‰em pásem hradeb se ‰esti okrouhl˘mi a tfiemi hranolov˘mi nice. Tato budova s ãetn˘mi úpravami a pfiístavbami trvá tato stavba zpÛsobila tak veliké zadluÏení, Ïe byli nuceni ba‰tami a hranolovou vstupní vûÏí, které panství rozprodávat. Tak se dostal i hrad r. 1548 do stály ve vnûj‰ím vodním pfiíkopû. Ze majetku Heraltovi Kavkovi z ¤íãan. Za jeho vlastnictví strany v˘chodní chránily hrad je‰tû roz- poãaly men‰í renesanãní úpravy hradu, spoãívající jenom lehlé vodní plochy rybníkÛ. Celá tato sou- ve v˘zdobû. ·patné hospodafiení Heraltovo a jeho dluhy stava vody a zamokfiené pÛdy znemoÏÀo- vedly k pfievodu hradu do majetku Humprechta âernína vala pfiedev‰ím pfiiblíÏení tûÏké vojenské z Chudenic. techniky na dostfiel ke hradu. Do opevÀo- Za tfiicetileté války vyplenilo ‰védské vojsko mûsto, ale vacího systému byly zafiazeny i hradby obrann˘ systém hradu je od jeho dob˘vání odradil. Po tfii- Dolního mûsta. Vlastní hradní paláce cetileté válce nafiídil v r. 1655 císafi Ferdinand III. „rozme- s kaplí byly chránûny vnitfiním opevnûním tání“ hradu ·vihova (a fiady dal‰ích v âechách), pr˘ proto, se ãtyfimi velk˘mi ba‰tami, obehnan˘mi aby se nemohl stát útoãi‰tûm zemsk˘ch ‰kÛdcÛ. vnitfiním vodním pfiíkopem. Od vlastních Díky intervencím a oddalováním demolice se podafiilo palácÛ bylo opevnûní oddûleno úzk˘m podstatu hradu zachránit. Ale hrad zÛstal neobydlen parkánem. Hradní paláce a kaple mûly a postupnû chátral, takÏe uÏ v r. 1662 se o nûm pí‰e jako svÛj vlastní obrann˘ ochoz v hrázdûné o „zámku zdemolírovaném“. V ãernínském majetku, nástavbû, ze kterého bylo moÏné tyto

62/ regenerace prostoru dodnes. Nejvíce ji poznamenala úprava z r. 1911, kdy zemûdûlsk˘ podnik, kter˘ obhospodafiuje 3000 ha a má rozvojové plochy pro základní infrastrukturu (âOV), dostala „hradní“ vûÏ a fasádu, zjevnû inspirovaná neda- 117 zamûstnancÛ. Dva malé strojírenské provozy zamûst- v˘stavbu rodinn˘ch domÛ i prÛmyslovou zónu. lek˘m hradem. návají celkem 30 lidí, v provozovnû na v˘robu textilních V roce 2002 se zaãala zpracovávat projektová doku- Jako v mnoha ãesk˘ch obcích, byl i ve ·vihovû po první vzorníkÛ je zamûstnáno 60 osob, pfieváÏnû Ïen. I pfiesto mentace na v˘stavbu ãistírny odpadních vod a novou svûtové válce, která zpÛsobila Evropû ‰ok a pfievrat v‰ech je mûsto díky mnoÏství pracovních a obsluÏn˘ch kapacit spla‰kovou kanalizaci (projektant Ing. Plichta PROVOD, hodnot, postaven pomník padl˘m muÏÛm z mûsta, kte- (celkem 369 pracovních míst, z toho 132 v sektoru slu- s. r. o., Ústí nad Labem). Pokud mûsto obdrÏí v roce r˘ch bylo vzhledem k poãtu obyvatelstva velice mnoho. Ïeb) pfiirozen˘m spádov˘m stfiediskem pro nejbliωí okolní 2003 od SFÎP âR dotaci, bude v roce 2004 zahájena Pomník byl postaven ze sbírek a socha legionáfie od obce. Více neÏ polovina ekonomicky aktivního obyvatel- tato akce s pfiedpokládan˘mi náklady 45 mil. Kã. Viléma Glose pfiedstavuje „stráÏce republiky“. stva v‰ak vyjíÏdí za prací do okolních vût‰ích center osíd- V roce 2001 byla zahájena rekonstrukce vefiejn˘ch pro- Îidovsk˘ hfibitov zaloÏen˘ v 1. polovinû 17. století pfiipo- lení (pfieváÏná ãást do blízk˘ch Klatov, men‰í ãást do stranství. Jedná se zejména o 800 m dlouh˘ prÛtah mûs- míná, Ïe ve ·vihovû Ïila do druhé svûtové války po Pfie‰tic a Plznû). tem z Plznû na Klatovy – Komenského ulici, nám. T. G. dlouhá staletí v˘znamná komunita ÏidÛ. UÏ od 2. polo- ·vihov má dobrou obãanskou vybavenost: zdravotní stfie- Masaryka, nám. E. Bene‰e, NádraÏní ulici. V tomto roce viny 16. století byl ·vihov stfiediskem ÏidÛ z ‰irokého disko s ordinacemi praktického, dûtského i Ïenského byla provedena rekonstrukce Komenského ulice, která okolí. Ve ·vihovû byla honosná synagoga z roku 1783, lékafie, nechybí ani lékárna, dÛm s peãovatelskou sluÏbou. byla zakonãena v˘stavbou kruhové kfiiÏovatky v horní ãásti byla zde matrika a Ïidovská ‰kola, do níÏ chodily dûti Do základní a matefiské ‰koly zde chodí dûti z dvaceti okol- námûstí T. G. Masaryka (sdruÏená investice mûsta a ¤SD z jedenatfiiceti obcí. V prÛbûhu let, zejména vlivem váleã- ních obcí. Pro sportovní a kulturní vyÏití nabízí mûsto âR ve v˘‰i 11 mil. Kã, Ing. Dobyá‰ová, PONTEX, s. r. o., n˘ch událostí a povinnosti platit zvlá‰tní Ïidovské danû, hfii‰tû, kulturní dÛm, kino. V radnici sídlí nejenom mûstsk˘ PlzeÀ, zhotovitel Silnice Klatovy, a. s.). V roce 2003 bude Ïidé znaãnû zchudli. Od r. 1811, kdy byl vydán dvorní úfiad s matrikou, ale také po‰ta a spofiitelna. Podnikatelé rekonstrukce pokraãovat komplexními úpravami nám. patent o spoleãném bydlení ÏidÛ a kfiesÈanÛ, pfiestali b˘t zatím váhavû rozvíjejí sluÏby jak pro místní obyvatele, tak T. G. Masaryka (náklady 6,4 mil. Kã z toho dotace z pro- vyãleÀováni a zvlá‰È evidováni. V roce 1963 byla prove- pro turisty (obchody, ubytování, stravování…). gramu SAPARD 4,2 mil Kã, projektant Ing. arch. Lexa, dena demolice neudrÏované synagogy. Podmínkou budoucího rozvoje mûsta je vyfie‰ení tech- zhotovitel Silnice Klatovy, a. s.). V roce 2002 byly zahá- nické infrastruktury. V roce 1997 probûhla plo‰ná plyno- jeny projekãní práce na rekonstrukci námûstí E. Bene‰e, Souãasnost fikace ·vihova. Mûstsk˘ vodovod je napojen na místní které budou zahájeny v roce 2004. (Projektant Ing. arch. studnû, v˘hledovû se uvaÏuje o zásobování pitnou vodou Lexa, pfiedpokládané náklady na v˘stavbu 6 mil. Kã.) Mûsto ·vihov je díky své poloze a obãanské vybavenosti ze skupinového vodovodu N˘rsko (po jeho prodlouÏení Touto akcí bude zavr‰ena rekonstrukce centra mûsta, pfiirozen˘m centrem mikroregionu. Samotn˘ ·vihov má z Klatov do Pfie‰tic). Nejvût‰ím problémem v rozvoji infra- která mÛÏe podnítit zájem podnikatelÛ rozvíjet v tomto 1100 obyvatel. Jeho okrajovou ãástí prochází v˘znamn˘ struktury je odkanalizování ·vihova. Dosud se nepodafiilo prostoru sluÏby pro turisty, kter˘ch roãnû do ·vihova dopravní tah silnice E 53 a Ïeleznice vedoucí z Plznû do získat dotaci na v˘stavbu ãistírny odpadních vod, a tak je zavítá na 40 tisíc. Klatov a dále na hraniãní pfiechod v Îelezné Rudû. Dobré odpadní voda z mûsta odvádûna pfiímo do Úhlavy, vodá- Rozvoji mûsta jistû napomÛÏe i probíhající bytová silniãní i Ïelezniãní napojení na okolní stfiediska osídlení, renského toku pro PlzeÀ. v˘stavba. V blízkosti hradu bude v roce 2003 dokonãeno poloha v jedné z hlavních rozvojov˘ch os okresu Klatovy V srpnu 2002 zasáhla ·vihov velmi váÏnû katastrofální 32 bytÛ ve 4 bytov˘ch domech (vãetnû potfiebné infra- i blízkost Klatov ãiní ze ·vihova do budoucna atraktivní povodeÀ. ¤eka Úhlava, která je bûÏnû ‰iroká 10 m, mûla struktury; náklady 42 mil. Kã, z toho dotace rozvojové sídlo. V˘znam sídla je navíc posílen existencí 13. srpna ‰ífiku aÏ 400 m a tam, kde má jindy hloubku 18,4 mil., projektant Ing. Hucl, zhotovitel FORMEN, s. r. o., fiady památkovû chránûn˘ch, kulturních a pfiírodních zají- 1,5 m, byla pfii kulminaci povodÀové vlny namûfiena Pfiíbram – byty, Silnice Klatovy, a. s. – infrastruktura). mavostí jak v sídle samotném, tak v jeho okolí. hloubka 5 m. V centru mûsta na námûstí E. Bene‰e bylo V˘stavba rodinn˘ch domÛ probíhá ve tfiech lokalitách. Nejv˘znamnûj‰í dominantou mûsta a atraktivitou cestov- 180 cm vody. V zatopené oblasti se ocitlo 116 domÛ, ve Ve ·kolní ulici bude postaveno v období 1997–2004 cel- ního ruchu nadregionálního v˘znamu je vodní hrad ·vi- kter˘ch bylo zaplaveno 64 bytÛ, nûkteré aÏ do v˘‰ky 170 kem 6 rodinn˘ch domÛ, v ulici Pod Bûlãem je ve hov, zapsan˘ na seznamu národních kulturních památek. cm. Z dÛvodu váÏného naru‰ení statiky muselo b˘t v˘stavbû 5 domÛ (cílov˘ poãet 13 domÛ), v lokalitû Za MnoÏství pfiírodních i historick˘ch památek v blízkém odstranûno 14 rodinn˘ch domÛ. Celková v˘‰e ‰kod zpÛ- Tratí jsou dostavûny 3 domy (cílov˘ poãet 30 domÛ). okolí dávají mûstu pfiedpoklad rozvíjet se díky sílícímu soben˘ch povodní dosáhla ve ·vihovû hranice 50 mil. Kã Jednou z priorit pro rozvoj mûsta je podpora rozvoje cestovnímu ruchu. a mûsto se bude z této Ïivelní pohromy vzpamatovávat cestovního ruchu. S podporou PHARE CBC Fondu Vlastní ekonomická základna je v‰ak pomûrnû malá nûkolik let. Podobné katastrofû by mûla zabránit pfiipra- mal˘ch projektÛ byly realizovány dva projekty na vyzna- a neodpovídá v˘znamu sídla. Od roku 1990 nebyly, aÏ na vovaná protipovodÀová opatfiení, tak jak je navrhuje stu- ãení cyklotras, které spojují ·vihov s mûstem Klatovy, malé v˘jimky, ve ·vihovû realizovány investice do v˘stavby die zpracovaná firmou HYDROPROJEKT CZ, a. s., Praha. s Nepomukem a pfies Chudenice s Kdyní. Pro realizaci je v˘robních kapacit. PÛdu v ‰irokém okolí obdûlává Vedle v˘stavby hrází, hradidel a uzávûrÛ kanalizace (inves- pfiipraven projekt na v˘stavbu koupali‰tû a kempu nava- tor mûsto ·vihov, projektant VH-TRES, s. r. o., âeské zující na areál ‰koly (projektant Ing. Vlãek, pfiedpoklá- Budûjovice, náklady 10 mil. Kã) je nejv˘znamnûj‰í pláno- dané náklady 25 mil. Kã), v˘stavba tûlocviãny s ubyto- vanou stavbou 40 m dlouh˘ inundaãní most v komunikaci vnou v areálu ‰koly (projektant Ing. Vlãek, náklady I/27 (investor ¤SD âR, projektant VALBEK, s. r. o., PlzeÀ, 10 mil. Kã). Tyto nákladné projekty bude moÏno reali- náklady 30 mil. Kã). zovat pouze s v˘raznou dotací napfi. z fondÛ EU. ·vihov má dosud nerozvinuté zajímavé moÏnosti pro Rozvoj ·vihova fiadu lidsk˘ch ãinností. Samospráva se snaÏí vytvofiit pfiíz- nivé podmínky pro jejich rozvoj a bude záleÏet na akti- Dal‰í rozvoj ·vihova je podmínûn fiadou okolností. vitû obãanÛ a podnikatelÛ, nakolik se podafií tohoto Dokumentem, kter˘ dá dal‰ímu rozvoji pevn˘ základ, je potenciálu vyuÏít. dokonãovan˘ územní plán mûsta (zpracovatel Ing. arch. Fára A. F. I. atelier PlzeÀ). Ten má v sobû zapracovány PaedDr. Václav Petrus, starosta mûsta

regenerace prostoru /63 Červené Poříčí

Zámek Socha svatého Jana Nepomuckého

Obec âervené Pofiíãí se nachází 15 km severnû od mûsta Klatovy. První zmínka o obci pochází z roku 1318, od 18. století je obec známa jako âervené nebo téÏ Korunní Pofiíãí. Nachází se zde renesanãní zámek posta- ven˘ roku 1611 na místû star‰í tvrze ze 14. století. Vstupní brána zámku má barokní úpravu. Zámek je ve správû Národního památkového ústavu, územního pra- covi‰tû PlzeÀ. K zámku náleÏí kaple Srdce Krista Pánû z poãátku 18. století, která byla v roce 1992 z prostfiedkÛ obce opravena. Oprava spoãívala v celkové obnovû stfie‰ní krytiny, nového krovu vûÏiãky, vãetnû oplechování a okolních úprav. V roce 1994 byla provedena oprava malé kapliãky stojící pfied ã. p. 78. V roce 2000 se celkové rekonstrukce doãkala i hasiãská zbrojnice a cel˘ její pfiístupov˘ prostor. Z prostfiedkÛ „Programu obnovy venkova“ byly zaji‰tûny finanãní prostfiedky na opravu sochy sv. Jana Nepomuckého. K odborné opravû do‰lo na jafie roku 2001. Materiál poskytla Obec âervené Pofiíãí Zámek

64/ regenerace prostoru Měčín

Mûãín leÏí v ‰iroké kotlinû mírnû zvlnûné po‰umavské krajiny severov˘chodního Klatovska v nadmofiské v˘‰ce 476 m. Správní území zdej‰ího mûstského úfiadu tvofií ‰est katastrálních území s osmi lokalitami, ve kter˘ch v souãasnosti trvale Ïije 1100 obyvatel.

Pohled od západu Radnice z roku 1908 Skašovské hračky v muzejní expozici

probíhala v této dobû také rekonstrukce velmi zdevastované budovy radnice, pseudorene- saãní stavby z roku 1908 od plzeÀského stavi- tele Ferdinanda Kouta a opravy fasád památ- kov˘ch objektÛ farního kostela, barokní fary se sousední starou ‰kolou. V posledním desetiletí 20. století byly v celém regionu provedeny opravy a restaurování dal- ‰ích památek – návesní kapliãky v Nedanicích z roku 1865, dvou barokních pískovcov˘ch soch sv. Jana Nepomuckého v Mûãínû avPetrovicích. V roce 1997 byla v areálu rad- nice instalována dlouhodobá muzejní expozice ze sbírek národopisného oddûlení Národního muzea v Praze „Ska‰ovské hraãkáfiství”, která sv˘mi exponáty pfiedstavuje historii v˘roby dfie- vûn˘ch lidov˘ch hraãek z nedalekého Ska‰ova. Také v oblasti Ïivotního prostfiedí byly za Farní kostel sv. Mikuláše Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1865 Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1713 v Nedanicích v Petrovicích pomoci finanãních dotací z Programu obnovy venkova pfii Ministerstvu pro místní rozvoj azMinisterstva Ïivotního prostfiedí prove- První písemná zmínka o Mûãínû pochází z roku 1352 a do dne‰ní podoby byl upraven po poÏáru v druhé deny akce, pfii nichÏ byla upravena plocha návsi a je spojena s farním kostelem sv. Mikulá‰e biskupa. polovinû 19. století. v Petrovicích, revitalizace rybníkÛ v Mûãínû a ãásti pfií- Zdej‰í osídlení je v‰ak daleko star‰í. Zmínky o Mûãínû Pomûrnû znaãná vzdálenost od hlavních komunikaãních rodního prostfiedí v Radkovicích. Opravena byla budova jsou jiÏ z roku 1413 a bûhem následujících staletí v nûm tras byla pfiíãinou, Ïe se Mûãín nevyvinul ve vût‰í mûstkou souãasné základní ‰koly a v roce 2000 byla v jejím sou- vzniklo nûkolik památkovû hodnotn˘ch staveb. aglomeraci a podrÏel si podobu venkovského sídli‰tû. Po sedství vybudována nová tûlocviãna, která slouÏí nejen Nejstar‰í z nich je v˘‰e zmínûn˘ farní kostel vzniku národních v˘borÛ v roce 1945 ztratil titul mûsta této ‰kole, ale je vyuÏívána ke sportovní ãinnosti obyva- sv. Mikulá‰e, gotická stavba zbarokizovaná roku 1777 a stal se stfiediskovou obcí. V roce 1991 vze‰la z iniciativy teli celého regionu. plzeÀsk˘m stavitelem Antonínem Barthem. V jeho blíz- novû zvoleného zastupitelstva pod vedením tehdej‰í sta- Mûãín tak postupnû získává pfiedpoklady stát se kultur- kosti se nachází barokní fara z roku 1775 a tento celek rostky paní Zdeny Niederlové a za pfiispûní mnoha obãanÛ ním a spoleãensk˘m centrem ‰ir‰ího okolí a pro své kra- je doplnûn ojedinûle dochovanou budovou staré ‰koly snaha o navrácení statutu mûsta. Ten byl Mûãínu opût pfii- jinné prostfiedí po dobudování potfiebného zázemí pro z roku 1822. Dal‰í v˘znamnou památkou je zámek, dûlen âeskou národní radou v roce 1992. V následujícím turisty i místem k jejich rekreaãnímu pobytu. kter˘ vznikl pfiestavbou gotické tvrze koncem 16. století roce pak obdrÏelo mûsto nov˘ znak a prapor. Souãasnû Text a foto: Roman Tykal

regenerace prostoru /65 KLENOVÁ je výjimečné místo… Rozhovor s Marcelem Fi‰erem, fieditelem Galerie Klatovy/Klenová

Pane fiediteli, muzeum souãasného a ocitnou se v galerii moderního umûní, coÏ se jim umûní není zrovna obvyklou náplní v mnoha pfiípadech stane poprvé v Ïivotû. âasto opakuji, pro historick˘ areál, zahrnující stfie- Ïe jsme jakousi pfiedsunutou v˘spou moderního umûní. dovûk˘ hrad a zámek. Jak toto spo- jení historie a souãasnosti v praxi S jak˘mi ohlasy se setkáváte? funguje? Lidé reagují rÛznû a myslím, Ïe je to logické. Galerie se Rozhodnutí zfiídit na Klenové galerii padlo sice v devadesát˘ch letech dostala na absolutní ‰piãku na zaãátku ‰edesát˘ch let a bylo to fie‰ení a máme stále vût‰í podíl pouãen˘ch divákÛ, ktefií sem ‰Èastné z pohledu moderního umûní jezdí z celé republiky právû jen za urãitou v˘stavou, záro- i památky. Historick˘ areál získal kon- veÀ bude vÏdy zdaleka pfievaÏovat publikum laické. Jemu krétní vyuÏití, coÏ v kaÏdém období se musí moderní umûní servírovat jen velmi opatrnû, umoÏnilo nárokovat alespoÀ nûjaké vÏdy s patfiiãn˘m komentáfiem. SnaÏíme se o vyváÏenou peníze na jeho opravu a bûÏnou údrÏbu. nabídku: pokud tu chceme prezentovat ty nejaktuálnûj‰í Na druhou stranu na‰e v˘stavy mají stej- projevy, musíme vedle toho pfiijít i s nûãím pfiístupnûj‰ím. nou náv‰tûvnost, jako kdyby se konaly Napfiíklad v pfiízemí zámku máme historickou expozici, nûkde v centru Prahy. Lidé jdou na hrad v níÏ kombinujeme klasickou modernu s historick˘m

66/ regenerace prostoru v dobrém stavu. Pak je tu vila – to je teì problém ãíslo jedna. Máme tam dfievomorku a opût velk˘ problém s vlhkostí. Po rekonstrukci jsme v‰ak pro ni vymysleli skvûlou náplÀ. Vzniknou zde tfii ateliéry, kam budou jez- dit umûlci z celého svûta na dlouhodobé tvÛrãí pobyty. Máme uÏ zhruba zaji‰tûno financování, provoz domu by mûl b˘t mnohem ekonomiãtûj‰í neÏ v minulosti. Napfiíklad v Bavorsku je takov˘chto center asi pût, u nás zatím existuje pouze pfii Egon Schiele Art Centru v âes- kém Krumlovû, coÏ je velice pruÏné muzeum západního stfiihu, zaloÏené na principu nezávislé nadace. To s touto my‰lenkou pfii‰lo, protoÏe se musí chovat ekonomicky. Pro Klenovou je to velká ‰ance je‰tû o kousek poposko- ãit dopfiedu. A koneãnû tu máme ohromn˘ statek, kter˘ se pohledovû uplatÀuje v panoramatu hradu a zámku. Sem by se v˘hledovû mûly z hradu a zámku pfiesunout depozitáfie, garáÏe a dílny. Nejen Ïe depozitáfie ve skle- peních zámku a purkrabství jsou z provozních dÛvodÛ naprost˘m nesmyslem a umûlecká díla zde velmi trpí, zároveÀ se tak uvolní dal‰í prostory, které budeme moci otevfiít divákÛm.

Jak jste spokojen s náv‰tûvností Klenové? Musíme pracovat s tím, Ïe Klenová se zkrátka svou pro- slulostí ostatním hradÛm okresu Klatovy nemÛÏe rovnat. mobiliáfiem a v˘kladem o historii zámku, její velkou ãást galerie na Klenové nevlastní pouze hrad a zámek, ale ·vihov je nejkrásnûj‰ím vodním hradem u nás, navíc tvofií obrazy malífiky Vilmy Vrbové-Kotrbové. To je dílo také rozsáhl˘ majetek kolem – s˘pku, statek, kapliãku, blízko frekventované silnice, Velhartice mají proslul˘ v dobrém smyslu konzervativní, velmi pÛsobivé a pfiitom vilu, dále lesy, pole, dokonce i rybníãek. Jednodu‰e gotick˘ most, Rábí je zase nejrozsáhlej‰í zfiíceninou se paní Kotrbová sv˘m Ïivotem uÏ stala souãástí zdej‰í fieãeno – ideální polovinu zdej‰ího velkostatku. u nás, navíc má z dálky viditelnou siluetu. To platí historie. Velkou pozornost vûnujeme i prezentaci zdej- ioKa‰perku, kter˘ navíc sbírá turisty z centrální ·umavy. ‰ího architektonického dûdictví. Nejvût‰í „marketingo- To jste mezi kulturními institucemi jistû raritou. Jak Klenová Ïádné podobné specifikum nemá, z dálkov˘ch vou“ hodnotou Klenové, kterou se snaÏíme programovû k tomu do‰lo? pohledÛ se témûfi neuplatÀuje. SnaÏíme se ji proto neu- rozvíjet, je právû mnohostrannost nabídky. Je tu souãas- Z velké vût‰iny jsme jej získali v devadesát˘ch letech stále aktivnû propagovat v rámci promy‰lené, komplexní nost i historie, umûní, architektura i krásná pfiíroda, odkazem restituãního nároku paní Vilmy Vrbové- strategie. Letos jsme vydali trojjazyãné letáky, které oddech i pouãení. Lidé zde mohou strávit tfieba cel˘ den, -Kotrbové, o níÏ jiÏ byla fieã. Byla to vynikající umûlkynû, chceme cílenû distribuovat, pfiipravili jsme velké zmûny volnû se procházet hradem, tû‰it se z nádhern˘ch vyhlí- neménû zajímavou osobností byl i její manÏel restaurá- v náv‰tûvní dobû, která by mûla zefektivnit zdej‰í pro- dek na centrální ·umavu, zajít si na dvû, tfii v˘stavy. tor Franti‰ek Kotrba, svého ãasu asi nejv˘znamnûj‰í voz, takÏe napfi. o prázdninách budeme mít otevfieno K tomu patfií samozfiejmû i moÏnost obãerstvení. S vel- u nás. Rodina, z níÏ paní Kotrbová pocházela, uÏ nebyla ivpondûlí. kou péãí jsme nedávno renovovali zdej‰í zámeckou res- ‰lechtického pÛvodu, byla ov‰em velmi kulturnû zalo- Rád bych ov‰em zdÛraznil, Ïe i Klenová má co nabídnout tauraci v nejstar‰ích prostorách zámku a nazvali ji po nej- Ïená. Napfiíklad sestra její matky mûla za manÏela spiso- a vÛbec to není pouze umûní. Je to v˘jimeãné místo v˘znamnûj‰ím rodáku z Klenové – renesanãním vatele Roberta Michela, kter˘ ve tfiicát˘ch letech dostal s naprosto jedineãnou, velmi romantickou atmosférou, humanistovi Kry‰tofu Harantovi z PolÏic a BezdruÏic. I to ãeskoslovenskou státní cenu za román JeÏí‰ na ·umavû. kterou musí pocítit doslova kaÏd˘, kdo sem pfiijede. Ta je nedílná souãást péãe o náv‰tûvníka. Tato „druhá vûtev“ bydlela ve Vídni a jako rakou‰tí atmosféra není dílem náhody, n˘brÏ historick˘m faktem, státní pfiíslu‰nici nemûli na restituci nárok. Druhá polo- kter˘ má své kofieny v 19. století. Tehdy si hrabû Stadion Pfied rokem 1989 byl památkov˘ fond dosti zane- vina panství tudíÏ zÛstala státu, respektive místnímu JZD koupil hradní ruinu právû jako romantickou kulisu pro svÛj dban˘. Jaká byla situace u vás a v jakém stavu jsou ãi LesÛm âeské republiky. Teì ho pracnû zcelujeme zámek, kter˘ postavil na starém opevnûní. Na zasypaném zdej‰í památky dnes? a mûníme. Máme samozfiejmû zájem pouze o nejbliωí pfiíkopu mezi nimi pak postupnû vznikal mal˘ park, kde V devadesát˘ch letech zapoãala celková záchrana areálu, okolí hradu – statek, s˘pku, vilu, oboru, naopak lesních jsou dnes uÏ prastaré, velmi vzácné stromy, mezi nimi kter˘ se tehdy nacházel ve stavu velmi zbûdovaném, a zemûdûlsk˘ch pozemkÛ se chceme zbavit. napfiíklad slavn˘ gingo biloba. O dvacet let pozdûji sem napfiíklad v zámku byla dfievomorka, havárií hrozily pfiijel Franti‰ek Alexandr Heber a ve své knize o ãesk˘ch nûkteré dal‰í objekty. Nyní jsme zhruba fieãeno nûkde za V jakém stavu se nacházejí tyto stavby v podhradí hradech Klenovou popsal jako „mal˘ ráj, boÏské sídlo pro polovinou. Zámek je prakticky hotov˘, na hradû schází a jak je vyuÏíváte? pozemské dûti, uskuteãnûné neju‰lechtilej‰ími svobod- dokonãit nûkteré dÛleÏité partie. BohuÏel nám byla prak- S˘pka se jednodu‰e upravila a kaÏdoroãnû tu probûh- n˘mi my‰lenkami“. M˘m cílem je, aby podobné pocity ticky ze dne na den zastavena ministerská dotace, takÏe nou dvû nebo tfii v˘stavy. Galerie se vyprofilovala jako zakou‰eli i náv‰tûvníci, ktefií na Klenovou pfiijíÏdûjí dnes. tu máme asi ãtyfii místa rozdûlána. Doufám, Ïe bychom galerie aktuálního umûní a pro v˘stavy tohoto typu je to Dûkuji za rozhovor. se pfií‰tí rok opût do programu záchrany architekto- naprosto ideální prostfiedí. Potfiebovala by je‰tû novou Rozhovor s fieditelem Galerie Klatovy/Klenová nického dûdictví mohli dostat. Ale nezapomeÀme, Ïe fasádu a odstranit vzlínající vlhkost, ale jinak je vedla Jana Pejsarová

regenerace prostoru /67 Nýrsko

Kostel svatého Tomáše

Mûsto N˘rsko, proslulé v˘robou br˘lí, leÏí na fiece Úhlavû, na úpatí Královského hvozdu, poblíÏ jihozápadní hranice se Spolkovou republikou Nûmecko. PÛvodní osada vznikla pfii brodu pfies fieku Úhlavu na obchodní stezce z âech do Bavor a slouÏila k vybírání cla.

V roce 1907 mûlo N˘rsko 2071 Zřícenina Pajrek obyvatel pfieváÏnû nûmecké národ- nosti. V roce 1933 vzrostl poãet Na návr‰í, ãásteãnû obtékaném Úhlavou, byl roku 1352 obyvatel na 3220. V souãasné postaven gotick˘ kostel sv. Tomá‰e. Spolu s okolním hfibi- dobû má N˘rsko a pfiilehlé obce tovem a hradi‰tûm b˘val ve váleãn˘ch dobách útoãi‰tûm (Bystfiice, Star˘ Láz, Hodousice, pro okolní obyvatelstvo. V 18. století byl baroknû upraven, Blata, Zelená Lhota, Stará Lhota) zté doby pocházejí i barokní oltáfie od n˘rského fiezbáfie více neÏ 5100 obyvatel. Jakuba Brandla. V letech 1965–1969 byla, 3 km od Pod kostelem vznikla trhová ves Horní N˘rsko, která se po N˘rska, vybudována pfiehrada, vybudování hradu Pajreku stala souãástí pajreckého pan- která slouÏí pfiedev‰ím jako záso- ství. NíÏe po proudu Úhlavy vzniklo pozdûji Dolní N˘rsko, bárna pitné vody pro Klatovy náleÏející k bystfiickému panství, a od roku 1558 spojené a oblast DomaÏlicka. Kamenitá s hofiej‰ím do jediného celku a spadající pod jediné panství. hráz je 337 m dlouhá, 36 m vysoká Hrad Pajrek stál jiÏ v roce 1356. StfieÏil na okraji a zadrÏuje zhruba 1 milion kubíkÛ

Královského hvozdu vstup do âech údolím Úhlavy a kon- vody, pfiehradní jezero má rozlohu Přehradní jezero Nýrsko troloval i ãást n˘rského údolí k Bystfiici. Jeho zfiícenina hlídá 148 ha. Po hrázi a kolem západního bfiehu vede Ïlutû zna- dodnes pfiístup do n˘rské kotliny. Tûmito místy vede dnes ãená turistická stezka. Z dÛvodu ochrany zdroje pitné vody poznávací okruh s nûkolika trasami rÛzné nároãnosti. je dal‰í pohyb turistÛ v blízkosti pfiehrady omezen pouze na Kromû zfiíceniny je na okruhu k vidûní napfi. Lesní divadlo ãi vyznaãené trasy. Ptaãí rezervace. Otevfiením státních hranic po r. 1989 a zfiízením dal‰ích Pro mûsto mûla velk˘ v˘znam Ïelezniãní traÈ PlzeÀ–N˘rsko, hraniãních pfiechodÛ stoupla rekreaãní hodnota oblasti. která byla otevfiena v roce 1876 a následující rok roz‰ífiena Turisté mohou vyuÏít hraniãních pfiechodÛ v Îelezné Rudû, o horsk˘ úsek N˘rsko–Îelezná Ruda. Technické fie‰ení V‰erubech, Svaté Katefiinû a Flekách. tohoto úseku bylo nejobtíÏnûj‰í pfii v˘stavbû celé trati. Trasa Turistické trasy a cyklotrasy jsou napojeny na oblast byla vedena pfies ·piãácké sedlo a byl zde vybudován Klatovska, DomaÏlicka, SRN a CHKO·. K rozvoji turismu dodnes nejdel‰í tunel v âechách, dlouh˘ 1748 m. pfiispívá i náv‰tûvníky hojnû nav‰tûvované místní koupa- Rok 1895 je poãátkem vzniku prÛmyslové v˘roby v N˘rsku, li‰tû s autokempem a restaurací. Turisté si mohou prona- kdy sem z Vídnû pfiesídlila Optická továrna W. Eckstein jmout novou sportovní halu, zahrát si bowling nebo rico- a spol. Dodnes je v N˘rsku nejvût‰ím a tradiãním podnikem, chet ve sportovnû relaxaãním centru Milano, kde se Radnice pod názvem Okula a. s. Vyrábí se zde nejen br˘lové obruby, nachází i biosolária a pfiíjemná restaurace. V zimních ale i v˘robky z plastÛ a nástroje na zpracování plastu. mûsících je k dispozici lyÏafisk˘ svah s umûlou hmotou Budova mûstského úfiadu byla vystavûna roku 1907 podle as300 metrÛ dlouh˘m vlekem, pfiekonávajícím v˘‰kov˘ plánÛ vídeÀského stavitele V. Tscheppera. rozdíl 64 m. Na námûstí stojí budova ãp. 81 s ranû barokním ‰títem Teprve v 90. letech zaãalo mûsto ve spolupráci s architekty s erby KocÛ z Dobr‰e a KarlÛ ze Svárova z roku 1684. svÛj rozvoj systematicky plánovat. V˘sledky této spolu- V N˘rsku byla je‰tû po roce 1945 fiada budov s prost˘mi práce se jiÏ úspû‰nû projevily pfii vybudování malometráÏ- barokními ‰títy, které v‰ak vût‰inou zmizely pfii stavebních ních bytÛ ãp. 848, v˘stavbû 16 bytov˘ch jednotek a bytÛ Informační centrum Nýrsko úpravách. Zachovaly se u farní budovy ãp. 1 a pfiilehlé pro seniory. Postavila se nová sportovní hala a ãistiãka b˘valé zemûdûlské usedlosti ãp. 2. odpadních vod. TaktéÏ probûhla ãásteãná rekonstrukce Z· v novû otevfieném Informaãním centru, kde najdete také Pfied druhou svûtovou válkou bylo 10 % obyvatelstva ve ·kolní ulici, byla opravena fiada komunikací a chystá se rÛzné publikace o ·umavû, mapy, pohlednice a dostanete Ïidovského pÛvodu. B˘valé Ïidovské ghetto se ‰kolou rekonstrukce námûstí a pfiilehl˘ch budov. Radnice také tipy na v˘lety, rÛzné kulturní a spoleãenské akce. Informace a synagogou se nacházelo v nynûj‰í Rybáfiské ulici. Îidovsk˘ vûnuje velkou pozornost Ïivotnímu prostfiedí a zeleni. o mûstû a jeho Ïivotû také naleznete na internetov˘ch hfibitov leÏí kousek za N˘rskem, byl zaloÏen v roce 1430, Ubytování a stravování nabízejí restaurace, penziony stránkách http://sumavanet.cz/nyrsko//. náhrobky pocházejí z 18. století. a hotely v N˘rsku i okolí. S jejich v˘bûrem Vám poradí Materiál poskytlo Mûsto N˘rsko

68/ regenerace prostoru Plánice – město Křižíkovo

Mûsto Plánice se nachází v severní ãásti ‰umavského podhÛfií, 15 km v˘chodnû od Klatov, v chránûném území pfiírodního parku „Plánick˘ hfieben“. Pro tuto oblast jsou typické ãerné pahorky a údolí s mnoÏstvím zelenû. Plánice se stává stfiediskem turistického ruchu celého regionu s nabídkou fiady moÏností aktivního vyuÏití volného ãasu.

Funkční oblouková lampa v muzeu Františka Křižíka je uni- Chlouba města – víceúčelový sportovní areál kátním exponátem ubytovacích kapacit v roce 2002 je areál vyuÏíván pro soustfiedûní sportovních organizací z celého PlzeÀského kraje. Nejen pro tyto úãely slouÏí pfiímo v Plánici Sportovní penzion Santa Fé s kapacitou 50 lÛÏek, celo- denním stravováním a relaxaãním zafiízením – saunou, masáÏní vanou a posilovnou. RovnûÏ Hotel Pavlíãek s ubytovací kapacitou 15 lÛÏek a restaurace U Bohou‰e nabízí stravování po cel˘ den. Plánice je rodi‰tûm vynálezce v oboru elektroniky Franti‰ka KfiiÏíka. Muzeum se nachází v jeho rodném domku. Expozice pfiipomíná prostfiednictvím pÛvodního nábytku, dokumentÛ a originálÛ Ïivot a dílo tohoto slav- ného plánického rodáka. Nejv˘znamnûj‰ím exponátem je funkãní oblouková lampa. Muzeum je pfiístupno vefiejnosti od 1. 5. do 31. 10. Hromadné zájezdy je moÏné objednat v Informaãním stfiedisku v Plánici. I okolí Plánice je turisticky velmi zajímavé. Pro milovníky vodních sportÛ jsou ideální autokempy Hnaãov a Valcha Sportovní penzion Santa Fé u Zavlekova. (4 km resp. 7 km od Plánice). V celém regionu je dobrá síÈ cyklotras a v souãasné do- Od roku 2000 slouÏí vefiejnosti víceúãelov˘ sportovní skateboard, bûÏecká dráha a tenisová stûna. Sportovní bû je pfiipravován program propojení celého regionu areál. Jeho souãástí jsou tfii kurty s umûl˘m povrchem areál slouÏí nejen pro individuální sportovní aktivity cyklostezkami. a osvûtlením pro míãové sporty – tenis, malou kopa- místních i mimoplánick˘ch sportovcÛ a dûtí základní Více informací najdete na www.planice.cz. nou, nohejbal, volejbal, basketbal, házenou a dal‰í. ‰koly, konají se zde i velké turnaje, napfiíklad poslední Souãástí areálu jsou asfaltové plochy pro streetbal, tfii roky mistrovství âR v nohejbale. Po v˘stavbû nov˘ch Materiál poskytlo Mûsto Plánice

regenerace prostoru /69 Část hospodářského dvora, která se zřítila a je obnovo- vaná za pomoci Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury. V přízemí již expozice a infor- mační středisko

v pramenech ve 14. století. ·lechtické sídlo bylo nûkoli- krát pfiestavûno, ale pozdnû gotické prvky jsou nyní je‰tû patrné. Dle historick˘ch pramenÛ do‰lo k nûkolika zásad- nûj‰ím stavebním úpravám sídla v první polovinû 15. sto- Zámek Chanovice letí a v první polovinû 18. století. O objektu jmenovaném jako zámek je první zmínka v roce 1803. Souãasná, pozdnû barokní podoba objektÛ pochází z let 1811–1838. Chanovice Místní zámeck˘ areál je v˘znamnou dominantou kraje, dÛleÏit˘m krajinotvorn˘m prvkem, estetickou sloÏkou âesk˘ venkov pro‰el za posledních padesát rokÛ podstatnou pfiemûnou. Po staletí Ïivotního prostfiedí Chanovicka. Rozsah a skladba nemo- fungující mechanizmy hospodáfiské, majetkové, spoleãenské a dal‰í byly zmûnûny. vitostí a jejich stavební v˘voj dokládají kulturní, spoleãen- skou a hospodáfiskou vyspûlost lokality, ale také dobr˘ AÈ úmyslnû politick˘mi vlivy komunistického reÏimu, tak pfiirozen˘m v˘vojem. vkus stavebníkÛ a jejich smysl pro krajinnou kompozici. Politick˘ nátlak, nov˘ Ïivotní styl, niãení tradic venkova a majetkové zásahy byly Památkov˘ v˘znam lokality podtrhuje skuteãnost, Ïe obec dÛvodem odlivu lidí z venkova do mûst. DÛsledkem jsou opu‰tûné domy, zanedbané Chanovice byla navrÏena na prohlá‰ení za památkovou zónu Ministerstvem kultury âR. A podtrhuje téÏ citliv˘ pozemky, rozpadající se hospodáfiské dvory, zchátralé stavby kulturního v˘znamu. a pfiirozen˘ pfiístup vût‰iny vlastníkÛ nemovitostí k opra- V posledním desetiletí se opût objevují snahy oÏivit venkov a vrátit vesnici plnohod- vám a údrÏbû. notn˘ Ïivot. Objevují se podpÛrné programy z ãeské strany, ale i z Evropské unie. Historie vlastnick˘ch vztahÛ a investiãní zámûr Obec Chanovice získala zámek v roce 1945 pfiídûlovou lis- UdrÏet a rozvíjet venkovské aktivity je snahou Obce Historicky rozsáhl˘ komplex tvofií zámecká budova, troj- tinou a byl zde v roce 1947 zfiízen druh˘ stupeÀ základní Chanovice. V˘hodou je pfiítomnost místní prosperující kfiídl˘ soubor hospodáfisk˘ch budov, nádvofií hospodáfi- ‰koly. Toto vyuÏití objektu zajistilo bûÏnou péãi o tuto dfievozpracující firmy, která nabízí mnoha lidem pra- sk˘ch budov, zámeck˘ park anglického typu, farní kostel stavbu, a odvrátilo tak nebezpeãí zkázy, které podlehlo covní uplatnûní. Av‰ak i zde je nutné hledat dal‰í akti- Pov˘‰ení Sv. KfiíÏe, panská s˘pka, návesní kaple a také dis- mnoho dal‰ích zámeck˘ch budov jihozápadních âech. vity, které budou smûfiovat k obnovû a vyuÏití stávajících poziãnû dochovaná náves. Souãástí tehdej‰ího pfiídûlu pro obec byl také témûfi tfií- objektÛ, udrÏitelnosti rázu krajiny, hledání místních Historické jádro zástavby obce není naru‰eno novûj‰í sta- hektarov˘ zámeck˘ park. Zbytek zámeckého areálu byl zdrojÛ a ochranû Ïivotního prostfiedí. Nejrozsáhlej‰ím vební ãinností, pfiedimenzované novodobé objekty jsou rozparcelován a rozdûlen mezi obãany obce pfiedev‰ím projektem záchrany a obnovy místních zdrojÛ je obnova soustfiedûny na okraje obce. k úãelu zemûdûlské ãinnosti. Kolektivizací zemûdûlství pak a vyuÏití zámeckého areálu v Chanovicích, kulturní PÛvod vsi je ranû feudální. Tvrz, podle nejnovûj‰ích arche- byli noví vlastníci pfiinuceni vloÏit tento majetek do druÏ- památky se v‰emi návaznostmi. ologick˘ch v˘zkumÛ spí‰e men‰í hrad, na místû dne‰ního stva, které zde hospodafiilo, aniÏ by podstatnûji investo- zámku a pÛvodnû gotick˘ kostel jsou pfiipomínány valo do opravy a údrÏby tûchto objektÛ. V osmdesát˘ch letech druÏstvo areál zámku opustilo. Mezitím nûkolik Projekt záchrany zámeckého areálu Stáje po havárii „pfiídûlcÛ“ bylo nuceno darovat tento majetek státu, kter˘ v Chanovicích se tak stal také jedním ze spoluvlastníkÛ celého areálu. Historie a v˘znam kulturní památky Neutû‰en˘ stav hospodáfisk˘ch objektÛ pfiimûl obecní Zámeck˘ areál v Chanovicích, zapsan˘ pod pofi. ã. 241 zastupitelstvo v roce 1990 k rozhodnutí, Ïe cel˘ zámeck˘ a ã. rejstfi. 2974 v Seznamu nemovit˘ch kulturních pamá- areál získá do svého vlastnictví a jako jedin˘ vlastník bude tek okresu Klatovy, patfií podle hodnocení Národního zárukou toho, Ïe areál bude vyuÏit jako celek ke památkového ústavu v Plzni k nejzajímavûj‰ím a nejv˘- spoleãensk˘m, vzdûlávacím, kulturním a rekreaãním znamnûj‰ím památkov˘m objektÛm v okrese Klatovy. Stáje po rekonstrukci Stáje před havárií Okresní muzeum v Klatovech v rámci pracovně naučných pobytů přenáší a rekonstruuje ohrožené roubené objekty jiho- západních Čech. Nyní se buduje sedmý objekt

úãelÛm. Tento zámûr je dnes jiÏ obsaÏen i v územnûplá- Zaji‰tûní správy a provozu novací dokumentaci obce, zpracované v roce 1992. Je tfieba uvést, Ïe k tûmto ve‰ker˘m aktivitám se hlásí V souãasné dobû je tedy Obec Chanovice v˘luãn˘m vlast- Obec Chanovice, která na sebe také bere provoz celého níkem celého areálu. zámeckého areálu. Ten by mûl v budoucnosti vykazovat Hospodáfiská kfiídla v‰ak údûlu ãtyfiicetileté samodevas- takové trÏby, které by staãily jak na provoz, tak na Poutní místo u Újezda u Chanovic – kaplička u pramenu sv. Vojtěcha tace po chybûjící údrÏbû neunikla a na ãásti budov vznikl údrÏbu a opravy pfiedmûtn˘ch nemovitostí. Zámûrem havarijní stav – zfiícení stfiechy, rozvalení zdiva a kleneb. obce není tento areál prodat ãi se ho jinak zbavit, ale V roce 1990 získalo místní budovu panské barokní s˘pky vytvofiit zde skuteãné kulturní a spoleãenské centrum z roku 1740 Okresní muzeum v Klatovech. V letech nejenom obce samotné. Na nutné poãáteãní investice 1990–1992 provedlo u tohoto objektu nûkteré práce není v‰ak rozpoãet obce dostateãnû siln˘. Proto jsou obnovy a údrÏby. Panská s˘pka pak získala nové vyuÏití stále vyhledávány aktuální podpÛrné programy. jako depozitáfi zemûdûlsk˘ch strojÛ a náãiní. Od roku 1992 se zaãala datovat hlub‰í spolupráce mezi Spoleãensk˘ pfiínos muzeem a obcí. Mimo jiné se zaãal realizovat dlouhodob˘ Spoleãensk˘ pfiínos rehabilitace a nového vyuÏití zámec- projekt sanace zámeckého parku formou pracovnû nauã- kého areálu v Chanovicích nutno odÛvodnit pfiedev‰ím n˘ch pobytÛ stfiedo‰kolské a vysoko‰kolské mládeÏe. zv˘‰ením zájmu státu a obce o kulturní dûdictví minu- V roce 1994 Obec Chanovice pfiehodnotila nové vyuÏití losti. Budovy byly fiadu let opu‰tûny, bez vyuÏití a i bez zámeckého komplexu a vznikl návrh rekonstrukce a pfie- základní údrÏby. Zv˘‰ení celkové kvality Ïivotního pro- stavby. Návrh není samoúãeln˘, ale rozvíjí místní aktivity stfiedí obce Chanovice, vyuÏití pro kulturní, spoleãenské a aktivity klatovského muzea, které nûkolik desítek metrÛ a vefiejnû prospû‰né úãely, jakoÏ i zv˘‰ení turistické odtud, na pozemku, kter˘ darovala muzeu obec, realizuje atraktivity je hlavním cílem. od srpna 1994 expozici lidové architektury, jako Rekonstrukce a nová funkãní náplÀ pfiispûje dále ke zdÛ- záchrann˘ projekt pro objekty lidového stavitelství, které raznûní ekonomické funkce místa, kromû jiného také Údržba a záchrana drobnějších památek v obci – zde jsou v terénu ohroÏené. vytváfiením nov˘ch pracovních míst a bytÛ. kaplička s křížem v Dobroticích Pfiízemí hospodáfisk˘ch budov a zámecká sklepení v are- V˘sledkem je prezentace spolupráce mezi „zapomenu- álu nabízí v˘stavní plochy pro expozice (nyní „Hraãkáfiství tou“ ãeskou obcí a institucemi âeské republiky – i radostí a uspokojením z potû‰ení druh˘ch. Na toto sna- 19. a 20. století“ a „¤emeslo má zlaté dno“). JiÏ otevfiené Ministerstvo kultury âR, Ministerstvo pro místní rozvoj âR, Ïení navazují dal‰í ãinnosti obce spojené s regenerací expozice doplÀuje budovan˘ chanovick˘ skanzen a zvy- Ministerstvo financí âR, Krajsk˘ úfiad PlzeÀského kraje, v‰ech ‰esti vesnic obce. Obnova drobn˘ch místních pamá- ‰uje náv‰tûvnickou atraktivitu místa. Ze strany muzea je Národní památkov˘ ústav v Plzni, Okresní muzeum tek (kapliãky, kfiíÏky, pomníky, boÏí muka), hledání turis- akceptovateln˘ i poÏadavek obce na expoziãní prezentaci v Klatovy, Mûstsk˘ úfiad HoraÏìovice a dal‰í. S tím, Ïe kdyÏ tick˘ch tras po obnovovan˘ch nezpevnûn˘ch komunika- regionální historie. Práce na libretu a scénáfii expozic pro- je vzájemná spolupráce a vstfiícnost spojená s trpûlivostí cích, vytváfiení sluÏeb, vydávání publikací a propagaãních vedlo klatovské muzeum. Expoziãnû lze vyuÏít i plo‰nû a pracovitostí, lze dosáhnout postupnû celkové obnovy. materiálÛ, zapojování mládeÏe, ãinnost spolkÛ a obãan- rozmûrného nádvofií hospodáfisk˘ch budov. Zámeck˘ areál v Chanovicích je kulturní památkou, tvofií sk˘ch sdruÏení atd. místní a krajinnou dominantu. ¤e‰ení záchrany je dlou- UdrÏet a rozvíjet Ïivot na ãeském venkovû v Chanovicích Hlavní náplní pro zámeckou budovu je: hodobé, s termínem provedení (dokonãení oprav celého znamená, Ïe obec podporuje nûkolika formami rozvoj ■ zaji‰tûní základní ‰koly;❉ areálu a uvedení do provozu) do roku 2006 a navazuje na bydlení. Pfiipravuje a poskytuje stavební parcely. Staví ■ zaji‰tûní stravování pro dûti i potfiebnou vefiejnost;❉ nûj projekt komplexního vyuÏití, které bude sice jiné neÏ vodovody a plynovody. Roz‰ifiuje kanalizaãní síÈ a pfiipra- ■ provoz místní knihovny;❉ pÛvodní (stáj pro dobytek – oproti – expozice muzea vuje stavbu ãistiãky. Zaji‰Èuje úplnou ‰kolu. Pomáhá budo- ■ provoz místní historické expozice;❉ a ubytování, stodola – oproti – tûlocviãnû s bytem, sklady vat sportovní areál. UdrÏuje stávající objekty a sítû. ■ pofiádání kulturních a nauãn˘ch akcí, v˘stav.❉ – oproti – jídelna a kuchynû apod.), ale koresponduje se V˘sledkem celého spoleãného snaÏení regenerace souãasn˘mi podmínkami a potfiebami. Objekt je a bude zámeckého areálu v Chanovicích má b˘t spokojenost Hlavní náplní pro hospodáfiské budovy je: vyuÏit ve vefiejném zájmu a je pfiístupn˘ vefiejnosti. VyuÏity dûtí, které pfiedev‰ím zámeck˘ areál uÏívají, pohoda ■ provoz v˘stavní;❉ budou celoroãnû ve‰keré jeho plochy a prostory. I kdyÏ a uÏitek pro místní obãany, pfiíjemnû pfiekvapení a vra- ■ provoz informaãního centra;❉ pro omezené finanãní moÏnosti je postup prací rozloÏen cející se náv‰tûvníci. ■ trvalé bydlení (dva nové byty v provozu, dva se staví);❉ na del‰í dobu, je dÛleÏité pfiipomenout, Ïe budoucí vlastní Av‰ak „i cesta mÛÏe b˘t cíl“, soustavná regenerace ven- ■ provoz tûlocviãného sálu (od roku 2003); pfiíjmy pokryjí provoz a údrÏbu objektu. kovsk˘ch oblastí s dlouhodob˘mi zámûry a nikdy nekonãí- ■ provoz ubytovny s uãebnou (od roku 2005). Ani na‰i pfiedkové nevystavûli areál najednou. Postupnû cími vyvíjejícími se Ïivotními potfiebami a zpfiíjemÀujícími V‰e souvisí s obnovou a údrÏbou zámeckého parku, byl pfiebudováván, mûnil vzhled a vyuÏití, jak ‰el ãas a pfii- dopady. vãetnû dvou vodních nádrÏí jiÏ opraven˘ch. cházely potfieby denního Ïití. VÏdyÈ cesta k postupné V roce 2003 na jafie pfiipravil za pomoci archivu obce (❉ – jiÏ v provozu) obnovû a poté stálá funkãnost je kaÏdodenní prací, ale Petr Klásek âernick˘, starosta Obce Chanovice

regenerace prostoru /71 Střední Pošumaví

Zájmové sdruÏení Stfiední Po‰umaví vzniklo pfied pûti lety s cílem spoleãnû fie‰it nûkteré problémy pfii zaji‰tûní trvale udrÏitelného rozvoje venkovského prostoru. Zakládajícími ãleny jsou obce Bû‰iny, Hartmanice, HlavÀovice, Petrovice u Su‰ice, Velhartice, Hrádek u Su‰ice, Kolinec, Mokrosuky a Vrhaveã. Mikroregion zaujímá rozlohu 261 km2. Poãtem 7777 obyvatel patfií k nejménû osídlen˘m oblastem s prÛmûrnou hustotou 30 obyvatel/km2. Stfiední Po‰umaví, jak uÏ název napovídá, zahrnuje rozsáhlé území ‰umavského podhÛfií a svou ãástí zasahuje i do CHKO a NP ·umava. Celá oblast je pfiírodnû velmi cenná a turisticky atraktivní. Krásná krajina, neporu‰ená pfiíroda a bohaté historické kofieny, to je spoleãn˘ jmenovatel území v pásu táhnoucím se od jihov˘chodu k severozápadu mezi mûsty Su‰ice a Klatovy.

Muzeum Š. Adlera

Skleněný oltář v kostele sv. Vintíře na Dobré Vodě Hartmanice

Mûsto se rozkládá na rozhraní ·umavsk˘ch plání v nadmofiské v˘‰ce 780 m. PÛvodní Louãová, Mal˘ Radkov, Mochov, Palvínov, Prostfiední Kru‰ec, Svûtlá, ·tûpanice, osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Passova do Su‰ice jiÏ zaãátkem 11. století. Trpû‰ice, Vatûtice, Vlastûjov a ZáluÏice. Rozvoj a v˘znam mûsta pfiinesla kromû v˘nosÛ z vybraného cla zejména tûÏba zlata, Mûsto si po roce 1990 stanovilo jako prvofiad˘ úkol odstranit velké zatíÏení spadu ze která zde probíhala od 14. století. ãtrnácti kotelen a lokálních topení, které se nesluãovalo s místem leÏícím na hranicích První písemná zmínka je z 12. století, kdy byla do Hartmanic pfienesena královská cel- Národního parku ·umava. Pro nereálnost pfiipojení na rozvody plynu mûsto pfiistou- nice. V prÛbûhu let se stávají centrem králováck˘ch rychet, které vtiskly osobit˘ ráz pilo k vybudování moderního systému centrálního vytápûní obnoviteln˘mi zdroji. správnímu území Hartmanic. V souãasné dobû zahrnuje 23 místních celkÛ na rozloze V rámci moÏnosti financování byla teplofikace rozvrÏena do dvou etap za podpory 6 tisíc ha v nejzápadnûj‰í v˘spû b˘valého PrácheÀského kraje. EU, programu PHARE, a âeského fondu pro Ïivotní prostfiedí. Dvû nejvût‰í blokové Pod správu mûsta patfií osady: Dobrá Voda, Dolej‰í Kru‰ec, Dolej‰í Tû‰ov, Hofiej‰í kotelny byly pfiestavûny na spalování syrové ‰tûpky a pilin. Do kotelen byly osazeny Kru‰ec, Hofiej‰í Tû‰ov, Chlum, Javofií, Keply, Kochánov, KfiíÏenec, Kundratice, tfii teplovodní kotle Danstoker Volund o v˘konech 880 kW, 1750 kW a 1750 kW

72/ regenerace prostoru Kotelna

Penzion – Hartmanice a vzájemnû propojeny do jednotné rozvodné sítû o délce tfii km, zásobující teplem a teplou uÏitkovou vodou 90 % sídelní ãásti mûsta Hartmanice. Systém je aÏ po pfie- dávací stanice fiízen pomocí poãítaãe, zaji‰Èujícího efektivní vytápûní objektÛ a opti- mální reÏim provozu kotlÛ, coÏ pfies velké pofiizovací náklady udrÏuje cenu na 320 Kã/GJ se spotfiebou dle konstrukce domÛ na 0,5–0,7 GJ/m2 za rok obytné plo- chy. Hodnoty namûfien˘ch emisí se sníÏily o 96 % proti pÛvodní zátûÏi z uheln˘ch kotelen a zároveÀ vzniklou rezervou mohlo mûsto bez problému pfiipojit nov˘ dÛm s peãovatelskou sluÏbou o 23 bytov˘ch jednotkách s peãovatelsk˘m zázemím za cenu 18 478 Kã/m2 obytné plochy. Tento objekt, projektovan˘ a realizovan˘ spoleãností Stavoplast KL, Stachy, vyuÏil pfii urbanistickém umístûní stavby terénního pfiev˘‰ení. Tím bez zvlá‰tních technick˘ch zafiízení je 15 bytov˘ch jednotek bezbariérovû pfiístupn˘ch a zároveÀ umoÏÀujících bytov˘ komfort plnû vybaveného bytu 1+1 o cel- kové v˘mûfie 40 m2. Pfii revitalizaci b˘valého vojenského prostoru klade mûsto, i s ohledem na stávající národní park, dÛraz na cestovní ruch. V Dobré Vodû pfiipomíná skláfiskou slávu ·umavy unikátní sklenûn˘ oltáfi a 14 zasta- vení kfiíÏové cesty v kostele sv. Vintífie. Po jedné z prvních soln˘ch stezek je nyní vyzna- ãena rodinná turistická stezka sv. Vintífie, zaãínající na Dunaji a konãící v Praze. Je pfií- znaãné, Ïe tato stezka vede okolo hory Kfiemelné s pozÛstatky ranû stfiedovûké tûÏby zlata. Souãasnû její druh˘ název, nesoucí jméno jednoho ze zakladatelÛ skautingu a ochránce pfiírody, spisovatele E. T. Setona, dokládá, Ïe pro zdej‰í obyvatele je i do budoucna neporu‰ená pfiíroda tím nejvût‰ím zdrojem bohatství. V odlouãené ãásti Dobré Vody stojí objekt muzea Dr. ·imona Adlera, vûnovan˘ památce 150 zanikl˘ch Ïidovsk˘ch obcí. Šumavská chalupa – osada Kříženec

regenerace prostoru /73 Zděná chatka pro 4 – 5 osob

Kostel Navštívení Panny Marie v Běšinech Hlavní budova Eurocampu – recepce, restaurace a školicí středisko Tenisové kurty v areálu Bû‰iny Bû‰iny leÏí 11 km jihov˘chodnû od Klatov v údolí Drnového potoka. Bû‰iny jsou pÛvodu budovaného skanzenu ‰umavské lidové architektury, kter˘ se dnes nachází v podhradí prastarého, první písemné zmínky pocházejí z roku 1379, kdy ves byla majetkem zeman- státního hradu Velhartice. ského rodu pánÛ Bû‰ínÛ z Bû‰in, ktefií zde sídlili do poãátku 17. století. Po nich patfiily V souãasné dobû v obci, jejíÏ správní území zahrnuje obce Bû‰iny, Hofiákov, Hubenov, Kozí, Bû‰iny LamingenÛm z Albenreuthu a po Kocech z Dobr‰e je od roku 1678 vlastnili Rajské a Úloh o celkové rozloze 16,02 km2, Ïije trvale 825 obyvatel. Obec Bû‰iny je obcí Krakov‰tí z Kolovrat a pfiipojili je k panství T˘nec. stfiediskovou s velmi vyvinutou infrastrukturou a dopravní obsluÏností – vlakové i autobu- PÛvodnû v Bû‰inech stávala zemanská tvrz, která byla v 1. polovinû 17. století pfiestavûna sové spojení, po‰ta, kadefinictví, ‰kola a ‰kolka, dokonãuje se plynofikace obce. Obec na renesanãní zámek, z nûhoÏ se dodnes zachovala budova panské s˘pky. Nad vchodem Bû‰iny je jednou z mála obcí, která podporuje ekologické vytápûní. Zfiídila tepelné ãerpadlo do prvního poschodí jsou znaky KocÛ z Dobr‰e a Nebilovsk˘ch z Drahobuze. V polovinû pro vytápûní matefiské ‰koly, dÛmyslnû propojené se sluneãními kolektory. Investice pfii‰la 19. století byl v tûchto prostorách zfiízen lihovar, kter˘ je v provozu dodnes. Kromû obil- na dva miliony korun, vãetnû státní dotace, a byla dokonãena v roce 2000. V souãasné ného lihu z Ïita a p‰enice se zde vyrábí vyhlá‰ená Bû‰inská ovocná pálenice z rÛzn˘ch dobû Ïije obec ãil˘m cestovním ruchem, zejména díky novû vybudovanému areálu druhÛ ovoce – jablka, hru‰ky, ‰vestky apod. Eurocampu, kter˘ byl ze 75 % financován z prostfiedkÛ Evropské unie. Pfiestavba zaãala Od samotného zaloÏení obce se bohosluÏby konaly v gotickém kostele sv. Bartolomûje, poãátkem devadesát˘ch let. Eurocamp byl slavnostnû otevfien 17. ledna 2001. Nyní má kter˘ byl vybudován na vrchu Bartolomûj vzdáleném 2,5 km od Bû‰in. V roce 1579 tento kapacitu 320 osob. V areálu je hostÛm k dispozici restaurace, moderní sociální zafiízení, kostel vyhofiel, v roce 1788 byl zru‰en a potom zbofien. Dnes je hojnû nav‰tûvovanou zfií- koupali‰tû, tenisové kurty s umûl˘m povrchem, minigolf, sauna a dal‰í novinky, vãetnû soci- ceninou. Po uzavfiení kostela byl hlavní oltáfi pfieloÏen do zámecké kaple v Bû‰inech, álního zázemí pro karavany. V roce 2002 obec zaãala budovat v areálu Eurocampu ·kolicí, nynûj‰ího farního kostela Nav‰tívení Panny Marie, zde stojí dosud s obrazem Nav‰tívení vzdûlávací a informaãní centrum, které bylo slavnostnû pfiedáno dne 17. února 2003. Panny Marie v lodi u hlavních dvefií. V roce 1995 probûhla po tfiicetileté pfiestávce reno- Finanãní prostfiedky na jeho vybudování byly z 90 % poskytnuty EU, z programu SAPARD. vace kostela. VûÏ dostala novou stfiechu z mûdûného plechu. Stavební ãást vy‰la na dva miliony a technické vybavení témûfi na tfii miliony korun. Jedním s posledních majitelÛ obce byl pan Jindfiich Kolowrat z rodu Kolowrat-Krakovsk˘. V souãasnosti Eurocamp Bû‰iny nabízí nejen celoroãní ubytování s moÏností v˘letÛ do V dobû jeho panování byl v obci vystavûn vefiejn˘ vodovod a sokolovna s rozsáhl˘mi cvi- oblasti západní a stfiední ·umavy, ale i moÏnost pofiádání ‰kolení a vyuÏití sportovního ãi‰ti. V Bû‰inech byla postavena fiada chalup v rázovitém stylu lidové architektury. Dvû vybavení. V souvislosti se zahájením provozu Eurocampu byla roz‰ífiena síÈ cyklotras s napo- staré historické vesnické chalupy s do‰kov˘mi stfiechami byly rozebrány a odvezeny do jením na cyklotrasy v SRN. V okolí Bû‰in je vybudováno a oznaãeno 250 km cyklotras.

Ukázka cyklotrasy – Rajské

Běšiny – letecký snímek

Pozůstatky zámečku ze 17. století, dnes lihovar

▼ Chalupa v Rajském ve stylu šumavské architektury V posledních několika letech bylo z iniciativy obce v okolí vyznačeno velké množství cyklotras. Tyto cyklotrasy jsou navrženy tak, že přivádějí turistu k významným historickým památkám i do nejkrásnějších přírodních partií a navazují na systém cyklotras celé oblasti Šumavy a Klatovského regionu. Cyklotrasy byly vybaveny mnoha odpočívadly pro turisty s mapovými stojany a přístřešky Hrádek

Název obce je odvozen od hrádku, kter˘ zde stál poãátkem 14. století, osada je v‰ak je‰tû star‰í. První písemná zmínka o obci je z roku 1298. Ve 14. století je Hrádek uvádûn jako mûsteãko, na které byl znovu pov˘‰en roku 1479. Obec se nachází v malebném údolí fiíãky OstruÏné v oblasti Svatoborské vrchoviny s majestátn˘m a bájemi opfieden˘m Svatoborem (845 m n. m.). Sv˘m územím zasahuje do dvou pfiírodních rezervací. Obec je kfiiÏovatkou i v˘chozím místem znaãen˘ch turistick˘ch a cykloturistick˘ch tras. Do správního území obce spadají v souãasné dobû kromû Hrádku také âejkovy, Zbynice, âermná, Ka‰ovice, Odolenov a TedraÏice. Obec má dnes 1330 obyvatel. S Hrádkem je spojeno pÛsobení knûze a spisovatele Franti‰ka Pravdy (1817–1904), vlastním jménem Vojtûch Hlinka, kter˘ byl vychovatelem dûtí hrádeckého pána. Franti‰ek Pravda patfiil mezi spisovatele, jejichÏ díla se ãetla se zaujetím a jeÏ ovlivÀo- vala poãínání prost˘ch lidí i literátÛ. Mezi jeho ctitele patfiili spisovatelé Hálek, ·milovsk˘, Rais a Baar. Obec stále investuje do svého dal‰ího rozvoje obce. Postupnû byly vybudovány nové vodovody v TedraÏicích (1994), âermné (1995) a Puchverku (1998). V roce 1994 byla postavena nová budova poÏární zbrojnice ve Zbynicích, nyní se provádí pfiestavba hasiãské zbrojnice v Hrádku. V roce 1998 byla realizována plynofikace celého Hrádku Kostel na Zdouni – mezi Hrádkem a Tedražicemi se nachází románsko–gotický kostel sv. Vavřince ze sklonku 12. století. Jedná se o pozůstatek bývalé rýžovnické osady z 13.–17. avroce 2001 TedraÏic. V roce 1998 byla v Hrádku dokonãena v˘stavba inÏen˘rsk˘ch století. Pod kostelem na protilehlém břehu Ostružné jsou rozsáhlá sejpová pole, pozů- sítí pro 34 stavebních parcel. V roce 1997 byla vybudována na âermné obecní pila. statky po rýžování zlata. V současné době byla obcí vybudována k této památce nová V Hrádku bylo vybudováno dûtské hfii‰tû a nyní se realizuje v˘stavba parãíku vedle přístupová komunikace včetně parkoviště pro osobní automobily návštěvníků a celé pro- stranství okolo bylo upraveno a osázeno novou zelení budovy obecního úfiadu. Znaãné prostfiedky dává obec do oprav kulturních a histo- rick˘ch památek, údrÏby komunikací a v˘sadby a o‰etfiování zelenû.

Pfiírodní park „Budûticko“

Velká ãást území obce leÏí na území pfiírodního parku Budûticko, kter˘ byl vyhlá‰en v roce 1994 a jeho v˘mûra ãiní 44 km2. Území parku se rozkládá mezi mûstem Su‰ice, obcemi Îichovice, Bojanovice, Vlkonice, Otû‰ín, âejkovy, Zbynice a Hrádek u Su‰ice. Jihov˘chodní ãást zasahuje do Po‰umavského krasu. Vápencové vrchy dávají krajinû charakteristick˘ ráz a vyskytuje se na nich fiada druhÛ vzácn˘ch a zákonem chránû- n˘ch rostlin.

▲ V centru obce Hrádek zaujme všímavého návštěvníka areál zámku s parkem. Původní tvrz byla postavena ve 13. století. Starší část současného zámku byla postavena v 16. sto- letí rodem Račínů z Račína. Největší rozkvět zámku a panství byl za majitele hraběte Jana Desfours v 18. století, kdy byla přistavěna nová část zámku a zámecká kaple sv. Vallburgy. Tento zámek, po mnoha letech devastace prochází v současnosti rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt zámku je v soukromém vlastnictví

▼ Nově upravená příjezdová cesta ke kostelu na Zdouni

Přírodní rezervace Zbynické rybníky byla vyhlášena v roce 1992 a její výměra činí 38 ha. Přístup je zajištěn po účelové komunikaci, která je značena jako cyklotrasa 2084, od části obce Tedražice nebo Čejkovy. Jedná se o nejzachovalejší část soustavy rybníků s přilehlými vlhkými loukami a současně významnou lokalitu sloužící jako hnízdiště vod- ního ptactva s hojným výskytem obojživelníků a plazů. Petrovice

Rekonstrukce koupaliště v Petrovicích v roce 2002 Petrovice

Obec Petrovice se nachází pfiibliÏnû 10 km jihozápadnû od mûsta Su‰ice. Zachovalá, krásná, Opravená zemědělská usedlost ve Svojšicích – vstupní brána ãlenitá krajina s lesy a pastvinami zde dosahuje nadmofiské v˘‰ky od 600 do 1000 m. Prvními trvale usedl˘mi obyvateli kraje byli kelt‰tí r˘Ïovníci zlata, ktefií pronikali za dra- h˘m kovem pfii fiece Vol‰ovce aÏ k PstruÏnému potoku. Místy se dodnes nacházejí zbytky star˘ch sejpÛ, pozÛstatkÛ r˘Ïovnické ãinnosti. V té dobû vzniklo poblíÏ dne‰ní vsi Jifiiãné útoãi‰tné hradi‰tû Hrnãífi se zázemím hospo- dáfiského dvorce a prvotní vût‰í osídlení v podkostelní ãásti souãasné obce Petrovic. Drobná sídla r˘ÏovníkÛ byla rozeseta po úboãích nebo pfiímo v nivách zlatonosn˘ch potokÛ. Od konce 11. století mÛÏeme pfiedpokládat ãil˘ obchodní ruch na odboãce zlaté solné stezky, vedoucí z Hartmanic smûrem k Velharticím a dále do vnitrozemí. Nejv˘raznûj‰í dominantou obce je pÛvodnû románsk˘ kostel sv. Petra a Pavla, kter˘ se pfiipomíná jiÏ roku 1384. V kostele jsou obrazy dvanácti svat˘ch apo‰tolÛ od Petra Brandla. Zajímavostí kostela je to, Ïe byl ve stfiedovûku opevnûn vysokou kamennou zdí ▲ Šumavská chalupa v osadě Rovná s cimbufiím a prolomenou gotickou branou, která se dochovala dodnes. ▼ Románský kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích ▼ Tvrz ve Svojšicích Obec Petrovice se skládá z tûchto ãástí: Bfietûtice, âástkov, Dolní Kochánov, Franti‰kova Ves, Chamutice, Jifiiãná, Koj‰ice, Mar‰ovice, Nová Víska, Pafiezí, Petrovice u Su‰ice, Posobice, Rovná, Strunkov, Svoj‰ice, Trsice, Vojetice, Îikov. Zámeãek KnûÏice v Petrovicích, kde byl v minul˘ch letech zfiízen domov dÛchodcÛ, v souãasné dobû koupil dánsk˘ investor se zámûrem vybudovat zde relaxaãní a vzdûlávací centrum. Zajímavá jsou téÏ venkovská stavení se zachoval˘mi barok- ními ‰títy – ml˘n Tamífi, chalupy v âástkovû a Svoj‰icích. V nedalek˘ch Svoj‰icích se nachází tvrz ze 14. století. Tato pÛvodnû dvoupatrová vûÏovitá stavba zakonãená dfievûnou nástavbou. V 17. století byla pfiestavûna na s˘pku. Vedle ní byl v 18. století postaven barokní statek. Dále zde je moÏno uvidût opraven˘ ‰p˘char u zemûdûlské usedlosti. Katastrální území obce je protkáno sítí cyklotras a od ãervna 2003 bude zpfiístupnûna Farmáfiská stezka, která spojuje zemûdûlské usedlosti v okolí. V loÀském roce bylo upraveno koupali‰tû v Petrovicích, pro- bíhá zde dokonãení nûkolika rekreaãních zafiízení a v sou- ãasné dobû se zdá, Ïe obec Petrovice u Su‰ice je schopna pfiivítat v rámci cestovního ruchu i nároãné zájemce. Pohled na Velhartice Skanzen lidové architektury u Státního hradu Velhartice

Velhartice

Nejstar‰í zpráva o Velharticích je z roku 1318. PfiibliÏnû v této dobû byl dostavûn hrad, kter˘ tehdy patfiil Bu‰kovi z Velhartic, komorníku a pfiíteli Karla IV. Osada v‰ak vznikla jiÏ dfiíve pfii obchodní cestû z Bavor do vnitra âech. Star‰í neÏ hrad je i farní kostel, pÛvodnû románsk˘. Zakládací listina dal‰ího kostela z roku 1373 naz˘vá osadu mûsteãkem. Po roce 1390 jsou majiteli Velhartic páni z Hradce (Jindfiichova). Z nich Menhart obdafiil mûsteãko roku 1444 prvním privile- giem (t˘kalo se nápadÛ odúmrtních). V tomto období byly na hradû ukr˘vány po nûkolik let ãeské korunovaãní klenoty. Do roku 1506 je pánem na Velharticích Zdenûk Lev z RoÏmitála. Zapoãal zde s dolo- váním stfiíbra a vymohl u krále pro mûsteãko právo dvou v˘roãních trhÛ. Za tfiicetileté války získal Velhartice císafisk˘ plukovník de Hoeff Huerta, kter˘ na hradû postavil renesanãní palác a za poplatek odpustil mû‰ÈanÛm robotování. Koncem 18. století zaãali tu majitelé panství hrabata Desfours s v˘robou papíru, roku Kovářské muzeum ve Velharticích 1865 zde vznikla dal‰í papírna. Roku 1869 byla ve Velharticích zfiízena po‰ta. Roku 1882 v obci postavil Ïidovsk˘ podnikatel továrnu na kÛÏe. V tomto období ãítaly V souãasné dobû mají Velhartice 460 obyvatel, s osadami, které byly k mûsteãku pfii- Velhartice kolem 1100 obyvatel. Obûtí nacistické okupace se stalo v‰ech 19 místních ãlenûny po roce 1976 pak kolem tisíce osob. Obec Velhartice je tvofiena ãástmi: Ïidovsk˘ch obãanÛ. Braníãkov, Drouhaveã, Hory Matky BoÏí, Chotû‰ov, Jarkovice Konín, Nemilkov, Dne 6. kvûtna 1945 bylo mûsteãko osvobozeno americkou armádou. V pováleãn˘ch Radvanice, Stojanovice, Tvrdoslav a Velhartice. letech ode‰lo mnoho rodin do pohraniãí, poãet obyvatel tím citelnû poklesl. Mûsteãko pfiedev‰ím svojí polohou v pfiedhofií ·umavy a romantickou scenérií hradu Poúnorová socializace zlikvidovala místní prÛmysl, 4 ml˘ny a ostatní Ïivnosti. Roku sk˘tá malebn˘ pohled a je vyhledáváno turisty i letními hosty. 1957 byla zaloÏena bramboráfiská ‰lechtitelská stanice a lisovna plastick˘ch hmot na místû b˘valé koÏeluÏny. V tomto období byla dokonãena elektrifikace, vefiejn˘ vodo- vod, postaven kulturní dÛm, v sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch letech rekreaãní rybník, matefiská ‰kola s byty, prodejna potravin, kanalizace, ãistírna odpadních vod a spor- tovní areál, v devadesát˘ch letech DÛm s peãovatelskou sluÏbou a v posledním období dokonãeno parkovi‰tû pod hradem, spolufinancované z prostfiedkÛ Evropské unie. Za zmínku stojí muzeum a nauãná stezka dokumentující historii hornictví v osadû Hory Matky BoÏí. V období po roce 1989 ze zmínûné ‰lechtitelské stanice vznikla akciová spoleãnost VESA Velhartice zamûfiená na pûstování a ‰lechtûní sadby brambor a dal‰í zemûdûl- skou ãinnost. VESA Velhartice, a. s., V˘robní druÏstvo PlzeÀské dílo, zab˘vající se liso- váním plastick˘ch hmot a Zemûdûlské obchodní druÏstvo HlavÀovice jsou v˘znam- n˘m zdrojem pracovních míst v regionu.

▼ Sociální zařízení na nově vybudovaném parkovišti ve Velharticích

Kostel Narození Panny Marie ve Velharticích

regenerace prostoru /77 Kolinec

Obec Kolinec leÏí pfii

hlavní silnici ze Su‰ice do Hřbitov v Mlázovech Klatov, v nádherné krajinû na rozhraní ·umavského podhÛfií a Plánické vrchoviny. Nadmofiská v˘‰ka je zde 550–600 m n. m. Místem s nejvy‰‰í nadmofiskou v˘‰kou je vrch Vidho‰È (759 m). Obec Kolinec je tvofiena ãástmi: Bernartice, Bofiíkovy, Brod, Bur‰ice, Hradi‰tû, Javofií, Jindfiichovice, Kolinec, Lukovi‰tû, Malonice, Mlázovy, Podolí, Sluhov, Smrãí, StfiíteÏ, Památný dub Památná lípa velkolistá o obvodu kmene 8,5 m na okraji obce Tajanov, TrÏek, Ujãín a Vlãkovice. Obec Kolinec – v latinsk˘ch textech Colonia Minor – byla vûnn˘m mûstem ãesk˘ch krá- Mokrosuky loven. První zmínka o osadû r˘ÏovníkÛ zlata v údolí fieky OstruÏné pochází z roku 1290. V roce 1380 se jiÏ zaãíná objevovat název shodn˘ s dne‰ním Kolinetz, tj. men‰í Kolinec. Obec Mokrosuky v nadmofiské v˘‰ce 530 m je sice nejmen‰í obcí mikroregionu Stfiední V dobû pÛsobení Václava Vintífie z Vlãkovic dochází k rozkvûtu mûsteãka. Tehdy byl na Po‰umaví, ale neménû zajímavou neÏ ostatní. Pod obec Mokrosuky spadají osady místû dfievûné tvrze postaven renesanãní zámeãek. Le‰i‰ov a Pozorka. Od poãátku 15. do poloviny 16. století patfiil pánÛm z Velhartic. Po nich se v jeho vlast- Ves se pfiipomíná jiÏ ve 14. století jako majetek velhartického hradu. Poprvé je v histo- nictví vystfiídala fiada majitelÛ. Z období po roce 1838, kdy mûsteãko patfiilo k nalÏov- rick˘ch kronikách uvádûna v roce 1419 a je zde zmiÀován nûkdej‰í ml˘n. Po rozdûlení skému panství hrabûte Ludvíka Taaffe, pochází krásn˘ zámeck˘ park. velhartického panství kolem roku 1560 byla ves pfiipojena k panství kolineckému Z památek je nejcennûj‰í ranû gotick˘ kostel svatého Jakuba Vût‰ího, postaven˘ koncem a nov˘m majitelem se stal Václav Vintífi z Vlãkovic. Roku 1679 se majitelem Mokrosuk 13. století na základech pÛvodního románského kostelíka z pfielomu 12. a 13. století. stává Arno‰t Vojtûch Raãín a Mokrosuky jsou pfiipojeny k panství Hrádek. Barokní kamenn˘ most se sochou Jana Nepomuckého pfies fieku OstruÏnou byl postaven V˘znamnou památkou v Mokrosukách je b˘valá vodní tvrz. Ta byla v roce 1579 pfie- v 18. století a je chránûn jako technická památka. V mûsteãku stojí také stará synagoga mûnûna Volfem Gothardem z Perglasu na dvoukfiídl˘ renesanãní zámek s arkádov˘m a Ïidovsk˘ hfibitov z poloviny 17. století. V okolí obce jsou ãetné stopy po stfiedovûkém prÛãelím, jehoÏ fasáda byla ozdobena sgrafity. Pfii pozdûj‰ích úpravách byla pfiistavûna r˘Ïování zlata. Mezi turistické zajímavosti patfií i dvû chránûné památné lípy na návsi i zámecká kaple, z níÏ se do dne‰ní doby dochoval pouze polokruhov˘ v˘klenek mezi v Malonicích, které se fiadí mezi nejvût‰í v Po‰umaví (obvod kmene 780 a 850 cm, severní a jiÏní stranou. Dodnes je patrn˘ zbytek vodního pfiíkopu, kter˘ pÛvodnû obklo- stáfií 850 a 900 let). poval cel˘ objekt. Ve druhé polovinû 20. století slouÏil zámek vefiejn˘m úãelÛm. Roku 1566 se v Kolinci narodil Dr. MatyበBorbonius, vlastním jménem Matûj Burda – Na místû pÛvodní kaple z první poloviny 19. století stojí opravená kaple zasvûcená ãesk˘ uãenec a lékafi. Ve své dobû mûl oficiální titul zemského lékafie a byl dvorním sv. Václavu. Interiér je vyzdoben lidov˘m oltáfikem. dodavatelem léãiv pro císafisk˘ dvÛr Rudolfa II. V Praze vlastnil vyhlá‰enou lékárnu. V obci Mokrosuky jsou dva památné stromy, stáfií pfies 400 let. Na kraji vísky je památná Známou rodaãkou z Kolince je také operní pûvkynû L. Márová. V nedalek˘ch Mlázovech dutá lípa a pod vesniãkou se nachází dub, pod nímÏ jsou pochováni ‰véd‰tí vojáci z dob pob˘val spisovatel Karel Matûj âapek Chod. tfiicetileté války. V osadû Le‰i‰ov je Celá oblast nabízí vhodné podmínky pro turistiku a cykloturistiku. Obcí prochází nûko- pak rovnûÏ lípa stejného stáfií. lik cyklotras spojujících nejnav‰tûvovanûj‰í turistické lokality ‰umavského podhÛfií. Mezi Tato malá vesniãka se mÛÏe py‰nit nejhezãí patfií trasa ã. 2086 sv˘m rodákem, vynikajícím léka- vedoucí z Kolince pfies lesní fiem, kter˘m byl prof. MUDr. komplex Vidho‰È do Ústalãe. Václav Vojta, dûtsk˘ neurolog, K rekreaãním úãelÛm slouÏí autor tzv. „Vojtovy metody dûtské také místní koupali‰tû a spor- rehabilitace“. tovní areál. V okolí Mokrosuk jsou nádherné Dal‰í informace poskytuje turistické terény. Obcí prochází Informaãní stfiedisko Kolinec pû‰í trasy i cyklotrasa ã. 2091 Tel.: +420 376 594 041, vedoucí z Velhartic do Ústalãe. e-mail: [email protected]. ▼ Kostel sv. Jakuba v Kolinci

▼ Židovský hřbitov nad obcí ▼ Renesanční zámek v Mokrosukách Kolinec

▲ Kaple sv. Václava Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hlavňovicích HlavÀovice HlavÀovice leÏí na území Pfiírodního parku Kochánov pfiibliÏnû 15 km od mûsta Su‰ice. Obec je nejvy‰‰ím poloÏen˘m místem na hlavní silnici trasy Su‰ice–Klatovy v nadmofiské v˘‰ce 688 m. Nejvy‰‰í bod na území obce HlavÀovice se v‰ak nachází „na vrchu u KeplÛ“, leÏí ve v˘‰ce 975 m n. m. První zmínka o obci pochází jiÏ z 11. století. Historie nûkter˘ch osad je v‰ak podstatnû star‰í. V 15. století koupil HlavÀovice Menhard z Hradce, dále pak patfiily rodu DoupovcÛ z Doupova. Od roku 1598 je obec majetkem Dûtleba z Dobr‰e, kter˘ tu postavil zámek. Potomci tohoto rodu zde Ïili aÏ do roku 1945. Posledním pak byl Otamar Pelikán. Obec HlavÀovice se v souãasné dobû skládá z 15 sídelních jednotek: Cihelna, âastonice, âeletice, HlavÀovice, Horní StaÀkov, Javofiíãko, Libûtice, Milínov, Pích, Pfiestanice, Puchverk, Radostice, Suchá, Zámy‰l, Zvíkov a z nûkolika pro ·umavu tak typick˘ch samot. Ze zdej‰ích památek stojí za zmínku pozdnû gotick˘ kostel sv. Jana Nepomuckého, postaven˘ v letech 1799–1808. Nedaleko kostela pfies silnici stojí stylová ‰umavská cha- Obecní úřad Vrhaveč lupa – dfievûnice. Zajímavou, ale v souãasnosti znaãnû zchátralou památkou, je místní zámeãek. Kolem nûj Vrhaveã se rozkládá park se star˘mi duby, sosnami a javory. Obecná ‰kola v HlavÀovicích vznikla v roce 1794. V˘uka probíhala v nûkolika staveních. Vrhaveã leÏí podél hlavní silnice na trase Klatovy–Îelezná Ruda asi 5 km od mûsta Teprve v roce 1806 byla postavena pfiízemní ‰kola, ke které bylo v roce 1909 pfiistavûno Klatovy. Komunikaãními spoji jsou státní silnice I/27 Klatovy–Îelezná Ruda a Ïeleznice patro. Klatovy–HoraÏìovice. Smûrem na ·umavu leÏí uprostfied zdej‰ích lesÛ nûkolik vesnic a osad s mnoÏstvím Obec Vrhaveã k 1. 1. 2003 ãítá 798 obyvatel a skládá se ze ãtyfi místních ãástí: Malá zachoval˘ch staveb lidové architektury. Patrnû nejznámûj‰í z nich je 200 let staré rou- Víska, Nezna‰ovy, Radinovy, Vrhaveã, a dvou osad Hejno a âerné Krávy. S tûmito ves- bené stavení v osadû Zvíkov, které je jednou z nejhezãích pÛvodních chalup na ·umavû. nicemi má Vrhaveã spoleãnou správu obce. K jejich spojení do‰lo v 70. letech, kdy V obci se dále nachází kulturní dÛm a k dispozici v‰em pfiíznivcÛm míãov˘ch her je také zaãalo jejich postupné zvelebování. sportovi‰tû. Pfiítomnost pfiírodního parku Kochánov láká v létû k nenároãné pû‰í i cyklo- Historické kofieny této obce sahají aÏ do roku 1379 a nejv˘znaãnûj‰í památkou je turistice, v zimû nabízí vhodné terény pro lyÏafiské sporty. Zdej‰í lesy jsou vyhlá‰en˘m hou- pÛvodní s˘pka ze 14. století v osadû âerné Krávy. bafisk˘m rájem. Mezi zajímavosti obce HlavÀovice patfií také dvû farmy s chovem jelenÛ. PÛvodní v˘znam názvu obce byl VrhavcÛv DvÛr a stalet˘m v˘vojem dospûl aÏ k nynûj- ‰ímu, od roku 1916 pouÏívanému názvu Vrhaveã. Vesnice se rozprostírá v kotlinû, jíÏ protéká Drnov˘ potok a po západní i v˘chodní stranû je lemována mírn˘mi kopci. Zdej‰í málo ãlenitá krajina je vhodná pro nená- Původní šumavská roãnou cykloturistiku, a proto zde bylo vybudováno nûkolik nov˘ch cyklotras. chalupa ve Zvíkově, Vût‰í rozvoj zaãíná s roz‰ifiováním obytné zástavby v 80. letech minulého století. která je zapsána Podle nového územního plánu se pfiipravuje zástavba v Nezna‰ovech a Radinovech. v seznamu chráněných památek UNESCO V posledních letech byly vynaloÏeny znaãné prostfiedky na opravy komunikací. Státní komunikace I/27 Klatovy–Îelezná Ruda je svou hustotou provozu pro obec znaãn˘m problémem, proto byla do územního plánu schválena její pfieloÏka mimo obec ▼ Penzion Kopelent v Hlavňovicích – v návaznosti na obchvat Klatov. ukázka novodobé Vzhledem k nebezpeãnosti provozu na státní silnici zaãala obec budovat pátefiní cyk- šumavské chalupy lostezku, která po napojení na Klatovy v prostoru nádraÏí Luby spojí mûsto s na‰imi obcemi, naváÏe na cyklostezky v Bû‰inech a pfiispûje ke zpfiístupnûní ·umavy. Po dokonãení posledního, 1,5 km dlouhého úseku v leto‰ním roce, bude cyklostezka prÛjezdná. V roce 2002 byla dokonãena celoplo‰ná plynofikace obce. V celé obci je zaveden televizní kabelov˘ rozvod s informaãním kanálem obce (náhrada za místní rozhlas), bezdrátové napojení na informaãní, v˘straÏn˘ a varovn˘ systém (hasiãsk˘ záchrann˘ sbor a civilní obrana). V obci je matefiská ‰kola, základní ‰kola ve Vrhavãi pro I. a II. roãník, základní ‰kola Radinovy III.–V. roãník. V obci je moÏnost ubytování i stravování v soukromí. Moderně zrenovovaná vila u Neznašov. Původně zde byla cihelna. Vyráběly se zde vepřovice – nepálené cihly na stavby v okolních obcích

Zemědělská usedlost Vrhaveč – k usedlosti patří přibližně 50 ha zemědělské půdy. Po válce byla půda rozparcelo- vána přídělovým systémem. V 90. letech vráceno původ- nímu majiteli. V současné době je zemědělská usedlost vpřestavbě

Nová cyklotrasa č. 333 ve Vrhavči

Materiály ke kapitole Stfiední Po‰umaví poskytly obecní úfiady uveden˘ch obcí ve spolupráci s agenturou AgAkcent s. r. o.

80/ regenerace prostoru Letecký snímek obce Nalžovské Hory

Historie této obce je spojena s tûÏbou kovÛ, pfiedev‰ím stfiíbra, ale i olova a cínu, které se tûÏily ve Stfiíbrn˘ch Horách. Pod nimi leÏící NalÏovy jsou pfiipomínány jiÏ roku 1379. Obû obce byly slouãeny 1. 1. 1952 do jedné s názvem NalÏovské Hory.

baroknû upravila. âtyfihranná budova uvnitfi s uzavfie- n˘m dvorem byla v rozích okrá‰lena o polygonální vûÏiãky na zpÛsob ba‰t. V roce 1769 se NalÏovy staly majetkem rodu TaaffÛ. Ti v nedalekém lese Pra‰ivci vytvofiili fiadu romantick˘ch objektÛ s jezírky a altá- nem. Zajímavû pÛsobí umûlá zfiícenina – kopie rodo- vého irského hradu Ballymotte. Nûkteré skalní útvary byly upraveny a domalovány do podoby zvífiat (Ïelva, drak, Ïába). Taaffové zastávali v˘znamné funkce u vídeÀského dvora. Ludvík Taaffe byl prvním prezi- dentem sousedního dvora a ministrem prací, Eduard Taaffe byl celkem ‰est let pfiedsedou rakouské vlády. Stfiíbrné Hory byly zaloÏeny roku 1521. Roku 1530 byly pov˘‰eny na mûsto. TûÏba kovÛ, zahájená v roce Šafránkova základní škola Zámecký areál 1521, byla ukonãena jiÏ v roce 1541 a doly byly zato- peny – dolování zaniklo v podstatû v roce 1585. Tvrz v NalÏovech, jejíÏ pozÛstatky jsou dochovány ve Dominantou NalÏovsk˘ch Hor je kostel sv. Katefiiny pfied kostelem uvidíme fiadu kamenn˘ch sloupkÛ zdivu panské s˘pky, je zmiÀována roku1473, ale s úchvatnou galerií barokních soch a velk˘m krucifi- s kfiíÏovou cestou malovanou na plechu. K v˘znam- zfiejmû zde stála jiÏ daleko dfiíve. Za vlády ·vihovsk˘ch xem, postaven˘ v letech 1721–23 na místû pÛvod- n˘m rodákÛm obce patfií spisovatel Karel z R˘zmberka byl v letech 1618–20 postaven rene- ního dfievûného kostela, o nûmÏ jsou zmínky jiÏ Klostermann, kter˘ zde chodil do ‰koly. sanãní zámek, kter˘ v roce 1745 hrabata z Pöttingu v roce 1534. U kostela stojí smírãí kfiíÏ ze 17. století, Materiál poskytla Obec NalÏovské hory

regenerace prostoru /81 Nově upravená cyklotrasa Javoří–Velhartice je nejkratší spojnicí Eurocampu Běšiny s turisticky hojně navštěvova- ným hradem Velhartice. Po této cyklotrase je veden známý cyklomaraton „Král Šumavy“, což dokládá nejen oblibu těchto tras u cyklistů, ale i obtížnost terénu, v němž jsou vedeny Rozvoj cykloturistiky v Pošumaví

JiÏ nûkolik let je z iniciativy obcí mikroregionu Stfiední Po‰umaví i dal‰ích mikroregi- cyklotrasy. Na základû „Studie obnovy venkovsk˘ch cest“, zpracované pro obce mikroregionu Stfiední onÛ z klatovského okresu podporován rozvoj cyklistické dopravy, jakoÏto dÛleÏitého Po‰umaví v roce 2001, byla v roce 2002 z programu faktoru roz‰ifiování a zkvalitÀování turistické nabídky na venkovû. V˘stavba nov˘ch PHARE CBC získána dotace na rekonstrukci pûti vybra- úsekÛ cyklostezek, rekonstrukce povrchÛ cest a budování drobného mobiliáfie pro n˘ch úsekÛ cyklotras v celkové v˘‰i 5,5 mil. Kã. Celková hodnota v‰ech projektÛ ãiní více neÏ 7 mil. Kã. Poslední cyklisty podél znaãen˘ch cyklotras je v souãasnosti jednou z v˘znamn˘ch aktivit pfii- stavební úpravy na dotãen˘ch komunikacích byly spívajících ke kultivaci a regeneraci venkovské krajiny. dokonãeny v kvûtnu 2003, kdy byly novû upravené úseky cyklotras otevfieny cyklistÛm. Od leto‰ní sezóny si Prvním krokem dlouhodobého úkolu rozvoje cyklistické s poradenskou firmou AgAkcent, s. r. o., realizováno tak mohou cyklisté doslova vychutnat napfiíklad 2,4 km dopravy bylo zpracování projektu „Orientaãní znaãení vyznaãení navrÏen˘ch cyklotras dopravními znaãkami. dlouhou cestu z Javofií do Velhartic ãi 2,7 km dlouh˘ cyklotras v okrese Klatovy“. Na základû tohoto projektu, Kompletnû bylo znaãení cyklotras dokonãeno v roce úsek podél OstruÏné mezi Nemilkovem a Rajsk˘m jehoÏ nositelem byla obec Hrádek u Su‰ice, byla v roce 2002. Na území klatovského okresu tím vznikla ucelená Ml˘nem. Odtud mohou pokraãovat po rovnûÏ novû 2000 Centrem dopravního v˘zkumu Brno vypracována síÈ znaãen˘ch cyklotras, nejhustûj‰í v PlzeÀském kraji. upravené cestû, nabízející krásné v˘hledy na údolí studie znaãení cyklotras pro pfieváÏnou ãást okresu Neménû dÛleÏit˘m krokem z pohledu koneãného uÏiva- Drnového potoka, pfies Rajské do bû‰inského Klatovy. V následujících letech bylo na základû tohoto tele cyklotras – cyklisty, nejdÛleÏitûj‰ím, krokem je Eurocampu. Dal‰í opravené úseky se nacházejí na projektu na území mikroregionÛ Stfiední Po‰umaví, budování nov˘ch úsekÛ cyklostezek a postupná úprava pátefiní cyklotrase ã. 332 z Bû‰in do Vrhavãe a v okolí Bûleã, Pohofií, Plánicko a Slavník, ve spolupráci povrchÛ komunikací, po nichÏ jsou vedeny znaãené Hrádku u Su‰ice.

Cyklotrasa Rajský Mlýn–Rajské–Úloh s nezaměnitelným výhledem na údolí Drnového potoka Údolím Ostružné v úseku Nemilkov–Rajský Mlýn je vedena jedna z nejpůvabnějších cyk- nad Běšinami lotras oblasti Velharticka

82/ regenerace prostoru Novostavba 3 m široké a 2,2 km dlouhé cyklostezky s asfaltovým povrchem byla v roce 2002 finančně podpořena částkou 2,2 mil. Kč ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v rámci Programu na výstavbu a údržbu cyklistických stezek. Celkové investiční náklady projektu se vyšplhaly na více než 4 mil. Kč. Cyklostezka slouží nejen k rekreačnímu vyžití příznivců cyklistiky, ale je hojně využívána obyvateli přilehlých obcí při cestě do práce a dětmi při cestě do školy a za odpolední zájmovou činností

Cyklostezka Luby âD–Vrhaveã V˘znamn˘m poãinem pfii vytváfiení podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy pro nej‰ir‰í skupiny obyvatelstva je dokonãení prvního úseku cyklostezky na Klatovsku. V˘stavba cyklistické stezky v úseku Luby âD–Vrhaveã pfiedstavuje I. etapu projektu nové cyklostezky údolím Drnového potoka, jejímÏ cílem je odklon cyklistické zãásti po asfaltové komunikaci, zãásti v terénu po les- dopravy z vysoce frekventované a pro cyklisty nebez- ních a polních cestách. Pomocníkem pfii putování kra- peãné silnice I. tfiídy v úseku Klatovy – Luby – Vrhaveã – jinou jsou v‰em cyklistÛm i pû‰ím náv‰tûvníkÛm cyklo- Bû‰iny – Îelezná Ruda. znaãky s logem Farmáfiském stezky, orientaãní turistické mapy se stínovan˘m reliéfem a informaãní Farmáfiská stezka tabule pfiibliÏující historii a souãasnost zdej‰ího území. Instalovány jsou rovnûÏ odpoãívadla a pfiístfie‰ky, kde si Pfiíkladem tématické nauãné cyklotrasy, realizované na mohou cykloturisté oddechnout nebo se chránit pfied území mikroregionu Stfiední Po‰umaví, je projekt nepfiízní poãasí. „Farmáfiské stezky“. Z prostfiedkÛ programu PHARE CBC byl vyznaãen 22 km dlouh˘ okruh, kter˘ je veden

Hlavním koordinátorem pfii pfiípravû projektÛ znaãení cyklotras, vãetnû budování doprovodného informaãního systému je Regionální centrum pro rozvoj venkova – AgAkcent, s. r. o., jeÏ zároveÀ nabízí kompletní technic- kou pomoc pfii pfiípravû, realizaci a vyhodnocování pro- jektÛ financovan˘ch z programu PHARE CBC, SAPARD a ‰iroké ‰kály domácích dotaãních titulÛ. Materiál poskytla agentura AgAkcent s. r. o.

AgAkcent s.r.o. âsl. legií 172 , 339 01 Klatovy Farmářská stezka z velké části vede klidovým územím Přírodního parku Kochánov, v bezprostřední blízkosti CHKO Šumava. Hlavními nástupními místy fyzicky náročné trasy s celkovým převýšením téměř 400 m jsou Petrovice u Sušice, tel./fax: 376 310 957, e-mail: [email protected] Dolejší Těšov a Keply http://www.agakcent.cz

regenerace prostoru /83 Park před ZŠ T. G. Masaryka, druhá etapa realizace Sušice

Snahou mûsta Su‰ice je zmûnit souãasnou situaci vefiejné zelenû ve mûstû a posu- nout ji ze stavu údrÏby do fáze v˘sadby nové zelenû slouÏící ‰iroké vefiejnosti.

Tuto snahu mÛÏe reprezentovat napfiíklad rekonstrukce obchodní pasáÏ se zachováním historicky cenn˘ch prvkÛ parku u základní ‰koly T. G. Masaryka, v˘sadba nového a atria. Cílem rekonstrukce je v maximální moÏné mífie stromofiadí na nábfieÏí Jana Seitze nebo rekonstrukce zachovat a obnovit památkovû chránûn˘ objekt. Vedlej‰í parku u su‰ického hfibitova. Realizací úprav zelenû ve objekt by mûl b˘t zrekonstruován na restauraci s ubyto- mûstû se ujala firma Pfiemysl Písafi, návrhy a realizace váním penzionového typu. zahrad. K pfiíleÏitosti 75. v˘roãí zaloÏení základní ‰koly T. G. Rekonstrukce radnice Masaryka se zaãalo s úpravou parku pfied ‰kolou. Cílem bylo dbát na celkovou koncepci pohledové osy z nábfieÏí V prosinci loÀského roku bylo zapoãato s rozsáhlou od fieky Otavy smûrem ke ‰kole a na tûchto místech ve rekonstrukcí historického objektu radnice. Hlavním tfiech etapách rekonstrukce obnovit alejovou v˘sadbu, dÛvodem celkov˘ch úprav prostor je reorganizace upravit zb˘vající ãásti parku a pfiilehl˘ch prostranstvích vefiejné správy v souvislosti se zru‰ením okresního s ohledem na stávající stav rostlin a vyuÏití parku obyva- úfiadu. Ta vyvolala nové poÏadavky na celkové zvût‰ení Park u hřbitova teli mûsta Su‰ice, a zvlá‰tû upravit v˘sadbu v blízkosti prostor a logické dispoziãní uspofiádání objektu. ‰koly a Domova dÛchodcÛ. Nov˘m prvkem stavby se stane vestavba vnitfiního atria problémÛ, zároveÀ v‰ak byly zji‰tûny i zajímavé skuteã- Co se t˘ãe rekonstrukce parku u hfibitova, vzhledem s vertikální komunikací pomocí v˘tahu. Dal‰ím dÛvodem nosti. Po odstranûní ãásti omítek kolem hlavního scho- k poloze hfibitova na okraji mûsta bylo snahou vyuÏít toto celkové rekonstrukce byl celkovû neuspokojiv˘ stav di‰tû bylo odhaleno rozsáhlé statické po‰kození nosn˘ch místo jako klidové, odpoãinkové a zároveÀ zde vytvofiit co objektu, nevyhovující inÏen˘rské sítû a ve‰keré elektrické zdí. Byly objeveny aÏ ãtyficentimetrové praskliny zdiva. nejpfiíjemnûj‰í podmínky pro náv‰tûvníky Su‰ice. instalace. Práce probíhají za pfiísného dohledu národ- Pocházejí pravdûpodobnû z rozsáhlého poÏáru objektu Kromû kultivace parkÛ a zelenû je nutné zmínit i promûnu ního památkového ústavu, územního odborného praco- v roce 1707. samotného centra mûsta – rekonstrukci zchátralého vi‰tû v Plzni. Po stránce odborné je dále zaji‰tûn archeo- Oãi‰tûní sálov˘ch místností v 1. patfie od novodob˘ch hotelu Koruna, která je takfika u konce, a zahájení rekon- logick˘ prÛzkum pracovníky muzea v Klatovech pfiíãek odhalilo jedineãnou a velkolepou prostorovou strukce kdysi slavného hotelu Fialka. To je zásluha míst- a restaurátorsk˘ dohled. dispozici. V tûchto prostorách budou obnovovány ních podnikatelÛ, ktefií v‰ak mají podporu mûsta. V prÛbûhu prací nastalo nûkolik nepfiedvídateln˘ch pÛvodní barokní ornamentální malby. V 1. patfie byl rov- Cel˘ objekt „Koruna“ slouÏil v minulosti jako hotel, res- nûÏ uãinûn zajímav˘ objev v malé místnosti pod vûÏí. taurace a prodejna potravin. Zde po odstranûní dodateãnû vloÏeného plochého Na ãásti objektu byla provedena demolice a poté nová stropu byla odhalena pÛvodní renesanãní klá‰terní parcelace. Cel˘ objekt vlastní v souãasné dobû nûkolik klenba. Pracovníci památkového ústavu vyslovili my‰- majitelÛ. Zatím zde funguje prodejna drogerie, v˘po- lenku, Ïe v tomto prostoru byla umístûna kaple. V‰e ãetní techniky, kavárna, prodejna rychlého obãerstvení. bude dále podrobeno detailnímu stavebnû-historickému Na objekt navazuje uliãka, jiÏ tvofií fiada domeãkÛ, které zkoumání. V letních mûsících roku 2003 by mûla b˘t jejich majitelé pouÏívají jako prodejny ãi provozovny dokonãena hrubá stavba vãetnû vestavby atria a v˘tahu. sv˘ch sluÏeb. MoÏnost vidût opravenou su‰ickou radnici v celé její V objektu b˘valého hotelu Fialka na námûstí v Su‰ici jiÏ kráse se naskytne na jafie roku 2004. zapoãala rekonstrukce, která by mûla b˘t do konce fiíjna 2003 ukonãena. Pfiízemí objektu bude fie‰eno jako Radnice před rekonstrukcí Materiál poskytlo Mûsto Su‰ice

84/ regenerace Modrava

V samém centru Národního parku ·umava leÏí obec Modrava, která je slo- Ïena ze tfií pÛvodních osad Modravy, Filipovy Hutû a ãásti Vchynice-Tetova. Modrava leÏí na soutoku tfií potokÛ. Nejznámûj‰í je Modravsk˘, do nûhoÏ pfiitéká FilipohuÈsk˘. Soutokem Modravského a Roklanského potoka vzniká fieka Vydra, která se mûní soutokem s Kfiemelnou na âeÀkovû pile v Otavu.

Od roku 1757 se Modrava rozvíjí jako rybáfiská a lovecká kníÏete Schwarzenberga k jejímu prodeji. Ten osada v návaznosti na nedalekou skelnou huÈ na Antiglu. v‰ak huÈ zru‰il a chalupy kolem ní osadil dfie- Tato orientace je v‰ak zcela zmûnûna po roce 1799, kdy vafisk˘mi rodinami. Z Filipovy Hutû se tak stala kníÏe Schwarzenberg kupuje od hrabûte Kinského roz- typická dfievafiská osada, která svÛj nejvût‰í rozmach Dne‰ní Modravsko nabízí turistÛm nejcennûj‰í a nejroz- sáhlé území Prá‰ilského panství, do kterého spadá zaÏila okolo roku 1880, kdy zde Ïilo 1620 obyvatel. sáhlej‰í chránûné území Národního parku ·umava i bohatû zalesnûné území okolí Modravy, a vyuÏívá V dávné historii vedla pfies Filipovu HuÈ z Ka‰persk˘ch a okolní vrcholy vytváfiejí nejv˘‰e poloÏen˘ komplex lesa obrovského bohatství dfieva ze zdej‰ích rozsáhl˘ch lesÛ. Hor do Pasova obchodní silnice, tzv. Zlatá stezka. ve stfiedí Evropû. Vzniká zde základ velmi atraktivních Stouto orientací je spojena v˘stavba sídla Bfiezník Vchynice-Tetov byla nejdéle zaloÏenou osadou. cyklotras pro letní dovolené, v zimû se zde postupnû /Pürstling/, které je hlavním dûji‰tûm románu spisovatele Zpoãátku se obec rozvíjela jako skláfiská, ale po celkovém budují bûÏkafiské stopy. PfiestoÏe je zde je‰tû znaãné ·umavy Karla Klostermanna – Ze svûta lesních samot. úpadku skláfiství a pfiechodem vlastnick˘ch práv na mnoÏství míst, které jsou uzavfiené, vzniká zde rozsáhlá Filipova HuÈ byla zaloÏena roku 1785 jako skláfiská Schwarzenberga zde nastal neb˘val˘ rozvoj. Roku 1799 síÈ nov˘ch a rekonstruovan˘ch penzionÛ a hotelÛ. Za osada. V˘stavbu hutû na sv˘ch pozemcích povolil teh- zapoãal Ing. Rosenaur se stavbou plavebního kanálu, náv‰tûvu jistû stojí obnovená fofitovna na Bfiezníku s his- dej‰í majitel, hrabû Filip Kinsk˘, jehoÏ jménem byla také jemuÏ dal název Vchynicko-Tetovsk˘. V souãasné dobû torickou expozicí vûnovanou Karlu Klostermannovi. huÈ pojmenována. Skelná huÈ v‰ak nikdy v˘znamnû zÛstala po nûkdej‰í slávû této obce ojedinûlá stavení, Materiál poskytl Obecní úfiad Modrava, neprosperovala, a tak její poslední majitelé pfiijali nabídku která nikterak nepfiipomínají bohaté osídlení ·umavy. foto: Michal Malina, Informaãní server ·umavaNet.CZ

regenerace prostoru /85 Energie (z) šumavských vod

Akciová spoleãnost Západoãeská energetika (ZâE) eviduje rostoucí zájem o dodávky ekologické elektfiiny. Nabízí ji jako takzvanou zelenou energii, a i kdyÏ s ní pfii‰la teprve pfied rokem, letos prodává 300 megawatthodin mûsíãnû. Energii z obnovitel- n˘ch zdrojÛ odebírají napfiíklad lázeÀské provozy v Konstantinov˘ch Lázních nebo Lázních Letiny. Elektfiinu z obnoviteln˘ch zdrojÛ dostává zákazník dohromady Vodní elektrárna âeÀkova pila s „bûÏnou“ energií, protoÏe ji ze sítû nelze odfiltrovat, ale firma peãlivû hlídá, aby Elektrárna stojí pfiímo nad soutokem horsk˘ch fiíãek Vydry prodané mnoÏství nepfiekroãilo skuteãn˘ podíl ekologické v˘roby. ZâE vyrábí ve a Kfiemelné (630 m n. m.). V roce 1995 byla vyhlá‰ena vlastních vodních elektrárnách, napfi. elektrárnû âeÀkova pila nebo Vydra, zhruba národní technickou památkou. V tûchto místech (která inspirovala skladatele Bedfiicha Smetanu k motivÛm sym- jedno procento z celkovû dodávané energie. fonické básnû Vltava a malífie Josefa Navrátila k fiadû obrazÛ) zfiídil v 19. století v˘znamn˘ praÏsk˘ podnikatel a podepfien masivními pilífii. Odpadní kanál k soutoku Tetovského kanálu, vybudovaného v letech 1799–1801 âenûk Bubeníãek vodní pilu a sklad dfieva. V roce 1908 Vydry a Kfiemelné má délku 14 m. Po napojení Ka‰persk˘ch schwarzenbersk˘m stavitelem Josefem Rosenauerem. pro‰la pila modernizací. Byla instalována tfii vodní kola, Hor na síÈ 22 kV bylo vedení 3 kV zru‰eno a vyrobená el. Kanál slouÏil pro plavení dfiíví a obcházel kamenité koryto která pohánûla katry a dfievoobrábûcí stroje. KdyÏ cel˘ energie se pfiedává do rozvodny u nedaleké vodní elekt- Vydry. Dfievo se plavilo po Kfiemelné a po dal‰ích fiekách objekt pfie‰el do majetku Ka‰persk˘ch Hor, poÏádala tato rárny Vydra, odkud je také cel˘ tento objekt obsluhován. do Prahy. Po omezení tûÏby dfieva v˘znam kanálu klesal obec hejtmanství v Su‰ici o povolení v˘stavby elektrárny, Elektrárna pro‰la v posledním období rekonstrukcí a sta- a hydroenergetika nabízela jeho dal‰í nejv˘hodnûj‰í vy- které bylo udûleno 6. 11. 1912. Projekt a dodávka elek- vebními úpravami. V lednu roku 1995 totiÏ zpÛsobila uÏití. ¤eka Vydra má totiÏ na svém horním toku velk˘ trické ãásti strojÛ byla objednána u firmy Brown-Boweri vichfiice pád stromu, kter˘ po‰kodil krov památky natolik, spád a znaãnou ãást roku i dost vody. Wien. Vybavení elektrické ãásti bylo na tehdej‰í dobu Ïe muselo b˘t strÏeno zastfie‰ení nad ãeslicemi, hradidly Autorem fie‰ení a hlavním koordinátorem díla byl velmi moderní (samoãinn˘ regulátor napûtí, ochrany proti a ka‰nou turbíny a postaveno nové v pÛvodní podobû. Ing. Karel Kosek, kter˘ jiÏ pfiedtím ve dvacát˘ch letech pfii- pfiepûtí apod.) Podle zmínûného povolení bylo také vybu- Generální opravou pro‰lo rovnûÏ strojní zafiízení elekt- pravil technické fie‰ení pfieãerpávací elektrárny pod âer- dováno vedení 3 kV na dfievûn˘ch sloupech v délce rárny, která dodnes vyrábí energii. Náklady na rekon- n˘m jezerem. Investorem stavby byla tehdej‰í akciová 8,3 km, které napájelo z elektrárny celé tehdej‰í strukci si vyÏádaly dal‰ích zhruba 1,5 miliónu korun. spoleãnost Západoãeské elektrárny. Ka‰perské Hory. Venkovní vedení bylo pfied mûstem Voda z 9,2 km dlouhého kanálu se u Mechova (Mosau) napojeno na zemní kabel 3 kV a konãilo ve dvou trafo- Vodní elektrárna Vydra svádí podzemním pfiivadûãem (ãást tlakové potrubí, vût‰í stanicích v mûstû. Strojní ãást byla vybavena Francisovou ãást zdûn˘ kanál) o celkové délce 3,2 km do akumulaãní horizontální turbínou firmy J. M. Voight, která téÏ dodala Tato stavby se nachází o nûco dále proti proudu kamenité nádrÏe (67 000 m3) u osady Sedlo. Akumulaãní nádrÏ byla olejotlak˘ regulátor. fiíãní jmenovkynû, jen nûkolik stovek metrÛ od âeÀkovy vybudována proto, aby zde mohla v dobách men‰ího Turbína je umístûna ve zdûné ka‰nû, postavené vedle pily. Stavba této elektrárny zaãala v roce 1937 po dlou- zatíÏení energetické sítû zadrÏovat vodu a v dobách ‰pi- nevelké budovy strojovny. Ka‰na má jehlanovitou stfií‰ku hém a dÛkladném pfiípravném fiízení. V roce 1939 byla ãek ji pak pouÏít pro v˘robu elektrické energie. Z nádrÏe s charakteristickou vûÏiãkou. PÛvodní náhon, z ãásti uvedena do provozu jako prÛtoãná a do úplného provozu se voda vede pfies vodní zámek tlakov˘m ocelov˘m potru- vyzdûn˘ kamenn˘mi kvádry, byl po v˘stavbû elektrárny byla uvedena v lednu 1942 po dokonãení akumulaãní bím o spádu 215 metrÛ do elektrárny na bfiehu Vydry. Vydra upraven pro spád 9,3 m. Kanál v délce 105 m byl nádrÏe u osady Sedlo. V její strojovnû jsou dvû Francisovy horizontální turbíny doplnûn dfievûn˘mi vantrokami dlouh˘mi 136 m Projekt tohoto díla spoãíval ve vyuÏití Vchynicko- o v˘konu 3,2 MW (v˘robci ·koda PlzeÀ a âKD Blansko). Souãástí elektrárny jsou rozvodny vysokého napûtí 6 kV, 22 kV a 110 kV. Elektrická energie se vyvádí vedeními 22 kV a 110 kV do okolní rozvodné sítû. Celé technické fie‰ení bylo citlivû zasazeno do ‰umavské pfiírody a svou jedineãnou koncepcí patfií mezi na‰e v˘znaãné technické památky. V objektu vodní elektrárny Vydra otevfiela a. s. Západoãeská energetika poãátkem roku 1997 stálou expozici s názvem „·umavská energie“. Foto: Jifií Bûl Vodní elektrárna Čeňkova pila Vodní elektrárna Vydra

86/ regenerace prostoru Železnorudsko

Îeleznorudsko je ideální oblastí pro dovolenou po cel˘ rok. Tato nejzápadnûj‰í ãást ·umavy nabízí vyÏití v‰em hostÛm, od nároãn˘ch sportovcÛ aÏ po náv‰tûv- Barokní kostel v Železné Rudě níky, ktefií hledají klid a pohodu. Podle roãního období se zde mÛÏete vûnovat cyk- listice, pû‰í turistice, tenisu a míãov˘m hrám. MÛÏete si zahrát squash, bowling nebo se vûnovat atletice. Pro milovníky sjezdového lyÏování je zde pfiipraveno mnoÏství tratí, pro vyznavaãe bûÏek upravené bûÏecké stopy. Jste-li unaveni spor- tem, mÛÏete si vybrat sauny, solária i masáÏe. Pfiírodní koupali‰tû i kryt˘ bazén nabízí moÏnost plavání. Chybí-li Vám vlastní vybavení pro zimní ãi letní sporty, mÛÏete si jej vypÛjãit, mapy a informace obdrÏíte v mûstském Infocentrum. Potfiebujete-li nocleh, je zde pfiipraveno nûkolik tisíc lÛÏek ve v‰ech cenov˘ch kate- goriích. Îeloznorudskem rozumíme území obcí Hamry, Hojsova StráÏ, ·piãák, Îelezná Ruda a Prá‰ily. Obce jsou propojeny sítí cest pro v‰echny druhy turistiky od nej- pohodlnûj‰í autoturistiky po horskou cykloturistiky pro nároãné sportovce. V‰echny trasy jsou dobfie znaãeny a existuje dostatek map a orientaãních plánkÛ. Náv‰tûvníci nejsou omezeni ani státní hranicí. Více informací naleznete na www.sumava-zeleznorudsko.cz.

Text a foto: Ing. Václav Chabr, Îelezná Ruda Černé jezero je ledovcového původu a patří k nejstarším v České republice. Rozloha jezera činí 18,47 ha, hloubka 40 m a je propojeno s vodní elektrárnou na Úhlavě

Železná Ruda leží v chráněné krajinné oblasti, 754 m n. m., na hranici Národního parku Hojsova Stráž, 890 m n. m., leží v chráněné krajinné oblasti a ochranném pásmu vodní Šumava v údolí říčky Řezné a Železného potoka nádrže Nýrsko. Tato malebná šumavská obec je východiskem zimních i letních turistických cest

regenerace prostoru /87 Venkovská sídla a lidové stavby v krajině českého západu Památky lidového stavitelství jsou svébytn˘m dokladem historického v˘voje regionu. Díky rÛznorodé architektonické a konstrukãní skladbû poplatné dobû vzniku mají své nezastupitelné místo v mozaice v˘voje celého spoleãenství a kultury obecnû. Jako mlãenliví svûdkové ãasu pamatují zánik baroka i nástup klasicismu, zru‰ení roboty i poãátek moderního prÛmyslového vûku. Jsou zrcadlem hospodáfiské pro- sperity venkova ve 2. polovinû 19. století, pamatují tragické období 1. i 2. svûtové války, odsun nûmeckého etnika i kolektivizaci zemûdûlství. Lochousice, náves

Byly stavûné z lomového kamene i opracovan˘ch kvádrÛ, pÛsobení lokátorÛ církevní i svûtské vrchnosti, ãasto udivu- rybníky a manufaktury, kter˘m musely ustoupit celé vsi nepálen˘ch i pálen˘ch cihel, z otesan˘ch klád i cel˘ch, jen jící svojí rozlehlostí ãi pravidelností návesního prostoru, nebo jejich ãásti. V 18. století díky tzv. raabizaci do‰lo nahrubo upraven˘ch kmenÛ. SlouÏily k bydlení, chovu hos- dodnes vypovídají o pozoruhodné a rÛznorodé stránce umnoha lokalit k v˘razn˘m zmûnám v pÛdorysném uspo- podáfisk˘ch zvífiat, uskladnûní zemûdûlsk˘ch produktÛ stfiedovûkého urbanismu. fiádání. Velké dvory, svojí rozlohou zaujímající ãasto znaãn˘ a náfiadí. Návesní kaple odbíjely ãas a pfiipomínaly pomíji- Stovky vsí a osad regionu doplÀují samoty, jednotlivé domy podíl intravilánu vsi, byly obvykle rozparcelovány na shluk vost ve‰kerého dûní. Venkovské kostely, fary a sídla drob- ãi jejich shluky a také pozoruhodné, rozlehlé vrchnostenské pfieváÏnû men‰ích selsk˘ch a chalupnick˘ch usedlostí. Ve n˘ch feudálÛ dotváfiely pestrou mozaiku staveb, které hospodáfiské dvory. Jim právem na PlzeÀsku dominují v˘ãtu faktorÛ formujících urbanismus jednotliv˘ch lokalit obklopovala intenzivnû obdûlávaná krajina. Vzájemná dvory stavûné v reÏii klá‰terÛ, jejichÏ panství patfiilo v oblas- nelze opomenout ani kostelní stavby, které sv˘m situová- vazba lidsk˘ch sídel na okolní prostfiedí pfietváfiené po celá tech vymezen˘ch Plzní, DomaÏlicemi, Tachovem, Stfiíbrem ním ãasto ovlivÀovaly pÛdorysné stopy cel˘ch sídel. staletí vycházela z respektování pfiírody jako v‰eobjímajícího a Kralovicemi k nejrozsáhlej‰ím. Stavební produkce fiádÛ Pevnostní charakter mnoh˘ch kostelÛ je dodnes ãiteln˘ faktoru, jemuÏ je nutné se podfiídit, chápat vzájemnou sou- dala na PlzeÀsku vzniknout celé fiadû mimofiádnû cenn˘ch nejen ve stavbû samotné, ale i v konfiguraci okolní zástavby. náleÏitost jako jeden z hlavních aspektÛ zákona pfieÏití. staveb, které svojí hmotou i architektonick˘m fie‰ením V oblasti PlzeÀska se i pfies v mnoha smûrech nepfiízniv˘ Stfiedovûk˘ urbanismus zformoval nebo pfiinejmen‰ím umocÀují tváfinost pfieváÏnû kopcovité krajiny s dostatkem v˘voj venkova v období 2. poloviny 20. století dochovala poznamenal pÛdorysné zaloÏení pfieváÏné vût‰iny dosud lesÛ a rybníkÛ. Je nesporné, Ïe to byly právû církevní fiády, celá fiada pozoruhodn˘ch památek tzv. lidového stavitel- existujících lidsk˘ch sídel. Mnohé vesnice vyrostly v místech, které kraj dosídlily a vtiskly mu jeho nezamûniteln˘ charak- ství. Vedle obytn˘ch trojdíln˘ch domÛ komorového typu se kde jiÏ v pravûku pulzoval Ïivot a tak jen navázaly na ãasto ter. Správci klá‰terního panství také stály pfii zrodu znaã- zde setkáme i s trojdíln˘mi domy chlévního typu, nalez- pfieru‰enou kontinuitu osídlování krajiny. Svûdãí o tom celá ného mnoÏství vsí, jejichÏ prosperita byla pfiímo úmûrná neme zde v‰ak i domy pfiibliÏující se stavbám tzv. volar- fiada archeologick˘ch nálezÛ upozorÀující na intenzivní stavu klá‰terního majetku. ského domu. Objekty se srubov˘mi konstrukcemi byly sídelní rozvoj PlzeÀska dan˘ pfieváÏnû pfiízniv˘m klimatem Nedílnou souãástí venkovsk˘ch lokalit b˘vají svûtská feu- v minulosti bûÏnû roz‰ífiené po celé oblasti PlzeÀska a exi- a dostatkem vodních zdrojÛ. Terénní a místní hospodáfiské dální sídla, ke kter˘m se obvykle vázaly vrchnostenské stovaly i tam, kde bychom stopy po nich jiÏ dnes jen tûÏko podmínky byly také jednûmi z ãinitelÛ, které se podílely na dvory. Poddanské statky je obklopovaly nebo leÏely v jejich hledali. Jejich existence je doloÏena jiÏ od stfiedovûku a fakt, pÛdorysném typu a rozkvûtu jednotliv˘ch sídel. Mnohé ves- tûsném sousedství, obvykle pak byly vzájemnû hospodáfisky Ïe dodnes mohly pfieÏít lidové stavby pocházející napfi. ze nice v prÛbûhu staletí v dÛsledku celé fiady pfiíãin opako- i funkãnû propojeny. Stávalo se, Ïe se zánikem sídla feudála 16. století, dokládá napfi. znám˘ dÛm z Luãice u Klatov. vanû zanikly, dosídlovaná nebo novû zakládaná sídli‰tû zanikla i ves a naopak. V souvislosti s podnikáním ‰lechty se Velmi starého pÛvodu jsou i roubené s˘pky opatfiené klen- v místech star˘ch osad ãasto pak jen kopírovala pfiede‰lou zaãala zvolna mûnit i pÛdorysná struktura mnoha venkov- bou, jak je nalézáme na Klatovsku a jiÏním PlzeÀsku. Ze situaci. Vesnice s plánovitû vymûfien˘mi parcelami, doklad sk˘ch sídel. Byly zakládány velké hospodáfiské dvory, severozápadu do oblasti PlzeÀska pronikl i hrázdûn˘ dÛm,

Kout na Šumavě Mydlovany Ostromeč

88/ regenerace prostoru kter˘ je odrazem v˘stavby hrázdûn˘ch objektÛ stavûn˘ch PlzeÀska historickému lidovému stavebnímu fondu nejvût‰í v oblastech ovlivnûn˘ch nûmeckou stavební tradicí, jak to ztráty. Nepfiíznivû se na stavu jednotliv˘ch usedlostí a cel˘ch známe napfi. z Chebska, A‰ska a ãásteãnû i Sokolovska vsí leÏících za pomyslnou etnickou hranicí, projevila také a Karlovarska. Dokladem pÛvodnû plo‰ného roz‰ífiení hráz- plo‰ná obmûna obyvatelstva v období po r. 1945. Doslova dûn˘ch konstrukcí jsou vedle evidentnû venkovsk˘ch sta- stovky budov byly pfiedev‰ím ve tfietí ãtvrtinû 20. století zde- veb, napfi. také mû‰Èanské domy dochované v Úter˘ na vastovány, opu‰tûny a nakonec zbofieny. Sv˘m negativním Kotaneč severním PlzeÀsku. Se zdûn˘mi budovami se setkáváme dílem pfiispûla i kolektivizace zemûdûlství v 50. letech v minulosti ve vût‰í mífie pfiedev‰ím na HoraÏìovicku a dále historizujícími stavebními slohy, fiada objektÛ, pfiedev‰ím 20. století a události s ní spojené. Naproti tomu se zde v oblastech s dostateãn˘m mnoÏstvím snadno dostupného pak obytn˘ch budov, je upravována je‰tû v duchu dozní- objevil nov˘ zpÛsob vyuÏití patrnû jinak k zániku odsouze- stavebního kamene. V okolí Plznû byly zdûné objekty fre- vajícího lidového klasicismu nebo v rÛzn˘ch podobách n˘ch objektÛ. Je nutné vûdût, Ïe to byli právû chalupáfii, kventovány jiÏ v období 18. století a mnohé z nich pfieãkaly historizujících stavebních slohÛ. ktefií zachránili velké mnoÏství staveb, ãasto dosahující zcela dodnes. Stavební produkce období na pfielomu 19. a 20. století mimofiádn˘ch kvalit, které by zfiejmû byly zbofieny. Od první tfietiny 19. století pozvolna dochází k nahrazování nepfiinesla do tváfinosti venkovsk˘ch staveb podstatnûj‰í Zhruba od 60. let 20. století se na venkovû zaãínají objevo- srubov˘ch a hrázdûn˘ch konstrukcí nespaln˘mi materiály, zmûny, neÏ jaké byly nastartované ve 2. polovinû 19. sto- vat novostavby rodinn˘ch domÛ, zcela potlaãující sv˘m pfiedev‰ím kamenem a pozdûji nepálen˘mi i pálen˘mi letí. V˘zdoba fasád se zaãíná zjednodu‰ovat a získává na architektonick˘m fie‰ením a hmotou kvality tradiãního lido- cihlami. Obmûna stavebního fondu, ovlivnûná pfiedev‰ím uniformitû. Pfiesto se stále je‰tû setkáme s uÏíváním celé vého domu, jak je pfiinesly stavební aktivity celého doÏíváním dfievûn˘ch staveb, pfiípadnû modernizací, roz‰i- fiady historizujících architektonick˘ch fasádních prvkÛ. První 19. a poãátku 20. století. Tento relativnû nepfiízniv˘ trend fiováním hospodáfisk˘ch kapacit nebo v dÛsledku Ïiveln˘ch tfietina 20. století pfiiná‰í do vzhledu venkova celou fiadu pokraãoval v ponûkud jiné formû i po listopadu 1989, kdy katastrof, pfiiná‰ela do tváfinosti vsí celou fiadu nov˘ch sta- novostaveb v projekci ovlivnûn˘ch stavební produkcí mûst- se v soudobé stavební produkci venkova zaãaly masovû vebních prvkÛ, do té doby znám˘ch pfiedev‰ím z mûst- ského prostfiedí. Pfiedev‰ím bohaté usedlosti si mohou objevovat „katalogové“ vilky, ãasto architektonicky zcela ského nebo vrchnostenského prostfiedí. Oblasti pfiilehlé dovolit vystavût moderní bydlení takfika mûstského typu. neadekvátnû navrÏené pro dané prostfiedí. Naproti tomu kPlzni v˘raznû ovlivnil v 1. polovinû 19. století tzv. lidov˘ Obce s rozvíjejícím se prÛmyslem nebo leÏící v oblasti existuje celá fiada kvalitnû pfiipraven˘ch projektÛ rekon- klasicismus, a to v celé ‰kále uÏívan˘ch architektonick˘ch s expandujícím prÛmyslov˘m podnikáním se rozrÛstají do strukcí a adaptací star‰ích objektÛ, které zohledÀují docho- prvkÛ. Vznikla tak tradiãní forma zdûného pfiízemního zcela netu‰en˘ch rozmûrÛ a pozvolna ztrácí svÛj pÛvodní vané památkové a pfiedev‰ím architektonické kvality nejen domu se sedlovou stfiechou, která nahradila do té doby charakter a vzhled. Na okrajích prÛmyslem ovlivnûn˘ch ves- budov, ale i místa samého. pfievaÏující dfievûné stavby. Jejich architektonické fie‰ení nic rychle rostou kolonie nouzov˘ch obydlí, dodnes ãasto Celá staletí trvající kontinuita v˘voje sídel i nadále pokraãuje bylo poplatné následnû prakticky celému 19. století. Co se uÏívan˘ch k více ãi ménû vhodnému ubytování. Po urba- atéto problematice je vûnována vût‰í ãi men‰í pozornost. v‰ak postupnû mûnilo, byla v˘zdoba fasád domÛ a bran. nistické stránce se zaãíná rozvíjet celá fiada obcí, jiné nao- Pestrá ‰kála typÛ historick˘ch budov i pÛdorysÛ historic- Od poloviny 19. století se zaãínají objevovat na domech tzv. pak ve svém v˘voji stagnují. Vesnice získávají, vedle existu- k˘ch jader obcí je natolik cenná, Ïe si zasluhuje pozornost polopatra, ãasto nastavovaná na star‰í zdûné stavby, reali- jících kostelních staveb nebo feudálních sídel, jako novou pokud moÏno v‰ech zainteresovan˘ch stran. Bez nadsázky zovaná ve snaze zv˘‰it skladovací kapacitu podkrovních dominantu budovy obecn˘ch ãi národních ‰kol, jejichÏ pro- lze totiÏ fiíci, Ïe kvalitou péãe o historická sídla spoleãnost ãástí pfiedev‰ím hospodáfisk˘ch budov. Svûdãí to jednak dukce pfiedev‰ím v období na pfielomu 19. a 20. století kromû jiného oceÀuje Ïivot a památku pfiede‰l˘ch gene- o rozmachu zemûdûlské rostlinné i Ïivoãi‰né produkce, avprvní tfietinû 20. století je více neÏ obdivuhodná. rací, stále udivující rozsahem a kvalitou vykonaného díla. podmínûném efektivnûj‰ími zpÛsoby hospodafiení vãetnû V oblastech národnostnû smí‰en˘ch se setkáváme v nûkte- âas moderního vûku postupnû setfiel krajové rozdíly zavádûní hnojiv, ale i o zvy‰ujícím se hospodáfiském poten- r˘ch obcích i s nûkolika ‰kolními budovami najednou, avmnoha ohledech uzavfiel soudobou stavební produkci ciálu venkova. Svoji roli sehrálo zru‰ení roboty a také kon- nûmeck˘mi a ãesk˘mi. venkova do uniformity. Neadekvátní rekonstrukce a demo- stituování obcí jako základních sídelních jednotek s vlastní Pfiedev‰ím ekonomické podmínky zpÛsobily, Ïe je‰tû lice postupnû pfiemûnily fiadu vsí PlzeÀska ãasto k nepo- samosprávou. V poslední tfietinû 19. století se v západních v 50. letech 20. století v urãit˘ch oblastech PlzeÀska existo- znání. Do základÛ se také zmûnilo uÏívání pfieváÏné vût‰iny a severních oblastech PlzeÀska zaãíná ve velké mífie obje- vala sídla, kde se souhrou okolností uchoval poãetn˘ dochovan˘ch památek lidového stavitelství. Aby i nadále vovat patrová forma zdûného domu. V tomto pfiípadû se a typologicky rozmanit˘ historick˘ stavební fond. Pouh˘ch byly zdrojem inspirace ãi pfiipomínkou minulosti, kulturních jednalo také o navázání na star‰í tradici patrov˘ch hrázdû- 40 let pak ale staãilo k tomu, aby relativnû roz‰ífien˘ soubor a stavebních tradic regionu, je nutné na jejich existenci n˘ch domÛ. V plném proudu jsou doslova plo‰né pfiestavby dfievûn˘ch staveb, pocházející vesmûs z 1. poloviny 19. sto- upozorÀovat, poznávat je a chránit. cel˘ch vsí v okolí Plznû zbavující se srubov˘ch kon- letí, prakticky zanikl. V plo‰ném mûfiítku to znamená, Ïe Mgr. Karel Foud, Národní památkov˘ ústav, územní odbor. strukcí. Vznikají pozoruhodné návesní kaple ovlivnûné mnohdy aÏ 2. polovina 20. století pfiinesla v oblasti prac. PlzeÀ, foto: archiv NPÚ

Těchlovice Chodov Nový

regenerace prostoru /89 Boží muka v Krakanicích Drobné památky v krajině Plzeňska

PlzeÀsko je bohaté na mnoÏství drobn˘ch památek, které po staletí dotváfiejí zdej‰í kulturní krajinu. Vyniká zejména rozmanitostí takzvan˘ch smírãích kfiíÏÛ, tedy vût‰i- nou prostû ztvárnûn˘ch kamenn˘ch desek ãi kfiíÏÛ, mnohdy doplnûn˘ch vytesan˘mi symboly ãi nápisy. Patfií k typovû nejstar‰ím drobn˘m památkám, pfiiãemÏ slohová promûnlivost se jich dot˘kala jen minimálnû.

Vût‰ina tûchto drobn˘ch památek vznikla na místech Skuteãné smírãí kfiíÏe v‰ak tvofií jen men‰í ãást z velkého ne‰tûstí jako pamûtní kameny. Jsou pevnû svázány s kfies- poãtu dochovan˘ch kamenn˘ch kfiíÏÛ. PlzeÀsko vyniká Èanskou symbolikou a vzhledem ke své tvarové prostotû mimofiádnû typovû pestr˘m a poãetn˘m souborem nûko- a jednoduchosti mÛÏeme prav˘ dÛvod vzniku jednotliv˘ch lika stovek tûchto památek. V˘znamn˘mi oblastmi je objektÛ jen tu‰it, pokud nejsou opatfieny textem nebo severní PlzeÀsko a Tachovsko, kde v nûkter˘ch místech nemáme-li k nim písemné doklady. Smírãí kfiíÏe, typické mÛÏeme dnes nalézt i nûkolik kfiíÏÛ pohromadû. pro území stfiední Evropy, ve stfiedovûku plnily funkci Vût‰inou se jedná o svozy ohroÏen˘ch památek z blíz- zcela specifickou. Stavûl je vrah jako souãást svého pokání kého okolí. Nûkolik kfiíÏov˘ch kamenÛ je umístûno pfied pfied bohem a pfied lidmi. Vedle finanãního od‰kodného, kostelem v Manûtínû a podobnû je tomu v Kladrubech. darÛ chud˘m a církvi a kajícné pouti bylo postavení Nûkolik kfiíÏÛ je souãástí muzejních sbírek. Nejstar‰í dato- kamenného kfiíÏe (vût‰inou na místû zabití) souãástí vané objekty pocházejí ze 16. století, pfiíkladem mÛÏe vyrovnání mezi pachatelem a pozÛstal˘mi. Jednalo se b˘t kamenn˘ kfiíÏ s roz‰ífien˘mi rameny a letopoãtem ov‰em vÏdy o osoby ‰lechtického nebo mû‰Èanského 1584 stojící nedaleko rab‰tejnského mostu pfii staré stavu. O tûchto vyrovnáních byly sepisovány tzv. smírãí obchodní cestû. Unikátní je v˘skyt kamenn˘ch kruhov˘ch smlouvy, které se v nûkter˘ch pfiípadech dochovaly stél na severním PlzeÀsku a Tachovsku. Na Kralovicku dodnes a jsou zajímav˘mi doklady stfiedovûk˘ch právních jsou ãasto doplnûny reliéfem tzv. berliãkového kfiíÏe, vztahÛ. Nedo‰lo-li k dohodû nebo nesplnil-li viník pod- kter˘ byl uÏíván na náhrobnících 13. a 14. století. mínky dané smlouvou, vystavoval se nebezpeãí pronásle- Charakter a rozmístûní tûchto stél dává tu‰it, Ïe nejde dování ze strany pozÛstal˘ch. KdyÏ napfiíklad Filip ze oindividuální pamûtní ãi smírãí kfiíÏe, ale o objekty jiného Stánû zabil Ondfieje Mestla, tak ve SmlÛvû o mord v˘znamu, související snad s mocensk˘m vlivem plaského v Kfiínovû zbûhl˘, dochované v plzeÀské mûstské knize, cisterciáckého klá‰tera. ãteme, Ïe vrah má dáti: … tfii m‰e v nejbliωí nedûli, hned Drobné památky, kfiíÏky a boÏí muka jsou typick˘m po kázání pokornû sám tfietí jíti má, nesa meã a tfiíliberní doplÀkem zemûdûlsky intenzivnû vyuÏívané krajiny. Unikátní kříž u Jesenice svíci, ke hrobu zabitého, tam pokleknouti a pro smilování Doprovázejí staré úvozy, vyznaãují kfiiÏovatky cest, spolu boÏí za prominutí prositi, jak jest zvykem a mravem. Na to s velk˘mi solitérními stromy oÏivují velké plochy polí. jako pamûtní kameny souvisejí s konkrétními místy sám desát˘ k obûtování jíti a v místû, kde byl Ondfiej Mestl Jejich nejãastûj‰í formou byl aÏ do poãátku 20. století poznamenan˘mi lidsk˘mi osudy. O jejich pÛvodním poãtu zabit, do roka do dne zfiíditi kamenn˘ kfiíÏ pût muÏsk˘ch vysok˘ dfievûn˘ kfiíÏ, pro kter˘ byl téÏ v dobov˘ch popi- nás nejlépe informují dobové popisy nebo je‰tû lépe stop vysok˘ a tfii ‰irok˘. Vdovû po zabitém mûl viník vypla- sech uÏíván termín boÏí muka. Nesly vût‰inou z plechu barokní mapy a farní soupisy. KfiíÏe byly natírány barvami, tit dvacet kop mí‰eÀsk˘ch gro‰Û. Tak stalo se v pátek po vykrojen˘ a malovan˘ obraz Krista a dfievûnou tabulku vût‰inou ãernou nebo ãervenou a jako takové se dostaly nedûli Invocavit Leta Pánû 1548. s nápisem INRI, ãasto dfievûnou ãi pozdûji litinovou plas- i do pomístn˘ch názvÛ. Stejnou formu mají i misijní kfiíÏe tiku nebo obrazy svat˘ch. B˘valy opatfieny plechov˘mi u kostelÛ. KaÏdé postavení nového kfiíÏe ãi boÏích muk krycími stfií‰kami, ãasto se zdobn˘mi okraji. Monu- podléhalo schválení pfiíslu‰né konsistofie. Církevní úfiady mentální, vysok˘ kfiíÏ byl v pfiedbarokních âechách v˘ji- kupodivu nedaly vÏdy s postavením souhlas, a pokud meãn˘m jevem. Jeho obecné roz‰ífiení je typick˘m pfiesto k postavení do‰lo, nebyl kfiíÏ vysvûcen. Péãe o kfiíÏe produktem protireformace, kdy byly v souvislosti s jezuit- pfiecházela i na potomky zfiizovatele a byla peãlivû evido- sk˘mi misiemi povinnû vztyãovány u vesnic, na v˘razn˘ch vána ve farních archivech. Vût‰ina dfievûn˘ch kfiíÏÛ byla v˘‰inách i v podobû tfií kfiíÏÛ dle biblické Golgoty. ãasem nahrazena trvanliv˘m materiálem. Pfii v˘mûnû se V˘mluvn˘m pramenem jsou zmínky v dobov˘ch poddan- nûkdy do nov˘ch vkládaly tfiísky ze starého kfiíÏe. Typické sk˘ch fiádech: … AvkteréÏ by vesnici lidi tak moÏní jsou napfiíklad Ïulové kfiíÏe na jiÏním PlzeÀsku nebyli, aby z kamene je sdûlati dáti mohli, tehdy aÈ dfie- a Klatovsku, v oblastech rozvíjejícího se Ïelezáfiství nachá- vûné postaví. PokudÏ dfiev k tomu hodn˘ch sami nemají, zíme i litinové vysoké kfiíÏe. Od konce 19. století funkci kdyÏ na zámek pfiijdouce, … pán takovému poboÏnému dfievûn˘ch kfiíÏÛ pfiejímaly kamenné polní kfiíÏky s litino- skutku ráãí jim chtíti dfieva hodn˘ sám milostivû darovati. v˘mi krucifixy, které jiÏ byly do znaãné míry prÛmyslov˘mi Zdaleka ne v‰echny kfiíÏe vznikaly z tohoto oficiálního v˘robky, bûÏnû uplatÀovan˘mi i jako náhrobní plastiky. Kamenný kříž u Mariánké Týnice popudu. Jsou v˘razem zboÏnosti obyvatel a podobnû Nejzdobnûj‰í formou drobn˘ch památek jsou kamenná

regenerace prostoru /91 sloupková boÏí muka. V té nejjednodu‰‰í podobû, sestá- nosti. Na soklech byly vytesány podrobné nápisy se jmény vající se z hranûného dfiíku a kaplicového nástavce, byla fundátorÛ a zboÏná vûnování. Lidovou formou jsou zdûná stavûna jiÏ ve stfiedovûku, ãasto pouze ze dfieva. V nikách, pilífiová boÏí muka, omítaná a doplnûná kovan˘m kfiíÏkem. ãlenících jednu nebo více stran vrcholové kapliãky, byly Dokladem starobylosti tohoto typu mÛÏe b˘t mohutn˘ umístûny obrázky svat˘ch, ãasto i svûtlo. Gotizující forma sloup u T˘nce na Klatovstu, zakonãen˘ kamenn˘m kapli- s typick˘m okosením hran po vzoru portálÛ mnohde pfie- cov˘m vrcholem s reliéfy, kter˘ mûl povrch pokryt rene- trvala aÏ do 17. století. Tato boÏí muka známe z Plznû, sanãním sgrafitem. Druhovou rozmanitost uzavírají typovû Tachova, doplnûná vytesan˘mi symboly seker stojí u ves- blízké zdûné v˘klenkové kapliãky. Kromû lidov˘ch forem nice Hvozd. V období renesance získala boÏí muka typic- lze v krajinû, ãasto jako její komponovanou ãást, nalézt kou formu se soklem, válcov˘m dfiíkem a vrcholová kaplice architektonicky vyspûlé objekty, které jsou díly v˘znam- b˘vala doplnûna kamenn˘m nebo kovan˘m kfiíÏem. n˘ch barokních architektÛ. Kvalitní slohová díla z této doby dosud stojí na Stfiíbrsku. Drobné památky nacházíme i v rozsáhl˘ch lesích, na které V dobû baroka pak doznaly tyto památky znaãného roz‰í- je PlzeÀsko bohaté. ·umava, âesk˘ les, Brdy, povodí fiení, ãasté bylo jejich umísÈování na okrajích v˘znamn˘ch Stfiely, Kfiivoklátsko, Stfiíbrsko, zde v‰ude jsou dochovány sídel pfii hlavních cestách, zejména v péãi klá‰terní vrch- avmnoha pfiípadech více neÏ na okolních polích. Tento

Boží muka v Bohušově

stav v‰ak není ani tak dán objektivním charakterem his- torického rozmístûní drobn˘ch památek v krajinû, jako spí‰e odrazem moÏností jejich zachování na daném místû. Lesy jsou stále konzervujícím ãinitelem a tak uchovávají více viditeln˘ch stop dûjin, platí to nejen pro zaniklé ves- nice, mohylová pohfiebi‰tû, úvozové cesty, ale téÏ pro drobné památky. Nûkteré z nich jsou v‰ak pro lesní pro- stfiedí typické. Pomníãky na místech lesních ne‰tûstí upo- mínají na tûÏkou práci dfievorubcÛ. MÛÏeme je dodnes nalézt na fiadû míst, jeden z nejpÛsobivûj‰ích stojí u vsi Sobûkury, nedaleko Merklína. Nápis na kamenné desce lakonicky oznamuje: Na tomto místû zabilo dfievo Jakuba Radu smiluj se pan bÛh nad du‰í jeho, ihs 1704. Kruhový kříž s výstražným znamením u Lomu Kříž v Týnci u Klatov Podobnou událost pfiipomínají dva kamenné kfiíÏe u Tunûchod a Valchy na Tachovsku s nûmeck˘mi nápisy z 18. století a jistû fiada dal‰ích, neoznaãen˘ch pamûtních kamenÛ. V lesích v‰ak lidé neumírali jen pod kmeny stromÛ. Ve stinn˘ch koutech bylo tfieba se obávat lupiãÛ a násilníkÛ. Cesta z trhu tak nekonãila vÏdy ‰Èastn˘m návratem s kapsou plnou vydûlan˘ch krejcarÛ. Jen málo- kdy se z prostého pamûtního kamene dovíme podrob- nosti ne‰tûstí. Na kamenném kfiíÏi nad Kozíãkov˘m ml˘- nem na fiece Stfiele je nápis: Tuto je zastfielen Jan Juner mlynáfi zdej‰í dne 10 juni leta pánû 1720. U vsi StráÏi‰tû nápis z roku 1835 na kamenné desce ve stráni nad str- mou cestou vypovídá o ne‰Èastném pádu rejtara Johannesa Kühlera, kter˘ jiÏ nedoruãil rychlé poselství. Takov˘chto pamûtníkÛ dávn˘ch dopravních ne‰tûstí je velmi mnoho. Jedním z nejdojemnûj‰ích je velká pískov- cová deska s reliéfem kfiíÏe, pÛvodnû stojící na okraji srázu nad hlubok˘m údolím fieky Stfiely, pfii cestû do vsi Hluboká. Nápis, vyplÀující v gotické minuskuli celou plo- chu, je dnes neãiteln˘, kámen sám je umístûn v Manûtínû. Dochovaná povûst líãí dûsivou událost, kdy se do údolí Kříž v Hubenově Boží muka v Tlucné zfiítil vÛz se svatebãany.

92/ regenerace prostoru Nejhor‰í podmínky pro zachování drobn˘ch památek mají Jsou kronikou pfiedchozích generací, dokladem toho, prostfiedí velk˘ch mûstsk˘ch a prÛmyslov˘ch aglomerací, jak silné bylo jejich pouto s krajinou. V tom spoãívá propojená navíc dopravními koridory. Pro postupující urba- základní v˘povûì drobn˘ch památek, v‰ech tûch kfiíÏkÛ, nizaci pfiedstavují drobné solitéry snadno odstranitelnou pomníãkÛ, smírãích kfiíÏÛ, boÏích muk, kapliãek, svat˘ch pfiekáÏku. Proto se u mûst setkáváme s v˘raznû torzovitûj- obrázkÛ na stromech, ale i mezníkÛ a sloupkÛ se so‰- ‰ím stavem dochování v porovnání s volnou krajinou. AÏ do kami. V tom spoãívá i jejich v˘znam pro budoucnost, konce 19. století byl tento pomûr opaãn˘, zejména v pro- bez tûchto drobn˘ch svûdkÛ krajina ztrácí pamûÈ. storu volnûj‰í pfiedmûstské zástavby. Okolí mûst, bohaté na Mgr. TomበKarel fundátory, církevní, vrchnostenská a obchodní centra, Národní památkov˘ ústav, územní odbor. prac. PlzeÀ, kameníky a zedníky, ale téÏ rÛzné mezní události v Ïivotû foto: archiv NPÚ jednotlivcÛ i zemû, kriminální delikty nevyjímaje, mûlo v minulosti v‰echny podmínky pro vznik drobn˘ch památek v dne‰ním smyslu slova. Napfiíklad z velkého poãtu sloupo- v˘ch boÏích muk v Plzni nezÛstala na pÛvodním místû témûfi Ïádná. Z okolí vesnice Bolevec, zastavûného sídli‰- Boží muka v Líšťanech tûm, byla pietnû pfiemístûna na náves, která je památkovou zónou. Nûkterá jsou zachována v depozitáfiích, mnoho jich bylo zniãeno. O druhotném pouÏití svûdãí ãasté nálezy pfii stavebních pracích, ãást boÏích muk byla dokonce vyuÏita jako podpora kruchty v kostele V‰ech Svat˘ch. Hraniãní kameny stojí zdánlivû sv˘m dÛvodem vzniku mimo ostatní druhy drobn˘ch památek. Jejich pÛvod není dán individuálním osudem, je aktem úfiedním. Je stopou utváfiení krajiny ãlovûkem, dokladem majetku a moci a mnoha dal‰ích dûjinn˘ch faktorÛ. Pfiesto nelze pominout konkrétní pfiíbûh, vepsan˘ do jednoduchého kamenného symbolu. Individuální bylo jiÏ samo osazo- vání mezníkÛ, po dlouhou dobu i podoba oznaãování hranic. Nejlépe nás informují v hojné mífie dochované zápisy z hraniãních sporÛ, jsou nejen dokladem podoby a rozsahu hranic, ale jedním z nejv˘znamnûj‰ích souborÛ Kříž v Znakovech psan˘ch informací o podobû historické krajiny. V nepo- slední fiadû hraniãní kameny uchovávají stopu konkrét- ních obyvatel. Podle dávného zvyku museli b˘t osazování mezníkÛ pfiítomni svûdci. Na pravost místa pfiísahali tzv. v hrobû, tedy v jámû vykopané pro mezník. Tak v zápise Kříž v Nalžovských Horách z roku 1613 pro hranici pozemkÛ plaského klá‰tera ãteme: Mezník a borovice zvaná „u pfiísahy“ blízko cesty z Libynû ke KralovicÛm, zde nûkdy v hrobû, kdyÏ jeden mûl pfiísahu ãiniti z toho hrobu se ztratil a jen v hrobû klobouk zÛstal… A dále o podobû jiného hraniãního kamene: cestou k jednomu velikému kamennému mez- níku, na nûmÏ znamení jako ‰íp, téÏ co sekyra a nûjak˘ merk vytesan˘ jest …. dûlí grunty z levé strany pana z Kolowrat a z pravé strany Volsko pana opata plaského. Na PlzeÀsku je dochováno nûkolik souvisl˘ch star˘ch hraniãních úsekÛ znaãen˘ch barokními hraniãními kameny. Nejznámûj‰í je hranice b˘valého touÏimského saskolauenburského panství u Bezvûrova s kvalitnû vyte- san˘mi erby majitelÛ. Mezníky plzeÀského panství jsou znaãeny symbolem dvou klíãÛ jako souãástí znaku mûsta a datací do roku 1719. Drobné památky byly spjaty se Ïivotem obyvatel, byly jejich záznamem o Ïivotní pouti, osudech, o dobrém i zlém. Vypovídají o narozeních a smrti, vífie a záchranû, lásce i nenávisti. Nejsou jen v˘tvarn˘m obohacením kra- jiny, lidsk˘m dílem vsazen˘m do pfiírodního prostfiedí. Kříž v Lubově Kříž v Nových Mitrovicích

regenerace prostoru /93 Příklady zdařilé obnovy historických mostů v Plzeňském kraji (1992–2002) Tento pfiíspûvek obsahuje pfiehled historick˘ch silniãních mostÛ, které byly v uplynulém desetiletí opravovány s pfiízniv˘m v˘sledkem z hlediska památkové péãe. V jednom pfiípadû je rovnûÏ zmí- nûn zdafiil˘ pfiíklad stavby nového mostu v mûstské památkové zónû.

·ËÁHLAVICE Silniãní most z roku 1880 ve ·Èáhlavicích u Plznû pfievádí místní komunikaci pfies fieku Úslavu. Hlavní pole mostu je tvofieno ocelov˘m obloukem o rozpûtí 20,34 m. Kamenná pfiedmostí o tfiech polích segmentov˘ch kleneb na levém a dvou na pravém bfiehu pfieko- návají prostor, kter˘ b˘vá zatopen pfii velké vodû. Most se dochoval v pÛvodním stavu, je nejstar‰ím ocelov˘m obloukov˘m mostem v regionu. V roce 1992 byla provedena jeho cel- ková oprava, znovu byl opravován v roce 2000, kdy byla také novû upravena pfiedmostí. Most je památkovû chránûn v rámci areálu zámku Kozel. Nejvût‰ím nebezpeãím pro most bylo jeho pfietûÏování nákladními automobily, jejichÏ fiidiãi nerespektovali dopravní znaãky s omezením hmotnosti vozidel. V roce 2000 se v‰ak podafiilo dosáhnout jeho uzavfiení pro automobilovou dopravu. V souãasné dobû slouÏí pû‰ím a cyklistÛm na znaãnû frekvento- vané pfiístupové trase k areálu zámku. Silniční most ve Šťáhlavicích, 1976

v 19. století Ïelezn˘ kfiíÏ s kamenn˘m soklem, kter˘ po rozná‰et zatíÏení na klenby a souãasnû slouÏit k ukotvení roce 1900 nahradila socha sv. Jana Nepomuckého (po ztuÏující konstrukce parapetních zdí. Autor oponentního roce 1948 pfiemístûna na skálu nad silnicí na levém bfiehu posudku projektu ing. Vinafi z Prahy navrhl nahradit z více fieky). Pfied rekonstrukcí mostu v roce 1993 byla poslední hledisek problematickou souvislou desku ztuÏujícími rámy vût‰í oprava provedena v letech 1966–1967, tedy je‰tû nebo ro‰tem. Projektant na tento návrh pfiistoupil a pro- pfied prohlá‰ením mostu za kulturní památku (do jekt pfiepracoval (deska byla nahrazena ro‰tem a tím sní- seznamu státem chránûn˘ch památek byl zapsán v roce Ïeno riziko pfiípadného vzniku poruch). Dodavatelem 1970). K rozhodnutí zahájit pfiípravu rekonstrukce mostu rekonstrukce se stala a. s. Silnice Stfiíbro, stavba byla zahá- vedla havárie kamionu, ke které do‰lo v fiíjnu roku 1991. jena v ãervenci 1993. Nejvût‰ím zásahem bylo vloÏení Od prvotního zámûru správce komunikace historick˘ most popsané ztuÏující konstrukce, které si vyÏádalo odstranûní

Kamenný most v Rabštejně, 1994 roz‰ífiit a zv˘‰it jeho únosnost bylo po projednání s památ- vrstev vozovky a snesení parapetních zdí (mnohokrát opra- kovou péãí v prosinci 1991 na‰tûstí ustoupeno. V násle- vovan˘ch). Byl obnoven pÛvodní systém odvedení de‰Èové RAB·TEJN dujícím roce bylo praÏské firmû Pontex s. s r. o. zadáno vody z vozovky do kamenn˘ch chrliãÛ, vozovka byla opat- vypracování projektu pro rekonstrukci. Projektant na fiena dlaÏbou z kamenn˘ch kostek. Parapetní zdi byly Podle literatury (Josef, D.: Encyklopedie mostÛ v âechách, základû vlastního geologického prÛzkumu vypracoval znovu vyzdûny z místní bfiidlice a jejich koruna zakryta na Moravû a ve Slezsku, Praha 1999) byl kamenn˘ most nov˘ statick˘ v˘poãet, kter˘ dospûl k podstatnû pfiíznivûj- kamenn˘mi deskami, z vût‰í ãásti dochovan˘mi. Pfii reali- pfies Stfielu v Rab‰tejnû postaven jiÏ v letech 1335–1340 za ‰ímu v˘sledku neÏ v˘poãet v pfiedchozím stupni projektové zaci bylo zvaÏováno omítnutí líce fiádkového zdiva z bfiid- Oldfiicha Pluha z Rab‰tena. Vedla pfies nûj zemská stezka pfiípravy – navrhl normální zatíÏitelnost 24 t, zatímco lice, nakonec bylo jen opraveno spárování (omítnuta byla z Chebu pfies Loket a Îlutice a dále pfies Rakovník do v pfiedchozím v˘poãtu byla navrÏena jen 2 t. Tato skuteã- jen vnitfiní strana parapetních zdí). Práce byly dokonãeny Prahy. Dochovan˘ dvouobloukov˘ most z bfiidlice délky 55 nost znaãnû usnadnila památkové péãi prosazení poÏa- v listopadu a od prosince roku 1993 most znovu zaãal ma‰ífiky 4,6 m (svûtlost obloukÛ je 6 m, spodní partie davkÛ na zachování vnûj‰ího vzhledu mostu a omezení slouÏit automobilové dopravû. opûr a pilífie opatfieny obkladem z pískovcov˘ch kvádrÛ) zásahÛ do jeho konstrukcí na nezbytné minimum. byl v‰ak zfiejmû postaven v letech 1738–1748. V dne‰ní V projektu pfiedloÏeném památkové péãi v lednu podobû je zachycen jiÏ na vedutû Rab‰tejna datované pfied 1993 bylo navrÏeno vloÏit pod vozovku souvislou rokem 1850. Na návodní stranû mostu nad pilífiem b˘val Ïelezobetonovou desku, která mûla pfiíznivûji

DOB¤ANY 1879. Po pfieloÏení státní silnice II/180 na nové pfie- mostûní Radbuzy v 60. letech slouÏí historick˘ most Kamenn˘ obloukov˘ most pfies Radbuzu v Dobfianech byl jen pro pû‰í a cyklisty. V letech 1994–1995 prove- postaven pravdûpodobnû v 16. století. Z té doby se dena celková oprava, souladu s poÏadavky památ- dochovalo jedno pole (valená klenba) pfii pravém bfiehu kové péãe. Vozovka byla opatfiena kamennou dlaÏ- (blíÏe k mûstu), zb˘vající dvû pole (segmentové klenby) bou, byl obnoven systém odvádûní de‰Èové vody pocházejí z celkové pfiestavby mostu dokonãené v roce z mostovky do kamenn˘ch chrliãÛ. Kamenný most v Dobřanech, 1996

94/ regenerace prostoru HOR·OVSK¯ T¯N nezkorodovaném stavu, místa napa- dená korozí byla zji‰tûna jen Od roku 1997 pfiipravovalo ¤editelství silnic a dálnic lokálnû. Nebyly zji‰tûny ani dal‰í Praha, správa PlzeÀ, rekonstrukci ocelového silniãního v˘znamnûj‰í závady. Památkov˘ mostu pfies Radbuzu v ulici J. Littrowa, na území MPR ústav v Plzni proto doporuãil histo- Hor‰ovsk˘ T˘n. Tento most o dvou polích s pfiíhrado- rick˘ most zachovat a provést v˘mi hlavními nosníky a dolní mostovkou byl postaven opravu ocelové nosné konstrukce. kolem roku 1910, ocelovou nosnou konstrukci dodala Investor v‰ak zpochybÀoval památ- praÏská mostárna bratfií Prá‰ilÛ. kovou hodnotu a podobné stano- Ocelový silniční most v Horšovském Týně, 1998 Ve studii z roku 1997 bylo navrÏeno nahrazení hod- visko k dané situaci zaujal bohuÏel notného historického mostu nov˘m, vût‰í ‰ífiky, roz‰í- také odbor kultury OkÚ DomaÏlice. O nezávislé projekt opravy praÏské firmû Pontex. Dokonãen˘ pro- fiena mûla b˘t i pfiedmostí, coÏ by mûlo znaãnû degra- posouzení hodnoty mostu byl poÏádán SÚPP v Praze, jekt byl pfiedloÏen památkové péãi k posouzení dující dopad na území MPR. Na návrzích rekonstrukce kter˘ pfiizval k posouzení opravitelnosti statika ing. a schválení v listopadu 1998. pfiemostûní se nepodílel architekt, nebyly vyÏádány Jandáãka z Prahy. SÚPP potvrdil, Ïe se jedná z památ- Jako dodavatel opravy mostu byla vybrána firma Hutní vstupní podmínky památkové péãe. Ve stavebnû tech- kového hlediska o hodnotné dílo a ve spolupráci s pfii- montáÏe Ostrava, a. s. Oprava byla provedena v druhé nickém prÛzkumu z téhoÏ roku bylo konstatováno, Ïe zvan˘m statikem shledal jako reálnou uvaÏovanou polovinû roku 1999, v souladu se schválenou doku- vût‰ina prvkÛ ocelové nosné konstrukce je ve zcela opravu nosné konstrukce. Následnû investor zadal mentací.

Hradlový most „Rechle”, 1999

RECHLE základû plánové a fotogra- Hradlov˘ most „Rechle“ spojen˘ s pevn˘m jezem na fické dokumentace z doby fiece Vydfie (v katastrálním území Filipova HuÈ) byl vybu- mezi svûtov˘mi válkami. dován v letech 1799–1801 jako souãást Vchynicko- První etapa opravy byla prove- tetovského plavebního kanálu. Toto obdivuhodné vodní dena v roce 1999. V prÛbûhu dílo slouÏilo k plavení dfieva do 50. let 20. století. Od její realizace se potvrdilo, Ïe konce 30. let 20. století souãasnû pfiivádûlo vodu k hyd- pilífie byly zaloÏeny na trámo- roelektrárnû Vydra. Jez byl pravdûpodobnû opravován v˘ch ro‰tech. Zásahy do naposledy pfii stavbû hydroelektrárny. Most do 60. let kamenn˘ch pilífiÛ se omezily Hradlový most „Rechle” po obnově, 2001 20. století pfievádûl pfies Vydru okresní silnici z Modravy na oãi‰tûní a obnovení spáro- na Rokytu. Po vybudování nové silnice na pravém bfiehu vání kamenného obkladu fieky star˘ most ztratil v˘znam a jeho dfievûná kon- pilífiÛ. V roce 2000 byla obnovena dfievûná konstrukce a. s. Západoãeská energetika, obnovu dfievûné kon- strukce v následujících letech postupnû zanikla. pûti polí mostu a krat‰ího ‰estého pole pfies jalov˘ pfie- strukce mostu financovala správa NP a CHKO ·umava Oprava jezu vãetnû obnovy dfievûného mostu o pûti pad, upraven˘ na rybí pfiechod. Tím byla oprava mostu s vyuÏitím prostfiedkÛ z programu Phare. Obnoven˘ polích byla projektovû pfiipravena jiÏ v roce 1996 (zpra- dokonãena a 28. ãervence 2000 byl slavnostnû otevfien most není urãen pro automobilovou dopravu, pfievádí coval ing. D. Vaclík, firma VH-TRES spol. s r. o., âeské pro vefiejnost. pfies fieku turistickou a cyklistickou stezku vedenou Budûjovice). Dfievûná konstrukce byla navrÏena na Investorem opravy jezu vãetnû kamenn˘ch pilífiÛ byla v trase staré silnice na Rokytu podél plavebního kanálu.

regenerace prostoru /95 Železobetonový most pro pěší v Tachově, 2000

TACHOV umístûná na nábfieÏních zdech symetricky k pfiíãné ose Tento návrh byl památkovou péãí shledán jako pfiija- Mûsto Tachov je vlastníkem a správcem dvou oblouko- mostu, nahradila nevhodné svítidlo provizornû pfiichy- teln˘, také pro podobnost navrÏeného fie‰ení silniãním v˘ch Ïelezobetonov˘ch mostÛ pro pû‰í pfies MÏi, které cené k návodní stranû mostu a napájené vzdu‰n˘m mostÛm z první poloviny 20. století, dnes povaÏovan˘ch se nacházejí v mûstské památkové zónû (MPZ) a jsou vedením. vût‰inou za samozfiejmou souãást historické zástavby státem chránûn˘mi památkami. Byly patrnû postaveny V letních mûsících roku 2001 byla plzeÀskou firmou na‰ich mûst a obcí. S cílem co nejlépe zaãlenit nov˘ souãasnû, v dobû kolem I. svûtové války. V roce 1999 SPOP provedena oprava druhého mostu mezi Chodskou objekt do prostfiedí památkové zóny bylo doporuãeno bylo památkovou péãí zji‰tûno, Ïe pomûrnû ‰patn˘ tech- ulicí a tfiídou Míru, opût zcela v souladu s poÏadavky vûnovat zv˘‰enou pozornost architektonizaci chodníko- nick˘ stav obou mostÛ a doporuãila jejich zafiazení do památkové péãe. v˘ch konzol, zábradlí a stojanov˘ch lamp na pfiedmos- plánu oprav na nejbliωí období. Souãasnû bylo doporu- Od konce roku 1999 byla s památkovou péãí projedná- tích, nikoliv v‰ak v historizujících formách. Projektant ãeno vyuÏít pro opravu finanãních prostfiedkÛ vána stavba nového silniãního mostu pfies MÏi, mezi uli- uvedená doporuãení respektoval a následnû pfiedloÏená z Programu regenerace MPZ. Mûstsk˘ úfiad následnû cemi Vodní a Zahradní, na území MPZ Tachov. Most, projektová dokumentace byla památkovou péãí schvá- zahájil pfiípravu opravy mostu ve Vodní ulici, kter˘ byl kter˘ byl dfiíve na tomto místû, byl údajnû zniãen na lena jako zcela vyhovující. v hor‰ím stavu. V rámci pfiípravy opravy odborná orga- konci II. svûtové války a pozdûji nahrazen dvûma provi- Ve v˘bûrovém fiízení na dodavatele stavby zvítûzila firma nizace památkové péãe zdokumentovala fragmenty zorními mosty, které slouÏily dopravû aÏ do posledního Firesta z Brna. Stavba byla zahájena v kvûtnu 2000 pÛvodní dvoubarevné mozaikové dlaÏby a zpracovala roku 20. století. Investorem stavby byl Mûstsk˘ úfiad a provedena podle projektu schváleného památkovou kladecí plán pro obnovení dlaÏby v ãlenûní odvozeném v Tachovû. Projekt nového mostu vypracovala brnûnská péãí. JiÏ 30. fiíjna téhoÏ roku byl dokonãen˘ most slav- od zbyl˘ch ãástí pÛvodní dlaÏby. Jako dodavatel opravy firma Viapont. nostnû pfiedán do uÏívání. Jedin˘m nedostatkem byla vybrána firma Deltaflor s. s r. o. z Plznû. Oprava Byl navrÏen most o jednom poli s monolitickou Ïelezo- nového pfiemostûní MÏe ve vztahu k prostfiedí MPZ je byla provedena v ãervenci aÏ záfií roku 2000, z památ- betonovou nosnou konstrukcí, jejíÏ souãástí byly plnos- poloha vozovky a chodníkÛ asi o 0,75 m nad úrovní kového hlediska s velmi dobr˘m v˘sledkem. Pfiínosem tûnné hlavní nosníky s promûnnou v˘‰kou a s dolní nábfieÏí, coÏ bylo vyvoláno poÏadavkem na profil fieãi‰tû pro prostfiedí MPZ byla také úprava osvûtlení, realizo- mostovkou. Oboustranné chodníky na ocelov˘ch kon- pod mostem. Tento poÏadavek byl v‰ak nadfiazen vaná souãasnû s opravou. Nová stojanová svítidla, zolách vedeny po vnûj‰í stranû hlavních nosníkÛ. zájmÛm památkové péãe.

Silniční most v Tachově, 2000

96/ regenerace prostoru Železobetonový most v Plzni, 2002

PLZE≈ mostÛ v âechách a ve své dobû nejvût‰ím Ïelezobeto- rální dodavatel byla vybrána firma Berger Bohemia a. s., Îelezobetonov˘ most pfies MÏi u Kalikovského ml˘na nov˘m trámov˘m mostem v Rakousko-Uhersku. PlzeÀ, subdodavatelem byla plzeÀská firma Pegisan. Na (v Radãické ulici v Plzni) byl postaven plzeÀskou firmou S ohledem na pomûrnû ‰patn˘ technick˘ stav od roku opravû se podíleli restaurátofii Karel Granát z Plznû Müller a Kapsa v roce 1905. Má jedno pole o rozpûtí 1998 pfiipravoval Útvar investic mûsta Plznû jeho celko- a Jindfiich Kovafiík z Kralovic. Investorem byla Správa 24,1 m. Nosnou konstrukci tvofií 5 Ïelezobetonov˘ch vou opravu. Projekt vypracovala projekãní kanceláfi a údrÏba silnic Kralovice. Oprava byla provedena v sou- deskov˘ch trámÛ promûnné v˘‰ky. Chodníky jsou na Valbek a spol., v. o. s., Liberec, stfiedisko PlzeÀ (ing. Z. ladu s poÏadavky památkové péãe, secesní plastická konzolách, jejich zábradlí navazuje na obou koncích na Porkát) v roce 1999. V záfií 2002 provedla firma v˘zdoba byla obnovena do pÛvodního stavu, barevnost sloupy s kovov˘mi nástavci, jejichÏ souãástí jsou svítidla. NEGEBU z Plznû restaurátorsk˘ prÛzkum. Vlastní oprava nátûru stanovena na základû v˘sledkÛ restaurátorského Tento most byl jedním z prvních Ïelezobetonov˘ch byla vypracována v srpnu aÏ listopadu 2002. Jako gene- prÛzkumu.

ST¤ÍBRO postaveny v letech 1555–1560 mistrem Benediktem Volchem z Ferrolu. Historick˘ most pfies MÏi ve Stfiíbfie se vzácnû docho- V roce 2001 byla restaurátorsky opravena mostní vûÏ vanou mostní vûÏí na pravém bfiehu patfií k památ- s bránou. Jako generální dodavatel opravy byla kám, které sv˘m v˘znamem pfiesahují hranice na‰eho vybrána firma Tazata, s. s r. o., Stfiíbro. Restaurování regionu. Nachází se na jihozápadním okraji historic- kamenn˘ch prvkÛ provedl akad. sochafi Petr VáÀa, kého jádra mûsta, které je mûstskou památkovou obnovu sgrafit provedli akad. sochafii Jan Bradna a Jifií zónou. Na levém bfiehu fieky navazuje na dochované ·légl. mûstské opevnûní. V roce 2002 byla provedena restaurátorská obnova Kamenn˘ most s celkem pûti oblouky nestejného roz- dvouobloukové ãásti mostu pfiekonávající fieku MÏi, pûtí sestává ze dvou ãástí. První, blíÏe mûstu, se zcela v souladu s poÏadavky památkové péãe. dvûma ‰ir‰ími oblouky pfiekraãuje fieku a její západní Dokumentaci pro obnovu mostu vypracovala firma oblouk se dot˘ká mostní vûÏe se zaklenut˘m prÛjez- R projekt z Brna. Projektovû jiÏ byla pfiipravena také dem v pfiízemí na pravém bfiehu. Tfii uωí oblouky obnova inundaãního mostu a na nûj navazující rampy následují za branou a pfiekonávají inundaãní území. na pravém bfiehu. Mostní brána je hranolová dvoupatrová stavba s jehla- Investorem obnovy mostu je Mûsto Stfiíbro, akce byla novou stfiechou krytou prejzy, s ark˘fiem na jiÏní zafiazena do Programu záchrany architektonického stranû. Most a vûÏ byly podle nápisu na pamûtní desce dûdictví Ministerstva kultury âR.

Obnova památkovû chránûn˘ch historick˘ch by pak po celkové opravû slouÏil jen cyklistÛm mostÛ v PlzeÀském kraji bude bezpochybnû pokra- a chodcÛm. ãovat i v následujících letech. KvÛli pomûrnû ‰patnému technickému stavu lze V poslední dobû byla s památkovou péãí projedná- v blízké budoucnosti oãekávat také opravu kamen- vána pfiestavba pfiemostûní Berounky na Jateãní ného mostu pfies Radbuzu na Americké tfiídû v Plzni. tfiídû v Plzni. V souãasné dobû pfievádí znaãnû zatí- V leto‰ním roce byla zahájena celková oprava Most přes Mži ve Stříbře, 2001 Ïenou komunikaci pfies fieku Ïelezobetonov˘ barokního obloukového mostu pfies Radbuzu obloukov˘ most postaven˘ v letech 1915–1918, vBûlé nad Radbuzou, v˘jimeãného architektonic- obnova mostu pfies MÏi ve Stfiíbfie. Dále se pfii- kter˘ je památkovû chránûn. ·ífikou a únosností k˘m pojetím, hodnotnou sochafiskou v˘zdobou pravuje oprava obloukového mostu pfies v‰ak nevyhovuje souãasn˘m pfiedpisÛm pro danou i velmi dobr˘m stavem dochování. Investorem Úhravku pod hradem Kopec, poblíÏ obce kategorii silniãní komunikace. Památková péãe opravy je Obec Bûlá nad Radbuzou, akce byla zafia- Prostibofi. preferuje pfievedení dopravy na nov˘ most, kter˘ zena do Programu záchrany architektonického Ing. Pavel Domanick˘, Národní památkov˘ ústav, územní by byl postaven v jeho blízkosti. Historick˘ most dûdictví Ministerstva kultury âR. Pokraãuje odborné pracovi‰tû PlzeÀ, foto: archiv NPÚ

regenerace prostoru /97 Radniční budovy

Radnice vznikaly z potfieb mûst a byly v˘razem jejich prosperity, sebevûdomé p˘chy mû‰Èanstva a samozfiejmû i odrazem doby, ve které vznikaly. Ne nadarmo to b˘vá budova s popisn˘m ãíslem 1 v obci. Vedle ‰lechtick˘ch domÛ to byly i radnice – jako v Plzni, které jako pfiedstavitelky architektonick˘ch stylÛ dávaly vzor místnímu stavitelství. Doba po listopadu 1989 a nové uspofiádání zemû pfiinesla obãanÛm kromû jiného i vût‰í míru samostatnosti v rozhodování o sobû sam˘ch. V˘razem obnoveného sebevûdomí obcí je tak i mnoÏství novû opraven˘ch radniãních budov po celé zemi.

stavby v historick˘ch sídlech. Îivot radnice má mnoho radnice. Vzhledem k charakteru âerníkovic, které jsou podobného s Ïivotem lidsk˘m, neboÈ právû zvolení lidé tvofieny jednopodlaÏními rodinn˘mi domky a zemûdûl- uvnitfi ovlivÀují chod mûsta. Její zdi po staletí prostupo- sk˘mi usedlostmi bez kostela, byla zvolena stavba sv˘m valo období radosti, vnitfiní síly, úspûchÛ právû tak jako charakterem nenaru‰ující tváfi vesnice a zapadající do léta du‰evní i fyzické únavy, úpadku aÏ zkázy. prostfiedí s úmysln˘m potlaãením dominanty, neboÈ sta- V posledním období si lidé uvûdomují, Ïe jsou hrdí na vební pozemek se nenachází v centrální ãásti obce. místo, kde Ïijí, a v˘razem hrdosti mÛÏe b˘t i budova rad- V obci Ïije 80 obyvatel a mnozí se vlastní prací pfiiãinili nice jako symbol samosprávného a vefiejného orgánu. o to, Ïe se v roce 1993 zahájily stavební práce. Milovníci architektury ocení mnohde v˘voj budovy od Slavnostní otevfiení radnice se uskuteãnilo 28. fiíjna 1997 gotiky aÏ po souãasné moderní trendy. Pfiijmûte proto avbudovû se kromû obecního úfiadu a spoleãenské pozvání k prohlídce nûkolika zajímav˘ch radnic místnosti nachází byt, po ãtyfiiceti letech znovu otevfien˘ PlzeÀského kraje. hostinec a men‰í obchod. V blízkém okolí nalezneme pfiekrásné údolí fieky Berounky s v˘znamn˘m hradem âerníkovice Kra‰ovem.

První písemná zmínka o obci je z roku 1250. Osídlení Stříbro Stfiíbro v‰ak probûhlo jiÏ po roce 1039, kdy polské kmeny násle- PlzeÀsk˘ kraj má celkem 505 obcí, a tedy i stejn˘ poãet dovaly ãeského kníÏete Bfietislava I. do prostoru západnû Královské mûsto Stfiíbro hrálo v osudech âeského státu obecních a mûstsk˘ch úfiadÛ – radnic, kam mohou od âerného lesa, západnû od Kfiivoklátska. i národa velmi pozoruhodnou úlohu jiÏ od roku 1131, obãané pfiijít se sv˘mi starostmi. AÏ do roku 1989 spadala obec pod správu mûsta kdy se jmenovalo Miza. Dnes má mûsto 7871 obyvatel Pro fiadu mûst a obcí jsou radnice i stálou pfiipomínkou KoÏlany. V roce 1990 se do obce vrátila samospráva a má vyhlá‰enu „Mûstskou památkovou zónu“ s mnoÏ- v˘znamn˘ch historick˘ch událostí a dûní. V fiadû míst je a témûfi 3 roky zasedalo zastupitelstvo v provizorních stvím památkovû chránûn˘ch objektÛ. Budova radnice budova radnice dominantní stavbou, mnohde kulturní podmínkách. Jedním z rozhodnutí obecního zastupitel- se zrodila bezprostfiednû po poÏáru v roce 1588, v dobû památkou, neboÈ radnice a kostel byly vÏdy nejdÛleÏitûj‰í stva se po dohodû s obãany schválila v˘stavba nové rozvíjejícího se ãeského mûstského Ïivota. V rámci

Černíkovice

98/ regenerace prostoru Kasejovice Nečtiny – hostinec a společenský sál (bývalá radnice čp. 1) před rekonstrukcí (r. 1994) a po rekonstrukci (r. 1995)

ãesk˘ch renesanãních radnic má stfiíbrská radnice celkem 304 obyvatel. Dne‰ní radnice se nachází roku 1564 na místû pozdûj‰ího zájezdního hostince. v˘znaãné postavení díky své urbanistické úloze v orga- v objektu tvrze. Nejstar‰í ãást tvrze je spjata podle sed- Vyhofiela v letech 1656 a 1688. Nová zdûná radnice byla nismu námûstí i svému podivuhodnému ryze ãeskému lového portálu ve sklepení z 15. století se zemansk˘m vystavûna v roce 1694 a roku 1701 k ní byla pfiistavûna v˘razu architektonickému. rodem ·lovick˘ch. vûÏ s hodinami. Star˘ hodinov˘ stroj ukazoval ãas na Je to rozlehlá stavba se tfiemi ‰títy, kterou realizoval Roku 1684 zakoupil tvrz i statek Jaroslav Hora, rytífi místní radnici aÏ do roku 1973. Poté byl uloÏen v depo- Albrecht Vlach Gryson. Zadní ãásti objektu byly v˘raznû z Ocelovic, kter˘ se stal krajsk˘m hejtmanem a vedl voj- zitáfii a nahrazen hodinami elektrick˘mi. Roku 1704 byla upraveny a roz‰ífieny v 19. století. V tomto období byla sko proti boufiícím se ChodÛm. Po roce 1765 byla tvrz dodateãnû pfiistavûna ‰atlava. rovnûÏ provedena rekonstrukce fasády a sgrafit dle o patro sníÏena a upravena jako obydlí pansk˘ch úfied- Pfii poÏárech v letech 1791 a 1868 i tato radnice vyho- návrhu prof. V. Schwerdtnera. Figurální sgrafita pfied- níkÛ. Na tvrzi-zámku byl také postaven men‰í oltáfi fiela, a proto byla pfiestavûna do dne‰ní podoby. stavují údajné zaloÏení mûsta Sobûslavem I. v roce s obrazem sv. Máfií Magdaleny, pfienesen˘ pozdûji do Mûsteãko obdrÏelo v 16. století svÛj znak – stfiíbrnou 1131, hájení mûsta proti kfiiÏákÛm v roce 1427 a alego- kaple. Pfii pozemkové reformû si obec tvrz ponechala, hradbu s vûÏí v modrém poli a právo peãetit voskem. Na rii spravedlnosti. byl vyuÏit ãásteãnû jako chudobinec, skladi‰tû a byt radnici jsou u vstupních dvefií umístûny kovové pamûtní Poslední nákladnou obnovou pro‰la radnice v letech myslivce. desky se jmény obûtí I. svûtové války. Ve zdi vestibulu je 1990–1997 a v srpnu tohoto roku byla radnice slav- Tvrz stojí uprostfied osady na skalnatém návr‰í. Ze tfií zasazen kámen s vytesanou podobou lidského obliãeje, nostnû otevfiena a navrácena pÛvodnímu vyuÏití – rybníkÛ, které tvrz chránily, se dochoval pouze jedin˘. pravdûpodobnû zbytek pran˘fie. V souãasné dobû sídlí správû mûsta. Vedle objektu stojí altán z 18. století Objekt samotn˘ byl nûkolikrát pfiestavován, ale pÛvodní v pfiízemí budovy i po‰tovní úfiad. V obci se nachází rekonstruovan˘ souãasnû s radnicí, kter˘ slouÏí jako renesanãní ãi pozdnû gotick˘ sloh je patrn˘ dodnes. i fiada dal‰ích stavebních památek. Okolí mÛÏe nabíd- cestovní kanceláfi. Umûleckou hodnotu mají rovnûÏ zbytky nástûnn˘ch nout krásnou krajinu s mnoÏstvím rybníkÛ a blízk˘m Pro turisty je pfiitaÏlivé i okolí mûsta, pfiedev‰ím pak maleb, které upomínají na pÛvodní ‰lechtické majitele. zámkem Lnáfie. údolí fieky MÏe se zbytky star˘ch hornick˘ch ‰tol Mlad‰í malby jsou z 18. století. Do dne‰ního dne nebylo a údolní vodní nádrÏ Hracholuské pfiehrady, sk˘tající nalezeno Ïádné vyobrazení, které by pfiiblíÏilo star‰í tváfi Neãtiny dobré podmínky k rekreaci v dobfie poloÏen˘ch tvrze, neexistuje ani star‰í popis. Tvrz je zanesena ve kempech. státním seznamu památek a její v˘razná poloha a cel- Neãtiny jsou poprvé zmiÀovány v roce 1169. Tehdy ková zachovalost obranného systému z ní tvofií prvofia- náleÏely vladykÛm z Neãtin. V roce 1511 obnovil král Puclice dou památku svého druhu. Novodobá oprava objektu Vladislav Jagellonsk˘ husity zniãenou ves a znovu ji se datuje zaãátkem roku 1997. Nejdfiíve byla vybudo- pov˘‰il na mûsteãko. Posledními feudálními vlastníky byl SPuclicemi se v pramenech setkáváme pomûrnû pozdû. vána brána s vraty, a objekt byl tak uzavfien. Následnû se rod Mensdorf-Pouilly. Na konci feudalismu mûlo mûs- Koncem 14. století byly pfiíslu‰enstvím Hrádku po ãástech vymûnila celá krytina na stfie‰e a byly pfiive- teãko pfies 1000 obyvatel. Poãet obyvatel se po odsunu Lacemboku u StaÀkova. Jméno Puclice vzniklo údajnû deny inÏen˘rské sítû. V souãasné dobû slouÏí tvrz jako NûmcÛ kvÛli odlehlé poloze v málo úrodné krajinû sni- z pojmenování puclík – buclat˘ ãlovûk. Puclice mají úfiadovna obecného úfiadu, matefiská ‰kolka, knihovna Ïoval aÏ na dne‰ních 614 obyvatel. PÛvodní radnice ãp. a je v ní spoleãenská místnost se zajímav˘m polychro- 1 byla postavena koncem 17. století. V roce 1733 zcela movan˘m stropem. Nádvofií bylo vydláÏdûno Ïulov˘mi shofiela. Ve stejném roce byla postavena radnice nová, kostkami. která po men‰ích úpravách stojí dodnes. Pfiízemí radnice bylo vÏdy vyuÏíváno jako hostinec a byt hospodského. Kasejovice V patfie byly dvû úfiadovny a sál. Za zmínku stojí úprava v roce 1927, kdy do‰lo k roz‰í- První písemná zmínka o obci je z roku 1264. Obec je uli- fiení sálu a bylo pfiestavûno schodi‰tû. V roce 1949 byly cového typu. K jejímu rozvoji pfiispûly pfiedev‰ím velmi vybourány pfiíãky, které oddûlovaly úfiadovnu od sálu, v˘znamné trhy s dobytkem. Poãátkem 15. století patfiilo a sál byl roz‰ífien na celé patro. Tento stav zÛstal zacho- mûsteãko Annû Zmrzlíkové ze Svoj‰ína. DÛleÏitou sloÏku ván do roku 1960, kdy dochází k pfiístavbû celé budovy, místního obyvatelstva pfiedstavovali Îidé. Dokladem pfiiãemÏ dochází ke zvût‰ení restauraãního zafiízení v pfií- jejich Ïivota zde jsou pozÛstatky ghetta, synagogy a hfibi- zemí a radikálnímu zvût‰ení sálu. tova. Roku 1878 byly Kasejovice pov˘‰eny na mûsto. Po osídlení pohraniãí ãesk˘m obyvatelstvem, hned od V souãasné dobû má obec 1285 obyvatel. Radnice je roku 1945 se úfiadovna obecního úfiadu pfiesunula do Puclice vystavûna pfii hlavní silnici. Stará radnice zde stála jiÏ od protûj‰í budovy ãp. 82, kde sídlí dodnes. I tento objekt

regenerace prostoru /99 základní princip byl zvolen soulad Historické prameny o budovû bohuÏel neexistují. Od 19. s okolní zástavbou vyjadfiující se hra- století aÏ do poloviny 20. století slouÏila jako kovárna nolovit˘mi hmotami socialistické a obydlí pro sociálnû slabé. V pozdûj‰ích letech byla v˘stavby. Odkaz na demokracii první rÛznû pfiestavována zcela nesourod˘mi prvky. V padesá- republiky nám asociuje úspû‰n˘ t˘ch letech k ní byla svépomocí pfiistavena poÏární zbroj- pfiedváleãn˘ funkcionalismus. Vyza- nice. V roce 1998 bylo pfiikroãeno k její rekonstrukci. fiuje z ní proÏitek racionální, stfiídmé krásy, jasného fiádu. DÛvody rekonstrukce: Jednotlivé v˘razové prvky horizontál- ního hranolu – bíl˘ rastr omítky ■ nevyhovující interiér v elegantním kontrastu s kovovû ■ nedostaãující prostory kanceláfií pro chod úfiadu roz- modrou barvou rámÛ a skla jsou rÛstající se vesnice doplnûny vertikálním hranolem sytû ■ nevhodná, malá, neesteticky vyhlíÏející spoleãenská ãervené vûÏe. V modulaci stûn jsou a jednací místnost pouÏity dva principy tvorby okenních ■ nedostaãující hygienické zázemí otvorÛ. Ve stûnû jsou okna ■ nevhodné vytápûní „zamáãknuta“, ãímÏ podporují plas- ■ nedÛstojn˘ exteriér uprostfied vesnické památkové tiãnost rastru. VûÏ má naopak cel˘ zóny povrch hladk˘ a je opatfiena u‰lechti- ■ zanedbaná poÏární zbrojnice l˘m netradiãním hodinov˘m soustro- ■ absence prostoru pro kulturní akce jím s kyvadlem v noci prosvûtlen˘m. Ve vnitfiním uspofiádání byl zavede- Rekonstrukce byla provedena ve dvou etapách, v roce ním nûkolikapatrové komunikaãní 1998–1999 za pomoci finanãních prostfiedkÛ z POV. haly byl vytvofien svobodn˘ demo- Rekonstrukce radnice mûla i dal‰í rozmûr – stát se kratick˘ prostor, kde se setkává dÛstojn˘m obecním domem s kulturním a spoleãensk˘m Úřad městského obvodu Plzeň 2-Slovany zastupitel a obãan. ZároveÀ vzniká zázemím pro obãany, navrátit Ïivot do centra vesnice. jednoduchá orientaãnû pfiehledná Stát se dominantou v památkové zónû. B˘t motivací pro je z hlediska stavebního velmi zajímav˘, neboÈ byl posta- prostora, usnadÀující setkání obãana s jednotliv˘mi majitele okolních kulturních památek, i kdyÏ samotná ven ve ãtyfiicát˘ch letech minulého století místním boha- oddûleními úfiadu. radnice není vyhlá‰enou kulturní památkou. Je moÏné t˘m obchodníkem jako moderní obydlí té doby pro jeho fiíci, Ïe tento zámûr se naplÀuje. dceru provdanou za zdej‰ího uãitele. I tato radnice D˘‰ina doznala v 90. letech úpravy a slouÏí jako radnice Ing. arch. Miloslav Michalec dodnes. Budova pochází z 19. století. Pfii rekonstrukci v‰ak byly Materiál vznikl ve spolupráci se starosty uveden˘ch mûst Obec leÏí v pfiírodním parku Manûtínsko. V krajinû se odhaleny základy, které zfiejmû sahají aÏ do stfiedovûku. a obcí. nachází mnoho pfiírodních zajímavostí, stavebních památek a historick˘ch milníkÛ. Vût‰ina lesních cest je asfaltová a hodí se pro projíÏìky na kolech po znaãe- n˘ch trasách. Okolí je pfiímo rájem pro houbafie a sbû- raãe lesních plodÛ.

PlzeÀ 2-Slovany

S vyhledáváním nov˘ch prostor pro dÛstojnou radnici mûstského obvodu se zapoãalo jiÏ v roce 1990, neboÈ objekt, do kterého byli lidé zvyklí docházet, byl ve vlast- nictví jiné organizace. Zajistit správn˘ chod úfiadu bylo v tûchto podmínkách obtíÏné, nedÛstojné a kapacitnû zejména pro budoucnost nevyhovující. Vybraná lokalita pro novou budovu splnila nároky administrativního centra této mûstské ãásti, neboÈ se nalézá v pfiirozeném centru obvodu blízko kruhového objezdu a v dosahu MHD. Autor projektu je architektonick˘ atelier AVE a. s. Objekt byl navrÏen se ãtyfimi nadzemními podlaÏími a dvûma podzemními podlaÏími. Je v nûm umístûna dále sluÏebna Mûstské policie a expozitura banky. Stfiízlivost konstrukce, jednoduchost a ãistota architek- tury nenásilnû zapadá do stávajícího prostfiedí. Jako Dýšina

100/ regenerace prostoru Vztyčené PRSTY krajiny

Kostel svatého Jakuba v Nepomuku Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starém Sedle

Kostel svatých Petra a Pavla ve Skviříně Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

VûÏe kostelÛ, které jsou tak charakteristick˘mi dominan- není stfiedem svûta a prostoru. Nûco je nad tebou, ãlo- gradaci a kompozici. Tedy i materialistick˘ estét je uspo- tami na‰ich krajin, b˘vají pfiipodobÀovány vztyãen˘m prs- vûãe. Pamatuj! kojen. tÛm. VûÏ jako ukazováãek vymezující smûr, kter˘m se má Vztyãen˘ prst vûÏe je viditelná ãást ruky, chrámu, která Vztyãen˘ prst je moÏno vnímat i jako prosbu, jako úãast- ubírat mysl a z toho následné konání ãlovûka na tomto urãuje domov, zdaleka viditeln˘ bod. Tady jsem ku tvé níka historického dûje, hlásícího se o slovo. NezapomeÀ svûtû. Ukazováãek, smûfiující k Bohu, k nûmuÏ se v‰ichni ochranû, jsem tvÛj domov, bezpeãí, jistota. Ne nadarmo na mne! odebéfieme sloÏit úãet za své ãiny a Ïivot pozemsk˘, kter˘ se nejvíce vtiskl kaÏdému do obrazu rodného místa, S potû‰ením lze vnímat regeneraci krajiny PlzeÀska, je pouh˘m zku‰ebním pfiedpokojem Ïivota vûãného. domova. VûÏ je i hláska k ochranû obce pfied poÏárem která postupuje i na sv˘ch dominantách, kostelních Pomni, ãlovûãe! AÈ uÏ jsou to ‰piãaté a dlátkové vûÏe a nebezpeãím, i hlas zvonu svolávající, volající, varující. vûÏích. Napravují se lhostejnosti i zámûrná zá‰tí minu- gotiky, nebo charakteristicky ãeské buclaté prsty barok- VûÏe kostelÛ jsou orientaãní body v krajinû, sama PlzeÀ losti a aÈ uÏ s vírou, nebo jenom kulturou a vztahem ních cibulov˘ch bání. Nikde jinde ve svûtû to v takové se svou nejvy‰‰í chrámovou vûÏí v republice mûla, k dûdictví a kráse krajiny, mûsta, obce a krajina sv˘mi mífie nenajdete, zfiejmû vÏdy bylo nutno v reptav˘ch, a dosud i má, hlavní silnice pfiímo na tuto vûÏ namífiené. prsty kostelních vûÏí uÏ vût‰inou nemusí prosit. nepokojn˘ch a vzpurn˘ch âechách napomínat. Kostelními vûÏemi se na‰e vesnice a mûsta a krajina Ale i bez ohledu na víru bylo asi v âechách vztyãenou stává malebnou, pfiehlednou, kaÏd˘ kout má svou domi- Ing. Karel Drhovsk˘ vertikálou nutno pfiipomínat ãlovûku, Ïe není nejvy‰‰í, Ïe nantu a charakter, mûsta a obce nejsou placatá, mají Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû PlzeÀ

regenerace prostoru /101 Hracholusky Krajina je poklad

Není tajemstvím, Ïe na‰e republika je pro budoucnost sjednocené Evropy vnímána ponejvíce jako prostor pro uÏití volného ãasu, odpoãinek, turismus, prÛmysl cestov- ního ruchu, ãi jak se v‰elijak toto odvûtví lidské ãinnosti-neãinnosti – naz˘vá. Není to jenom pro na‰i dosaÏitelnou stfiedoevropskou polohu, ale pfiedev‰ím pro na‰e láznû, mnoÏství a pestrost dosud zachoval˘ch památek, charakter vesnic a mûstské zástavby.

V nejdÛleÏitûj‰í mífie je ale pfiitaÏlivá celková skladba A pfii tom v západních âechách je krajina v˘jimeãná ve ‰ed˘ch sloupofiadí a nadûjnou barvu ‰Èavnatû zeleného a promûnlivost na‰í krajiny, s historick˘m urbanizova- své pestrosti a promûnlivosti, kaÏd˘ kousek jiná. Pro jehliãí. Na severní stranû od plzeÀské „rovnobûÏky“ n˘m vlivem, v usazení staveb do krajiny. Citlivá kultivace svou jemnou, ale pfiecejenom dÛraznou topografii pfievládají borovice. Ty jsou v mládí vzru‰ené ostr˘mi a uÏití krajiny v prÛbûhu staletí v˘voje na‰eho státu do nemohla b˘t dÛslednû zniãena jako v rovinn˘ch oblas- ‰piãkami vztyãen˘ch vrcholÛ, pozdûji se zmûní v cha- ní vtiskla nejen hospodáfiské, ale i vysoké estetické hod- tech. Na‰e hory, ·umava a âesk˘ les, jsou mûkké, rakteristické obláãky na vodorovn˘ch vûtvích a veselé noty. Tyto hodnoty byly sice namnoze váÏnû naru‰eny zadumané, ale bez dramatické ‰piãatosti, která je zají- ãervenohnûdé kmeny, kontrastující s ‰edozelen˘mi jeh- necitliv˘m zacházením s krajinou v uplynul˘ch desetile- mavá na pohled, ale obtíÏná k Ïití. Na‰e hory snad licemi. Korespondují tak s v˘raznûj‰í dramatiãností kra- tích. Bezhlavé scelování pozemkÛ, ru‰ení mezí, remízkÛ nejpomaleji ze v‰ech klesají do vnitrozemí v pozvol- jiny kolem Stfiely a Berounky. a alejí, meliorace, které dostaly oproti pÛvodu svého n˘ch kfiivkách, pfiipomínajících tûlo Ïeny a lákajících Celkovû mÛÏeme fiíci, Ïe máme krajinu milou, uÏitnou, názvu u nás velice pejorativní v˘znam a neblaze proslulé k pohlazení. líbeznou na pohled, krajinu Bohem nav‰tívenou. HTÚP (hospodáfisko technická úprava pÛdy) v mnoh˘ch Paprsãitû vedené cesty z celého kraje k mûstu Plzni, která Krajinu, která je pokladem, která nám i do budoucna, oblastech zredukovaly krajinu na produkãní plochu, je po staletí centrem, jako Ïádné jiné krajské mûsto kdyÏ si jí budeme váÏit, kdyÏ ji budeme regenerovat navíc vystavenou erozím a dal‰ím nevlídnostem. republiky, vymezují v krajinû v˘seãe jako ze svatebního a pûstovat, poskytne vedle potû‰ení i uÏitek uÏ svou pfií- Jsou v âeské republice krajiny proslulé a nav‰tûvované, koláãe. I porosty lesÛ, které ve znaãné mífie determinují vûtivou krásou. hory, jiÏní âechy a jiné, které mají svÛj svéráz a v˘ji- krajinn˘ ráz, jsou rÛzné, snad nejrÛznûj‰í v pfiedûlu na meãnost. PlzeÀsk˘ kraj neb˘vá uvádûn v tûchto sezna- sever a na jih od Plznû. Smrky, kter˘mi ãlovûk pokryl Ing. Karel Drhovsk˘ mech, je to i vlivem mnohaleté „hráze socialismu“, ·umavu, sestupují do údolí kolem fiek, ob˘van˘ch ãlovû- Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû PlzeÀ, zámûrnû od krásy na‰eho kraje odpuzující pozornost. kem tisíce let aÏ k Plzni a tvofií charakteristické kolonády foto: Jifií Berger

102/ regenerace prostoru Regeneration of Area – the Pilsen Region

Medieval Castles are alive her unpleasant occasion, reconstruction has restored its already noted warmer appearance of the houses with With arrival of the Renaissance comes new outlook on distinguished, representative appearance and thus enri- a new detail and more prominent colour scheme that earthly life that influenced the way residences of the nobi- ched the whole town with an architecturally notable adds a spark and brightens up a formerly bleak envi- lity are organised. Buildings are adapted for man and his public building. ronment. comfort, light enters the house. Out go the inaccessible page 13 page 14 ancient forests and marshes, in come cultivated fields, countryside is interlaced with passable roads. All this cau- ses the dark, often hardly accessible, confined castles to lose not only their military, but also their useful function and they are left to the ravages of time and thieving hands. Regeneration of Housing Estates Building of the West-Bohemian At best they are turned into modern dwellings or used as farm buildings. This article familiarises us with development is one the most important tasks the town of Pilsen devo- Museum in Pilsen and present state of several important fortresses and cast- tes its attention to. For the 120th anniversary of its founding in 1998, the les in the Pilsen Region, such as Castle Horsovsky Tyn with The housing estates from the period of the 70s and historical building of the West-Bohemian Museum in five circuits for visitors and a park; one of the largest 80s have rather unfavourable environment. Dreary Pilsen celebrated a gala reopening. Museum is an inte- Medieval fortresses Castle Rabi; Moated Castle Svihov; grassy areas full of weeds often substitute urban gree- gral part of the town centre panorama. Its corner loca- Vilhartice Castle with a unique stone bridge; Fort and nery, many of civic facilities, especially those of non- tion, oblique to right-angle chessboard of the Castle in Klenova and baroque Castle Bezdruzice. commercial character are absent, parking and garage town's ground plan and overall attractiveness augurs page 6 spaces totally inadequate. the extraordinary quality of collections there. After The main target of the Plan of Regeneration of Housing humble beginnings, the museum burgeoned at the turn Estates lies in gradual elimination of shortages, reclaim of the 19th century under the directorship of architect of green areas, repairs and additions to the urban Josef Skorpil, author of architectural design and project ground level, finding of space for missing civic facilities, of the building. Reconstruction of the Regional parking and garage spaces. Neglect of building under the communist rule led to The town of Pilsen considers this task to be essential a devastation of the house and collections. Council Office of the Pilsen Region and therefore invests considerable amount of money Improvement began in 1985 when the main problem The building in the centre of Pilsen by architect Frantisek into it. Moreover since 2001 Pilsen is attempting to was a repair of roof and joists. The shortage of materi- Roith, dating from 1927, was constructed as Finance obtain a subsidy from the Program of Regeneration of als and skilled craftsmen threatened total devastation. Office. The wings of the building occupy three sides of Housing Estates declared by the Ministry for District Reconstruction therefore was limited by available block of houses; one of the courtyards is arranged as Development. resources, so firstly a flat roof was erected and then the a car park with cultivated green areas. Shortage of parking spaces is already reduced due to old roof dismantled. Joists were replaced by steel and Later the building became an office of the Regional works that commenced on construction of multi-storey covered with copper sheets in small templates. After Council and was at the time elevated with an addition car parks by some private investors. 1990 started works on the interior of the building. The of a fifth floor, not visible from the street level. Apart Projects of regeneration of Housing Estates Kosutka and objective was a technical and artistic rehabilitation of from that, no further fundamental changes were made, Vinice were approved by the Council of Pilsen Town the original style. At that time the old craftsmanship re- reconstruction consisted of rebuilding of sanitary instal- already in 2001 and so fulfilled the essential condition emerged and the repair of the museum building was lations and lifts, renewal of a majority of distribution for obtaining a state subsidy. Out of 70 districts only 16 divided into two time stages, as if coming from two dif- networks, complete replacement of floors and all doors were successful and 70 millions of Czech Crowns were ferent worlds. In the 1991 the facade was repaired inc- including door frames. On the outside of the building, divided among them. Pilsen was not one of them as it luding the replica windows and new communication the crumbling sandstone base was replaced with gra- was considered to be a progressive and relatively rich towers were erected. nite of a similar colour and artistic decorations of the town with a low percentage of unemployment. In the basement, originally only technical, was placed façade (two allegoric figures, national coat of arms and Following the disastrous floods of 2002, the Program the town's armoury with a collection of medieval fire- medallions depicting ducats) were restored. was interrupted and renewal is expected in 2004. arms, the largest in the world in urban environment. (The site is proposed for a listed building) The process of regeneration of the housing estates will Also in the basement is a cloakroom. On the ground In the past, a visit of the building was perceived as rat- eventually spread to include the buildings. We have floor is a lecture hall with excellent acoustics and

regenerace prostoru /103 a modern audio-visual technology, also a museum lib- obviously saved by its position in between dwelling hou- With extra care was followed architectural approach to rary with a reading room. The library has about 70 000 ses and also by the need to store confiscated possessions all bridge designs. The bridge is partially directionally volumes, among them a collection of medieval manusc- of the Jews. During the liberation of Pilsen by the divided and curved in both planes. Supporting structure ripts including so called Pilsen Hymn-Book, first editions, American forces, the towers, where the German soldiers is made of steel girders with harnessed slab of reinforced old printed volumes, precious volumes and artistic bin- had a machine-gun base, were hit. The damage was concrete; eight fields have a span of 31–58 metres. Both ding. Second collection comprises about 4000 volumes visible until 1985. Last bullet was kept by restaurateurs on constructions give the area an entirely new dimension. of regional, mainly specialist literature, especially pilsen- the very top of the synagogue's gable and placed in the page 20 sia. Built-in floors with library counters and spiral stair- carved stone tablets of the Ten Commandments right cases harmoniously complement the original furniture. next to "Thou shalt not kill!" Remarkable are the wooden spiral staircases. After the War the Synagogue was returned to the Jewish On the landing of the main staircase sparkles restored Community, however its capacity for 1300 visitors proved Maidens War, 16 metres long relief by sculptor Vojtech to be too large and also there was not enough workers Renovation of Municipal Saff from 1900. to maintain the building adequately. Gradually all wors- The monumental glass panels were restored in the large hip and meetings were relocated elsewhere and the House in Pilsen windows, previously damaged by an exploding bomb at Great Synagogue was closed. In the place of a demolished medieval town fortificati- the end of the World War II. The stairs are decorated Attempts at restoration date back to the 1980s. A variety ons originated in the 19th century a circular park. with brass lamps, some renovated others are new of utilisation were put forward and because the idea of Along its periphery were built monumental representa- copies. a Jewish Museum did not find favour with the tive buildings such as theatre, museum, post office, On upper floors are an exhibition hall with a large glass town's mightiest, other possibilities were explored for use savings bank and others. One of the most important ceiling and imposing Jubilee Hall for occasional exposi- such as concert hall, gallery etc. Financial support was not was the Municipal House, a centre of all cultural and tion. found and the Synagogue fell further into disrepair. social life of Pilsen. It was built by a Municipal Society In the future we expect reopening of historical art col- Radical change came in 1995 when extensive works star- in 1901 after a project by a distinguished Czech archi- lection that will be installed in original impressive woo- ted on external cladding of the building. By 1997 three tect Alois Censky, who then worked in Pilsen as a spe- den cabinets from 1903–1913. After that the work will stages of works were completed with aim to restore and cialist lecturer. The site in a continuous built-up area is start on collection of natural history and historical col- complete the furbishing and preserve the frescoes. On 11 divided by an internal atrium into two parts. In the lections including archaeology. Final deadline cannot be February 1998 the Synagogue was open to the public. front is next to an elongated entrance hall a cafeteria estimated, we can only wish not to exceed 15 years Since its reopening a number of cultural events and exhi- and monumental staircase leading into the upper floor from the start of renovation. It took that long to our bitions were held there. Despite that there still remains where are small salons. Rear part with halls is joined ancestors to erect and furnish the building – from 1898 a need to finish further works. onto the garden where is music pavilion, bowling alley to 1913. On 20 September 1998, the festive day of Rosh and so on. The atrium has a glass roof and used to page 16 Hashanah, the Jewish New Year, the Congregation cele- house a billiards hall. Front of the building and internal brated the first religious service in the Great Synagogue spaces have a rich relief and pictorial decorations. The in many years. building is in a Neo-renaissance style with some Art page 18 Nouveau details. As a consequence of social changes after the World Great Synagogue in Pilsen War II, the Municipal Society was dissolved, its property handed over to the Communist Party a later rented to Great Synagogue, for more than hundred years stands in the Skoda factory. Unqualified works and neglected a row of houses in the town centre, but as if isolated and Reborn Prague suburb basic maintenance in the following years seriously exclusive - witness of significant decisions or guardian of damaged the building. In 1999 Representatives deci- the memory of cruel fate of the Jews. of Pilsen-Petrohrad ded to acquire the site into the town's ownership and The synagogue was erected in the late 19th century Petrohrad is a quarter in Prague suburb, founded in the started with renovation and rehabilitation. Fragments when there were over 2000 Jews living in Pilsen, emanci- second half of the 19th century, together with arrival of of original state were found in black & white plentiful pated as other citizens. Original design by architect the railway, to provide accommodation for railway photographic and archive documentation and from Fleisher from Vienna was not implemented. employees. Majority of sites provides an example of con- these were possible to work out a project. It was neces- After the plans were reworked by Pilsen architect temporary building style without any specific artistic sary to construct a new ceiling and during the entrance Emanuel Klotz, the building was handed over to well merit. Almost to the end of the 20th century the quarter hall renovation it was possible to build a small theatre known Pilsen builder Rudolf Stech. The draft of the was regarded rather as a poor part of the town, destined in the basement. ground plan of triple aisles was kept but the appearance for redevelopment. Fortunately, this did not happen, so Unsuitable additions were removed and all building was changed. The towers were lowered by 20 metres in today's process of regeneration are hidden values are details were restored or replaced by replicas. The cafe- and instead of a Gothic style the Romanesque was "discovered" and next to them new ones are created. teria was completely renewed, including the restora- employed, complemented by oriental ornamentation. Next to the important transport building Lobezska - tion of the wall paintings. Unique mechanism of lowe- The Stars of David, crowning the tops of domes of the U Prazdroje with a bridge Nad Nadrazim was construc- ring the windows into the basement in the summer towers were hidden at the beginning of the War and ted the Centre of West Bohemian Energy (ZCE). The months was conserved and one of these was, as a tech- later found in the boiler house under coals. glass panels of rounded corners of architecturally distin- nical relic, restored and put into operation. Areas rene- At the beginning of the World War II the synagogue ctive building of this company mirror the new, high qua- wed in the first phase were ceremoniously handed over should have been destroyed, as were many others. It was lity urban structure. on 1.10.2002 to the public. In the nearest future the

104/ regenerace prostoru hall area will be restored and after that the garden with In year 2000 was completed gas mains network inclu- centre of the district. This function noticeably increases small wooden architecture. ding closing down large coal fired boiler houses, which after 1989 when also commences a new era of cultiva- page 22 in turn contributed to improved environment. tion of the town and in 2003 Kralovice becomes a town Advantageous location of the parish in close proximity with an extended sphere of activities. Recent examples to Pilsen but away from main roads is manifested in show a reconstruction of the "Liberation Square", considerable interest in construction of family houses in reconstruction of the pre-war seat of the Kralovice quiet and pleasant environment. At present the parish district into a Municipal Office with an extended sphere Chamber of Economy Pilsen has 1000 family houses, 250 cottages with 2500 inha- of activities, or a newly constructed building of the bitants. The future of parish Zruc-Senec is outlined in Offices of Finance. The Chamber of Economy in Pilsen got its present urban study with outlook for creating suitable localities page 30 form in 1993. It unites, on basis of voluntary mem- for housing and business. bership, companies and businessmen from varied lines page 28 of business. Professionally related members have the opportunity to meet in specialist sections, which are also advisory body of the executive board. This year, Nectiny when the Chamber celebrates 10th anniversary of its founding, there are six such working sections: Tremosna At the present time the parish is undergoing a period Transport, Ecology, Energy, Construction, External of renewal. During the twelve years a reconstruction Relations and Health. Since the recent setting up of The town Tremosna lies approximately 9 kilometres was carried out on a majority of properties belonging the Regional Chamber of Economy of the Pilsen north of Pilsen in a wide gradual valley through which to the parish. Built was a sewage plant, sewage net- Region, the activities are gradually expanding into flows a brook called Tremosenka. Origins of work, solved was the lack of drinking water during a regional level. Tremosna go back to the 12th century. The face of the summer months, assured network of public utili- page 25 the parish started to change slowly as from the 19th ties, telephone and public transport. Prepared is century in connection with development of mineral a zone for business, housing stock has been partially mining and industry. At the end of the 19th century enlarged and further steps are prepared to develop started development of the glass and ceramic and stabilise the area. Despite indubitable success in industry. In the northern part of the parish among the reconstruction of Nectiny region a lot remains still to West Bohemian University newish developments noteworthy is a new school be done. The main aim is to ensure the living conditi- building, constructed by Pilsen firm Muller and Kapsa ons for local people. Therefore it is essential to under- State Universities in the Pilsen Region are today repre- in 1894, the building of the Czech Savings Bank No 7 stand the whole region in its context, to develop and sented by the West Bohemian University and the and utilitarian apartment house No 18. From the to look after all that is valuable there. School of Medicine of Charles University. In 1945 was house No 51 was by the Citizens Society Exodus rebu- page 31 founded the School of Medicine of Charles University, ilt a multipurpose house with rehabilitation, accom- in 1948 Teachers College and in 1949 Colleges of modation and education facilities for the disabled. Engineering and Electrotechnology. The last two They are manufacturing a small ceramic objects, orga- named colleges formed together the West Bohemian nise cultural events, Holy Mass is held there and acti- University (ZCU). vities by other organisations. Among interesting sites Tlucna The University has seven departments: Applied is the newly reconstructed Art Nouveau building with Science, Economics, also with a seat in Cheb, apharmacy No 200, built for pharmacist Kubat in Origins of the parish go back to the beginning of the Electrotechnology, Humanities, Teachers' Training 1910. 12th century. At first, probably agricultural parish it College, Law School and Department of Mechanical page 29 later developed mining industry. At the beginning of Engineering. At present the University has more than the 1960s, the parish built a new, well-equipped 13 thousand students and employs more than 1700 swimming complex, at present there is a large building employees. The University is not only important as an development. Tlucna has a gas supply network, a new institution of further education but also as a centre of sewage plant shared with neighbouring villages of research and development. Kralovice Nyrany and Vejprnice, in progress is construction of page 26 sewers, reinforcement of local communications, buil- Kralovice is situated 40 kilometres north of Pilsen. ding of pavements, construction of family terraced Founded in 1183, was raised to a level of a town in houses and apartment blocks. There is a gymnasium 1547. Became a centre of agriculture and crafts, later with handball hall or five-aside football (for hire), even small-scale manufacture and since the middle of apleasant sheltered housing for 15 citizens in need Zruc-Senec the 15th century a seat of the district council. Symbol of and a nice nursery school. Also established was a bus the town's prosperity was a construction of a number of line of public transport of Pilsen town. In 2003 the The parish is situated 7 kilometres north-east of Pilsen. public buildings and expansions of development outside parish Tlucna celebrates 888 years of its origin. More Since 1990 are gradually being installed sewage system, the historical centre during the first half of the 20th cen- information is available on Internet page www.obecni- water supplies as well as repairs to communications. In tury. Since 1949 the seat of the district council was relo- urad.net/tlucna. 1991 the name was changed from Zruc to Zruc-Senec. cated elsewhere. Kralovice however remain the natural page 32

regenerace prostoru /105 an observatory, the only one of its kind in the region and a Museum of Dr Bohuslav Horak specialising in ironworks and palaeontology. Prestice Strizovice A reminder of meeting of American and Soviet armies during liberation of our state are a monument and Town with seven thousand inhabitants joined with The parish of Strizovice lies in the Pilsen Region, 20 kilo- a permanent museum exposition. In the last two years a part of a nearby Skocice, Zebrovice and Zastavka, metres south of Pilsen and 9 kilometres south-west of were completed a construction of a swimming pool and lie in a picturesque valley on the left bank of the river Blovice. Originally our parish was founded by the a new sports complex. Uhlava, about 15 kilometres south of Pilsen. First Nepomuk Abbey at the beginning of the 13th century. page 38 written document mentioning Prestice appears in At the present time there are 344 inhabitants. The 1226. parish has a supply of gas and water and this year will Elevated to a town in 1525 by King Ferdinand I, was commence a construction of a sewage plant. The parish at the time also granted its coat of arms. In the 18th has a rich social life. Very active are the fire fighters, century Prestice belonged to the Kladruby Abbey, Sokol and the newly established Cycling Club. The plans Hradek-near-Rokycany that erected here a baroque cathedral of Ascension for the future years include a repair of pavement and of Our Lady, a dominant feature of the town. public buildings, construction of eight attic rooms above Young, green town of Hradek lies in the valley of Development of the town was to a large extent influ- pub to be used as tourist accommodation and setting Padrssky brook in the middle of a picturesque wooded enced by construction of the railway in 1874. Period up a camping site. countryside between the hills Zdar, Kotel and Hradecky, of the First Republic brought about a huge building page 36 less than six kilometres east of Rokycany. The surroun- boom. Apart from family houses were built also large ding country is famous for its long tradition of iron and office buildings such as District Council, District steel works and industrial manufacture. Even today savings bank, District Health Assurance, District Hradek despite its "green" character remains an indu- Court, Post Office and a new gymnasium. strial town. Even new important companies such as Development after the War was a typical example of Nezvestice Monteferro or Borgers are here offering new employ- degradation of the seat. Everything was dissolved, ment opportunities. starting with District Offices and finishing with scho- Parish Nezvestice originated in the middle of the 14th With passing years the town has grown as the local iron ols and museum. After 1989 starts a period of a con- century under the foothills of wooded Brdy Mountains, and steel works built housing estates for their employ- siderable new development, in attempt to restore the on the confluence of the river Uslava with brooks ees. Considerable is also the development of co-opera- tradition of important centre in southern Pilsen Bradava and Olesensky. In the centre of the parish rises tive housing and construction of new family houses. To region. Recently reconstructed are buildings of the since the middle of the 14th century church of All Saints improve the living conditions, gas mains and sewage sys- Municipal Council Office and Finance Office and also with number of gothic elements. In 1872 was built tem were installed in a major part of the town. There are a new school was built. a bridge across Uslava that became a connection with also a sports stadium, handball field, swimming pool, page 33 other parishes in the region below Brdy. Important role civic house, library and a charming open-air theatre. for development of the parish and its appearance had Surrounding countryside is a sought after tourist locality the construction of the state railway line Pilsen - Ceske and a paradise for fishermen and mushroom pickers. Budejovice in 1867 and the Czech Commercial Railway, page 39 so called "Mirosovka", completed in 1883, when the Dobrany station building was also completed. In 1963 the line was electrified. In 1903 was constructed a building of Town Dobrany is one of the oldest historical seats in the primary school, later modernised and today atten- the Pilsen Region. Political and economical changes ded by pupils from Nezvestice and neighbouring paris- Dobriv that emerged in society after year 1989 influenced hes. At present a sheltered housing development with the entire future development of the town. The town 19 accommodation units is under construction. In hardly any West bohemian parish shall we find so representative decided in June 1993 to join the page 37 many delightful relics as in Dobriv. Here are some well- Program of regeneration of town monuments and preserved relics of the old Brdy region ironworks, and of protected zones and to work out a program of rege- folk architecture, here is also a unique lime tree-lined neration. Constructed were new engineering net- avenue and some rare trees. For its outstanding cultural works, installed gas-fired boiler houses, enlarged and historical value, the Ministry of Culture of the Sewage plant, new sheltered housing scheme, hou- Rokycany Czech Republic declared the centre of the parish a pro- sing development and other. During the last decade tected historical zone. Well preserved folk architecture the town acquired a new face, it became more beau- Town Rokycany has 15 thousand inhabitants, the first in the parish is represented by 27 timbered houses, 8 tiful and for the tourist industry more interesting. written mention comes from year 1110. Dominant fea- timbered barns and other buildings of interest. Biggest Among the most important monuments in town are tures are the Church of Our Lady of the Snows from the magnet for visitors is the water-powered ironworks, lis- the churches of St Vitus and St Nicholas and a histo- 12th century, the Town Hall from the first half of the ted as a building of first category in the world list of rical Town Hall. 18th century, column with a statuette of Our Lady and UNESCO. This unique relic from the 16th century has page 34 a fountain in the main square. The centre of the town well preserved original interior machinery – small ham- was in 1992 declared a protected zone. In town is also mers, two large hammers, scales for weighing iron, fur-

106/ regenerace prostoru nace and shears for cutting iron. Machinery is powered The town has a number of historical monuments: neo- by water using waterwheels and transmission. gothic castle, deanery church of St Nicholas, Loretto page 40 chapel, hospital with gothic chapel of St John the Bezdruzice Baptist and Town Hall with neighbouring Manor House number 286. This parish is connected with the name of well-known Today the town, with further 21 villages that go with it, Czech humanitarian, composer, musician and explorer has over 2500 inhabitants. There we find a primary Spalene Porici Christopher Harant of Polzice and Bezdruzice, who was school, agricultural college, two nursery schools, health a member of nobility owning the local estate. Of great centre with pharmacy, cinema, bank, and a number of Town regeneration has been under way here since 1990. importance and best-preserved part of the small town is shops; sportsmen make use of the gymnasium, tennis Renewal of the town started with installation of infrast- a perpendicular main square with the castle as its domi- courts or local stadium. Recently a gradual reconstruc- ructure. In 1992 the centre of the town was declared nant feature. Historically invaluable are also the houses tion commenced of Bor's historical monuments – the a protected zone. The restoration was then first of all on the south side of the square. In the south-east of the church of St Nicholas, Town Hall and the Manor House directed at cultural real estate. The church of St Nicholas small town stands a former synagogue. have been repaired and works continue on the Loretto was repaired, as was the baroque deanery. The biggest Next to the castle, the most significant monument of chapel and the Castle complex. problem posed a regeneration of dilapidated deserted the small town is the church of Ascension of Our Lady. page 48 renaissance castle from 1617. One of the first restored Castle Bezdruzice is a dominant and integral part of the sites was a picturesque Jewish cemetery. Following a requ- parish and is a national cultural monument. It was con- est by the town, other buildings were designated a real structed as a fortified castle in the 13th century. There estate cultural monument. Thus saved from demolition is no surviving inventory of the period interiors, only was a former Jewish merchant house No 161 - today res- a number of historically important elements, for exam- Straz tored as Joachim Lewidt's Pension and a Wine Bar with ple gothic vaults, frescoes, castle chapel or renaissance a unique preserved black kitchen, also a former brewery in portal of the tower staircase. Present owner of the pro- Little town of Straz, as its name meaning Guard sug- house No 2 and timbered folk house No 138 next to the perty, BAYTON SERVICES LTD, started with an extensive gests, is a place where in the Middle Ages used to be presbytery - today used as tourist information centre. reconstruction of the castle in 1999. In 2003 part of the a guarded state route leading from Pilsen to Bavaria. After salvation of cultural monuments it was possible to castle will be open to public, visitors will be able to see First written mention came in 1331. During the Hussite start regeneration of public places in the protected zone. exhibition of contemporary Czech glass works and wars Straz and surrounding area were largely destroyed. Regeneration of individual streets aims at preservation of exposition about Christopher Harant of Polzice and Later arrived a large number of new inhabitants from the town's character and enhancement of its atmosphere. Bezdruzice. Bavaria. At that time Straz was mainly connected with page 41 page 46 metal mining. After the World War II the German inha- bitants were resettled. Today there is a prosperous tim- ber industry. Among local ancient monuments are the churches of St Wenceslas, St John the Baptist and a pilg- rim church of the Holy Spirit, with a medicinal source in Blovice and Uslava Region Svetce-near-Tachov it neigbourhood. page 49 Town Blovice has a long tradition. First mentioned at the Riding School in Svetce-near-Tachov was built by the end of the 13th century, towards the ends of 14th century owner of the estate General Alfred Windisgraetz during it is already referred to as a small town. Blovice is a natural 1858-1869. In this expansive building, constructed only historical and cultural centre of the region in the catchment for the needs of equestrian sport and horses, though area of the river Uslava, about 23 kilometres south-east of the comfort of guests was not forgotten. The riding Domazlice Pilsen. The most important monuments are the church of school is built in the Renaissance and Romanesque sty- St John the Evangelist from the 14th century, castle les. Unique roof timbers above the riding hall, measu- Domazlice, with its characteristic elongated Main Hradiste built in the style of English gothic, Rausar's house ring 20 @ 40metres, are very subtle and technically per- Square and houses with picturesque arcades and two No 148 built in the Empire style or latter day neo-classic fectly executed. The riding school in Svetce-near-Tachov dominant towers, belongs amongst the most important houses in the main square. is next to the Viennese Imperial riding School the big- protected historical towns in the Czech Republic. The Near the centre were in the 1980s and 1990s built several gest in Central Europe. In August 2000 started recovery oldest history is connected with customs point, set up prefabricated houses. At the turn of the millennia were con- works on the site. on an important merchant route from Regensburg to structed further three apartment blocks creating thus furt- page 47 Bohemia already at the end of the 9th century. Its her 54 housing units. Also built was a sheltered housing German name was Taus, Latin Tausus. Sometime during unit where at present live 34 people. The building of pri- the 1262 to 1266 the King Premysl Otakar II elevated mary and grammar school was completely reconstructed in the market settlement to a town. The attractiveness of year 2000 when was also landscaped the school grounds. Domazlice Region is maintained by national costumes The Uslava Region consists of 14 parishes: Blovice, Borovno, Bor-by-Tachov that are still worn and every August are held there Drahkov, Chlum, Chocenice, Jarov, Letiny, Sec, Strizovice, Chods celebrations following the old tradition of St Unetice, Vlctejn, Zdemyslice, Zakava and Zdirec. Small West Bohemian town Bor lies in the Tachov Lawrence fete with High Mass celebrated at the chapel page 42 district, about 20 kilometres from the German border. of St Lawrence on Vesela Hora. Today Domazlice has 11

regenerace prostoru /107 thousand inhabitants, is situated about 60 kilometres the same time the streets were resurfaced, the technical an Empire style chateau Lazen. Perhaps most frequently south-west of Pilsen and since 1.1.2003 as a municipa- infrastructure was renewed in order to avoid faults and visited tourist attraction in Chudenice is an arboretum lity with extended sphere of activity became a centre of further disturbance of finished surfaces. This action star- American Garden, founded in 1828 as an ornamental administrative district. Among the most important anci- ted in 1996 and was basically finished in 2002. Further nursery garden. In the neighbourhood of Chudenice are ent monuments is a Deanery church of Our Lady, steps taken were a revival of the town's wells, recon- further objects of interest, such as a ruin of castle Augustinian abbey with a church of Ascension of Our struction of the square and several historical houses, Pusperk or remains of old castle Ruchomperk. Lady, or Chod castle. renewal of baroque pharmacy, conservation of mum- page 56 page 50 mies in the catacombs and reconstruction of the Klatovy Town Hall. No less important for the town is the gradual revival of the extensive complex of buildings whose centre forms a baroque Jesuit College. Here was relocated the Town Library. Svihov Pobezovice Great city-planning problem of Klatovy was a transfor- mation of an abandoned military site. These were frequ- Svihov, town with 1540 inhabitants, whose origins go You will find the town Pobezovice near the Bavarian ently concentrated into relatively large closed units that back to the 12th century, is situated not far from borders at the foothills of the Bohemian Forest. were usually mechanically wedged into the built-up area Klatovy. There in the 15th century started a construc- Contemporary Pobezovice represent an administrative or bordered on the edge of it. The Klatovy town was tion of a castle that is today one of the most beautiful and economic centre including a wide area. Noteworthy faced with this task in 1993, after the army left the castles with a moat and an ingenious defence system. cultural monuments among others are a statue of St Machnik Barracks. The site also included living quarters Other landmarks of Svihov are the church of St Jilji, Johann Nepomuk by Jan Brokoff, column with a statu- and technical sections. Firstly the proprietorship and church of St Wenceslas, small church dedicated to St ette of Our Lady, the church of Ascension of Our Lady, legal matters had to be sorted out. The second task was John the Evangelist or the Town Hall. presbytery, originally with a double door and a Jewish urbanistic. However it had to solve several partial questi- Point of interest is also the Jewish cemetery, a reminder cemetery. In 1995 a protected cultural zone was desig- ons. Foremost, to find most suitable functions for newly of once a large Jewish community. nated in the town and in the local castle a demanding, reconstructed barracks. Moreover to find a method by Advantage of Svihov lies in a good connection with long-term reconstruction in currently in progress. which a formerly isolated area would be opened to the environs by road and railway. Condition of future deve- The town is surrounded by beautiful scenery, enticing town and become integrated. Lastly, to find sufficient lopment of the town depends on resolving problem of tourists to take walks or cycle ride. In the neighbourhood funds. So a school with modern equipment and a dining technical infrastructure. In 1997 gas mains network was is found a number of cultural monuments closely conne- room found its place there, new housing estate is pre- installed in the area of Svihov. The biggest problem that cted with a history of settlement of the Bohemian Basin sently under construction. So emerges in Klatovy a new, faces infrastructure development is installation of since the prehistoric time - Milavec culture, through the quite unique locality that is no longer an artificially clo- sewage plant. In September 2002 a devastating flood Celtic influence – Tasnovice, to the well known traditions sed area, though its boundaries remain clearly defined. hit Svihov and as consequence of this, apart from other of the Chods – Postrekov and Domazlice. page 52 damage suffered, 14 family houses had to be pulled page 51 down. Further development of the town is greatly influ- enced by nearly completed land plan of the town that incorporates developing areas of basic infrastructure, construction of 14 family houses and an industrial zone. Chudenice and Chudenice Region Since 2001 work already started on reconstruction of Klatovy public open spaces such as TG Masaryk Square or Parish Chudenice lies 15 kilometres north west of E Benes Square. In the town a construction of apart- Important town of the Pilsen region successfully devotes Klatovy. After 1989 there commenced a gradual rege- ment blocks is currently under way. 32 new flats and 4 itself to regeneration of historical zone and to renova- neration of the parish and its surrounding countryside, apartment blocks will be completed in the vicinity of the tion of former military site. The centre of the town's his- declared in 1996 a protected nature zone. Gradual rege- castle in 2003, construction of 14 family houses in the torical zone forms the oldest part of the town defined neration is in progress on private houses and public locality is also under way. The town is also supporting by city walls together with several other localities. In the areas, Old Castle and surrounding natural and historical tourism by introducing a network of cycle paths. 1990s started extensive regeneration. Among the first objects of interest. The chapel of St Anne underwent page 60 works were renewals of the rooftop of the Church of St reconstruction during 1988 - 1991. The church of St Lawrence, reconstruction of gymnasium and of the John the Baptist is the oldest building in Chudenice; its Regional Museum. In 1996 the town's representatives present building material dates from the 14th century. agreed the Program of Regeneration of Klatovy Town. It This year with the help of parish contribution a deman- contains first and foremost a tenet of systematic nature ding restoration of 19th century organ was completed. Cervene Porici and complexity. Significant is a consideration to finding Parish Chudenice consists of five villages and settle- an optimal future function for sites with previously dif- ments. While in Chudenice one can see a large number The parish of Cervene Porici lies 15 kilometres north of ferent purpose. of stone built examples of folk architecture, in the Klatovy town. There you find a renaissance castle erec- One of the first schemes was a reconstruction of com- neighbouring parishes, especially Luzice and Bezpravice, ted in 1611 in place of older fortification from the 14th munications in the town centre and adjacent localities. folk architecture is sometimes timbered. century. To the castle belongs a chapel of Sacred Heart It was decided that except the main through roads, all The forest complex Zdar is literally interwoven with from the early 18th century, repaired in 1992 with the other originally medieval streets would be cobbled. At relics, onto it is linked an English country park around parish funds. The repair was based on a complete reno-

108/ regenerace prostoru vation of the roof covering, new roof timbers in the tur- Gallery of Modern Art are situated in the exclusive envi- of the Nature Park "Planice Ridge". Since the year 2000 ret, including covering with sheet metal and landsca- ronment of historical grounds including medieval fort- a multipurpose sports complex opened to public. It has ping of the surrounding area. In 1994 was repaired ress and castle. Klenova attracts visitors not only to the three courts with artificial surface and flood lighting for a shrine in front of house no.78. gallery but also offers invaluable architectural heritage ball sports - tennis, five aside football, baseball, volley- In year 2000 started a long awaited reconstruction of and exposition of history. Restoration works started in ball, basketball, handball and others. Here takes place the fire station including the entire access area. From the grounds in the 1990s but struggle due to insufficient the Championship of the Czech Republic in baseball. the funds of the Program of Renewal of Rural Areas financial support. Following the construction of new accommodation were guaranteed financial means for restoration of The gallery, apart from the fortress and castle, also owns capacity in 2002, the complex now hosts meetings of a statue of St Johann Nepomuk. Expert restoration was other properties, for example granary, farmyard, villa, sport organisations of the whole Pilsen district. For carried out in spring 2001. forests and fields among others, utilisation of these is still these and other purposes is used Sport Pension Santa Fe page 64 being discussed. The granary will be used as an exhibi- in Planice with a 50-bed capacity, full board and relaxa- tion hall and in the villa, after reconstruction, will be held tion facilities - sauna and jacuzzi. Also Hotel Pavlicek workshops for artists from the whole world. The farmy- with 15-bed capacity offers full board. ard will most likely be used as depository. The employees Here you can visit museum of a native of Planice, the of the Gallery endeavour to offer their visitors, who inventor in electronics Frantisek Krizik. The areas sur- Mecin come in great numbers, a truly varied program. rounding Planice is very interesting for tourists. For the page 66 lovers of water sports there are ideal ponds with cam- Mecin lies in a wide basin of the gently undulating ping sites in nearby Hnacov and Valcha at Zavlekov. (4 Sumava country in the north-east Klatovy district, 476 km and 7 km from Planice) metres above sea level. Administrative area of the page 69 Municipal Council consists of six cadastral areas with eight localities where at present lives 1100 inhabitants. Nyrsko Relatively long distance from the major communication routes was the main reason that Mecin never developed Original settlement came into existence here next to a ford into a larger conurbation and kept instead its village appe- across the river Uhlava, on a merchant route from Chanovice arance. At the beginning of the 1990s a reconstruction Bohemia to Bavaria, and served as a collection point for was started of a rather dilapidated Town Hall, a neo-rena- levying duties. Since the 14th century originated the During the past fifty years, Czech rural life went issance building by Pilsen builder Ferdinand Kout, dating Castle Pajrek, guarding the entrance into the Nyrsko val- through fundamental changes. Mechanisms in agricul- from 1908, repairs of the façade of listed parish church, ley. ture, finance, social and other areas, functioning for baroque presbytery with a neighbouring old school. Through this area runs an information circuit with several centuries were changed either deliberately by a political During the last decade of the 20th century were in the routes with varied levels of demand. Apart from the ruin, influence of the communist regime or by natural deve- whole region carried out repairs and restoration of other the circuit leads past Woodland Theatre or Bird Sanctuary. lopment. Political pressure, new lifestyle, destruction of monuments – village chapel in Nedanice from 1865, two With the end of the 19th century comes to Nyrsko expan- the rural traditions and property interventions was the baroque sandstone statues of St Johann Nepomuk in sion of industry, particularly manufacture of spectacles reason for people leaving villages for towns. Results of Mecin and in Petrovice. and also very important for the town was railway line this were deserted houses, neglected land, tumbling With a grant from the Program of Renewal of the Pilsen-Nyrsko. down farmyards, and dilapidated cultural monuments. Countryside, supported by the Ministry of Rural Among local monuments belongs the church of St In the last decade attempts have been made to enliven Development and the Environment Agency, actions to Thomas with its baroque altar, the building of the munici- the rural areas and to bring full life back to the villages. improve the environment included landscaping of the vil- pal office from the year 1907, several houses with baro- Aid programs are emerging not just from the Czech side lage green in Petrovice, revitalisation of a pond in Mecin que gables in the square. Near to Nyrsko one can also visit but also from the European Community. and of countryside section in Radkovice. Also repaired was Jewish cemetery, remainder of once a large Jewish ghetto. To uphold and to develop rural activities is a target of the building of primary school and in the year 2000 a new In the years 1965-1969 a dam was built 2 miles from the parish of Chanovice. There is an advantage in the gymnasium was built in the vicinity, not just for the use of Nyrsko, predominantly as a reservoir of drinking water presence of a prosperous local timber firm offering the school but for sport activities of the whole region. supplying Klatovy and Domazlice region. Tourists can employment to many. Although even here it is essential Mecin is gradually acquiring prerequisites to become a cul- explore plentiful tourist routes and cycle paths, sports to look for other activities that would lead towards tural and social centre of the wider neighbourhood and complex and in winter a ski slope with drag lift. renovation and utilisation of existing sites, preservation when essential facilities for tourists in the countryside are Information about the town and its life is also available on of the nature of the landscape, discovery of local sour- developed, also an environment for their recreation. Internet pages http://sumavanet.cz/nyrsko//. ces and protection of the environment. The largest pro- page 65 page 68 ject of protection and renewal of local sources is resto- ration and utilisation of the castle grounds in Chanovice with all its extensions. The castle grounds Chanovice, registered under number 241 in the register 2974 in the List of real estate monu- Gallery Klatovy/Klenova Planice ments of Klatovy district, belong according to the National Office for Protection of Ancient Monuments in This article brings you an interview with Marcel Fiser, Town Planice lies in the northern part of the Sumava Pilsen, to the most interesting and important historical director of Gallery Klatovy/Klenova. The rooms of the Ridge, 15 kilometres east of Klatovy in a protected area monuments in Klatovy district. Historically vast complex

regenerace prostoru /109 comprises of the castle building, tripartite groups of into a protected landscape area and the National Park struction of the road surface and providing small rest farm buildings, forecourt of farm buildings, English Sumava. areas along marked cycle tracks is at present one of the park, parish church of St Cross, granary, village chapel Whole region is rich in natural resources and attractive important activities contributing towards cultivation and well-preserved village green. for tourism. Beautiful scenery, undisturbed nature and a regeneration of rural countryside. Main co-ordinator The castle was allotted to the parish of Chanovice by rich historical roots, this is the common denominator of of preparation for project of signposting of cycle routes a decree in 1945 and in 1947 it became a primary the strip stetching from south-east to north-west bet- including the accompanying information system is the school. This utilisation of the site ensured a regular ween towns of Susice and Klatovy. Regional Centre for Development of Rural Countryside maintenance of the building and averted the danger of page 72 – AgAkcent Ltd. In year 2000 was developed a project the castle falling into disrepair as happened to a num- of signposting of cycle routes in a major part of the ber of castle buildings in the south-east Bohemia. Also Klatovy district. In following years, proposed cycle rou- within the allotment came a large parkland measuring tes were furnished with traffic signs. Signing was com- almost 3 hectares (1 hectare=2.47 acres). The remaining pleted on cycle paths in 2002. So in the territory of castle grounds were divided among the villagers mainly Vrhavec Klatovy district has been established an integral network for farming activities. Following the collectivisation of of signposted cycle paths with the highest density in the agriculture, the new owners were obliged to place this Vrhavec lies along the main road on route from Klatovy Pilsen Region. From this season the cyclists can enjoy for property into a co-operative that administered the site to Zelezna Ruda, about 5 kilometres from Klatovy town. example a 2.4km long stretch from Javori to Velhartice, without any major investment into repairs or mainte- The village spreads across a valley through which runs or 2.7km long route along Ostruzna, between Nemilkov nance. In the 1980s the co-operative abandoned the brook Drnovy and which is edged on east and west by and Rajsky Mlyn. From there they might continue along castle. In the meantime some of the villagers were for- gentle hills. Local unbroken terrain is suitable for unde- a newly surfaced path offering scenic views of the val- ced to make a gift of the property, previously allocated manding cycling and for that reason several cycle tracks ley of Drnovy brook, over Rajska to Besiny Eurocamp. to them, to the State, who then become a co-owner of were created. In the framework of the Regional Plan Other repaired stretches are on route no 332 from the entire site. a main cycle path joining Klatovy with a network of cycle Besiny to Vrhavec and around Hradek-near-Susice. Dismal state of the agricultural buildings forced the tracks in Sumava is under construction. In 2002 was There is also a new cycle path Luby CD–Vrhavec and an rural council in 1990 into a decision to repossess the completed an overall gas supply distribution. Through educational theme cycle route Farmer's Path. entire site and as a sole owner to guarantee that the the entire parish has been installed cable television with page 82 grounds would be used as one unit for social, educatio- information channel (replacement for a local radio sta- nal, cultural and recreational purposes. This intention is tion) and wireless connection to information and war- incorporated into the regional planning documentation ning system (fire fighting rescue team and civil defence). of the parish compiled in 1992. At present the parish of page 79 Chanovice is the sole owner of the grounds. Susice In 1994 the parish of Chanovice re-appraised new utili- sation of the castle complex and put forward a plan of Susice pursues intensively a solution of reclamation of reconstruction and rebuilding. The plan is not an end in public green spaces in the town. One of the outstan- itself, it promotes local activities and activities of the Nalzovske Mountains ding actions were reconstruction of park outside TG museum in Klatovy, that since 1994 on land given to Masaryk@s Primary School, planting of new alley of them by the parish, displays an exposition of folk archi- History of this parish is connected with metal mining, trees along Jan Seitz's Embankment or reconstruction of tecture as a project to protect endangered folk buil- mainly silver but also lead and tin, mined in the Silver park near the Susice cemetery. Apart from cultivation of dings in the area. Mountains. Below them lies Nalzovy, known already in parks and green spaces it is also necessary to mention page 70 1379. Both parishes merged on 1st January 1952 into the changes in the very centre of the town - recon- one under the name of Nalzovske Mountains. Dominant struction of the dilapidated hotel Crown that is near feature of Nalzovske Mountains, apart from completion, commencement of a reconstruction of a Renaissance castle, is the church of St Catherine with once famous hotel Fialka. Credit for this goes to the a spectacular gallery of baroque statues and a large cru- local businessmen, who were supported by the town. In Middle Sumava cifix, erected in 1721–23 in place of original wooden December 2002 also commenced a vast reconstruction church, mentioned already in 1534. By the side of the of the historical Town Hall. New element in the con- Special-interest group "Middle Sumava" was founded church stands a conciliatory cross and in front we can struction will be built-in inner atrium with vertical com- five years ago with the aim to resolve some problems see a row of small stone columns with the stations of munication via lift. Reconstruction should be completed while safeguarding permanently manageable develop- the Journey of The Cross, painted on sheet metal. in the spring 2004. ment of the countryside. Founding members are the vil- page 81 page 84 lages Besiny, Hartmanice, Hlavcovice, Petrovice-near- Susice, Velhartice, Hradek-by-Susice, Kolinec, Mokrosuky a Vrhavec. Microregion occupies an area of 261km2. With 7777 inhabitants, it belongs to the least populated areas with average population density of 30 Development of Cycle-tourism Modrava per km2. (1sq kilometre = 0.39 sq mile) Middle Sumava, as is suggested by the name, encom- in the Sumava Region In the middle of the National Park Sumava, lies the passes a vast area of Sumava foothills and partly reaches Construction of new stretches of cycle routes, recon- parish of Modrava combining three ancient settlements:

110/ regenerace prostoru Modrava, Filipova Hut and a part of Vchynice-Tetov. a network of routes for all types of tourism from the lei- classicism in a whole scale of widely used architectonic Since 1757 Modrava has been developing as a fishing surely motoring to mountain cycling for demanding elements. So emerged a traditional form of one floor and hunting settlement connected with nearby glass- sportsmen. stone house with and saddle roof. Since the second half works. Later it became more involved with lumber page 87 of the 19th century emerge houses with mezzanines, trade. Filipova Hut was founded in 1785 as a glass often added onto existing stone built houses. In the last manufacturing settlement. The glassworks were con- third of the 19th century in the west and north regions structed on a land belonging to the then proprietor, start to emerge a large number of houses with upper Count Philip Kinski, who authorised the building of the floors. In the full swing entire villages around Pilsen are works that were named after him. The settlement Country Residences and Folk being rebuilt, getting rid off log-cabin type of construc- Vchynice-Tetov started with a glass manufacture, howe- tions. Created are extraordinary village chapels, influen- ver later became better known for its shipping canal Architecture in the Czech West Region ced by historicism of building styles; number of con- whose construction was started in 1799 by Ing Monuments of folk architecture are the original proofs structions, mostly dwellings, is arranged in the spirit of Rosenaur. Present day Modrava region can offer tourists of historical development of the region. They were built fading away folk classicism or historicism of various a number of attractive cycle circuits for summer holidays from quarried stone or hewn ashlars, baked or sun- forms of building styles. and in winter there will be cross-country ski tracks. dried bricks, rough hewn blocks of wood or roughly The first third of the 20th century brings into the appe- Although there is still a lot of closed areas, a wide net- finished tree trunks. Used as living quarters, for bree- arance of many villages whole host of buildings under work of new and reconstructed pensions or hotels is ding of the farm animals or storage of agricultural pro- construction influenced by the building output of urban being set up. Well worth a visit is a renovated game- duce and tools. Village clocks chimed the hours and environment. Distinct influence on urbanism is caused keeper's lodge in Breznik with a historical exposition reminded of the transitory nature of everyday life. Rural by expansion of industries. On the edge of villages influ- dedicated to Karel Klosterman. churches, vicarages and residences of small feudal lords enced by industries, quickly grow colonies of emergency page 85 formed the mosaic of buildings surrounded by intensi- dwellings, to this day used as more or less acceptable vely farmed land. accommodation. Hundreds of villages and settlements complement sec- Mainly due to the economic conditions, until the luded places, houses either individual or in small groups 1950s in certain parts of Pilsen existed residential areas, and also remarkable, vast feudal farmyards. In the Pilsen where by chance remained a large, typologically varied Green Energy Region, rightfully dominant are farmyards built within historical building fund. However during the next 40 the complexes of abbeys, the most extensive demesne years a relatively wide collection of timbered buildings, West Bohemian Energy (ZCE) is aware of an increasing in the neighbourhood of Pilsen, Domazlice, Tachov, originating mainly from the first half of the 19th cen- interest in supply of ecologically generated electricity. Stribro and Kralovice. tury, practically disappeared. This is being offered as so-called „green energy“ and Integral parts of the rural locality are also the temporal Only a few examples were preserved. though only available for a year, today the company is feudal residences, usually tied with feudal farms. Serf Roughly from the 1960s starts building of new small supplying 300-megawatt hours per month. Energy from farmsteads lie in close proximity. In the 18th century the family houses in the villages, whose design and building renewable resources is being delivered to spa enterpri- grounds of many localities were markedly changed. materials pushed out the traditional folk house that was ses in Constantine Spa or Spa Letniny. Electricity from Large farms were divided usually into groups of either built during the entire 19th and a beginning of the 20th renewable resources is delivered to customers together farmsteads or dwellings. Among significant factors in century. This relatively adverse trend lasted in a slightly with „standard“ energy, as it cannot be filtered out of urban formation of individual localities belong religious different form even after November 1989. Modern Age the distribution network, however the company care- buildings. gradually removed regional differences and in many fully monitors the amount supplied so that it does not In the Pilsen Region, despite the often-unfavourable aspects locked present building production into unifor- exceed the actual share of ecological production. ZCE development of rural countryside during the second half mity. The use of majority of surviving monuments of generates in its own hydro power stations such as of the 20th century, remains a number of remarkable folk architecture has undergone a fundamental change. power stations Cenkova Pila or Vydra, roughly one per- objects of so called folk architecture. Next to the tripar- In order that these monuments remain a source of inspi- cent of all delivered energy. tite chamber type houses we find tripartite houses of ration, or a souvenir of the past cultural and building page 86 farmyard type, also houses similar to the buildings of so traditions of the region, it is essential to point out their called "Volary House". Buildings with log cabin con- existence, get to know them and protect them. struction were in the past spread over the whole Pilsen Karel Foud Region. From the Northwest came into the Pilsen page 88 Region a stone built house that reflects the building Zelezna Ruda Region practices in areas influenced by German building tradi- tion, for example Cheb, As, partly Sokolov and Zelezna Ruda region is an ideal area for all-year-round Karlsbad. In the past, such buildings were found in the holidays. In this westernmost part of Sumava is somet- Horazdovice area and also in places with sufficient Small relics in the Pilsen Region hing for everyone, whether a demanding sportsman or amount of easily accessible building stone. In the neigh- a visitor seeking peace and tranquillity. According to the bourhood of Pilsen, these buildings were patronised The Pilsen Region is rich in small relics that for centuries season, you can indulge in skiing, cycling, rambling, already in the 18th century and many are still standing formed an integral part of the countryside culture. tennis or ball games. By Zelezna Ruda region we mean today. Especially outstanding is the variety of so called concili- the areas of parishes Hamry, Hojsova Straz, Spicak, Area surrounding Pilsen was markedly influenced atory crosses which are usually a simply worked stone Zelezna Ruda and Prasily. The parishes are joined by during the first half of the 19th century by so called folk slabs or crosses, often finished with carved symbols or

regenerace prostoru /111 inscriptions. Majority of these originated as a memorial witness the shape man imposed onto the countryside, a new bridge was built in place of old bridge, which was in a place of a tragedy. Usually closely tied to Christian they are a proof of property, power and many other his- destroyed during the World War II. Reconstructed was symbolism, in the view of their simple shape and design, toric circumstances. also a reinforced concrete girder bridge in Pilsen, dating in the absence of any inscription or a contemporary Small relics are bound to the life of inhabitants, they from 1905. documentation, we can only guess the real purpose of record a journey through life, fate, good or evil. They Further renovation of listed bridges in the Pilsen Region the original existence of individual memorials. testify about births and deaths, faith and salvation, love will undoubtedly continue into the future years. Recent Conciliatory crosses, typically found in the countries of and hate. They are not just an artistic embellishment of discussions with the Institute for Protection of Ancient Central Europe, provided a specific function during the the landscape, a human work planted into natural envi- Monuments concerned the rebuilding of bridging Middle Ages. Murderer would set up a cross as a part of ronment. They chronicle former generations, are proofs across the river Berounka in Jatecni Street in Pilsen. his repentance before God and Man. Important areas of their strong bond with the countryside. Without After completed renovation this listed bridge will serve where these relics are found are regions Pilsen-North these small witnesses the countryside looses its pedestrians and cyclists only. and Tachov. Unique finds are circular stone stele found memory. Due to the fairly poor technical condition of the stone in Pilsen-North and Tachovy regions. The relics found in Tomas Karel bridge on the river Radbuza in Americka Street in Pilsen, the Kralovice region are frequently finished with a relief page 90 future repairs are expected. Further in the pipeline are of so called "finial metal cross" also used on gravesto- repairs of listed bridges in Bela-nad-Radbuzou and of nes in the 13th and 14th century. Small crosses and a stone bridge in village Prostibor. A very succesful wayside shrines are a typical complement of intensively reconstruction of a historical bridge was also realised in farmed countryside. Most frequently used form until the Stribro. beginning of the 20th century was a large wooden Examples of successful renovation of Pavel Domanicky cross, also referred to in contemporary documents as page 94 Our Lord's Passion. Most of these had a body of Christ historical bridges in the Pilsen Region painted on a cut out metal sheet and a wooden tablet (1992–2002) with the inscription INRI above, some had wooden and This contribution contains an overview of historical road later cast iron sculpture or pictures of Saints. The cros- bridges repaired in the last decade with a good result in ses used to have a small protective cover in a shape of care of ancient monuments. In one case also mentioned Town Halls a pointed roof, made of sheet metal with decorated is a successful example of a new bridge built in a pro- edges. Crosses made from long lasting materials later tected zone. Pilsen Region has altogether 505 parishes, and that replaced most of the wooden crosses. Sometimes One of the cases deals with a road bridge from late 19th means the same amount of parish and town offices – during the exchange a small quantity of wooden rema- century in Stahlavice near Pilsen, used for local commu- Town Halls, where citizens can come with their worries. ins of the old cross would be placed within the new nication across the river Uslava. It is the oldest steel arch For a number of towns and parishes the town hall is cross. Other typical examples are granite crosses found bridge in the region. The bridge was completely resto- a permanent reminder of important historic events. In in the regions of Pilsen-South and Klatovy. In areas of red in 1992 and again repaired in 2000. Next one is the number of places the town hall is a dominant building, developing metal industries are found some large cros- stone bridge on the river Strela in Rabstejn, originating often a cultural monument, as town hall and church ses made from cast iron. Since the end of the 19th cen- in the 14th century. It is a two arch slate bridge. were always the most important buildings in historical tury the function of large wooden crosses were taken Reconstruction was carried out in 1993. The stone arch seats. Life of a town hall has a lot in common with over by small stone field crosses with cast iron crucifixes bridge on the river Radbuza in Dobrany was probably human life, as the elected personnel in the building that were often mass-produced and used also as gra- built in the 16th century and rebuilt in 1879. In the influence the life of the town. Its walls witnessed for vestone sculptures. years 1994–95 was completely restored in compliance centuries periods of joy, inner strength and success as Most decorative forms of small relics are small stone with the requirements of the Institute for Protection of well as years of mental and physical fatigue, decline and shrines. The simplest form of these is a square shaft Ancient Monuments. The road was re-paved with downfall. with a niche on top of the pillar, these were built alre- stone; drainage system taking the rainwater from road Lately people have been realising that they were proud ady in the Middle Ages, often from wood. In niches to the stone gargoyles was renovated. Further example of the place where they live, and even a town hall could were placed pictures of Saints, often also Eternal Light. is the reconstruction of a steel road bridge on the river become expression of pride as a symbol of self-gover- Examples of these are found in Pilsen, Tachov, one Radbuza in J.Litrow Street in Horsovsky Tyn. This two- ning and public body. Lovers of architecture will appre- shrine decorated with carved symbols of axes is stan- field bridge with box-girder main support was built ciate in many places the development of building from ding near village Hvozdy. During the Renaissance emer- around 1910. Repairs were carried out in the second Gothic to present-day modern trends. Please accept an ged a form with plinth, round shaft and on the top of half of 1999. invitation to visit several interesting town halls of the the shrine was a stone or forged cross. Quality work Bridge with signal box "Rechle" combined with a firm Pilsen Region. from this period is to this day found in the Stribro weir on the river Vydra (in the Land Register of Filipova region. During the Baroque period these relics were Hut) was constructed in 1799–1801 as constituent of widely spread, often placed near important residences Vchynicko-tetovsky Canal. This admirable water work on main roads, especially in the care of monastic hierar- was used for transport of timber until the 1950s. Since Cernikovice chy. Small relics are also found in large forests that are the 1930s it also supplied water to hydroelectric power First written mention of the parish comes in the year one of the riches of the Pilsen region. station Vydra. Almost defunct timbered bridge was 1250. Settlement already started after 1039, when Due to the purpose of their existence, border stones renovated in 1999-2000. In Tachov, concrete, two arch Polish tribes followed Prince Bretislav I. into the area occupy a unique place among small relics. Their origin is pedestrian bridge on the river Mze was repaired in west of the Black Forest, west of Krivoklat Region. not caused by individual fate but as an official act. They 2000-01. Both are listed monuments. Also in Tachov, Until 1989 the parish fell under management of the

112/ regenerace prostoru town Kozlany. In 1990, the parish regained self-govern- from the word "puclik", meaning a plump person. style. In the 16th century the little town acquired its ment and for almost three years the councillors' sessi- Puclice has altogether 304 inhabitants. Present Town own coat of arms - silver rampart with a tower in a blue ons were held in temporary conditions. One of the reso- Hall is situated inside the fortifications. The oldest part field and furthermore was granted the right to use wax lutions of the local councillors was, after reaching an of the fortifications is connected according to a saddle seal. At the entrance to the Town Hall are two metal agreement with the citizens, to build a new town hall. portal in the cellars with the yeoman lineage of Slovice. plaques with names of the victims of the Great War. Because of the character of Cernikovice with mainly In 1684 the fortress and estate was bought by Jaroslav Into the entrance hall wall a stone is set in with a carved single floor cottages and farmhouses without a church, Hora, knight of Ocelovice, who became the regional image of a human face, probably a remain of a pillory. the type of building was chosen that would not violate governor and led the army against the rebellious Chods. At present on the ground floor is situated a Post Office. the face of the village and would fit into the surroun- After 1765 the fortification was lowered and arranged The parish has a number of other building monuments. dings by suppressing its dominance, as the building plot as accommodation for feudal officers. In the fortress- The surrounding countryside offers beautiful scenery was not in the centre of the parish. The parish has 80 castle was erected a small altar with a picture of St Mary with several ponds and a nearby castle Lnare. inhabitants and many endeavoured through their own Magdalen, later transferred into the chapel. After the work to get the building works started in 1993. The land reform the parish kept the fortress, later used par- opening was celebrated 28 October 1997. The building tially as a poor house, depository and a fo- apart from the council offices and community hall con- rester's accommodation. Nectiny tains also an apartment and after forty years reopened The fortress is situated in the middle of a settlement on The village Nectiny is mentioned for the first time in pub and a small shop. Nearby is a beautiful valley of the a rocky hill. From the three ponds guarding the fortress, 1169. In those days the owners were the landlords of river Berounka with important castle Krasov. only one survives to this day. The site was several times Nectiny. In 1511 King Vladislav Jagellon restored the vil- rebuilt, but the original Renaissance or late Gothic style lage destroyed by the hussites and again elevated it to is still obvious. Artistic value is also found in the remains a small town. Last feudal owners were an old family of the frescoes, souvenir of the original noble owners. Mensdorf-Pouilly. At the end of feudalism the small Stribro Later wall paintings originate from the 18th century. So town had over 1000 inhabitants. After resettlement of Royal Stribro played a remarkable role in the fate of the far no illustration has been found that would show the the Germans and due to its isolated location in a not Czech State and nation since 1131 when its name was face of the old fortress, nor any description. The fortress very fertile farmland, the number of inhabitants drop- Miza. Today the town has 7871 inhabitants and a dec- is entered into the state register of ancient monuments, ped to the present 614. The original Town Hall, no.1, lared Protected Town Zone with a plethora of protected its position and overall preservation of the defence sys- was built at the end of the 17th century. In 1733 it com- monuments. The Town Hall building emerged immedi- tem makes it a first class monument of its kind. Present pletely burnt down. In the same year a New Town Hall ately after a fire in 1588 at the time of burgeoning repairs of the site started in 1997. First of all a portal was built and with just a few small adaptations is still Czech town life. Among Czech Renaissance town halls, with gate was constructed to encompas the site. Then standing today. The ground floor has always been used Stribro Town Hall holds an important place thanks to its gradually the roof covering was replaced and enginee- as a pub and publican's accommodation. On the first town-planning role within the main square and its typi- ring network installed. At present the fortress is used as floor were two offices and a civic hall. Worth mentio- cally Czech architecture. a municipal office, a kindergarten, library and there is ning are adaptations from 1927 when the civic hall was It is a vast building with three gables, realised by also a community hall with an interesting polychrome enlarged and a staircase added. In 1947 partitions that Albrecht Vlach Gryson. Rear part of the site was desig- ceiling. The courtyard is paved with granite paving sto- divided offices from the hall were pulled down and the ned and extended in the 19th century. In the same nes. hall was extended across the whole floor. This remained period a reconstruction of the façade and graffiti was until 1960 when the structure of the building was alte- carried out after design by Prof. V. Schwerdtner. Figural red, the hostelry on the ground floor enlarged and the graffiti represent supposed founding of the town by civic hall undergone a radical extension. Prince Sobeslav I. in 1131, defending the town against Kasejovice When immediately after 1945 Czech nationals resettled the Crusaders in 1427 and an allegory of Justice. First written mention of the parish Kasejovice appears in the border areas, the Parish Council's offices moved The last expensive renovation of the Town Hall was car- 1264. The parish is of a street type. To its development into the house no. 82 opposite where they remained to ried out in 1990–1997 and in August this year the town contributed above all well known cattle markets. At the this day. Even this site is rather interesting from the buil- hall was ceremonially opened and restored to its origi- beginning of the 15th century the small town was ding angle, as a wealthy merchant constructed it in the nal purpose – management of the town. Next to the site owned by one Anna Zmrzlikova of Svojsin. Influential 1940s as -at the time modern- house for his daughter, is a summerhouse, used as a travel agent's office. sections of the local population were Jews. Remains of married to a local teacher. This Town Hall was also The town's environs are equally attractive for tourists, a ghetto, synagogue and a cemetery document their life adapted in 1990s and is still used for its original purpose especially the valley of the river Mze with remains of here. Since 1878 Kasejovice was elevated to a status of to this day. The parish lies in a Nature Park Manetinsko. mining galleries and a water reservoir in Hracholusky a town. At present the population of the parish reaches The countryside has many natural attractions, building dam all offering good conditions for recreation in well 1285 inhabitants. The Town Hall is situated near the monuments and historical milestones. Majority of the appointed camping sites. main road. The building burnt down in 1656 and 1688. forest roads has tarmac surfaces and is suitable for cyc- New stone built Town Hall was constructed in 1694 and ling on marked cycling routes. The environs are a para- in 1701 a clock tower was added. The old mechanical dise for wild mushrooms and fruits of the forest pickers. clock measured time until 1973, when it was placed in Pilsen 2-Slovany Puclice a depository and replaced by a new electrical clock. In The search of new premises for a magisterial Town Hall Puclice appears in the sources relatively late. At the end 1704 a jail was also added. of the municipal area started already in 1990, as the site of the 14th century it was a part of Castle Lacembok- During the fires of 1791 and 1868 even this Town Hall where people were used to come was in ownership of near-Stankov. The name Puclice originated allegedly burnt down and after the last fire restored in its present another organisation. To ensure correct management of

regenerace prostoru /113 the office was rather difficult in these circumstances, mid 20th century it was used as a smithy and housing racteristically plump Czech fingers of baroque onion undignified and in respect to capacity, unsuitable for for socially underprivileged. In later years the building domes. Nowhere else would you find so many, obvi- the future. Chosen locality for the new site fulfilled was rebuilt with rather motley elements. In the ously it was always necessary to reprimand in the objectives of the administrative centre for the district as 1950s with self-help a fire station was added. In 1998 grumbling, restless and defiant Czech country. Church it was situated in the centre near a roundabout and wit- a reconstruction started. The reasons were as follows: spires are orientation points in the countryside; Pilsen hin easy reach of public transport. The author of the ■ Unsuitable interior herself with her tallest spire in the republic had and still design is Architectural Atelier AVE Ltd. The project was ■ Insufficient office space for operating an authority of has major roads leading directly towards it. With plea- designed with four upper and two basement level flo- a growing village. sure one can perceive regeneration of countryside of ors. There is also a Police Station and a Bank. Moderate ■ Unsuitable, small unaesthetic appearance of the civic the Pilsen Region that proceeds also towards its domi- construction, simplicity and clean lines of the design and board room nating features, the church spires. easily fit in with the existing areas. For a basic principle ■ Insufficient hygienic installations page 101 was chosen harmony with built-up area, characteristi- ■ Unsuitable heating cally prismatic building materials of the socialist con- ■ Undignified exterior in the centre of a protected vil- struction. Legacy of democracy of the First Republic is lage associated with a successful functionalism of the pre- ■ Neglected fire station war years. It radiates a feeling of rational, moderate ■ Absence of space for cultural events The countryside is our treasure beauty, clarity of order. Reconstruction was carried out in two parts, in Individual means of expression of a horizontal prism - 1998–1999 with the financial help from Program of It is no secret that our republic is in the future of unified white screen of the façade in elegant contrast with Regeneration of Villages. Europe perceived mainly as a place of leisure time acti- metallic blue colour of the frames and glass are com- Reconstruction of the Town Hall has another dimension vities, rest, tourism, travel industry, or whatever else you plemented by vertical prism of rich red of the tower. In – to become a dignified municipal house with cultural wish to call it. Though it is not just for our geographical modulation of the walls are used two styles of window a social background for citizens, to revive the centre of easy-to-reach position in the centre of Europe, it is apertures. In the walls the windows are sunken, thus the village and to create a dominant in the protected above all for our spas, abundance and variety of preser- accentuating three-dimensional effect of the screen. zone. To be a motivation for owners of other cultural ved monuments, character of the villages and urban The tower surface is smooth and has a high-grade unt- monuments in the neighbourhood, although the town developments. Most importantly however the attraction raditional clock with pendulum that is lit up at night. Hall itself is not a listed building. It can be said that this lies in the overall structure and varied character of our Internal arrangement has a multi-storey communication objective is being fulfilled. country, with its historical town planning influences in hall that creates a free democratic space where repre- page 98 incorporating buildings into the countryside. sentative meets citizen. It also creates a simple, tentati- The Western Country is exceptionally colourful and vely open space, enabling easy access to individual varied. For its delicate but distinguished topography it council departments. could not have been systematically destroyed, as were the lowlands. Our mountains Sumava and Bohemian Pointing Fingers of the Countryside Forest are soft, dreamy but without dramatic peaks, interesting to look at but hard to live in. All in all we Dysina Church spires, characteristically standing out in our can say that our country is lovely and beneficial and The building originates from 19th century. During countryside resemble pointing fingers. The tower as an will accord us in the future, if we respect it, regenerate reconstruction were uncovered foundations, originating index finger, pointing out the direction the mind should and cultivate it, joy and profit just by its pleasant from the Middle Ages. Unfortunately there are no exis- be making for, followed by man's conduct in this world. beauty. ting historical sources. Since the 19th century till the They are peaked or chisel-shaped gothic towers or cha- page 102 PROSTORU REGENERACE Plzeňský kraj atraktivní

Vydává: ABF, a. s., Václavské nám. 29, 111 21 Praha 1 Vedoucí projektu: Mgr. Václav ·merák, e-mail: [email protected] Grafika: Ilona Folprechtová, e-mail: [email protected] Grafické prvky na obal poskytlo studio Euroverlag. Pfieklady: Milena Currall Tisk: Protisk, âeské Budûjovice Expedice: ãervenec 2003 © ABF, a. s., Praha 2003 ISBN 80-86165-72-8

114/ regenerace prostoru Poděkování všem, kteří přispěli ke vzniku této publikace:

Ministerstvo pro místní rozvoj âR ■ Krajsk˘ úfiad PlzeÀského kraje Mûsto PlzeÀ

AgAkcent s. r. o Kolinec âeská poji‰Èovna, a. s. Kralovice Hochtief, a. s. Mûãín Hospodáfiská komora PlzeÀ Modrava Národní památkov˘ ústav, Mokrosuky územní odbor. prac. PlzeÀ NalÏovské Hory Útvar koncepce Neãtiny a rozvoje mûsta Plznû Nezvûstice Západoãeská energetika, a. s. N˘rsko Západoãeská univerzita Petrovice BezdruÏice PobûÏovice Bû‰iny Plánice Blovice Pfie‰tice Bor u Tachova Rokycany âervené Pofiíãí Spálené Pofiíãí Dobfiany StráÏ Dobfiív StfiíÏovice DomaÏlice Su‰ice Hartmanice Svûtce u Tachova HlavÀovice ·vihov Hrádek u Rokycan Tluãná Hrádek u Su‰ice Tfiemo‰ná Chanovice Velhartice Chudenice Vrhaveã Klatovy Zruã-Senec Klenová Îelezná Ruda ABF, a. s.

regenerace prostoru /115

ČESKÁ POJIŠŤOVNA pojistí rizika při stavbě arekonstrukci Poji‰tûní stavebnû-montáÏních rizik na tzv. „v‰echna rizika“ je i v zahraniãí relativnû moderním odvûtvím poji‰tûní. Základní koncepcí tohoto poji‰tûní je nabídnout poji‰tûnému pfiimûfienou a úplnou ochranu v prÛbûhu montáÏe nebo stavby budovaného díla. Poji‰Èovna tím za nûj pfiebírá na sebe rizika, která mu vznikají z po‰kození nebo zniãení staveb a konstrukcí budovaného díla, montáÏních a stavebních strojÛ, zafiízení staveni‰tû apod. Poji‰Èovna také pfiebírá na sebe riziko vzniklé z odpovûdnosti za ‰kodu vzniklou jinému v souvislosti se stavebnû- -montáÏními pracemi na staveni‰ti uvedeném ve smlouvû jako místo poji‰tûní (pokud je toto poji‰tûní odpovûdnosti sjednáno).

Poji‰tûní mÛÏe uzavfiít kaÏd˘, komu hrozí riziko z provádûné stavby nebo montáÏe díla, tj.:

● investor, majitel, ● hlavní dodavatel, ● ostatní subdodavatelé, ● v˘robce resp. dodavatel montovan˘ch objektÛ, kter˘ montáÏ pfiímo provádí, ● poskytovatel úvûru atd.

Uvedené poji‰tûní je dnes prakticky nepostradatelné ve v‰ech prÛmyslov˘ch zemích. NásledkÛm nebezpeãí, která vznikají na stavbách a montáÏích, je moÏné pfiedejít. Hospodárn˘ zpÛsob je poji‰tûní (poji‰tûn˘ nemÛÏe pfii kalku- laci ceny zakalkulovat náklady na odstranûní nahodil˘ch velk˘ch ‰kod a havárií). Proto také banky a dal‰í poskyto- vatelé úvûrÛ trvají na uzavfiení stavebnû-montáÏního poji‰tûní, protoÏe tímto zpÛsobem jsou zaji‰tûny poskytované finanãní prostfiedky. Toto poji‰tûní v sobû zahrnuje poji‰tûní proti „klasick˘m“ pojistn˘m nebezpeãím Ïivelního poji‰tûní (poÏár, v˘buch, úder blesku, záplava, povodeÀ, vichfiice, krupobití, sesouvání pÛdy, zfiícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zfiícení lavin atd.). Dále poskytuje poji‰tûní stavebnû-montáÏních rizik pojistnou ochranu pfied nebezpeãími, jako jsou napfi. zfiícení montáÏních le‰ení, stoÏárÛ, jefiábÛ a stavebních strojÛ, pády ãástí díla nebo pfiedmûtÛ montáÏní v˘stroje, ‰kody pfii manipulaci s bfiemeny. Poji‰tûní se také vztahuje na ‰kody zpÛsobené místní dopravou a pfiepravou na staveni‰ti. Poji‰tûní stavebnû-montáÏních rizik zahrnuje i poji‰tûní proti takov˘m rizikÛm, jako je úmyslné po‰kození a po‰ko- zení nedbalostí a ne‰ikovností pracovníkÛ. Stavebnû-montáÏní poji‰tûní je nezastupitelné poji‰tûní pfii v‰ech rekonstrukcích, protoÏe sjednaná bûÏná pojistná ochrana stávajícího majetku nepokr˘vá rizika spojená s rekonstrukcí nebo dostavbou.

Foto: Contractors All Risks insurance, Swiss Re, 1990

regenerace /3 10. jubilejní veletrh ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ÚSPOR ENERGIÍ 11.–13. bfiezna 2004 PraÏsk˘ veletrÏní areál LetÀany pofiádá ABF

ISBN 80-86165-72-8 www.ecocity,cz